2MO301 „Mezinárodní obchod“
Cvičení č. 9:Diskuse na téma přímé zahraniční investice a a) jejich obecné dopady na českou ekonomikub) jejich dopady na strukturu zapojení České republiky do mezinárodního obchodu.
Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA
Katedra mezinárodního obchodu
Vtip dne
Vejde turista v San Francisku do obchodu se zvířaty a prohlíží si opice. V tom vejde jiný chlap, jde rovnou k prodavači a ptá se: -‐ Prosím jednu opici typu C++. Prodavač mu ji podá, chlap zaplatí 5000 dolaru a odejde. Překvapený turista se ptá: -‐Prosím vás, co to bylo za opici, ze byla tak drahá? -‐ No, víte, ona dokáže programovat v C++, bez chyb, efektivně, úhledný kód. Velmi dobrá investice. -‐ A tamty opice? -‐ Ty stojí 10 000 dolaru, ale umí programovat v C++, v Javě i v XML. -‐ Proboha, a tam máte opici za 50 000! Co dokáže ta? -‐ No, abych řekl pravdu, ještě jsem ji neviděl nic dělat, ale ostatní opice ji oslovují ´project manager´.
16.04.2015 2
Program cvičení� Teorie přímých zahraničních investic◦ Definice PZI a druhy PZI◦ Pozitivní a negativní efekty PZI◦ Faktory ovlivňující příliv PZI◦ PZI a zahraniční obchod
� Přímé zahraniční investice ve světě
� Přímé zahraniční investice v ČR
� Investiční pobídky v ČR
16.04.2015 3
Teorie přímých zahraničních investic(PZI)
16.04.2015 4
PZI v pojetí mezinárodních organizací: OECD, MMF, UNCTADu, apod.
• „Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jinénež ekonomika investora (přímá investice).
• Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku.
• Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“
• Zdroj: – ČNB. Přímé zahraniční investice, březen 2008– DUPAL, J. Účinky přímých zahraničních investic podpořených investičními pobídkami v kontextu
svých pozitiv a negativ (disertační práce). Praha: VŠE, 2009
16.04.2015 5
Definice PZI podle Devizového zákona (Zákon č. 219/1995 Sb., odst. 1 ad i))
� Přímou investicí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů… a to zejména některou z těchto forem:
1. vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření,2. účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo
získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %,
3. další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí,
4. finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku,
5. užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku).
16.04.2015 6
Složení PZIPřímá investice=• základní kapitál – „zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti
(základní kapitál v pobočkách, všechny podíly v dceřinýcha přidruţených společnostech).“
+ • reinvestovaný zisk – „podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti)
na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend.“
+• ostatní kapitál – „Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně
dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích.“
Reinvestovaný zisk = Nerozdělený zisk minulých období + výsledek hospodaření běžného období po zdanění – dividendy
16.04.2015 7
Členění PZI
Zdroj: HLAVÁČEK, T. Vliv zahraničních investic na ekonomiku Zlínského kraje (bakalářská práce). Pardubice : Univerzita Pardubice , 2010
(Druhy PZI se často překrývají)
Joint ventures
Konglomerátní PZI
ČNB má podrobnější členění
16.04.2015 8
Druhy PZI (1)�Podle způsobu vstupu (převažuje) :
◦ Greenfield / investice na zelené louce – investice do nových aktiv (Phillips v Hranicích na Moravě, Automobilka TPCA Kolín);
◦ Brownfield / investice na hnědé louce – změna vlastnické struktury i investice do restrukturalizace (Volkswagen do Škoda Auto);
◦ M&A (Mergers and Acquisitions) / Fúze a akvizice – ovládnutí již existujících podniků (Převzetí ČSOB finanční skupinou KBC);
◦ Joint venture / Společný podnik – spolupráce dvou či více podniků (Automobilka TPCA Kolín: Toyota Motor Corporation a PSA Peugeot Citroën).
