MěsíčníkEU aktualit

Řecké strany se nedohodly, v zemi proběhnou další volby

ČR má podle EU zefektivnit trh práce a systém vzdělávání

Hospodářství Česka a celé Unie bude i nadále stagnovat

Parlament vyzval Švýcarsko ke zrušení pracovních kvót

Hlavní téma:Investice v Evropské unii během dluhové a finanční krize

strana 2

strana 3

strana 3

strana 5

strana 12

číslo 105, červen 2012

1

Česká spořitelna, a.s.Olbrachtova 1929/62140 00 Praha 4tel.: +420 956 718 012EU_office@csas.czhttp://www.csas.cz/eu

EU OFFICE (KANCELÁŘ PRO EU)Jan Jedličkamanažer EU Office+420 956 718 014, jjedlicka@csas.czPetr Zahradník+420 956 718 013, pzahradnik@csas.czIva Dlouhá+420 956 718 015, idlouha@csas.cz

EKONOMICKÉ A STRATEG. ANALÝZYDavid Navrátil hlavní ekonom České spořitelny+420 224 995 439, dnavratil@csas.cz

KORPORÁTNÍ FINANCOVÁNÍFilip Husákspecialista EU Programu Business+420 956 714 255, fhusak@csas.cz

FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORUMilan Kutnarspecialista EU Programu Region+420 956 714 443, mkutnar@csas.cz

GRANTIKA ČESKÉ SPOŘITELNYRichard Levředitel odboru Projektové poradenství+420 731 192 877, lev@grantikacs.com

Máte zájem o realizaci projektu s pod-porou fondů EU? Hledáte financování rozvojových plánů? Chcete získat více informací? Prosím, obraťte se na nás.

Vážení čtenáři,

zdá se, že investice a schopnost dovolit si smysluplné investice jsou nyní příslovečným jazýčkem na vahách mezi úspěšnými a neúspěšnými evropskými zeměmi; mezi vítězi krize a jejími poraženými na poměrně dlouhou dobu dopředu. I proto jsou investice tématem tohoto čísla Měsíčníku EU aktualit a taktéž pod vlivem právě skončeného Bruselského ekonomického fóra, jež se snažilo v převládajícím klimatu škrtů a redukcí nalézat hodnotné a nemarnotratné oblasti, v nichž má smysl do příští dekády racionálně investovat.

Při pohledu na aktuální a očekávanou výkonnost ekonomiky v Evropě dochází ke zřetelnému rozdělení jednotlivých zemí do skupin podle toho, jak jsou schopny zvládat proces ekonomického oživování. A toto zvládnutí nemá nic společného s vyčkáváním na příznivější fázi hospodářského cyklu, ale se strukturálními opatřeními podstatně zásadnějšího rozsahu. Peloton evropských zemí se začíná drolit na ty, kteří jsou schopni i v nynější nelehké době investovat do rozvojových projektů, které přinesou budoucí prosperitu, a na ty, které buď úporně spoří a dovolit si to zkrátka nemohou, anebo na ty, kteří investice do budoucna zkrátka podcenili či je nepovažují za klíčové.

Česká republika pochopitelně nemůže podceňovat riziko fiskální nerovnováhy; na druhé straně se rozhodně nenachází ve skupině zemí s nejkritičtějšími fiskálními problémy. Ba právě naopak. I proto by její struktura hospodářského růstu měla vypadat jinak – ne tak dominantně v relativním rozložení jednotlivých složek poptávky spoléhat na exportní výkonnost, jež by měla být ve větší míře vyvážena přírůstkem investic. Bez nich, jejich odpovídající přípravy s velkým časovým předstihem a cíleným vytvářením příznivých podnikatelských podmínek nelze předpokládat dlouhodobé udržení se v dynamické skupině evropských zemí, které budoucí prosperity nepodcenily.

Tyto investice – při dodržení základní fiskální rovnováhy, pokud jsou částečně podporovány veřejnými zdroji – je pak žádoucí realizovat bez ohledu na řadu parciálních odporů proti nim, až již tento nabývá podoby ekologických, institucionálních, konkurenčních či občanských překážek. I z tohoto důvodu tak vložené prostředky do páteřní infrastruktury, vhodně koncentrovaných kapacit v rámci strategických průmyslových zón (především těch vhodně logisticky propojených s potenciálem aplikace poznatků výzkumu a vývoje a rozvoje odvětví s vyšší přidanou hodnotou), moderních energetických kapacit respektujících ekologickou vstřícnost a zdrojovou šetrnost, včetně využití tržně konformních stimulů a novým podmínkám a kvalitativním požadavkům přizpůsobených investičních pobídek a aktivní činností speciálních investičních agentur, představuje silný impuls, jež by měl být bez odkladů naplňován a urychleně realizován tak, aby se brzy promítl nejen do odpovídajících čísel, ale především do reality, jež bude odpovídat požadavkům druhé dekády 21. století.

Petr ZahradníkObsahovými partnery Měsíčníku EU aktualit jsou portál EurActiv.cz a společnost Grantika ČS

Ohlédnutí za summitem Evropské radyNeformální summit, který svolal do Bruselu předseda Evropské rady Herman van Rompuy, řešil nejen původně očekávaná růstová opatření, ale i situaci v Řecku.Na tom, že je třeba znovu nastartovat hospodářský růst Evropské unie a eurozóny se shodne evropská levice i pravice, zadlužené státy na periferii i státy, jejichž veřejné finance jsou v relativně dobré kondici. Otázkou ale je, kudy by se podpora hospodářského růstu měla ubírat, zda spíše cestou strukturálních reforem (jak prosazují středopravé vlády v Německu, České republice nebo i sama Evropská komise) nebo cestou dalších fiskálních stimulů a zadlužování (tyto hlasy je slyšet především z jižního křídla eurozóny a nejnověji z Francie). Růstovou agendu se nyní snaží nastolit také nový francouzský prezident François Hollande, který v předvolební kampani sliboval, že na evropské úrovni bude usilovat o znovuotevření fiskální dohody a její doplnění o prorůstová opatření. Německá kancléřka Angela Merkel ale razí cestu úspor a strukturálních reforem a stále trvá na tom, že pokud jde o otevírání dohody, „není o čem diskutovat“. Francouzský prezident Hollande dále obrátil pozornost Evropy ke společným dluhopisům eurozóny, za které by společně ručili všichni členové měnové unie. Státům na periferii by se tím výrazně ulevilo, neboť riziko případného nesplacení by se rozložilo po celé Evropě a úroky, za něž si tamní vlády půjčují, by klesly. Úrok by se naopak zvýšil zemím, jako je Německo. Italský premiér Monti eurobondy podpořil. K přechodu společných dluhopisů eurozónu navíc vyzvala OECD a nepřímo i výkonná ředitelka MMF Christine Lagarde.

Postoj ČR, Petr Nečas na summitu EU • Hospodářský růst: Česká vláda nebude podporovat cestu

fiskální stimulace a umělého zvyšování výdajů za cenu krátkodechého hospodářského růstu. „Udržitelný růst musí být ale postaven na zdravých veřejných financích. V tomto ohledu je Česká republika v hlavním evropském proudu,“ uvedl premiér.

• Eurobondy: „Česká republika je mezi těmi, co se na eurobondy tváří skepticky. Jsme přesvědčeni, že by to vedlo k morálnímu hazardu ze strany některých zemí a k rozvolnění fiskální disciplíny,“ uvedl Nečas.

• Pilotní projekt projektových dluhopisů: Česká republika podpořila tento projekt navzdory tomu, že vláda nevěří, že půjde o jakkoli zásadní nástroj. „Nejsme nadšenými zastánci, ale pilotní projekty tolerujeme. Pokud projektové obligace zafungují, nikdo není tak zaslepený, aby byl dopředu proti nim,“ uvedl premiér.

Společné evropské dluhopisy neboli přenesení dluhů jednotlivých členských států na celounijní úroveň by v krátkodobém horizontu přineslo uklidnění situace, v dlouhodobém však nikoliv. V EU není žádný štědrý strýček, a v této pozici není ani Německo, který by byl schopen dlouhodobě hradit provoz ostatních členských států. Receptem jsou vyrovnané až přebytkové rozpočty a splácení v minulosti naakumulovaných dluhů, nikoliv jejich přesouvání na vyšší úroveň. http://tvnewsroom.consilium.europa.eu/event/informal-european-council-may-2012/press-conference-highlights/http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/necas-na-summitu-eu-rust-neni-nove-tema-009925

Řecké strany se nedohodly, v zemi proběhnou další volbyVe volbách, které se konaly 6. května, se do řeckého parlamentu dostal velký počet stran, které samy za sebe nebyly schopny zformovat vládu a nezvládly se domluvit ani na koaliční spolupráci. Řečtí voliči tak do volebních místností zavítají ještě jednou – v polovině června. Názorové rozdíly zejména kolem politiky utahování opasků, kterou předchozí řecká vláda slíbila praktikovat výměnou za finanční pomoc ze strany Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, jsou natolik propastné, že ani po šesti kolech rozhovorů se řeckým stranám nepodařilo sestavit vládu. Političtí komentátoři se ale vesměs shodují na tom, že výsledné složení parlamentu bude zřejmě stejně roztříštěné jako to současné. Zároveň ale ještě více posílí levicové strany, kterým díky jejich zatvrzelému postoji v průběhu koaličních jednání vzrostla popularita. „Nadešel čas, abychom vytvořili vládu levice, která se bude těšit široké podpoře a ukončí politiku, která ničí tuto zemi,“ nechal se slyšet charismatický lídr levicové Syrizy,

Předseda Evropské rady svolal do Bruselu neformální summit, který řešil kromě plánovaných růstových opatření také nastalou situaci v Řecku, kde se strany nedohodly a zemi tak čekají v polovině června další volby. Největší šanci na úspěch má strana radikální levice (SYRIZA). Evropská komise vydala v rámci evropského semestru doporučení členským státům. Doporučení pro ČR se týkají např. fungování státní správy, systému vzdělávání a boje s korupcí. Evropská komise vydala jarní ekonomickou prognózu.

