+ All Categories
Home > Documents > Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009 ...428/2009 ze dne 5. května 2009,...

Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009 ...428/2009 ze dne 5. května 2009,...

Date post: 27-Jan-2021
Category:
Upload: others
View: 1 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
269
( 1 ) ( 2 ) 29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/1 I (Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné) NAŘÍZENÍ NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (přepracované znění) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a ze jména na článek 133 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití ( 1 ) Úř. věst. L 159, 30.6.2000, s. 1. , bylo několikrát pod statně změněno. Jelikož je třeba provést další změny, mělo by být proto z důvodu přehlednosti přepracováno. (2) Zboží dvojího užití (včetně softwaru a technologií) mělo při vývozu z Evropského společenství podléhat účinné kontrole. (3) Účinný společný systém kontrol vývozu zboží dvojího uži tí je nezbytný proto, aby byl zajištěn soulad s mezinárod ními závazky a povinnostmi členských států, zejména pokud jde o nešíření, a Evropské unie (EU). (4) Existence společného systému kontrol a harmonizovaných politik prosazování a sledování ve všech členských státech je nezbytným předpokladem pro zavedení volného pohy bu zboží dvojího užití uvnitř Společenství. (5) K rozhodování o individuálním, souhrnném nebo národ ním všeobecném vývozním povolení nebo o povolení pro zprostředkovatelské služby, o tranzitech zboží dvojího uži tí nebo o povolení k přepravě v rámci Společenství zboží dvojího užití uvedeného v příloze IV jsou příslušné vnitro státní orgány. Vnitrostátní předpisy a rozhodnutí, které mají vliv na vývoz zboží dvojího užití, musí být přijímány v rámci společné obchodní politiky a zejména v rámci na řízení Rady (EHS) č. 2603/69 ze dne 20. prosince 1969, kterým se stanoví společná pravidla pro vývoz ( 2 ) Úř. věst. L 324, 27.12.1969, s. 25. . (6) Rozhodnutí o aktualizaci společného seznamu zboží dvo jího užití, které podléhá kontrolám vývozu, musí být v sou ladu se závazky a povinnostmi, které členské státy přijaly jako členové příslušných mezinárodních režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv. (7) Společné seznamy zboží dvojího užití, míst určení a obec ných zásad jsou podstatnými prvky účinného režimu kont rol vývozu. (8) Přenos softwaru a technologií elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo Společenství by měl být rovněž kontrolován. (9) Zvláštní pozornost je nutno věnovat zpětnému vývozu a konečnému použití.
Transcript
  • (1)

    (2)

    29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/1

    I

    (Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné)

    NAŘÍZENÍ

     

    NAŘÍZENÍ RADY (ES) č.  428/2009

    ze dne 5.  května 2009,

    kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití

    (přepracované znění)

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Komise,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1) Nařízení Rady (ES) č. 1334/2000 ze dne 22. června 2000, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu zboží a  technologií dvojího užití

    (1)  Úř. věst. L 159, 30.6.2000, s. 1.

    , bylo několikrát podstatně změněno. Jelikož je třeba provést další změny, mělo by být proto z důvodu přehlednosti přepracováno.

    (2) Zboží dvojího užití (včetně softwaru a  technologií) mělo při vývozu z  Evropského společenství podléhat účinné kontrole.

    (3) Účinný společný systém kontrol vývozu zboží dvojího užití je nezbytný proto, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a  povinnostmi členských států, zejména pokud jde o nešíření, a Evropské unie (EU).

    (4) Existence společného systému kontrol a harmonizovaných politik prosazování a sledování ve všech členských státech je nezbytným předpokladem pro zavedení volného pohybu zboží dvojího užití uvnitř Společenství.

    (5) K  rozhodování o  individuálním, souhrnném nebo národním všeobecném vývozním povolení nebo o povolení pro zprostředkovatelské služby, o tranzitech zboží dvojího užití nebo o povolení k přepravě v rámci Společenství zboží dvojího užití uvedeného v příloze IV jsou příslušné vnitrostátní orgány. Vnitrostátní předpisy a  rozhodnutí, které mají vliv na vývoz zboží dvojího užití, musí být přijímány v rámci společné obchodní politiky a zejména v rámci nařízení Rady (EHS) č.  2603/69 ze dne 20.  prosince  1969, kterým se stanoví společná pravidla pro vývoz

    (2)  Úř. věst. L 324, 27.12.1969, s. 25.

    .

    (6) Rozhodnutí o aktualizaci společného seznamu zboží dvojího užití, které podléhá kontrolám vývozu, musí být v souladu se závazky a povinnostmi, které členské státy přijaly jako členové příslušných mezinárodních režimů nešíření a  ujednání o  kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv.

    (7) Společné seznamy zboží dvojího užití, míst určení a obecných zásad jsou podstatnými prvky účinného režimu kontrol vývozu.

    (8) Přenos softwaru a  technologií elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo Společenství by měl být rovněž kontrolován.

    (9) Zvláštní pozornost je nutno věnovat zpětnému vývozu a konečnému použití.

    http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2000:159:0001:0001:CS:PDFhttp://eur-lex.europa.eu/Result.do?aaaa=1969&mm=12&jj=27&type=L&nnn=324&pppp=0025&RechType=RECH_reference_pub&Submit=Search

  • 1) (

    (2)

    L 134/2 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    (10) Dne 22. září 1998 podepsali zástupci členských států a Evropské komise dodatkové protokoly k příslušným zárukovým dohodám mezi členskými státy, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, které, kromě jiných opatření, zavazují členské státy k poskytování informací o přepravě vybraných zařízení a nejaderného materiálu.

    (11) Společenství přijalo soubor celních pravidel, která zahrnují nařízení Rady (ES) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství

    (1)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

    ( dále jen celní kodex Společenství), a  nařízení Komise (EHS) č.  2454/93

    (2)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

    , kterým se provádí nařízení (EHS) č. 2913/92 a která mimo jiné obsahují ustanovení o vývozu a zpětném vývozu zboží. Toto nařízení neomezuje pravomoci přiznané podle platného celního kodexu Společenství a  jeho prováděcích pravidel.

    (12) Podle článku  30 Smlouvy, v  jeho mezích a  v  očekávání vyššího stupně harmonizace, si členské státy zachovají právo provádět kontroly převodů určitého zboží dvojího užití v  rámci Společenství za účelem zabezpečení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. Pokud mají tyto kontroly vliv na účinnost kontrol vývozu ze Společenství, měla by je je Rada pravidelně přezkoumávat.

    (13) Za účelem zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení by měl každý členský stát přijmout opatření, kterými by příslušným orgánům svěřil nezbytné pravomoci.

    (14) Hlavy států a  předsedové vlád členských států EU přijali v červnu roku 2003 akční plán o nešíření zbraní hromadného ničení (soluňský akční plán). Tento akční plán byl doplněn o strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení přijatou Evropskou radou v prosinci roku 2003. Podle kapitoly III uvedené strategie musí Evropská unie využít všech svých nástrojů k zabránění, odrazení, zastavení a pokud možno odstranění programů šíření, které celosvětově vyvolávají znepokojení. Bod  30.A 4) uvedené kapitoly konkrétně zmiňuje posílení politik a  postupů kontrol vývozu.

    (15) V  rezoluci Rady bezpečnosti OSN č.  1540 přijaté dne28. dubna 2004 se stanoví, že všechny státy přijmou a posílí účinná opatření k  zavedení tuzemských kontrol k  zabránění šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů, a to i zavedením vhodných kontrol

    souvisejících materiálů, a  za tímto účelem mimo jiné zavedou kontroly tranzitu a  zprostředkování. Souvisejícími materiály jsou materiály, vybavení a technologie, na něž se vztahují příslušné mnohostranné smlouvy a  ujednání, nebo které jsou uvedeny na vnitrostátních kontrolních seznamech a  které by mohly být použity ke konstrukci, vývoji, výrobě nebo použití jaderných, chemických a biologických zbraní a  jejich nosičů.

    (16) Toto nařízení zahrnuje zboží, které je přes území Společenství pouze přepravováno, tj. takové zboží, kterému nebylo přiděleno jiné celně schválené určení, než režim vnějšího tranzitu, nebo které je pouze umístěno do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu, kde o  něm nemusí být veden záznam ve schválené skladové evidenci. Proto by mělo být orgánům členských států umožněno zakázat v  jednotlivých případech tranzit zboží dvojího užití, které není zbožím Společenství, existují-li rozumné důvody k  podezření, od zpravodajských či jiných zdrojů, že zboží má být nebo by mohlo být použito vcelku nebo zčásti k šíření zbraní hromadného ničení nebo jejich nosičů.

    (17) Měly by se rovněž zavést kontroly poskytování zprostředkovatelských služeb, pokud byl zprostředkovatel informován příslušnými vnitrostátními orgány nebo si je vědom toho, že takové poskytování služeb může vést k  výrobě nebo dodávce zbraní hromadného ničení ve třetí zemi.

    (18) Je žádoucí dosáhnout jednotného a konzistentního uplatňování kontrol v  celé EU s  cílem podpořit EU a  mezinárodní bezpečnost a  zajistit rovné podmínky pro vývozce v  EU. Proto je vhodné v  souladu s  doporučeními soluňského akčního plánu a  s  požadavky strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení rozšířit oblast konzultací mezi členskými státy dříve, než udělí vývozní povolení. Výhodami tohoto přístupu by bylo například zajištění toho, aby nebyly vývozem z určitého členského státu ohroženy základní bezpečnostní zájmy jiného členského státu. Větší sladění podmínek, za nichž se provádí vnitrostátní kontroly u zboží dvojího užití, které není uvedeno v tomto nařízení, a  harmonizace podmínek použití různých typů povolení, která lze podle tohoto nařízení udělit, by mělo za následek jednotnější a  harmonizovanější použití kontrol. Zlepšení definice nehmotných převodů technologií, aby zahrnovala zpřístupnění kontrolovaných technologií osobám nacházejícím se mimo EU, by napomohlo úsilí při podpoře bezpečnosti, stejně jako větší sladění způsobů výměny citlivých informací mezi členskými státy s postupy mezinárodních režimů pro kontrolu vývozu, zejména stanovením možnosti zřídit bezpečný elektronický systém pro sdílení informací mezi členskými státy.

    http://eur-lex.europa.eu/Result.do?aaaa=1992&mm=10&jj=19&type=L&nnn=302&pppp=0001&RechType=RECH_reference_pub&Submit=Searchhttp://eur-lex.europa.eu/Result.do?aaaa=1993&mm=10&jj=11&type=L&nnn=253&pppp=0001&RechType=RECH_reference_pub&Submit=Search

  • 29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/3

    (19) Každý členský stát by měl stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení.

    PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

    KAPITOLA I

    PŘEDMĚT ÚPRAVY A DEFINICE

    Článek 1

    Tímto nařízením se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití.

