Šumava

Andrej Macenauer

Naučte sefotografovat krajinu

Nechte se vést zkušeným fotografem a naučte se vše potřebné, abyste pořídili krásné fotografi e krajiny v proměnách světla i ročních období.

ŠUMAVA

Naučte se fotografovat krajinu

Andrej Macenauer

Andrej Macenauer

Naučte se fotografovat krajinu

Šumava

Copyright © ZONER software, a.s.Vydání první v roce 2012.Všechna práva vyhrazena.

Zoner PressKatalogové číslo: ZRK1210

ZONER software, a.s.Nové sady 18, 602 00 Brnowww.zonerpress.cz

Šéfredaktor: Ing. Pavel KristiánOdpovědný redaktor: Pavel Kristián ml.Technický redaktor: Hana FruhwirtováDTP a obálka: Dan Zůda© Foto: Andrej Macenauer

Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvede-na bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení sice bylo postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb.Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků.

Všechna práva vyhrazena.Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku bez výslovného svolení vydavatele, s výjim-kou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Zoner PressZONER software, a.s.Nové sady 18, 602 00 Brnotel.: 532 190 883, fax: 543 257 245e-mail: knihy@zoner.czwww.zonerpress.cz, www.knihyfoto.cz

ISBN: 978-80-7413-224-7

OBSAH

O autorovi 7

1. Úvod 9

2. Technické základy fotografování, které musíte pochopit 11

Nastavení správné expozice 12Clona a doba otevření závěrky 12Citlivost ISO a šum 13Stanovení přesné expozice s šedou tabulkou 13Systémy měření expozice vhodné pro krajinu 14Kompenzace expozice 15Kontrola expozice: histogram, signalizace přepalů 15Jak si poradit s extrémně kontrastními scénami 17Hloubka ostrosti a jak ji mít pod kontrolou 18Expoziční režimy fotoaparátu 22Proč je třeba vyvažovat barevnou teplotu 22Jak zvýšit ostrost fotografií 23Nastavení fotoaparátu pro fotografování krajiny 24Jak na fotografování panoramat 25

3. Fototechnika pro fotografování krajiny 27Jak investovat do fototechniky? 28Digitální zrcadlovky 29Objektivy 32Základní parametry objektivů a proč jsou důležité 32Stativy a stativové hlavy 38Filtry 40Další příslušenství 46Ukládání a zálohování dat 47Co vzít na túru a expedici 48Ochrana a čištění fototechniky při práci v terénu 48

4. Světlo v krajině a jeho zákonitosti 51Poloha slunce 52Poloha východu a západu 52Výška slunce nad horizontem 52

Rozptyl a barva světla v závislosti na počasí a denní době 53Jasná obloha 53Polojasno 53Zatažená obloha 55Mlha, sníh, déšť 56Východy a západy 56Odražené světlo 59Světlo odražené oblohy (skylight) 59Stín 59

5. Teorie krajinářské fotografie v příkladech ze Šumavy 61

Emotivní vs. popis né fotografování krajiny 62Motiv a jeho zobrazení 64Jak posoudit atraktivitu motivu pro fotografii 65Princip role 66Pojetí motivu 69Zvýrazněná a potlačená perspektiva 71Černobílé vs. barevné pojetí 74Barvy v krajině 75Jak zdůraznit motiv? 76Vertikální nebo horizontální výřez 76Zlatý řez 77Symetrie 79Pohyb ve fotografii krajiny 79Vyjádření prostoru 80Rytmus 84Měřítko ve fotografii 86Symboly v krajině 86Kontrast jako atraktivní motiv 86Ladění barev a barevný kontrast 90Další kompoziční pravidla 92Rušivé prvky v obraze 92Co si zapamatovat 94

6. Šumavský rok ve fotografiích 97O fotografování Šumavy 98Jaro 99Léto 115Podzim 125Zima 133Rejstřík 142

O autorovi

Andrej MacenauerProfesionální fotograf, cestovatel, zakladatel FotoAparát.cz, zakladatel a lektor kurzů FotoInstitut.cz.

Andrej Macenauer se zabývá fotografováním krajiny již od studentských let, kdy pořizoval první snímky tátovou flexaretou. Velkou inspirací byly pro něj vždy hory. Uskutečnil řadu expedic do světových velehor (Himálaj, Ka-rakorum, Kavkaz), fotografoval v Etiopii, Mexiku, na Islandu, hory Evropy i Severní Ameriky. Spolu s horolezcem Radkem Jarošem uspořádali putovní výstavu Himálaj 1 000 až 8 848 metrů, která cestovala napříč republikou. Na svou Šumavu však nikdy nezapomínal. Mnoho fotografů často využívá exotiky krajin cizích zemí, které se pak objevují ve většině učebnic fotogra-fování krajiny. Andrej se rozhodl dlouhodobě sbírat fotografický materi-ál pro knihu, která bude učit fotografovat krajinu, kterou máme doslova za našimi okny. „Šumava není na fotografování jednoduchá a trvá dlouho, než se jí dostanete pod kůži. Nikde v Himálaji však neuvidíte tolik odstínů zeleně jako třeba na jarní Šumavě, neprožijete kouzlo podzimních plískanic jako na slatích a v hlubokých lesích. Fotografování, o krajině to snad platí dvojnásobně, je jen o hledání světla. Abyste našli to nejlepší světlo, musíte obětovat kus svého pohodlí. Ten zážitek pak ale stojí za to,“ říká autor.

Andrej Macenauer spolu s manželkou Helenou založili v roce 1999 inter-netový server FotoAparát.cz jako místo setkávání českých a slovenských fotografů. V průběhu let napsal pro tento v současnosti jeden z největších českých portálů zaměřených na fotografování desítky odborných článků a cestopisných reportáží. Tisíce fotografií z jeho cest si můžete prohléd-nout na webu FotoAtlas.cz, který se zabývá cestovatelskou fotografií.

Andrej Macenauer zůstával dlouho věrný klasické fotografii na film a mno-ho let fotografoval středoformátovým přístrojem Pentax 645. Od roku 2009 však fotografuje většinou digitálními profesionálními přístroji. Jako protipól dokonalé digitální techniky si však také pořídil velkoformátovou kameru na klasický film, který si sám vyvolává a zpracovává.

Jako lektor školy FotoInstitut.cz řadu let pořádá kurzy fotografování kraji-ny i šumavské přírody v Domě fotografů v Kašperských Horách.

2. TECHNICKÉ ZÁKLADY FOTOGRAFOVÁNÍ, KTERÉ MUSÍTE POCHOPIT12

Nastavení správné expozice

Jak už to tak bývá, u  nejkrásnějších svě-telných situací bývá často velmi obtížné stanovit správně expozici a nepokazit tak je-dinečnou příležitost. Často vám nepomůže ani ten nejchytřejší fotoaparát. Pokud chce-te, aby snímek odpovídal vašemu záměru, musíte porozumět technickým principům, na základě kterých váš fotoaparát pracuje.

Clona a doba otevření závěrky Množství dopadajícího světla neboli ex-pozici regulujeme pomocí velikosti otvoru clony uvnitř objektivu a času, po který ne-cháme světlo dopadat na  senzor nebo fi lm. Vy užíváme tak principu akumulace osvitu. To v  praxi znamená, že stejné expozice je možné dosáhnout při kombinacích různých expozičních časů a odpovídajících velikostí otvoru clony, kterou světlo musí projít, než dopadne na senzor. Při zkracování expozič-ního času je pro dosažení stejné expozice potřeba clonový otvor zvětšit, a obráceně – při prodloužení expozičního času se clo-nový otvor musí pro zachování stejné ex-pozice zmenšit. Bližší podrobnosti jsou uvedeny u obrázku vpravo nahoře.

Ke  cloně a  času přistupuje třetí parame-tr, kterým je nastavení citlivosti ISO. Čím je hodnota ISO vyšší, tím méně světla je pro správnou expozici potřeba. Řada citlivostí ISO je defi nována tak, že zdvojnásobení cit-livosti ISO odpovídá zdvojnásobení expo-zice. Standardní řada ISO je: 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400 atd. To například zna-mená, že když zvýšíme ISO ze 100 na  800 (o tři kroky), je pro zachování původní ex-pozice potřeba zkrátit expoziční čas na 1/8 původního času nebo zmenšit velikost otvo-ru clony o tři clonová čísla.

