Zdravotní stav bezdomovců v mezinárodním srovnání a ČR
Zdravotní politikaIntegrace bezdomovců a prevence bezdomovectví – nové
cíle veřejné politiky
Miroslav Barták26. 3. 2014
Obsah prezentace
http://healthydebate.ca/2011/05/topic/cost-of-care/homelessnessmentalhealth
•Zdraví bezdomovců v zahraničních výzkumech •Výsledky šetření IZPE z roku 2005/2006 – zdraví bezdomovců v ČR
Tváře bezdomovství
• Bezdomovství jako nový sociální problém po roce 1989
• Bezdomovectví jako extrémní forma sociálního vyloučení
• Absence determinanty zdraví – bydlení
• Jev rezistentní k mnoha snahám veřejné politiky
Bezdomovci a zdraví
• Zdravotní stav bezdomovců je horší než zdravotní stav bydlící populace
• Dílčí znalosti subjektivního hodnocení zdraví v ČR (IZPE, Naděje)
• Objektivní zdraví – neúplná evidence v ČR
Bezdomovci a zdraví • Akademicky významné
téma – databáze Web of Knowledge obsahuje cca 4 tisíce impaktovaných článků na téma bezdomovstí a zdraví (březen 2014).
• Dušení zdraví bezdomovců, fyzické zdraví (životní styl).
• Akademické a veřejně politické znalosti nutně nesouvisí s efektivním řešením bezdomovství (Velká Británie, Kanada, USA).
http://media.salon.com/2013/01/spain-financial-crisis.jpeg14-1280x960.jpg
Bezdomovci a veřejná politika
• Existující agenda• Významné finanční
investice• Působení organizací
soukromého sektoru• Pravidlo 80/20 –
poskytovatelé/finanční prostředky
• „Neřešitelnosti a neatraktivnost“
Integrovaný přístup ke studiu bezdomovství
Strukturální faktory Charakteristiky Rizikové faktory Spouštěcí mechanismy
ChudobaSituace na trhu práceVeřejné a sociální politiky a jejich selháníZměny v oblasti rodinného života
VěkPohlavíSpolečenský statusTyp domácnostiEtnická příslušnostMísto bydliště/pobytu
Sexuální a psychické zneužívání v dětství nebo dospíváníRodinné konflikty a rozvratyDelikventní chování či zkušenost s vězenímNedostatek sociálně podpůrných sítíDluhy, nezaplacené nájemné nebo hypotékyNeshody v sousedství;zneužívání drog a alkoholuVyloučení ze školy a nedostatek kvalifikaceProblémy se zdravím
Odchod z domu rodičů po hádceManželský nebo partnerský kolapsOvdověníOpuštění institucionální péčeOpuštění vězeníOstré zhoršení duševního zdraví nebo zvýšení zneužívání alkoholu a drogFinanční krize spojená s růstem dluhůVyklizení z nájemného (podnájmu) nebo vlastněného bytu
Kariéra bezdomovství
Výsledky subjektivního hodnocení zdraví bezdomovců
• V roce 2005 proběhlo dotazníkové šetření subjektivního hodnocení zdraví bezdomovců a jeho determinant (IGA MZ). 85 otázek (tazatelé v organizacích). Dotazník vyplnilo 900 mužů a žen bez domova.
• základní charakteristiky (pohlaví, věk, dosažené vzdělání, rodinný stav, počet dětí),
• ekonomickou aktivitu a příjem (postavení na trhu práce, příjem, jeho druhy
a výše),• životní situaci bezdomovství (faktory, spouštěcí mechanismy a rizikové
faktory bezdomovství, délka bezdomovství, využívané a požadované sociální služby, reakce okolí).
• zdravotní stav (subjektivní hodnocení aktuálního zdravotního stavu, nemocnost, prodělaná onemocnění),
• spotřebu a dostupnost zdravotní péče (počet návštěv praktického lékaře, ambulantních specialistů a zubního lékaře, hospitalizace, odmítnutí zdravotní péče),
• životosprávu (stravování, spotřeba tabáku, alkoholu a nelegálních drog, péče o vlastní zdraví).
Výsledky šetření
• Základní socio-demografické charakteristiky:– mezi dotazovanými bezdomovci bylo přibližně 80 %
mužů a 20 % žen,– bezdomovci jsou nejčastěji osoby v produktivním
věku,– z hlediska rodinného stavu se jedná ve většině o
osoby svobodné nebo rozvedené, kteří žijí samostatně (osaměle),
– 30 % dotázaných bezdomovců nemá žádné děti,– přibližně polovina bezdomovců dosáhla nejvyššího
vzdělání základního nebo vyučen/vyučena.
Výsledky šetření
• Ekonomická aktivita a příjem:– téměř tři čtvrtiny bezdomovců jsou nezaměstnaní,
ale pouze třetina z nich je registrována na Úřadu práce,
– pokud již bezdomovci pracují, příjmy žen bez domova jsou nižší než bezdomovců mužů,
– asi 75 % bezdomovců uvedlo měsíční příjem nižší než 5 000 Kč.