    Článek 2

    Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

    1) „zbožím dvojího užití“ zboží včetně softwaru a  technologií, které lze použít jak pro civilní, tak i vojenské účely a které zahrnuje veškeré zboží, které může být použito jak pro nevýbušné účely, tak i  pro jakoukoliv formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení;

    2) „vývozem“:

    i) režim vývozu ve smyslu článku  161 nařízení (EHS) č. 2913/92 (celní kodex Společenství),

    ii) zpětný vývoz ve smyslu článku 182 uvedeného kodexu; nikoliv však včetně zboží v tranzitu, a

    iii) přenos softwaru nebo technologií elektronickými prostředky, a  to i  faxem, telefonem, elektronickou poštou nebo jakýmikoliv jinými elektronickými prostředky do místa určení mimo Evropské společenství; to zahrnuje zpřístupnění takového softwaru a technologií v elektronické formě právnickým a fyzickým osobám a partnerství mimo Společenství. Ústní předávání technologií je vývozem rovněž v případě, že je technologie popisována do telefonu;

    3) „vývozcem“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba nebo partnerství:

    i) jejímž nebo jehož jménem je podáváno vývozní prohlášení, totiž osoba, která je v okamžiku přijetí prohlášení smluvní stranou smlouvy uzavřené s příjemcem ve třetí zemi a která je oprávněna rozhodnout o odeslání zboží z celního území Společenství. Nebyla-li uzavřena smlouva o  vývozu nebo nejedná-li tato osoba svým jménem, rozumí se vývozcem osoba, která je oprávněna rozhodnout o odeslání zboží z celního území Společenství,

    ii) která nebo které rozhoduje o přenosu nebo zpřístupnění softwaru nebo technologií elektronickými prostředky, včetně faxu, telefonu, elektronické pošty nebo jakýmikoliv jinými elektronickými prostředky do místa určení mimo Společenství.

    Má-li podle smlouvy, na které je vývoz založen, právo nakládat se zbožím dvojího užití osoba usazená mimo Společenství, považuje se vývozce za smluvní stranu usazenou ve Společenství;

    4) „vývozním prohlášením“ právní úkon, kterým projevuje osoba předepsanou formou a způsobem svoji vůli propustit zboží dvojího užití do režimu vývozu;

    5) „zprostředkovatelskými službami“:

    — sjednávání nebo organizování operací týkajících se nákupu, prodeje nebo dodávek zboží dvojího užití ze třetí země do jakékoliv jiné třetí země nebo

    — prodej nebo nákup zboží dvojího užití, které je umístěno ve třetích zemích za účelem jejich přepravy do jiné třetí země.

    Pro účely tohoto nařízení je z této definice vyloučeno poskytování pouze doplňkových služeb. Doplňkovými službami jsou přeprava, finanční služby, pojištění, obnova pojištění nebo obecně propagace a podpora;

    6) „zprostředkovatelem“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba nebo partnerství se sídlem v členském státě Společenství nebo v  něm usazené, které poskytují služby uvedené v bodě 2 ze Společenství na území třetí země;

    7) „tranzitem“ doprava zboží dvojího užití, které není zbožímSpolečenství, které vstupuje do celního území Společenstvía  je přes něj přepravováno do místa určení mimoSpolečenství;

    8) „individuálním vývozním povolením“ povolení udělené jednomu konkrétnímu vývozci pro jednoho konečného uživatele nebo příjemce ve třetí zemi a které se vztahuje na jedennebo více druhů zboží dvojího užití;

    9) „všeobecným vývozním povolením Společenství“ vývoznípovolení pro vývozy do některých zemí určení, které je k dispozici všem vývozcům, kteří dodržují podmínky použití uvedené v příloze II;

  • L 134/4 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    10) „souhrnným vývozním povolením“ povolení udělené jednomu konkrétnímu vývozci pro typ nebo kategorii zboží dvojího užití, které může platit pro vývozy určené pro jednohonebo více určených konečných uživatelů či v jedné nebo víceurčených třetích zemích;

    11) „národním všeobecným vývozním povolením“ vývozní povolení udělené podle čl. 9 odst. 2 a definované vnitrostátními právními předpisy v souladu s článkem 9 a přílohou IIIctohoto nařízení;

    12) „celním územím Evropské unie“ území ve smyslu čl. 3 celního kodexu Společenství;

    13) „zboží dvojího užití, které není zbožím Společenství“ zboží,jež má status zboží, které není zbožím Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 8 celního kodexu Společenství.

    KAPITOLA II

    OBLAST PŮSOBNOSTI

    Článek 3

    1. Pro vývoz zboží dvojího užití uvedeného v příloze  I  je vyžadováno povolení.

    2. Podle článku  4 nebo článku  8 je možné rovněž vyžadovatpovolení pro vývoz do všech nebo do některých míst určení u určitého zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I.

    Článek 4

    1. Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedenov  příloze  I, je vyžadováno, jestliže byl vývozce informován příslušnými orgány členského státu, ve kterém je usazen, že dotyčnézboží je nebo by mohlo být celé nebo z  části určeno k  užití vespojení s  vývojem chemických, biologických nebo jadernýchzbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou,nakládáním s  nimi, jejich provozem, údržbou, skladováním,zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést.

    2. Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedenov příloze I, je rovněž vyžadováno, vztahuje-li se na kupující zeminebo zemi určení zbrojní embargo, o němž bylo rozhodnuto společným postojem nebo společnou akcí přijatou Radou Evropskéunie nebo rozhodnutím Organizace pro bezpečnost a spolupráciv Evropě (OBSE), nebo zbrojní embargo uložené závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN a byl-li vývozce informován příslušnými orgány uvedenými v  odstavci  1, že dotyčné zboží je neboby mohlo být celé nebo z části určeno pro vojenské konečné použití. Pro účely tohoto odstavce se „vojenským konečným použitím“ rozumí:

    a) zařazení mezi zboží, které je uvedeno na seznamu vojenského materiálu, který vedou členské státy;

    b) použití výrobního, zkušebního nebo analytického zařízenía  jeho součástí k  vývoji, výrobě nebo údržbě zboží uvedeného na výše zmíněném seznamu;

    c) použití jakýchkoliv nehotových výrobků v  závodě na výrobu vojenského materiálu uvedeného na výše zmíněnémseznamu.

    3. Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedenov  příloze  I, je rovněž požadováno, byl-li vývozce informovánorgány uvedenými v odstavci 1, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé nebo z části určeno k použití jako díly nebo součástizboží uvedeného na vnitrostátním seznamu vojenského materiálu, které bylo vyvezeno z  území tohoto členského státu bez povolení nebo v  rozporu s  povolením, které vyžadují právnípředpisy tohoto členského státu.

    4. Je-li si vývozce vědom toho, že zboží dvojího užití, kterénení uvedeno v příloze I a které má v úmyslu vyvézt, je celé neboz části určeno k jakémukoli použití uvedenému v odstavcích 1, 2a 3, musí o tom uvědomit orgány uvedené v odstavci 1, které rozhodnou o  tom, zda bude dotyčný vývoz podléhat povolení činikoliv.

    5. Členský stát může přijmout nebo ponechat v platnosti právní předpisy, které požadují pro vývoz zboží dvojího užití, jež neníuvedeno v příloze I, povolení, má-li vývozce důvody k podezření,že toto zboží je nebo by mohlo být určeno celé nebo z  částik  jakémukoliv použití uvedenému v odstavci 1.

    6. Členský stát, který podle odstavců 1 až 5 požaduje povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I,o tom v případě potřeby informuje ostatní členské státy a Komisi.Ostatní členské státy tuto informaci náležitě zváží a uvědomí o nísvé celní správy a ostatní příslušné vnitrostátní orgány.

    7. Ustanovení čl. 13 odst. 1, 2 a 5 až 7 se použijí na případytýkající se zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I.

    8. Tímto nařízením není dotčeno právo členských států přijímat vnitrostátní opatření podle článku  11 nařízení (EHS)č. 2603/69.

  • 29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/5

    Článek 5

    1. Povolení je požadováno pro zprostředkovatelské službyu zboží dvojího užití uvedeného v příloze I, pokud byl zprostředkovatel informován příslušnými orgány členského státu, v němžmá sídlo nebo v němž je usazen, že příslušné zboží je nebo můžebýt celé nebo zčásti určeno k  jakémukoli použití uvedenémuv čl. 4 odst. 1. Je-li si zprostředkovatel vědom toho, že zboží dvojího užití uvedené v příloze I, pro které má v úmyslu poskytnoutzprostředkovatelské služby, je celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v čl. 4 odst. 1, musí o tom uvědomit příslušné orgány, které rozhodnou o  tom, zda budou dotyčnézprostředkovatelské služby podléhat povolení či nikoliv.

    2. Členský stát může rozšířit použití odstavce 1 na zboží dvojího užití neuvedené na seznamu, které je určeno k  použití uvedenému v  čl.  4 odst.  1, a  na zboží dvojího užití k  vojenskémukonečnému užití a na místa určení uvedená v čl. 4 odst. 2.

    3. Členský stát může přijmout nebo zachovat vnitrostátníprávní předpisy, na základě kterých zprostředkování zboží dvojího užití podléhá povolení, má-li zprostředkovatel důvody k podezření, že toto zboží je nebo by mohlo být určeno celé nebozčásti k  jakémukoliv použití uvedenému v čl. 4 odst. 1.

    4. Ustanovení čl.  8 odst.  2, 3 a  4 se použije na vnitrostátníopatření uvedená v odstavci 2 a 3 tohoto článku.

    Článek 6

    1. Tranzit zboží dvojího užití, které není zbožím Společenství,uvedeného na seznamu v příloze I, může být zakázán příslušnýmiorgány členského státu, v  němž se provádí tranzit, pokud zbožíje nebo by mohlo být určeno celé nebo z  části k  použití uvedenému v čl. 4 odst. 1. Při rozhodování o takovém zákazu členskéstáty zohlední své povinnosti a  závazky, s  nimž souhlasily jakostrany mezinárodních smluv nebo jako členové mezinárodníchrežimů nešíření.

    2. Před rozhodnutím, zda zakázat tranzit či nikoliv, můžečlenský stát stanovit, že jeho příslušné orgány mohou v jednotlivých případech požadovat povolení pro konkrétní tranzit zbožídvojího užití uvedeného v  příloze  I, pokud toto zboží je nebomůže být určeno celé nebo z  části k  použití uvedenému v  čl.  7odst. 1.

    3. Členský stát může rozšířit použití odstavce 1 na zboží dvojího užití, které není uvedeno v nařízení, určené k použití uvedenému v čl. 4 odst. 1a na zboží dvojího užití pro vojenské konečnéužití a na místa určení uvedená v čl. 4 odst. 2.

