Ministerstvo průmyslu a obchodu · 2016. 9. 29. · Created Date: 8/22/2013 3:26:46 PM

VÝROČNÍ ZPRÁVA

O KONTROLE VÝVOZU

VOJENSKÉHO MATERIÁLU,

RUČNÍCH ZBRANÍ PRO CIVILNÍ POUŽITÍ

A ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ DVOJÍHO UŽITÍ

V ČESKÉ REPUBLICE

ZA ROK 2012

Výroční zpráva o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií dvojího užití v ČR za rok 2012 _________________________________________________________________________________________________________________

2

__________________________________________________________________________________

Obsah

Úvod ......................................................................................................................................................... 3

1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití

a vývozu a technologií dvojího užití v České republice ............................................................................ 5

1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem ............................................................................... 5

1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití ........................................................... 8

1.3 Dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU ..............................................................11

1.4 Vývoz zboží a technologií dvojího užití ......................................................................................12

1.5 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO ......................16

1.6 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly ..................................17

1.6.1 Ministerstvo zahraničních věcí ..........................................................................................17

1.6.2 Ministerstvo vnitra ............................................................................................................19

1.6.3 Ministerstvo obrany ..........................................................................................................20

1.6.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel ................................................................21

1.6.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost ................................................................................23

1.6.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu....................................24

2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní .............................25

2.1 Evropská unie ............................................................................................................................25

2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ..............................................................................25

2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU ......................................................................27

2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí .................................27

2.1.4 Pozice ČR v rámci EU .........................................................................................................28

3. Mezinárodní spolupráce ....................................................................................................................28

3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) .............................................................29

3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními

a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech ...................................................................................30

3.3 Kazetová munice .......................................................................................................................31

4. Mezinárodní kontrolní režimy ...........................................................................................................32

5. Mezinárodní zbrojní embarga ...........................................................................................................34

6. Přehled příloh ....................................................................................................................................36


3

__________________________________________________________________________________

Úvod

Usnesením č. 524 ze dne 11. července 2012 uložila vláda ministru průmyslu a obchodu „zpracovat

v roce 2013 ve spolupráci s 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí Výroční zprávu

o kontrole vývozu vojenského materiálu, ručních zbraní pro civilní použití a zboží a technologií

dvojího užití v České republice za rok 2012 a předložit jí do 30. června 2013 vládě a dále pro informaci

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky“ (dále jen

„Zpráva“).

Zpráva byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu rovněž s využitím podkladů

z Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Generálního ředitelství cel

a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Předkládaná Zpráva respektuje metodiku zpracování společných výročních zpráv Evropské unie

(dále EU) a je desátou Zprávou tohoto typu.

V první části je popsán systém kontroly obchodu s vojenským materiálem, obchodu s ručními

zbraněmi pro civilní použití, dovozu pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU a vývozu zboží

a technologií dvojího užití, včetně role a postavení spolupracujících orgánů v kontrolním procesu.

Následuje hodnocení aktivit v oblasti mezinárodní spolupráce, informace o stavu přípravy

celosvětové Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) a aktivity OSN v oblasti kontroly

ručních a lehkých zbraní v rámci Akčního programu k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného

obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech.

V hodnoceném období došlo k významným změnám v kontrolním režimu zahraničního obchodu

s vojenským materiálem, a to v případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery z členských

států EU. Nové typy licencí umožňují zjednodušení tohoto typu obchodu.

Další část Zprávy obsahuje informace o zapojení ČR do mezinárodních kontrolních režimů a popisuje

aktivity Wassenaarského ujednání (WA) při kontrole vývozu konvenčních zbraní a zboží a technologií

dvojího užití.

Poslední část Zprávy je tradičně věnována aktuálnímu přehledu mezinárodních zbrojních embarg,

na jejichž formulaci a aktualizaci se v rámci mezinárodních organizací ČR aktivně podílí.

Dokument doplňují přehledy obsahující číselné údaje o udělených povoleních k provádění

zahraničního obchodu s vojenským materiálem a licencích udělených pro jednotlivé obchodní

případy a tabulky licencí udělených na vývoz (prodej), dovoz (nákup) a dovoz s následným vývozem

(brokering), diferencované podle objemu, země konečného užití a podílu konečných uživatelů.

V prosinci 2012 zavedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu elektronický systém pro licenční

a povolovací řízení. Projekt "Zavedení elektronické licenční správy“ byl realizován s využitím


4

__________________________________________________________________________________

prostředků Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím Integrovaného operačního

programu a státního rozpočtu ČR.

Zavedení elektronické licenční správy představuje modernizaci služeb ministerstva, která zásadně

zrychluje a usnadňuje komunikaci především s podnikatelskou veřejností v rámci všech sledovaných

režimů, umožňuje elektronické podání žádostí do připraveného „e Formuláře“ a s tím spojenou

automatickou kontrolu správnosti a úplnosti jeho vyplnění. Umožňuje komunikaci mezi žadatelem

a ministerstvem dálkovým přístupem prostřednictvím datových schránek, vedení spisu a vyřizování

žádostí o udělení licencí a povolení v elektronické formě. Žadatel má také možnost sledovat průběh

životního cyklu žádosti dálkovým přístupem a udržovat si přehled o postupu vyřízení své žádosti

včetně možnosti elektronické úhrady správního poplatku.

http://www.mpo.cz/cz/licencni-rizeni.html

http://www.mpo.cz/dokument119697.html


5

__________________________________________________________________________________

1. Systém kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem, ručních zbraní pro civilní použití a vývozu a technologií dvojího užití v České republice

1.1 Zahraniční obchod s vojenským materiálem

Kontrolní režim v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dán zákonem

č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále

jen “Zákon č. 38/1994 Sb.”), který upravuje podmínky pro uplatnění povolovací a kontrolní funkce

státu v oblasti, kde by podnikatelské aktivity mohly ohrozit hospodářské, zahraničně politické nebo

bezpečnostní zájmy ČR, a dále vyhláškou č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona.

Zákon č. 38/1994 Sb. stanovuje postupy při povolování obchodu, podmínky udělování licence a jejího

užívání a celkovou kontrolu provádění obchodu s vojenským materiálem, včetně ukládání sankcí za

jeho porušení. Řízení a vykonávání souvisejícího licenčního režimu je zákonem svěřeno Ministerstvu

průmyslu a obchodu (dále jen „MPO“).

Kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je v ČR dvoustupňová:

1) podnikatelský subjekt je oprávněn nabízet své výrobky a služby, vstupovat v jednání se

zahraničními partnery atd. teprve poté, co obdrží příslušné rozhodnutí o vydání povolení

k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem,

2) pro realizaci konkrétních obchodních případů je dále nutné požádat o vydání rozhodnutí

o udělení licence.

Držitelem povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem může být v případě

dovozu a vývozu pouze právnická osoba se sídlem na území ČR a nově od 30. června 2012 v rámci

transferů mezi zeměmi EU i fyzická osoba. Povolení stanovuje jednotlivé položky vojenského

materiálu, se kterými může daná právnická nebo fyzická osoba obchodovat, a dále seznam zemí,

v nichž lze tuto obchodní činnost realizovat. Povolení vydává Licenční správa MPO po souhlasném

stanovisku Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany.

Pro realizaci obchodní transakce musí držitel povolení k provádění zahraničního obchodu

s vojenským materiálem požádat o udělení licence, jejíž platnost může být i delší než jeden

kalendářní rok. To znamená, že její využití může zasahovat i do několika let. Licence zároveň určuje

rozsah a podmínky transakce.

O vydání licence či odepření souhlasu s jejím vydáním rozhodne ve správním řízení Licenční správa

MPO poté, co obdrží závazná stanoviska dotčených resortů uvedených výše. Rozhodnutí o neudělení

licence je vydáno, jestliže žadatel nedostál požadavkům předepsaným zákonem, anebo z důvodu


6

__________________________________________________________________________________

zahraničně politických, obchodních nebo bezpečnostních zájmů ČR (přihlíží se také ke Společnému

postoji Rady 2008/944/SZBP a společné databázi denialů členských států EU).

Regulace zahraničního obchodu s vojenským materiálem spadá do gesce MPO, které vede veškerá

správní řízení související s oblastí zahraničního obchodu s vojenským materiálem, především pak

vydávání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem a udělování licencí

ke konkrétním obchodním případům.

V souvislosti s implementací Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května

2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství byl

Parlamentem ČR přijat zákon č. 248/2011 Sb. ze dne 20. července 2011, kterým se mění Zákon

č. 38/1994 Sb. Prováděcím předpisem k některým ustanovením Zákona č. 38/1994 Sb. je vyhláška

č. 210/2012 Sb. ze dne 13. června 2012, o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb.,

o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, kterou byla s účinností od 30. června 2012 zrušena

a nahrazena vyhláška č. 332/2009 Sb.

Implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES do zákona č. 38/1994 Sb. došlo

k výraznému snížení administrativních úkonů a tím i usnadnění pohybu vojenského materiálu v těch

případech, kdy české subjekty realizují obchod s partnery z členských států EU.

Především došlo ke zrušení dovozních licencí v rámci transferu mezi státy EU s účinností od

30. června 2012.

Pro české vývozce je dále velmi důležité také ustanovení směrnice, podle kterého vývozní licence

k transferu udělená příslušným orgánem státu platí v celé EU s tím, že k průvozu přes jiné členské

státy nebo ke vstupu na území jiných členských států by z jejich strany již neměla být vyžadována

žádná další povolení. Další novinkou v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem je

umožnění jeho provádění v rámci EU rovněž i fyzickým osobám. Koncem roku 2012 požádala

o povolení k provádění obchodu s vojenským materiálem jedna fyzická osoba, správní řízení bylo

ukončeno vydáním povolení v roce 2013.

Neméně významnou změnou bylo zavedení nové kategorizace licencí k transferu od dodavatele

v jednom členském státě k odběrateli v jiném členském státě. Fyzické a právnické osoby si mohou

zvolit, zda žádat o individuální licenci k transferu pro jednoho příjemce, souhrnnou licenci k transferu

pro více příjemců nebo o obecnou licenci - pokud budou příjemcem vojenského materiálu ozbrojené

síly nebo certifikovaný příjemce, při účasti na výstavách a veletrzích, nebo při údržbě, opravě či

reklamaci dodaného vojenského materiálu původnímu dodavateli.

S možností provádění transferu na základě obecné licence souvisí institut tzv. certifikace fyzických

a právnických osob - výrobců, kteří pod svým jménem uvádí na trh výrobek. Dodavatelé pro

takovouto certifikovanou společnost pak mají výhodu, že mohou využít zjednodušenou formu

dodávek prostřednictvím obecné licence pouze na základě oznamovací povinnosti.

http://download.mpo.cz/get/37640/52546/591218/priloha007.pdf







7

__________________________________________________________________________________

Koncem roku 2012 bylo 179 právnických osob držiteli povolení k provádění zahraničního obchodu

s vojenským materiálem, nových povolení bylo vydáno celkem 54. Současně bylo provedeno

77 úprav povolení, týkající se buď rozšíření o položku vojenského materiálu, se kterou může

právnická osoba obchodovat, nebo rozšíření seznamu zemí, v nichž lze tuto obchodní činnost

realizovat.

K vývozu vojenského materiálu bylo v roce 2012 uděleno 1 263 licencí v hodnotě 7 217,6 mil. Kč

(287,1 mil. €). Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí, včetně licencí udělených

v minulých letech (dále pouze „využití“), činila 6 767,8 mil. Kč (269,2 mil. €).

Na žádost Ministerstva zahraničních věcí Licenční správa MPO koncem roku 2012 pozastavila vývoz

vojenského materiálu do Jemenu v souvislosti se zhoršující se situací v regionu.

Do zemí EU bylo vydáno 664 licencí na vývoz v celkové hodnotě 1 294,5 mil. Kč (51,5 mil. €), využití

pak činilo 2 737,8 mil. Kč (108,9 mil. €). Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Slovenské republiky

(175), Polska (116) a Francie (56). Hodnotově se uskutečnil největší vývoz do Rakouska 1 233,9 mil.

Kč (49,08 mil. €), Slovenské republiky 393,1 mil. Kč (15,7 mil. €), Polska 309,3 mil Kč (12,3 mil. €)

a Německa 154,2 mil. Kč (6,1 mil. €). Největší počet licencí k vývozu do zemí mimo EU bylo vydáno

do Spojených států amerických (72), Izraele (47) a Thajska (45). Hodnotově největší vývoz byl

realizován do Vietnamu 829,1 mil. Kč (32,9 mil. €), Spojených států amerických 803,1 mil. Kč

(31,9 mil. €) a Alžírska 446,9 mil. Kč (17,8 mil. €).

Pro dovoz vojenského materiálu bylo uděleno 625 licencí v hodnotě 2 599,9 mil. Kč (103,4 mil €).

Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí včetně udělených v minulých letech (dále

pouze „využití“) činila 7 661,3 mil. Kč (304,7 mil. €).

K dovozu ze zemí EU bylo v 1. pololetí 2012 vydáno 251 licencí v hodnotě 920,2 mil. Kč (36,6 mil. €),

využití pak činilo 6 813,7 mil. Kč (271,0 mil. €). Od 30. června 2012 došlo ke zrušení dovozních licencí

v rámci transferu mezi státy EU.

Pro dovoz spojený s následným vývozem ("brokering") bylo vydáno celkem 32 licencí v celkové

hodnotě dovozu 115,6 mil. Kč (4,6 mil. €) a následného vývozu v hodnotě 151,95 mil. Kč (6,0 mil. €).

Hodnota realizovaných obchodů na základě využití licencí při dovozu činila 99,1 mil. Kč (3,9 mil. €)

a při následném vývozu 129,2 mil. Kč (5,1 mil. €). Hodnotově byl realizován největší dovoz z Bulharska

45,4 mil. Kč (1,8 mil. €) spojený s vývozem do Etiopie v hodnotě 59,6 mil. Kč (2,4 mil. €).


8

__________________________________________________________________________________

Zastaveno bylo 80 správních řízení k žádosti o udělení licence, přičemž 70 na základě zpětvzetí

žádosti (53 vývoz, 15 dovoz a 2 brokering) a 10 žádostí o vývoz z moci úřední (nesplněny náležitosti

žádosti).

1.2 Zahraniční obchod s ručními zbraněmi pro civilní použití

Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole

obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů (dále jen „Zákon

č. 228/2005 Sb.“). Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. je prováděcím předpisem Zákona č. 228/2005 Sb.

a uvádí seznam výrobků, kterých se tato úprava týká. Jedná se o revolvery, pistole a některé typy

pušek včetně odpovídajícího střeliva. Kontrola obchodu s těmito zbraněmi je jednostupňová na rozdíl

od dvoustupňového systému kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem.

Česká republika je vázána společnými pravidly pro kontrolu vývozu vojenských technologií

a vojenského materiálu EU (Společným postojem 2008/944/SZBP) i dalšími dokumenty mezinárodně

právní povahy, především pak mezinárodními sankcemi v oblasti vývozu zbraní a střeliva.

Ministerstvo zahraničních věcí k žádostem o vývozní povolení vydává Licenční správě MPO

stanoviska, která je třeba vzít v úvahu před rozhodnutím o udělení či neudělení.

Povolení není uděleno, pokud nejsou splněny náležitosti žádosti, vyžadují-li to bezpečností zájmy ČR

nebo pokud žadateli bylo v minulosti povolení odejmuto. Odejmutí povolení je dle zákona možné

v případě nedodržení podmínek stanovených v povolení, nepravdivých údajů uvedených v žádosti

nebo vyžadují-li to bezpečnostní zájmy ČR.

V prosinci 2012 byl vládě předán k projednání návrh zákona, kterým se mění Zákon č. 228/2005 Sb.

Důvodem je nutnost adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne

14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti

nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, jenž

doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu

(protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit

střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva, a tím zajistí řádnou a efektivní aplikovatelnost

zmíněného nařízení na území ČR.

Dne 19. dubna 2012 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012

ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti

nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který

doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu

(protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit

střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva (dále jen „nařízení“).


9

__________________________________________________________________________________

Zákon č. 228/2005 Sb. tak nadále bude upravovat pohyb stanovených výrobků po EU, dovoz ze zemí

mimo EU (pyrotechnika dle nařízení vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických

výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení) a vývoz

střelných zbraní, hlavních částí, jejich součástí, dílů a střeliva k obchodním účelům a vývoz

stanovených výrobků, jež stanoví nařízení vlády. Nově na základě požadavku adaptovaného nařízení

a požadavku zachování jednoty z hlediska povolovacího orgánu bude MPO povolovat vývoz střelných

zbraní, hlavních částí, jejich součástí, dílů a střeliva pro individuální vývoz do třetích zemí za účelem

obchodu.

Vzhledem k citlivosti obchodu s tímto materiálem se do zákona dále doplňují instituty, jež účinně

povedou ke splnění požadavků stanovených mezinárodními závazky ČR a jejími zahraničně

politickými, obchodními a bezpečnostními zájmy.

V roce 2012 byly realizovány vývozy samonabíjecích pistolí, revolverů, dlouhých zbraní a nábojů

v celkové hodnotě 1 992 330 tis. Kč.

Revolvery a pistole: 56 061 ks v hodnotě 405 835 362 Kč

Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize, Brazílie,

Černá Hora, Egypt, Filipíny, Gruzie, Guatemala, Honduras, Chile, Chorvatsko, Island, Izrael, Jižní

Afrika, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kolumbie, Kosovo, Kostarika, Kuvajt, Makedonie, Malajsie,

Moldavsko, Mosambik, Namibie, Nikaragua, Nizozemské Antily, Norsko, Nová Kaledonie, Nový

Zéland, Omán, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace, Salvador, Singapur, Spojené arabské

emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Švýcarsko, Tádžikistán, Tanzanská sjednocená republika,

Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Zambie.