2

Události

Měsíčník EU aktualit ▪ červen 2012

POLITIKA

3

Události

EU Office ČS ▪ http://www.csas.cz/eu

která v parlamentních volbách skončila druhá (za vítěznou Novou demokracií) a nyní vystupuje v roli favorita, teprve sedmatřicetiletý Alexis Tsipras. Povolební situace v Řecku znepokojuje i evropské politické lídry. Řecké levicové strany se totiž netají tím, že pokud by v nových parlamentních volbách získaly většinu hlasů a sestavily vládu, mezinárodní závazky země by vypověděly. A to by zřejmě znamenalo jediné: řecký odchod z eurozóny. V případě, že Řecko nesplní podmínky EU a MMF, příliv mezinárodní pomoci do země bude zastaven. Podle řeckých úřadů mají Athény finanční prostředky na základní provoz státu pouze do června. Domníváme se, že dny řeckého pobytu v eurozóně jsou sečteny a rozuzlení současné patové situace se dočkáme ještě v letošním roce. Nepředpokládáme, že by červnové volby dokázaly vygenerovat stabilní vládu se silným mandátem, která by pokračovala, resp. ještě zesílila potřebné reformní a konsolidační opatření.http://ekloges-prev.singularlogic.eu/v2012a/public/index.html?langhttp://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/recke-strany-se-nedohodly-v-zemi-probehnou-dalsi-volby-009901

Výsledky řeckých volebStrana Počet křesel Zisk v %

Nová demokracie 108 18,85Koalice radikální levice (SYRIZA) 52 16,78Pan helénistické socialistické hnutí PASOK

41 13,18

Nezávislí Řekové 33 10,61Komunistická strana Řecka 26 8,48Zlatý úsvit 21 6,97Demokratická levice 19 6,11

ČR má podle EU zefektivnit trh práce a systém vzděláváníEvropská komise vydala doporučení pro členské státy, s jejichž pomocí by měly zlepšit svou ekonomickou situaci. O návrzích Komise by měla na svém červnovém zasedání hlasovat Evropská rada. Jedná se o významný krok v rámci tzv. Evropského semestru, kdy Komise hodnotí národní reformní programy jednotlivých zemí. Ty by měly evropským ekonomikám pomoci na cestě ze současné hospodářské a ekonomické krize. Doporučení pro Českou republiku se týkají plánované penzijní reformy, fungování státní správy (přijmout zákon o státní správě), boj s korupcí, způsob využívání peněz

z evropských fondů a fungování českého systému vzdělávání a pracovního trhu.Největší důraz klade Komise právě na systém vzdělávání a pracovní trh. Komise, stejně jako v roce 2011, upozornila na to, že ženy s dětmi nebo další specifické skupiny jen těžko hledají na trhu práce odpovídající uplatnění. Česká republika by měla dále pokračovat ve zvyšování flexibility pracovního trhu a více se zaměřit na oblast zaměstnávání mladých lidí a znevýhodněných skupin, které by měly mít možnost dále se vzdělávat a zvyšovat svou kvalifikaci. Komise Česku doporučila i řadu opatření v oblasti vzdělávání. ČR by měla například navýšit rozpočet určený pro resort školství. V této oblasti se totiž nachází pod evropským průměrem, a to především v případě základního vzdělávání. Evropská komise také Česku doporučuje zlepšit systém hodnocení vysokého školství, na kterém by se měly zakládat výrazné změny v systému terciárního vzdělávání. Financování škol by mělo více záviset na tom, jakých dosahují výsledků a jak kvalitní vzdělání poskytují. http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/nd/csr2012_czech_cs.pdf http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/clanek/cr-ma-podle-eu-zlepsit-fungovani-trhu-prace-a-systemu-skolstvi-009945

Doporučení pro eurozónu• Pokračování fiskální konsolidace v souladu s pravidly Paktu

stability a růstu• Posílení fiskální disciplíny a fiskálních institucí na národní i

nadnárodní úrovni• Zlepšit fungování a stabilitu finančního systému – bankovní

dohled a přeshraniční řešení krizí• Implementace strukturálních reforem

http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/nd/csr2012_euroarea_en.pdf

Hospodářství Česka a celé EU bude i nadále stagnovatPodle nejnovější zprávy o makroekonomickém vývoji v EU bude česká ekonomika i v letošním roce stagnovat. Mezi deseti nečlenskými zeměmi eurozóny se tak jedná o druhý nejhorší výsledek. Prvenství patří v tomto ohledu Maďarsku, kterému nejnovější makroekonomická prognóza Evropské komise předpovídá propad ekonomiky o 0,3 %. Důvod, proč se české ekonomice nepovede lépe už letos, spatřuje evropská exekutiva zejména „ve slabé domácí poptávce a pomalém růstu exportního trhu“. České hospodářství je totiž silně exportně zaměřené a orientuje se především na evropské trhy. Bude tak pro něj určující, jak se bude dařit ekonomikám v eurozóně. Hospodářský růst Česko podle evropské exekutivy zaznamená až v příštím roce a bude se pohybovat kolem 1,5 % HDP.

EKONOMIKA A EURO

Stav státní pokladny má naopak příjemně překvapit, když se dle odhadů Bruselu letos i v příštím roce deficit veřejných rozpočtů sníží pod „maastrichtskou“ 3% hranici. Evropská exekutiva také tvrdí, že inflace se bude letos v ČR pohybovat kolem 3,3 % (vloni 2,1 %) a míra nezaměstnanosti se vyšplhá z loňských 6,7 % na 7,2 %. Na této úrovni se bude pohybovat i v roce 2013.

Česká republika

2011 2012 2013Růst HDP (%) 1,7 0,0 1,5Příspěvek k růstu HDP

domácí poptávka -0,8 -0,6 0,8zásoby -0,1 -0,3 0,0čisté exporty 2,6 0,9 0,7

Míra nezaměstnanosti (%) 6,7 7,2 7,2Inflace (%) 2,1 3,3 2,2Obchodní bilance (% HDP) 2,4 2,8 3,1Běžný účet platební bilance (% HDP) -3,6 -3,2 -3,2Deficit veřejných rozpočtů (% HDP) -3,1 -2,9 -2,6Veřejný dluh (% HDP) 41,2 43,9 44,9Zdroj: Evropská komise, rok 2012 a 2013 – odhady Stejně jako Českou republiku čeká stagnace i hospodářství celé evropské sedmadvacítky. Naopak eurozóna má podle Evropské komise počítat s propadem, který dosáhne 0,3 %. K lepšímu se situace obrátí až v příštím roce, kdy Unii čeká růst ekonomiky o 1,3 % a eurozónu o 1 % HDP. „Oživení je v dohledu, ale ekonomická situace zůstává stále křehká,“ nechal se slyšet evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Zdaleka největší propad ekonomiky předpovídá Evropská komise jihoevropským státům, které sužuje recese. Řecku evropská exekutiva predikuje propad ekonomiky o 4,7 %,

Portugalsku o 3,3 %, Španělsku o 1,8 % a Itálii o 1,4 %. S poklesem ekonomiky musí také počítat Nizozemsko (o 0,9 %), Slovinsko (1,4 %) a Kypr (0,8 %).http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/466http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/hospodarstvi-ceska-a-cele-eu-bude-i-nadale-stagnovat-009890

Irové schválili Pakt stability a růstuK paktu o rozpočtové odpovědnosti EU, známému také jako Fiskální kompakt, se připojilo 25 zemí Evropské unie s výjimkou České republiky a Velké Británie. Irsko představuje jedinou zemi, v níž ratifikační proces proběhl formou referenda, jehož vypsání nařizuje irská ústava.Irové schválili smlouvu o rozpočtové odpovědnosti. Pro přijetí smlouvy hlasovalo 60,3 % voličů, proti bylo 39,7 % voličů. Volební účast dosahovala 50,6 % z 3,13 mil. voličů.Aby smlouva vstoupila v platnost, stačí, aby ji úspěšně ratifikovalo „pouze“ 12 z celkových 17 zemí eurozóny. Pokud by Irové dokument nepodpořili, Evropy by se jejich rozhodnutí pravděpodobně nijak nedotklo. Pro Irsko by ale mohly vyvstat komplikace. Irsko totiž patří mezi několik zemí eurozóny, které byly v minulosti kvůli neschopnosti splácet své závazky nuceny požádat o mezinárodní finanční pomoc v hodnotě 85 miliard eur. V případě, že by se Irové k evropskému paktu o rozpočtové odpovědnosti nyní nepřihlásili, zavřeli by si tak cestu k případnému dalšímu záchrannému balíčku z rukou EU a MMF. Na pomoc totiž mohou dosáhnout pouze země, které dokument podpoří. Pakt plně ratifikovalo zatím pouze Řecko a Slovensko.http://www.consilium.europa.eu/policies/agreements/search-the-agreements-database?command=details&lang=en&aid=2012008&doclang=enhttp://www.referendum.ie/results.php?ref=5http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/irove-rozhoduji-o-rozpoctovem-paktu-eu-009947

Evropský parlament hlasoval o zavedení daně z finančních transakcí (FTT) Výrazná většina poslanců Evropského parlamentu vyjádřila podporu pro zavedení daně z finančních transakcí (Financial transaction tax – FTT). Evropská komise v říjnu minulého roku navrhla uvalit daň ve výši 0,1 % na obchod s akciemi a dluhopisy a 0,01% daň na obchod s finančními deriváty. Zastánci této myšlenky tvrdí, že FTT bude účinným

Irové tentokrát nepřekvapili a v referendu schválili Pakt stability a růstu. Pakt prozatím plně ratifikovalo pouze Řecko a Slovensko. Evropský parlament podpořil zavedení daně z finančních transakcí. Poslanci navrhují, aby byla daň přijata i v případě, že se pro ni rozhodnou jen některé státy. Evropský parlament vyzval Švýcarsko, aby zrušilo pracovní kvóty pro občany z nových členských zemí. Členské státy se dohodly s Evropským parlamentem na pilotním projektu tzv. projektových dluhopisů.