    4. Ustanovení čl. 8 odst. 2, 3 a 4 se použijí na vnitrostátní opatření uvedená v odstavci 2 a 3 tohoto článku.

    Článek 7

    Toto nařízení se nevztahuje na dodávky služeb nebo na přenostechnologií, jsou-li tyto dodávky nebo přenos spojeny s pohybemosob přes hranice.

    Článek 8

    1. Členský stát může zakázat nebo požadovat pro vývoz zbožídvojího užití, které není uvedeno v příloze  I, povolení z důvodůveřejné bezpečnosti nebo ochrany lidských práv.

    2. Členské státy oznámí Komisi jakákoliv opatření přijatápodle odstavce 1 neprodleně po jejich přijetí s uvedením přesnýchdůvodů těchto opatření.

    3. Členské státy rovněž neprodleně oznámí Komisi jakékolivzměny opatření přijatých podle odstavce 1.

    4. Komise zveřejní opatření, která jí byla oznámena podle odstavců 2 a 3, v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

    KAPITOLA III

    VÝVOZNÍ POVOLENÍ A POVOLENÍ KEZPROSTŘEDKOVATELSKÝM SLUŽBÁM

    Článek 9

    1. Pro určité vývozy uvedené v  příloze  II se tímto nařízenímzavádí všeobecné vývozní povolení Společenství.

    2. V  případě všech ostatních vývozů podle tohoto nařízení,pro které je vyžadováno povolení, udělí toto povolení příslušnéorgány členského státu, ve kterém je vývozce usazen. S výhradouomezení uvedených v odstavci 4 může mít povolení formu individuálního, souhrnného nebo všeobecného povolení.

    Všechna povolení platí v celém Společenství.

    Vývozci poskytují příslušným orgánům veškeré příslušné informace požadované k jejich žádostem o individuální nebo souhrnné vývozní povolení, aby měly příslušné vnitrostátní orgányúplné informace, zejména o  konečném uživateli, zemi určenía  konečném použití vyváženého zboží. Povolení může být případně podmíněno prohlášením o konečném použití.

  • L 134/6 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    3. Členské státy vyřídí žádosti o  individuální nebo souhrnnépovolení ve lhůtě stanovené podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe.

    4. Národní všeobecná vývozní povolení:

    a) musí vyloučit z oblasti své působnosti zboží uvedené v části2 přílohy II;

    b) jsou vymezena vnitrostátními právními předpisy nebo praxí.Mohou je používat všichni vývozci se sídlem nebo usazenív  členském státě vydávajícím tato povolení, pokud splňujípožadavky stanovené v tomto nařízení a v doplňujících vnitrostátních právních předpisech. Vydávají se v souladu s údajiuvedenými v příloze  IIIc. Vydávají se v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí.

    Členské státy o všech vydaných nebo pozměněných vnitrostátních všeobecných vývozních povoleních neprodleně informují Komisi. Komise tato oznámení zveřejní v  řaděC Úředního věstníku Evropské unie;

    c) nemohou být použita, jestliže byl vývozce svými orgány informován, že dotyčné zboží je nebo by mohlo být celé neboz části určeno k jednomu z použití uvedených v čl. 4 odst. 1a 3 nebo použití uvedených v čl. 4 odst. 2 v zemi, na níž sevztahuje zbrojní embargo, o němž bylo rozhodnuto společným postojem nebo společnou akcí přijatými Radou neborozhodnutím OBSE, nebo zbrojní embargo uložené závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN, nebo jestliže si je vývozce vědom toho, že zboží je určeno k  výše uvedenýmpoužitím.

    5. Členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisechponechají v platnosti nebo zavedou možnost udělit souhrnné vývozní povolení.

    6. Členské státy poskytnou Komisi seznam orgánůoprávněných:

    a) k udělování vývozních povolení pro zboží dvojího užití;

    b) k  rozhodování o  zákazu tranzitu zboží dvojího užití, kterénení zbožím Společenství podle tohoto nařízení.

    Komise zveřejní seznam těchto orgánů v řadě C Úředního věstníkuEvropské unie.

    Článek 10

    1. Povolení pro zprostředkovatelské služby podle tohoto nařízení udělí příslušné orgány členského státu, v  němž má zprostředkovatel sídlo nebo je usazen. Tato povolení jsou udělovánapro určitá množství konkrétního zboží pohybujícího se mezi dvěma nebo více třetími zeměmi. Jasně musí být vymezeno umístěnízboží ve třetí zemí původu, konečný uživatel a  přesné umístěnítohoto uživatele. Povolení je platné pro celé Společenství.

    2. Zprostředkovatelé poskytnou příslušným orgánům příslušné informace požadované pro jejich žádost o povolení podletohoto nařízení pro zprostředkovatelské služby, zejména podrobnosti o umístění zboží dvojího užití třetích zemích původu, jasnýpopis zboží a  jeho množství, třetí strany zahrnuté do transakce,třetí země místa určení, konečného uživatele v  této zemi a  jehopřesné umístění.

    3. Členské státy vyřídí žádosti o povolení pro zprostředkovatelské služby ve lhůtě stanovené podle vnitrostátních právníchpředpisů nebo praxe.

    4. Členské státy poskytnou Komisi seznam orgánů oprávněných k  udělování povolení k  poskytování zprostředkovatelských služeb podle tohoto nařízení. Komise zveřejní seznamtěchto orgánů v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

    Článek 11

    1. Jestliže zboží dvojího užití, pro které bylo zažádáno o individuální vývozní povolení do místa určení neuvedeného v  příloze II, nebo do jakéhokoliv místa určení v případě zboží dvojíhoužití uvedeného v  příloze  IV, je nebo bude umístěno v  jednomnebo více členských státech, jiných než je ten, ve kterém byla žádost podána, uvede se tato skutečnost v žádosti. Příslušné orgányčlenského státu, u  nichž byla žádost o  povolení podána, neprodleně konzultují příslušné orgány dotyčného členského státunebo států a  poskytnou jim příslušné informace. Konzultovanýčlenský stát nebo státy oznámí ve lhůtě deseti pracovních dnů případné námitky k udělení takového povolení, jimiž je členský stát,ve kterém byla žádost podána, vázán.

    Jestliže do deseti pracovních dnů nedojdou žádné námitky, má seza to, že, konzultovaný členský stát nebo státy nemají žádnénámitky.

    Ve výjimečných případech může jakýkoliv konzultovaný členskýstát požadovat prodloužení desetidenní lhůty. Prodloužení všaknesmí přesáhnout 30 pracovních dní.

    2. Jestliže by vývoz mohl porušit podstatné bezpečnostní zájmy členského státu, může tento členský stát požádat druhý členský stát, aby neudělil vývozní povolení, nebo jestliže již takovépovolení bylo uděleno, žádat jeho zrušení, pozastavení, změnunebo odvolání. Členský stát, který takovou žádost obdrží, zahájíneprodleně se žádajícím členským státem nezávazné konzultace,které musí být uzavřeny během deseti pracovních dnů. Rozhodne-li se dožádaný členský stát povolení udělit, mělo by to být oznámeno Komisi a  ostatním členským státům za použitíelektronického systému uvedeného v čl. 13 odst. 6.

  • (1)

    29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/7

    Článek 12

    1. Při rozhodování o tom, zda udělit individuální či souhrnnévývozní povolení nebo udělit povolení pro poskytnutí zprostředkovatelských služeb podle tohoto nařízení či nikoliv, přihlížejíčlenské státy k veškerým významným skutečnostem, a zejména k:

    a) závazkům a povinnostem, které každý členský stát přijal jakočlen příslušných mezinárodních režimů nešíření a  ujednánío kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodníchsmluv;

    b) svým závazkům vyplývajícím ze sankcí uložených společným postojem nebo společnou akcí přijatými Radou neborozhodnutím OBSE nebo závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN;

    c) aspektům národní zahraniční nebo bezpečnostní politiky,včetně těch, které jsou upraveny společným postojem Rady2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanovíspolečná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu

    (1)  Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99.

    ;

    d) aspektům zamýšleného konečného použití a  nebezpečízneužití.

    2. Při posuzování žádosti o souhrnné vývozní povolení beroučlenské státy kromě kritérií stanovených v odstavci 1 v úvahu i to,zda vývozce uplatňuje přiměřené a vhodné prostředky a postupypro dosažení souladu s  ustanoveními a  cíli tohoto nařízenía s podmínkami povolení.

    Článek 13

    1. Příslušné orgány členských států mohou v souladu s  tímtonařízením zamítnout udělení vývozního povolení a mohou zrušit,pozastavit, změnit nebo odvolat vývozní povolení, které již udělily. V  případě, že zamítnou, zruší, pozastaví, podstatně omezínebo odvolají vývozní povolení, nebo pokud stanoví, že zamýšlený vývoz nebude povolen, oznámí to příslušným orgánůmostatních členských států a Komisi a sdělí jim nezbytné informace.Pozastavily-li příslušné orgány členského státu platnost vývozního povolení, oznámí na konci doby pozastavení platnosti povolení konečné posouzení členským státům a Komisi.

    2. Příslušné orgány členských států přezkoumají zamítavá rozhodnutí týkající se o povolení oznámená podle odstavce 1 do třílet od jejich oznámení a  odvolají je, změní nebo prodlouží. Příslušné orgány členských států sdělí co nejdříve výsledky přezkumu příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi.Zamítavá rozhodnutí, která nejsou odvolána, zůstávají v platnosti.

    3. Příslušné orgány členských států neprodleně informují členské státy a  Komisi o  svých rozhodnutích zakázat tranzit zbožídvojího užití uvedeného v  příloze  I  přijaté podle článku  6. Tatooznámení obsahují všechny důležité informace, včetně klasifikace,jeho technických parametrů, země určení a konečného uživatele.

    4. Odstavce  1 a  2 se rovněž vztahují na povolení zprostředkovatelských služeb.

    5. Dříve než příslušné orgány členského státu postupujícípodle tohoto nařízení udělí povolení pro vývoz nebo zprostředkovatelské služby nebo rozhodnou o  tranzitu, přezkoumají všechna platná zamítavá rozhodnutí nebo rozhodnutí o  zákazutranzitu zboží dvojího užití uvedeného v příloze I přijaté podle tohoto nařízení s cílem ujistit se, zda nebyly udělení povolení nebotranzit zamítnuty příslušnými orgány jiného členského státu nebostátů pro v podstatě totožný obchod (tj. zboží s v podstatě totožnými parametry nebo technickými vlastnostmi pro stejného konečného uživatele či příjemce). Nejdříve konzultují příslušnéorgány dotyčného členského státu nebo států, které vydaly totozamítavé rozhodnutí nebo rozhodnutí o  zákazu tranzitu, jak jestanoveno v odstavcích 1 a 3. Jestliže po této konzultaci příslušnéorgány členského státu rozhodnou, že povolení udělí nebo že povolí tranzit, uvědomí o tom příslušné orgány ostatních členskýchstátů a  Komisi a  poskytnou veškeré nezbytné informace vysvětlující jejich rozhodnutí.