16.04.2015 9
Podle způsobu vstupu (statistiky, WIR 2014):
16.04.2015 10
World Investment Report 2014: Investing in the SDGs: An Action Plan8
their roles as acquirers. Their cross-border M&As rose by 36 per cent to $186 billion, accounting for 53 per cent of global cross-border M&As. Chinese firms invested a record $50 billion. A variety of firms, including those in emerging industries such as information technology (IT) and biotechnology, started to engage in M&As. As to outward greenfield investments, developing and transition economies accounted for one third of the global total. Hong Kong (China) stands out with an announced value of projects of $49 billion, representing 7 per cent of the global total. Greenfield projects from the BRICS registered a 16 per cent increase, driven by TNCs based in South Africa, Brazil and the Russian Federation.
Southern TNCs acquired significant assets of developed-country foreign affiliates in the developing world. In 2013, the value of cross-border M&A purchases increased marginally – by 5 per cent, to $349 billion – largely on the back of increased investment flows from developing and transition economies, whose TNCs captured a 53 per cent share of global acquisitions. The global rankings of the largest investor countries in terms of cross-border M&As reflect this pattern. For example, among the top 20 cross-border M&A investors, 12 were from developing and transition
economies – 7 more than in the case of FDI outflows. More than two thirds of gross cross-border M&As by Southern TNCs were directed to developing and transition economies. Half of these investments involved foreign affiliates of developed-country TNCs (figure I.9), transferring their ownership into the hands of developing-country TNCs.
This trend was particularly marked in the extractive industry, where the value of transactions involving sales by developed-country TNCs to developing-country-based counterparts represented over 80 per cent of gross acquisitions by South-based TNCs in the industry.
In Africa as a whole, these purchases accounted for 74 per cent of all purchases on the continent. In the extractive sector, in particular, Asian TNCs have been making an effort to secure upstream reserves in order to satisfy growing domestic demand. At the same time, developed-country TNCs have been divesting assets in some areas, which eventually opens up opportunities for local or other developing-country firms to invest.
The leading acquirer in South-South deals was China, followed by Thailand, Hong Kong (China), Mexico and India. Examples of this trend include several megadeals such as the Italian oil and gas group Eni’s sale of its subsidiary in Mozambique to PetroChina for over $4 billion; the oil and gas group
Figure I.8. Historic trend of FDI projects, 2004–2013(Billions of dollars)
Source: UNCTAD FDI-TNC-GVC Information System, cross-border M&A database for M&As and information from the Financial Times Ltd, fDi Markets (www.fDimarkets.com) for greenfield projects.
672
349
0 200 400 600 800
1 0001 2001 4001 600
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Value of announced FDI greenfield projectsValue of cross-border M&As
Figure I.9. Distribution of gross cross-border M&As purchases by TNCs based in developing and transition economies, 2013
(Per cent)
Source: UNCTAD FDI-TNC-GVC Information System, cross-border M&A database (www.unctad.org/fdistatistics).
Note: “Gross” refer to all cross-border M&As.
Developedeconomy targets
28%
Targeting foreign affiliates of other developing- and transition-economy TNCs
8%
Targeting domesticcompanies
42%
Developing and transition economy
targets72%
Targeting foreignaffiliates of developed-
country TNCs50%
Druhy PZI (2)• Podle motivu vstupu (J. H. Dunning):
– Market seeking / Trhy vyhledávající– cílem je růst podílu na trhu a pokles nákladů na jeho zásobování; vytlačují domácí produkci nebo nahrazují dovoz (Investice Coca-‐Coly v Praze) ≈ horizontální PZI ;
– Asset seeking / Zdroje (Aktiva) vyhledávající – cílem je získání specifických aktiv (levná pracovní síla, patent, technologie, obchodní značka apod.) (Vstup SABMiller do Plzeňskoho Prazdroje);
– Effeciency seeking / Efektivitu (Faktory) vyhledávající – cílem je optimalizace výroby (pokles výrobních nákladů) (Investice Audi do motorárny v Györu) ≈ vertikální PZI.
