filosofia.flu.cas.czfilosofia.flu.cas.cz/upload/__ebook/ebook-211.pdfNumismatický sborník • 21...

Numismatickyacute sborniacutek bull 21 bull 2006Filosofickyacute uacutestav AVČR vviCentrum medievistickyacutech studiiacute Akademie věd Českeacute re-publiky a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupraacuteci s Českou numismatickou společnostiacutePraha 2006

Vědeckyacute redaktor Executive Editors PhDr Jiřiacute Militkyacute (e-mail militkyjiriseznamcz) doc PhDr P Sommer CSc (e-mail sommerarupcascz)

Redakčniacute rada Editors PhDr Eva Kolniacutekovaacute CSc PhDr V Novaacutek PhD Mgr Luboš Polanskyacute PhDr E Šimek CSc PhDr J Šmerda CSc PhDr D Třeštiacutek CSc PhDr Roman Zaoral PhD

Redakce Contact Address Filosofickyacute uacutestav AVČR vviCentrum medievistickyacutech studiiacute Aka-demie věd Českeacute republiky a Univerzity Karlovy v Praze Jilskaacute 1 110 00 Praha 1-Stareacute Město (e-mail cmsflucascz)

Recenzoval Reviewed by prof dr habil Stanisław Suchodolski

Vyobrazeniacute na předniacute straně obaacutelky Českyacute dukaacutet Karla IV z naacutelezu v Praze (text na str 254-256)

Vydaacutevaacute Filosofickyacute uacutestav AVČR vviCentrum medievistickyacutech studiiacute Akademie věd Českeacute re-publiky a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupraacuteci s Českou numismatickou společnostiacute Technickaacute přiacuteprava a grafickaacute uacuteprava Petr Materna Tisk ARPA Dvůr Kraacuteloveacute nad Labem Naacuteklad 600 vyacutetisků

Objednaacutevky a předplatneacute The subscription of the completed volumes should be addressedKosmas sro Lublaňskaacute 34 120 00 Praha 2 tel +420 222 510 749 e-mail kosmaskosmascz

copy Filosofia vydavatelstviacute Filosofickeacuteho uacutestavu AVČR v Praze č publikace 220 Praha 2006

ISBN 978-80-7007-249-3 (tištěnaacute kniha)ISBN 978-80-7007-672-9 (elektronickeacute vydaacuteniacute 2020)DOI 1047376filosofia20063

1Numismatickyacute sborniacutek bull 21bull 2006

NUMISMATICKYacute SBORNIacuteK bull 21 bull 2006

Filosofickyacute uacutestav AVČR vviCentrum medievistickyacutech studiiacute Akademie věd Českeacute republiky a Univerzity Karlovy v Praze

ve spolupraacuteci s Českou numismatickou společnostiacute

Vydaacuteno v raacutemci řešeniacute grantoveacuteho projektubdquoPřemyslovci ndash budovaacuteniacute českeacuteho staacutetuldquo č 1QS900090502

podporovaneacuteho GAČR

Tento svazek finančně podpořilastavebniacute společnost Chlaacutedek amp Tintěra Pardubice a s

Praha 2006

2 Numismatickyacute sborniacutek bull 21bull 2006


VYacuteZNAM MINCIacute Z MORAVSKEacuteHO LATEacuteNSKEHO CENTRA NĚMČICE NAD HANOU PRE KELTSKUacute

NUMIZMATIKU

E v a K O L N Iacute K O VAacute

Medzi najvyacuteznamnejšie naacuteleziskaacute minciacute v stredodunajskom priestore v poslednyacutech sto-

ročiach pred zmenou letopočtu osiacutedlenom Keltmi bezpochyby patriacute vyacuterobneacute a obchod-

neacute centrum Němčice nad Hanou na strednej Morave V lateacutenskom obdobiacute sa rozprestie-

ralo v katastroch dnešnyacutech obciacute Němčice nad Hanou (poloha bdquoZadniacute dlaacutetkoldquo) a Viacutece-

měřice (poloha bdquoKratinyldquo) v okrese Prostějov Aj keď je už dlho v evidencii moravskyacutech

archeologickyacutech inštituacuteciiacute a zaznamenaacutevajuacute ho priacuteslušneacute kataloacutegy lateacutenskych naacuteleziacutesk

(Meduna 1980 215) aj ineacute publikaacutecie (Čižmaacuteřovaacute 2004 257ndash258) jeho veľkyacute uacutezemnyacute

rozsah (35 ha) dosiaľ nedovolil realizaacuteciu systematickyacutech archeologickyacutech vykopaacutevok

ako jedinej zodpovedajuacutecej formy zaacutechrany takyacutechto pamiatok Už koncom 19 a na

začiatku 20 storočia tu boli zaznamenaneacute prveacute naacutelezy minciacute ndash v katastri Němčiacutec

nad Hanou (v neznaacutemej polohe) bola roku 1904 objavenaacute imitaacutecia stateacutera Alexandra

Veľkeacuteho (obr 11) na uacutezemiacute Viacuteceměřiacutec boli v rokoch 1875 (bdquona poli za panskou stodo-

louldquo) a 1892 (bdquona poli Na kopcildquo ndash obr 1 2) naacutejdeneacute dve keltskeacute mince panoacutenskeho typu

Kapos (Radoměrskyacute 1955 č 175 202ndash203 Kolniacutekovaacute 1966 24 tab 2 21 Kolniacutekovaacute

1998 25 28) ako aj ineacute archeologickeacute predmety Na prelome 20 a 21 storočia naacutele-

zisko objavili majitelia suacutekromnyacutech detektorov A tak sa veľkaacute časť minciacute ale aj inyacutech

archeologickyacutech naacutelezov z tejto lateacutenskej osady dostala do suacutekromnyacutech ruacutek Niektoriacute

naacutelezcovia ochotne poskytli mince zo svojich zbierok na spracovanie zverejnenie a ulo-

ženie vo verejnopraacutevnej inštituacutecii Takyacuteto osud maacute aj suacutebor 424 minciacute ktoryacute bol z tohto

naacuteleziska spracovanyacute ako prvyacute Informaacutecie o ňom už boli zverejneneacute alebo suacute pripra-

veneacute na zverejnenie v domaacutecej a zahraničnej odbornej tlači (Čižmaacuteř ndash Kolniacutekovaacute 2006

261ndash283 Kolniacutekovaacute 2006 Kolniacutekovaacute v tlači a Kolniacutekovaacute v tlači b) V tomto priacutespevku

ide o načrtnutie jeho vyacuteznamu pre keltskuacute numizmatiku a o konfrontaacuteciu s doterajšiacutemi

poznatkami o jednotlivyacutech druhoch minciacute zastuacutepenyacutech v tomto suacutebore

Obr 1 Prveacute naacutelezy minciacute z Němčiacutec nad Hanou (stateacuter AthenaNike) a z Viacuteceměřiacutec (tetradrachma typu Kapos 11)

V poslednyacutech rokoch je naacutelezisko Němčice v suacutestavnej pozornosti Uacutestavu archeo-

logickeacute pamaacutetkoveacute peacuteče (ďalej UacuteAPP) v Brne ktoryacute tu uskutočňuje vyacuteskumneacute praacutece

1 2


všetkyacutemi dostupnyacutemi klasickyacutemi i modernyacutemi metoacutedami1 Na zaacuteklade doterajšiacutech

vyacutesledkov bolo možneacute naacutelezisko charakterizovať ako vyacuteznamneacute lateacutenske vyacuterobneacute

a obchodneacute centrum ktoreacute tuacuteto funkciu plnilo približne od 2 polovice 3 do polovice

2 stor pred Kr resp ešte aj kraacutetko potom (Čižmaacuteř v tlači Čižmaacuteř ndash Kolniacutekovaacute 2006

267)

Dosiaľ zverejnenyacute naacutelezovyacute suacutebor z Němčiacutec tvoriacute 424 zlatyacutech striebornyacutech a bron-

zovyacutech minciacute V tomto počte je 374 domaacutecich (A) a 10 cudziacutech keltskyacutech minciacute (B)

ako aj 40 greacuteckych a inyacutech antickyacutech platidiel (C) Okrem tohto suacuteboru je v suacutečasnosti

spracovanyacutech ďalšiacutech 112 minciacute z toho 93 ziacuteskal Uacutestav archeologickeacute pamaacutetkoveacute peacuteče

v Brne počas svojich vyacuteskumnyacutech aktiviacutet 14 je zo suacutekromnej zbierky 5 bolo kuacutepenyacutech

na numizmatickom trhu (prostredniacutectvom J Militkeacuteho) ndash tieto suacute prvyacutekraacutet zverejneneacute

na tomto mieste V raacutemci uvedeneacuteho počtu je 74 domaacutecich keltskyacutech minciacute (A) 1 cudziacute

keltskyacute exemplaacuter (B) a 37 položiek nekeltskeacuteho pocircvodu (B) K tomuto počtu je treba pri-

počiacutetať 3 staršie naacutelezy minciacute Dosiaľ je teda z Němčiacutec spracovanyacutech 538 minciacute ktoreacute suacute

predmetom tohto priacutespevku Potom čo priacutespevok bol už pripravenyacute do tlače ďalšiacute zbe-

rateľ poskytol na spracovanie 349 minciacute z Němčiacutec2 preto suacute tu zohľadneneacute len v štatis-

tickej tabuľke 1 Ku koncu roku 2006 sa teda z Němčiacutec dostalo do evidencie 887 minciacute

Suacute z rocircznych zdrojov aj napriek tomu je ich obsahovaacute štruktuacutera rovnakaacute čo napomaacuteha

k odstraacuteneniu priacutepadnyacutech pochybnostiacute o tom že pochaacutedzajuacute z tohto naacuteleziska

1 Riaditeľovi UacuteAPP doc dr M Čižmaacuteřovi CSc vďačiacutem za zverenie naacutelezov minciacute z tohto naacuteleziska na spra-

covanie a zverejnenie2 Ďakujem všetkyacutem majiteľom suacutekromnyacutech zbierok ktoriacute poskytli mince z Němčiacutec na spracovanie a publi-

kaacuteciu

Komentaacuter k minciam z Němčiacutec

A Domaacutece keltskeacute mince

Suacutebor domaacutecich keltskyacutech minciacute z Němčiacutec nie je jednotnyacute pozostaacuteva z viaceryacutech

druhov zlatyacutech a striebornyacutech razieb takyacutech o ktoryacutech sa predpokladaacute že boli raze-

neacute na dnešnom moravskom uacutezemiacute v čase jeho osiacutedlenia keltskyacutemi kmeňmi (Čižmaacuteř

1993 380ndash423) Zlateacute mince suacute zastuacutepeneacute typmi AthenaNike (a) MinervaAthena

Alkidemos (b) a tzv vedľajšiacutem radom keltskej mincovej razby (c) Striebro reprezentujuacute

drobneacute mince zo skupiny RoseldorfNěmčice (d) O existencii dielne na vyacuterobu minciacute

Tab 1 Prehľad naacutelezov minciacute z Němčiacutec podľa zdrojov ziacuteskania

Stareacute naacutelezy (Radoměrskyacute 1955 č 175 a 202 203) suacute okrem jednej mince (Radoměrskyacute 1955 č 202) uloženeacute v numiz-

matickej zbierke Moravskeacuteho zemskeacuteho muacutezea (MZM) v Brne naacutelezy z vyacuteskumov UacuteAPP zo zbierok AndashD buduacute uloženeacute

v MZM

Druh minciacute Stareacute naacutelezy UacuteAPP A B C D Spolu

1 AthenaNike 1 3 9 ndash 1 ndash x14

2 Athena Alkidemos ndash 9 32 7 71 ndash x119

3 Vedľajšie rady ndash 2 1 ndash 1 ndash x4

4 RoseldorfNěmčice ndash 57 295 25 264 5 x646

5 Cudzie keltskeacute 2 1 9 ndash 6 ndash x18

6 Ostatneacute antickeacute ndash 21 45 9 6 1 x82

7 Nerazeneacute kotuacutečiky ndash ndash 4 ndash ndash ndash x4

Spolu 3 93 395 41 349 6 x887


priamo na naacutelezisku svedčiacute niekoľko docirckazov (e) Jednotliveacute zastuacutepeneacute druhy minciacute

reprezentujuacute staršiu faacutezu moravskeacuteho keltskeacuteho mincovniacutectva z obdobia približne

medzi polovicou 3 a polovicou 2 stor pred Kr Predstavujuacute chronologickuacute vzorku

ktoraacute bude oporou pri datovaniacute razby minciacute v celom severnom stredodunajskom

priestore Vyacuteznam mincoveacuteho suacuteboru z Němčiacutec spočiacuteva aj v tom že umožňuje kon-

frontaacuteciu s doterajšiacutemi naacutezormi na keltskuacute mincovuacute razbu potvrdzuje ich spresňuje

alebo koriguje

a) Typ AthenaNike3 je pomenovanie pre napodobeniny stateacuterov makedoacutenskeho

kraacuteľa Alexandra Veľkeacuteho (336ndash323) najstaršie keltskeacute mince zastuacutepeneacute v tomto suacutebore

ale aj prveacute keltskeacute razby na moravskom uacutezemiacute i v strednej Euroacutepe (obr 2) Tak ako origi-

naacutely aj ich napodobeniny majuacute na averze vpravo orientovanuacute hlavu Pallas Atheny v ko-

rintskej prilbe Na reverze je vľavo obraacutetenaacute postava okriacutedlenej bohyne viacuteťazstva Nike

v dlhom ruacutechu V pravej natiahnutej ruke držiacute veniec v ľavej žezlo Na pravom okraji

mincovej plochy je vaumlčšinou skomolenyacute greacutecky naacutepis ΑΛΕΧΑΝΔΡΟΥ ndash Alexandrova

(minca) na niektoryacutech je legenda aj na pravej strane ndash ΒΑΣΙΛΕΩΣ ndash kraacuteľ (v zaacutevislosti

na mincovni v ktorej bol vyrazenyacute originaacutel) Na imitaacuteciaacutech suacute symboly zjednodušeneacute

naacutepisy často vynechaneacute Na reverznej strane suacute napodobeneacute značky mincovniacute ndash najčas-

tejšie zvaumlzok bleskov alebo trojzubec ktoryacute na originaacuteloch reprezentoval makedoacutenske

mincovne v Amphipolise a Pelle resp aj mincovňu Tarsus v Kylikii (pozri Price 1991

Ziegaus 1997 214) Alexandrove stateacutery vaacutežili 86 g napodobeniny tuacuteto hmotnosť dosa-

hujuacute zriedkavo

3 V odbornej literatuacutere je označenyacute rocirczne napr ako typ Nikeacute (Paulsen 1933 6) napodobeniny stateacuterov s Nikeacute

(Castelin 1965 11) napodobeniny Athena-Nike (Ziegaus 1997 213)

Obr 2 Stateacuter typu AthenaNike (Kurima Slovensko)

Naacutelezy imitaacuteciiacute Alexandrovyacutech stateacuterov typu AthenaNike sa vyskytujuacute v celom

stredoeuroacutepskom priestore i keď nie suacute početneacute (prehľad naacutelezovyacutech exemplaacuterov ndash tab

2) Prvyacutekraacutet ich zosumarizoval R Paulsen v diele o boacutejskom mincovniacutectve no zaacuteroveň

upozornil že do suacutevisu s Boacutejmi ich uviedol len na zaacuteklade početnyacutech naacutelezov na čes-

kom a moravskom uacutezemiacute a že mocircžu predstavovať predboacutejsku razbu (Paulsen 1933 6n)

K napodobovaniu Alexandrovyacutech stateacuterov sa však vyjadrovali už aj baacutedatelia pred niacutem

(napr Gohl 1911 4ndash5 Forrer 19081968 187) a najmauml po ňom (Pink 1936 12 Castelin

1965 4ndash10 aj ďalšiacute autori) Všetci jednotne konštatovali že miesto razby prvyacutech napo-

dobeniacuten nie je znaacuteme Nikde v strednej Euroacutepe nebola zaznamenanaacute takaacute koncentraacutecia


naacutelezov ktoraacute by ho naznačovala Najvaumlčšia je siacutece na Morave no označenie tohto uacuteze-

mia za miesto ich pocircvodu zoslabuje fakt že niacutem popri toku rieky Moravy prechaacutedzala

vyacuteznamnaacute obchodnaacute cesta (neskocircr nazvanaacute jantaacuterovou) spojnica medzi Podunajskom

a Baltom s vyacutechodiskom v Aquilei ktoraacute sem mohla prveacute napodobeniny sprostredko-

vať z Balkaacutenu (Castelin 1965 6) Alexandrove stateacutery sa veľkej obľube tešili aj u Traacutekov

Skyacutetov Sarmatov i Daacutekov (Forrer II 1968 72 č 262) Svedčia o tom početneacute naacutelezy

v Bulharsku (Youroukova 1980 64 Paunov 2005 555n) či v Rumunsku (Winkler 1966

38 k tomu aj Torbaacutegyi 1991) Predpokladaacute sa teda že ich tunajšie kmene napodobovali

Zatiaľ sa však nepodarilo zistiť ktoreacute napodobeniny s tyacutemito kmeňmi suacutevisia Totiž len

malyacute počet prvyacutech napodobeniacuten je razenyacute tyacutem istyacutem razidlom Okrem toho v balkaacuten-

skych naacutelezoch sa vyskytujuacute prevažne originaacutelne Alexandrove stateacutery

Tieto sa dostaacutevali aj do stredodunajskeacuteho priestoru ndash sprostredkoval ich sem

obchod ale aj keltskiacute žoldnieri ktoriacute sa vracali z vojenskyacutech služieb u makedoacutenskych

panovniacutekov O žolde vyplaacutecanom Keltom v stateacuteroch sa zmieňujuacute antickiacute kronikaacuteri

(prehľad Castelin 1965 5 pozn 10ndash12) Niacutezky počet tyacutechto minciacute v keltskom naacutelezo-

vom prostrediacute niektoriacute autori vysvetľujuacute tyacutem že Kelti ich využiacutevali najmauml v obchode

s greacuteckymi oblasťami a tak ich vlastne vracali do obehu na materskej pocircde (Roumlblitz

1986 235) Kvocircli tomu ale aj pre domaacutece potreby ich napodobovali Keďže v keltskom

prostrediacute spočiatku neexistoval peňažnyacute obchod mince sluacutežili kmeňovyacutem naacutečelniacutekom

ako platidlo za rocirczne najmauml vojenskeacute služby bojovniacutekov na kultoveacute uacutečely a na tvorbu

kmeňoveacuteho pokladu

Kvalita napodobeniacuten zaacutevisiacute od miesta vzniku a od zručnosti ich realizaacutetorov Podľa

tyacutechto kriteacuteriiacute ich možno rozdeliť do viaceryacutech skupiacuten R Paulsen ich členil na dve sku-

piny do prvej zaradil kvalitneacute napodobeniny (Paulsen 1933 tab 1 3ndash20 tab 2 21ndash25)

do druhej tie so zhoršenyacutem obrazom a nezrozumiteľnou legendou (Paulsen 1933 tab 2

27ndash34) Ukazuje sa však že mince typu AthenaNike treba rozdeliť na tri skupiny (obr

3) Do tretej patria stateacutery už len so stopami pocircvodneacuteho obrazu Suacutevisiacute to s použiacutevaniacutem

silne opotrebovaneacuteho razidla R Paulsen a po ňom aj ďalšiacute baacutedatelia však tieto mince

považujuacute za stateacutery typu Athena AlkisAlkidemos (Paulsen 1933 10 tab 3 48ndash58

Castelin 1965 11 Ziegaus 1997 214) Inyacute naacutezor na tento probleacutem vyslovil jednak K

Pink keď priacutezvukoval že tieto stateacutery predstavujuacute celkom inyacute druh ako drobneacute mince

s Athenou Alkidemos4 (Pink 1936 19) Aj Ouml Gohl ich považoval za bdquomimoriadne uacutepad-

koveacute napodobeniny stateacuterov alexandrovskeacuteho typuldquo (Gohl 1911 4ndash5) S naacutezorom tyacutechto

dvoch baacutedateľov sa možno stotožniť (Kolniacutekovaacute 1998 22n) Jednak preto že nezreteľnuacute

postavu na reverze tyacutechto minciacute nemožno jednoznačne prirovnať k postave Atheny

Alkidemos ale aj kvocircli tomu že mince s tyacutemto ikonografickyacutem motiacutevom predstavujuacute

v moravskom keltskom mincovniacutectve uacuteplne inuacute samostatnuacute skupinu v ktorej nebol

razenyacute stateacuter (k tomuto probleacutemu pozri kapitolu o minciach typu MinervaAthena

Alkidemos)

Z hľadiska uvedenyacutech naacutezorov nemožno vyluacutečiť že už prveacute napodobeniny

Alexandrovyacutech stateacuterov boli razeneacute v stredoeuroacutepskom priestore K riešeniu tohto

probleacutemu mocircže napomocirccť prehľad doterajšiacutech stredoeuroacutepskych naacutelezov (tab 2)

4 Nemožno však suacutehlasiť s jeho naacutezorom že boli ovplyvneneacute mincovniacutectvom severoslovenskyacutech Kotinov ktoryacute

zakladal na ich vyacuteskyte v slovenskyacutech naacutelezoch (Pink 1936 20)


Obr 3 1ndash3 tri varianty stateacutera typu AthenaNike (IndashIII)

Pri štuacutediu minciacute typu AthenaNikeacute vystupuje do popredia probleacutem ich datovania

V odbornej literatuacutere prevlaacutedajuacute dva naacutezory Prvyacute ktoryacute maacute v suacutečasnosti prevahu

predpokladaacute napodobovanie Alexandrovyacutech stateacuterov od konca 4 a najmauml v 3 storočiacute

pred Kr (Polenz 1982 12 Roumlblitz 1986 236 Ziegaus 1997 214 Kolniacutekovaacute 1998 21)

Ide o obdobie v ktorom boli originaacutely v obehu pričom sa počiacuteta s ich razbou aj po

Alexandrovej smrti za jeho naacutestupcov najmauml za Filipa III (323ndash314) Druhyacute naacutezor

napodobovanie datuje do 2 polovice resp 3 tretiny 2 stor pred Kr (Pink 1936 13

Filip 1956 226ndash227) Reprezentantom tohto naacutezoru bol najmauml K Castelin ktoryacute siacutece

uznal razbu včasnyacutech balkaacutenskych napodobeniacuten v 3 storočiacute aj ich prvyacute vyacuteskyt na čes-

kom a moravskom uacutezemiacute predpokladal na prelome 3 a 2 stor no ich napodobovanie

v stredodunajskom prostrediacute pripustil až v dobe kraacutetko pred polovicou 2 stor pred

Kr (Castelin 1962 204 Castelin 1965 122) neskocircr uvažoval o jeho 3 tretine (Castelin

1981 620ndash621) Castelinova chronoloacutegia keltskeacuteho mincovniacutectva ktorej oporou boli

vyacutelučne metrologickeacute kriteacuteriaacute (bdquočiacutem suacute mince ťažšie tyacutem suacute staršie čiacutem suacute ľahšie tyacutem

neskocircr boli razeneacuteldquo ndash Castelin 1962 200) a s nimi suacutevisiace zhoršovanie kvality kovu

i obrazu minciacute dnes už nenachaacutedza uplatnenie (kritike ju podrobili napr Polenz 1962

41ndash42 pozn 40 43 Ziegaus 1997 213 a ďalšiacute) K Castelin nebral v svojej chronologickej

scheacuteme do uacutevahy archeologickeacute suacutevislosti naacutelezov minciacute neoprel sa ani o analyacutezu hro-

madnyacutech naacutelezov v ktoryacutech boli zastuacutepeneacute viacereacute mincoveacute typy Jeho chronologickaacute

scheacutema však navonok pocircsobila vierohodne stala sa mnohyacutem baacutedateľom oporou aj pri

datovaniacute archeologickyacutech objektov

Novyacute pohľad na chronoloacutegiu keltskeacuteho mincovniacutectva priniesol roku 1982 H Polenz

na zaacuteklade analyacutezy lateacutenskych hrobov s mincami Tento autor prvyacutekraacutet konfrontoval

mince objaveneacute v hroboch s ostatnyacutemi milodarmi najmauml s predmetmi s vysokou chro-

nologickou vypovedacou hodnotou Pre datovanie stateacuterov typu AthenaNike využil

docircležityacute objav dvoch exemplaacuterov v mohylovom hrobe na lokalite Dobian v južnom

Duriacutensku Autor tento hrob s pozostatkami viaceryacutech osocircb datoval do lateacutenskeho

stupňa B2 cca do 2 pol 3 stor pred Kr a to na zaacuteklade fľašovitej naacutedoby s kolkova-

nou vyacutezdobou v ktorej sa nachaacutedzali obidve mince a ktoraacute bola uloženaacute pri nohaacutech

1 32


1 Subaerat podľa Paulsen 1933 222 Ziegaus 1997 214 na zaacuteklade zmienky v časopise Monatsblatt der Num Ges in Wien z roku 1886 a pod-

Tab 2 Naacutelezy stateacuterov typu AthenaNike (skupina IndashIII) v strednej Euroacutepe Stateacutery typu AthenaNikeacute suacute usporiadaneacute

podľa krajiacuten vyacuteskytu vzhľadom na teacutemu priacutespevku počiacutenajuacutec Moravou Zoradeneacute suacute podľa variantov IndashIII naacuteleziskaacute suacute

v abecednom poradiacute Tabuľka maacute samostatneacute čiacuteslovanie poznaacutemok

Krajina Naacutelezisko Hmotnosť empty Skupina Publikaacutecia

(g) (mm)

Morava Brtnice 80371 188 I Paulsen 1933 č 22

Holešov I Paulsen 1933 s 8

Kostelany nMoravou 851 187 I Paulsen 1933 č 10

Němčice prehľad na tab 2

Plumlov I Ziegaus 1997 2

Velkeacute Pavlovice I Paulsen 1933 s 8

Neznaacuteme naacutelezisko 840 188 I Paulsen 1933 č 7


Neznaacuteme naacutelezisko 850 196 II Paulsen 1933 č 30

Naacuteklo 8123 165 III Paulsen 1933 č51

Plumlov 8194 174 III Paulsen 1933 č 48

Česko Čejetice 813 190 I Pochitonov 1966

Nechanice5 8585 184 I Paulsen 1933 č 17

Nechanice 844 192 II Paulsen 1933 č 31


Staryacute Bydžov 7736 196 II Paulsen 1933 č 18

Nechanice 8245 161 III Paulsen 1933 č 54


Nechanice 8116 143 III Paulsen 1933 57


Podmokly 814 175 III Paulsen 1933 č 49

Neznaacuteme naacutelezisko 841 168 III Paulsen 1933 č 50

Poľsko Litowieź 840 180 I Castelin 1976 1

Inowrocław 8425 189 II Paulsen 1933 č 236

Trepcza 845 190 II Castelin 1976 2

Wrocław-Psie Pole Castelin 1976 3

Nowa Cerekwia 80497 17 III Castelin 1976 7

Rakuacutesko Enns-Kristein7 837 206 I Paulsen 1933 č 147

Linz 83 I Prokisch1993 č B12

Munderfing8 829 192 I Prokisch 1993 č B13

Roseldorf 5 ex9 I Dembski 1972 57

St Peter in Holz Dembski 1972 57

Maďarsko Buj I Paulsen 1933 s 25

Nagyhoumlrcsoumlkpuszta 852 177 I Paulsen 1933 č 13


Sedmohradsko Neznaacuteme naacutelezisko 829 183 I Paulsen 1933 č 11

Slovensko Kurima 854 185 I Ondrouch 1964 č 9

Puacutechov-okolie 8489 171 I Kamhalovaacute 1998

Zbehy 802 161 III Paulsen 1933 č 55

Malacky 8105 160 III Kamhalovaacute 1996

Nemecko Dobian 7919 193 II Polenz 1982 s 5910

Dobian 20 II Polenz 1982 s 5911 Markgroumlningen Ziegaus 1999 p 10

Merseburg 834 199 II Paulsen 1933 č 16

Westerhofen 5732 205 II Paulsen 1933 č 37


jedneacuteho z pochovanyacutech ako aj na zaacuteklade spolu objaveneacuteho bronzoveacuteho naacuteramku5

(Polenz 1982 57ndash58 101ndash102) Zaacuteroveň vyslovil predpoklad že napodobeniny stateacute-

ra AthenaNike boli razeneacute od 1 polovice resp od polovice 3 stor pred Kr (Polenz

1982 129) Jeho datovanie minciacute z Dobianu potvrdili aj ďalšiacute autori (Roumlblitz 1986 236

Ziegaus 1997 112) pričom B Ziegaus sa oprel aj o hromadneacute naacutelezy z maďarskyacutech

lokaliacutet Nagyhoumlrcsoumlkpuszta (okrem tetradrachiem typov audoleonskeacuteho a s jazdcom

s vrkočom obsahoval aj stateacuter AthenaNike) resp aj o hromadnyacute naacutelez audoleonskyacutech

tetradrachiem z Egyhaacutezasdengelegu uloženyacute v kolkovanej naacutedobe z pol 3 stor pred

Kr (pozri k tomu Torbaacutegyi 1997 7 9 tu ďalšia literatuacutera) Uvedeniacute autori zaacuteroveň

odmietli Castelinovo datovanie minciacute z Dobianu k roku 125 pred Kr (Castelin 1981

621) K včasneacutemu datovaniu stateacuterov typu AthenaNike tj cca do 2 pol 3 stor pred

Kr prispievajuacute aj exemplaacutere zastuacutepeneacute v naacutelezovom suacutebore z Němčiacutec

Stateacutery typu AthenaNike z Němčiacutec

Z tohto naacuteleziska je dosiaľ evidovanyacutech 14 stateacuterov typu AthenaNike (tab 3 obr

4) Je to dosiaľ najvaumlčšiacute počet minciacute tohto druhu zistenyacute na naacutelezisku siacutedliskoveacuteho

charakteru Zastuacutepeneacute suacute tu všetky tri varianty ndash I (2 ex) II (2 ex) III (7 ex) zlomky

a neurčenyacute variant (3 ex)

Stateacutery typu AthenaNike z Němčiacutec zaradeneacute k variantu I suacute stvaacuterneniacutem obrazu

bliacutezke originaacutelom Neboli však razeneacute rovnakyacutem razidlom v detailoch sa navzaacutejom

liacutešia Rozdiel spočiacuteva najmauml v tom že na reverze mince č 2 je na ľavej strane skomole-

nyacute naacutepis ΒΑΣΙΛΕΟΣ (ako Forrer 1968 188 č 262) zatiaľ čo na prvej minci chyacuteba Na

tejto suacute na pravej strane pozostatky Alexandrovho mena Ani pri vaumlčšine ostatnyacutech

znaacutemych stateacuteroch variantu I (tab 2) nemožno konštatovať použitie rovnakeacuteho razidla

Pochaacutedzajuacute teda buď z viaceryacutech dielniacute alebo boli razeneacute v jednej mincovni s často

upravovanyacutem razidlom

5 Polenzovo datovanie podporil neskocircr B Ziegaus (1999 111 pozn 16) poukaacutezaniacutem na zastuacutepenie podobnyacutech

naacuteramkov v hroboch na lokalite Maňa na Slovensku (nie na Morave ako uvaacutedza autor) s odvolaniacutem na

kataloacuteg B Benadiacuteka (1983)

ľa jej nejasnej interpretaacutecie v Paulsenovej monografii (1933 8) nevylučuje že v hromadnom naacuteleze

z Plumlova boli aj bdquobarbarskeacute napodobeniny minciacute Alexandra Veľkeacuteholdquo a že ide o exemplaacutere zverejneneacute

v kataloacutegu De la Tour 1892 č 9474ndash9477 ndash taacuteto domnienka sa však nedaacute overiť3 Dembski 1998 č 480 uvaacutedza hmotnosť mince z Naacutekla 821 g na rozdiel od Paulsena 1933 č 51 kde je

812 g (uloženaacute je vo viedenskej zbierke pod č 38962)4 Dembski 1998 č 481 ndash tu hmotnosť mince z Plumlova 813 g (viedenskaacute zbierka č 28560 ndash suacutečasť hro-

madneacuteho naacutelezu cca 50ndash60 minciacute Paulsen 1933 č 48 ndash 819)5 Na českom uacutezemiacute je vaumlčšina minciacute typu Nike zastuacutepenaacute v hromadnom naacuteleze z Nechaniacutec6 Minca z Inowrocławi maacute pritaveneacute uško hlava Pallas Atheny je nezvykle obraacutetenaacute vľavo7 Pozri aj Prokisch 1993 34 č B11 hrubyacute zaacutesek Pink 1960 50 a Dembski 1972 57 uvaacutedzajuacute tieto naacuteleziskaacute

samostatne8 Paulsen 1933 č 15 mincu zverejňuje ako naacutelez z Mattighofenu k tomu Prokisch 1933 35 č B13 na minci

je zaacutesek9 Ziegaus 1999 110 pozn 10 ndash odvolaacutevka na informaacuteciu G Dembskeacuteho polovica stateacutera AthenaNike

nepublikovanyacute naacutelez Dembski 1972 57 uvaacutedza z Roseldorfu 4 stateacutery typu Nikeacute s odvolaniacutem na Pink

1960 51 ndash bez presnejšiacutech informaacuteciiacute10 Polenz 1982 57 uvaacutedza hmotnosť 995 g čo je zrejme chyba tlače posledneacute presneacute vaacuteženie Ziegaus 1999 10911 Hmotnosť druhej mince z Dobianu nie je znaacutema zachovala sa len kresba averzu


Mince variantu I okrem dobreacuteho obrazu charakterizuje aj vysokaacute hmotnosť

Němčickeacute exemplaacutere dosahujuacute 8233 a 8192 g (druhyacute uacutedaj vznikol znaacutesobeniacutem hmot-

nosti prepolenej mince č 2 ndash 4096 g) Aj hmotnosť ostatnyacutech znaacutemych stateacuterov varian-

tu I je nad 8 g (pozri tab 2) Len niektoreacute exemplaacutere sa približujuacute k hmotnosti originaacutelov

Obr 4 Němčice nad Hanou 1ndash11 stateacutery typu AthenaNike (11)

Tab 3 Prehľad minciacute typu AthenaNike z Němčiacutec

Mince suacute v tabuľke usporiadaneacute podľa variantov IndashIII Každaacute položka je označenaacute poradovyacutem a priacuterastkovyacutem čiacuteslom

naacuteleziska V ďalšiacutech kolonkaacutech suacute zaznamenaneacute metrologickeacute uacutedaje druh kovu zaradenie k variantu a odvolaacutevka na

priacuteslušnyacute obraacutezok v tomto priacutespevku Položka označenaacute = polovica mince = subaeraacutety = zlomky V tabuľke sa

neuvaacutedza exemplaacuter zo zbierky C

Por č Hm g Oslash mm Kov Variant Obr

01223 8233 176 Au I 41

02224 4096 186 Au I 42

0348 8303 190 Au II 43

041904 8360 195 Au II 44

05221 8033 154 Au III 45

06227 3643 162 III 46

07380 8105 159 Au III 47

08381 8046 150 Au III 48

09226 3341 158 III 49

10335 8269 152 Au III 410

11222 8024 152 Au III 411

1253 3058 141 ndash

131014 2791 146 ndash

1420 1765 156 ndash

1 42 53

6 97 108 11


(86 g) Ak sa vyskytne nižšia hmotnosť stateacuterov variantu I ide o subaeraacutety ndash jadro

z obecneacuteho kovu je pozlaacuteteneacute (Němčice č 6 9 12 13 posledneacute dve mince uvaacutedzaneacute ako

subaeraacutety navyše nie suacute celeacute ide o zlomky)

Subaeraacutetne keltskeacute mince nie suacute v keltskom mincovniacutectve na Morave a v Česku

zvlaacuteštnosťou (Castelin 1978 7ndash11) Vyskytujuacute sa aj inde v keltskom prostrediacute6 Bežne

sa zisťujuacute aj v ostatnom antickom mincovniacutectve (pozri k tomu Castelin 1978 7ndash11

Zwicker 1973 115 n) Za docircvod k razbe takyacutechto minciacute sa považuje kriacuteza politickeacuteho

alebo hospodaacuterskeho charakteru z toho vyplyacutevajuacuteci nedostatok draheacuteho kovu snaha

pokračovať v razbe aj napriek takeacutemuto probleacutemu

Nižšiu hmotnosť niektoryacutech stateacuterov typu AthenaNike ako 8 g spocircsobujuacute aj hrubeacute

zaacuteseky do mincovej plochy akeacute suacute na obidvoch němčickyacutech stateacuteroch variantu I (obr

4 1ndash2) a na jednom exemplaacuteri variantu II (obr 43) Na minci č 1 je zaacutesek na averznej

strane od okraja až po stred prechaacutedza cez kresbu prilby Pallas Atheny Nezasahuje do

druhej strany mince na reverze sa prejavuje len trhlinou Podobnyacute zaacutesek bol zrejme aj

na minci č 2 (zreteľnyacute je na reverznej strane) pravdepodobne uľahčil jej preseknutie

na polovicu Na minci č 3 variantu II je trojuholniacutekovyacute vyacutesek ktoryacute značne zniacutežil jej

pocircvodnuacute hmotnosť Podobneacute exemplaacutere so zaacutesekmi suacute aj z hornorakuacuteskych naacuteleziacutesk

Enns a MattighofenMunderfing (Paulsen 1933 tab 114 15 pozri aj Prokisch 1993 č

B 11 a B 13) resp aj z nemeckeacuteho naacuteleziska Merseburg (Paulsen 1933 č 16) Vyacuteraznyacute

zaacutesek je aj na jednom zo stateacuterov z Dobianu (obr 5) Dodatočneacute zaacuteseky do minciacute

ostryacutem predmetom (dlaacutetom) sa zdocircvodňujuacute potrebou overiť či bola vyrazenaacute z kvalit-

neacuteho zlata či teda nebola len pozlaacutetenaacute ndash subaeraacutetna (Castelin 1981 617) Určite nejde

o recentneacute zaacutesahy ako sa v suacutevise so stateacuterom z Dobianu domnieva H Polenz (Polenz

1982 57 tento naacutezor vyvracia Ziegaus 1999 109) Zaacuteseky na striebornyacutech keltskyacutech

tetradrachmaacutech (napr audoleonskyacute typ Levice z južneacuteho Slovenska ndash Ondrouch 1937

tab 1ndash3 Pink 1939 tab 30 7ndash12 alebo typ Huşi-Vovrieşti z Moldavska ndash Preda 1973

111ndash131 tab 21ndash27) svedčia o potrebe takto preverovať aj razbu zo striebra (Pink 1939

39ndash40) Zatiaľ čo na striebornyacutech minciach suacute zaacuteseky vaumlčšinou iba na reverznej strane7

zlateacute mince typu Nikeacute majuacute zaacuteseky na averze V niektoryacutech priacutepadoch suacute tak hlbokeacute

že zasahujuacute obidve strany mince Tento spocircsob overovania kvality kovu minciacute typu

AthenaNike sa vyskytuje len na variantoch I a II čo mocircže znamenať že v domaacutecom

prostrediacute boli cudzie preto ich bolo treba preveriť Najmauml ak pripustiacuteme predpoklad

že tu boli roztavovaneacute aby sa ziacuteskalo zlato na novuacute razbu (Hartmann 1985 665) Pri

uacutevahaacutech o priacutečinaacutech znehodnocovania mince zaacutesekmi nemožno celkom vyluacutečiť ani

kultoveacute praktiky akeacute napr dokumentujuacute naacutelezy minciacute z uacutezemia osiacutedleneacuteho Trevermi

(Wigg-Wolf 2005 376ndash379)

V priacutepade hmotnosti jedneacuteho z dvoch stateacuterov AthenaNike z Dobianu ndash 7919 g sa

predpokladaacute že ju zaacutesek zniacutežil o 06 g (Polenz 1982 57) B Ziegaus však štuacutediom mince

pod mikroskopom zistil že stratu hmotnosti spocircsobilo opiacutelenie jej obvodu (Ziegaus

1999 109) Takeacuteto praktiky použiacutevaneacute kvocircli ziacuteskavaniu zlata suacute znaacuteme aj z inyacutech histo-

rickyacutech obdobiacute (Suchodolski 1980 95n) Preto aj tento fakt bude potrebneacute brať do uacutevahy

pri hodnoteniacute hmotnosti zlatyacutech keltskyacutech minciacute

6 Napr v naacutelezovom suacutebore z oppida Manching v Bavorsku tvorili pozlaacuteteneacute mince cca 85 a subaeraacutetne

strieborneacute exemplaacutere až 40 ndash Kellner 1990 23ndash26)7 K Pink (1939 39) tento fakt spaacuteja so strachom realizaacutetorov zaacutesekov pred božstvami zobrazenyacutemi na averze

minciacute


Jeden z němčickyacutech stateacuterov variantu I je preseknutyacute na polovicu (č 2) Keďže nejde

o ojedinelyacute priacutepad rozpolenej mince takyacute je napr aj stateacuter typu AthenaNike z dolnora-

kuacuteskeho naacuteleziska Roseldorf (Ziegaus 1999 109) hľadajuacute sa priacutečiny tohto javu Uvažuje

sa že rozpolenie stateacuterov spocircsobila potreba platiť nižšou hodnotou alebo išlo o ich

využiacutevanie na novuacute razbu

V suacutevise s prvyacutem variantom stateacuterov typu AthenaNike (bezprostredneacute napodo-

beniny) vystupuje do popredia najmauml probleacutem ich pocircvodu Doterajšia prevaha naacutelezov

na uacutezemiacute Moravy nastoľuje otaacutezku či sa sem dostali obchodom či v majetku keltskyacutech

žoldnierov ndash prisťahovalcov z dolneacuteho Podunajska alebo boli razeneacute v moravskom

keltskom prostrediacute Odpoveď staacutele nie je jednoznačnaacute Časť baacutedateľov sa priklaacuteňa k naacute-

zoru o ich cudzom pocircvode (Castelin 1965 6ndash7 Čižmaacuteř 1997 228) iniacute považujuacute tento

probleacutem zatiaľ za neriešiteľnyacute kvocircli nepočetnyacutem naacutelezovyacutem exemplaacuterom (Ziegaus 1997

218) Doterajšie naacutelezy z Moravy a noveacute stateacutery tohto typu z Němčiacutec predsa len vnaacutešajuacute

o niečo viac svetla do riešenia tejto problematiky

Z prehľadu naacuteleziacutesk stateacuterov typu Nikeacute zaradenyacutech do skupiny I (verneacute napodo-

beniny) vyplyacuteva že sa siacutece vyskytujuacute v celom stredoeuroacutepskom priestore ale vaumlčšina

naacutelezov je z Moravy (pozri prehľad na tab 2) Nie je vyluacutečeneacute že tu majuacute pocircvod aj nelo-

kalizovaneacute exemplaacutere zverejneneacute v kataloacutegoch verejnyacutech alebo suacutekromnyacutech numiz-

matickyacutech zbierok (napr Castelin 1985 De la Tour 1994 Dembski 1998 Dessewffy

1903 Forrer 19081968 Kostial 1997 Paulsen 1933 Prokisch 1993) Vyacuteskyt stateacuterov

AthenaNike na pocircde lateacutenskeho vyacuterobneacuteho a obchodneacuteho centra Němčice nenechaacuteva

na pochybaacutech že v tunajšiacutech hospodaacutersko-spoločenskyacutech vzťahoch zohraacutevali docircležituacute

uacutelohu ako prveacute razeneacute mince Nemožno vyluacutečiť že praacuteve na tomto mieste sa nachaacutedzala

dielňa ktoraacute zhotovovala prveacute napodobeniny Alexandrovyacutech stateacuterov a že praacuteve odtiaľ-

to sa prostredniacutectvom obchodu alebo inyacutech kontaktov rozšiacuterili do susednyacutech oblastiacute

V tejto suacutevislosti treba upozorniť na naacutepadnuacute obrazovuacute podobu stateacuterov z Němčiacutec (obr

44) a z Dobianu (obr 52) Nie je tiež vyluacutečeneacute že sa v Němčiciach začalo raziť za uacutečasti

cudzieho majstra ktoryacute alexandrovskeacute stateacutery verne napodoboval (obr 41ndash2) Keď sa

praacutece potom ujali domaacuteci majstri obrazy na minciach realizovali svojsky Naznačujuacute

to exemplaacutere variantu II (obr 43ndash4) Keď sa im po čase razidlo opotrebovalo a nedalo

sa obnoviť pocircvodnyacute obraz je na stateacuteroch zachovanyacute už len v obrysoch ndash vyplyacuteva to

zo stateacuterov variantu III (obr 45ndash11) Nimi sa razba stateacuterov typu AthenaNike končiacute

Svedčiacute o tom vyacuterazne zhoršenyacute obraz a nižšia hmotnosť minciacute

Naacutezor že napodobeniny alexandrovskyacutech stateacuterov boli razeneacute na Morave možno

priamo v Němčiciach okrem početnyacutech naacutelezov podporuje niekoľko ďalšiacutech faktorov

V prvom rade sama taacuteto lokalita bohataacute aj na ineacute archeologickeacute naacutelezy potvrdzujuacutece

Obr 5 Stateacutery typu AthenaNike a bronzovyacute kruh z hrobu v Dobiane (podle Polenz 1982 55)

1 23


že predstavovala docircležiteacute vyacuterobneacute a obchodneacute centrum Je to aj jej poloha na vyacuteznam-

nej obchodnej trase popri rieke Morave zabezpečujuacutecej kontakty juh-sever Bola však

aj docircležitou obchodnou stanicou cez ktoruacute sa realizovali vyacutechodo-zaacutepadneacute kontakty

svedčia o tom naacutelezy minciacute Jej vlastnuacute mincovuacute dielňu naznačujuacute niektoreacute i keď len

sporadickeacute naacutelezy (pozri kapitolu e) V tejto oblasti boli okrem toho objaveneacute dva

hromadneacute naacutelezy ktoreacute tiež mocircžu byť oporou naacutezoru o moravskom pocircvode stateacuterov

AthenaNike Suacutebor cca desiatich zlatyacutech minciacute objavenyacute roku 1893 v dnešnej vyacutechodo-

českej obci Nechanice (Radoměrskyacute 1955 č 71) pozostaacuteval zo všetkyacutech troch variantov

tohto typu (pozri tab 2) a zo stateacutera tzv vedľajšieho radu (Paulsen 1933 č 227 hod-

notenie suacuteboru Ziegaus 1997 215) Štruktuacutera tohto hromadneacuteho naacutelezu je rovnakaacute ako

suacuteboru minciacute z Němčiacutec Aj hromadnyacute naacutelez 50ndash60 zlatyacutech minciacute z Plumlova z roku 1886

(Radoměrskyacute 1955 č 180 tu je naacutelezisko spochybneneacute) uacutedajne obsahoval stateacutery typu

AthenaNike azda variantu I (Ziegaus 1997 214 ndash ide však o neoverenyacute uacutedaj) ale zastuacute-

penyacute bol aj variant III (zachoval sa len jeden exemplaacuter ndash Paulsen 1933 č 48) Na rozdiel

od Moravy v susednyacutech oblastiach (Česko Slovensko Poľsko Rakuacutesko) sa povaumlčšine

vyskytujuacute len nepočetneacute jednotlivo objaveneacute mince typu AthenaNike Len vyacutenimoč-

ne sa zaznamenaacutevajuacute aj na ďalšiacutech uacutezemiach (Nemecko Maďarsko Sedmohradsko)

V dolnodunajskom priestore kde sa hľadaacute pocircvod prvyacutech napodobeniacuten sa v naacutelezovyacutech

prehľadoch mince tohto druhu neuvaacutedzajuacute vocircbec (napr v rumunskyacutech naacutelezoch ide

len o originaacutelne stateacutery Filipa II Alexandra Veľkeacuteho a Lysimacha ndash Winkler 1966 35n

pozri aj Preda 1973 440ndash441) Aj tento fakt dovoľuje prikloniť sa k naacutezoru že napodo-

beniny Alexandrovyacutech stateacuterov boli od začiatku razeneacute na Morave

b) Typ MinervaAthena Alkidemos označovanyacute aj ako typ Athena Alkis je pome-

novanie pre zlateacute mince na averze s hlavou v helme obraacutetenou vpravo prirovnaacutevanou

k hlave antickej Minervy ale tiež Bellony Na reverze je postava bojovniacuteka podobnaacute

bohyni Athene Alkidemos ktoraacute kraacuteča vľavo v pravej ruke držiacute štiacutet v ľavej kopiju

z obidvoch ramien jej splyacuteva štoacutela maacute zvyacuteraznenyacute paacutes Na ľavej strane mincovej plochy

suacute piacutesmenaacute E a retrograacutedne Z po pravom okraji je legenda čiacutetanaacute ako CIECIN alebo jej

variaacutecie Zmena naacutezvu typu z Atheny Alkis na Athenu Alkidemos suacutevisiacute s naacutezorom že

postava na tyacutechto minciach reprezentuje praacuteve tuacuteto bohyňu ochrankyňu mesta Pella

siacutedla makedoacutenskych kraacuteľov (Castelin 1965 18 pozn 2 tu priacuteslušnaacute literatuacutera)

Vo vyacuteskume tohto mincoveacuteho typu sa vystriedali mnohiacute baacutedatelia (prehľad staršie-

ho baacutedania Paulsen 1933 28) Aj keď prevlaacutedal naacutezor že ide o mince Boacutejov niektoriacute

ich spočiatku pripisovali napr Raetom (Forrer 19031968 49 195n) Za zmienku stojiacute

aj snaha moravskyacutech vlastenecky orientovanyacutech historikov ako bol v 1 pol 19 stor

napr F Boček ktoryacute ich považoval za slovanskeacute ndash veľkomoravskeacute a V Hanka ktoryacute

v tomto duchu saacutem podľa nich zhotovil falzaacute ndash zlateacute bdquoRastislavove minceldquo (Šimeček

1986 402ndash413 tu ďalšia litertuacutera) V 30-tych rokoch 20 stor R Paulsen realizoval

suacutepis dovtedajšiacutech naacutelezovyacutech a zbierkovyacutech exemplaacuterov Mince s Athenou Alkidemos

troch veľkostiacute považoval za nižšie nominaacutely stateacutera AthenaNike Tento naacutezor prevzali

aj ďalšiacute baacutedatelia najmauml K Castelin a to aj napriek tomu že si uvedomovali rozdiely

v ikonografii tyacutechto dvoch druhov minciacute (Castelin 1956 130 Castelin 1965 18n tab

6) Čoskoro po zverejneniacute Paulsenovej monografie sa ozvali hlasy odborniacutekov že typy

AthenaNike a MinervaAthena Alkidemos spolu nesuacutevisia (Pink 1936 16) Navzaacutejom

sa totiž liacutešia nielen pocircvodom prototypov obrazovou symbolikou ale aj chronologicky

Zlateacute mince typu MinervaAthena Alkidemos suacute takmer presnyacutemi koacutepiami strie-

bornyacutech drachiem s priemernou hmotnosťou 312 g ktoreacute sa prisudzujuacute hornoitalskyacutem


Boacutejom (obr 6) Ide o tie boacutejske skupiny ktoreacute sa v čase keltskej expanzie na Apeninskyacute

polostrov v 4 stor pred Kr pod tlakom Etruskov usadili v uacuterodnej oblasti južne od

povodia Paacutedu na uacutezemiacute dnešnej Bologne a Modeny Hornoitalskeacute boacutejske drachmy

s Athenou Alkidemos na averze kopiacuterujuacute hlavu Minervy z riacutemsko-kampanskej

didrachmy z rokov 269ndash242 pred Kr na reverze postavu bojovniacuteka v podobe Atheny

Alkidemos (Alkis) Takaacuteto sa vyskytovala najmauml na makedoacutenskych minciach napr

Antigona Gonata (277ndash239) alebo Filipa V z rokov 221ndash211 K Pink považoval za vzor

striebornyacutech boacutejskych drachiem Filipove tetradrachmy a zdocircrazňoval že jedine na

tyacutech je na štiacutete Atheny znak x a po stranaacutech monogram EP či EF ako je to na horno-

italskyacutech boacutejskych drachmaacutech (Pink 1936 17) Dobu razby makedoacutenskych tetradra-

chiem s Athenou Alkis považoval za terminus a quo vzniku honoitalskyacutech drachiem

Zdocircvodnil to aj historickou situaacuteciou v ktorej sa ocitli hornoitalskiacute Boacutejovia Bol to ich

dlhoročnyacute konflikt s Rimanmi ktoriacute sa ich snažili z hornoitalskeacuteho uacutezemia vytlačiť

Boacutejovia využili každuacute možnosť postaviť sa proti Riacutemu Žoldnierske služby ponuacutekali

Karthagu a v 2 puacutenskej vojne podporili Hanibala Uacutečinkovali aj v protiriacutemskom ťaženiacute

Filipa V Praacuteve tento fakt K Pink využil na zdocircvodnenie tvrdenia že praacuteve Filipove

tetradrachmy boli hornoitalskyacutem Boacutejom vzorom pri razbe ich minciacute Roku 191 Boacutejovia

utrpeli od Rimanov konečnuacute poraacutežku po nej hornuacute Itaacuteliu opustili K Pink sa oprel

o Straboacutenovu informaacuteciu (Strabo V 13) že po tejto udalosti tiahli k stredneacutemu Dunaju

a domnieval sa že niektoriacute sa dostali až k suacutekmeňovcom na českom uacutezemiacute (Pink 1936

18) Priniesli tam so sebou aj svoje mince ndash strieborneacute drachmy s Athenou Alkidemos

(Alkis) priacutepadne aj odborniacutekov ndash razičov a dali podnet k razbe podobnyacutech minciacute zo

zlata (Pink 1936 18) Toto vysvetlenie však už od začiatku naraacutežalo na vyacutehrady o nedo-

statku archeologickyacutech docirckazov o presune hornoitalskyacutech Boacutejov za severnuacute dunajskuacute

hranicu (napr Menghin 1935 49) Odmietol ho aj G Dobesch analyacutezou Strabonovej

informaacutecie Tento autor konštatuje že Strabo si pomyacutelil hornoitalskyacutech Boacutejov s hercyn-

skyacutemi ktoriacute prišli k Dunaju po zraacutežke s Kimbrami v roku 114 pred Kr (Dobesch 1993

9) Hornoitalskyacute pocircvod drachiem s Athenou Alkidemos nepotvrdzujuacute ani naacutelezy tohto

druhu minciacute v severnej Itaacutelii Z dosiaľ znaacutemych 8 exemplaacuterov (tab 4) suacute iba dva lokali-

zovaneacute no nie do severnej Itaacutelie ale pochaacutedzajuacute zo severodunajskeacuteho priestoru Staršiacute

naacutehodnyacute naacutelez je z českeacuteho naacuteleziska Nižbor ndash Stradonice (Paulsen 1933 č 190) z roku

1977 je ďalšiacute naacutelezovyacute exemplaacuter zo severoslovenskeacuteho hradiska Veľkyacute Slavkov (Hlinka

1980 257ndash259) Zatiaľ čo minca z Nižboru ndash Stradoniacutec je naacutehodnyacutem naacutelezom a jej suacutevis

so stradonickyacutem oppidom je nejasnyacute drachma z Veľkeacuteho Slavkova maacute vyacuteraznyacute archeo-

Obr 6 Striebornaacute (hornoitalskaacute) drachma s Athenou Alkidemos (Veľkyacute Slavkov Slovensko)


logickyacute kontext Objavenaacute bola pri vykopaacutevkach na hradisku Burich (Roth 2003 priacuteloha

1 223) čo z časoveacuteho hľadiska konvenuje s datovaniacutem minciacute tohto druhu do 2 pol 3

stor pred Kr (Na tomto naacutelezisku bola objavenaacute aj pieskovcovaacute forma s jamkou prav-

depodobne na odlievanie mincovyacutech kotuacutečikov ndash dosiaľ nebola podrobenaacute spektraacutelnej

analyacuteze kvocircli zisteniu či bola použitaacute na zlateacute alebo strieborneacute kotuacutečiky)

Napriek uvedenyacutem vyacutehradaacutem sa v odbornej literatuacutere presadila Pinkova teoacuteria

o hornoitalskom pocircvode drachiem s Athenou Alkidemos Na jej zaacuteklade boli počiatky

razby zlatyacutech minciacute typu MinervaAthena Alkidemos datovaneacute do prvej polovice 2 stor

pred Kr vzhľadom na odchod Boacutejov z hornej Itaacutelie po konečnej poraacutežke Rimanmi roku

191 pred Kr (Castelin 1965 113ndash114 Kolniacutekovaacute 1998 22)

Ineacute datovanie striebornyacutech minciacute s Athenou Alkidemos presadzuje B Ziegaus

Vzhľadom na riacutemsko-kampanskuacute predlohu z rokov 269ndash242 podľa ktorej bola na ich

averze stvaacuternenaacute hlava razbu tyacutechto striebornyacutech drachiem datuje do polovice 3 stor

pred Kr (Ziegaus 1997 216) Vychaacutedzajuacutec z tohto datovania predpokladaacute razbu zlatyacutech

minciacute typu MinervaAthena Alkidemos od poslednyacutech dvoch desaťročiacute 3 stor pred Kr

Opiera sa aj o naacutelez bdquopeňaženkyldquo (bronzovej schraacutenky na mince) z oppida Manching

objavenej roku 1972 (Kellner 1990 č 56ndash61 tab 4) Obsahovala 5 drobnyacutech zlatyacutech

minciacute a juhonemeckuacute tzv hladkuacute duacutehovku ndash štvrťstateacuter Štyri drobneacute mince patria typu

s androkefaacutelnym koňom podľa B Ziegausa piata je typ MinervaAthena Alkidemos

(Ziegaus 1997 216) Keďže mince s androkefaacutelnym koňom (124 stateacutera) suacute v archeolo-

gickyacutech suacutevislostiach (vyacuteskyt na pohrebisku v Butere z konca 2 puacutenskej vojny okolo

roku 201) datovaneacute do konca 3 stor razba sa predpokladaacute o niečo skocircr v priebehu jeho

druhej polovice (Steffgen ndash Ziegaus 1995 26ndash27) Datovanie mincoveacuteho typu Minerva

Athena Alkidemos na tomto zaacuteklade však naraacuteža na probleacutem či bol tento druh mince

skutočne zastuacutepenyacute v peňaženke z Manchingu Či totiž aj v tomto priacutepade nejde o typ

s androkefaacutelnym koňom tak ako to pocircvodne predpokladal H-J Kellner (1990 č 61)

Minca je totiž vyrazenaacute opotrebovanyacutem razidlom nie je jasneacute či je na reverze postava

alebo kocircň

Za včaššie datovanie minciacute s Athenou Alkidemos sa zasadzuje aj H J Hildebrandt

Tento autor prichaacutedza s naacutezorom že Boacutejovia opustili uacutezemie hornej Itaacutelie už po 2 puacuten-

skej vojne (po roku 201) a smerovali nielen na dnešneacute českeacute ale aj na juhonemeckeacute uacuteze-

mie Opiera sa o svoju bdquohistoricko-metrologicko-chronologickuacute metoacuteduldquo v raacutemci kto-

rej uplatňuje zaacutekladnuacute poučku bdquoDejiny mincovniacutectva suacute dejinami zhoršovania minciacute čo

Č Naacutelezisko Hmotnosť (g) empty (mm) Publikaacutecia

1 3291 157 Forrer 19081968 č 360 Paulsen 1933

č188 Castelin 1985 č 1135

2 3270 151 Paulsen 1933 č 193

3 Veľkyacute Slavkov 3265 140 Hlinka 1980

4 3140 153 Paulsen 1933 č 189

5 3080 140 Paulsen 1933 č 191

6 3000 143 Paulsen 1933 č 194

7 Nižbor ndash Stradonice 2978 151 Paulsen 1933 č 190

8 2350 157 Paulsen 1933 č 192

Tab 4 Strieborneacute drachmy s Athenou Alkidemos ndash prehľad dosiaľ znaacutemych exemplaacuterov (v tabuľke suacute usporiadaneacute od

najvyššej hmotnosti po najnižšiu)


vedie k relatiacutevnej chronoloacutegii mincovyacutech druhov Ich začleneniacutem do devalvačneacuteho reťazca

sa dosiahnu absoluacutetne daacutetaldquo V Hildebrandtovom reťazci minciacute vydaacutevanyacutech v boacutejskom

prostrediacute hornej Itaacutelie podľa etruskeacuteho systeacutemu (naznačuje to zrejme aj znak hodnoty

x umiestnenyacute na štiacutete bojovniacuteka) v čase punskyacutech vojen teda v 3 stor pred Kr je na

šiestej poziacutecii striebornaacute drachma s Athenou Alkidemos stvaacuternenou ako uvaacutedza autor

podľa tetradrachmy Antigona Gonata Datovanaacute je tu pred rok 225 pred Kr Štandardnaacute

hmotnosť drachmy s Athenou Alkidemos sa tu uvaacutedza 3127 g Ikonografia tejto mince

autora presvedčuje že je keltskaacute no razenaacute v Itaacutelii ešte nie v Česku ndash o razbe na čes-

kom uacutezemiacute uvažoval K Castelin (Castelin 1985 154) Predpokladaacute suacutevis tyacutechto minciacute

s keltskyacutemi žoldniermi v armaacutede Antigona Gonata vo vojne s Pyrrhom (Hildebrandt

2001 14ndash17 pozn 29)

J H Hildebrandt však prisudzuje hornoitalskyacute boacutejsky pocircvod aj zlatyacutem tretinovyacutem

stateacuterom s Athenou Alkidemos so štandardnou hmotnosťou 2767 g (typ Paulsen 1933 č

59ndash81) a s vyacuteraznyacutemi obrazovyacutemi motiacutevmi Datuje ich k roku 202 pred Kr (Hildebrandt

2001 18) Je to novum vo vyacuteskume tyacutechto minciacute doterajšie baacutedanie ich pripisovalo

českeacutemu a moravskeacutemu boacutejskemu osiacutedleniu (Castelin 1965 18 n) J H Hildebrandt

však do tohto prostredia kladie až razbu zlatyacutech minciacute so zhoršenyacutem obrazom Atheny

Alkidemos a pripisuje ich tyacutem Boacutejom ktoriacute sa z hornoitalskeacuteho uacutezemia po 2 puacutenskej

vojne pod riacutemskym tlakom presiacutedlili za Dunaj na dnešneacute uacutezemie Moravy a Česka

V novyacutech siacutedlach napodobovali tretinoveacute hornoitalskeacute stateacutery Autor zdocircrazňuje že

k tretinovyacutem stateacuterom s Athenou Alkidemos nebol razenyacute stateacuter Českyacute boacutejsky tretinovyacute

stateacuter s priemernou hmotnosťou 2729 g (Paulsen 1933 č 83ndash87) datuje približne k roku

197 pred Kr osminovyacute stateacuter (Paulsen 1933 č112ndash128) a 124 stateacutera (Paulsen 1933 č

143ndash150) k roku 191 pred Kr Nižšie strieborneacute nominaacutely s Athenou Alkidemos (prehľad

na tab 5) ako je typ Paulsen (1933 č 195 ndash K Castelinom v liste autorke tohto priacutespevku

označenyacute za novodobeacute falzum) považuje za 13 drachmy s Athenou Alkidemos ndash diobol

(Hildebrandt 2001 19 pozri k tomu aj Kolniacutekovaacute 1963 129ndash133)

Naacutelezisko Hmotnosť (g) empty (mm) Publikaacutecia

Podmokly (Č) 1491 10ndash12 Hildebrandt 2001 č 13

Holešov (M) 144 11ndash12 Dessewffy 1903 č 711

Stradonice (Č) 160 1192 Paulsen 1933 č 195

Nitra (S) 0967 802 Kolniacutekovaacute 1963

Tab 5 Drobneacute strieborneacute nominaacutely typu Athena Alkidemos

V tabuľke suacute naacuteleziskaacute usporiadaneacute podľa hmotnosti minciacute od najvyššej po najnižšiu V zaacutetvorke za naacuteleziskom je

skratka krajiny v ktorej bola minca objavenaacute Č ndash Česko M ndash Morava S ndash Slovensko

Nekonvenčneacute naacutezory H J Hildebrandta vyplyacutevajuacutece z uplatnenia jeho bdquohistoricko-

metrologicko-chronologickej metoacutedyldquo naraacutežajuacute však na viacero probleacutemov Prvyacute suacutevisiacute

s pocircvodom striebornej drachmy a zlateacuteho tretinoveacuteho stateacutera s Athenou Alkidemos

v hornej Itaacutelii keďže nie je tu potvrdenyacute vaumlčšiacutem počtom naacutelezov Nie suacute odtiaľ znaacuteme

ani naacutelezy striebornej drachmy s Athenou Alkidemos (ako už bolo uvedeneacute vyššie

2 lokalizovaneacute exemplaacutere suacute zo severodunajskeacuteho priestoru z Nižbora-Stradoniacutec

a z Veľkeacuteho Slavkova) ani vaumlčšiacute počet tretinovyacutech stateacuterov Iba jedinyacute tretinovyacute stateacuter

je z nemenovaneacuteho hornoitalskeacuteho naacuteleziska (uloženyacute je v zbierke Švajčiarskeacuteho zem-

skeacuteho muacutezea v Zuumlrichu ndash Castelin 1985 č 1136) Jednoznačnaacute koncentraacutecia naacutelezov

zlatyacutech minciacute s Athenou Alkidemos v priestore severne od dunajskeacuteho toku kde sa


predpokladaacute boacutejske osiacutedlenie (Morava Česko zaacutepadneacute Slovensko Horneacute a Dolneacute

Rakuacutesko) resp na s nimi susediacich uacutezemiach (severneacute Maďarsko Horneacute Sliezsko)

predsa len naznačuje že jedine tu treba hľadať ich pocircvod (prehľad naacuteleziacutesk na tab 6)

Tab 6 Naacuteleziskaacute zlatyacutech minciacute typu MinervaAthena Alkidemos

Naacuteleziskaacute suacute usporiadaneacute podľa krajiacuten vyacuteskytu v abecednom poradiacute Uvaacutedza sa počet miciacute z tej-ktorej lokality v zaacutetvor-

ke hmotnosť (pokiaľ je k dispoziacutecii) V rubrike bdquopublikaacutecialdquo skratka N = Radoměrskyacute 1955 NI = Ondrouch 1964 NIV =

Kolniacutekovaacute 1994 Cast = Castelin 1976 Dema = Dembski 1972 Demb = Dembski 1998 Dess = Dessewffy 1903 F = Forrer

19081968 Kell = Kellner 1990 Kola = Kolniacutekovaacute v tlači a Kolb = Kolniacutekovaacute v tlači b Kost = Kostial 1997 Prok = Prokisch

1993 Zuumlrich ndash Castelin 1985 Nezistenyacute počet a nominaacutel označuje otaacuteznik Exemplaacuter Kell č 61 za typ Athena Alkis považuje

Ziegaus 1997 216 do tohto prehľadu som nezaradila mince Kell č 791 a 792 z Manchingu pretože ich nepovažujem za

typ Athena Alkidemos ale za neskoršiacute typ s abstraktnou symbolikou

Naacutelezisko 13 stateacutera 18 stateacutera 124 stateacutera Publikaacutecia

Česko Brod 1 N 2

Čaacuteslav 1 (280) N 8

Jičiacuteněves 1 (269) N 44

Koliacuten 1 N 48

Kopidlno 2 N 50

Kozolupy 1 (2612) N 51

Nechanice N 71

Podmokly N 92

Praha-okolie 2 N 105

Stradonice N 27

Trutnov 1 (254) Dess 129 F 365

Morava Dolniacute Věstonice 2 N 148 149

Hrubčice 1 (1016) Kol b

Hustopeče N 159

Klenovice 1 (2793) 1 (0353) Kolb III2ndash3

Lipniacutek nad Bečvou 1 (2618) N 168

Myslejovice 1 N 173

Němčice ndash tab 7 11 17 20 Kola

Olomouc 2 (032 026) Dess 978ndash979

Polkovice 1 (2782) Kolb VIII2

Stareacute Hradisko N 192

Velkeacute Pavlovice N 201

Poľsko Brzezinka Śr 1 (252) 1 (10) 1 (036) Cast 13ndash15

Gorzoacutew 20 4 1 Cast 17ndash21

Gorzoacutew-Oswieczyn 4 (280) 1 (11) 1 (034) Dess 710 714

Nowa Cerekwia 1 (10) Cast 8

Światniki 1 (034) Cast 5

Wojszyce 1 (2747) Cast 4

Wrocław-okolie 1 (1082) Cast 6

Rakuacutesko Bisamberg 1 Dema 57

Eggenburg 1 (0702) 7 (035ndash030) Dema 57 Demb

Hallstatt-Dammw 1 (026) Dema 58

Harlungenfeld 1 (103) Dema 57

Hollabrunn 1 (256) 1 (053sub) Dema 57

Kahlenbergerdorf 1 (030) Dema 58

Ladendorf-Mistelb 1 (096) Dess 133 F 363

Neubau 1 (280) 4 (090ndash086) Prok A31 32ndash35

Oberleis 2 (085) Dema 57

Roseldorf 1 (280) 4 (07ndash05) 1 (0333) Dema 57 Kost 34

Holzer 2003 41


Druhyacute probleacutem v Hildebrandtovom vyacuteklade minciacute typu MinervaAthena Alkidemos

sa tyacuteka odchodu Boacutejov z hornej Itaacutelie severnyacutem smerom po 2 puacutenskej vojne keďže ho

nezaznamenaacuteva žiadna z historickyacutech piacutesomnyacutech spraacutev Mocircže to však vyplyacutevať z in-

terpretaacutecie suacuteboru minciacute Riacutemskej republiky a inyacutech platidiel z mediteraacutennych oblastiacute

objavenyacutech v lateacutenskom centre na uacutezemiacute Němčiacutec Praacuteve veľkyacute počet tyacutechto minciacute mocircže

naznačovať že tu suacutevisia s priacutechodom noveacuteho obyvateľstva keltskyacutech žoldnierov ktoriacute

sa do tejto oblasti pravdepodobne vracali po ukončeniacute vojenskej služby v armaacutedach

tamojšiacutech vojvodcov (k tomuto probleacutemu Noeske v tlači) Nedaacute sa ale vyluacutečiť že horno-

italskeacute strieborneacute drachmy s Athenou Alkidemos sa za severnuacute dunajskuacute hranicu

dostali aj prostredniacutectvom obchodu Stali sa tu vzorom pre miestnu razbu zo zlata a to

už koncom 3 alebo na začiatku 2 stor pred Kr

Na zaacuteklade dosiaľ zverejnenyacutech naacutelezov možno konštatovať že najvaumlčšiacute počet zla-

tyacutech minciacute s Athenou Alkidemos je z Němčiacutec Po stateacuteroch typu AthenaNike tu repre-

zentujuacute druhuacute najstaršiu skupinu domaacutecej razby V suacutečasnosti je z rocircznych zdrojov

dovedna k dispoziacutecii 119 exemplaacuterov (najviac 71 je z dosiaľ nespracovanej zbierky C

ndash pozri tab 1) Zo zverejneneacuteho počtu 48 minciacute je 11 tretiniek 17 osminiek a 20 najniž-

šiacutech nominaacutelov ndash 124 stateacutera V každej nominaacutelnej skupine suacute zastuacutepeneacute mince rocircznej

kvality čo suacutevisiacute s opotrebovanosťou razidla a jeho opravami (tab 7) V naacutelezovom

suacutebore z Němčiacutec je vaumlčšina minciacute z razidla 32 a 33 Medzi tretinami stateacutera suacute dve

mince kvality 11 na ostatnyacutech sa zreteľne prejavuje postupneacute opotrebovanie razidla

(pozri obr 71ndash7 41ndash43) Zaacuteroveň je to docirckaz že tretinoveacute hodnoty boli razeneacute v do-

maacutecom boacutejskom nie v hornoitalskom prostrediacute Medzi osminkami stateacutera nie je ani

jeden exemplaacuter ktoreacuteho averz by mal kvalitu 1 teda zobrazenie hlavy No reverznaacute

strana tyacutechto minciacute s postavou Atheny Alkidemos je razenaacute so zachovalyacutem razidlom

(obr 723 44) Naproti tomu medzi drobnyacutemi 124 stateacutera je na jednej minci (obr 724)

na averze hlava kvality 1 avšak inaacute ako na tretinaacutech (takaacute istaacute je aj na exemplaacuteri z poľ-

skeacuteho naacuteleziska Świątniki ndash Castelin 1976 232 obr 5 a na nelokalizovanom exemplaacuteri

v zuumlrišskej zbierke ndash Castelin 1985 č 1139) Docircvod zobrazenia ineacuteho typu hlavy na

drobnyacutech minciach ako na tretinaacutech je nejasnyacute Ostatneacute najnižšie nominaacutely z Němčiacutec


Rakuacutesko Roseldorf 3 (101ndash052) Demb 483 496

Wien 1 (256) Dema 57

1 Dema 57

Slovensko Deviacutenskaacute Novaacute Ves 1 NI 14

Spišskaacute Novaacute Ves 2 (031 033) NI 16

Stupava 1 (262) NI 13

Trenčiacuten 1 NIV 33

Veľkyacute Biel 12ndash13 (102) Dess 713 F 363

Maďarsko Koumlzeacutep Hidveacuteg 1 (278) Dess 1001

Szegszaacuterd 1 (279) Dess 472

Velem St-Vid

južneacute

Nemecko Manching 1 (0354) Kell 61

hornaacute

Itaacutelia 1 (2762) Zuumlrich 1136

Tab 6 Pokračovanie ndash naacuteleziskaacute zlatyacutech minciacute typu MinervaAthena Alkidemos


suacute na averze bez vyobrazenia Reverznaacute strana vaumlčšiny je razenaacute ostryacutem razidlom (obr

724ndash34) niektoreacute exemplaacutere majuacute obraz nejasnyacute (obr 735ndash40 45ndash47)

Obr 7 Němčice nad Hanou 1ndash47 zlateacute mince typu MinervaAthena Alkidemos (13- 18- a 124stateacutera 11)

Na zaacuteklade vysokeacuteho počtu minciacute typu MinervaAthena Alkidemos v Němčiciach

možno ich razbu predpokladať na tejto lokalite Svedčiacute o tom aj zlomok hlinenej odlie-

vacej formy na odlievanie drobnyacutech mincovyacutech kotuacutečikov (obr 151) s mikroskopic-

1 42 53

8

6

9

7

10 12 1311 14 15

16 17 18 20 2119 22 23

24 26 28 32 3430 36 3825 27 29 33 3531 37 39 40

41 42 44 4543 46 47


Čiacuteslo Hmotnosť (g) empty(mm) Kov Nominaacutel Razidlo Obr

01217 2769 116 Au 13 stateacutera 32 74

02219 2747 116 Au 13 11 71

0310004 2744 110 Au 13 32 743

04218 2732 118 Au 13 32 73

054904 2668 111 Au 13 32 742

06230 2609 106 Au 13 33 76

07216 2558 117 Au 13 32 75

082403 1186 109 subaerat 13 32 741

09220 1162 117 subaerat 13 11 72

10228 0916 107 subaerat 13 33 77

11Č35 0999 75 Au 18 stateacutera 31 78

12Č34 1020 75 Au 18 31 79

135004 1008 76 Au 18 32 744

14293 0979 78 Au 18 31 710

15294 0985 88 Au 18 32 711

16Č32 0979 74 Au 18 32 712

17Č33 0979 80 Au 18 32 713

18211 0989 78 Au 18 32 714

19212 0903 76 Au 18 32 715

20213 0985 76 Au 18 32 716

21214 1022 86 Au 18 32 717

22215 1015 79 Au 18 32 718

23311 0988 81 Au 18 31 719

24299 0577 88 Au 18 32 720

25148 0286 70 subaerat 18 33 721

26298 0960 94 Au 18 33 722

27083 0484 80 Au 18 32 723

28208 0362 63 Au 124 stateacutera 11 724

29201 0354 50 Au 124 31 729

30Č37 0352 50 Au 124 32 728

31206 0351 50 Au 124 31 733

32Č36 0346 50 Au 124 32 727

33Č38 0344 45 Au 124 32 726

34205 0341 55 Au 124 32 735

35202 0340 57 Au 124 32 730

36297 0339 62 Au 124 33 740

37204 0338 55 Au 124 32 732

38296 0338 52 Au 124 31 734

39203 0331 50 Au 124 31 731

40209 0330 62 Au 124 33 739

41295 0328 56 Au 124 31 725

42207 0327 51 Au 124 33 736

439904 0318 68 Au 124 32 745

445104 0317 55 Au 124 32 746

455204 0315 49 Au 124 32 747

46210 0304 48 Au 124 33 738

47225 0181 54 Au 124 33 737

Tab 7 Prehľad minciacute typu Athena Alkidemos z Němčiacutec zo zdrojov UacuteAPP A B

Popri poradovyacutech čiacuteslach sa v prvej rubrike uvaacutedzajuacute aj priacuterastkoveacute čiacutesla minciacute z jednotlivyacutech zdrojov ďalej uacutedaje

o hmotnosti a veľkosti minciacute druh kovu nominaacutel kvalita razidla averzu (prveacute čiacuteslo) a reverzu (druheacute čiacuteslo) a odvolanie

na obraacutezok


kyacutemi stopami zlata8 O miestnej razbe svedčia aj ineacute docirckazy (pozri kapitolu e) Nie je

však vyluacutečeneacute že razbu minciacute tohto typu realizovali aj ďalšie stredodunajskeacute latenskeacute

centraacute napr Roseldorf v Dolnom Rakuacutesku Aj na tomto naacutelezisku bol objavenyacute zlomok

odlievacej formy (Holzer 2003 688)

c) Tzv vedľajšie rady reprezentujuacute zlateacute mince ktoreacute sa nevšednyacutemi obrazovyacutemi

motiacutevmi vyacuterazne liacutešia od ostatnyacutech keltskyacutech razieb z českeacuteho a moravskeacuteho uacutezemia

(obr 8) Najmauml tu sa zaznamenaacuteva ich vyacuteskyt Z typologickeacuteho hľadiska nejde o jednotnyacute

suacutebor ale o viacereacute mincoveacute typy Zatiaľ čo mince tzv hlavnyacutech radov suacute napodobenina-

mi greacuteckych a riacutemskych prototypov vedľajšie rady reprezentujuacute keltskyacute vyacutetvarnyacute prejav

nezaacutevislyacute na antickyacutech predlohaacutech R Paulsen ich označil ako bdquopriacutebuzneacute mincoveacute radyldquo

keďže tak ako hlavneacute rady aj tieto tvoria stateacutery a tri druhy drobnyacutech minciacute (13- 18-

124-stateacutera) čo je jav typickyacute pre boacutejske mincovniacutectvo (Paulsen 1933 32ndash43) K Pink

ich uvaacutedza ako bdquozvlaacuteštne rady ktoreacute vznikli pod galskyacutem vplyvomldquo predpokladaacute najmauml

vplyv kmeňa Volkov-Tektosaacutegov a rozdeľuje ich na severnuacute zaacutepadnuacute a vyacutechodnuacute sku-

pinu (Pink 1936 20ndash23) Na bdquovedľajšie radyldquo ich premenoval K Castelin no obrazoveacute

bohatstvo tyacutechto minciacute naznačuje že v keltskom mincovniacutectve na českom a moravskom

uacutezemiacute mali skocircr vyacutenimočneacute než vedľajšie postavenie Vychaacutedzal však zo skutočnosti že

ich reprezentuje len malyacute počet exemplaacuterov na rozdiel od početnyacutech minciacute tzv hlavnyacutech

radov Mince vedľajšiacutech radov usporiadal najprv do deviatich (Castelin 1959 3ndash14) neskocircr

do desiatich (Castelin 1965 40ndash52) typologickyacutech seacuteriiacute Tieto rozdelil na staršiu (seacuterie

IndashV) a mladšiu (VIndashX) chronologickuacute skupinu Uplatnil pritom aj tu metrologickeacute kri-

teacuteriaacute ktoreacute suacute podľa neho bdquospoľahlivyacutem vodiacutetkom pre zistenie celkoveacuteho vyacutevoja keltskyacutech

razieb a pre ich časoveacute členenieldquo Zaacuteroveň konštatoval že bdquoje až prekvapujuacutece čo niekoľko

zdanlivo suchyacutech a bezvyacuteznamnyacutech metrologickyacutech uacutedajov mocircže prezradiť ak sa pokuacutesime

o ich spraacutevne vysvetlenie a hodnotenieldquo (Castelin 1959 4) A tak na zaacuteklade metrologickyacutech

porovnaniacute zistil bdquouacuteplnyacute suacutelad medzi hlavnyacutemi a vedľajšiacutemi seacuteriami minciacuteldquo čo využil ako

docirckaz že obidve bdquovznikli v tej istej siacutedelnej oblasti v rovnakom čase a u etnicky priacutebuz-

neacuteho obyvateľstvaldquo (Castelin 1959 4) Opieral sa pri tom aj o fakt že aj vo bdquovedľajšiacutech

radochldquo boli okrem stateacuterov razeneacute aj tri druhy nižšiacutech nominaacutelov (Castelin 1965 125)

Castelinova porovnaacutevacia tabuľka minciacute hlavnyacutech a vedľajšiacutech radov (obr 9) poskytuje

siacutece prehľad zastuacutepenyacutech typov a metrologickyacutech parametrov a poukazuje na ich časovuacute

prepojenosť no ide o umelo vytvorenyacute chronologickyacute obraz s pochybnou platnosťou

Hmotnostneacute rozdiely pri niektoryacutech mincovyacutech typoch predstavujuacute len stotiny gramu

čo sotva mocircže predstavovať chronologickeacute kriteacuterium Takto naznačenuacute postupnosť razby

však autor nemohol konfrontovať s archeologickou chronologickou scheacutemou keďže išlo

v celom rozsahu o mince bez archeologickeacuteho kontextu

K Castelin aj pri pomenovaniacute mincovyacutech typov použil Paulsenovu nomenklatuacute-

ru nezamyacutešľal sa nad jej inovaacuteciou Ukazuje sa však že napr na type I nie je byacutek ale

pravdepodobne jeleň na type X nie je na averze sekera ale hlava en face typ II nepatriacute

medzi bdquovedľajšie radyldquo ale je to nevydareneacute zobrazenie postavy v raacutemci typu Athena

Nike Tyacutem že jednotliveacute seacuterie očiacutesloval riacutemskymi čiacuteslami a tak zaacuteroveň naznačil ich

chronologickuacute postupnosť skomplikoval si zaradenie novoobjavenyacutech typov do tejto

stupnice Tieto sa do nej nedajuacute zaradiť (napr noveacute naacutelezy z Němčiacutec a Polkoviacutec) Aj

niektoreacute znaacuteme typy musel po objave ďalšiacutech exemplaacuterov rozšiacuteriť o varianty (napr

8 Vyacutesledky roentgenfluorescenčnej analyacutezy buduacute zverejneneacute na inom mieste Pozri k tomu Hartmann 1985


IIIandashb VIIa) Neskocircr saacutem konštatoval že bdquoraz bude treba typy definitiacutevne prečiacuteslovaťldquo

(Castelin 1976a 8) Počiacutetal zrejme aj s tyacutem že noveacute naacutelezy mocircžu do bdquovedľajšiacutech radovldquo

priniesť aj noveacute typy minciacute

Dielne na mince bdquovedľajšiacutech radovldquo K Castelin predpokladal na severočeskom

uacutezemiacute Podľa jeho naacutezoru staršia skupina minciacute bdquovedľajšiacutech radovldquo nevznikla pod

cudziacutem vplyvom vzhľadom na prevahu domaacutecej symboliky (napr postava Atheny

Alkis kanec) a niektoryacutech miestnych technickyacutech prvkov (na averze hrboľ) Pri mladšej

skupine zvažoval suacutevis s priacutechodom Volkov-Tektosaacutegov priacutepadne inyacutech galskyacutech kme-

ňov do severočeskej oblasti Do staršej skupiny autor zaradil typy I až V s hmotnosťou

stateacuterov od 8095 do 7897 g do mladšej typy VI až X s hmotnosťou stateacuterov od 7787

do 7250 g Toto členenie sa snažil zdocircvodniť aj ikonograficky zdocircrazňoval že v mladšej

skupine je prevlaacutedajuacutecim ikonografickyacutem prvkom kocircň (Castelin 1976a 8)

K Castelin predpokladal začiatok razby bdquovedľajšiacutech radovldquo okolo roku 140 pred Kr

(Castelin 1965 135) mladšiu skupinu datoval najprv do prelomu 2 a 1 stor pred Kr

neskocircr až do 2 štvrtiny resp do konca 1 pol 1 stor pred Kr (Castelin 1976a 9)

Zaacutevery K Castelina o minciach bdquovedľajšiacutech radovldquo suacute v odbornej spisbe dodnes

akceptovaneacute (Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute 1974 477ndash480) resp obohateneacute o noveacute poznat-

ky (Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute 1979 103ndash127) Ich platnosť overujuacute noveacute exemplaacutere

z Němčiacutec a ďalšiacutech moravskyacutech naacuteleziacutesk (tab 8)

K riešeniu problematiky Castelinovyacutech bdquovedľajšiacutech radovldquo prispievajuacute dva noveacute typy

Obr 8 Zlateacute mince tzv vedľajšieho radu typy ndash 1 hlavabyacutek (jeleň) 2 hrboľAthena Alkis 3 hrboľkľačiaci bojovniacutek

4 kanecstojaciacute bojovniacutek 5 hlavabojovniacutek Athena Alkis 6 symetrickyacute ornamentkocircň 7 kľačiaci bojovniacutekkocircň 8ndash9

hlava s diadeacutemomkocircň 10 hrboľcvaacutelajuacuteci kocircň 11 trojdielny ornamentkocircň 12 sekera (hlava en face )stočenyacute drak

(podľa Castelin 1976)

1 2 3 54 6

7 8 9 1110 12


Hla

vn

iacute řa

dy

Oslash v

aacuteh

a

seacuteri

e

13

1

6

12

4

1

Hla

vaN

ikeacute

8

46

0

I 2

77

9

10

26

0

33

2

2a

H

lava

Alk

is

81

70

II

2

72

3

09

64

0

32

6

2b

H

lava

Alk

is

81

30

3

Hla

vaT

org

ue

s 8

10

7

III

2

58

1

08

97

0

29

9

4a

H

lava

To

rgu

es

76

67

IV

2

53

8

08

85

0

28

5

4b

H

lava

To

rgu

es

75

52

V

2

51

7

09

38

0

25

1

4c

Hla

vaT

org

ue

s 7

49

5

5

Hrb

ol

7

45

7

6

Hrb

ol

Hrb

ol

74

08

7

Hrb

ol

kre

sba

po

do

bn

aacute bdquom

ušl

ildquo

73

50

8

Na

po

do

be

nin

a s

eke

ryH

rbo

l 7

31

2

9

Hrb

ol

bdquoMu

šle

ldquo 7

28

6

10

H

rbo

l s k

řiacutežk

em

To

rgu

es

72

61

11

H

rbo

lbdquoM

ušl

eldquo

s te

čko

u

72

53

12

H

rbo

l

71

96

13

a

Hrb

ol s

hvě

zdo

ubdquo

Mu

šle

ldquo 7

17

6

VI

23

78

0

84

8

ndash

13

b

Hrb

ol s

hvě

zdo

ubdquo

Mu

šle

ldquo 6

99

2

14

H

rbo

l s p

roh

lub

bdquoM

ušl

eldquo

67

62

V

II

22

36

0

79

7

ndash

15

H

rbo

l s h

vězd

ou

bdquoM

ušl

eldquo

s te

č

65

35

Staacute

teacutery

D

iacutelčiacute j

ed

no

tky

bdquoAA

ldquo

Seacuterie

bdquoAldquo

bdquoAildquo

bdquoBldquo

bdquoCldquo

Liacutec-

Ru

b

Ve

dle

jšiacute ř

ad

y

Oslash

vaacute

ha

1

3

16

1

24

I

Hla

vaB

yacutek

80

95

09

80

0

37

II

H

rbo

lA

theacute

na

Alk

is

80

40

2

66

7

10

20

III

a

Hrb

ol

Kle

čiacuteciacute

bo

jov

niacutek

7

98

6

25

80

0

98

0

IV

K

an

ec

Sto

jiacuteciacute b

ojo

vn

iacutek

78

97

2

66

8

08

55

0

30

V

H

lava

Bo

jov

niacutek

bdquoAA

ldquo 7

78

7

25

96

0

96

2

III

b

Hrb

ol

Kle

čiacuteciacute

bo

jov

niacutek

7

76

6

24

85

0

88

7

V

I S

ym o

rna

me

nt

Ků

ň7

93

0

V

II

Kle

čiacuteciacute

bo

jov

niacutek

Ků

ň7

72

0

23

90

V

IIa

H

lava

vl

Ků

ň v

l7

69

8

25

35

VIII

H

rbo

lC

vaacute

lajiacutec

iacute ků

ň7

58

3

0

92

0

ndash

IX

Tř

iacutediacuteln

yacute o

rna

me

nt

Ků

ň7

47

5

25

30

ndash

X

S

eke

raS

toče

nyacute

dra

k 7

25

0

ndash

Staacute

teacutery

D

iacutelč

iacute je

dn

otk

yseacute

rie

Liacutec-

Ru

b

Uacuted

ob

iacute

ražb

y

Obr 9 Prehľad minciacute bdquohlavneacuteholdquo a bdquovedľajšieho raduldquo (podľa Castelin 1976)

a to hlava en facetorques (Němčice) a Pallas Athenakocircň (Polkovice) Z typologickeacuteho

hľadiska ide o vyacutenimočneacute exemplaacutere dosiaľ nezaznamenaneacute v naacutelezoch ani vo zve-

rejnenyacutech numizmatickyacutech zbierkach (obr 104ndash5) Vyacutenimočnosť tyacutechto exemplaacuterov

spočiacuteva aj v tom že obidva suacute lokalizovaneacute pochaacutedzajuacute z lateacutenskych siacutedlisk


Prvyacute z novyacutech typov maacute na averze hlavu en face Pravdepodobne ide o štylizovanuacute

zvieraciu hlavu najskocircr jeleňa (obr 112) Naznačujuacute to dlheacute uši a parohy vyacuterazneacute oči

dlhyacute nos znaacutezorňujuacuteci jeleniu papuľu Jedinyacute prvok ktoryacute sa k obrazu jeleňa nehodiacute je

azda hrebeňovitaacute brada Ide však o štylizovanyacute obraz nevyjadruje realitu ale kultoveacute

predstavy realizaacutetora Jedno oko zvieraťa maacute pretiahnutyacute tvar akoby z neho stekala

slza Kresba mocircže predstavovať zvieraciu masku s kultovyacutem vyacuteznamom znaacutezorňuje

jeleňa ako keltskeacute božstvo Mocircže symbolizovať boha Cernunnosa (Frey 1993 166)

V tejto podobe sa objavuje aj na inyacutech minciach (Kolniacutekovaacute 2004a 16) Hlava jeleňa

en face (obr 117ndash8) je napr na galskej potinovej minci (De la Tour 1994 č 8351) a na

juhonemeckej duacutehovke (Kellner 1990 typ VI) Hlava en face (zvieracia či ľudskaacute) je

na boacutejskom stateacuteri (obr 119) so stočenyacutem drakom (De la Tour 1994 č 9419) Rocirczne

štylizovaneacute hlavy suacute suacutečasťou keltskeacuteho vyacutetvarneacuteho prejavu

Na druhej strane mince z Němčiacutec je torques v ňom je umiestnenyacute ovaacutelny štiacutet okolo

ktoreacuteho sa vinie vlnovka ndash pravdepodobne predstavuje hada Všetky symboly umiest-

neneacute na tejto strane mince majuacute kultovyacute a mocenskyacute charakter

Hmotnosť tejto mince 8124 g je vysokaacute najvyššia z dosiaľ evidovanyacutech stateacuterov

Castelinovej stupnice bdquovedľajšiacutech radovldquo (pozri obr 9) Na prvom mieste sa tu uvaacute-

dza typ hlavabyacutek (jeleň) s priemernou hmotnosťou stateacuterov 8095 g Podľa logiky

Tab 8 Naacutelezy minciacute bdquovedľajšiacutech radovldquo na Morave

a) z Němčiacutec b) z ostatnyacutech moravskyacutech naacuteleziacutesk (usporiadaneacute suacute abecedne noveacute naacutelezy suacute zobrazeneacute na obr 10 zve-

rejneneacute suacute aj v priacutespevkoch Černyacute ndash Kolniacutekovaacute 2006 Kolniacutekovaacute v tlači b) pri staryacutech naacutelezoch je citovanyacute kataloacuteg Paulsen

1933 v poznaacutemkach sa uvaacutedza aj ďalšia priacuteslušnaacute publikaacutecia (1) ndash Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute 1979 117 Radoměrskyacute 1955

č 155 (2) ndash Radoměrskyacute 1955 č 168 (3) ndash Dembski 1998 č 577)

Naacutelezisko Typ Nominaacutel Hmotnosť empty ObrPublikaacutecia

(g) (mm)

Němčice hlava en facetorques stateacuter 8124 146 104

hrboľkľačiaci bojovniacutek stateacuter subaerat 3775 179 102

ten istyacute typ stateacuter subaerat

zlomok 1765 156 103

Holešov kanecbojovniacutek 13-stateacutera 260 Paulsen 1933 s 42 (1)

Klenovice n H symetr ornamentkocircň stateacuter subaerat

zlomok 1101 14 101

Lipniacutek n B hlava s diadeacutemomAA 13-stateacutera 2618 Paulsen 1933 č 1255 (2)

Polkovice Pallas Athenakocircň 13-stateacutera 2799 132 105

Morava hlava s diadeacutemomAA stateacuter 785 193 Paulsen 1933 č 197

Morava symetrornamentkocircň stateacuter 794 189 Paulsen 1933 č 234 (3)

Obr 10 Noveacute naacutelezy zlatyacutech minciacute bdquovedľajšieho raduldquo na Morave 1 Klenovice 2ndash4 Němčice nad Hanou 5 Polkovice

(11)

1 2 3 4 5


Castelinovho chronologickeacuteho systeacutemu by stateacuter typu hlava en facetorques patril na

samyacute začiatok razby minciacute bdquovedľajšiacutech radovldquo

Obr 11 1ndash5 noveacute typy zlatyacutech minciacute bdquovedľajšieho raduldquo a analoacutegie 6 stateacuter AthenaNike 7 juhonemeckaacute duacutehovka

(Kellner 1990 typ VI) 8 De la Tour 1994 č 8351 9 boacutejsky stateacuter s hlavou en face a stočenyacutem drakom (Castelin 1976 A)

10ndash14 juhonemeckeacute duacutehovky typ vtaacutečia hlavatorques (podľa De la Tour 1994)

1 2 3

4 5 7 8 9

10 11

6

1312 14


Typ s torquesom sa objavuje aj v Castelinovyacutech bdquohlavnyacutech radochldquo ako seacuteria 3 (stateacuter

hlavatorques) jeho časoveacuteho uacuteseku A (Castelin 1965 tab 113) s priemernou hmotnos-

ťou stateacuterov 8107 g (obr 9) Symbolika na tyacutechto minciach je však natoľko nezreteľnaacute že

hlavu na averze si možno len domyacutešľať a torques na reverze je vykreslenyacute len v naacuteznakoch

ndash konštatuje to aj saacutem K Castelin (Castelin 1965 11 č 3) Nezreteľnyacute obraz na tejto minci

podľa mocircjho naacutezoru nepredstavuje totiž torques ale štylizovanuacute hlavu (ako Lengyel 1976

obr 16 tu odvolaacutevka na priacuteslušnyacute kataloacuteg) Je tiež nepochopiteľneacute prečo suacute tieto mince

označeneacute ako napodobeniny stateacuterov s Athenou Alkidemos (Castelin 1965 11) keď na

nich nie je ani stopa po tejto symbolike Nedaacute sa konštatovať ani žiadny suacutevis medzi

Castelinovyacutem typom hlavatorques a našiacutem novyacutem exemplaacuterom ktoryacute zreteľnou symbo-

likou a kvalitnou vyacutetvarnou realizaacuteciou patriacute do skupiny označenej ako bdquovedľajšie radyldquo

V keltskom mincovom vyacutetvarnom prejave torques nie je vyacutenimočnyacutem javom

Vyskytuje sa napr aj na juhonemeckyacutech stateacuteroch a nižšiacutech nominaacuteloch (obr 1110ndash

14) s vtaacutečou hlavou (Kellner 1990 typ IA IIAndashD) častyacute je v galskom mincovniacutectve

Odtiaľto bola zrejme taacuteto symbolika prenesenaacute do mincovniacutectva českyacutech a moravskyacutech

Keltov ako to predpokladal K Castelin resp aj baacutedatelia pred niacutem (Castelin 1965 132)

Podobnaacute symbolika ako na stateacuteri z Němčiacutec (hlava en facetorques) je aj na nižšiacutech

nominaacuteloch (obr 114) Obraz na nich je však oproti stateacuteru zjednodušenyacute (kvocircli men-

šej mincovej ploche) ndash na averze hlava pripomiacutena ľudskuacute nie zvieraciu na reverze je

torques bez štiacutetu (naznačenyacute je len pukličkou) na niektoryacutech exemplaacuteroch je vlnovka

ndash had Drobneacute mince tohto druhu zaznamenaacutevajuacute viacereacute kataloacutegy (napr Paulsen 1933

č 222ndash225 2103ndash193 tu je obraz hlavy en face považovanyacute za sekeru De la Tour 1994

č V 25 Kostial 1997 č 43 102 g ndash tu je hlava prirovnaacutevanaacute ku kozorožcovej Dembski

1998 č 586 211 g tu je obraz prevraacutetenyacute naopak a považovanyacute za kotvu = Paulsen

1933 č 222) Aj napriek určityacutem obrazovyacutem rozdielom tieto drobneacute mince pravdepo-

dobne patria k stateacuteru typu hlava en facetorques ako jeho nižšie nominaacutely Zo znaacutemych

exemplaacuterov naacuteleziskaacute uvaacutedza iba R Paulsen (1933 č 222 Linz Horneacute Rakuacutesko pozri aj

Prokisch 1993 B 19 Paulsen 1933 č 223 Kopidlno Česko) ostatneacute nie suacute lokalizovaneacute

Aj uvedeneacute dve naacuteleziskaacute však naznačujuacute že tento typ minciacute suacutevisiacute s keltskyacutem osiacutedle-

niacutem severodunajskeacuteho priestoru

Vyacuteskyt stateacutera typu hlava en facetorques v lateacutenskej osade Němčice datovanej do

obdobia medzi 2 polovicou 3 až polovicou 2 stor pred Kr naznačuje časovyacute raacutemec

jeho razby Možno ju predpokladať približne v 1 polovici 2 stor pred Kr určite skocircr

ako staršiu skupinu bdquovedľajšiacutech radovldquo datoval K Castelin a to do obdobia kraacutetko po

polovici 2 stor približne do rokov 140ndash120 pred Kr (Castelin 1965 135) Naše datova-

nie do 1 polovice 2 stor možno oprieť aj o vysokuacute hmotnosť tejto mince V konečnom

docircsledku musela byť razenaacute v dobe rozmachu němčickeacuteho centra ktoryacute sa predpokladaacute

praacuteve v tomto obdobiacute (Čižmaacuteř ndash Kolniacutekovaacute 2006 267)

V poslednyacutech rokoch sa zaznamenaacuteva vyacuteskyt noveacuteho typu zlatyacutech minciacute ktoreacute tak

isto ako naacuteš exemplaacuter majuacute na konkaacutevnej strane torques v ktorom je umiestnenyacute tento

symbol menšieho rozmeru v strede s pukličkou Na konvexnej strane je ornament v po-

dobe kriacuteža s pukličkami v strede a medzi ramenami (obr 113) Ide o stateacutery s hmotnos-

ťou cca 7128 g a tretiny stateacutera (obr 115) ktoreacute vaacutežia 2075ndash2011 g Suacute z detektorovyacutech

naacutelezov uloženeacute v suacutekromnyacutech zbierkach9

9 V Němčiciach bolo uacutedajne detektorom objavenyacutech 13 takyacutechto tretinovyacutech stateacuterov zo slovenskeacuteho hradis-

ka Hornaacute Mariacutekovaacute maacute pochaacutedzať stateacuter a tretinoveacute exemplaacutere (informaacutecia je zo zberateľskyacutech kruhov jej

pravdivosť sa nedaacute overiť)


K novyacutem dosiaľ nezaznamenanyacutem typom bdquovedľajšiacutech radovldquo patriacute aj typ Pallas

Athenakocircň (obr 105 111) Reprezentuje ho dosiaľ iba jedinyacute exemplaacuter ndash tretinovyacute

stateacuter (naacutelez z Polkoviacutec) Na minci tohto typu je hlava Pallas Atheny zobrazenaacute presne

podľa stateacutera Alexandra Veľkeacuteho alebo jeho keltskej napodobeniny (obr 116) Tento

obrazovyacute motiacutev je rozhodujuacuteci pre časoveacute zaradenie mince a to do obdobia bliacutezkeho

typu AthenaNike teda prvyacutech napodobeniacuten Alexandrovyacutech stateacuterov Tieto suacute podľa

najnovšiacutech vyacutesledkov vyacuteskumu datovaneacute do 2 polovice 3 stor pred Kr (pozri kapi-

tolu o minciach typu AthenaNike) Aj podľa vysokej hmotnosti tretinoveacuteho stateacutera

z Polkoviacutec ndash 2799 g podľa ktorej by stateacuter vaacutežil 8397 g možno tento typ datovať do

1 polovice 2 stor pred Kr resp na jej začiatok (Černyacute ndash Kolniacutekovaacute 2006) Tak ako novyacute

typ hlava en facetorques aj tento typ postavil Castelinov systeacutem bdquovedľajšiacutech radovldquo do

uacuteplne noveacuteho svetla

Obrazovyacute motiacutev na druhej strane mince z Polkoviacutec ndash kocircň nad ktoryacutem je symbol

v podobe kriacuteža sa v podobnej vyacutetvarnej realizaacutecii nevyskytol dosiaľ na žiadnom zo

znaacutemych mincovyacutech typov Určite však neindikuje zaradenie tohto mincoveacuteho typu

do mladšej skupiny bdquovedľajšiacutech radovldquo ako to zdocircrazňoval K Castelin ktoryacute praacuteve

koňa považoval za jej typickyacute vyacutetvarnyacute prejav (Castelin 1976a 8) Vyacuteznam symboliky

v podobe kriacuteža umiestnenej nad zadnou časťou koňa sa dosiaľ nepodarilo zodpovedne

objasniť Nie je však vyluacutečeneacute že tak ako na inyacutech minciach (napr na averze typu bdquohlava

en face stočenyacute drakldquo ndash obr 119 na reverze typu Minerva (Athena Alkidemos ndash obr 6)

aj tu naznačuje suacutevis s etruskyacutem mincovyacutem systeacutemom (Hildebrandt 2001 17)

Minca typu Athenakocircň bola objavenaacute na lateacutenskom siacutedlisku v obci Polkovice okr

Prostějov spolu s ďalšiacutemi jedenaacutestimi naacutelezovyacutemi exemplaacutermi Zastuacutepenaacute je tu tretina

stateacutera typu MinervaAthena Alkidemos (1) strieborneacute mince typov RoseldorfNěmčice

(6) Stareacute HradiskoStradonice (1) s esovityacutem uacutečesom (1) a bronzovaacute syrakuacutezska minca

razenaacute za Hiketasa v rokoch 287ndash279 pred Kr (1) Všetky mince z tohto naacuteleziska až na

1 exemplaacuter typu Stareacute HradiskoStradonice tu naznačujuacute trvanie lateacutenskeho osiacutedlenia

od 1 polovice 2 stor pred Kr čo vyplyacuteva aj z časoveacuteho zaradenia ostatnyacutech archeolo-

gickyacutech naacutelezov Tretinovyacute stateacuter Athenakocircň patriacute do tohto časoveacuteho raacutemca Na loka-

lite sa však evidujuacute tri polohy s lateacutenskym osiacutedleniacutem vzhľadom na detektoroveacute naacutelezy

sa zatiaľ nedaacute určiť ich suacutevis s niektoryacutem z nich (Kolniacutekovaacute v tlači b)

Obidva noveacute typy minciacute možno datovať do 1 pol 2 stor resp už na prelom 3 a 2

stor pred Kr Noveacute naacutelezy nepotvrdili staršie datovanie do 2 pol 2 stor resp aj neskocircr

ale ani naacutezor že ich razba sa realizovala vyacutelučne v severočeskej oblasti Ukazuje sa

že ich razili aj ineacute českeacute a moravskeacute lateacutenske centraacute suacutečasne s mincami tzv hlavnyacutech

radov Mince bdquovedľajšiacutech radovldquo však vzhľadom na expresiacutevne obrazoveacute motiacutevy a pozo-

ruhodnyacute vyacutetvarnyacute prejav ako aj na obmedzenyacute počet exemplaacuterov pravdepodobne plnili

len reprezentatiacutevnu funkciu zvyacuterazňovali prestiacutež kmeňovyacutech naacutečelniacutekov Začiatok ich

razby možno predpokladať už v čase existencie typu AthenaNike Naznačuje to aj zlo-

ženie hromadneacuteho naacutelezu zo severočeskyacutech Nechaniacutec v ktorom boli zastuacutepeneacute stateacutery

typu AthenaNike (od kvalitnyacutech štylizovanyacutech po razeneacute opotrebovanyacutem razidlom)

a typu hlavabyacutek resp jeleň bdquovedľajšieho raduldquo (Ziegaus 1997 215) Silnyacute galskyacute i vin-

delickyacute vplyv na razbu minciacute bdquovedľajšiacutech radovldquo naznačuje prevlaacutedajuacutecu hospodaacutersku

a politickuacute orientaacuteciu českyacutech a moravskyacutech lateacutenskych osaacuted zaacutepadnyacutem smerom čo

v konečnom docircsledku potvrdzujuacute aj naacutelezy tyacutechto minciacute na zaacutepad od dnešnyacutech čes-

kyacutech hraniacutec (uacutezemie dnešneacuteho Nemecka) Nie je tiež vyluacutečeneacute že suacutevisia s priacutechodom

novyacutech zaacutepadnyacutech skupiacuten keltskeacuteho obyvateľstva do českyacutech a moravskyacutech oblastiacute


Vzhľadom na niacutezky počet lokalizovanyacutech exemplaacuterov zostaacutevajuacute tieto otaacutezky otvoreneacute

ďalšiemu vyacuteskumu

d) Skupina RoseldorfNěmčice je naacutezov navrhnutyacute (Kolniacutekovaacute v tlači a) pre drob-

neacute strieborneacute mince veľkosti do 105 mm s hmotnosťou od 05 do cca 1 g s rocircznou

symbolikou ktoraacute tuacuteto skupinu členiacute na celyacute rad typov a tieto ďalej rozčleňuje na

varianty Naacutezov skupiny je odvodenyacute od dvoch naacuteleziacutesk na ktoryacutech sa mince tohto

druhu vyskytli vo veľkom počte a ktoreacute reprezentujuacute siacutedelneacute pomery v regioacutene na sever

od stredneacuteho Dunaja v lateacutenskom obdobiacute cca od polovice 3 do polovice 2 stor pred

Kr resp aj kraacutetko potom Ide o lokalitu Roseldorf v Dolnom Rakuacutesku charakterizo-

vanuacute ako bdquokniežacie siacutedlo a keltskeacute mestoldquo (Holzer 2003 38ndash45) a Němčice nad Hanou

na Morave ndash bdquokeltskeacute vyacuterobneacute a obchodneacute centrumldquo (Čižmaacuteř v tlači Čižmaacuteřovaacute 2004

256ndash258 Čižmaacuteř ndash Kolniacutekovaacute 2006 261ndash283)

Donedaacutevna bol tento druh minciacute zastuacutepenyacute v naacutelezoch a v zbierkach len mini-

maacutelne Z tohto docircvodu boli povaumlčšine zaraďovaneacute do skupiny označenej ako bdquodrobneacute

strieborneacute mince s koniacutečkomldquo (Castelin 1985 10) Ocitli sa v nej spolu s typmi Stareacute

Hradisko Stradonice Karlstein ktoreacute suacute však evidentne mladšie Od tyacutechto sa mince

skupiny RoseldorfNěmčice liacutešia jednak hmotnosťou (typy Stareacute HradiskoStradonice

Karlstein dosahujuacute hmotnosť do 05 g) jednak pestrou symbolikou (na drobnyacutech

minciach mladšej skupiny je vyacutelučne štylizovanyacute kocircň) V dosiaľ znaacutemom naacutelezovom

suacutebore z Němčiacutec nebol zastuacutepenyacute ani jeden exemplaacuter drobnyacutech minciacute mladšej skupiny

Skupina RoseldorfNěmčice tak reprezentuje staršiacute horizont stredoeuroacutepskej keltskej

mincovej razby

Mince skupiny RoseldorfNěmčice prvyacutekraacutet zaznamenal H Koblitz na českom

uacutezemiacute ako naacutelezy z Horoměřiacutec a Třebiacutevlic (Koblitz 1918 106 tab 3625 28ndash29)

Pod tyacutemito naacuteleziskami suacute evidovaneacute aj v suacutepise českyacutech naacutelezov keltskyacutech minciacute

(Radoměrskyacute 1955 č 20 a 126) Neskocircr K Castelin a J Waldhauser zistili že nejde o naacute-

lezisko Třebiacutevlice ale Dřemčice (okr Litoměřice) a konštatovali že sa tu našli nie dve

ale tri strieborneacute mince s koniacutečkom (Castelin ndash Waldhauser 1985 3ndash4 obr 22ndash4 obr

51ndash3)10 Nie je vyluacutečeneacute že okrem tyacutechto naacutelezovyacutech exemplaacuterov suacute v českom fonde

zastuacutepeneacute aj ďalšie mince skupiny RoseldorfNěmčice (Dessewffy 1910 č 1158 eviduje

jeden exemplaacuter s hmotnosťou 068 g no bez naacuteleziska) Pokiaľ však nie suacute zverejneneacute ich

fotografie a metrologickeacute uacutedaje nie suacute identifikovateľneacute Na Morave suacute Němčice prvyacutem

zverejnenyacutem naacuteleziskom tohto druhu minciacute (pozri prehľad naacutelezov Kolniacutekovaacute 1998

25ndash28) Medzityacutem sa však vyskytli už aj na ďalšiacutech moravskyacutech lokalitaacutech (Hrubčice

Klenovice Lešany Medlovice Polkovice ndash Kolniacutekovaacute v tlači b)

Vyacuteskyt minciacute skupiny RoseldorfNěmčice sa eviduje aj inde v stredoeuroacutepskom

pries tore Dva exemplaacutere sa našli v lateacutenskej osade Nowa Cerekwia na uacutezemiacute Horneacuteho

Sliezska (Castelin 1971 Castelin 1976b 259 č 33ndash34) Početnejšie sa vyskytli vo vyacutešin-

nyacutech polohaacutech zaacutepadneacuteho a stredneacuteho Slovenska (Smolenice Hubina Podhradie

Selce Nitrianske Rudno i ďalšie noveacute naacutelezy Kolniacutekovaacute 2003a č 3 9 10 11 14 obr

2II) ale aj v areaacuteloch lateacutenskych niacutežinnyacutech siacutedlisk (Mojmiacuterovce ndash Ruttkayovaacute 2002

171 Zohor Elschek ndash Kolniacutekovaacute 1996 213ndash214 Lozorno Elschek ndash Kolniacutekovaacute ndash Vrablec

2006 71ndash72) Zastuacutepeneacute suacute aj v naacutelezoch v Hornom Rakuacutesku (Neubau Prokisch 1993

č A39ndashA43) Ako už bolo uvedeneacute vyššie bohatyacute vyacuteskyt a to aj v archeologickyacutech

10 Podľa zverejneneacuteho opisu nezreteľnej fotografie i hmotnosti však tretia minca pravdepodobne nepatriacute do

skupiny RoseldorfNěmčice ale je mladšia


suacutevislostiach sa konštatuje na dolnorakuacuteskom lateacutenskom naacutelezisku Roseldorf (Holzer

2003 38 41 Holzer 2004 871) Roseldorfskeacute naacutelezoveacute exemplaacutere suacute zatiaľ zverejneneacute

len ukaacutezkovo pričom niektoreacute pochaacutedzajuacute z naacuteleziska St Poumllten alebo z jeho okolia

(Dembski 1991) Aj podľa zastuacutepenia v numizmatickyacutech zbierkach (napr Dembski 1998

86 n Kostial 1997 38ndash40) suacute v Roseldorfe mimoriadne početneacute (doterajšiacute nešpecifiko-

vanyacute naacutelezovyacute fond tu predstavuje cca 800 minciacute ndash Holzer 2003 38)

Vyacuteskyt minciacute skupiny RoseldorfNěmčice v areaacuteloch dobre datovateľnyacutech lateacuten-

skych siacutedliskovyacutech objektov umožnil vyčleniť ich zo skupiny bdquodrobnyacutech striebornyacutech

keltskyacutech minciacute s koniacutečkomldquo a zaradiť do staršieho obdobia keltskej mincovej razby

v stredodunajskom priestore Na zaacuteklade inyacutech spoluobjavenyacutech minciacute a najmauml archeo-

logickyacutech naacutelezov z lateacutenskej osady Němčice možno ich razbu a obeh datovať do obdo-

bia 1 polovice 2 stor pred Kr V 2 polovici 2 stor ich razba končiacute vyacuteskyt je sporadic-

kyacute Na ich miesto nastupuje skupina minciacute Stareacute HradiskoStradoniceKarlstein Mince

tejto mladšej skupiny sa v Němčiciach zatiaľ nenašli

Existenciu siacutedelneacuteho areaacutelu v Roseldorfe v uvedenom obdobiacute potvrdzujuacute vyacutesledky

meraniacute raacutediokarboacutenovou metoacutedou C14 pomocou ktorej tu bol napr sklad pozostat-

kov kultuacuternych rastliacuten datovanyacute už do rokov 300ndash230 pred Kr (Holzer 2003 38)

Vyacuteskyt minciacute zo skupiny RoseldorfNěmčice v roseldorfskom areaacuteli je pomocou tejto

metoacutedy spaacutejanyacute však až s jeho neskorolateacutenskym vyacutevojom (Holzer 2003 688)11 Pri

prvom zverejneniacute naacutelezov minciacute z Roseldorfu G Dembski určil časovyacute raacutemec ich

vyacuteskytu do obdobia bdquotesne po roku 100 pred Kr až po polovicu 1 stor resp ešte aj po

nejldquo (Dembski 1991 9) V tom čase však nepoznal zloženie suacuteboru minciacute z Němčiacutec

a opieral sa zrejme o Castelinovu chronologickuacute scheacutemu Taacuteto však dnes už nemaacute

opodstatnenie Prvyacutekraacutet sa to ukaacutezalo pri zverejneniacute archeologickyacutech naacutelezov a minciacute

z Dřemčiacutec (Castelin ndash Waldhauser 1985) Zatiaľ čo archeoloacuteg (J Waldhauser) datoval

niektoreacute predmety z tohto naacuteleziska už do lateacutenskeho obdobia LTC1ndashC2 numizmatik

(K Castelin) obhajoval svoju teoacuteriu o razbe drobnyacutech striebornyacutech minciacute až v 2 pol

resp 3 tretine 1 stor pred Kr (Castelin ndash Waldhauser 1985 15 19) Taacuteto diskrepancia

bola spocircsobenaacute tyacutem že K Castelin nerozoznal (v docircsledku nedostatku naacutelezov minciacute

skupiny RoseldorfNěmčice) v razbe drobnyacutech striebornyacutech minciacute dva horizonty Dve

mince skupiny RoseldorfNěmčice z Dřemčiacutec patria totiž do staršieho obdobia razby

(cca 1 pol 2 stor pred Kr) suacutevisia tu teda s osiacutedleniacutem v obdobiacute LTC1ndashC2 ako to

naznačujuacute aj ineacute archeologickeacute naacutelezy

Aj lateacutenska osada v Nowej Cerekwii v Hornom Sliezsku bola datovanaacute bdquodo staršej

faacutezy neskorolateacutenskeho obdobialdquo (Czerska 1964 130ndash131) keďže dve tu objaveneacute mince

skupiny RoseldorfNěmčice boli určeneacute ako bdquodrobneacute strieborneacute mince neskoreacuteho typuldquo

(Castelin 1976b 259) Na zaacuteklade novyacutech vyacuteskumov sa však taacuteto osada datuje do LTB1-

C1 (Bednarek 2005 182)