    6. Veškerá oznámení požadovaná podle tohoto článku se provádějí bezpečnými elektronickými prostředky, včetně bezpečného systému, který může být případně zřízen v  souladu s  čl.  19odst. 4.

    7. Veškeré informace sdílené v souladu s ustanoveními tohotočlánku musí být v  souladu s  ustanoveními čl.  19 odst.  3, 4 a  6,jež se týkají důvěrnosti takových informací.

    Článek 14

    1. Veškerá individuální a souhrnná vývozní povolení a povolení pro zprostředkovatelské služby se vydávají písemně neboelektronickými prostředky na formulářích, které obsahují alespoňvšechny údaje podle vzoru uvedeného v příloze III a rovněž v pořadí podle tohoto vzoru.

    2. Na žádost vývozce se souhrnná vývozní povolení, která obsahují množstevní omezení, rozdělují.

    http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2008:335:0099:0099:CS:PDF

  • L 134/8 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    KAPITOLA IV

    AKTUALIZACE SEZNAMŮ ZBOŽÍ DVOJÍHO UŽITÍ

    Článek 15

    1. Seznam zboží dvojího užití uvedený v  příloze  I  se aktualizuje v  souladu s  příslušnými závazky a  povinnostmi, včetně jejich změn, které členské státy přijaly jako členové mezinárodníchrežimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv.

    2. Příloha  IV, jež přebírá pouze část přílohy I, se aktualizujes  ohledem na článek  30 Smlouvy o  založení Evropského Společenství, zejména pokud jde o  veřejný pořádek či zájmy veřejnébezpečnosti členských států.

    KAPITOLA V

    CELNÍ ŘÍZENÍ

    Článek 16

    1. Při plnění formalit pro vývoz zboží dvojího užití na celnímúřadě, který je odpovědný za zpracování vývozního prohlášení,vývozce prokáže, že obdržel nezbytné vývozní povolení.

    2. Od vývozce může být požadován překlad všech dokumentů, které byly poskytnuty jako průkazní doklady, do úředního jazyka členského státu, ve kterém je vývozní prohlášenípředkládáno.

    3. Aniž je dotčena jakákoli pravomoc členského státu, kterámu byla svěřena podle celního kodexu Společenství a  v  souladus  ním, může též členský stát po dobu, která nepřesahuje lhůtyuvedené v  odstavci  4, pozastavit proces vývozu z  jeho územínebo v  případě nutnosti jiným způsobem zabránit, aby zbožídvojího užití uvedené v příloze I, na které se vztahuje platné vývozní povolení, opustilo Společenství přes jeho území, má-li důvodné podezření, že:

    a) při udělení povolení nebyly vzaty v úvahu patřičné informacenebo

    b) od doby, kdy bylo povolení uděleno, se značně změnilyokolnosti.

    4. V případě uvedeném v odstavci 3 se neprodleně konzultujípříslušné orgány členského státu, který udělil vývozní povolení,aby mohly podniknout opatření podle čl. 13 odst. 1. Jestliže tytopříslušné orgány rozhodnou, že povolení ponechají v  platnosti,odpoví ve lhůtě deseti pracovních dní, která na jejich žádost můžebýt za výjimečných okolností prodloužena na 30 pracovních dní.Po přijetí této odpovědi nebo nedojde-li odpověď do deseti nebopřípadně do 30 dnů, se zboží dvojího užití neprodleně uvolní.Členský stát, který udělil povolení, o  této skutečnosti uvědomíostatní členské státy a Komisi.

    Článek 17

    1. Členské státy mohou stanovit, že celní formality pro vývozzboží dvojího užití mohou být splněny pouze u  celních úřadůk tomu oprávněných.

    2. Uplatní-li členské státy možnost uvedenou v odstavci 1, informují Komisi o  těchto oprávněných celních úřadech. Komisezveřejní tuto informaci v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

    Článek 18

    Na omezení vývozu, zpětného vývozu a opuštění celního územíu  zboží dvojího užití, pro jehož vývoz je vyžadováno povolenípodle tohoto nařízení, se vztahují ustanovení článků 843 a 912aaž 912g nařízení (EHS) č. 2454/93.

    KAPITOLA VI

    SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

    Článek 19

    1. Členské státy ve spolupráci s Komisí přijmou veškerá vhodná opatření, aby zavedly přímou spolupráci a výměnu informacímezi příslušnými orgány, zejména aby vyloučily nebezpečí, že bymožné rozdílnosti při uplatňování kontrol vývozu zboží dvojíhoužití vedly k  odklonu obchodu, který by mohl působit nesnázejednomu nebo více členským státům.

    2. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zavedly přímou spolupráci a  výměnu informací mezi příslušnýmiorgány, aby se zvýšila účinnost režimu kontroly vývozu Společenství. Takové informace mohou zahrnovat:

    a) podrobnosti o vývozcích zbavených vnitrostátními sankcemipráva na využití národních všeobecných vývozních povolenínebo všeobecných vývozních povolení Společenství;

    b) údaje o citlivých konečných uživatelích, aktérech podílejícíchse na podezřelých zakázkách, a jsou-li tyto údaje k dispozici,o zvolených trasách.

  • (1)

    (2)

    (3)

    29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/9

    3. Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a  jejichspolupráci s  Komisí k  zajištění řádného používání celních a  zemědělských předpisů

    (1)  Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1.

    , a  zejména ustanovení o  důvěrnosti informací, se použijí přiměřeně, aniž je dotčen článek  23 tohotonařízení.

    4. Komise může po konzultaci s  Koordinační skupinou prozboží dvojího užití zřízenou podle článku  23 zavést bezpečnýa  zašifrovaný systém výměny informací mezi členskými státy a,je-li to vhodné, Komisí.

    5. Pokyny vývozcům a zprostředkovatelům poskytují členskéstáty, v  nichž mají tito vývozci a  zprostředkovatelé sídlo nebov nichž jsou usazeni. Komise a Rada mohou rovněž vydat pokynynebo doporučení ohledně osvědčených postupů pro subjekty uvedené v tomto nařízení.

    6. Osobní údaje se zpracovávají v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a  Rady 95/46/ES zedne 24.  října  1995 o  ochraně fyzických osob v  souvislosti sezpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů

    (2)  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

    a  v  nařízení Evropského parlamentu a  Rady (ES) č.  45/2001 zedne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti sezpracováním osobních údajů orgány a  institucemi Společenstvía o volném pohybu těchto údajů

    (3)  Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

    .

    KAPITOLA VII

    KONTROLNÍ OPATŘENÍ

    Článek 20

    1. Vývozci zboží dvojího užití vedou v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo platnou praxí příslušných členskýchstátů podrobnou evidenci nebo záznamy o svých vývozech. Tatoevidence nebo záznamy zahrnují zejména obchodní dokumenty,jako jsou faktury, nákladní listy a dopravní nebo jiné odesílací dokumenty obsahující dostatečné informace k identifikaci:

    a) označení zboží dvojího užití;

    b) množství zboží dvojího užití;

    c) jména a adresy vývozce a příjemce;

    d) konečného použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.

    2. V  souladu s  vnitrostátními právními předpisy nebo s  platnou praxí příslušných členských států zprostředkovatelé povedouevidenci nebo záznamy o zprostředkovatelských službách, kteréspadají do oblasti působnosti čl. 5, aby byli na vyžádání schopniprokázat popis zboží dvojího užití, které bylo předmětem poskytnutí těchto služeb, dobu trvání, po kterou bylo zboží předmětemzprostředkovatelských služeb, místo určení a  země, na něž sevztahují zprostředkovatelské služby.

    3. Evidence nebo záznamy a  dokumenty uvedené v  odstavcích 1 a 2 se uchovávají po dobu nejméně tří let od konce kalendářního roku, ve kterém se vývoz uskutečnil nebo bylyposkytnuty zprostředkovatelské služby. Předkládají se na žádostpříslušných orgánů členského státu, ve kterém je vývozce usazennebo ve kterém je zprostředkovatel usazen nebo má sídlo.

    Článek 21

    K  zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení přijme každýčlenský stát nezbytná opatření umožňující jeho příslušnýmorgánům:

    a) získávat informace o  jakékoliv objednávce nebo operaci týkající se zboží dvojího užití;

    b) zajistit správné uplatňování opatření pro kontrolu vývozu,což může zahrnovat zejména právo na vstup do obchodníchprostor osob, které se na vývozu podílejí, nebo zprostředkovatelů podílejících se na poskytování zprostředkovatelskýchslužeb za podmínek stanovených v článku 5.

    KAPITOLA VIII

    DALŠÍ USTANOVENÍ

    Článek 22

    1. Pro přepravu zboží dvojího užití uvnitř Společenství uvedeného v příloze IV se vyžaduje povolení. Pro zboží uvedené v části2 přílohy IV nelze vydávat všeobecné povolení.

    2. Členský stát může rozhodnout o  tom, že pro přepravu jiného zboží dvojího užití ze svého území do druhého členskéhostátu je vyžadováno povolení v případech, kdy v době přepravy:

    — je přepravující osobě známo, že konečné místo určení příslušného zboží je mimo Společenství,

    — vývoz tohoto zboží do takového konečného místa určení jev členském státě, ze kterého má být toto zboží přepraveno,podmíněn povolením podle článků 3, 4 nebo 8 a takový vývoz přímo z jeho území není povolen na základě všeobecného nebo souhrnného povolení,

    http://eur-lex.europa.eu/Result.do?aaaa=1997&mm=03&jj=22&type=L&nnn=082&pppp=0001&RechType=RECH_reference_pub&Submit=Searchhttp://eur-lex.europa.eu/Result.do?aaaa=1995&mm=11&jj=23&type=L&nnn=281&pppp=0031&RechType=RECH_reference_pub&Submit=Searchhttp://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2001:008:0001:0001:CS:PDF

  • L 134/10 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    — zboží nebude v  členském státě, do kterého má být přepraveno, zpracováno nebo opracováno ve smyslu článku 24 celního kodexu Společenství.

    3. Žádost o povolení k přepravě musí být podána v členskémstátě, ze kterého má být zboží dvojího užití přepraveno.

    4. V  případech, kdy následný vývoz zboží dvojího užití jižv  rámci konzultačních řízení podle článku  11 schválil členskýstát, ze kterého má být zboží přepraveno, povolení k přepravě sevydá přepravující osobě neprodleně, pokud se okolnosti podstatně nezměnily.

    5. Členský stát, který přijme právní předpisy, jež ukládají takový požadavek, informuje Komisi a ostatní členské státy o opatřeních, která přijal. Komise zveřejní tuto informaci v  řaděC Úředního věstníku Evropské unie.

    6. Opatření podle odstavců 1 a 2 nezahrnují provádění vnitřních hraničních kontrol v rámci Společenství, ale pouze kontroly,které se provádějí jako součást běžných kontrolních postupů používaných nediskriminačním způsobem na celém územíSpolečenství.

