NÁBOŽENSKÉ KONFLIKTY 16. STOLETÍ. www.zlinskedumy.cz. Náboženské války 16. století na území Svaté říše římské. [1] Tomáš Müntzer. - PowerPoint PPT Presentation
11
www.zlinskedumy.cz NÁBOŽENSKÉ KONFLIKTY 16. STOLETÍ Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484 Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Náboženské konflikty 16. století Označení DUM VY_32_INOVACE_11_1_03 Autor Mgr. Miroslav Flieger Datum 29.3.2013 Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Novověk Ročník 2. ročník gymnázia
Transcript
www.zlinskedumy.cz
NÁBOŽENSKÉ KONFLIKTY 16. STOLETÍ
Název školy Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0484
Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století
Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název DUM Náboženské konflikty 16. století
Označení DUM VY_32_INOVACE_11_1_03
Autor Mgr. Miroslav Flieger
Datum 29.3.2013
Vzdělávací oblast Člověk a společnost
Vzdělávací obor Dějepis
Tematický okruh Novověk
Ročník 2. ročník gymnázia
Náboženské války 16. století na území Svaté říše římské
•Německá selská válka – značný ohlas nalezlo Lutherovo učení u německých sedláků. V letech 1524 – 1526 proběhla Německá selská válka, kdy se k sedlákům přidali chudí obyvatelé měst. V čele stanul Tomáš Müntzer, radikální Lutherův žák. Hlásal potřebu absolutní rovnosti obyvate, vyzýval rovněž k útokům na kláštery. Povstání však bylo potlačeno a Müntzer popraven.
•Šmalkaldská válka – střet mezi říšskými knížaty a císařem Karlem V. v letech 1546 až 1547, ve kterém císař zvítězil, ale nedokázal sjednotit víru v říši. [1] Tomáš
Müntzer
Náboženské války 16. století na území Svaté říše římské
•Zklidnění situace přineslo prosazení Augsburské konfese, kterou sestavil roku 1530 Lutherův spolupracovník Filip Melanchton. Formulována byla zásada „Cuius regio, eius religio.“ – tedy „Čí vláda, toho víra.“ Vleklé války mezi protestanty a katolíky uzavřel roku 1555 Augsburský mír, který však zcela pominul práva poddaných – jejich náboženské vyznání se mělo řídit konfesí jejich vrchnosti. Zde se ukázala míra emancipace říšských knížat a svobodných měst – nepovažovali se za přímé poddané panovníka a podrželi si svou víru.
[2] Filip Melanchton
Tridentský koncil•V
letech 1545 -1563 se v italském Tridentu sešel koncil katolické církve, který měl řešit katolickou reformu, tedy změnu církve k lepšímu a také jak oslovit věřící. Celkově koncil přijal program nápravy církve a zastavil odliv věřících, důležitá byla i reflexe, že násilí není nejsilnější argument. Velkým přínosem byl nově vzniklý církevní řád Tovaryšstvo Ježíšovo, tedy řád jezuitů. Založil jej Ignác z Loyoly a posláním Tovaryšstva Ježíšova bylo šíření vzdělání a misijní práce (šíření křesťanské víry mezi nekatolíky i pohany).
[3] Ignác z Loyoly
Války v Nizozemí•N
izozemí zažívalo v 16. století rozkvět díky obchodním stykům. Bylo součástí Svaté říše římské, avšak roku 1555 přešlo pod správu krále Španělska Filipa II., přičemž zde převládalo protestantské náboženství. Obyvatelé Nizozemí se začali bouřit.
•Filip II. se rozhodl k tvrdému postupu a vyslal do Nizozemí vévodu z Alby. Ten nechal popravit předáky povstání a začala revoluce, v jejímž čele stanul Vilém Oranžský. Povstalci byli úspěšní a roku 1579 vznikla utrechtská unie, která vyhlásila nezávislost a kalvinismus za státní náboženství.
•Nový stát se po roce 1580 označuje jako Spojené Nizozemí, vládcem byl Vilém Oranžský. Po jeho vraždě roku 1584 se Spojené Nizozemí prohlásilo republikou. Jižní provincie, kde převládalo katolictví, zůstaly Habsburkům jako tzv. Španělské Nizozemí (dnešní Belgie).
Aktéři války o Nizozemí
•[4] Fernando Álvarez de Toledo, 3. vévoda z Alby
[5] Vilém Oranžský
Náboženské války ve Francii
•Francie, která v 16. století posílila své postavení velmoci, byla rovněž zasažena reformací – významně se zde prosadil kalvinismus, jehož vyznavači se zde označují hugenoti. Čelním představitelem hugenotů se stal Jindřich Navarrský z rodu Bourbonů. Jeho sňatek s princeznou Markétou z Valois dne 24. srpna 1572 se stal záminkou k masovému vraždění hugenotů, které vešlo do dějin jako bartolomějská noc.
•Jindřich Navarský usedl v roce 1589 na trůn krále Francie, když předtím konvertoval ke katolictví. Jako Jindřich IV. vydal roku 1598 edikt nantský, kterým významně posílil postavení hugenotů ve Francii.
[6] Výjev z Bartolomějské noci
Vznik anglikánské církve•R
eformace pronikla i do Anglie, kde však rozhodujícím faktorem byl osobní život krále Jindřicha VIII. z rodu Tudorovců. Jindřich se zamýšlel rozvést se svou první manželkou Kateřinou Aragornskou, což bylo pro katolickou církev nepřijatelné. Král se tedy rozešel s katolicismem a roku 1534 založil církev anglikánskou. Jindřich se stal jejím hlavním představitelem a rozvod rázem nepředstavoval problém. Jindřichův osobní život inspiroval řadu umělců a není se čemu divit – postupně se šestkrát oženil a dvě z manželek dal popravit.
[7] Jindřich VIII. Tudorovec
Otázky a úkoly•1
. Vysvětlete vlastními slovy hlavní zásadu Augsburského míru.•2
. Zjistěte, proč se vraždění hugenotů ve Francii nazývá právě „bartolomějská noc“.
•3. Má Šmalkaldská válka nějakou přímou spojitost s českými dějinami?
•4. Proč se obyvatelé jižních nizozemských provincií nepřidali k povstání proti Habsburkům?
•5. V čem je anglikánská církev dodnes mezi protestantskými církvemi specifická?
Zdroje obrázků:•[
1] VAN SICHEM, Christoph. Wikipedia.cz [online]. [cit. 1.7.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_M%C3%BCntzer
