Prazska konzervatorNa Rejdisti 1, 110 00 Praha 1
Vaclav Novak
Notove ukazky v textu: MusiXTEX
ABSOLVENTSKA PRACE
Studijnı obor: hra na tubuTrıda: 6BSkolnı rok: 2005 / 2006 Podebrady, kveten 2006
Prohlasuji, ze jsem absolventskou praci vypracoval samostatne a v soupisupramenu a literatury uvedl veskere informacnı zdroje, ktere jsem pouzil.
V Praze dne . . . . . . . . . . . . . . . .
Podpis studenta Podpis vedoucıho prace
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
iii
Obsah
Obsah iii
Predmluva v
1 Zacıname s LATEXem 11.1 Co je LATEX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1
1.1.1 Pro a proti LATEXu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21.1.2 Nez zacneme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
1.2 Nas prvnı dokument . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41.3 Dalsı moznosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61.4 Prevod do ps a pdf . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
2 Pridavame noty 92.1 Co je MusiXTEX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92.2 Nase prvnı ukazka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102.3 Vysky not . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
2.3.1 Posuvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152.4 Delky not . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18
2.4.1 Akordy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 212.4.2 Vıcehlas . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
2.5 Pomlky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 242.6 Takty a repetice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 252.7 Rozvrzenı rozmıstenı taktu a systemu . . . . . . . . . . . . . . 262.8 Nastavenı vlastnostı ukazky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272.9 Ukazky s vıcero osnovami . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 272.10 Pridavame znacky a symboly . . . . . . . . . . . . . . . . . . 282.11 Noty prımo v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
3 Instalace 313.1 Instalujeme LATEX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
3.1.1 Windows . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
iv OBSAH
3.1.2 Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 313.1.3 Cestina do LATEXu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
3.2 Instalujeme MusiXTEX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 333.2.1 Windows . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 333.2.2 Linux . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
4 Pokrocilejsı sazba 354.1 Tramce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
4.1.1 Automaticke tramce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 354.1.2 Tramce s pevnym sklonem . . . . . . . . . . . . . . . . 36
4.2 Posouvanı not . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 374.3 Obloucky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 404.4 Nastavenı stranky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434.5 Akcenty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44
5 Kudy dal 455.1 Zdroje k TEXu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455.2 Zdroje k LATEXu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455.3 Zdroje k MusiXTEXu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455.4 Notove prıklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 455.5 Zaver . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
A Kody hudebnıch symbolu 47
B Prehled castych prıkazu 49
C Glosar 51
Literatura 55
Index 56
v
Predmluva
Tato absolventska prace by mela slouzit jako prırucka pro autory textu, ktereobsahujı notove ukazky ci prıklady a ktere si autori chtejı tisknout sami bezpouzitı profesionalnıho nakladatelstvı. Seznamım vas v nı s celou rodinouaplikacı, ktere vam pomohou sazet jednak text a jednak noty. Tyto aplikacejsou navzajem propojene, a mimo jine i proto jsou pro takovy ukol mnohemvhodnejsı nez dnes pravdepodobne nejpouzıvanejsı textovy procesor Word.Prave k tvorbe absolventske prace na konzervatori je tento nastroj idealnı,proto je i tato prace je kompletne vytvorena zde popsanym zpusobem. Navıcprestoze je podle meho nazoru nejvhodnejsı, lze ho navıc pouzıvat legalnezdarma.
V prvnı kapitole se dozvıte o programu LATEX, o jeho vlastnostech apouzitı. Pokud s nım uz mate zkusenosti, muzete preskocit ke kapitole 2,ktera se zabyva samotnym zaclenovanım notovych ukazek do textu.
V kapitole 3 je popsana instalace cele aplikace a v kapitole 4 dalsı moznostisazby not. V poslednı kapitole jsou prehledne shrnuty internetove adresy, nakterych naleznete dalsı pomoc pri tvorbe dokumentu. Na strane 47 naleznetejako dodatek A tabulku kodu nekterych hudebnıch symbolu, v dodatku B nastrane 49 naleznete prehled nekterych prıkazu notove sazby a na strane 51je uveden glosar pocıtacovych termınu v teto praci uzıvanych. V orientaci bymel take poslouzit rejstrık.
Pro doslovne ukazky vstupnıho textu pouzıvam v celem textu strojopis.Toto pısmo je take pouzito pro ukazky prıkazovych radku a vystupu z ter-minalu1.
1Pokud nevıte, co je terminal a jak se na nej dostat, zalistujte v glosari na strane 51.
1
Kapitola 1
Zacıname s LATEXem
1.1 Co je LATEX
V roce 1977 se Donald Knuth rozhodl, ze napıse program pro sazenı knih, pro-toze jeho vlastnı kniha byla vysazena velmi spatne. Sazeci totiz nerozumnelipresne jeho rukopisu a delali chyby zejmena v matematicke sazbe. Tak vzniklprogram TEX(cti [tech]). Postupem casu se cela aplikace znacne rozrostla.Krome obycejneho tzv. plain TEXu vznikl take LATEX, ktery je pro bezneuzivatele podle meho nazoru nejrozumnejsı volbou.
Tvorba dokumentu v TEXu i LATEXu se v leccems lisı od psanı dokumentunapr. ve Wordu, Writu nebo jinem textovem procesoru. Autor nejprve napısesvuj dokument a do jeho textu pripıse pokyny pro sazbu. To muze udelatv jakemkoliv textovem editoru. Potom se pustı samotny TEX resp. LATEX a tenz nej vytvorı dokument vhodny pro tiskarnu – tedy soubor s prıponou dvi,
ps nebo pdf (viz tez heslo v Glosari na strane 51). V prıpade, ze programnecemu nerozumı, pri sazbe autora upozornı hlasenım a ten pak musı svujzdrojovy soubor upravit a preklad opakovat.
V cem se pak lisı LATEX od TEXu je zhruba toto:
• V TEXu si uzivatel sam musı specifikovat, jaky chce mıt styl dokumentu,zatımco v LATEXu uz je jakysi vychozı styl pripraven.
• LATEX nabızı mnoho dalsıch doplnku, jako obsah, nadpisy, odkazy, ruzneprıdavne balıcky, rejstrık, cıslovanı a mnoho dalsıho. Naproti tomu TEXnabızı uzivateli vetsı volnost v tom, jak bude jeho dokument vypadat.Muze si tedy vytvorit vlastnı strukturu nadpisu, muze vysazet prostecokoliv kamkoliv.
Autor LATEXu Leslie Lamport napsal ve sve knize [1], ze zatımco TEX jepodoben vyladenemu zavodnımu vozu, ktery je vsak narocny na udrzbu,
2 Kapitola 1. Zacıname s LATEXem
LATEX je pohodlny rodinny sedan, ktery vas doveze, kam potrebujete a pritommajı pod kapotou stejny motor.
Kazdy autor nejakeho textu, ktery si preje, aby text pekne vypadal, kdyzse vytiskne, stojı pred volbou, jaky nastroj pro to zvolit. Zda textovy proce-sor typu Word, nebo sazecı system TEX, nebo LATEX. Zalezı samozrejme namnoha okolnostech, pekny clanek na toto tema naleznete ve Vondrejcove [7].Vlastnı shrnutı vyhod a nevyhod nabızım v nasledujıcı sekci:
1.1.1 Pro a proti LATEXu
pro Vysledek z LATEXu vypada o poznanı lepe.
proti Vysledek z Wordu vidıte o poznanı drıve – prımo behem psanı.
pro Pro psanı zdrojoveho souboru muzete pouzıt libovolny editor, ktery vamvyhovuje a ve kterem se vam dobre pıse (v nouzovem prıpade i Word).Muzete tedy psat i na jakemkoliv mobilnım zarızenı, ktere je schopnoprenest do pocıtace obycejny textovy soubor. Nemusıte psat prımo napocıtaci, kde je nainstalovany LATEX, nepotrebujete tak vykonny pocı-tac.
proti Musıte mıt krome samotneho LATEXu jeste editor, ve kterem pısete.
pro Nemusıte se bat, ze neco”spatne zmacknete“, LATEX zdrojovy soubor
zasadne nemenı. Mısto mazanı muzete nechtene useky zakomentovat.
proti Word umoznuje podobny efekt tzv. revizemi.
pro Nejste omezeni polozkami v menu, muzete delat cokoliv.
proti Kdyz nevıte, jak se co dela, v menu se to lehce hleda a rychle zkousı.
pro Kdyz v LATEXu neco pısete spatne, dozvıte se to az pri pokusu o vysazenı,cımz si usetrıte prubezne vztekanı.
proti Kdyz v LATEXu neco pısete spatne, dozvıte se to az pri pokusu ovysazenı, cımz se hromadı frustrace z chyb pri psanı a zacatecnık muzelehce propadat malomyslnosti.
1.1 Co je LATEX 3
pro Kdyz se neco naucıte, probıha to pak velmi rychle (napr. tvorba tab-ulek).
proti Musıte se to ovsem nejprve naucit, zatımco ve Wordu muzete zkousetna neco klikat, i kdyz o tom nemate ani paru.
pro Kdyz uz na neco prijdete, vıte pak, jak se to dela, protoze se na danemısto muzete kdykoliv podıvat, prıpadne dane resenı zkopırovat dojineho dokumentu (napr. vzhled zahlavı stranek v tomto dokumentumuzu zcela jednoduse prenest do jineho prekopırovanım nekolika radekprıkazu).
proti Malokdy se vam neco podarı nastavit nahodnym klikanım na tlacıtka.
1.1.2 Nez zacneme
Nektere zasady ma LATEX s textovymi procesory spolecne a rozhodne se jimirid’te. Zde jsou nektere zakladnı:
• Piste strukturovane – tedy pouzıvejte nadpisu podle logickeho clenenıtextu.
• LATEX zalamuje radky sam od sebe. Piste proto cely odstavec a oddalsıho ho oddelujte jednou nebo vıce prazdnymi radkami.
• Dodrzujte typograficke konvence pro psane texty (CSN 01 6910). Provypustku piste \ldots, spojovnık
”-“, pro pomlcku
”--“.
Jeste pred tım, nez zacneme nas prvnı LATEXovsky dokument, je trebazvolit editor, kterym budeme psat nase zdrojove soubory. Vychozım editoremsystemu Windows pro prosty text je Notepad (v ceske verzi Windows zvanytez Poznamkovy blok). V tomto editoru je jiste mozne napsat cokoliv, ale au-torovi pri psanı nijak nepomuze. Dalsı moznostı je psat ve Wordu a vysledekulozit jako textovy soubor, to je ovsem take dost nouzove resenı. UzivateleUNIXu mohou pouzıt editor Joe, ktery se podoba Poznamkovemu bloku.Tyto vsechny editory lze pouzıt, ale opravdu doporucit mohu nasledujıcı:
WinEdt je urcen do prostredı Windows a umı zvyraznovat prıkazy TEXu,cımz cinı text mnohem prehlednejsı.
kile je standardnı soucastı linuxoveho prostredı KDE. Je dokonalejsım pro-tejskem WinEdtu.
4 Kapitola 1. Zacıname s LATEXem
vim je standardnı soucastı Linuxu, ale lze ho zdarma stahnout i pro Win-dows. Je treba se naucit ovladanı, zato je to pak velmi mocny nastroj,ktery krome zvyraznovanı syntaxe umı mnoho pokrocilych technik vcetneregularnıch vyrazu. Verze pro Windows ma menu v cestine, avsak napovedaje anglicka. Obsahuje rovnez rezim Vim Easy, ktery ho dovoluje pouzıti bez znalosti ovladanı.
Emacs je standardnı soucastı Linuxu, ale lze ho zdarma stahnout i proWindows. Je treba se naucit ovladanı, zato je to pak velmi mocnynastroj, ktery krome zvyraznovanı syntaxe umı mnoho pokrocilychtechnik vcetne regularnıch vyrazu. Ovladanı je zcela odlisne od vimu.
Seznam editoru vhodnych pro psanı TEXovych souboru naleznete i s po-drobnejsım popisem na adrese
http://www.phil.muni.cz/~jokr/tex/tex-editory.html
1.2 Nas prvnı dokument
Pri ctenı teto sekce vrele doporucuji vse si zkouset prımo na pocıtaci. Nemate-li jeste TEX nainstalovany, prejdete do kapitoly 3 na strane 31 a po instalacise vrat’te zpet sem.
Zalozte si v novem prazdnem adresari novy soubor s nazvem pokus.tex
a do nej vlozte nasledujıcı radky:
\documentclass[a4paper]{article}
\usepackage[cp1250]{inputenc}
\begin{document}
Muj prvnı dokument!
