Migrace a kriminalita - materiál pro média

Kulatý stůl 30.5.2017, Braunův dům, Praha

Kriminalita cizinců se v poslední době stala hojně diskutovaným tématem, mj. díky vyjádřením

českých politiků, především ministra vnitra Milana Chovance. Při bližším zkoumání tématu však vyjde

najevo, že k tomuto tématu existuje překvapivě málo dostupných dat a spolehlivých informací.

Informace je možné čerpat především z veřejně dostupných dat MVČR o počtu cizinců pobývajících v

ČR a ze statistik ČSÚ, které ovšem nezahrnují například věk migrantů a nezabývají se podrobněji ani

typem kriminality, které se cizinci dopouští - a nelze na nich proto stavět srovnání s mírou kriminality

domácí populace.

Mediální pokrytí daného tématu se tedy soustředí především na vyjádření politiků a také na

zahraniční kontext (situace v Rakousku a v Německu).

1. Mediální pokrytí migrace v českých médiích Během období únor - duben 2017 vyšlo v českých médiích dle databáze Newton celkem 86

relevantních výstupů k tématu migrace a kriminality.

● 45 % článků vycházelo z nějakých statistik - typicky z nově zveřejněných statistik kriminality z

Německa nebo Rakouska („V Německu stoupla kvůli přistěhovalcům násilná kriminalita“, „V

Rakousku stoupla kriminalita. Souvisí to s příchodem migrantů, tvrdí ministr vnitra“). V

případě Česka se s tím setkáme méně často, přesto pár takových článků bylo („V roce 2015

bylo 420 Vietnamců stíháno, 382 z nich obžalováno a 512 odsouzeno.“).

● Zbývajících 55 % článků se věnovalo individuálním zločinům migrantů/ uprchlíků/ cizinců

(„Tři migranty v Rakousku odsoudili za znásilnění studentky“, „Rvačka dvou cizinců v

Domažlicích skončila pokusem o vraždu“).

● Média bedlivě sledují kriminalitu migrantů především v Německu:

Většina článků vyznívala nepříznivě pro migranty/ uprchlíky/ cizince - reprezentují cizince jako

hrozbu, přímo či nepřímo staví na přímé úměře mezi migrací a zvýšenou mírou kriminality. Často

však na základě těch samých statistik různá média produkují články s odlišným vyzněním, například:

● „Statistiky naopak ukazují, že dlouhodobě je podíl cizinců na kriminalitě nižší než jejich

procentuální zastoupení v německé společnosti - a v průběhu roku 2016 kriminalita migrantů

navíc klesala, přestože jich v Německu opět přibylo.“ (Respekt)

● „Počet cizinců podezřelých z trestné činnosti v Německu stoupl v roce 2016 oproti roku 2015

o 52,7%. Obavy vzbuzuje trestná činnost osob ze severní Afriky a z Balkánu.“ (Česká justice).

2. Dostupné analýzy kriminality cizinců na území ČR Hlavním dostupným materiálem k tématu kriminality cizinců na území ČR je analýza vypracovaná

Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (VÚPSV), která shrnuje data z let 2013 -2015.

Hlavní zjištění:

● Podíl cizinců na objasněných trestných činech mezi lety 2006-2015 vzrostl o 0,8 % z 6,4 % na

7,2 %. Trestné činy páchají v ČR především osoby ze zemí EU, podíl osob ze třetích zemí na

objasněných trestných činech byl v roce 2015 2,7 %.

● Pokud vztáhneme čísla o kriminalitě na obyvatelstvo ČR, opticky to vypadá, že cizinci

spáchají víc trestných činů, než je jejich podíl v populaci (4,3 % v roce 2015). Nicméně většinu

trestných činů spáchají cizinci EU, ti zároveň nemají povinnost registrovat svůj přechodný

pobyt (číslo 4,3 % tedy neodpovídá reálnému podílu cizinců). Můžeme si být jisti číslem 3,3 %

cizinců ze třetích zemí, ti spáchali 2,7 % objasněných trestných činů v roce 2015. S

přihlédnutím k podhodnocenému počtu osob pocházejících z Evropské unie můžeme říci,

že podíl trestných činů cizinců přibližně odpovídá jejich podílu v populaci.

