V Y ä E H R A D

M U D r. K A R E L N E ä P O R , C S c .

LÉČIVÁ MOC

smíchuS m í c h a z d r a v í

S m í c h a v z t a h y

S m í c h a p r á c e

S m í c h a v ý c h o v a

© Prim. MUDr. Karel Neöpor, CSc., 2010Illustrations © PhDr. V·clav Hradeck ,̋ 2010Cover photos © VojtÏch Vlk, 2010

ISBN 978 -80 -7429 -054 -1

OBSAH

⁄VOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

UMÃJÕ SE ZVÕÿATA SM¡T? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13Kdy se smÏje öimpanz? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

ÑFALEäN›ì ⁄SMÃV . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17Znaky hranÈho smÌchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17Klam·nÌ smutkem a strachem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

SMÕCH POD LUPOU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21ObliËej a oËi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21Zvuky a d˝ch·nÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24NeobvyklÈ druhy smÌchuTÏlesnÈ pohyby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26KrevnÌ obÏh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26DalöÌ tÏlesnÈ zmÏny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26Co se dÏje v psychice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27

SMÕCH A HUMOR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29Humor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30Jazykov· pozn·mka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

SMÕCH A LECHT¡NÕ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35Lecht·nÌ a sex . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36Lecht·nÌ a vÏk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36

VZTAH SMÕCHU A EMOCÕ ANEB SMÕCHEM PROTI VZTEKU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38Co jsou to emoce a proË jsou d˘leûitÈ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38NepodlÈhat ani, nepotlaËovat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39Jak uvolnit nahromadÏnÈ emoce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40

SmÌch jako zp˘sob p¯eladÏnÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41SmÌch jako katarze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

NEBEZPE»N… DRUHY HUMORU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48SmÏjte se opatrnÏ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49Vhodn˝ a nevhodn˝ humor a smÌch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50Jak se br·nit nevhodn˝m ûert˘m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51Humor, kter˝ je nebezpeËn˝ s ohledem na situaci . . . . . . . . . . . . 52

SMÕCH A ZDRAVÕ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53K Ëemu je smÌch dobr˝? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54SmÌchem proti stresu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57

CHOROBN… DRUHY SMÕCHU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61Lidojedi a öÌlenÈ kr·vy aneb SmÌch a neurologick· onemocnÏnÌ . 62SmÌch u duöevnÏ nemocn˝ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63SmÌch pod vlivem n·vykovÈ l·tky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63

SMÕCH A HUMOR JAKO L…»BA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66SmÌch a psychoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68

SMÕCH A PÿEKON¡V¡NÕ äKODLIV›CH N¡VYKŸ . . . 69Pr·ce s motivacÌ / RozbÌjenÌ stereotyp˘ / Rozpoznat z·vislost v p¯evlecÌcha vysm·t se jÌ / Nads·zka a zmÏna vztahovÈho r·mce / ÿÌkadla / Vypr·-vÏnÌ humorn˝ch a symbolick˝ch p¯ÌbÏh˘ / SmÌch p¯i skupinovÈ terapii /

SmÌch p¯i hromadnÈ terapii (velk· skupina, terapeutick˝ klub apod.)SmÌch p¯i lÈËbÏ patologickÈho hazardnÌho hr·ËstvÌ . . . . . . . . . . . 78SmÌch pro blÌzkÈ p¯ÌbuznÈ lidÌ trpÌcÌch z·vislostÌ . . . . . . . . . . . . . 79SmÌch a humor p¯i prevenci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79SmÌch a prevence stresu u pracovnÌk˘ zab˝vajÌcÌch se lÈËbou . . . . 80

SMÕCHEM PROTI BOLESTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81

SMÕCH A VZTAHY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84Jak se smÏjÌ muûi, jak ûeny a jak muûi se ûenami . . . . . . . . . . . . . . 86SmÌch a humor v manûelstvÌ, rodinÏ a rodinnÈ terapii . . . . . . . . . 88

SMÕCH A PR¡CE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90

( 6 )

SMÕCH, DÃTI A V›CHOVA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92SmÌch ve ökole . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92SmÌch v nemocnici . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94DÏti uËÌ dospÏlÈ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

SMÕCH, ROZVOJ OSOBNOSTI, TVOÿIVOST . . . . . . . . 97SmÌch a rozvoj osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97SmÌch a tvo¯ivost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97

SMÕCH A DUCHOVNÕ éIVOT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100SmÌch a k¯esùanstvÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100SmÌch a buddhismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102SmÌch a taoismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103SmÌch a staroindickÈ myölenÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105SmÌch a öintoismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106SmÌch a isl·m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

ORGANIZOVAN› ÿEHOT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

TEST SMÕCHU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

STRU»NÃ O äAäCÕCH A KLAUNECH . . . . . . . . . . . . . . 115äaökovsk· historie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115Bratr PaleËek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115Klauni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116KlaunskÈ povÏry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117Harlek˝ni a pieroti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118Klauni pom·hajÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118SmutnÌ öaöci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 118

CO BR¡NÕ TOMU, ABYSTE SE SM¡LI? . . . . . . . . . . . . . 119SmÌch a tradice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119M·lo d˘vod˘ se sm·t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122Nedostatek smyslu pro humor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 122NadmÏrn· sebekontrola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123LÈky nebo drogy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123OsamÏlost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123SpÏch, stres, starosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123

( 7 )

SMILEYS (SMAJLÕKY) NEBOLI ELEKTRONICK… ⁄SMÃVY . . . . . . . . . . . . . . . . 124Z·kladnÌ smajlÌky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124DalöÌ ÑsmajlÌkyì souvisejÌcÌ se smÌchem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126Humor jako pracovnÌ n·stroj ajù·ka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127

SMÕCH A POEZIE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129

SMÕCH A AUTOMAS¡é . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133Mas·û ledvin Ëili Vesel˝ opiË·k si drbe z·da . . . . . . . . . . . . . . . . . 134Kr·tce o automas·ûi dalöÌch org·n˘ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134

HUMOR VäEDNÕHO DNE . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135

SMÕCH A PÿÕBÃH . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 138

ODEZVY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140

JAK SE SM¡T ANEB PRAXE SMÕCHU . . . . . . . . . . . . . . . 142Kolik je zp˘sob˘ smÌchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143Zp˘soby smÌchu vhodnÈ tÈmϯ kdekoliv a kdykoliv . . . . . . . . . . . 143Zp˘soby smÌchu, kterÈ lze ve¯ejnÏ pouûÌvat, ale s jistou obez¯etnostÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149Zp˘soby smÌchu pro pouûitÌ v soukromÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 156

VIDEONAHR¡VKY RŸZN›CH DRUHŸ SMÕCHU . . . . 166

DALäÕ CIT¡TY A MOUDRA, KTER… SE T›KAJÕ SMÕCHU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

Z¡VÃR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173

( 8 )

PODÃKOV¡NÕ

DÏkuji vöem uËitel˘m, koleg˘m i p¯·tel˘m, kte¯Ì mi p¯i psanÌ tÈtoknihy p¯Ìmo nebo nep¯Ìmo pom·hali. Zvl·ötÏ dÏkuji panÌ DanieleFischerovÈ. Ta p¯ispÏla spoustou dobr˝ch n·pad˘. NavÌc je to jejÌ z·-sluha, ûe pÌöu ËtivÏ a srozumitelnÏ. Uû p¯ed lety mi totiû zak·zalavöechny vÏty delöÌ neû dvÏ ¯·dky.DÏkuji takÈ v·m, v·ûenÌ Ëten·¯i! Pr·vÏ dÌky vaöemu z·jmu vych·zÌ tatokniha jiû ve ËtvrtÈm rozö̯enÈm vyd·nÌ.Knihu vÏnuji vöem, kdo se chtÏjÌ sm·t, i kdyû pr·vÏ nesvÌtÌ slunce.

( 9 )

Úvod

KÈû je smÌch vûdy se mnou.F I L O Z O F S . K I E R K E G A A R D ,

jemuû se ve snu zjevili bohovÈ a p¯islÌbili mu splnit libovolnÈ p¯·nÌ

JistÏ, v·ûenÌ Ëten·¯i, potvrdÌte z vlastnÌ zkuöenosti, ûe ˙smÏv ve spr·v-nou chvÌli dok·ûe prolomit ledy ve vztazÌch. »asto je to pr·vÏ ˙smÏv,kter˝ stojÌ na poË·tku p¯·telstvÌ, spolupr·ce nebo i manûelstvÌ. SmÌchstmeluje rodiny a pracovnÌ t˝my a takÈ pronikavÏ ovlivÚuje ¯adu tÏles-n˝ch funkcÌ. SmÌch slouûÌ tÏlu jako sign·l, ûe je moûnÈ se uvolnit a ûeje vöe v po¯·dku. SmÌch je staröÌ neû ¯eË a je vrozen .̋ Zjistilo se dokon-ce, ûe lidsk˝ plod v dÏloze reaguje smÌchem jeötÏ p¯ed narozenÌm.O p¯Ìzniv˝ch ˙ËincÌch smÌchu na duöevnÌ i tÏlesnÈ zdravÌ je p¯esvÏd-Ëena ¯ada lÈka¯˘ v r˘zn˝ch Ë·stech svÏta, kte¯Ì smÌch a humor vyuûÌ-vajÌ p¯i lÈËbÏ. Jedn· se tedy o tÈma, jemuû stojÌ za to vÏnovat pozor-nost a zab˝vat se jÌm do hloubky.

Tato kniha je praktick·, Ëtiv· a srozumiteln·. Najdete v nÌ mimojinÈ asi 60 zp˘sob˘, jak proz·¯it a proteplit sv˘j ûivot smÌchem, i kdyûmoûn· nem·te ûivot vûdy snadn .̋

Ch·pu ty, kte¯Ì nehledÌ na svÏt nijak r˘ûovÏ. Moûn· to zp˘sobilynep¯ÌznivÈ okolnosti ûivota nebo vliv prost¯edÌ, v nÏmû vyr˘stali.Jejich hlas bude zastupovat pan äkarohlÌd. A hned se n·m p¯edstavÌ:

Pan äkarohlÌd: ÑNep¯ipad· v·m divnÈ se sm·t, kdyû je ve svÏtÏ tolikbÌdy, n·silÌ, drog, korupce a zla?ìVeselost a smÌch neznamen· se smi¯ovat s nep¯Ìzniv˝mi skuteËnostmi,kterÈ m˘ûete zmÏnit. Kdyû dovolÌte, nabÌdnu v·m historku.

V·ûenÈho filozofa nalezl n·vötÏvnÌk, jak si za velkÈho ¯ehotu hrajes dÏtmi.

N·vötÏvnÌk poznamenal, ûe to se na uËence nesluöÌ.Filozof mu na to ¯ekl: ÑCo udÏl·ö s lukem, kter˝ nepouûÌv·ö?ìÑUvolnÌm tÏtivu, aby se d¯evo neunavilo a luk neztratil sÌlu,ì odpo-

vÏdÏl n·vötÏvnÌk.ÑNo a pr·vÏ proto se teÔ bavÌm,ì sm·l se filozof.