Největší realizované vývozy

1. Spojené státy americké 31 659 ks 192 254 457 Kč

2. Thajsko 3 302 ks 31 663 584 Kč

3. Pákistán 2 459 ks 19 746 176 Kč

4. Jižní Afrika 2 145 ks 13 859 744 Kč

5. Kanada 2 035 ks 21 811 289 Kč


10

__________________________________________________________________________________

Dlouhé zbraně: 55 966 ks v hodnotě 423 189 834 Kč

Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize, Bosna

a Hercegovina, Brazílie, Černá Hora, Čína, Filipíny, Grónsko, Guatemala, Honduras, Hongkong, Chile,

Chorvatsko, Indonésie, Island, Izrael, Jižní Afrika, Kanada, Kazachstán, Keňa, Kosovo, Kostarika,

Kuvajt, Kyrgyzstán, Makedonie, Malajsie, Moldavsko, Mongolsko, Mosambik, Namibie, Nizozemské

Antily, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Omán, Pákistán, Paraguay, Peru, Ruská federace,

Salvador, Spojené arabské emiráty, Spojené státy americké, Srbsko, Srí Lanka, Švýcarsko, Tádžikistán,

Tanzanská sjednocená republika, Thajsko, Turecko, Ukrajina, Uruguay, Vietnam, Zambie.


1 Spojené státy americké 22 860 ks 134 002 042 Kč

2. Ruská federace 7 456 ks 56 447 351 Kč

3. Thajsko 6 702 ks 44 326 053 Kč

4. Kanada 2 922 ks 26 119 784 Kč

5. Jižní Afrika 2 669 ks 33 224 916 Kč

Náboje: 353 451 050 ks v hodnotě 749 232 252 Kč

Vývozy se uskutečnily do těchto zemí (mimo EU): Andora, Argentina, Austrálie, Bangladéš, Belize,

Bosna a Hercegovina, Botswana, Brazílie, Černá Hora, Dominikánská republika, Egypt, Faerské

ostrovy, Filipíny, Grónsko, Guatemala, Honduras, Hongkong, Chile, Chorvatsko, Indie, Indonésie,

Izrael, Japonsko, Jižní Afrika, Jordánsko, Kamerun, Kanada, Kazachstán, Keňa, Korejská republika,

Kosovo, Kostarika, Kuvajt, Kyrgyzstán, Libanon, Macao, Makedonie, Malajsie, Mauricius, Mexiko,

Moldavsko, Namibie, Nepál, Nizozemské Antily, Norsko, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Pákistán,

Paraguay, Peru, Ruská federace, Saudská Arábie, Singapur, Spojené arabské emiráty, Spojené státy

americké, Srbsko, Srí Lanka, Švýcarsko, Tanzanská sjednocená republika, Thajsko, Tchaj-wan,

Turecko, Ukrajina, Uruguay, Zambie.


11

__________________________________________________________________________________


1. Spojené státy americké 163 013 980 ks 477 700 178 Kč

2. Jižní Afrika 11 469 860 ks 14 247 981 Kč

3. Švýcarsko 5 544 010 ks 16 397 658 Kč

4. Norsko 4 637 550 ks 15 344 345 Kč

5. Jordánsko 3 925 000 ks 14 479 487 Kč

1.3 Dovoz pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU

Právní rámec, umožňující kontrolu dovážených pyrotechnických výrobků z hlediska jejich technických

parametrů a souladu s bezpečnostními předpisy Společenství, je s účinností od 1. srpna 2011 dán

nařízením vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž

lze uskutečnit jejich dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení (dále jen „nařízení“). Nařízení je

prováděcím předpisem k Zákonu č. 228/2005 Sb., kterým se zavádí povolovací režim na dovoz

pyrotechniky vyrobené mimo Společenství.

Nařízení stanovuje pro dovozce pyrotechnických výrobků vyrobených mimo EU povinnost předložit

při uvedení vybraných pyrotechnických výrobků do volného oběhu na celním území ČR povolení

k dovozu, které ve správním řízení uděluje Licenční správa MPO. Dovozní povolení je vydáno na

základě certifikátu vydaného podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva

a pyrotechnických předmětů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo

certifikátu vydaného oznámenou osobou v jiném členském státě EU podle směrnice Evropského

parlamentu a Rady č. 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh. Další podmínkou je

doložení smluvního zajištění dovozu a poskytnutí informací o konečném uživateli pyrotechnických

výrobků.

Celní orgán má tak k dispozici dovozní povolení s jednoznačně identifikovanými výrobky, jejich

množstvím a cenou, přičemž bylo již v průběhu povolovacího řízení prokázáno, že dovážená

pyrotechnika odpovídá požadovaným normám EU.

Na dovoz pyrotechnických výrobků bylo v roce 2012 vydáno celkem 82 povolení (80 z Číny

a 2 z Hongkongu) s deklarovanou dovozní hodnotou 503 609 tis. Kč.


12

__________________________________________________________________________________

1.4 Vývoz zboží a technologií dvojího užití

Zboží a technologie dvojího užití představují širokou škálu produktů v průmyslové, jaderné, chemické

a biologické oblasti. Přestože jsou primárně vyráběny a předurčeny pro civilní použití, mohou být

vzhledem ke svému charakteru a vlastnostem použity i pro vojenské účely - zejména k výrobě zbraní

hromadného ničení (dále jen „ZHN“) a jejich nosičů nebo k výrobě konvenčních zbraní. Systém

kontroly exportu v této oblasti jako důležitý prvek komplexní strategie nešíření ZHN

je mechanismem, který má preventivně působit proti výrobě a kumulaci konvenčních zbraní

v rizikových regionech a proti šíření ZHN a jejich nosičů. Účinný společný systém kontrol vývozu zboží

a technologií dvojího užití je nezbytný, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi

členských států uskupení v rámci mezinárodních kontrolních režimů a EU v oblasti nešíření.

Režim kontroly vývozu zboží a technologií dvojího užití je prováděn v rámci společné obchodní

politiky EU podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu

vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, které je závazné v celém rozsahu

a přímo použitelné ve všech členských státech EU (toto nařízení nahradilo předchozí nařízení Rady

(ES) č. 1334/2000 platné od roku 2000). Přílohou nařízení je stanoven seznam zboží dvojího užití,

který shrnuje zboží uvedené na seznamech dohodnutých v jednotlivých mezinárodních kontrolních

režimech, tj. Wassenaarském ujednání (WA), Australské skupině (AG), Skupině jaderných dodavatelů

(NSG) a Režimu kontroly raketových technologií (MTCR). Seznam kontrolovaného zboží je každoročně

aktualizován v souladu s příslušnými závazky a povinnostmi, které každý členský stát přijal jako člen

mezinárodních režimů nešíření a dohod o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních

smluv.

K implementaci režimu kontroly vývozu byl na národní úrovni přijat zákon č. 594/2004 Sb., jímž se

provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu

zboží dvojího užití, který byl novelizován zákonem č. 343/2010 Sb. s účinností od 7.prosince 2010

(dále jen „Zákon č. 594/2004 Sb.“), jenž upravuje zejména kontrolu vývozu zboží dvojího užití, dále

práva a povinnosti osob přepravujících toto zboží z území České republiky na území jiného členského

státu EU a osob dovážejících toto zboží do České republiky a nově i kontrolu poskytování

zprostředkovatelských služeb souvisejících se zbožím dvojího užití a jeho tranzitu.

Zákonem č. 594/2004 Sb. se provádí i opatření přijatá Společnou akcí Rady č. 2000/401/SZBP ze dne

22. června 2000, o kontrole technické pomoci týkající se určitých konečných vojenských použití.

Licenčnímu řízení podléhá zejména vývoz zboží, které se nachází na seznamu kontrolovaného zboží

(příloha I nařízení Rady č. 428/2009) a které lze z území Společenství vyvážet jen na základě

vývozního povolení. Povolení je také udělováno k poskytování zprostředkovatelských služeb

a poskytování technické pomoci.


13

__________________________________________________________________________________

Jednotlivá povolení pak vydávají příslušné licenční úřady každé členské země, ve které je vývozce

zboží, zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci usazen. Vývozní povolení má

předepsanou formu a lze jej předložit i celnímu úřadu v jiné zemi EU, než ve které bylo povolení

vystaveno. V případech, kdy se zboží nachází v jiném členském státě, než ve kterém je žádáno

o vývozní povolení, je stanovena konzultační procedura mezi příslušnými orgány obou členských

zemí.

Koncem roku 2011 bylo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1232/2011 doplněno do

přílohy II nařízení Rady č. 428/2009 pět nových Všeobecných vývozních nařízení EU, na základě

kterých může být vyváženo určité zboží do určitých míst určení, a to za podmínek stanovených

v jednotlivých povoleních. Vývozci mohou tedy využívat šest Všeobecných vývozních nařízení EU, a to

č. EU001 — Vývoz do Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, na Nový Zéland, do Švýcarska včetně

Lichtenštejnska, do Spojených států amerických, č. EU002 — Povolení pro vývoz určitého zboží

dvojího užití do určitých míst určení, č. EU003 — Vývoz po opravě/výměně, č. EU004 — Dočasný

vývoz na výstavu nebo veletrh, č. EU005 — Telekomunikace a č. EU006 — Chemické látky. K využívání

všeobecných vývozních nařízení EU se musí vývozce zaregistrovat na MPO.

Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I nařízení Rady č. 428/2009, je

vyžadováno i tehdy, jestliže byl vývozce informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo

z části určeno k užití ve spojení s vývojem chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo

jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou, nakládáním s nimi, jejich provozem, údržbou,

skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo

skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést. Dále je povolení vyžadováno,

vztahuje-li se na kupující zemi nebo zemi určení zbrojní embargo a vývozce byl informován, že

dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno pro vojenské konečné použití nebo že

dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k použití jako díly nebo součásti zboží

uvedeného na vnitrostátním seznamu vojenského materiálu a vyvezeného bez povolení nebo

v rozporu s povolením.

Již od roku 2005 informuje MPO známé vývozce zboží, zařazeného podle Českého integrovaného

tarifu pod podpoložkami 8456 - 8466 (jedná se o různé typy obráběcích strojů, vč. příslušenství),

že bez ohledu na to, zda splňují technické požadavky uvedené v seznamu kontrolovaného zboží či

nikoliv, lze jejich vývoz do Íránu a Sýrie uskutečnit pouze na základě individuálního vývozního

povolení uděleného Licenční správou MPO. V návaznosti na mezinárodní sankce uplatňované vůči

KLDR je vyžadováno povolení pro vývoz širokého sortimentu výrobků do tohoto teritoria. Postupně

bylo upozorněno 232 vývozců a další jsou upozorňováni na tuto povinnost na základě informací

získaných především od Generálního ředitelství cel.

Zodpovědným orgánem pro vydávání vývozních povolení je Licenční správa MPO. Spolupracujícími

orgány při posuzování jednotlivých žádostí o vývozní povolení jsou Ministerstvo zahraničních věcí,


14

__________________________________________________________________________________

Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a zpravodajské služby, která vydávají svá stanoviska

z pohledu své působnosti, Generální ředitelství cel, které je ze zákona kontrolním orgánem a také

Státní úřad pro jadernou bezpečnost jako výkonný a kontrolní orgán pro jaderné, chemické

a biologické položky.

Jedním z klíčových prvků systému kontroly exportu zboží a technologií dvojího užití je spolupráce

s podnikovou sférou. Vývozci a zejména výrobci jsou spolu se státními orgány spoluodpovědnými

za účinnost kontrolního systému. Výměna informací o aplikaci systému vývozních kontrol probíhá

především formou konzultací při běžném styku žadatelů s Licenční správou MPO v rámci procesu

vyřizování jejich žádostí. Vývozci mají možnost získat ucelené a aktuální informace na webových

stránkách MPO nebo na seminářích pořádaných MPO. I v roce 2012 uspořádala Licenční správa MPO

ve spolupráci s Českou agenturou na podporu obchodu v březnu a září semináře (celkem

60 účastníků) na téma Kontrola exportu dvojího užití, které navazovaly na semináře pořádané

v předešlých letech.

V roce 2012 bylo vydáno v oblasti zboží a technologií dvojího užití celkem 315 rozhodnutí, z toho:

302 udělených povolení k vývozu do 51 zemí,

7 neudělených vývozních povolení,

13 správních řízení bylo zastaveno podle ustanovení § 66 odst. 1 písm. a) až c) zákona

č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.

Kromě toho byla vydána v 11 případech stanoviska k žádostem vývozců o předběžné prověření

možnosti vydání povolení a v 1 případě k posouzení potřeby žádat o povolení (reexport).

Nejvýznamnějšími státy, do kterých byly vyváženy položky dvojího použití, byly v roce 2012 Ruská

federace (63x), Čína (30x), Írán (19x), Indie (18x), Turecko (16x), Ukrajina (9x), Singapur (8x), Korejská

republika (8x), Spojené státy americké (6x), Chorvatsko (6x) a Pákistán (5x).

Nejčastěji vyváženými položkami v roce 2012 byly:

• strojírenské výrobky (obráběcí stroje včetně náhradních dílů, zařízení Nanospider

vč. příslušenství, přenosný detektor explosiv Explonix, modelářský motor ZDZ),

• z chemického průmyslu především kyanid sodný a draselný, krasol (kapalný polybutadién

s koncovými –OH skupinami) a kyselina fluorovodíková, uhlíková a aramidová vlákna,

• rastrovací elektronové mikroskopy,


15

__________________________________________________________________________________

• detekční trubičky, detekční papírky bojových chemických látek,

• ochranné plynové masky a filtry.

V roce 2012 byly provedeny další registrace k využití Všeobecného vývozního povolení Společenství

EU001 a také pro nová Všeobecná vývozní povolení EU002, EU003 a EU004 (příloha č. II nařízení Rady

č. 428/2009 v platném znění) pro 13 firem a celkem tak může vyvážet na základě všeobecných

vývozních povolení 74 firem.


16

__________________________________________________________________________________

1.5 Přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční správy MPO

V následující tabulce je uveden přehled příjmů do státního rozpočtu ze správních úkonů Licenční

správy MPO za období od 1. ledna do 31. prosince 2012 spolu s úkony, na základě kterých byly tyto

příjmy uskutečněny.

Správní úkon Počet provedených

správních úkonů

Příjmy ze správních úkonů

(v Kč)

Povolení obchodu s vojenským

materiálem

(poplatek na účet - 20 000 Kč)

54 1 080 000

Licence – vojenský materiál

(poplatek - kolek 1 000 Kč)

1 919 1 744 000

Povolení – civilní zbraně a střelivo

(poplatek - kolek 500 Kč)

1 682 805 000

Povolení – pyrotechnika


82 41 000

Povolení – mezinárodní kontrolní

režimy


303 151 500

Povolení – obchodování s některým

zbožím, které by mohlo být použito pro

trest smrti, mučení nebo jiné kruté,

nelidské či ponižující zacházení nebo

trestání

(poplatek – kolek 500 Kč)

12 6 000

Pokuta za správní delikt (na účet) 20 86 000

Kopie stran ze správních spisů 740

Příjmy celkem 3 914 240

Poznámka:

Od poplatku je osvobozeno vydání licence na vývoz a dovoz vojenského materiálu, civilních zbraní

a střeliva pro účel výstav, předvedení, reklamací a bezúplatného vývozu a dovozu vzorků a dovozu

pyrotechnických výrobků pro účel výstav, předvedení a bezúplatného dovozu vzorků.


17

__________________________________________________________________________________

1.6 Úloha a postavení státních orgánů a dalších složek v systému kontroly

1.6.1 Ministerstvo zahraničních věcí

Role a postavení Ministerstva zahraničních věcí (dále jen „MZV“) při kontrole vývozu vojenského

materiálu vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb., který explicitně definuje stanovisko MZV jako závazné.

MZV je tímto zákonem stanovena povinnost dbát o to, že udělené licence a následný vývoz

vojenského materiálu nebudou v rozporu se zahraničně politickými zájmy ČR, a to zejména závazky

vyplývající z vyhlášených mezinárodních smluv a členství ČR v mezinárodních organizacích.

Zahraničně politický zájem obsahuje v případě vývozů zbraní sérii aspektů bezpečnostně politických,

lidskoprávních, humanitárních a dalších. Politika v této oblasti vychází z komplexního posuzování

exportů celým aparátem MZV včetně aktivního zapojení zastupitelských úřadů, konzultací s partnery

v EU a dalšími mezinárodními aktéry. Základním předpokladem je, aby vývoz proběhl v souladu

s mezinárodními kontrolními režimy a právním řádem dovážející země. Další rovinou je minimalizace

rizika, že vývoz bude realizován jinak, než jak je deklarováno a garantováno v dokumentaci. Tato

rizika spojená s případnou kriminální aktivitou a případným dalším šířením vyváženého materiálu

(záměrným či nezáměrným) jiným uživatelům než těm, kteří jsou uvedeni v dokladu o konečném

užití, pečlivě zkoumají také ostatní resorty zapojené do licenčního řízení.

MZV během hodnotícího procesu, na kterém se podílí vždy několik odborů ministerstva, komplexně

posuzuje každý případ exportu vojenského materiálu do zemí konečného užití mimo EU, situaci

v zemi konečného užití, subjekt konečného uživatele i zahraničního smluvního partnera a rovněž

deklarovaný způsob konečného užití zboží. MZV přihlíží k dalším okolnostem a dopadům, které by

dodávka mohla mít na stav a zhoršení situace lidských práv v zemi příjemce, na vnitřní bezpečnostní

situaci v zemi, či na narušení regionální rovnováhy a celkovou situaci v regionu. Jasným vyjádřením

základních hledisek je osm kritérií Společné pozice Rady 2008/944/SZBP, o které tato Zpráva

pojednává v následující kapitole. MZV posuzuje žádosti o vývozní licence vždy podle země

skutečného konečného užití vojenského materiálu, i když je zboží vyváženo přes území dalšího státu,

např. členské země EU.

Výše uvedená kritéria a ověřování předkládané dokumentace jsou vyhodnocovány v úzké spolupráci

ústředí MZV v Praze a zastupitelských úřadů s působností v zemi deklarovaného uživatele. Tento

proces je v některých případech časově poměrně náročný, zejména v případech, kdy ČR nemá v zemi

své zastoupení formou rezidentní ambasády. MZV je v těchto případech nuceno žádat v souladu se

zákonem o prodloužení dvacetidenní lhůty. Stále více se také rozvíjí systém vzájemných formálních

i neformálních konzultací s ostatními členskými státy EU. MZV se snaží čím dál více formou

preventivního dialogu a komunikace s vývozci předcházet podání žádostí o exportní licence, které by

byly pro ministerstvo jednoznačně neprůchodné. Tímto způsobem se nejen snižuje administrativní


18

__________________________________________________________________________________

zátěž státního aparátu, ale také riziko zbytečně vynaložených nákladů na straně exportérů. Současně

s tím se sníží i riziko vzniku případných soudních sporů. MZV ve spolupráci se zastupitelskými úřady

využívá při formulaci svých souhlasných stanovisek k žádostem o vývozní licence možnosti stanovit

postlicenční kontrolní podmínky, které nejen snižují riziko možného porušení kritérií Společné pozice

Rady 2008/944/SZBP, ale i vytvářejí tlak na konečného uživatele, aby se choval transparentněji

a zodpovědněji při nakládání s dováženým vojenským materiálem.