Vývoj počtu evidovaných a objasněných trestných činů spáchaných cizinci v ČR 2013-2015, z toho

cizinci ze zemí EU a cizinci ze třetích zemí:

2013 2014 2015

Celkový počet objasněných trestných činů 117 596 114 392 101 597

Celkový počet trestných činů spáchaných

cizinci

7 470 7 385 7 264

Celkový počet trestných činů spáchaných

cizinci ze třetích zemí (CTZ)

2 857 2 849 2 717

Celkový počet trestných činů spáchaných

cizinci ze zemí EU

4 613 4 536 4 547

Podíl trestných činů spáchaných cizinci na

celkovém počtu TČ

6,35% 6,46% 7,15%

Podíl trestných činů spáchaných cizinci ze

třetích zemí na celkovém počtu TČ

2,43% 2,49% 2,67%

● Cizinci tvořili v roce 2015 7,4 % z celkového počtu odsouzených. Nejvíce odsouzených osob

bylo ze Slovenska (37,8 %), Ukrajiny (15 %) a Vietnamu (10,5 %). Podíl cizinců z třetích zemí

na vězněných osobách byl 4,2 % v roce 2015.

● V některých typech trestných činů mají cizinci z třetích zemí vyšší podíl, než je zmíněných 2,7

%. Jedná se o vraždy (6,5 %), hospodářskou trestnou činnost (4,5 %) a ostatní trestné činy

zahrnující nelegální překročení státních hranic a drogovou kriminalitu (3,8 %). Naopak

krádeže a majetková kriminalita cizinců z třetích zemí je nízká (podíl na objasněných

trestných činech v roce 2015 – 1,2 %).

● Účast cizinců na organizovaném zločinu: „Z hlediska podílu cizinců na organizované

zločinecké činnosti patří Česká republika k zemím, kde je i přes drobné výkyvy poměr

mezinárodního a domácího prvku trvale v podstatě stejný. (...) V roce 2015 byla podle

odhadu expertů 50 % cizinců a 50 % Čechů, což je v souladu s dlouhodobým trendem.“

Zdroj: Kriminalita cizinců z třetích zemí v České republice v letech 2013 až 2015, VÚPSV, v. v. i. Praha,

2016

druh

kriminality

kódy 2013 2014 2015

občané

ČR

CTZ občané

EU

občané

ČR

CTZ občané

EU

občané

ČR

CTZ občané

EU

vraždy 101-

106

165 14 8 125 5 13 137 10 7

násilné činy 107-

190

12 071 308 563 11 226 299 527 10 364 282 556

mravnostní

činy

201-

290

1 246 25 64 1 248 27 62 1 243 41 81

krádeže

vloupáním

311-

390

9 785 69 343 8 672 50 323 5 903 40 252

krádeže

prosté

411-

490

19 514 299 829 19 037 201 776 14 938 203 809

majetkové

činy

511-

590

5 195 81 268 5 245 95 219 4 829 70 254

maření

výkonu úř.

rozhodnutí

663 10 844 534 520 9 330 382 439 7 985 332 379

hospodářské

činy

801-

890

14 156 509 502 14 164 582 543 13 633 672 564

ostatní

kriminální

činy

611-

662,

664-

690

8 839 439 357 9 011 527 360 8 501 404 414

zbývající

kriminalita a

trestné činy

721-

790,

901-

903

28 311 579 1 159 28 949 681 1 274 26 800 663 1 231

celková

kriminalita

101-

903

110 126 2 857 4 613 107 007 2 849 4 536 94 333 2 717 4 547

3. Vnímání problematiky ze strany veřejnosti

Z aktuálních průzkumů veřejného mínění vyplývá, že čeští občané mají tendenci kriminalitu cizinců

značně nadhodnocovat, jak ukazuje např. průzkum společnosti Median pro server IDnes.cz z března

2017:

Zdroj: Median pro Idnes, březen 2017, viz: http://www.median.eu/cs/wp-

content/uploads/2017/03/MEDIAN_vyzkum_iDNES_Kriminalita.pdf

Kriminalita je zároveň nejčastější příčinou obav z cizinců:

Zdroj: Postoje české veřejnosti k cizincům – březen 2017, CVVM, viz:

https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a4285/f9/ov170426.pdf

4. Situace v Německu

Analýza: Dr. Christian Walburg, Institut kriminologie, univerzita Münster (2016)

nepovolený pobyt turisté/ projíždějící jiný legální pobyt (od r.2010 bez držitelů víz strpění) držitelé víz strpění žadatelé o azyl Studenti/žáci zaměstnanci