K datovaniu skupiny RoseldorfNěmčice prispieva minca typu hlava vprtriskeles

lyacutera objavenaacute v jednom z hrobov na lateacutenskom pohrebisku v Palaacuterikove na Slovensku

(Benadik 1984 97ndash104) Na zaacuteklade ostatnyacutech milodarov je hrob datovanyacute do 1 pol

2 stor pred Kr (Polenz 1982 127) Do tohto obdobia možno datovať aj vyacuteskyt podob-

nej mince (obr 149) v areaacuteli lateacutenskej osady v Nitre na Martinskom vrchu (Kolniacutekovaacute

11 Datovanie mince typu RoseldorfNěmčice pomocou metoacutedy C14 do neskoreacuteho lateacutenu kvalifikovaneacute ako

bdquoprveacute archeologickeacute datovanie minceldquo (Holzer 2003 688) je však ovplyvneneacute jej vyacuteskytom v odpadovej

jame kde sa mohla dostať so značnyacutem časovyacutem odstupom od doby v ktorej prebiehala razba a použiacuteva-

nie tohto druhu minciacute


1964a 399)

Vyacuteskyt minciacute skupiny RoseldorfNěmčice v datovateľnom lateacutenskom naacutelezovom

prostrediacute pomohol vytvoriť chronologickyacute raacutemec ich razby a obehu približne v rokoch

200ndash150 pred Kr Časovuacute postupnosť v razbe jednotlivyacutech typov zaradenyacutech do tejto

skupiny naznačujuacute typologickeacute a metrologickeacute suacutevislosti (tab 11) Na zaacuteklade dnešneacuteho

stavu vyacuteskumu nie je možneacute určiť miesto razby jednotlivyacutech typov Pravdepodobne ju

realizovali viacereacute mocenskeacute centraacute možno za uacutečasti mobilnyacutech minciarov Vzhľadom

na štyacutel realizaacutecie mincovyacutech obrazov a na vyacuteskyt určityacutech symbolov bliacutezkych galskeacutemu

mincovniacutectvu nie je vyluacutečeneacute že niektoriacute majstri-minciari boli galskeacuteho pocircvodu

Pri spracovaniacute veľkeacuteho počtu tyacutechto minciacute z Němčiacutec (dosiaľ 382 exemplaacuterov) som

sa po dlhom uvažovaniacute rozhodla označiť ich ako skupinu a tuacuteto rozdeliť na typy a ich

varianty Typy som pomenovala podľa hlavnyacutech typologickyacutech znakov Preto nepoužiacute-

vam označenie Roseldorf IndashIII akeacute pri zverejneniacute prvyacutech roseldorfskyacutech naacutelezov použil

G Dembski12 Aj tento autor však ďalšie mincoveacute typy tejto skupiny nečiacutesloval ale ich

pomenoval podľa prevažujuacutecej symboliky (Dembski 1991 6ndash9)

Keltskaacute numizmatika použiacuteva kvocircli prehľadnosti pomenovanie jednotlivyacutech min-

covyacutech typov buď podľa prvyacutech či vyacuteznamnyacutech naacuteleziacutesk alebo podľa vyacuteraznyacutech typo-

logickyacutech znakov Zjednotenie tyacutechto kriteacuteriiacute nie je jednoducheacute pokuacutešali sa o to viacereacute

generaacutecie baacutedateľov Prax ukaacutezala že v niektoryacutech priacutepadoch je využiteľneacute naacutelezoveacute

v inyacutech typologickeacute hľadisko Každeacute z nich maacute prednosti ale aj zaacutepory Tento probleacutem

vystupuje do popredia aj pri minciach skupiny RoseldorfNěmčice Termiacuten bdquoskupina

RoseldorfNěmčiceldquo znamenaacute vlastne časovyacute horizont vyacuteskytu početnyacutech mincovyacutech

typov v stredodunajskej oblasti s hmotnosťou približne od 05 do 1 g Treba priznať že

pomenovanie mincovyacutech typov v skupine RoseldorfNěmčice bolo obťažneacute často sa

nedalo vyjadriť stručne Mnoheacute mince sa navyše nedali k jednotlivyacutem typom zaradiť

kvocircli nezreteľnej symbolike ndash razeneacute boli opotrebovanyacutem razidlom Počiacutetať treba aj

s novyacutemi naacutelezmi ktoreacute mocircžu rozšiacuteriť doteraz znaacutemy počet typov a variantov skupiny

RoseldorfNěmčice Preto nasledovneacute členenie skupiny minciacute RoseldorfNěmčice urči-

te nie je definitiacutevne V nasledujuacutecom prehľade suacute zosumarizovaneacute dosiaľ znaacuteme typy

z naacutelezov v Němčiciach v Roseldorfe ako aj na inyacutech naacuteleziskaacutechTypy suacute označeneacute

veľkyacutemi varianty malyacutemi piacutesmenami abecedy Do tejto skupiny boli zaradeneacute aj typy

ktoreacute sa siacutece v Němčiciach i v Roseldorfe nevyskytli ale hlaacutesia sa k nej hmotnosťou

a typologickou priacutebuznosťou resp aj vyacuteskytom v stredodunajskom regioacutene

Charakteristika typov a variantov skupiny RoseldorfNěmčice

Typ A Hlava vprkocircň vpr rozeta lyacutera s pukličkou (obr 121ndash6)

Na averze minciacute tohto typu je hlava vpr vaumlčšinou však chyacuteba v docircsledku razby

opotrebovanyacutem razidlom Na reverze je kocircň vpr nad niacutem je rozeta pod niacutem znak

v podobe lyacutery uprostred s pukličkou Na zaacuteklade podobnyacutech typologickyacutech znakov

pravdepodobne ide o drobneacute mince ndash oboly () ktoreacute suacutevisia s nominaacutelmi vyššej hod-

noty s charakteristickyacutem symbolom v podobe lyacutery s tetradrachmami (obr 141ndash2 4)

s hmotnosťou od 1232 do 1026 g a s drachmami s hmotnosťou okolo 35 g Hmotnosť

obolov tohto typu sa pohybuje okolo 1 g V raacutemci skupiny RoseldorfNěmčice bol tento

typ obolov pravdepodobne razenyacute ako prvyacute

12 Typ Roseldorf III navyše nepatriacute do tejto skupiny ale k juhonemeckyacutem drobnyacutem striebornyacutem minciam

typu Manching ndash pozri Kellner 1990 typologickyacute prehľad 7)


Suacutevis obolov typu A s tetradrachmami a drachmami naznačuje nielen symbo-

lika v ktorej prevlaacuteda lyacuterovityacute znak ale aj rovnakeacute uacutezemie vyacuteskytu ndash juhozaacutepadneacute

Slovensko Morava Dolneacute Rakuacutesko Naacutelezy tetradrachiem sa však koncentrujuacute najmauml

na juhozaacutepadnom Slovensku (Kolniacutekovaacute 1964b 196ndash197) Vyskytli sa tu v archeologic-

kyacutech suacutevislostiach lateacutenskeho stupňa C1ndashC2 (cca 1 pol 2 stor pred Kr) ndash v lateacutenskej

osade v Nitre (Kolniacutekovaacute 1964a 398 n) a v hrobe v Baacutenove (Benadik 1984 102ndash103)

Hromadnyacute naacutelez pochaacutedza z lokality Hul na južnom Slovensku so silnyacutem lateacutenskym

osiacutedleniacutem (Kolniacutekovaacute 2003b 38) Na Morave bol jeden exemplaacuter naacutejdenyacute v Břeclavi

(Pink 1939 č 396 Dembski 1998 č 735 tu pod staryacutem naacutezvom naacuteleziska Lundenburg)

dve tetradrachmy s lyacuterovityacutem znakom suacute zastuacutepeneacute aj v naacutelezoch z Němčiacutec (typ

s dvojnaacutesobnou lyacuterou ndash 12108 g a typ s jazdcom a lyacuterou ndash 10786 g obr 151ndash2) Najmauml

Obr 12 Strieborneacute mince zo skupiny RoseldorfNěmčice 1ndash6 typ A 7ndash10 varianty andashd typu A 11ndash20 varianty typu B

(zvaumlčšeneacute)

1 2 3 54 6

7 8 9 1110 13

14 15 16 1817 2019

12


němčickeacute exemplaacutere potvrdzujuacute spraacutevnosť datovania tohto mincoveacuteho typu do 1 pol

2 stor pred Kr Zaacuteroveň dokumentujuacute uacutezky kontakt tejto osady s lateacutenskym osiacutedleniacutem

na juhozaacutepadnom Slovensku Vyacuteskyt tyacutechto tetradrachiem v Němčiciach spolu s obol-

mi typu A okrem toho dokladaacute že obidva druhy patria k systeacutemu minciacute s lyacuterovityacutem

znakom tak ako aj drachmy s touto symbolikou

Drachmy s lyacuterou boli v naacutelezoch donedaacutevna zastuacutepeneacute len vzaacutecne Dlho bol jedi-

nyacutem lokalizovanyacutem exemplaacuterom naacutelez z Hodejova (obr 143) na strednom Slovensku

(Kolniacutekovaacute 1964b 197ndash198 obr 31) Dnes suacute už znaacuteme ďalšie dve drachmy z naacutelezov

a to z rakuacuteskych lokaliacutet Roseldorf a Oberleiserberg (Dembski 1998 č 742 744) Ostatneacute

znaacuteme mince tohto druhu suacute bez naacuteleziacutesk uloženeacute v muacutezejnyacutech zbierkach (Pink 1939

č 385ndash390 Castelin 1985 č 1164 Kostial 1997 č 692ndash695 Dembski 1998 č 739ndash741)

Symbolika na dosiaľ znaacutemych drachmaacutech však nie je rovnakaacute v detailoch sa liacuteši

Odlišuje sa vaumlčšinou aj od symboliky na tetradrachmaacutech i oboloch M Kostialovaacute však

nedaacutevno zverejnila dve drachmy (Kostial 1997 č 694ndash695) s tou istou symbolikou akaacute

je na oboloch z Němčiacutec (porovnaj obr 145 a 7ndash8) Je to ďalšiacute docirckaz o suacutevise drachiem

a obolov ako aj tetradrachiem s lyacuterovityacutem znakom Nie je však isteacute či drachmy a oboly

so symbolmi hviezdalyacutera suacutevisia len s tetradrachmami s touto symbolikou (obr 141)

alebo aj s tyacutemi na ktoryacutech je dvojnaacutesobnaacute lyacutera (obr 142) a jazdec s lyacuterou (144) Vyskytli

sa však aj drachmy a oboly so symbolmi triskeleslyacutera (obr 146 9) ku ktoryacutem zatiaľ

nie suacute znaacuteme tetradrachmy Ich vyacuteskyt sa koncentruje na juhozaacutepadnom Slovensku

v prehľade typov skupiny RoseldorfNěmčice je označenyacute piacutesmenom N

Vzaacutejomnyacute suacutevis uvedenyacutech troch nominaacutelov s lyacuterovitou symbolikou predpokla-

daacute aj G Dembski no s konštatovaniacutem že boli razeneacute v Roseldorfe nie v Bratislave

(Dembski 1998 37) S Bratislavou ako miestom ich razby sa však dosiaľ ani nepočiacutetalo

No početnyacute vyacuteskyt minciacute s lyacuterovityacutem znakom v lateacutenskom prostrediacute juhozaacutepadneacuteho

Slovenska naznačuje že niekde tu nie v Roseldorfe treba predpokladať prinajmenej

razbu tetradrachiem ako aj ostatnyacutech nominaacutelov (drachmy a oboly typu A) I keď

nie je vyluacutečeneacute že neskocircr najmauml drobneacute mince mohli byť razeneacute aj v inyacutech lateacutenskych

centraacutech v stredodunajskej oblasti Nemožno vyluacutečiť že razbu realizoval mobilnyacute maj-

ster Podiel daacuteckeho vplyvu na razbu minciacute s lyacuterovityacutem symbolom ako sa domnievajuacute

niektoriacute autori je siacutece možnyacute ale musiacute ho potvrdiť ďalšiacute vyacuteskum

Oboly typu A suacute v Němčiciach zastuacutepeneacute veľkyacutem počtom (77) vyskytujuacute sa aj na

inyacutech moravskyacutech naacuteleziskaacutech i na Slovensku (tab 10) Zatiaľ neboli zverejneneacute všetky

naacutelezy tyacutechto minciacute z Roseldorfu13

S typom A uacutezko suacutevisia drobneacute strieborneacute mince ktoreacute suacute na averze bez hlavy

(pravdepodobne sa ďalej použiacutevalo opotrebovaneacute razidlo typu A) na reverze majuacute koňa

vpr podobneacuteho ako na type A Nad koňom však nie je hviezda ale inaacute symbolika

no pod koňom je ten istyacute lyacuterovityacute znak ako na type A Tieto mince som označila ako

varianty typu A ktoreacute vznikli po oprave a uacuteprave razidla G Dembski ich pomenoval

bdquotyp Roseldorf Ildquo (Dembski 1991 6 obr 1) Naďalej majuacute vysokuacute hmotnosť od 07 po

1 g Pravdepodobne boli razeneacute v rovnakom čase ako typ A resp s malyacutem časovyacutem

odstupom spocircsobenyacutem uacutepravou razidla Počet variantov naznačuje ako často bola

potrebnaacute oprava razidla a poukazuje na to že v razbe niektoryacutech variantov sa nepokra-

čovalo bola len skuacutešobnaacute K typu A som zaradila varianty andashd pričom rozhodujuacutecim

kriteacuteriom bola orientaacutecia koňa vpravo

13 Počet minciacute tohto typu z Roseldorfu sa pravdepodobne zvyacuteši po zverejneniacute obsahu naacutelezoveacuteho suacuteboru

z tejto lokality


Variant Aa Kocircň vpr puklička obluacuteklyacutera s pukličkou (obr 127)

Variant Ab Kocircň vpr obluacutek pukličkaobluacutek s pukličkou (obr 128)

Variant Ac Kocircň vpr dve pukličky tyčkalyacutera s pukličkou (obr 129)

Variant Ad Kocircň vpr cikcakovitaacute liacutenialyacutera s pukličkou (obr 1210)

Typ B Bez hlavyKocircň vľ obluacutek pukličkalyacutera s pukličkou (obr 1211)

Tento typ sa od typu A liacuteši jedine orientaacuteciou koňa vľ a mierne odlišnou viac šty-

lizovanou kresbou konskeacuteho tela Ostatneacute symboly suacute podobneacute nad koňom je obluacutek

s pukličkou pod koňom je lyacuterovityacute znak niekedy zjednodušenyacute na obluacutek vo vnuacutetri

s pukličkou často spojenyacute s nohami koňa Na averze typu B nebola zatiaľ zazname-

nanaacute hlava naďalej sa zrejme použiacutevalo opotrebovaneacute razidlo A Aj napriek zmene

orientaacutecie koňa je zreteľnyacute suacutevis s typom A o čom svedčiacute rovnakaacute hlavnaacute i doplnkovaacute

symbolika V akom vzťahu bol tento typ k obolom so symbolikou triskeleslyacutera (obr

149) sa zatiaľ nedaacute posuacutediť Vysokaacute hmotnosť minciacute typu B podobnaacute typu A naznačuje

že v ich razbe nebol veľkyacute časovyacute rozdiel Docircvod zmeny orientaacutecie koňa mocircže suacutevisieť

s použitiacutem noveacuteho razidla alebo s novou objednaacutevkou ineacuteho objednaacutevateľa razby ako

pri type A G Dembski tento druh minciacute označil ako typ Roseldorf II (Dembski 1991

6 č 2) a konštatoval že od typu Roseldorf I je ľahšiacute približne o 01 g V Němčiciach suacute

však zastuacutepeneacute aj ťažšie exemplaacutere Aj tento typ vyacuteskytom pokryacuteva to isteacute uacutezemie ako

v predchaacutedzajuacutecom priacutepade Vzľadom na veľkyacute počet variantov (andashi) suacutevisiacich s uacutepra-

vou razidla bol pravdepodobne razenyacute dlhšie ako typ A

Variant Ba kocircň vľ tyčka pukličkaobluacutek s pukličkou (obr 1212)

Variant Bb kocircň vľ tyčkaobluacutek s pukličkou (obr 1213)

Variant Bc kocircň vľ tyčkapuklička (obr 1214)

Variant Bd obluacutek pukličkapuklička (obr 1215)

Variant Be kocircň vľ obluacutek pukličkadvojityacute kruacutežok s pukličkou (obr 1216)

Variant Bf kocircň vľ puklička alebo viac pukličiek nad sebou obluacutek s pukličkou (obr 1217)

Variant Bg kocircň vľ obluacutek pukličkavoluacuteta puklička cikcakoviteacute nohy (obr 1218)

Variant Bh kocircň vľ dvojityacute chvost na konci s pukličkou nad koňom 3 pukličky pod

niacutem obluacutek s pukličkou (obr 1219)

Variant Bi kocircň vľ dovnuacutetra ohnutyacute chvost nad koňom tyčka so zvyacuteraznenyacutemi konca-

mi obluacutek s pukličkou (obr 1220)

Typ C Kocircň vpr dvaja štylizovaniacute jazdci (obr 131)

Tento typ sa od predchaacutedzajuacutecich liacuteši štylizaacuteciou koňa orientovaneacuteho vľ ktoryacute maacute

nad chrbtom pod bruchom a pod chvostom pukličky Dve tyčky zakončeneacute vyacuteraznyacutemi

pukličkami umiestneneacute na chrbte koňa pripomiacutenajuacute štylizovanyacutech jazdcov Zaujiacutemavyacute

je zatiaľ jedinyacute vyacuteskyt na českom uacutezemiacute na naacuteleziskaacutech Dřemčice a Horoměřice

(Koblitz 1918 106 CastelinWaldhauser 1985 4)14 a vzťah tyacutechto naacutelezov k exemplaacuteru

z Němčiacutec (obchodnyacute kontakt)

Typ D Torques s pukličkou (obr 132)

Jedinyacute naacutelezovyacute exemplaacuter je z Němčiacutec zastuacutepenyacute nie je ani vo zverejnenyacutech

zbierkovyacutech fondoch Podobneacute stvaacuternenie torquesu tak isto v strede s pukličkou

14 Nezreteľneacute fotografie v tejto publikaacutecii nedovoľujuacute posuacutediť či niektoreacute exemplaacutere nie suacute variantmi

typu B


je na drobnyacutech zlatyacutech minciach na averze s hlavou en face (obr 114 pozri Kostial

1997 č 43) resp aj na reverze stateacutera s hlavou enface (obr 112) Nie je vyluacutečeneacute

že strieborneacute i zlateacute mince s touto symbolikou boli razeneacute na tom istom mieste

(Němčice)

Typ E Hviezdakonskaacute protoma (obr 133)

Mince tohto typu boli dosiaľ neznaacuteme Nevyskytli sa ani v naacutelezoch ani v zbier-

kovyacutech fondoch Prvyacutekraacutet tento typ zverejnil G Dembski z dolnorakuacuteskych naacutelezov

naacuteleziskaacute neuviedol (pozri pozn 15) Vyslovil predpoklad o greacuteckom vplyve na razbu

tyacutechto minciacute protomu (prednuacute časť) Pegasa zistil na minciach Emporionu i Korkyry

Nie je tu však vyluacutečenyacute ani galskyacute vplyv Podobneacute hviezdicoveacute obrazce suacute napr na

minciach De la Tour (1994) tab 43 V galskom mincovniacutectve sa vyskytuje aj zobrazenie

pegasa (napr De la Tour 1994 č 7951) Uacutevaha G Dembskeacuteho či zobrazenie prednej

časti pegasa nemaacute znamenať že ide o polovičnuacute hodnotu mince sotva naacutejde v odbornej

literatuacutere oporu (Dembski 1991 8 č 4)

Obr 13 Strieborneacute mince zo skupiny RoseldorfNěmčice 1 typ C 2 typ D 3 typ E 4 typ F 5 typ G 6 typ H 7 typ I 8

typ J 9 typ K 10 typ L 11 typ M 12 typ N 13 typ O 14 typ hlava en facekohuacutet (podľa Lanz Muumlnchen aukcia 132 č

16) 15 typ hlava v helme vprkocircň vľ (Dembski 1995b 106 obr 1 zvaumlčšeneacute)

1 2 3 54 6

10 11 12 1413 15

7 8 9


Typ F Ušataacute hlava vprkocircň vľ (obr 134)

Tento typ je uacuteplne novyacute zatiaľ je zastuacutepenyacute len dvomi exemplaacutermi z Němčiacutec Ich

hmotnosť je tesne pod 05 g Podobneacute mince sa dosiaľ nevyskytli v žiadnej zo zverej-

nenyacutech zbierok Ako jeden z maacutela maacute tento typ na averze pocircsobivo štylizovanuacute hlavu

vpr s vyčnievajuacutecim uchom V podobnom zjednodušenom štyacutele je zobrazenyacute aj kocircň na

reverze orientovanyacute vľ Presnaacute paralela obrazu koňa je na variante Bd no bez priacutedavnej

symboliky

Typ G Štylizovanaacute hlavaušateacute zviera (obr 135)

Štylizovanyacute obraz na averze siacutece pripomiacutena hlavu no mocircže v ňom byť skrytaacute aj

inaacute symbolika Ušateacute zviera na reverze pripomiacutena osla najskocircr je to však jeleň Jedinyacute

exemplaacuter tohto typu je z Němčiacutec

Typ H Kocircň vpr kruacutežok s pukličkoukocircň vľ puklička (obr 136)

Zobrazenie koňa na obidvoch stranaacutech mince nie je tu vyacutenimočneacute vyskytuje sa aj

na drobnyacutech norickyacutech minciach (Goumlbl 1973 tab 45GG) Zrejme preto D Allen zaradil

tento druh minciacute k norickej razbe (Allen 1987 66 č 170 ndash tento exemplaacuter je bez naacutele-

ziska 076 g) Ide však o dva rozdielne mincoveacute typy naacuteš typ H vznikol na niektorej

lateacutenskej lokalite v severodunajskom priestore

Typ I Triskelesvtaacutek (obr 137)

Aj tento typ je zastuacutepenyacute iba jedinyacutem naacutelezovyacutem exemplaacuterom z Dolneacuteho Rakuacuteska

(Dembski 1991 8 č 5) Triskeles sa siacutece v keltskom mincovniacutectve vyskytuje často ako

doplnkovaacute symbolika (Kolniacutekovaacute 2004a 20 obr 10) na type I vyplňuje však celuacute

plochu mince Tu je vyacutenimočnyacute aj symbol na jej druhej strane ndash letiaci vtaacutek Zatiaľ sa

nepodarilo naacutejsť k tomuto mincoveacutemu typu žiadnu analoacutegiu Pozoruhodnaacute je aj vysokaacute

hmotnosť tejto mince ndash 130 g (Dembski 1991 8)

Typ J Ornament zo štyroch voluacutetmravec (obr 138)

V stredodunajskom keltskom mincovniacutectve nebol dosiaľ zaznamenanyacute ani typ

na jednej strane mince s ornamentom v tvare voluacutet bliacutezkym typu I na druhej strane

s nezvyčajnyacutem motiacutevom chrobaacuteka ndash mravca na ktoreacuteho je pohľad zhora nie zboku

G Dembski ktoryacute tento mincovyacute typ publikoval ako prvyacute (Dembski 1991 9 č 6)

predpokladaacute že vznikol opravou razidla typu I Dosiaľ bolo zverejnenyacutech 5 exemplaacuterov

z dolnorakuacuteskych naacuteleziacutesk15

Typ K Ornament z polkruhovkocircň vľ (obr 139)

Ornament vytvorenyacute zo štyroch oproti sebe umiestnenyacutech polkruhov na stredovej

liacutenii olemovanyacutech obluacutekmi a obluacutečikmi je siacutece v raacutemci skupiny RoseldorfNěmčice

zvlaacuteštnosťou no vyskytuje sa aj v galskom mincovniacutectve (napr De la Tour 1994 tab 8)

Štylizovaneacute zviera na reverze tohto typu mocircže predstavovať keltskeacute božstvo v podobe

jeleňa pod bruchom s torquesom ndash predpokladaacute to aj G Dembski (Dembski 1991 9

č 7) Podobne štylizovanyacute jeleň je aj na galskej minci De la Tour (1994) č 8577 Obrazy

15 G Dembski v priacutespevku o novyacutech dolnorakuacuteskych naacutelezoch z bezpečnostnyacutech docircvodov zatiaľ neuvaacutedza

naacuteleziskaacute ale upozorňuje na vyacuteskyt tohto druhu minciacute napr aj v okoliacute mesta St Poumllten (Dembski 1991

8 pozn 7)


na minci typu K z dolnorakuacuteskeho naacutelezoveacuteho prostredia suacute realizovaneacute v podobnom

štyacutele ako niektoreacute zlateacute stateacutery tzv vedľajšiacutech radov (napr obr 86)

Typ L Špiraacutela tri esoviteacute liacuteniekocircň vľ obluacutek s pukličkou (obr 1310)

Zatiaľ čo na averze mince tohto typu je dosiaľ nezaznamenanyacute ornament pozostaacute-

vajuacuteci zo stredovej špiraacutely a z troch okolo nej umiestnenyacutech esovityacutech liacuteniiacute na reverze

je kocircň vľ pod ktoryacutem je obluacutek s pukličkou ndash takto je to aj na type B čo naznačuje jeho

suacutevis s typom L

Typ M Hlava vpr vavriacutenovyacute venieckocircň vľ zdvojenyacute chvost (obr 1311)

Hlava s vavriacutenovyacutem vencom vpr (vľ) a štylizovanyacute kocircň vľ tiež nemaacute dosiaľ v sku-

pine RoseldorfNěmčice paralelu Nie je vyluacutečeneacute že patriacute skocircr k norickeacutemu mincov-

niacutectvu (Goumlbl 1973 tab 3 B3)

Typ N Bez hlavykocircň vľ triskeles lyacutera (obr 1312)

Už v predchaacutedzajuacutecom texte som naznačila že tento typ drobnyacutech minciacute uacutezko

suacutevisiacute s tetradrachmami s lyacuterovitou symbolikou Dosiaľ znaacuteme naacutelezoveacute exemplaacutere

nemajuacute na averze hlavu Kataloacuteg De la Tour (1994 tab 5310047) však zverejňuje drob-

nuacute striebornuacute mince naacutešho typu N na averze ktorej je realisticky zobrazenaacute hlava vľ

Tento fakt naznačuje že tak ako typ A aj typ N bol spočiatku razenyacute s hlavou a to až

do opotrebenia razidla

Typ O hrboľštylizovanaacute postava s roztiahnutyacutemi rukami s mečom (obr 1313)

Tento typ bol zaznamenanyacute len nedaacutevno vyskytol sa v aukčnom kataloacutegu firmy

Gorny Mniacutechov Podobneacute mince sa uacutedajne našli v okoliacute Trenčiacutena na Slovensku16 Opaumlť

ide o druh minciacute zaznamenanyacute prvyacutekraacutet Zvlaacuteštny je tyacutem že maacute na averze hrboľ

Absencia obrazu tu nesuacutevisiacute s opotrebovanyacutem razidlom ale skocircr s technikou razby

podobnou na severoslovenskyacutech minciach veľkobysterskeacuteho typu v regioacutene s puacutechov-

skou kultuacuterou (Kolniacutekovaacute 2004b 11n) Okolie Trenčiacutena sa nachaacutedza na jej juhozaacutepadnej

hranici Na averze mince tohto typu je štylizovanaacute postava bojovniacuteka s roztiahnutyacutemi

rukami v pravej ruke držiacute vztyacutečenyacute predmet (meč) Hlava je štylizovanaacute tak akoby

bola na nej prilba Nie je vyluacutečeneacute že postava predstavuje Athenu Alkidemos odko-

piacuterovanuacute zo zlatyacutech minciacute s touto symbolikou Ukazuje sa uacutezka suacutevislosť medzi touto

mincou a osminkou z lateacutenskeho objektu z Nitry (Kolniacutekovaacute 1964a 397n) ktoruacute som

dosiaľ považovala za typ Athena Alkidemos (pozri tu tab 5) Typologickeacute zaradenie

a pocircvod tyacutechto minciacute pomocircžu riešiť noveacute naacutelezoveacute exemplaacutere

Okrem tyacutechto typov sa v poslednom čase objavili ďalšie dva ktoreacute však zatiaľ nepo-

skytujuacute jednoznačneacute docircvody k zaradeniu do skupiny RoseldorfNěmčice V aukčnom

kataloacutegu firmy Lanz č 1322006 je zverejnenaacute striebornaacute minca s hmotnosťou 054 g

na averze s hlavou en face s perlovcovyacutem diadeacutemom lemovanou papršlekovityacutem

vencom na reverze s kohuacutetom orientovanyacutem v pr v perlovcovom kruhu (obr 1314)

Lokalizovanaacute je na južneacute Slovensko pravdepodobne predaacutevajuacuteci uviedol firme naacutele-

zisko z tohto regioacutenu Dosiaľ sa tu však podobneacute mince nezaznamenali G Dembski

(1995b 106 Abb 1) zverejnil drobnuacute mincu so zvlaacuteštne štylizovanou hlavou v helme

a s koňom s hmotnosťou 093 g (obr 1315) Ani taacuteto minca nemaacute paralelu v stredodu-

16 Za upozornenie na tento typ ďakujem B Ziegausovi a A Fialovi


najskom keltskom mincovniacutectve Nie je vyluacutečeneacute že tieto mince boli razeneacute pod silnyacutem

greacuteckym vplyvom a nepatria do okruhu keltskeacuteho mincovniacutectva

Do skupiny RoseldorfNěmčice neboli zatiaľ zaradeneacute drobneacute mince typu Velem

ani ďalšie typy ktoreacute zverejnil G Dembski Ich vyacuteskyt sa neviaže k stredodunajskej

oblasti (Dembski 1994 67ndash68)

Tab 9 Typy a varianty skupiny RoseldorfNěmčice ndash prehľad naacutelezov

Typ Naacutelezisko Krajina Počet Hmotnosť Publikaacutecia

Variant (ks) (g)

A Němčice Morava 77 1067ndash0623 ndash

Klenovice Morava 1 0984 Kolniacutekovaacute v tlači b

Polkovice Morava 2 0853 Kolniacutekovaacute v tlači b

Roseldorf13 D Rakuacutesko 3 097ndash085 Dembski 1998 č 750ndash752

Lozorno Slovensko 1 0957 Elschek et al 2006 72

Aa Lešany Morava 1 0954 Kolniacutekovaacute v tlači b

Medlovice Morava 1 0911 Kolniacutekovaacute v tlači b

Němčice Morava 47 0996ndash0527 ndash

Podhradie Slovensko 3 0968ndash0599 Kolniacutekovaacute 2003a 230 č 10

Trnava-okolie Slovensko 1 094 Minarovičovaacute 2002 181

Zohor Slovensko 1 0636 ElschekKolniacutekovaacute 1996 214

Bernhardsthal D Rakuacutesko 1 093 Dembski 1995a 71 410

Roseldorf D Rakuacutesko cca 30 cca 090 Dembski 1991 6

Roseldorf D Rakuacutesko 3 104ndash083 Dembski 1998 č 753ndash755

Ab Němčice Morava 1 0763 ndash

Ac Němčice Morava 2 0838ndash0836 ndash

Ad Němčice Morava 1 0820 ndash

B Hrubčice Morava 1 0645 Kolniacutekovaacute v tlači b




Podhradie Slovensko 6 Kolniacutekovaacute 2003a 230 č 10

Smolenice Slovensko 1 064 Minarovičovaacute 1998 221

Roseldorf D Rakuacutesko 100 cca 08 Dembski 1991 6 obr 2

Dembski 1998 86 č 757 n

Neubau H Rakuacutesko 5 096 Prokisch 1993 2714

N Cerekvia H Sliezsko 2 073ndash067 Castelin 1976b 259 č 33ndash34

Ba Němčice Morava 39 0816ndash0515 ndash

Neubau H Rakuacutesko 1 056 Prokisch 1993 A 43

Bb Němčice Morava 16 0791ndash0538 ndash

Bc Němčice Morava 2 0662ndash0635 ndash


Roseldorf Rakuacutesko 1 079 Dembski 1998 č 762

Bd Němčice Morava 2 0781ndash0692 ndash

Be Němčice Morava 3 0750ndash0706 ndash

Trnavandashokolie Slovensko 4 090ndash064 Minarovičovaacute 2002 180ndash181

Bf Němčice Morava 9 0791ndash0538 ndash

Pl Podhradie Slovensko 1 0493 suacutekr zbierka

Bg Němčice Morava 1 0786 ndash

Bh Němčice Morava 11 0824ndash0555 ndash

Bi Dřemčice Česko 1 Koblitz 1918 tab 3629



Variant (ks) (g)

Bi Němčice Morava 12 0800ndash0328 ndash

C Dřemčice Česko 1 Koblitz 1918 tab 3628

Horoměřice Česko 1 095 Koblitz 1918 tab 3625

Němčice Morava 1 0860 ndash

D Němčice Morava 1 0723 ndash

E Němčice Morava 1 0686 ndash

D Rakuacutesko 7 05 Dembski 1991 8 č 4

F Němčice Morava 2 0492 0407 ndash

G Němčice Morava 1 0590 ndash

H Němčice Morava 2 0771 0723 ndash

Nižbor Česko 1 084 Paulsen 1933 č 595

Košeca-Tunežice Slovensko 4 inf P Lištvan

Martin-okolie Slovensko 1 0644 ndash

Mojmiacuterovce Slovensko 1 0795 Ruttkayovaacute 2002 171

Selec Slovensko 3 0724ndash0692 Kolniacutekovaacute 2003a 230 č 11

I D Rakuacutesko 1 130 Dembski 1991 č 5

J D Rakuacutesko 5 09 Dembski 1991 č 6

K D Rakuacutesko 1 043 Dembski 1991 č 7

L Hubina Slovensko 1 0536 Kolniacutekovaacute 2003a 230

Slovensko 1 0690 ndash

M Nitr Rudno Slovensko 1 0815 Kolniacutekovaacute 2003a 231 č 15

Selec Slovensko 1 0691 Kolniacutekovaacute 2003a 231 č 11

N Nitra Slovensko 1 085 Kolniacutekovaacute 1964b 399

Palaacuterikovo Slovensko 1 07 Benadik 1984 98

Chorv Grob Slovensko 2 0934 0729 suacutekr zbierka

O Trenčiacuten-okolie Slovensko 1 075 inf P Lištvan

Tab 9 Pokračovanie ndash typy a varianty skupiny RoseldorfNěmčice ndash prehľad naacutelezov

Obr 14 1ndash2 4 tetradrachmy s lyacuterovitou symbolikou 3 5ndash6 drachmy typov hviezdalyacutera a lyacuteratriskeles 7ndash9 oboly

typov hviezdalyacutera a triskeleslyacutera (11)

1 2 3 54 6

7 8 9


Pokus o časoveacute rozliacutešenie razby jednotlivyacutech typov minciacute skupiny Roseldorf

Němčice sa opiera o ich hmotnostneacute parametre (tab 11) Z tohto prehľadu vyplyacuteva že

vaumlčšina minciacute vaacuteži od 09 do 06 g Len vyacutenimočne suacute medzi nimi exemplaacutere s hmotnos-

ťou nad 1 g (typ Aa typ I) ale aj takeacute ktoreacute vaacutežia menej ako 05 g (ide často o poškodeneacute

mince) Na zaacuteklade hmotnosti sa teda ukazuje že mince skupiny RoseldorfNěmčice

boli razeneacute v rovnakom čase Ako prvyacute bol pravdepodobne razenyacute typ A a jeho varian-

ty resp aj typ N Po uacuteprave opotrebovaneacuteho razidla sa razil typ B a varianty Nedaacute

sa určiť v akom poradiacute boli razeneacute početneacute varianty tohto typu Ostatneacute typy majuacute

vaumlčšinou menej ako 09 g (okrem typu I J a N) prehľad ich hmotnosti však poskytuje

v podstate rovnakyacute obraz ako pri typoch A a B ktoreacute suacute najpočetnejšie Tento obraz

však skresľuje fakt že typy CndashO sa dosiaľ vyskytli v minimaacutelnom počte niektoreacute

reprezentuje iba jedinyacute exemplaacuter Dnes sa nedaacute zistiť či všetky typy tyacutechto minciacute razili

len centraacute ako napr Roseldorf a Němčice alebo aj ďalšie lateacutenske osady v strednom

Podunajsku Naacutelezovyacute suacutebor minciacute skupiny RoseldorfNěmčice však naznačuje že

drobneacute strieborneacute mince sluacutežili v obchodnyacutech vzťahoch ako platidlo a to nielen na

pocircde hospodaacutersko-spraacutevneho centra ktoreacute ich razilo ale aj v kontaktoch jednotlivyacutech

centier celej stredodunajskej oblasti Mimo nej sa mince skupiny RoseldorfNěmčice

zatiaľ nevyskytli Na rozdiel od doterajšieho naacutezoru ktoryacute zastaacuteval najmauml K Castelin

že drobneacute strieborneacute mince sa razili v opevnenyacutech lateacutenskych centraacutech až v 2 pol

Tab 10 Prehľad mincovyacutech typov a variantov skupiny RoseldorfNěmčice podľa hmotnosti

Typ Variant nad 1 g 1ndash09 g 09ndash08 g 08ndash07 g 07ndash06 g 06ndash05 g pod 05 g

A x x x x x x

Aa x x x

Ab x

Ac x

Ad x

B x x x x x x

Ba x x x x

Bb x x x

Bc x

Bd x x

Be x

Bf x x

Bg x

Bh x x x x

Bi x x x x x

C x

D x

E x x

F x

G x

H x x x

I x

J x

K x

L x x

M x x

N x x x

O x


Obr 15 Němčice nad Hanou 1 zlomok odlievacej formy 2ndash4 nerazeneacute kotuacutečiky a zlomky 5ndash13 štvrťky a polovičky

antickyacutech bronzovyacutech minciacute

1

2 3 4

5 6 7 98

10 11 12 13


1 stor pred Kr naacutelezy z Roseldorfu a Němčiacutec poskytli novyacute docirckaz Zo striebra sa tu

razilo prinajmenej o sto rokov skocircr v 1 pol 2 stor pred Kr

e) Doklady o razbe minciacute ndash v Němčiciach suacute zatiaľ maacutelopočetneacute Najvyacuteraznejšiacutem

docirckazom je zlomok hlinenej formy (42 x 54 cm hruacutebka 11 cm) na odlievanie minco-

vyacutech kotuacutečikov (obr 151) Je na nej 15 plytkyacutech jamiek Ich veľkosť a mikroskopickeacute

stopy zlata naznačujuacute že sa v nej odlievali mincoveacute kotuacutečiky na razbu drobnyacutech zlatyacutech

minciacute (124 stateacutera typu Athena Alkidemos)17 Nerazeneacute najmauml strieborneacute kotuacutečiky

a zlomky (obr 152ndash4) naznačujuacute tiež existenciu dielne na vyacuterobu minciacute Početneacute zlom-

ky bronzovyacutech antickyacutech minciacute dokladajuacute že boli využiacutevaneacute ako surovina v zlievačskej

dielni Docircvod rozsekaacutevania minciacute na menšie časti sa vysvetľuje aj nedostatkom nižšiacutech

nominaacutelov alebo kultovyacutemi praktikami

B Cudzie keltskeacute mince

Okrem domaacutecich keltskyacutech minciacute suacute v Němčiciach zastuacutepeneacute aj takeacute ktoryacutech pocircvod

sa predpokladaacute inde v susednyacutech alebo vzdialenejšiacutech oblastiach osiacutedlenyacutech Keltmi

V prvom rade suacute to dve tetradrachmy s lyacuterovitou symbolikou (obr 161ndash2) ndash typy

lyacuteralyacutera (12108 g) a jazdeclyacutera (10786 g) Doterajšiacute vyacuteskyt tetradrachiem tohto druhu

sa zaznamenaacuteva najmauml na juhozaacutepadnom Slovensku Pravdepodobne tam možno

predpokladať ich razbu (Kolniacutekovaacute 1964b) V predošlom texte boli spomiacutenaneacute v suacutevise

s drobnyacutemi mincami ndash obolmi skupiny RoseldorfNěmčice najmauml s typom A hviezda

lyacutera Nie je vyluacutečeneacute že tieto dva druhy minciacute (tetradrachmy oboly) spolu suacutevisia a aj

s drachmami typu hviezdalyacutera vytvaacuterajuacute ucelenyacute mincovyacute systeacutem V takom priacutepade

by oboly typu A v Němčiciach predstavovali cudzie mince ktoreacute tu boli napodobovaneacute

(typ B) Tento probleacutem objasniacute ďalšiacute vyacuteskum

Tetradrachmy s lyacuterovityacutem znakom boli na Slovensku objaveneacute v lateacutenskom obydliacute

(Nitra Kolniacutekovaacute 1964a 398) i v hrobe (Baacutenov Benadik 1984 102) Obidva naacutelezoveacute

suacutebory suacute datovaneacute do 1 pol 2 stor pred Kr Je to obdobie najvaumlčšieho rozmachu

osady Němčice Na Morave sa eviduje aj staršiacute naacutelez tetradrachmy s lyacuterou s hmotnos-

ťou 1218 g (obr 163) a to z Břeclavi (Pink 1939 92 č 396 Radoměrskyacute 1955 č 145

Kolniacutekovaacute 1964b 197)

Pravdepodobne v raacutemci obchodnyacutech kontaktov sa do Němčiacutec dostala tetradrachma

bdquos audoleonskyacutem monogramomldquo (obr 164 10976 g) ktorej pocircvod sa predpokladaacute v se-

vernom Maďarsku razba od konca 3 stor pred Kr (Torbaacutegyi 1997 10)

Mince s lyacuterovityacutem symbolom i s audoleonskyacutem monogramom majuacute paralely v kelt-

sko-daacuteckom prostrediacute dnešneacuteho Sedmohradska (Preda 1973 tab 1012ndash15 tab 111ndash2)

Nie je vyluacutečeneacute že ich razba v strednom Podunajsku suacutevisiacute s pohybom keltskyacutech kme-

ňov z daacuteckych oblastiacute zaacutepadnyacutem smerom (Torbaacutegyi 1977 11)

Napodobenina tetradrachmy Filipa II Macedoacutenskeho (356ndash336) patriacute podľa hmot-

nosti (13514 g) medzi staršie razby cca z 1 pol 3 stor pred Kr (obr 165) Doterajšie

naacutelezy sa koncentrujuacute medzi Balkaacutenom a dolnyacutem Dunajom vo vnuacutetrokarpatskej Daacutecii

a na strednom Dunaji suacute vyacutenimočneacute (Preda 1973 441ndash442) Do Němčiacutec sa tento exem-

plaacuter pravdepodobne dostal po dunajskej ceste najskocircr v majetku keltskyacutech obchodniacute-

kov alebo žoldnierov

17 Vyacutesledky roentgenfluorescenčnej analyacutezy buduacute zverejneneacute na inom mieste


Z vyacutechodokeltskyacutech oblastiacute bola do Němčiacutec sprostredkovanaacute aj tetradrachma (obr

166) typu Huşi-Vovrieşti (13158 g) Pocircvod minciacute tohto typu sa predpokladaacute v stred-

nom Moldavsku kde ich v čase medzi polovicou 3 až polovicou 2 stor pred Kr prav-

depodobne razili Bastarni Charakteristickyacutem znakom tyacutechto minciacute suacute kontramarky

a hlbokeacute zaacuterezy do jadra mincovyacutech kotuacutečikov Naacutelezy v Potisiacute a na strednom Dunaji

naznačujuacute pohyb vlastniacutekov tyacutechto minciacute z pocircvodnyacutech siacutediel na zaacutepad (Preda 1973

111ndash131 444ndash445 pozri Sova ndash Gmitrov 1961 127ndash138)

V Němčiciach suacute tromi exemplaacutermi zastuacutepeneacute mince (2318 2170 0586 g ndash obr

167ndash9) ktoreacute K Pink uvaacutedza ako typ bdquos vtaacutečiacutem koňomldquo (Pink 1939 89) Na zaacuteklade

vyacuteskytu v hromadnom naacuteleze zo Sighetul Marmaţiei (predtyacutem Juncaacuted) ich považoval

za exemplaacutere importovaneacute do sedmohradskej oblasti z keltskeacuteho zaacutepadu (Pink 1939 80)

Tu sa však tento druh minciacute nevyskytuje Početnyacute vyacuteskyt sa ale zaznamenaacuteva na sever-

nom Slovensku v oblasti s tzv puacutechovskou kultuacuterou (Pieta 1982) Vzhľadom na naacutelezy

z keltsko-daacuteckeho hradiska v Zempliacutene na vyacutechodnom Slovensku som ich premenovala

na zempliacutensky typ (Kolniacutekovaacute 1983 155ndash167) Ide tu však vyacutelučne o drobneacute mince na

Obr 16 Němčice nad Hanou ndash cudzie keltskeacute mince 1ndash2 tetradrachmy s lyacuterovitou symbolikou 4 tetradrachma s au-

doleonskyacutem monogramom 5 napodobenina filipovskej tetradrachmy 6 tetradrachma tyou Huşi-Vovrieşti 7ndash9 typ

s bdquovtaacutečiacutem koňomldquo 10ndash12 galskeacute mince (11)

1 2 3 54

6 7 8 119 1210


averze bez obrazu na reverze so štylizovanyacutem vtaacutekom Iba jedinyacute exemplaacuter podobnyacute

němčickyacutem minciam tohto typu je zo Spišskej Novej Vsi (Dessewffy 1910 č 1195) Ak

noveacute naacutelezy nepotvrdia pocircvod tyacutechto minciacute v keltsko-daacuteckom prostrediacute v Sedmohrad-

sku bude ho treba hľadať v regioacutene severneacuteho Slovenska v predpuacutechovskom horizonte

V takom priacutepade by mince tohto typu z Němčiacutec dokumentovali kontakt medzi tyacutemto

centrom a staršiacutem lateacutenskym osiacutedleniacutem severneacuteho Slovenska

Zaacutepadokeltskeacute mincovniacutectvo je v naacutelezoch z Němčiacutec zastuacutepeneacute štyrmi galskyacutemi

mincami Z juhozaacutepadnej Gallie z uacutezemia osiacutedleneacuteho kmeňom Kadurkov pochaacutedzajuacute

dve strieborne mince s kriacutežom (drachma ndash 3435 g obr 1611 obol ndash 0506 g) tzv lan-

Obr 17 Němčice nad Hanou ndash antickeacute mince 1 ndash2 Macedoacutenia 3 Thraacutekia 4 Illyacuteria 5 Etruria 6 Kampania 7 Apulia

8 Bruttium () 9 Kalabria 10 Zeugitania punica () 11 Sicilia Hiketas 12 Sicilia Hieron II 13 Karthago 14 Massilia

(11)

13 14

1 2 3 54 6

7 8 9 1110 12


guedockyacute typ datovaneacute do obdobia rokov 200ndash118 pred Kr (BoudetDepeyrot 1997 35

Depeyrot 2002 92ndash93 97ndash103 č 98 191 č 74 pozri aj Soutou 1966) Ďalšie dve galskeacute

mince suacute odliate z potinu (zliatina medi ciacutenu a olova) Jedna patriacute k typu bdquos manekyacute-

nomldquo (obr 1612 3327 g) rozšiacuterenom u Haeduov v oblasti Cocircte ďOr (Allen 1995 č

314 Gaumlumann 2000 č 20) druhaacute značne poškodenaacute pravdepodobne reprezentuje

typ bdquos hlavou diablaldquo (obr 16 10 4062 g) ktoryacute v zaacutepadnej Gallii razil kmeň Turonov

(Allen 1995 č 284 Gaumlumann 2000 42 45) Zastuacutepenie potinovyacutech minciacute v naacutelezo-

vom prostrediacute lateacutenskej osady Němčice potvrdzuje ich datovanie do skoršieho obdobia

než sa donedaacutevna predpokladalo Podľa najnovšiacutech poznatkov tento druh galskyacutech

potinovyacutech minciacute sa datuje do začiatku 2 polovice 2 stor pred Kr a nie až do odobia

galskyacutech vojen V Němčiciach patria do poslednej faacutezy osiacutedlenia tejto lokality Dosiaľ sa

v moravskyacutech naacutelezoch galskeacute mince vyskytli len zriedkavo (zastuacutepeneacute suacute v naacutelezoch

Obr 18 Němčice nad Hanou 1ndash6 Mince Riacutemskej republiky (11)

1

2

4

3

5 6


z oppida Hostyacuten a Stareacute Hradisko Kolniacutekovaacute 2002 272ndash277) Vyacuteskyt v Němčiciach

pravdepodobne suacutevisiacute s obchodom Nemožno však vyluacutečiť ani priacutepadneacute presuny urči-

tyacutech skupiacuten zaacutepadokeltskeacuteho obyvateľstva do vyacutechodnyacutech oblastiacute (ku galskyacutem min-

ciam pozri aj Scheers 1978)

Cudzie keltskeacute mince zastuacutepeneacute v naacutelezoch z Němčiacutec dobou razby neprekračujuacute

časovyacute raacutemec existencie tohto lateacutenskeho centra

Obr 19 Němčice nad Hanou 1ndash6 Ptolemaiovci Kyrenaika a Alexandria (11)

1 2 3

54 6


18 K probleacutemu lokalizaacutecie Adaeovho panstva a k datovaniu jeho vlaacutedy Dimitrov 1972 6ndash13 Draganov 1981

22ndash27 Youroukova 1976 29ndash31 Peter 1997 236ndash24919 Pozri k tomu Ujes 1993 tu ďalšia literatuacutera20 Mince tohto druhu sa často vyskytujuacute v Etrurii v uacutedoliacute rieky Chiana Suacute to drobneacute bronzoveacute mince s hlavou

Hermesa a sovou suacute bez naacutepisu alebo s naacutepisom ΠEIθEΣA ndash maacute iacutesť o mesto ktoreacute však nie je znaacuteme z piacute-

somnyacutech prameňov len z minciacute Hľadaacute sa v bliacutezkosti Tuderu alebo Val di Chiana (Paulys Real-Encyklopaumldie

der classischen Altertumswissenschaft Stuttgart 1965 191) Pozri k tomu Catalli 1990 111ndash112 ndash tu datova-

nie minciacute k roku 279 alebo 250 pred Kr s 125 ndash mapa naacutelezov tyacutechto minciacute vo Val di Chiana21 Caroccio 2000 265

Tab 11 Prehľad antickyacutech minciacute z naacutelezov v Němčiciach

Krajina pocircvodu Počet Nominaacutel Hm (g) Kataloacuteg Obr

1 Thrakia Adaeus

(3 stor pred Kr)18 1 7496 SNG Cop 7 č 1181 173

2 Macedonia Alexander III

(336ndash323) 1 drachma 3586 Price 1991 č 2551 171

3 Macedonia Filip V 1 drachma 1623 SNG Muumlnch 1011

(222ndash179) č 1159 172

4 Illyacuteria Balleus (195ndash175)19 1 2556 SNG Cop 11 č 530 174

5 Etruria Peithesa

(3 stor pred Kr)20 1 2556 SNG Mil 2 č 3 175

Riacutemska Republika

6 anonymus (225ndash217) 1 triens 94831 Crawford 1974 č 353a 181

7 anonymus (217ndash215) 1 uncia 9366 Crawford 1974 č 386 186

8 anonymus (po r 211) 1 as 27592 Crawford 1974 č 562 182

9 anonymus (po r 211) 1 semis 26092 Crawford 1974 č 563 183

10 anonymus (po r 211) 1 triens 4741 Crawford 1974 č 564 184


Kampania Neapolis

12 (270ndash250) 1 7363 SNG Bud 11 č 434 176

13 detto 1 4591 detto

14 (420ndash400) 1 obol 0145 Sambon 1903 č 401

15 (250ndash200) 1 3520 SNG Bud 11 č 459

16 Apulia Arpi (3 stor) 1 6799 SNG Bud 11 č 520 177

Bruttium Brettii

17 (cca 208ndash205) 1 4082 SNG Muumlnch 4 č 1301 178

18 1 5546 Poole 1963 č 47

19 Kalabria Tarentum

(cca 281ndash209) 1 1868 SNG Muumlnch 3 č 798 179

20 Lucania Thurium (410ndash286) 1 5870 SNG Mil 4 č 399ndash400

Sicilia punica

21 (4 stor ) 1 1697 SNG Cop 5 č 1028 1710

22 (4 stor ) 1 2304 SNG Mil 14 č 305

Arslan 1976

23 Sicilia Lipara 1 2763 Poole 1963 č 85ndash88

Sicilia Syrakuacutezy

24 Hiketas (288ndash279) 1 6840 SNG Muumlnch 6 č 1306 1711

25 Hieron II (274ndash216)21 1 6585 SNG Muumlnch 6 č 1414 1712







30 Hieron II (274ndash216) 1 5220 detto





35 detto 1 2835 SNG Muumlnch 6 č 1417

36 Sicilia 1 5325

Egypt Kyrenaika Svoronos 19041908

37 Ptolemaios III (246ndash221) 1 16710 č 1006 191

38 detto 1 16252 detto22 192

Egypt Alexandria

39 Ptolemaios VI (180ndash176) 1 51546 detto č 1375 195



42 detto 1 45028 detto 194

43 detto 1 44894 detto 196

44 detto 1 27706 detto23

45 Ptolemaios VI a Kleopatra I 1 21679 Svoronos 19041908

č 1140

46 Ptolemaiovci neurčeneacute 1 44904

47 detto 1 zlomok

48 detto 1 zlomok

49 detto 1 zlomok

Karthago (221ndash202)

50 detto 1 6579 SNG Mil 14 č 29ndash32 1713

51 detto 1 4768 SNG Mil 14 č 344

52 detto 1 4747 SNG Cop 42 č 308







Karthago

59 detto 1 2835

60 detto 1 2304

61 detto 1 3790

62 detto 1 2100

63 detto 1 3240

Massalia (cca 240ndash215)

64 detto 1 14677 SNG Mil 2 č 47ndash48


66 detto 1 12098 detto 1714

67ndash82 neurčiteľneacute

22 Pozri aj Robinson 196523 K tomu aj Noeske 1995 Noeske 1998 Noeske 2000

Tab 11 Pokračovanie ndash prehľad antickyacutech minciacute z naacutelezov v Němčiciach


C Mince z pontickej a mediteraacutennej oblasti zastuacutepeneacute v Němčiciach neobvykle

vysokyacutem počtom (82) suacute prvyacutem naacutelezovyacutem suacuteborom tohto druhu v celej stredodu-

najskej oblasti Z českeacuteho a moravskeacuteho uacutezemia sa v minulosti evidovalo len niekoľ-

ko lokalizovanyacutech exemplaacuterov takyacutechto minciacute (Pochitonov 1955 89ndash91 205) vaumlčšiacute

počet nebol zaznamenanyacute ani s odstupom dlhšieho času (pozri napr Jančo 2003 232

Militkyacute 2005 317ndash319) Podobnaacute situaacutecia je aj v ostatnyacutech regioacutenoch (Mielczarek 1989

Mielczarek 2004 26 pozn 6 ndash prehľad novyacutech naacutelezov) Navyše vaumlčšina naacutelezov greacutec-

kych minciacute tu bola bez presnejšiacutech naacutelezovyacutech suacutevislostiacute a preto často spochybňovanaacute

Predpokladalo sa že ide o suacutečasť roztratenyacutech zbierok o mince dovezeneacute ako suveniacutery

najmauml z priacutemorskyacutech krajiacuten (Mielczarek 2004 27) Naacutelezovyacute suacutebor z Němčiacutec však

naznačuje že priacutesun tyacutechto minciacute maacute vierohodneacute historickeacute pozadie Okrem toho že

naznačujuacute smer obchodnyacutech kontaktov lateacutenskeho centra Němčice poskytujuacute aj docirckaz

o presunoch Keltov po ukončeniacute koristniacuteckych vyacuteprav a žoldnierskych služieb v civili-

zovanom antickom svete (Noeske v tlači)

V němčickom suacutebore suacute zastuacutepeneacute mince z mnohyacutech regioacutenov antickeacuteho sveta

od Macedonie cez Thrakiu Illyacuteriu regioacuteny Apeninskeacuteho polostrova Siciacuteliu severnuacute

Afriku až po Massiliu (tab 11) V celom rozsahu ide o mince razeneacute z farebnyacutech kovov

(meď bronz) Mnoheacute suacute zle zachovaneacute korodovaneacute a preto aj ťažko určiteľneacute Preto pri

položkaacutech ktoryacutech určenie nie je jednoznačneacute uvaacutedzam otaacuteznik Mnoheacute mince z tohto

docircvodu zostali neurčeneacute okrem toho z viaceryacutech suacute len časti (polovice štvrtiny ndash obr

155ndash13) V tab 12 suacute mince usporiadaneacute podľa geografickyacutech kriteacuteriiacute od vyacutechodu

k zaacutepadu Pri určeniacute minciacute boli použiteacute najmauml kataloacutegy Sylloge nummorum graecorum

v tabuľke sa uvaacutedza skratka SNG a skraacutetenyacute naacutezov zbierky z ktorej pochaacutedzajuacute mince

zverejneneacute v kataloacutegu Bud (Budapest) Cop (Copenhagen) Mil (Milano) Muumlnch

(Muumlnchen) Tuumlb (Tuumlbingen)

Z prehľadu vyplyacuteva že v dosiaľ znaacutemom suacutebore z Němčiacutec suacute najpočetnejšie zastuacute-

peneacute mince Karthaga (15) Sicilie ndash z doby vlaacutedy Hiketasa a Hierona II (12) ptolema-

jovskeacute (11) ndash z doby vlaacutedy Ptolemaia IV Philopatora (221ndash205) kontramarkovaneacute a do

obehu uvedeneacute za Ptolemaia VI Philometora (180ndash145) a riacutemske republikaacutenske (6) Je

to fakt ktoryacute poskytuje vyacutechodisko k hľadaniu historickyacutech suacutevislostiacute v raacutemci ktoryacutech

sa tieto mince dostali z materskyacutech uacutezemiacute do severneacuteho stredneacuteho Podunajska (Noeske

v tlači)

Zaacutever

Mince objaveneacute v priestore lateacutenskeho vyacuterobneacuteho a obchodneacuteho centra Němčice

vyacuteraznou mierou dopĺňajuacute i menia obraz stredodunajskeacuteho keltskeacuteho mincovniacutectva

Potvrdzujuacute že ako prveacute sa tu objavili i razili stateacutery typu AthenaNike a to už prinaj-

menej v 2 polovici 3 stor pred Kr Najprv to boli verneacute imitaacutecie Alexandrovho stateacutera

neskocircr značne štylizovaneacute po opotrebeniacute razidla už len mince s naacuteznakmi pocircvodnej

symboliky Na prelome 3 a 2 storočia pravdepodobne s priacutechodom novyacutech skupiacuten

obyvateľstva azda hornoitalskyacutech Boacutejov stateacutery AthenaNike boli nahradeneacute novou

mincovou razbou ndash typom s Athenou Alkidemos Najmauml v 1 polovici 2 stor tieto zlateacute

mince razili viacereacute stredodunajskeacute lateacutenske centraacute aj Němčice v troch nominaacutelovyacutech

druhoch Vtedy pravdepodobne na reprezentačneacute uacutečely sa začalo aj s razbou minciacute

označovanyacutech ako bdquovedľajšie radyldquo V němčickom suacutebore je zastuacutepenyacute stateacuter s expresiacutev-

nou symbolikou najskocircr kultoveacuteho vyacuteznamu V tom istom čase však jednotliveacute centraacute


začali aj s razbou striebornyacutech minciacute s hmotnosťou od 05 do 1 g pravdepodobne pre

potreby obchodu Ide o skupinu minciacute RoseldorfNěmčice Aj v raacutemci nej sa vyskytujuacute

početneacute noveacute mincoveacute typy s pozoruhodnyacutemi obrazovyacutemi motiacutevmi Uvedenyacute naacutele-

zovyacute komplex reprezentuje staršiacute horizont stredodunajskeacuteho keltskeacuteho mincovniacutectva

Aj podľa archeologickyacutech naacutelezov z Němčiacutec s vyacuteraznou chronologickou hodnotou

reprezentuje obdobie mincovej razby od polovice 3 do pol 2 stor pred Kr Z tohto

časoveacuteho raacutemca nevybočujuacute ani cudzie keltskeacute mince ani mince z pontickyacutech a medi-

teraacutennych oblastiacute ktoreacute suacute suacutečasťou naacutelezoveacuteho suacuteboru z Němčiacutec Po polovici 2 sto-

ročia razba tyacutechto minciacute postupne zanikla Už len sporadicky sa vyskytujuacute v naacutelezoch

z opevnenyacutech hradiacutesk ndash oppiacuted Tieto noveacute hospodaacutersko-politickeacute centraacute v poslednyacutech

desaťročiach 2 storočia pred Kr začali raziť ineacute mince zo zlata i zo striebra podľa svo-

jich predstaacutev a potrieb

Literatuacutera a kataloacutegy

Allen D 1987 Catalogue of the Celtic Coins in the British Museum 1 Silver Coins of the East

Celts and Balkan Peoples London

ndash 1995 Catalogue of the Celtic Coins in the British Museum 3 Bronze Coins of Gaul

London

Arslan E A 1976 La moneta della Sicilia Antica (Catalogo delle Civiche Raccolte Numismatiche

di Milano) Milano

Bednarek M 2005 La Tegravene Settlement in Upper Silesia An outline In Celts on the Margin

Studies in European Cultural Interaction 7th Century BC-1st Century AD Dedicated to

Zenon Woźniak Krakoacutew 179ndash185

Benadik B 1983 Maňa Keltisches Graumlberfeld Katalog Nitra

ndash 1984 Keltskeacute mince v hroboch na Slovensku Slovenskaacute numizmatika 8 97ndash104

Boudet R ndash Depeyrot G 1997 Monnaies gauloises agrave la croix Wetteren

Carroccio B 1997 Sulla cronologia e metrologia delle monetazioni bronzee con ritratto di

Ierone II di Siracusa In XII Internationaler numismatischer Kongress Berlin 1997 Akten

1 Berlin 261ndash266

Castelin K 1956 Drobneacute keltskeacute mince typu Alkis Numismatickeacute listy 11 130ndash139

ndash 1959 O keltskyacutech zlatyacutech minciacutech vedlejšiacutech řad Numismatickeacute listy 14 3ndash14

ndash 1962 Zur Chronologie des keltischen Muumlnzwesens in Mitteleuropa Jahrbuch fuumlr Numis-

matik und Geldgeschichte 12 199ndash207

ndash 1965 Die Goldpraumlgung der Kelten in den boumlhmischen Laumlndern Graz

ndash 1971 Novaacute Cerekev (Nowa Cerekwia) a Karlštein Slezskyacute numismatik 6ndash7

ndash 1976a Novaacute bdquovedlejšiacute řadaldquo minciacute českyacutech Keltů Drobnaacute plastika 1 Praha 1ndash11

ndash 1976b Keltenmuumlnzen in Schlesien Arbeits- und Forschungsberichte zur saumlchsischen

Boden denkmalpflege 2021 221ndash277

ndash 1978 Zu den gefuumltterten (plattierten) Goldmuumlnzen der boumlhmischen Kelten Numizmatikai

Koumlzloumlny 56ndash57 7ndash11

ndash 1981 Zum keltischen Totenobolus von Dobian (Lkr Poumlssneck Bezirk Gera DDR) Beitraumlge

zur Ur- und Fruumlhgeschichte 1 617ndash621

ndash 1985 Keltische Muumlnzen Katalog der Sammlung des Schweizerischen Landesmuseum

Zuumlrich 1ndash2 Bern

Castelin K ndash Waldhauser J 1985 Addenda k naacutelezu keltskyacutech minciacute u Dřemčic na Litoměřicku

a probleacutem oppida v severozaacutepadniacutech Čechaacutech Litoměřicko 17ndash20 3ndash42

Catalli F 1990 Monete etrusche Roma

Crawford M H 1974 Roman Republican Coins 1ndash2 Cambridge

Czerska B 1964 Sprawozdanie z badań osady celtyckiej w Nowej Cerekwii pow Głubczyce

w 1962 roku Sprawozdania archeologiczne 16 124ndash131


Černyacute Z ndash Kolniacutekovaacute E 2006 Novyacute typ keltskyacutech zlatyacutech minciacute ndash naacutelez z Polkovic Numis-

matickeacute listy 61 49ndash56

Čižmaacuteř M 1993 Keltskaacute okupace Moravy (doba lateacutenskaacute) In Vlastivěda moravskaacute Země a lid

Novaacute řada 3 Brno 380ndash423

ndash 1997 Spaumltkeltisches Gold (LTBndashLTD) Morava In Das praumlhistorische Gold in Bayern

Boumlhmen und Maumlhren Herkunft ndash Technologie ndash Funde Pamaacutetky archeologickeacute ndash

Supplementum 7 Praha 227ndash228

ndash v tlači Němčice ndash ein neues Handels- und Industriezentrum in Maumlhren Germania

Čižmaacuteř M ndash Kolniacutekovaacute E 2006 Němčice ndash obchodniacute a industriaacutelniacute centrum doby lateacutenskeacute na

Moravě Archeologickeacute rozhledy 58 261ndash283

Čižmaacuteřovaacute J 2004 Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku Praha

De la Tour H 1994 Atlas de monnaies gauloises Paris (reed B Fischer)

Dembski G 1972 Die keltischen Fundmuumlnzen Oumlsterreichs Numismatische Zeitschrift 8788

37ndash73

ndash 1991 Neue Keltenmuumlnzen aus Niederoumlsterreich Mitteilungen der Oumlsterreichischen Numis-

matischen Gesselschaft 31 5ndash10

ndash 1994 Uumlberlegungen zu einigen Neufunden von Keltenmuumlnzen aus Niederoumlsterreich

Mitteilungen der Oumlsterreichischen Numismatischen Gesellschaft 34 61ndash73

ndash 1995a Vorroumlmische und keltische Funde aus dem nordoumlstlichen Niederoumlsterreich


ndash 1995b Eine ungewoumlhnliche keltische Kleinsilbermuumlnze aus Niederoumlsterreich Mitteilungen

der Oumlsterreichischen Numismatischen Gesellschaft 35 105ndash108

ndash 1998 Muumlnzen der Kelten Kataloge der antiken Muumlnzen Reihe A Griechen II Massalia

und Keltenstaumlmme Wien

Depeyrot G 2002 Le numeacuteraire celtique II La Gaule des monnaies agrave la croix Wetteren

Dessewffy M 1910 Barbaacuter peacutenzei Budapest

Dimitrov D P 1972 Bronzovi monety na dinasta Adej ot razkopkite v Sevtopolis Archeologija

3 Sofia 6ndash13

Dobesch G 1993 Anmerkungen zur Wanderung der mitteleuropaumlischen Boier Tyche 8ndash9

Draganov D 1981 Prinos km datiraneto na dinasta Adej (po numizmatični danni ot Kabile)

Numizmatika 15 Sofia 22ndash27

Elschek K ndash Kolniacutekovaacute E 1996 Noveacute naacutelezy keltskyacutech minciacute z južneacuteho Zaacutehoria Slovenskaacute

numiz matika 14 213ndash214

Elschek K ndash Kolniacutekovaacute E ndash Vrablec M 2006 Dve noveacute keltskeacute mince z Lozorna Archeologickeacute

vyacuteskumy a naacutelezy na Slovensku 2004 Nitra 71ndash72

Filip J 1956 Keltoveacute ve středniacute Evropě Praha

Forrer R 19081968 Keltische Numismatik der Rhein- und Donaulande 1ndash2 Graz

Frey O-H 1993 Die Bilderwelt der Kelten In Das keltische Jahrtausend Mainz 153ndash168

Gaumlumann A 2000 Potinmuumlnzen der Kelten Eine systematische Zusammenstellung der

bekannten Typen mit Referenzangaben Bern

Gohl Ouml 1911 Barbaacuter aranypeacutenzeink Numizmatikai Koumlzloumlny 10 52ndash70

Goumlbl 1973 Typologie und Chronologie der keltischen Muumlnzpraumlgung in Noricum Wien

Hartmann A 1985 Uumlber Materialanalysen an Goldmuumlnzen der keltischen Bojer Jahrbuch des

Roumlmisch-Germanischen Zentralmuseum Mainz 32 660ndash673

Hildebrandt H J 2001 Das lategravenezeitliche Muumlnzsystem im mittleren Europa Jahrbuch fuumlr

Numismatik und Geldgeschichte 4849 (1998ndash1999) 7ndash28

Hlinka J 1980 Ojedinelyacute naacutelez keltskej striebornej mince vo Veľkom Slavkove okres Poprad

Slovenskaacute numizmatika 6 257ndash259

Holzer V 2003 Forschungsprojekt Fuumlrstensitz-Keltenstadt bdquoSandbergldquo Archaumlologie Oumlsterreichs

14 38ndash45

ndash 2004 KG Roseldorf MG Sitzendorf an der Schmida VB Hollabrun Fundberichte aus

Oumlster reich 43 871ndash873


Jančo M 2003 Naacutelez hemidrachmy Filipa II z polykultuacuterneho siacutedlištneacuteho a z lateacutenskeho pohreb-

neacuteho areaacutelu Mlčechvosty okr Mělniacutek Archeologie ve středniacutech Čechaacutech 7 231ndash243

Kamhalovaacute M 1996 Naacutelez keltskeacuteho stateacutera v Malackaacutech Slovenskaacute numizmatika 14 214ndash215

ndash 1998 Zlataacute keltskaacute minca typu Nikeacute z oblasti Puacutechova Slovenskaacute numizmatika 15 188

Kellner H-J 1990 Die Muumlnzfunde von Manching und die keltischen Fundmuumlnzen aus Suumld-

bayern Stuttgart

Koblitz H 1918 Beitraumlge zur keltischen Muumlnzkunde Boumlhmens Mitteilungen der Oesterr

Gesselschaft fuumlr Muumlnz- u Medaillenkunde 14 Nr 11 97ndash107

Kolniacutekovaacute E 1963 Keltskaacute striebornaacute minca typu Alkis z Nitry Numismatickeacute listy 18 129ndash133

ndash 1964a Naacutelez riacutemskeho aes grave s keltskyacutemi mincami v Nitre Slovenskaacute archeoloacutegia 12

391ndash408

ndash 1964b Keltskeacute mince s lyacuterovityacutem znakom na Slovensku Študijneacute zvesti AUacute SAV 13 195ndash

206

ndash 1966 K naacutelezom striebornyacutech keltskyacutech minciacute na Morave Sborniacutek 1 numismatickeacuteho

symposia 1964 Brno 23ndash27

ndash 1983 Keltsko-daacutecke mince s tzv vtaacutečiacutem koňom alebo zempliacutensky typ Študijneacute zvesti AUacute

SAV 20 155ndash167

ndash 1994 Naacutelezy keltskyacutech minciacute In Naacutelezy minciacute na Slovensku 4 Nitra 45ndash53

ndash 1998 Keltskeacute mince v peňažnyacutech dejinaacutech Moravy Peniacuteze v proměnaacutech času Ostrava

21ndash33

ndash 2002 Mince z keltskeacuteho oppida Hostyacuten Pamaacutetky archeologickeacute 93 272ndash277

ndash 2003a Fundmuumlnzen in den lategravenezeitlichen Burgwaumlllen und anderen Houmlhenlagen in der

Slowakei Slovenskaacute archeoloacutegia 51 223ndash246

ndash 2003b Keltskeacute mincovniacutectvo na Slovensku ndash vrchol peňažno-historickeacuteho vyacutevoja pred zlo-

mom letopočtu Ľudia peniaze banky Zborniacutek z konferencie Naacuterodnaacute banka Slovenska

Bratislava 33ndash46

ndash 2004a Ikonografia keltskyacutech minciacute Zborniacutek Realita představa symbol v numismatickeacute

ikonografii Ostrava 7ndash28

ndash 2004b Severoslovenskeacute keltskeacute mince s hrboľom na averze Slovenskaacute numizmatika 17

11ndash52

ndash 2006 Les monnaies Teacutemoins de la prospeacuteriteacute et des contacts lointains de ľhabitat celtique

de Nemcice-Vicemerice Dossiers Archeologie 313 56ndash61

ndash v tlači a Muumlnzfunde aus Němčice Germania

ndash v tlači b Noveacute naacutelezy minciacute ndash priacutespevok k obrazu doby lateacutenskej na Morave Pravěk v tlači

Kostial M 1997 Kelten im Osten Gold und Silber der Kelten in Mittel- und Osteuropa Sam-

mlung Lanz Muumlnchen

Lengyel L 1976 Das geheime Wissen der Kelten Freiburg

Meduna J 1980 Die lategravenezeitlichen Siedlungen in Maumlhren Praha

Menghin O 1935 rec R Paulsen Die Muumlnzpraumlgung der Boier LeipzigWien 1933 In Wiener

praumlhistorische Zeitschrift 22 49ndash50

Mielczarek M 1989 Ancient Greek Coins found in Central Eastern and Northern Europe

Wrocław

ndash 2004 Monety greckie wybite przed końcem I w p n e znalezione nad Bałtykiem In Naj-

nowsze badania nad numizmatiką i sfragistyką Pomorza zachodniego Szczecin 25ndash36

Militkyacute J 2005 Poznaacutemky k naacutelezu seleukovskeacute() mince z Řepova (okr Mladaacute Boleslav)

Archeologie ve středniacutech Čechaacutech 9 317ndash319

Minarovičovaacute E 1998 Ďalšie ojedineleacute naacutelezy keltskyacutech a riacutemskych minciacute v katastri Smoleniacutec

Slovenskaacute numizmatika 15 221

ndash 2002 Naacutelez keltskyacutech minciacute v okoliacute Trnavy Slovenskaacute numizmatika 16 180ndash181

Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute Z 1974 Keltskaacute zlataacute mince z Hrušovky o Litoměřice Archeologickeacute

rozhledy 26 477ndash480

ndash 1979 Naacutelezy keltskyacutech minciacute s kancem a mužiacutekem Numismatickyacute sborniacutek 15 103ndash127


Noeske H-Ch 1995 Gegenstempel auf ptolemaumlischen Bronzemuumlnzen Mitteilungen des Deut-

schen Archaumlologischen Instituts Abt Kairo 51 Mainz 195ndash206

ndash 1998 Ein fruumlhptolemaumlischer Bronzeschatz in deutschem Privatbesitz In Stephanos nomis-

matikos Edith Schoumlnert-Geiss zum 65 Geburtstag Berlin 491ndash502

ndash 2000 Die Muumlnzen der Ptolemaumler Frankfurt am Main

ndash v tlači Anmerkungen zu den nicht-keltischen Fundmuumlnzen aus Němčice Germania

Ondrouch V 1937 bdquoBarbarskeacuteldquo mince z Levic In Bratislava 11 Bratislava 16ndash22

ndash 1964 Naacutelezy keltskyacutech antickyacutech a byzantskyacutech minciacute na Slovensku Bratislava

Paulsen R 1933 Die Goldpraumlgung der Boier Leipzig-Wien

Paunov E 2005 Zlatni stateri ot monetnoto skrovišče ot s Režanci Perniško (IGCH 411) Studia

aechaeologica Universitatis Srdicenses Suppl IV Stephanos archaeologicos in honorem

Professoris Ludmili Getov Sofia 555ndash562

Peter U 1997 Die Muumlnzen der thrakischen Dynasten (5ndash3 Jahrhundert v Ch) Hintergrunde

ihrer Praumlgung Berlin

Pieta K 1982 Die Puacutechov-Kultur Nitra

Pink K 1936 Die Goldpraumlgung der OstkeltenWiener praumlhistorische Zeitschrift 23 8ndash41

ndash 1939 Die Muumlnzpraumlgung der Ostkelten und ihrer Nachbarn Leipzig

ndash 1960 Einfuumlhrung in die keltische Muumlnzkunde Archaeologia Austriaca 4 Wien

Pochitonov E 1955 Naacutelezy antickyacutech minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku In E Nohejlovaacute-

Praacutetovaacute ed Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku I Praha 87ndash308

ndash 1966 Staršiacute naacutelez keltskeacute mince u Čejetic okr Ml Boleslav Numismatickyacute sborniacutek 9

(1965ndash1966) 223

Polenz H 1982 Muumlnzen in lategravenezeitlichen Graumlbern Mitteleuropas aus der Zeit zwischen 300

und 50 vor Christi Geburt Bayerische Vorgeschichtsblaumltter 47 27ndash222

Poole R S 1963 A Catalogue of the Greek Coins in the British Museum Italy Bologna

Preda C 1973 Monedele geto-dacilor Bucureşti

Price M J 1991 The Coinage in the Name of Alexander the Great and Philip Arrideus Zuumlrich-

London

Prokisch B 1993 Keltische Fundmuumlnzen aus Oberoumlsterreich Linz

Radoměrskyacute P 1955 Naacutelezy keltskyacutech minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku In E Nohejlovaacute-

Praacutetovaacute ed Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku 1 Praha 70ndash84

Robinson E S G 1965 Catalogue of the Greek Coins of Cyrenaica Bologna

Roumlblitz G 1986 Zur Beschaffenheit Herkunft und Entstehungszeit der Goldstatere aus dem

lategravenezeitlichen Grab von Dobian Alt-Thuumlringen 21 228ndash237

Roth P 2003 Osiacutedlenie Spiša vo včasnej dobe dejinnej Rukopis 1ndash3 Nitra

Ruttkayovaacute J 2002 Archeologickeacute naacutelezy z Mojmiacuteroviec In Archeologickeacute vyacuteskumy a naacutelezy

na Slovensku v roku 2001 Nitra 171

Sambon A 1903 Les monnaies antiques de ľ Italie Paris

Scheers S 1978 Monnaies gauloises de Seine-Maritime Rouen

SNG Bud 11 Torbaacutegyi M Sylloge Nummorum Graecorum Hungary Magyar Nemzeti

Muacutezeum Budapest Vol I HispaniandashSicilia Part 1 Hispania-Apulia Milano 1992

SNG Cop 5 Sylloge Nummorum Graecorum The Royal Collection of Coins and Medals Danish

National Museum Copenhagen Volume 5 Sicily Part II SegestandashSardinia Copenhagen

1942

ndash 7 Sylloge Nummorum Graecorum The Royal Collection of Coins and Medals Danish

Na tional Museum Copenhagen Thrace Part II OdessusndashSestus Islands Kings and

Dynasts Volume 7 Copenhagen 1943


National Museum Copenhagen Volume 11 ThessalyndashIllyricum Copenhagen 1943

ndash 42 Jenkins G K 1969 Sylloge Nummorum Graecorum The Royal Collection of Coins


and Medals Danish National Museum Copenhagen North Africa SyrticandashMauretania

Volume 42 Copenhagen 1969

SNG Mil 2 Sylloge Nummorum Graecorum Italia Civiche Raccolte Numismatiche Milano

Gallia ellenicandashGuerra Sociale Milano 1990

ndash 4 Vismara N Sylloge Nummorum Graecorum Italia Civiche Raccolte Numisma tiche

Milano Lucania-Bruttium 1 Lucania Milano 1997

ndash 14 Martini R Sylloge Nummorum Graecorum Italia Milano Civiche Raccolte Numis ma-

tiche Milano CyrenaicandashMauretania Milano 1989

SNG Muumlnch 3 Franke P R ndash Kuumlttmann H Sylloge Nummorum Graecorum Deutschland

Staatliche Muumlnzsammlung Muumlnchen 3 KalabrienndashLukanien Berlin 1973

ndash 4 Franke P R ndash Kuumlttmann H Sylloge Nummorum Graecorum Deutschland Staatliche

Muumlnzsammlung Muumlnchen 4 Bruttium Berlin 1974

ndash 6 Kuumlttmann H ndash Pause-Dreyer U Sylloge Nummorum Graecorum Deutschland Staat-

liche Muumlnzsammlung Muumlnchen 6 Sikelia Punier in Sizilien Lipara Sardinia Punier in

Sardinier Nachtraumlge Berlin 1980

ndash 1011 Liampi K Sylloge Nummorum Graecorum Deutschland Staatliche Muumlnzsamm-

lung Muumlnchen 1011 Makedonien Koumlnige Muumlnchen 2001

Soutou A 1966 Contribution au classement chronologique des monnaies preacuteromaines du Lan-

guedoc Ogam 18 267ndash288

Sova-Gmitrov P 1961 Poklad barbarskyacutech minciacute z Veľkej Gorazdovky Študijneacute zvesti AUacute SAV

4 127ndash138

Steffgen U ndash Ziegaus B 1994 Untersuchungen zum Beginn der keltischen Goldpraumlgung in

Suumlddeutschland Jahrbuch fuumlr Numismatik und Geldgeschichte 44 9ndash34

Suchodolski S 1980 Jeszcze o wadze funta rzymskiego Rekonstrukcja jednostki wagowej na

podstawie monet Wiadomości Numizmatyczne 24 94ndash100

Svoronos I-N 1904 1908 Ta nomismata tou Kratous ton Ptolemaion Bd 2 4 Athen

Šimeček Z 1986 Kult pamaacutetek na sklonku 18 a v prvniacute polovině 19 stoletiacute a tzv velkomoravskaacute

mince In Denaacuterovaacute měna na Moravě Brno 391ndash414

Torbaacutegyi M 1991 Griechischer Muumlnzumlauf im Karpatenbecken Acta archaeologica Academiae

Scientiarum Hungaricae 43 26ndash55

ndash 1997 Keltische Muumlnzpraumlgung im Gebiet Ungarns Numismatische Zeitschrift 104105

7ndash17

Ujes D 1993 Nuovi ritrovamenti numismatici di Risan (Bocche di Cattaro Montenegro

Jugoslavia) In Proceedings of the XIth International Numismatic Congress Brusel 1991

Louvain-la-Neuve 139ndash145

Wigg-Wolf D 2005 Coins and ritual in late Iron Age and early Roman sanctuaries in the terri-

tory of the Treveri Studien zu Fundmuumlnzen der Antike (SFMA) 20 Iron Age coinage and

ritual practices Mainz am Rhein 361ndash379

Winkler J 1966 Der Goldmuumlnzenverkehr in Dazien Sborniacutek Filozofickej fakulty Univerzity

Komenskeacuteho Musaica 17 (6) 35ndash51

Youroukova J 1976 Coins of the Ancient Thracians British Archaeological Reports Suppl Ser

4 Oxford

Ziegaus B 1997 Datierung boischer Muumlnzen durch eine Analyse von Schatzfunden In Das

praumlhistorische Gold in Bayern Boumlhmen und Maumlhren Herkunft -Technologie -Funde

Pamaacutetky archeologickeacute ndash Supplementum 7 Praha 213ndash221

ndash 1999 Die keltischen Muumlnzen in den Graumlbern von Dobian und Hostomitz ndash addenda et

corrigenda In Trouvailles moneacutetaires de tombes Actes du deuxiegraveme colloque trouvailles

moneacutetaires Neuchacirctel 1995 Lausanne 107ndash117

Zwicker U 1973 Untersuchung an goldplattierten keltischen und griechischen Muumlnzen

Jahrbuch fuumlr Numismatik und Geldgeschichte 23 115ndash116


Summary

Eva Kolniacutekovaacute Importance of coins from the Moravian late Iron Age centre of Němčice nad Hanou for the Celtic numismatics

Němčice (central Moravia) ndash the late Iron Age production and trade centre on the so-called

ldquoAmberrdquo Route ndash belongs to the most important places with coin finds in the region to the north

of the middle Danube Deducing from archaeological excavations this centre existed between

the mid-3rd century BC to the mid-2nd century BC (LTB2ndashLTC2) and then it has been destroyed

(Čižmaacuteř in press) In 2000ndash2005 some 884 coins were discovered there by private subjects with

metal detectors (Tab 1AndashD) and by an official archaeological institution (Tab 1UacuteAPP) three

coins were already found there in the past (Fig 11ndash2) A group of 424 coins from collectors was

prepared for publication first (AndashB see Čižmaacuteř ndash Kolniacutekovaacute 2006 261ndash283 Kolniacutekovaacute in press a)

Later on some 116 coins appeared from different sources (mainly from the UacuteAPP) and they are

presented in this article together with the previously mentioned specimens After finishing this

text another collector (C) offered some 349 coins and these are presented here in Table 1 only

The group of coins found in Němčice consists of three segments A Local Celtic coins (sup-

posed to be struck in the middle Danube region some of them possibly also in Němčice itself)

B Imported Celtic coins C Ancient coins from Pontium and the Mediterranean All three seg-

ments represent older phase of coinage in the middle Danube area between the mid-3rd century

BC and the mid-2nd century BC which corresponds with existence of the localized centre in

Němčice

Local Celtic coins are represented by these of the AthenaNike type (a) MinervaAthena

Alkidemos type (b) plus coins of the so-called side lines (c) and the RoseldorfNěmčice group

(d) Some finds from Němčice prove existence of the mint there (e)

The local Celtic coins belong to the group copying staters of Alexander the Great (Fig 2)

ndash three varieties (Fig 3) correct copies (Variety I) stylized copies (Variety II) and indistinct

copies struck of heavily worn dies (Variety III ndash some scholars regard it as that one of the

Athena Alkidemos type but no staters have been struck under this type) Appearance of the

AthenaNike type staters is documented in central Europe mainly in Moravia (Tab 2) and they

have been struck probably directly there Two staters from Němčice (Varieties IndashII) have deep

cuts one stater is broken in half (Fig 41ndash3) several of them are plated (Tab 3) The finds from

Němčice support a hypothesis about the beginning of coin production in the second half of the

3rd century BC (Roumlblitz 1986 236 Ziegaus 1997 112) A late Iron Age grave with two staters of

the AthenaNike type from Dobian (Thuringia Fig 5) seems to be a proof of such dating (Polenz

1982 57ndash58 101ndash102) It is problematic to exclude the possibility that these sta ters were struck of

the same dies as the specimen no 4 from Němčice (Fig 44) Discussing the dating of the Athena

Nike-type staters their appeance in hoards from Nechanice Plumlov and Nagyhoumlrczoumlkpuszta is

taken into consideration (Ziegaus 1997)

Coins of the Athena Alkidemos type have been struck in Moravia approximately since

the break of the 3rd and the 2nd century BC and then during the first half of the 2nd century

BC They copied silver drachms of the upper Italian Boian tribes (Fig 6) Such coins have not

been localized yet (Tab 4) and they have not even been found in upper Italy ndash the place of

the their supposed production On the other hand two specimens have been discovered in

Nižbor-Stradonice (Bohemia) and Veľkyacute Slavkov (Slovakia) These two finds could support the

theory about migration of one part of the Boian people from upper Italy to the middle Danube

region These migrants iniciated production of gold coins copying the upper Italian drachms

Infirming the Straborsquos written information (Strabo V 13) about the Roman victory over the

Boian tribes in BC 191 (Dobesch 1993 9) and the paralelly derived chronology of gold coins of

the Athena Alkidemos type by K Pink (Pink 1936 18) the theory of H-J Hildebrandt seems

to be more likely ndash the Boian tribes left upper Italy already after the second Punic war in BC

201 (Hildebrandt 2001 14ndash17) Numerous Mediterranean coins in the finds from Němčice (Tab

11) appear to support this opinion According to H-J Hildebrandt the Boian people in upper


Italy did not strike drachms only but also smaller silver denominations (cf finds from northern

middle Danube region Tab 5) and gold 13-staters of the Athena Alkidemos type Those upper

Italian thirds have been copied by the Boians in Bohemia and Moravia On one hand there is

a lack of finds of such 13-staters in upper Italy (the only coin was published by Castelin 1985 no

1136) and on the other hand many of them have been found in the middle Danube area (Tab 6)

The Boians struck 13- 18- and 124-staters there All three denominations appear in the finds

from Němčice (Fig 7 Tab 7)

The local coins among those of Němčice are represented also by gold coins of the so-called

side lines (Figs 8ndash9 Castelin 1965 40ndash52) The known types as well as the completely new

ones happened to appear there (Fig 10) Symbols of the new types are analogical with those of

the Gaelic and Vindelic coinage (Fig 11) These coins have been struck for some representative

purposes in the late Iron Age centres in the territory of the Bohemian and Moravian regions (for

Moravian finds see Tab 8)

In Němčice there are numerous small silver coins registered ranging from 05 g to 1 g with

various and sometimes new symbols Such coins are also well documented in Roseldorf lower

Austria (see Dembski 1991 and Holzer 2003) In this article these coins are listed as Roseldorf

Němčice group dated back to the first half of the 2nd century BC because of their archaeologi-

cal characteristics They are completely different comparing to the small coins belonging to the

group called Stareacute HradiskoStradoniceKarlstein with their maximum weight about 05 g and

very simplified motives (stylized head and horse) ndash these coins are expected as having been

struck during the oppidum period i e about during the first half of the 1st century BC The

RoseldorfNěmčice group is regarded as different chronologically

Coins of the RoseldorfNěmčice group were quite rare in the past and they have been identi-

fied with the later group of coins dated back to the second half of the 1st century BC (Castelin ndash

Waldhauser 1985) In these days some new finds started to be registered not only from Roseldorf

and Němčice but also from other places in Moravia (Kolniacutekovaacute in press c) Slovakia (Kolniacutekovaacute

2003) Upper Austria (Prokisch 1993) and Lower Austria (Dembski 1991 Dembski 1995a) Finds

with archaeological context are very helpful in dating of these coins to the first half of the 2nd

century BC (for the late Iron Age grave in Palaacuterikovo see Benadik 1984 and the late Iron Age

village in Nitra see Kolniacutekovaacute 1964a) Use of the C 14 method in Roseldorf for dating coins of

such type from a dump hole (Holzer 2003 688) helped to precise the period ndash the late Iron Age

ndash also because of the secondary position of those coins

The group of coins from RoseldorfNěmčice is classified by several types (listed with capital

letters) and varieties (listed with small letters) Table 9 and Figures 12ndash13 offer a list of these

types The type A with a horse to right with a rosette and lyre (Fig 121ndash6) has been probably

struck as the very first one In context with repairings of the die new varieties AandashAd appeared

(Fig 127ndash10 see Dembski 1991 Roseldorf 1 type) The type A represents a smaller denomina-

tion (obolus) adjoining tetradrachms of the lyre type (Fig 143 5ndash6) These tetradrachms are

mainly concentrated in south-west Slovakia and they appeared in their archaeological context

in connection with the first half of the 2nd century BC (Kolniacutekovaacute 1964a 398 Kolniacutekovaacute 1964b

196ndash197 Benadik 1984 102ndash103) Two specimens come from Němčice (Fig 161ndash2) and one

from Břeclav (Fig 163)

After the die A repair the type B appeared ndash the horse symbol changed its orientation to

left (Dembski 1991 6 = Roseldorf II type in this article as Roseldorf III type = Manching type

ndash Kellner 1990) Varieties BandashBi developed from the frequently modified dies of the type B (Fig

1211ndash20) Other types of that group with interesting symbols have been discovered in Němčice

Roseldorf and other lower Austrian localities (St Poumllten ndash Dembski 1991) and they correspond

by their weight with the RoseldorfNěmčice types (Fig 13) type C ndash two stylized riders (Fig

131) type D ndash torques (Fig 132) type E ndash star and horse protoma (Fig 133) type F ndash horse and

head with big ears (Fig 134) type G ndash stylized head and deer (Fig 135) type H ndash two horses

(Fig 136) type I ndash triskeles and flying bird (Fig 137) type J ndash curtails and ant (Fig 138) type

K ndash semicircles and horse (Fig 139) type L ndash spiral and ldquoSrdquo-form lines (Fig 1310) type M


ndash laurel wreath and horse (Fig 1311) type N ndash horse to left triskeles and lyre (Fig 1312) type

O ndash cusp and warrior (Fig 1313) Two new types have not been incorporated to this group yet

head en face and cock (reportedly from south Slovakia ndash see auction catalogue Lanz Muumlnchen

132 2006 no 16 plus Fig 1314) and head and horse (reportedly from an uncertain locality in

Lower Austria ndash (Dembski 1995b 106 Abb 1 Fig 1315)

The coins of the RoseldorfNěmčice group well document production and circulation of

small silver denominations during the first half of the 2nd century BC already Aside from the two

most important centres (Roseldorf Němčice) such coins have been certainly struck also in other

late Iron Age settlements of the middle Danube region Deducing from some image paralels in

the Gaelic coinage it is not impossible that Gaelic masters had participated in this process

Weights of the majority of the RoseldorfNěmčice coins (Tab 10) range from 09 g to 06 g

coins over 1 g or below 05 g are rare The weights of these coins imply the fact that they have

been struck approximately during the same period

The coin production directly in the centre of Němčice is also well documented by a fragment

of the clay casting form with microscopic traces of gold (Fig 151) and unstruck flans (Fig

152ndash4) Numerous fractions of bronze coins (Fig 156ndash13) give evidence for their use in the

casting workshop

Also imported Celtic coins are represented in the finds of Němčice lyre-type coins (Fig

161ndash2) a north Panonian tetradrachm with monogram of Audoleon (Fig 164) a copy of

a tetradrachm struck under Philip of Macedonia (Fig 165) coins of the Celtic-Dacian type

of Huşi-Vovrieşti (Fig 166) bird-type coins (Fig 167ndash9) plus Gaelic coins like drachm of the

ldquoLanguedocienrdquo type potin coins of the mannequin type or the devilrsquos head type (Fig 1610ndash12)

From the chronological point of view the group of imported Celtic coins corresponds with the

time of existence of the late Iron Age centre of Němčice

The coins struck in Pontium and the Mediterranean play an important role in interpretation

of the finds from Němčice (Tab 11 Figs 17ndash19) They accent the central position of that locality

its important productive and trading function on the ldquoAmberrdquo Route along the Morava river

They could imply also some historical events not mentioned in written sources arrival of the

Celtic people to the northern part of the middle Danube region after they had ceased to serve as

mercenaries for ancient commanders and after they had stopped their plundering conquest in

the contemporary civilized world (Noeske in press) The group of coins from Němčice can also

well document their mission in bringing many achievements of the ancient civilization to their

new homes in the middle Danube area

In that way the coin finds from Němčice can put the clear final forming features to the

image of the central European Celtic coinage against the backround of the historical events

between the end of the 3rd century BC and the middle of the 2nd century BC

English by V Novaacutek


MINCO VNICTVIacute SLAVNIacuteKOVCE SOBĚSLAVAGeneze jednoho numismatickeacuteho omylu

Z d e n ě k P E T R Aacute Ň

Jen maacutelo kapitol v českeacute raně středověkeacute historii zaznamenalo v posledniacutech letech tak

zaacutesadniacute naacutezoroveacute změny jako dějiny slavniacutekovskeacuteho rodu Fakta o kteraacute se v minulosti

slavniacutekovskyacute přiacuteběh opiacuteral a se kteryacutemi v podstatě pracujeme i dnes jsou ze třiacute oblastiacute

ndash ze zdrojů piacutesemnyacutech archeologickyacutech a numismatickyacutech Piacutesemneacute prameny zastu-

pujiacute předevšiacutem dvě teacuteměř soudobeacute vojtěšskeacute legendy1 a o zhruba jedno stoletiacute mladšiacute

Kosmova kronika2 Archeologickyacutem vkladem byly předevšiacutem zaacutevěry dlouholetyacutech

vyacutezkumů kouřimskeacuteho3 a libickeacuteho hradišťě4 A praacutevě kritickeacute přehodnoceniacute mno-

haletyacutech archeologickyacutech zaacutevěrů v polovině 90 let 20 stoletiacute začalo veacutest k vyacuteznamně

odlišneacutemu pohledu na relativně kraacutetkeacute dějiny Slavniacutekovců v raacutemci raně středověkeacuteho

českeacuteho staacutetu posledniacute čtvrtiny 10 stoletiacute5

Než se budeme věnovat problematice slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute je vhodneacute při-

pomenout že prvniacute zaacutejem historiků o Slavniacutekovce kteryacute lze klaacutest již do poloviny 18

stoletiacute se tyacutekal předevšiacutem osoby druheacuteho pražskeacuteho biskupa a pozdějšiacuteho mučedniacuteka

a světce Vojtěcha Teprve později začala byacutet věnovaacutena většiacute pozornost osudům jeho

rodiny a Vojtěchovi rodiče a bratři tak vstoupili na pole českeacuteho dějepisectviacute Bylo to

hlavně liacutečeniacute velikosti panstviacute Vojtěchova otce obsaženeacute v Kosmově kronice ktereacute při-

vedlo Františka Palackeacuteho k užitiacute rodoveacuteho označeniacute bdquoSlavniacutekovcildquo I když dal Palackyacute

Vojtěchovu rodu jmeacuteno neučinil z něj samostatně vlaacutednouciacute rod vstupujiacuteciacute do dějin

z kmenoveacuteho daacutevnověku Čechy 9 a 10 stoletiacute byly podle jeho koncepce jednotneacute

ovlaacutedaneacute jedniacutem velkyacutem kniacutežetem z rodu Přemyslovců6

Palackeacuteho teorii jednotneacuteho naacuteroda v niacutež Slavniacutekovcům nepatřilo samostatneacute

vyacuteraznějšiacute postaveniacute převzali i dalšiacute historikoveacute druheacute poloviny 19 stoletiacute Zaacutesadniacute

zlom v chaacutepaacuteniacute jednoty českeacute země a miacutesta jakeacute v jejiacute mocenskeacute hierarchii zaujali

1 KANAPARIUS Vita Adalberti ed J Karwasińska Św Wojciecha biskupa i męczennika Żywot pierws-

zy Monumenta Poliniae Historica nova Series IV1 Warszawa 1962 BRUNO Z QUERFURTU Vita

Adalberti ed J Karwasińska Św Wojciecha biskupa i męczennika Żywot drugi Monumenta Poliniae

Historica nova Series IV2 Warszawa 1969 KOLEKTIV Slavniacutekovci ve středověkeacutem piacutesemnictviacute Praha

1987 s122ndash1852 COSMAE PRAGENSIS CHRONICA BOEMORUM ed B Bretholz Monumenta Germaniae Historica SS

NS II Berlin 1923 kap 27ndash29 s 48ndash533 Miloš ŠOLLE Kniacutežeciacute pohřebiště na Stareacute Kouřimi Pamaacutetky archeologickeacute 50 s 353ndash506 TYacuteŽ Přemyslovskaacute

a děpoltickaacute Kouřim podle vyacutezkumu z let 1967ndash1977 Archeologickeacute rozhledy 44 s 268ndash278 Miloš ŠOLLE

Kouřim v průběhu věků PRAHA 1981 Dalšiacute literatura s celkovyacutem přehledem v Michal LUTOVSKYacute

ndash Zdeněk PETRAacuteŇ Slavniacutekovci Myacutetus českeacuteho dějepisectviacute Praha 20044 Rudolf TUREK Libice Kniacutežeciacute hradisko X věku Praha 1966ndash1968 TYacuteŽ Libice Pohřebiště na vnitřniacutem hra-

disku Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 30 s 249ndash316 Dalšiacute literatura s celkovyacutem přehledem

v LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci Praha 20045 Jiřiacute SLAacuteMA Slavniacutekovci ndash vyacuteznamnaacute nebo okrajovaacute zaacuteležitost českyacutech dějin 10 stoletiacute Archeologickeacute roz-

hledy 47 s 182ndash224 TYacuteŽ Svatyacute Vojtěch a slavniacutekovskaacute Libice in Svatyacute Vojtěch Sborniacutek k mileniu Praha

1997 s 16ndash39 TYacuteŽ Slavniacutekovci in Svatyacute Vojtěch Čechoveacute a Evropa Praha 1998 s 17ndash36 TYacuteŽ Kosmovy

zaacuteměrneacute omyly in Dějiny ve věku nejistot Sborniacutek k přiacuteležitosti 70 narozenin Dušana Třeštiacuteka Praha 2003

s 261ndash267 Celkovyacute přehled M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci6 František PALACKYacute Dějiny naacuteroda českeacuteho v Čechaacutech a na Moravě 11 Praha 1928 s 166 208ndash214


Slavniacutekovci přinesly až praacutece německyacutech historiků kteřiacute poukazovali na to že v pra-

menech vystupuje množstviacute kniacutežat kteřaacute nemohla byacutet podle představy Palackeacuteho pouze

uacuteředniacuteky panovniacuteka7 Považovali je proto za nezaacutevisleacute vlaacutedce mnohyacutech kmenů obyacutevajiacuteciacutech

českou kotlinu Pro Slavniacutekovce to rozpracoval zejmeacutena Josef Loserth kteryacute z nich učinil

potomky kniacutežat kmene bdquoBiacutelyacutechldquo Charvaacutetů a urputneacute soupeře Přemyslovců Jednotnyacute

českyacute staacutet tak mohl vzniknout až naacutesilnyacutem odstraněniacutem Slavniacutekovců v roce 9958

Tyto naacutezory kupodivu bez většiacutech změn převzaly i naacutesledujiacuteciacute generace českyacutech

historiků Slavniacutekovce jako potomky kniacutežat jednoho z vyacutechodočeskyacutech kmenů a sta-

bilniacute soupeře Přemyslovců vtělil v roce 1912 Vaacuteclav Novotnyacute do prvniacuteho svazku svyacutech

monumentaacutelniacutech Českyacutech dějin9 Mezi domaacuteciacutemi historiky pak naacutesledně logicky probiacute-

hala nanejvyacuteše diskuze o tom zda byl původ Slavniacutekovců zličskyacute či zda tento rod patřil

ke kmeni Charvaacutetů10 A tak již přinejmenšiacutem od sklonku 19 stoletiacute se stalo nezpochyb-

nitelnou bdquopravdouldquo že Slavniacutekovci byli staryacutem vyacuteznamnyacutem kniacutežeciacutem rodem vzešlyacutem

z vyacutechodočeskeacute kmenoveacute aristokracie 9 stoletiacute

Vyacuteraznou měrou podpořily takto pojatyacute slavniacutekovskyacute přiacuteběh i archeologie a numis-

matika Archeologie předevšiacutem vypraacutevěniacutem o Slavniacutekovyacutech hradech a velikosti jeho

panstviacute představiteleacute českeacute numismatiky byli zase přesvědčeni že staacutevajiacuteciacute rozbory

mincovnictviacute takřka nezpochybnitelně doklaacutedajiacute kromě intenzivniacuteho ekonomickeacuteho

a obchodniacuteho soupeřeniacute mezi pražskyacutem a libickyacutem kniacutežetem takeacute dramatickeacute uchvaacutece-

niacute mincovniacuteho regaacutelu i růstu nepřaacutetelstviacute mezi Slavniacutekovci a vlaacutednouciacutemi Přemyslovci

doloženyacute uacutedajnyacutemi bdquovyacutehružnyacutemildquo motivy na Soběslavovyacutech ražbaacutech

Zvlaacuteštniacuteho upevněniacute a zdokonaleniacute nabyl slavniacutekovskyacute přiacuteběh předevšiacutem v diacutele

archeologa Rudolfa Turka kteryacute vytvořil po 2 světoveacute vaacutelce archeologicko-historickyacute

obraz vyacutevoje Čech v 9 a 10 stoletiacute11 Vyacutesledky jeho dlouholeteacuteho vyacutezkumu na Libici

jako by plně podporovaly vše co se o Slavniacutekovciacutech doposud bdquověděloldquo A bdquověděloldquo se

předevšiacutem to že oba rody ndash přemyslovskyacute i slavniacutekovskyacute ndash byly co do sveacute ekonomickeacute

siacutely v podstatě rovnocenneacute Slavniacutekovci dokonce ovlaacutedali většiacute uacutezemiacute Podmiacutenky pro

eventuaacutelniacute a vlastně silově vyrovnanyacute mocenskyacute boj byly takto daacuteny

Rudolf Turek takeacute poukazoval na surovinoveacute zdroje pro ražbu minciacute ndash bohataacute střiacute-

brnaacute ložiska pozdějšiacute kutnohorskeacute oblasti nachaacutezejiacuteciacute se v těsneacute bliacutezkosti maliacutenskeacuteho

hradiště Vyacuteznamneacute zdroje draheacuteho kovu byly ve všech dobaacutech takřka strategickou

surovinou kterou pochopitelně nemohl ani pražskyacute kniacuteže ponechat v rukou konku-

renčniacuteho rodu Tiacutem vstoupila do hry kromě důležityacutech uacutezemiacute okolo životně důležityacutech

obchodniacutech cest i dalšiacute přiacutečina vzrůstajiacuteciacuteho napětiacute mezi oběma rody naacutesledně vyuacutesťu-

jiacuteciacute do sveacuteho krvaveacuteho konce

Přestože takto pojatyacute slavniacutekovskyacute přiacuteběh na dlouhaacute desetiletiacute bdquozamrzlldquo nakonec přišlo

to co se zaacutekonitě dostavit muselo Již za Turkova života se začaly objevovat naacutezory pouka-

zujiacuteciacute na naacutepadneacute nesrovnalosti v jeho pojetiacute raně středověkyacutech českyacutech dějin a zejmeacutena pak

na absenci přesvědčivějšiacutech dokladů o něž se dosavadniacute dlouholetyacute myacutetus trvaleacute rivality

mezi Slavniacutekovci a Přemyslovci či mocenskeacuteho dualismu v Čechaacutech 10 stoletiacute opiacuteral

7 Berthold BRETHOLZ Geschichte Boumlhmens und Maumlhrens bis zum Aussterben der Přemysliden Muumlnchen ndash

Leipzig 1912 s 98 nn Julius LIPPERT Social-Geschichte Boumlhmens I Prag ndash Wien ndash Leipzig 1896 s 27 nn8 Josef LOSERTH Der Sturz des Hauses Slawnik Ein Beitrag zur Geschichte der Ausbildung des boumlhmischen

Herzogthums Archiv f oumlsterreichische Geschichte Wien 1884 s 19ndash549 Vaacuteclav NOVOTNYacute Českeacute dějiny Praha 1912 s 642ndash69210 V NOVOTNYacute Českeacute dějiny I s 444ndash445 Josef PEKAŘ Svatyacute Vaacuteclav in Svatovaacuteclavskyacute sborniacutek I

Kniacuteže Vaacuteclav a jeho doba Praha 1934 s 9ndash10111 R TUREK Slavniacutekovskaacute Libice Praha 1946 TYacuteŽ Čechy na uacutesvitě dějin Praha 1963 s 256ndash258


Tento vyacuteklad nakonec nepřežil dlouho Turkovu smrt v roce 1991 protože již v roce

1994 jej doslova rozmetal nejvyacuteznamnějšiacute z Turkovyacutech žaacuteků i oponentů Jiřiacute Slaacutema12

Vzaacutepětiacute na neudržitelnost dosavadniacuteho slavniacutekovskeacuteho přiacuteběhu poukaacutezali dalšiacute součas-

niacute historici i archeologoveacute K definitivniacutemu odklonu od takto pojateacute historie nakonec

přispělo zaacutesadniacute přehodnoceniacute mincovnictviacute kniacutežete Soběslava

Jak je tedy interpretovaacuten slavniacutekovskyacute přiacuteběh dnes Pro historii se začal odehraacutevat

v době vlaacutedy Boleslava I kdy byly Čechy již zřejmě deacutele než tři desetiletiacute sjednoceneacute13

Omezenyacute počet alespoň spolehlivějšiacutech faktů na nichž lze novodobeacute pojetiacute Slavniacutekovskyacutech

dějin vystavět poskytujiacute bohužel jen tři piacutesemneacute prameny K dispozici jsou totiž pouze již

zmiacuteněneacute dvě soudobeacute legendy o životě a smrti biskupa Vojtěcha ndash staršiacute tradičně přisu-

zovanaacute Janu Canapariovi o maacutelo pozdějšiacute legenda Bruna z Querfurtu14 a nakonec znaacutemaacute

ndash byť o jedno stoletiacute mladšiacute ndash Kosmova kronika15 Z těchto zdrojů se o prvniacutem znaacutemeacutem

kniacutežeti rodu Slavniacutekovi a jeho manželce Střezislavě mnoho konkreacutetniacuteho nedozviacutedaacuteme

Jejich původ je v současnosti spojovaacuten předevšiacutem s přemyslovskyacutem rodem ve hře však

např zůstaacutevajiacute i vazby na saskyacute kraacutelovskyacute dvůr16

Slavniacutek byl bez pochyb bohatyacute muž už jen proto že si mohl dovolit nechat studovat

sveacuteho mladšiacuteho syna Vojtěcha na prestižniacute škole v dalekeacutem německeacutem Magdeburku17

Po jeho smrti v roce 981 se stal naacutestupcem jeho nejstaršiacute syn Soběslav

Přestože Soběslav staacutel v čele sveacuteho rodu celkem 14 let soudobeacute legendy jej neznajiacute

jmeacutenem Zmiacutenky o Slavniacutekově naacutestupci sice najdeme i v obou zmiacuteněnyacutech svatovojtěš-

skyacutech legendaacutech ale ani v jednom přiacutepadě zde nenalezneme jeho jmeacuteno ani jakou-

koliv zmiacutenku o jeho postaveniacute a siacutedle Canaparius i Bruno pouze uvaacutedějiacute že nejstaršiacute

Vojtěchův bratr byl v době napadeniacute Libice na ciacutesařskeacute vyacutepravě a po zpraacutevě o vyvraždě-

niacute sveacute rodiny se uchyacutelil pod ochranu polskeacuteho kniacutežete Boleslava Chrabreacuteho

Soběslava jmenuje až o jedno stoletiacute později Kosmas a to ještě ne zcela přesně

Nazyacutevaacute jej Soběborem a nechaacutevaacute jej zabiacutet v roce 995 na Libici18 v obou přiacutepadech

se však kronikaacuteř myacutelil Z omylu jej usvědčujiacute jak opisy na Soběslavovyacutech minciacutech

(ZOBEZLAVS) tak text soudobeacute německeacute kroniky Thietmara z Merseburku uvaacutedějiacuteciacute

jmeacuteno ve spraacutevneacutem tvaru (Zebizlovo) Thietmar kteryacute byl udaacutelostem konce 10 stoletiacute

mnohem bliacuteže a mohl se podrobnosti dozvědět od přiacutemyacutech akteacuterů klade Soběslavovu

smrt zřejmě pravdivěji až k roku 100419

Soběslavovo přesneacute jmeacuteno tak znaacuteme vlastně pouze z jeho minciacute ktereacute jsou jedi-

nyacutem svědkem doby jeho působeniacute v Čechaacutech A praacutevě vlastniacute ražba peněz byla dlouho

považovaacutena za hlavniacute i když v podstatě jedinyacute důkaz v dosavadniacute literatuře tolikraacutet

zdůrazňovanyacutech jeho vysokyacutech politickyacutech ambiciacute20 Jedineacute co o Soběslavovi skutečně

12 J SLAacuteMA Slavniacutekovci Praha 1995 (text prezentovaacuten 1994 na vědeckeacutem zasedaacuteniacute v Archeologickeacutem

uacutestavu AV ČR) stručněji text vydaacuten 1998 v Svatyacute Vojtěch Čechoveacute a Evropa13 M LUTOVSKYacute Bratrovrah a tvůrce staacutetu Praha 1998 s 77ndash10014 BRUNO Z QUERFURTU Legenda Nascitur purpureus flor Praha 199615 COSMAE PRAGENSIS CHRONICA BOEMORUM kap 27ndash2916 Dušan TŘEŠTIacuteK Počaacutetky Přemyslovců Praha 1997 s 419ndash42617 KOLEKTIV Slavniacutekovci s 124 a 20518 COSMAE PRAGENSIS CHRONICA BOEMORUM kap 2919 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 49ndash5020 Gustav SKALSKYacute Vyacuteznam slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute Numismatickyacute sborniacutek 2 1955 s 5ndash23 Jarmila

HAacuteSKOVAacute Slavniacutekovskeacute mincovaacuteniacute Libice nCidlinou 1976 TAacuteŽ Slavniacutekovci v historickeacute vyacutepovědi

svyacutech minciacute Archeologickeacute rozhledy 47 1995 s 225ndash230 TAacuteŽ K uacuteloze biskupa Vojtěcha ve slavniacutekov-

skeacutem mincovaacuteniacute in Svatyacute Vojtěch Čechoveacute a Evropa Praha 1998 s 49ndash54


viacuteme je že razil sveacute mince v Maliacuteně a zřejmě i na Libici a že v době napadeniacute sveacuteho siacutedla

byla jeho družina součaacutestiacute českeacute vojenskeacute vyacutepravy podporujiacuteciacute ciacutesaře v jeho taženiacute proti

slovanskyacutem kmenům Veletů a Obodritů Na vyacutepravě jej zastihla zpraacuteva o naacutesilneacute smrti

bratrů naacutesledujiacuteciacute leacuteta prožil pak v polskeacutem exilu a v zaacuteřiacute roku 1004 padl v Praze při

uacutestupu polskeacute okupačniacute posaacutedky

Soběslav je jistě nejvyacuteznamnějšiacute postavou celeacuteho slavniacutekovskeacuteho přiacuteběhu Stejně

jako v přiacutepadě otce Slavniacuteka je však i Soběslavova mocenskaacute pozice velkou neznaacutemou

většina uacutevah se v jeho přiacutepadě odviacutejela od minciacute a to nejen od jejich textoveacute i obrazoveacute

naacuteplně ale už od samotneacuteho faktu že jako jedinyacute po vlaacutednouciacutem Boleslavovi II razil

vlastniacute peniacuteze Uacutevahy o Soběslavově vzdoru či loajalitě k pražskeacutemu vlaacutedci jdou však

nad raacutemec možnostiacute jež dovolujiacute historickeacute prameny Jen hypoteticky lze předpoklaacutedat

že ekonomickyacute vzestup libicko-maliacutenskeacute oblasti zaručenyacute prochaacutezejiacuteciacutem intenzivniacutem

obchodem spolu s předpoklaacutedanyacutem přiacutebuzenstviacutem s rodinou vlaacutednouciacuteho kniacutežete

mohl posiacutelit Soběslavovo sebevědomiacute jehož projevem byla i samostatnaacute ražba minciacute21

Kromě samotneacuteho krvaveacuteho zaacutevěru slavniacutekovskeacute historie v zaacuteřiacute 995 nemaacuteme

v piacutesemnyacutech pramenech doložen žaacutednyacute dalšiacute projev nepřaacutetelstviacute mezi vlaacutednouciacutemi

Přemyslovci a Slavniacutekovci Jedinou epizodou je snad vyhrůžka na adresu Vojtěchovyacutech

bratřiacute a jejich rodin když biskup chraacutenil ve sveacutem pražskeacutem kostele cizoložnou ženu

využiacutevajiacuteciacute chraacutemoveacuteho azylu22

Samotneacutemu vojenskeacutemu uacutetoku na Libici věnovala poněkud většiacute pozornost pouze

legenda Bruna z Querfurtu Hovořiacute se zde o existenci jakeacutemsi bliacuteže časově neupřesně-

neacutem přiacuteměřiacute mezi uacutetočniacuteky a obhaacutejci Libice před samotnyacutem uacutetokem ktereacute však nebylo

ze strany přemyslovskeacuteho vojska dodrženo Dalšiacutem ne zcela srozumitelnyacutem momentem

před samotnyacutem ozbrojenyacutem střetem byla uacutedajnaacute proklamace uacutetočniacuteků bdquoJe-li vašiacutem

svatyacutem Vaacuteclav pak našiacutem je Boleslavldquo jako odpověď na žaacutedost obleženyacutech aby odložili

naacutesiliacute v den svaacutetku zemskeacuteho patrona svateacuteho Vaacuteclava23

Co a proč se vlastně stalo na Libici ve dnech 27 a 28 zaacuteřiacute roku 995 zůstane patrně

navždy otevřenou a někdy i kontroverzniacute otaacutezkou českeacuteho dějepisectviacute Odpovědi se

samozřejmě budou radikaacutelně lišit v souvislosti s postojem k otaacutezce o vyacuteznamu a posta-

veniacute Slavniacutekova syna Soběslava Jedinyacutem spolehlivyacutem faktem tak zůstaacutevaacute pouze to že

kraacutetce obleženaacute Libice byla spolu s přiacutetomnyacutemi přiacuteslušniacuteky rodu zničena

Nezodpovězenyacutech otaacutezek sice zůstaacutevaacute celaacute řada přesto lze dnes již prohlaacutesit že

libickyacute masakr nebyl vyacutesledkem dlouhaacute leacuteta stupňovaneacuteho napětiacute domněle dokumen-

tovaneacuteho ražbou minciacute a motivy na nich Uacutetok přemyslovskeacuteho vojska totiž zastihl

Soběslavův rod na Libici zcela nepřipravenyacute neboť jeho vojaacuteci se beze všech obav

uacutečastnili spolu s vojskem Boleslava II již zmiacuteněneacute vyacutepravy ciacutesařskeacute armaacutedy Oty III

proti severskyacutem slovanskyacutem kmenům Vše naopak nasvědčuje tomu že šlo patrně

o jednu z nikoli omluvitelnyacutech ale nejspiacuteše běžnyacutech udaacutelostiacute konce 10 stoletiacute doby pro