\end{document}
Soubor ulozte a v adresari, v nemz se soubor nachazı, zadejte prıkazcslatex pokus. Pokud vam pocıtac hlası, ze cslatex nemuze najıt, zadejteho s celou cestou – napr.
"C:\program files\texmf\miktex\bin\cslatex.exe" pokus
Pokud vse probehlo v poradku, pocıtac vypıse zpravu, ktera koncı slovy:
Output written on pokus.dvi (1 page, 256 bytes).
Transcript written on pokus.log.
1.2 Nas prvnı dokument 5
V tuto chvıli si muzete vysledny dokument prohlednout v souboru pokus.dvi,ktery byl programem vytvoren. Pokud jste na UNIXu, stacı soubor otevrıt,prıpadne pouzıt program xdvi. Pokud jste ve Windows, meli byste mıt prohlızecYap, ktery se nachazı podle toho, kam jste nainstalovali TEX, naprıkladv adresari C:\Program files\texmf\miktex\bin.
Soubor by mel obsahovat jednu stranku, ktera ma dole cıslo 1 a nahorenapsano
”Muj prvnı dokument!“
Podıvejme se nynı blıze na strukturu souboru pokus.tex. Prvnı radkaindikuje velikost papıru A4 a zadava trıdu dokumentu – zde article, tedyclanek. Ruzne trıdy majı ruzny dopad na vysledny format dokumentu, jsouvypsany v kapitole 1.6.1 v Oetikerovi et al. [2].
Na druhem radku jsme zadali kodovanı znakove sady, ve kterem pıseme,aby se v sazbe objevila spravna diakritika. Pokud se vam nezobrazilo spravneu a ı, musıte zadat spravnou sadu, tedy mısto cp1250 pro stredoevropskepısmo do Windows pouzijte bud’ latin2 (mezinarodnı standard kodovanıpro strednı Evropu ISO-8859-2), nebo utf8 (univerzalnı svetove kodovanıUNICODE). Jedno z toho by rozhodne melo fungovat.
Na dalsım radku jsme pomocı \begin{document} naznacili, ze tam uzzacına samotny text. Ten pak pokracuje az k zaverecnemu \end{document}.
Nynı mate uz vsechny predpoklady k psanı vlastnıch dokumentu. Dotela dokumentu muzete napsat kolik textu chcete. Stacı se drzet nekolikajednoduchych zasad:
• Pro”ceske uvozovky“ pouzıvejte \uv{ceske uvozovky}.
• TEX v beznem textu ignoruje konce radku a udela jeden velky odstavec,proto odstavce oddelujte prazdnym radkem.
• Cokoliv za znakem % do konce radku je vas komentar, ktery nemavliv na podobu vysledneho dokumentu. Pokud tedy chcete cast textuvypustit, nemusıte ji smazat, stacı dat na zacatky radek symbol % atım je takzvane
”zakomentovat“. Navıc lze takto komentovat jednotliva
mısta v souboru a tak ho ucint citelnejsı. Dobry textovy editor vamkomentare barevne odlisı od zbytku textu.
• Existuje 10 tzv. specialnıch znaku, ktere majı zvlastnı vyznam prosazbu a je treba je napsat jinym zpusobem. Jsou uvedeny v tabulce 1.1.
Specialnı znak % uz zname, poznamenejme jeste, ze znak ˜ (tedy”tilda“)
znacı tzv. tvrdou mezeru, ktera existuje i ve Wordu a ktera vypada jakoobycejna mezera, ovsem nikdy v nı nenastava radkovy zlom, takze je vhodne
6 Kapitola 1. Zacıname s LATEXem
Znak Lze napsat jako\ $\backslash$
{ $\{$
} $\}$
% \%
& \&
~ \~{}
$ \$
^ \^{}
_ \_{}
# \#
Tabulka 1.1: Specialnı znaky LATEXu
ji psat ve vyrazech jako v~lese, k~ranu, 10~000, 12~km apod. vsude tam,kde se slovo pred mezerou nesmı ocitnout na konci radku1.
1.3 Dalsı moznosti
Pokud jste jiz napsali nekolik odstavcu textu, muzete si s pomocı prırucekk tomu urcenych vyzkouset dalsı schopnosti LATEXu – obsah, nadpisy, rejstrık,tabulky, obrazky, krızove odkazy, exoticke akcenty, matematicke vyrazy asymboly, zkratka vse, co LATEX svym uzivatelum nabızı. Vsechny prıkazy amakra (tedy to, co nenı textem pro vystup, ale pokynem pro TEX, aby necoprovedl) se zadavajı pomocı zpetneho lomıtka a jmena prıkazu. Ze svehoprvnıho dokumentu uz znate napr. \begin, ktery zacına nejake prostredı.Muzete si napr. vyzkouset dat na zacatek dokumentu prıkazy \title{Tunak}a \author{Dan Treska}. Dejte je ovsem az za radku s urcenım kodovanı, pro-toze jinak bude pocıtac spatne interpretovat diakritiku. Po spustenı LATEXuby mel vysledny dvi soubor vypadat stejne jako predtım, uvedene prıkazytotiz pouze LATEXu rıkajı, jaky je nazev a kdo je autorem dokumentu, nerıkajı,co ma s touto informacı delat. Zkuste proto za \begin{ducument} pridatradku s prıkazem \maketitle a podıvejte se na vysledny soubor. LATEXvam vytvoril pekny nadpis clanku – ovsem s jednou vadou: pridal datumvysazenı v anglictine. To spravıme tak, ze do preambule pridame prıkaz\usepackage{czech}. Nynı uz je vsechno v poradku. Nez vsak prejdete do
1V prvnıch dvou prıpadech ovsem muzete psat obycejnou mezeru a nakonec pouzıt pro-gram vlna Petra Olsaka, ktery ve vasem zdrojovem souboru automaticky vymenı mezeryza neslabicnymi predlozkami za vlnky
1.4 Prevod do ps a pdf 7
dalsı kapitoly, abyste se naucili do textu vkladat hudbu, zkuste si nekolikcvicenı:
1. Zmente na prvnım radku article na book (tedy z clanek na kniha) avsimnete si, jak se vysledny dokument zmenil.
2. Pridejte na konec textu vetu: Napsano \today. Prohlednete si vysledek,prıpadne zakomentujte radku \usepackage{czech} a sledujte vyslednyefekt.
3. Napiste do noveho odstavce: \today mame krasne. Co je na vysledkuspatne?Mezi datem a slovem
”mame“ nenı zadna mezera. Je to proto, ze mezera
za \today slouzı k indikaci konce prıkazu za zpetnym lomıtkem. Pridanıdalsıch mezer nepomuze. Resenım je bud’ napsat
”\today\ mame“, kde
znak znamena mezeru (tedy mısto, kde vy v souboru napısete obyce-jnoumezeru), nebo
”\today{} mame“. V prvnım prıpade jsme pouzili
prıkaz \ , ktery vyda na vystup mezeru, v druhem prıpade jsme prıkazutoday dali prazdnou skupinu parametru, cımz jsme ho ukoncili a takzpusobili, ze nasledujıcı mezera se uz interpretovala jako mezera dovystupnıho souboru.
4. pridejte do textu prıkaz \section{Uvod} a nekde dal \section{Zaver}.Sledujte vysledek. Za \maketitle pridejte \tableofcontents. Vsim-nete si, ze vzniknul prazdny obsah. Musıte znovu spustit cslatex
pokus, aby byl obsah doplnen. Zkuste si pridat nekolik prıkazu ve tvaru\subsection{blabla}.
5. podıvejte se do sekce 5.2 na strane 45 prıpadne i do sekce 5.1 a vyzkouse-jte si i dalsı moznosti, abyste mohli postoupit do nasledujıcı kapitoly.
1.4 Prevod do ps a pdf
Pokud vam nevyhovuje vystupnı format souboru dvi nebo pokud ho chcetevytisknout, pouzijte programy pro prevod formatu:
• dvips prevede soubor dvi do souboru formatu ps, ktery lze vytisknout.V Linuxu tento prıkaz dokument rovnou vytiskne (viz tez heslo v Glosarina strane 51). Pouzitı:
dvips pokus.dvi
8 Kapitola 1. Zacıname s LATEXem
Pokud si v linuxovem prostredı neprejete, aby se soubor rovnou tisknul,pouzijte prıkaz, ktery mısto toho vytvorı soubor pokus.ps:
dvips pokus.dvi -o
• dvipdf prevede soubor dvi do souboru formatu pdf, ktery lze prohlızetv bezne dostupne aplikaci Adobe Acrobat Reader a odtud ho i tisknout.Pouzitı:
dvipdf pokus.dvi
• Pomocı ps2pdf je mozne i prevest vytvoreny ps soubor do formatupdf:
ps2pdf pokus.ps
9
Kapitola 2
Pridavame noty
2.1 Co je MusiXTEX
MusiXTEX je balık maker, ktery umoznuje sazbu not. Vytvoril ho DanielTaupin z Universite de Paris-Sud a Orsay, jeho predchudci byly MuTEXa MusicTEX. Doktor Taupin zemrel v srpnu 2003 pri horolezecke nehodev Pyrenejıch.
Centrem informacı a aktualit o MusiXTEXu je internetovy archiv Wern-era Ickinga, zakladatele hudebnıho archivu GMD. Kdyz v unoru 2001 WernerIcking zemrel pri ceste na kole z prace domu, byl archıv uzavren a transfor-movan do soucasne podoby. Je udrzovan danskou Kralovskou akademiı hudbyv Aarhusu, jeho nazev je Werner Icking Music Archive a sıdlı nove na adrese
http://icking-music-archive.org
Krome MusiXTEXu zde najdete dalsı podpurne programy a mnoho notvytvorenych v teto aplikaci.
Puvodne je MusiXTEX urcen pro psanı not pouzitelnych prımo pro hudeb-nıky. Je tedy konkurentem grafickych WYSIWYG notovych editoru, kterednes jiz dospely do znacne pouzitelneho stavu, jako napr. Cakewalk, Finale,Sibelius, Rhapsody nebo Encore. Pro toto vyuzitı je vsak rozhodne vhodnejsıpouzitı prımo s TEXem spıse nez s LATEXem, protoze LATEX pouzıva pomerneuzkou cast stranky pro text, coz je sice v souladu s typografickymi pravidlypro text, avsak pro noty to nenı nejvhodnejsı. Navıc to, proc pro text pouzi-jeme spıs LATEX (tedy nadpisy, obsah, odkazy, rejstrık, tabulky . . . ), v parti-ture vetsinou stejne nenajdeme, krome nadpisu, ktery ovsem MusiXTEX umıudelat sam.
Zde v teto praci se zabyvam predevsım pouzitım pro ukazky v LATEXu,ovsem vsechno, co se tyka not, by melo platit i pro prımou sazbu partitur apartu.
10 Kapitola 2. Pridavame noty
Proc pouzıvat MusiXTEX pro sazbu not a jake jsou hlavnı rozdıly protizmınenym grafickym editorum?
Predevsım tvorba opet spocıva v psanı zdrojoveho souboru a naslednemprekladu do graficke podoby. Zde platı vsechny argumeny pro a proti z odd-ılu 1.1.1 na strane 2, ovsem navıc je tu jeden zasadnı rozdıl: V MusiXTEXu jemnohem mene vecı rozhodnuto za vas. To ma dva dusledky:
1. Jednoduche veci jsou pracnejsı a musıte vzhled vıce rozmyslet. Je trebase psanı naucit a neobejdete se bez manualu.
2. Slozita notova sazba je v MusiXTEXu mozna i pro komplikovane par-titury – lze vysazet cokoliv kamkoliv.
Pro nekoho mozna nezanedbadbatelnou vyhodou MusiXTEXu je moznostzapisu gregorianskeho choralu, dale neumaticka notace, kytarove akordy,moznost kombinovane partitury gregorianskeho choralu s doprovodem (staleuzıvano v liturgii) a znacky pro smyccove nastroje. Tyto prıdavne balıckyv teto uvodnı seznamovacı prırucce nebudu popisovat, jsou uvedeny v oddılu2.27 manualu MusiXTEXu [6].
Dalsı nezanedbatelnou vyhodou je moznost stazenı a pouzıvanı teto ap-likace zdarma.
