Nahled 231-276 BM uzemi

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

ka luãní (Alopecurus praten-

sis). Z chránûn˘ch a ohroÏen˘chdruhÛ rostlin na lokalitû ros-te pfiedev‰ím prstnatec májov˘(Dactylorhiza majalis) – jdeo jedinou poãetnûj‰í lokalitu tétoorchideje na území mûsta Brna.Z dal‰ích druhÛ je tfieba jmeno-vat l˘kovec jedovat˘ (Daphne

mezereum), kuklík potoãní(Geum rivale), kozlík dvoudo-m˘ (Valeriana dioica) a bradá-ãek vejãit˘ (Listera ovata).

Bfiehy potoka lemují ol‰e lepka-vá (Alnus glutinosa), o. ‰edá (A.

incana), topol osika (Populus

tremula) a rÛzné druhy vrb.Lesní porosty mají charakter ve-getace svazu Carpinion.

ZVÍ¤ENA V kaluÏích bylnalezen nápadn˘ strunovec vod-ní (Gordius aquaticus). Z hmy-zu pfievládají bûÏné lesní druhy,na vrbách byla zji‰tûna nesyt-ka Ïlutobfiichá (Synanthedon

flaviventris). V lesních louÏíchpo obvodu chránûného území seza pfiíhodn˘ch podmínek vzácnûrozmnoÏují obojÏivelníci – sko-kan hnûd˘ (Rana temporaria),

pfiípadnû i s. ‰tíhl˘ (R. dalma-

tina).

VYUÎITÍ Luãní ãásti územíbyly v minulosti pravidelnû se-ãeny, poté do‰lo k pfieru‰ení péãe.V posledním období je louka kaÏ-doroãnû kosena a z území byly od-stranûny neÏádoucí dfieviny, kterézpÛsobovaly nadmûrné zastínû-ní plochy. Problémem v‰ak mÛÏeb˘t eutrofizace vod, pfiitékajícíchz prostoru automotodromu.

MAPA ÚZEMÍ strana 270

GEOLOGIE Území je sou-ãástí brnûnského masivu. Skal-ním podloÏím je biotitick˘ gra-nodiorit typu Tetãice, kter˘ zdev horní ãásti v ostrém ohybuúdolí z JZ do JJV smûru tvofiískalisko 10 m vysoké a 5 m ‰i-roké. Jedná se o svûtlou, stfiednûaÏ hrubû zrnitou horninu s vy-rostlicemi draseln˘ch ÏivcÛ.V pravém údolním svahu v hor-ní ãásti toku potoka jsou uvádû-ny i migmatitizované biotiticképararuly. Na dnû údolí lze spat-fiit svahové a fluviální usazeniny.Na svahov˘ch a fluviálních ne-vápnit˘ch sedimentech se nachá-zejí jednak gleje (glej pseudogle-jov˘ a typick˘), v inundaãníchúsecích i fluvizem typická.

KVùTENA Na vlhk˘ch aÏsilnû podmáãen˘ch loukách po-dél meandrujícího potÛãku se

vyvinula vegetace odpovídajícínejblíÏe svazu Calthion s úãas-tí charakteristick˘ch druhÛ, ze-jména blatouchu bahenního(Caltha palustris), skfiípiny les-ní (Scirpus sylvaticus), kakos-tu luãního (Geranium praten-

se) a pcháãe ‰edého (Cirsium

canum). Pozornost si zaslouÏítéÏ tuÏebník jilmov˘ prav˘ (Fili-

pendula ulmaria subsp. ulma-

ria), kohoutek luãní (Lychnis

flos-cuculi), popenec obecn˘(Glechoma hederacea) nebo navíce zamokfien˘ch stanovi‰tíchvrbina obecná (Lysimachia vul-

garis) a pryskyfiník plaziv˘ (Ra-

nunculus repens). Z trav jsou tohlavnû kostfiava luãní (Festuca

pratensis), lipnice luãní (Poa pra-

tensis), medynûk vlnat˘ (Holcus

lanatus), metlice trsnatá (Des-

champsia cespitosa), bojínekluãní (Phleum pratense) a psár-

Okres Brno-mûsto

BM 23 231

Lesní ãást ZCHÚ s meandru-jícím tokem a vegetací svazu Carpi-

nion.

Na zamokfien˘ch loukách poobou stranách potoka roztrou‰enûroste prstnatec májov˘ (Dactylorhi-

za majalis).

V kfiovinách pfii potoce a navlhãích místech louky se objevujekuklík potoãní (Geum rivale).

Drobná kapradinka hadilkaobecná (Ophioglossum vulgatum)

roste na zamokfien˘ch a baÏinat˘chloukách a je nejen vzácn˘m, silnûohroÏen˘m, ale i zvlá‰tû chránûn˘mdruhem.

4

3

2

1

Aug‰persk˘ potok

âást nivy Aug‰perského potoka v Omické vrchovinû upro-stfied rozsáhlého komplexu Podkomorsk˘ch lesÛ, asi 1,5 kmjihozápadnû od Îebûtína.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Îebûtín 330 – 356 m

V˘mûra: 1,8470 ha Vyhlá‰eno: 1989

Úzká niva pfiirozenû meandrujícího Aug‰perské-

ho potoka s vlhkomiln˘mi aÏ mokfiadními luãní-

mi spoleãenstvy a s v˘skytem zvlá‰tû chránûného

prstnatce májového.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

4

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 231

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

dafiované louãky se spoleãenstvypodsvazu Filipendulenion dneszarÛstají spontánním náletemol‰í. Vyskytuje se zde napfi. tu-Ïebník jilmov˘ (Filipendula ul-

maria), kakost bahenní (Gera-

nium palustre), vrbina obecná(Lysimachia vulgaris), mátadlouholistá (Mentha longifo-

lia), pfiesliãka bahenní (Equise-

tum palustre), kyprej obecn˘(Lythrum salicaria) a medynûkvlnat˘ (Holcus lanatus). Ryb-níãky hostí mokfiadní druhy,napfi. ostfiici ostrou (Carex acu-

tiformis), zevar vzpfiímen˘(Sparganium erectum), orobi-nec ‰irolist˘ (Typha latifolia), o.úzkolist˘ (T. angustifolia), Ïab-ník vodní (Alisma plantago-

-aquatica), ‰áchor hnûd˘ (Cy-

perus fuscus), haluchu vodní(Oenanthe aquatica), kamy‰níkpfiímofisk˘ (Bolboschoenus ma-

ritimus agg.), pfiesliãku rolní(Equisetum arvense), rukev ba-Ïinnou (Rorippa palustris),rdest vzpl˘vav˘ (Potamogeton

natans), r. kadefiav˘ (P. crispus)

ãi rÛÏkatec ostnit˘ (Ceratophyl-

lum demersum).

ZVÍ¤ENA V rezervaci Ïijerak fiíãní (Astacus astacus), nadolním rybníku najdeme po-ãetné populace rosniãky zelené(Hyla arborea), ropuchy obecné(Bufo bufo), skokana ‰tíhlého(Rana dalmatina) a s. hnûdého(R. temporaria), Ïije tu i uÏov-ka obojková (Natrix natrix)

a hnízdí nûkteré druhy mok-fiadních ptákÛ – potápka malá(Tachybaptus ruficollis) a slíp-ka zelenonohá (Gallinula chlo-

ropus).

VYUÎITÍ V minulosti pra-videlnû kosené louãky jsou dneszarostlé spontánním náletem ol‰í.Proto jsou provádûny jejich pro-bírky ve prospûch voln˘ch trav-nat˘ch ploch s vlhkomilnou ve-getací a také probírky bfiehov˘chporostÛ dle aktuálního stavuúzemí. Na jafie jsou migrujícíropuchy ohroÏeny pfii pfiechodu

frekventované lesní cesty, vedou-cí v bezprostfiední blízkosti tétolokality. V dobû jarního tahu jeproto vhodné automobilov˘ pro-voz na této cestû omezit nebo jejzcela vylouãit.

BIBLIOGRAFIE 717MAPA ÚZEMÍ strana 270

GEOLOGIE Geologicky seúzemí nachází v brnûnském ma-sivu. Skalní podloÏí tvofií bioti-tick˘ granodiorit typu KrálovoPole. Pfii úpatí údolních svahÛse nacházejí svahové sedimenty.V nivû potoka jsou vyvinuty flu-vizemû a na svazích kambizemû.

KVùTENA PfievaÏujícídfievinou v bfiehov˘ch porostechrybníãkÛ je ol‰e lepkavá (Alnus

glutinosa). PÛvodnû obhospo-

Brnûnsko

BM 24232

Místa s vy‰‰í hladinou pod-zemní vody provází kakost bahenní(Geranium palustre).

V mûlãinách a pobfieÏní zónûrybníkÛ je ãast˘ rdest kadefiav˘ (Po-

tamogeton crispus).

PP Babí doly tvofií dva rybní-ky s vodní a mokfiadní vegetací.

TuÏebník jilmov˘ (Filipendu-

la ulmaria) je nápadn˘m a ãasto do-minantním druhem bfiehov˘ch po-rostÛ a podmáãen˘ch luk.

4

3

2

1

Babí dolyÚdolí Babídolského potoka (levostranného pfiítoku Po-návky) uvnitfi rozsáhlého lesního komplexu v Sobû‰ickévrchovinû, 1,5 km severnû od Jehnic.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Ofie‰ín 364 – 368 m


Dva rybníãky s bohat˘mi litorálními porosty a na-

vazující mokfiadní loukou. V˘znamnûj‰í lokalita

pro rozmnoÏování obojÏivelníkÛ a rÛst mokfiad-

ních rostlinn˘ch spoleãenstev.

Pfiírodnírezervace

3

4

1

2

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 232

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

zlatovlásek obecn˘ (Linosyris

vulgaris), len tenkolist˘ (Linum

tenuifolium) a modfienec cho-cholat˘ (Muscari comosum).

V drolivém substrátu dominujíostfiice nízká (Carex humilis),

mochna píseãná (Potentilla are-

naria) a jednotlivû roste hlaváã‰edav˘ (Scabiosa canescens).

V roztrou‰en˘ch kfiovinách jesvída krvavá (Swida sangui-

nea), rÛÏe ‰ípková (Rosa cani-

na) i vzácná r. malokvûtá (R.

micrantha).

ZVÍ¤ENA Byli zde zji‰tûnimûkk˘‰i Ïitovka obilná (Grana-

ria frumentum), suchomilkaobecná (Xerolenta obvia) a pás-kovka Ïíhaná (Cepaea vindo-

bonensis). Vyskytuje se zde dnesbûÏná kudlanka náboÏná (Man-

tis religiosa). Druhy obratlovcÛjsou zastoupeny je‰tûrkou obec-nou (Lacerta agilis) a Èuh˘kemobecn˘m (Lanius collurio).

V okolních parkov˘ch porostechpravidelnû hnízdí krutihlavobecn˘ (Jynx torquilla), straka-poud jiÏní (Dendrocopos syri-

acus) nebo lejsek ‰ed˘ (Muscica-

pa striata).

VYUÎITÍ Nízk˘ vegetaãníkryt je udrÏován se‰lapem a pra-videln˘m kosením lokality kom-binovan˘m s pastvou, coÏ bráníneÏádoucímu ‰ífiení vysokosté-belnat˘ch trav do území a roz-rÛstání kefiÛ. Problémem mÛÏeb˘t vysoká náv‰tûvnost.


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí je tvofieno jursk˘mi biomikri-tov˘mi vápenci brnûnské karbo-nátové plo‰iny. Pokryv vápencÛtvofií rendzina typická, na spra-‰ích v okolí vznikla hnûdozemtypická s ãernozemí typickou, naslínit˘ch horninách i pararen-dzina typická.

KVùTENA Volné travnatéa kamenité plochy hostí vzácnáteplomilná spoleãenstva s nûkte-r˘mi chránûn˘mi a ohroÏen˘-mi rostlinn˘mi druhy. Roste zdenapfi. koniklec velkokvût˘ (Pul-

satilla grandis), dfiíve i vstavaãvojensk˘ (Orchis militaris), ka-vyl vláskovit˘ (Stipa capillata),

Okres Brno-mûsto

BM 25 233

Teplomilné trávníky se skupi-nami kfiovin, zvlá‰tû rÛzn˘ch druhÛrÛÏí.

Len tenkolist˘ (Linum tenui-

folium) roste jednotlivû ve spole-ãenstvech teplomiln˘ch rostlin.

Kavyl vláskovit˘ (Stipa ca-

pillata) je trsnatá tráva s dlouh˘milys˘mi osinami.

Rozrazil ãasn˘ (Veronica

praecox) je druh men‰ího vzrÛsturostoucí na stepích a v˘slunn˘chstráních.

4

3

2

1

Bílá horaJiÏnû aÏ jihov˘chodnû exponované svahy Bílé hory s po-místnû vystupujícími skalkami (jiné pouÏívané názvy –Nová hora, Hybe‰ova hora, 299,6 m n. m.) ve ·lapanic-ké pahorkatinû, 200 m severnû od kfiiÏovatky ulic Bûlo-horská–Jedovnická.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Îidenice 270 – 299,6 m


Teplomilná travinobylinná spoleãenstva na vá-

penci s v˘skytem zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rost-

lin a ÏivoãichÛ.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

4

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 233

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

KVùTENA V ãern˘‰ové du-bohabfiinû (Melampyro nemo-

rosi-Carpinetum), která místypfiechází do acidofilních doub-rav bfiekov˘ch (Sorbo tormina-

lis-Quercetum), resp. bikov˘ch(Luzulo albidae-Quercetum),

dominují dub zimní (Quercus

petraea) a habr obecn˘ (Carpi-

nus betulus), pfiímûs tvofií lípamalolistá (Tilia cordata), l. vel-kolistá (T. platyphyllos), bfiízabûlokorá (Betula pendula), ja-vor babyka (Acer campestre),

j. mléã (A. platanoides), lískaobecná (Corylus avellana), buklesní (Fagus sylvatica), topol osi-ka (Populus tremula), t. bíl˘(P. alba), dub letní (Quercus

robur), jefiáb ptaãí (Sorbus au-

cuparia), j. bfiek (S. torminalis)

a jilm horsk˘ (Ulmus glabra).

V porostu se sporadicky vyskytu-jí i jehliãnaté, stanovi‰tnû nepÛ-vodní druhy modfiín opadav˘(Larix decidua), smrk ztepil˘(Picea abies), borovice lesní (Pi-

nus sylvestris) a ve v˘chodníãásti se nachází porost trnovníkuakátu (Robinia pseudacacia).

V lesních plá‰tích se uplatÀujebrslen evropsk˘ (Euonymus

europaeus), b. bradaviãnat˘(E. verrucosus), fie‰etlák poãisti-v˘ (Rhamnus cathartica), rÛÏe‰ípková (Rosa canina), svída kr-vavá (Swida sanguinea), ptaãízob obecn˘ (Ligustrum vulgare)

a kru‰ina ol‰ová (Frangula al-

nus), pomístnû na eutrofizova-n˘ch plochách rovnûÏ bez ãern˘(Sambucus nigra). Vzácnû sevyskytuje teplomiln˘ dfiín jarní(Cornus mas). V podrostu na-

jdeme ãetné orchideje, napfi.stfievíãník pantoflíãek (Cypripe-

dium calceolus), vemeník dvou-list˘ (Platanthera bifolia), v. ze-

lenav˘ (P. chlorantha), hlístníkhnízdák (Neottia nidus-avis),

kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis hel-

leborine), k. rÛÏkat˘ (E. muel-

GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií brnûnsk˘ masiv, zastou-pen˘ biotitick˘m granodioritemtypu Tetãice, kter˘ je v dolní ãás-ti svahu pfiekryt˘ silnou vrstvouspra‰í a spra‰ov˘ch hlín, jeÏ tvo-fií závûj. Jihozápadní a západnísvahy jsou rozbrázdûny mnoÏ-stvím erozních r˘h (strÏí), kterézde vytváfiejí v˘razn˘ geomorfo-logick˘ fenomén.Svahoviny pokr˘vají kambizemû(kambizem typická, kyselá va-rieta a kambizem dystrická),stfiední ãást rezervace a její v˘-chodní v˘bûÏek luvizem typickána polygenetick˘ch hlínách.

Brnûnsko

BM 26234

Po celém území PR se roztrou-‰enû vyskytuje okrotice bílá (Cepha-

lanthera damasonium).

Vzácn˘m druhem rezervace jekorálice trojklaná (Corallorhiza

trifida) a celorepublikovû ji fiadímemezi silnû ohroÏené druhy.

Celkov˘ pohled na Îebûtínsk˘prolom s PR BosonoÏsk˘ hájek od ji-hov˘chodu.

PstfieÀovec dubov˘ (Buglosso-

porus quercinus).

4

3

2

1

BosonoÏsk˘ hájek

Lesní porosty na táhlém v˘chodním svahu asymetrické-ho hfibítku v jiÏní ãásti Îebetínského prolomu (k. 368 mn. m.) se nachází asi 2,5 km severozápadnû od Bosonoh,západnû silnice Veselka–Îebûtín.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bosonohy 300 – 360 m


Pfiírodû blízká kvûtnatá dubohabfiina s bohat˘m

v˘skytem teplomiln˘ch druhÛ rostlin a mimofiád-

nû v˘znamná mykologická lokalita.


1

3

4

2

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 234

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

ãilimník fiezensk˘ (Chamaecyti-

sus ratisbonensis), l˘kovec jedo-vat˘ (Daphne mezereum), ãer-nohlávek velkokvût˘ (Prunella

grandiflora) a pry‰ec mandloÀo-vit˘ (Tithymalus amygdaloi-

des). Dfiíve zde rostl i vstavaãnachov˘ (Orchis purpurea), pû-tiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia

conopsea) a prstnatec bezov˘(Dactylorhiza sambucina).

BosonoÏsk˘ hájek je velmi boha-tou mykologickou lokalitou. By-lo zde nalezeno více neÏ 300druhÛ makroskopick˘ch hub,napfi. muchomÛrka jeÏohlavá(Amanita solitaria), m. ‰i‰ko-vitá (A. strobiliformis), hfiibFechtnerÛv (Boletus fechtneri)

a suchohfiib moravsk˘ (Xeroco-

mus moravicus), dále bedla oro-sená (Chamaemyces fracidus),

zafiazená do âerveného sezna-

mu. Z dal‰ích vzácn˘ch hub tobyly napfi. hfiib Le Galové (Bo-

letus legaliae), h. bronzov˘ (B.

aereus), kozák Ïlutopór˘ (Lecci-

num crocipodium), suchohfiibbroskvov˘ (Xerocomus persico-

lor), ãirÛveãka trávníková (Der-

moloma pseudocuneifolium),

rosolovka Steidlerova (Tremella

steidleri) a pstfieÀovec dubov˘(Buglossoporus quercinus).

ZVÍ¤ENA Plazi jsou zastou-peni slep˘‰em kfiehk˘m (Anguis

fragilis), je‰tûrkou obecnou (La-

certa agilis), ptáci krutihlavemobecn˘m (Jynx torquilla), stra-kapoudem prostfiedním (Dend-

rocopos medius), Ïlunou ze-lenou (Picus viridis), lejskembûlokrk˘m (Ficedula albicollis),

l. ‰ed˘m (Muscicapa striata)

a Ïluvou hajní (Oriolus oriolus).

VYUÎITÍ Nezalesnûné svût-liny jsou pravidelnû koseny.Z území je postupnû odstraÀo-ván nepÛvodní trnovník akát.Dlouhodob˘ problém pfiedstavu-jí divoké skládky zahrádkáfiské-ho odpadu, vznikající v blízkos-ti chatov˘ch kolonií.


leri), okrotici bílou (Cephalant-

hera damasonium) a korálicitrojklannou (Corallorhiza trifi-

da). Dále se zde vyskytuje medov-

ník velkokvût˘ (Melittis melisso-

phyllum), hvûzdnice chlumní(Aster amellus), zvonek morav-sk˘ (Campanula moravica),

Okres Brno-mûsto

BM 27 235

StrÏe v BosonoÏském hájkus pfievládajícími porosty habru.

Stfievíãník pantoflíãek (Cypri-

pedium calceolus). Patfií mezi ev-ropsky v˘znamné druhy soustavyNatura 2000.

Lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albi-

collis).

7

6

5

6

5

7

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 235

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

V kefiovém patfie se uplatÀujebrslen evropsk˘ (Euonymus eu-

ropaeus), b. bradaviãnat˘ (E.

verrucosus), fie‰etlák poãistiv˘(Rhamnus cathartica), rÛÏe‰ípková (Rosa canina), ptaãí zobobecn˘ (Ligustrum vulgare),

hloh jednosemenn˘ (Crataegus

monogyna) a h. obecn˘ (C. la-

evigata). Na v˘slunn˘ch skal-ních ostroÏnách a lesostepníchpolankách objevíme i dfiín jar-ní (Cornus mas), tfie‰eÀ kfiovi-tou (Cerasus fruticosa) neboskalník celokrajn˘ (Cotoneaster

integerrimus). Z bylin dále zdenajdeme chrpu chlumní (Cya-

nus triumfettii), ãilimník fie-zensk˘ (Chamaecytisus ratis-

bonensis), kruãinku chlupatou(Genista pilosa), ãern˘‰ hfiebe-nit˘ (Melampyrum cristatum),

prvosenku jarní (Primula veris),

sesel siv˘ (Seseli osseum), pení-zek horsk˘ (Thlaspi montanum),

matefiídou‰ku ãasnou (Thymus

praecox), plamének pfiím˘ (Cle-

matis recta), diviznu jiÏní ra-kouskou (Verbascum chaixii

subsp. austriacum), rozrazil ví-deÀsk˘ (Veronica vindobonen-

sis), lnici kruãinkolistou (Lina-

ria genistifolia) a violku skalní(Viola saxatilis). Ve svûtl˘ch le-sích lze spatfiit napfi. brambofiíknachov˘ (Cyclamen purpuras-

cens), lilii zlatohlavou (Lilium

martagon), dymnivku plnou(Corydalis solida), pry‰ec mno-hobarv˘ (Tithymalus epithy-

moides), p. mandloÀovit˘ (T.

amygdaloides) nebo kamejkumodronachovou (Lithospermum

purpurocaeruleum) a vzácnûi koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla

grandis). Na úpatí svahÛ podél

bfiehu pfiehrady se vyskytují vrbabílá (Salix alba), v. jíva (S. cap-

rea), v. kfiehká (S. fragilis), v.trojmuÏná (S. triandra) nebov. ko‰íkáfiská (S. viminalis).

ZVÍ¤ENA Na jiÏních sva-zích s vystupujícími skalkamibyla zji‰tûna mÛra pestroskvrn-ka podzimní (Polymixis xant-

homista), ve star˘ch habrech sevyvíjí vzácn˘ krasec berlínsk˘(Dicerca berolinensis), je odtudtaké uvádûn nápadn˘ tesafiík ob-rovsk˘ (Cerambyx cerdo).

Plazi jsou zastoupeni slep˘‰emkfiehk˘m (Anguis fragilis), je‰-tûrkou obecnou (Lacerta agilis),

uÏovkou hladkou (Coronella

austriaca), ptáci krutihlavemobecn˘m (Jynx torquilla), stra-kapoudem prostfiedním (Dend-

rocopos medius), lejskem bûlo-krk˘m (Ficedula albicollis), l.

‰ed˘m (Muscicapa striata), Ïlu-vou hajní (Oriolus oriolus)

a rehkem zahradním (Phoeni-

curus phoenicurus). Podél bfie-hu pfiehrady Ïije uÏovka podpla-matá (Natrix tessellata) a u.obojková (N. natrix).

LESNICTVÍ Na pfiístupn˘chmístech budou pfiípadnû reali-zovány citlivé probírky. Na vel-k˘ch plochách dochází k neÏá-doucí ruderalizaci net˘kavkoumalokvûtou a kopfiivou dvou-domou.

VYUÎITÍ Rezervací pro-chází frekventovaná turistickácesta, vyuÏívaná také cykloturis-ty. V dÛsledku toho se místy dnesprojevuje eroze v podobû sesuvÛpÛdy.


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií v dolní ãásti svahu ãer-venohnûdé aÏ rezavû hnûdé sle-pence rokytenské facie permu(autunu) Boskovické brázdy.V horní ãásti svahu jsou drobyrozstáÀského souvrství spodníhokarbonu (visé), na nûÏ navazu-jí vilémovické vápence stfiedníhodevonu (maco‰ské souvrství).Odolné rokytenské slepence nafiadû míst vystupují na povrchv podobû skal a skalek. PÛdnípokryv svaÏitého území zaují-mají z vût‰í ãásti rankery (rankerkambick˘ a typick˘) s kysel˘mikambizemûmi (kambizemí ty-pickou, varietou kyselou a kam-bizemí dystrickou).

KVùTENA V rozsáhl˘chporostech bfiekov˘ch doubrav(Sorbo torminalis-Quercetum)

dominují dub zimní (Quercus

petraea), habr obecn˘ (Carpi-

nus betulus), pfiimí‰ena je lípamalolistá (Tilia cordata), l. vel-kolistá (T. platyphyllos), javorbabyka (Acer campestre), j. klen(A. pseudoplatanus), j. mléã(A. platanoides), bfiíza bûloko-rá (Betula pendula), líska obec-ná (Corylus avellana), buk lesní(Fagus sylvatica), jasan ztepil˘(Fraxinus excelsior), dub letní(Quercus robur), jefiáb bfiek(Sorbus torminalis), j. ptaãí(S. aucuparia), jilm horsk˘ (Ul-

mus glabra) a j. vaz (U. laevis).