4

Události

Měsíčník EU aktualit ▪ červen 2012

ZDANĚNÍ A CELNÍ UNIE

ROZPOČET

5

Události

EU Office ČS ▪ http://www.csas.cz/eu

nástrojem pro omezení spekulace na finančních trzích a zároveň se daň stane dalším z příjmů evropského rozpočtu nebo národních rozpočtů jednotlivých států. Pro zavedení daně hlasovalo 487 europoslanců, zatímco proti bylo 152 europoslanců a 46 se zdrželo hlasování. Podle europoslanců by měla být daň přijata i v případě, že se pro ni rozhodnou jen některé členské státy.Nejsilnějším příznivcem FTT je Francie, která chce zdanit finanční transakce již letos. Mezi další zastánce patří Německo, Belgie, Finsko, Rakousko, Řecko, Itálie, Portugalsko a Španělsko. Německo se vyslovilo, že pokud se FTT nepodaří zavést v celé Unii, bude prosazovat její uvalení alespoň v rámci eurozóny.Největším odpůrcem je Británie, která dává jasně najevo, že zdanění finančních transakcí nepřijme, dokud se nad otázkou FTT nepodaří dosáhnout celosvětové dohody. Hlavním důvodem jsou obavy o osud Londýna jako jednoho z nejvýznamnějších finančních center světa. Dalšími odpůrci daně jsou například Nizozemsko a Švédsko a nefandí jí ani česká vláda. Evropský parlament má v této otázce pouze konzultační charakter, nyní bude záležet na dohodě ministrů financí členských států, kteří budou hlasovat jednomyslně.Zatěžovat sektor bankovnictví daněmi v současné době připomíná hru se zápalkami na benzinové pumpě. Bankovnictví bude patrně odepisovat další investice do řeckého dluhu a nelze vyloučit, že i do dluhopisů ostatních problémových států eurozóny, což by mohlo v některých zemích západní Evropy ohrozit zdraví celého sektoru. Navíc musí razantně zvyšovat svou kapitálovou přiměřenost, ale odvětví, na které se valí vyšší regulace a hrozí mu dodatečné zdanění, příliš investorů nepřiláká.http://www.europarl.europa.eu/news/cs/pressroom/content/20120523IPR45627/ http://www.euractiv.cz/ekonomika-a-euro/clanek/europoslanci-ods-odmitaji-dan-z-financnich-transakci-socialni-demokrate-jsou-pro-009926

Parlament vyzval Švýcarsko ke zrušení pracovních kvótEuroposlanci podepsali rezoluci, v níž protestují proti kvótám na pracovní povolení, které nedávno zavedlo Švýcarsko pro občany novějších členských států EU. Podle Parlamentu jde o nepřípustnou diskriminaci.„V rezoluci naléháme na švýcarské orgány, aby znovu zvážily své rozhodnutí. S polskými nebo českými pracovníky nesmí být zacházeno jako s občany druhé kategorie. Evropská pravidla takovou diskriminaci nedovolují a signály, které dostáváme ze Švýcarska, jsou znepokojivé,“ zdůraznil polský

poslanec Rafał Trzaskowski (EPP), který je ve výboru pro vnitřní trh zpravodajem pro vztahy se Švýcarskem a otázky Evropského hospodářského prostoru. Trzaskowski připomněl, že také Evropská komise považuje rozhodnutí Švýcarů za neopodstatněné. Europoslanci se mimo jiné snaží přimět Evropskou komisi k protiakci, která by Švýcarsko přiměla kvóty anulovat. Cílem však prý není uvalení represí. „Namísto zavádění odvetných opatření podporujeme vytváření vhodnějších, účinnějších a flexibilnějších systémů spolupráce, které povedou k dalšímu prohlubování volného pohybu osob,“ uvádí se v rezoluci. „Nedávno zavedené kvóty nejsou jediným problémem, kterému ve vztazích se Švýcarskem čelíme,“ dodal německý europoslanec Andreas Schwab (EPP). Narážel například na opatření, která ztěžují evropským malým a středním firmám podnikání na švýcarském trhu. Rezoluce dostala v Parlamentu širokou podporu napříč politickým spektrem. Z českých europoslanců ji však podepsala pouze Olga Sehnalová (ČSSD/S&D), která považuje kvóty za jasně diskriminační a nezákonné. http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2012-0226+0+DOC+XML+V0//CS&language=CShttp://www.europarl.europa.eu/news/cs/pressroom/content/20120523IPR45697/ http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/clanek/parlament-vyzval-svycarsko-ke-zruseni-pracovnich-kvot-009929

Evropa vyzkouší, jak budou fungovat projektové dluhopisyČlenské státy se dohodly s Evropským parlamentem, že Unie spustí pilotní projekt tzv. projektových dluhopisů, které by měly podpořit investice do infrastruktury, pomoci vytvořit nová pracovní místa a posílit konkurenceschopnost EU. Pokud bude pilotní projekt úspěšný, v rámci nové víceleté finanční perspektivy pro léta 2014 až 2020 by mohla být myšlenka projektových bondů rozvinuta naplno. Samotné projektové dluhopisy budou vydávat privátní společnosti zejména na financování infrastrukturálních projektů a Evropská unie by k nim dodala záruku, zatím v dohodnutém objemu 230 milionů eur. Podle představ Komise by se tato částka mohla až ztrojnásobit díky garancím Evropské investiční banky a pokud se do projektu zapojí i další věřitelé, konečné číslo by mohlo dosahovat 4,6 miliard eur. Později by Komise mohla v příštím víceletém finančním rámci vyčlenit pro projektové bondy až 50 miliard eur. Podle odborníků projektové dluhopisy na záchranu stagnující evropské ekonomiky stačit nebudou. Odhadují, že do infrastruktury by mělo být v letech 2010–2020 investováno až

DOPRAVA A ENERGETIKA

ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ POLITIKA

Evropský parlament nesouhlasí se zavedením víz do Kanady pro občany České republiky. Europoslanci schválili cestovní mapu k efektivnějšímu využívání zdrojů. Evropská unie by se podle nich měla v době krize soustředit i na investice do zelené ekonomiky. Evropská komise vydala první zprávu o fungování evropského bezhraničního prostoru – Schengenu. Česká republika se chystá na návratné finanční nástroje (revolvingové nástroje).

6

Události

Měsíčník EU aktualit ▪ červen 2012

1,5 tisíce miliard eur. Myšlenku „menších“ projektových bondů podpořilo také Německo.Konečný souhlas pro zahájení pilotního projektu by měl dát na svém červencovém zasedání Parlament, který společné nástroje pro sdílení finančních rizik dlouhodobě podporuje.http://www.europarl.europa.eu/news/en/pressroom/content/20120522IPR45590/

Projektové dluhopisy vs. eurodluhopisyProjektové dluhopisy, jejichž vznik oznámil předseda Evropské komise Barroso, nejsou totéž co stabilizační dluhopisy (neboli eurodluhopisy). Zatímco eurodluhopisy vydává sama EU či speciální fond EFSF k pokrytí financování rozpočtových deficitů jednotlivých členských zemí, projektové dluhopisy budou vydávat soukromé společnosti. Získají tak zdroje na financování projektů rozvoje evropské infrastruktury, např. dálnic, železnic, plynovodů, digitálních sítí. Jde zejména o projekty, které nejsou “komerčně únosné”, ale mají obrovský strategický význam a vysoký multiplikační efekt. Díky přiložené záruce EU, resp. Evropské investiční banky budou projektové dluhopisy méně rizikové, což přiláká větší počet investorů a zároveň se zlevní náklady na financování infrastrukturálních projektů.http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/content/20120302STO39869/

Naruší víza jednání o obchodní dohodě EU s Kanadou?Evropští zákonodárci se připojili k výzvám vůči zámořskému partnerovi, aby zrušil omezení pro občany Bulharska, Rumunska a České republiky, tedy jediných tří evropských zemí, které mají vůči Kanadě vízovou povinnost. Zatímco pro dva nové členy EU volný vízový režim s Kanadou neplatil nikdy, víza pro občany ČR byla znovu zavedena v roce 2009. „Nerovnováha ve vízových vztazích mezi EU a Kanadou významně narušuje vzájemné vztahy,“ přiznala komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilií Malmström. Otázka prý však není přímou součástí rozhovorů o komplexní ekonomické a obchodní dohodě CETA a podle Malmström Unie dohodu nevyužívá jako nástroj nátlaku. Vyjednavači ale toto téma pravidelně otvírají na okraj obchodních jednání a připomínají, že současný stav jde proti duchu podobných dohod, jako je právě CETA. To, že vízové povinnosti vůči ČR, Rumunsku a Bulharsku nejsou tématem vyjednávání, potvrdil i slovenský europoslanec Peter Šťastný (EPP), zpravodaj Parlamentu odpovědný za oblast obchodních a ekonomických záležitostí mezi EU a Kanadou.

