nahled 301-345 BO uzemi

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

bílá (Salix alba) nebo v. kfiehká(S. fragilis). V kefiovém patfie seuplatÀuje hloh obecn˘ (Cratae-

gus laevigata), h. jednosemen-n˘ (C. monogyna), brslen ev-ropsk˘ (Euonymus europaeus),

b. bradaviãnat˘ (E. verrucosus),

fie‰etlák poãistiv˘ (Rhamnus

cathartica) nebo ptaãí zob obec-n˘ (Ligustrum vulgare). NaAndûlce vzácnû roste skalník ce-lokrajn˘ (Cotoneaster integer-

rimus), ojedinûle rÛÏe bedrní-kolistá (Rosa pimpinellifolia).

V jiÏní polovinû území lze oje-dinûle spatfiit mahalebku obec-nou (Padellus mahaleb), dfiínjarní (Cornus mas) a vysazen˘tis ãerven˘ (Taxus baccata).

Teplomilná flóra je dochovánapfiedev‰ím na Andûlce. Roste tupryskyfiník ilyrsk˘ (Ranunculus

illyricus), chrpa chlumní (Cya-

nus triumfettii), lomikámentrojprst˘ (Saxifraga tridactyli-

tes), zlatovlásek obecn˘ (Lino-

syris vulgaris), pochybek pro-dlouÏen˘ (Androsace elongata),

ãesnek Ïlut˘ (Allium flavum),

hvozdík PontederÛv (Dianthus

pontederae), sesel fenyklov˘ (Se-

seli hippomarathrum), silenkau‰nice (Silene otites), bûlozáfikavûtvitá (Anthericum ramo-

sum), kakost krvav˘ (Geranium

sanguineum), kavyl vláskovi-t˘ (Stipa capillata) nebo ãestecklasnat˘ (Pseudolysimachion

spicatum). Jinde lze nalézt jennevelké fragmenty regenerujícípo odstranûní akátov˘ch porostÛ,pfiesto s nûkter˘mi v˘znamn˘midruhy: ãesnekem Ïlut˘m, prys-kyfiníkem ilyrsk˘m nebo pochyb-kem prodlouÏen˘m. Ojedinûlev území roste plamének pfiím˘

(Clematis recta), charakteristic-ké jsou v severní ãásti bohatéporosty kokofiíku vonného (Poly-

gonatum odoratum) a dymniv-ky plné (Corydalis solida). Vel-mi vzácná je dnes prvosenkajarní (Primula veris).

ZVÍ¤ENA V území pfieÏívánûkolik v˘znaãnûj‰ích druhÛ du-bohabfiin: ostruháãek trnkov˘(Satyrium spini), otakárek ovoc-n˘ (Iphiclides podalirius) a ne-sytka bodalková (Synanthedon

stomoxiformis). Obratlovci jsouzastoupeni slep˘‰em kfiehk˘m(Anguis fragilis), je‰tûrkou obec-nou (Lacerta agilis), Ïluvou haj-ní (Oriolus oriolus), lejskem ‰e-d˘m (Muscicapa striata) nebol. bûlokrk˘m (Ficedula albi-

collis). Charakteristické je hníz-dûní konipasa horského (Mo-

tacilla cinerea) na ¤íãce pfiiúpatí svahÛ.

VYUÎITÍ V polovinû 19. sto-letí mûlo území podobu travna-té a kfiovinaté stránû s vût‰ímistromy jen pfii úpatí. V prÛbû-hu 20. století témûfi celé územíspontánnû zarostlo expanzivnímakátem s podrostem bezu ãerné-ho. V letech 1996 aÏ 2003 bylav území provedena rozsáhlá re-konstrukce, spoãívající v odstra-nûní tûchto dfievin. Od roku 2004je provádûna kaÏdoroãní údrÏba,zaloÏená hlavnû na prÛbûÏnémusmûrÀování rozvoje dfievin naplochách po odstranûní akátu.

MAPA ÚZEMÍ strana 364

GEOLOGIE Na svahu vy-stupuje skalní podloÏí tvofienéraãick˘mi slepenci myslejovické-ho souvrství drahanského kul-mu, které vytváfiejí skalní útvaryAndûlka (vysoká 40 m) a âer-tovka (vysoká 12 m). Na kulm-ské slepence nasedají neogenníjíly a spra‰. PÛdní pokryv na sle-pencích tvofií kambizem typická,na spra‰ov˘ch pfiekryvech vápni-t˘ch jílÛ vznikla ãernozem ty-pická (erodovaná), ojedinûle i je-jí karbonátová varieta. Podél¤íãky se vyvinula karbonátovávarieta fluvizemû glejové.

KVùTENA Zapojené dfie-vinné porosty porÛstající územímají náznaky dubohabfiin (Car-

pinion) pfiecházejících do tep-

lomiln˘ch bfiekov˘ch doubrav(Sorbo torminalis-Quercetum).

Ve stromovém patfie pfievládáhabr obecn˘ (Carpinus betulus),

dub zimní (Quercus petraea),

javor babyka (Acer campestre),

j. klen (A. pseudoplatanus),

j. mléã (A. platanoides) a jasanztepil˘ (Fraxinus excelsior).

Vzácnû se uplatÀuje tfie‰eÀ ptaãí(Cerasus avium) a lípa malo-listá (Tilia cordata), ojedinûlejilm habrolist˘ (Ulmus minor)

a jefiáb bfiek (Sorbus tormina-

lis). Porosty jsou na vût‰inû úze-mí po odstranûní trnovníku aká-tu v dynamickém v˘voji. Pfiipatû svahÛ jsou charakteristickémohutné duby letní (Quercus

robur). Podél ¤íãky roste ol‰elepkavá (Alnus glutinosa), vrba

Okres Brno-venkov

BO 25 301

Prudké svahy údolí ¤íãky seslepencov˘mi skalními útvary dra-hanského kulmu a petrofilními rost-linami.

Pryskyfiník ilyrsk˘ (Ranuncu-

lus illyricus), vzácn˘ druh stepí a su-ch˘ch travnat˘ch strání.

2

1

Andûlka a âertovka

Pfiíkr˘ prav˘ svah neckovitého údolí ¤íãky s pfievaÏují-cí v˘chodní aÏ severov˘chodní expozicí a s fiadou skalníchv˘chozÛ ve ·lapanické pahorkatinû navazuje na severníokraj mûsta ·lapanice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ·lapanice u Brna 219 – 262 m

V˘mûra: 3,64 ha Vyhlá‰eno: 1984

Teplomilná stepní spoleãenstva na skalních útva-

rech, teplomilná spoleãenstva rozvolnûn˘ch po-

rostÛ dfievin a spoleãenstvo dubohabrového háje

na kulmsk˘ch slepencích s chránûn˘mi druhy

rostlin.

Pfiírodnípamátka

1

2

301-345 pro_uzemi_M 1.4.2008 13:59 Stránka 301

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Tehdy také vznikly ãetné balva-nité sutû, kamenné proudy a ka-menná mofie na svazích hfiebene.Rozvolnûné bloky spodnodevon-sk˘ch siliciklastik byly kongeli-flukãními pochody transportová-ny od úpatí hfiebene pfies okolnímetabazika a granodiority aÏ navzdálenosti pfies 1 km. Babí lomtvofií hrást vysoko pfievy‰ujícíokolní krajinu. V pÛdním po-kryvu pfiírodní památky pfieva-Ïuje ranker typick˘ (kambick˘),v men‰í mífie po celém obvodû na-jdeme kyselé i silnû kyselé hnûdépÛdy – kambizem typickou, var.kyselá, a kambizem dystrickou.

KVùTENA Porosty skalna-tého hfiebene tvofií spoleãenstvaãern˘‰ov˘ch dubohabfiin (Me-

lampyro nemorosi-Carpine-

tum) pfiecházejících aÏ do tep-lomiln˘ch bfiekov˘ch doubrav(Sorbo torminalis-Querce-

tum). V porostech se uplatÀujedub zimní (Quercus petraea),

habr obecn˘ (Carpinus betu-

lus), buk lesní (Fagus sylvatica),

lípa velkolistá (Tilia platyphyl-

los), javor mléã (Acer platanoi-

des), j. klen (A. pseudoplata-

nus), j. babyka (A. campestre),

jilm horsk˘ (Ulmus glabra),

vzácnû jefiáb bfiek (Sorbus tor-

minalis), v proslunûn˘ch polo-hách dfiín jarní (Cornus mas).

Na skalnatém hfiebenu jsoupÛvodní porosty borovice lesní(Pinus sylvestris) – bizarnícha zakrsl˘ch tvarÛ. Kefie jsouzastoupeny napfiíklad brslenembradaviãnat˘m (Euonymus

verrucosus), fie‰etlákem poãisti-v˘m (Rhamnus cathartica), rÛ-Ïí pfievislou (Rosa pendulina)

nebo rÛÏí plstnatou (Rosa to-

mentosa).

V bylinném podrostu roste z v˘-znamnûj‰ích druhÛ bûlozáfikavûtvitá (Anthericum ramo-

sum), lilie zlatohlávek (Lilium

martagon), medovník velkokvû-t˘ (Melittis melissophyllum),

l˘kovec jedovat˘ (Daphne me-

zereum) a dymnivka bobovitá(Corydalis intermedia).

ZVÍ¤ENA Bohatou hmyzífaunu tvofií v naprosté pfievazeplo‰nû roz‰ífiené druhy mezofil-ních lesÛ. Z pozoruhodnûj‰íchdruhÛ byly zji‰tûny drobníãekStigmella hahniella, píìalka bûloãárník dubov˘ (Campaea

honoraria), okáã voÀavkov˘(Brintesia circe) a masafikaHeteronychia rohdendorfi.

Obratlovci jsou zastoupeni sle-p˘‰em kfiehk˘m (Anguis fragi-

lis), rehkem zahradním (Phoe-

nicurus phoenicurus), lejskembûlokrk˘m (Ficedula albicollis),

krutihlavem obecn˘m (Jynx

torquilla) a pl‰íkem lískov˘m

(Muscardinus avellanarius).

V okolních lesích hnízdí vãelojedlesní (Pernis apivorus), datelãern˘ (Dryocopus martius), ho-lub doupÀák (Columba oenas)

a vzácnû s˘c rousn˘ (Aegolius

funereus).

LESNICTVÍ Lesy je nutnoponechat pfiirozenému v˘vojis pfiípadn˘mi úãelov˘mi probír-kami a podporou pfiirozenéhozmlazení.

VYUÎITÍ Babím lomemprochází hojnû nav‰tûvovaná tu-ristická stezka, která poskytujedaleké v˘hledy do okolní krajiny.Na vrcholu skal v jiÏním cípuchránûného území byla v roce1961 vybudována rozhledna.

BIBLIOGRAFIE 170, 181,449, 454, 896


GEOLOGIE Babí lom senachází na styku metabazitovézóny a granodioritÛ v˘chodníhopruhu brnûnského masivu. Me-tabazitová zóna na západû jepfiesunutá pfies biotitické grano-diority typu Královo Pole se ‰u-pinami devonsk˘ch hornin nav˘chodû. V˘razn˘ skalnat˘ struk-turní hfieben Babího lomu je slo-Ïen˘ ze strmû uloÏen˘ch laviczfiejmû spodnodevonsk˘ch sili-ciklastik, tvofien˘ch rudohnûdûzbarven˘mi kfiemenn˘mi slepen-ci s vloÏkami arkózovit˘ch pís-kovcÛ. Lavice strmû vztyãen˘chslepencÛ tvofií bizarní vûÏovitéútvary, skalní stupnû a místykrátké jeskynní prÛchody. Hfie-ben byl v chladn˘ch obdobíchstar‰ích ãtvrtohor vystaven sil-n˘m úãinkÛm mrazového zvût-rávání, které zhruba dotvofiilojeho dne‰ní skalnatou podobu.

Brnûnsko

BO 26302

Pohled od PP Zlobice na zá-padní zlomové svahy PR Babí lom.

Lilie zlatohlávek (Lilium mar-

tagon) je roz‰ífiena ve svûtl˘ch há-jích a bukov˘ch porostech v pahor-katinách a nûkdy vystupuje i vysokodo hor.

2

1

Babí lom âást lesních porostÛ jiÏní ãásti skalnatého hfiebene Babíholomu (562,1 m n. m.) smûru S–J v Adamovské vrchovi-nû, 500 m severnû od Lelekovic (severní ãást hfiebene leÏína sousedním okrese Blansko).

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Lelekovice 400 –562 m


Geomorfologicky i geologicky pozoruhodná loka-

lita skalních útvarÛ s mozaikou pfiírodû blízk˘ch

lesních spoleãenstev s v˘skytem nûkter˘ch zvlá‰tû

chránûn˘ch druhÛ rostlin.

Pfiírodnírezervace

2

1


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

ly zaujímá kambizem rankero-vá s rankerem typick˘m (kam-bick˘m).

KVùTENA V západní ãás-ti území se rozkládá skalní had-cová step (Festucion valesiacae)

se sleziníkem hadcov˘m (Asple-

nium cuneifolium), trávniãkouobecnou hadcovou (Armeria

vulgaris subsp. serpentini), kfii-vatcem ãesk˘m (Gagea bohemi-

ca), bohat˘mi porosty kavyluchlupatého (Stipa dasyphylla),

k. vláskovit˘m (S. capillata), ta-fiinkou horskou (Alyssum mon-

tanum), bûlozáfikou vûtvitou(Anhericum ramosum), hvoz-díkem Pontederov˘m (Dianthus

pontederae), tr˘zelem rozkla-dit˘m (Erysimum repandum),

pochybkem prodlouÏen˘m (And-

rosace elongata), silenkou u‰ni-cí (Silene otites), kruãinkouchlupatou (Genista pilosa), ãi-limníkem fiezensk˘m (Chamae-

cytisus ratisbonensis) nebodvoj‰títkem hladkoplod˘m (Bi-

scutella laevigata).

Po celé plo‰e jsou charakteristic-ky roztrou‰eny borovice lesní(Pinus sylvestris), vytváfiejícív nûkter˘ch pfiípadech estetickypÛsobivé pokroucené stromy.Ostatní dfieviny rostou ostrÛvko-vitû a ve skupinách. Ze stromÛjde o jilm habrolist˘ (Ulmus

minor), hru‰eÀ planou (Pyrus

pyraster) nebo javor babyku(Acer campestre). Jako na b˘-valé pastvinû zde dosud jednot-livû roste jalovec obecn˘ (Juni-

perus communis). Kefie jsouzastoupeny rÛÏí ‰ípkovou (Rosa

canina), r. vinnou (R. rubigi-

nosa), slivoní trnitou (Prunus

spinosa), hlohem obecn˘m (Cra-

taegus laevigata) nebo brslenemevropsk˘m (Euonymus europa-

eus). V˘chodní ãást území, poodstranûném akátovém porostu,je pfieváÏnû porostlá kefii s obãas-n˘mi voln˘mi travnat˘mi plo-chami. V plo‰e pfievaÏuje ptaãízob obecn˘ (Ligustrum vulga-

re), slivoÀ trnitá, brslen evropsk˘a hojnû také mahalebka obecná(Padellus mahaleb).

Nachází se zde jedna z mála lo-kalit vzácné ‰piãky kvítkovité(Marasmiellus humillimus),

která roste na mrtv˘ch listov˘chpochvách kavylÛ.

ZVÍ¤ENA Dfiívû velmibohatá entomofauna. Po roce1980 jiÏ nebyl pozorován okáãskalní (Chazara briseis) a o.

metlicov˘ (Hipparchia semele).

Dosud zde Ïije okáã ovsov˘(Minois dryas) a o.voÀavkov˘(Brintesia circe). K dal‰ím v˘-znaãn˘m druhÛm patfií hnûdá-sek kvûtelov˘ (Melitaea didyma)

a h. kostkovan˘ (M. cinxia).

Z rovnokfiídl˘ch jsou v˘znam-ná kobylka révová (Ephippiger

ephippiger), cvrãivec révov˘(Oecanthus pellucens) a ko-bylka kfiídlatá (Phaneroptera

falcata). Obratlovci jsou zastou-peni slep˘‰em kfiehk˘m (Anguis

fragilis), je‰tûrkou zelenou (La-

certa viridis) a Èuh˘kem obec-n˘m (Lanius collurio).

VYUÎITÍ PÛvodnû po ce-lém území rostly dfieviny jenznaãnû roztrou‰enû. V prÛbûhudruhé poloviny 20. století velképlochy spontánnû zarostly cizo-rod˘m akátem a borovicí les-ní. V letech 1996 aÏ 2003 bylav území provedena rozsáhlá re-konstrukce, spoãívající v odstra-nûní akátu a redukci borovice les-ní. V roce 2006 byla zahájenakaÏdoroãní údrÏba spoãívajícíhlavnû v prÛbûÏném usmûrÀo-vání rozvoje dfievin v rozsáhl˘chuvolnûn˘ch plochách po odstra-nûní akátu.

BIBLIOGRAFIE 487, 615MAPA ÚZEMÍ strana 368

GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií hadce moravského mol-danubika, které vystupují nasvazích v ãetn˘ch skalkách. Nad

svahem se nacházejí ‰tûrky fiíã-ní terasy Jihlavy. Na hadcíchvznikly hnûdé pÛdy – kambizemtypická (nasycená), mûlké profi-

Okres Brno-venkov

BO 27 303

Hadcové skalky porostlé skalnía drnovou vegetací.

Okáã metlicov˘ (Hiparchia

semele) jiÏ z chránûného území vy-mizel a v regionu patfií ke kritickyohroÏen˘m druhÛm.

Kavyl chlupat˘ (Stipa dasy-

phylla), silnû ohroÏen˘ taxon kvûte-ny âR, na jiÏní Moravû ãasto pro-vází hadce.

3

2

1

Biskoupská hadcová step

Západnû a jihozápadnû exponované svahy na levé stranûneckovitého údolí Jihlavy a údolí jejího hluboko zafieza-ného pfiítoku Trnovce v Mohelenské vrchovinû, 150 mjiÏnû od obce Biskoupky.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Biskoupky na Moravû 226 – 270 m


Prudké hadcové svahy s ãetn˘mi skalkami, poros-

ty teplomiln˘ch stepních spoleãenstev a roztrou-

‰en˘mi dfievinami.

Pfiírodnípamátka

3

1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

KVùTENA Území je po-rostlé acidofilními teplomiln˘-mi trávníky (Koelerio-Phleion

phleoidis) s ostrÛvkovitû aÏ jed-notlivû roztrou‰en˘mi dfievi-nami. Na b˘valou pastvu upo-míná bohat‰í v˘skyt jalovceobecného (Juniperus commu-

nis) a vfiesu obecného (Calluna

vulgaris). Charakteristické jsouosamocené duby zimní (Quer-

cus petraea), staré borovice lesní(Pinus sylvestris) nebo ãetnébfiízy bûlokoré (Betula pendula).

Dal‰í dfieviny jsou zastoupenyvzácnû skalníkem celokrajn˘m(Cotoneaster integerrimus) ne-bo tfie‰ní kfiovitou (Cerasus fru-

ticosa), poãetnûji hru‰ní planou(Pyrus pyraster), mahalebkouobecnou (Padellus mahaleb),

hlohem obecn˘m (Crataegus

laevigata), fie‰etlákem poãistiv˘m(Rhamnus cathartica), rÛÏí ‰íp-kovou (Rosa canina) a r. vinnou(R. rubiginosa).

V travobylinn˘ch porostech jetypick˘ pfiedev‰ím koniklec vel-kokvût˘ (Pulsatilla grandis) a k.luãní (P. pratensis). Dále zderoste smil píseãn˘ (Helichrysum

arenarium), vstavaã obecn˘(Orchis morio), vemeník dvou-list˘ (Platanthera bifolia), liliezlatohlávek (Lilium martagon),

lomikámen cibulkat˘ (Saxifraga

bulbifera), divizna jiÏní rakous-ká (Verbascum chaixii subsp.austriacum), hvozdík Pontede-rÛv (Dianthus pontederae),

svûtlík tatarsk˘ (Euphrasia tata-

rica), lnice kruãinkolistá (Lina-

ria genistifolia), modfienec cho-cholat˘ (Muscari comosum),

zemûÏluã hofiká (Centaurium

erythraea), ãestec klasnat˘ (Pseu-

dolysimachion spicatum) ne-bo trávniãka obecná (Armeria

vulgaris).

Z ménû ãast˘ch hub byl nalezenÏampion BernardÛv (Agaricus

bernardii), druh vázan˘ na ne-lesní stanovi‰tû na zasolen˘chpÛdách.

ZVÍ¤ENA V˘znamná en-tomologická lokalita. Z mot˘lÛpatfií k nejnápadnûj‰ím nesytkabodalková (Synanthedon sto-

moxiformis), vfietenu‰ka ligru-sová (Zygaena carniolica), v.pozdní (Z. laeta), hnûdásekkostkovan˘ (Melitaea cinxia),

h. kvûtelov˘ (M. didyma) nebookáã ovsov˘ (Minois dryas). Po-ãetnû se vyskytuje kudlankanáboÏná (Mantis religiosa).


lis), je‰tûrkou obecnou (Lacerta

agilis), j. zelenou (L. viridis),

dudkem chocholat˘m (Upupa

epops), lelkem lesním (Capri-

mulgus europaeus), skfiivanemlesním (Lullula arborea), pûnicívla‰skou (Sylvia nisoria) a Èuh˘-kem obecn˘m (Lanius collurio).

VYUÎITÍ Od 50. let 20. sto-letí zarÛstala lokalita dfievinamia ‰ífiila se zde i tfitina kfiovi‰tnía ovsík vyv˘‰en˘. Od roku 1997byly provádûny zásahy za úãelemomezení náletov˘ch dfievin a ke-fiov˘ch porostÛ a pravidelné ko-sení od roku 1999. Od roku2003 je provádûna kaÏdoroã-ní údrÏba, vedoucí k uvolÀová-ní cenn˘ch dfievin a voln˘chploch se vzácn˘mi spoleãenstvy.


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií granulity s granátema biotitem. V rezervaci najdemeãetné drobné opu‰tûné jámovélÛmky. Jsou zde vyvinuty pfie-váÏnû hnûdé pÛdy – kyselá va-rieta kambizemû typické, v jiÏníãásti navazuje silnû kyselá kam-bizem dystrická.

Brnûnsko

BO 28304

V nízkostébeln˘ch trávnícíchroste kdysi hojn˘, dnes silnû ustupu-jící vstavaã obecn˘ (Orchis morio).

Mezi dfievinami za kvûtu vy-nikají bílé kvûty hru‰nû plané (Py-

rus pyraster).

Skfiivan lesní (Lullula arbo-

rea) patfií v souãasné dobû k fiídk˘mhnízdivcÛm.

Kfiovinatá stráÀ s enklávamitravnat˘ch paloukÛ.

4

3

2

1

Biskoupsk˘ kopec

Tfii plochy, jedna na vrcholu kóty Biskoupsk˘ kopec(397,3 m n. m.) a dvû na jihov˘chodních svazích k.393 m n. m. v Mohelenské vrchovinû, 2 km severozá-padnû obce Biskoupky.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Biskoupky na Moravû 382 – 397 m


Teplomilná stepní spoleãenstva s bohat˘m v˘sky-

tem zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin a hnízdi‰tû

vzácn˘ch chránûn˘ch druhÛ ptákÛ.


4

1

2

3


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

KVùTENA Území je po re-konstrukci tvofieno drnovou ste-pí (Festucion valesiacae) s roz-trou‰en˘mi kefii: rÛÏí ‰ípkovou(Rosa canina), r. vinnou (R. ru-

biginosa), brslenem evropsk˘m(Euonymus europaeus), fie‰etlá-kem poãistiv˘m (Rhamnus cat-

hartica), ptaãím zobem obecn˘m(Ligustrum vulgare) nebo slivo-ní trnitou (Prunus spinosa). ZestromÛ jen vzácnû jilmem ha-brolist˘m (Ulmus minor).

Plnohodnotné stepní porosty se‰ífií i do ploch jen nedávno zba-ven˘ch akátu. Zejména omanoko Kristovo (Inula oculus-

christi) se v posledních letechv˘znamnû roz‰ífiil. Ve stepníchporostech dále roste pryskyfiníkilyrsk˘ (Ranunculus illyricus),

mochna píseãná (Potentilla are-

naria), strdivka sedmihradská(Melica transsilvanica), ostfiicedrobná (Carex supina), vousat-ka prstnatá (Bothriochloa is-

chaemum), hvozdíãek prorostl˘(Petrorhagia prolifera), zárazabílá (Orobanche alba), lipnicecibulkatá pravá (Poa bulbosa

subsp. bulbosa), divizna bru-nátná (Verbascum phoenice-

um), kfiivatec ãesk˘ (Gagea bo-

hemica), hvozdík PontederÛv(Dianthus pontederae), mod-fienec chocholat˘ (Muscari co-

mosum), ãesnek Ïlut˘ (Allium

flavum), ã. kulatohlav˘ (A.

sphaerocephalon) nebo kavylvláskovit˘ (Stipa capillata).

ZVÍ¤ENA Z nápadnûj‰íchdruhÛ hmyzu zde Ïije napfi. vfie-tenu‰ka pozdní (Zygaena laeta),

okáã ovsov˘ (Minois dryas) a o.kostfiavov˘ (Arethusana arethu-

sa). Hojnû se vyskytuje kudlan-ka náboÏná (Mantis religiosa).

Obratlovci jsou zastoupeni je‰-tûrkou obecnou (Lacerta agilis),

pûnicí vla‰skou (Sylvia nisoria)

a Èuh˘kem obecn˘m (Lanius

collurio).

VYUÎITÍ Pfied kolektivizacízemûdûlství v 50. letech 20. sto-letí byla vût‰ina území jen spo-radicky porostlá dfievinami, alejiÏ tehdy se zaãínal ‰ífiit trnovníkakát, kter˘m vût‰ina území po-zdûji zarostla. V letech 1996 aÏ2003 byl z plochy PP akát od-stranûn. Od roku 2004 probíháv území fiízená pastva ovcí.


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií ãervenohnûdé aÏ reza-vohnûdé slepence rokytenské fa-cie permokarbonu Boskovickébrázdy, které vystupují nad fiíã-ní terasu, tvofienou fluviálnímipísky a ‰tûrky spodního pleistocé-nu a pokryvy spra‰í. Na dnû

úvalovitého údolí jsou deluvio-fluviální sedimenty. PÛdní typyzastupují rankery (ranker kam-bick˘ a typick˘) spolu s kambi-zemí typickou, varietou kyseloua kambizemí rubefikovanou.V jiÏním cípu navazuje hnûdo-zem typická na spra‰i.

Okres Brno-venkov

BO 29 305

Jihozápadní svah ZCHÚ poodstranûní akátÛ a kfiovin.

Území je nejbohat‰ím nalezi‰-tûm silnû ohroÏeného kfiivatce ãeské-ho (Gagea bohemica) na Brnûnsku.

Brslen evropsk˘ (Euonymus

europaeus) roste na vlhãích pÛdách.

Modfienec chocholat˘ (Muscari

comosum) s fiídk˘m kvûtním hroz-nem, detail kvûtenství.