Brnûnsko

BM 28236

Chrpa chlumní (Cyanus tri-

umfettii) je zafiazena mezi ohroÏe-né zvlá‰tû chránûné rostliny na‰íkvûteny.

Pohled od západu na chránû-né území.

2

1

Bfienãákâlenit˘ a pfiíkr˘ zalesnûn˘ západní okrajov˘ svah okrskuTrnovka je souãasnû v˘chodním okrajov˘m svahem okr-sku Veverskobit˘‰ské kotliny (Boskovické brázdy). LeÏínad lev˘m bfiehem Brnûnské pfiehrady, asi 1,5 km v˘-chodnû od Veverské Bít˘‰ky.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka:Kníniãky 230 – 370 m


Pfiírodû blízká aÏ pfiirozená lesní spoleãenstva

zakrsl˘ch doubrav s bohat˘m zastoupením dfií-

nu jarního a s bohat˘m v˘skytem teplomiln˘ch

druhÛ rostlin.


2

1

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 236

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Ïlut˘ (Iris pseudacorus), bla-touch bahenní (Caltha palu-

stris), ostfiice ostrá (Carex acuti-

formis), potoãník vzpfiímen˘(Berula erecta) a pfiesliãka ba-henní (Equisetum palustre).

Na su‰‰ích místech naleznemev jarních mûsících pestfie roz-kvetlé plochy s ãesnekem medvû-dím (Alium ursinum), áronemkarpatsk˘m (Arum alpinum)

a dymnivkou dutou (Corydalis

cava). Orchideje jsou zastoupe-ny kru‰tíkem ‰irolist˘m (Epi-

pactis helleborine). Z Podpá-laví sem byla v dobû v˘stavbytfietí novoml˘nské nádrÏe pfiesa-zena bledule letní (Leucojum

aestivum), která zde dodnes pfie-Ïívá.

ZVÍ¤ENA Îije zde zavíjeãCryptoblabes bistriga, kter˘ bylv hájku zji‰tûn jiÏ v polovinû19. století, z dal‰ích druhÛ mok-fiadních ol‰in to jsou píìaliãkazejkovaná (Anticollix sparsata)

a rÛznoroÏec ol‰ov˘ (Aethalura

punctulata).

V minulosti zde byla v˘znam-ná rozmnoÏovací lokalita oboj-ÏivelníkÛ, dnes se tu objevujíobojÏivelníci jen velmi vzácnû.V luÏním lese hnízdí nûkteré v˘-znamnûj‰í druhy ptákÛ: moudi-vláãek luÏní (Remiz penduli-

nus), slavík obecn˘ (Luscinia

megarhynchos), lejsek ‰ed˘(Muscicapa striata), Ïluva haj-ní (Oriolus oriolus), krutihlavobecn˘ (Jynx torquilla) neboÏluna zelená (Picus viridis).

LESNICTVÍ Lesní poros-ty je v zásadû tfieba na celé plo-

‰e ponechat pfiirozenému v˘vojia provádût jen citlivé zdravotnía v˘chovné probírky, pfiípadnûuvolÀovat cenné jedince stromÛ.Naproti tomu je tfieba postupnûz celého území redukovat cizo-rod˘ javorovec jasanolist˘. Pro-bírkami budou udrÏovány vol-nûj‰í plochy s v˘skytem cenn˘chmokfiadních spoleãenstev a oslu-nûné vodní plochy pro rozmno-Ïování obojÏivelníkÛ.

VYUÎITÍ Je‰tû v roce 1925ãinila rozloha luhu „Rájeãek“60 ha. V roce 1954 byla vyká-cena ãást luhu nad Ïelezniãnítratí a na jeho místû byla zfiíze-na mûstská skládka. V roce 1960vznikla pfii jihov˘chodní hranicirezervace zahrádkáfiská kolonie.V letech 1977–78 byly provede-ny melioraãní úpravy, v jejichÏdÛsledku do‰lo k odvodnûní ba-Ïiny pfii západním okraji. V po-sledních 10 aÏ 15 letech zarost-ly botanicky cenné vlhké loukyv místû trasy elektrovodu (zá-padní okraj PR). Pro obnove-ní optimálních podmínek prorozmnoÏování obojÏivelníkÛ jevhodné na nûkolika místech zfií-dit drobné tÛnû. Samostatnoupéãi je tfieba zamûfiit na vysaze-nou bleduli letní. PrÛbûÏnû do-chází k odstraÀování nepÛvod-ního bezu ãerného a javorovcejasanolistého z celého území pfií-rodní rezervace.


GEOLOGIE Na tfietihor-ních bádensk˘ch jílech karpatsképfiedhlubnû jsou uloÏeny flu-viální naplaveniny nivy fiekySvitavy a âernovického potoka.Nivní sedimenty tvofií spodní‰tûrkopísãité souvrství pleistocen-ního stáfií a svrchní souvrství po-vodÀov˘ch hlín a pískÛ holocen-ního stáfií. V PR se nacházejímrtvá ramena.Na fluviálních sedimentech sevyvinul glej pseudoglejov˘, ob-klopen˘ fluvizemí typickou, tvo-fiící pokryv pfiilehlé ‰iroké Dyj-sko-svratecké nivy.

KVùTENA V luÏním poros-tu dominuje pfiedev‰ím ol‰e lep-kavá (Alnus glutinosa), dále sezde vyskytuje topol bíl˘ (Popu-

lus alba), jasan ztepil˘ (Fraxi-

nus excelsior), dub letní (Quer-

cus robur) a jilm vaz (Ulmus

laevis). V kefiovém patfie je nej-roz‰ífienûj‰í bez ãern˘ (Sambu-

cus nigra). Lesní porosty jsouznehodnoceny hojn˘m v˘skytemcizorodého javorovce jasano-listého (Negundo aceroides).

V bylinném podrostu luÏního le-sa se vyskytuje fiada mokfiadníchrostlinn˘ch druhÛ, napfi. kosatec

Okres Brno-mûsto

BM 29 237

Fragment silnû podmáãenéholuÏního lesa na âernovickém potocev jiÏní ãásti Brna.

Na nûkolika místech v podros-tu ol‰ové jaseniny dominuje ãesnekmedvûdí (Allium ursinum).

2

1

âernovick˘ hájek

LuÏní les pfii jihov˘chodním okraji mûsta Brna na hor-ním toku âernovického potoka v Dyjsko-svratecké nivû,1 km jiÏnû Star˘ch âernovic.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Brnûnské Ivanovice 193 –194 m


Rozsáhlej‰í, místy silnû podmáãen˘ luÏní porost

s typickou dfievinnou skladbou s dominancí ol‰e

lepkavé. Celé území je napájeno âernovick˘m

potokem a prÛsaky podzemní vody. Vysoká hladi-

na podzemní vody a znaãné plochy periodicky

kolísající stagnující vody povrchové ovlivÀují na

území mûsta jedineãnou tváfinost zdej‰ích rostlin-

n˘ch spoleãenstev a na nû vázané zvlá‰tû chránûné

druhy ÏivoãichÛ.


1

2

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 237

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

GEOLOGIE Chránûnéúzemí pfiedstavuje ojedinûl˘ kvar-térní (ãtvrtohorní) profil se spra-‰emi a pohfiben˘mi pÛdami. V˘z-nam lokality tkví v pfiítomnostikontinuitní sedimentace spra‰ía tvorby fosilních pÛd, která za-chycuje témûfi celou dobu ãtvr-tohor (tj. období zhruba kolemdvou milionÛ let). Na stupnûfiíãních teras fieky Svratky v pod-loÏí zde nasedají stfiídavû spra‰o-vé závûje, usazované ve stude-n˘ch obdobích (dobách ledov˘ch,glaciálech), s chladnomilnou ve-getací, oddûlené pohfiben˘mi pÛ-dami, které se vytvofiily vût‰inou

v teplej‰ích obdobích kvartéru(integlaciálech a interstadiálech)pod smí‰en˘mi a listnat˘mi lesynebo v nejmlad‰ích dobách taképod ãernozemními spra‰ov˘mistepmi.Hojné jsou zde i nálezy paleozoo-logické, malakozoologické a pa-leobotanické. S nejsvrchnûj‰ímivrstvami spra‰í je spjata i histo-rická pfiítomnost ãlovûka (paleo-lit).Pedologicky se jedná o území tzv.fosilních (pohfiben˘ch) pÛd. Tytovznikaly v jednotliv˘ch, pfieváÏ-nû tepl˘ch interglaciálních a in-terstadiálních obdobích star‰ích

ãtvrtohor (pleistocénu), hlavnûv‰ak na pfiechodu z interglaciálÛdo glaciálÛ. Pfii kolísání klimatuv tûchto pfiechodech docházelo kestfiídání pÛdotvorn˘ch a sedi-mentaãních procesÛ. PÛdy taktovzniklé nevystupují jednotlivû,ale jako celá souvrství. V nich jemoÏné v rámci ZCHÚ rozli‰itpÛdní komplexy, jejichÏ pfied-staviteli jsou pravé ãernozemû,pseudoãernozemû, braunlehmovi-té parahnûdozemû, hnûdozemû,pseudogleje a tzv. ãervenozemû.PodloÏí loÏiska tvofií horninybrnûnského masivu – jde vesmûso granodiority a diority. Nad

Brnûnsko

BM 30238

Voskovka panenská (Hygrocy-

be virginea).

Katrán tatarsk˘ (Crambe ta-

taria), druh na lokalitû znám˘ odroku 2000 v jediném exempláfii.

Páskovka Ïíhaná (Cepaea vin-

dobonensis).

3

2

1

âerven˘ kopec

Severozápadní ãást tûÏebního prostoru tzv. Kohnovy ci-helny, 250 m jihov˘chodnû kóty âerven˘ kopec 311 mn. m. v Kohoutovické vrchovinû, 200 m severnû od uliceJihlavská.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ·t˘fiice 270 – 290 m


Opûrn˘ kvartérnû-geologick˘ profil celosvûtové-

ho v˘znamu obsahující nejúplnûj‰í sled pleisto-

cénních fosilních pÛd. Je cílem exkurzí a mnoha

vûdeck˘ch konferencí.

Národní pfiírodní památka

3

2

1

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 238

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

harskou faunu, a novû zji‰tûn˘pÛdní komplex PK Xa spoãívalys úhlovou diskordancí v nadloÏíjílovit˘ch spra‰ov˘ch hlín a hnû-doãerven˘ch fosilních pÛd. Lzeusuzovat, Ïe tyto silnû zvûtraléeolické sedimenty jsou obdobout˘chÏ sedimentÛ na lokalitû Kremsv Rakousku. Tento nález ze stra-tigrafického hlediska posouvástáfií ‰tûrkopískového pokryvuna sam˘ poãátek pleistocénu, pfií-padnû na konec pliocénu. Postu-pující tûÏba a vrtné práce v hli-ni‰ti odhalily celkem devût nov˘ch,do té doby neznám˘ch pÛdníchkomplexÛ, ãímÏ se celkov˘ poãet

znám˘ch pedokomplexÛ na âer-veném kopci zv˘‰il na dvacet.Nové poznatky pfiinesl i paleo-magnetick˘ v˘zkum. V komple-xu spra‰í nad mlad‰ím ‰tûrkopís-kov˘m pokryvem byla v intervalumezi PK X a PK Xa zji‰tûna in-verze B/M (hranice Brunhes/Ma-tuyama), datovaná na 780 000let. PÛdní komplex PK Xa patfiímezi novû objevené pÛdní kom-plexy.V komplexu pÛd, které v eroznír˘ze zkoumal Rudolf Musil, senalezlo znaãné mnoÏství paleon-tologického materiálu obratlov-cÛ. Jednalo se o tyto druhy: Cas-

tor fiber, Meles meles, Meles

meles atavus, Ursus sp., Cap-

reolus cf. suessenbornensis,Bizon priscus, Bizon schoeten-

sacki, Bos primigenius, Mega-

ceros sp.nimi jsou uloÏeny devonské sle-pence a arkózové pískovce, kterépfiekr˘vají neogenní sedimenty(stáfií miocén, ãást morav) pfied-stavované brnûnsk˘mi pískya vápnit˘mi jíly.NadloÏí terciérních sedimentÛ(písky, jíly) tvofií komplex kvar-térních sedimentÛ. Ve spodníãásti jsou to terasové fluviální‰tûrkopísky (255 m n. m.), nadnimiÏ jsou uloÏeny spra‰e a spra-‰ové hlíny (riss, wırm), vãetnûpohfiben˘ch pÛdních horizontÛ.Podle Vojena LoÏka (1973) pat-fií âerven˘ kopec k nejúplnûj‰ímkvartérním profilÛm Evropy. Vy-

stupuje zde v nadloÏí fiíãníchteras Svratky tfiináct pÛdníchkomplexÛ (PK I-PK XIII) v na-dloÏí fluviálních teras a lze zdesledovat vût‰inu kvartérních dû-jÛ na jediném místû a ve stejnémsedimentaãním prostfiedí, coÏ máobrovsk˘ v˘znam pro jejich správ-né pochopení a hodnocení. Jdeo mezinárodnû uznávan˘ opûr-n˘ profil s rozhraním B/M (hra-nice mezi stfiedním a spodnímpleistocénem).Vlastní profil spra‰ov˘ch stûnchránûn˘ v NPP âerven˘ kopeczachycuje PK X a Xa. PÛdníkomplex PK X, obsahující bi-

Okres Brno-mûsto

BM 31 239

Rekonstruovan˘ profil spra‰o-v˘ch závûjí s pohfiben˘mi pÛdami(podle Jifiího Kukly a Vojena LoÏ-ka, 1961).

Odkryt˘ profil kvartérníchspra‰í a pohfiben˘ch pÛd.

5

4

4

5

PROFIL KOMPLEXEM SPRA·OV¯CH ZÁVùJÍ

POD âERVEN¯M KOPCEM

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 239

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

táním nepÛvodními dfievinamiz náletu.Následkem tûchto negativníchvlivÛ je území porostlé pfieváÏ-nû ruderální bylinnou vegetací.Roztrou‰enû se po celé plo‰e lo-kality rozrÛstá velmi expanziv-ní svída krvavá (Swida sangui-

nea), z ostatních dfievin jsou tokefie rÛÏe ‰ípkové (Rosa canina)

a brslenu evropského (Euony-

mus europaeus). V terénníchsníÏeninách, zejména v‰ak nazastínûn˘ch a vlhãích severníchsvazích, roste vrba jíva (Salix

caprea), topol osika (Populus

tremula), t. bíl˘ (P. alba) a bfií-za bûlokorá (Betula pendula).

Pod hlavním odkryvem spra‰o-vé stûny na jihov˘chodním sva-hu lokality dominuje komonicebílá (Melilotus albus) spolu s k.lékafiskou (M. officinalis). Poopakovan˘ch managementov˘chzásazích je zfieteln˘ posun v˘-voje bylinn˘ch a travinn˘ch po-rostÛ smûrem k pfiírodû blízké-mu charakteru vegetace. Pfiízniv˘sukcesní proces se projevuje ná-stupem rostlin, z nichÏ k nej-v˘znamnûj‰ím patfií strdivkasedmihradská (Melica transsil-

vanica), smldník alsask˘ (Peu-

cedanum alsaticum), chfiest lé-kafisk˘ (Asparagus officinalis),

prorostlík srpovit˘ (Bupleurum

falcatum), hlaváã Ïlutav˘ (Sca-

biosa ochroleuca), proskurníklékafisk˘ (Althaea officinalis),

pry‰ec mnohobarv˘ (Tithyma-

lus epithymoides) a drobounkáteplomilná tafiinka horská (Alys-

sum montanum), která zdeosídluje oslunûné slepencové v˘-chozy. Rozsáhlé plochy zaujímátfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis

epigejos). Roste zde i sasankalesní (Anemone sylvestris), kte-rá sem pronikla pravdûpodobnûze sousedních zahrádek. V roce2000 upoutal nejvût‰í pozornostna lokalitû druhotn˘ v˘skyt step-ního druhu – katránu tatarské-ho (Crambe tataria).

ZVÍ¤ENA V roce 1865 bylodtud popsán brnûnsk˘m ento-mologem Antonem Gartneremneznám˘ druh chobotníãka Buc-

culatrix absinthii, kterého zdena‰el spoleãnû s dal‰ími dvûmateplomiln˘mi druhy: obaleãemEucosma metzneriana a zaví-jeãem Euzophera cinerosella.

Zji‰tûn tu byl také pouzdrov-níãek Coleophora millefolii.

V˘sledkem inventarizaãního prÛ-zkumu mot˘lÛ jsou nálezy nûko-

lika dal‰ích v˘znamnûj‰ích dru-hÛ, napfi. vfietenu‰ky pfiehlíÏené(Zygaena minos), soumraãníkaslézového (Carcharodus alceae),

bûlopáska dvoufiadého (Limeni-

tis camilla), pestrobarvce petr-klíãového (Hamearis lucina)

a okáãe medyÀkového (Hippar-

chia fagi).

V okolí chránûného území hníz-dí koroptev polní (Perdix per-

dix), Èuh˘k obecn˘ (Lanius col-

lurio) nebo s ohledem na rozvojnáletov˘ch porostÛ stále vzácnûj-‰í bramborníãek ãernohlav˘ (Sa-

xicola torquata).

VYUÎITÍ Hlavním úko-lem péãe o NPP je zachovat opûr-n˘ kvartérnû-geologick˘ profil prostudijní a vûdecké úãely nejendomácích, ale i zahraniãníchbadatelÛ, tzn. zabránit sanacilomu naváÏkami sutû a zeminypochybného pÛvodu do doby, neÏdojde k roz‰ífiení NPP na plochys popsan˘mi pedokomplexy.Na plochách vlastní NPP se pfii-stoupí k odstraÀování dfievina kfiovin. Bylinné patro budekoseno. V místû roz‰ífiené NPPâerven˘ kopec se poãítá s plo-chami krajinné zelenû v‰eobecné(KV), rozvoj tûchto ploch je fií-zen pfiedev‰ím pfiírodními proce-sy, od kter˘ch se odvíjí i plo‰néregulace. Jsou zde pfiípustné pû‰ía cyklistické stezky a drobné stav-by pro vzdûlávací a v˘zkumnou

ãinnost. V men‰í centrální ãástinavrhované NPP se pfiedpok-ládají plochy rekreaãní zelenû.OhroÏení lokality spoãívá v ãin-nostech naru‰ujích stûny odkry-vu. Z temene profilu lze pano-ramaticky zhlédnout Brno.

HISTORIE V severní stûnûzápadní ãásti cihelny byly nale-zeny dva kamenné nástroje (va-lounové sekáãe), dokládající pfií-tomnost ãlovûka pfied 800 aÏ900 000 lety. Pfii v˘stavbû blíz-ké panelárny se podafiilo odkr˘tkamennou industrii poãátkumladého paleolitu (40 000 let).Tato industrie je podobná nále-zÛm ze Stránské skály.

POZNÁMKA Území bylov minul˘ch desetiletích studová-no fiadou na‰ich odborníkÛ.Zvlá‰tû podrobnû byly v prÛbûhu60. a 70. let 20. století studo-vány odkryvy vznikající postup-nou tûÏbou hlíny. U pfiíleÏitostimezinárodních sympozií a konfe-rencí by bylo vhodné zaji‰Èovatprohlídky za úãasti na‰ich pfied-ních specialistÛ na oblast kvar-térní geologie a v˘voje pÛdv pleistocénu.

BIBLIOGRAFIE 193, 366,489, 490, 542, 543, 618, 661,1050, 1051


Vápnitost kvartérních uloÏeninbyla pfiíznivou okolností k za-chování schránek pleistocénníchmûkk˘‰Û. Malakofaunu na âervenémkopci studovali Jifií Kukla a Vo-jen LoÏek (1961) a poprvé roz-li‰ili osm pÛdních komplexÛ nadsebou. Mikrofauna je shodnás nálezy na Stránské skále z ob-dobí zv. biharia (700 000 let).

KVùTENA Vegetace je silnûovlivnûna antropogenní ãinnos-tí, nejvíce tûÏbou písku a ‰tûrku,ukládáním domovního a prÛ-myslového odpadu, ale i zarÛs-

Brnûnsko

BM 32240

Bûlopásek dvoufiad˘ (Limeni-

tis camilla) je potravnû vázán nazimolezy a jednotlivû zaletuje i dookrajov˘ch ãástí Brna.

Bohatû vûtvené lodyhy chfiestulékafiského (Asparagus officinalis)

jsou nedílnou souãástí aspektu xero-termních spoleãenstev svazu Bromi-

on erecti.

Kozinec cizrnovit˘ (Astraga-

lus cicer) na lokalitû roste na antro-picky dotãen˘ch stanovi‰tích.

Tfitina kfiovi‰tní (Calamagros-

tis epigejos) tvofií na lokalitû místysouvislé porosty.

9

8

7

6

8

9

7

6

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 240

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

GEOLOGIE Na tfietihor-ních bádensk˘ch jílech karpatsképfiedhlubnû jsou uloÏeny fluviálnínaplaveniny nivy fieky Svitavya âernovického potoka (souãástDyjsko-svratecké nivy). Nivnísedimenty tvofií spodní ‰tûrkopís-ãité souvrství pleistocenního stá-fií a svrchní souvrství povodÀo-v˘ch hlín a pískÛ holocenníhostáfií. Ka‰párkovo jezero (0,9 ha),Typfl (0,6 ha), Kmuníãkovo je-zero (0,3 ha), Rouãkovo jezero(1 ha), Plavecké jezero (0,7 ha)a Strakovo jezero (0,4 ha) vznik-ly rozdûlením starého fiíãního ra-mene poblíÏ soutoku fiek Svitavya Svratky asi v délce 1400 ma ‰ífice 15 aÏ 20 m s pfiilehl˘mimen‰ími luÏními porosty. V jiÏ-ní ãásti chránûného území jsoutfii umûle vytvofiené vodní ná-drÏe (Kocábka – 0,3 ha, Lávka– 0,3 ha, Opleta – 4 ha). VodnínádrÏ Opleta má umûle zpev-nûné bfiehy betonov˘mi prefabri-káty, v men‰í mífie je tomu taki u nádrÏe Lávka a Kocábka.Ostatní jezera mají bfiehy pfii-rozené aÏ pfiírodû blízké. V PPse nacházejí mrtvá ramena.V okolí jezer se v ‰iroké Dyjsko--svratecké nivû vytvofiila na bez-karbonátov˘ch naplavenináchfluvizem typická.

Okres Brno-mûsto

BM 33 241

Soustava men‰ích rybniãníchnádrÏí pfii v˘chodním okraji pofiíã-ní nivy na soutoku Svitavy a Svrat-ky pod Brnem.

Ropucha obecná (Bufo bufo)

patfií k ub˘vajícím druhÛm obojÏi-velníkÛ.

Rákos obecn˘ (Phragmites aus-

tralis) obrÛstá bfiehy vodních plocha sk˘tá úkryt drobnému ptactvu.

3

2

1

Holásecká jezeraSoustava vodních nádrÏí se nachází na toku âernovické-ho potoka podél v˘chodního okraje Dyjsko-svratecké ni-vy, západnû od ulice Ledárenská.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Brnûnské Ivanovice, 192 –194 mHolásky


Men‰í vodní nádrÏe charakteru níÏinn˘ch pofiíã-

ních jezer s bohat˘mi bfiehov˘mi porosty a typic-

kou faunou a mokfiadní vegetací.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 241

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

jsou v jezerech zastoupeny línemobecn˘m (Tinca tinca), okou-nem fiíãním (Perca fluviatilis),

ploticí obecnou (Rutilus ruti-

lus), cejnem velk˘m (Abramis

brama), kaprem obecn˘m (Cyp-

rinus carpio), ‰tikou obecnou(Esox lucius) a dal‰ími druhy.Jezera pfiedstavují v˘znamnourozmnoÏovací lokalitu obojÏi-velníkÛ. Poãetnûji se tu ov‰emdnes rozmnoÏuje jen ropucha ze-lená (Bufo viridis) a skokanskfiehotav˘ (Rana ridibunda).

V pfiípadû ropuchy obecné (Bu-

fo bufo) a skokana ‰tíhlého(Rana dalmatina) jde jen o mi-nimálnû poãetné zbytkové po-pulace. Rosniãka zelená (Hyla

arborea) se objevuje ojedinûlekuÀka obecná (Bombina bom-

bina) jiÏ zcela vymizela. Infor-mace o ãolkovi obecném (Tritu-

rus vulgaris) a blatnici skvrnité(Pelobates fuscus) z posledníchlet jiÏ zcela chybí. Na jezerechÏije poãetnûj‰í populace uÏov-ky obojkové (Natrix natrix)

a hnízdí zde nûkteré druhy mok-fiadních ptákÛ: bukáãek mal˘(Ixobrychus minutus), labuÈvelká (Cygnus olor), lyska ãer-ná (Fulica atra), slípka zeleno-nohá (Gallinula chloropus),

moudivláãek luÏní (Remiz

pendulinus) a rákosník obecn˘(Acrocephalus scirpaceus),

vzácnû r. velk˘ (A. arundinace-

us). Dal‰í v˘znamnûj‰í druhyptákÛ hnízdí v bfiehov˘ch a do-provodn˘ch porostech: lejsek ‰e-d˘ (Muscicapa striata), slavíkobecn˘ (Luscinia megarhyn-

chos), Ïluna zelená (Picus vi-

ridis), krutihlav obecn˘ (Jynx

torquilla) a strakapoud jiÏní(Dendrocopos syriacus). JiÏfiadu let Ïije na jezerech bobrevropsk˘ (Castor fiber).