Podle komisařky Kanada připravuje změnu azylové politiky, která by měla odrazovat od nepodložených žádostí o azyl. To by mělo pomoci v případě vízové povinnosti pro občany České republiky. Pokud jde o Bulharsko a Rumunsko, Kanada čeká na vstup obou zemí do schengenského prostoru, který se prozatím zpozdil kvůli vnitřním neshodám v Unii. Stejně jako u výše uvedeného článku o diskriminaci části občanů EU na švýcarském trhu také v tomto případě platí jediné: Evropská unie s 0,5 miliardou obyvatel a odpovídající váhou v globálním obchodu a mezinárodní politice by měla být schopna zajistit, aby část občanů, vč. těch českých, nebyla Švýcarskem či Kanadou diskriminována. http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/clanek/otazka-viz-by-mohla-nabourat-jednani-o-obchodni-dohode-eu-s-kanadou-009928

Efektivní využívání zdrojů podle EP pomůže ekonomickému růstuEuroposlanci schválili cestovní mapu k efektivnějšímu využívání zdrojů. Ta by podle nich mohla nastartovat ekonomický růst v Evropě a pomoci na cestě k udržitelnému rozvoji. Tento dokument zákonodárci schválili výraznou většinou a řada z nich upozornila, že v této oblasti musí Evropa přijímat jasná rozhodnutí. Rozhodnutí Parlamentu uvítaly i environmentální organizace jako Přátelé země. Ty však Evropskou unii vyzvaly, aby se zavázala ke konkrétním cílům, které by jí pomohly vypořádat se s tenčícími se zásobami přírodních zdrojů.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

VNĚJŠÍ VZTAHY

7

Události

EU Office ČS ▪ http://www.csas.cz/eu

Za jeden z úspěchů parlamentního hlasování bylo označeno přijetí zákazu na skládkování odpadů. Skládky by měly na území EU přestat existovat do konce tohoto desetiletí. Europoslanci také vyzvali Komisi, aby přehodnotila recyklační cíle, kterých by se do roku 2020 mělo dosáhnout prostřednictvím rámcové směrnice o odpadech.Podle nedávno zveřejněných údajů Eurostatu navíc evropské státy neplní recyklační cíle stanovené směrnicí o odpadech. Ta vyzývá členy EU, aby do roku 2020 zvýšili podíl recyklace na zpracování komunálního odpadu na 50 %.Podle mluvčího zelených v Evropském parlamentu Base Eickhouta by se v době dluhové krize neměla Evropa soustředit pouze na úsporná opatření, ale i na investice do zelené ekonomiky.Podíl recyklace na zpracování komunálního odpaduZemě v % Země v %Bulharsko 0 Polsko 18Rumunsko 1 Finsko 20Litva 4 Itálie 21Slovensko 4 Dánsko 23Malta 7 EU27 25Lotyšsko 9 Velká Británie 25Portugalsko 12 Lucembursko 26ČR 14 Rakousko 30Estonsko 14 Nizozemí 33Španělsko 15 Irsko 35Kypr 16 Švédsko 36Řecko 17 Slovinsko 39Francie 18 Belgie 40Maďarsko 18 Německo 45Zdroj: Eurostat, rok 2010http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=PV&reference=20120524&secondRef=ITEM-010-04&language=CS&ring=A7-2012-0161 http://www.euractiv.cz/zivotni-prostredi/clanek/efektivni-vyuzivani-zdroju-podle-ep-pomuze-ekonomickemu-rustu-009934

Komise vystavila první vysvědčení Schengenu, největší slabinou je prý ŘeckoEvropská komise vydala první zprávu o fungování evropského schengenského bezhraničního prostoru v posledních šesti měsících. Komise se vloni na podzim zavázala, že bude dvakrát do roka podávat podrobné zprávy o tom, jak unijní schengenský prostor, který smazává hranice, funguje.

Podle odhadů Evropské komise obyvatelé starého kontinentu podniknou každý rok více než jednu a čtvrt miliardy cest. V současné době může po schengenském prostoru, který sdružuje členské i nečlenské země EU, cestovat 400 milionů občanů bez pasů.Jako nejrizikovější místo vnějších hranic schengenského prostoru označili komisaři řecko-tureckou hranici, která patří vůbec k nejzatíženějším místům Schengenu. Jak uvádějí statistky Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (Frontex), jen v loňském roce tu bylo zadrženo 55 tisíc nelegálních přistěhovalců, tedy o zhruba 17 % více než v předchozích letech.Evropská komise navíc uvedla, že za poslední tři měsíce v roce 2011 bylo zaznamenáno skoro 30 tisíc nelegálních překročení vnější hranice EU. Tři čtvrtiny případů byly zjištěny právě na trase ve východním Středomoří. Do Evropy po ní míří uprchlíci především z Asie – Afghánistánu, Pákistánu či Bangladéše, nebo ze severní Afriky, například z Alžírska či Maroka. Této cestě dávají přednost před mnohem nebezpečnější plavbou po Středozemním moři, na které vloni přišlo o život skoro 1 500 přistěhovalců.Evropská komise vloni na podzim zveřejnila návrh na zlepšení mechanismu fungování schengenského bezhraničního prostoru. Pokud by návrh z dílny komisařů vstoupil v platnost, členské státy by nemohly na svých hranicích obnovit hraničních kontroly tak snadno jako dosud. Proti tomu se naposledy nedávno vznesl odpor ze strany Německa a Francie. Paříž a Bonn si naopak myslí, že národní vlády by měly mít při zavádění takových opatření volnější ruku. http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/481 http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/clanek/komise-vystavila-prvni-vysvedceni-schengenu-nejvetsi-slabinou-je-pry-recko-009906

Evropské fondy: Česko se chystá na revolvingové nástrojeČeská republika s financováním evropských projektů ve formě půjček nebo kapitálových investic zatím mnoho zkušeností nemá. To se má ale díky tlaku na efektivnější využívání veřejných financí brzy změnit. S větším zapojením návratných finančních nástrojů počítá jak Evropská komise, tak čeští představitelé.Státy a regiony, které mají v současném programovacím období 2007–2013 nárok na čerpání peněz z evropské kohezní politiky, mohou návratné finanční nástroje do jisté míry využívat už nyní. Řídící orgány operačních programů

JUSTICE A ZÁLEŽITOSTI VNITRA

KOHEZNÍ POLITIKA

8

Události

Měsíčník EU aktualit ▪ červen 2012

šly ale dosud prakticky výlučně cestou dotací a nástroje jako půjčky, záruky nebo kapitálové vstupy do základního jmění firem prakticky nevyužívaly.Intenzivnější využívání revolvingových nástrojů doporučují členové Národní ekonomické rady vláda (NERV). Vidí v nich jednak způsob, jak zabránit plýtvání peněz z evropských fondů na neúčelné projekty s nízkou efektivitou, ale také cestu, jak evropské fondy „dlouhodobě recyklovat“. Investiční prostředky by tak státu zůstaly i v době, kdy již nebudeme mít nárok na čerpání peněz z kohezní politiky v takové štědré míře jako dosud.ROP Moravskoslezsko v roce 2010 vytvořil ve spolupráci s Evropskou investiční bankou holdingový fond Jessica, který nabízí zvýhodněné úvěry na investice do cestovního ruchu nebo regenerace a opětovného využití brownfieldů. Holdingový fond tehdy vznikl převedením části peněz z tamního regionálního operačního programu. Rozjezd fondů rozvoje měst prostřednictvím nástroje Jessica plánuje od příštího roku ROP Střední Morava, který pokrývá Olomoucký a Zlínský kraj.Ambiciózní projekt se v druhé polovině letošního roku chystá spustit také Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nový fond rizikového kapitálu (seed fondu), do nějž chce ministerstvo přesunout víc než 1,3 miliard korun z Operačního programu podnikání a inovace, má pomoci začínajícím technologickým firmám, které mají velký potenciál růstu, ale komerční banky je nechtějí kvůli příliš velkému riziku financovat. Český rozvojový uzavřený investiční fond (ČRUIF), jak se má seed fond jmenovat, bude ve stoprocentním vlastnictví státu. Jeho řízením má ale být pověřen soukromý správce s licencí ČNB k činnosti investiční společnosti.http://www.cebre.cz/cz/novinky/novinka-580/http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/clanek/evropske-fondy-cesko-se-chysta-na-revolvingove-nastroje-009891

Rezort financí pozastavil certifikaci ROPu Střední ČechyKvůli zadržení středočeského hejtmana Davida Ratha rozhodlo ministerstvo financí o preventivním pozastavení přípravy certifikace výdajů Regionálního operačního programu Střední Čechy (ROP Střední Čechy). K certifikaci, tedy proplácení prostředků z evropských fondů, ale nedochází v České republice v případě Evropského fondu pro regionální rozvoj a Kohezního fondu již od března letošního roku. Důvodem jsou výtky ze strany Evropské komise především na adresu nastavení českého auditního a kontrolního systému projektů nebo častého střídání pracovníků na vedoucích pozicích ve státní správě, kteří nesou za čerpání peněz z evropských strukturálních fondů a Kohezního fondu zodpovědnost.

Tiskový mluvčí ministerstva financí Jakub Haas vysvětlil, že proces certifikace trvá mnohem déle a nejde v něm pouze o proplácení. „K tomu totiž dochází až v jeho poslední fázi,“ upřesnil. V mezifázích pak rezort pracuje na potřebných podkladech, které spolu s žádostí o proplacení odcházejí do Bruselu. „Příslušnou dokumentaci k certifikaci projektů zpracováváme dopředu. Nyní ale vzhledem k dohodě České republiky s EU s jejím odesíláním čekáme, dokud nebudou odstraněny připomínky ze strany Evropské komise,“ upřesnil Haas.V případě Regionálního operačního programu Střední Čechy rezort financí pozastaví podle Haasova vyjádření právě tuto část, tedy přípravu dokumentace, která je pro certifikaci nutná.„Ministerstvo financí nyní bude očekávat další informace od orgánů činných v trestním řízení,“ uvádí se v tiskové zprávě rezortu. Na základě těchto rozhodnutí se bude rozhodovat o dalším postupu.http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_70336.htmlhttp://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/media_centrum_70340.htmlhttp://www.euractiv.cz/regionalni-rozvoj/clanek/ministerstvo-financi-pozastavilo-kvuli-zadrzeni-hejtmana-ratha-proplaceni-projektu-z-ropu-stredni-cechy-009898

9

Kalendárium

EU Office ČS ▪ http://www.csas.cz/eu

Cenou evropského občana odměňuje Parlament výjimečné Evropany:http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/20120426STO44158/EU začala rozvojovou spolupráci s Keňou:http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/12/294Evropské lobby za rovnoprávnost žen přináší nový pohled na mezigenerační solidaritu:http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=89&newsId=1296Malé a střední podniky v eurozóně mají problémy s čerpáním bankovních úvěrů: h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f /itemdetail.cfm?item_id=5918