českyacute staacutet krizoveacute a tragickeacute24 Snad se jednalo o obyčejnou loupeživou vyacutepravu pře-

myslovskeacuteho vojska nad kteryacutem už staacuternouciacute a zřejmě vaacutežně nemocnyacute Boleslav ztraacutecel

kontrolu Že zde praacutevě zištneacute důvody mohly hraacutet svou roli může dosvědčovat praacutevě

Canapariova vojtěšskaacute legenda bdquohellipmuže i nevinneacute ženy všechny odsoudili k nejukrutněj-

21 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 49ndash50 128ndash13022 KOLEKTIV Slavniacutekovci s 136ndash137 163ndash16423 KOLEKTIV Slavniacutekovci s 16824 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 134ndash141


šiacute smrti i jejich hradiště zpustošili ohněm a mečem všechen jejich majetek uchvaacutetilildquo25

Možnaacute zde svou roli hraacutely dnes již neznaacutemeacute osobniacute zaacutešti

I když byl Slavniacutekův rod 28 zaacuteřiacute 955 teacuteměř celyacute zlikvidovaacuten neznamenalo to konec

existence Soběslavovyacutech siacutedel kteraacute existovala i nadaacutele Libice zůstala nadaacutele jedniacutem

z meacuteně vyacuteznamnyacutech spraacutevniacutech center přemyslovskeacuteho staacutetu I když již klesl vyacuteznam

obchodniacute stezky kdysi prochaacutezejiacuteciacute teacuteměř celyacutem tehdy znaacutemyacutem křesťanskyacutem světem

ndash stala se Libice spraacutevniacutem celkem širokeacuteho okoliacute Takeacute osiacutedleniacute Maliacutena přetrvalo teacuteměř

kontinuaacutel ně až do středověku jeho funkci však postupně přebrala nedalekaacute Čaacuteslav26

Až do druheacute poloviny 80 let 19 stoletiacute se v českyacutech zemiacutech počiacutetalo pouze s ražbou

minciacute kniacutežat z vlaacutednouciacuteho rodu Přemyslovců v souvislosti s jejich předpoklaacutedanyacutem

nediacutelnyacutem mincovniacutem praacutevem27 Teprve roku 1887 popsal německyacute numismatik Josef

Menadier z polskeacuteho naacutelezu Bystrzyca několik do teacute doby neurčenyacutech denaacuterů ktereacute

určil jako Soběslavovy ndash tedy slavniacutekovskeacute28 Českaacute numismatika však překvapivě

Menadieacuterův zaacutevěr odmiacutetla Eduard Fiala vyslovil naacutezor že tyto zaacutehadneacute denaacutery nej-

spiacuteše razil Kosmou zmiňovanyacute syn Boleslava II jmeacutenem Vaacuteclav29 Ten měl dostat od

otce po vyvražděniacute Slavniacutekovců moravskyacute a jakyacutesi čaacuteslavskyacute uacuteděl Mincovna Maliacuten

uvedenaacute na těchto ražbaacutech měla byacutet součaacutestiacute tohoto předpoklaacutedaneacuteho ale jinde nedo-

loženeacuteho čaacuteslavskeacuteho uacutedělu

V nediacutelnost přemyslovskeacuteho mincovniacuteho praacuteva věřil takeacute Josef Smoliacutek a původ

denaacuterů s čitelnyacutemi jmeacuteny ZOBEZLAV a MALIN hledal ve stejnojmennyacutech miacutestech

Polska Dolniacute Lužice a Meklenburska30

E Fiala se v roce 1921 ještě jednou vraacutetil k problematice těchto zaacutehadnyacutech minciacute

a dokonce připustil i mincovaacuteniacute na slavniacutekovskeacute Libici31 Na tomto Soběslavově siacutedle se

tak však mělo staacutet až po konečneacute likvidaci jeho rodu roku 995 Zničeneacute hradiště měli

znovu osiacutedlit Přemyslovci a rozšiacuteřit sveacute mincovaacuteniacute až sem Fiala byl dokonce určityacute čas

ochoten uvažovat i o mincovniacute činnosti samotnyacutech Slavniacutekovců ale nakonec u něho

opět převaacutežilo přesvědčeniacute že tzv ethelredskyacute typ minciacute typickyacute pro Přemyslovce ndash byť

se Soběslavovyacutem jmeacutenem ndash přece jen mohl razit pouze vlaacutednouciacute rod

Zaacutesadniacute průlom do těchto doposud odmiacutetavyacutech naacutezorů na samostatneacute slavniacutekovskeacute

mincovaacuteniacute vnesl roku 1923 Viktor Katz podle něhož původ minciacute se jmeacuteny Soběslava

a Maliacutena byl přesvědčivě českyacute a tento zaacutevěr takeacute souhlasil s mincovniacutemi naacutelezy32

Soběslavovi byly tedy konečně opraacutevněně přiděleny mince Staacutevaacute se tak však v době

kdy jsou naacutezory na postaveniacute tohoto rodu v Čechaacutech již poměrně vyhraněneacute a Slavniacute-

kovskyacute rod je kladen co do politicko-hospodaacuteřskeacuteho vyacuteznamu na roveň vlaacutednouciacutemu

přemyslovskeacutemu rodu Loserthova interpretace jako zaacutevěrečneacuteho aktu sjednocovaacuteniacute

25 KOLEKTIV Slavniacutekovci s 14126 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 65ndash82 134ndash14127 Jaromiacuter POŠVAacuteŘ Mincovniacute regaacutel v českyacutech zemiacutech Moravskeacute numismatickeacute zpraacutevy 7 1960 s 37ndash45

TYacuteŽ K organizaci mincovniacuteho regaacutelu v českyacutech zemiacutech Moravskeacute numismatickeacute zpraacutevy 13 1973

s 46ndash4728 Josef MENADIER Funde deutscher Muumlnzen aus dem Mittelalter Zeitschrift fuumlr Numismatik 15 1887

s 119ndash13329 Eduard FIALA Českeacute denaacutery Praha 1895 157ndash158 25030 Josef SMOLIacuteK Denaacutery Boleslava I Boleslava II Boleslava III a Vladivoje Praha 1908 s 12131 E FIALA Stareacute mincovny Věstniacutek numismatickeacute společnosti československeacute 3 1921 s 97ndash10032 Viktor KATZ Denaacuter kniacutežete Vaacuteclava svateacuteho a denaacutery Soběslava Slavniacutekovce Věstniacutek Numismatickeacute

společnosti československeacute 5 1923 s 202ndash207


země pod vlaacutedou Přemyslovců a jeho seřazeniacute znaacutemyacutech faktů do přiacuteběhu směřujiacuteciacuteho

přes uacutedajneacute neustaacuteleacute soupeřeniacute mezi oběma rody a vlastně teacuteměř staacutety přiacutemo k libic-

keacutemu vražděniacute nemohly vznikajiacuteciacute slavniacutekovskou numismatiku neovlivnit Miacutesto

toho aby tato věda vnesla do celeacute problematiky jasnějšiacute světlo i ona vzaacutepětiacute podlehla

dosavadniacute barviteacute mytologii o vzrůstajiacuteciacutem nepřaacutetelstviacute mezi dvěma mocensky takřka

vyrovnanyacutemi rody

Prvniacutem kdo navrhl v slavniacutekovskeacutem mincovnictviacute určityacute systeacutem byl Gustav

Skalskyacute Stalo se tak roku 1932 v souvislosti s jeho publikciacute staroboleslavskeacuteho naacutelezu

obsahujiacuteciacuteho velkeacute množstviacute slavniacutekovskyacutech denaacuterů33 podruheacute pak roku 1955 v dalšiacute

autorově samostatneacute studii o slavniacutekovskeacutem mincovnictviacute34

Slavniacutekovskeacute mincovniacute typy podle G Skalskeacuteho

Mincovna ()

1 tzv anglosaskyacute typ ndash ruka mezi dvěma piacutesmeny omegapoprsiacute ndash opisy korumpovaneacute

(snad jmeacuteno Soběslava)

2 stejnyacute typ ndash ruka mezi piacutesmeny alfa a omegapoprsiacute ndash ale jasnyacute opis ZOEE+ZLA

a na rubu nejasnaacute koruptela +EOSTVDFAER

3 typ ruka s mečemptaacutek se skloněnou hlavou ndash opisy jako u předchoziacute skupiny

4 typ rukaptaacutek ndash v opisech zkomoleneacute jmeacuteno Soběslava na liacuteci a zcela nejasnyacute opis

na rubu

Mincovna Maliacuten

5 anglosaskyacute typ rukapoprsiacute ndash opis +ZOBEZIAVINARA na liacuteci a MALINCIVITA

na rubu

6 tyacutež typ s různě porušenyacutemi opisy

Mincovna Libice

7 typ vousataacute hlava en face s korunoutzv oto-adelheidskaacute kaplice a opis +ZOBEZLAV

na liacuteci a LIV+BVZ na rubu

Ražba pro Vojtěcha

8 typ kapliceruka ndash opis EOOVLZIAZDLCRIVVFT na liacuteci a ZIPCTZEZVIRAIIE

DCIH na rubu

Podle G Skalskeacuteho byly tzv ethelredskeacute slavniacutekovskeacute typy raženy jako prveacute a zahaacute-

jeniacute jejich ražby kladl k roku 98535 Podle něho měl totiž zahaacutejit ve stejneacutem roce tento

ražbu tohoto typu Boleslav II v Praze a So běslav jej proto v raacutemci obchodniacuteho soupe-

řeniacute okamžitě napodo bil Podle teacuteto teze však někdy okolo roku 990 ndash uacutedajně v raacutemci

změny politickeacute orientace na Polsko ndash Slavniacutekovci poznali že bdquonemohou hospodaacuteřskyacute

boj vyhraacutetldquo a proto opustili společnyacute ethelreds kyacute typ Od počaacutetku 90 let po prohraneacute

33 G SKALSKYacute Naacutelez českyacutech denaacuterů z konce X stoletiacute ve Stareacute Boleslavi Brandyacutes nad Labem 1932

s 57ndash7834 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 5ndash2235 G SKALSKYacute Nejstaršiacute českeacute mince (Poznaacutemky ke spisu V Katze) Numismatickyacute časopis českosloven-

skyacute 11 1935 s 51ndash54 V KATZ Nejstaršiacute českeacute mince (Opověď G Skalskeacutemu) Numismatickyacute časopis

československyacute 11 1935 s 80ndash82 K celkoveacute problematice typologie Boleslava II ještě G SKALSKYacute

O denaacuterech vyšehradskyacutech Numismatickyacute časopis československyacute 3 1927 s 172ndash189 TYacuteŽ Doslovem

Numismatickyacute časopis československyacute 11 1935 s 85ndash89 V KATZ V zaacutevěru polemiky Numismatickyacute

časopis československyacute 11 1935 s 90ndash93 datace ethelredskeacuteho typu konkreacutetně G SKALSKYacute Vyacuteznam

s 7 pozn 12


česko-polskeacute vaacutelce se podle G Skalskeacuteho začali Slavniacutekovci bdquovyvazovat ze svazků s Pře-

myslovci posilovali svou suverenitu a chtěli v Čechaacutech vyt vořit dualismusldquo tedy druhyacute

samostatnyacute staacutet V teacuteto době měl zahaacutejit Soběslav ražbu typů s bdquoneobvyklyacutemi obrazy

navazujiacuteciacute na obrazy zahraničniacuteldquo36

Na těchto mincovniacutech typech se objevujiacute předevšiacutem zjednodušeneacute ptačiacute motivy

Izolovanaacute ražba neobvykleacuteho typu však nemohla miacutet kladnyacute vliv na bernost těchto

minciacute a G Skalskyacute si tento fakt uvědomoval protože saacutem uvedl že tyto mince bdquonemoh-

ly na domaacuteciacutech trziacutech vzbudit oblibu a nebyly snad ani k tomuto uacutečelu vydaacutevaacutenyldquo Tuto

rozpornou situaci se snažil vysvětlit tiacutem že raženeacute minci v teacuteto době přisoudil kromě

uacutelohy hospodaacuteřskeacute bdquotakeacute naacuteboženskou sakraacutelniacute prestižniacute i reprezentačniacute mince byla

znaacutemkou autonomie a suverenityldquo37

Do skupiny slavniacutekovskyacutech minciacute byl řazen i vzaacutecnyacute denaacuter s opisem HIC DENARIUS

EST EPIS(COPI) (= toto je denaacuter biskupův) přisouzenyacute biskupovi Vojtěchovi38 v jehož

vyacuterazně korumpovaneacutem opise druheacute strany bylo Vaacuteclavem Hrubyacutem v roce 1932 roz-

luštěno jmeacuteno Soběslava39 Podle G Skalskeacuteho byla tato mince ražena přiacutemo na Libici

a chronologicky nejspiacuteše někdy ke konci slavniacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute40

Jedinyacute Soběslavův typ denaacuteru kladenyacute spolehlivě do libickeacute mincovny pro českeacute

denaacutery s nezvyklyacutem obrazem tvaacuteře čelně s jakyacutemsi diadeacutemem na liacuteci a tzv kapliciacute

oto-adelheidskeacuteho typu na rubu mohl byacutet podle tohoto autora ražen až po roce 99141

V tomto roce totiž byla (zřejmě v mincovně Goslar) ciacutesařem Otou III zahaacutejena masovaacute

ražba obchodniacutech denaacuterů s jeho jmeacutenem a současně jmeacutenem jeho babičky-poručnice

Adelheid42 Charakteristickyacute typ kaplice na těchto minciacutech se objevil i na Soběslavově

libickeacute minci G Skalskyacute ji proto zařadil k nejmladšiacutem slavniacutekovskyacutem ražbaacutem Tiacutem byl

daacuten termiacuten post quem tohoto typu neboť před tiacutemto rokem nemohl uvedenyacute mincovniacute

typ pochopitelně vzniknout

Zaacuteklad takto navrženeacute chronologie byl naacutesledovně převzat prakticky všemi dalšiacutemi

badateli z nichž se podrobněji věnovali mincovnictviacute Slavniacutekovců předevšiacutem archeolog

Rudolf Turek a později numismatička Jarmila Haacuteskovaacute

R Turek vyslovil sveacute naacutezory na problematiku slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute jednak

v souvislosti se třemi exemplaacuteři imitativniacutech ražeb denaacuteroveacuteho charakteru nejasneacuteho

původu postupně nalezenyacutemi v areaacutelu libickeacuteho hradiště43 jednak se obecně vyjaacutedřil

k ražbaacutem Slavniacutekovců v několika dalšiacutech studiiacutech44 Sveacute posledniacute zaacutevěry obsaacutehleji shr-

nul v letech 1973 a 1977 v praciacutech zaměřenyacutech na chronologii slavniacutekovskyacutech ražeb

36 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 19ndash2037 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 2338 František CACH Nejstaršiacute českeacute mince I Praha 1970 č 164 daacutele jen CACH39 Vaacuteclav HRUBYacute Deset let československeacute praacutece numismatickeacute Naše věda 5ndash6 Praha 1932 s 11840 G SKALSKYacute Denaacutery biskupa pražskeacuteho Vojtěcha Slavniacutekovce Numismatickyacute časopis československyacute 5

1929 s 26ndash4641 G SKALSKYacute Naacutelez s 64 74ndash7642 Gert HATZ Otto-Adelheid-Pfenige Literaturuumlberblick in Commentationes de Nummis Saeculorum

IXndashXI Nova series 7 Untersuchen zu Muumlnzen des 1011 Jahrhunderts 1990 s 9ndash24 43 R TUREK Poznaacutemky k naacutelezům denaacuterů 10 věku v Libici n Cidlinou Numismatickeacute listy 36 1981

s 3ndash3844 R TUREK Čechy na uacutesvitě dějin Praha 1963 s 205ndash214 TYacuteŽ K některyacutem probleacutemům slavniacutekovskeacuteho

mincovnictviacute in Karel Castelin ndash sborniacutek přiacutespěvků k oslavě jeho diacutela sestavenyacute u přiacuteležitosti jeho 70

narozenin Hradec Kraacuteloveacute 1973 s 23ndash35


v souvislosti s českyacutemi ale předevšiacutem zahraničniacutemi mincovniacutemi naacutelezy45 Ty podle

naacutezorů R Turka potvrzovaly dosavadniacute Skalskeacuteho chronologii

Řada Turkovyacutech naacutezorů je však podepřena dosti spornyacutemi argumenty Předevšiacutem

přesnějšiacute datace řady zahraničniacutech naacutelezů z oblastiacute Polska a Skandinaacutevie je doposud

velmi diskutabilniacute obzvlaacuteště jsou-li datovaacuteny podle doposud v řadě přiacutepadů chro-

nologicky nejisteacute bavorskeacute složky a nezřiacutedka dokonce podle předmětů ziacuteskanyacutech při

archeologickyacutech vyacutezkumech46 Celaacute Turkova chronologie Soběslavovyacutech minciacute se naviacutec

nutně pohybovala v zajetiacute tradičniacutech naacutezorů na postaveniacute Slavniacutekovskeacute domeacuteny v raacutem-

ci přemyslovskyacutech Čech posledniacute čtvrtiny 10 stoletiacute

Dva naacutezory R Turka je však potřebneacute připomenout neboť majiacute svou důležitost

pro dalšiacute vyacuteklad Předně se diacuteky tomuto badateli dostaly do širšiacuteho numismatickeacuteho

a naacutesledně i obecně historickeacuteho povědomiacute tzv bdquovyacutehružneacuteldquo motivy na jednom typu

Soběslavovyacutech denaacuterů47 Jednaacute se o typ kde je na liacuteci vyobrazena tzv uacutezkaacute anglosaskaacute

ruka s kraacutetkyacutem mečem (dyacutekou) a na rubu je jednoduchyacute obraz ptaacuteka se skloněnou

hlavou48 ktereacuteho G Skalskyacute zcela spraacutevně vyložil jako pelikaacutena představujiacuteciacuteho jeden

z tradičniacutech křesťanskyacutech symbolů49 K Turnwald později vyslovil naacutezor že se jednaacute

o jinyacute křesťanskyacute naacutemět ndash orel jako atribut sv Jana Evangelisty čtouciacuteho (se skloněnou

hlavou) svitek evangelia50 Tiacutemto způsobem došlo k vyacuteměně tradičniacuteho symbolu za

ptaacuteka dravce a pak už chyběl jen krůček k uacutetočiacuteciacutemu ptačiacutemu dravci ndash orlovi kteryacute

spolu s obrazem na druheacute straně teacuteže mince ndash rukou třiacutemajiacuteciacute dyacuteku ndash měl byacutet jasnou

otevřenou vyacutehrůžkou zaslanou prostřednictviacutem mincovniacuteho obrazu vlaacutednouciacutem

Přemyslovcům Tato mince se tak stala jasnou podporou dosavadniacutech naacutezorů na vysokeacute

ambice Soběslava a jeho rodu přerůstajiacuteciacute až k otevřenyacutem vyacutehrůžkaacutem

V roce 1989 to byl opět R Turek kteryacute upozornil na podobnost tvaacuteře en face na

Soběslavově libickeacutem denaacuteru s obdobně vyobrazenou tvaacuteřiacute panovniacuteka na denaacuteru

ciacutesaře Oty III raženeacutem ve friacuteskeacutem Deventeru kteryacute mu měl byacutet předlohou a zaacuteroveň

se vyslovil k některyacutem možnyacutem souvislostem mezi severskyacutemi obchodniacutemi cestami

a přejiacutemaacuteniacutem nezvyklyacutech mincovniacutech motivů51

Takeacute J Haacuteskovaacute ve svyacutech praciacutech vyšla z chrono logie zaacutekladniacutech typů navrženeacute G

Skalskyacutem i když do niacute nevstoupila nijak zaacutesadně ale spiacuteše ji daacutele rozviacutejela v detailech

Zahaacutejeniacute slav niacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute na rozdiacutel od Skalskeacuteho tato autorka spojuje s bis-

45 R TUREK Tři ukaacutezky spolupraacutece archeologie s numismatikou in Sborniacutek ke 30 vyacuteročiacute vzniku pobočky

Českeacute numismatickeacute společnosti v Mladeacute Boleslavi Mladaacute Boleslav 1975 s 25ndash32 TYacuteŽ Naacutelezy slavniacute-

kovskyacutech minciacute in Kraacuteloveacutehradeckyacute sborniacutek numismatickyacutech praciacute Hradec Kraacuteloveacute 1977 21ndash3646 Josef SCHRAacuteNIL Českeacute denaacutery X a XI věku v nordickyacutech naacutelezechNumismatickyacute časopis českosloven-

skyacute 5 1929 47ndash51 Tuukka TALVIO Českeacute mince ve finskyacutech naacutelezech z doby Vikingů Numismatickeacute listy

35 1980 s 33ndash35 Eduard ŠIMEK Českeacute denaacutery v daacutenskyacutech naacutelezech Numismatickeacute listy 37 1982 s 65ndash

72 Wczesnośredniowieczne skarby srebrene z Pomorza WarzsawandashWrocłav 1959 Wczesnośredniowieczne

skarby srebrene Wielkopolski WarszawandashWroclav 1959 Wczesnośredniowieczne skarby srebrene

z Małopolska Śląska Warmii i Mazur WrocławndashWarszawandashKrakow 1966 Wczesnośredniowiecne skarby

srebrene IVndashJ Žaacutek Uzupelnienie do inwentarza skarby Wielkopolski WrocławndashWarszawandashKrakow 1966

Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince Praha 1998 s 62ndash9147 R TUREK K některyacutem probleacutemům s 28 a pozn 1848 CACH č 15949 G SKALSKYacute Naacutelez s 71ndash72 TYacuteŽ Vyacuteznam s 1750 Kristian TURNWALD O chronologii prvniacutech českyacutech denaacuterů Edice přednaacutešek Numismatickeacute společnos-

ti československeacute v Praze (1) Praha 1968 s 30 a 36 51 R TUREK K otaacutezkaacutem libickeacuteho Soběslavova denaacuteru Numismatickeacute listy 44 s 33ndash36


kupskyacutem denaacuterem kteryacute považuje za společnou ražbu Soběslava a jeho mladšiacuteho bratra

biskupa Vojtěcha52 Tento denaacuter s opisem HIC DENARIUS EST EPIS(COPI) měl vznik-

nout v prvniacute polovině 80 let 10 stoletiacute ve slavniacutekovskeacutem prostřediacute spiacuteše v Maliacuteně Od

teacuteto ražby se pak mělo odviacutejet intenzivniacute maliacutenskeacute minco vaacuteniacute datovaneacute autorkou do

let 985ndash990 Ztraacutetou Slezska a Krakovska (J Haacuteskovaacute se přiklaacuteniacute k letům 986ndash98753

bezpečně je však znaacutemo jen to že se tak stalo někdy před rokem 990)54 došlo k politickeacute

a hospodaacuteřskeacute krizi V teacuteto době se měla dostat do popřediacute otaacutezka min covniacuteho praacuteva

i bdquoprojevy siacuteliacuteciacute suverenity libickeacuteho kniacuteže teldquo K napětiacute měl přispět i uacutedajnyacute pokles pro-

dukce střiacutebra z důvodů zmenšeniacute domaacuteciacutech zdrojů později dokumentovanyacute i poklesem

hmotnosti přemyslovskyacutech denaacuterů55 Pak mělo naacutesledovat naacutehleacute ukonče niacute činnosti

maliacutenskeacute mincovny vysvětlovaneacute mocenskyacutem zaacutesahem Přemyslovců (hovořiacute se přiacutemo

o naacutesilneacute uacutezemniacute anexi)56 Dalšiacute slavniacutekovskeacute mincovaacuteniacute mělo probiacutehat již pouze na

Libici Zde mělo dojiacutet k ražbě oněch denaacuterů s nety pickou obrazovou naacuteplniacute ndash s motivy

ptaacuteků a ruky ale předev šiacutem s oněmi vyacutehružnyacutemi motivy bdquouacutetočiacuteciacuteho orla a ruky s dyacute-

kouldquo Posledniacute slavniacutekovskou ražbou je podle J Haacuteskoveacute již zmiacuteněnyacute denaacuter s bdquokoruno-

vanou hlavou podle deventerskyacutech de naacuterůldquo

Pokud se nad celyacutem takto doposud prezentovanyacutem slavniacute kovskyacutem mincovnictviacutem

zamysliacuteme zjistiacuteme že je v řadě bodů nemožneacute Již jeho vazba na Vojtěchův denaacuter

HIC DENARIUS EST EPIS(COPI) je velmi spornaacute protože dalšiacute opisovyacute text na druheacute

straně teacuteto mince je jen umělou konstrukciacute kde již od počaacutetku převaacutežilo přaacuteniacute přečiacutest

zde Soběslavovo jmeacuteno včetně jeho titulatur Naviacutec tato ražba znaacutemaacute pouze v několika

exemplaacuteřiacutech byla součaacutestiacute mincovniacutech naacutelezů pouze mimo českeacute uacutezemiacute To samozřejmě

jejiacute domaacuteciacute původ nevylučuje ale ani na druheacute straně vyacuterazněji nepodporuje Okolo teacuteto

mince a pokusů o interpretaci jejiacutech opisovyacutech textů je však dlouhaacute řada dalšiacutech nejas-

nostiacute jejichž řešeniacute přesahuje problematiku teacuteto praacutece Posledniacute naacutezory takeacute jejiacute ikono-

grafickyacute i epigrafickyacute vztah ke slavniacutekovskeacutemu mincovnictviacute nijak vaacutežněji nepotvrzujiacute57

Nadaacutele se proto budeme touto minciacute zabyacutevat jen okrajově stejně jako nebude věnovaacutena

pozornost ostatniacutem dvěma minciacutem přisuzovanyacutem biskupovi Vojtěchovi jejichž identifi-

kace je zatiacutem spornaacute a do Soběslavova mincovnictviacute nijak chronologicky nezasahujiacute

Časovaacute posloupnost obou zaacutekladniacutech typů ndash ptačiacutech jako mladšiacutech po staršiacutech

ethelredskyacutech ndash způsobovala už tvůrci tohoto pořadiacute G Skalskeacutemu zjevneacute rozpaky

a nutila jej uchylovat se k maacutelo přesvědči vyacutem vysvětleniacutem58 J Haacuteskovaacute zase hledaacute

důvody takto pojateacute typoveacute posloupnosti v momentaacutelně se zhoršujiacuteciacute hospodaacuteřsko-

politickeacute situaci v přemyslovskeacutem staacutetě59 kterou však nelze ze staacutevajiacuteciacutech pramenů nijak

spolehlivěji doložit

Při řešeniacute těchto chronologickyacutech otaacutezek je třeba vyjiacutet z faktu že ptačiacute typy raženeacute

Přemyslovci byly zcela spolehlivě staršiacute než typy ethelredskeacute Proč by tomu tedy mělo byacutet

v přiacutepadě paralelně a teritoriaacutelně velmi bliacutezko existujiacuteciacuteho slav niacutekovskeacuteho mincovnictviacute

52 J HAacuteSKOVAacute Slavniacutekovci s 225 TAacuteŽ K uacuteloze s 49ndash5053 J HAacuteSKOVAacute K uacuteloze s 5154 J SLAacuteMA Slavniacutekovci s 207ndash20855 J HAacuteSKOVAacute Slavniacutekovci s 226 TAacuteŽ K uacuteloze s 5256 J SLAacuteMA Slavniacutekovci s 21657 Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince s 160ndash174 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 111ndash11258 Viz pozn 3759 J HAacuteSKOVAacute K uacuteloze s 51ndash52


Ob

r 1

Do

sav

ad

niacute č

aso

vaacute

po

slo

up

no

st s

lav

niacutek

ov

skyacutec

h m

inco

vn

iacutech

ty

pů

a d

en

aacuterů

bis

ku

pa

Vo

jtě

cha

14

61

64

14

71

48

14

91

50

15

11

52

15

3

15

51

56

15

71

59

15

81

60

16

1

16

21

63

15

4M

aliacuten

Prah

a

Libi

cePr

aha

99

09

95

Libi

ce


60 Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince s 74ndash83 145ndash14861 Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince s 62ndash9162 Pavel RADOMĚRSKYacute Studie o počaacutetciacutech českeacuteho mincovnictviacute Naacutelez českyacutech denaacuterů z 10 stoletiacute v Podě-

bradech I Numismatickyacute sborniacutek 9 1966 s 80ndash83 CACH s 56 č 34 Jedinyacute exemplaacuteř maliacutenskeacuteho denaacute-

ru sice stojiacute podle mnou předestřeneacute chronologie poněkud mimo ale tento naacutelez současně obsahoval 113

tyacutechž typů Boleslava II Proto je horizont jeho ukrytiacute v obdobiacute ve ktereacutem zřejmě byly samotneacute počaacutetky

ražby slavniacutekovskyacutech ethelredskyacutech typů se jmeacutenem Maliacutena Proto jeden denaacuter tohoto typu v uvedeneacutem

naacutelezu neniacute autorem předloženeacute chronologii na překaacutežku63 E FIALA Naacutelez čištěveskyacute Pamaacutetky archeologickeacute 17 18961897 s 255ndash258 337ndash346 CACH s 51 č 264 G SKALSKYacute Naacutelez českyacutech denaacuterů s 28ndash30 CACH s 57 č 44 65 Nutno však upozornit na to že Cachovo diacutelo je předevšiacutem typologiiacute a ne přiacutesně chronologickou praciacute

i když řazeniacute typů vyšlo z naacutezorů V Katze na časovou posloupnost (O chronologii denaacuterů Boleslava I

a Boleslava II Praha 1935 s 102) V přiacutepadě slavniacutekovskyacutech typů však zůstalo ndash jak bude poukaacutezaacuteno

daacutele ndash poplatneacute staršiacutem naacutezorům G Skalskeacuteho66 CACH č 15967 CACH č 158

praacutevě opačně Přizpůsobiacuteme-li však časovou posloupnost Soběslavovyacutech mincovniacutech typů

stejnyacutem typům Přemyslovců a přizveme-li si ku pomoci hlavniacute mincovniacute naacutele zy jejich

chronologickeacute řazeniacute i řazeniacute přemyslovskyacutech i slavniacutekovskyacutech mincovniacutech typů v nich60

zjistiacuteme že se cel kovaacute situace v typologii Soběslavovyacutech ražeb vyacuterazně zjednodušuje

Že je toto pozměněneacute pořadiacute rozhodně spraacutevnějšiacute dosvědčujiacute praacutevě mincovniacute naacutelezy

jejichž podrobnyacute rozbor byl již autorem publikovaacuten na jineacutem miacutestě61 Pouze souhrnně

řečeno V prokazatelně staršiacutem naacutelezu s podiacutelem slavniacutekovskyacutech ražeb z Poděbrad je

s vyacutejimkou jedineacuteho maliacutenskeacuteho denaacuteru ethelredskeacuteho typu 119 Soběslavovyacutech denaacuterů

s motivy ptaacuteka62 Naopak mladšiacute čistěveskyacute naacutelez obsahoval pouze 125 ethelredskyacutech

typů63 a jemu časově bliacutezkyacute (i když strukturou poněkud odlišnyacute) naacutelez staroboleslavskyacute 77

denaacuterů ethel redskyacutech a pouheacute 2 s ptačiacutem motivem64 Ze všech těchto důvodů přesvědčivě

vyplyacutevaacute že jedineacute možneacute i logickeacute časoveacute pořadiacute typů je opačneacute Soběslav nejprve razil

typy ptačiacute (včetně tzv vyacutehružnyacutech) a teprve naacutesledně ethelredskeacute

Tyto dva zaacutekladniacute typy však nejsou zdaleka homogenniacute a z Cachovy praacutece je to zřej-

meacute65 Denaacutery s kombinaciacute ruky přes meč a ptaacuteka nesou mimo jmeacuteno Soběslava doposud

zaacutehadnyacute text EOSTVDFAER (EOSTVPFAER POSTVPFAER)66

Obr 2 Soběslavův denaacuter s rukou mečem a ptačiacutem motivem (podle Cach 1974 č 159)

Obr 3 Denaacuter Soběslava s rukou Božiacute a ptačiacutem motivem (podle Cach 1974 č 158)

Shodnyacute text se objevuje i na dalšiacutem typu rukaptaacutek67


Posledniacutem typem jsou ražby typu rukaptaacutek opět s kompletně korumpovanyacutemi

opisy71

68 CACH č 155ndash15769 CACH č 152ndash154


Obr 4 Ethelredskyacute typy Soběslava Slavniacutekovce s nejasnou textovou koruptelou na rubu (podle Cach 1974 č 157)

Tento typ se naviacutec objevuje ještě ve dvou dalšiacutech modi fikaciacutech se zcela nesrozu-

mitelnyacutemi texty obou stran69 a s kompletně čitelnyacutemi opisy (ZOBEZLAVMALIN

CIVITAS)70

Obr 5 Ethelredskeacute typy s oboustranně kompletně korumpovanyacutemi opisy doposud kladenyacute mezi maliacutenskeacute Soběslavovy

ražby (podle a ndash Cach 1974 č 153 b ndash Cach 1974 č 154)

Obr 6 Soběslavovy ethelredskeacute typy s jeho jmeacutenem a označeniacutem Maliacutena jako mincovny (podle a ndash Cach 1974 č 146 b

ndash Cach 1974 č 147 c ndash Cach 1974 č 148)

Takřka totožnyacute opisovyacute text nachaacuteziacuteme takeacute na Soběsla vovyacutech denaacuterech ethelred-

skeacuteho typu68

Obr 7 Denaacutery s rukou Božiacute a ptačiacutemi motivy s kompletně korumpovanyacutemi opisy doposud řazeneacute mezi slavniacutekovskeacute

(podle a ndash Cach 1974 č 160 b ndash Cach 1974 č 161)

a b

a b c

a b


Poněkud mimo stojiacute Soběslavův libickyacute denaacuter s tvaacuteřiacute en face a oto-adelheidskou kapliciacute72

72 CACH č 16273 Dle doposud nepublikovaneacuteho naacutezoru O Boumlhmoveacute-Palkoskoveacute tvar LIVBUZ svědčiacute daleko viacutece pro

osobniacute mužskeacute jmeacuteno než pro pojmenovaacuteniacute miacutesta Dle jejiacuteho sděleniacute za ktereacute ji autor děkuje by jmeacuteno

Libice mělo existovat spiacuteše ve formě LIVBUZA nebo LIVBIZA Neniacute ovšem samozřejmě vyloučeno že

jde o koruptelu původně spraacutevneacuteho tvaru74 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 8ndash975 Hermann DANNENBERG Die deutschen Muumlnzen Berlin 1876 č 777 825 a 85476 Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince s 147

Obr 8 Libickyacute denaacuter Soběslava Slavniacutekovce (podle Cach 1974 č 162)

Protože se tato ikonograficky vyacuterazně odlišnaacute ražba vyskytla jen ve zjevně nejstar-

šiacutech naacutele zech (Poděbrady Ostroměř) měla by byacutet řazena někam na samotnyacute počaacutetek

slavniacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute a podle jmeacutena mincovny dosti pravděpodobně na Libici73

Naacutezor Skalskeacuteho že oto-adelheidskaacute kaplice se nemohla objevit na českyacutech ražbaacutech

dřiacuteve než v roce 99174 vyvraciacute fakt že se shodnyacutem typem kaplice se lze setkat již na

přelomu 70 a 80 let 10 stoletiacute na německyacutech denaacuterech ciacutesařů Oty I (936ndash973) a Oty

II (973ndash983)75 Nelze dokonce ani zcela vyloučit možnost že tento typ byl ražen mimo

uacutezemiacute staacutetu Soběslavem po 28 zaacuteřiacute 995

Do počaacutetečniacutech obdobiacute je nutno klaacutest takeacute typy ruka přes mečptaacutek a rukaptaacutek

Jsou početně zastoupeny v poděb radskeacutem naacutelezu obsahujiacuteciacutem ještě převahu poněkud

staršiacutech friacuteskyacutech přemyslovskyacutech typů (uacutezkaacute rukakřiacutež + obvykle kompletně nečitelneacute

mincovniacute opisoveacute texty) nad mladšiacutemi typy ethelredskyacutemi (uacutezkaacute rukapoprsiacute + obvykle

čitelneacute opisoveacute texty)76 Naviacutec i zde byly přiacutetomny ptačiacute typy Boleslava II Doba ukrytiacute

po děbradskeacuteho naacutelezu bude zřejmě totožnaacute s časovyacutem uacutesekem kdy končily emise tzv

mezilehlyacutech typů (jejichž ptačiacute byly součaacutestiacute) a kdy se začiacutenala rozbiacutehat ražba typů

ethelreds kyacutech protože v naacutelezu byl i ojedinělyacute denaacuter tohoto typu se jmeacutenem Maliacutena

Poděbrady

Staraacute Boleslav

Čistěves

Naacute

lez

řezeňskyacute ml

mezilehleacute typyndash mečovyacute ptačiacutea byzantizujiacuteciacute

friacuteskyacute

ethelredskyacute

0 40 10010 3020 50 9060 8070procentuaacutelniacute zastoupeniacute

Obr 9 Chronologickeacute řazeniacute naacutelezů s vyacuteznamnyacutem podiacutelem slavniacutekovskyacutech minciacute podle typologickeacuteho zastoupeniacute


Teprve později naacutesledujiacute slavniacutekovskeacute typy ethelredskeacute Objevujiacute se nejprve v naacute-

lezu z Čistěvsi kde jsou přemyslovskeacute friacuteskeacute i ethelredskeacute typy početně vyrovnaacuteny

a naacutesledně v depotu staroboleslavskeacutem ve ktereacutem již neniacute žaacutednyacute přemyslovskyacute friacuteskyacute

typ a takřka zcela převažujiacute jen ethleredskeacute typy Boleslava II mělnickeacute denaacutery kněžny

Emmy stejneacuteho typu i mince slavniacutekovskeacute

77 Z PETRAacuteŇ ndash P RADOMĚRSKYacute Ilustrovanaacute encyklopedie českeacute moravskeacute a slezskeacute numismatiky Praha

2001 s 52ndash53 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 106ndash109

Poděbrady

Staraacute Boleslav

Čistěves

Naacute

lez

0 40 10010 3020 50 9060 8070

Přemyslovci

Slavniacutekovci

Přemyslovci

Slavniacutekovci

Přemyslovci

Slavniacutekovci

procentuaacutelniacute zastoupeniacute

řezeňskyacute ml


friacuteskyacute

ethelredskyacute

Obr 10 Stejneacute naacutelezy rozděleneacute podle jednotlivyacutech typů přemyslovskyacutech a slavniacutekovskyacutech minciacute

Neniacute zatiacutem žaacutednyacute důvod klaacutest všechny tyto slavniacutekovskeacute ty py jinam než do Maliacutena

Na prvyacute pohled je zde však určityacute probleacutem Pokud takto chronologicky seřadiacuteme slav-

niacutekovskeacute et helredskeacute typy zjistiacuteme že nejprve se objevujiacute Soběslavovy ražby s textem

EOSTVDFAER pak naacutesleduje typ kompletně ko rumpovanyacute a nakonec denaacutery se

spraacutevnyacutemi texty To odporuje dosavadniacutem naacutezorům že nejprve byl zhotoven archetyp

se spraacutevnyacutemi opisovyacutemi texty ktereacute se později opakovanyacutem nepřesnyacutem kopiacute rovaacuteniacutem

negramotnyacutemi řezači novyacutech nebo obnovovanyacutech ražeb niacutech želez korumpovaly až

k uacuteplneacute nečitelnosti77 Nutno si však uvědomit že toto by možnaacute platilo pouze pro samo-

statneacute izolovaneacute mincovnictviacute nepodleacutehajiacuteciacute žaacutedneacutemu jineacutemu bliacutezkeacuteho vlivu ndash tedy kdyby

napřiacuteklad Slavniacutekovci razili v Čechaacutech sami Jenže jejich mincovnictviacute muselo zaacutekonitě

ikonograficky podleacutehat podstatně in tenzivnějšiacutemu mincovnictviacute Přemyslovců a Bolesla-

vovy mince obiacutehaly spolu se Soběslavovyacutemi Slavniacutekovštiacute tvůrci denaacutero vyacutech razidel měli

pražskeacute denaacutery takřka staacutele k dispozici proto nemuselo obecneacute pravidlo o archetypu

a jeho postupneacute naacutesledneacute textoveacute degenera ci v tomto přiacutepadě vůbec platit (Ostatně takeacute

v dlouheacute řadě pražskyacutech přemys lovskyacutech denaacuterů se naacutem opakovaně střiacutedajiacute typy vyacutetvarně

i technicky dokonaleacute s teacuteměř bezchybnyacutemi texty s typy velmi neumělyacutemi s nejrůznějšiacutem

stupněm textovyacutech koruptel) Nemusiacute tedy vůbec byacutet rozpor v tom že po ptačiacutech typech

naacutesledujiacute zpočaacutetku obrazově dokonaleacute ale epigraficky meacuteně zdařileacute imitace pražskyacutech

ethelredskyacutech typů Stoupa jiacuteciacute zkušenostiacute tvůrců razidel nebo přiacutechodem zručnějšiacuteho

řezače kolků při pečlivějšiacutem napodobovaacuteniacute Boleslavovyacutech pražskyacutech denaacuterů později

začaly vznikat tyteacutež denaacuteroveacute typy s jasnyacutem jmeacutenem Soběslava a maliacutenskeacute mincovny


Je zde však ještě dalšiacute probleacutem Původniacute anglickeacute předlohy majiacute vždy jmeacuteno kraacutele

v opise okolo poprsiacute a naacutezev mincovny na straně ruky Božiacute takeacute dalšiacute typy s křiacutežem

majiacute Ethelredovo jmeacuteno na straně liacutece78 Stejneacute umiacutestěniacute jmeacutena vydaacutevajiacuteciacuteho kniacutežete

lze spatřit i na mladšiacutech Soběslavovyacutech ražbaacutech79 a na denaacuterech kněžny Emmy80

Naopak všechny přemyslovskeacute denaacutery tohoto typu raženeacute Boleslavem II v Praze81

i na Vyšehradě82 majiacute jeho jmeacuteno naopak na straně ruky a rubniacute strana se stylizo-

vanyacutem poprsiacutem panovniacuteka maacute v opisech jmeacuteno monetaria se jmeacutenem pražskeacute či

vyšehradskeacute mincovny

Tento jev neniacute zatiacutem jasnyacute Je ovšem takeacute skutečnostiacute že se o jeho bližšiacute vysvětleniacute

nikdo v minulosti nepokusil a rozhodně bude nutno se jiacutem v budoucnu podrobněji

zabyacutevat V přiacutepadě slavniacutekovskyacutech maliacutenskyacutech denaacuterů by se nabiacutezelo vysvětleniacute

že zprvu bdquoobraacuteceněldquo raženeacute ethelredskeacute typy měly předlohu ve stejně bdquoobraacutecenyacutechldquo

typech pražskyacutech a teprve později se Soběslavovy emise spraacutevnyacutem umiacutestěniacutem opisů

viacutece přibliacutežily sveacutemu anglickeacutemu vzoru Opačneacutemu procesu ndash tedy nejprve spraacutevneacute

umiacutestěniacute opisů a pak jejich přehozeniacute ndash odporuje pražskeacute mincovnictviacute Boleslava

protože zde již od počaacutetku až do konce byl emitovaacuten pouze onen bdquoobraacutecenyacuteldquo ethel-

redskyacute typ a Maliacutenu by tak chyběl předobraz pro jeho typ bdquospraacutevnyacuteldquo Jedinyacutem

vyacutechodiskem z teacuteto meacuteně průchodneacute situace by byla hypotetickaacute eventualita zahaacutejeniacute

ethelredskeacuteho typu v Čechaacutech nejprve Slavniacutekovci a to typu bdquospraacutevneacuteholdquo Později pak

mohlo dojiacutet v raacutemci korumpovaacuteniacute v maliacutenskeacute mincovně k obraacuteceniacute opisů a teprve

tento typ by převzala přemyslovskaacute mincovna v Praze I tato konstrukce však naraacutežiacute

na probleacutemy např proč by se při staacuteleacutem zachovaacuteniacute bezchybneacuteho Soběslavova jmeacutena

mělo pouze původně spraacutevně vypuncovaneacute jmeacuteno Maliacutena měnit na zcela nejasnou

a naviacutec v přiacutepadě řady razidel na delšiacute čas raženou neměnnou textovou koruptelu

Z uvedeneacuteho naacutezorně vyplyacutevaacute potřeba dalšiacuteho baacutedaacuteniacute v teacuteto specifickeacute oblasti

Nejpočetnějšiacute skupina slavniacutekovskyacutech ethelredskyacutech denaacuterů maacute praacutevě texty obou-

stra n ně zcela nečitelneacute83 a pouze z poměrneacuteho zastoupeniacute jednotlivyacutech piacutesmen v opi-

sech se G Skalskyacute přiklonil k je jich slavniacutekovskeacute provenienci84 Neniacute však vyloučeno že

se o slavniacutekovskeacute ražby vůbec nejednaacute Spiacuteše lze předpoklaacutedat že jde o jakeacute si textově ne

78 Michael METCALF An Atlas of Anglo-Saxon and Norman Coins Finds c 973ndash1086 London 1998

s 306ndash30979 CACH č 146ndash15180 CACH č 144ndash14581 CACH č 122ndash123 127ndash130 a 13682 CACH č 139ndash141 Bliacuteže k problematice vyšehradskeacute mincovny naposledy J HAacuteSKOVAacute Vyšehradskaacute

mincovna na přelomu 10 a 11 stoletiacute Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 29 1975 s 105ndash160

Z PETRAŇ Prvniacute českeacute mince s 175ndash184 83 CACH č 152ndash15484 G SKALSKYacute Naacutelez s 60ndash61 65ndash66 Autor tuto skupinu ethelredskyacutech typů s charakteristickyacutemi

piacutesmeny ω na obou stranaacutech ruky a nečitelnyacutemi opisy obou stran kladl jednoznačně mezi denaacute-

ry Soběslava K textu ZOBVEZVAESDVX (= Zobezlav dux) se dopracoval uacutepravou původniacuteho

textu XVZOICXVEZVAESD (XVEZVAESDXVZOIC XVZOICXVEZZVAD XVEZEVAESDXVIC

XVEZEVAESDXVC) Je však opraacutevněnou otaacutezkou zda jsou tyto koruptely skutečně zbytkem uvedeneacuteho

textu a pokud ano tak zda se jednaacute o jmeacuteno Soběslava nebo o stejně porušeneacute jmeacuteno Boleslava Pokud

by se totiž jednalo pouze o přehaacutezeneacute grafeacutemy pak jejich jednotlivaacute zastoupeniacute dovolujiacute obě možnosti

Strukturace jednotlivyacutech mincovniacutech typů v naacutelezech se Soběslavovyacutemi denaacutery však tyto mince ze slav-

niacutekovskyacutech spiacuteše vyřazuje


zcela povedeneacute ethelredskeacute emise pražskeacute či napodobeniny nejasneacuteho původu podobně

jako některeacute ražby znaacutemeacute předevšiacutem z naacutelezu v polskeacute Bystrzyci85

Toteacutež se tyacutekaacute takeacute již zmiacuteněnyacutech denaacuterů typu rukaptaacutek s kompletně nesrozumitel-

nyacutemi opisovyacutemi texty G Skalskyacute je s vyacutehradou zařadil mezi slavniacutekovskeacute ražby podle

obrazoveacute naacuteplně a netypickyacutech znaků vedle ruky86 Jiacutem stanovenaacute kriteria pro takovyacute

zaacutevěr však byla v řadě bodů nepřesvědčivaacute87

Posledniacutemi ražbami kladenyacutemi do možneacute souvislosti se Slavniacutekovci jsou již tři

zmiacuteněneacute zaacutehadneacute imitativniacute mince nalezeneacute přiacutemo v areaacutelu libickeacuteho hradiště88 Jejich

provenience je však tak spornaacute že jakeacutekoliv zaacutevěry včetně eventuaacutelniacutech souvis lostiacute se

slavniacutekovskyacutem mincovnictviacutem jsou zatiacutem velmi předčasneacute

S přihleacutednutiacutem ke všemu vyacuteše uvedeneacutemu lze tedy celou situaci shrnout takto

Někdy po naacutestupu vlaacutedy Slavniacutekovce Soběslava roku 981 byl zřejmě ražen na Libici jeho

typ s tvaacuteřiacute čelně a oto-adelheidskou kapliciacute možnaacute vzhledem ke sveacute vyacutetvarneacute neob-

vyklosti něco jako naacutestupniacute ražba To je ovšem jen hypoteacuteza protože jinou dobovou

analogii zatiacutem neznaacuteme Žaacutednyacute dalšiacute typ už nelze spolehlivěji do teacuteto mincovny klaacutest

Nejspiacuteše ve stej neacutem obdobiacute se započalo s ražbou na nedalekeacutem maliacutenskeacutem hra dišti

a jednalo se zprvu o typy kde převažovaly ptačiacute motivy kombinovaneacute nejprve s obrazem

ruky posleacuteze s motivem meče Jakeacutesi bdquovyacutehružneacuteldquo motivy raženeacute na raně středověkyacutech

minciacutech by byly jistě evropskyacutem unikaacutetem je však nutno je ze historickyacutech i numis-

matickyacutech důvodů odmiacutetnout Naviacutec uacutetočiacuteciacute orel se skloněnou hlavou pod hrudniacutek je

ornitologickyacute nesmysl89 Takeacute ruka na minci sečnou zbraň ve skutečnos ti vůbec nesviacuteraacute

85 J MENADIER Der Denarfund von Peisterwitz bei Ohlau in Schlesien Funde deutscher Muumlnzen aus

dem Mittelalter Zeitschrift fuumlr Numismatik XV 1887 s 100ndash169 Emil BAHRFELDT Nachtraumlge zum

Aufsatze von Dr Menadier Zeitschrift fuumlr Numismatik XVI 1888 s 93ndash98 CACH s 61 č 65 Okolo

těchto ražeb (CACH č 165ndash184) je řada otazniacuteků Ikonograficky majiacute řadu společnyacutech znaků nejen

s přemyslovskyacutemi nyacutebrž i se slavniacutekovskyacutemi ražbami Pravidelně zcela nečitelneacute opisy ale i netypickaacute

metrologickaacute data však zatiacutem nedovolujiacute tyto mince přesněji lokalizovat časově ani miacutestně86 G SKALSKYacute Naacutelez s 66 a 7387 Tyto mince zařadil G Skalskyacute mezi slavniacutekovskeacute na zaacutekladě několika kriteacuteriiacute kteraacute stanovil pro zařa-

zeniacute do teacuteto skupiny 1 ndash důvody plynouciacute z politickyacutech dějin 2 ndash zcela jasneacute jmeacuteno Soběslava na všech

ražbaacutech 3 ndash domaacuteciacute původ dosvědčenyacute tehdy třemi znaacutemyacutemi naacutelezy ndash čistěveskyacutem ostroměřskyacutem

a staroboleslavskyacutem 4 ndash dvě tato naleziště jsou na byacutevaleacutem slavniacutekovskeacutem uacutezemiacute a třetiacute na jeho hra-

niciacutech 5 ndash jmeacutena Maliacutena a Libice na minciacutech odpoviacutedajiacute jmeacutenům hlavniacutech slavniacutekovskyacutech hradišť 6

ndash doba ražby ethelredskeacuteho typu jako slavniacutekovskeacuteho hlavniacuteho se časově kryje s ražbou stejneacuteho typu

přemyslovskeacuteho raženeacuteho podle G Skalskeacuteho v letech 985ndash995 což je doba panovaacuteniacute kniacutežete Soběslava

Ražebniacute styl (tzv fabrika) slavniacutekovskyacutech minciacute je odlišnyacute od současnyacutech ražeb Přemyslovců Je zcela

zřejmeacute že tato kriteacuteria mohou jen těžko veacutest k objektivniacutem zaacutevěrům ale spiacuteše naacutezorně ilustrujiacute dobu

sveacuteho vzniku kdy např politickeacute dějiny země mohly ovlivňovat tak uacutezce specifickou problematiku

jakou je stanoveniacute mincovniacutech typů Naviacutec ani saacutem Skalskyacute nebyl v dodržovaacuteniacute saacutem sebou stanovenyacutech

požadavků důslednyacute jako např v přiacutepadě uacuteplneacute čitelnosti jmen I lokace naacutelezů k přiacuteslušnyacutem teritoriiacutem

je velmi zavaacutedějiacuteciacute nehledě na to že z pohledu současneacute vědy je uacutezemiacute spravovaneacute Soběslavem vyacuterazně

zredukovaneacute Popsaneacute denaacutery s obrazem ptaacutečka ruky s malou zaacutehadnou hlavičkou zcela enigmatickyacutemi

mincovniacutemi texty a naacutepadně primitivizujiacuteciacutem provedeniacutem lze v současnosti asi těžko konkreacutetně zařadit

Spiacuteše patřiacute do oneacute zaacutehadneacute skupiny minciacute označovaneacute jako bdquoperiferniacuteldquo či bdquonaacutesledneacuteldquo znaacutemeacute z polskeacuteho

naacutelezu Bystrzyca viz J MENADIER Der Denarfund von Peisterwitz op cit88 K TURNWALD Naacutelez tzv naacutesledniacuteho denaacuteru na Libici v r 1949 Numismatickeacute listy 21 1956 s 1ndash12

R TUREK Poznaacutemky k naacutelezům denaacuterů 10 věku v Libici n Cidlinou Numismatickeacute listy 36 1981

s 3ndash38 J HAacuteSKOVAacute K problematice počaacutetku slavniacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea

řada A ndash Historie 39 1985 s 51ndash5389 Původniacute naacutezor dr J Hanzaacuteka byl současnyacutemi odborniacuteky odmiacutetnut ndash viz R TUREK K některyacutem probleacute-

mům pozn 18 Za odbornou ornitologickou konzultaci děkuji RNDr V Zavaacutezalovi CSc


nyacutebrž kraacutetkyacute meč či dyacuteka je přes jinak na českyacutech denaacuterech velmi běžnou bdquouacutezkou ang-

losaskou rukuldquo90 Bo žiacute pouze napřiacuteč položen Nic tedy nesvědčiacute proti tradičniacute mincovniacute

křesťanskeacute symbolice ruky Božiacute (Dextra Dei) v tomto přiacutepadě kombinovaneacute s dalšiacutem

bdquostaršiacutemldquo motivem přemyslovskyacutech denaacuterů ndash mečem91

Po tomto typu naacutesledoval jakyacutesi typ přechodnyacute se staršiacutem obrazem ptaacutečka na jedneacute

straně a novějšiacutem vyobrazeniacutem ruky mezi dvěma piacutesmeny na straně druheacute92

Na slavniacutekovskeacute ptačiacute typy v určiteacutem čase navaacutezal pod ob chodniacutem vlivem mohut-

nyacutech emisiacute přemyslovskyacutech ražeb typ et helredskyacute Stalo se tak někdy na přelomu

80 a 90 let 10 stoletiacute či spiacuteše na počaacutetku let 90 ne však na zaacutekladě nějakyacutech nikde

nedoloženyacutech anexiacute slavniacutekovskeacuteho uacutezemiacute ale proto že samotneacute mince Ethelreda II

tohoto typu byly v Anglii raženy nejpravděpodobněji až v samotneacutem zaacutevěru 80 let 10

stoletiacute93

Tento typ nejprve opakovaně nesl mimo Soběslavovo jmeacuteno takeacute zaacutehadnyacute text

EOSTVDFAER (POSTVDFAER)94 převzatyacute z typů ptačiacutech později se však přizpůsobil

dokonalyacutemi texty jmenujiacuteciacutemi Maliacuten jako mincovniacute miacutesto Denaacutery s korumpovanyacutemi

90 V KATZ O chronologii denaacuterů Boleslava I a Boleslava II Praha 1935 s 45ndash51 S SUCHODOLSKI

Włoacutecznia świętego Stefana Kwartalnik Historiczny 112 205 z 3 s 91ndash11091 V KATZ O chronologii s 68ndash7992 CACH č 15893 M METCALF An Atlas s 108ndash11394 V tomto enigmatickeacutem mincovniacutem textu nevylučoval G SKALSKYacute zbytek jmeacutena anglickeacuteho kraacutele

Edwarda II ndash viz Naacutelez s 70 TYacuteŽ Vyacuteznam slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute s 17 Naposledy navrhla čteniacute

tohoto zaacutehadneacuteho textu J HAacuteSKOVAacute Slavniacutekovci s 228

Obr 11 Posloupnost slavniacutekovskyacutech mincovniacutech typů a ražeb doposud přidělovanyacutech biskupovi Vojtěchovi odvozenaacute

z chronologickeacute ho řazeniacute denaacuterovyacutech naacutelezů (Ostroměř Poděbrady Staraacute Bo leslav a Čistěves) a mincovniacutech typů

v nich

OSTROMĚŘ

PODĚBRADY

ČISTĚVES

STARAacute BOLESLAV


Ob

r 1

2 P

osl

ou

pn

ost

sla

vn

iacuteko

vsk

yacutech

ty

pů

v s

ou

vis

lost

i s č

aso

vyacute

m ř

a ze

niacutem

naacute

lezů

ty

to r

ažb

y o

bsa

hu

jiacuteciacute

Libi

ce

Prah

a

15

9

16

2

15

81

51

15

51

56

15

71

46

14

71

48

16

11

60

16

31

53

15

21

54

16

4

Mal

iacuten


opisy pak mohly byacutet jakyacutemsi ne zcela podařenyacutem mezičlaacutenkem ale neniacute vyloučeno že

se vůbec nejednaacute o slavniacutekovskeacute ražby

Podle všeho nemohla byacutet doba působeniacute maliacutenskeacute mincovny dlouhaacute ndash možnaacute 3ndash4

roky Proto musela byacutet produkce jejiacutech ethelredskyacutech denaacuterovyacutech typů vzhledem k pro-

kaacutezaneacutemu počtu použityacutech razidel relativně intenzivniacute95

Zaacutevěrem si přehledně shrňme vyacutevoj dosavadniacutech naacutezorů na chronologii Sobě-

slavovyacutech denaacuterů abychom mohli stanovit ve kteryacutech momentech řešeniacute teacuteto proble-

matiky se staly chyby kdy nastaly ty okamžiky ktereacute ji zavedly do miacutest kde se pak po

dlouhou dobu nachaacutezela Bližšiacute identifikace těchto vybočeniacute do bdquoslepyacutech uličekldquo neniacute

totiž tak obtiacutežnaacute96

Kteraacute jsou tedy ona bdquokritickaacuteldquo miacutesta kteraacute dala vzniknout numismatickeacute čaacutesti slav-

niacutekovskeacutemu myacutetu

Prvniacute zaacutesadniacute chronologickaacute praacutece o Soběslavově mincovnictviacute z pera G Skalskeacuteho

vznikla v roce 1932 v souvislosti s publikaciacute staroboleslavskeacuteho naacutelezu tedy v době

kdy se již slavniacutekovskyacute přiacuteběh o mocneacutem a vyacuteznamně nepřaacutetelskeacutem Soběslavově rodu

pevně usiacutedlil v českeacute historii

Při popisu staroboleslavskeacuteho naacutelezu vyslovil G Skalskyacute naacutezor že ethelredskyacute typ byl

v pražskeacute přemyslovskeacute mincovně zaveden nejspiacuteše v roce 98597 Proto musel nutně i hos-

podaacuteřsky soupeřiacuteciacute Soběslav v tomto roce z obchodniacutech důvodů začiacutet s ražbou stejneacuteho

typu Čtyřletaacute mezera mezi smrtiacute Slavniacuteka roku 981 a počaacutetkem Soběslavovy ražby byla

podle Skalskeacuteho ne zcela jasnaacute Buď ještě nebylo raženo nebo ze Slavniacutekovy mincovny

mohly vyjiacutet ony ethelredskeacute typy s kompletně korumpovanyacutemi opisovyacutemi texty Tak se

tedy ethelredskeacute typy dostaly na počaacutetek slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute a už jej na dlouhaacute

desetiletiacute neopustily Jenomže Skalskeacuteho rok 985 spojenyacute se zahaacutejeniacutem přemyslovskeacuteho

ethelredskeacuteho typu je jen hypotetickyacute a autor nikde přesvědčivě nevysvětlil jak k teacuteto

konkreacutetniacute dataci došel aniž připustil dobu pozdějšiacute Již V Katz se totiž přiklonil na zaacutekla-

dě vlastniacutech rozborů českyacutech denaacuterovyacutech naacutelezů k naacutezoru že přemyslovskyacute etheredskyacute

typ byl dokonce ražen nejspiacuteše až po roce 992 (bdquosnad i trochu dřiacuteveldquo)98

K pochopeniacute celeacute problematiky je však na tomto miacutestě zapotřebiacute se vraacutetit zpět až

k prvotniacutem předobrazům českyacutech ethelredskyacutech typů a přibliacutežit si samotneacute anglickeacute

denaacutery (penny) kraacutele Ethelreda II

Ikonografickyacutem vlivem těchto minciacute na soudobeacute středoevropskeacute denaacuteroveacute ražby

se v posledniacutem obdobiacute vaacutežněji zabyacuteval předevšiacutem S Suchodolski99 kteryacute upozornil

na fakt že anglosaskeacute motivy se takeacute objevujiacute na některyacutech severoněmeckyacutech ražbaacutech

Friacuteska a Meklenburska což však neniacute vzhledem k bliacutezkosti těchto oblastiacute k proudům

95 G SKALSKYacute Naacutelez s 7196 Chybnyacutem zaacutevěrům se žaacutednyacute vědniacute obor nemůže vyhnout a nebyla toho samozřejmě ušetřena ani numis-

matika Chybnyacute zaacutevěr žaacutedneacuteho badatele nikdy nesnižuje obzvlaacuteště je-li schopen reflexe a po zjištěniacute

omylu je schopen se k němu přihlaacutesit a vyvodit z něho naacuteležiteacute zaacutevěry Identifikace každeacute vědeckeacute bdquoslepeacute

uličkyldquo je vždy nesmiacuterně cennaacute pro naacutesledujiacuteciacute vyacutevoj v daneacutem vědeckeacutem oboru Přitom je jisteacute že kdyby

minulyacute slavniacutekovskyacute přiacuteběh tehdy nebyl tak bdquohotovyacute a definitivniacuteldquo mnoziacute tehdejšiacute numismatici by se

ve svyacutech zaacutevěrech rozhodovali daleko svobodněji a jejich zaacutevěry by byly značně odlišneacute a dost možnaacute

i shodneacute s naacutezory současnyacutemi 97 Viz pozn 3598 V KATZ O chronologii s 60 a 10399 Stanisłav SUCHODOLSKI Imitation of the coinage of Aethelred II in Central Europe Saertryk af hikuin

11 Moesgard 1985 s 157ndash167


Ethelredovyacutech ražeb do Skandinaacutevie a Pobaltiacute tak neobvykleacute Daleko zajiacutemavějšiacute pro naši

problematiku jsou poměrně důsledneacute imitace pozdniacutech anglickyacutech Ethelredovyacutech typů100

z let 991ndash1017 hraběte Jindřicha Dobrotiveacuteho (976ndash1016) z dolnosaskeacute mincovny Stade101

i když tyto imitace nemajiacute přiacutemou časovou souvislost se staršiacutemi českyacutemi ethelredskyacutemi

typy přemyslovskyacutemi Je to však důkazem že ethelredskeacute Boleslavovy imitace nejsou zase

tak pozoruhodneacute ve sveacute středoevropskeacute ojedinělosti jak se v českeacute numismatickeacute literatu-

ře občas traduje S Suchodolski ve sveacute studii však daacutele řešiacute předevšiacutem problematiku imi-

tativniacutech denaacuterů Boleslava Chrabreacuteho podle vzorů denaacuterů Ethelreda II situace je však

již poněkud odlišnaacute protože jde o ražby až po roce 1000 kdy mincovnictviacute toho polskeacuteho

panovniacuteka započalo K českyacutem anglosaskyacutem vlivům se tento autor vraciacute ještě v zaacutevěru sveacute

praacutece ale i zde se zabyacutevaacute hlavně již odlišnou problematikou anglickyacutech textovyacutech vlivů

na přemyslovskeacute denaacutery počaacutetku 11 stoletiacute

Chronologie mincovniacutech typů Ethereda II od prvniacute vyacuteznamneacute typologie B E Hil-

de branda102 přes systematickou praacuteci M Dolleye103 až po novodobou publikaci D M

Metcalfa104 se v podstatě nezměnila Podobně jako u raně středověkyacutech mincovnictviacute

jinyacutech evropskyacutech zemiacute tato situace nastaacutevaacute obvykle ze dvou důvodů ndash buď dle inter-

pretace mincovniacutech textů posuzovanyacutech ražeb hned od počaacutetku jasně vyplynula jejich

chronologie (předevšiacutem relativniacute absolutniacute byla daleko problematičtějšiacute) ndash nebo a to

častěji je v určiteacute době (většinou pouze na zaacutekladě většiacutech mincovniacutech naacutelezů) vyslo-

ven do jisteacute miacutery hypotetickyacute naacutezor na časovou posloupnost mincovniacutech typů různeacuteho

stupně spolehlivosti a protože v naacutesledujiacuteciacutech dobaacutech nejsou přinesena dalšiacute fakta kteraacute

staacutevajiacuteciacute situaci mohou změnit zůstaacutevaacute původniacute pořadiacute staacutele v platnosti Jeho vratkosti

jsou si obvykle všichni naacutesledujiacuteciacute badateleacute vědomi ale na celeacute situaci se nedaacute nic měnit

protože ji nelze potvrdit ani vyvraacutetit

Ethelredovo anglickeacute mincovnictviacute tedy dle staršiacutech i novyacutech praciacute začiacutenaacute s počaacutet-

kem jeho vlaacutedy v roce 979 typem 1 (First small cross) raženyacutem již dvěma jeho před-

chůdci ndash Edgarem Miacuterumilovnyacutem (959ndash975) a Edwardem Mučedniacutekem (975ndash979)105

Emise tohoto typu však měly ještě teacutehož roku skončit Naacutes ale předevšiacutem zajiacutemaacute typ

naacutesledujiacuteciacute dle ikonografickyacutech odlišnostiacute nedaacutevno rozdělenyacute Metcalfem na tři samo-

statneacute podtypy

Podtyp 2A (First hand) kladenyacute do let 979ndash985 a majiacuteciacute na rubu ruku mezi znaky Λ

a Ω106 je zřejmyacutem předobrazem liacutecniacutech stran ethelredskyacutech typů Boleslava II rubniacutech

stran denaacuterů Emmy a střiacutedavě liacutecniacutech a rubniacutech stran denaacuterů Soběslava

Naacutesleduje typ 2B (Second hand) datovanyacute do obdobiacute 985ndash991107 ze ktereacuteho naopak

byl na českeacute denaacutery převzat (byť schematizovaně) charakteristickyacute obraz Ethelredova

poprsiacute s ozdobnyacutemi přiacutevěsky vlasů nad tyacutelem a křiacutežem

Třetiacute typ 2C (Benediction hand) kde Ethelredovo poprsiacute i ruka Božiacute jsou už tak

odlišneacute že českou imitaci lze odmiacutetnout měl pochaacutezet z obdobiacute po roce 991108

100 M METCALF An Atlas s 120ndash133101 H DANNENBERG Die deutschen Muumlnzen tab 78 č 1607ndash1611102 Bror Emil HILDEBRAND Anglosachsiska mynt i Svenska kongliga myntkabinenettet Stockholm 1881 103 Michael DOLLEY Anglo-Saxon Coins London 1961104 Viz pozn 103105 M METCALF An Atlas s 105ndash107106 M METCALF An Atlas s 108ndash110107 M METCALF An Atlas s 110ndash113108 M METCALF An Atlas s 113ndash114


Typy naacutesledujiacuteciacute již nejsou pro naši problematiku důležiteacute protože jejich ikonogra-

fie nebyla k obchodniacute imitaci českyacutech denaacuterů použita

Českeacute mince tedy bez vyacutejimek napodobovaly kombinaci dvou typů ndash rubniacute stranu

z Ethelredova typu 2A a liacutecniacute z naacutesledujiacuteciacutecho typu 2B Již v roce 1958 však J Pošvaacuteř

upozornil na praacuteci M Dolleye z roku 1956 kde tento britskyacute numismatik připomiacutenaacute

že samostatnyacute hybridniacute typ vzniklyacute kombinaciacute Hildebrandovyacutech typů B1 a B2 (přiacutep

tzv varianta B1b109 dle Metcalfa 2A a 2B) je sice z některyacutech naacutelezů znaacutem ale je velmi

vzaacutecnyacute a jako ke konkreacutetniacutemu předobrazu pro českeacute ražby se k němu Metcalf vyjaacutedřil

značně skepticky110 S tiacutemto naacutezorem lze samozřejmě souhlasit přesto že Dolley posu-

nuje s vyacutehradou určiteacute pravděpodobnosti ruku Božiacute u typu Metcalf 2A a poprsiacute u typu

2B spiacuteše do ranějšiacuteho obdobiacute časovyacutech rozpětiacute Domniacutevaacutem se že tato specifika zas tak

rozhodujiacuteciacute uacutelohu zdaleka nemusiacute hraacutet a daleko pravděpodobněji se na nejpočetněj-

šiacute českyacute denaacuterovyacute typ 10 stoletiacute dostaly obrazy nikoliv ze vzaacutecneacute anglickeacute hybridniacute

mince nyacutebrž ze dvou různyacutech samostatnyacutech Ethelredovyacutech typů ndash staršiacuteho typu 2A

a mladšiacuteho 2B ktereacute českeacute napodobeniny datuje post quem I proto tedy přemyslovskeacute

i slavniacutekovskeacute imitace mohly pochaacutezet nejdřiacuteve až ze zaacutevěru 80 let 10 stoletiacute

Praacutevě tento přiacutepad napodobeniacute vzdaacuteleneacuteho ciziacuteho mincovniacuteho obrazu z obchodniacutech

důvodů jež paradoxně nejviacutece ovlivnil ikonografii českyacutech denaacuterů posledniacutech dvou

desetiletiacute 10 stoletiacute a počaacutetků stoletiacute naacutesledujiacuteciacuteho naacutezorně ukazuje že z nějakyacutech

důvodů nemusiacute vždy dojiacutet k imitovaacuteniacute nejpočetněji raženyacutech mincovniacutech typů a tiacutem

paacutedem i časteacuteho typu uacutečastněneacuteho v daacutelkoveacutem obchodu jak naacutem naacutezorně dosvědčujiacute

mincovniacute naacutelezy Počaacutetečniacute Ethelredovy anglickeacute mincovniacute typy včetně onoho arche-

typu pro Čechy byly totiž podle počtu dochovanyacutech exemplaacuteřů raženy jen v poměrně

maleacutem množstviacute Je proto dosti překvapiveacute že se předobrazem nestal žaacutednyacute z poz-

dějšiacutech Ethelredovyacutech typů předevšiacutem Metcalfovy typy 4 (Long cross) a předevšiacutem 6

(Last small cross) z let 1009ndash1016 kdy diacuteky intenzivniacutemu vybiacuteraacuteniacute bdquodanegelduldquo plynuly

ve formě vyacutekupneacuteho daacutenskyacutem naacutejezdniacutekům do vyacutechodniacutech oblastiacute obrovskeacute sumy

anglickyacutech minciacute praacutevě těchto mladšiacutech typů O intenzitě ražby pozdniacutech typů z doby

zaacutevěru Ethelredovy vlaacutedy svědčiacute nejen velkyacute počet doposud dochovanyacutech exemplaacuteřů

ale i množstviacute podchycenyacutech razidel a vyacuteraznyacute naacuterůst počtu mincovniacutech diacutelen po celeacute

zemi jejichž jmeacutena se na minciacutech dochovala111 Tato problematika je prozatiacutem nadaacutele

otevřenaacute a jistě i ona bude vyžadovat dalšiacute zkoumaacuteniacute

Při popisu staroboleslavskeacuteho naacutelezu se G Skalskyacute ještě k chronologii slavniacutekov-

skyacutech ražeb konkreacutetněji nevyjaacutedřil předevšiacutem jednotliveacute typy popsal112 Ze sveacuteho

vlastniacuteho pořadiacute přemyslovskyacutech mincovniacutech typů G Skalskyacute takeacute vyšel když v ro-

ce 1955 obecně hodnotil vyacuteznam slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute113 aniž vzal v uacutevahu

opraacutevněnou Katzovu kritiku chronologie denaacuterovyacutech typů prvyacutech dvou Boleslavů

109 B E HILDEBRAND Anglosachsiska mynt tab3 110 M DOLLEY A note on the dating of Bohemian Coins by alleged English prototypes Hamburger Beitraumlge

zur Numismatik 910 1956 s 159ndash162 K tomu komentaacuteř J POŠVAacuteŘ Poznaacutemka k původu českyacutech minciacute

z domnělyacutech anglickyacutech prototypů Moravskeacute numismatickeacute zpraacutevy 4 1958 s 10ndash12)111 A S ROBERTSON Hunterian and coats collections University of Glasgow Part I Anglo-Saxons coins

London 1961112 G SKALSKYacute Naacutelez s 59ndash65113 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 5ndash23


z doby předvaacutelečneacute114 Argumenty tohoto numismatika byly natolik přesvědčiveacute že jiacutem

navrženaacute chronologie nejstaršiacutech českyacutech minciacute později převaacutežila a je v podstatě platnaacute

do současnosti protože ji potvrdily i pozdějšiacute rozbory domaacuteciacutech i zahraničniacutech min-

covniacutech naacutelezů115 Katzova chronologie se však bohužel tyacutekala pouze přemyslovskyacutech

ražeb a slavniacutekovskeacute mince zcela pominula Tak došlo k paradoxniacute situaci ndash povaacutelečnaacute

českaacute numismatika (byť mlčky) převzala Katzovu přemyslovskou chronologii (1935)

ale současně nadaacutele pracovala se Skalskeacuteho slavniacutekovskou chronologiacuteiacute (1955) vyšlou

již z jeho překonaneacute chronologie přemyslovskeacute (1932) Zaacutekladniacute chybou bylo pochopi-

telně to že oba autoři ve svyacutech zaacutekladniacutech studiiacutech pracovali v podstatě s oddělenyacutemi

probleacutemy ndash buď pouze s mincovnictviacutem Přemyslovců (V Katz) nebo Slavniacutekovců (G

Skalskyacute) Žaacutednyacute z autorů nepojal českeacute mincovnictviacute druheacute poloviny 10 stoletiacute jako

nediacutelnyacute celek kteryacutem bezesporu bylo

Nakonec k tomu přece jen došlo avšak v dnes již zcela opomiacutejeneacute praacuteci K Turn-

walda z roku 1968116 Jednalo se o modernizovanou verzi vychaacutezejiacuteciacute z jeho předchoziacute

typologie z roku 1949117 Obě praacutece však byly zatiacuteženy řadou autorovyacutech osobityacutech a ne-

kritickyacutech naacutezorů a hypoteacutez tyacutekajiacuteciacutech se obecně historie raně středověkyacutech Čech Takeacute

numismatickeacute straacutence vyacuterazně ubliacutežila naprosto nedoložitelnaacute přesnaacute absolutniacute datace

každeacuteho z popsanyacutech mincovniacutech typů K Turnwald se však v teacuteto studii v zaacutekladech

držel Katzovy chronologie přemyslovskyacutech typů dodatečně upraveneacute Františkem

Ca chem a do teacuteto typoveacute posloupnosti vřadil hlavniacute typy slavniacutekovskeacute na zaacutekladě

ikonografickyacutech vztahů Lze zde pominout mincovniacute typy přisouzeneacute již Slavniacutekovi či

pokusy o zařazeniacute některyacutech dodnes spornyacutech minciacute Pro naacutes je podstatneacute že jako nej-

staršiacute typ (byť bez přesnějšiacuteho zdůvodněniacute řazenyacute do roku 986) je uveden Soběslavův

denaacuter s tvaacuteřiacute čelně a oto-adelheidskou kapliciacute118 Pak sice naacutesledujiacute (slavniacutekovskeacute) typy

ptačiacute s kompletně nečitelnyacutemi opisy ale předevšiacutem onen bdquovyacutehružnyacute denaacuterldquo s rukou

a dyacutekou a pelikaacutenem kteryacute nyniacute takeacute klademe na počaacutetek slavniacutekovskeacuteho mincov-

nictviacute byť jeho datace opět k roku 990 neniacute Turnwaldem bliacuteže vysvětlena Ale již do

roku 991 jsou zde kladeny Soběslavův denaacuter s ptaacutečkem a rukou a současně jeho prvyacute

ethelredskyacute typ119 Shodou okolnostiacute jde o rok kteryacute nebude časově přiacuteliš vzdaacutelen od

skutečneacuteho roku zahaacutejeniacute ražby tohoto typu Boleslavem II v Praze i Soběslavem nej-

spiacuteše v Maliacuteně Takeacute dalšiacute slavniacutekovskeacute ethelredskeacute typy jsou řazeny do let 992ndash995

Turnwaldova chronologie Soběslavovyacutech denaacuterů z roku 1968 byla tedy sice zcela v roz-

poru s tehdejšiacutem pojetiacutem ale naopak v zaacutekladech odpoviacutedaacute revidovanyacutem naacutezorům

současnyacutem Je velkaacute škoda že teacuteto praacuteci nebyla pozdějšiacutemi badateli věnovaacutena žaacutednaacute

většiacute pozornost

V 70 letech minuleacuteho stoletiacute do problematiky počaacutetků českeacuteho vlaacutedniacuteho mincov-

nictviacute i mincovnictviacute slavniacutekovskeacuteho vstoupil několika studiemi archeolog R Turek120

Nepochybně vždy zůstane vyacuteznamnou osobnostiacute před i povaacutelečneacute raně středověkeacute his-

torie i archeologie byť je řada jeho naacutezorů již dnes překonaacutena Jeho numismatickyacute přiacute-

nos k daneacute problematice ndash v některyacutech momentech jistě přiacutenosnyacute ndash byl však v minulosti

spiacuteše přeceňovaacuten Je zcela pochopitelneacute že Soběslavovo mincovnictviacute plneacute nejasnostiacute

114 V KATZ O chronologii a daacutele teacutež polemika mezi G Skalskyacutem a V Katzem ndash viz pozn č 35115 Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince s 72ndash91116 K TURNWALD O chronologii117 K TURNWALD Českeacute a moravskeacute denaacutery a brakteaacutety Praha 1949 s 31ndash33 tab 3ndash5 36 a 39118 K TURNWALD O chronologii s 27119 K TURNWALD O chronologii s 37 a 39120 Viz pozn 43ndash45


a hypoteacutez ve sveacute staacutevajiacuteciacute podobě velmi snadno zapadlo do Turkova pojetiacute slavniacutekov-

skyacutech dějin plnyacutech vysokyacutech ambiciacute konkurenčniacutech bojů za ktereacute se autor plně stavěl

Diacuteky R Turkovi však do slavniacutekovskeacute numismatiky vstoupily praacutevě ony mincovniacute

bdquovyacutehružneacute motivyldquo Neobvyklyacute obraz ptaacuteka se skloněnou hlavou považovanyacute již z po-

čaacutetku za pelikaacutena se pod vlivem doboveacuteho vyacutekladu slavniacutekovskyacutech dějin postupně přes

orla jako atribut sv Jana Křtitele121 změnil na ptačiacuteho dravce klovajiacuteciacute svou obět či ještě

později přiacutemo na orla v uacutetoku R Turek došel k teacuteto hypoteacuteze na zaacutekladě konzultace

s ornitologem pro ktereacuteho byl mincovniacute obraz pro orla zcela typickyacute122 Přibyl tak dalšiacute

důležityacute kaacutemen do pestreacute mozaiky barviteacuteho slavniacutekovskeacuteho přiacuteběhu kteryacute tak nabral

na dalšiacute dramatičnosti

I bdquouacutetočiacuteciacuteho orlaldquo jako slavniacutekovskou vyacutehrůžku zaslanou přemyslovskeacutemu kniacutežeti

prostřednictviacutem minciacute je však nutno rozhodně odmiacutetnout Vyobrazeniacute ptaacuteka na tomto

denaacuteru je natolik stylizovaneacute že lze jakeacutekoliv specifickeacute znaky pro určeniacute konkreacutetniacuteho

ptačiacuteho druhu bez obav odmiacutetnout Naviacutec ndash mnou oslovenyacute zkušenyacute ornitolog hlavu

skloněnou k hrudi při uacutetoku ptačiacuteho dravce zcela vylučuje123 Naopak ndash nic nesvědčiacute proti

původniacutemu naacutezoru G Skalskeacuteho o pelikaacutenovi klovajiacuteciacutem si hruď a krmiacuteciacutem vlastniacute krviacute

svaacute mlaacuteďata jako obliacutebeneacutemu středověkeacutemu křesťanskeacutemu symbolu Krista a jeho ciacuterkve

R Turek v roce 1989 takeacute poukaacutezal dle sveacuteho naacutezoru na podobnost Soběslavova

libickeacuteho denaacuteru124 s denaacuterem Oty III raženyacutem ve friacuteskeacutem Deventeru jako jeho před-

lohou125 Autor si však neuvědomil že Otova ražba je (předevšiacutem diacuteky obrazu ciacutesařo-

vy hlavy s korunou) obecně kladena k datu jeho ciacutesařskeacute korunovace v květnu roku

996 nebo po niacute Těžko proto mohla byacutet tato mince ze vzdaacuteleneacuteho severoněmeckeacuteho

Deventeru (naviacutec v žaacutedneacutem naacutelezu z uacutezemiacute Čech zatiacutem nedoloženaacute) předlohou k Sobě-

slavovu denaacuteru kteryacute nemohl vzniknout po 28 zaacuteřiacute předchoziacuteho roku

Naviacutec lze takeacute odmiacutetnout G Skalskeacuteho staršiacute argument že oto-adelheidskaacute kaplice

znaacutemaacute z tohoto typu denaacuterů se může objevit na českyacutech ražbaacutech až po roce 991 kdy

byly mohutneacute emise těchto obchodniacutech ražeb Oty III (983ndash1002) spolu se jmeacutenem jeho

babičky Adelheid zahaacutejeny126 protože shodnyacute typ kaplice se objevuje již na přelomu 70

a 80 let 10 stoletiacute na německyacutech denaacuterech ciacutesařů Oty I a Oty II pochaacutezejiacuteciacutech z min-

coven v Mohuči Špyacuteru a Wuumlrzburku127

Dalšiacutem přiacutekladem nepřesneacuteho pochopeniacute numismatickeacute problematiky R Turkem je

jiacutem publikovanaacute uacutevaha že některeacute českeacute ethelredskeacute typy denaacuterů mohly byacutet raženy již

v průběhu 70 let 10 stoletiacute přesto že ražba původniacutech anglickyacutech předloh mohla byacutet

teoreticky zahaacutejena nejdřiacuteve po roce 978 velmi pravděpodobně však o viacutece jak jedno

desetiletiacute později128

Historička a numismatička Jarmila Haacuteskovaacute do slavniacutekovskeacute mincovniacute problemati-

ky už zaacutesadněji nezasaacutehla přestože se jiacute v několika statiacutech věnovala129 Pouze rozvedla

121 K TURNWALD O chronologii s 30 a 36122 R TUREK K některyacutem probleacutemům s 27ndash28 a pozn 18123 Viz pozn č 89124 R TUREK K otaacutezkaacutem125 H DANNENBERG Die deutschen Muumlnzen č 219 Dataci H Dannenberga zpochybnil S Suchodolski

během sveacute přednaacutešky dne 3 10 2005 v Naacuterodniacutem muzeu v Praze na teacutema bdquoIkonografie Slavniacutekovcůldquo

kdy vyslovil naacutezor že denaacuter Oty III s korunou na hlavě mohl byacutet ražen již k jeho kraacutelovskeacute korunovaci

dne 24 12 983 126 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 8ndash9127 H DANNENBERG Die deutschen Muumlnzen č 777 825(a) a 854128 R TUREK Naacutelezy s 24 129 J HAacuteSKOVAacute Slavniacutekovskeacute mincovaacuteniacute TAacuteŽ Slavniacutekovci TAacuteŽ K uacuteloze


staacutevajiacuteciacute naacutezory řadou detailů a předevšiacutem vlastniacute interpretaciacute nejasnyacutech mincovniacutech

opisů Slavniacutekovskyacute přiacuteběh se tak ještě viacutece rozkošatěl a nabral na dalšiacute dramatičnosti

v samotneacute podstatě se však nijak vyacuterazněji nezměnil Byly zde mimo jineacute navrženy

souvislosti mezi ražbami Soběslava a biskupskyacutemi mincemi Vojtěcha ktereacute však

autorka pouze opiacuteraacute o hypotetickeacute interpretace enigmatickyacutech mincovniacutech textů Užšiacute

souvislost mezi mincovnictviacutem obou vyacuteznamnyacutech Slavniacutekovyacutech synů však novějšiacutem

numismatickyacutem baacutedaacuteniacutem oproštěnyacutem od předem danyacutech bdquohistorickyacutechldquo zaacutevěrů pro-

kaacutezaacutena nebyla proto ani neniacute z tohoto důvodu v teacuteto studii problematice samotneacuteho

Vojtěchova mincovnictviacute věnovaacutena většiacute pozornost J Haacuteskovaacute naviacutec vyšla předevšiacutem

z rozboru slavniacutekovskyacutech mincovniacutech opisů z pera Rostislava Noveacuteho130 Bohužel tato

praacutece předniacuteho českeacuteho historika a epigrafika naacutezorně ukaacutezala jak je problematika

textů na nejstaršiacutech českyacutech denaacuterech vzdaacutelena doposud znaacutemyacutem pravidlům pro ostat-

niacute raně středověkeacute piacutesemneacute prameny Proto tato Noveacuteho studie modelově pracujiacuteciacute

praacutevě s mincovniacutemi texty na slavniacutekovskyacutech ražbaacutech bohužel daleko spiacuteše naacutesledně

vnesla do poznaacuteniacute českeacute mince denaacuteroveacuteho obdobiacute zmatek než aby přinesla nějakeacute

smysluplneacute řešeniacute

Zaacutevěrem si tedy připomeňme to nejpodstatnějšiacute Slavniacutekovskeacute rodoveacute mincovnictviacute

je ve svyacutech zaacutekladech ikonograficky kompatibilniacute se současnyacutem vlaacutedniacutem mincovnic-

tviacutem Boleslava II Nelze z něho vyvodit žaacutedneacute specifickeacute zaacutevěry jako vysokeacute politickeacute

či hospodaacuteřskeacute Soběslavovy ambice ani vyvozovat nějakou uzurpaci mincovniacuteho praacuteva

pražskeacutemu kniacutežeti neprokazuje ani žaacutednou naacutesilnou anexi nějakeacute čaacutesti rodoveacuteho

uacutezemiacute Kutnohorskeacute střiacutebrneacute přiacuterodniacute zdroje nebyly podle současnyacutech geologickyacutech

naacutezorů v tomto obdobiacute takřka s jistotou dobyvatelneacute proto musel byacutet zdroj Soběslavova

(ale i Boleslavova) mincovniacuteho kovu jinyacute Současniacute odborniacuteci pomyacutešlejiacute na import arab-

skeacuteho střiacutebra ve formě pagamentu nejspiacuteše mincovniacuteho131

Slavniacutekovskeacute mincovnictviacute prostě pouze potvrzuje určiteacute vyacutejimečneacute postaveniacute

Soběslavova rodu v českeacutem staacutetě vyplyacutevajiacuteciacute zřejmě z doposud ne zcela konkreacutetně

znaacutemyacutech přiacutebuzenskyacutech vztahů s vlaacutednouciacutemi Přemyslovci Zaacuteroveň bylo podpořeno

přiacutetomnostiacute vyacuteznamneacute obchodniacute magistraacutely prochaacutezejiacuteciacute slavniacutekovskyacutem uacutezemiacutem132

Slavniacutekovskeacute mincovnictviacute ani texty na jednotlivyacutech So běslavovyacutech minciacutech tedy

nejsou žaacutednyacutem důkazem jeho vyacuteznamnějšiacutech mocens kyacutech ambiciacute ani nesvědčiacuteciacute

ani o nějakeacutem nepřaacutetelstviacute mezi oběma rody Zřejmě postranniacute přemyslovskaacute větev

130 Rostislav NOVYacute Mincovniacute epigrafika a denaacutery Slavniacutekovců Numismatickeacute listy 39 1984 s 132ndash139

TYacuteŽ ZOBEZLAV LibU DUX Archeologickeacute rozhledy 47 1995 s 246ndash248131 Milan HOLUB Poznaacutemky k možneacute slavniacutekovskeacute těžbě střiacutebra pobliacuteže Maliacutena u Kutneacute Hory Členskeacute

informace Českeacute numismatickeacute společnosti ndash pobočky Jihlava 31ndash31 1999 s 5ndash7 Vladimiacuter ŠREIN

Přiacutespěvek k objasněniacute původu střiacutebra v Čechaacutech okolo roku 1000 Archeologie ve středniacutech Čechaacutech 7

2003 s 625ndash631 V ŠREIN ndash M ŠŤASTNYacute ndash B ŠREINOVAacute Střiacutebro a Čechy okolo roku 1000 Bulletin

mineral-petrolog odděleniacute Naacuterodniacuteho muzea v Praze II 2003 s 33ndash39 Naposledy k problematice

střiacutebra v raně středověkeacute Evropě Heiko STEUER Muumlnzpraumlgung Silberstroumlme und Bergbau um das

Jahr 1000 in Europa ndash wirtschaflicher Aufbruh und technische Innovation V Aufbruch ins zweite

Jahrtausend Innovation und Kontinuitaumlt in der Mitte des Mittelalters Hrsg v Achim Hubel u Bernd

Schneidmuumlller Sigmaringen 2004 (Mittelalter-Forschungen Hrsg v B Schneidmuumlller u S Weinfuumlrter

Bd 16) s 117ndash150 132 Ivan VAacuteVRA Trstenickaacute stezka Historickaacute geografie 6 1971 s 77ndash132 TYacuteŽ Polskaacute stezka Historickaacute

geografie 8 1972 s 3ndash27


kniacutežete Slavniacuteka a později jeho synů žila v loajalitě k Boleslavovi na libickeacutem a ma-

liacutenskeacutem hradiš ti a společně s vlaacutednouciacutem rodem přispiacutevala k bohatstviacute země ražbou

minciacute Slavniacutekovskeacute denaacutery spolu s přemys lovskyacutemi (byť raženeacute v podstatně menšiacutem

množstviacute než přemys lovskeacute) předevšiacutem podporovaly daacutelkovyacute obchod prochaacutezejiacuteciacute přes

Libici i Maliacuten a tiacutem zajišťovaly tomuto rodu tolik potřebneacute zis ky neboť i Soběslav

měl sveacute bojovniacuteky ktereacute musel živit a zbrojit A to byl zřejmě jeden z hlavniacutech důvodů

slavniacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute Ani složiteacute a často hlavně spekulativniacute roz bory některyacutech

nejasnyacutech opisů Soběslavovyacutech denaacuterů ktereacute se se střiacutedavou do vednostiacute obrazově

přizpůsobovaly přemyslovskyacutem ražbaacutem nemohou na tomto konstatovaacuteniacute něco pod-

statneacuteho změnit133

Summary

Zdeněk Petraacuteň A contribution to the coinage of Soběslav the Slavniacutekid History of a numis-matic error

History of the Slavniacutekids has changed a lot in the last decades Critical evaluation of written

sources ndash esp of both legends of St Vojtěch (Adalbert) and Annals by Kosmas ndash as well as results

of achaeological activities all that brought a completely different view of importance of the east

Bohemian dynasty of the Prince Soběslav and his role in the Bohemian history of the last quarter

of the 10th century

When F Palackyacute gave the Slavniacutekids their name he did not regard them as an individually

ruling clan This fact has been accepted even after the moment when works by German histo-

rians (namely by J Loserth) had appeared At that time the Slavniacutekids were regarded as almost

equal rivals of the Přemyslids Conclusions about liquidation of Slavniacutekidsrsquo Libice in 995 lead-

ing to the final unification of Bohemian territory have been accepted practically by all Czech

historians for a long time

Such a story of the Slavniacutekid house has been massively supported by R Turek an archaeo-

logist who formed an archaeological and historical view of the Bohemian history of the 9th

and 10th century and he was also busy in field of numismatics Even during his life theories

pointing at visible discrepancies and absence of more precise records in the story appeared

Another archaeologist and historian J Slaacutema has completely changed it Paralelly other

recent historians and archaeologists commented the unlikely character of the Slavniacutekid story

The definitive colapse of that theory has been caused by fundamental revaluation of the coin-

age of the Prince Soběslav

Recently a general opinion has been accepted in this case ndash Přemyslid Bohemia was unified

up to the first half of the 10th century under Boleslav I The clan of the Prince Slavniacutek and later

under his son Soběslav was related to the ruling princely house of which some privileges came

ndash the Slavniacutekid settlements situated on the important trade roates or the right of their own coin-

age No archaeological or historical proof of hostility between those two Bohemian clans has

been found as frequently quoted in the recent publications

Similarly as history or archaeology numismatics has followed traditional point of view in

case of the coins struck under the Prince Soběslav Images on coins have been interpreted as

some threatening motives then And more the coinage of Soběslav should generally show a sort

of his economic and political independence

Critical analysis of iconography and epigraphy of the Přemyslid and Slavniacutekid coins as well

as hoards of denarii has not brought any proof of any rivalry or hostility between the Přemyslids

133 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci Zde přehled revidovanyacutech historickyacutech archeologickyacutech

i numismatickyacutech naacutezorů na problematiku Slavniacutekovců včetně zaacutekladniacute bibliografie


and the Slavniacutekids Existing theories in chronology of denarii struck under Soběslav supposed

existence of coins of the so called Ethelred type by 990 and later on types with bird motives and

image of a hand with a sword New studies show the reversed sequence of the types (bird motives

and image of a hand with a sword first and the Ethelred type later on) which has been by type

related to the recent coin series of Boleslav II The reasons for the wrong chronology are the fol-

lowing older numismatic publications have been uncritically overestimated and new historical

information about the Slavniacutekids has been neglected

New aspects of analysis of Anglo-Saxon coins of the king Ethelred II are also discussed

because of their important influence on the contemporary Bohemian coinage which is widely

known Problems with the Ethelred types of the Přemyslid and Slavniacutekid denarii are actually

bringing many new questions which are meant by the author to be answered



HROMADNYacute NAacuteLEZ DENAacuteRŮ A ŠPERKŮ Z ČISTĚVSI

Revize popisu a dochovaneacute čaacutesti depotu

L u b o š P O L A N S K Yacute ndash K a t e ř i n a T O M K O VAacute

Raně středověkeacute depoty 10ndash12 stoletiacute obsahujiacuteciacute mince šperky zlomky a dalšiacute před-

měty představujiacute vyacuteznamnyacute a nezastupitelnyacute pramen historickeacuteho poznaacuteniacute Dovolujiacute

naacutem nahleacutednout do proměn ekonomickeacuteho života tehdejšiacute společnosti a prostřednic-

tviacutem šperků takeacute do světa moacutedy a klenotnickeacuteho řemesla Vyacuteznamneacute miacutesto mezi českyacute-

mi naacutelezy tohoto typu zaujiacutemaacute soubor z Čistěvsi (okr Hradec Kraacuteloveacute) Jeho nejnovějšiacute

zpracovaacuteniacute bylo vytvořeno v raacutemci probiacutehajiacuteciacuteho revizniacuteho vyacutezkumu mincovniacutech naacutele-

zů 10 stoletiacute v českyacutech zemiacutech

Naacutelezoveacute okolnosti a historie depotu

Depot byl objeven v Čistěvsi 9 dubna 1896 na poli pana Jana Vecka v poloze bdquoPod bra-

nouldquo Naacutedoba uloženaacute pod plochyacutem kamenem obsahovala 355 českyacutech i ciziacutech minciacute

1 neraženyacute střiacutežek a 13 střiacutebrnyacutech šperků1 Jako prvniacute tento naacutelez popsal Eduard Fiala

(1896 255ndash258 337ndash346 tab XXXV) Ten stručně mince určil a poprveacute kresebně

zachytil vybraneacute typy denaacuterů a všechny šperky kteryacutem však nevěnoval viacutece pozornosti

(obr 1) Archeolog Ludviacutek Šnajdr podal o naacutelezu zpraacutevu v německeacutem jazyce a doplnil ji

fotografiemi naacutedoby i jednotlivyacutech šperků (Schneider 1898 272ndash274 Fig 1 a 2)

V době objevu byl čistěveskyacute naacutelez zařazenyacute E Fialou (1896 255) a L Šnajdrem

(Schneider 1898 272) do kontextu depotů zlomkoveacuteho střiacutebra (Hacksilberfunde)

považovaacuten za prvniacute většiacute depot minciacute doprovaacutezenyacute šperky v Čechaacutech Naacutelez z Prahy 2-

Kanaacutelskeacute zahrady totiž obsahoval pouze deformovanou perlu a zlomek naacuteušnice a dalšiacute

tehdy znaacutemeacute depoty podobnyacute typ šperků ani jejich zlomky neobsahovaly (Fiala 1896

255 Schneider 1898 272)2 E Fiala (1896 255) přitom konstatoval že bdquopředměty ty nelze

nijak považovati za šperky vlastniacute nyacutebrž za obecneacute plativo jiacutemž najmě při většiacutech daacutev-

kaacutech placeno na vaacutehu Na šperciacutech těch teacutež patrno že rozlaacutemaacuteniacute a poškozeniacute nestalo se

snad v době mladšiacute nyacutebrž že šperky ty již poškozeneacute byly při zakopaacuteniacute naacutelezuldquo V tom

že se v teacuteto době již nejednalo o šperk funkčniacute a že jeho hodnota spočiacutevala v hodnotě

střiacutebra je možneacute s E Fialou (1896 255) zcela souhlasit

Člaacutenek vznikl v raacutemci řešeniacute grantoveacuteho projektu Nejstaršiacute přemyslovskeacute mince 10 stoletiacute a jejich naacutelezy

v českyacutech zemiacutech reg č 404052134 Projekt byl realizovaacuten za finančniacute podpory ze staacutetniacutech prostředků

prostřednictviacutem Grantoveacute agentury Českeacute republiky 1 Na naacutelez upozornil v denniacutem tisku inspektor pomniacuteků a pamaacutetniacuteků bitvy u Hradce Kraacuteloveacute p setniacutek Stein-

skyacute kteryacute byl v době naacutelezu v Čistěvsi přiacutetomen2 Depot ze Želčan nalezenyacute již v roce 1884 a obsahujiacuteciacute vedle minciacute 10 esovityacutech zaacuteušnic (Turek 1948 504 obr

41ndash4) nebyl v teacuteto souvislosti zmiacuteněn V roce 1890 byl objeven depot minciacute v Mančiciacutech souvislost několika

zlomků střiacutebra s tiacutemto depotem je však problematickaacute R Turek se opiacuteraacute o uacutedaje z Piacutečova inventaacuteře archeo-

logickeacute sbiacuterky Naacuterodniacuteho muzea v Praze (Turek 1948 495 obr 24ndash7) ovšem v době mnohem bližšiacute naacutelezu

E Fiala vyacuteslovně uvaacutediacute že mančickyacute depot šperky neobsahoval (Fiala 1896 255) Skupinu depotů s mincemi

a šperky tezaurovanyacutemi do roku 1100 rozšiacuteřil až v roce 1928 naacutelez z Chodovlic a v roce 1937 poklad ze Žatce

(Preidel 1940 546 an Turek 1948 494 502ndash504 Radoměrskyacute 1993 19ndash34)


Znovu se depotem jako celkem zabyacuteval o půlstoletiacute později Rudolf Turek kteryacute

takeacute psal o šperciacutech jako o kusech sekaneacuteho střiacutebra (Turek 1948 490ndash493) Odkazy na

mince a šperky z čistěveskeacuteho depotu najdeme v řadě různyacutech praciacute věnujiacuteciacutech se raně

středověkyacutem naacutelezům či problematice denaacuterů a šperků tohoto obdobiacute (Smoliacutek 1899

Skalskyacute 1929 59 tyacutež 1932 Katz 1935 22 90 Preidel 1940 539 578 Turek 1948 490 529

Radoměrskyacute 1951 42 Turek 1954 42 Slaacutema 1963 242ndash244 246 Naacutelezy II1 10 č 14243

Turek 1966 230ndash234 Suchodolski 1971 39ndash101 tyacutež 1974 75ndash84 Krumphanzlovaacute 1974

46 48 Suchodolski 1998 5ndash20 Petraacuteň 1998 31ndash91 tyacutež 2003 64ndash65 Lutovskyacute ndash Petraacuteň

2004 89ndash130 a mnoho dalšiacutech praciacute)

Rekonstrukce depotu

Porovnaacuteme-li původniacute zpraacutevy a dokumentaci šperků s dnešniacutem stavem předmětů

můžeme konstatovat že od doby naacutelezu nedošlo k žaacutedneacute ztraacutetě ani vyacuterazneacutemu po-

škozeniacute některeacuteho ze šperků4 Na tomto miacutestě je však třeba zdůraznit že se ve skuteč-

nosti jednaacute o šperky celeacute či teacuteměř celeacute () byť v různeacute miacuteře zdeformovaneacute a nikoliv

o skutečneacute zlomky K poškozeniacute některyacutech exemplaacuteřů jistě muselo dojiacutet již před jejich

ukrytiacutem (průrazy v bubiacutenciacutech ztraacuteta košiacutečků) k čaacutesti deformaciacute však mohlo dojiacutet až

v souvislosti s deponovaacuteniacutem Takeacute mince se dochovaly až na jedinou (Fiala 1896 č 88)

celeacute nikoliv v podobě zlomků

Oproti šperkům vykazuje mincovniacute složka řadu nejasnostiacute Ač prvniacute zmiacuteněnyacute

Fialův popis se snažiacute vytvořit dojem že byl poklad zachraacuteněn a popsaacuten celyacute (Fiala 1896

255) nachaacuteziacuteme prvniacute rozdiacutely v popisech již u samotneacuteho autora resp v jeho souběžně

vydanyacutech Českyacutech denaacuterech (Fiala 1895) kde uvaacutediacute některeacute mince v prvniacutem popisu

nezmiacuteněneacute (viz teacutež obr 2) Takeacute naacutesledujiacuteciacute diacutelo Josefa Smoliacuteka (1899) přiřazuje čistě-

veskeacutemu naacutelezu dalšiacute typy minciacute u Fialy neuvedeneacute Zatiacutemco E Fiala měl k dispozici

pro sveacute diacutelo oněch 355 minciacute ostatniacute badateleacute již nikoli Ještě roku 1896 byla muzeem

v Hradci Kraacuteloveacute (dnes Muzeum vyacutechodniacutech Čech daacutele jen MVČHK) zakoupena čaacutest

depotu a to všech 13 šperků naacutedobka a minimaacutelně 20 minciacute J Smoliacutek tak již ve sveacutem

soupisu denaacuterů vychaacuteziacute nejen z minciacute uchovanyacutech v MVČHK a v Naacuterodniacutem muzeu

v Praze (daacutele jen NM) ale takeacute ze soukromyacutech sbiacuterek několika tehdejšiacutech vyacuteznamnyacutech

sběratelů (např E Haisl E Mikš) Na druhou stranu však J Smoliacutek vyacuteslovně neuvaacutediacute

všechny dodnes v MVČHK dochovaneacute denaacutery z Čistěvsi (např Smoliacutek 1899 č 211 tab

IV77 č B21ndash22 ndash viz katalog) Informaci o tom že tento naacutelez byl popsaacuten celyacute zpo-

chybňuje však již saacutem E Fiala poznaacutemkou u popisu čtyř minciacute kněžny Emmy bdquou p

Vecka viděl jsem jen 2 druheacute byly dřiacuteve prodaacutenyldquo Připojiacuteme-li k tomuto několik zcela

evidentniacutech nepřesnostiacute v popisech minciacute mezi oběma Fialovyacutemi zpracovaacuteniacutemi5 a oči-

vidnyacutech rozporů mezi vyobrazeniacutemi a popisy6 ndash a to i u šperků (viz pozn 4) ndash je zcela

3 Naacutelezy II1 (10ndash11 č 1424) uvaacutedějiacute dochovanyacute obsah depotu takto bdquoHradec Kraacuteloveacute Krajskeacute museum (20

denaacuterů 13 naacuteušnic a perel naacutedobka) Olomouc Krajskeacute museum (bdquoněkolikldquo kusů)ldquo Tam je i souhrnně uve-

dena staršiacute literatura k naacutelezu4 E Fiala (1896 256 Tab XXXV) sice v textu piacuteše o 8 kusech šperků avšak na tabulce XV je spraacutevně vyobra-

zeno všech 13 exemplaacuteřů 5 Nejmarkantnějšiacutem přiacutekladem je tu Fiala (1896) č 7 (typ křiacutežkaplice) popsanyacute jako 9bodovyacute a vyobrazenyacute

jako 6bodovyacute na tab XXXV7 s odkazem na Fiala (1895) č 71 kteryacute je popisovaacuten jako 10bodovyacute (Petraacuteň

2003 129ndash135)6 Např Fiala (1896) č 89 kde popisuje typ rukaptaacutek a na tab XXXV89 je typ ptaacutekkaplice Důvěryhodnost

kresebneacute dokumentace snižuje i vyobrazeniacute Fiala (1896) tab XXXV19 (Srv Polanskyacute 2004 85ndash95)


Obr 1 Čistěves vyobrazeniacute minciacute a šperků z depotu podle E Fialy (1896 tab XXXV ndash upraveno zmenšeno)


zřejmeacute že rekonstrukce dochovaneacute čaacutesti depotu neniacute snadnaacute a jejiacute zaacutevěry minimaacutelně

z čaacutesti budou vždy do určiteacute miacutery relativniacute

Z původniacutech 355 minciacute zastoupenyacutech v naacutelezu se podařilo do současnosti v mu-

zejniacutech sbiacuterkaacutech identifikovat pouze 50 exemplaacuteřů ktereacute lze s různou miacuterou pravdě-

podobnosti přiřadit k popisovaneacutemu depotu7 Mimo již zmiacuteněnyacutech 20 denaacuterů ktereacute

jsou uloženy v MVČHK a jednoho denaacuteru z Vlastivědneacuteho muzea v Olomouci (daacutele

jen VMO) se ve sbiacuterkaacutech muzeiacute nachaacuteziacute srovnatelnyacute počet dalšiacutech denaacuterů ktereacute podle

dochovaneacute dokumentace takeacute pochaacutezejiacute z naacutelezu v Čistěvsi Jednaacute se předevšiacutem o 21

minciacute ze sbiacuterky K Chaury dnes uloženeacute v NM a 1 ks ze sbiacuterky J Květoně v Jihomo-

ravskeacutem muzeu ve Znojmě (daacutele jen JMMZ)8 K tomu přistupuje dalšiacutech 7 minciacute ktereacute

byly k naacutelezu přiřazeny později nebo je na zaacutekladě určityacutech znaků možneacute je k naacutelezu

přiřadit Jednaacute se o jednu minci z VMO u ktereacute bylo pouze na podkladoveacutem liacutestku

7 Za poskytnutiacute minciacute a šperků ke zpracovaacuteniacute a publikaci a za zpřiacutestupněniacute veškeryacutech dostupnyacutech informaciacute

k naacutelezu velice děkujeme PhDr Zdeňkovi Zahradniacutekovi a PhDr Dagmar Vorloveacute z Muzea vyacutechodniacutech Čech

v Hradci Kraacuteloveacute PhDr Jarmile Haacuteskoveacute CSc z Naacuterodniacuteho muzea v Praze PhDr Miloslavě Hoškoveacute CSc

a Mgr Zdeňce Hanuškoveacute z Vlastivědneacuteho muzea v Olomouci Mgr Věře Michnoveacute ze Slezskeacuteho zemskeacuteho

muzea v Opavě ing Vladimiacuteře Durajkoveacute a Květoslavě Polaacutekoveacute z Jihomoravskeacuteho muzea ve Znojmě a Mgr

Vaacuteclavu Bukačovi z Městskeacuteho muzea v Hořiciacutech za cenneacute informace a laskavou pomoc pak i prof PhDr

Jiřiacutemu Slaacutemovi CSc PhDr Pavlovi Radoměrskeacutemu CSc MUDr Zdeňkovi Petraacuteňovi a v neposledniacute řadě

prof Stanislavu Suchodolskeacutemu a dr Barbaře Butent-Stefaniak8 Informace o dalšiacutem denaacuteru z Čistěvsi obsahoval podkladovyacute liacutestek č 16353 tab 2 č 113 ze sbiacuterky J Matějky

uloženeacute v Městskeacutem muzeu v Hořiciacutech v Podkrkonošiacute Minci (označenou jako Vaacuteclav syn Boleslava II naacutelez

Čistěves pr 21 mm) se však bohužel nepodařilo ve sbiacuterce identifikovat

Obr 2 Čistěves vyobrazeniacute minciacute z depo-

tu podle E Fialy (1895 tab XXXVI ndash upra-

veno)


uvedeno že jde o exemplaacuteř z naacutelezu bdquoČistěvesldquo daacutele 3 denaacutery z MVČHK takteacutež s otaz-

niacutekem přiřazeneacute k depotu nejpozději na přelomu roku 1963 a 1964 J Šůlou (dle evi-

denčniacutech karet MVČHK) a 3 denaacutery z VMO ktereacute se dle uacutestniacuteho sděleniacute a nepřiacutemyacutech

indiciiacute pravděpodobně dostaly do muzejniacute sbiacuterky ve stejnou dobu takteacutež z čistěveskeacuteho

naacutelezu9 Uloženiacute minciacute a šperků ve vlastnictviacute vyacuteše zmiacuteněnyacutech muzeiacute je v katalogu

vyznačeno zkratkou muzea a inventaacuterniacutem čiacuteslem daneacuteho exemplaacuteře

Současnyacutech 50 identifikovatelnyacutech minciacute z čistěveskeacuteho naacutelezu může byacutet teoreticky

v budoucnu ještě rozhojněno Nelze totiž vyloučit že se dalšiacute mince s touto provenienciacute

mohou nachaacutezet ještě v některyacutech veřejnyacutech či soukromyacutech sbiacuterkaacutech

Tab 1 Čistěves obsah naacutelezu dle Fialova (1896) soupisu a dochovaneacute čaacutesti uvedeneacute v katalogu

Obsah Celkem Českeacute Ciziacute Spornaacute Neraženyacute Šperky

mince mince mince mince střiacutežek

Fiala 1896 355 255 98+1 1 1 13

Katalog 50 43 6+0 1 0 13

9 Za informace děkuji předevšiacutem Mgr Věře Michnoveacute a PhDr Pavlu Radoměrskeacutemu CSc Původ těchto třiacute

minciacute neniacute zmiacuteněn v žaacutedneacutem prameni ale zaacuteroveň neexistuje ani mladšiacute zaacuteznam o jejich ziacuteskaacuteniacute Uacutestniacute tra-

dice v muzeu hovořiacute o tom že se do muzea dostaly společně Pro tuto interpretaci mluviacute i nepřiacutemeacute indicie

v podobě stavu a dochovaacuteniacute minciacute a jejich uloženiacute v Olomouci kde jsou jedinyacutemi exemplaacuteři denaacuterů 10

stoletiacute Na zaacutekladě těchto informaciacute pak P Radoměrskyacute u regestu čistěveskeacuteho naacutelezu (Naacutelezy II1 10ndash11

č 1424) zmiacutenil s uvedeniacutem pochybnosti že v muzeu v Olomouci je uloženo bdquoněkolik kusůldquo minciacute pochaacuteze-

jiacuteciacutech z tohoto depotu10 Autorem fotografiiacute naacutedobky a šperků je Martin Frouz skenů a několika perokreseb minciacute Luboš Po lan-

skyacute autorkou perokreseb naacutedobky šperků a minciacute je Vanda Přiacutehonskaacute

Katalog dochovaneacute čaacutesti naacutelezu10

A Naacutedoba (obr 3andashb)

Naacutedobka lahvoviteacuteho tvaru hrdlo je žlaacutebkovitě odsazeno a vyhrnuto okraj je na vnitř-

niacute straně prožlabenyacute a na vnějšiacute kolmo rovně seřiacuteznutyacute Je zdobena hřebenovou vlniciacute

a hřebenovyacutem paacutesem miacutesty šroubovicově taženyacutem V raacutemci raně středověkyacutech lahviacute

patřiacute čistěveskyacute exemplaacuteř k malyacutem lahviacutem s poměrně širokyacutem uacutestiacutem ktereacute umožňova-

lo vloženiacute předmětů do naacutedoby i jejich potenciaacutelniacute zpětneacute vyjmutiacute

Vyacuteška cca 10 cm průměr okraje 51 cm průměr vyacutedutě cca 105 cm a průměr dna cca

7 cm (MVČHK inv č 3298)

Lit Radoměrskyacute ndash Richter 1974 69 č 1

B Mince (obr 4andashe)

Katalog dochovanyacutech minciacute z čistěveskeacuteho depotu zachycuje zaacutekladniacute informace

o jednotlivyacutech ražbaacutech Mince jsou řazeny podle obecně přijiacutemaneacute chronologie Viktora

Katze (1935) s přihleacutednutiacutem k pozdějšiacutem uacutepravaacutem F Cacha (1970) J Šmerdy (1996) a Z

Petraacuteně (v tisku Lutovskyacute ndash Petraacuteň 2004 89ndash130) Vzhledem k publikaciacutem perokreseb

u každeacute mince nejsou v katalogu rozepisovaacuteny opisy Znaky v uacutehlech křiacutežů jsou uvaacute-

děny v popisech v pořadiacute podle směru hodinovyacutech ručiček Rozměry jsou měřeny dle

vodorovneacutesvisleacute osy liacutece osa (tj vzaacutejemnaacute poloha liacutecniacuteho a rubniacuteho razidla) je uvedena

v hodinaacutech Mince jsou v katalogu rozlišeny podle miacutery spolehlivosti původu ze sle-

dovaneacuteho depotu do čtyř kategoriiacute přičemž označeniacute nejistyacutech exemplaacuteřů je uvedeno


v hranatyacutech zaacutevorkaacutech za katalogovyacutem čiacuteslem Prvniacute kategorie zahrnuje mince ktereacute

se dostaly do sbiacuterek muzeiacute bezprostředně po naacutelezu a byly jako takoveacute evidovaacuteny (20

ks z MVČHK a 1 ks z VMO) Jakožto nesporneacute nejsou tyto mince v katalogu označeny

žaacutednyacutem znakem Druhaacute kategorie představuje denaacutery ziacuteskaneacute do muzeiacute jako součaacutesti

sbiacuterek vyacuteznamnyacutech sběratelů (K Chaura ndash NM nepublikovaacutena J Květoň ndash JMMZ

Šmerda 2004) Tyto mince jejichž přiřazeniacute k depotu již neniacute zcela spolehliveacute jsou

označeny jedniacutem otazniacutekem [] Třetiacute kategorii denaacuterů ndash v naacutesledujiacuteciacutem katalogu

označenyacutech dvěma otazniacuteky [] ndash tvořiacute mince s nejistyacutemi evidenčniacutemi zaacuteznamy tj

mince ve staršiacutech dokladech k depotu přiřazovaneacute s otazniacutekem (jeden ks z VMO a 3 ks

z MVČHK) Čtvrtou kategorii pak reprezentujiacute již zmiacuteněneacute tři denaacutery ze sbiacuterky VMO

jejichž přiřazeniacute k naacutelezu je čistě hypotetickeacute Tyto mince jsou jako sporneacute označeny

třemi otazniacuteky [] Do katalogu tedy bylo zařazeno všech těchto 50 minciacute (obr 4andashe

s 96ndash100)

Obr 3 Čistěves naacutedobka užitaacute jako schraacutenka depotu (č A)

kresba (a) a foto (b)

ČECHY Boleslav I (935ndash972) mincov-

na Praha AR denaacuter (typ křiacutežkap-

lice)

Av v hladkeacutem kruhu křiacutež se třemi

hřeby z jednoho bodu vychaacutezejiacuteciacutemi

ndash bodem ndash kroužkem ndash bodem v uacuteh-

lech obvod jemně vroubkovanyacute

Rv kaplice s OИC pod lomeniciacute obvod

perlovityacute

Lit Fiala 1896 č 13 var Smoliacutek 1899

č 127 Cach 1970 č 25 var Šmerda

1996 č 2i var

B1 0648 g 188182 mm 95 h

(MVČHK inv č 3307)

a b

0 2 cm

A


RFA Cu 728 Zn 028

Pb 101 Bi 022 Au 049

Ag 9006 Sn 066

- Av v hladkeacutem kruhu křiacutež se třemi



lech stejneacute razidlo liacutece jako č B1


perlovityacute



1996 č 2i var

B2 0775 g 183180 mm 105 h znaacutem-

ky přeražby liacutece i rubu (MVČHK

inv č 3308)