Systém využívání preventivního dialogu a komunikace s exportéry i možnost vývozců vznést

předběžný dotaz formální cestou vedl v uplynulých letech k významnému snížení počtu zamítnutých

žádostí o udělení licencí k vývozu vojenského materiálu z důvodu nesouladu se zahraničně politickými

zájmy ČR. MZV v rámci kontaktů s exportéry i zástupci zájmových sdružení otevřeně deklaruje svůj

postoj k jednotlivým teritoriím potenciálního vývozu, informuje o existenci zbrojních embarg

a dalších restriktivních opatření i o pohledu ministerstva na exporty jednotlivých kategorií vojenského

materiálu. Exportéři tak mají obvykle dostatek informací k tomu, aby mohli zvážit, zda má v tom

kterém konkrétním případě smysl podávat žádost o licenci k vývozu.

V dvoustupňovém systému kontroly exportu vojenského materiálu zaujímá v souladu s českou

legislativou MZV stanovisko také k žádostem o povolení k provádění zahraničního obchodu

s vojenským materiálem. V roce 2012 MZV ze zahraničně politického hlediska nezaujalo negativní

stanovisko k žádné žádosti o udělení povolení z důvodu nepřijatelnosti subjektu žádajícího

o povolení.

Současně je ale nedílnou součástí posuzování žádosti o povolení k provádění zahraničního obchodu

s vojenským materiálem jeho teritoriální zaměření. MZV v roce 2012 neudělilo souhlas s povolením

k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, resp. omezilo teritoriální platnost

povolení o ta teritoria, která byla předmětem zbrojního embarga ze strany mezinárodního

společenství, a o země, které svou politikou ohrožují mezinárodní či regionální bezpečnost nebo

zahraničně politické zájmy ČR, případně jejích spojenců. MZV tak například pokračovalo ve vztahu

k Arménii a Ázerbájdžánu v udělování povolení pouze pro vývoz vojenského materiálu nezbraňového

a nesmrtícího charakteru. Ve stejné logice také MZV u těchto zemí posuzovalo konkrétní žádosti

o licence spolu s přihlédnutím k existenci embarga OBSE z roku 1992. S ohledem na existenci

restriktivních opatření a zahraničně politický zájem neudělovalo v roce 2012 MZV souhlas

s povolením k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem pro Sýrii, Írán, Somálsko,

Súdán, Bělorusko, Kubu, Severní Koreu, Eritreu a Zimbabwe.

MZV se i díky intenzívní komunikaci s podnikatelským sektorem snaží zřetelněji definovat průsečík

zahraničně politických zájmů ČR a zájmu státu i soukromého sektoru na rozvoji exportní relace.

MZV si je vědomo skutečnosti, že český bezpečnostní a obranný průmysl je v ČR tradičním

průmyslovým odvětvím, jež má exportní potenciál, nabízí produkty s vysokou přidanou hodnotou

a v některých případech plní úlohu významného regionálního zaměstnavatele. Proto MZV v roce 2012


19

__________________________________________________________________________________

iniciovalo a vedlo meziresortní přípravu strategického vládního dokumentu, jehož cílem má být

systémově zarámovat oblast vztahů mezi sektorem obranného a bezpečnostního průmyslu a státu,

resp. jednotlivých státních institucí s ohledem na veřejný zájem na dalším rozvoji tohoto odvětví.

MZV předpokládá přijetí strategického dokumentu v roce 2013.

V rámci spolupráce při zajišťování kontroly vývozu zboží dvojího užití zaujímá MZV stanovisko

ze zahraničně politického hlediska i k žádostem o vývozní povolení pro toto zboží.

1.6.2 Ministerstvo vnitra

Úloha a postavení Ministerstva vnitra (dále jen „MV“) v procesu udílení povolení k provádění

zahraničního obchodu s vojenským materiálem a licencí k zahraničnímu obchodu s vojenským

materiálem vyplývají ze Zákona č. 38/1994 Sb. MV má povinnost vydávat ve stanovené lhůtě závazná

stanoviska pro MPO ke všem žádostem o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu

s vojenským materiálem a udělení licencí k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem, a to

z pohledu veřejného pořádku, bezpečnosti a ochrany obyvatelstva. Při vydávání závazných stanovisek

MV úzce spolupracuje se zpravodajskými službami a Policií ČR, od kterých získává informace důležité

pro posouzení žádosti. Následně provádí jejich analýzu, posuzuje jejich relevantnost a teprve poté

zpracuje závazné stanovisko pro MPO. Aby byla zajištěna rovnost všech žadatelů, vydalo MV interní

předpis, kterým se stanoví postup při vydávání stanoviska a při poskytování informací pro MPO.

V případě potřeby je samozřejmostí, že jsou získané informace diskutovány a vyhodnocovány

pracovníky MV se subjektem, který informace poskytl. Teprve následně zpracuje MV závazné

stanovisko, které musí být zejména v negativním případě řádně odůvodněno. Všechna závazná

stanoviska MV zpracovává ihned po obdržení podkladů od zpravodajských služeb a Policie ČR, a to ve

lhůtách stanovených zákonem.

Úloha a postavení MV při kontrole vývozu materiálu dvojího použití vyplývají ze Zákona č. 594/2004

Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího

užití. Z tohoto zákona vyplývá pro MV povinnost vyjadřovat se pro MPO ve stanovené lhůtě ke všem

žádostem o vydání vývozního povolení z pohledu bezpečnostních zájmů ČR. Při tomto spolupracuje

obdobným způsobem jako u zahraničního obchodu s vojenským materiálem s Bezpečnostní

informační službou a Policejním prezidiem ČR.

Na základě 1679 zbrojních průvodních listů k trvalému vývozu, vydaných Policií ČR, bylo trvale

vyvezeno 1464 ks zbraní kategorie B a 347 ks zbraní kategorie C.

Na základě 820 zbrojních průvodních listů k trvalému dovozu, vydaných Policií ČR, bylo dovezeno

5 ks zbraní kategorie A, 613 ks kategorie B a 980 ks kategorie C.


20

__________________________________________________________________________________

1.6.3 Ministerstvo obrany

Ministerstvo obrany (dále jen „MO“) se v rámci dvoustupňového národního kontrolního

mechanismu v oblasti prvního kontrolního stupně podle § 6 odst. 1 a 2 Zákona č. 38/1994 Sb.

vyjadřuje k žádostem právnických osob o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu

s vojenským materiálem. V rámci druhého kontrolního stupně podle § 16 odst. 1 písm. c), § 22c

a § 22d Zákona č. 38/1994 Sb. vydává stanoviska k žádostem o udělení licence k jednotlivým

obchodním případům, jejichž předmětem je významný vojenský materiál. Podle ustanovení § 22h

se vyjadřuje k žádostem o vydání certifikátu pro držitele povolení k provádění zahraničního obchodu

s vojenským materiálem z hlediska zabezpečování obrany ČR.

V rámci řízení o žádostech o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským

materiálem vydává MO závazné stanovisko z hlediska zabezpečování obrany ČR. V roce 2012

obdrželo celkem 69 žádostí. Ve všech případech vydalo souhlasné stanovisko.

Podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. c) zákona vydává MO závazné stanovisko k žádostem o vydání

licence k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem. Tyto žádosti předkládá MO Licenční správa

MPO. Stanovisko MO je vyžadováno, pokud jde o významný vojenský materiál podle § 20 Zákona

č. 38/1994 Sb. Žádosti o vydání licence jsou MO posuzovány z hlediska zajišťování obrany ČR.

V roce 2012 MO obdrželo celkem 143 žádostí podaných 31 subjekty. Z toho bylo 22 žádostí

o stanovisko k dovozu významného vojenského materiálu, 2 žádosti o stanovisko k dovozu služby,

3 žádosti o prodloužení doby platnosti licence, 4 žádosti o stanovisko k transferu významného

vojenského materiálu v rámci EU - souhrnné licence, 15 žádostí o stanovisko k transferu významného

vojenského materiálu v rámci EU - individuální licence, 84 žádostí o stanovisko k vývozu významného

vojenského materiálu, 8 žádostí o stanovisko k vývozu služby, 4 žádosti o stanovisko k vydání

dovozně-vývozní licence („brokering“) a v jednom případě nebylo stanovisko MO vydáno, neboť se

nejednalo o významný vojenský materiál.

Z hlediska komoditního se jednalo o tanky a obměnou techniku, vojenská vozidla, leteckou a ženijní

techniku, velkorážovou výzbroj, raketovou techniku, kryptografická zařízení, ruční palné zbraně

a velkorážní munici.

Z hlediska teritoriálního se jednalo o tyto státy: Austrálie 2x, Bahrajn 1x, Belgie 1x, Bulharsko 9x,

Egypt 1x, Finsko 2x, Francie 2x, Chorvatsko 1x, Irák 1x, Itálie 1x, Izrael 2x, Jemen 2x, Kambodža 1x,

Kanada 2x, Kazachstán 1x, Keňa 1x, Kuvajt 1x, Libye 1x, Litva 1x, Maďarsko 4x, Malajsie 1x, Malta 1x,

Moldávie 1x, Německo 15x, Nigérie 1x, Niger 3x, Norsko 6x, Polsko 13x, Rakousko 1x, Řecko 1x,

Slovensko 19x, Srbsko 2x, Španělsko 1x, Švýcarsko 1x, Tádžikistán 8x, Thajsko 1x, Ukrajina 5x,

Spojené státy americké 11x, Spojené království 2x, Spojené království - Britské Panenské ostrovy 2x,

Vietnam 3x.


21

__________________________________________________________________________________

Postup vydání stanovisek k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem upravuje vnitřní předpis

ministerstva. V rámci řízení se k němu vyjadřují odpovědné tvary MO. V dílčích stanoviscích těchto

útvarů jsou mimo hlediska zabezpečování obrany ČR zohledněny i mezinárodní závazky vyplývající

z členství CR v NATO, EU, OSN a OBSE, kritéria uvedená ve Společném postoji Rady EU

2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií

a vojenského materiálu, a v neposlední řadě i závazky vyplývající z nutnosti dodržovat ustanovení

Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (publikované pod č. 94/2003 Sb.) a Vídeňského

dokumentu.

1.6.4 Ministerstvo financí – Generální ředitelství cel

Celní orgány dohlížejí, zda je zahraniční obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými

osobami, kterým bylo uděleno povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem

podle Zákona č. 38/1994 Sb. a zda je zahraniční obchod s vojenským materiálem prováděn v rozsahu

a za podmínek stanovených vydanými licencemi.

Celní správa ČR dále provádí kontrolu vývozu zboží dvojího užití podle Zákona č. 594/2004 Sb. V roce

2012 došlo k vývozu 2 414 položek zboží dvojího užití, na které bylo vydáno MPO individuální vývozní

povolení nebo bylo použito Všeobecné vývozní povolení, což oproti roku 2011 představuje nárůst

o 468 položek.

Pro zabezpečení dohledu poskytuje MPO v míře nezbytně nutné Generálnímu ředitelství cel (dále jen

„GŘC“) údaje o licencích udělených pro zahraniční obchod s vojenským materiálem, s civilními

zbraněmi a municí a se zbožím dvojího užití. GŘC poskytuje MPO zpětně údaje vzniklé při činnosti

celních úřadů a vztahující se k využívání licencí.

Za období 1. ledna až 31. prosince 2012 jsou evidovány v databázi GŘC následující počty vývozů

a položky zboží, které se vztahují k problematice vojenského materiálu:


22

__________________________________________________________________________________

Číslo

HS Popis

Počet

vývozů

8710 Tanky a jiná bojová obrněná vozidla, motorová, též vybavena zbraněmi, a části

a součásti těchto vozidel 112

8801 Balóny a vzducholodě, kluzáky, rogalla a ostatní bezmotorové prostředky pro

létání (letouny) 43

8802 Ostatní letadla (např.: vrtulníky, letouny), kosmické lodě (včetně družic)

a balistické a kosmické nosné rakety 122

8803 Části a součásti výrobků čísel 8801 nebo 8802 2107

8804 Padáky (včetně řiditelných padáků a paraglidingů) a rotující padáky, jejich části

a součásti a příslušenství 764

8805

Letecké katapulty a podobné přístroje a zařízení, přístroje a zařízení pro

přistávání aerodynů na letadlové lodi a podobné přístroje a zařízení, pozemní

přístroje pro pozemní výcvik a jejich části a součásti

28

9301 Vojenské zbraně, jiné než revolvery, pistole a zbraně čísla 9307 107

9302 Revolvery a pistole, jiné než čísel 9303 nebo 9304 1505

9303 Ostatní střelné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně 669

9304 Ostatní zbraně (např.: pušky, karabiny a pistole na pero…), vyjma sečných

a bodných zbraní čísla 9307 143

9305 Části, součásti a příslušenství výrobků čísel 9301 až 9304 954

9306

Bomby, granáty, torpéda, miny, řízené střely a podobné válečné střelivo a jejich

části a součásti, náboje a podobné střelivo a jejich části a součásti, včetně broků

všech druhů a nábojových krytek

883

Mnoho položek kombinované nomenklatury se dělí na další podpoložky pro civilní potřebu a ostatní,

kam lze obecně zařadit blíže nespecifikované zboží.

Celní orgány v hodnoceném období prováděly v 32 případech šetření z důvodu podezření

z nelegálního obchodování s vojenským materiálem. Odborné útvary Celní správy ČR v roce 2012

ukončily 3 trestní spisy, které předaly Policii ČR k zahájení trestního stíhání. Dále bylo Celní správou

ČR zjištěno, že v roce 2012 došlo ve 4 případech k porušení Zákona č. 594/2004 Sb.


23

__________________________________________________________________________________

1.6.5 Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „SÚJB“) jako ústřední orgán státní správy zabezpečuje

úkoly vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), z Úmluvy o zákazu chemických zbraní

(CWC) a z Úmluvy o zákazu biologických a toxinových zbraní (BTWC). SÚJB jako výkonný a kontrolní

orgán pro jaderné, chemické a biologické položky v rámci své kompetence a v souladu se zákonem

č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně

a doplnění některých zákonů, v platném znění, zákonem č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních

souvisejících se zákazem chemických zbraní, v platném znění, a zákonem č. 281/2002 Sb.,

o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní

a o změně živnostenského zákona, v platném znění, vykonává státní dozor nad chemickými,

biologickými a radioaktivními látkami a jadernými materiály a kontrolu povinností vyplývajících

z nakládání s nimi.

Z hlediska kontrolovaných položek v kompetenci SÚJB patří do kategorie vojenského materiálu pouze

chemické látky seznamu 1 podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní (vysoce nebezpečné látky podle

zákona č. 19/1997 Sb.). V roce 2013 nebyl v ČR realizován žádný vývoz těchto chemických látek.

V oblasti kontroly vývozu dalších chemických látek sledovaných Úmluvou o zákazu chemických zbraní

byly v roce 2012 z ČR vyváženy látky seznamu 2 a seznamu 3 této Úmluvy (nebezpečné látky, resp.

méně nebezpečné látky podle zákona č. 19/1997 Sb.). Z chemických látek seznamu 2 byl realizován

vývoz do Polska jedné chemické látky, která je součástí přípravku pro nehořlavou úpravu tkanin.

Chemické látky seznamu 3 byly vyváženy především do zemí EU (Slovensko, Maďarsko, Bulharsko,

Rumunsko, Lotyšsko, Litva, Francie a Německo). Mimo země EU byly chemické látky seznamu 3

vyváženy do Srbska.

Sledování vývozu chemických látek podle seznamu Úmluvy o zákazu chemických zbraní i do zemí EU

je nezbytné z důvodu deklarování těchto údajů Technickému sekretariátu Organizace pro zákaz

chemických zbraní.

V rámci kontroly vývozů a dovozů jaderných položek vydal SÚJB v roce 2012 celkově 320 rozhodnutí

v oblasti povolování k dovozu/vývozu jaderných materiálů, vybraných položek a položek dvojího užití

v jaderné oblasti podle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb. Z tohoto počtu bylo vydáno pro

dovoz/vývoz jaderných materiálů 9/21 povolení, pro dovoz/vývoz vybraných položek 6/11 povolení

a pro dovoz/vývoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 25/223 povolení. Pro vývoz a zpětný dovoz

jaderných materiálů byla vydána 3 povolení, pro dovoz a zpětný vývoz jaderných materiálů byla

vydána 4 povolení a pro vývoz a zpětný dovoz položek dvojího užití v jaderné oblasti 9 povolení.

Dvě povolení byla vydána pro vývoz a zpětný dovoz vybraných položek. V sedmi případech vydal SÚJB

změnu podmínek rozhodnutí v oblasti dovozu/vývozu jaderných položek. V roce 2012 nebylo vydáno

žádné rozhodnutí, které by nepovolilo činnost stanovenou § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 18/1997 Sb.


24

__________________________________________________________________________________

V roce 2012 došlo v oblasti biologie k vývozu veterinárních vakcinačních prostředků proti vzteklině,

klasickému moru prasat a newcastleské chorobě drůbeže firmy Bioveta a.s. jak do zemí EU

(Bulharsko, Litva, Maďarsko, Německo, Polsko, Rumunsko, Slovensko) tak mimo Evropskou unii

(Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Filipíny, Chorvatsko, Moldávie, Pákistán, Srbsko, Kosovo, Sýrie,

Mozambik, Bangladéš). Na území ČR byly dovezeny Dengue viry, typ 1-4 z Německa (Ústav organické

chemie a biochemie AVČR, v.v.i.) a kmeny sezónní chřipky určené pro přípravu vakcín firmou Barter

BioScience s.r.o.

1.6.6 Spolupráce kontrolních orgánů a veřejnosti při kontrole exportu

Pro efektivní výkon kontroly zahraničního obchodu s vojenským materiálem je nezbytná spolupráce

a koordinace mezi všemi zainteresovanými resorty státní správy – Ministerstva průmyslu a obchodu,

Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a zpravodajských služeb.

