1 1

1 1

Obsah

Kronika

6.1. Vyzvedávám Munga v Aucklanduna letišti. Ubytováváme se v backpack-eru. Poprchává. Vyzvedávám poštuu Gimelfarbů.

7.1. Poprchává. V backpackeru nás obra-li o 10 NZ$, protože jsme ho opouštělipo 10. hodině. Návštěva ZOO s ptákykiwi. Na sever za damaroněmi (kau-ri). 10 km za Aucklandem praskl roz-vodový řemen.

8.1. Po obědě má naše auto nový rozvo-dový i klínový řemen. Přijíždíme dopoloprázdného kempu u Waipoua fo-rest, tam, co jsou obrovské damaroně.

9.1. Oblačno, teplo, neprší. Mungo pro-chází známou cestu pralesem. Návratdo Aucklandu, letiště a pěkná, ale no-vá botanická zahrada. Příjezd k Tau-pu.

10.1. Po poledni zahajujeme okružní ces-tu národním parkem Tongario. Oblohabez mráčku, daleká viditelnost. Vý-stup na kuželovitou sopku Ngauruhoe(2287 m). Dračí krajina v pozdnímvečeru.

12.1. Obcházíme sopku. Slunečné poča-sí, jen k večeru mraky nad nejvyš-ším vrcholkem Severního ostrova Mt.Raupehu (2797 m).

Novozélandský Špekoun č. 7 Strana 1

č.778 února 2004

NovozélandskýNovozélandský©pekoun©pekounVydává Vít Zýka (Kvítek) jako občasný zpravodaj z pobytu na Novém Zélandu

Tak jsem získal do re-dakce Špekouna posilu.Je jím Petr Kaše (Mu-ngo). V roce 1978 jsmeoba začali chodit do Pět-ky, tedy 5. skautkéhooddílu, takže se známe

docela dlouho. Petr je ženatý, kroměženy Lucie má tři kluky a zahradnic-kou firmu a obchod v Jílovém. Dob-ré zaměstnání na to, aby si mohl udě-lat v lednu čas na cestování. Bohu-žel, nepodařilo se mi Munga přesvěd-čit, aby něco napsal. Každopádně mupatří dík za digitální foťák a snímky,které pro Špekoun udělal. Na obrázkymůžete kliknout a ony se vám zvětší nacelou obrazovku. Opětovným kliknutím

na fotografii se vrátíte zpět do textu.Součástí tohoto Špekounu je i krátkývideozáznam. Pro velký objem dat nenísoučástí dokumentu, musíte si je stáh-nout a uložit do stejného adresáře, kdemáte tento dokument.

Co jsem viděl, co jsem zažil

Štěstí na TongariuV prvním týdnu společného putovánípo Severním ostrově jsme zažili s Mu-ngem sled mnoha příznivých okolnos-tí, které kulminovaly při návštěvě NPTongario. Pokusím se je vám přiblížit:

. Zcela bez problémů se setkáváme

42 NZ$, protože s dial-up připojenímjsem na cestách téměř nespěl. Večernínávštěva návštěvnického centra s ma-lými modrými tučňáky v Oamaru.

17.1. Přes Dunedin na poloostrov Ota-go s hnízdištěm albatrosů. Pro vyprahlépláně se žlutou travou jsme východnípobřeží přezvali na plyšovou zemi.

18.1. Do vnitrozemské Alexandry přessadovou oblast. Právě se sklízí me-ruňky.

19.1. Dvoudenní cesta na vypůjčenýchkolech (30 NZ$ + 7 za brašny/den)po zrušené železniční trati (Old Tra-in Track) s tunely a viadukty. Občasprší.

20.1. Dopolene pěkná kosa, odpolednevedro. Večer v kamenném řečišti nakonci jezera Wakatipu u Queenstow-nu.

21.1. Jenodenní cesta pralesem ze stří-brných buků okolo jezera Sylvan. Odedneška je má Mitsubishi Sigma Sylvoua nepřeje si býti jinak nazývána.

22.1. Přejezd k Mt. Cooku, nejvyšší hořeNZ (3754 m).

23.1. Poflakování při dopoledním deští-ku, odpoledne procházka k ledovci ajezírku v údolí Hooker.Tenkrát na západě na Old Train Track.