( 11 )

Pan äkarohlÌd: ÑM˘ûe smÌch ËlovÏku zdravotnÏ uökodit?ì⁄smÏv a smÌch neökodÌ, ale prospÌv·. P¯i vydatnÈm b¯iönÌm smÌchuovöem stoup· tlak v b¯iönÌ dutinÏ. Z tohoto d˘vodu se dlouh˝ a siln˝smÌch nehodÌ pro lidi s k˝lou, kr·tce po operaci v b¯iönÌ dutinÏ, s po-kroËil˝mi hemoroidy, v·ûn˝mi srdeËnÌmi nemocemi, v˝h¯ezem dÏlo-hy nebo bÏhem tÏhotenstvÌ1. JakÈkoliv nam·havÏjöÌ cviËenÌ, vËetnÏ vy-datnÈho a dlouhÈho smÌchu, se takÈ nedoporuËuje lidem s akutnÌmihoreËnat˝mi nemocemi. Jestliûe m· nÏkdo problÈmy, aby udrûel moËnebo stolici, siln˝ b¯iönÌ smÌch mu to rozhodnÏ neusnadnÌ. LidÈs glaukomem (zelen˝ z·kal) nebo krv·cenÌm v oblasti oka by se mÏlio tom, zda jim vydatn˝ smÌch prospÌv·, nebo ne, poradit se sv˝moËnÌm lÈka¯em. Opakuji, ûe v˝öe uvedenÈ se t˝k· vydatnÈho b¯iönÌhosmÌchu. Dobr· n·lada a ˙smÏv pom·hajÌ. Je moûnÈ se usmÌvat t¯ebai p¯i ch¯ipce. M˘ûe zlepöit n·ladu, posÌlit imunitu a pomoci uzdrave-nÌ. Naprost· vÏtöina cviËenÌ uveden˝ch v tÈto knize se hodÌ praktickypro kaûdÈho vËetnÏ Ëten·¯˘ vyööÌho vÏku nebo lidÌ s r˘zn˝mi zdravot-nÌmi omezenÌmi.

Je ale takÈ t¯eba upozornit na urËit· omezenÌ. SmÌch je nevhodn˝p¯i Ëinnostech vyûadujÌcÌch zv˝öenÈ svalovÈ ˙silÌ. PsychoterapeutkaA. Goodheartov· popisuje, jak s kamar·dkou stÏhovaly velkou matra-ci a velmi se p¯i tom sm·ly. Sice se dob¯e pobavily, ale p¯estÏhov·nÌmatrace z jednoho patra do druhÈho jim zabralo t¯i ËtvrtÏ hodiny. Jeto vysvÏtlitelnÈ tÌm, ûe smÌch vede k svalovÈmu uvolnÏnÌ.

NavÌc zde jsou i jin· rizika: Nap .̄ jestliûe m· nÏkdo zubnÌ protÈzua nekontrolovanÏ se smÏje p¯i jÌdle, m˘ûe se st·t, ûe protÈza vyletÌz ˙st do mÌsy bramborovÈho sal·tu.

Kierkegaard v z·hlavÌ tÈto kapitoly se rozhodl spr·vnÏ. SmÌch,humor a hravost je cosi, oË ËlovÏka nem˘ûe p¯ipravit inflace, st·¯Ì aninemoc: Velmi star· ûena umÌrala a u jejÌho l˘ûka se shrom·ûdila sku-pina student˘ medicÌny veden· profesorem. éena otev¯ela oËi, zasm·lase a ¯ekla Ñbafì.

( 12 )

1 ZkuöenÈ porodnÌ asistentky ale uv·dÏjÌ, ûe smÌch bÏhem porodu m˘ûe porod usnad-nit. To je pochopitelnÈ, uv·ûÌme-li, ûe smÌch jednak mÌrnÌ bolest a takÈ ûe se p¯i silnÏjöÌmsmÌchu zvyöuje tlak v b¯iönÌ dutinÏ.

Jak se smát

aneb Praxe smíchu

Unce praxe je lepöÌ neû tuna teorie.S WA M I S I VA N A N D A

Alberta Einsteina navötÌvil v jeho laborato¯i reportÈr. Nad vchodemdo laborato¯e visela velk· podkova. ÑPane profesore, jste velk˝ vÏdec,nem˘ûete p¯ece vϯit, ûe podkovy p¯in·öejÌ ötÏstÌ.ì

ÑSamoz¯ejmÏ ûe nevϯÌm,ì odpovÏdÏl Einstein. ÑAle ono to fungu-je, aù tomu vϯÌte nebo ne.ì30

( 142 )

30 Stejn· historka koluje i o d·nskÈm fyziku N. Bohrovi. NabÌzejÌ se tedy n·sledujÌcÌ moû-nosti: 1. Podkovu mÏli Einstein i Bohr. 2. Podkovu mÏl jen jeden z nich. 3. Podkovu ne-mÏl ani jeden a celÈ si to vymysleli nap .̄ d·nötÌ nebo ameriËtÌ podkov·¯i.

V tÈto kapitole jsem pro v·s shrnul naöe cviËenÌ smÌchu. VÏtöinuz nich uû zn·te, ale je dobrÈ mÌt je zde v zestruËnÏnÈ podobÏ vöechnypohromadÏ. P¯edpokl·d·m, ûe se budete k tÈto knÌûce znovu vracet,a to zejmÈna a pr·vÏ k tÈto kapitole. Unce praxe je skuteËnÏ lepöÌ neûtuna teorie.

Pan äkarohlÌd: ÑDobr˝ch vtip˘ a chytrÈho humoru je kolem n·s ËÌmd·le tÌm mÈnÏ, kaûd˝ se bere tak p¯ÌöernÏ v·ûnÏ ÖìPodle jednoho v˝zkumu jen asi 10 aû 20 % epizod smÌchu n·sledovalopo nÏËem, co by se dalo oznaËit jako ûert. Podle zmÌnÏnÈho v˝zkumu senejËastÏji lidÈ sm·li po vÏtiËk·ch, kterÈ duchaplnostÌ a originalitou mocnevynikajÌ, nap .̄ ÑnÏkdy nashleì, Ñahaì nebo ÑnÏjak to zvl·dnemeì.

K tomu, abyste se zasm·l, se rozhodnÏ nemusÌte neust·le pohybo-vat ve spoleËnosti nadan˝ch ûertȯ˘. VϯÌm, ûe se v·m alespoÚ nÏkte-rÈ z n·sledujÌcÌch podnÏt˘ budou hodit. PouûÌvejte popsanÈ druhysmÌchu podle okolnostÌ a toho, jak se v·m lÌbÌ.

Kolik je zp˘sob˘ smÌchuPan äkarohlÌd: ÑCo kdyû se mi û·dn˝ z vaöich zp˘sob˘ smÌchu nebudezamlouvat?ìTak si vytvo¯te nÏjak˝ vlastnÌ, kter˝ bude vyhovovat v·m. OdpovÏÔ naot·zku, kolik existuje zp˘sob˘ smÌchu, je prost· ñ nekoneËnÏ mnoho.

Zp˘soby smÌchu vhodnÈ tÈmϯ kdekoliv a kdykolivLiö·ck˝ ˙smÏv ñ Buddh˘v ˙smÏv ñ Vnit¯nÌ ˙smÏv ñ Na-hradit hnÏv, ˙zkost apod. humornou fantaziÌ ñ SmÌch de-chem ñ Vysm·t se strachu, lenosti, smutku atd. ñ Tvo¯iv˝humor ñ Nads·zka ñ Nach·zejte humor v kaûdodennÌchz·leûitostech ñ Paradoxy ñ SmÏön˝ dovÏtek ñ Tiöe se sm·tv srdci ñ SmÌch na pozadÌ ñ Sniûte sv˘j pr·h pro smÌchñ SmÌch s oËnÌmi pohyby ñ Stres a smÌch ñ Co takhle zku-sit smÌch? ñ TÏöit se na smÌch

LIä¡CK› ⁄SMÃV

P¯i v˝zkumu mozku tzv. zobrazovacÌmi metodami se zjistilo, ûe dobroun·ladu nejlÈpe navozuje smÌch, p¯i kterÈm se stahuje kruhov˝ sval

( 143 )

obkruûujÌcÌ oËi. Tento sval m· zhruba tvar obrouËek br˝lÌ. St·hnÏtetento sval, aû se v·m v koutcÌch oËÌ udÏlajÌ jemnÈ vr·sky. Z·roveÚ t·h-nÏte koutky ˙st öikmo vzh˘ru smÏrem k uöÌm.V˝hody: Je to pilulka dobrÈ n·lady, kter· nenÌ n·vykov·. NavÌc ji m·test·le p¯i sobÏ.Rizika: ZjevnÏ nevhodnÈ na poh¯bech st·tnÌk˘.

BUDDHŸV ⁄SMÃV

Zav¯ete oËi a uvolnÏte svaly, kterÈ nepot¯ebujete k zachov·nÌ vzp¯Ìme-nÈ polohy, zejmÈna pak svaly obliËeje. Koutky ˙st t·hnÏte öikmo vzada vzh˘ru p¯ibliûnÏ smÏrem k uönÌm lal˘Ëk˘m. SouËasnÏ se snaûte p¯i-tahovat uönÌ boltce smÏrem k hlavÏ. Tento Ñpolo˙smÏvì m˘ûete po-uûÌvat v nejr˘znÏjöÌch situacÌch kaûdodennÌho ûivota.V˝hody: M˘ûe navodit pocit moudrÈ a mÌrumilovnÈ radosti.Rizika: é·dn·, pokud p¯i tom budete d·vat pozor na cestu.

VNITÿNÕ ⁄SMÃV

OËi nechte otev¯enÈ. P¯edstavte si, ûe na stranÏ oËÌ obr·cenÈ dovnit¯hlavy z·¯Ì zlatÈ svÏtlo. Toto svÏtlo posÌlejte otev¯en˝ma oËima nave-nek.V˝hody: »lovÏk je hned okouzlujÌcÌ.Rizika: é·dn·, ledaûe nÏkdo povaûuje za riziko nadbytek ctitel˘ neboctitelek.

NAHRADIT HNÃV, ⁄ZKOST APOD. HUMORNOU FANTAZIÕ

PouûÌvejte humor a smÌch v situacÌch, kdy jste d¯Ìve reagovali hnÏ-vem. Tak v p¯edvÌkendovÈ frontÏ v samoobsluze, kter· se zastavila,protoûe nÏkdo z nakupujÌcÌch zapochyboval o spr·vnosti souËtu sv˝ch43 poloûek, si m˘ûete vym˝ölet humorn· vysvÏtlenÌ, proË si tak poËÌ-n·. T¯eba celÈ dÏtstvÌ hladovÏl a nynÌ si chce za svÈ penÌze dop¯·t conejvÌc. Nebo se mu tÏlnat· panÌ pokladnÌ natolik zalÌbila, ûe se s nÌchce tÌmto zp˘sobem blÌûe sezn·mit a z·roveÚ vyzkouöet, je-li dosttrpÏliv·, aby to s nÌm vydrûela. PodobnÏ pouûÌvejte humor, smÌcha nads·zku v situacÌch, kterÈ vyvol·valy ˙zkost nebo smutek. P¯Ìkladz historie:

SÛkrata navötÌvila p¯ed popravou jeho choù Xantipa a na¯Ìkala:ÑOni tÏ odsoudili ˙plnÏ nepr·vem!ì

( 144 )

SÛkratÈs jÌ odpovÏdÏl: ÑByla bys radÏji, kdybych byl odsouzen pr·-vem?ìV˝hody: Budete vnit¯nÏ svobodnÏjöÌ.Rizika: Moûn· tak naötvete nÏkoho, kdo by r·d vidÏl naötvanÈ v·s.

