Českyacute jazyk s nadhledem 7přehled uČivapro zaacutekladniacute školy a viacuteceletaacute gymnaacutezia
Nauka o vyacuteznamu slovSlova v jazyce majiacute dva zaacutekladniacute vyacuteznamy ndash vyacuteznam věcnyacute a mluvnickyacutevyacuteznam věcnyacute (lexikaacutelniacute) vyacuteznam mluvnickyacute (gramatickyacute)Vyjadřuje co slovo označujeByacutevaacute vysvětlen ve slovniacuteku proto ho označujemetakeacute jako slovniacutekovyacute
NapřHlemyacutežď leze k houběhlemyacutežď ndash suchozemskyacute plž s ulitouleacutezt ndash plazivě se pohybovathouba ndash dužnatyacute rostlinnyacute uacutetvar vyrůstajiacuteciacute zvlaacutekniteacuteho podhoubiacute
Zaacutekladniacute funkciacute slova je pojmenovaacutevatVyacuteznam věcnyacute nese kořen slova
Vyjadřuje mluvnickeacute kategorie ohebnyacutech slovmůže vyjadřovat i vztahy mezi slovySlova patřiacute k určiteacutemu slovniacutemu druhu
NapřHlemyacutežď leze k houběhlemyacutežď(0) ndash 1 p č j r m živleze ndash os 3 č j zp ozn č přiacutethoubě ndash 3 p č j r žk ndash předložka se 3 paacutedem (neoheb)
Mluvnickyacute vyacuteznam vyjadřuje nejčastěji koncovka
Slova kteraacute majiacute pouze jeden věcnyacute vyacuteznam nazyacutevaacuteme slova jednoznačnaacutejednovyacuteznamovaacuteNejčastěji jsou to vlastniacute jmeacutena ndash Milena Azor Jaroměř Ještěd odborneacute naacutezvy ndash sloveso otakaacuterek fenyklovyacute hydroxid poddanyacute zvukomalebnaacute citoslovce ndash fuj frnk crr slova běžnaacute ndash květinaacuteč lustr
Slova kteraacute majiacute jeden vyacuteznam zaacutekladniacute a potom ještě vyacuteznamy dalšiacute druhotneacute nazyacutevaacuteme slova mnohoznačnaacutemnohovyacuteznamovaacute Tyto dalšiacute vyacuteznamy daneacuteho slova vznikly přeneseniacutem vyacuteznamu na jinou skutečnost a to na zaacutekladě a) vnějšiacute podobnosti (= metafora) Např Kraacutel měl na hlavě zlatou korunu Koruna stromu byla košataacute (přeneseniacute vyacuteznamu podle umiacutestěniacute) Např Měl novyacute hřeben na česaacuteniacute Hřeben hory byl taacutehlyacute (přeneseniacute vyacuteznamu podle tvaru)b) vnitřniacute souvislosti (= metonymie) Např Vlaacuteda neniacute nic jednoducheacuteho Sešla se novaacute vlaacuteda (přeneseniacute naacutezvu děje na osoby)Nejčastěji se vyskytuje 1049063bull označeniacute věci miacutestem odkud pochaacuteziacute např Vypil dvě plzně (= dvě plzeňskaacute piva) Koupil si ementaacutel (syacuter
z uacutedoliacute Emmental ve Švyacutecarsku)1049063bull označeniacute diacutela autorem např čtu Nerudu (= knihu od Jana Nerudy) jdu na rentgen (= přiacutestroj sestavenyacute
W Roumlntgenem)1049063bull zaacuteměna obsahu za věc ve ktereacute je obsažena např Dědeček kouřil dyacutemku (= kouřil tabaacutek v dyacutemce)Může dochaacutezet i k zaacuteměně čaacutesti za celek (= synekdocha) např Uběhlo několik jar (= několik let)
2 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Synonyma ndash slova souznačnaacutebull slova kteraacute různě znějiacute majiacute stejnyacute nebo podobnyacute vyacuteznam1049063bull s jejich využitiacutem můžeme vyjaacutedřit jeden vyacuteznam několika různyacutemi slovy1049063bull synonyma se vyskytujiacute u různyacutech slovniacutech druhů např chlapec ndash hoch běžet ndash utiacutekat1049063bull vyacuteznam těchto slov neniacute uacuteplně totožnyacute lišiacute se a) malyacutemi vyacuteznamovyacutemi rozdiacutely např přiacutejemnyacute (člověk) ndash dobraacute (praacutece) b) slohovyacutem přiacuteznakem např řiacutect (neutraacutelniacute) ndash pravit (knižniacute) c) citovyacutem přiacuteznakem např matka (neutraacutelniacute) ndash maminka (citově zabarveneacute) d) přiacuteslušnostiacute k různyacutem uacutetvarům naacuterodniacuteho jazyka např kopat (spis) ndash čutat (nespis obecně českeacute)
Homonyma ndash slova souzvučnaacute1049063bull slova majiacute stejnou zvukovou podobu (stejně znějiacute) ale majiacute zcela odlišnyacute vyacuteznam a někdy i původ1049063bull obvykle majiacute stejnou psanou i zvukovou podobu např kolej (na železnici) ndash (vysokoškolskaacute) kolej někdy
se lišiacute podoba psanaacute např byacutet (doma) ndash biacutet (psa)1049063bull mezi vyacuteznamy homonym neexistuje vztah jde o naacutehodnou shodu tvaru slov1049063bull homonyma vznikajiacute v různyacutech rovinaacutech jazyka např a) v tvarosloviacute tři (čiacuteslovka) ndash tři (sloveso) b) v psaneacute podobě jazyka viacuter (na vodě) ndash vyacuter (dravec) c) ve zvukoveacute podobě jazyka plod (stromu) ndash plot (ohrada) d) v slovniacute zaacutesobě obloha (nebe) ndash obloha (zeleninovaacute)
Odborneacute naacutezvy ndash termiacutenyPoužiacutevajiacute se v odborneacutem vyjadřovaacuteniacute v tzv odborneacutem stylu např ve vědeckyacutech diacutelech populaacuterně naučnyacutech diacutelech v novinaacutech vyacutekladechSoubor odbornyacutech naacutezvů určiteacuteho oboru ndash odborneacute naacutezvosloviacuteterminologie např terminologie botanickaacute sportovniacute chemickaacute fyzikaacutelniacuteOdborneacute naacutezvy jsou slova jednoznačnaacute tj slova s jedniacutem věcnyacutem vyacuteznamem
Slova s časovyacutem přiacuteznakemPodle časoveacuteho přiacuteznaku rozlišujemeArchaismy slova zastaralaacute k nimž existujiacute novějšiacute pojmenovaacuteniacute Označovaneacute skutečnosti staacutele existujiacute i když třeba pozměněneacute a uživateleacute jazyka majiacute potřebu je nově pojmenovat (je to daacuteno i generačně) např komoňkůň lučbachemie sirkazaacutepalkaHistorismy označujiacute skutečnosti zanikleacute proto k nim neexistuje současnaacute naacutehrada Použiacutevaacuteme je pouze v souvislosti s dobou v niacutež tyto zanikleacute skutečnosti existovaly tedy v historickeacutem kontextu např děvečkavyacuteměnek husiteacute cepNeologismy ndash novaacute slova kteraacute zpravidla pojmenovaacutevajiacute noveacute dřiacuteve neexistujiacuteciacute skutečnosti Po určiteacute době se z nich stanou běžnaacute slova bez specifickeacuteho časoveacuteho přiacuteznaku
NAUKA O VYacuteZNAMU SLOV
pojmenovaacuteniacute
podle počtu členů
jednočlenneacuteslovo
viacutecečlenneacutesousloviacute frazeologismy
podle vyacuteznamu
jednoznačnaacute mnohoznačnaacute
3 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Slovniacute zaacutesoba je souhrn všech slov určiteacuteho jazyka Maacute různeacute vrstvy obsahuje slova spisovnaacute i nespisovnaacutea jejiacute stav zachycujiacute různeacute slovniacuteky Maacute stabilniacute jaacutedro složeneacute ze slov označujiacuteciacutech zaacutekladniacute trvale existujiacuteciacuteskutečnosti ( jiacutest byacutet ruka syn dům strom hellip) je ale i značně proměnlivaacute v zaacutevislosti na proměnaacutech světa
Způsoby obohacovaacuteniacute slovniacute zaacutesoby1 tvořeniacute novyacutech slov odvozovaacuteniacutem (prales lesniacute ) sklaacutedaacuteniacutem (teplokrevnyacute černozem) zkracovaacuteniacutem (OSN dr)2 přejiacutemaacuteniacute slov z ciziacutech jazyků3 přenaacutešeniacute vyacuteznamu ndash ze zaacutekladniacuteho vyacuteznamu vznikaacute dalšiacute přenesenyacute vyacuteznam
1049063bull na zaacutekladě vnějšiacute podobnosti ndash metafora bull1049063 na zaacutekladě vnitřniacute souvislosti ndash metonymie
4 tvořeniacute sousloviacute ndash vznikajiacute ustaacutelenaacute spojeniacute slov kteraacute teprve v tomto spojeniacute přinaacutešejiacute plnohodnotnyacute novyacute vyacuteznam
Způsoby tvořeniacute slovOdvozovaacuteniacute je nejběžnějšiacutem způsobem nejen tvořeniacute slov ale i samotneacuteho obohacovaacuteniacute slovniacute zaacutesobyZ jednoho zaacutekladoveacuteho slova je konkreacutetniacutem slovotvornyacutem prostředkem (předponou přiacuteponou koncovkou nebo i jejich kombinaciacute) utvořeno noveacute slovo odvozeneacutePředpona se připojuje k slovotvorneacutemu zaacutekladu kteryacutem je většinou celeacute slovo Vznikajiacute odvozeninypředponoveacute les rarr prales učit rarr naučit většiacute rarr největšiacutePřiacutepona se připojuje za slovotvornyacute zaacuteklad vznikajiacute odvozeniny přiacuteponoveacute Slovotvornyacute zaacuteklad může tvořit celeacute zaacutekladoveacute slovo tvaroh rarr tvarohovyacute Novaacutek rarr Novaacutekovaacute nebo čaacutest zaacutekladoveacuteho slova zahrada rarr zahraacutedkaKoncovka se připojuje za slovotvornyacute zaacuteklad vznikajiacute odvozeniny koncovkoveacute Petr rarr Petra trn rarr trniacute vytahovat rarr vyacutetah (0)Odvozenaacute slova vznikajiacute i současnou kombinaciacute dvou slovotvornyacutech prostředkůpředpony a přiacutepony nažloutlyacute podpatek předpony a koncovky podkroviacute Zaacutelužiacute bezkřiacutedlyacute
Sklaacutedaacuteniacute je tvořeniacute slov ze dvou nebo i viacutece slovotvornyacutech zaacutekladů Motivem pojmenovaacuteniacute neniacute jen jedno zaacutekladoveacute slovo jako v přiacutepadě odvozovaacuteniacute ale většinou dvě zaacutekladovaacute slova někdy i viacutece zaacutekladovyacutech slov Sklaacutedaacuteniacutem vznikajiacute složenaacute slova neboli složeniny Slovotvornyacutem prostředkem je spojovaciacute samohlaacuteskaRozlišujeme složeniny vlastniacute ndash nemůžeme je mechanicky rozdělit na samostatnaacute slova jednotliveacute slovotvorneacute zaacuteklady jsou spojeny spojovaciacute samohlaacuteskou (velkoměsto modrookyacute vodovod) nevlastniacute ndash spřežky ndash vznikajiacute prostyacutem spojeniacutem slov na tato slova je můžeme zpětně rozdělit (praacuteceschopnyacute = schopnyacute praacutece okamžik = mžik oka pravděpodobnyacute = podobnyacute pravdě)
Zkracovaacuteniacute je slovotvornyacute způsob kteryacutem vznikajiacute zkratky např ČTK (Českaacute tiskovaacute kancelaacuteř) EU (Evropskaacute unie) a zkratkovaacute slova napřiacuteklad Sazka (Saacutezkovaacute kancelaacuteř) Čedok (Českaacute dopravniacute kancelaacuteř původně Československaacute (cestovniacute a) dopravniacute kancelaacuteř)Několikaslovneacute naacutezvy nahrazujeme zkratkami složenyacutemi z prvniacutech piacutesmen jednotlivyacutech slov Jednaacute se o iniciaacuteloveacute zkratky (např ČR ndash Českaacute republika KČT ndash Klub českyacutech turistů) Tyto zkratky se piacutešiacute s velkyacutemi piacutesmeny a při čteniacute je hlaacuteskujeme ndash např HS [haacutees] ndash horskaacute služba ČNB [čeacuteenbeacute] ndash Českaacute naacuterodniacute banka Některeacute zkratky čteme jako slova ale neskloňujeme je (AMU [amu] ndash Akademie muacutezickyacutech uměniacuteJAMU [jamu] ndash Janaacutečkova akademie muacutezickyacutech uměniacute )V psaneacutem projevu se vyskytujiacute ustaacuteleneacute zkratky např ndash napřiacuteklad atd ndash a tak daacutele aj ndash a jineacute p ndash panpiacute ndash paniacute fa ndash firma tzv ndash takzvanyacute Zvlaacuteštniacute skupinu zkratek tvořiacute neustaacuteleneacute zkratky užiacutevaneacute v SMSZkratkovaacute slova vznikajiacute ze skupin hlaacutesek jednotlivyacutech slov Nejde o zkratky ale o slova neboť s nimi jakos jinyacutemi ohebnyacutemi slovy zachaacuteziacuteme nečteme je po hlaacuteskaacutech a skloňujeme je (O praacutezdninaacutech pojedeme k moři s Čedokem neboť jsme ve sportce konečně uspěli a Sazka naacutem vyplatiacute vyacutehru)
NAUKA O TVOŘENIacute SLOV
4 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
SKLADBA
Věty jednočlenneacuteneobsahujiacute podmětNapř Pršiacute Z komiacutena se kouřilo
Věty jejichž zaacutekladniacute člen je vyjaacutedřen určityacutem slovesnyacutem tvarem nazyacutevaacuteme věty jednočlenneacuteNemůžeme do nich doplnit podmětZaacutekladem je slovesnyacute tvar určityacute ve 3 os č jTyto věty nejčastěji vyjadřujiacutebull přiacuterodniacute děje (např Hřmiacute)bull tělesneacute stavy (např Boliacute mě v zaacutedech Bylo mi leacutepe)bull duševniacute stavy (např Styacuteskaacute se mi Je mi veselo)bull smysloveacute vjemy (např Zvoniacute)
Slovotvornyacute rozbor jednoduše1 Najdeme zaacutekladoveacute slovo a porovnaacuteme je s nově vzniklyacutem Je-li zaacutekladoveacute slovo ohebneacute odtrhneme
jeho koncovku (popř čaacutest slova kteraacute se neuacutečastniacute slovotvorneacuteho procesu)2 Vyhledaacuteme jejich společnou čaacutest tj slovotvornyacute zaacuteklad3 Vyhledaacuteme slovotvornyacute prostředek a pojmenujeme jej4 Pojmenujeme slovotvornyacute způsob a zobecniacuteme jej
SkladbaVyacutepověď ndash zaacutekladniacute jednotka konkreacutetniacuteho jazykoveacuteho projevuZaacutekladniacute formou vyacutepovědi je větaVěta ndash mluvnickaacute jednotka kteraacute obsahuje určityacute tvar slovesnyacute Věta se sklaacutedaacute ze slov mezi nimižexistujiacute vztahyVěty dvojčlenneacuteobsahujiacute podmět + přiacutesudekNapř Na mezi pobiacutehali zajiacuteciČervenaacute jablka zaacuteřila v koruně stromu
Věty dvojčlenneacute jsou i věty s nevyjaacutedřenyacutempodmětemNapř Zastaviacute se (on) u naacutes hned raacuteno
Vyacutepovědi jejichž zaacutekladem je jinyacute vyacuteraz než určityacute tvar slovesnyacute označujeme jako Větneacute ekvivalentyZaacutekladem může byacutetbull infinitiv ndash často vyjadřuje rozkaz např Zastavit Sednout Nevyklaacutenět se z oknabull jmeacuteno ndash podstatneacute nebo přiacutedavneacute jmeacuteno Podstatneacute jmeacuteno je nejčastěji v 1 p ndash např Vchod Vaacutelka s mloky Vaacuteclavskeacute naacuteměstiacute ndash označuje naacutezvy nadpisy tituly a hesla nebo v 5 p ndash např Pane Havraacutenku Milaacute babičko Větneacute ekvivalenty s přiacutedavnyacutem jmeacutenem vyjadřujiacute hlavně hodnoceniacute např Velmi kraacutesneacute Vyacuteborneacute Přiacuteliš jednoducheacutebull přiacuteslovce ndash např Velmi dobře Rychle Zcela špatněbull citoslovce ndash např Huraacute Crr Bědabull čaacutestice ndash např Ano Ne Zajisteacute
Zaacutekladniacute větneacute členyPodmět (subjekt) je člen věty kteryacute neniacute na žaacutedneacutem jineacutem členu mluvnicky zaacutevislyacuteDruhy podmětu vyjaacutedřenyacute podmět nevyjaacutedřenyacute podmět všeobecnyacute podmětPřiacutesudek tvořiacute s podmětem zaacutekladniacute skladebniacute dvojici a mluvnicky na něm zaacutevisiacute shoduje se s niacutemDruhy přiacutesudku slovesnyacute slovesně jmennyacute (jmennyacute se sponou) jmennyacute jmennyacute beze spony
Mezi řiacutediacuteciacutem vyacuterazem a rozviacutejejiacuteciacutem větnyacutem členem je vztah určovaacuteniacute tvořiacute spolu skladebniacute dvojiciDruh rozviacutejejiacuteciacuteho větneacuteho členu je určovaacuten slovniacutem druhem řiacutediacuteciacuteho slovabull podstatneacute jmeacuteno rarr přiacutevlastekbull sloveso přiacutedavneacute jmeacuteno přiacuteslovce rarr předmět přiacuteslovečneacute určeniacutebull jmeacuteno i sloveso současně rarr doplněk
Předmět (Pt) zaacutevisiacute budrsquo na slovese nebo na přiacutedavneacutem jmeacuteněPaacuted předmětu je tiacutemto řiacutediacuteciacutem členem řiacutezen ndash je určovaacuten vazbou řiacutediacuteciacuteho slovesa nebo přiacutedavneacuteho jmeacutenaPředmět vyjadřuje osobu zviacuteře nebo věc kteryacutech se slovesnyacute děj tyacutekaacute Slovesa jejichž děj se takto doplňuje předmětem jsou slovesa předmětovaacute Např Marek spustil počiacutetač Viacutetal se s kamaraacutedy Stryacuteček naacutes navštiacutevilPředmětem byacutevaacute zpravidla podstatneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno
Přiacuteslovečneacute určeniacute (Pu) je rozviacutejejiacuteciacute větnyacute člen zaacutevisejiacuteciacute na slovese na přiacutedavneacutem jmeacuteně nebo přiacuteslovciVyjadřuje různeacute okolnosti a vztahy kteryacutemi se bliacuteže určuje vyacuteznam řiacutediacuteciacuteho členuPřiacuteslovečneacute určeniacute vyjadřujebull miacutesto (na otaacutezky kde odkud kudy kam) ndash Vraacutetili se z vyacuteletubull čas (na otaacutezky kdy odkdy dokdy jak dlouho jak často) ndash Brzy budu hotovbull způsob (a miacuteru na otaacutezky jak kolik do jakeacute miacutery) ndash Praacutece mu šla rychle Šel na to naacuteramně zchytra Měl
babičku velmi raacutedbull přiacutečinu (= důvod na otaacutezky proč nač k čemu) ndash Pro nemoc nemohl přijiacutetbull uacutečel (na otaacutezku za jakyacutem uacutečelem) ndash Diacutevky jely na naacutekupbull podmiacutenku (na otaacutezku za jakeacute podmiacutenky) ndash Při dobreacute vůli se určitě dohodnemebull přiacutepustku (na otaacutezku i přes co navzdory čemu) ndash Přes zaacutekaz šli sami do lesaPřiacuteslovečnyacutem určeniacutem byacutevajiacute budrsquo přiacuteslovce nebo jmeacutena v paacutedech prostyacutech nebo předložkovyacutech někdy je jmeacuteno připojeno spojkami jak jako než Přiacuteslovečnyacutem určeniacutem může byacutet infinitiv slovesa např Spěchal otevřiacutet (Pu uacuteč)
Přiacutevlastek (Pk) zaacutevisiacute na podstatneacutem jmeacuteně v ktereacutekoli větneacute platnostiBliacuteže určuje jeho vyacuteznam tvořiacute s niacutem skladebniacute dvojicibull Přiacutevlastek shodnyacute (Pks) ndash shoduje se s řiacutediacuteciacutem členem v paacutedě čiacutesle a rodě je vyjaacutedřenyacute přiacutedavnyacutem
jmeacutenem popř zaacutejmenem řadovou čiacuteslovkou nebo podstatnyacutem jmeacutenem stojiacute obvykle před řiacutediacuteciacutem jmeacutenem Je-li vyjaacutedřen podstatnyacutem jmeacutenem nestojiacute před jmeacutenem řiacutediacuteciacutem Např mohutneacute stromy naše škola prvniacute princ hřib satan
bull Přiacutevlastek neshodnyacute (Pkn) ndash se svyacutem řiacutediacuteciacutem jmeacutenem se neshoduje je v jineacutem paacutedě (prosteacutem nebo předložkoveacutem) než podstatneacute jmeacuteno na ktereacutem zaacutevisiacute ndash stojiacute pravidelně za řiacutediacuteciacutem jmeacutenem Např krajina bez vody jiacutezda na saniacutech průchod lesem zaacutevodniacutek z Čech cesta pěšky
bull Přiacutevlastek postupně rozviacutejejiacuteciacute zpřesňuje vyacuteznam podstatneacuteho jmeacutena užitiacutem dalšiacuteho znaku dalšiacuteho přiacutedavneacuteho jmeacutena zaacutejmena čiacuteslovky Např tvůj nejlepšiacute kamaraacuted nejznaacutemějšiacute českyacute film jeho novyacute dobryacute naacutepad
Doplněk (D) je rozviacutejejiacuteciacute větnyacute člen kteryacute zaacutevisiacute na slovese (zpravidla v přiacutesudku) ale zaacuteroveň se vztahuje ke jmeacutenu (nejčastěji v podmětu nebo předmětu) Vyjadřuje vlastnost kterou maacute toto jmeacuteno za jisteacuteho děje nebo kteraacute se mu jistyacutem dějem přisuzuje Např Děti se vraacutetily unaveny David zastihl otce rozzlobeneacuteho
6 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Přiacutestavek je větnyacute člen kteryacute je souřadně spojen s jinyacutem členem věty Oba členy jsou ve vztahu přistavovaacuteniacute (v přiacutestavkoveacutem vztahu) a označujiacute tuteacutež skutečnost Zaacuteklad přiacutestavku tvořiacute podstatneacute jmeacuteno ktereacute může byacutet daacutele rozvito Např Karel Jaromiacuter Erben vyacuteznamnyacute českyacute spisovatel je autorem mnoha znaacutemyacutech českyacutech pohaacutedek Přiacutestavek označuje toteacutež co podstatneacute jmeacuteno ke ktereacutemu je připojen Může byacutet připojen i vyacuterazy totiž a to přiacutepadně to jest Přiacutestavek je od zbytku věty v mluveneacutem projevu oddělen pauzami a v psaneacutem projevu je oddělen čaacuterkami Např Krkonoše nejvyššiacute českeacute hory navštěvuje ročně velkeacute množstviacute turistů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute
Druhy vedlejšiacutech větVěta vedlejšiacute zaacutevisiacute na jineacute větě stejně jako větnyacute členJejiacute druh zjišťujeme stejnyacutemi otaacutezkami kteryacutemi se ptaacuteme na větneacute členyPodle toho kteryacute větnyacute člen věta vedlejšiacute zastupuje rozlišujeme vedlejšiacute větybull podmětneacute ndash Kdo se bojiacute nesmiacute do lesabull předmětneacute ndash Řekl že si to rozmysliacutebull přiacuteslovečneacute1049063 bull miacutestniacute ndash Byl všude kde se něco dělo1049063 bull časoveacute ndash Budu čekat dokud nezavolaacuteš1049063 bull způsoboveacute ndash Dělal to jak nejleacutepe dovedl1049063 bull měroveacute ndash Řeka se rozvodnila tolik že zaplavila celeacute pole1049063 bull přiacutečinneacute (důvodoveacute) ndash Nepřišel protože pršelo1049063 bull uacutečeloveacute ndash Zavolal jsem abych ti to vysvětlil1049063 bull podmiacutenkoveacute ndash Budeme-li v lese potichu uvidiacuteme na myacutetině srnky1049063 bull přiacutepustkoveacute ndash Přestože se ti nechce musiacuteš tam jiacutetbull přiacutevlastkoveacute ndash Maacutem obavu že nepřijedoubull doplňkoveacute ndash Zahleacutedl jsem zajiacutece jak zmizel v houštiacutebull přiacutesudkoveacute ndash Nebyl jedinyacute kdo se zajiacutemal o praacuteci na počiacutetačiVedlejšiacute větu můžeme nahradit větnyacutem členem Např Baacutezlivec nesmiacute do lesa Nebyl jedinyacute zaacutejemce o praacuteci na počiacutetači
PravopisZopakujme si obecneacute zaacutesady pro psaniacute velkyacutech počaacutetečniacutech piacutesmen u vlastniacutech jmen a naacutezvůzeměpisneacute naacutezvy jmeacutena hvězdaacuteřskaacute ndash Jizerskeacute hory Velkyacute vůzbull naacutezvy osad čtvrtiacute ulic staacutetů ndash Pec pod Sněžkou ulice Pod Kukačkou Spolkovaacute republika Německobull naacutezvy instituciacute orgaacutenů staacutetů organizaciacute ndash Evropskaacute unie Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky Univerzita Karlovabull naacutezvy knih uměleckyacutech děl živyacutech bytostiacute ndash Bylo naacutes pět Červenaacute karkulka Karkulkabull naacutezvy politickyacutech stran vyznamenaacuteniacute řaacutedů cen ndash Strana zelenyacutech Nobelova cena miacuterubull naacutezvy historickyacutech udaacutelostiacute svaacutetků vyacuterobků ndash Štědryacute den Škoda Octavia Poděbradka
Komunikace a sloh
PopisPopis informuje o vyacutesledciacutech pozorovaacuteniacute Nejdřiacuteve popisujeme hlavniacute nejnaacutepadnějšiacute rysy pak teprvedoplňujeme podrobnostibull Popis statickyacute ndash popisujeme předmět (vyacuterobek uměleckeacute diacutelo) v klidu např fotoaparaacutet uvaacutediacuteme vyacutečet
jednotlivyacutech čaacutestiacutebull Popis dynamickyacute ndash popisujeme pracovniacute postup = jistyacute proces jak fotoaparaacutet použiacutevaacuteme jde o naacutevod
k praacuteci s fotoaparaacutetem
KOMUNIKACE A SLOH
7 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Při popisu předmětu jsou nejdůležitějšiacute jednoznačnaacute pojmenovaacuteniacute vyacutečet vlastnostiacute a znakůPostupujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash vnějšiacute vzhled celkoveacute seznaacutemeniacute s předmětem2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash velikost tvar jednotliveacute čaacutesti barva zvlaacuteštnosti3 Zaacutevěr ndash využitiacute
Popis uměleckeacuteho diacutela (obrazu plastiky sochy uměleckeacute fotografi e atd) je složitějšiacute Vychaacuteziacuteme z detailniacuteho pozorovaacuteniacute a pečliveacuteho vyacuteběru vhodnyacutech jazykovyacutech prostředkůPři popisu uměleckyacutech děl postupujeme od nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute k meacuteně důležityacutem a systematicky jednotliveacute čaacutesti popisujemeObraz popisujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash naacutezev obrazu autor hlavniacute motiv2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash popřediacute střed obrazu pozadiacute3 Zaacutevěr ndash celkovyacute dojem
Popis pracovniacuteho postupu patřiacute k popisu děje Použiacutevaacuteme ho jako naacutevod k nějakeacute činnosti Proto důležitou uacutelohu sehraacutevaacute vyacuteběr vhodnyacutech slovesJednotliveacute činnosti popisujeme tak jak za sebou naacutesledujiacute Žaacutednou nesmiacuteme vynechat neboť ciacutelem popisu pracovniacuteho postupu je popsat srozumitelně a přehledně všechny faacuteze postupuPři popisu pracovniacuteho postupu užiacutevaacuteme takeacute odborneacute naacutezvy
CharakteristikaCharakteristika je popisnyacute uacutetvar kteryacute zachycuje povahoveacute vlastnosti člověka Všiacutemaacute si jednotlivyacutechpovahovyacutech rysů temperamentu vztahu k lidem zaacutejmů a schopnostiacute vztahu k praacuteci i povinnostemRozlišujeme dva zaacutekladniacute typybull Charakteristika přiacutemaacute ndash vlastnosti charakterizovaneacute osoby vyjadřujeme přiacutemo Např Mirka je pečlivaacute
Zdeněk je domyacutešlivyacutebull Charakteristika nepřiacutemaacute ndash uvaacutediacuteme přiacuteklady jednaacuteniacute ze kteryacutech vlastnosti nepřiacutemo vyplyacutevajiacute Např
Babička nikdy neseděla s rukama v kliacuteně vždy se chopila nějakeacute praacutece Každeacutemu do očiacute řekl co si o něm mysliacute
Součaacutestiacute charakteristiky může byacutet i stručnyacute popis osoby Nejčastěji postupujeme podle uvedeneacute osnovy1 Uacutevod ndash seznaacutemeniacute s osobou naacuteš vztah k niacute a stručnyacute vnějšiacute popis2 Stať ndash a) temperament (chovaacuteniacute chůze řečhellip)
b) vztah k lidem (přaacutetelskyacute domyacutešlivyacute vstřiacutecnyacute milyacutehellip) c) vztah k praacuteci (pilnyacute liacutenyacute nezodpovědnyacutehellip) d) zaacutejmy a schopnosti (zajiacutemaacute se o fyziku sportuje hraje na klaviacuter je sečtělyacutehellip) e) dalšiacute vlastnosti (je samostatnyacute ciacutelevědomyacute ješitnyacutehellip)
3 Zaacutevěr ndash obecneacute zhodnoceniacute ndash čeho si na popisovaneacute osobě vaacutežiacuteme a co se naacutem na niacute neliacutebiacute
LiacutečeniacuteLiacutečeniacute je subjektivně zabarvenyacute popis To znamenaacute že do něj vklaacutedaacuteme svoje vlastniacute pocityNejčastěji se s liacutečeniacutem setkaacutevaacuteme v uměleckyacutech textech ndash při četbě kraacutesneacute literaturyPro liacutečeniacute jsou nejdůležitějšiacute jazykoveacute prostředky ktereacute vyvolaacutevajiacute citovou působivost textubull citově zabarvenaacute slovabull baacutesnickaacute vyjaacutedřeniacutebull personifi kacebull přirovnaacuteniacute
KOMUNIKACE A SLOH
8 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VyacutetahVyacutetah neboli konspekt představuje stručnyacute zhuštěnyacute obsah textuZaacutekladniacutem ciacutelem vyacutetahu je aby byl přehlednyacute aby v textu byla vyjaacutedřena nadřazenost a podřazenost např využitiacutem arabskyacutech nebo řiacutemskyacutech čiacuteslic malyacutech či velkyacutech piacutesmen abecedy zaacutevorekVe vyacutetahu převažuje jmenneacute vyjadřovaacuteniacute např 12 stol ndash naacuterůst moci mongolskyacutech chaacutenů postupneacutesjednocovaacuteniacute kmenů Ve 13 stol vznik jednotneacuteho staacutetu Zlataacute hordaZa každyacutem vyacutetahem musiacuteme bezpodmiacutenečně uveacutest citaci tj ze ktereacuteho diacutela byl pořiacutezen kdo je autorempřiacutepadně nakladatelstviacute a rok vydaacuteniacute např Vidman Ladislav Psaacuteno do kamene Praha Academia 1975s 130ndash131
ŽaacutedostŽaacutedost patřiacute mezi zaacutekladniacute uacutetvary administrativniacuteho stylu Jednaacute se o formu uacuteředniacuteho dopisu Obsahem je požadavek přaacuteniacute nebo prosba ktereacute jsou adresovaacuteny nějakeacute instituci Žaacutedost musiacute byacutet věcnaacute a vyacutestižnaacuteVybiacuteraacuteme zcela neutraacutelniacute jazykoveacute prostředky (= prostředky bez citoveacuteho zabarveniacute)Žaacutedost podobně jako jinyacute uacuteředniacute dopis musiacute miacutet ustaacutelenou obvyklou formu1 Zaacutehlaviacute ndash vlevo nahoře adresa přiacutejemce na praveacute straně uacuteplně nahoře datum pod niacutem adresa
odesiacutelatele (možno ji napsat až na zaacutevěr žaacutedosti)2 Vlastniacute text ndash přesneacute ale stručneacute vyjaacutedřeniacute obsahu žaacutedosti Vždy uvaacutediacuteme jen pravdiveacute uacutedaje3 Zaacutevěr ndash poděkovaacuteniacute za kladneacute vyřiacutezeniacute pozdrav čitelnyacute podpis přiacutepadně adresa (raziacutetko)
ŽivotopisŽivotopis věcně stručně a vyacutestižně zachycuje zaacutekladniacute uacutedaje a nejdůležitějšiacute skutečnosti o určiteacute osoběZpravidla sloužiacute jako přiacuteloha k žaacutedosti Musiacute obsahovat pravdiveacute informace Důležityacute je takeacute způsobzpracovaacuteniacute a formaacutelniacute uacutepravaV životopise se uvaacutediacutebull kontaktniacute uacutedajebull datum a miacutesto narozeniacute bydlištěbull (stav)bull vzdělaacuteniacutebull (přehled zaměstnaacuteniacute)
V životopise neuvaacutediacuteme sveacute subjektivniacute naacutezory Uvaacutediacuteme fakta ale nehodnotiacuteme je Životopis je předevšiacutemuacuteředniacute dokument
Co vše by měl obsahovat profesniacute životopisJmeacutenoKontaktniacute uacutedaje (adresa e-mail telefon)Narozen(a)StavVzdělaacuteniacute VŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute) SŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute)
ZŠ (zaměřeniacute miacutesto rok ukončeniacute)Pracovniacute zkušenostiSchopnosti dovednostiOsobniacute zaacutejmyUacutespěchy oceněniacuteZdravotniacute stav
bull zaacutejmy a schopnostibull zdravotniacute stavbull zaacutejem o dalšiacute studium povolaacuteniacutebull dalšiacute uacutedaje podle toho k čemu je životopis určenbull datum vlastnoručniacute podpis
9 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VypravovaacuteniacutePři vypravovaacuteniacute se soustřediacuteme na udaacutelost kteraacute se stalaNejčastějšiacutem postupem je vypravovaacuteniacute v časoveacutem sledu tak jak za sebou udaacutelosti probiacutehaly Děj se vyviacutejiacuteplynule je přehlednyacuteDěj se může odehraacutevat i pozpaacutetku ndash retrospektivně Složitěji vypravovaneacute děje (přerušovaneacute liacutečeniacutem uacutevahou souběžneacute vypraacutevěniacute dvou dějů apod) najdeme v uměleckeacute literatuřePostup při vypravovaacuteniacute1 Uvedeniacute ndash otevřeniacute děje2 Rozviacutejeniacute děje ndash zaacutepletka3 Vyvrcholeniacute děje4 Rozuzleniacute děje zakončeniacuteK živosti vypravovaacuteniacute přispiacutevaacute volba jazykovyacutech a kompozičniacutech prostředků ndash dějovaacute slovesa čas přiacutetomnyacute miacutesto minuleacuteho přirovnaacuteniacute synonyma přiacutesloviacute užiacutevaacuteniacute prostředků spisovnyacutech a nespisovnyacutech zvolaacuteniacute přiacutemaacute řeč neuacuteplneacute věty jednočlenneacute věty kraacutetkeacute věty
10 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
Literaacuterniacute vyacutechovaSlovniacuteček pojmů z literaacuterniacute teorieALEGORIE teacutež JINOTAJ je v literatuře nebo vyacutetvarneacutem uměniacute smyslově naacutezornyacute obraz kteryacute vyjadřuje abstraktniacute vyacuteznam Např postavy bajek alegoricky zobrazujiacute určiteacute lidskeacute vlastnosti ndash vlk ztělesňuje zpupnost a agresivitu jeho fyzickaacute siacutela vyjadřuje moc beraacutenek představuje miacuternost a bezbrannost (tak jako v bajce Ivana Andrejeviče Krylova Vlk a beraacutenek) Podobnost mezi dvěma skutečnostmi nebo situacemi umožňuje aby obraz jedneacute srozumitelně vyjadřoval vyacuteznamy druheacute ndash zobrazeneacute chovaacuteniacute vlka vyjadřuje vlastnosti určityacutech lidiacute kteřiacute zneužiacutevajiacute svou fyzickou siacutelu nebo sveacute mocenskeacute postaveniacute ve společnosti V jineacute alegorickeacute situaci může postava vlka zobrazovat volnost a svobodu (jako v Ezopově bajce Blahobyt a obojek) Českou řeč alegoricky zobrazil maliacuteř Karel Svolinskyacute jako diacutevku s ratolestiacute
APOKRYF byl původně ciacuterkviacute neuznaacutevanyacute neoficiaacutelniacute doplněk Bible později se tak nazyacutevala dalšiacute zpracovaacuteniacute všeobecně znaacutemyacutech a společensky uznaacutevanyacutech děl (biblickyacutech baacutejnyacutech a pověsťovyacutech přiacuteběhů) v neoficiaacutelniacutem pojetiacute ktereacute postavu nebo celyacute jejiacute přiacuteběh jakoby přesadilo do jineacute společenskeacute situace většinou s komickyacutem vyzněniacutem V apokryfu Promeacutetheův trest Karel Čapek nově autorsky hodnotiacute mytickyacute přiacuteběh a vyacutesměšně kritizuje soudniacute moc a dalšiacute mechanismy moderniacute společnosti kteraacute kladnyacute pokrokovyacute čin může pomociacute svyacutech zaacutekonů zhodnotit jako zločin
APOSTROFA teacutež BAacuteSNICKEacute OSLOVENIacute je druhem personifikace Děti i dospěliacute oslovujiacute zviacuteřata aby i slovy vyjaacutedřili že je majiacute raacutedi Takeacute baacutesniacutek osloveniacutem věci zviacuteřete nebo nepřiacutetomneacuteho člověka vyjadřuje k oslovovaneacutemu citovyacute vztah a vytvaacuteřiacute atmosfeacuteru důvěry Např v baacutesni Josefa Kainara Kocourek děvčaacutetko apostrofuje zatoulaneacuteho kocourka a svěřuje se mu se svyacutem traacutepeniacutem takeacute hrdina přiacuteběhu Ivy Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů vypraacuteviacute o sveacutem dobrodružstviacute psu a oslovuje ho Karel Čapek ve Chvaacutele řeči českeacute apostrofuje naši mateřštinu A ještě musiacutem pochvaacutelit tebe tebe českaacute řeči jazyku z nejtěžšiacutech mezi všemi jazyku z nejbohatšiacutech všemi vyacuteznamy a odstiacuteny Apostrofa boha nebo světce je součaacutestiacute modlitby (Hospodine pomiluj ny)
AUTOBIOGRAFIE teacutež VLASTNIacute ŽIVOTOPIS je literaacuterniacute vypraacutevěniacute o vlastniacutem autorově životě Svůj životniacute přiacuteběh spisovatel uspořaacutedaacute tak aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře zajiacutemaveacute a přitom si zachovalo dokumentaacuterniacute hodnotu O sveacutem životě sportovců tak vypraacutevějiacute Dana a Emil Zaacutetopkovi nebo Jarmila Kratochviacutelovaacute (v čiacutetankoveacutem oddiacutelu Běh na dlouhou trať) Vypraacutevěniacute nebo baacuteseň však může obsahovat jen určiteacute informace o autorově životě pak jde o literaturu s prvky autobiografie (např poviacutedka Oty Pavla Jak jsme zahynuli na rybaacutech nebo poviacutedka Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
BAacuteJE teacutež MYacuteTUS je vypraacutevěnyacute přiacuteběh jehož hrdiny jsou pohanštiacute bohoveacute v ktereacute věřili lideacute z pradaacutevnyacutech dob V baacutejiacutech je zobrazen svět starověkyacutech kultur ndash např židovskeacute sumerskeacute starořeckeacute starořiacutemskeacute ndash jsou zdrojem poznaacuteniacute života ve starověku Myacutety ktereacute zobrazujiacute jak si daacutevniacute lideacute vyklaacutedali původ světa a člověka v jakaacute věřili božstva jak si představovali smysl života a smrti tvořiacute zaacuteklad MYTOLOGIE jako předchůdkyně filozofickeacuteho vyacutekladu světa Baacutejneacute přiacuteběhy bohů a lidiacute jsou součaacutestiacute světoveacuteho kulturniacuteho dědictviacute byly mnohokraacutet literaacuterně zpracovaacuteny u naacutes např Eduardem Petiškou (Stareacute řeckeacute baacuteje a pověsti Přiacuteběhy stareacuteho Izraele)
BAJKA je velmi staryacute žaacutenr založenyacute na alegorickeacutem zobrazovaacuteniacute Jde o kraacutetkyacute přiacuteběh psanyacute proacutezou nebo veršem v ktereacutem jeho postavy (zviacuteřata věci ale i postavy lidskeacute) ukazujiacute lidskeacute chovaacuteniacute řiacutezeneacute některou lidskou vlastnostiacute Zobrazenaacute situace velmi rychle spěje k rozuzleniacute to vyjadřuje kritiku nepěknyacutech vlastnostiacute a odsudek nemravnosti Většina bajek vyslovuje kritickeacute poznaacuteniacute přiacutemo v tzv naučeniacute jako např Krylovova bajka Vlk a beraacutenek nebo bajka Josefa Bruknera O lišce a čaacutepu
BAacuteSNICKYacute PŘIacuteVLASTEK teacutež EPITETON zdůrazňuje vlastnost zobrazeneacute skutečnosti kterou bychom si jinak nemuseli uvědomit Např v pohaacutedce nenastane jen den ale biacutelyacute den princova cesta nevede jen lesem ale černyacutem lesem Baacutesnickyacute přiacutevlastek skryteacute vlastnosti zjevně pojmenovaacutevaacute a tiacutem naacutem je leacutepe ukazuje a hodnotiacute Často chce autor epitetem vyjaacutedřit sveacute originaacutelniacute hodnoceniacute nějakeacute skutečnosti např baacutesniacutek Karel Hlavaacuteček pojmenoval vzduch plnyacute mlhy jako sklivyacute vzduch mleacutečně zkalenyacute a měsiacutečniacute svit jako vlhkou zaacuteři (v baacutesni Noc v ulici) Baacutesnickyacute přiacutevlastek ukazuje i všedniacute skutečnost zcela nově pro čtenaacuteře překvapivě odkryacutevaacute jejiacute kraacutesu
11 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
BIOGRAFIE teacutež ŽIVOTOPIS je vypraacutevěniacute o životě skutečneacute osobnosti ndash např vyacuteznačneacuteho umělce vědce staacutetniacuteka sportovce V biografickeacutem romaacutenu nebo poviacutedce spisovatel obraz života vybraneacute osobnosti ukazuje na pozadiacute obrazu doby zachycuje konkreacutetniacute udaacutelosti i společenskou atmosfeacuteru Obraz osobnosti dotvaacuteřiacute smyšlenyacutemi situacemi a detaily aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře poutaveacute Např Miloš Vaacuteclav Kratochviacutel v romaacutenu o Janu Husovi Mistr Jan nebo Karel Schulz v romaacutenu o Michelangelovi Buonarrotim Kaacutemen a bolest Když autor biografie dbaacute na věrneacute dokumentaacuterniacute zachyceniacute života osobnosti pak piacuteše literaturu faktu jako např Miroslav Kvaacuteč treneacuter atletky Jarmily Kratochviacuteloveacute v kapitolaacutech jejich společneacute knihy Čekaacuteniacute