Novozélandský Špekoun č. 7 Strana 3

tenky. Ó, ta technika. Ale nejen ta.. Po půlnoci se protrhly deštivé mra-ky a tak spíme pod hvězdným ne-bem na parkovišti před Taupem.

. Druhý den v Taupo nás napadlopřečíst si průvodce a koupit dopře-du slevněné kempovné v Tongariu.

. Obloha je jako vymetená.

. Cestou vzhůru, po hlavní trase NPzvané Tongario Crossing nás udi-vuje, jak málo lidí potkáváme. Na-še obavy o masové turistice, pod-míněné suchem, teplem, bezvětřím,sobotou, létem a prázdninami seukázaly liché. Lidí je tolik, že jsmesi dovolili se vykoupat v poto-ce u hlavní pěšiny s poválkovýmichodníčky, aniž bychom se muselivracet pár kilometrů do auta proplavky. Že nám to prospělo na tělei na duši dokládá autentický rým:Je to nápad, v zimě v létě, v potocese cáchat.

. Ve vodopádech Soda Springs bohu-žel neteče sodovka, zato voda je takledová, že jen namočení ruky při

nabírání vody do flašky způsobujezajíkavé dýchání. Jak nám tam pa-nečku chutnal chléb s česnekovýmsýrem.

. Vyškrábali jsme se 600 metrů naho-ru po suťovém kuželu až na vrcholsopky Ngauruhoe (2287 m) a obešlijejí kráter dokola a navštívili něko-lik vlhkých kouřovodů. Při zpátěč-ním padáku dolů suťoviskem jsmezůstali celí. Přesto důrazně dopo-ručuji vzít si na tuto část necestyjiné boty než prestige.

Osamělý vrchol Mt Egmont z Tongaria.

. Je sedm večer nikde nikdo. Sluncese kloní k obzoru a úžasně osvětlujebarevné krátery okolo. Za několikařadama nižších hor je vidět 150 km

2 2

2 2

Na vrcholku sopky Ngauruhoe. Spusť video

12.1. Dopoledne návrat k autu. Kazí sepočasí, začíná poprchávat. Autem po-dél vodácky atraktivní řeky Whanga-nui do mrtvého města W(h)anganui.Neúspěšně sháníme telefonní přípoj-ku na stažení a odeslání e-mailů z no-tebooku.

13.1. Wellington. Ubytování v nóbl back-packeru. Návštěva muzea Te Papa.

14.1. K ránu planý požární poplach v back-packeru. Trajekt na Jižní ostrov. Kou-pání v moři. Raččí hnízdící kolonie atuleni na dosah ruky v Kaikouře.

15.1. Christchurch. Letenka pro Terku z Auc-kl. do Chch. za skvělých 90 NZ$. Ná-vštěva Aarna, návrháře netradičníchbatohů, tzv. bodypacků w www.aarnpacks.

com.16.1. Koupě síťové karty k notebooku za

Strana 2 Novozélandský Špekoun č. 7

na letišti.. Díky deštivému počasí se rozhodu-jeme pro rychlou jednodenní jízduna sever, aby Mungo, kluk jedenzahradnická, viděl také ty obrovskédamaroně a vychutnal si cestu pra-lesem. Na severu nám přálo počasí,svítilo sluníčko.

. Ještě před tím se nám však porou-chalo auto. To samo o sobě žádnéštěstí není, možná bych se to nevá-hal nazvat i smůlou, kdyby se to ne-stalo zrovna v tu nejvhodnější do-bu (měli jsme dost času, byli jsmedva), na velmi vhodném místě (aniopuštěni v divočině, ani v drahémAucklandu). A že ten rozvodový ře-men může prasknout každou chvíli,pokud ho nikdo během těch 260 ti-síc ujetých km nevyměnil, mi sdě-lil každý z obou mechaniků, kterýauto prohlížel. Od této chvíle nadnámi tento Damoklův meč nevisí.

. Při zpáteční cestě jsme v Auc-klandu na letišti bez čekání se-hnali levnou letenku Christchurch–

Auckland (115 NZ$) a vyřešili taknávrat Mungův na sever.