VYUÎITÍ TÛnû slouÏily napoãátku 20. století ke koupánía sportovnímu rybolovu, byly ãi‰-tûny a jejich okolí bylo udrÏová-no. JiÏ v 50. letech 20. století sena jezerech projevilo zhor‰enístavu v dÛsledku intenzifikacezemûdûlství v okolí a ústící ka-nalizace. Je‰tû zaãátkem 70. letbylo vodní prostfiedí tÛní na zá-kladû hydrobiologick˘ch prÛ-zkumÛ v dobrém stavu, ale vedruhé polovinû 70. let jiÏ mûlonejsevernûj‰í Ka‰párkovo jezerocharakter vyhnívajícího rybníã-ka. NíÏe se nacházející jezerabyla silnû zabahnûna. JiÏ tehdybylo okolí nádrÏí neudrÏované

a zahrady se záhumenky se po-stupnû po znaãn˘ch délkách bfie-hÛ pfiiblíÏily aÏ k vodû. Bûhem80. let byla nûkterá jezera v jiÏníãásti soustavy vyãi‰tûna. Pfiede-

v‰ím horní jezera jsou v‰ak trvalezaná‰ena pfiítokem âernovickéhopotoka a ústící kanalizací.

BIBLIOGRAFIE 52

KVùTENA V dfievinn˘chporostech na bfiezích nádrÏía v luÏních porostech se uplatÀu-je pfiedev‰ím topol bíl˘ (Popu-

lus alba), t. ãern˘ (P. nigra), ja-san ztepil˘ (Fraxinus excelsior),

jilm vaz (Ulmus laevis), ol‰elepkavá (Alnus glutinosa) a nû-které druhy vrb (Salix spp.), za-tímco v kefiovém patfie nejãastûjiroste bez ãern˘ (Sambucus ni-

gra). Pomístnû se v porostech vy-skytuje zavleãen˘ trnovník akát(Robinia pseudacacia) a javo-rovec jasanolist˘ (Negundo ace-

roides). Litorální porosty najezerech tvofií napfi. rákos obecn˘(Phragmites australis), blatouchbahenní (Caltha palustris) a ko-satec Ïlut˘ (Iris pseudacorus).

Na jezefie Typfl a na Plaveckémjezefie jsou porosty stulíku Ïlu-tého (Nuphar lutea). V lesnímporostu na pravém bfiehu âer-novického potoka se vyskytujeokrotice bílá (Cephalanthera da-

masonium) a violka divotvárná(Viola mirabilis).

ZVÍ¤ENA Pfiírodû blízk˘charakter vodních nádrÏí (ní-Ïinná pofiíãní jezera) umoÏÀujev˘skyt typické fauny bezobratl˘chdruhÛ ÏivoãichÛ a ichtyofau-ny. Jde napfiíklad o plovatkubahenní (Lymnaea stagnalis),

uchatku nadmutou (Radix au-

ricularia) a okruÏáka ploského(Planorbarius corneus). Ryby

Brnûnsko

BM 34242

Plotice obecná (Rutilus ruti-

lus).

Violka divotvárná (Viola mi-

rabilis) je roz‰ífiena hlavnû v pahor-katinách.

Lín obecn˘ (Tinca tinca).6

5

4

5

6

4

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 242

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií horniny brnûnského ma-sivu, tj. biotitick˘ aÏ amfibol-bio-titick˘ granodiorit typu Tetãice.Pramenné ãásti potoka mají rázúpadÛ. V nich jsou pleistocennía holocenní svahové písãito-hli-nité sedimenty. PÛdy tvofií kyse-lé kambizemû typické.

KVùTENA Kostru vegetacetvofií kvûtnatá buãina (Fagion).

Ve stromovém patfie lesního po-rostu dominuje buk lesní (Fagus

sylvatica), dále se vyskytuje dubletní (Quercus robur), habrobecn˘ (Carpinus betulus), lípamalolistá (Tilia cordata) a jilmhabrolist˘ (Ulmus minor). Mo-hutné buky zde dosahují ob-vodu kmene aÏ kolem 300 aÏ400 cm (tj. prÛmûru kolem 90aÏ 130 cm). Pfiirozenû doÏíva-jící stromy dodávají území mís-ty pralesovit˘ charakter. Kefiovépatro prakticky chybí. V chudémbylinném podrostu lesa se na-chází svízel vonn˘ (Galium

odoratum), kyãelnice cibulko-nosná (Dentaria bulbifera), ko-pytník evropsk˘ (Asarum euro-

paeum), konvalinka vonná(Convallaria majalis), pstroãekdvoulist˘ (Maianthemum bifo-

lium), pry‰ec mandloÀovit˘(Tithymalus amygdaloides),

bika bûlavá (Luzula luzuloides)

a ostfiice chlupatá (Carex pilo-

sa). Nalezena zde byla napfi.okrotice dlouholistá (Cepha-

lanthera longifolia), vemeníkdvoulist˘ (Platanthera bifolia),

kru‰tík modrofialov˘ (Epipactis

purpurata), k. ‰irolist˘ (E. helle-

borine).

Svûtlej‰í partie lesa obsazuje zvo-nek broskvoÀolist˘ (Campanula

persicifolia), kokofiík mnoho-kvût˘ (Polygonatum multiflo-

rum), kostival hlíznat˘ (Sym-

phytum tuberosum), náprstníkvelkokvût˘ (Digitalis grandiflo-

ra), smolniãka obecná (Steris

viscaria) a silenka nicí (Silene

nutans).

ZVÍ¤ENA Z hmyzích dru-hÛ typick˘ch pro buãiny lze zmí-nit píìalku lesní (Operophtera

fagata) a ‰edokfiídlece fiíjnového(Epirrita christyi). Ptáci jsouzastoupeni holubem doupÀá-kem (Columba oenas), datlemãern˘m (Dryocopus martius),

Ïlunou zelenou (Picus viri-

dis), strakapoudem prostfiedním(Dendrocopos medius), lej-skem bûlokrk˘m (Ficedula albi-

collis) a rehkem zahradním(Phoenicurus phoenicurus),

ojedinûle lejskem mal˘m (Fice-

dula parva).

LESNICTVÍ Lesní porostyjsou ponechány pfiirozenému v˘-voji. Je podporováno pfiirozenézmlazování odpovídajících dfie-vin a postupná redukce stano-vi‰tnû nevhodn˘ch jehliãnanÛ veprospûch listnáãÛ.


Okres Brno-mûsto

BM 35 243

Podzimní aspekt lesÛ JeleníhoÏlíbku.

Neobvykle nápadná housenkabekynû ãerné L (Arctornis l-nig-

rum) poÏírá listí rÛzn˘ch dfievin;dospûlec je zobrazen na str. 139.

K jarní kvûtenû dubohabro-v˘ch lesÛ neodmyslitelnû patfií i kos-tival hlíznat˘ (Symphytum tube-

rosum).

3

2

1

Jelení ÏlíbekLev˘ svah zafiíznutého údolí bezejmenného pfiítokufieky Svratky na holorovinû Omické vrchoviny (k. 385a 372 m n. m.) západnû od vrchu Chochola (410,9 mn. m.) v komplexu Podkomorsk˘ch lesÛ, 3 km severozá-padnû od mûstské ãásti Bystrc.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bystrc 320 – 385 m


Pfiírodû blízk˘ lesní porost ve stáfií 120 aÏ 200 let

s mohutn˘mi bukov˘mi a také dubov˘mi v˘stavky.


1

2

3

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 243

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Vyvinuly se zde hnûdé pÛdy, hlav-nû kambizem typická (nasycená),v severním v˘bûÏku i její kyselávarieta.

KVùTENA V severní ãástipfievaÏují ovsíkové louky, jiÏníãást b˘vala v minulosti pravdû-podobnû ovocn˘m sadem. Nej-cennûj‰í partií je such˘ krát-kostébeln˘ trávník podél cesty najiÏním okraji PP, kde jsou sou-stfiedûny kostfiava walliská (Fes-

tuca valesiaca), smûlek ‰tíhl˘(Koeleria macrantha), roÏec níz-k˘ (Cerastium pumilum), pa-mûtník rolní (Acinos arvensis),

píseãnice dou‰kolistá (Arenaria

serpyllifolia), matefiídou‰ka ãas-ná (Thymus praecox) a mafiin-ka psí (Asperula cynanchica).

Tûsnû pfii jiÏním okraji pfiírodnípamátky se v ochranném pásmuvyskytuje hofiec kfiíÏat˘ (Gen-

tiana cruciata), v roce 1996zde byli nalezeni ãtyfii jedinci.Z dal‰ích v˘znamnûj‰ích druhÛzde rostou modfienec chocholat˘(Muscari comosum) a diviznajiÏní rakouská (Verbascum cha-

ixii subsp. austriacum). K bûÏ-nûj‰ím druhÛm travinobylinnévegetace patfií ‰alvûj luãní (Salvia

pratensis). Na tfiech mezích ros-tou dfiín jarní (Cornus mas),

hloh obecn˘ (Crataegus laeviga-

ta), h. velkoplod˘ (C. macro-

carpa), ptaãí zob obecn˘ (Li-

gustrum vulgare), dub zimní(Quercus petraea), slivoÀ trnitá(Prunus spinosa), brslen evrop-sk˘ (Euonymus europaeus),

slivoÀ domácí (Prunus domes-

tica) a hru‰eÀ obecná (Pyrus

communis).

ZVÍ¤ENA Na v˘slunn˘chmístech se vyskytuje je‰tûrkaobecná (Lacerta agilis). V dfie-vinách na mezích hnízdí Èuh˘kobecn˘ (Lanius collurio) a vzác-nû i krutihlav obecn˘ (Jynx tor-

quilla).

VYUÎITÍ Péãe spoãíváv pravidelném kosení travnat˘chporostÛ a provádûním probírekdfievin na mezích ve prospûch cen-

n˘ch otevfien˘ch travnat˘ch ploch.Zvlá‰tní péãi je tfieba vûnovatmístu v˘skytu hofice kfiíÏatéhov ochranném pásmu (kosení,probírky dfievin atd.). Prob-lémem mÛÏe b˘t nadmûrnánáv‰tûvnost, kterou bude tfiebaregulovat. DÛslednû je tfiebauplatÀovat zákaz rozdûláváníohÀÛ.


GEOLOGIE Geologick˘podklad tvofií horniny brnûnské-ho masivu (biotitické aÏ amfi-bol-biotitické granodiority typuVeverská Bít˘‰ka), místy se roz-padající na hrub˘ detrit, s po-místním pfiekryvem svahové hlí-ny, pfiípadnû spra‰ové hlíny.Území zaujímá jesepní svah za-klesnutého meandru hlubokozafiíznutého prÛlomového údolífieky Svratky (dnes zãásti vyplnû-ného vodami horní ãásti Brnûn-ské pfiehrady).

Brnûnsko

BM 36244

·alvûj luãní (Salvia pratensis).

SlivoÀ trnitá (Prunus spinosa)

rozkvétá brzy na jafie bohatstvímbíl˘ch kvûtÛ.

Louka je na plochém terénuTrnovky uprostfied lesních porostÛ.

Suchá a v˘slunná místa po-rÛstá matefiídou‰ka ãasná (Thy-

mus praecox).

4

3

2

1

Junácká loukaMírné, jiÏnû aÏ jihozápadnû uklonûné svahy naprotihradu Vevefií na území okrsku Trnovky a nad lev˘m bfie-hem Brnûnské pfiehrady, 6 km severozápadnû od mûstskéãásti Kníniãky.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Kníniãky 240 – 260 m


Luãní enkláva uvnitfi lesního komplexu Podko-

morsk˘ch lesÛ s nûkolika mezemi s autochtonní-

mi a ovocn˘mi dfievinami.

Pfiírodnípamátka

3

1

2

4

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:48 Stránka 244

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

nejpoãetnûj‰í jihomoravská po-pulace koniklece velkokvûtého(Pulsatilla grandis), spolu s nímse tu dodnes (aã velmi vzácnû)vyskytuje i k. luãní (P. praten-

sis). Z dal‰ích v˘znaãnûj‰íchrostlin lze jmenovat napfi. mo-dfienec chocholat˘ (Muscari co-

mosum), ãernohlávek velkokvû-t˘ (Prunella grandiflora), seselroãní (Seseli annuum), lnûnkulnolistou (Thesium linophyl-

lon), len tenkolist˘ (Linum te-

nuifolium), l. rakousk˘ (L. aus-

triacum) a zahofianku Ïlutou(Orthantha lutea). V plo‰e tráv-níkÛ se vyskytují roztrou‰ené ke-fie, napfi. rÛÏe ‰ípková (Rosa ca-

nina) a r. vinná (R. rubiginosa).

Na severním okraji je lokalita le-mována v˘sadbami borovice les-ní (Pinus sylvestris) a porostydubu zimního (Quercus pet-

raea), habru obecného (Carpi-

nus betulus) a lípy malolisté(Tilia cordata).

ZVÍ¤ENA Vyskytuje se zdefiada teplomiln˘ch druhÛ hmyzu,nûkteré z nich na severním okra-ji svého areálu. K nejv˘znam-nûj‰ím patfií nesytka ‰Èovíková(Synansphecia triannulifor-

mis), n. jehlicová (Bembecia

albanensis), okáã kostfiavov˘(Arethusana arethusa), mÛraozdobná (Perigrapha i-cinctum),

osenice zelenavá (Actebia prae-

cox), z broukÛ krasci Spheno-

ptera antiqua a S. substriata,stfievlík uhersk˘ (Carabus hun-

garicus) a roháã obecn˘ (Luca-

nus cervus). Vzácná je zlato-oãka Hypochrysa elegans.

Plazi jsou zastoupeni slep˘‰emkfiehk˘m (Anguis fragilis) a je‰-tûrkou obecnou (Lacerta agilis),

ptáci krutihlavem obecn˘m(Jynx torquilla), Èuh˘kem obec-n˘m (Lanius collurio), lejskem‰ed˘m (Muscicapa striata)

a vzácnû pûnicí vla‰skou (Sylvia

nisoria).

VYUÎITÍ K usmûrnûní po-hybu náv‰tûvníkÛ slouÏí oplo-cení rezervace, které bylo vybu-dováno v 80. letech 20. století.Území je kaÏdoroãnû koseno, jsouprovádûny pravidelné probírkydfievin a odstraÀovány nepÛvod-ní druhy. V území je umístûnosedm na sebe navazujících in-formaãních tabulí vztahujícíchse k PR.


GEOLOGIE PR se nachá-zí na holorovinû a jiÏním zlo-movém svahu Omické vrchovi-ny. Skalní podloÏí rezervace jebudováno diority brnûnskéhomasivu. PÛdy jsou mûlké, místynevyvinuté. Na hrub‰ím zvûtra-linovém plá‰ti vznikla kyselá

i nasycená varieta kambizemûtypické.

KVùTENA Ve vegetaci tep-lomiln˘ch trávníkÛ svazu Koe-

lerio-Phleion phleoidis, v níÏpomístnû dominuje ostfiice nízká(Carex humilis), se vyskytuje

Okres Brno-mûsto

BM 37 245

Na travnat˘ch plochách mezimûstsk˘mi ãástmi Kohoutovice a No-v˘ Lískovec je nejbohat‰í populacekoniklece velkokvûtého (Pulsatilla

grandis) na území âR.

Housenku otakárka ovocného(Iphiclides podalirius) lze najít narÛzn˘ch druzích pfiirozenû rostou-cích i pûstovan˘ch rÛÏovit˘ch dfievin.

âernohlávek velkokvût˘ (Pru-

nella grandiflora).

Zlatooãka Hypochrysa ele-

gans vzácn˘ druh jiÏní Moravy.

4

3

2

1

Kamenn˘ vrchJiÏnû aÏ jihov˘chodnû exponované svahy Kohoutovickévrchoviny nad severním okrajem sídli‰tû Nov˘ Lískovecsmûrem na Kohoutovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka:Nov˘ Lískovec, Kohoutovice 366 – 384 m

V˘mûra: 16,20 ha Vyhlá‰eno: 1978(ochranné pásmo 5,21 ha)

Teplomilná travinobylinná spoleãenstva s roz-

trou‰en˘mi dfievinami s pomístnû obnaÏen˘m

skalním podloÏím v jihov˘chodní ãásti území.

Dominantní je v jarním období koniklec velko-

kvût˘, kter˘ zde tvofií nûkolikatisícovou populaci.

Podél severního okraje je rezervace lemována le-

sními porosty.


1

2

3

4

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 245

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

(Cerasus avium), tfie‰eÀ vi‰eÀ(C. vulgaris), jasan ztepil˘ (Fra-

xinus excelsior), hru‰eÀ obecná(Pyrus communis) a jefiáb bfiek(Sorbus torminalis). Kefiovépatro tvofií líska obecná (Cory-

lus avellana), dfiín jarní (Cor-

nus mas), fie‰etlák poãistiv˘(Rhamnus cathartica), svídakrvavá (Swida sanguinea), sli-voÀ trnitá (Prunus spinosa),

ptaãí zob obecn˘ (Ligustrum vul-

gare), brslen bradaviãnat˘ (Euo-

nymus verrucosus), b. evropsk˘(E. europaeus), dfii‰Èál obecn˘(Berberis vulgaris), hloh jedno-semenn˘ (Crataegus monogy-

na), h. obecn˘ (C. laevigata), rÛ-Ïe ‰ípková (Rosa canina), vzácnár. malokvûtá (R. micrantha)

a tfie‰eÀ kfiovitá (Cerasus fruti-

cosa).V letech 1998 aÏ 2000 zdebyly vykáceny asi 2 ha trnovní-ku akátu (Robinia pseudaca-

cia) s podrostem bezu ãerného(Sambucus nigra). Travinoby-linnou vegetaci lze fiadit do sva-zu Bromion erecti. Roste zdenapfi. sasanka lesní (Anemone

sylvestris), hvûzdnice chlumní(Aster amellus), zvonek sibifisk˘(Campanula sibirica), kosatecpestr˘ (Iris variegata), okroticebílá (Cephalanthera damaso-

nium), plamének pfiím˘ (Cle-

matis recta), zlatovlásek obecn˘(Linosyris vulgaris), tfiemdavabílá (Dictamnus albus), len ten-

kolist˘ (Linum tenuifolium),

koniklec velkokvût˘ (Pulsatil-

la grandis) a kavyl sliãn˘ (Sti-

pa pulcherrima). Dále zde bylyzji‰tûny kamejka modronachová(Lithospermum purpurocae-

ruleum), ostfiice Micheliho (Ca-

rex michelii), ãilimník fiezensk˘(Chamaecytisus ratisbonensis),

zbûhoveãek trojklan˘ (Cha-

maepitys chia), p˘r prostfiední(Elytrigia intermedia), omanmeãolist˘ (Inula ensifolia), lo-cika prutnatá (Lactuca vimi-

nea), kamejka lékafiská (Lithos-

permum officinale), viãenec

píseãn˘ (Onobrychis arenaria),

záraza vy‰‰í (Orobanche elatior),

smldník alsask˘ (Peucedanum

alsaticum), vítod vût‰í (Polygala

major), prvosenka jarní ‰eda-vá (Primula veris subsp. cane-

scens), ãernohlávek velkokvût˘(Prunella grandiflora), ã. dfiípa-t˘ (P. laciniata), ãestec klasnat˘(Pseudolysimachion spicatum),

plicník mûkk˘ (Pulmonaria mol-

lis), rÛÏe keltská (Rosa gallica),

r. bedrníkolistá (R. pimpinelli-

folia), sesel siv˘ (Seseli osseum),

matefiídou‰ka olysalá (Thymus

glabrescens), m. ãasná (T. prae-

GEOLOGIE Geologick˘mpodkladem je devonsk˘ vápenec,v západní ãásti pak rozpadajícíse biotitick˘ granodiorit typ Krá-lovo Pole, pfiiãemÏ poblíÏ jiÏní-ho okraje lokality probíhá liniestyku tûchto dvou hornin.V PPjsou ãetné antropogenní (zejmé-na tûÏební) tvary. Z pÛd se tuvyskytuje v severní ãásti rendzi-na typická (litická), jiÏní pakzaujímá antrozem zaváÏková.

KVùTENA V ostrÛvcích dfií-nov˘ch doubrav (Corno-Quer-

cetum) roste poãetnû dub p˘fii-t˘ (Quercus pubescens), dálese místy objevuje d. zimní (Q.

petraea), habr obecn˘ (Carpi-

nus betulus), javor babyka(Acer campestre), tfie‰eÀ ptaãí

Brnûnsko

BM 38246

JiÏní svahy Kavek s vápencov˘-mi balvany po proveden˘ch mana-gementov˘ch zásazích.

1

Kavkyâást jiÏního úpatí svahu kóty Hády (424,3 m n. m.) seskalnat˘mi v˘chozy, zbytek dfiíve rozsáhlé lokality zniãenéz vût‰í ãásti tûÏbou vápence na jiÏním okraji Ochozsk˘chplo‰in, 500 m severozápadnû od okraje sídli‰tû Lí‰eÀ.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Malomûfiice, Îidenice 310 – 355 m


Teplomilná stepní a lesostepní rostlinná spole-

ãenstva na jiÏním okraji Moravského krasu s v˘-

skytem ãetn˘ch vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ.

Refugium pfiírodních stanovi‰È, obklopené antro-

pogenním georeliéfem.

Pfiírodnípamátka

1

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 246

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

chema steueri a Klimeschiop-

sis kiningerella, zavíjeã He-

liothela wulfeniana, modrásekviãencov˘ (Polyommatus ther-

sites) a mÛry hnûdopáska pa-nonská (Lygephila ludicra)

a bl˘skavka lesklá (Proxenus le-

pigone). Pozornost byla vûnová-na také vy‰‰ím dvoukfiídl˘m,kter˘ch zde bylo v letech 1984aÏ 1987 zaregistrováno 307druhÛ. Byly odtud popsánydruhy Phorbia hadyensis, vlá-homilka Dicranota landrocki

a bzuãivka Pollenia mayeri.

¤ada v˘znamn˘ch nálezÛ pro-vázela dfiívûj‰í v˘zkumy ãeledíroupcovit˘ch, ovádovit˘ch aj.RovnûÏ studium blanokfiídl˘chvedlo k fiadû pozoruhodn˘ch ná-lezÛ, vãetnû objevu sedmnáctivûdû neznám˘ch druhÛ: napfi.lumkÛ Aethecerus foveolatus

a Microleptes obenbergeri,

lumãíkÛ Schizoprymnus an-

gustissimus a S. gregori, tfipy-tivky Brachyelatus viridis a nû-kolika druhÛ poskoãilek. Bylyzde zji‰tûny samotáfiské vãely pe-lonoska Anthophora plagiata

a pískorypky Andrena producta

a paãmelák Psithyrus barbutel-

lus. Z pozoruhodn˘ch broukÛ jemoÏno jmenovat napfi. drabãí-ka Ocypus biharicus, brada-viãníka Malachius geniculatus,

lesknáãky Meligethes brachialis,

M. maurus, chroustky Omalo-

plia ruricola a O. spireae, koz-líãka píseãného (Dorcadion

pedestre), slunéãko Scymnus

frontalis a nosatce Baris pici-

cornis, chrobáka ozbrojeného(Odonteus armiger). Plazi jsouzastoupeni slep˘‰em kfiehk˘m(Anguis fragilis), ptáci kruti-hlavem obecn˘m (Jynx torquil-

la), lejskem ‰ed˘m (Muscicapa

striata), Èuh˘kem obecn˘m (La-

nius collurio) a vzácnû také pû-nicí vla‰skou (Sylvia nisoria).

VYUÎITÍ âást ploch jeznehodnocena v˘skytem akátua pfiirozenou sukcesí nûkter˘chkefiÛ, proto byly na lokalitûv rámci rekultivace dob˘vacíhoprostoru Malomûfiice od roku1997 realizovány rozsáhlé re-konstrukãní práce. Jejich cílembyla stabilizace populací vzác-n˘ch druhÛ. Z území byl od-stranûn akát a bez ãern˘, douvolnûn˘ch ploch dosazeny au-tochtonní dfieviny, otevfiené plo-chy byly zbaveny kefiov˘ch nále-tÛ. V souãasné dobû se pokraãujev pravidelné údrÏbû území, spo-

ãívající zejména v soustavnémo‰etfiování ploch travinobylinnévegetace, respektive v eliminacizmlazení dfievin a spontánníchnáletÛ.

BIBLIOGRAFIE 606, 921MAPA ÚZEMÍ strana 274

cox), pry‰ec prutnat˘ (Tithy-

malus tommasinianus), diviz-na jiÏní rakouská (Verbascum

chaixii subsp. austriacum) a roz-razil vídeÀsk˘ (Veronica vindo-

bonensis). Celkem bylo v roce1995 na lokalitû nalezeno 226rostlinn˘ch taxonÛ.