    7. Použití opatření podle odstavců 1 a 2 nesmí v žádném případě způsobit, že by přeprava z jednoho členského státu do druhého podléhala omezujícím podmínkám, které by byly přísnějšínež ty, které jsou stanoveny pro vývoz stejného zboží do třetíchzemí.

    8. Dokumenty a záznamy o přepravě zboží dvojího užití, kteréje uvedeno v příloze I, uvnitř Společenství se uchovávají nejméněpo dobu tří let od konce kalendářního roku, ve kterém se přeprava uskutečnila, a na požádání se předkládají příslušným orgánům členského státu, ze kterého toto zboží bylo přepraveno.

    9. Členský stát může vnitrostátními právními předpisy požadovat, aby v  případě jakékoli přepravy zboží, které je uvedenov  kategorii 5 kapitole 2 přílohy I  a  které není uvedeno v  příloze IV, uvnitř Společenství z tohoto členského státu byly příslušným orgánům tohoto členského státu poskytnuty doplňkovéinformace týkající se tohoto zboží.

    10. V příslušných obchodních dokumentech týkajících se přepravy zboží dvojího užití, které je uvedeno v příloze I, uvnitř Společenství musí být zřetelně uvedeno, že toto zboží při vývozu zeSpolečenství podléhá kontrolám. Příslušnými obchodními dokumenty se rozumějí zejména kupní smlouvy, potvrzení objednávky, faktura nebo odesílací list.

    Článek 23

    1. Zřizuje se Koordinační skupina pro dvojí užití, které předsedá zástupce Komise. Každý členský stát jmenuje do této skupiny jednoho zástupce.

    Tato skupina posoudí jakoukoliv otázku týkající se používání tohoto nařízení, kterou může vznést buď předseda nebo zástupceněkterého členského státu.

    2. Předseda Koordinační skupiny pro dvojí užití nebo koordinační skupina konzultuje, kdykoli to považuje za nutné, vývozce,zprostředkovatele a ostatní příslušné zúčastněné subjekty, jichž setoto nařízení týká.

    Článek 24

    Každý členský stát přijme příslušná opatření k  zajištění řádnéhoprovádění všech ustanovení tohoto nařízení. Zejména stanovísankce za porušení ustanovení tohoto nařízení nebo ustanovení,která byla přijata k  jeho provedení. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

    Článek 25

    Každý členský stát uvědomí Komisi o právních a správních předpisech přijatých k provedení tohoto nařízení, včetně opatření uvedených v  článku  24. Komise předá tyto informace ostatnímčlenským státům.

    Každé tři roky Komise přezkoumává provádění tohoto nařízenía předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o  jeho používání, která může zahrnovat návrhy na jeho změnu. Členskéstáty poskytnou Komisi veškeré příslušné informace pro přípravutéto zprávy.

    Článek 26

    Tímto nařízením není dotčeno:

    — použití článku  296 Smlouvy o  založení Evropskéhospolečenství,

    — použití Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

  • 29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/11

    Článek 27

    Nařízení (ES) č. 1334/2000 se zrušuje s účinkem ode dne 27. srpna 2009.

    Na žádosti o  udělení vývozního povolení podané před 27.  srpnem 2009 se však i nadále použijí příslušná ustanovení nařízení(ES) č. 1334/2000.

    Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.

    Článek 28

    Toto nařízení vstupuje v platnost 90 dní po vyhlášení v Úřednímvěstníku Evropské unie.

    Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

    V Bruselu dne 5. května 2009.

    Za Radupředseda

    M. KALOUSEK

  • L 134/12 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    PŘÍLOHA I

    Seznam podle článku 3 tohoto nařízení

    SEZNAM ZBOŽÍ DVOJÍHO UŽITÍ

    Tento seznam provádí mezinárodně dohodnuté kontroly dvojího užití, zahrnující Wassenaarské ujednání, Režim kontroly raketových technologií, Skupinu jaderných dodavatelů, Australskou skupinu a Úmluvu o zákazu chemických zbraní.

  • 29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/13

    OBSAH

    Poznámky

    Definice

    Zkratková slova a zkratky

    Kategorie 0 Jaderné materiály, zařízení a příslušenství

    Kategorie 1 Zvláštní materiály a související příslušenství

    Kategorie 2 Zpracování materiálů

    Kategorie 3 Elektronika

    Kategorie 4 Počítače

    Kategorie 5 Telekomunikace a „bezpečnost informací“

    Kategorie 6 Snímače a  lasery

    Kategorie 7 Navigace a  letecká elektronika

    Kategorie 8 Námořní technika

    Kategorie 9 Letecká technika a pohonné systémy

  • L 134/14 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    VŠEOBECNÉ POZNÁMKY K PŘÍLOZE  I

    1. V případě kontroly zboží, které je vyvinuto nebo upraveno pro vojenské účely, viz příslušný/é Seznam/y kontrol vojenského materiálu, který/é vedou jednotlivé členské státy. Odkazy v  této příloze, které znějí „VIZ TÉŽ seznam VOJENSKÉHO MATERIÁLU“, se vztahují na tyto seznamy.

    2. Účel kontrol obsažených v této příloze nesmí být zmařen vývozem jakéhokoliv nekontrolovaného zboží (včetně provozních celků) obsahujícího jednu nebo více kontrolovaných položek, pokud kontrolovaná položka nebo položky tvoří podstatný prvek zboží a může být snadno odstraněna či použita pro jiné účely.

    POZN.: Při posuzování, zda kontrolovaná/é položka/y má/mají být považována/y za podstatný prvek, je nutné přihlížet k faktorům množství, hodnoty a  použitého technologického know-how a  k  jiným zvláštním okolnostem, které by mohly učinit z kontrolované položky nebo kontrolovaných položek podstatný prvek dodávaného zboží.

    3. Zboží specifikované v této příloze zahrnuje jak nové, tak i použité zboží.

    POZNÁMKA K  JADERNÉ TECHNOLOGII

    (Týká se oddílu E  kategorie 0.)

    „Technologie“ přímo spojená s jakýmkoli zbožím kontrolovaným v kategorii 0 je kontrolována podle ustanovení kategorie 0.

    „Technologie“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží podléhajícího kontrole zůstává pod kontrolou, i když je použitelná pro nekontrolované zboží.

    Schválení zboží k vývozu opravňuje též k vývozu minimální „technologie“, která je nezbytná pro instalaci, provoz, údržbu a opravy zboží témuž konečnému uživateli.

    Kontrola převodu „technologie“ se nevztahuje na informace „veřejně dostupné“ nebo na informace pro „základní vědecký výzkum“.

    VŠEOBECNÁ POZNÁMKA K TECHNOLOGII

    (Týká se oddílu E  kategorií 1–9.)

    Vývoz „technologie“, která je „potřebná“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží kontrolovaného v  kategoriích 1  až  9, je kontrolován podle ustanovení kategorií 1 až 9.

    „Technologie“ „potřebná“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží podléhajícího kontrole zůstává pod kontrolou, i když je použitelná pro nekontrolované zboží.

    Kontroly se nevztahují na takovou „technologii“, která je minimem nutným pro instalaci, provoz, údržbu (kontrolu) a opravu zboží, které není kontrolováno nebo jehož vývoz byl povolen.

    POZN.: Nevztahuje se na „technologie“ vymezené v 1E002.e., 1E002.f., 8E002.a. a 8E002.b.

    Kontrola převodu „technologie“ se nevztahuje na informace „veřejně dostupné“, informace pro „základní vědecký výzkum“ nebo na minimum informací nezbytných pro účely žádostí o patenty.

  • 29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/15

    VŠEOBECNÁ POZNÁMKA K SOFTWARU

    (Tato poznámka má přednost před kontrolami stanovenými v oddílu D kategorií 0 až 9.)

    Kategorie 0 až 9 tohoto seznamu se nevztahují na kontrolu „softwaru“, který je buď:

    a. běžně dostupný veřejnosti, přičemž:

    1. je prodáván ze skladu v maloobchodě bez omezení prostřednictvím

    a. pultového prodeje,

    b. zásilkového prodeje,

    c. elektronického prodeje nebo

    d. telefonické objednávky a

    2. je určen k instalaci uživatelem bez další podstatné podpory od dodavatele nebo

    POZN.: Položka a. všeobecné poznámky k  softwaru se nevztahuje na „software“ uvedený v  kategorii 5 – Část 2 („Ochrana informací“)

    b. „veřejně dostupný“.

  • L 134/16 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    DEFINICE TERMÍNŮ POUŽÍVANÝCH V TÉTO PŘÍLOZE

    Definice termínů uváděných v  jednoduchých uvozovkách jsou uvedeny v  technické poznámce vztahující se k  příslušné položce.

    Definice termínů ve dvojitých uvozovkách jsou tyto:

    POZN.: Odkazy na kategorie jsou uvedeny v závorkách za definovanými termíny.

    „Aktivní obrazový prvek“ (6, 8): nejmenší (jednotlivý) prvek pevné matrice, který má fotoelektrickou přenosovou funkci, je-li vystaven světelnému (elektromagnetickému) záření.

    „Aktivní systémy řízení letu“ (7): systémy, jejichž funkcí je bránit nežádoucím pohybům „letadla“ a řízených střel nebo strukturálním zátěžím prostřednictvím autonomního zpracování výstupních signálů z  více snímačů a  následného poskytování nezbytných preventivních příkazů k zajištění automatického řízení.

    „Analyzátory signálu“ (3): přístroje schopné měřit a zobrazovat základní vlastnosti jednofrekvenčních složek multifrekvenčních signálů.

    „APP“ (4): viz „nastavený nejvyšší výkon“.

    „Asymetrický algoritmus“ (5): šifrovací algoritmus, který používá různé matematicky závislé klíče pro šifrování a dešifrování.

    POZN.: „Asymetrický algoritmus“ se běžně používá ve správě klíčů.

    „Automatické sledování cíle“ (6): technický postup, který automaticky určuje a jako výstup poskytuje extrapolovanou hodnotu nejpravděpodobnější polohy cíle v reálném čase.

    „Bezpečnost informací“ (4, 5): veškeré prostředky a  funkce, které zajišťují přístupnost, důvěrnost nebo integritu informacínebo komunikací, s výjimkou prostředků a  funkcí, které jsou určeny k ochraně proti selhání funkcí. Patří sem „šifrování“,‚kryptoanalýza‘ ochrana proti nežádoucím únikům a bezpečnost počítačů.

    POZN.: ‚Kryptoanalýza‘: analýza šifrovacího systému nebo jeho vstupů a výstupů prováděná za účelem odvození utajovaných proměnných nebo citlivých dat, včetně srozumitelného textu.

    „Bezpilotní vzdušný dopravní prostředek“ („UAV“) (9): jakékoliv letadlo, jež je schopno startu, udržitelného řízeného letua navigace bez přítomnosti člověka na palubě.