CESTOPIS přinaacutešiacute čtenaacuteři zeměpisneacute poznatky ale kromě popisu ciziacutech zemiacute může obsahovat i vypraacutevěniacute o zaacutežitciacutech daleko od domova v prostřediacute s jinyacutemi kulturniacutemi zvyklostmi U naacutes jsou snad nejznaacutemějšiacute cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřiacuteho Hanzelky Cestopis uměleckyacute vypoviacutedaacute předevšiacutem o subjektivniacutem vlastniacutem autorově vniacutemaacuteniacute prožitku a hodnoceniacute ciziacute kultury vede čtenaacuteře k zamyšleniacute i nad životniacutem stylem doma nad probleacutemy života vůbec (srov Karel Čapek Anglickeacute listy Vyacutelet do Španěl) Cestopis může byacutet i fantastickyacute a popisovat smyšleneacute země např zemi obrů nebo ušlechtilyacutech koniacute v Gulliverovyacutech cestaacutech Jonathana [džonetna] Swifta
CITAacuteT teacutež CITACE je doslovně převzatyacute uacuteryvek textu jineacuteho diacutela autor tak vytvaacuteřiacute vyacuteznamovyacute vztah mezi oběma texty Např v Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute je citovaacuten uacuteryvek choraacutelu Svatyacute Vaacuteclave v romaacutenu Karla Schulze Kaacutemen a bolest je citace Stareacuteho zaacutekona
DĚJ v literaacuterniacutem přiacuteběhu probiacutehaacute buď jako ve skutečnosti ndash udaacutelosti jsou uspořaacutedaacuteny od minulosti k budoucnosti (např děj v pohaacutedkaacutech) jednotliveacute udaacutelosti jsou většinou spojeny přiacutečinně ndash z předchoziacute udaacutelosti kteraacute je přiacutečinou teacute naacutesledujiacuteciacute vyplyacutevaacute dalšiacute jako jejiacute důsledek anebo mohou byacutet řazeny jinak ndash nejdřiacuteve je ukaacutezaacuteno kam děj dospěl a teprve pak se čtenaacuteř dozviacute co tomu předchaacutezelo takoveacute uspořaacutedaacuteniacute děje se nazyacutevaacute retrospektiva (pohled zpět) Najdeme ji např detektivkaacutech ale i v poviacutedce Aleny Santaroveacute Kaacuteťa Katrin Katynka v ktereacute jejiacute hrdinka piacuteše o předchoziacutech udaacutelostech v dopise rodičům a přiacutetelkyni Děj hlavniacute může byacutet doprovaacutezen dějem vedlejšiacutem např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea [edriena moulia] je hlavniacute děj (Adrianovy vztahy k rodičům k babičce ke spolužačce do niacutež je zamilovaacuten k dalšiacutem spolužaacutekům) doplněn vedlejšiacutem dějem zobrazujiacuteciacutem mimomanželskyacute vztah Adrianovy matky k sousedovi
DENIacuteK vznikne pravidelnyacutemi zaacutepisky o udaacutelostech a zaacutežitciacutech uplynuleacuteho dne může miacutet velkou dokumentaacuterniacute hodnotu je svědectviacutem o pisateli a době v niacutež žil Deniacutek však může byacutet i žaacutenr uměleckeacute proacutezy ndash autor formou deniacuteku vypraacuteviacute smyšlenyacute přiacuteběh jako např v knize Tajnyacute deniacutek Adriana Molea [edriena moulia] spisovatelky Sue Townsendoveacute [sju taunsndoveacute] a v jeho pokračovaacuteniacutech (např Hořkeacute zraacuteniacute Adriana Molea)
DIALOG je rozhovor dvou mluvčiacutech v literatuře rozhovor dvou postav Přiacutemou řečiacute v dialogu postav se v dramatu odviacutejiacute děj hry
DIVADELNIacute HRA kterou můžeme zhleacutednout v divadle maacute většinou svou literaacuterniacute předlohu ndash DRAMA V dramatu jsou uvedeny vystupujiacuteciacute postavy a jejich promluvy ndash dialogy Dramatickyacute text můžeme čiacutest ale je určen k předvaacuteděniacute přiacuteběhu na jevišti Mezi postavami dramatu dochaacuteziacute k dějoveacute zaacutepletce ndash k naacutezoroveacutemu střetu (konfliktu) Napětiacute mezi postavami se stupňuje a vrcholiacute prudkou změnou ndash jedna z postav prosadiacute svou pravdu na uacutekor protivniacuteka kteryacute je poražen Zaacutekladniacutemi žaacutenry dramatu jsou trageacutedie (přiacuteběh většinou končiacute smrtiacute hrdiny nebo jeho poniacuteženiacutem) a komedie veselohra (spory mezi postavami působiacute směšně tak jako např v Drdově hře Dalskabaacutety hřiacutešnaacute ves aneb Zapomenutyacute čert) Moderniacute činohra může obsahovat složky tragickeacute i komickeacute (v Čapkově dramatu RUR se schyluje k trageacutedii ale zaacutevěr vyzniacutevaacute optimisticky) V textu dramatu jsou i sceacutenickeacute poznaacutemky ktereacute vyjadřujiacute autorovu představu o pohybu postav na jevišti o jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute Drama je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a epika)
EPIKA je literaacuterniacute vypraacutevěniacute přiacuteběhu vypravěčem V ději přiacuteběhu vystupujiacute postavy a vypravěč je sleduje v jednotlivyacutech situaciacutech děje ndash vypraacuteviacute o tom co se stalo co postavy v minulosti zažily a jak jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute hodnotiacute Vypravěč s přiacuteběhem nesplyacutevaacute udržuje si vypravěčskyacute odstup a postavy a udaacutelosti hodnotiacute ze sveacuteho uacutehlu pohledu Postavy však takeacute mohou byacutet zobrazeny v přiacutemeacutem jednaacuteniacute ndash promlouvajiacute přiacutemou řečiacute v dialogu kteryacute je zachycen vypravěčem jako kdyby byl svědkem situace Epika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a drama)
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
2 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Synonyma ndash slova souznačnaacutebull slova kteraacute různě znějiacute majiacute stejnyacute nebo podobnyacute vyacuteznam1049063bull s jejich využitiacutem můžeme vyjaacutedřit jeden vyacuteznam několika různyacutemi slovy1049063bull synonyma se vyskytujiacute u různyacutech slovniacutech druhů např chlapec ndash hoch běžet ndash utiacutekat1049063bull vyacuteznam těchto slov neniacute uacuteplně totožnyacute lišiacute se a) malyacutemi vyacuteznamovyacutemi rozdiacutely např přiacutejemnyacute (člověk) ndash dobraacute (praacutece) b) slohovyacutem přiacuteznakem např řiacutect (neutraacutelniacute) ndash pravit (knižniacute) c) citovyacutem přiacuteznakem např matka (neutraacutelniacute) ndash maminka (citově zabarveneacute) d) přiacuteslušnostiacute k různyacutem uacutetvarům naacuterodniacuteho jazyka např kopat (spis) ndash čutat (nespis obecně českeacute)
Homonyma ndash slova souzvučnaacute1049063bull slova majiacute stejnou zvukovou podobu (stejně znějiacute) ale majiacute zcela odlišnyacute vyacuteznam a někdy i původ1049063bull obvykle majiacute stejnou psanou i zvukovou podobu např kolej (na železnici) ndash (vysokoškolskaacute) kolej někdy
se lišiacute podoba psanaacute např byacutet (doma) ndash biacutet (psa)1049063bull mezi vyacuteznamy homonym neexistuje vztah jde o naacutehodnou shodu tvaru slov1049063bull homonyma vznikajiacute v různyacutech rovinaacutech jazyka např a) v tvarosloviacute tři (čiacuteslovka) ndash tři (sloveso) b) v psaneacute podobě jazyka viacuter (na vodě) ndash vyacuter (dravec) c) ve zvukoveacute podobě jazyka plod (stromu) ndash plot (ohrada) d) v slovniacute zaacutesobě obloha (nebe) ndash obloha (zeleninovaacute)
Odborneacute naacutezvy ndash termiacutenyPoužiacutevajiacute se v odborneacutem vyjadřovaacuteniacute v tzv odborneacutem stylu např ve vědeckyacutech diacutelech populaacuterně naučnyacutech diacutelech v novinaacutech vyacutekladechSoubor odbornyacutech naacutezvů určiteacuteho oboru ndash odborneacute naacutezvosloviacuteterminologie např terminologie botanickaacute sportovniacute chemickaacute fyzikaacutelniacuteOdborneacute naacutezvy jsou slova jednoznačnaacute tj slova s jedniacutem věcnyacutem vyacuteznamem
Slova s časovyacutem přiacuteznakemPodle časoveacuteho přiacuteznaku rozlišujemeArchaismy slova zastaralaacute k nimž existujiacute novějšiacute pojmenovaacuteniacute Označovaneacute skutečnosti staacutele existujiacute i když třeba pozměněneacute a uživateleacute jazyka majiacute potřebu je nově pojmenovat (je to daacuteno i generačně) např komoňkůň lučbachemie sirkazaacutepalkaHistorismy označujiacute skutečnosti zanikleacute proto k nim neexistuje současnaacute naacutehrada Použiacutevaacuteme je pouze v souvislosti s dobou v niacutež tyto zanikleacute skutečnosti existovaly tedy v historickeacutem kontextu např děvečkavyacuteměnek husiteacute cepNeologismy ndash novaacute slova kteraacute zpravidla pojmenovaacutevajiacute noveacute dřiacuteve neexistujiacuteciacute skutečnosti Po určiteacute době se z nich stanou běžnaacute slova bez specifickeacuteho časoveacuteho přiacuteznaku
NAUKA O VYacuteZNAMU SLOV
pojmenovaacuteniacute
podle počtu členů
jednočlenneacuteslovo
viacutecečlenneacutesousloviacute frazeologismy
podle vyacuteznamu
jednoznačnaacute mnohoznačnaacute
3 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Slovniacute zaacutesoba je souhrn všech slov určiteacuteho jazyka Maacute různeacute vrstvy obsahuje slova spisovnaacute i nespisovnaacutea jejiacute stav zachycujiacute různeacute slovniacuteky Maacute stabilniacute jaacutedro složeneacute ze slov označujiacuteciacutech zaacutekladniacute trvale existujiacuteciacuteskutečnosti ( jiacutest byacutet ruka syn dům strom hellip) je ale i značně proměnlivaacute v zaacutevislosti na proměnaacutech světa
Způsoby obohacovaacuteniacute slovniacute zaacutesoby1 tvořeniacute novyacutech slov odvozovaacuteniacutem (prales lesniacute ) sklaacutedaacuteniacutem (teplokrevnyacute černozem) zkracovaacuteniacutem (OSN dr)2 přejiacutemaacuteniacute slov z ciziacutech jazyků3 přenaacutešeniacute vyacuteznamu ndash ze zaacutekladniacuteho vyacuteznamu vznikaacute dalšiacute přenesenyacute vyacuteznam
1049063bull na zaacutekladě vnějšiacute podobnosti ndash metafora bull1049063 na zaacutekladě vnitřniacute souvislosti ndash metonymie
4 tvořeniacute sousloviacute ndash vznikajiacute ustaacutelenaacute spojeniacute slov kteraacute teprve v tomto spojeniacute přinaacutešejiacute plnohodnotnyacute novyacute vyacuteznam
Způsoby tvořeniacute slovOdvozovaacuteniacute je nejběžnějšiacutem způsobem nejen tvořeniacute slov ale i samotneacuteho obohacovaacuteniacute slovniacute zaacutesobyZ jednoho zaacutekladoveacuteho slova je konkreacutetniacutem slovotvornyacutem prostředkem (předponou přiacuteponou koncovkou nebo i jejich kombinaciacute) utvořeno noveacute slovo odvozeneacutePředpona se připojuje k slovotvorneacutemu zaacutekladu kteryacutem je většinou celeacute slovo Vznikajiacute odvozeninypředponoveacute les rarr prales učit rarr naučit většiacute rarr největšiacutePřiacutepona se připojuje za slovotvornyacute zaacuteklad vznikajiacute odvozeniny přiacuteponoveacute Slovotvornyacute zaacuteklad může tvořit celeacute zaacutekladoveacute slovo tvaroh rarr tvarohovyacute Novaacutek rarr Novaacutekovaacute nebo čaacutest zaacutekladoveacuteho slova zahrada rarr zahraacutedkaKoncovka se připojuje za slovotvornyacute zaacuteklad vznikajiacute odvozeniny koncovkoveacute Petr rarr Petra trn rarr trniacute vytahovat rarr vyacutetah (0)Odvozenaacute slova vznikajiacute i současnou kombinaciacute dvou slovotvornyacutech prostředkůpředpony a přiacutepony nažloutlyacute podpatek předpony a koncovky podkroviacute Zaacutelužiacute bezkřiacutedlyacute
Sklaacutedaacuteniacute je tvořeniacute slov ze dvou nebo i viacutece slovotvornyacutech zaacutekladů Motivem pojmenovaacuteniacute neniacute jen jedno zaacutekladoveacute slovo jako v přiacutepadě odvozovaacuteniacute ale většinou dvě zaacutekladovaacute slova někdy i viacutece zaacutekladovyacutech slov Sklaacutedaacuteniacutem vznikajiacute složenaacute slova neboli složeniny Slovotvornyacutem prostředkem je spojovaciacute samohlaacuteskaRozlišujeme složeniny vlastniacute ndash nemůžeme je mechanicky rozdělit na samostatnaacute slova jednotliveacute slovotvorneacute zaacuteklady jsou spojeny spojovaciacute samohlaacuteskou (velkoměsto modrookyacute vodovod) nevlastniacute ndash spřežky ndash vznikajiacute prostyacutem spojeniacutem slov na tato slova je můžeme zpětně rozdělit (praacuteceschopnyacute = schopnyacute praacutece okamžik = mžik oka pravděpodobnyacute = podobnyacute pravdě)
Zkracovaacuteniacute je slovotvornyacute způsob kteryacutem vznikajiacute zkratky např ČTK (Českaacute tiskovaacute kancelaacuteř) EU (Evropskaacute unie) a zkratkovaacute slova napřiacuteklad Sazka (Saacutezkovaacute kancelaacuteř) Čedok (Českaacute dopravniacute kancelaacuteř původně Československaacute (cestovniacute a) dopravniacute kancelaacuteř)Několikaslovneacute naacutezvy nahrazujeme zkratkami složenyacutemi z prvniacutech piacutesmen jednotlivyacutech slov Jednaacute se o iniciaacuteloveacute zkratky (např ČR ndash Českaacute republika KČT ndash Klub českyacutech turistů) Tyto zkratky se piacutešiacute s velkyacutemi piacutesmeny a při čteniacute je hlaacuteskujeme ndash např HS [haacutees] ndash horskaacute služba ČNB [čeacuteenbeacute] ndash Českaacute naacuterodniacute banka Některeacute zkratky čteme jako slova ale neskloňujeme je (AMU [amu] ndash Akademie muacutezickyacutech uměniacuteJAMU [jamu] ndash Janaacutečkova akademie muacutezickyacutech uměniacute )V psaneacutem projevu se vyskytujiacute ustaacuteleneacute zkratky např ndash napřiacuteklad atd ndash a tak daacutele aj ndash a jineacute p ndash panpiacute ndash paniacute fa ndash firma tzv ndash takzvanyacute Zvlaacuteštniacute skupinu zkratek tvořiacute neustaacuteleneacute zkratky užiacutevaneacute v SMSZkratkovaacute slova vznikajiacute ze skupin hlaacutesek jednotlivyacutech slov Nejde o zkratky ale o slova neboť s nimi jakos jinyacutemi ohebnyacutemi slovy zachaacuteziacuteme nečteme je po hlaacuteskaacutech a skloňujeme je (O praacutezdninaacutech pojedeme k moři s Čedokem neboť jsme ve sportce konečně uspěli a Sazka naacutem vyplatiacute vyacutehru)
NAUKA O TVOŘENIacute SLOV
4 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
SKLADBA
Věty jednočlenneacuteneobsahujiacute podmětNapř Pršiacute Z komiacutena se kouřilo
Věty jejichž zaacutekladniacute člen je vyjaacutedřen určityacutem slovesnyacutem tvarem nazyacutevaacuteme věty jednočlenneacuteNemůžeme do nich doplnit podmětZaacutekladem je slovesnyacute tvar určityacute ve 3 os č jTyto věty nejčastěji vyjadřujiacutebull přiacuterodniacute děje (např Hřmiacute)bull tělesneacute stavy (např Boliacute mě v zaacutedech Bylo mi leacutepe)bull duševniacute stavy (např Styacuteskaacute se mi Je mi veselo)bull smysloveacute vjemy (např Zvoniacute)
Slovotvornyacute rozbor jednoduše1 Najdeme zaacutekladoveacute slovo a porovnaacuteme je s nově vzniklyacutem Je-li zaacutekladoveacute slovo ohebneacute odtrhneme
jeho koncovku (popř čaacutest slova kteraacute se neuacutečastniacute slovotvorneacuteho procesu)2 Vyhledaacuteme jejich společnou čaacutest tj slovotvornyacute zaacuteklad3 Vyhledaacuteme slovotvornyacute prostředek a pojmenujeme jej4 Pojmenujeme slovotvornyacute způsob a zobecniacuteme jej
SkladbaVyacutepověď ndash zaacutekladniacute jednotka konkreacutetniacuteho jazykoveacuteho projevuZaacutekladniacute formou vyacutepovědi je větaVěta ndash mluvnickaacute jednotka kteraacute obsahuje určityacute tvar slovesnyacute Věta se sklaacutedaacute ze slov mezi nimižexistujiacute vztahyVěty dvojčlenneacuteobsahujiacute podmět + přiacutesudekNapř Na mezi pobiacutehali zajiacuteciČervenaacute jablka zaacuteřila v koruně stromu
Věty dvojčlenneacute jsou i věty s nevyjaacutedřenyacutempodmětemNapř Zastaviacute se (on) u naacutes hned raacuteno
Vyacutepovědi jejichž zaacutekladem je jinyacute vyacuteraz než určityacute tvar slovesnyacute označujeme jako Větneacute ekvivalentyZaacutekladem může byacutetbull infinitiv ndash často vyjadřuje rozkaz např Zastavit Sednout Nevyklaacutenět se z oknabull jmeacuteno ndash podstatneacute nebo přiacutedavneacute jmeacuteno Podstatneacute jmeacuteno je nejčastěji v 1 p ndash např Vchod Vaacutelka s mloky Vaacuteclavskeacute naacuteměstiacute ndash označuje naacutezvy nadpisy tituly a hesla nebo v 5 p ndash např Pane Havraacutenku Milaacute babičko Větneacute ekvivalenty s přiacutedavnyacutem jmeacutenem vyjadřujiacute hlavně hodnoceniacute např Velmi kraacutesneacute Vyacuteborneacute Přiacuteliš jednoducheacutebull přiacuteslovce ndash např Velmi dobře Rychle Zcela špatněbull citoslovce ndash např Huraacute Crr Bědabull čaacutestice ndash např Ano Ne Zajisteacute
Zaacutekladniacute větneacute členyPodmět (subjekt) je člen věty kteryacute neniacute na žaacutedneacutem jineacutem členu mluvnicky zaacutevislyacuteDruhy podmětu vyjaacutedřenyacute podmět nevyjaacutedřenyacute podmět všeobecnyacute podmětPřiacutesudek tvořiacute s podmětem zaacutekladniacute skladebniacute dvojici a mluvnicky na něm zaacutevisiacute shoduje se s niacutemDruhy přiacutesudku slovesnyacute slovesně jmennyacute (jmennyacute se sponou) jmennyacute jmennyacute beze spony
Mezi řiacutediacuteciacutem vyacuterazem a rozviacutejejiacuteciacutem větnyacutem členem je vztah určovaacuteniacute tvořiacute spolu skladebniacute dvojiciDruh rozviacutejejiacuteciacuteho větneacuteho členu je určovaacuten slovniacutem druhem řiacutediacuteciacuteho slovabull podstatneacute jmeacuteno rarr přiacutevlastekbull sloveso přiacutedavneacute jmeacuteno přiacuteslovce rarr předmět přiacuteslovečneacute určeniacutebull jmeacuteno i sloveso současně rarr doplněk
Předmět (Pt) zaacutevisiacute budrsquo na slovese nebo na přiacutedavneacutem jmeacuteněPaacuted předmětu je tiacutemto řiacutediacuteciacutem členem řiacutezen ndash je určovaacuten vazbou řiacutediacuteciacuteho slovesa nebo přiacutedavneacuteho jmeacutenaPředmět vyjadřuje osobu zviacuteře nebo věc kteryacutech se slovesnyacute děj tyacutekaacute Slovesa jejichž děj se takto doplňuje předmětem jsou slovesa předmětovaacute Např Marek spustil počiacutetač Viacutetal se s kamaraacutedy Stryacuteček naacutes navštiacutevilPředmětem byacutevaacute zpravidla podstatneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno
Přiacuteslovečneacute určeniacute (Pu) je rozviacutejejiacuteciacute větnyacute člen zaacutevisejiacuteciacute na slovese na přiacutedavneacutem jmeacuteně nebo přiacuteslovciVyjadřuje různeacute okolnosti a vztahy kteryacutemi se bliacuteže určuje vyacuteznam řiacutediacuteciacuteho členuPřiacuteslovečneacute určeniacute vyjadřujebull miacutesto (na otaacutezky kde odkud kudy kam) ndash Vraacutetili se z vyacuteletubull čas (na otaacutezky kdy odkdy dokdy jak dlouho jak často) ndash Brzy budu hotovbull způsob (a miacuteru na otaacutezky jak kolik do jakeacute miacutery) ndash Praacutece mu šla rychle Šel na to naacuteramně zchytra Měl
babičku velmi raacutedbull přiacutečinu (= důvod na otaacutezky proč nač k čemu) ndash Pro nemoc nemohl přijiacutetbull uacutečel (na otaacutezku za jakyacutem uacutečelem) ndash Diacutevky jely na naacutekupbull podmiacutenku (na otaacutezku za jakeacute podmiacutenky) ndash Při dobreacute vůli se určitě dohodnemebull přiacutepustku (na otaacutezku i přes co navzdory čemu) ndash Přes zaacutekaz šli sami do lesaPřiacuteslovečnyacutem určeniacutem byacutevajiacute budrsquo přiacuteslovce nebo jmeacutena v paacutedech prostyacutech nebo předložkovyacutech někdy je jmeacuteno připojeno spojkami jak jako než Přiacuteslovečnyacutem určeniacutem může byacutet infinitiv slovesa např Spěchal otevřiacutet (Pu uacuteč)
Přiacutevlastek (Pk) zaacutevisiacute na podstatneacutem jmeacuteně v ktereacutekoli větneacute platnostiBliacuteže určuje jeho vyacuteznam tvořiacute s niacutem skladebniacute dvojicibull Přiacutevlastek shodnyacute (Pks) ndash shoduje se s řiacutediacuteciacutem členem v paacutedě čiacutesle a rodě je vyjaacutedřenyacute přiacutedavnyacutem
jmeacutenem popř zaacutejmenem řadovou čiacuteslovkou nebo podstatnyacutem jmeacutenem stojiacute obvykle před řiacutediacuteciacutem jmeacutenem Je-li vyjaacutedřen podstatnyacutem jmeacutenem nestojiacute před jmeacutenem řiacutediacuteciacutem Např mohutneacute stromy naše škola prvniacute princ hřib satan
bull Přiacutevlastek neshodnyacute (Pkn) ndash se svyacutem řiacutediacuteciacutem jmeacutenem se neshoduje je v jineacutem paacutedě (prosteacutem nebo předložkoveacutem) než podstatneacute jmeacuteno na ktereacutem zaacutevisiacute ndash stojiacute pravidelně za řiacutediacuteciacutem jmeacutenem Např krajina bez vody jiacutezda na saniacutech průchod lesem zaacutevodniacutek z Čech cesta pěšky
bull Přiacutevlastek postupně rozviacutejejiacuteciacute zpřesňuje vyacuteznam podstatneacuteho jmeacutena užitiacutem dalšiacuteho znaku dalšiacuteho přiacutedavneacuteho jmeacutena zaacutejmena čiacuteslovky Např tvůj nejlepšiacute kamaraacuted nejznaacutemějšiacute českyacute film jeho novyacute dobryacute naacutepad
Doplněk (D) je rozviacutejejiacuteciacute větnyacute člen kteryacute zaacutevisiacute na slovese (zpravidla v přiacutesudku) ale zaacuteroveň se vztahuje ke jmeacutenu (nejčastěji v podmětu nebo předmětu) Vyjadřuje vlastnost kterou maacute toto jmeacuteno za jisteacuteho děje nebo kteraacute se mu jistyacutem dějem přisuzuje Např Děti se vraacutetily unaveny David zastihl otce rozzlobeneacuteho
6 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Přiacutestavek je větnyacute člen kteryacute je souřadně spojen s jinyacutem členem věty Oba členy jsou ve vztahu přistavovaacuteniacute (v přiacutestavkoveacutem vztahu) a označujiacute tuteacutež skutečnost Zaacuteklad přiacutestavku tvořiacute podstatneacute jmeacuteno ktereacute může byacutet daacutele rozvito Např Karel Jaromiacuter Erben vyacuteznamnyacute českyacute spisovatel je autorem mnoha znaacutemyacutech českyacutech pohaacutedek Přiacutestavek označuje toteacutež co podstatneacute jmeacuteno ke ktereacutemu je připojen Může byacutet připojen i vyacuterazy totiž a to přiacutepadně to jest Přiacutestavek je od zbytku věty v mluveneacutem projevu oddělen pauzami a v psaneacutem projevu je oddělen čaacuterkami Např Krkonoše nejvyššiacute českeacute hory navštěvuje ročně velkeacute množstviacute turistů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute
Druhy vedlejšiacutech větVěta vedlejšiacute zaacutevisiacute na jineacute větě stejně jako větnyacute členJejiacute druh zjišťujeme stejnyacutemi otaacutezkami kteryacutemi se ptaacuteme na větneacute členyPodle toho kteryacute větnyacute člen věta vedlejšiacute zastupuje rozlišujeme vedlejšiacute větybull podmětneacute ndash Kdo se bojiacute nesmiacute do lesabull předmětneacute ndash Řekl že si to rozmysliacutebull přiacuteslovečneacute1049063 bull miacutestniacute ndash Byl všude kde se něco dělo1049063 bull časoveacute ndash Budu čekat dokud nezavolaacuteš1049063 bull způsoboveacute ndash Dělal to jak nejleacutepe dovedl1049063 bull měroveacute ndash Řeka se rozvodnila tolik že zaplavila celeacute pole1049063 bull přiacutečinneacute (důvodoveacute) ndash Nepřišel protože pršelo1049063 bull uacutečeloveacute ndash Zavolal jsem abych ti to vysvětlil1049063 bull podmiacutenkoveacute ndash Budeme-li v lese potichu uvidiacuteme na myacutetině srnky1049063 bull přiacutepustkoveacute ndash Přestože se ti nechce musiacuteš tam jiacutetbull přiacutevlastkoveacute ndash Maacutem obavu že nepřijedoubull doplňkoveacute ndash Zahleacutedl jsem zajiacutece jak zmizel v houštiacutebull přiacutesudkoveacute ndash Nebyl jedinyacute kdo se zajiacutemal o praacuteci na počiacutetačiVedlejšiacute větu můžeme nahradit větnyacutem členem Např Baacutezlivec nesmiacute do lesa Nebyl jedinyacute zaacutejemce o praacuteci na počiacutetači
PravopisZopakujme si obecneacute zaacutesady pro psaniacute velkyacutech počaacutetečniacutech piacutesmen u vlastniacutech jmen a naacutezvůzeměpisneacute naacutezvy jmeacutena hvězdaacuteřskaacute ndash Jizerskeacute hory Velkyacute vůzbull naacutezvy osad čtvrtiacute ulic staacutetů ndash Pec pod Sněžkou ulice Pod Kukačkou Spolkovaacute republika Německobull naacutezvy instituciacute orgaacutenů staacutetů organizaciacute ndash Evropskaacute unie Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky Univerzita Karlovabull naacutezvy knih uměleckyacutech děl živyacutech bytostiacute ndash Bylo naacutes pět Červenaacute karkulka Karkulkabull naacutezvy politickyacutech stran vyznamenaacuteniacute řaacutedů cen ndash Strana zelenyacutech Nobelova cena miacuterubull naacutezvy historickyacutech udaacutelostiacute svaacutetků vyacuterobků ndash Štědryacute den Škoda Octavia Poděbradka
Komunikace a sloh
PopisPopis informuje o vyacutesledciacutech pozorovaacuteniacute Nejdřiacuteve popisujeme hlavniacute nejnaacutepadnějšiacute rysy pak teprvedoplňujeme podrobnostibull Popis statickyacute ndash popisujeme předmět (vyacuterobek uměleckeacute diacutelo) v klidu např fotoaparaacutet uvaacutediacuteme vyacutečet
jednotlivyacutech čaacutestiacutebull Popis dynamickyacute ndash popisujeme pracovniacute postup = jistyacute proces jak fotoaparaacutet použiacutevaacuteme jde o naacutevod
k praacuteci s fotoaparaacutetem
KOMUNIKACE A SLOH
7 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Při popisu předmětu jsou nejdůležitějšiacute jednoznačnaacute pojmenovaacuteniacute vyacutečet vlastnostiacute a znakůPostupujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash vnějšiacute vzhled celkoveacute seznaacutemeniacute s předmětem2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash velikost tvar jednotliveacute čaacutesti barva zvlaacuteštnosti3 Zaacutevěr ndash využitiacute
Popis uměleckeacuteho diacutela (obrazu plastiky sochy uměleckeacute fotografi e atd) je složitějšiacute Vychaacuteziacuteme z detailniacuteho pozorovaacuteniacute a pečliveacuteho vyacuteběru vhodnyacutech jazykovyacutech prostředkůPři popisu uměleckyacutech děl postupujeme od nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute k meacuteně důležityacutem a systematicky jednotliveacute čaacutesti popisujemeObraz popisujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash naacutezev obrazu autor hlavniacute motiv2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash popřediacute střed obrazu pozadiacute3 Zaacutevěr ndash celkovyacute dojem
Popis pracovniacuteho postupu patřiacute k popisu děje Použiacutevaacuteme ho jako naacutevod k nějakeacute činnosti Proto důležitou uacutelohu sehraacutevaacute vyacuteběr vhodnyacutech slovesJednotliveacute činnosti popisujeme tak jak za sebou naacutesledujiacute Žaacutednou nesmiacuteme vynechat neboť ciacutelem popisu pracovniacuteho postupu je popsat srozumitelně a přehledně všechny faacuteze postupuPři popisu pracovniacuteho postupu užiacutevaacuteme takeacute odborneacute naacutezvy
CharakteristikaCharakteristika je popisnyacute uacutetvar kteryacute zachycuje povahoveacute vlastnosti člověka Všiacutemaacute si jednotlivyacutechpovahovyacutech rysů temperamentu vztahu k lidem zaacutejmů a schopnostiacute vztahu k praacuteci i povinnostemRozlišujeme dva zaacutekladniacute typybull Charakteristika přiacutemaacute ndash vlastnosti charakterizovaneacute osoby vyjadřujeme přiacutemo Např Mirka je pečlivaacute
Zdeněk je domyacutešlivyacutebull Charakteristika nepřiacutemaacute ndash uvaacutediacuteme přiacuteklady jednaacuteniacute ze kteryacutech vlastnosti nepřiacutemo vyplyacutevajiacute Např
Babička nikdy neseděla s rukama v kliacuteně vždy se chopila nějakeacute praacutece Každeacutemu do očiacute řekl co si o něm mysliacute
Součaacutestiacute charakteristiky může byacutet i stručnyacute popis osoby Nejčastěji postupujeme podle uvedeneacute osnovy1 Uacutevod ndash seznaacutemeniacute s osobou naacuteš vztah k niacute a stručnyacute vnějšiacute popis2 Stať ndash a) temperament (chovaacuteniacute chůze řečhellip)
b) vztah k lidem (přaacutetelskyacute domyacutešlivyacute vstřiacutecnyacute milyacutehellip) c) vztah k praacuteci (pilnyacute liacutenyacute nezodpovědnyacutehellip) d) zaacutejmy a schopnosti (zajiacutemaacute se o fyziku sportuje hraje na klaviacuter je sečtělyacutehellip) e) dalšiacute vlastnosti (je samostatnyacute ciacutelevědomyacute ješitnyacutehellip)
3 Zaacutevěr ndash obecneacute zhodnoceniacute ndash čeho si na popisovaneacute osobě vaacutežiacuteme a co se naacutem na niacute neliacutebiacute
LiacutečeniacuteLiacutečeniacute je subjektivně zabarvenyacute popis To znamenaacute že do něj vklaacutedaacuteme svoje vlastniacute pocityNejčastěji se s liacutečeniacutem setkaacutevaacuteme v uměleckyacutech textech ndash při četbě kraacutesneacute literaturyPro liacutečeniacute jsou nejdůležitějšiacute jazykoveacute prostředky ktereacute vyvolaacutevajiacute citovou působivost textubull citově zabarvenaacute slovabull baacutesnickaacute vyjaacutedřeniacutebull personifi kacebull přirovnaacuteniacute
KOMUNIKACE A SLOH
8 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VyacutetahVyacutetah neboli konspekt představuje stručnyacute zhuštěnyacute obsah textuZaacutekladniacutem ciacutelem vyacutetahu je aby byl přehlednyacute aby v textu byla vyjaacutedřena nadřazenost a podřazenost např využitiacutem arabskyacutech nebo řiacutemskyacutech čiacuteslic malyacutech či velkyacutech piacutesmen abecedy zaacutevorekVe vyacutetahu převažuje jmenneacute vyjadřovaacuteniacute např 12 stol ndash naacuterůst moci mongolskyacutech chaacutenů postupneacutesjednocovaacuteniacute kmenů Ve 13 stol vznik jednotneacuteho staacutetu Zlataacute hordaZa každyacutem vyacutetahem musiacuteme bezpodmiacutenečně uveacutest citaci tj ze ktereacuteho diacutela byl pořiacutezen kdo je autorempřiacutepadně nakladatelstviacute a rok vydaacuteniacute např Vidman Ladislav Psaacuteno do kamene Praha Academia 1975s 130ndash131
ŽaacutedostŽaacutedost patřiacute mezi zaacutekladniacute uacutetvary administrativniacuteho stylu Jednaacute se o formu uacuteředniacuteho dopisu Obsahem je požadavek přaacuteniacute nebo prosba ktereacute jsou adresovaacuteny nějakeacute instituci Žaacutedost musiacute byacutet věcnaacute a vyacutestižnaacuteVybiacuteraacuteme zcela neutraacutelniacute jazykoveacute prostředky (= prostředky bez citoveacuteho zabarveniacute)Žaacutedost podobně jako jinyacute uacuteředniacute dopis musiacute miacutet ustaacutelenou obvyklou formu1 Zaacutehlaviacute ndash vlevo nahoře adresa přiacutejemce na praveacute straně uacuteplně nahoře datum pod niacutem adresa
odesiacutelatele (možno ji napsat až na zaacutevěr žaacutedosti)2 Vlastniacute text ndash přesneacute ale stručneacute vyjaacutedřeniacute obsahu žaacutedosti Vždy uvaacutediacuteme jen pravdiveacute uacutedaje3 Zaacutevěr ndash poděkovaacuteniacute za kladneacute vyřiacutezeniacute pozdrav čitelnyacute podpis přiacutepadně adresa (raziacutetko)
ŽivotopisŽivotopis věcně stručně a vyacutestižně zachycuje zaacutekladniacute uacutedaje a nejdůležitějšiacute skutečnosti o určiteacute osoběZpravidla sloužiacute jako přiacuteloha k žaacutedosti Musiacute obsahovat pravdiveacute informace Důležityacute je takeacute způsobzpracovaacuteniacute a formaacutelniacute uacutepravaV životopise se uvaacutediacutebull kontaktniacute uacutedajebull datum a miacutesto narozeniacute bydlištěbull (stav)bull vzdělaacuteniacutebull (přehled zaměstnaacuteniacute)
V životopise neuvaacutediacuteme sveacute subjektivniacute naacutezory Uvaacutediacuteme fakta ale nehodnotiacuteme je Životopis je předevšiacutemuacuteředniacute dokument
Co vše by měl obsahovat profesniacute životopisJmeacutenoKontaktniacute uacutedaje (adresa e-mail telefon)Narozen(a)StavVzdělaacuteniacute VŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute) SŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute)
ZŠ (zaměřeniacute miacutesto rok ukončeniacute)Pracovniacute zkušenostiSchopnosti dovednostiOsobniacute zaacutejmyUacutespěchy oceněniacuteZdravotniacute stav
bull zaacutejmy a schopnostibull zdravotniacute stavbull zaacutejem o dalšiacute studium povolaacuteniacutebull dalšiacute uacutedaje podle toho k čemu je životopis určenbull datum vlastnoručniacute podpis
9 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VypravovaacuteniacutePři vypravovaacuteniacute se soustřediacuteme na udaacutelost kteraacute se stalaNejčastějšiacutem postupem je vypravovaacuteniacute v časoveacutem sledu tak jak za sebou udaacutelosti probiacutehaly Děj se vyviacutejiacuteplynule je přehlednyacuteDěj se může odehraacutevat i pozpaacutetku ndash retrospektivně Složitěji vypravovaneacute děje (přerušovaneacute liacutečeniacutem uacutevahou souběžneacute vypraacutevěniacute dvou dějů apod) najdeme v uměleckeacute literatuřePostup při vypravovaacuteniacute1 Uvedeniacute ndash otevřeniacute děje2 Rozviacutejeniacute děje ndash zaacutepletka3 Vyvrcholeniacute děje4 Rozuzleniacute děje zakončeniacuteK živosti vypravovaacuteniacute přispiacutevaacute volba jazykovyacutech a kompozičniacutech prostředků ndash dějovaacute slovesa čas přiacutetomnyacute miacutesto minuleacuteho přirovnaacuteniacute synonyma přiacutesloviacute užiacutevaacuteniacute prostředků spisovnyacutech a nespisovnyacutech zvolaacuteniacute přiacutemaacute řeč neuacuteplneacute věty jednočlenneacute věty kraacutetkeacute věty
10 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
Literaacuterniacute vyacutechovaSlovniacuteček pojmů z literaacuterniacute teorieALEGORIE teacutež JINOTAJ je v literatuře nebo vyacutetvarneacutem uměniacute smyslově naacutezornyacute obraz kteryacute vyjadřuje abstraktniacute vyacuteznam Např postavy bajek alegoricky zobrazujiacute určiteacute lidskeacute vlastnosti ndash vlk ztělesňuje zpupnost a agresivitu jeho fyzickaacute siacutela vyjadřuje moc beraacutenek představuje miacuternost a bezbrannost (tak jako v bajce Ivana Andrejeviče Krylova Vlk a beraacutenek) Podobnost mezi dvěma skutečnostmi nebo situacemi umožňuje aby obraz jedneacute srozumitelně vyjadřoval vyacuteznamy druheacute ndash zobrazeneacute chovaacuteniacute vlka vyjadřuje vlastnosti určityacutech lidiacute kteřiacute zneužiacutevajiacute svou fyzickou siacutelu nebo sveacute mocenskeacute postaveniacute ve společnosti V jineacute alegorickeacute situaci může postava vlka zobrazovat volnost a svobodu (jako v Ezopově bajce Blahobyt a obojek) Českou řeč alegoricky zobrazil maliacuteř Karel Svolinskyacute jako diacutevku s ratolestiacute
APOKRYF byl původně ciacuterkviacute neuznaacutevanyacute neoficiaacutelniacute doplněk Bible později se tak nazyacutevala dalšiacute zpracovaacuteniacute všeobecně znaacutemyacutech a společensky uznaacutevanyacutech děl (biblickyacutech baacutejnyacutech a pověsťovyacutech přiacuteběhů) v neoficiaacutelniacutem pojetiacute ktereacute postavu nebo celyacute jejiacute přiacuteběh jakoby přesadilo do jineacute společenskeacute situace většinou s komickyacutem vyzněniacutem V apokryfu Promeacutetheův trest Karel Čapek nově autorsky hodnotiacute mytickyacute přiacuteběh a vyacutesměšně kritizuje soudniacute moc a dalšiacute mechanismy moderniacute společnosti kteraacute kladnyacute pokrokovyacute čin může pomociacute svyacutech zaacutekonů zhodnotit jako zločin
APOSTROFA teacutež BAacuteSNICKEacute OSLOVENIacute je druhem personifikace Děti i dospěliacute oslovujiacute zviacuteřata aby i slovy vyjaacutedřili že je majiacute raacutedi Takeacute baacutesniacutek osloveniacutem věci zviacuteřete nebo nepřiacutetomneacuteho člověka vyjadřuje k oslovovaneacutemu citovyacute vztah a vytvaacuteřiacute atmosfeacuteru důvěry Např v baacutesni Josefa Kainara Kocourek děvčaacutetko apostrofuje zatoulaneacuteho kocourka a svěřuje se mu se svyacutem traacutepeniacutem takeacute hrdina přiacuteběhu Ivy Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů vypraacuteviacute o sveacutem dobrodružstviacute psu a oslovuje ho Karel Čapek ve Chvaacutele řeči českeacute apostrofuje naši mateřštinu A ještě musiacutem pochvaacutelit tebe tebe českaacute řeči jazyku z nejtěžšiacutech mezi všemi jazyku z nejbohatšiacutech všemi vyacuteznamy a odstiacuteny Apostrofa boha nebo světce je součaacutestiacute modlitby (Hospodine pomiluj ny)
AUTOBIOGRAFIE teacutež VLASTNIacute ŽIVOTOPIS je literaacuterniacute vypraacutevěniacute o vlastniacutem autorově životě Svůj životniacute přiacuteběh spisovatel uspořaacutedaacute tak aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře zajiacutemaveacute a přitom si zachovalo dokumentaacuterniacute hodnotu O sveacutem životě sportovců tak vypraacutevějiacute Dana a Emil Zaacutetopkovi nebo Jarmila Kratochviacutelovaacute (v čiacutetankoveacutem oddiacutelu Běh na dlouhou trať) Vypraacutevěniacute nebo baacuteseň však může obsahovat jen určiteacute informace o autorově životě pak jde o literaturu s prvky autobiografie (např poviacutedka Oty Pavla Jak jsme zahynuli na rybaacutech nebo poviacutedka Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
BAacuteJE teacutež MYacuteTUS je vypraacutevěnyacute přiacuteběh jehož hrdiny jsou pohanštiacute bohoveacute v ktereacute věřili lideacute z pradaacutevnyacutech dob V baacutejiacutech je zobrazen svět starověkyacutech kultur ndash např židovskeacute sumerskeacute starořeckeacute starořiacutemskeacute ndash jsou zdrojem poznaacuteniacute života ve starověku Myacutety ktereacute zobrazujiacute jak si daacutevniacute lideacute vyklaacutedali původ světa a člověka v jakaacute věřili božstva jak si představovali smysl života a smrti tvořiacute zaacuteklad MYTOLOGIE jako předchůdkyně filozofickeacuteho vyacutekladu světa Baacutejneacute přiacuteběhy bohů a lidiacute jsou součaacutestiacute světoveacuteho kulturniacuteho dědictviacute byly mnohokraacutet literaacuterně zpracovaacuteny u naacutes např Eduardem Petiškou (Stareacute řeckeacute baacuteje a pověsti Přiacuteběhy stareacuteho Izraele)
BAJKA je velmi staryacute žaacutenr založenyacute na alegorickeacutem zobrazovaacuteniacute Jde o kraacutetkyacute přiacuteběh psanyacute proacutezou nebo veršem v ktereacutem jeho postavy (zviacuteřata věci ale i postavy lidskeacute) ukazujiacute lidskeacute chovaacuteniacute řiacutezeneacute některou lidskou vlastnostiacute Zobrazenaacute situace velmi rychle spěje k rozuzleniacute to vyjadřuje kritiku nepěknyacutech vlastnostiacute a odsudek nemravnosti Většina bajek vyslovuje kritickeacute poznaacuteniacute přiacutemo v tzv naučeniacute jako např Krylovova bajka Vlk a beraacutenek nebo bajka Josefa Bruknera O lišce a čaacutepu