. Botanická zahrada v Aucklandustojí sice hned vedle dálnice, ale za-to je otevřená až do 20 hodin, tak-že jsme stihli její prohlídku. Díkyté již znám totary. Zahrada je mla-dá, ale odborníkovi se líbila. Hlavnětam měli správně seříznuté stromy,žádné věšáky. Na můj vkus tam mě-li málo popisek, ale Mungo to za-chránil.

. Meterologové si rozmysleli dlouho-dobou nepříznivou předpověd po-časí a navzdory zatažené oblozes přeháňkama hlásí na zítřek pěk-ně. Míříme tedy rovnou do Tonga-ria, k nejvyšším sopkám Severníhoostrova.

. Ukázalo se, že i po Mungově odletumi tady nebude smutno, protože jejvystřídá Tereza Tichá (Terka). Zjiš-ťuji to před půlnocí během pročítá-ní stáhnutých e-mailů v autě. Hnedposílám SMS do Čech ohledně le-

24.1. Přes Wanaku k vodopádům Fan-tail a výstup k chatě Brewster (1450m). Okolo potoky vytvářející kaská-dové vodopády v délce několika sto-vek metrů. Krásný západ slunce přeshory.

25.1. Prší. Z tropika se přesouváme douprázdněné chatičky pro 4 lidi. Čteníčasopisu Týden a Times.

26.1. Prší, posléze lije. Neuvěřitelně ná-hodné setkání s Kačabou v zapadlémnávštěvnickém centru Haas Village.Vcelku nezajímavé procházky k le-dovcům Fox a Franc Josef. V posled-ních 100 letech tento ledovec ustoupilo 3 km, ale byly i období, kdy rostl(poslední 1985 až 1996). Je zajímavéporovnat nedávné fotografie ledovces morénamy a svahy zaroslými stro-my a hustými křovisky.

27.1. Jeskyně na Fox River severně odWestportu.

28.1. Ráno na mysu Foulwind s tuleněma,koupáním a mírně plachým kiwi naparkovišti. Odpoledne zaniklá zlato-kopecká osada Lyell a večer příchodk opuštěnému jezeru Mariti. Přes říč-ku využíváme služeb samoobslužné la-novky.

29.1. Přejezd do Hanmer Springs a roch-nění v termálních lázních za 10 NZ$.

30.1. Návštěva čínské restaurace a hos-pody se čtveřicí pop-rockových hu-debníků. Po měsíci levných nákupův supermarketu New World to bylovelmi příjemné.

31.1. Rozloučení s Mungem. Snažím sev okolí Chch. sehnat práci, ale zjišťuji,že to není ovocnářský kraj. V jednomsadu a jedné vinici mě nepotřebova-li. Dost mizivý výsledek po 100 kmjízdy okolo Chch. Mimo farmy všakbez pracovního povolení nemám moc

Strana 4 Novozélandský Špekoun č. 7

vzdálený osamělý kužel zasněžené-ho Mt Egmontu (2518 m).

. Osm hodin. Už není úplně na trič-ko. Uléhám tedy na vyhřátou hlínuna jednom vrcholku. Z dírek v zemiokolo a pode mnou vychází horkápára. . . Dej si do kastrůlku vařitvajíčka na tvrdo a nadechni se vy-cházející páry. Získáš tak předsta-vu, jak to tu vonělo.

. Půl devátá večer. Slunce zapadá.Pod námi se vynořily tři jezírka, tonejbližší s názvem Emerald. Středmělo skutečně smaragdově zelený,méně hlubší okraje pak průzračněbéžové. Nemuseli jsme se dlouhopřemlouvat, abychom se vykoupa-li. Voda byla docela studená, ale netak, jak by člověk v 1700 metrechčekal.

. Za svitu slunce odraženého od nej-vyšších štítů okolo a později za svi-tu naší a dvou nejbližších galaxiíjsme pomalu scházeli sopečnou mě-síční krajinou. Jemný písek námkřupal pod nohama a lávové blo-

Na druhém konci kráteru Ngauruhoe.

ky vytvářely strašidelný horizont.Ani jsme nedošli na chatu, uložilise na písek a vymysleli pohádku nadobrou noc.

. Pěkné počasí nám vydrželo dalšíden a půl a dopřálo nám v kliduobejít celou sopku Ngauruhoe.

. Chvilku poté, co jsme nastoupili doauta a začali se vzdalovat z hor, za-čalo pršet.