Projekt Galileo v září otestuje fungování většiny infrastruktury:h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f /itemdetail.cfm?item_id=5921Nová strategie pro zajištění větší bezpečnosti a lepšího obsahu pro děti a mládež na internetu:http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/445

Výbor pro boj proti organizovanému zločinu Evropského parlamentu pro tvrdší opatření proti organizovanému zločinu:http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/20120426STO44160/

Evropská chemická agentura ECHA přijímá skupinové oznámení Klasifikace a označování pro společnosti, které nejsou sami výrobci nebo dovozci:http://echa.europa.eu/view-article/-/journal_content/75169683-efce-4bbe-b3a8-e4e2b39a332bAlbánie se pomocí reforem blíží k EU:http://ec.europa.eu/enlargement/press_corner/whatsnew/news/120504_en.htmEvropské regiony a města předložily agendu pro úspěšnou kohezní politiku 2014–2020:http://cor.europa.eu/en/news/pr/Pages/european-regions-cities-set-agenda-successful-cohesion-policy-2014-2020.aspx

Komise přijala první zprávu o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách:http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/12/306

Kontrolní pravomoci Evropského parlamentu:http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/20120504STO44459/Zpráva Evropského parlamentu na téma reforma hypotečních úvěrů v EU:http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/20120223STO39233/Evropský parlament požaduje nové partnerství mezi EU a Čínou založené na reciprocitě:http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/content/20120521STO45446/

Obchod je pro země arabského jara „úžasnou příležitostí“:http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/20120504STO44463/Na trh EU se dostává méně nebezpečných výrobků:http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/452

Předseda Parlamentu a političtí lídři představí své názory o budoucnosti Evropy:http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/20120507STO44559/

Nová dohoda na snížení ceny roamingu, včetně datových služeb:http://www.europarl.europa.eu/news/en/pressroom/content/20120508IPR44648/Komise navrhuje nová pravidla DPH pro poukázky:http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/464Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci – Prevence rizik představuje aktivní vedení a zapojení zaměstnanců v otázkách bezpečnosti a zdraví:http://osha.europa.eu/en/teaser/working-together-risk-prevention-means-active-leadership-and-worker-engagement

Posílení spolupráce v oblasti průmyslu mezi USA a EU:h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f /itemdetail.cfm?item_id=5937

Rada opět posiluje sankce vůči Sýrii:http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/130205.pdfKomise by měla mít větší moc ve fiskální politice států, nikoliv však neomezenou: http://www.europarl.europa.eu/news/en/pressroom/content/20120511IPR44897/

2. KVĚTNA

3. KVĚTNA

4. KVĚTNA

7. KVĚTNA

8. KVĚTNA

15. KVĚTNA

9. KVĚTNA

11. KVĚTNA

10. KVĚTNA

14. KVĚTNA

Evropská unie je připravena posílit evropské banky proti finančním šokům. Eurobarometer zveřejnil výsledky průzkumu „Jak čelit krizi“. Češi preferují individuální řešení krize před koordinovaným opatřením s ostatními státy EU. Evropská centrální banka zveřejnila Konvergenční zprávu pro rok 2012, která hodnotí pokrok dosažený osmi členskými státy Evropské unie při plnění jejich závazků týkajících se uskutečňování Hospodářské a měnové unie.

KalendáriumPlány na zpoplatnění silnic musí být spravedlivé pro všechny řidiče:http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/471

EU je připravena posílit evropské banky proti finančním šokům:http://www.consilium.europa.eu/homepage/highlights/making-european-banks-more-solid?lang=en

Rada EU přijala závěry v oblasti nové úpravy daně z přidané hodnoty:http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ecofin/130268.pdf

Eurobarometer na téma „Jak čelit krizi“ – Češi preferují individuální řešení krize před koordinovaným opatřením s ostatními státy EU: http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/cs/00191b53ff/Eurobarometer.html?tab=2012_2

Evropská unie na summitu nejvyspělejších zemí světa G8: „Jednáme společně“:http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/480Komise spustila pilotní projekt „ Tvoje první EURES práce“ se snahou pomoci najít mladým lidem práci:http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=89&newsId=1291

Posílení obchodní spolupráce malých a středních podniků Kolumbie a EU:h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f /itemdetail.cfm?item_id=5955&lang=en&tpa_id=0&title=Antonio%2DTajani%3A%2DEnhancing%2Dbusiness%2Dcooperation%2Dbetween%2DSMEs%2Din%2DColombia%2Dand%2Dthe%2DEU

Evropská komise přijala pravidla na národní podporu pro náklady na průmyslovou elektřinu v kontextu nových emisních pravidel:http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/498

Komise přijala jarní zprávu o Černé hoře:http://ec.europa.eu/enlargement/press_corner/whatsnew/news/120522_2_en.htm Bude zapotřebí více snahy z EU pro snížení nezaměstnanosti mladých lidí:http://www.europarl.europa.eu/news/en/pressroom/content/20120523IPR45695/

Veřejná konzultace – Udržení našeho průmyslu jako hnací sílu udržitelného rozvoje a pracovních míst:http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/512EU napadla argentinská omezení dovozu: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/503

Výbor pro parlamentní spolupráci EU-Moldavsko – Moldavsko na cestě k demokracii a volnému trhu:http://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/content/20120525STO45811

Přeshraniční ochrana obětí - orientační hlasování v Evropském parlamentu:http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/content/20120525STO45814/Světový den bez tabáku 2012 – podle výsledků celoevropského průzkumu většina občanů EU podporuje přísnější opatření pro boj proti kouření:http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/12/511ECB zveřejnila Konvergenční zprávu 2012: http://www.ecb.eu/press/pr/date/2012/html/pr120530.en.html

10 Měsíčník EU aktualit ▪ červen 2012

16. KVĚTNA

21. KVĚTNA

22. KVĚTNA

23. KVĚTNA

24. KVĚTNA

25. KVĚTNA

29. KVĚTNA

30. KVĚTNA

31. KVĚTNA

18. KVĚTNA

Zasedání klíčových institucí EU

3. – 4. 6. 2012 Petrohrad, Rusko- Summit EU-Rusko

3. – 5. 6. 2012 Horsens, Dánsko- Neformální setkání ministrů zemědělství

7. – 8. 6. 2012 Lucemburk, Lucembursko- Zasedání rady EU k dopravě, energetice a telekomunikacím

7. – 8. 6. 2012 Lucemburk, Lucembursko- Zasedání Rady EU k justici a záležitostem vnitra

10. – 11. 6. 2012 Horsens, Dánsko- Setkání ministrů pro všeobecné záležitosti

11. – 14. 6. 2012 Štrasburk, Francie- Plenární zasedání Evropského parlamentu

11. 6. 2012 Lucemburk, Lucembursko- Zasedání Rady EU k životnímu prostředí

12. 6. 2012 Lucemburk, Lucembursko- Zasedání Rady EU k zemědělství

15. 6. 2012 Lucemburk, Lucembursko- Zasedání rady EU k dopravě, energetice a telekomunikacím

18. 6. 2012 Lucemburk, Lucembursko- Zasedání Rady EU k zemědělství a rybolovu

21. 6. 2012 Lucemburk, Lucembursko- Euroskupina (Eurogroup)

21. – 22. 6. 2012 Lucemburk, Lucembursko- Zasedání Rady EU k zaměstnanosti, sociální politice, zdraví a ochraně spotřebitelů

25. 6. 2012 Lucemburk, Lucembursko- Zasedání Rady EU k zahraničním věcem

26. 6. 2012 Lucemburk, Lucembursko- Zasedání rady EU k všeobecným záležitostem

28. – 29. 6. 2012 Brusel, Belgie- Zasedání Evropské rady

Zdroj: www.europa.eu, přístup ke dni 31. 5. 2012

11EU Office ČS ▪ http://www.csas.cz/eu

Informační servis

V rubrice Informační servis zobrazujeme nadcházející zasedání klíčových rozhodovacích orgánů Evropské unie, které jsou doplňovány dalšími významnými událostmi typu mezinárodních summitů se světovými velmocemi apod. Agenda jednání těchto klíčových orgánů je s ohledem na její maximální aktuálnost připravována často jen několik dní před vlastním jednáním a je možno ji vyhledat na tomto odkazu: http://europa.eu/eucalendar/

Přístup jednotlivých ekonomik a jejich států a hospodářských politik k investicím představuje jeden z klíčových parametrů jejich budoucí úspěšnosti a prosperity a taktéž dělítko mezi těmi zodpovědnými a potenciálně se rozvíjejícími a těmi, kteří začnou ztrácet (či už ztrácejí) krok. Následující příspěvek nabídne vývoj investic v EU z nejrůznějších úhlů pohledu, jejichž společným jmenovatelem je výrazná redukce jejich objemu v průběhu nejhoršího krizového období.

INVESTICE DO HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU: DYNAMIKA RŮSTU

INVESTICE V EVROPSKÉ UNII BĚHEM KRIZE

Dopad krize na vývoj investic do fixního kapitálu představoval pro většinu ekonomik EU nejvýznamnější vnitřní poptávkový šok pro drtivou většinu členských států EU, když jejich meziroční dynamika především v kritickém roce 2009 drasticky poklesla, jak ukazuje následující tabulka.Členské země EU se tak v nynějším post-krizovém období zjevně rozdělují na dvě skupiny:

• země, které se snaží – i s podporou účelně vynaložených veřejných výdajů – investovat a takto akcelerovat dlouhodobý hospodářský růst do perspektivních oblastí;

• země (pro rok 2012 tvořící menšinovou skupinu), které nemají na investice dostatečné zdroje a nejen setrvávají na úrovni nejvýraznějšího propadu roku 2009, ale dokonce se ještě dále propadají.