BAacuteSNICKYacute PŘIacuteVLASTEK teacutež EPITETON zdůrazňuje vlastnost zobrazeneacute skutečnosti kterou bychom si jinak nemuseli uvědomit Např v pohaacutedce nenastane jen den ale biacutelyacute den princova cesta nevede jen lesem ale černyacutem lesem Baacutesnickyacute přiacutevlastek skryteacute vlastnosti zjevně pojmenovaacutevaacute a tiacutem naacutem je leacutepe ukazuje a hodnotiacute Často chce autor epitetem vyjaacutedřit sveacute originaacutelniacute hodnoceniacute nějakeacute skutečnosti např baacutesniacutek Karel Hlavaacuteček pojmenoval vzduch plnyacute mlhy jako sklivyacute vzduch mleacutečně zkalenyacute a měsiacutečniacute svit jako vlhkou zaacuteři (v baacutesni Noc v ulici) Baacutesnickyacute přiacutevlastek ukazuje i všedniacute skutečnost zcela nově pro čtenaacuteře překvapivě odkryacutevaacute jejiacute kraacutesu
11 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
BIOGRAFIE teacutež ŽIVOTOPIS je vypraacutevěniacute o životě skutečneacute osobnosti ndash např vyacuteznačneacuteho umělce vědce staacutetniacuteka sportovce V biografickeacutem romaacutenu nebo poviacutedce spisovatel obraz života vybraneacute osobnosti ukazuje na pozadiacute obrazu doby zachycuje konkreacutetniacute udaacutelosti i společenskou atmosfeacuteru Obraz osobnosti dotvaacuteřiacute smyšlenyacutemi situacemi a detaily aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře poutaveacute Např Miloš Vaacuteclav Kratochviacutel v romaacutenu o Janu Husovi Mistr Jan nebo Karel Schulz v romaacutenu o Michelangelovi Buonarrotim Kaacutemen a bolest Když autor biografie dbaacute na věrneacute dokumentaacuterniacute zachyceniacute života osobnosti pak piacuteše literaturu faktu jako např Miroslav Kvaacuteč treneacuter atletky Jarmily Kratochviacuteloveacute v kapitolaacutech jejich společneacute knihy Čekaacuteniacute
CESTOPIS přinaacutešiacute čtenaacuteři zeměpisneacute poznatky ale kromě popisu ciziacutech zemiacute může obsahovat i vypraacutevěniacute o zaacutežitciacutech daleko od domova v prostřediacute s jinyacutemi kulturniacutemi zvyklostmi U naacutes jsou snad nejznaacutemějšiacute cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřiacuteho Hanzelky Cestopis uměleckyacute vypoviacutedaacute předevšiacutem o subjektivniacutem vlastniacutem autorově vniacutemaacuteniacute prožitku a hodnoceniacute ciziacute kultury vede čtenaacuteře k zamyšleniacute i nad životniacutem stylem doma nad probleacutemy života vůbec (srov Karel Čapek Anglickeacute listy Vyacutelet do Španěl) Cestopis může byacutet i fantastickyacute a popisovat smyšleneacute země např zemi obrů nebo ušlechtilyacutech koniacute v Gulliverovyacutech cestaacutech Jonathana [džonetna] Swifta
CITAacuteT teacutež CITACE je doslovně převzatyacute uacuteryvek textu jineacuteho diacutela autor tak vytvaacuteřiacute vyacuteznamovyacute vztah mezi oběma texty Např v Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute je citovaacuten uacuteryvek choraacutelu Svatyacute Vaacuteclave v romaacutenu Karla Schulze Kaacutemen a bolest je citace Stareacuteho zaacutekona
DĚJ v literaacuterniacutem přiacuteběhu probiacutehaacute buď jako ve skutečnosti ndash udaacutelosti jsou uspořaacutedaacuteny od minulosti k budoucnosti (např děj v pohaacutedkaacutech) jednotliveacute udaacutelosti jsou většinou spojeny přiacutečinně ndash z předchoziacute udaacutelosti kteraacute je přiacutečinou teacute naacutesledujiacuteciacute vyplyacutevaacute dalšiacute jako jejiacute důsledek anebo mohou byacutet řazeny jinak ndash nejdřiacuteve je ukaacutezaacuteno kam děj dospěl a teprve pak se čtenaacuteř dozviacute co tomu předchaacutezelo takoveacute uspořaacutedaacuteniacute děje se nazyacutevaacute retrospektiva (pohled zpět) Najdeme ji např detektivkaacutech ale i v poviacutedce Aleny Santaroveacute Kaacuteťa Katrin Katynka v ktereacute jejiacute hrdinka piacuteše o předchoziacutech udaacutelostech v dopise rodičům a přiacutetelkyni Děj hlavniacute může byacutet doprovaacutezen dějem vedlejšiacutem např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea [edriena moulia] je hlavniacute děj (Adrianovy vztahy k rodičům k babičce ke spolužačce do niacutež je zamilovaacuten k dalšiacutem spolužaacutekům) doplněn vedlejšiacutem dějem zobrazujiacuteciacutem mimomanželskyacute vztah Adrianovy matky k sousedovi
DENIacuteK vznikne pravidelnyacutemi zaacutepisky o udaacutelostech a zaacutežitciacutech uplynuleacuteho dne může miacutet velkou dokumentaacuterniacute hodnotu je svědectviacutem o pisateli a době v niacutež žil Deniacutek však může byacutet i žaacutenr uměleckeacute proacutezy ndash autor formou deniacuteku vypraacuteviacute smyšlenyacute přiacuteběh jako např v knize Tajnyacute deniacutek Adriana Molea [edriena moulia] spisovatelky Sue Townsendoveacute [sju taunsndoveacute] a v jeho pokračovaacuteniacutech (např Hořkeacute zraacuteniacute Adriana Molea)
DIALOG je rozhovor dvou mluvčiacutech v literatuře rozhovor dvou postav Přiacutemou řečiacute v dialogu postav se v dramatu odviacutejiacute děj hry
DIVADELNIacute HRA kterou můžeme zhleacutednout v divadle maacute většinou svou literaacuterniacute předlohu ndash DRAMA V dramatu jsou uvedeny vystupujiacuteciacute postavy a jejich promluvy ndash dialogy Dramatickyacute text můžeme čiacutest ale je určen k předvaacuteděniacute přiacuteběhu na jevišti Mezi postavami dramatu dochaacuteziacute k dějoveacute zaacutepletce ndash k naacutezoroveacutemu střetu (konfliktu) Napětiacute mezi postavami se stupňuje a vrcholiacute prudkou změnou ndash jedna z postav prosadiacute svou pravdu na uacutekor protivniacuteka kteryacute je poražen Zaacutekladniacutemi žaacutenry dramatu jsou trageacutedie (přiacuteběh většinou končiacute smrtiacute hrdiny nebo jeho poniacuteženiacutem) a komedie veselohra (spory mezi postavami působiacute směšně tak jako např v Drdově hře Dalskabaacutety hřiacutešnaacute ves aneb Zapomenutyacute čert) Moderniacute činohra může obsahovat složky tragickeacute i komickeacute (v Čapkově dramatu RUR se schyluje k trageacutedii ale zaacutevěr vyzniacutevaacute optimisticky) V textu dramatu jsou i sceacutenickeacute poznaacutemky ktereacute vyjadřujiacute autorovu představu o pohybu postav na jevišti o jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute Drama je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a epika)
EPIKA je literaacuterniacute vypraacutevěniacute přiacuteběhu vypravěčem V ději přiacuteběhu vystupujiacute postavy a vypravěč je sleduje v jednotlivyacutech situaciacutech děje ndash vypraacuteviacute o tom co se stalo co postavy v minulosti zažily a jak jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute hodnotiacute Vypravěč s přiacuteběhem nesplyacutevaacute udržuje si vypravěčskyacute odstup a postavy a udaacutelosti hodnotiacute ze sveacuteho uacutehlu pohledu Postavy však takeacute mohou byacutet zobrazeny v přiacutemeacutem jednaacuteniacute ndash promlouvajiacute přiacutemou řečiacute v dialogu kteryacute je zachycen vypravěčem jako kdyby byl svědkem situace Epika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a drama)
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
3 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Slovniacute zaacutesoba je souhrn všech slov určiteacuteho jazyka Maacute různeacute vrstvy obsahuje slova spisovnaacute i nespisovnaacutea jejiacute stav zachycujiacute různeacute slovniacuteky Maacute stabilniacute jaacutedro složeneacute ze slov označujiacuteciacutech zaacutekladniacute trvale existujiacuteciacuteskutečnosti ( jiacutest byacutet ruka syn dům strom hellip) je ale i značně proměnlivaacute v zaacutevislosti na proměnaacutech světa
Způsoby obohacovaacuteniacute slovniacute zaacutesoby1 tvořeniacute novyacutech slov odvozovaacuteniacutem (prales lesniacute ) sklaacutedaacuteniacutem (teplokrevnyacute černozem) zkracovaacuteniacutem (OSN dr)2 přejiacutemaacuteniacute slov z ciziacutech jazyků3 přenaacutešeniacute vyacuteznamu ndash ze zaacutekladniacuteho vyacuteznamu vznikaacute dalšiacute přenesenyacute vyacuteznam
1049063bull na zaacutekladě vnějšiacute podobnosti ndash metafora bull1049063 na zaacutekladě vnitřniacute souvislosti ndash metonymie
4 tvořeniacute sousloviacute ndash vznikajiacute ustaacutelenaacute spojeniacute slov kteraacute teprve v tomto spojeniacute přinaacutešejiacute plnohodnotnyacute novyacute vyacuteznam
Způsoby tvořeniacute slovOdvozovaacuteniacute je nejběžnějšiacutem způsobem nejen tvořeniacute slov ale i samotneacuteho obohacovaacuteniacute slovniacute zaacutesobyZ jednoho zaacutekladoveacuteho slova je konkreacutetniacutem slovotvornyacutem prostředkem (předponou přiacuteponou koncovkou nebo i jejich kombinaciacute) utvořeno noveacute slovo odvozeneacutePředpona se připojuje k slovotvorneacutemu zaacutekladu kteryacutem je většinou celeacute slovo Vznikajiacute odvozeninypředponoveacute les rarr prales učit rarr naučit většiacute rarr největšiacutePřiacutepona se připojuje za slovotvornyacute zaacuteklad vznikajiacute odvozeniny přiacuteponoveacute Slovotvornyacute zaacuteklad může tvořit celeacute zaacutekladoveacute slovo tvaroh rarr tvarohovyacute Novaacutek rarr Novaacutekovaacute nebo čaacutest zaacutekladoveacuteho slova zahrada rarr zahraacutedkaKoncovka se připojuje za slovotvornyacute zaacuteklad vznikajiacute odvozeniny koncovkoveacute Petr rarr Petra trn rarr trniacute vytahovat rarr vyacutetah (0)Odvozenaacute slova vznikajiacute i současnou kombinaciacute dvou slovotvornyacutech prostředkůpředpony a přiacutepony nažloutlyacute podpatek předpony a koncovky podkroviacute Zaacutelužiacute bezkřiacutedlyacute
Sklaacutedaacuteniacute je tvořeniacute slov ze dvou nebo i viacutece slovotvornyacutech zaacutekladů Motivem pojmenovaacuteniacute neniacute jen jedno zaacutekladoveacute slovo jako v přiacutepadě odvozovaacuteniacute ale většinou dvě zaacutekladovaacute slova někdy i viacutece zaacutekladovyacutech slov Sklaacutedaacuteniacutem vznikajiacute složenaacute slova neboli složeniny Slovotvornyacutem prostředkem je spojovaciacute samohlaacuteskaRozlišujeme složeniny vlastniacute ndash nemůžeme je mechanicky rozdělit na samostatnaacute slova jednotliveacute slovotvorneacute zaacuteklady jsou spojeny spojovaciacute samohlaacuteskou (velkoměsto modrookyacute vodovod) nevlastniacute ndash spřežky ndash vznikajiacute prostyacutem spojeniacutem slov na tato slova je můžeme zpětně rozdělit (praacuteceschopnyacute = schopnyacute praacutece okamžik = mžik oka pravděpodobnyacute = podobnyacute pravdě)
Zkracovaacuteniacute je slovotvornyacute způsob kteryacutem vznikajiacute zkratky např ČTK (Českaacute tiskovaacute kancelaacuteř) EU (Evropskaacute unie) a zkratkovaacute slova napřiacuteklad Sazka (Saacutezkovaacute kancelaacuteř) Čedok (Českaacute dopravniacute kancelaacuteř původně Československaacute (cestovniacute a) dopravniacute kancelaacuteř)Několikaslovneacute naacutezvy nahrazujeme zkratkami složenyacutemi z prvniacutech piacutesmen jednotlivyacutech slov Jednaacute se o iniciaacuteloveacute zkratky (např ČR ndash Českaacute republika KČT ndash Klub českyacutech turistů) Tyto zkratky se piacutešiacute s velkyacutemi piacutesmeny a při čteniacute je hlaacuteskujeme ndash např HS [haacutees] ndash horskaacute služba ČNB [čeacuteenbeacute] ndash Českaacute naacuterodniacute banka Některeacute zkratky čteme jako slova ale neskloňujeme je (AMU [amu] ndash Akademie muacutezickyacutech uměniacuteJAMU [jamu] ndash Janaacutečkova akademie muacutezickyacutech uměniacute )V psaneacutem projevu se vyskytujiacute ustaacuteleneacute zkratky např ndash napřiacuteklad atd ndash a tak daacutele aj ndash a jineacute p ndash panpiacute ndash paniacute fa ndash firma tzv ndash takzvanyacute Zvlaacuteštniacute skupinu zkratek tvořiacute neustaacuteleneacute zkratky užiacutevaneacute v SMSZkratkovaacute slova vznikajiacute ze skupin hlaacutesek jednotlivyacutech slov Nejde o zkratky ale o slova neboť s nimi jakos jinyacutemi ohebnyacutemi slovy zachaacuteziacuteme nečteme je po hlaacuteskaacutech a skloňujeme je (O praacutezdninaacutech pojedeme k moři s Čedokem neboť jsme ve sportce konečně uspěli a Sazka naacutem vyplatiacute vyacutehru)
NAUKA O TVOŘENIacute SLOV
4 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
SKLADBA
Věty jednočlenneacuteneobsahujiacute podmětNapř Pršiacute Z komiacutena se kouřilo
Věty jejichž zaacutekladniacute člen je vyjaacutedřen určityacutem slovesnyacutem tvarem nazyacutevaacuteme věty jednočlenneacuteNemůžeme do nich doplnit podmětZaacutekladem je slovesnyacute tvar určityacute ve 3 os č jTyto věty nejčastěji vyjadřujiacutebull přiacuterodniacute děje (např Hřmiacute)bull tělesneacute stavy (např Boliacute mě v zaacutedech Bylo mi leacutepe)bull duševniacute stavy (např Styacuteskaacute se mi Je mi veselo)bull smysloveacute vjemy (např Zvoniacute)
Slovotvornyacute rozbor jednoduše1 Najdeme zaacutekladoveacute slovo a porovnaacuteme je s nově vzniklyacutem Je-li zaacutekladoveacute slovo ohebneacute odtrhneme
jeho koncovku (popř čaacutest slova kteraacute se neuacutečastniacute slovotvorneacuteho procesu)2 Vyhledaacuteme jejich společnou čaacutest tj slovotvornyacute zaacuteklad3 Vyhledaacuteme slovotvornyacute prostředek a pojmenujeme jej4 Pojmenujeme slovotvornyacute způsob a zobecniacuteme jej
SkladbaVyacutepověď ndash zaacutekladniacute jednotka konkreacutetniacuteho jazykoveacuteho projevuZaacutekladniacute formou vyacutepovědi je větaVěta ndash mluvnickaacute jednotka kteraacute obsahuje určityacute tvar slovesnyacute Věta se sklaacutedaacute ze slov mezi nimižexistujiacute vztahyVěty dvojčlenneacuteobsahujiacute podmět + přiacutesudekNapř Na mezi pobiacutehali zajiacuteciČervenaacute jablka zaacuteřila v koruně stromu
Věty dvojčlenneacute jsou i věty s nevyjaacutedřenyacutempodmětemNapř Zastaviacute se (on) u naacutes hned raacuteno
Vyacutepovědi jejichž zaacutekladem je jinyacute vyacuteraz než určityacute tvar slovesnyacute označujeme jako Větneacute ekvivalentyZaacutekladem může byacutetbull infinitiv ndash často vyjadřuje rozkaz např Zastavit Sednout Nevyklaacutenět se z oknabull jmeacuteno ndash podstatneacute nebo přiacutedavneacute jmeacuteno Podstatneacute jmeacuteno je nejčastěji v 1 p ndash např Vchod Vaacutelka s mloky Vaacuteclavskeacute naacuteměstiacute ndash označuje naacutezvy nadpisy tituly a hesla nebo v 5 p ndash např Pane Havraacutenku Milaacute babičko Větneacute ekvivalenty s přiacutedavnyacutem jmeacutenem vyjadřujiacute hlavně hodnoceniacute např Velmi kraacutesneacute Vyacuteborneacute Přiacuteliš jednoducheacutebull přiacuteslovce ndash např Velmi dobře Rychle Zcela špatněbull citoslovce ndash např Huraacute Crr Bědabull čaacutestice ndash např Ano Ne Zajisteacute
Zaacutekladniacute větneacute členyPodmět (subjekt) je člen věty kteryacute neniacute na žaacutedneacutem jineacutem členu mluvnicky zaacutevislyacuteDruhy podmětu vyjaacutedřenyacute podmět nevyjaacutedřenyacute podmět všeobecnyacute podmětPřiacutesudek tvořiacute s podmětem zaacutekladniacute skladebniacute dvojici a mluvnicky na něm zaacutevisiacute shoduje se s niacutemDruhy přiacutesudku slovesnyacute slovesně jmennyacute (jmennyacute se sponou) jmennyacute jmennyacute beze spony
Mezi řiacutediacuteciacutem vyacuterazem a rozviacutejejiacuteciacutem větnyacutem členem je vztah určovaacuteniacute tvořiacute spolu skladebniacute dvojiciDruh rozviacutejejiacuteciacuteho větneacuteho členu je určovaacuten slovniacutem druhem řiacutediacuteciacuteho slovabull podstatneacute jmeacuteno rarr přiacutevlastekbull sloveso přiacutedavneacute jmeacuteno přiacuteslovce rarr předmět přiacuteslovečneacute určeniacutebull jmeacuteno i sloveso současně rarr doplněk
Předmět (Pt) zaacutevisiacute budrsquo na slovese nebo na přiacutedavneacutem jmeacuteněPaacuted předmětu je tiacutemto řiacutediacuteciacutem členem řiacutezen ndash je určovaacuten vazbou řiacutediacuteciacuteho slovesa nebo přiacutedavneacuteho jmeacutenaPředmět vyjadřuje osobu zviacuteře nebo věc kteryacutech se slovesnyacute děj tyacutekaacute Slovesa jejichž děj se takto doplňuje předmětem jsou slovesa předmětovaacute Např Marek spustil počiacutetač Viacutetal se s kamaraacutedy Stryacuteček naacutes navštiacutevilPředmětem byacutevaacute zpravidla podstatneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno
Přiacuteslovečneacute určeniacute (Pu) je rozviacutejejiacuteciacute větnyacute člen zaacutevisejiacuteciacute na slovese na přiacutedavneacutem jmeacuteně nebo přiacuteslovciVyjadřuje různeacute okolnosti a vztahy kteryacutemi se bliacuteže určuje vyacuteznam řiacutediacuteciacuteho členuPřiacuteslovečneacute určeniacute vyjadřujebull miacutesto (na otaacutezky kde odkud kudy kam) ndash Vraacutetili se z vyacuteletubull čas (na otaacutezky kdy odkdy dokdy jak dlouho jak často) ndash Brzy budu hotovbull způsob (a miacuteru na otaacutezky jak kolik do jakeacute miacutery) ndash Praacutece mu šla rychle Šel na to naacuteramně zchytra Měl
babičku velmi raacutedbull přiacutečinu (= důvod na otaacutezky proč nač k čemu) ndash Pro nemoc nemohl přijiacutetbull uacutečel (na otaacutezku za jakyacutem uacutečelem) ndash Diacutevky jely na naacutekupbull podmiacutenku (na otaacutezku za jakeacute podmiacutenky) ndash Při dobreacute vůli se určitě dohodnemebull přiacutepustku (na otaacutezku i přes co navzdory čemu) ndash Přes zaacutekaz šli sami do lesaPřiacuteslovečnyacutem určeniacutem byacutevajiacute budrsquo přiacuteslovce nebo jmeacutena v paacutedech prostyacutech nebo předložkovyacutech někdy je jmeacuteno připojeno spojkami jak jako než Přiacuteslovečnyacutem určeniacutem může byacutet infinitiv slovesa např Spěchal otevřiacutet (Pu uacuteč)
Přiacutevlastek (Pk) zaacutevisiacute na podstatneacutem jmeacuteně v ktereacutekoli větneacute platnostiBliacuteže určuje jeho vyacuteznam tvořiacute s niacutem skladebniacute dvojicibull Přiacutevlastek shodnyacute (Pks) ndash shoduje se s řiacutediacuteciacutem členem v paacutedě čiacutesle a rodě je vyjaacutedřenyacute přiacutedavnyacutem
jmeacutenem popř zaacutejmenem řadovou čiacuteslovkou nebo podstatnyacutem jmeacutenem stojiacute obvykle před řiacutediacuteciacutem jmeacutenem Je-li vyjaacutedřen podstatnyacutem jmeacutenem nestojiacute před jmeacutenem řiacutediacuteciacutem Např mohutneacute stromy naše škola prvniacute princ hřib satan
bull Přiacutevlastek neshodnyacute (Pkn) ndash se svyacutem řiacutediacuteciacutem jmeacutenem se neshoduje je v jineacutem paacutedě (prosteacutem nebo předložkoveacutem) než podstatneacute jmeacuteno na ktereacutem zaacutevisiacute ndash stojiacute pravidelně za řiacutediacuteciacutem jmeacutenem Např krajina bez vody jiacutezda na saniacutech průchod lesem zaacutevodniacutek z Čech cesta pěšky
bull Přiacutevlastek postupně rozviacutejejiacuteciacute zpřesňuje vyacuteznam podstatneacuteho jmeacutena užitiacutem dalšiacuteho znaku dalšiacuteho přiacutedavneacuteho jmeacutena zaacutejmena čiacuteslovky Např tvůj nejlepšiacute kamaraacuted nejznaacutemějšiacute českyacute film jeho novyacute dobryacute naacutepad
Doplněk (D) je rozviacutejejiacuteciacute větnyacute člen kteryacute zaacutevisiacute na slovese (zpravidla v přiacutesudku) ale zaacuteroveň se vztahuje ke jmeacutenu (nejčastěji v podmětu nebo předmětu) Vyjadřuje vlastnost kterou maacute toto jmeacuteno za jisteacuteho děje nebo kteraacute se mu jistyacutem dějem přisuzuje Např Děti se vraacutetily unaveny David zastihl otce rozzlobeneacuteho
6 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Přiacutestavek je větnyacute člen kteryacute je souřadně spojen s jinyacutem členem věty Oba členy jsou ve vztahu přistavovaacuteniacute (v přiacutestavkoveacutem vztahu) a označujiacute tuteacutež skutečnost Zaacuteklad přiacutestavku tvořiacute podstatneacute jmeacuteno ktereacute může byacutet daacutele rozvito Např Karel Jaromiacuter Erben vyacuteznamnyacute českyacute spisovatel je autorem mnoha znaacutemyacutech českyacutech pohaacutedek Přiacutestavek označuje toteacutež co podstatneacute jmeacuteno ke ktereacutemu je připojen Může byacutet připojen i vyacuterazy totiž a to přiacutepadně to jest Přiacutestavek je od zbytku věty v mluveneacutem projevu oddělen pauzami a v psaneacutem projevu je oddělen čaacuterkami Např Krkonoše nejvyššiacute českeacute hory navštěvuje ročně velkeacute množstviacute turistů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute
Druhy vedlejšiacutech větVěta vedlejšiacute zaacutevisiacute na jineacute větě stejně jako větnyacute členJejiacute druh zjišťujeme stejnyacutemi otaacutezkami kteryacutemi se ptaacuteme na větneacute členyPodle toho kteryacute větnyacute člen věta vedlejšiacute zastupuje rozlišujeme vedlejšiacute větybull podmětneacute ndash Kdo se bojiacute nesmiacute do lesabull předmětneacute ndash Řekl že si to rozmysliacutebull přiacuteslovečneacute1049063 bull miacutestniacute ndash Byl všude kde se něco dělo1049063 bull časoveacute ndash Budu čekat dokud nezavolaacuteš1049063 bull způsoboveacute ndash Dělal to jak nejleacutepe dovedl1049063 bull měroveacute ndash Řeka se rozvodnila tolik že zaplavila celeacute pole1049063 bull přiacutečinneacute (důvodoveacute) ndash Nepřišel protože pršelo1049063 bull uacutečeloveacute ndash Zavolal jsem abych ti to vysvětlil1049063 bull podmiacutenkoveacute ndash Budeme-li v lese potichu uvidiacuteme na myacutetině srnky1049063 bull přiacutepustkoveacute ndash Přestože se ti nechce musiacuteš tam jiacutetbull přiacutevlastkoveacute ndash Maacutem obavu že nepřijedoubull doplňkoveacute ndash Zahleacutedl jsem zajiacutece jak zmizel v houštiacutebull přiacutesudkoveacute ndash Nebyl jedinyacute kdo se zajiacutemal o praacuteci na počiacutetačiVedlejšiacute větu můžeme nahradit větnyacutem členem Např Baacutezlivec nesmiacute do lesa Nebyl jedinyacute zaacutejemce o praacuteci na počiacutetači
PravopisZopakujme si obecneacute zaacutesady pro psaniacute velkyacutech počaacutetečniacutech piacutesmen u vlastniacutech jmen a naacutezvůzeměpisneacute naacutezvy jmeacutena hvězdaacuteřskaacute ndash Jizerskeacute hory Velkyacute vůzbull naacutezvy osad čtvrtiacute ulic staacutetů ndash Pec pod Sněžkou ulice Pod Kukačkou Spolkovaacute republika Německobull naacutezvy instituciacute orgaacutenů staacutetů organizaciacute ndash Evropskaacute unie Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky Univerzita Karlovabull naacutezvy knih uměleckyacutech děl živyacutech bytostiacute ndash Bylo naacutes pět Červenaacute karkulka Karkulkabull naacutezvy politickyacutech stran vyznamenaacuteniacute řaacutedů cen ndash Strana zelenyacutech Nobelova cena miacuterubull naacutezvy historickyacutech udaacutelostiacute svaacutetků vyacuterobků ndash Štědryacute den Škoda Octavia Poděbradka
Komunikace a sloh
PopisPopis informuje o vyacutesledciacutech pozorovaacuteniacute Nejdřiacuteve popisujeme hlavniacute nejnaacutepadnějšiacute rysy pak teprvedoplňujeme podrobnostibull Popis statickyacute ndash popisujeme předmět (vyacuterobek uměleckeacute diacutelo) v klidu např fotoaparaacutet uvaacutediacuteme vyacutečet
jednotlivyacutech čaacutestiacutebull Popis dynamickyacute ndash popisujeme pracovniacute postup = jistyacute proces jak fotoaparaacutet použiacutevaacuteme jde o naacutevod
k praacuteci s fotoaparaacutetem
KOMUNIKACE A SLOH
7 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Při popisu předmětu jsou nejdůležitějšiacute jednoznačnaacute pojmenovaacuteniacute vyacutečet vlastnostiacute a znakůPostupujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash vnějšiacute vzhled celkoveacute seznaacutemeniacute s předmětem2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash velikost tvar jednotliveacute čaacutesti barva zvlaacuteštnosti3 Zaacutevěr ndash využitiacute
Popis uměleckeacuteho diacutela (obrazu plastiky sochy uměleckeacute fotografi e atd) je složitějšiacute Vychaacuteziacuteme z detailniacuteho pozorovaacuteniacute a pečliveacuteho vyacuteběru vhodnyacutech jazykovyacutech prostředkůPři popisu uměleckyacutech děl postupujeme od nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute k meacuteně důležityacutem a systematicky jednotliveacute čaacutesti popisujemeObraz popisujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash naacutezev obrazu autor hlavniacute motiv2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash popřediacute střed obrazu pozadiacute3 Zaacutevěr ndash celkovyacute dojem
Popis pracovniacuteho postupu patřiacute k popisu děje Použiacutevaacuteme ho jako naacutevod k nějakeacute činnosti Proto důležitou uacutelohu sehraacutevaacute vyacuteběr vhodnyacutech slovesJednotliveacute činnosti popisujeme tak jak za sebou naacutesledujiacute Žaacutednou nesmiacuteme vynechat neboť ciacutelem popisu pracovniacuteho postupu je popsat srozumitelně a přehledně všechny faacuteze postupuPři popisu pracovniacuteho postupu užiacutevaacuteme takeacute odborneacute naacutezvy
CharakteristikaCharakteristika je popisnyacute uacutetvar kteryacute zachycuje povahoveacute vlastnosti člověka Všiacutemaacute si jednotlivyacutechpovahovyacutech rysů temperamentu vztahu k lidem zaacutejmů a schopnostiacute vztahu k praacuteci i povinnostemRozlišujeme dva zaacutekladniacute typybull Charakteristika přiacutemaacute ndash vlastnosti charakterizovaneacute osoby vyjadřujeme přiacutemo Např Mirka je pečlivaacute
Zdeněk je domyacutešlivyacutebull Charakteristika nepřiacutemaacute ndash uvaacutediacuteme přiacuteklady jednaacuteniacute ze kteryacutech vlastnosti nepřiacutemo vyplyacutevajiacute Např
Babička nikdy neseděla s rukama v kliacuteně vždy se chopila nějakeacute praacutece Každeacutemu do očiacute řekl co si o něm mysliacute
Součaacutestiacute charakteristiky může byacutet i stručnyacute popis osoby Nejčastěji postupujeme podle uvedeneacute osnovy1 Uacutevod ndash seznaacutemeniacute s osobou naacuteš vztah k niacute a stručnyacute vnějšiacute popis2 Stať ndash a) temperament (chovaacuteniacute chůze řečhellip)
b) vztah k lidem (přaacutetelskyacute domyacutešlivyacute vstřiacutecnyacute milyacutehellip) c) vztah k praacuteci (pilnyacute liacutenyacute nezodpovědnyacutehellip) d) zaacutejmy a schopnosti (zajiacutemaacute se o fyziku sportuje hraje na klaviacuter je sečtělyacutehellip) e) dalšiacute vlastnosti (je samostatnyacute ciacutelevědomyacute ješitnyacutehellip)
3 Zaacutevěr ndash obecneacute zhodnoceniacute ndash čeho si na popisovaneacute osobě vaacutežiacuteme a co se naacutem na niacute neliacutebiacute
LiacutečeniacuteLiacutečeniacute je subjektivně zabarvenyacute popis To znamenaacute že do něj vklaacutedaacuteme svoje vlastniacute pocityNejčastěji se s liacutečeniacutem setkaacutevaacuteme v uměleckyacutech textech ndash při četbě kraacutesneacute literaturyPro liacutečeniacute jsou nejdůležitějšiacute jazykoveacute prostředky ktereacute vyvolaacutevajiacute citovou působivost textubull citově zabarvenaacute slovabull baacutesnickaacute vyjaacutedřeniacutebull personifi kacebull přirovnaacuteniacute
KOMUNIKACE A SLOH
8 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VyacutetahVyacutetah neboli konspekt představuje stručnyacute zhuštěnyacute obsah textuZaacutekladniacutem ciacutelem vyacutetahu je aby byl přehlednyacute aby v textu byla vyjaacutedřena nadřazenost a podřazenost např využitiacutem arabskyacutech nebo řiacutemskyacutech čiacuteslic malyacutech či velkyacutech piacutesmen abecedy zaacutevorekVe vyacutetahu převažuje jmenneacute vyjadřovaacuteniacute např 12 stol ndash naacuterůst moci mongolskyacutech chaacutenů postupneacutesjednocovaacuteniacute kmenů Ve 13 stol vznik jednotneacuteho staacutetu Zlataacute hordaZa každyacutem vyacutetahem musiacuteme bezpodmiacutenečně uveacutest citaci tj ze ktereacuteho diacutela byl pořiacutezen kdo je autorempřiacutepadně nakladatelstviacute a rok vydaacuteniacute např Vidman Ladislav Psaacuteno do kamene Praha Academia 1975s 130ndash131
ŽaacutedostŽaacutedost patřiacute mezi zaacutekladniacute uacutetvary administrativniacuteho stylu Jednaacute se o formu uacuteředniacuteho dopisu Obsahem je požadavek přaacuteniacute nebo prosba ktereacute jsou adresovaacuteny nějakeacute instituci Žaacutedost musiacute byacutet věcnaacute a vyacutestižnaacuteVybiacuteraacuteme zcela neutraacutelniacute jazykoveacute prostředky (= prostředky bez citoveacuteho zabarveniacute)Žaacutedost podobně jako jinyacute uacuteředniacute dopis musiacute miacutet ustaacutelenou obvyklou formu1 Zaacutehlaviacute ndash vlevo nahoře adresa přiacutejemce na praveacute straně uacuteplně nahoře datum pod niacutem adresa
odesiacutelatele (možno ji napsat až na zaacutevěr žaacutedosti)2 Vlastniacute text ndash přesneacute ale stručneacute vyjaacutedřeniacute obsahu žaacutedosti Vždy uvaacutediacuteme jen pravdiveacute uacutedaje3 Zaacutevěr ndash poděkovaacuteniacute za kladneacute vyřiacutezeniacute pozdrav čitelnyacute podpis přiacutepadně adresa (raziacutetko)
ŽivotopisŽivotopis věcně stručně a vyacutestižně zachycuje zaacutekladniacute uacutedaje a nejdůležitějšiacute skutečnosti o určiteacute osoběZpravidla sloužiacute jako přiacuteloha k žaacutedosti Musiacute obsahovat pravdiveacute informace Důležityacute je takeacute způsobzpracovaacuteniacute a formaacutelniacute uacutepravaV životopise se uvaacutediacutebull kontaktniacute uacutedajebull datum a miacutesto narozeniacute bydlištěbull (stav)bull vzdělaacuteniacutebull (přehled zaměstnaacuteniacute)
V životopise neuvaacutediacuteme sveacute subjektivniacute naacutezory Uvaacutediacuteme fakta ale nehodnotiacuteme je Životopis je předevšiacutemuacuteředniacute dokument
Co vše by měl obsahovat profesniacute životopisJmeacutenoKontaktniacute uacutedaje (adresa e-mail telefon)Narozen(a)StavVzdělaacuteniacute VŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute) SŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute)
ZŠ (zaměřeniacute miacutesto rok ukončeniacute)Pracovniacute zkušenostiSchopnosti dovednostiOsobniacute zaacutejmyUacutespěchy oceněniacuteZdravotniacute stav
bull zaacutejmy a schopnostibull zdravotniacute stavbull zaacutejem o dalšiacute studium povolaacuteniacutebull dalšiacute uacutedaje podle toho k čemu je životopis určenbull datum vlastnoručniacute podpis
9 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VypravovaacuteniacutePři vypravovaacuteniacute se soustřediacuteme na udaacutelost kteraacute se stalaNejčastějšiacutem postupem je vypravovaacuteniacute v časoveacutem sledu tak jak za sebou udaacutelosti probiacutehaly Děj se vyviacutejiacuteplynule je přehlednyacuteDěj se může odehraacutevat i pozpaacutetku ndash retrospektivně Složitěji vypravovaneacute děje (přerušovaneacute liacutečeniacutem uacutevahou souběžneacute vypraacutevěniacute dvou dějů apod) najdeme v uměleckeacute literatuřePostup při vypravovaacuteniacute1 Uvedeniacute ndash otevřeniacute děje2 Rozviacutejeniacute děje ndash zaacutepletka3 Vyvrcholeniacute děje4 Rozuzleniacute děje zakončeniacuteK živosti vypravovaacuteniacute přispiacutevaacute volba jazykovyacutech a kompozičniacutech prostředků ndash dějovaacute slovesa čas přiacutetomnyacute miacutesto minuleacuteho přirovnaacuteniacute synonyma přiacutesloviacute užiacutevaacuteniacute prostředků spisovnyacutech a nespisovnyacutech zvolaacuteniacute přiacutemaacute řeč neuacuteplneacute věty jednočlenneacute věty kraacutetkeacute věty
10 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
Literaacuterniacute vyacutechovaSlovniacuteček pojmů z literaacuterniacute teorieALEGORIE teacutež JINOTAJ je v literatuře nebo vyacutetvarneacutem uměniacute smyslově naacutezornyacute obraz kteryacute vyjadřuje abstraktniacute vyacuteznam Např postavy bajek alegoricky zobrazujiacute určiteacute lidskeacute vlastnosti ndash vlk ztělesňuje zpupnost a agresivitu jeho fyzickaacute siacutela vyjadřuje moc beraacutenek představuje miacuternost a bezbrannost (tak jako v bajce Ivana Andrejeviče Krylova Vlk a beraacutenek) Podobnost mezi dvěma skutečnostmi nebo situacemi umožňuje aby obraz jedneacute srozumitelně vyjadřoval vyacuteznamy druheacute ndash zobrazeneacute chovaacuteniacute vlka vyjadřuje vlastnosti určityacutech lidiacute kteřiacute zneužiacutevajiacute svou fyzickou siacutelu nebo sveacute mocenskeacute postaveniacute ve společnosti V jineacute alegorickeacute situaci může postava vlka zobrazovat volnost a svobodu (jako v Ezopově bajce Blahobyt a obojek) Českou řeč alegoricky zobrazil maliacuteř Karel Svolinskyacute jako diacutevku s ratolestiacute
APOKRYF byl původně ciacuterkviacute neuznaacutevanyacute neoficiaacutelniacute doplněk Bible později se tak nazyacutevala dalšiacute zpracovaacuteniacute všeobecně znaacutemyacutech a společensky uznaacutevanyacutech děl (biblickyacutech baacutejnyacutech a pověsťovyacutech přiacuteběhů) v neoficiaacutelniacutem pojetiacute ktereacute postavu nebo celyacute jejiacute přiacuteběh jakoby přesadilo do jineacute společenskeacute situace většinou s komickyacutem vyzněniacutem V apokryfu Promeacutetheův trest Karel Čapek nově autorsky hodnotiacute mytickyacute přiacuteběh a vyacutesměšně kritizuje soudniacute moc a dalšiacute mechanismy moderniacute společnosti kteraacute kladnyacute pokrokovyacute čin může pomociacute svyacutech zaacutekonů zhodnotit jako zločin
APOSTROFA teacutež BAacuteSNICKEacute OSLOVENIacute je druhem personifikace Děti i dospěliacute oslovujiacute zviacuteřata aby i slovy vyjaacutedřili že je majiacute raacutedi Takeacute baacutesniacutek osloveniacutem věci zviacuteřete nebo nepřiacutetomneacuteho člověka vyjadřuje k oslovovaneacutemu citovyacute vztah a vytvaacuteřiacute atmosfeacuteru důvěry Např v baacutesni Josefa Kainara Kocourek děvčaacutetko apostrofuje zatoulaneacuteho kocourka a svěřuje se mu se svyacutem traacutepeniacutem takeacute hrdina přiacuteběhu Ivy Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů vypraacuteviacute o sveacutem dobrodružstviacute psu a oslovuje ho Karel Čapek ve Chvaacutele řeči českeacute apostrofuje naši mateřštinu A ještě musiacutem pochvaacutelit tebe tebe českaacute řeči jazyku z nejtěžšiacutech mezi všemi jazyku z nejbohatšiacutech všemi vyacuteznamy a odstiacuteny Apostrofa boha nebo světce je součaacutestiacute modlitby (Hospodine pomiluj ny)
AUTOBIOGRAFIE teacutež VLASTNIacute ŽIVOTOPIS je literaacuterniacute vypraacutevěniacute o vlastniacutem autorově životě Svůj životniacute přiacuteběh spisovatel uspořaacutedaacute tak aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře zajiacutemaveacute a přitom si zachovalo dokumentaacuterniacute hodnotu O sveacutem životě sportovců tak vypraacutevějiacute Dana a Emil Zaacutetopkovi nebo Jarmila Kratochviacutelovaacute (v čiacutetankoveacutem oddiacutelu Běh na dlouhou trať) Vypraacutevěniacute nebo baacuteseň však může obsahovat jen určiteacute informace o autorově životě pak jde o literaturu s prvky autobiografie (např poviacutedka Oty Pavla Jak jsme zahynuli na rybaacutech nebo poviacutedka Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
BAacuteJE teacutež MYacuteTUS je vypraacutevěnyacute přiacuteběh jehož hrdiny jsou pohanštiacute bohoveacute v ktereacute věřili lideacute z pradaacutevnyacutech dob V baacutejiacutech je zobrazen svět starověkyacutech kultur ndash např židovskeacute sumerskeacute starořeckeacute starořiacutemskeacute ndash jsou zdrojem poznaacuteniacute života ve starověku Myacutety ktereacute zobrazujiacute jak si daacutevniacute lideacute vyklaacutedali původ světa a člověka v jakaacute věřili božstva jak si představovali smysl života a smrti tvořiacute zaacuteklad MYTOLOGIE jako předchůdkyně filozofickeacuteho vyacutekladu světa Baacutejneacute přiacuteběhy bohů a lidiacute jsou součaacutestiacute světoveacuteho kulturniacuteho dědictviacute byly mnohokraacutet literaacuterně zpracovaacuteny u naacutes např Eduardem Petiškou (Stareacute řeckeacute baacuteje a pověsti Přiacuteběhy stareacuteho Izraele)
BAJKA je velmi staryacute žaacutenr založenyacute na alegorickeacutem zobrazovaacuteniacute Jde o kraacutetkyacute přiacuteběh psanyacute proacutezou nebo veršem v ktereacutem jeho postavy (zviacuteřata věci ale i postavy lidskeacute) ukazujiacute lidskeacute chovaacuteniacute řiacutezeneacute některou lidskou vlastnostiacute Zobrazenaacute situace velmi rychle spěje k rozuzleniacute to vyjadřuje kritiku nepěknyacutech vlastnostiacute a odsudek nemravnosti Většina bajek vyslovuje kritickeacute poznaacuteniacute přiacutemo v tzv naučeniacute jako např Krylovova bajka Vlk a beraacutenek nebo bajka Josefa Bruknera O lišce a čaacutepu
BAacuteSNICKYacute PŘIacuteVLASTEK teacutež EPITETON zdůrazňuje vlastnost zobrazeneacute skutečnosti kterou bychom si jinak nemuseli uvědomit Např v pohaacutedce nenastane jen den ale biacutelyacute den princova cesta nevede jen lesem ale černyacutem lesem Baacutesnickyacute přiacutevlastek skryteacute vlastnosti zjevně pojmenovaacutevaacute a tiacutem naacutem je leacutepe ukazuje a hodnotiacute Často chce autor epitetem vyjaacutedřit sveacute originaacutelniacute hodnoceniacute nějakeacute skutečnosti např baacutesniacutek Karel Hlavaacuteček pojmenoval vzduch plnyacute mlhy jako sklivyacute vzduch mleacutečně zkalenyacute a měsiacutečniacute svit jako vlhkou zaacuteři (v baacutesni Noc v ulici) Baacutesnickyacute přiacutevlastek ukazuje i všedniacute skutečnost zcela nově pro čtenaacuteře překvapivě odkryacutevaacute jejiacute kraacutesu
11 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