2.2 Nase prvnı ukazka
Dosti tedy teorie a prejdeme k cinu. Otevrete svuj soubor1 pokus.tex a dopreambule pridejte nasledujıcı radek:
\usepackage{musixtex}
Tım jste si v LATEXu zprıstupnili psanı not. Nekde v textu, kam chcete ukazkupridat, do noveho odstavce vepiste:
\begin{music}
\startextract
\NOtes\qu{ad}\en%
\endextract
\end{music}
V tuto chvıli se po prekladu na prıslusnem mıste objevı:
1Tento soubor jsme vytvorili v kapitole 1. Pokud jste ji preskocili, pouzijte libovolnyLATEXovsky soubor, do ktereho chcete zkusit vlozit hudebnı ukazku.
2.2 Nase prvnı ukazka 11
G � �Popisme si jednotlive prıkazy:
• \begin{music} je oznacenı pro zacatek oblasti notovych ukazek. Nas-tavenı, ktera delame, platı vzdy az do \end{music}. Muzeme tedy mezityto prıkazy umıstit nekolik ukazek, ktere majı stejne nastavenı no-tovych osnov (metrum, klıce, predznamenanı apod.) a take vkladatbezny text.
• \startextract zacına samotnou ukazku. V tuto chvıli musı uz bytmetrum, predznamenanı, pocet osnov a podobne veci specifikovany.Zde nic takoveho nemame, tedy se predpoklada, ze mame jednu osnovus houslovym klıcem bez predznamenanı.
• \NOtes zacına skupinu not, ktere majı byt od sebe vzdaleny jako ctvrt’ovenoty (pro jine hodnoty viz tabulku 2.2 na strane 18).
• \qu znacı ctvrt’ovou notu s nozkou nahoru (quarter – upper). Ve slozenezavorce je pak zadano, v jakych vyskach se majı noty vysazet. Zde tedya a d. Pro ostatnı vysky viz Prehled v dodatku B na str. 49.
• \en ukoncuje skupinu zacınajıcı \NOtes nebo podobnym prıkazem z tab-ulky 2.2 na strane 18. Je synonymem prıkazu \enotes.
• \endextract ukoncuje ukazku zacınajıcı prıkazem \startextract.
Znaky % na konci nekterych radku zname – jsou to zacatky komen-taru. Muzete si zkusit za ne neco napsat, abyste videli, ze na vyslednoupodobu to nema vliv. Tyto znaky tam vsak nejsou samoucelne. Pro sazbunot v MusiXTEXu totiz platı velmi dulezite pravidlo, tak dulezite, ze si hozde dovolım ponekud zvyraznit:
Mezi \startextract a \endextract nesmejı byt
zadne prebytecne mezery!
Konec radku je sveho druhu mezera, a proto je treba ji odstranit tım,ze ji ucinıme soucastı komentare. Povolene mezery jsou na zacatku radku,ty jsou TEXem ignorovany. Ty budu obcas pro vetsı prehlednost delat adoporucuji to i vam. Rozhodne ale nelze psat napr. \qu{a d}, udelat mezerupred \en apod. Takovy vstup muze vyslednou sazbu uplne rozhazet a byva
12 Kapitola 2. Pridavame noty
velmi castou chybou zacınajıcıch uzivatelu MusiXTEXu. Ze je v tomto ohleduneco spatne poznate uz pri prekladu, kdyz ve vystupu na terminalu uvidıtevarovanı
Underfull \hbox (badness 10000) in paragraph at lines ...
nebo
Overfull \hbox (41.95pt too wide) in paragraph at lines ...,
ktere se bude tykat useku s notami.
Zaludnost techto chyb je v tom, ze se zacnou objevovat az u ukazek, kterepresahujı jeden radek, tedy v nası ukazce by mezery nevadily, je ale urcitelepsı davat si na mezery pozor uz od pocatku, drıve nez se nam vymstı.
Ted’ si zkuste zmenit \qu na \ql – vysledek by mel vypadat takto:G � �Vymenili jsme hornı nozicku za dolnı pouzitım prıkazu \ql (quarter –
lower). Zde uz vidıte, ze ac se sice zda zprvu pouzitı MusiXTEXu ponekudobtızne, ted’ jsme velice jednoduse vytvorili ukazku, kterou v grafickem edi-toru naklikate az po znacnem usilı, bude vas totiz nutit mıt nozicku nahore.
Nynı si ukazku zkopırujte a pretvorte do nasledujıcı podoby:
\begin{music}
\setclef1{\bass}
Zkusım dve ukazky s~basovym klıcem. Prvnı:
\startextract
\NOtes\ql{ad}\en%
\endextract
Ted’ tu druhou, ale s~pulovymi notami:
\startextract
\NOTes\hl{ad}\en%
\endextract
\end{music}
Vysledek pak vypada takto:Zkusım dve ukazky s basovym klıcem. Prvnı:
2.3 Vysky not 13
I � �Ted’ tu druhou, ale s pulovymi notami:I � �V tuto chvıli doufam, ze jste predchozı ukazku neprepisovali celou rucne,
ale pouzili vymozenostı, ktere poskytujı dnesnı textove editory, jako je kopırovanıtextu (naprıklad pomocı schranky).
Co se zmenilo? Pribyl radek \setclef1{\bass}, kterym jsme urcili, zeprvnı notova osnova bude mıt basovy klıc. Dale jsme s tımto nastavenımvysazeli i druhou ukazku a platilo by i pro dalsı az do \end{music}. V druheukazce jsme pouzili \hl pro pulovou notu (half – lower).
2.3 Vysky not
Vysky not se oznacujı velkymi a malymi pısmeny podle seznamu na prvnıchdvou radkach dodatku B na strane 49. U nekterych not tedy mame vıcemoznostı vyberu. Vsimnete si, ze znak ‘ – zpetny apostrof2 – znacı po-sun o oktavu nız, znak ’ – apostrof3 o oktavu vys, ’’ – dva apostrofybezprostredne za sebou – o dve oktavy vys a tri apostrofy posouvajı puvodnıvysku o tri oktavy vys. Pouzitı apostrofu a zpetnych apostrofu ma vsak svaspecifika a omezenı. Ukazme si je na nekolika jednoduchych prıkadech:
Zacneme od tech nejhlubsıch:V dodatku B je jako nejhlubsı ton uvedeno subkontra A. Zkusme si ho
tedy vysazet:
\begin{music}
\setclef1{\bass}
\startextract
\NOTes\hu{‘A}\en%
\endextract
\end{music}
2Na anglicke klavesnici se zpetny apostrof nachazı vlevo od cısla 1, pro vkladanı notbudete potrebovat vıce symbolu, ktere se na ceske velmi spatne hledajı (lze je vetsinouzıskat pri stisku klavesy Alt s nejakou jinou klavesou), a proto je vyhodnejsı si pri psanınot prepnout klavesnici na anglickou.
3Apostrof se na anglicke klavesnici nachazı na mıste, kde na ceske je §. Na ceske klaves-nici je to Shift + klavesa \
14 Kapitola 2. Pridavame noty
Tyto prıkazy nam vysazı ocekavany vysledek:I�
Co se vsak stane, kdyz za subkontra A budeme chtıt pridat velke G?Pokud budeme postupovat podle tabulky, napıseme:
\NOTes\hu{‘AG}\en%
To nam ale vytvorı takovyto zapis:I� �
Mısto velkeho G se objevilo G kontra. Je to proto, ze apostrofy neplatıjen pro nasledujıcı notu, ale az do nasledujıcıho \en. Proto napr. zapis
\NOTes\hu{‘A}\hu{‘G}\en%
bude mıt za vysledek I� �
Zde tedy vidıme, ze pomocı zpetnych apostrofu muzeme vysazet i notyhlubsı nez subkontra A. Jak ale vytisknout to, co jsme chteli, tedy subkon-tra A nasledovane velkym G? Celkem jednoduse – po posunu o oktavu nızzpetnym apostrofem musıme provest posun zpet obycejnym apostrofem:
\NOTes\hu{‘A’G}\en%
Tak dostaneme to, co jsme chteli:I� �
2.3 Vysky not 15
Ve vyssıch oktavach je postup s obycejnym apostrofem zcela analogicky.Tak napr. ukazku G � � � �
zapıseme jako
\startextract
\NOTes\ha{cf’cf}\en%
\endextract
Tutez ukazku jsme ale mohli zapsat i bez pouzitı apostrofu jako
\startextract
\NOTes\ha{cfjm}\en%
\endextract
Tento zpusob ma tu vyhodu, ze pri nem nedojde k posunu o oktavu, kteryby se v zapetı musel zase rusit. Posun o oktavu pomocı apostrofu pritomneplatı pouze u not, ale i u pomlk a dalsıch znacek. V nekterych prıpadechnaopak neplatı, jak se dozvıte v oddılu 2.10 na strane 28.
Celkove lze tedy doporucit v prıpade, kdy dostavame neocekavany vysledek,oznacovat vysky pokud mozno bez pouzitı apostrofu.
2.3.1 Posuvky
MusiXTEX za nas nerozhoduje, kam se majı dat jake posuvky, jak to delavetsina notovych editoru, a proto je treba kazdou posuvku, kterou chcemeve vysledne notove sazbe mıt, oznacit u prıslusne noty.
Krızek se zapıse jako strıska (^) pred oznacenım vysky noty
Becko se zapıse jako podtrzıtko (_) pred oznacenım vysky noty
Odrazka se zapıse jako rovnıtko (=) pred oznacenım vysky noty
Dvojity krızek se zapıse jako vetsıtko (>) pred oznacenım vysky noty
Dvojite becko se zapıse jako mensıtko (<) pred oznacenım vysky noty
16 Kapitola 2. Pridavame noty
Typ posuvky 3 2 6 4 5obycejne \dfl \fl \na \sh \dsh
male \smalldfl \smallfl \smallna \smallsh \smalldsh
velke \bigdfl \bigfl \bigna \bigsh \bigdsh
nad notami \upperdfl \upperfl \upperna \uppersh \upperdsh
v zavorce \cdfl \cfl \cna \csh \cdsh
Tabulka 2.1: Prıkazy pro posuvky
To jsou tedy zakladnı posuvky, ktere lze vkladat tımto jednoduchym zpu-sobem. MusiXTEX ovsem nabızı celou skalu dalsıch typu posuvek. Ty uz senepısı pred vysku noty, zadavajı se samostatne (tedy za nimi prıpadne aninemusı byt nota). Prehledne jsou vypsany v tabulce 2.1 a jejich pouzitı siosvetlıme na nasledujıcıch trech prıkladech:
Zkusme nejprve upravit nas prvnı notovy prıklad. Naprıklad pridejmekrızek k note d : G � 4�
Tato ukazka je zapsana jako
\begin{music}
\startextract
\NOtes\qu{a^d}\en%
\endextract
\end{music}
Zkuste si ted’ zmenit radku s notami tak, abyste si vyzkouseli i ostatnıposuvky. Napr.
\NOtes\qu{_a^d}\en%
\NOtes\qu{<a>d}\en%
nebo
2.3 Vysky not 17
\NOtes\qu{=a=d}\en%
Pokud jste si vyzkouseli tento jednoduchy zapis posuvek, muzeme si zkusiti ty slozitejsı. Zkuste v radce s notami napsat:
\NOtes\csh{a}\qu{a}\na{d}\qu{d}\en%
Vysledek bude vypadat nasledovne:G �\ � 6�Tento zpusob psanı, jak vidıte, je o neco slozitejsı a delsı, ovsem takoveto
posuvky nejsou potreba prılis casto. Vsimnete si, ze pri tomto zapise je trebaposuvce zvlast’ urcit, v jake bude vysce. Oba zpusoby muzeme libovolnekombinovat, jako v nasledujıcı ukazce:G 4� 2� 6� > 2�\ � �Z � �^ � > 35� 3� �] � �[ �
Tuto ukazku vysazıme pomocı nasledujıcıch prıkazu:
\begin{music}
\startextract
\NOtes\qu{^c_e=g}\qp\en%
\bar% *** Takt 2 - to je muj komentar s cıslem taktu.
\NOtes\csh c\qu c\cfl e\qu e\cna g\qu g\qp\en%
\bar% *** Takt 3 ***
\NOtes\qu{>c<e}\cdsh g\qu{g}\cdfl e\qu e\en%
\endextract
\end{music}
Vsimneme si v teto ukazce dvou novinek:
1. V teto ukazce je poprve vıce taktu. Ty jsou vytvoreny prıkazem \bar.Vıce o taktovych a podobnych carach se dozvıte v oddılu 2.6 na strane 25.
