Nařízení vlády ke způsobu a kritériím stanovení minimálního zůstatkového

průtoku

Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany vod:

RNDr. Jarmila Skybová, Ing. Josef Reidinger

Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i.:

Ing. Pavel Balvín, Ing. Adam Vizina, PhD., Ing. Magdalena Nesládková, Ing. Ladislav Kašpárek

NOVELA VODNÍHO ZÁKONA č. 150/2010 Sb.

• § 36 Minimální zůstatkový průtok

(1) Minimálním zůstatkovým průtokem je průtok povrchových vod, který ještě umožňuje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku. (2) Minimální zůstatkový průtok stanoví vodoprávní úřad v povolení k nakládání s vodami. Vodoprávní úřad přitom přihlédne k podmínkám vodního toku, charakteru nakládání s vodami a vychází z opatření k dosažení cílů ochrany vod přijatých v plánu povodí podle § 26. Dále stanoví místo a způsob

měření minimálního zůstatkového průtoku a četnost předkládání výsledků těchto měření vodoprávnímu úřadu. (3) Způsob a kritéria stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle

odstavce 2 stanoví vláda nařízením.

Stávající podklad - metodický pokyn č. 9/1998

velikost průtoku Q355d minimální zůstatkový průtok

menší než 0,05 m3.s-1 Q330d

0,05 - 0,5 m3.s-1 (Q330d + Q355d) . 0,5

0,51 - 5,0 m3.s-1 Q355d

větší než 5,0 m3.s-1 (Q355d + Q364d) . 0,5

Ředění odpadních vod pod ČOV

Směrné hodnoty – možnost stanovení nižších i vyšších hodnot

Doporučující podklad

Základní kritéria pro nové stanovení minimálních zůstatkových průtoků

5 základních kritérií:

Regionalizace – rozdělení ČR na oblasti, které budou mít odlišnou metodu stanovení dle přírodních podmínek

Sezonalita – hodnota QMZP bude proměnná v roce, aby lépe vystihla přirozený vodní režim, v jarním období by docházelo nadlepšení MZP. Výsledným rozdělením bylo stanovení tzv. hlavní sezóny v období květen až leden a jarní sezóny v období únor-duben – tj. vodoprávní úřad stanoví pro nakládání s vodami dvě hodnoty minimálního zůstatkového průtoku v roce v závislosti na ročních sezónách

Dopady na biologické složky - návrh hodnoty MZP v podmínkách ČR vychází z výsledků vyhodnocení expertních studií přírůstkové metodiky IFIM a jejího modelového nástroje PHABSIM.

Základní kritéria pro nové stanovení minimálních zůstatkových průtoků

Využití hodnot m-denních průtoků

pro stanovení QMZP, - m-denní průtoky stanoveny pro jednotné referenční období 1981-2010 dle nového katastru ČHMÚ – zohlednění nakládání s vodami (odběry, vypouštění …)

E - flows (ekologický průtok)

podle Guidance document N°31

Regionální rozdělení ČR podle K99

Sázava

Jize

ra

Ohře

OdraÚ

pa

Opava

Svi

tava

Otava

Mora

va

Úhl

ava

Litava

Jihlava

Bečva

Loučná

Bla

ta

Berounka

Olše

Vltava

Rokytná

Cidlina

Bílina

Oslava

La

be

Stře

la

Radbuza

Bělá

Dyj

e

Olšava

Liboc

Teplá

Haná

Metuje

Lita

vka

Úsla

va

Říčka

Sitk

a

Ploučnice

Bystřice

Malš

e

Děd

ina

Ska

lice

Lubin

a

Blani

ce

Vlá

ra

Mže

Voly

ňka

Lužn

ice

Trnava

Velička

Šata

va

Smědá

Daníž

Bobrůvka

Mo

r. Dyje

Trkm

anka

Vlkava

Rola

va

Výr

ovk

a

Ma

stn

íkRomže

Kocába

Bobrava

Opavice

Nežárka

Černá

Chomutovka

Bítyška

Bře

zná

Svata

va

Okluky

Rusava

Říka

Koso

vý p.

Kyj

ovka

Kle

jnárka

Jičínka

Bakovský p.

Svratka

Tro

tina

Vým

ola

Juhyně

Doubrava

Husí p

.

Šla

panka

Obrtka

Rakovec

Pšo

vka

Zdobnice

Blšanka

Mohelka

Dřevnice

Novohradka

Kru

pá

Ole

šná

Kamenice

Dře

víč

Des

ná

Balinka

Loděnice

Plesná

Zla

tý p

.