Jedním z cílů snahy o co nejtransparentnější systém kontroly exportu je seznámit veřejnost (zejména

novináře a pracovníky nevládních organizací na straně jedné a zástupce výrobců a obchodníků

s vojenským materiálem na straně druhé) s principy a postupy kontroly, které vyplývají z průběžné

adaptace národního systému na standardy ve vyspělých zemí EU. K tomuto účelu jsou výroční zprávy

dostupné veřejnosti – publikovány jak v české, tak i v anglické podobě.

Za účelem zvýšení transparentnosti procesu udělování nebo naopak zamítání licencí MZV v roce 2012

průběžně komunikovalo s hlavními neziskovými organizacemi zabývajícími se monitoringem obchodu

s vojenským materiálem a jeho kontrolou ze strany kompetentních orgánů ČR. MZV se takto snaží

o co největší transparentnost směrem k odborné i široké veřejnosti.

MZV se během roku 2012 podílelo na aktivitách EU v otázce kontroly exportu konvenčních zbraní ve

třetích zemích. V rámci projektu financovaného EU uspořádalo MZV v lednu 2012 ve spolupráci se

Spolkovým úřadem pro hospodářství a kontrolu exportu (BAFA) seminář zaměřený na sdílení

zkušeností z oblasti kontroly exportu konvenčních zbraní a vojenského materiálu mezi zeměmi EU

a zeměmi regionu západního Balkánu. Zástupci MZV a MPO se účastnili tzv. outreach projektů

zaměřených na podporu přijetí Smlouvy o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) i pravidelných

setkání se zástupci neziskového sektoru a odborné veřejnosti pořádaných v rámci pracovní skupiny

Rady pro kontrolu obchodu s konvenčními zbraněmi COARM.


25

__________________________________________________________________________________

2. Evropská unie a mezinárodní spolupráce v oblasti kontroly konvenčních zbraní

2.1 Evropská unie

Česká republika, podobně jako všechny členské státy v rámci EU, dlouhodobě respektuje základní

principy Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, mezi které v oblasti kontroly exportu mimo

jiné patří zodpovědný přístup k vývozu vojenského materiálu a vůle omezit a eliminovat riziko

nekontrolovatelného šíření zbraní. Česká legislativa regulující obchod se zbraněmi a vojenským

materiálem byla v uplynulých letech novelizována tak, aby byla uvedena v soulad s relevantním

právním rámcem EU, zejména požadavky vyplývajícími ze Společného postoje Rady 2008/944/SZBP

a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů

produktů pro obranné účely uvnitř Společenství.

2.1.1 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP

V roce 2008 přijala Rada ministrů zahraničí členských států EU Společný postoj 2008/944/SZBP (dále

jen „Společný postoj“), kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských

technologií a vojenského materiálu. Tento dokument obsahuje ve svém druhém článku osm kritérií,

podle kterých je v členských státech hodnocen každý vývoz zbraní. Jedná se o osm kritérií, které

v roce 1998 přijaly státy EU jako politicky závazný Kodex chování EU při vývozu zbraní. Společný

postoj dále v několika článcích obsahuje přeformulované Operativní ustanovení, která byla rovněž

součástí Kodexu chování EU.

Přijetí osmi společných kritérií, které státy zvažují při svém rozhodování o žádostech o exportní

licence, ve formě právně závazného Společného postoje vnímá EU jako signál partnerům i evropské

veřejnosti, kterým dokazuje důležité místo problematiky kontroly vývozu zbraní na evropské agendě.

Společný postoj není na rozdíl od instrumentů prvního pilíře EU (Smlouvou o založení Evropského

společenství) přímo použitelný v právních řádech členských států a také nespadá pod jurisdikci

Evropského soudního dvora, avšak dle čl. 15 Smlouvy o Evropské unii „Členské státy zajistí, aby jejich

vnitrostátní politiky byly v souladu se společnými postoji.“ Z tohoto důvodu některé členské státy,

a ČR mezi nimi, již během roku 2009 implementaci principů Společného postoje 2008/944/SZBP

zohlednily při novelizaci své národní legislativy.

V praktické rovině nedošlo k výrazné změně politiky kontroly exportu zbraní, neboť již v minulých

letech byly veškeré vývozy hodnoceny s ohledem na kritéria Kodexu chování EU. Bezesporu však

povýšení Kodexu chování EU při kontrole exportu zbraní na Společný postoj a provázání jeho zásad

do národní legislativy znamená posílení a vyšší transparentnost českého kontrolního systému a jeho

plnou integraci do unijního rámce.


26

__________________________________________________________________________________

Základní principy společného přístupu států EU, definované osmi kritérii, lze popsat následovně:

1. mezinárodní závazky členských států EU (sankce RB OSN, EU/ES, OBSE, mezinárodní kontrolní

režimy atd.);

2. respektování lidských práv v zemi konečného určení (nově je ve Společném postoji také

zmiňováno respektování mezinárodního humanitárního práva);

3. vnitřní situace v zemi konečného určení;

4. zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability;

5. národní bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích

zodpovídají, a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých;

6. chování kupující země vůči mezinárodnímu společenství, zejména vztah k terorismu;

7. existence rizika, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než deklarovanému uživateli

nebo znovu vyvezen za nežádoucích podmínek;

8. kompatibilita vývozu s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země.

Výše uvedená kritéria, jejich rozšířený text i komentář a doporučené postupy výkladu obsažené

v Uživatelské příručce tvoří poměrně detailní popis společného přístupu k exportní politice v oblasti

konvenčních zbraní. Každá žádost o licenci je v ČR hodnocena také podle těchto kritérií.

Členské státy učinily v rámci skupiny COARM mnohé kroky ke sjednocení výkladu a ke zvýšení

transparentnosti v oblasti kontroly exportu. Na základě povinností vyplývajících z Kodexu a dvanácti

operativních ustanovení přijatých spolu s Kodexem začala publikace Výroční zprávy EU o exportu

zbraní (8. ustanovení) či praktické sdílení interpretace kritérií Kodexu a informování se o žádostech

o licence, které byly zamítnuty (3. ustanovení).

Vliv třetího operativního ustanovení je patrně nejvýraznějším hybatelem diplomatické

korespondence mezi členy pracovní skupiny COARM. Zprávu o odmítnutí žádosti o vývoz vojenského

materiálu (denial) členské státy předepsaným způsobem notifikují všem ostatním členským zemím.

Tyto informace jsou, vzhledem k jejich možné zneužitelnosti k obchodní výhodě, drženy ve

vyhrazeném režimu.

Databáze odmítnutých licencí je sekretariátem Rady pravidelně aktualizována a hodnotitelské orgány

států EU při posuzování každé licence v této databázi ověřují, zda v minulosti jiný stát už podobný

případ nevyhodnotil jako odporující kritériím Kodexu. V případě, že databáze obsahuje platnou

informaci o odmítnutí „v zásadě identické transakce“ jakýmkoli členským státem, je povinností

hodnotícího státu žádost o licenci konzultovat se státem, který dříve podobnou transakci zamítl.


27

__________________________________________________________________________________

Pokud konzultace prokáže, že jde o případ „v zásadě identický“, je eventuální udělení licence i přes

tento potvrzující výsledek notifikováno ostatním spolu s podrobným vysvětlením postupu.

Společný postoj měl být v souladu s ustanovením čl. 15 aktualizován tři roky po svém přijetí – tedy

v roce 2011. V roce 2011 byla nicméně příprava aktualizace Společného postoje teprve zahájena.

Diskuze o jeho případných změnách pokračovaly v roce 2012 a konečné rozhodnutí o změnách

stávající úpravy nelze očekávat dříve, nežli v roce 2013.

2.1.2 Uživatelská příručka ke Kodexu chování EU

Důležitým dokumentem, který vzniká v rámci jednání skupiny COARM, je Uživatelská příručka ke

Společnému postoji 2008/944/SZBP. Tento text je od svého prvního vydání v roce 2003 neustále

průběžně doplňován. V první polovině roku 2008 – za slovinského předsednictví – byla Uživatelská

příručka doplněna o krátkou analýzu technické schopnosti konečného uživatele pracovat

s dodávaným materiálem (strany 70-71 anglického textu, část interpretující páté kritérium).

Uživatelská příručka upřesňuje komunikaci mezi členskými státy, odkazuje na osvědčené postupy při

vydávání licencí, podrobněji vysvětluje kritéria 1 (mezinárodní závazky členských států EU),

2 (respektování lidských práv v zemi určení), 3 (vnitřní situace v zemi jako výsledek existence napětí

nebo ozbrojeného konfliktu), 4 (zachování regionálního míru, bezpečnosti a stability), 5 (národní

bezpečnost členských států a území, za které členské státy ve vnějších vztazích zodpovídají,

a bezpečnost zemí spřátelených a spojeneckých), 6 (chování kupující země vůči mezinárodnímu

společenství, zejména vztah k terorismu), 7 (riziko, že materiál bude v kupující zemi dodán jinému než

deklarovanému uživateli či znovu vyvezen za nežádoucích podmínek) a 8 (kompatibilita vývozu

s technickou a ekonomickou kapacitou přijímající země) Společného postoje a definuje způsob, jakým

členské státy přispívají do Výroční zprávy EU vzniklé na základě článku 8 Společného postoje.

Nejtěžším úkolem při zpracovávání Uživatelské příručky je nalezení kompromisu mezi vyjádřením

zahrnujícím všemožné aspekty kritérií a nutností prakticky aplikovat toto detailní rozvinutí na každý

případ. Členské státy se v přístupu různí, některé zastávají komplexní vyjádření, jiné preferují

stručnější verzi. Česká republika se nebrání složitějším a komplexnějším formulacím, avšak chápe

komplikace spojené s nárůstem hodnocených aspektů.

2.1.3 Aktivity směřující k posílení kontrolních mechanismů dalších zemí

Mnohé členské země EU, ale i jiné země s rozvinutými systémy kontroly exportu, se snaží

nejrůznějšími způsoby podporovat kontrolní mechanismy dalších zemí. Tyto aktivity mají formu

bilaterální či jsou realizovány v rámci mezinárodních organizací. EU realizovala v roce 2011 na základě

rozhodnutí Rady 2009/1012/SZBP projekt čtyř studijních seminářů na téma kontroly exportu


28

__________________________________________________________________________________

konvečních zbraní pro 3 státy regionu západního Balkánu (Chorvatsko, Černá hora, FYROM) a rovněž

regionální semináře s účastí expertů členských států EU. Na úrovni EU probíhal rovněž politický dialog

k otázkám exportu zbraní a vojenského materiálu s dalšími státy, například Spojené státy americké

a Ruská federace.

2.1.4 Pozice České republiky v rámci EU

Česká republika se aktivně zapojuje do systému společných standardů EU pro kontrolu zahraničního

obchodu s konvenčními zbraněmi. V souladu s pravidly obsaženými ve Společném postoji konzultuje

ČR denialy vydané jednotlivými členskými státy EU. Vedle toho probíhají s partnerskými státy v rámci

EU neformální konzultace jak v rámci jednání pracovní skupiny COARM, tak prostřednictvím

telefonické či e-mailové komunikace.

Přes sdílení poměrně detailních informací o licenčních mechanismech a jejich praktické aplikaci, které

charakterizuje současnou spolupráci v rámci skupiny COARM, zůstávají exportní politiky jednotlivých

členských států rozdílné, podobně jako se mohou lišit jejich názory na politiku EU k různým částem

světa. Toto vše je dáno historickými důvody, tradičními postupy, ale i obchodními příležitostmi

a vztahy vzniklými v moderní době.

Také ČR má ve srovnání s ostatními členskými státy svá specifika. Jak vyplývá ze srovnání českých

vývozů s vývozy dalších zemí, které přispěly do čtrnácté výroční zprávy EU pro rok 2011, existují

destinace (mimo území členských zemí EU a NATO), kde ČR představuje objemem uskutečněných

vývozů významného exportéra vojenského materiálu ze zemí EU. Tyto vývozy je třeba vnímat

v kontextu výše zmíněných specifik jednotlivých členských zemí a jsou odrazem obchodních aktivit

v daném roce. Nelze je považovat za odraz tendencí v zahraničním obchodu s vojenským materiálem.

3. Mezinárodní spolupráce

Kontrole obchodování či obecně transferů vojenského materiálu je věnována velká pozornost rovněž

v celosvětovém měřítku. Tato oblast se proto dostává do popředí mezinárodní spolupráce mezi státy

a je předmětem jednání na fórech řady mezinárodních organizací. V celosvětovém měřítku objem

obchodu se zbraněmi narůstá. Největší problém však nepředstavují legální vývozy důvěryhodným

státním subjektům, ale zbraně prodávané nelegálně nestátním polovojenským subjektům,

teroristickým skupinám apod. Ty vedou k celkové destabilizaci bezpečnostní situace v některých

oblastech – např. v subsaharské Africe.


29

__________________________________________________________________________________

3.1 Smlouva o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty)

Projekt celosvětově platné právně závazné smlouvy, která by regulovala obchod s konvenčními

zbraněmi, lze datovat přibližně do roku 2003, kdy koalice nevládních organizací zahájila kampaň

s názvem Arms Trade Treaty (dále jen „ATT“). Cílem této kampaně bylo nastartovat diskusi

na mezinárodních fórech a přesvědčit vlády co největšího počtu zemí o nezbytnosti takovéhoto

nástroje pro kontrolu mezinárodního obchodu s vojenským materiálem. Hlavními principy, které by

tato právně závazná mezinárodní smlouva měla zahrnovat, jsou: odpovědnost jednotlivých zemí;

omezení transferů zbraní v případech, kdy by mohly být zneužity k porušování mezinárodního práva

a podpoře organizovaného zločinu a korupce, způsobit ohrožení regionální bezpečnosti, stability

a udržitelného rozvoje nebo porušení mezinárodních, regionálních nebo národních závazků;

transparentnost; komplexnost kontroly.

Česká republika sjednání ATT podporuje a snaží se napomáhat jejímu prosazování na bilaterální

i multilaterální úrovni. V říjnu roku 2005 se na zasedání Rady pro všeobecné záležitosti

v Lucembursku k myšlence ATT přihlásila i EU jako celek.

Na 61. Valném shromáždění (dále jen „VS“) OSN byla 6. prosince 2006 souhlasným vyjádřením

delegací 153 zemí schválena rezoluce č. 61/89 – („Towards an arms trade treaty…“) „Směrem ke

smlouvě o obchodu se zbraněmi: zavedení společných mezinárodních norem pro dovozy, vývozy

a přesuny konvenčních zbraní“. Touto rezolucí iniciovanou skupinou 7 zemí byly členské země OSN

zároveň vyzvány, aby předložily své názory na sjednání nové mezinárodní smlouvy regulující obchod

konvenčními zbraněmi. Sešlo se přes 100 odpovědí podporujících sjednání ATT, samozřejmě

s akcentem na různé obsahové momenty budoucí smlouvy. Odpověď ČR, připravená v rámci

koordinovaného postupu členských zemí EU, byla začleněna do souhrnu národních zpráv, který

Generální tajemník OSN předložil 1. výboru 62. VS OSN na podzim roku 2007.

Během roku 2008 se scházela 28 členná Skupina vládních expertů (GGE – Group of Government

Experts), která byla v roce rozšířena do formy Otevřené pracovní skupiny (OEWG – Open Ended

Working Group) posuzující cíle, pole působnosti a parametry eventuální smlouvy. ČR zastávala v roce

2009 funkci jednoho z místopředsedů OEWG. Výsledkem složitých jednání GGE a OEWG (mezi

skeptické země patřily Spojené státy americké, Ruská federace, Čína, Indie, Egypt a Pákistán) byla

kompromisní závěrečná zpráva pro VS OSN, která otevírala cestu návazným krokům.

Mandát ke svolání Diplomatické konference za účelem sjednání ATT (doslova: „v zájmu podpory účelu

a cílů Charty OSN založit nejvyšší možný společný mezinárodní, univerzálně aplikovatelný standard

pro import, export a transfer konvenčních zbraní“) poskytla rezoluce VS OSN č. 64/48 z 2. prosince

2009. OEWG byl přetvořen v Přípravný výbor (Preparatory Committee) ATT, jenž se v roce 2010 sešel

v červenci, v průběhu roku 2011 pak dvakrát – na přelomu února a března a opět v červenci.

Přípravný proces vedl zkušený vyjednavač, argentinský velvyslanec R. G. Moritán. Samotná

Diplomatická konference k ATT, která proběhla v New Yorku ve dnech 2. – 27. července 2012, však


30

__________________________________________________________________________________

skončila neúspěchem, když se nepodařilo najít konsensus nad návrhem textu ATT předloženém

v konsolidované podobě Moritánem v samotném závěru konference 26. července 2012. Za poslední

pokus mezinárodního společenství v tomto směru možno považovat rezoluci VS OSN č. 67/234

přijatou dne 24. prosince 2012, kterou se svolává „Finální konference OSN k ATT“ do New Yorku

v termínu 18. - 28. března 2013. Základ pro její jednání přitom tvoří již zmíněný předsednický návrh

textu ATT z 26. července 2012.

Dle názoru ČR by ATT měla právně závazným způsobem upravovat obchod s veškerými konvenčními

zbraněmi a příslušnou municí ve všech jeho formách, tedy včetně reexportu, tranzitu, překládky

a zprostředkování. Přijetím silného závazného mezinárodně právního nástroje bude možno zaručit

legalitu a transparentnost mezinárodního obchodu se zbraněmi.

EU se Rozhodnutím Rady 2009/42/SZBP „na podporu činností EU s cílem prosazovat mezi třetími

zeměmi proces vedoucí ke Smlouvě o obchodu se zbraněmi v rámci Evropské bezpečnostní strategie“

aktivně zapojila do přípravy ATT. V letech 2009 až 2012 pak EU uspořádala několik regionálních

seminářů a doprovodných akcí v sídle OSN na podporu ATT. Problematika přípravy ATT se stala

standardním bodem agendy řady orgánů Rady a Komise EU.

3.2 Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech

Důležitým rámcem aktivit OSN v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní (dále jen „RLZ“) je Akční

program k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve

všech jeho aspektech“ (dále jen „Akční program OSN“). Akční program OSN byl schválen v roce 2001.

První konference ke zhodnocení implementace cílů mezinárodního společenství v dané oblasti se

uskutečnila v roce 2006, druhá hodnotící konference proběhla koncem léta 2012, přičemž vždy

v dvouleté periodě dochází ke kontrole plnění stanovených cílů a výměně zkušeností v zájmu posílení

implementačních mechanismů. Každým rokem je pak VS OSN předkládána zpráva Generálnímu

tajemníkovi OSN k ručním zbraním (spolu se sadou doporučení pro Radu bezpečnosti OSN) a VS OSN

tradičně přijímá rezoluce pod názvy „Nezákonný obchod s RLZ ve všech aspektech“ a „Pomoc státům

při potlačování nezákonného obchodu s RLZ a při sběru RLZ“.