4

3

2

1

Bouchal Zaoblené návr‰í a jihozápadní svahy k. Bouchal (277,0 mn. m.) v pfiilehlém úvalovitém údolí fieky Oslavy v Ivan-ãické kotlinû, asi 1,5 km severozápadnû od Letkovic.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Letkovice 238– 277 m


Teplomilná stepní spoleãenstva na permokarbon-

sk˘ch slepencích Boskovické brázdy s roztrou‰e-

n˘mi dfievinami a s chránûn˘mi druhy rostlin.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

4


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

dfievinou dub zimní (Quercus

petraea). Dále se vyskytuje habrobecn˘ (Carpinus betulus)

a bfiíza bûlokorá (Betula pen-

dula), vzácnû jefiáb bfiek (Sor-

bus torminalis) a vysazeny bylyi borovice lesní (Pinus sylve-

stris). Zvlá‰È pestrá druhováskladba dfievin, vãetnû tfie‰nûkfiovité (Cerasus fruticosa) a rÛ-Ïe keltské (Rosa gallica), je pfiilesních okrajích. V druhovû rozmanitém bylin-ném podrostu roste prstnatecbezov˘ (Dactylorhiza sambuci-

na), plamének pfiím˘ (Clematis

recta), lilie zlatohlávek (Lilium


vemeník dvoulist˘ (Platanthera

bifolia), v. zelenav˘ (P. chlo-

rantha), prvosenka jarní (Pri-

mula veris), plicník mûkk˘ (Pul-

monaria mollis) nebo chlupáãekchocholiãnat˘ (Pilosella cymo-

sa). Dal‰í v˘znamné teplomilnédruhy lze najít v proslunûn˘chlesních lemech: kakost krvav˘(Geranium sanguineum), moch-na bílá (Potentilla alba), hvûzd-nice chlumní (Aster amellus),

len Ïlut˘ (Linum flavum), lnûn-ka lnolistá (Thesium lino-

phyllon), matefiídou‰ka olysa-lá (Thymus glabrescens), jetelãervenav˘ (Trifolium rubens),

oman srstnat˘ (Inula hirta),

zvonek klubkat˘ (Campanula

glomerata) a pry‰ec mnohobar-v˘ (Tithymalus epithymoides).

ZVÍ¤ENA V území je bo-hatá hmyzí fauna tvofiená ves-mûs ‰iroce roz‰ífien˘mi lesnímidruhy. Charakteristick˘m dru-hem svûtl˘ch porostÛ a pafiezin jemimo jiné pouzdrovníãek Co-

leophora pulmonariella. Ob-ratlovci jsou zastoupeni slep˘‰emkfiehk˘m (Anguis fragilis), stra-kapoudem prostfiedním (Dend-

rocopos medius), krutihlavemobecn˘m (Jynx torquilla), Ïlu-vou hajní (Oriolus oriolus)

a lejskem bûlokrk˘m (Ficedula

albicollis). V oslunûn˘ch trav-nat˘ch lesních lemech Ïije je‰tûr-ka obecná (Lacerta agilis).

VYUÎITÍ Les byl aÏ dokonce 50. let 20. století obhos-podafiován pafiezinov˘m zpÛ-sobem a ãetné svûtlé paloukytehdy umoÏÀovaly rozvoj a udr-Ïování vysoké diverzity, zvlá‰tûteplomiln˘ch druhÛ. Poté do‰lov podrostu k expanzi lipnice haj-ní (Poa nemoralis) a celkovému

zastínûní samovolnû se zapoju-jících porostÛ s následkem ústu-pu aÏ vymizení mnoha pÛvod-nû hojnû rostoucích druhÛ.

LESNICTVÍ Je potfieba prÛ-bûÏnû sniÏovat podíl jehliãnanÛa podle situace provádût probír-ky ve prospûch cenn˘ch spoleãen-

stev a dfievin, vãetnû lesních le-mÛ. Na m˘tinû na hfiebeni les-ního komplexu byla v roce 1987ovûfiena moÏnost obnovy pÛvod-ní teplomilné flóry cílen˘mi re-dukcemi dfievin.


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí vût‰inou tvofií metabazaltybrnûnského masivu. Jen mal˘ v˘-chodní v˘bûÏek je sloÏen˘ z útrÏ-kÛ devonsk˘ch vilémovick˘chvápencÛ maco‰ského souvrství,vystupujících na zlomu. Z an-tropogenních tvarÛ se vyskytu-jí malé kamenolomy. Pod les-ním porostem se vyvinula kyselávarieta kambizemû typické, nakterou navazuje na okolních po-lích hnûdozem typická (ve v˘-chodní ãásti erodovaná).

KVùTENA V porostech,které stojí na pfiechodu mezi tep-lomiln˘mi doubravami a du-bohabfiinami je dominantní

Brnûnsko

BO 30306

Na lesních svûtlinách a v lemechlesa se vzácnû vyskytuje prstnatec be-zov˘ (Dactylorhiza sambucina).

Len Ïlut˘ (Linum flavum) jezafiazen mezi silnû ohroÏené druhyv âerveném seznamu na‰í kvûteny.

Dubohabrov˘ porost se zbytkylesostepní vegetace.

Mochna bílá (Potentilla alba)

roste v nûkter˘ch typech teplomil-n˘ch doubrav.

4

3

2

1

Bfiezina âást lesa na vrcholech a svazích satelitní vyv˘‰eniny Bfiezin-ka (399,3 m n. m.) a k. 397 m n. m. v okrsku Babí lom,300 m od severozápadního okraje Lelekovic.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Lelekovice 315 – 399,3 m


Pfiírodû blízké aÏ pfiirozené teplomilné lesní po-

rosty a jejich okraje s bohat˘m v˘skytem zvlá‰tû

chránûn˘ch druhÛ rostlin.

Pfiírodnípamátka

3

4

1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií horniny brnûnského ma-sivu, a to biotitick˘ granodiorita amfibolit biotitick˘ granodio-rit typu Blansko. Rezervace jepokryta pfieváÏnû hnûd˘mi pÛ-dami – kyselou varietou kam-bizemû typické, lokálnû kambi-zemí rankerovou a rankeremkambick˘m (typick˘m). Podélpotoka Coufavá se vyvinul ty-pick˘ glej a pseudoglej.

KVùTENA V porostu kvût-nat˘ch buãin svazu Fagion do-minuje buk lesní (Fagus sylva-

tica), vtrou‰en je dub zimní(Quercus petraea) a dále seuplatÀuje habr obecn˘ (Carpi-

nus betulus), lípa malolistá (Ti-

lia cordata), javor babyka (Acer

campestre), j. klen (A. pseudo-

platanus), j. mléã (A. platanoi-

des) nebo jilm horsk˘ (Ulmus

glabra). Donedávna zde mûlavysoké zastoupení jedle bûloko-rá (Abies alba), jejíÏ populacev prÛbûhu let postupnû usychalaa dnes je na pokraji vymizení.Pomístnû rostou i stanovi‰tnû ne-pÛvodní jehliãnany: smrk ztepi-l˘ (Picea abies), modfiín opa-dav˘ (Larix decidua), borovicelesní (Pinus sylvestris) a doug-laska tisolistá (Pseudotsuga

menziesii). Charakteristick˘midruhy bylinného podrostu jsou

kyãelnice cibulkonosná (Denta-

ria bulbifera), Ïindava evropská(Sanicula europaea), samorost-lík klasnat˘ (Actaea spicata),

svízel vonn˘ (Galium odora-

tum), starãek vejãit˘ (Senecio

ovatus) nebo ãarovník pafiíÏsk˘(Circaea lutetiana). Z trav turoste strdivka jednokvûtá (Me-

lica uniflora), z kapraìorostÛkapraì samec (Dryopteris filix-

mas). V˘znamné druhy jsou za-stoupeny okroticí bílou (Ce-

phalanthera damasonium), o.dlouholistou (C. longifolia), li-lií zlatohlávkem (Lilium mar-

tagon), vemeníkem dvoulist˘m(Platanthera bifolia), v. zelena-v˘m (P. chlorantha), kokofiíkemmnohokvût˘m (Polygonatum

Okres Brno-venkov

BO 31 307

Bukov˘ porost ve vrcholovéãásti území.

Ucháã svazãit˘ (Gyromitra

fastigiata) – vzácná vfieckov˘trusáhouba, rostoucí v teplomiln˘ch doub-ravách a habrov˘ch doubravách podduby, habry a buky. U nás je zafia-zena do âervené knihy a do ãerve-ného seznamu makromycetÛ âR.

2

1

Coufaváâást lesa na plo‰inû a ãlenitém levém svahu zafiíznutéhoúdolí potoka Coufavá (prav˘ pfiítok fieky Svitavy) a pfii-lehlé holoroviny Sobû‰ické vrchoviny, asi 500 m severov˘-chodnû od Útûchova.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Vranov u Brna 365 – 490 m


Pfiirozené aÏ pfiírodû blízké lesní porosty s domi-

nantním bukem, s jedlí bûlokorou a s typick˘m

bylinn˘m podrostem. Staleté rozpadající se buky

dodávají nûkter˘m místÛm pralesovit˘ charakter.


1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

multiflorum), hnilákem smrko-v˘m (Monotropa hypopitys)

nebo l˘kovcem jedovat˘m (Daph-

ne mezereum).

Na pafiezech a kmenech bylazji‰tûna fiada druhÛ dfievokaz-n˘ch hub. Ze vzácnûj‰ích druhÛbyl nalezen vfieckov˘trus˘ ucháãsvazãit˘ (Gyromitra fastigia-

ta), z lupenat˘ch kalichovkamatná (Omphalina grossula),

helmovka sazová (Hydropus

atramentosus) a hlíva hnízdo-vitá (Phyllotopsis nidulans),

bfiichatkovit˘ rozpuklec hru‰-kovit˘ (Phallogaster saccatus),

choro‰ovité druhy zastupujeoutkovka bûlavá (Antrodia al-

bida) a bûlochoro‰ cystidonosn˘(Oligoporus balsameus) a kor-natcovité houby reprezentujekornatec krátkoostn˘ (Hypho-

dontia breviseta), k. lopatkovi-t˘ (H. spathulata) a k. svûtl˘(H. pallidum).

ZVÍ¤ENA V˘znamné dru-hy hmyzu jsou vázané na staréprosychající buky a umírajícíjedle: nesytka jedlová (Synant-

hedon cephiformis), hfibeto-zubec tmavoúhl˘ (Drymonia

obliterata), ‰edokfiídlec fiíjnov˘(Epirrita christyi), píìalka ãer-nobílá (Thera britannica) a p.lesní (Operophtera fagata).


lis), holubem doupÀákem (Co-

lumba oenas), lejskem mal˘m(Ficedula parva), l. bûlokrk˘m(F. albicollis) a datlem ãern˘m(Dryocopus martius).

LESNICTVÍ V rámci lesní-ho hospodáfiení je potfieba po-stupnû odstraÀovat nepÛvodníjehliãnany, podporovat pfiiroze-né zmlazení buku a zajistit ob-novu jedle bûlokoré.

Brnûnsko

BO 32308

Mezi porosty kfiovin a na vlh-k˘ch humózních pÛdách v prosvûtle-n˘ch ãástech lesa porÛstá okrotice bí-lá (Cephalanthera damasonium).

Sasanka hajní (Anemonoides

nemorosa), hojnûj‰í druh listnat˘cha smí‰en˘ch lesÛ nebo podmáãen˘chluk.

Hrachor jarní (Lathyrus ver-

nus) ãasto zaãíná kvést je‰tû pfiedúpln˘m rozvitím listÛ.

V bukov˘ch porostech zde ros-tou jedle bûlokoré (Abies alba) dnesjiÏ pomûrnû vzácnû.

K charakteristick˘m druhÛmrezervace patfií píìalka zeleno-plá‰tník bfiezov˘ (Geometra papi-

lionaria).

7

6

5

4

3

6

7

3

4

5


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

(Saxifraga tridactylites), tafiin-ka horská (Alyssum monta-

num), rozrazil rozprostfien˘ (Ve-

ronica prostrata), svízel siv˘(Galium glaucum) nebo moch-na píseãná (Potentilla arenaria).

Po obvodu území se místy uplat-Àují pfiedev‰ím kefiové porosty sesvídou krvavou (Swida sangu-

nea), ptaãím zobem obecn˘m(Ligustrum vulgare), rÛÏí ‰íp-kovou (Rosa canina) a také nû-kolik vzrostl˘ch jasanÛ ztepil˘ch(Fraxinus excelsior) a stabilizo-van˘ch kefiÛ vysazeného ‰efiíkuobecného (Syringa vulgaris).

ZVÍ¤ENA Z v˘znamnûj-‰ích druhÛ mot˘lÛ zde byly zji‰-tûny nûkteré druhy modráskÛ,napfi. modrásek rozchodníkov˘(Scolitantides orion) a m. jete-lov˘ (Polyommatus bellargus).

Obratlovci jsou zastoupeni sle-p˘‰em kfiehl˘m (Anguis fragilis)

nebo Èuh˘kem obecn˘m (Lani-

us collurio).

VYUÎITÍ Území bylo je‰tûv roce 1953 celé víceménû bezdfievinného patra. V následu-jících desetiletích do‰lo k jehospontánnímu rozvoji mimo jinéi v souvislosti s vysazením ‰efiíku,akátu a jasanu. V letech 2000aÏ 2003 byly v území provede-ny rozsáhlej‰í zásahy, spoãívají-cí v redukci dfievinného patraa jeho stav je nyní kaÏdoroãnûkontrolován. Od roku 1999 jeprovádûna pravidelná údrÏba,travobylinn˘ch porostÛ postiÏe-n˘ch neÏádoucí sukcesí kosením.


GEOLOGIE Skalní v˘chozz vilémovick˘ch vápencÛ ma-co‰ského souvrství je obklopenvápnit˘mi jíly (tégly) spodníhobadenu a spra‰emi. Skalnaté v˘-chozy pokr˘vá rendzina litic-ká a rendzina typická. V okolívznikly na spra‰ov˘ch pokryvechhnûdozem typická s ãernozemítypickou (erodovanou).

KVùTENA Na ostrÛvkuskalní stepi roste pfiedev‰ím po-pulace koniklece velkokvûtého(Pulsatilla grandis). Charakte-ristick˘ je bohat˘ v˘skyt bûlozáfi-ky vûtvité (Anthericum ramo-

sum) nebo zvonku klubkatého(Campanula glomerata). Z dal-‰ích v˘znamn˘ch druhÛ je za-stoupen lomikámen trojprst˘

Okres Brno-venkov

BO 33 309

Vápencová skaliska vyãnívají-cí nad mlad‰í Ti‰Àovské kotliny(mendip) a porostlá charakteristic-kou teplomilnou vegetaci.

Skalní brána.

Drobn˘ lomikámen trojprst˘(Saxifraga tridactylites) najdemev neuzavfiené vegetaci teplomiln˘chtrávníkÛ.

Svízel siv˘ (Galium glaucum)

se podílí na v˘stavbû xerotermníchspoleãenstev svazu Festucion vale-

siacae i Bromion erecti.

V travinobylinné vegetaci jepomûrnû hojnû zastoupena bûlozáfi-ka vûtvitá (Anthericum ramosum).

5

4

3

2

1

Drásovsk˘ kopeãek

Vystupující mendip Drásovsk˘ kopeãek (322,3 m n. m.)v Ti‰novské kotlinû, asi 800 metrÛ jihozápadnû od obceMalhostovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Malhostovice 312 – 322,3 m


Geomorfologicky v˘znamn˘ vápencov˘ útvar se

spoleãenstvy skalní stepi a v˘skytem zvlá‰tû chrá-

nûného silnû ohroÏeného koniklece velkokvûtého.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

4

5


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

KVùTENA Travinobylin-ná stepní vegetace svazu Festu-

cion valesiacae hostí vzácnouteplomilnou kvûtenu s pryskyfi-níkem ilyrsk˘m (Ranunculus

illyricus), kozincem viãencovi-t˘m (Astragalus onobrychis),

diviznou brunátnou (Verbas-

cum phoeniceum), zlatovláskemobecn˘m (Linosyris vulgaris),

poãetnûj‰í populací koniklecevelkokvûtého (Pulsatilla gran-

dis) na izolovaném pahorkua zvonku sibifiského (Campa-

nula sibirica) ve skalní stûnû b˘-valého lomu nebo kosatce níz-kého (Iris pumila), kter˘ se tuobjevil teprve v nedávn˘ch le-tech. Dále zde roste, napfi. zára-za bílá (Orobanche alba), ha-dí mord rakousk˘ (Scorzonera

austriaca), hvozdík PontederÛv(Dianthus pontederae), hlavá-ãek letní (Adonis aestivalis), si-lenka u‰nice (Silene otites),

stro‰ek pomnûnkov˘ (Lappula

aquarrosa) nebo strdivka sedmi-hradská (Melica transsilvani-

ca). Zvlá‰tû pÛsobivé jsou boha-té porosty kavylu vláskovitého(Stipa capillata) s kvetoucím ães-nekem Ïlut˘m (Allium flavum)

nebo modfiencem chocholat˘m(Muscari comosum) a bohat˘porost bûlozáfiky vûtvité (Anthe-

ricum ramosum). Nûkteré z v˘-znamn˘ch druhÛ, jako je kozi-nec viãencovit˘, zvonek sibifisk˘,pry‰ec prutnat˘ (Tithymalus

tommasinianus) nebo silenkau‰nice, pronikají v posledních le-tech do zrekultivované plo‰inypod skalní stûnou, na které jei díky nedávn˘m v˘sadbám pest-rá skladba dfievin s dubem zim-ním (Quercus petraea), lípou

(Tilia sp.), tfie‰ní ptaãí (Cera-

sus avium), dfiínem jarním(Cornus mas), rÛÏí májovou(Rosa majalis), jefiábem bfiekem(Sorbus torminalis), dfii‰Èálemobecn˘m (Berberis vulgaris),

kalinou tu‰alají (Viburnum

lantana) nebo jefiábem oskeru‰í(Sorbus domestica).

Na pahorku rostou ovocné stro-my a kefie, pfii okraji i stará hru-‰eÀ planá (Pyrus pyraster). Vesvahu terasy pod skalní stûnou sestále více po odstranûní akátuuplatÀují odpovídající druhystromÛ, jako dub zimní nebojavor mléã (Acer platanoides).

Roztrou‰enû roste po celém úze-mí i více druhÛ kefiÛ: brslenevropsk˘ (Euonymus europae-

us), fie‰etlák poãistiv˘ (Rhamnus

cathartica), rÛÏe ‰ípková (Rosa

canina) nebo svída krvavá (Swi-

da sanguinea).

ZVÍ¤ENA Pozorována zdebyla vfietenu‰ka ligrusová (Zy-

gaena carniolica) a okáã voÀav-kov˘ (Brintesia circe). Hojnû sevyskytuje kudlanka náboÏná(Mantis religiosa). Obratlovcijsou zastoupeni je‰tûrkou obec-nou (Lacerta agilis), koroptvípolní (Perdix perdix), Èuh˘kemobecn˘m (Lanius collurio) a ne-pravidelnû i pûnicí vla‰skou(Sylvia nisoria).

VYUÎITÍ JiÏ v roce 1953byl kopec Horky odtûÏen. V ná-sledujících desetiletích do‰lo kespontánnímu rozvoji zpravidlavysazen˘ch cizorod˘ch druhÛ:hlavnû akátu, javorovce jasa-nolistého, kustovnice nebo ‰efií-ku. V letech 1995 aÏ 2003 bylav území provedena rozsáhlá re-konstrukce, spoãívající v odstra-nûní cizorod˘ch dfievin a rekul-tivaci plo‰iny. Od roku 2004 jeprovádûna údrÏba kosením.


GEOLOGIE V opu‰tûnémstûnovém kamenolomu (ãástúzemí byla v minulosti odtûÏe-na) vystupují raãické slepencemyslejovického souvrství dra-hanského kulmu. Na kulmskémskalním podloÏí leÏí badenskévápnité jíly (tégly) a spra‰e. Mûl-ké pÛdy na slepencích zastupujíkambické rankery aÏ litozemû,místy najdeme kambizem ran-kerovou.

Brnûnsko

BO 34310

Záraza bílá (Orobanche alba)

nejãastûji parazituje na matefiídou‰-kách (Thymus).

Hadí mord rakousk˘ (Scorzo-

nera austriaca) se nachází jednotlivûna skalnaté a travnaté stepi.

Len tenkolist˘ (Linum tenuifo-

lium), velmi kfiehká rostlina s nafia-lovûl˘mi kvûty, roz‰ífiená hlavnû nastepních lokalitách.

Zaoblen˘ hfibet s v˘skytem tep-lomilné vegetace.

4

3

2

1

30. 1. 2008

HorkaZápadní svah umûle obnaÏeného hfibítku s v˘chozem skalve ·lapanické pahorkatinû, 500 m v˘chodnû od obce Bed-fiichovice u silnice z Brna do Vy‰kova.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Podolí u Brna 241– 250 m


Protáhl˘ zaoblen˘ hfibet s porosty cenn˘ch teplo-

miln˘ch stepních spoleãenstev s zvlá‰tû chránû-

n˘mi druhy rostlin.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

4


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

GEOLOGIE Skalní pod-loÏí tvofií slepence moravsko-slezského kulmu. Slepencová ská-la je dnes vysoká asi 18 m. âástisvislé stûny rozdûluje nûkolik svis-l˘ch záfiezÛ a vodorovn˘ch trhlina stupÀÛ. Poãátkem 20. stoletíbyla ãást pÛvodní skály, pÛvod-nû sloupovitého charakteru, od-stfielena k získání stavebního ka-mene. Na skalním podkladû senachází mûlké pÛdy typu ran-kerÛ (ranker kambick˘ a litic-k˘), místy i kambizem ranke-rová.V okolí pfiecházejí v hlubokéãernozemû hnûdozemní na spra-‰ích a karbonátov˘ch jílech.

KVùTENA Temeno, skal-naté a kamenité plochy skalní-ho útvaru porÛstá teplomilnávegetace stepních trávníkÛ svazuFestucion valesiacae, v níÏ sevyskytuje pfiedev‰ím kavyl sliã-n˘ (Stipa pulcherrima) a kosa-tec pestr˘ (Iris variegata). Z dal-‰ích typick˘ch druhÛ zde rostenapfiíklad netfieskovec v˘bûÏka-t˘ (Jovibarba sobolifera), lnicekruãinkolistá (Linaria genis-

tifolia), hvozdík PontederÛv(Dianthus pontederae), roz-chodníkovec velk˘ (Hylotele-

phium maximus), silenka u‰ni-ce (Silene otites), bûlozáfikavûtvitá (Anthericum ramo-

sum), divizna jiÏní rakouská(Verbascum chaixii subsp. aus-

triacum), hvozdík svazãit˘ (Di-

anthus armeria), kakost krvav˘(Geranium sanguineum), ães-tec klasnat˘ (Pseudolysimachi-

on spicatum), strdivka sedmi-hradská (Melica transsilvanica),

jetel alpínsk˘ (Trifolium alpest-

re), modfienec chocholat˘ (Mus-

cari comosum) nebo ostfiicedrobná (Carex supina).

Skalní útvar porÛstá jednotlivûdubem zimním (Quercus pet-

raea), ojedinûl˘m dfiínem jar-ním (Cornus mas), bohat˘miporosty tfie‰nû kfiovité (Cerasus

fruticosa) a nûkter˘mi druhy kefiÛ,hlavnû skalníkem celokrajn˘m(Cotoneaster integerrimus),

ptaãím zobem obecn˘m (Ligust-

rum vulgare) nebo svídou krva-vou (Swida sanguinea), ale takéhlohem obecn˘m (Crataegus

laevigata), brslenem brada-viãnat˘m (Euonymus verruco-

sus), ãilimníkovcem ãernajícím(Lembotropis nigricans) neboãilimníkem fiezensk˘m (Chamae-

cytisus ratisbonensis). Ve stin-nûj‰ím Ïlebu podél v˘chodníhookraje skály rostou v zapojeném

porostu stromy: dub zimní, ha-br obecn˘ (Carpinus betulus),

líska obecná (Corylus avellana),

jilm habrolist˘ (Ulmus minor),

tfie‰eÀ ptaãí (Cerasus avium), je-fiáb bfiek (Sorbus torminalis),

lípa malolistá (Tilia cordata)

nebo javor klen (Acer pseud-

platanus).

ZVÍ¤ENA V území bylzji‰tûn pouzdrovníãek Coleo-

phora millefolii a modrásekrozchodníkov˘ (Scolitantides

orion) a kudlanka náboÏná(Mantis religiosa). Obratlovcijsou zastoupeni je‰tûrkou zelenou(Lacerta viridis) nebo Èuh˘kemobecn˘m (Lanius collurio).

VYUÎITÍ Pfied rokem1953 bylo celé území porostléminimálním dfievinn˘m pat-rem. V následujících desetiletíchdo‰lo k jeho spontánnímu roz-voji v neprospûch cenn˘ch teplo-miln˘ch spoleãenstev. Od roku1999 byly v území provedenyrozsáhlej‰í zásahy, spoãívajícív radikální redukci roz‰ifiujícíchse kefiov˘ch porostÛ.


Okres Brno-venkov

BO 35 311

Slepencová skála z kulmsk˘chslepencÛ porostlá kefiovou a travino-bylinnou vegetací.

V ãasnû jarním aspektu xero-termních travinobylinn˘ch spole-ãenstev lze zaznamenat i kvetoucílodyhy ostfiice Micheliho (Carex

michelii).

Na místech s hlub‰ím pÛdnímprofilem stfiídají ãasto xerotermnístepní spoleãenstva skupinky dubÛzimních (Quercus petraea). DetaillistÛ a ÏaludÛ.

3

2

1

Hynãicovy skálySlepencová skála na úpatí okrajového zlomového svahuMokerské vrchoviny na pfiechodu Drahanské vrchovinydo Vy‰kovského úvalu severoseverozápadnû od silnice me-zi Viniãn˘mi ·umicemi a Vítovicemi, 500 m severov˘-chodnû od obce Viniãné ·umice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Viniãné ·umice 332 m


Teplomilná stepní spoleãenstva na skalách z kulm-

ského slepence s chránûn˘mi druhy rostlin.

Pfiírodnípamátka

1

2

3


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

KVùTENA V pfievaÏujícíchporostech kvûtnat˘ch buãin sva-zu Fagion star˘ch více neÏ 130let dominuje buk lesní (Fagus

sylvatica), pfiimí‰en je dub zim-ní (Quercus petraea), lípa ma-lolistá (Tilia cordata) a habrobecn˘ (Carpinus betulus), vevelmi malé mífie i jedle bûloko-rá (Abies alba). Ve vlhãích Ïle-bech najdeme porosty suÈov˘chlesÛ svazu Tilio-Acerion s jil-mem horsk˘m (Ulmus glabra),

javorem klenem (Acer pseudo-

platanus), j. mléãem (A. plata-

noides), j. babykou (A. cam-

pestre) a jasanem ztepil˘m(Fraxinus excelsior). Ve spora-dickém kefiovém patfie se uplat-Àuje zimolez obyãejn˘ (Lonice-

ra xylosteum), hloh obecn˘(Crataegus laevigata), bez ãern˘(Sambucus nigra), kalina obec-ná (Viburnum opulus) nebofie‰etlák poãistiv˘ (Rhamnus ca-

thartica). Na prosvûtlen˘ch mís-tech se vzácnû objevuje jefiábbfiek (Sorbus torminalis), z ke-fiÛ brslen bradaviãnat˘ (Euony-

mus verrucosus). Pomístnû jsouv území porosty stanovi‰tnû ne-pÛvodních jehliãnanÛ.V druhovû pestrém bylinnémpodrostu rostou nûkteré v˘-znamné druhy: lilie zlatohlávek(Lilium martagon), vemeníkdvoulist˘ (Platanthera bifolia),

korálice trojklanná (Corallorhi-

za trifida), medovník velkokvû-t˘ (Melittis melissophyllum),

l˘kovec jedovat˘ (Daphne me-

zereum), prvosenka vy‰‰í (Pri-

mula elatior) nebo vûsenka na-chová (Prenanthes purpurea).