Investice do hrubého fixního kapitálu v EU (členské země eurozóny; meziroční míra růstu, %)1992 - 1996 1997 - 2001 2002 - 2006 2007 2008 2009 2010 2011e 2012f 2013f

Belgie -0,9 6,9 1,1 9,3 3,5 -11,6 -2,7 6,8 1,7 2,0Německo -3,2 6,4 2,7 10,5 3,8 -22,8 10,0 7,6 2,7 7,2Estonsko - 14,8 16,0 12,1 -17,9 -50,2 26,1 44,7 4,0 15,0Irsko 9,3 9,1 6,3 17,9 -12,4 -23,5 -16,9 -3,0 2,4 5,7Řecko 7,4 10,9 10,0 37,0 1,3 -24,0 -20,0 -22,1 -5,2 6,7Španělsko -0,1 8,9 4,3 9,6 -3,2 -22,9 5,2 1,5 -6,1 -3,0Francie 0,8 7,6 1,1 9,1 3,5 -9,6 4,1 8,9 0,5 4,9Itálie 0,0 5,3 1,4 3,2 -5,2 -16,8 11,9 -0,9 -6,9 3,5Kypr - 5,0 4,7 11,7 13,6 -0,3 -5,7 -23,1 4,0 4,0Lucembursko -4,3 10,9 3,4 25,4 5,8 -32,9 24,9 14,3 12,0 4,0Malta - - 5,5 -4,5 -27,8 -24,3 27,7 - - -Nizozemsko 4,5 5,9 1,9 8,3 7,0 -13,2 7,5 7,6 -2,7 1,0Rakousko 0,7 3,0 0,4 6,6 -0,7 -9,7 4,3 11,3 2,3 3,4Portugalsko 1,3 9,2 -0,1 7,9 6,9 -13,0 -4,4 -13,3 -14,0 0,5Slovinsko 9,6 11,7 8,7 9,2 3,1 -28,9 4,4 6,3 1,2 3,5Slovensko - 2,2 4,2 4,5 1,2 -26,6 17,2 12,5 3,6 5,5Finsko 1,0 6,0 -1,3 17,8 1,5 -11,8 -6,0 12,0 -1,1 2,5Eurozóna 0,1 6,9 2,3 9,4 1,1 -17,2 6,0 4,3 -1,4 3,9

Zdroj: Eurostat; e = předběžný odhad; f = předpověď

Investice do hrubého fixního kapitálu v EU (nečlenské země eurozóny; meziroční míra růstu, %)1992 - 1996 1997 - 2001 2002 - 2006 2007 2008 2009 2010 2011e 2012f 2013f

Bulharsko - - 12,8 28,8 3,1 -45,0 -18,5 - - -Česko 16,2 4,8 3,6 23,0 10,5 -18,3 -1,3 7,5 2,9 3,5Dánsko 3,4 6,2 3,8 4,9 -2,7 -14,6 2,2 -1,6 6,0 4,6Lotyšsko - - - - - - - - - -Litva - 13,5 15,1 23,4 -17,3 -50,0 19,6 25,3 4,0 8,0Maďarsko - 10,0 4,1 11,6 1,6 -16,7 -4,2 -4,0 1,0 -2,0Polsko - 7,1 4,8 22,3 13,0 -10,8 -5,1 6,6 9,0 11,5Rumunsko 7,3 5,9 14,9 28,3 10,9 -27,7 6,0 7,0 4,7 7,5Švédsko 5,1 6,1 5,2 12,9 5,5 -22,7 12,7 2,3 1,5 5,0UK 4,5 7,0 1,5 9,4 -5,1 -16,6 7,5 -1,9 0,0 5,0EU-27 - 6,9 4,2 12,5 2,1 -18,5 5,8 4,1 0,2 4,7

Zdroj: Eurostat

12 Měsíčník EU aktualit ▪ červen 2012

Téma

Oživení se pozvolna začíná rýsovat na horizontu, nicméně před ekonomikou EU stojí ještě dlouhá cesta k dosažení udržitelného růstu. Pod silným tlakem a při eskalaci další fáze dluhové krize se ekonomika EU ve čtvrtém čtvrtletí 2011 opět ocitla v pásmu recese. Od té doby se začínají projevovat určité známky stability, u nichž pouze budoucnost potvrdí, zda nebyly toliko přechodné a pomíjivé.Velmi zásadní vliv na zmrazení investičních aktivit měl ostrý pokles nabídky úvěrů, jež hrozil přelít se do stavu credit crunch, jež by dále oslabil reálný ekonomický výkon. Tomu se v eurozóně, ale například i v Británii, zamezilo mimořádným nástrojem na podporu likvidity. Redukováním napětí v bankovním financování se připravila půda pro uvolnění napětí napříč rozsáhlým rejstříkem segmentů finančního trhu v prvních měsících roku 2012. Podnikatelský a spotřebitelský sentiment, jež se ve druhé polovině roku 2011 ostře zhoršil, se na nízkých hladinách alespoň stabilizoval, ale zatím bez viditelných trendů obratu k lepšímu. Návrat důvěry lze považovat za předpoklad pro dynamiku oživení.A konečně, probíhá velmi intenzivní proces rekapitalizace bank, jež sice v krátkém období bude nákladný a zvýší nároky na obezřetnost bankovního podnikání, v dlouhém období však učiní celý systém podstatně stabilnější a podstatně méně zranitelný a ohrozitelný.Na jaře 2012 prochází ekonomika EU obdobím útlumu své výkonnosti a výstupu. Nárůst cen ropy, zpomalení růstu globálního výstupu a ztráta důvěry v důsledku intenzivní dluhové krize těžce ovlivnily ekonomiku EU, zejména na konci roku 2011. Bez ohledu na tyto vážné důvody byl pokles ekonomické aktivity spíše mělký. Vzhledem k řadě důležitých hospodářsko-politických rozhodnutí, pokroku ve fungování a vytváření institucí, dodatečným strukturálním reformám a nekonvenční měnové podpoře se podařilo vyhnout se ostřejšímu propadu ekonomické aktivity. Nicméně v roce 2012 růst HDP EU zůstane téměř plochý. S odstraňováním dočasných šoků a sílící důvěrou je návrat k alespoň sub-optimálnímu ekonomickému růstu předpovídán na rok 2013. Avšak pouze velmi málo členských zemí (měřeno ukazatelem HDP na obyvatele) bude v roce 2012 schopno dosáhnout předkrizových hodnot tohoto ukazatele. Mezi devíti z nich je naštěstí i Česká republika, jak identifikovala zpráva, doprovázející dokument Jarního ekonomického odhadu Evropské komise z 11. května 2012. Nejpatrněji bylo toto viditelné v případě Polska, Slovenska a Bulharska; v druhé skupině reálně konvergujících je Německo a Rumunsko; ve třetí pak společně s námi Švédsko, Rakousko a Litva. Je tak patrné, že v reálně konvergující „devítce“ se nachází šest zemí ze skupiny střední a východní Evropy.

Relativně slušná pozice České republiky byla do značné míry vyvolána faktem, že potřeba řešit problém veřejných financí není v našich podmínkách tak kritický jako v jiných státech, v nichž potřeba prudkého šlápnutí na brzdu skokově zmrazila ekonomický výkon. Navíc, naší země se přímo nedotkl problém finanční krize, když banky nebyly zásadním způsobem nuceny omezit úvěrování. Na druhou stranu, na rozdíl od řady zemí této „devítky“ se české ekonomice příliš nepodařila oživovací a akcelerační fáze po drastickém propadu v roce 2008, v čemž především spočívá vysoké riziko ohrožení udržitelnosti zařazení v této výkonnostní skupině.Již v roce 2013 by měl být hlavním faktorem globálního hospodářského oživení a faktickým ekonomickým tahounem právě vývoj soukormých investic. Země, které nebudou investičně připraveny v tomto časovém horizontu čelí významnému riziku, že tento nový ekonomický nástup nezachytí a jejich pozice v evropské i globální ekonomice výrazně poklesne.K množině faktorů, jimiž následky krize přímo či nepřímo dopadají na investiční chování v Evropě a rozhodování investorů alokovat svůj kapitál právě tam, je ještě pro úplnost vhodné dodat vlivy globální ekonomiky. K těm nejsilnějším momentálně patří:• solidní růst americké ekonomiky na konci loňského roku,

jež je významně ovlivněn stimulačními a podpůrnými opatřeními v USA a jež může být dodatečným impulsem pro momentální preferenci amerického teritoria před evropským;

• zpomalení a oslabení globálního růstu (při vyloučení vývoje v EU) z 5,7 % v roce 2010 na 4,2 % v roce 2011;

• zredukoval se růst globálního obchodu (na 5,6 % v roce 2011 ze 14,9 % v roce 2010).