BIOGRAFIE teacutež ŽIVOTOPIS je vypraacutevěniacute o životě skutečneacute osobnosti ndash např vyacuteznačneacuteho umělce vědce staacutetniacuteka sportovce V biografickeacutem romaacutenu nebo poviacutedce spisovatel obraz života vybraneacute osobnosti ukazuje na pozadiacute obrazu doby zachycuje konkreacutetniacute udaacutelosti i společenskou atmosfeacuteru Obraz osobnosti dotvaacuteřiacute smyšlenyacutemi situacemi a detaily aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře poutaveacute Např Miloš Vaacuteclav Kratochviacutel v romaacutenu o Janu Husovi Mistr Jan nebo Karel Schulz v romaacutenu o Michelangelovi Buonarrotim Kaacutemen a bolest Když autor biografie dbaacute na věrneacute dokumentaacuterniacute zachyceniacute života osobnosti pak piacuteše literaturu faktu jako např Miroslav Kvaacuteč treneacuter atletky Jarmily Kratochviacuteloveacute v kapitolaacutech jejich společneacute knihy Čekaacuteniacute
CESTOPIS přinaacutešiacute čtenaacuteři zeměpisneacute poznatky ale kromě popisu ciziacutech zemiacute může obsahovat i vypraacutevěniacute o zaacutežitciacutech daleko od domova v prostřediacute s jinyacutemi kulturniacutemi zvyklostmi U naacutes jsou snad nejznaacutemějšiacute cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřiacuteho Hanzelky Cestopis uměleckyacute vypoviacutedaacute předevšiacutem o subjektivniacutem vlastniacutem autorově vniacutemaacuteniacute prožitku a hodnoceniacute ciziacute kultury vede čtenaacuteře k zamyšleniacute i nad životniacutem stylem doma nad probleacutemy života vůbec (srov Karel Čapek Anglickeacute listy Vyacutelet do Španěl) Cestopis může byacutet i fantastickyacute a popisovat smyšleneacute země např zemi obrů nebo ušlechtilyacutech koniacute v Gulliverovyacutech cestaacutech Jonathana [džonetna] Swifta
CITAacuteT teacutež CITACE je doslovně převzatyacute uacuteryvek textu jineacuteho diacutela autor tak vytvaacuteřiacute vyacuteznamovyacute vztah mezi oběma texty Např v Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute je citovaacuten uacuteryvek choraacutelu Svatyacute Vaacuteclave v romaacutenu Karla Schulze Kaacutemen a bolest je citace Stareacuteho zaacutekona
DĚJ v literaacuterniacutem přiacuteběhu probiacutehaacute buď jako ve skutečnosti ndash udaacutelosti jsou uspořaacutedaacuteny od minulosti k budoucnosti (např děj v pohaacutedkaacutech) jednotliveacute udaacutelosti jsou většinou spojeny přiacutečinně ndash z předchoziacute udaacutelosti kteraacute je přiacutečinou teacute naacutesledujiacuteciacute vyplyacutevaacute dalšiacute jako jejiacute důsledek anebo mohou byacutet řazeny jinak ndash nejdřiacuteve je ukaacutezaacuteno kam děj dospěl a teprve pak se čtenaacuteř dozviacute co tomu předchaacutezelo takoveacute uspořaacutedaacuteniacute děje se nazyacutevaacute retrospektiva (pohled zpět) Najdeme ji např detektivkaacutech ale i v poviacutedce Aleny Santaroveacute Kaacuteťa Katrin Katynka v ktereacute jejiacute hrdinka piacuteše o předchoziacutech udaacutelostech v dopise rodičům a přiacutetelkyni Děj hlavniacute může byacutet doprovaacutezen dějem vedlejšiacutem např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea [edriena moulia] je hlavniacute děj (Adrianovy vztahy k rodičům k babičce ke spolužačce do niacutež je zamilovaacuten k dalšiacutem spolužaacutekům) doplněn vedlejšiacutem dějem zobrazujiacuteciacutem mimomanželskyacute vztah Adrianovy matky k sousedovi
DENIacuteK vznikne pravidelnyacutemi zaacutepisky o udaacutelostech a zaacutežitciacutech uplynuleacuteho dne může miacutet velkou dokumentaacuterniacute hodnotu je svědectviacutem o pisateli a době v niacutež žil Deniacutek však může byacutet i žaacutenr uměleckeacute proacutezy ndash autor formou deniacuteku vypraacuteviacute smyšlenyacute přiacuteběh jako např v knize Tajnyacute deniacutek Adriana Molea [edriena moulia] spisovatelky Sue Townsendoveacute [sju taunsndoveacute] a v jeho pokračovaacuteniacutech (např Hořkeacute zraacuteniacute Adriana Molea)
DIALOG je rozhovor dvou mluvčiacutech v literatuře rozhovor dvou postav Přiacutemou řečiacute v dialogu postav se v dramatu odviacutejiacute děj hry
DIVADELNIacute HRA kterou můžeme zhleacutednout v divadle maacute většinou svou literaacuterniacute předlohu ndash DRAMA V dramatu jsou uvedeny vystupujiacuteciacute postavy a jejich promluvy ndash dialogy Dramatickyacute text můžeme čiacutest ale je určen k předvaacuteděniacute přiacuteběhu na jevišti Mezi postavami dramatu dochaacuteziacute k dějoveacute zaacutepletce ndash k naacutezoroveacutemu střetu (konfliktu) Napětiacute mezi postavami se stupňuje a vrcholiacute prudkou změnou ndash jedna z postav prosadiacute svou pravdu na uacutekor protivniacuteka kteryacute je poražen Zaacutekladniacutemi žaacutenry dramatu jsou trageacutedie (přiacuteběh většinou končiacute smrtiacute hrdiny nebo jeho poniacuteženiacutem) a komedie veselohra (spory mezi postavami působiacute směšně tak jako např v Drdově hře Dalskabaacutety hřiacutešnaacute ves aneb Zapomenutyacute čert) Moderniacute činohra může obsahovat složky tragickeacute i komickeacute (v Čapkově dramatu RUR se schyluje k trageacutedii ale zaacutevěr vyzniacutevaacute optimisticky) V textu dramatu jsou i sceacutenickeacute poznaacutemky ktereacute vyjadřujiacute autorovu představu o pohybu postav na jevišti o jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute Drama je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a epika)
EPIKA je literaacuterniacute vypraacutevěniacute přiacuteběhu vypravěčem V ději přiacuteběhu vystupujiacute postavy a vypravěč je sleduje v jednotlivyacutech situaciacutech děje ndash vypraacuteviacute o tom co se stalo co postavy v minulosti zažily a jak jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute hodnotiacute Vypravěč s přiacuteběhem nesplyacutevaacute udržuje si vypravěčskyacute odstup a postavy a udaacutelosti hodnotiacute ze sveacuteho uacutehlu pohledu Postavy však takeacute mohou byacutet zobrazeny v přiacutemeacutem jednaacuteniacute ndash promlouvajiacute přiacutemou řečiacute v dialogu kteryacute je zachycen vypravěčem jako kdyby byl svědkem situace Epika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a drama)
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
4 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
SKLADBA
Věty jednočlenneacuteneobsahujiacute podmětNapř Pršiacute Z komiacutena se kouřilo
Věty jejichž zaacutekladniacute člen je vyjaacutedřen určityacutem slovesnyacutem tvarem nazyacutevaacuteme věty jednočlenneacuteNemůžeme do nich doplnit podmětZaacutekladem je slovesnyacute tvar určityacute ve 3 os č jTyto věty nejčastěji vyjadřujiacutebull přiacuterodniacute děje (např Hřmiacute)bull tělesneacute stavy (např Boliacute mě v zaacutedech Bylo mi leacutepe)bull duševniacute stavy (např Styacuteskaacute se mi Je mi veselo)bull smysloveacute vjemy (např Zvoniacute)
Slovotvornyacute rozbor jednoduše1 Najdeme zaacutekladoveacute slovo a porovnaacuteme je s nově vzniklyacutem Je-li zaacutekladoveacute slovo ohebneacute odtrhneme
jeho koncovku (popř čaacutest slova kteraacute se neuacutečastniacute slovotvorneacuteho procesu)2 Vyhledaacuteme jejich společnou čaacutest tj slovotvornyacute zaacuteklad3 Vyhledaacuteme slovotvornyacute prostředek a pojmenujeme jej4 Pojmenujeme slovotvornyacute způsob a zobecniacuteme jej
SkladbaVyacutepověď ndash zaacutekladniacute jednotka konkreacutetniacuteho jazykoveacuteho projevuZaacutekladniacute formou vyacutepovědi je větaVěta ndash mluvnickaacute jednotka kteraacute obsahuje určityacute tvar slovesnyacute Věta se sklaacutedaacute ze slov mezi nimižexistujiacute vztahyVěty dvojčlenneacuteobsahujiacute podmět + přiacutesudekNapř Na mezi pobiacutehali zajiacuteciČervenaacute jablka zaacuteřila v koruně stromu
Věty dvojčlenneacute jsou i věty s nevyjaacutedřenyacutempodmětemNapř Zastaviacute se (on) u naacutes hned raacuteno
Vyacutepovědi jejichž zaacutekladem je jinyacute vyacuteraz než určityacute tvar slovesnyacute označujeme jako Větneacute ekvivalentyZaacutekladem může byacutetbull infinitiv ndash často vyjadřuje rozkaz např Zastavit Sednout Nevyklaacutenět se z oknabull jmeacuteno ndash podstatneacute nebo přiacutedavneacute jmeacuteno Podstatneacute jmeacuteno je nejčastěji v 1 p ndash např Vchod Vaacutelka s mloky Vaacuteclavskeacute naacuteměstiacute ndash označuje naacutezvy nadpisy tituly a hesla nebo v 5 p ndash např Pane Havraacutenku Milaacute babičko Větneacute ekvivalenty s přiacutedavnyacutem jmeacutenem vyjadřujiacute hlavně hodnoceniacute např Velmi kraacutesneacute Vyacuteborneacute Přiacuteliš jednoducheacutebull přiacuteslovce ndash např Velmi dobře Rychle Zcela špatněbull citoslovce ndash např Huraacute Crr Bědabull čaacutestice ndash např Ano Ne Zajisteacute
Zaacutekladniacute větneacute členyPodmět (subjekt) je člen věty kteryacute neniacute na žaacutedneacutem jineacutem členu mluvnicky zaacutevislyacuteDruhy podmětu vyjaacutedřenyacute podmět nevyjaacutedřenyacute podmět všeobecnyacute podmětPřiacutesudek tvořiacute s podmětem zaacutekladniacute skladebniacute dvojici a mluvnicky na něm zaacutevisiacute shoduje se s niacutemDruhy přiacutesudku slovesnyacute slovesně jmennyacute (jmennyacute se sponou) jmennyacute jmennyacute beze spony
Mezi řiacutediacuteciacutem vyacuterazem a rozviacutejejiacuteciacutem větnyacutem členem je vztah určovaacuteniacute tvořiacute spolu skladebniacute dvojiciDruh rozviacutejejiacuteciacuteho větneacuteho členu je určovaacuten slovniacutem druhem řiacutediacuteciacuteho slovabull podstatneacute jmeacuteno rarr přiacutevlastekbull sloveso přiacutedavneacute jmeacuteno přiacuteslovce rarr předmět přiacuteslovečneacute určeniacutebull jmeacuteno i sloveso současně rarr doplněk
Předmět (Pt) zaacutevisiacute budrsquo na slovese nebo na přiacutedavneacutem jmeacuteněPaacuted předmětu je tiacutemto řiacutediacuteciacutem členem řiacutezen ndash je určovaacuten vazbou řiacutediacuteciacuteho slovesa nebo přiacutedavneacuteho jmeacutenaPředmět vyjadřuje osobu zviacuteře nebo věc kteryacutech se slovesnyacute děj tyacutekaacute Slovesa jejichž děj se takto doplňuje předmětem jsou slovesa předmětovaacute Např Marek spustil počiacutetač Viacutetal se s kamaraacutedy Stryacuteček naacutes navštiacutevilPředmětem byacutevaacute zpravidla podstatneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno
Přiacuteslovečneacute určeniacute (Pu) je rozviacutejejiacuteciacute větnyacute člen zaacutevisejiacuteciacute na slovese na přiacutedavneacutem jmeacuteně nebo přiacuteslovciVyjadřuje různeacute okolnosti a vztahy kteryacutemi se bliacuteže určuje vyacuteznam řiacutediacuteciacuteho členuPřiacuteslovečneacute určeniacute vyjadřujebull miacutesto (na otaacutezky kde odkud kudy kam) ndash Vraacutetili se z vyacuteletubull čas (na otaacutezky kdy odkdy dokdy jak dlouho jak často) ndash Brzy budu hotovbull způsob (a miacuteru na otaacutezky jak kolik do jakeacute miacutery) ndash Praacutece mu šla rychle Šel na to naacuteramně zchytra Měl
babičku velmi raacutedbull přiacutečinu (= důvod na otaacutezky proč nač k čemu) ndash Pro nemoc nemohl přijiacutetbull uacutečel (na otaacutezku za jakyacutem uacutečelem) ndash Diacutevky jely na naacutekupbull podmiacutenku (na otaacutezku za jakeacute podmiacutenky) ndash Při dobreacute vůli se určitě dohodnemebull přiacutepustku (na otaacutezku i přes co navzdory čemu) ndash Přes zaacutekaz šli sami do lesaPřiacuteslovečnyacutem určeniacutem byacutevajiacute budrsquo přiacuteslovce nebo jmeacutena v paacutedech prostyacutech nebo předložkovyacutech někdy je jmeacuteno připojeno spojkami jak jako než Přiacuteslovečnyacutem určeniacutem může byacutet infinitiv slovesa např Spěchal otevřiacutet (Pu uacuteč)
Přiacutevlastek (Pk) zaacutevisiacute na podstatneacutem jmeacuteně v ktereacutekoli větneacute platnostiBliacuteže určuje jeho vyacuteznam tvořiacute s niacutem skladebniacute dvojicibull Přiacutevlastek shodnyacute (Pks) ndash shoduje se s řiacutediacuteciacutem členem v paacutedě čiacutesle a rodě je vyjaacutedřenyacute přiacutedavnyacutem
jmeacutenem popř zaacutejmenem řadovou čiacuteslovkou nebo podstatnyacutem jmeacutenem stojiacute obvykle před řiacutediacuteciacutem jmeacutenem Je-li vyjaacutedřen podstatnyacutem jmeacutenem nestojiacute před jmeacutenem řiacutediacuteciacutem Např mohutneacute stromy naše škola prvniacute princ hřib satan
bull Přiacutevlastek neshodnyacute (Pkn) ndash se svyacutem řiacutediacuteciacutem jmeacutenem se neshoduje je v jineacutem paacutedě (prosteacutem nebo předložkoveacutem) než podstatneacute jmeacuteno na ktereacutem zaacutevisiacute ndash stojiacute pravidelně za řiacutediacuteciacutem jmeacutenem Např krajina bez vody jiacutezda na saniacutech průchod lesem zaacutevodniacutek z Čech cesta pěšky
bull Přiacutevlastek postupně rozviacutejejiacuteciacute zpřesňuje vyacuteznam podstatneacuteho jmeacutena užitiacutem dalšiacuteho znaku dalšiacuteho přiacutedavneacuteho jmeacutena zaacutejmena čiacuteslovky Např tvůj nejlepšiacute kamaraacuted nejznaacutemějšiacute českyacute film jeho novyacute dobryacute naacutepad
Doplněk (D) je rozviacutejejiacuteciacute větnyacute člen kteryacute zaacutevisiacute na slovese (zpravidla v přiacutesudku) ale zaacuteroveň se vztahuje ke jmeacutenu (nejčastěji v podmětu nebo předmětu) Vyjadřuje vlastnost kterou maacute toto jmeacuteno za jisteacuteho děje nebo kteraacute se mu jistyacutem dějem přisuzuje Např Děti se vraacutetily unaveny David zastihl otce rozzlobeneacuteho
6 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Přiacutestavek je větnyacute člen kteryacute je souřadně spojen s jinyacutem členem věty Oba členy jsou ve vztahu přistavovaacuteniacute (v přiacutestavkoveacutem vztahu) a označujiacute tuteacutež skutečnost Zaacuteklad přiacutestavku tvořiacute podstatneacute jmeacuteno ktereacute může byacutet daacutele rozvito Např Karel Jaromiacuter Erben vyacuteznamnyacute českyacute spisovatel je autorem mnoha znaacutemyacutech českyacutech pohaacutedek Přiacutestavek označuje toteacutež co podstatneacute jmeacuteno ke ktereacutemu je připojen Může byacutet připojen i vyacuterazy totiž a to přiacutepadně to jest Přiacutestavek je od zbytku věty v mluveneacutem projevu oddělen pauzami a v psaneacutem projevu je oddělen čaacuterkami Např Krkonoše nejvyššiacute českeacute hory navštěvuje ročně velkeacute množstviacute turistů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute
Druhy vedlejšiacutech větVěta vedlejšiacute zaacutevisiacute na jineacute větě stejně jako větnyacute členJejiacute druh zjišťujeme stejnyacutemi otaacutezkami kteryacutemi se ptaacuteme na větneacute členyPodle toho kteryacute větnyacute člen věta vedlejšiacute zastupuje rozlišujeme vedlejšiacute větybull podmětneacute ndash Kdo se bojiacute nesmiacute do lesabull předmětneacute ndash Řekl že si to rozmysliacutebull přiacuteslovečneacute1049063 bull miacutestniacute ndash Byl všude kde se něco dělo1049063 bull časoveacute ndash Budu čekat dokud nezavolaacuteš1049063 bull způsoboveacute ndash Dělal to jak nejleacutepe dovedl1049063 bull měroveacute ndash Řeka se rozvodnila tolik že zaplavila celeacute pole1049063 bull přiacutečinneacute (důvodoveacute) ndash Nepřišel protože pršelo1049063 bull uacutečeloveacute ndash Zavolal jsem abych ti to vysvětlil1049063 bull podmiacutenkoveacute ndash Budeme-li v lese potichu uvidiacuteme na myacutetině srnky1049063 bull přiacutepustkoveacute ndash Přestože se ti nechce musiacuteš tam jiacutetbull přiacutevlastkoveacute ndash Maacutem obavu že nepřijedoubull doplňkoveacute ndash Zahleacutedl jsem zajiacutece jak zmizel v houštiacutebull přiacutesudkoveacute ndash Nebyl jedinyacute kdo se zajiacutemal o praacuteci na počiacutetačiVedlejšiacute větu můžeme nahradit větnyacutem členem Např Baacutezlivec nesmiacute do lesa Nebyl jedinyacute zaacutejemce o praacuteci na počiacutetači
PravopisZopakujme si obecneacute zaacutesady pro psaniacute velkyacutech počaacutetečniacutech piacutesmen u vlastniacutech jmen a naacutezvůzeměpisneacute naacutezvy jmeacutena hvězdaacuteřskaacute ndash Jizerskeacute hory Velkyacute vůzbull naacutezvy osad čtvrtiacute ulic staacutetů ndash Pec pod Sněžkou ulice Pod Kukačkou Spolkovaacute republika Německobull naacutezvy instituciacute orgaacutenů staacutetů organizaciacute ndash Evropskaacute unie Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky Univerzita Karlovabull naacutezvy knih uměleckyacutech děl živyacutech bytostiacute ndash Bylo naacutes pět Červenaacute karkulka Karkulkabull naacutezvy politickyacutech stran vyznamenaacuteniacute řaacutedů cen ndash Strana zelenyacutech Nobelova cena miacuterubull naacutezvy historickyacutech udaacutelostiacute svaacutetků vyacuterobků ndash Štědryacute den Škoda Octavia Poděbradka
Komunikace a sloh
PopisPopis informuje o vyacutesledciacutech pozorovaacuteniacute Nejdřiacuteve popisujeme hlavniacute nejnaacutepadnějšiacute rysy pak teprvedoplňujeme podrobnostibull Popis statickyacute ndash popisujeme předmět (vyacuterobek uměleckeacute diacutelo) v klidu např fotoaparaacutet uvaacutediacuteme vyacutečet
jednotlivyacutech čaacutestiacutebull Popis dynamickyacute ndash popisujeme pracovniacute postup = jistyacute proces jak fotoaparaacutet použiacutevaacuteme jde o naacutevod
k praacuteci s fotoaparaacutetem
KOMUNIKACE A SLOH
7 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Při popisu předmětu jsou nejdůležitějšiacute jednoznačnaacute pojmenovaacuteniacute vyacutečet vlastnostiacute a znakůPostupujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash vnějšiacute vzhled celkoveacute seznaacutemeniacute s předmětem2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash velikost tvar jednotliveacute čaacutesti barva zvlaacuteštnosti3 Zaacutevěr ndash využitiacute
Popis uměleckeacuteho diacutela (obrazu plastiky sochy uměleckeacute fotografi e atd) je složitějšiacute Vychaacuteziacuteme z detailniacuteho pozorovaacuteniacute a pečliveacuteho vyacuteběru vhodnyacutech jazykovyacutech prostředkůPři popisu uměleckyacutech děl postupujeme od nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute k meacuteně důležityacutem a systematicky jednotliveacute čaacutesti popisujemeObraz popisujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash naacutezev obrazu autor hlavniacute motiv2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash popřediacute střed obrazu pozadiacute3 Zaacutevěr ndash celkovyacute dojem
Popis pracovniacuteho postupu patřiacute k popisu děje Použiacutevaacuteme ho jako naacutevod k nějakeacute činnosti Proto důležitou uacutelohu sehraacutevaacute vyacuteběr vhodnyacutech slovesJednotliveacute činnosti popisujeme tak jak za sebou naacutesledujiacute Žaacutednou nesmiacuteme vynechat neboť ciacutelem popisu pracovniacuteho postupu je popsat srozumitelně a přehledně všechny faacuteze postupuPři popisu pracovniacuteho postupu užiacutevaacuteme takeacute odborneacute naacutezvy
CharakteristikaCharakteristika je popisnyacute uacutetvar kteryacute zachycuje povahoveacute vlastnosti člověka Všiacutemaacute si jednotlivyacutechpovahovyacutech rysů temperamentu vztahu k lidem zaacutejmů a schopnostiacute vztahu k praacuteci i povinnostemRozlišujeme dva zaacutekladniacute typybull Charakteristika přiacutemaacute ndash vlastnosti charakterizovaneacute osoby vyjadřujeme přiacutemo Např Mirka je pečlivaacute
Zdeněk je domyacutešlivyacutebull Charakteristika nepřiacutemaacute ndash uvaacutediacuteme přiacuteklady jednaacuteniacute ze kteryacutech vlastnosti nepřiacutemo vyplyacutevajiacute Např
Babička nikdy neseděla s rukama v kliacuteně vždy se chopila nějakeacute praacutece Každeacutemu do očiacute řekl co si o něm mysliacute
Součaacutestiacute charakteristiky může byacutet i stručnyacute popis osoby Nejčastěji postupujeme podle uvedeneacute osnovy1 Uacutevod ndash seznaacutemeniacute s osobou naacuteš vztah k niacute a stručnyacute vnějšiacute popis2 Stať ndash a) temperament (chovaacuteniacute chůze řečhellip)
b) vztah k lidem (přaacutetelskyacute domyacutešlivyacute vstřiacutecnyacute milyacutehellip) c) vztah k praacuteci (pilnyacute liacutenyacute nezodpovědnyacutehellip) d) zaacutejmy a schopnosti (zajiacutemaacute se o fyziku sportuje hraje na klaviacuter je sečtělyacutehellip) e) dalšiacute vlastnosti (je samostatnyacute ciacutelevědomyacute ješitnyacutehellip)
3 Zaacutevěr ndash obecneacute zhodnoceniacute ndash čeho si na popisovaneacute osobě vaacutežiacuteme a co se naacutem na niacute neliacutebiacute
LiacutečeniacuteLiacutečeniacute je subjektivně zabarvenyacute popis To znamenaacute že do něj vklaacutedaacuteme svoje vlastniacute pocityNejčastěji se s liacutečeniacutem setkaacutevaacuteme v uměleckyacutech textech ndash při četbě kraacutesneacute literaturyPro liacutečeniacute jsou nejdůležitějšiacute jazykoveacute prostředky ktereacute vyvolaacutevajiacute citovou působivost textubull citově zabarvenaacute slovabull baacutesnickaacute vyjaacutedřeniacutebull personifi kacebull přirovnaacuteniacute
KOMUNIKACE A SLOH
8 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VyacutetahVyacutetah neboli konspekt představuje stručnyacute zhuštěnyacute obsah textuZaacutekladniacutem ciacutelem vyacutetahu je aby byl přehlednyacute aby v textu byla vyjaacutedřena nadřazenost a podřazenost např využitiacutem arabskyacutech nebo řiacutemskyacutech čiacuteslic malyacutech či velkyacutech piacutesmen abecedy zaacutevorekVe vyacutetahu převažuje jmenneacute vyjadřovaacuteniacute např 12 stol ndash naacuterůst moci mongolskyacutech chaacutenů postupneacutesjednocovaacuteniacute kmenů Ve 13 stol vznik jednotneacuteho staacutetu Zlataacute hordaZa každyacutem vyacutetahem musiacuteme bezpodmiacutenečně uveacutest citaci tj ze ktereacuteho diacutela byl pořiacutezen kdo je autorempřiacutepadně nakladatelstviacute a rok vydaacuteniacute např Vidman Ladislav Psaacuteno do kamene Praha Academia 1975s 130ndash131
ŽaacutedostŽaacutedost patřiacute mezi zaacutekladniacute uacutetvary administrativniacuteho stylu Jednaacute se o formu uacuteředniacuteho dopisu Obsahem je požadavek přaacuteniacute nebo prosba ktereacute jsou adresovaacuteny nějakeacute instituci Žaacutedost musiacute byacutet věcnaacute a vyacutestižnaacuteVybiacuteraacuteme zcela neutraacutelniacute jazykoveacute prostředky (= prostředky bez citoveacuteho zabarveniacute)Žaacutedost podobně jako jinyacute uacuteředniacute dopis musiacute miacutet ustaacutelenou obvyklou formu1 Zaacutehlaviacute ndash vlevo nahoře adresa přiacutejemce na praveacute straně uacuteplně nahoře datum pod niacutem adresa
odesiacutelatele (možno ji napsat až na zaacutevěr žaacutedosti)2 Vlastniacute text ndash přesneacute ale stručneacute vyjaacutedřeniacute obsahu žaacutedosti Vždy uvaacutediacuteme jen pravdiveacute uacutedaje3 Zaacutevěr ndash poděkovaacuteniacute za kladneacute vyřiacutezeniacute pozdrav čitelnyacute podpis přiacutepadně adresa (raziacutetko)
ŽivotopisŽivotopis věcně stručně a vyacutestižně zachycuje zaacutekladniacute uacutedaje a nejdůležitějšiacute skutečnosti o určiteacute osoběZpravidla sloužiacute jako přiacuteloha k žaacutedosti Musiacute obsahovat pravdiveacute informace Důležityacute je takeacute způsobzpracovaacuteniacute a formaacutelniacute uacutepravaV životopise se uvaacutediacutebull kontaktniacute uacutedajebull datum a miacutesto narozeniacute bydlištěbull (stav)bull vzdělaacuteniacutebull (přehled zaměstnaacuteniacute)
V životopise neuvaacutediacuteme sveacute subjektivniacute naacutezory Uvaacutediacuteme fakta ale nehodnotiacuteme je Životopis je předevšiacutemuacuteředniacute dokument
Co vše by měl obsahovat profesniacute životopisJmeacutenoKontaktniacute uacutedaje (adresa e-mail telefon)Narozen(a)StavVzdělaacuteniacute VŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute) SŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute)
ZŠ (zaměřeniacute miacutesto rok ukončeniacute)Pracovniacute zkušenostiSchopnosti dovednostiOsobniacute zaacutejmyUacutespěchy oceněniacuteZdravotniacute stav
bull zaacutejmy a schopnostibull zdravotniacute stavbull zaacutejem o dalšiacute studium povolaacuteniacutebull dalšiacute uacutedaje podle toho k čemu je životopis určenbull datum vlastnoručniacute podpis
9 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VypravovaacuteniacutePři vypravovaacuteniacute se soustřediacuteme na udaacutelost kteraacute se stalaNejčastějšiacutem postupem je vypravovaacuteniacute v časoveacutem sledu tak jak za sebou udaacutelosti probiacutehaly Děj se vyviacutejiacuteplynule je přehlednyacuteDěj se může odehraacutevat i pozpaacutetku ndash retrospektivně Složitěji vypravovaneacute děje (přerušovaneacute liacutečeniacutem uacutevahou souběžneacute vypraacutevěniacute dvou dějů apod) najdeme v uměleckeacute literatuřePostup při vypravovaacuteniacute1 Uvedeniacute ndash otevřeniacute děje2 Rozviacutejeniacute děje ndash zaacutepletka3 Vyvrcholeniacute děje4 Rozuzleniacute děje zakončeniacuteK živosti vypravovaacuteniacute přispiacutevaacute volba jazykovyacutech a kompozičniacutech prostředků ndash dějovaacute slovesa čas přiacutetomnyacute miacutesto minuleacuteho přirovnaacuteniacute synonyma přiacutesloviacute užiacutevaacuteniacute prostředků spisovnyacutech a nespisovnyacutech zvolaacuteniacute přiacutemaacute řeč neuacuteplneacute věty jednočlenneacute věty kraacutetkeacute věty
10 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
Literaacuterniacute vyacutechovaSlovniacuteček pojmů z literaacuterniacute teorieALEGORIE teacutež JINOTAJ je v literatuře nebo vyacutetvarneacutem uměniacute smyslově naacutezornyacute obraz kteryacute vyjadřuje abstraktniacute vyacuteznam Např postavy bajek alegoricky zobrazujiacute určiteacute lidskeacute vlastnosti ndash vlk ztělesňuje zpupnost a agresivitu jeho fyzickaacute siacutela vyjadřuje moc beraacutenek představuje miacuternost a bezbrannost (tak jako v bajce Ivana Andrejeviče Krylova Vlk a beraacutenek) Podobnost mezi dvěma skutečnostmi nebo situacemi umožňuje aby obraz jedneacute srozumitelně vyjadřoval vyacuteznamy druheacute ndash zobrazeneacute chovaacuteniacute vlka vyjadřuje vlastnosti určityacutech lidiacute kteřiacute zneužiacutevajiacute svou fyzickou siacutelu nebo sveacute mocenskeacute postaveniacute ve společnosti V jineacute alegorickeacute situaci může postava vlka zobrazovat volnost a svobodu (jako v Ezopově bajce Blahobyt a obojek) Českou řeč alegoricky zobrazil maliacuteř Karel Svolinskyacute jako diacutevku s ratolestiacute
APOKRYF byl původně ciacuterkviacute neuznaacutevanyacute neoficiaacutelniacute doplněk Bible později se tak nazyacutevala dalšiacute zpracovaacuteniacute všeobecně znaacutemyacutech a společensky uznaacutevanyacutech děl (biblickyacutech baacutejnyacutech a pověsťovyacutech přiacuteběhů) v neoficiaacutelniacutem pojetiacute ktereacute postavu nebo celyacute jejiacute přiacuteběh jakoby přesadilo do jineacute společenskeacute situace většinou s komickyacutem vyzněniacutem V apokryfu Promeacutetheův trest Karel Čapek nově autorsky hodnotiacute mytickyacute přiacuteběh a vyacutesměšně kritizuje soudniacute moc a dalšiacute mechanismy moderniacute společnosti kteraacute kladnyacute pokrokovyacute čin může pomociacute svyacutech zaacutekonů zhodnotit jako zločin
APOSTROFA teacutež BAacuteSNICKEacute OSLOVENIacute je druhem personifikace Děti i dospěliacute oslovujiacute zviacuteřata aby i slovy vyjaacutedřili že je majiacute raacutedi Takeacute baacutesniacutek osloveniacutem věci zviacuteřete nebo nepřiacutetomneacuteho člověka vyjadřuje k oslovovaneacutemu citovyacute vztah a vytvaacuteřiacute atmosfeacuteru důvěry Např v baacutesni Josefa Kainara Kocourek děvčaacutetko apostrofuje zatoulaneacuteho kocourka a svěřuje se mu se svyacutem traacutepeniacutem takeacute hrdina přiacuteběhu Ivy Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů vypraacuteviacute o sveacutem dobrodružstviacute psu a oslovuje ho Karel Čapek ve Chvaacutele řeči českeacute apostrofuje naši mateřštinu A ještě musiacutem pochvaacutelit tebe tebe českaacute řeči jazyku z nejtěžšiacutech mezi všemi jazyku z nejbohatšiacutech všemi vyacuteznamy a odstiacuteny Apostrofa boha nebo světce je součaacutestiacute modlitby (Hospodine pomiluj ny)
AUTOBIOGRAFIE teacutež VLASTNIacute ŽIVOTOPIS je literaacuterniacute vypraacutevěniacute o vlastniacutem autorově životě Svůj životniacute přiacuteběh spisovatel uspořaacutedaacute tak aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře zajiacutemaveacute a přitom si zachovalo dokumentaacuterniacute hodnotu O sveacutem životě sportovců tak vypraacutevějiacute Dana a Emil Zaacutetopkovi nebo Jarmila Kratochviacutelovaacute (v čiacutetankoveacutem oddiacutelu Běh na dlouhou trať) Vypraacutevěniacute nebo baacuteseň však může obsahovat jen určiteacute informace o autorově životě pak jde o literaturu s prvky autobiografie (např poviacutedka Oty Pavla Jak jsme zahynuli na rybaacutech nebo poviacutedka Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
BAacuteJE teacutež MYacuteTUS je vypraacutevěnyacute přiacuteběh jehož hrdiny jsou pohanštiacute bohoveacute v ktereacute věřili lideacute z pradaacutevnyacutech dob V baacutejiacutech je zobrazen svět starověkyacutech kultur ndash např židovskeacute sumerskeacute starořeckeacute starořiacutemskeacute ndash jsou zdrojem poznaacuteniacute života ve starověku Myacutety ktereacute zobrazujiacute jak si daacutevniacute lideacute vyklaacutedali původ světa a člověka v jakaacute věřili božstva jak si představovali smysl života a smrti tvořiacute zaacuteklad MYTOLOGIE jako předchůdkyně filozofickeacuteho vyacutekladu světa Baacutejneacute přiacuteběhy bohů a lidiacute jsou součaacutestiacute světoveacuteho kulturniacuteho dědictviacute byly mnohokraacutet literaacuterně zpracovaacuteny u naacutes např Eduardem Petiškou (Stareacute řeckeacute baacuteje a pověsti Přiacuteběhy stareacuteho Izraele)
BAJKA je velmi staryacute žaacutenr založenyacute na alegorickeacutem zobrazovaacuteniacute Jde o kraacutetkyacute přiacuteběh psanyacute proacutezou nebo veršem v ktereacutem jeho postavy (zviacuteřata věci ale i postavy lidskeacute) ukazujiacute lidskeacute chovaacuteniacute řiacutezeneacute některou lidskou vlastnostiacute Zobrazenaacute situace velmi rychle spěje k rozuzleniacute to vyjadřuje kritiku nepěknyacutech vlastnostiacute a odsudek nemravnosti Většina bajek vyslovuje kritickeacute poznaacuteniacute přiacutemo v tzv naučeniacute jako např Krylovova bajka Vlk a beraacutenek nebo bajka Josefa Bruknera O lišce a čaacutepu
BAacuteSNICKYacute PŘIacuteVLASTEK teacutež EPITETON zdůrazňuje vlastnost zobrazeneacute skutečnosti kterou bychom si jinak nemuseli uvědomit Např v pohaacutedce nenastane jen den ale biacutelyacute den princova cesta nevede jen lesem ale černyacutem lesem Baacutesnickyacute přiacutevlastek skryteacute vlastnosti zjevně pojmenovaacutevaacute a tiacutem naacutem je leacutepe ukazuje a hodnotiacute Často chce autor epitetem vyjaacutedřit sveacute originaacutelniacute hodnoceniacute nějakeacute skutečnosti např baacutesniacutek Karel Hlavaacuteček pojmenoval vzduch plnyacute mlhy jako sklivyacute vzduch mleacutečně zkalenyacute a měsiacutečniacute svit jako vlhkou zaacuteři (v baacutesni Noc v ulici) Baacutesnickyacute přiacutevlastek ukazuje i všedniacute skutečnost zcela nově pro čtenaacuteře překvapivě odkryacutevaacute jejiacute kraacutesu
11 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
BIOGRAFIE teacutež ŽIVOTOPIS je vypraacutevěniacute o životě skutečneacute osobnosti ndash např vyacuteznačneacuteho umělce vědce staacutetniacuteka sportovce V biografickeacutem romaacutenu nebo poviacutedce spisovatel obraz života vybraneacute osobnosti ukazuje na pozadiacute obrazu doby zachycuje konkreacutetniacute udaacutelosti i společenskou atmosfeacuteru Obraz osobnosti dotvaacuteřiacute smyšlenyacutemi situacemi a detaily aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře poutaveacute Např Miloš Vaacuteclav Kratochviacutel v romaacutenu o Janu Husovi Mistr Jan nebo Karel Schulz v romaacutenu o Michelangelovi Buonarrotim Kaacutemen a bolest Když autor biografie dbaacute na věrneacute dokumentaacuterniacute zachyceniacute života osobnosti pak piacuteše literaturu faktu jako např Miroslav Kvaacuteč treneacuter atletky Jarmily Kratochviacuteloveacute v kapitolaacutech jejich společneacute knihy Čekaacuteniacute
CESTOPIS přinaacutešiacute čtenaacuteři zeměpisneacute poznatky ale kromě popisu ciziacutech zemiacute může obsahovat i vypraacutevěniacute o zaacutežitciacutech daleko od domova v prostřediacute s jinyacutemi kulturniacutemi zvyklostmi U naacutes jsou snad nejznaacutemějšiacute cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřiacuteho Hanzelky Cestopis uměleckyacute vypoviacutedaacute předevšiacutem o subjektivniacutem vlastniacutem autorově vniacutemaacuteniacute prožitku a hodnoceniacute ciziacute kultury vede čtenaacuteře k zamyšleniacute i nad životniacutem stylem doma nad probleacutemy života vůbec (srov Karel Čapek Anglickeacute listy Vyacutelet do Španěl) Cestopis může byacutet i fantastickyacute a popisovat smyšleneacute země např zemi obrů nebo ušlechtilyacutech koniacute v Gulliverovyacutech cestaacutech Jonathana [džonetna] Swifta
CITAacuteT teacutež CITACE je doslovně převzatyacute uacuteryvek textu jineacuteho diacutela autor tak vytvaacuteřiacute vyacuteznamovyacute vztah mezi oběma texty Např v Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute je citovaacuten uacuteryvek choraacutelu Svatyacute Vaacuteclave v romaacutenu Karla Schulze Kaacutemen a bolest je citace Stareacuteho zaacutekona
DĚJ v literaacuterniacutem přiacuteběhu probiacutehaacute buď jako ve skutečnosti ndash udaacutelosti jsou uspořaacutedaacuteny od minulosti k budoucnosti (např děj v pohaacutedkaacutech) jednotliveacute udaacutelosti jsou většinou spojeny přiacutečinně ndash z předchoziacute udaacutelosti kteraacute je přiacutečinou teacute naacutesledujiacuteciacute vyplyacutevaacute dalšiacute jako jejiacute důsledek anebo mohou byacutet řazeny jinak ndash nejdřiacuteve je ukaacutezaacuteno kam děj dospěl a teprve pak se čtenaacuteř dozviacute co tomu předchaacutezelo takoveacute uspořaacutedaacuteniacute děje se nazyacutevaacute retrospektiva (pohled zpět) Najdeme ji např detektivkaacutech ale i v poviacutedce Aleny Santaroveacute Kaacuteťa Katrin Katynka v ktereacute jejiacute hrdinka piacuteše o předchoziacutech udaacutelostech v dopise rodičům a přiacutetelkyni Děj hlavniacute může byacutet doprovaacutezen dějem vedlejšiacutem např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea [edriena moulia] je hlavniacute děj (Adrianovy vztahy k rodičům k babičce ke spolužačce do niacutež je zamilovaacuten k dalšiacutem spolužaacutekům) doplněn vedlejšiacutem dějem zobrazujiacuteciacutem mimomanželskyacute vztah Adrianovy matky k sousedovi
DENIacuteK vznikne pravidelnyacutemi zaacutepisky o udaacutelostech a zaacutežitciacutech uplynuleacuteho dne může miacutet velkou dokumentaacuterniacute hodnotu je svědectviacutem o pisateli a době v niacutež žil Deniacutek však může byacutet i žaacutenr uměleckeacute proacutezy ndash autor formou deniacuteku vypraacuteviacute smyšlenyacute přiacuteběh jako např v knize Tajnyacute deniacutek Adriana Molea [edriena moulia] spisovatelky Sue Townsendoveacute [sju taunsndoveacute] a v jeho pokračovaacuteniacutech (např Hořkeacute zraacuteniacute Adriana Molea)
DIALOG je rozhovor dvou mluvčiacutech v literatuře rozhovor dvou postav Přiacutemou řečiacute v dialogu postav se v dramatu odviacutejiacute děj hry
DIVADELNIacute HRA kterou můžeme zhleacutednout v divadle maacute většinou svou literaacuterniacute předlohu ndash DRAMA V dramatu jsou uvedeny vystupujiacuteciacute postavy a jejich promluvy ndash dialogy Dramatickyacute text můžeme čiacutest ale je určen k předvaacuteděniacute přiacuteběhu na jevišti Mezi postavami dramatu dochaacuteziacute k dějoveacute zaacutepletce ndash k naacutezoroveacutemu střetu (konfliktu) Napětiacute mezi postavami se stupňuje a vrcholiacute prudkou změnou ndash jedna z postav prosadiacute svou pravdu na uacutekor protivniacuteka kteryacute je poražen Zaacutekladniacutemi žaacutenry dramatu jsou trageacutedie (přiacuteběh většinou končiacute smrtiacute hrdiny nebo jeho poniacuteženiacutem) a komedie veselohra (spory mezi postavami působiacute směšně tak jako např v Drdově hře Dalskabaacutety hřiacutešnaacute ves aneb Zapomenutyacute čert) Moderniacute činohra může obsahovat složky tragickeacute i komickeacute (v Čapkově dramatu RUR se schyluje k trageacutedii ale zaacutevěr vyzniacutevaacute optimisticky) V textu dramatu jsou i sceacutenickeacute poznaacutemky ktereacute vyjadřujiacute autorovu představu o pohybu postav na jevišti o jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute Drama je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a epika)
EPIKA je literaacuterniacute vypraacutevěniacute přiacuteběhu vypravěčem V ději přiacuteběhu vystupujiacute postavy a vypravěč je sleduje v jednotlivyacutech situaciacutech děje ndash vypraacuteviacute o tom co se stalo co postavy v minulosti zažily a jak jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute hodnotiacute Vypravěč s přiacuteběhem nesplyacutevaacute udržuje si vypravěčskyacute odstup a postavy a udaacutelosti hodnotiacute ze sveacuteho uacutehlu pohledu Postavy však takeacute mohou byacutet zobrazeny v přiacutemeacutem jednaacuteniacute ndash promlouvajiacute přiacutemou řečiacute v dialogu kteryacute je zachycen vypravěčem jako kdyby byl svědkem situace Epika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a drama)
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
Mezi řiacutediacuteciacutem vyacuterazem a rozviacutejejiacuteciacutem větnyacutem členem je vztah určovaacuteniacute tvořiacute spolu skladebniacute dvojiciDruh rozviacutejejiacuteciacuteho větneacuteho členu je určovaacuten slovniacutem druhem řiacutediacuteciacuteho slovabull podstatneacute jmeacuteno rarr přiacutevlastekbull sloveso přiacutedavneacute jmeacuteno přiacuteslovce rarr předmět přiacuteslovečneacute určeniacutebull jmeacuteno i sloveso současně rarr doplněk