ZVÍ¤ENA Území je mi-mofiádnû cenné z entomologické-ho hlediska a jako souãást celé-ho komplexu biotopÛ v oblastiHádÛ je objektem pozornosti en-tomologÛ zhruba od poloviny19. století. Kromû znaãné dru-hové diverzity jsou jiÏní svahyHádÛ v˘znamné také tím, Ïeodtud bylo pÛvodnû popsáno asi25 druhÛ ãlenovcÛ a nûkolik de-sítek druhÛ zde dosahuje nejse-vernûj‰ího bodu v rámci svéhoareálu. Z literárních a sbírko-v˘ch údajÛ jiÏ bohuÏel nelzepfiesnû zjistit, zda se vÏdy t˘ka-jí konkrétnû tohoto chránûnéhoúzemí. Proto jsou následujícíúdaje o faunû platné pro popi-sované území vãetnû jeho ‰ir‰íhookolí. Vzhledem k nevelké rozlo-ze jiÏního svahu HádÛ a podob-nosti biotopÛ lze v chránûnémúzemí pfiedpokládat v˘skyt i tûchdruhÛ, které byly dokladoványv sousedství pfiírodní památky.Hády jsou jednou z nejv˘znam-nûj‰ích arachnologick˘ch lokalitv âR. Byla zde nalezena celá fia-da vzácn˘ch, pfieváÏnû teplomil-n˘ch druhÛ pavoukÛ, nûkolikz nich bylo odtud popsáno. Jsouto napfi. pavuãenka Hetero-

trichoncus pusillus, cediveãkaArchaeodictyna minutissima

a skálovka Zelotes aurantiacus.

K dal‰ím v˘znamn˘m druhÛmpatfií zejména slíìáci Alope-

cosa cursor, A. inquilina a A.

schmidti, skálovky Zelotes atro-

caeruleus a Phaeocedus brac-

catus, bûÏníci – b. bylinn˘ Xys-

ticus lineatus a b. drnov˘Ozyptila rauda, snovaãka Eu-

ryopis saukea, listovník Thanatus

atratus, zápfiednice karmínová(Cheiracanthium montanum)

a skákavka protáhlá (Synageles

hilarulus). Z teplomiln˘ch dru-hÛ bezkfiídl˘ch rybenek a chvost-natek byla nalezena Atelura for-

micaria, dal‰í dvû, Lepismachilis

rozsypali a Machilis hrabei,

byly odtud dokonce popsány.Z více neÏ 30 druhÛ znám˘chrovnokfiídl˘ch jsou v˘znamnûj-‰í napfi. saranãe modrokfiídlá(Oedipoda coerulescens), saran-ãe Sphingonothus coerulans,

Calliptamus italicus a Steno-

bothrus nigromaculatus, ko-bylka Metrioptera bicolor,

pozoruhodn˘ je i ‰kvor dvou-skvrnn˘ (Anechura bipuncta-

ta). Z území byla popsána i tfiás-nûnka Melanthrips titschacki.

Z vût‰ích druhÛ kfiísÛ zde Ïijenapfi. cikáda trnková (Cicadi-

vetta tibialis). RovnûÏ mezi plo‰-ticemi byly nalezeny zoogeogra-ficky pozoruhodné druhy. ZesíÈokfiídl˘ch je nejv˘znamnûj‰ídnes patrnû vymizelá pakudlan-ka jiÏní (Mantispa styriaca), dá-le zde Ïijí napfi. zlatooãka Hy-

pochrysa elegans a teplomiln˘mravkolev ostruhat˘ (Distoleon

tetragrammicus). Z mot˘lÛ by-lo na jiÏním svahu HádÛ dosudzji‰tûno asi 1730 druhÛ, coÏpfiedstavuje více neÏ 51 % dru-hÛ znám˘ch z území âR, z tohose zde asi 25 druhÛ vyskytuje naseverním okraji svého areálu.Konkrétnû pro pfiírodní památkuKavky jsou z mot˘lÛ nejv˘znam-nûj‰í drobníãci Ectoedemia

rufifrontella a E. caradjai, klí-nûnky Phyllonorycter delitella

a P. staintoniella, podkopníãekLeucoptera onobrychidella,

vzpfiímenka Aristaea pavoniel-

la, pouzdrovníãci Coleophora

saturatella, C. vulpecula a C.

asterifoliella, makadlovky Pto-

cheuusa abnormella, Eulam-

protes plumbella, Gnorimos-

Okres Brno-mûsto

BM 39 247

V˘znamn˘m teplomiln˘m zá-stupcem entomofauny je cikáda trn-ková (Cicadivetta tibialis).

JiÏní svahy HádÛ jsou jedin˘mznám˘m místem v˘skytu osenicepodbûlové (Rhyacia lucipeta) v ji-homoravském regionu.

Plamének pfiím˘ (Clematis

recta) roste na jiÏních svazích mezikfiovinami.

V podrostu stromového a kefio-vého patra je ãast˘m druhem plicníkmûkk˘ (Pulmonaria mollis).

5

4

3

2

2

3

4

5

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 247

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

ná (Padus avium), jefiáb bfiek(Sorbus torminalis) a jilm hor-sk˘ (Ulmus glabra). V hlubocezafiíznutém údolí potÛãku je fia-da stalet˘ch doupn˘ch dubÛa bukÛ. Pfii bfiehu pfiehrady ros-te vlhkomilná vrba bílá (Salix

alba). V dolních partiích na su-tích v jihov˘chodní ãásti rezer-vace se místy vyskytuje klokoãzpefien˘ (Staphylea pinnata),

na v˘slunn˘ch stanovi‰tích a skal-ních ostroÏnách objevíme dfiínjarní (Cornus mas). V kefiovémpatfie se dále uplatÀuje brslenevropsk˘ (Euonymus europae-

us), b. bradaviãnat˘ (E. verru-

cosus), ptaãí zob obecn˘ (Li-

gustrum vulgare), líska obecná(Corylus avellana), svída krva-vá (Swida sanguinea), kalinaobecná (Viburnum opulus), zi-molez obyãejn˘ (Lonicera xylos-

teum) aj. Pfiedev‰ím na eutro-fizovan˘ch plochách v údolípotÛãku roste bez ãern˘ (Sam-

bucus nigra). V podrostu je vel-mi hojn˘ brambofiík nachov˘(Cyclamen purpurascens), dálezde najdeme omûj vlãí (Aconitum

vulparia), medovník velkokvût˘(Melittis melissophyllum), ve-meník dvoulist˘ (Platanthera

bifolia), pry‰ec mandloÀovit˘(Tithymalus amygdaloides),

chrastavec kfiovi‰tní (Knautia

drymeia), kyãelnici devítilistou(Dentaria enneaphyllos), zapa-lici ÏluÈuchovitou (Isopyrum

thalictroides), ãilimník fiezensk˘(Chamaecytisus ratisbonensis),

prvosenku jarní (Primula veris)

a dymnivku plnou (Corydalis

solida). V ochranném pásmupodél jihov˘chodní hranice re-

zervace se vyskytuje i cizorod˘neÏádoucí trnovník akát (Robi-

nia pseudacacia).

ZVÍ¤ENA Plazi jsou zastou-peni slep˘‰em kfiehk˘m (Anguis

fragilis), ptáci datlem ãern˘m(Dryocopus martius), straka-poudem prostfiedním (Dendro-

copos medius), Ïlunou zelenou(Picus viridis), lejskem bûlo-krk˘m (Ficedula albicollis), lej-skem ‰ed˘m (Muscicapa striata),

Ïluvou hajní (Oriolus oriolus)

a rehkem zahradním (Phoeni-

curus phoenicurus). V minu-losti byl zji‰tûn mlok skvrnit˘(Salamandra salamandra). Po-dél bfiehu pfiehrady Ïije uÏovkapodplamatá (Natrix tessellata)

a uÏovka obojková (Natrix na-

trix).

LESNICTVÍ Lesní porostyjsou ponechány pfiirozenému v˘-

voji, pouze na pfiístupn˘ch mís-tech se provádûjí citlivé probírky.V nûkter˘ch ãástech sem proni-kají ruderální bez ãern˘ a net˘-kavka malokvûtá (Impatiens

parviflora), jejich regulace jev‰ak velmi problematická.

VYUÎITÍ Rezervace je po-dél severní hranice znehodnoco-vána ukládáním zahrádkáfiské-ho odpadu z pfiilehl˘ch kolonií.V dÛsledku erozních pochodÛzde do‰lo k zásadnímu omezenívhodn˘ch podmínek pro roz-mnoÏování mloka. Koryto poto-ka je po znaãné délce „zasypá-no“, tok se mnohde ztrácí podzeminou (sutí), a tudíÏ praktic-ky chybí nezbytné dostateãnû vel-ké trvalé potoãní tÛnû. Situaci jetfieba napravit vyhloubenímdrobn˘ch hlub‰ích tÛní.


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií biotitické aÏ amfibol-bi-otitické granodiority brnûnskéhomasivu, devonské vilémovickévápence maco‰ského souvrstvía ãervenohnûdé rokytenské sle-pence permu Boskovické brázdy.Skalní podloÏí místy vystupujena povrch v podobû skalek, pfií-padnû men‰ích suÈov˘ch polí.Jedná se o nárazov˘ (v˘sepní) svahzaklesnutého meandru Svratky,zvlnûn˘ konsekventními údolí-mi prav˘ch pfiítokÛ Svratkya úpady.PfieváÏnou ãást rozlohy rezerva-ce zaujímá kyselá varieta kam-bizemû typické (místy i její nasy-cená varieta). OstrÛvkovitû sezde vyskytují i rankery (rankerkambick˘ a litick˘) s litozemí ty-pickou.

KVùTENA Vegetaãní kryttvofií mozaika ãern˘‰ov˘ch du-bohabfiin (Melampyro nemoro-

si-Carpinetum) a suÈového lesa(Aceri-Carpinetum). K nejdÛ-leÏitûj‰ím dfievinám stromovéhopatra náleÏí dub zimní (Quer-

cus petraea), habr obecn˘ (Car-

pinus betulus), na sutích lípamalolistá (Tilia cordata), l. vel-kolistá (T. platyphyllos), javormléã (Acer platanoides) a j. klen(A. pseudoplatanus), dále j. ba-byka (A. campestre), buk lesní(Fagus sylvatica), jasan ztepil˘(Fraxinus excelsior), dub letní(Quercus robur), tfie‰eÀ ptaãí(Cerasus avium), stfiemcha obec-

Brnûnsko

BM 40248

Na sloÏení kefiového patra sepodílí i kalina obecná (Viburnum

opulus).

Pohled do porostu dubohabfiins jarní garniturou rostlin.

2

1

KrnovecPrudké ãlenité svahy v˘chodní a severní expozice nadprav˘m bfiehem Brnûnské pfiehrady v Hvozdecké pahor-katinû, 300 m západnû od hradu Vevefií a 2 km jihov˘-chodnû od Veverské Bít˘‰ky.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bystrc 238– 304 m



dubohabfiin s druhovû bohat˘m bylinn˘m pod-

rostem.


2

1

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 248

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

torminalis).Vtrou‰ena je téÏ ne-pÛvodní bfiíza bûlokorá (Betula

pendula). V kefiovém patfie jehojn˘ dfiín jarní (Cornus mas),

dále ptaãí zob obecn˘ (Ligust-

rum vulgar), brslen bradaviã-nat˘ (Euonymus verrucosa), b.evropsk˘ (E. europaea), slivoÀtrnitá (Prunus spinosa), rÛÏe‰ípková (Rosa canina), bez ãer-n˘ (Sambucus nigra) a skalníkcelokrajn˘ (Cotoneaster inte-

gerrimus). Pomístnû se pfii úpa-tí svahÛ uplatÀuje i cizorod˘trnovník akát (Robinia pseu-

doacacia). V bylinném patfienajdeme brambofiík nachov˘(Cyclamen purpurascens), prvo-senku jarní (Primula veris), lni-ci kruãinkolistou (Linaria ge-

nistifolia), pry‰ec mandloÀovit˘(Tithymalus amygdaloides),

jestfiábník skvrnit˘ (Hieracium

maculatum), dymnivku plnou(Corydalis solida), kruãinkuchlupatou (Genista pilosa), ãi-limník fiezensk˘ (Chamaecyti-

sus ratisbonensis), matefiídou‰-ku ãasnou (Thymus praecox),

rozrazil vídeÀsk˘ (Veronica vin-

dobonensis), diviznu jiÏní ra-kouskou (Verbascum chaixii

subsp. austriacum) a d. knotovi-tou (V. lychnitis), na skalkáchi bûlolist rolní (Logfia arvensis).

ZVÍ¤ENA Z nápadnûj‰íchdruhÛ hmyzu existují údaje o v˘-skytu roháãe obecného (Lucanus

cervus), tesafiíka obrovského (Ce-

rambyx cerdo), krasce berlín-ského (Dicerca berolinensis)

a mÛry pestroskvrnky podzimní(Polymixis xanthomista).

Obratlovci jsou zastoupeni sle-p˘‰em kfiehk˘m (Anguis fragi-

lis), je‰tûrkou obecnou (Lacerta

agilis), uÏovkou hladkou (Co-

ronella austriaca), krutihlavemobecn˘m (Jynx torquilla), stra-kapoudem prostfiedním (Dend-

rocopos medius), lejskem bûlo-krk˘m (Ficedula albicollis),

lejskem ‰ed˘m (Muscicapa stri-

ata), Ïluvou hajní (Oriolus

oriolus) a rehkem zahradním(Phoenicurus phoenicurus).

V sousedních lesních potÛãcíchse rozmnoÏuje mlok skvrnit˘(Salamandra salamandra). Po-dél bfiehu pfiehrady Ïije uÏovkapodplamatá (Natrix tessellata)

a u. obojková (N. natrix).

LESNICTVÍ Lesní porostyjsou ponechány pfiirozenému v˘-voji. Postupnû se z celého územíodstraÀuje cizorod˘ akát.

VYUÎITÍ ZávaÏn˘m prob-lémem chránûného území jeruderalizace v roklích a podél se-verního okraje v dÛsledku neÏá-doucích splachÛ ze sousední obo-ry. Vlivem hromadûní organickéhmoty a splachÛ ze zaplocenéhoúzemí dochází podél horní hra-nice chránûného území k neÏá-doucí ruderalizaci bylinnéhopatra – ‰ífií se net˘kavka malo-kvûtá (Impatiens parviflora),

kopfiiva dvoudomá (Urtica di-

oica) a svízel pfiítula (Galium

aparine).


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí, tvofiené biotitick˘mi aÏ amfi-bol-biotitick˘mi granodiority ty-pu Veverská Bít˘‰ka brnûnskéhomasivu a biotitick˘mi pararula-mi plá‰tû, vystupuje ve znaãnéãásti území na povrch v podobûskal a skalek, místy i ãetn˘ch su-Èovisk. Údolní svah je zvlnûn˘úpady.Mûlké skalnaté v˘chozy vyvfiel˘chhornin brnûnského masivu po-kr˘vají rankery (ranker typick˘a kambick˘) s kyselou kambize-mí typickou (rankerovou).

KVùTENA Lesní porostytvofií mozaika dubohabfiin svazuCarpinion a bfiekov˘ch doubrav(Sorbo torminalis-Quercetum).

Ve stromovém patfie dominujídub zimní (Quercus petraea),

habr obecn˘ (Carpinus betu-

lus), javor mléã (Acer platanoi-

des) a lípa malolistá (Tilia cor-

data), dále zde najdeme pfiímûsjavoru babyky (Acer campest-

re), j. klenu (A. pseudoplata-

nus), jilmu horského (Ulmus

glabra), dubu letního (Quercus

robur) a jefiábu bfieku (Sorbus

Okres Brno-mûsto

BM 41 249

Skalnat˘ útvar tvofien˘ milo-nitizovan˘mi horninami a porfyric-k˘m granodioritem.

Pestroskvrnka podzimní (Po-

lymixis xanthomista) ob˘vá skal-naté biotopy.

Brslen bradaviãnat˘ (Euony-

mus verrucosus) se vyznaãuje kvû-ty a plody na nápadnû tenk˘chstopkách.

3

2

1

KÛlnyPrudké skalnaté svahy nad lev˘m svahem prÛlomovéhoúdolí fieky Svratky, nyní zãásti vyplnûného vodami Brnûn-ské pfiehrady na území okrsku Trnovky, 1 km severov˘chod-nû od hradu Vevefií a 5 km severozápadnû od mûstskéãásti Bystrc.




zakrsl˘ch doubrav s bohat˘m zastoupením dfií-

nu jarního a s druhovû bohat˘m bylinn˘m pod-

rostem. V˘znamná lokalita zvlá‰tû chránûn˘ch

druhÛ plazÛ.

Pfiírodnípamátka

2

3

1

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 249

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

KVùTENA Teplomilná tra-vinobylinná spoleãenstva sva-zu Koelerio-Phleion phleoidis

hostí poãetnou populací chránû-ného koniklece velkokvûtého(Pulsatilla grandis), dále silenkuu‰nici (Silene otites), hvozdíãekprorostl˘ (Petrorhagia prolife-

ra), zvonek moravsk˘ (Campa-

nula moravica), pavinec modr˘(Jasione montana) a mochnupíseãnou (Potentilla arenaria).

Místy se ‰ífií kefie rÛÏe ‰ípkové(Rosa canina).

ZVÍ¤ENA Z mot˘lÛ zde Ïi-je modrásek nejmen‰í (Cupido

minimus). V trnit˘ch kfiovináchhnízdí pravidelnû Èuh˘k obecn˘(Lanius collurio). V okolníchzahradách mÛÏeme zastihnoutpfii hnízdûní nûkteré dal‰í druhyptákÛ, napfi. strakapouda jiÏního(Dendrocopos syriacus), kruti-hlava obecného (Jynx torquilla),

lejska ‰edého (Muscicapa stria-

ta) nebo rehka zahradního(Phoenicurus phoenicurus).

VYUÎITÍ Travnaté porostyjsou pravidelnû koseny a dochá-zí k pravideln˘m probírkámkefiÛ.


GEOLOGIE Skalní podloÏíje tvofieno obnaÏen˘mi skalka-mi z hornin brnûnského masivu(metabazity nebo Ïulové porfyry).Na svahovinách se vyskytují ran-kery a na vyvfiel˘ch hornináchkambizem typická.

Brnûnsko

BM 42250

Jarní aspekt teplomilnéhotrávníku s trsy koniklece velkokvûté-ho (Pulsatilla grandis), v pozadízástavba Medlánek.

Na svazích skalky spoleãnû s ji-n˘mi kfiovinami roste teplomiln˘kefi fie‰etlák poãistiv˘ (Rhamnus

cathartica).

2

1

Medláneckáskalka

Severnû orientovan˘ svah nev˘razného návr‰í Medlánec-ké sníÏeniny na ulici Turistická, pfii západním okraji zá-stavby mûstské ãásti Medlánky.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Medlánky 270 – 290 m


Teplomilná rostlinná spoleãenstva s v˘skytem

zvlá‰tû chránûného koniklece velkokvûtého.

Pfiírodnípamátka

1

2

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 250

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

nohlávek velkokvût˘ (Prunella

grandiflora).

Ve vegetaci teplomiln˘ch tráv-níkÛ svazu Koelerio-Phleion

phleoidis se zde vyskytuje ko-niklec velkokvût˘ (Pulsatilla

grandis), ostfiice úzkolistá (Carex

stenophylla), plamének pfiím˘(Clematis recta), kozinec dán-sk˘ (Astragalus danicus), ãilim-ník fiezensk˘ (Chamaecytisus

ratisbonensis), zvonek klubkat˘(Campanula glomerata), z. mo-ravsk˘ (C. moravica), rozrazilrozprostfien˘ (Veronica prostra-

ta), fiebfiíãek ‰tûtinolist˘ (Achil-

lea setacea), ãern˘‰ rolní (Me-

lampyrum arvense), pochybekprodlouÏen˘ (Androsace elon-

gata), radyk prutnat˘ (Chond-

rilla juncea), mochna píseãná(Potentilla arenaria) a podraÏeckfiovi‰tní (Aristolochia clemati-

tis). Masovû zde roste nepÛvod-ní lupina mnoholistá (Lupinus

polyphyllus). Mezi kefii najdemerÛÏi ‰ípkovou (Rosa canina), r.vinnou (R. rubiginosa), slivoÀtrnitou (Prunus spinosa), fie‰et-lák poãistiv˘ (Rhamnus cathar-

tica), brslen bradaviãnat˘ (Euo-

nymus verrucosus), b. evropsk˘(E. europaeus) a kru‰inu ol‰o-vou (Frangula alnus), mezi stro-my tfie‰eÀ ptaãí (Cerasus avium)

a dub zimní (Quercus petraea).

Nûkteré plochy, zejména v dol-ních ãástech svahÛ jiÏního pa-horku, jsou dnes kryté zapoje-n˘mi porosty dfievin, v nichÏdominuje trnovník akát (Robi-

nia pseudacacia) a bez ãern˘(Sambucus nigra), místy sespontánnû ‰ífií jasan ztepil˘(Fraxinus excelsior).

Ze vzácnûj‰ích druhÛ hub zdebyly nalezeny napfi. kyjoveãkarÛÏkovitá (Clavulinopsis corni-

culata) a helmovka malovaná(Mycena pseudopicta).

ZVÍ¤ENA Pfiírodní pa-mátka je v˘znamnou lokalitouteplomilné fauny. Charakterchránûného území podmiÀujerozvoj bohat˘ch spoleãenstev bez-obratl˘ch ÏivoãichÛ, zejménahmyzu. Nejv˘znamnûj‰í je v˘-

GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí je pfiedstavováno metabasitybrnûnského masivu s vloÏkamiÏulov˘ch porfyrÛ. Na v˘chodníchzávûtrn˘ch svazích pahorkÛ jsouuloÏeny spra‰e. Vlastní vrcholováãást vyv˘‰enin s pfiilehl˘mi svahyje po stránce pÛdních pomûrÛtvofiena kyselou varietou kambi-zemû typické, severnû i kambize-mû eutrofní, místy i rankery.

V okolí se vyskytují okrsky hnû-dozemû typické na spra‰i.

KVùTENA Medláneckékopce jsou tradiãní botanickoulokalitou. V minulosti se tu vy-skytovala i sasanka lesní (Ane-

mone sylvestris), vítod vût‰í (Po-

lygala major), oman oko Kristovo(Inula oculus-christi), len tenko-list˘ (Linum tenuifolium) a ãer-

Okres Brno-mûsto

BM 43 251

Jihozápadní svah Stfieleckéhokopce se soliterními stromy a roz-trou‰en˘mi kefii.

1

Medláneckékopce

Dva pahorky v severní ãásti Palackého hfibetu na hranicis Medláneckou sníÏeninou, mezi mûstskou ãástí Med-lánky a areálem VUT na ulici Kolejní v mûstské ãástiKrálovo Pole.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Královo Pole, Medlánky 288– 337,7 m


Rozsáhlej‰í plochy travinobylinn˘ch porostÛ s roz-

trou‰en˘mi dfievinami. Teplomilná rostlinná spo-

leãenstva s v˘skytem zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ

a v˘znamná lokalita nûkter˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch

druhÛ ÏivoãichÛ.

Pfiírodnípamátka

1

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 251

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

území a na jafie (nejspí‰e na po-ãátku kvûtna) je tady moÏné po-zorovat aÏ nûkolik desítek jedin-cÛ. Pravidelnû lze na vrcholcíchobou pahorkÛ pozorovat svateb-ní lety otakárkÛ, a to o. ovocné-ho (Iphiclides podalirius) i o.fenyklového (Papilio machaon).

Z dal‰ích zajímav˘ch druhÛ lzezmínit vakono‰e ‰edého (Ptilo-

cephala muscella), historicky jeodtud uvádûn soumraãník bûlo-pásn˘ (Pyrgus alveus). BûÏná jednes také kudlanka náboÏná(Mantis religiosa).

Plazi jsou zastoupeni slep˘‰emkfiehk˘m (Anguis fragilis), je‰-tûrkou obecnou (Lacerta agilis),

uÏovkou hladkou (Coronella

austriaca), ptáci krutihlavemobecn˘m (Jynx torquilla), Èuh˘-kem obecn˘m (Lanius collurio),

Ïluvou hajní (Oriolus oriolus)

a pûnicí vla‰skou (Sylvia niso-

ria). V minulosti se v území pra-videlnûji objevoval sysel obecn˘(Spermophilus citellus) z po-ãetnû osídlené lokality na neda-lekém polním leti‰ti. V okolníchlesích a zahrádkách pravidelnûhnízdí Ïluna zelená (Picus vi-

ridis) a lejsek ‰ed˘ (Muscicapa

striata).

VYUÎITÍ V minulosti byladne‰ní lada zãásti spásána, zãás-ti kosena. Na jiÏním Stfieleckémkopci jsou patrné zbytky star˘chmezí. Dfiíve nepochybnû dochá-zelo i k vyr˘vání nûkter˘ch atrak-tivních druhÛ rostlin a pfiesa-zování do okolních zahrádek.Území je kaÏdoroãnû udrÏovánokosením, pfiíp. pastvou, pokud seji podafií zajistit. Dal‰í údrÏbaspoãívá v redukci kefiÛ a odstra-

Àování neÏádoucích druhÛ dfie-vin z území pfiírodní památky.Z hlediska náv‰tûvnosti by byloÏádoucí vylouãit voln˘ pohyb psÛv dobû hnízdûní ptákÛ, vymeziturãitou síÈ vyuÏiteln˘ch stezek

a na jiÏním pahorku zfiíditvyuÏitelné ohni‰tû (se zameze-ním zakládání dal‰ích ohni‰Èv okolí).