2. U druheho a tretıho taktu pouzıvam trochu jiny zapis ctvrt’ovych not,ale i posuvek: naprıklad mısto \qu{c} pouzıvam \qu c a mısto \csh{c}obdobne \csh c. Takovy zapis si muzeme dovolit, pokud chceme prıkazudat jen jeden argument, musıme ovsem dbat, aby mezi jmenem prıkazubyla prave jedna mezera a aby po argumentu (tedy zde po c) nebylazadna mezera (tedy ani konec radku).
18 Kapitola 2. Pridavame noty
2.4 Delky not
Noty ruzne delky vyzadujı ruzne horizontalnı mezery. Ty MusiXTEX neurcujeautomaticky, ale musıme je vzdy sami specifikovat. Uz jsme se setkali s prıkazy\NOtes pro ctvrt’ove noty a \NOTes pro pulove. Tabulka 2.2 ukazuje i ostatnıprıkazy pro urcovanı rozestupu not a pomlk.
Pouzitı Vhodne pro
\znotes . . . \en Zvlastnı znacky
\notes . . . \en )� sestnactiny
\notesp . . . \en � )� sestnactiny, osminove trioly
\Notes . . . \en (� osminy
\Notesp . . . \en (�� osminy s teckou, ctvrt’ove trioly
\NOtes . . . \en � ctvrtky
\NOtesp . . . \en �� ctvrtky s teckou, pulove trioly
\NOTes . . . \en � pulky
\NOTesp . . . \en �� pulky s teckou
\NOTEs . . . \en cele noty
Tabulka 2.2: Roztec mezi notami
Krome rozestupu musıme samozrejme urcit i samotnou delku konkretnınoty. To uz zname z nasich ukazek, kde jsme pouzıvali pulove a ctvrt’ove.V nasledujıcım prehledu se nachazejı ostatnı. Abyste si prıslusne prıkazysnadneji zapamatovali, v zavorkach uvadım cizojazycne vyrazy pro delkynot, podle kterych se prıkaz jmenuje.
\breve p : brevis ( ) ve vysce p.
\longa p : longa (' ) ve vysce p.
\longaa p : longa s automaticky umıstenou (nahoru nebo dolu)nozkou.
\zmaxima p : maxima ($ ) ve vysce p.
\wq p : nota libovolne delky (tez varianta brevis) – 8 ve vysce p.
\wqq p : dlouha nota libovolne delky (tez varianta longy) – � vevysce p.
2.4 Delky not 19
\wh p : cela (whole) nota ve vysce p.
\hu p : pulova (half) nota ve vysce p s nozkou nahoru.
\hl p : pulova nota ve vysce p s nozkou dolu.
\ha p : pulova nota ve vysce p s automatickou nozkou4.
\qu p : ctvrt’ova (quarter) nota ve vysce p s nozkou nahoru.
\ql p : ctvrt’ova nota ve vysce p s nozkou dolu.
\qa p : ctvrt’ova nota ve vysce p s”automatickou“ nozkou.
\cu p : osminova (crochet – praporek) nota ve vysce p s nozkounahoru.
\cl p : osminova nota ve vysce p s nozkou dolu.
\ca p : osminova nota ve vysce p s”automatickou“ nozkou.
\ccu p : sestnactinova (dva praporky – dve c) nota ve vysce ps nozkou nahoru.
\ccl p : sestnactinova nota ve vysce p s nozkou dolu.
\cca p : sestnactinova nota ve vysce p s”automatickou“ nozkou.
\cccu p : dvaatricetinova nota ve vysce p s nozkou nahoru.
\cccl p : dvaatricetinova nota ve vysce p s nozkou dolu.
\ccca p : dvaatricetinova nota ve vysce p s”automatickou“ nozkou.
\ccccu p : ctyriasedesatinova nota ve vysce p s nozkou nahoru.
\ccccl p : ctyriasedesatinova nota ve vysce p s nozkou dolu.
\cccca p : ctyriasedesatinova nota ve vysce p s”automatickou“
nozkou.
\cccccu p : stodvacetiosminova nota ve vysce p s nozkou na-horu.
\cccccl p : stodvacetiosminova nota ve vysce p s nozkou dolu.
\ccccca p : stodvacetiosminova nota ve vysce p s”automatickou“
nozkou.
Ukazme si pouzitı techto prıkazu na prıklade:
4Umıstı nozicku podle obvyklych konvencı – od tretı linky nahoru jsou nozicky dolu,ovsem funguje jen u jednotlivych not, pri zjednodusenem zapisu vıc not jednım prıkazemnenı spolehlive.
20 Kapitola 2. Pridavame noty
G � � (� )� *� +� ,�Tento prıklad vysazıme nasledovne:
\begin{music}
\startextract
\NOTes%
\wh c\hu c\qu c\cu c\ccu c\cccu c\ccccu c\cccccu c%
\en
\endextract
\end{music}
Na tomto prıklade je dobre znat rozdıl mezi rozestupem not a delkounot. V teto ukazce majı vsechny noty stejny rozestup (urceny prıkazem\NOTes). To urcite nenı ten spravny zpusob zapisu, delsı noty by mely mıtvetsı rozestup nez kratsı noty, nicmene volba rozestupu je v rukou autora,MusiXTEX nas nicım neomezuje. Predchozı prıklad se asi nevyskytne jakohudebnı ukazka, mohl by snad jen ilustrovat vzhled not ruznych delek, ukazmesi tedy, jak spravne pouzıt rozestupy a delky. Chceme naprıklad zapsat nasle-dujıcı ukazku: G � � � �
V teto ukazce je rozestup mezi ctvrt’ovymi notami mensı nez mezi pulovymi,jak to ma byt. Proto, abychom ukazku mohli zapsat, musıme si nejprve kazdytakt (zde tedy jen jeden) pomyslne rozdelit na useky se stejnymi rozestupy.Zde jsou takove useky dva: prvnı dvojice not a druha dvojice not. Kazdyusek se pak zapıse jako sekvence \NOtesnoty\en, kde mısto \NOtes pouzi-jeme prıslusnou velikost rozestupu podle tabulky 2.2 na strane 18.
Zapis teto ukazky bude tedy vypadat takto5:
\begin{music}
\startextract
\NOTes\ha{ce}\en%
\NOtes\qa{gg}\en%
5Zmınene dva useky jsou kazdy vypsan na jednom radku. To je kvuli prehlednostizapisu. Pokud vam tento zpusob nepripada prehledny, muzete napr. celou ukazku zapsatv jednom radku nebo naopak rozdelit na jeste vıc radku. Kazdou z nich pak ukonceteznakem %.
2.4 Delky not 21
\endextract
\end{music}
2.4.1 Akordy
U akordu je situace jednodussı nez u obycejnych not, na vetsinu akordu vys-tacıme se dvema prıkazy: \zq pro plnou hlavicku a \zh pro prazdnou hlav-icku. Akord se pak sklada z nekolika takovychto hlavicek a vrchnı obycejnenoty. Zkusme nasledujıcı ukazku:G �4�� ����
Jejı zapis je tento:
\begin{music}
\startextract
\NOtes\zq{bd}\qu g\en%
\NOTes\zh{’ace}\hl{g}\en%
\endextract
\end{music}
Tedy vzdy vsechny krome jedne noty zadame pomocı \zq nebo \zh aposlednı zadame jako obycejnou. Problem nastava u akordu, ktere obsahujısekundove intervaly. Pro ne potrebujeme jeste nekolik prıkazu:
\rw p : Akordova6 cela nota posunuta doprava o sırku noty.
\lw p : Akordova cela nota posunuta doleva o sırku noty.
\rh p : Akordova pulova nota posunuta doprava o sırku noty.
\lh p : Akordova pulova nota posunuta doleva o sırku noty.
\rq p : Akordova ctvrt’ova nota posunuta doprava o sırku noty.
\lq p : Akordova ctvrt’ova nota posunuta doleva o sırku noty.
Tak naprıklad chceme ukazku sekundakordu:G2 ����Posuneme tedy spodnı b doprava a zbytek uz dokoncıme znamym zpu-
sobem:6Vyrazem akordova mam zde na mysli, ze nasledujıcı zadane noty nejsou umısteny za
tuto, ale nad resp. pod nı.
22 Kapitola 2. Pridavame noty
\begin{music}
\startextract
\NOtes\lfl{b}\rq{b}\zq{ce}\qu g\en%
\endextract
\end{music}
2.4.2 Vıcehlas
Vıcehlasa sazba funguje stejne jako jednohlasa, obcas ale potrebujeme mıtvıce not nad sebou. Nenı to tak vzdy, naprıklad v teto ukazce jsou nad seboujen dve noty: G �� � � �
K tomu, abychom mohli psat noty nad sebe, potrebujeme prıkaz provysazenı noty, po kterem nenasleduje postup doprava, ale zustava se na mıstea dalsı nota se pak dostane na horizontalne stejnou pozici. Pro tento ucel ex-istuje sada prıkazu, ktere se jmenujı stejne jako prıkazy pro obycejne noty,ale predchazı je pısmeno z. Pro uplnost zde je jejich vypis:
\zhu : pulova nota s nozickou nahoru bez rozestupu
\zhl : pulova nota s nozickou dolu bez rozestupu
\zqu : ctvrt’ova nota s nozickou nahoru bez rozestupu
\zql : ctvrt’ova nota s nozickou dolu bez rozestupu
\zcu, \zccu, \zcccu, \zccccu, \zcccccu: noty s praporky a nozickounahoru bez rozestupu
\zcl, \zccl, \zcccl, \zccccl, \zcccccl: noty s praporky a nozickoudolu bez rozestupu
\zqb : nota patrıcı k tramci, za kterou nenasleduje rozestup
\rhu, \rhl, \rqu, \rql, \rcu, \rcl : \rhu funguje jako \zhu,ale je posunuto o sırku noty doprava. Ostatnı obdobne
\lhu, \lhl, \lqu, \lql, \lcu, \lcl: stejne, ovsem zde je posundoleva
\zw p : cela nota vysky p bez rozestupu
\zwq p : nota libovolne delky (8 ) ve vysce p bez rozestupu
\zbreve p : brevis ( ) ve vysce p bez rozestupu
\zlonga p : longa (' ) ve vysce p bez rozestupu
2.4 Delky not 23
\zmaxima p : maxima ($ ) ve vysce p bez rozestupu
V predchozı ukazce potrebujeme pulovou notu, pod kterou by byla jestectvrt’ova. Ukazku tedy vytvorıme za pouzitı prıkazu \zhu:
\begin{music}
\startextract\NOtes\zhu j\ql h\hl g\hu k\ql f\en\endextract
\end{music}
V beznem dvojhlase se tyto prıkazy budou vyskytovat casteji, naprıkladtento uryvek G �� �� �� ��
zapıseme takto:
\begin{music}
\startextract
\NOtes\zql c\qu e\zql d\qu f\zql e\qu g\zql f\qu h\en%
\endextract
\end{music}
Obcas potrebujeme na mısto nejake noty nic nevlozit. Predstavme si, zechceme zapsat takovyto takt:
GG� �� � � �
To samozrejme jeste neumıme, protoze o ukazkach s vıcero osnovami po-jednava az oddıl 2.9 na strane 27. Prozatım vystacıme s tım, ze dve osnovy za-rıdıme prıkazem \setstaffs a ze pak v ramci \NOtes a \en osnovy stejnehonastroje oddelujeme svislıtkem (|), pricemz zacıname od spodnı osnovy.
Tento takt muzeme vnımat a zapsat dvema zpusoby:
1. jako dva useky v ramci jednoho taktu, ktere se vzdy skladajı z jednepulove a dvou ctvrt’ovych not. Pak bychom ukazku zapsali jako
24 Kapitola 2. Pridavame noty
\begin{music}
\setstaffs{1}{2}
\startextract
\NOtes\ha{g}|\qa{’bb}\en
\NOtes\ha{f}|\qa{’aa}\en
\endextract
\end{music}
2. jako jeden usek se dvema pulovymi a ctyrmi ctvrt’ovymi notami. Pakale pod druhou a ctvrtou ctvrt’ovou notou potrebujeme udelat mezeru.K tomu slouzı prıkaz \sk. Predchozı ukazku tedy muzeme zapsat itakto:
\begin{music}
\setstaffs{1}{2}
\startextract
\NOtes\ha{g}\sk\ha{f}|\qa{’bbaa}\en
\endextract
\end{music}
Pro uplnost jeste ukazme, jak by ukazka vypadala, kdybychom v druhemprıpade vynechali \sk:
GG� �� � � �
2.5 Pomlky
Pomlky majı v mnohem podobne vlastnosti jako noty. Jejich seznam a prıs-lusne prıkazy jsou na sedme radce dodatku B na strane 49. Vetsinou jsoubez parametru, pouze \liftpause a \liftpauseh majı jako parametr posuno prıslusny pocet linek nahoru (pri zaporne hodnote je to pak posun dolu).Obcas chceme umıstit celou pomlku doprostred taktu. K tomu slouzı prıkaz\centerpause, jehoz pouzitı je vysvetleno a ilustrovano na prıklade v oddılu2.7.3 knihy D. Taupina [6].