Předností Akčního programu OSN je definování konkrétních závazků a mechanismů pro zlepšení

kontroly RLZ, které mají být uvedeny v život. Tato opatření lze rozdělit podle toho, na jaké úrovni

mají být přijata. Jde o úroveň národní, regionální a globální. Na národní úrovni se jedná mj. o přijetí

a plnění legislativních norem, týkajících se kontroly výroby, vývozu a dovozu RLZ; evidence

a sledování pohybu RLZ; ničení nadpočetných RLZ. Opatření na regionální úrovni jsou dobrovolná

a jsou zaměřena na zvýšení transparentnosti, mohou též zahrnovat regionálně závazná moratoria


31

__________________________________________________________________________________

na výrobu, dovoz a vývoz RLZ s cílem zabránit jejich nežádoucímu hromadění v daném regionu či

oblasti. Na globální úrovni se jedná především o spolupráci v potlačování nezákonného obchodu.

Veškerá opatření tvoří součást úsilí mezinárodního společenství zaměřeného na předcházení

konfliktům, kde jsou RLZ zneužívány, a na řešení těchto konfliktů. Jde přitom zejména

o demobilizační, demilitarizační, odzbrojovací a konsolidační projekty zacílené na bojovníky, kteří byli

do konfliktu zapojeni. Klíčovým prvkem je samozřejmě likvidace RLZ v konflikty postižených

oblastech.

Součástí naplňování opatření Akčního programu je rovněž „Mezinárodní nástroj umožňující zemím

identifikovat a sledovat včas a spolehlivým způsobem nedovolený obchod s ručními a lehkými

zbraněmi“ (zkráceně Mezinárodní nástroj sledování / ITI), který byl přijat v roce 2005 jako politicky

závazný dokument.

EU podporuje Akční program formou projektů spolupráce na základě specifických Rozhodnutí Rady.

Jedním z opatření EU ve vztahu k nelegálnímu šíření RLZ se stala klauzule zakazující nelegální

hromadění a šíření ručních a lehkých zbraní. Klauzule je počínaje 8. prosincem 2008 závaznou

součástí mezinárodních dohod EU se třetími zeměmi. Cestou Společných akcí Rady EU je řešena

rovněž otázka zamezení nezákonné přepravy RLZ vzduchem (letecky).

V rámci implementace Akčního programu je ČR aktivním účastníkem úsilí mezinárodního společenství

zamezit nezákonnému obchodování s RLZ a jejich nekontrolovanému šíření a hromadění. Na národní

úrovni se jedná zejména o posilování legislativních norem týkajících se regulace držení, nošení

a evidence RLZ; kontroly výroby, vývozu, dovozu, převozu a převodu RLZ k prevenci ilegální činnosti,

včetně právních postihů; označování zbraní při výrobě a dovozu; uchovávání záznamů; likvidaci

nadpočetných RLZ. Na úrovni regionální a globální se ČR připojila k iniciativám EU, kromě toho

prostřednictvím dobrovolného příspěvku podpořila činnost Kanceláře OSN pro záležitosti odzbrojení

(United Nations Office for Disarmament Affairs / UNODA), jenž byl v roce 2009 využit k uspořádání

semináře UNODA zaměřeného na implementaci Mezinárodního nástroje sledování pro účastníky

z afrických zemí. Seminář se konal v České republice ve dnech 14. – 18. září 2009. Během druhé

hodnotící konference Akčního programu OSN uspořádala ČR společně s Keňou počátkem září 2012

v New Yorku doprovodnou akci na téma „Národní zkušenosti se značením a monitorováním zbraní

a střeliva“.

3.3 Kazetová munice

Používání kazetové munice (dále jen „KM“) přináší velká humanitární rizika. Kontejnery vrhané

z letadel či odpalované ze země obsahují větší množství výbušné munice, která vybuchuje před, při

nebo po dopadu na zem. Jako zbraň s velkým prostorovým účinkem v případě nevhodného použití

nerozlišuje mezi bojovníky a civilním obyvatelstvem. Až 25 % KM po dopadu selže a nevybuchne,

takže i po ukončení konfliktu pak působí podobně jako protipěchotní miny, svým vzhledem je


32

__________________________________________________________________________________

atraktivní pro děti (vypadá většinou jako lesklá rolnička), vybuchuje náhodně nebo fyzickým

kontaktem, např. při obdělávání půdy.

V únoru 2007 byl konferencí o omezení KM zahájen tzv. „proces z Oslo“. Celkem 46 zemí (včetně ČR

a dalších 20 zemí EU) se tehdy dohodlo na tom, že do konce roku 2008 uzavřou právně závazný

mezinárodní nástroj, který zakáže používání, výrobu, přesuny a skladování KM. Úmluva o kazetové

munici (Convention on Cluster Munitions / CCM) byla sjednána v Dublinu dne 30. května 2008

a slavnostně otevřena k podpisu v Oslu dne 3. prosince 2008. CCM na místě podepsalo přes 100 zemí,

za ČR připojil podpis ministr zahraničních věcí. CCM vstoupila v platnost 1. srpna 2010 a koncem roku

2012 měla 78 smluvních stran a 33 signatářů. ČR se stala smluvní stranou CCM 1. března 2012, v září

2012 se tak poprvé plnohodnotně zúčastnila 3. schůzky smluvních stran CCM konané shodou

okolností v Oslo. Armáda ČR v souladu s přijatými závazky KM vyřadila a její zbývající zásoby sovětské

výroby zlikvidovala již v roce 2011.

Sjednání CCM mimo rámec OSN bylo reakcí na zdlouhavé vyjednávání nového protokolu (Protokol VI)

o omezení KM k Úmluvě o zákazu nebo použití některých konvenčních zbraní (Convention on Certain

Conventional Weapons / CCW) pod hlavičkou OSN. Přílišná náročnost závazků ve formě absolutního

zákazu KM odradila od podpisu CCM hlavní uživatele a výrobce kazetové munice. Úmluva tak fakticky

postihuje pouze menší část KM (cca 10 % světového objemu), a to ještě zejména starší produkce.

V Ženevě proto pokračovala jednání o Protokolu VI k CCW, která však koncem roku 2011 navzdory

úsilí účastníků zkrachovala, bez naděje na obnovení procesu v dohledné době. Neúspěch byl do

značné míry ovlivněn obtížně řešitelnou otázkou kompatibility a komplementarity dvou

mezinárodních instrumentů různé náročnosti vztahujících se ke stejnému předmětu právní úpravy.

4. Mezinárodní kontrolní režimy

Česká republika je, podobně jako ostatní průmyslově vyspělé státy, aktivním účastníkem všech

významných a pro ČR aplikovatelných mezinárodních kontrolních režimů, zabývajících se zahraničním

obchodem s vojenským materiálem, technologiemi a zbožím dvojího užití.

Bezpečnostní rizika, která se ČR takto snaží eliminovat na globální úrovni, vyplývají zejména

z možného šíření zbraní hromadného šíření a zboží dvojího použití, z nadměrného hromadění

konvenčních zbraní v jednotlivých zemích či regionech a ze zneužití zbraní pro teroristické účely.

Podle zaměření rozlišujeme tyto mezinárodní kontrolní režimy na:

Zanggerův výbor a Skupinu jaderných dodavatelů v oblasti nešíření jaderných zbraní;

Australskou skupinu v oblasti nešíření chemických a biologických zbraní;

Kontrolní režim raketových technologií v oblasti raketových nosičů zbraní hromadného

ničení;

Wassenaarské ujednání v oblasti konvenčních zbraní a zboží a technologií dvojího užití.


33

__________________________________________________________________________________

Činnost většiny mezinárodních kontrolních režimů sice není odvozena od mezinárodních smluv

(výjimkou je Zanggerův výbor, jehož role se odvozuje od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní), je však

zaměřena na důsledné plnění závazků účastnických zemí, vyplývajících z právně závazných

mezinárodních smluv OSN, týkajících se zákazu a/nebo nešíření zbraní hromadného ničení. V tomto

smyslu mezinárodní kontrolní režimy efektivně doplňují a posilují systém těchto instrumentů OSN.

Smlouva o obchodu se zbraněmi, jejíž příprava probíhá na půdě OSN, může tuto situaci ještě nadále

vylepšit.

Jak již bylo řečeno, je v ČR Zákonem č. 38/1994 Sb. zakázán obchod se zbraněmi jadernými,

chemickými a biologickými stejně jako s nosiči schopnými nést takové zbraně. Přímo související

problematikou je kontrola vývozu položek dvojího užití, která je součástí práce uvedených

mezinárodních kontrolních režimů. V ČR je kontrola vývozu položek všech mezinárodních kontrolních

režimů prováděna podle nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí

režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, jenž

vstoupilo v platnost dne 27. srpna 2009 a v plném rozsahu nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1334/2000,

a podle Zákona č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu,

přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití. Aktivita ČR ve výše uvedených

mezinárodních kontrolních režimech, s výjimkou Wassenaarského ujednání, nemá přímý dopad na

český zahraniční obchod s vojenským materiálem a zůstává většinou oblastí diplomacie a prevence.

Proliferace zbraní hromadného ničení není jediným problémem spjatým s vojenským materiálem.

Ruční a lehké zbraně zabíjejí ve světě nepřijatelně velké množství civilistů a světová komunita začíná

být i k této problematice stále vnímavější. Nebezpečí, jaké představují převody ručních a lehkých

zbraní nestátním subjektům, ilustrují příklady zneužití přenosných protiletadlových raketových

kompletů proti civilní letecké dopravě.

I v oblasti kontroly ručních a lehkých zbraní je ČR věrná svému postavení, aktivně působí ve

stávajících kontrolních režimech a zasazuje se za globální prosazení přísnějších kontrol, podobných

těm, kterými je sama vázána.

Ve světových kontrolních režimech existují orgány zaměřené na specifický druh zbraní, nejčastěji na

zbraně hromadného ničení, jak bylo řečeno výše. Jedinou obdobnou iniciativou na globální úrovni,

orientovanou pouze na ruční a lehké zbraně, avšak omezené pouze na nelegální obchody s nimi, je již

zmíněný „Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními

a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech“. Alternativou k vytváření dalších speciálních režimů pro

ruční a lehké zbraně je zvýšení důrazu, který je kladen na tento typ materiálu v šířeji zaměřených

kontrolních režimech, ať již na regionální nebo globální úrovni.


34

__________________________________________________________________________________

Wassenaarské ujednání - WA (The Wassenaar Arrangement on Export Controls for Conventional

Arms and Dual-Use Goods and Technologies)

Wassenaarské ujednání (dále jen „WA“) o vývozních kontrolách konvenčních zbraní a zboží

a technologií dvojího užití bylo založeno v roce 1995 jako kontrolní uskupení zaměřující svou

pozornost na široké spektrum konvenčních zbraní a materiálu dvojího užití, tedy položek určených

v prvé řadě pro průmyslovou oblast, ale využitelných rovněž k výrobě konvenčních zbraní. Podstatou

činnosti WA je specifický systém mezinárodní výměny informací jednak o obecných aspektech

mezinárodního obchodu se strategickým zbožím, jako jsou globální trendy obchodu se zbraněmi,

bezpečnostní situace v určitých regionech, podezřelé nákupní aktivity určitého státu, podezřelé

projekty či firmy v určité zemi apod. a zároveň hlášení konkrétních převodů vyjmenovaných položek

do zemí mimo WA anebo zamítnutých žádostí o vývoz do těchto zemí. WA neustále novelizuje

seznamy kontrolovaných položek, rozšiřuje sadu svých základních dokumentů (WA Initial Elements),

kritérií a pravidel nejlepší praxe s cílem držet krok s technologickým pokrokem a změnami

v geopolitickém vývoji. Důkazem toho je např. zahájení diskuse o riziku šíření termobarických zbraní

a o „cloud computing(-u)“. Navzdory skutečnosti, že zmíněné nástroje WA nejsou smluvní povahy

a že WA sdružuje pouze 41 účastnických zemí (pozn.: 21. ledna 2013 se k WA připojilo Mexiko), se

prostřednictvím budování vnějších vazeb s nečlenskými zeměmi daří rozšiřovat geografický a hlavně

substantivní (co do objemu podchycených položek) záběr jejich praktického uplatňování. Význam WA

potvrzuje mj. značný počet zemí (během roku 2012 stoupl na celkem 6), které usilují o to, stát se jeho

plnoprávnými účastníky.

5. Mezinárodní zbrojní embarga

Česká republika respektuje veškerá zbrojní embarga vyhlášená OSN, EU a Organizací pro bezpečnost

a spolupráci v Evropě (i přes to, že opatření vydaná OBSE jsou nemandatorní). Zároveň se aktivně

podílí na jejich formulaci a aktualizaci v rámci všech výše zmíněných mezinárodních organizací.

Výčet mezinárodně částečně či úplně embargovaných zemí se, stejně jako rozsah jednotlivých

embarg, průběžně během roku mění, a to v návaznosti na relevantní rozhodnutí Rady bezpečnosti

OSN (rezoluce RB OSN), Rady EU (Společný postoj), eventuelně dalších subjektů.

Text embarg většinou obsahuje uvedení materiálu, který pokrývají, a oblast, respektive konečné

uživatele, proti kterým jsou namířeny. Materiál bývá často popisován velmi široce „arms and related

material“, jen v některých případech se omezuje dovoz těžké techniky či naopak lehkých palných

zbraní. Nežádoucími konečnými uživateli mohou být v případě embarg vlády určitých států (např.

embargo EU na Barmu/Myanmar) nebo nevládní ozbrojené milice pohybující se na určitém území

(např. embargo na Libanon). Příslušné rezoluce či Společná pozice Rady 2008/944/SZBP


35

__________________________________________________________________________________

předpokládají většinou výjimky z embarg, které tvoří dodávky pro mírové mise či pro ochranou službu

ambasád evropských zemí.

Úplná embarga s minimálními výjimkami uplatňuje EU na Korejskou lidově demokratickou republiku,

Barmu/Myanmar, Írán, Sudán a Zimbabwe či nově také na Sýrii a Bělorusko. Embarga na Irák,

Konžskou demokratickou republiku, Libérii, Libyi, Pobřeží slonoviny, Somálsko a Jižní Súdán umožňují

dodávky pouze pro mezinárodní mise působící v jednotlivých zemích a v některých případech také na

dodávky centrální vládě.

Restriktivní opatření na Libanon omezují dodávky na transakce schválené libanonskou vládou.

Madridská deklarace EU z 27. června 1989, která krátce po událostech na Náměstí nebeského klidu

ustavila embargo na Čínu, zmiňuje vysloveně zákaz vývozu zbraní zneužitelných k potlačování

lidských práv. Embargo na síly zapojené v konfliktu v Náhorním Karabachu interpretuje EU jako

embargo na Arménii a Ázerbájdžán. Zvláštní kontrolní režim mezi sebou uplatňují členské země

společenství ECOWAS (jedná se o region západní Afriky). Tento režim se týká ručních a lehkých

zbraní, resp. dalšího vybraného vojenského materiálu. ČR uplatňování tohoto režimu podporuje

a dodávky do zemí ECOWAS musí být podloženy příslušnými dokumenty.

Specifickým příkladem restriktivního opatření jsou zákazy dodávek teroristickým skupinám a v ČR

platný zákaz obchodování s protipěchotními minami a kazetovou municí.


36

__________________________________________________________________________________

6. Přehled příloh

Příloha č. 1

Specifikace členění položek seznamu vojenského materiálu (SVMe) dle vyhlášky č. 210/2012 Sb.

Příloha č. 2

Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu za rok 2012

Příloha č. 3

Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití vývozních licencí v roce 2012

Příloha č. 4

Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2012

Příloha č. 5

Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2004 – 2012

Příloha č. 6

Realizace vývozu vojenského materiálu - prodej zahraničním osobám v letech 1994 – 2012

Příloha č. 7

Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu za rok 2012

Příloha č. 8

Podíl položek seznamu vojenského materiálu na využití dovozních licencí v roce 2012

Příloha č. 9

Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2012

Příloha č. 10

Realizace dovozu vojenského materiálu – nákup od zahraničních osob v letech 1994 – 2012

Příloha č. 11

Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz vojenského materiálu za rok 2012

Příloha č. 12

Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2012

Příloha č. 13

Licence udělené k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v letech 2011 a 2012

Příloha č. 1

Skupiny vojenského materiálu SVMe

Označení SVMe dle vyhlášky

č.210/2012 Sb.

Zbraně s hladkým vývrtem a ráží menší než 20 mm, další zbraně a samočinné zbraně s ráží 12,7 mm (ráže 0,50 palce) nebo menší, příslušenství a rovněž pro ně speciálně určené součásti

1

služby

Zbraně s hladkým vývrtem a ráží 20 mm a větší, další zbraně a výzbroj s ráží větší než 12,7 mm (ráže 0,50 palce), vrhací zařízení a příslušenství, a rovněž pro ně speciálně určené součásti

2

služby

Střelivo a zapalovače a pro ně speciálně určené součásti 3

služby

Pumy (letecké), torpéda, rakety, raketové střely, další výbušná zařízení a nálože a příslušné vybavení a příslušenství a součásti speciálně pro ně určené 4

služby

Vybavení sloužící k řízení palby a s tím spojená poplašná a varovná zařízení, a dále související systémy a testovací a směrovací zařízení a prostředky, speciálně určené pro vojenské použití a součásti a příslušenství pro ně speciálně určené

5

služby

Pozemní vozidla a jejich součásti 6

služby

Chemické nebo biologické toxické látky, "látky určené k potlačování nepokojů", radioaktivní materiály, související vybavení, součásti a materiály 7

služby

"Energetické materiály" a příbuzné látky 8

služby

Válečná plavidla (hladinová i podmořská), speciální námořní výzbroj a výstroj, příslušenství, součásti a jiná hladinová plavidla 9

služby

"Letadla", "vzdušné dopravní prostředky lehčí než vzduch", bezpilotní vzdušné prostředky ("UAV"), letecké motory a výzbroj a výstroj letadel, související vybavení a součásti, speciálně určené nebo upravené pro vojenské použití

10

služby

Elektronické vybavení nepodléhající kontrole podle jiných bodů Společného vojenského seznamu EU a pro ně speciálně určené součásti 11

služby

Zbraňové systémy využívající kinetickou energii o vysoké rychlosti, příslušné vybavení a pro ně speciálně určené součásti 12

služby

Pancéřové nebo ochranné vybavení, konstrukce a součásti 13

služby

Skupiny vojenského materiálu SVMe

Označení SVMe dle vyhlášky

č.210/2012 Sb.