RFA Cu 592 Pb 061 Bi 005

Au 047 Ag 9295

mincovna Praha AR denaacuter (typ ruka

kaplice)

Av ve vroubkovaneacutem kruhu ruka shora

s bodem na dlani obvod vroubko-

vanyacute

Rv kaplice s VV pod lomeniciacute obvod

vroubkovanyacute

Lit Fiala 1896 neuvaacutediacute Smoliacutek 1899

č 74 var Cach 1970 č 36 Šmerda

1996 č 5b5a

Kom Bliacutezkyacute typu Fiala (1896) č 8 (2 ks)

Jako čistěveskyacute exemplaacuteř pouze

v dokumentaci sbiacuterky K Chaury

B3 [] 0742 g 186187 mm 12 h 2x

naprasklyacute znaacutemky přeražby liacutece

i rubu (NM inv č H5-5125)

RFA Cu 666 Pb 096

Bi 021 Ag 9207

Boleslav II (972ndash999) mincovna Praha

AR denaacuter (typ mečkaplice)

Av ve vroubkovaneacutem kruhu meč hro-

tem doprava nad niacutem neurčityacute

předmět pod niacutem rovnoramennyacute

křiacutež obvod vroubkovanyacute

Rv kaplice se čtyřmi ( pěti ndash 2 a 3

slityacute) kliacuteny s hroty směřujiacuteciacutemi

doprava pod lomeniciacute obvod vroub-

kovanyacute

Lit Fiala 1896 č 1 Fiala 1895 podobnyacute

tab I9 Smoliacutek 1899 č 31 tab I17

Cach 1970 č 56 Šmerda 1996 č 8w

B4 1195 g 202203 mm 15 h opisy

nedoraženeacute (MVČHK inv č 3315)

RFA Cu 68 Pb 065 Au 048

Ag 9207

mincovna Praha AR denaacuter (typ křiacutež

kaplice)

Av ve vroubkovaneacutem kruhu rovnora-

mennyacute křiacutež s kroužkem ndash kroužkem

ndash bodem ndash kroužkem v uacutehlech

obvod vroubkovanyacute

Rv kaplice s ONO pod lomeniciacute obvod

vroubkovanyacute


obr dle č 40 opisy dle č 46

Radoměrskyacute 1966 typ XII skup A

č 9 Cach 1970 č 63 Šmerda 1996

č 12a

Kom Smoliacutek (1899) uvaacutediacute tento typ jako

čistěveskyacute pouze pod č 42 s jinyacute-

mi opisy ze sbiacuterky E Haisla Cach

(1970 51) uvaacutediacute tento typ takeacute mezi

čistěveskyacutemi

B5 [] 0936 g 202206 mm 7 h

opisy čaacutestečně nedoraženeacute (NM

inv č H5-5103)

RFA Cu 315 Pb 048

Au 214 Ag 9423

- Av v hladkeacutem kruhu rovnoramennyacute

křiacutež s třemi hřeby z jednoho bodu

vychaacutezejiacuteciacutemi ndash kroužkem ndash [třemi


ndash kroužkem v uacutehlech] obvod vroub-

kovanyacute

Rv kaplice s ON pod lomeniciacute obvod

vroubkovanyacute

Lit Fiala 1895 č 115 () Fiala 1896

neuvaacutediacute Smoliacutek 1899 neuvaacutediacute

Cach 1970 č 70 () Šmerda 1996

č 12 h ()

Kom Cach (1970 23 č 70) neuvaacutediacute

žaacutedneacute naleziště

B6 0623 g 191190 mm 11 h naprask-

lyacute oboustranně nedoraženyacute čaacutest


obrazu popsanaacute v hranatyacutech

zaacutevorkaacutech velice špatně viditelnaacute


RFA Cu 504 Pb 07 Au 056

Ag 937


křiacutež s bodem ndash třemi hřeby z jed-

noho bodu vychaacutezejiacuteciacutemi ndash třemi

body ndash kroužkem v uacutehlech obvod

perlovityacute


vroubkovanyacute

Lit Fiala 1896 č 15 Smoliacutek 1899 č 115

tab II43 Cach 1970 č 75 Šmerda

1996 č 12 m

B7 [] 1403 g 212212 mm 9 h

zprohyacutebanyacute nedoraženyacute (VMO inv

č N-51101)

RFA Cu 646 Pb 084 Bi 012

Au 057 Ag 9164 Sn 031

- Av v hladkeacutem kruhu rovnoramen-

nyacute křiacutež s kroužkem ndash kroužkem

ndash bodem ndash třemi hřeby z jednoho

bodu vychaacutezejiacuteciacutemi obvod hladkyacute

Rv kaplice s ONC ( nedoraženeacute ONO)

pod lomeniciacute obvod hladkyacute


č 101 () tab II40 Cach 1970 č 78

var () Šmerda 1996 č 12q var ()

Kom Jako čistěveskyacute exemplaacuteř uveden

pouze ve sbiacuterce MVČHK

B8 0647 g 198192 mm 11 h obou-

stranně nedoraženyacute (MVČHK inv

č 3318)

RFA Cu 61 Pb 051 Bi 015

Au 056 Ag 9267

mincovna Praha AR denaacuter (typ 2

mečeptaacutek)

Av ve vroubkovaneacutem kruhu dva meče

hroty doleva nad nimi neurčityacute

předmět pod nimi dva body obvod

vroubkovanyacute

Rv ve vroubkovaneacutem kruhu ptaacutek zleva

na těle pod krkem a pod ocasem po

bodu obvod vroubkovanyacute


Cach 1970 č 94 var Šmerda 1996

č 22a

B9 0968 g 211206 mm 4 h (MVČHK

inv č 3314)

RFA Cu 672 Zn 02 Pb 082

Bi 018 Au 045 Ag 9164

- Av v hladkeacutem kruhu dva meče hroty

doprava nad nimi rovnoramennyacute

křiacutež pod nimi tři body rozestavěneacute

do trojuacutehelniacuteku obvod perlovityacute

Rv v hladkeacutem kruhu ptaacutek zprava pod

krkem a pod ocasem po kruhu

obvod hladkyacute

Lit Fiala 1896 č 11 tab XXXV11 Fiala

1895 č 2896 tab XXXVI1 Smoliacutek

1899 č 444 tab VI143 Cach 1970

č 95 Šmerda 1996 č 22c

Kom Fiala 1896 č 11 tab XXXV11

ndash vyobrazeniacute neodpoviacutedaacute exemplaacuteři

ze sbiacuterky K Chaury

B10 [] 1244 g 200201 mm 25 h

zprohyacutebanyacute poškraacutebaneacute razidlo

(NM inv č H5-5198)

RFA Cu 723 Zn 011 Pb 07

Bi 009 Au 074 Ag 9113

- Av ve vroubkovaneacutem kruhu dva meče

hroty doprava nad nimi neurčityacute

předmět pod nimi tři body rozesta-

věneacute do trojuacutehelniacuteku obvod vroub-

kovanyacute

Rv v hladkeacutem kruhu ptaacutek zprava


Lit Fiala 1896 č 12 tab XXXV12

Smoliacutek 1899 č 441 tab VI141 Cach

1970 č 96 Šmerda 1996 č 22d

B11 [] 1083 g 202200 mm 105 h

(NM inv č H5-5171)

RFA Cu 395 Pb 083 Bi 007

Au 043 Ag 9472


křiacutež)

Av v hladkeacutem kruhu ruka shora vychaacute-

zejiacuteciacute z dvou oblouků vpravo od niacute

křiacutež obvod perlovityacute


Rv v hladkeacutem kruhu rovnoramennyacute


vychaacutezejiacuteciacutemi ndash třemi body ndash krouž-

kem ndash jedniacutem bodem v uacutehlech

obvod hladkyacute


č 177 tab III66 Cach 1970 č 103

Šmerda 1996 č 27d

B12 1141 g 199198 mm 75 h nedora-

ženyacute (MVČHK inv č 3311)

RFA Cu 575 Zn 012

Pb 091 Bi 012 Au 054

Ag 9256

B13 [] 1369 g 198199 mm 95 h

stejnaacute razidla jako č B12 (NM inv

č H5-5159)

RFA Cu 963 Pb 078 Bi 007

Au 043 Ag 8909

- Av v hladkeacutem kruhu ruka shora

vychaacutezejiacuteciacute z dvou oblouků mezi

I a O obvod vroubkovanyacute


křiacutež s bodem ndash třemi hřeby z ob-

loučku vychaacutezejiacuteciacutemi ndash bodem

ndash bodem v uacutehlech obvod vroubko-

vanyacute


Cach 1970 č 109 Šmerda 1996

č 27jndashl

B14 1206 g 212210 mm (215 mm

vyacutestupek) 9 h naštiacutepnutyacute (MVČHK

inv č 3299)

RFA Cu 611 Zn 022

Pb 093 Bi 005 Au 07

Ag 9169


ruka)


zejiacuteciacute z dvou oblouků mezi O a +


Rv v hladkeacutem kruhu ruka shora vychaacute-

zejiacuteciacute z dvou oblouků mezi + a třemi

body obvod vroubkovanyacute


tab VI133 var Cach 1970 č 110

var Šmerda 1996 č 28a

B15 [] 1483 g 205206 mm 35 h

(NM inv č H5-5154)

RFA Cu 615 Pb 063

Au 063 Ag 9247



O a + obvod hladkyacute



body obvod hladkyacute



č 28c

B16 1154 g 213209 mm 3 h nedora-


RFA Cu 745 Zn 01 Pb 075

Bi 008 Au 072 Ag 9091


křiacutež)


zejiacuteciacute z dvou oblouků mezi O a ω

obvod hladkyacute


křiacutež s třemi hřeby z obloučku vychaacute-

zejiacuteciacutemi ndash bodem ndash bodem ndash bodem

v uacutehlech obvod hladkyacute



č 29m

B17 1455 g 210208 mm 11 h


RFA Cu 719 Pb 05 Au 051

Ag 9177

- Lit Fiala 1896 č 23 Smoliacutek 1899

č 390 Cach 1970 č 118 Šmerda

1996 č 29m

B18 1486 g 211206 mm 05 h excen-

tricky vyraženyacute rub (MVČHK inv

č 3306)

RFA Cu 524 Zn 098

Pb 116 Au 059 Ag 9203



O a ω obvod perlovityacute



křiacutež s ndash bodem ndash bodem ndash třemi

hřeby z obloučku vychaacutezejiacuteciacutemi

ndash bodem v uacutehlech obvod perlovityacute



č 29n

B19 [] 1395 g 206200 mm 11 h

(NM inv č H5-5136)

RFA Cu 809 Pb 076

Au 067 Ag 904







v uacutehlech obvod perlovityacute


tab V114 Cach 1970 č 118 Šmerda

1996 č 29o

B20 [] 1467 g 209206 mm 10 h

(NM inv č H5-5144)

RFA Cu 661 Pb 09 Bi 007

Au 042 Ag 919


kaplice)


zejiacuteciacute z dvou oblouků mezi ω a Λ

nad Λ vodorovnaacute čaacuterka obvod

vroubkovanyacute


vroubkovanyacute


tab IV77 Cach 1970 č 121 Šmerda

1996 č 30b

B21 [] 0719 g 182176 mm 8 h

excentrickyacute liacutec (NM inv č H5-

5148)

RFA Cu 917 Pb 094 Bi 018

Ag 8971


vychaacutezejiacuteciacute z dvou oblouků mezi ω

a Λ nad Λ vodorovnaacute čaacuterka obvod

vroubkovanyacute


vroubkovanyacute



1996 č 30b

Kom Fiala (1896 č 14) uvaacutediacute 1 kus

a popis ktereacutemu neodpoviacutedaacute ani

jeden uvedenyacute exemplaacuteř Smoliacutek

(1899 č 211) neuvaacutediacute čistěveskyacute

exemplaacuteř Cach (1970 27 51) uvaacutediacute

mylně pod č 120

B22 [] 0726 g 182181 mm 10 h

excentrickyacute dvojraacutez liacutece stejneacute razi-

dlo jako č B 21 (VMO inv č

N-51102)

RFA Cu 738 Pb 085 Bi 007

Au 047 Ag 9123

mincovna Praha mincmistr Omeriz

AR denaacuter (typ rukapoprsiacute tzv

ethelredskyacute)


zejiacuteciacute ze dvou oblouků mezi ω a Λ

nad piacutesmeny vodorovneacute čaacuterky

obvod hladkyacute

Rv v hladkeacutem kruhu tzv ethelredskeacute

poprsiacute zprava před niacutem křiacutežek

obvod hladkyacute

Lit Fiala 1896 č 26 Cach 1970 č 123

var Šmerda 1996 31 var Polanskyacute

2003 64ndash65

Kom Každyacute exemplaacuteř tohoto typu

Boleslava II je z jineacuteho razidla a lišiacute

se v opisech

B23 1414 g 214222 mm 12 h dvojraacutez

(VMO inv č N-51103)

RFA Cu 736 Pb 072 Bi 017

Au 043 Ag 9095 Sn 037

- Lit Fiala 1896 č 26 Cach 1970 č 123

var Šmerda 1996 31 var

B24 [] 1325 g 210213 mm 11 h


RFA Cu 548 Pb 092 Bi 008

Au 038 Ag 9122 Sn 193

- Lit Fiala 1896 č 26 Cach 1970 č 123



B25 1263 g 218220 mm 95 h pře-

ražba (MVČHK inv č 3303)

RFA Cu 726 Zn 013 Pb 103

Bi 012 Au 039 Ag 8922

Sn 185

- Lit Fiala 1896 č 26 Cach 1970 č 123

var Šmerda 1996 č 31 var

B26 1325 g 211210 mm 105 h


RFA Cu 633 Zn 011 Pb 08

Au 045 Ag 9231


vychaacutezejiacuteciacute ze dvou oblouků mezi ω

a Λ nad piacutesmeny vodorovnaacute čaacuterka






Šmerda 1996 č 31 l

B27 [] 1352 g 208211 mm 9 h (NM

inv č H5-5182)

RFA Cu 629 Pb 069 Bi 01

Au 051 Ag 9236




obvod hladkyacute



obvod hladkyacute



B28 [] 1358 g 210213 mm 12 h

(NM inv č H5-5183)

RFA Cu 679 Pb 081

Au 041 Ag 9189

- Lit Fiala 1896 č 26 Cach 1970 č 123


B29 [] 1372 g 212212 mm 12 h

(NM inv č H5-5184)

RFA Cu 659 Pb 062

Bi 006 Au 03 Ag 921

- Lit Fiala 1896 č 26 Cach 1970 č 123


B30 [] 1271 g 204213 mm 6 h

naprasklyacute (NM inv č H5-5186)

RFA Cu 552 Zn 022

Pb 063 Au 044 Ag 9315

- Av v hladkeacutem kruhu ruka shora ze

dvou vlnovek mezi dvěmi obraacutecenyacute-

mi ω obvod hladkyacute



obvod hladkyacute


Šmerda 1996 č 34 Šmerda 2004 č 9

B31 [] 1311 g 219217 mm 12 h

(JMMZ inv č M-1537)

RFA Cu 608 Pb 077

Bi 009 Ag 9256

Boleslav II (972ndash999) nebo Soběslav

(981ndash9951003ndash1004) mincovna

AR denaacuter (typ poprsiacuteruka tzv

ethelredskyacute)

Av v hladkeacutem kruhu tzv ethelredskeacute

poprsiacute zleva před niacutem křiacutežek obvod

hladkyacute

Rv v hladkeacutem kruhu ruka shora ze

dvou oblouků vychaacutezejiacuteciacute mezi Λ

a ω nad piacutesmeny vodorovnaacute čaacuterka

obvod hladkyacute

Lit Fiala 1896 č 29 a 30 Cach 1970

č 152 Šmerda 1996 č 57a

B32 [] 1526 g 213212 mm 11 h

(NM inv č H5-5177)

RFA Cu 844 Zn 024

Pb 079 Bi 008 Au 066

Ag 898

B33 [] 1338 g 193192 mm 8 h dvoj-

raacutez na liacuteci (NM inv č H5-5180)

RFA Cu 626 Pb 081 Bi 013

Au 046 Ag 9234

- Av v hladkeacutem kruhu tzv ethelredskeacute


hladkyacute



dvou oblouků vychaacutezejiacuteciacute mezi ω


obvod hladkyacute

Lit Fiala 1896 č 29 a 30 tab XXXV29

Cach 1970 č 153 Šmerda 1996 č 57b

B34 1255 g 213211 mm 3 h


RFA Cu 409 Zn 01 Pb 08

Bi 011 Au 048 Ag 9442

B35 [] 1298 g 211211 mm 4 h

stejnaacute razidla liacutece i rubu jako č B34


RFA Cu 646 Pb 072 Bi 01

Au 049 Ag 9214

B36 [] 1289 g 211211 mm 8 h (NM

inv č H5-5175)

RFA Cu 626 Pb 073 Bi 012

Au 051 Ag 9229

B37 [] 1416 g 216212 mm 15 h

(NM inv č H5-5181)

RFA Cu 601 Zn 017 Pb 079

Bi 022 Au 037 Ag 9244

B38 [] 1393 g 220214 mm 45 h

naštiacutepnutyacute excentrickyacute dvojraacutez


(NM inv č H5-5178)

RFA Cu 985 Pb 099 Bi 014

Au 056 Ag 8846



hladkyacute




obvod hladkyacute



č 57c

B39 [] 1659 g 229228 mm 8 h (NM

inv č H5-5176)

RFA Cu 702 Pb 087 Bi 022

Au 04 Ag 9141

Soběslav (981ndash995 1003ndash1004) mincov-

na Maliacuten AR denaacuter z let 981ndash995

(typ rukapoprsiacute tzv ethelredskyacute)

Av v hladkeacutem kruhu ruka shora ze

dvou oblouků vychaacutezejiacuteciacute mezi ov a ov

obvod hladkyacute



obvod hladkyacute


Smoliacutek 1899 č 538 Cach 1970

č 156 Šmerda 1996 č 58b

B40 1348 g 202203 mm 6 h


RFA Cu 492 Pb 113 Bi 012

Au 043 Ag 9304 Sn 036

- (typ poprsiacuteruka tzv ethelredskyacute)


poprsiacute zprava před niacutem dvojityacute křiacute-

žek obvod hladkyacute


dvou oblouků vychaacutezejiacuteciacute mezi

O a ω nad piacutesmeny vodorovnaacute

čaacuterka obvod hladkyacute


neuvaacutediacute Cach 1970 č 149 Šmerda

1996 č 54

Kom Fiala (1896 č 34 tab XXXV34)

a Smoliacutek (1899 č 546 tab VIII187)

popisujiacute i vyobrazujiacute jako čistěveskyacute

stejnyacute typ ale s poprsiacutem zleva (Cach

1970 č 150 Šmerda 1996 č 55)

Tento typ je tak jako čistěveskyacute

uveden pouze v dokumentaci sbiacuterky

K Chaury

B41 [] 1353 g 217211 mm 12 h

naprasklyacute přes celyacute střiacutežek (NM inv

č H5-5200)

RFA Cu 701 Pb 071 Bi 008

Au 029 Ag 9183

ČECHY bliacuteže nepřiřazeno AR denaacuter

(typ rukakaplice)


dvou oblouků vychaacutezejiacuteciacute mezi I a V

nad piacutesmenem V vodorovnaacute čaacuterka

obvod hladkyacute


hladkyacute




č 68c

B42 0742 g 181182 mm 9 h


RFA Cu 737 Pb 096 Bi 018

Au 053 Ag 9091




obvod hladkyacute

Rv kaplice s CNO ( nedoraženeacute ONO)

pod lomeniciacute obvod vroubkovanyacute



č 68c



RFA Cu 617 Pb 094

Au 065 Ag 9224

Bliacuteže neurčenaacute imitativniacute ražba AR

de naacuter tzv naacutesledniacute (typ křiacutežkaplice)

Av v perlovci rovnoramennyacute křiacutež

s praacutezdnyacutem uacutehlem ndash třemi body

ndash třemi body ndash třemi body v uacutehlech

obvod perlovityacute

Rv kaplice s ΛΛ pod lomeniciacute


Cach 1970 č 16 Šmerda 1996 č 1r

Kom Fiala (1896 č 82) uvaacutediacute jako

bavorskou Jindřicha II ale s VV

pod kapliciacute Smoliacutek (1899 č 164)

uvaacutediacute v majetku MVČHK jako čes-

kou se spraacutevnyacutem naacutepisem pod lome-

niciacute ΛΛ Citovaneacute soupisy ji řadiacute

takeacute mezi českeacute denaacutery s otazniacutekem

jako naacutesledniacute ražbu11

B44 1153 g 210215 mm 65 h nedo-

raženyacute na okraji stopy zpracovaacuteniacute

střiacutežku (MVČHK inv č 3310)

RFA Cu 531 Pb 056 Bi 014

Au 037 Ag 9355

BAVORY Jindřich III (982ndash985)

mincovna Nabburg AR denaacuter (typ

křiacutežkaplice)

Av v perlovci rovnoramennyacute křiacutež s bo-

dem v každeacutem uacutehlu obvod perlo-

vityacute

Rv kaplice s VVIL pod lomeniciacute obvod

perlovityacute

Lit Fiala 1896 č 77 Dannenberg 1876

Taf 491119 Hahn 1976 č 71b12

Hahn 2004 č 6b12

Kom Oproti Fiala (1896 č 77) nepřesneacute

opisy Hahn (2004 161) označuje

jako Čistěves

B45 [] 0978 g 195198 mm 3 h


RFA Cu 926 Pb 089

Bi 008 Au 044 Ag 8929

Jindřich II (955ndash976 985ndash995) min-

covna Řezno AR denaacuter z let 985ndash

995 (typ křiacutežkaplice)


dem ndash praacutezdnyacutem ndash bodem ndash krouž-

kem v uacutehlech obvod perlovityacute

Rv kaplice s ELLN pod lomeniciacute obvod

perlovityacute


Taf 491169c var Hahn 1976

č 22c22 Hahn 1985 č 106c24

Hahn 2005 č 106c24

Kom Fiala (1896 č 78) maacute naacutepis

pod lomeniciacute ELLИ Hahn (1985

č 106c24) uvaacutediacute pouze jako

z MVČHK nikoli jako čistěves-

kyacute Hahn (2005 163) exemplaacuteř

z MVČHK upřesňuje jako z naacutelezu

Hradec Kraacuteloveacute (141 g) takže tento

exemplaacuteř Hahn neuvaacutediacute

B46 [] 1602 g 224226 mm 7 h


RFA Cu 522 Pb 058 Bi 01

Au 034 Ag 9374

11 Tak např Cach (1970 18) jako č 16 však vyobrazuje jinyacute exemplaacuteř se stopami přeražby uvedenyacute u Smo-

liacuteka (1899 č 163 tab III62) ze sbiacuterky NM K problematice těchto denaacuterů srv praacutece K Turnwalda (1949

1ndash12 tyacutež 1959 8ndash9 tyacutež 1968 16ndash17) kteryacute je považuje za přeražbu bavorskeacuteho denaacuteru (srv teacutež Haacuteskovaacute

1985 51ndash53 Hahn 1986 285ndash299)


SASKO Otto a Adelheida mincovna

Goslar () AR denaacuter po 983 (typ

křiacutežkaplička ndashtzv otto-adelheid-

skyacute denaacuter)

Av v hladkeacutem kruhu rovnoramennyacute

křiacutež s DODO v uacutehlech v piacutesmenech

O bod obvod vroubkovanyacute

Rv v hladkeacutem kruhu kaplička obvod

hladkyacute

Lit Fiala 1896 č 86 Dannenberg

1876 Taf 521167 var Hatz 1961

č III6d k dataci Ilisch 2005

B47 1331 g 188189 mm 75 h nedo-

raženyacute rub excentrickyacute (MVČHK

inv č 3316)

RFA Cu 523 Pb 055

Ag 9422


křiacutež s DODO v uacutehlech

Rv v hladkeacutem kruhu kaplička vlevo od

niacute kroužek


Taf 521167 Hatz 1961 č IV15d

k dataci Ilisch 2005

B48 [] 1349 g 191192 mm 45 h

obraz dobře zřetelnyacute opisy nedora-

ženeacute teacuteměř zcela nečitelneacute viditelneacute

pouze čaacutesti u obrazu (NM inv

č H5-5207)

RFA Cu 609 Pb 056

Ag 9335

SASKO denaacutery tzv křiacutežoveacute (vendickeacute)

mincovna Magdeburg () AR denaacuter

(typ kaplicekřiacutež)

Av kaplice s bodem v kaplici II+II pod

lomeniciacute jedniacutem schodem pod

schodem žebrovanaacute čaacutera

Rv v perlovci rovnoramennyacute křiacutež s bo-

dem v každeacutem uacutehlu mezi jednotlivaacute

piacutesmena opisu z vnějšiacuteho obvodu

zasahujiacute maleacute hroty

Lit Dannenberg 1876 Taf 591325

var Fiala 1896 č 92 CNP 1 č 316

Kopicki 2003 č I9 var

B49 1453 g 215215 mm 05 h

naprasklyacute (MVČHK inv č 3317)

RFA Cu 644 Pb 074 Bi 006

Au 021 Ag 9254

- Av kaplice s třemi sloupci II I spo-

jenyacutemi s lomeniciacute i schodem pod

schodem žebrovanaacute čaacutera ()


dem v každeacutem uacutehlu

Lit Dannenberg 1876 Taf 591325 var

Fiala 1896 č 92 CNP 1 podobnyacute

jako č 342 podobnyacute Kopicki 2003

č I11 var

B50 [] 1378 g 204201 mm 35 h


RFA Cu 1014 Pb 118

Bi 036 Au 035 Ag 8798

Obr 4a Čistěves dochovaneacute mince z naacutelezu čiacutesla B1ndashB3 (11)

B1 B2 B3


B4 B5 B6

B7 B8 B9

Obr 4b Čistěves dochovaneacute mince z naacutelezu čiacutesla B4ndashB15 (11)

10 11 12

B13 B14 B15


B16 B17 B18

Obr 4c Čistěves dochovaneacute mince z naacutelezu čiacutesla B16ndashB27 (11)

B19 B20 B21

B22 B23 B24

B25 B26 B27


Obr 4d Čistěves dochovaneacute mince z naacutelezu čiacutesla B28ndashB39 (11)

B28 B29 B30

B31 B32 B33

B34 B36

B38 B39

B35

B37


B40 B42

B43 B44 B45

B46 B47 B48

B49 B50

Obr 4e Čistěves dochovaneacute

mince z naacutelezu čiacutesla B40ndashB50

(11)

B41


Charakteristika mincovniacute čaacutesti

Mincovniacute složku naacutelezu podle původniacuteho Fialova soupisu (Fiala 1896 255ndash258 337ndash

346) tvořilo z pohledu současnyacutech naacutezorů 255 českyacutech a 99 zahraničniacutech denaacuterů 1

spornyacute kus a 1 neraženyacute střiacutežek Českeacute ražby reprezentovaly denaacutery českyacutech Boleslavů

z pražskeacute (106 ks) a vyšehradskeacute (12) mincovny denaacutery kněžny Emmy z mincovny

Mělniacutek (4) a Soběslavovy maliacutenskeacute ražby (19) Daacutele zde bylo několik nepřiřazenyacutech

kusů (8) a denaacutery kdysi Fialou (1896 341ndash342) přiřčeneacute Vaacuteclavovi synovi Boleslava II

později Smoliacutekem (1899 118) Soběslavovi nejnověji pak Petraacuteněm (Petraacuteň ndash Lutovskyacute

2004 120 126 Petraacuteň 2006 Petraacuteň v tisku) považovaneacute za ražby pravděpodobně

Boleslava II (106 ks) (Cach 1970 č 152ndash154 č B32ndashB39) Vzhledem k různyacutem mož-

nostem čteniacute korumpovaneacuteho opisu a tiacutem i nejednoznačneacutemu určeniacute vyděluji tuto

skupinu jako spornou s označeniacutem bdquoBoleslav či Soběslavldquo12 Nejpočetnějšiacutem souborem

českyacutech minciacute v depotu byly denaacutery tzv ethelredskeacuteho typu (165 ks 46 z celeacuteho naacutele-

zu a 65 z českeacute čaacutesti) z nichž největšiacute počet připadl na skupinu Boleslav či Soběslav

(106 ks 30 z celeacuteho naacutelezu a 42 z českeacute čaacutesti) nejmenšiacute na Emminy mělnickeacute ražby

(4 ks 1 z celeacuteho naacutelezu a 2 z českeacute čaacutesti) Přiděleniacute zmiacuteněneacute skupiny jednomu z emi-

tentů radikaacutelně měniacute pohled na obsah a zařazeniacute celeacuteho naacutelezu (srovnej Turek 1954

42) Ten byl dosud považovaacuten za poklad s převažujiacuteciacute slavniacutekovskou složkou o 125

kusech (19+106 35 z celeacuteho naacutelezu a 49 z českeacute čaacutesti) Přiřkneme-li však sporneacute

mince Boleslavovi II (122+106=228) byla by slavniacutekovskaacute složka v raacutemci celeacuteho depotu

okrajovou přiacuteměsiacute o 19 kusech (5 z celeacuteho naacutelezu a 7 z českeacute čaacutesti) a přemyslovskeacute

ražby by se naopak staly se svyacutemi 228 kusy (64 z celeacuteho naacutelezu a 89 z českeacute čaacutesti)

jeho naprosto dominantniacute složkou Toto složeniacute by pak odpoviacutedalo pravidelně menšiacute-

mu obsahu slavniacutekovskyacutech minciacute oproti přemyslovskyacutem v jinyacutech naacutelezech (Turek 1948

490 529 tyacutež 1954 42 Skalskyacute 1955 11ndash12 Turek 1966 230ndash234 Radoměrskyacute 1966

87ndash88 Haacuteskovaacute 1976 10 taacutež 1997 51ndash52)

Mezi zahraničniacutemi ražbami (99 ks 28 z celeacuteho naacutelezu) převažovaly mince bavor-

skyacutech veacutevodů Jindřicha II Jindřicha III a Oty ndash z Řezna (49 ks 14 ) a Nabburgu (8 ks

2 ) augšpurskyacutech biskupů Oldřicha a Jindřicha (5 ks 1 ) otto-adelheidskeacute (16 ks

45 ) a křiacutežoveacute (18 ks 5 ) denaacutery Ostatniacute mince se vyskytly po jednom kusu ndash denaacuter

burgundsko-arelatskeacuteho kraacutele Konraacuteda z Basileje italskeacuteho ciacutesaře Lamberta Spoletskeacuteho

z Pavie a zlomek franckeacute koliacutenskeacute ražby V souboru ciziacutech ražeb je tak zřetelně patrnaacute

převaha ražeb bavorskyacutech a švaacutebskyacutech (62 ks 63 ze zahraničniacute čaacutesti obr 6 s 103)

Rekonstrukce mincovniacute čaacutesti čistěveskeacuteho depotu jak již z uacutevodu a samotneacuteho

katalogu vyplyacutevaacute je velmi složitaacute Zaacutekladniacutem nedostatkem je předevšiacutem absence

přesneacuteho a uacuteplneacuteho soupisu z doby naacutelezu depotu protože Fialovu (1896) praacuteci v žaacuted-

neacutem přiacutepadě nelze považovat za dostačujiacuteciacute Vzhledem k neexistenci jineacuteho pramene

popisujiacuteciacuteho tento mincovniacute soubor proto nezbylo než se pokusit vytvořit viacutece či meacuteně

pravděpodobnyacute obraz o obsahu tohoto pokladu na zaacutekladě minciacute o kteryacutech se lze s růz-

nou miacuterou jistoty domniacutevat že pochaacutezejiacute z naacutelezu Dnes nedochovanaacute čaacutest pokladu ač

skyacutetaacute mnoho dalšiacutech informaciacute byla z pochopitelnyacutech důvodů ponechaacutena stranou

12 Opis na obou stranaacutech těchto minciacute (Cach 1970 č 152ndash154) s minimaacutelniacutemi odchylkami zniacute

XVEZVAESDXVZOIC Jako jmeacuteno Soběslav ndash ZOBVEZLAESDVX ndash jej poprveacute interpretoval Smoliacutek

(1899 118) považoval jej však za neznaacutemeacuteho Přemyslovce Teprve G Skalskyacute (1932 57ndash61) tyto ražby

přidělil Soběslavu Slavniacutekovci Petraacuteň (Lutovskyacute ndash Petraacuteň 2004 120ndash126 pozn 308 Petraacuteň 2006 71ndash72

pozn 84 Petraacuteň v tisku) jej považuje za koruptelu jmeacutena Boleslav mimo jineacute z důvodu uvedeniacute titulu

DVX (DXV)


Jak již bylo řečeno Fialovu (1896 255) informaci o tom že zpracoval poklad celyacute

zpochybnil autor saacutem předevšiacutem rozpory mezi popisy a vyobrazeniacutemi v raacutemci člaacutenku

o Čistěvsi stejně tak jako nesouladem mezi tiacutemto člaacutenkem a informacemi uvedenyacutemi

v dodatciacutech Českyacutech denaacuterů (1895) Zde totiž saacutem uvaacutediacute dalšiacute typ denaacuteru v původniacutem

Obr 5 Čistěves mincovny zastoupeneacute v naacutelezu (čiacutesla označujiacute počty minciacute)

spornaacute 1

Praha 106 Vyšehrad 12

Mělniacutek 4

Maliacuten 19

bdquoBoleslav nebo Soběslavldquo 106

bliacuteže nepřiřazeneacute 8spornaacute 1

Řezno 49

Nabburg 8

Augsburg 5

Magdeburg () 18

Goslar () 16

Koliacuten 0 + 1

Basilej 1

Pavie 1

ČISTĚVES

0 150 km


soupisu neuvedenyacute (Fiala 1895 č 2897) Ve stejneacutem trendu pak v podstatě o něco poz-

ději pokračuje i J Smoliacutek (1899) Ten samozřejmě vedle typů uvedenyacutech Fialou uvaacutediacute

naviacutec nejen jineacute typy či popřiacutepadě i z našeho současneacuteho pohledu dalšiacute exemplaacuteře

stejneacuteho typu ale takeacute některeacute Fialovy čistěveskeacute mince neuvaacutediacute vůbec Tato situace

se daacute vysvětlit tiacutem že poklad byl v teacute době již pravděpodobně rozprodaacuten a že některeacute

z exemplaacuteřů již nebyly Smoliacutekovi k dispozici Je však s podivem že tento numismatik

neuvaacutediacute ani všechny exemplaacuteře zakoupeneacute kraacuteloveacutehradeckyacutem muzeem z jehož sbiacuterky

jinak cituje Uvedeneacute drobneacute ale podstatneacute indicie tak naznačujiacute že čistěveskyacute depot

neobsahoval pouze Fialou vyjmenovanyacutech 355 denaacuterů 1 neraženyacute střiacutežek a 13 šperků

v jedneacute po okraj plneacute naacutedobce ale s největšiacute pravděpodobnostiacute i dalšiacute bohužel roz-

sahem dnes již zcela neidentifikovatelnou rozchvaacutecenou před popisem rozprodanou

a Fialovi bdquonepřiznanouldquo čaacutest Snad možnaacute i proto Fiala svůj člaacutenek o čistěveskeacutem naacutelezu

nedokončil (Fiala 1896 346) Vznikla tak složitaacute situace Na jedneacute straně maacuteme mince

o kteryacutech můžeme s nejvyššiacute pravděpodobnostiacute řiacuteci že pochaacutezely z depotu ale nejsou

uvedeny v žaacutedneacutem soupisu (č B6 a B8 ze sbiacuterky MVČHK č B3 a B40 ze sbiacuterky K

Chaury) na druheacute straně znaacuteme vyobrazeniacute minciacute neodpoviacutedajiacuteciacute popisu (Fiala 1896

tab XXXV7 a XXXV89) kteraacute jsou citovaacutena a převzata do všech naacutesledujiacuteciacutech soupisů

(za všechny Cach 1970 č 1 a 167) O existenci minciacute tradovanyacutech pouze na zaacutekladě

kreseb lze dnes minimaacutelně důvodně pochybovat (srv Petraacuteň 2003 129ndash135 Polanskyacute

2004 87ndash89) Informace o minciacutech čistěveskeacuteho naacutelezu vytvaacuteřejiacute neuvěřitelnou směs

variaciacute tu se podporujiacuteciacutech jinde se vylučujiacuteciacutech Proto je třeba ke katalogu uvedenyacutech

denaacuterů přistupovat s nejvyššiacute opatrnostiacute a obzvlaacuteště zařazeniacute některyacutech minciacute braacutet

v uacutevahu jako čistě hypotetickeacute

Obr 6 Čistěves grafickeacute znaacutezorněniacute dochovanyacutech (a) a nedochovanyacutech minciacute (b) V prvniacutem sloupci ndash českeacute přemys-

lovskeacute ndash jsou započiacutetaacuteny mince Boleslava I Boleslava II kněžny Emmy a českeacute bliacuteže nepřiřazeneacute Ve druheacutem sloupci

ndash českeacute slavniacutekovskeacute ndash je uveden součet denaacuterů Soběslava Slavniacutekovce a sporneacute skupiny Boleslav II nebo Soběslav až

dosud poklaacutedaneacute za slavniacutekovskou

českeacute

přemyslovskeacute

českeacute

slavniacutekovskeacute

bavorskeacute

spornaacute

franckaacute

italsk

aacute

burgundskaacutesaskeacute

křiacutežoveacute saskeacute

otto-adelheidskeacute

švaacutebskeacute

140

120

100

80

60

40

20

0

33

5

14

11 1 1

16

55

115

97

10

2

2 2

a

b


Datace depotu

Zajiacutemavyacute vyacutevoj vykaacutezala takeacute datace uloženiacute naacutelezu do země E Fiala (1896 256) na

zaacutekladě sveacute chronologie českyacutech denaacuterů i datace minciacute ciziacutech v pokladu obsaženyacutech

datoval naacutelez před rok 995 Vyacuteznamneacute předatovaacuteniacute však zaacutehy provedl J Smoliacutek (1899

24) a to až k roku 1004 Ve vyacutečtu typů denaacuterů z naacutelezu čistěveskeacuteho vyacuteslovně jmenoval

Tab 2 Čistěves tabelaacuterniacute srovnaacuteniacute dochovaneacute českeacute čaacutesti naacutelezu s popisem E Fialy (1896)

Panovniacutek Č kat Inv č Šmerda Cach Fiala 1896 Fialův Počet do- Typ

či jineacute soupisy počet chovanyacutech

Boleslav I B1 MVČ-3307

(935-972) B2 MVČ-3308 2i var 25 var 13 var 3 2 křiacutežkaplice (mladšiacute)

B3 NM-H5-Ch-5125 5b5a 36 (bliacutezkyacute č 8) Chaura 0 1 rukakaplice

Boleslav II B4 MVČ-3315 8w 56 1 1 1 mečkaplice (staršiacute)

(972-999) B5 NM-H5-Ch-5103 12a 63 Smoliacutek a Cach majiacute stejnyacute typ 0 1

B6 MVČ-3309 12h 70 MVČ 1 1

B7 VMO-N-51101 12m 75 15 1 1 křiacutežkaplice (mladšiacute)

B8 MVČ-3318 12q 78 var MVČ 0 1

B9 MVČ-3314 22a 94 var 9 1 1

B10 NM-H5-Ch-5198 22c 95 11 1 1 2 mečeptaacutek

B11 NM-H5-Ch-5171 22d 96 12 3 1

B12 MVČ-3311

B13 NM-H5-Ch-5159 27d 103 MVČ + Smoliacutek + Chaura + Cach 0 2 rukakřiacutež

B14 MVČ-3299 27j-l 109 25 4 1

B15 NM-H5-Ch-5154 28a

B16 MVČ-3301 28c 110 20 22 2 rukaruka

B17 MVČ-3302

B18 MVČ-3306 29m

B19 NM-H5-Ch-5136 29n 118 23 7 4 rukakřiacutež

B20 NM-H5-Ch-5144 29o

B21 NM-H5-Ch-5148

B22 VMO-N-51102 30b 121 14 1 2 rukakaplice

B23 VMO-N-51103

B24 VMO-N-51104

B25 MVČ-3303

B26 MVČ-3313 31

B27 NM-H5-Ch-5182 31l 123 26 32 8

B28 NM-H5-Ch-5183

B29 NM-H5-Ch-5184

B30 NM-H5-Ch-5186 31

B31 JMMZ-M-1537 34 127 27 3 1

Boleslav II B32 NM-H5-Ch-5177

(972-999) B33 NM-H5-Ch-5180 57a 152 30 var 2 rukapoprsiacute (ethelredskyacute)

nebo B34 MVČ-3312

Soběslav B35 VMO-N-51105

(981-995) B36 NM-H5-Ch-5175 57b 153 29 106 5

B37 NM-H5-Ch-5181

B38 NM-H5-Ch-5178

B39 NM-H5-Ch-5176 57c 154 30 1

Soběslav B40 MVČ-3300 58b 156 32 14 1

(981-995) B41 NM-H5-Ch-5200 54 149 Chaura 1 1

B42 MVČ-3304

B43 MVČ-3305 68c 170 90 6 2 rukakaplice

B44 MVČ-3310 1r 16 82 1 1 křiacutežkaplice

ndash bliacuteže nepřiřazeneacute českeacute ražby ndash bliacuteže neurčenaacute imitativniacute spornaacute ražba


typ křiacutež ndash ruka mezi I ndash O s opisem na rubu bdquoEtelred rexldquo kteryacute přiřkl Jaromiacuterovi

E Fiala (1896) čtyři kusy tohoto typu uvaacutediacute pod č 25 s bdquonesrozumitelnyacutemildquo opisy

J Smo liacutek (1899) uvaacutediacute jeden čistěveskyacute exemplaacuteř z kraacuteloveacutehradeckeacuteho muzea pod

čiacuteslem 398 kteryacute je totožnyacute s minciacute č B14 jako denaacuter Boleslavův Jeden z dalšiacutech čtyř

exemplaacuteřů kteryacute se dostal Smoliacutekovi do rukou byl však pravděpodobně velice podobnyacute

exemplaacuteři později objeveneacutemu v naacutelezu poděbradskeacutem s opisem P Radoměrskyacutem (1966

59 91 typ XXXVI1) přepsanyacutem jako bdquoANEI MO DEORADY (zrcadlově) EDELRED

ANGldquo Opis na liacutecniacute straně ne zcela dobře dochovaneacuteho exemplaacuteře a čteniacute nikoli proti

směru hodinovyacutech ručiček tak mohlo byacutet interpretovaacuteno jako koruptela jmeacutena Jaromiacuter

Nicmeacuteně i bez tohoto exemplaacuteře by podle Smoliacutekovy chronologie ražeb spadala datace

pokladu do obdobiacute bdquoBoleslava II společně se svyacutem synem Boleslavem (III)ldquo tedy do let

994ndash999 Dalšiacute badateleacute se již k dataci naacutelezu vyjadřovali pouze na zaacutekladě předchoziacutech

praciacute Tak naacutelez datuje R Turek (1948 490ndash494) do obdobiacute 995ndash999 resp okolo roku

1000 a P Radoměrskyacute (Naacutelezy II1 10ndash11 č 1424) velice obecně do obdobiacute posledniacute

čtvrtiny 10 stoletiacute Datujeme-li naacutelez nejen podle nesporně datovanyacutech exemplaacuteřů ale

i všech minciacute ktereacute byly kdy k němu vztaženy ať již dochovanyacutech nebo ne a přidržiacute-

me-li se přitom současneacuteho zařazeniacute minciacute Soběslava a kněžny Emmy do raacutemce pře-

myslovskeacute chronologie tak aby denaacutery obou typologicky odpoviacutedaly obecně přijiacutemaneacute

relativniacute chronologii minciacute Boleslava II lze prohlaacutesit že depot mohl byacutet ukryt někdy

okolo poloviny 90 let 10 stoletiacute13

13 V dataci lze naprosto souhlasit se slovy E Fialy (1896 256) bdquoAni o jedineacutem denaacuteru naacutelezu našeho nedaacute

se s určitostiacute řiacuteci že musil vzniknout po roce 995 hellipldquo Datace se tu odviacutejiacute předevšiacutem od tzv ethelredskeacuteho

typu rukapoprsiacute českyacutech denaacuterů Položiacuteme-li počaacutetek ražby tohoto typu na přelom 80 a 90 let 10

stoletiacute a připustiacuteme-li ražbu v naacutelezu se vyskytujiacuteciacutech typů brzy po tomto datu mohli bychom konstato-

vat že depot mohl byacutet zakopaacuten již brzy po roce 990 Tomu by však vyhovovala spiacuteše staršiacute chronologie

Soběslavovyacutech minciacute Podle noveacute chronologie Petraacuteně (Lutovskyacute ndash Petraacuteň 2004 119ndash126 Petraacuteň 2006

ndash tam je i vyčerpaacutevajiacuteciacute vyacutečet staršiacute literatury k teacuteto problematice) obsahuje depot jednu z nejmladšiacutech

ražeb Soběslava (Cach 1970 č 149) a mohl by tak byacutet ukryt až někdy před rokem 995 Pozdějšiacute dataci by

bylo možneacute připustit pouze na zaacutekladě hypoteacutezy že kněžna Emma razila sveacute mince až jako vdova v letech

999ndash1006 Tato hypoteacuteza však neodpoviacutedaacute obecně přijiacutemaneacute chronologii minciacute Boleslava II a byla by tak

anachronismem V depotu se totiž nevyskytujiacute žaacutedneacute nejmladšiacute ražby Boleslava II a ani ražby jeho synů

Boleslava III a Jaromiacutera za jejichž vlaacutedy by Emma mohla razit Takeacute vnitřniacute situace na přemyslovskeacutem

dvoře neskyacutetala podmiacutenky pro Emmino mincovaacuteniacute (Polanskyacute 2000 27ndash48)

Obr 7andashc Čistěves českaacute složka naacutelezu z pohledu různyacutech přiděleniacute minciacute skupiny Boleslav II nebo Soběslav a) českeacute

ražby podle dosavadniacuteho přiřazeniacute tj skupiny Boleslav II nebo Soběslav Soběslavovi b) českeacute ražby při vyděleniacute skupi-

ny Boleslav II nebo Soběslav c) českeacute ražby při přiřazeniacute skupiny Boleslav II nebo Soběslav Boleslavovi II

přemyslovskeacute


nepřiřazeneacute

přemyslovskeacute


nepřiřazeneacute

přemyslovskeacute

Boleslava II

nebo Soběslava


nepřiřazeneacute

250

200

150

100

50

0

a b c

122 125 122106

228

819

819

8


Analyacutezy

Kromě deskripce bylo našiacute snahou pokusit se ziacuteskat dalšiacute detailnějšiacute poznatky o jed-

notlivyacutech předmětech14 Pokud jde o mince pak dochovaneacute exemplaacuteře byly rentgeno-

vaacuteny což umožnilo rozpoznat řadu technologickyacutech detailů na prvniacute pohled ne vždy

zřejmyacutech RTG sniacutemky denaacuterů naacutem v některyacutech přiacutepadech zřetelně vykreslily stopy po

technologii vyacuteroby či zpracovaacuteniacute střiacutežku Zajiacutemaveacute jsou tu předevšiacutem vyacuterazně vystu-

pujiacuteciacute stopy po rozklepaacutevaacuteniacute střiacutežku uacutepravě již raženeacute mince či zpracovaacuteniacute polotovaru

Ziacuteskaneacute uacutedaje naznačujiacute že technologie vyacuteroby denaacuterů 10 stoletiacute se přiacuteliš nelišila od

vyacuteroby minciacute ve vrcholneacutem středověku popisovaneacute v piacutesemnyacutech pramenech15

14 K přiacutenosu mikroanalyacutez v různyacutech oblastech srv např Dekoacutewna 1992 Zoll-Adamikowa ndash Dekoacutewna

ndash Nosek 1999 Jeliacutenkovaacute ndash Karmazin ndash Klanica 2004 157ndash16415 Vyacutezkum vyacutesledků RTG analyacutezy a problematiky technologie vyacuteroby nebyl ještě ukončen Vysloveniacute

konkreacutetniacutech zaacutevěrů si vyžaacutedaacute studium většiacuteho souboru minciacute než byl prozatiacutem zkoumaacuten K vyacuterobniacute

technologii srv Haacutena 2004 1ndash13

Obr 8andashd Čistěves ukaacutezky RTG sniacutemků minciacute z naacutelezu a) č B16 nedoraženaacute ražba b) č B23 ražba s dvojraacutezem c) č B44

a d) č B4 ražby se stopami po zpracovaacuteniacute střiacutežku

Kromě toho byly dochovaneacute mince i všechny šperky podrobeny rentgen-fluores-

cenčniacute analyacuteze Z vyacutesledků analyacutez (viz Exkurz tab AndashD) vyplyacutevaacute že jak mince tak

šperky byly vyrobeny z kvalitniacuteho kovu kteryacute obsahoval viacutece než 88 střiacutebra (viz

vyacutesledky RFA analyacutez s 123 a 124) Za povšimnutiacute stojiacute přiacuteměs byť stopovaacute zinku

a ciacutenu v některyacutech českyacutech minciacutech na rozdiacutel od zahraničniacutech a šperků s vyacutejimkou jedi-

neacuteho (o tom viz tamteacutež) Zahraničniacute analyacutezy (Haringrdh 1976 112 Ilisch ndash Schwarz 2003

52ndash114 Steuer 2003 138ndash149 Matzke 2003 156ndash175) doklaacutedajiacute že v arabskyacutech minciacutech

jsou tyto prvky zastoupeny minimaacutelně a v evropskyacutech jejich podiacutel koliacutesaacute V každeacutem

přiacutepadě jsou však vyacuterazněji zastoupeny v anglosaskyacutech minciacutech I když zatiacutem nelze

tato zjištěniacute zobecňovat je třeba zastoupeniacute těchto prvků nadaacutele sledovat a předevšiacutem

rozšiacuteřit databaacutezi analyacutez minciacute a šperků ze zaacutepadoslovanskyacutech depotů Celkově lze

konstatovat že podle dnešniacuteho stavu poznaacuteniacute byla surovina pro vyacuterobu čistěveskyacutech

minciacute i šperků totožnaacute Zda se do mincoven i do šperkařskyacutech diacutelen dostaacutevalo střiacutebro ve

stejnyacutech formaacutech ndash v podobě hřiven střiacutebrnyacutech slitků zlomkoveacuteho střiacutebra mincovniacuteho

i šperkoveacuteho či lze počiacutetat s vyacuteběrem konkreacutetniacute formy suroviny pro tu či onu oblast

zpracovaacuteniacute střiacutebra zůstaacutevaacute otaacutezkou

C Šperky (obr 9andashd)

Katalog šperků z čistěveskeacuteho depotu zachycuje zaacutekladniacute informace o každeacutem před-

mětu Jednotlivaacute hesla zahrnujiacute naacutesledujiacuteciacute kategorie popis stav dochovaacuteniacute hmotnost

rozměry a inventaacuterniacute čiacuteslo pod jakyacutem je předmět uložen v Muzeu vyacutechodniacutech Čech

v Hradci Kraacuteloveacute (MVČHK)

a b c d


C1 Naacuteušnice se třemi košiacutečky

Popis Na esovitě ukončeneacutem oblouku jsou navleacuteknuty tři košiacutečky ktereacute jsou tvořeny

bryacutelovityacutemi diacutelky z filigraacutenniacuteho draacutetu Doplněno vyacutezdobou v podobě granuliacute na pod-

ložkaacutech ze stočeneacuteho hladkeacuteho draacutetku

Stav dochovaacuteniacute dobryacute chybiacute pouze čaacutest oblouku

2253 g roz max vyacuteška naacuteušnice 206 mm max šiacuteřka naacuteušnice 17 mm (MVČHK inv

č 3285)

RFA Cu 521 Pb 072 Bi 005 Au 066 Ag 9336

RFA Cu 335 Pb 075 Au 081 Ag 9509


Popis Na oblouku ukončeneacutem očkem z roztepaneacuteho draacutetu jsou navleacuteknuty tři košiacutečky

ktereacute jsou tvořeny pravděpodobně bryacutelovityacutemi diacutelky Vzhled draacutetu se pod mikrosko-

pem jeviacute odlišně než u ostatniacutech exemplaacuteřů Doplněno vyacutezdobou v podobě granuliacute na

podložkaacutech ze stočeneacuteho hladkeacuteho draacutetku

Stav dochovaacuteniacute chybiacute oblouk nad košiacutečky košiacutečky jsou deformovaacuteny


č 3286)

RFA Cu 529 Pb 035 Au 105 Ag 933


Popis Na oblouku ukončeneacutem očkem z roztepaneacuteho draacutetu ktereacute je deformovaacuteno

jsou navleacuteknuty tři košiacutečky ktereacute jsou tvořeny bryacutelovityacutemi diacutelky z filigraacutenniacuteho draacutetu

Doplněno vyacutezdobou v podobě granuliacute na podložkaacutech ze stočeneacuteho hladkeacuteho draacutetku

Stav dochovaacuteniacute chybiacute oblouk nad košiacutečky

1232 g roz max vyacuteška naacuteušnice 11 mm max šiacuteřka naacuteušnice 17 mm (MVČHK inv č 3287)

RFA Cu 454 Pb 022 Au 066 Ag 9458

C4 Naacuteušnice se dvěma (původně třemi) košiacutečky

Popis Na oblouku ukončeneacutem očkem z roztepaneacuteho draacutetu jsou navleacuteknuty dva košiacutečky

ktereacute jsou tvořeny z filigraacutenniacuteho draacutetu Doplněno vyacutezdobou v podobě granuliacute na pod-


Stav dochovaacuteniacute chybiacute čaacutest oblouku nad košiacutečky dochovaacuteny pouze dva silně deformo-

vaneacute košiacutečky


RFA Cu 394 Pb 029 Au 076 Ag 9501

RFA Cu 371 Pb 028 Au 065 Ag 9535

C5 Naacuteušnice se třemi vaacutelcovityacutemi bubiacutenky

Popis Oblouk naacuteušnice je ukončen nedovinutyacutem očkem z roztepaneacuteho draacutetu Každyacute

bubiacutenek je tvořen plechem stočenyacutem do tvaru vaacutelce k němuž jsou připevněny spodniacute

a horniacute podstava Zadniacute stěna a spodniacute podstava bubiacutenků je nezdobenaacute Čelniacute stěna

je zdobena granulaciacute ndash paacutesy a trojuacutehelniacuteky o podstavě tvořeneacute 4 zrny Horniacute podstava

daacutele nese vyacutezdobu ze 4 roztepanyacutech draacutetků stočenyacutech do oček a uspořaacutedanyacutech do křiacuteže

a objevujiacute se na niacute i ojedinělaacute granulovanaacute zrna Bubiacutenky jsou spojeny z vnějšiacute strany

draacutetkem kteryacute je na jednom konci trojnaacutesobně ovinut kolem nosneacuteho oblouku (na

straně bez očka)


Stav dochovaacuteniacute dobryacute ndash pouze miacuterně deformovanaacute

2076 g roz max vyacuteška naacuteušnice 183 mm max šiacuteřka naacuteušnice 205 mm (MVČHK

inv č 3289)

RFA Cu 462 Pb 029 Bi 009 Au 055 Ag 9445

RFA Cu 452 Pb 048 Bi 004 Au 073 Ag 9424

RFA Cu 419 Pb 043 Au 064 Ag 9475

RFA Cu 511 Pb 046 Bi 011 Au 059 Ag 9372




a horniacute podstava Zadniacute stěna a spodniacute podstava bubiacutenků je nezdobenaacute Čelniacute stěna je

zdobena granulaciacute ndash paacutesy a trojuacutehelniacuteky o podstavě tvořeneacute 4 zrny Horniacute podstava daacutele

nese vyacutezdobu ze 4 roztepanyacutech draacutetků stočenyacutech do oček a uspořaacutedanyacutech do křiacuteže a ob-

jevujiacute se na niacute i ojedinělaacute granulovanaacute zrna Bubiacutenky jsou spojeny z vnějšiacute strany draacutet-

kem kteryacute je na jednom konci trojnaacutesobně ovinut kolem nosneacuteho oblouku (na straně

bez očka) V důsledku deformaciacute jsou patrneacute technologickeacute detaily utvaacuteřeniacute bubiacutenků

Stav dochovaacuteniacute Poškozenaacute deformovanaacute Možnaacute chybiacute čaacutest nosneacuteho oblouku jehož

velkaacute čaacutest je přimaacutečknuta k bubiacutenkům Miacuterneacute poškozeniacute vyacutezdoby


č 3290)

RFA Cu 606 Pb 051 Bi 011 Au 063 Ag 927

RFA Cu 604 Pb 062 Bi 007 Au 068 Ag 926

RFA Cu 469 Pb 053 Bi 008 Au 071 Ag 9399

C7 Naacuteušnice s bubiacutenky a animaacutelniacute vyacutezdobou

Popis Na oblouku jsou navleacuteknuty tři maleacute bubiacutenky jejichž spojeniacute je zesiacuteleno draacutetkem

připojenyacutem na oblouk naacuteušnice K horniacutem podstavaacutem a čelniacute stěně bubiacutenků je připoje-

na ozdoba z plechu zformovanaacute do podoby zviacuteřete ndash hlavičky a ozdobneacute čaacutesti těla

Vyacutezdoba granulaciacute ndash paacutesy a trojuacutehelniacuteky Zaacutekladny trojuacutehelniacuteků tvořiacute 3 zrna v přiacutepadě

zaacutekladny o 2 zrnech jde zřejmě o zbytek původně většiacuteho trojuacutehelniacuteku Jeden z trojuacute-

helniacuteků je umiacutestěn zhruba v prostoru očiacute jeden na krku hlava oddělena od dalšiacute čaacutesti

těla paacutesem granulace S granulovanyacutemi trojuacutehelniacuteky se setkaacutevaacuteme i na vlastniacutem těle

Granulaciacute jsou zdobeny daacutele okraje těla Původniacute stav nelze vzhledem k deformaci zcela

rekonstruovat

Stav dochovaacuteniacute ve dvou čaacutestech ndash oblouk naacuteušnice s vyacutezdobou a dalšiacute zlomek oblouku

deformovaacutena

2068 g (1765+0303 g) roz max vyacuteška torza naacuteušnice 14 mm max šiacuteřka torza naacuteuš-

nice 19 mm (MVČHK inv č 3291)

RFA Cu 318 Pb 014 Au 017 Ag 9651

RFA Cu 389 Pb 021 Au 075 Ag 9515

C8 Naacuteušnice kapsaacuteřovitaacute s animaacutelniacute vyacutezdobou

Popis Na nosneacutem oblouku jsou navlečeny 3 izolovaneacute vaacutelcoviteacute bubiacutenky k nim a k ob-

louku je připevněna vlastniacute ozdobnaacute čaacutest naacuteušnice bdquokapsaacuteřldquo Každyacute bubiacutenek je tvořen

plechem stočenyacutem do tvaru vaacutelce k němuž jsou připevněny spodniacute a horniacute podstava

Bubiacutenky jsou proraženy a navlečeny na nosnyacute oblouk a toto připojeniacute je zpevněno draacutet-


kem kteryacute je jedniacutem koncem uchycen k esoviteacute kličce a druhyacutem je čtyřnaacutesobně obto-

čen kolem nosneacuteho oblouku Při vrcholu bubiacutenku na oblouku (proti bubiacutenku u esoviteacute

kličky) je kolem průrazu věneček granulace zpevňovaciacute draacutetek jde přes tuto granulaci

Čelniacute ozdoba (bdquokapsaacuteřldquo) je tvořena pliacuteškem ve tvaru půlelipsy Na rubu je miacuterně zprohyacute-

banaacute Liacutecovaacute strana je zdobena granulaciacute ndash paacutesem ze dvou řad granulace po obvodu kap-

saacuteře Na ploše se objevujiacute ojediněleacute stopy po zrnciacutech granulace Ve středniacute čaacutesti vystupuje

plastickaacute ozdoba ndash stylizovaneacute zviacuteřeciacute tělo jehož podobu dotvaacuteřiacute kombinace granulace

a draacutetků Od hlavičky přes hřbet těla vede draacutetek na spodniacutem konci stočenyacute do bdquoocaacutes-

kuldquo V prostoru hlavičky dva stočeneacute draacutetky tvořiacute bdquoouškaldquo Hřbet s hlavičkou je zdoben

granulaciacute (3 řady kolem draacutetku 2 řady kolmeacute na hřbet) granulace daacutele lemuje bdquoouškaldquo

a nachaacuteziacute se takeacute v miacutestech připojeniacute ozdoby k zaacutekladniacutemu pliacutešku (1 řada)

Stav dochovaacuteniacute dobryacute pouze miacuternaacute deformace


č 3292)

RFA Cu 342 Pb 032 Au 04 Ag 9586

RFA Cu 347 Pb 03 Bi 005 Au 046 Ag 9572

C9 Naacuteušnice s košiacutečky

Popis Na oblouku tvořeneacutem zkroucenyacutem draacutetem bez dochovaneacuteho ukončeniacute jsou

navleacuteknuty dva silně deformovaneacute košiacutečky z filigraacutenniacuteho draacutetu Od ostatniacutech exemplaacute-

řů v depotu se lišiacute absenciacute granulovanyacutech zrn na podložce

Stav dochovaacuteniacute fragment s dvěma silně deformovanyacutemi košiacutečky a silně deformovanyacutem

obloukem (nedokončenyacute vyacuterobek)

1029 g roz max šiacuteřka torza 23 mm (MVČHK inv č 3293)

RFA Cu 502 Zn 059 Pb 008 Au 048 Ag 9383

RFA Cu 395 Pb 052 Bi 009 Au 062 Ag 9482

C10 Perla

Popis Perla peckoviteacuteho tvaru je tvořena ze dvou polovin kdy okraje plechu jsou

staženy na vrcholech draacutetěnyacutemi kroužky tvořiacuteciacutemi a ohraničujiacuteciacutemi navleacutekaciacute otvory

Vyacutezdobu tvořiacute zpravidla dvouřadaacute granulace ndash paacutesy a trojuacutehelniacuteky kteraacute je orientovanaacute

ke kratšiacute ose perly tedy k miacutestu spoje polokouliacute

Stav dochovaacuteniacute deformovanaacute (stlačeniacutem došlo k diacutelčiacutemu rozpojeniacute v miacutestech spojů)

4968 g roz vyacuteška perly 308 mm průměr deformovaneacuteho tvaru 222 mm max siacutela

stlačeneacuteho tvaru 113 mm (MVČHK inv č 3294)

RFA Cu 791 Pb 03 Bi 021 Au 036 Ag 9122

RFA Cu 507 Pb 034 Bi 018 Au 033 Ag 9408

C11 Perla

Popis Perla s ovaacutelnyacutem podeacutelnyacutem průřezem je tvořena pravděpodobně z jednoho kusu

plechu Jeho okraje jsou staženy na vrcholech draacutetěnyacutemi kroužky tvořiacuteciacutemi a ohrani-

čujiacuteciacutemi navleacutekaciacute otvory Vyacutezdoba granulovanaacute ndash paacutesy ze dvouřadeacute granulace trojuacute-

helniacuteky ndash orientovaacutena podeacutelně s delšiacute osou perly Počet poliacute 10 ndash 5 dvojic trojuacutehelniacuteků

střiacutedavě orientovanyacutech

Stav dochovaacuteniacute deformovanaacute stlačeniacutem jeden kroužek navleacutekaciacuteho otvoru odlomen

K odlomeniacute došlo až sekundaacuterně neboť na nejstaršiacutech vyobrazeniacutech předmětu ještě

oddělen neniacute


5532 g (5229+0303 g) roz vyacuteška perly 30 mm (bez odlomeneacuteho kroužku navleacuteka-

ciacuteho otvoru) průměr deformovaneacuteho tvaru 16 mm max siacutela stlačeneacuteho tvaru 7 mm


RFA Cu 376 Pb 05 Bi 023 Au 027 Ag 9523

RFA Cu 324 Pb 041 Bi 023 Au 027 Ag 9586

C12 Perla

Popis Perla peckoviteacuteho tvaru je složena ze dvou polovin s kroužky kolem navleacuteka-

ciacutech otvorů na vrcholech Spoj obou čaacutestiacute je dobře patrnyacute Vyacutezdoba granulaciacute ndash paacutesy

trojuacutehelniacuteky ndash je orientovanaacute ke kratšiacute ose perly tedy k miacutestu spoje obou polovin

Rekonstrukci vyacutezdoby komplikuje deformace perly Funkce draacutetků doprovaacutezejiacuteciacutech

granulovanou vyacutezdobu je nejasnaacute

Stav dochovaacuteniacute deformovanaacute stlačeniacutem (stlačeniacutem došlo k diacutelčiacutemu rozpojeniacute v miacutestech

spojů)

2253 g roz vyacuteška perly 213 mm rozměry deformovaneacuteho tvaru šiacuteře 115 mm siacutela

49 mm (MVČHK inv č 3296)

RFA Cu 319 Pb 073 Bi 018 Au 033 Ag 9557

RFA Cu 334 Pb 075 Bi 021 Au 032 Ag 9538

C13 Perla

Popis Původniacute tvar perly je neurčitelnyacute Pravděpodobně je složena ze dvou polovin

(patrnaacute čaacutest spojovaciacuteho švu) Kroužky kolem navleacutekaciacuteho otvoru jsou tvořeny z cca

dvojnaacutesobně stočeneacuteho draacutetu Paralelně s podeacutelnou osou perly je veden jednoduchyacute

draacutetek Vyacutezdoba je tvořena granulovanyacutemi paacutesy a trojuacutehelniacuteky

Stav dochovaacuteniacute zcela zdeformovanaacute (viacutecesměrně)

C 13 1263 g roz deformovanyacute stav ndash 16x84x52 mm (MVČHK inv č 3297)

RFA Cu 502 Pb 029 Bi 006 Au 064 Ag 9398

RFA Cu 582 Pb 031 Bi 007 Au 072 Ag 9308

Obr 9a Čistěves šperky z hromadneacuteho naacutelezu čiacutesla katalogu C1ndashC2

0 2 cm

C1 C2

ac

b

a

c

b


Obr 9b Čistěves šperky z hromadneacuteho naacutelezu čiacutesla katalogu C3ndashC6

0 2 cm

C3

a cb

C4

a cb

C5

b dc

a

C6

b dc

a


Obr 9c Čistěves šperky z hromadneacuteho naacutelezu čiacutesla katalogu C7ndashC9

0 2 cm

C7

b dca

C8

b ca

e gfd

C9

b ca


Obr 9d Čistěves šperky z hromadneacuteho naacutelezu čiacutesla katalogu C10ndashC12

C10

c

ba

C11

c

ba

C12

b ca

C13

b da c

0 2 cm


Charakteristika šperků a jejich vyacuteznam

Všechny šperky obdobně jako mince byly zhotoveny z kvalitniacuteho střiacutebra (bliacuteže

Exkurz tab D) Najdeme mezi nimi šperky deformovaneacute viacutece i meacuteně Pouze v jednom

přiacutepadě (č C9) by se mohlo jednat o polotovar Depot fakticky neobsahuje žaacutedneacute šperky

ve zlomciacutech ndash zlomkoveacute střiacutebro S vysokyacutem podiacutelem celyacutech šperků se přitom obdobně

můžeme daacutele setkat v depotu ze Žatce (Preidel 1940 544ndash554) na rozdiacutel od depotu

z Kelče pro nějž je naopak typickeacute zlomkoveacute střiacutebro (Turek 1962 83ndash117 Kučerovskaacute

1986 235ndash248 taacutež 1996 63ndash187)16

Otaacutezku datovaacuteniacute šperků naacutem poněkud usnadňuje numismatickaacute složka depotu

kteraacute vymezuje horniacute hranici jejich vyacuteroby k niacutež muselo dojiacutet v jisteacutem odstupu před

koncem 10 stoletiacute Dosavadniacute poznatky o raně středověkeacutem šperku v Čechaacutech a v Pol-

sku (Krumphanzlovaacute 1974 Dekoacutewna 1992 100ndash101 Tab 1 Koacutečka-Krenz 1993) v tomto

konkreacutetniacutem přiacutepadě dovolujiacute uvažovat předevšiacutem o 2 polovině 10 stoletiacute i když před-

lohy některyacutech z nich bychom našli již v obdobiacutech staršiacutech

Tradičně jsou českyacutem i moravskyacutem depotům tj Jakimowiczově skupině V (Jaki-

mowicz 1933 117) přiřazovaacuteny jako nejbližšiacute depoty Jakimowiczovy skupiny I (uacutezemiacute

polskeacute a vyacutechodniacutech čaacutestiacute Německa Jakimowicz 1933 114ndash115 Tab XIII WS I WS

III k naacutelezům ve Slezsku srv WS IV Tab I VI VIII IX XII) Z tohoto důvodu se

při hodnoceniacute čistěveskeacuteho depotu naše pozornost obraciacute nejčastěji tiacutemto směrem

Vyacuteskyt obdobnyacutech typů šperků v obou prostřediacutech ovšem představuje pouze jednu

stranu probleacutemu Druhou stranu totiž představujiacute vyacutezdobneacute a technologickeacute detaily

jejichž studium je podmiacuteněno analyacutezou pod mikroskopem Jako přiacuteklad jak zraacutednaacute

může byacutet formaacutelniacute podobnost šperků lze uveacutest naacuteušnice se dvěma či třemi košiacutečky jimž

podrobně věnovala pozornost M Dekoacutewna (1992 89ndash114 tab 2 na str 106)17 Detailniacute

studium přivedlo autorku k rozlišeniacute různyacutech variant vytvaacuteřeniacute jednotlivyacutech košiacutečků

(obr 10) Varianty a a b patřiacute košiacutečkům z Iacuteraacutenu variantu c ndash košiacutečky tvořeneacute bryacutelovi-

tyacutemi diacutelky ndash autorka považuje za typickyacute znak velkomoravskeacuteho šperku varianta d

ndash košiacutečky ze smyčkovitě vinuteacuteho draacutetu ndash je naopak charakteristickaacute praacutevě pro naacutelezy

polskeacute Autorka na zaacutekladě tohoto zjištěniacute jednak zkonstatovala že vyacuterobu košiacutečkovi-

tyacutech naacuteušnic v Polsku nelze odvozovat z velkomoravskeacuteho klenotnictviacute jednak logicky

položila otaacutezku jak byly tvořeny naacuteušnice z Čistěvse a Žatce Tuto otaacutezku lze ostatně

vztaacutehnout i k dalšiacutem českyacutem naacutelezům naacuteušnic teacutehož typu ze Žalova Lahovic a Libice

nad Cidlinou

Naacuteušnice se třemi košiacutečky ze žateckeacuteho depotu (Preidel 1940 550 Taf III

Wieczorek A ndash Hinz H-M Hrsg 2000 262 ndash263 100601e f h) nebylo zatiacutem možneacute

fyzicky porovnat Naacuteušnice řazeneacute k teacutemuž typu z hrobu 158 na libickeacute akropoli

(Krumphanzlovaacute 1974 46 Turek 1978 62) se nachaacutezejiacute v takoveacutem stavu rozpadu že

16 Žateckyacute depot teprve čekaacute na noveacute vyhodnoceniacute ale již nyniacute lze připomenout naacutezor R Turka (1962 107)

že depot nelze spojovat s ciziacutem obchodniacutekem ale obchodniacutekem domaacuteciacutem či naacutezor P Čecha že se jednaacute

o majetek specializovaneacuteho řemeslniacuteka ndash šperkaře Tuto hypoteacutezu opiacuteraacute autor mj o skutečnost že žateckyacute

poklad byl nalezen na zaacutepadniacutem okraji vyacuterobniacuteho a zpracovatelskeacuteho areaacutelu železa a barevnyacutech kovů (Čech

2004 79ndash80) Upozorňujeme na tyto naacutezory z toho důvodu že i v přiacutepadě depotu v Čistěvsi stejně jako

některyacutech dalšiacutech se bude třeba znovu zamyslet nad důvody ktereacute vedly k jejich tezauraci 17 Podiacutevaacuteme-li se na vyacuteskyt tohoto typu naacuteušnic v Polsku v depotech 2 poloviny 10 stoletiacute až prvniacuteho

desetiletiacute 11 stoletiacute (Dekoacutewna 1992 Tab 4 Koacutečka-Krenz 1993 209ndash211 mapa 16 soupisy obou autorek

se přitom v některyacutech detailech lišiacute) pak jejich největšiacute koncentraci najdeme ve Velkopolsku zatiacutemco ve

Slezsku jde jen o ojediněleacute přiacutepady a v Malopolsku nebyl z toho obdobiacute zjištěn žaacutednyacute exemplaacuteř


je nelze k dalšiacute analyacuteze použiacutet Observace košiacutečkovityacutech naacuteušnic z Čistěvsi (č C1ndash4

9) pod mikroskopem prokaacutezala že byly tvořeny z bryacutelovityacutech diacutelků (obr 11) Tyacutemž

způsobem byly vytvořeny teacutež košiacutečky naacuteušnice z Lahovic z hrobu 6357 (51) v jejichž

přiacutepadě však již nebyla použita granulace na spojiacutech diacutelků (Krumphanzlovaacute 1974 45

47 49) Paacuter naacuteušnic se 3 košiacutečky pochaacuteziacute daacutele z hrobu 18 v byacutevaleacute žalovskeacute cihelně kde

se rozklaacutedalo jedno z pohřebišť obyvatel Leveacuteho Hradce (Slaacutema 1977 Taf LII18) Byly

zhotoveny z bryacutelovityacutech diacutelků z filigraacutenniacuteho draacutetu s granulovanyacutemi zrny na spojiacutech

diacutelků a na rozdiacutel od čistěveskyacutech naacuteušnic nemajiacute oblouk ukončenyacute očkem18 Všechny

podrobněji studovaneacute naacutelezy se tedy technologiiacute vyacuteroby lišiacute od naacutelezů polskyacutech a nava-

zujiacute na staršiacute velkomoravskeacute předlohy s většiacutem počtem košiacutečků

18 Tento naacutelez je důležityacute i z hlediska chronologickeacuteho Naacuteušnice se třemi košiacutečky doprovaacutezel střiacutebrnyacute prs-

ten zbytek střiacutebrneacuteho řetiacutezku a předevšiacutem 5 střiacutebrnyacutech naacuteušnic s očkem ktereacute umožňujiacute celyacute naacutelezovyacute

celek datovat pravděpodobně již do 1 poloviny 10 stoletiacute

Obr 10andashd Schematickeacute znaacutezorněniacute způsobu vyacuteroby košiacutečků naacuteušnic se třemi košiacutečky (podle Dekoacutewna 1992 tab 2)

Obr 11 Čistěves detail košiacutečkoviteacute naacuteušnice č C3

a b c d


Z hlediska rentgen-fluorescenčniacute analyacutezy je zajiacutemaveacute že diacutelčiacute odchylky (neobvyklaacute

přiacuteměs 06 zinku a vyacuteraznyacute rozdiacutel obsahu Pb mezi košiacutečkem a obloukem naacuteušnice)

odpoviacutedajiacute diacutelčiacute typologickeacute odlišnosti košiacutečkoviteacute naacuteušnice č C9 kteraacute se od ostatniacutech

lišiacute absenciacute granulovanyacutech zrn na podložce na spojiacutech diacutelků košiacutečků Jejiacute vzhled přitom

naznačuje že by se mohlo jednat o nedokončenyacute vyacuterobek

Podobně si povšimněme naacuteušnic s vaacutelcovityacutemi bubiacutenky (č C5 6) Společnyacutem zna-

kem tohoto typu naacuteušnic ať pochaacutezejiacute z depotů v Čistěvsi Žatce z depotů polskyacutech

či z vyacutechodniacutech uacutezemiacute Německa19 (Koacutečka-Krenz 1993 69ndash71 soupis 217ndash219 mapa

20) jsou tři vaacutelcoviteacute bubiacutenky navleacuteknuteacute na oblouku ukončeneacutem očkem Objevujiacute se

však ve dvou variantaacutech a to s vyacutezdobou filigraacutenem kteraacute převažuje či s granulaciacute

H Koacutečka-Krenz (1993 70) dospěla k zaacutevěru že oba typy vyacutezdoby se objevujiacute od 2

poloviny 10 do počaacutetků 12 stoletiacute s tiacutem že počaacutetky granulovaneacute vyacutezdoby mohou byacutet

o něco pozdějšiacute ndash z konce 10 stoletiacute Čistěveskeacute naacuteušnice se řadiacute praacutevě k teacuteto variantě

s granulovanou vyacutezdobou Kromě toho je jejich horniacute podstava zdobena růžiciacute z paacutes-

kovyacutech oček Oproti tomu zlataacute naacuteušnice z Vyacuteravy či střiacutebrneacute naacuteušnice s vaacutelcovityacutemi

bubiacutenky ze žateckeacuteho depotu jsou zdobeny filigraacutenem (Filip 1948 Tab 48 Preidel 1940

Taf IV)20

Naacuteušnice s animaacutelniacute vyacutezdobou majiacute v depotu z Čistěvsi dva zaacutestupce Kapsaacuteřovitaacute

naacuteušnice (č C8) rozšiřuje nepřiacuteliš rozsaacutehlyacute avšak poměrně variabilniacute fond tohoto

typu naacuteušnice vyznačujiacuteciacuteho se ozdobou v podobě půlelipsoviteacuteho pliacutešku bdquokapsaacuteřeldquo

zdobeneacuteho animaacutelniacute vyacutezdobou upevněnou na třech vaacutelcovityacutech bubiacutenciacutech (podrobně

Koacutečka-Krenz 1993 74ndash76 soupis 20 lokalit 224ndash225 mapa 24) Naacuteušnice s bubiacutenky

a animaacutelniacute vyacutezdobou (č C7) kombinuje vaacutelcoviteacute bubiacutenky s animaacutelniacute vyacutezdobou zase

poněkud jinyacutem způsobem Praacutevě bubiacutenky ktereacute tvořiacute nosnou konstrukci pro pliacutešek

zformovanyacute a dozdobenyacute pomociacute draacutetků a granulace do zviacuteřeciacute podoby jsou v českeacutem

klenotnictviacute naprosto ciziacutem prvkem21 Vzhledem k technologickeacutemu zpracovaacuteniacute těchto

naacuteušnic se proto přiklaacuteniacutem k naacutezoru že čistěveskeacute i dalšiacute exemplaacuteře z depotů nebyly

vyrobeny v českeacute diacutelně ačkoliv použitiacute animaacutelniacuteho motivu ve vyacutezdobě cestu ke staršiacute

českeacute klenotnickeacute tradici naznačuje

Obraacutetiacuteme-li pozornost k čistěveskyacutem perlaacutem (č C10ndash13) můžeme konstatovat že

mezi nimi nenajdeme dva totožneacute exemplaacuteře Určeniacute jejich původu je komplikovaacuteno

tiacutem že dokumentace perel z depotů obecně bohužel často neniacute takovaacute abychom je

podle niacute mohli detailně srovnaacutevat Střiacutebrneacute perly stejně jako perly zlateacute či pozlaceneacute

se v Čechaacutech objevily v horizontu charakterizovaneacutem vyacuteskytem velkomoravskeacuteho či

Velkou Moravou ovlivněneacuteho šperku zčaacutesti snad již v 2 polovině 9 stoletiacute a daacutele v 1

třetině 10 stoletiacute (srv např Staraacute Kouřim Šolle 1959 449ndash451 Wieczorek A ndash Hinz

19 Ojediněle se tento typ naacuteušnice objevuje i v hrobech (Koacutečka-Krenz 1993 mapa 20 lokality Lubień

Końskie Krakoacutew ndash Zakrzoacutewek Kloster Haeseler) Jedinyacute slovenskyacute naacutelez zdobenyacute filigraacutenem pochaacuteziacute

z pohřebiště v Nitře pod Zoborom (Čaplovič 1954 Taf XXI4)20 I když žateckyacute poklad bude teprve předmětem detailniacute analyacutezy pokusme se alespoň o jeho raacutemcoveacute

srovnaacuteniacute s depotem čistěveskyacutem Oba depoty spojuje v obecneacute rovině vyacuteskyt střiacutebrnyacutech šperků i když je

mezi nimi naprosto zřejmyacute kvantitativniacute i kvalitativniacute rozdiacutel Čistěveskyacute depot se lišiacute užšiacute škaacutelou druhů

zastoupenyacutech šperků neobsahuje esoviteacute zaacuteušnice ani střiacutebrneacute hřivny Oba depoty spojuje vyacuteskyt naacuteuš-

nic se třemi košiacutečky a daacutele naacuteušnic s vaacutelcovityacutemi bubiacutenky ktereacute se však lišiacute typem vyacutezdoby 21 Analogickeacute technologickeacute provedeniacute tj umiacutestěniacute pliacutešku na třech izolovanyacutech bubiacutenciacutech navleacuteknutyacutech na

oblouk najdeme na naacuteušnici z pohřebiště 10ndash11 stoletiacute ve Wichmaru (Rempel 1966 Taf 61F) a v depotu

v Radzikoacutewě II uloženeacutem po r 1008 (Koacutečka-Krenz 1993 75 Seger 1929 Abb 58ndash59 na str 141 WS IV

Tab XII59) Ve zpracovaacuteniacute animaacutelniacuteho motivu se ovšem uvedeneacute exemplaacuteře lišiacute


H-M Hrsg 2000 např obr 80401hs 218) V poněkud odlišneacutem zpracovaacuteniacute se s ni-

mi poměrně často lze setkat v depotech zlomkoveacuteho střiacutebra (Koacutečka-Krenz 1993 mapy

42ndash45) Z pohledu technologickeacuteho si je třeba povšimnout použitiacute střiacutebrneacuteho draacutetku

bliacuteže neurčeneacute funkce na perle č C12 což je detail s niacutemž se na staršiacutech perlaacutech např

starokouřimskyacutech nesetkaacuteme I když o českeacutem původu ovaacutelnyacutech perel uvažoval již R

Turek (1962 112) otaacutezku kde byly vyrobeny čistěveskeacute perly ponechaacutevaacutem otevřenou

pro dalšiacute baacutedaacuteniacute Střiacutebrneacute perly jsou ovšem důležiteacute i z jineacuteho důvodu než jako indikaacute-

tor kulturniacutech vlivů Je totiž zajiacutemaveacute že zatiacutemco vaacutehově 1 naacuteušnice odpoviacutedaacute 15 až 2

denaacuterům některeacute perly dokonce až 4ndash5 denaacuterům

Celkově je možno shrnout že čistěveskeacute šperky je možno z hlediska původu rozdělit

do 3 skupin 1 na šperky ciziacuteho původu ktereacute v žaacutedneacutem přiacutepadě nesouvisejiacute s českyacutem

či velkomoravskyacutem klenotnictviacutem (naacuteušnice se třemi vaacutelcovityacutemi bubiacutenky C5ndash6) 2

na šperky v jejichž přiacutepadě je třeba domaacuteciacute původ či spiacuteše vliv staršiacute domaacuteciacute tradice

zvažovat (perly C10ndash13 naacuteušnice s animaacutelniacute vyacutezdobou C7ndash8) 3 na šperky vyrobeneacute

s velkou pravděpodobnostiacute v Čechaacutech (naacuteušnice s košiacutečky C1ndash4 9)22

Zaacutevěr

Hlavniacutem ciacutelem revizniacuteho zpracovaacuteniacute čistěveskeacuteho depotu bylo zpřiacutestupnit jej širšiacute odbor-

neacute veřejnosti z pohledu dnešniacuteho stavu poznaacuteniacute a upozornit tak na jeho vyacuteznam Velkyacutech

denaacuterovyacutech celků obsahujiacuteciacutech mince 10 stoletiacute se dochovalo na českeacutem uacutezemiacute jen velmi

omezeneacute množstviacute a o to je jeho numismatickaacute archeologickaacute i obecně historickaacute cena

většiacute Na zaacutekladě studia tohoto naacutelezu se naviacutec oteviacuteraacute řada zajiacutemavyacutech otaacutezek tyacutekajiacuteciacutech

se jak samotnyacutech minciacute tak tezauračniacutech procesů postaveniacute českyacutech depotů v raacutemci

celeacute oblasti vyacuteskytu tohoto typu pamaacutetek stejně jako problematiky raně středověkeacuteho

klenotnictviacute či zdrojů surovin v Čechaacutech 10 stoletiacute K jejich řešeniacute se vraacutetiacuteme v některeacutem

z dalšiacutech přiacutespěvků věnovaneacutem českyacutem raně středověkyacutem naacutelezům23

Literatura

Cach F 1970 Nejstaršiacute českeacute mince Českeacute denaacutery do mincovniacute reformy Břetislava I Praha

CNP 1 Gumowski M 1939 Corpus Nummorum Poloniae 1 Krakoacutew

Čaplovič P 1954 Slovanskeacute pohrebiště v Nitre pod Zoborom Slovenskaacute archeoloacutegia 2 5ndash50

Čech P 2004 Žatec v raneacutem středověku (6ndashpočaacutetek 13 stoletiacute) In Holodňaacutek P ndash Ebelovaacute I

(eds) Žatec Praha 54ndash114

Dannenberg H 1876 Die deutschen Muumlnzen der saumlchsischen und fraumlnkischen Kaiserzeit [I]

Berlin

Dekoacutewna M 1992 Zausznice koszyckowate ndash przyczynek do badań nad pochodzeniem wcze-

snośredniowiecznych ozdoacuteb srebrnych występujących na terenie Polski ndash bdquoBasketldquo zausz-

nice ndash a contribution to studies on the origins of the early medieval silver ornaments in

Poland Archeologia Polski 37 89ndash122

Fiala E 1895 Českeacute denaacutery Praha [vydaacuteno 1897]

ndash 1896 Naacutelez Čistěveskyacute Pamaacutetky archeologickeacute 17 (1896ndash1897) 255ndash258 337ndash346 tab XXXV

22 Existence domaacuteciacute šperkařskeacute diacutelny je předpoklaacutedaacutena v 1 polovině 10 stoletiacute (poprveacute Slaacutema ndash Sklenaacuteř

1976 663 daacutele Smetaacutenka 1994 112) 23 V přiacutepravě je již člaacutenek vychaacutezejiacuteciacute z přednaacutešky Čistěveskyacute depot v kontextu naacutelezů se zlomkovyacutem střiacutebrem

z moravsko-slezskeacuteho sousedstviacute předneseně autory tohoto člaacutenku na mezinaacuterodniacute konferenci bdquoJak dobr-

ze mieć sąsiada Problematyka sąsiedztwa w archeologii i historii średniowieczaldquo Spotkania bytomskie

VII Bytom Odrzański 28ndash30 6 2006 určenyacute do sborniacuteku z teacuteto konference


Filip J 1948 Pravěkeacute Československo Praha

Hahn W 1976 Moneta Radasponensis Bayerns Muumlnzpraumlgung im 9 10 und 11 Jahrhundert

Braunschweig

ndash 1985 Beitraumlge zu einem Stempelcorpus der bayerischen Muumlnzen des 10 und 11

Jahrhunderts 6 Die Regensburger Muumlnzpraumlgung in den Jahren 983ndash995 Jahrbuch fuumlr

Numismatik und Geldgeschichte 35 59ndash72

ndash 1986 Imitativpraumlgungen nach fruumlhen bayerischen Muumlnztypen in boumlhmischen und pol-

nischen Schatzfunden In Sejbal J (red) Denaacuterovaacute měna na Moravě Sborniacutek praciacute z III

numismatickeacuteho symposia 1979 Ekonomicko-peněžniacute situace na Moravě v obdobiacute vzniku

a rozvoje feudalismu (8ndash12 stoletiacute) Numismatica Moravica VI Brno 285ndash299

ndash 2004 Grundzuumlge der Altbaierischen Muumlnz- und Geldgeschichte 14 Teil Die Muumlnzpraumlgung

Herzog Heinrichs III (983ndash985) in Regensburg Nabburg und Augsburg Money Trend

7ndash8 158ndash161

ndash 2005 Grundzuumlge der Altbaierischen Muumlnz- und Geldgeschichte 16a+b Teil Die

Regensburger Muumlnzpraumlgung waumlhrend der 2 Regierung Herzog Heinrichs II (985ndash995)

Money Trend 4 a 5 158ndash163 a 164ndash170

Haacutena J 2004 Vyacuterobniacute defekty na minciacutech a jejich přiacutečiny ČNS ndash pobočka v Domažliciacutech 1ndash13

Haringrdh B 1976 Wikingerzeitliche Depotfunde aus Suumldschweden Probleme und Analyse Acta

Archaeologica Lundensia (Series in 8 minore) 6 Bonn ndash Lund

Haacuteskovaacute J 1976 Slavniacutekovskeacute mincovaacuteniacute Libice

ndash 1985 K problematice počaacutetku slavniacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada

A ndash Historie 39 51ndash54

ndash 1997 K uacuteloze biskupa Vojtěcha ve slavniacutekovskeacutem mincovnictviacute In Třeštiacutek D ndash Žemlička

J (red) Svatyacute Vojtěch Čechoveacute a Evropa Praha 49ndash54

Hatz V 1961 Zur Frage der Otto-Adelheid Pfennige In Commentationes de nummis saeculo-

rum IXndashXI in Suecia repertis I Stockholm

Ilisch P 2005 Uumlberlegungen zur Datierung der Otto-Adelheid-Pfennige der Stufen Hatz II III

und IV Wiadomości Numizmatyczne 49 39ndash62

Ilisch L ndash Schwarz F 2003 Die Analyse der islamischen Muumlnzen In Ilisch L ndash Lorenz S ndash

Stern W B ndash Steuer H (eds) Dirham und Rappenpfennig Mittelalterliche Muumlnzpraumlgung

in Bergbauregionen Bonn 51ndash126

Jakimowicz R 1933 O pochodzeniu ozdoacuteb srebrnych znajdowanych w skarbach wczesnohisto-

rycznych Wiadomości archeologiczne 12 103ndash137

Jeliacutenkovaacute D ndash Karmazin L ndash Klanica Z 2004 Noveacute poznatky k minciacutem moravskyacutech uacutedělnyacutech

kniacutežat z druheacute poloviny 11 stoletiacute In Fusek G (ed) Zborniacutek na počest Dariny Bialekovej

Nitra 157ndash164

Katz V 1935 O chronologii denaacuterů Boleslava I a Boleslava II Praha

Klaacutepště J 1999 Přiacutespěvek k archeologickeacutemu poznaacuteniacute uacutelohy mince v přemyslovskyacutech Čechaacutech

Archeologickeacute rozhledy 51 774ndash808

Koacutečka-Krenz H 1993 Biżuteria poacutełnocno-zachodnio-słowiańska we wczesnym średniowieczu

ndash The North-western-Slavonic jewellery in the early Middle Ages Poznań

Kopicki E 2003 Monety saskie biskupoacutew (krzyźoacutewki) XndashXI w Biuletyn Numizmatyczny 1 (329)

a 2 (330) 1ndash18 81ndash100

Krumphanzlovaacute Z 1974 Chronologie pohřebniacuteho inventaacuteře vesnickyacutech hřbitovů 9ndash11 věku

v Čechaacutech ndash Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhoumlfen des 9ndash11 Jh in Boumlhmen

Pamaacutetky archeologickeacute 65 34ndash110

Kučerovskaacute T 1986 Naacutelez zlomkoveacuteho střiacutebra z Kelče In Sejbal J (red) Denaacuterovaacute měna na

Moravě Sborniacutek praciacute z III numismatickeacuteho symposia 1979 Ekonomicko-peněžniacute situace

na Moravě v obdobiacute vzniku a rozvoje feudalismu (8ndash12 stoletiacute) Numismatica Moravica

VI Brno 235ndash248

ndash 1996 Kelčskyacute naacutelez Folia numismatika 8ndash9 Supplementum ad Acta musei Moraviae

scientiae sociales 78ndash79 (1993ndash1994) 63ndash187


Lutovskyacute M ndash Petraacuteň Z 2004 Slavniacutekovci ndash myacutetus českeacuteho dějepisectviacute Praha

Matzke K M 2003 Die Analyse der europaumlischen Mittelalter-Muumlnzen In Ilisch L ndash Lorenz

S ndash Stern W B ndash Steuer H (eds) Dirham und Rappenpfennig Mittelalterliche Muumlnz-

praumlgung in Bergbauregionen Bonn 151ndash204

Naacutelezy II1 Radoměrskyacute P 1956 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute denaacuteroveacuteho

(10 ndash12 stoletiacute) In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E (red) Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku Diacutel II Praha 7ndash73

Petraacuteň Z 1998 Prvniacute českeacute mince Praha

ndash 2003 Problematika denaacuterů Boleslava I s piacutesmeny RE pod kapliciacute Numismatickeacute listy 57

129ndash135

ndash 2006 Mincovnictviacute Slavniacutekovce Soběslava Geneze jednoho numismatickeacuteho omylu

Numis ma tickyacute sborniacutek 21 57ndash82

Petraacuteň Z v tisku Soběslavův titul libickeacuteho kniacutežete (ZOBEZLAUS LIUBICENSIS DUX) ndash dalšiacute

slavniacutekovskyacute myacutetus In Sborniacutek k 60 narozeninaacutem prof Josefa Žemličky Praha

Polanskyacute L 2000 Spory o původ českeacute kněžny Emmy manželky Boleslava II In Přemyslovskyacute

staacutet kolem roku 1000 Praha 27ndash48

ndash 2003 Denaacuter Boleslava II ethelredskeacuteho typu z čistěveskeacuteho naacutelezu uloženyacute ve VM v Olo-

mouci Zpraacutevy Vlastivědneacuteho muzea v Olomouci Společenskeacute vědy 286 64ndash65

ndash 2004 Ikonografie denaacuteru tzv šiacutepoveacuteho typu In Grossmannovaacute D ndash Štefan J T (red)

Realita představa a symbol v numismatickeacute ikonografii Vranov u Brna 2ndash3 10 2002

Ostrava 85ndash95

Preidel H 1940 Der Silberschatz von Saatz Mannus 31 546ndash589

Radoměrskyacute D 1993 Der Silberschatz von Saaz Der deutsche Anteil der Praumlgungen In Acta

Universitatis Carolinae ndash Philosophica et historica 1 Z pomocnyacutech věd historickyacutech 11

ndash Numismatica Praha 19ndash34

Radoměrskyacute P 1951 Olověnaacute bdquosceattaldquo z Pražskeacuteho hradu a přiacutespěvek k počaacutetkům českeacuteho

mincovnictviacute Numismatickeacute listy 6 29ndash44

ndash 1953 Emma regina Studie o původu kněžny Emmy a o jejiacute uacuteloze v ražbě českyacutech minciacute 10

stoletiacute Časopis Naacuterodniacuteho muzea ndash oddiacutel věd společenskyacutech 122 157ndash212

ndash 1966 Studie o počaacutetciacutech českeacuteho mincovnictviacute I Naacutelez českyacutech denaacuterů z 10 stoletiacute v Po-

děbradech Numismatickyacute sborniacutek 9 (1965ndash1966) 11ndash94 tab IndashXVII

Radoměrskyacute P ndash Richter M 1976 Českaacute středověkaacute keramika datovanaacute mincemi Sborniacutek

Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 28 (1974) 57ndash168

Rempel H 1966 Reihengraumlberfriedhoumlfe des 8 bis 11 Jahrhunderts aus Sachsen-Anhalt Sachsen

und Thuumlringen Berlin

Seger H 1929 Schlesischen Silberfunde der spaumlt-slawischen Zeit Altschlesien t 2 129ndash161

Schneider L 1898 Silberfund von Cisteves Verhandlungen der Berliner Gesellschaft fuumlr Anthro-

pologie Ethnologie und Urgeschichte 272ndash274

Skalskyacute G 1929 Denaacuter kniacutežete Vaacuteclava Svateacuteho a počaacutetky českeacuteho mincovnictviacute Praha

ndash 1932 Naacutelez českyacutech denaacuterů z konce X stoletiacute ve Stareacute Boleslavi Brandyacutes nad Labem

ndash 1955 Vyacuteznam slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute Numismatickyacute sborniacutek 2 5ndash22

Slaacutema J 1963 K česko-polskyacutem stykům v 10 a 11 stoletiacute Přiacutespěvek k polskeacutemu milleniu Vznik

a počaacutetky Slovanů 4 221ndash269

Smoliacutek J 1899 Denary Boleslava I Boleslava II Boleslava III a Vladivoje Praha

Steuer H 2003 Schatzfunde mit Muumlnzen undoder Hacksilber aus dem Ostseeraum In Ilisch L

ndash Lorenz S ndash Stern WB ndash Steuer H (eds) Dirham und Rappenpfennig Mittelalterliche

Muumlnzpraumlgung in Bergbauregionen Bonn 127ndash150

Suchodolski S 1971 Początky mennictwa w Europie środkowej wschodnej i poacutełnocnej

Wrocław 39ndash101

ndash 1974 Zur Frage der Anfaumlnge der boumlhmischen Muumlnzpraumlgung Numismatickyacute sborniacutek 13

(1973ndash1974) 75ndash84

ndash 1998 Spoacuter o początki mennictwa w Czechach i w Polsce Wiadomości Numizmatyczne 42 5ndash20


Šmerda J 1996 Denaacutery českeacute a moravskeacute Katalog minciacute českeacuteho staacutetu od X do počaacutetku XIII

stoletiacute Brno

ndash 2004 Mince zemiacute Koruny českeacute Numismatickaacute sbiacuterka Josefa Květoně Znojmo

Šolle M 1959 Kniacutežeciacute pohřebiště na Stareacute Kouřimi Pamaacutetky archeologickeacute 50 353ndash506

Turek J 1948 Českeacute hradištniacute naacutelezy datovaneacute mincemi Slavia antiqua I Poznań 1948 485ndash535

ndash 1954 Naacutelezy minciacute z doby paacutedu Libice Numismatickeacute listy 9 41ndash45

ndash 1962 Zlomkoveacute střiacutebro z kelčskeacuteho naacutelezu Numismatickyacute sborniacutek 7 83ndash117

ndash 1966 Zur Herkunft der boumlhmisch-maumlhrischen Hacksilberfunde Vznik a počaacutetky Slovanů

6 223ndash245

ndash 1978 Libice Hroby na libickeacutem vnitřniacutem hradisku ndash LibiceCidlina Sborniacutek Naacuterodniacuteho

muzea řada A ndash Historie 32 1ndash150

Turnwald K 1956 Naacutelez tzv naacutesledniacuteho denaacuteru na Libici v r 1949 Numismatickeacute listy 11 1ndash12

ndash 1959 Novyacute českyacute periferniacute denaacuter Moravskeacute numismatickeacute zpraacutevy 5 8ndash9

ndash 1968 K chronologii prvniacutech českyacutech denaacuterů Edice přednaacutešek Numismatickeacute společnosti

československeacute v Praze Praha

Wieczorek A ndash Hinz H-M (Hrsg) 2000 Europas Mitte um 1000 Katalog Stuttgart 2000

WS I Ślaski J ndash Tabaczynski S 1959 Wczesnośredniowieczne skarby srebrne Wielkopolski

Tom I Warszawa ndash Wrocław

ndash III Gupiniec A ndash Kiersnowscy T i R 1965 Wczesnośredniowieczne skarby srebrne z Pol-

ski środkowej Mazowsza i Podlasia Tom III Warszawa ndash Wrocław ndash Krakoacutew

ndash IV Haisig M ndash Kiernosnowski R ndash Reyman J 1966 Wczesnośredniowieczne skarby

srebrne z Małopolski Śląska Warmii i Mazur Tom IV Warszawa ndash Wrocław ndash Krakoacutew

Zoll-Adamikowa H ndash Dekoacutewna M ndash Nosek E M 1999 The Early Medieval Hoard from

Zawada Lanckorońska (Upper Vistula River) Warszawa

Summary

Luboš Polanskyacute ndash Kateřina Tomkovaacute A group find of denarii and jewelry from Čistěves

Description revised preserved parts of the group find presented

All activities connected with the Čistěves silverhoard (discovered in 1896) have been coordi-

nated under the project ldquoThe oldest Přemyslid coins of the 10th century and their occurence in

finds in the Czech regionrdquo which is focused on revision of older Czech coin finds The group find

used to consist of 355 Bohemian and foreign coins plus one unstruck flan and 13 pieces of silver

jewelry all buried in a bottle-like vessel hidden under a flat stone No jewels have been damaged

or disappeared but in case of coins many of them have been lost or their status in the group

find is unclear Considering the original number of 355 coins only about 50 of them have been

preserved up to date 43 of them are of the Bohemian origin plus six foreign specimens and one

with provenace disputable These coins are currently dispersed in various museum collections

and their classification as the Čištěves coins is based on different level of probability (probable

ndash [] uncertain ndash [] hypothetical ndash [])

According to the original list prepared by E Fiala (Fiala 1896 255ndash258 337ndash346) there were

255 Bohemian and 99 foreign denarii plus one uncertain specimen and one unstruck flan in

the group find The Bohemian coins have been represented by denarii struck under the Princes

called Boleslav in the mint of Prague (106 specimens) and Vyšehrad (12 specimens) and by

denarii struck under the Princess Emma in the mint of Mělniacutek (4 pieces) and by coins struck

under Soběslav in the mint of Maliacuten (19 pieces) There were also some unattributed specimens

(8) and the denarii attributed by Fiala as those of Vaacuteclav (Wenceslas) son of Boleslav II later

reattributed by Smoliacutek as those of Soběslav and finally recently reattributed by Petraacuteň as those

probably of Boleslav II (106 pieces) Because of several different possibilities how to read the cor-

rupted script and consequently because of possible wrong attribution this group of controversial

coins is described as ldquoBoleslav or Soběslavrdquo in the catalogue Denarii of the so-called Ethelred

type represent the largest category (165 specimens 46 ) ndash 106 of them belong the ldquoBoleslav or


Soběslavrdquo group and four of them were struck under the Princess Emma in the mint of Mělniacutek

If the above mentioned group is attributed to one of those Princes it could completely change

the view of the find content and its interpretation Up to now the group find has been regarded

as that one with the prevailing Slavniacutekid component with some 125 specimens (19 + 106=35 )

Attributing the controversial coins to Boleslav II (122 + 106=228) it makes the Slavniacutekid compo-

nent a peripheral addition in number of 19 pieces (5 ) This version would match the regularly

smaller content of the Slavniacutekid coins comparing to the Přemyslid ones in other finds

Coins of the Bavarian Dukes Heinrich II Heinrich III and Otto ndash struck in the mint of

Regensburg (49 pieces) and the mint of Nabburg (8 pieces) plus coins of Bishops Oldřich and

Heinrich of Augsburg (5 pieces) and denarii of the Otto-Adelheid type (16 pieces) and the

cross type (18 pieces) represent the prevailing part of the foreign element in the group find

Other types of coins appeared in one specimen only a denarius struck under the King Konrad

of Burgundy in the mint of Basel a denarius struck under the Emperor Lambert of Spoleto in

the mint of Pavia and a fragment of a coin struck by the Franks in the mint of Cologne The

Bavarian-Svabian coins prevail among those foreign specimens (62 pieces 63 )

Taking in mind not only the safely dated coins but also the controversial and other related

specimens (either preserved or lost) the group find could be declared as having been buried

around the mid-990s

The group find of Čistěves also consisted of 13 pieces of jewelry in different state of deforma-

tion but not in form of fragments which is typical for the hoard of Kelč alternatively From the

point of view of their provenance they could be divided into three groups 1 foreign jewelry not

related to the Bohemian or Great Moravian fabric (earrings with three small cylindric drums

ndash nos C5ndash6) 2 jewelry of possibly local provenance or possibly influenced by older local tradi-

tion (pearls - nos C10ndash13 plus earring with zoomorphic ornamentation ndash nos C7ndash8) 3 jewelry

produced in Bohemia with the high probability (earrings with three small basket-like formations

made of small spectacle-like elements ndash nos C1ndash4 9) All jewelry as well as coins have been

made of high-quality silver (see Fikrle ndash Fraacutena in this article)


Exkurz

Marek Fikrle ndash Jaroslav Fraacutena Rentgen-fluorescenčniacute posouzeniacute střiacutebrnyacutech před-

mětů z naacutelezu v Čistěvsi

Kov souboru naacuteušnic a minciacute z čistěveskeacuteho depotu byl zkoumaacuten rentgen-fluorescenčniacute meto-

dou (RFA) při niacutež byl k buzeniacute charakteristickeacuteho zaacuteřeniacute prvků použit radioaktivniacute izotop 241Am Toto zaacuteřeniacute bylo detekovaacuteno Si(Li) detektorem a odezva převaacuteděna do digitalizovaneacute

podoby spektra v počiacutetači standardniacute gama-spektrometrickou aparaturou Ke kalibraci a vyacutepo-

čtu kvantitativniacutech uacutedajů o obsaziacutech prvků bylo použito porovnaacuteniacute s odezvou čistyacutech kovů při

uvaacuteženiacute absorbce budiacuteciacuteho i vznikajiacuteciacuteho zaacuteřeniacute v matrici vzorku Vzhledem k většiacutemu průměru

kolimaacutetorem vymezeneacute oblasti zkoumaacuteniacute svazku (cca 35 mm) vůči malyacutem rozměrům čaacutesti

předmětů a jejich nedefinovatelneacutemu tvaru nemohla byacutet vždy dodržena optimaacutelniacute geometrie

měřeniacute čiacutemž byly do stanoveniacute složeniacute slitin zanaacutešeny nepřesnosti Zaacuteroveň byl zanedbaacutevaacuten

vliv uloženiacutem vznikajiacuteciacutech povrchovyacutech změn nebo možneacuteho znečištěniacute lehkyacutemi prvky Za

těchto podmiacutenek byla pro Cu Zn Pb a Sn odhadnuta uacuteroveň pozorovatelnosti těsně pod 01

hmotnostniacuteho obsahu pro Bi Ag a Sb na 003 V bliacutezkosti těchto uacuterovniacute však může dosahovat

nejistota hodnot udaacutevanyacutech v tabulkaacutech až několika desiacutetek procent relativně V tabulkaacutech jsou

uvedeny i symboly bdquondashldquo označujiacuteciacute že pro danyacute prvek se nepodařilo stanovit konkreacutetniacute obsah

neboť byl nižšiacute než citlivost použiteacute metody (a nelze jednoznačně řiacuteci že je absolutně nulovyacute)

Při interpretaci vyacutesledků měřeniacute je nutneacute vziacutet v potaz některaacute omezeniacute kteraacute jsou daacutena jed-

nak fyzikaacutelniacute podstatou použiteacute metody a daacutele pak nutnostiacute využiacutet tuto metodu pouze jako čistě

nedestruktivniacute Uacutedaje uvedeneacute v tabulce vyjadřujiacute pouze složeniacute mince v poměrně tenkeacute povr-

choveacute vrstvě Ta mohla byacutet v minulosti značně ovlivněna způsobem přiacutepravy suroveacuteho kovu na

polotovar dalšiacutem uloženiacutem v půdě a zaacutesahy při očistě a konzervaci (podrobně se zabyacutevaacute otaacutezkou


distribuce mědi ve střiacutebře praacutece o řiacutemskeacutem republikaacutenskeacutem mincovnictviacute Hollstein ed 2000)

Avšak vzhledem ke stavu očištěniacute jednotlivyacutech exemplaacuteřů odhadujeme že složeniacute uvnitř vzorku

by mělo byacutet obdobneacute

Předmětem analyacutezy mincovniacute složky bylo 50 minciacute Procentuaacutelniacute obsahy jednotlivyacutech prvků

ktereacute lze pomociacute použiteacute metody vyhodnotit jsou uvedeny v tabulkaacutech AndashC (A ražby Boleslava I

Boleslava II a bliacuteže nepřiřazeneacute ndash daacutele jen přemyslovskeacute B denaacutery Soběslava Slavniacutekovce a skupiny

Boleslava II nebo Soběslav ndash daacutele jen slavniacutekovskeacute C zahraničniacute mince a imitativniacute ražba ndash daacutele jen

ciziacute) Celkově lze mince označit jako střiacutebrneacute s vysokyacutem obsahem střiacutebra kteryacute se v jednotlivyacutech

vzorciacutech pohyboval obvykle přes 90 jen v několika přiacutepadech byl nevyacuterazně nižšiacute Z hlediska

obsahů minoritniacutech prvků lze předevšiacutem jmenovat měď Niacutezkyacute obsah mědi v minciacutech jim zajišťoval

přiměřenou pevnost a otěruvzdornost neboť ryziacute střiacutebro je přiacuteliš měkkeacute V souboru minciacute se proje-

voval v průměru vyššiacute obsah mědi ve srovnaacuteniacute s daacutele zmiacuteněnyacutemi šperky Dalšiacute přiacuteměsi tvořily zlato

olovo zinek bizmut a ojediněle ciacuten V mnoha přiacutepadech byla detekovaacutena přiacutetomnost zinku překra-

čujiacuteciacute mez pozorovatelnosti a u mince č B18 dosahujiacuteciacute hodnoty až 1 Teacuteměř vždy byly pozorovaacuteny

zvyacutešeneacute obsahy Bi dosahujiacuteciacute až několika desetin procenta bdquoZnečištěniacuteldquo zinkem a bizmutem může

byacutet indikaciacute že zdroj materiaacutelu k vyacuterobě minciacute i šperků byl podobnyacute (přetavovaacuteniacutem mohlo dojiacutet ke

ztraacutetě zinku nebo se změnit povrchovyacute podiacutel mědi ndash podstatnaacute ztraacuteta zinku z povrchu předmětů

zahřaacutetiacutem či uloženiacutem v půdě byla prokaacutezaacutena např na předmětech z germaacutenskyacutech žaacuterovyacutech hrobů

Fraacutena 1999) Tak by se dala vysvětlit přiacutetomnost zinku a ciacutenu ve střiacutebře pokud by k takoveacutemu ředěniacute

střiacutebra byl použit bronz z přelomu tisiacuteciletiacute často obsahujiacuteciacute značnaacute množstviacute zinku (viz např Fraacutena

ndash Tomkovaacute 2005 311ndash332) Konečně na mnoha analyzovanyacutech předmětech byly pozorovatelneacute stopy

bromu kteryacute se zřejmě dostal na jejich povrch chemickou kontaminaciacute při deponovaacuteniacute v okolniacutem

prostřediacute a nemohl byacutet skutečnou součaacutestiacute slitiny

Srovnaacuteniacutem souboru přemyslovskyacutech a slavniacutekovskyacutech minciacute (tab AndashB) lze řiacuteci že obsahem

makrokomponent tedy střiacutebra se v podstatě nelišiacute V přiacutepadě mikrokomponent se vyacuterazněji

nelišiacute obsahy mědi olova zlata a bizmutu obsahy zinku se lišiacute avšak vzhledem k chybě jejich

stanoveniacute ne statisticky přiacuteliš vyacuteznamně Co se tyacutekaacute přiacutetomnosti ciacutenu tento je zastoupen šest-

kraacutet v minciacutech přemyslovskyacutech a v jednom přiacutepadě u denaacuterů slavniacutekovskyacutech Lze tedy řiacuteci že

uvedeneacute dva soubory se mezi sebou vyacuteznamně nelišiacute Porovnaacuteme-li daacutele oba tyto soubory se

souborem ciziacutech minciacute (tab C) zjistiacuteme že jejich složeniacute je obdobneacute a vyššiacute koncentrace někte-

ryacutech elementů v zahraničniacutech minciacutech nejsou natolik vyacuteznamneacute abychom mohli tvrdit že šlo

např o jinyacute zdroj suroviny jinou technologii atd Soubor ciziacutech minciacute je ovšem svyacutem rozsahem

nedostatečnyacute pro tvorbu obecnějšiacutech hypoteacutez

Dalšiacutem předmětem analyacutezy bylo všech 13 šperků z čistěveskeacuteho depotu Jejiacute vyacutesledky jsou shr-

nuty v tabulce D Měřeniacute bylo provaacuteděno většinou na viacutece miacutestech s předpoklaacutedanou technologic-

kou odlišnostiacute (např tělo naacuteušnice vs draacutetek) Naacuteušnice i perly lze označit jako střiacutebrneacute s vysokyacutem

obsahem střiacutebra kteryacute se pohybuje ve všech přiacutepadech přes 90 Obsah mědi obvykle koliacutesaacute mezi

3 až 6 V malyacutech množstviacutech desetin procenta jsou daacutele jako obvykle přiacutetomny zlato a olovo

zřejmě pochaacutezejiacuteciacute z původniacute suroveacute rudy technologicky nevyspělyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem střiacutebra Zajiacutemaveacute

jsou poměrně vysokeacute přiacuteměsi bizmutu ktereacute by mohly naznačovat možnyacute původ použiteacuteho střiacutebra

(např v rozsaacutehleacutem souboru dřiacutevějšiacutech analyacutez cca 550 sasaacutenovskyacutech minciacute ze 3 až 7 stoletiacute byly

obsahy Bi pod hraniciacute 005 Fraacutena 2000) Velmi neobvyklaacute je přiacuteměs 06 zinku na košiacutečku

naacuteušnice č C9 u ktereacute je kromě Zn teacutež dosti vyacuteraznyacute rozdiacutel obsahu Pb mezi košiacutečkem a obloukem

naacuteušnice To koresponduje s archeologickyacutem vyhodnoceniacutem ktereacute konstatuje diacutelčiacute typologickou

odlišnost naacuteušnice (absenci granulovanyacutech zrn na podložce na spojiacutech diacutelků košiacutečků)

Všechny vyacuteše uvedeneacute předměty lze dle rentgen-fluorescenčniacute analyacutezy tj analyacutezy jejich

povrchoveacute vrstvy hodnotit jako střiacutebrneacute (skupina B1 podle Fraacutena ndash Tomkovaacute 2005 317ndash318)

Celkově se analyzovanyacute soubor jeviacute jako materiaacutelově homogenniacute

Literatura

Fraacutena J 1999 Metallanalysen der germanischen und roumlmischen Gegenstande aus Dobřichov-

Pičhora In Droberjar E Dobřichov-Pičhora Ein Brandgraumlberfeld der aumllteren roumlmischen


Kaiserzeit in Boumlhmen (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reichs) Fontes Archeologici

Pragenses 23 Pragae 185ndash192

Fraacutena J 2000 Metal composition analysis In Novaacutek V ndash Militkyacute J Numismata orientalia

regni bohemiae ndash Corpus Sasanicus CD National Museum Prague

Hollstein W (Hrsg) 2000 Metallanalytische Untersuchungen an Muumlnzen der Roumlmischen

Republik Berlin

Fraacutena J ndash Tomkovaacute K 2005 Raně středověkyacute kovovyacute šperk z pohřebišť Pražskeacuteho hradu a je-

ho předpoliacute z pohledu rentgenoveacute-fluorescenčniacute analyacutezy In Tomkovaacute K (ed) Castrum

Pragense I 1 Pohřbiacutevaacuteniacute na Pražskeacutem hradě a jeho předpoliacutech Praha 311ndash332

Summary Marek Fikrle ndash Jaroslav Fraacutena The XRF analysis of the silver objects found in Čistěves

All preserved objects belonging to the Čistěves silverhoard can be regarded as made of high-quali-

ty silver deducing from the XRF analysis of their surface layers (group B 1 in Fraacutena ndash Tomkovaacute