2.6 Takty a repetice 25
2.6 Takty a repetice
Taktovou caru vlozıme prıkazem \bar, ktery ale nesmı byt uvnitr \NOtes a\en. Nad taktovou caru se vypıse cıslo taktu. Cıslo prvnıho taktu muzemenastavit pomocı prıkazu \startbarno=x. Pokud nechceme nad kazdym tak-tem jeho cıslo, mame k dispozici jeste nekolik prıkazu:
\def\freqbarno{5} zpusobı, ze se cıslo ukazuje nad kazdym patym taktem.
\nobarnumbers potlacı vypisovanı cısel taktu.
\systemnumbers zarıdı, ze se cıslo taktu objevı jen u prvnıho taktu na radku.
Mısto obycejne taktove cary muzeme zobrazit dvojitou taktovou caru,prıpadne repetice a k nim prıslusne pokyny k opakovanı. Souhrnne jsou tytoprıkazy pouzity v teto ukazce:G 1.-3. 7 4. G 7 7 7 1. 7 2.
Zde je pak zapis:
\begin{music}
\nobarnumbers
\startpiece
\NOTEs\wh a\en\bar%
\NOTEs\wh b\en\setvoltabox{1.-3}\bar%
\NOTEs\wh c\en\setvolta4\setendvolta\rightrepeat%
\NOTEs\wh d\en\bar%
\NOTEs\wh e\en\doublebar%
\NOTEs\wh f\en\leftrepeat%
\NOTEs\wh g\en\leftrightrepeat%
\NOTEs\wh h\en\Setvolta1\bar%
\NOTEs\wh i\en\bar%
\NOTEs\wh j\en\Setvolta2\setendvoltabox\rightrepeat%
\NOTEs\wh i\en\bar%
\NOTEs\wh h\en\setendvoltabox%
\Endpiece
\end{music}
26 Kapitola 2. Pridavame noty
Poznamenejme, ze prıkaz \setendvolta ukoncuje caru nad osnovou obyce-jne, zatımco \setendvoltabox ukoncı caru nad osnovou a na konec pridamalou zarazku, aby bylo zrejme, ze zde volta koncı.
Dalsı novinkou v teto ukazce jsou prıkazy \startpiece a \Endpiece.Ty oznacujı zacatek a konec ukazky. Doposud jsme pro tento ucel pouzıvaliprıkazy \startextract a \endextract, protoze jsme delali ukazky, kterese vejdou na jeden radek. Pro ty je vhodnejsı dvojice
”extract“, protoze je
neroztahuje na celou radku. Za to nam ovsem neumoznı delat vıceradkovouukazku.
Mozna jste si vsimli, ze \endextract zacına malym pısmenem a \Endpiecevelkym. To rozhodne nenı nahoda a nelze to libovolne zamenovat. Velkympısmenem zde rıkame, ze na konci ukazky chceme plnou taktovou caru. Tedyzatımco \endpiece koncı ukazku obycejnou taktovou carou, \Endpiece jikoncı carou plnou. \endextract takovou obdobu s velkym pısmenem nema,to nam vsak u jednoradkovych ukazek nastestı nebude vadit.
Pouzitı prıkazu \startpiece uz ale od nas vyzaduje dalsı krok navıc.Musıme zarıdit optimalnı rozvrzenı taktu mezi jednotlivymi systemy. Tım sezabyva program musixflx popsany v dalsım oddılu.
2.7 Rozvrzenı rozmıstenı taktu a systemu
Jakmile notovy zapis prekrocı delku jednoho radku, stojı pred nami problem,kde radek zalomit, kde noty zhustit a kde je zas od sebe oddalit tak, abyvysledny zapis byl co nejprehlednejsı.
MusiXTEX tuto praci muze udelat za nas, ovsem musıme vedet, jakna to. Soucastı distribucnıho balıcku MusiXTEXu je krome jineho i soubormusixflx7, ktery slouzı prave k rozpocıtavanı prostoru skladby. Tento ukol jetak slozity, ze se autorum MusiXTEXu nepodarilo vclenit ho prımo do maker,a proto ho distribuujı ve zvlastnım souboru. Jeho pouzitı nenı nijak slozite.Predstavme si, ze pracujeme se svym souborem pokus.tex. Prıkazem latex
pokus nebo cslatex pokus z nej vytvarıme soubor pokus.dvi a kromenej jeste radu dalsıch pomocnych souboru, z nichz jednım je i pokus.mx1.V tomto souboru jsou ulozeny informace o rozmıstenı taktu.
Spustenım prıkazu musixflx se zpracujı informace obsazene v pokus.mx1
a zapıse se soubor pokus.mx2. Pri dalsım spustenı latex pokus se noty uzvysazı nove rozvrzene podle informacı v pokus.mx2.
V teto souvislosti je treba dat si pozor na to, ze soubor mx2 za vasnikdo automaticky neaktualizuje. Tedy pokud dale upravujete dokument
7Pro uzivatele MS Windows pak zde i v dalsım textu musixflx.exe
2.8 Nastavenı vlastnostı ukazky 27
pokus.tex, je treba soubor pokus.mx2 smazat, aby se jım LATEX uz nerıdila spravne vytvoril novy soubor pokus.mx1.
2.8 Nastavenı vlastnostı ukazky
Pred samotnym zacatkem ukazky muzeme nastavovat jejı ruzne vlastnosti.K zakladnım vlastnostem patrı:
Pocet nastroju – prıkaz \instrumentnumber{n} nastavı pocet nastroju nan. Prıklad: \instrumentnumber{2} pripravı ukazku se dvema nastroji.
Pocet osnov pro jednotlive nastroje – prıkaz \setstaffsn{p} nastavıpocet osnov pro n-ty nastroj na p. Pozor, osnovy se cıslujı odspodu,takze pokud bude nas poslednı nastroj napr. klavır, napıseme \setstaffs1{2}.
Klıce – prıkaz \setclef{n}{s1s2s3s4} nastavı n-temu nastroji klıce do jed-notlivych osnov v poradı odspodu. Zakladnımi hodnotami pro klıc jsou\treble, \alto a \bass. Pokud tedy tretı nastroj odspodu je klavır achceme u nej mıt typicke klıce, napıseme \setclef{3}{\bass} – pokudnic neuvedeme, predpokladajı se klıce houslove.
Predznamenanı – prıkaz \generalsignature{s} nastavı pocet krızku nas. Pokud chceme becka, pouzijeme zaporne hodnoty.
Oznacenı metra – prıkaz \generalmeter{m} nastavı oznacenı. Pokud chce-me zlomek, pouzijeme jako s makro \meterfrac{c}{j}, kde c je citatela j je jmenovatel zadaneho zlomku. Pokud nechceme zlomek, muzemesi s vybrat ze symbolu na osmem radku dodatku B na str. 49.
Jmena nastroju – prıkaz \setnamen{jmeno nastroje} nastavı jmeno n-teho nastroje odspodu. Pokud je jmeno delsı, preleze nam az do ukazky.Tomu se da zabranit vetsım odsazenım prvnıho systemu prıkazem \parindent– viz jeho pouzitı v prıkladu na strane 28.
Velikost not – k urcenı velikosti slouzı tyto prıkazy (od nejmensıch k ne-jvetsım): \smallmusicsize, \normalmusicsize, \largemusicsize a\Largemusicsize.
2.9 Ukazky s vıcero osnovami
V predchazejıcım oddılu jsme se seznamili s tım, jak vytvorit ukazku s vıceosnovami a nastroji. Jak vsak do takove ukazky zapisovat noty?
28 Kapitola 2. Pridavame noty
Stejne jako v prıpade jedne osnovy i tady si musıme jednotlive taktypomyslne rozdelit na useky se stejnymi rozestupy, tentokrat uz ovsem nejenv ramci jedne osnovy, ale vsech najednou. Pak se zapisujı jednotlive noty.Zacne se nekterym z prıkazu \NOTes, pak nasleduje nejspodnejsı osnova. Nadalsı osnovu tehoz nastroje nas presouva symbol |, na dalsı nastroj pak sym-bol &. Celou sekvenci uzavreme opet jednım prıkazem \en.
Zde je prıklad zapisu a prıslusne ukazky:
\begin{music}
\instrumentnumber{2}
\setstaffs1{2}
\setclef{1}{\bass\bass}
\setclef{2}{\bass}
\generalmeter{\meterfrac{3}{4}}
\setname{1}{Klavır}
\setname{2}{Tuba}
\parindent1.5cm
\startextract%
\NOtes\ha C\sk\qa E|\qa{’CEC}&\qa{’GEC}\en%
\bar%
\NOtes\qa A\ha{‘G}|\qa{’BCD}&\qa{’DCB}\en%
\endextract
\end{music}
Klavır
Tuba
III
34
34
34
� �� � �� � � 2
� �� � �� � �
2.10 Pridavame znacky a symboly
Obcas potrebujeme do notove osnovy zapsat kus textu. Muze to byt dy-namicke znamenko, tempove oznacenı nebo jakykoliv pokyn, ktery autoranapadne. Moznostı k zapsanı takoveho textu je v MusiXTEXu cela rada, mysi v teto souvislosti predstavıme ctyri prıkazy k umıstenı textu:
2.11 Noty prımo v textu 29
zcharnote : \zcharnote{p}{text} umıstı do vysky p text, na mıste prıkazuje jeho levy okraj (tedy text jde doprava).
lcharnote : \lcharnote{p}{text} umıstı do vysky p text, na mıste prıkazuje jeho pravy okraj (tedy text jde doleva).
uptext : \uptext{text} umıstı nad osnovu text.
Uptext : \Uptext{text} umıstı text jeste trochu vıc nad osnovu, aby senekryl s cısly taktu.
Vysku p udavame stejne jako u not.Krome obycejneho textu muzeme pouzıt i makra na dynamiku: \pppp,
\ppp\, \pp, \p, \mezzopiano, \mf, \f, \fp, \sF, \ff, \fff a \ffff, ktere porade zapısı pppp, ppp, pp, p, mp, mf, f, fp, sf, ff, fff a ffff.
2.11 Noty prımo v textu
Nekdy chceme opak, chceme prımo do textu napsat nejaky hudebnı symbol
(treba � nebo > ), aniz bychom kvuli tomu chteli delat celou ukazku. K tomu
nam dobre poslouzı makro LATEXu nazvane \raisebox, jehoz pekny popisnajdete v Oetikerovi [2], ne vsak v jeho slovenskem prekladu [3].
\raisebox ma dva parametry. Prvnı udava posun do vysky, druhy je pakobsah, se kterym chceme posun udelat.
Hudebnı symboly musıme vyskove prizpusobit okolnımu textu, protozejak se muzete presvedcit naprıklad v dodatku A na strane 47, nejsou vsechnystejne velke ani polozene ve stejne vysce. Zde to tedy chce trochu experimen-tovat. Druhou prekazkou je, ze protoze to nejsou obycejna pısmena, nedelajıse za nimi mezery. Moznostı, jak je vytvorit je mnoho, ja jsem zde zvolil tzv.tvrde mezery, ktere uz zname z prvnı kapitoly.
Ukazku prımo v textu ze zacatku tohoto oddılu jsem tedy zapsal takto:
(treba \raisebox{0mm}{\qu G}~~ nebo \raisebox{-2mm}{\qp}~~)
Jednotky, ktere muzete pouzıt jako prvnı argument \raiseboxu najdetev kazde ucebnici TEXu nebo LATEXu. Vsimnete si, ze jsem i presto, ze jsemnotu nedaval do osnovy, jı zadal vysku (G). Zkuste si sami zapsat podobnouukazku a sledujte, co se stane, kdyz vysku zmenıte nebo uplne opominete.
Hudebnı symboly se svou povahou ponekud prıcı sazbe v beznem textu, aproto se pri takoveto sazbe nevyhneme jistemu experimentovanı. Presto se darıct, ze v zasade kazdy znak, ktery je MusiXTEX schopny vysazet, muzemevysazet i prımo do textu.