SMÕCH DECHEM

UvÏdomujte si dotek vdechovanÈho a vydechovanÈho vzduchu nosu.S n·dechem v duchu opakujte Ñvdechuji klidì, s v˝dechem Ñvydechu-ji a usmÌv·m seì.V˝hody: DiskrÈtnÌ, nen·padnÈ, praktickÈ, staËÌ i chvilka.Rizika: NevhodnÈ p¯i krocenÌ divok˝ch konÌ a podobn˝ch ËinnostechvyûadujÌcÌch naprostÈ soust¯edÏnÌ.

VYSM¡T SE STRACHU, LENOSTI, SMUTKU ATD.

VÏtöinÏ z n·s se opakovanÏ vracÌ urËit˝ typ negativnÌch myölenek(nap .̄ bezd˘vodn˝ strach o zdravÌ dÏtÌ nebo p¯Ìbuzn˝ch). SvÈ ˙zkost-nÈ myölenky si m˘ûete uvÏdomit a pozdravit je se smÌchem jako starÈzn·mÈ.V˝hody: Pom·h· dobrÈmu vnÌm·nÌ sebe sama a vytv·¯enÌ odstupu odnegativnÌch myölenek.Rizika: Minim·lnÌ, smÏjete se pouze myölenk·m, ne sobÏ.

TVOÿIV› HUMOR

� DÌvejte se na vÏci z r˘znÈ str·nky. Jak nap .̄ ovlivnÌ v˝sledek vaöehoÑd˘leûitÈhoì jedn·nÌ chod dÏjin?

� M˘ûete d·vat osob·m, p¯edmÏt˘m v okolÌ i pracovnÌm projekt˘mvesel· jmÈna. Nap .̄ kdyû pracuji se sv˝mi z·visl˝mi pacienty, obvy-kle oznaËuji veöker· mÌsta, kde nabÌzejÌ alkohol nebo drogy jakoÑbrlohyì, a osoby, kterÈ se tam zdrûujÌ ÑbrloûnÌkyì.

V˝hody: Tvo¯ivost se hodÌ v mnoha smÏrech.Rizika: Neû svÈ n·pady ¯eknete nahlas, uvÏdomte si, jestli je to vhodnÈ.

NADS¡ZKA

NÏjakou p¯Ìliö v·ûnÏ se tv·¯ÌcÌ z·leûitost m˘ûete v duchu jeötÏ nafouk-nout do naprostÈ absurdity.V˝hody: Tento zp˘sob Ëasto pouûÌvajÌ dovednÌ diskutȯi, aby zesmÏö-nili prakticky cokoliv, co jejich oponent ¯ekne.

( 145 )

Rizika: Oponent se m˘ûe po¯·dnÏ naötvat a pak v·m to nÏjak vr·tit.LidÈ Ëasto nesn·öejÌ, kdyû se ûertuje na tÈma jejich zvyk˘, diet nebopl·n˘, jak zachr·nit lidstvo.

NACH¡ZEJTE HUMOR V KAéDODENNÕCH Z¡LEéITOSTECH

»asnÏ r·no za öera, kdyû jsem si v pod¯epu obouval boty, se n·hle od-nÏkud vyno¯ila sousedova jezevËice Terezka, olÌzla mi obliËej a pak seot¯epala tak energicky, ûe jÌ psÌ zn·mka cinkala o obojek. Sm·l jsemse tomu dobr˝ch pÏt minut. Rozveselit v·s mohou nejen psi (a nÏkdyi jejich p·novÈ a panÌ), ale t¯eba i kos sviûnÏ se koupajÌcÌ v louûi.A smÏönostmi se hemûÌ i n·ö lidsk˝ svÏt. SituaËnÌ humor m˘ûete vytv·-¯et i z·mÏrnÏ a udÏlat Ëas od Ëasu nÏco nelogickÈho, smÏönÈho neboneËekanÈho.V˝hody: Najdete tak spoustu dobr˝ch z·minek, proË se zasm·t.Rizika: Snad, kdyby si nÏkdo vyloûil v·ö smÌch osobnÏ a vzt·hl ho nasebe.

PARADOXY

Nach·zejte humor v paradoxech ûivota. Tak jist˝ v˝zkum ve¯ejnÈhomÌnÏnÌ v »eskÈ republice prok·zal, ûe vÏtöina obyvatel si p¯eje pravi-covou vl·du, kter· bude zvyöovat soci·lnÌ d·vky a d˘chody (pro pra-vici program ne pr·vÏ typick˝). Nebo statistici zjistili, ûe zlÌ zubatÌ ûra-loci zabÌjejÌ mnohem mÈnÏ lidÌ, neû hodnÈ vËeliËky a jeötÏ dalekomÈnÏ lidÌ neû elektrickÈ svÌËky na v·noËnÌch stromcÌch. K paradox˘mpat¯Ì i rËenÌ jako Ñsvat· v·lkaì nebo to, ûe nÏkte¯Ì lidÈ se ve volnÈm Ëaseötvou a rozËilujÌ jeötÏ vÌc neû v pr·ci.V˝hody: NovÈ d˘vody, proË se sm·t.Rizika: Minim·lnÌ.

SMÃäN› DOVÃTEK

K jakÈmukoliv slovu p¯idejte ûertovn˝ dovÏtek (nap .̄ dovÏtek Ñcha ñcha ñ chaì). Nap .̄ dostanete poötou upomÌnku, mÌsto rozladÏnÌ si¯eknete ÑupomÌnka, cha, cha, chaì. Pozn·mka: Tu upomÌnku pak alevy¯iÔte.V˝hody: D· se pouûÌt i ve stresu.Rizika: Pokud budete praktikovat v duchu, minim·lnÌ. P¯i vyslovov·nÌnahlas je na mÌstÏ obez¯etnost, vÏtöina lidÌ se upomÌnk·m nesmÏjea mohlo by jim to b˝t divnÈ.

( 146 )

TIäE SE SM¡T V SRDCI

Soust¯eÔte se na okamûik do hloubky hrudnÌku a do jeho st¯edu vev˝öi srdce. Tiöe se tam usmÏjte. Moûn· se p¯i tom trochu pohnoui koutky vaöich ˙st nebo se rozz·¯Ì oËi, ale to nenÌ podstatnÈ. Zapama-tujte si v˝sledn˝ pocit. P¯ÌötÏ uû to p˘jde sn·z.V˝hody: JemnÈ, nen·padnÈ, srdeËnÈ.Rizika: PatrnÏ û·dn·.

SMÕCH NA POZADÕ

Pat¯Ì k obtÌûnÏjöÌm zp˘sob˘m smÌchu, a je tedy urËen spÌöe pro po-kroËilÈ smÌöky. Nechte veselou Ë·st svÈ osobnosti se uvnit¯ sm·t a p¯itom se vÏnujte bÏûn˝m z·leûitostem. Tento druh smÌchu lze p¯irovnatk p¯ÌjemnÈ hudbÏ na pozadÌ hovoru nebo pr·ce.V˝hody: D· se praktikovat nep¯etrûitÏ.Rizika: Snad jen za situacÌ vyûadujÌcÌch naprostou pozornost, nap¯Ì-klad p¯i krmenÌ hodnÏ hladov˝ch lv˘.

SNIéTE SVŸJ PR¡H PRO SMÕCH

M˘ûete se vÏdomÏ rozhodnout, ûe se budete sm·t p¯i mÈnÏ smÏön˝chpodnÏtech, neû za norm·lnÌch okolnostÌ. Jin˝mi slovy to znamen· zv˝-öit citlivost v˘Ëi tomu, co lze pouûÌt jako d˘vod ke smÌchu. ÿeknÏme,ûe v·s obvykle rozesmÏjÌ psi s dlouh˝mi chlupy. V budoucnu se smÏj-te i st¯ednÏ ochlupen˝m psovit˝m öelm·m, ovöem za p¯edpokladu, ûese nechystajÌ v·m pr·vÏ natrhnout kalhoty.V˝hody: Ve vaöem ûivotÏ tak p¯ibude smÌchu.Rizika: Viz v˝öe.

SMÕCH S O»NÕMI POHYBY

Tento druh smÌchu m˘ûe pomoci p¯ekon·vat ˙zkostnÈ pocity a vzpo-mÌnky na minulÈ zraÚujÌcÌ z·ûitky. V situaci, kdy v·s obtÏûujÌ nep¯Ì-jemnÈ myölenky nebo emoce, t·hnÏte kouty ˙st öikmo vzad a vzh˘ruk lÌcnÌm kostem a lehce p¯iv¯ete oËi. Z·roveÚ pohybujte, pokud v·mto bude p¯ÌjemnÈ, dost rychle oËima ze strany na stranu asi tak, jakorozhodËÌ ve stolnÌm tenisu. OËima m˘ûete pohybovat i öikmo, naho-ru a dol˘, prov·dÏt kruhovÈ pohyby nebo uvedenÈ st¯Ìdat. Zvl·ötÏ do-poruËuji kruhovÈ pohyby, protoûe jsou nejlegraËnÏjöÌ. Na ve¯ejnostiprov·dÏjte asi spÌöe za p¯iv¯en˝mi vÌËky. Lze opakovat 24 x i vÌcekr·t,cvik by ale z·sadnÏ nemÏl p˘sobit nepohodlÌ nebo bolest.

( 147 )

V˝hody: Tento druh smÌchu i samotnÈ pohyby oËÌ mohou pomocip¯ekon·vat ˙zkostnÈ pocity a vzpomÌnky na minulÈ zraÚujÌcÌ z·ûitky.Rizika: Zd˘razÚuji, ûe cvik by nemÏl p˘sobit bolest, aby se nep¯epÌ-naly okohybnÈ svaly. LidÈ s v·ûnÏjöÌmi duöevnÌmi problÈmy, oËnÌminemocemi nebo epilepsiÌ by se o vhodnosti cviËenÌ mÏli poradit s lÈ-ka¯em. Pro ty, kdo nosÌ kontaktnÌ ËoËky, m˘ûe b˝t vhodnÏjöÌ je p¯edcviËenÌm vyjmout.

STRES A SMÕCH

M˘ûete, pokud to okolnosti dovolÌ, pouûÌt prakticky kter˝koliv ze zp˘-sob˘ smÌchu. P¯edem uvaûujte o stresov˝ch situacÌch, kterÈ v·s Ëeka-jÌ. P¯em˝ölejte o tom, co je na nich humornÈho, nauËte se jim sm·t.Uvaûujte o tom, jak by se zachoval v takovÈ situaci nÏkdo, o kom vÌte,ûe m· smysl pro humor.V˝hody: SmÌch v·s do znaËnÈ mÌry chr·nÌ p¯ed negativnÌmi d˘sledkystresu. VhodnÈ do deötÏ a nepohody.Rizika: SmÌch sniûuje svalovÈ napÏtÌ, sm·t se nenÌ vhodnÈ v situacÌch,kdy pot¯ebujete plnou fyzickou v˝konnost.