    „CE“: viz „výpočetní prvek“.

    „Celková číslicová přenosová rychlost“ (5): celkový počet bitů, včetně linkového kódování, doplňkových bitů apod., který začasovou jednotku projde příslušným zařízením v číslicovém přenosovém systému.

    POZN.: Viz též „číslicová přenosová rychlost“.

    „Celková proudová hustota“ (3): celkový počet ampérzávitů v cívce (tj. počet závitů násobený maximálním proudem protékajícím každým závitem) dělený celkovým průřezem cívky (sestávající ze supravodivých vláken, kovové matrice, v níž jsousupravodivá vlákna zalita, zalévacího materiálu, chladicích kanálů, atd.).

    „CEP“ (kružnice stejné pravděpodobnosti) (7): míra přesnosti vyjádřená jako poloměr kružnice se středem představujícímcíl, do které z určité vzdálenosti dopadne 50 % přepravovaného užitečného nákladu.

    „Civilní letadlo“ (1, 7, 9): „letadlo“, které je pod svým vlastním označením uvedeno na seznamech osvědčení letové způsobilosti, které zveřejňují úřady pro civilní letectví, jako „letadlo“ určené pro provoz na obchodních civilních vnitrostátníchnebo zahraničních linkách nebo jako „letadlo“ určené pro zákonem povolené civilní soukromé nebo obchodní účely.

    POZN.: Viz též „letadlo“.

    „CW laser (kontinuální laser)“ (6): „laser“, který poskytuje nominálně konstantní výstupní energii po dobu delší než 0,25sekundy.

    „Časová konstanta“ (6): doba, která uplyne od aplikace světelného stimulu do okamžiku, kdy přírůstek proudu dosáhne velikosti 1–1/e konečné hodnoty (tj. 63 % konečné hodnoty).

  • 29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/17

    „Číslicová přenosová rychlost“(5): celková rychlost přenosu informací v bitech, jež se přímo přenášejí na libovolné médium.

    POZN.: Viz rovněž „celková číslicová přenosová rychlost“.

    „Číslicové řízení“ (2): automatické řízení nějakého procesu vykonávané zařízením, které používá číslicová data, jež jsou obvykle zadávána během provádění operace (viz ISO 2382).

    „Číslicový systém automatického řízení motoru s plnou autoritou“, „FADEC“ (7, 9): elektronický řídicí systém pro motorys  plynovou turbínou nebo motory s  kombinovaným cyklem používající digitální počítač pro řízení proměnných potřebných pro regulaci tahu motoru nebo výkonu na výstupním hřídeli v celém pracovním rozsahu motoru od počátku dodávkypaliva až po uzavření přívodu paliva.

    „Datové referenční navigační systémy“ („DBRN“) (7): systémy, které využívají různé zdroje dříve naměřených geomapujícíchúdajů, jež jsou integrovány tak, aby za dynamických podmínek poskytovaly přesné navigační informace. Mezi tyto zdrojepatří hloubkové mapy, hvězdné mapy, gravitační mapy, magnetické mapy nebo trojrozměrné digitální mapy terénu.

    „Deformovatelná zrcadla“ (6): též adaptivní optická zrcadla, která mají:

    a. jeden souvislý optický odrazný povrch, který je dynamicky deformován aplikací jednotlivých sil nebo silových dvojictak, aby se vyrovnalo zkreslení optických vlnoploch dopadajících na zrcadlo nebo

    b. množství opticky odrazných prvků, které mohou být jednotlivě a dynamicky přemísťovány aplikací sil nebo silovýchdvojic tak, aby se vyrovnalo zkreslení optických vlnoploch dopadajících na zrcadlo.

    „Difuzní spojování“ (1, 2, 9): molekulární spojování nejméně dvou různých kovů v tuhém stavu do jednoho kusu s pevnostíspoje, která je rovna pevnosti spoje nejméně pevného materiálu.

    „Digitální počítač“ (4, 5): zařízení, které je schopno ve formě jedné nebo více diskrétních proměnných provádět všechny tytooperace:

    a. přijímat data

    b. ukládat data nebo instrukce na pevná nebo měnitelná (zápisu schopná) paměťová zařízení.

    c. zpracovávat data prostřednictvím uloženého sledu instrukcí, který lze upravovat a

    d. zajišťovat výstup dat.

    POZN.: Úpravy uloženého sledu instrukcí zahrnují výměnu pevných paměťových zařízení, ale nikoli fyzickou změnu zapojení nebo vzájemného propojení.

    „Doba přepínání frekvence“ (3, 5): maximální doba (prodleva) potřebná pro přepnutí signálu z jedné zvolené výstupní frekvence na jinou zvolenou výstupní frekvenci tak, aby bylo dosaženo:

    a. frekvence do 100 Hz konečné frekvence nebo

    b. úrovně výstupu do 1 dB konečné výstupní úrovně.

    „Doba trvání laserového pulsu“ (6) je doba, po kterou „laser“ emituje „laserové“ záření, a která u „pulsních laserů“ odpovídádobě, po kterou je emitován jediný puls nebo řada po sobě jdoucích pulsů.

    „Doba ustálení“ (3): doba potřebná k tomu, aby výstup dosáhl při přepnutí mezi dvěma libovolnými úrovněmi převodníkusvé konečné hodnoty s tolerancí jednoho půlbitu.

    „Doba zpoždění základního hradla“ (3): hodnota doby zpoždění, která odpovídá základnímu hradlu používanému v „monolitickém integrovaném obvodu“. Pro ‚řadu‘ „monolitických integrovaných obvodů“ může být toto zpoždění specifikovánobuď jako doba zpoždění pro typické hradlo, nebo jako typická doba zpoždění vztažená na hradlo.

  • L 134/18 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    POZN.: 1: „Doba zpoždění základního hradla“ se nesmí zaměňovat se vstupním a výstupním zpožděním komplexního „monolitickéhointegrovaného obvodu“.

    POZN.: 2: ‚Řada‘ se skládá ze všech integrovaných obvodů, u  nichž platí jako výrobní metodika a  specifikace, s  výjimkou příslušnýchfunkcí, toto:

    a. společná hardwarová a softwarová architektura,

    b. společná konstrukční a výrobní technologie a

    c. společné základní vlastnosti.

    „Dosah přístrojů“ (6): dosah, ve kterém radar poskytuje jednoznačné zobrazení.

    „Driftová rychlost“ (gyroskopu) (7): složka indikace gyroskopu, která je funkčně nezávislá na vstupní rotaci. Vyjadřuje se jakoúhlová rychlost. (IEEE STD 528–2001).

    „Dynamické adaptivní směrování“ (5): automatické přesměrování provozu založené na průběžném snímání a rozboru aktuálních podmínek sítě.

    POZN.: Nezahrnuje případy rozhodnutí o směrování přijímané na základě předem definované informace.

    „Dynamické analyzátory signálů“ (3): „analyzátory signálů“, které pro zobrazení Fourierova spektra daného průběhu kmituvčetně informace o fázi a amplitudě používají číslicové vzorkování a transformační techniky.

    POZN.: Viz též „analyzátory signálů“.

    „Efektivní gram“ (0, 1) „zvláštního štěpného materiálu“ znamená:

    a. pro izotopy plutonia a uran 233 – hmotnost izotopů v gramech;

    b. pro uran obohacený izotopem U-235 o 1 % nebo více – hmotnost prvku násobenou čtvercem jeho obohacení, vyjádřeným jako hmotnostní desetinný zlomek;

    c. pro uran obohacený izotopem U-235 o méně než 1 % – hmotnost prvku násobenou 0,0001.

    „Ekvivalentní hustota“ (6): hmotnost optiky na jednotku optické plochy promítnuté na optický povrch.

    „Elektronická sestava“ (2, 3, 4, 5): soubor elektronických součástek (tj. ‚obvodových prvků‘, ‚diskrétních součástek‘, integrovaných obvodů, atd.) spojených dohromady tak, aby vykonávaly jednu nebo více specifických funkcí; součástky jsou vyměnitelné jako jednotka a běžně schopné rozložení.

    POZN.: 1: ‚Obvodový prvek‘: Jeden aktivní nebo pasivní funkční prvek jednoho elektronického obvodu, jako je jedna dioda, jeden tranzistor, jeden odpor, jeden kondenzátor atd.

    POZN.: 2: ‚Diskrétní součástka‘: Odděleně dodávaný ‚obvodový prvek‘ s vlastními vnějšími spoji.

    „Elektronicky řiditelná sfázovaná anténní soustava“ (5, 6): anténa, která vytváří paprsek pomocí spřažení fází, tj. směr paprsku je řízen komplexem budicích součinitelů vyzařovacích prvků, přičemž směr tohoto paprsku jak pro vysílání, tak propříjem je možné měnit v azimutu nebo v úhlu výšky nebo v obojím použití elektrického signálu.

    „Elementární vlákno“ (1): nejtenčí složka vlákna, obvykle o průměru několika mikrometrů.

    „Expertní systémy“ (7): systémy poskytující závěry prostřednictvím aplikace pravidel na data, která jsou uložena nezávislena „programu“ a mají jednu z těchto schopností:

    a. automaticky mění „zdrojový kód“ zavedený uživatelem,

    b. poskytují znalosti spojené s určitou třídou problémů v kvasipřirozeném jazyku nebo

    c. získávají znalosti potřebné pro vlastní rozvoj (symbolické učení).

  • 29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/19

    „Extrakce z taveniny“ (1): proces ‚rychlého tuhnutí‘ a extrakce proužku slitinového produktu prostřednictvím vložení krátkého segmentu chlazeného rotujícího bloku do lázně z roztavené kovové slitiny.

    POZN.: ‚Rychlé tuhnutí‘: tuhnutí roztaveného materiálu při rychlostech ochlazování vyšších než 1 000 K/s.

    „FADEC“: viz „číslicový systém automatického řízení motoru s plnou autoritou“.

    „Frakční šířka pásma“ (3 5): „okamžitá šířka pásma“ dělená středovou frekvencí a vyjádřená v procentech.

    „Frekvenční syntetizátor“ (3): jakýkoliv typ zdroje frekvence nebo generátoru signálu, který bez ohledu na použitou techniku poskytuje z jednoho nebo více výstupů několik současných nebo alternativních výstupních frekvencí řízených nebo uspořádaných menším počtem standardních (nebo základních) frekvencí nebo frekvencí od nich odvozených.

    „Geograficky rozptýlené“ (6): snímače se považují za geograficky rozptýlené, je-li každé umístění vzdáleno jedno od druhého více než 1 500 m v jakémkoli směru. Mobilní snímače jsou vždy považovány za „geograficky rozptýlené“.

    „Gradiometr s vlastní magnetizací“ (6): jednotlivý snímač snímající gradient magnetického pole a příslušná elektronika, jejížvýstup je mírou gradientu magnetického pole.