Předmět (Pt) zaacutevisiacute budrsquo na slovese nebo na přiacutedavneacutem jmeacuteněPaacuted předmětu je tiacutemto řiacutediacuteciacutem členem řiacutezen ndash je určovaacuten vazbou řiacutediacuteciacuteho slovesa nebo přiacutedavneacuteho jmeacutenaPředmět vyjadřuje osobu zviacuteře nebo věc kteryacutech se slovesnyacute děj tyacutekaacute Slovesa jejichž děj se takto doplňuje předmětem jsou slovesa předmětovaacute Např Marek spustil počiacutetač Viacutetal se s kamaraacutedy Stryacuteček naacutes navštiacutevilPředmětem byacutevaacute zpravidla podstatneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno
Přiacuteslovečneacute určeniacute (Pu) je rozviacutejejiacuteciacute větnyacute člen zaacutevisejiacuteciacute na slovese na přiacutedavneacutem jmeacuteně nebo přiacuteslovciVyjadřuje různeacute okolnosti a vztahy kteryacutemi se bliacuteže určuje vyacuteznam řiacutediacuteciacuteho členuPřiacuteslovečneacute určeniacute vyjadřujebull miacutesto (na otaacutezky kde odkud kudy kam) ndash Vraacutetili se z vyacuteletubull čas (na otaacutezky kdy odkdy dokdy jak dlouho jak často) ndash Brzy budu hotovbull způsob (a miacuteru na otaacutezky jak kolik do jakeacute miacutery) ndash Praacutece mu šla rychle Šel na to naacuteramně zchytra Měl
babičku velmi raacutedbull přiacutečinu (= důvod na otaacutezky proč nač k čemu) ndash Pro nemoc nemohl přijiacutetbull uacutečel (na otaacutezku za jakyacutem uacutečelem) ndash Diacutevky jely na naacutekupbull podmiacutenku (na otaacutezku za jakeacute podmiacutenky) ndash Při dobreacute vůli se určitě dohodnemebull přiacutepustku (na otaacutezku i přes co navzdory čemu) ndash Přes zaacutekaz šli sami do lesaPřiacuteslovečnyacutem určeniacutem byacutevajiacute budrsquo přiacuteslovce nebo jmeacutena v paacutedech prostyacutech nebo předložkovyacutech někdy je jmeacuteno připojeno spojkami jak jako než Přiacuteslovečnyacutem určeniacutem může byacutet infinitiv slovesa např Spěchal otevřiacutet (Pu uacuteč)
Přiacutevlastek (Pk) zaacutevisiacute na podstatneacutem jmeacuteně v ktereacutekoli větneacute platnostiBliacuteže určuje jeho vyacuteznam tvořiacute s niacutem skladebniacute dvojicibull Přiacutevlastek shodnyacute (Pks) ndash shoduje se s řiacutediacuteciacutem členem v paacutedě čiacutesle a rodě je vyjaacutedřenyacute přiacutedavnyacutem
jmeacutenem popř zaacutejmenem řadovou čiacuteslovkou nebo podstatnyacutem jmeacutenem stojiacute obvykle před řiacutediacuteciacutem jmeacutenem Je-li vyjaacutedřen podstatnyacutem jmeacutenem nestojiacute před jmeacutenem řiacutediacuteciacutem Např mohutneacute stromy naše škola prvniacute princ hřib satan
bull Přiacutevlastek neshodnyacute (Pkn) ndash se svyacutem řiacutediacuteciacutem jmeacutenem se neshoduje je v jineacutem paacutedě (prosteacutem nebo předložkoveacutem) než podstatneacute jmeacuteno na ktereacutem zaacutevisiacute ndash stojiacute pravidelně za řiacutediacuteciacutem jmeacutenem Např krajina bez vody jiacutezda na saniacutech průchod lesem zaacutevodniacutek z Čech cesta pěšky
bull Přiacutevlastek postupně rozviacutejejiacuteciacute zpřesňuje vyacuteznam podstatneacuteho jmeacutena užitiacutem dalšiacuteho znaku dalšiacuteho přiacutedavneacuteho jmeacutena zaacutejmena čiacuteslovky Např tvůj nejlepšiacute kamaraacuted nejznaacutemějšiacute českyacute film jeho novyacute dobryacute naacutepad
Doplněk (D) je rozviacutejejiacuteciacute větnyacute člen kteryacute zaacutevisiacute na slovese (zpravidla v přiacutesudku) ale zaacuteroveň se vztahuje ke jmeacutenu (nejčastěji v podmětu nebo předmětu) Vyjadřuje vlastnost kterou maacute toto jmeacuteno za jisteacuteho děje nebo kteraacute se mu jistyacutem dějem přisuzuje Např Děti se vraacutetily unaveny David zastihl otce rozzlobeneacuteho
6 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Přiacutestavek je větnyacute člen kteryacute je souřadně spojen s jinyacutem členem věty Oba členy jsou ve vztahu přistavovaacuteniacute (v přiacutestavkoveacutem vztahu) a označujiacute tuteacutež skutečnost Zaacuteklad přiacutestavku tvořiacute podstatneacute jmeacuteno ktereacute může byacutet daacutele rozvito Např Karel Jaromiacuter Erben vyacuteznamnyacute českyacute spisovatel je autorem mnoha znaacutemyacutech českyacutech pohaacutedek Přiacutestavek označuje toteacutež co podstatneacute jmeacuteno ke ktereacutemu je připojen Může byacutet připojen i vyacuterazy totiž a to přiacutepadně to jest Přiacutestavek je od zbytku věty v mluveneacutem projevu oddělen pauzami a v psaneacutem projevu je oddělen čaacuterkami Např Krkonoše nejvyššiacute českeacute hory navštěvuje ročně velkeacute množstviacute turistů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute
Druhy vedlejšiacutech větVěta vedlejšiacute zaacutevisiacute na jineacute větě stejně jako větnyacute členJejiacute druh zjišťujeme stejnyacutemi otaacutezkami kteryacutemi se ptaacuteme na větneacute členyPodle toho kteryacute větnyacute člen věta vedlejšiacute zastupuje rozlišujeme vedlejšiacute větybull podmětneacute ndash Kdo se bojiacute nesmiacute do lesabull předmětneacute ndash Řekl že si to rozmysliacutebull přiacuteslovečneacute1049063 bull miacutestniacute ndash Byl všude kde se něco dělo1049063 bull časoveacute ndash Budu čekat dokud nezavolaacuteš1049063 bull způsoboveacute ndash Dělal to jak nejleacutepe dovedl1049063 bull měroveacute ndash Řeka se rozvodnila tolik že zaplavila celeacute pole1049063 bull přiacutečinneacute (důvodoveacute) ndash Nepřišel protože pršelo1049063 bull uacutečeloveacute ndash Zavolal jsem abych ti to vysvětlil1049063 bull podmiacutenkoveacute ndash Budeme-li v lese potichu uvidiacuteme na myacutetině srnky1049063 bull přiacutepustkoveacute ndash Přestože se ti nechce musiacuteš tam jiacutetbull přiacutevlastkoveacute ndash Maacutem obavu že nepřijedoubull doplňkoveacute ndash Zahleacutedl jsem zajiacutece jak zmizel v houštiacutebull přiacutesudkoveacute ndash Nebyl jedinyacute kdo se zajiacutemal o praacuteci na počiacutetačiVedlejšiacute větu můžeme nahradit větnyacutem členem Např Baacutezlivec nesmiacute do lesa Nebyl jedinyacute zaacutejemce o praacuteci na počiacutetači
PravopisZopakujme si obecneacute zaacutesady pro psaniacute velkyacutech počaacutetečniacutech piacutesmen u vlastniacutech jmen a naacutezvůzeměpisneacute naacutezvy jmeacutena hvězdaacuteřskaacute ndash Jizerskeacute hory Velkyacute vůzbull naacutezvy osad čtvrtiacute ulic staacutetů ndash Pec pod Sněžkou ulice Pod Kukačkou Spolkovaacute republika Německobull naacutezvy instituciacute orgaacutenů staacutetů organizaciacute ndash Evropskaacute unie Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky Univerzita Karlovabull naacutezvy knih uměleckyacutech děl živyacutech bytostiacute ndash Bylo naacutes pět Červenaacute karkulka Karkulkabull naacutezvy politickyacutech stran vyznamenaacuteniacute řaacutedů cen ndash Strana zelenyacutech Nobelova cena miacuterubull naacutezvy historickyacutech udaacutelostiacute svaacutetků vyacuterobků ndash Štědryacute den Škoda Octavia Poděbradka
Komunikace a sloh
PopisPopis informuje o vyacutesledciacutech pozorovaacuteniacute Nejdřiacuteve popisujeme hlavniacute nejnaacutepadnějšiacute rysy pak teprvedoplňujeme podrobnostibull Popis statickyacute ndash popisujeme předmět (vyacuterobek uměleckeacute diacutelo) v klidu např fotoaparaacutet uvaacutediacuteme vyacutečet
jednotlivyacutech čaacutestiacutebull Popis dynamickyacute ndash popisujeme pracovniacute postup = jistyacute proces jak fotoaparaacutet použiacutevaacuteme jde o naacutevod
k praacuteci s fotoaparaacutetem
KOMUNIKACE A SLOH
7 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Při popisu předmětu jsou nejdůležitějšiacute jednoznačnaacute pojmenovaacuteniacute vyacutečet vlastnostiacute a znakůPostupujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash vnějšiacute vzhled celkoveacute seznaacutemeniacute s předmětem2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash velikost tvar jednotliveacute čaacutesti barva zvlaacuteštnosti3 Zaacutevěr ndash využitiacute
Popis uměleckeacuteho diacutela (obrazu plastiky sochy uměleckeacute fotografi e atd) je složitějšiacute Vychaacuteziacuteme z detailniacuteho pozorovaacuteniacute a pečliveacuteho vyacuteběru vhodnyacutech jazykovyacutech prostředkůPři popisu uměleckyacutech děl postupujeme od nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute k meacuteně důležityacutem a systematicky jednotliveacute čaacutesti popisujemeObraz popisujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash naacutezev obrazu autor hlavniacute motiv2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash popřediacute střed obrazu pozadiacute3 Zaacutevěr ndash celkovyacute dojem
Popis pracovniacuteho postupu patřiacute k popisu děje Použiacutevaacuteme ho jako naacutevod k nějakeacute činnosti Proto důležitou uacutelohu sehraacutevaacute vyacuteběr vhodnyacutech slovesJednotliveacute činnosti popisujeme tak jak za sebou naacutesledujiacute Žaacutednou nesmiacuteme vynechat neboť ciacutelem popisu pracovniacuteho postupu je popsat srozumitelně a přehledně všechny faacuteze postupuPři popisu pracovniacuteho postupu užiacutevaacuteme takeacute odborneacute naacutezvy
CharakteristikaCharakteristika je popisnyacute uacutetvar kteryacute zachycuje povahoveacute vlastnosti člověka Všiacutemaacute si jednotlivyacutechpovahovyacutech rysů temperamentu vztahu k lidem zaacutejmů a schopnostiacute vztahu k praacuteci i povinnostemRozlišujeme dva zaacutekladniacute typybull Charakteristika přiacutemaacute ndash vlastnosti charakterizovaneacute osoby vyjadřujeme přiacutemo Např Mirka je pečlivaacute
Zdeněk je domyacutešlivyacutebull Charakteristika nepřiacutemaacute ndash uvaacutediacuteme přiacuteklady jednaacuteniacute ze kteryacutech vlastnosti nepřiacutemo vyplyacutevajiacute Např
Babička nikdy neseděla s rukama v kliacuteně vždy se chopila nějakeacute praacutece Každeacutemu do očiacute řekl co si o něm mysliacute
Součaacutestiacute charakteristiky může byacutet i stručnyacute popis osoby Nejčastěji postupujeme podle uvedeneacute osnovy1 Uacutevod ndash seznaacutemeniacute s osobou naacuteš vztah k niacute a stručnyacute vnějšiacute popis2 Stať ndash a) temperament (chovaacuteniacute chůze řečhellip)
b) vztah k lidem (přaacutetelskyacute domyacutešlivyacute vstřiacutecnyacute milyacutehellip) c) vztah k praacuteci (pilnyacute liacutenyacute nezodpovědnyacutehellip) d) zaacutejmy a schopnosti (zajiacutemaacute se o fyziku sportuje hraje na klaviacuter je sečtělyacutehellip) e) dalšiacute vlastnosti (je samostatnyacute ciacutelevědomyacute ješitnyacutehellip)
3 Zaacutevěr ndash obecneacute zhodnoceniacute ndash čeho si na popisovaneacute osobě vaacutežiacuteme a co se naacutem na niacute neliacutebiacute
LiacutečeniacuteLiacutečeniacute je subjektivně zabarvenyacute popis To znamenaacute že do něj vklaacutedaacuteme svoje vlastniacute pocityNejčastěji se s liacutečeniacutem setkaacutevaacuteme v uměleckyacutech textech ndash při četbě kraacutesneacute literaturyPro liacutečeniacute jsou nejdůležitějšiacute jazykoveacute prostředky ktereacute vyvolaacutevajiacute citovou působivost textubull citově zabarvenaacute slovabull baacutesnickaacute vyjaacutedřeniacutebull personifi kacebull přirovnaacuteniacute
KOMUNIKACE A SLOH
8 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VyacutetahVyacutetah neboli konspekt představuje stručnyacute zhuštěnyacute obsah textuZaacutekladniacutem ciacutelem vyacutetahu je aby byl přehlednyacute aby v textu byla vyjaacutedřena nadřazenost a podřazenost např využitiacutem arabskyacutech nebo řiacutemskyacutech čiacuteslic malyacutech či velkyacutech piacutesmen abecedy zaacutevorekVe vyacutetahu převažuje jmenneacute vyjadřovaacuteniacute např 12 stol ndash naacuterůst moci mongolskyacutech chaacutenů postupneacutesjednocovaacuteniacute kmenů Ve 13 stol vznik jednotneacuteho staacutetu Zlataacute hordaZa každyacutem vyacutetahem musiacuteme bezpodmiacutenečně uveacutest citaci tj ze ktereacuteho diacutela byl pořiacutezen kdo je autorempřiacutepadně nakladatelstviacute a rok vydaacuteniacute např Vidman Ladislav Psaacuteno do kamene Praha Academia 1975s 130ndash131
ŽaacutedostŽaacutedost patřiacute mezi zaacutekladniacute uacutetvary administrativniacuteho stylu Jednaacute se o formu uacuteředniacuteho dopisu Obsahem je požadavek přaacuteniacute nebo prosba ktereacute jsou adresovaacuteny nějakeacute instituci Žaacutedost musiacute byacutet věcnaacute a vyacutestižnaacuteVybiacuteraacuteme zcela neutraacutelniacute jazykoveacute prostředky (= prostředky bez citoveacuteho zabarveniacute)Žaacutedost podobně jako jinyacute uacuteředniacute dopis musiacute miacutet ustaacutelenou obvyklou formu1 Zaacutehlaviacute ndash vlevo nahoře adresa přiacutejemce na praveacute straně uacuteplně nahoře datum pod niacutem adresa
odesiacutelatele (možno ji napsat až na zaacutevěr žaacutedosti)2 Vlastniacute text ndash přesneacute ale stručneacute vyjaacutedřeniacute obsahu žaacutedosti Vždy uvaacutediacuteme jen pravdiveacute uacutedaje3 Zaacutevěr ndash poděkovaacuteniacute za kladneacute vyřiacutezeniacute pozdrav čitelnyacute podpis přiacutepadně adresa (raziacutetko)
ŽivotopisŽivotopis věcně stručně a vyacutestižně zachycuje zaacutekladniacute uacutedaje a nejdůležitějšiacute skutečnosti o určiteacute osoběZpravidla sloužiacute jako přiacuteloha k žaacutedosti Musiacute obsahovat pravdiveacute informace Důležityacute je takeacute způsobzpracovaacuteniacute a formaacutelniacute uacutepravaV životopise se uvaacutediacutebull kontaktniacute uacutedajebull datum a miacutesto narozeniacute bydlištěbull (stav)bull vzdělaacuteniacutebull (přehled zaměstnaacuteniacute)
V životopise neuvaacutediacuteme sveacute subjektivniacute naacutezory Uvaacutediacuteme fakta ale nehodnotiacuteme je Životopis je předevšiacutemuacuteředniacute dokument
Co vše by měl obsahovat profesniacute životopisJmeacutenoKontaktniacute uacutedaje (adresa e-mail telefon)Narozen(a)StavVzdělaacuteniacute VŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute) SŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute)
ZŠ (zaměřeniacute miacutesto rok ukončeniacute)Pracovniacute zkušenostiSchopnosti dovednostiOsobniacute zaacutejmyUacutespěchy oceněniacuteZdravotniacute stav
bull zaacutejmy a schopnostibull zdravotniacute stavbull zaacutejem o dalšiacute studium povolaacuteniacutebull dalšiacute uacutedaje podle toho k čemu je životopis určenbull datum vlastnoručniacute podpis
9 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VypravovaacuteniacutePři vypravovaacuteniacute se soustřediacuteme na udaacutelost kteraacute se stalaNejčastějšiacutem postupem je vypravovaacuteniacute v časoveacutem sledu tak jak za sebou udaacutelosti probiacutehaly Děj se vyviacutejiacuteplynule je přehlednyacuteDěj se může odehraacutevat i pozpaacutetku ndash retrospektivně Složitěji vypravovaneacute děje (přerušovaneacute liacutečeniacutem uacutevahou souběžneacute vypraacutevěniacute dvou dějů apod) najdeme v uměleckeacute literatuřePostup při vypravovaacuteniacute1 Uvedeniacute ndash otevřeniacute děje2 Rozviacutejeniacute děje ndash zaacutepletka3 Vyvrcholeniacute děje4 Rozuzleniacute děje zakončeniacuteK živosti vypravovaacuteniacute přispiacutevaacute volba jazykovyacutech a kompozičniacutech prostředků ndash dějovaacute slovesa čas přiacutetomnyacute miacutesto minuleacuteho přirovnaacuteniacute synonyma přiacutesloviacute užiacutevaacuteniacute prostředků spisovnyacutech a nespisovnyacutech zvolaacuteniacute přiacutemaacute řeč neuacuteplneacute věty jednočlenneacute věty kraacutetkeacute věty
10 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
Literaacuterniacute vyacutechovaSlovniacuteček pojmů z literaacuterniacute teorieALEGORIE teacutež JINOTAJ je v literatuře nebo vyacutetvarneacutem uměniacute smyslově naacutezornyacute obraz kteryacute vyjadřuje abstraktniacute vyacuteznam Např postavy bajek alegoricky zobrazujiacute určiteacute lidskeacute vlastnosti ndash vlk ztělesňuje zpupnost a agresivitu jeho fyzickaacute siacutela vyjadřuje moc beraacutenek představuje miacuternost a bezbrannost (tak jako v bajce Ivana Andrejeviče Krylova Vlk a beraacutenek) Podobnost mezi dvěma skutečnostmi nebo situacemi umožňuje aby obraz jedneacute srozumitelně vyjadřoval vyacuteznamy druheacute ndash zobrazeneacute chovaacuteniacute vlka vyjadřuje vlastnosti určityacutech lidiacute kteřiacute zneužiacutevajiacute svou fyzickou siacutelu nebo sveacute mocenskeacute postaveniacute ve společnosti V jineacute alegorickeacute situaci může postava vlka zobrazovat volnost a svobodu (jako v Ezopově bajce Blahobyt a obojek) Českou řeč alegoricky zobrazil maliacuteř Karel Svolinskyacute jako diacutevku s ratolestiacute
APOKRYF byl původně ciacuterkviacute neuznaacutevanyacute neoficiaacutelniacute doplněk Bible později se tak nazyacutevala dalšiacute zpracovaacuteniacute všeobecně znaacutemyacutech a společensky uznaacutevanyacutech děl (biblickyacutech baacutejnyacutech a pověsťovyacutech přiacuteběhů) v neoficiaacutelniacutem pojetiacute ktereacute postavu nebo celyacute jejiacute přiacuteběh jakoby přesadilo do jineacute společenskeacute situace většinou s komickyacutem vyzněniacutem V apokryfu Promeacutetheův trest Karel Čapek nově autorsky hodnotiacute mytickyacute přiacuteběh a vyacutesměšně kritizuje soudniacute moc a dalšiacute mechanismy moderniacute společnosti kteraacute kladnyacute pokrokovyacute čin může pomociacute svyacutech zaacutekonů zhodnotit jako zločin
APOSTROFA teacutež BAacuteSNICKEacute OSLOVENIacute je druhem personifikace Děti i dospěliacute oslovujiacute zviacuteřata aby i slovy vyjaacutedřili že je majiacute raacutedi Takeacute baacutesniacutek osloveniacutem věci zviacuteřete nebo nepřiacutetomneacuteho člověka vyjadřuje k oslovovaneacutemu citovyacute vztah a vytvaacuteřiacute atmosfeacuteru důvěry Např v baacutesni Josefa Kainara Kocourek děvčaacutetko apostrofuje zatoulaneacuteho kocourka a svěřuje se mu se svyacutem traacutepeniacutem takeacute hrdina přiacuteběhu Ivy Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů vypraacuteviacute o sveacutem dobrodružstviacute psu a oslovuje ho Karel Čapek ve Chvaacutele řeči českeacute apostrofuje naši mateřštinu A ještě musiacutem pochvaacutelit tebe tebe českaacute řeči jazyku z nejtěžšiacutech mezi všemi jazyku z nejbohatšiacutech všemi vyacuteznamy a odstiacuteny Apostrofa boha nebo světce je součaacutestiacute modlitby (Hospodine pomiluj ny)
AUTOBIOGRAFIE teacutež VLASTNIacute ŽIVOTOPIS je literaacuterniacute vypraacutevěniacute o vlastniacutem autorově životě Svůj životniacute přiacuteběh spisovatel uspořaacutedaacute tak aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře zajiacutemaveacute a přitom si zachovalo dokumentaacuterniacute hodnotu O sveacutem životě sportovců tak vypraacutevějiacute Dana a Emil Zaacutetopkovi nebo Jarmila Kratochviacutelovaacute (v čiacutetankoveacutem oddiacutelu Běh na dlouhou trať) Vypraacutevěniacute nebo baacuteseň však může obsahovat jen určiteacute informace o autorově životě pak jde o literaturu s prvky autobiografie (např poviacutedka Oty Pavla Jak jsme zahynuli na rybaacutech nebo poviacutedka Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
BAacuteJE teacutež MYacuteTUS je vypraacutevěnyacute přiacuteběh jehož hrdiny jsou pohanštiacute bohoveacute v ktereacute věřili lideacute z pradaacutevnyacutech dob V baacutejiacutech je zobrazen svět starověkyacutech kultur ndash např židovskeacute sumerskeacute starořeckeacute starořiacutemskeacute ndash jsou zdrojem poznaacuteniacute života ve starověku Myacutety ktereacute zobrazujiacute jak si daacutevniacute lideacute vyklaacutedali původ světa a člověka v jakaacute věřili božstva jak si představovali smysl života a smrti tvořiacute zaacuteklad MYTOLOGIE jako předchůdkyně filozofickeacuteho vyacutekladu světa Baacutejneacute přiacuteběhy bohů a lidiacute jsou součaacutestiacute světoveacuteho kulturniacuteho dědictviacute byly mnohokraacutet literaacuterně zpracovaacuteny u naacutes např Eduardem Petiškou (Stareacute řeckeacute baacuteje a pověsti Přiacuteběhy stareacuteho Izraele)
BAJKA je velmi staryacute žaacutenr založenyacute na alegorickeacutem zobrazovaacuteniacute Jde o kraacutetkyacute přiacuteběh psanyacute proacutezou nebo veršem v ktereacutem jeho postavy (zviacuteřata věci ale i postavy lidskeacute) ukazujiacute lidskeacute chovaacuteniacute řiacutezeneacute některou lidskou vlastnostiacute Zobrazenaacute situace velmi rychle spěje k rozuzleniacute to vyjadřuje kritiku nepěknyacutech vlastnostiacute a odsudek nemravnosti Většina bajek vyslovuje kritickeacute poznaacuteniacute přiacutemo v tzv naučeniacute jako např Krylovova bajka Vlk a beraacutenek nebo bajka Josefa Bruknera O lišce a čaacutepu
BAacuteSNICKYacute PŘIacuteVLASTEK teacutež EPITETON zdůrazňuje vlastnost zobrazeneacute skutečnosti kterou bychom si jinak nemuseli uvědomit Např v pohaacutedce nenastane jen den ale biacutelyacute den princova cesta nevede jen lesem ale černyacutem lesem Baacutesnickyacute přiacutevlastek skryteacute vlastnosti zjevně pojmenovaacutevaacute a tiacutem naacutem je leacutepe ukazuje a hodnotiacute Často chce autor epitetem vyjaacutedřit sveacute originaacutelniacute hodnoceniacute nějakeacute skutečnosti např baacutesniacutek Karel Hlavaacuteček pojmenoval vzduch plnyacute mlhy jako sklivyacute vzduch mleacutečně zkalenyacute a měsiacutečniacute svit jako vlhkou zaacuteři (v baacutesni Noc v ulici) Baacutesnickyacute přiacutevlastek ukazuje i všedniacute skutečnost zcela nově pro čtenaacuteře překvapivě odkryacutevaacute jejiacute kraacutesu
11 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
BIOGRAFIE teacutež ŽIVOTOPIS je vypraacutevěniacute o životě skutečneacute osobnosti ndash např vyacuteznačneacuteho umělce vědce staacutetniacuteka sportovce V biografickeacutem romaacutenu nebo poviacutedce spisovatel obraz života vybraneacute osobnosti ukazuje na pozadiacute obrazu doby zachycuje konkreacutetniacute udaacutelosti i společenskou atmosfeacuteru Obraz osobnosti dotvaacuteřiacute smyšlenyacutemi situacemi a detaily aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře poutaveacute Např Miloš Vaacuteclav Kratochviacutel v romaacutenu o Janu Husovi Mistr Jan nebo Karel Schulz v romaacutenu o Michelangelovi Buonarrotim Kaacutemen a bolest Když autor biografie dbaacute na věrneacute dokumentaacuterniacute zachyceniacute života osobnosti pak piacuteše literaturu faktu jako např Miroslav Kvaacuteč treneacuter atletky Jarmily Kratochviacuteloveacute v kapitolaacutech jejich společneacute knihy Čekaacuteniacute
CESTOPIS přinaacutešiacute čtenaacuteři zeměpisneacute poznatky ale kromě popisu ciziacutech zemiacute může obsahovat i vypraacutevěniacute o zaacutežitciacutech daleko od domova v prostřediacute s jinyacutemi kulturniacutemi zvyklostmi U naacutes jsou snad nejznaacutemějšiacute cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřiacuteho Hanzelky Cestopis uměleckyacute vypoviacutedaacute předevšiacutem o subjektivniacutem vlastniacutem autorově vniacutemaacuteniacute prožitku a hodnoceniacute ciziacute kultury vede čtenaacuteře k zamyšleniacute i nad životniacutem stylem doma nad probleacutemy života vůbec (srov Karel Čapek Anglickeacute listy Vyacutelet do Španěl) Cestopis může byacutet i fantastickyacute a popisovat smyšleneacute země např zemi obrů nebo ušlechtilyacutech koniacute v Gulliverovyacutech cestaacutech Jonathana [džonetna] Swifta
CITAacuteT teacutež CITACE je doslovně převzatyacute uacuteryvek textu jineacuteho diacutela autor tak vytvaacuteřiacute vyacuteznamovyacute vztah mezi oběma texty Např v Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute je citovaacuten uacuteryvek choraacutelu Svatyacute Vaacuteclave v romaacutenu Karla Schulze Kaacutemen a bolest je citace Stareacuteho zaacutekona
DĚJ v literaacuterniacutem přiacuteběhu probiacutehaacute buď jako ve skutečnosti ndash udaacutelosti jsou uspořaacutedaacuteny od minulosti k budoucnosti (např děj v pohaacutedkaacutech) jednotliveacute udaacutelosti jsou většinou spojeny přiacutečinně ndash z předchoziacute udaacutelosti kteraacute je přiacutečinou teacute naacutesledujiacuteciacute vyplyacutevaacute dalšiacute jako jejiacute důsledek anebo mohou byacutet řazeny jinak ndash nejdřiacuteve je ukaacutezaacuteno kam děj dospěl a teprve pak se čtenaacuteř dozviacute co tomu předchaacutezelo takoveacute uspořaacutedaacuteniacute děje se nazyacutevaacute retrospektiva (pohled zpět) Najdeme ji např detektivkaacutech ale i v poviacutedce Aleny Santaroveacute Kaacuteťa Katrin Katynka v ktereacute jejiacute hrdinka piacuteše o předchoziacutech udaacutelostech v dopise rodičům a přiacutetelkyni Děj hlavniacute může byacutet doprovaacutezen dějem vedlejšiacutem např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea [edriena moulia] je hlavniacute děj (Adrianovy vztahy k rodičům k babičce ke spolužačce do niacutež je zamilovaacuten k dalšiacutem spolužaacutekům) doplněn vedlejšiacutem dějem zobrazujiacuteciacutem mimomanželskyacute vztah Adrianovy matky k sousedovi
DENIacuteK vznikne pravidelnyacutemi zaacutepisky o udaacutelostech a zaacutežitciacutech uplynuleacuteho dne může miacutet velkou dokumentaacuterniacute hodnotu je svědectviacutem o pisateli a době v niacutež žil Deniacutek však může byacutet i žaacutenr uměleckeacute proacutezy ndash autor formou deniacuteku vypraacuteviacute smyšlenyacute přiacuteběh jako např v knize Tajnyacute deniacutek Adriana Molea [edriena moulia] spisovatelky Sue Townsendoveacute [sju taunsndoveacute] a v jeho pokračovaacuteniacutech (např Hořkeacute zraacuteniacute Adriana Molea)
DIALOG je rozhovor dvou mluvčiacutech v literatuře rozhovor dvou postav Přiacutemou řečiacute v dialogu postav se v dramatu odviacutejiacute děj hry
DIVADELNIacute HRA kterou můžeme zhleacutednout v divadle maacute většinou svou literaacuterniacute předlohu ndash DRAMA V dramatu jsou uvedeny vystupujiacuteciacute postavy a jejich promluvy ndash dialogy Dramatickyacute text můžeme čiacutest ale je určen k předvaacuteděniacute přiacuteběhu na jevišti Mezi postavami dramatu dochaacuteziacute k dějoveacute zaacutepletce ndash k naacutezoroveacutemu střetu (konfliktu) Napětiacute mezi postavami se stupňuje a vrcholiacute prudkou změnou ndash jedna z postav prosadiacute svou pravdu na uacutekor protivniacuteka kteryacute je poražen Zaacutekladniacutemi žaacutenry dramatu jsou trageacutedie (přiacuteběh většinou končiacute smrtiacute hrdiny nebo jeho poniacuteženiacutem) a komedie veselohra (spory mezi postavami působiacute směšně tak jako např v Drdově hře Dalskabaacutety hřiacutešnaacute ves aneb Zapomenutyacute čert) Moderniacute činohra může obsahovat složky tragickeacute i komickeacute (v Čapkově dramatu RUR se schyluje k trageacutedii ale zaacutevěr vyzniacutevaacute optimisticky) V textu dramatu jsou i sceacutenickeacute poznaacutemky ktereacute vyjadřujiacute autorovu představu o pohybu postav na jevišti o jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute Drama je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a epika)
EPIKA je literaacuterniacute vypraacutevěniacute přiacuteběhu vypravěčem V ději přiacuteběhu vystupujiacute postavy a vypravěč je sleduje v jednotlivyacutech situaciacutech děje ndash vypraacuteviacute o tom co se stalo co postavy v minulosti zažily a jak jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute hodnotiacute Vypravěč s přiacuteběhem nesplyacutevaacute udržuje si vypravěčskyacute odstup a postavy a udaacutelosti hodnotiacute ze sveacuteho uacutehlu pohledu Postavy však takeacute mohou byacutet zobrazeny v přiacutemeacutem jednaacuteniacute ndash promlouvajiacute přiacutemou řečiacute v dialogu kteryacute je zachycen vypravěčem jako kdyby byl svědkem situace Epika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a drama)
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
6 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Přiacutestavek je větnyacute člen kteryacute je souřadně spojen s jinyacutem členem věty Oba členy jsou ve vztahu přistavovaacuteniacute (v přiacutestavkoveacutem vztahu) a označujiacute tuteacutež skutečnost Zaacuteklad přiacutestavku tvořiacute podstatneacute jmeacuteno ktereacute může byacutet daacutele rozvito Např Karel Jaromiacuter Erben vyacuteznamnyacute českyacute spisovatel je autorem mnoha znaacutemyacutech českyacutech pohaacutedek Přiacutestavek označuje toteacutež co podstatneacute jmeacuteno ke ktereacutemu je připojen Může byacutet připojen i vyacuterazy totiž a to přiacutepadně to jest Přiacutestavek je od zbytku věty v mluveneacutem projevu oddělen pauzami a v psaneacutem projevu je oddělen čaacuterkami Např Krkonoše nejvyššiacute českeacute hory navštěvuje ročně velkeacute množstviacute turistů z Českeacute republiky i ze zahraničiacute
Druhy vedlejšiacutech větVěta vedlejšiacute zaacutevisiacute na jineacute větě stejně jako větnyacute členJejiacute druh zjišťujeme stejnyacutemi otaacutezkami kteryacutemi se ptaacuteme na větneacute členyPodle toho kteryacute větnyacute člen věta vedlejšiacute zastupuje rozlišujeme vedlejšiacute větybull podmětneacute ndash Kdo se bojiacute nesmiacute do lesabull předmětneacute ndash Řekl že si to rozmysliacutebull přiacuteslovečneacute1049063 bull miacutestniacute ndash Byl všude kde se něco dělo1049063 bull časoveacute ndash Budu čekat dokud nezavolaacuteš1049063 bull způsoboveacute ndash Dělal to jak nejleacutepe dovedl1049063 bull měroveacute ndash Řeka se rozvodnila tolik že zaplavila celeacute pole1049063 bull přiacutečinneacute (důvodoveacute) ndash Nepřišel protože pršelo1049063 bull uacutečeloveacute ndash Zavolal jsem abych ti to vysvětlil1049063 bull podmiacutenkoveacute ndash Budeme-li v lese potichu uvidiacuteme na myacutetině srnky1049063 bull přiacutepustkoveacute ndash Přestože se ti nechce musiacuteš tam jiacutetbull přiacutevlastkoveacute ndash Maacutem obavu že nepřijedoubull doplňkoveacute ndash Zahleacutedl jsem zajiacutece jak zmizel v houštiacutebull přiacutesudkoveacute ndash Nebyl jedinyacute kdo se zajiacutemal o praacuteci na počiacutetačiVedlejšiacute větu můžeme nahradit větnyacutem členem Např Baacutezlivec nesmiacute do lesa Nebyl jedinyacute zaacutejemce o praacuteci na počiacutetači
PravopisZopakujme si obecneacute zaacutesady pro psaniacute velkyacutech počaacutetečniacutech piacutesmen u vlastniacutech jmen a naacutezvůzeměpisneacute naacutezvy jmeacutena hvězdaacuteřskaacute ndash Jizerskeacute hory Velkyacute vůzbull naacutezvy osad čtvrtiacute ulic staacutetů ndash Pec pod Sněžkou ulice Pod Kukačkou Spolkovaacute republika Německobull naacutezvy instituciacute orgaacutenů staacutetů organizaciacute ndash Evropskaacute unie Uacuteřad vlaacutedy Českeacute republiky Univerzita Karlovabull naacutezvy knih uměleckyacutech děl živyacutech bytostiacute ndash Bylo naacutes pět Červenaacute karkulka Karkulkabull naacutezvy politickyacutech stran vyznamenaacuteniacute řaacutedů cen ndash Strana zelenyacutech Nobelova cena miacuterubull naacutezvy historickyacutech udaacutelostiacute svaacutetků vyacuterobků ndash Štědryacute den Škoda Octavia Poděbradka
Komunikace a sloh
PopisPopis informuje o vyacutesledciacutech pozorovaacuteniacute Nejdřiacuteve popisujeme hlavniacute nejnaacutepadnějšiacute rysy pak teprvedoplňujeme podrobnostibull Popis statickyacute ndash popisujeme předmět (vyacuterobek uměleckeacute diacutelo) v klidu např fotoaparaacutet uvaacutediacuteme vyacutečet
jednotlivyacutech čaacutestiacutebull Popis dynamickyacute ndash popisujeme pracovniacute postup = jistyacute proces jak fotoaparaacutet použiacutevaacuteme jde o naacutevod
k praacuteci s fotoaparaacutetem
KOMUNIKACE A SLOH
7 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Při popisu předmětu jsou nejdůležitějšiacute jednoznačnaacute pojmenovaacuteniacute vyacutečet vlastnostiacute a znakůPostupujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash vnějšiacute vzhled celkoveacute seznaacutemeniacute s předmětem2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash velikost tvar jednotliveacute čaacutesti barva zvlaacuteštnosti3 Zaacutevěr ndash využitiacute
Popis uměleckeacuteho diacutela (obrazu plastiky sochy uměleckeacute fotografi e atd) je složitějšiacute Vychaacuteziacuteme z detailniacuteho pozorovaacuteniacute a pečliveacuteho vyacuteběru vhodnyacutech jazykovyacutech prostředkůPři popisu uměleckyacutech děl postupujeme od nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute k meacuteně důležityacutem a systematicky jednotliveacute čaacutesti popisujemeObraz popisujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash naacutezev obrazu autor hlavniacute motiv2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash popřediacute střed obrazu pozadiacute3 Zaacutevěr ndash celkovyacute dojem
Popis pracovniacuteho postupu patřiacute k popisu děje Použiacutevaacuteme ho jako naacutevod k nějakeacute činnosti Proto důležitou uacutelohu sehraacutevaacute vyacuteběr vhodnyacutech slovesJednotliveacute činnosti popisujeme tak jak za sebou naacutesledujiacute Žaacutednou nesmiacuteme vynechat neboť ciacutelem popisu pracovniacuteho postupu je popsat srozumitelně a přehledně všechny faacuteze postupuPři popisu pracovniacuteho postupu užiacutevaacuteme takeacute odborneacute naacutezvy
CharakteristikaCharakteristika je popisnyacute uacutetvar kteryacute zachycuje povahoveacute vlastnosti člověka Všiacutemaacute si jednotlivyacutechpovahovyacutech rysů temperamentu vztahu k lidem zaacutejmů a schopnostiacute vztahu k praacuteci i povinnostemRozlišujeme dva zaacutekladniacute typybull Charakteristika přiacutemaacute ndash vlastnosti charakterizovaneacute osoby vyjadřujeme přiacutemo Např Mirka je pečlivaacute
Zdeněk je domyacutešlivyacutebull Charakteristika nepřiacutemaacute ndash uvaacutediacuteme přiacuteklady jednaacuteniacute ze kteryacutech vlastnosti nepřiacutemo vyplyacutevajiacute Např
Babička nikdy neseděla s rukama v kliacuteně vždy se chopila nějakeacute praacutece Každeacutemu do očiacute řekl co si o něm mysliacute
Součaacutestiacute charakteristiky může byacutet i stručnyacute popis osoby Nejčastěji postupujeme podle uvedeneacute osnovy1 Uacutevod ndash seznaacutemeniacute s osobou naacuteš vztah k niacute a stručnyacute vnějšiacute popis2 Stať ndash a) temperament (chovaacuteniacute chůze řečhellip)
b) vztah k lidem (přaacutetelskyacute domyacutešlivyacute vstřiacutecnyacute milyacutehellip) c) vztah k praacuteci (pilnyacute liacutenyacute nezodpovědnyacutehellip) d) zaacutejmy a schopnosti (zajiacutemaacute se o fyziku sportuje hraje na klaviacuter je sečtělyacutehellip) e) dalšiacute vlastnosti (je samostatnyacute ciacutelevědomyacute ješitnyacutehellip)
3 Zaacutevěr ndash obecneacute zhodnoceniacute ndash čeho si na popisovaneacute osobě vaacutežiacuteme a co se naacutem na niacute neliacutebiacute
LiacutečeniacuteLiacutečeniacute je subjektivně zabarvenyacute popis To znamenaacute že do něj vklaacutedaacuteme svoje vlastniacute pocityNejčastěji se s liacutečeniacutem setkaacutevaacuteme v uměleckyacutech textech ndash při četbě kraacutesneacute literaturyPro liacutečeniacute jsou nejdůležitějšiacute jazykoveacute prostředky ktereacute vyvolaacutevajiacute citovou působivost textubull citově zabarvenaacute slovabull baacutesnickaacute vyjaacutedřeniacutebull personifi kacebull přirovnaacuteniacute
KOMUNIKACE A SLOH
8 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VyacutetahVyacutetah neboli konspekt představuje stručnyacute zhuštěnyacute obsah textuZaacutekladniacutem ciacutelem vyacutetahu je aby byl přehlednyacute aby v textu byla vyjaacutedřena nadřazenost a podřazenost např využitiacutem arabskyacutech nebo řiacutemskyacutech čiacuteslic malyacutech či velkyacutech piacutesmen abecedy zaacutevorekVe vyacutetahu převažuje jmenneacute vyjadřovaacuteniacute např 12 stol ndash naacuterůst moci mongolskyacutech chaacutenů postupneacutesjednocovaacuteniacute kmenů Ve 13 stol vznik jednotneacuteho staacutetu Zlataacute hordaZa každyacutem vyacutetahem musiacuteme bezpodmiacutenečně uveacutest citaci tj ze ktereacuteho diacutela byl pořiacutezen kdo je autorempřiacutepadně nakladatelstviacute a rok vydaacuteniacute např Vidman Ladislav Psaacuteno do kamene Praha Academia 1975s 130ndash131
ŽaacutedostŽaacutedost patřiacute mezi zaacutekladniacute uacutetvary administrativniacuteho stylu Jednaacute se o formu uacuteředniacuteho dopisu Obsahem je požadavek přaacuteniacute nebo prosba ktereacute jsou adresovaacuteny nějakeacute instituci Žaacutedost musiacute byacutet věcnaacute a vyacutestižnaacuteVybiacuteraacuteme zcela neutraacutelniacute jazykoveacute prostředky (= prostředky bez citoveacuteho zabarveniacute)Žaacutedost podobně jako jinyacute uacuteředniacute dopis musiacute miacutet ustaacutelenou obvyklou formu1 Zaacutehlaviacute ndash vlevo nahoře adresa přiacutejemce na praveacute straně uacuteplně nahoře datum pod niacutem adresa
odesiacutelatele (možno ji napsat až na zaacutevěr žaacutedosti)2 Vlastniacute text ndash přesneacute ale stručneacute vyjaacutedřeniacute obsahu žaacutedosti Vždy uvaacutediacuteme jen pravdiveacute uacutedaje3 Zaacutevěr ndash poděkovaacuteniacute za kladneacute vyřiacutezeniacute pozdrav čitelnyacute podpis přiacutepadně adresa (raziacutetko)