Klenice

Žebro

Čižina

Stěnava

Teplá Vltava

Bobří p.

Stropnice

Jevišovka

Botič

Klabava

Vyd

ra

Ležá

k

Brt

nic

e

Sezina

Libuňka

Divo

ká Orlice

Úte

rský p.

Křemelná Lomná

Rosovka

Rakovnický p.

Jihlá

vka

Vsetínská Bečva

Sm

utn

á

Bílý p

.

Zá

brd

ka

Křetínka

Šumice

Jize

rka

Merk

linka

Dírenský p.

Hasi

na

Drn

ový p

.

Senice

Jele

nka

Vid

navk

a

Staříč

Mrli

na

Svo

dnic

e

Křemžský p.

Nedvědička

Třebovka

Čern

ý p

.

Martinický p.

Oleška

Bečvá

rka

Sto

ná

vka

Rotava

Podolský p.

Brodečka

Lužická Nisa

Sázavka

Ostrožský p.

Žď

árn

á

Žirovnice

Čer

ná v

oda

Radějovka

Turovecký p.

Hořina

Olš

ina

Únanovka

Jan

ovi

cký

p.

Jalo

vý p

.

Lib

avský p

.

Cel

ní p.

Brtný p.

Ždirnický p.

Špr

aněk

Nač

etín

ský

p.

Ben

ešo

vský p.

Kornatický p.

Jeví

čka

Mra

tinsk

ý p.

Štin

kovk

a

Dehtářský p.

Černá

Bílina

Oslava

Bělá

Dyje

Kyjovka

Lu

žnic

e

Blanice

Cidlina

Střel

a

Jihlava

Osl

ava

Bělá

Labe

Bys

třic

e

Dyje

Pro potřeby stanovení QMZP je území ČR rozděleno podle parametru K99 do čtyř oblastí (K99 je poměr mezi průtokem Q99% a průtokem Qa, přičemž Q99% je průměrný denní průtok v profilu vodního toku, který byl dosažen nebo překročen v dlouhodobém průměru pro 99% dní v referenčním období a Qa je dlouhodobý průměrný průtok v profilu vodního toku).

Regionální rozdělení ČR podle K99

Oblast 1: křídové sedimenty, které představují drenážní báze a kde základní odtok, tj. odtok ze zásob podzemních vod, tvoří podstatnou část celkového odtoku – K99 > 0,18

Oblast 2: horská území, které jsou rovněž relativně vodné. Vyrovnaný charakter odtoku je zde dán především vysokými srážkami – K99 > 0,15

Oblast 3: krystalinické struktury, které se nacházejí v podhůří pohraničních pohoří a v oblasti Českomoravské vrchoviny. Vzhledem k nižší nadmořské výšce než v oblasti 2 zde dochází k dřívějšímu nástupu období jarního tání. Také srážky jsou zde nižší než u oblasti 2. Hodnota parametru K99 se v těchto oblastech zpravidla pohybuje od 0,1 do 0,15

Oblast 4: výrazně nevyrovnaný režim průtoků během roku, kde hodnota parametru K99 je menší než 0,1

• Zohlednění potřeb vodních ekosystémů a ekosystémů na vodu vázaných - návrh hodnoty MZP v podmínkách ČR vychází z výsledků vyhodnocení expertních studií přírůstkové metodiky IFIM a jejího modelového nástroje PHABSIM. Studie byly provedeny na níže uvedených tocích v ČR (Vydra, Načetínský potok, Svídnice, Svatava, Svratka, Malše, Přísečnice, Černá voda, Botič, Rokytka, Kunratický potok, Košíkovský potok a Zátišský potok)

• Z rešerše studií stanovení QMZP => pro ryby je potřeba průtok kolem Q330d, studie zpracovány většinou pro lokality v oblastech 2 a 3

Návrh stanovení základní hodnoty MZP zohlednění potřeb biologických složek

Průtok Q330d pro oblasti 2 a 3 - 26-31% Qa Pro oblast 1 činí průtok Q330d téměř polovinu Qa,

pro oblast 4 pouze 15 % Qa

Pro návrh metody stanovení MZP - uvažován orientační požadavek na MZP cca 20–30 % Qa, je v souladu se závěry dokumentu EK - doporučení pro dosažení dobrého ekologického stavu zajistit ekologický průtok v rozsahu 25–50% Qa, navržená úroveň 20–30 % představuje dolní hranici z daného rozpětí.