BIBLIOGRAFIE 960, 961

skyt pestrokfiídlece podraÏcové-ho (Zerynthia polyxena), kter˘zde má v rámci stfiední Evropynejsevernûji poloÏenou lokalitu.Rozsáhlé porosty Ïivné rostliny –podraÏce kfiovi‰tního – jsou najiÏnû exponovan˘ch svazích jiÏ-ního velkého pahorku. Zde senachází rovnûÏ hlavní území v˘-skytu tohoto mot˘la v chránûném

Brnûnsko

BM 44252

Zvonek klubkat˘ (Campanu-

la glomerata) je doprovodn˘m dru-hem suchomiln˘ch trávníkÛ Brnaa jeho okolí.

Teplomiln˘ podraÏec kfiovi‰tní(Aristolochia clematitis) roste nej-ãastûji ve skupinách pfii okraji kfio-vin na v˘slunn˘ch stráních.

Travnaté porosty pod vrcholemMedláneckého kopce.

Na v˘slunn˘ch stráních se na-chází rÛÏe vinná (Rosa rubiginosa).

5

4

3

2

42

3 5

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 252

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

mas). V bylinném podrostu na-jdeme vemeník dvoulist˘ (Pla-

tanthera bifolia), medovníkvelkokvût˘ (Melittis melisso-

phyllum), bûlozáfiku vûtvitou(Anthericum ramosum) i pla-mének pfiím˘ (Clematis recta).

Na místech s dostateãnou vrstvouhumusu roste konvalinka vonná(Convallaria majalis), lilie zla-tohlávek (Lilium martagon),

brambofiík nachov˘ (Cyclamen

purpurascens)a pry‰ec mandlo-Àovit˘ (Tithymalus amygdaloi-

des). Roste zde i jestfiábník skvr-nit˘ (Hieracium maculatum),

zapalice ÏluÈuchovitá (Isopy-

rum thalictroides), chrastaveckfiovi‰tní (Knautia drymeia),

divizna jiÏní rakouská (Ver-

bascum chaixii subsp. austria-

cum) a prvosenka jarní (Pri-

mula veris).

ZVÍ¤ENA Plazi jsouzastoupeni slep˘‰em kfiehk˘m(Anguis fragilis), ptáci kruti-hlavem obecn˘m (Jynx torquil-

la), strakapoudem prostfiedním(Dendrocopos medius), datlemãern˘m (Dryocopus martius),

Ïlunou zelenou (Picus viridis),

lejskem bûlokrk˘m (Ficedula

albicollis), lejskem ‰ed˘m (Mus-

cicapa striata), Ïluvou hajní(Oriolus oriolus) nebo rehkemzahradním (Phoenicurus pho-

enicurus). V tÛni pfii okraji le-sa se rozmnoÏuje ãolek obecn˘(Triturus vulgaris), ropuchaobecná (Bufo bufo), skokan‰tíhl˘ (Rana dalmatina) a s.hnûd˘ (R. temporaria), v mi-nulosti také ãolek velk˘ (Triturus

cristatus) a rosniãka zelená(Hyla arborea).

LESNICTVÍ Lesní porostyjsou víceménû ponechány pfiiro-zenému v˘voji, nanejv˘‰ jsouplánovány citlivé probírky. Po-stupnû bude nutné redukovatakát a nahrazovat jej odpovída-jícími listnáãi. Nezbytná je rov-nûÏ redukce roz‰ifiujícího se bezuãerného.

VYUÎITÍ Periodická vod-ní tÛÀ pfii jihov˘chodním úpatísvahu bude odbahnûna a na je-jích bfiezích dojde k probírce dfie-vin, aby se zv˘‰ilo oslunûní – cí-lem je vytvofiit podmínky prorozmnoÏování ãolkÛ, ktefií se naMni‰í hofie v minulosti vysky-tovali. Poté bude pfiípadnû pro-vedena repatriace obou druhÛ.Bude nutno zlikvidovat divokéskládky podél areálu zoo a pfií-padn˘mi dosadbami stanovi‰tnûodpovídajících druhÛ dfievin vy-tvofiit souvisl˘ „zelen˘“ lem.


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií horniny brnûnského ma-sivu, tj. amfibolické a biotit-am-fibolické diority.Hfibet (hrásÈ Mni‰í hory) je ome-zen˘ zlomov˘mi svahy jak na zá-padû vÛãi Bystrcké kotlinû, tak nav˘chodû vÛãi Medlánecké sníÏe-ninû. Zlomové svahy jsou zvlnû-né úpady a místy na nich vystu-puje skalní podloÏí v podobûskalek. Úpatí v˘chodního svahukryje spra‰ová závûj. Na svaho-vinách neutrálních intruzív sevyvinula kyselá kambizem ty-pická, kterou pomístnû na v˘-chozech uveden˘ch hornin do-plÀuje ranker kambick˘ (litick˘)s litozemí typickou.

KVùTENA V lesních poros-tech ãern˘‰ov˘ch dubohabfiin(Melampyro nemorosi-Carpi-

netum) dominuje dub zimní(Quercus petraea) a habr obec-n˘ (Carpinus betulus), mozai-kovitû je pfiimí‰en napfi. dub let-

ní (Quercus robur), lípa malo-listá (Tilia cordata), l. velkolistá(T. platyphyllos), javor mléã(Acer platanoides), j. babyka(A. campestre), jefiáb bfiek (Sor-

bus torminalis) a jilm habrolist˘(Ulmus minor). Místy zde ros-te trnovník akát (Robinia pseu-

dacacia). Na dubech mÛÏemezahlédnout poloparazitické kefií-ky ochmetu evropského (Lorant-

hus europaeus). V kefiovém pat-fie se uplatÀuje líska obecná(Corylus avellana), brslen evrop-sk˘ (Euonymus europaeus), b.bradaviãnat˘ (E. verrucosus),

fie‰etlák poãistiv˘ (Rhamnus ca-

thartica), svída krvavá (Swida

sanguinea), ptaãí zob obecn˘ (Li-

gustrum vulgare), hloh jedno-semenn˘ (Crataegus monogy-

na), h. obecn˘ (C. laevigata),

zimolez obyãejn˘ (Lonicera xy-

losteum), na eutrofizovan˘chplochách rovnûÏ bez ãern˘ (Sam-

bucus nigra). Na su‰‰ích místechse vyskytuje dfiín jarní (Cornus

Okres Brno-mûsto

BM 45 253

Jihozápadní zlomové svahy pfií-rodní památky Mni‰í hora.

Zápalice ÏluÈuchovitá (Isopy-

rum thalictroides) je díky urãitépodobnosti nezfiídka povaÏována zasasanku hajní.

Nepravá pafiezina na jihozá-padním svahu pfiírodní památky.

3

2

1

Mni‰í horaLesní komplex v nejjiÏnûj‰í ãásti Babího hfibetu na vrcho-lu a svazích Mni‰í hory (333,4 m n. m.), navazující naseverní okraj areálu brnûnské zoologické zahrady pfii v˘-chodním okraji mûstské ãásti Kníniãky.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bystrc 227– 333 m


Pfiírodû blízká aÏ pfiirozená lesní spoleãenstva dubo-

habrového lesa s v˘razn˘m zastoupením lípy ma-

lolisté a druhovû bohat˘m bylinn˘m podrostem.

Pfiírodnípamátka

2

3

1

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 253

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

sanguinea), hloh obecn˘ (Cra-

taegus laevigata), h. jednose-menn˘ (C. monogyna), slivoÀtrnitá (Prunus spinosa), rÛÏe ‰íp-ková (Rosa canina) a bez ãern˘(Sambucus nigra). Na nûkolikamístech na skalkách najdemei mahalebku obecnou (Padellus

mahaleb). V bylinném podrosturoste brambofiík nachov˘ (Cycla-

men purpurascens), medovníkvelkokvût˘ (Melittis melisso-

phyllum), pry‰ec mandloÀovit˘(Tithymalus amygdaloides),

dymnivka plná (Corydalis so-

lida), prvosenka jarní (Primula

veris) a rozrazil vídeÀsk˘ (Vero-

nica vindobonensis). Vápenco-vé skalky hostí teplomiln˘ tráv-ník s vegetací blízkou svazuBromion erecti s pry‰cem mno-hobarv˘m (Tithymalus epithy-

moides), strdivkou brvitou(Melica ciliata), seselem siv˘m(Seseli osseum), diviznou jiÏnírakouskou (Verbascum chaixii

subsp. austriacum) a d. knoto-vitou (V. lychnitis).

ZVÍ¤ENA V okolních le-sích hnízdí krutihlav obecn˘(Jynx torquilla), strakapoudprostfiední (Dendrocopos me-

dius), Ïluna zelená (Picus viri-

dis), lejsek bûlokrk˘ (Ficedula

albicollis), l. ‰ed˘ (Muscicapa

striata), Ïluva hajní (Oriolus

oriolus) nebo rehek zahradní(Phoenicurus phoenicurus).

LESNICTVÍ Lesní porostna území pfiírodní památky bu-de ponechán pfiírozenému v˘-voji. DÛleÏité je zachovat starédoupné stromy pro hnízdûní ptá-kÛ. V porostech v ochrannémpásmu budou realizovány na

pfiístupn˘ch místech zdravotníprobírky.

VYUÎITÍ Na vápencovéskalce v místû zarÛstající stepnísvûtliny dojde k odstranûní pfie-rostl˘ch dfievin, pfiiãemÏ probírkarÛÏí, svídy krvavé, habru obec-ného aj. bude provedena citlivû,s ohledem na ochranu cenn˘chjedincÛ dfiínu jarního a maha-

lebky obecné. Vzhledem ke stáva-jícímu naru‰ení stezky erozí jetfieba zvaÏovat její uzavfiení procykloturisty. Celou situaci je nut-né v tomto smûru fie‰it v návaz-nosti i na ochranu PR Bfienãák,PP KÛlny a cenn˘ch spoleãenstevna skalnat˘ch strm˘ch svazíchna Zouvalce.


GEOLOGIE Z podloÏí vy-stupuje pruh devonsk˘ch vápencÛna rozhraní vyvfielin brnûnskéhomasivu a sedimentÛ Boskovickébrázdy. Devonské vilémovické vá-pence (frasn) náleÏejí k maco‰-skému souvrství.Na svahovinách vápencÛ se na-chází rendzina typická (litická),podél jiÏního okraje vznikla navyvfiel˘ch horninách brnûnskéhomasivu v plo‰nû men‰ím rozsahui kyselá varieta kambizemû ty-pické.

KVùTENA Lesní vegetacitvofií porosty teplomiln˘ch dfií-nov˘ch doubrav (Corno-Quer-

cetum), které navazují na ãern˘-‰ové dubohabfiiny (Melampyro

nemorosi-Carpinetum).Ve stro-movém patfie dominuje dub zim-ní (Quercus petraea) s habremobecn˘m (Carpinus betulus), lí-pou malolistou (Tilia cordata)

a javorem mléãem (Acer plata-

noides), pfiímûs tvofií j. babyka(A. campestre), j. klen (A. pseu-

doplatanus), dub letní (Quer-

cus robur), jefiáb bfiek (Sorbus

torminalis), lípa velkolistá (Ti-

lia platyphyllos), jilm horsk˘(Ulmus glabra) a j. habrolist˘(U. minor). V kefiovém patfie sehojnû vyskytuje chránûn˘ dfiínjarní (Cornus mas), brslen bra-daviãnat˘ (Euonymus verruco-

sus), b. evropsk˘ (E. europaeus),

líska obecná (Corylus avellana),

fie‰etlák poãistiv˘ (Rhamnus cat-

hartica), svída krvavá (Swida

Brnûnsko

BM 46254

Jefiáb bfiek (Sorbus tormina-

lis) je druhem subxerotermních tep-lomiln˘ch doubrav a dubohabfiin.

Skalní v˘chozy devonsk˘ch vá-pencÛ porostlé xerotermní vegetací.

Hercynská ãern˘‰ová dubohab-fiina (Melampyro nemorosi-Car-

pinetum).

3

2

1

Na skaláchSkalní v˘choz a pfiíkr˘ svah na oblém hfibetu s pfievaÏují-cí jiÏní aÏ jihozápadní expozicí v prÛlomovém údolí fiekySvratky, které je nyní z ãásti zaplnûné vodami Brnûnsképfiehrady, v okrsku Trnovka, asi 1 km severnû hradu Ve-vefií a 6,5 km severozápadnû od mûstské ãásti Bystrc.



Pfiírodû blízká aÏ pfiirozená lesní spoleãenstva za-

krsl˘ch doubrav s druhovû bohat˘m bylinn˘m

podrostem a teplomilná travinobylinná spoleãen-

stva na skalnatém vápencovém v˘chozu.

Pfiírodnípamátka

2

1

3

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 254

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

linophyllon), zvonek klubkat˘(Campanula glomerata), ãestecklasnat˘ (Pseudolysimachion

spicatum) a kruãinka barvífiská(Genista tinctoria). Z bûÏnûj-‰ích druhÛ zde najdeme dro-bounk˘ len poãistiv˘ (Linum

catharticum), dále devaterníkvelkokvût˘ tmav˘ (Helianthe-

mum grandiflorum subsp. obs-

curum), máãku ladní (Eryngi-

um campestre), ãiãorku pestrou(Coronilla varia), ‰tírovník rÛÏ-kat˘ (Lotus corniculatus), tfiezal-ku teãkovanou (Hypericum per-

foratum) a k zemi pfiimáãknutoupupavu bezlodyÏnou (Carlina

acaulis). PfieváÏnû na severnímokraji území rostou kefie, napfi.svída krvavá (Swida sangui-

nea), rÛÏe ‰ípková (Rosa cani-

na) i vzácná r. malokvûtá (R.

micrantha).

ZVÍ¤ENA Z teplomil-n˘ch druhÛ hmyzu se zde zhru-ba do poloviny 50. let 20. stole-tí vyskytoval dnes v âR kritickyohroÏen˘ modrásek ligrusov˘(Polyommatus damon), Ïije tuÏluÈásek jiÏní (Colias alfacari-

ensis), otakárek ovocn˘ (Iphicli-

des podalirius), z broukÛ napfi.kozlíãek píseãn˘ (Dorcadion pe-

destre), nacházejí se tady popu-lace je‰tûrky obecné (Lacerta agi-

lis). Z ptákÛ hnízdí ve zdej‰íchkfiovinách Èuh˘k obecn˘ (Lani-

us collurio), v okolních zahrád-kách krutihlav obecn˘ (Jynx

torquilla).

VYUÎITÍ Lokalita je ohro-Ïena pfiedev‰ím nadmûrnou ná-v‰tûvností spojenou s vyr˘vánímtrsÛ atraktivního koniklece vel-kokvûtého a ukládáním odpaduz okolit˘ch zahrádek. Travnatéplochy jsou pravidelnû seãeny,ãímÏ se brání rozrÛstání kefiÛ.


GEOLOGIE Skalní podloÏítvofií metabasity brnûnského ma-sivu. Plochá skalní vyv˘‰eninavystupuje uprostfied mlad‰ích se-dimentÛ, zejména spra‰í. V úze-mí jsou antropogenní tvary.PÛdní pokryv reprezentuje kam-bizem eutrofní.

KVùTENA Vegetaci tvofiíteplomilné trávníky svazu Koe-

lerio-Phleion phleoidis, v nichÏse vyskytuje poãetná populace ko-niklece velkokvûtého (Pulsatilla

grandis), dále zde roste bûlozáfi-ka vûtvitá (Anthericum ramo-

sum), lnûnka lnolistá (Thesium

Okres Brno-mûsto

BM 47 255

B˘valá pastvina se skupinamikfiovin je kromû v˘chodní ãásti ob-klopena zahrádkami.

Urãujícím druhem ochranyúzemí je bohat˘ porost koniklecevelkokvûtého (Pulsatilla grandis).

Je‰tûrka obecná (Lacerta agi-

lis) má poãetnûj‰í populace jiÏ jenmísty.

3

2

1

Netop˘rkySeverov˘chodní svah mendipu v blízkosti kóty 300 mn. m. uprostfied tektonické Medlánecké sníÏeniny, 750 msevernû od okraje sídli‰tû Komín.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Komín 274 – 300 m


Teplomilná travinobylinná spoleãenstva s v˘s-

kytem zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin a Ïivo-

ãichÛ.

Pfiírodnípamátka

2

3

1

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 255

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

KVùTENA Otevfiené trav-naté plochy hostí vzácná teplo-milná stepní spoleãenstva svazuFestucion valesiacae s celou fia-dou chránûn˘ch a ohroÏen˘chrostlinn˘ch druhÛ. Roste zde ka-vyl chlupat˘ (Stipa dasyphylla),

k. IvanÛv (S. joannis), k. sliãn˘(S. pulcherrima), k. tenkolist˘(S. tirsa) a k. vláskovit˘ (S. ca-

pillata). Dále se zde vyskytujenapfi. koniklec velkokvût˘ (Pul-

satilla grandis), hvûzdnice chlum-ní (Aster amellus), oman okoKristovo (Inula oculus-christi),

zlatovlásek obecn˘ (Linosyris

vulgaris), kruãinkovec poléhav˘(Corothamnus procumbens),

modfienec chocholat˘ (Muscari

comosum) a rÛÏe keltská (Rosa

gallica). Na plo‰kách s nezapo-jenou vegetací na jafie vykvétározrazil ãasn˘ (Veronica prae-

cox), lomikámen trojprst˘ (Sa-

xifraga tridactylites), pochybekprodlouÏen˘ (Androsace elon-

gata) aj.V druhovû pestr˘ch kefiov˘ch po-rostech, lemujících travnaté plo-chy, se vyskytuje dfiín jarní (Cor-

nus mas), svída krvavá (Swida

sanguinea), ptaãí zob obecn˘(Ligustrum vulgare) a vzácnátfie‰eÀ kfiovitá (Cerasus fruti-

cosa).

ZVÍ¤ENA Z hmyzu zdeÏijí napfi. kobylka kfiídlatá (Pha-

neroptera falcata), saranãe mod-rokfiídlá (Oedipoda coerules-

cens), nûkteré druhy ãmelákÛ

(Bombus spp.) a mÛra pestro-skvrnka bfieznová (Valeria olea-

gina). Poãetná je zdej‰í populaceje‰tûrky obecné (Lacerta agilis).

VYUÎITÍ V minul˘ch le-tech tu byl realizován rozsáhl˘program na záchranu ohroÏené

flóry, které se citelnû dotkla re-konstrukce Ïelezniãní tratû, ze-jména tunelu. Území je pravi-delnû koseno, provádûny jsoutaké probírky dfievin.


GEOLOGIE Skalní podloÏítvofií horniny brnûnského masi-vu, pfiedstavované amfibol-bioti-tick˘m granodioritem typu Blan-sko. V území jsou antropogennítvary.Na spra‰ovém pfiekryvu neutrál-ních hlubinn˘ch intruzív brnûn-ského masivu vznikly rankerya kambizem typická (nasycená).

Brnûnsko

BM 48256

V˘slunn˘ svah hlubokého údo-lí Svitavy nad Ïelezniãní tratí sesuchomilnou a teplomilnou travi-nobylinnou vegetací a porÛznu sevyskytujícími kefii.

Typick˘m stanovi‰tûm pro rÛÏikeltskou (Rosa gallica) jsou suchév˘slunné stránû.

Teplomiln˘ trávník s fiadou v˘-znamn˘ch rostlinn˘ch druhÛ.

3

2

1

Obfianská stráÀJiÏnû orientovan˘ svah na skalním ostrohu Obfianskékotliny pravého údolního svahu zaklesnutého meandruprÛlomového údolí fieky Svitavy nad prvním tunelem Ïe-lezniãní trati z Brna do Blanska v Adamovské vrchovinû.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Obfiany 240 – 260 m


Teplomilná travinobylinná spoleãenstva s v˘sky-

tem zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 256

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

lové partii, kolem kóty 307,6 mn. m. je suchá dubohabfiina seskupinou dfiínÛ jarních (Cor-

nus mas). V kefiovém patfie seuplatÀuje líska obecná (Corylus

avellana), brslen evropsk˘ (Euo-

nymus europaeus), b. brada-viãnat˘ (E. verrucosus), ptaãízob obecn˘ (Ligustrum vulga-

re), svída krvavá (Swida san-

guinea) a zimolez obyãejn˘ (Lo-

nicera xylosteum), na hlub‰íchpÛdách bez ãern˘ (Sambucus

nigra). V podrostu lesa najdemevemeník dvoulist˘ (Platanthera

bifolia), medovník velkokvût˘(Melittis melissophyllum), omûjvlãí (Aconitum vulparia), kru‰-tík modrofialov˘ (Epipactis pur-

purata), lilii zlatohlávek (Lilium

martagon), dále pry‰ec mandlo-Àovit˘ (Tithymalus amygdaloi-

des) a dymnivku plnou (Cory-

dalis solida). Do oslunûnéhojiÏního okraje území, pronikajíprstnatec bezov˘ (Dactylorhiza

sambucina), ãilimník fiezensk˘(Chamaecytisus ratisbonensis),

rozrazil vídeÀsk˘ (Veronica vin-

dobonensis), zvonek moravsk˘(Campanula moravica), zapa-lice ÏluÈuchovitá (Isopyrum

thalictroides), chrastavec kfio-vi‰tní (Knautia drymeia) a smld-ník jelení (Peucedanum cerva-

ria). Ve v˘chodním cípu pfiírodnípamátky se nachází drobnámokrá sníÏenina s ostfiicí lesní(Carex sylvatica) a o. fiídkokla-sou (C. remota). V této ãásti jetaké hojnûj‰í l˘kovec jedovat˘(Daphne mezereum).

ZVÍ¤ENA Na okrajích lesaa v údolí potoka se vyskytují bû-lopásek topolov˘ (Limenitis po-

puli), batolec duhov˘ (Apatura

iris) a b. ãerven˘ (A. ilia). Obrat-lovci jsou zastoupeni slep˘‰emkfiehk˘m (Anguis fragilis), kru-tihlavem obecn˘m (Jynx torqu-

illa), strakapoudem prostfiedním(Dendrocopos medius), Ïlu-nou zelenou (Picus viridis), lej-skem bûlokrk˘m (Ficedula albi-

collis) nebo Ïluvou hajní (Oriolus

oriolus). Na Vrboveckém poto-ku podél úpatí severních svahÛhnízdí konipas horsk˘ (Motacil-

la cinerea).

LESNICTVÍ Lesní porosty bu-dou témûfi na celé plo‰e ponechá-ny pfiirozenému v˘voji. Postup-nû na celé plo‰e dojde k redukcistanovi‰tnû nevhodné v˘sadbysmrku ztepilého a akátu.


GEOLOGIE Na strmémsvahu místy vystupuje skalnípodloÏí v podobû skalek a sutí,tvofien˘ch vyvfiel˘mi horninamibrnûnského masivu. Západníãást skládají leukotonality typuJundrov s aplitov˘mi Ïilami navrcholu. V˘chodní ãást pak tvo-fií biotitická pararula, rovnûÏs aplitov˘mi Ïilami. Na v˘chod-ním svahu skalní podloÏí pokr˘váspra‰ová závûj.PÛdy západní a stfiední ãásti PPtvofií kyselá kambizem typickána svahovinách vyvfiel˘ch hornin,ve v˘chodní ãásti se na spra‰ov˘chpokryvech nachází luvizem ty-pická. Podél ãásti protékajícíhotoku Vrbovce se vyvinula fluvi-zem glejová na nevápnit˘ch flu-viálních naplaveninách.

KVùTENA Kostru vegetacetvofií hercynské ãern˘‰ové dubo-habfiiny (Melampyro nemoro-

si-Carpinetum). V nich domi-nuje habr obecn˘ (Carpinus

betulus), k dal‰ím v˘znamn˘mdfievinám patfií dub zimní(Quercus petraea), d. letní (Q.

robur), lípa malolistá (Tilia

cordata), javor klen (Acer pseu-

doplatanus), j. mléã (A. plata-

noides), jefiáb bfiek (Sorbus

torminalis), buk lesní (Fagus

sylvatica) a javor babyka (Acer

campestre). Porosty v roz‰ífienénivû potoka Vrbovec tvofií pfie-dev‰ím ol‰e lepkavá (Alnus glu-

tinosa), vrba bílá (Salix alba),

javor mléã a jasan ztepil˘ (Fra-

xinus excelsior). Pozoruhodnéjsou pfiíkré severnû exponovanésvahy kopce s kótou 307,6 mn. m. V dfievinném patfie zdej‰í-ho suÈového lesa (Aceri-Carpi-

netum) dominují lípy, javormléã a habr obecn˘, v dolní ãás-ti roste vzácn˘ klokoã zpefien˘(Staphylea pinnata). Ve vrcho-

Okres Brno-mûsto

BM 49 257

Dubohabfiina s bohat˘m by-linn˘m pokryvem na jihozápadnímokraji Bystrce.

Na úpatí svahu ve v˘chodníãásti lokality ve stinnûj‰í a vlhãí ãás-ti dubohabfiiny roste vzácn˘ kru‰-tík modrofialov˘ (Epipactis pur-

purata).