CO TAKHLE ZKUSIT SMÕCH?

V situacÌch, kdy jste cÌtili nÏjakÈ nep¯ÌjemnÈ emoce (t¯eba napÏtÌ ces-tou do pr·ce), Ñzkusteì opaËnÈ emoce. Z·mÏrnÏ tedy vyvolejte pocityradosti a odvahy. Nenuùte se do niËeho, ani si nedÏlejte n·silÌ, jenomsi ¯eknÏte nap .̄ Ñco takhle zkusit smÌch a odvahu?ìV˝hody: VymanÌte se tak z duöevnÌch stereotyp˘ a budete svobodnÏjöÌ.Rizika: Minim·lnÌ.

TÃäIT SE NA SMÕCH

Pokusy uk·zaly, ûe uû to, ûe se ËlovÏk tÏöÌ na nÏco veselÈho nebo ra-dostnÈho, zvyöuje jeho odolnost v˘Ëi stresu. Proto se v situacÌch, kdyse nem˘ûete sm·t na celÈ kolo, tÏöte na to, aû se nÏkdy pozdÏji odsrdce zasmÏjete. ProspÏje v·m to.V˝hody: Odolnost v˘Ëi stresu, viz v˝öe.Rizika: Snad jen nepouûÌvat v situacÌch, kterÈ vyûadujÌ naprostÈ sou-st¯edÏnÌ, nap .̄ p¯ist·nÌ raketopl·nu.

( 148 )

Zp˘soby smÌchu, kterÈ lze ve¯ejnÏ pouûÌvat, ale s jistouobez¯etnostÌ

SmÌch se sluch·tky Ëi knihou ñ Vyvol·v·nÌ pocit˘ pomo-cÌ obliËejov˝ch sval˘ ñ Pom˘cky ke smÌchu ñ DenÌk smÏö-nostÌ ñ P¯irovn·nÌ ñ Pr·ce jako hra ñ NauËte sm·t sv·z·da ñ SmÌch b¯ichem ñ UvÏdomovat si vlastnÌ smÏönÈmyölenky a jedn·nÌ ñ Humor a vy ñ Jakoby se sm·t ñVypr·vÏnÌ ñ Z·sada t¯etÌho gagu ñ Naslouch·nÌ vesel˝mp¯ÌbÏh˘m, anekdot·m atd. ñ Vyhled·vejte spoleËnostvesel˝ch lidÌ ñ SmÏjte se s dÏtmi ñ VÌce smÌchu do vztah˘ñ VesmÌrn˝ ˙smÏv ñ Zv̯ata a smÌch ñ Barevn˝ ˙smÏv,barvy, aura ñ SmÌchem proti ˙zkosti, hnÏvu a nudÏ ñTonglen neboli ÑËistiËka vzduchuì ñ SmÌch nosem ñ ZÌva-cÌ smÌch ñ Telefonick˝ smÌch

SMÕCH SE SLUCH¡TKY »I KNIHOU

Pokud byste mÏli chuù se p¯i transportu hromadnou dopravou jen takpro nic za nic sm·t a stydÏli se, m˘ûete pouûÌt n·sledujÌcÌ trik. Otev¯e-te si nÏjakou knihu nebo si nasaÔte sluch·tka walkmana a rozesmÏjtese. LidÈ si budou myslet, ûe se smÏjete tomu, co Ëtete nebo poslouch·-te, a v·ö smÌch je nebude udivovat.V˝hody: Takto se m˘ûete dob¯e bavit i nad obËansk˝m z·konÌkem.Rizika: NÏkdo se v·m m˘ûe dÌvat p¯es rameno, co ûe to Ëtete tak leg-raËnÌho, a pak b˝t z tÏch paragraf˘ dost p¯ekvapen .̋

VYVOL¡V¡NÕ POCITŸ POMOCÕ OBLI»EJOV›CH SVALŸ

UvolnÏte obliËej, zejmÈna Ëelisti. ⁄sta nechte zav¯en·. Koutky ˙st t·h-nÏte öikmo vzad a vzh˘ru. OËi uvolnÏte, vÌËka nepatrnÏ p¯iv¯ete,pokud se v·m p¯i tom jeötÏ poda¯Ì udÏlat drobnÈ vr·sky vych·zejÌcÌvÏj̯ovitÏ z oËnÌch koutk˘, tÌm lÈpe. UvÏdomte si, jakÈ pocity ve v·svyvol·v· tento v˝raz tv·¯e. Pak p¯id·vejte k z·kladnÌmu v˝razu typickÈ-mu pro ˙smÏv dalöÌ pocity a uvÏdomujte si, jakÈ obliËejovÈ svaly se p¯itom zapojÌ a jak se zmÏnÌ v˝raz (nap .̄ p¯i p¯ekvapenÈm ˙smÏvu sezdvih· oboËÌ).V˝hody: éiv· mimika p˘sobÌ vÏtöinou p¯ÌznivÏji neûli strnul ,̋ nehybn˝v˝raz. UvÏdomÌte si tak lÈpe svÈ emoce, m˘ûete se p¯eladit.

( 149 )

Rizika: Minim·lnÌ. Pokud budete cviËenÌ pouûÌvat v bÏûnÈm ûivotÏ, jet¯eba br·t v ˙vahu charakter situace (nap .̄ blahovoln˝ ˙smÏv by ne-musel uklidnit rozlÌcenÈho öÈfa).

POMŸCKY KE SMÕCHU

Opat¯ete si veselÈ knihy, komickÈ p¯edmÏty. Sem pat¯Ì t¯eba klau-novskÈ nosy, legraËnÌ klobouk, triËko s nÏjak˝m v˝st¯ednÌm n·pisem(m˘ûete ho nosit pod svetrem), gumov· jeötÏrka Ëi jin˝ plaz nebo pro-pisovaËka ve tvaru mrkve. V·ûen˝ lÈka¯ p˘sobÌcÌ na HarvardskÈ uni-verzitÏ, Dr. Herbert Benson, napsal: ÑKdyû si nasadÌte velk˝ nos, nale-pÌte huÚatÈ knÌry a oboËÌ, svÏt v·m r·zem nep¯ipad· tak öpatn .̋ìDobrÈ vtipy si vyst¯ihujte a schov·vejte, p¯ÌpadnÏ je nalepte na vhod-nÈ mÌsto, kde budou na oËÌch. M˘ûete si takÈ opat¯it nahr·vku se smÌ-chem nebo chechtacÌ pytlÌk a takÈ je pouûÌvat. Pokud nem˘ûete tako-vou nahr·vku sehnat, vytvo¯te ji sami.V˝hody: ZmÌnÏnÈ pom˘cky m˘ûete po Ëase nÏkomu vÏnovat.Rizika: DrobnÈ Ëi vÏtöÌ finanËnÌ v˝daje.

Pan äkarohlÌd: ÑSchv·lnÏ jsem ned·vno takov˝ obchod s Ñvesel˝miìvÏcmi navötÌvil. Moc se mi tam nelÌbilo. A ceny nebyly nijak malÈ.ìP¯ipouötÌm, ûe najÌt vhodnou pom˘cku ke smÌchu m˘ûe d·t trochupr·ce. ChechtacÌ pytlÌk na baterie p¯ijde tak na 300 KË, br˝le s velk˝mnosem a huÚat˝m oboËÌm tak na 120 KË. Vyloûen˝ nevkus doporuËu-ji p¯ehlÌûet. V tÈto souvislosti jeötÏ zajÌmavost: NeûivÈ p¯edmÏty jsouzpravidla tÌm smÏönÏjöÌ, ËÌm vÌce p¯ipomÌnajÌ lidi (nap .̄ Kaöp·rekb˝v· smÏönÏjöÌ neû cirkul·rka).

Pan äkarohlÌd: ÑNa tom chech-tacÌm pytlÌku je namalovan˝rozesm·t˝ obliËej. SkuteËnÏ seale smÏje elektronika uvnit .̄A jeötÏ ke vöemu nak¯·ple!ìJestliûe milujete jemnÈ a uölech-tilÈ tÛny, navrhuji spÌöe n·vötÏvunÏkterÈho opernÌho domu.

( 150 )

Chechtací pytlík

DENÕK SMÃäNOSTÕ

Do nÏj si zapisujte, co komickÈho jste proûili nebo s ËÌm jste se setka-li, vËetnÏ r˘zn˝ch p¯e¯eknutÌ a omyl˘.V˝hody: Do denÌËku si m˘ûete nejen zapisovat, ale takÈ si v nÏm ËÌst,cha, cha, cha.Rizika: Mal·, pokud si d·te pozor, komu ho ukazovat a komu ne.

PÿIROVN¡NÕ

Vym˝ölejte ûertovn· p¯irovn·nÌ. Nap .̄ o nÏkom, kdo pr·vÏ nevynik·ËinorodostÌ, si m˘ûete pomyslet, ûe je Ëipern˝ jako najeden˝ hroch zahorkÈho poledne.V˝hody: Rozvoj tvo¯ivosti a fantazie.Rizika: Kdybyste si pustili pusu na öpacÌr, onen ËlovÏk p¯ipomÌnajÌcÌhrocha by s v·mi nemusel souhlasit.

PR¡CE JAKO HRA

Berte alespoÚ na chvÌli pr·ci jako hru. Zeptejte se sami sebe: ÑCo bychteÔ udÏlal, kdybych tuhle pr·ci dÏlal jen tak pro z·bavu?ìV˝hody: Kde konËÌ pr·ce a zaËÌn· hra, je vÌce d·no postojem neû cha-rakterem pr·ce. Nap .̄ dva cestujÌcÌ dÏlajÌ p¯esnÏ totÈû, ale jeden pra-cuje (obchodnÌ cestujÌcÌ) a druh˝ se cestov·nÌm bavÌ.Rizika: Pravda, nÏkterÈ pracovnÌ n·stroje nejsou û·dnÈ hraËky. Vez-mÏte si nap¯Ìklad takovou paroloÔ.

NAU»TE SM¡T SV¡ Z¡DA

Nechte si p¯edvÈst nap .̄ od zad nebo jinÈ p¯etÏûovanÈ Ë·sti tÏla, jakse pr·vÏ u nÌ projevuje vaöe veselost. Pak v p¯ÌsluönÈ Ë·sti tÏla vyvolej-te pocity smÌchu.V˝hody: Moûn· to povede k pocitu uvolnÏnÌ, p¯imÏje v·s to zmÏnitpolohu za lepöÌ, m˘ûete mÌt i pocit, ûe usmÌvajÌcÌ se Ë·st tÏla jako byse zvÏtöila.Rizika: NevhodnÈ v situacÌch, kdy je t¯eba pod·vat svalov˝ v˝kon(nap .̄ p¯i stÏhov·nÌ klavÌru).