Návrh stanovení základní hodnoty MZP

m-denní Q/ Qa

Oblast Q210d Q240d Q270d Q300d Q330d Q355d Q364d

1 0.72 0.65 0.59 0.53 0.46 0.38 0.29

2 0.57 0.50 0.43 0.37 0.31 0.24 0.17

3 0.54 0.46 0.39 0.33 0.26 0.18 0.11

4 0.44 0.35 0.28 0.22 0.15 0.08 0.04

Výpočet hodnot MZP pro jednotlivé oblasti

Kategori

e Hlavní sezóna Jarní sezóna

1 květen - leden (1-Q355d/Qa)*Q330d*1,2 únor - duben Q330d

2 květen - leden (1-Q355d/Qa)*Q330d*1,1 únor- duben Q330d

3 květen - leden (1-Q355d/Qa)*Q330d*1,05 únor - duben Q330d

4 květen - leden (1-Q355d/Qa)*Q330d*1,07 únor - duben Q330d

- Hodnoty Q355d a Q330d jsou v m3.s−1

- Qd hodnoty pozorované

- Rozdíl mezi hlavní a jarní sezónou cca 10 %

Porovnání nového přístupu se stávajícím

přístupem stanovení MZP (metodický pokyn ZP 16/1998), pro hlavní sezónu

oblast 1: u všech profilů došlo ke snížení

hodnoty MZP v průměru o 8% z hodnoty MZP podle stávajícího metodického pokynu

oblast 2: u všech profilů došlo ke zvýšení hodnoty MZP v průměru o 4%

oblast 3: u všech profilů došlo ke zvýšení hodnoty MZP v průměru o 8%

oblast 4: u všech profilů došlo ke zvýšení hodnoty MZP v průměru o 16 %

Stanovení hodnot MZP

v toku x pod nádržemi (akumulace vody)

Původně odlišný přístup, nyní sjednocen - stanovení hodnot v obou případech podle výše uvedených algoritmů Jezové elektrárny – pokud voda navracena do toku

bezprostředně pod jezem, stanoví vodoprávní úřad minimální zůstatkový průtok jako průtok potřebný pro zajištění migrační průchodnosti příčné překážky, případně průtok nebo výšku vodního sloupce přepadajícího přes hranu jezové konstrukce.

Zohlednění stavu VÚ, potřeby dosažení dobrého stavu a požadavků plánů povodí - možnost stanovení vyšších hodnot MZP v toku

Stanovení hodnot MZP

v toku x pod nádržemi (akumulace vod) MZP pod nádržemi nepřekročí 25 % Qa

Možnost stanovení vyšších hodnot MZP pod nádržemi – pokud potřeba vyplývá z účelů vodního díla

MZP v období napouštění nádrží – vodoprávní úřad stanoví MZP na úrovni přítoku nebo nižší po dobu nezbytně nutnou

Období sucha - § 109 vodního zákona

Metodický pokyn

• NV bude doprovázeno metodickým pokynem – ke způsobu a kritériím stanovení MZP a ke způsobu měření MZP

• Detailně rozvedeny problémové otázky, které nelze v NV definovat – více nakládání za sebou, problém dodržování MZP při povolování nakládání s vodami ve vodních nádržích, kdy povinnost zajistit MZP má jen osoba, která má povolení ke vzdouváni a akumulaci povrchových vod a nikoli žadatel k jinému nakládání atp.

• Způsoby měření jen v MP – ve vodním zákoně není zmocnění uvádět v NV, komplikované

Způsoby měření MZP pod odběry

Jaký způsob měření a za jakých podmínek

nahodilý záznam = pouze vodočetná lať

kontinuální měření s pravidelným poskytnutím

záznamů (každý měsíc , čtvrtletně, pololetně)

kontinuální záznam s online zasíláním výsledků

Rozdílné přístupy

Přesnost a nejistoty měření

Náklady na měření

Současný stav NV

Návrh NV byl projednáván s MZe, státními podniky Povodí, zástupci krajských úřadů, ČHMÚ, AOPK, představen provozovatelům MVE

V průběhu září 2016 bude rozeslán na MŽP do VPŘ

NV nebude mít zpětnou platnost - změnu MZP v povolení může řešit vodoprávní úřad na základě § 12 vodního zákona

Vazba na přípravu nové legislativy, plány povodí, problematika sucha

DĚKUJI ZA POZORNOST