31
Kapitola 3
Instalace
Instalovat aplikaci znamena prenest ji do sveho pocıtace a uvest ji do provozuschop-neho stavu. Pri instalaci je zasadnı, jaky operacnı system obsahuje vas pocı-tac. Zde popisuji popisuji instalaci pro MS Windows a pro Linux. Kazdemusystemu je venovana samostatna podsekce:
3.1 Instalujeme LATEX
3.1.1 Windows
Pro operacnı systemy Windows existuje velmi pratelska instalace, ktera senazyva MiKTEX a nachazı se na strankach tohoto projektu:
http://www.miktex.org/
Samotna stranka s instalacnımi soubory ma adresu
http://www.miktex.org/setup.html
Muzete si zde vybrat bud’ kompletnı instalaci, ale pokud je vas pocıtacpripojen k Internetu, stacı vam i zakladnı instalace, ktera pozdeji stahnedalsı soucasti az v momentu, kdy jsou zapotrebı.
Behem instalace si zapnete podporu cestiny. Je ji treba zaskrtnout v zalozkachLanguages (viz obr. 3.1) a Packages (viz obr. 3.2).
3.1.2 Linux
V Linuxu je LATEX zpravidla jiz soucastı instalace. Zda je i na vasem pocıtaci,zjistıte jednoduse:
latex -version
32 Kapitola 3. Instalace
Obrazek 3.1: Spravne nastavenı zalozky Languages
Obrazek 3.2: Spravne nastavenı zalozky Packages
Pokud tento prıkaz neuspeje, nezbyva nez si LATEX nainstalovat. Nejsnazsıcesta asi bude pomocı standardnıho mechanismu stahovanı novych balıckuve vası linuxove distribuci. Druha moznost je stahnutı prımo od zdroje:
http://www.tug.org/tetex/
Na teto adrese najdete i podrobny navod k instalaci, ovsem pouze v anglict-ine.
Tretı moznostı je pouzıt ceskou verzi, jak je popsano v nasledujıcım odd-ıle.
3.2 Instalujeme MusiXTEX 33
3.1.3 Cestina do LATEXu
Pokud budete psat cesky, asi se vam bude hodit podpora cestiny do LATEXu.Popis instalace i prıslusne soubory najdete na strankach Ceskoslovenskehosdruzenı uzivatelu TEXu zde:
http://www.cstug.cz/
3.2 Instalujeme MusiXTEX
3.2.1 Windows
Pouzıvate-li distribuci MiKTEX, bud’ uz mate MusiXTEX nainstalovam, nebostacı, abyste pri jeho prvnım pouzitı byli pripojeni k Internetu, MiKTEX si uzpotrebne soubory stahne a nainstaluje sam. Pokud pouzıvate jinou distribuci,rid’te se navodem pro Linux.
V kazdem prıpade si stahnete podpurny program musixflx (vıce o nemviz oddıl 2.7 na strane 26), ktery naleznete zde:
http://icking-music-archive.org/software/indexmt6.html
V prıpade problemu si prostudujte podrobny navod:
http://icking-music-archive.org/software/musixtex/musixwinstall.pdf
3.2.2 Linux
Vsechny soubory potrebne k instalaci naleznete zde:
http://icking-music-archive.org/software/indexmt6.html
Podrobny navod naleznete v dokumentech oznacenych HOWTO. Neza-pomente na program musixflx (vıce o nem viz oddıl 2.7 na strane 26).
35
Kapitola 4
Pokrocilejsı sazba
V teto kapitole se seznamıme s dalsımi vybranymi jevy, se kterymi se muzetesetkat pri sazbe svych notovych ukazek.
4.1 Tramce
V notovych ukazkach se muzeme velmi casto setkat s tramci mezi notami.Nasledujıcı prıklad ukazuje tramec, ktery nejenze zasahuje do dvou ruznychtaktu, ale navıc spojuje noty ve dvou ruznych radcıch:
IGRR>��
� � � � � ��2��2�
� �Ác��
9 ������� � ������ -� ?
>��
Uz z tohoto prıkladu je videt, jak komplexnı je sazba tramcu. Nez si tedyukazeme, jak vysazet tuto ukazku, zacneme s tramci od zacatku.
4.1.1 Automaticke tramce
V jednoduchem prıpade, kdy mame maximalne dvojity tramec (a tedy sest-nactinove noty) a zaroven maximalne ctyri spojene jednım tramcem, muzemepouzıt automaticka makra vyjmenovana v tabulce 4.1
Tyto prıkazy si rovnou vyzkousıme v nasledujıcı ukazce:
\begin{music}
\parindent0pt\startextract
36 Kapitola 4. Pokrocilejsı sazba
Tramec 2 noty 3 noty 4 notyJednoduchy \Dqbu, \Dbql \Tqbu, \Tqbl \Qqbu, \QqblDvojity \Dqbbu, \Dbbql \Tqbbu, \Tqbbl \Qqbbu, \Qqbbl
Tabulka 4.1: Prıkazy pro sazbu automatickych tramcu. Prvnı prıkaz vzdy pronozky nahoru, druhy dolu.
\Notes\Dqbu gh\Dqbl jh\en
\notes\Dqbbu fg\Dqbbl hk\en\bar
\Notes\Tqbu ghi\Tqbl mmj\en
\notes\Tqbbu fgj\Tqbbl njh\en\bar
\Notes\Qqbu ghjh\Qqbl jifh\en
\notes\Qqbbu fgge\Qqbbl jhgi\en\endextract
\end{music}
Tyto prıkazy nam vysazı takovouto ukazku:G� ��� �ìì� � � �²²²²� 2� ���� � �áá� � �³³³³� � �óóóó� 3� � ���� � � �ÊÊ� � � �ÉÉÉÉ� � � �ÉÉÉÉ�4.1.2 Tramce s pevnym sklonem
Pokud nam nestacı moznosti automatickych tramcu, nezbyva, nez pouzıtobecnejsı mechanismus, ve kterem nejprve rekneme, jak dlouhy, jak sklonenya jak vysoky tramec chceme, a pak na nej zavesıme pozadovane noty.
Presny postup se da shrnout do trı kroku:
1. Inicializujeme tramec. Tento krok se da jeste rozdelit na ctyri jednoduchepodukoly:
(a) Vybereme typ tramce podle tabulky 4.2:
(b) Priradıme tramci cıslo n, aby v prıpade vetsıho poctu tramcu notyvedely, ke kteremu patrı.
(c) Stanovıme vysku pocatecnı (a) a koncove (b) noty.
(d) Pro vypocet sklonu tramce zadame delku tramce (d).
Tramec inicializujeme prıkazem \Ibunabd, kde mısto \Ibu zadame vy-brany prıkaz z tabulky. Naprıklad nulty tramec spojujıcı noty ve vyscee a m, ktery bude mıt delku 4, inicializujem pomocı \Ibu0em4.
4.2 Posouvanı not 37
Nasobnost tramce: 1 2 3 4 5Prvnı nota pod tramcem \Ibu \Ibbu \Ibbbu \Ibbbbu \IbbbbbuPrvnı nota nad tramcem \Ibl \Ibbl \Ibbbl \Ibbbbl \Ibbbbbl
Tabulka 4.2: Typy tramcu
2. Zavesujem jednotlive noty. Pouzijem prıkaz \qbnp. Symbol n znacı cıslotramce (naprıklad 0 v nasem prıkladu) a p znacı vysku noty. Prıkaz jestejny pro noty pod i nad tramcem, nozka se k nemu pripojı automat-icky.
3. Poslednı notou ukoncıme tramec. Pro noty s nozkou nahoru pouzijem\tqhnp, pro noty s nozkou dolu pak \tqb np. Symbol n znacı cıslotramce (naprıklad 0 v nasem prıkladu) a p znacı vysku noty.
Jako prıklad muzeme zkusit tuto ukazku:
\begin{music}
\startextract%
\Notes\Ibu0em4\qb0{egik}\tqh0m\en
\endextract
\end{music}
Jejı vysledek je zde: G � � � ����Vsimnete si, ze delka tramce je 4, ackoliv je pod nım 5 not. To je vporadku,
protoze delka tramce je merena v usecıch mezi jednotlivymi nozkami, a tyjsou, jak se muzete presvedcit, ctyri.
4.2 Posouvanı not
Pri sazbe not za sebou se nam muze stat, ze chceme jednu nebo vıce notpreskocit (napr. proto, ze se objevı v jine osnove). V takovem prıpade pouzi-jeme prıkaz \sk (z anglickeho skip – skoc). Tento prıkaz jsme uz pouzili nastrane 2 na strane 24 k vysazenı teto ukazky:
38 Kapitola 4. Pokrocilejsı sazba
GG� �� � � �
Pomocı prıkazu \sk muzeme tedy jednoduse zapsat napr toto:
GG� �� �
Pouzite prıkazy:
\begin{music}
\setstaffs{1}{2}
\startextract
\NOtes\qa{g}\sk\qa{f}|\sk\qa{’b}\sk\qa{a}\en
\endextract
\end{music}
O neco uzitecnejsı je tento prıkaz v situaci, kdy chceme mıt tramec spo-jujıcı noty z ruznych osnov, jako treba v tomto prıpade:
IG � � �� �¢¢¢¢�
Tato ukazka byla vytvorena nasledujıcımi prıkazy:
\begin{music}
\setstaffs{1}{2}
\setclef1\bass
\startextract
\notes\nextstaff\ibbu0C6\prevstaff
\qb0{C}\sk\qb0{E}\sk\qb0{G}|%
\sk\qb0{d}\sk\qb0{f}\sk\tbl0\qb0h%
4.2 Posouvanı not 39
\en
\endextract
\end{music}
Pokud se mezery nachazejı ve skupine not, muzeme take mısto \sk pouzıthvezdicku v seznamu not pro vynechanı jedne nebo nekolika pozic. Takv nasem predchozım prıpade jsme mohli nahrazenım prıkazu \sk celou ukazkujednoduseji zapsat take takto:
\begin{music}
\setstaffs{1}{2}
\setclef1\bass
\startextract
\notes\nextstaff\ibbu0C6\prevstaff
\qb0{C*E*G}|%
\qb0{*d*f*}\tbl0\qb0h%
\en
\endextract
\end{music}
Zatım jsme si popsali preskocenı jedne pozice. Muzeme vsak skakat nejendopredu, ale i dozadu. Prıkaz pro preskocenı o jednu pozici zpet je \bsk.
Dalsı skupinou prıkazu posouvajıcıch noty v sazbe jsou \roff \loff\hroff a \hloff. Tyto prıkazy nikam v sazbe neskocı, zato posunou (angl.offset) svuj argument doleva (varianty s l) nebo doprava (varianty s r), a too celou sırku noty (varianty bez h), nebo jen o pulku (varianty s h). Prehledtechto prıkazu nabızı tabulka 4.3.
Posun doleva Posun dopravaO sırku noty loff roff
O pul sırky noty hloff hroff
Tabulka 4.3: Prehled prıkazu pro horizontalnı posouvanı not
Tyto prıkazy s vyhodou vyuzijeme treba v takoveto ukazce:G � � �K nı odpovıdajıcı kod:
40 Kapitola 4. Pokrocilejsı sazba
\begin{music}
\startextract
\Notes\roff{\zwh g}\qu{ghi}\en
\endextract
\end{music}
Vzhledem k tomu, ze posunute noty narusujı pocty not v taktu potrebnepro automaticke pocıtanı horizontalnıch rozestupu, je treba (stejne jako v predesleukazce) uvnitr posouvacıch prıkazu pouzıvat noty, ktere nezpusobujı posunv sazbe, tedy noty s prıkazy zacınajıcımi na q popsane v oddıle 2.4.2 nastrane 22.