Závěry: - Migranti, kteří se začlení do vzdělávání a na trh práce, nemají sklon k vyšší kriminalitě než

zbytek obyvatelstva – integrace je rozhodujícím faktorem

- Podíl cizinců na počtu kriminálních činů se v roce 2015 oproti předchozímu roku zvýšil z 18,9 na 27,6 procent. Zvýšení absolutního počtu podezřelých o 34 procent přitom nijak dramaticky nepřevyšuje zvýšení celkového počtu cizinců v obyvatelstvu.

- Zvýšení je způsobeno převážně nárůstem počtu krádeží, u části pachatelů se přitom jedná o cizince, kteří v Německu nepobývají (přeshraniční kriminalita)

- Podíl cizinců páchajících násilné a sexuální trestné činy od roku 2008 stoupá pomaleji než podíl cizinců na obyvatelstvu

- Při posuzování kriminálních statistik je třeba vzít v úvahu metodologické faktory, které je mohou zkreslovat:

o Specificky cizinecké delikty: Statistiky zahrnují přestupky, které mohou spáchat

pouze cizinci (např. pobyt bez platného víza)

o Turisté a přeshraniční kriminalita: Statistika započítává i přestupky a trestné činy

pachatelů, kteří se v Německu zdržují pouze jako turisté, nebo přicestují za účelem

páchání trestné činnosti (organizovaná kriminalita, obchod s drogami, prostituce

apod.)

o Obvinění versus prokázaná trestná činnost: Statistika ukazuje počet obvinění,

nikoliv prokázaných trestných činů. Cizinci však bývají častěji kontrolováni a udáváni

policii.

o Sociální status: podíl příslušníků nižších sociálních vrstev je u cizinců vyšší než

v německém průměru. Zároveň existuje úzká souvislost mezi ekonomickým statusem

a kriminalitou. Při porovnání kriminality Němců a cizinců ze stejných sociálních

vrstev je kriminalita cizinců dokonce nižší, jak ukázala studie univerzity v Siegenu.

o Věk: Většinu trestných činů a přestupků páchají lidé v mladším věku. Věková

struktura cizinců se liší, v této skupině je vyšší počet mladších lidí než ve zbytku

populace.

Zpráva Kriminalita v kontextu imigrace - BKA (Bundeskriminalamt, Spolkový kriminální

úřad), 2017

- Pracuje s kategorií „přistěhovalec“, která zahrnuje: Osoby s nárokem na azyl/mezinárodní

ochranu, žadatele o azyl, osoby s vízem strpění, válečný uprchlík a „nepovolený pobyt“.

- Počet kriminálních činů, na nichž se podílel aspoň jeden přistěhovalec, oproti loňsku výrazně

narostl (o 42 procent). Tento vývoj je třeba zasadit do kontextu zvýšení počtu přistěhovalců

v Německu od roku 2015 (+490 % v porovnání s rokem 2014).

Jakých kriminálních činů se dopouštěli žadatelé o azyl v roce 2016?

majetkové delikty a falšování (z toho jízda načerno: 60 procent)

Krádeže

(z toho krádež v obchodě: 60 procent:)

ublížení na zdraví a omezení osobní svobody

(z toho 78 procent: ublížení na zdraví)

ostatní trestné činy

drogová kriminalita

sexuální kriminalita

trestné činy proti životu

- Největší podíl kriminality žadatelů o azyl v loňském roce připadá na bagatelní delikty jako

jízda načerno nebo drobné krádeže

Jaký je podíl jednotlivých národností na celkovém počtu pachatelů z řad žadatelů o azyl?

Podíl podezřelých (2016)

Podíl dané národnosti na celkovém počtu registrovaných žadatelů (2015/16)

- Podíl občanů zemí, z nichž pochází většina žadatelů o azyl (Sýrie, Afghánistán, Irák) na

celkovém počtu podezřelých byl výrazně nižší než jejich podíl na celkovém počtu

přistěhovalců. Naopak podíl občanů států Maghrebu, Gruzie, západního Balkánu, Gambie,

Nigérie a Somálska byl oproti jejich podílu na počtu přistěhovalců výrazně vyšší.