'Specializované vybavení pro vojenský výcvik' nebo pro simulaci vojenských taktických situací, simulátory speciálně určené pro výcvik v používání jakékoliv palné zbraně nebo zbraně podle bodů SVMe 1 nebo SVMe 2 a pro ně speciálně určené součásti a doplňky

14

služby

Zobrazovací vybavení nebo vybavení pro ochranu proti průzkumu, určené speciálně pro vojenské účely a speciálně pro ně určené součásti a příslušenství 15

služby

Výkovky, odlitky a další nedokončené výrobky, které jsou speciálně určeny pro položky podle bodů SVMe 1 až SVMe 4, SVMe 6, SVMe 9, SVMe 10, SVMe 12 nebo SVMe 19

16

služby

Různé vybavení, materiály a 'knihovny' a pro ně speciálně určené součásti 17

služby

Výrobní zařízení a součásti 18

služby

Zbraňové systémy se směrovým vyzařováním energie, příslušná vybavení realizující protiopatření a testovací modely, a dále pro ně speciálně určené součásti 19

služby

Kryogenní a "supravodivé" vybavení a pro něj speciálně určené součásti a doplňky 20

služby

"Programové vybavení" 21

služby

"Technologie" 22

služby

Příloha č. 2

Udělené a využité licence pro vývoz (prodej) vojenského materiálu za rok 2012*)

Udělené licence

Využití licencí

Vývoz - země Počet

licencí ** Hlavní položky

vojenského materiálu (SVM) Hodnota

tis. EUR *** Hlavní položky

vojenského materiálu (SVM) Využití

tis. EUR

01 Severní Afrika 16 3, 5, 6, 10, 11, 18, 21 15 540 6, 10, 15, 18, 21, 24 19 355

Alžírsko 13 5, 6, 10, 11, 18, 21 13 877 6, 10, 18, 21, 24 17 774

Tunisko 3 3, 10 1 663 10, 15 1 580

02 Sub-Saharská Afrika 12 1, 6, 10, 14, 18 2 474 1, 3, 6, 8, 10 3 390

Burkina Faso 1 10 38 10 28

Etiopie 1 10 32 10 46

Jižní Afrika 5 6, 10, 14, 18 59 6, 8, 10 28

Kamerun 0 0 3 60

Keňa 1 1 60 1 176

Mauritánie 0 0 3 5

Namibie 0 0 1 22

Niger 1 10 98 10 38

Nigérie 2 10 242 10 1 500

Uganda 1 6 1 947 6 1 487

03 Severní Amerika 83 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 18, 22 16 234 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 18 33 669

Kanada 11 1, 3, 4, 7, 10 3 176 1, 3, 4, 7, 10 1 729

Spojené státy americké 72 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 15, 18, 22 13 058 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 15, 18 31 940

04 Střední Amerika a Karibská oblast

19 1, 3, 10, 13 2 366 1, 3, 10, 13 1 035

Guatemala 1 1 8 1 5

Kostarika 1 3 0 0

Mexiko 13 1, 10, 13 2 194 1, 3, 10, 13 947

Nikaragua 3 1 135 1 77

Salvador 1 1 28 1 6

05 Jižní Amerika 22 1, 2, 3, 6, 8, 10, 14, 17 2 923 1, 6, 8, 14, 18 2 994

Argentina 1 14 104 14 96

Brazílie 12 1, 2, 3, 6, 17 2 060 1, 6, 18 2 641

Chile 2 1 2 1 8

Kolumbie 1 1 3 1 8

Paraguay 1 1 16 1 13

Udělené licence

Využití licencí






tis. EUR

Peru 5 1, 3, 8, 10 737 1, 8 227

06 Střední Asie 9 1, 3, 7, 15 246 1, 3, 7 183

Kazachstán 9 1, 3, 7, 15 246 1, 3, 7 183

07 Severovýchodní Asie 18 1, 2, 3, 6, 10, 13, 18 3 571 1, 3, 6, 10, 13, 18, 24 1 463

Čína 4 10, 18 926 10, 18, 24 782

Hongkong 1 1, 2 19 0

Korejská republika 7 1, 3, 6, 10, 18 616 3, 6, 10, 18 467

Macao 1 3 2 0

Mongolsko 4 1, 3, 13 234 1, 3, 13 214

Tchaj-wan (čínská provincie) 1 3 1 774 3 0

08 Jihovýchodní Asie 113 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 17, 18, 22

78 682 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 17, 18, 24

44 468

Brunej Darussalam 3 8, 11 79 8, 11 81

Filipíny 1 1 239 1 270

Indonésie 16 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 17, 18 284 1, 2, 3, 5, 6, 7, 10, 11, 17, 18 292

Kambodža 1 1, 2, 6 1 351 0

Malajsie 19 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 13 6 351 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 13 1 994

Singapur 8 1, 2, 3, 15, 18 179 1, 2, 3, 15, 18 137

Thajsko 45 1, 3, 7, 10 8 610 1, 3, 7, 10 8 720

Vietnam 20 1, 2, 3, 4, 6, 10, 11, 18, 22 61 589 1, 2, 3, 6, 10, 11, 18, 24 32 974

09 Jižní Asie 71 1, 3, 4, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 18 51 942 1, 3, 4, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 17, 24 14 152

Afghánistán 6 1, 10 8 523 1, 6, 10 5 196

Bangladéš 13 1, 6, 10, 11 508 4, 10, 11 597

Indie 29 3, 4, 6, 7, 10, 13, 14, 15, 17 38 124 3, 4, 6, 7, 13, 14, 17 6 220

Pákistán 12 1, 10, 14, 18 4 325 1, 10, 11, 14, 24 1 827

Srí Lanka 11 1, 4, 6, 7, 10 462 1, 6, 7, 10 312

10 Evropská unie 664 / 705 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 18, 21, 22

51 485 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 24

108 890

Belgie 15 1, 3, 6, 7, 15, 18 1 150 1, 3, 6, 8, 18 2 230

Bulharsko 25 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 11, 14, 15 6 370 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 14, 15 1 537

Dánsko 9 1, 2, 3, 4, 6, 8, 11, 18, 21 533 1, 2, 3, 4, 6, 8, 11, 13, 18 402

Estonsko 5 3, 10 217 1, 3, 4, 5, 10, 11 115

Finsko 9 1, 2, 3, 6, 13 439 1, 2, 6, 13, 18 236

Francie 56 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 11, 15, 18 354 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 15, 18 1 966

Udělené licence

Využití licencí






tis. EUR

Itálie 12 3, 7, 8, 10, 22 1 117 3, 5, 6, 7, 8, 10 3 806

Litva 12 1, 3, 8, 10, 11, 21 1 427 1, 3, 4, 8, 10, 11 1 262

Lotyšsko 5 1, 10 66 1, 10 70

Lucembursko 3 1, 3 0 1, 3, 6, 11 1 735

Maďarsko 10 1, 2, 3, 6, 8, 13 4 110 1, 6, 8, 13 3 721

Malta 2 1, 2, 3, 4 0 1 84

Německo 49 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 18 2 286 1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16, 18 6 132

Nizozemsko 17 1, 3, 4, 7, 8, 15, 18 597 1, 7, 8, 10, 15, 18 324

Polsko 116 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16, 18 6 870 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16, 18 12 327

Portugalsko 2 3 49 3 47

Rakousko 13 1, 2, 3, 4, 7, 11, 13, 15 816 1, 3, 5, 6, 7, 11, 13, 15, 17 49 079

Řecko 7 1, 3, 4, 6, 8, 15 69 3, 4, 6, 8 530

Rumunsko 15 3, 10, 15 497 3, 10, 15 447

Slovensko 175 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 18, 21

22 400 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 18, 24

15 634

Slovinsko 4 1, 3, 15 36 1, 11, 15, 21 24

Španělsko 6 1, 3, 18 152 1, 3, 18 462

Spojené království 27 2, 3, 6, 8, 10, 11, 14, 18 394 1, 2, 3, 6, 8, 10, 11, 14, 15, 18 1 304

Švédsko 29 1, 3, 8, 10, 14, 15, 16 1 536 1, 3, 8, 10, 14, 15, 16, 21 5 415

Nečerpané obecné licence 82 0 0

11 Další evropské země 108 1, 2, 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 16, 17, 18 21 416 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 14, 15, 16, 17, 18

15 313

Albánie 1 8 30 8 30

Ázerbájdžán 3 4, 7, 18 1 419 4, 7, 18 1 328

Bosna a Hercegovina 3 1, 3 14 1, 3 35

Černá Hora 1 3 27 3 8

Chorvatsko 4 3, 8 357 3, 8 242

Gruzie 4 1, 3, 11 643 1, 3 108

Kosovo 1 3 66 3 66

Makedonie 3 3, 16, 18 870 3, 16, 18 390

Moldavsko 4 1 195 1 81

Norsko 7 3, 6, 11, 14, 18 3 555 2, 3, 6, 11, 14, 18 2 491

Ruská federace 13 3, 8, 10 4 055 3, 8, 10 5 258

Srbsko 7 1, 4, 8, 10, 11, 18 314 1, 4, 8, 11, 18 298

Švýcarsko 19 1, 3, 7, 10, 14, 15, 17 977 1, 3, 5, 6, 7, 10, 14, 15, 17 426

Udělené licence

Využití licencí






tis. EUR

Turecko 20 1, 3, 8, 15, 18 361 1, 3, 6, 8, 15, 18 1 051

Ukrajina 18 1, 2, 3, 6, 10, 15, 18 8 533 1, 2, 3, 6, 10, 18 3 500

12 Blízký východ 119 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18

40 142 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18

24 194

Bahrajn 5 1 5 308 1 229

Egypt 21 1, 2, 3, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 18 6 705 1, 3, 6, 7, 10, 11, 14, 15 5 595

Irák 4 1, 3, 7, 11 1 958 1, 3, 7 1 780

Izrael 47 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18 3 044 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18 2 031

Jemen 5 3, 10 12 352 2, 3, 6 5 900

Jordánsko 12 1, 3, 6, 11 1 976 1, 3, 6, 11 2 589

Katar 1 5 0 5 0

Kuvajt 1 10 0 0

Libanon 3 1 183 0

Omán 5 3, 4, 8 447 3 487

Saúdská Arábie 6 1, 3, 6, 14 5 653 1, 3, 4, 6, 14 3 298

Spojené arabské emiráty 9 4, 6, 10, 11 2 517 4, 6, 10, 11 2 285

13 Austrálie a Oceánie 9 1, 6, 11, 14, 15 41 1, 4, 11, 14, 15 66

Austrálie 5 6, 11, 14, 15 17 4, 11, 14, 15 45

Nový Zéland 4 1 25 1 20

Celkem 1263 / 1304

1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22

287 062 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 24

269 170

*) Pokud se jedná o využití, jde o i licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje vývozu dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele.

**) První hodnota před lomítkem uvádí počet vydaných licencí, druhá je matematickým součtem zemí v regionu povolených v rámci vydaných licencí. (Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. u obecných transferních licencí je vývoz možný v rámci vydané licence do všech zemí EU, u souhrnných transferních licencí je vývoz možný do zemí EU uvedených na licenci.)

***) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. není u všech typů transferních licencí vydanou licencí omezena hodnota vyváženého zboží. U obecných a souhrnných transferních licencí není na vydané licenci definována položka vojenského materiálu, název zboží i jeho množství. Tzn. využití (tzn. čerpání) vydané licence je podle typu transferní licence bez omezení na konkrétní zboží, jeho množství i hodnotu po celou dobu její platnosti.

Příloha č. 3

Podíl položek SVM na využití vývozních licencí v roce 2012*)

Země Podíl SVM v % SVM v % SVM v % SVM v %

Rakousko 17,8920 % SVM 6 - 91% SVM 5 - 2% SVM 17 - 1% SVM 1 - 1%

Vietnam 12,0208 % SVM 11 - 53% SVM 10 - 19% SVM 2 - 15% SVM 6 - 5%

Spojené státy americké americké

11,6436 % SVM 10 - 78% SVM 6 - 11% SVM 3 - 3% SVM 4 - 2%

Alžírsko 6,5778 % SVM 6 - 53% SVM 10 - 46%

Slovensko 5,7399 % SVM 6 - 46% SVM 4 - 29% SVM 10 - 12% SVM 11 - 4%

Polsko 4,5838 % SVM 10 - 43% SVM 6 - 29% SVM 3 - 14% SVM 11 - 5%

Thajsko 3,2264 % SVM 10 - 48% SVM 1 - 34% SVM 3 - 16%

Indie 2,2677 % SVM 6 - 99%

Německo 2,2356 % SVM 3 - 43% SVM 11 - 34% SVM 10 - 10% SVM 6 - 5%

Jemen 2,1508 % SVM 3 - 71% SVM 6 - 15% SVM 2 - 13%

Egypt 2,1401 % SVM 1 - 60% SVM 6 - 25% SVM 11 - 11% SVM 7 - 1%

Ruská federace 2,0193 % SVM 10 - 92% SVM 3 - 4% SVM 18 - 1% SVM 8 - 1%

Švédsko 1,9740 % SVM 10 - 50% SVM 14 - 33% SVM 3 - 8% SVM 16 - 6%

Afghánistán 1,8940 % SVM 10 - 70% SVM 1 - 28% SVM 6 - 1%

Itálie 1,3874 % SVM 10 - 68% SVM 3 - 24% SVM 8 - 6%

Maďarsko 1,3567 % SVM 6 - 89% SVM 8 - 10%

Ukrajina 1,2761 % SVM 10 - 30% SVM 18 - 21% SVM 2 - 20% SVM 6 - 9%

Saúdská Arábie 1,2022 % SVM 4 - 47% SVM 6 - 45% SVM 1 - 6%

Jordánsko 0,9729 % SVM 3 - 94% SVM 6 - 4%

Brazílie 0,9626 % SVM 6 - 96% SVM 18 - 2%

Etiopie 0,9408 % SVM 2 - 91% SVM 10 - 5% SVM 6 - 2%

Norsko 0,9081 % SVM 6 - 98% SVM 14 - 1%

Spojené arabské emiráty 0,8349 % SVM 6 - 92% SVM 10 - 5% SVM 11 - 1%

Belgie 0,8129 % SVM 8 - 57% SVM 3 - 40% SVM 1 - 1%

Izrael 0,7404 % SVM 15 - 60% SVM 11 - 19% SVM 3 - 6% SVM 18 - 5%

Malajsie 0,7269 % SVM 8 - 46% SVM 4 - 21% SVM 6 - 21% SVM 3 - 7%

Francie 0,7166 % SVM 10 - 50% SVM 15 - 31% SVM 8 - 12% SVM 1 - 4%

Pákistán 0,6659 % SVM 10 - 74% SVM 24 - 23% SVM 1 - 1%

Irák 0,6488 % SVM 1 - 77% SVM 3 - 18% SVM 7 - 4%

Lucembursko 0,6326 % SVM 3 - 83% SVM 6 - 15%

Kanada 0,6304 % SVM 3 - 51% SVM 1 - 35% SVM 10 - 12%

Tunisko 0,5761 % SVM 10 - 99%

Bulharsko 0,5602 % SVM 14 - 40% SVM 2 - 27% SVM 3 - 17% SVM 4 - 7%

Spojené království 0,5596 % SVM 10 - 32% SVM 3 - 27% SVM 4 - 15% SVM 8 - 11%

Nigérie 0,5470 % SVM 10 - 100%

Uganda 0,5419 % SVM 6 - 100%

Ázerbájdžán 0,4841 % SVM 7 - 98% SVM 4 - 1%

Bangladéš 0,4744 % SVM 10 - 85% SVM 4 - 14%

Litva 0,4602 % SVM 8 - 46% SVM 3 - 18% SVM 10 - 16% SVM 4 - 16%

Turecko 0,3832 % SVM 3 - 72% SVM 18 - 19% SVM 15 - 5% SVM 1 - 2%

Mexiko 0,3451 % SVM 1 - 82% SVM 10 - 12% SVM 13 - 5%


Čína 0,2850 % SVM 10 - 93% SVM 18 - 6%

Řecko 0,1933 % SVM 3 - 91% SVM 8 - 5% SVM 6 - 1% SVM 4 - 1%

Omán 0,1776 % SVM 3 - 100%

Korejská republika 0,1702 % SVM 6 - 69% SVM 10 - 18% SVM 18 - 10%

Španělsko 0,1683 % SVM 3 - 80% SVM 18 - 17% SVM 1 - 1%

Rumunsko 0,1628 % SVM 10 - 54% SVM 3 - 37% SVM 15 - 7%

Švýcarsko 0,1554 % SVM 14 - 46% SVM 3 - 27% SVM 7 - 6% SVM 1 - 5%

Dánsko 0,1467 % SVM 3 - 80% SVM 18 - 12% SVM 6 - 2% SVM 2 - 2%

Makedonie 0,1421 % SVM 18 - 75% SVM 3 - 17% SVM 16 - 6%

Kazachstán 0,1420 % SVM 1 - 64% SVM 3 - 26% SVM 7 - 9%

Indonésie 0,1204 % SVM 10 - 78% SVM 6 - 13% SVM 11 - 4% SVM 1 - 3%

Srí Lanka 0,1196 % SVM 6 - 70% SVM 10 - 20% SVM 11 - 4% SVM 1 - 4%

Nizozemsko 0,1181 % SVM 7 - 47% SVM 18 - 21% SVM 10 - 14% SVM 15 - 8%

Srbsko 0,1087 % SVM 11 - 43% SVM 4 - 43% SVM 18 - 11% SVM 8 - 1%

Filipíny 0,0982 % SVM 1 - 100%

Chorvatsko 0,0882 % SVM 3 - 96% SVM 8 - 3%

Finsko 0,0860 % SVM 2 - 60% SVM 6 - 30% SVM 18 - 7%

Bahrajn 0,0836 % SVM 1 - 100%

Peru 0,0828 % SVM 8 - 99%

Mongolsko 0,0780 % SVM 1 - 56% SVM 3 - 37% SVM 13 - 6%

Keňa 0,0640 % SVM 1 - 100%

Singapur 0,0498 % SVM 18 - 98% SVM 3 - 1%

Estonsko 0,0462 % SVM 10 - 54% SVM 11 - 36% SVM 1 - 8%

Gruzie 0,0395 % SVM 1 - 99%

Argentina 0,0351 % SVM 14 - 100%

Malta 0,0306 % SVM 1 - 100%

Moldavsko 0,0296 % SVM 1 - 100%

Brunej Darussalam 0,0296 % SVM 8 - 99%

Nikaragua 0,0283 % SVM 1 - 100%

Lotyšsko 0,0254 % SVM 10 - 95% SVM 1 - 4%

Kosovo 0,0239 % SVM 3 - 100%

Kamerun 0,0218 % SVM 3 - 100%

Portugalsko 0,0173 % SVM 3 - 100%

Austrálie 0,0165 % SVM 4 - 97% SVM 11 - 2%

Niger 0,0138 % SVM 10 - 100%

Bosna a Hercegovina 0,0129 % SVM 1 - 99%

Albánie 0,0110 % SVM 8 - 100%

Burkina Faso 0,0103 % SVM 10 - 100%

Jižní Afrika 0,0102 % SVM 8 - 82% SVM 10 - 17%

Slovinsko 0,0086 % SVM 11 - 68% SVM 1 - 30% SVM 21 - 1%

Namibie 0,0082 % SVM 1 - 100%

Nový Zéland 0,0074 % SVM 1 - 100%

Paraguay 0,0049 % SVM 1 - 100%

Kolumbie 0,0030 % SVM 1 - 100%

Chile 0,0030 % SVM 1 - 100%


Černá Hora 0,0028 % SVM 3 - 100%

Salvador 0,0020 % SVM 1 - 100%

Guatemala 0,0019 % SVM 1 - 100%

Mauritánie 0,0018 % SVM 3 - 100%

Tchaj-wan (čínská provincie)

0,0001 % SVM 3 - 100%

Katar 0,0001 % SVM 5 - 100%

*) Včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).