Řada clonových čísel a jim odpovídající otvor v objektivuIntenzita světla, které dopadá na senzor, závisí jednak na velikosti clonového otvoru, ale také na jeho vzdálenosti od senzoru, tedy na ohniskové vzdálenosti. Aby bylo možné stejným způsobem stanovovat expozici pro objektivy s různou ohniskovou vzdáleností, byl vymyšlen systém clonových čísel F. Polohy otevření clony jsou v rámci tohoto systému nor-movány. Při stejném clonovém čísle F pak bude vždy dopadat na světlocitlivé médium (senzor nebo fi lm) stejné množství světla. Z následující defi nice je jasné, proč s rostoucí velikostí průměru clony D klesá clonové číslo F.

F = f / D

F – clonové číslo (bezrozměrné; povšimněte si, že se standardně používá desetinná tečka místo desetinné čárky) f – ohnisková vzdálenost objektivu v mmD – průměr otvoru clony v mm

Standardní řada clonových čísel je 1, 1.4, 2, 2.8, 4, 5.6, 8, 11, 16, 22 atd., vždy v násobku √2 ≈ 1,4. Tím se řada clonových otvorů a osvit přizpůsobuje obrovské dynamické pružnosti oka a jeho nelineárnímu (logaritmickému) vnímání světla. Zvětšíme-li clonové číslo o jeden krok (např. z 5.6 na 8), snížíme množství světla dopadající na políčko fi lmu nebo senzoru na polovinu, o dva kroky (z 5.6 na 11) na čtvrtinu atd. U moderních zrcadlovek je obvykle možné nastavovat otevření clonového otvoru jemněji po třetinách kroku mezi clonovými čísly.S řadou standardních clonových čísel souvisí i defi nice tzv. expoziční hodnoty EV (angl. Exposure Value). Expoziční hod-nota EV = 0 je defi nována jako expozice odpovídající času 1 s při clonovém čísle F 1 a citlivosti ISO 100. EV = 1 pak podle defi nice znamená osvit dlouhý 1/2 s při clonovém čísle F 1 nebo také 1 s při F 1.4. V hodnotách EV se často vyjadřuje cit-livost expozimetrů nebo korekce expozice. Ve druhém případě se jedná o tzv. expoziční stupeň. Změna expozice o jeden expoziční stupeň +1 EV potom znamená dvojnásobnou expozici, tj. např. prodloužení expozičního času na dvojnásobek, nebo snížení clonového čísla o jeden krok (např. z 5.6 na 4).

Tabulka expozičních hodnot EV při citlivosti ISO100Z tabulky je patrné, že stejné hodnoty EV a tudíž i stejné expozice, je možné dosáhnout různými kombinacemi clony a času závěrky.

Hodnota EV při ISO100 Clonové číslo f

1 1.4 2 2.8 4 5.6 8 11 16 22 32 45

Čas závěrky (s) 1 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

1/2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

1/4 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

1/8 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

1/15 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

1/30 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

1/60 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17

1/125 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

1/250 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

1/500 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

f/1.4 f/2 f/2.8 f/4 f/5.6 f/8

13Nastavení správné expozice

Citlivost ISO a šumPři nastavení fotoaparátu se vždy snaží-me o maximální kvalitu obrazu. S rostoucí hodnotou ISO kvalita vzhledem k nárůstu šumu v obraze klesá. Zkracuje se však doba expozice. Díky tomu bude menší pohybová neostrost například v  důsledku větru tam, kde je málo světla. Správnou volbou bývá proto kompromis. Výhodou je, že nové zr-cadlovky mají při vysokých ISO stále lepší kvalitu obrazu.

Množství šumu v obraze narůstá – při dlouhých expozičních časech delších než 1 sekunda;

– s rostoucí teplotou senzoru.

Při dlouhých expozičních časech a vyso-kých citlivostech ISO některé digitální zrca-dlovky automaticky zapínají matematickou korekci na potlačení šumu.

Obdobou digitálního šumu v  obraze je u  fi lmů hrubší zrno krystalků stříbrných solí v emulzi. Filmové zrno má výhodu, že vypadá mnohem přirozeněji.

Stanovení přesné expozice s šedou tabulkou

Lidské oko nefunguje tak, že čím je množ-ství světla menší, tím je obraz tmavší. Na-opak se neustále přenastavuje tak, aby obraz vypadal podobně světlý v  situacích, kdy je světla více i kdy je ho méně. Ze zkušenosti víme, že po chvíli v temné místnosti se oko přizpůsobí a  začínáme vidět zřetelně. Jak-mile pak znovu vyjdeme na  světlo, chvíli trvá, než se oko přizpůsobí mnohem vět-ší intenzitě světla. Na  podobném principu funguje i systém stanovení expozice.

Stanovení expozice kontrastních scén s pomo-cí šedé tabulkyCanon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 24-70mm f/2.8L I USM, 48 mm, ISO400, f/8, 1/60 s.Bílá barva kapličky neodpovídá 18% šedé, na kterou jsou kalibrovány všechny expozimetry.Fotoaparát byl přepnut do  režimu bodového měření a ex-pozice byla změřena na šedé tabulce, kterou jsem umístil do okénka kapličky, ležícího ve  stínu. Poté jsem přepnul fotoaparát do manuálního režimu, kde jsem nastavil ex-pozici změřenou na  šedé tabulce: ISO400, clona f/8, čas 1/60  s, odstoupil jsem dále od  kapličky a  fotografoval. V  režimu kontroly přepalů jsem zjistil, že přímým svět-lem osvícené části kapličky vykazují přepal. Proto jsem umístil tabulku ještě do místa u bílé zdi osvětlené přímým světlem. Zde jsem naměřil o 2/3 EV kratší expoziční čas. Exponoval jsem ještě jeden snímek s  kompenzací expozice −2/3 EV. Obraz tak vyšel tmavší. Po vyvolání v RAW kon-vertoru v počítači však první snímek přepal při expozici na  stíny nevykazoval. Je to proto, že displej fotoaparátu zobrazuje pouze data ve  formátu JPEG s  menším dyna-mickým rozsahem. Proto jsem dal tomuto snímku s přesně exponovanou bílou ve fasádě kapličky přednost.

Dostatek světla Málo světla, nízké ISO Málo světla, vysoké ISO

14

Problémem ve fotoaparátech vestavěných expozimetrů je, že mohou měřit pouze od-ražené světlo. Jednotlivé předměty odrážejí dopadající světlo různým způsobem. Bílý povrch odráží téměř dokonale, naopak čer-ný světlo výrazně absorbuje. Expozimetr samozřejmě nemůže tušit, jaká bude odra-zivost světla od předmětů, které se rozhod-nete fotografovat. Proto výrobci vymysleli, že hodnoty clony a expozičního času se určí tak, aby výsledný obraz odpovídal střední 18% šedé. Takový tón šedé odpovídá prů-měrnému jasu přirozeného prostředí ko-lem nás. Ne vždy však bude měření správně odpovídat situaci. Pokud budete například fotografovat sníh, váš fotoaparát ho vyfoto-grafuje tak, že bude šedý, což samozřejmě nechceme.

Pokud chceme mít jistotu, nejpřesnějším způsobem je pořídit si externí expozimetr pro měření dopadajícího světla vybavený kalotou. Tento způsob se používá při práci s velkoformátovými kamerami, kde jsou vy-soké náklady na fi lm, nebo pro přesnou prá-ci ve studiu. Mnohem levnějším způsobem tam, kde chceme expozici určit co nejpřes-něji, je 18% šedá tabulka, kterou umístíme přímo do scény. Tabulka má přesně defi no-vanou odrazivost. Pokud změříte bodovým měřením světlo odražené od  této tabulky, budete mít expozici stanovenou stejně přes-ně jako při měření dopadajícího světla ex-terním expozimetrem.

Systémy měření expozice vhodné pro krajinu

Moderní zrcadlovky nabízejí mnoho růz-ných systémů měření. Pro 90 % situací dobře vyhoví multi-segmentové poměrové měření (tzv. matrix), za kterým stojí důmy-slný expertní systém. Ten umí vyhodnotit stovky situací a výrobci ho neustále zdoko-nalují. Avšak ani tento malý počítač nemů-že odhadnout úmysl fotografa. Proto může

matrixové měření selhat zejména při foto-grafování scén s  extrémním kontrastem. Pro tyto situace je pak vhodné již zmíněné bodové měření (zabírá obvykle 2–5 % plo-chy), kde si vyberete část scény, podle které pak stanovíte celkovou expozici.