Bûlopásek topolov˘ (Limenitis

populi) ob˘vá okraje lesních cesta potokÛ v sousedství Brna; jeho ná-padná samiãka se obvykle zdrÏujev korunách stromÛ a uniká tak po-zornosti.

3

2

1

PekárnaLesní porost na krátkém pfiíãném hfibítku smûru Z–Vse tfiemi vrcholy (západní k. 321,7 m n. m., 324 mn. m. a v˘chodní k. 307,6 m n. m.) navzájem oddûlen˘-mi roklemi. Pekárna se nachází v Îebûtínském prolomu,jiÏnû od sídli‰tû Bystrc II.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Îebûtín 257– 325 m


Pfiírodû blízká aÏ pfiirozená lesní spoleãenstva du-

bohabrového lesa s druhovû bohat˘m bylinn˘m

podrostem.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 257

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

GEOLOGIE PP leÏí v Dyj-sko-svratecké nivû. Na tfietihor-ních bádensk˘ch jílech karpatsképfiedhlubnû jsou uloÏeny fluviál-ní naplaveniny fieky Svitavy.Nivní sedimenty tvofií jednakspodní ‰tûrkopísãité souvrstvípleistocenního stáfií, jednak svrch-ní souvrství povodÀov˘ch hlína pískÛ holocenního stáfií. TÛÀ jednes napájena upraven˘m se-verojiÏním tokem (kanálem) odÏelezniãní trati. V okolí tÛnû sevyvinuly nivní pÛdy, které zastu-puje fluvizem typická.

KVùTENA TÛÀ je lemová-na bfiehov˘m porostem s domi-nantním topolem bíl˘m (Popu-

lus alba) a vrbou bílou (Salix

alba). V kefiovém podrostu seuplatÀuje brslen evropsk˘ (Euo-

nymus europaeus), ptaãí zobobecn˘ (Ligustrum vulgare),

svída krvavá (Swida sanguinea),

bez ãern˘ (Sambucus nigra), vr-ba jíva (Salix caprea) a fie‰etlákpoãistiv˘ (Rhamnus cathartica).

Z bylin zde objevíme ‰mel oko-liãnat˘ (Butomus umbellatus),

kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus),

kyprej obecn˘ (Lythrum salica-

ria) a orobinec úzkolist˘ (Typha

angustifolia).

ZVÍ¤ENA Podobnû jakov celém povodí âernovického po-toka (âernovick˘ hájek, Holá-secká jezera) zde Ïije akvaristyv minulosti vysazená kolju‰katfiíostná (Gasterosteus aculea-

tus). Dfiíve území pfiedstavo-valo v˘znamnou rozmnoÏovacílokalitu obojÏivelníkÛ, dnes seobojÏivelníci objevují jen velmivzácnû. âastûji se vyskytne uÏov-ka obojková (Natrix natrix).

V bfiehov˘ch porostech bylo zji‰-tûno hnízdûní moudivláãka luÏ-ního (Remiz pendulinus), lejska‰edého (Muscicapa striata) a sla-víka obecného (Luscinia mega-

rhynchos).

VYUÎITÍ Chránûné územíje ohroÏováno zejména zneãi‰-Èováním pfiitékající vody a za-zemÀováním, které je dnes veznaãné mífie pokroãilé. Vhodnébude pfiistoupit k odbahnûnía probírkám bfiehov˘ch porostÛ.


Brnûnsko

BM 50258

Charakteristick˘m prÛvodcempobfieÏní vegetace Rájecké tÛnû jekyprej obecn˘ (Lythrum salicaria).

·mel okoliãnat˘ (Butomus

umbelatus) patfií mezi typické mok-fiadní druhy zdej‰í tÛnû.

TÛÀ je po celém obvodu za-rostlá stromovou a kefiovou vegetací.

Slavík obecn˘ (Luscinia me-

garhynchos).

4

3

2

1

Rájecká tÛÀTÛÀ jako pozÛstatek star˘ch fiíãních ramen se nacházív Dyjsko-svratecké nivû, 100 m západnû od PR âerno-vick˘ hájek v polích, 1 km jiÏnû od Star˘ch âernovic.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Brnûnské Ivanovice 190 m


TÛÀ charakteru níÏinného pofiíãního jezera s bo-

hat˘mi bfiehov˘mi porosty a typickou faunou

a mokfiadní vegetací.

Pfiírodnípamátka

3

1

2

4

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 258

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

bûÏek Kohoutovické vrchoviny.Na svazích jsou antropogennítvary.Najdeme zde litozemû aÏ nevyvi-nuté pÛdy na svahovinách hor-nin brnûnského masivu a kam-bizem arenickou (psefitickou) nabezkarbonátov˘ch terasov˘ch ‰tûr-cích. Na druhé, jiÏní ãásti úze-mí se vyvinuly asociace kambi-zemû typické.

KVùTENA Na jiÏnû expo-novan˘ch svazích rezervace pfie-vaÏuje vegetace svazu Festucion

valesiacae. Najdeme zde poros-ty kostfiavy walliské (Festuca va-

lesiaca) a kavylu chlupatého(Stipa dasyphylla) s koniklecemvelkokvût˘m (Pulsatilla gran-

dis), zvonkem moravsk˘m(Campanula moravica), loci-kou prutnatou (Lactuca vimi-

nea), ãilimníkem fiezensk˘m(Chamaecytisus ratisbonensis),

rÛÏí keltskou (Rosa gallica), di-viznou jiÏní rakouskou (Verbas-

cum chaixii subsp. austriacum),

rozrazilem rozprostfien˘m (Ve-

ronica prostrata), pry‰cem mno-hobarv˘m (Tithymalus epit-

hymoides) a matefiídou‰kouãasnou (Thymus praecox).V mi-nulosti nalezen˘ plamének pfií-m˘ (Clematis recta) jiÏ zfiejmûvymizel.Ve skalní stepi najdeme dfievinyjen sporadicky, napfi. javor ba-byku (Acer campestre), j. klen(A. pseudoplatanus), dub zim-ní (Quercus petraea) a vzácnoumahalebku obecnou (Padellus

mahaleb). Vyskytuje se zde takétrnovník akát (Robinia pseu-

dacacia). Mezi kefii najdemehloh jednosemenn˘ (Crataegus

monogyna), svídu krvavou(Swida sanguinea), brslen bra-daviãnat˘ (Euonymus verruco-

sus), ptaãí zob obecn˘ (Ligust-

rum vulgare), slivoÀ trnitou(Prunus spinosa), rÛÏi ‰ípkovou(Rosa canina), r. vinnou (R. ru-

biginosa) i vzácnou r. malokvû-tou (R. micrantha).

Stinnûj‰í jiÏní ãást chránûnéhoúzemí porÛstají dubohabfiiny(Carpinion). V lesním porostuve stromovém patfie pfievaÏujíhabr obecn˘ (Carpinus betulus)

a dub zimní, dále javor klen, lí-pa malolistá (Tilia cordata) ne-bo vzácnûj‰í jilm horsk˘ (Ulmus

glabra). V kefiovém patfie seuplatÀuje líska obecná (Corylus

avellana), brslen evropsk˘ (Euo-

nymus europaeus), b. brada-viãnat˘, ptaãí zob obecn˘, rÛÏe‰ípková, svída krvavá, bez ãern˘(Sambucus nigra). V bylinnémpodrostu najdeme brambofiíknachov˘ (Cyclamen purpuras-

cens) a omûj vlãí (Aconitum

vulparia).

ZVÍ¤ENA Severní v˘slun-ná ãást pfiírodní památky je cen-nou entomologickou lokalitou.Îije zde napfi. ostruháãek trnko-v˘ (Satyrium spini) a modrásekrozchodníkov˘ (Scolitantides

orion). Obratlovci jsou zastou-peni je‰tûrkou obecnou (Lacerta

agilis), uÏovkou hladkou (Co-

ronella austriaca), krutihlavemobecn˘m (Jynx torquilla) a Èu-h˘kem obecn˘m (Lanius col-

lurio).

VYUÎITÍ V dÛsledku vy-soké náv‰tûvnosti dotãeného úze-mí jsou obû lokality ohroÏoványnaru‰ováním mûlkého pÛdní-ho profilu i vegetace. Travnatéplochy jsou kaÏdoroãnû kosenya prÛbûÏnû jsou provádûny pro-bírky kefiÛ ve prospûch voln˘chploch, pfiípadnû cenn˘ch spole-ãenstev a druhÛ.


GEOLOGIE Skalní podloÏítvofií horniny brnûnského masi-vu, a to amfibolické a biotit-am-fibolické diority. Na vrcholech

hfibítku jsou zbytky fluviálníchsedimentÛ fiíãní terasy Svratky.¤eka Svratka proráÏí úzk˘ skal-ní hfibet, tvofiící nejsevernûj‰í v˘-

Okres Brno-mûsto

BM 51 259

V˘slunné skalnaté svahy ZCHÚSkalky u pfiehrady.

Kobylka kfiídlatá (Phaneropte-

ra falcata).

2

1

Skalky u Pfiehrady

Dvû oddûlené plochy na obou pfiíkr˘ch skalnat˘ch svazíchprÛlomového údolí fieky Svratky tûsnû pod hrází Brnûnsképfiehrady v ãásti okrsku Trnovka, 500 m západnû Kní-niãek.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bystrc, Kníniãky 215 – 250 m


Severnû exponované svahy nad prav˘m bfiehem

fieky jsou zarostlé dubohabrov˘m porostem. JiÏ-

nû aÏ jihozápadnû exponované svahy nad lev˘m

bfiehem fieky mají lesostepní charakter s voln˘mi

skalnat˘mi, pfiípadnû travnat˘mi plochami a roz-

trou‰en˘mi dfievinami.

Cenná jsou teplomilná spoleãenstva skalních ste-

pí s v˘skytem fiady vzácn˘ch druhÛ rostlin.

Pfiírodnípamátka

1

2

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 259

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

KVùTENA V dfievinnémporostu luÏní ol‰iny dominujeol‰e lepkavá (Alnus glutinosa),

z dal‰ích dfievin se zde vyskytujejavor babyka (Acer campestre),

habr obecn˘ (Carpinus betu-

lus), líska obecná (Corylus avel-

lana), hloh obecn˘ (Crataegus

laevigata), jasan ztepil˘ (Fraxi-

nus excelsior), vrba jíva (Salix

caprea), bez ãern˘ (Sambucus

nigra) a lípa malolistá (Tilia

cordata).

Z bylin zde byly zji‰tûny ostfiicenedo‰áchor (Carex pseudocype-

rus), pomnûnka hajní (Myosotis

nemorosa), psineãek v˘bûÏkat˘(Agrostis stolonifera), Ïabníkvodní (Alisma plantago-aquati-

ca), zblochan fiasnat˘ (Glyceria

plicata), v rybníãku rdest kade-fiav˘ (Potamogeton crispus).

V blízkém okolí pfiírodní památ-ky byl rovnûÏ objeven krtiãníkkfiídlat˘ (Scrophularia umbrosa).

ZVÍ¤ENA Dolní rybníãekje v˘znamnou rozmnoÏovacílokalitou obojÏivelníkÛ – ropu-chy obecné (Bufo bufo), skoka-na ‰tíhlého (Rana dalmatina)

a s. hnûdého (R. temporaria),

v minulosti také ãolka velkého(Triturus cristatus). Novû bylnaopak zji‰tûn ã. horsk˘ (T. al-

pestris). Z drobn˘ch savcÛ zdeÏijí rejsek mal˘ (Sorex minutus)

a hrabo‰ík podzemní (Microtus

subterraneus), z ptákÛ Ïluna‰edá (Picus canus).

VYUÎITÍ Sobû‰ické ryb-níãky b˘valy v minulosti v˘-znamnou rozmnoÏovací lokali-tou obojÏivelníkÛ aÏ do dobyprotrÏení hráze horního rybníã-

ka, ke kterému do‰lo je‰tû pfiedvyhlá‰ením území za chránûné.Z hlediska ochrany obojÏivelní-kÛ by bylo vhodné na místû hor-ního rybníãku vybudovat tÛÀku.Aby se mohla optimálnû rozvíjetbfiehová vegetace, je tfieba pravi-delnû provádût probírky dfievin,

coÏ povede k oslunûní nûkter˘chpobfieÏních partií a obnoveníatraktivity lokality pro rozmno-Ïování obojÏivelníkÛ.


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií biotitick˘ granodiorit ty-pu Královo Pole brnûnského ma-sivu. Na dnû údolí jsou fluviálnísedimenty.V podmáãen˘ch polohách okolorybníãkÛ vznikly gleje (glej ty-pick˘ a pseudoglejov˘), na kterénavazují velké okrsky kysel˘chkambizemí (kambizem typická,varieta kyselá a kambizem dy-strická).

Brnûnsko

BM 52260

Ostfiice nedo‰áchor (Carex

pseudocyperus) roste na bfiezíchrybníkÛ a v bfiehov˘ch porostech ol-‰í, vrb a kfiovin.

Pomnûnka hajní (Myosotis

nemorosa).

Poslední zachoval˘ rybník zesoustavy Sobû‰ick˘ch rybníãkÛ.

V území se rozmnoÏuje skokan‰tíhl˘ (Rana dalmatina).

4

3

2

1

Sobû‰ické rybníãky

Rybníãek na dnû hlubokého stinného údolí potoka Kube-lín (levostranného pfiítoku Ponávky) v jiÏní ãásti Sobû‰ic-ké vrchoviny, 1 km západnû od obce Sobû‰ice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka:¤eãkovice 280 – 295 m


Mal˘ lesní rybníãek s okolním ol‰ov˘m poros-

tem. V˘znamná rozmnoÏovací lokalita obojÏi-

velníkÛ, v minulosti i ãolka velkého (Trituruscristatus).

Pfiírodnípamátka

1

2

3

4

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 260

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

bila aÏ na úroveÀ dne‰ních253 m n. m. Na konci pliocénupravdûpodobnû vznikla vût‰inajeskynních dutin Stránské ská-ly. Mnohde sahají pukliny dohloubky více neÏ 30 metrÛ. Poprokopání jedné z propasÈovit˘chjeskyní vyplnûné sedimenty s mla-dobiharskou faunou bylo v úrov-ni dne‰ního údolí objeveno nûko-lik podzemních jezírek. Koncempliocénu a zaãátkem kvartéruobtékala fieka Svitava Stránskouskálu kolem severozápadníhoúboãí a smûfiovala do prostorudne‰ních Tufian. Po následné fázieroze údolí a akumulace ‰tûrko-pískÛ vznikla v˘razná morfo-stratigrafická úroveÀ s relativnív˘‰kou báze 17 aÏ 24 m naddne‰ní hladinou fieky, která jev brnûnské kotlinû naz˘vána tu-fianskou terasou. Po tomto obdo-bí pfieloÏila fieka Svitava svojekoryto do trasy, odpovídající pfii-bliÏnû dne‰ní poloze. V oblasti b˘-valého velkého prÛtoãného jeze-ra zÛstala fiada mrtv˘ch ramena jezírek. Chránûné údolí se sta-lo pfiíhodn˘m biotopem pro ce-lou fiadu Ïivoãi‰n˘ch druhÛ i ãlo-vûka.Stránská skála je uklonûná kra,sloÏená z jursk˘ch vápencÛ, je-jichÏ vrstvy jsou seãeny plo‰inousklánûjící se k jihozápadu. Od-kryté souvrství vápence je asi40 m mocné. PodloÏní ãásti seskládají z nevrstveného vápences polohami ãerného rohovce, do-sahujícího mocnosti aÏ pÛl met-ru. PodloÏí jursk˘ch sedimentÛStránské skály není dosud zná-mo. Na bázi odhaleného profilujsou svûtlé nebo naÏloutlé vápen-ce v lavicích mocn˘ch nûkolikdesítek metrÛ, které se svaÏujík jihu. Lavice obsahují ‰edé ro-hovce (tyto mÛÏeme pozorovat naodkryvech pfii západním úpatíkopce). âasto obsahují minia-turní dutinky, vystlané drobn˘-mi krystalky vápence nebo led-vinit˘mi útvary chalcedonu.V puklinách, které vápenec pro-stupují, najdeme stébelnaté agre-gáty medovû Ïlutého vápence(medovec). Následuje asi 4 mmocná lavice krinoidového vá-pence, která se skládá v˘hradnûz úlomkÛ hlavních ramen lilijic.Tato lavice je odkryta lomy tûsnûpod vrcholem na severním sva-hu. Smûrem k jihu se náhle vy-trácí. Vrchol je tvofien rohovco-v˘mi vápenci, které jsou ménûmocné neÏ vápence spodní. Vrst-vy jsou odkryty nûkolika lomy

na vrcholu. Na puklinách se vy-skytují drobné manganaté dend-ridy.Na podloÏí uveden˘ch horninse vyvinuly rendziny. Jedná sehlavnû o rendzinu typickou i je-jí akumulovanou formu, rend-zinu kambizemní, na v˘chozechvápencÛ pak rendzinu litickou.

PALENTOLOGIE Vápencevznikaly v teplém a mûlkém mo-fii a jsou velmi bohaté na zka-menûlé zbytky ÏivoãichÛ. Byloodtud popsáno pfies 90 Ïivoãi‰-n˘ch druhÛ. Z mikroorganismÛse ve vápencích objevují poru‰e-né schránky dírkovcÛ, radiolarií,jehlice Ïivoãi‰n˘ch hub (dÛkazo existenci mofisk˘ch hub na dnûmofie) a schránky ostrakodÛ (la-sturnatek). Z makrozkamenûlinjsou známy dutinky (chodbiãky)po ãinnosti mofisk˘ch krouÏkov-cÛ a ãetní koráli. Z ramenonoÏ-cÛ se zde nacházejí zástupci ro-dÛ Terebratula a Rhynchonela.Nejhojnûj‰í jsou mûkk˘‰i. Z plÏÛjsou nejãastûj‰í spirálnû vinutéschránky rodu Turritella a dravíplÏi rodu Nautica. Z nálezÛ ro-du Nerinea je moÏno soudit napomûrnû mûlké mofie. Z mlÏÛjsou nejãastûji zastoupeny ústfii-ce, hfiebenatky a rohovité stoãenéschránky rodu Diceras. Velk˘ v˘-znam z hlediska ãasového zafia-zení lokality v rámci druhohormají hlavonoÏci. Z jednodu-ch˘ch forem byla popsána lodûn-ka (rod Nautilus), ale podstatn˘v˘znam mají sloÏitûj‰í formyhlavonoÏcÛ – amoniti. Jsou torody Cardioceras, Aspidoceras,

Perisphinctes a rod Peltoceras –

zvlá‰tû jeho druh P. transversa-

rium. Z mûkk˘‰Û se objevují je‰-tû podlouhlé roubíkovité schrán-ky belemnitÛ, ktefií rovnûÏ jakoamoniti plavali volnû v mofii.Z ãlenovcÛ byly popsány zbytkyráãkÛ. SvÛj v˘znam mají takéostnokoÏci – z jeÏovek rod Cida-

ris. Krinoidová lavice je tvofienav˘hradnû úlomky lilijic druhuPentacrinus briareus. V˘znam-nou zdej‰í lokalitou je nev˘raznáWoldfiichova jeskyÀka ve skal-

GEOLOGIE Vápencovéhorniny Stránské skály vznikalyv teplém a mûlkém mofii ãinnos-tí organismÛ v druhohorách –v prÛbûhu jury, stupeÀ oxford –datování pfied 156 aÏ 163 milio-ny let. Ze dna mofie byly jednot-livé kry vyzvedávány bûhem al-pinského vrásnûní a do pliocénudostala krajina kolem Stránskéskály v podstatû dne‰ní charak-ter. Ke konci pliocénu (regio-nální stupeÀ ruman) se v nad-mofiské v˘‰ce 290 m (90 m nad

souãasnou fiekou) rozkládalomezi Hády, vrchem Fredamem(dne‰ní sídli‰tû Vinohrady) a No-vou horou rozsáhlé prÛtoãné je-zero, jehoÏ zdrojnicí byl pfied-chÛdce dne‰ního toku Svitavy.Sedimenty prÛtoãního jezera sezachovaly ve v˘‰ce asi 292 mn. m. na plo‰inû Fredamu. Nej-niÏ‰í stáfií tûchto uloÏenin jedatováno na 2,5 milionu let.V následujícím období, pravdû-podobnû pfii nûkolika erozníchfázích, fieka dno jezera prohlou-

Okres Brno-mûsto

BM 53 261

Celkov˘ pohled na NPP Stránská

skála od jihozápadu.

1

Stránská skálaV˘razn˘ protáhl˘ vrch smûru SZ–JV Stránská skála(310 m n. m.) ve ·lapanické pahorkatinû mezi mûstsk˘-mi ãástmi Lí‰eÀ a Slatina, pfii jiÏním okraji v˘robníhokomplexu firmy Zetor.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Slatina 260 – 310 m

V˘mûra: 16,6085 ha Vyhlá‰eno: 1978(ochranného pásmo 16,15 ha)

Paleontologická a prehistorická lokalita evrop-

ského v˘znamu s teplomilnou travinobylinnou

vegetací na jursk˘ch vápencích a s bohat˘m v˘-

skytem zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin a Ïivo-

ãichÛ.

Národní pfiírodní památka

1

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 261

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

ních srázech, pojmenovaná poproslulém ãeském geologovi, pa-leontologovi a antropologovi Ja-nu Woldfiichovi, kter˘ zde po-ãátkem 20. století objevil zubnového druhu d˘kozubce mo-ravského (Homotherium mo-

ravicum). Nedaleko od Wold-fiichovy jeskyÀky se pfii úpatíStránské skály nachází Velkámedvûdí jeskynû. V pováleãn˘chletech v ní sesbírali odborníciz povrchu sedimentu nûkolik setkostí medvûda Ursus deningeri.

K jejich úloÏi‰ti byla v mlad‰ímbiháru zavalena pfiístupová ces-ta a tak kosti zÛstaly v neporu-‰eném stavu po dobu více neÏ pÛlmilionu let. V letech 1981 aÏ1982 obnovil ústav Anthroposv této jeskyni v˘zkum ve fosfáto-v˘ch hlínách a fosilním guánu,kde se nacházely kosti pfiedchÛdcÛzajíce (Lepus sp.), srncÛ (Cap-

reolus suessenbornensis), pi‰-Èuch stepních (Ochotona pusil-

la) a opût mnoÏství pozÛstatkÛmedvûda Ursus deningeri.

KVùTENA V druhovû pest-r˘ch dfievinn˘ch porostech se vy-skytuje nûkolik desítek druhÛstromÛ a kefiÛ. Ze stromÛ jdenapfi. o habr obecn˘ (Carpinus

betulus), topol osiku (Populus

tremula), dub zimní (Quercus

petraea), javor mléã (Acer plata-

noides) nebo lípu (Tilia sp.).Kefie jsou zastoupeny hlohy (Cra-

taegus spp.), lískou obecnou(Corylus avellana), svídou krva-vou (Swida sanguinea), brsle-nem bradaviãnat˘m (Euonymus

verrucosus), b. evropsk˘m (E.

europaeus), ptaãím zobem obec-n˘m (Ligustrum vulgare), rÛÏí‰ípkovou (Rosa canina) a r. ma-lokvûtou (R. micrantha).

Volné travnaté plochy hostí cen-ná teplomilná spoleãenstva s fia-dou chránûn˘ch a ohroÏen˘chdruhÛ rostlin. V roce 1996 bylona Stránské skále v rámci bota-nické inventarizace zji‰tûno 429taxonÛ vy‰‰ích rostlin. Zvlá‰tûchránûn˘ch druhÛ bylo doloÏe-no ãtrnáct a poãet druhÛ zafia-zen˘ch na âerveném seznamuna‰í flóry dosahuje padesáti.Z chránûn˘ch druhÛ zde najde-me poãetnou populaci koniklecevelkokvûtého (Pulsatilla gran-

dis), vzácnûj‰í jsou len tenkolist˘(Linum tenuifolium), bûlozáfi-ka vûtvitá (Anthericum ramo-

sum), zvonek sibifisk˘ (Cam-

panula sibirica), z. klubkat˘(C. glomerata), snûdek KochÛv

(Ornithogalum kochii) a kavylIvanÛv (Stipa joannis). Jenv nûkolika málo exempláfiích zderoste kriticky ohroÏená lnûnkaDollinerova (Thesium dolline-

ri). Na stepních trávnicích pocelé plo‰e území se roztrou‰enûvyskytují napfi. chrpa chlumní(Cyanus triumfettii), hvûzdni-ce chlumní (Aster amellus), se-sel roãní (Seseli annuum), kozi-nec dánsk˘ (Astragalus danicus),

ãesnek Ïlut˘ (Allium flavum)

a lomikámen trojprst˘ (Saxifra-

ga tridactylites), vstavaãovitéjsou zastoupeny jedin˘m druhem– vstavaãem vojensk˘m (Orchis

militaris). Mezi v˘znamné pat-fií rovnûÏ dealpinsk˘ lomikámenvÏdyÏiv˘ (Saxifraga paniculata),

dvoj‰títek hladkoplod˘ (Bis-

cutella laevigata) a z trav pûcha-va vápnomilná (Sesleria albi-

cans). Z dal‰ích cenn˘ch druhÛlze jmenovat napfiíklad kavylvláskovit˘ (Stipa capillata)

a modfienec chocholat˘ (Musca-

ri comosum). Na lokalitû bylonalezeno 105 druhÛ makro-mycetÛ. Ze vzácnûj‰ích druhÛhub se zde nachází vûtvovkalísková (Vuilleminia coryli),

v opadu listí hfiib kolodûj(Boletus luridus), z lupenat˘chhub muchomÛrka jeÏohlavá(Amanita solitaria), ãirÛvka za-‰krcená (Calocybe constricta),

helmovka lísková (Mycena nu-

cicola), rostoucí na skofiápkáchlískov˘ch ofií‰kÛ, helmovka mau-retánská (Hemimycena maure-

tanica) a teplomiln˘ stepní druhz ãeledi bfiichatkovit˘ch pra‰nat-ka kofiínkatá (Gastrosporium

simplex).