16.04.2015 11
Druhy PZI (3)� Podle míry kontroly:
◦ Podniky s menšinovým zahraničním podílem – mezi 10-‐50 % (Podíl Boeingu na Aero Vodochodech);◦ Podniky pod zahraniční kontrolou – kontrolní vlastnický podíl (Privatizace Rakony Rakovník do rukou Procter & Gamble) .
Členění ČNB:◦ Pobočky -‐ 100% vlastněná trvalá zastoupení nebo kanceláře přímého
investora; pozemky a stavby přímo vlastněné investorem; mobilní zařízení operující v ekonomice alespoň 1 rok;
◦ Dceřiné společnosti -‐ více než 50% podíl;◦ Přidružené společnosti -‐ 10 – 50% podíl.
16.04.2015 12
Druhy PZI (4)
� Podle specializace mateřské firmy:
◦ Vertikální PZI – rozdílné fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách (Ovládnutí BorsodChem Gazpromem, retailingovéspolečnosti) ≈ Efektivitu (Faktory) vyhledávající ;
◦ Horizontální PZI – podobné fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách (Investice PWC v Praze) ≈ Trhy vyhledávající;
◦ „Konglomerátní“ PZI – investice do nepříbuzenské činnosti (Vivendi a zábavný průmysl: Jean-‐Marie Messier).
16.04.2015 13
Efekty PZI – Pozitiva (1)-‐ Spillover efekty -‐
� Doplnění kapitálu v případě nedostatečných soukromých a veřejných úspor;
� Multiplikační (Crowding-‐in) efekt – investice zahraničních společností pomáhají rozvoji domácích firem apod.;
� Vztahy mezi domácími firmami a podniky pod zahraniční kontrolou: lepší přístup k úvěrům, vstup na zahraniční trhy;
� Příliv moderních technologií a manažerských dovedností;
� Zlepšení povědomí o zemi, image země;
16.04.2015 14
Efekty PZI – Pozitiva (2)• Vliv na kulturní a sociální sféru, mj. snížení nezaměstnanosti;
• Pozitivní vliv na konkurenceschopnost a exportní výkonnost ekonomiky;
• Vliv PZI na platební bilanci: vyrovnání deficitu běžnéhoúčtu (v ČR);
• Další pozitivní efekty: rozvoj infrastruktury, zlepšení institucionálního prostředí, stabilizace odvětví apod.
16.04.2015 15
Efekty PZI – Negativa (1)-‐ Spinnoff efekty -‐
� Vytěsnění domácích úspor zahraničními (např. v USA);
� Vytěsňování domácích firem (Crowding-‐out efekt),mj. v důsledku konkurenčního boje;
� Vznik duální ekonomiky (firmy pod zahraniční kontrolouvs. podkapitalizované domácí firmy); zvýšení mezd se šířína ekonomiku, ale růst produktivity práce je pomalejšíu domácích firem);
� Vliv na měnový kurz a cenovou hladinu (zhodnocení, růst cen), měnová politika CB tlumicí negativní dopady potom vede k růstu úrokových sazeb a zpomalení investiční aktivity;
� Vliv na běžný účet platební bilance: zhoršení bilance výnosů, možná repatriace zisků;
16.04.2015 16
Efekty PZI – Negativa (2)� Importní náročnost PZI (změna v komoditní struktuře – dovoz surovin, polotovarů, vytěsňování domácích dodavatelů, zhoršení obchodní bilance);
� Pobídková konkurence mezi státy, výhoda daňových rájů (Nizozemí);
� Environmentální a sociální dopady PZI (mezery v zákonech nebo nedostatečná úprava, poškození životního prostředí), mj. také růst nezaměstnanosti kvůli upřednostňování kapitálově náročného způsobu výroby;
� Růst zadluženosti ekonomiky (ostatní kapitál v PB -‐ úvěry);
� Další efekty: snížení příjmů státního rozpočtu (využití transferových cen apod.).