V některých případech si můžete do scény umístit přímo i šedou tabulku.

Poměrové měření (matrix) využívá měření v celé ploše ob-razu a dává prioritu oblastem, na které je zaostřeno.

Bodové měření měří expozici v malé části obrazu (do 5 %).

Vydra u bývalé Hálkovy chatyPentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/22, 1/15 s, kompenzace ex-pozice +1 EV.Sníh je světlejší než 18% šedá. Aby zůstal bílý, je nutné provést kompenzaci expozice do kladných hodnot, čímž se prodlouží expoziční čas.

15Nastavení správné expozice

Kompenzace expoziceExistují scény, které odrážejí světlo zcela odlišně od šedé tabulky. Více světla odráží zasněžená bílá krajina nebo krajina v mlze. Aby sníh na  fotografi i nevyšel jako šedý, musíme prodloužit expozici proti hodnotě, kterou navrhuje expozimetr. V praxi to zna-mená nastavit kompenzaci od +1 do +2 EV podle toho, jak intenzivně se světlo od sně-hu odráží. V případě zamlžené krajiny stačí do +1 EV.

Opakem jsou snímky v  noci, které od-rážejí méně světla než střední šedá. Pokud chceme, aby scény nevypadaly jako ve dne, musíme zkrátit doby expozice, čímž dosáh-neme, že bude scéna tmavší. Kompenzace se pak nastavují do záporných hodnot.

Někdy při fotografování při silně zataže-né obloze je již dost tma a bývá menší kon-trast. Expozici můžeme záměrně ponechat bez kompenzace. Scéna pak vychází celko-vě světlejší a v tmavých místech se zachová více kresby.

Kontrola expozice: histogram, signalizace přepalů

Zásadní výhodou digitálních fotoaparátů je možnost zkontrolovat správnou expozici bezprostředně po uložení snímku na pamě-ťovou kartu. Slouží k tomu dvě funkce:

1. histogram;2. kontrola přepalů a  podpalů ve snímku.

Expozici se vždy snažíme stanovit tak, aby byla zachována kresba v detailech v celé plo-še snímku. Při kontrole snímku na prvním místě sledujeme tzv. přepaly, neboť světlá místa na  snímcích přitahují nejvíce pozor-nosti. Jsou to místa, kde došlo k tzv. přete-čení pixelů příliš dlouhou expozicí, takže kresba zcela zmizela.

Na  škodu je samozřejmě i  ztráta kresby v  nejtmavších místech. Řada fotografů si myslí, že při snímání do formátu RAW bude

moci doladit expozici až později v počítači pomocí RAW konvertoru a kontroluje pou-ze přepálená místa. Záměrně pak snímky podexponovává (na  tmavší). Velmi nega-tivním důsledkem může být nárůst šumu, který se skrývá hlavně v  tmavých místech v případě, že fotografi i v RAW editoru upra-víme na světlejší. I ve formátu RAW je proto lepší exponovat snímky světlejší (expozice na stíny). Zároveň je však třeba zkontrolo-vat, aby nedošlo k přepalu, anebo jen zcela minimálnímu v  místě, kde diváka nebude rušit.

Každý fotograf používající zrcadlovku by se měl rychle orientovat v  histogramu. His-togram statisticky vyjadřuje podíl jednot-livých stupňů šedi od bílé do černé v ploše fotografi e. S  interpretací histogramů vám pomohou následující schémata. Důležité je zapamatovat si, že tmavá místa jsou znázor-něna vlevo a  světlá vpravo. Ideálně expo-nované snímky mají zastoupen co nejširší rozsah jasů od černé do bílé.

Nové digitální zrcadlovky dokážou v ná-hledu exponovaného snímku zobrazit pře-pálená místa, kde došlo ke  ztrátě kresby

Histogram ISprávně exponovaná scéna, dynamický rozsah fotoapará-tu stačí, a dokonce nebyl zcela využit, protože vlevo i vpra-vo jsou nevyužitá místa.

Histogram 3Dynamický rozsah fotoaparátu nestačí, světla (vpravo) jsou exponována správně, ale snímek obsahuje hodně tmavých míst bez kresby, zcela černých (vlevo). Takto ně-jak by vypadal histogram portrétu na černém pozadí.

Histogram 4Dynamický rozsah fotoaparátu nestačí, stíny (vlevo) by rády „pokračovaly“ dále do  černé, ale snímek obsahuje hlavně hodně bílých vypálených míst bez kresby (vpravo). Takto může vypadat histogram krajiny s  bílou oblohou.

Histogram 2Správně exponovaná scéna, dynamický rozsah fotoapa-rátu ale nestačí, protože scéna by ráda „pokračovala“ jak vpravo, tak vlevo (čili obsahuje tmavší a  světlejší místa, než zaznamenal fotoaparát).

3. FOTOTECHNIKA PRO FOTOGRAFOVÁNÍ KRAJINY28

Jak investovat do fototechniky?

Začínající fotografové velmi často utratí většinu peněz za  tělo fotoaparátu, u  objekti-vu začínají šetřit a na kvalitní stativ pak již vůbec nezbývají peníze. Mělo by to být při-tom přesně naopak. Kvalitní stativ vám vy-drží klidně celou vaši fotografi ckou kariéru a bude vás nutit k pečlivé práci. Nestabilní stativ naopak udělá z  investice do  drahé-ho těla a  objektivu vyhozené peníze. Ceny značkových profesionálních objektivů se nemění a v rámci stejné kvality spíše i stou-pají. Bajonety objektivů již mají s  velkou pravděpodobností dostatečně dimenzované konektory pro připojení k tělu, takže se ne-zdá, že by se velcí výrobci chystali změnit bajonety a rozzuřit tak své věrné uživatele. Největší rozvoj lze stále očekávat ve vývoji těl fotoaparátů.

Hlavně sportovní fotografové nebo foto-

grafové divoké přírody pak mění těla každé tři roky. Naštěstí pro fotografování krajiny toto neplatí.

Řada vynikajících krajinářů stále ještě používá fi lm, i když většinou zároveň foto-grafují i digitálními přístroji. Film je prostě živý materiál a  dokáže zobrazit obrovský rozsah tónů od  nejsvětlejších po  nejtmav-ší (tzv. dynamická pružnost). Navíc ceny fi lmových středoformátových přístrojů a hlavně také objektivů klesly na přibližně třetinu původní ceny, někdy i méně. Filmy se stále vyrábějí a  klesly i  ceny skenování. Cena středoformátového snímku velikosti 6 × 4,5 cm fotografovaného na svitkový fi lm vychází včetně vyvolání kolem 15 Kč. To jsou oproti digitálním přístrojům samozřej-mě náklady navíc. Na  druhou stranu však vlastníte fyzické negativy či pozitivy a  při

správném skladování nemusíte být nervóz-ní, že se vám porouchá pevný disk, kde máte uloženu veškerou mnohaletou práci.

Je film mrtev?Určitě ne, ale je to záležitost především výtvarné fotografi e. Černobílá fotografi e poslední dobou opět začíná nabírat dech – hlavně díky negativním pocitům z  pře-technizovaného světa v  oblasti umělecké fotografi e. Zajímavá může být i  velkofor-mátová fotografi e na formáty 13 × 18 cm či dokonce větší. Způsobem práce se tak tro-chu vracíte do počátků fotografi e. Přístroje vybavené měchy dokážou rovnat padající linie architektury posouváním osy objek-tivu vůči fi lmu (tzv. shift ) či naklopením roviny fi lmu dosáhnout dokonalého pro-ostření tam, kde běžné fotoaparáty nestačí. Je to samozřejmě záležitost pro fotografi cké fajnšmekry. Fotografuje se na  plochý fi lm, který si musíte uložit sami do kazet v temné místnosti. Takové fotografování vyžaduje soustředění a pečlivost a také naučit se sám vyvolávat v temné komoře.

Galeristé nejraději skladují klasické černo-bílé zvětšeniny na  papírových podložkách

Velkoformátový fotoaparát Magnola na plochý film 13 × 18 cm s kazetami na film a výměnným objektivem připevněným na destičceFilm musíte vložit do kazet v temné místnosti nebo pomocí fotografi ckého rukávu před vlastním fotografováním. Vysoce kvalitní objektivy dnes koupíte za zlomek původní ceny v bazarech.