    POZN.: Viz též „magnetické gradiometry“.

    „Hlavní paměť“ (4): primární paměť pro data nebo instrukce, do které má základní jednotka rychlý přístup. Skládá se z vnitřnípaměti „digitálního počítače“ a jakéhokoliv jejího hierarchického rozšíření, např. rychlé vyrovnávací paměti nebo rozšířenépaměti s nesekvenčním přístupem.

    „Hlavní prvek“ (4): (jak je používán v kategorii 4) prvek, jehož hodnota při výměně je větší než 35 % celkové hodnoty systému, jehož je prvkem. Hodnota prvku je cena, kterou za prvek zaplatil výrobce systému nebo ten, kdo systém kompletuje.Celková hodnota je běžná světová prodejní cena pro zákazníky, kteří nejsou s  výrobcem spojeni, v  místě výroby nebododávky.

    „Hybridní integrovaný obvod“ (3): jakákoliv kombinace integrovaných obvodů nebo integrovaného obvodu a ‚obvodovýchprvků‘ nebo ‚diskrétních součástek‘, které jsou spojeny dohromady za účelem uskutečňování jedné nebo více specifickýchfunkcí, se všemi těmito vlastnostmi:

    a. obsahuje alespoň jednu nezapouzdřenou součástku,

    b. je propojen za použití typických výrobních metod integrovaných obvodů,

    c. je vyměnitelný jako jednotka a

    d. běžně jej nelze rozložit.

    POZN.: 1: ‚Obvodový prvek‘: jeden aktivní nebo pasivní funkční prvek jednoho elektronického obvodu, jako je jedna dioda, jedentranzistor, jeden odpor, jeden kondenzátor atd.

    POZN.: 2: ‚Diskrétní součástka‘: odděleně dodávaný „obvodový prvek“ s vlastními vnějšími spoji.

    „Hybridní počítač“ (4): zařízení, které je schopno provádět všechny tyto operace:

    a. přijímat data,

    b. zpracovávat data v analogové i číslicové podobě a

    c. poskytovat výstup dat.

    „Chemický laser“ (6): „laser“, ve kterém se vybuzená složka tvoří v důsledku energie uvolněné z chemické reakce.

    „Imunotoxin“ (1): konjugát jednobuněčné specifické monoklonální protilátky s „toxinem“ nebo „podjednotkou toxinu“, kterývýběrově zasahuje nakažené buňky.

    „Integrovaný obvod vrstvového typu“ (3): soustava ‚obvodových prvků‘ a kovových propojení vytvořená napařováním silnénebo tenké vrstvičky na izolační „podložku“.

  • L 134/20 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    POZN.: ‚Obvodový prvek‘: Jeden aktivní nebo pasivní funkční prvek jednoho elektronického obvodu, jako je jedna dioda, jeden tranzistor,jeden odpor, jeden kondenzátor atd.

    „Interpolace tvaru“ (2): dva nebo více „číslicově řízených“ pohybů pracujících v souladu s instrukcemi, které specifikují dalšípožadovanou polohu a požadované rychlosti posuvu do této polohy. Tyto rychlosti posuvu se mění ve vzájemném vztahutak, že se vytváří požadovaný obrys (viz ISO/DIS 2806–1980).

    „Izolace“ (9): používá se na součásti raketového motoru, tj. na plášť, trysky, přívody, uzávěry pláště, a zahrnuje vulkanizované nebo polotvrzené kompozitní pryžové polotovary ve formě plátů, které obsahují izolační nebo žáruvzdorný materiál.Izolaci lze též použít na obložení či vložky pro odstranění vnitřního pnutí.

    „Izolované živé kultury“ (1): živé kultury ve formě vegetačního klidu a v sušených preparátech.

    „Izostatické lisy“ (2): zařízení schopná upravit prostřednictvím různých médií (plyn, kapalina, pevné částice atd.) v uzavřenédutině tlak tak, aby se ve všech směrech vytvořil stejný tlak působící na obrobek nebo materiál uvnitř dutiny.

    „Izostatické zhutňování za tepla“ (2): proces, při kterém je odlitek při teplotách vyšších než 375 K  (102 °C) vystaven prostřednictvím různých médií (plyn, kapalina, pevné částice atd.) v uzavřené dutině tlaku tak, aby se ve všech směrech vytvořila stejná síla za účelem zmenšení nebo odstranění pórovitosti odlitku.

    „Jaderný reaktor“ (0): kompletní reaktor, který je schopen pracovat tak, aby udržel řízenou štěpnou řetězovou reakci. Mezi„jaderné rektory“ patří všechny položky, které jsou umístěny uvnitř reaktorové nádoby nebo s  ní přímo spojeny, zařízenípro řízení výkonu aktivní zóny a díly, které za běžných okolností obsahují chladicí médium primárního okruhu reaktoru,přicházejí s ním do přímého kontaktu nebo řídí jeho oběh.

    „Jednospektrální zobrazovací snímače“ (6): snímače schopné získávat obrazová data z  jednoho diskrétního spektrálníhopásma.

    „Kabílek“ (1): svazek „elementárních vláken“, obvykle přibližně rovnoběžných.

    „Kalení“ na chlazenou kovovou desku (1): proces ‚rychlého tuhnutí‘ roztaveného proudu kovu dopadajícího na chlazenýblok, při kterém se vytváří vločkám podobný výrobek.

    POZN.: ‚Rychlé tuhnutí‘: tuhnutí roztaveného materiálu při rychlostech ochlazování vyšších než 1 000 K/s.

    „Kombinovaný otočný stůl“ (2): stůl, který umožňuje otáčet a naklápět obrobek kolem dvou nerovnoběžných os, jež lze současně koordinovat za účelem „interpolace tvaru“.

    „Kompozit“ (1 2 6 8 9): „matrice“ a přídavná složka nebo složky sestávající z částic, whiskerů, vláken, které jsou určeny kezvláštnímu účelu nebo účelům, nebo jakákoliv jejich kombinace.

    „Komprese impulsů“ (6): kódování a  zpracování dlouhotrvajícího radarového signálového impulsu na krátkodobý impulspři zachování výhod vysoké impulsní energie.

    „Koncové efektory“ (2): upínače, ‚aktivní nástrojové jednotky‘ a jakékoli jiné nástroje, které jsou připevněny k upínací descena konci ramene manipulátoru „robota“.

    POZN.: ‚Aktivní nástrojová jednotka‘: zařízení pro aplikaci hnací síly, energie procesu na obrobek nebo snímání obrobku.

    „Konstanta stupnice“ (7) gyroskopického přístroje nebo měřiče zrychlení: poměr změny výstupu ke změně vstupu, který mábýt změřen. Tato konstanta je obecně vyjádřena jako směrnice přímky, která může být upravena aplikací metody nejmenšíchčtverců na vstupní a výstupní data získaná cyklickými změnami vstupu v rámci jeho rozsahu.

    „Kosmická loď“ (7, 9): aktivní nebo pasivní družice a kosmické sondy.

    „Kritická teplota“ (1, 3, 6) specifického „supravodivého“ materiálu (někdy označovaná jako přechodová teplota): teplota, přikteré tento materiál ztrácí veškerý odpor proti průchodu stejnosměrného elektrického proudu.

    „KŠV“ (4): „korigovaný špičkový výkon“.

    „Kvantová kryptografie“ (5): soubor postupů pro vytvoření sdíleného klíče pro „kryptografii“ měřením kvantověmechanických vlastností fyzikální soustavy (včetně fyzikálních vlastností, na něž se vztahují zákony kvantové optiky, teorie kvantového pole nebo kvantové elektrodynamiky).

  • 29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/21

    „Laditelnost“ (6): schopnost „laseru“ vytvářet spojitý výstup všech vlnových délek v rozmezí několika „laserových“ přechodů.„Laser“ s volitelnou čarou produkuje diskrétní vlnové délky v jednom „laserovém“ přechodu a za „laditelný“ není považován.

    „Laser“ (0, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 9): montážní celek ze součástí, které vytvářejí prostorově i časově koherentní světlo, které je zesilováno vynucenou emisí záření.

    POZN.: Viz též:

    „chemický laser“,

    „laser s modulací jakosti rezonátoru“,

    „laser se supervysokým výkonem“,

    „přenosový laser“.

    „Laser s  modulací jakosti rezonátoru“ (6): „laser“, ve kterém je energie uchovávána v  systému inverzního souboru nebov optickém rezonátoru a později je vysílána formou impulsu.

    „Laser se supervysokým výkonem“ („SHPL“) (6): „laser“, který je schopný dodávat celou výstupní energii nebo její část překračující 1 kJ v průběhu 50 ms nebo který má střední výkon nebo výkon v režimu spojité vlny vyšší než 20 kW.

    „Látky k potlačení nepokojů“ (1): látky, které za předpokládaných podmínek použití k potlačení nepokojů u lidí rychle vyvolávají smyslové podráždění nebo ochromující tělesné účinky, které mizí krátce po ukončení expozice.

    Technická poznámka:

    Slzné plyny jsou podskupinou „látek k potlačení nepokojů“

    „Letadlo“ (1, 7, 9): letecký dopravní prostředek s  pevnými křídly, otočnými křídly, točivými křídly (helikoptéry), překlopným rotorem nebo překlopnými křídly.

    POZN.: Viz též „civilní letadlo“.

    „Linearita“ (2) (obvykle měřená jako nelinearita): maximální kladná nebo záporná odchylka skutečné vlastnosti (průměr hodnot odečtených ve směru nahoru a dolů v  rozsahu stupnice) od přímky proložené tak, aby vyrovnávala a minimalizovalamaximální odchylky.

    „Lokální síť“ (4 5): datový komunikační systém se všemi těmito vlastnostmi:

    a. umožňuje libovolnému počtu nezávislých ‚datových zařízení‘ vzájemně přímo komunikovat a

    b. je geograficky omezen na území areálu menší velikosti (např. kancelářskou budovu, závod, vysokoškolský areál,skladiště).

    POZN.: ‚Datové zařízení‘: zařízení, které je schopné vysílat nebo přijímat posloupnosti číslicových informací.

    „Magnetické gradiometry“ (6): přístroje určené pro detekci prostorových změn magnetických polí ze zdrojů nacházejícíchse mimo přístroj. Skládají se z více „magnetometrů“ a příslušné elektroniky, jejichž výstup je mírou gradientu magnetickéhopole.

    POZN.: Viz též „gradiometr s vlastní magnetizací“.

    „Magnetometry“ (6): přístroje určené pro detekci magnetických polí ze zdrojů, které jsou mimo přístroj. Skládají se z  jednoho snímače snímajícího magnetické pole a příslušné elektroniky, jejíž výstup je mírou magnetického pole.

    „Materiály odolné vůči UF6“ (0): podle typu odlučovacího procesu měď, korozivzdorná ocel, hliník, oxid hlinitý, slitiny hliníku, nikl nebo slitina obsahující 60 % hmotnostních nebo více niklu a flurované uhlovodíkové polymery odolné vůči UF6.