16.04.2015 17
Faktory ovlivňující příliv PZI (1)• Potenciál země (např. velký nesaturovaný trh, výroba v zemi je
výhodnější) či geografická poloha (kanceláře, továrny);
• Úroveň vyspělosti země (dostatečná pro uskutečnění PZI, např. infrastruktura, kvalifikovaná pracovní síla);
• Náklady (levná pracovní síla, příznivější zákony, významné obchodní překážky, vzdálenosti apod.);
• Investiční pobídky (infrastruktura, slevy na daních, různé subvence). konkurence mezi zeměmi
16.04.2015 18
Faktory ovlivňující příliv PZI (2)• Stabilita země (politická, ekonomická, finanční -‐ dluh) měřená
např. ratingem– Tři největší společnosti: Moody’s Corporation, Fitch Group, Standard & Poor's;
– Částečně OECD rating.
• Úrokové sazby (vysoké úrokové sazby znemožňují úvěry v domácí měně);
• Stav světové ekonomiky (krize) a politická rozhodnutí.
16.04.2015 19
PZI a zahraniční obchod• PZI dodávají kapitál pro rozvoj exportních odvětví a zvyšují
jejich konkurenceschopnost (modernizace, nové technologie, know-‐how apod.či nepřímo přes zlepšení image země);
• PZI financují schodek obchodní bilance (stabilizace vývoje země – ČR do r. 2005);
• PZI vedou ke změnám struktury vývozu a dovozu (často dovoz surovin, vývoz hotové produkce);
• PZI vedou apreciaci měny, což znevýhodňuje vývozy (záleží však na růstu konkurenceschopnosti – ČR).
16.04.2015 20
Vývoj PZI ve světě
16.04.2015 21
Vývoj PZI ve světě• Úkol č. 1: Stanovte výši přílivu a odlivu PZI, stav PZI, jejich podíl na
světovém HDP a porovnejte s investicemi (hrubá tvorba fixního kapitálu). Proč existují rozdíly?
• Úkol č. 2: Analyzujte dynamiku růstu PZI a období propadu. Která léta představovaly vrcholy přílivu, odlivu? Jaké bylo maximum? Proč docházelo k poklesům? Je oživení v r. 2010 značné?
• Úkol č. 3: Charakterizujte strukturu PZI z účetního a druhového hlediska. Co převažuje?
• Úkol č. 4: Charakterizujte teritoriální strukturu PZI: podle hlavních skupin zemí a určete tři největší „vývozci“ a „dovozci“ PZI.
• Úkol č. 5: Charakterizujte odvětvovou strukturu: nejvýznamnější sektory.
16.04.2015 22
• Statistiky:– Příliv PZI v r. 2013: 1,45 bil. USD, stav 25,5 bil. USD– PZI / sv. HDP (2013) ≈ 2 %
• Převažují Greenfieldové investice (před krizí, v r. 2007 – výjimka), Investice do ZK (do r. 2009), poté reinvestované zisky (od r. 2010).
• Vrcholy: 2000 (1,3 bil. USD) a 2007 (1,7 bil. USD)• Poklesy: 11. září, problémy amerických společností, světová krize
• Největší poskytovatelé PZI: USA, Japonsko, Čína, Rusko, Hong Kong, Velká Británie, Švýcarsko (dle mezinárodních společností).
• Největší dovozci PZI: USA, Čína, Rusko, Hong Kong, Brazílie, Singapur (celkově EU+USA+Japonsko, Asie a Latinská Amerika).
• Odvětvová struktura: – 2007–2008: Finance, těžební a ropný průmysl a služby– 2009–2010: Stroje a dopravní prostředky (až 50 %), těžební a ropný průmysl, obchod– 2012–současnost: Služby (viz dále).
16.04.2015 23
16.04.2015
Pokles PZI ve vybraných odvětvích v r. 2012
CHAPTER I Global Investment Trends 9
differences became apparent in how individual industries were affected (figure I.11).
Mining, quarrying and petroleum, representing by far the bulk of the primary sector, was heavily hit by falling commodity prices and declining demand. Manufacturing industries that are closely linked upstream to extractive activity were exposed to similar adverse industrial dynamics, resulting in a comparably poor FDI performance. In fact, the three industries in which FDI declined most in 2012 were mining, quarrying and petroleum and two manufacturing industries (metals and metal products and coke, petroleum products and nuclear fuel) that process extractive material.Together, the three industries accounted for almost 50 per cent of the overall decrease in the value of announced greenfield projects (corresponding to some $130 billion).