Teplomilnûj‰í prvky zastupujedivizna jiÏní rakouská (Verbas-

cum chaixii subsp. austriacum)

nebo bûlozáfika vûtvitá (Anthe-

ricum ramosum).

Ze vzácnûj‰í druhÛ hub byla na-lezena mozkovitka rosolovitá(Ascotremella faginea), vfiecko-v˘trusé houby ucháã svazãit˘(Gyromitra fastigiata) a káãov-ka penízková (Biscogniauxia

nummularia), dále hfiib hnûdo-fialov˘ (Boletus separans), kor-natcovit˘ kornatec lopatkovit˘(Hyphodontia spathulata), lu-penatá strmûlka kmenová (Cli-

tocybe truncicola), choro‰ovitádubovnice stfievovitá (Pachyky-

tospora tuberculosa) a korálo-vec bukov˘ (Hericium clathro-

ides).

ZVÍ¤ENA Z celé fiady les-ních druhÛ mot˘lÛ jsou bioindi-

kaãnû v˘znamné napfi. píìalky‰edokfiídlec fiíjnov˘ (Epirrita

christyi), ‰. jilmov˘ (Hydrelia

blomeri), ‰. javorov˘ (Nothoca-

sis sertata) a hfibetozubec tma-voúhl˘ (Drymonia obliterata).

V˘znamné druhy obratlovcÛjsou zastoupeny slep˘‰em kfieh-k˘m (Anguis fragilis), vzácnûmlokem skvrnit˘m (Salamand-

ra salamandra), datlem ãern˘m(Dryocopus martius), Ïlunouzelenou (Picus viridis), straka-poudem prostfiedním (Dendro-

copos medius), holubem doup-Àákem (Columba oenas), lej-skem mal˘m (Ficedula parva)

a l. bûlokrk˘m (F. albicollis).

LESNICTVÍ V rámci lesní-ho hospodafiení je potfieba po-stupnû odstraÀovat jehliãnatédfieviny a podporovat pfiirozenézmlazení (zejména buku, pfií-padnû jedle).


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií horniny brnûnského ma-sivu, zejména amfibol-biotitick˘granodiorit typ Blansko, bioti-tick˘ granodiorit typ Blanskoa biotitická pararula plá‰tû ma-sivu. Horniny skalního podloÏívystupují na svazích v podo-bû mrazov˘ch srubÛ. Chránûnéúzemí zahrnuje jednak ãást ho-loroviny Sobû‰ické vrchoviny ko-lem k. 475,5 m a jednak pfiíkréa skalnaté svahy údolí Svitavya údolí jejich prav˘ch pfiíto-kÛ, zejména Pytláckého potoka.Pfiíkré svahy zvlÀují ãetné úpa-dy. Pedologicky spadá lokalita doregionu hnûd˘ch pÛd, které tuzastupuje kyselá varieta kambi-zemû typické spolu s pfiidruÏen˘-mi ostrÛvky rankerÛ.

Brnûnsko

BO 36312

Jedním z charakteristick˘chdruhÛ chránûného území je hfibeto-zubec tmavoúhl˘ (Drymonia obli-

terata).

Buãina s dubem a javorema zmlazujícím se podrostem.

2

1

Jelení skok âlenité strmé aÏ srázné svahy s ãetn˘mi Ïleby a bystfiinn˘-mi potÛãky nad prav˘m bfiehem fieky Svitavy v hlubocezafiíznutém prÛlomovém údolí mezi zaklesnut˘m mean-drem pod Nov˘m hradem a mûstem Adamov v Sobû‰ickévrchovinû, 1 km v˘chodnû od Vranova u Brna.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Vranov u Brna 260 – 476 m


Jedineãnû dochovan˘ mozaikovit˘ komplex pfii-

rozen˘ch aÏ pfiírodû blízk˘ch lesních porostÛ

s pfieváÏujícím bukem, 2.– 4. vegetaãního stup-

nû, z vût‰í ãásti ve stáfií nad 130 let, s pestrou dru-

hovou skladbou a s bohat˘m v˘skytem zvlá‰tû

chránûn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ.


1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

okrotice dlouholistá (Cepha-

lanthera longifolia), vemeníkdvoulist˘ (Platanthera bifolia),

medovník velkokvût˘ (Melittis

melissophyllum), tfiemdava bí-lá (Dictamnus albus), lilie zla-tohlávek (Lilium martagon),

bûlozáfika vûtvitá (Anthericum

ramosum), kakost krvav˘ (Ge-

ranium sanguineum), zárazahfiebíãková (Orobanche caryo-

phyllacea), prvosenka jarní(Primula veris), strdivka sed-mihradská (Melica transsilva-

nica), sesel siv˘ (Seseli osseum)

nebo divizna jiÏní rakouská(Verbascum chaixii subsp. aus-

triacum).

ZVÍ¤ENA Na daném úze-mí se vyskytuje mnoÏství lesníchdruhÛ hmyzu, napfi. krásnûnkaAlabonia staintoniella, pou-zdrovníãek Coleophora lithar-

gyrinella, pestrobarvec petrklí-ãov˘ (Hamearis lucina), píìalkykropenatec Ïíhan˘ (Plagodis do-

labraria), zelenoplá‰tník dubov˘(Comibaena bajularia) a píìa-liãka jarní (Eupithecia abbre-

viata). Z obratlovcÛ zde Ïije sle-p˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis),

krutihlav obecn˘ (Jynx torqu-

illa), lejsek bûlokrk˘ (Ficedula

albicollis) nebo rehek zahradní(Phoenicurus phoenicurus).

V rozvolnûn˘ch porostech a dal-‰ích proslunûn˘ch místech ÏijeuÏovka hladká (Coronella aus-

ca) a je‰tûrka obecná (Lacerta

agilis).

LESNICTVÍ V rámci lesníhohospodafiení je potfieba postupnûredukovat jehliãnaté dfieviny,podporovat pfiirozenou obnovu(hlavnû dubu zimního) a zcelaodstranit cizorod˘ akát.

BIBLIOGRAFIE 1059MAPA ÚZEMÍ strana 376

GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií kambrick˘ amfibol-bio-titick˘ granodiorit typ Blanskobrnûnského masivu. Svah prÛlo-mového údolí je zvlnûn˘ svaho-v˘mi úpady. Z pÛdních typÛ tuvznikly kyselé aÏ silnû kyselé hnû-dé pÛdy. PfievaÏuje kambizemtypická, varieta nasycená, pookrajích pfiírodní památky ky-selá varieta typické kambizemûs kambizemí dystrickou.

KVùTENA V porostech ãer-n˘‰ov˘ch dubohabfiin (Melam-

pyro nemorosi-Carpinetum)

a bfiekov˘ch doubrav (Sorbo

torminalis-Quercetum) pfieva-Ïuje dub zimní (Quercus pet-

raea) se znaãn˘m podílem hab-ru obecného (Carpinus betulus).

V porostech suÈového lesa (Ace-

ri-Carpinetum) v dolních par-tiích svahÛ se navíc uplatÀujejasan ztepil˘ (Fraxinus excelsi-

or), javor mléã (Acer platanoi-

des), j. klen (A. pseudoplata-

nus) a jilm horsk˘ (Ulmus

glabra). V bohatém kefiovémpatfie roste brslen bradaviãnat˘(Euonymus verrucosus), b. ev-ropsk˘ (E. europaeus), klokoãzpefien˘ (Staphylea pinnata) ne-bo tfie‰eÀ kfiovitá (Cerasus fruti-

cosa). Pomístnû se vyskytují sta-novi‰tnû nepÛvodní jehliãnany:hlavnû borovice lesní (Pinus

sylvestris), vzácnû b. vejmutov-ka (P. strobus) a douglaska ti-solistá (Pseudotsuga menziesii).

V bylinném patfie rostou v˘-znamné, ãasto teplomilné druhy:

Okres Brno-venkov

BO 37 313

Zakrslá dubohabfiina na de-vonsk˘ch vápencích.

Záraza hfiebíãková (Oroban-

che caryophyllacea) se vyskytujedosti vzácnû na such˘ch a tepl˘chstanovi‰tích jiÏní Moravy.

Prvosenka jarní (Primula ve-

ris) s pfiízemní rÛÏicí listÛ a okolí-kem krátce stopkat˘ch a sytû Ïlut˘chkvûtÛ.

Strdivka sedmihradská (Meli-

ca transsilvanica).

4

3

2

1

KnûÏnice Lev˘ zalesnûn˘ jihozápadnû exponovan˘ svah hlubokéhoprÛlomového údolí fieky Svitavy s ojedinûl˘mi skalními v˘-chozy v ¤ícmanicko-kanickém prolomu, asi 1 km severnûobce Bílovice nad Svitavou.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Babice nad Svitavou 225 – 310 m


Ochrana pfiirozen˘ch dubohabrov˘ch lesních po-

rostÛ na horninách brnûnského masivu s v˘sky-

tem zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

4


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

n˘ch vápencích s bohatou kráp-níkovou v˘zdobou. Devonskévápence jsou proniklé Ïílamihydrotermálního barytu, a pro-to se v jeskyni setkáváme s velmivzácn˘mi vypreparovan˘mi ba-rytov˘mi Ïílami a jeho ukáz-kov˘mi krystaly. Na Kvûtnici senacházejí rovnûÏ zbytky ‰tol pohledání zlata a stfiíbra. Pestrágeologická struktura podmiÀujezdej‰í tradiãní v˘znam cennémineralogické lokality s v˘skytemfiady minerálÛ, napfi. ametystu,kfii‰Èálu, záhnûdy, citrínu, mo-rionu, malachitu a aragonitu. Zatímco v západní ãásti chránû-ného území vznikla na svaho-vinách vápencÛ rendzina typic-ká, zbytek tvofií kyselé aÏ silnûkyselé hnûdé pÛdy (kambizemtypická, var. kyselá, kambizemrubefikovaná a kambizem dy-strická). V˘chozy vyvfiel˘ch hor-nin pokr˘vají rankery (rankertypick˘, suÈov˘ a kambick˘)s kambizemí rankerovou, místyi malé ostrÛvky litozemí.

KVùTENA Prakticky cel˘masiv Kvûtnice je porostl˘ velmipestrou mozaikou lesních aÏskalních spoleãenstev. Jihov˘-chodní aÏ jihozápadní v˘slunné‰krapové svahy jsou pfieváÏnû po-rostlé dfiínov˘mi doubravami(Corno-Quercetum), ale ne-malého rozsahu dosahují i vol-né plochy skalní stepi. V doub-

ravách rostou pfiirozenû zfiedûnéduby p˘fiité (Quercus pubes-

cens) a d. zimní (Q. petraea)

s pfiíleÏitostnou pfiímûsí borovicelesní (Pinus sylvestris), javorubabyky (Acer campestre), jil-mu habrolistého (Ulmus mi-

nor), jasanu ztepilého (Fraxinus

excelsior), javoru mléãe (Acer

platanoides), habru obecného(Carpinus betulus), jefiábu pta-ãího (Sorbus aucuparia), j. bfie-ku (S. torminalis). V bohatémkefiovém patfie zpravidla pfievlá-dá dfiín jarní (Cornus mas).

Volné plochy skalní stepi po-rÛstají pfiedev‰ím dfiín jarní,mahalebka obecná (Padellus

mahaleb). Z dal‰ích druhÛ sev˘znamnû uplatÀuje kalina tu-‰alaj (Viburnum lantana), dfii‰-Èál obecn˘ (Berberis vulgaris),

rÛÏe vinná (Rosa rubiginosa),

ptaãí zob obecn˘ (Ligustrum

vulgare), svída krvavá (Swida

sanguinea), hloh (Crataegus

sp.), brslen bradaviãnat˘ (Euo-

nymus verrucosus), brslen ev-ropsk˘ (Euonymus europaeus)

nebo fie‰etlák poãistiv˘ (Rham-

GEOLOGIE Kvûtnice másloÏitou geologickou stavbu po-stiÏenou zlomy. Tvofií ji seskupe-ná tûlesa devonsk˘ch slepencÛ,kfiemencÛ, pískovcÛ a karbonátÛ,pouze pfii západním úpatí vy-stupuje svratecká Ïula. Horninyskalního podloÏí vystupují napovrch v podobû skalních útvarÛ(Velká skála 446 m n. m.), mra-zov˘ch srubÛ a sutí. Vrchol Kvût-nice tvofií ãervenohnûdé kfiemen-né pískovce a slepence a jsouznámou lokalitou ametystÛ. Vevápencích maco‰ského souvrst-ví, postiÏen˘ch slabou metamor-fózou, jsou ‰toly, v nichÏ se po-ãátkem 20. století tûÏily Ïílys barytem. Jedna ze ‰tol narazi-la na jeskynû Pod kfiíÏem a naKvûtnickou propast, hlubokouvíce neÏ 70 m. V horní ãástiKvûtnice byl postupnû objevenrozsáhl˘ a spletit˘ labyrint cho-deb, dómÛ a propastí Královyjeskynû, která vznikla v inten-zívnû provrásnûn˘ch laminova-

Brnûnsko

BO 38314

Jihov˘chodní svahy PP Kvûtni-ce jsou porostlé dfiínovou doubravou.

1

KvûtniceVrchol a prudké svahy v˘znamného vrcholu Kvûtnice(469,5 m n. m.) v Ti‰novské kotlinû pfii severozápadnímokraji mûsta Ti‰nov.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Ti‰nov 250 – 469,5 m


RÛznorodé pfiirozené a pfiírodû blízké bukové

a dubohabrové lesní porosty, odráÏející geologic-

kou a geomorfologickou rozmanitost stfiídají na

jiÏním a jihozápadním svahu rozvolnûné lesostep-

ní ‰ípákové doubravy s otevfien˘mi travnat˘mi

a skalnat˘mi plo‰kami. Severní bod v˘skytu fiady

teplomiln˘ch prvkÛ na jiÏní Moravû.

Pfiírodnípamátka

1


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

ta), l. bûlokrk˘m (F. albicollis)

nebo rehkem zahradním (Phoe-

nicurus phoenicurus), ojedinûlei lejskem mal˘m (Ficedula par-

va). Podzemní krasové prostoryKvûtnice pfiedstavují v˘znam-né zimovi‰tû netop˘rÛ: vrápencemalého (Rhinolophus hippo-

sideros), netop˘ra velkého (Myo-

tis myotis), n. velkouchého (M.

bechsteinii), n. brvitého (M.

emarginatus), n. ãerného (Bar-

bastella barbastellus) a n. dlou-houchého (Plecotus austriacus).

VYUÎITÍ Kvûtnice je znaã-nû ovlivnûna cizorod˘mi a sta-novi‰tnû nepÛvodními dfievi-nami. Koncem 19. století bylyrozsáhlé plochy skalní stepi za-lesnûny borovicí lesní a b. ãer-nou. Na severních svazích bylv minulosti sázen smrk ztepil˘.Podél úpatí jiÏních svahÛ byl vy-sázen akát, pajasan nebo ‰efiík.Z pfiilehlé zástavby do územípronikla opletka ãínská, loubi-nec pûtilist˘, javorovec jasano-list˘ nebo kustovnice cizí. Vever-ky a ptáci snesli ze zástavby doúzemí skalník rozprostfien˘, ofie-‰ák královsk˘ nebo mahónii ces-mínolistou. Vût‰ina druhÛ se ná-slednû po nemal˘ch plocháchsamovovolnû roz‰ífiila a dnes aÏzásadním zpÛsobem ovlivÀujejejich charakter.Je‰tû v roce 1953 byl rozsah skal-ní stepi s pouze roztrou‰en˘midfievinami na Kvûtnici podstat-nû vût‰í. V˘znamnûji nebyly dot-ãeny ani mnohé plochy unikát-ních porostÛ dfiínov˘ch doubrav.V následujících desetiletích v‰akspontánní rozvoj dfievinnéhopatra rychle pokraãoval. V po-sledních letech zaãalo navíc do-cházet k masivnímu usycháníborovic. Od roku 2001 jsou pfie-dev‰ím na jihov˘chodních aÏ ji-hozápadních skalnat˘ch svazích,v místech tradiãních ploch skal-ní stepi a rozvolnûn˘ch dfiíno-v˘ch doubrav prÛbûÏnû prová-dûny rozsáhlé zásahy spoãívajícípfiedev‰ím v odstraÀování cizo-rodého akátu, redukcích svídykrvavé, náletov˘ch porostÛ jasa-nu ztepilého a také sanaci usy-chajících borovic. Nemalé plochyse jiÏ takto podafiilo v˘znamnûpfiiblíÏit pÛvodnímu stavu.

LESNICTVÍ V rámci lesníhohospodafiení je potfieba postupnûredukovat jehliãnaté porosty(smrk a také masivnû usychajícíborovice lesní a ãerné) ve pro-

spûch listnat˘ch druhÛ – hlavnûdubu.

BIBLIOGRAFIE 313, 351,352, 567, 569, 570, 608, 897,1001, 1053


nus cathartica). Skalník celo-krajn˘ (Cotoneaster integerri-

mus) tu roste jen ojedinûle.Charakteristické jsou pÛsobivéosamocené ko‰até borovice lesní.Hfibety s kfiemencov˘mi skalka-mi a v˘stupy porÛstají doubra-vami, na jiÏních expozicíchbfiekov˘mi (Sorbo torminalis-

-Quercetum), na severních bi-kov˘mi (Luzulo albidae-Quer-

cetum). V porostech dominujedub zimní s pfiímûsí habru obec-ného, jefiábu bfieku, pfiípadnûi buku lesního (Fagus sylvatica),

ve skalnat˘ch partiích i borovi-ce lesní. V kefiovém podrostu by-la vzácnû nalezena rÛÏe pfievis-lá (Rosa pendulina).

Na stinn˘ch severozápadnû ori-entovan˘ch svazích dominujebuk lesní, na skalách ve zfiedû-n˘ch porostech krnící. Z dal‰íchstromÛ se uplatÀuje habr obec-n˘, javor mléã, lípa malolistá(Tilia cordata) nebo dub zimní.Na vápencov˘ch skalách rostehojnûji skalník celokrajn˘.V území se vyskytuje fiada v˘-znamn˘ch druhÛ rostlin. Proskalní step nad mûstem jsou ty-pické bohaté porosty omanu okaKristova (Inula oculus-christi),

kavylu sliãného (Stipa pulcher-

rima), k. vláskovitého (S. ca-

pillata), strdivky sedmihradské(Melica transsilvanica) nebozvonku boloÀského (Campanu-

la bononiensis). V proslunûn˘chplochách dále roste ÏluÈuchamen‰í (Thalictrum minus),

matefiídou‰ka ãasná (Thymus

praecox), m. olysalá (T. glab-

rescens), pry‰ec mnohobarv˘(Tithymalus epithymoides),

bûlozáfika vûtvitá (Anthericum

ramosum), kokofiík vonn˘ (Po-

lygonatum odoratum), liliezlatohlávek (Lilium martagon),

sesel siv˘ (Seseli osseum), pla-mének pfiím˘ (Clematis recta),

chrpa chlumní (Cyanus trium-

fettii), mochna píseãná (Poten-

tilla arenaria), vousatka prstna-tá (Botriochloa ischaemum),

ãesnek chlumní (Allium senes-

cens), divizna jiÏní rakouská(Verbascum chaixii subsp. aus-

triacum) nebo modfienec cho-cholat˘ (Muscari comosum).

V západních svazích nad Besén-kem jde o okrotici bílou (Ce-

phalanthera damasonium), o.ãervenou (C. rubra), omûj vlãí(Aconitum vulparia) nebo ky-ãelnici devítilistou (Dentaria

enneaphyllos). Na vápencov˘chskalkách pod vrcholem roste de-

alpinsk˘ lomikámen vÏdyÏiv˘(Saxifraga paniculata) a pûcha-va vápnomilná (Sesleria albi-

cans).

Z ménû ãast˘ch druhÛ hub zdenalezneme napfi. vfieckov˘trusoukáãovku penízkovou (Biscogni-

auxia nummularia) a bfiichat-kovité druhy Ïaludici tuhou(Disciseda bovista), hvûzdovkubradavkovou (Geastrum corol-

linum).

ZVÍ¤ENA Bohatá je zdej-‰í fauna bezobratl˘ch. Z v˘znaã-nûj‰ích druhÛ je moÏné jmeno-vat teplomilného plÏe zrnovkutfiízubou (Pupilla triplicata),

pavouka stepníka rudého (Ere-

sus cinnaberinus), cvrãivce ré-vového (Oecanthus pellucens),

kobylku kfiídlatou (Phaneropte-

ra falcata), saranãi Euthystira

brachyptera, zákefinici ãervenou(Rhinocoris iracundus), pozo-ruhodného pidikfiíska Arboridia

loginovae, mravence Campo-

notus aethiops a Proceratium

melinum, prskavce Aptinus

bombarda, mravkolva skvrni-tého (Euroleon nostras), z mo-t˘lÛ klínûnku Phyllonorycter

distentella a okáãe medyÀkové-ho (Hipparchia fagi), pfiiãemÏoba druhy zde mají patrnû nej-severnûj‰í místo v˘skytu v âeskérepublice, dále nesytku bodal-kovou (Synanthedon stomoxi-

formis), okáãe voÀavkového(Brintesia circe) a o. ovsového(Minois dryas). Nûkteré, dfiívese vyskytující druhy v posledníchdesetiletích vymizely: saranãe vr-zavá (Psophus stridulus), ‰kvordvouskvrnn˘ (Anechura bi-

punctata), unikátní kfiís Phlep-

sius intricatus nebo modrásekkomonicov˘ (Polyommatus do-

rylas). Charakteristick˘m dru-hem skalní stepi je kudlankanáboÏná (Mantis religiosa)

a otakárek ovocn˘ (Iphiclides

podalirius).

Plazi jsou zastoupeni slep˘‰emkfiehk˘m (Anguis fragilis), je‰-tûrkou obecnou (Lacerta agilis),

uÏovkou hladkou (Coronella

austriaca), ptáci krahujcemobecn˘m (Accipiter nisus), jest-fiábem lesním (Accipiter genti-


lumba oenas), datlem ãern˘m(Dryocopus martius), Ïlunouzelenou (Picus viridis), kruti-hlavem obecn˘m (Jynx torquil-

la), strakapoudem prostfiedním(Dendrocopos medius), lej-skem ‰ed˘m (Muscicapa stria-

Okres Brno-venkov

BO 39 315

Zvonek boloÀsk˘ (Campanula

bononiensis) charakterisuje oblasthabro-dubov˘ch hájÛ.

Kvûtnice je patrnû nejsevernûj-‰ím místem v˘skytu okáãe medyÀko-vého (Hipparchia fagi) na na‰emúzemí.

V suchomiln˘ch luãních poros-tech v˘slunn˘ch strání nachází svéekologické optimum tuÏebník obec-n˘ (Filipendula vulgaris).

4

3

2

2

4

3


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

dÛ a ostatní zbytky. Vyhynul˘fiád Stromatoporoidea je fiazenk nejprimitivnûj‰ím láãkovcÛmmezi polypovce do tfi. Hydrozoa

nebo mezi Ïivoãi‰né houby (kmenPorifera). Bloky stromatopor,zãásti polámané, dosahují veli-kosti aÏ 70 cm. Vápencov˘ útvarv˘raznû vystupuje z vápnit˘chjílÛ (téglÛ) spodního badenua spra‰ov˘ch pokryvÛ, které vy-plÀují Ti‰novskou kotlinu. Z pÛdse tu vyvinuly rendziny (rendzi-na typická a litická), obklopenévelk˘mi plochami orné pÛdy,kterou reprezentuje hnûdozemtypická s ãernozemí typickou(erodovanou).

KVùTENA Vápencov˘ skal-ní útvar je porostl˘ vápnomiln˘-mi trávníky s mimofiádnû poãet-n˘m koniklecem velkokvût˘m(Pulsatilla grandis). Dal‰í v˘-znamné druhy jsou zastoupenynapfiíklad lomikamenem troj-prst˘m (Saxifraga tridactylites),

huseníkem ou‰kat˘m (Arabis

auriculata), chlupáãkem hadin-covit˘m (Pilosella echioides),

tafiinkou horskou (Alyssum

montanum), rozrazilem roz-prostfien˘m (Veronica prostrata),

kruãinkou chlupatou (Genista

pilosa), modfiencem chochola-t˘m (Muscari comosum), ma-tefiídou‰kou ãasnou (Thymus

praecox), ãestcem klasnat˘m(Pseudolysimachion spicatum),

seselem siv˘m (Seseli osseum),

strdivkou sedmihradskou (Meli-

ca transsilvanica), ãilimníkemfiezensk˘m (Chamaecytisus ra-

tisbonensis), zvonkem morav-sk˘m (Campanula moravica),

z. klubkat˘m (C. glomerata),

pûchavou vápnomilnou (Sesleria

albicans) nebo ostfiicí nízkou(Carex humilis). Charakteris-tické jsou bohaté porosty bû-lozáfiky vûtvité (Anthericum

ramosum) na severních travna-t˘ch svazích. V jiÏnû orientova-né skalní stûnû b˘valého lomurostou pÛsobivé bohaté porostybûlorozchodníku skalního (Oreo-

sedum album) s men‰ími kolo-niemi rozchodníku ostrého (Se-

dum acre). Území je v˘znamnébohat˘m v˘skytem mechorostÛ.Pfiedev‰ím podél jiÏního a zá-padního úpatí prudk˘ch a skal-nat˘ch svahÛ se uplatÀují dfie-viny, zejména kefie.

ZVÍ¤ENA Nûkdej‰í v˘skytmodráska ligrusového (Polyom-

matus damon) nebyl v posled-ních desetiletích potvrzen, do-

sud zde Ïije napfi. modrásekrozchodníkov˘ (Scolitantides

orion) a m. vikvicov˘ (Polyom-

matus coridon). Vyskytuje se tui kudlanka náboÏná (Mantis re-

ligiosa). V˘znamné druhy obrat-lovcÛ jsou zastoupeny ptáky,napfi. Èuh˘kem obecn˘m (Lani-

us collurio) a nepravidelnû ta-ké bramborníãkem ãernohlav˘m(Saxicola torquata).