SMÕCH BÿICHEM

P¯i zav¯en˝ch ˙stech vyd·vejte kuckav˝ smÌch.V˝hody: NenÌ tak n·padn˝ jako hlasit˝ smÌch.Rizika: Je lÈpe cviËit opatrnÏ a ne moc nahlas, aby se p¯Ìliö nezvyöovaltlak v hrudnÌku a b¯iönÌ dutinÏ. NevhodnÈ pro lidi s k˝lou, po b¯iönÌ

( 151 )

operaci, s pokroËil˝mi hemoroidy, v·ûn˝mi srdeËnÌmi nemocemi, v˝-h¯ezem dÏlohy, p¯i tÏhotenstvÌ, akutnÌch nemocech, u lidÌ s glauko-mem nebo krv·cenÌm v oblasti oka.

UVÃDOMOVAT SI VLASTNÕ SMÃäN… MYäLENKY A JEDN¡NÕ

VeËer si v duchu projdÏte uplynul˝ den a vybavte si, jak· nejvÏtöÌ hlou-post v·s napadla nebo co komickÈho jste udÏlali. ZasmÏjte se tomu,aniû byste tÌm jakkoliv oslabovali sebed˘vÏru. UvÏdomovat si vlastnÌsmÏönÈ myölenky a jedn·nÌ i vtipnÏ je komentovat m˘ûete i pr˘bÏûnÏ.V˝hody: Budete otev¯enÏjöÌ a dok·ûete lÈpe zvl·dat stres.Rizika: Je d˘leûitÈ se umÏt s·m sobÏ zasm·t, ale p¯itom se mÌt r·d.

HUMOR A VY

Kter˝ druh humoru je v·m nejbliûöÌ (such˝ anglick ,̋ dÏtsk ,̋ drsÚ·ck˝nebo naopak laskav ,̋ nesmysln˝)? Moûn· m·te r·di politickÈ vtipy Ëinahr·vky r˘zn˝ch komik˘. NetvrdÌm, ûe t¯eba humor Vlasty BurianamusÌ vyhovovat kaûdÈmu, ale d· se na nÏm ledacos nauËit. Tak v jed-nÈ scÈnce Burian vypr·vÌ, jak potkal zn·mÈho, kter˝ byl umazan .̋ Ne-souvislÈ vypr·vÏnÌ prostÈho p¯ÌbÏhu je p¯eruöov·no z·chvaty smÌchu,coû zabere vÌce Ëasu neû mluven˝ text. Jste-li spÌöe do vnÏjöÌho svÏtazamϯen˝ extrovert, asi budete s chutÌ vypr·vÏt anekdoty, kdeûto spÌ-öe do sebe uzav¯en˝ introvert d· moûn· p¯ednost tichÈmu smÌchu p¯inÏjakÈ duchaplnÈ knÌûce. Kde nejËastÏji nach·zÌte dobr˝ d˘vod sezasm·t pr·vÏ vy?V˝hody: LepöÌ sebepozn·nÌ a sebep¯ijetÌ.Rizika: Asi û·dn·.

JAKOBY SE SM¡T

NebraÚte se skuteËn˝m pocit˘m a nepopÌrejte je. P¯itom se ale podobu t¯Ì vte¯in aû t¯Ì minut chovejte tak, jako byste byli neobyËejnÏveselÌ.V˝hody: NepopÌr·te pocity, ale p¯itom vytv·¯Ìte novÈ.Rizika: Z·leûÌ na tom, jak silnÏ se budete pl·cat do stehen.

VYPR¡VÃNÕ

Z·bavnÈ p¯Ìhody si zapamatujte nebo zapiöte a nÏkomu je vypr·vÏjte.Efekt anekdot a humorn˝ch p¯ÌbÏh˘ b˝v· vÏtöÌ, kdyû nÏjak navazujÌna moment·lnÌ situaci.

( 152 )

V˝hody: PedagogovÈ povaûujÌ vypr·vÏnÌ a popis za jeden z nejlepöÌchzp˘sob˘, jak rozvÌjet vyjad¯ovacÌ schopnosti. Jestliûe se zaËnou druzÌpo vaöem vypr·vÏnÌ sm·t, m˘ûete se k nim p¯idat.Rizika: P¯ÌbÏh sice m˘ûe souviset se situacÌ, ale nemusÌ b˝t pr·vÏvhodn ,̋ aù uû se t˝k· humoru a smÌchu nebo jin˝ch z·leûitostÌ.

Z¡SADA TÿETÕHO GAGU

Gag je dobrÈ t¯ikr·t opakovat. Po prvnÌm uklouznutÌ na ban·novÈslupce, p¯e¯eknutÌ apod. se posluchaËi zasmÏjÌ, p¯i druhÈm o nÏcovÌce a p¯i t¯etÌm ˙plnÏ nejvÌce ze vöeho. Po ËtvrtÈ uû gag neopakujte,protoûe by se nikdo nesm·l a vöichni by si mysleli, ûe by v·m to uû z˘s-talo.V˝hody: Kdyû roz¯eht·te nÏkoho jinÈho, zpÏtnÏ to zase rozesmÏje v·s.Rizika: Rizika ban·nov˝ch slupek jsou zjevn·, zejmÈna p¯i jejich opa-kovanÈm pouûÌv·nÌ.

NASLOUCH¡NÕ VESEL›M PÿÕBÃHŸM, ANEKDOT¡M ATD.

Poû·dejte nÏkoho z dobr˝ch zn·m˝ch, aby v·m ¯ekl nÏjak˝ vtip. Po-dobnÏ poslouûÌ i nahr·vky komik˘, grotesky a jin˝ humorn˝ materi·l.V˝hody: Kdyû se potÈ, co v·m nÏkdo dovypr·vÌ anekdotu, zaËnetechechtat, potÏöÌte tÌm vypravÏËe a prospÏjete svÈmu zdravÌ.Rizika: NÏkterÈ anekdoty jsou p¯ÌöernÈ. AlespoÚ si p¯i nich uvÏdomÌ-te, co se v·m nelÌbÌ.

VYHLED¡VEJTE SPOLE»NOST VESEL›CH LIDÕ

V·ö hlasit˝ smÌch bude ve veselÈ spoleËnosti p¯ijÌm·n lÈpe neû v pros-tor·ch mÏstskÈho h¯bitova. Kdyû uvidÌte nÏkoho v okolÌ se sm·t, p¯i-pojte se k nÏmu, pokud to okolnosti jen trochu dovolÌ. SpoleËnostÌvesel˝ch lidÌ myslÌme i ty, kte¯Ì k n·m p¯ich·zejÌ skrze mÈdia. Aû se bu-dete nÏkdy rozhodovat, jestli se dÌvat na horor nebo komedii, vybertesi urËitÏ to druhÈ.V˝hody: T¯eba ve veselÈ spoleËnosti najdete novÈ p¯·tele.Rizika: Minim·lnÌ, pokud dok·ûete rozliöovat mezi veselostÌ a lehko-myslnostÌ.

SMÃJTE SE S DÃTMI

DÏti se smÏjÌ vÌce neû dospÏlÌ a nepot¯ebujÌ k tomu zvl·ötnÌ d˘vod.P¯ipojte se k nim.

( 153 )

V˝hody: Hr·t si s mal˝mi dÏtmi a sm·t se s nimi prospÌv· dÏtem i do-spÏl˝m.Rizika: Nemohu si na û·dnÈ vzpomenout.

VÕCE SMÕCHU DO VZTAHŸ

Zkuste t¯eba se na sebe vÌce usmÌvat, upozorÚovat na smÏönosti v oko-lÌ, vypr·vÏt si humornÈ historky, br·t s humorem sex, d·vat si humor-nÈ d·rky, nech·vat si humornÈ vzkazy, ûertovnÏ Ñz·pasitì Ëi se jen takbez d˘vodu spoleËnÏ sm·t.V˝hody: M˘ûe to projasnit v·ö vztah.Rizika: Nutno spojit s taktem a jistou ohleduplnostÌ k druhÈmu.

VESMÕRN› ⁄SMÃV

Se zav¯en˝ma oËima se soust¯eÔte do st¯edu hrudnÌku ve v˝öi srdce.Nechte vlny smÌchu ö̯it do celÈho tÏla a pak i do okolÌ, kde se spoju-jÌ s veselostÌ jin˝ch lidÌ. Vlny veselosti se öÌ¯Ì d·l a d·l k vzd·len˝m mÏs-t˘m, kontinent˘m i svÏt˘m, kde se spojujÌ s podobn˝mi dobr˝mi vib-racemi a pronikajÌ cel˝m vesmÌrem.V˝hody: RozvÌjÌte tak svoji fantazii, navÌc je to velmi levn˝ zp˘sob ko-munikace se vzd·len˝mi smÌöky ve vöech koutech vöehomÌra.Rizika: Nezlobte se, prosÌm, na sebe nebo na mÏ, pokud v·m to ne-p˘jde hned napoprvÈ.

ZVÕÿATA A SMÕCH

NedoporuËuji sh·nÏt tak legraËnÌ ûivoËichy jako jsou elektrick˝ rej-nok, jagu·r nebo zmije pÌseËn·. Sm·t se m˘ûete i kotÏti, morËat˘mnebo kr·lÌËk˘m. LegraËnÌ jsou i s˝korky za oknem a sebevÏdomÏ pre-ludujÌcÌ kos.V˝hody: Zv̯at˘m vÏtöinou nijak nevadÌ, ûe se jim smÏjete. Moûn· ûenÏkdy majÌ zv̯·tka legraci naopak z n·s lidÌ.Rizika: NÏkter· zv̯·tka kouöou, ökr·bou nebo majÌ bleöky.

BAREVN› ⁄SMÃV, BARVY, AURA

P¯edstavte si, ûe vnit¯nÌ prostor vaöeho tÏla je naplnÏn Ëirou tekuti-nou. NynÌ do tÈto tekutiny k·pnÏte nÏjakou veselou barvu, nap .̄oranûovou. Pozorujte, jak se barevn· veselost öÌ¯Ì v celÈm tÏle.VÏnujte takÈ pozornost tomu, jak˝m barv·m d·v·te p¯ednost v kaûdo-dennÌm ûivotÏ a jak˝mi se obklopujete doma i v zamÏstn·nÌ. Jsou tojasnÈ barvy jako ûlut·, Ëerven·, oranûov· nebo spÌöe odstÌny ËernÈ,

( 154 )

öedÈ a hnÏdÈ? Co takhle po¯Ìdit si alespoÚ oranûovou, ûlutou nebohr·ökovÏ zelenou propisovaËku mÌsto obvyklÈ ËernÈ. NÏjak˝ Ëern˝p¯edmÏt (t¯eba digit·lnÌ budÌk) m˘ûete p¯ÌpadnÏ vylepöit barevnousamolepkou, vesel˝m n·pisem apod.Pokud na takovÈ vÏci vϯÌte, m˘ûete za pomoci p¯edstavy zlatoûlutÈ,z·¯ivÏ bÌlÈ nebo modrÈ barvy proz·¯it a vyspravit svoji auru (ËÌmû semyslÌ jak˝si energetick˝ obal tÏla).V˝hody: Rozvoj tvo¯ivosti, v˝tvarnÈho cÌtÏnÌ, v·ö svÏt bude barevnÏjöÌ.Rizika: Nap .̄ jasnÏ Ëerven· barva obleËenÌ nenÌ nejvhodnÏjöÌ v situa-cÌch, kdy je lÈpe nevzbuzovat pozornost.