2005 317ndash318) Small anomalies (06 of zinc and distinctive difference in lead content in case

of the basket-like formations and the curve of the earring) correspond with the partial typologi-

cal difference of the basket-like earring no C9 Considering the fact there were no differencies

in the content of the raw material used for production of coins and jewelry the examined group

of objects appears to be homogenous from the material point of view


Č kat Č měř Typ Inv č Cu Zn Pb Bi Au Ag Sn

B1 15126 křiacutežkaplice MVČ-3307 728 028 101 022 049 9006 066

B2 15127 křiacutežkaplice MVČ-3308 592 ndash 061 005 047 9295 ndash

B3 15234 rukakaplice NM-H5-5125 666 ndash 096 021 ndash 9207 ndash

B4 15134 mečkaplice MVČ-3315 68 ndash 065 ndash 048 9207 ndash

B5 15233 křiacutežkaplice NM-H5-5103 315 ndash 048 ndash 214 9423 ndash

B6 15128 křiacutežkaplice MVČ-3309 504 ndash 070 ndash 056 9370 ndash

B7 15113 křiacutežkaplice VMO-N-51101 646 ndash 084 012 057 9164 031


B9 15133 2 mečeptaacutek MVČ-3314 672 020 082 018 045 9164 ndash

B10 15252 2 mečeptaacutek NM-H5-5198 723 011 070 009 074 9113 ndash

B11 15240 2 mečeptaacutek NM-H5-5171 395 ndash 083 007 043 9472 ndash

B12 15130 rukakřiacutež MVČ-3311 575 012 091 012 054 9256 ndash

B13 15239 rukakřiacutež NM-H5-5159 963 ndash 078 007 043 8909 ndash


B15 15238 rukaruka NM-H5-5154 615 ndash 063 ndash 063 9247 ndash

B16 15120 rukaruka MVČ-3301 745 010 075 008 072 9091 ndash

B17 15121 rukakřiacutež MVČ-3302 719 ndash 050 ndash 051 9177 ndash

B18 15125 rukakřiacutež MVČ-3306 524 098 116 ndash 059 9203 ndash

B19 15235 rukakřiacutež NM-H5-5136 809 ndash 076 ndash 067 9040 ndash



B22 15114 rukakaplice VMO-N-51102 738 ndash 085 007 047 9123 ndash

B23 15115 rukapoprsiacute VMO-N-51103 736 ndash 072 017 043 9095 037


B25 15122 rukapoprsiacute MVČ-3303 726 013 103 012 039 8922 185

B26 15132 rukapoprsiacute MVČ-3313 633 011 080 ndash 045 9231 ndash

B27 15248 rukapoprsiacute NM-H5-5182 629 ndash 069 010 051 9236 ndash

B28 15249 rukapoprsiacute NM-H5-5183 679 ndash 081 ndash 041 9189 ndash


B30 15251 rukapoprsiacute NM-H5-5186 552 022 063 ndash 044 9315 ndash

B31 15396 rukapoprsiacute JMMZ-M-1537 608 ndash 077 009 ndash 9256 ndash

B42 15123 rukakaplice MVČ-3304 737 ndash 096 018 053 9091 ndash

B43 15124 rukakaplice MVČ-3305 617 ndash 094 ndash 065 9224 ndash

Tab A Čistěves vyacutesledky RFA analyacutez minciacute Boleslava I Boleslava II a bliacuteže nepřiřazenyacutech (č B1ndash31 42ndash43)



B32 15243 poprsiacuteruka NM-H5-5177 844 024 079 008 066 898 ndash

B33 15246 poprsiacuteruka NM-H5-5180 626 ndash 081 013 046 9234 ndash

B34 15131 poprsiacuteruka MVČ-3312 409 010 08 011 048 9442 ndash

B35 15117 poprsiacuteruka VMO-N-51105 646 ndash 072 010 049 9214 ndash





B40 15119 rukapoprsiacute MVČ-3300 492 ndash 113 012 043 9304 036


Tab B Čistěves vyacutesledky RFA analyacutez minciacute Soběslava Slavniacutekovce a skupiny Boleslav II nebo Soběslav (č B32ndash41)

Č kat Č měř Popis Typ Inv č Cu Zn Pb Bi Au Ag

B44 15129 Bliacuteže neurčenaacute

imitativniacute ražba křiacutežkaplice MVČ-3310 531 ndash 056 014 037 9355

Bavory

B45 15139 Jindřich III (982-985) křiacutežkaplice MVČ-3320 926 ndash 089 008 044 8929

B46 15140 Jindřich II (985-995) křiacutežkaplice MVČ-3321 522 ndash 058 01 034 9374

Sasko

B47 15135 Otto a Adelheida křiacutežkaplička MVČ-3316 523 ndash 055 ndash ndash 9422

B48 15679 Otto a Adelheida křiacutežkaplička NM-H5-5207 609 ndash 056 ndash ndash 9335

B49 15136 Tzv křiacutežoveacute

(vendickeacute) denaacutery kaplicekřiacutež MVČ-3317 644 ndash 074 006 021 9254



Tab C Čistěves vyacutesledky RFA analyacutez zahraničniacutech minciacute a imitativniacute ražby (č B44ndash50)

Č kat Č měř Popis Inv č Cu Zn Pb Bi Au Ag

C1 14988 naacuteušnice košiacuteček MVČ-3285 521 ndash 072 005 066 9336

C1 14989 oblouk MVČ-3285 335 ndash 075 ndash 081 9509

C2 14990 naacuteušnice košiacuteček MVČ-3286 529 ndash 035 ndash 105 9330




C5 14994 naacuteušnice bubiacutenek MVČ-3289 462 ndash 029 009 055 9445

C5 14995 čelo MVČ-3289 452 ndash 048 004 073 9424

C5 14996 naacuteušnice draacutetek MVČ-3289 419 ndash 043 ndash 064 9475

C5 14997 zkřiacuteženiacute MVČ-3289 511 ndash 046 011 059 9372

C6 14998 naacuteušnice bok bubiacutenku MVČ-3290 606 ndash 051 011 063 9270

C6 14999 bočniacute ploška MVČ-3290 604 ndash 062 007 068 9260

C6 15000 oblouk MVČ-3290 469 ndash 053 008 071 9399

C7 15001 naacuteušnice bok bubiacutenku MVČ-3291 318 ndash 014 ndash 017 9651

C7 15002 draacutetek MVČ-3291 389 ndash 021 ndash 075 9515

C8 15003 naacuteušnice granulace MVČ-3292 342 ndash 032 ndash 040 9586


C9 15005 naacuteušnice košiacuteček MVČ-3293 502 059 008 ndash 048 9383

C9 15006 draacutetek MVČ-3293 395 ndash 052 009 062 9482

C10 15007 perla světlaacute strana MVČ-3294 791 ndash 030 021 036 9122

C10 15008 tmavaacute strana MVČ-3294 507 ndash 034 018 033 9408

C11 15009 perla MVČ-3295 376 ndash 050 023 027 9523

C11 15010 kroužek navleacutek otvoru MVČ-3295 324 ndash 041 023 027 9586



C13 15013 perla tmavaacute strana MVČ-3297 502 ndash 029 006 064 9398

C13 15014 světlaacute strana MVČ-3297 582 ndash 031 007 072 9308

Tab D Čistěves vyacutesledky RFA analyacutez šperků z naacutelezu (č C1ndash13)


Tento přiacutespěvek vznikl na zaacutekladě referaacutetu předneseneacuteho na konferenci Peniacuteze v proměnaacutech času IV v Olo-

mouci konaneacute v roce 2003 1 Přehled naacutelezů byzantskyacutech minciacute ze 6 až 2 poloviny 7 stoletiacute z českyacutech zemiacute byl zveřejněn v nedaacutevneacute době

(Militkyacute 2005)

NOVYacute POHLED NA ZLATOU BYZANTSKOU MINCI Z LIBICE NAD CIDLINOU

Přiacutespěvek k problematice naacutelezů byzantskyacutech minciacute 9ndash11 stoletiacute v českyacutech zemiacutech

J i ř iacute M I L I T K Yacute

Naacutelezy byzantskyacutech minciacute z 9 až 11 stoletiacute nejsou v Čechaacutech a na Moravě zatiacutem přiacuteliš

početneacute1 Mezi ně patřiacute i zlataacute ražba ciacutesaře Jana I objevenaacute v Libici nad Cidlinou (okres

Nymburk) Naacutelez a jeho interpretaci zveřejnila Jarmila Haacuteskovaacute (1980) Noveacute poznatky

předevšiacutem z prostřediacute karpatskeacute kotliny (Kovaacutecs 1983 tyacutež 1989) jej však dnes umožňujiacute

vniacutemat v širšiacutech středoevropskyacutech souvislostech

Mince byla naacutehodně objevena v 60 letech 20 stoletiacute při praacuteci na pozemciacutech zahrad-

nictviacute tedy v prostoru jižniacute čaacutesti předhradiacute libickeacuteho raně středověkeacuteho hradiště (k lo-

kalitě Lutovskyacute 2001 161ndash163 tam i odkazy na dalšiacute obsaacutehlou literaturu) Vzhledem

k tomu že mince byla pro sbiacuterky Numismatickeacuteho odděleniacute Naacuterodniacuteho muzea v Praze

ziacuteskaacutena až po smrti naacutelezkyně nebylo již možneacute nepřiacuteliš přesneacute naacutelezoveacute okolnosti

dodatečně ověřit a doplnit (Haacuteskovaacute 1980 130ndash131 pozn 14)

Byzanc-ciacutesařstviacute Jan I Zimisces (969ndash976) mincovna Constantinopolis AV histameon

nomisma nebo tetarteron nomisma 969ndash976

Av poprsiacute Krista Pantokratora se svatozaacuteřiacute čelně držiacuteciacuteho v levici knihu opis mimo dochova-

nou mincovniacute plochu

Rv vlevo korunovanaacute polopostava Jana I čelně vpravo oděnaacute ženskaacute postava se svatozaacuteřiacute

čelně s pozdviženou praviciacute položenou na koruně Jana I mezi postavami dlouhyacute křiacutež s ku-

ličkou na žerdi opis mimo dochovanou mincovniacute plochu

Lit DOC 32 typově 593ndash595 Tab XLII1c 21 32 33 37 5a

1088 g 101104 mm mince je druhotně ořezaacutena (NM Praha Numismatickeacute odděleniacute

př č 441980)

Obr 1 Libice nad Cidlinou (okr Nymburk) Zlataacute byzantskaacute mince Jana I 1 11 2 zvětšeno (foto Lenka Kaacutechovaacute)

1

2


Motiv rubniacute strany mince umožňuje sice jednoznačneacute určeniacute panovniacuteka nikoliv

však nominaacutelu Diacuteky ořezaacuteniacute nelze stanovit zda jde o histameon nebo tetarteron

nomismu tedy nominaacutely lišiacuteciacute se pouze hmotnostiacute (asi 440 a 405 g)2 Nemožneacute je takeacute

jednoznačneacute stanoveniacute varianty jedinyacutem vodiacutetkem je kulička na žerdi dlouheacuteho křiacuteže

mezi postavami na rubu se kterou se však setkaacutevaacuteme častěji (DOC 32 Tab XLII1c

21 32 33 37 nebo 5a)

Již na prvyacute pohled je zřejmeacute sekundaacuterniacute ořiacuteznutiacute mince Tento zaacutesah sniacutežil jejiacute

průměr z přibližně 21 mm na 10 mm a hmotnost z asi 440 (či 405 g) na 1088 g tedy

přibližně na čtvrtinu Autorka prvotniacute publikace (Haacuteskovaacute 1980 131) spraacutevně předpo-

klaacutedala že ořiacuteznutiacute je doboveacute Ořezaacuteniacute skutečně jednoznačně akceptuje tvaacuteř Krista na

liacuteci ražby Předmětem diskuse je však dnes původniacute interpretace uacutepravy mince kteraacute

bdquoneplnila funkci peněžniacuteho nominaacutelu v praveacutem slova smysluldquo a bdquonemůže byacutet pochyb

o tom že takto seřiacuteznutaacute mince sloužila jako ozdoba o jejiacutemž časteacutem nošeniacute svědčiacute

konečně dosti otřelyacute povrchldquo (Haacuteskovaacute 1980 131)

Kliacuteč k interpretaci libickeacuteho exemplaacuteře poskytujiacute naacutelezy z uacutezemiacute Karpatskeacute kotli-

ny ve kteryacutech byly zastoupeny stejně ořezaneacute byzantskeacute zlateacute mince Prvyacutem z nich je

depot s nejasnyacutemi naacutelezovyacutemi okolnostmi z okoliacute Tokaje (obr 21ndash11 obr 3) odkrytyacute

před rokem 18961897 Jaacutedro tohoto souboru tvořily střiacutebrneacute a bronzoveacute šperky včetně

třiacute bronzovyacutech byzantskyacutech zaacutevažiacute (Kovaacutecs 1983 140ndash141 č 44ndash54 Kovaacutecs 1989 72

č 402ndash412 Taf XVI402ndash412 Mesterhaacutezy 1994 Wieczorek ndash Hinz Hrsg 2000 123

č 040407) Mincovniacute složku depotu reprezentuje celkem 11 zlatyacutech byzantskyacutech soli-

dů Constantina VII s Romanem I (921ndash931 č 1) a Constantina VII s Romanem II

(945ndash959 č 2ndash11)3 Všechny mince jsou ořezaacuteny avšak na různeacute velikosti a tato skuteč-

nost se projevuje rovněž u hmotnostiacute rozdělitelnyacutech do 5 skupin AndashE (tab 1)

2 Byzantskyacutem ciacutesařem Nicephorem II (963ndash969) počiacutenaje již nejsou zlateacute ražby označovaacuteny jako solidy (Sear

1987 342)3 V literatuře existujiacute rozdiacutely v určeniacute jednotlivyacutech minciacute a doposud nebyly publikovaacuteny jejich hmotnosti

v roce 2002 byl naacutelez prezentovaacuten na vyacutestavě Střed Evropy okolo roku 1000 v Praze a při teacuteto přiacuteležitosti byly

všechny ražby autorem přiacutespěvku zvaacuteženy Pro přesnou identifikaci jednotlivyacutech exemplaacuteřů jsou zde uvede-

ny odkazy na vyobrazeniacute v praacuteci L Kovaacutecse (1989) mince č 1 ndash 4110 g (Taf XVI402) č 2 ndash 3403 g (Taf

XVI403) č 3 ndash 2891 g (Taf XVI404) č 4 ndash 2569 g (Taf XVI405) č 5 ndash 2434 g (Taf XVI406) č ndash 1604 g

(Taf XVI410) č 7 ndash 1586 g (Taf XVI411) č 8 ndash 1559 g (Taf XVI409) č 9 ndash 1311 g (Taf XVI412) č 10

ndash 1238 g (Taf XVI408) a č 11 ndash 1208 g (Taf XVI407) V uvedeneacutem pořadiacute jsou mince seřazeny takeacute na

obr 2

Skupina A 1 4110 g obr 21 průměrnaacute hm 4110 g

Skupina B 2 3403 g obr 22 průměrnaacute hm 3403 g

Skupina C 3 2891 g obr 23 průměrnaacute hm 2631 g

4 2569 g obr 24

5 2434 g obr 25

Skupina D 6 1604 g obr 26 průměrnaacute hm 1583 g

7 1586 g obr 27

8 1559 g obr 28

Skupina E 9 1311 g obr 29 průměrnaacute hm 1252 g

10 1238 g obr 210

11 1208 g obr 211

Tab 1 Tokaj-okoliacute hmotnostniacute skupiny ořezanyacutech zlatyacutech byzantskyacutech solidů


Analyacuteza hmotnostiacute vykazuje sice určiteacute kumulace je však otaacutezkou zda jde o nějakeacute

zaacuteměrně vytvořeneacute hmotnostniacute skupiny jen těžko lze totiž ze vzaacutejemnyacutech poměrů

odvodit naacuteznak nějakeacuteho konkreacutetniacuteho systeacutemu4 Důležityacutem zjištěniacutem je však u všech

exemplaacuteřů (kromě mince č 1 kde je na liacuteci postava trůniacuteciacuteho Krista) opakujiacuteciacute se sku-

tečnost že poprsiacute Krista na liacuteci bylo při ořezaacuteniacute vždy akceptovaacuteno stejně jako u libic-

keacuteho exemplaacuteře Dobu ukrytiacute depotu z okoliacute Tokaje lze stanovit podle mincovniacute složky

do doby po roce 945959 je však zřejmě nutneacute předpoklaacutedat určityacute časovyacute odstup mezi

nejmladšiacute minciacute a dobou uloženiacute naacutelezu do země ke ktereacutemu mohlo dojiacutet v průběhu 2

poloviny 10 stoletiacute

Druhyacutem depotem ve ktereacutem byly zastoupeny analogicky upraveneacute zlateacute byzantskeacute

mince je naacutelez z lokality Nagyharsaacuteny-Haraacutenyhegy (Gedai 1972ndash1973 Kovaacutecs 1983

138 č 23ndash26 Wieczorek ndash Hinz Hrsg 2000 375 č 170116ndash20 tam i dalšiacute literatura)

Poklad odkrytyacute v roce 1968 sestaacuteval z uherskyacutech německyacutech a českyacutech střiacutebrnyacutech

denaacuterů a obolů střiacutebrnyacutech neraženyacutech bdquostřiacutežkůldquo střiacutebrnyacutech zaacuteušnic svitků zlateacuteho ple-

chu a zlateacuteho prstenu (obr 4) Daacutele zde byly zastoupeny tři ořezaneacute solidy Constantina

VII s Romanem II (945ndash959) o hmotnostech 11028 g (obr 212) 08620 g (obr 213)

a 04896 g (obr 214) Hmotnosti těchto minciacute se při srovnaacuteniacute s hmotnostmi z naacutelezu

z okoliacute Tokaje jeviacute jako velmi niacutezkeacute a navozujiacute představu že nebyly ořezaacutevaacuteny v pevneacutem

hmotnostniacutem systeacutemu I zde však bylo vždy respektovaacuteno poprsiacute Krista na liacuteci Ukrytiacute

depotu z Nagyharsaacuteny lze na zaacutekladě vyacuteskytu denaacuteru Bruna z Augsburgu (1006ndash1029)

stanovit do doby po roce 1006

Kromě uvedenyacutech depotů je vyacuteskyt ořezanyacutech byzantskyacutech solidů doložen dvěma

ojedinělyacutemi exemplaacuteři z uacutezemiacute Karpatskeacute kotliny bez naleziště ndash miacuterně ořezanyacute solidus

Constantina VII s Romanem I (921ndash931) s obrazem trůniacuteciacuteho Krista na liacuteci (Kovaacutecs

1989 83 č 898 Taf XIX898 obr 215 hmotnost nepublikovaacutena) a silně ořezanyacute soli-

dus Constantina VII s Romanem II patně z okoliacute lokality Gyoumlngyoumlspata (Kovaacutecs 1989

84 č 906 Taf XX906 obr 216 hmotnost nepublikovaacutena)

Dosavadniacute poznatky o vyacuteskytu a funkci sekundaacuterně ořezanyacutech zlatyacutech byzantskyacutech

minciacute lze shrnout v několika bodech

1 Naacutelezově jsou doloženy kromě exemplaacuteře z Libice nad Cidlinou zatiacutem pouze z pro-

storu Karpatskeacute kotliny a je tedy dosti pravděpodobneacute že k jejich ořezaacutevaacuteniacute mohlo

dochaacutezet praacutevě na tomto uacutezemiacute Jde vyacutehradně o ražby 10 stoletiacute archeologizovaneacute

nejspiacuteše v průběhu 2 poloviny 10 stoletiacute až počaacutetku 11 stoletiacute

2 Z prostřediacute Karpatskeacute kotliny jsou registrovaacuteny tři depoty obsahujiacuteciacute byzantskeacute zlateacute

mince sledovaneacuteho obdobiacute ndash kromě obou vyacuteše uvedenyacutech je to ještě nedostatečně

popsanyacute naacutelez z Kisgaacutej-Koumlzseacutegi legelouml (Kovaacutecs 1983 137 č 17ndash18) neniacute však znaacutemo

jestli i zde byly zastoupeny ořezaneacute exemplaacuteře Takeacute ve staromaďarskyacutech kostro-

vyacutech hrobech se ořezaneacute byzantskeacute solidy dosud nevyskytly (Kovaacutecs 1989) Včetně

neořezanyacutech byzantskyacutech solidů je celkem z maďarskeacuteho uacutezemiacute znaacutemo 10 zlatyacutech

minciacute z 9 stoletiacute a 48 ražeb z 10 stoletiacute Z uacutezemiacute Bulharska jsou překvapivě registro-

vaacuteny pouze 3 zlateacute mince z uacutezemiacute Rumunska žaacutednaacute a z uacutezemiacute byacutevaleacuteho Sovětskeacuteho

4 V literatuře byl solidus Constantina VII a Romana I (č 1) považovaacuten za neořezanyacute (Kovaacutecs 1983 141

Wieczorek ndash Hinz 2000 123 č 040407) tyto ražby však majiacute hmotnost v rozmeziacute 448ndash428 g (DOC 32

546ndash547) a exemplaacuteř z naacutelezu v okoliacute Tokaje vaacutežiacuteciacute 4110 g je tedy bezpečně miacuterně ořezaacuten


svazu 11 exemplaacuteřů (Kovaacutecs 1989 134 Abb 35 135 pozn 695ndash697) Koncentrace

z Maďarska je tedy mimořaacutednaacute a zdaacute se že mincovniacute naacutelezy potvrzujiacute že již v 10

stoletiacute bylo středniacute Podunajiacute bdquozoacutenou zlataldquo (Třeštiacutek 2000 61) stejně tak v Bavorsku

nelze teoreticky vyloučit určityacute vyacuteznam importovaneacute zlateacute mince (Petraacuteň 1998 95)

3 Diskutovat lze o důvodech proč byly mince ořezaacutevaacuteny a o jejich dalšiacute funkci

U většiny exemplaacuteřů je ořezaacuteniacute teacuteměř pravidelně kruhoveacute pouze mince č 3 (obr

23) z depotu z okoliacute Tokaje je ořezaacutena do nepravidelneacuteho tvaru u teacuteto ražby je

naviacutec zachovaacutena čaacutest ohnuteacuteho zbytku původniacuteho okraje což naznačuje způsob

ořezaacutevaacuteniacute5 Ořezaacutevaacuteniacute okraje minciacute za uacutečelem zisku kovu a naacutesledneacute vydaacutevaacuteniacute

takto upravenyacutech minciacute za neořezaneacute exemplaacuteře je jev se kteryacutem se setkaacutevaacuteme

od antiky po vrcholnyacute středověk Ořezaacuteniacute většiny sledovanyacutech solidů je však tak

vyacuterazneacute že klamneacute důvody teacuteto uacutepravy můžeme teacuteměř s jistotou vyloučit S velkou

pravděpodobnostiacute můžeme odmiacutetnout takeacute interpretaci ořezaacutevaacuteniacute za uacutečelem vyacutero-

by ozdob ndash neniacute jasneacute jakyacutem způsobem by byly mince užiacutevaacuteny ndash v uacutevahu přichaacuteziacute

pouze možnost že by představovaly vložky určeneacute k dalšiacutemu osazeniacute dosud se

však v žaacutedneacutem šperku ani v jineacutem artefaktu nevyskytly Nepřehleacutednutelnou sku-

tečnostiacute je důraz na zachovaacuteniacute podoby Krista na liacuteci u většiny ořezanyacutech ražeb

Vyacutejimku představujiacute pouze dva ikonograficky odlišneacute solidy Constantina VII

s Romanem I s obrazem trůniacuteciacuteho Krista na liacuteci (Tokaj č 1 a Gyoumlngyoumlspata obr

21 15) ktereacute byly ořezaacuteny jen nepatrně Pokud k ořezaacuteniacute ražeb došlo skutečně

ve staromaďarskeacutem prostřediacute je zde určitaacute nejasnost Maďaři ve 2 polovině 10

stoletiacute ještě nebyli christianizovaacuteni a představa ořezaacutevaacuteniacute z naacuteboženskyacutech důvo-

dů resp z uacutecty k obrazu Krista je tedy značně diskutabilniacute nelze ji však zcela

vyloučit např vyacutejimečně se vyskytujiacuteciacutem zlatyacutem ražbaacutem vzniklyacutem v zaacutepado-

evropskeacutem prostřediacute je mj přisuzovaacutena specifickaacute uacuteloha ceremoniaacutelniacutech minciacute

(Grierson ndash Blackburn 1986 327ndash331) Z tohoto pohledu je důraz na poprsiacute Krista

jistě zajiacutemavyacute Analyacuteza hmotnostiacute prokaacutezala že s většiacute pravděpodobnostiacute nelze

předpoklaacutedat ořezaacutevaacuteniacute v konkreacutetniacutem hmotnostniacutem systeacutemu S ohledem na před-

poklaacutedaneacute prostřediacute vzniku uacuteprav těchto minciacute ale přesto nelze vyloučit že skuteč-

nyacutem důvodem ořezaacutevaacuteniacute mohla byacutet snaha o vytvaacuteřeniacute nižšiacutech zlatyacutech nominaacutelů

avšak určujiacuteciacutem parametrem byl vizuaacutelně leacutepe rozpoznatelnyacute průměr než obtiacutežněji

zjistitelnaacute hmotnost Na druheacute straně si lze jen těžko představit že by vzaacutecneacute zlateacute

mince obiacutehaly bez opakovaneacuteho převažovaacuteniacute jsou-li naviacutec doloženy v souboru

z okoliacute Tokaje společně s byzantskyacutemi zaacutevažiacutemi (obr 3) a šperky Nejasnaacute je tedy

i funkce sledovanyacutech ražeb Depot z okoliacute Tokaje je svyacutem složeniacutem atypickyacute neboť

mincovniacute složku reprezentujiacute vyacutehradně sledovaneacute ražby Naopak naacutelez z Nagyhar-

saacuteny poskytl bohateacute spektrum dobovyacutech střiacutebrnyacutech ražeb doprovaacutezenyacutech šperky

(obr 4) V tomto kontextu se jeviacute jako viacutece pravděpodobnaacute peněžniacute funkce takeacute pro

zlateacute byzantskeacute solidy z nichž dva (obr 212 14) jsou naviacutec značně otřeleacute ndash může jiacutet

o důsledek dlouhodobějšiacuteho oběhu Nepřiacutemyacutem argumentem peněžniacuteho vyacuteznamu

ořezanyacutech zlatyacutech byzantskyacutech minciacute je jejich počet ndash včetně libickeacuteho exemplaacuteře

dnes registrujeme 15 ražeb s důrazem na obraz Krista Pantokratora (obr 22ndash14

16) a dva pouze nepatrně ořezaneacute solidy s motivem trůniacuteciacuteho Krista (obr 21 15)

Přes vyacuteše uvedeneacute vyacutehrady se jako nejpravděpodobnějšiacute interpretace ořezanyacutech

5 Je otaacutezkou zda se takto bdquonedodělanaacuteldquo mince do naacutelezu dostala z oběhu či zda je dokladem o ořezaacutevaacuteniacute solidů

jejich posledniacutem majitelem kteryacute celyacute soubor zřejmě i ukryl


byzantskyacutech solidů jeviacute možnost že šlo o platebniacute prostředky V tomto kontextu je

nepominutelnaacute otaacutezka kdy začaly byacutet Maďary mince vniacutemaacuteny skutečně jako pla-

tidla V inventaacuteřiacutech hrobů z 10 stoletiacute jsou početně zastoupeny arabskeacute zaacutepado-

evropskeacute a v menšiacute miacuteře i řiacutemskeacute a byzantskeacute mince (souhrnně Kovaacutecs 1989) vět-

šinou však sloužily jako naacutešivky či zaacutevěsky K posunu funkčniacuteho vyacuteznamu minciacute

ve staromaďarskeacutem prostřediacute muselo dojiacutet nejpozději v průběhu 2 poloviny 10

stoletiacute v obdobiacute před zavedeniacutem ražby mince panovniacutekem Štěpaacutenem (997ndash1038)

kteryacute zahaacutejil ražbu patrně až po roce 1000 (k typologii jeho minciacute např Huszaacuter

1979 31ndash33 č 1ndash10)

Lze tedy předpoklaacutedat že i libickyacute exemplaacuteř neniacute ozdobou a že i v tomto přiacutepadě jde

o skutečnyacute naacutelez mince patrně s peněžniacute funkciacute kteraacute se na českeacute uacutezemiacute dostala zřejmě

z oblasti Karpatskeacute kotliny Naacutelez tedy nelze vniacutemat jako doklad přiacutemyacutech kontaktů

s byzantskou řiacutešiacute ale spiacuteše jako hmotneacute svědectviacute o kontaktech s formujiacuteciacutem se uher-

skyacutem staacutetem Doklady o česko-maďarskyacutech kontaktech ve 2 polovině 10 stoletiacute přinaacute-

šejiacute nezaacutevisle i piacutesemneacute prameny (Třeštiacutek 2000 59) Je otaacutezkou kdy se mince dostala na

českeacute uacutezemiacute a kdy zde byla archeologizovaacutena Nedostatečneacute naacutelezoveacute okolnosti řešeniacute

tohoto probleacutemu nijak neusnadňujiacute Vzhledem k tomu že jde o povrchovyacute naacutelez lze

se jen dohadovat zda byla původně uložena v siacutedlištniacute vrstvě či v jineacute naacutelezoveacute situaci

Jen raacutemcovaacute lokalizace miacutesta naacutelezu znemožňuje takeacute přiacutepadnou revizi naacutelezoveacuteho

prostřediacute Jedinyacutem pevnyacutem zaacutechytnyacutem bodem je rozmeziacute let 969ndash976 kdy byla mince

ražena Jako nejpravděpodobnějšiacute obdobiacute kdy se ražba na libickeacute hradiště dostala (a pa-

1 2 3

4 5 6 7

8 9 10 11 12

13 14 15 16

Obr 2 Ořezaneacute byzantskeacute solidy z prostoru Karpatskeacute kotliny 1ndash11 okoliacute Tokaje (podle Kovaacutecs 1989 Taf XVI402ndash412)

12ndash14 Nagyharsaacuteny ndash Haraacutenyhegy (podle Gedai 1972ndash1973 Taf IV4ndash6) 15 bez naleziště (podle Kovaacutecs 1989 Taf

XIX898) 16 Gyoumlngyoumlspata (podle Kovaacutecs 1989 Taf XX906)


Lo

ka

lita

P

ano

vn

iacutek

Min

c

No

m

Dat

ace

Hm

L

iter

atu

ra

Ko

nte

xt

Lit

erat

ura

1

Osv

ětim

an

y

Th

eofi

los

(82

9ndash

84

2)

Co

ns

A

V s

ol

8

30

1ndash

84

0

D

OC

31

č 3

d5

h

rad

iště

Sej

ba

l 19

59 t

yacutež 1

959

a

hro

b

2

Mik

ulč

ice

M

ich

al

III

(8

42

ndash8

67)

C

on

s

AV

so

l

85

6ndash

86

7

45

2 g

D

OC

31

č 3

3

hra

diš

tě

K

uče

rovs

kaacute

19

98

16

0 č

1

hro

b 4

80

3

Ra

kv

ice

Co

nst

anti

nu

s V

II (

913

ndash9

59)

C

on

s

AE

fo

l

914

ndash91

9

D

OC

32

ty

p č

22

Naacute

lezy

I2

č

133

4

4

Lib

ice

Ja

n I

(9

69

ndash9

76)

Co

ns

A

V n

om

9

69

ndash9

76

10

88

g (

oře

z)

DO

C 3

2 t

yp

č 2

ndash3

5

hra

diš

tě

Haacute

sko

vaacute 1

98

0

n

ad C

idli

no

u

5a

Kel

č C

on

stan

tin

us

VII

(91

3ndash

95

9)

Co

ns

A

R m

il

94

5ndash

95

9

10

78 g

(zl

om

)

DO

C 3

2 t

yp

č 2

1

dep

ot

K

uče

rovs

kaacute

19

93ndash1

99

4

po

101

1

163

č 4

64

5b

-

-

-minus

-

-

--

-

-

03

68

g (

zlo

m)

-

-

--

K

uče

rovs

kaacute

19

93ndash1

99

4

16

3 č

46

5

5c

--

-

-

--

-

-

--

0

217

g (

zlo

m)

-

-

--

K

uče

rovs

kaacute

19

93ndash1

99

4

16

3 č

46

6

5d

-

-

Jan

I (

96

9ndash

976

) C

on

s

AR

mil

9

69

ndash9

76

26

98

g (

zlo

m)

D

OC

32

č 7

a1

-

-

Ku

čero

vsk

aacute 1

993

ndash19

94

16

3 č

46

3

6

Pra

ha

1

An

on

ym

C

on

s

AE

fo

l

976

ndash10

30

5

732

4 g

D

OC

32

ty

p č

A 2

m

ěsto

N

emeš

ka

lovaacute

ndash H

rdli

čka

ndash

po

115

0

Dra

gou

n ndash

Ric

hte

rovaacute

19

95

7

Stř

elic

e A

no

ny

m

Co

ns

A

E f

ol

c

10

50

ndash10

60

D

OC

32

ty

p D

ndashE

Naacute

lezy

I2

č 1

335

8

Mo

štěn

ice

Ro

man

os

IV (

106

8ndash1

071

)

Co

ns

A

E f

ol

10

68

ndash10

71

DO

C 3

2 t

yp

8

S

ejb

al

1979

15

0 č

66

Tab

2 N

aacutele

zy b

yza

nts

kyacutec

h m

inciacute

v č

esk

yacutech

ze

miacutec

h (

Po

užiacute

va

neacute

zk

ratk

y M

inc

= m

inco

vn

a N

om

= n

om

inaacute

l H

m =

hm

otn

ost

Co

ns

= C

on

sta

nti

no

po

lis

AV

= z

lato

AR

= s

třiacuteb

ro A

E =

mě

ď a

je

jiacute

slit

iny

so

l =

so

lid

us

fo

l =

fo

llis

no

m =

no

mis

ma

mil

= m

ilia

ren

se o

řez

= o

řeza

nyacute

zlo

m =

zlo

me

k)

trně zde byla i archeologizovaacute-

na) se jeviacute leacuteta 969976 až 995

Praacutevě s vrcholnyacutem obdobiacutem

existence vyacuteznamneacuteho regio-

naacutelniacuteho opevněneacuteho slavniacute-

kovskeacuteho centra ve 2 polovině

10 stoletiacute tedy v obdobiacute před

jeho likvidaciacute Přemyslovci

v roce 995 lze minci spojit

nejpravděpodobněji (Haacuteskovaacute

1980 132) Toto datovaacuteniacute je

takeacute plně v souladu s dataciacute

uvedenyacutech naacutelezů z Karpatskeacute

kotliny

Pro zvyacuterazněniacute vyacuteznamu

mince z Libice nad Cidlinou je

nutneacute jejiacute zasazeniacute do kontex-

tu dalšiacutech naacutelezů byzantskyacutech

minciacute 9ndash11 stoletiacute z Moravy

a Čech (tab 2 obr 4)

Z 9 stoletiacute z obdobiacute exis-

tence Velkomoravskeacute řiacuteše

znaacuteme dvě mince pochaacutezejiacuteciacute

z moravskyacutech hradišť ndash solidus

Michala III z Mikulčic (tab

22) a pravděpodobně i solidus

Theofila z Osvětiman (tab 21)

byly užity jako bdquoobol mrtvyacutechldquo

Tyto ražby jsou důležityacutem svě-

dectviacutem o přiacutemyacutech kontak-

tech s byzantskou řiacutešiacute a svědčiacute

o přiacutelivu a užiacutevaacuteniacute importo-

vanyacutech minciacute v prostřediacute

ktereacute k ražbě vlastniacutech peněz

ještě nedospělo Do obdobiacute

po paacutedu Velkomoravskeacute řiacuteše

možnaacute již do 2 čtvrtiny 10

stoletiacute6 patřiacute bronzovyacute fol-

lis Constantina VII z Rak-

vic (tab 23) Chronologicky

dalšiacutem naacuteslednyacutem naacutelezem je

mince Jana I z Libice nad

Cidlinou (tab 24) kteraacute před-

stavuje jedinyacute doklad o přiacute-

tomnosti byzantskeacuteho zlateacute-

ho nominaacutelu z 10ndash11 stoletiacute

v českyacutech zemiacutech Na počaacutetku


6 Datovaacuteniacute naacutelezů jednotlivě objevenyacutech minciacute mimo archeologickeacute situace je nutneacute braacutet se značnou rezervou

neboť k jejich ztraacutetaacutem mohlo dojiacutet i se značnyacutem odstupem od doby jejich ražby

Obr 3 Tokaj-okoliacute zlateacute byzantskeacute solidy z hromadneacuteho naacutelezu (podle Wieczorek ndash Hinz Hrsg 2000)

11 stoletiacute byl ukryt depot zlomkoveacuteho střiacutebra v Kelči kteryacute kromě fragmentů šperků

arabskyacutech dirhemů a evropskyacutech denaacuterů obsahoval i 4 zlomky byzantskyacutech střiacutebr-

nyacutech miliarensiacute (tab 25andashd) Constantina VII (913ndash959) a Jana I (969ndash976) Tyto

ražby hmotnostně bliacutezkeacute arabskyacutem dirhemům představujiacute jedinyacute doklad importu či

spiacuteše tranzitu střiacutebrnyacutech byzantskyacutech minciacute na (nebo přes) domaacuteciacute uacutezemiacute V rozmeziacute

let asi 976 až 10305 byl ražen anonymniacute bronzovyacute follis objevenyacute při archeologickeacutem

vyacutezkumu pražskeacuteho Ungeltu (tab 26) tato mince však byla objevena ve stratigra-

fickeacute pozici ze 2 poloviny 12 stoletiacute Nejdřiacuteve v průběhu 2 poloviny 11 stoletiacute byl

ztracen anonymniacute bronzovyacute follis ze Střelic (tab 27) a follis Romana IV (1068ndash1071)

z Moštěnic (tab 28)

Při pohledu na rozloženiacute byzantskyacutech minciacute na Moravě a v Čechaacutech je zřetelnaacute pře-

vaha naacutelezů na moravskeacutem uacutezemiacute (obr 5) Je otaacutezkou proč se zde byzantskeacute mince 10ndash

11 stoletiacute vyskytujiacute početněji Jedniacutem z možnyacutech vysvětleniacute je tradičniacute bližšiacute obchodniacute

vazba k uherskeacutemu kraacutelovstviacute odraacutežejiacuteciacute se mj v naacutelezech uherskyacutech minciacute 11ndash12

stoletiacute (Šmerda 1989) ktereacute z Čech nejsou vůbec znaacutemy Takeacute byzantskeacute mince se tedy

mohly na Moravu dostaacutevat prostřednictviacutem obchodu a dalšiacutemi kontakty s Uhrami


7 Problematika vyacuteskytu byzantskyacutech minciacute 12 až počaacutetku 13 stoletiacute na Moravě nebyla dosud samostat-

ně zpracovaacutena v literatuře jsou uvaacuteděny tyto naacutelezy Želešice (okr Brno-venkov) Jan II (1138ndash1143)

Constantinopolis AE (1) Manuel I (1143ndash1180) Constantinopolis billon aspron trachy (11) Alexius III

(1195ndash1203) Constantinopolis billon aspron trachy (19) ndash Sejbal 1979 150 č 67 Jasenice (okr Třebiacuteč)

Isaak II (1185ndash1195) Constantinopolis billon aspron trachy (1) ndash Sejbal 1979 150 č 68 Horniacute Bory (okr

Žďaacuter nad Saacutezavou) Isaak II (1185ndash1195) Constantinopolis billon aspron trachy (1+1) ndash Němeček 1966

Zaacuterubnice (okr Přerov) Manuel I (1143ndash1180) Constantinopolis billon aspron trachy (1) Isaak II (1185ndash

1195) Constantinopolis billon aspron trachy (1) ndash Naacutelezy I2 č 1335 Znojmo Manuel I (1143ndash1180) AE

mince bliacuteže nepopsanaacute ndash Geisler ndash Kohoutek ndash Unger 2006 71

Obr 4 Nagyharsaacuteny ndash Haraacutenyhegy depot minciacute a šperků (podle Wieczorek ndash Hinz Hrsg 2000)

Tento předpoklad dokreslujiacute rovněž relativně početneacute naacutelezy byzantskyacutech minciacute 12

až počaacutetku 13 stoletiacute7 doloženeacute dosud takeacute pouze na Moravě Zvlaacuteštniacute problematiku

přestavuje depot zlomkoveacuteho střiacutebra z Kelče (tab 25andashd) kteryacute je svyacutem složeniacutem pro

českeacute země atypickyacute a připomiacutenaacute početneacute analogickeacute naacutelezy z polskeacuteho a skandinaacutev-

skeacuteho prostřediacute Rozhodně jde o soubor akumulovanyacute mimo domaacuteciacute uacutezemiacute

Raně středověkeacute naacutelezy byzantskyacutech minciacute jsou v českyacutech zemiacutech zatiacutem vzaacutecneacute

a v tomto kontextu ještě viacutece vystupuje mimořaacutednyacute vyacuteznam libickeacuteho exemplaacuteře Neniacute

jistě naacutehoda že se s niacutem setkaacutevaacuteme na vyacuteznamneacutem obchodniacutem středisku ktereacute Libice

nad Cidlinou před rokem 995 představovala Naviacutec dnes můžeme s vysokou pravděpo-

dobnostiacute předpoklaacutedat že jde skutečně o minci ve smyslu platidla a nikoliv jen ražbu

upravenou na ozdobu Maacuteme tedy před sebou vyacuteznamnyacute doklad pronikaacuteniacute zlateacute mince

na českeacute uacutezemiacute v obdobiacute 2 poloviny 10 stoletiacute Je zcela nemožneacute odhadnout jak počet-

nyacute mohl byacutet import zlatyacutech ražeb do raně středověkeacuteho českeacuteho staacutetu Kromě ražeb

byzantskyacutech sem mohly přichaacutezet i arabskeacute diacutenaacutery a to jak z jihovyacutechodu tak přede-


6 4

2

1

5

3

8

7

9 stoletiacute

10 stoletiacute

11 stoletiacute

0 50 km

Dunaj

Labe

Vltava

Elbe

Morava

Odra

Obr 5 Naacutelezy byzantskyacutech minciacute 9ndash11 stoletiacute na Moravě a v Čechaacutech 1 Osvětimany (byacutevalyacute okr Uherskeacute Hradiště) 2

Mikulčice (okr Hodoniacuten) 3 Rakvice (okr Břeclav) 4 Libice nad Cidlinou (okr Nymburk) 5 Kelč (okr Vsetiacuten) 6 Praha

1-Stareacute Město 7 Střelice (okr Brno-venkov) 8 Moštěnice (okr Přerov)

všiacutem ze Španělska ndash teoreticky jimi v Praze mohli platit Žideacute z cordoacutebskeacuteho kalifaacutetu při

naacutekupu otroků (Třeštiacutek 2000 61) To že dosud nebyly v naacutelezech doloženy nevylučuje

jejich teoretickou přiacutetomnost jak ojediněle naznačujiacute i piacutesemneacute prameny (Petraacuteň 1998

94) Doklad o přiacutetomnosti zlatyacutech (byzantskyacutech či arabskyacutech) minciacute v Čechaacutech na

sklonku 10 stoletiacute přinaacutešiacute např piacutesemnyacute pramen Gerhardi Miracula sancti Oudalrici

episcopi kde je uvaacuteděna bliacuteže nespecifikovanaacute platba bdquodenariorum aureorum bonam

partemldquo (Petraacuteň 1998 94 Polanskyacute 2000 288 pozn 170 Třeštiacutek 2000 61) Důležitou

otaacutezkou je dobovyacute poměr zlata ke střiacutebru již od pozdně řiacutemskeacute doby jejich vzaacutejemnyacute

kurz odpoviacutedal hodnotě 112 (Grierson ndash Blackburn 1986 327 ndash zde uvaacuteděn poměr 110

až 112 Sejbal 1997 102 Petraacuteň 1998 93) Tento poměr se ustaacutelil jako početniacute jednot-

ka na kraacutetkyacute (brevis) solidus odpoviacutedajiacuteciacute 12 denaacuterům Ve skutečnosti však solidus

o hmotnosti 425 g odpoviacutedal 30 střiacutebrnyacutem denaacuterům a tento poměr byl označovaacuten

jako dlouhyacute (longus) či rovněž bavorskyacute solidus (Petraacuteň 1998 93) Z toho lze vyvodit

že libickyacute exemplaacuteř se po ořezaacuteniacute rovnal asi 77 denaacuterům Je velmi pravděpodobneacute že

užiacutevaacuteniacute zlatyacutech minciacute můžeme předpoklaacutedat kromě prostřediacute majetnyacutech obchodniacuteků

předevšiacutem v nejvyššiacutech vrstvaacutech domaacuteciacute společnosti což může byacutet i vysvětleniacutem jejich

naacutelezoveacute absence V tomto prostřediacute se majetek do země ukryacuteval jen zcela vyacutejimečně

Kromě peněžniacute funkce měly zlateacute mince nepochybně vyacuteznam i jako surovina k dalšiacute

vyacuterobě ndash např pro vyacuterobu šperků či liturgickyacutech předmětů

Důležiteacute svědectviacute o znalosti zlatyacutech byzantskyacutech minciacute v českeacutem prostřediacute na

počaacutetku 11 stoletiacute poskytujiacute tzv byzantizujiacuteciacute typy českyacutech denaacuterů (obr 6) kniacutežete

Jaromiacutera (1003 1004ndash1012 1033ndash1034) Na tyto střiacutebrneacute ražby byly přejaty obrazy

zlatyacutech byzantskyacutech minciacute S motivem polopostav čelně převzatyacutech z rubniacutech stran

minciacute raženyacutech Basilem I (867ndash886) až Basilem II (976ndash1025) se v různyacutech variantaacutech


setkaacutevaacuteme u 4 typů denaacuterů (Cach 1970 č 253ndash256) Ještě početněji je doloženo užitiacute

motivu poprsiacute Krista Pantokratora (Cach 1970 č 260ndash262 264ndash269 276) V teacuteto sou-

vislosti lze připomenout že někdy po roce 1018 jsou v Praze piacutesemně doloženi byzantštiacute

židovštiacute obchodniacuteci dodaacutevajiacuteciacute otroky do Constantinopole (Třeštiacutek 2000 59) kteřiacute zde

mohli platit mj i zlatou byzantskou minciacute Lze tedy předpoklaacutedat že předlohami těchto

ražeb mohly byacutet skutečně zlateacute byzantskeacute ražby ktereacute v raně středověkyacutech Čechaacutech na

Obr 6 Byzantizujiacuteciacute typy českyacutech denaacuterů kniacutežete Jaromiacutera (1003 1004ndash1012 1033ndash1034) Čiacutesla odpoviacutedajiacute katalogu F

Cacha (1970)

253 254 255 256

260 261 262 264

265 266 267 268 276


přelomu 10 a 11 stoletiacute byly možnaacute přiacutetomny daleko častěji ačkoliv se tato skutečnost

v naacutelezech zatiacutem teacuteměř neodraacutežiacute8

Literatura

Cach F 1970 Nejstaršiacute českeacute mince I Českeacute denaacutery do mincovniacute reformy Břetislava I Praha

DOC 31 Grierson P 1973 Catalogue of the Byzantine Coins in the Dumbarton Oaks

Collection and in the Whittemore Collection Volume III Part 1 Leo III to Michael III

(717ndash867) Washington


Collection and in the Whittemore Collection Volume III Part 2 Basil I to Nicephorus III


Gedai I 1972ndash1973 XI szaacutezadi kincslelet Nagyharsaacutenyboacutel A Janus Pannonius Muacutezeum Eacutevkoumlny-

veAnnales Musei de Iano Pannonio Nominati 17ndash18 85ndash90

Geisler M ndash Kohoutek J ndash Unger J 2006 Doba hradištniacute In Čižmaacuteř M ndash Geislerovaacute K

Vyacutezkumy 1999ndash2004 Uacutestav archeologickeacute pamaacutetkoveacute paacuteče Brno Brno 69ndash72

Grierson P ndash Blackburn M 1986 Medieval European Coinage with a Catalogue of the Coins

in the Fitzwilliam Museum Cambridge I The Early Middle Ages (5thndash10th centuries)

Cambridge

Haacuteskovaacute J 1980 Obchodniacute styky českyacutech Slovanů s Byzanciacute (K naacutelezu byzantskeacute mince na

slavniacutekovskeacute Libici) Numismatickeacute listy 35 129ndash133

Huszaacuter L 1979 Muumlnzkatalog Ungarn vom 1000 bis heute Budapest

Kovaacutecs L 1983 Byzantinische Muumlnzen im Ungarn des 10 Jahrhunderts Acta Archaeologica

Academie Scientiarum Hungaricae 35 133ndash154

ndash 1989 Muumlnzen aus ungarischen Landheimat Archaumlologische untersuchung der arabischen

byzantinischen esteuropaumlischen und roumlmischen Muumlnzen aus dem Karpatenbecken des 10

Jahrhunderts Fontes Archeologici Hungariae Budapest

Kučerovskaacute T 1993ndash1994 Kelčskyacute naacutelez Follia numismatica 8ndash9 63ndash187

ndash 1998 Muumlnzfunde aus Mikulčice Studien zum Burgwall Mikulčice Band 3 Brno 151ndash170

Lutovskyacute M 2001 Encyklopedie slovanskeacute archeologie v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Praha

Mesterhaacutezy K 1994 Az uacuten Tokaji kincs reviacutezioacuteja Folia Archaeologica 43 193ndash239

Militkyacute J 2005 Naacutelezy minciacute ze 6ndash7 stoletiacute v Čechaacutech a na Moravě In Kuna M ndash Profantovaacute

N a kolektiv Počaacutetky raneacuteho středověku v Čechaacutech Praha 275ndash286

Naacutelezy I2 Pochitonov E 1955 Naacutelezy antickyacutech minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku In

Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku I diacutel Praha 87ndash314

Nemeškalovaacute Z ndash Hrdlička L ndash Dragoun Z ndash Richterovaacute J 1995 Byzantskaacute mince z vyacutezkumu

Tyacutenskeacuteho dvora v Praze Acta Universitatis Carolinae ndash Philosophica et historica 1ndash1993

Z pomocnyacutech věd historickyacutech 11 ndash Numismatica 108ndash109

Němeček V 1966 Naacutelez byzantskeacute mince v Horniacutech Borech na Velkomeziřiacutečsku Numismatickyacute

sborniacutek 9 (1965ndash1966) 225


Polanskyacute L 2000 Spory o původ českeacute kněžny Emmy manželky Boleslava II In Polanskyacute

L ndash Slaacutema J ndash Třeštiacutek D (ed) Přemyslovskyacute staacutet kolem roku 1000 Na paměť kniacutežete

Boleslava II (dagger7 uacutenora 999) Praha 27ndash48 280ndash288

Star D R 1987 Byzantine coins and their values Second edition revised and enlarged

London

Sejbal J 1959 Naacutelez zlateacute byzantskeacute mince z hradiska sv Klimenta u Osvětiman In Hrubyacute V

Velkomoravskeacute hradisko sv Klimenta u Osvětiman Časopis Moravskeacuteho muzea 44 vědy

společenskeacute 63ndash64

8 Za poskytnutiacute mince z Libice nad Cidlinou ke studiu děkuji PhDr J Haacuteskoveacute CSc za cenneacute připomiacutenky k to-

muto přiacutespěvku jsem zavaacutezaacuten prof Dr S Suchodolskeacutemu prof PhDr J Slaacutemovi CSc a mgr L Polanskeacutemu


ndash 1959a Zum Fund einer byzantinischen Goldmuumlnze aus der ersten Haumllfte des 9 Jahrhunderts

auf dem grossmaumlhrischen St Klements-Burgwall Moravskeacute numismatickeacute zpraacutevy 6 17ndash19

ndash 1979 Dějiny peněz na Moravě Blok

ndash 1997 Zaacuteklady peněžniacuteho vyacutevoje Brno

Šmerda J 1989 Naacutelezy uherskyacutech minciacute na Moravě z 11 a 12 stoletiacute Slovenskaacute numizmatika

10 223ndash233

Třeštiacutek D 2000 bdquoVelikeacute město Slovanů jmeacutenem Prahaldquo Staacutety a otroci ve středniacute Evropě v 10

stoletiacute In Polanskyacute L ndash Slaacutema J ndash Třeštiacutek D (ed) Přemyslovskyacute staacutet kolem roku 1000

Na paměť kniacutežete Boleslava II (dagger7 uacutenora 999) Praha 49ndash70 288ndash304

Wieczorek A ndash Hinz H-M (Hrsg) 2000 Europas Mitte um 1000 Katalog Band Stuttgart

Summary

Jiřiacute Militkyacute A new interpretation of the gold Byzantine coin from Libice nad Cidlinou (Problems of finds of Byzantine coins dated back to the period between the 9th and the 11th century in the territory Bohemia and Moravia)

In the 1960s a gold Byzantine coin was found at the early medieval fortified settlement in

Libice nad Cidlinou (Haacuteskovaacute 1980) This find can be interpreted in a broader context today

It is a subsequently clipped histameon or tetarteron in the name of John I (AD 969ndash976) ndash type

DOC 32 Pl XLII1c 21 32 33 37 5a with its weight of 1088 g (Fig 1) It was minted in

Constantinople Finds from the region of the Carpathian Basin are substantial for the interpreta-

tion of the find from Libice because they are also represented by gold Byzantine coins clipped

in the same way The first hoard from the vicinity of Tokay (Fig 21ndash11 Fig 3) included ndash besides

some jewelery pieces and 3 Byzantine weights ndash 11 clipped gold Byzantine solidi (Kovaacutecs 1983

140ndash141 nos 44ndash45 Kovaacutecs 1989 72 nos 402ndash412 Tab XVI402ndash412 Mesterhaacutezy 1994

Wieczorek ndash Hinz Hrsg 2000 123 no 040407) The second hoard comes from Nagyharsaacuteny-

Haraacutenyhegy (Gedai 1972ndash1973 Kovaacutecs 1983 138 nos 23ndash26 Wieczorek ndash Hinz 2000 375 nos

170116ndash20) and contained European denarii and oboli silver ldquoflansrdquo silver lock rings rolls of

gold sheet a gold ring as well as 3 clipped Byzantine solidi (Fig 212ndash14 Fig 4) In addition to

the above mentioned hoards the presence of clipped Byzantine solidi is also documented by two

individual finds (Fig 215ndash16) from the Carpathian Basin region (Kovaacutecs 1989 83 no 898 Tab

XIX898 and 84 no 906 Tab XX906)

The clipped Byzantine coins are documented with the exception of the specimen from

Libice nad Cidlinou from the Carpathian Basin only where they were apparently also modified

They all represent coins of the 10th century buried between the second half of the 10th century

and the beginning of the 11th century It is probable that even the clipped specimens retained

their currency function But the reasons why the coins were clipped are not clear One fact can-

not be overlooked ndash the emphasis on keeping the image of Christ on the obverse of the coins

The analysis of the weights has not proved any clearly defined weight groupings but despite of

this we cannot exclude the fact that the reason for clipping could be an effort to produce coins

of lower denominations

The specimen from Libice cannot be regarded as a decoration as it had been previously

interpreted but the actual find of that coin could rather document contacts with the Hungarian

state at its formative stage The most probable period in which this coin could appear at the

fortified settlement at Libice is an interval between AD 969976 and 995 The importance of the

specimen from Libice is even emphasized by survey of the sporadic finds of Byzantine coins in

Bohemia and Moravia (Tab 2 Fig 5) Important evidence of gold Byzantine coins in the milieu

of Bohemia and Moravia at the beginning of the 11th century is transparent from iconography

of the Bohemian denarii (the so called Byzantinizing types) struck under the Prince Jaromiacuter

(Fig 6)



OBCHODNIacute STYKY MEZI PRAHOU ŘEZNEM A BENAacuteTKAMI VE 13 STOLETIacute

R o m a n Z AO R A L

Českeacute země ležiacuteciacute mezi důležityacutemi evropskyacutemi obchodniacutemi regiony ndash severniacute Itaacuteliiacute

a Hanzou představovaly od počaacutetku centrum aktivity řezenskyacutech kupců1 I když byly

častěji konečnou staniciacute prochaacutezely jimi takeacute daacutelkoveacute trasy na trhy v Polsku a v Uh-

raacutech V siacuteti vztahů ktereacute kolem sebe Řezno rozprostřelo připadla Praze uacuteloha jakeacutesi

řezenskeacute expozitury kteraacute se staacutevala branou cest daacutele k vyacutechodu2

Určujiacuteciacute impulsy pro rozvoj daacutelkoveacuteho obchodu ve středoevropskeacutem regionu při-

chaacutezely po celeacute obdobiacute pozdniacuteho středověku ze severniacute Itaacutelie nejčastěji z Benaacutetek jež

představovaly hospodaacuteřskou velmoc v niacutež se nejpozději od roku 1280 až do ca 1500

soustředil nejdůležitějšiacute trh drahyacutech kovů v Evropě Město profitovalo z okolnosti že

leželo ke středoevropskyacutem dolům bliacutež než ostatniacute středomořskeacute přiacutestavy S postupnyacutem

pronikaacuteniacutem Benaacutetek do vyacutechodniacuteho Středomořiacute rostl tlak na zvyšujiacuteciacute se objem pro-

dukce městskeacute mincovny jejiacutež pravidelneacute zaacutesobovaacuteniacute drahyacutem kovem pomohlo městu

obstaacutet v konkurenčniacutem boji s Janovem a Pisou a zaacuteroveň se pro země disponujiacuteciacute

potřebnou surovinovou zaacutekladnou stalo dynamizujiacuteciacutem faktorem rozvoje jejich zbožně

peněžniacutech vztahů3

Hlavniacute obchodniacute trasy směřujiacuteciacute od jihu do evropskeacuteho vnitrozemiacute však českou

kotlinu miacutejely Periferniacute postaveniacute Čech dokumentuje sama vnitrozemskaacute komunikač-

niacute siacuteť prostředkujiacuteciacute spojeniacute Prahy s Řeznem Norimberkem Magdeburkem Vratislaviacute

a Viacutedniacute tedy s miacutesty kteraacute tvořila součaacutest evropskeacute komunikačniacute siacutetě prvniacute třiacutedy4 Po

celeacute 13 stoletiacute byla převaha dunajskeacute cesty v daacutelkoveacutem obchodě tak vyacuteraznaacute že si českeacute

země nedokaacutezaly ziacuteskat většiacute podiacutel na tranzitniacutem obchodu5 Geografickaacute poloha Čech

v podstatneacute miacuteře předurčovala celkovyacute raacutez daacutelkoveacuteho obchodu a to tiacutem spiacuteše že zde

nedochaacutezelo v dostatečneacute miacuteře k vyacuterobniacute specializaci ani že se neutvořila kapitaacutelově

silnaacute vrstva domaacuteciacuteho kupectva ktereacute by provozovalo obchod se zahraničiacutem Dovoz

zahraničniacuteho zbožiacute zpravidla luxusniacute povahy byl proto po celeacute sledovaneacute obdobiacute kryt

převaacutežně vyacutevozem draheacuteho kovu a to všemi složkami společnosti ktereacute na něm jako

zaacutekazniacuteci participovaly6

1 Studie byla zpracovaacutena v raacutemci projektu Grantoveacute agentury Českeacute republiky č 4040507342 Klaus FISCHER Im Namen Gottes und des Geschaumlfts zur StadtfreiheitndashFernhaumlndlertum und Autonomie der

Kommune Regensburg im Mittelalter in M Angerer ndash H Wanderwitz (eds) Regensburg im Mittelalter Beitraumlge

zur Stadtgeschichte vom fruumlhen Mittelalter bis zum Beginn der Neuzeit Regensburg 1995 s 147ndash158 3 Obchodniacutem vztahům mezi středniacute Evropou a Benaacutetkami věnoval pozornost Wolfgang von STROMER

Binationale deutsch-italienische Handelsgesellschaften im Mittelalter in S de Rachewitz ndash J Riedmann (eds)

Kommunikation und Mobilitaumlt im Mittelalter Begegnungen zwischen dem Suumlden und der Mitte Europas

(11ndash14 Jahrhundert) Sigmaringen 1995 s 135ndash158 Teacutema bylo rovněž předmětem diskuse na konferen-

ci v Pratu (Wolfgang von Stromer ndash Frederic Lane ndash Peter Spufford) zachyceneacute ve sborniacuteku La moneta

nellacuteeconomia europia sedili XIIIndashXVIII Atti della bdquoSettimane di studioldquo 7 Prato 1981 s 145 157ndash158 879 4 Jaroslav POŠVAacuteŘ Obchodniacute cesty v českyacutech zemiacutech na Slovensku ve Slezsku a v Polsku do 14 stoletiacute in

Slezskyacute sborniacutek 62 1964 s 54ndash635 Bedřich MENDL Zaacutepas o Donaustauf in Od pravěku k dnešku I Praha 1930 s 2186 František GRAUS Die Handelsbeziehungen Boumlhmens zu Deutschland und Oumlsterreich im 14 und zu Beginn des

15 Jahrhunderts in Historica 2 1960 s 77ndash110


Zaacutesoby střiacutebra jihlavskyacutech a kutnohorskyacutech ložisek přitom představovaly velkyacute poten-

ciaacutel Jeho produkce ve druheacute polovině 13 a v prvniacute polovině 14 stoletiacute značně vzrostla

Odhaduje se že v jihlavskyacutech dolech se v době největšiacute konjunktury v šedesaacutetyacutech a sedm-

desaacutetyacutech letech 13 stoletiacute těžilo kolem 5 000 kg střiacutebra ročně po objeveniacute kutnohorskyacutech

ložisek koncem 13 stoletiacute se ročniacute produkce zvyacutešila na 10 000 kg a v prvniacute polovině 14

stoletiacute stoupla dokonce až na 20 000 kg7 Předpoklaacutedaacute se že vzrostla i produkce zlata Jejiacute

rozsah v českyacutech zemiacutech v tomto obdobiacute ovšem neznaacuteme8

Na distribuci draheacuteho kovu se v rozhodujiacuteciacute miacuteře podiacuteleli hornoněmečtiacute kupci

z Řezna Viacutedně a od 14 stoletiacute takeacute z Norimberku kteřiacute profitovali z uacutelohy prostřed-

niacuteků mezi severoitalskyacutemi odběrateli a středoevropskyacutemi montaacutenniacutemi reviacutery Zaacutesadniacute

vyacuteznam pro českeacute země mělo Řezno jež v obdobiacute od 11 do 14 stoletiacute představovalo

nejvyacuteznamnějšiacute centrum středoevropskeacuteho obchodu s drahyacutem kovem což potvrzovala

i vysokaacute uacuteroveň zlatnickeacuteho řemesla v tomto městě Zaacuteroveň je ovšem třeba miacutet na

zřeteli že mnohem většiacute čaacutest těchto zaacutesob se přesouvala do jižniacute a zaacutepadniacute Evropy slo-

žitějšiacutemi cestami než přiacutemočaryacutem obchodniacutem spojeniacutem Platiacute to v plneacute miacuteře o staacutetniacutech

a ciacuterkevniacutech platbaacutech a komplikovanějšiacute cesty draheacuteho kovu musiacuteme předpoklaacutedat

i v platbaacutech obchodniacutech Zaacutesluhou kupců jihoněmeckyacutech měst se čaacutest vyvaacuteženeacuteho

českeacuteho střiacutebra proměňovala v mince už v Německu a Rakousku nebo byla použita

k zlatnickyacutem praciacutem a teprve dalšiacute čaacutest dospěla do Itaacutelie a Flander jako kompenzace za

vyvaacuteženeacute zbožiacute9

Důležityacutem předpokladem pro rozvoj obchodniacutech styků bylo zrušeniacute obchodniacutech

a politickyacutech barieacuter V důsledku uzavřeniacute miacuteroveacute smlouvy mezi ciacutesařem Fridrichem

Barbarossou a Benaacutetkami byl v roce 1193 zaražen novyacute typ hrubeacute střiacutebrneacute mince

(benaacutetskeacute grosso) kteryacute nastartoval intenzivniacute vyacuteměnu zbožiacute mezi Benaacutetkami a řiacutešiacute

Prvniacute němečtiacute dodavateleacute střiacutebra se v Benaacutetkaacutech objevili v obdobiacute mezi třetiacute a paacutetou křiacute-

žovou vyacutepravou Nejvyacuteznamnějšiacute z nich byl řezenskyacute obchodniacutek Bernard Teutonicus10

V kraacutetkeacute době (kolem roku 1225) vznikla v Benaacutetkaacutech relativně velkaacute německaacute obchod-

niacute kolonie ndash Fondaco dei Tedeschi s asi dvaceti osobami ktereacute byly všechny bez vyacutejimky

dodavateli střiacutebrnyacutech a měděnyacutech rud dovaacuteženyacutech zpočaacutetku nejčastěji z alpskyacutech reviacute-

rů (Friesach Villach)11 V souvislosti s vpaacutedem Mongolů v roce 1241 obchod se střiacutebrem

7 Jiřiacute MAJER Konjunkturen und Krisen im boumlhmischen Silberbergbau des Spaumltmittelalters und der Fruumlhen

Neuzeit Zu ihren Ursachen und Folgen in Ch Bartels ndash M A Denzel (eds) Konjunkturen im europaumlischen

Bergbau in vorindustrieller Zeit Festschrift fuumlr Ekkehard Westermann zum 60 Geburtstag Stuttgart 2000

s 73 76ndash78 Podobneacute uacutedaje uvaacutediacute i Peter SPUFFORD Money and its use in medieval Europe Cambridge

1988 s 3438 Josef JANAacuteČEK Střiacutebro a ekonomika českyacutech zemiacute ve 13 stoletiacute Československyacute časopis historickyacute 20 1972

s 897 pozn 100 Srv teacutež Jaroslav KUDRNAacuteČ Praumlhistorische und mittelalterliche Goldgewinnung in Boumlhmen

in Anschnitt 29 1977 s 2ndash15 9 J JANAacuteČEK Střiacutebro s 903ndash90410 W von STROMER Bernardus Teutonicus und die Geschaumlftsbeziehungen zwischen den deutschen Ostalpen

und Venedig vor Gruumlndung des Fondaco dei Tedeschi in Beitraumlge zur Handels- und Verkehrsgeschichte

(Grazer Forschungen zur Wirtschafts- und Sozialgeschichte Bd 3) Graz 1978 s 1ndash15 TYacuteŽ Venedig und

die Weltwirtschaft um 1200 Ein neues Bild in W von Stromer (ed) Venedig und die Weltwirtschaft um

1200 Stuttgart 1999 s 1ndash9 Srv teacutež Gerhard ROumlSCH Venedig und das Reich Handels- und verkehrspoli-

tische Beziehungen in der deutschen Kaiserzeit Tuumlbingen 198211 Prameny k dějinaacutem benaacutetskeacuteho domu německyacutech kupců vydal Georg Martin THOMAS (ed) Capitular

des Deutschen Hauses in Venedig Berlin 1874 Jeho dějinami se zevrubně zabyacuteval Henry SIMONSFELD

Der Fondaco dei Tedeschi in Venedig und die deutsch-venetianischen Handelsbeziehungen IndashII Stuttgart

1887 nově pak Karl-Ernst LUPPRIAN Il Fondaco dei Tedeschi e la sua funzione di controllo del comercio

tedesco a Venezia Venezia 1978


zřejmě na několik let utichl Nebylo totiž naacutehodou že Florencie a Janov zavedly zlatou

měnu jen jedenaacutect let poteacute zatiacutemco Benaacutetky teprve v roce 128412

Zdaacute se že pražskyacute trh měl až do poloviny 13 stoletiacute jen lokaacutelniacute vyacuteznam Změna

nastala teprve v souvislosti s expanzivniacutemi vyacuteboji Přemysla II Otakara směrem na jih

a s podstatnyacutem rozšiacuteřeniacutem důlniacuteho podnikaacuteniacute Hlavniacute tok vyacutevozu drahyacutech kovů ze

středniacute Evropy přitom nesměřoval na zaacutepad ale na jih Evropy nejčastěji do benaacutetskeacuteho

Fondaca dei Tedeschi jehož provoz přešel kolem roku 1266 do veřejneacute spraacutevy Ve snaze

omezit rostouciacute vliv německyacutech kupců došlo současně ke změně v dosavadniacute velkoryseacute

hospodaacuteřskeacute politice Velkeacute rady (Maggior Consiglio)

Přiacutemyacute kontakt podnikatelů z Čech s benaacutetskyacutem trhem byl značně omezenyacute kon-

kurenčniacute souboj o vyacutevoz českeacuteho střiacutebra proto mezi sebou začali svaacutedět zkušenějšiacute

obchodniacuteci z hornoněmeckyacutech a severoitalskyacutech měst Vyacutehodou kupců z Řezna a Viacutedně

bylo že navaacutezali styky s Benaacutetkami dřiacuteve než kupci z Čech či Uher a že disponovali

většiacutem kapitaacutelem Vzaacutejemneacute restrikce vyvrcholily v sedmdesaacutetyacutech letech 13 stoletiacute

V roce 1272 bylo benaacutetskyacutem kupcům zakaacutezaacuteno provozovat obchod na dvou hlavniacutech

trasaacutech směřujiacuteciacutech přes Padovu a Brennerskyacute průsmyk do Řezna a přes Tarvisio do

Viacutedně O pět let později dal sice Rudolf Habsburskyacute ve sveacutem listě adresovaneacutem doacutežeti

Jacopu Contarinimu přiacuteslib ochrany benaacutetskyacutem kupcům13 ten se však většinou tyacutekal

jen dodaacutevek dvorům světskyacutech a duchovniacutech kniacutežat Přesto pozice Italů ve středniacute

Evropě po roce 1278 postupně siacutelily až v roce 1303 Benaacutetčaneacute dosaacutehli volneacuteho obchodu

pro sveacute kupce v řiacuteši14

Benaacutetky byly na dodaacutevkaacutech střiacutebra z Jihlavy a Kutneacute Hory přiacutemo zaacutevisleacute Potřebovaly

je k ražbě vlastniacute mince jejiacutež objem podmiňoval rozsah jejich obchodniacutech transakciacute

Stahlem zveřejněnyacute objem produkce benaacutetskeacute mincovny jasně doklaacutedaacute tuto souvislost

k prvniacutemu většiacutemu naacuterůstu vyacuteroby došlo v šedesaacutetyacutech letech 13 stoletiacute ještě vyacuteraznějšiacute

byl jejiacute vzestup v sedmdesaacutetyacutech letech s vrcholem v roce 127815 Současně došlo v sever-

niacute Itaacutelii k prudkeacutemu naacuterůstu počtu novyacutech mincoven Českeacute střiacutebro se tak dostaacutevalo

v podobě benaacutetskyacutech grošů na Siciacutelii do Konstantinopole Palestiny Egypta16 a přiacuteleži-

tostně až do Samarkandu Indie a Čiacuteny Poptaacutevka siacutelila předevšiacutem po nezmincovaneacutem

střiacutebře Zisk z neraženeacuteho kovu byl totiž většiacute než se dosud soudilo neboť hodnota

slitků střiacutebra převyšovala hodnotu mince jejiacutež obsah draheacuteho kovu byl vydavateli sou-

stavně snižovaacuten17 Ostatně ve 12 a 13 stoletiacute nebyl ještě vyviacutejen tlak na to aby střiacutebro

prochaacutezelo miacutestniacute mincovnou Pokus udělat to v Kutneacute Hoře byl inovaciacute kteraacute nebyla

12 W von STROMER Hartgeld Kredit und Girageld Zu einer monetaumlren Konjunkturtheorie des Spaumlt-

mittelalters und der Wende zur Neuzeit in La moneta nell economia europia sedili XIIIndashXVIII Atti della

bdquoSettimane di studioldquo 7 Prato 1981 s 14513 Riccardo PREDELLI et al (eds) I libri commemoriali della Repubblica di Venezia-regesti I Venezia 1876

s 4 (dokument č 5 z 18 3 1277) 14 W von STROMER Binationale Handelsgesellschaften 143ndash14615 Alan M STAHL Venetian Coinage Variations in Production in Rythmes de la production moneacutetaire de

l antiquiteacute agrave nos jours Actes du colloque international organiseacute agrave Paris du 10 au 12 janvier 1986 Louvain-

la-Neuve 1987 s 467ndash481 zde s 476ndash47916 Střiacutebro se z Benaacutetek do Egypta posiacutelalo od roku 1278 do zhruba poloviny 14 stoletiacute pak bylo vystřiacutedaacuteno

dodaacutevkami zlata Srv P SPUFFORD Power and Profit The Merchant in Medieval Europe New York

2003 s 347 17 Na tuto skutečnost upozornili Frederic C LANE ndash Reinhold C MUELLER Money and Banking in

Medieval and Renaissance Venice I Coins and Money of Account Baltimore-London 1985 s 134ndash142

Srv teacutež F C LANE Exportations veacutenitiennes dacuteor et d argent de 1200 agrave 1450 in Eacutetudes dacutehistoire moneacute-

taire XIIendashXIXe siegravecles Textes reacuteunis par J Day Lille 1984 s 29ndash48


hned uacutespěšnaacute Otaacutezka zda majiacute těžaři a šmelciacuteři razit střiacutebro ihned či nikoli byla tehdy

zřejmě předmětem diskusiacute na různyacutech miacutestech Čech neboť v prvniacutech letech 14 stoletiacute

se těžaři z contada v Sieně snažili ziacuteskat od města potvrzeniacute svyacutech svobod k tomu aby

mohli vozit nezmincovaneacute střiacutebro jak by chtěli18

Dovoz střiacutebra podleacutehal v Benaacutetkaacutech přiacutesneacute kontrole K rokům 1268 a 1270 patrně

v reakci na většiacute a pravidelnyacute přiacutesun bdquoněmeckeacuteho střiacutebraldquo do Fondaca jehož původ lze

opraacutevněně spojovat s jihlavskyacutem rudnyacutem reviacuterem19 a snad takeacute v souvislosti s obecnou

reformou měr vah a mince Přemysla II Otakara z roku 1268 se vztahujiacute prvniacute zmiacutenky

o jeho zdaněniacute a regulaci Benaacutetskaacute Velkaacute rada tehdy začala označovat slitky střiacutebra min-

covniacutemi razidly Německyacutem kupcům bylo nařiacutezeno aby zbožiacute ktereacute přivezli nahlaacutesili do

dvou dnů po přiacutejezdu uacuteředniacutekům pověřenyacutem městem superviziacute Fondaca (vicedomini)

Pokud prodali viacutec než jednu hřivnu střiacutebra před registraciacute měli byacutet pokutovaacuteni Od roku

1270 platili daň ve vyacuteši 114 hodnoty veškereacuteho dovezeneacuteho zbožiacute včetně bdquoargentin et

platas argentildquo20 Neraženyacute kov byl každopaacutedně pro benaacutetskeacute kupce běžnou zaacuteležitostiacute21

jako platebniacute prostředek byl přijiacutemaacuten takeacute v Bruggaacutech a ve Florencii Toto zjištěniacute kore-

sponduje s odhadem Jiřiacuteho Majera podle něhož se ve 13 stoletiacute v nezmincovaneacute podobě

prodaacutevalo asi 90 střiacutebra vytěženeacuteho v českyacutech zemiacutech22

Jednu z mnoha dodaacutevek střiacutebra do benaacutetskeacuteho Fondaca zřejmě představoval i po-

klad z Fuchsenhofu sestaacutevajiacuteciacute ze šperků zlatyacutech foacuteliiacute střiacutebrnyacutech slitků různyacutech typů

minciacute a jejich svitků jehož posledniacute majitel se zajiacutemal jak tomu nasvědčuje skladba

naacutelezu vyacutehradně o materiaacutelniacute hodnotu draheacuteho kovu Tato hypoteacuteza se nabiacuteziacute s ohle-

dem na neklidnou dobu ukrytiacute (1276ndash1278) a miacutesto naacutelezu (Fuchsenhof u Freistadtu

Horniacute Rakousy) situovaneacute v typicky tranzitniacutem uacutezemiacute mezi Českyacutemi Budějovicemi

a Lincem23 Spojeniacute českyacutech zemiacute s Benaacutetkami ostatně tehdy nebylo tak obtiacutežneacute jak

by se mohlo na prvniacute pohled zdaacutet Vpodstatě celaacute daacutelkovaacute trasa mezi Prahou a severniacute

Itaacuteliiacute (Praha ndash Českeacute Budějovice ndash Linec ndash Pyhrnpass ndash Friesach ndash Villach-Tarvisio

ndash Udine ndash Pordenone ndash Benaacutetky) prochaacutezela domeacutenou českeacuteho kraacutele

Pro obdobiacute posledniacute čtvtiny 13 stoletiacute lze na několika konkreacutetniacutech přiacutepadech dolo-

žit přiacutemyacute styk českyacutech zemiacute s Benaacutetkami iniciovanyacute zpravidla pražskyacutem kraacutelovskyacutem

dvorem Patřiacute mezi ně upomiacutenka doacutežete Jacopa Contariniho vdově po Přemyslu II

Otakarovi kraacutelovně Kunhutě ve věci splaceniacute dluhu bdquoza dva lvyldquo Ačkoli se tato zpraacuteva

dochovala pouze v opisu jde podle J B Novaacuteka o dopis založenyacute na skutečneacute předloze

18 P SPUFFORD Power s 36519 J JANAacuteČEK L argent tchegraveque et la Meacutediterraneacutee (XIVe et XVe siegravecles) in Histoire eacuteconomique du monde

meacutediterraneacuteen 1450ndash1650 Meacutelanges en lacutehonneur de Fernand Braudel I Toulouse 1973 s 245ndash261

Možnyacute doklad uvaacutediacute F L HUumlBSCH Versuch einer Geschichte des boumlhmischen Handels Prag 1849 s

112ndash113 podle něhož papež Urban IV zabavil v roce 1262 v Benaacutetkaacutech peniacuteze určeneacute k naacutekupu zbožiacute pro

dvůr Přemysla II Otakara Kriticky k teacuteto zpraacutevě H SIMONSFELD Der Fondaco II s 8020 Roberto CESSI (ed) Problemi monetari veneziani (Documenti finanziari della Repubblica di Venezia

IV1) Padova 1937 s 11 (dokument č 14 z 30 4 1268) a s 12 (dokument č 15 z 8 7 1270) 21 K zaacutesobovaacuteniacute Benaacutetek neraženyacutem kovem Louise Buenger ROBBERT Il sistema monetario in Storia

di Venezia II Roma 1995 s 409ndash436 a A M STAHL Zecca-the Mint of Venice in the Middle Ages

BaltimorendashLondonndashNew York 2000 passim22 Jiřiacute MAJER Development of Quality Control in Mining Metalurgy and Coinage in the Czech Lands (up to

the 19th Century) in History of Managing for Quality Milwaukee (Wisconsin) 1995 s 259ndash299 zde s

264ndash266 Srv takeacute TYacuteŽ Rudneacute hornictviacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Praha 2004 s 6023 Poklad byl publikovaacuten ve formě katalogu Bernhard PROKISCH ndash Thomas KUumlHTREIBER (eds) Der

Schatzfund von Fuchsenhof (Studien zur Kulturgeschichte von Oberoumlsterreich Folge 15) Linz 2004 954

s + CD (Kartenbeilage) Srv teacutež Roman ZAORAL Českeacute a moravskeacute ražby z pokladu Fuchsenhof in

Numismatickyacute sborniacutek 20 2005 s 61ndash108


kteraacute je součaacutestiacute tak zvaneacuteho formulaacuteře kraacutelovny Kunhuty24 Neniacute jisteacute zda se dvěma

lvy miacuteniacute živaacute zviacuteřata nebo uměleckeacute diacutelo Zmiacutenka o lvech se však nejspiacuteš vztahuje na

laacutetku do niacutež byla zahalena dřevěnaacute rakev českeacuteho kraacutele Při konzervačniacutech praciacutech

v diacutelnaacutech Pražskeacuteho hradu bylo zjištěno že dvě tyto laacutetky byly zhotoveny z hedvaacutebnyacutech

a lněnyacutech nitiacute a že pochaacutezejiacute ze severniacute Itaacutelie a Španělska Naacutemětem dekoru prvniacute z nich

je střiacutedajiacuteciacute se motiv lvů a stromů na druheacute jsou zpodobeni ptaacuteci v kruhovyacutech medailo-

nech25 Jinyacute doklad o přiacutemeacutem spojeniacute přinaacutešiacute tzv Otakarova ryacutemovanaacute kronika V niacute se

uvaacutediacute že před svojiacute korunovaciacute na českeacuteho kraacutele v roce 1297 vyslal Vaacuteclav II do Itaacutelie

klenotnickeacute mistry kteřiacute se tam měli naučit znalectviacute drahyacutech kamenů a obstarat je pro

zhotoveniacute noveacute koruny a žezla26 Obě ukaacutezky svědčiacute ovšem spiacuteše o mimořaacutednyacutech přiacutele-

žitostnyacutech kontaktech Na pravidelneacutem prodeji českeacuteho střiacutebra o nějž Benaacutetky projevo-

valy eminentniacute zaacutejem se pražštiacute obchodniacuteci vyacuteznamnějšiacutem způsobem nepodiacuteleli

Restriktivniacute politika Benaacutetek vůči německyacutem kupcům ve třetiacute třetině 13 stoletiacute

umožnila florentskyacutem podnikatelům aby se chopili přiacuteležitosti Vyacuteznamneacute aktivity

v Čechaacutech rozvinula florentskaacute societas v jejiacutemž čele staacutel Rinieri z vlivneacute obchodniacute

a bankovniacute společnosti Peruzziů a jejiacutemiž dalšiacutemi členy byli Apardo z mocneacuteho flo-

rentskeacuteho rodu Donatiů a Cyno jehož kronikaacuteř Petr Žitavskyacute označuje za Lombarďana

Tito společniacuteci vytvořili řaacutednou obchodně finančniacute soukromou společnost jež se

chovala jako banka a pronajali si od panovniacuteka mincmistrovskyacute uacuteřad a urburu s ciacutelem

proveacutest kompletniacute mincovniacute reformu27 V raacutemci pražskeacuteho obchodu s cizinou ziacuteskali

exkluzivniacute postaveniacute Florentštiacute společniacuteci byli vyňati z ustanoveniacute že zbožiacute zahraničniacute

provenience může byacutet prodaacutevaacuteno pouze s piacutesemnyacutem ověřeniacutem původu takže mohli

obchodovat se zbožiacutem luxusniacute spotřeby bez vaacutežnějšiacutech omezeniacute V letech 1300ndash1305

podnikali s nemovitostmi28 a byli kraacutetkodobě pověřeni vyacuteznamnyacutemi uacuteřady souvi-

sejiacuteciacutemi s hospodaacuteřskou spraacutevou Nicmeacuteně předpoklad pohaacutedkovyacutech zisků z tohoto

soukromeacuteho podniku v zemi bdquostřiacutebrneacuteholdquo kraacutele se zřejmě nepotvrdil neboť v roce

1311 se Apardo vypravil do Čech vymaacutehat sveacute pohledaacutevky Dlužili mu mnoziacute Kraacutel Jan

Lucemburskyacute potvrdil v roce 1316 dluh svyacutech předchůdců na českeacutem trůně Vaacuteclava

II a Vaacuteclava III ve vyacuteši 28 000 hřiven střiacutebra Šlo o dluhy tak vysokeacute že byly fakticky

nevymahatelneacute a nelze ani vyloučit že společnost skončila krachem29

Vysokeacute přiacutejmy pražskyacutech patricijů z kolonizace důlniacuteho podnikaacuteniacute v Kutneacute Hoře

v obdobiacute po roce 1280 a obchodu se střiacutebrem umožňovaly přiacuteslušniacutekům horniacutech vrs-

tev usedlyacutem v Čechaacutech ve staacutele většiacute miacuteře zakupovat ciziacute luxusniacute zbožiacute Poptaacutevka byla

24 Jan Bedřich NOVAacuteK Kritika listaacuteře kraacutelovny Kunhuty in J Bidlo ndash G Friedrich ndash K Krofta (eds)

Sborniacutek praciacute historickyacutech k šedesaacutetyacutem narozeninaacutem prof dra Jaroslava Golla Praha 1906 s 124ndash125 25 Nina BAŽANTOVAacute Pohřebniacute roucha českyacutech kraacutelů Praha 199326 Joseph SEEMUumlLLER (ed) Ottokars oumlsterreichische Reimchronik Monumenta Germaniae Historica

Deutsche Chroniken V2 Hannover 1893 verše 69039ndash6905027 Ve světle nejnovějšiacutech vyacutezkumů doklaacutedajiacuteciacutech přiacutetomnost Rinieriho v Čechaacutech již od roku 1299 se

dosud přijiacutemanyacute vyacuteklad Josefa Šusty o zprostředkovatelskeacute uacuteloze Petra z Aspeltu při realizaci mincovniacute

reformy Vaacuteclava II jeviacute jako pouhaacute konstrukce Srv Libor JAN Vaacuteclav II a struktury panovnickeacute moci

Brno 2006 s 144ndash146 Vyčerpaacutevajiacuteciacute vyacuteklad o působeniacute Florenťanů v českyacutech zemiacutech přinaacutešiacute Winfried

REICHERT Oberitalienische Kaufleute und Montanunternehmer in Ostmitteleuropa waumlhrend des

14 Jahrhunderts in U Bestmann ndash F Irsigler ndash J Schneider (eds) Hochfinanz Wirtschaftsraumlume

Innovationen Festschrift fuumlr Wolfgang von Stromer Bd I Trier 1987 s 273ndash28028 V roce 1301 dostali mj darem ke sveacutemu podnikaacuteniacute valchovniacute mlyacuten (bdquowalkmulldquo) v Brně Tuto zpraacutevu

lze považovat za pravděpodobnyacute doklad o brněnskeacute vyacuterobě domaacuteciacuteho sukna na konci 13 stoletiacute Srv

Antonius BOCZEK (ed) Codex diplomaticus et epistolaris Moravicae V Brno 1850 č 122 29 L JAN Vaacuteclav II s 147ndash148


značnaacute Přitom kupec ve 13 stoletiacute nebyl ještě tolik omezovaacuten ochranaacuteřskyacutemi opatře-

niacutemi jako v pozdějšiacute době takže mohl bez většiacutech překaacutežek se svyacutem zbožiacutem přechaacutezet

z Čech do Itaacutelie či do Flander30 Jako protihodnota za vyvaacuteženeacute střiacutebro přichaacutezelo

v posledniacute čtvrtině 13 stoletiacute s italskyacutemi a německyacutemi kupci do českyacutech zemiacute vysoce

kvalitniacute sukno a archeologickyacutemi naacutelezy doloženeacute luxusniacute malovaneacute sklo z Benaacutetek

(sklaacuterna Murano) a Orientu (Syacuterie sklaacuterna Aleppo) jež bylo možneacute v Praze a Brně

zakoupit a staacutevalo se tak dostupneacute i osobaacutem mimo kraacutelovskyacute či biskupskyacute dvůr31 Styk

s italskyacutem prostřediacutem dosvědčujiacute rovněž ojediněleacute naacutelezy benaacutetskyacutech ražeb v Praze

a Olomouci32 a piacutesemnyacute zaacuteznam z počaacutetku 19 stoletiacute o sveacuteho druhu vyacutejimečneacutem depotu

florentskyacutech floreacutenů z jižniacute Moravy (Jaroměřice nad Rokytnou) datovaneacutem raacutemcově

do druheacute poloviny 13 stoletiacute33 Podnikaacuteniacute německyacutech a italskyacutech kupců finančniacuteků

a prospektorů v českyacutech zemiacutech přispělo k tomu že Praha s poměrně početnou ital-

skou koloniiacute usazenou koncem 13 stoletiacute na Maleacute Straně se mohla jako jedineacute město

ve středovyacutechodniacute Evropě ve většiacute miacuteře podiacutelet na bdquoobchodniacute revolucildquo 13 stoletiacute34

Rozvoj daacutelkoveacuteho obchodu však měl i stinnou straacutenku Ta se vyacuterazněji projevila teprve

v naacutesledujiacuteciacutech dvou stoletiacutech kdy přiacuteliv luxusniacuteho zbožiacute nabyl takovyacutech rozměrů že

tlumil růst domaacuteciacute řemeslneacute vyacuteroby35

Zpraacutevy o obchodu Čech s Řeznem sahajiacute až do nejstaršiacute doby Již na konci 9 stoletiacute

šla přes uacutezemiacute Čech daacutelkovaacute obchodniacute cesta spojujiacuteciacute Řezno s Krakovem a Kyjevem

O obchodniacutem provozu mezi Prahou a Řeznem svědčiacute i tzv Soběslavovo privilegium

Němcům36 v němž jsou jako peniacuteze uvedeny bdquotalenta Ratisponensis moneteldquo Viacutece

piacutesemnyacutech zpraacutev o obchodniacutech vztaziacutech mezi Bavorskem a Čechami pochaacuteziacute ze 13

stoletiacute37 Tarif pasovskeacuteho klaacuteštera Niedernburg z roku 1260 se zmiňuje o českeacutem myacutetě

30 Jaroslav MEZNIacuteK Praha před husitskou revoluciacute Praha 1990 s 25 31 Piacutesemnyacute doklad k pražskeacutemu obchodu s benaacutetskyacutem sklem na konci 13 stoletiacute uvaacutediacute F GRAUS Die

Handelsbeziehungen s 94 pozn 119 Jednaacute se o zaacuteznam v listině břevnovskeacuteho klaacuteštera z roku 1296

bdquoIt cristalinam monstranciam Venetiis emptam pro 7 marldquo Srv Josef EMLER (ed) Regesta diplomatica

nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II Praha 1882 č 2752 s 1202 K prodeji benaacutetskeacuteho a ori-

entaacutelniacuteho skla v Praze ve 13 stoletiacute srv Zdeněk SMETAacuteNKA Archeologickeacute etudy Praha 2003 s 56

Eva ČERNAacute Sklo ndash indikaacutetor kulturniacutech a obchodniacutech kontaktů středověkyacutech Čech in Colloquia medi-

aevalia Pragensia 6 2007 (v tisku) Referaacutet přednesenyacute na konferenci Odorik z Pordenone Z Benaacutetek do

Pekingu a zpět Setkaacutevaacuteniacute na cestaacutech Stareacuteho světa ve 13ndash14 stoletiacute konaneacute 13ndash14 listopadu 2006 na

Zaacutepadočeskeacute univerzitě v Plzni uvaacutediacute z Prahy Brna Olomouce a Křivoklaacutetu deset naacutelezů malovaneacuteho

skla benaacutetskeacute a syrskeacute provenience z konce 13 stoletiacute 32 Zdenka NEMEŠKALOVAacutendashJIROUDKOVAacute ndash Kateřina TOMKOVAacute Benaacutetskaacute mince z Pražskeacuteho hradu

in Acta Universitatis Carolinae-Philosophica et historica 1 1993 Z pomocnyacutech věd historickyacutech XIndash

Numismatica Praha 1995 s 114ndash115 Viacutet DOHNAL Olomouckyacute hrad v raneacutem středověku (10 až prvniacute

polovina 13 stoletiacute) Olomouc 2001 obrazovaacute přiacuteloha33 Jaroslav POŠVAacuteŘ Florentskeacute dukaacutety v naacutelezu z Jaroměřic n Rok z r 1815 Numismatickeacute listy 21 1966

s 77ndash7834 P SPUFFORD Power s 13435 J JANAacuteČEK Der boumlhmische Aussenhandel in der Haumllfte des 15 Jahrhunderts in Historica 4 1962 s

39ndash5836 Privilegium zachovaneacute pouze v opise se klade do let 1174ndash1178 Srv Jaromiacuter ČELAKOVSKYacute (ed) Codex

juris municipalis regni Bohemiae I Praha 1886 č 237 Stykům Řezna s českyacutemi zeměmi se z německeacute strany podrobně věnovali Klaus FISCHER Regensburger

Hochfinanz Die Krise einer europaumlischen Metropole Regensburg 2003 a Wiltrud EIKENBERG Das

Handelshaus der Runtinger zu Regensburg Goumlttingen 1976 Stručnyacute přehled podaacutevaacute rovněž Peter WOLF

Der Edelmetallhandel zwischen Prag Regensburg und Venedig im spaumlteren Mittelalter in Gold im Herzen

Europas Kuumlmmersbruck 1996 s 189ndash198


v Pasově v souvislosti s dovozem soli dopravovaneacute po Zlateacute stezce do Prachatic38

Stezka byla využiacutevaacutena i v opačneacutem směru českyacutemi kupci kteřiacute po niacute pravidelně navště-

vovali trhy v Pasově39 Na sever od Zlateacute stezky běžela nejstaršiacute a nejdůležitějšiacute spojnice

Bavorska s Čechami tzv pražskaacute cesta Amberg ndash Řezno ndash Cham ndash Horšovskyacute Tyacuten

ndash Plzeň ndash Rokycany ndash Cerhovice ndash Žebraacutek ndash Beroun ndash Praha40 Norimberk s Prahou

spojovala cesta přes Hirschau Waidhaus a Plzeň41 Pobliacutež Hirschau se tato trasa křiacutežila

s chebskou miacuteřiacuteciacute z Řezna přes Weiden do Chebu a odtud daacutele do Polabiacute Ve 14 stoletiacute

byla pro cestu z Řezna do Čech předepsaacutena a striktně vyžadovaacutena jižniacute trasa vedouciacute do

Prahy přes Straubing42 V městě Cham (Kouba) jehož dochovanyacute celniacute rejstřiacutek ze sedm-

desaacutetyacutech let 13 stoletiacute zmiňuje řezenskeacute a poprveacute takeacute norimberskeacute kupce provozujiacuteciacute

obchod s Čechami43 se spojovaly cesty miacuteřiacuteciacute do Čech z Řezna a Norimberku (přes

Schwandorf) Ze stejneacute doby pochaacuteziacute doklad o bdquovyacuteměně informaciacuteldquo mezi Prahou a Řez-

nem44 kteraacute se v pozdějšiacute době s rostouciacute intenzitou zbožně peněžniacutech vztahů neustaacutele

prohlubovala45 V roce 1279 povolil kraacutel Rudolf Habsburskyacute řezenskyacutem kupcům volnyacute

dovoz střiacutebra z Uher přes Rakousko46 Řezenštiacute jako vyacutevozci střiacutebra z Čech jsou poprveacute

uvaacuteděni k roku 132047 Kromě střiacutebra obchodovali již od 12 stoletiacute s ciacutenem a o něco

později takeacute s mědiacute48 O angažovanosti řezenskyacutech obchodniacuteků při uskutečňovaacuteniacute

plateb z Čech svědčiacute vyacutepověď dopisu kteryacute poslal v roce 1287 biskup Tobiaacuteš z Bechyně

mistru Rapotovi oloupeneacutemu v řiacuteši o peniacuteze pro papežskeacuteho legaacuteta49 Na biskupovu

žaacutedost někteřiacute jeho přaacuteteleacute mezi pražskyacutemi měšťany napsali měšťanům řezenskyacutem aby

poskytli Rapotovi potřebnyacute uacutevěr na pokračovaacuteniacute v cestě a na realizaci platby

38 Ke Zlateacute stezce z českeacute strany naposledy František KUBŮ ndash Petr ZAVŘEL Der Goldene Steig Historische

und archaumlologische Erforschung eines bedeutenden mittelalterlichen Handelsweges 1 Die Strecke

Prachatitz-Staatsgrenze Passau 2001 K obchodu se soliacute srv Heinrich WANDERWITZ Studien zum

mittelalterlichen Salzwesen in Bayern Muumlnchen 1984 s 306ndash309 Zdeněk ŠIMEČEK Salz aus dem

Alpenraum in Konkurenz mit dem Salz aus dem Norden in den boumlhmischen Laumlndern in J-C Hocquet

ndash R Palme (eds) Das Salz in der Fechte- und Handelsgeschichte Berenkamp 1991 s 135ndash145 zde s 136

K obchodu v širšiacutech souvislostech Rostislav NOVYacute Funkce obchodu a mince v pozdně přemyslovskyacutech

Čechaacutech Numismatickeacute listy 35 1980 s 13ndash17 39 F GRAUS Die Handelsbeziehungen s 9640 Herbert KRUumlGER Das aumllteste deutsche Routenhandbuch Joumlrg Gails bdquoRaiszligbuumlchlinldquo Graz 1974 s 36ndash3841 Tamteacutež s 80ndash8242 F GRAUS Českyacute obchod se suknem ve 14 a počaacutetkem 15 stoletiacute Praha 1950 s 4343 Hans SCHENK Die Beziehungen zwischen Nuumlrnberg und Prag von 1450ndash1500 in I Bog (ed) Der

Aussenhandel Ostmitteleuropas 1450ndash1650 KoumllnndashWien 1971 s 186 uvaacutediacute rok 1270 naproti tomu F

GRAUS Českyacute obchod s 40 pozn 77 s odkazem na Monumenta Boica 36 1 Muumlnchen 1852 429n

zpraacutevu datuje do doby kolem roku 1280 44 František PALACKYacute (ed) Uumlber Formelbuumlcher zunaumlchst im Bezug auf boumlhmische Geschichte I Praha

1842 s 167ndash16845 Mimořaacutedneacuteho vyacuteznamu nabyla v 15 stoletiacute zpravodajskaacute služba Norimberku hlavniacuteho zaacutesobitele pohu-

sitskyacutech Čech K tomu podrobněji Miloslav POLIacuteVKA Nuumlrnberg als Nachrichtenzentrum in der ersten

Haumllfte des 15 Jahrhunderts in Kommunikationspraxis und Korrespondenzwesen im Mittelalter und in

der Renaissance Paderborn 1998 s 165ndash17746 Josef WIDEMANN (ed) Regensburger Urkundenbuch Bd 1 (Monumenta Boica Bd 53 N F Bd 7)

Muumlnchen 1912 č 12147 Tamteacutež č 46648 Obchod s mědiacute nabyl na vyacuteznamu zejmeacutena poteacute co norimberštiacute kupci zdokonalili zhutňovaciacute proces

jiacutemž nejen zlepšili technickou kvalitu mědi ale tzv saacutegrovaacuteniacutem ještě ziacuteskaacutevali asi 50 střiacutebra Srv k to-

mu např diskusniacute přiacutespěvek Wolfganga von Stromera zveřejněnyacute ve sborniacuteku La moneta nell economia

europia sedili XIIIndashXVIII Atti della bdquoSettimane di studiildquo 7 Prato 1981 s 161 49 J B NOVAacuteK (ed) Formulaacuteř biskupa Tobiaacuteše z Bechyně (1279ndash1296) Praha 1903 s 19ndash20


Doplňujiacuteciacute informace k nimž je vhodneacute přihleacutednout přinaacutešejiacute naacutelezy minciacute

Zatiacutemco na bavorskeacutem uacutezemiacute se vyskytujiacute naacutelezy českyacutech minciacute 13 stoletiacute vzaacutecně50

na českeacutem uacutezemiacute jsou naacutelezy bavorskyacutech ražeb zejmeacutena řezenskyacutech feniků poměrně

hojneacute a zdaacute se dokonce že se v nich jeviacute i jakyacutesi řaacuted Bavorskeacute mince doklaacutedajiacuteciacute přiacutehra-

ničniacute obchodniacute styky obiacutehaly podle svědectviacute naacutelezů nejčastěji v zaacutepadniacutech a jihozaacute-

padniacutech Čechaacutech kde představovaly běžně užiacutevaneacute platidlo zatlačujiacuteciacute do pozadiacute českeacute

brakteaacutety51 Vyacuteskyt pasovskyacutech feniků v Prachaticiacutech souvisiacute nepochybně se solnyacutem

obchodem52 Druhou oblast naacutelezů bavorskyacutech minciacute lze vzhledem k poloze lokalit

označit jako zaacutezemiacute nebo širšiacute obvod obchodniacute cesty z Řezna do Prahy (naacutelezy v Koliacuteně

Uacutejezdu u Cerhovic Hořoviciacutech Tetiacuteně a Praze)53 a konečně ojediněleacute naacutelezy se vyskytly

ještě v severozaacutepadniacutech a severniacutech Čechaacutech54 Ze zcela nedaacutevneacute doby pochaacuteziacute skladbou

a rozsahem mimořaacutednyacute druhyacute naacutelez z Tetiacutena u Berouna ukrytyacute do země kraacutetce po roce

1247 Poklad tvořiacute 713 kusů minciacute různyacutech nominaacutelů (řezenskeacute plzeňskeacute a chebskeacute

feniky miacutešeňskeacute a českeacute brakteaacutety uherskyacute denaacuter) 50 brakteaacutetovyacutech svitků a jeden

střiacutebrnyacute slitek mezi nimiž vyacuterazně převažujiacute řezenskeacute feniky z třicaacutetyacutech a počaacutetku

čtyřicaacutetyacutech let 13 stoletiacute (646 kusů) Dosud nezpracovanyacute naacutelez je předběžně spojovaacuten

s kolonizačniacutemi aktivitami a daacutelkovyacutem obchodem55

Vyacutevoz mince z Řezna nebyl v teacuteto době ničiacutem vyacutejimečnyacutem ani v raacutemci daacutelkoveacuteho

obchodu a ještě na začaacutetku 14 stoletiacute působili v Praze řezenštiacute kupci prodaacutevajiacuteciacute drobnou

minci Permanentniacute nedostatek hodnotneacute drobneacute mince kteryacute se po celou druhou polo-

vinu 13 stoletiacute stupňoval vytvaacuteřel přiacutezniveacute podmiacutenky pro odbyt řezenskeacute mince Nebyl

to však jedinyacute důvod jejiacuteho rozsaacutehleacuteho dovozu Druhyacutem byla poptaacutevka po spotřebniacutem

zbožiacute kteraacute zřejmě ještě nedosahovala takoveacute intenzity aby zajistila pravidelnyacute chod

daacutelkoveacuteho obchodu Střiacutebro bylo patrně čaacutestečně nakupovaacuteno za střiacutebrneacute mince což lze

považovat za projev pomaleacuteho rozvoje ekonomiky českyacutech zemiacute ve srovnaacuteniacute s rostouciacute

produkciacute střiacutebra56 Podobnaacute situace nastala opět na konci 14 stoletiacute kdy řezenskaacute firma

Runtingerů kupovala českeacute střiacutebro za zlatou minci Takeacute zde se v pozadiacute odraacutežiacute dispro-

porce mezi poptaacutevkou po dovaacuteženeacutem zbožiacute a možnostmi vyacutevozu střiacutebra57

50 Největšiacute dosud znaacutemyacute naacutelez pochaacuteziacute z Pfaffenmuumlnsteru u Straubingu tedy z uacutezemiacute pobliacutež jedneacute z větviacute

obchodniacute trasy z Řezna do Prahy druhyacute z Hirschau u Amberku sleduje frekventovanou spojnici mezi

Norimberkem a Prahou Srv František CACH Nejstaršiacute českeacute mince III Praha 1974 s 87ndash8951 Pavel RADOMĚRSKYacute Bavorskyacute fenik na českeacutem jihozaacutepadě ve 13 stoletiacute Naacutelez minciacute ve Střiacutebře 1953

in Numismatickyacute sborniacutek 2 1955 s 27ndash56 Srv teacutež Josef JEČNYacute Poznaacutemky k naacutelezu nehodivskeacutemu

Numismatickyacute časopis československyacute 3 1927 s 190ndash205 Z jižniacutech Čech nejnověji Jiřiacute MILITKYacute

ndash Marek PARKMAN Naacutelez řezenskeacuteho feniku ze 13 stoletiacute v Libotyni okrPrachatice in Numismatickyacute

sborniacutek 20 2005 s 157ndash158 52 J MILITKYacute ndash M PARKMAN Naacutelez středověkeacuteho pasovskeacuteho feniku ze Staryacutech Prachatic in

Numismatickyacute sborniacutek 20 2005 s 161ndash162 J MILITKYacute ndash M PARKMAN ndash Petr ZAVŘEL Mince nale-

zeneacute při archeologickeacutem vyacutezkumu Velkeacuteho naacuteměstiacute v Prachaticiacutech in Numismatickyacute sborniacutek 20 2005

s 162ndash16353 Emanuela NOHEJLOVAacutendashPRAacuteTOVAacute (red) Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku II2 Praha

1956 č 1773 1791 1799 1815 1819 1826 1830 1858b Srv teacutež Hubert EMMERIG Der Regensburger

Pfennig Die Muumlnzpraumlgung in Regensburg vom 12 Jahrhundert bis 1409 Berlin 1993 54 E NOHEJLOVAacutendashPRAacuteTOVAacute (red) Naacutelezy II2 č 1788 1831 186455 Prvniacute zpraacutevu o pokladu z Tetiacutena odkryteacutem 29 ledna 2006 podali Jiřiacute Militkyacute a Roman Zaoral v raacutemci

Sejbalovyacutech numismatickyacutech dnů konanyacutech ve Vranově u Brna v zaacuteřiacute 2006 Referaacutet bude zveřejněn ve

sborniacuteku Peniacuteze v proměnaacutech času 6 Ostrava 2007 (v tisku) 56 J JANAacuteČEK Střiacutebro s 90357 Franz BASTIAN Das Runtingerbuch 1383ndash1407 und verwandtes Material zum Regensburger-suumldostdeutschen

Handel und Muumlnzwesen II Regensburg 1943 s 82 Srv teacutež F GRAUS Die Handelsbeziehungen s 110


Když v roce 1312 vydal koncil ve Vienne zaacutekaz obchodovat s muslimy staly se

Čechy a Uhry nejdůležitějšiacutemi producenty draheacuteho kovu v pozdně středověkeacute Evropě

V letech 1330ndash1380 dosaacutehlo důlniacute podnikaacuteniacute v Kutneacute Hoře sveacuteho vrcholu a s niacutem

i dodaacutevky střiacutebra do benaacutetskeacute mincovny O střiacutebře z Německa (l argento che vien

d Alemagna) se k roku 1320 zmiňuje deniacutek benaacutetskeacuteho kupce da Canala a rovněž znaacutemyacute

florentskyacute obchodniacutek Pegolloti uvaacutediacute že ražby z kutnohorskeacute mincovny označovaneacute

jako buenmini dalla magna (tedy českeacute z Německa) přichaacutezely do Benaacutetek přes Viacutedeň58

Viacutedeňaneacute jimž bylo v roce 1312 přiznaacuteno praacutevo skladu na tomto obchodu velmi vydě-

laacutevali Proti monopolu Viacutedně uzavřeli Jan Lucemburskyacute a Karel Robert z Anjou v roce

1327 smlouvu o tom že českeacute střiacutebro se nadaacutele nemaacute posiacutelat do Itaacutelie přes Rakousko

Veškereacute zaacutesoby střiacutebra z českyacutech dolů směřovaly od teacute doby na zaacutepad což posiacutelilo pozici

Norimberku59 Rostouciacutem ziskům z obchodu se střiacutebrem naviacutec nahraacuteval pokles ceny

zlata na benaacutetskeacutem trhu v letech 1328ndash133560

Jihoněmečtiacute kupci směňovali v Benaacutetkaacutech jak na to ukazuje dochovanaacute kniha

řezenskyacutech Runtingerů z let 1383ndash140761 kusy ryziacuteho draheacuteho kovu na benaacutetskeacute

dukaacutety za něž pak nakupovali různeacute druhy zbožiacute Kromě toho brali s sebou platnou

střiacutebrnou a zlatou minci střiacutebrneacute a zlateacute šperky a bdquoznehodnoceneacuteldquo mince62 Vzhledem

k tomu že s podobnou skladbou kovovyacutech předmětů se setkaacutevaacuteme ve vyacuteše zmiacuteně-

neacutem pokladu z Fuchsenhofu63 lze předpoklaacutedat že obdobnyacutem způsobem probiacutehaly

obchodniacute transakce v Benaacutetkaacutech již ve 13 stoletiacute Neraženyacute drahyacute kov představoval pro

kupce vyacutehodnou protihodnotu za dovaacuteženeacute zbožiacute Mohl se často vozit bez většiacuteho cel-

niacuteho zatiacuteženiacute jeho transport byl meacuteně naacutekladnyacute a zaručoval naviacutec většiacute nezaacutevislost na

klimatickyacutech poměrech Zlato a střiacutebro sice podleacutehalo přiacutesnyacutem zaacutekazům vyacutevozu ktereacute

se s klesajiacuteciacute produkciacute na konci 14 stoletiacute zostřovaly64 kupci se však vždy znovu pokou-

šeli zaacutekazy obchaacutezet Někdy byly tyto bdquotrikyldquo uacutespěšneacute napřiacuteklad když benaacutetskaacute Velkaacute

rada musela 14 prosince 1322 osvobodit řezenskeacuteho kupce Konrada Spitzera od trestu

za průtahy s registraciacute přivezeneacuteho zlata a střiacutebra65 V nekalyacutech praktikaacutech pokračoval

tento bdquovyacutetečniacutekldquo i v Čechaacutech a byl kvůli nim v roce 1324 v Praze vězněn66

Vyacutemluvnou zpraacutevu o tom s čiacutem řezenštiacute kupci obchodovali přinaacutešejiacute dva nejstaršiacute

seznamy zbožiacute ktereacute jim bylo v Praze zabaveno Na seznamu z roku 132167 převažujiacute bar-

chet flanderskeacute sukno z Ypres a Tournai a jemneacute tkaniny zmiacuteněny jsou rovněž hotoveacute

peniacuteze Soupis z roku 132468 podaacutevaacute trochu jinyacute obraz hlavniacute položku představuje šafraacuten

58 Citovaacuteno podle P SPUFFORD Money s 137ndash13859 Cestu českyacutech minciacute směrem na zaacutepad lze ve 14 a 15 stoletiacute doložit kontramarkami jimiž německaacute

města označovala kvalitniacute pražskeacute groše a daacutevala jim charakter lokaacutelniacute měny Tento systeacutem začal v roce

1382 jako reakce na snižovaacuteniacute obsahu střiacutebra v pražskyacutech grošiacutech Srv Hans KRUSY Gegenstempelte

Prager Groschen in Hamburger Beitraumlge zur Numismatik 6 1966 s 525ndash53060 P SPUFFORD Money s 27161 F BASTIAN Das Runtingerbuch Bd IndashIII Regensburg 1935ndash194462 K FISCHER Regensburger Hochfinanz s 18563 Srv pozn 2364 Vyacutevoz neraženeacuteho kovu z Čech se pokusil řezenskyacutem kupcům zakaacutezat již Vaacuteclav II v roce 1305 Srv

Monumenta Boica 53 Muumlnchen 1912 č 219 s 111ndash112 65 Regensburger Urkundenbuch I Muumlnchen 1912 č 445 Citovaacuteno podle K FISCHER Regensburger

Hochfinanz s 18566 J JANAacuteČEK L argent s 247ndash24967 J EMLER (ed) Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III Praha 1890 č 747 s 305ndash30668 Tamteacutež č 965 s 375ndash376 Flanderskeacute sukno z Gentu Ypres a Poperinghenu se na pražskeacutem tržišti pro-

daacutevalo již ve 13 stoletiacute Srv F GRAUS Českyacute obchod s 102


v Čechaacutech velmi obliacutebenyacute uvaacuteděny jsou různeacute druhy jemneacuteho sukna barchet viacuteno střiacuteb-

ro hotoveacute peniacuteze a předměty denniacute potřeby Zřejmě již na konci 13 stoletiacute se pro potřeby

zlatniacuteků do Čech dovaacuteželo takeacute kvalitniacute uncovniacute zlato v podobě zlatyacutech draacutetků ktereacute se

vyraacuteběly v Lucce Milaacuteně a Benaacutetkaacutech a vpleacutetaly se do drahyacutech rouch69 Dovoz zbožiacute z Be-

naacutetek je pro roky 1304 a 1333 doložen atesty pravosti benaacutetskeacuteho zbožiacute jež bylo v Praze

často falšovaacuteno70 Zatiacutemco Benaacutetky neprojevovaly v obchodu se zaalpskyacutemi oblastmi

zaacutejem o nic jineacuteho než o ryziacute drahyacute kov do jihoněmeckyacutech měst vozili kupci z Čech takeacute

kožešiny vosk dobytek a vzaacutecněji i levneacute českeacute sukno Kupci provozovali zaacuteroveň s vyacute-

měnou zbožiacute i finančniacute operace Ty však v teacute době měly pouze okrajovyacute vyacuteznam neboť

bankovnictviacute v řiacuteši bylo až do poloviny 14 stoletiacute ovlaacutedaacuteno židovskyacutemi lichvaacuteři71

Praha byla na konci 13 stoletiacute bdquoměstem s mimořaacutednyacutemi spotřebniacutemi podmiacutenkami

v raacutemci miacutestniacuteho trhuldquo72 Již sama přiacutetomnost kraacutelovskeacuteho dvora a ciacuterkevniacutech instituciacute

vedla k tomu že zaacutekazniacuteky obchodniacuteků byli lideacute jejichž přiacutejmy pochaacutezely prakticky

z celeacute země Centraacutelniacute postaveniacute Prahy způsobovalo že na Stareacutem Městě se soustřeďo-

val obchodniacute styk mezi celou zemiacute a cizinou Minimaacutelně do poloviny 14 stoletiacute staro-

městštiacute kupci zaacutesobovali z Prahy zahraničniacutem zbožiacutem většinu menšiacutech měst v Čechaacutech

i na Moravě Praacutevo hostiacute ktereacute se prosadilo již někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute sice

zakazovalo ciziacutem kupcům provozovat v Praze prodej v maleacutem a nařizovalo jim i ve

velkeacutem prodaacutevat pouze domaacuteciacutem měšťanům73 velciacute kupci však na něm neprodělaacutevali

Nebyli totiž tolik zaacutevisliacute na vyacutehodaacutech ktereacute toto praacutevo daacutevalo pražskyacutem měšťanům

Měli přiacutemeacute spojeniacute s jinyacutemi obchodniacutemi centry a jejich peněžniacute potenciaacutel i styky je

samy chraacutenily před konkurenciacute74

Zvlaacuteštniacute zprostředkovatelskou uacutelohu mezi Prahou a zaacutepadniacute Evropou plnili cheb-

štiacute kupci75 Formujiacuteciacute se chebskyacute městskyacute staacutet s vlastniacute minciacute kteryacute byl až do roku

1322 součaacutestiacute řiacuteše a i později si v raacutemci zemiacute českeacute Koruny uchoval zvlaacuteštniacute postave-

niacute navaacutezal dřiacuteve než jinaacute města v Čechaacutech přiacutemeacute spojeniacute s Frankfurtem Koliacutenem

Norimberkem a Řeznem Profitoval ze sveacute polohy na křižovatce daacutelkovyacutech tras spoju-

jiacuteciacutech Prahu s Frankfurtem a Řezno s Lipskem Zvlaacutešť těsneacute byly vztahy Chebu s No-

rimberkem s niacutemž chebskaacute městskaacute rada uzavřela již v roce 1305 dohodu o tom že

jejich obchodniacuteci nemusiacute v druheacutem městě platit žaacutedneacute poplatky Stejnaacute dohoda platila

takeacute mezi Chebem a Řeznem76 Pokud potřebovali kupci z uvedenyacutech řiacutešskyacutech měst

69 Takovaacute roucha se do Prahy vozila na objednaacutevku panovnickeacuteho dvora Srv k tomu pozn 24 a 25 Rejstřiacutek

dovaacuteženeacuteho zbožiacute z Benaacutetek se na přelomu 14 a 15 stoletiacute neustaacutele rozšiřoval Bohatyacute materiaacutel k obcho-

du řezenskyacutech Runtingerů snesla W EIKENBERG Das Handelshaus Zde na s 132 je zmiacutenka o dovozu

uncovniacuteho zlata70 F GRAUS Die Handelsbeziehungen s 9471 Tato situace se změnila teprve v souvislosti s bdquoumořeniacutem židovskyacutech dluhůldquo jako důsledku protižidov-

skyacutech pogromů z let 1349 1385 a 1390 Tiacutem byl otevřen novyacute prostor pro podnikaacuteniacute jehož dokaacutezali

nejleacutepe využiacutet norimberštiacute obchodniacuteci Srv W von STROMER Hartgeld s 11072 Poprveacute toto označeniacute v souvislosti s Prahou použil J JANAacuteČEK Řemeslnaacute vyacuteroba v českyacutech městech v 16

stoletiacute Praha 1961 s 18773 K vyacutevoji praacuteva hostiacute srv J MEZNIacuteK Der oumlkonomische Charakter Prags im 14 Jahrhundert in Historica

17 1969 s 56ndash5874 J MEZNIacuteK Praha s 6375 Zahraničniacutech obchodniacutech kontaktů zprostředkovanyacutech Chebem využiacutevala českaacute venkovskaacute města

i v pozdějšiacute době když se pokoušela o navaacutezaacuteniacute přiacutemeacuteho spojeniacute s německyacutemi obchodniacutemi centry

Konkreacutetniacute přiacuteklady uvaacutediacute J MEZNIacuteK Praha s 87 pozn 10 76 K hospodaacuteřskeacutemu životu v předhusitskeacutem Chebu srv Heribert STURM Eger Geschichte einer Reichsstadt

I Augsburg 1951 s 232ndash258 Nově k dějinaacutem Chebu z českeacute strany F KUBŮ Chebskyacute městskyacute staacutet Českeacute