VYUÎITÍ K dílãímu odtû-Ïení vápencového útvaru do‰lobûhem první poloviny 20. stole-tí. Zaãátkem 90. let 20. stole-tí probûhla rekultivace divokéskládky v jihozápadním cípuúzemí. V letech 2000 aÏ 2002bylo provedeno odstranûní oh-niska cizorodého akátu.


GEOLOGIE Izolovaná vy-v˘‰enina s opu‰tûn˘m kamenolo-mem je nejsevernûj‰ím v˘skytemvápencÛ v pruhu zachovanémjen v reliktech a konãícím ne-daleko hradu Vevefií. V kame-nolomu vystupují vilémovickévápence maco‰ského souvrství(stfiednûdevonského stáfií) s ukáz-kami fauny korálov˘ch útesÛ.Na základû fosilního obsahua zji‰tûné asociace bentózní fau-ny lze usuzovat na pozici pfii ãel-ním okraji b˘valého útesovéhopásma. I pfies mírnou rekrysta-lizaci vápence se podafiilo zjistit,Ïe jej tvofií spoleãenstvo sesilníhopentosu: ze 60 % stromatopory,33 % tabulátní koráli, 6 % ru-gózní koráli, 1 % ãlánky krinoi-

Brnûnsko

BO 40316

V˘skyt nesytky diviznové (Cha-

maesphecia masariformis) v âeskérepublice je zcela ojedinûl˘; pfiítom-nost v území dokládají pouze staréúdaje.

Bûlorozchodník skalní (Oreo-

sedum album) patfií k pion˘rsk˘mvy‰‰ím rostlinám osidlujícím skalnídroliny a mûlké kamenité pÛdy.

Celkov˘ pohled na PP Mal-hostovická pecka zvedající se nadmlad‰í v˘plní Ti‰novské kotliny(mendip) s drnovou a skalní stepí.

3

2

1

Malhostovickápecka

Mendip Malhostovická pecka (332,3 m n. m.) leÏí v Ti‰-novské kotlinû, asi 500 metrÛ jihozápadnû od obce Mal-hostovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Malhostovice 300 – 332,3 m


Vyv˘‰en˘ skalní útvar z devonsk˘ch vápencÛ se

skalní stepí a v˘skytem silnû ohroÏeného koni-

klece velkokvûtého.

Pfiírodnípamátka

3

1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

i skalnatá soutûska My‰í díra nadolním toku potoka My‰ina(Útûchovského potoka). Údolífieky Svitavy vytváfií pod Ïelez-niãní zastávkou Babice nad Svi-tavou zaklesnuté meandry s mír-nûj‰ími vypukl˘mi jesepnímia pfiíkr˘mi nárazov˘mi vydu-t˘mi v˘sepními svahy. Pfiíkrésvahy jsou zvlnûné ãetn˘mi sva-hov˘mi úpady. Na podloÏí vy-vfiel˘ch hornin tvofií pÛdní po-kryv kyselá kambizem typická(ojedinûle kambizem rankero-vá). Místnû se vyskytují iniciál-ní stadia v˘voje pÛd (litozemû)a rankery (ranker typick˘ a kam-bick˘). Men‰í pfiítoky Svitavy le-mují fluvizemû typické na niv-ních sedimentech.

KVùTENA V porostechkvûtnat˘ch buãin (Fagion) do-minuje buk lesní (Fagus sylvati-

ca), pomístnû s dubem zimním(Quercus petraea). Podle pod-mínek se v porostech dále uplat-Àuje habr obecn˘ (Carpinus

betulus), javor mléã (Acer pla-

tanoides), j. klen (A. pseudo-

platanus), j. babyka (A. cam-

pestre), lípa malolistá (Tilia

cordata) nebo jasan ztepil˘ (Fra-

xinus excelsior). V kefiovém pat-fie se uplatÀuje napfi. brslen ev-ropsk˘ (Euonymus europaeus),

b. bradaviãnat˘ (E. verrucosus),

ptaãí zob obecn˘ (Ligustrum

vulgare) nebo hloh obecn˘ (Cra-

GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií amfibol-biotitick˘ gra-nodiorit typ Blansko brnûnské-ho masivu. Rezervace zahrnujeprav˘ údolní svah prÛlomového

údolí fieky Svitavy a svahy dol-ních ãástí údolí pravobfieÏníchpfiítokÛ Svitavy (zejména poto-kÛ MaluÏín, My‰ina a Strouha-lÛv Îleb). Souãástí rezervace je

Okres Brno-venkov

BO 41 317

Dubobukov˘ porost jihov˘-chodnû od Útûchova na prudkémsvahu prÛlomového údolí fieky Svi-tavy s ãetn˘mi v˘vraty.

1

MaluÏínPfiíkré a skalnaté svahy nad prav˘m bfiehem prÛlomovéhoúdolí fieky Svitavy v Sobû‰ické vrchovinû, asi 2,5 km jiÏnûod mûsta Adamov.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bílovice nad Svitavou 230 – 410 m


Mozaika pfiírodû blízk˘ch aÏ pfiirozen˘ch listnat˘ch

porostÛ s pestrou druhovou skladbou na strm˘ch

svazích údolí Svitavy a jejích prav˘ch pfiítokÛ s ãet-

n˘mi úpady a suÈovisky. Skalní ostroÏny s lesostep-

ními formacemi a ostrÛvky teplomilné vegetace ob-

klopené porosty podhorského charakteru. Souãástí

rezervace je i skalnatá soutûska My‰í díra na dol-

ním toku potoka My‰ina (Útûchovského potoka).


1


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

taegus laevigata). Pomístnû jsouvysazeny stanovi‰tnû nepÛvodníjehliãnany.Bylinn˘ podrost je v rozsáhléma ãlenitém komplexu velmi rÛz-norod˘. Zatímco na chladnûj‰ícha inverzních stanovi‰tích objeví-me horské prvky, na nûkter˘chv˘slunn˘ch voln˘ch skalnat˘cha lesostepních plochách jsou ost-rÛvky s teplomiln˘mi druhy:hvûzdnicí chlumní (Aster amel-

lus), bûlozáfikou vûtvitou (An-

thericum ramosum), zvonkemklubkat˘m (Campanula glo-

merata), diviznou jiÏní rakous-kou (Verbascum chaixii subsp.austriacum) nebo ãilimníkemfiezensk˘m (Chamaecytisus ra-

tisbonensis). Z dal‰ích v˘znam-n˘ch druhÛ ve zdej‰ích lesíchroste lilie zlatohlávek (Lilium

martagon), okrotice dlouholistá(Cephalanthera longifolia), ve-meník dvoulist˘ (Platanthera

bifolia), v. zelenav˘ (P. chlo-

rantha), korálice trojklanná(Corallorhiza trifida), medov-ník velkokvût˘ (Melittis melis-

sophyllum), l˘kovec jedovat˘(Daphne mezereum), prvosen-ka vy‰‰í (Primula elatior) nebobohatá populace brambofiíkunachového (Cyclamen purpu-

rascens).

Na polorozpadl˘ch a rozpadají-cích se stromech roste mnohodruhÛ saprofytních hub.

ZVÍ¤ENA Z mot˘lÛ zdeÏije mnoÏství lesních druhÛ,z v˘znamnûj‰ích napfi. pestro-barvec petrklíãov˘ (Hamearis

lucina), píìalka ‰edokfiídlecjavorov˘ (Nothocasis sertata),

skvrnopásník jilmov˘ (Calospi-

los sylvata) a hfibetozubec tma-voúhl˘ (Drymonia obliterata).



lumba oenas), strakapoudemprostfiedním (Dendrocopos me-

dius), datlem ãern˘m (Dryo-

copus martius), lejskem bûlo-krk˘m (Ficedula albicollis)

a l. mal˘m (F. parva). V rozvol-nûn˘ch porostech a dal‰ích pro-slunûn˘ch místech Ïije uÏovkahladká (Coronella austriaca).

LESNICTVÍ V rámci lesníhohospodafiení je potfieba postupnûodstraÀovat jehliãnaté dfievinya podporovat pfiirozené zmlaze-ní dfievin.

BIBLIOGRAFIE 1059

Brnûnsko

BO 42318

Okrotice dlouholistá (Cepha-

lanthera longifolia) má optimumroz‰ífiení v dubohabfiinách a vápno-miln˘ch buãinách.

Svefiep BenekenÛv (Bromus

benekenii) roste ve vlhãích partiíchlesa.

ZpÛsob znaãení hranic dvûmaãerven˘mi pruhy a státním znakemna vnûj‰í stranû porostu ZCHÚ.

Píìalka skvrnopásník jilmov˘(Calospilos sylvata) ob˘vá zacho-valé mezofilní lesy stfiedních poloh.

5

4

3

2

4

2

3

5


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-venkov

BO 43 319

GEOLOGIE Vrchol je tvo-fien biotitick˘m granodioritembrnûnského masivu typu Tetãicea pfiilehl˘ svah biotitickou a am-fibol-biotitickou rulou plá‰tûmasivu. Vznikly zde hnûdé pÛ-dy, pfiedev‰ím kambizem typická(nasycená i kyselá), které obklo-pují zemûdûlsky vyuÏívané hnû-dozemû (hnûdozem typická) napolygenetick˘ch hlínách.

KVùTENA V ostrÛvku tep-lomilné doubravy pfievaÏuje dubzimní (Quercus petraea) s do-provodem lípy malolisté (Tilia

cordata) a habru obecného(Carpinus betulus). V kefiovémpatfie roste rÛÏe ‰ípková (Rosa

canina), svída krvavá (Swida

sanguinea) nebo líska obecná(Corylus avellana).

Ve vrcholové ãásti je skalnatá,dnes zãásti zarostlá a zastínûnáplo‰inka se zbytky teplomiln˘chtrávníkÛ. V minulosti se poãet-nû vyskytoval koniklec velkokvû-t˘ (Pulsatilla grandis), kter˘ zdepfieÏívá v ojedinûlém trsu. Vzác-nû tu dodnes vykvétá diviznajiÏní rakouská (Verbascum cha-

ixii subsp. austriacum) nebo rÛ-Ïe keltská (Rosa gallica). Pfiiokrajích kfiovin a lesa je ãastûj‰íjetel prostfiední (Trifolium me-

dium) a na drolivém kameni-tém podloÏí po celé stráni vytvá-fií nápadné porosty jestfiábníkokoliãnat˘ (Hieracium umbel-

latum).

ZVÍ¤ENA Obratlovci jsouzastoupeni je‰tûrkou obecnou(Lacerta agilis) a vzácnû takéÈuh˘kem obecn˘m (Lanius col-

lurio) nebo Ïluvou hajní (Orio-

lus oriolus).

VYUÎITÍ V minul˘ch le-tech byl z území odstranûn cizo-rod˘ akát a do budoucna je moÏ-né uvaÏovat o pfiípadném kosenítravnat˘ch ploch nebo o reduk-cích spontánnû se roz‰ifiujícíchkefiÛ nebo náletov˘ch dfievin.


Jihozápadní ãást chránûnéhoúzemí s kefiovit˘mi porosty.

V podrostu lesa a jeho okrajo-v˘ch partiích je dosti ãastá lískaobecná (Corylus avellana).

Koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla

grandis) je dÛvodem vyhlá‰ení úze-mí za ZCHÚ.

Jetel prostfiední (Trifolium me-

dium) je druhem such˘ch v˘slun-n˘ch stanovi‰È s hlub‰ím pÛdnímprofilem.

4

3

2

1

Na hájku Lesík na temeni k. 401 m n. m., obklopen poli na holoro-vinû Omické vrchoviny, a pfiilehlá horní ãást levého svahuprÛlomového údolí fiíãky Bobravy exponovaného k jihu,500 m jihov˘chodnû od obce Omice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Omice 389 – 401 m


Zbytky doubravy a cenn˘ch teplomiln˘ch step-

ních a lesostepních spoleãenstev ve vrcholové skal-

naté ãásti.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

4


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BO 44320

vyvinuté ‰krapy. Vrch Dálka(345,0 m n. m.) pfiedstavujehrásÈovou morfostrukturu a za-bírá ãást zlomového svahu, kte-r˘ oddûluje Trnovku od Ti‰nov-ské kotliny. PÛdy zde pfiedstavujerendzina typická (litická) spolus kambizemí typickou (nasyce-nou). V blízkém okolí navazujehnûdozem typická, místy erodo-vaná.

KVùTENA Centrální ãástúzemí je tvofiena volnou plochouteplomiln˘ch trávníkÛ s poãet-nûj‰í populací koniklece velko-kvûtého (Pulsatilla grandis)

a nûkter˘ch dal‰ích v˘znamn˘chdruhÛ: chrpy chlumní (Cyanus

triumfettii), sesele roãního (Se-

seli annuum), lnice kruãin-kolisté (Linaria genistifolia),

ovsífie luãního (Helictotrichon

pratense), modfience chocholaté-ho (Muscari comosum) neboostfiice nízké (Carex humilis).

Charakteristické jsou bohaté po-rosty hvûzdnice chlumní (Aster

amellus) a ãern˘‰e rolního (Me-

lampyrum arvense).

V ochranném pásmu pfievaÏujívysazené borovice (Pinus sylve-

stris, P. nigra), ale v souvislostis jejich usycháním v posledníchletech se stále více uplatÀujípÛvodní listnaté dfieviny. Pfie-dev‰ím dub zimní (Quercus

petraea), ale také javor babyka(Acer campestre) nebo ojedinû-l˘ jefiáb bfiek (Sorbus tormina-

lis). Bohatû je zastoupeno kefiovépatro s ptaãím zobem obecn˘m(Ligustrum vulgare), fie‰etlá-kem poãistiv˘m (Rhamnus ca-

thartica), brslenem evropsk˘m

(Euonymus europaeus), slivonítrnitou (Prunus spinosa), rÛÏí‰ípkovou (Rosa canina) a r. vin-nou (R. rubiginosa). Ojedinûleroste v území dfiín jarní (Cor-

nus mas).

ZVÍ¤ENA Îijí tu nûkterédruhy teplomiln˘ch pavoukÛ,napfi. skákavka stepní (Pseu-

deuophrys obsoleta) a s. nepa-trná (Neon ray), velmi vzácnáplachetnatka vraní (Theonina

cornix), plachetnatka Centro-

merus capucinus a teplomilSchinerÛv (Titanoeca schineri).

Z nápadnûj‰ích druhÛ mot˘lÛ sezde vyskytují modrásek vikvico-v˘ (Polyommatus coridon)

a okáã ovsov˘ (Minois dryas).

Okáã skalní (Chazara briseis)

a modrásek ligrusov˘ (Polyom-

matus damon) zde nebyli po-zorováni skoro tfiicet let. Obrat-lovci jsou zastoupeni je‰tûrkouobecnou (Lacerta agilis), slep˘-

‰em kfiehk˘m (Anguis fragilis),

uÏovkou hladkou (Coronella

austriaca) a Èuh˘kem obecn˘m(Lanius collurio).

VYUÎITÍ Koncem 60. let20. století do‰lo k v˘sadbám bo-rovice lesní a ãerné, pozdûji pakke spontánnímu rozvoji cizoro-dého trnovníku akátu a nûkte-r˘ch druhÛ kefiÛ. V letech 1999aÏ 2003 probíhala v celém úze-mí, vãetnû ochranného pásma,likvidace akátu a následnû bylykaÏdoroãnû provádûny dal‰í zá-sahy zamûfiené na redukci kefio-v˘ch porostÛ, spontánního nále-tu jasanu ztepilého a borovic.Od roku 1999 je provádûnakaÏdoroãní údrÏba travinnoby-linn˘ch porostÛ kosením.

BIBLIOGRAFIE 61, 349,958


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí v dolní ãásti zlomového sva-hu tvofií karbonské droby roz-stáÀského souvrství, v˘‰e nasvahu tmavo‰edé biodetritovédevonské vápence hádsko-fiíãské,které byly tûÏené v malém opu‰-tûném kamenolomu. Vápencetvofií na svahu najdeme nevyso-ké skalky a na povrchu obna-Ïen˘ch vápencov˘ch ploch jsou

âern˘‰ rolní (Melampyrum

arvense) jednoletá bylina rostoucína polích, neprav˘ch stepích a v kfio-vinách, nejãastûji v pahorkatinách.

Hofiec brvit˘ (Gentianopsis ci-

liata) vyhledává su‰‰í, slunná a váp-nitá stanovi‰tû s travnat˘mi poros-ty – detail kvûtu.

Lindu‰ka lesní (Anthus trivi-

alis) je na‰í nejbûÏnûj‰í lindu‰kou.

Vápencová step s xerotermní ve-getací.

4

3

2

1

Na lesní horce Jihozápadnû exponované svahy vrchu Dálka (345,0 mn. m.) najdeme v severozápadní ãásti okrsku Trnovka, asi1 km jiÏnû od âebína.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: âebín 310 – 324 m


Vápencová ‰krapová step se spofie roztrou‰en˘mi

dfievinami a teplomiln˘mi travinobylinn˘mi spole-

ãenstvy.

Pfiírodnípamátka

4

1

2

3


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-venkov

BO 45 321

dvojslídn˘mi svory stfiednû aÏ hru-bû lepidoblastick˘mi, s granátema amfibolity, místy páskovan˘-mi. Horniny se stfiídají v úzk˘ch

pásech S–J smûru. Dále je pod-klad tvofien moravikem svrateckéklenby, skupinou ole‰nickou.Drobnozrnné biotitické aÏ bio-titicko-muskovitické pararuly aÏgranátické pararuly se stfiídajís muskovitick˘mi a muskovit-biotitick˘mi kvarcity a kvarci-tick˘mi rulami, téÏ v úzk˘ch pá-sech S–J smûru. Jsou proniknutytûlesem krystalick˘ch vápencÛ,obãas dolomitick˘ch, místy s tre-molitem. V jiÏní ãásti se vy-skytují svory aÏ fylity, pfieváÏnûgrafitické, s polohami vápencÛ,kvarcitÛ a grafitÛ a dvojslídnéaÏ hrubû lepidoblastické svorys granátem. Území tvofií k zápa-du aÏ jihozápadu sklonûné pfiík-ré svahy, místy s vystupujícímiskalkami i vût‰ími skalnímiostroÏnami a nevelk˘mi suÈo-visky. Na lokalitû najdeme kam-bizem typickou v sutích a na ska-lách rankery a mûlké litozemû.

KVùTENA PfievaÏujícímtypem vegetace jsou ãern˘‰ové du-bohabfiiny (Melampyro nemo-

rosi-Carpinetum), v nichÏ sekromû dubu zimního (Quercus

petraea) objevují habr obecn˘(Carpinus betulus), buk lesní(Fagus sylvatica) a lípa malo-listá (Tilia cordata). V jejichpodrostu se vyskytují napfi. ja-terník trojlaloãn˘ (Hepatica no-

bilis), hrachor jarní (Lathyrus

vernus), ostfiice prstnatá (Carex

digitata), plicník tmav˘ (Pulmo-

naria obscura), violka lesní(Viola reichenbachiana) a ko-kofiík mnohokvût˘ (Polygona-

tum multiflorum). Na such˘chstanovi‰tích na dubohabfiiny na-

vazují acidofilní bikové doubra-vy (Luzulo albidae-Quercetum)

s dominantním dubem zimním,místy s pfiímûsí borovice lesní(Pinus sylvestris) a bfiízy bûlo-koré (Betula pendula) a ojedi-nûle pronikajícím trnovníkemakátem (Robinia pseudacacia)

a smrkem ztepil˘m (Picea abies).

ZVÍ¤ENA Obratlovci jsouzastoupeni napfi. slep˘‰em kfieh-k˘m (Anguis fragilis), lejskembûlokrk˘m (Ficedula albicollis)

nebo Ïlunou zelenou (Picus vi-

ridis).

LESNICTVÍ V rámci lesní-ho hospodafiení je potfieba po-stupnû redukovat cizorod˘ akáta jehliãnaté dfieviny ve prospûchpfiírozené druhové skladby.


GEOLOGIE PodloÏí tvofiípfiemûnûné horniny proterozoic-kého stáfií. Severní ãást budujesvratecké krystalinikum, tvofiené

Nad horouLesní porosty na svahu nad lev˘m bfiehem Svratky v S˘-kofiské hornatinû, poblíÏ severního okraje Nedvûdice naNedvûdické vrchovinû.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Nedvûdice pod Pern‰tejnem, 340 –530 mâernvír

V˘mûra: 43,33 ha Vyhlá‰eno: 1996(ochranné pásmo 3,46 ha)

Pfiedmûtem ochrany je zachoval˘ komplex smí-

‰en˘ch a listnat˘ch porostÛ na pfiíkr˘ch skeleto-

vit˘ch aÏ skalnat˘ch svazích s typick˘m bylinn˘m

podrostem. V povodí Svratky se jedná o nejzaz‰í

rozsáhlej‰í segment dubohabrov˘ch hájÛ (Car-pinion) vysunut˘ do nitra âeskomoravské vr-

choviny.


Celkov˘ pohled na PR Nadhorou od Nedvûdice.

Pfiedmûtem ochrany je zacho-val˘ komplex smí‰en˘ch a listnat˘chporostÛ.

2

1

1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BO 46322

Prav˘ pfiíkr˘ svah zafiíznutéhoúdolí fieky Jihlavy.

Na v˘chozech hadcov˘ch skalse slabou vrstvou humusu vytváfiípol‰táfiovité porosty matefiídou‰kaãasná (Thymus praecox).

2

1

GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií hadce moravského mol-danubika. Nad horní hranousvahu se nachází plo‰ina aku-mulaãní fiíãní terasy – fluviálnípísãité ‰tûrky. Ve svahu jsou rok-le a antropogenní tûÏební tvary.Vznikly zde hnûdé pÛdy – kam-bizem typická (nasycená), kam-bizem arenická i silnû kyselákambizem dystrická. V jihozá-padní ãásti se nachází úzk˘ pástypického gleje.

KVùTENA Území je ve v˘-chodní ãásti tvofieno rozlehl˘mkomplexem stepních trávníkÛsvazu Festucion valesiacae s ost-rÛvkovitû aÏ jednotlivû roztrou-‰en˘mi dfievinami: borovicí lesní(Pinus sylvestris), hru‰ní obec-nou (Pyrus communis), dubemzimním (Quercus petraea),

Nad fiekamiSevernû a severozápadnû orientované svahy nad prav˘mbfiehem hluboko zafiíznutého údolí fieky Jihlavy v Mohe-lenské vrchovinû, 500 m západnû od obce Hrub‰ice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Hrub‰ice 231– 272 m

V˘mûra: 6,62 ha, Vyhlá‰eno: 1979(ochranné pásmo3,50 ha )

B˘valé pastviny na hadcovém podkladu s v˘-

znamnou stepní vegetací, pfiecházející do náleto-

v˘ch borov˘ch porostÛ. DÛleÏitá botanická a my-

kologická lokalita s poãetnou populací sysla

obecného.


1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-venkov

BO 47 323

Pabourovec jestfiábníkov˘ (Le-

monia dumi) se v území dosud vy-skytuje v poãetné populaci.

Sysel obecn˘ (Spermophilus

citellus).

Dvoj‰títek hladkoplod˘ (Bis-

cutella laevigata) se fiadí mezi deal-pinské prvky na‰í kvûteny.

5

4

3

derÛv (Dianthus pontederae),

kruãinka chlupatá (Genista

pilosa), rozrazil rozprostfien˘(Veronica prostrata), ãestec klas-nat˘ (Pseudolysimachion spi-

catum), sesel fenyklov˘ (Seseli

hippomarathrum), matefiídou‰-ka ãasná (Thymus praecox),

ãesnek Ïlut˘ (Allium flavum),

hlaváã ‰edav˘ (Scabiosa cane-

scens), silenka u‰nice (Silene

otites), ãernohlávek velkokvût˘(Prunella grandiflora), bûlozáfi-ka vûtvitá (Anthericum ramo-

sum), hvozdíãek prorostl˘ (Pet-

rorhagia prolifera), zemûÏluãhofiká (Centaurium erythraea),

mochna píseãná (Potentilla are-

naria), zvonek klubkat˘ (Cam-

panula glomerata) nebo trávniã-ka obecná (Armeria vulgaris).

Ve spárách a skalních ‰tûrbináchvyrÛstá sleziník ãerven˘ (Asple-

nium trichomanes) a s. routiã-ku (A. ruta-muraria). Na hadecje úzce vázán sleziník hadcov˘(Asplenium cuneifolium).

V západní ãásti je území po pro-vedeném zásahu porostlé roz-volnûn˘m náletov˘m porostemborovice lesní s obnovujícím sedruhovû pestr˘m bylinn˘m pod-rostem, mimo jiné s hojn˘m v˘-skytem bûlozáfiky vûtvité. Po-místnû se stále více v podrostuuplatÀují stanovi‰tnû odpovída-jící listnáãe jako dub zimní, ja-vor mléã (Acer platanoides) ne-bo j. klen (A. pseudoplatanus).

Z mykologického hlediska patfiírezervace mezi na‰e nejdÛleÏi-tûj‰í nelesní lokality. V hodnoce-ní travních porostÛ navrÏen˘chpodle poãtu ohroÏen˘ch dru-

hÛ hub z ãeledí Clavariaceae

a Geoglossaceae a rodÛ Ca-

marophyllopsis, Dermoloma,

Entoloma, Hygrocybe a Hyg-

rophorus s.l (nejvíce ohroÏen˘chãinností ãlovûka) náleÏí do sku-piny nejv˘znamnûj‰ích lokalit.Patfií mezi nû napfi. kyjankasrpovitá (Clavaria acuta), ky-joveãka vfietenovitá (Clavuli-

nopsis fusiformis), voskovkaza‰krcená (Hygrocybe con-

strictospora), v. granátová (H.

punicea), v. osmahlá (H. spadi-

cea), v. ãerno‰upinkatá (H. tu-

runda), ãirÛveãka trávníková(Dermoloma pseudocuneifoli-

um), strmûlka bûlavá (Ger-

ronema prescotii), závojenkarÛÏová (Entoloma roseum)

a ãepiãatka kadefiavá (Conocy-

be crispa).

ZVÍ¤ENA Z nápadnûj‰íchdruhÛ hmyzu se zde vyskytujínapfi. nesytka jehlicová (Bembe-

cia albanensis), okáã ovsov˘(Minois dryas) a o. kostfiavov˘(Arethusana arethusa), hojnûkudlanka náboÏná (Mantis re-

ligiosa). Obratlovci jsou zastou-peni je‰tûrkou obecnou (Lacerta

agilis), uÏovkou hladkou (Co-

ronella austriaca), pûnicí vla‰-skou (Sylvia nisoria), Èuh˘kemobecn˘m (Lanius collurio),

bramborníãkem ãernohlav˘m(Saxicola torquata), syslem obec-n˘m (Spermophilus citellus)

nebo bûlozubkou bûlobfiichou(Crocidura leucodon).

VYUÎITÍ Na zaãátku 50. let20. století rostly dfieviny po celém

území jen sporadicky. V násle-dujících desetiletích do‰lo pfiede-v‰ím v západní polovinû územíke spontánnímu rozvoji nále-tov˘ch porostÛ borovice lesní.V letech 1996 aÏ 2002 byla pro-vedena rozsáhlá redukce a roz-volÀování borov˘ch porostÛ. Odroku 2003 bylo pfiistoupenok údrÏbû travinobylinn˘ch po-rostÛ fiízen˘m vypásáním stádemovcí.