    „Matrice“ (1, 2, 8, 9): spojitá pevná hmota, která vyplňuje prostor mezi částicemi, whiskery nebo vlákny.

    „Mechanické legování“ (1): proces legování spočívající ve spojování, drcení a opětném spojování výchozích prášků a práškůlegur mechanickým nárazem. Nekovové částice lze do slitiny vmíchat přidáním příslušných prášků.

    „Měrná pevnost v tahu“ (0, 1, 9): mezní pevnost v tahu v pascalech (N/m2) dělená měrnou tíhou v N/m3, měřená při teplotě(296 ± 2) K ((23 ± 2) °C) a relativní vlhkosti (50 ± 5) %.

  • L 134/22 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    „Měrný modul“ (0, 1, 9): Youngův modul v  pascalech (N/m2) dělený měrnou tíhou v  N/m3, měřený při teplotě(296 ± 2) K ((23 ± 2) °C) a relativní vlhkosti (50 ± 5) %.

    „Měřiče tlaku“ (2): přístroje, které převádějí hodnoty naměřeného tlaku na hodnoty elektrického signálu.

    „Mikroorganismy“ (1, 2): bakterie, viry, mykoplasmata, rickettsie, chlamydie nebo houby v  přírodním, zahuštěném nebomodifikovaném stavu, buď ve formě „izolovaných živých kultur“, nebo substrátu obsahujícího živý materiál, který byl záměrně naočkován nebo nakažen těmito kulturami.

    „Mikropočítačový mikroobvod“ (3): „monolitický integrovaný obvod“ nebo „vícečipový integrovaný obvod“ obsahující aritmetickou logickou jednotku (ALU), který je schopen provádět univerzální příkazy z vnitřní paměti o datech obsažených vevnitřní paměti.

    POZN.: Vnitřní paměť může být rozšířena pomocí vnější paměti.

    „Mikroprocesorový mikroobvod“ (3): „monolitický integrovaný obvod“ nebo „vícečipový integrovaný obvod“ obsahující aritmetickou logickou jednotku (ALU), který je schopen provádět řady univerzálních instrukcí z vnější paměti.

    POZN.: 1: „Mikroprocesorový mikroobvod“ obvykle neobsahuje integrální paměť přístupnou uživateli, avšak paměť na čipu je možnopoužít pro výkon jeho logické funkce.

    POZN.: 2: Patří sem i  soustavy čipů, které jsou konstruovány tak, aby při vzájemném spojení vykonávaly funkci „mikroprocesorovéhomikroobvodu“.

    „Monolitický integrovaný obvod“ (3): kombinace pasivních nebo aktivních ‚obvodových prvků‘ nebo obou těchto prvků,které:

    a. jsou vytvářeny procesy difuze, implantace nebo nanášení uvnitř nebo na povrchu jednoho polovodičového elementu,tzv. ‚čipu‘,

    b. lze je považovat za neoddělitelně sdružené a

    c. vykonávají jednu nebo více funkcí obvodu.

    POZN.: ‚Obvodový prvek‘: Jeden aktivní nebo pasivní funkční prvek jednoho elektronického obvodu, jako je jedna dioda, jeden tranzistor, jeden odpor, jeden kondenzátor atd.

    „Naklápěcí vřeteno“ (2): vřeteno určené k upnutí nástroje, které může při obrábění změnit úhlovou polohu své otočné osyvzhledem k některé jiné ose.

    „Nastavený nejvyšší výkon“ (4): nastavená nejvyšší rychlost, při níž „digitální počítače“ provádějí 64bitové nebo větší sčítánía násobení s pohyblivou řádovou čárkou, vyjadřuje se ve vážených teraflopech (WT), v  jednotkách 1012 nastavených operací s pohyblivou řádovou čárkou za sekundu

    POZN.: Viz kategorie 4, Technická poznámka

    „Naváděcí systém“ (7): systém, který integruje postup měření a  výpočtu polohy a  rychlosti (tj. navigaci) vesmírných prostředků s postupem výpočtu a vysíláním povelů systémům řízení letu vesmírných prostředků za účelem opravy jejich letovédráhy.

    „Nejistota měření“ (2): charakteristický parametr, který udává se statistickou jistotou 95 %, v jakém rozsahu kolem výstupníhodnoty leží správná hodnota měřené proměnné. Zahrnuje neopravitelné systematické odchylky, neopravitelnou vůlia náhodné odchylky (viz ISO 10360–2 nebo VDI/VDE 2617).

    „Neuronový počítač“ (4): zařízení pro zpracování dat, konstruované nebo přizpůsobené pro napodobování chování jednoho neuronu nebo souboru neuronů, tj. zařízení, pro které je charakteristická schopnost hardwaru modulovat na základěpředchozích údajů váhy a počet propojení většího množství strojových součástí.

    „Objektový kód“ (9): strojem proveditelná forma vhodného vyjádření jednoho nebo více postupů „zdrojového kódu“ (zdrojového jazyka) přeloženého programovacím systémem.

    „Odchylka úhlové polohy“ (2): maximální rozdíl mezi úhlovou polohou a skutečnou, velmi přesně změřenou úhlovou polohou poté, co byl obrobek upnutý na stole vysunut ze své výchozí polohy (viz VDI/VDE 2617, Návrh: ‚otočné stoly prostroje na měření souřadnic‘).

  • 29.5.2009 CS Úřední věstník Evropské unie L 134/23

    „Ohnisková pole“ (6): lineární nebo dvourozměrné plošné vrstvy nebo kombinace plošných vrstev jednotlivých detektorových prvků, též s vyhodnocovací elektronikou, které pracují v ohniskové rovině.

    POZN.: Tato definice nezahrnuje sloupce jednotlivých detektorových prvků ani detektory se dvěma, třemi nebo čtyřmi prvky, není-li naúrovni každého prvku provedeno časové zpoždění a  integrace.

    „Ochuzený uran“ (0): uran, u nějž je obsah izotopu 235 snížen pod úroveň vyskytující se v přírodě.

    „Okamžitá šířka pásma“ (3, 5, 7): šířka pásma, ve které výstupní výkon zůstává konstantní s odchylkou 3 dB, aniž by musely být přizpůsobovány jiné funkční parametry.

    „Opakovatelnost“ (7): blízkost shody mezi opakovanými měřeními stejné proměnné za stejných provozních podmínek, pokud mezi měřeními dojde ke změnám podmínek nebo zařízení po určitou dobu nepracuje (odkaz: IEEE STD 528–2001 (jedna standardní odchylka sigma)

    „Optické přepojování“ (5): směrování nebo přepojování signálů v optické formě bez přeměny na elektrické signály.

    „Optické zesílení“ (5): zesilovací technika v optické komunikaci, která zesiluje optické signály generované zvláštním optickým zdrojem bez přeměny na elektrické signály, např. použitím polovodičových optických zesilovačů, luminiscenčních zesilovačů s optickými vlákny.

    „Optický integrovaný obvod“ (3): „monolitický integrovaný obvod“ nebo „hybridní integrovaný obvod“, který obsahuje jednu nebo více součástí, které mají fungovat jako fotobuňka, světelný zářič nebo které mají vykonávat jednu či více optickýchnebo elektrooptických funkcí.

    „Optický počítač“ (4): počítač konstruovaný nebo modifikovaný pro použití světla k  prezentaci dat a  jehož výpočetní logické prvky jsou založeny na přímém propojení optických zařízení.

    „Optimalizace letové dráhy“ (7): postup, který minimalizuje odchylky od požadované čtyřrozměrné letové dráhy (v prostoru i čase) s cílem dosáhnout při plnění letového úkolu maximální výkonnosti nebo efektivnosti.

    „Osobní síť“ (5) systém sdělování údajů se všemi uvedenými vlastnostmi:

    a. umožňuje libovolnému počtu nezávislých či vzájemně propojených ‚datových zařízení‘ vzájemně přímo komunikovat a

    b. je omezena na komunikaci mezi zařízeními v bezprostřední blízkosti konkrétní osoby nebo správce zařízení (např. jedna místnost, kancelář či automobil).

    Technická poznámka:

    „Datové zařízení“: vybavení schopné přenášet nebo přijímat sekvence číslicových informací.

    „Pásek“ (1): materiál sestávající ze souběžných nebo prostřídaných „elementárních vláken“, „proužků“, „přástů“, „kabílků“nebo „příze“ atd., obvykle předimpregnovaných pryskyřicí.

    POZN.: ‚Proužek‘: svazek „elementárních vláken“ (obvykle více než 200), uspořádaných přibližně rovnoběžně.

    „Personalizovaná inteligentní karta“ (5): inteligentní karta nebo elektronicky čitelný osobní doklad (např. elektronický pas)obsahující mikroobvod, který byl naprogramován pro specifické použití a nemůže být uživatelem přeprogramován pro jinou funkci.

    „Pevně nastavený“ (5): kódovací nebo kompresní algoritmus, který nemůže přijímat externě dodávané parametry (např. šifrovací nebo klíčovací proměnné) a který uživatel nemůže modifikovat.

    „Plné řízení letu“ (7): plně automatické řízení proměnných veličin stavu „letadla“ a  letové dráhy, jehož cílem je splnění letového úkolu, odpovídající v  reálném čase změněným údajům týkajícím se vnějších podmínek, nebezpečí nebo jiných„letadel“.

    „Plynová atomizace“ (1): proces rozprášení roztaveného proudu kovové směsi pomocí vysokotlakého proudu plynu na kapičky o průměru 500 mikrometrů nebo méně.

    „Podjednotka toxinu“ (1): strukturně a funkčně vydělitelná jednotka úplného „toxinu“.

  • L 134/24 CS Úřední věstník Evropské unie 29.5.2009

    „Podložka“ (3): deska základního materiálu s předlohami nebo bez předloh propojení, na které nebo do kterých mohou býtumísťovány ‚diskrétní součástky‘ nebo integrované obvody nebo obojí.

    POZN.: 1: ‚Diskrétní součástka‘: Odděleně dodávaný „obvodový prvek“ s vlastními vnějšími spoji.

    POZN.: 2: ‚Obvodový prvek‘: Jeden aktivní nebo pasivní funkční prvek jednoho elektronického obvodu, jako je jedna dioda, jeden tranzistor, jeden odpor, jeden kondenzátor atd.

    „Polotovary z uhlíkových vláken“ (1): soustava vláken, s povlakem nebo bez něj, uspořádaná tak, že vytváří kostru součástipřed tím, než je do ní vpravena „matrice“ pro vytváření „kompozitu“.

    „Poruchová odolnost“ (Chybová tolerance) (4): schopnost počítačového systému po jakékoli chybě ve funkci kterékoli složky jeho hardwaru nebo softwaru pokračovat v činnosti bez lidského zásahu na úrovni


Recommended