Matnice Cambo na zadní stěně přístroje Magno-la 13 × 18 cm, který se vyráběl v Meoptě Přerov až do roku 1954Zaostřuje se pomocí vysouvání měchu. Přesné zaostření je třeba zkontrolovat na matnici pomocí lupy.

29Digitální zrcadlovky

(tzv. baryty), u kterých je velmi dobře ově-řeno, že vydrží s  jistotou nejméně sto let. Klasická černobílá fotografi e nebo obrazy vytvářené pomocí fotografi ckých emulzí či ušlechtilé fotografi cké tisky ( platinotypie, kyanotypie apod.) však vyžadují naučit se sám svoje fi lmy vyvolat a zpracovat v tem-né komoře. Jinak je mnohem jednodušší zaměřit se na  černobílou fotografi i prová-děnou čistě digitálně: převod do  černobílé v počítači a poté digitální tisk. Nemusíte se bát, že by fi lm úplně skončil. Staré časy se však nikdy nevrátí. Pro krajiny je vhodný rovněž barevný inverzní fi lm hlavně díky velmi jemnému zrnu, obrovskému rozsahu barevných tónů a přesnému konzistentnímu vyvolání procesem E6.

Profesionální digitální zrcadlovky dnes již překročily kvalitu záznamu z oskenova-ného kinofi lmu. U větších formátů fi lmu to však neplatí. Záleží na tom, jak velký formát a jak kvalitní skener budete používat. Fotografování velkoformátovou kamerou

Nezbytným příslušenstvím při fotografování je tzv. jeptiška, pomocí které zatemníte prostor kolem matnice, abyste mohli přesně ostřit a kontrolovat obraz. Pět kvalitních snímků za den je velmi dobrý výkon.

Digitální zrcadlovky

Možnost měnit objektivy a pozorovat v hle-dáčku stejný obraz, jak jej vidí objektiv, je hlavním požadavkem fotografů, kteří od svých fotografi í žádají více než jen pamě-ťový záznam. Proto je jednoznačnou volbou zrcadlovka, v dnešní době digitální. Můžete experimentovat a zkoušet přímo v přírodě, a  to bez nákladů na  fi lmy a  vyvolání, jak tomu bývalo v minulosti.

Fotografové krajiny žádají obvykle co nejvyšší kvalitu záznamu, neboť technické nedostatky se v  tomto žánru neodpouštějí. Velké zvětšeniny totiž dokážou umocnit do-jem z krajiny. Kvalita světlocitlivého senzo-ru a objektivů je proto rozhodující.

Rozlišení senzoruZdá se, že honba za  megapixely co největ-šího rozlišení nad hranicí přes 15 Mpx čás-tečně utichá. Větší počet megapixelů totiž znamená i nutnost větších kapacit na pamě-ťových kartách a pevných discích určených k archivaci. Jeden snímek z Canon 5D Mark II s rozlišením 21,1 Mpx zabírá ve formátu RAW přibližně 20 MB paměti. Toto rozliše-ní je i při velkém množství detailů v záběru dostatečné pro kvalitní výstavní zvětšeniny 60 × 45 cm, pokud při fotografování snímek neroztřesete. Některé snímky snesou do-konce i větší vyzvětšování. Pokud by ani ta-kovéto rozlišení nestačilo, vyššího rozlišení detailů můžete dosáhnout spojením několi-ka sousedících záběrů v počítači stejně jako u panoramat v počítači.

Velikost senzoru, crop faktor a dyna-mická pružnostPři stejném rozlišení v Mpx bude mít v kva-litě navrch větší senzor. Větší plocha totiž znamená i  větší elementární pixel. Takový senzor pak dokáže zachytit širší rozsah tónů od nejsvětlejšího do nejtmavšího ( dynamic-ký rozsah), barev a lépe potlačit elektronic-ký šum v obraze.

Podle velikosti senzoru dělíme těla na tzv. full frame ( FF) s chipy přibližně ve velikos-ti kinofi lmového políčka, tj. 24 × 36 mm, a  APS ( Advanced Photo System), kde se rozměry pohybují od  20,7 × 13,8 mm do 28,7 × 19,1 mm.

Těla FF jsou dražší a většinou i těžší a ob-jemnější. Důležité je vědět, že objektivy vy-robené výhradně pro těla APS nelze použít

3. FOTOTECHNIKA PRO FOTOGRAFOVÁNÍ KRAJINY32

důležité. Potřebujeme totiž správnou expo-zici u  každého záběru. Vždyť se ten oka-mžik již nikdy nemusí opakovat. V krajině to samozřejmě nebývá až tak kritické jako například v reportážní fotografi i.

5. OstřeníHlavně u fotografů, kteří se neobejdou bez brýlí nebo mají horší zrak, není ani při fo-tografování krajiny systém automatického zaostřování zbytečností. Nepotřebujete zde však rychlost ani velké množství senzorů. Důležitý je jeden citlivý senzor (obvykle středový), na  který se můžete spolehnout, a to i za špatných světelných podmínek. Vý-hodou je kvalitní světlý hledáček a také živý náhled přes displej.

Živý náhled, tzv. life view, je relativně nová technologie, která se v posledních letech po-užívá v lepších zrcadlovkách. Při fotografo-vání krajiny ji využijete pro přesné ostření, neboť obraz na displeji si můžete vyzvětšo-vat a pak velmi přesně manuálně doostřit.

6. Formát RAWPokud si pořídíte fotoaparát s  kvalitním senzorem, bylo by hloupostí ztratit část kva-lity tím, že nebudete fotografovat v režimu RAW. RAW znamená v  angličtině surový, jde tedy o „surová“ data. Snímání do RAW umožňuje maximálně využít neupravený, surový záznam ze senzoru. Fotograf se však musí naučit zpracovat soubory ve  formátu RAW v  počítači. Získá tak podstatně lepší kvalitu obrazu hlavně u  snímků s  velkým světelným kontrastem. Zároveň nemusí ře-šit vyvážení barvy světla při fotografování. To je možné upravit až později při zpraco-vání fotografi e v editoru.

Snímky fotografované do  formátu JPEG nemusí při hodně kontrastním osvětlení za-znamenat celý rozsah světel a stínů. Ztratí se tak kresba v nejtmavších nebo v nejsvětlej-ších místech scény. Výhodou JPEG formátu je, že zabírá méně paměti a k jeho prohlížení nepotřebujete speciální soft ware.

Objektivy

Objektiv je okem fotoaparátu a to musí být samozřejmě dobré. Nejlepší objektiv je však vždy velmi relativní pojem. Záleží vždy, na co a jak jej chcete používat. Pro fotogra-fování krajiny takto můžete ušetřit hodně peněz. Na  krajinu nepotřebujete objektiv vybavený ultrazvukovým motorkem, aby co nejrychleji zaostřil, či stabilizátor obrazu, neboť roztřesení snímku zabráníte mnohem lépe stabilním stativem. I  starší objektivy s  manuálním ostřením odvedou výbornou práci. Výrobci k  novým objektivům dávají příponu D, která znamená „určeno pro digi-tální přístroje“. Argumentují tím, že senzor je lesklejší než fi lm, a  díky tomu musí mít čočka na zadní straně objektivu co nejlepší antirefl exní vrstvy. Určitě to však není tak dramatické. Výrobci prostě chtějí prodávat.

Základní parametry objektivů a proč jsou důležité

Ohnisková vzdálenostOhnisková vzdálenost defi nuje zorný úhel, pod kterým soustava čoček uvnitř objektivu přenáší výřez scény na senzor. Čím je ohnis-ková vzdálenost (udávaná v  milimetrech) delší, tím menší je zorný úhel a tím menší výřez scény objektiv přenese.

Podle ohniskové vzdálenosti lze objektivy pro fotografování krajiny rozdělit na:

– širokoúhlé (10–30 mm); – střední ( základní, 30–100 mm), 50mm objektiv, který odpovídá vidění lidského oka, se nazývá normální;

– teleobjektivy (100–400 mm). Již zmiňovaný crop faktor, kterým se ná-

sobí ohnisková vzdálenost objektivu při nasazení na  těla s  různou velikostí světlo-citlivého senzoru, není vlastností objektivu, ale důsledkem promítání obrazu na  menší senzor.