ŽivotopisŽivotopis věcně stručně a vyacutestižně zachycuje zaacutekladniacute uacutedaje a nejdůležitějšiacute skutečnosti o určiteacute osoběZpravidla sloužiacute jako přiacuteloha k žaacutedosti Musiacute obsahovat pravdiveacute informace Důležityacute je takeacute způsobzpracovaacuteniacute a formaacutelniacute uacutepravaV životopise se uvaacutediacutebull kontaktniacute uacutedajebull datum a miacutesto narozeniacute bydlištěbull (stav)bull vzdělaacuteniacutebull (přehled zaměstnaacuteniacute)
V životopise neuvaacutediacuteme sveacute subjektivniacute naacutezory Uvaacutediacuteme fakta ale nehodnotiacuteme je Životopis je předevšiacutemuacuteředniacute dokument
Co vše by měl obsahovat profesniacute životopisJmeacutenoKontaktniacute uacutedaje (adresa e-mail telefon)Narozen(a)StavVzdělaacuteniacute VŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute) SŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute)
ZŠ (zaměřeniacute miacutesto rok ukončeniacute)Pracovniacute zkušenostiSchopnosti dovednostiOsobniacute zaacutejmyUacutespěchy oceněniacuteZdravotniacute stav
bull zaacutejmy a schopnostibull zdravotniacute stavbull zaacutejem o dalšiacute studium povolaacuteniacutebull dalšiacute uacutedaje podle toho k čemu je životopis určenbull datum vlastnoručniacute podpis
9 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VypravovaacuteniacutePři vypravovaacuteniacute se soustřediacuteme na udaacutelost kteraacute se stalaNejčastějšiacutem postupem je vypravovaacuteniacute v časoveacutem sledu tak jak za sebou udaacutelosti probiacutehaly Děj se vyviacutejiacuteplynule je přehlednyacuteDěj se může odehraacutevat i pozpaacutetku ndash retrospektivně Složitěji vypravovaneacute děje (přerušovaneacute liacutečeniacutem uacutevahou souběžneacute vypraacutevěniacute dvou dějů apod) najdeme v uměleckeacute literatuřePostup při vypravovaacuteniacute1 Uvedeniacute ndash otevřeniacute děje2 Rozviacutejeniacute děje ndash zaacutepletka3 Vyvrcholeniacute děje4 Rozuzleniacute děje zakončeniacuteK živosti vypravovaacuteniacute přispiacutevaacute volba jazykovyacutech a kompozičniacutech prostředků ndash dějovaacute slovesa čas přiacutetomnyacute miacutesto minuleacuteho přirovnaacuteniacute synonyma přiacutesloviacute užiacutevaacuteniacute prostředků spisovnyacutech a nespisovnyacutech zvolaacuteniacute přiacutemaacute řeč neuacuteplneacute věty jednočlenneacute věty kraacutetkeacute věty
10 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
Literaacuterniacute vyacutechovaSlovniacuteček pojmů z literaacuterniacute teorieALEGORIE teacutež JINOTAJ je v literatuře nebo vyacutetvarneacutem uměniacute smyslově naacutezornyacute obraz kteryacute vyjadřuje abstraktniacute vyacuteznam Např postavy bajek alegoricky zobrazujiacute určiteacute lidskeacute vlastnosti ndash vlk ztělesňuje zpupnost a agresivitu jeho fyzickaacute siacutela vyjadřuje moc beraacutenek představuje miacuternost a bezbrannost (tak jako v bajce Ivana Andrejeviče Krylova Vlk a beraacutenek) Podobnost mezi dvěma skutečnostmi nebo situacemi umožňuje aby obraz jedneacute srozumitelně vyjadřoval vyacuteznamy druheacute ndash zobrazeneacute chovaacuteniacute vlka vyjadřuje vlastnosti určityacutech lidiacute kteřiacute zneužiacutevajiacute svou fyzickou siacutelu nebo sveacute mocenskeacute postaveniacute ve společnosti V jineacute alegorickeacute situaci může postava vlka zobrazovat volnost a svobodu (jako v Ezopově bajce Blahobyt a obojek) Českou řeč alegoricky zobrazil maliacuteř Karel Svolinskyacute jako diacutevku s ratolestiacute
APOKRYF byl původně ciacuterkviacute neuznaacutevanyacute neoficiaacutelniacute doplněk Bible později se tak nazyacutevala dalšiacute zpracovaacuteniacute všeobecně znaacutemyacutech a společensky uznaacutevanyacutech děl (biblickyacutech baacutejnyacutech a pověsťovyacutech přiacuteběhů) v neoficiaacutelniacutem pojetiacute ktereacute postavu nebo celyacute jejiacute přiacuteběh jakoby přesadilo do jineacute společenskeacute situace většinou s komickyacutem vyzněniacutem V apokryfu Promeacutetheův trest Karel Čapek nově autorsky hodnotiacute mytickyacute přiacuteběh a vyacutesměšně kritizuje soudniacute moc a dalšiacute mechanismy moderniacute společnosti kteraacute kladnyacute pokrokovyacute čin může pomociacute svyacutech zaacutekonů zhodnotit jako zločin
APOSTROFA teacutež BAacuteSNICKEacute OSLOVENIacute je druhem personifikace Děti i dospěliacute oslovujiacute zviacuteřata aby i slovy vyjaacutedřili že je majiacute raacutedi Takeacute baacutesniacutek osloveniacutem věci zviacuteřete nebo nepřiacutetomneacuteho člověka vyjadřuje k oslovovaneacutemu citovyacute vztah a vytvaacuteřiacute atmosfeacuteru důvěry Např v baacutesni Josefa Kainara Kocourek děvčaacutetko apostrofuje zatoulaneacuteho kocourka a svěřuje se mu se svyacutem traacutepeniacutem takeacute hrdina přiacuteběhu Ivy Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů vypraacuteviacute o sveacutem dobrodružstviacute psu a oslovuje ho Karel Čapek ve Chvaacutele řeči českeacute apostrofuje naši mateřštinu A ještě musiacutem pochvaacutelit tebe tebe českaacute řeči jazyku z nejtěžšiacutech mezi všemi jazyku z nejbohatšiacutech všemi vyacuteznamy a odstiacuteny Apostrofa boha nebo světce je součaacutestiacute modlitby (Hospodine pomiluj ny)
AUTOBIOGRAFIE teacutež VLASTNIacute ŽIVOTOPIS je literaacuterniacute vypraacutevěniacute o vlastniacutem autorově životě Svůj životniacute přiacuteběh spisovatel uspořaacutedaacute tak aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře zajiacutemaveacute a přitom si zachovalo dokumentaacuterniacute hodnotu O sveacutem životě sportovců tak vypraacutevějiacute Dana a Emil Zaacutetopkovi nebo Jarmila Kratochviacutelovaacute (v čiacutetankoveacutem oddiacutelu Běh na dlouhou trať) Vypraacutevěniacute nebo baacuteseň však může obsahovat jen určiteacute informace o autorově životě pak jde o literaturu s prvky autobiografie (např poviacutedka Oty Pavla Jak jsme zahynuli na rybaacutech nebo poviacutedka Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
BAacuteJE teacutež MYacuteTUS je vypraacutevěnyacute přiacuteběh jehož hrdiny jsou pohanštiacute bohoveacute v ktereacute věřili lideacute z pradaacutevnyacutech dob V baacutejiacutech je zobrazen svět starověkyacutech kultur ndash např židovskeacute sumerskeacute starořeckeacute starořiacutemskeacute ndash jsou zdrojem poznaacuteniacute života ve starověku Myacutety ktereacute zobrazujiacute jak si daacutevniacute lideacute vyklaacutedali původ světa a člověka v jakaacute věřili božstva jak si představovali smysl života a smrti tvořiacute zaacuteklad MYTOLOGIE jako předchůdkyně filozofickeacuteho vyacutekladu světa Baacutejneacute přiacuteběhy bohů a lidiacute jsou součaacutestiacute světoveacuteho kulturniacuteho dědictviacute byly mnohokraacutet literaacuterně zpracovaacuteny u naacutes např Eduardem Petiškou (Stareacute řeckeacute baacuteje a pověsti Přiacuteběhy stareacuteho Izraele)
BAJKA je velmi staryacute žaacutenr založenyacute na alegorickeacutem zobrazovaacuteniacute Jde o kraacutetkyacute přiacuteběh psanyacute proacutezou nebo veršem v ktereacutem jeho postavy (zviacuteřata věci ale i postavy lidskeacute) ukazujiacute lidskeacute chovaacuteniacute řiacutezeneacute některou lidskou vlastnostiacute Zobrazenaacute situace velmi rychle spěje k rozuzleniacute to vyjadřuje kritiku nepěknyacutech vlastnostiacute a odsudek nemravnosti Většina bajek vyslovuje kritickeacute poznaacuteniacute přiacutemo v tzv naučeniacute jako např Krylovova bajka Vlk a beraacutenek nebo bajka Josefa Bruknera O lišce a čaacutepu
BAacuteSNICKYacute PŘIacuteVLASTEK teacutež EPITETON zdůrazňuje vlastnost zobrazeneacute skutečnosti kterou bychom si jinak nemuseli uvědomit Např v pohaacutedce nenastane jen den ale biacutelyacute den princova cesta nevede jen lesem ale černyacutem lesem Baacutesnickyacute přiacutevlastek skryteacute vlastnosti zjevně pojmenovaacutevaacute a tiacutem naacutem je leacutepe ukazuje a hodnotiacute Často chce autor epitetem vyjaacutedřit sveacute originaacutelniacute hodnoceniacute nějakeacute skutečnosti např baacutesniacutek Karel Hlavaacuteček pojmenoval vzduch plnyacute mlhy jako sklivyacute vzduch mleacutečně zkalenyacute a měsiacutečniacute svit jako vlhkou zaacuteři (v baacutesni Noc v ulici) Baacutesnickyacute přiacutevlastek ukazuje i všedniacute skutečnost zcela nově pro čtenaacuteře překvapivě odkryacutevaacute jejiacute kraacutesu
11 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
BIOGRAFIE teacutež ŽIVOTOPIS je vypraacutevěniacute o životě skutečneacute osobnosti ndash např vyacuteznačneacuteho umělce vědce staacutetniacuteka sportovce V biografickeacutem romaacutenu nebo poviacutedce spisovatel obraz života vybraneacute osobnosti ukazuje na pozadiacute obrazu doby zachycuje konkreacutetniacute udaacutelosti i společenskou atmosfeacuteru Obraz osobnosti dotvaacuteřiacute smyšlenyacutemi situacemi a detaily aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře poutaveacute Např Miloš Vaacuteclav Kratochviacutel v romaacutenu o Janu Husovi Mistr Jan nebo Karel Schulz v romaacutenu o Michelangelovi Buonarrotim Kaacutemen a bolest Když autor biografie dbaacute na věrneacute dokumentaacuterniacute zachyceniacute života osobnosti pak piacuteše literaturu faktu jako např Miroslav Kvaacuteč treneacuter atletky Jarmily Kratochviacuteloveacute v kapitolaacutech jejich společneacute knihy Čekaacuteniacute
CESTOPIS přinaacutešiacute čtenaacuteři zeměpisneacute poznatky ale kromě popisu ciziacutech zemiacute může obsahovat i vypraacutevěniacute o zaacutežitciacutech daleko od domova v prostřediacute s jinyacutemi kulturniacutemi zvyklostmi U naacutes jsou snad nejznaacutemějšiacute cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřiacuteho Hanzelky Cestopis uměleckyacute vypoviacutedaacute předevšiacutem o subjektivniacutem vlastniacutem autorově vniacutemaacuteniacute prožitku a hodnoceniacute ciziacute kultury vede čtenaacuteře k zamyšleniacute i nad životniacutem stylem doma nad probleacutemy života vůbec (srov Karel Čapek Anglickeacute listy Vyacutelet do Španěl) Cestopis může byacutet i fantastickyacute a popisovat smyšleneacute země např zemi obrů nebo ušlechtilyacutech koniacute v Gulliverovyacutech cestaacutech Jonathana [džonetna] Swifta
CITAacuteT teacutež CITACE je doslovně převzatyacute uacuteryvek textu jineacuteho diacutela autor tak vytvaacuteřiacute vyacuteznamovyacute vztah mezi oběma texty Např v Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute je citovaacuten uacuteryvek choraacutelu Svatyacute Vaacuteclave v romaacutenu Karla Schulze Kaacutemen a bolest je citace Stareacuteho zaacutekona
DĚJ v literaacuterniacutem přiacuteběhu probiacutehaacute buď jako ve skutečnosti ndash udaacutelosti jsou uspořaacutedaacuteny od minulosti k budoucnosti (např děj v pohaacutedkaacutech) jednotliveacute udaacutelosti jsou většinou spojeny přiacutečinně ndash z předchoziacute udaacutelosti kteraacute je přiacutečinou teacute naacutesledujiacuteciacute vyplyacutevaacute dalšiacute jako jejiacute důsledek anebo mohou byacutet řazeny jinak ndash nejdřiacuteve je ukaacutezaacuteno kam děj dospěl a teprve pak se čtenaacuteř dozviacute co tomu předchaacutezelo takoveacute uspořaacutedaacuteniacute děje se nazyacutevaacute retrospektiva (pohled zpět) Najdeme ji např detektivkaacutech ale i v poviacutedce Aleny Santaroveacute Kaacuteťa Katrin Katynka v ktereacute jejiacute hrdinka piacuteše o předchoziacutech udaacutelostech v dopise rodičům a přiacutetelkyni Děj hlavniacute může byacutet doprovaacutezen dějem vedlejšiacutem např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea [edriena moulia] je hlavniacute děj (Adrianovy vztahy k rodičům k babičce ke spolužačce do niacutež je zamilovaacuten k dalšiacutem spolužaacutekům) doplněn vedlejšiacutem dějem zobrazujiacuteciacutem mimomanželskyacute vztah Adrianovy matky k sousedovi
DENIacuteK vznikne pravidelnyacutemi zaacutepisky o udaacutelostech a zaacutežitciacutech uplynuleacuteho dne může miacutet velkou dokumentaacuterniacute hodnotu je svědectviacutem o pisateli a době v niacutež žil Deniacutek však může byacutet i žaacutenr uměleckeacute proacutezy ndash autor formou deniacuteku vypraacuteviacute smyšlenyacute přiacuteběh jako např v knize Tajnyacute deniacutek Adriana Molea [edriena moulia] spisovatelky Sue Townsendoveacute [sju taunsndoveacute] a v jeho pokračovaacuteniacutech (např Hořkeacute zraacuteniacute Adriana Molea)
DIALOG je rozhovor dvou mluvčiacutech v literatuře rozhovor dvou postav Přiacutemou řečiacute v dialogu postav se v dramatu odviacutejiacute děj hry
DIVADELNIacute HRA kterou můžeme zhleacutednout v divadle maacute většinou svou literaacuterniacute předlohu ndash DRAMA V dramatu jsou uvedeny vystupujiacuteciacute postavy a jejich promluvy ndash dialogy Dramatickyacute text můžeme čiacutest ale je určen k předvaacuteděniacute přiacuteběhu na jevišti Mezi postavami dramatu dochaacuteziacute k dějoveacute zaacutepletce ndash k naacutezoroveacutemu střetu (konfliktu) Napětiacute mezi postavami se stupňuje a vrcholiacute prudkou změnou ndash jedna z postav prosadiacute svou pravdu na uacutekor protivniacuteka kteryacute je poražen Zaacutekladniacutemi žaacutenry dramatu jsou trageacutedie (přiacuteběh většinou končiacute smrtiacute hrdiny nebo jeho poniacuteženiacutem) a komedie veselohra (spory mezi postavami působiacute směšně tak jako např v Drdově hře Dalskabaacutety hřiacutešnaacute ves aneb Zapomenutyacute čert) Moderniacute činohra může obsahovat složky tragickeacute i komickeacute (v Čapkově dramatu RUR se schyluje k trageacutedii ale zaacutevěr vyzniacutevaacute optimisticky) V textu dramatu jsou i sceacutenickeacute poznaacutemky ktereacute vyjadřujiacute autorovu představu o pohybu postav na jevišti o jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute Drama je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a epika)
EPIKA je literaacuterniacute vypraacutevěniacute přiacuteběhu vypravěčem V ději přiacuteběhu vystupujiacute postavy a vypravěč je sleduje v jednotlivyacutech situaciacutech děje ndash vypraacuteviacute o tom co se stalo co postavy v minulosti zažily a jak jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute hodnotiacute Vypravěč s přiacuteběhem nesplyacutevaacute udržuje si vypravěčskyacute odstup a postavy a udaacutelosti hodnotiacute ze sveacuteho uacutehlu pohledu Postavy však takeacute mohou byacutet zobrazeny v přiacutemeacutem jednaacuteniacute ndash promlouvajiacute přiacutemou řečiacute v dialogu kteryacute je zachycen vypravěčem jako kdyby byl svědkem situace Epika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a drama)
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
7 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
Při popisu předmětu jsou nejdůležitějšiacute jednoznačnaacute pojmenovaacuteniacute vyacutečet vlastnostiacute a znakůPostupujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash vnějšiacute vzhled celkoveacute seznaacutemeniacute s předmětem2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash velikost tvar jednotliveacute čaacutesti barva zvlaacuteštnosti3 Zaacutevěr ndash využitiacute
Popis uměleckeacuteho diacutela (obrazu plastiky sochy uměleckeacute fotografi e atd) je složitějšiacute Vychaacuteziacuteme z detailniacuteho pozorovaacuteniacute a pečliveacuteho vyacuteběru vhodnyacutech jazykovyacutech prostředkůPři popisu uměleckyacutech děl postupujeme od nejdůležitějšiacutech čaacutestiacute k meacuteně důležityacutem a systematicky jednotliveacute čaacutesti popisujemeObraz popisujeme podle osnovy1 Uacutevod ndash naacutezev obrazu autor hlavniacute motiv2 Hlavniacute čaacutest popisu ndash popřediacute střed obrazu pozadiacute3 Zaacutevěr ndash celkovyacute dojem
Popis pracovniacuteho postupu patřiacute k popisu děje Použiacutevaacuteme ho jako naacutevod k nějakeacute činnosti Proto důležitou uacutelohu sehraacutevaacute vyacuteběr vhodnyacutech slovesJednotliveacute činnosti popisujeme tak jak za sebou naacutesledujiacute Žaacutednou nesmiacuteme vynechat neboť ciacutelem popisu pracovniacuteho postupu je popsat srozumitelně a přehledně všechny faacuteze postupuPři popisu pracovniacuteho postupu užiacutevaacuteme takeacute odborneacute naacutezvy
CharakteristikaCharakteristika je popisnyacute uacutetvar kteryacute zachycuje povahoveacute vlastnosti člověka Všiacutemaacute si jednotlivyacutechpovahovyacutech rysů temperamentu vztahu k lidem zaacutejmů a schopnostiacute vztahu k praacuteci i povinnostemRozlišujeme dva zaacutekladniacute typybull Charakteristika přiacutemaacute ndash vlastnosti charakterizovaneacute osoby vyjadřujeme přiacutemo Např Mirka je pečlivaacute
Zdeněk je domyacutešlivyacutebull Charakteristika nepřiacutemaacute ndash uvaacutediacuteme přiacuteklady jednaacuteniacute ze kteryacutech vlastnosti nepřiacutemo vyplyacutevajiacute Např
Babička nikdy neseděla s rukama v kliacuteně vždy se chopila nějakeacute praacutece Každeacutemu do očiacute řekl co si o něm mysliacute
Součaacutestiacute charakteristiky může byacutet i stručnyacute popis osoby Nejčastěji postupujeme podle uvedeneacute osnovy1 Uacutevod ndash seznaacutemeniacute s osobou naacuteš vztah k niacute a stručnyacute vnějšiacute popis2 Stať ndash a) temperament (chovaacuteniacute chůze řečhellip)
b) vztah k lidem (přaacutetelskyacute domyacutešlivyacute vstřiacutecnyacute milyacutehellip) c) vztah k praacuteci (pilnyacute liacutenyacute nezodpovědnyacutehellip) d) zaacutejmy a schopnosti (zajiacutemaacute se o fyziku sportuje hraje na klaviacuter je sečtělyacutehellip) e) dalšiacute vlastnosti (je samostatnyacute ciacutelevědomyacute ješitnyacutehellip)
3 Zaacutevěr ndash obecneacute zhodnoceniacute ndash čeho si na popisovaneacute osobě vaacutežiacuteme a co se naacutem na niacute neliacutebiacute
LiacutečeniacuteLiacutečeniacute je subjektivně zabarvenyacute popis To znamenaacute že do něj vklaacutedaacuteme svoje vlastniacute pocityNejčastěji se s liacutečeniacutem setkaacutevaacuteme v uměleckyacutech textech ndash při četbě kraacutesneacute literaturyPro liacutečeniacute jsou nejdůležitějšiacute jazykoveacute prostředky ktereacute vyvolaacutevajiacute citovou působivost textubull citově zabarvenaacute slovabull baacutesnickaacute vyjaacutedřeniacutebull personifi kacebull přirovnaacuteniacute
KOMUNIKACE A SLOH
8 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VyacutetahVyacutetah neboli konspekt představuje stručnyacute zhuštěnyacute obsah textuZaacutekladniacutem ciacutelem vyacutetahu je aby byl přehlednyacute aby v textu byla vyjaacutedřena nadřazenost a podřazenost např využitiacutem arabskyacutech nebo řiacutemskyacutech čiacuteslic malyacutech či velkyacutech piacutesmen abecedy zaacutevorekVe vyacutetahu převažuje jmenneacute vyjadřovaacuteniacute např 12 stol ndash naacuterůst moci mongolskyacutech chaacutenů postupneacutesjednocovaacuteniacute kmenů Ve 13 stol vznik jednotneacuteho staacutetu Zlataacute hordaZa každyacutem vyacutetahem musiacuteme bezpodmiacutenečně uveacutest citaci tj ze ktereacuteho diacutela byl pořiacutezen kdo je autorempřiacutepadně nakladatelstviacute a rok vydaacuteniacute např Vidman Ladislav Psaacuteno do kamene Praha Academia 1975s 130ndash131
ŽaacutedostŽaacutedost patřiacute mezi zaacutekladniacute uacutetvary administrativniacuteho stylu Jednaacute se o formu uacuteředniacuteho dopisu Obsahem je požadavek přaacuteniacute nebo prosba ktereacute jsou adresovaacuteny nějakeacute instituci Žaacutedost musiacute byacutet věcnaacute a vyacutestižnaacuteVybiacuteraacuteme zcela neutraacutelniacute jazykoveacute prostředky (= prostředky bez citoveacuteho zabarveniacute)Žaacutedost podobně jako jinyacute uacuteředniacute dopis musiacute miacutet ustaacutelenou obvyklou formu1 Zaacutehlaviacute ndash vlevo nahoře adresa přiacutejemce na praveacute straně uacuteplně nahoře datum pod niacutem adresa
odesiacutelatele (možno ji napsat až na zaacutevěr žaacutedosti)2 Vlastniacute text ndash přesneacute ale stručneacute vyjaacutedřeniacute obsahu žaacutedosti Vždy uvaacutediacuteme jen pravdiveacute uacutedaje3 Zaacutevěr ndash poděkovaacuteniacute za kladneacute vyřiacutezeniacute pozdrav čitelnyacute podpis přiacutepadně adresa (raziacutetko)
ŽivotopisŽivotopis věcně stručně a vyacutestižně zachycuje zaacutekladniacute uacutedaje a nejdůležitějšiacute skutečnosti o určiteacute osoběZpravidla sloužiacute jako přiacuteloha k žaacutedosti Musiacute obsahovat pravdiveacute informace Důležityacute je takeacute způsobzpracovaacuteniacute a formaacutelniacute uacutepravaV životopise se uvaacutediacutebull kontaktniacute uacutedajebull datum a miacutesto narozeniacute bydlištěbull (stav)bull vzdělaacuteniacutebull (přehled zaměstnaacuteniacute)
V životopise neuvaacutediacuteme sveacute subjektivniacute naacutezory Uvaacutediacuteme fakta ale nehodnotiacuteme je Životopis je předevšiacutemuacuteředniacute dokument
Co vše by měl obsahovat profesniacute životopisJmeacutenoKontaktniacute uacutedaje (adresa e-mail telefon)Narozen(a)StavVzdělaacuteniacute VŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute) SŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute)
ZŠ (zaměřeniacute miacutesto rok ukončeniacute)Pracovniacute zkušenostiSchopnosti dovednostiOsobniacute zaacutejmyUacutespěchy oceněniacuteZdravotniacute stav
bull zaacutejmy a schopnostibull zdravotniacute stavbull zaacutejem o dalšiacute studium povolaacuteniacutebull dalšiacute uacutedaje podle toho k čemu je životopis určenbull datum vlastnoručniacute podpis
9 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VypravovaacuteniacutePři vypravovaacuteniacute se soustřediacuteme na udaacutelost kteraacute se stalaNejčastějšiacutem postupem je vypravovaacuteniacute v časoveacutem sledu tak jak za sebou udaacutelosti probiacutehaly Děj se vyviacutejiacuteplynule je přehlednyacuteDěj se může odehraacutevat i pozpaacutetku ndash retrospektivně Složitěji vypravovaneacute děje (přerušovaneacute liacutečeniacutem uacutevahou souběžneacute vypraacutevěniacute dvou dějů apod) najdeme v uměleckeacute literatuřePostup při vypravovaacuteniacute1 Uvedeniacute ndash otevřeniacute děje2 Rozviacutejeniacute děje ndash zaacutepletka3 Vyvrcholeniacute děje4 Rozuzleniacute děje zakončeniacuteK živosti vypravovaacuteniacute přispiacutevaacute volba jazykovyacutech a kompozičniacutech prostředků ndash dějovaacute slovesa čas přiacutetomnyacute miacutesto minuleacuteho přirovnaacuteniacute synonyma přiacutesloviacute užiacutevaacuteniacute prostředků spisovnyacutech a nespisovnyacutech zvolaacuteniacute přiacutemaacute řeč neuacuteplneacute věty jednočlenneacute věty kraacutetkeacute věty
10 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
Literaacuterniacute vyacutechovaSlovniacuteček pojmů z literaacuterniacute teorieALEGORIE teacutež JINOTAJ je v literatuře nebo vyacutetvarneacutem uměniacute smyslově naacutezornyacute obraz kteryacute vyjadřuje abstraktniacute vyacuteznam Např postavy bajek alegoricky zobrazujiacute určiteacute lidskeacute vlastnosti ndash vlk ztělesňuje zpupnost a agresivitu jeho fyzickaacute siacutela vyjadřuje moc beraacutenek představuje miacuternost a bezbrannost (tak jako v bajce Ivana Andrejeviče Krylova Vlk a beraacutenek) Podobnost mezi dvěma skutečnostmi nebo situacemi umožňuje aby obraz jedneacute srozumitelně vyjadřoval vyacuteznamy druheacute ndash zobrazeneacute chovaacuteniacute vlka vyjadřuje vlastnosti určityacutech lidiacute kteřiacute zneužiacutevajiacute svou fyzickou siacutelu nebo sveacute mocenskeacute postaveniacute ve společnosti V jineacute alegorickeacute situaci může postava vlka zobrazovat volnost a svobodu (jako v Ezopově bajce Blahobyt a obojek) Českou řeč alegoricky zobrazil maliacuteř Karel Svolinskyacute jako diacutevku s ratolestiacute
APOKRYF byl původně ciacuterkviacute neuznaacutevanyacute neoficiaacutelniacute doplněk Bible později se tak nazyacutevala dalšiacute zpracovaacuteniacute všeobecně znaacutemyacutech a společensky uznaacutevanyacutech děl (biblickyacutech baacutejnyacutech a pověsťovyacutech přiacuteběhů) v neoficiaacutelniacutem pojetiacute ktereacute postavu nebo celyacute jejiacute přiacuteběh jakoby přesadilo do jineacute společenskeacute situace většinou s komickyacutem vyzněniacutem V apokryfu Promeacutetheův trest Karel Čapek nově autorsky hodnotiacute mytickyacute přiacuteběh a vyacutesměšně kritizuje soudniacute moc a dalšiacute mechanismy moderniacute společnosti kteraacute kladnyacute pokrokovyacute čin může pomociacute svyacutech zaacutekonů zhodnotit jako zločin
APOSTROFA teacutež BAacuteSNICKEacute OSLOVENIacute je druhem personifikace Děti i dospěliacute oslovujiacute zviacuteřata aby i slovy vyjaacutedřili že je majiacute raacutedi Takeacute baacutesniacutek osloveniacutem věci zviacuteřete nebo nepřiacutetomneacuteho člověka vyjadřuje k oslovovaneacutemu citovyacute vztah a vytvaacuteřiacute atmosfeacuteru důvěry Např v baacutesni Josefa Kainara Kocourek děvčaacutetko apostrofuje zatoulaneacuteho kocourka a svěřuje se mu se svyacutem traacutepeniacutem takeacute hrdina přiacuteběhu Ivy Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů vypraacuteviacute o sveacutem dobrodružstviacute psu a oslovuje ho Karel Čapek ve Chvaacutele řeči českeacute apostrofuje naši mateřštinu A ještě musiacutem pochvaacutelit tebe tebe českaacute řeči jazyku z nejtěžšiacutech mezi všemi jazyku z nejbohatšiacutech všemi vyacuteznamy a odstiacuteny Apostrofa boha nebo světce je součaacutestiacute modlitby (Hospodine pomiluj ny)
AUTOBIOGRAFIE teacutež VLASTNIacute ŽIVOTOPIS je literaacuterniacute vypraacutevěniacute o vlastniacutem autorově životě Svůj životniacute přiacuteběh spisovatel uspořaacutedaacute tak aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře zajiacutemaveacute a přitom si zachovalo dokumentaacuterniacute hodnotu O sveacutem životě sportovců tak vypraacutevějiacute Dana a Emil Zaacutetopkovi nebo Jarmila Kratochviacutelovaacute (v čiacutetankoveacutem oddiacutelu Běh na dlouhou trať) Vypraacutevěniacute nebo baacuteseň však může obsahovat jen určiteacute informace o autorově životě pak jde o literaturu s prvky autobiografie (např poviacutedka Oty Pavla Jak jsme zahynuli na rybaacutech nebo poviacutedka Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
BAacuteJE teacutež MYacuteTUS je vypraacutevěnyacute přiacuteběh jehož hrdiny jsou pohanštiacute bohoveacute v ktereacute věřili lideacute z pradaacutevnyacutech dob V baacutejiacutech je zobrazen svět starověkyacutech kultur ndash např židovskeacute sumerskeacute starořeckeacute starořiacutemskeacute ndash jsou zdrojem poznaacuteniacute života ve starověku Myacutety ktereacute zobrazujiacute jak si daacutevniacute lideacute vyklaacutedali původ světa a člověka v jakaacute věřili božstva jak si představovali smysl života a smrti tvořiacute zaacuteklad MYTOLOGIE jako předchůdkyně filozofickeacuteho vyacutekladu světa Baacutejneacute přiacuteběhy bohů a lidiacute jsou součaacutestiacute světoveacuteho kulturniacuteho dědictviacute byly mnohokraacutet literaacuterně zpracovaacuteny u naacutes např Eduardem Petiškou (Stareacute řeckeacute baacuteje a pověsti Přiacuteběhy stareacuteho Izraele)
BAJKA je velmi staryacute žaacutenr založenyacute na alegorickeacutem zobrazovaacuteniacute Jde o kraacutetkyacute přiacuteběh psanyacute proacutezou nebo veršem v ktereacutem jeho postavy (zviacuteřata věci ale i postavy lidskeacute) ukazujiacute lidskeacute chovaacuteniacute řiacutezeneacute některou lidskou vlastnostiacute Zobrazenaacute situace velmi rychle spěje k rozuzleniacute to vyjadřuje kritiku nepěknyacutech vlastnostiacute a odsudek nemravnosti Většina bajek vyslovuje kritickeacute poznaacuteniacute přiacutemo v tzv naučeniacute jako např Krylovova bajka Vlk a beraacutenek nebo bajka Josefa Bruknera O lišce a čaacutepu
BAacuteSNICKYacute PŘIacuteVLASTEK teacutež EPITETON zdůrazňuje vlastnost zobrazeneacute skutečnosti kterou bychom si jinak nemuseli uvědomit Např v pohaacutedce nenastane jen den ale biacutelyacute den princova cesta nevede jen lesem ale černyacutem lesem Baacutesnickyacute přiacutevlastek skryteacute vlastnosti zjevně pojmenovaacutevaacute a tiacutem naacutem je leacutepe ukazuje a hodnotiacute Často chce autor epitetem vyjaacutedřit sveacute originaacutelniacute hodnoceniacute nějakeacute skutečnosti např baacutesniacutek Karel Hlavaacuteček pojmenoval vzduch plnyacute mlhy jako sklivyacute vzduch mleacutečně zkalenyacute a měsiacutečniacute svit jako vlhkou zaacuteři (v baacutesni Noc v ulici) Baacutesnickyacute přiacutevlastek ukazuje i všedniacute skutečnost zcela nově pro čtenaacuteře překvapivě odkryacutevaacute jejiacute kraacutesu
11 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
BIOGRAFIE teacutež ŽIVOTOPIS je vypraacutevěniacute o životě skutečneacute osobnosti ndash např vyacuteznačneacuteho umělce vědce staacutetniacuteka sportovce V biografickeacutem romaacutenu nebo poviacutedce spisovatel obraz života vybraneacute osobnosti ukazuje na pozadiacute obrazu doby zachycuje konkreacutetniacute udaacutelosti i společenskou atmosfeacuteru Obraz osobnosti dotvaacuteřiacute smyšlenyacutemi situacemi a detaily aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře poutaveacute Např Miloš Vaacuteclav Kratochviacutel v romaacutenu o Janu Husovi Mistr Jan nebo Karel Schulz v romaacutenu o Michelangelovi Buonarrotim Kaacutemen a bolest Když autor biografie dbaacute na věrneacute dokumentaacuterniacute zachyceniacute života osobnosti pak piacuteše literaturu faktu jako např Miroslav Kvaacuteč treneacuter atletky Jarmily Kratochviacuteloveacute v kapitolaacutech jejich společneacute knihy Čekaacuteniacute
CESTOPIS přinaacutešiacute čtenaacuteři zeměpisneacute poznatky ale kromě popisu ciziacutech zemiacute může obsahovat i vypraacutevěniacute o zaacutežitciacutech daleko od domova v prostřediacute s jinyacutemi kulturniacutemi zvyklostmi U naacutes jsou snad nejznaacutemějšiacute cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřiacuteho Hanzelky Cestopis uměleckyacute vypoviacutedaacute předevšiacutem o subjektivniacutem vlastniacutem autorově vniacutemaacuteniacute prožitku a hodnoceniacute ciziacute kultury vede čtenaacuteře k zamyšleniacute i nad životniacutem stylem doma nad probleacutemy života vůbec (srov Karel Čapek Anglickeacute listy Vyacutelet do Španěl) Cestopis může byacutet i fantastickyacute a popisovat smyšleneacute země např zemi obrů nebo ušlechtilyacutech koniacute v Gulliverovyacutech cestaacutech Jonathana [džonetna] Swifta
CITAacuteT teacutež CITACE je doslovně převzatyacute uacuteryvek textu jineacuteho diacutela autor tak vytvaacuteřiacute vyacuteznamovyacute vztah mezi oběma texty Např v Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute je citovaacuten uacuteryvek choraacutelu Svatyacute Vaacuteclave v romaacutenu Karla Schulze Kaacutemen a bolest je citace Stareacuteho zaacutekona
DĚJ v literaacuterniacutem přiacuteběhu probiacutehaacute buď jako ve skutečnosti ndash udaacutelosti jsou uspořaacutedaacuteny od minulosti k budoucnosti (např děj v pohaacutedkaacutech) jednotliveacute udaacutelosti jsou většinou spojeny přiacutečinně ndash z předchoziacute udaacutelosti kteraacute je přiacutečinou teacute naacutesledujiacuteciacute vyplyacutevaacute dalšiacute jako jejiacute důsledek anebo mohou byacutet řazeny jinak ndash nejdřiacuteve je ukaacutezaacuteno kam děj dospěl a teprve pak se čtenaacuteř dozviacute co tomu předchaacutezelo takoveacute uspořaacutedaacuteniacute děje se nazyacutevaacute retrospektiva (pohled zpět) Najdeme ji např detektivkaacutech ale i v poviacutedce Aleny Santaroveacute Kaacuteťa Katrin Katynka v ktereacute jejiacute hrdinka piacuteše o předchoziacutech udaacutelostech v dopise rodičům a přiacutetelkyni Děj hlavniacute může byacutet doprovaacutezen dějem vedlejšiacutem např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea [edriena moulia] je hlavniacute děj (Adrianovy vztahy k rodičům k babičce ke spolužačce do niacutež je zamilovaacuten k dalšiacutem spolužaacutekům) doplněn vedlejšiacutem dějem zobrazujiacuteciacutem mimomanželskyacute vztah Adrianovy matky k sousedovi
DENIacuteK vznikne pravidelnyacutemi zaacutepisky o udaacutelostech a zaacutežitciacutech uplynuleacuteho dne může miacutet velkou dokumentaacuterniacute hodnotu je svědectviacutem o pisateli a době v niacutež žil Deniacutek však může byacutet i žaacutenr uměleckeacute proacutezy ndash autor formou deniacuteku vypraacuteviacute smyšlenyacute přiacuteběh jako např v knize Tajnyacute deniacutek Adriana Molea [edriena moulia] spisovatelky Sue Townsendoveacute [sju taunsndoveacute] a v jeho pokračovaacuteniacutech (např Hořkeacute zraacuteniacute Adriana Molea)
DIALOG je rozhovor dvou mluvčiacutech v literatuře rozhovor dvou postav Přiacutemou řečiacute v dialogu postav se v dramatu odviacutejiacute děj hry
DIVADELNIacute HRA kterou můžeme zhleacutednout v divadle maacute většinou svou literaacuterniacute předlohu ndash DRAMA V dramatu jsou uvedeny vystupujiacuteciacute postavy a jejich promluvy ndash dialogy Dramatickyacute text můžeme čiacutest ale je určen k předvaacuteděniacute přiacuteběhu na jevišti Mezi postavami dramatu dochaacuteziacute k dějoveacute zaacutepletce ndash k naacutezoroveacutemu střetu (konfliktu) Napětiacute mezi postavami se stupňuje a vrcholiacute prudkou změnou ndash jedna z postav prosadiacute svou pravdu na uacutekor protivniacuteka kteryacute je poražen Zaacutekladniacutemi žaacutenry dramatu jsou trageacutedie (přiacuteběh většinou končiacute smrtiacute hrdiny nebo jeho poniacuteženiacutem) a komedie veselohra (spory mezi postavami působiacute směšně tak jako např v Drdově hře Dalskabaacutety hřiacutešnaacute ves aneb Zapomenutyacute čert) Moderniacute činohra může obsahovat složky tragickeacute i komickeacute (v Čapkově dramatu RUR se schyluje k trageacutedii ale zaacutevěr vyzniacutevaacute optimisticky) V textu dramatu jsou i sceacutenickeacute poznaacutemky ktereacute vyjadřujiacute autorovu představu o pohybu postav na jevišti o jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute Drama je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a epika)
EPIKA je literaacuterniacute vypraacutevěniacute přiacuteběhu vypravěčem V ději přiacuteběhu vystupujiacute postavy a vypravěč je sleduje v jednotlivyacutech situaciacutech děje ndash vypraacuteviacute o tom co se stalo co postavy v minulosti zažily a jak jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute hodnotiacute Vypravěč s přiacuteběhem nesplyacutevaacute udržuje si vypravěčskyacute odstup a postavy a udaacutelosti hodnotiacute ze sveacuteho uacutehlu pohledu Postavy však takeacute mohou byacutet zobrazeny v přiacutemeacutem jednaacuteniacute ndash promlouvajiacute přiacutemou řečiacute v dialogu kteryacute je zachycen vypravěčem jako kdyby byl svědkem situace Epika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a drama)
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
8 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VyacutetahVyacutetah neboli konspekt představuje stručnyacute zhuštěnyacute obsah textuZaacutekladniacutem ciacutelem vyacutetahu je aby byl přehlednyacute aby v textu byla vyjaacutedřena nadřazenost a podřazenost např využitiacutem arabskyacutech nebo řiacutemskyacutech čiacuteslic malyacutech či velkyacutech piacutesmen abecedy zaacutevorekVe vyacutetahu převažuje jmenneacute vyjadřovaacuteniacute např 12 stol ndash naacuterůst moci mongolskyacutech chaacutenů postupneacutesjednocovaacuteniacute kmenů Ve 13 stol vznik jednotneacuteho staacutetu Zlataacute hordaZa každyacutem vyacutetahem musiacuteme bezpodmiacutenečně uveacutest citaci tj ze ktereacuteho diacutela byl pořiacutezen kdo je autorempřiacutepadně nakladatelstviacute a rok vydaacuteniacute např Vidman Ladislav Psaacuteno do kamene Praha Academia 1975s 130ndash131
ŽaacutedostŽaacutedost patřiacute mezi zaacutekladniacute uacutetvary administrativniacuteho stylu Jednaacute se o formu uacuteředniacuteho dopisu Obsahem je požadavek přaacuteniacute nebo prosba ktereacute jsou adresovaacuteny nějakeacute instituci Žaacutedost musiacute byacutet věcnaacute a vyacutestižnaacuteVybiacuteraacuteme zcela neutraacutelniacute jazykoveacute prostředky (= prostředky bez citoveacuteho zabarveniacute)Žaacutedost podobně jako jinyacute uacuteředniacute dopis musiacute miacutet ustaacutelenou obvyklou formu1 Zaacutehlaviacute ndash vlevo nahoře adresa přiacutejemce na praveacute straně uacuteplně nahoře datum pod niacutem adresa
odesiacutelatele (možno ji napsat až na zaacutevěr žaacutedosti)2 Vlastniacute text ndash přesneacute ale stručneacute vyjaacutedřeniacute obsahu žaacutedosti Vždy uvaacutediacuteme jen pravdiveacute uacutedaje3 Zaacutevěr ndash poděkovaacuteniacute za kladneacute vyřiacutezeniacute pozdrav čitelnyacute podpis přiacutepadně adresa (raziacutetko)
ŽivotopisŽivotopis věcně stručně a vyacutestižně zachycuje zaacutekladniacute uacutedaje a nejdůležitějšiacute skutečnosti o určiteacute osoběZpravidla sloužiacute jako přiacuteloha k žaacutedosti Musiacute obsahovat pravdiveacute informace Důležityacute je takeacute způsobzpracovaacuteniacute a formaacutelniacute uacutepravaV životopise se uvaacutediacutebull kontaktniacute uacutedajebull datum a miacutesto narozeniacute bydlištěbull (stav)bull vzdělaacuteniacutebull (přehled zaměstnaacuteniacute)
V životopise neuvaacutediacuteme sveacute subjektivniacute naacutezory Uvaacutediacuteme fakta ale nehodnotiacuteme je Životopis je předevšiacutemuacuteředniacute dokument
Co vše by měl obsahovat profesniacute životopisJmeacutenoKontaktniacute uacutedaje (adresa e-mail telefon)Narozen(a)StavVzdělaacuteniacute VŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute) SŠ (druh školy obor miacutesto rok ukončeniacute)