. Žádná z aktivních sopek v době na-ší přítomnosti nevybuchla a ani senezachovala nějak nepřístojně.

3 3

3 3

šancí na úspěch.1.2. Mrholí. Píši v knihovně Špekouna.Spím v lesíku na okraji Chch. Připa-dám si jako bezdomovec, i když poně-kud dobře vybavený (auto, vařič, po-čítač).

2.2. Pracuji na Šp. Fandím našim na MSsvěta v softu mužů.

3.2. Nabízím zprávu o naší výhře nadAnglií novinám. Odpoledne a večersleduji soft.

4.2. Ráno koupání v moři, pak Šp. MFodmítla zpravodajství.

5.2. Píši žádost o TEXovou práci. PakŠp. Po půlnoci kroužil nad lesíkem vr-tulník a něco hledal.

6.2. Za tvrdých 40 NZ$ sleduji naši pro-hru se Samoou. Navazuji kontakt s dce-rou českých emigrantů Janou J. a jejípočetnou rodinou. Žije v Hastingsu ajejí manžel trénuje soft.

7.2. Jedu k Aarnovi pro dva batohy natestování. Je jasné, že dnes, v denmých narozenin, Šp. nevyjde. Nestih-nu to.

8.2. Vychází sedmé číslo, zítra přijedeTerka a pojedem na Stewartův ost-rov.

Mt Brewster ještě než začalo pršet.

Novozélandský Špekoun č. 7 Strana 5

V dračí říši lávy a sopečného písku.

Pláž kamenných želvNa východním pobřeží Jižního ostro-va, kousek nad Dunedinem, je pláž ka-menných želv. Nevěříš? Místní ji nazý-vají Moeraki Boulders. Podmořská so-pečná činnost zde pracovala ruku v ru-ce s usazováním, takže vznikly podivnépropletence lávy a vápence. Časem sedostaly na souš, ze které je opět vyrva-ly pobřežní vlny. Nyní leží na písečnépláži jako veliké valouny s krunýřovi-tou struktrou.

Pozvánka na procházkuPojedeš-li okolo Queestownu, doporu-čím ti toto komerční město profrčet azbytečně tam nezastavovat. Čekala bytě tam akorát zaručeně adrenalinováčtyřkombinace tryskového člunu, raftu,vyhlídkového letu vrtulníkem a speci-álního bungy jumpingu, vše za láci –– 370 NZ$. Místo toho pokračuj 40 kmvyhlídkovou silnicí podél jezera Waka-tipu až na jeho konec, tam přejeď dvěširoká kamenitá koryta řek vytékají-cích z dosud zasněžených vrcholků hor.V okolí je spousta pěkných cest na ně-kolik dnů. Bude-li ti čas v patách, za-stav se v kempu u řeky Route Burn audělej si jednodenní procházku k chatěRock Burn.Z kempu přejdi po provazovém

mostě říčku a vstup do listnatého pra-lesa. Po těch vyprahlých bezlesích sva-zích východní a střední části Ostrovato bude milé překvapení. Zvláště, po-kud si na výlet vybereš horký sluneč-ní den. Prales je tvořen hlavně velký-mi stříbrnými buky. Mají široký kmen

Hon na opossumy

Tak jsem se konečně dočkal nějakých vy-mlácených opossumů. Díky za ně, i kdyžse příjemně necítím. Na tu nastraženouhrubku v šestém čísle o opossumech při-šela Jana Musilová (Kulda) a Pavel Mrá-zek: čtenáři by samozřejmě potřebovali osvě-tu, jsou přeci mužského rodu životného,takže měkké i. S čím vás ovšem nyní se-známím je, že toto slovo už natvrdle psátnebudu, tak jako na konci šestého čísla.Jo, pardón dámy. Ovce se ve čtvrtém číslepásly. Tak to byly hrubky za pět bodů.Dojicí dům má být s krátkým prvním

i. Pavel Mrázek k tomu píše: Je k tomupravidlo, které říká, že v podobných slovech jei dlouhé, jestliže je ta činnost právě prováděna.Např. katedra řídicí techniky je s krátkým, pro-tože se zabývá přístroji určenými k řízení, alekteré tu činnost neprovádějí zrovna ve chvíli,kdy se to slovo používá. (Ta kráva mě kop-la zrovna ve chvíli, když jsem dojící stálv dojicím domě. OK?) Kouká-li se někdoseshora, tak už nesmí zapomenout (i kdyžje za sedmero kopci), že se kouká s hůry,a aplikuje při psaní pravidlo shora-dolů.Správné psaní mayské kultury mi sdělilMichal Schrötter (Myšák).Kulda objevila dvě chyby ve větných čár-