Globální ekonomické prostředírůst HDP 2008 2009 2010 2011e 2012f 2013f

USA -0,4 -3,5 3,0 1,7 2,0 2,1Japonsko -1,0 -5,5 4,4 -0,7 1,9 1,7Asie (bez Japonska) 6,9 6,3 9,0 7,2 6,9 7,0- v tom Čína 9,6 9,2 10,3 9,2 8,4 8,2- v tom Indie 6,7 8,4 8,4 6,9 6,8 7,5Latinská Amerika 4,3 -1,8 6,1 4,4 3,6 4,0- v tom Brazílie 5,2 -0,3 7,5 2,7 3,1 4,2SNS 5,3 -6,7 4,6 4,6 3,7 3,9- v tom Rusko 5,2 -7,8 4,0 4,3 3,6 3,8Svět 2,8 -0,6 5,1 3,7 3,3 3,7Zdroj: Evropská komise, květen 2012; e = odhad; f = předpověď

MEZINÁRODNÍ INVESTIČNÍ PROSTŘEDÍ

13EU Office ČS ▪ http://www.csas.cz/eu

Téma

Po mimořádně ostrém propadu během poklesu v letech 2008 – 2009 investice (formace hrubého fixního kapitálu) se v letech 2010 – 2011 velmi pozvolně oživovaly, nicméně zůstaly hluboko pod předkrizovou úrovní (v zásadě na úrovni redukce dosažené v roce 2009). Navíc byl proces velmi křehkého a nejistého zlepšování dále přerušen, když se celková ekonomická situace a zejména její výhled ve druhé polovině roku 2011 opět zhoršily. V porovnání s první polovinou roku 2011 investice v EU v zásadě stagnovaly (+0,1 %), zatímco v eurozóně dokonce mírně poklesly (-0,5 %). Nejistota působila jako hlavní překážka pro investiční rozhodování. Dalšími faktory, jež tlumily

investice byly klesající využívání kapacit, velmi hubený vývoj ziskovosti, přísné úvěrové podmínky a proces oddlužování společností.Zlom vývoje investic indikuje, že hlavně investice do vybavení a zařízení ve 2. pololetí 2011 oslabily, zatímco stavební investice zůstaly na slabé úrovni již počínaje vypuknutím krize.Investice do zařízení a vybavení představují přibližně jednu čtvrtinu objemu hrubých fixních kapitálových investic, jež se sice odrazily ode dna dosaženého v recesi let 2008 a 2009, ale v roce 2011 opět zpomalily kvůli slabší stávající i očekávané poptávce. Celkově lze říci, že investiční cyklus oživení po roce

INVESTIČNÍ VÝVOJ V EU

Struktura hospodářského růstu v Evropské uniiv % 2006 2007 2008 2009 2010 2011e 2012f 2013f

soukromá spotřeba 2,3 2,2 0,3 -1,8 1,0 0,1 -0,3 0,7veřejná spotřeba 2,0 1,8 2,3 2,1 0,7 -0,1 -0,5 -0,1investice 6,4 5,9 -0,9 -12,5 -0,2 1,3 -0,9 2,2změna zásob 0,5 0,8 0,6 -0,5 0,4 0,5 0,3 0,3vývoz zboží a služeb 9,7 5,8 1,5 -12,0 10,9 6,3 2,4 4,8dovoz zboží a služeb 9,6 6,0 1,2 -12,2 9,8 3,9 0,9 3,9HDP 3,3 3,2 0,3 -4,3 2,0 1,5 0,0 1,3

Zdroj: Evropská komise, květen 2012; e = odhad; f = předpověď

Na počátku roku 2012 je možné konstatovat, že blízký výhled pro investice do vybavení a zařízení je slabý, neboť korporace snížily svá produkční očekávání v souladu se sníženým využíváním kapacit (jež v roce 2009 kleslo pod 70 % z úrovní okolo 85 % v předkrizovém období). Navíc pomalejší ekonomická aktivita vytváří tlak na zisky firem a redukuje ziskové marže, což je indikováno změnami deflátoru HDP a jednotkových nákladů práce. Navíc, v některých členských státech jsou investice do vybavení a zařízení stále ovlivněny přísnými finančními podmínkami a oddlužováním korporátní sféry. Dopad bankovní konsolidace a stabilizace na financování firemních investic do vybavení a zařízení závisí na dostupnosti dalších možností financování, například prostřednictvím korporátních dluhopisů.Klíčové indikátory v této souvislosti, jako například nové objednávky kapitálových statků a nové objednávky obsažené v klíčovém indexu nákupních manažerů naznačují, že investice

do vybavení a zařízení zůstanou celkově v roce 2012 slabé; jejich přírůstek v EU by měl být téměř plochý, v eurozóně by měl nabýt dokonce záporné hodnoty.Při delším výhledu do roku 2013 by však mělo dojít k jejich akceleraci až na 4,75 % v EU a 4 % v euro-zóně. Všechny velké členské státy EU s výjimkou Španělska přitom očekávají významné nárůsty jejich růstových měr v případě investic.Rezidenční a nerezidenční stavební investice přešly do poklesu již na samém začátku krize a více méně se na této redukované úrovni stabilizovaly v roce 2011. Bydlení, tvořící přibližně polovinu stavebních investic, zůstalo vážně zasaženo dopady krize. V několika členských státech zásoba neprodaných bytů a domů zůstávala velmi vysoká a představovala překážku pro investiční aktivitu. Zhoršení v celkové ekonomické situaci nyní přidalo cyklický protivítr. A finanční podmínky zůstávají v několika ekonomikách obtížné, zejména co se týče úvěrových standardů pro půjčky na nákupy bytů a domů.

Během období krize došlo nejen k výrazným poklesům dynamiky investic v čase, jak ukázaly předchozí pasáže, ale taktéž došlo k poměrně viditelnému poklesu míry investic, tedy poměru mezi objemem investic a HDP. Tento fakt nám současně potvrzuje, že propad investic v době krize byl v celé Evropě významnější, než propad vývoje HDP.

Jestliže dlouhodobě činila míra investic v EU v průběhu uplynulé dekády přibližně 22 % HDP a v těsně předkrizovém období vystoupala až nad 23 %, na konci roku 2011 dosáhla 20,2%, přičemž na přelomu let 2009 a 2010 se pohybovala i pod 20%. V nominálním vyjádření znamená tento pokles pro celou EU přibližně 1,2 bln. EUR.

MÍRA INVESTIC

14 Měsíčník EU aktualit ▪ červen 2012

Téma

TOKY MEZINÁRODNÍCH INVESTIC V DOBĚ KRIZEV celosvětovém kontextu došlo v době krize již počínaje rokem 2007 k počátku drastického poklesu mezinárodních investičních toků. Tento drastický pokles (z úrovně téměř 9 000 mld. EUR v roce 2007 na méně než 1 400 mld. EUR v roce 2009) neměl za řadu uplynulých dekád srovnání; po tomto bezprecedentním zmrazení investičních toků dochází počínaje rokem 2010 k velmi skromnému oživování o přibližně 5 %.Navíc, toto skromné oživení se primárně týká regionů mimoevropských: USA, Asie a Latinské Ameriky. V tomto kontextu ještě významněji globálně vzrostly přímé zahraniční investice (FDI) celkem o 10 %. Tento nárůst však opět dominantně mířil mimo Evropu, konkrétně pak do Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Vedle toho další rozvíjející se země a jejich ekonomiky taktéž pokračují v rostoucím podílu na globálních tocích FDI.Přímé zahraniční investice (FDI) v EU toky (z a do třetích zemí) pokračovaly v pádu a byly výrazně pod svojí rekordní výší z roku 2007. Toky FDI vykázaly mírné oživení v roce 2009, ale opět se podstatně propadly v roce 2010. Objem příchozích FDI se mezi léty 2009 a 2010 (z již významně redukované úrovně; jejich rekordní hodnota v roce 2007 přesáhla 400 mld. EUR) snížil z 215,7 mld. EUR na pouhých 54,2 mld. EUR v roce 2010, což představovalo další významnou redukci o 75 %. Obecně, příchozí investice do EU-27 ze třetích zemí byly významně zasaženy ekonomickou krizí. Zúžení investičních toků během finanční krize zasáhlo zejména nové členské státy.

Odchozí FDI prokázaly obdobný trend jako v případě příchozím. Odchozí investice se snížily významně z hodnoty 280,6 mld. EUR v roce 2009 na 106,7 mld. EUR v roce 2010, což je snížení o 62 %. Navíc odchozí toky poklesly pod svoji úroveň roku 2004 a zcela tak eliminovaly trend nárůstu odchozích toků, který se udál v období 2004 – 2007. Ekonomická krize a následné velmi váznoucí oživení pokračovalo a působilo na rerdukci odchozích toků FDI z EU, když podnikatelé v EU zůstali váhajícími k investování jak doma, tak v zahraničí a přístup k financování (a jeho náklady) bylo i nadále vážným tématem nadále obtížného ekonomického prostředí.Vnitrounijní toky FDI kompenzovaly pouze marginálně redukci toků FDI mimo EU. V období 2009 – 2010 tyto vzrostly ze 128,7 mld. EUR na 145,6 mld. EUR. Vnitrounijní investiční toky se tak mírně zvýšily, zatímco příchozí a odchozí investici do a z EU poklesly. Ačkoliv vnitrounijní investiční toky poklesly po svém vrcholu v roce 2007 ostřeji, vykázaly následně dřívější známky oživení. V krátkém období během krize se zdá, že toky FDI v EU se spíše přeorientovávají na investice uvnitř EU a nikoliv ve prospěch toků mířících vně EU.Toky FDI prováděné prostřednictvím institucí se zvláštním účelem (typu CzechInvest) hrály významnou roli ve výsledcích za rok 2010. Nynější dluhová krize vrhá dlouhý stín na ekonomické prostředí a klima. Důvěra v trh a tedy i investice se nemůže významně oživit, dokud nebude krize řádně vyřešena.

FÚZE A AKVIZICEV souladu s pokračujícím trendem slabosti ekonomického prostředí, celkové přeshraniční fúze a akvizice v roce 2010 oživily o 30 % (podle údajů za rok 2011 však vykázaly opět pokles). Nicméně i v roce 2010 byly stále na úrovni 64 % stavu roku 2007, jež představoval jejich rekordní objem.

Na straně druhé celkový počet obchodů ve formě fúzí a akvizic pokračoval v oživení. Rozdíl v trendu mezi počtem obchodů a jejich hodnotou naznačuje orientaci směrem k menším obchodům v pokračujícím nejistém podnikatelském prostředí.