Výsledky šetření • Životní situace bezdomovství:
– přibližně dvě třetiny bezdomovců jsou bez domova více než jeden rok,
– více než 40 % bezdomovců prošlo během svého života vězením,– nejčastěji udávanou příčinou bezdomovství jsou partnerské
rozvraty, rozvody a ztráta zaměstnání,– jen asi 60 % bezdomovců se v době, kdy se stalo bezdomovci,
obrátilo o pomoc, ačkoliv těm, kteří pomoc žádali, byla zpravidla poskytnuta,
– v zimě roste počet bezdomovců, kteří vyhledávají sociální služby,
– bezdomovci nejčastěji žádají a využívají možnost stavování a hygieny,
– třetina bezdomovců udává negativní zkušenosti se svým okolím nebo policií, která souvisí s jejich životní situací.
Výsledky šetření • Zdravotní stav:
– hodnocení zdraví se zhoršuje s rostoucím věkem (významně závisí na věku) s tím, že ženy se cítí hůře než muži, vliv délky bezdomovství nebyl v tomto ohledu statisticky prokázán,
– v porovnání se situací před rokem se nejvíce bezdomovců cítí stejně,
– většina bezdomovců nepovažuje svůj život za ideální, pokud by měli možnost, řadu věcí by změnili,
– přibližně 28 % mužů, respektive 37 % žen uvedlo, že aktuálně trpí nějakým chronickým onemocněním, s rostoucím věkem je výskyt chronických onemocnění častější (nejčastěji uváděnými onemocněními jsou duševní choroby/poruchy chování a kožní onemocnění, ale také vysoký krevní tlak),
Výsledky šetření
– muži i ženy bez domova hodnotí velmi kladně míru své pohyblivosti a schopnost sebeobsluhy, vysoké procento však uvádí bolesti/obtíže a úzkost/deprese,
– existuje významná statistická závislost výsledku „škály“ v rámci EuroQolu na věku, kdy věk zhoršuje pozitivní hodnocení zdraví, naopak statisticky se nepodařila prokázat závislost na pohlaví a délce bezdomovství.
Výsledky šetření
• Životospráva: – většina bezdomovců má „bezproblémovou“ možnost
stravování a hygieny, – tři čtvrtiny bezdomovců jsou kuřáci, – 12 % mužů a 4 % žen bez domova uvádějí, že denně
konzumují alkohol, což je ovlivněno místem sběru dat, kdy podmínkou přijetí do organizace je střízlivý stav, což data naprosto zkresluje,
– přibližně 20 % bezdomovců má zkušenosti s nelegálními drogami, nejčastěji s marihuanou a hašišem, zanedbatelné procento uvedlo spotřebu inhalátů (např. toluenu), který je považován za „drogu chudých“.
Výsledky šetření • Spotřeba a dostupnost péče:
– v posledních dvanácti měsících navštívilo z důvodu zdravotních obtíží praktického lékaře alespoň jednou 70 % mužů, respektive 79 % žen,
– z důvodu zdravotních obtíží navštívilo v posledních dvanácti měsících odborného ambulantního lékaře (včetně gynekologa) 50 % dotazovaných mužů, respektive 63 % dotazovaných žen.
– zubního lékaře navštívilo v posledních dvanácti měsících pouze 39 % dotazovaných mužů, respektive 31 % dotazovaných žen,
• za posledních dvanáct měsíců bylo hospitalizováno 37 % dotazovaných mužů, respektive 32 % žen,
• bezdomovci navštěvují lékaře nebo jsou hospitalizováni nejčastěji pouze jednou ročně,
• léky na lékařský předpis užívá méně bezdomovců, než kolik jich uvádí léčená chronická onemocnění,
• .
Výsledky šetření • bezdomovci pouze zřídka užívají volně prodejné
léky,• největší problém pro bezdomovce představuje
finanční „náročnost“ předepisovaných léčiv,• 13 % bezdomovců se setkalo s odmítnutím u
lékaře nebo ve zdravotnickém zařízení, a to z důvodů, které de jure nemohou být důvodem odmítnutí,
• pokud by mohli bezdomovci něco ve zdravotnictví změnit, chtěli by lepší vztahy zdravotníků k pacientům, zejména v oblasti komunikace
Souhrn zjištění • Definice bezdomovství – Nedostatečná definice bezdomovství ztěžuje jeho
efektivní řešení.– Sebelepší definice musí být rozšiřována a zpřesňována
v závislosti na společenském vývoji. • Determinanty zdravotního stavu bezdomovců – Nejvýznamnější determinantou zdravotního stavu
bezdomovců je samotné bezdomovství.– Mezi bezdomovci se vyskytují ve vysoké míře
problémy s alkoholem, bezdomovci jsou vystavováni výrazným stresovým situacím (sociálním, vztahovým), což ovlivňuje jejich duševní zdraví.
Souhrn zjištění • Zdravotní stav bezdomovců
– Bezdomovci trpí často infekčními onemocněními.– U bezdomovců se vyskytují ve vysoké míře duševní poruchy
a onemocnění. – Většina bezdomovců má problémy s alkoholem či je na něm závislá.
• Dostupnost zdravotnických služeb – Nejlépe zajistí dostupnost péče zdravotnická zařízení přímo
u poskytovatelů sociálních služeb. – Přijetí pacienta-bezdomovce může být pro lékaře riziko z pohledu
odlivu pacientů „bydlících“. – Hospitalizace bezdomovců i jejich převozy do nemocnice jsou mnohdy
problematické. • Po propuštění z nemocnice se bezdomovci vrací zpět na ulici a jejich
„doléčení“ je nejisté.
Současný stav a jak dále…