The FDI contraction was particularly dramatic in developing economies, where the already unstable market environment was further complicated by the changes of the investment climate in some countries rich in natural resources.
On the M&A side, the FDI picture confirms a pessimistic investment outlook for the extractive
Figure I.11. Ten industries with the largest declines in greenfield FDI projects in 2012(Billions of dollars and per cent)
302
12
15
19 21
21
26
26
33
46
51
All
Rubber and plastic products
Business services
Electrical and electronic equipment
Motor vehicles and other transport equipment
Chemicals and chemical products excl. pharmaceuticals
Transport, storage and communications
Electricity, gas and water
Metals and metal products
Coke, petroleum products and nuclear fuel
Mining, quarrying and petroleum
2 381
154
94
251
251
175
26
116
135
71
76
$ billion Per cent Number Per cent
-67% -46%-69% -49%-53% -27%-28% -30%-35% -3%-39% -28%-25% -22%-41% -22%-21% -3%-48% -32%
-33% -15%
Loss in value, 2012 vs 2011 Loss in number of projects, 2012 vs 2011
Source: UNCTAD, based on information from the Financial Times Ltd, fDi Markets (www.fDimarkets.com).
Figure I.10. Distribution of the value of greenfield investment projects, by sector, 2003–2012
(Per cent)
Source: UNCTAD based on information from the Financial Times Ltd, fDi Markets (www.fDimarkets.com).
0
20
40
60
80
100
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Primary Manufacturing Services
to the dominance of services activity in FDI was reinforced, though its amount declined. Also, growing marginalization trend of the primary sector seems to have picked up, with the sector’s share in announced greenfield projects declining to some 4 per cent, corresponding to half of its 2011 share and less than one fourth of its 2003 share.
Although the impact of the crisis was widespread, across the spectrum of productive activities, clear
24
Vývoj PZI v ČR
16.04.2015 25
Vývoj PZI v ČR• Úkol č. 1: Stanovte výši přílivu a odlivu PZI, stav PZI, jejich podíl na českém
HDP (cca 3,8 bil. CZK).
• Úkol č. 2: Analyzujte dynamiku růstu PZI a období propadu. Která léta představovaly vrcholy přílivu, odlivu? Jaké bylo maximum? Proč docházelo k poklesům? Bylo oživení v r. 2010 značné v ČR?
• Úkol č. 3: Charakterizujte strukturu PZI z účetního hlediska. Které položky převažuje u přílivu a odlivu investic?
• Úkol č. 4: Charakterizujte teritoriální strukturu PZI: určete tři největší investory v ČR a tři nejdůležitější cílové destinace českých PZI.
• Úkol č. 5: Charakterizujte odvětvovou strukturu investic do a z ČR: nejvýznamnější sektory.
16.04.2015 26
• Statistiky:– PZI/HDP (2013) ≈ 3,5 %
• PZI v r. 2013: příliv cca 5,0 mld. USD (110 mld. CZK),odliv cca 3,3 mld. USD (73 mld. CZK).
• Převažuje reinvestovaný zisk a investice do ZK.
• Vrcholy: 2002 a 2005 (privatizace); růst byl urychlen zavedením investičních pobídek v r. 1998
• Poklesy: události v USA, recese, světová krize.
• Příliv PZI (ke stavu viz graf na další stránce) v r. 2013: – Hl. město Praha, Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj, Jihomoravský kraj– EU (Nizozemí – 40 mld. CZK, Rakousko – 30 mld. CZK, Kypr – 20 mld. CZK, Belgie – 10
mld. CZK), zbytek světa (Rusko, Britské panenské ostrovy)
• Odliv PZI (ke stavu viz graf na další stránce): – EU (Nizozemí, Slovensko, Francie, Lichtenštejnsko, Rumunsko),
zbytek světa (Gruzie, Rusko).