Příloha č. 4

Vývoz (prodej) některého vojenského materiálu zahraničním osobám v roce 2012*) vojenský materiál kusů země

(příklad) celkem (nejvýznamnější)

Revolvery a pistole 22 797

samonabíjecí pistole CZ 75, CZ 2075 RAMI, CZ 85 COMBAT, ČZ TT9 PV, ČZ ST9, CZ 75 P-07 DUTY, CZ Scorpion SA 61 S, Makarov, Sig sauer P 226,Tokarev 1933, CZ 83 a CZ 92, revolver Smith & Wesson 36

Thajsko, Afghánistán, Egypt, Spojené státy americké, Mexiko, Bahrajn,Keňa, Nikaragua, Moldavsko, Kazachstán, Francie, Pákistán, Slovensko, Namibie, Jordánsko, Ukrajina, Litva, Salvador

Pušky a karabiny 4 448

semi-automatické pušky CZ 858 Tactical, SKS Simonov, kulovnice FSN 01 P/V, kulovnice Enfield L1A1, poloautomatická puška CZ SCORPION EVO 3 S1, odstřelovací puška PSL, pušky CZ 550 SAFARI CLASICS, CZ 550 VARMINT a CZ 750 S1M1

Kanada, Filipíny, Malta, Slovensko, Kazachstán, Nizozemsko, Belgie, Francie, Švýcarsko, Ukrajina, Slovinsko, Španělsko, Mexiko, Polsko, Bulharsko

Samopaly 1 378 Scorpion vz. 61, samopaly vz. 26, vz.61, vz.24/26, M 56,

MPi9-N, UZI, Thompson 1928 a M1/M1A1, PPS43, PPSh 41 Špagin, samočinná pistole CZ 75 AUTO, automatická pistole Stečkin APS

Spojené státy americké, Bulharsko, Francie, Belgie, Lotyšsko, Nový Zéland, Ukrajina, Lucembursko

Samočinné pušky 15 255

útočná puška AKM a AKMS-F, CZ Scorpion EVO3 A1, CZ 805 BREN A1, CZ 805 BREN A2, útočné pušky typu LA-16, LA-10 a VZ58, samočinné pušky Mosin, Sa-vz.58 P a V, samopaly SA vz.58 P/V, CZ

Irák, Egypt, Slovensko, Keňa, Filipíny, Mexiko, Belgie, Francie, Gruzie, Mongolsko, Ukrajina, Polsko, Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Thajsko, Pákistán, Brazílie

Lehké kulomety 820

kulomety UK-59, PKT, DŠK, ZB 26 a ZB 30/37, ZB 26, Bren, vz.59L, Maxim 1910, MG 42, Degtarjev DPM, M53

Spojené státy americké, Vietnam, Maďarsko, Malta, Nový Zéland, Lucembursko, Polsko, Francie

Těžké kulomety 168

kulomet KPVT, dvojkulomet ZPU-2, Bulharsko, Jemen

Tanky 21

tank T72 M1 , vyprošťovací tank T-72, obojživelný pásový transportér PTS-10 a obrněný transportér BRDM-2RCH

Spojené státy americké, Slovensko

Obrněná vozidla 143

vozidla BVP-1, kolová bojová vozidla a kolové obrněné transportéry PANDUR II, naváděcí a průzkumná stanice 1S9, obojživelný plovoucí transportér střední PTS-10

Maďarsko, Rakousko, Jemen, Německo, Slovensko

Velkorážové dělostřelecké systémy 64

houfnice D-30 Etiopie

Rakety a raketové střely, přenosná zařízení

protitankových raket 2 495

letecká neřízená raketa 57 mm S-5MO, neřízená střela S-8KO, PTŘS 9M111 "FAGOT" a PTŘS 9M113 "KONKURS", granátomet CZ 805 G1

Spojené státy americké, Spojené království, Bulharsko, Slovensko, Dánsko

Letouny a vrtulníky 1

letoun L-39 ZO Německo

*) Včetně uskutečnění vývozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).

Kromě toho byla vyvezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. samopaly MPPS Špagin, Škorpion vz.61, vz.58, M 70, vz.24, AMD 65/5, vz.26, AK-47, demilitarizované samopaly Sa61 a útočné pušky Sa 58 a AKSU 74, kulomet DŠK ráže 12,7 mm, kulomet NSV ráže 12,7 mm, kulomety M53,M59,M56,M57,M58,M DP M26 Děktarjev,ZB 30/37, kulomet KPVT, PTŘS Maljutka, rakety 3M9ME/M3E "KUB", S-125, pro raketomet BM-21, minometné náboje ráže 60 mm typů ILL a ILL-IR, kanón D-44, vozidla a transportéry BVP-1 a BPzV "Svatava", obrněný transportér BRDM-2, obrněné průzkumné bojové vozidlo BPZV, obrněný transportér OT-64 SKOT a OT-64 R2M, protiletadlový dvojkanón ráže 30 mm na podvozku PRAGA V3S, vyprošťovací tanky VT-55,

Příloha č. 5

Uskutečněný vývoz (prodej) vojenského materiálu v letech 2004 - 2012

2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004

orientační hodnota v tis. EUR

01 Severní Afrika 19 355 20 941 9 493 7 717 17 791 14 650 7 096 3 470 6 043

Alžírsko 17 774 20 130 8 961 6 651 17 221 9 339 2 213 2 265 5 292

Libye 0 0 13 0 383 2 233 712 0 0

Maroko 0 0 0 0 0 0 0 362 199

Tunisko 1 580 811 519 1 066 187 3 078 4 171 843 552

02 Sub-Saharská Afrika 3 390 1 719 1 315 9 439 9 394 11 434 1 581 1 683 1 051

Angola 0 0 0 0 0 0 0 304 0

Burkina Faso 28 0 0 0 0 0 0 0 0

Čad 0 0 0 0 0 0 0 3 0

Etiopie 46 200 754 6 980 2 432 7 334 1 015 839 709

Gabun 0 439 0 0 0 0 0 0 0

Ghana 0 59 0 0 0 135 0 0 0

Jižní Afrika 28 14 2 0 26 160 0 0 81

Kamerun 60 641 0 2 002 106 0 0 0 0

Kapverdy 0 0 0 7 4 2 0 5 0

Keňa 176 66 29 0 0 0 0 0 222

Konžská demokratická republika 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Madagaskar 0 0 0 0 0 37 0 0 0

Malawi 0 0 0 0 0 0 0 0 1

Mali 0 0 181 0 0 0 3 422 0

Mauritánie 5 2 6 0 0 0 0 0 0

Namibie 22 0 148 0 0 0 0 0 0

Niger 38 0 0 0 0 0 0 0 0

Nigérie 1 500 176 118 446 6 532 1 736 539 110 38

Rovníková Guinea 0 70 42 4 0 2 030 0 0 0

2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004


Súdán 0 0 0 0 294 0 0 0 0

Togo 0 0 35 0 0 0 0 0 0

Uganda 1 487 8 0 0 0 0 0 0 0

Zambie 0 44 0 0 0 0 24 0 0

03 Severní Amerika 33 669 14 816 12 430 10 305 10 801 10 636 9 433 13 215 4 668

Kanada 1 729 1 406 551 539 433 410 96 207 110

Spojené státy americké 31 940 13 410 11 879 9 766 10 368 10 226 9 337 13 008 4 558

04 Střední Amerika a Karibská oblast 1 035 549 2 735 1 196 3 156 798 221 1 450 212

Dominikánská republika 0 0 0 0 0 0 0 33 0

Guatemala 5 0 0 0 0 0 0 0 0

Haiti 0 0 0 0 57 0 0 0 0

Honduras 0 0 0 0 168 0 0 0 0

Kostarika 0 97 153 4 3 0 0 0 0

Mexiko 947 363 2 485 1 192 2 928 533 221 1 333 212

Nikaragua 77 20 0 0 0 0 0 0 0

Panama 0 62 97 0 0 265 0 0 0

Salvador 6 7 0 0 0 0 0 0 0

Trinidad a Tobago 0 0 0 0 0 0 0 84 0

05 Jižní Amerika 2 994 722 517 7 560 1 192 563 1 208 1 907 1 505

Argentina 96 0 0 0 0 0 0 0 0

Brazílie 2 641 562 401 6 358 75 64 0 0 0

Ekvádor 0 0 0 1 015 0 0 68 63 0

Chile 8 152 91 7 87 62 3 0 1

Kolumbie 8 0 0 176 815 251 438 1 733 1 424

Paraguay 13 8 0 0 0 0 0 0 0

Peru 227 0 0 0 0 0 0 1 0

Surinam 0 0 5 0 0 0 0 0 0

Uruguay 0 0 20 4 215 186 118 110 80

2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004


Venezuela 0 0 0 0 0 0 581 0 0

06 Střední Asie 183 282 41 27 4 0 324 1 515 1 815

Kazachstán 183 83 41 22 0 0 324 1 515 1 685

Kyrgyzstán 0 0 0 5 4 0 0 0 0

Uzbekistán 0 199 0 0 0 0 0 0 130

07 Severovýchodní Asie 1 463 495 938 57 630 299 1 282 2 165 3 038

Čína 782 383 921 44 189 0 1 166 2 162 3 006

Hongkong 0 11 0 1 0 0 1 0 0

Japonsko 0 0 0 7 16 93 81 0 0

Korejská republika 467 44 17 5 67 0 0 0 0

Macao 0 29 0 0 0 0 0 0 0

Mongolsko 214 28 0 0 24 4 34 3 31

Tchaj-wan (čínská provincie) 0 0 0 0 334 202 0 0 1

08 Jihovýchodní Asie 44 468 15 929 11 550 10 992 23 129 5 622 5 650 6 032 4 921

Brunej Darussalam 81 0 21 0 0 0 0 0 0

Filipíny 270 209 365 40 151 69 19 0 12

Indonésie 292 1 860 54 0 19 431 167 0 625

Kambodža 0 0 0 0 29 0 0 0 0

Malajsie 1 994 2 54 3 633 17 306 473 357 21 3

Singapur 137 0 0 0 95 0 139 15 0

Thajsko 8 720 9 750 5 897 5 260 4 209 4 277 2 221 2 268 3 146

Vietnam 32 974 4 108 5 159 2 059 1 320 372 2 747 3 728 1 135

09 Jižní Asie 14 152 21 548 37 205 33 104 41 282 53 423 9 186 5 579 20 791

Afghánistán 5 196 2 734 2 560 347 520 920 205 355 1 842

Bangladéš 597 2 273 1 438 785 414 326 437 578 1 021

Indie 6 220 12 464 29 382 17 097 20 430 39 457 7 024 3 793 17 240

Nepál 0 0 0 33 0 0 0 0 0

Pákistán 1 827 4 009 3 481 14 289 9 004 12 697 46 3 2

2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004


10 Evropská unie 108 890 73 553 86 553 70 823 44 562 41 326 38 639 33 850 30 314

Belgie 2 230 1 713 1 791 1 533 573 528 257 277 456

Bulharsko * 1 537 2 244 4 684 1 976 517 182 0 0 0

Česká republika 0 0 0 0 0 5 454 0 0 0

Dánsko 402 304 480 438 116 0 4 0 0

Estonsko 115 117 747 423 51 4 231 3 158 19 68

Finsko 236 198 308 54 10 19 72 138 48

Francie 1 966 1 184 505 506 1 786 375 216 12 534

Kypr 0 0 0 1 0 0 59 488 0

Irsko 0 0 17 0 0 0 0 0 0

Itálie 3 806 7 410 7 680 10 477 5 733 226 13 0 0

Litva 1 262 1 019 617 2 375 445 2 415 435 797 262

Lotyšsko 70 48 993 349 78 2 486 3 318 606 47

Lucembursko 1 735 2 656 69 17 184 300 18 0 0

Maďarsko 3 721 1 291 3 098 1 529 171 1 012 99 1 283 988

Malta 84 45 0 25 14 26 0 0 0

Německo 6 132 5 990 6 026 8 754 4 234 5 918 3 865 1 765 3 992

Nizozemsko 324 275 181 137 113 232 100 48 33

Polsko 12 327 12 309 4 450 4 502 7 648 3 149 6 271 4 556 7 424

Portugalsko 47 300 642 77 14 28 14 50 7

Rakousko 49 079 23 278 31 348 11 584 1 868 2 442 956 7 52

Řecko 530 0 223 502 226 343 361 286 69

Rumunsko ** 447 341 256 193 175 299 0 0 0

Slovensko 15 634 8 143 10 874 21 613 18 972 10 696 18 748 21 089 13 085

Slovinsko 24 85 14 1 345 21 19 14 97 64

Španělsko 462 544 8 528 1 845 1 033 295 206 193 330

Spojené království 1 304 998 787 246 333 651 72 1 899 2 855

Švédsko 5 415 3 061 2 235 322 247 0 383 240 0

2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004


11 Další evropské země 15 313 14 024 18 525 6 758 27 795 20 802 9 598 7 734 5 314

Albánie 30 64 0 0 0 0 0 0 0

Ázerbajdžán 1 328 2 542 3 117 0 466 470 230 717 165

Bosna a Hercegovina 35 0 28 22 0 0 0 0 0

Bulharsko * 0 0 0 0 0 0 540 1 622 460

Černá Hora 8 35 0 0 0 0 0 0 0

Chorvatsko 242 287 133 650 120 593 0 0 96

Gruzie 108 3 464 4 022 40 14 023 13 244 6 196 3 264 2 043

Kosovo 66 0 0 0 0 0 0 0 0

Makedonie 390 0 0 0 190 0 68 25 1 148

Moldavsko 81 113 35 14 3 43 0 0 0

Norsko 2 491 704 2 218 72 14 544 2 0 0

Rumunsko ** 0 0 0 0 0 0 838 207 81

Ruská federace 5 258 1 207 3 890 3 218 9 864 3 142 327 1 021 911

Srbsko 298 366 0 0 0 0 0 0 0

Švýcarsko 426 2 668 1 320 248 2 347 241 66 25 31

Turecko 1 051 95 356 195 251 30 9 41 21

Ukrajina 3 500 2 479 3 406 2 299 517 2 495 1 322 812 358

12 Blízký východ 24 194 18 827 35 664 17 129 9 872 15 065 8 744 9 456 10 019

Bahrajn 229 0 0 0 0 0 0 0 0

Egypt 5 595 4 477 7 750 4 191 7 124 6 177 4 646 3 443 1 648

Irák 1 780 0 1 491 975 962 2 404 38 2 063 2 873

Izrael 2 031 2 601 1 440 362 161 394 261 1 289 821

Jemen 5 900 1 749 12 525 10 498 1 230 1 854 3 071 4 2 355

Jordánsko 2 589 472 2 268 38 121 553 299 0 1

Katar 0 0 5 0 0 0 0 0 0

Kuvajt 0 76 41 143 0 0 12 186 0

Libanon 0 0 24 0 0 0 0 712 342

2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004


Omán 487 2 3 83 0 0 0 5 0

Saudská Arábie 3 298 4 637 8 556 4 0 2 578 551 957

Spojené arabské emiráty 2 285 4 813 1 561 835 274 1 105 202 936 1 022

Sýrie 0 0 0 0 0 0 215 267 0

13 Austrálie a Oceánie 66 18 24 10 6 107 27 2 7

Austrálie 45 5 10 0 6 0 0 2 0

Nový Zéland 20 13 14 10 0 107 27 0 7

Celkem 269 170 183 423 216 990 175 117 189 614 174 725 92 989 88 058 89 698

*) Bulharsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007 **) Rumunsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2007

Příloha č. 6

Realizace vývozu vojenského materiálu dle dostupných údajů -

prodej zahraničním osobám v letech 1994 - 2012

(v mil. Euro)

Rok Finanční objem

1994 172,00

1995 136,00

1996 103,00

1997 161,00

1998 92,00

1999 89,90

2000 86,70

2001 60,50

2002 77,00

2003 82,90

2004 89,70

2005 88,00

2006 92,70

2007 174,00

2008 189,60

2009 175,10

2010 216,99

2011 183,42

2012 269,17

Příloha č. 7

Udělené a využité licence pro dovoz (nákup) vojenského materiálu za rok 2012*)

Udělené licence

Využití licencí

Dovoz - země Počet


vojenského materiálu (SVM) Hodnota tis. EUR

Hlavní položky vojenského materiálu (SVM)