BIBLIOGRAFIE 172, 487,611, 698


ptaãím zobem obecn˘m (Ligust-

rum vulgare), slivoní trnitou(Prunus spinosa), rÛÏí ‰ípkovou(Rosa canina), r. vinnou (R. ru-

biginosa) a nehojnû i jalovcemobecn˘m (Juniperus communis).

Ve stepních porostech jsou roz-trou‰ené aÏ ojedinûlé trsy kavy-lu tenkolistého (Stipa tirsa), k.chlupatého (S. dasyphylla) a k.vláskovitého (S. capillata) a ros-te v nich napfiíklad ostfiice nízká(Carex humilis), strdivka se-dmihradská (Melica transsilva-

nica), dvoj‰títek hladkoplod˘(Biscutella laevigata), zlatovlá-sek obecn˘ (Linosyris vulgaris),

lomikámen cibulkat˘ (Saxifra-

ga bulbifera), vratiãka mûsíãní(Botrychium lunaria), bílojetelnûmeck˘ (Dorycnium germani-

cum), tafiinka horská (Alyssum

montanum), hvozdík Ponte-

4

3 5


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BO 48324

GEOLOGIE Území je tvo-fieno nevysok˘m návr‰ím z kulm-sk˘ch raãick˘ch slepencÛ myslejo-vického souvrství (svrchní visé)obklopen˘m vápnit˘mi jíly a pís-ky badenu a zãásti pfiekryt˘mspra‰emi. PÛdní pokryv na zvût-ral˘ch v˘chozech slepencÛ tvofiítypická kambizem, v okolí naspra‰ov˘ch pfiekryvech vzniklaãernozem typická.

KVùTENA V˘chodní ãástúzemí je dnes tvofiena vzrostl˘mporostem dubu letního (Quer-

cus robur), v jehoÏ podrostu ros-te poãetná populace okrotice bílé(Cephalanthera damasonium).

V západní ãásti se dodnes do-chovaly teplomilné trávníky s lo-mikamenem trojprst˘m (Saxi-

fraga tridactylites) a kozincemviãencovit˘m (Astragalus onob-

rychis). Dal‰í v˘znamnûj‰í dru-hy jsou zastoupeny ãesnekem Ïlu-t˘m (Allium flavum), zárazousíÈnatou (Orobanche reticula-

ta), zvonkem klubkat˘m (Cam-

panula glomerata), hlaváãem‰edav˘m (Scabiosa canescens),

hvozdíkem Pontederov˘m (Di-

anthus pontederae), mod-fiencem chocholat˘m (Muscari

comosum), zárazou bílou (Oro-

banche alba), z. hfiebíãkovou(O. caryophyllacea), z. Ïlutou(O. lutea), matefiídou‰kou ãas-nou (Thymus praecox), m. pa-nonskou (T. pannonicus) nebopry‰cem prutnat˘m (Tithyma-

lus tommasinianus).

V souvislej‰ích porostech dfievinpodél okrajÛ území pfievládajíbfiíza bûlokorá (Betula pendu-

la) a habr obecn˘ (Carpinus be-

tulus). V území je více vzrostl˘chvysazen˘ch borovic lesních (Pi-

nus sylvestris) a uplatÀují sei nûkteré druhy kefiÛ: rÛÏe ‰íp-ková (Rosa canina), slivoÀ trni-tá (Prunus spinosa) nebo hlohobecn˘ (Crataegus laevigata).

ZVÍ¤ENA Nevelké chránû-né území je dostaãující pro nû-které teplomilné druhy hmyzu,

napfi. vfietenu‰ku ligrusovou(Zygaena carniolica) a okáãevoÀavkového (Brintesia circe).

Îije zde populace je‰tûrky obec-né (Lacerta agilis).

VYUÎITÍ Je‰tû v roce 1953bylo celé území prakticky bez ja-k˘chkoliv dfievin a v˘chodní ãástbyla zemûdûlsky obhospodafiová-na. V následujících desetiletíchdo‰lo k v˘sadbû dubového re-mízku ve v˘chodní ãásti území,ale také cizorodého javorovce ja-sanolistého nebo borovice lesní.Od roku 1999 je prÛbûÏnû pfii-stupováno k omezování borovi-ce, odstranûní cizorodého akátua javorovce jasanolistého a re-dukci roz‰ifiujících se kefiÛ. Odroku 1999 je v území provádû-na pravidelná údrÏba travino-bylinn˘ch porostÛ.


âesnek Ïlut˘ (Allium flavum)

patfií k teplomiln˘m druhÛm na‰íkvûteny a vyniká nápadn˘mi Ïlut˘-mi kvûty.

Chrpa por˘nská (Acosta rhe-

nana).

Zlatovlásek obecn˘ (Linosyris

vulgaris) se vyskytuje hlavnû v trav-nat˘ch porostech svazu Bromion

erecti.

Údolní svah ¤íãky porostl˘ tep-lomilnou vegetací.

V travnat˘ch porostech svazuBromion erecti je pry‰ec prutnat˘(Tithymalus tommasinianus) po-mûrnû ãast˘m druhem.

5

4

3

2

1

Návr‰í Západnû exponovan˘ svah levého údolního svahu ¤íãky ve·lapanické pahorkatinû, leÏí 200 jihov˘chodnû od okrajeobce Bedfiichovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: ·lapanice u Brna 240 – 252 m


Teplomilné stepní formace s roztrou‰en˘mi dfie-

vinami a fiadou chránûn˘ch druhÛ rostlin.

Pfiírodnípamátka

4

1

2

3 5


a hloubky kolem 4 metrÛ, zdevytváfií dvojit˘ meandr, v nûmÏmÛÏeme pozorovat a poznávatpfiirozené modelování koryta.Na vnûj‰ích kolm˘ch vymlet˘chbfiezích lze sledovat odkryt˘ geo-logick˘ a pedologick˘ profil a dy-namiku sedimentace. Na vnitfi-ních bfiezích se tvofií písãité pláÏea v korytû ‰tûrkové lavice, mají-cí velk˘ v˘znam pro samoãistícíschopnost toku. Samoãi‰tûní jezde v˘raznû zesíleno oproti ostat-nímu toku provzdu‰nûním vodyna ‰tûrkové lavici a intenzivnímpÛsobením bentosu pfii odbourá-vání zneãi‰Èujících látek.

KVùTENA V pestr˘ch bfie-hov˘ch porostech se uplatÀujeol‰e lepkavá (Alnus glutinosa),

topol bíl˘ (Populus alba), vzác-nû i t. ãern˘ (P. nigra), jasan zte-pil˘ (Fraxinus excelsior), dubletní (Quercus robur), jilm vaz(Ulmus laevis), j. habrolist˘ (U.

minor), vrba bílá (Salix alba)

nebo v. kfiehká (S. fragilis).

V kefiovém patfie dominuje bezãern˘ (Sambucus nigra). Bylin-n˘ podrost tvofií nitrofilní druhy,zejména kopfiiva dvoudomá(Urtica dioica).

ZVÍ¤ENA Z pozoruhod-n˘ch druhÛ hmyzu zde bylizji‰tûni páchník hnûd˘ (Osmo-

derma eremita), stuÏkonoskavrbová (Catocala electa) a s. to-polová (C. elocata). Pfii bfiezíchfieky Svratky Ïije uÏovka oboj-ková (Natrix natrix). V bfieho-v˘ch a doprovodn˘ch porostechhnízdí lejsek ‰ed˘ (Muscicapa

striata), l. bûlokrk˘ (Ficedula

lísavou mocností, pfiekryté ho-locenními náplavov˘mi kalypfieváÏnû jílovitého charakterumocn˘mi 2 aÏ 4 metry. Bezkar-bonátové sedimenty kolem fiekySvratky pokr˘vají nivní pÛdy –fluvizem typická a fluvizem gle-jová. ¤eka Svratka, dosahují-cí zde ‰ífiky 35 aÏ 45 metrÛ

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-venkov

BO 49 325

albicollis), moudivláãek luÏní(Remiz pendulinus), slavíkobecn˘ (Luscinia megarhyn-

chos) a Ïluva hajní (Oriolus

oriolus). V kolm˘ch bfiezích fie-ky hnízdí ledÀáãek fiíãní (Alce-

do atthis), v nûkter˘ch letech tub˘vá kolonie bfiehule fiíãní (Ri-

paria riparia). Meandr je nedíl-nou souãástí v˘znamného zimo-vi‰tû vodních ptákÛ na fiece.

LESNICTVÍ V rámci lesní-ho hospodafiení v doprovodn˘chporostech je nutné provádût po-stupnou pfiemûnu stávajících po-rostÛ ve prospûch pfiírodû blízkédruhové skladbû. V bfiehov˘chporostech je Ïádoucí provádûtpodle potfieby zdravotní a v˘-chovné probírky a postupnû od-straÀovat cizorodé druhy.

VYUÎITÍ Koryto fieky jetfieba ponechat pfiirozenémuv˘voji a nijak do pfiirozen˘chprocesÛ nezasahovat.


GEOLOGIE PodloÏí údol-ní nivy je v místû chránûnéhoúzemí tvofieno neogenními mofi-sk˘mi sedimenty (svrchní karpat– vrstevnaté vápnité jíly s prouÏ-ky písku) karpatské pfiedhlub-nû. ¤íãní sedimenty údolní nivytvofií spodní souvrství pfieváÏnûpleistocenních ‰tûrkopískÛ s ko-

Zátoku tvofií dva meandry fie-ky Svratky s pobfieÏní vegetací.

Rozrazil rezekvítek (Veronica

chamaedrys) je druh se ‰irokou eko-logickou amplitudou, rostoucí naminerálnû bohat‰ích pÛdách.

V bfiehov˘ch porostech Nosi-slavské zátoãiny hnízdí lejsek ‰ed˘(Muscicapa striata).

3

2

1

Nosislavská zátoãina

Pfiirozen˘ dvojit˘ meandr fieky Svratky leÏí v Dyjsko-svra-tecké nivû, pfii severozápadním okraji obce Nosislav.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Nosislav 179 m


Poslední pfiirozen˘ meandr fieky Svratky s boha-

t˘mi bfiehov˘mi porosty na 25. fiíãním kilometru.

Pfiírodnípamátka

1

3

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BO 50326

KVùTENA Svahy jsou po-rostlé ‰irokolist˘mi teplomiln˘mitrávníky (Bromion erecti) s bo-hat˘m v˘skytem nûkter˘ch v˘-znamn˘ch druhÛ: hvûzdnicechlumní (Aster amellus), lnuÏlutého (Linum flavum), pûti-prstky ÏeÏulníku (Gymnadenia

conopsea), sasanky lesní (Ane-

mone sylvestris) a vstavaãevojenského (Orchis militaris)

a omanu meãolistého (Inula en-

sifolia). Dal‰í v˘znamné rost-linné druhy jsou zastoupenyzvonkem moravsk˘m (Campa-

nula moravica), smldníkemalsask˘m (Peucedanum alsati-

cum), vítodem vût‰ím (Polyga-

la major), viãencem píseãn˘m(Onobrychis arenaria), bíloje-telem nûmeck˘m (Dorycnium

germanicum), ãern˘‰em rolním(Melampyrum arvense), mo-dfiencem chocholat˘m (Muscari

comosum), zahofiankou Ïlutou(Orthantha lutea) nebo zára-zou vy‰‰í (Orobanche elatior).

Roztrou‰enû najdeme ovocnéstromy, dále bfiízu bûlokorou(Betula pendula), topol osiku(Populus tremula) a také nû-které druhy kefiÛ: líska obecná(Corylus avellana), hloh jed-nosemenn˘ (Crataegus mono-

gyna), slivoÀ trnitá (Prunus

spinosa), svída krvavá (Swida

sanguinea) nebo rÛÏe ‰ípková(Rosa canina) a nejnovûji tfie‰eÀkfiovitá (Cerasus fruticosa).

ZVÍ¤ENA V˘znamná en-tomologická lokalita. V prÛbûhu

jednoletého v˘zkumu velk˘chnoãních mot˘lÛ zde bylo zji‰tûno418 druhÛ, z v˘znamnûj‰ích pí-ìaliãka podzimní (Eupithecia

ericeata) – první nález v âR,mÛry svûtlopáska pelyÀková(Phyllophila obliterata) s nej-severnûj‰ím v˘skytem v âR,travafika Ïlutavá (Chortodes

extrema), bl˘skavka svízelová(Hoplodrina superstes), jasno-barvec západní (Episema glau-

cina), pestroskvrnka trnková(Lamprosticta culta) (nejsever-nûj‰í nalezi‰tû v âR), zlatokfiíd-lec hru‰Àov˘ (Atethmia ambus-

ta), osenice jitrocelová (Yigoga

signifera). Nejsevernûji u nászde byly nalezeny také nesytkaletní (Chamaesphecia crassi-

cornis) a kutilka Sceliphron

destillatorium. Obratlovci jsouzastoupeni je‰tûrkou obecnou(Lacerta agilis), krutihlavem

obecn˘m (Jynx torquilla), stra-kapoudem jiÏním (Dendroco-

pos syriacus), Èuh˘kem obecn˘m(Lanius collurio), brambor-níãkem ãernohlav˘m (Saxicola

torquata) a nepravidelnû takéstrnadem luãním (Miliaria ca-

landra).

VYUÎITÍ Je‰tû v roce 1953byly nemalé ãásti lad zemûdûlskyobhospodafiovány a dfievinnépatro bylo jen sporadické. Poz-dûji bylo celé území postupnûopu‰tûno a do‰lo k samovolnémurozvoji dfievin (cizorodého aká-tu, porostÛ slivonû trnité neboovocn˘ch a náletov˘ch dfievin).Vlhãí místa ve svahov˘ch pra-meni‰tích zarostla rákosem obec-n˘m.


GEOLOGIE Území se na-chází ve svahovém úpadu napfiíkrém zlomovém svahu v seve-rozápadní ãásti hrásti V˘honu.HrásÈ je sloÏená z vápnit˘ch jí-lÛ (téglÛ) spodního badenu (mo-ravu), zãásti pokryt˘ch spra‰emi.Dno úpadu vyplÀují deluvioflu-viální splachy. Na svahu jsou pa-trny sesuvy. Pedologicky je územíreprezentováno pararendzinoutypickou, v okolí pfievaÏují vel-ké celky ãernozemû typické (ero-dované).

Severozápadní svahy vrchuV˘hon se sesuvy stepní stránû s teplo-milnou flórou a faunou.

Oman meãolist˘ (Inula ensi-

folia) vytváfií pod vrcholem spolus dal‰ími druhy bohaté porosty.

2

1

Nové horyâást severozápadních svahÛ vrchu V˘hon 354,5 m n. m.v Dyjsko-svrateckém úvalu, 1 km jihozápadnû od Bluãiny.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Bluãina 290 – 313 m


Úpad na pfiíkrém svahu V˘honu s travinobylin-

n˘mi lady s roztrou‰en˘mi dfievinami a s bohat˘m

v˘skytem zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ.

Pfiírodnípamátka

1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-venkov

BO 51 327

bolist˘m (Inula salicina) nebohrachorem chlupat˘m (Lathyrus

hirsutus). V su‰‰ích plochách pfiiúpatích svahÛ dálniãního tûlesarostou hofiec kfiíÏat˘ (Gentiana

cruciata) i h. brvit˘ (Gentia-

nopsis ciliata).

Pfiedev‰ím západní svah úvozuje souvisle porostl˘ bfiízou bû-lokorou (Betula pendula), bo-rovicí lesní (Pinus sylvestris)

a topolem osikou (Populus tre-

mula). Na zamokfieném dnuúvozu se uplatÀují vrby: vrbabílá (Salix alba), v. kfiehká (S.

fragilis) a v. nachová (S. pur-

purea).

ZVÍ¤ENA V porostu vrbbyla zji‰tena nesytka Ïlutobfii-chá (Synanthedon flaviventris)

a na osikách n. ãernohlavá (Se-

sia melanocephala). Hnízdí zdeÈuh˘k obecn˘ (Lanius collurio).

VYUÎITÍ Zemní v˘kop úvo-zu tzv. nûmecké dálnice byl rea-lizován v letech 1943 a 1944.Na dnû trvaleji zamokfienéhoúvozu do‰lo k rozvoji vlhkomil-n˘ch travobylinn˘ch spoleãensteva v poãátcích sukcese vegetacedo‰lo k uchycení nûkter˘ch v˘-znamn˘ch málo konkurenãnûschopn˘ch rostlinn˘ch druhÛ –pfiedev‰ím orchidejí, které zdebyly poprvé zji‰tûny v roce 1972.V následujících desetiletích sezaãaly spontánnû ‰ífiit náletovédfieviny (zejména ve svazíchúvozu) a dolní partie úvozu by-ly zavezeny inertním odpadem.Zaãátkem 90. let 20. století by-la provedena redukce spontánnûse roz‰ifiujících porostÛ náleto-

v˘ch vlhkomiln˘ch dfievin. Odroku 1998 je provádûno kaÏdo-roãní jednorázové pokosení tra-vobylinn˘ch porostÛ.


GEOLOGIE Rezervace senachází v nejsevernûj‰í ãásti Ji-naãovického prolomu v tekto-nickém sedle mezi Trnovkou najihozápadû a Zlobicí na severo-v˘chodû. Sedlo vyplÀují vápnitéjíly (tégly) spodního badenu, nakter˘ch se drÏí podzemní voda.Na téglech spoãívá spra‰ov˘ po-kryv. V antropogenním georelié-fu pramení bezejmenn˘ tok. Pe-dologicky je dno záfiezu tvofienoskr˘vkovou antrozemí. V okolí sena spra‰ích nachází velké celkyãernozemû hnûdozemní.

KVùTENA Rezervace je v˘-znamnou lokalitou vstavaãovi-

t˘ch rostlin, které sem spontánnûnalétly v druhé polovinû 20. sto-letí. Na dnû úvozu kaÏdoroãnûvykvétá aÏ kolem 150 rostlinprstnatce pleÈového (Dactylor-

hiza incarnata), tisíce rostlinkru‰tíku bahenního (Epipactis

palustris) a aÏ 800 jedincÛ pû-tiprstky ÏeÏulníku hustokvûté(Gymnadenia conapsea subsp.densiflora). Z orchidejí se dáleobjevuje vemeník dvoulist˘ (Pla-

tanthera bifolia), bradáãek vej-ãit˘ (Listera ovata) a kru‰tík ‰i-

rolist˘ (Epipactis helleborine).

Jiné v˘znamné druhy jsou za-stoupeny sítinou Gerardovou(Juncus gerardii), omanem vr-

Umûl˘ záfiez porostl˘ velmihodnotnou mokfiadní vegetací s fia-dou chránûn˘ch a ohroÏen˘ch dru-hÛ rostlin.

Pûtiprstka ÏeÏulník hustokvûtá(Gymnadenia conopsea subsp. den-

siflora) vyhledává zpravidla mûlkéslatinné pÛdy.

Podél potÛãku se úspû‰nû roz-rÛstá statná orchidej prstnatec ple-Èov˘ (Dactylorhiza incarnata).

Stovky jedincÛ kru‰tíku bahen-ního (Epipactis palustris) zde roz-kvétají v polovinû ãervna – detailkvûtu.

4

3

2

1

ObÛrky--Tfie‰tûnec

NevyuÏívan˘ záfiez dálniãního tûlesa v Kufiimské kotlinû,2 km severozápadnû od mûsta Kufiim mezi Ïelezniãnítratí Brno–Ti‰nov a silnicí Kufiim–âebín.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Moravské Knínice 290 – 300 m


Mokfiadní travinobylinná spoleãenstva na dnû tr-

vale zamokfieného záfiezu, vybudovaného na po-

ãátku druhé svûtové války pro dálniãní tûleso, kte-

r˘m mûly b˘t spojeny mûsta Wroclaw a VídeÀ.

V záfiezu vznikly specifické stanovi‰tní podmínky,

díky nimÏ byly bûhem následujících desetiletí

osídleny fiadou zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ, pfiede-

v‰ím orchidejí.


1

2

3

4


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BO 52328

KVùTENA Po území jsouostrÛvkovitû aÏ jednotlivû roz-trou‰eny ovocné stromy a kefie:hloh jednosemenn˘ (Crataegus

monogyna), ptaãí zob obecn˘(Ligustrum vulgare), slivoÀ tr-nitá (Prunus spinosa) nebo rÛ-Ïe ‰ípková (Rosa canina).

V teplomiln˘ch trávnících s ve-getací svazu Koelerio-Phleion

phleoidis se vyskytuje koniklecvelkokvût˘ (Pulsatilla grandis)

a dále hvozdík PontederÛv (Di-

anthus pontederae), rÛÏe kelt-ská (Rosa gallica), ãilimníkfiezensk˘ (Chamaecytisus ratis-

bonensis), kruãinka chlupatá(Genista pilosa), rozrazil roz-prostfien˘ (Veronica prostrata),

ãestec klasnat˘ (Pseudolysima-

chion spicatum), devaterníkvelkokvût˘ tmav˘ (Helianthe-

mum grandiflorum subsp. obs-

curum), svûtlík krátk˘ (Eu-

phrasia curta), vikev panonská(Vicia pannonica), modfienecchocholat˘ (Muscari como-

sum), silenka u‰nice (Silene oti-

tes), jetel alpínsk˘ (Trifolium

alpestre), matefiídou‰ka ãasná(Thymus praecox), pry‰ec prut-nat˘ (Tithymalus tommasinia-

nus) nebo sesel siv˘ (Seseli os-

seum).

ZVÍ¤ENA Z hmyzu bylizji‰tûni okáã ovsov˘ (Minois

dryas), o. voÀavkov˘ (Brintesia

circe) a ostruháãek ‰vestkov˘(Satyrium pruni). Îijí zde je‰-tûrka obecná (Lacerta agilis),

Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio).

VYUÎITÍ Do roku 1953bylo území v podstatû bez ja-k˘chkoliv dfievin (s v˘jimkouovocn˘ch stromÛ). V následují-cích desetiletích do‰lo ke spon-tánnímu rozvoji dfievinnéhopatra a nárÛstu vysazeného ci-zorodého akátu, kter˘ byl z úze-

mí v posledních letech odstranûn.Do budoucna je uvaÏováno o ce-loplo‰né probírce dfievin ve pro-spûch cenn˘ch spoleãenstev a Ïá-doucího charakteru území sezahájením pravidelného kosení.


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií ãervenohnûdé aÏ reza-vohnûdé slepence rokytenské fa-cie permokarbonu Boskovickébrázdy. V území najdeme antro-pogenní tvary, zejména agrárníterasy. Permokarbonské horninyjsou pÛdotvorn˘m substrátem,na nûmÏ se vytvofiily hnûdé pÛ-dy – kambizem typická s kam-bizemí rubefikovanou. V okolínavazují typické hnûdozemû.

Devaterník velkokvût˘ tma-v˘ (Helianthemum grandiflorum

subsp. obscurum) je typick˘m tep-lomiln˘m druhem.

âastûji neÏ v plnû zapojenévegetaci roste oÏanka kalamandra(Teucrium chamaedrys) v rozvol-nûn˘ch xerotermních spoleãenstvechna kamenit˘ch pÛdách.

Kopec se nachází uprostfied ze-mûdûlsky intenzívnû vyuÏívané kra-jiny. Je porostl˘ roztrou‰en˘mi dfie-vinami a teplomiln˘mi lady.

Suché a v˘slunné stránû sk˘tajípfiíhodné podmínky pro v˘skyt ãi-limníku fiezenského (Chamaecyti-

sus ratisbonensis).

4

3

2

1

Patoãkova horaVrchol a ãást severozápadnû exponovaného svahu Patoã-kovy hory (371,2 m n. m.) ve Zb˘‰ovské pahorkatinû, asi300 m severov˘chodnû od obce Neslovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Neslovice 350 – 371,2 m


Xerotermní travinobylinná lada s roztrou‰en˘mi

dfievinami a s bohat˘m v˘skytem zvlá‰tû chránû-

ného silnû ohroÏeného koniklece velkokvûtého.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

4


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-venkov

BO 53 329

Travobylinná vegetace na str-m˘ch svazích a skalních ost-roÏnách se nejvíce blíÏí svazuDiantho lumnitzeri-Seslerion.

Hostí celou fiadu v˘znamn˘chrostlinn˘ch druhÛ, jako je koni-klec velkokvût˘ (Pulsatilla gran-

dis), zvonek boloÀsk˘ (Campa-

nula bononiensis), fiefii‰niãníkskalní (Cardaminopsis pet-

raea), starãek celolist˘ (Tephro-

seris integrifolia), kavyl vlás-kovit˘ (Stipa capillata), chrpachlumní (Cyanus triumfetti),

divizna brunátná (Verbascum

phoeniceum), dvoj‰títek hlad-koplod˘ (Biscutella laevigata),

lomikámen trojprst˘ (Saxifra-

ga tridactylites), ãesnek Ïlut˘(Allium flavum), hadí mord ra-kousk˘ (Scorzonera austriaca),

hvozdík PotenderÛv (Dianthus

pontederae), kufiiãka ‰tûtinka-tá (Minuartia setacea), matefií-dou‰ka olysalá (Thymus glab-

rescens), modfienec chocholat˘(Muscari comosum), strdivkabrvitá (Melica cilliata), bû-lozáfika vûtvitá (Anthericum

ramosum) a kakost krvav˘ (Ge-

ranium sanguineum). Nejv˘-znamnûj‰ím druhem Pekárkyje endemick˘ hvozdík moravsk˘(Dianthus moravicus), rostoucípfiedev‰ím ve skalních stûnáchspolu s lomikámenem vÏdyÏiv˘m(Saxifraga paniculata) a pûcha-vou vápnomilnou (Sesleria albi-

cans).

ZVÍ¤ENA V území bylazji‰tûna vzácná mÛra pestro-skvrnka podzimní (Polymixis

xanthomista), z denních mot˘lÛ

napfi. okáã voÀavkov˘ (Brintesia

circe), z v˘znaãnûj‰ích druhÛstfievlíkovit˘ch stfievlík Scheid-lerÛv (Carabus scheidleri), s.koÏit˘ (C. coriaceus) a stfievlíkPlatyderus rufus. Vyskytuje sekudlanka náboÏná (Mantis re-

ligiosa). Z obratlovcÛ zde Ïijíje‰tûrka obecná (Lacerta agilis),

uÏovka hladká (Coronella aus-

triaca) a Èuh˘k obecn˘ (Lanius

collurio).

VYUÎITÍ Bûhem minuléhostoletí se po celém území znaãnûroz‰ífiil pÛvodnû vysazen˘ cizo-rod˘ akát. Od roku 1999 probí-há v území postupné odstraÀo-vání akátu a neÏádoucího bezuãerného. Od roku 2005 je pro-vádûno pravidelné kosení vrcho-lov˘ch travnat˘ch ploch.

BIBLIOGRAFIE 488, 513,902


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií odolné ãervenohnûdé aÏrezavohnûdé slepence rokytenskéfacie permokarbonu Boskovickébrázdy, které zde nad silnicí vy-tváfiejí mohutné, pro celé údolícharakteristické aÏ 30 metrÛvysoké skály. Svah je zvlnûn˘úpady. Dominantním pÛdnímpfiedstavitelem jsou tu hnûdé pÛ-dy – kambizem dystrická a kam-bizem rubefikovaná, s men‰ímiostrÛvky kambick˘ch rankerÛ.