Stav odlivu PZI z ČR (2013) 920 mld. CZKStav přílivu PZI do ČR (2013) 3250 mld. CZK
(> 2/3 HDP)
16.04.2015 27
Struktura přílivu přímých zahraničních investic do ČR(v mld. Kč)
16.04.2015 28
-100
-50
0
50
100
150
200
250
300
93 95 97 99 01 03 05 07 09 11 13
Základní kapitál Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál Celkem
16.04.2015 29
Příliv PZI v r. 2013
Zdroj: ČNB
0%
1%
6%
VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A
KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU
-‐22%
1%-‐1%
-‐2%0%-‐6%FINANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI
24%
8%
PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI
12%
ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI
18%
0%
0%0%
0% ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV
TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL
VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU
ÚPRAVA A ROZVOD VODY, KANALIZACE, SBĚR A ÚPRAVA ODPADŮ
STAVEBNICTVÍ
DOPRAVA, SKLADOVÁNÍ, POŠTOVNÍ A KURÝRNÍ ČINNOSTI
UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ
INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI
FINANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI
ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ
PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI
16.04.2015 30
0%
0%-‐2%
VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU,
TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO
VZDUCHU10%
0%0%
VELKOOBCHOD, MALOOBCHOD;
OPRAVY MOTOROVÝCH
VOZIDEL10%
0%4%
FINANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI
51%
5%
PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI
18%
0% 0%0%
0% 0%ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV
TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL
VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHUÚPRAVA A ROZVOD VODY, KANALIZACE, SBĚR A ÚPRAVA ODPADŮSTAVEBNICTVÍ
VELKOOBCHOD, MALOOBCHOD; OPRAVY MOTOROVÝCH VOZIDELDOPRAVA, SKLADOVÁNÍ, POŠTOVNÍ A KURÝRNÍ ČINNOSTIINFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI
FINANČNÍ A POJIŠŤOVACÍ ČINNOSTI
ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ
PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI
ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI
VZDĚLÁVÁNÍ
ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE
KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A REKREAČNÍ ČINNOSTI
ČINNOSTI OSTATNÍCH SLUŽEB
Odliv PZI v r. 2013
Zdroj: ČNB
Investiční pobídky v ČR v minulosti� V ČR podporou investic se zabývá agentura CzechInvest,http://www.czechinvest.org
� Zpracovatelský průmysl:◦ „Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 50 mil. Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července 2007.“
◦ Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50% u středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
16.04.2015 31
16.04.2015 32
Biotechnologický a medicinská technika
4,63%
Centrum strategických služeb
2,78%
Dřevozpracující a papírenský2,78% Elektronický a
elektrotechnický6,48%
Gumárenský a plastikářský
8,33%
chemický a farmaceutický
5,56%
IT a vývoj software0,93%
kovodělný a kovozpracující
4,63%Letectví0,93%
Ostatní7,41%
Potravinářský7,41%
Strojírenský16,67%
Výroba dopravních prostředků31,48%
Projekty podle sektorů v roce 2013
Zdroj: CzechInvest
Trend posledních let: Pomalé snížení podílu zpracovatelského průmyslu
16.04.2015 33
Česká republika18,52%
Čína0,93%
Dánsko4,63%
Francie0,93%
Indie1,85%
Itálie1,85%
Japonsko6,48%Korea (Korejská
republika)1,85%
Lucembursko0,93%
Německo21,30%
Nizozemí4,63%
Rakousko5,56%
Singapur0,93%
Slovensko0,93%
Spojené arabské emiráty1,85%
Spojené státy americké9,26%
Španělsko2,78%
Švédsko1,85%
Švýcarsko6,48%
Tchajwan0,93% Ukrajina
0,93%
Velká Británie a Severní Irsko
4,63%
Počet projektů v roce 2013podle země původu
Zdroj: CzechInvest
16.04.2015 34
Hl. m. Praha1,85%
Jihočeský kraj6,48%
Jihomoravský kraj13,89%
Královéhradecký kraj4,63%
Liberecký kraj6,48%
Moravskoslezský kraj12,96%Olomoucký kraj
5,56%
Pardubický kraj7,41%
Plzeňský kraj9,26%
Středočeský kraj12,96%
Ústecký kraj8,33%
Vysočina1,85%
Zlínský kraj8,33%
Počet projektů dle krajů v roce 2013
Zdroj: CzechInvest
Investiční pobídky (1)Nabízené pobídky
– Sleva na dani z příjmů právnických osob:
• úplná sleva na dani z příjmu (DDPO) až po dobu 10 let(nově vzniklé společnosti),• částečná sleva na dani z příjmu (DDPO) až po dobu 10 let (expandující společnosti).