Budějovice 2006


ziacuteskat informace o obchodniacutech podmiacutenkaacutech či politickeacutem děniacute v Čechaacutech pak se často

nejdřiacuteve obraceli na Cheb Vzaacutejemnaacute provaacutezanost mezi Prahou a jihoněmeckyacutemi městy

přes Cheb byla daacutena i tiacutem že v radě Stareacuteho Města pražskeacuteho od konce 13 stoletiacute až

do poloviny 14 stoletiacute zasedali v silneacutem početniacutem zastoupeniacute přiacuteslušniacuteci chebskyacutech

patricijskyacutech rodů77 kteřiacute byli zaacuteroveň napojeni na kupeckou komunitu v Řezně a No-

rimberku Pražštiacute a později i norimberštiacute patricijoveacute jako vlastniacuteci důlniacutech podiacutelů hraacuteli

současně vedouciacute uacutelohu i v Kutneacute Hoře78 Protože směnaacuterna tam byla spojena s horniacute

a mincovniacute komorou měli kupci přiacuteležitost kombinovat obchod s drahyacutemi a barev-

nyacutemi kovy se směnaacuterenskou činnostiacute provozovanou střiacutedavě ve městech a v důlniacutech

reviacuterech To vše napomaacutehalo růstu jejich kapitaacutelu

Až do poloviny 14 stoletiacute ovlaacutedali pražskyacute daacutelkovyacute obchod kupci z Řezna a Koliacutena

nad Ryacutenem79 V důsledku uacutespěšneacuteho prosazovaacuteniacute inovačniacutech technickyacutech procesů

rozšiřovaacuteniacute uacutevěroveacuteho podnikaacuteniacute a takeacute vlivem politiky Karla IV směřujiacuteciacute k vytlačeniacute

Benaacutetčanů z vnitroněmeckyacutech trhů převzal vedouciacute roli od Řezna Norimberk kteryacute si

sveacute pozice v daacutelkoveacutem obchodě upevnil zejmeacutena v sedmdesaacutetyacutech letech 14 stoletiacute když

ovlaacutedl benaacutetskeacute Fondaco dei Tedeschi80 V 15 stoletiacute Norimberk dosaacutehl monopolniacuteho

postaveniacute v daacutelkoveacutem obchodě celeacute středovyacutechodniacute Evropy81 Důležityacutem miacutestem setkaacute-

niacute pražskyacutech a chebskyacutech kupců s kupci z Řezna a Norimberku se od třicaacutetyacutech let 14

stoletiacute staly frankfurtskeacute veletrhy jejichž zprostředkujiacuteciacute role v obchodě mezi vyacutecho-

dem a zaacutepadem je poprveacute doložena v roce 128082 Jihoněmeckaacute města udržovala ve 13

stoletiacute nejživějšiacute kontakty s Prahou a Chebem ve 14 stoletiacute zesiacutelily vazby na Kutnou

Horu Plzeň Českeacute Budějovice a Most Čechy přiacuteležitostně využiacutevala takeacute jako tranzit-

niacute uacutezemiacute ve spojeniacute s horniacutemi centry v Uhraacutech s Vratislaviacute a Frankfurtem nad Odrou83

Na Moravě bylo po celeacute obdobiacute pozdniacuteho středověku nejvyacuteznamnějšiacutem obchodniacutem

centrem Brno Přiacutebuznost obrazovyacutech motivů na minciacutech z druheacute poloviny 13 stoletiacute

přitom naznačuje možnost poměrně intenzivniacute vyacuteměny zbožiacute mezi Brnem Chebem

a některyacutemi obchodniacutemi centry fenikoveacute měnoveacute oblasti v jihozaacutepadniacutem Německu84

Ve 13 stoletiacute byly vytvořeny přiacutezniveacute podmiacutenky k obchodniacutemu a peněžniacutemu

podnikaacuteniacute ktereacute se plně rozvinuly ve 14 a na počaacutetku 15 stoletiacute Šlo o obdobiacute zrych-

leneacuteho hospodaacuteřskeacuteho vyacutevoje ve středovyacutechodniacute Evropě zatiacutemco zaacutepadniacute Evropa

77 Z let 1285ndash1297 je jmeacuteny doloženo 17 chebskyacutech patricijů z nichž mnoziacute byli členy rady na Stareacutem Městě

viacutecekraacutet Srv B MENDL Sociaacutelniacute krise měst ve stoletiacute čtrnaacutecteacutem Českyacute časopis historickyacute 30 1924

s 54 pozn 4 Tabulku rodů nejčastěji zastoupenyacutech v městskeacute radě ve 14 stoletiacute publikoval J MEZNIacuteK

Praha s 2078 Josef ŠUSTA Dvě knihy českyacutech dějin I Posledniacute Přemyslovci a jejich dědictviacute Praha 1917 s 60 pozn 179 Obchodniacutemi styky mezi Prahou a Koliacutenem nad Ryacutenem se zabyacutevaacute Gunther HIRSCHFELDER Die Koumllner

Handelsbeziehungen im Spaumltmittelalter Koumlln 1994 s 156ndash16780 W von STROMER Binationale Handelsgesellschaften s 140ndash14181 V roce 1309 vystupuje mezi norimberskyacutemi měšťany Meynhardus de Praga od roku 1333 jsou

Norimberčaneacute pravidelně zmiňovaacuteni v Praze Obchodniacute spojeniacute mezi Prahou a Norimberkem dosa-

hovalo mimořaacutedneacute intenzity zvlaacuteště v letech 1350ndash1420 a znovu pak 1480ndash1500 Podrobně k tomu

H SCHENK Nuumlrnberg und Prag Nuumlrnberg 196982 Obchodniacutem vztahům mezi Čechami a Frankfurtem nad Mohanem věnuje pozornost Michael ROTH-

MANN Die Frankfurter Messen im Mittelalter Stuttgart 1998 s 270ndash277 316ndash31983 K průběhu obchodniacutech tras z Řezna směrem na vyacutechod srv K FISCHER Regensburger Hochfinanz

s 164ndash16684 Jeden přiacuteklad za všechny obrazovyacute motiv brakteaacutetu typu Cach 956 raženeacuteho v šedesaacutetyacutech letech 13 sto-

letiacute v brněnskeacute mincovně upomiacutenaacute na znak města Schaffhausenu na Ryacuteně Několik vzaacutejemně podobnyacutech

naacutemětů ze stejneacute doby lze doložit takeacute na chebskyacutech a brněnskyacutech minciacutech Na možneacute obchodniacute vlivy

v teacuteto souvislosti upozornil R ZAORAL Českeacute a moravskeacute ražby s 94ndash95


prochaacutezela poměrně hlubokou kriziacute Tato vyacutevojovaacute faacuteze byla možnaacute zejmeacutena diacuteky

expanzivniacutem hornoněmeckyacutem centrům kteraacute našla ve středovyacutechodniacute Evropě trh

pro sveacute řemeslneacute vyacuterobky a takeacute zaacutesobovaciacute surovinovou zaacutekladnu Vtaženiacute tohoto

regionu do obchodniacuteho prostoru hornoněmeckyacutech měst bylo usnadněno takeacute faktem

že vyššiacute měšťanskeacute vrstvy patřily na mnoha miacutestech k německy mluviacuteciacute skupině85

Recepce zaacutekladniacutech zaacutesad severoitalskeacute měnoveacute reformy spočiacutevajiacuteciacute ve zlepšeniacute

jakosti a hmotnosti mince ve vytvořeniacute pružneacuteho měnoveacuteho systeacutemu a posleacuteze i v za-

členěniacute zlatyacutech nominaacutelů do noveacute soustavy tradičniacuteho evropskeacuteho střiacutebrneacuteho mono-

metalismu byla důležityacutem předpokladem pro konsolidovanyacute hospodaacuteřskyacute rozvoj čes-

kyacutech zemiacute ve 14 stoletiacute Neobyčejně velkeacute zaacutesoby střiacutebra a kvalitniacute mince v podobě

pražskeacuteho groše přitahovaly prospektory obchodniacuteky a finančniacuteky i ze vzdaacutelenyacutech

oblastiacute Daacutelkovyacute obchod na němž se převaacutežně podiacuteleli kupci hornoněmeckyacutech a se-

veroitalskyacutech měst doznal v průběhu 14 stoletiacute značneacuteho rozmachu Nevyacutehodnou

pozici domaacuteciacutech kupců kteřiacute vyacuterazněji nezasaacutehli do přiacutemeacuteho spojeniacute mezi produkč-

niacutemi centry draheacuteho kovu a trhy na zaacutepadě a jihu Evropy se pokoušeli panovniacuteci ve

středovyacutechodniacute Evropě několikraacutet zvraacutetit většinou však bez valneacuteho uacutečinku Tak se

napřiacuteklad v roce 1335 uherskyacute českyacute a polskyacute kraacutel ve Visegraacutedu dohodli na vyřazeniacute

Viacutedně z daacutelkoveacuteho obchodu s tiacutem že maacute byacutet navaacutezaacuteno přiacutemeacute spojeniacute mezi Uhrami

a řiacutešiacute a mezi Čechami a Itaacuteliiacute Obchod z Uher na zaacutepad měl byacutet napřiacuteště veden přes

českeacute země což na určityacute čas posiacutelilo vyacuteznam Brna Češi čaacutest sveacuteho obchodu s Itaacuteliiacute

přesunuli do Nizozemiacute zatiacutemco Uhři směřovali miacutesto do Německa do Itaacutelie Většina

zbožiacute do Uher ale stejně přichaacutezela z Itaacutelie přes Alpy a ne z Čech nebo Polska

Podobně neuacutespěšnyacute byl pokus Karla IV z roku 1365 změnit průběh daacutelkoveacute obchodniacute

trasy z Benaacutetek do Luumlbecku a odtud daacutele do Brug ve prospěch Prahy Ciacutesař chtěl pro

kupce v Praze zřiacutedit dům srovnatelnyacute s benaacutetskyacutem Fondacem a umožnit benaacutetskyacutem

kupcům vyvaacutežet střiacutebro a zlato bez omezeniacute Ani tak laacutekavou nabiacutedkou však Benaacutetky

nepřinutil vzdaacutet se osvědčeneacute a mnohem bezpečnějšiacute trasy přes Basilej a Frankfurt

do Luumlbecku resp přes Koliacuten nad Ryacutenem do Brugg86 Realizace se nedočkal ani plaacuten

Antonia Mariniho z roku 1463 zaměřenyacute proti dominanci norimberskyacutech kupců

kteryacute kraacuteli Jiřiacutemu z Poděbrad doporučoval navaacutezat přiacutemeacute obchodniacute styky s Benaacutetka-

mi prostřednictviacutem českyacutech agentů kteřiacute by zbožiacute nakupovali přiacutemo od benaacutetskyacutech

kupců v Pasově a Salcburku87

Jakkoli se střiacutebro stalo ve 13 stoletiacute naacutestrojem k uacutečinnějšiacutemu spojeniacute českyacutech zemiacute

s vyspělyacutemi ohnisky evropskeacute ekonomiky přece se již v teacuteto době začaly projevovat

prvniacute znaacutemky pasivniacute obchodniacute bilance způsobeneacute zaostaacutevaacuteniacutem domaacuteciacute řemeslneacute

vyacuteroby za obchodem Obchodniacute rovnovaacuteha byla kromě toho zaacutevislaacute i na vyacuteši různyacutech

druhů plateb z nichž většina plynula na jih Evropy neboť Italoveacute prodaacutevali viacutece zbožiacute

a služeb do zaalpskeacute oblasti než naopak Mnoho peněz odchaacutezelo z Čech v souvislosti

s vojenskyacutemi vyacutepravami poutěmi do Svateacute země organizovanyacutemi v režii Benaacutetčanů

85 Na začaacutetku 14 stoletiacute měli Němci na Stareacutem Městě pražskeacutem převahu nejen mezi patriciaacutetem ale i mezi

přiacuteslušniacuteky středniacute vrstvy Srv J MEZNIacuteK Praha s 53 pozn 1186 Nerealizovanyacutem projektem Karla IV se zabyacutevala řada badatelů Srv např Otto STOLZ Ein venetianisch-

boumlhmisch-belgisches Verkehrsprojekt Kaiser Karl IV in Mitteilungen des Vereins fuumlr Geschichte der

Deutschen in Boumlhmen 52 1914 s 413ndash422 V širšiacutech souvislostech se hospodaacuteřskyacutem poměrům za vlaacutedy

Karla IV věnuje R NOVYacute Hospodaacuteřstviacute a sociaacutelniacute poměry doby Karla IV in Karolus Quartus ed V

Vaněček Praha 1984 s 39ndash7487 F PALACKYacute Rada kraacuteli Jiřiacutemu o zlepšeniacute kupectviacute v Čechaacutech psanaacute asi leacuteta 1463 Časopis Českeacuteho muzea

2 1828 s 3ndash20


a takeacute s platbami papežskeacute kurii do Řiacutema a Avignonu88 Dalšiacute přiacutečinou nevyrovnaneacute

obchodniacute bilance byl rozdiacutel mezi reaacutelnou a nominaacutelniacute hodnotou mince patrnyacute už

na sameacutem počaacutetku velkeacute měnoveacute reformy v roce 1300 Reaacutelnaacute hodnota souhrnu 12

parvů odpoviacutedajiacuteciacute jednomu pražskeacutemu groši byla tehdy totiž o 277 nižšiacute než

jejich nominaacutelniacute hodnota a tato tendence se postupem doby daacutele prohlubovala89

Žaacutednyacute z naznačenyacutech nepřiacuteznivyacutech jevů však nemohl převaacutežit nad nespornyacutem

přiacutenosem daacutelkoveacuteho obchodu a to nejen v ekonomickyacutech ale i obecně kulturniacutech

souvislostech Napomaacutehal překonaacutevaacuteniacute dvou tak rozdiacutelnyacutech kulturniacutech světů

jakeacute představovala staraacute řiacutešskaacute siacutedelniacute oikumena v Bavorsku kam nejpozději od

12 stoletiacute pronikaly silneacute italskeacute vlivy a nově kolonizovanyacute prostor českyacutech zemiacute

orientovanyacute do poloviny 13 stoletiacute převaacutežně jen na miacutestniacute trh Vyrovnaacutevaacuteniacute se s tě-

mito kontrasty představuje totiž jedno z nejpodstatnějšiacutech teacutemat středověkyacutech dějin

středniacute Evropy

Summary

Roman Zaoral Trade relations Prague Regensburg and Venice in the 13th century

The Czech lands situated between two important trade centres of medieval Europe ndash nothern

Italy and the Baltic ndash stood from the beginning in the limelight of Regensburg merchants

Relevant impulses were coming from nothern Italy mostly from Venice where the largest

market of precious metals was concentrated (about 1280ndash1500) The city profited from the fact

to be situated closer to Central European mines than the other Mediterranean ports The pen-

etration of Venice into the Eastern Mediterranean put pressure on the growth in production

of the Zecca mostly depended on silver supply from Jihlava (Iglau) in the 1260s and 1270s and

later from Kutnaacute Hora (Kuttenberg) as well But still the development of a long-distance trade

in the Czech lands was slow for more reasons a considerable superiority of the Danube road

a small specialization of production as well as a weak capital of Prague merchants who would

be able to participate in foreign trade That is why the import of foreign goods mostly of luxury

nature was predominantly covered by the export of precious metal and why the merchants from

Regensburg and Cologne got control of Prague long-distance trade until the second half of the

14th century when Nuremberg became a main supplier of the Czech lands However most stocks

of silver was distributed in more complicated ways than with trade There was a great demand

for unminted silver on the Venetian market because the precious metal content in the coins had

been systematically reduced The direct contacts of the Czech lands with Venice are supported

by written sources as well as by some finds of coins High-quality cloth and archaeologically

evidenced painted glass from Venice and Syria represented an equivalent for exported silver in

the last quarter of the 13th century The South German and Italian merchants took to Venice not

only silver ore with them but also silver and gold coins jewelry and ldquodevalueatedrdquo coins Such

a structure of metal objects can be found in the hoard of Fuchsenhof Upper Austria concealed

in the years 127678 which could be interpreted as one of many silver supplies to the Venetian

Fondaco dei Tedeschi The favourable conditions for trade and money transactions created in the

13th century were fully developed in the 14th and at the beginning of the 15th centuries namely

thanks to the expansion of South German towns The Central European rulers attempted to

upset a weak position of home merchants but mostly with just a small efect The by-product of

88 Avignonskou fiskaacutelniacute politiku ve vztahu k českyacutem zemiacutem rozebiacuteraacute Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute

vztahy avignonskeacuteho papežstviacute k českyacutem zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 sešit 10

Praha 1959 s 89ndash125 a TYacuteŽ Papežskeacute exspektance in communi forma pauperum na českaacute beneficia ve 14

a na počaacutetku 15 stoletiacute in Strahovskaacute knihovna 5ndash6 1971ndash72 s 105ndash13789 R NOVYacute Nominaacutelniacute a reaacutelnaacute hodnota mince doby husitskeacute in Acta Universitatis Carolinae-Philosophica

et historica 2ndash1988 Z pomocnyacutech věd historickyacutech VIII Praha 1989 s 82


a long-distance trade was a passive balance as well as an increasing difference between the real

and nominal value of coins On the other hand trade contacts went a long way towards the set-

tlement of different regions of Europe

English by R Zaoral


DVA ZAUJIacuteMAVEacute PARVY VAacuteCLAVA II ZO SLOVENSKA

M a r e k B U DA J

Českyacutem minciam grošoveacuteho obdobia na Slovensku sa doteraz v slovenskej numizmati-

ke venovalo len veľmi maacutelo priestoru Uvedenaacute problematika bola donedaacutevna suacuteborne

vyhodnotenaacute len v niekoľkyacutech štuacutediaacutech Ľ Kraskovskej (1974 131ndash135) J Hlinku (1974

11ndash72) a J Hunku (2000 28ndash37) priacutepadne bola spracovanaacute len v spojitosti s docircležitou

stredovekou obchodnou komunikaacuteciou tzv Českou cestou (Hlinka 1970 193ndash216)

Všetky horeuvedeneacute praacutece však skuacutemali obeh českyacutech minciacute v grošovom obdobiacute len

na zaacuteklade štatistickeacuteho vyhodnotenia Doteraz nebola venovanaacute vaumlčšia pozornosť ani

ich podielu na domaacutecom obežive ani ich hospodaacuterskemu dopadu na peňažneacute pomery

dnešneacuteho Slovenska Okrem toho neboli vyhodnoteneacute a bližšie spracovaneacute ani kon-

kreacutetne typy minciacute akeacute tu obiehali hlavne pražskeacute groše ktoreacute suacute zo všetkyacutech českyacutech

razieb grošoveacuteho obdobia najviac zastuacutepeneacute v naacutelezoch minciacute na Slovensku Napriek

tomu že pravdepodobne už od začiatku 14 storočia zohraacutevali pražskeacute groše nezane-

dbateľnuacute uacutelohu aj v peňažnyacutech pomeroch na Slovensku je nutneacute sledovať aj ich podiely

čiže parvy Tieto predstavovali 112 groša Napriek tomu že sa uvedeneacute razby vyskytujuacute

v slovenskyacutech naacutelezoch len veľmi vyacutenimočne je potrebneacute im venovať naacuteležituacute pozor-

nosť Vo svojom priacutespevku by som chcel preto popiacutesať dve takeacuteto zaujiacutemaveacute razby

Jedna je z Jablonice pri Senici druhou je parvus z neznaacutemej lokality (pravdepodobne

z Puacutechova) Obe mince suacute zaujiacutemaveacute aj z toho docircvodu že sa jednaacute o parvy vyrazeneacute

na medenom kotuacutečiku

Jablonica (okr Senica)

Parvus z Jablonice (obr 1) bol pocircvodne suacutečasťou vaumlčšieho suacuteboru minciacute (bolo ich uacutedajne

za košiacutek na chlieb) ktoryacute sa však do dnešnyacutech dniacute nezachoval Mince sa objavili v roku

1930 pri čisteniacute mlynskeacuteho naacutehonu Do Slovenskeacuteho naacuterodneacuteho muacutezea ndash Historickeacuteho

muacutezea (ďalej len SNM-HM) sa však prostredniacutectvom p Viktora Šemmera dostala už

len taacuteto minca Je tu uloženaacute pod inventaacuternym čiacuteslom S 35 499 aj v suacutečasnosti Jedinaacute

zmienka o nej bola poskytnutaacute až v roku 1968 v suacutebornej publikaacutecii o stredovekyacutech

a novovekyacutech naacutelezoch minciacute na Slovensku (Naacutel 2 č 105) Z uvedeneacuteho kraacutetkeho

regestu sa však doteraz presne nevedelo o akuacute razbu sa jednaacute

ČECHY Vaacuteclav II (1278ndash1305) mincov-

ňa neznaacutema dielňa AE parvus z rokov

1300ndash13051305ndash1310 ()Av v perlovci koruna W IIR BOEM

Rv lev v perlovci PRAG nečit

Lit Castelin 1953 41 var Haacuteskovaacute 1991

24ndash25 tab 7 č 40ndash41

061 g 14 mm

Obr 1 (21 foto S Pjatek)


Slovensko neznaacutema lokalita

Parvus z neznaacutemej lokality (obr 2) sa dostal v priebehu marca 2004 do SNM ndash HM

v Bratislave ako pozostalosť spolu aj s ďalšiacutemi rocircznymi razbami Tieto však netvorili

s parvom kompaktnyacute celok pretože boli evidentne mladšie lebo vaumlčšina z nich pochaacuted-

zala až zo 17 ndash začiatku 18 storočia Tieto tvorili pocircvodne nejakyacute menšiacute naacutelezovyacute

celok Parvus bol k nim priradenyacute pravdepodobne až niekedy neskocircr Keďže pocircvodnyacute

naacutelezca tyacutechto minciacute pochaacutedzal z okolia Puacutechova mocircžeme predpokladať že aj objaveneacute

mince suacute z bliacutezkosti alebo priamo z uvedeneacuteho mesta Tuacuteto hypoteacutezu sa naacutem však už

nepodariacute potvrdiť Napriek tomu sa jednaacute o zaujiacutemavyacute naacutelez o ktorom je potrebneacute sa

zmieniť




1300ndash13051305ndash1310 ()Av v perlovci koruna WIIRBOEM

Rv lev v perlovci PRA nečit VI



076 g 14 mm

Vyhodnotenie naacutelezov

Naacutelezy oboch parvov patria medzi unikaacutetne doklady obehu českyacutech razieb grošoveacuteho

obdobia na Slovensku Docircležiteacute suacute aj z toho docircvodu že doteraz sa zistilo z uvedeneacuteho

uacutezemia len minimum takyacutechto razieb Najvaumlčšiacute počet minciacute v tomto obdobiacute pochaacuted-

zajuacuteci z českeacuteho prostredia totiž tvoria predovšetkyacutem pražskeacute groše Ich podiely suacute

zachovaneacute v slovenskyacutech naacutelezoch len minimaacutelne Zaujiacutemavosťou oboch parvov je

že suacute evidentne vyrobeneacute na medenom kotuacutečiku Takeacuteto mince boli pomerne často

spaacutejaneacute s razbami po smrti Vaacuteclava II v rokoch 1305ndash1310 (Castelin 1947 50 tyacutež 1953

41) Po ňom sa totiž vo veľmi kraacutetkom slede vystriedalo niekoľko panovniacutekov od jeho

syna Vaacuteclava III ktoryacute však po necelom mesiaci zomrel Rudolfa I Habsburgskeacuteho

až po Jindřicha Korutanskeacuteho (1307ndash1310) Doteraz sa presne nevie akeacute mince uve-

deniacute panovniacuteci produkovali Predpokladaacute sa že pokračovali aj naďalej v razeniacute minciacute

s titulatuacuterou Vaacuteclava II Na zaacuteklade vaumlčšieho počtu objavenyacutech minciacute hlavne parvov

vyrobenyacutech na medenyacutech kotuacutečikoch z tohto obdobia možno predpokladať že praacuteve

uvedeneacute razby boli produkovaneacute najskocircr v nepokojnyacutech rokoch 1305ndash1310 Je totiž

ťažko predstaviteľneacute že by ešte počas zaacuteveru vlaacutedy Vaacuteclava II kedy bola nastolenaacute

stabilnaacute politickaacute situaacutecia a hospodaacuterstvo s kvalitnou menou došlo k oficiaacutelnemu začle-

neniu rocircznych medenyacutech razieb do peňažneacuteho obehu (Castelin 1947 50) Daacute sa predpo-

kladať že sa tak stalo až po jeho smrti kedy vlaacutedli rocirczni panovniacuteci ktoriacute pokračovali

v razbe minciacute v nezmenenej forme ale chceli nejakyacutem spocircsobom odliacutešiť svoje mince od

predchaacutedzajuacuteceho panovniacuteka Je však ťažko mysliteľneacute že by to robili spocircsobom razby

medenyacutech minciacute Tyacutem by utrpela kvalita ich minciacute lebo by nebola rovnakaacute ako kvalita

razieb ich predchodcu Vaacuteclava II Proti tomu hovoria aj piacutesomneacute pramene kedy riacutemsky

kraacuteľ Albrecht piacuteše v roku 1307 synovi Fridrichovi ktoryacute sa uchaacutedzal o českuacute kraacuteľovskuacute


korunu aby sa zaviazal zachovať pri razbe minciacute status quo (Castelin 1947 52 pozn 2

Vorel 2000 43) Samozrejme nemocircžeme zabudnuacuteť ani fakt že pravdepodobne v tyacutechto

nepokojnyacutech dobaacutech kedy v časoch bojov o kraacuteľovskyacute troacuten nastala politickaacute a čiastočne

aj hospodaacuterska kriacuteza by mohol danyacute stav viesť v krajine k častejšiemu falšovaniu minciacute

Z obehu sa mohli stratiť staršie kvalitnejšie razby Aj v mladšiacutech obdobiach stredoveku

totiž mocircžeme vidieť skutočnosť že praacuteve nepokojneacute časy využiacutevali mnohiacute falzaacutetori

na zaktivizovanie svojej činnosti Pri skuacutemaniacute oboch parvov naacutes zaujal jeden zaujiacute-

mavyacute fakt Obe mince majuacute pomerne vysokeacute hmotnosti minca z Jablonice vaacuteži 061 g

a druhaacute ešte ťažšia až 076 g Ako je znaacuteme prveacute parvy mali mať hmotnosť približne

05 g pri priemernej jakosti 0544 (Castelin 1953 34) Aj ďalšie podobneacute falošneacute mince

z rocircznych naacutelezov mali oveľa menšie hmotnosti ako oba vyššie uvedeneacute parvy V naacuteleze

z hradu Piacutesek odkiaľ pochaacutedza podobnaacute minca dosahoval parvus len 048 g (Koppovaacute

ndash Militkyacute 2000 151) Oveľa menšie hmotnosti mali aj parvy zo Sedlčan kde mal falošnyacute

exemplaacuter len 045 g a pravyacute 030 g (Dohnal ndash Korenyacute ndash Militkyacute 1999 558) a z Chaurovej

zbierky (Haacuteskovaacute 1991 24ndash25 tab 7 č 40ndash41) Tu nachaacutedzajuacutece sa falošneacute parvy mali

hmotnosti len 0488 a 0359 g Uvedenyacute jav je pomerne zaujiacutemavyacute ale žiaľ momentaacutelne

ho nie je možneacute nijako bližšie interpretovať Mohlo sa stať keďže uvedeneacute mince boli

razeneacute na hrubšiacutech kotuacutečikoch že sa ich podarilo vyrobiť s takyacutemi hmotnosťami len

naacutehodne Na druhej strane vyacuteroba ťažšiacutech minciacute ako predpisovala ich norma bola

v grošovom obdobiacute pomerne bežnyacutem javom Mince sa totiž razili metoacutedou tzv bdquoal

marcoldquo keď sa z jednej hrivny mal vyraziť len istyacute počet minciacute čiacutem sa neprihliadalo

na uacuteradne stanovenuacute hmotnosť tyacutechto minciacute Preto sa staacutevalo že takto vyrazeneacute mince

mohli mať aj vyacuteraznejšie odchyacutelky

Obe mince je ťažkeacute hodnotiť v historickom kontexte a vyacuteznamu pre regionaacutelne

dejiny Pochaacutedzajuacute z neznaacutemych naacutelezov v prvom priacutepade nepoznaacuteme ani celkoveacute zlo-

ženie pokladu ktoreacuteho boli suacutečasťou teda ani dobu ukrytia V druhom priacutepade nie je

jasnaacute ani približnaacute lokalizaacutecia naacutejdenej mince V priacutepade parvu z Jablonice ktoryacute bol

suacutečasťou vaumlčšieho naacutelezu ho však mocircžeme dať najskocircr do spojitosti s existenciou vyacutezna-

mnej obchodnej komunikaacutecie tzv Českej cesty ktoraacute viedla naprieč celyacutem zaacutepadnyacutem

Slovenskom Taacute bola totiž v roku 1336 aj oficiaacutelne uzaacutekonenaacute medzi českyacutem kraacuteľom

Jaacutenom Luxemburskyacutem (1310ndash1346) a uhorskyacutem kraacuteľom Karolom Roacutebertom (1307ndash

1342) Preto pocircvodnyacute naacutelez z Jablonice kde bolo pravdepodobne aj viac českyacutech razieb

mohol byť hotovosťou nejakeacuteho obchodniacuteka ktoryacute asi smeroval z Čiech do Uhorska

Žiaľ bližšie nemocircžeme nič povedať ani k jeho približnej dobe uloženia do zeme

Naacutelezy minciacute Vaacuteclava II na Slovensku a ich hospodaacutersky vyacuteznam

Mince Vaacuteclava II začali už pomerne ryacutechlo po ich razeniacute roku 1300 v Čechaacutech prenikať

aj na uacutezemie dnešneacuteho Slovenska Vaumlčšinu z minciacute ktoreacute sa k naacutem v tomto čase dostali

tvorili hlavne pražskeacute groše Žiaľ z uacutezemia dnešneacuteho Slovenska takmer nepoznaacuteme

podiely tyacutechto razieb teda parvy Tie sa mohli nachaacutedzať pravdepodobne len vo vaumlč-

šom naacuteleze z Veľkyacutech Levaacuter okr Malacky (Naacutel 2 č 86) Uvedenyacute poklad sa však do

dnešnyacutech dniacute nezachoval Vie sa o ňom len to že pravdepodobne obsahoval vaumlčšiacute počet

drobnyacutech minciacute ktoreacute pochaacutedzali z čias Vaacuteclava II Parvy suacute v naacutelezoch zo Slovenska

zastuacutepeneacute len veľmi sporadicky Obe analyzovaneacute mince suacute doteraz jedinyacutemi takyacutemito

znaacutemymi razbami z čias Vaacuteclava II Aj preto suacute uvedeneacute mince veľmi vzaacutecne a patria

v našich naacutelezoch z grošoveacuteho obdobia medzi unikaacutetne razby Aj parvy ďalšiacutech panov-


niacutekov suacute vyacutenimočneacute v naacutelezoch zo Slovenska Parvy suacute pomerne vzaacutecne aj v samotnyacutech

Čechaacutech a v naacutelezoch sa vyskytujuacute len ojedinele Spomiacutenanyacute jav mohol byť spocircsobenyacute aj

tyacutem že vďaka ich vyacutebornej kvalite a ryacutedzosti boli v mladšiacutech dobaacutech hojne roztavovaneacute

(Castelin 1953 č 34) Parvy boli najskocircr využiacutevaneacute hlavne na domaacutecich trhoch Aj preto

je ich vyacuteskyt mimo uacutezemia Čiech veľmi vzaacutecny

Č Lokalita Počet minciacute Doba ukrytia Literatuacutera

z toho Vaacuteclava II pokladu

1 Milanovce (okr Noveacute Zaacutemky) 26501 zač 14 st Naacutel 2 č 82

2 Obišovce (okr Košice) 11 zač 14 st Naacutel 2 č 85

3 Veľkeacute Levaacutere (okr Malacky) xx zač 14 st Naacutel 2 č 86

4 Banskaacute Štiavnica x4 zač 14 st Naacutel 2 č 88

Labuda 2003 621ndash628

5 Nitra 11 zač 14 st Naacutel 3 č 163

6 Žilina 3009 po 1318 Naacutel 2 č 117 Naacutelezy 4

č D 14 Budaj 2002 137ndash

143

7 Popudinskeacute Močidľany 961 po 1346 Naacutel 2 č 93

(okr Senica)

8 Bratislava Galandova ulica x1 20ndash30 r 14 st Baacutetora ndash Hunka 1999

115ndash125

9 Bratislava 41 14 stor Naacutel 2 č 103

10 Melčice-Zemianske Lieskoveacute 838101 po 1330 Naacutel 4 č 253

(okr Trenčiacuten)

11 Abrahaacutem (okr Galanta) 11 19 stor Naacutel 2 č 497

Tab 1 Ďalšie naacutelezy minciacute Vaacuteclava II zo Slovenska

Oveľa vyacuteznamnejšiacute dosah na peňažneacute pomery na začiatku 14 storočia určite mali

pražskeacute groše Tie sa začali raziť v Čechaacutech mincovou reformou z roku 1300 Vďaka

ich vyacutebornej kvalite sa pomerne skoro dostali aj na uacutezemia dnešneacuteho Slovenska (tab 1)

Stali sa totiž docircležityacutemi obchodnyacutemi mincami ktoreacute sa dostali aj na trhy veľkej časti

vtedajšej Euroacutepy Na Slovensko sa dostaacutevali kvocircli peňažnej kriacuteze vzniklej koncom 13

storočia prechaacutedzajuacutecej aj do začiatku 14 storočia V peňažnyacutech pomeroch na uacutezemiacute

dnešneacuteho Slovenska prevlaacutedali do 30-tych rokoch 14 storočia hlavne drobneacute striebor-

neacute razby rocirczneho charakteru Obiehali tu pravdepodobne ešte stareacute mince poslednyacutech

Arpaacutedovcov hlavne Ladislava IV (1272ndash1290) až Ondreja III (1290ndash1301) Popri nich

aj viedenskeacute fenigy zo začiatku 14 storočia (hlavne Fridricha Pekneacuteho) Priacutepadne sa

obchody uskutočňovali vo forme nerazeneacuteho kovu Ani uskutočnenie docircležitej mincovej

reformy uhorskeacuteho kraacuteľa Karola Roacuteberta (1307ndash1342) v roku 1325 ešte uacuteplne nestabilizo-

valo menu Preto mohli prenikať na uacutezemie dnešneacuteho Slovenska aj rocirczne cudzie kvalitneacute

mince Obzvlaacutešť to platilo pre pražskeacute groše ktoreacute boli jednak kvalitnyacutemi stredoeuroacutep-

skymi mincami Na druhej strane predstavovali strieborneacute mince vaumlčšiacutech hodnocirct ktoreacute

v Uhorsku v tom čase ešte neboli razeneacute Preto mohli dopĺňať v obehu chyacutebajuacutece vaumlčšie

nominaacutely S razbou grošov v Uhorsku sa začalo až v roku 1329 (Hoacuteman 1921 91) Aj

naacutelezy minciacute s obsahom pražskyacutech grošov zo začiatku 14 storočia na Slovensku pouka-

zujuacute na fakt že tieto mince sa sem dostali hlavne obchodnyacutemi aktivitami ich majiteľov

Vaumlčšina z uvedenyacutech minciacute sa totiž suacutestreďuje pri trasaacutech docircležityacutech obchodnyacutech ciest

Suacute to naacutelezy pri trase už zmienenej medzinaacuterodnej obchodnej komunikaacutecie Českej

cesty ktoraacute praacuteve v 1 polovici 14 storočia nadobudla obrovskyacute nadregionaacutelny vyacuteznam

S uvedenou cestou jednoznačne suacutevisia predovšetkyacutem naacutelezy z Milanoviec Veľkyacutech


Levaacuter Popudinskyacutech Močidlian priacutepadne z Abrahaacutemu a Jablonice Aj uvedeneacute poklady

minciacute dokladajuacute vyacuteznam tejto komunikaacutecie ako docircležitej obchodnej trasy medzi oboma

krajinami Podobne aj ďalšie dva naacutelezy minciacute s obsahom pražskyacutech grošov Vaacuteclava II

mocircžeme dať do spojitosti pravdepodobne s obchodnou činnosťou ich majiteľov Jednaacute sa

o naacutelezy zo Žiliny a Melčiacutec ndash Zemianskeacuteho Lieskoveacuteho Oba poklady suacutevisia s druhou

vyacuteznamnou obchodnou cestou na uacutezemiacute dnešneacuteho Slovenska a tou je tzv Sliezska cesta

Taacute viedla z Bratislavy smerom na severneacute Slovensko popri Žiline sa tiahla na Tešiacutensko

a Krakov Jej druhaacute vetva potom smerovala na vyacutechodneacute Slovensko a cez Spiš opuacutešťala

uacutezemie dnešneacuteho Slovenska Suacutebor minciacute z Melčiacutec ndash Zemianskeho Lieskoveacuteho je zaacuteroveň

aj naacutelezom s najvaumlčšiacutem počtom pražskyacutech grošov Vaacuteclava II na Slovensku Tento poklad

so 101 pražskyacutemi grošmi zaacuteroveň odraacuteža aj peňažneacute pomery na Slovensku lebo so svo-

jou skladbou minciacute je typickou hotovosťou akaacute pravdepodobne obiehala na Slovensku

Okrem grošov sa v nej totiž nachaacutedzajuacute aj viedenskeacute fenigy (Hunka 2000a 9ndash13) Aj

pražskeacute groše v dvoch naacutelezoch z Bratislavy priacuteliš neprekvapujuacute pretože Bratislava bola

v 1 polovici 14 storočia hospodaacutersky a politicky stabilizovanyacutem mestom Na druhej

strane bola aj docircležityacutem strediskom vtedajšieho obchodneacuteho života v oblasti stredneacute-

ho Dunaja Okrem uvedenyacutech naacutelezov sa tieto mince našli aj na stredovekom hraacutedku

v Obišovciach pri Prešove (Polla 1964 481) V tomto priacutepade sa jednaacute o najvyacutechodnejšiacute

naacutelez groša Vaacuteclava II a doteraz jedinyacute z celeacuteho vyacutechodneacuteho Slovenska Štyri pražskeacute

groše sa našli aj v Banskej Štiavnici v polohe Stareacute mesto Glanzenberg Uvedenaacute oblasť

bola vyacutenimočnaacute hlavne vďaka banskej činnosti keď tu na povrch vychaacutedzali zdroje

striebornyacutech ruacuted V meste suacute doloženeacute bohateacute kontakty nielen s okolityacutemi krajinami

ale v mladšom obdobiacute napriacuteklad aj s Benaacutetkami a Pariacutežom (Labuda 2003 623 Hunka

1996 202) Doterajšie naacutelezy pražskyacutech grošov zo Slovenska jednoznačne poukazujuacute na

skutočnosť že tieto mince sa na uacutezemie Slovenska dostali hlavne obchodom

Literatuacutera

Baacutetora J ndash Hunka J 1999 Hromadnyacute naacutelez minciacute zo začiatku 14 stor z Bratislavy Zborniacutek

SNM 93 ndash Archeoloacutegia 9 115ndash125

Budaj M 2002 Naacutelez pražskyacutech grošov zo Žiliny Zborniacutek SNM 96 ndash Histoacuteria 42 137ndash143

Castelin K 1947 Českeacute mincovnictviacute v letech 1305ndash1310 Numismatickeacute listy 4 49ndash52

ndash 1953 Českaacute drobnaacute mince doby předhusitskeacute a husitskeacute 1300ndash1471 Praha

Dohnal M ndash Korenyacute R ndash Militkyacute J 1999 Soubor minciacute z archeologickyacutech vyacutezkumů v historic-

keacutem jaacutedru Sedlčan okr Přiacutebram Archeologie ve středniacutech Čechaacutech 3 557ndash568

Haacuteskovaacute J 1991 Českeacute moravskeacute a slezskeacute mince 10ndash20 stoletiacute Naacuterodniacute muzeum v Praze

bdquoChaurova sbiacuterkaldquo Svazek III Pražskeacute groše (1300ndash1526) Praha

Hlinka J 1970 Českaacute cesta na uacutezemiacute Slovenska vo svetle naacutelezov minciacute Zborniacutek SNM 44

ndash Histoacuteria 10 193ndash216

ndash 1974 Naacutelezy českyacutech a moravskyacutech minciacute na Slovensku Slovenskaacute numizmatika 3 11ndash72

Hoacuteman B 1921 A Magyar kiraacutelysaacuteg peacutenzuumlgyei eacutes gazdasaacutegpolitikaacuteja Kaacuteroly Roacutebert idelyeacuteben

Budapest

Hunka J 1996 Počiacutetacie žetoacuteny objaveneacute počas archeologickyacutech vyacuteskumov na Slovensku

Študijneacute zvesti Archeologickeacuteho uacutestavu SAV 32 191ndash210

ndash 2000 Počiatky razby grošovej mince v Uhorsku a jej vzťah k pražskeacutemu grošu In Ius

regale montanorum Sekce 3 Numismatika Kutnaacute Hora 28ndash37

ndash 2000a Vzaacutecny naacutelez pražskyacutech grošov a viedenskyacutech fenigov z Melčiacutec ndash Zemianskeacuteho

Lieskoveacuteho Numizmatika 17 9ndash13

Koppovaacute E ndash Militkyacute J 2000 Soubor minciacute objevenyacute při archeologickeacutem vyacutezkumu hradu v Piacutes-

ku Archeologickeacute vyacutezkumy v jižniacutech Čechaacutech 13 Českeacute Budějovice 151ndash154


Kraskovskaacute Ľ 1974 Českeacute stredovekeacute razby v naacutelezoch minciacute na Slovensku Numismatickyacute

sborniacutek 13 131ndash135

Labuda J 2003 O niektoryacutech importoch 12ndash16 storočia v Banskej Štiavnici Archaelogica

historica 28 621ndash628

Naacutel 2 Hlinka J ndash Kraskovskaacute Ľ ndash Novaacutek J 1968 Naacutelezy stredovekyacutech a novovekyacutech minciacute na

Slovensku Naacutelezy minciacute na Slovensku II Bratislava

Naacutel 3 Hlinka J ndash Kolniacutekovaacute E ndash Kraskovskaacute Ľ ndash Novaacutek J 1978 Naacutelezy minciacute na Slovensku

III Bratislava

Naacutel 4 Kolniacutekovaacute E ndash Hunka J 1994 Naacutelezy minciacute na Slovensku IV Nitra

Polla B 1964 Stredovekyacute hraacutedok v Obišovciach Slovenskaacute archeoloacutegia 12 467ndash484

Vorel P 2000 Od pražskeacuteho groše ke koruně českeacute Průvodce dějinami peněz v českyacutech zemiacutech

Praha

Summary

Marek Budaj Two interesting parvi struck under Vaacuteclav (Wenceslas) II found in Slovakia

Bohemian coins of the grossi period represent interesting and unique specimens in coin finds in

the territory of Slovakia These coins started to come there even shortly after the beginning of

their production in Bohemia in 1300 Mainly Prague grossi appeared in Slovakia but their frac-

tions ndash parvi ndash are very rare there Two of them ndash one from Jablonice near Senica and the other

from an unknown locality (probably Puacutechov) ndash represent unique coins among Slovak finds The

rarity is increased by the fact that both of them have been struck of copper flans It is probable

that they belong to coins produced post-mortem under Vaacuteclav II between 1305 and 1310 More

widely spread Prague grossi are regarded as important coins in circulation in Slovakia and later

on they have influenced a lot the financial situation there Hungarian monetary system was in

serious troubles between the end of the 13th and the beginning of the 14th century which is well

documented by contemporary circulation of older coins struck under the Arpadids or Vienna

pfennigs respectively (mainly those of Fridrich the Handsome) In spite of that fact import of

foreign coins of higher quality was possible While the Prague grossi struck under Vaacuteclav II

represented quality coins at the beginning of the 14th century and there were no coins of middle

categories struck in Hungary (means grossi ndash production of these started there in 1329) it was

possible that these Bohemian grossi could fill the circulation gap in Hungary The Prague grossi

have been imported to Slovakia via commercial activities and they could be mainly found along

important trading routes ndash Bohemian route and Silesian route



VYacuteSKYT POĽSKYacuteCH MINCIacute ZO 14 AŽ ZAČIATKU 16 STOROČIA NA SLOVENSKU ndash ICH PRIacuteNOS

K SLEDOVANIU UHORSKO-POĽSKEacuteHO OBCHODU POČAS STREDOVEKU

J aacute n H U N K A

Uhorskyacute štaacutet bol od začiatku 11 storočia až do zaacuteveru 18 storočia jednyacutem z najbliž-

šiacutech susedov Poľskeacuteho kraacuteľovstva Už od začiatku svojej existencie od vlaacutedy Štefana I

(997ndash1038) mal s niacutem rozsiahle politickeacute kultuacuterne a takisto aj obchodneacute styky Jestvujuacute

stovky straacuten piacutesomnyacutech spraacutev ktoreacute dokladajuacute rozsah tyacutechto kontaktov od stredoveku

až po neskoryacute novovek Na časť z nich napr poukazujuacute priacuteručky všeobecnyacutech dejiacuten

Slovenska V nich suacute prezentovaneacute hlavne vojenskeacute a politickeacute styky panovniacutekov

členov ich rodiacuten a najvyššiacutech štaacutetnych uacuteradniacutekov poskytnutie azylu pre jednotlivyacutech

uhorskyacutech princov1 Suacute tu tiež zaacutekladneacute fakty ohľadne politicko-hospodaacuterskeho vyacutevoja

oboch štaacutetnych celkov najmauml za vlaacutedy Ľudoviacuteta Veľkeacuteho (1342ndash1382) a za poslednyacutech

uhorskyacutech Jagelovcov v rokoch 1490ndash15262 Na styky obchodneacute poukazuje zase znaacutema

praacuteca O R Halagu3 a ďalšiacutech baacutedateľov4

Jednyacutem z docircležityacutech historickyacutech prameňov ktoryacute mocircže jednoznačne dokladať vzaacute-

jomneacute poľsko-slovenskeacute obchodneacute kontakty suacute naacutelezy poľskyacutech minciacute na Slovensku

resp naacutelezy uhorskyacutech minciacute v rocircznych oblastiach byacutevaleacuteho Poľskeacuteho kraacuteľovstva

Probleacutem obehu poľskyacutech minciacute na uacutezemiacute Uhorska nie je probleacutem novyacute neprebaacutedanyacute

lebo sa niacutem zo slovenskej strany zaoberalo viacero baacutedateľov predovšetkyacutem Š Kazimiacuter

J Hlinka a čiastočne aj J Hunka5 Zo strany maďarskej riešili tento probleacutem hlavne I

Gedai L Huszaacuter a iniacute napr J Buza6 Z poľskej strany boli naacutelezy uhorskyacutech minciacute

Priacutespevok vznikol v raacutemci riešenia grantoveacuteho projektu GP 25059251 Korai magyar toumlrteacuteneti lexikon (9ndash14 szaacutezad) főszerkesztő Gy Kristoacute Budapest 1994 s 404ndash4052 Slovensko 1 Dejiny Bratislava 1978 s 1004 Dejiny Slovenska I (do roku 1526) zost R Marsina Bratislava

1986 s 507 519 Dejiny Slovenska II (1526ndash1848) zost V Matula a J Vozaacuter Bratislava 1987 s 842 R

MARSINA Politickaacute a hospodaacuterska situaacutecia na Slovensku v obdobiacute Jagelovcov In Problematika mincovniacutectva

Jagelovcov Materiaacutely z V československo-poľskej numizmatickej konferencie Svit 20ndash22 maacuteja 1988 Nitra

ndash Svit 1988 s 31ndash473 O R HALAGA Košice ndash Balt Vyacuteroba a obchod v styku vyacutechodoslovenskyacutech miest s Pruskom (1275ndash1526)

Košice 1975 4 Vyacuteber z nich je v J HLINKA Poľskeacute razby v naacutelezoch minciacute na Slovensku Zborniacutek SNM LXVII ndash Histoacuteria

13 1973 s 253 pozn 15 Š KAZIMIacuteR Polish Coins in east Slovakia in the 16th and 17th Centuries Studia Historica Slovaca 3 1965

s 112ndash134 J HLINKA Poľskeacute razby s 253ndash291 J HUNKA Orientačnaacute priacuteručka euroacutepskych minciacute 16ndash20

storočia II Mince Poľska (1506ndash1864) Nitra 1997 s 42ndash436 I GEDAI Kontakty handlowe Wegier w XI ndash XIII w w swietle znalezisk monet Wiadomości Numizmatyczne

2 1965 s 73ndash84 L HUSZAacuteR Obieg polskich monet na Węgrzech w XVIndashXVII wieku Wiadomości

Numizmatyczne 16 1972 s 193ndash200 I GEDAI Lengyel peacutenzek Magyarorszaacutegon a XVIndashXVII szaacutezadban

Hermann Ottoacute Muacutezeum Evkoumlnyve 22ndash23 1984 s 37ndash50 I GEDAI Polskie monety na Wegrzech w XVI

i XVII w Wiadomości Numizmatyczne 313 1987 s 165ndash175 J BUZA Lengyel eacutes magyar vaacuteltoacutepeacutenz

Alsoacute-Ausztriaacuteban (A bdquopolturaacutes garasokldquo magyarorszaacutegi forgalmaacutehoz a XVII szaacutezad maacutesodik feleacuteben)

Numizmatikai Koumlzloumlny 90ndash91 1992 s 133ndash145 J BUZA Die Rolle der Dreipoumllker im Geldumlauf Ungarns

im XVII Jahrhundert In Proceedings of the XIth International Numismatic Congress ndash Brussel 1991

Louvain-la-Neuve 4 1993 s 61ndash66


podchyteneacute hlavne v praacutecach S Kubiakovej A Mikołajczyka a M Męclewskej B

Paszkiewicza7

V priacutespevku sledujem len časť zo znaacutemych naacutelezov poľskyacutech minciacute na Slovensku iba

vyacuteskyt neskorostredovekyacutech poľskyacutech minciacute Naacutelezy poľskyacutech minciacute z r 1000ndash1300 som

neanalyzoval kvocircli faktu lebo podľa dostupnej literatuacutery8 neboli takeacuteto platidlaacute dosiaľ

na teritoacuteriu byacutevaleacuteho Uhorska teda aj dnešneacuteho Slovenska zaznamenaneacute Naacutelezmi poľ-

skyacutech minciacute razenyacutech v obdobiacute novoveku teda po roku 1506 sa nezaoberaacutem zaacutemerne

lebo tie podrobne analyzovali už vyššie uvedeniacute slovenskiacute a maďarskiacute baacutedatelia keď

hľadali historickeacute a numizmatickeacute doklady k faktu že poľskeacute mince ktoreacute boli zaacutemer-

ne vnaacutešaneacute do uhorskeacuteho obeživa spocircsobovali v 16 a 17 storočiacute v Uhorsku vyacuterazneacute

ekonomickeacute probleacutemy V raacutemci svojej praacutece som sa preto zameral iba na vyhodnotenie

naacutelezov poľskyacutech minciacute razenyacutech v grošovom obdobiacute ktoreacute boli doposiaľ pri rocircznych

analyacutezach kvocircli svojej maacutelopočetnosti viac-menej opomiacutenaneacute Sledoval som len naacutelezy

poľskyacutech minciacute razenyacutech od začiatku 14 storočia po rok 1500 resp 1506 teda do konca

vlaacutedy poľskeacuteho kraacuteľa Alexandra (1501ndash1506)

Pri priacuteprave praacutece som sa snažil zistiť aj skutočnosť akaacute je situaacutecia v raacutemci naacutelezov

uhorskyacutech minciacute v Poľsku aby som zistil či tieto mocircžu dokladať vzaacutejomnyacute uhorsko-

poľskyacute obchod Naacutelezmi arpaacutedovskyacutech minciacute z 11 až začiatku 14 storočia v Poľsku sa

zaoberali E Kolniacutekovaacute a S Kubiak9 Podľa nich sa ich tu siacutece našlo skoro 900 ks ale tie

tvoria len veľmi maluacute časť z celkoveacuteho počtu v Poľsku objavenyacutech minciacute Preto dokla-

dajuacute skocircr politickeacute než obchodneacute vzťahy Najnovšiacute prehľad vyacuteskytu uhorskyacutech minciacute

v Poľsku uvaacutedza aj publikaacutecia M Męclewskej a A Mikołajczyka10 Ale tu objaveneacute razby

suacute až z obdobia novoveku preto som ich neskuacutemal Pendantom k poľskyacutem minciam

grošoveacuteho obdobia zo Slovenska mocircžu byť uhorskeacute mince 14 až polovice 16 storočia

objaveneacute v Poľsku Ale ani tyacutech nie je priacuteliš veľa Konkreacutetne sa podľa praacutece Kubiakovej11

našlo iba 408 a x minciacute čo takisto tvoriacute iba pomerne maluacute časť z celkoveacuteho fondu minciacute

grošoveacuteho obdobia objavenyacutech v Poľsku

Kvocircli nedostatku suacutepisovyacutech praacutec o novyacutech naacutelezoch minciacute z uacutezemia Maďarska

(kde sa žiaľ publikuje iba časť z naacutelezov v periodiku Numizmatikai Koumlzloumlny resp

v zborniacutekoch niekoľkyacutech muacutezeiacute ale celkovyacute prehľad chyacuteba) z Rumunska a Chorvaacutetska

nebolo možneacute využiť na analyacutezu všetky naacutelezy stredovekyacutech poľskyacutech minciacute na celom

uacutezemiacute byacutevaleacuteho Uhorska

Najlepšie bolo možneacute sledovať len naacutelezy minciacute z uacutezemia Slovenska Tu som na

7 S KUBIAK Hungarian Coins in Polish medieval Finds Acta Archaeologica Carpathica 12 1971 s 27ndash47

S KUBIAK Skarb z XV w z Kościelnej Wsi pow Kalisz Wiadomości Numizmatyczne 15 1971 s 160ndash170

S KUBIAK Skarb z XV wieku z Mstowa pow Częstochowa Wiadomości Numizmatyczne 16 1972 s 169ndash

174 J HUNKA (rec) Marta Męclewska ndash Andrzej Mikołajczyk Skarby monet z lat 1650ndash1944 Inwentarz

II Warszawa 1991 Slovenskaacute numizmatika 14 1996 s 290ndash292 J HUNKA Noveacute publikaacutecie o poľskyacutech

naacutelezoch minciacute Slovenskaacute numizmatika 17 2004 s 340ndash342 8 J HLINKA ndash Ľ KRASKOVSKAacute ndash J NOVAacuteK Naacutelezy minciacute na Slovensku II Bratislava 1968 (v texte ako

Naacutelezy 2) J HLINKA ndash E KOLNIacuteKOVAacute ndash Ľ KRASKOVSKAacute ndash J NOVAacuteK Naacutelezy minciacute na Slovensku III

Bratislava 1978 (v texte ako Naacutelezy 3) Naacutelezy minciacute na Slovensku IV zost E Kolniacutekovaacute a J Hunka Nitra

1994 (v texte ako Naacutelezy 4) E SALTZER A toumlrteacutenelmi Magyarorszaacuteg teruumlleteacuten fellelt 156 aacuterpaacutedhaacutezi eacuteremkin-

cslelet oumlsszefuumlggouml aacutettekinteacutese Budapest 1996 s 11 9 E KOLNIacuteKOVAacute Obolus mŕtvych vo včasnostredovekyacutech hroboch na Slovensku Slovenskaacute archeoloacutegia 15

1967 s 229ndash231 S KUBIAK Hungarian Coins s 27ndash40 47 S KUBIAK Znaleziska monet z lat 1146ndash1500

na obszarze Polski Inwentarz Poznań 199810 J HUNKA (rec) Marta Męclewska ndash Andrzej Mikołajczyk Skarby monet s 290ndash29211 S KUBIAK Hungarian Coins s 47


vyacuteskum využil predovšetkyacutem tri zaacutekladneacute suacutepisoveacute praacutece Naacutelezy minciacute 2ndash412 Aby boli

moje pozorovania čo najkomplexnejšie obe praacutece som ešte doplnil o slovenskeacute naacutelezy

poľskyacutech stredovekyacutech minciacute z rokov 1995ndash2000 Jednaacute sa hlavne o rozsiahly suacutebor

tyacutechto razieb z pokladu z Vrboveacuteho miestna časť Šterusy13 a mince naacutejdeneacute priesku-

mami na 20 severoslovenskyacutech a vyacutechodoslovenskyacutech hradoch (tie neboli dosiaľ bližšie

publikovaneacute)

Možnosti sledovania vzaacutejomneacuteho slovensko-poľskeacuteho obchodu

v rokoch 1301ndash1506 prostredniacutectvom minciacute

A Naacutelezy uhorskyacutech minciacute z rokov 1301ndash1500 v Poľsku

Podľa zisteniacute S Kubiakovej14 sa do roku 1971 v Poľsku objavilo 408 a x ks stredove-

kyacutech uhorskyacutech minciacute Z tohto počtu skoro 98 tvorili zlateacute razby z čias Žigmunda

Luxemburskeacuteho až Mateja Korviacutena Z čias Karola Roacuteberta sa zaznamenal len jeden

denaacuter a jeden groš tohto vlaacutedcu To dokazuje že vyacutevoz uhorskyacutech minciacute do Poľska

nastal až počas zaacuteveru 14 a začiatku 15 storočia V uvedenom suacutebore minciacute sa siacutece

objavilo i niekoľko uhorskyacutech denaacuterov bdquohalierovldquo a bdquopolgrošovldquo z 15 storočia Tie však

tvorili veľmi maluacute časť z daneacuteho suacuteboru Ani noveacute naacutelezy objaveneacute po roku 1971 obsa-

hujuacutece i zopaacuter uhorskyacutech minciacute v podstate nezmenili nastolenyacute obraz Je to malyacute počet

pokladov poľskyacutech korunnyacutech denaacuterov z 1 tretiny až polovice 15 stor15 kde sa objavili

i quartingy Žigmunda Luxemburskeacuteho Popri nich sa našli čo je dosť prekvapujuacutece

tiež denaacutere komtuacutera Raacutedu nemeckyacutech rytierov a severiacutenskeho baacutena Mikulaacuteša Redwitza

(1430ndash1434) ktoreacute je možneacute podľa mincovyacutech značiek na nich umiestnenyacutech považovať

tiež za uhorskeacute razby16 Je evidentneacute že dukaacutety z poľskyacutech naacutelezov siacutece dokladajuacute uhor-

sko-poľskyacute obchod ale poukazujuacute hlavne na fakt že poľskiacute obchodniacuteci neboli v raacutemci

obchodnyacutech stykov ochotniacute použiť vo vaumlčšej miere inflačneacute uhorskeacute mince drobnyacutech

hodnocirct vyraacutebaneacute od čias Žigmunda Luxemburskeacuteho až do roku 1467 ale využiacutevali iba

vtedajšiu valutu ndash uhorskeacute dukaacutety Tie boli pre nich viacutetaneacute aj preto lebo Poľsko v da-

nom obdobiacute nerazilo vlastneacute zlateacute mince

B Naacutelezy poľskyacutech minciacute z rokov 1301ndash1506 v slovenskej časti Uhorska

V dosiaľ jedinej kataloacutegovej praacuteci o naacutelezoch poľskyacutech minciacute na Slovensku od J Hlin ku17

uvaacutedza autor takeacuteto počty do roku 1973 zistenyacutech stredovekyacutech poľskyacutech minciacute

ndash z čias Vladislava II Jagelovskeacuteho (1386ndash1434) 19 minciacute z hľadiska nominaacutelov to boli

3 ternaacutere 13 polgrošov a 3 neurčeneacute mince

ndash z čias Kazimiacutera IV Jagelovskeacuteho (1447ndash1492) 165 minciacute 164 polgrošov a 1 neurčenaacute

minca

12 Pozri pozn 813 J HUNKA ndash M KLČO Suacutebor minciacute zo začiatku 17 storočia zo Šteruacutes Balneologickyacute spravodajca 37

2001 161ndash172 14 S KUBIAK Hungarian Coins s 42ndash47 15 S KUBIAK Skarb z XV w z Kościelnej Wsi pow Kalisz Wiadomości Numizmatyczne 15 1971 s 167

S KUBIAK Skarb z XV wieku z Mstowa pow Częstochowa Wiadomości Numizmatyczne 16 1972

s 173 B PIETROŃ Dwa skarby z XV w w zbiorach Muzeum Okręgowego w Bydgoszczy Wiadomości

Numizmatyczne 39 1995 s 57 16 O danyacutech minciach pozri štuacutediu o poklade minciacute zo Šurian kde sa ich zatiaľ našlo najviac R KUJOVSKYacute

ndash J HUNKA Hromadnyacute naacutelez minciacute z 15 storočia zo Šurian (K problematike quartingov a Redwitzovyacutech

minciacute) Slovenskaacute numizmatika 11 1990 s 181 188ndash20617 J HLINKA Poľskeacute razby s 253ndash291


ndash z čias Jaacutena I Albrechta (1492ndash1501) 479 minciacute 471 polgrošov a 8 neurčenyacutech minciacute

ndash z čias Alexandra (1501ndash1506) 427 minciacute 422 polgrošov a 5 nominaacutelovo neurčenyacutech

minciacute

Celkove sa tak podarilo J Hlinkovi zaznamenať 1090 ks poľskyacutech minciacute zo 14 až

začiatku 16 storočia

V praacutecach Naacutelezy minciacute 3ndash4 a v novyacutech naacutelezoch objavenyacutech resp analyzovanyacutech

v rokoch 1973ndash2005 sa objavilo ďalšiacutech 641 publikovanyacutech minciacute a 24 nepublikovanyacutech

stredovekyacutech poľskyacutech minciacute Okrem už vyššie uvedenyacutech naacutelezov suacute to ešte naacutelezy

z Čadce Michaloviec Boľkoviec Topoľčian zo Šuriacutec18 Prehľad novyacutech poľskyacutech minciacute

je nasledovnyacute

ndash z čias Vladislava II Jagelovskeacuteho (1386ndash1434) 12 minciacute 4 polgroše 8 denaacuterov

ndash z čias Vladislava III Jagelovskeacuteho (1434ndash1444) 13 minciacute 12 denaacuterov 1 ternaacuter

ndash z čias Kazimiacutera IV Jagelovskeacuteho (1447ndash1492) 99 minciacute a 8 kotuacutečikov 96 polgrošov

gdaňskyacute šiling z r 1457ndash1466 2 denaacutere 1 ks falošnej denaacuterovej mince a 8 kotuacutečikov

na vyacuterobu podobnyacutech minciacute

ndash z čias Jaacutena I Albrechta (1492ndash1501) 240 minciacute 237 polgrošov a 3 denaacutere

ndash z čias Alexandra (1501ndash1506) 300 polgrošov

ndash bližšie neurčenyacute poľskyacute ternaacuter z 15 storočia

Ako ukazuje nasledujuacuteca tabuľka (tab 1) celkovo sa v naacutelezoch minciacute z uacutezemia

Slovenska do roku 2005 zaznamenalo 60 naacutelezov obsahujuacutecich 1756 kusov poľskyacutech

stredovekyacutech minciacute v tomto zloženiacute

Vyacuteznam naacutelezov poľskyacutech minciacute na Slovensku

Aj noveacute naacutelezy stredovekyacutech poľskyacutech minciacute z uacutezemia Slovenska potvrdili skutoč-

nosť zistenuacute už J Hlinkom19 že poľskeacute mince sa na naše uacutezemie dostaacutevali pomerne

neskoro až koncom 14 storočia K uvedenyacutem zisteniam je nutneacute doplniť že podľa

novyacutech analyacutez je nutneacute naacutelezy poľskyacutech minciacute sledovať v dvoch časovyacutech horizontoch

Prvyacutem obdobiacutem kedy sa tieto mince dostaacutevali na Slovensko je časovyacute uacutesek od zaacuteveru

14 až do polovice 15 storočia (A) Druhyacutem obdobiacutem kedy sa razby Poľskeacuteho kraacuteľov-

stva objavili v zvyacutešenej miere na našom uacutezemiacute je obdobie od zaacuteveru 15 po 1 tretinu

17 storočia (B)

18 J HUNKA ndash I ŽILINČIacuteK Naacutelez pokladu minciacute v Čadci v roku 2000 Považskyacute zborniacutek 21 Žilina 2002

s 184 J HUNKA Naacutelez striebornyacutech minciacute z 15 a 16 storočia z Michaloviec Zempliacuten 1 2003 s 11 M

BUDAJ Ďalšie mince z hromadneacuteho naacutelezu zo začiatku 17 storočia z Boľkoviec Slovenskaacute numizmatika

17 2004 s 263 J HUNKA Novyacute naacutelez novovekyacutech minciacute z Topoľčian Slovenskaacute numizmatika 17 2004

s 265 M BUDAJ ndash J HUNKA Najvaumlčšiacute poklad novovekyacutech minciacute zo slovenskej časti Novohradu zo

Šuriacutec v tlači 19 J HLINKA Poľskeacute razby s 277

Panovniacutek Počet Prehľad podľa nominaacutelov

Vladislav II (1386ndash1434) 31 polgroš 17 ternaacuter 3 denaacuter 8 nominaacutel neznaacutemy 3

Vladislav III (1434ndash1444) 13 ternaacuter 1 denaacuter 12

Kazimiacuter IV (1447ndash1492) 265+8 polgroš 260 gdaňskyacute šiling 1 denaacuter 2+1 falzum a 8 kotuacutečikov

na vyacuterobu faacutelz nominaacutel neznaacutemy 1

Jaacuten I Albrecht (1492ndash1501) 719 polgroš 708 denaacuter 3 nominaacutel neznaacutemy 8

Alexander (1501ndash1506) 727 polgroš 722 nominaacutel neznaacutemy 5

1 ternaacuter z 15 storočia 1

Tab 1 Poľskeacute mince z rokov 1386ndash1506 naacutejdeneacute do roku 2005 na Slovensku


20 L HUSZAacuteR Muumlnzkatalog Ungarn (von 1000 bis Heute) Muumlnchen 1979

1 2 3 4 5 6 7

8 9 10

Obr 1 Stredovekeacute poľskeacute mince zo Slovenska Platidlaacute Vladislava

II (č 1ndash3) Vladislava III (č 4) Kazimiacutera IV (č 5ndash7) Jaacutena I

Albrechta (č 8ndash9) Alexandra (č 10) Mince č 1 5 8 10 suacute pol-

groše uvedenyacutech panovniacutekov č 6 ndash gdaňskyacute šiling č 2 ndash ternaacuter

= trojdenaacuter č 3ndash4 7 9 ndash denaacutere Ilustraacutecie boli prevzateacute z praacutece

E KOPICKI Katalog podstawowych typoacutew monet i banknotoacutew

Polski oraz ziem historycznie z Polska związanych 11 Warszawa

1974 s 274ndash275 281 283 285 289 291 (Repro obr J HUNKA

Archeologickyacute uacutestav SAV Nitra)

A o naacutelezoch poľskyacutech minciacute z prveacuteho časoveacuteho horizontu (z rokov cca 1395ndash1444) boli

zisteneacute nasledujuacutece skutočnosti Fakt že najstaršie objaveneacute poľskeacute razby pochaacutedzajuacute

až z 90 rokov 14 storočia (možno tu napr uviesť naacutelez polgroša Vladislava II z ro-

kov 1394ndash1395 z hradu Hanigovce na Spiši) nasvedčuje že veľkaacute produkcia pomerne

kvalitnyacutech skoro 70 -nyacutech 29 typov uhorskyacutech denaacuterov a obolov v časoch vlaacutedy

kraacuteľa Ľudoviacuteta I (1342ndash1382 typy Huszaacuter20 č 524ndash552) značne obmedzila prenika-

nie cudziacutech minciacute do Uhorska Hospodaacuterska situaacutecia sa ale vyacuterazne zmenila v poli-

ticky nepokojnyacutech časoch po smrti tohto panovniacuteka za vlaacutedy kraacuteľovnej Maacuterie a po-

čas prvyacutech rokov vlaacutedy jej manžela a naacutestupcu na troacutene Žigmunda Luxemburskeacuteho

Docircsledkom nepokojov bolo o i tiež to že sa vyacuterazne zniacutežil počet razenyacutech typov

minciacute Kraacuteľovnaacute Maacuteria nechala vyraziť v rokoch 1383ndash1395 iba 9 druhov minciacute (2

typy dukaacutetov 4 typy denaacuterov zvyšneacute boli oboly Huszaacuter č 563ndash571) V obežive sa

vaumlčšinou uplatnili iba strieborneacute mince Za Žigmunda sa v rokoch 1387ndash1427 (teda

do čias zmeny jeho mincovej suacutestavy v docircsledku husitskej revoluacutecie) razilo dokonca

iba 5 typov minciacute ndash jeden typ dukaacutetov 3 typy denaacuterov jeden typ parvov (Huszaacuter č

572 575ndash577 580) Hoci časť z obeživa na Slovensku pozostaacutevala na prelome 14 a 15

storočia ešte zo staryacutech denaacuterov Ľudoviacuteta Veľkeacuteho zaacutesoby domaacutecich minciacute v tomto

čase vyacuterazne poklesli Preto sa v obežive začali objavovať aj cudzie mince ndash napr

poľskeacute razby Podľa prehľadu nominaacutelnych hodnocirct poľskyacutech minciacute zo slovenskyacutech

naacutelezov vidno že vtedajšiacute uhorskiacute obchodniacuteci radšej využiacutevali mince strednyacutech

hodnocirct ndash polgroše a ternaacutere nad razbami niacutezkych hodnocirct ndash denaacutermi Danuacute skutoč-

nosť je možneacute vysvetliť nasledovne V rokoch 1368ndash1369 skončila v Uhorsku razba

domaacutecich grošovyacutech minciacute a nasledujuacuteci panovniacuteci až do roku 1468 groše nerazili


Je evidentneacute že približne 30 rokov od skončenia produkcie uhorskyacutech grošov došlo

k ich trvaleacutemu vyacutepadku v obchode (nehovoriac o skutočnosti že naacutelezy poukazujuacute

na fakt že vaumlčšina z uhorskyacutech grošov bola vyvezenaacute mimo uacutezemie Uhorska) Preto

ich nahradili poľskeacute polgroše Vladislava II ktoreacute sa určite použiacutevali ešte počas 1

tretiny 15 storočia Zvyacutešenyacute počet korunnyacutech denaacuterov Vladislava III a Kazimiacutera

IV z 30 až 50 rokov 15 storočia (pričom sa popri originaacutelnych denaacuteroch objavili

aj ich suacutedobeacute napodobeniny vyrobeneacute pravdepodobne vo faľšovateľskyacutech dieľňach

v Liptovskej Mare Sučanoch a na hrade Lietava) poukazujuacute na novuacute spoločenskuacute

situaacuteciu suacutevisiacu s hnutiacutem husitov a bratriacutekov na Slovensku V Uhorsku prevlaacutedali

v 20 až 50 rokoch 15 storočia v obežive inflačneacute razby denaacuterov a obolov vyraacutebaneacute

na postriebrenyacutech alebo aj medenyacutech kotuacutečikoch Preto nie je veľmi čudneacute že sa

popri domaacutecich platidlaacutech resp ich falzaacutech využiacutevali v obchode i niektoreacute druhy

zahraničnyacutech minciacute ndash rakuacuteske fenigy moravskeacute a českeacute peniaze poľskeacute denaacutere

Svojimi metrologickyacutemi parametrami ndash priemerom cca 13ndash14 mm hmotnosťou

okolo 03ndash05 g boli spomenuteacute druhy minciacute internacionaacutelne Rozlišovali sa jedine

vyacutezdobnyacutemi motiacutevmi ndash namiesto brvien a dvojkriacuteža na uhorskyacutech minciach boli na

nich poľskeacute a moravskeacute orlice českyacute lev resp habsburskeacute brvno

B zaujiacutemaveacute suacute aj poľskeacute razby z druheacuteho časoveacuteho horizontu (cca 1500ndash1620)

Reprezentujuacute ich polgroše Kazimiacutera IV Jaacutena I Albrechta a Alexandra V slovenskyacutech

naacutelezoch sa ako jednotliveacute naacutelezy vaumlčšinou nachaacutedzajuacute iba polgroše Jaacutena I Albrechta

ale aj tyacutech je pomerne maacutelo Preto sa daacute uvažovať o tom že tieto polgroše boli pravde-

podobne doneseneacute na Slovensko už v čase ich vyacuteroby t j okolo roku 1500 Vo zvyacute-

šenej miere sa ale polgroše Kazimiacutera IV až Alexandra včiacutetane polgrošov Žigmunda

I Stareacuteho vyskytujuacute iba v hromadnyacutech naacutelezoch a to popri uhorskyacutech denaacuteroch

českyacutech jednostrannyacutech bielych peniazoch švidnickyacutech polgrošoch Ľudoviacuteta II či

inyacutech stredoeuroacutepskych razbaacutech Uvedeneacute poklady boli ukryacutevaneacute do zeme od zaacuteveru

16 storočia približne až do začiatku Tridsaťročnej vojny (1618ndash1648) Domnievam sa

že polgroše objaveneacute v tyacutechto pokladoch neziacuteskali kupci zo Slovenska už v čase ich

razby teda okolo roku 1500 Doniesli si ich z Poľska Čiech možno aj zo Sliezska ako

určiteacute množstvo strieborneacuteho kovu a to vo forme z obehu vyradenyacutech minciacute Dokladaacute

to fakt že ani v jednom slovenskom poklade minciacute ukrytom v zaacutevere 15 storočia sa

nevyskytli polgroše Kazimiacutera IV Všetky polgroše Kazimiacutera IV hoci boli v Poľsku

vyrazeneacute koncom 15 storočia pochaacutedzajuacute zo slovenskyacutech hromadnyacutech naacutelezov ukry-

tyacutech minimaacutelne v časoch Rudolfa II (z lokaliacutet Babiacutenec Hniezdne Barca Pezinok

Rimavskaacute Sobota21) teda z naacutelezov mladšiacutech aspoň o 70 až 100 rokov

Domnievam sa že nie je bezuacutečelneacute ani geografickeacute vyhodnotenie slovenskyacutech naacutelezov

s poľskyacutemi stredovekyacutemi mincami Ako je všeobecne znaacuteme je siacutece pravdou že mnoheacute

obchodneacute mestaacute z oblasti zaacutepadneacuteho Slovenska (napr Bratislava Trnava) udržiavali s Poľ-

skom trvaleacute obchodneacute styky ale vo zvyacutešenej miere sa v poľsko-slovenskyacutech kontaktoch

prejavili mestaacute geograficky bližšie k poľskyacutem či sliezskym hraniciam ndash napr Trenčiacuten

Žilina Aj mnoheacute mestaacute stredneacuteho Slovenska uacutespešne vyvaacutežali svoje vyacuterobky do poľskyacutech

oblastiacute resp prostredniacutectvom Poľska dovaacutežali vzaacutecne tovary zo zaacutemoria Častokraacutet je vo

vedeckej literatuacutere uvaacutedzaneacute tesneacute spojenie Mediarskeho podniku v Banskej Bystrici za

Fuggerovcov a Thurzovcov s Krakovskom a Vratislavskom22 popri nej Banskej Štiavnice

21 J HLINKA Poľskeacute razby č 9ndash10 16 19 2222 R MARSINA Politickaacute a hospodaacuterska situaacutecia s 39ndash43


No je znaacuteme že najmauml z geografickyacutech docircvodov mali najtesnejšie styky s Poľskom vyacutecho-

doslovenskeacute mestaacute Jednaacute sa o mestaacute ležiace hlavne v oblasti Spiša Šariša Zempliacutena

ndash akyacutemi boli Levoča Bardejov Košice Staraacute Ľubovňa a ineacute

Poľskeacute mince zo slovenskyacutech naacutelezov však podľa suacutečasneacuteho stavu poznania len

čiastočne dokazujuacute hlavneacute smery vzaacutejomnyacutech slovensko-poľskyacutech stykov Ako som

vysvetlil vyššie za mince doneseneacute v čase ich razby považujem iba razby Vladislava II

III resp ojedineleacute naacutelezy minciacute Jaacutena I Albrechta Ostatneacute poľskeacute mince sa sem dostali

ako pagament určiteacute množstvo draheacuteho kovu po ich vyradeniacute z poľskeacuteho obehu

Korunneacute denaacutere zo zaacuteveru 14 storočia až 1 polovice 15 storočia sa nachaacutedzajuacute

predovšetkyacutem v oblasti severneacuteho Slovenska ndash od Liptova cez Turiec až po regioacuten

Spiša V danom teritoacuteriu sa obvykle objavujuacute ako jednotliveacute mince alebo ako menšie

skupiny minciacute (v priacutepade naacutelezov z Liptovskej Mary hradov Hanigovce Kamenica

Plaveč Likava asi aj Zbojniacuteckeho hradu v Ruskej Novej Vsi)23 Maacutelokedy boli suacutečasťou

vaumlčšiacutech suacuteborov minciacute ndash ako napr v pokladoch zo Senice a Dobšinej24 Určite boli v svo-

jej dobe využiacutevaneacute ako bežneacute platidlo Na ich vyacuteskyte na Slovensku mohlo značnyacutem

spocircsobom vplyacutevať aj zaacutelohovanie spišskyacutech miest Poľskeacutemu kraacuteľovstvu Žigmundom

Luxemburskyacutem v roku 1412

Polgroše Kazimiacutera IV až Alexandra sa nachaacutedzajuacute vo všetkyacutech hospodaacutersky docircle-

žitejšiacutech oblastiach resp pri hlavnyacutech cestnyacutech ťahoch ndash na Považskej a Sliezskej ceste

na Českej ceste na Poľskej ceste Suacute rozmiestneneacute na Zaacutehoriacute v okoliacute Trnavy na Ponitriacute

v Gemeri Malohonte Liptove Turci Kysuciach Spiši Šariši Miesto ich uloženia bolo

zaacutevisleacute od pohybov ich pocircvodnyacutech majiteľov Tiacute ich v suacutevislosti s postupom nepriateľ-

skyacutech vojsk (počas vojen s Turkami či protihabsburskyacutemi povstalcami) pri naacutebožen-

skyacutech nepokojoch pri akciaacutech zbojniacutekov a pri inyacutech priacuteležitostiach ukryacutevali do zeme

alebo do svojich domovov Uvedeneacute mince dokazujuacute že boli nuacutetene akceptovaneacute ako

určityacute zdroj draheacuteho kovu keď sa domaacuteca ndash uhorskaacute vyacuteroba minciacute viacej orientovala

na razbu platidiel veľkyacutech hodnocirct (v stredoveku grošov a dukaacutetov v novoveku toliarov

na ktoryacutech sa dalo dobre zarobiť pri rozdielnom kurze rocircznych domaacutecich a zahra-

ničnyacutech minciacute) ako na vyacuterobu minciacute drobnyacutech hodnocirct ktoreacute boli nevyhnutneacute pre

zabezpečenie obeživa Pretože poľskeacute polgroše vaumlčšinou tvoria najstaršie časti z tyacutechto

hromadnyacutech naacutelezov nemocircžu datovať čas ich ukrytia Skocircr mocircžu poukaacutezať na sociaacutel-

ne postavenie pocircvodnyacutech vlastniacutekov zakopanyacutech finančnyacutech hotovostiacute V priacutepade že

polgroše Kazimiacutera IV až Alexandra tvoria v raacutemci niektoreacuteho naacutelezu vyacuteraznuacute časť

mocircžu poukaacutezať i na možneacute spoločenskeacute (aj obchodneacute) kontakty majiteľov tyacutechto minciacute

s niektoryacutemi oblasťami mimo hraniacutec Uhorskeacuteho štaacutetu

Summary

Jaacuten Hunka Appearance of Polish coins of the period between the 14th and the beginning of the 16th century in Slovakia ndash their contribution to the study in medieval Hungarian-Polish trade

There were lively political cultural and commercial contacts established between Poland and

Hungary in period from the 11th to the 18th century Coin hoards could represent one of the

sources documenting mutual commercial relations of both states Because of the lack of listings

of Polish coins in the territory of Hungary Romania and Croatia ndash Slovak coin finds have been

23 Bližšie Naacutelezy 4 č 329 ostatneacute naacutelezy neboli predbežne publikovaneacute24 J HLINKA Poľskeacute razby č 1 4


used for the analysis Two basic coin groups are discussed in the article a finds of Hungarian

coins in Poland and b finds of Polish coins in Slovakia The Hungarian coins struck between

the beginning of the 14th century and 1526 which have been found in Poland have already been

analysed by others Only coins struck between 1307 and 1506 have been discussed in this article

In case of the Polish coins found in Slovakia only coins struck between 1386 and 1506 have been

discussed here

Finds of the Hungarian coins in Poland ducats struck in period between Sigismund of

Luxembourg and Vladislav II represent 98 of 420 + x coins Only two coins (a denarius and

a grossus) have been struck under Carolus Robertus This confirms the start of the Hungarian

coin export to Poland even at the beginning of the 14th century Hungarian ducats hellers and

half-grossi of the 15th century and quartings struck during the period between 1430 and 1434 (15

pieces) appeared there The Hungarian ducats from Polish finds represent the Hungarian-Polish

trade in the contemporary central European monetary circulation

Finds of the Polish coins in Slovakia up to date there were about 60 finds of some 1756 late

medieval Polish coins (among others) registered in Slovakia (see Fig 1) There were 31 coins

struck under Vladislav II (1386ndash1434) ndash half-grossi ternars and denarii 13 coins struck under

Vladislav III (1434ndash1444) ndash ternars and denarii 265 coins struck under Kasimir IV (1447ndash1492)

ndash half-grossi Danzig shillings denarii and their copies 719 coins struck under John I Albrecht

(1492ndash1501) ndash half-grossi and denarii and 727 half-grossi struck under Alexander (1501ndash1506)

Interpretation of finds of the Polish coins the oldest coins are represented by specimens

dated back to 1394ndash1400 which proves the fact that the Polish coins appeared in circulation in

Slovakia at the end of the 14th century That happened because of the following reasons ndash foreign

coins have been excluded from the Hungarian circulation by financial edicts of the 1330s and the

1340s under Carolus Robertus (1308ndash1342) About 29 types of denarii and oboli of high quality

were struck under Ludovitus I (1342ndash1382) and under these circumstances foreign coins came

to Hungary rarely But later on under Maria and Sigismud of Luxembourg (about 1385ndash1437)

number of Hungarian coins and their quality severely decreased Because of this fact Polish

half-grossi ternars and denarii started to be used as additional coins in circulation The Polish

half-grossi were used in Hungary in substitution for the Hungarian grossi that have been struck

until 1368ndash1369 and then after 1468 The Polish denarii struck under Vladislav III and Kasimir

IV (about 1430ndash1450) have been brought to Slovakia by representatives of the Hussite and the

ldquoLittle Brothersrdquo movements Contemporary Hungarian coins struck between 1420 and 1450

were of bad quality like little coppers silver plated denarii and oboli Then again the circulation

had to be supported by better foreign coins ndash the Austrian pfennigs the Moravian and Bohemian

coins the Polish denarii Another large group of the Polish coins found in Slovakia is represented

by half-grossi struck under Kasimir IV John I Albrecht and Alexander Just only part of it ndash the

half-grossi struck under John I Albrecht ndash has been imported to Slovakia during the reign of the

mentioned ruler The rest of those half-grossi struck in period between the reigns of Kasimir IV

and Alexander appeared up to now just only in hoards buried between 1500 and 1620 These

half-grossi have been brought by Slovak merchants from Poland Bohemia Moravia and Silesia as

a certain amount of silver metal in form of coins excluded from circulation Geographical analy-

sis of Slovak finds containing the Polish coins has brought an interesting information about the

Slovak-Polish commercial activities According to historical sources these activities took place

especially in towns situated close to the Polish border ndash in Trenčiacuten Žilina Banskaacute Bystrica in

towns in Spiš Šariš and Zempliacuten and in Levoča Bardejov Košice Staraacute Ľubovňa Analysing

finds of the Polish coins in the territory of Slovakia it is possible to state that trade routes lead

through north Slovakia ndash through Liptov Turiec Spiš (probably because of the fact that towns

in Spiš have served as a pawn to Poland since 1412) and Šariš Later Polish coins ndash the half-grossi

struck in period between the reigns of Kasimir IV and Alexander ndash have been detected on all

important routes (route along the river Vaacuteh and Silesian Bohemian Polish routes) and towns

threatened by enemies (Turks anti-Habsburg rebels bandits leaders of religious riots)



JAacuteCHYMOVSKAacute PRODUKCE DROBNEacute MINCE A PENĚŽNIacute OBĚH 16 A 17 STOLETIacute

Rozbor mincovniacutech naacutelezů

E d u a r d Š I M E K

Numismatickeacute baacutedaacuteniacute posledniacutech zhruba čtyř desetiletiacute obracejiacuteciacute častěji než kdykoliv

v minulosti pozornost k měnoveacute a mincovniacute problematice 16 a 17 stoletiacute si přirozeně

nemohlo nepovšimnout tak zaacutevažneacuteho jevu ve vyacutevoji českeacuteho mincovnictviacute jakyacutem

bylo zřiacutezeniacute a sto padesaacutet let činnosti jaacutechymovskeacute mincovny v letech 151920 až 1671

(Šimek 1982 10) Ražba mince v Jaacutechymově se stala opakovaně předmětem hlubšiacuteho

badatelskeacuteho zaacutejmu V souvislosti s monografickyacutem zpracovaacuteniacutem osudů mincovny

(Nemeškal 1964 Sakařovaacute-Malaacute 1967) byla podrobněji sledovaacutena i otaacutezka vyacuteše zdejšiacute

mincovniacute produkce jejiacutež kvantitativniacute zhodnoceniacute a vymezeniacute v poměru k produkci

současně pracujiacuteciacutech mincoven v Kutneacute Hoře v Praze a v Českyacutech Budějoviciacutech se

stalo později součaacutestiacute pokusů o stanoveniacute celkoveacuteho objemu mincovniacute ražby v Čechaacutech

od počaacutetku mincovaacuteniacute tolaru (1520) do vydaacuteniacute mincovniacuteho řaacutedu českyacutech stavů roku

1619 (Šimek 1974 tyacutež 1983a) Z dosud předloženyacutech zjištěniacute je viacutece než patrneacute měniacuteciacute

se postaveniacute mincovny v hierarchii mincovniacutech podniků v Čechaacutech Z nejpřednějšiacuteho

podniku v zemi produkujiacuteciacuteho v počaacutetciacutech sveacute existence i později v 1 polovině 16

stoletiacute obrovskeacute množstviacute noveacute mince převaacutežně uplatňovaneacute mimo hranice Čech se

stala objemem sveacute produkce v 2 polovině 16 stoletiacute druhou a v prvyacutech desetiletiacutech 17

stoletiacute třetiacute českou mincovnou zastiacuteněnou nejprve mincovnou kutnohorskou v 2 polo-

vině 16 stoletiacute a posleacuteze i pražskou v posledniacutech letech předbělohorskeacute doby1 Tento

zprvu pozvolnyacute později staacutele rychlejšiacute pokles jaacutechymovskeacute produkce uacutezce souvisejiacuteciacute

s poklesem těžby střiacutebra v krušnohorskeacutem rudniacutem okrsku se musel nutně odrazit

v měniacuteciacutem se vyacuteznamu zdejšiacutech ražeb pro peněžniacute oběh Přitom pokles produkce byl

provaacutezen vyacuteraznou změnou i ve složeniacute vydaacutevaneacuteho oběživa Jestliže až do 70 let 16

stoletiacute se mincovna orientovala teacuteměř vyacutehradně na ražbu velkeacute střiacutebrneacute mince ndash tolaru

a jeho diacutelů přiacutepadně naacutesobků a po zavedeniacute mincovniacuteho řaacutedu Ferdinanda I z roku

1559 (1561) zlatniacuteku (60krejcaru) a jeho diacutelů (z nižšiacutech nominaacutelů jsou z tohoto obdobiacute

znaacutemy pouze noveacute groše z 20 let pražskeacute groše z let 1543 a 1544 a 2krejcary z let 1562

1563 a 1564) později odtud vychaacutezelo teacutež množstviacute drobnějšiacutech ražeb ndash v předbělohor-

skeacute době biacuteleacute groše maleacute groše a biacuteleacute peniacuteze v době pobělohorskeacute 3krejcary krejcary

a 12krejcary Produkce těchto drobnyacutech nominaacutelů byla v některyacutech letech zvlaacuteště

v pobělohorskeacutem obdobiacute podstatně vyššiacute než ražba tolarů přiacutepadně drobneacute nominaacutely

byly jedinyacutem druhem zde vydaacutevaneacuteho oběživa2 Třebaže zatiacutem neviacuteme jak byl určovaacuten

1 Hodnota jaacutechymovskeacute produkce je odhadovaacutena v 1 polovině 16 stoletiacute na 7 500 000 kop miacuteš (78 českeacute

produkce) v 2 polovině 16 stoletiacute na 3 700 000 kop miacuteš (30 českeacute produkce) a v letech 1601ndash1619 na

310 000 kop miacuteš (10 českeacute produkce) Bliacuteže k tomu E Šimek (1974 1983a) 2 V nečetnyacutech uacutedajiacutech z předbělohorskeacuteho uacutedobiacute je doložena vyššiacute produkce drobneacute mince v roce 1580

(zaokrouhleně se jejiacute hodnota rovnala 14 828 tolarům hodnota tolaroveacute ražby 11 520 tolarů) a v roce 1610

(hodnota ražby drobneacute mince 6412 tolarů hodnota tolaroveacute ražby 4211 tolarů) Srov Sakařovaacute-Malaacute 1967

71 73 Přiacutekladem vyacutehradniacute ražby drobneacute mince jsou leacuteta 1629 1633ndash1638 a 1645ndash1654 kdy byl nejčastěji

vydaacutevanyacutem nominaacutelem v Jaacutechymově 3krejcar Naproti tomu v letech 1613 a 1614 byla ražena pouze velkaacute

tolarovaacute mince Srov Miller zu Aichholz ndash Loehr ndash Holzmair 1948 58ndash107 Janovskyacute 1948 Halačka 1987


poměr produkce velkeacute a drobneacute mince v jednotlivyacutech mincovnaacutech zdaacute se že vzrůstajiacuteciacute

podiacutel ražby drobneacute mince v Jaacutechymově odpoviacutedal obecnějšiacute tendenci růstu jejiacute produk-

ce od posledniacute čtvrtiny 16 stoletiacute Nasvědčujiacute tomu četneacute uacutedaje uacutečtů pražskeacute mincov-

ny z předbělohorskeacute doby i z let třicetileteacute vaacutelky3 a uacutečty i přehled zachovanyacutech ražeb

kutnohorskyacutech4 Tuto změnu lze sotva přehleacutednout při uacutevahaacutech o možnostech využitiacute

hromadně zachovanyacutech hmotnyacutech numismatickyacutech pramenů teacuteto doby ndash naacutelezů minciacute

ke studiu šiacuteře vymezenyacutech peněžně historickyacutech otaacutezek složeniacute oběživa vyacuteše mincov-

niacute produkce apod Mincovniacute naacutelezy tolaroveacute doby totiž obsahujiacute předevšiacutem drobneacute

mincovniacute nominaacutely tedy nejsnaacuteze dostupnou a nejčastěji užiacutevanou čaacutest oběživa jejiacutež

doplňovaacuteniacute domaacuteciacute minciacute se zřejmě stalo od určiteacute doby předmětem prvořadeacuteho zaacutejmu

Tiacutem nesporně vzrůstaacute vyacuteznam svědectviacute hmotnyacutech pramenů pro poznaacuteniacute teacuteto čaacutesti

oběživa a rozšiřuje se možnost jejich využitiacute k zodpovězeniacute otaacutezek pro něž jsou v přiacutepa-

dě Jaacutechymova se značnyacutemi mezerami zachovaneacute uacutečetniacute prameny jen velmi omezenyacutem

zdrojem potřebnyacutech kvantitativniacutech informaciacute Skladbou naacutelezů minciacute je sice omezena

schopnost jejich vyacutepovědi vzhledem k obecneacute problematice peněžniacuteho oběhu a struk-

tury oběživa současně však množstviacute v nich zachovaneacute drobneacute mince naznačuje jejich

vyacuteznam pro poznaacuteniacute teacuteto čaacutesti oběživa a jejiacute uacutelohy v peněžniacutem oběhu Proto si zasloužiacute

pozornost i při studiu jaacutechymovskeacute produkce drobneacute mince

Zaacuteklady z nichž vychaacutezely dosavadniacute uacutevahy o rozsahu jaacutechymovskeacuteho mincovaacuteniacute

neumožnily sledovat jeho vyacutevoj v kratšiacutech časovyacutech uacutedobiacutech ani bliacuteže charakterizovat

změny v produkci jednotlivyacutech vydaacutevanyacutech nominaacutelů Nepřekonatelnou překaacutežkou

byla mezerovitost piacutesemnyacutech pramenů a k pramenneacute vyacutepovědi naacutelezů minciacute zatiacutem

nebylo přihleacutednuto5

Mincovniacute naacutelezy datovaneacute do obdobiacute let 1520 až 1671 kdy byla jaacutechymovskaacute mincov-

na v provozu naacuteležiacute v našich zemiacutech k častěji odkryacutevanyacutem hmotně doloženyacutem peněžniacutem

hotovostem Jen v druheacutem a třetiacutem svazku Naacutelezů minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku je jich registrovaacuteno 697 a v posledniacutech desetiletiacutech k nim přibyly desiacutetky dalšiacutech

jak je patrneacute z publikovanyacutech naacutelezovyacutech zpraacutev v jednotlivyacutech svazciacutech Numismatickeacuteho

sborniacuteku i z některyacutech soupisovyacutech praciacute regionaacutelniacute povahy přiacutepadně z dalšiacutech zpraco-

vaacuteniacute (Naacutelezy II3 č 2860ndash2893 Naacutelezy III1 č 2941ndash3603 Šimek 1983a Šůla 1966 Petrtyl

ndash Šebek 1970 Burian 1973 Sejbal 1979) Badatelsky byl tento početnyacute soubor pramenů

zatiacutem využit jen zčaacutesti při studiu otaacutezek struktury oběživa předbělohorskeacute doby a obdobiacute

třicetileteacute vaacutelky (Nemeškal 1958 tyacutež 1962 tyacutež 1966a Šimek 1964 tyacutež 1972) Vzhledem

k zaměřeniacute tohoto studia opiacuterajiacuteciacuteho se o statistickeacute zhodnoceniacute ziacuteskanyacutech dat byla

věnovaacutena pozornost pouze přesněji popsanyacutem odborně nebo vědecky zpracovanyacutem

celkům jejichž počet je přirozeně podstatně menšiacute než počet všeobecně registrovanyacutech

naacutelezů Přesněji popsaneacute naacutelezy jsou rovněž zaacutekladem zde předklaacutedaneacuteho rozboru pro

nějž však zdaleka nebylo možneacute využiacutet každyacute takto označenyacute naacutelez ale jen takovyacute naacutelez

kteryacute obsahuje dostatek potřebnyacutech srovnatelnyacutech uacutedajů

3 Staacutetniacute uacutestředniacute archiv Praha P-Minc uacutečty z let 1574 1577 1578 1579 1580 1583 1586 1587 1589 1591

1595 1596 1600 1627 1628 1629 1630 1637 1638 1639 1640 1641 1642 1643 16484 Ražba vyacutehradně drobneacute mince je doložena v letech 1635 1640 1642 1653ndash1657 a daacutele pro naprostou většinu

let vlaacutedy Leopolda I (1657ndash1705) Srov Miller zu Aichholz ndash Loehr ndash Holzmair 1948 Janovskyacute 1948 Halačka

1987 5 Celoročniacute vyuacutečtovaacuteniacute jsou zachovaacutena z let 1582ndash1586 (bez bližšiacute specifikace hodnoty ražby jednotlivyacutech

nominaacutelů) 1589ndash1591 1594 1610ndash1614 1633ndash1634 1637 (Sakařovaacute-Malaacute 1967 69ndash77)


Z celkoveacuteho počtu naacutelezů ktereacute jsou datovaacuteny do obdobiacute činnosti jaacutechymovskeacute

mincovny lze za popsaneacute odborně nebo vědecky zpracovaneacute označit celkem 251 evi-

dovanyacutech celků z nichž bylo přesněji určeno 93 270 minciacute přibližně ze dvou třetin

ciziacute a z jedneacute třetiny domaacuteciacute provenience6 Jde o celky značně rozdiacutelnyacutech velikostiacute

v mnoha přiacutepadech pouze o většiacute či menšiacute čaacutesti původně uloženyacutech hotovostiacute a odkry-

tyacutech naacutelezů jejichž původniacute rozsah bohužel nelze rekonstruovat a nelze ani přesněji

vyjaacutedřit rozdiacutel mezi počtem popsanyacutech (odevzdanyacutech) a skutečně odkrytyacutech minciacute To

přirozeně snižuje hodnotu jejich vyacutepovědi a tak i možnosti jejich plneacuteho vědeckeacuteho

využitiacute Nejednou je v teacuteto souvislosti kladena otaacutezka zda lze pracovat s tak neuacuteplně

zachovanyacutemi prameny zda jejich svědectviacute lze zevšeobecnit a poklaacutedat je za dostateč-

ně průkazneacute obecně platneacute doklady existujiacuteciacute skutečnosti Teacuteto skepse k vypoviacutedaciacute

schopnosti naacutelezů se nelze zbavit ani v přiacutepadě pokusu o rekonstrukci vyacutevoje mincovniacute

produkce na zaacutekladě jejich svědectviacute Je třeba si však uvědomit že ciacutelem rekonstrukce

neniacute vyjaacutedřeniacute množstviacute raženeacute mince konkreacutetniacutem čiacuteslem jak je zaznamenaacutevajiacute piacutesem-

neacute prameny uacutečetniacute povahy ale pouze naznačeniacute celkoveacuteho trendu mincovniacute produkce

daneacuteho uacutedobiacute vzaacutejemnyacutem poměrem jednotlivyacutech čaacutestiacute naacutelezovyacutech celků jejichž původ-

niacute složeniacute bylo zaacutekonitě podmiacuteněno celkovyacutem objemem produkce přiacutepadně produkce

určiteacuteho mincovniacuteho nominaacutelu (Thordeman 1948) Vychaacuteziacuteme-li z teacuteto zaacutekonitosti zdaacute

se že k poměrneacutemu vyjaacutedřeniacute skladby naacutelezovyacutech celků lze využiacutet i neuacuteplně zachovaneacute

naacutelezy s potřebnyacutem většiacutem počtem srovnatelnyacutech uacutedajů Spojeniacutem několika neuacuteplně

zachovanyacutech naacutelezů se snižuje stupeň jejich naacutehodneacute deformace pro niž lze stěžiacute naleacutezt

obdobu zaacutekonitě podmiacuteněneacuteho vztahu mezi objemem produkce a původniacutem složeniacutem

ukryteacute peněžniacute hotovosti Zaacutekladniacutem předpokladem vyacutezkumu se tak staacutevaacute ziacuteskaacuteniacute co

největšiacuteho počtu srovnatelnyacutech uacutedajů

Tiacutemto požadavkem se nutně redukuje použitelnost uvedeneacuteho souboru popsanyacutech

naacutelezovyacutech celků pro naše zkoumaacuteniacute Plnaacute polovina z nich (505 ) totiž obsahuje

meacuteně než sto minciacute domaacuteciacute a ciziacute provenience a sotva může poskytnout uacuteplnějšiacute řadu

srovnatelnyacutech uacutedajů Lze je proto na prvyacute pohled vyloučit z našich uacutevah i z přiacutepadneacuteho

dalšiacuteho obdobně zaměřeneacuteho vyacutezkumu Druhaacute polovina je složena zhruba ze dvou

třetin (63 ) z naacutelezů obsahujiacuteciacutech 101 až 500 minciacute z jedneacute pětiny (218 ) z naacutelezů

obsahujiacuteciacutech 501 až 1000 minciacute a z jedneacute sedminy (145 ) z naacutelezů obsahujiacuteciacutech viacutece

než 1000 minciacute Pokud jde o jaacutechymovskeacute ražby nelze ovšem ani tyto naacutelezy využiacutet

v plneacutem rozsahu V mnohyacutech z nich nejsou totiž jaacutechymovskeacute ražby buď vůbec zastou-

peny nebo jsou zastoupeny jen několika kusy Nepřekvapuje-li to u naacutelezů z 1 poloviny

nebo z prvyacutech desetiletiacute 2 poloviny 16 stoletiacute kdy byla jaacutechymovskaacute produkce tvořena

teacuteměř vyacutehradně velkou střiacutebrnou minciacute s niacutež se v našich naacutelezech setkaacutevaacuteme jen vyacuteji-

mečně (Nemeškal 1966a 148 150 Šimek 1972 18ndash21) u naacutelezů z pozdějšiacutech let zvlaacuteště

6 Uvedenaacute čiacutesla v sobě zahrnujiacute regesty Naacutelezů minciacute označeneacute plnyacutemi černyacutemi kroužky a naacutelezoveacute zpraacutevy

publikovaneacute v Numismatickeacutem sborniacuteku 1ndash15 Nejsou proto konečnaacute Při neexistenci centraacutelniacute kartoteacuteky

naacutelezů minciacute z uacutezemiacute Českeacute republiky lze jen obtiacutežně založit jejich vyacutezkum na širšiacutem zaacutekladě Jako zvlaacuteště

potřebneacute se v teacuteto souvislosti ukazuje vydaacuteniacute dalšiacuteho svazku regestoveacuteho soupisu mincovniacutech naacutelezů za

uplynulyacutech bezmaacutela padesaacutet let s doplňky k již vydanyacutem čtyřem svazkům Na tuto potřebu poukaacutezala již před

leacutety teacutež D Svobodovaacute v recenzi Naacutelezů minciacute na Slovensku III (Slovenskaacute numizmatika 71982 210) a byla

připomenuta i při jinyacutech přiacuteležitostech Otevřenou zůstaacutevaacute otaacutezka využitiacute naacutelezovyacutech zpraacutev v archivniacutem

materiaacutelu 18 a 1 poloviny 19 stoletiacute na jejichž obsah upozornil v recenzi Šimkova pojednaacuteniacute Olomouckeacute

mincovnictviacute ve světle středoevropskyacutech naacutelezů minciacute (Studie Muzea Kroměřiacutežska acute801981 90ndash110) A

Kostlaacuten (Numismatickeacute listy 381983 55ndash57)


ze 17 stoletiacute je toto zjištěniacute přece jen poněkud překvapujiacuteciacute vzhledem k vyacuteše připome-

nuteacute změně nominaacuteloveacute skladby v Jaacutechymově vydaacutevaneacuteho oběživa A překvapuje tiacutem

viacutece že jaacutechymovskeacute ražby nejsou vyacuteraznějšiacute součaacutestiacute ani některyacutech početně velkyacutech

naacutelezovyacutech celků kde by jejich přiacutetomnost bylo možneacute očekaacutevat7 Obdobně je tomu

ovšem i s ražbami kutnohorskyacutemi a pražskyacutemi ktereacute nejsou rovněž v řadě naacutelezů

zastoupeny většiacutem počtem kusů Jak dalece se v teacuteto skutečnosti odraacutežiacute celkovyacute stav

produkce domaacuteciacute drobneacute mince zatiacutem nelze plně odhadnout třebaže bylo již nejednou

poukaacutezaacuteno na rozpor mezi zvyacutešenou potřebou mince domaacuteciacute provenience pro peněžniacute

oběh a omezenyacutemi možnostmi zajištěniacute jejiacute produkce (Šimek 1974) Odpovědět snad

bude možneacute po podrobnějšiacutem rozboru provenienčniacute skladby našich naacutelezů a po porov-

naacuteniacute z něho ziacuteskanyacutech poznatků se složeniacutem naacutelezů v širšiacutem měřiacutetku středoevropskeacutem

(Šimek 1979 tyacutež 1981 Hlinka 1974) a s rozsahem mincovniacute produkce jednotlivyacutech zemiacute

(miacutest) jejichž mince se na tvorbě naacutelezů podiacutelely

Vzhledem k obecně konstatovaneacutemu nepočetneacutemu zastoupeniacute jaacutechymovskyacutech

ražeb v naacutelezovyacutech souborech nelze pro naznačeniacute vyacutevoje jejich produkce použiacutet viacutece

než deset přesněji popsanyacutech naacutelezů (přiacutepadně čaacutestiacute naacutelezů) s co největšiacutem počtem

navzaacutejem srovnatelnyacutech ročniacuteků jednoho a teacutehož nominaacutelu Hranici jejich vyacuteběru

nebylo možneacute stanovit vyacuteše než zastoupeniacutem 50 jaacutechymovskyacutech minciacute v naacutelezu8 Toto

množstviacute obsahovaly naacutelezy

1 Březovaacute okr Beroun (Nohejlovaacute 1939a Naacutelezy III1 č 3013) ndash 243 kusy9

2 Noveacute Město nad Metujiacute okr Naacutechod (Šůla 1975) ndash 62 kusy

3 Mrklov okr Semily (Nemeškal 1968b) ndash 76 kusů

4 Chyacuteňava okr Beroun (Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute ndash Nemeškal 1979) ndash 75 kusů

5 Beroun okr Beroun (Ječnyacute 1929 Naacutelezy III1 č 3158) ndash 59 kusů

6 Radešov okr Strakonice (Ječnyacute 1933 Naacutelezy III1 č 3178) ndash 108 kusů

7 Slanyacute okr Kladno (Nemeškal 1966b) ndash 75 kusů

8 Čistaacute okr Svitavy (Nohejlovaacute 1939b Naacutelezy III1 č 3294) ndash 73 kusy10

9 Vileacutemovice okr Havliacutečkův Brod (Nemeškal 1968a) ndash 83 kusy

10 Kouřim mlyacuten Bukačov okr Koliacuten (Nohejlovaacute 1939c Naacutelezy III1 č 3382) ndash 155 kusů

Jde o celky zachovaneacute v uacuteplnosti (naacutelezy Čistaacute Vileacutemovice Kouřim) nebo čaacutestečně

(naacutelezy Noveacute Město nad Metujiacute Chyacuteňava Beroun Radešov) u naacutelezů Březovaacute Mrklov

a Slanyacute nelze na zaacutekladě naacutelezovyacutech zpraacutev rozhodnout zda jde o zcela nebo jen čaacutesteč-

7 Jako přiacuteklady lze uveacutest naacutelezy Českyacute Rudolec (Naacutelezy III1 č 3377) Staryacute Jičiacuten (Naacutelezy III1 č 3416)

Zaacutedoliacute (Naacutelezy III1 č 3439) Řestoky (Naacutelezy III1 č 3590) Rohoznaacute (Hladiacutek 1970) Slanyacute (Pospiacutešil 1956)

Postřekov (Haacuteskovaacute 1966) Humpolec (Hladiacutek 1964)8 Vyacuteběr je proveden z naacutelezů registrovanyacutech v Naacutelezech minciacute a v Numismatickeacutem sborniacuteku 1 až 15

Nezahrnuje proto např naacutelez Vrbno okr Mělniacutek kteryacute byl sice odkryt již v roce 1946 (Naacutelezy III1 č 3058)

publikovaacuten však byl až v Numismatickeacutem sborniacuteku 16 Dnes znaacutemaacute čaacutest tohoto naacutelezu obsahuje 45 malyacutech

a 105 biacutelyacutech grošů z jaacutechymovskeacute mincovny (srov Šimek 1983b) Je nutno litovat že tento naacutelez nebyl odbor-

ně zpracovaacuten bezprostředně po jeho odkrytiacute kdy představoval spolu se staršiacutem naacutelezem z Vrbna odkryt

v roce 1938 (Naacutelezy III1 č 3057) zřejmě jeden z nejreprezentativnějšiacutech naacutelezovyacutech celků pro studium

českeacute drobneacute mince 16 stoletiacute Časoveacute a početniacute složeniacute jeho dnes znaacutemeacute jaacutechymovskeacute čaacutesti odpoviacutedaacute zde

publikovanyacutem zjištěniacutem9 Počet českyacutech ražeb Ferdinanda I kteryacute je v regestu (Naacutelezy III1 č 3013) uveden neodpoviacutedaacute naacutelezoveacute

zpraacutevě (Nohejlovaacute 1939a) kteraacute uvaacutediacute celkem 18 minciacute (15 pražskyacutech grošů 1 tolar 2 2krejcary) regest

uvaacutediacute 17 minciacute10 Počet Ludviacutekovyacutech českyacutech ražeb kteryacute je uveden v regestu (Naacutelezy III1 č 3294) neodpoviacutedaacute naacutelezoveacute

zpraacutevě (Nohejlovaacute 1939b) Naacutelez obsahoval 5 minciacute (1 biacutelyacute peniacutez 4 černeacute peniacuteze) regest uvaacutediacute 8


ně zachovaneacute soubory Doba jejich uloženiacute je kladena do let 1597 až 1637 Na sklonek

16 stoletiacute jsou datovaacuteny naacutelezy Březovaacute a Noveacute Město nad Metujiacute do 1 desetiletiacute 17

stoletiacute přiacutepadně k roku 1611 naacutelezy Mrklov a Chyacuteňava do pohnutyacutech let 161819 naacutele-

zy Beroun a Radešov a do obdobiacute třicetileteacute vaacutelky naacutelezy Slanyacute (1624) Čistaacute (1628)

Vileacutemovice (1635) a Kouřim (1637) Celkem bylo z těchto deseti naacutelezů popsaacuteno 10 850

minciacute z nichž bylo 4656 českyacutech (4291 ) a 6194 ciziacutech (5719 ) Českou čaacutest tvoři-

lo 1830 minciacute kutnohorskyacutech (3931 ) 1156 minciacute pražskyacutech (2482 ) 1009 minciacute

jaacutechymovskyacutech (2167 ) 621 minciacute budějovickyacutech (1333 ) a 40 bliacuteže neurčenyacutech

(srov Přiacuteloha I tab 1ndash5) Jejich chronologickeacute rozřazeniacute ukazuje ve všech přiacutepadech

vyacuteraznou převahu ražeb z uacutedobiacute vlaacutedy Rudolfa II Pochaacuteziacute z něho 2580 minciacute tj 5541

minciacute českeacute čaacutesti Z hlediska nominaacuteloveacuteho složeniacute je nepřehleacutednutelnyacutem zjištěniacutem

podiacutel malyacutech grošů Rudolfa II a biacutelyacutech grošů Maxmiliaacutena II a Rudolfa II ktereacute jsou

nejpočetněji zastoupeny Pro oba tyto nominaacutely poskytujiacute tedy uvedeneacute naacutelezy nejviacutece

srovnatelnyacutech uacutedajů Tiacutem jsou bliacuteže určeny teacutež možnosti využitiacute těchto naacutelezů ke studiu

jaacutechymovskeacute mincovniacute produkce nedovolujiacute ji sledovat v plneacutem rozsahu ale pouze

omezeně pro maleacute a biacuteleacute groše

Doklady o malyacutech grošiacutech z jaacutechymovskeacute mincovny přinaacutešejiacute mincovniacute naacutelezy v ne-

přetržiteacute řadě od roku 1578 do roku 1612 a daacutele pro leacuteta 1616 a 1618 tzn pro všechna

leacuteta kromě třiacute ročniacuteků (1577 1617 1619) v nichž se maleacute groše v Jaacutechymově razily (srov

Přiacuteloha II tab 6ndash7) Sledujeme-li četnost jejich vyacuteskytu je na prvyacute pohled patrnyacute vyacuteraznyacute

rozdiacutel v zastoupeniacute ročniacuteků do roku 1602 a po tomto roce Zatiacutemco staršiacute ročniacuteky jsou

zastoupeny s vyacutejimkou let 1581 a 1583 vždy nejmeacuteně v pěti naacutelezech mladšiacute ročniacuteky se

vyskytly maximaacutelně ve třech naacutelezech Přitom rozdiacutel neniacute ovlivněn dobou uloženiacute naacutele-

zů Osm z nich bylo ukryto po roce 1605 (1611) a mladšiacute ročniacuteky malyacutech grošů v nich

mohly byacutet přiacutetomny stejně často jako staršiacute Tak se naskyacutetaacute otaacutezka zda rozdiacutel v četnosti

zastoupeniacute jednotlivyacutech ročniacuteků nesouvisiacute s rozdiacutelnyacutem objemem ražby malyacutech grošů

v jaacutechymovskeacute mincovně v obou obdobiacutech tj před rokem 1602 a po něm Pro jejiacute zodpo-

vězeniacute jsou naštěstiacute k dispozici uacutedaje piacutesemnyacutech pramenů uacutečetniacute povahy z let 1589ndash1591

1594 a 1610ndash1612 z nichž staršiacute uvaacutedějiacute podstatně vyššiacute objem produkce malyacutech grošů

než mladšiacute (Sakařovaacute-Malaacute 1967 71 73) Staršiacute ročniacuteky se tak mohly staacutet častěji součaacutestiacute

oběživa a tiacutem i jeho znehybněleacute čaacutesti ndash naacutelezů minciacute než ročniacuteky mladšiacute Svědectviacute

piacutesemnyacutech pramenů tak podivuhodně koresponduje se zjištěnyacutemi rozdiacutely v četnosti

zastoupeniacute těchto ročniacuteků v naacutelezech Diacuteky teacuteto shodě lze vyacutepověď mincovniacutech naacutelezů

v tomto přiacutepadě odůvodněně považovat za obecněji platnou a lze se na jejiacutem zaacutekladě

pokusit bliacuteže vymezit obdobiacute rozvoje a poklesu ražby malyacutech grošů v Jaacutechymově Podle

četnosti zastoupeniacute ročniacuteků by bylo možneacute soudit že k poklesu ražby malyacutech grošů

nedošlo až koncem 1 desetiletiacute 17 stoletiacute jak naznačujiacute při sveacute mezerovitosti piacutesemneacute

prameny ale již na jeho počaacutetku Naproti tomu četnost zastoupeniacute ročniacuteků 1586ndash1589

a 1593 (maleacute groše s těmito letopočty byly zastoupeny ve všech deseti naacutelezech) a ročniacuteků

1578 1579 1582 1592 1594 1595 (maleacute groše s těmito letopočty byly zastoupeny v deviacuteti

naacutelezech) napoviacutedaacute že tato leacuteta byla pravděpodobně obdobiacutem vrcholneacute ražby jaacutechymov-

skyacutech malyacutech grošů Takeacute pro toto zjištěniacute přinaacutešejiacute piacutesemneacute prameny čaacutestečnou oporu

Uacutečty z roku 1589 a 1594 uvaacutedějiacute objem jaacutechymovskeacute ražby malyacutech grošů v hodnotě 15 584

tolarů 39 malyacutech grošů a 12 566 kop (tolarů) 48 grošů (Sakařovaacute-Malaacute 1967 71) Jde o nej-

vyššiacute a třetiacute nejvyššiacute znaacutemyacute uacutedaj o produkci malyacutech grošů v Jaacutechymově Oba odpoviacutedajiacute

četnosti zastoupeniacute uvedenyacutech ročniacuteků v mincovniacutech naacutelezech


Vedle souhlasneacuteho svědectviacute hmotnyacutech a piacutesemnyacutech pramenů nelze ovšem pře-

hleacutednout ani rozdiacutely v jejich vyacutepovědi Přiacutekladem je ročniacutek 1591 jehož hodnotě ražby

14 151 tolarů 6 malyacutech grošů neodpoviacutedaacute četnost jeho zastoupeniacute v šesti naacutelezech

(Sakařovaacute-Malaacute 1967 71) To samozřejmě varuje před přeceňovaacuteniacutem ziacuteskanyacutech vyacutesled-

ků a před srovnaacutevaacuteniacutem jednotlivyacutech uacutedajů miacutesto postiženiacute celkoveacute tendence kterou

v sobě odraacutežejiacute Na druheacute straně si však lze i položit otaacutezku zda rozdiacutel ve vyacutepovědi

obou druhů pramenů neniacute odrazem vyacutejimečneacute situace kteraacute mohla ovlivnit uvedeniacute

vyprodukovaneacuteho oběživa do peněžniacuteho oběhu Tomu by odpoviacutedal malyacute počet malyacutech

grošů ročniacuteku 1591 (11 kusů) ve sledovanyacutech naacutelezech kteryacute kontrastuje s trojnaacutesobnyacute-

mi až pětinaacutesobnyacutemi počty kusů ročniacuteků 1586ndash1595 jejichž zastoupeniacute (34ndash58 kusů)

20

30

40

50

0

10

10

5

60

1580 1590 1600 1600

POČET NAacuteLEZŮ

POČET MINCIacute

Graf 1 Zastoupeniacute malyacutech grošů z mincovny Jaacutechymov v naacutelezech podle ročniacuteků jejich ražby


se v zaacutesadě shoduje s četnostiacute těchto ročniacuteků v souboru naacutelezů (srov Přiacuteloha II tab

6 Graf 1 a 2) Obdobnou shodu je možneacute pozorovat i v jinyacutech přiacutepadech Jde tedy až

na vyacutejimky zřejmě o vztah přiacutemeacute zaacutevislosti čiacutem častěji je ročniacutek zastoupen v souboru

naacutelezů tj čiacutem většiacute je četnost jeho zastoupeniacute tiacutem viacutece se podiacuteliacute na jejich složeniacute a na-

opak Miacutera jeho podiacutelu je daacutena počtem kusů určiteacuteho ročniacuteku ktereacute naacutelezy obsahujiacute