4.3 Obloucky
Jednoduche obloucky muzeme vytvorit pomocı prıkazu \slur, za kterymvzdy nasledujı 4 argumenty:
1. Vyska prvnı noty pod oblouckem
2. Vyska poslednı noty pod oblouckem
3. Zdali je to obloucek dolu (d), nebo nahoru (u)
4. Pres kolik not vede (prvnı se nepocıta)
Vzdy nejprve zadame prıkaz k obloucku a pak teprve sazıme noty podnım:
\begin{music}
\startextract
\Notes
\slur ced1\qu{ce}%
\slur{’e}cu1\ql{ec}%
\slur{‘c}gd2\qu{ceg}%
\en
\endextract
\end{music}
Zde je pak vysledek:G�� � �� �
·� � �
4.3 Obloucky 41
Vsimnete si, ze pro druhou skupinu not jsme se pomocı apostrofu po-sunuli o oktavu vys. V poslednı skupine jsme se pak proto pomocı zpetnehoapostrofu museli vratit zpet do puvodnı oktavy. Kdybychom zpetny apostrofvynechali a ukazku zapsali takto:
\begin{music}
\startextract
\Notes
\slur ced1\qu{ce}%
\slur {’e}cu1\ql{ec}%
\slur cgd2\qu{ceg}%
\en
\endextract
\end{music}
Meli bychom jako vysledek takovouto ukazku, kde poslednı trojice not jeposunuta take o oktavu vys:G
�� � �� � ·� � �Spolehlivym zpusobem, jak se vyhnout temto problemum s posouvanım,
je zadavanı not pokud mozno bez posuvnych apostrofu, i za cenu, ze pısmenav prıkazech nebudou odpovıdat jmenum not:
\begin{music}
\startextract
\Notes
\slur ced1\qu{ce}%
\slur lju1\ql{lj}%
\slur cgd2\qu{ceg}%
\en
\endextract
\end{music}
MusiXTEX obsahuje mnohem obecnejsı mechanismus na tvorenı libovol-nych obloucku, avsak pro prıpady, kdy delka obloucku nepresahne 68 bodua vyska nepresane 8 tonu, je tato zjednodusena sazba zcela postacujıcı.
Jinym prıpadem jsou ligatury, at’ uz presahujı hranice taktu, nebo ne.V jejich prıpade se kazde ligature priradı cıslo (podobne jako u tramcu),jeden prıkaz ligaturu zacne a jiny ji ukoncı. Prıkaz pro zacatek ligatury cıslon ve vysce p je \itenu np pro ligaturu s oblouckem nahoru a \itenl np pro
42 Kapitola 4. Pokrocilejsı sazba
ligaturu s oblouckem dolu. V obou prıpadech se ligatura ukoncı prıkazem\tten n.
Stejne jako v prıpade obloucku se nejdrıve inicializuje ligatura, a pak seteprve sazejı noty, ktere spojuje. Prıkaz k ukoncenı ligatury rovnez predchazızaverecnou notu. Prıkladem muze byt tato dvojice akordu:I ���� 2
<<�� ����
Byla vysazena temito prıkazy:
\begin{music}
\setclef{1}\bass
\startextract
\NOTes
\itenl0C\itenl1E\itenu2G\itenu3J% Zacatek ligatur
\zh{CEG}\hu J\en% Noty prvnıho akordu
\bar\NOTes
\tten0\tten1\tten2\tten3% Konec ligatur
\zh{CEG}\hu J\en% Noty druheho akordu
\endextract
\end{music}
Vsechny obloucky lze take sazet v teckovane variante, stacı pred prıs-lusnym prıkazem pro obloucek nebo ligaturu zadat prıkaz \dotted:
\begin{music}
\startextract
\NOTes
\dotted\slur cbd1% Teckovany obloucek c - h
\dotted\itenl0c% Teckovana ligatura e
\slur jku1% Obycejny obloucek c - d
\itenu1g% Obycejna ligatura g
\zh{ceg}\hu{j}% Noty prvnıho akordu
\tten0\tten1% Ukoncenı ligatur
\zh{beg}\hu{k}% Noty druheho akordu
\en
\endextract
\end{music}
Vysledek pak vypada takto:
4.4 Nastavenı stranky 43
G�
����� :� ����4.4 Nastavenı stranky
Pri sazbe delsı skladby se muze stat, ze budeme chtıt ovlivnit, kde se prejde nanovou radku a kde na novou stranku. Automaticky to sice za nas dela programmusixflx, o kterem je vıce napsano v oddıle 2.7 na strane 26, ale jeho chovanılze ovlivnit celou radou prıkazu. Vyjmenujme si z nich nejdulezitejsı. Kazdyz nasledujıcıch prıkazu lze pouzıt mısto prıkazu \bar.
\alaligne ukoncı radku. Nasledujıcı takty budou vysazeny na dalsım sys-temu.
\alapage ukoncı stranku. Nasledujıcı takty budou vysazeny na nove strance.
\xbar zabranı prechodu na novou radku na teto taktove hranici. Nasledujıcınoty budou vzdy vysazeny vpravo od predchozıho taktu, ne na novemsystemu.
Krome ovlivnenı zalamovanı nabızı MusiXTEX i moznost nastavenı celkovehovzhledu partitury. Nejuzitecnejsımi parametry pro vzhled stranky jsou stafftopmarg,staffbotmarg a mulooseness.
stafftopmarg urcuje, kolik volneho mısta musı byt minimalne nad kazdymsystemem.
staffbotmarg urcuje, kolik volneho mısta musı byt maximalne nad kazdymsystemem.
mulooseness urcuje optimalnı horizontalnı mezery mezi notami.
Tyto parametry muzeme menit pomocı prıkazu \setlength a \addtolength.Prvnı z nich nastavuje parametr na zvolenou hodnotu, druhy hodnotu parametruzvysı o zadanou hodnotu. Pro snızenı pouzijeme \addtolength se zapornouhodnotou. Tak naprıklad pro snızenı hodnoty mulooseness o dva body by-chom zavolali:
\addtolength{\mulooseness}{-2pt}
44 Kapitola 4. Pokrocilejsı sazba
4.5 Akcenty
Nad hlavickou nebo pod hlavickou noty chceme casto vyjadrit zpusob vyslovnostiteto noty. Prehled techto prıkazu nabızı dodatek B na strane 49, zde je jenprehled nejcastejsıch. Jako obvykle prıkaz k sazbe znamenka musı predchazetprıkazu k sazbe noty. Varianty s l se pouzıvajı pro znamenka pod notou, vari-anty s u pro znamenka nad notou. V nasledujıcı ukazce jsou pouzity (v tomtoporadı): \lpz, \lsf, \lst, \lsfz a \lpzst:G �� �� �� �� ��
Pro poradek jeste uved’me cely kod ukazky:
\begin{music}
\startextract
\NOtes\lpz{c}\qu{c}\lsf{c}\qu{c}%
\lst{c}\qu{c}\lsfz{c}\qu{c}\lpzst{c}\qu{c}%
\en
\endextract
\end{music}
45
Kapitola 5
Kudy dal
5.1 Zdroje k TEXu
Prehled publikacı a souvisejıcıch nastroju v cestine lze najıt na internetovychstrankach Ceskoslovenskeho sdruzenı uzivatelu TEXu (http://www.cstug.cz/). Obecny nahled na celou problematiku nabızı [7].
Uvodnı publikace v cestine je [4], podrobny popis najdeme v [5].
5.2 Zdroje k LATEXu
O LATEXu se docteme v publikacıch, jejichz seznam muzeme najıt na strancehttp://www.cstug.cz/documentation-index.html. Jako nejlepsı lze do-porucit [2], ktery je volne k stazenı z Internetu. Jeho slovensky preklad (kdejsou nektere oddıly vynechany) lze najıt v [3].
5.3 Zdroje k MusiXTEXu
Narozdıl od TEXu a LATEXu, informace k MusiXTEXu nejsou dosud vubecdostupne v cestine. Zakladnım informacnım rozcestnıkem je Hudebnı archivWernera Ickinga na adrese http://icking-music-archive.org/software/indexmt6.html. Pro prakticke vyuzitı nezbytny manual [6] je zde rovnezzmınen.
5.4 Notove prıklady
Notovych prıkladu k MusiXTEXu je k dispozici cela rada.
46 Kapitola 5. Kudy dal
1. Prıklady z jiz zmıneneho hudebnıho archivu: http://icking-music-archive.org/software/musixtex/musixexa-T112.tar.gz
2. Dalsı stranku zabyvajıcı se MusiXTEXem s mnoha prıklady naleznetena adrese http://www.mab.jpn.org/musictex/index_en.html
3. Prıklady uz ale bez zdrojoveho kodu jsou k nalezenı zde: http://
homepage3.nifty.com/idoido/strings/musixtex_e.html
4. Mnoho partitur hudebnıch del ke stazenı se nachazı na adrese http://
icking-music-archive.org/ByComposer.php, ne vsechny vsak jsousazeny pomocı MusiXTEXu a ne u vsech je k dispozici zdrojovy kod.
5.5 Zaver
MusiXTEX ve spojenı s LATEXem nabızı vhodnou kombinaci nastroju provkladanı notovych ukazek do souvislych textu. Prestoze lze MusiXTEX vyuzıti k sazbe partitur, takoveto vyuzitı vyzaduje znacnou davku praxe a je tedyvhodne spıse pro profesionaly, kterym se cas straveny ucenım prıkazu vratı.Moznou cestou je i vyuzitı ruznych grafickych nastroju ktere dokazı jako svujvystup produkovat MusiXTEXovy kod.
Tato publikace by jednak mela poslouzit jako uvod do celeho systemu, alezaroven i jako zivoucı dukaz pouzitelnosti vyjmenovanych technologiı.
47
A Kody hudebnıch symbolu
V tomto dodatku uvadım tabulku se symboly prıstupnymi pomocı \musixcharN,kde N je cıslo v teto tabulce. Cıslo zjistıte tak, ze sectete cısla ze zahlavı tab-
ulky. Napr. symbol > ma cıslo 62 (60 + 2). Lepe je ale pouzıt \qp podle
prehledu na str. 49. O vkladanı symbolu do textu se doctete v sekci 2.11 nastrane 29. O vkladanı symbolu do notove osnovy v sekci 2.10 na strane 28.
48
0 1 2 3 4 5 6 7 8 90 � � � � � � � � � 10 � � � � � � � �20 � � � � � � � � � �30 � � ! " # $ % & '40 ( ) * + , - . / 0 150 2 3 4 5 6 7 8 9 : ;60 < = > ? @ A B C D E70 F G H I J K L M N O80 P Q R S T U V W X Y90 Z [ \ ] ^ _ ` a b c100 d e f g h i j k l m110 n o p q r s t u v w120 x y z { | } ~ �
Tabulka 1: Symboly prıstupne pres \musixchar.
49
B Prehled castych prıkazu 49I
‘A ‘B ‘C ‘D ‘E ‘F ‘G A B C D E F G
’A
H
’B
I
’C
J
’D
K
’E
L
’F
M
’G
N a b c d e
G
a b c d e f g h’a
i’b
j’c
k’d
l’e
m’f
n’g
o’’a
p’’b
q’’c
r’’d
s’’e
t’’f
u’’g
v’’’a
w’’’b
x’’’c
y’’’d
z’’’e
Noty, posuvky, vyslovnost, klıce a pomlky
GPosuvky:
\maxima$ \longa' \breve \wq8 \wqq� \wh \hu
>5� \hl
\cdsh
�] � \qu
Θ4� \ql
\csh
�\ � \cu
=6 (� \cl
\cna
�^ -� \ccu
_2 )� \ccl
\cfl
�Z .� \cccu
<3 *� \cccl
\cdfl
�[ /� \ccccu+� \ccccl0� \grcu�� \grcl �G \dqu123
1 musixdia.tex 2 musixper.tex 3 musixgre.tex 4 musixlit.tex 5 musixext.tex
& \yqu123% \dcqu2q \dhqu2p \doqu2o \xqu2r \oxqu2s \roqu2v \tgqu2t \kqu2u \squ3
�
\lsqu3
�\rsqu3
�\cqu4c \cql4d \chu4e \chl4f
GPosuvka na ramci s predponou b a referencnım cıslem ramce mısto vysky
\lpz�� \upz�� \lsf�� \usf�� \lst�� \ust�� \lppz�� \uppz�� \lsfz�� \usfz�� \lpzst�� \upzst�� \downbow�� \upbow�� \flageolettx� \whp � \qupp��\trebleclefG \altoclefK \bassclefI \smalltrebleclefH \smallaltoclefL \smallbassclefJ \drumclef2M \gregorianCclef3
b
\gregorianFclef3
z
\oldGclef4gG \qqsB \hsA \qs@ \ds? \qp> \hpause< \hpausep�< \lifthpause
\pause= \pausep�= \liftpause� \PAuse: \PAUSe; \Hpause4
Dalsı symboly
G \Trille
\allabreve
tr EEEEER \trille
\meterC
EEEEEEEES \shake
\reverseC
WT \Shake
\reverseallabreve
X{ \mordentY \Mordentw\meterplus
392938
\turnD \backturnC\duevolteN \Shakelj \Shakeswl
\l[r]par��� \Shakenem \Shakenwk
G \metron� = 99 1.