– Hmotná podpora vytvářených pracovních míst:
• 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A).
– Hmotná podpora na školení a rekvalifikace:
• ve výši 25 % nákladů na školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A).
16.04.2015 35
Investiční pobídky (2)
16.04.2015 36
Investiční pobídky (3)(Dupal, J., 2009)
16.04.2015 37
Zahraniční společnosti v ČR
2004 2008
Zaměstnanost v průmyslu
37 % 45,7 %
Průmyslová produkce 52 % 59,5 %
Průmyslový vývoz 60 % 70,1 %
Vliv zahraničních podniků na český průmysl
Zdroj: Survey of the Czech Economy 2005 and 2008, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
16.04.2015 38
16.04.2015 39
Zdroj: CzechInvest
Novela zákona o investičních pobídkách
• Zavedení investičních pobídek pro výzkum a vývoj a strategické služby (např. vývoj softwaru);
• Zavedení přímé podpory investorům (institut strategické investiční akce).
• Podpora pro malé a střední podniky z evropských fondůa z OPPI (Operačního programu Podnikání a Inovace);
• Podpora pro nejmenší firmy ze seed fondu růstového kapitálu.
16.04.2015 40
Závěr
Otázky:– Potřebuje ČR PZI?– Pokud ano, potřebuje investiční pobídky?
16.04.2015 41
• PZI – dlouhodobý záměr, min. 10 % na ZK• Více druhů členění (hlavně účetní hledisko, členění podle způsob vstupu a
ČNB);• Pozitivní a negativní efekty PZI.
• Aktuální vývoj:– Pomalé oživení po krizi kvůli nejistotě ve světě, příliv PZI o 15 % nižší
než dlouhodobý průměr před krizí;– Oživení v ČR, předkrizové hodnoty však zatím nebyly dosaženy. Nejvíce
investicí směřovalo v r. 2013 do služeb. Došlo k novele zákona o investičních pobídkách v r. 2015.
– Hlavními investory v ČR jsou Nizozemí, Německo, Kypr, Rakousko, Francie. ČR nejvíce investuje do Nizozemska a sousedních států (Slovensko, Polsko), Kypru. Významné byly také investice do Ruska, nyní je na řadě Čína.
Co je třeba vědět?
16.04.2015 42
Informace a statistiky� UNCTAD: World Investment Report a databáze UnctadStat
– WIR 2011: Non-‐Equity Modes of International Production and Development– http://www.unctad.org/WIR– http://unctadstat.unctad.org
� Světová banky a OECD – platební bilance– http://data.worldbank.org– http://stats.oecd.org/Index.aspx
• Centrální banky států – statistiky platební bilance
• Česká republika:� Česká národní banka: statistiky platební bilance (toky) a investiční
pozice (stavy), http://www.cnb.cz� CzechInvest (informace o podpoře investic),
http://www.czechinvest.org
16.04.2015 43
Děkuji za pozornost! °_J_°
16.04.2015 44
Použité zdroje�
� DUPAL, J. Účinky přímých zahraničních investic podpořených investičními pobídkami v kontextu svých pozitiv a negativ (disertační práce). Praha: VŠE, 2009
� HLAVÁČEK, T. Vliv zahraničních investic na ekonomiku Zlínského kraje (bakalářská práce). Pardubice : Univerzita Pardubice , 2010
� Podklad pro cvičení č. 5 (Ing. Vondrák, 2007)
� Agentura CzechInvest, http://www.czechinvest.org/
16.04.2015 45