ZŠ (zaměřeniacute miacutesto rok ukončeniacute)Pracovniacute zkušenostiSchopnosti dovednostiOsobniacute zaacutejmyUacutespěchy oceněniacuteZdravotniacute stav
bull zaacutejmy a schopnostibull zdravotniacute stavbull zaacutejem o dalšiacute studium povolaacuteniacutebull dalšiacute uacutedaje podle toho k čemu je životopis určenbull datum vlastnoručniacute podpis
9 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VypravovaacuteniacutePři vypravovaacuteniacute se soustřediacuteme na udaacutelost kteraacute se stalaNejčastějšiacutem postupem je vypravovaacuteniacute v časoveacutem sledu tak jak za sebou udaacutelosti probiacutehaly Děj se vyviacutejiacuteplynule je přehlednyacuteDěj se může odehraacutevat i pozpaacutetku ndash retrospektivně Složitěji vypravovaneacute děje (přerušovaneacute liacutečeniacutem uacutevahou souběžneacute vypraacutevěniacute dvou dějů apod) najdeme v uměleckeacute literatuřePostup při vypravovaacuteniacute1 Uvedeniacute ndash otevřeniacute děje2 Rozviacutejeniacute děje ndash zaacutepletka3 Vyvrcholeniacute děje4 Rozuzleniacute děje zakončeniacuteK živosti vypravovaacuteniacute přispiacutevaacute volba jazykovyacutech a kompozičniacutech prostředků ndash dějovaacute slovesa čas přiacutetomnyacute miacutesto minuleacuteho přirovnaacuteniacute synonyma přiacutesloviacute užiacutevaacuteniacute prostředků spisovnyacutech a nespisovnyacutech zvolaacuteniacute přiacutemaacute řeč neuacuteplneacute věty jednočlenneacute věty kraacutetkeacute věty
10 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
Literaacuterniacute vyacutechovaSlovniacuteček pojmů z literaacuterniacute teorieALEGORIE teacutež JINOTAJ je v literatuře nebo vyacutetvarneacutem uměniacute smyslově naacutezornyacute obraz kteryacute vyjadřuje abstraktniacute vyacuteznam Např postavy bajek alegoricky zobrazujiacute určiteacute lidskeacute vlastnosti ndash vlk ztělesňuje zpupnost a agresivitu jeho fyzickaacute siacutela vyjadřuje moc beraacutenek představuje miacuternost a bezbrannost (tak jako v bajce Ivana Andrejeviče Krylova Vlk a beraacutenek) Podobnost mezi dvěma skutečnostmi nebo situacemi umožňuje aby obraz jedneacute srozumitelně vyjadřoval vyacuteznamy druheacute ndash zobrazeneacute chovaacuteniacute vlka vyjadřuje vlastnosti určityacutech lidiacute kteřiacute zneužiacutevajiacute svou fyzickou siacutelu nebo sveacute mocenskeacute postaveniacute ve společnosti V jineacute alegorickeacute situaci může postava vlka zobrazovat volnost a svobodu (jako v Ezopově bajce Blahobyt a obojek) Českou řeč alegoricky zobrazil maliacuteř Karel Svolinskyacute jako diacutevku s ratolestiacute
APOKRYF byl původně ciacuterkviacute neuznaacutevanyacute neoficiaacutelniacute doplněk Bible později se tak nazyacutevala dalšiacute zpracovaacuteniacute všeobecně znaacutemyacutech a společensky uznaacutevanyacutech děl (biblickyacutech baacutejnyacutech a pověsťovyacutech přiacuteběhů) v neoficiaacutelniacutem pojetiacute ktereacute postavu nebo celyacute jejiacute přiacuteběh jakoby přesadilo do jineacute společenskeacute situace většinou s komickyacutem vyzněniacutem V apokryfu Promeacutetheův trest Karel Čapek nově autorsky hodnotiacute mytickyacute přiacuteběh a vyacutesměšně kritizuje soudniacute moc a dalšiacute mechanismy moderniacute společnosti kteraacute kladnyacute pokrokovyacute čin může pomociacute svyacutech zaacutekonů zhodnotit jako zločin
APOSTROFA teacutež BAacuteSNICKEacute OSLOVENIacute je druhem personifikace Děti i dospěliacute oslovujiacute zviacuteřata aby i slovy vyjaacutedřili že je majiacute raacutedi Takeacute baacutesniacutek osloveniacutem věci zviacuteřete nebo nepřiacutetomneacuteho člověka vyjadřuje k oslovovaneacutemu citovyacute vztah a vytvaacuteřiacute atmosfeacuteru důvěry Např v baacutesni Josefa Kainara Kocourek děvčaacutetko apostrofuje zatoulaneacuteho kocourka a svěřuje se mu se svyacutem traacutepeniacutem takeacute hrdina přiacuteběhu Ivy Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů vypraacuteviacute o sveacutem dobrodružstviacute psu a oslovuje ho Karel Čapek ve Chvaacutele řeči českeacute apostrofuje naši mateřštinu A ještě musiacutem pochvaacutelit tebe tebe českaacute řeči jazyku z nejtěžšiacutech mezi všemi jazyku z nejbohatšiacutech všemi vyacuteznamy a odstiacuteny Apostrofa boha nebo světce je součaacutestiacute modlitby (Hospodine pomiluj ny)
AUTOBIOGRAFIE teacutež VLASTNIacute ŽIVOTOPIS je literaacuterniacute vypraacutevěniacute o vlastniacutem autorově životě Svůj životniacute přiacuteběh spisovatel uspořaacutedaacute tak aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře zajiacutemaveacute a přitom si zachovalo dokumentaacuterniacute hodnotu O sveacutem životě sportovců tak vypraacutevějiacute Dana a Emil Zaacutetopkovi nebo Jarmila Kratochviacutelovaacute (v čiacutetankoveacutem oddiacutelu Běh na dlouhou trať) Vypraacutevěniacute nebo baacuteseň však může obsahovat jen určiteacute informace o autorově životě pak jde o literaturu s prvky autobiografie (např poviacutedka Oty Pavla Jak jsme zahynuli na rybaacutech nebo poviacutedka Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
BAacuteJE teacutež MYacuteTUS je vypraacutevěnyacute přiacuteběh jehož hrdiny jsou pohanštiacute bohoveacute v ktereacute věřili lideacute z pradaacutevnyacutech dob V baacutejiacutech je zobrazen svět starověkyacutech kultur ndash např židovskeacute sumerskeacute starořeckeacute starořiacutemskeacute ndash jsou zdrojem poznaacuteniacute života ve starověku Myacutety ktereacute zobrazujiacute jak si daacutevniacute lideacute vyklaacutedali původ světa a člověka v jakaacute věřili božstva jak si představovali smysl života a smrti tvořiacute zaacuteklad MYTOLOGIE jako předchůdkyně filozofickeacuteho vyacutekladu světa Baacutejneacute přiacuteběhy bohů a lidiacute jsou součaacutestiacute světoveacuteho kulturniacuteho dědictviacute byly mnohokraacutet literaacuterně zpracovaacuteny u naacutes např Eduardem Petiškou (Stareacute řeckeacute baacuteje a pověsti Přiacuteběhy stareacuteho Izraele)
BAJKA je velmi staryacute žaacutenr založenyacute na alegorickeacutem zobrazovaacuteniacute Jde o kraacutetkyacute přiacuteběh psanyacute proacutezou nebo veršem v ktereacutem jeho postavy (zviacuteřata věci ale i postavy lidskeacute) ukazujiacute lidskeacute chovaacuteniacute řiacutezeneacute některou lidskou vlastnostiacute Zobrazenaacute situace velmi rychle spěje k rozuzleniacute to vyjadřuje kritiku nepěknyacutech vlastnostiacute a odsudek nemravnosti Většina bajek vyslovuje kritickeacute poznaacuteniacute přiacutemo v tzv naučeniacute jako např Krylovova bajka Vlk a beraacutenek nebo bajka Josefa Bruknera O lišce a čaacutepu
BAacuteSNICKYacute PŘIacuteVLASTEK teacutež EPITETON zdůrazňuje vlastnost zobrazeneacute skutečnosti kterou bychom si jinak nemuseli uvědomit Např v pohaacutedce nenastane jen den ale biacutelyacute den princova cesta nevede jen lesem ale černyacutem lesem Baacutesnickyacute přiacutevlastek skryteacute vlastnosti zjevně pojmenovaacutevaacute a tiacutem naacutem je leacutepe ukazuje a hodnotiacute Často chce autor epitetem vyjaacutedřit sveacute originaacutelniacute hodnoceniacute nějakeacute skutečnosti např baacutesniacutek Karel Hlavaacuteček pojmenoval vzduch plnyacute mlhy jako sklivyacute vzduch mleacutečně zkalenyacute a měsiacutečniacute svit jako vlhkou zaacuteři (v baacutesni Noc v ulici) Baacutesnickyacute přiacutevlastek ukazuje i všedniacute skutečnost zcela nově pro čtenaacuteře překvapivě odkryacutevaacute jejiacute kraacutesu
11 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
BIOGRAFIE teacutež ŽIVOTOPIS je vypraacutevěniacute o životě skutečneacute osobnosti ndash např vyacuteznačneacuteho umělce vědce staacutetniacuteka sportovce V biografickeacutem romaacutenu nebo poviacutedce spisovatel obraz života vybraneacute osobnosti ukazuje na pozadiacute obrazu doby zachycuje konkreacutetniacute udaacutelosti i společenskou atmosfeacuteru Obraz osobnosti dotvaacuteřiacute smyšlenyacutemi situacemi a detaily aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře poutaveacute Např Miloš Vaacuteclav Kratochviacutel v romaacutenu o Janu Husovi Mistr Jan nebo Karel Schulz v romaacutenu o Michelangelovi Buonarrotim Kaacutemen a bolest Když autor biografie dbaacute na věrneacute dokumentaacuterniacute zachyceniacute života osobnosti pak piacuteše literaturu faktu jako např Miroslav Kvaacuteč treneacuter atletky Jarmily Kratochviacuteloveacute v kapitolaacutech jejich společneacute knihy Čekaacuteniacute
CESTOPIS přinaacutešiacute čtenaacuteři zeměpisneacute poznatky ale kromě popisu ciziacutech zemiacute může obsahovat i vypraacutevěniacute o zaacutežitciacutech daleko od domova v prostřediacute s jinyacutemi kulturniacutemi zvyklostmi U naacutes jsou snad nejznaacutemějšiacute cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřiacuteho Hanzelky Cestopis uměleckyacute vypoviacutedaacute předevšiacutem o subjektivniacutem vlastniacutem autorově vniacutemaacuteniacute prožitku a hodnoceniacute ciziacute kultury vede čtenaacuteře k zamyšleniacute i nad životniacutem stylem doma nad probleacutemy života vůbec (srov Karel Čapek Anglickeacute listy Vyacutelet do Španěl) Cestopis může byacutet i fantastickyacute a popisovat smyšleneacute země např zemi obrů nebo ušlechtilyacutech koniacute v Gulliverovyacutech cestaacutech Jonathana [džonetna] Swifta
CITAacuteT teacutež CITACE je doslovně převzatyacute uacuteryvek textu jineacuteho diacutela autor tak vytvaacuteřiacute vyacuteznamovyacute vztah mezi oběma texty Např v Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute je citovaacuten uacuteryvek choraacutelu Svatyacute Vaacuteclave v romaacutenu Karla Schulze Kaacutemen a bolest je citace Stareacuteho zaacutekona
DĚJ v literaacuterniacutem přiacuteběhu probiacutehaacute buď jako ve skutečnosti ndash udaacutelosti jsou uspořaacutedaacuteny od minulosti k budoucnosti (např děj v pohaacutedkaacutech) jednotliveacute udaacutelosti jsou většinou spojeny přiacutečinně ndash z předchoziacute udaacutelosti kteraacute je přiacutečinou teacute naacutesledujiacuteciacute vyplyacutevaacute dalšiacute jako jejiacute důsledek anebo mohou byacutet řazeny jinak ndash nejdřiacuteve je ukaacutezaacuteno kam děj dospěl a teprve pak se čtenaacuteř dozviacute co tomu předchaacutezelo takoveacute uspořaacutedaacuteniacute děje se nazyacutevaacute retrospektiva (pohled zpět) Najdeme ji např detektivkaacutech ale i v poviacutedce Aleny Santaroveacute Kaacuteťa Katrin Katynka v ktereacute jejiacute hrdinka piacuteše o předchoziacutech udaacutelostech v dopise rodičům a přiacutetelkyni Děj hlavniacute může byacutet doprovaacutezen dějem vedlejšiacutem např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea [edriena moulia] je hlavniacute děj (Adrianovy vztahy k rodičům k babičce ke spolužačce do niacutež je zamilovaacuten k dalšiacutem spolužaacutekům) doplněn vedlejšiacutem dějem zobrazujiacuteciacutem mimomanželskyacute vztah Adrianovy matky k sousedovi
DENIacuteK vznikne pravidelnyacutemi zaacutepisky o udaacutelostech a zaacutežitciacutech uplynuleacuteho dne může miacutet velkou dokumentaacuterniacute hodnotu je svědectviacutem o pisateli a době v niacutež žil Deniacutek však může byacutet i žaacutenr uměleckeacute proacutezy ndash autor formou deniacuteku vypraacuteviacute smyšlenyacute přiacuteběh jako např v knize Tajnyacute deniacutek Adriana Molea [edriena moulia] spisovatelky Sue Townsendoveacute [sju taunsndoveacute] a v jeho pokračovaacuteniacutech (např Hořkeacute zraacuteniacute Adriana Molea)
DIALOG je rozhovor dvou mluvčiacutech v literatuře rozhovor dvou postav Přiacutemou řečiacute v dialogu postav se v dramatu odviacutejiacute děj hry
DIVADELNIacute HRA kterou můžeme zhleacutednout v divadle maacute většinou svou literaacuterniacute předlohu ndash DRAMA V dramatu jsou uvedeny vystupujiacuteciacute postavy a jejich promluvy ndash dialogy Dramatickyacute text můžeme čiacutest ale je určen k předvaacuteděniacute přiacuteběhu na jevišti Mezi postavami dramatu dochaacuteziacute k dějoveacute zaacutepletce ndash k naacutezoroveacutemu střetu (konfliktu) Napětiacute mezi postavami se stupňuje a vrcholiacute prudkou změnou ndash jedna z postav prosadiacute svou pravdu na uacutekor protivniacuteka kteryacute je poražen Zaacutekladniacutemi žaacutenry dramatu jsou trageacutedie (přiacuteběh většinou končiacute smrtiacute hrdiny nebo jeho poniacuteženiacutem) a komedie veselohra (spory mezi postavami působiacute směšně tak jako např v Drdově hře Dalskabaacutety hřiacutešnaacute ves aneb Zapomenutyacute čert) Moderniacute činohra může obsahovat složky tragickeacute i komickeacute (v Čapkově dramatu RUR se schyluje k trageacutedii ale zaacutevěr vyzniacutevaacute optimisticky) V textu dramatu jsou i sceacutenickeacute poznaacutemky ktereacute vyjadřujiacute autorovu představu o pohybu postav na jevišti o jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute Drama je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a epika)
EPIKA je literaacuterniacute vypraacutevěniacute přiacuteběhu vypravěčem V ději přiacuteběhu vystupujiacute postavy a vypravěč je sleduje v jednotlivyacutech situaciacutech děje ndash vypraacuteviacute o tom co se stalo co postavy v minulosti zažily a jak jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute hodnotiacute Vypravěč s přiacuteběhem nesplyacutevaacute udržuje si vypravěčskyacute odstup a postavy a udaacutelosti hodnotiacute ze sveacuteho uacutehlu pohledu Postavy však takeacute mohou byacutet zobrazeny v přiacutemeacutem jednaacuteniacute ndash promlouvajiacute přiacutemou řečiacute v dialogu kteryacute je zachycen vypravěčem jako kdyby byl svědkem situace Epika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a drama)
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
9 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
KOMUNIKACE A SLOH
VypravovaacuteniacutePři vypravovaacuteniacute se soustřediacuteme na udaacutelost kteraacute se stalaNejčastějšiacutem postupem je vypravovaacuteniacute v časoveacutem sledu tak jak za sebou udaacutelosti probiacutehaly Děj se vyviacutejiacuteplynule je přehlednyacuteDěj se může odehraacutevat i pozpaacutetku ndash retrospektivně Složitěji vypravovaneacute děje (přerušovaneacute liacutečeniacutem uacutevahou souběžneacute vypraacutevěniacute dvou dějů apod) najdeme v uměleckeacute literatuřePostup při vypravovaacuteniacute1 Uvedeniacute ndash otevřeniacute děje2 Rozviacutejeniacute děje ndash zaacutepletka3 Vyvrcholeniacute děje4 Rozuzleniacute děje zakončeniacuteK živosti vypravovaacuteniacute přispiacutevaacute volba jazykovyacutech a kompozičniacutech prostředků ndash dějovaacute slovesa čas přiacutetomnyacute miacutesto minuleacuteho přirovnaacuteniacute synonyma přiacutesloviacute užiacutevaacuteniacute prostředků spisovnyacutech a nespisovnyacutech zvolaacuteniacute přiacutemaacute řeč neuacuteplneacute věty jednočlenneacute věty kraacutetkeacute věty
10 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
Literaacuterniacute vyacutechovaSlovniacuteček pojmů z literaacuterniacute teorieALEGORIE teacutež JINOTAJ je v literatuře nebo vyacutetvarneacutem uměniacute smyslově naacutezornyacute obraz kteryacute vyjadřuje abstraktniacute vyacuteznam Např postavy bajek alegoricky zobrazujiacute určiteacute lidskeacute vlastnosti ndash vlk ztělesňuje zpupnost a agresivitu jeho fyzickaacute siacutela vyjadřuje moc beraacutenek představuje miacuternost a bezbrannost (tak jako v bajce Ivana Andrejeviče Krylova Vlk a beraacutenek) Podobnost mezi dvěma skutečnostmi nebo situacemi umožňuje aby obraz jedneacute srozumitelně vyjadřoval vyacuteznamy druheacute ndash zobrazeneacute chovaacuteniacute vlka vyjadřuje vlastnosti určityacutech lidiacute kteřiacute zneužiacutevajiacute svou fyzickou siacutelu nebo sveacute mocenskeacute postaveniacute ve společnosti V jineacute alegorickeacute situaci může postava vlka zobrazovat volnost a svobodu (jako v Ezopově bajce Blahobyt a obojek) Českou řeč alegoricky zobrazil maliacuteř Karel Svolinskyacute jako diacutevku s ratolestiacute
APOKRYF byl původně ciacuterkviacute neuznaacutevanyacute neoficiaacutelniacute doplněk Bible později se tak nazyacutevala dalšiacute zpracovaacuteniacute všeobecně znaacutemyacutech a společensky uznaacutevanyacutech děl (biblickyacutech baacutejnyacutech a pověsťovyacutech přiacuteběhů) v neoficiaacutelniacutem pojetiacute ktereacute postavu nebo celyacute jejiacute přiacuteběh jakoby přesadilo do jineacute společenskeacute situace většinou s komickyacutem vyzněniacutem V apokryfu Promeacutetheův trest Karel Čapek nově autorsky hodnotiacute mytickyacute přiacuteběh a vyacutesměšně kritizuje soudniacute moc a dalšiacute mechanismy moderniacute společnosti kteraacute kladnyacute pokrokovyacute čin může pomociacute svyacutech zaacutekonů zhodnotit jako zločin
APOSTROFA teacutež BAacuteSNICKEacute OSLOVENIacute je druhem personifikace Děti i dospěliacute oslovujiacute zviacuteřata aby i slovy vyjaacutedřili že je majiacute raacutedi Takeacute baacutesniacutek osloveniacutem věci zviacuteřete nebo nepřiacutetomneacuteho člověka vyjadřuje k oslovovaneacutemu citovyacute vztah a vytvaacuteřiacute atmosfeacuteru důvěry Např v baacutesni Josefa Kainara Kocourek děvčaacutetko apostrofuje zatoulaneacuteho kocourka a svěřuje se mu se svyacutem traacutepeniacutem takeacute hrdina přiacuteběhu Ivy Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů vypraacuteviacute o sveacutem dobrodružstviacute psu a oslovuje ho Karel Čapek ve Chvaacutele řeči českeacute apostrofuje naši mateřštinu A ještě musiacutem pochvaacutelit tebe tebe českaacute řeči jazyku z nejtěžšiacutech mezi všemi jazyku z nejbohatšiacutech všemi vyacuteznamy a odstiacuteny Apostrofa boha nebo světce je součaacutestiacute modlitby (Hospodine pomiluj ny)
AUTOBIOGRAFIE teacutež VLASTNIacute ŽIVOTOPIS je literaacuterniacute vypraacutevěniacute o vlastniacutem autorově životě Svůj životniacute přiacuteběh spisovatel uspořaacutedaacute tak aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře zajiacutemaveacute a přitom si zachovalo dokumentaacuterniacute hodnotu O sveacutem životě sportovců tak vypraacutevějiacute Dana a Emil Zaacutetopkovi nebo Jarmila Kratochviacutelovaacute (v čiacutetankoveacutem oddiacutelu Běh na dlouhou trať) Vypraacutevěniacute nebo baacuteseň však může obsahovat jen určiteacute informace o autorově životě pak jde o literaturu s prvky autobiografie (např poviacutedka Oty Pavla Jak jsme zahynuli na rybaacutech nebo poviacutedka Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
BAacuteJE teacutež MYacuteTUS je vypraacutevěnyacute přiacuteběh jehož hrdiny jsou pohanštiacute bohoveacute v ktereacute věřili lideacute z pradaacutevnyacutech dob V baacutejiacutech je zobrazen svět starověkyacutech kultur ndash např židovskeacute sumerskeacute starořeckeacute starořiacutemskeacute ndash jsou zdrojem poznaacuteniacute života ve starověku Myacutety ktereacute zobrazujiacute jak si daacutevniacute lideacute vyklaacutedali původ světa a člověka v jakaacute věřili božstva jak si představovali smysl života a smrti tvořiacute zaacuteklad MYTOLOGIE jako předchůdkyně filozofickeacuteho vyacutekladu světa Baacutejneacute přiacuteběhy bohů a lidiacute jsou součaacutestiacute světoveacuteho kulturniacuteho dědictviacute byly mnohokraacutet literaacuterně zpracovaacuteny u naacutes např Eduardem Petiškou (Stareacute řeckeacute baacuteje a pověsti Přiacuteběhy stareacuteho Izraele)
BAJKA je velmi staryacute žaacutenr založenyacute na alegorickeacutem zobrazovaacuteniacute Jde o kraacutetkyacute přiacuteběh psanyacute proacutezou nebo veršem v ktereacutem jeho postavy (zviacuteřata věci ale i postavy lidskeacute) ukazujiacute lidskeacute chovaacuteniacute řiacutezeneacute některou lidskou vlastnostiacute Zobrazenaacute situace velmi rychle spěje k rozuzleniacute to vyjadřuje kritiku nepěknyacutech vlastnostiacute a odsudek nemravnosti Většina bajek vyslovuje kritickeacute poznaacuteniacute přiacutemo v tzv naučeniacute jako např Krylovova bajka Vlk a beraacutenek nebo bajka Josefa Bruknera O lišce a čaacutepu
BAacuteSNICKYacute PŘIacuteVLASTEK teacutež EPITETON zdůrazňuje vlastnost zobrazeneacute skutečnosti kterou bychom si jinak nemuseli uvědomit Např v pohaacutedce nenastane jen den ale biacutelyacute den princova cesta nevede jen lesem ale černyacutem lesem Baacutesnickyacute přiacutevlastek skryteacute vlastnosti zjevně pojmenovaacutevaacute a tiacutem naacutem je leacutepe ukazuje a hodnotiacute Často chce autor epitetem vyjaacutedřit sveacute originaacutelniacute hodnoceniacute nějakeacute skutečnosti např baacutesniacutek Karel Hlavaacuteček pojmenoval vzduch plnyacute mlhy jako sklivyacute vzduch mleacutečně zkalenyacute a měsiacutečniacute svit jako vlhkou zaacuteři (v baacutesni Noc v ulici) Baacutesnickyacute přiacutevlastek ukazuje i všedniacute skutečnost zcela nově pro čtenaacuteře překvapivě odkryacutevaacute jejiacute kraacutesu
11 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
BIOGRAFIE teacutež ŽIVOTOPIS je vypraacutevěniacute o životě skutečneacute osobnosti ndash např vyacuteznačneacuteho umělce vědce staacutetniacuteka sportovce V biografickeacutem romaacutenu nebo poviacutedce spisovatel obraz života vybraneacute osobnosti ukazuje na pozadiacute obrazu doby zachycuje konkreacutetniacute udaacutelosti i společenskou atmosfeacuteru Obraz osobnosti dotvaacuteřiacute smyšlenyacutemi situacemi a detaily aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře poutaveacute Např Miloš Vaacuteclav Kratochviacutel v romaacutenu o Janu Husovi Mistr Jan nebo Karel Schulz v romaacutenu o Michelangelovi Buonarrotim Kaacutemen a bolest Když autor biografie dbaacute na věrneacute dokumentaacuterniacute zachyceniacute života osobnosti pak piacuteše literaturu faktu jako např Miroslav Kvaacuteč treneacuter atletky Jarmily Kratochviacuteloveacute v kapitolaacutech jejich společneacute knihy Čekaacuteniacute
CESTOPIS přinaacutešiacute čtenaacuteři zeměpisneacute poznatky ale kromě popisu ciziacutech zemiacute může obsahovat i vypraacutevěniacute o zaacutežitciacutech daleko od domova v prostřediacute s jinyacutemi kulturniacutemi zvyklostmi U naacutes jsou snad nejznaacutemějšiacute cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřiacuteho Hanzelky Cestopis uměleckyacute vypoviacutedaacute předevšiacutem o subjektivniacutem vlastniacutem autorově vniacutemaacuteniacute prožitku a hodnoceniacute ciziacute kultury vede čtenaacuteře k zamyšleniacute i nad životniacutem stylem doma nad probleacutemy života vůbec (srov Karel Čapek Anglickeacute listy Vyacutelet do Španěl) Cestopis může byacutet i fantastickyacute a popisovat smyšleneacute země např zemi obrů nebo ušlechtilyacutech koniacute v Gulliverovyacutech cestaacutech Jonathana [džonetna] Swifta
CITAacuteT teacutež CITACE je doslovně převzatyacute uacuteryvek textu jineacuteho diacutela autor tak vytvaacuteřiacute vyacuteznamovyacute vztah mezi oběma texty Např v Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute je citovaacuten uacuteryvek choraacutelu Svatyacute Vaacuteclave v romaacutenu Karla Schulze Kaacutemen a bolest je citace Stareacuteho zaacutekona
DĚJ v literaacuterniacutem přiacuteběhu probiacutehaacute buď jako ve skutečnosti ndash udaacutelosti jsou uspořaacutedaacuteny od minulosti k budoucnosti (např děj v pohaacutedkaacutech) jednotliveacute udaacutelosti jsou většinou spojeny přiacutečinně ndash z předchoziacute udaacutelosti kteraacute je přiacutečinou teacute naacutesledujiacuteciacute vyplyacutevaacute dalšiacute jako jejiacute důsledek anebo mohou byacutet řazeny jinak ndash nejdřiacuteve je ukaacutezaacuteno kam děj dospěl a teprve pak se čtenaacuteř dozviacute co tomu předchaacutezelo takoveacute uspořaacutedaacuteniacute děje se nazyacutevaacute retrospektiva (pohled zpět) Najdeme ji např detektivkaacutech ale i v poviacutedce Aleny Santaroveacute Kaacuteťa Katrin Katynka v ktereacute jejiacute hrdinka piacuteše o předchoziacutech udaacutelostech v dopise rodičům a přiacutetelkyni Děj hlavniacute může byacutet doprovaacutezen dějem vedlejšiacutem např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea [edriena moulia] je hlavniacute děj (Adrianovy vztahy k rodičům k babičce ke spolužačce do niacutež je zamilovaacuten k dalšiacutem spolužaacutekům) doplněn vedlejšiacutem dějem zobrazujiacuteciacutem mimomanželskyacute vztah Adrianovy matky k sousedovi
DENIacuteK vznikne pravidelnyacutemi zaacutepisky o udaacutelostech a zaacutežitciacutech uplynuleacuteho dne může miacutet velkou dokumentaacuterniacute hodnotu je svědectviacutem o pisateli a době v niacutež žil Deniacutek však může byacutet i žaacutenr uměleckeacute proacutezy ndash autor formou deniacuteku vypraacuteviacute smyšlenyacute přiacuteběh jako např v knize Tajnyacute deniacutek Adriana Molea [edriena moulia] spisovatelky Sue Townsendoveacute [sju taunsndoveacute] a v jeho pokračovaacuteniacutech (např Hořkeacute zraacuteniacute Adriana Molea)
DIALOG je rozhovor dvou mluvčiacutech v literatuře rozhovor dvou postav Přiacutemou řečiacute v dialogu postav se v dramatu odviacutejiacute děj hry
DIVADELNIacute HRA kterou můžeme zhleacutednout v divadle maacute většinou svou literaacuterniacute předlohu ndash DRAMA V dramatu jsou uvedeny vystupujiacuteciacute postavy a jejich promluvy ndash dialogy Dramatickyacute text můžeme čiacutest ale je určen k předvaacuteděniacute přiacuteběhu na jevišti Mezi postavami dramatu dochaacuteziacute k dějoveacute zaacutepletce ndash k naacutezoroveacutemu střetu (konfliktu) Napětiacute mezi postavami se stupňuje a vrcholiacute prudkou změnou ndash jedna z postav prosadiacute svou pravdu na uacutekor protivniacuteka kteryacute je poražen Zaacutekladniacutemi žaacutenry dramatu jsou trageacutedie (přiacuteběh většinou končiacute smrtiacute hrdiny nebo jeho poniacuteženiacutem) a komedie veselohra (spory mezi postavami působiacute směšně tak jako např v Drdově hře Dalskabaacutety hřiacutešnaacute ves aneb Zapomenutyacute čert) Moderniacute činohra může obsahovat složky tragickeacute i komickeacute (v Čapkově dramatu RUR se schyluje k trageacutedii ale zaacutevěr vyzniacutevaacute optimisticky) V textu dramatu jsou i sceacutenickeacute poznaacutemky ktereacute vyjadřujiacute autorovu představu o pohybu postav na jevišti o jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute Drama je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a epika)
EPIKA je literaacuterniacute vypraacutevěniacute přiacuteběhu vypravěčem V ději přiacuteběhu vystupujiacute postavy a vypravěč je sleduje v jednotlivyacutech situaciacutech děje ndash vypraacuteviacute o tom co se stalo co postavy v minulosti zažily a jak jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute hodnotiacute Vypravěč s přiacuteběhem nesplyacutevaacute udržuje si vypravěčskyacute odstup a postavy a udaacutelosti hodnotiacute ze sveacuteho uacutehlu pohledu Postavy však takeacute mohou byacutet zobrazeny v přiacutemeacutem jednaacuteniacute ndash promlouvajiacute přiacutemou řečiacute v dialogu kteryacute je zachycen vypravěčem jako kdyby byl svědkem situace Epika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a drama)
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
10 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
Literaacuterniacute vyacutechovaSlovniacuteček pojmů z literaacuterniacute teorieALEGORIE teacutež JINOTAJ je v literatuře nebo vyacutetvarneacutem uměniacute smyslově naacutezornyacute obraz kteryacute vyjadřuje abstraktniacute vyacuteznam Např postavy bajek alegoricky zobrazujiacute určiteacute lidskeacute vlastnosti ndash vlk ztělesňuje zpupnost a agresivitu jeho fyzickaacute siacutela vyjadřuje moc beraacutenek představuje miacuternost a bezbrannost (tak jako v bajce Ivana Andrejeviče Krylova Vlk a beraacutenek) Podobnost mezi dvěma skutečnostmi nebo situacemi umožňuje aby obraz jedneacute srozumitelně vyjadřoval vyacuteznamy druheacute ndash zobrazeneacute chovaacuteniacute vlka vyjadřuje vlastnosti určityacutech lidiacute kteřiacute zneužiacutevajiacute svou fyzickou siacutelu nebo sveacute mocenskeacute postaveniacute ve společnosti V jineacute alegorickeacute situaci může postava vlka zobrazovat volnost a svobodu (jako v Ezopově bajce Blahobyt a obojek) Českou řeč alegoricky zobrazil maliacuteř Karel Svolinskyacute jako diacutevku s ratolestiacute
APOKRYF byl původně ciacuterkviacute neuznaacutevanyacute neoficiaacutelniacute doplněk Bible později se tak nazyacutevala dalšiacute zpracovaacuteniacute všeobecně znaacutemyacutech a společensky uznaacutevanyacutech děl (biblickyacutech baacutejnyacutech a pověsťovyacutech přiacuteběhů) v neoficiaacutelniacutem pojetiacute ktereacute postavu nebo celyacute jejiacute přiacuteběh jakoby přesadilo do jineacute společenskeacute situace většinou s komickyacutem vyzněniacutem V apokryfu Promeacutetheův trest Karel Čapek nově autorsky hodnotiacute mytickyacute přiacuteběh a vyacutesměšně kritizuje soudniacute moc a dalšiacute mechanismy moderniacute společnosti kteraacute kladnyacute pokrokovyacute čin může pomociacute svyacutech zaacutekonů zhodnotit jako zločin
APOSTROFA teacutež BAacuteSNICKEacute OSLOVENIacute je druhem personifikace Děti i dospěliacute oslovujiacute zviacuteřata aby i slovy vyjaacutedřili že je majiacute raacutedi Takeacute baacutesniacutek osloveniacutem věci zviacuteřete nebo nepřiacutetomneacuteho člověka vyjadřuje k oslovovaneacutemu citovyacute vztah a vytvaacuteřiacute atmosfeacuteru důvěry Např v baacutesni Josefa Kainara Kocourek děvčaacutetko apostrofuje zatoulaneacuteho kocourka a svěřuje se mu se svyacutem traacutepeniacutem takeacute hrdina přiacuteběhu Ivy Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů vypraacuteviacute o sveacutem dobrodružstviacute psu a oslovuje ho Karel Čapek ve Chvaacutele řeči českeacute apostrofuje naši mateřštinu A ještě musiacutem pochvaacutelit tebe tebe českaacute řeči jazyku z nejtěžšiacutech mezi všemi jazyku z nejbohatšiacutech všemi vyacuteznamy a odstiacuteny Apostrofa boha nebo světce je součaacutestiacute modlitby (Hospodine pomiluj ny)
AUTOBIOGRAFIE teacutež VLASTNIacute ŽIVOTOPIS je literaacuterniacute vypraacutevěniacute o vlastniacutem autorově životě Svůj životniacute přiacuteběh spisovatel uspořaacutedaacute tak aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře zajiacutemaveacute a přitom si zachovalo dokumentaacuterniacute hodnotu O sveacutem životě sportovců tak vypraacutevějiacute Dana a Emil Zaacutetopkovi nebo Jarmila Kratochviacutelovaacute (v čiacutetankoveacutem oddiacutelu Běh na dlouhou trať) Vypraacutevěniacute nebo baacuteseň však může obsahovat jen určiteacute informace o autorově životě pak jde o literaturu s prvky autobiografie (např poviacutedka Oty Pavla Jak jsme zahynuli na rybaacutech nebo poviacutedka Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
BAacuteJE teacutež MYacuteTUS je vypraacutevěnyacute přiacuteběh jehož hrdiny jsou pohanštiacute bohoveacute v ktereacute věřili lideacute z pradaacutevnyacutech dob V baacutejiacutech je zobrazen svět starověkyacutech kultur ndash např židovskeacute sumerskeacute starořeckeacute starořiacutemskeacute ndash jsou zdrojem poznaacuteniacute života ve starověku Myacutety ktereacute zobrazujiacute jak si daacutevniacute lideacute vyklaacutedali původ světa a člověka v jakaacute věřili božstva jak si představovali smysl života a smrti tvořiacute zaacuteklad MYTOLOGIE jako předchůdkyně filozofickeacuteho vyacutekladu světa Baacutejneacute přiacuteběhy bohů a lidiacute jsou součaacutestiacute světoveacuteho kulturniacuteho dědictviacute byly mnohokraacutet literaacuterně zpracovaacuteny u naacutes např Eduardem Petiškou (Stareacute řeckeacute baacuteje a pověsti Přiacuteběhy stareacuteho Izraele)
BAJKA je velmi staryacute žaacutenr založenyacute na alegorickeacutem zobrazovaacuteniacute Jde o kraacutetkyacute přiacuteběh psanyacute proacutezou nebo veršem v ktereacutem jeho postavy (zviacuteřata věci ale i postavy lidskeacute) ukazujiacute lidskeacute chovaacuteniacute řiacutezeneacute některou lidskou vlastnostiacute Zobrazenaacute situace velmi rychle spěje k rozuzleniacute to vyjadřuje kritiku nepěknyacutech vlastnostiacute a odsudek nemravnosti Většina bajek vyslovuje kritickeacute poznaacuteniacute přiacutemo v tzv naučeniacute jako např Krylovova bajka Vlk a beraacutenek nebo bajka Josefa Bruknera O lišce a čaacutepu
BAacuteSNICKYacute PŘIacuteVLASTEK teacutež EPITETON zdůrazňuje vlastnost zobrazeneacute skutečnosti kterou bychom si jinak nemuseli uvědomit Např v pohaacutedce nenastane jen den ale biacutelyacute den princova cesta nevede jen lesem ale černyacutem lesem Baacutesnickyacute přiacutevlastek skryteacute vlastnosti zjevně pojmenovaacutevaacute a tiacutem naacutem je leacutepe ukazuje a hodnotiacute Často chce autor epitetem vyjaacutedřit sveacute originaacutelniacute hodnoceniacute nějakeacute skutečnosti např baacutesniacutek Karel Hlavaacuteček pojmenoval vzduch plnyacute mlhy jako sklivyacute vzduch mleacutečně zkalenyacute a měsiacutečniacute svit jako vlhkou zaacuteři (v baacutesni Noc v ulici) Baacutesnickyacute přiacutevlastek ukazuje i všedniacute skutečnost zcela nově pro čtenaacuteře překvapivě odkryacutevaacute jejiacute kraacutesu
11 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
BIOGRAFIE teacutež ŽIVOTOPIS je vypraacutevěniacute o životě skutečneacute osobnosti ndash např vyacuteznačneacuteho umělce vědce staacutetniacuteka sportovce V biografickeacutem romaacutenu nebo poviacutedce spisovatel obraz života vybraneacute osobnosti ukazuje na pozadiacute obrazu doby zachycuje konkreacutetniacute udaacutelosti i společenskou atmosfeacuteru Obraz osobnosti dotvaacuteřiacute smyšlenyacutemi situacemi a detaily aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře poutaveacute Např Miloš Vaacuteclav Kratochviacutel v romaacutenu o Janu Husovi Mistr Jan nebo Karel Schulz v romaacutenu o Michelangelovi Buonarrotim Kaacutemen a bolest Když autor biografie dbaacute na věrneacute dokumentaacuterniacute zachyceniacute života osobnosti pak piacuteše literaturu faktu jako např Miroslav Kvaacuteč treneacuter atletky Jarmily Kratochviacuteloveacute v kapitolaacutech jejich společneacute knihy Čekaacuteniacute
CESTOPIS přinaacutešiacute čtenaacuteři zeměpisneacute poznatky ale kromě popisu ciziacutech zemiacute může obsahovat i vypraacutevěniacute o zaacutežitciacutech daleko od domova v prostřediacute s jinyacutemi kulturniacutemi zvyklostmi U naacutes jsou snad nejznaacutemějšiacute cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřiacuteho Hanzelky Cestopis uměleckyacute vypoviacutedaacute předevšiacutem o subjektivniacutem vlastniacutem autorově vniacutemaacuteniacute prožitku a hodnoceniacute ciziacute kultury vede čtenaacuteře k zamyšleniacute i nad životniacutem stylem doma nad probleacutemy života vůbec (srov Karel Čapek Anglickeacute listy Vyacutelet do Španěl) Cestopis může byacutet i fantastickyacute a popisovat smyšleneacute země např zemi obrů nebo ušlechtilyacutech koniacute v Gulliverovyacutech cestaacutech Jonathana [džonetna] Swifta
CITAacuteT teacutež CITACE je doslovně převzatyacute uacuteryvek textu jineacuteho diacutela autor tak vytvaacuteřiacute vyacuteznamovyacute vztah mezi oběma texty Např v Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute je citovaacuten uacuteryvek choraacutelu Svatyacute Vaacuteclave v romaacutenu Karla Schulze Kaacutemen a bolest je citace Stareacuteho zaacutekona
DĚJ v literaacuterniacutem přiacuteběhu probiacutehaacute buď jako ve skutečnosti ndash udaacutelosti jsou uspořaacutedaacuteny od minulosti k budoucnosti (např děj v pohaacutedkaacutech) jednotliveacute udaacutelosti jsou většinou spojeny přiacutečinně ndash z předchoziacute udaacutelosti kteraacute je přiacutečinou teacute naacutesledujiacuteciacute vyplyacutevaacute dalšiacute jako jejiacute důsledek anebo mohou byacutet řazeny jinak ndash nejdřiacuteve je ukaacutezaacuteno kam děj dospěl a teprve pak se čtenaacuteř dozviacute co tomu předchaacutezelo takoveacute uspořaacutedaacuteniacute děje se nazyacutevaacute retrospektiva (pohled zpět) Najdeme ji např detektivkaacutech ale i v poviacutedce Aleny Santaroveacute Kaacuteťa Katrin Katynka v ktereacute jejiacute hrdinka piacuteše o předchoziacutech udaacutelostech v dopise rodičům a přiacutetelkyni Děj hlavniacute může byacutet doprovaacutezen dějem vedlejšiacutem např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea [edriena moulia] je hlavniacute děj (Adrianovy vztahy k rodičům k babičce ke spolužačce do niacutež je zamilovaacuten k dalšiacutem spolužaacutekům) doplněn vedlejšiacutem dějem zobrazujiacuteciacutem mimomanželskyacute vztah Adrianovy matky k sousedovi
DENIacuteK vznikne pravidelnyacutemi zaacutepisky o udaacutelostech a zaacutežitciacutech uplynuleacuteho dne může miacutet velkou dokumentaacuterniacute hodnotu je svědectviacutem o pisateli a době v niacutež žil Deniacutek však může byacutet i žaacutenr uměleckeacute proacutezy ndash autor formou deniacuteku vypraacuteviacute smyšlenyacute přiacuteběh jako např v knize Tajnyacute deniacutek Adriana Molea [edriena moulia] spisovatelky Sue Townsendoveacute [sju taunsndoveacute] a v jeho pokračovaacuteniacutech (např Hořkeacute zraacuteniacute Adriana Molea)
DIALOG je rozhovor dvou mluvčiacutech v literatuře rozhovor dvou postav Přiacutemou řečiacute v dialogu postav se v dramatu odviacutejiacute děj hry