SMÕCHEM PROTI ⁄ZKOSTI, HNÃVU A NUDÃ

Vyzkouöejte si druhy smÌchu pom·hajÌcÌ p¯eladit jednotlivÈ emoce(proti ˙zkosti pouûijte vysok˝ a kr·tce znÏjÌcÌ smÌch, z nÏj pak p¯ejdÏ-te do norm·lnÌho smÌchu, proti hnÏvu hlubok˝ a hrdelnÌ smÌch, pochvÌli z nÏj opÏt p¯ejdÏte do norm·lnÌho smÌchu a proti nudÏ nebostresu melodick˝ a p¯Ìjemn˝ smÌch).V˝hody: EmoËnÌ p¯eladÏnÌ.Rizika: Pisklav˝ hlasit˝ smÌch m˘ûe trochu nam·hat hlasivky, protoz nÏj rychle p¯ejdÏte do polohlasnÈho norm·lnÌho smÌchu. Je takÈt¯eba br·t ohled na okolnosti. Nap .̄ jste-li subtilnÌ d·ma, hlubok˝hrdelnÌ smÌch by mohl ponÏkud p¯ekvapit t¯eba kade¯nici.

TONGLEN NEBOLI Ñ»ISTI»KA VZDUCHUì

P¯edpokl·d·, ûe v kaûdÈm z n·s je cosi prap˘vodnÌho a dokonalÈho ñto, co buddhistÈ naz˝vajÌ Buddhovo vÏdomÌ. K¯esùanÈ by moûn· ho-vo¯ili o KristovÏ vÏdomÌ a hinduistÈ o ·tmanu nebo brahma. Postupje n·sledujÌcÌ:1. UvÏdomujte si sv˘j dech. Zamϯte pozornost do st¯edu hrudnÌkuve v˝öi srdce. Sem tradice umisùuje Buddhovo vÏdomÌ, duchovnÌsrdce, ·tman, tedy to nejdokonalejöÌ, co je v n·s.Vdechujte bolest, utrpenÌ, nedokonalosti, chyby svoje i druh˝ch ja-koûto temn˝ opar. VeÔte je do st¯edu hrudnÌku do duchovnÌho srdce,kde se oËistÌ. Pak vydechujte radost, klid a soucit.V˝hody: O tomto cviËenÌ tradice tvrdÌ, ûe p¯i soustavnÈm praktikov·-nÌ dok·ûe zmÏnit povahu ËlovÏka k lepöÌmu.Rizika: Nep¯ÌjemnÈ myölenky mohou b˝t tak silnÈ, ûe se v nich ËlovÏkztratÌ. V tom p¯ÌpadÏ je t¯eba se vr·tit k uvÏdomov·nÌ si dechu a zklid-nit se.

( 155 )

SMÕCH NOSEM

P¯edstavte si, ûe v·m na konci nosu vyrostla pastelka. Za pomocÌ po-hyb˘ hlavy nakreslete ve vzduchu touto pastelkou usmÏvavou tv·-¯iËku.V˝hody: ProcviËÌte krËnÌ svaly.Rizika: Minim·lnÌ.

ZÕVACÕ SMÕCH

P¯i tomto druhu smÌchu se rozespale smÏjeme a zÌv·me p¯itom.V˝hody: P¯i zÌv·nÌ se lÈpe prokrvÌ mozek, takûe v·m to bude lÈpe my-slet.Rizika: LidÈ v okolÌ zaËnou moûn· zÌvat takÈ. Ale to aû tak nevadÌ.

TELEFONICK› SMÕCH

VezmÏte si do ruky sluch·tko nebo mobil a reagujte tak, jako by v·mnÏkdo vypr·vÏl nÏco neuvϯitelnÏ smÏönÈho.V˝hody: D· se pouûÌt i na ve¯ejnosti.Rizika: Bylo by ovöem zvl·ötnÌ, kdyby v·m pr·vÏ nÏkdo volal, a vy jstese sm·li zvonÏnÌ.

Zp˘soby smÌchu pro pouûitÌ v soukromÌPostupn˝ smÌch ñ Rozhovor smÌchem ñ Vnit¯nÌ ˙smÏvpro pokroËilÈ ñ Seznam velmi v·ûn˝ch z·leûitostÌ ñ SmÌchkonËetinami ñ PozvÏte Pu-taje ñ äùastnÈ batole ñ Trans-cendent·lnÌ smÌch ñ SmÌch s brËkem ñ ÿvoucÌ lev ñ Tu-rista z Tramt·rie ñ Pygmejsk˝ smÌch ñ SebevÏdom˝ smÌchñ HudebnÌ smÌch ñ SmÌch ve snu ñ SmÌch rukama ñStyd-liv˝ smÌch ñ Nafukov·nÌ balÛnu ñ »Ìnsk˝ smÌch ñ SlepiËÌsmÌch ñ RybÌ smÌch ñ StaÚte se öaökem ñ Sm·t se ze srdceñ Indick˝ smÌch ñ MedvÏdÌ smÌch ñ OpiËÌ smÌch ñ RannÌ˙smÏv ñ Okamûit˝ smÌch

POSTUPN› SMÕCH

Lze cviËit ve skupinÏ i individu·lnÏ. Ve skupinÏ se cviËÌ v kruhua ˙ËastnÌci se na sebe dÌvajÌ. CviËÌte-li sami, tak nejlÈpe p¯ed zrcad-lem, ale zrcadlo nenÌ podmÌnkou. Nejd¯Ìv se zatva¯te v·ûnÏ. Pak nechtev˝razem tv·¯e probleskovat veselÌ. N·znaky smÌchu se st·vajÌ z¯etelnÏj-

( 156 )

öÌ, postupnÏ v˝raz p¯ech·zÌ v jasn˝ ˙smÏv, ˙smÏv se zesiluje, m˘ûete se˙plnÏ rozz·¯it nebo i rozchechtat.V˝hody: UvÏdomÌte si, jak snadno a rychle se mohou emoce mÏnit.Rizika: Rizika silnÈho smÌchu viz ˙vodnÌ kapitola; z˘stanete-li u de-centnÌho pochecht·v·nÌ, jsou minim·lnÌ nebo û·dn·.

ROZHOVOR SMÕCHEM

Pokud se cviËÌ ve skupinÏ, ˙ËastnÌci se rozdÏlÌ do dvojic, m˘ûete cvi-Ëit i s p¯Ìtelem, p¯ÌtelkynÌ apod. ÑPopovÌdejte siì se sv˝m partneremv˝luËnÏ za pomoci r˘zn˝ch forem smÌchu.V˝hody: SpoleËn˝ smÌch posiluje vztahy.Rizika: Je t¯eba p¯edem zd˘raznit, ûe se nesmÏjeme druhÈmu, ales druh˝m.

VNITÿNÕ ⁄SMÃV PRO POKRO»IL…

PodobnÏ jako u vnit¯nÌho ˙smÏvu rozza¯te na stranÏ oËÌ obr·cenÈdovnit¯ hlavy zlatÈ svÏtlo. P¯i zav¯en˝ch oËÌch posÌlejte svÏtlo dovnit¯tÏla nam·han˝m nebo z jinÈho d˘vodu vaöÌ laskavÈ pozornosti hod-n˝m Ë·stem tÏla. R˘znÈ Ë·sti tÏla, ke kter˝m se smÌch dostal, odpovÌ-dajÌ oËÌm podobnÏ, tj. ˙smÏvem. CviËenÌ v·s jistÏ nep¯ekvapilo, vÌtep¯ece uû, ûe smÌch je d˘leûit˝m sign·lem nejen pro naöe okolÌ alei pro n·s samÈ.V˝hody: Nap¯Ìklad vaöi slinivku b¯iönÌ moûn· velmi potÏöÌ, kdyû se nani koneËnÏ jednou vlÌdnÏ podÌv·te a povzbudivÏ se p¯i tom usmÏjete.Rizika: P¯edstavte si n·sledujÌcÌ dialog:On ñ Ñ»emu se, prosÌm tÏ, smÏjeö?ìOna ñ ÑHo, ho, ho, slinivce!ì

SEZNAM VELMI V¡éN›CH Z¡LEéITOSTÕ

Vyrobte si seznam velmi z·vaûn˝ch okolnostÌ vaöeho ûivota. Aû budetemÌt seznam hotov, vezmÏte ho do pravÈ ruky, postavte se p¯ed zrcadloa slavnostnÏ p¯e¯Ìk·vejte: ÑChrup je v·ûn· z·leûitostì, Ñfinance jsouv·ûn· z·leûitost,ì ÑvÏk je v·ûn· z·leûitost Öì atd. Tak se v·ûn˝m z·le-ûitostem hezky zasmÏjte!V˝hody: Odstup, uvolnÏnÌ, nadhled.Rizika: NÏkdo by mÌsto smÌchu mohl zaËÌt t·hle na¯Ìkat. V tom p¯Ìpa-dÏ se m˘ûe zasm·t pozdÏji, aû se mu ulevÌ.

( 157 )

SMÕCH KON»ETINAMI

LehnÏte si na z·da, p¯it·hnÏte stehna k trupu a pokrËte ruce v lok-tech. Nohama i rukama vykon·vejte pohyby jako p¯i jÌzdÏ na kole. Dorytmu ölap·nÌ vyslovujte ve zrychlujÌcÌm se tempu slabiky Ñha, ha, hañ ho, ho, ho ñ he, he, he ñ hi, hi, hi ñ ha, ha, ha ñ ho, ho, ho ñ he, he,he ñ hi, hi, hi ñ ha, ha, ha ñ ho, ho, ho ñ he, he, he ñ hi, hi, hiÖì Tem-po a trv·nÌ p¯izp˘sobte svÈ kondici. Na konci se moûn· budete uûjenom sm·t leûÌce bezvl·dnÏ na zemi, coû nevadÌ.V˝hody: Zvl·ötÏ ˙ËinnÈ p¯i spoleËnÈm praktikov·nÌ ve skupinÏ.Rizika: Dosti hluËnÈ, zvl·ötÏ p¯i praktikov·nÌ ve skupinÏ. NevhodnÈpro lidi s k˝lou, po b¯iönÌ operaci, s pokroËil˝mi hemoroidy, v·ûn˝misrdeËnÌmi nemocemi, v˝h¯ezem dÏlohy, v tÏhotenstvÌ, p¯i akutnÌchnemocech, u lidÌ s glaukomem nebo krv·cenÌm v oblasti oka.

POZVÃTE PU-TAJE

O veselÈm mnichu Pu-tajovi jsme se jiû zmiÚovali. PozvÏte ve svÈ fan-tazii Pu-taje k sobÏ dom˘ nebo t¯eba i do svÈho zamÏstn·nÌ. P¯edsta-vujte si, co se bude dÌt. NejspÌö se zaËne s laskav˝m pochopenÌm srdeË-nÏ sm·t.V˝hody: Snadno si tak opat¯Ìte veselou spoleËnost. I nÏjak˝ symbolic-k˝ d·rek byste mohli dostat.Rizika: PodobnÏ jako u jin˝ch fantazijnÌch technik nepouûÌv·me p¯iËinnostech vyûadujÌcÌch naprostÈ soust¯edÏnÌ (kr·jenÌ cibule, pr·cena bagru apod.).