KVùTENA V území je stá-le je‰tû hojn˘ trnovník akát, byÈjiÏ byl z fiady dílãích ploch od-stranûn. Ve v˘chodní ãásti se v‰akv˘znamnû uplatÀují i autoch-tonní druhy, jako je habr obecn˘

(Carpinus betulus), dub zimní(Quercus petraea), jilm habro-list˘ (Ulmus minor), lípa malo-listá (Tilia cordata), javor ba-byka (Acer campestre) neboj. mléã (A. platanoides). V zá-padní skalnaté ãásti rostou pÛ-vodní dfieviny pfiedev‰ím pfiiúpatí srázÛ a skal. Ve vy‰‰íchpartiích pfievaÏují kefie: hlohobecn˘ (Crataegus laevigata),

brslen evropsk˘ (Euonymus eu-

ropaeus), svída krvavá (Swida

sanguinea), slivoÀ trnitá (Pru-

nus spinosa) a vzácnû také skal-ník celokrajn˘ (Cotoneaster in-

tegerrimus) a rÛÏe bedrníkolistá(Rosa pimpinellifolia). Cha-rakteristické jsou ve vrcholov˘chplo‰inách rozpt˘lené staré duby.

Zaoblené a vypouklé slepenco-vé svahy s pfieváÏnû severní orientacijsou porostlé nízkostébeln˘mi tráv-níky s roztrou‰en˘mi dfievinami.

Zastínûnûj‰í skalnaté svahys hlub‰ím pÛdním profilem a kom-paktnûj‰ím vegetaãním krytem jsouideálním stanovi‰tûm pro silnûohroÏen˘ starãek celolist˘ (Tephro-

seris integrifolia).

PP Pekárka patfií k ‰estici lo-kalit endemického hvozdíku morav-ského (Dianthus moravicus).

3

2

1

Pekárka Plo‰ina kolem k. 279,8 m n. m. a pfiilehl˘ pfiíkr˘ prav˘svah neckovitého údolí fieky Jihlavy v Ivanãické kotlinû,jiÏnû od silnice ¤eznovice–Alexovice, 500 m západnû odobce Alexovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Alexovice 220 – 280 m


Severnû exponované slepencové svahy se skalní

a travinobylinnou vegetací a roztrou‰en˘mi dfie-

vinami, obklopené pfieváÏnû akátov˘mi porosty.

Teplomilná spoleãenstva s bohat˘m v˘skytem

zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin, zejména ende-

mického hvozdíku moravského.

Pfiírodnípamátka

1

2

3


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BO 54330

KVùTENA Na písãit˘chodvalech se uplatÀují pfiedev‰ímpion˘rské náletové dfieviny, jakoje bfiíza bûlokorá (Betula pen-

dula), topol bíl˘ (Populus alba)

nebo t. osika (P. tremula). Z ke-fiÛ se po okrajích území uplat-Àuje zejména bez ãern˘ (Sam-

bucus nigra), ale i rÛÏe ‰ípková(Rosa canina). V druhovû chu-d˘ch travobylinn˘ch porostechrostou nûkteré v˘znamnûj‰í dru-hy – bûlolist rolní (Logfia arven-

sis), svefiep rolní (Bromus ar-

vensis), strdivka sedmihradská(Melica transsilvanica) nebofiebfiíãek obecn˘ (Achillea mil-

lefolium).

VYUÎITÍ Po ukonãení tûÏ-by ropy bylo celé území prosté ja-kékoliv vegetace. V následujícíchdesetiletích do‰lo ke spontánní-mu rozvoji bylinného i dfievin-ného patra (v˘hradnû náletov˘chdfievin z okolí), které jiÏ koncem20. století souvisle pokr˘valovelké ãásti území. V kefiovémpatfie se rychle roz‰ifioval bezãern˘. V posledních letech bylyv území provádûny obãasné zá-sahy, spoãívající v rozvolÀovánínáletov˘ch porostÛ a odstraÀo-vání bezu ãerného.


GEOLOGIE Dno Cézavskénivy je sloÏené z fluviálníchsedimentÛ fieky Litavy. Pískovéodvaly jsou z vût‰í ãásti inkru-stovány ropou. PÛdy v okolí pís-kov˘ch odvalÛ tvofií velké plochyãernice typické, variety karboná-tové, lokálnû se znaky zasolení.

Vegetaãní kryt PP Písky je dru-hovû chud˘ a znaãnû rozvolnûn˘.

RÛÏe ‰ípková (Rosa canina)

obsazuje v˘slunné stránû a lada.

2

1

Písky OstrÛvek pískov˘ch odvalÛ v polích Cezavské nivy, asi300 metrÛ jihov˘chodnû od obce Telnice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Îatãany 188 m


Písky vytûÏené z hloubky pfii vrtn˘ch pracích a pfii

tûÏbû ropy v 50. aÏ 60. letech 20. století tvofií otev-

fiené plochy s rozpt˘len˘mi dfievinami, lemované

na okrajích souvisl˘mi porosty pion˘rsk˘ch dru-

hÛ listnáãÛ.

Pfiírodnípamátka

2

1


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-venkov

BO 55 331

phleoides). Z dal‰ích pozoru-hodn˘ch suchomiln˘ch a teplo-miln˘ch druhÛ se tu vyskytujenapfi. fiepík lékafisk˘ (Agrimonia

eupatoria), mafiinka psí (Aspe-

rula cynanchica), váleãka pra-pofiitá (Brachypodium pinna-

tum), pupava obecná (Carlina

vulgaris), máãka ladní (Eryn-

gium campestre), jahodníktrávnice (Fragaria viridis), pavi-nec modr˘ (Jasione montana),modfienec chocholat˘ (Muscari

comosum), jitrocel prostfiední(Plantago media), lipnice cibul-katá (Poa bulbosa), pryskyfiníkhliznat˘ (Ranunculus bulbo-

sus), krvavec men‰í (Sangui-

sorba minor), chmerek vytrval˘(Scleranthus perennis), chrpapor˘nská (Acosta rhenana),hvozdíãek prorostl˘ (Petrorha-

gia prolifera), radyk prutnat˘(Chondrilla juncea), bûlolist rol-ní (Logfia arvensis) a hofiec brvi-t˘ (Gentianopsis ciliata). Roz-trou‰enû se vyskytují kefie jalovceobecného (Juniperus commu-

nis). V porostech kefiÛ pfievládáslivoÀ trnitá (Prunus spinosa),hájky náletov˘ch dfievin tvofiíobvykle topol osika (Populus

tremula) a borovice lesní (Pinus

sylvestris).

ZVÍ¤ENA Bohatá je faunabezobratl˘ch, ze zvlá‰tû chrá-nûn˘ch druhÛ zde Ïijí napfi. mra-venec trávní (Formica pratensis),krajník hnûd˘ (Calosoma inqui-

sitor), sviÏník lesomil (Cicinde-

la sylvicola), otakárek fenyklov˘(Papilio machaon), li‰aj pry‰co-v˘ (Hyles euphorbiae), pfiástev-ník svízelov˘ (Chelis maculosa)

a v poslední dobû i kudlankanáboÏná (Mantis religiosa).Obratlovci jsou zastoupeni sle-p˘‰em kfiehk˘m (Anguis fragi-

lis), je‰tûrkou obecnou (Lacerta

agilis), uÏovkou hladkou (Co-

ronella austriaca), Èuh˘kem obec-n˘m (Lanius collurio), vzácnûpûnicí vla‰skou (Sylvia nisoria).

VYUÎITÍ V území je po-tfieba provádût redukci spontán-nû se roz‰ífiujících dfievin ve pro-spûch voln˘ch ploch s cenn˘mispoleãenstvy a cenn˘ch dfievina zároveÀ udrÏovat travobylin-né porosty alespoÀ obãasn˘m ko-sením nebo pfiepasením stádemovcí.


GEOLOGIE Severozápadníãást je budována paleozoick˘mimagmatity tfiebíãského masivu.Jedná se o porfyrické amfibolic-ko-biotitické melanokrátní ÏulyaÏ melanokrátní kfiemenné sye-nity. Od jihov˘chodní ãásti, bu-dované proterozoick˘m moravi-kem svratecké klenby, je tfiebíãsk˘masiv oddûlen tzv. bíte‰skou dis-lokací. Svrateckou klenbu tvofiídvojslídné, vzácnûji biotitické,ãasto porfyroblastické ruly bí-te‰ské skupiny. Lokalita leÏí nalevém pfiíkrém svahu hlubokozafiíznutého údolí bezejmenné-ho pravého pfiítoku fiíãky Libo-

chovky. StráÀ je exponovanák jihov˘chodu aÏ jihu. Z pÛd sezde nachází kyselá varieta kam-bizemû typické, na v˘chozech pod-loÏních hornin rankery.

KVùTENA V teplomiln˘chtrávnících na silikátov˘ch pÛ-dách svazu Koelerio-Phleion

phleoidis rostou napfi. hvozdíkkropenat˘ (Dianthus deltoi-

des), ãiãorka pestrá (Coronilla

varia), devaterník velkokvût˘tmav˘ (Helianthemum gran-

diflorum subsp. obscurum),smolniãka obecná (Steris visca-

ria) a bojínek tuh˘ (Phleum

PlánûTravinobylinná a kfiovinná lada na pfiíkrém svahu v údo-lí bezejmenného potoka Deblínské vrchoviny, asi 0,3 kmseverov˘chodnû od Kufiimské Nové Vsi.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Kufiimská Nová Ves 350 – 400 m

V˘mûra: Vyhlá‰eno: 19899,60 ha (ochranné pásmo 8,80 ha)

V komplexu b˘val˘ch pastvin s velmi ãlenit˘m

reliéfem se zachovala teplomilná spoleãenstva

krátkostébeln˘ch trávníkÛ, travinobylinn˘ch lemÛ

a kfiovin s roztrou‰en˘mi kefii jalovcÛ.

Pfiírodnípamátka

Pfiedmûtem ochrany v PP Plá-nû jsou suchomilná spoleãenstva b˘-val˘ch pastvin.

Pry‰ec chvojka (Tithymalus

cyparissias) – bûÏn˘ druh such˘chtrávníkÛ.

2

1

2

1


hajní (Poa nemoralis), na pro-svûtlen˘ch místech roste kostfia-va ovãí (Festuca ovina) a bikabûlavá (Luzula luzuloides).

LESNICTVÍ V rámci lesníhohospodafiení je potfieba podle si-

GEOLOGIE DÛleÏitá pa-leontologická lokalita s dokladypermokarbonské flóry a faunyBoskovické brázdy byla známajiÏ Dion˘zu ·túrovi v polovinû19. století. Území je tvofieno strmou, na nû-kolika místech aÏ kolmou stûnouo délce 50 m a v˘‰ce aÏ 6 m.Nachází se pfii úpatí pfiíkrého le-vého svahu údolí Neslovickéhopotoka. K povrchu vystupujípermokarbonské sedimenty Bos-kovické brázdy. V odkryvu lzenajít zejména Ïlutohnûdé aÏ‰edohnûdé jílovce, prachovcea jemnû aÏ stfiednû zrnité pís-kovce. Pfievládají ãervenohnûdé,pomûrnû odolné, jemnû aÏ stfied-nû zrnité arkózové pískovce, vy-tváfiející polohy v mocnostech aÏdo 0,5 m. PodruÏnû se objevujípískovce tmavo‰edé barvy. Naspodních vrstevních plocháchjsou patré hojné mechanoglyfya bioglyfy (vtisky, ãefiiny a stopypo ãinnosti organismÛ). Fosili-ferní sediment reprezentují vrst-vy slínovcÛ (vápnit˘ch jílovcÛaÏ prachovcÛ) v nûkolika centi-metrov˘ch mocnostech. Bitumi-nózní hmotou jsou zbarveny té-mûfi do ãerna, proto ãasto b˘vajíoznaãovány nevhodn˘m termí-nem uhelné lupky. Vrstvy jsou nazákladû ãetného paleontologic-kého obsahu fiazeny k nejspod-nûj‰ímu permu (spodní autun).Podle dosavadního ãlenûní sejedná o druh˘ obzor bituminóz-ních slínovcÛ hlavního ãerve-nohnûdého souvrství.Bituminózní slínovce se vyzna-ãují hojn˘mi doklady zejménaflóry. Odtud je popsána fiadadruhÛ pfiesliãek (z rodÛ Annu-

laria, Asterophyllites, Calami-

tes, Calamostachys), kapradina kapraìosemenn˘ch rostlin(rody Acitheca, Alethopteris,

Asterotheca, Callipteris, Cyc-

lopteris, Neuropteris, Odonto-

pteris, Pecopteris, Sphenopte-

ris). Z nahosemenn˘ch rostlinbyly objeveny kordaity (rodyCordaites, Poacoedaites) a jeh-liãnany (rody Walchia a Gom-

phostrobus). Vzácnûj‰í jsounálezy fauny, a to pfiedev‰ímzástupcÛ trnoploutv˘ch (tfi.Acanthodii), paprskoploutv˘chz ãeledi Aeduellichae (podtfi.Actinopterygii) a skelno‰upi-nat˘ch ryb rodu Palaeoniscus

(napfi. Palaeoniscus freislebe-

ni). Podle tûchto nálezÛ ryb bylochránûné území pojmenováno.Pokryv okolí skály tvofií kambi-zem rankerová s rankerem kam-bick˘m (litick˘m). PoblíÏ se vy-vinula luvizem typická, okrajovûpak i glej typick˘.

KVùTENA Strmá skalní stû-na je prakticky bez vegetace.Obklopují ji lesní porosty, vekter˘ch se stfiídají druhy svazuTilio-Acerion a fiádu Querce-

talia robori-petraeae. Pfievláda-jícími dfievinami jsou dub zim-ní (Quercus petraeae), habrobecn˘ (Carpinus betulus), ja-vor mléã (Acer campestre) a j.klen (A. pseudoplatanus), pfii-mí‰ena je lípa malolistá (Tilia

cardata) a borovice lesní (Pinus

sylvestris). Kefiové patro tvofiídruhy stromového patra a dálejasan ztepil˘ (Fraxinus excel-

sior) s lískou obecnou (Corylus

avellana). V druhovû chudémbylinném podrostu nejvíce zauj-me konvalinka vonná (Conval-

laria majalis), pitulník horsk˘(Galeobdolon montanum),

zvonek broskvoÀolist˘ (Campa-

nula persicifolia), svízel lesní(Galium sylvaticum), z kapra-din osladiã obecn˘ (Polypodium

vulgare), z trav hlavnû lipnice

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BO 56332

tuace pfiípadnû provádût reduk-ci spontánního náletu dfievin.

BIBLIOGRAFIE 20, 285,429, 787, 1038


LoÏiskov˘ v˘choz bíle zbarve-n˘ch zvûtrávajících bituminózníchslínovcÛ.

Paprskoploutvá ryba z ãelediAeduellidae z fosiliferní vrstvy ná-leÏející tzv. fiíãanskému obzoru.

Ve vrstvû bituminózních slí-novcÛ se nachází otisky skelno‰upi-nat˘ch ryb rodu Palaeoniscus, kres-ba druhu Palaeoniscus freislebeni.

3

2

1

Rybiãková skála Skalní v˘choz na levém svahu údolí Neslovického po-toka ve Zb˘‰ovské pahorkatinû, 1 km západnû od obceNeslovice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Zb˘‰ov u Oslavan 296 – 300 m


B˘val˘ kamenolom – v˘znamná paleontologická

lokalita otiskÛ prvohorních rostlin a ryb.

Pfiírodnípamátka

1

2

3


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-venkov

BO 57 333

trsÛ chrpy chlumní (Cyanus tri-

umfettii) podél pû‰iny od ml˘na.V˘znamná je velmi rozsáhlá po-pulace pochybku prodlouÏeného(Androsace elongata). V severo-západním svahu pod ml˘nemroste pryskyfiník ilyrsk˘ a diviz-na brunátná. Na temeni hfibít-ku vybíhajícího k obci zase ko-zinec viãencovit˘ (Astragalus

onobrychis), chrpa chlumní,kavyl vláskovit˘ (Stipa capilla-

ta) a ojedinûle sasanka lesní(Anemone sylvestris). Charak-teristické jsou zde porosty ãistcepfiímého (Stachys recta), tolitylékafiské (Vincetoxicum hirun-

dinaria), bûlozáfiky vûtvité (Ant-

hericum ramosum) a kakostukrvavého (Geranium sanguine-

um). V území lze navíc na-lézt zvonek boloÀsk˘ (Campa-

nula bononiensis), ãesnek Ïlut˘(Allium flavum), hvozdík Pon-tederÛv (Dianthus pontede-

rae), matefiídou‰ku olysalou(Thymus glabrescens), ãestecklasnat˘ (Pseudolysimachion

spicatum), modfienec chocholat˘(Muscaria comosum), pry‰ec

mnohobarv˘ (Tithymalus epit-

hymoides) nebo strdivku sed-mihradskou (Melica transsil-

vanica).

Volné travnaté plochy po celémúzemí jsou lemovány pfiípadnûprostoupeny kefiov˘mi porosty sezastoupením skalníku ãernoplo-dého (Cotoneaster melanocar-

pus), hlohu obecného (Cratae-

gus laevigata), brslenu evropského(Euonymus europaeus), b. bra-daviãnatého (E. verrucosus),

ptaãího zobu obecného (Ligust-

rum vulgare), fie‰etláku poãisti-vého (Rhamnus cathartica) ne-bo rÛÏe ‰ípkové (Rosa canina)

a vzácnû i kalinou tu‰alají (Vi-

burnum lantana).

Pahorek Santonu je pfiedev‰ím zeseveru lemován druhovû pestr˘mzapojen˘m dfievinn˘m porostems javorem mléãem (Acer plata-

noides), j. klenem (A. pseudo-

platanus), habrem obecn˘m(Carpinus betulus), lískou obec-nou (Corylus avellana), jasanemztepil˘m (Fraxinus excelsior),

dubem zimním (Quercus pet-

raea), jefiábem ptaãím (Sorbus

aucuparia), lípou malolistou(Tilia cordata), vzácnû s jefiá-bem bfiekem (Sorbus tormina-

lis) a jilmem habrolist˘m (Ul-

mus minor). Hojnû vysazená jezde borovice lesní (Pinus sylve-

stris) a b. ãerná (P. nigra). Po-rost má bohatû vyvinuté kefiovépatro. V horních partiích sever-ních svahÛ rostou mohutné dfií-ny jarní (Cornus mas), ve víceplochách také bohaté porostyskalníku ãernoplodého.

ZVÍ¤ENA Z bezobratl˘chse vyskytuje napfiíklad kudlan-ka náboÏná (Mantis religiosa)

a otakárek ovocn˘ (Iphiclides

podalirius). Obratlovci jsou za-stoupeni je‰tûrkou obecnou (La-

certa agilis), slep˘‰em kfiehk˘m(Anguis fragilis), lejskem ‰ed˘m(Muscicapa striata) a Èuh˘kemobecn˘m (Lanius collurio).

HISTORIE Kopec Santonje v˘znamnou kulturnû-historic-kou lokalitou v rámci územíSlavkovského boji‰tû. Sehrál jed-nu z v˘znamn˘ch rolí pfii bitvûu Slavkova v roce 1805. Kap-le Panny Marie SnûÏné bylana vrcholu Santonu zbudovánav 19. století. KaÏdoroãnû se zdezaãátkem prosince pofiádají vzpo-mínkové akce k uctûní památkyobûtí bitvy tfií císafiÛ. Pfii posled-ní z nich (koncem roku 2005)do‰lo k nemalému po‰kozenínejcennûj‰ích ãástí chránûnéhoúzemí.

VYUÎITÍ Bûhem minuléhostoletí se po celém území znaãnûroz‰ífiil cizorod˘ akát s podros-tem bezu ãerného, ‰efiík obecn˘.V roce 1995 byla zahájena dlou-hodobá rozsáhlá rekonstrukcevãetnû ochranného pásma. Odroku 1999 je realizována pra-videlná údrÏba travobylinn˘chporostÛ kosením.


GEOLOGIE Kopec je slo-Ïen z raãick˘ch a luleãsk˘chslepencÛ lí‰eÀského souvrství(svrchní visé) moravskoslezskéhokulmu a vystupuje z okolí tvo-fieného vápnit˘mi jíly a pískybadenu karpatské pfiedhlubnû.Jedná se o vrchol tektonicky po-kleslé kry. Nejmlad‰í pokryv tvo-fií pleistocenní spra‰e. Na vlast-ním území i v jeho ochrannémpásmu vznikly silnû kyselé hnûdépÛdy, pfiedev‰ím kambizem dy-strická. Ze severu a západu jsouobklopeny ãernicí typickou (va-rietou karbonátovou), z jihu a v˘-chodu pak ãernozemí typickou.

KVùTENA Santon je tra-diãní lokalitou teplomilné ve-getace. Nejcennûj‰í je samotn˘pahorek s kapliãkou, v jehoÏ hor-ních partiích roste hojnû kosatecnízk˘ (Iris pumila). PÛsobivéjsou rovnûÏ porosty stovek di-vizen brunátn˘ch (Verbascum

phoeniceum) a veãernic smut-n˘ch (Hesperis tristis), tisícepryskyfiníkÛ ilyrsk˘ch (Ranun-

culus illyricus) nebo bohat˘ch

Vrch Santon je v˘znamnou pfií-rodovûdnou i historickou lokalitou.

Silnû ohroÏen˘ pochybek pro-dlouÏen˘ (Androsace elongata) jev pfiírodû stále vzácnûj‰ím druhem.

2

1

Santon Mendip Santon 296 m n. m. ve ·lapanické pahorkatinû,200 m od jihozápadního okraje obce TvaroÏná.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: TvaroÏná 260 – 296 m


Otevfiené travinobylinné plochy ãetn˘ch chránû-

n˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ rostlin.

Pfiírodnípamátka

1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Brnûnsko

BO 58334

GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií biotitické pararuly, mís-ty migmatizované aÏ migmatitys vloÏkami metabazitÛ a me-tatufÛ svrateckého masivu. Nazvûtralinovém plá‰ti jsou místypatrné pfiekryvy spra‰ov˘ch hlín,v mûlkém Ïlebu pfii jiÏním okra-ji rezervace najdeme mocnûj‰ívrstvy hlinit˘ch deluviofluviál-ních sedimentÛ. Svah je zvlnû-n˘ úpady. Vyvinuly se tu vût‰inoukambizemû typické, zejména vevrcholové ãásti pfiecházející v sil-nû kamenité kambizemû ran-kerové.

KVùTENA Ve v˘‰kovû a vû-kovû rozrÛznûném porostu kvût-naté buãiny (Fagion) dominujebuk lesní (Fagus sylvatica), dohlavní úrovnû místy zasahujei vtrou‰ená lípa malolistá (Tilia

cordata), která v‰ak vût‰inou zÛ-stává spolu s vtrou‰en˘m habremobecn˘m (Carpinus betulus)

v podúrovni. OstrÛvkovitû se ob-jevuje zmlazení lípy, javoru mlé-ãe (Acer platanoides), j. klenu(A. pseudoplatanus), jasanuztepilého (Fraxinus excelsior)

a buku. DoÏívající porost mámísty pralesovit˘ charakter a nej-star‰í buky dosahují prÛmûrukmene kolem jednoho metru.V bylinném podrostu se uplat-Àuje svízel vonn˘ (Galium odo-

ratum), kyãelnice cibulkonosná(Dentaria bulbifera), baÏankavytrvalá (Mercurialis peren-

nis), Ïindava evropská (Sanicu-

la europaea), samorostlík klas-nat˘ (Actaea spicata), hojnûtaké pry‰ec mandloÀovit˘ (Ti-

thymalus amygdaloides), v jar-ním aspektu kyãelnice devítilistá(Dentaria enneaphyllos) a hra-chor jarní (Lathyrus vernus).

Z v˘znamn˘ch druhÛ je nejhoj-nûj‰í brambofiík nachov˘ (Cy-

clamen purpurascens), ménûãast˘mi jsou kru‰tík modrofialo-v˘ (Epipactis purpurata), okro-tice dlouholistá (Cephalanthera

longifolia) nebo korálice troj-klanná (Corallorhiza trifida).

V tûsné blízkosti rezervace ojedi-nûle roste vratiãka mûsíãní (Bo-

trychium lunaria).

ZVÍ¤ENA Z lesních plÏÛbyly nalezeny napfi. vlahovkanarudlá (Monachoides incar-

nata), sítovka bl˘‰tivá (Aegopi-

nella minor), vfietenatka obecná(Alinda biplicata) a vrásenkaokrouhlá (Discus rotundatus).

Z druhÛ mot˘lÛ typick˘ch probuãiny byly zji‰tûny napfi. píìal-ky ‰edokfiídlec fiíjnov˘ (Epirrita

christii), skvrnopásník jilmov˘(Calospilos sylvata), srpokfiídlecbukov˘ (Watsonalla cultraria)

a bekynû ãerné L (Arctornis

l-nigrum). Obratlovci jsou za-stoupeni lejskem bûlokrk˘m (Fi-

cedula albicollis) a holubemdoupÀákem (Columba oenas).

LESNICTVÍ V rámci lesníhohospodafiení je potfieba podporo-vat pfiirozené zmlazení buku.


Brhlík lesní (Sitta europaea)

je znám˘ tím, Ïe zazdívá vletov˘otvor hnízdní dutiny na rozmûrsvého tûla.

Hrachor jarní (Lathyrus ver-

nus) se v listnat˘ch lesích vyskytujevelmi ãasto.

RÛznovûk˘ bukov˘ porost vevrcholové ãásti ZCHÚ.

Srpokfiídlec bukov˘ (Watso-

nalla cultraria).

4

3

2

1

Slunnáâást lesních porostÛ na levém svahu hluboko zafiíznutéhoúdolí Mar‰ovského potoka (zvaného Mar‰ovsk˘ Ïleb) v˘-chodnû k. 453 m n. m. v Deblínské vrchovinû, asi 2,0 kmsevernû od LaÏánek.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: LaÏánky u Veverské 340 – 425 mBít˘‰ky


Zbytek pfiestárlého bukového porostu místy pra-

lesovitého charakteru s prÛmûry kmenÛ dosahu-

jícími pfii zemi více neÏ jednoho metru. V˘znaã-

ná zoologická a botanická lokalita.


1

23

4


a skalních v˘chozÛ se ostrÛvkovi-tû nacházejí rankery a litozemû.