Tiacutemto zjištěniacutem je tak daacutele potvrzena platnost vyacuteše vysloveneacute domněnky že produkčně

nejvyacuteznamnějšiacutem obdobiacutem ražby malyacutech grošů v Jaacutechymově bylo desetiletiacute 1586ndash1595

leacuteta mincmistrovskeacuteho působeniacute Pavla Hoffmanna

Tomuto zaacutevěru odpoviacutedaacute teacutež rozbor naacutelezů z hlediska druheacuteho sledovaneacuteho nomi-

naacutelu ndash biacuteleacuteho groše V četnosti zastoupeniacute jednotlivyacutech ročniacuteků jaacutechymovskyacutech biacutelyacutech

grošů v naacutelezech pozorujeme totiž praacutevě kolem poloviny 80 let 16 stoletiacute poměrně

prudkyacute zlom ndash pokles kteryacute byl trvaleacuteho raacutezu Niacutezkou ražbu biacutelyacutech grošů v obdobiacute

vrcholneacute produkce malyacutech grošů doklaacutedajiacute shodně s naacutelezy ojediněle zachovaneacute min-

covniacute uacutečty z let 1590 1591 a 1594 Jejiacute ročniacute hodnotu udaacutevajiacute čaacutestkami od 2796 tolarů

42 malyacutech grošů do 3279 tolarů 14 malyacutech grošů tedy zhruba ve vyacuteši čtvrtiny hodnoty

produkce malyacutech grošů (Sakařovaacute-Malaacute 1967 71) Zdaacute se že k omezeniacute ražby biacutelyacutech

grošů nedošlo naacutehodou Šlo zřejmě o zaacuteměr bez jehož prosazeniacute by se při omezeneacute

surovinoveacute zaacutekladně jaacutechymovskeacuteho mincovnictviacute mohlo jen stěžiacute podstatněji rozviacutejet

mincovaacuteniacute malyacutech grošů jejichž potřeba v peněžniacutem oběhu byla patrně vyššiacute a užitiacute

častějšiacute Tento vyacutevoj nakonec vyuacutestil v polovině 90 let v dlouhodobeacute přerušeniacute ražby

biacutelyacutech grošů kteraacute byla obnovena až v polovině 2 desetiletiacute 17 stoletiacute Již předtiacutem však

byla kraacutetkodobě přerušena v roce 1587

Omezovaacuteniacute a ukončeniacute ražby biacutelyacutech grošů nebylo typickeacute jen pro Jaacutechymov

Podobně tomu bylo v Praze kde po třech letech paralelniacute ražby obou nominaacutelů

(1577ndash1579) zcela převlaacutedlo až do roku 1615 vydaacutevaacuteniacute malyacutech grošů (biacuteleacute groše jsou

z tohoto obdobiacute znaacutemy jen z let 1601 1604 a 1605) a shodně jako v Jaacutechymově skončilo

v roce 1595 mincovaacuteniacute biacutelyacutech grošů i v mincovně budějovickeacute A ani z kutnohorskeacute

mincovny neznaacuteme nepřerušenou řadu biacutelyacutech grošů Rudolfa II a Matyaacuteše Chybiacute

v niacute ročniacuteky 1606 1607 1611ndash1615 kdy se biacuteleacute groše v Kutneacute Hoře nerazily (Miller zu

Aichholz ndash Loehr ndash Holzmair 1948 Janovskyacute 1948 Halačka 1987) Postaveniacute maleacuteho

groše (poloviny biacuteleacuteho groše) v souladu s jeho uplatněniacutem v peněžniacutem oběhu se tak

staacutevalo v českeacute mincovniacute soustavě postupně staacutele vyacuteznamnějšiacute

Pokud jde o obdobiacute před polovinou 80 let lze na zaacutekladě četnosti zastoupeniacute jaacutechy-

movskyacutech biacutelyacutech grošů ve sledovanyacutech naacutelezech označit za produkčně nejvyacuteznamnějšiacute

rok 1580 (biacuteleacute groše s tiacutemto letopočtem jsou zastoupeny v deviacuteti naacutelezech) a leacuteta 1574

1575 1576 1579 a 1581 (biacuteleacute groše s těmito letopočty jsou zastoupeny v osmi naacutelezech)

Naproti tomu ročniacuteky 1573 a 1578 se vyskytujiacute jen ve čtyřech naacutelezech a produkci

biacutelyacutech grošů v těchto letech by bylo možneacute srovnaacutevat podle četnosti zastoupeniacute s počaacute-

tečniacutemi leacutety jejich sniacuteženeacute ražby (1584ndash1586)

Tomuto vymezeniacute obdobiacute vyššiacute a nižšiacute ražby biacutelyacutech grošů na zaacutekladě četnosti

zastoupeniacute v zaacutesadě odpoviacutedajiacute počty kusů jednotlivyacutech ročniacuteků v naacutelezech třebaže

počet kusů s letopočty 1579 a 1581 (zastoupeny v osmi naacutelezech) je nižšiacute než počet kusů

ročniacuteků 1582 a 1583 ktereacute se vyskytly jen v sedmi naacutelezech a početniacute rozdiacutel ročniacuteku

1578 (zastoupen ve čtyřech naacutelezech) a ročniacuteku 1581 (zastoupen v osmi naacutelezech) je

minimaacutelniacute (1 kus ndash srov Přiacuteloha II tab 7) Chronologicko-kvantitativniacute křivka vyacuteskytu

jaacutechymovskyacutech biacutelyacutech grošů v naacutelezech koliacutesaacute mezi vrcholy v letech 1576 1580 1583

a hlubokyacutemi poklesy v letech 1577 (biacuteleacute groše se v tomto roce nerazily) 1581 a 1584 Jejiacute

průběh zřetelně naznačuje odlišnost roku 1573 a let po roce 1584 od desetileteacuteho obdobiacute


1574ndash1583 I při neuacuteplnosti naacutelezovyacutech celků ji lze stěžiacute vysvětlit jinak než kvantitativ-

niacutemi změnami v produkci sledovaneacuteho nominaacutelu

Vyacutesledek rozboru hmotnyacutech pramenů bohužel neniacute možneacute v tomto přiacutepadě kon-

frontovat se svědectviacutem piacutesemnyacutech pramenů Určitaacute možnost jeho ověřeniacute však přece

jen existuje Poskytuje ji analogickeacute srovnaacuteniacute počtu kutnohorskyacutech biacutelyacutech grošů

v naacutelezech s uacutedaji o jejich produkci v uacutečtech kutnohorskeacute mincovny Jde o aplikaci

postupu kteryacute s uacutespěchem použil při zpracovaacuteniacute jedinečneacuteho pokladu rodiny Lohů

šveacutedskyacute badatel B Thordeman a na jehož zaacutekladě dospěl k poznaacuteniacute již připomenuteacute

zaacutekoniteacute zaacutevislosti mezi množstviacutem raženyacutech minciacute a jejich množstviacutem v naacutelezech

(Thordeman 1948) V našem přiacutepadě však neniacute k dispozici obdobně bohatyacute a struktu-

raacutelně neporušenyacute naacutelez Proto je nutno předem počiacutetat s určityacutem zkresleniacutem Vzhledem

k maleacutemu počtu jednotlivyacutech ročniacuteků kutnohorskyacutech biacutelyacutech grošů v naacutelezech i vzhle-

dem ke koliacutesajiacuteciacutemu objemu jejich ražby v jednotlivyacutech letech byl pro srovnaacuteniacute zvolen

Thordemanem doporučenyacute způsob vyjadřujiacuteciacute počet minciacute jednotlivyacutech ročniacuteků v naacute-

lezech v procentech nejvyššiacuteho počtu dosaženeacuteho v jednom roce obdobnyacutem způsobem

byly propočteny teacutež uacutedaje o vyacuteši jejich produkce11

Z grafickeacuteho znaacutezorněniacute jsou zřetelně patrneacute shody a rozdiacutely chronologicko-kvanti-

tativniacutech křivek ražby a vyacuteskytu kutnohorskyacutech biacutelyacutech grošů (srov Graf 2) Naacutelezy i uacutečty

11 Tento způsob vyjaacutedřeniacute na zaacutekladě Thordemanovy publikace v našiacute numismatickeacute literatuře poprveacute

použila D Svobodovaacute (1975)

Graf 2 Vyjaacutedřeniacute produkce a zastoupeniacute biacutelyacutech grošů z mincovny Kutnaacute Hora v naacutelezech v procentech nejvyššiacuteho počtu

dosaženeacuteho v jednom roce (1580)

produkce

zastoupeniacute v naacutelezech

100

80

60

40

20

1580 1585 1590 1595 1600 1605 1610


shodně doklaacutedajiacute vrchol jejich produkce v roce 1580 Po něm až do roku 1586 naacutesledoval

pokles V dalšiacutem pětiletiacute se křivky produkce a zastoupeniacute sice různiacute ale celeacute obdobiacute lze

rovněž charakterizovat jako obdobiacute poklesu Dalšiacute leacuteta přinesla naacuterůst produkce i vyacute-

raznyacute pokles v roce 1595 kteryacute shodně zaznamenaacutevajiacute obě křivky podobně jako pokles

v posledniacutech letech 16 stoletiacute a po roce 1600 Naproti tomu pozorujeme jejich odlišnost

v letech 1593 1596 1597 1605 1609 a 1610 Rozdiacutely však nejsou natolik vyacuterazneacute aby

měnily celkovyacute obraz vyacutevoje ražby Rudolfovyacutech biacutelyacutech grošů v Kutneacute Hoře

Vyjadřujiacute-li křivky produkce a zastoupeniacute kutnohorskyacutech biacutelyacutech grošů v naacutelezech

celkem shodně proměny kutnohorskeacute ražby tohoto nominaacutelu v době vlaacutedy Rudolfa II

lze snad připustit že by tomu asi bylo podobně i v přiacutepadě jaacutechymovskyacutech biacutelyacutech grošů

pokud by bylo k dispozici svědectviacute piacutesemnyacutech pramenů Změny v jejich zastoupeniacute

v naacutelezech tak zřejmě odraacutežejiacute dosti věrohodně celkovyacute trend jejich vyacuteroby v Jaacutechymo-

vě v letech 1573ndash1619

Jaacutechymovskaacute produkce drobneacute mince prošla v posledniacute čtvrtině 16 a v prvyacutech dvou

desetiletiacutech 17 stoletiacute kratšiacutemi obdobiacutemi vzestupu a poklesu Jejiacute hodnotu určovalo

teacuteměř vyacutehradně mincovaacuteniacute biacutelyacutech a malyacutech grošů Ze zbyacutevajiacuteciacutech dvou nejdrobnějšiacutech

nominaacutelů českeacute mincovniacute soustavy ndash biacuteleacuteho a maleacuteho peniacuteze jsou odtud znaacutemy pouze

biacuteleacute peniacuteze bez letopočtu a s letopočtem 1580 1600 a 1602 K vzestupu a poklesu ražby

biacutelyacutech a malyacutech grošů nedochaacutezelo současně Rozviacutejela-li se produkce jednoho nominaacutelu

klesala produkce druheacuteho a naopak Omezenaacute surovinovaacute zaacutekladna jaacutechymovskeacute min-

covny neumožňovala stejně rozsaacutehlou ražbu obou nominaacutelů současně Až do poloviny

80 let 16 stoletiacute zřejmě převažovalo vydaacutevaacuteniacute biacutelyacutech grošů V dalšiacutem desetiletiacute převzaly

jejich miacutesto maleacute groše ktereacute byly vydaacutevaacuteny s přestaacutevkou v letech 1613ndash1615 nepřetržitě

od roku 1578 do roku 1619 Ražba biacutelyacutech grošů byla naproti tomu kraacutetkodobě přerušena

v roce 1587 a daacutele v teacuteměř dvacetileteacutem uacutedobiacute let 1596ndash1614 Produkce malyacutech grošů

kteraacute po dlouhou dobu určovala celkovou hodnotu jaacutechymovskeacute ražby drobneacute mince

se však od počaacutetku 17 stoletiacute podstatně sniacutežila Tento vyacutevoj projevujiacuteciacute se v doplňovaacuteniacute

zaacutesob nejběžněji užiacutevaneacute čaacutesti domaacuteciacuteho oběživa dosvědčujiacute mincovniacute naacutelezy i při sveacutem

neuacuteplneacutem zachovaacuteniacute dosti přesvědčivě Diacutelčiacute konfrontace svědectviacute naacutelezů minciacute s me-

zerovitě zachovanyacutemi piacutesemnyacutemi prameny ukaacutezaly značnou shodu ve vyacutepovědi obou

druhů pramenů kteraacute dovoluje přisoudit zjištěnyacutem faktům obecnějšiacute platnost

Rozbor jaacutechymovskeacute produkce drobneacute mince ve světle mincovniacutech naacutelezů měl kromě

jineacuteho poukaacutezat i na potřebu a užitečnost prohloubenějšiacuteho studia hmotnyacutech numisma-

tickyacutech pramenů k rekonstrukci šiacuteře chaacutepaneacute problematiky měnoveacuteho a mincovniacuteho

vyacutevoje tolaroveacute doby Vyvolaacute-li diskusi o metodickyacutech postupech jejich zpracovaacuteniacute

a o platnosti na jejich zaacutekladě ziacuteskanyacutech poznatků splniacute viacutece než bylo jeho ciacutelem12

Literatura

Burian V 1973 Přiacutespěvky k moravskeacutemu katastru naacutelezů minciacute Zpraacutevy Vlastivědneacuteho uacutestavu

v Olomouci č 164 7ndash21

Halačka I 1987 Mince zemiacute Koruny českeacute I Kroměřiacutež

Haacuteskovaacute J 1966 Naacutelez minciacute z třicetileteacute vaacutelky v Postřekově okr Domažlice (1961) Numis-

matickyacute sborniacutek 9 (1965ndash1966) 263ndash266

Hladiacutek B 1964 Naacutelez minciacute v Humpolci Komenskeacuteho ulice 148 Numismatickyacute sborniacutek 8

(1963ndash1964) 263ndash267

12 V teacuteto souvislosti si pozornosti zasloužiacute zvlaacuteště metodicky podnětneacute uacutevahy L Nemeškala (1982) a A

Kostlaacutena (1986)


ndash 1970 Naacutelez minciacute z počaacutetku třicetileteacute vaacutelky v Rohozneacute okr Jihlava Numismatickyacute sbor-

niacutek 11 (1969ndash1970) 196ndash199

Hlinka J 1974 Naacutelezy českyacutech a moravskyacutech minciacute na Slovensku Slovenskaacute numizmatika 3 11ndash72

Janovskyacute H 1948 Českaacute vlaacutedniacute mince kartoteacuteka novověku (1526ndash1856) Praha

Ječnyacute J 1929 Naacutelezy minciacute z XVndashXVII stoletiacute Numismatickyacute časopis československyacute 5

192ndash194

ndash 1933 Naacutelez minciacute v Radešově Numismatickyacute časopis československyacute 9 98ndash105

Kostlaacuten A 1986 Naacutelezy minciacute českeacuteho prostřediacute z obdobiacute třicetileteacute vaacutelky jako historickyacute pra-

men Přiacutespěvek k aplikaci matematickyacutech metod při rozboru historickyacutech hromadnyacutech

pramenů pozdniacuteho feudalismu Numismatickyacute sborniacutek 17 191ndash236

MA 1948 Miller zu Aichholz V ndash Loehr A ndash Holzmair E 1948 Oumlsterreichische Muumlnzpraumlgungen

1519ndash1938 Wien

Naacutelezy II3 Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E 1956 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute gro-

šoveacuteho (1300ndash1547) In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve


Naacutelezy III1 Nemeškal L 1957 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute tolaroveacuteho

(1519ndash1900) In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

Diacutel III Praha 7ndash230

Nemeškal L 1958 Pražskeacute groše v naacutelezech minciacute 16 stoletiacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

Časopis Naacuterodniacuteho muzea ndash oddiacutel věd společenskyacutech 127 80ndash92

ndash 1962 K struktuře oběživa v letech 1500ndash1530 v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Rozbor

naacutelezů minciacute Numismatickyacute sborniacutek 7 193ndash213

ndash 1964 Jaacutechymovskaacute mincovna v 1 polovině 16 stoletiacute (151920ndash1561) Vyacuteznam ražby tola-

ru Praha

ndash 1966a Počaacutetky tolaroveacute ražby a Morava do třicetileteacute vaacutelky In Sborniacutek I numismatickeacuteho

symposia Brno 141ndash150

ndash 1966b Naacutelez minciacute ve Slaneacutem z roku 1956 Numismatickyacute sborniacutek 9 266ndash274

ndash 1968a Naacutelez minciacute ve Vileacutemoviciacutech okres Havl Brod Numismatickyacute sborniacutek 10 267ndash270

ndash 1968b Naacutelez minciacute v Mrklově okres Semily Numismatickyacute sborniacutek 10 259ndash260

ndash 1982 K některyacutem otaacutezkaacutem zpracovaacuteniacute naacutelezů minciacute a jejich využitiacute jako historickeacuteho pra-

mene Slovenskaacute numizmatika 7 95ndash108

Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute Z ndash Nemeškal L 1979 Naacutelez minciacute z 16 a 17 stoletiacute v Chyacuteňavě (o

Beroun) Přiacutespěvek k zpracovaacuteniacute naacutelezů minciacute tolaroveacuteho uacutedobiacute Numismatickyacute sborniacutek

15 237ndash300

Nohejlovaacute E 1939a Naacutelez v Březoveacute Numismatickyacute časopis československyacute 15 84ndash89

ndash 1939b Naacutelez z Litrbach (Lauterbach) Numismatickyacute časopis československyacute 15 92ndash97

ndash 1939c Naacutelez minciacute u mlyacutena Bukačova v Kouřimi Numismatickyacute časopis československyacute

15 97ndash102

Petrtyl J ndash Šebek F 1970 Historickaacute dokumentaacuternost naacutelezů minciacute na Pardubicku a Chru-

dimsku Pardubice

Pospiacutešil A 1956 Slaacutenskyacute naacutelez minciacute Numismatickyacute sborniacutek 3 220ndash227

Sakařovaacute-Malaacute A 1967 Jaacutechymovskaacute mincovna od zavedeniacute zlatniacutekoveacute měny (1561) do konce

jejiacuteho trvaacuteniacute (1671) Přiacutespěvek k dějinaacutem peněžniacuteho oběhu 2 poloviny 16 a 1 poloviny 17

stoletiacute Rozpravy ČSAV řada společenskyacutech věd 77 seš 17

Svobodovaacute D 1975 O možnostech aplikace Thordemanovy teorie na naacutelezy minciacute z obdobiacute

konvenčniacute měny Numismatickyacute sborniacutek 13 217ndash227

Sejbal J 1979 Dějiny peněz na Moravě Brno

Šimek E 1964 Naacutelezy minciacute v českyacutech zemiacutech z let 1540ndash50 Numismatickeacute listy 19 33ndash39

ndash 1972 Českaacute mince v peněžniacutem oběhu druheacute poloviny 16 stoletiacute Studie ČSAV č 5 Praha

ndash 1974 Ražba mince v Čechaacutech v 2 polovině 16 stoletiacute Československyacute časopis historickyacute

22 229ndash256

ndash 1979 Českaacute moravskaacute a slezskaacute mince v ciziacutech naacutelezech 16ndash19 stoletiacute I-Rakousko

Numismatickyacute sborniacutek 15 301ndash405


ndash 1981 Olomouckeacute mincovnictviacute ve světle středoevropskyacutech naacutelezů minciacute Studie Muzea

Kroměřiacutežska acute80 90ndash110

ndash 1982 16ndash18 stoletiacute v českeacute a slovenskeacute numismatickeacute literatuře posledniacutech desetiletiacute In

Halačka I Vlaacutedniacute mincovnictviacute na našem uacutezemiacute 1526ndash1740 1 diacutel ndash obdobiacute 1526ndash1620

Brno 9ndash16

ndash 1983a Die Bedeutung der Produktion der boumlhmischen Muumlnzstaumltten fuumlr den Geldumlauf im 16

und zu Beginn des 17 Jahrhunderts Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 37 42ndash52

ndash 1983b Dva staršiacute naacutelezy 16 stoletiacute z Vrbna o Mělniacutek Numismatickyacute sborniacutek 16 139ndash143

Šůla J 1966 Přiacutespěvky k soupisu naacutelezů minciacute v severovyacutechodniacutech Čechaacutech 1 Fontes Musei

Reginaehradecensis 3 Hradec Kraacuteloveacute

ndash 1975 Dva tolaroveacute naacutelezy v Noveacutem Městě nad Metujiacute Numismatickyacute sborniacutek 13 255ndash258

Thordeman B 1948 The Lohe Hoard A Contribution of the Methodology of Numismatic The

Numismatic Chronicle 7 188ndash204

Summary

Eduard Šimek Production of small change in Jaacutechymov and monetary circulation in the 16th and the 17th century Analysis of coin hoards

There is a very patchy information about production of small change in the mint of Jaacutechymov in

written sources of the last quarter of the 16th and the beginning of the 17th century Numismatic

sources ndash coin hoards ndash have never been examined in detail from this point of view In this arti-

cle analysis of 10 coin hoards containing more than 50 coins struck in Jaacutechymov is presented

ndash a selection have been made out of several hundreds of Bohemian and Moravian hoards In

that way changing structure of coin production in Jaacutechymov and proportion of these coins in

coin circulation are shown The above mentioned hoards buried between 1597 and 1637 are

characterized by 10850 coins 4656 of them of the Bohemian provenance (4291 ) and 6194

of the foreign provenance (5719 ndash Appendix I Tab 1) The Bohemian part is represented by

1830 coins struck in Kutnaacute Hora (3931 ndash Appendix I Tab 2) 1156 coins struck in Prague

(2482 ndash Appendix I Tab 3) 1009 coins struck in Jaacutechymov (2167 ndash Appendix I Tab 4) 621

coins struck in Českeacute Budějovice (1333 ndash Appendix I Tab 5) and 40 unspecified coins Their

chronological distribution shows in all cases a very clear predominance of coins struck under

Rudolph II (5541 ) Small grossi of Rudolph II (1576ndash1611) and white grossi of Maximilian II

(1564ndash1576) and of Rudolph II are the most frequented

The coin hoards prove production of small grossi in the mint of Jaacutechymov covering the

unbroken period between 1578 and 1612 and years 1616 and 1618 (Appendix II Tab 6) with

a clear difference in frequency before 1602 and after that year Confronting accounting sources

of 1589ndash1591 1594 and 1610ndash1612 it is evident that the most important period for production

of small grossi in the mint of Jaacutechymov is represented by interval 1586ndash1595 when the mint has

been mastered by Pavel Hofmann

This statement is also proved by evidence of those white grossi struck in Jaacutechymov and found

in hoards Their significant decrease in number is detectable around the 1580s (Appendix II

Tab 7) Low level in production of white grossi in time of the top production of small grossi is

evident from hoards as well as from sporadically preserved mint accounts written in 1590 1591

and 1594 when the production value of white grossi was equal about to frac14 of the production

value of small grossi Process of finishing and stopping production of white grossi was not typi-

cal in case of Jaacutechymov only Similarly we can see it in Prague where after three years of paralel

production of both denominations (1577ndash1579) production of small grossi has fully prevailed up

to 1615 In Jaacutechymov as well as in Českeacute Budějovice production of white grossi finished in 1595

Also in Kutnaacute Hora there is no chronologically uninterrupted line of white grossi production

under Rudolph II and Mathias Role of the small grossus in the Bohemian coin system and circu-

lation became more and more important starting with the second half of the 1580s After years

of evaluating all coin production in Jaacutechymov the production of small grossi heavily decreased


Přiacuteloha I (Tab 1ndash5)

Početniacute provenienčniacute a nominaacuteloveacute složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů 1 Březovaacute

2 Noveacute Město nad Metujiacute 3 Mrklov 4 Chyacuteňava 5 Beroun 6 Radešov 7 Slanyacute

8 Čistaacute 9 Vileacutemovice 10 Kouřim

Tab 1 Složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů ndash celkovyacute přehled

Naacutelez Doba Celkem Čechy K Hora Praha Jaacutechymov Českeacute Budě- Neurčeno

ukrytiacute minciacute (ks) (ks) (ks) (ks) jovice (ks) (ks)

1 1597 2123 807 282 143 243 120 19

2 1597 304 286 121 47 62 54 2

3 1603 297 282 115 40 76 51 0

4 1605 323 253 87 43 75 44 4

5 1618 771 156 40 25 59 32 0

6 1619 2116 688 402 92 108 86 0

7 1624 719 179 47 24 75 33 0

8 1628 1238 488 256 72 73 87 0

9 1635 587 370 167 71 83 49 0

10 1637 2372 1147 313 599 155 65 15

10850 4656 1830 1156 1009 621 40

at the beginning of the 17th century And this fact has been proved by coin-hoard evidence very

clearly Confronting it with paralel written sources we can take the result as having the signifi-

cant credibility From the methodological point of view studies in archaeological numismatic

sources are of the highest importance and need in case of reconstruction of monetary system and

coin production during the thaler era


Tab 2 Složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů ndash ražby mincovny Kutnaacute Hora

Panovniacutek Nominaacutel Naacutelezy Celkem 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (ks) Jan Lucemburskyacute pražskyacute groš 1 1 005 Karel IV pražskyacute groš 1 1 005 Vaacuteclav IV pražskyacute groš 1 1 2 4 022 Jiřiacute Poděbradskyacute pražskyacute groš 2 2 011 Vladislav II pražskyacute groš 100 20 36 27 210 67 12 4 476 2601 biacutelyacute peniacutez 1 6 4 11 060 Ludviacutek pražskyacute groš 1 1 005 biacutelyacute peniacutez 1 1 005 malyacute peniacutez 4 4 022 Ferdinand I tolar 1 1 005 pražskyacute groš 15 3 7 8 57 12 2 104 568 biacutelyacute peniacutez 8 8 044 Maxmiliaacuten II biacutelyacute groš 25 13 1 6 23 1 7 2 10 88 481 biacutelyacute peniacutez 9 9 049 Rudolf II tolar 1 1 1 3 016 frac12tolar 1 1 005 frac14tolar 1 1 005 biacutelyacute groš 47 33 4 21 9 88 9 31 2 38 282 1541 malyacute groš 92 51 66 24 31 17 31 65 48 109 534 2918 biacutelyacute peniacutez 7 1 8 044


Tab 2 pokračovaacuteniacute

Panovniacutek Nominaacutel Naacutelezy Celkem 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (ks) Matyaacuteš tolar 1 1 005 biacutelyacute groš 1 4 3 17 25 137 malyacute groš 5 28 25 39 97 530 biacutelyacute peniacutez 4 1 5 027 Stavy 24krejcar 14 6 20 109 3krejcar 1 1 005 Fridrich Falckyacute 48krejcar 20 20 109 24krejcar 22 17 39 213 Ferdinand II tolar 1 1 005 frac14tolar 1 1 005 3krejcar 1 69 70 382 krejcar 1 1 005 frac12krejcar 8 8 044 frac14krejcar 1 1 005

Celkem kusů 282 121 115 87 40 402 47 256 167 313 1830 10000

Tab 3 Složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů ndash ražby mincovny Praha

Panovniacutek Nominaacutel Naacutelezy Celkem

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (ks)

Ferdinand 2krejcar 2 1 3 026

Maxmiliaacuten II 2krejcar 7 1 8 069

krejcar 13 2 15 30 259

biacutelyacute groš 20 13 2 10 16 5 1 8 75 649

Rudolf II biacutelyacute groš 2 2 017

malyacute groš 101 34 38 33 25 58 19 45 30 48 431 3728

Matyaacuteš tolar 2 2 017

biacutelyacute groš 14 1 3 5 17 40 345

malyacute groš 1 3 3 6 13 112

Stavy 24krejcar 6 2 8 069

Fridrich Falckyacute 48krejcar 7 2 9 078

24krejcar 16 4 20 173

Ferdinand II tolar 1 1 009

30krejcar 1 1 009

3krejcar 3 510 513 4438

Celkem kusů 143 47 40 43 25 92 24 72 71 599 1156 10000

Tab 4 Složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů ndash ražby mincovny Jaacutechymov


1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (ks)

Ludviacutek pražskyacute groš 1 1 010

Ferdinand I 2krejcar 1 1 2 020

Maxmiliaacuten II 2krejcar 17 6 9 32 317

biacutelyacute groš 41 16 3 10 4 24 6 6 4 16 130 1288

Rudolf II tolar 1 1 010


malyacute groš 124 31 72 55 42 45 56 52 61 79 617 6114

Matyaacuteš biacutelyacute groš 1 1 010

malyacute groš 1 3 4 040


Fridrich Falckyacute 48krejcar 1 1 010

24krejcar 5 5 050

Ferdinand II 3krejcar 32 32 317

Celkem kusů 243 62 76 75 59 108 75 73 83 155 1009 10000


Tab 5 Složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů ndash ražby mincovny Českeacute Budějovice


1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (ks)


krejcar 1 2 1 4 064


Rudolf II biacutelyacute groš 25 10 2 5 2 20 2 10 3 8 87 1401

malyacute groš 75 33 47 37 30 55 27 41 43 48 436 7020

Celkem kusů 120 54 51 44 32 86 33 87 49 65 621 10000

Přiacuteloha II (Tab 6ndash7)

Zastoupeniacute malyacutech a biacutelyacutech grošů z mincovny Jaacutechymov ve sledovanyacutech naacutelezech

podle ročniacuteků jejich ražby Naacutelezy 1 Březovaacute 2 Noveacute Město nad Metujiacute 3 Mrklov

4 Chyacuteňava 5 Beroun 6 Radešov 7 Slanyacute 8 Čistaacute 9 Vileacutemovice 10 Kouřim

Rok Naacutelezy Celkem kusů

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

1578 1 3 1 1 1 1 1 1 1 11

1579 1 4 2 1 1 1 2 1 3 16

1580 2 2 3 1 2 10

1581 2 1 2 2 7

1582 4 1 4 1 1 2 3 3 2 21

1583 3 1 4

1584 6 1 4 1 1 2 4 19

1585 6 2 2 2 3 2 3 2 22

1586 8 2 2 2 3 3 3 5 5 4 37

1587 12 4 5 2 1 4 4 2 3 7 44

1588 7 2 4 1 4 1 4 2 6 3 34

1589 7 3 6 1 7 2 3 5 1 3 38

1590 16 1 6 2 5 4 2 3 39

1591 3 3 1 1 1 2 11

1592 8 3 7 2 1 2 4 2 7 36

1593 14 3 11 5 3 5 5 6 3 4 58

1594 9 5 4 3 3 2 3 2 3 34

1595 7 3 5 3 6 7 3 2 6 42

1596 6 4 5 1 1 1 2 1 21

1597 4 1 4 2 2 1 4 3 21

1598 2 4 1 3 1 1 2 4 18

1599 1 2 3 3 6 3 18

1600 1 1 2 1 1 6

1601 1 1 1 2 1 6

1602 2 2 1 1 2 8

1603 3 3

1604 2 1 1 4

1605 2 1 3

1606 1 2 1 4

1607 1 1

1608 1 1 2

1609 3 1 4

1610 1 1

1611 1 1

1612 1 1 2

1616 1 1

1618 1 1

Celkem 121 30 70 55 42 45 57 51 63 75 609

Tab 6 Zastoupeniacute malyacutech grošů z mincovny Jaacutechymov



1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

1573 1 2 1 1 5

1574 8 3 2 2 11 1 2 6 35

1575 12 6 3 2 2 2 3 2 32

1576 20 5 1 4 10 2 1 8 51

1578 10 1 3 1 15

1579 6 4 3 2 5 1 1 2 24

1580 16 2 1 3 8 10 1 1 7 49

1581 4 4 1 1 3 1 1 1 16

1582 9 3 1 1 5 1 3 23

1583 12 1 1 8 1 2 3 28

1584 2 1 3 1 7

1585 1 1 1 1 4

1586 1 1 1 3 6

1588 1 1

1592 1 1 2

1594 1 1

1618 1 1

Celkem 101 31 4 19 13 62 11 10 8 41 300

Tab 7 Zastoupeniacute biacutelyacutech grošů z mincovny Jaacutechymov

Přiacuteloha III (Tab 8ndash9)

Produkce a zastoupeniacute biacutelyacutech grošů z mincovny Kutnaacute Hora v naacutelezech podle ročniacuteků

jejich ražby

Rok Vyraženo kusů nejvyššiacuteho počtu Rok Vyraženo kusů nejvyššiacuteho počtu

1577 375 780 9057 1598 166 800 4020

1578 351 900 8481 1599 241 560 5822

1579 306 600 7389 1600 153 780 3706

1580 414 900 10000 1601 281 520 6785

1581 1602 223 920 5496

1582 1603 211 500 5097

1583 291 120 7016 1604 91 800 2212

1584 275 100 6630 1605 45 840 1103

1585 253 620 6112 1606 0 0

1586 1607 0 0

1587 281 280 6779 1608 16 380 394

1588 239 880 5781 1609 75 300 1814

1589 301 980 7278 1610 105 480 2542

1590 296 880 7155 1611

1591 313 320 7551 1612 0 0

1592 368 670 8885 1613 0 0

1593 388 800 9370 1614 0 0

1594 388 080 9353 1615 0 0

1595 272 760 6574 1616

1596 413 640 9969 1617 325 440 7843

1597 268 140 6462 161819 374 460

Tab 8 Produkce biacutelyacutech grošů z mincovny Kutnaacute Hora

(Sestaveno podle tyacutedenniacutech uacutečtů mincovniacute pokladny ndash SOkA Kutnaacute Hora horniacute odd ndash Uacutedaje uvaacuteděneacute v početniacutech jed-

notkaacutech kop grošů českyacutech převedeny na počet raženyacutech minciacute v poměru 1 kopa grošů českyacutech = 60 biacutelyacutech grošů)


Rok Naacutelezy Celkem kusů Celkem nej-

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 vyššiacuteho počtu

1577 5 1 1 2 9 36

1578 2 1 1 4 16

1579 5 3 1 3 2 1 1 1 17 68

1580 7 5 2 7 2 2 25 100

1581 5 2 1 1 1 1 1 1 13 52

1582 3 1 4 1 1 1 11 44

1583 3 1 3 3 4 14 56

1584 3 2 2 3 1 11 44

1585 1 5 1 1 8 32

1586 1 2 2 5 20

1587 5 2 5 1 2 15 60

1588 2 7 1 1 6 1 2 20 80

1589 1 2 3 3 9 36

1590 1 4 1 3 2 11 44

1591 2 2 4 16

1592 1 3 7 1 12 48

1593 4 3 1 8 32

1594 3 8 3 1 15 60

1595 1 3 2 2 8 32

1596 1 1 3 5 20

1597 1 4 1 6 3 15 60

1598 1 1 3 1 6 24

1599 3 1 2 6 24

1600 1 1 2 8

1601 1 1 3 1 1 2 9 36

1602 4 2 6 24

1603 1 1 4

1604 0 0

1605 1 1 1 3 12

1606 0 0

1607 0 0

1608 1 1 4

1609 1 1 4

1610 1 1 4

1617 1 1 1 11 14 56

1618 2 1 3 12

1619 1 2 5 8 32

Tab 9 Zastoupeniacute biacutelyacutech grošů z mincovny Kutnaacute Hora v naacutelezech podle ročniacuteků jejich ražby

Naacutelezy 1 Březovaacute 2 Noveacute Město nad Metujiacute 3 Mrklov 4 Chyacuteňava 5 Beroun 6 Radešov 7 Slanyacute 8 Čistaacute 9 Vileacutemovice

10 Kouřim


STRUKTURA NAacuteLEZŮ TURECKYacuteCH MINCIacute V ČESKYacuteCH ZEMIacuteCH A NA SLOVENSKU JEJICH INTERPRETACE S PŘIHLEacuteDNUTIacuteM

K NOVĚ PUBLIKOVANEacuteMU MATERIAacuteLU

V l a s t i m i l N O VAacute K

V šedesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute podala J Štěpkovaacute vyčerpaacutevajiacuteciacute přehled znaacutemyacutech

naacutelezů tureckyacutech minciacute na uacutezemiacute tehdejšiacuteho Československa (Štěpkovaacute 1963) kteryacute

daacutele doplnila novyacutemi naacutelezy ze Slovenska (Štěpkovaacute 1968) Slovenštiacute odborniacute pracov-

niacuteci v numismatice nadaacutele pokračujiacute v soustavneacutem publikovaacuteniacute aktuaacutelniacutech naacutelezů

z teritoria Slovenska (Naacutel 2 Naacutel 3 Naacutel 4) V Českyacutech zemiacutech tradice systematickeacuteho

zveřejňovaacuteniacute všech novyacutech mincovniacutech naacutelezů přestala v osmdesaacutetyacutech letech dvacaacuteteacuteho

stoletiacute s přerušenou liniiacute Numismatickeacuteho sborniacuteku Jedinyacutem komplexniacutem vydaacuteniacutem

soupisu naacutelezů antickyacutech středověkyacutech novověkyacutech a orientaacutelniacutech minciacute z uacutezemiacute

Čech Moravy a Slezska tak zůstaacutevaacute čtyřdiacutelneacute kompendium z let 1955ndash1958 (Nohejlovaacute-

Praacutetovaacute ed 1955ndash1958) Vydaacuteniacute nejnovějšiacutech naacutelezů tureckyacutech minciacute na Slovensku

je pak vyacutesledkem spolupraacutece Naacuterodneacuteho muacutezea v Bratislavě Archeologickeacuteho uacutesta-

vu v Nitře a Naacuterodniacuteho muzea-Naacuteprstkova muzea v Praze (Budaj ndash Hunka ndash Novaacutek

2005)

Tureckeacute mince (ražby osmanskyacutech sultaacutenů) jsou charakterizovaacuteny jako islaacutemskeacute

Tento typ se vyznačuje naacutepisy v arabskeacutem piacutesmu islaacutemskou ideologiiacute obsaženou v naacute-

boženskyacutech mincovniacutech legendaacutech a monoepigrafickyacutem charakterem provedenyacutech

naacutepisů Po straacutence obsahoveacute obsahujiacute aversniacute legendy povětšině jmeacuteno osmanskeacuteho

sultaacutena s patřičnyacutemi tituly a epitety včetně naacuteboženskyacutech formuliacute Jmeacuteno panovniacuteka

se často objevuje ve formě zvaneacute tughraacute což je podpisovaacute stylizace použiacutevanaacute jako

symbol staacutetu a panovnickyacute znak Revers pak nese legendu určujiacuteciacute mincovnu a dataci

čiacuteselnou formou Mezi lety 1390 a 1481 byly střiacutebrneacute mince datovaacuteny v nepravidelnyacutech

intervalech (tzv seacuterioveacute letopočty) Po roce 1481 byly mince vročeny pouze počaacutetečniacutem

rokem vlaacutedy a v zaacutesadě byly raženy v teacuteto podobě po celou panovniacutekovu eacuteru Teprve od

poloviny 18 stoletiacute přibyacutevaacute k intronizačniacutemu letopočtu i aktuaacutelniacute rok vlaacutedy ve ktereacutem

byla mince ražena Mince z let 1481ndash1757 mohou byacutet tedy datovaacuteny jen intervalem

vlaacutedy konkreacutetniacuteho panovniacuteka (Album 1998) Značnaacute variabilita forem oběživa byla

daacutena teritoriaacutelniacute expanziacute a vyacutevoj nominaacuteloveacute struktury byl do značneacute miacutery spojen se

systeacutemy okolniacutech zemiacute Aktuaacutelniacute situace v oblasti obsahu kovu v minciacutech absolutně

zaacutevisela na ekonomickeacute stabilitě a vojenskyacutech uacutespěšiacutech celeacuteho osmanskeacuteho impeacuteria Od

14 stoletiacute se osmanskyacute monetaacuterniacute systeacutem ve svyacutech počaacutetciacutech zaklaacutedal vyacutelučně na střiacuteb-

ře Roku 1327 se za vlaacutedy sultaacutena Orhaacutena začaly razit střiacutebrneacute mince zvaneacute akče Jejich

vaacuteha činila 116 g a obsahovaly okolo 90 střiacutebra Od druheacute poloviny 15 stoletiacute začala

hmotnost minciacute vyacuterazně klesat a snižoval se i obsah střiacutebra v nich V polovině 17 stoletiacute

obsah střiacutebra klesl dokonce na polovinu slitiny a mince nesly naacutezev červeneacute akče (Novaacutek

2000) Stejně tak jako v jinyacutech čaacutestech Evropy (zejmeacutena ve Středomořiacute) teacutež v osmanskeacute

řiacuteši obiacutehaly různeacute typy neislaacutemskyacutech střiacutebrnyacutech minciacute Obecně byly turecky nazyacutevaacuteny

quruacuteš (sg qirš) ndash z latinskeacuteho grossus Na počaacutetku osmanskeacute eacutery to byly zejmeacutena vlaacutem-


skeacute denaacutery pojmenovaneacute dle jejich motivů

se lvem esedi či arslani Když se v 15 stoletiacute

objevily groše dostaly naacutezev rijaacutel nebo

teacutež qara qirš (bdquočernyacute grošldquo) Rovněž zlateacute

mince byly populaacuterniacute ndash benaacutetskeacute dukaacutety

zvaneacute filuacuteriacute (od italskeacuteho florin) a uher-

skeacute dukaacutety zvaneacute macar altini (bdquomaďarskeacute

dukaacutetyldquo) Zmiacuteněneacute dukaacutety pak sloužily

jako prototyp pro zlateacute mince nazyacutevaneacute

altin či sultaacuteniacute ktereacute se začaly razit v letech

1451ndash1481 Poteacute co Osmaneacute ovlaacutedli Egypt

(1516) začala masivniacute produkce kvalitniacutech

zlatyacutech minciacute z naacutezvem šeriacutefiacute či ašrafiacute jejiž

hmotnost se na rozdiacutel od střiacutebrnyacutech minciacute

stabilizovala po viacutece jak dvě dalšiacute stole-

tiacute na 3286 g Osmanskeacute měděneacute mince

nazyacutevaneacute mongolskyacutem slovem maacutenghir

se individuaacutelně hmotnostně lišily a nesly

velmi jednoduchou ikonografii (heraldickeacute

symboly floraacutelniacute ornamenty či pouze sul-

taacutenovo jmeacuteno) Radikaacutelniacute zhoršeniacute kvality

střiacutebrnyacutech akče na počaacutetku 16 stoletiacute vedlo

k zavedeniacute noveacuteho nominaacutelu ndash para (3ndash4

akče) Kromě toho se na Bliacutezkeacutem vyacutecho-

dě razily střiacutebrneacute dirhamy (asi 3 g) Dalšiacute

znehodnocovaacuteniacute střiacutebra vedlo v letech

1687ndash1691 k zavedeniacute novyacutech střiacutebrnyacutech

nominaacutelů ndash qirše nebo teacutež piastru (40 para)

a zoloty (30 para)

Oproti Slovensku byly na uacutezemiacute Čech

Moravy a Slezska do r 1963 kdy J Štěpkovaacute

publikovala svou rozsaacutehlou studii nale-

zeny pouze dvě tureckeacute mince Vzhledem

k masivniacutemu využiacutevaacuteniacute detektorů kovů

v posledniacutech desetiletiacutech neniacute vyloučeno

že těchto ražeb bylo objeveno viacutece leč v dů-

sledku nedůsledneacute legislativy a rozmachu

nelegaacutelniacuteho obchodu s archeologickyacutemi

artefakty nedošly tyto odborneacuteho zpraco-

vaacuteniacute a publikace

Naacutesledujiacuteciacute tabulka (tab 1) představu-

je soupis tureckyacutech minciacute nalezenyacutech na

uacutezemiacute Čech Moravy a Slezska (obr 1) do

současnosti ktereacute jsou řazeny dle doby

ukrytiacute

Z předchoziacuteho přehledu je patrneacute že se

struktura naacutelezů tureckyacutech minciacute od konce Tab

1 N

aacutele

zy t

ure

ckyacutec

h m

inciacute

v Č

esk

yacutech

ze

miacutec

h p

ub

liko

va

neacute

do

ro

ku

19

96

Č

L

ok

ali

ta

Po

čet

min

ciacute

Tu

reck

yacutech

ro

k r

ažb

y U

kry

tiacute n

aacutele

zu

Lit

erat

ura

1

C

hv

alk

ov

ice

(ok

r N

aacutech

od

) O

jed

iněl

yacute n

aacutele

z 1

AV

1

AV

152

0ndash1

56

6

po

15

66

Št

ěpk

ovaacute

19

57 2

13ndash

214

2

T

řešt

ina

osa

da

Haacutej

skyacute

Mlyacute

n

ON

1 A

V

1 A

V 1

520

ndash15

66

p

o 1

56

6

Naacute

lezy

III

1 č

29

71

(ok

r Š

um

per

k)

3

V

elk

aacute B

iacuteteš

(o

kr

Žď

aacuter n

ad S

aacutezav

ou

) H

rom

adn

yacute n

aacutele

z 3

AV

1

AV

157

4ndash1

59

5

po

157

41

59

5

Štěp

ko

vaacute 1

96

3 1

51

4

O

lom

ou

c I

HN

3 A

V

1 A

V 1

60

3ndash1

617

p

o 1

60

5

Naacute

lezy

III

1 č

30

30

5

H

abřiacute

(o

kr

Čes

keacute

Bu

děj

ov

ice)

H

N 1

15 A

V

x A

V

po

16

06

N

aacutele

zy I

II1

č 3

033

6

Z

aacutelu

žiacute (

ok

r P

rah

a-v

yacutech

od

) H

N 3

AV

+ 3

AR

1

AV

p

o 1

610

N

aacutele

zy I

II1

č 3

047

7

P

rah

a I

HN

38

4 A

V

8 A

V 1

36

0ndash1

574

po

161

6

Naacute

lezy

III

1 č

30

75

8

K

am

enic

e n

L

ipo

u l

es K

ob

liacuteže

k

HN

476

AV

2

9 A

V 1

520

ndash15

66

153

7

po

161

8

Fia

la 1

922

170

ndash171

(ok

r P

elh

řim

ov)

1574

ndash159

5 1

595

ndash16

03

Au

gst

195

8 9

2ndash

96

9

H

orn

iacute V

ltav

ice

osa

da

Zaacutet

oň

H

N x

AV

+ A

R

2 A

V

po

161

81

64

8

Naacute

lezy

III

1 č

347

5

(ok

r P

rach

atic

e)

(po

psaacute

no

6 A

V +

2 A

R)

10

P

lzeň

H

N x

AV

(p

op

saacuten

o 8

01)

12

9 A

V

po

161

81

619

N

aacutele

zy I

II1

č 3

186

11

P

rah

a II

H

N 4

AV

+ 1

7 A

R

4 A

V +

17

AR

p

o 1

618

16

48

N

aacutele

zy I

II1

č 3

50

9


12

U

nič

ov

(ok

r O

lom

ou

c)

HN

352

AV

(17

6 p

op

saacuten

o)

25

AV

152

0ndash1

56

6 1

56

6ndash1

574

p

o 1

618

16

48

N

aacutele

zy I

II1

č 3

533

1574

ndash159

5 1

595

ndash16

03

16

03

ndash161

7

13

P

řero

v H

N 2

6 A

V +

23

64

AR

2

AV

157

4ndash1

59

5 1

595

ndash16

03

p

o 1

623

N

aacutele

zy I

II1

č 3

25

0

14

R

ašk

ov

ice

(ok

r F

ryacuted

ek-M

iacuteste

k)

HN

68

AV

2

AV

157

4ndash1

595

16

03ndash1

617

po

162

4

Naacute

lezy

III

1 č

32

64

15

C

hlu

mět

iacuten (

ok

r Ž

ďaacuter

nad

Saacutez

avo

u)

HN

+35

0 A

V a

AR

(p

op

saacuten

o 3

05)

4

AV

151

2ndash1

520

159

5ndash1

60

3 1

60

3ndash1

617

p

o 1

627

N

aacutele

zy I

II1

č 3

28

9

16

P

otě

hy

(ok

r K

utn

aacute H

ora

) H

N 2

6 A

V +

5 A

R

10 A

V

po

162

7

Naacute

lezy

III

1 č

32

92

17

Č

ech

y n

ezn

aacutemaacute

lok

ali

ta

HN

13

AV

+ 2

AV

2

AV

152

0ndash1

56

6

po

162

8

Naacute

lezy

III

1 č

32

93

18

R

ych

no

v n

K

něž

no

u

HN

x A

V +

AR

x

AV

p

o 1

628

N

aacutele

zy I

II1

č 3

30

5

19

R

ak

ou

sy (

ok

r S

emil

y)

HN

x A

V (

22

AV

po

psaacute

no)

1

AV

p

o 1

629

N

aacutele

zy I

II1

č 3

311

20

K

oje

tiacuten

(o

kr

Pře

rov)

H

N 2

83

AV

x

AV

p

o 1

635

N

aacutele

zy I

II1

č 3

362

21

V

rch

lab

iacute (o

kr

Tru

tno

v)

HN

45

AV

x

AV

p

o 1

63

5

Naacute

lezy

III

1 č

33

68

22

K

orc

e (o

kr

Čes

kaacute

Liacutep

a)

HN

8 A

V +

19

AR

2

AV

p

o 1

63

6

Naacute

lezy

III

1 č

337

1

23

D

ask

abaacutet

(o

kr

Olo

mo

uc)

H

N 9

AV

x

AV

p

o 1

637

N

aacutele

zy I

II1

č 3

378

24

V

izo

vic

e (o

kr

Zliacute

n)

HN

52

AV

5

AV

p

o 1

637

N

aacutele

zy I

II1

č 3

40

2

25

Ji

nd

řich

ův

Hra

dec

H

N 1

77

AV

10

AV

p

o 1

64

3

Naacute

lezy

III

1 č

34

35 2

6

Drh

ov

y (o

kr

Přiacute

bra

m)

HN

3 A

V +

18

AR

1

AV

162

3ndash1

64

0

po

16

44

N

emeš

ka

l 19

58

353

ndash35

4

27

D

ob

roti

ce (

ok

r K

rom

ěřiacutež

) H

N 6

AV

+ 4

00

AR

1

AV

152

0ndash1

56

6

po

16

45

N

aacutele

zy I

II1

č 3

441

28

Je

šeti

ce o

sad

a R

adiacuteč

(o

kr

Ben

ešo

v)

HN

45

AV

+ A

R

1 A

V

po

16

54

N

aacutele

zy I

II1

č 3

56

4

29

T

ich

ov

(ok

r Z

liacuten

) H

N 1

9 A

V

3 A

V 1

574

ndash15

95

159

5ndash1

60

3 1

60

3ndash1

617

p

o 1

65

7

Naacute

lezy

III

1 č

29

46

30

V

ětro

v (o

kr

Lib

erec

) H

N 1

08

AV

+ 1

15 A

R

3 A

V 1

56

6ndash1

574

157

4ndash1

59

5 1

60

3ndash1

617

p

o 1

66

0

Naacute

lezy

III

1 č

35

83

31

P

etřiacute

ko

vic

e (o

kr

Tru

tno

v)

HN

51

AV

1

AV

p

o 1

671

N

aacutele

zy I

II1

č 3

60

5

32

P

ob

ěžo

vic

e (o

kr

Par

du

bic

e)

HN

132

AR

1

AR

152

0ndash1

56

6

po

16

73

N

aacutele

zy I

II1

č 3

610

33

L

iacutepo

v (o

kr

Ho

do

niacuten

) H

N 2

AV

+ 9

4 A

R

1 A

V

po

16

80

N

aacutele

zy I

II1

č 3

624

34

Z

ah

na

šov

ice

(ok

r K

rom

ěřiacutež

) H

N 9

AV

+ 2

06

AR

1

AV

p

o 1

68

3

Sk

uti

l ndash

Ma

laacute 1

95

8 3

32

35

T

řešť

(o

kr

Jih

lava

) H

N 6

72

AV

+ 1

1 k

g A

R

x A

V

po

16

88

N

aacutele

zy I

II1

č 3

637

36

O

lom

ou

c II

H

N 1

0 A

R

1 A

R

po

16

94

N

aacutele

zy I

II1

č 3

64

6 3

7

Pra

ha-

Su

chd

ol

ON

1 A

R

1 A

R 1

69

5ndash1

703

p

o 1

69

517

03

N

ovaacute

k 19

96

39

5ndash

398

38

S

ku

teč

I (o

kr

Ch

rud

im)

HN

x A

V

x A

V 1

520

ndash16

91

17 s

tol

N

aacutele

zy I

II1

č 3

760

39

V

erd

ek (

ok

r T

rutn

ov)

H

N 5

AV

+ 6

0 A

R

17

sto

l

Naacute

lezy

III

1 č

376

9

40

P

očaacute

tky

(ok

r P

elh

řim

ov)

H

N 1

8 A

V +

24

AR

1

AV

as

i 17

sto

l

Naacute

lezy

III

1 č

40

89

41

S

ku

teč

II (

ok

r C

hru

dim

) H

N x

AV

1

AV

(17

sto

l)

Ad

aacutem

ek 1

90

0ndash1

901

29

5

Pet

rtyl

19

55 1

89

42

P

lešn

ice

(ok

r P

lzeň

) H

N 2

50

0 A

V +

AR

x

AV

p

o 1

700

N

aacutele

zy I

II1

č 3

66

4

43

P

rah

a II

I H

N 1

6 A

V

3 A

V

po

17

36

N

aacutele

zy I

II1

č 3

80

6

44

M

lad

aacute B

ole

slav

H

N 5

3 A

V

x A

V

po

17

39

Naacute

lezy

III

1 č

381

1

45

B

yst

řice

po

d H

ost

(o

kr

Kro

měř

iacutež)

HN

9 A

R +

1 A

E

1 A

E 1

7 s

tol

p

o 1

77

7

Naacute

lezy

III

1 č

38

66

46

B

ud

eč (

ok

r K

lad

no)

H

N 4

AE

1

AE

18

53

po

19

20

N

aacutelez

z r

196

1 n

epu

bli

k


16 stoletiacute do druheacute poloviny 18 stoletiacute lišiacute v Čechaacutech a na Moravě Tato skutečnost

vyplyacutevaacute z odlišneacuteho vyacutevoje obou teritoriiacute v souvislosti s tureckyacutem nebezpečiacutem Čechy

samotneacute nebyly nikdy v raacutemci tureckyacutech vaacutelek přiacutemo napadeny na rozdiacutel od Moravy

kteraacute byla od druheacute poloviny 16 stoletiacute do obleacutehaacuteniacute Viacutedně (1683) několikraacutet popleněna

tureckyacutemi a tatarskyacutemi vojsky (Tauer 1984) Z pohledu na mapu naacutelezů je evidentniacute

že drtivaacute většina naacutelezů na uacutezemiacute Čech a Moravy souvisela s nejistyacutem uacutedobiacutem třiceti-

leteacute vaacutelky (1618ndash1648) a obdobiacutem těsně po niacute Toto uacutezemiacute jednoznačně hostilo tureckeacute

mince zejmeacutena ve zlatě z důvodu vynikajiacuteciacute kvality ražebniacuteho kovu (egyptskeacute zlato

plynuvšiacute do osmanskeacute řiacuteše po dobytiacute Egypta roku 1516) a to jako ražby okrajoveacute pro-

venience v hromadnyacutech naacutelezech spolu s mincemi evropskyacutemi Zmiacuteněneacute zlateacute mince

se objevujiacute v naacutelezech ukrytyacutech od konce 16 stoletiacute až po samyacute konec 18 stoletiacute Jejich

produkčniacute datace je vzhledem k intronizačniacutem letopočtům komplikovanaacute leč v zaacutesadě

jsou zde zastoupeny mince raženeacute mezi lety 1520ndash1640 Ražby měděneacute se zde nachaacute-

zejiacute jednotlivě jako pozdniacute novověkyacute naacutehodnyacute import (č 44 a 46) a střiacutebro pak jako

kvalitniacute okrajovaacute přiacuteměs tezauračniacutech depotů (č 11 32 36 39) Naacutelezy v Čechaacutech jsou

rovnoměrně rozptyacuteleny po celeacutem uacutezemiacute na Moravě se tyto naacutelezy vyskytujiacute severně

za liniiacute Jihlava ndash Žďaacuter ndash Kroměřiacutež ndash Hodoniacuten (obr 1) což bylo patrně způsobeno uacuteni-

kem obyvatelstva před naacutejezdniacuteky z niacutežin jižniacute Moravy do hornatyacutech uacutekrytů středniacute

Moravy V absolutniacute většině naacutelezů se jak v Čechaacutech tak na Moravě vyskytuje tureckeacute

zlato (mince typu altin či ašrafiacute ndash viz vyacuteše) vysokeacute kvality minimaacutelně miacutešeneacute s ražbami

střiacutebrnyacutemi Ojediněleacute naacutelezy viacutecemeacuteně na periferii teritoria (č 1 2 37) pak spiacuteše jen

potvrzujiacute popsanou naacutelezovou distribuci (obr 1)

Okupace Slovenska tureckyacutemi vojsky a jeho ovlaacutedaacuteniacute tureckyacutemi spraacutevci trvala od

třicaacutetyacutech let 16 stoletiacute do devadesaacutetyacutech let 17 stoletiacute (Kopčan ndash Krajčovičovaacute 1983

Kopčan 1986 Dangl ndash Kopčan 1995) Archivniacute prameny o oběhu tureckyacutech minciacute na

jihozaacutepadě země a na jihu středniacuteho Slovenska nevypoviacutedajiacute nic konkreacutetniacuteho neboť

zaacuteznamy o vyacuteběrech daniacute a naturaacuteliiacute (ač stanovenyacutech v tureckyacutech akče) hovořiacute o daacutev-

kaacutech v uherskyacutech ražbaacutech Naacutelezy tureckyacutech minciacute tak zůstaacutevajiacute jedinyacutem vyacutepovědniacutem

zdrojem pro informace o struktuře oběživa na Slovensku v 16 a 17 stoletiacute

Naacutesledujiacuteciacute tabulka (tab 2) představuje soupis tureckyacutech minciacute nalezenyacutech na

uacutezemiacute Slovenska (obr 2) do současnosti ktereacute jsou řazeny dle doby ukrytiacute

Z tabulky je zřejmeacute že přes naacuteznaky z prvniacute třetiny 16 stoletiacute se tureckeacute mince v naacute-

lezech objevujiacute ve zvyacutešeneacute miacuteře zejmeacutena od třicetileteacute vaacutelky do konce 17 stoletiacute Jejich

vyacuteskyt spiacuteše než vojensko-politickyacute vyacutevoj odraacutežiacute neobvyklou hospodaacuteřskou situaci

kdy se čaacutest žoldu tureckyacutech vojsk (placenyacutech zejmeacutena v akče) stala součaacutestiacute oběhoveacuteho

systeacutemu na Slovensku jak o tom svědčiacute i teritoriaacutelniacute rozvrstvenost naacutelezů v jihozaacutepad-

niacutech oblastech a jižniacute čaacutesti středu země (obr 2) Při interpretaci naacutelezů tureckyacutech minciacute

je nutneacute v každeacutem jednotliveacutem přiacutepadě vyhodnotit roli těchto ražeb z hlediska archeo-

logickyacutech souvislostiacute naacutelezu kvantitativniacuteho a kvalitativniacuteho zastoupeniacute minciacute v raacutemci

celku Zastoupeniacute minciacute v tzv pokladech tedy souborech jejichž funkciacute bylo v prveacute

řadě uchovaacuteniacute hodnoty vyjaacutedřeneacute obsaženyacutem kovem bez ohledu na provenienčniacute či

nominaacutelovou skladbu je jednoznačně jineacute než u jinyacutech typů naacutelezů s netezauračniacutem

charakterem Z vyacuteše uvedeneacuteho přehledu vyplyacutevaacute že u hromadnyacutech smiacutešenyacutech naacutelezů

jsou osmanskeacute mince (tyacutekaacute se to hlavně ražeb zlatyacutech) na Slovensku jasně okrajovou

přiacuteměsiacute a lze jejich funkci hodnotit jako přiacutetomnost puncovaneacuteho kovu určiteacute kvality

a hmotnosti Tyto naacutelezy vypoviacutedajiacute o skladbě oběživa daneacuteho obdobiacute minimaacutelně Za

mnohem důležitějšiacute z hlediska oběžneacute charakteristiky lze považovat zejmeacutena naacutelezy


461

AE+

222

AV+

303

AV+

191

AV+

21X

AV+

44x

AV+

61A

V+7

8AV+

114

AV 17

AR+

371

AR43

3AV

+

101

29AV

+42

XAV

+26

1AV

+

92A

V+5

XAV+

281

AV+ 8

29AV

+ 251

0AV+

401

AV+

35XA

V+3

1AV+

161

0AV

311

AV+

39X

AV XA

R+

11A

V

18X

AV+

321

AR+

35X

AV+

401

AV+

21A

V 41A

V+36

1AR

+23

XAV+

132

AV+ 45

1AE

+27

1AV

+

122

5AV+

20X

AV+

341

AV+

331

AV+

142

AV+

245

AV+

293

AV+

Ob

r 1

Naacute

lezy

tu

reck

yacutech

min

ciacute v

Če

chaacute

ch n

a M

ora

vě

a v

e S

lezs

ku

Le

ge

nd

a p

ořa

do

veacute

č t

ab

ulk

yp

oče

t m

inciacute

AV

= z

lateacute

min

ce A

R=

střiacute

brn

eacute m

ince

AE

=m

ěd

ěn

eacute m

ince

X =

ne

urč

en

yacute p

oče

t +

= d

alš

iacute ne

ture

ckeacute

min

ce s

ou

čaacutest

iacute naacute

lezu


Č

L

ok

ali

ta

Po

čet

min

ciacute

Tu

reck

yacutech

ro

k r

ažb

y U

kry

tiacute n

aacutele

zu

Lit

erat

ura

1

H

loh

ove

c-o

ko

liacute

Hro

mad

nyacute

naacute

lez

16

16 A

R 1

512

ndash152

0

po

151

21

520

H

un

ka

19

92 1

32ndash1

35

2

S

v J

ur

(ok

r P

ezin

ok

) H

N 6

6

AR

151

2ndash1

520

152

0ndash1

56

6

po

152

01

56

6

Bu

da

j ndash

Hu

nk

a ndash

No

vaacutek

20

05

131

3

H

rko

vce

(ok

r L

evic

e)

HN

213

4

1 A

R 1

520

ndash15

66

p

o 1

558

Št

ěpk

ovaacute

19

68

278

Naacute

l 2

č 1

85

4

N

oveacute

Zaacute

mk

y H

N 1

1 +

x

x A

R

po

15

62

Naacute

l 4

č 3

90

5

N

oveacute

Zaacute

mk

y-N

yaacute

rhid

O

jed

iněl

yacute n

aacutele

z 8

1

AR

157

4ndash1

59

5

po

157

41

59

5

Bu

da

j ndash

Hu

nk

a ndash

No

vaacutek

20

05

131

6

S

alk

a (o

kr

No

veacute Z

aacutemk

y)

HN

85

1

AR

152

0ndash1

56

6

po

15

85

Št

ěpk

ovaacute

19

68

281

Naacute

l 2

19

8

7

P

aň

a (o

kr

Nit

ra)

HN

18

8

1 A

V 1

574

ndash15

95

p

o 1

599

G

youmln

gyouml

ssy

20

04

66

č 6

0 N

aacutel

2 č

55

6

8

B

latn

ica

(ok

r M

arti

n)

HN

36

1

AV

157

4ndash1

59

5

po

16

01

Gyouml

ngy

oumlss

y 2

00

4 4

0 č

9

9

H

orn

eacute O

bd

ok

ovc

e (o

kr

To

po

ľčan

y)

HN

16

1

AV

157

8ndash1

60

3

po

16

02

16

03

Št

ěpk

ovaacute

19

68

278

ndash2

79

Naacute

l 2

č 2

53 N

aacutel

3 č

23

8

10

Je

len

ec (

ok

r N

itra

) O

N 3

3

AR

161

8ndash1

64

8

po

161

81

64

8

Bu

da

j ndash

Hu

nk

a ndash

No

vaacutek

20

05

131

11

S

azd

ice

(ok

r L

evic

e)

HN

15

8

1 A

V 1

7 s

tol

p

o 1

625

G

youmln

gyouml

ssy

20

04

73

č 7

3 N

aacutel

2 č

38

5

12

M

od

ra (

ok

r P

ezin

ok

) H

N 1

9 +

x

x A

R

pře

d 1

631

N

aacutel

4 č

70

6

13

V

eľk

eacute O

rviš

te (

ok

r P

iešť

any)

H

N 8

2

2 A

V 1

617ndash

164

8 p

o 1

64

316

48

Št

ěpk

ovaacute

19

68

281

Naacute

l 2

č 2

90

14

Š

ašt

iacuten (

ok

r S

enic

a)

HN

16

6

1 A

V 1

6 s

tol

p

o 1

64

4

Gyouml

ngy

oumlss

y 2

00

4 7

1ndash7

2 č

70

15

Š

inta

va

(ok

r G

ala

nta

) O

N 2

70

1 A

R

16ndash

17 s

tol

N

aacutel

4 č

678

16

B

ran

č (o

kr

Nit

ra)

ON

4

1 A

R

zač

17

sto

l

Naacute

l 2

č 2

67

17

O

stro

v (o

kr

Pie

šťan

y)

HN

127

1

AV

157

4ndash1

595

po

16

51

Štěp

ko

vaacute 1

96

8 2

81 N

aacutel

2 č

30

4

18

H

loh

ove

c H

N 7

2

1 A

V 1

595

ndash16

03

p

o 1

66

3

Gyouml

ngy

oumlss

y 2

00

4 5

5 č

35

19

N

oveacute

Zaacute

mk

y I

HN

22

2

2 A

R 1

64

0ndash1

68

5

po

16

85

Št

ěpk

ovaacute

19

68

27

9ndash

28

0

20

N

oveacute

Zaacute

mk

y II

H

N 1

0

6 A

V 1

64

8ndash1

67

7

po

16

85

Št

ěpk

ovaacute

19

68

28

0ndash

281

Naacute

l 2

č 3

55

21

Uacute

ľan

y n

Ž

itav

ou

(o

kr

NZ

aacutemk

y)

ON

1

1 A

E 1

68

7ndash16

91

po

16

87

1691

N

aacutel

4 č

50

7

22

P

ezin

ok

O

N 1

1

AE

16

87ndash

1691

p

o 1

68

716

91

Hu

nk

a ndash

Vo

štin

aacuter

199

4 7

23

P

ezin

ok

O

N 1

1

AE

16

87ndash

1691

p

o 1

68

716

91

Bu

da

j ndash

Hu

nk

a ndash

No

vaacutek

20

05

131

24

Il

ija

(ok

r B

ansk

aacute Št

iav

nic

a)

ON

25

0

1 A

R

17 s

tol

N

aacutel

4 č

413

25

B

rati

slav

a O

N 6

1

za

č 1

9 s

tol

N

aacutel

2 č

48

8

26

S

mo

lniacutek

(o

kr

Gel

nic

a)

ON

1

1 A

R 1

876

ndash19

09

p

o 1

876

19

09

B

ud

aj

ndash H

un

ka

ndash N

ovaacute

k 2

00

5 1

31

27

N

itra

O

N 1

3

1 A

E 1

876

p

o 1

90

4

Naacute

l 4

č 6

81

28

T

ren

čiacuten

O

N 4

8

4 A

E 1

839

p

o 1

916

N

aacutel

4 č

68

9

Min

ce m

aro

ckyacutec

h H

asan

iacute ša

riacutefů

k

teraacute

so

uv

isiacute

se s

ou

do

byacute

m o

sman

skyacute

m d

ob

yacutevaacute

niacutem

sev

ern

iacute A

frik

y s

e n

a S

love

nsk

o p

ravd

ěpo

do

bn

ě d

ost

ala

s o

stat

niacutem

i ra

žbam

i o

sman

-

skyacutec

h s

ult

aacutenů

sev

ero

afri

ckeacute

pro

ven

ien

ce (

Mis

r)

Tab

2 N

aacutele

zy t

ure

ckyacutec

h m

inciacute

na

Slo

ve

nsk

u p

ub

liko

va

neacute

do

ro

ku

20

05


obsahujiacuteciacute pouze osmanskeacute mince ať už v počtu většiacutem či mince jednotliveacute Objevuje-li

se zde v naacutelezech střiacutebro je v rozhodujiacuteciacute miacuteře představovaacuteno nominaacutelem akče kteryacute

byl pro obdobiacute 16 a 17 stoletiacute rozhodujiacuteciacute tureckou oběžnou minciacute V teacuteto souvislosti je

zajiacutemavyacutem faktem velmi špatnaacute kvalita ražeb některyacutech zaznamenanyacutech akče (tab 22

5 10) Tyto mince převaacutežně nesou jmeacuteno centraacutelniacute mincovny v Istanbulu (Qustantiacuteniacuteja

251

X+

141

AV+

12X

AR+

26A

R22

1AE

231

AE

284

AE+

171

AV+

132

AV+

91A

V+

116

AR18

1AV

+15

1AR

+

103

AR27

1AG

+ 71A

V+16

1AR

+

211

AE

4XA

R+5

1AR+

192

2AR

206

AV+

61A

R+

111

AV+

31A

R+

261

AR8

1AV+

Ob

r 2

Naacute

lezy

tu

reck

yacutech

min

ciacute n

a S

lov

en

sku

Leg

en

da

po

řad

oveacute

č t

ab

ulk

yp

oče

t m

inciacute

AV

= z

lateacute

min

ce A

R =

stř

iacutebrn

eacute m

ince

AE

= m

ěd

ěn

eacute m

ince

X =

ne

urč

en

yacute p

oče

t +

= d

alš

iacute ne

ture

ckeacute

min

ce s

ou

čaacutest

iacute naacute

lezu


ndash tab 22 5 10 19) nebo jmeacutena mincoven srbskyacutech (Belgraacuted ndash tab 219 Qaratowa ndash tab

22) Ona špatnaacute kvalita těchto minciacute nepochybně souvisiacute s potřebou jejich obrovskeacuteho

počtu a s tiacutem spojenou překotnostiacute a nepečlivostiacute jejich ražby (dvojraacutezy barbarisovanaacute

kaligrafie legend opominuteacute reversniacute razidlo atd) Přestože se na minciacutech objevujiacute

jmeacutena profilovyacutech mincoven lze se důvodně domniacutevat že razidla byla kopiacuterovaacutena

z oficiaacutelniacutech dosloužilyacutech prototypů nebo přiacutemo z obrazů obiacutehajiacuteciacutech minciacute mimo

vyacuteše zmiacuteněneacute mincovny Technickaacute selhaacuteniacute zase hovořiacute o špatneacute organizaci a kontrole

ražebniacuteho procesu Vzhledem k faktu že vyacuteroba minciacute v tehdejšiacutech podmiacutenkaacutech nebyla

vcelku naacutekladnaacute a mohla se uskutečnit i v primitivniacutech podmiacutenkaacutech dalo by se uvažo-

vat o možnosti že mince byly raženy na miacutestě potřeby cestou např ve vojenskyacutech taacutebo-

rech Mlčeniacute pramenů k produkci distribuci a oběhu osmanskyacutech minciacute na Slovensku

by pak mohlo potvrzovat nevyacutejimečnost či okrajovost takovyacutech to jevů

Při zaacutevěrečneacutem srovnaacuteniacute je možno konstatovat že na uacutezemiacute Čech a Moravy je

doloženo okolo třiacute set minciacute osmanskeacute provenience a až na raritniacute vyacutejimky jde o min-

ce zlateacute ktereacute byly v drtiveacute většině součaacutestiacute smiacutešenyacutech naacutelezů a byly ukryty do země

rovněž v převaacutežneacute většině přiacutepadů s tezauračniacutemi uacutemysly v průběhu třicetileteacute vaacutelky

nebo v obdobiacute těsně po niacute Oproti Čechaacutem kde jsou naacutelezy rovnoměrně teritoriaacutelně

rozloženy Morava vykazuje určityacute posun na sever (obr 1) což je daacuteno geografickyacutem

uspořaacutedaacuteniacutem a naacutejezdy Turků a Tatarů Naproti tomu na Slovensku je registrovaacuteno

okolo sta tureckyacutech minciacute a kvantitativně převažujiacute v naacutelezech ražby střiacutebrneacute či z obec-

nyacutech kovů Zlato je zde pouze přiacuteměsiacute tezauračniacutech naacutelezů O skladbě oběživa 16

a 17 stoletiacute zde vypoviacutedajiacute zejmeacutena naacutelezy obsahujiacuteciacute pouze osmanskeacute mince kteryacutech

je řaacutedově polovina z celkoveacuteho počtu oproti sousedniacutem Čechaacutem a Moravě Střiacutebro je

v rozhodujiacuteciacute miacuteře ve slovenskyacutech naacutelezech představovaacuteno nominaacutelem akče kteryacute byl

pro daneacute obdobiacute rozhodujiacuteciacute tureckou oběžnou minciacute To vzhledem k politicko-vojen-

skeacutemu vyacutevoji svědčiacute o faktu že tyto mince na rozdiacutel od Českyacutech zemiacute byly po jistou

dobu součaacutestiacute oběžneacuteho systeacutemu v jižniacute a jihozaacutepadniacute čaacutesti země

Literatura

Adaacutemek K V 1900ndash1901 Město Skuč Pamaacutetky archeologickeacute 19 295

Album S 1998 A Checklist of Islamic Coins Santa Rosa

Augst B 1958 Osmanskeacute altuny z naacutelezu v lese Kobliacutežku u Kamenice n L Numismatickeacute listy

13 92ndash96

Budaj M ndash Hunka J ndash Novaacutek V 2005 Noveacute naacutelezy tureckyacutech minciacute zo Slovenska Numis-

matickyacute sborniacutek 20 127ndash138

Dangl V ndash Kopčan V 1995 Vojenskeacute dejiny Slovenska II 1526ndash1711 Bratislava

Fiala E 1922 Zlatyacute poklad Kobliacutežek u Kamenice Věstniacutek Numismatickeacute společnosti česko-

slovenskeacute 4 170ndash171

Gyoumlngyoumlssy M 2004 Altin Akcse Mangir Oszmaacuten peacutenzek forgalma a kora uacutejkori Magyar-

orszaacutegon Budapest

Hunka J 1992 Neznaacutemy naacutelez tureckyacutech minciacute z okolia Hlohovca Balneologickyacute spravodajca

31 132ndash135

Hunka J ndash Voštinaacuter Ľ 1994 Dejiny mesta Vzaacutecny naacutelez stredovekyacutech minciacute v Pezinku a ich

interpretaacutecia Pezinčan 12 7

Kopčan V 1986 Tureckeacute nebezpečenstvo a Slovensko Bratislava

Kopčan V ndash Krajčovičovaacute K 1983 Slovensko v tieni polmesiaca Martin

Naacutelezy III1 Nemeškal L Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute tolaroveacuteho In


Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E (ed) Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel III Praha

1957 7ndash214

Naacutel 2 Hlinka J ndash Kraskovskaacute Ľ ndash Novaacutek J (ed) Naacutelezy stredovekyacutech a novovekyacutech minciacute na

Slovensku Naacutelezy minciacute na Slovensku II Bratislava 1968

Naacutel 3 Hlinka J ndash Kolniacutekovaacute E ndash Kraskovskaacute Ľ ndash Novaacutek J (ed) Naacutelezy minciacute na Slovensku

III Bratislava 1978

Naacutel 4 Kolniacutekovaacute E ndash Hunka J (ed) Naacutelezy minciacute na Slovensku IV Nitra 1994

Nemeškal L 1958 Naacutelezy z uacutedobiacute třicetileteacute vaacutelky v Drhovech okr Dobřiacuteš Numismatickyacute


Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E (ed) 1955ndash1958 Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel

IndashIV Praha

Novaacutek V 1996 Find of a Piaster of the Ottoman Sultan Mustafa II in Prague-Suchdol Quarter

Archiv Orientaacutelniacute 64 395ndash398

ndash 2000 Characteristic Features of the Ottoman CoinageCaratteristiche generali della mone-

tazione otomana In Vismara N Monete di Piuro 7 elementi per una ricerca Chiavenna

Museo della Valchiavenna 51ndash56 60

Pere N 1968 Osmanlilarda Madeni Paralar Coins of the Ottoman Empire Istanbul

Petrtyl J 1955 Naacutelezy minciacute na Hlinecku Numismatickyacute sborniacutek 2 189

Skutil J ndash Malaacute A 1958 Soupis středo- a novověkyacutech naacutelezů minciacute na Moravě Numismatickyacute

sborniacutek 2 332

Sultan J 1977 Coins of the Ottoman Empire and the Turkish Republic Thousand Oaks

Štěpkovaacute J 1957 Naacutelez u Chvalkovic (okres Jaroměř) Numismatickyacute sborniacutek 4 213ndash214

ndash 1963 Coins of the Osmanli Sultans in the Coin-Hoards found on Czechoslovak Territory

Annals of the Naacuteprstek Museum 2 141ndash192

ndash 1964 The Structure of the Finds of the Islamic Silver Coins in the Territory of Czecho-

slovakia Annals of the Naacuteprstek Museum 3 113ndash128

ndash 1968 Islaacutemskeacute mince v naacutelezech ze Slovenska Numismatickyacute sborniacutek 10 (1967ndash1968)

278ndash282

Tauer F 1984 Svět islaacutemu Praha

Summary

Vlastimil Novaacutek Structure of finds of Ottoman coins registered in the territory of Bohemia Moravia Silesia and Slovakia and their interpretation in light of the newly published material

There are more than three hundred Ottoman coins registered in finds in the territory of

Bohemia Moravia and Silesia With some exceptions mostly gold coins have been a part of

mixed coin hoards buried in their vast majority during the Thirty Yearsrsquo War (1618ndash1648) or

shortly after because of the thesaurization reasons Comparing to Bohemia where finds have

been distributed equally in its territory distribution of Moravian finds shows some shift to the

north because of the geographical characteristics and the Turkish and Tartar raids On the other

hand in Slovakia some hundred of Ottoman coins have been registered with prevailing silver

and copper segment Gold represents only a peripheral addition in case of finds with hoarding

connotation Finds containing only Ottoman coins ndash about half of the whole number of finds

comparing to Bohemia Moravia and Silesia ndash offer an information about coin circulation in the

Slovak territory in the 16th and 17th century Silver in Slovak finds is represented by coins of the

akccedile type in decisive quantity and these specimens served as the predominant Ottoman coins in

circulation of that period Because of the military and political situation there these coins ndash in

contrast to the neighbouring territory ndash became an important element of the local monetary

circulation for a certain period in the southern and south-western part of Slovakia




M A T E R I A L I A

NĚKOLIK NEZNAacuteMYacuteCH VARIANT PRAŽSKYacuteCH GROŠŮJAGELLONSKEacuteHO OBDOBIacute

J i ř iacute H Aacute N A

Uplynulo už dlouhyacutech 38 let od prveacuteho vydaacuteniacute zaacutekladniacute praacutece o typologii a chronologii

pražskyacutech grošů jagellonskeacuteho obdobiacute (Haacuteskovaacute 1968) Tři roky na to se tato stěžejniacute

praacutece ndash prototyp ideaacutelniacute podoby typologicko-chronologickeacuteho zpracovaacuteniacute pražskyacutech

grošů ndash dočkala druheacuteho vydaacuteniacute (Haacuteskovaacute 1971) Spolehlivost praacutece prověřila v prů-

běhu let četnaacute zpracovaacuteniacute mincovniacutech naacutelezů a jejiacutem nezanedbatelnyacutem prubiacuteřskyacutem

kamenem je bezpochyby i podle niacute přetrvaacutevajiacuteciacute určovaacuteniacute jagellonskyacutech grošů řazenyacutech

do odbornyacutech publikaciacute numismatickyacutech aukciacute veřejnyacutech i soukromyacutech sbiacuterek

Jako každaacute typologie minciacute grošoveacuteho obdobiacute ani typologie grošů jagellonskeacuteho

obdobiacute nemůže i při sebeusilovnějšiacute snaze vyčerpat beze zbytku variabilitu minciacute sle-

dovaneacuteho uacuteseku (např Haacutena 2003a tyacutež 2003b) To ukazujiacute dnes již četneacute materiaacuteloveacute

praacutece (např Haacuteskovaacute 1991 Novaacutek 2003a tyacutež 2003b)1 snažiacuteciacute se formou popisu novyacutech

neznaacutemyacutech variant o doplněniacute uvedeneacute studie

To je ciacutelem i tohoto přiacutespěvku kteryacute zaznamenaacutevaacute grošoveacute ražby jagellonskeacuteho obdobiacute

vesměs typově praciacute J Haacuteskovou (1968 taacutež 1971) registrovaneacute jejichž obrazovaacute odlišnost či

opisovaacute variabilita však dosud nebyly zachyceny V několika přiacutepadech je přiacutečinou popisovaneacute

variability takeacute ryteckaacute chyba

Mince popisuji takto

ČECHY Vladislav II Jagellonskyacute (1471ndash1516) mincovna Kutnaacute Hora

řezač želez Řiacuteha zlatniacutek

1) X chellip

Groš č 1 do jisteacute miacutery odpoviacutedaacute var Haacuteskovaacute (1971) č X c2 avšak s tiacutem rozdiacutelem že mezi slovy WLADISLAVS SECVNDVS je umiacutestěno rozdělovaciacute znameacutenko v podobě tečky

ražba z let 1477ndash1479

řezač želez Jiacuteša (Giessa)

2) XI ahellip

Groš č 2 podobnyacute variantě Haacuteskovaacute (1971) č XI a1 Variabilita je daacutena umiacutestěniacutem dvojice kosyacutech křiacutežků nad sebou před uacutevodniacutem rozdělovaciacutem znameacutenkem rubniacuteho opisu


1 Absence souhrnneacute publikace však někdy způsobuje i duplicitu nově zveřejňovanyacutech uacutedajů např E Novaacutek

(2003a) publikoval minci kteraacute již je z literatury znaacutema (Haacuteskovaacute 1991 č 449)


4) XVII ahellip

Groš č 4 prakticky shodnyacute s variantou Haacuteskovaacute (1971) č XVII a2 jen mezi zadniacutema nohama lva je na tomto exemplaacuteři umiacutestěna tečka

5) XXI ndashhellip

Groš č 5 koruna teacuteto varianty odpoviacutedaacute koruně Haacuteskovaacute (1971) č XXI d Opis je de facto shodnyacute s opisovou variantou Haacuteskovaacute (1971) č XXI b2 jen s tiacutem rozdiacutelem že jmeacuteno kraacutele Vladislava IIve vnitřniacutem opisoveacutem pruhu doprovaacuteziacute pouze zkratka titulu Rex ndash bdquoRldquo (nikoliv Rex Boemie bdquoRBldquo)

6) XXIII ehellip

Groš č 6 odpoviacutedaacute typově a prakticky i opisem variantě Haacuteskovaacute (1971) č XXIII e1 jen ozdoba kterou je uvozen rubniacute opis GROSSI PRAGENSES je jinaacute ndash shodnaacute s rozdělovaciacutem znameacutenkemprezentovanyacutem na tomto miacutestě u var Haacuteskovaacute (1971) č XXIII b3

řezač želez Hanuš z Řaacutesneacute3

7) XXIV ahellip

Groš č 7 představuje kombinaci typů Haacuteskovaacute (1971) č XXIII a XXIV Zatiacutemco obraz lva i opisyodpoviacutedajiacute až na rozdělovaciacute znameacutenko ve jmeacuteně kraacutele a tvar piacutesmene O ve slově GROSSI variantěHaacuteskovaacute (1971) č XXIV a5 obraz koruny je identickyacute s korunou Haacuteskovaacute (1971) č XXIII b


řezač želez Hanuš z Řaacutesneacute

3) XV bhellip

Groš č 3 rozdělovaciacute znameacutenko v podobě koseacuteho křiacutežku na začaacutetku vnitřniacuteho opisu ani piacutesmena L ve jmeacuteně panovniacuteka vypuncovanaacute vlivem nepozornosti rytce vzhůru nohama Haacuteskovaacute (1971) č ve vyacutečtu opisovyacutech variant u tohoto typu neuvaacutediacute2 Lev maacute naviacutec ještě třetiacute tečku v dolniacute smyčce ndashu kořene ocasu Řada malyacutech měsiacutečků na krku je rovněž vyacuteraznějšiacute


2 Tuteacutež chybu rytce popsal nedaacutevno E Novaacutek (2003a 162) avšak nekvalitniacute fotografie mince v uvedeneacutem

přiacutespěvku neodpoviacutedaacute popisu3 Na tomto miacutestě byacutevajiacute někdy uvaacuteděni dva rytci Hanuš z Řaacutesneacute a Zikmund z Liboslavě Že jde v přiacutepadě

druheacuteho rytce o omyl doložil např J Schiller (1988 123)


Posledniacute na tomto miacutestě popsanyacute groš se jmeacutenem Vladislava II patřiacute do skupiny

vzaacutecnyacutech a jen zřiacutedka se vyskytujiacuteciacutech grošů ze sklonku Vladislavovy vlaacutedy Vzaacutecnost

těchto typů souvisiacute s poklesem vyacutetěžků kutnohorskeacuteho důlniacuteho reviacuteru (Kořan 1950

10) a s omezeniacutem ražby grošoveacute mince Tato stagnace přetrvala i po celyacutech deset let

vlaacutedy kraacutele Ludviacuteka kdy kutnohorskaacute mincovna produkovala teacuteměř vyacutehradně drobnou

minci Ražba pražskyacutech grošů je v uvedeneacutem desetiletiacute doložena jen ve dvou tyacutednech

při neděli Populus roku 1523 a při neděli Invocavit roku 1524 (Leminger 1884)

8) XXIV ndashhellip

Groš č 8 koruna je shodnaacute s korunou var Haacuteskovaacute (1971) č XXIV c ale zprava i zleva jsou kolem koruny tohoto groše umiacutestěny tečky Opis odpoviacutedaacute opisoveacute variantě Haacuteskovaacute (1971) č XXIV d1 tento exemplaacuteř zachycuje ryteckou chybu v podobě vynechaneacuteho piacutesmene O ve slově GROSSI takže celyacute rubniacute opis zniacute GRSSI PRAGENSES (k tomuto exemplaacuteři Haacutena 2004a tyacutež 2004b)

ČECHY Ludviacutek I Jagellonskyacute (1516ndash1526) mincovna Kutnaacute Hora


Groš č 9 odpoviacutedaacute v podstatě variantě Haacuteskovaacute (1971) č II a1 jen s tiacutem rozdiacutelem že piacutesmena A a G ve slově PRAGENSES rubniacuteho opisu nejsou spojena v ligaturu a stojiacute vyryta samostatně vedlesebe Rozdělovaciacute znameacutenko na začaacutetku vnitřniacuteho liacutecniacuteho opisu neniacute čitelneacute


9) II ahellip

Všechny v soupisu uvedeneacute mince pochaacutezejiacute ze sbiacuterky autora U žaacutedneacuteho z grošů

neniacute bohužel znaacutem naacutelezovyacute původ Metrologickeacute uacutedaje publikovanyacutech minciacute shrnuje

tab č 1

Groš č Průměr [mm] Hmotnost [g] Poznaacutemka

1 217 times 269 2451

2 266 times 266 2734

3 270 times 272 2657

4 282 times 285 2692

5 265 times 272 2066 otřelyacute

6 285 times 283 2948

7 287 times 290 2438

8 280 times 279 2628

9 274 times 270 2574 naprasklyacute

Tab 1 Metrologickeacute uacutedaje

V kraacutetkeacutem materiaacuteloveacutem přiacutespěvku je předloženo devět dosud neznaacutemyacutech variant

pražskyacutech grošů jagellonskeacuteho obdobiacute jako podklad k doplněniacute staacutevajiacuteciacute typologie

Nezbyacutevaacute než vyčkat doby kdy badatelskeacute uacutesiliacute dospěje snad ke třetiacutemu doplněneacutemu

vydaacuteniacute studie o jagellonskyacutech grošiacutech z let 1471ndash1526 Avšak bez systematicky dlou-


1 2 3

4 6

7 8 9

Obr 1 Neznaacutemeacute varianty pražskyacutech grošů jagellonskeacuteho obdobiacute (11)

5


hodobě zveřejňovaneacuteho dosud nepublikovaneacuteho materiaacutelu neniacute dalšiacute ucelenaacute synteacuteza

možnaacute K tomuto ciacuteli se snažiacute přispět i tento člaacutenek

Literatura

Haacutena J 2003a Pražskeacute groše Vaacuteclava IV z let 1378ndash1419 Plzeň

ndash 2003b Neznaacutemyacute typ biacuteleacuteho peniacuteze Vladislava Jagellonskeacuteho Sběratelskeacute zpraacutevy 94 Hradec

Kraacuteloveacute 136ndash139

ndash 2004a Vyacuterobniacute defekty na minciacutech a jejich přiacutečiny Otisk přednaacutešky z členskeacute schůze ČNS

pob v Domažliciacutech konaneacute 4 11 2004

ndash 2004b Technickeacute aspekty vyacutevoje středoevropskeacuteho mincovnictviacute do konce 19 stoletiacute

Rigoroacutezniacute praacutece Katedra materiaacutelu a strojiacuterenskeacute metalurgie Fakulta strojniacute Zaacutepadočeskaacute

univerzita v Plzni Nepublikovanyacute rukopis

Haacuteskovaacute J 1968 Studie o jagellonskyacutech grošiacutech z let 1471ndash1526 Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada

A ndash Historie 22 1968 č 3

ndash 1971 Pražskeacute groše z let 1471ndash1526 Vladislav II ndash Ludviacutek I Hradec Kraacuteloveacute

ndash 1991 Pražskeacute groše 1300ndash1526 Českeacute moravskeacute a slezskeacute mince 10ndash20 stoletiacute Naacuterodniacute

muzeum v Praze bdquoChaurova sbiacuterkaldquo Svazek III Praha

Kořan J 1950 Dějiny dolovaacuteniacute v rudniacutem okrsku kutnohorskeacutem Praha

Leminger E 1884 O mincovaacuteniacute v Hoře Kutneacute za kraacutele Ludviacuteka Pamaacutetky archaeologickeacute 12

(1882ndash1884) 446ndash451

Novaacutek E 2003a Dvě zajiacutemaveacute chyboražby minciacute Vladislava II Jagellonskeacuteho Sběratelskeacute zpraacute-

vy 106 Hradec Kraacuteloveacute 161ndash163

ndash 2003b Dalšiacute varianta pražskeacuteho groše Vladislava II Jagellonskeacuteho Numismatickeacute listy 57

107ndash108

Schiller J 1988 Noveacute poznatky k otaacutezkaacutem chronologie pražskyacutech grošů Vladislava II Jagellon-

skeacuteho In Problematika mincovniacutectva Jagelovcov Nitra ndash Svit 115ndash124

Summary Jiřiacute Haacutena Several unknown varieties of Prague grossi from the Jagellonian period

Nine unknown varieties of Prague grossi from the Jagellonian period are described Eight of

them bear the name of the King Vladislav II and one has been struck under Louis I Coins have

already been typologically listed according to the recent chronology but they are varied in their

image margin or mistakes of the engraver Utility of publication of such unknown varieties

from private or public collections is discussed as well as the importance of complete typological

listings This article is supposed to support publication of complete typology and chronology of

Prague grossi from the Jagellonian period



OPISOVAacute VARIANTA KREJCARU MAXMILIAacuteNA IIZ PRAŽSKEacute MINCOVNY


Praktickaacute nepostižitelnost všech obrazovyacutech i opisovyacutech variant doprovaacuteziacute vždy vznik

jakeacutekoliv soupisoveacute praacutece o minciacutech ktereacutehokoliv historickeacuteho obdobiacute Je to předevšiacutem

relativniacute uměleckaacute volnost se kterou zpracovaacutevali rytci mincovniacutech razidel předepsaneacute

teacutema V teacuteto uměleckeacute invenci majiacute svoji přiacutečinu obrazoveacute varianty Setkaacuteme se s nimi

stejně tak ve starověku jako středověku či novověku Vedle variability vyacutetvarneacuteho

pojetiacute však vznikajiacute tentokraacutet nepozornostiacute rytce takeacute chyby Předevšiacutem vynechaacuteniacutem

nebo přidaacuteniacutem piacutesmen u minciacute s opisy vznikajiacute tzv opisoveacute varianty Podchyceniacute všech

opisovyacutech variant v sebedokonalejšiacutem soupisu neniacute možneacute dokud budeme moci před-

poklaacutedat vyzvednutiacute byť jednoho jedineacuteho naacutelezoveacuteho souboru nebo třeba jen jedneacute

jedineacute naacutelezoveacute mince Ta může totiž byacutet praacutevě onou opisovou variantou nebo dokonce

zcela novyacutem typem kteryacute nebyl a ani dost dobře nemohl byacutet do staacutevajiacuteciacuteho soupisu

zahrnut Opraacutevněnost tohoto tvrzeniacute lze snadno doložit existenciacute nedaacutevno vydaneacuteho

dodatku (Halačka 2001) prozatiacutem nejuacuteplnějšiacuteho katalogu českyacutech minciacute tolaroveacuteho

obdobiacute bdquoMince zemiacute Koruny českeacuteldquo (Halačka 1987 tyacutež 1988a tyacutež 1988b) a stejně tak

i drobnyacutemi materiaacutelovyacutemi přiacutespěvky v odbornyacutech numismatickyacutech časopisech ktereacute

na tyto nepodchyceneacute varianty často badatelskou i sběratelskou veřejnost upozorňujiacute

Měly by to však byacutet vždy jen jednoznačneacute chyboražby minciacute (Haacutena 2003) vznikleacute

v důsledku ryteckeacute chyby a nikoliv chyby ražebniacute jejichž charakter je naprosto nahodi-

lyacute a proto do typologickeacuteho zpracovaacuteniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě nepatřiacute Je bohužel běžnyacutem

nešvarem českeacute sběratelskeacute numismatiky modelovat z nahodileacuteho lokaacutelniacuteho nedora-

ženiacute či dvojraacutezu sběratelskou raritu ndash neznaacutemou a nepopsanou variantu Nehledejme

však vzaacutecnosti tam kde nejsou usnadniacuteme si tiacutem praacuteci ndash a usnadniacuteme ji nejen sobě ale

předevšiacutem těm kteřiacute přijdou po naacutes

Ciacutelem tohoto přiacutespěvku maacute byacutet popis chyboražby vznikleacute vynechaacuteniacutem piacutesmene

v opisu ndash tedy neznaacutemeacute opisoveacute varianty Touto ryteckou chybou byl v našem přiacutepadě

postižen krejcar ciacutesaře Maxmiliaacutena II (1564ndash1576) z pražskeacute mincovny s mincmistrov-

skou značkou Hanuše Hardera (1564ndash1578) ndash supiacute hlava vpravo ve štiacutetku

Minci popisuji takto

ČECHY Maxmiliaacuten II (1564ndash1576) mincovna Praha mincmistr Hanuš Harder

AR krejcar 1571()

Av korunovanyacute řiacutešskyacute orel se svatozaacuteřemi kolem hlav a s půlenyacutem kruhovyacutem prsniacutem

štiacutetkem v jehož spodniacute polovině uvedena nominaacutelniacute hodnota I

MAX II D G R (mmz) S A G H B REX

Rv na dvou přes sebe pod uacutehlem 45deg položenyacutech křiacutežiacutech z nichž většiacute zasahuje

do opisu štiacutetek s českyacutem lvem v nejsvrchnějšiacutech a nejspodnějšiacutech uacutehlech mezi

křiacuteži letopočet 1 ndash 5 ndash 7 ndash [1] jehož posledniacute čiacuteslice je vlivem nedoraženiacute obtiacutež-

ně čitelnaacute

ARC ndash DV A ndash DV B ndash MA M

Průměr 180 mm hmotnost 0853 g

Vyacutejimečnost tohoto pražskeacuteho krejcaru spočiacutevaacute v ryteckeacute chybě ndash ve vynechaacuteniacute

zkratky ciacutesařskeacuteho titulu Imperator takže celyacute nezkraacutecenyacute liacutecniacute opis zniacute MAXimilianus


Obr 1 Maxmiliaacuten II (1564ndash1576) mincovna Praha mincmistr H Harder krejcar 1571() avers (a) revers (b) detail minc-

mistrovskeacute značky a chyboražby (c) zvětšeno

II Dei Gratia Romanorum Semper Augustus Germaniae Hungariae Bohemiae REX

Mince až na uvedenou chybu odpoviacutedaacute typu Halačka (1987 109) č 183 a Janovskyacute

(1948) č 177 Vynechaacuteniacute titulu Imperator ndash ciacutesař neniacute na českyacutech krejcarovyacutech minciacutech

ojediněleacute Setkaacutevaacuteme se s niacutem v konkreacutetniacutem přiacutepadě krejcarů ciacutesaře Maxmiliaacutena II

takeacute na ražbaacutech z českobudějovickeacute mincovny (Halačka 1987 140 typ č 252 tyacutež 2001

34 typ č 252a) Krejcar z pražskeacute mincovny tedy se značkou mincmistra Hardera

s touto ryteckou chybou dosud nebyl znaacutem Doplňme proto i jiacutem nekonečnou řadu

opisovyacutech variant českyacutech minciacute tolaroveacuteho obdobiacute

Literatura

Halačka I 1987 Mince zemiacute Koruny českeacute 1 diacutel Kroměřiacutež

ndash 1988a Mince zemiacute Koruny českeacute 2 diacutel Kroměřiacutež

ndash 1988b Mince zemiacute Koruny českeacute 3 diacutel Kroměřiacutež

ndash 2001 Mince zemiacute Koruny českeacute 1526ndash1856 Dodatek č 1 Praha

Haacutena J 2003 Chyboražby minciacute Numismatickeacute listy 58 57ndash59

Janovskyacute H 1948 Českeacute vlaacutedniacute mince ndash kartoteacuteka novověku Praha

Summary Jiřiacute Haacutena A variety of margin in case of kreutzer struck under Maximilian II in the

mint of Prague

An unknown errorneusly struck kreutzer produced under Maximilian II in Prague mint with

mint-masterrsquos mint-mark by Manuš Harder is described The coin type is listed as Halačka 1987

no 183 (Janovskyacute 1948 no 177) but there has been an abbreviation for the title ldquoImperatorrdquo

omitted in the obverse margin The same mistake is also known from marginal inscriptions of

kreutzers struck under Maximilian II in the mint of Českeacute Budějovice


a b

c


UNIKAacuteTNIacute BIacuteLYacute PENIacuteZ RUDOLFA II Z ROKU 1612


Bohateacute a pestreacute mincovnictviacute ciacutesaře Rudolfa II bylo v minulosti naacutemětem řady zpra-

covaacuteniacute (k nejdůležitějšiacutem patřiacute Newald 1885 Čermaacutek ndash Skrbek 1891ndash1913 Cejnek 1935

MA 1948 Janovskyacute 1948 Halačka 1987 tyacutež 2001) Jde o obdobiacute ve ktereacutem se na maleacute

mincovniacute ploše dokonale uplatnilo vrcholneacute renesančniacute vyacutetvarneacute uměniacute Se souhla-

sem uměniacutemilovneacuteho ciacutesaře ziacuteskala heraldickaacute strohost staacutetniacuteho znaku na tolarovyacutech

ražbaacutech novou dimenzi v pojetiacute mistra nad jineacute povolaneacuteho ndash Antonia Abondia

V Čechaacutech byla zavedena ražba malyacutech grošů ndash jedineacute mince s česky slovně uvedenou

nominaacutelniacute hodnotou na ražbaacutech tolaroveacute doby

Obr 1 Čechy Maxmiliaacuten II (1564ndash1576) mincovna Jaacutechymov mincmistr J Geitzkofler biacutelyacute groš 1575 (a) biacutelyacute peniacutez

1574 (b) ndash zvětšeno

Obr 2 Čechy Rudolf II (1576ndash1611) mincovna Kutnaacute Hora mincmistr J Šatnyacute malyacute groš 1578 (a) mincovna Jaacutechymov

mincmistr J Kaacutedner malyacute groš 1578 (b) ndash zvětšeno

Malyacute groš byl součaacutestiacute do jisteacute miacutery vyacutejimečneacuteho zemskeacuteho měnoveacuteho systeacutemu

Českeacuteho kraacutelovstviacute kteryacute vzdaacuteleně navazoval na předchoziacute měnu grošovou Jakyacutemsi

pokračovatelem pražskeacuteho groše (jehož ražba byla zastavena v roce 1547) byl biacutelyacute groš

vydaacutevanyacute po přechodu ze zlatniacutekoveacute měny zpět na tolarovou v roce 1573 Biacutelyacute groš byl

dělen na sedm biacutelyacutech peněz (denaacuterů) a každyacute z biacutelyacutech peněz pak platil dva peniacuteze maleacute

(černeacute) nazyacutevaneacute teacutež haleacuteři Oba tyto nejdrobnějšiacute nominaacutely přetrvaly teacuteměř beze

změn zaacutenik pražskeacuteho groše v roce 1547 a uacutespěšně se začlenily do naacutesledujiacuteciacutech měno-

vyacutech systeacutemů zlatniacutekoveacuteho a tolaroveacuteho Posledniacute biacuteleacute a maleacute peniacuteze byly raženeacute ještě za

Ferdinanda II v roce 1620 (Halačka 1988a 409 č 790 a 791 tyacutež 2001 84 č 790a)

ba

ba

Malyacute groš byl do tohoto systeacutemu zaveden rozhodnutiacutem zemskeacuteho sněmu sice již

roku 1577 ovšem prvniacute mince toho druhu byly raženeacute až s letopočtem 1578 Uvedenyacute

zemskyacute sněm současně konstatoval ve svyacutech usneseniacutech akutniacute nedostatek drobneacute

mince Protože se ale nedařilo ani v naacutesledujiacuteciacutech třech letech zjednat naacutepravu přijali

stavoveacute na sněmu roku 1580 usneseniacute ktereacute vyacuteslovně nařizovalo vyacuterobu drobneacute mince


z poloviny veškereacuteho mincovnaacutem dodaneacuteho kovu bdquoTeacutež takeacute stavoveacute toho potřebu veli-

kou z mnohyacutech přiacutečin poznaacutevajiacute a JMCskeacute za to poniacuteženě prosili aby na tento čas viacutece

mince drobnějšiacute totiž biacutelyacutech a malyacutech grošuov a biacutelyacutech peněz bito bylo a na tom jsou se

s JMCskou snesli že do roka pořaacuted zběhleacuteho ve všech mincech v kraacutelovstviacute Českeacutem toliko

polovice střiacutebra na tolary a druhaacute polovice na touž drobnějšiacute minci se mincovati maacuteldquo

(Čermaacutek ndash Skrbek 1891ndash1913 91)

Biacuteleacute peniacuteze Rudolfa II zpravidla jednostranneacute vychaacutezejiacute nyniacute ze třiacute českyacutech kraacute-

lovskyacutech mincoven Kutnohorskeacute biacuteleacute peniacuteze z let 1578ndash1599 se přidržujiacute v kresbě lva

oněch peněz kraacutele Maxmiliaacutena II K drobnyacutem změnaacutem ve vyacutetvarneacutem provedeniacute lva

na horskyacutech biacutelyacutech peněziacutech dochaacuteziacute stejně jako i na ostatniacutech drobnyacutech minciacutech

(biacutelyacute a malyacute groš) roku 1600 V kresbě lva těchto minciacute je patrnaacute změna rytce změna

důrazu a citu pro odlišneacute detaily než byly akcentovaacuteny v tolik charakteristickeacute praacuteci

Jiřiacuteho z Řaacutesneacute (např Smělyacute 2000) Tehdy se objevuje onen lev ktereacuteho později můžeme

pozorovat na vzorně rytyacutech kolciacutech stavovskyacutech minciacute Opis biacutelyacutech peněz rozdělenyacute

ciacutesařskou korunou uvaacutediacute vždy pouze zkraacuteceneacute jmeacuteno RVDOLPHVS SECVNDVS a le-

topočet Z roku 1601 znaacuteme naviacutec i střiacutebrnou klipu Rudolfova biacuteleacuteho peniacuteze

Jaacutechymovskyacute biacutelyacute peniacutez mincmistra Jiřiacuteho Kaacutednera z Greifenecku z roku 1580

maacute opis RVDOLIIBOREX80 nahoře dělenyacute ciacutesařskou korunou a dole mincmis-

trovskou značkou (plyacuteskavice) Dalšiacute jaacutechymovskeacute biacuteleacute peniacuteze mincmistra Kryštofa

Taubenreuttera jsou nedatovaneacute a z let 1600 a 1602 Datovaneacute biacuteleacute peniacuteze jsou obou-

stranneacute čiacutemž se vymykajiacute z řady ostatniacutech biacutelyacutech peněz Na liacuteci majiacute klasickyacute obraz

českeacuteho lva a opis RVDOL2 (mmz) BOHREX Na rubu pak letopočet Zdůrazněme

rovněž nezvykleacute použitiacute arabskeacute čiacuteslice 2 v kraacutelově jmeacuteně v opisu těchto minciacute Je naviacutec

evidentniacute že jaacutechymovskyacute biacutelyacute peniacutez bez letopočtu je chyboražbou kdy bylo při ražbě

použito pouze jedineacuteho razidla

Českobudějovickeacute biacuteleacute peniacuteze znaacuteme z let 1578 1579 a 1584 s mincmistrovskou

značkou Kryštofa Schoumlnfelda (hvězda) a z let 1585 1586 a 1592 s mincmistrovskou

značkou Kryštofa Mattighofera (lviacute hlava) Mince obou těchto uacuteředniacuteků majiacute v opisu

různě zkraacuteceneacute jmeacuteno panovniacuteka RVDOLPHVSSECVNDVS a letopočet

Ražbu malyacutech (černyacutech) peněz zajišťovala předevšiacutem kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute

Hoře Vyacutejimku v tomto ohledu tvořiacute pouze haleacuteř z roku 1583 s mincmistrovskou znač-

kou pražskeacuteho mincmistra Lazara Erckera ze Schreckenfelsu (lilie) Kutnohorskeacute maleacute

peniacuteze vychaacutezely z Vlašskeacuteho dvora ve dvou typech U prvniacutech staršiacutech byl umiacutestěn

letopočet po stranaacutech korunovaneacute iniciaacutely kraacutelova jmeacutena 15 R 86 Počiacutenaje rokem 1600

lze zaznamenat noveacute uspořaacutedaacuteniacute obrazu malyacutech peněz kdy je letopočet umiacutestěn pod

Obr 3 Čechy Rudolf II (1576ndash1611)

mincovna Kutnaacute Hora mincmistr

J Dominig biacutelyacute peniacutez 1599 ndash zvět-

šeno


mincovna Českeacute Budějovice minc-

mistr K Schoumlnfeld biacutelyacute peniacutez 1578

ndash zvětšeno



J Šatnyacute malyacute (černyacute) peniacutez 1586

ndash zvětšeno


korunovanou iniciaacutelou panovniacutekova jmeacutena a na jeho původniacutem miacutestě přichaacuteziacute zkratka

titulu českeacuteho kraacutele (Rex Bohemie) R R B Oba typy jsou v letech 1600ndash1606 vydaacutevaacuteny

paralelně po tomto roce se raziacute již vyacutehradně typ s letopočtem pod iniciaacutelou

I na počaacutetku 17 stoletiacute byl zachovaacutevaacuten kurs 1 biacutelyacute groš = 7 biacutelyacutech peněz = 14 malyacutech

peněz Malyacutech peněz šlo přitom 6 na krejcar a biacuteleacute 3 (Čermaacutek ndash Skrbek 1891ndash1913 51)

Vyacuterobniacute parametry biacutelyacutech ani malyacutech peněz nedoznaly od roku 1576 žaacutednyacutech změn

Biacuteleacute peniacuteze byly emitovaacuteny v jakosti 5 lotů (0313) v počtu 659 kusů ze sazeneacute hřivny

Maleacute peniacuteze v jakosti 2 loty a 3 kvintliacuteky (0172) v počtu 733 kusy na hřivnu

Naacuteročnost ražby drobnyacutech minciacute doklaacutedajiacute mzdoveacute tarify platneacute v kutnohorskeacute

mincovně koncem 16 stoletiacute (Čermaacutek ndash Skrbek 1891ndash1913 56)

Hřivna zmincovanaacute na Mzda vyplacenaacute pregeacuteři [biacutelyacutech peněz]

tolary 12

biacuteleacute groše 16

maleacute groše 18

biacuteleacute peniacuteze 21

Pregeacuteři však neradi razili drobnou minci neboť vyššiacute mzda přeci nebyla uacuteměrnaacute

vynaloženeacute praacuteci Pro srovnaacuteniacute uveďme že zmincovaacuteniacute hřivny na tolary představovalo

vyraženiacute osmi kusů tolarovyacutech minciacute zatiacutemco zmincovaacuteniacute hřivny střiacutebra na biacuteleacute peniacuteze

bylo reprezentovaacuteno počtem 659 kusů Přestože vybitiacute hrubeacute tolaroveacute mince si určitě

vyžaacutedalo většiacute naacutemahy oproti jednomu uacutederu kladivem při ražbě nejmenšiacuteho nominaacute-

lu bylo přec oněch uacutederů než byla zmincovaacutena hřivna na drobneacute nepoměrně viacutec

I navzdory pečliveacute snaze po uacuteplnosti soupisů znaacutemyacutech nominaacutelů a ročniacuteků drobnyacutech

i hrubyacutech minciacute uvedeneacuteho obdobiacute lze ještě dnes občas najiacutet neznaacutemou variantu ročniacutek

i typ mince Přiacutekladem toho může byacutet biacutelyacute groš Rudolfa II z kutnohorskeacute mincovny

s letopočtem 16111 nebo Rudolfův kutnohorskyacute biacutelyacute peniacutez s letopočtem 1612 objevenyacute

nedaacutevno ve sbiacuterkaacutech Muzea hlavniacuteho města Prahy a uloženyacute tamteacutež pod inv č 157362

Tuto minci popisuji takto

ČECHY Rudolf II (1576ndash1611) mincovna Kutnaacute Hora

mincmistr Pavel Škreacuteta (1608ndash1612) AR biacutelyacute peniacutez 1612

Av korunovanyacute českyacute lev doleva RVDOLSECVN161Z

Rv hladkyacute

Lit Halačka 1987 199ndash200 typ č 383

Rozměry 135131 mm hmotnost 025 g

V posledniacutem roce života ciacutesaře Rudolfa II bylo již mincovaacuteniacute pod jeho jmeacutenem

v českyacutech mincovnaacutech velmi omezeneacute Pražskaacute mincovna razila dokonce už v roce 1611

hrubeacute mince s obrazem jmeacutenem a tituly Rudolfova bratra a naacutestupce kraacutele Matyaacuteše

S letopočtem 1612 se jmeacutenem Rudolfa II jsme znali doposud pouze malyacute groš (Halačka

1 Rukopis přiacutespěvku s jeho popisem byl předaacuten již v zaacuteřiacute 2002 redakci Numismatickyacutech listů dodnes však

nebyl otištěn 2 Za poskytnutiacute mince k publikaci děkuji PhDr J Militkeacutemu kteryacute numismatickou sbiacuterku Muzea hlavniacuteho

města Prahy zpracovaacutevaacute


1987 181ndash184 typ č 356 a 357) z mincovny v Praze tolar (Halačka 1987 191 č 369)

malyacute groš (Fiala 1888 č 1644 MA 1948 99) 3 a malyacute peniacutez (Halačka 1987 200ndash201 č

386) z mincovny kutnohorskeacute a tolar (Halačka 1987 206 č 395) a malyacute groš (Halačka

1987 212ndash214 č 410) z mincovny v Jaacutechymově Českobudějovickaacute mincovna definitiv-

ně ukončila činnost již koncem listopadu 1611 v důsledku uacutepadku dolovaacuteniacute v rudolfov-

skeacutem důlniacutem reviacuteru po smrti Petra Voka z Rožmberka (dagger1611) K řadě českyacutech ražeb se

jmeacutenem Rudolfa II s letopočtem 1612 jsme pak tiacutemto přiacutespěvkem přidali kutnohorskyacute

biacutelyacute peniacutez Vzhledem ke skutečnosti že ciacutesař Rudolf zemřel již 20 ledna 1612 je namiacutes-

tě připomenout že uvedeneacute ražby budou ukaacutezkou obvykleacute praxe v mincovnaacutech kdy

byla razidla pro novyacute ročniacutek nejběžnějšiacutech minciacute přichystaacutena již na konci předchoziacuteho

roku a pravděpodobně tak půjde o ražby ze sklonku roku 1611 nebo z několika prvniacutech

dniacute roku naacutesledujiacuteciacuteho

Literatura

Cejnek J 1935 Oumlsterreichische Ungarische Boumlhmische und Schlesische Muumlnzpragungen von

1519 bis 1705 Wien

Čermaacutek K ndash Skrbek B 1891ndash1913 Mince kraacutelovstviacute Českeacuteho za panovaacuteniacute rodu Habsburskeacuteho

od roku 1526 Pardubice

Fiala E 1888 Beschreibung der Sammlung boumlhmischer Muumlnzen und Medaillen des Max Done-

bauer Prag




MA 1948 Miller zu Aichholz V ndash Loehr A ndash Holzmair E Oumlsterreichische Muumlnzpraumlgungen

1519ndash1938 Wien

Newald J 1885 Das oumlsterreichische Muumlnzwesen unter den Kaisern Maximilian II Rudolph II

und Mathias Numismatische Zeitschrift 17 167ndash416

Smělyacute T 2000 Jiřiacutek staršiacute z Řaacutesneacute ndash opomenuteacute vyacuteročiacute kutnohorskeacuteho zlatniacuteka a řezače mincov-

niacutech kolků Drobnaacute plastika 38 99ndash102

Summary Jiřiacute Haacutena An unique white coin struck under Rudolph II in 1612

There is production of small change in Bohemia under Rudolph II discussed in the article Coins

citing the name of Rudolph II during the very last year of his rule were very limited in their

number The the mint of Prague produced even in 1611 coins with image name and titles of

the Rudolphrsquos brother and successor the King Mathias There were only few coins of 1612 known

with the name of Rudolph II a small grossus struck in Prague a thaler a small grossus and some

small change pieces struck in Kutnaacute Hora and a thaler and a small grossus struck in Jaacutechymov

And now the white coin struck under Rudolph II in his name in 1612 in Kutnaacute Hora has been

added This coin is currently preserved at the Prague Municipal Museum Emphasizing the

fact that Rudolph died on January 20 1612 it is necessary to remind these coins as represent-

ing an example of usual contemporary practice in mints ndash dies of the most frequented coins of

the coming year have been prepared even at the end of the previous year That is why the above

mentioned coins were most likely struck at the end of 1611 or at the very beginning of the next

year


3 Kutnohorskyacute malyacute groš z roku 1612 je patrně kladenyacute I Halačkou (1987 181ndash184 č 357) do pražskeacute mincovny


ZAJIacuteMAVEacute DOBOVEacute FALZUM SLEZSKEacute GREŠLE LEOPOLDA I

K a m i l S M Iacute Š E K

Jednou z opomiacutejenyacutech a okrajovyacutech oblastiacute numismatickeacute vědy je rovněž zkoumaacuteniacute

produktů doboveacute mincovniacute falzaacutetorskeacute činnosti ndash falešneacuteho mincovniacuteho oběživa

V určityacutech etapaacutech středověku a novověku patřilo falešneacute mincovaacuteniacute k velmi běžnyacutem

dobovyacutem jevům a v množstviacute soudobyacutech hromadnyacutech i jednotlivyacutech mincovniacutech

naacutelezů tak zanechalo sveacute nesmazatelneacute stopy Ve druheacute polovině roku 2005 se autorovi

tohoto přiacutespěvku dostalo do rukou zajiacutemaveacute doboveacute falzum slezskeacute grešle Leopolda I

(obr 1)

SLEZSKO Leopold I (1657ndash1705) mincovna neznaacutemaacute falzaacutetorskaacute diacutelna (bdquoOpoleldquo)

mincmistr bdquoDavid Ehinger (1668ndash1673)ldquo AE grešle 1669

Av dvouhlavyacute nekorunovanyacute orel zpřiacutema na prsou ovaacutelnyacute štiacutetek italskeacuteho typu

Rv řiacutešskeacute jablko po stranaacutech oddělenaacute dvojčiacutesliacute letopočtu 16ndash69 a dvě dvojice ozdob-

nyacutech znameacutenek (2 kosočtverce ndash 2 rozvinuteacute střelky)

Lit Halačka 1988 neuvaacutediacute tyacutež 2002 neuvaacutediacute Šůla 1976 49 var L3-R36 (pro tento

ročniacutek však neuvaacutediacute)