äçASTN… BATOLE

KleknÏte si na zem a op¯ete se o nataûenÈ paûe (podpor kleËmo). Pro-v·dÏjte r˘znÈ smÏönÈ pohyby hlavou, rameny, trupem i p·nvÌ, pohy-bujte se na vöech Ëty¯ech dop¯edu i dozadu, dÌvejte se p¯es ramenoatd. P¯i tom vöem se öùastnÏ usmÌvejte (nemusÌte jako norm·lnÌ batole400 x za den).V˝hody: Velmi vhodnÈ cviËit ve spoleËnosti jin˝ch batolat jakÈhokolivvÏku. ProspÌv· p·te¯i a zejmÈna tÏm, kdo tr·vÌ hodnÏ Ëasu vsedÏ.Rizika: Umazan· kolena.

TRANSCENDENT¡LNÕ SMÕCH

SednÏte si na zem p¯ed zrcadlo do nÏjakÈ meditaËnÌ pozice, p¯Ìpad-nÏ pouûijte nÌzkÈ sed·tko. DÌvejte se na sebe a naprosto bezd˘vodnÏ

( 158 )

se smÏjte asi dvÏ minuty. Cvik m˘ûete vylepöit vhodn˝mi gesty, nap .̄ siukazovat na toho komickÈho ËlovÏka v zrcadle.V˝hody: SmÌchu se dob¯e da¯Ì ve veselÈ spoleËnosti. V tomto p¯ÌpadÏsi veselou spoleËnost za pomoci zrcadla dÏl·te sami.Rizika: Pokud se nÏkdo smÏje na stoliËce nebo na ûidli, p·d na zem,cha, cha, cha.

SMÕCH S BR»KEM

Pohyb ˙st p¯i smÌchu m˘ûete nacviËovat za pomoci brËka. Dejte si homezi zuby nap¯ÌË ˙st. Schv·lnÏ se tak na sebe podÌvejte do zrcadla.NejspÌö v·m to zlepöÌ n·ladu.V˝hody: Spo¯ivÌ Ëten·¯i ocenÌ to, ûe i pouûitÈ brËko zde najde uplat-nÏnÌ.Rizika: Pokud nÏkdo brËko p¯ekousne, je t¯eba p¯ÌötÏ pouûÌt novÈ.

ÿVOUCÕ LEV

VsedÏ nat·hnÏte ruce, dlanÏ smϯujÌ öikmo dop¯edu a k zemi. Co nej-vÌce roztahujte prsty a dlanÏ oh˝bejte nahoru. Z·roveÚ hodnÏ vy-plazujte jazyk a co nejvÌc napÌnejte vöechny obliËejovÈ svaly, kterÈ sidok·ûete uvÏdomit. OËi jsou doöiroka otev¯enÈ, bradu p¯ibliûujtek hrudnÌku a dÌvejte se na öpiËku nosu. D˝chejte norm·lnÏ a vydrûtetak dlouho, dokud je to p¯ijatelnÈ (ze zaË·tku nap .̄ 8 n·dech˘ a v˝-dech˘). Pak se posaÔte nebo poloûte a uvÏdomte si, co se dÏje ve vaöemtÏle (ËastÈ jsou pocity tepla v obliËeji a rukou a uvolnÏnÌ hlasivek) i cocÌtÌte po duöevnÌ str·nce. CviËenÌ m˘ûete jeötÏ 1ñ2 x opakovat. Pokro-ËilÌ si mohou cvik jeötÏ vylepöit tÌm, ûe budou pohybovat jazykem zestrany na stranu.V˝hody: Dobr˝ zp˘sob jak uvolnit potlaËenÈ emoce. P¯i praktikov·nÌve skupinÏ ale neb˝v· p¯i tomto cviku o smÌch nouze. Cvik navÌc mÌr-nÌ bolesti v krku, pom·h· p¯i hlasovÈ ˙navÏ a p¯ÌznivÏ p˘sobÌ na pleùobliËeje.Rizika: Vypad· to divoce, ale je to bezpeËnÈ. CviËenÌ pouûÌv·m s·mi u pacient˘ mnoho let, zkuöenosti s nÌm jsou dobrÈ.

TURISTA Z TRAMT¡RIE

P¯edstavte si, ûe jste turista z Tramt·rie, kter˝ zavÌtal do nÏjak˝ch vel-mi smÏön˝ch konËin. M˘ûete takhle t¯eba chodit po bytÏ a ¯ehtat setÏm podivn˝m p¯edmÏt˘m, kterÈ se tam za lÈta nahromadily.

( 159 )

V˝hody: PodÌv·te se na zn·mÈ vÏci nov˝m pohledem. To je d˘leûitÈpro vyn·lezce, umÏlce, vÏdce a lidi, kte¯Ì majÌ m·lo penÏz na skuteË-nÈ cestov·nÌ.Rizika: P¯ed tÌm, neû se na takovou proch·zku bytem vyd·te, radÏjiinformujte lidi ve spoleËnÈ dom·cnosti.

PYGMEJSK› SMÕCH

AfriËtÌ PygmejovÈ se p¯i smÌchu svalÌ na zem. Vzhledem k tomu, ûejsou nÌzkÈho vzr˘stu, asi je p·d na zem moc nebolÌ, rozhodnÏ ne tak,aby jim to br·nilo v srdeËnÈm smÌchu vleûe. Vy ale buÔte opatrnÌ a d·-vejte pozor, kam, jak a na co padnete. P¯i smÌchu na zemi se m˘ûetelibovolnÏ p¯evalovat. Zvl·ötÏ snaûivÌ to mohou celkem t¯ikr·t opako-vat. Sotva se za ¯ehotu pot·civÏ postavÌme, opÏt se suneme se smÌ-chem k zemi.Varianta: P¯i nÌ vleûe na z·dech s pokrËen˝ma nohama na zemi nad-zdvihneme p·nev, ruce poloûÌme ze stran na b¯icho a smÏjeme se, aûn·m b¯icho i p·nev vesele poskakujÌ. V˝hodou je, ûe si takto p¯Ìjem-nÏ posÌlÌme d˘leûitÈ svaly v p·nevnÌ oblasti.V˝hody: P¯i smÌchu kles· svalovÈ napÏtÌ. Vleûe na zemi û·dnÈ napjatÈkosternÌ svaly nepot¯ebujete a hezky se uvolnÌte. P·d na zem uËÌ p¯e-stat se kontrolovat, coû je v nÏkter˝ch ûivotnÌch situacÌch to nejrozum-nÏjöÌ, co se d· udÏlat.Rizika: Jsou zjevn·. Tento zp˘sob smÌchu se nap .̄ nesmÌ cviËit v mo-Ë·lech, p¯i ËiötÏnÌ kanalizace ani na strniötÌch. Jinak platÌ podobn·omezenÌ jako u jin˝ch vydatn˝ch forem smÌchu. A dol˘ je t¯eba se su-nout opatrnÏ.

SEBEVÃDOM› SMÕCH

Postavte se rozkroËmo, pevnÏ a zp¯Ìma. Vybavte si situaci, kdy jste p¯e-konali nÏjak˝ problÈm nebo zvl·dli obtÌûnou situaci. Opakujte nahlasnebo polohlasem Ñha-ha-haì a lehce se poklep·vejte pÏstmi do hornÌË·sti hrudnÌku. M˘ûete se p¯i tom navÌc pohupovat nebo dÏlat jinÈpohyby, usmÌvat se, ¯ehtat se Ëi se vesele öklebit.V˝hody: Podle A. GoodheartovÈ se takto povzbuzuje Ëinnost brzlÌkua posiluje se imunita. Za to sice neruËÌm, ale rozhodnÏ si tento druhsmÌchu vyzkouöejte, trocha zdravÈho sebevÏdomÌ m˘ûe jenom pro-spÏt.

( 160 )

Rizika: Minim·lnÌ, leda by si nÏjak˝ milovnÌk historickÈho öermuzapomnÏl sundat ûeleznÈ rukavice.Pozn·mka: P¯i cviËenÌ ve skupinÏ m˘ûete poû·dat, aby zdvihli ruce ti,kdo si vybavili situaci, kdy byli ˙spÏönÌ. SpoleËn˝ smÌch zah·jÌte, aûkdyû zdvihne ruce vÏtöina ˙ËastnÌk˘.

HUDEBNÕ SMÕCH

Praktikuje se v klubech smÌchu, kterÈ zaloûil Dr. Kataria. ZpÌvejte sla-biku Ñho, hoì nebo Ñha, haì na libovoln˝ n·pÏv.V˝hody: Asi v·m to zlepöÌ n·ladu.Rizika: DoporuËuji nezpÌvat slabiku Ñha, haì ve¯ejnÏ a nahlas na me-lodii st·tnÌ hymny zemÏ, v nÌû se pr·vÏ nach·zÌte. Naprost˝m nedos-tatkem humoru se vyznaËujÌ zejmÈna nÏkterÈ diktatury.

SMÕCH VE SNU

Pokud nedok·ûete vÏdomÏ ovl·dat pr˘bÏh sv˝ch sn˘ (a to umÌ m·lo-kdo), vybavte si po probuzenÌ sv˘j a v duchu se do nÏj vraùte. P¯ivolej-te nÏjakou nadpozemskou bytost se smyslem pro humor a sen s jejÌpomocÌ dotvo¯te, aby dopadl dob¯e a byla v nÏm i legrace.V˝hody: Rozvoj tvo¯ivosti a p¯edstavivosti.Rizika: U hodnÏ tÏûk˝ch sn˘ se to nemusÌ hned povÈst. Jinou moûnos-tÌ je si o snu s nÏk˝m d˘vÏryhodn˝m a moudr˝m pohovo¯it.

SMÕCH RUKAMA

Ve stoji p¯it·hnÏte ruce k ramennÌm kloub˘m. P¯i v˝dechu prudcep¯edpaûte a opakujte: ÑJsem radostn˝ì nebo Ñjsem radostn·ì. S dalöÌmn·dechem znovu p¯it·hnÏte ruce k ramen˘m. P¯i v˝dechu upaûtea opakujte: ÑJsem vesel˝ì nebo Ñjsem vesel·ì. S dalöÌm n·dechem opÏtp¯it·hnÏte ruce k ramen˘m. Prudce vzpaûte a opakujte: ÑJsem nadöe-n˝ì nebo Ñjsem nadöen·ì. Zvl·ötÏ snaûivÌ mohou p¯idat jeötÏ radostn˝v˝k¯ik Ñjuch˘!ì P¯i v˝dechu a vzpaûov·nÌ p¯ejdÏte do v˝ponu na öpiË-k·ch nohou. S dalöÌm n·dechem se vraùte do v˝chozÌ polohy.V˝hody: Velmi optimistickÈ, s tÌmto cviËenÌm m·me ty nejlepöÌ zkuöe-nosti.Rizika: NÏkdo p¯i tomto cviËenÌ vyskakuje. To nedoporuËuji. Zvl·ötÏne moc vysoko.