kách. V 5. čísle na 3. straně 2. sloupce sena 9. řádce píše před jim čárka, neb seoděluje hlavní věta od vedlejší. A takéjsem ji měl napsat před spojkou ačkoliv,uvozující vedlejší větu v Kronice šestéhočísla dne 3. 1.

Žebříček1. Pavel Mrázek 332. Jana Musilová (Kulda) 213. Michal Schrötter (Myšák) 94. Tomáš Werner (Divíšek) 5Najdeš-li chybu, prosím, zašli o ní infor-mace (chybný text, správný text, číslo NZNovozélandský Špekoun č. 7 Strana 7

Burn, který tě po hodině již opět doce-la pohodlné chůze dovede k chatě RockBurn na břehu koryta řeky Dart. Ne-lekni se zde skupiny neoprénových ža-báků, chystajících se na splutí rychlé,ale rovinné řeky až do hlavního jeze-ra. Pokud však nebudeš s sebou mítplavidlo, nedoporučuji ti vydat se zpětpo proudu suchým kamenitým korytemřeky. Brzy ti hlavní proud zkříží ces-tu a skalnatý břeh ti nedovolí jít poněm. Ačkoliv je řeka rozlita do několikapramenů, její brodění je v těchto mís-tech nesnadné. Nezbyde ti, než se vrá-tit stejnou dvouhodinovou cestou zpětdo kempu. Věřím, že i podruhé si ji uži-ješ.

3. vítězství našich softbalistů

Původní reportáž přímého účastníka11. MS v softbale mužů z Christ-church. Byla nabídnuta MF Dnes, Li-dovým novinám a sportovní přílozePráva+Seznamu. První deník zpravo-dajství odmítl s poukazem, že mu stačí

agenturní zprávy, ostatní ani neodpo-věděly.

Našim hráčům se zatím velmi daří. Povítězství nad Hong Kongem 6:1 a Bot-swanou 1:0, porazili v pondělí svéhoevropského rivala Anglii 7:0. Tradičníoporou týmu byl nadhazovač Luboš Vr-benský. Dvaceti pálkařům nadělil sedmstrike-outů. Jeho protějšku, čtyřiceti-pětileté legendě Steve Jacksonovi hra-jícímu kdysi za NZ, se už dařilo mé-ně a byl ve druhé směně vystřídán. Vní získal první bod pro ČR Jan Přibylpo zdařilém odpalu za 3. metu, dalšímodpalu Kamila Koukolíka a chybě an-glického chytače. Rozhodující pak byla3. směna. Nejprve se Luboš Procházkadostal pomocí ulejvky na 1. metu, z nípostoupil na druhou po chybném pří-hozu angličanů. Hned nato následovalkrásný odpal Marka Čermáka po čářeza 3. metu, který znamenal Procház-kův bod a opět obsazenou 2. metu. Zní pak doběhl pro třetí bod, když PetrVácha odpálil mezi 2. a 3. metu. Pak

4 4

4 4

Mapka cesty s Mungem

Slovníček

seal [si:l] tuleňsee lion lvounshag [šæg] kormorán; souložemerald [’em9r9ld] smaragd, smarag-

dově zelenýjade [džeid] nefrit (zelený mine-

rál)vacancy [’veik9nsi] volné místo/pokojfoam mattress[foum mætris]

molitanová mat-race

utensils [ju:’tensil] kuchyňské potře-by

concealed[k9n’si:led]

skrytý

Strana 6 Novozélandský Špekoun č. 7

Všude visí špinavě zelené závěsy z lišejníků.