DIVADELNIacute HRA kterou můžeme zhleacutednout v divadle maacute většinou svou literaacuterniacute předlohu ndash DRAMA V dramatu jsou uvedeny vystupujiacuteciacute postavy a jejich promluvy ndash dialogy Dramatickyacute text můžeme čiacutest ale je určen k předvaacuteděniacute přiacuteběhu na jevišti Mezi postavami dramatu dochaacuteziacute k dějoveacute zaacutepletce ndash k naacutezoroveacutemu střetu (konfliktu) Napětiacute mezi postavami se stupňuje a vrcholiacute prudkou změnou ndash jedna z postav prosadiacute svou pravdu na uacutekor protivniacuteka kteryacute je poražen Zaacutekladniacutemi žaacutenry dramatu jsou trageacutedie (přiacuteběh většinou končiacute smrtiacute hrdiny nebo jeho poniacuteženiacutem) a komedie veselohra (spory mezi postavami působiacute směšně tak jako např v Drdově hře Dalskabaacutety hřiacutešnaacute ves aneb Zapomenutyacute čert) Moderniacute činohra může obsahovat složky tragickeacute i komickeacute (v Čapkově dramatu RUR se schyluje k trageacutedii ale zaacutevěr vyzniacutevaacute optimisticky) V textu dramatu jsou i sceacutenickeacute poznaacutemky ktereacute vyjadřujiacute autorovu představu o pohybu postav na jevišti o jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute Drama je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a epika)
EPIKA je literaacuterniacute vypraacutevěniacute přiacuteběhu vypravěčem V ději přiacuteběhu vystupujiacute postavy a vypravěč je sleduje v jednotlivyacutech situaciacutech děje ndash vypraacuteviacute o tom co se stalo co postavy v minulosti zažily a jak jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute hodnotiacute Vypravěč s přiacuteběhem nesplyacutevaacute udržuje si vypravěčskyacute odstup a postavy a udaacutelosti hodnotiacute ze sveacuteho uacutehlu pohledu Postavy však takeacute mohou byacutet zobrazeny v přiacutemeacutem jednaacuteniacute ndash promlouvajiacute přiacutemou řečiacute v dialogu kteryacute je zachycen vypravěčem jako kdyby byl svědkem situace Epika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a drama)
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
11 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
BIOGRAFIE teacutež ŽIVOTOPIS je vypraacutevěniacute o životě skutečneacute osobnosti ndash např vyacuteznačneacuteho umělce vědce staacutetniacuteka sportovce V biografickeacutem romaacutenu nebo poviacutedce spisovatel obraz života vybraneacute osobnosti ukazuje na pozadiacute obrazu doby zachycuje konkreacutetniacute udaacutelosti i společenskou atmosfeacuteru Obraz osobnosti dotvaacuteřiacute smyšlenyacutemi situacemi a detaily aby vypraacutevěniacute bylo pro čtenaacuteře poutaveacute Např Miloš Vaacuteclav Kratochviacutel v romaacutenu o Janu Husovi Mistr Jan nebo Karel Schulz v romaacutenu o Michelangelovi Buonarrotim Kaacutemen a bolest Když autor biografie dbaacute na věrneacute dokumentaacuterniacute zachyceniacute života osobnosti pak piacuteše literaturu faktu jako např Miroslav Kvaacuteč treneacuter atletky Jarmily Kratochviacuteloveacute v kapitolaacutech jejich společneacute knihy Čekaacuteniacute
CESTOPIS přinaacutešiacute čtenaacuteři zeměpisneacute poznatky ale kromě popisu ciziacutech zemiacute může obsahovat i vypraacutevěniacute o zaacutežitciacutech daleko od domova v prostřediacute s jinyacutemi kulturniacutemi zvyklostmi U naacutes jsou snad nejznaacutemějšiacute cestopisy Miroslava Zikmunda a Jiřiacuteho Hanzelky Cestopis uměleckyacute vypoviacutedaacute předevšiacutem o subjektivniacutem vlastniacutem autorově vniacutemaacuteniacute prožitku a hodnoceniacute ciziacute kultury vede čtenaacuteře k zamyšleniacute i nad životniacutem stylem doma nad probleacutemy života vůbec (srov Karel Čapek Anglickeacute listy Vyacutelet do Španěl) Cestopis může byacutet i fantastickyacute a popisovat smyšleneacute země např zemi obrů nebo ušlechtilyacutech koniacute v Gulliverovyacutech cestaacutech Jonathana [džonetna] Swifta
CITAacuteT teacutež CITACE je doslovně převzatyacute uacuteryvek textu jineacuteho diacutela autor tak vytvaacuteřiacute vyacuteznamovyacute vztah mezi oběma texty Např v Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute je citovaacuten uacuteryvek choraacutelu Svatyacute Vaacuteclave v romaacutenu Karla Schulze Kaacutemen a bolest je citace Stareacuteho zaacutekona
DĚJ v literaacuterniacutem přiacuteběhu probiacutehaacute buď jako ve skutečnosti ndash udaacutelosti jsou uspořaacutedaacuteny od minulosti k budoucnosti (např děj v pohaacutedkaacutech) jednotliveacute udaacutelosti jsou většinou spojeny přiacutečinně ndash z předchoziacute udaacutelosti kteraacute je přiacutečinou teacute naacutesledujiacuteciacute vyplyacutevaacute dalšiacute jako jejiacute důsledek anebo mohou byacutet řazeny jinak ndash nejdřiacuteve je ukaacutezaacuteno kam děj dospěl a teprve pak se čtenaacuteř dozviacute co tomu předchaacutezelo takoveacute uspořaacutedaacuteniacute děje se nazyacutevaacute retrospektiva (pohled zpět) Najdeme ji např detektivkaacutech ale i v poviacutedce Aleny Santaroveacute Kaacuteťa Katrin Katynka v ktereacute jejiacute hrdinka piacuteše o předchoziacutech udaacutelostech v dopise rodičům a přiacutetelkyni Děj hlavniacute může byacutet doprovaacutezen dějem vedlejšiacutem např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea [edriena moulia] je hlavniacute děj (Adrianovy vztahy k rodičům k babičce ke spolužačce do niacutež je zamilovaacuten k dalšiacutem spolužaacutekům) doplněn vedlejšiacutem dějem zobrazujiacuteciacutem mimomanželskyacute vztah Adrianovy matky k sousedovi
DENIacuteK vznikne pravidelnyacutemi zaacutepisky o udaacutelostech a zaacutežitciacutech uplynuleacuteho dne může miacutet velkou dokumentaacuterniacute hodnotu je svědectviacutem o pisateli a době v niacutež žil Deniacutek však může byacutet i žaacutenr uměleckeacute proacutezy ndash autor formou deniacuteku vypraacuteviacute smyšlenyacute přiacuteběh jako např v knize Tajnyacute deniacutek Adriana Molea [edriena moulia] spisovatelky Sue Townsendoveacute [sju taunsndoveacute] a v jeho pokračovaacuteniacutech (např Hořkeacute zraacuteniacute Adriana Molea)
DIALOG je rozhovor dvou mluvčiacutech v literatuře rozhovor dvou postav Přiacutemou řečiacute v dialogu postav se v dramatu odviacutejiacute děj hry
DIVADELNIacute HRA kterou můžeme zhleacutednout v divadle maacute většinou svou literaacuterniacute předlohu ndash DRAMA V dramatu jsou uvedeny vystupujiacuteciacute postavy a jejich promluvy ndash dialogy Dramatickyacute text můžeme čiacutest ale je určen k předvaacuteděniacute přiacuteběhu na jevišti Mezi postavami dramatu dochaacuteziacute k dějoveacute zaacutepletce ndash k naacutezoroveacutemu střetu (konfliktu) Napětiacute mezi postavami se stupňuje a vrcholiacute prudkou změnou ndash jedna z postav prosadiacute svou pravdu na uacutekor protivniacuteka kteryacute je poražen Zaacutekladniacutemi žaacutenry dramatu jsou trageacutedie (přiacuteběh většinou končiacute smrtiacute hrdiny nebo jeho poniacuteženiacutem) a komedie veselohra (spory mezi postavami působiacute směšně tak jako např v Drdově hře Dalskabaacutety hřiacutešnaacute ves aneb Zapomenutyacute čert) Moderniacute činohra může obsahovat složky tragickeacute i komickeacute (v Čapkově dramatu RUR se schyluje k trageacutedii ale zaacutevěr vyzniacutevaacute optimisticky) V textu dramatu jsou i sceacutenickeacute poznaacutemky ktereacute vyjadřujiacute autorovu představu o pohybu postav na jevišti o jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute Drama je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a epika)
EPIKA je literaacuterniacute vypraacutevěniacute přiacuteběhu vypravěčem V ději přiacuteběhu vystupujiacute postavy a vypravěč je sleduje v jednotlivyacutech situaciacutech děje ndash vypraacuteviacute o tom co se stalo co postavy v minulosti zažily a jak jejich chovaacuteniacute a jednaacuteniacute hodnotiacute Vypravěč s přiacuteběhem nesplyacutevaacute udržuje si vypravěčskyacute odstup a postavy a udaacutelosti hodnotiacute ze sveacuteho uacutehlu pohledu Postavy však takeacute mohou byacutet zobrazeny v přiacutemeacutem jednaacuteniacute ndash promlouvajiacute přiacutemou řečiacute v dialogu kteryacute je zachycen vypravěčem jako kdyby byl svědkem situace Epika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou lyrika a drama)
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
12 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
EPIŠTOLA teacutež LIST DOPIS je původniacute označeniacute apoštolskeacuteho listu křesťanům (apoštoloveacute byli Kristovi učedniacuteci) např epištola sv Pavla Korintskyacutem o potřebě křesťanskeacute laacutesky později se tak označovaly i listy jinak důležiteacuteho společenskeacuteho obsahu např listy mistra Jana Husa z Kostnice jeho stoupencům v Čechaacutech Dopisy ktereacute si vyměňujiacute postavy literaacuterniacuteho diacutela tvořiacute stavbu žaacutenru romaacuten v dopisech
ER-FORMA je způsob řeči vypravěče Jde o vypraacutevěniacute ve 3 os č j (německy er = on) dobře vyjadřuje postaveniacute vypravěče kteryacute se děje neuacutečastniacute jen ho pozoruje a vypraacuteviacute o něm Er-formou vypraacuteviacute např vypravěč Haškovy poviacutedky Školniacute vyacutelet nebo Branaldova romaacutenu Dědeček automobil Er-formu může užiacutevat i mluvčiacute lyrickeacute baacutesně (ten kdo v niacute promlouvaacute) např v baacutesniacutech Josefa Hanzliacuteka Karamela a Jiřiacuteho Sucheacuteho Škrhola
ESEJ je naacutezev pro publicistickyacute žaacutenr jehož zaacutekladem je vyjaacutedřeniacute autorova osobniacuteho postoje k otaacutezkaacutem uměniacute literatury nebo kultury vůbec Esejemi jsou např texty Karla Čapka Fraacuteni Šraacutemka nebo Pavla Eisnera o češtině
FANTASTICKAacute LITERATURA je soubornyacute naacutezev pro diacutela v kteryacutech jsou zobrazeny ve skutečnosti neexistujiacuteciacute smyšleneacute kouzelneacute postavy věci a děje (např v pohaacutedkaacutech a pověstech viacutely vodniacuteci čerti sedmimiacuteloveacute boty kouzelneacute křesadlo) postavy bohů (ve starověkyacutech baacutejiacutech) nebo fantastickeacute krajiny (např země obrů v knize Gulliverovy cesty) Patřiacute sem i sci-fi literatura např Čapkovo drama RUR nebo Běljajevův Člověk obojživelniacutek
FEJETON je novinaacuteřskyacute žaacutenr v ktereacutem autor kriticky (často humorně) piacuteše o aktuaacutelniacute (či staacutele aktuaacutelniacute) společenskeacute otaacutezce jako o sveacute vlastniacute zkušenosti Takovou může byacutet i vztah člověka a psa ve fejetonu Karla Čapka O chovu psů
HRDINA teacutež HLAVNIacute POSTAVA je nejdůležitějšiacute postava pro rozviacutejeniacute vypraacutevěneacuteho přiacuteběhu ktereacute se děj přiacutemo tyacutekaacute Hrdinou je většinou postava lidskaacute ale může jiacutem byacutet i postava zviacuteřeciacute (v pohaacutedkaacutech v proacuteze s přiacuterodniacute tematikou) nebo postava alegorickaacute v bajce Hrdinou mohou byacutet i postavy dvě (např paacutenoveacute paacutetrajiacuteciacute po datu a miacutestu smrti sv Vaacuteclava v knize Miroslava Ivanova Vražda Vaacuteclava kniacutežete českeacuteho) i tzv kolektivniacute hrdina (viacutece rovnocennyacutech postav např studenti z poviacutedky Josefa Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik)
HUMORISTICKAacute je literatura kteraacute zobrazuje skutečnosti všedniacute i vaacutežneacute z překvapivě nevšedniacuteho pohledu vlastně nadhledu kteryacute uvaacutediacute věci do nečekanyacutech souvislostiacute Nezvyklost na pozadiacute očekaacutevaneacuteho budiacute smiacutech Humorně působiacute jazykovaacute hra v lidoveacutem řiacutekadle (Nedaleko Litoměstamyšlehellip) i v uměleacute tvorbě V Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice je překvapivě humorně zaměněna pohaacutedkovaacute uacuteloha draka kteryacute je hodnyacute a budiacute soucit a princezny kteraacute byla zlaacute a za trest se stala tiacutem drakem Humornaacute je situace v niacutež je drak na prochaacutezce na vodiacutetku a na každeacutem krku maacute psiacute znaacutemku
CHARAKTERISTIKA je podoba literaacuterniacute postavy ndash jejiacute zevnějšek i povahoveacute vlastnosti Čtenaacuteř je poznaacute buď z vypravěčova popisu postavy (charakteristika přiacutemaacute např v Erbenově Zlateacutem kolovratu je staraacute žena představena jako babice kůže a kost) nebo z obsahu a způsobu jejiacute přiacutemeacute řeči a chovaacuteniacute (charakteristika nepřiacutemaacute např v teacuteže skladbě je zlaacute povaha matky a sestry vyjaacutedřena jejich činy a jejich přiacutemou řečiacute Hoj ty jsi ten had tys ta zvěř Hory a doly zaplakaly kterak dvě ženy naklaacutedaly s pannou ubohou)
ICH-FORMA je způsob řeči vypravěče (německy ich = jaacute) Užiacutevaacute ji postava kteraacute sama vypraacuteviacute svůj přiacuteběh v 1 os č j (např v Tajneacutem deniacuteku Adriana Molea) Takoveacute vypraacutevěniacute působiacute velmi přesvědčivě autenticky (proto je ich-forma častaacute ve fejetonu nebo uměleckeacutem cestopisu např v Nepilovyacutech Byacutečiacutech zaacutepasech) i když děj a ostatniacute postavy jsou viděny jakoby omezeně ndash jen z uacutehlu pohledu postavy kteraacute vypraacuteviacute Ich-formu často užiacutevaacute lyrickyacute mluvčiacute baacutesniacute (ten kdo v baacutesni promlouvaacute) např v Raportu Fraacuteni Šraacutemka
IRONIE v jazyku textu je vyjadřovaacutena slovy s opačnyacutem vyacuteznamem platnyacute vyacuteznam vyplyacutevaacute ze souvislosti (z kontextu) Např v jednom Husově listu v ktereacutem autor hodnotiacute podjatost kostnickeacuteho sněmu neochotneacuteho připustit učenou rozpravu o jeho reformniacutech naacutezorech autor uvaacutediacute Kardinaacutel řekl Chceš byacutet poučen buď tedy poučen Maacuteš odvolat Překraacutesneacute poučeniacute Ironicky může byacutet vyjaacutedřena celaacute situace např ve Škvoreckeacuteho poviacutedce Eine kleine Jazzmusik Němečtiacute vojaacuteci kteřiacute měli podle nacistickeacute ideologie odsuzovat džez jako barbarskeacute uměniacute nižšiacutech ras jiacutem byli nadšeni Vypravěč zaujiacutemaacute ironickyacute postoj kteryacutem tuto ideologii vyacutesměšně znevažuje Zvedla se bouře barbarskeacuteho nadšeniacute přiacuteslušniacuteci vyššiacute rasy svedeni duchem negroidniacute hudby a půvabem rasově nižšiacute zpěvačky zapomněli na cit pro aacuterijskou uměřenost a dupotem a drsnyacutem germaacutenskyacutem volaacuteniacutem si vynutili opakovaacuteniacute
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
13 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
JINOTAJ ndash viz ALEGORIE
KRONIKA je středověkyacute epickyacute žaacutenr v ktereacutem se vypraacuteviacute o prvopočaacutetciacutech staacutetniacutech uacutetvarů od prehistorickeacute potopy světa a staryacutech pověstiacute se sleduje vyacutevoj k historicky doloženyacutem panovnickyacutem rodům politickyacutem a hospodaacuteřskyacutem udaacutelostem Nejstaršiacute kronikou o českeacutem staacutetě je latinsky psanaacute Kosmova Kronika českaacute z 12 stoletiacute Kronikaacuteři zapisovali udaacutelosti v časoveacute posloupnosti bez ohledu na jejich přiacutečinnou souvislost ndash takovyacute postup vypraacutevěniacute se proto nazyacutevaacute kronika i v jinyacutech žaacutenrech Kronikaacuteřskou vyacutestavbu maacute např poviacutedka vystavěnaacute jako deniacutek (Sue Townsendovaacute Z tajneacuteho deniacuteku Adriana Molea)
LEGENDA je žaacutenr středověkeacute literatury oslavujiacuteciacute vyacutejimečneacute činy osobnostiacute šiacuteřiacuteciacutech křesťanskou viacuteru liacutečiacuteciacute jejich život a mučednickou smrt Ciacuterkviacute byli prohlaacutešeni za svateacute a jejich literaacuterniacute obraz sloužil k jejich uctiacutevaacuteniacute a jako vzor křesťanskeacuteho chovaacuteniacute V českeacute literatuře se mimo jineacute dochovaly legendy o sv Vaacuteclavu o sv Ludmile a o sv Kateřině
LIacuteČENIacute teacutež UMĚLECKYacute POPIS je popis prostřediacute postavy nebo děje kteryacute je citově zabarvenyacute subjektivně prožiacutevanyacute a originaacutelně vyjaacutedřenyacute Vyjadřuje předevšiacutem vztah vypravěče k liacutečeneacute skutečnosti Popis proto obsahuje slova kteryacutemi je možneacute citoveacute hodnoceniacute vyjaacutedřit např citoslovce zdrobněliny baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Liacutečeniacutem je zobrazovaacutena a vyjadřovaacutena atmosfeacutera lyrickyacutech baacutesniacute (Karel Hlavaacuteček Noc v ulici Vaacuteclav Hrabě Deacutešť) i lyricky pojatyacutech situaciacute ve vypravovaacuteniacute (Andrej Gjurič O biacuteleacutem koni Kajetaacutenovi)
LIMERIK je kraacutetkeacute nonsensoveacute řiacutekadlo původem z Irska svou tvorbou ho proslavil Edward Lear [edvoacuter liacuter] Zobrazuje nesmyslnou situaci kteraacute je umiacutestěna do reaacutelneacuteho města
LITERAacuteRNIacute DRUHY teacutež ZAacuteKLADNIacute LITERAacuteRNIacute ŽAacuteNRY jsou tři epika lyrika drama Literatura epickaacute je nejčastěji vyjadřovaacutena proacutezou a vypravěč v niacute vypravuje přiacuteběh postav Lyrika je nejvhodněji a nejčastěji vyjadřovaacutena ve veršiacutech v kteryacutech lyrickyacute mluvčiacute vypoviacutedaacute o svyacutech citovyacutech prožitciacutech nebo uacutevahaacutech Drama ve sveacutem ději ukazuje přiacuteběh i jeho prožiacutevaacuteniacute zaacuteroveň ndash postavy předvaacutedějiacute přiacuteběh kteryacute na jevišti prožiacutevajiacute
LYRIKA vyjadřuje stav duše baacutesniacuteka ndash pro čtenaacuteře zpřiacutetomňuje smysloveacute prožitky a naacutelady lyrickeacuteho mluvčiacuteho ale může vyjadřovat takeacute jeho uacutevahy Cokoli lyrickyacute baacutesniacutek zobrazuje vypoviacutedaacute předevšiacutem o něm sameacutem o jeho vztahu k určiteacute skutečnosti Lyrickeacute zobrazovaacuteniacute je založeno na liacutečeniacute Jazyk lyrickyacutech baacutesniacute maacute řadu zvlaacuteštnostiacute je schopen vyjadřovat citoveacute zaujetiacute (je expresivniacute) ndash obsahuje zvukově zajiacutemavaacute slova baacutesnickeacute přiacutevlastky metafory Tomu pomaacutehaacute takeacute hudebnost a rytmus jazyka ndash proto byacutevaacute lyrika většinou vyjadřovaacutena ve veršiacutech Lyrika je jeden ze třiacute zaacutekladniacutech literaacuterniacutech druhů (dalšiacute jsou epika a drama) maacute řadu žaacutenrů intimniacute lyrika (soukromaacute důvěrnaacute) je např milostnaacute (Jan Schneider Parapliacutečko) sociaacutelniacute lyrika (společenskaacute) je např vlasteneckaacute (František Halas Praze) v uacutevahoveacute lyrice baacutesniacutek přemiacutetaacute o nějakeacutem osobniacutem nebo společenskeacutem probleacutemu (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě nebo Pes v lomu)
METAFORA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost (les) pojmenuje skutečnost jinaacute (velkeacute nepřehledneacute množstviacute otaacutezek) ndash les otaacutezek protože mluvčiacute (autor baacutesniacutek) spatřuje mezi těmito skutečnostmi nějakou podobnost (v lese je mnoho různyacutech stromů a keřů ktereacute tvořiacute neprostupnou houštinu podobně jako množstviacute otaacutezek různeacuteho druhu v nichž se hned nedokaacutežeme orientovat a odpovědět na ně) Metaforickyacute obraz může byacutet daacutele v tomto duchu rozviacutejen Jana bloudila lesem otaacutezek v dějepisneacutem testu ndash tu zakopla o neznaacutemyacute letopočet tu spadla do rokle sveacute špatneacute paměti ale nakonec se jiacute podařilo prodrat se mlaacuteziacutem učiva z posledniacutech hodin a vyjiacutet ven bez vaacutežnyacutech zraněniacute ndash většinu uacutekolů vyřešila dobře Metafora je častaacute v lyrickyacutech baacutesniacutech originaacutelně vyjadřuje autorovy představy pocity uacutevahy Druhem metafory je personifikace a apostrofa V Kainarově baacutesni je kocourek pojmenovaacuten čert (Kocourku milej čerte můj baacuteseň Kocourek) ndash apostrofickaacute metafora nabiacuteziacute čtenaacuteři představu zviacuteřaacutetka nejen s černyacutem kožiacuteškem ale i neposedneacuteho zlobiveacuteho (škraacutebe nedaacute se chytit a pochovat) Metafora vytvaacuteřiacute viacutecevyacuteznamovyacute obraz
METONYMIE je obrazneacute pojmenovaacuteniacute v ktereacutem se slovem běžně označujiacuteciacutem určitou skutečnost pojmenuje skutečnost jinaacute protože je mezi nimi nějakaacute souvislost V Tomanově baacutesni Zaacuteřiacute můžeme čiacutest modlitba vesnic stoupaacute chladnyacutem šerem Metonymickyacute obraz vyjadřuje fakt že se modliacute vesničaneacute žijiacuteciacute ve vesniciacutech mezi obyvateli a miacutestem jejich pobytu je miacutestniacute souvislost
MONOLOG je samostatnaacute promluva dramatickeacute postavy kratšiacute hlasitaacute řeč pro sebe meacuteně častaacute než dialog Monologem postava sděluje sveacute uacutevahy a pocity divaacutekovi ne však dalšiacutem postavaacutem na sceacuteně ndash ty se tvaacuteřiacute že neslyšiacute a hra pokračuje daacutele v dialoziacutech VNITŘNIacute MONOLOG zachycuje pocity naacutepady myšlenky a uacutevahy
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
14 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
epickeacute postavy jejiacute vnitřniacute řeč neniacute vyznačen uvozovkami Z otevřeneacuteho okna na ni civěl kluk Petra vydechla a spustila ramena Jak je to možneacute Jak se dostal až k druheacutemu poschodiacute (Bohumil Řiacuteha Pět bohů taacutehne přes moře)
NADSAacuteZKA teacutež HYPERBOLA je obrazneacute pojmenovaacuteniacute ktereacute zveličuje vyacuteznam označeneacute skutečnosti V jazykoveacutem vyacuterazu je většinou spojena s čiacuteslovkami sto nebo tisiacutec a vyjadřuje silnou citovou uacutečast (řiacutekal jsem ti to stokraacutet) v tematickeacute vyacutestavbě je spojena s komickyacutem (většinou humornyacutem) autorskyacutem postojem Na hyperbole je založeno vypraacutevěniacute Oty Pavla o cestě do Prahy s ulovenyacutem kaprem (Jak jsme zahynuli na rybaacutech) takeacute Drobečkovy přiacutehody v pohaacutedkaacutech Pavla Šruta jsou vypraacutevěny s velkou nadsaacutezkou (Obr jmeacutenem Drobeček)
NEOLOGISMUS je autorem vytvořeneacute slovo ktereacute neniacute v dosavadniacute slovniacute zaacutesobě jazyka z hlediska sveacuteho poetickeacuteho zaacuteměru jiacutem autor vyjadřuje co nejpřesněji určityacute vyacuteznam Neologismem je slovo robot v Čapkově dramatu RUR Z uvedeneacuteho přiacutekladu je zřejmeacute že některeacute neologismy se mohou staacutet součaacutestiacute běžneacute slovniacute zaacutesoby ale většinou zůstaacutevajiacute slovy knižniacutemi baacutesnickyacutemi čili poetismy
NONSENS česky nesmysl vznikaacute nesmyslnyacutem spojeniacutem vyacuteznamů maacute komickyacute uacutečin budiacute smiacutech Pojem označuje i žaacutenr řiacutekadla s nesmyslnyacutem vyacuteznamem např limerik S nonsensovou poeziiacute se můžete setkat v Palečkovyacutech pranostikaacutech Josefa Hiršala a Jiřiacuteho Kolaacuteře Dostaneš-li (v řiacutejnu) uacutepal bez otaacuteleniacute lehni do postele přikryj se dvanaacutecti peřinami a stůj přitom na jedneacute noze
PERSONIFIKACE teacutež ZOSOBNĚNIacute je metafora kterou znaacuteme od dětstviacute z pohaacutedek ndash tam zviacuteřata mluviacute lidskou řečiacute Personifikaciacute se lidskaacute činnost nebo vlastnost přisuzuje zviacuteřeti nebo rostlině autor tak vyjadřuje důvěrnyacute citovyacute vztah i k neživyacutem věcem V Žaacutečkově baacutesni stromy držiacute vartu (straacutež) pijiacute vlaacutehu a jsou lidem věrneacute (ještě po smrti naacutes věrně zahřejiacute) baacuteseň Stromy
POHAacuteDKA teacutež BAacuteCHORKA je jedniacutem z nejstaršiacutech epickyacutech žaacutenrů lidoveacute slovesnosti Přiacuteběh zobrazuje spor dobra a zla v němž dobro nakonec zviacutetěziacute Pohaacutedkoveacute postavy mohou byacutet lidskeacute zviacuteřeciacute ale i věci Nejrozšiacuteřenějšiacute je fantastickaacute pohaacutedka v ktereacute vystupujiacute kouzelneacute postavy a věci (viacutely čarodějoveacute draci mluviacuteciacute kolovraacutetek jako v pohaacutedce O zlateacutem kolovraacutetku) Děj se odehraacutevaacute ve vzdaacuteleneacute a neurčiteacute zemi kdysi daacutevno začaacutetek a konec pohaacutedky je vyjaacutedřen ustaacutelenyacutemi obraty (Bylo nebylo nebo Kdysi daacutevno za devateryacutemi horami Zazvonil zvonec a pohaacutedky je konec a žili šťastně až do smrti) Často se objevujiacute i magickaacute čiacutesla ndash tři (tři bratři tři uacutekoly) a jeho naacutesobky (saň miacutevaacute dvanaacutect hlav) Mladšiacute pohaacutedka novelistickaacute připomiacutenaacute vypraacutevěniacute ze života jejiacute hrdina se spoleacutehaacute na vlastniacute rozum a naacutepad (většinou nepotřebuje pomoc kouzelnyacutech sil) Vyacutesměchem kritizuje lidi se špatnyacutemi vlastnostmi např lakomeacute zaacutevistiveacute pokryteckeacute (srovnej Kolaacuteřova a Hiršalova Enšpiacutegla ale i Andersenovu pohaacutedku Ciacutesařovy noveacute šaty) Moderniacute autorskaacute pohaacutedka se většinou odehraacutevaacute v současnosti maacute zpravidla dětskeacuteho hrdinu protože na rozdiacutel od pohaacutedky lidoveacute je zaacuteměrně psaacutena pro dětskeacuteho čtenaacuteře kouzelneacute postavy majiacute lidskeacute nedostatky potřebujiacute i lidskou pomoc (jako draacuteček vyliacutehnutyacute na policejniacute stanici v Čapkově Pohaacutedce o sani z Vojtěšskeacute ulice nebo vodniacutek a viacutela z dalšiacutech pohaacutedek z Čapkova Devaterahellip to působiacute nečekaně komicky Moderniacute pohaacutedka připomiacutenaacute přiacuteběh s dětskyacutem hrdinou hlavniacute postavou může byacutet i kouzelnaacute bytost dětsky nezkušenaacute ndash např Drdův čert Trepifajksl kteryacute toho o lidech viacute pramaacutelo dostaacutevaacute se do komickyacutech situaciacute a teprve jako Mates lidi leacutepe poznaacutevaacute Moderniacute autorskaacute pohaacutedka zvlaacuteště ta z posledniacute doby je často humornaacute
POVĚST je epickyacute žaacutenr lidoveacute slovesnosti Podobně jako v pohaacutedce mohou i v pověsti vystupovat fantastickeacute postavy (biacutelaacute paniacute bezhlavyacute rytiacuteř Krakonoš) ale děj pověsti se vztahuje buď k nějakeacute skutečneacute udaacutelosti nebo ke konkreacutetniacutemu miacutestu Podle kulturniacute důležitosti je možneacute pověsti dělit na naacuterodniacute (o Libuši o Přemyslovihellip) a na regionaacutelniacute a miacutestniacute (o viacutele Egerce z řeky Ohře o Krakonošovi o Faustově domě v Praze) Legendaacuterniacute pověsti majiacute za hrdinu historicky doložitelnou postavu např kraacutelovskeacuteho šaška Palečka (srovnej Josef Hiršal ndash Jiřiacute Kolaacuteř Paleček kraacutele Jiřiacuteho) Literaacuterně převypraacutevěli pověsti např Alois Jiraacutesek Adolf Wenig Eduard Petiška Vaacuteclav Cibula
POVIacuteDKA je psaacutena proacutezou jejiacute přiacuteběh maacute jen několik postav Jednoduše vedenyacute děj se odehraje většinou v kraacutetkeacutem čase např v průběhu praacutezdnin nebo i jen několika dniacute Hrdina se povahově nevyviacutejiacute ale dochaacuteziacute v průběhu děje k nějakeacutemu důležiteacutemu poznaacuteniacute ndash o jinyacutech postavaacutech ale i o sobě Poviacutedka je žaacutenr středniacute epiky ndash jejiacute rozsah umožňuje přečiacutest ji většinou na několik posezeniacute (např Škvoreckeacuteho Eine kleine Jazzmusik) ale může byacutet i kratšiacute (např Aškenazyho poviacutedka Ošklivyacute čumaacutek) i delšiacute (Plattoveacute Malyacute kraacutel nebo Prochaacutezkoveacute Uacutenos domů)
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
15 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
PŘESAH v baacutesni vznikne když baacutesniacutek pro dosaženiacute rytmu verše a pro zdůrazněniacute vyacuteznamu určityacutech slov rozděliacute větu do dvou (nebo i viacutece) veršů Držiacute svou vartu Byly stvořeny k životu pro druheacute A mlčky sloužiacute (Jiřiacute Žaacuteček Stromy) Veršovyacute přesah vyjadřuje důležitějšiacute postaveniacute verše než věty verš užiacutevaacute vět jako materiaacutelu pro svou vyacutestavbu
PŘIacuteMAacute ŘEČ se nazyacutevaacute promluva postavy v epice a dramatu dialog dramatickyacutech postav na sceacuteně i přiacutemaacute řeč v epice zpřiacutetomňuje situaci děje ndash při četbě maacuteme dojem že postavaacutem přiacutemo naslouchaacuteme Přiacutemaacute řeč obsahuje pro čtenaacuteře důležiteacute informace o promlouvajiacuteciacute postavě (je naacutestrojem nepřiacutemeacute charakteristiky) V textu je oddělena uvozovkami nebo pomlčkou NEVLASTNIacute PŘIacuteMAacute ŘEČ vyjadřuje vnitřniacute monolog postavy a neniacute zvyacuterazněna uvozovkami
PŘIROVNAacuteNIacute teacutež PŘIacuteMĚR je pojmenovaacuteniacute kteryacutem se porovnaacutevajiacute dvě skutečnosti na zaacutekladě jejich společneacute (stejneacute nebo podobneacute) vlastnosti Vlastnost je někdy pojmenovaacutena přiacutemo (Honza je mrštnyacute jako pstruh) jindy ne pak jde o přirovnaacuteniacute nepřiacutemeacute metaforickeacute Skutečnaacute potopa vyhliacutežiacute spiacuteš jako louže Jako něco bahna ve vůkoliacute Jako saacuteknouciacute necky Jako ticho Jako nic (Miroslav Holub Stručnaacute uacutevaha o potopě) Obrazy těchto přirovnaacuteniacute vyjadřujiacute jako nejzaacutehubnějšiacute potopu lidskou duchovniacute malost a niacutezkost pasivitu a rezignaci (lhostejnou odevzdanost) v řešeniacute probleacutemů soužitiacute
ROMAacuteN je epickyacute žaacutenr velkeacuteho rozsahu zobrazuje hrdinův přiacuteběh v delšiacutem časoveacutem uacuteseku většinou na pozadiacute společenskyacutech udaacutelostiacute určiteacute doby sleduje jeho duševniacute a někdy i mravniacute proměnu Existuje mnoho zvlaacuteštniacutech podob žaacutenru např romaacuten společenskyacute dobrodružnyacute fantastickyacute a sci-fi milostnyacute psychologickyacute
RYacuteM vznikaacute zvukovou shodou skupiny hlaacutesek v zaacutevěru veršů Baacuteseň v ktereacute se verše ryacutemujiacute zniacute pěkně libozvučně Ryacutem toho však dokaacuteže ještě viacutec ndash umiacute zdůraznit konec verše i rytmicky upozorňuje i na vyacuteznamy slov kteraacute se ryacutemujiacute (proto baacutesniacuteci do ryacutemu většinou daacutevajiacute slova pro baacuteseň důležitaacute) a takeacute pomaacutehaacute při vyacutestavbě (kompozici) strofy tiacutem že stejnyacutem zakončeniacutem k sobě vaacuteže alespoň dva verše Některeacute moderniacute baacutesně jsou kraacutesneacute přestože ryacutemy nemajiacute ale pokud se baacutesniacutek rozhodne pro ryacutem chce tiacutem čtenaacuteřům něco napovědět Všiacutemejme si ryacutemů jsou důležiteacute
RYTMUS VERŠE vznikaacute pravidelnyacutem opakovaacuteniacutem shodnyacutech nebo podobnyacutech zvuků jazyka ve verši předevšiacutem miacuterně stoupavou melodiiacute v zaacutevěru verše a kratičkou přestaacutevkou po jeho dozněniacute (pauzami mezi verši) Baacutesniacutek vybiacuteraacute a řadiacute slova tak aby je vaacutezal ve zvlaacuteštniacutem rytmu a vzniklo tak pravidelneacute střiacutedaacuteniacute přiacutezvučnyacutech dob s nepřiacutezvučnyacutemi (řiacutekaacute se že baacutesně jsou psaacuteny řečiacute vaacutezanou tj vaacutezanou pravidly veršoveacuteho rytmu) Rytmus si uvědomiacuteme až po poslechu alespoň dvou veršů a pak ho očekaacutevaacuteme v celeacute baacutesni Je to praacutevě rytmus co posluchače (čtenaacuteře) na baacutesni upoutaacute nejdřiacuteve rytmus je hlavniacutem zdrojem zvukoveacute harmonie baacutesně jejiacute libozvučnosti Zaposlouchejte se do rytmu např Kožiacuteškovyacutech Koniacute nebo Hlavaacutečkovy baacutesně Noc v ulici
SCIENCE-FICTION [sajens fikšn] SCI-FI teacutež VĚDECKOFANTASTICKAacute LITERATURA patřiacute do literatury fantastickeacute zobrazuje autorovu představu budoucnosti ovlivněneacute vědeckyacutem poznaacuteniacutem ndash budouciacutemi objevy přiacuterodniacutech věd a vynaacutelezy technickyacutech věd Jejiacute hrdinoveacute cestujiacute vesmiacuterem na Zemi se potkaacutevajiacute s mimozemšťany pohybujiacute se proti času do minulosti objevujiacute elixiacuter věčneacuteho života a mlaacutediacute konstruujiacute uměleacute lidi (jako např v Čapkově dramatu RUR) Sci-fi přiacuteběhy jsou ztvaacuterněny v romaacutenech poviacutedkaacutech ale i v divadelniacutech hraacutech Většinou jsou pojaty dobrodružně ale často obsahujiacute varovaacuteniacute před ničivyacutemi zaacutesahy do života současneacute civilizace
TEacuteMA literaacuterniacuteho diacutela vyjadřuje o čem autor piacuteše (naacutemět laacutetka) a co to znamenaacute Teacutema vyjadřuje i autorskyacute postoj k zobrazovaneacute laacutetce teacutema jsme schopni vyjaacutedřit jen jako zobecněniacute vyacuteznamů celeacuteho diacutela Dva různeacute texty mohou miacutet odlišnyacute naacutemět přesto je bude spojovat v něčem podobnyacute autorskyacute postoj např romaacuten Frankenstein a drama RUR jsou o umělyacutech lidech ale jejich přiacuteběhy jsou zcela odlišneacute Přesto je spojuje autorskyacute varovnyacute postoj upozorňujiacuteciacute na nebezpečiacute umělyacutech lidskyacutech bytostiacute nejsou-li vybaveny i lidskyacutem citem Obě diacutela každeacute jinak upozorňujiacute na nebezpečiacute bezcitnosti v mezilidskyacutech vztaziacutech kteraacute vede ke zkaacuteze Tento vyacuteznam obě literaacuterniacute diacutela tematicky sbližuje
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
LITERAacuteRNIacute VYacuteCHOVA
16 Procvičuj si učivo na wwwskolasnadhledemcz
copy Nakladatelstviacute Fraus 2019 wwwfrauscz
VERŠ je jedna řaacutedka baacutesně je to zvukovyacute (rytmickyacute a melodickyacute) a vyacuteznamovyacute uacutesek baacutesně V baacutesni je často v nesouladu verš a věta Verš může větu rozdělovat ndash věta pak přesahuje z jednoho verše do druheacuteho (veršovyacute přesah) ale může byacutet tvořen i viacutece větami Z toho vyplyacutevaacute že zaacutekladniacute vyacuteznamovou jednotkou baacutesně je verš a slova a věty sloužiacute jeho vyacutestavbě ndash na začaacutetek a na konec verše jako na miacutesta vyacutejimečnaacute kteraacute k sobě strhnou pozornost klade autor slova kteraacute jsou pro obsah baacutesně velmi důležitaacute Při recitaci baacutesně je třeba dbaacutet nejen na melodii a rytmus vět ale předevšiacutem na melodii a rytmus veršů
VYPRAacuteVĚCIacute ŽAacuteNRY teacutež EPICKEacute ŽAacuteNRY jsou tvořeny diacutely v kteryacutech se vypraacuteviacute přiacuteběh Většinou se děliacute podle rozsahu na epiku velkou (např romaacuten) středniacute (např pohaacutedka pověst baacuteje poviacutedka) a drobnou (např bajka anekdota) K epickyacutem žaacutenrům je možneacute volně přiřadit i cestopis a fejeton
VYPRAVĚČ je ten kdo vypraacuteviacute literaacuterniacute přiacuteběh Vypravěč může byacutet jen vypraacutevějiacuteciacute hlas kteryacute vypraacuteviacuteer-formou z nadhledu neboť přiacuteběh znaacute jako celek Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute autorskyacute a je v kronikaacutech (např v tzv Dalimilově) pohaacutedkaacutech pověstech (např v Jiraacuteskovyacutech Blanickyacutech rytiacuteřiacutech) ale i v moderniacutech proacutezaacutech (např v Čapkově apokryfu Promeacutetheův trest) Vypravěč ale může byacutet i ztělesněn postavou kteraacute vypraacuteviacute svůj přiacuteběh ich-formou nebo wir-formou Děj a dalšiacute postavy bdquovidiacuteldquo jen ze sveacuteho uacutehlu pohledu Takovyacute vypravěč se nazyacutevaacute přiacutemyacute a byacutevaacute např v deniacuteciacutech (Tajnyacute deniacutek Adriana Molea) v cestopisech fejetonech v moderniacutech poviacutedkaacutech (např v Saroyanově Leacuteto na kraacutesneacutem biacuteleacutem koni) Existujiacute ještě dalšiacute vypravěčskeacute typy Vypravěče nelze ztotožňovat s autorem textu vypravěč je vyacuteznam kteryacute autor vytvořil jako všechny dalšiacute vyacuteznamy sveacuteho textu
WIR-FORMA (německy wir = my) je vypraacutevěciacute způsob v ktereacutem se přiacutemyacute vypravěč (vypraacutevějiacuteciacute postava) ztotožňuje se skupinou postav za něž vypraacuteviacute v 1 os mn č Fricek Schwarz napsal pro naacuteš orchestr speciaacutelniacute aranžmaacute St Louiskeacuteho Blues Zdaacutelo se však že ke koncertu nedojde Spikly se proti naacutem totiž všechny mocnosti stareacuteho světa (Josef Škvoreckyacute Eine kleine Jazzmusik)
ŽAacuteNR je tvořen skupinou děl kteraacute majiacute podobneacute literaacuterniacute rysy Např fantastickeacute přiacuteběhy s dobryacutem hrdinou ktereacutemu pomaacutehajiacute dobreacute kouzelneacute siacutely aby zviacutetězil nad zlem např drakem je možneacute označit jako pohaacutedky A protože se v pohaacutedce vypraacuteviacute přiacuteběh stejně jako v pověsti v poviacutedce nebo v romaacutenu tvořiacute tyto celky zase vypraacutevěciacute epickyacute literaacuterniacute druh Bližšiacute určeniacute epickyacutech žaacutenrů vypoviacutedaacute většinou o času nebo prostřediacute přiacuteběhu ndash znaacuteme např historickou poviacutedku poviacutedku s přiacuterodniacute tematikou dobrodružnou poviacutedku sci-fi poviacutedku Lyrickeacute žaacutenry naacutes informujiacute o teacutematu baacutesně ndash znaacuteme lyriku přiacuterodniacute rodinnou milostnouhellip Zaacutekladniacute žaacutenry dramatu jsou trageacutedie a komedie Pokud maacuteme čtenaacuteřskou zkušenost s určityacutem žaacutenrem můžeme si už před četbou vytvořit představu o obsahu diacutela ktereacute k tomu žaacutenru patřiacute Představu o diacutele vyvolaacute i vyacuterazovaacute forma textu ndash baacuteseň nebo proacuteza Proto se takeacute někdy mluviacute o žaacutenru baacutesně a žaacutenru proacutezy