KVùTENA Vegetaci v zahli-nûn˘ch sutích pfii úpatí a vesvahov˘ch Ïlebech tvofií lipovéjavofiiny (Aceri-Carpinetum)

s podrostem ostfiice prstnaté(Carex digitata), strdivky nicí(Melica nutans), svízele vonné-ho (Galium odoratum), jater-níku trojlaloãného (Hepatica

nobilis) aj. Na konvexních tva-rech je vesmûs stfiídají ãern˘‰ovédubohabfiiny (Melampyro ne-

morosi-Carpinetum) s dubemzimním (Quercus petraea) a pfií-mûsí buku lesního (Fagus sylva-

tica), habru obecného (Carpinus

betulus) a lípy malolisté (Tilia

cordata) s podrostem biky bûla-vé (Luzula luzuloides), svízelelesního (Galium sylvaticum)

a hrachoru jarního (Lathyrus

vernus). Na hranách svahu a naokrajích skal najdeme fragmentyteplomiln˘ch bfiekov˘ch doubrav(Sorbo torminalis-Quercetum)

s dubem zimním, náprstníkemvelkokvût˘m (Digitalis grandi-

flora), jestfiábníkem zedním

(Hieracium murorum) aj. Nateráskách skály nad tunelemroste tafiice skalní (Aurinia sa-

xatilis) a pûchava vápnomil-ná (Sesleria albicans), v horníãásti skalní stûny pfieÏívá i jedenexempláfi tisu ãerveného (Taxus

baccata). Na bfiehu Svratky se na-chází fragment ptaãincové ol‰iny(Stellario-Alnetum glutinosae),v nûmÏ se vyskytuje i rÛÏe pfievis-lá (Rosa pendulina).

ZVÍ¤ENA Plazi jsouzastoupeni slep˘‰em kfiehk˘m(Anguis fragilis), je‰tûrkou obec-nou (Lacerta agilis), uÏovkouhladkou (Coronella austriaca),

podél fieky vzácnû u. podpla-matou (Natrix tessellata), ptácilejskem bûlokrk˘m (Ficedula

albicollis), lejskem ‰ed˘m (Mus-

cicapa striata), rehkem zahrad-ním (Phoenicurus phoenicu-

rus), datlem ãern˘m (Dryocopus

martius), Ïlunou zelenou (Picus

viridis), strakapoudem prostfied-ním (Dendrocopos medius),

krutihlavem obecn˘m (Jynx tor-

quilla), holubem doupÀákem(Columba oenas), krkavcemvelk˘m (Corvus corax) nebo v˘-rem velk˘m (Bubo bubo). NaSvratce hnízdí skorec vodní(Cinclus cinclus).

LESNICTVÍ V rámci lesníhohospodafiení je potfieba postupnûredukovat cizorod˘ akát a jeh-liãnaté dfieviny ve prospûch pfii-rozené druhové skladby.


GEOLOGIE Území budujíproterozoické horniny moravikasvratecké klenby. Jedná se o bí-te‰skou skupinu, tvofienou dvoj-slídn˘mi, vzácnûji biotitick˘mirulami, ãasto porfyroblastick˘mi.Lokalita leÏí v hluboko zafiíznu-tém údolí fieky Svratky, která zdevytvofiila v˘razn˘ zaklesnut˘meandr kolem úzkého skalního

hfibetu, kter˘m je prokopán tunelÏelezniãní trati Ti‰nov–Îìárnad Sázavou. Zejména na pra-vém údolním svahu najdemeãetné skalní v˘chozy v podobûskalních stûn, mrazov˘ch srubÛaÏ izolovan˘ch skal. Na mírnûj-‰ích svazích je vytvofiena typic-ká kambizem (nasycená i kyse-lá). V extrémních polohách sutí

Sokolí skálaLesní porosty na pfiíkrém levém a pravém údolním svahuúdolí fieky Svratky v S˘kofiské hornatinû nedaleko papír-ny Prudká, 1 km v˘chodnû aÏ jihov˘chodnû od Doub-ravníku.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Doubravník, 300 –510 mPodolí u Boraãe


Na prudk˘ch skalnat˘ch svazích v hluboce zafiíz-

nutém údolí fieky se zachoval rozsáhl˘ komplex

pfiirozen˘ch lesních porostÛ a skalní vegetace.


Na mrazov˘ch srubech se v ex-trémních polohách v okolí skal na-lézají fragmenty teplomiln˘ch bfieko-v˘ch doubrav.

Îluna zelená (Picus viridis).2

1

1

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

Okres Brno-venkov

BO 59 335

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

gilis) a ol‰í lepkavou (Alnus

glutinosa). Mezofilnûj‰í dfievi-ny rostou podél bfiehÛ baÏinky:javor klen (Acer pseudoplata-

nus), habr obecn˘ (Carpinus

betulus), jasan ztepil˘ (Fraxinus

excelsior) nebo dub zimní (Qu-

ercus petraea).V pomûrnû rozsáhl˘ch fragmen-tech se dochovaly v minulosticharakteristické mokfiadní po-rosty vysok˘ch ostfiic, napfi. ost-fiice latnaté (Carex paniculata).

Podél jezírka pod silnicí pravi-delnû vykvétá nápadn˘ blatouchbahenní (Caltha palustris), ko-satec Ïlut˘ (Iris psedacorus) ne-bo kyprej obecn˘ (Lythrum sa-

licaria). Do jezírka byl vysazenleknín (Nymphaea sp.) a pfiijeho bfiehu byl dokonce pfied nû-kolika roky objeven prstnatecmájov˘ (Dactylorhiza majalis),

kter˘ se tu snad v minulosti pra-videlnû vyskytoval.

ZVÍ¤ENA V baÏince bylazji‰tûna pozoruhodná mÛra rá-kosnice ostfiicová (Phragmati-

phila nexa). Z pavoukÛ bylanalezena vzácná pavuãenkaPanamomops fagei a skákav-ka Marpissa muscosa. Dal‰ívzácné druhy se vyskytují v oko-lí chránûného území, napfi.mravencÛm podobná skákavkamravenãí (Myrmarachne for-

micaria) a snovaãka sehnutá(Dipoena prona). ObojÏivelní-ci jsou zastoupeni ãolkem velk˘m(Triturus cristatus), ã. obecn˘m(T. vulgaris), kuÀkou obecnou(Bombina bombina), rosniãkouzelenou (Hyla arborea), ropu-

chou obecnou (Bufo bufo), sko-kanem hnûd˘m (Rana tempo-

raria), s. ‰tíhl˘m (R. dalmati-

na), plazi uÏovkou obojkovou(Natrix natrix), ptáci potápkoumalou (Tachybaptus ruficollis),

chfiástalem vodním (Rallus

aquaticus) a nepravidelnû takémotákem pochopem (Circus ae-

ruginosus).

VYUÎITÍ BaÏinka vzniklanûkdy pfied sto lety v souvislostis v˘stavbou Ïeleznice z Brna doMoravsk˘ch Bránic. Je‰tû v roce1953 bylo území tvofieno slatin-n˘m mokfiadem s dominancí vy-sok˘ch ostfiic a pravidelnû kose-n˘mi mokr˘mi loukami. Bûhem60. let 20. století do‰lo k vodo-hospodáfisk˘m úpravám s nega-

tivními dopady na vodní reÏim.V dal‰ím období v‰ak do‰lo zno-vu k zemním úpravám v souvis-losti s v˘stavbou produktovodÛ,které vyvolaly pozitivní zmûnyvodního reÏimu. PÛvodní loukyse postupnû zmûnily v zapojenourákosinu. JiÏ fiadu let jsou v úze-mí redukovány náletové dfieviny.V pfiedjafií roku 1993 bylo úze-mí postiÏeno havárií ropovodu.Po následn˘ch nápravn˘ch opat-fieních dotãená plocha úspû‰nûzregenerovala. Pod silniãní ko-munikaci byl vybudován pod-chod pro obojÏivelníky.

BIBLIOGRAFIE 174, 278,889, 980, 1017


GEOLOGIE ¤íãka Bobra-va vytváfií v prÛlomovém údolízaklesnut˘ meandr. Na jeho dnûse vyvinula ‰iroká údolní niva.Území zabírá celkou ‰ífiku nivymezi silnicí a úpatím pfiíkréholevého svahu. Skalní podloÏí nalevém svahu tvofií biotitickáa amfibol-biotitická rula. NivaBobravy je sloÏená z kvartérníchfluviálních sedimentÛ, a to zespodního ‰tûrkopísãitého souvrst-ví pleistocenního stáfií a svrch-ního souvrství povodÀov˘ch se-dimentÛ holocenního stáfií. Napodmáãeném území v nivû Bob-ravy zastupuje pÛdní pokryv flu-vizem glejová, lokálnû s glejemtypick˘m.

KVùTENA Území má dnespfieváÏnû podobu zapojeného, navelké plo‰e terestrického porosturákosu obecného (Phragmites

australis) s ostrÛvkovitû aÏ jed-notlivû se uplatÀujícími vlhko-miln˘mi dfievinami: vrbou bílou(Salix alba), v. kfiehkou (S. fra-

Brnûnsko

BO 60336

K dosti ãast˘m druhÛm na lo-kalitû patfií i ostfiice ‰tíhlá (Carex

gracilis).

Vrba kfiehká (Salix fragilis)

patfií v prostoru jiÏní Moravy spolus vrbou bílou (Salix alba) k nej-hojnûj‰ím dfievinám tzv. mûkkéholuhu.

Stfielická baÏinka po provede-n˘ch biotechnick˘ch zásazích.

3

2

1

Stfielická baÏinkaâást nivy pfii levém bfiehu fiíãky Bobravy pod náspemÏelezniãní trati Stfielice–Moravské Bránice v Ofiechov-ské pahorkatinû, asi 1 km od jihozápadního okraje obceStfielice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Stfielice u Brna 270 m


Mokfiad s voln˘mi plochami vodní hladiny a roz-

trou‰en˘mi dfievinami, rákosinami a zbytky pÛ-

vodních slatinn˘ch ostfiicov˘ch luk. Lokalita fiady

zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ ÏivoãichÛ, zejména

obojÏivelníkÛ.

Pfiírodnípamátka

3

1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

(Melampyro nemorosi-Carpi-

netum). Ve stromovém patfie do-minuje dub zimní (Quercus

petraea) a habr obecn˘ (Carpi-

nus betulus) a dále zde rostoujavor babyka (Acer campestre),

jefiáb bfiek (Sorbus torminalis),

jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsi-

or), javor mléã (Acer platanoi-

des), jilm habrolist˘ (Ulmus

minor), lípa velkolistá (Tilia

platyphyllos), na v˘slunn˘chstanovi‰tích vzácnû i dfiín jarní(Cornus mas) a dub p˘fiit˘(Quercus pubescens). V kefio-vém patfie najdeme brslen bra-daviãnat˘ (Euonymus verruco-

sus), b. evropsk˘ (E. europaeus),

hloh jednosemenn˘ (Crataegus

monogyna), h. obecn˘ (C. lae-

vigata), ptaãí zob obecn˘ (Li-

gustrum vulgare), rÛÏi ‰ípkovou(Rosa canina) nebo slivoÀ trni-tou (Prunus spinosa).

V bohatém bylinném patfie jsouãasté porosty tfiemdavy bílé(Dictamnus albus) a vyskytujíse i nûkteré dal‰í v˘znamné dru-hy: lilie zlatohlávek (Lilium


okrotice bílá (Cephalanthera

damasonium), vemeník dvou-list˘ (Platanthera bifolia), kru‰-tík modrofialov˘ (Epipactis

purpurata), prvosenka jarní(Primula veris), p. vy‰‰í (P. ela-

tior), kamejka modronachová(Lithospermum purpurocae-

ruleum) nebo smldník jelení(Peucedanum cervaria).

ZVÍ¤ENA Z hmyzu bylyzji‰tûny nûkteré fiid‰í druhy,napfi. drabãík Quedius ventra-

lis, krasec Eurythyrea quercus

a stuÏkonoska dubová (Catocala

sponsa). Nalezen byl také vzác-n˘ pavouk skákavka mraven-ãí (Myrmarachne formicaria).

Ptáci jsou zastoupeni lejskem bû-lokrk˘m (Ficedula albicollis)

nebo Ïluvou hajní (Oriolus

oriolus).

LESNICTVÍ V posledních le-tech byl z porostÛ odstranûncizorod˘ akát. V rámci lesníhohospodafiení je potfieba podle si-tuace pfiípadnû provádût pomíst-ní probírky dfievin ve prospûchcenn˘ch ploch nebo dfievin.


GEOLOGIE Skalní podlo-Ïí tvofií biotitick˘ granodiorit typTetãice, kter˘ místy na svahutvofií mrazové sruby, pod kter˘-mi jsou sutû. Na podloÏí kysel˘chvyvfiel˘ch hornin zde vzniklyhnûdé pÛdy, reprezentované ky-selou varietou kambizemû typic-

ké. Lokálnû ji doplÀují ostrÛvkytypick˘ch rankerÛ aÏ litozemí.

KVùTENA Porosty jsoutvofieny mozaikou teplomiln˘chbfiekov˘ch doubrav (Sorbo tor-

minalis-Quercetum) a hercyn-sk˘ch ãern˘‰ov˘ch dubohabfiin

Okres Brno-venkov

BO 61 337

Prudk˘ lev˘ údolní svah Bob-ravy v PP Stfielického lesa s porostyteplomilné doubravy.

Údolí Bobravy je nejsevernûj-‰ím znám˘m nalezi‰tûm ãernopáskytfiemdavové (Pyrrhia purpurina) vestfiední Evropû.

Prvosenka jarní (Primula ve-

ris) osídluje pfiíhodná lesní stano-vi‰tû.

Tfiemdava bílá (Dictamnus al-

bus) s v˘raznou kvûtní kresbou.

4

3

2

1

Stfielick˘ les Prudké aÏ skalnaté svahy nad lev˘m bfiehem hluboko za-fiíznutého prÛlomového údolí fiíãky Bobravy v Ofiechovsképahorkatinû, 2 km jihojihov˘chodnû od Stfielic.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Stfielice u Brna 243 – 304 m


Zachovalé porosty s pfievahou dubu zimního

a habru obecného na pfiíkrém svahu s jiÏní aÏ ji-

hov˘chodní expozicí nad lev˘m bfiehem Bobravy

s bohat˘m v˘skytem teplomiln˘ch rostlin v by-

linném podrostu, zejména tfiemdavy bílé.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

4


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

svída krvavá (Swida sangui-

nea), na lesních okrajích ptaãízob obecn˘ (Ligustrum vulga-

re), hloh (Crataegus sp.), slivoÀtrnitá (Prunus spinosa) a takérÛÏe keltská (Rosa gallica).

V druhovû pestrém bylinnémpodrostu se vyskytuje korálicetrojklanná (Corallorhiza trifi-

da), bradáãek vejãit˘ (Listera

ovata), vemeník dvoulist˘ (Pla-

tanthera bifolia), v. zelenav˘ (P.chlorantha) nebo prvosenka jar-ní ‰edavá (Primula veris subsp.canescens). Pfiedev‰ím v proslu-nûn˘ch ãi rozvolnûn˘ch lesníchlemech zde dále roste sesel roãní(Seseli annuum), ãernohlávekvelkokvût˘ (Prunella grandiflo-

ra), matefiídou‰ka olysalá (Thy-

mus glabrescens), vrabeãniceroãní (Thymelaea passerina),

mochna bílá (Potentilla alba),

pry‰ec hranat˘ (Tithymalus an-

gulatus) nebo hvûzdnice chlum-ní (Aster amellus).

Na lokalitû byly nalezeny nûkte-ré vzácné druhy hub: mucho-mÛrka císafika (Amanita caesa-

rea), hfiib FechtnerÛv (Boletus

fechtneri) a h. královsk˘ (B. re-

gius). Z dal‰ích vzácn˘ch druhÛpak napfi. hfiib bronzov˘ (Bole-

tus aereus), h. nachov˘ (B. rho-

doxanthus), h. rudonachov˘ (B.

rhodopurpureus) a h. pruÏn˘(Aureoboletus gentilis).

ZVÍ¤ENA Z nápadnûj‰íchdruhÛ hmyzu byly na jiÏnímokraji zji‰tûni otakárek ovocn˘(Iphiclides podalirius) a mize-jící li‰aj pry‰cov˘ (Hyles eu-

phorbiae). Ptáci jsou zastoupe-ni lejskem bûlokrk˘m (Ficedula

albicollis) nebo Ïluvou hajní(Oriolus oriolus).

VYUÎITÍ Koncem 19. sto-letí nebylo území zalesnûno. Pozalesnûní se hospodafiilo pafiezi-nov˘m zpÛsobem a ãetné lesnísvûtliny umoÏÀovaly prÛbûÏnouvysokou druhovou pestrost tepl-omilné flóry. Je‰tû v roce 1950se tu vyskytoval l˘kovec vonn˘(Daphne cneorum). PÛvodníspoleãenstvo Potentillo albae--Quercetum bylo posléze degra-dováno dynamick˘m rozvojem

lipnice hajní (Poa nemoralis)

a samovoln˘m zapojením po-rostu.

LESNICTVÍ V rámci lesníhohospodafiení je potfieba podle si-tuace provádût lokální probír-ky dfievin, ve prospûch cenn˘chploch.


GEOLOGIE Morfostruk-turnû se jedná o vrchol kry hor-nin brnûnského masivu, pokleslépodél zlomÛ a obklopen˘ váp-nit˘mi jíly (tégly) spodního ba-denu. Vrchol má sloÏitou geolo-gickou stavbu. Skalní podloÏíseverov˘chodní ãásti tvofií diori-ty a jihov˘chodní ãásti metaba-zalty brnûnského masivu, kterése na mendipu st˘kají na zlo-mu smûru SV–JZ. Badenskétégly v okolí pokr˘vá pleistocen-ní spra‰. Pod lesním porostemvznikla na vyvfiel˘ch hornináchkambizem typická (kyselá) s kam-bizemí dystrickou. Tyto pÛdníjednotky jsou obklopeny zornû-n˘mi celky hnûdozemû typickéa ãernozemû hnûdozemní naspra‰i.

KVùTENA Porosty jsoutvofieny mozaikou bfiekov˘chdoubrav (Sorbo torminalis-

-Quercetum) a ãern˘‰ov˘ch du-bohabfiin (Melampyro nemo-

rosi-Carpinetum). Dominant-ní dfievinu tvofií dub zimní(Quercus petraea), místy je pfii-mí‰ena borovice lesní (Pinus syl-

vestris), lípa malolistá (Tilia

cordata) a buk lesní (Fagus syl-

vatica). V kefiovém patfie rostelíska obecná (Corylus avellana),

kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus),

Brnûnsko

BO 62338

Jen díky mykorhize mÛÏe vy-tvofiit hlístník hnízdák (Neottia

nidus-avis) svá pozoruhodná kvû-tenství.

Jarní aspekt dubohabrovéholesa v PP ·iberná.

Nápadnou housenku li‰ajepry‰cového (Hyles euphorbiae) ne-lze na pry‰cích pfiehlédnout.

3

2

1

·iberná Zalesnûn˘ vrchol a svahy asi 700 m dlouhého hfibítku k.·iberná (358,8 m n. m.) protaÏeného smûrem SZ–JVv ¤eãkovickém prolomu, asi 1 km jihov˘chodnû od mûstaKufiim.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Kufiim 320 – 358,8 m


Dubohabrov˘ porost s typick˘m bylinn˘m pod-

rostem a s v˘skytem nûkter˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch

druhÛ rostlin.

Pfiírodnípamátka

1

2

3


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

(Oxytropis pilosa), ÏluÈuchoumen‰í (Thalictrum minus) ne-bo kavylem vláskovit˘m (Stipa

capillata). Charakteristické jsouporosty kruãinkovce poléhavého(Corothamnus procumbens),

ãilimníku rakouského (Chama-

ecytisus austriacus) a ã. fiezen-ského (Ch. ratisbonensis).

Dfieviny v území rostou jen roz-trou‰enû. Jde o ovocné stromya nûkteré druhy kefiÛ: slivoÀ trni-tou (Prunus spinosa), brslen ev-ropsk˘ (Euonymus europaeus),

rÛÏi ‰ípkovou (Rosa canina) ne-bo svídu krvavou (Swida san-

guinea). Nemalé plochy územíjsou porostlé tfie‰ní kfiovitou (Ce-

rasus fruticosa) a nepoãetnû sezde vyskytuje i rÛÏe keltská (Ro-

sa gallica).

ZVÍ¤ENA Rezervace je v˘-znamnou entomologickou loka-litu. Typické jsou svatební letyobou druhÛ na‰ich otakárkÛ:o. ovocného (Iphiclides podali-

rius) a o. fenyklového (Papilio

machaon). Rezervace je jedin˘mmístem v˘skytu pouzdrovníãkaColeophora niveistrigella v âes-ké republice. Za pozoruhodnélze povaÏovat i nálezy nesytky‰tíhlé (Chamaesphecia astati-

formis) a vfietenu‰ky ãtveroteãné(Zygaena punctum). Z broukÛzde byl zji‰tûn pomûrnû vzác-n˘ chrobák Onthophagus vitu-

lus, z dvoukfiídl˘ch teplomilnámasafika Sarcophaga palavae.Obratlovci jsou zastoupeni je‰-tûrkou obecnou (Lacerta agilis),

Èuh˘kem obecn˘m (Lanius col-

lurio) a vzácnû také strnademluãním (Miliaria calandra),

bramborníãkem ãernohlav˘m(Saxicola torquata) a pûnicí vla‰-skou (Sylvia nisoria). V okolníchsadech a zahradách hnízdí stra-

kapoud jiÏní (Dendrocopos sy-

riacus) a krutihlav obecn˘ (Jynx

torquilla) a snad se tu dodnesvyskytuje i sysel obecn˘ (Sper-

mophilus citellus).

VYUÎITÍ Je‰tû v roce 1953bylo okolí rezervace zemûdûl-sky obhospodafiováno. Pozdûjibylo území postupnû opu‰tûnoa vznikla travobylinná lada.Místy se zaãal ‰ífiit akát, slivoÀtrnitá a svídy krvavá. Od ro-ku 2006 se plánuje postupnéomezování dfievin.


GEOLOGIE Horninov˘podklad je tvofien neogenními se-dimenty karpatské pfiedhlubnû,pfiedev‰ím vrstevnat˘mi vápnit˘-mi jíly (‰líry), pískovci a ‰tûrkykarpatu a bazalními okrajov˘mi‰tûrky a písky spodního badenu.Pískovce karpatu vystupují napovrch v horní ãásti rezervace.Mikroreliéf svahÛ je ãlenit˘ a ne-se ãetné stopy lidské ãinnosti,jde o zbytky star˘ch nízk˘ch ag-rárních teras. PÛdní pokryv step-ní ãásti tvofií pfiedev‰ím para-rendziny (pararendzina typickáa kambizemní), v okolí plo‰nûpfievaÏuje ãernozem typická (ero-dovaná).

KVùTENA Pfiedmûtemochrany jsou úzkolisté teplomil-né trávníky svazu Festucion va-

lesiacae, obsahující bohatou po-pulaci stovek rostlin katránutatarského (Crambe tataria)

a také fiadou dal‰ích v˘znam-

n˘ch druhÛ, jako je pry‰ec vrbo-list˘ (Tithymalus salicifolius),

kozinec rakousk˘ (Astragalus

austriacus), k. viãencovit˘ (A.

onobrychis), ‰ater svazãit˘ pí-seãn˘ (Gypsophila fastigiata

subsp. arenaria), kosatec nízk˘(Iris pumila), sinokvût mûkk˘(Jurinea mollis), sesel pestr˘ (Se-

seli pallasii), hvûzdnice chlumní(Aster amellus), zvonek sibifisk˘(Campanula sibirica), len ten-kolist˘ (Linum tenuifolium)

a zlatovlásek obecn˘ (Linosyris

vulgaris). Porosty jsou mimofiád-nû pestré, s mnoÏstvím dal‰íchcenn˘ch druhÛ: zárazovkou pí-seãnou (Phelipanche arenaria),

bílojetelem nûmeck˘m (Dory-

cnium germanicum), ãesnekemÏlut˘m (Allium flavum), hadímmordem rakousk˘m (Scorzo-

nera austriaca), omanem meão-list˘m (Inula ensifolia), tr˘ze-lem rozvûtven˘m (Erysimum

diffusum), vlnicí chlupatou

Okres Brno-venkov

BO 63 339

Plochy PR ·pice byly v minu-losti zemûdûlsky vyuÏívány. Svûdãío tom dodnes patrné agrární terasy.

Pry‰ec vrbolist˘ (Tithymalus sa-

licifolius) – kriticky ohroÏen˘ druh,vyskytující se jen na dvou lokalitáchv ‰ir‰ím okolí Brna.

V blízkosti PR ·pice pfieÏívána území âR poslední populace kri-ticky ohroÏeného bytelu rozprostfie-ného (Kochia prostrata).

3

2

1

·pice Horní ãást pfiíkr˘ch a ãlenit˘ch jiÏních svahÛ k. Stará ho-ra (307,1 m n. m.) ve ·lapanické pahorkatinû, severnûod Ïelezniãní trati mezi Újezdem u Brna a Hostûrádka-mi (okr. Vy‰kov), 500 m severov˘chodnû Újezdu u Brna.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Újezd u Brna 260 – 303 m


Zachovalá plocha stepních spoleãenstev s roztrou-

‰en˘mi dfievinami uprostfied sadÛ, zahrad, vino-

hradÛ a políãek. Velmi v˘znamné nalezi‰tû teplo-

milné kvûteny na Brnûnsku, nejsevernûj‰í lokalita

katránu tatarského.


1

2

3


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

KVùTENA V porostech sva-zu Carpinion pfievaÏuje habrobecn˘ (Carpinus betulus), buklesní (Fagus sylvatica) a dubzimní (Quercus petraea). Z pfii-mí‰en˘ch druhÛ je tfieba jmeno-vat bfiízu bûlokorou (Betula

pendula), na skalách javor klen(Acer pseudoplatanus), j. mléã(A. platanoides) a borovici les-ní (Pinus sylvestris), na sutíchse ãastûji vyskytuje lípa velkolistá(Tilia platyphyllos). Území jev˘znamné v˘skytem mohutn˘chjedincÛ jefiábu bfieku (Sorbus

torminalis) a na skalách poãet-nûj‰ím v˘skytem jefiábu muku(Sorbus aria). V kefiovém pod-rostu se uplatÀuje mimo jinéi dfiín jarní (Cornus mas), ma-halebka obecná (Padellus ma-

haleb) a na bázi svahÛ v zahlí-nûné suti poãetnû klokoã zpefien˘(Staphylea pinnata). V nivû¤íãky jsou typické bfiehové poros-ty ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa)

s prvosenkou vy‰‰í (Primula ela-

tior) v podrostu, ve svazích rosteprvosenka jarní (Primula veris).

V druhovû rozmanitém bylin-ném podrostu roste napfiíkladmedovník velkokvût˘ (Melittis

melissophyllum), lilie zlatohlá-vek (Lilium martagon), l˘kovecjedovat˘ (Daphne mezereum),

omûj vlãí (Aconitum vulparia),

kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis hel-

leborine), okrotice bílá (Ce-

phalanthera damasonium), o.dlouholistá (C. longifolia), o.ãervená (C. rubra) a vemeníkdvoulist˘ (Platanthera bifolia).

ZVÍ¤ENA Z charakteris-tick˘ch druhÛ stinn˘ch a suÈo-v˘ch lesÛ zde Ïije napfi. píìalkanet˘kavková (Xanthorhoe bi-

riviata), ‰edokfiídlec javorov˘(Nothocasis sertata), píìalkaÏlutohlavá (Ecliptopera capi-

tata), hfibetozubec tmavoúhl˘(Drymonia obliterata), mÛrabl˘skavka lemovaná (Amphipy-

ra perflua), lejsek bûlokrk˘ (Fi-

cedula albicollis) a strakapoudvelk˘ (Dendrocopos major).