Aktivity fúzí a akvizic v EU (2002 – 2011)přeshraniční v rámci EU příchozí do EU celkem

počet obchodů objem (mil. EUR) počet obchodů objem (mil. EUR) počet obchodů objem (mil. EUR)2011e 1 599 49 092 773 38 220 2 372 87 3122010 1 054 44 026 732 67 817 1 786 111 8432009 986 56 838 641 29 353 1 627 86 1912008 1 322 90 819 931 34 162 2 253 124 9812007 1 482 229 253 926 76 143 2 408 305 3962006 1 401 175 983 963 84 233 2 364 260 2162005 1 500 244 319 929 60 647 2 429 304 9662004 1 193 71 954 809 53 589 2 002 125 5432003 1 121 33 543 625 47 598 1 746 81 1412002 1 163 74 762 667 64 115 1 830 138 877

Zdroj: Evropská komise

15EU Office ČS ▪ http://www.csas.cz/eu

Téma

Statistické okénko

16

Statistické okénko zobrazuje důležité makroekonomické ukazatele všech 27 členských zemí Unie. Zahrnují ukazatele ekonomické výkonnosti (HDP per capita k průměru EU, růst HDP, míra nezaměstnanosti), vnější ekonomické stability (běžný účet k HDP), fiskální stability (veřejné rozpočty k HDP, veřejný dluh k HDP) či cenové charakteristiky (meziroční inflace na bázi indexu HICP, úroveň cenových hladin). Pro srovnání jsou v tabulce i stejné ukazatele pro celou EU. Zdrojem dat je Eurostat.

Měsíčník EU aktualit ▪ červen 2012

Belgie -2,8 2,3 1,9 -1,8 -1,7 1,5 7,3 7,3 7,4 3,3 3,1 2,9Bulharsko -5,5 0,4 1,7 -23,0 -8,9 -1,3 12,4 12,5 12,6 2,0 1,7 2,0ČR -4,7 2,7 1,7 -0,7 -2,4 -3,1 6,8 6,7 6,6 4,0 4,2 4,0Dánsko -5,8 1,3 1,0 2,7 3,3 5,5 7,6 7,6 7,6 2,7 2,7 2,3Německo -5,1 3,7 3,0 6,2 5,6 5,7 5,5 5,5 5,4 2,5 2,3 2,2Estonsko -14,3 2,3 7,6 -9,7 3,7 3,6 10,8 10,8 n/a 4,4 4,7 4,3Irsko -7,0 -0,4 0,7 -5,6 -2,9 0,5 14,5 14,4 14,2 1,6 2,2 1,9´ecko -3,3 -3,5 -6,9 -14,7 -11,1 -10,1 21,7 n/a n/a 1,7 1,4 1,5Španělsko -3,7 -0,1 0,7 -9,6 -5,2 -4,6 23,8 24,1 24,3 1,9 1,8 2,0Francie -2,7 1,5 1,7 -1,9 -1,5 -1,7 10,1 10,1 10,2 2,5 2,6 2,4Itálie -5,5 1,8 0,4 -2,9 -2,0 -3,5 9,8 10,1 10,2 3,4 3,8 3,7Kypr -1,9 1,1 0,5 n/a -10,7 -9,9 9,8 10,0 10,1 3,1 3,5 3,6Lotyšsko -17,7 -0,3 5,5 -13,1 8,6 3,0 15,2 15,2 n/a 3,3 3,2 2,8Litva -14,8 1,4 5,9 -13,1 4,4 1,5 13,6 13,6 13,8 3,7 3,7 3,3Lucembursko -5,3 2,7 1,1 5,3 6,5 7,7 5,2 5,2 5,2 3,3 2,9 3,0Maďarsko -6,8 1,3 1,7 -7,3 -0,2 1,1 11,0 11,0 10,7 5,8 5,5 5,6Malta -2,7 2,3 2,1 -7,3 -7,3 -3,9 6,0 5,8 5,7 2,4 2,4 3,8Nizozemí -3,5 1,7 1,2 4,4 4,2 6,6 4,9 5,0 5,2 2,9 2,9 2,8Rakousko -3,8 2,3 3,1 4,9 2,7 3,0 4,1 4,0 3,9 2,6 2,6 2,4Polsko 1,6 3,9 4,3 -4,8 -3,9 -4,6 10,0 9,9 9,9 4,4 3,9 4,0Portugalsko -2,9 1,4 -1,6 -12,6 -10,9 -10,0 14,8 15,1 15,2 3,6 3,1 2,9Rumunsko -6,6 -1,6 2,5 -11,6 -4,2 -4,4 7,1 7,2 7,4 2,7 2,5 1,9Slovinsko -8,0 1,4 -0,2 -6,7 -1,3 -0,8 8,7 8,6 8,7 2,8 2,4 2,9Slovensko -4,9 4,2 3,3 -6,2 -2,6 -3,5 14,0 13,9 13,7 4,0 3,9 3,7Finsko -8,4 3,7 2,9 2,9 1,9 1,8 7,6 7,6 7,6 3,0 2,9 3,0Švédsko -5,0 6,1 3,9 8,8 7,1 6,7 7,5 7,3 7,3 1,0 1,1 1,0Velká Británie -4,4 2,1 0,7 -1,5 -1,5 -3,3 8,1 n/a n/a 3,4 3,5 n/aEU -4,3 2,0 1,5 -2,0 -1,1 -0,6 10,1 10,2 10,3 2,9 2,9 2,7

Klíčové makroekonomické ukazatele Růst HDP Saldo běžného účtu k HDP Míra nezaměstnanosti Meziroční inflacev % 2009 2010 2011 2008 2009 2010 II-12 III-12 IV-12 II-12 III-12 IV-12

Belgie -5,6 -3,8 -3,7 95,8 96,0 98,0 115,0 118,0 119,0 110,4 112,3 111,4Bulharsko -4,3 -3,1 -2,1 14,6 16,3 16,3 44,0 44,0 44,0 49,2 51,3 50,8ČR -5,8 -4,8 -3,1 34,4 38,1 41,2 84,0 82,0 80,0 72,2 73,1 75,2Dánsko -2,7 -2,5 -1,8 40,6 42,9 46,5 124,0 123,0 127,0 139,7 143,8 142,3Německo -3,2 -4,3 -1,0 74,4 83,0 81,2 116,0 116,0 118,0 103,5 106,1 104,3Estonsko -2,0 0,2 1,0 7,2 6,7 6,0 69,0 64,0 64,0 77,7 76,5 74,8Irsko -14,0 -31,2 -13,1 65,1 92,5 108,2 133,0 128,0 127,0 129,1 126,7 119,1Řecko -15,6 -10,3 -9,1 129,4 145,0 165,3 92,0 94,0 90,0 91,0 95,0 95,1Španělsko -11,2 -9,3 -8,5 53,9 61,2 68,5 103,0 103,0 100,0 95,2 97,8 97,0Francie -7,5 -7,1 -5,2 79,2 82,3 85,8 106,0 108,0 108,0 111,9 112,4 110,8Itálie -5,4 -4,6 -3,9 116,0 118,6 120,1 104,0 104,0 101,0 102,9 104,9 103,5Kypr -6,1 -5,3 -6,3 58,5 61,5 71,6 97,0 100,0 99,0 88,8 90,1 89,1Lotyšsko -9,8 -8,2 -3,5 36,7 44,7 42,6 56,0 51,0 51,0 74,7 76,0 72,2Litva -9,4 -7,2 -5,5 29,4 38,0 38,5 61,0 55,0 57,0 65,9 67,4 65,1Lucembursko -0,8 -0,9 -0,6 14,8 19,1 18,2 279,0 266,0 271,0 117,5 120,9 120,5Maďarsko -4,6 -4,2 4,3 79,8 81,4 80,6 64,0 65,0 65,0 69,3 63,4 64,9Malta -3,8 -3,7 -2,7 68,1 69,4 72,0 78,0 82,0 83,0 77,3 78,4 77,9Nizozemí -5,6 -5,1 -4,7 60,8 62,9 65,2 133,0 132,0 133,0 104,8 107,8 107,6Rakousko -4,1 -4,5 -2,6 69,5 71,9 72,2 124,0 125,0 126,0 105,4 108,0 106,2Polsko -7,4 -7,8 -5,1 50,9 54,8 56,3 56,0 61,0 63,0 69,1 58,2 61,9Portugalsko -10,2 -9,8 -4,2 83,1 93,3 107,8 78,0 80,0 80,0 88,0 89,2 88,2Rumunsko -9,0 -6,8 -5,2 23,6 30,5 33,3 47,0 47,0 47,0 62,8 57,6 58,8Slovinsko -6,1 -6,0 -6,4 35,3 38,8 47,6 91,0 87,0 85,0 82,3 85,6 84,6Slovensko -8,0 -7,7 -4,8 35,6 41,1 43,3 72,0 73,0 73,0 69,6 73,6 71,6Finsko -2,5 -2,5 -0,5 43,5 48,4 48,6 119,0 115,0 115,0 121,3 124,7 123,5Švédsko -0,7 0,3 0,3 42,6 39,4 38,4 123,0 120,0 124,0 113,2 108,5 121,6Velká Británie -11,5 -10,2 -8,3 69,6 79,6 85,7 114,0 111,0 112,0 102,1 96,6 100,2EU -6,9 -6,5 -4,5 74,8 80,0 82,5 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Saldo veř. rozpočtů k HDP Veřejný dluh k HDP HDP per capita k Ø EU Cenová hladina k Ø EUv % 2009 2010 2011 2009 2010 2011 2008 2009 2010 2008 2009 2010

Tato publikace je považována za doplňkový zdroj informací našim klientům i nejširší veřejnosti. Na informace uvedené v ní nelze pohlížet tak, jako by šlo o údaje nezvratné a nezměnitelné. Publikace je založena na nejlepších informačních zdrojích dostupných v době tisku. Použité informační zdroje jsou všeobecně považované za spolehlivé, avšak Česká spořitelna, a.s. ani její pobočky či zaměstnanci neručí za správnost a úplnost informací. Autoři považují za slušnost, že při použití jakékoliv části tohoto dokumentu, bude uživatelem tento zdroj uveden.Některé obrázky použité v této publikaci pochází z audiovizuální knihovny Evropské komise.Vydáváno pod evidenčním číslem Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 16338, ISSN on-line: 1801-5042, ISSN tisk: 1801-5034.

www.csas.cz