BajonetBajonet objektivu zajišťuje mechanické i  elektrické spojení mezi tělem a  objekti-vem. Velcí výrobci mají své vlastní bajonety. I když se vám může podařit pomocí mecha-nického adaptéru nasadit například objektiv Nikon na  tělo Canon, u  plně elektronicky řízených objektivů si příliš nepomůžete, ne-boť nebudete moci nastavit clonu a nastavo-vat hodnoty expozice, které se měří v  těle. Důležitý je bajonet provedený v kovu, který zajistí přesné spojení v  porovnání s  plas-tovými bajonety nejlevnějších objektivů. Hlavně při použití starších objektivů se mo-hou vyskytnout problémy při komunikaci s nejnovějšími těly, a to i tehdy, kdy objektiv a tělo jsou stejné značky. Toto je třeba vždy velmi dobře zkontrolovat, ještě než objektiv zakoupíte.

SvětelnostNázev světelnost je v  češtině odvozen od  množství světla, které je objektiv scho-pen dopravit na senzor nebo fi lm. Čím je ob-jektiv světelnější, tím více světla jím dokáže projít. Množství světla je vždy kontrolováno nastavením velikosti otvoru kruhové clony uvnitř objektivu. Světelnost proto odpovídá minimálnímu clonovému číslu (maximálně otevřenému otvoru clony), se kterým objek-tiv kvalitně kreslí. Aby bylo možné srovná-vat nastavení expozice objektivů různých ohniskových vzdáleností, je světelnost de-fi nována jako poměr ohniskové vzdálenosti a  průměru maximálně otevřené clony ob-jektivu.

Existuje několik dobrých důvodů, proč investovat do větší světelnosti objektivu. 1. S nižším clonovým číslem klesá hloubka

ostrosti. To umožňuje vytvářet kompo-zice, kde hlavní motiv doslova odpích-nete od  rozostřeného pozadí (snímek

33Objektivy

na  straně 17). Čím nižší clonové číslo, tím potřebujete menší odstup předmětu od pozadí pro jeho dokonalé rozostření.

2. V podmínkách, kdy je málo světla, mů-žete díky velkému otvoru clony zkrátit čas a tzv. zmrazit pohybující se objekty, aniž byste museli příliš zvyšovat hod-notu citlivosti ISO, se kterou se zvyšuje i množství šumu v obraze.

3. Čím světelnější objektiv, tím jasnější ob-raz v hledáčku.

4. Systémy automatického zaostřování při-jímají světlo přes objektiv, a s  objektivy s větší světelností budou proto ostřit přes-něji. Za šera s méně světelnými objektivy mohou mít s ostřením problémy a mohou ostřit nepřesně.

Za  světelnost platíme vyšší cenou a větší hmotností objektivu, neboť tato konstrukce vyžaduje větší průměr čoček. Rozdíly v ceně jsou někdy dramatické. 50mm objektiv se světelností 2.8 stojí kolem 5000 Kč. U  ob-jektivu se světelností 1.2 musíte přidat nulu – kolem 50 000 Kč.

Objektivy pro fotografování krajiny, které umožňují i fotografování zvířat v přírodě, cestopisné reportáže a makrofotografi i.Zoomové objektivy: 16–35mm f/2.8L I  USM, 24–70mm f/2.8L I  USM, 70–200mm f/2.8L IS USM, objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností_ makroobjektiv 100mm f/2.8L IS, teleobjektiv 300mm f/2.8L IS USM, telekonvertor 2×. Za léta fotografování vytvoří fotografové sbírku objektivů, která svou cenou značně přesahuje cenu těla fotoaparátu. Přechod k jiné značce je pak kvůli ceně nových objektivů prakticky ne-možný. To samozřejmě výrobci vědí velmi dobře.

Obrazový kruh objektivu vs. velikost senzoru Paprsky vstupují do objektivu pod stejným úhlem. Přístroj APS-C však má díky menšímu senzoru i menší zorný úhel.

Zorný úhel na DSLR

Zorný úhel na 35 mm SLR

Film:24 mm svisle36 mm vodorovně43 mm úhlopříčka

Senzor DSLR:15 mm svisle23 mm vodorovně27 mm úhlopříčka

Obrazové pole objektivu

Zorný úhel objektivu v závis-losti na ohniskové vzdálenosti.

Ohnisko

Zorný úhel(úhlopříčka)

14 mm

28 mm

50 mm

100 mm

200 mm 12°

24°

46°

75°

114°

3. FOTOTECHNIKA PRO FOTOGRAFOVÁNÍ KRAJINY38

Stativy a stativové hlavy

Pevný a  stabilní stativ je nejlepší investicí pro dosažení co nejlepší ostrosti fotografi í. Základní parametry, které potřebujete zvá-žit, jsou:1. Maximální výška

Stativ by měl být dostatečně vysoký, abyste se při fotografování nemuseli hrbit. U stativů se středovým sloupkem varuji před jeho přílišným vysouváním. Stativ je pak nestabilní. Osobně dávám

přednost stativům bez středového sloup-ku.

2. Minimální výškaStativ by měl umožnit dostat se i co nej-níže k zemi, pokud se třeba rozhodnete do  popředí fotografi e zakomponovat drobné objekty. Na  Šumavě to mohou být například šafrány bělokvěté, které jsou vysoké 5–7 cm. Tady poznáte ne-výhodu středového sloupku, který bude

Ledová jeskyně pod sněhovým mostem, Vydra v březnuCanon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 24–70mm f/2.8L I USM, 24 mm, ISO400, f/10, 1/8 s, kompenzace expozice +1 EV.

Fotografování špatně dostupného místaNěkdy můžete použít stativ i méně obvykle, abyste získali snímky v těžko dostupných místech.

39Stativy a stativové hlavy

bránit dostat se níže. Střední sloupek jde obvykle obrátit, ale fotografovat hlavou dolů nebývá pohodlné a navíc nohy sta-tivu se vám budou dostávat do  záběru. Výhodou sloupku naopak bude možnost zavěšovat závaží, která zvýší stabilitu při fotografování při dlouhých expozičních časech.

3. Hmotnost a  pevnost stativuMusíte si zvolit takový, abyste jej byli schopni nosit na  fotografování krajin vždy a  všude. Ze zákonů mechaniky také jednoduše vyplývá, že čím těžší fotoaparát a objektiv, tím těžší musí být i  stativ. Hlavně u  teleobjektivů s  dlou-hými ohnisky, kdy prudce narůstá cit-livost na  roztřesení, je pevnost a  váha stativu alfou a omegou ostrých snímků. Nikdy byste nevěřili, jak skoro nezna-telný vánek dokáže roztřást fotoapa-rát s  objektivem. Můžete to dnes velmi dobře sledovat pomocí živého náhledu na velkém LCD displeji, když si tam ob-raz zároveň i zvětšíte. Vždy bude platit: čím větší zvětšeninu chcete tisknout, tím pevnější stativ potřebujete. Hmotnost můžeme snížit přibližně o  třetinu použitím stativových noh z  grafi tových kompozitů. Tyto materiá-ly, podobně jako například dřevo, umí lépe tlumit vibrace než kov. Za extrémně nízkých teplot je výhodné hlavně u ko-vových stativů nasadit na  stativovou nohu kus tenkého neoprénu, aby vám ke  kovu při manipulaci nepřimrzala kůže na ruce. Některé konstrukce budou více citlivé například na písek ve spojích. V mrazech je nepříjemná voda, která se dostane do spojů, kde zmrzne. Pak tako-vý stativ nelze v  terénu složit. Raději to udělejte po rozmrznutí až doma. Plasto-vé díly jsou v mrazu křehké.

4. Transportní délkaČím větší počet sekcí, tím větší je riziko, že některý spoj nedostatečně utáhnete a  snímek se pak rozmaže. Nohy mívají

buď tři, nebo čtyři segmenty. Výhodou čtyřsegmentových konstrukcí je zkrá-cení transportní délky tak, že se stativ snadněji vejde do batohu.

5. Stativové hlavy Stativové hlavy bývají kulové a tzv. více-cestné. S  kulovými hlavami se rychleji a jednodušeji manipuluje. V kvalitě kon-strukcí jsou však velké rozdíly. Zjistíte, že po  určité době začne hlava povolo-vat, což je velmi zrádné, protože si čas-to drobného pohybu vůbec nevšimnete. Osobně jsem po  vyzkoušení různých typů kulových hlav od fi rem Manfrotto a  Gitzo zakotvil u Arca Swiss Z1 s rych-loupínáním.