LESNICTVÍ V rámci lesníhohospodafiení je potfieba ponechatporosty samovolnému v˘voji.


GEOLOGIE PodloÏí tvofiídevonské lí‰eÀské souvrství, ob-sahující vápence hádsko-fiíãskéa kfitinské s pfiechodem do ba-zálních klastik. V nivû ¤íãkyjsou kvartérní fluviální sedi-menty. Na svazích s vápenci je rendzinatypická, v men‰ím okrsku luvi-zem typická, kolem ¤íãky je vy-vinut glej typick˘.

Brnûnsko

BO 64340

Strakapoud velk˘ (Dendroco-

pos major).

Stinnûj‰í polohy svûdãí omûjivlãímu (Aconitum vulparia), kter˘patfií k ohroÏen˘m a chránûn˘mdruhÛm.

Degradované porosty lesa naskalnatém vápencovém podloÏí.

3

2

1

U staré vápeniceRezervace se nachází v okrsku Ochozské plo‰iny, v nivûa ve v˘chodním svahu jiÏní ãásti údolí ¤íãky.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Horákov, 280 – 360 mokres Brno-venkov

V˘mûra: 11,00 ha, Vyhlá‰eno: 1990 z toho cca 1,5 ha zasahuje na území CHKO Moravsk˘ kras

Zfiízena k ochranû geomorfologicky cenného úze-

mí s pÛvodními geobiocenózami lesních porostÛ

buko-dubového stupnû a vzácnou kvûtenou.

Pfiírodnípamátka

3

1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

zové sruby a balvanité sutû. Ni-vu Chvojnice skládají kvartérnífluviální sedimenty. Z antropo-genních tvarÛ jsou nejãetnûj‰íúvozy a drobné kamenolomy. PfievaÏujícím pÛdním typem naokrese Brno-venkov jsou hnûdépÛdy – kambizem typická na-sycená i kyselá varieta. Na v˘-chozech pevn˘ch hornin se vy-skytují rankery (ranker typick˘a kambick˘) s velmi mûlk˘mipokryvy litozemí. Na úzk˘cha podlouhl˘ch plochách krys-talick˘ch vápencÛ se vytvofiilarendzina kambizemní, místy vy-luhovaná (lokálnû aÏ kambizemrendzinová). V okolí men‰íchpfiítokÛ Chvojnice se vyvinul glejtypick˘, nivní bezkarbonátovésedimenty podél fiek Chvojnicea Oslavy jsou pokryty fluvizemíglejovou.

GEOLOGIE Rezervace za-bírá jednak ãásti holoroviny âes-komoravské vrchoviny na roz-vodních hfibetech a jednakhluboko zafiíznutá údolí Osla-vy a Chvojnice se zaklesnut˘mimeandry. Údolí Chvojnice jev pfiíãném profilu v˘raznû ne-soumûrné. Prav˘, k v˘chodu ex-ponovan˘ údolní svah je mírn˘a zãásti pokryt˘ spra‰í. Lev˘,k západu exponovan˘ údolnísvah v okrese Brno-venkov, jepfiíkr˘ a skalnat˘. Zejména lev˘nárazov˘ svah údolí Oslavyv ketkovickém meandru je skal-nat˘ s v˘chozy biotitick˘ch para-rul skalního podloÏí a s ãetn˘miroklemi. V ãásti náleÏející dookresu Brno-venkov tvofií skalnípodloÏí vût‰inou horniny mora-vika svratecké klenby, jen pfii ústíChvojnice do Oslavy vystupují

horniny moravského moldanu-bika. Z hornin moravika seobjevují pod ústím Sudickéhopotoka okaté muskovit-biotickébíte‰ské ortoruly, níÏe po tokupak okaté muskovit-biotitickéortoruly s vloÏkami amfibolitua biotitické pararuly fylitickéhovzhledu. Ostruhu zaklesnutéhomeandru se zfiíceninou Ketko-vického hradu skládají muskovi-tické a muskovit-biotitické svorys dvojslídn˘mi ortorulami. Vy-dut˘ strm˘ nárazov˘ bfieh Ket-kovického zaklesnutého meand-ru pak tvofií moravické biotiticképararuly. Z hornin moldanubi-ka pfii soutoku Chvojnice s Osla-vou vystupují odolné amfibolity.Napfiíã údolím Chvojnice probí-hají úzké pruhy krystalick˘chvápencÛ. Na svazích jsou ãetnékryogenní tvary, zejména mra-

Okres Brno-venkov

BO 65 341

Drobníãek Bohemannia qua-

drimaculella byl v âR zji‰tûn pouzepod Ketkovick˘m hradem.

V horních partiích skalnat˘chstrání rostou mezernaté porosty du-bu zimního (Quercus petraea).

2

1

Údolí Oslavya Chvojnice

Rozsáhlá pfiírodní rezervace v údolí fiek Oslavy a Chvojin-ce, v pestrém georeliéfu na hranici Znojemské a Jino‰ovic-ké pahorkatiny v Mohelenské vrchovinû táhnoucí se odNámû‰tû nad Oslavou a Kralic nad Oslavou v okrese Tfie-bíã po âuãice v okrese Brno-venkov.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: âuãice, Ketkovice 250 – 450 m(okres Brno-venkov)Bfiezník, Kladeruby, Kralice, Kuroslepy, Mohelno, Sedlec, Senorady, Sudice, ZÀátky (okres Tfiebíã)

V˘mûra: 198,87 ha Vyhlá‰eno: 1975 (okres Brno-venkov), Brno-venkov, 1974 Tfiebíã2111,0 ha (okres Tfiebíã)

Pfiírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice se

nachází na území pfiírodního parku Oslava. Její

hlavní ãást se rozkládá v sousedním okrese Tfiebíã.

Do okresu Brno-venkov náleÏí pfiíkr˘ a skalnat˘

lev˘ svah údolí Chvojnice od ústí Sudického po-

toka po toku aÏ po ústí Chvojnice do Oslavy a dá-

le pak lev˘ svah údolí Oslavy v ketkovickém za-

klesnutém meandru. Je tvofiena pfiirozen˘mi toky

obou fiek, nivními loukami a pfiedev‰ím pestrou

mozaikou rÛznorod˘ch lesních spoleãenstev na

strm˘ch skalnat˘ch svazích vãetnû lesostepních

formací s druhovû bohat˘mi teplomiln˘mi by-

linn˘mi podrosty a s v˘skytem zvlá‰tû chránûn˘ch

druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ.


1

2


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

ãe (Acer platanoides) spolu s j.klenem (A. pseudoplatanus), j.babykou (A. campestre), jil-mem horsk˘m (Ulmus glabra),

dubem zimním, jasanem ztepi-l˘m (Fraxinus excelsior) nebohabrem obecn˘m a nûkdy i s bo-hat˘m podrostem dfiínu jarní-ho (Cornus mas). Pod zlomov˘-mi hranami údolí se vyskytujíteplomilné doubravy dubu zim-ního, na jiÏních expozicích s ost-rÛvky bfiekov˘ch doubrav s du-bem zimním a jefiábem bfiekem(Sorbus torminalis). V okolíLevnova se dochovaly fragmentydfiínov˘ch doubrav, kde dub do-provází dfiín jarní a mahaleb-ka obecná (Padellus mahaleb),

jinde zase ojedinûlé fragmenty‰ípákov˘ch doubrav s dubemp˘fiit˘m (Quercus pubescens).Charakteristické jsou nezapoje-né, zakrslé a mezernaté porostydubu zimního s borovicí lesní(Pinus sylvestris) na skalníchostroÏnách a v horních partiíchskalnat˘ch srázÛ. Porosty boro-vice lesní tu najdeme na extrém-

ních stanovi‰tích autochtonníhopÛvodu. Vedle dominujícího du-bu zimního se vzácnû objevujedub Ïlutav˘ (Quercus dale-

champii) a d. mnohoplod˘ (Q.

polycarpa), ãasto i jefiáb bfiek.Charakteristické jsou rozpt˘lenékfiivolaké zakrslé borovice lesnía duby zimní. V kefiovém patfiese pravidelnû uplatÀuje maha-lebka obecná, dfiín jarní, brslenbradaviãnat˘ (Euonymus ver-

rucosus), skalník celokrajn˘(Cotoneaster integerrimus), je-fiáb muk (Sorbus aria) nebodfii‰Èál obecn˘ (Berberis vulga-

ris), vzácnû tfie‰eÀ kfiovitá (Ce-

rasus fruticosa). Hojnû jsou vesrázech na extrémních stanovi‰-tích zastoupeny nelesní plochys vegetací skalní stepi, sutí a skal.Na balvanit˘ch sutích, které vy-tváfiejí aÏ skalní mofie, se stfiídajíporosty osladiãÛ a sleziníkÛ s li-‰ejníky, mechy a rozchodníky.Místy rostou na sutích jednotli-vé kefie dfii‰Èálu obecného, brsle-nu bradaviãnatého nebo maha-lebky obecné.

Pfiírodû blízká aÏ pfiirozená spo-leãenstva lesÛ, lesostepních pola-nek, skal nebo sutí hostí velkémnoÏství v˘znamn˘ch druhÛrostlin. V rozsáhlém masivu hra-du Levnova roste tafiice skalní(Alyssum saxatile), hvûzdnicechlumní (Aster amellus), okro-tice bílá (Cephalanthera dama-

sonium), plamének pfiím˘ (Cle-

matis recta), zlatovlásek obecn˘(Linosyris vulgaris), chrpachlumní (Cyanus triumfettii),

brambofiík nachov˘ (Cyclamen

purpurascens), kfiivatec ãesk˘(Gagea bohemica), medovníkvelkokvût˘ (Melittis melisso-

phyllum), vemeník zelenav˘(Platanthera chlorantha), v.dvoulist˘ (P. bifolia), lomiká-men trojprst˘ (Saxifraga tridac-

tylites) nebo starãek celolist˘(Teproseris integrifolia). Jako najediném místû v celé âeské repub-lice tu pfieÏívá nevelká populaceteplomilné orchideje – jaz˘ãkujadranského (Himantoglossum

adriaticum), na stinn˘ch sutíchojedinûle také lomikámen trsna-

KVùTENA Zpravidla str-mé kamenité aÏ skalnaté srázyjsou porostlé pestrou mozikoupfiírodû blízk˘ch aÏ pfiirozen˘chlesních spoleãenstev. Na mír-nûj‰ích svazích a náhorních plo-‰inách se uplatÀují dubohabfii-ny s pfievahou dubu zimního(Quercus petraea) a habruobecného (Carpinus betulus)

a s typickou hájovou kvûtenouv bylinném podrostu. Dolní,zpravidla zastínûné partie skal-nat˘ch a suÈovit˘ch srázÛ ãiúÏlabí porÛstají lipov˘mi javo-fiinami s pfievahou lípy malolisté(Tilia cordata), l. velkolisté (T.

platyphyllos) nebo javoru mlé-

Brnûnsko

BO 66342

Oslava protéká pfii soutokus Chvojnicí hlubok˘m údolím se str-m˘mi skalnat˘mi svahy a s balvanyv korytû.

3

3


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

niãkou zelenou (Hyla arborea)

a ãolkem obecn˘m (Triturus

vulgaris). V drobn˘ch pfiítocíchOslavy i Chvojnice se rozmno-Ïuje mlok skvrnit˘ (Salamandra

salamandra). Podél Oslavy ÏijeuÏovka obojková (Natrix natrix)

a u. podplamatá (N. tessellata).

V masivu hradu Levnova je hoj-ná je‰tûrka zelená (Lacerta vi-

ridis). Ptáci jsou zastoupeni ãá-pem ãern˘m (Ciconia nigra),

vzácnû vãelojedem lesním (Per-

nis apivorus), v˘rem velk˘m(Bubo bubo), holubem doup-Àákem (Columba oenas), stra-kapoudem prostfiedním (Dend-

rocopos medius), datlem ãern˘m(Dryocopus martius), Ïlunouzelenou (Picus viridis), Ï. ‰edou(P. canus), krutihlavem obec-n˘m (Jynx torquilla), krkavcemvelk˘m (Corvus corax), lejskembûlokrk˘m (Ficedula albicollis),

rehkem zahradním (Phoenicu-

rus phoenicurus) nebo Ïluvouhajní (Oriolus oriolus). Na fie-ce hnízdí ledÀáãek fiíãní (Alcedo

atthis), skorec vodní (Cinclus

cinclus) a konipas horsk˘ (Mo-

tacilla cinerea). V otevfien˘ch te-rénech nad horní hranou údolí(napfiíklad v prostoru Velké ská-ly) hnízdí Èuh˘k obecn˘ (Lani-

us collurio), skfiivan lesní (Lul-

lula arborea), bramborníãekãernohlav˘ (Saxicola torquata)

a kfiepelka polní (Coturnix co-

turnix), vzácnû také strnad luã-ní (Miliaria calandra), dudekchocholat˘ (Upupa epops) nebochfiástal polní (Crex crex).

HISTORIE V údolí Osla-vy je dochováno nûkolik vod-ních ml˘nÛ. Hlavním historic-k˘m objektem celé rezervace jsoupozÛstatky stfiedovûkého hraduLevnova na skalnatém ostrohunad soutokem Oslavy a Chvoj-nice. Levnov je pfiipomínán jiÏv roce 1346 jako majetek pánÛz Lipé. Hrad zanikl po dobytístavovsk˘m vojskem v roce 1442.Dal‰í nenápadné pozÛstatkystfiedovûkého hradu se dochovalynapfiíklad na Kraví hofie na Tfie-bíãsku.

VYUÎITÍ V rámci speciál-ního managementu byly v po-sledních letech provedeny zásahyspoãívající v odstranûní cizoro-dého akátu nebo redukce kefio-v˘ch porostÛ svídy krvavé v díl-ãí lokalitû s populací jaz˘ãkujadranského.

LESNICTVÍ V rámci lesníhohospodafiení je potfieba pfie-dev‰ím postupnû sniÏovat za-stoupení jehliãnanÛ (s v˘jimkouborovice lesní na extrémních sta-novi‰tích) ve prospûch listnáãÛ.


t˘ kfiehk˘ (Saxifraga rosacea

subsp. sponhemica). Dal‰í cen-nou sublokalitou rezervace jePlánice, ‰iroce rozevfien˘ polo-kruhov˘ amfiteátr údolního zá-fiezu Oslavy naproti skalnaté ost-roÏny âertova jazyka. V˘slunnéskalnaté a kamenité srázy jsoudnes zarostlé mozaikou lesníchspoleãenstev, které se plnû rozvi-nuly aÏ po zákazu pastvy v lesích.Je‰tû ve 30. letech 20. století ‰loo jedno z nejzajímavûj‰ích a geo-botanicky nejcennûj‰ích míst ce-lého Pooslaví. Volné lesostepnípolanky se dochovaly jen na nej-exponovanûj‰ích místech. Pfiestotu dodnes roste fiada v˘znam-n˘ch druhÛ: hvûzdnice chlumní,chrpa chlumní, okrotice bílá,lilie zlatohlávek (Lilium marta-

gon), plamének pfiím˘, medov-ník velkokvût˘, brambofiík na-chov˘, vemeník zelenav˘ nebo v.dvoulist˘. Pfiímo naproti hraduLevnovu se nachází masiv Velkéa Malé skály se severními strm˘-mi zastínûn˘mi srázy se suÈov˘-mi poli, spadajícími k fiece Osla-vû, které jsou porostlé pfiírodûblízk˘mi aÏ pfiirozen˘mi lesnímispoleãenstvy a s bohatou teplo-milnou kvûtenou ve vrcholov˘chpartiích. Roste zde napfi. fiefii‰-niãník skalní (Cardaminopsis

petraea), brambofiík nachov˘,kfiivatec ãesk˘, lilie zlatohláveknebo lomikámen trsnat˘ kfiehk˘. Buãiny jsou v rezervaci vzácné.Pouze u Kladerub se na soused-ním okrese Tfiebíã na chladnûj-‰ím severním svahu nachází vût-‰í komplex porostÛ s pfievahoubuku lesního (Fagus sylvatica)

a s hojn˘m uplatnûním lípy ma-lolisté a javoru klenu. Porostynad horními hranami údolí ne-bo na pfiístupnûj‰ích místech jsou

vût‰inou tvofieny vysazen˘mi jeh-liãnat˘mi monokulturami smr-ku ztepilého (Picea abies) neboborovice lesní.Dna údolních niv místy porÛ-stají ol‰iny, najdeme je napfií-klad na b˘valém ostrovû podPlánicí, kde se nachází porost ja-sanov˘ch ol‰in se siln˘mi dubyletními (Quercus robur), lípa-mi (Tilia sp.), jasany ztepil˘mi,javory kleny, jilmy horsk˘mia ol‰í lepkavou (Alnus glutino-

sa) s podrostem vrb (Salix sp.),lísky obecné (Coryllus avellana)

nebo javoru babyky a to podélfieky i starého ramene.V ‰ir‰ím okolí Levnova byl sbí-rán chránûn˘ hfiib královsk˘(Boletus regius) a holubinkalepkavá (Russula viscida). Z ne-lupenat˘ch hub zde nachází-me vzácné druhy, napfi. vatiãkuhroznovitou (Tomentella bot-

ryoides), v. narezlou (T. ferru-

ginea) a pórnatku tfiásnitou(Junghuhnia separabilima),

pfiiãemÏ v‰echny tfii rostou naopadl˘ch vûtvích dubÛ.

ZVÍ¤ENA V˘slunné leso-stepní, stepní a skalnaté biotopyjsou v˘znamnou entomologickoulokalitou. V lesích je hojn˘ roháãobecn˘ (Lucanus cervus) a vy-skytuje se rovnûÏ jasoÀ dymniv-kov˘ (Parnassius mnemosyne).

Na skalnat˘ch místech byla zji‰-tûna velmi vzácná mÛra Ïlu-tavka Zellerova (Zanclognatha

zelleralis), na vlhãích lesníchsvûtlinách kovolesklec pÛvabn˘(Diachrysia chryson). V fieceÏije vranka obecná (Cottus go-

bio). ObojÏivelníci jsou zastou-peni pfiedev‰ím ropuchou obec-nou (Bufo bufo), skokanem‰tíhl˘m (Rana dalmatina), ros-

Okres Brno-venkov

BO 67 343

Budníãek lesní (Phylloscopus

sibilatrix) je díky svému zpûvu lido-vû naz˘ván „sykavka“.

âern˘‰ hfiebenit˘ (Melampy-

rum cristatum) se vyskytuje jen nanejteplej‰ích stráních a ostroÏnáchúzemí.

V tûsném sousedství rezervaceroste chránûn˘ a kriticky ohroÏen˘jaz˘ãek jadransk˘ (Himantoglos-

sum adriaticum). Tento druh je za-hrnut do Washingtonské úmluvyi do soustavy Natura 2000.

6

5

4

5

6

4


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

GEOLOGIE PodloÏí tvofií‰tûrky a písky ottnangu karpat-ské pfiedhlubnû, zãásti pfiekrytépleistocenní spra‰í. Niva Trbou-‰anského potoka je sloÏená z kvar-terních fluviálních usazenin.Vytvofiily se tu pfieváÏnû men-‰í plochy typick˘ch (lokálnû aÏzbahnûl˘ch) glejÛ a fluvizemí.Na tyto navazují v blízkém oko-lí typické hnûdozemû na spra‰ích(v severní ãásti erodované).

KVùTENA V luÏním lesedominují vlhkomilné dfieviny,zejména ol‰e lepkavá (Alnus

glutinosa), topol bíl˘ (Populus

alba), vrba bílá (Salix alba),

v. kfiehká (S. fragilis) a jasanztepil˘ (Fraxinus excelsior),

mezi kefii pfievládá bez ãern˘(Sambucus nigra).

V bujném bylinném podrostudominuje kopfiiva dvoudomá(Urtica dioica), hojnû se vysky-tuje tfieba chmel otáãiv˘ (Hu-

mulus lupulus) – liána ‰plha-jící do korun dfievin, a takénûkteré v zemûdûlsky vyuÏívanékrajinû stále vzácnûj‰í druhy:blatouch bahenní (Caltha palu-

stris) nebo pfiesliãka bahenní(Equisetum palustre).

ZVÍ¤ENA Ptáci jsou za-stoupeni Ïluvou hajní (Orio-

lus oriolus), slavíkem obecn˘m(Luscinia megarhynchos), lej-skem ‰ed˘m (Muscicapa striata)

nebo krutihlavem obecn˘m(Jynx torquilla).

LESNICTVÍ V rámci lesníhohospodafiení je potfieba podle si-tuace provádût lokální probírkydfievin ve prospûch ploch s cen-nûj‰í bylinnou mokfiadní vege-tací nebo pro zaji‰tûní oslunûnívyhlouben˘ch tÛní slouÏící roz-mnoÏování obojÏivelníkÛ.

VYUÎITÍ V území je Ïá-doucí zachovat dostateãnû vyso-kou hladinu podpovrchov˘chspodních vod a pfiípadnû vy-hloubit tÛnû pro rozmnoÏováníobojÏivelníkÛ.

Brnûnsko

BO 68344

Chmel otáãiv˘ (Humulus lu-

pulus) je typick˘m druhem na‰ichluÏních lesÛ.

Jarní aspekt bylinného patrav˘raznû ovlivÀuje blatouch bahenní(Caltha palustris).

Pfiesliãka bahenní (Equisetum

palustre) se v prostoru tohoto chrá-nûného území vyskytuje jen zfiídka.

LuÏní les s dominantní ol‰í lep-kavou (Alnus glutinosa) a bohat˘mbylinn˘m podrostem.

4

3

2

1

V ol‰ích âást údolní nivy obãasného Trbou‰anského potoka v Olb-ramovické pahorkatinû, pfii severozápadním okraji obceTrbou‰any.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Trbou‰any 208– 210 m


LuÏní porost s pfiirozenou dfievinnou skladbou.

Hnízdi‰tû typické ptaãí fauny.

Pfiírodnípamátka

1

2

3

4


■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ C M Y K

ne otites), tr˘zel rozvûtven˘(Erysimum diffusum), kavylvláskovit˘ (Stipa capillata), bû-lozáfika vûtvitá (Anthericum ra-

mosum), strdivka sedmihradská(Melica transsilvanica) nebo zvo-nek moravsk˘ (Campanula mo-

ravica). Po rozsáhlé rekonstrukcise cenná teplomilná spoleãenstvapostupnû roz‰ifiují i do plochzbaven˘ch cizorodého akátu.Úpatí svahÛ je porostlé zapo-jen˘m porostem dubu letního(Quercus robur), habru obec-ného (Carpinus betulus), javo-ru babyky (Acer campestre),

j. mléãe (A. platanoides) nebolípy malolisté (Tilia cordata)

s ojedinûl˘m jefiábem bfiekem(Sorbus torminalis). Ve vy‰‰íchpartiích svahÛ pfievaÏují poros-ty kefiÛ, zde rostou pfieváÏnû jed-notlivé stromy – borovice ãerná(Pinus nigra) a javor mléã.Charakteristické jsou bohatéporosty skalníku celokrajného(Cotoneaster integerrimus).

Z dal‰ích kefiÛ lze nalézt brslenbradaviãnat˘ (Euonymus ver-

rucosus), hloh jednosemenn˘(Crataegus monogyna), ptaãízob obecn˘ (Ligustrum vulga-

re), fie‰etlák poãistiv˘ (Rhamnus

cathartica) nebo rÛÏi vinnou(Rosa rubiginosa).

ZVÍ¤ENA V území Ïijekudlanka náboÏná (Mantis re-

ligiosa). V˘znamné druhy obrat-lovcÛ jsou zastoupeny je‰tûrkouobecnou (Lacerta agilis) neboÈuh˘kem obecn˘m (Lanius col-

lurio).

VYUÎITÍ Bûhem minuléhostoletí se po celém území roz‰ífiilcizorod˘ akát s podrostem bezuãerného. V letech 1993 aÏ 2004zde byly provedeny rozsáhlé zá-sahy spoãívající pfiedev‰ím v od-straÀování tûchto dfievin. Od ro-ku 2005 se provádí kaÏdoroãníúdrÏba, reagující na aktuálnív˘voj vegetace.


GEOLOGIE Na strmémsvahu vystupují v podobû ãetn˘chskalek raãické slepence myslejo-vického souvrství drahanskéhokulmu. Valounov˘ materiál sle-pencÛ je pestr˘, obsahuje rÛznédruhy rul (velkost rulov˘ch klas-tÛ pfiesahuje 1 m v del‰í ose),vulkanitÛ, granitoidÛ a silicitÛ.Pomûrnû hojné jsou valouny vá-pencÛ dosahující aÏ 0,4 m, me-zi nimiÏ se vyskytují vápences viséskou faunou. Na slepencíchse vyvinuly hnûdé pÛdy, kterépfiedstavuje nasycená varietakambizemû typické.

KVùTENA Skalnaté svahyhostí úzkolisté teplomilné tráv-níky svazu Festucion valesiacae

s charakteristick˘mi jarními pes-tfie zbarven˘mi plochami roz-kvetlého kosatce nízkého (Iris

pumila). Z dal‰ích v˘znam-n˘ch druhÛ zde roste pfiedev‰ímkoniklec velkokvût˘ (Pulsatilla

grandis), kozinec viãencovit˘(Astragalus onobrychis), chrpachlumní (Cyanus triumfettii),

zlatovlásek obecn˘ (Linosyris

vulgaris), kavyl tenkolist˘ (Stipa

tirsa) a lomikámen trojprst˘(Saxifraga tridactylites). Bohatûjsou zastoupeny i dal‰í v˘znaã-né druhy: pochybek prodlouÏen˘(Androsace elongata), veãerni-ce smutná (Hesperis tristis), ães-nek Ïlut˘ (Allium flavum), hadímord rakousk˘ (Scorzonera au-

striaca), hlaváã ‰edav˘ (Scabio-

sa canescens), hvozdík Pontede-rÛv (Dianthus pontederae),

modfienec chocholat˘ (Muscari

comosum), ostfiice drobná (Ca-

rex supina), sesel roãní (Seseli

annuum), silenka u‰nice (Sile-

Okres Brno-venkov

BO 69 345

I pfies její znaãn˘ sklon docházík postupnému zarÛstání Velatickéslepencové stránû dfievinami.

V letním aspektu xeroterm-ních travinobylinn˘ch fytocenóz seuplatÀují i modré kvûty zvonku mo-ravského (Campanula moravica).

2

1

Velatická slepencová stráÀ

Západnû aÏ jihozápadnû exponovan˘ svah údolí Rokyt-nice ve ·lapanické pahorkatinû, pfii jiÏním okraji obceVelatice.

Katastrální území: Nadmofiská v˘‰ka: Velatice 280 – 310 m


Stepní porosty na kulmsk˘ch slepencích s boha-

t˘m v˘skytem zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin.

Pfiírodnípamátka

1

2


Date post:	24-Nov-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	5 times
Download:	0 times

nahled 301-345 BO uzemi

Documents