ZVÍ¤ENA Z hmyzu zde Ïi-je pfiedev‰ím silnû ohroÏen˘ pfiás-tevník svízelov˘ (Chelis macu-

losa), dále pozoruhodn˘ zavíjeãAnania funebris, nesytka ãistco-vá (Chamaesphecia dumonti),

vfietenu‰ka pozdní (Zygaena la-

eta), v. ãtveroteãná (Z. punc-

tum), zelenáãek devaterníko-v˘ (Adscita geryon), ostruháãekkapinicov˘ (Satyrium acaciae),

o. trnkov˘ (S. spini), modrásekkozincov˘ (Glaucopsyche ale-

xis), m. jetelov˘ (Polyommatus

bellargus), m. hnûdoskvrnn˘(P. daphnis) a okáã kostfiavo-v˘ (Arethusana arethusa). Je‰tûv 70. letech 20. století hojn˘okáã skalní (Chazara briseis)

zcela vymizel. Na jediném místûv âR se zde vyskytuje novû po-psaná klínûnka Phyllonorycter

eugregori. Z blanokfiídl˘ch jsouv˘znamné nûkteré teplomilnédruhy samotáfisk˘ch vãel, jako jeDioxys cincta, zednice (Osmia

tergestensis), pískorypky And-

rena fulva a A. limata a kutil-ka Ammophila heydeni.



agilis), krutihlavem obecn˘m(Jynx torquilla), Ïluvou hajní(Oriolus oriolus), Ïlunou zele-nou (Picus viridis), lejskem ‰e-d˘m (Muscicapa striata), Èuh˘-kem obecn˘m (Lanius collurio)

a vzácnû i pûnicí vla‰skou (Syl-

via nisoria) a bramborníãkemãernohlav˘m (Saxicola torqua-

ta). Ve skalách hnízdívá po‰tol-ka obecná (Falco tinnunculus).

VYUÎITÍ Území je zatíÏe-no vysokou náv‰tûvností, proje-vující se po‰kozováním vegetacese‰lapem, vyr˘váním rostlin a po-‰kozováním technického vybave-ní lokality. Z dal‰ích negativníchjevÛ je tfieba zdÛraznit nefiízenévypalování travnat˘ch ploch, str-hávání drnÛ a podpora eroze nasvazích jízdou na horsk˘ch ko-lech, popfiípadû motocyklech. Nanûkolika místech do‰lo k neo-právnûnému záboru ãásti plochyNPP vlastníky sousedních za-

Brnûnsko

BM 54262

Vstavaã vojensk˘ (Orchis mi-

litaris) patfií mezi silnû ohroÏenérostliny na‰í kvûteny. Jeho populacena Stránské skále je velmi slabá.

Kriticky ohroÏená nenápadnálnûnka Dollinerova (Thesium dol-

lineri) patfií mezi nejvzácnûj‰í rost-liny na Stránské skále.

Klínûnka Gregorova (Phyl-

lonorycter eugregori) se nejblíÏeStránské skále vyskytuje na jiÏnímSlovensku; dole miny housenky v lis-tech ãilimníku fiezenského.

Opu‰tûné vápencové kameno-lomy s triangulaãním bodem a sevstupní ‰tolou do podzemí.

5

4

3

2

5

2

3

4

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 262

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

propasti a vzápûtí se fiítí dolÛ,kde je lovci dobíjejí. Malífi seinspiroval star‰ími objevy nafrancouzském nalezi‰ti Solutré.A nyní stojíme pfied podobnouscénou na Moravû. Poãet kostípod Stránskou skálou je sice vesrovnání se Solutré nesrovnatel-nû niÏ‰í, zastoupení kostí je v‰akna obou nalezi‰tích podobné a je zfiejmû ovlivnûno ãlovûkem.Mezi kostmi byly roztrou‰enykamenné nástroje, pfiedev‰ím ãe-pele. Asi polovina z nich je vyro-bena z cizích surovin, nûkdyi vzácn˘ch (kfii‰Èál, obsidián),které byly doná‰eny z velk˘chvzdáleností (aÏ 400 km), pfiesto-Ïe zdroj suroviny byl na místû.Mimofiádn˘m nálezem je kos-tûnná pí‰Èalka vydávající proni-kav˘ tón, která nejspí‰e plnilafunkci dorozumívání pfii lovu.Stopy ohnû na nalezi‰ti chybí.Pfied 6000 lety v eneolitu bylaStránská skála osídlena nov˘m,jiÏ zemûdûlsk˘m lidem. Svá obyd-lí si zbudovali v místech tábofii‰Èze star‰í doby kamenné. V tom-to období je‰tû probíhala vesvrchních rohovcov˘ch vápencíchposlední tûÏba suroviny na ka-menné nástroje. Prospektofii s tzv.kulturou nálevkovit˘ch pohá-rÛ distribuovali polotovary ro-hovcov˘ch nástrojÛ v rozsáhlémúzemí. V prÛbûhu kvartéru seStránská skála stala v˘znaãn˘msvûdkem poãátku i konce dobykamenné v oblasti Brnûnskévrchoviny a Pracké pahorkatiny.Intenzivnû byly vyuÏívány zdej-‰í krinoidové vápence jako sta-vební a stavebnû dekoraãní ká-men. PouÏití tûchto hornin jedoloÏeno nejen na nûkter˘ch ro-mánsk˘ch a gotick˘ch stavbáchmûsta Brna, ale i na vzdálenûj-‰ích místech, napfi. v Pohofieli-cích-Klá‰terce.

V¯ZKUMY Stránská skála,jako v˘razn˘ geomorfologick˘ pr-vek brnûnské kotliny, pfiitahova-la pozornost paleontologÛ kon-cem 19. a zaãátkem 20. století.Do paleontologie kvartéru se za-psala roku 1910 objevy JanaWoldfiicha. Znám˘ malakologJaroslav Petrbok uvádí jiÏ v ro-ce 1922 tfii lokality – jednujeskynní s mnoÏstvím kostí drob-n˘ch obratlovcÛ a mûkk˘‰í fau-nou a dvû nalezi‰tû povrchová.V pozdûj‰ím období zde praco-vala celá fiada odborníkÛ – Ka-rel Absolon, Alois Stehlík, Václavâapek, Vojen LoÏek a fiada dal-

‰ích. Nejvût‰í v˘zkumné prácev‰ak probûhly v 60. a 70. letech20. století pod vedením prof.Rudolfa Musila. Na severozá-padní stranû byla odkryta sloÏi-tá svahová série s dvaadvacetivrstvami, místy s fiíãními se-dimenty v podloÏí. V˘zkumyarcheologického ústavu âSAVa Moravského zemského muzeaprobíhají na Stránské skále i na-dále. V roce 1981 zde byla od-kryta dílna na kamenné nástro-je z doby pfied 40 000 lety, v roce1984 byla pod severním srázemhory nalezena vrstva koÀsk˘chkostí apod.

BIBLIOGRAFIE 431, 661,677, 899, 996


hrádek. Projevuje se rovnûÏ ne-Ïádoucí sukcese travinobylin-n˘ch spoleãenstev spontánnímroz‰ifiováním dfievin na úkor vol-n˘ch travnat˘ch a skalnat˘chploch s cenn˘mi spoleãenstvya druhy rostlin. Na strm˘ch skal-ních stûnách je provozována ho-rolezecká ãinnost, která se rovnûÏnegativnû projevuje na v˘vojizdej‰í velmi vzácné vegetace.V NPP prÛbûÏnû probíhají ma-nagementová opatfiení formouseãení a postupné redukce nále-tov˘ch dfievin.

HISTORIE V˘skyt rohovcÛ,poloha na okraji brnûnské kot-liny, morfologie Stránské skálya bohatství zvûfie v jejím okolív teplej‰ích obdobích pfiedurãi-ly tuto lokalitu, aby sehrála v˘-znamnou roli v historii osídlenína‰eho území. Osídlení Stránskéskály poãíná pfied více neÏ pÛlmilionem let, kdy jiÏ zmínûnéchránûné údolí s bohatou faunoua flórou poskytlo vhodné pod-mínky pro Ïivot ãlovûka.V malé jeskyÀce na úpatí skali-sek Stránské skály bylo doloÏenoosídlení prvních dosud zji‰tûn˘chobyvatel na Moravû – fiazen˘chdo okruhu Homo erectus. Bylyzde objeveny primitivní nástrojez místního rohovce a tfií‰tûn˘chkostí velk˘ch zvífiat. Tyto artefak-ty pocházejí z interstadiálu günz– mindel pfied více jak pÛl mili-onem let. V této dobû jiÏ Svita-va protékala zhruba dne‰ní linií(Bílovice nad Svitavou–Obfia-ny–Malomûfiice).V oblasti nûkdej‰ího jezera zÛ-stala fiada mrtv˘ch ramen a je-zírek s doklady zde Ïijících ptá-kÛ (ãetné skofiápky vajec) a ryb(obratle z v˘vrÏkÛ ptákÛ), na-lezen˘ch v sedimentech tohotoobdobí. V okolí se zdrÏovala fia-da lovné zvûfie, napfi. pratufii (Bos

primigenius), konû (Equus su-

essenbornensis), pfiedchÛdci ma-mutÛ (Mamuthus trogonthe-

rii), velcí jeleni (Praemegaceros

verticornis), losi (Alces alces),

nosoroÏci (Dicerorhinus etrus-

cus) a fiada dal‰ích druhÛ. Veskalních slujích mûli svá doupa-ta pfiedchÛdci hnûd˘ch medvû-dÛ (Ursus deningeri) a lovilizde ‰avlozubé koãky.Pfiítomnost paleolitick˘ch lovcÛbyla na Stránské skále doloÏe-na na plo‰inû smûfiující ke Sla-tinû, kde byla v roce 1981 odkry-ta pracovníky ústavu Anthroposdílna na kamenné nástroje z ob-

dobí pfied více jak 40 000 lety(kulturní stupeÀ bohunicien).Tehdy ve stfiední Evropû dozní-valy zásahy prvého studenéhomaxima poslední doby ledové.V˘zkumy naznaãují, Ïe v okolísídli‰tû se rozkládaly tundrovéformace. MnoÏství ú‰tûpÛ, vznik-l˘ch pfii v˘robû nástrojÛ, je tak ve-liké, Ïe lze jiÏ hovofiit o centru nazpracování kamenné suroviny.Distribuci zde vznikl˘ch nástro-jÛ lze doloÏit na fiadû morav-sk˘ch paleolitick˘ch stanovi‰È tédoby. Na‰ly se i nástroje z radio-laritu, kter˘ pochází z pomezíMoravy a Slovenska. I kdyÏ se natomto stanovi‰ti lidé pro nedo-statek vody dlouho nezdrÏeli, by-ly v sedimentu nalezeny i dokla-dy o jejich hlavní potravû, lovenídivok˘ch koní a mamutÛ.Teplé v˘kyvy stfiední ãásti posled-ní doby ledové jsou z hlediskaevoluce rodu Homo v˘znamnév˘vojem moderního ãlovûka –Homo sapiens sapiens, kter˘ sezde mohl prolínat s Homo sapi-

ens neanderthalensis. V objektudne‰ní vodárny sídlili zhrubapfied 31 000 lety jiÏ nespornû li-dé dne‰ního typu (Homo sapi-

ens sapiens). Îivotní prostfiedíse od posledního osídlení pfied38 000 lety pfiíli‰ nezmûnilo, alevzhledem k intenzivnûj‰ím sráÏ-kám osídlili lidé pfiedev‰ím te-meno Stránské skály. Bohunick˘typ v tomto období vystfiídalaplnû mladopaleolitická kultura –aurignacien. Nûkdy pfied 30 000lety se zaãala usazovat spra‰ dru-hého studeného maxima dobyledové, ale pfiírodní podmínkypodle pylov˘ch anal˘z je‰tû dlou-ho zÛstávaly pomûrnû pfiíznivé.Tehdy do‰lo k dal‰ímu osídleníStránské skály, které náleÏí stfied-ní fázi moravského aurignacie-nu. Nastupující ochlazování vr-cholilo pfied 20 000 lety. Tehdej‰ílovci zfiejmû vût‰í ãást území Mo-ravy vyklidili. Na Stránské ská-le ale byl v roce 1984 uãinûnpfiekvapiv˘ objev, dokazující, Ïespecializovaní lovci s vyspûlouorganizací kolektivu mohli Ïíti v tak nepfiízniv˘ch klimatic-k˘ch podmínkách.Pod skalním srázem byla odkry-ta vrstva koÀsk˘ch kostí z dobypfied 18 000 lety. Náv‰tûvník simoÏná vybaví známou kresbuZdeÀka Buriana, zobrazujícílovce Ïenoucí stádo divok˘ch ko-ní vzhÛru po travnaté planinû,zakonãené náhle prudk˘m srá-zem. Konû se vzpínají na okraji

Okres Brno-mûsto

BM 55 263

Kamenn˘ nástroj z rohovce.

Území je jedním z nemno-ha nalezi‰È pfiástevníka svízelového(Chelis maculosa) v âeské republice.

7

6

6

7

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 263

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií biotitick˘ granodiorit ty-pu Jundrov, na kterém spoãívajífosilní zvûtraliny. Povrchové v˘-chozy skalního podloÏí jsou pfie-kryty svahov˘mi sedimenty.Na deluviofluviálních bezkar-bonátov˘ch sedimentech podélpotoka vznikl glej typick˘.

KVùTENA Vegetaci tvo-fií mozaika ãern˘‰ov˘ch dubo-habfiin (Melampyro nemoro-

si-Carpinetum), suÈov˘ch lesÛ(Aceri-Carpinetum) a bikov˘chdoubrav (Luzulo albidae-Qu-

ercetum). Ve stromovém patfiedominují habr obecn˘ (Carpi-

nus betulus), buk lesní (Fagus

sylvatica), v dolních partiíchsvahu jasan ztepil˘ (Fraxinus

excelsior). Dále tu rostou javorklen (Acer pseudoplatanus),

j. babyka (A. campestre), dubzimní (Quercus petraea), boro-vice lesní (Pinus sylvestris), je-fiáb ptaãí (Sorbus aucuparia),

lípa malolistá (Tilia cordata)

a l. velkolistá (T. platyphyllos),

na bázi svahu podél potoka jsouol‰e lepkavé (Alnus glutinosa),

místy i vrby kfiehké (Salix fragi-

lis). Ojedinûle se vyskytuje i cizo-krajn˘ trnovník akát (Robinia

pseudacacia). V roztrou‰enémkefiovém patfie se uplatÀuje hlohobecn˘ (Crataegus laevigata),

líska obecná (Corylus avellana),

svída krvavá (Swida sanguinea)

nebo kalina obecná (Viburnum

opulus), podél potoka hojnûbez ãern˘ (Sambucus nigra).

V podrostu najdeme omûj vlãí(Aconitum vulparia), okroticiãervenou (Cephalanthera rub-

ra), vemeník dvoulist˘ (Platan-

thera bifolia), kyãelnici devíti-listou (Dentaria enneaphyllos)

a podhorskou vûsenku nachovou(Prenanthes purpurea). Na vlh-ãích místech pfiistupuje rovnûÏjarmanka vût‰í (Astrantia ma-

jor). V korytû potoka je zajíma-v˘ v˘skyt pu‰kvorce obecného(Acorus calamus), v minulostise zde vyskytoval také kosatecÏlut˘ (Iris pseudacorus). Nadlev˘m bfiehem potoka pod silnicíroste invazní kfiídlatka sachalin-ská (Reynoutria sachalinensis).

Z hub tu nacházíme zákonemchránûnou muchomÛrku císafiku(Amanita caesarea) a nûkterédal‰í vzácnû druhy, napfi. pod-zemní loupavku mfiíÏovkovou(Hysterangium graveolens)

a na dubov˘ch vûtvích dubov-

nici stfievovitou (Pachykytospo-

ra tuberculosa).

ZVÍ¤ENA Obratlovci jsouzastoupeni slep˘‰em kfiehk˘m(Anguis fragilis), strakapoudemprostfiedním (Dendrocopos me-

dius), lejskem bûlokrk˘m (Fice-

dula albicollis) nebo lejskem ‰e-d˘m (Muscicapa striata).

LESNICTVÍ Na pravémbfiehu potoka je tfieba porosty po-nechat pfiirozenému v˘voji, pfií-padnû provádût jen zdravotnía v˘chovné probírky. V ruderali-zovan˘ch porostech na levém bfie-hu je tfieba redukovat cizorodé in-vazní druhy (akát, kfiídlatku).


Brnûnsko

BM 56264

Jarmanka vût‰í (Astrantia ma-

jor) se vyskytuje na vlhk˘ch a hu-mosních stanovi‰tích.

Na men‰í terase na pravémbfiehu potoka roste pomûrnû bohatápopulace okrotice ãervené (Cepha-

lanthera rubra).

Îlabatka bezkfiídlá (Biorhiza

pallida) klade vajíãka do pupenÛ du-bÛ, kde se pak tvofií kulovité hálky.

Volnû meandrující Kohoutovic-k˘ potok s okolními lesními porosty.

4

3

2

1

Údolí Kohoutovickéhopotoka

âást lesního komplexu na severnû aÏ severozápadnû ori-entovaném svahu údolí Kohoutovického potoka (prav˘pfiítok fieky Svratky) v Kohoutovické vrchovinû, jiÏnû odkomunikace spojující Kohoutovice s Pisárkami.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka:Pisárky 260 – 320 m


Pfiírodû blízká lesní spoleãenstva s v˘skytem v˘-

znaãn˘ch druhÛ rostlin.

Pfiírodnípamátka

4

1

2

3

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 264

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

ptaãí zob obecn˘ (Ligustrum

vulgare), brslen bradaviãnat˘(Euonymus verrucosus), b. ev-ropsk˘ (E. europaeus), hloh jed-nosemenn˘ (Crataegus mono-

gyna), h. obecn˘ (C. laevigata)

a rÛÏi ‰ípkovou (Rosa canina).

V lesním podrostu najdeme vsta-vaã nachov˘ (Orchis purpurea),

okrotici bílou (Cephalanthera

damasonium), bûlozáfiku vûtvi-tou (Anthericum ramosum),

kamejku modronachovou (Li-

thospermum purpurocaerule-

um) a ostfiici Micheliho (Carex

michelii). V západní ãásti územíjsou nízké kfioviny svazu Pruni-

on spinosae s dominantní rÛÏíbedrníkolistou (Rosa pimpinel-

lifolia). V jihozápadní ãásti pfií-rodní památky se nachází roz-sáhlej‰í porost trnovníku akátu(Robinia pseudacacia) s podros-tem bezu ãerného (Sambucus

nigra). Mimofiádnû cenné jsouplochy lesních lemÛ svazu Geran-

ion sanguinei. V nich najdemenapfi. kakost krvav˘ (Geranium

sanguineum), tfiemdavu bílou(Dictamnus albus) a chrpuchlumní (Cyanus triumfettii).

V teplomiln˘ch trávnících s ve-getací svazu Bromion erecti sevyskytuje hvûzdnice chlumní(Aster amellus), ãilimník fiezen-sk˘ (Chamaecytisus ratisbo-

nensis), oman meãolist˘ (Inula

ensifolia), vítod vût‰í (Polygala

major), ãernohlávek velkokvût˘(Prunella grandiflora), rozra-

zil rozprostfien˘ (Veronica pro-

strata), rÛÏe keltská (Rosa gal-

lica) a matefiídou‰ka panonská(Thymus pannonicus).

ZVÍ¤ENA Podobnû jakodal‰í zbytky lesostepních lokalitna jiÏním svahu HádÛ je i VelkáKlajdovka v˘znamnou entomo-logickou lokalitou. Je ponûkudjednotvárnûj‰í, a tudíÏ druhovûo nûco chud‰í neÏ Kavky nebo

GEOLOGIE Skalní podloÏív horní ãásti svahu tvofií devonskévápence, a to hlavnû tmavo‰edébiodetritové vápence hádsko-fiíã-ské lí‰eÀského souvrství. V dolníãásti svahu vystupuje biotitick˘granodiorit brnûnského masi-vu typ Královo Pole. Na pfiíkrémsvahu jsou ãetné antropogennítvary.PÛdní pokryv reprezentuje rend-zina typická, která na v˘chozechvápence pfiechází místy do rend-ziny litické. Na jihu zasahuje ãás-teãnû i kambizem typická na sva-hovinách neutrálních intruzív.

KVùTENA Vegetaãní kryttvofií mozaika teplomiln˘ch tráv-níkÛ, kfiovin, lemÛ a lesních po-

rostÛ. ·ípákové doubravy (Cor-

no-Quercetum) zde pfiecházejí-cí do panonsk˘ch prvosenkov˘chdubohabfiin (Primulo veris-

-Carpinetum). Stromové patrotvofií dub p˘fiit˘ (Quercus pu-

bescens), dále d. zimní (Q. pet-

raea), habr obecn˘ (Carpinus

betulus), javor babyka (Acer

campestre), j. mléã (A. plata-

noides), lípa malolistá (Tilia

cordata), a jefiáb bfiek (Sorbus

torminalis). Velmi poãetnû sevyskytuje chránûn˘ dfiín jarní(Cornus mas), z dal‰ích kefiÛzde najdeme fie‰etlák poãistiv˘(Rhamnus cathartica), lískuobecnou (Corylus avellana), sví-du krvavou (Swida sanguinea),

slivoÀ trnitou (Prunus spinosa),

Okres Brno-mûsto

BM 57 265

JiÏní svahy Velké Klajdovky sestromov˘mi a kefiov˘mi porosty.

V âeské republice patfií ãerno-hlávek dfiípat˘ (Prunella laciniata)

k ohroÏen˘m druhÛm.

2

1

Velká KlajdovkaJihov˘chodní svah vyv˘‰eniny Hády (424,3 m n. m.)v nejjiÏnûj‰í ãásti Ochozsk˘ch plo‰in, jenÏ je fiazen do Mo-ravského krasu, 250 m severozápadnû od sídli‰tû Lí‰eÀ.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Malomûfiice, Îidenice 310 – 390 m


Jedineãn˘ fragment v˘slunn˘ch stepních a leso-

stepních svahÛ s bohat˘m v˘skytem zvlá‰tû chrá-

nûn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ, které v okolí

zanikly v dÛsledku tûÏby vápence.

Pfiírodnípamátka

1

2

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 265

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

ní (Zygaena laeta) a v. ãtvero-teãná (Z. punctum), zelenáãekchrpov˘ (Jordanita chloros),

obaleã Phtheochroa pulvillana,

nesytka bodalková (Synanthe-

don stomoxiformis) a n. diviz-nová (Chamaesphecia masa-

riformis), modrásek kozincov˘(Glaucopsyche alexis) a m.u‰lechtil˘ (Polyommatus aman-

dus), píìalky ‰erokfiídlec trnko-v˘ (Odontognophos dumeta-

ta), Ïlutokfiídlec hnûdav˘ (Idaea

rubraria), vlnoãárník ãilimní-kov˘ (Scotopteryx coarctaria),

okáã ovsov˘ (Minois dryas) a o.kostfiavov˘ (Arethusana arethu-

sa), mÛra ozdobná (Perigrapha

i-cinctum) a pestroskvrnka bfiez-nová (Valeria oleagina). Bylyzde zji‰tûny teplomilné druhybzuãivek Pollenia mayeri a P.

hungarica. Z pozoruhodnûj‰íchdruhÛ broukÛ jsou to hnojík Eu-

heptaulacus porcellus, chrobákozbrojen˘ (Odonteus armiger)

a chroustek Omaloplia spireae,

z teplomiln˘ch blanokfiídl˘chkutilka Ammophila heydeni.



agilis) – v minulosti poãetnûjii j. zelenou (L. viridis), dáleuÏovkou hladkou (Coronella

austriaca), krutihlavem obec-n˘m (Jynx torquilla), Ïluvouhajní (Oriolus oriolus), lejskem‰ed˘m (Muscicapa striata), Èu-h˘kem obecn˘m (Lanius col-

lurio), pûnicí vla‰skou (Sylvia

nisoria), vzácnû také strakapou-dem jiÏním (Dendrocopos sy-

riacus). AÏ do 60. let 20. stole-tí zde hnízdil skalník zpûvn˘(Monticola saxatilis).

VYUÎITÍ Na území pfií-rodní památky byly realizoványrozsáhlé biotechnické zásahy s cí-lem odstranit nepÛvodní trnov-ník akát a také bez ãern˘. Tûmi-to opatfieními byl stabilizovánrozsah voln˘ch ploch s cenn˘mitravinobylinn˘mi spoleãenstvy.V souãasnosti je území pravidel-nû koseno, podafiilo se realizo-vat pastvu smí‰eného stáda ovcía koz. Lokálnû se rozvolÀují sou-

vislej‰í kefiové porosty, v nichÏjsou ponecháváni ãi uvolÀovánicenní jedinci stromÛ a kefiÛ,napfi. dfiíny, duby p˘fiité nebobfieky, a z území jsou dále od-straÀováni nepÛvodní jedincitrnovníku akátu.