vysoký asi 15 m, který se pak větví.Lístky jsou drobné. Kmeny jsou, takjako v každém řádném pralese, stojí-cí i padlé, živé i trouchnivějící. Asi zapůl hodiny narazíš na opuštěné jezeroSylvan. Pohodlná pěšina obchází jeze-ro zprava, doporučuji ti však z ní sejít(to nedá ani tak moc námahy) a poku-sit se jezero obejít zleva. To již jistounámahu vyžaduje, cestička se brzy za-čne ztrácet. Můžeš však využít zvíře-cích stezek. Nemusíš se bát, že bys za-bloudil, protože budeš sevřen z pravé

strany jezerem a z levé vysokými skal-ními převisy prosvítajícími nad tebouv korunách stromů. Asi v polovině je-zera, v místě kaskádovitého vodopád-ku, je drobný poloostrov s malinkoukamenitou pláží – jediným nebahnitýmpřístupem do jezera. Voda bude v létěpřekvapivě teplá, takže plavání si roz-hodně nenechej ujít. Sušení na sluníčkusi můžeš zkrátit házením žabek, proto-že placáků je tu spousta. Jsou dokoncetak placatý, že většina pokusů skončísekyrou. Když už se však nějaká žábana klidné jezerní hladině povede, sto-jí to za to. Můžeš se pokusit překonatrekord 15 žab jedním hodem.Na vtokovém konci jezera pak pů-

jdeš pohádkovým světem. Všechny stro-my, keře a liány budou pokryté 30cmchomáči lišejníku. Visí jako světle špi-navě zelené průsvitné závěsy. Dopro-vázet tě bude bublání potůčků a křikptáků. Někteří se lidí vůbec nebojí anabídneš-li jim chléb, po chvíli váhá-ní si ho vezmou přímo z ruky. Za jeze-rem narazíš opět na track Sylvan–Rock

Špekouna, strana, sloupec, řádek a zda seodkazuješ na verzi pro tisk či elektronic-kou) na adresu e vit.zyka@seznam.cz. Provedeštak užitečnou osvětu.

Dovolená pod Mount Cookem.

Za deště pod Mt Brewster.

Strana 8 Novozélandský Špekoun č. 7

se opět Jan Přibyl dostal odpalem na1. metu. Další pálkař, Kamil Koukolík,svým autem na první metě umožnil do-běh Petra Váchy a čtvrtý bod. Další třibody naši získali v poslední šesté smě-ně. Doběhl David Mertl, Roman Ma-tuška a Patrik Kolkus díky krásnémuhomerunu.Dějištěm světového šampionátu se

díky změnám v organizaci turnaje moh-lo stát největší (třistatisícové) měs-to Jižního ostrova Nového ZélanduChristchurch. Zdejší softbalový areáltotiž dovoluje hostit jenom 16 týmů.Nakonec jich přijelo jen 15 a českýtým, díky úspěchu na mistrovství evro-py, je mezi nimi. A zatím se mu daří.Ve skupině je po třech vítězstvích bezporážky.Ačkoliv softbalisté Nového Zélandu

přezdívaní Black Sox nejsou tak popu-lární jako jejich ragbyoví kolegové AllBlack nebo hráči kriketu Black Caps,jsou v něm určitě nejúspěšnější. Naposledních dvou šampionátech v letech2000 a 1996 získali zlato a zvítězili ješ-

tě v roce 1984. Patří tedy společně sUSA, Kanadou a Japonskem k favo-ritům soutěže. Včera nastoupili hnedpo našich hráčích a smetli Nizozemsko18:5. V posledním velice atraktivnímzápase večera porazily USA Japonsko7:3. Dnes naše softbalisty čekají hneddva zápasy s USA a Argentinou, abyse dohonilo zpoždění zapříčiněné pon-dělním deštivým počasím.

Drobné postřehy

◦ Totara. Ve čtvrtém čísle jsem po-pisoval svoji pouť říčním kaňo-nem, který jsem pak zakončil natravnatém špičatém kopci. Na sa-mém vrcholku rostlo několik tiso-vitých stromů. Nyní již mohu zod-povědně říci, že to byly totaryw http://www.botanik.uni-bonn.de/conifers

/po/po/totara.htm, jak už svého časunavrhoval Radim Šára. Jsou to no-vozélandské endemity, některé pod-druhy mají vysoký rovný kmen, ji-né naopak širokou korunou. Jejich

5 5

5 5

Dosud vyšlo:

Číslo/Verze Obrazovka Tisk

1. 29.10.2003 1 356 kB 1 391 kB2. 9.11.2003 234 kB 229 kB3. 24.11.2003 189 kB 179 kB4. 9.12.2003 219 kB 200 kB5. 24.12.2003 190 kB 190 kB6. 5.1.2004 213 kB 182 kB7. 8.2.2004 1 609 kB 1 552 kBČasopis lze získat na Internetovéadrese w http://cmp.felk.cvut.cz/˜zyka/nzs

Novozélandský Špekoun č. 7 Strana 9

dřevo je tmavé a velmi tvrdé, Mao-rové z jeho dřeva vyráběli velké vá-lečné kanoe. Dnes se používá hlav-ně v nábytkářství. Na rozdíl od da-maroní se totara vyskytuje na obouhlavních ostrovech NZ.

◦ Nábytek. Přijde mi, že novozélan-ďané si nelibují v nějakých bytel-ných řemeslech. Domy jsou dřevě-né, pár tenkých trámků se pobijedřevem, mezi to se vsadí jednodíl-ná okna, navrh tašky a dům je zapár měsíců hotov. Pokud však ně-jaké řemeslo dělají fortelně, pak jeto truhlařina. Nábytek je pěkně zedřeva, žádná dřevotříska, žádné dý-hy. Hodně napodobují antikvářskékousky, spíše však ty robustnějšíhocharakteru. Pokud tedy budeš mítproblém vybrat si u nás třeba vhod-ný pracovní stůl, doporučuji zajetsi pro něj na NZ. Takový stůl z to-tary, to je paráda.

◦ Knihovny. Tento Špekoun vznik-

nul díky skvěle fungujícím novozéland-ským knihovnám. Knihovna, větši-nou v pěkné moderní budově, jev každém městečku. Je otevřenádlouho, často do osmi, devíti hodinvečer. Vstup je pro každého zdar-ma, jen když si chcete něco půj-čit, musíte se registrovat. Jsou zdenoviny, časopisy a toalety. Můžetesi zde levně brouzdat po Interne-tu. Je tu teplo a neprší. Všude jeochotný personál, takže se člověknediví, že novozélanďané knihovnyvskutku používají. Já jsem využívali nadstandartních služeb, jako elek-trických zásuvek na nabíjení note-booku. Ty dvě desítky hodin prácena Špekounu mé baterie nevydrží.Takže díky!

Pohádka

Pohádka ze sopečného národního parkuTongario:Za devatero sedly, za několikero

sopkami a jedním smaragdovým jeze-

6 6

6 6

Titul: Novozélandský Špekoun č. 7elektronický občasník v PDF

Author: (K)Vítek ZýkaDatum vydání: 8.února 2004Grafická úprava a sazba: autorTypografický systém: TEX s makro-jazykem ConTEXt

Písmo: Computer Modern, ImpactVerze: Pro černobílý tiskŠíření: Zdarma po InternetuNáklad: Oznámení na 62 adresE-Mail: vit.zyka@seznam.czTel./SMS: +64 21 21 73 4 73Kořenová Internetová adresa:[http://cmp.felk.cvut.cz/˜zyka/nzs]Jakékoliv kopírování textů i obrazubez svolení autora není dovoleno.

Strana 10 Novozélandský Špekoun č. 7

rem je dračí říše. Sešli jsme do nív pozdním večeru, takže její rozekla-né lávové bloky nám ukazovaly jen svéstrašidelné siluety. Mezi nimi byl jem-ný černý píseček a na něm tu a tambochan bílého mechu. Nedalo nám to,shodili jsme své rance, ustlali si na pís-ku a čekali na draka. Proslýchalo seo něm, že ukradl krásnou princeznu.Z dračích spár ji může vysvobodit jenten, kdo uhádne, kolik je jí let. Takovoupříležitost jsme si nemohli nechat ujít.

A tak jsme čekali. Čekání jsme si krátilipopisem, jak by taková princezna mělavypadat. Jaké vlasy, oči, pusu, jak byměla být milá a tak dál, a tak podob-ně. Až jsme u toho usli a každému sezdál sen o princeznách a dracích. Jenta měsíční krajina zůstala až do rána.

Příště: Okolo Zélandu, druhé kolo.

Chápete, jak se ta liána může kroutitokolo něčeho, čeho se snad ani nedotkne? Mys Foulwind s tuleni a tulínci.