\setvoltabox7 2.\setvolta \codaU \Codai \segnoV \Segno
n\caesura
O\cbreath
’\PED
#\sPED
"\DEP
!\sDEP
hG \fermataupP
\fermatadown
Q� \FermataupP\FermatadownQ \arpeggio d5FFFFF \bracket����
\uptrio�####�3� �
\downtrio�$$$$�3� �
\octfinup
8������\octfindown8a
bassa �\slide5������������������������������������������������������� ���������� 7
\leftrepeat
\boxit A
A 7 7\leftrightrepeat
\circleit B
BI 7\rightrepeat
51
C Glosar
adresar Mısto na disku, ve kteremjsou ulozeny →soubory popr.dalsı adresare. V terminologii→Windows take
”slozka“.
aplikace V tomto kontextu synony-mum pro →program.
argument Informace pro →prıkaz,ktera zpresnuje nas pozadavek.Naprıklad chceme-li celou notuvysky a, pouzijeme prıkaz \whpro celou notu a dame mu ar-gument a pro prıslusnou vysku.Tedy napıseme \wh{a}.
balık (tez balıcek) je skupinasouboru, ktere dohromady plnınejakou funkci a jsou zpravidlaposkytovany (distibuovany)soucasne.
dvi je zkratka za “Device Indepen-dent”. Soubor v tomto formatulze prohlızet, ale pro tisk jetreba ho prevest do formatu ps
nebo pdf.
distribuce cizı slovo pro →balık.
editor Program, ktery nam umoznınapsat zdrojovy soubor, coz je
obycejny textovy soubor. Napr.UltraEdit, Vim, Emacs.
format souboru Zpusob, jakym jezakodovana informace v →sou-boru. Napr. textovy souborje posloupnost znaku, obra-zovy soubor je posloupnostbarevnych bodu, spustitelnysoubor (→program) je posloup-nost instrukcı pro pocıtac.
instalace Nahranı aplikace na danemısto na disku a uvedenı doprovozuschopneho stavu.
kodovanı znakove sady zpusob,jakym se cıslo znaku (kazdyznak totiz ma sve cıslo po-dle tzv. ASCII tabulky, kteraovsem neobsahuje vsechnyznaky potrebne v cestine)prevede na prıslusny grafickyznak.
LATEX Soubor maker pro →TEX,ktery obsahuje styly doku-mentu, nadpisy, tabulky, auto-maticky obsah a rejstrık a dalsıuzitecna →makra.
Linux nazev pro operacnı sys-temy standardu →UNIX, ktere
52
distribuujı ruzne firmy, vizwww.linux.cz. U nas nejpouzı-vanejsı distribuce jsou Red Hat,SuSE, Mandrake a Gentoo.
makro V tomto kontextu soubor in-strukcı pro sazecı system TEX.
MusiXTEX Balıcek maker a dalsıchprostredku pro →TEX umoznu-jıcı sazbu not.
pdf Soubor formatu Portable Docu-ment Format. Lze ho prohlızeta tisknout pomocı aplikaceAdobe Reader, ktera je volneke stazenı napr. na adresehttp://adobe.com/products/
acrobat/readstep2.html
preambule Usek od zacatkusouboru do \begin{document}.
procesor textovy Program, kterytext zadavany z klavesniceprevadı do podoby vytisknutel-neho dokumentu.
program →Soubor, ktery provadına pocıtaci nejakou akci.
preklad V tomto kontextu prevod→zdrojoveho textu ze zdro-joveho souboru (.tex) do vys-tupnıho tisknutelneho doku-mentu ve vystupnım souboru.
prıkaz Povel pro TEX nebo LATEX, zema neco provest.
ps Soubor formatu Adobe PostScript.Lze ho prımo posılat nekterym
tiskarnam, nebo otevrıt po-mocı napr. volne sıritelne ap-likace GSview, kterou najdetezde: http://www.cs.wisc.
edu/~ghost/gsview/
radek prıkazovy vyraz znamena-jıcı terminal v prostredı Win-dows.
soubor Logicky usek textu ulozenyna disku. Muze byt v ruznem→formatu.
stahnout Nahrat ze sıte Internet dovlastnıho pocıtace.
system operacnı Vrstva programu,ktera se stara prımo o rızenısoucastı pocıtace a ktera hopak zprostredkovava ostatnım→programum.
telo dokumentu Usek mezi \be-gin{document} a \end{docu-ment}. Viz tez →preambule.
terminal textove rozhranı prokomunikaci s pocıtacem.V prostredı →Windows sezapına v menu Start . . .(Vsechny) Programy . . . Prıs-lusenstvı . . . Prıkazova radka.
TEX – cti [tech] – sazecı system pop-sany v Olsakovi [5], ktery jem.j. zakladem pro →LATEX a→MusiXTEX.
UNIX standard operacnıch systemu– nejpouzıvanejsı jsou typu→Linux.
53
vyraz regularnı Vyraz pro vyh-ledavanı v textu, ktery muzeobsahovat specialnı znaky akterym lze zachytit celoumnozinu vyhledavanych tvaru.
vystupnı soubor Soubor s prıponoudvi, ps nebo pdf, ktery jevysledkem sazenı a muze bytbud’ prohlızen na obrazovcenebo tisknut na tiskarne.
Windows →Operacnı system odfirmy Microsoft pouzıvanycasto v kancelarıch.
Word Textovy procesor od firmyMicrosoft, ktery patrı do kate-gorie →WYSIWYG editoru.
WYSIWYG Zkratka z anglick-eho “What You See Is WhatYou Get”, tedy
”Co vidıte,
dostanete“. Oznacujı se taknastroje, ve kterych autor pri-blizne vidı vyslednou podobudıla prımo pri tvorbe.
zakomentovat Pridat na zacatekradky symbol % a tım celouradku prohlasit za svuj komen-tar, ktereho si TEX nebude vsı-mat.
zdrojovy soubor Soubor s prıponoutex, ktery je zdrojem provytvorenı dokumentu.
55
Literatura
[1] Lamport, L.(1986): LATEX: A Document Preparation System, Addison-Wesley, Reading, USA.
[2] Oetiker, T., Partl, H., Hyna, I. a Schlegl, E.(2003): The Not So ShortIntroduction to LATEX2ε. www.ctan.org/tex-archive/info/lshort/english/lshort.pdf
[3] Oetiker, T., Partl, H., Hyna, I. a Schlegl, E., preklad Busa, J.(2002): Nieprılis strucny uvod do systemu LATEX2ε. http://ftp.cstug.cz/pub/tex/local/cstug/busa/slshorte.pdf
[4] Olsak, P.(1999): Prvnı setkanı s TEXem. http://math.feld.cvut.cz/ftp/cstex/doc/prvni.ps
[5] Olsak, P.(2001): TEXbook naruby. 2. vydanı, Konvoj. Brno. ftp://
math.feld.cvut.cz/pub/olsak/tbn/tbn.pdf
[6] Taupin, Daniel et al.(2003): Using TEX to write polyphonic orinstrumental music. http://icking-music-archive.org/software/
musixtex/musixdoc.pdf
[7] Vondrejcova, H.(2002): Historie a vyvoj TeXu, seminarnı prace, http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2002/xvondrej.html
56
Index
cestina, 33clanek, 5
A4, 5addtolength, 43akcent, 44akord, 21alaligne, 43alapage, 43alto, 27aplikace, 31apostrof, 14article, 5author, 6
becko, 15bar, 17, 25, 43bass, 27begin, 5, 6, 11bigdfl, 16bigdsh, 16bigfl, 16bigna, 16bigsh, 16breve, 18bsk, 39
ca, 19Cakewalk, 9cca, 19ccca, 19cccca, 19ccccca, 19
cccccl, 19cccccu, 19ccccl, 19ccccu, 19cccl, 19cccu, 19ccl, 19ccu, 19cdfl, 16cdsh, 16centerpause, 24cfl, 16cl, 19cna, 16cp1250, 5csh, 16, 17cslatex, 4cu, 19
Dbbql, 36Dbql, 36dfl, 16diakritika, 5dotted, 42Dqbbu, 36Dqbu, 36dsh, 16dvi, 1dvipdf, 8dvips, 7dvojhlas, 22
57
editor, 3Emacs, 4en, 10, 11, 14, 18, 20, 23, 25, 28Encore, 9end, 5, 11, 13endextract, 10, 11, 26Endpiece, 26endpiece, 26enotes, 11
f, 29ff, 29fff, 29ffff, 29Finale, 9fl, 16format dokumentu, 5fp, 29
generalmeter, 27generalsignature, 27GMD, 9
ha, 19hl, 13, 19hloff, 39hroff, 39hu, 19
Ibbbbbl, 37Ibbbbbu, 37Ibbbbl, 37Ibbbbu, 37Ibbbl, 37Ibbbu, 37Ibbl, 37Ibbu, 37Ibl, 37Ibu, 37Ibu0em4, 37instalace, 31instrumentnumber, 27
Internet, 31itenl, 41itenu, 41
jmena nastroju, 27Joe, 3
kodovanı, 5krızek, 15kile, 3klıc, 27komentar, 5kontra, 14
Largemusicsize, 27largemusicsize, 27LaTeX, 1latin2, 5lcharnote, 29lcl, 22lcu, 22ldots, 3legato, 40lh, 21lhl, 22lhu, 22liftpause, 24liftpauseh, 24ligatura, 41Linux, 31loff, 39longa, 18longaa, 18lpz, 44lpzst, 44lq, 21lql, 22lqu, 22lsf, 44lsfz, 44lst, 44lw, 21
58
maketitle, 6menu, 2meterfrac, 27metrum, 27mezera
tvrda, 5mezzopiano, 29mf, 29MiKTEX, 31mulooseness, 43musixcharN, 47musixflx, 26, 33musixflx, 43
na, 16nadpisu, 9nobarnumbers, 25normalmusicsize, 27Notepad, 3NOTEs, 18NOTes, 18, 20, 28NOtes, 10, 11, 18, 20, 23, 25Notes, 18notes, 18NOTesp, 18NOtesp, 18Notesp, 18notesp, 18
obloucky, 40odrazka, 15odstavec, 5Overfull, 12
p, 29predznamenanı, 27preklad, 1parindent, 27pdf, 1pdf, 8plain, 1pocet nastroju, 27
pocet osnov, 27posouvanı not, 37posuvky, 15pp, 29ppp, 29pppp, 29preambule, 6, 10ps, 1ps, 7ps2pdf, 8
qa, 19qb, 37ql, 12, 19qp, 47Qqbbl, 36Qqbbu, 36Qqbl, 36Qqbu, 36qu, 10–12, 17, 19
raisebox, 29rcl, 22rcu, 22revize, 2rh, 21Rhapsody, 9rhl, 22rhu, 22roff, 39rq, 21rql, 22rqu, 22rw, 21
sadaznakova, 5
section, 7setclef, 12, 27setendvolta, 26setendvoltabox, 26setlength, 43
59
setname, 27setstaffs, 23, 27setstaffs1, 27sF, 29sh, 16Sibelius, 9sk, 24, 37–39slur, 40smalldfl, 16smalldsh, 16smallfl, 16smallmusicsize, 27smallna, 16smallsh, 16soubor
textovy, 2specialnı znak, 5staccato, 44staffbotmarg, 43stafftopmarg, 43startbarno, 25startextract, 10, 11, 26startpiece, 26stranka, 43styl, 1subsection, 7subkontra, 13system
operacnı, 31systemnumbers, 25
trıda dokumentu, 5tableofcontents, 7tecky, 44tenuto, 44terminal, vtextovy procesor, vtilda, 5tiskarna, 1title, 6today, 7
tqb, 37Tqbbl, 36Tqbbu, 36Tqbl, 36Tqbu, 36tqh, 37tramec, 35treble, 27tten, 42
ukazka, 10Underfull, 12UNIX, 5upperdfl, 16upperdsh, 16upperfl, 16upperna, 16uppersh, 16Uptext, 29uptext, 29usepackage, 6, 7utf8, 5uv, 5uvozovky, 5
vyrazregularnı, 4
vyslovnost, 44vıcehlas, 22velikost not, 27velikost papıru, 5vim, 4vzhled stranky, 43
wh, 19, 51Windows, 5, 31WinEdt, 3Word, vwq, 18wqq, 18WYSIWYG, 9
60
xbar, 43xdvi, 5
Yap, 5
zakomentovat, 5zbreve, 22zcccccl, 22zcccccu, 22zccccl, 22zccccu, 22zcccl, 22zcccu, 22zccl, 22zccu, 22zcharnote, 29zcl, 22zcu, 22zh, 21zhl, 22zhu, 22, 23zlom
radkovy, 5zlonga, 22zmaxima, 18, 23znak
specialnı, 5znotes, 18zq, 21zqb, 22zql, 22zqu, 22zw, 22zwq, 22