6. Rychloupínací destičky Důležité je mít stativovou hlavu s rych-loupínacím mechanismem, abyste byli schopni rychle a pevně upevnit fotoapa-rát na  stativ. Destičku doporučuji mít trvale upevněnou na  těle fotoaparátu a teleobjektivech. Nevýhodou většiny fotoaparátů je jeden stativový závit připravený na  horizon-tálně komponované snímky. Vertikál-ní výřez pak vyžaduje mnohem delší manipulaci a  zároveň většinou i  menší stabilitu. Proto určitě oceníte například rychloupínací mechanismus ve  tva-ru písmene L, který můžete zafi xovat v obou polohách.

Fotografování krajiny se stativemStativ Gitzo s kulovou hlavou Arca Swiss je díky menší hmotnosti příkladem vhodným pro fotografování krajiny na ces-tách. Rychloupínač Kirk je stále upevněn přímo na těle fotoaparátu. Kabelová spoušť zabrání roztřesení při mačkání spouště.

4. SVĚTLO V KRAJINĚ A JEHO ZÁKONITOSTI52

Poloha slunce

Úspěch fotografa krajiny vždy vyžaduje být ve správnou chvíli na správném místě. Přes-tože můžete mít štěstí a narazit na zajímavá místa a světelné podmínky, nikdy na zákla-dě pouhé náhody nevznikne žádná hlubší krajinářská práce. Musíte umět odhadnout polohu slunce a  podle toho naplánovat fo-tografování. Na  některá místa se dostane kvalitní ranní či večerní světlo jen v určité měsíce.

Poloha východu a západuDůsledkem pohybu naší planety kolem Slunce jsou nejenom roční období. Mění se i poloha slunce na horizontu při jeho výcho-du a  západu a  zároveň i  maximální výška slunce nad obzorem v průběhu dne. Pouze v den jarní (21. března) a podzimní (23. září) rovnodennosti vychází slunce přesně na vý-chodě a  zapadá na  západě. Od  března do 21. června se poloha relativního východu a západu slunce pohybuje směrem k severu. Poté se zase začíná pomalu vracet směrem k jihu. Nejprve jen velmi pomalu, ke konci srpna již mnohem rychleji. Pohyb směrem k jihu pokračuje až do 23. prosince, kdy se slunce začíná opět pohybovat směrem k se-veru. Jednoduchý poziciometr východů a západů slunce najdete na obrázku vpravo. Tento poziciometr platí přibližně pro polo-hu Čech. Mění se v závislosti na místě, kde se nacházíte na zemském povrchu.

Sluneční kalkulačku najdete i na interne-tu, například na na http://www.suncalc.net.

Výška slunce nad horizontemPouze na  rovníku uvidíte slunce přímo v  nadhlavníku. V  našich zeměpisných po-lohách vystoupí slunce nejvýše přibližně na  úhel 60 stupňů na  konci června. Dů-sledkem tohoto úhlu jsou pak krátké tvrdé

Jezerní slať na konci prosincePentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/11, 1/250 s.Před Silvestrem je nejkratší den v roce. Slunce se i po poledni ve 13:30 drží jen nízko nad obzorem. Boční světlo vytváří dlouhé stíny i za poledne. Všimněte si, jak je barva ve stínech krásně modrá. Je to modré světlo rozptýlené oblohou.

SEVER

ZÁ

PAD

SLU

NC

E

VÝC

HO

D SLU

NC

E

POZICIOMETR SLUNCE

ČERVENČERVENČERVENECČERVENEC

KVĚTENKVĚTEN

SRPENSRPEN

DUBENDUBEN

ZÁŘÍZÁŘÍ

BŘEZENBŘEZEN

ŘÍJENŘÍJEN

ÚNORÚNOR

LISTOPADLISTOPADLEDENLEDEN

PROSINECPROSINEC

53Rozptyl a barva světla v závislosti na počasí a denní době

stíny. Proto se snažíme vyhýbat fotografo-vání krajiny v  létě za  poledne, když je jas-no. Naopak zima je pro fotografa obdobím mnohem přívětivějším. Na  konci prosince vystupuje slunce maximálně dvacet stupňů nad obzor. Díky tomu pak můžeme fotogra-fovat celý den, i když je obloha bez mraků. Stíny se nám vždy krásně natahují a nejsou to ty ošklivé krátké stíny dané vysokou po-lohou slunce v létě.

Časy přesného východu a  západu slunce dnes jednoduše zjistíte přímo na  interne-tu. Slunce v  našich zeměpisných šířkách vychází v  prosinci kolem 8:00 a  zapadá již kolem 16:00. Z hlediska ranního vstávání je pak nejnáročnější konec června, kdy slunce vychází těsně před pátou hodinou. Naopak na  západ slunce kolem 21. hodiny můžete vyrazit až po večeři.

Rozptyl a barva světla v závislosti na počasí a denní době

Obyvatelé Měsíce se nikdy nebudou moci potěšit nádherně modrou oblohou, jakou máme na  Zemi. Měsíc totiž nemá žádnou atmosféru, která by rozptýlila sluneční svět-lo a vytvořila nádhernou modrou oblohu.

Na Zemi díky vzdušnému obalu bude slu-neční svit rozptýlen i  za  dokonale jasného počasí. Modrá barva oblohy vzniká tím, že se ve velmi čistém vzduchu nejvíce rozpty-luje část světla s nejkratšími vlnovými dél-kami (modrý konec viditelného spektra), zatímco sluneční paprsky delších vlnových délek (červené, žluté, zelené) projdou až k povrchu.

K  mnohem silnějšímu rozptýlení světla dojde při průniku světla vrstvou oblačnosti. Zároveň se pak změní i barva světla.

Jasná obloha

Za jasného dne, kdy je slunce níž na obloze, má světlo jasně směrový charakter. Nejlepší podmínky pro fotografování jsou přibližně hodinu po východu a hodinu před západem slunce. Díky ostrému úhlu dopadu světla vznikají dlouhé stíny, které jsou méně tma-vé ve srovnání s krátkými stíny za poledne. Zejména v  létě je proto nutné naplánovat fotografování na brzké ráno a pozdní odpo-ledne. Barevná teplota světla se rychle změ-ní v  průběhu 30 minut po  východu slunce a před západem slunce.

Polojasno

Bílé mraky rozptylují světlo a zlepšují světel-né podmínky pro fotografování i ve chvíli, kdy je slunce vysoko na obloze. Část světla má směrový charakter, část světla se odrazí nebo rozptýlí přes mraky. Nejlepším obdo-bím pro fotografování jsou změny počasí.

Pro zdůraznění mraků je možné využít efektu polarizačního fi ltru. Je však třeba být opatrný, neboť dojde k celkovému zvý-šení kontrastu mezi nejsvětlejšími místy v mracích a nejtmavšími předměty (země). Filtr ztmaví tmavou oblohu. Světlo z mraků však není polarizované, a proto na něj fi ltr nemá žádný vliv. Část světla, které se odra-zí od  předmětů na  zemi, fi ltr odstraní. Ty

Chalupská slať při východu sluncePentax 645N, objektiv Pentax FA 645 45 – 85mm / 4.5, 85 mm, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1 s. Ráno při východu slunce bývají hladiny jezer jako zrcadlo. Ve slunečním svitu převládá červená a o chvíli později žlutá barva. Stačí jen pár minut, aby slunce ohřálo mrazivý vzduch, který se začne pohybovat, zčeří hladinu a odrazy zmizí.

5. TEORIE KRAJINÁŘSKÉ FOTOGRAFIE V PŘÍKLADECH ZE ŠUMAVY64

Motiv a jeho zobrazení

Lidské oko řízené mozkem a jeho emocemi vnímá věci jinak než chladné oko fotoapa-rátu. Proto rozhodnout, co je atraktivní pro fotografi i a co ne, nemusí být někdy vůbec snadné.

Fotograf neustále opakuje tři základní úkoly1. Vyhledat atraktivní motiv.2. Rozhodnout, jak zvolený motiv pojmout

a zvýraznit.3. Fotografi i technicky správně zpracovat

( ostrost, šum, způsob tisku atd.).Zdá se to jednoduché, ale asi nejtěžší je

odhadnout, co bude na  fotografi i atraktiv-ní. Tady neplatí příliš pravidla a každý vidí svět trochu jinak. Musíte se naučit vytvářet z úplně nenápadných motivů dobré fotogra-fi e. Pak máte šanci občas vytvořit i výjimeč-ný snímek, když budete mít štěstí na světlo a budete v danou chvíli na správném místě.