BIBLIOGRAFIE 606, 661,921


Hádecká planinka, ale ve znaã-né ãásti druhÛ se s nimi shoduje.Podrobnûji je o arachnoento-mofaunû HádÛ pojednáno v ãás-ti o Kavkách. Nejv˘znamnûj-‰ím druhem pavouka je velmivzácná zápfiednice karmínová(Cheiracanthium montanum),

dále zde byli zji‰tûni napfi. slíìá-ci Alopecosa cursor a A. inqu-

ilina, bûÏník bylinn˘ (Xysticus

lineatus) a b. drnov˘ (Ozyptila

rauda), snovaãka Euryopis sau-

kea a skákavka protáhlá (Syna-

geles hilarulus). Z rovnokfiíd-l˘ch jsou v˘znamnûj‰í napfi.saranãe modrokfiídlá (Oedipoda

coerulescens), saranãe Callipta-

mus italicus a Stenobothrus

nigroma-culatus, kobylka Me-

trioptera bicolor, pozoruhodn˘je i ‰kvor dvouskvrnn˘ (Ane-

chura bipunctata). Z vût‰íchdruhÛ kfiísÛ zde Ïije napfi. ci-káda trnková (Cicadivetta tibi-

alis). Ze síÈokfiídl˘ch se tadyvyskytují napfi. zlatooãka Hy-

pochrysa elegans a teplomiln˘mravkolev ostruhat˘ (Distoleon

tetragrammicus). Z mot˘lÛ sto-jí za zmínku napfi. drobníãciEctoedemia rufifrontella a E.

caradjai, krásnûnka Amphisbatis

incongruella, vfietenu‰ka pozd-

Brnûnsko

BM 58266

Kamejka modronachová (Li-

thospermum purpurocaeruleum)

je charakteristick˘m druhem lesníchlemÛ, okrajÛ kfiovin a vybíhá i dotravních porostÛ.

Lesnatá ãást Velké Klajdovkyje tvofiená ‰ípákovou doubravoua místy dubohabfiinou.

Kobylka Isophya kraussii, sa-miãka.

Z nûkolika druhÛ vfietenu‰ekje nejv˘znamnûj‰í vfietenu‰ka pozd-ní (Zygaena laeta).

6

5

4

3

4

5

3

6

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 266

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

byl v kfiovinách na bfiehu rybníkazaznamenán v˘skyt okrotice bílé(Cephalanthera damasonium).

ZVÍ¤ENA Rybník je v˘-znamnou rozmnoÏovací lokali-tou obojÏivelníkÛ – poãetn˘chpopulací ropuchy obecné (Bufo

bufo), skokana ‰tíhlého (Rana

dalmatina) a s. hnûdého (R.

temporaria). Populace rosniãkyzelené (Hyla arborea) a ãolkaobecného (Triturus vulgaris)

jsou dnes minimální. KuÀkaobecná (Bombina bombina) jiÏzcela vymizela. Ropucha zelená(Bufo viridis) se dnes v rybníkurozmnoÏuje jen vzácnû. V po-sledních letech byl na rybníkz jiÏní Moravy rybáfii zavleãenskokan skfiehotav˘ (Rana ridi-

bunda). Îije zde poãetnûj‰í po-pulace uÏovky obojkové (Natrix

natrix) a hnízdí nûkteré druhymokfiadních ptákÛ: potápka ma-lá (Tachybaptus ruficollis), la-buÈ velká (Cygnus olor), polákvelk˘ (Aythya ferina), p. cho-cholaãka (A. fuligula), lyskaãerná (Fulica atra), slípka zele-nonohá (Gallinula chloropus),

moudivláãek luÏní (Remiz

pendulinus) a rákosník obecn˘(Acrocephalus scirpaceus).

VYUÎITÍ Îebûtínsk˘ ryb-ník b˘val v minulosti neobyãej-nû bohatou lokalitou obojÏivel-níkÛ, vodních a mokfiadníchdruhÛ ptákÛ, ale i mokfiadnívegetace. Jeho dne‰ní stav je v‰akneutû‰en˘: ptáci zde jiÏ prakticky

nehnízdí, více neÏ polovinadruhÛ obojÏivelníkÛ, stejnû taki cenná mokfiadní vegetace zce-la vymizela. Rybník je obklopenzãásti chatov˘mi a zahrádkáfi-sk˘mi koloniemi, plochami polía zãásti navazuje na rozsáhl˘komplex Podkomorsk˘ch lesÛ. Pohrázi rybníka prochází frekven-tovaná komunikace, spojujícímûstské ãásti Îebûtín a Bystrc.V jejím tûlese byl podél rozsáh-lé migraãní bariéry v zájmuusmûrnûní pohybu obojÏivelní-kÛ vybudován Ïabí podchod,podléhající pravidelné údrÏbû.Jako doplnûk je pouÏito doprav-ní znaãení na polních cestáchpodél rybníka.Rekreaãní vyuÏití rybníka je tfie-ba omezit v dobû hnízdûní ptá-kÛ. Nezbytné je odstraÀovánínáletov˘ch dfievin z voln˘ch trav-nat˘ch ploch a probírky dfievinv celém území.


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií biotitick˘ aÏ amfibol-bi-otitick˘ granodiorit typu Vever-ská Bít˘‰ka, kter˘ je pfiekryt˘spra‰í. Îebûtínsk˘ rybník leÏív nivû neckovitého údolí potokaVrbovec v Îebûtínském prolomu.Okolo rybníka se vytvofiily glejo-vé pÛdy – glej zbahnûl˘ (typick˘)s fluvizemí glejovou. Na tyto na-vazuje dále hnûdozem typická,místy erodovaná.

KVùTENA V bfieho-v˘ch porostech rybníka a pfiité-kajících potokÛ dominuje ol‰elepkavá (Alnus glutinosa) a vr-by: vrba bílá (Salix alba), v.kfiehká (S. fragilis) v. popelavá(S. cinerea), v. ko‰íkáfiská (S. vi-

minalis) a bez ãern˘ (Sambucus

nigra). Pfii okrajích rybníka,

pfiedev‰ím v jeho v˘chodní, zá-padní a jihov˘chodní ãásti, jsouvyvinuty porosty svazu Phrag-

mition communis, v nichÏ na-jdeme orobinec úzkolist˘ (Typha

angustifolia), o. ‰irolist˘ (T. la-

tifolia) a vrbovku chlupatou(Epilobium hirsutum).V bfieho-v˘ch porostech je pomûrnû vysokézastoupení ruderálních druhÛ.Na nûkolika volnûj‰ích místechjsou vyvinuty porosty associacíScirpetum sylvatici a Carice-

tum gracilis. Maloplo‰nû je ta-ké zastoupeno spoleãenstvo Be-

ruletum angustifoliae ze svazuSparganio-Glycerion fluitan-

tis s dominantním potoãníkemvzpfiímen˘m (Berula erecta).

Na zbytcích pÛvodních vlhk˘chluk roste ocún jesenní (Colchi-

cum autumnale). V roce 1987

Okres Brno-mûsto

BM 59 267

Vodní plocha rybníka s pobfieÏ-ní vegetací.

Rdest svûtl˘ (Potamogeton lu-

cens), kter˘ se zfiídka v Îabûtín-ském rybníku vyskytuje, vytváfiípouze ponofiené listy; vzpl˘vavé listytomuto druhu chybûjí.

2

1

Îebûtínsk˘ rybník

Rybník a navazující nivní louãky v údolí potoka Vrbov-ce v Îebûtínském prolomu, pfii okraji rozsáhlého komple-xu Podkomorsk˘ch lesÛ.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Îebûtín 307 m


V˘znamná rozmnoÏovací lokalita obojÏivelníkÛ

a hnízdi‰tû mokfiadních druhÛ ptákÛ.

Pfiírodnípamátka

1

2

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 267

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BM 60268

Západní okraj komplexu Podkomorsk˘ch lesÛ na zlomovém svahuLipovské vrchoviny od silnice Veverská Bít˘‰ka–Ostrovaãice.

1

Podkomorské lesyNachází se v sv. ãásti mûsta Brna mezi Ostrovaãicemia Kufiimí. Vyhlá‰en byl Okresním národním v˘boremBrno mûsto a Brno venkov v roce 1989. Rozloha par-ku ãiní 3406,33 ha.

Pfiírodní park leÏí z vût‰í ãásti na území mûsta Brna,

malá ãást zasahuje na území okresu Brno-venkov.

Území je tvofieno rozsáhlou ãlenitou zalesnûnou

náhorní plo‰inou s prÛmûrnou nadmofiskou v˘‰kou

450 m, rozdûlenou hlubok˘m záfiezem fieky Svrat-

ky. Tento záfiez dnes zatopen˘ vzdutím Brnûnské

pfiehrady, pfiedstavoval pfied její v˘stavbou hluboce

zafiíznuté fiíãní údolí, v severní ãásti aÏ kaÀonovité-

ho charakteru. Vodní hladina pfiehrady je zároveÀ

nejniÏ‰ím bodem pfiírodního parku. V rozsáhl˘ch

lesích je hustá síÈ drobnûj‰ích lesních potokÛ, po-

tÛãkÛ a lesních studánek. Podél západní hranice

lesní komplexy obtékají fiíãky Kufiimka a Veverka.

Území parku je geologicky budováno vyvfielinami

brnûnského masivu, kter˘ je tu tektonicky poru‰en

a geologické podloÏí tak v západní ãásti území ãas-

to vystupuje na povrch v podobû skal a skalek, ‰kra-

pÛ ãi kamenit˘ch polí. Jde o fylity, ortoruly, ale ta-

Pfiírodnípark

ké devonské vápence (napfiíklad v masivu KuÀky)

a slepence (napfiíklad ve svazích nad lev˘m bfiehem

Svratky v prostoru PR Bfienãák). Znaãná ãást zdej-

‰ích lesÛ byla v minulosti pozmûnûna v˘sadbami

jehliãnanÛ. Severní ãást parku je z vût‰í ãásti od ro-

ku 1932 vyuÏívána jako obora pro chov muflonÛ

a daÀkÛ. Porosty pfiírodû blízkého charakteru se do-

chovaly hlavnû na prud‰ích ãi skalnat˘ch svazích.

Na území parku mají pfiesto vysoké zastoupení a by-

lo zde vyhlá‰eno více lesních chránûn˘ch území

(PR Jelení Ïlíbek, PR Krnovec, PR Bfienãák, PP Na

skalách, PP KÛlny). Ve stinn˘ch údolích a na se-

vernû exponovan˘ch svazích pfievaÏují buãiny, na

teplej‰ích a slunnûj‰ích plochách zase doubravy

a dubohabfiiny. Typické rozvolnûné zakrslé doub-

ravy dubu zimního (Quercus petraea) rostou na

jiÏních skalnat˘ch svazích nad lev˘m bfiehem pfie-

hrady s pomístním charakteristick˘m poãetn˘m v˘-

skytem dfiínu jarního (Cornus mas). Víceménû sou-

visl˘ komplex unikátních lesÛ dodnes porÛstá celou

zalesnûnou ãást levého bfiehu. Charakteristick˘m

druhem bylinného patra zdej‰ích listnat˘ch lesÛ je

brambofiík nachov˘ (Cyclamen purpurascens). Z dal-

1

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 268

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-mûsto

BM 61 269

Jarní aspekt PR Bfienãák.

UÏovka hladká (Coronella austriaca) je ãasto zamûÀována se zmijí.3

2

‰ích v˘znamn˘ch druhÛ zde roste napfiíklad okro-

tice bílá (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistá

(C. longifolia), kru‰tík modrofialov˘ (Epipactis pur-purata) nebo medovník velkokvût˘ (Melittis melis-sophyllum), na Bfienãáku jsou cenná teplomilná

spoleãenstva s koniklecem velkokvût˘m (Pulsatillagrandis), chrpou chlumní (Centaurea triumfettii)a plaménkem pfiím˘m (Clematis recta). Na vydut˘ch

svazích rostou spoleãenstva suÈov˘ch lesÛ. Dobrou

ukázkou je Krnovec nad prav˘m bfiehem pfiehrady

s teplomiln˘m dfiínem jarním na v˘slunn˘ch skal-

ních ostroÏnách i stínomiln˘m klokoãem zpefien˘m

(Staphylea pinnata) na sutích a vzácn˘m omûjem

vlãím (Aconitum vulparia) v lesním porostu. Mi-

mofiádn˘m fenoménem zdej‰ích lesÛ je pfiítomnost

velkého mnoÏství star˘ch stalet˘ch stromÛ, pfiípad-

nû jejich skupin. Lze zde obdivovat nejen mohutné

a prastaré buky a duby, pamatující celou fiadu lid-

sk˘ch generací, ale také dal‰í staré dfieviny, lípy,

javory, borovice, bfieky a jilmy. V Jelením Ïlíbku je

dokonce od roku 1979 chránûn unikátní 120 aÏ

200 let star˘ bukov˘ porost pralesovitého charak-

teru s pfiirozenû doÏívajícími a padajícími stalet˘mi

velikány. Mohutné buky zde dosahují obvodu kme-

ne aÏ kolem 300 aÏ 400 cm (tj. prÛmûrÛ kolem 90

aÏ 130 cm). Druhotná travobylinná spoleãenstva

jsou v území zastoupena jen Skautskou loukou

(PP Junácká louka) naproti hradu Vevefií. Mokfiad-

ní vegetaci hostí Bít˘‰ská baÏina na konci pfiehra-

dy. Ve star˘ch listnat˘ch lesích Ïije roháã obecn˘

(Lucanus cervus). Bohaté je zastoupení v˘znamn˘ch

druhÛ obratlovcÛ, velmi poãetné jsou zdej‰í popu-

lace ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana hnûdého

(Rana temporaria), s. ‰tíhlého (R. dalmatina), a také

rosniãky zelené (Hyla arborea). Ve stinn˘ch údolích

s pfievaÏujícím bukem dodnes najdeme mloka skvr-

nitého (Salamandra salamandra). Podél bfiehÛ pfie-

hrady Ïije poãetná populace vodní uÏovky pod-

plamaté (Natrix tessellata). Hojnûji je zastoupena

i uÏovka obojková (Natrix natrix) a na ponûkud v˘-

‰e poloÏen˘ch such˘ch v˘slunn˘ch plochách uÏov-

ka hladká (Coronella austriaca). V lesích hnízdí jest-

fiáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecn˘ (A.nisus), vãelojed lesní (Pernis apivorus), krkavec vel-

k˘ (Corvus corax), datel ãern˘ (Dryocopus martius)a strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), do-

dnes vzácnû i dudek chocholat˘ (Upupa epops), ve

star‰ích bukov˘ch porostech holub doupÀák (Co-lumba oenas) a vzácnû lejsek mal˘ (Ficedula parva).Velmi poãetnû hnízdí ve zdej‰ích lesích lejsek bûlo-

krk˘ (Ficedula albicollis), v kolm˘ch abrazních bfie-

zích pfiehrady hnízdí ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis).S celou fiadou mokfiadních druhÛ ptákÛ se lze set-

kat na Bít˘‰ské baÏinû. Pravideln˘m stanovi‰tûm

protahujících mokfiadních ptákÛ b˘vá rozlehlá hla-

dina Brnûnské pfiehrady. Na území parku je více

kulturnû-historick˘ch památek. Dominantu tvofií

hrad Vevefií na vysokém skalnatém ostrohu. PÛvod-

nû románsk˘ hrad byl postaven jiÏ ve 12. století

a b˘val mocnou pevností, která odolávala vojen-

sk˘m náporÛm aÏ do poloviny 18. století. Pfii zá-

padní hranici pfiírodního parku severov˘chodnû od

Ostrovaãic stojí Podkomorská myslivna, která byla

hlavním dûji‰tûm románu Viléma Mr‰tíka „Pohád-

ka máje“. Po hlavních hrdinech Mr‰tíkova románu

jsou pojmenovány i dvû studánky v pfiilehl˘ch le-

sích: Helenãina a Rí‰ova.

2 3

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:49 Stránka 269

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BM 62270

AUG·PERSK¯ POTOK STR. 231

BABÍ DOLY STR. 232

BÍLÁ HORA STR. 233

KRNOVEC STR. 248

SOBù·ICKÉ RYBNÍâKY STR. 260

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:50 Stránka 270

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-mûsto

BM 63 271

B¤ENâÁK STR. 236

âERVEN¯ KOPEC STR. 238

KAMENN¯ VRCH STR. 245

MEDLÁNECKÁ SKALKA STR. 250

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:50 Stránka 271

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BM 64272

JELENÍ ÎLÍBEK STR. 243

JUNÁCKÁ LOUKA STR. 244

NA SKALÁCH STR. 254

SKALKY U P¤EHRADY STR. 259

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:50 Stránka 272

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-mûsto

BM 65 273

KÒLNY STR. 249

OB¤ANSKÁ STRÁ≈ STR. 256

PEKÁRNA STR. 257

âERNOVICK¯ HÁJEK (1) STR. 237RÁJECKÁ TÒ≈ (2) STR. 258

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:50 Stránka 273

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BM 66274

MNI·Í HORA STR. 253

ÎEBùTÍNSK¯ RYBNÍK STR. 267

KAVKY (1) STR. 246 VELKÁ KAJDOVKA (2) STR. 265 HÁDECKÁ PLANINKA (3) – VIZ MAPA STR. 721

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:50 Stránka 274

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-mûsto

BM 67 275

STRÁNSKÁ SKÁLA STR. 261

ÚDOLÍ KOHOUTOVICKÉHO POTOKA STR. 264

NETOP¯RKY STR. 255

BOSONOÎSK¯ HÁJEK STR. 234

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:50 Stránka 275

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BM 68276

5. Buk lesní, k. ú. Bystrc, p. ã. 3777/2, roste v ochranném pásmupfiírodní rezervace Jelení Ïlíbek, cca 500 metrÛ severozápadnûpod kótou Chochola (410 m n. m.), uvnitfi rozsáhlého komple-xu Podkomorsk˘ch lesÛ. O: 340 cm, Vs: 24 m, S: 150 let.

6. Dub letní, dva stromy, k. ú. Bystrc, p. ã.1473/2 – 3, vzájemnûvzdáleny od sebe 50 metrÛ, pfii úpatí Mni‰í hory pod oplocenímzoologické zahrady na ul. U Zoologické zahrady, naproti domuã. p. 55. O: 366 a 370 cm, Vs: 18 a 218 m, S: 150 let.

7. Dub letní, k. ú. Bystrc, p. ã. 5213/3, roste na svahu hradníhopfiíkopu, cca 150 metrÛ vpravo od hlavní vstupní brány do hra-du Vevefií. Byl patrnû vysazen v roce 1662 pfii vzniku pfiedhradía hradního pfiíkopu. O: asi 500 cm, Vs: 18 m, S: 250 let.

8. Jilm habrolist˘, k. ú. Bystrc, p. ã. 5217/2, v areálu hfibitovau kaple Matky BoÏí poblíÏ hradu Vevefií. O: 390 cm, Vs: 27 m,S: 300 let.

9. Lípa malolistá, k. ú. Bystrc, p. ã. neuvedeno, pfied restauracíU ·ÈávÛ na ulici V˘hon ã. 1. Lípa je nejstar‰ím stromem na úze-mí mûsta Brna. O: 440 cm, kmen je rozdûlen ve tfii ãásti,Vs: 14 m, S: 380 – 400 let.

10. Dub letní, k. ú. Kníniãky, p. ã. 1766, u lesní cesty na levémbfiehu Brnûnské pfiehrady, severnû od PP Junácká louka ve smû-ru na PR Bfienãák. O: 355 cm, Vs: 18 m, S: 100 let.

11. Smrk ztepil˘, k. ú. Královo Pole, p. ã. 2185, v zahradû domuã. p. 10 v Rame‰ovû ulici. O: 154 cm, Vs: 21 m, S: 40 let.

12. Javor babyka, k. ú. Pisárky, p. ã. 923/5 (1407/8), na pravém bfie-hu fieky Svratky u cesty pod âerven˘m kopcem naproti vyústûníúdolíãka âertík. O: 270 cm, Vs: 18 m, S: 150 let.

13. Javor stfiíbrn˘, k. ú. ¤eãkovice, p. ã. 2354/1, roste v parãíku naPalackého námûstí asi 40 metrÛ od kostela. O: 480cm, Vs: 27 m,S: asi 200 let. Je pravdûpodobnû nejmohutnûj‰ím javorem svéhodruhu na celé Moravû.

14. Lípa malolistá a lípa velkolistá, k. ú. ¤eãkovice, p. ã. 3442/1, naCupákovû ulici. O: 305 a 360 cm, Vs: 21 a 21 m, S: 100 let.

15. Platan javorolist˘, k. ú. ¤eãkovice, p. ã. 2396, vedle základní ‰ko-ly na Palackého námûstí ã. 11 na okraji parãíku za pomníkempadl˘ch. O: 450 cm, Vs: 21 m, S: 120 let.

16. Jinan dvoulaloãn˘, k. ú. Staré Brno, p. ã. 1, v zahradû Augusti-niánského klá‰tera a b˘valého Geografického ústavu âSAV naMedlovû námûstí ã. 1. O: 420 cm, Vs: 26,5 m, S: 170 – 200let. Je nejvût‰ím stromem svého druhu v celé âeské republice.

17. Platan javorolist˘, k. ú. Staré Brno, p. ã. 1752/1, roste ve dvor-ním traktu areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny na Pekafiskéulici ã. 53. O: 571 cm, Vs: 37 m, S: 150 let.

18. Platan javorolist˘, k. ú. Staré Brno, p. ã. 1557, v parãíku zaStomatologickou klinikou na ul. Hybe‰ovû ã. p. 43. O: 697 cm(ve v˘‰ce 40 cm), Vs: 40 m, S: více neÏ 200 let.

19. Dub letní, k. ú. ·t˘fiice, p. ã. 440/1, ve dvofie domu na ulici Ví-deÀské. O: 325 cm, Vs: 16 m, S: 150 let.

20. Platan javorolist˘, dva stromy, k. ú. Trnitá, p. ã. 696/12, pfiednovou budovou PrÛmyslov˘ch staveb na ulici Masná u Autono-vy. O: 515 a 495 cm (ve v˘‰ce 1 m), Vs: 31 m, S: 150 let.

21. Platan javorolist˘, k. ú. Vevefií, p. ã. 252, na ul. Vevefií.O: 470 cm, Vs: 22 m, S: 100 let.

22. Alej 36 lip velkolist˘ch a lip malolist˘ch vã. jejich kfiíÏencÛ,k. ú. Îabovfiesky, p. ã. 4/2, 4847/1– 2, 437/1– 2, oboustrannéstromofiadí na ul. Bráfovû od ã. p. 93 do konce ulice.O: 185 – 315 cm, Vs: 16 – 26 m, S: 100 let.

23. Dub letní, k. ú. Îebûtín, p. ã. 2212, stojí v pfiímûstsk˘ch lesíchu vycházkové asfaltové cesty od sídli‰tû Kohoutovice na Pavlov-ské ulici, asi 2 km od kohoutovického vodojemu. O: 370 cm,Vs: 24 m, S: více neÏ 200 let.

24. Stromofiadí 18 jírovcÛ maìalÛ, k. ú. Îidenice, p. ã. 7848(7946/1), podél staré silnice do Zetoru, na tzv. Malé Klajdovcepod Bílou horou. Jde o zbytek stromofiadí ka‰tanÛ, které pÛvod-nû vedlo ze Îidenic do Lí‰nû. O: 190 – 290 cm, Vs: 15 – 20 m,S: do 100 let.

25. Vrba bílá, k. ú. Bosonohy, p. ã. 542, na ul. PraÏská 21. O: 815 cm,Vs: 25 m, S: 130 let.

Památné stromy

1. Skupina 34 lip velkolist˘ch a malolist˘ch, k. ú. Bosonohy, p. ã. 4/5,4/6, 4/8, 4/11, 4/13, 4/15 –19, na plo‰e BosonoÏského námûstív obci. O: lip velkolist˘ch 139 – 227 cm, lip malolist˘ch 141 aÏ245 cm, Vs: lip velkolist˘ch 7–17 m, lip malolist˘ch 8 –12 m,S: 60 let.

2. Platan javorolist˘, k. ú. Mûsto Brno, p. ã. 369, roste v parku Te-rasy pod Petrovem. O: 412 cm, Vs: 25 m, S: 150 let.

3. Dub letní, k. ú. Mûsto Brno, p. ã. 802, v parku na Moravskémnámûstí, nedaleko vyústûní ul. Lidické. O: 410 cm, Vs: 25 m,S: víc neÏ 150 let.

4. Platan javorolist˘, k. ú. Mûsto Brno, p. ã. 270 (273/15), na ul.Bene‰ovû, pfii v˘jezdu z b˘valého autobusového nádraÏí naprotiDivadelní ulici. O: 355 cm, Vs: 21 m, S: 150 let.

Dub letní u oplocení ZOO v k. ú. Bystrc.1

1

231-276_BM_uzemi_2 1.4.2008 13:50 Stránka 276

Date post:	07-Feb-2022
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Nahled 231-276 BM uzemi

Documents