( 161 )

STYDLIV› SMÕCH

Poloûte obÏ ruce na ˙sta, jako byste se stydÏli sm·t. Pak n·hle vybuch-nÏte smÌchem, obÏma rukama t¯epejte ve v˝öi hlavy, zvuky m˘ûete p¯i-tom vyd·vat, jak je libo.V˝hody: Takov˝ v˝buch smÌchu m˘ûe vyËistit v·ö vnit¯nÌ prostor, navÌcje to legrace.Rizika: V soukromÌ minim·lnÌ, na ve¯ejnosti je to hodnÏ n·padnÈ.

NAFUKOV¡NÕ BAL”NU

Zhluboka se nadechnÏte a nafukujte imagin·rnÌ balÛnek. Za pomociruky ukazujte, jak se balÛn zvÏtöuje. Kdyû praskne, zatva¯te se p¯ekva-penÏ a zaËnÏte se sm·t.V˝hody: M˘ûe to b˝t legrace.Rizika: NezasvÏcen˝ pozorovatel by se takovÈmu poËÌn·nÌ mohl divit.

»ÕNSK› SMÕCH

Ve stoji s pokrËen˝mi koleny, zpevnÏn˝mi h˝ûdÏmi a hlavou vytaûenouza temeno vzh˘ru upaûte do stran, s n·dechem naberte po¯·dn˝ kusnebeskÈ energie a p¯i v˝dechu ji shora veÔte skrze temeno do b¯icha.Ruce si p¯itom poloûte na b¯icho. V okamûiku, kdy jsou ruce na b¯i-öe, se zaËnÏte sm·t, aû v·m bude b¯icho hopsat. Opakujte dle libosti.Varianta: Ruce jsou p¯ed b¯ichem öpiËkami prst˘ k sobÏ a nedot˝ka-jÌcÌ se b¯icha ani navz·jem. T¯este cel˝m tÏlem a ¯ehtejte se. Pak si po-loûte jednu ruku na pupek a druhou p¯es ni, abyste energii naËerpa-nou smÌchem uschovali.V˝hody: PodobnÈ jako u jin˝ch vydatnÏjöÌch forem smÌchu.Rizika: Podobn· jako u jin˝ch vydatnÏjöÌch forem smÌchu.

SLEPI»Õ SMÕCH

P¯i slepiËÌm smÌchu ËlovÏk m·v· lehce pokrËen˝mi paûemi, pohupu-je se na pokrËen˝ch kolenou dokola a smÏje se, jako kdyû kd·k· sle-pice.V˝hody: Je to velmi osvÏûujÌcÌ.Rizika: Tento druh smÌchu vyûaduje hodnÏ mÌsta. CviËÌte-li doma, p¯i-zp˘sobte hlasitost projevu kvalitÏ zvukovÈ izolace. To se net˝k· tÏch,kdo bydlÌ v h·jovnÏ.

( 162 )

RYBÕ SMÕCH

M·vejte lokty jako ploutvemi, pohupujte se v kolenou, nafukujte tv·-¯e a pohybujte se jako velk· ryba, kter· s p¯ehledem a blahovolnÏ plu-je vodami.V˝hody: M˘ûete si takhle ve fantazii zaplavat t¯eba v ˙noru a to i bezcestovky.Rizika: Chytr· ryba si d·v· pozor, jestli nenÌ v ûÌûalce h·Ëek. Kdybytam byl, tak se rozesmÏje, zmÏnÌ smÏr a plave pryË.

STA“TE SE äAäKEM

OblÈknÏte na sebe to nejsmÏönÏjöÌ, co najdete a öaökujte p¯ed zrcad-lem. P¯ÌpadnÏ m˘ûete svoji produkci nabÌdnout pro pobavenÌ blÌz-k˝m lidem a p¯·tel˘m.V˝hody: NemusÌte Ëekat, aû p¯ijede cirkus. Uöet¯Ìte za vstupnÈ.Rizika: V·ö kost˝m by mohl nÏkdo povaûovat za mÛdnÌ v˝st¯elek a sna-ûit se v·s napodobit. To by ale byl jeho nebo jejÌ problÈm.

SM¡T SE ZE SRDCE

Jedn· se o cviËenÌ p¯evzatÈ z ËÌnskÈho systÈmu Ëchi-kung. V˝chozÌ po-lohou je stoj s nohama rovnobÏûnÏ na ö̯i ramen, kolena pokrËen·,zpevnÏnÈ h˝ûdÏ, temeno hlavy vytaûeno vzh˘ru. Ruce poloûÌme napupek a p¯edstavÌme si v hloubi b¯icha svÏtelnou kouli ûivotnÌ ener-gie. Kouli za pomoci rukou vyzdvihneme do v˝öe srdce, dlanÏ odst·-vajÌ od sebe. DlanÏ pak opisujÌ v horizont·lnÌ rovinÏ kruhy, p¯i tomjakoby ze svÈho srdce d·v·me svÏtu to nejlepöÌ, co v n·s je. P¯i tom seusmÌv·me. Opakujeme nap .̄ 8 x. Pak opisujeme kruhy v opaËnÈmsmÏru a p¯edstavujeme si, ûe ze svÏta do svÈho srdce p¯ijÌm·me to nej-lepöÌ a to opÏt s ˙smÏvem. Pak svoji svÏtelnou kouli vr·tÌme zp·tky dob¯icha a poloûÌme ruce na b¯icho.V˝hody: Je to hezkÈ, poetickÈ a zdravÈ.Rizika: CviËenÌ je to bezpeËnÈ, ale vûdy na konci je t¯eba vr·tit ener-gii zp·tky do b¯icha.

INDICK› SMÕCH

IndovÈ se bÏûnÏ zdravÌ sepnutÌm rukou na prsou a ˙klonou. Prakti-kujte nejlÈpe ve dvojici nebo alespoÚ p¯ed zrcadlem. Takto se m˘ûe-te opakovanÏ dosti rychle ukl·nÏt a ¯ehtat se. Ponechme stranou

( 163 )

okolnost, ûe typick˝ Ind by se spokojil s lehk˝m ˙smÏvem a jednou˙klonou. Bonton smÌchu m· jin· pravidla.V˝hody: Jeden ze symbolick˝ch v˝klad˘ tohoto pozdravu je: KlanÌm setomu NejvyööÌmu, co je v tobÏ a co je i ve mnÏ, co m·me spoleËnÈho.Kdyû se p¯itom jeötÏ smÏjete, vlastnÏ tak dod·v·te, ûe z toho m·te ra-dost.Rizika: ZatÌmco se takto dlouze s nÏk˝m zdravÌte na zast·vce, mohl byv·m ujet autobus.

MEDVÃDÕ SMÕCH

P¯i medvÏdÌm smÌchu se poloûÌme na z·da, nohy i ruce zdvihneme kestropu a prot¯ep·v·me je. P¯itom se smÏjeme hlubok˝m b¯iönÌm smÌ-chem jako hravÈ medvÌdÏ.V˝hody: Unaven˝m kloub˘m se lÌbÌ, kdyû se prot¯epajÌ a rozh˝bajÌ,aniû by byly zatÏûov·ny, navÌc je to dobrÈ proti k¯eËov˝m ûil·m.Rizika: NevhodnÈ pro lidi po operaci b¯icha a tam, kde nenÌ û·doucÌzvyöovat nitrob¯iönÌ tlak. NemusÌte ale mÌt strach, ûe by si nÏkdo mys-lel, ûe m·te delirium tremens. To vypad· jinak.

OPI»Õ SMÕCH

Postavte se, kolena jsou mÌrnÏ pokrËen·, h˝ûÔovÈ svaly mÌrnÏ staûenÈ,hlava vytaûena za temeno vzh˘ru ke stropu, ruce spoËÌvajÌ v bedernÌoblasti v mÌstech, kde jsou ledviny. Tuto oblast t¯ete nahoru a dol˘a blaûenÏ se smÏjte jako opice, kterou nÏkdo drbe na z·dech. M˘ûe-te se p¯i tom lehce pohupovat v kolenou. Opakujte 8ñ32 x.V˝hody: Podle ËÌnskÈ tradice toto cviËenÌ posiluje ledviny, kter˝m tra-diËnÌ ËÌnskÈ lÈka¯stvÌ p¯ipisuje jeötÏ vÏtöÌ v˝znam neû z·padnÌ medicÌ-na. Ledviny nap .̄ souvisejÌ i s ml·dÌm Ëili tento cvik »ÌÚanÈ povaûujÌza omlazujÌcÌ. To by s trochou nads·zky ölo ¯Ìci o kaûdÈm smÌchu.Rizika: ElegantnÌ d·ma se m˘ûe ost˝chat na ve¯ejnosti p¯edstÌrat, ûeje opice. To na nÌ ale nikdo nechce, aù si hezky cviËÌ ve svÈm budo·ru.

RANNÕ ⁄SMÃV

Po r·nu se odeberte do koupelny nebo k um˝vadlu a jeötÏ rozespalÌse na sebe do zrcadla zasmÏjte. Pokud v·m bude p¯ipadat nesmyslnȯehtat se na sebe, kdyû by se v·m chtÏlo jeötÏ sp·t, tÌm lÈpe. Moûn· serozesmÏjete o to vÌc a dobr· n·lada v·m vydrûÌ cel˝ den.

( 164 )

V˝hody: JednoduchÈ a nezabere to moc Ëasu, navÌc si hned po r·nup¯ipomenete, jakÈ jste roztomilÈ stvo¯enÌ.Rizika: é·dnÈ mÏ nenapad·.

OKAMéIT› SMÕCH

NejlÈpe je ho pouûÌvat brzy pro probuzenÌ a p¯ed zrcadlem. äpiËkyprst˘ poloûte kousek nad dolnÌ Ëelist a povytahujte jimi koutky ˙stvzh˘ru. P¯imhu¯te p¯i tom oËi. Pak se m˘ûete jeötÏ chvÌli chechtats rukama volnÏ podle tÏla.V˝hody: Mysl je brzy r·no citliv· a do novÈho dne vykroËÌte vesele.Rizika: Nepraktikujte p¯ed zrcadly, kter· jsou zezadu pr˘hledn· ñ tamajÌ nap .̄ v nÏkter˝ch obchodech.

( 165 )

Okamžitý smích

MUDr. KAREL NEäPOR, CSc .

LÉČIVÁ MOC

smíchuS m í c h a z d r a v í

S m í c h a v z t a h y

S m í c h a p r á c e

S m í c h a v ý c h o v a

Fotografie na ob·lce VojtÏch Vlk.I l u s t r o v a l V· c l a v H r a d e c k ˝ .T y p o g r a f i e V l a d i m Ì r Ve r n e r.Vydalo nakladatelstvÌ Vyöehrad,spol. s r. o., v Praze roku 2010 jakosvou 949 . publ ikac i . RedakËnÏz p r a c o v a l a B l a n k a K o u t s k · .O d p o v Ï d n · r e d a k t o r k a J i t k aSuch·. Vyd·nÌ ËtvrtÈ, rozö̯enÈ.A A 7 , 1 5 . S t r a n 1 7 6 . V y t i s k l at i s k · r n a S - T i s k , V i m p e r k .

DoporuËen· cena 188 KË

NakladatelstvÌ Vyöehrad, spol. s r.o.Praha 3, VÌta NejedlÈho 15e-mail: info@ivysehrad.cz

www.ivysehrad.cz

ISBN 978 -80 -7429-054-1