Při vyhledávání fotogenických motivů obvykle přemýšlíte současně i  o  tom, jak motiv pojmout a  zdůraznit. Někdy najdete vynikající motiv, ale musíte se na místo vrá-tit v jinou denní nebo roční dobu. Světlo do-káže probudit i zdánlivě nezajímavá místa. Při vyhledávání motivů a dobré kompozice doporučuji dívat se přímo přes hledáček fotoaparátu. U  černobílých motivů je vý-hodné přimhouřit oči, abyste posoudili, zda je kontrast dostatečný. Krajinu pak uvidíte černobíle. Schválně si to vyzkoušejte!

Hřbitovní kvítíCanon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 70–200mm f/2.8L IS USM, 70 mm, ISO320, f/3.2, 1/125 s.Neustále hledáme motivy a zkoušíme, který bude atrak-tivní. Snažím se u všech svých snímků alespoň trochu za-chovat dokumentační charakter, neboť ten je důležitý jak pro mne, tak i pro diváka, který se zajímá o krajinu Šuma-vy. Tento snímek je však spíše osobním vnímáním místa. Hřbitov na  konci května ožívá pestrým jarním kvítím, které obveselí tohle místo, jež vede člověka k  zamyšlení. Objektiv s vysokou světelností je ideální pro vytvoření ob-razu s malou hloubkou ostrosti. Takhle se dá z drobných věcí udělat hlavní motiv.

65Jak posoudit atraktivitu motivu pro fotografii

Klen na Kepelském ZhůříPentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1/15 s.Ještě v roce 1938 zde stála vesnice Zhůří (něm. Haidl am Ahornberg) s kostelem, poštou, četnickou stanicí. Stálo zde kolem 80 obydlených domů.Jednoduchá kompozice se starým klenem jako hlavním motivem. Na snímku najdete řadu již zmíněných oku lahodících prvků. Fotografi e vytváří díky mlhavému pozadí a ostrým strukturám trávy v popředí pocit hloubky. Barvy zde nejsou dominantní. V orosené trávě se střídají tmavá i světlá místa.

Jak posoudit atraktivitu motivu pro fotografii

Teorie kompozice a  estetického vnímání byla používána již středověkými malíři. Je užitečná jak pro vlastní fotografování, tak i  při rozhodování, který snímek smazat a který ponechat na paměťové kartě či v da-tovém úložišti.

Pravidla v estetice nikdy neplatí absolut-ně. Výjimka občas potvrzuje pravidlo. Vi-dění každého fotografa je jiné a o to vlastní musíte pečovat. Snažte se nekopírovat, jinak nemáte šanci vytvořit si vlastní styl. Na dru-hé straně se hlavně časem musíte snažit

rozbíjet své stereotypy. Při psaní této knihy jsem třeba zjistil, že jsem na Šumavě vyfoto-grafoval mnoho S-křivek či motivů s barev-nou dominantou a méně pracuji s hloubkou ostrosti. Prostě stereotyp vnímání.

Fotografi e je tvořena množstvím prvků,

5. TEORIE KRAJINÁŘSKÉ FOTOGRAFIE V PŘÍKLADECH ZE ŠUMAVY78

Čertovo jezeroCanon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 24-70mm f/2.8L I USM, 34 mm, ISO125, f/11, 1/5 s.Přestalo pršet. Sluníčko trochu osvítilo kámen na břehu. Byl jsem připraven s fotoapa-rátem na stativu. Skoro v zápětí se hladina zčeřila slabým větříkem. Za pět minut by již nikdo nevěřil, že se zde dalo něco zajímavého vyfotografovat.

Prášilské jezero po letním deštiCanon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 24-70mm f/2.8L I USM, 34 mm, ISO125, f/11, 1/5 s.Pršelo již třetí den, jak to je na Šumavě v červenci hodně časté. Nefoukal vítr. Ideální počasí na fotografování symetrií v ledovcových jezerech.Tento pohled je pořízen z místa, kudy projde každý rok tisíce lidí. Většina fotografi í vzni-ká z  výšky očí, neboť je to nejpohodlnější. Nestyďte se pokorně pokleknout či lehnout do trávy a začněte objevovat krásu nových pohledů.

Kompozičně problematické oblasti v obraze

Účinné pásmo

roh

střed zlatý řez

2. oblast

1. oblast

79Jak zdůraznit motiv

Vydra při jarním táníVšechny snímky: Canon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 24-70mm f/2.8L I USM.Vlevo nahoře: 42 mm, ISO1600, clona f/5.6, 1/800 s.Vpravo nahoře: 42 mm, ISO100, clona f/5.6, 1/40 s.Vlevo dole: 42 mm, ISO100, clona f/16, 1/5 s.Vpravo dole: 43 mm, ISO100, clona f/22, 1/3 s.V době jarního tání se voda ve Vydře pohybuje velmi rych-le. Proto pro vytvoření pohybové neostrosti stačí mnohem kratší časy než obvykle. Poslední dobou jsou v módě i vel-mi dlouhé časy nad deset sekund. Můžete jich dosáhnout použitím šedých fi ltrů, které se prodávají různě tmavé. Tyto časy mohou být zajímavé u snímků moře, ale u sním-ků šumavských řek je nepoužívám, neboť proudy vody ztratí sílu a dynamiku, která je pro ně charakteristická.

SymetrieSymetrie je vždy pro lidské vnímání velmi lákavá, a proto si jí rychle všimneme.

Absolutní symetrii v  přírodě však často nenajdeme. Příkladem symetrie jsou odrazy v hladině šumavských jezer.

Pohyb ve fotografii krajinyVoda, padající sněhové vločky, strom ohýba-jící se ve vichřici. Šumava je díky svým po-tůčkům a řekám plným temně hnědé vody vytékající z mohutných rašelinišť ideálním místem. Fotografování vody je hrou s  dél-kou expozičního času. Fotoaparát můžete nastavit různými způsoby tak, aby byl stejný motiv správně exponován. Vliv expoziční-ho času můžete pozorovat na sérii snímků pořízených na Vydře. Velmi krátké časy po-hyb zmrazí, takže je vidět struktura všech drobných bublinek pěny. Naopak delší časy vše lehce rozmáznou a zklidní.

5. TEORIE KRAJINÁŘSKÉ FOTOGRAFIE V PŘÍKLADECH ZE ŠUMAVY92

Roklan z OblíkuMinolta 800si, objektiv Tokina AF 28–70mm f/2.8–2.6, 28  mm, Fujichrome Sensia ISO100, f/11, 1/125 s, polarizační fi ltr Rodenstock.

Rušivé prvky v obraze

Jedním z nejčastějších problémů při fotografování krajiny je, jak se vyhnout rušivému pozadí. Proto při inscenované či studiové foto-grafi i fotografové nejprve řeší pozadí, do kterého pak umístí hlav-ní motiv. To však v krajině není možné. Doporučuji proto nejprve objekt obejít a pečlivě prozkoumat pozadí a vliv směru dopadající-ho světla. Některá místa mají optimální světlo jen v určité měsíce. Podle toho pak musíte plánovat fotografování. Výhodou černobílé fotografi e je, že můžeme ovlivnit pozadí pomocí barevných fi ltrů. Některým barevným digitálním snímkům může proto hodně po-moci převod do černobílé v počítači, neboť tak omezíte rušivé po-zadí.

Další kompoziční pravidla

Linie obzoru by neměla dělit obraz na dvě stejné části. Kompozice by vždy měla obsahovat více nebe nebo více země. Je-li zobrazeno více oblohy, snímku to dodává vzdušnost a dojem rozlehlých prostorů.

Snímky s  minimem oblohy zdůrazňují popředí. Často může jít i o vyloučení nefotogenické oblohy bez mraků.

U DobréPentax 645N, objektiv Pentax FA 645 45 – 85mm / 4.5, 45 mm, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1 s, kompenzace expozice +2/3 EV.Vodní pára z mokřad zkondenzuje a v noci zmrzne.V  mlhách před východem slunce bývá často obloha bez kresby, a proto je třeba ji v kompozici potlačit. Tento sní-mek vznikl v květnu asi 5 minut před tím, než nad obzo-rem z levé strany vykouklo slunce.