Využití tis. EUR

02 Sub-Saharská Afrika 6 1, 5, 10, 15 590 5, 10 84

Jižní Afrika 6 1, 5, 10, 15 590 5, 10 84

03 Severní Amerika 204 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 16, 18 25 017 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 24 14 368

Kanada 9 1, 3, 7, 16 206 3, 7, 16 116

Spojené státy americké 195 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 16, 18 24 810 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 24 14 252

05 Jižní Amerika 4 3, 6 3 374 3, 6 36

Brazílie 3 3 3 374 3 36

Peru 1 6 0 6 0

06 Střední Asie 1 3 255 0

Kazachstán 1 3 255 0

07 Severovýchodní Asie 7 1, 13, 15 2 570 1, 15 55

Čína 5 1, 13, 15 2 341 1, 15 3

Tchaj-wan (čínská provincie) 2 1 229 1 52

08 Jihovýchodní Asie 1 11 0 11 0

Malajsie 1 11 0 11 0

09 Jižní Asie 10 1, 2, 3, 4, 6, 13 28 1, 2, 3, 4, 6, 13 0

Afghánistán 6 1, 2, 3, 4 0 1, 2, 3, 4 0

Indie 4 3, 6, 13 28 6, 13 0

10 Evropská unie 251 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 17, 18, 19 36 592 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 24

271 023

Belgie 4 1, 3, 8, 15 61 1, 8, 15, 18 1 134

Bulharsko 14 1, 2, 3, 4, 6, 8, 13, 15 3 309 1, 2, 3, 4, 6, 8, 15 1 886

Dánsko 1 4 17 4 17

Estonsko 3 10 406 10 122

Udělené licence

Využití licencí





Využití tis. EUR

Finsko 1 1 1 1 2

Francie 6 2, 3, 11, 15, 18 1 106 2, 3, 10, 11, 12, 15 4 813

Irsko 2 13, 15 485 0

Itálie 10 1, 4, 6, 10 860 1, 3, 4, 6, 10 12 279

Litva 5 10 1 074 10, 18 803

Lotyšsko 6 10 50 10 73

Lucembursko 0 0 3 8 228

Maďarsko 5 2, 3, 4, 6, 11 162 2, 3, 4, 6, 8 319

Německo 47 1, 2, 3, 6, 8, 10, 11, 15, 19 2 198 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 15, 16, 17, 19, 24 3 387

Nizozemsko 2 3, 15 167 3, 5, 12, 15 431

Polsko 31 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 13, 15 3 279 1, 2, 3, 4, 6, 8, 10, 13, 15 2 859

Portugalsko 1 11 0 0

Rakousko 13 1, 2, 3, 4, 8, 11 1 932 1, 2, 3, 4, 6, 8, 11, 14, 17, 24 225 721

Rumunsko 3 1, 10 530 1, 10 71

Slovensko 54 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13 18 332 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 16 4 521

Slovinsko 1 3 227 1, 3 59

Španělsko 3 3, 10 17 3, 10, 24 974

Spojené království 32 1, 3, 10, 11, 13, 15 1 692 1, 3, 6, 7, 10, 11, 13, 15, 24 666

Švédsko 7 8, 15, 17 686 2, 5, 8, 15, 17 2 659

11 Další evropské země 122 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 13, 15, 18 33 389 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 17, 18, 24 18 274

Albánie 5 1, 3, 8 1 707 3 1 302

Bosna a Hercegovina 1 2 45 2 50

Chorvatsko 4 3, 8 1 167 3 12

Makedonie 3 3 182 3 0

Norsko 13 3, 5, 8, 10, 11, 13 1 355 2, 3, 4, 5, 8, 11, 24 6 233

Ruská federace 29 6, 10, 15, 18 9 604 6, 10, 15, 18 3 866

Srbsko 8 1, 2, 4, 13 151 1, 2, 3, 4, 6, 13 1 421

Švýcarsko 33 1, 2, 3, 5, 6, 10, 11, 15 8 225 1, 3, 5, 10, 11, 14, 15, 17 763

Udělené licence

Využití licencí





Využití tis. EUR

Turecko 2 1 7 1 0

Ukrajina 24 1, 3, 6, 10, 11 10 947 1, 3, 6, 10, 11 4 626

12 Blízký východ 19 1, 3, 4, 6, 10, 11, 13, 15, 22 1 590 1, 3, 6, 10, 11, 13, 15 869

Egypt 0 0 6 0

Izrael 17 1, 6, 10, 11, 13, 15, 22 1 590 1, 3, 6, 10, 11, 13, 15 869

Jordánsko 1 3 0 0

Saúdská Arábie 1 4 0 0

Celkem 625 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 22

103 404 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 24

304 708

*) Pokud se jedná o využití, jde o i licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje dovozu dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele.

**) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. nejsou vydávány dovozní a transferní licence do zemí EU. Licence vydané na dovoz ze zemí EU před 30. 6. 2012 jsou účinné do konce jejich platnosti.

Příloha č. 8

Podíl položek SVM na využití dovozních licencí v roce 2012*)


Rakousko 73,1321 % SVM 6 - 98%

Spojené státy americké 4,7492 % SVM 10 - 71% SVM 11 - 19% SVM 1 - 4% SVM 16 - 2%

Itálie 3,9783 % SVM 6 - 95% SVM 1 - 2% SVM 3 - 1%

Lucembursko 2,6657 % SVM 3 - 100%

Norsko 2,0194 % SVM 2 - 87% SVM 5 - 8% SVM 11 - 3% SVM 8 - 1%

Ukrajina 1,6597 % SVM 10 - 31% SVM 3 - 24% SVM 6 - 20% SVM 1 - 18%

Francie 1,5593 % SVM 15 - 91% SVM 10 - 6% SVM 12 - 1%

Slovensko 1,5166 % SVM 10 - 41% SVM 6 - 33% SVM 3 - 9% SVM 2 - 5%

Ruská federace 1,4894 % SVM 10 - 91% SVM 6 - 4% SVM 15 - 1%

Bulharsko 1,1956 % SVM 2 - 50% SVM 6 - 30% SVM 3 - 8% SVM 8 - 4%

Německo 1,0973 % SVM 5 - 37% SVM 11 - 31% SVM 1 - 7% SVM 3 - 6%

Polsko 0,9262 % SVM 10 - 39% SVM 6 - 24% SVM 2 - 13% SVM 8 - 10%

Švédsko 0,8614 % SVM 5 - 82% SVM 15 - 6% SVM 2 - 5% SVM 8 - 5%

Srbsko 0,4603 % SVM 6 - 62% SVM 2 - 30% SVM 3 - 2% SVM 1 - 2%

Albánie 0,4220 % SVM 3 - 100%

Belgie 0,3673 % SVM 18 - 88% SVM 1 - 6% SVM 8 - 4%

Španělsko 0,3157 % SVM 24 - 55% SVM 10 - 42% SVM 3 - 1%

Izrael 0,3083 % SVM 6 - 69% SVM 10 - 18% SVM 1 - 5% SVM 13 - 4%

Litva 0,2602 % SVM 18 - 78% SVM 10 - 21%

Spojené království 0,2533 % SVM 10 - 31% SVM 11 - 26% SVM 1 - 12% SVM 24 - 10%

Švýcarsko 0,2472 % SVM 5 - 47% SVM 17 - 24% SVM 10 - 10% SVM 1 - 8%

Nizozemsko 0,1398 % SVM 15 - 88% SVM 3 - 10%

Maďarsko 0,1034 % SVM 3 - 76% SVM 4 - 10% SVM 2 - 8% SVM 6 - 3%

Rumunsko 0,0693 % SVM 4 - 66% SVM 10 - 32%

Estonsko 0,0396 % SVM 10 - 100%

Kanada 0,0375 % SVM 3 - 65% SVM 16 - 31% SVM 7 - 2%

Jižní Afrika 0,0271 % SVM 5 - 95% SVM 10 - 4%

Lotyšsko 0,0240 % SVM 10 - 100%

Slovinsko 0,0192 % SVM 3 - 75% SVM 1 - 24%

Tchaj-wan (čínská provincie)

0,0169 % SVM 1 - 100%

Bosna a Hercegovina 0,0162 % SVM 2 - 100%

Brazílie 0,0116 % SVM 3 - 100%

Dánsko 0,0054 % SVM 4 - 100%

Chorvatsko 0,0039 % SVM 3 - 100%

Čína 0,0010 % SVM 15 - 57% SVM 1 - 42%

Finsko 0,0005 % SVM 1 - 100%

Turecko 0,0002 % SVM 1 - 100%

Afghánistán 0,0001 % SVM 1 - 33% SVM 3 - 33% SVM 2 - 16% SVM 4 - 16%

Indie 0,0001 % SVM 13 - 50% SVM 6 - 50%

Makedonie 0,0001 % SVM 3 - 100%


Česká republika 0,0001 % SVM 10 - 100%

Malajsie 0,0001 % SVM 11 - 100%

Egypt 0,0001 % SVM 6 - 100%

Peru 0,0001 % SVM 6 - 100%

*) Včetně uskutečnění dovozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).

Příloha č. 9

Dovoz (nákup) některého vojenského materiálu od zahraničních osob v roce 2012*)

vojenský materiál kusů země

(příklad) celkem (nejvýznamnější)

Revolvery a pistole 1 391

samonabíjecí pistole Tokarev 1933, Glock 17 a FX, Makarov, poloautomatické pistole Manurhin, Astra, pistole Sig sauer P 226

Ukrajina, Rakousko, Německo, Slovensko, Spojené státy americké

Pušky a karabiny 2 969

samonabíjecí a opakovací pušky různých typů (Mosin Nagant 91/30 a M9 , SKS Simonov, Schmidt Rubin, Colt M16, SWD, SVT 40, SKS, FN FAL, L1A1 ráže .308 Win), brokovnice pump action 12GA

Ukrajina, Německo, Rakousko, Slovensko, Belgie, Polsko, Turecko

Samopaly 2 162

samopaly vz.26, STEN MK2, STEN MK5, Beretta 38,HK MP5A3, HK MP5SD6, Steyr MP69, Steyr MP81, Grease Gun,Thompson, AKSU-74, M92

Slovensko, Polsko, Rakousko, Německo, Itálie

Samočinné pušky 7 601

samočinné pušky Sa vz.58P, Sa vz.58V, AKMS-F, AK-47/AKM, M16, M21, M77, M91 a M07, AMK 65, AMK 63F, HK G36 a HK 417, FN FAL

Ukrajina, Rakousko, Slovensko, Rumunsko, Srbsko, Německo

Lehké kulomety 967

tankový kulomet PKT, kulomety různých typů (NSW , DŠK, DSzK 38/46PKM, ZB 26, Bren, DT280, KGKT, KGK, Onyx 43, MG42, MG34, MG26, M2QCB, M2 HB, Maxim 1910, NSV, PLG vz.38/46, Zastava M84(PKM))

Polsko, Rakousko, Slovensko, Srbsko, Ukrajina, Slovinsko, Belgie

Těžké kulomety 61

ZPU-4, ZPU-2, PKMZ-2, ZU-2 Polsko

Tanky 71

tank T-55A, tank T-34/85 Srbsko, Slovensko

Obrněná vozidla 79

kolové bojové vozidlo PANDUR II, obrněné vozidlo IVECO M65E19WM, dálkově ovládaná zbraňová stanice Kongsberg PROTECTOR M151

Rakousko, Itálie, Norsko

Velkorážové dělostřelecké systémy 279

bezzákluzový kanón B-10, minomet vz. 37 a vz. 38/85 , houfnice D-30A, kanón M46 , samohybná houfnice vz. 77 DANA, protitanková zbraň (bazuka) SPG-9

Polsko, Bulharsko, Srbsko, Slovensko

Rakety a raketové střely, přenosná zařízení

protitankových raket 1 106

neřízené střely S-8KO, pancéřovka RPG-2 a RPG-7, modulární minomet Hinterberger M6H-895, automatický granátomet MK 19

Rumunsko, Polsko, Rakousko, Spojené státy americké

Letouny a vrtulníky 3

vrtulník BELL HELICOPTER model TAH 1P Cobra, letoun Hawker Mark 20, letoun L-159 T1

Spojené státy americké, Španělsko

*) Včetně uskutečnění dovozu v rámci tzv. brokeringu (dovozní/vývozní licence).

Kromě toho byla dovezena další technika upravená pro sběratelské účely, např. pistole Mauser, pistole TOKAREV TT-33, ruční zbraně AK, AKM, TYPE 56, puška bez názvu a pistole Makarov PKM, puška Lee Enfield, kulomet Degtarjev DP-27, lehký kulomet PKM 1968, lehký pásový tank LTP-38 M-14, granátomet RPG2 a granátomet AT-4

Příloha č. 10

Realizace dovozu vojenského materiálu dle dostupných údajů -

nákup od zahraničních osob v letech 1994 - 2012

(v mil. Euro)

Rok Finanční objem

1994 39,00

1995 44,00

1996 30,50

1997 29,30

1998 38,80

1999 102,30

2000 150,50

2001 113,30

2002 92,00

2003 120,40

2004 125,00

2005 726,80

2006 93,00

2007 193,00

2008 106,70

2009 179,60

2010 376,63

2011 238,17

2012 304,71

Příloha č. 11

Udělené a využité licence pro dovoz a následný vývoz (brokering) vojenského materiálu za rok 2012*)

Udělené licence

Využití licencí

Dovoz (D) - země **

Vývoz (V) - země **

Počet licencí


Hodnota D tis. EUR

Hodnota V tis. EUR


Využití D tis. EUR

Využití V tis. EUR

03 Severní Amerika 2 1, 5 202 231 1, 11 406 464

Spojené státy americké

Kazachstán 2 1, 5 202 231 1 184 207


Polsko 0 0 0 11 214 246


Estonsko 0 0 0 1 8 11

08 Jihovýchodní Asie 1 10 15 18 0 0

Thajsko Thajsko 1 10 15 18 0 0

10 Evropská unie 9 2, 4, 10, 18 3 009 4 003 2, 4, 10, 18 2 224 2 941

Bulharsko Etiopie 1 2 2 581 3 386 2 1 804 2 367

Česká republika Spojené státy americké

1 10 0 25 10 0 0

Lotyšsko Srí Lanka 1 10 1 1 0 0

Lotyšsko - 0 0 0 10 1 0

Rumunsko Spojené království

1 4 150 243 4 143 231

Slovensko Ruská federace 1 10 148 190 10 160 183

Spojené království Etiopie 1 10 52 67 10 39 62

Spojené království Ruská federace 2 2, 18 76 90 2, 18 77 98

Spojené království Polsko 1 10 0 1 10 0 1

11 Další evropské země 19 6, 10, 11 1 295 1 729 6, 10, 11 1 227 1 542

Ruská federace Indonésie 1 10 35 39 10 34 38

Ruská federace Jordánsko 2 6 33 54 6 15 26

Ruská federace Bangladéš 3 10 797 883 10 592 705

Udělené licence

Využití licencí

Dovoz (D) - země **

Vývoz (V) - země **

Počet licencí


Hodnota D tis. EUR

Hodnota V tis. EUR


Využití D tis. EUR

Využití V tis. EUR

Ruská federace Spojené arabské emiráty

3 10 66 73 10 4 5

Ruská federace Izrael 1 10 188 194 0 0

Ruská federace Alžírsko 1 6 2 2 6 1 1

Ruská federace Slovensko 2 10 39 112 10 36 111

Ruská federace Etiopie 2 10 31 44 10 31 44

Ruská federace Egypt 1 11 0 165 11 0 0

Ruská federace Srí Lanka 0 0 0 11 16 16

Ukrajina Egypt 1 11 2 4 11 173 276

Ukrajina Jordánsko 1 6 37 53 6 37 54

Ukrajina Srí Lanka 1 6 66 107 0 0

Ukrajina - 0 0 0 6 66 0

Ukrajina Alžírsko 0 0 0 6 221 268

12 Blízký východ 1 10 48 64 10 83 113

Izrael Thajsko 1 10 48 64 10 83 113

Ostatní 0 0 0 6, 10 0 80

- Thajsko 0 0 0 10 0 18

- Etiopie 0 0 0 6 0 62

Celkem 32 1, 2, 4, 5, 6, 10, 11, 18 4 570 6 045 1, 2, 4, 6, 10, 11, 18 3 940 5 139

*) Pokud se jedná o využití, jde o i licence udělené v předchozích letech. Tabulka zahrnuje jak údaje dle režimu platného před novelou zákona č. 38/1994 Sb., platnou od 30. 6. 2012, tak po jeho novele.

**) Pokud není uvedena země dovozu či země vývozu, jde o licenci vydanou před rokem 2012, využitou (tzn. čerpanou) v něm jen v části vývozu či dovozu.

Příloha č. 12

Povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v roce 2012

Počet podaných žádostí o vydání povolení 57

Počet rozhodnutí o vydání povolení 54

z toho negativních 0

Počet zrušených povolení (§ 13 písm. c) zákona) 0

Počet žádostí o rozšíření povolení 80

Počet rozhodnutí o rozšíření povolení 77

Počet držitelů povolení koncem roku 2012 179

Počet držitelů povolení koncem roku 2011 177

Příloha č. 13

Licence udělené k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem v letech 2011 a 2012*)

a) Řízení o žádosti ukončené udělením či prodloužením licence Rok 2011**) Rok 2012***)

Licence udělené - celkem 2 024 1 920

k vývozu 1 092 1 263

k dovozu 911 625

k dovozu spojenému s následným vývozem (brokering) 21 32

b) Řízení o žádosti ukončené neudělením licence

Licence neudělené - celkem 2 2

k vývozu 2 2

k dovozu 0 0


c) Zastavení řízení o žádosti o udělení licence

Zastavení řízení celkem 46 80

ca) Počet zpět vzatých žádostí 43 70

k vývozu 28 53

k dovozu 15 15


cb) Zastavení z moci úřední 3 10

k vývozu 2 10

k dovozu 1 0


*) Dle novely zákona č. 38/1994 Sb. nejsou od 30. 6. 2012 v rámci zemí EU požadovány, tj. i vydávány licence pro dovoz a transfer zboží. Licence vydané na dovoz ze zemí EU před 30. 6. 2012 jsou účinné do konce jejich platnosti.

**) V části a) jde i o licence udělené v předchozích letech, u nichž byla prodloužena platnost. ***) V části a) jde pouze o licence udělené v roce 2012

Date post:	15-Sep-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Ministerstvo průmyslu a obchodu · 2016. 9. 29. · Created Date: 8/22/2013 3:26:46 PM

Documents