93Rušivé prvky v obraze

Vydra v ziměMinolta 800si, objektiv Tokina AF 28–70mm f/2.8–2.6, 28 mm, Fujichrome Sensia ISO100, f/11, 1/60 s. Pravý snímek ukazuje přerušení linie řeky vlevo díky ne-pozornosti fotografa. Později fotografa tyto chyby hodně mrzí. Divákovi můžete tisíckrát vysvětlovat, jak bylo ob-tížné se v hlubokém sněhu proplazit do prostředka řeky, ale snímek stejně nezachráníte.

Na Horské KvilděCanon EOS 5D Mark II, objektiv Canon EF 16-35mm f/2.8L I  USM, 23  mm, ISO100, f/8, 1/100  s, kompenzace expozice +1/3 EV.Zrcadlovku do batohu, namazat běžky a může se vyrazit. Podobné světelné nálady budou odměnou, pokud vydržíte v  zimě až do  posledního světla. Rozhodl jsem se umístit horizont do  spodní části a  komponovat na  oblohu, aby snímek získal vzdušnost a prostor. Za důležitý prvek po-važuji zapadané kůly v popředí, které v kompozici zesilují pocit třetího rozměru.

6. ŠUMAVSKÝ ROK VE FOTOGRAFIÍCH102

Kohlen (uhelný) SchachtenPentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1/30 s, polarizační fi ltr.V Bavorské části Šumavy se ve výškách kolem 1 000 m nachází obdoba karpatských Polonin. Němci je nazývají Schach-ten. Tyto umělé louky zde existují již od středověku. Nejprve zde pokáceli les a v milířích vyráběli dřevěné uhlí tolik žádané ve sklářských hutích v okolí. Vznikly tak louky, kam se každé léto vyháněl dobytek. Dnes se zde již nepase. Proto bavorští ochranáři náletové dřeviny začali odstraňovat, aby louky nezarůstaly. Uprostřed luk zůstávají stát pouze staleté solitérní buky, které jsou nádhernými motivy pro fotografi e. Místo leží nedaleko české hranice.

103Jaro

Verlorener (ztracený) SchachtenPentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/11, 1/15 s.Nejlepším obdobím pro fotografování je zde první polovina května, kdy v  těchto nadmořských výškách začíná jaro. Na většině stromů teprve začíná rašit listí. O to více pak vyniknou tvary stromů formované údery blesků či zimními bouřemi. Proto jsem převedl barevné negativy do černobílé.

6. ŠUMAVSKÝ ROK VE FOTOGRAFIÍCH110

Jelenov ze SrníPentax 645N, objektiv Pentax FA 645 45 – 85mm / 4.5, 80  mm, Fujichrome Provia ISO100, f/13, 1/60  s, kompenzace expozice +1/3 EV.Z ranní mlhy na pravém břehu řeky Vydry vystupuje stará chalupa se zvoničkou v osa-dě Jelenov. Bývala tam sklářská huť na páte-říky, založená v roce 1713. V letech 1768–82 byl jejím nájemcem purkmistr Kašperských Hor Augustin Müller. V roce 1840 zde stálo devět domů ve dvou skupinách. Osadu zmi-ňuje Karel Klostermann v  povídce Ohnivé snopy nad Hirschenštejnem.

111Jaro

Pod Huťskou horouPentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1/90 s.Tyndallův jev vzniká v  důsledku rozptylu světla na  jemných kapič-kách vody, které musí být dostatečně velké. Jeho typický kužel můžete po-zorovat z bočního pohledu. Musíte se pohybovat v místech, kde končí mlha a  začíná bezoblačná obloha. Mlha samozřejmě cestuje a  rychle mizí. Jedná se většinou maximálně o  mi-nuty a pak představení rychle končí.

6. ŠUMAVSKÝ ROK VE FOTOGRAFIÍCH122

Ráno u SkelnéPentax 645N, objektiv Pentax FA 645 80 – 160mm / 4.5, 90  mm, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1/90 s.Chce to štěstí. Musíte vyrazit ještě za deště nebo brzy ráno po vydatné noční bouřce.

Divoký les pod OstrýmPentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 0,5 s.V lese mlha snižuje rušivost pozadí a zároveň změnou tonalit vyjadřuje hloubku. Pak už stačí jen vyhledat zajímavý motiv.

Kůrovcové lesy kolem Březníku v roce 2006Pentax 645N, objektiv Pentax FA 645 35mm / 3.5 AL, Fujichrome Provia ISO400, f/16, 1/180 s.Na začátku devadesátých let jsem zde procházel hustými lesy. Šumava se osvobodila, padla železná opona. Dnes je tento problém kůrovce předmětem zájmu různých skupin a to nejenom těch odborných. Doufejme, že za sto let zde opět bude krásný les.

6. ŠUMAVSKÝ ROK VE FOTOGRAFIÍCH130

Ostrovy v moři od Dobré vodyPentax 645N, objektiv Pentax FA 645 45 – 85mm / 4.5, 55 mm, Fujichrome Provia ISO100, f/16, 1/60 s.V listopadu může trvat inverzní počasí i několik týdnů, kdy se lidé v průmyslových oblastech doslova dusí ve smogu průmyslových exhalací. Vrcholky smrků na okraji lesa obsahují zřetelné ostré struktury, které dodávají snímku měřítko. Díky zřetelným strukturám a značnému kontrastu jsem se rozhodl pro převod do černobílé.

131Podzim

Osika nad Zlatou stezkou pod Kašperskými Horami Canon EOS 5D, objektiv Canon EF 24-70mm f/2.8L I USM, 24 mm, ISO160, f/9, 1/250 s, kompenzace ex-pozice +1 EV.Podzimní mlhy jsou pro Šumavu typické. Slunce již začíná prozařovat ranní mlhu, která rozptyluje světlo. Snímku nechybí kontrast. Zároveň protisvětlo rozsvě-cuje i žluté listí osiky. U takových snímků je těžké se rozhodnout pro barevnou nebo černobílou variantu.

9 7 8 8 0 7 4 1 3 2 2 4 7

ISBN 978-80-7413-224-7KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZRK1210

Kniha vás provede krok za krokem vším, co musí každý fotograf krajiny znát:

• nezbytné technické základy fotografo-vání;

• fotogra cká technika vhodná a pot eb-ná pro krajiná skou fotogra i;

• sv tlo v krajin a jeho zákonitosti;• teorie krajiná ské fotogra e s p íklady

ze Šumavy;• pro inspiraci: šumavský rok ve fotogra i.

O AUTOROVI

DOPORUČENÁ CENA: 359 Kč

ŠUMAVA

Naučte se fotografovat krajinu

Andrej MacenauerProfesionální fotograf, cestovatel, zaklada-tel FotoAparát.cz, zakladatel a lektor kurzů FotoInstitut.cz

Hory byly vždy jeho velkou inspirací. Usku-tečnil řadu expedic do světových velehor (Himálaj, Karakorum, Kavkaz, Ethiopie, Mexiko, Island, hory Evropy i Severní Ameriky). Společně s horolezcem Radkem Ja ro šem uspořádali putovní výstavu Himálaj 1000 až 8848 metrů, která cestovala napříč republikou. Na svou Šumavu však nikdy ne-zapomínal. Proto vznikla praktická kniha, která učí fotografovat krajinu a zároveň potě-ší i milovníky Šumavy. „Šumava není na foto-grafování jednoduchá a trvá dlouho, než se jí dostanete pod kůži. Nikde v Himálaji však ne-uvidíte tolik odstínů zeleně jako třeba na jar-ní Šumavě či kouzlo podzimních plískanic na slatích a v hlubokých lesích. Fotografování, o krajině to snad platí dvojnásobně, je jen o hledání světla. Abyste našli to nejlepší svět-lo, musíte obětovat kus svého pohodlí. Ten zážitek pak ale stojí za to,“ říká autor. Jako lektor školy FotoInstitut.cz řadu let pořádá kurzy fotografování krajiny i šumavské příro-dy v Domě fotografů v Kašperských Horách.

Na čihadle 33, 160 00 Praha 6e-mail: fotoinstitut@fotoaparat.cztel.: 731 529 710, 224 310 822

ZONER software, a.s., Nové sady 18, 602 00 Brno

Zoner Presstel.: 532 190 883e-mail: knihy@zoner.czwww.zonerpress.cz

Nechte se vést zkušeným fotografem a nau te se d lat krásné fotografie v prom nách sv tla i ro ních období.