062 g 167158 mm otřenaacute střiacutežek nepravidelneacuteho tvaru

Obr 1 Předpoklaacutedanaacute předloha falzaacutetora rub opolskeacute grešle 1669 (zvětšeno)

Obr 2 Předpoklaacutedanaacute předloha falzaacutetora liacutec opolskeacute grešle 1689 (zvětšeno)


Ačkoliv se na prvniacute pohled může zdaacutet že na vyacuteše popsaneacutem falzu neniacute nic naacutepad-

neacuteho při bližšiacutem prozkoumaacuteniacute je z něj možneacute vyčiacutest několik zajiacutemavyacutech detailů Ražba

je zhotovena z měděneacuteho plechu o siacutele cca 04 mm Stopy jakeacutehokoliv pokoveniacute drahyacutem

kovem nejsou na jejiacutem povrchu patrneacute Samotneacute provedeniacute obrazu mince neprozrazuje

nijak zvlaacuteště umělecky zdatneacuteho vyacuterobce razidel naopak je zřetelnaacute jistaacute hrubost a pře-

devšiacutem zjednodušeniacute detailů např ozdobnaacute znameacutenka v horniacute čaacutesti reversu majiacute tvar

prostyacutech nepravidelnyacutech kosočtverců zatiacutemco ve skutečnosti představujiacute spiacuteše čtyř-

ciacutepeacute hvězdičky ktereacute J Šůla (1976 48) popisuje rovněž jako kosočtverce Velmi hrubyacute

a nepravidelnyacute je rovněž perličkovyacute okraj obou stran mince a takeacute křiacutež řiacutešskeacuteho jablka

Přesto však můžeme mezi soudobyacutemi variantami grešle ročniacuteku 1669 poměrně snadno

naleacutezt původniacute předlohu rubniacuteho falzaacutetorskeacuteho razidla (obr 1) Nejdůležitějšiacutem a nej-

zajiacutemavějšiacutem detailem je uvedenyacute štiacutetek italskeacuteho typu nachaacutezejiacuteciacute se na prsou orlice na

liacuteci Znak v teacuteto formě se totiž na nejstaršiacutech slezskyacutech grešliacutech vůbec nevyskytuje a je-

ho užitiacute je pravděpodobně nejdřiacuteve doloženo až od roku 1689 (Šůla 1976 49 tab II)

Diacuteky vyacuteše popsanyacutem odlišnostem je tedy možneacute předpoklaacutedat že uvedeneacute měděneacute

falzum vzniklo jako křiacuteženaacute ražba tj že pro rytiacute reversu byla vybraacutena jako předloha

staršiacute grešle s ročniacutekem 1669 (obr 1) a pro rytiacute aversu grešle mladšiacute patrně až z obdo-

biacute po roce 1689 (obr 2) S největšiacute pravděpodobnostiacute tedy i falzum samotneacute pochaacuteziacute

nejdřiacuteve z doby po uvedeneacutem roce Otaacutezkou zůstaacutevaacute co k takoveacutemu jednaacuteniacute falzaacutetory

vedlo zda to bylo prosteacute setřeniacute liacutecniacute strany staršiacute grešle ktereacute znemožnilo okopiacuterovat

jejiacute obraz nebo důvody zcela jineacute a nyniacute již nepostižitelneacute

Literatura

Šůla J 1976 Přiacutespěvek k problematice variant ornamentů slezskyacutech grešliacute Leopolda I

Numismatickeacute listy 31 45ndash55

Halačka I 1988 Mince zemiacute Koruny českeacute 1526ndash1856 III diacutel Kroměřiacutež

ndash 2002 Mince zemiacute Koruny českeacute 1526ndash1856 Dodatek I Praha

Summary Kamil Smiacutešek An interesting contemporary forgery of a Silesian greschel struck

under Leopold I

This contribution offers description of an interesting contemporary forgery of a Silesian greschel

struck under Leopold I (1657ndash1705) copying another piece of his coins produced in Opole in

1669 Analyzing the coin image it is clear that the forgery has been struck as a mule of older

reverse of a greschel struck in 1689 (Fig 1) and later obverse of a greschel struck after 1689 (Fig

2) Because of these indicia the forgery could be produced some time after 1689



NAacuteLEZY MINCIacute NA UacuteZEMIacute ČESKEacute REPUBLIKY

Staršiacute naacutelez řiacutemskeacute mince z areaacutelu řiacutemskeacute vojenskeacute stanicev Mušově (okr Břeclav)

P e t r K U B Iacute N ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

Za bliacuteže neznaacutemyacutech okolnostiacute patrně naacutehodně na povrchu byla v roce 1974 objevena v areaacutelu

řiacutemskeacute vojenskeacute stanice v trati bdquoBurgstallldquo jedna řiacutemskaacute mince Tu za cenu 100 Kčs prodal Vin-

cent Radkovič (naacutelezce) z Dolniacutech Dunajovic do Regionaacutelniacuteho muzea v Mikulově (inv č AM

944 př č 3974) Naacutelez byl již v literatuře registrovaacuten (Sejbal ml 1988 6 č I8) avšak bez popisu

a přesnějšiacuteho určeniacute

Řiacutem-ciacutesařstviacute Marcus Aurelius (161ndash180) mincovna Roma AE dupondius 175 30 emise

Av M ANTONINVS AVG-GERM SA[RMATICVS] ověnčenaacute hlava M Aurelia s paprskovitou

korunou doprava

Rv TR P XXIX-IMP VIII COS III S-C stojiacuteciacute Annona doleva držiacute roh hojnosti a klasy nad

modiem vlevo

RIC 3 304 č 1156 BMC RE 4 641 č 1515 MIR 18 126 č 313-8-16

1135 g 261248 mm 115 h 22 bez patiny ndash necitlivaacute konzervace (inv č AM 944)

Vyacutešinnaacute poloha v trati bdquoBurgstallldquo představuje bezesporu nejvyacuteznamnějšiacute řiacutemskou lokalitu

na uacutezemiacute Českeacute republiky (souhrnně k lokalitě např Tejral J 1986 Droberjar 2002 193ndash196)

Mezi početnyacutemi řiacutemskyacutemi naacutelezy z tohoto naleziště jsou vyacuterazně zastoupeny takeacute řiacutemskeacute mince

Doposud nejuacuteplnějšiacute přehled tamniacutech naacutelezů podal J Sejbal ml (1988) Dvě staršiacute neregistrovaneacute

mince a stručnyacute přehled staršiacutech naacutelezů nedaacutevno zveřejnil E Droberjar (2000) Největšiacute naacuterůst

minciacute z lokality pochaacuteziacute však až z vyacutezkumů a povrchovyacutech detektorovyacutech prospekciacute v průběhu

posledniacutech 15 let ktereacute provaacutediacute Archeologickyacute uacutestav AV ČR v Brně Tento soubor čiacutetajiacuteciacute viacutece

než 130 novyacutech exemplaacuteřů je zatiacutem nepublikovaacuten1

Mušovskaacute mincovniacute kolekce je jedinečnyacutem pramenem ke studiu řiacutemskeacuteho oběživa z obdobiacute

tzv markomanskyacutech vaacutelek pochaacutezejiacuteciacute naviacutec z uacutezemiacute daleko od hranice impeacuteria kde vytvaacuteřiacute

jakyacutesi ostrov řiacutemskeacuteho peněžniacuteho systeacutemu v barbariku Praacutevě s ohledem na mimořaacutednyacute vyacuteznam

tohoto souboru je dnes nezbytnaacute takeacute detailniacute revize veškereacuteho staršiacuteho naacutelezoveacuteho fondu Do

teacuteto kategorie patřiacute i zde publikovanyacute dupondius raženyacute v Řiacutemě v roce 175 Zapadaacute do skupiny

nejmladšiacutech ražeb z lokality z nichž žaacutednaacute nepřekračuje rok 1802 kdy po smrti Marka Aurelia

uzavřel jeho syn Commodus s Germaacuteny miacuter a ukončil tak tzv markomanskeacute vaacutelky (např

Droberjar 2002 168ndash170) Tato politickaacute udaacutelost zřejmě způsobila opuštěniacute lokality Tento

předpoklad naznačila už publikovanaacute analyacuteza tamniacutech staršiacutech naacutelezů (Sejbal ml 1988 4ndash6)

a noveacute vesměs nepublikovaneacute mincovniacute naacutelezy včetně zde prezentovaneacuteho exemplaacuteře tento

předpoklad jen potvrzujiacute

1 Tuto kolekci v současneacute době zpracovaacutevaacute J Militkyacute 2 Na skutečnost že nečetneacute naacutelezy minciacute z doby po roce 180 z Mušova-Burgstallu již s řiacutemskyacutem osiacutedleniacutem

zřejmě nesouvisejiacute upozornil už J Sejbal ml (1988 4ndash7 č 12ndash13)


Literatura

BMC RE 4 Mattingly H 1940 Coins of the Roman Empire in the British Museum Volume IV

Antoninus Pius to Commodus London

Droberjar E 2000 Dvě nepublikovaneacute řiacutemskeacute mince z Mušova-Burgstallu Numismatickeacute listy

56 84ndash87

ndash 2002 Encyklopedie řiacutemskeacute a germaacutenskeacute archeologie v Čechaacutech a na Moravě Praha

MIR 18 Szaivert W 1986 Moneta Imperii Romani 18 Die Muumlnzpraumlgung der Kaiser Marcus

Aurelius Lucius Verus und Commodus (161192) Wien

RIC 3 Mattingly H ndash Sydenham E A 1930 The Roman Imperial Coinage Volume III Anto-

ninus Pius to Commodus London

Sejbal J jun 1988 Der roumlmische Stuumltzpunkt bei Mušov in Suumldmaumlhren und die Muumlnzfunde

Folia Numismatica 3 3ndash11

Tejral J 1986 Neue Erkenntnisse zum roumlmischen Stuumltzpukt am Burgstall bei Mušov in Suumld-

maumlhren Archeologickeacute rozhledy 28 395ndash410

Summary Petr Kubiacuten ndash Jiřiacute Militkyacute A Roman coin found in the territory of the Roman military

quarters in Mušov (Břeclav district)

In 1974 a Roman coin was found in the territory of the Roman military quarters in Mušov (the

ldquoBurgstallrdquo route) under unspecified circumstances The coin has been attributed as a dupondius

struck under Marcus Aurelius in the mint of Rome in AD 175 (RIC 1156) The placement of the

quarters on the ldquoBurgstallrdquo route points to the most important Roman locality in the territory of the

Czech Republic (see Tejral J 1986 Droberjar 2002 193ndash196) The list of previously discovered Roman

coins was published by J Sejbal jr (1988) The largest number of coins found in this location comes

from excavations executed by the Archaeological Institute of the Czech Academy of Sciences in Brno

during the last 15 years (more than 130 coins unpublished up to date) These coins from Mušov serve

as an important source for research in circulation of Roman coins during the Marcoman Wars and

represent a sort of island of the Roman coinage in the Barbaricum None of the mentioned coins cross

AD 180 and the dupondius described above also belongs to that category


Naacutelez řiacutemskeacute mince v obci Okořiacuten (okr Chomutov)

M a r e k C A J T H A M L ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

V polovině 90 let 20 stoletiacute objevil nejmenovanyacute naacutelezce v intravilaacutenu obce Okořiacuten řiacutemskyacute

antoninian Mince byla nalezena při rytiacute na zahradě patřiacuteciacute k domu čp 57 Zahrada je situovaacutena

naproti domu přes silnici Mince se nachaacuteziacute v drženiacute naacutelezce

Řiacutem-ciacutesařstviacute Herennius Etruscus jako Caesar (250ndash251) mincovna Roma AR antoninian

Av Q HER ETR MES DECIVS NOB C oděneacute poprsiacute Herenia Etrusca s paprskovitou korunou

doprava

Rv PIETAS AVGVSTORVM obřadniacute naacutečiniacute

Lit RIC 43 139 č 143 Pl 1111

36676 g 212 mm 12 h 22 miacutesty černeacute oxidačniacute skvrny

Herennius Etruscus syn Trajana Decia (249ndash251) a Herennie Etruscilly razil v mincovně

Roma jako Caesar (250ndash251) i jako Augustus (251) předevšiacutem antoniniany meacuteně aurei denaacutery


quinaacutery a bronzoveacute nominaacutely V mincovně Antiochia razil pouze antoniniany Převaha jeho

ražeb pochaacuteziacute z obdobiacute caesarskeacute vlaacutedy pod Trajanem Deciem (RIC 43 138ndash142 č 138ndash173)

Mince objevenaacute v obci Okořiacuten je vyrobena z poměrně nekvalitniacuteho střiacutebra S ohledem na nepřiacute-

liš dobře zdokumentovaneacute naacutelezoveacute okolnosti nelze zatiacutem rozhodnout zda jde o naacutelez ve volneacute

krajině či na soudobeacutem siacutedlišti Rozhodně jde o prvyacute naacutelezovyacute exemplaacuteř mince tohoto panovniacuteka

pochaacutezejiacuteciacute z českeacuteho uacutezemiacute (srovnej Naacutelezy I2) a o prvyacute naacutelez řiacutemskeacute mince z k uacute Okořiacuten

Literatura

Naacutelezy I2 Pochitonov E 1955 Naacutelezy antickyacutech minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel I Praha

87ndash314

RIC 43 Sutherland C H V 1949 The Roman Imperial Coinage Volume IV Part 3 Gordian

III to Uranius Antoninus London

Summary Marek Cajthaml ndash Jiřiacute Militkyacute A Roman coin found in Okořiacuten (Chomutov district)

Supposedly in the 1990s an unknown person found a silver Roman antoninianus in Okořiacuten The

coin was discovered during ploughing activities in the garden of the house no 57 but detailed

circumstances are unknown The garden is situated in front of the house across the road The coin

was struck under Herennius Etruscus (ruling as the Caesar in 249ndash251) in the mint of Rome (RIC

143) Because of the unclear circumstances of the find it is impossible to state whether the coin was

connected with a contemporary settlement or whether it was lost accidentally outside any civilised

area On the other hand it is the very first coin of this ruler found in the Czech territory


Naacutelez řiacutemskeacute mince v Praze 8-Dolniacutech Chabrech

M i c h a l K O S T K A ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

Okolo roku 1974 nalezla paniacute Růžena Klimešovaacute při kopaacuteniacute zaacutekladů pro rodinnyacute dům řiacutemskou

minci K naacutelezu došlo v intravilaacutenu k uacute Dolniacute Chabry na ppč 421 v miacutestech domu čp 75627

v Měděneckeacute ulici Dnes zastavěneacute miacutesto naacutelezu je situovaacuteno na praveacutem břehu Drahanskeacuteho

potoka ZM 12-24-07 437 mm od Z 19 mm od J s č Mince byla podle sděleniacute naacutelezkyně obje-

vena ve vyacutekopu v podložniacutem jiacutelu resp ve vykopaneacute zemině pochaacutezejiacuteciacute z teacuteto vrstvy1 Až do roku

2006 se mince naleacutezala v drženiacute naacutelezkyně kdy ji věnovala do sbiacuterek Muzea hlavniacuteho města

Prahy (inv č 211720)

1 Na miacutestě naacutelezu měl byacutet objeven takeacute bliacuteže neurčenyacute pražskyacute groš a bliacuteže neurčenaacute mince bdquos obrazem koruny dubuldquo

Řiacutem-ciacutesařstviacute Probus (276ndash282) mincovna Siscia AE antoninian

Av IMP C PROBVS P F AVG poprsiacute Proba ve zbroji držiacuteciacuteho žezlo s orlem s paprskovitou

korunou doleva

Rv VIRTVS-PR-OBI AVG v poli vpravo S v ex XXI kraacutečejiacuteciacute Mars doprava držiacute trophaion a kopiacute

Lit RIC 52 105 č 812

2706 g 221208 mm 55 h 22 bez patiny


Bronzovyacute antoninian2 ciacutesaře Proba nelze v raacutemci jeho vlaacutedy přesněji datovat Podle posled-

niacuteho uacuteplneacuteho katalogu (RIC 52) byla tato mince ražena zřejmě v mincovně Siscia Probovo

mincovnictviacute bylo velice rozsaacutehleacute RIC uvaacutediacute 928 typů minciacute s řadou variant z toho 244 typů

raženyacutech v mincovně Siscia Je však zřejmeacute že podrobnaacute revize podobně jako u Galliena (MIR

36 43ndash44) či Aureliana (MIR 47) značně rozšiacuteřiacute staacutevajiacuteciacute typologii i vyacuterazně přehodnotiacute řazeniacute

minciacute k jednotlivyacutem mincovnaacutem Za současneacuteho stavu poznaacuteniacute tedy nelze přiřazeniacute sledovaneacute

ražby do mincovny Siscia považovat za bezvyacutehradně spolehliveacute

Z českeacuteho uacutezemiacute je znaacutemo několik naacutelezů minciacute tohoto panovniacuteka (Naacutelezy I2 156ndash157)

na uacutezemiacute hlavniacuteho města Prahy jde však o prvyacute exemplaacuteř (Militkyacute 2005 804ndash805 tab 2ndash3)

S ohledem na znaacutemeacute naacutelezoveacute okolnosti nelze rozhodnout zda jde o minci ztracenou mimo

areaacutel germaacutenskeacuteho siacutedliště či zda jde o naacutelez na siacutedlišti Druhou možnost nepřiacutemo naznačuje

dnes již neověřitelnyacute uacutedaj naacutelezkyně kteraacute na stejneacute parcele objevila při kopaacuteniacute krechtu pro

mrkev i střepy jež by podle jejiacuteho slovniacuteho popisu mohly byacutet datovatelneacute i do doby řiacutemskeacute Ať

již byla mince nalezena přiacutemo na siacutedlišti či nikoliv z k uacute Dolniacute Chabry je již registrovaacutena řada

naacutelezů z doby řiacutemskeacute i z doby stěhovaacuteniacute naacuterodů ovšem vyacutehradně na leveacutem břehu Drahanskeacuteho

potoka (Droberjar 2005 823ndash824) Přiacutemo v Měděneckeacute ulici však dosud žaacutedneacute pravěkeacute archeo-

logickeacute naacutelezy nalezeny nebyly Zde zveřejněnyacute naacutelez zaacuteroveň představuje prvou řiacutemskou minci

z Dolniacutech Chaber

Literatura

Droberjar E 2005 Praha germaacutenskaacute Doba řiacutemskaacute a doba stěhovaacuteniacute naacuterodů In Lutovskyacute M

ndash Smejtek L a kolektiv Pravěkaacute Praha Praha 777ndash841

Militkyacute J 2005 Naacutelezy minciacute z doby řiacutemskeacute a doby stěhovaacuteniacute naacuterodů In Lutovskyacute M


MIR 36 43ndash44 Goumlbl R 2000 Moneta Imperii Romani 36 43ndash44 Die Muumlnzpraumlgung des Kaiser

Valerianus I Gallienus Saloninus (253268) Regalianus (260) und Macrinus Quietus

(260262) Wien

MIR 47 Goumlbl R 1993 Moneta Imperii Romani 47 Die Muumlnzpraumlgung des Kaisers Aurelianus

(270275) Wien

Naacutelezy I2 Pochitonov E 1955 Naacutelezy antickyacutech minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku In No -

hejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel I Praha 87ndash314

RIC 52 Webb P H 1933 The Roman Imperial Coinage Volume V Part 2 (Probus to Aman-

dus) London

Summary Michal Kostka ndash Jiřiacute Militkyacute A Roman coin found in Prague 8-Dolniacute Chabry

Around 1974 a Roman coin was found during process of digging foundations of a family house

in Prague 8-Dolniacute Chabry Měděneckaacute street no 75627 parcel of land no 421 It is a bronze

antoninianus struck under the Emperor Probus (276ndash282) in the mint of Siscia (RIC 812) The

coin has been transferred to the collection of the Prague Municipal Museum (inv no 211720)

There are several finds of coins of the same ruler known in the territory of Bohemia (Naacutelezy

I2 156ndash157) but in this case it is the very first specimen discovered in Prague (Militkyacute 2005

804ndash805 Tabs 2ndash3) Because of the above mentioned circumstances connected with the find it

is impossible to state whether the coin was lost outside the local contemporary Germanic settle-

ment or whether it was found in the settlement itself The latter possibility is indirectly proven

by a currently unverifiable information of the lady who had found the coin declaring ceramic

fragments to be discovered at the same spot in time of building a cellar for vegetables Deducing

from her oral description the fragments could be dated as belonging to the Roman period


2 Mince byla před předaacuteniacutem do muzea dosti necitlivě čištěna takže nelze již zjistit jestli na povrchu bylo v do-

bě po jejiacutem objeveniacute ještě alespoň čaacutestečně zřetelneacute původniacute slabeacute postřiacutebřeniacute


Naacutelez denaacuteru Vratislava II z hradiště Vraclav (okr Uacutestiacute nad Orliciacute)

M i c h a l M A Š E K

V soukromeacute sbiacuterce je uložen denaacuter kniacutežete Vratislava nalezenyacute v areaacutelu přemyslovskeacuteho hradiště

Vraclav (souhrnně k lokalitě Lutovskyacute 2001 360)

ČECHY Vratislav II jako kniacuteže (1061ndash1086) AR denaacuter

Av v hladkeacutem kruhu poprsiacute s praporcem v ruce doleva IATIZLAVD

Rv v hladkeacutem kruhu poprsiacute s praporcem v ruce doprava +SCSVECESVS

Lit Fiala 1895 tab IX1 Cach 1972 č 346

0505 g 142139 mm 4 h mince je poškozena koroziacute

Vratislavův denaacuter doplňuje staršiacute naacutelezy denaacuterů z areaacutelu a bliacutezkeacuteho okoliacute hradiště V roce

1903 byl v podhradiacute na svahu nad potokem nedaleko apsidy kostela sv Mikulaacuteše objeven hro-

madnyacute () naacutelez denaacuterů Oldřicha a Břetislava I ze ktereacuteho ziacuteskal plzeňskyacute numismatik Josef

Ječnyacute pro svoji sbiacuterku 10 exemplaacuteřů (Naacutelezy II1 21ndash22 č 1477) Tři denaacutery Břetislava I byly

nalezeny při archeologickeacutem vyacutezkumu v letech 1962ndash1963 (Slaacutema ndash Hrdlička 1968) Je zajiacutemaveacute

že všechny dosud odkryteacute mince pochaacutezejiacute vyacutehradně z 11 stoletiacute Nově registrovanyacute exemplaacuteř je

zatiacutem nejmladšiacute minciacute z teacuteto lokality

Literatura

Cach F 1972 Nejstaršiacute českeacute mince II Českeacute a moravskeacute denaacutery od mincovniacute reformy Břetislava

I do doby brakteaacutetoveacute Praha

Fiala E 1895 Českeacute denaacutery Praha


Naacutelezy II1 Radoměrskyacute P 1956 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute denaacuteroveacute-

ho (10ndash12 stoletiacute) In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve


Slaacutema J ndash Hrdlička L 1968 Naacutelez denaacuterů na vraclavskeacutem hradišti okres Uacutestiacute nad Orliciacute

Nu mis matickyacute sborniacutek 10 (1967ndash1968) 213

Summary Michal Mašek A denarius struck under Vratislav II found at the fortified settlement

in Vraclav (Uacutestiacute nad Orliciacute district)

The coin of Vratislav II as duke (1061ndash1086) found in Vraclav (cf Cach 1972 no 346 Fiala 1895

Tab IX no 1) is enriching the number of older finds there a group () hoard of denarii struck

under Oldřich and Břetislav I was discovered near the St Nicholas Church in 1903 (Naacutelezy II1

21ndash22 no 1477) and three other denarii struck under Břetislav I were found during archaelogical

excavations in 1962ndash1963 (Slaacutema ndash Hrdlička 1968) It is interesting that all coins come from the

11th century The discussed coin is representing recently the latest specimen found at the loca-

tion



Naacutelezy minciacute na raně až vrcholně středověkeacutem pohřebišti u kostela Povyacutešeniacute sv Křiacuteže ve Vrbně (okr Mělniacutek)

J i ř iacute M I L I T K Yacute ndash L u b o š P O L A N S K Yacute ndashI v o Š T E FA N ndash L a d i s l a v VA R A D Z I N

Vyacutezkum vyvolanyacute budovaacuteniacutem inženyacuterskyacutech siacutetiacute v intravilaacutenu obce provedl v roce 2005 Arche-

ologickyacute uacutestav AV ČR v Praze Odhalil pozůstatky rozsaacutehleacuteho raně až vrcholně středověkeacuteho

pohřebiště obklopujiacuteciacuteho romaacutenskyacute kostel Povyacutešeniacute sv Křiacuteže (k teacuteto stavbě Sommer 2005

Štefan ndash Varadzin 2005) Předběžneacute datovaacuteniacute pohřebiště na zaacutevěr 11 stoletiacute až do 2 třetiny

13 stoletiacute se opiacuteraacute o naacutelezy minciacute a řadu tereacutenniacutech pozorovaacuteniacute Prozkoumaacuteno bylo teacuteměř 250

pohřbů k nimž nutno přičiacutest zatiacutem neznaacutemyacute počet jedinců v druhotneacutem uloženiacute Celkovyacute počet

pohřbenyacutech jedinců na pohřebišti prozatiacutem odhadujeme na 1500 až 2000 Hroby v trase vyacutekopů

byly prozkoumaacuteny pokud možno celeacute Vrbno je spolu s Radomyšliacute (Nechvaacutetal 1993) dosud oje-

dinělyacutem rozsaacutehleji prozkoumanyacutem představitelem raně středověkeacuteho venkovskeacuteho kostelniacuteho

pohřebiště v Čechaacutech

1 Hrob 131 (sektor C 3C 4) 9 5 2005 č s 697 Dospělyacute zesnulyacute ve standardniacute orientovaneacute poloze na zaacutedech skelet značně straacutevenyacute Mince

v miacutestech pozůstatků praveacute dlaně U leveacute skraacuteně jedna esovitaacute zaacuteušnice o průměru 23 mm

Pohřeb obložen dřevěnyacutemi deskami a čaacutestečně opukovyacutemi kameny


Av v hladkeacutem kruhu stylizovanaacute hlava s čapkou čelně WRΛTIZLVS

Rv v hladkeacutem kruhu mužskaacute vousataacute hlava čelně S WEИCEZLVS

Lit Cach 1972 21 č 352 Šmerda 1996 76ndash77 č 163

0464 g 166162 mm 15 h šedočernaacute patina

RFA Fe 0231 Cu 1927 Br 0892 Ag 94929 Au 0464 Pb 1557

2 Hrob 150 (sektor C 2C 3) 12 5 2005 č s 820 Dospělyacute zesnulyacute ve standardniacute orientovaneacute poloze na zaacutedech skelet čaacutestečně straacutevenyacute Mince

u paacutenve v miacutestech praveacute dlaně jinak bez vyacutebavy Pohřeb obložen dřevěnyacutemi deskami a čaacutestečně

opukovyacutemi kameny


Av v hladkeacutem kruhu nečitelnyacute obraz opis nečitelnyacute

Rv v hladkeacutem kruhu ruka s kopiacutem doleva [W]EИ[CEZLΛVS]

Lit Cach 1972 21 jako č 348 349 351 Šmerda 1996 76ndash77 jako č 160 162

0342 g ndashndash mm olaacutemanyacute šedočernaacute patina krusty

RFA Fe 0196 Ni 0050 Cu 0778 Br 4035 Ag 93063 Au 0356 Pb 1521

3 Hrob 226 (sektor F 1) 4 6 2005 č s 1269 Dospělyacute zesnulyacute ve standardniacute orientovaneacute poloze na zaacutedech skelet jen z maleacute čaacutesti straacutevenyacute

prozkoumaacutena jen horniacute čaacutest hrobu až po kolena zbytek ponechaacuten v profilu Mince v miacutestech

pozůstatků praveacute dlaně jinak bez vyacutebavy Pohřeb čaacutestečně obložen opukovyacutemi kameny

ČECHY Břetislav II (1092ndash1100) AR denaacuter

Av v perlovci mužskeacute poprsiacute v přilbě doprava před niacutem svisle kopiacute BRΛCIZLΛVS

Rv v perlovci mužskeacute vousateacute poprsiacute čelně S WEИCEZLΛVS

Lit Cach 1972 24 č 389 Šmerda 1996 76ndash77 č 167a

0452 g 167170 mm 11 h lokaacutelniacute šedočerneacute krusty

RFA Cu 2940 Br 0264 Ag 95712 Au 0362 Pb 0722


4 Hrob 17 (sektor 1617) 24 3 2005 č s 67 Dospělyacute zesnulyacute ve standardniacute orientovaneacute poloze na zaacutedech skelet jen z maleacute čaacutesti straacutevenyacute

Mince v praveacute dlani jinak bez vyacutebavy Pohřeb čaacutestečně obložen opukovyacutemi kameny

ČECHY Vladislav I 2 vlaacuteda (1120ndash1125) AR denaacuter patrně z roku 1124

Av v perlovci vpravo stojiacuteciacute postava v plneacute zbroji ndash v draacutetěneacute košili s mečem připevněnyacutem

za pasem s levou rukou položenou na štiacutetu stojiacuteciacutem vedle postavy v praveacute ruce držiacuteciacute

kopiacute s praporem s přilbou na hlavě kteraacute hlediacute vpravo na druhou postavu znaacutezorněnou

z praveacuteho poloprofilu jež maacute kolem krku obojek připevněnyacute k provazu (řetězu) vedouciacute-

mu do praveacute ruky ozbrojeneacute postavy Druhaacute postava prosebně spiacutenaacute ruce k prvniacute +DVX

VLAD[IZ]L[AVS]

Rv v perlovci mužskeacute poprsiacute čelně na hradbaacutech mezi věžemi držiacuteciacute v rukou rozevřenou knihu

VVE[И]C[EZ]L[A]VS


0477 g 162160 mm 7 h

RFA Fe 0038 Cu 26813 Zn 0070 Ag 70786 Sb 0061 Au 0325 Pb 1907

5 Hrob 168 (sektor D 5) 16 5 2005 č s 952 Dospělyacute zesnulyacute ve standardniacute orientovaneacute poloze na zaacutedech skelet jen čaacutestečně straacutevenyacute

prozkoumaacutena jen horniacute čaacutest hrobu až po cca pol stehenniacutech kostiacute (zbytek ponechaacuten v profilu)

Mince v praveacute dlani Na prstě praveacute ruky prstyacutenek Hrob naacuteležiacute mezi stratigraficky nejmladšiacute na

miacutestě husteacuteho etaacutežoveacuteho pohřbiacutevaacuteniacute

ČECHY Přemysl Otakar II (1253ndash1278) mincovna Praha () AR středniacute brakteaacutet z let asi

1268ndash1270 ()

Av trůniacuteciacute korunovanyacute panovniacutek čelně držiacute v pravici žezlo a v levici jablko

Rv neražen

Lit Cach 1974 39 č 805

0625 g 279280 mm šedočernaacute patina podlepen

RFA Fe 2499 Cu 2383 Br 0422 Ag 93517 Au 0133 Pb 1011 Bi 0034

Všechny nově objeveneacute mince z Vrbna byly nalezeny v raně středověkyacutech kostrovyacutech hro-

bech kde byly užity jako tzv bdquoobol mrtvyacutechldquo V praveacute dlani v hrobě 131 byl objeven denaacuter z ob-

dobiacute kniacutežeciacute vlaacutedy Vratislava II (1061ndash1086) typu Cach (1972) č 352 (č 1) Z hrobu 350 pochaacuteziacute

velmi špatně zachovanyacute denaacuter kteryacute se podařilo identifikovat jako ražbu Vratislava II rovněž

z obdobiacute jeho kniacutežeciacute vlaacutedy (č 2) Přesneacute určeniacute typu teacuteto mince však neniacute možneacute a lze pouze

konstatovat že jde nejspiacuteše o typy Cach (1972) č 348 nebo 349 nebo 351 V hrobě 226 byl obje-

ven denaacuter Břetislava II (1092ndash1100) typu Cach (1972) č 389 (č 3) Uvedeneacute tři mince spadajiacute do

obdobiacute nejčastějšiacuteho vyacuteskytu tzv bdquoobolu mrtvyacutechldquo (Klaacutepště 1999 777)

Obr 1 Vrbno mince z kostrovyacutech hrobů (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute katalogu)

1 2 3 4

5


Pouze jedinaacute mince patřiacute do 12 stoletiacute Z hrobu č 17 pochaacuteziacute denaacuter Vladislava I z obdobiacute

2 vlaacutedy (1120ndash1125) typu Cach (1972) č 551 (č 4) Tato mince podle dosavadniacutech naacutezorů (Klaacutepště

1999 777) již reprezentuje horizont kdy dochaacuteziacute k postupneacutemu uacutebytku vyacuteskytu tzv bdquoobolu mrt-

vyacutechldquo Avšak tento naacutelez společně s dalšiacutemi hrobovyacutemi mincemi objevenyacutemi v posledniacutech letech

spiacuteše nasvědčuje tomu že obdobiacute nejčastějšiacuteho vyacuteskytu tzv bdquoobolů mrtvyacutechldquo sahalo až do konce

vlaacutedy kniacutežete Vladislava I tedy k roku 1125 Neniacute bez zajiacutemavosti že stejnyacute typ denaacuteru (Cach 1972

č 551) byl nalezen na pohřebišti na Leveacutem Hradci odkud pochaacutezejiacute takeacute dva denaacutery Vratislava II

(Radoměrskyacute 1955 18 Naacutelezy II2 38 č 1563) Mimo uvedeneacute naacutelezy jednotlivyacutech minciacute viacuteme

o třech hromadnyacutech naacutelezech typu Cach (1972) č 551 dvůr Běšiacutenov (53 ks Naacutelezy II2 č 1579)

Netolice (72 ks Naacutelezy II2 č 1581) a Hodkov u Kutneacute Hory (657 ks Radoměrskyacute 1964 3ndash28)

Typ Cach (1972) č 551 je však vyacutejimečnyacute předevšiacutem po ikonografickeacute straacutence Obraz na

liacuteci mince představuje kniacutežete držiacuteciacuteho na obojku otroka prosiacuteciacuteho o milost Tento vyacutejev byl

vyražen u přiacuteležitosti vyhlaacutešeniacute zaacutekazu otročeniacute křesťanů Židům doprovaacutezeneacuteho vykoupeniacutem

křesťanskyacutech otroků od všech Židů kniacutežetem Vladislavem I Tomuto činu kniacutežete předchaacutezel

inscenovanyacute proces s bdquokřesťanskyacutem odpadliacutekem Židemldquo Jakubem Apellou zastaacutevajiacuteciacutem do sveacuteho

naacutehleacuteho zatčeniacute 22 července roku 1124 odjinud neznaacutemyacute uacuteřad miacutestopaacutena po kniacutežeti ndash post

ducem vicedominus (Kosmas III57 231ndash232) Obraz na liacuteci tak reprezentuje vzaacutecnyacute přiacuteklad moti-

vu na českyacutech denaacuterech inspirovanyacute skutečnou udaacutelostiacute Diacuteky teacuteto ojediněleacute obrazoveacute naacuteplni

dnes můžeme tuto minci jako jednu z maacutela takeacute přesně datovat ndash byl vyražen v druheacute polovině

roku 1124 (Polanskyacute 2006 v tisku)

U všech naacutelezovyacutech minciacute byly provedeny RFA analyacutezy složeniacute kovu1 Vyacutesledky měřeniacute je

nutneacute vniacutemat pouze jako orientačniacute neboť touto metodou je ziacuteskaacutena pouze bodovaacute informace

o povrchu minciacute jejichž slitiny byacutevajiacute nehomogenniacute a pozměněneacute koroziacute Z tohoto hlediska lze

hroboveacute prostřediacute vniacutemat jako extreacutemniacute Přes obecnou problematičnost vyacutesledků RFA měřeniacute

pro střiacutebrneacute mince se zdaacute pravděpodobneacute že u ražeb analyzovaneacuteho souboru se určiteacute odlišnosti

odraacutežejiacute Vysokeacute ryzosti denaacuterů Vratislava II (č 1ndash2) a Břetislava II (č 3) s vysokou pravděpo-

dobnostiacute skutečně indikujiacute jejich předpoklaacutedanou vysokou ryzost Naopak zhruba 70 střiacutebra

u denaacuteru Vladislava I (č 4) zřejmě naznačuje již postupnyacute uacutepadek jakosti českeacute měny v průběhu

12 stoletiacute

V souvislosti s novyacutemi naacutelezy z kostelniacuteho pohřebiště u kostela sv Křiacuteže je nutneacute zmiacutenit

takeacute staršiacute mimořaacutednyacute naacutelez peněžniacute hotovosti v jednom raně středověkeacutem hrobě Depot viacutece

než 128 denaacuterů z let 1125ndash1158 byl naacutehodně objeven v roce 1966 a naacuteslednyacute vyacutezkum prokaacutezal že

celyacute soubor byl uložen v hrobě při leveacute straně zemřeleacuteho v textilniacutem obalu (Haacuteskovaacute ndash Nechvaacutetal

1993 Klaacutepště 1999 783 č 3) V tomto přiacutepadě však rozhodně nešlo o tzv bdquoobol mrtvyacutechldquo ale

nejspiacuteše o osobniacute peněžniacute hotovost kteraacute se z neznaacutemeacuteho důvodu dostala do hrobu

Nejzajiacutemavějšiacutem naacutelezem z Vrbna je středniacute brakteaacutet Přemysla II Otakara (1253ndash1278)

raženyacute v mincovně Praha () patrně v letech 1268ndash1270 ()2 typu Cach (1974) č 805 Jde o dalšiacute

doposud nepočetnyacute doklad vklaacutedaacuteniacute minciacute do hrobů v průběhu 13 stoletiacute Tyto naacutelezy byly

v nedaacutevneacute době samostatně shrnuty (Militkyacute 2001 109ndash112) Na pohřebišti u kostela P Marie na

hradišti Budeč byl v ženskeacutem hrobě č 173 v dlani praveacute ruky objeven velkyacute brakteaacutet Vaacuteclava

I z let 1230ndash1253 typu Cach (1974) č 728 (Bartoškovaacute ndash Slaacutema 1997 150ndash151) Na kostelniacutem

1 Měřeniacute provedl dne 25 7 2006 ing Dušan Perliacutek ve Středočeskeacutem muzeu na přiacutestroji ElvaX Industrial

s detektorem s rozlišovaciacute schopnostiacute cca 180eV Charakteristickeacute zaacuteřeniacute prvků bylo buzeno Ti rentgenkou

Doba měřeniacute byla 200 sekund Stabilizace vyacutekonu rentgenky byla nastavena tak aby tok do detektoru byl

2000 plusmn 100 impulsů za sekundu Byl použit kolimaacutetor 3 mm přičemž analyzovanaacute plocha je vždy o něco

většiacute Při dobaacutech měřeniacute od 3 minut je možneacute stanovovat obsahy prvků od přibližneacute spodniacute hranice 005

přičemž pod 04 může byacutet chyba v zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech měřeniacute až 20ndash40 udaacutevaneacute hodnoty Jednaacute

se o zcela nedestruktivniacute prvkovou analyacutezu povrchu přičemž hloubka penetrace zaacuteřeniacute do vzorku je velmi

malaacute a tak vyacutesledek měřeniacute vypoviacutedaacute pouze o složeniacute povrchu Naměřenaacute spektra byla zpracovaacutena progra-

mem Elvax a vyhodnocena za použitiacute modulu bezkalibračniacute analyacutezy využiacutevajiacuteciacuteho metody fundamentaacutelniacutech

parametrů2 K datovaacuteniacute mince a identifikaci mincovny Zaoral 2005 80ndash83 tab 3


pohřebišti na předhradiacute hradiště v Žatci byl v hrobě č 3 v dlani praveacute ruky objeven půlenyacute

velkyacute brakteaacutet Vaacuteclava I z let 1230ndash1253 patrně typu Cach (1974) č 748 (Klaacutepště 1999 780) Na

pohřebišti u kostela sv Jiljiacute v Pardubičkaacutech byl objeven v hrobě č 2 v dlani praveacute ruky středniacute

brakteaacutet Přemysla II Otakara z let asi 1260ndash1278 typu Cach (1974) č 805 (Čurda 1994 98 Vorel

1997) Patrně v druhotneacute pozici byl na pohřebišti u kostela sv Jiřiacute v Kouřimi objeven malyacute

dosud nepopsanyacute českyacute brakteaacutet Přemysla II Otakara kteryacute zřejmě představuje 12brakteaacutet

k typu Cach (1974) č 820 (Šolle 1969 85 obr 963 Klaacutepště 1999 778ndash779 tab 111) Z hrobu č 13

v kostele sv Vaacuteclava ve Vraclavi pochaacuteziacute fragmentaacutelně dochovanyacute středniacute brakteaacutet Vaacuteclava II

z let 1278ndash1300 typu Cach (1974) č 859 (Militkyacute 2001 110)

Z oblasti zaacutepadniacutech Čech je znaacutem naacutelez řezenskeacuteho feniku z obdobiacute okolo roku 1240 typu

Emmerig (1993) č 227 kteryacute byl uacutedajně objeven v kostroveacutem hrobě u kostela sv Vavřince ve

Stareacutem Plzenci (Ječnyacute 1927 195 Švancar 1976 84 č 17)3 Bavorskeacute feniky byly ve 13 stoletiacute v ji-

hozaacutepadniacutech Čechaacutech hojně rozšiacuteřeny (např Ječnyacute 1927 Radoměrskyacute 1955a) Naacutelez ze Stareacuteho

Plzence pokud jde skutečně o hrobovyacute naacutelez představuje vyacutetečnyacute doklad oběhu těchto impor-

tovanyacutech ražeb a naznačuje že zvyk vklaacutedat mince do hrobů ve 13 stoletiacute nepodleacutehal patrně

žaacutedneacutemu zaacuteměrneacutemu vyacuteběru nominaacutelů a archeologizovaacuteny byly takto momentaacutelně obiacutehajiacuteciacute

mince Lze tedy předpoklaacutedat že mince v kostrovyacutech hrobech ze 13 stoletiacute reprezentujiacute skutečneacute

dobově bdquoživeacuteldquo oběživo a představujiacute velmi cennyacute pramen pro studium doboveacuteho oběhu mince

Kromě tzv bdquoobolů mrtvyacutechldquo ze 13 stoletiacute lze z českeacuteho uacutezemiacute zmiacutenit takeacute nečetneacute přiacutepady

naacutelezů minciacute z hrobů reprezentujiacuteciacute osobniacute peněžniacute hotovosti U kostela sv Valentina na Stareacutem

Městě v Praze byl v hrobě objeven soubor 37 bliacuteže nepopsanyacutech brakteaacutetů (Naacutelezy II2 č 1771

Klaacutepště 1999 783 č 5) Druhyacute hromadnyacute hrobovyacute naacutelez pochaacuteziacute ze hřbitova u kostela P Marie

kanonie premonstraacutetek v Doksanech Obsahoval 15 bavorskyacutech feniků a asi 60 českyacutech střed-

niacutech brakteaacutetů mezi kteryacutemi byly zastoupeny ražby Vaacuteclava II typu Cach (1974) č 873 a 874

(Skalskyacute 1940 Naacutelezy II2 č 1788 Cach 1974 65 č 389 Klaacutepště 1999 784 č 6) Jednoznačně

interpretovat tyto naacutelezy podobně jako depot denaacuterů z hrobu ve Vrbně zatiacutem neumiacuteme

Na Moravě jsou hroboveacute naacutelezy minciacute brakteaacutetoveacuteho obdobiacute zatiacutem meacuteně četneacute než v Če-

chaacutech Brak teaacutet Přemysla II Otakara byl uacutedajně objeven u lebky kostry na pohřebišti u kaple

sv Rocha v Boleradiciacutech (Naacutelezy II2 č 1878) Doposud ojedinělyacute je naacutelez 10 malyacutech brakteaacutetů

Přemysla II z let 1253 až asi 1270 typu Cach (1974) č 917 na pohřebišti v klaacutešteře Hradisko

u Olomouce (Michnovaacute 1999) Tyto mince však zřejmě nejsou dokladem tzv bdquoobolu mrtvyacutechldquo

ale spiacuteše finančniacute hotovosti pohřbeneacute společně s mrtvyacutem

Soubor hrobovyacutech minciacute z Vrbna představuje důležitou sondu do pohřebniacutech zvyků ve

2 polovině 11 až ve 13 stoletiacute v Čechaacutech Zaacuteroveň jde o jednu z nejpočetnějšiacutech kolekciacute jed-

notlivyacutech hrobovyacutech minciacute v domaacuteciacutem prostřediacute (srovnej Klaacutepště 1999 778ndash781) Vzhledem

k celkoveacutemu počtu prozkoumanyacutech hrobů se i na pohřebišti ve Vrbně jasně ukazuje okrajovost

tohoto jevu P Radoměrskyacute (1955 61) stanovil jako horniacute hranici vyacuteskytu tzv bdquoobolu mrtvyacutechldquo

rok 1100 rozhojněniacute naacutelezoveacuteho materiaacutelu však umožnilo J Klaacutepštěmu (1999 776) konstatovat

kontinuaacutelniacute pokračovaacuteniacute zvyku vklaacutedaacuteniacute minciacute do hrobů na kostelniacutech pohřebištiacutech i pro 12 až

16 stoletiacute byť patrně se snižujiacuteciacute se intenzitou Tento vyacuteraznyacute posun je ovlivněn předevšiacutem cha-

rakterem zkoumanyacutech lokalit neboť staršiacute naacutelezy vyhodnoceneacute P Radoměrskyacutem (1955 15ndash26)

pochaacutezely předevšiacutem z nekostelniacutech pohřebišť zatiacutemco mladšiacute mince jsou znaacutemy předevšiacutem

z kostelniacutech nověji zkoumanyacutech pohřebišť

Literatura a prameny

Bartoškovaacute A ndash Slaacutema J 1997 Noveacute mincovniacute naacutelezy na Budči Numismatickeacute listy 52

150ndash152



ndash 1974 Nejstaršiacute českeacute mince III Českeacute a moravskeacute mince doby brakteaacutetoveacute Praha

3 V Švancar (1976 86 č 17) však hrobovyacute původ mince zpochybnil


Kosmas Die Chronik der Boumlhmen des Cosmas von Prag (ed) B Bretholz Monumenta Germa-

niae historica ndash Scriptores rerum Germanicarum Nova series II Berlin 1923

Čurda T 1994 Archeologickyacute vyacutezkum v Pardubičkaacutech Zpravodaj Muzea vyacutechodniacutech Čech

v Hradci Kraacuteloveacute 20 96ndash100

Emmerig H 1993 Der Regensburger Pfennig Die Muumlnzpraumlgung in Regensburg vom 12 Jahr-

hundert bis 1409 Berliner Numismatische Forschungen Neue Folge Band 3 Berlin

Haacuteskovaacute J ndash Nechvaacutetal B 1993 Mladohradištniacute pohřebiště ve Vrbně a hrob s depotem denaacuterů


Ječnyacute J 1927 Poznaacutemky k naacutelezu nehodivskeacutemu Numismatickyacute časopis československyacute 3

190ndash205



Michnovaacute V 1999 Naacutelez brakteaacutetů z hrobu v klaacutešteře Hradisku u Olomouce Numismatickeacute listy

54 45ndash46

Militkyacute J 2001 Mince z hrobu č 13 z miacutest presbytaacuteře kostela sv Vaacuteclava ve Vraclavi In Ježek

M ndash Sommer J Byacutevalyacute kostel sv Vaacuteclava ve Vraclavi Průzkumy pamaacutetek 8 109ndash112

Naacutelezy II2 Radoměrskyacute P 1956 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute brakteaacutetoveacuteho

In NohejlovaacutendashPraacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel II Praha

77ndash111

Nechvaacutetal B 1999 Radomyšl raně středověkeacute pohřebiště Praha

Polanskyacute L 2006 Kniacuteže a otrok K ikonografii denaacuteru kniacutežete Vladislava I Studia mediaevalia

Pragensia 7 v tisku

Radoměrskyacute P 1955 Obol mrtvyacutech u Slovanů v Čechaacutech a na Moravě (Přiacutespěvek k datovaacuteniacute

kostrovyacutech hrobů mladšiacute doby hradištniacute) Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie

9

Radoměrskyacute P 1964 Naacutelez přemyslovskyacutech denaacuterů 12 stoletiacute v Hodkově u Kutneacute Hory Praacutece

muzea v Kutneacute Hoře 1964 sešit 3ndash4 3ndash28

Skalskyacute G 1940 Naacutelez českyacutech brakteaacutetů a bavorskyacutech feniků z druheacute poloviny 13 stoletiacute

v Doksanech Numismatickyacute časopis československyacute 15 44ndash46

Sommer J 2005 Noveacute poznatky o stavebniacutem vyacutevoji kostela ve Vrbně u Mělniacuteka Archaeologia



stoletiacute Brno

Šolle M 1969 Kouřim v mladšiacute a pozdniacute době hradištniacute Pamaacutetky archeologickeacute 60 1ndash118

Štefan I ndash Varadzin L 2005 Archeologickyacute vyacutezkum romaacutenskeacuteho kostela Povyacutešeniacute sv Křiacuteže ve

Vrbně u Mělniacuteka po povodni roku 2002 Archaeologia historica 30 403ndash412

Švancar V 1976 Naacutelezy minciacute ve Stareacutem Plzenci Tisiacutec let Stareacute Plzně Sborniacutek Zaacutepadočeskeacuteho

muzea 79ndash87

Vorel P 1997 Brakteaacutet Přemysla Otakara II jako bdquoobolus mrtvyacutechldquo na pohřebišti v Pardu-

bičkaacutech Muzejniacute a vlastivědnaacute praacutece 39Časopis společnosti přaacutetel starožitnostiacute 105

168ndash169

Zaoral R 2005 Českeacute a moravskeacute ražby z pokladu Fuchsenhof Numismatickyacute sborniacutek 20

61ndash108

Summary Jiřiacute Militkyacute ndash Luboš Polanskyacute ndash Ivo Štefan ndash Ladislav Varadzin Coin finds from the

early medieval and late medieval burial site near the Elevation of St Cross Church

in Vrbno (Mělniacutek district)

Some 250 graves were examined during emergency archaeological excavations at the early medieval

and late medieval skeleton burial site near the Elevation of St Cross Church in 2005 Coins used as

obolus mortuorum were documented in five cases One denarius struck under the Prince Vratislav

II (1061ndash1086) Cach (1972) type no 352 (Fig 1) was found in the grave no 131 Another denarius

struck also under the Prince Vratislav II was found in the grave no 350 (Fig 2) The exact attribution


of the coin is impossible it could belong with the high probability to Cach (1972) types nos 348

349 or 351 A denarius struck under the Prince Břetislav II (1092ndash1100) Cach (1972) type no 389

was found in the grave no 226 (Fig 3) All three coins represent the period with the most frequent

appearance of the so called oboli mortuorum The only coin belongs to the 12th century A denarius

struck under Vladislav I second reign (1120ndash1125) Cach (1972) type no 551 was found in the grave

no 17 (Fig 4) The obverse image of this coin shows the Prince holding a collar of a slave crying for

mercy and in that way it represents one of the few motives on coins inspired by a real act proven

in written sources (Kosmas III57 231ndash232) Due to such a rare image produced on the occasion of

releasing Christian slaves from hands of the Jews this denarius could be precisely dated which is

an exception The coin was struck in the second half of 1124 (Polanskyacute 2006 in print) Evidently

the most interesting find from Vrbno is represented by a midndashsize bracteat struck under Přemysl

Otakar II (1253ndash1278) produced some time between 1260 and 1278 Cach (1974) type no 805 This

is another record ndash they are still small in number ndash of placing coins in graves during the 13th century

All similar finds were summarized in 2001 (Militkyacute 2001 109ndash112) The group of coins found at the

burial site in Vrbno represents a very important example of funeral customs in Bohemia between

the second half of the 11th century and the 13th century At the same time it is the largest collection

of individual coins from burial sites there (cf Klaacutepště 1999 778ndash781) Taking in mind the number

of examined graves in Vrbno this phenomenon seems to be peripheral P Radoměrskyacute (1955 61)

stated the year 1100 to be the last historical limit for appearance of the oboli mortuorum Having

the new archaeological material in larger number at his disposal J Klaacutepště (1999 776) could point

to the continuous customary placing of coins to the graves in the burial sites for the period between

the 12th and the 16th century with evidently its declining intensity Such a distinct change in inter-

pretation has been primarily influenced by the character of the examined localities ndash older finds

analyzed by P Radoměrskyacute (1955 15ndash26) came mainly from nonndashchurch burial sites while later

finds are known from the newly examined church burial sites above all


Raně středověkeacute denaacutery z kostroveacuteho pohřebiště v Holubiciacutech(okr Vyškov)

J o s e f PAU K E R T

V letech 1979 až 1981 proběhl zaacutechrannyacute archeologickyacute vyacutezkum na staveništi daacutelnice D 1 v uacutese-

ku Brno-Holubice (Čižmaacuteř ndash Rakovskyacute 1985) Celkem bylo zachyceno 17 siacutedlišť a 14 pohřebišť

na 14 lokalitaacutech Na raně středověkeacutem pohřebišti Holubice VI (Geisler 1986) bylo prozkoumaacuteno

220 hrobů ve kteryacutech bylo nalezeno 39 minciacute Celyacute naacutelezovyacute soubor je uložen v muzeu Vyškov

Numismatickaacute veřejnost byla dosud seznaacutemena s naacutelezy pouze kraacutetkyacutemi přehlednyacutemi zpraacutevami

(Kučerovskaacute 1981 taacutež 1985) Přehled nalezenyacutech denaacuterů je uveden v tab 1 Souhrnně je soubor

charakterizovaacuten takto

ČECHY Břetislav I (1037ndash1055) ražba z let asi 1050ndash1055 Cach (1972 daacutele jako C) 322 (1)

ndash Spytihněv II (1055ndash1061) C 330 (1)

MORAVA Spytihněv II (1048ndash1055) ražba z let asi 1050ndash1055 C 327 (1)

ndash Konraacuted I uacutedělnyacute kniacuteže na Brněnsku (1061ndash1092) C 364 (6)

ndash Ota I Sličnyacute uacutedělnyacute kniacuteže na Olomoucku (1061ndash1087) C 371 (2) C 372 (2) C 375 (1) C 376

(2) C 378 (1)

UHRY Štěpaacuten I (7)

ndash Petr I (3)

ndash Ondřej I (11)

ANGLIE Knut I (0+1)1

1 Vyacuteznam unikaacutetniacuteho naacutelezu anglickeacute mince Knuta I zhodnotil J Sejbal (1990)


Hrob Inventaacuterniacute Panovniacutek Určeniacute Průměr Hmotnost Poznaacutemka

čiacuteslo (mm) (g)

H 2 A 9014 Spytihněv II C 327 nepatrně vydrolen

H 6 A 9016 Uhry Ondřej I poškozen

H 19 A 9029 Uhry Petr I 169 0400

H 20 A 9030 Uhry Ondřej I 167 0268

H 22 A 9034 Uhry Štěpaacuten I 160 0547

H 24 A 9038 Uhry Štěpaacuten I 167 0244 polovina denaacuteru

H 28 A 9044 Uhry Ondřej I 160 0392

H 31 A 9047 Uhry Ondřej I 147 0565

H 33 A 9050 Uhry Ondřej I 160 0474

H 40 A9060 Uhry Štěpaacuten I 161 0402

H 41 A 9065 Čechy Břetislav I C 322 153 0933


H 54 A 9083 Uhry Ondřej I 0434 poškozenyacute


H 73 A 9117 Uhry Ondřej I 163 0519

H 76 A 9121 Uhry Ondřej I

H 79 A 9124 Uhry Štěpaacuten I poškozenyacute

H 96 A 9147 Ota I Sličnyacute C 371 148 0549

H 101 A 9150 Uhry Ondřej I 148 0357 poškozenyacute

H 110 A 9158 Uhry Ondřej I 148 0357

H 131 A 9188 Konraacuted I C 364 157 0418


H 142 A 9195 Uhry Ondřej I 161 0486

H 146 A 9197 Čechy Spytihněv II C 330 značně poškozenyacute


H 157 A 9233 Konraacuted I C 364 0522 poškozenyacute

H 158 A 9241 Ota I Sličnyacute C 375 0510 silně poškozen restaurovaacuten




H 169 A 9250 Ota I Sličnyacute C 372 146 0378 silně poškozen restaurovaacuten



H 187 A 9273 Anglie Knut I 0350 zlomek cca 14

H 188 A 9275 Uhry Petr I 173 0518

H 191 A 9280 Uhry Petr I 179 0612




Tab 1 Holubice Přehled naacutelezů denaacuterů z raně středověkeacuteho pohřebiště (Vysvětlivky neniacute-li uvedeno jinak jde o ražby

moravskeacute C = Cach 1972)

Literatura



Čižmaacuteř M ndash Rakovskyacute I 1985 Zaacutechranneacute vyacutezkumy na stavbě daacutelnice Brno-Holubice v letech

1979ndash81 Archeo logickeacute rozhledy 37 363ndash367

Geisler M 1986 Holubice Naacutelezovaacute zpraacuteva AUacute ČSAV Brno

Kučerovskaacute T 1981 Střiacutebrneacute denaacutery z mladohradištniacuteho kostroveacuteho pohřebiště v Holubiciacutech

Zpravodaj Morav skeacuteho musea v Brně č 2 5ndash7

ndash 1985 Naacutelezy denaacuterů z mladohradištniacuteho pohřebiště v Holubiciacutech Zpraacutevy brněnskeacute poboč-

ky ČNS č 55 16ndash18

Sejbal J 1990 Die Beteiligung Maumlhrens an Fernhandel mit Norden im Fruumlhmittelalter nach

numismatischen Quellen In Sigtuna Papers Commentationes de nummis saecularum

IXndashX in Suecia repertis Nova series 6 Stockholm 289ndash299


Summary Josef Paukert Early medieval denarii found in the skeleton burial place in Holubice

(Vyškov district)

In 1979ndash1981 emergency archaeological excavations took place on the construction site of the

D1 highway its Brno-Holubice part (Čižmaacuteř ndash Rakovskyacute 1985) In general 17 settlements and

14 burial places have been documented in 14 sites In case of the Slavonic burial place Holubice

VI (Geisler 1986) some 220 graves have been examined and 39 coins have been found All coins

are preserved in the Vyškov Museum Only short preliminary reports have been published about

this topic up to date (Kučerovskaacute 1981 Kučerovskaacute 1985) A full and detailed list of registered

coins is presented in Table 1


Naacutelez denaacuteru Soběslava I v obci Velběhy(obec Osečany okr Přiacutebram)

L u b o š P O L A N S K Yacute

V osadě Velběhy (obec Osečany) byl na zahradě u domu čp 23 patřiacuteciacutemu rodině Trhovskyacutech

nalezen Davidem Mysliacutekovjanem denaacuter Soběslava I typu Cach (1972) č 585 Mince je uložena

v soukromeacute sbiacuterce a byla zdokumentovaacutena prostřednictviacutem Městskeacuteho muzea Sedlčany Dosud

jedinyacutem znaacutemyacutem nalezištěm teacuteto mince byl naacutelez z roku 1927 na poli proti hradišti Staraacute Kou-

řim u dvora Běšiacutenov v obci Ždaacutenice v okrese Koliacuten kteryacute obsahoval 19 kusů tohoto typu (Ječnyacute

1929 52ndash56 Chaura 1934ndash1936 7 Naacutelezy II1 41 č 1579 Cach 1972 56 č 180)

ČECHY Soběslav I (1125ndash1140) AR denaacuter

Av v perličkoveacutem kruhu dvě vpřed hlediacuteciacute postavy andělů oděneacute v řasnataacute roucha přistu-

pujiacute k dlouheacutemu křiacuteži kteryacute mezi nimi stojiacute a kteryacute oba anděleacute držiacute oběma rukama

+[]ZLAVS

Rv v perličkoveacutem kruhu dvě postavy prvniacute prostovlasaacute vpřed hlediacuteciacute postava oděnaacute v dlou-

hou řiacutezu držiacute v levici knihu a v pravici berlu vedle ktereacute je umiacutestěn malyacute křiacutežek po levici

jiacute stojiacute druhaacute vpravo hlediacuteciacute prostovlasaacute postava oděnaacute v kratšiacute řiacutezu jež v pravici držiacute kopiacute

opatřeneacute praporem a v levici normanskyacute štiacutet (sv Vojtěch a sv Vaacuteclav) + SCS VV[]SNVS

Lit Ječnyacute 1929 s 54ndash55 obr 2 Cach 1972 č 585 Šmerda 1996 č 226

0616 g 168ndash176 mm 2 h velmi dobře zachovalyacute čaacutestečně otřelyacute nastřiženyacute nesymetricky

vyraženyacute

Literatura



Chaura K 1934ndash1936 Běšinovskyacute poklad Poznaacutemky k naacutelezu bdquokouřimskeacutemuldquo Numismatickeacute

zpraacutevy 1 č 1 7ndash14

Ječnyacute J 1929 Kouřimskyacute naacutelez denaacuterů z prveacute polovice XII stoletiacute Numismatickyacute časopis čes-

koslovenskyacute 5 52ndash56






stoletiacute Brno

Summary Luboš Polanskyacute A denarius struck under Soběslav I found in Velběhy (location

Osečany Přiacutebram district)

A denarius struck under Soběslav I type registered by Cach (1972) under no 585 has been found

by Mr David Mysliacutekovjan in the garden belonging to the house no 23 owned by the Trhovskyacute

family in Velběhy settlement location Osečany Přiacutebram district


Naacutelez denaacuteru z 20ndash30 let 12 stoletiacute v Třebusiciacutech (okr Kladno)


Při archeologickeacutem vyacutezkumu germaacutenskeacuteho pohřebiště z 1 až 3 stoletiacute na lokalitě Třebusice

v roce 1925 v miacutestě hrobu č 268 byla nalezena mj raně středověkaacute mince (pův č I25) Na

lokalitě byly takeacute nalezeny raně středověkeacute keramickeacute střepy (Droberjar 2002 342ndash344 Dro-

berjar ndash Motykovaacute v tisku)

ČECHY AR denaacuter cca 1120ndash1140 ()

Av dochovaneacute čaacutesti dvou neidentifikovatelnyacutech piacutesmen čaacutest perličkoveacuteho kruhu obraz zcela

nečitelnyacute

Rv v perličkoveacutem kruhu pod piacutesmenem X miacuterně vpravo dochovanyacute křiacutežek vlevo od něho

z našeho pohledu malinkyacute zbytek obloučku vpravo pak čtvrtoblouček z perliček (vlasy

z profilu) pod niacutem jen stěžiacute rozpoznatelneacute kontury postavy za niacutež vpravo je pravděpo-

dobně vidět křiacutedlo (anděl) zbytek obrazu nečitelnyacute XoslashD(obraacuteceneacute nebo-li uzavřeneacute

C)[]oslash

0181 g (0151+003) 158133 mm a 8668 mm dva tenkeacute zlomky miacutesty děraveacute zprohyacutebaneacute

Mince je uložena v Naacuterodniacute muzeu odděleniacute prehistorie a protohistorie inv č H1-485447a

Dle dochovaneacuteho zbytku opisu a obrazu jedneacute ze stran denaacuteru a provedeniacute ražby lze tento

denaacuter s vyacutehradou možneacuteho omylu přibližně zařadit do obdobiacute let 1120ndash1140 tj do doby druheacute

vlaacutedy Vladislava I nebo do doby vlaacutedy Soběslava I (1125ndash1140) Nasvědčuje tomu vedle fabriky

mince předevšiacutem zbytek opisu oslashXoslashD resp S+SC kteryacute se v teacuteto podobě tj s převraacutecenyacutemi

piacutesmeny S vyskytuje na několika denaacuterech vyacuteše zmiacuteněnyacutech panovniacuteků (např Cach 1972 č 557

558 576 578 579) Zmiacuteněneacute torzo opisu je s největšiacute pravděpodobnostiacute zbytkem rubniacuteho opisu

+SCSWENCEZLAVS Nelze však s jistotou vyloučit možnost že se jednaacute o variantu liacutecniacuteho

opisu na denaacuterech Soběslava I vyskytujiacuteciacuteho se v mnoha variantaacutech a vesměs obsahujiacuteciacute kombi-

naci piacutesmen oslash+Doslash (srovnej např Cach 1972 č 576 580 585) Takeacute s kompoziciacute kteraacute je velmi

pravděpodobně na tomto denaacuteru vyražena tj dvě postavy držiacuteciacute mezi sebou křiacutež se setkaacutevaacuteme


často u obou vlaacutedců (např Cach 1972 č 561 576 578 585) Stejně je tomu s postavami andělů

(např Cach 1972 č 548 578 585) Všechny tyto znaky se ve většiacute miacuteře ale vyskytujiacute až u Soběsla-

va I Přiacuteklad anděla z boku držiacuteciacuteho křiacutež znaacuteme přiacutemo jen z denaacuteru Soběslava I typ Cach (1972)

č 578 Tento denaacuter je asi našemu nejbližšiacute (mohlo by se jednat i o jeho variantu) Vedle křiacutežku

a anděla z profilu maacute v opisu i obraacutecenaacute S a křiacutežek ve tvaru X Vezmeme-li v uacutevahu všechny uve-

deneacute indicie lze nalezenyacute denaacuter sic s otazniacutekem přidělit Soběslavovi I a zařadit jej do bliacutezkosti

typů Cach (1972) č 578 576 a 585 Zcela vyloučit ale nelze ani možnost přiřazeniacute teacuteto mince

Vladislavovi I do bliacutezkosti typu Cach (1972) č 561

Literatura



Droberjar E 2002 Encyklopedie řiacutemskeacute a germaacutenskeacute archeologie v Čechaacutech a na Moravě

Praha 342ndash344

Droberjar E ndash Motykovaacute K v tisku Třebusice Ein germanisches Brandgraumlberfeld aus der

roumlmischen Kaiserzeit in Mittelboumlhmen

Summary Luboš Polanskyacute A denarius struck between the 1120s and the 1130s found in

Třebusice (Kladno district)

The coin was found during archaeological excavations at the Germanic burial site dated back to

the period between the 1st and the 3rd century AD in Třebusice (Kladno district) in 1925 in place

of grave no 68 An early medieval Slavonic ceramic shards were found there among others The

coin could be interpreted as the one struck in Bohemia between the 1120s and the 1130s either

by Vladislav I during his second reign (1120ndash1125) or more likely by Soběslav I (1125ndash1140)


Neregistrovanyacute depot českyacutech denaacuterů 12 stoletiacutez Prahy 6-Střešovic


I přes značnou pozornost kterou domaacuteciacute numismatickeacute baacutedaacuteniacute věnovalo evidenci českyacutech raně

středověkyacutech mincovniacutech naacutelezů nebyl dosud fond deponovanyacute v muzejniacutech sbiacuterkaacutech na uacuteze-

miacute Českeacute republiky důsledně vytěžen Přiacutekladem je neregistrovaneacute torzo hromadneacuteho naacutelezu

(srovnej Radoměrskyacute 1955 31ndash32 Naacutelezy II1 9ndash53 Cach 1972 68ndash72) uloženeacute v numismatickeacute

sbiacuterce Muzea hlavniacuteho města Prahy Reprezentujiacute jej tři českeacute denaacutery (inv č 113973ndash113975

st č b2 1264)

Naacutelezoveacute okolnosti jsou dochovaacuteny v rukopisneacutem inventaacuteři archeologickeacute sbiacuterky J A Jiacutery1

uloženeacutem na Archeologickeacutem odd Muzea hlavniacuteho města Prahy pod č b2 1264 bdquo3 mince

(z nichž jedna bez raacutezu) z naacutelezu v Pannenskeacute cihelně Mince byly nalezeny v naacutedobce což vše

až na tyto bylo darovaacuteno jakeacutemus p tajemniacutekovi na Smiacutechovldquo Z tohoto zaacutepisu lze odvodit že

šlo o hromadnyacute naacutelez neznaacutemeacuteho počtu denaacuterů uloženyacutech v naacutedobce Panenskaacute cihelna (takeacute

trať bdquoNa Panenskeacuteldquo) ležela ve Střešoviciacutech v miacutestech byacutevaleacute Panenskeacute vinice před strahovskou

braacutenou Uacutezemiacute lze vymezit na jihu uliciacute Na Petynce na severozaacutepadě uliciacute U střešovickyacutech hřišť

na severu dnešniacute Sibeliovou uliciacute a na vyacutechodě sousedniacute s cihelnou Hubaacutelka Zde je doloženo

kostroveacute pohřebiště z 9ndash10 stoletiacute (k lokalitě např Lutovskyacute 2001 262 Lutovskyacute ndash Smejtek a kol

2005 939 995) Někde v tomto prostoru teacuteměř s jistotou mimo areaacutel pohřebiště byl depot minciacute

1 J A Jiacutera Seznam b2 č 64 V zaacutepisu jednotlivyacutech položek pod č 126 je určityacute zmatek U č 1261 je uvedena

bdquoBubeneč u modreacute růželdquo Tato lokalizace se vztahuje ještě k č 1262 zatiacutemco č 1263ndash5 pochaacutezejiacute z jinyacutech

pražskyacutech lokalit


ČECHY Vladislav II jako kniacuteže (1140ndash

1158) AR denaacuter

Av opis nečitelnyacute dvě sediacuteciacute postavy proti

sobě pravaacute žehnaacute leveacute

Rv [ZVV] pod střechou na hradbaacutech

mezi věžemi poprsiacute čelně s pozdviženyacutema

rukama

Lit Cach 1972 43 č 593a Šmerda 1996

86ndash87 č 233b

1 046 g 152149 mm 3 h 22 (inv č

113974)

- Rv opis nečitelnyacute pod střechou na

hradbaacutech mezi věžemi poprsiacute čelně s po-

zdviženyacutema rukama


86ndash87 č 233b

2 038 g 158162 mm 12 h 22 olaacutemanyacute

okraj (inv č 113973)

ČECHY (12 stoletiacute) AR neraženyacute střiacutežek

pro denaacuter

Av rv hladkyacute

3 040 g 150148 mm (inv č 113975)

S ohledem na skutečnost že dochovaneacute mince představujiacute pouze malyacute fragment naacutelezu je

velmi těžkeacute zaujmout k němu nějakeacute přesnějšiacute stanovisko Oba dochovaneacute denaacutery (č 1ndash2) jsou

shodneacuteho typu Cach (1972) č 593a Mince tohoto typu (bez rozlišeniacute variant) jsou znaacutemy ze

čtyř českyacutech hromadnyacutech naacutelezů Snad v době před rokem 1173 byl ukryt depot Neustupov (okr

Benešov) ve ktereacutem byl typ Cach (1972) č 593 zastoupen neznaacutemyacutem počtem kusů (Cach 1972

67 č 247) stejně jako v naacutelezu z Roztok u Prahy (Cach 1972 67 č 247) V naacutelezu Libotov (okr

Trutnov) ukryteacutem okolo roku 1173 byl sledovanyacute typ denaacuteru zastoupen 5 registrovanyacutemi exem-

plaacuteři (Cach 1972 63 č 228b) Patně po roce 1173 byl na neznaacutemeacutem miacutestě v Čechaacutech (Cach 1972

58 č 194) ukryt depot kteryacute obsahoval neznaacutemeacute množstviacute denaacuterů sledovaneacuteho typu Zajiacutemavaacute

je přiacutetomnost jednoho neraženeacuteho střiacutežku (č 3) Jde nejspiacuteše o doklad že ojediněle nejspiacuteše

omylem se do mincovniacuteho oběhu dostaacutevaly i neraženeacute střiacutežky ktereacute zřejmě unikly kontrole

nově naraženyacutech minciacute v mincovně Dobu ukrytiacute lze stanovit pouze jako obdobiacute post quem let

1140ndash1158 protože však nemůžeme vyloučit přiacutetomnost mladšiacutech minciacute v nedochovaneacute většině

naacutelezu nelze vyloučit ani pozdějšiacute dataci

Literatura



Lutovskyacute M 2001 Encyklopedie slovanskeacute archeologie v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

Praha

Lutovskyacute M ndash Smejtek L a kol 2005 Pravěkaacute Praha Praha


In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel II Praha

9ndash73

Radoměrskyacute P 1955 Romaacutenskaacute Praha ve světle naacutelezů minciacute Naacutelezy přemyslovskyacutech denaacuterů

v Praze Časopis Naacuterodniacuteho muzea ndash oddiacutel věd společenskyacutech 134 12ndash38

Obr 1 Praha 6-Střešovice mince z hromadneacuteho naacutelezu (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute katalogu)

1 2 3

odkryt Rok naacutelezu neniacute znaacutem lze se jen domniacutevat že se tak stalo někdy na přelomu 19 a 20

stoletiacute Osud většiny minciacute z naacutelezu a naacutedobky je dnes neznaacutemyacute a s vysokou pravděpodobnostiacute

naacutelez jako celek již neexistuje



stoletiacute Brno

Summary Jiřiacute Militkyacute An unregistered hoard of the 12th century denarii found in Prague 6-

Střešovice

There is a torso of an unregistered hoard of the 12th century denarii ndash found some time around

the break of the 19th and the 20th century ndash preserved in the numismatic collection of the

Municipal Museum in Prague (inv nos 113973ndash113975 old no b2 126) Circumstances of the

find were described in the hand-written inventory book of the archaeological objects by J A Jiacutera

(old no b2 1264) Deducing from the above mentioned entry the hoard was buried in a clay

vessel in the territory of the Panenskaacute cihelna (the Virgin Brick Yard) Prague 6-Střešovice and

the majority of coins came to a private collection A small fragment of the hoard is represented

by two denarii struck under the Prince Vladislav II (1140ndash1158) type Cach (1972) no 593a plus

one unstruck flan possibly prepared for a Bohemian denarius Presence of the unstruck flan is

interesting It is an evident proof of the fact that accidentally or by mistake such unstruck flans

could circulate unspotted during the controlling process in the mint The date when the hoard

could be buried is possible to state post quem for the period of 1140ndash1158 or perhaps later


Naacutelez pasovskyacutech feniků z přelomu 12 a 13 stoletiacute z Radčic(okr Strakonice)


V numismatickeacute sbiacuterce Jihočeskeacuteho muzea v Českyacutech Budějoviciacutech1 jsou uloženy dva feniky

u kteryacutech je v původniacute inventaacuterniacute knize u stareacuteho inv č 1194 uvedeno bdquofundort Račic bei Pisekldquo

mince tedy byly nalezeny v obci či v okoliacute obce Radčice2

1 Za poskytnutiacute minciacute k publikaci děkuji spraacutevci numismatickeacute sbiacuterky Jihočeskeacuteho muzea v Českyacutech Budě jo-

viciacutech PhDr J Chvojkovi 2 Lokalizace bdquoRačic bei Pisekldquo je poněkud nejasnaacute neboť Radčice ležiacute severně pobliacutež města Vodňany zatiacutemco

Piacutesek je vzdaacutelen viacutece než 15 km severně V uacutevahu tedy přichaacuteziacute teoretickaacute možnost jestli zaacutepis v inventaacuteři

neniacute chybnyacute a mince nepochaacutezejiacute ve skutečnosti z Ražic (okr Piacutesek) Zde byl objeven velkyacute depot feniků 13

stoletiacute (Fiala 1895 217 č 205 460 č 2698ndash2699 Naacutelezy II2 91 č 1820 + Naacutelezy II3 198 č 2414 a patrně

takeacute 216 č 2521 Froumlhlich 1977 316 Kolaacuteř 1986 tyacutež 1992 Emmerig 1993 272 č 105) kteryacute obsahoval pouze

dva typy minciacute - řezenskyacute fenik typu Emmerig (1993) č 227 (Fiala 1895 460 č 2698 tab XXXV13) a typ

bdquoberaacutenek božiacuteorliceldquo (Fiala 1895 460 č 2699) jehož zařazeniacute s ohledem na absenci vyobrazeniacute u E Fialy

(1895) je poněkud nejasneacute Z popisu obsahu ražickeacuteho naacutelezu je však zřejmeacute že šlo o zcela jineacute typy minciacute

než jsou sledovaneacute pasovskeacute feniky ktereacute tedy z ražickeacuteho naacutelezu nemohou pochaacutezet Lze tedy shrnout

že evidenčniacute zaacuteznam bdquoRačic bei Pisekldquo se s vysokou pravděpodobnostiacute vztahuje skutečně k obci Radčice

u Vodňan

PASOV biskupstviacute Wolker von Erla (1191ndash

1204) až Mangold von Berg (1206ndash1215)

AR fenik z let asi 1190ndash1215

Av oděnaacute polopostava s mitrou čelně držiacuteciacute

v praveacute ruce berlu

Rv v perlovci pod trojityacutem obloukem s vě-

žemi poprsiacute čelně s liliovityacutem žezlem

v praveacute ruce mezi věžiceni dvě pětilisteacute

kytičky nahoře pod nimi dva kroužky

Lit Kellner 1997 107 č 17 (obr vlevo)

1 075 g 16117 mm 5 h (inv č 31194a)

- Rv jako předchoziacute ale odlišnaacute kresba

oděvu

Lit Kellner 1997 107 jako č 17

2 080 g 17418 mm 7 h (inv č 31194b)


Žaacutedneacute bližšiacute uacutedaje k minciacutem v muzejniacute evidenci uvedeny nejsou Lze se jen dohadovat zda

tyto feniky byly původně součaacutestiacute většiacuteho dosud neregistrovaneacuteho naacutelezoveacuteho souboru odkry-

teacuteho zřejmě někdy na přelomu 1920 stoletiacute na bliacuteže neznaacutemeacutem miacutestě

Pro jihočeskou oblast jde o naacutelez zajiacutemavyacute neboť naacutelezovyacutech minciacute 12ndash13 stoletiacute neniacute odtud

znaacutemo mnoho Stejnyacute typ feniku byl jednotlivě ve dvou exemplaacuteřiacutech objeven na siacutedlišti z přelo-

mu 12 a 13 stoletiacute ve Strunkoviciacutech nad Blaniciacute (Kudrnaacuteč 1998 52ndash54 obr 37 dole Parkman

2003 143) kde tyto ražby doprovaacutezely českeacute denaacutery Bedřicha a Konraacuteda II Oty Siacutedliště ve

Strunkoviciacutech nad Blaniciacute ležiacute přiacutemo na komunikaci později nazyacutevaneacute Zlataacute stezka spojujiacuteciacute

českeacute vnitrozemiacute s bavorskyacutem Pasovem Zřejmě předevšiacutem tudy proudily pasovskeacute mince do

Čech a nově registrovanyacute naacutelez z Radčic ležiacute v koridoru kteryacutem předpoklaacutedanaacute komunikace do

českeacuteho vnitrozemiacute prochaacutezela Pasovskeacute feniky přelomu 12 až 13 stoletiacute reprezentujiacute nejstaršiacute

doložitelnyacute horizont importu minciacute z bavorsko-rakouskeacute oblasti do jižniacutech Čech v průběhu 13

stoletiacute pak viacutedeňskeacute a v menšiacute miacuteře i bavorskeacute mince prakticky ovlaacutedly lokaacutelniacute trhy

Typologie pasovskyacutech feniků z přelomu 12 a 13 stoletiacute (Kellner 1997 106ndash107 č 15ndash17)

u kteryacutech existuje řada variant předevšiacutem v kresbě liacutece neniacute dosud podrobně rozpracovaacutena

Vzhledem k tomu že jde o ražby anonymniacute je takeacute přesneacute přiděleniacute jednotlivyacutech variant kon-

kreacutetniacutem biskupům velmi komplikovaneacute

Literatura




Froumlhlich J 1977 Několik poznaacutemek k naacutelezům minciacute v širšiacutem okoliacute Piacutesku Vyacuteběr z praciacute členů His-

torickeacuteho klubu při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 14 Českeacute Budějovice 315ndash316

Kellner H-J 1997 Die Muumlnzgeschichte des Hochstift Passau Ein Katalog der Muumlnzen und

Medaillen Suumlddeutsche Muumlnzkataloge Band 6 Stuttgart

Kolaacuteř O 1986 Naacutelezy minciacute na Piacutesecku v roce 1886 Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu při

Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 23 Českeacute Budějovice 321ndash322

ndash 1992 K naacutelezu minciacute u Ražic nebo Budičovic roku 1886 Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho

klubu při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 29 Českeacute Budějovice 220ndash222

Kudrnaacuteč J 1998 Strunkovice nad Blaniciacute od pravěku do novověku Strunkovice nad Blaniciacute

Naacutelezy II2 Radoměrskyacute P 1956 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute brakteaacutetoveacuteho In

No hejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel II Praha 77ndash111

ndash II3 Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E 1956 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute grošoveacuteho


115ndash298

Parkman M 2003 Osiacutedleniacute Prachaticka v raneacutem středověku Archeologickeacute vyacutezkumy v jižniacutech

Čechaacutech 16 129ndash194

Summary Jiřiacute Militkyacute The Passau-struck pfennigs of the break of the 12th and the 13th century

found in Radčice (Strakonice district)

There are two pfennigs ndash Kellner (1997) type no 17 struck between 1190 and 1215 ndash preserved

in the numismatic collection of the South-Bohemian Museum in Českeacute Budějovice These coins

were reportedly discovered near Radčice but no more details are known It is just possible to

Obr 1 Radčice (okr Strakonice) Pasovskeacute feniky z let 1190ndash1215 (11 foto L Bruckmuumlllerovaacute čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute

katalogu)

1 2


surmise this fragment to be a part of originally larger but still unregistered group of coins It is

a very important find in case of south Bohemia because there are very few coins of the 12th and

the 13th century period known from finds Pfennigs struck in Passau dated back to the break of

the 12th and the 13th century represent the oldest documented horizon of coin import from the

Bavarian-Austrian territory to south Bohemia


Depot velkyacutech brakteaacutetů z Prahy 2-Noveacuteho Městaod kaple sv Lazara


V roce 19001901 byl nalezen u kosteliacuteku (či v kosteliacuteku) sv Lazara v Praze 2-Noveacutem Městě

poklad velkyacutech brakteaacutetů O naacutelezovyacutech okolnostech neniacute mnoho znaacutemo K naacutelezu došlo zřejmě

při bouraacuteniacute sakraacutelniacuteho objektu v roce 1900 či naacutesledně při vyacutekopech v jeho okoliacute v souvislosti

s vyacutestavbou budovy soudu

Kosteliacutek sv Lazara při špitaacutelu malomocnyacutech staacutel v miacutestech nynějšiacuteho bloku mezi uliciacute

Lazarskou Spaacutelenou a Karlovyacutem naacuteměstiacutem tedy v miacutestech komplexu budov Městskeacuteho soudu

V době sveacuteho vzniku byl situovaacuten v prostoru předměstiacute Stareacuteho Města Svatyně měla skoro čtver-

covyacute presbytaacuteř s jedniacutem polem křiacutežoveacute klenby a miacuterně rozšiacuteřenou teacuteměř čtvercovou loď Nad pres-

bytaacuteřem staacutela věž Na zaacutepadniacute straně byl portaacutel s pravouacutehle odstupňovanyacutem ostěniacutem jehož vnitřniacute

rohy členily svisleacute paacutesy mušlovityacutech motivů spjatyacutech liliemi Relieacutefně zdobenyacute tympanon z tohoto

portaacutelu dnes uloženyacute v lapidaacuteriu Naacuterodniacuteho muzea zobrazuje Vzkřiacutešeniacute Lazara (Merhautovaacute

ndash Třeštiacutek 1984 278ndash279 obr 258ndash259) Romaacutensko-gotickyacute kosteliacutek piacutesemně doloženyacute až v roce

1281 byl postaven zřejmě na sklonku vlaacutedy Vaacuteclava I (1230ndash1253) tedy asi okolo roku 1250 spiacuteše

však již ve 40 letech 13 stoletiacute (Poche a kolektiv 1983 179 Merhautovaacute ndash Třeštiacutek 1984 281)

Nejstaršiacute literaacuterniacute zmiacutenka o naacutelezu se vztahuje ke keramickeacute naacutedobě užiteacute jako obal (Anonym

1901 399) kteraacute se dostala do numismatickeacute sbiacuterky Naacuterodniacuteho muzea Zde je vyacuteslovně uvedeno

že naacutedobka s mincemi byla uložena v kapli1 Naopak zaacuteznam o naacutelezu ze dne 30 9 1901 v inven-

taacuterniacute knize v Muzeu hlavniacuteho města Prahy pod č 13407 uvaacutediacute že mince byly vykopaacuteny u kaple

sv Lazara2 Tento rozpor již však nelze spolehlivě vyřešit

Naacutelez byl v literatuře sice registrovaacuten (Naacutelezy II2 90 č 1817 Cach 1974 71 č 422) nebyl

však dosud podrobněji publikovaacuten Vyacutečet zastoupenyacutech typů avšak bez počtů jednotlivyacutech

kusů zveřejnil P Radoměrskyacute (1955 27ndash28) Fiala 1895 tab XXVIII10 (Cach 1974 č 738) Fiala

1895 tab XXX7 (Cach 1974 č 740) Fiala 1895 tab XXVIII6 (Cach 1974 č 747) Fiala 1895

tab XXIX2 (Cach 1974 č 754) Fiala 1895 tab XXVIII14 (Cach 1974 č 769) + miacutešeňskeacute ražby

Fiala 1895 tab XXI7 a XXVI9 Tento popis převzal F Cach (1974 71 č 422) Konfrontace popi-

su s dochovanyacutem materiaacutelem však vyvolaacutevaacute nejasnosti Ve sbiacuterce Muzea hlavniacuteho města Prahy

se dochovalo 17 minciacute (inv č 134071ndash17) resp 16 ks a drobneacute zlomky jednoho () brakteaacutetu

V inventaacuterniacute knize je však uvedeno bdquo17 celyacutech a zlomkyldquo je tedy pravděpodobneacute že jedna z nich

dnes chybiacute Možnaacute jde o brakteaacutet typu Cach (1974) č 740 vyobrazenyacute P Radoměrskyacutem (1955

29 tab III41) kteryacute se v muzeu dnes nenachaacuteziacute3 Zcela nejasnyacute je však uacutedaj o přiacutetomnosti typu

Cach (1974) č 754 kteryacute v dochovaneacutem materiaacutelu neniacute zastoupen a nelze jej tedy považovat za

prokaacutezanyacute

Nejasnyacute je takeacute celkovyacute počet nalezenyacutech minciacute Je otaacutezka jestli mince uloženeacute v Muzeu

hlavniacuteho města Prahy byly vybraacuteny pouze naacutehodně či zda jde o zaacuteměrnyacute vyacuteběr většiny typů

1 bdquoPan P Prček c k nadstraacutežniacutek v Praze naacutedobku z kaple sv Lazara v niacutež byly nalezeny velkeacute brakteaacutetyldquo 2 bdquoNaacutelez brakteaacutetů vyacutekop u Sv Lazara na Nov Městě Pražskeacutemldquo žaacutedneacute dalšiacute informace však inventaacuterniacute kniha

neobsahuje 3 Neniacute jasneacute jestli i tato mince byla součaacutestiacute souboru uloženeacuteho dnes v Muzeu hlavniacuteho města Prahy Pokud

je tomu tak pak by mohlo jiacutet o inv č 134071 pod kteryacutem jsou dnes uloženy pouze drobneacute zlomky mince

na saacutečku z doby před 27 6 1977 (revize) je uvedeno 1 + zlomky


zastoupenyacutech v naacutelezu S ohledem na opakujiacuteciacute se typy v teacuteto čaacutesti naacutelezu je možneacute že selekce

byla provedena naacutehodně a nepostihla alespoň většinu ze zastoupenyacutech typů brakteaacutetů Do sbiacuterky

numismatickeacuteho odděleniacute Naacuterodniacuteho muzea v Praze se dostalo 6 brakteaacutetů (př č 71901) ktereacute

však byly rozřazeny a nelze je dnes identifikovat (Naacutelezy II2 90 č 1817) Celkovyacute počet minciacute

obsaženyacutech v naacutelezu neniacute znaacutem je však pravděpodobneacute že dochovaneacute a registrovaneacute exemplaacuteře

v počtu nejmeacuteně 23 kusů představujiacute pouze (menšiacute) čaacutest naacutelezoveacuteho celku Nelze vyloučit že

v budoucnu se podařiacute v muzejniacutech či soukromyacutech sbiacuterkaacutech identifikovat ještě dalšiacute brakteaacutety

pochaacutezejiacuteciacute z tohoto naacutelezu

Zachovaacutena zůstala naacutedobka ve ktereacute byl poklad uložen (numismatickeacute odd Naacuterodniacuteho

mu zea inv č K 15) ani ona však neniacute prosta komplikaciacute Na teoretickou možnost zaacuteměny loka-

lity u dochovaneacute naacutedoby za naacutedobu užitou jako schraacutenka brakteaacutetů z rotundy sv Křiacuteže v Praze 1-

Stareacutem Městě (Radoměrskyacute 1955 20ndash21 Naacutelezy II2 89 č 1811 Cach 1974 71 č 423) upozornil

M Richter (1959 10 pozn 22) Naacutedoba z rotundy sv Křiacuteže dnes již neexistuje vyobrazil ji však

J L Piacuteč (1909 obr na str 135) a jiacutem publikovanaacute kresba je skutečně velmi podobnaacute naacutedobě inv

č K 15 Existujiacute tři možnosti

1 Lokalita naacutedoby inv č K 15 byla v evidenčniacutech zaacuteznamech Naacuterodniacuteho muzea zaměněna a ve

skutečnosti pochaacuteziacute z rotundy sv Křiacuteže

2 Fyzicky nedochovanaacute naacutedoba vyobrazenaacute J L Piacutečem pochaacutezela z pokladu objeveneacuteho v ro-

tundě sv Křiacuteže a pouze naacutehodou se velmi podobala naacutedobě z depotu od kaple sv Lazara

3 Naacutedoba vyobrazenaacute J L Piacutečem pochaacuteziacute ve skutečnosti od kaple sv Lazara a J L Piacuteč ji omylem

označil za naacutelez z rotundy sv Křiacuteže

Je značně pravděpodobneacute že třetiacute varianta je spraacutevnaacute J L Piacuteč pro obrazoveacute přiacutelohy sveacuteho

III diacutelu Starožitnostiacute (Piacuteč 1909) čerpal předevšiacutem z materiaacutelu uloženeacuteho v Naacuterodniacutem muzeu

a vzhledem k tomu že u naacutedoby inv č K 15 je dochovaacuten takeacute inventaacuterniacute zaacuteznam o jejiacutem původu

od kosteliacuteku sv Lazara lze se značnou daacutevkou pravděpodobnosti předpoklaacutedat že omyl vznikl

pouze nespraacutevnou popiskou pod obraacutezkem u J L Piacuteče (1909 135)

Hrnec zdobenyacute na podhrdliacute trojnaacutesobnou rytou šrouboviciacute Dno miacuterně dovnitř klenuteacute s hru-

bou podsyacutepkou Uvnitř vyacuterazneacute stopy po modelaci Vnějšiacute povrch teacuteměř hladkyacute šedohnědaacute

miacutesty až šedočernaacute barva střepu Slepen a nepatrně doplněn V 116 mm průměr dna 82 mm

průměr okraje 118 mm (numismatickeacute odd Naacuterodniacute muzeum v Praze inv č K 15)

Lit Richter 1959 8 obr 34 Reichertovaacute 1959 246ndash247 obr 12 (v popisce omylem jako obr 14)

Radoměrskyacute ndash Richter 1974 79 č 27

Obr 1 Keramickaacute naacutedoba užitaacute jako schraacutenka depotu minciacute od

kaple sv Lazara (podle Radoměrskyacute ndash Richter 1974 79 č 27)

ČECHY Vaacuteclav I (1230ndash1253)

mincovna Praha () AR velkyacute brakteaacutet

Av korunovanyacute trůniacuteciacute panovniacutek čelně

držiacute v praveacute ruce žezlo zakončeneacute křiacutežem

a v leveacute ruce žezlo zakončeneacute liliiacute

Lit Fiala 1895 419 č 2120 tab XXVIII10

Cach 1974 35 č 738

1 0804g 390385 mm olaacutemanyacute okraj

šedohnědaacute patina (inv č 1340717)

4 Hmotnosti a rozměry kurziacutevou označujiacute olaacutemaneacute exemplaacuteře ktereacute nelze využiacutet k metrologickeacutemu studiu


2 057 g 382367 mm olaacutemanyacute okraj bez

patiny (inv č 134078)

- Av jako předchoziacute ale mezi nohama

panovniacuteka naviacutec kulička

Lit Cach 1974 35 č 738 var (naviacutec kulička

mezi nohama)



- Av korunovanyacute trůniacuteciacute panovniacutek čelně

držiacute v praveacute ruce meč a v leveacute ruce prapo-

rec dole po stranaacutech panovniacuteka dvě styli-

zovaneacute korunovaneacute hlavy čelně

Lit Fiala 1895 409 č 2018 tab XXX7

Cach 1974 35 č 740

Ex Radoměrskyacute 1955 28ndash29 tab III41

4 (MMP dnes nezvěstnyacute)


držiacute v rukou dvě stejnaacute žezla zakončenaacute

křiacuteži


Cach 1974 č 747

Kom Ražba špatně zřetelnaacute

5 071 g -404 mm miacuterně olaacutemanyacute okraj

praskliny šedaacute patina (inv č 1340711)

6 070 g 411- mm olaacutemanyacute okraj praskli-

ny šedaacute patina (inv č 134079)

7 060 g -388 mm obraz špatně zřetelnyacute

olaacutemanyacute okraj praskliny hnědošedaacute pati-

na (inv č 1340713)

8 060 g 397- mm silně olaacutemanyacute okraj

praskliny hnědošedaacute patina (inv č

134075)

9 059 g 383399 mm obraz špatně zře-

telnyacute olaacutemanyacute okraj bez patiny (inv č

1340716)



křiacuteži ()

Lit Cach 1974 č 747 ()

10 068 g -405 mm obraz velmi špatně

zřetelnyacute olaacutemanyacute okraj praskliny hně-

došedaacute patina (inv č 1340712)

ČECHY Přemysl Otakar II (1253ndash1278)

mincovna Praha () AR velkyacute brakteaacutet z let

1253ndashasi 1260

Av korunovanyacute trůniacuteciacute panovniacutek čelně držiacute

v pravici meč vpravo stojiacuteciacute českyacute lev

doleva (špatně zřetelnyacute)


Cach 1974 37 č 769

11 065 g 360375 mm olaacutemanyacute okraj

prask liny hnědošedaacute patina (inv č

1340710)

12 061 g silně olaacutemanyacute okraj hnědošedaacute

patina (inv č 1340714)

13 059 g 368381 mm obraz špatně zřetel-

nyacute olaacutemanyacute okraj praskliny bez patiny

(inv č 134077)



134072)

ČECHY Vaacuteclav I () (1230ndash1253) nebo

Přemysl Otakar II () (1253ndash1278)


1230ndashasi 1260

Av korunovanyacute () trůniacuteciacute panovniacutek čelně

držiacute v rukou dvě neurčitelneacute insignie

Lit -


telnyacute střed pomačkanyacute bez patiny (inv č

1340715)

MIacuteŠEŇSKO markrabstviacute Jindřich I Osviacute-

cenyacute (1221ndash1288)

mincovna Freiberg () AR velkyacute brakteaacutet

asi po 1247 ()

Av trůniacuteciacute panovniacutek čelně držiacute v praveacute ruce

meč a v leveacute ruce praporec

Lit Fiala 1895 410 č 2031 tab XXI7

Schwinkovski 1931 č 546 Guumlnther 1951

223 č 38 Arnold 1995 86 č 3 Taf 103

16 100 g 410441 mm miacuterně olaacutemanyacute

okraj praskliny šedaacute patina (inv č

134073)

- Av trůniacuteciacute panovniacutek čelně držiacute v praveacute

ruce rozvilinu a v leveacute ruce křiacutež

Lit Fiala 1895 417 č 2087 tab XXVI9

Schwinkovski 1931 č 587 Guumlnther 1951 225

č 45 Arnold 1995 89ndash90 č 12 Taf 1012

17 099 g 416422 mm praskliny šedaacute


Bliacuteže neurčitelneacute drobneacute zlomky jednoho ()

velkeacuteho brakteaacutetu

18 hmotnost a rozměry neurčitelneacute (inv č

134071)


Dochovanaacute čaacutest naacutelezu brakteaacutetů od kaple (či z kaple) sv Lazara je patrně torzem většiacuteho

rozchvaacuteceneacuteho naacutelezu Zachovaneacute mince jsou vesměs dosti olaacutemaneacute povrchově korodovaneacute

a pro metrologickaacute hodnoceniacute prakticky nevyužitelneacute (s vyacutejimkou zkoumaacuteniacute složeniacute mincov-

niacuteho kovu) K rozboru je využitelnyacutech 17 minciacute z nich jedna (č 4) je dnes znaacutema pouze z vyob-

razeniacute Kromě dvou minciacute (č 16ndash17) jde o ražby českeacute provenience pouze hypoteticky vznikleacute

1 2 3

4 5 8

9 11 12

16 17

Obr 2 Vyacuteběr minciacute z depotu od

kaple sv Lazara (11 čiacutesla odpoviacute-

dajiacute čiacuteslovaacuteniacute katalogu)


v pražskeacute mincovně ndash za současneacuteho stavu poznaacuteniacute nelze brakteaacutety velkeacuteho střiacutežku jednoznačně

lokalizovat do konkreacutetniacutech mincoven Teoreticky lze však předpoklaacutedat že ražba českyacutech vel-

kyacutech brakteaacutetů byla soustředěna předevšiacutem do Prahy

Nejpočetněji jsou v souboru zastoupeny brakteaacutety řazeneacute do obdobiacute vlaacutedy Vaacuteclava I (1230ndash

1253) Dvěma exemplaacuteři (č 1ndash2) je zde zastoupen typ Cach (1974) č 738 Naviacutec se zde vyskytla

doposud neregistrovanaacute varianta teacutehož typu s kuličkou mezi nohama panovniacuteka (č 3) Brakteaacutet

typu Cach (1974) č 738 byl zatiacutem zastoupen v depotech Dubnice pod Ralskem (1 ks Cach 1974

66 č 392) Heřmanice ( ks Cach 1974 66 č 394) dvůr Stihnov ( ks Cach 1974 72 č 429)

a Draacutežďany (10+1 ks Cach 1974 91 č 500) Jedinyacutem exemplaacuteřem je ve sledovaneacutem depotu

zastoupen dnes fyzicky nezvěstnyacute brakteaacutet typu Cach (1974) č 740 (č 4) Tento typ mince je

znaacutem pouze ze dvou depotů dvůr Stihnov ( ks Cach 1974 72 č 429) a Draacutežďany (2 ks Cach

1974 91 č 500) Nejpočetněji patrně 6 exemplaacuteři je v torzu naacutelezu zastoupen typ Cach (1974)

č 747 (č 5ndash9 a zřejmě i č 10) Brakteaacutet tohoto typu se zatiacutem objevil pouze ve dvou dalšiacutech depo-

tech Heřmanice ( ks Cach 1974 66 č 394) a Draacutežďany (6+3 ks Cach 1974 91 č 500) Brakteaacutety

řazeneacute do obdobiacute vlaacutedy Vaacuteclava I zatiacutem nedokaacutežeme přesněji datovat

Pouze jedinyacute typ brakteaacutetu v dochovaneacute čaacutesti naacutelezu lze zařadit do obdobiacute vlaacutedy Přemysla

Otakara II (1253ndash1278) ndash jde o typ Cach (1974) č 769 kteryacute zde byl zastoupen čtyřmi exemplaacuteři

(č 11ndash14) Tato mince se doposud objevila v depotech Heřmanice ( ks Cach 1974 66 č 394)

Kozly ( ks Cach 1974 68 č 405) Zaacutelezly ( ks Cach 1974 74 č 437) Borne (1 ks Cach 1974 85

č 478) a Draacutežďany (2 ks Cach 1974 91 č 500) Do obdobiacute vlaacutedy Přemysla Otakara II spadaacute takeacute

velkyacute brakteaacutet typu Cach (1974) č 754 kteryacute uvaacutediacute P Radoměrskyacute (1955 28) V dochovaneacutem

materiaacutelu však mince tohoto typu zachovaacutena neniacute a do katalogu nebyla zahrnuta neboť ji nelze

považovat za prokazatelnou součaacutest sledovaneacuteho depotu Brakteaacutety velkeacuteho střiacutežku Přemysla

Otakara II byly v Čechaacutech raženy od jeho naacutestupu na trůn v roce 1253 až do měnoveacute reformy

v roce 1260 či 1261 (k reformě obecně např Zaoral 2005 64ndash70) při ktereacute byla zavedena ražba

středniacutech brakteaacutetů Spektrum českyacutech brakteaacutetů z dochovaneacuteho torza naacutelezu doplňuje jeden

přesněji neurčitelnyacute exemplaacuteř (č 15)

Dvěma exemplaacuteři jsou v torze naacutelezu zastoupeny takeacute dva velkeacute miacutešeňskeacute brakteaacutety (č

16ndash17) Jde o ražby markraběte Jindřicha I Osviacuteceneacuteho (1221ndash1288) Protože uacutečes panovniacuteka

na obou brakteaacutetech je již se sedmi stylizovanyacutemi loknami mělo by jiacutet o ražby z doby po roce

1247 (Arnold 2002 302) Podobně jako u českyacutech ražeb je takeacute u brakteaacutetů miacutešeňskyacutech přiděleniacute

mincovně ve Freiberku pouze hypotetickeacute

Prvou z těchto minciacute je brakteaacutet typu Schwinkovski (1931) č 546 (č 16) Tento typ byl dopo-

sud zastoupen ve čtyřech depotech Litoměřice ( ks Fiala 1895 410 č 2031) Reinhardsgrimma

(61 ks Arnold 1985 133 č 73) Draacutežďany (46 ks Guumlnther 1951 223 č 38) a Liebethal (3 ks

Arnold 1995 86 č 3 Taf 103) Všechny jmenovaneacute naacutelezy z německeacuteho uacutezemiacute jsou datovaacuteny do

obdobiacute okolo poloviny 13 stoletiacute (Arnold 1995 86 č 3) Druhyacutem z miacutešeňskyacutech brakteaacutetů je typ

Schwinkovski (1931) č 587 (č 17) Tento typ brakteaacutetu je znaacutem doposud z pěti depotů Liebethal

(1 ks Arnold 1995 89ndash90 č 12 Taf 1012) Heřmanice ( ks Fiala 1895 417 č 2087) Borne (1

ks Arnold 1995 89ndash90 č 12) Draacutežďany (292 ks + 96 půlenyacutech ex Guumlnther 1951 225 č 45)

a Lichtenau (5 ks+1 půlenyacute ex Arnold 1995 89ndash90 č 12) Rozptyl doby uloženiacute těchto depotů je

podle P Arnolda (1995) v rozmeziacute asi 1250ndash1270

Velkeacute miacutešeňskeacute brakteaacutety se v českyacutech hromadnyacutech naacutelezech objevujiacute dosti často buď spo-

lečně s českyacutemi ražbami a nebo samostatně Bohužel jim v minulosti byla věnovaacutena jen mini-

maacutelniacute pozornost Nejpodrobněji byly miacutešeňskeacute brakteaacutety zastoupeneacute v českyacutech naacutelezech popsaacute-

ny E Fialou (1895) kteryacute ovšem většinu z nich považoval za ražby českeacute provenience Jedniacutem

z důležityacutech uacutekolů budouciacuteho baacutedaacuteniacute bude nepochybně i analyacuteza teacuteto vyacuteznamneacute importovaneacute

složky oběživa 13 stoletiacute v Čechaacutech Za současneacuteho stavu poznaacuteniacute však viacuteme o teacuteto problematice

jen velmi maacutelo

Na zaacutekladě dochovaneacuteho torza pokladu velkyacutech brakteaacutetů od kaple sv Lazara lze dobu jeho

ukrytiacute stanovit přibližně do obdobiacute okolo roku 1260 možnaacute již do 50 let 13 stoletiacute Tento před-


poklad vychaacuteziacute předevšiacutem ze skutečnosti že v naacutelezu byly zastoupeny byť v menšiacute miacuteře již typy

velkyacutech brakteaacutetů Přemysla Otakara II řazeneacute do obdobiacute před prvou mincovniacute reformou v roce

1260 (či 1261) Tuto dataci potvrzujiacute takeacute dva zastoupeneacute miacutešeňskeacute brakteaacutety jejichž vyacuteskyt

v německyacutech naacutelezech je datovaacuten předevšiacutem k polovině či nedlouho po polovině 13 stoletiacute

(Arnold 1995 86 č 3 a 89ndash90 č 12)5 Lze jen litovat že nelze již viacutece zjistit o vztahu pokladu

k zanikleacutemu kostelu sv Lazara V každeacutem přiacutepadě však naacutelez musel byacutet ukryt jen nedlouho po

předpoklaacutedaneacute vyacutestavbě teacuteto svatyně

Ačkoliv je ze sledovaneacuteho naacutelezu dochovaacuteno pouze torzo jeho zveřejněniacute maacute svůj vyacuteznam

Tento původně nepochybně vyacuteznamnyacute naacutelezovyacute celek maacute mezi naacutelezy z pražskeacuteho uacutezemiacute mimo-

řaacutedneacute postaveniacute Jde o doposud nejstaršiacute brakteaacutetovyacute naacutelez z prostřediacute pražskeacute aglomerace

(srovnej Cach 1974 71ndash72) pomineme-li dalšiacute jen nejasně datovatelneacute celky Praha 8-Karliacuten

(Naacutelezy II2 81 č 1760) a Praha 1-Stareacute Město Kaprova ulice (Naacutelezy II2 83 č 1771) Zaacuteroveň

jde o jeden z nejzachovalejšiacutech pražskyacutech hromadnyacutech naacutelezů minciacute ze 13 stoletiacute

Literatura

Anonym 1901 Zpraacuteva o Museu kraacutel Českeacuteho od 1 března 1901 do konce května 1901 Časopis

muzea kraacutelovstviacute Českeacuteho 75 394ndash400

Arnold P 1985 Die Rekonstruktion des Brakteatenfundes von Reinhardtsgrimma bei Dippoldis-

walde In Nummus et Historia Pieniądz Europy średniowiecznej Warszawa 131ndash137

ndash 1995 Die Rekonstruktion des Brakteatenfundes von Liebethal Pirna Kreis Saumlchsische

Schweiz (1862) ndash ein Beitrag zur Muumlnzgeschichte der Markgrafschaft Meiszligen im 13 Jahr-

hundert Numismatische Zeitschrift 103 Wien 81ndash90

ndash 2002 Die Chronologie der meiszlignischen Brakteaten im 12 und 13 Jahrhundert Numis-

matisches Nachrichtenblatt 51 297ndash305

Cach F 1974 Nejstaršiacute českeacute mince III Českeacute a moravskeacute mince doby brakteaacutetoveacute Praha

Guumlnther K 1951 Der Brakteatenfund von Dresden Arbeits- und Forschungsberichte zur saumlch-

sischen Bodendenkmalpflege 19501951 201ndash241


Merhautovaacute A ndash Třeštiacutek D 1984 Romaacutenskeacute uměniacute v Čechaacutech a na Moravě Praha



77ndash111

Piacuteč J L 1909 Starožitnosti země Českeacute Čechy za doby kniacutežeciacute Čaacutest archeologickaacute Diacutel III1

Praha

Poche E a kolektiv 1983 Praha středověkaacute (Čtvero knih o Praze) Praha




Naacute rod niacuteho muzea řada A ndash Historie 28 57ndash168

Reichertovaacute K 1959 Středověkaacute keramika datovanaacute mincemi Pamaacutetky archeologickeacute 50

246ndash256

Richter M 1959 Keramika z 12 až počaacutetku 14 stoletiacute v Čechaacutech datovanaacute poklady minciacute Ča -

sopis Naacuterodniacuteho muzea ndash oddiacutel věd společenskyacutech 128 4ndash20

Schwinkowski W 1931 Muumlnz- und Geldgeschichte der Mark Meiszligen und Muumlnzen der weltli-

chen Herren nach meiszlignischer Art (Brakteaten) vor der Groschenpraumlgung I Teil Abbil-

dungstafeln Frankfurt am Main

Zaoral R 2005 Českeacute a moravskeacute ražby v pokladu Fuchsenhof Numismatickyacute sborniacutek 20

61ndash108

5 Ačkoliv se stanoveniacute doby ukrytiacute pokladu od kaple sv Lazara do doby okolo roku 1260 jeviacute jako velmi prav-

děpodobneacute je třeba tuto dataci vniacutemat s určitou opatrnostiacute neboť znaacuteme jen čaacutest obsahu tohoto naacutelezu


Summary Jiřiacute Militkyacute A group of large bracteats found in Prague 2-The New Town the St

Lazar Chapel

In 19001901 a group of large bracteats was found in Prague 2-The New Town near (or inside)

the St Lazar Chapel Circumstances of the find remained unclear The chapel built about in the

mid-13th century was situated in the place of the recent block of flats connecting the Lazarskaacute St

Spaacutelenaacute St and the Charles Square somewhere in the historical outskirts of the Old Town The

sanctuary was demolished in 1900 and it is not clear if the coins had been found in the chapel

or outside it The find has already been registered in the numismatic literature (Naacutelezy II2 90

no 1817 Cach 1974 71 no 422) but it has never been properly published There are 17 coins

(16 coins plus fragments respectively) preserved in the collection of the Municipal Museum

in Prague Six bracteats have been transferred to the numismatic department of the National

Museum in Prague (acc no 71901) but they cannot be traced currently The complete number

of coins is unknown The vessel used to box the coins has been preserved only (Fig 1) 17 coins

inclusive The bracteats in this fragmental find have been mostly represented by the large speci-

mens struck under Vaacuteclav (Wenceslas) I (1230ndash1253) and they are of the following types Cach

(1974) no 738 (nos 1ndash2) no 738 var (with a point between legs of the ruler ndash no 3) no 740

(no 4) and no 747 (nos 5ndash9 and evidently also no 10) The coins struck under Přemysl Otakar

II (1253ndash1278) have been represented by the following type Cach (1974) no 769 (nos 11ndash14)

Probably one Bohemian bracteat remained unattributed (no 15) Two large bracteats struck in

the mint of Meissen have been also represented in the existing part of the find ndash they are of the

following types Schwinkovski (1931) no 546 (no 16) and no 587 (no 17) The find could be

dated back to the period around 1260 probably even earlier ndash around the 1250s


Depot středniacutech brakteaacutetů z 2 poloviny 13 stoletiacute z Piacutesku


Brakteaacutetovyacute depot z Piacutesku byl v literatuře předevšiacutem regionaacutelniacute již viacutecekraacutet registrovaacuten o jeho

obsahu však bylo znaacutemo jen maacutelo Prvaacute zpraacuteva o naacutelezu se objevila prakticky vzaacutepětiacute po jeho

odkrytiacute (Anonym 1881) nicmeacuteně do numismatickeacute literatury se dostaly pouze velmi neuacuteplneacute

uacutedaje (Naacutelezy II2 96 č 1856) Prvniacute věrohodnaacute informace o naacutelezu se objevila až při zveřejněniacute

naacutedobky užiteacute jako schraacutenky minciacute (Radoměrskyacute ndash Richter 1974 83 č 39) Pro osvětleniacute osudů

depotu je však kliacutečovyacute drobnyacute člaacutenek L Křivaacutenka (1977) Nedlouho poteacute naacutelez znovu zmiacutenil O

Kolaacuteř (1981a č 73)

Depot byl objeven roku 1881 na Budějovickeacutem předměstiacute v Komenskeacuteho (dřiacuteve Sadoveacute)

ulici na staveništi (nebo na zahradě) domu čp 319 Miacutestem naacutelezu byl tedy prostor vyacutechod-

ně od města vně středověkeacuteho městskeacuteho hradebniacuteho systeacutemu (Komenskeacuteho ulice vyplňuje

prostor mezi hradbou a protilehlyacutem blokem domů) Majitelem nově stavěneacuteho domu byl tehdy

profesor Karel Patočka Podle původniacutech zpraacutev (souhrnně Křivaacutenek 1977) se uacutedajně v asi 2 m

hlubokeacute dutině popsaneacute jako vydlaacutežděnaacute studaacutenka (Froumlhlich 1997 153) nalezlo většiacute množstviacute

keramickyacutech naacutedob kostiacute a střiacutebrnyacutech brakteaacutetů Tento uacutedaj je však zavaacutedějiacuteciacute Celkem 5 naacutedob

z tohoto objektu se ve sbiacuterkaacutech muzea v Piacutesku dochovalo dodnes a lze je datovat do 15 stoletiacute

S velkou pravděpodobnostiacute šlo tedy o odpadniacute jiacutemku kterou nelze s naacutelezem brakteaacutetů spojovat

(Radoměrskyacute ndash Richter 1974 83 č 39)1 Skutečnost že mince nebyly nalezeny ve vyacuteplni zahlou-

1 Uacutedaj o společneacutem objevu hromadneacuteho mincovniacuteho naacutelezu společně s keramikou 15 stoletiacute vyvolal různeacute

nepřiacuteliš reaacutelneacute spekulace např že mince byly do objektu z 15 stoletiacute vloženy již jako ve středověku odkrytyacute

naacutelez či že jde o recentniacute mincovniacute sbiacuterku (Křivaacutenek 1977) Tyto naacutezory je nutneacute odmiacutetnout např kdyby

naacutedobka s mincemi byla dlouhodobě uložena v agresivniacutem prostřediacute odpadniacute jiacutemky (kam by se pouze

teoreticky dostala naacutehodně jako intruse) byly by mince nepochybně silně zasaženy koroziacute což dochovaneacute

exemplaacuteře vylučujiacute


beneacuteho objektu (a naviacutec rozptyacuteleneacute) naznačuje i původniacute inventaacuterniacute zaacuteznam v piacuteseckeacutem muzeu

kde je u keramickeacute naacutedobky užiteacute jako schraacutenky depotu vyacuteslovně uvedeno bdquoByla pryacute naplněna

střiacutebrnyacutemi penězi (brakteaacutety)ldquo (Křivaacutenek 1977) Lze tedy konstatovat že přesneacute okolnosti odkry-

tiacute depotu již zjistit nelze je ale vysoce pravděpodobneacute že naacutedobka s mincemi byla objevena

samostatně na ploše staveniště domu čp 319

Velice zajiacutemaveacute osudy minciacute z naacutelezu spojeneacute s vyacuteznamnyacutemi českyacutemi spisovateli zmapoval

L Křivaacutenek (1977) V době objeveniacute depotu ještě neexistovalo muzeum v Piacutesku (bylo založeno až

roku 1884) a tak od profesora K Patočky ziacuteskal většinu brakteaacutetů jeho kolega na reaacutelneacutem gym-

naacuteziu baacutesniacutek Adolf Heyduk (6 6 1835ndash6 2 1923) Po vzniku muzea v Piacutesku věnoval profesor

K Patočka do jeho sbiacuterek 2 brakteaacutety (č 1ndash2) a patrně i naacutedobku ve ktereacute byly mince ukryty Je

tedy zřejmeacute že si saacutem určitou čaacutest minciacute ponechal A Heyduk většinu brakteaacutetů daroval patrně

před rokem 1889 sveacutemu přiacuteteli baacutesniacutekovi Janu Nerudovi (9 7 1834ndash2 8 1891) kteryacute v roce 1889

věnoval jeden brakteaacutet do Naacuterodniacuteho muzea v Praze (Smoliacutek 1889 662)2 Po smrti J Nerudy

ziacuteskal jeho mince plzeňskyacute numismatik Vaacuteclav Horaacutek (Husovo naacuteměstiacute č 4) a zde jejich stopa

končiacute3 Takeacute v pozůstalosti po A Heydukovi uloženeacute v piacuteseckem muzeu se již žaacutedneacute brakteaacutety

nenachaacutezejiacute (Kolaacuteř 1980b)

O obsahu nedochovaneacute většiny minciacute zastoupenyacutech v naacutelezu neviacuteme nic a ani celkovyacute počet

nalezenyacutech minciacute neniacute znaacutem Uacutedaj o jedneacute darovaneacute minci do Naacuterodniacuteho muzea baacutesniacutekem J

Nerudou lze s teacuteměř naprostou jistotou spojit se sledovanyacutem hromadnyacutem naacutelezem Nešlo tedy

o naacutelez jednotliveacute mince jak uvedl F Cach (1974 70 č 415) Jemu se však na zaacutekladě evidenč-

niacuteho zaacuteznamu podařilo tuto minci (č 3 ndash Cach 1974 č 857) dnes již v numismatickeacute sbiacuterce

Naacuterodniacuteho muzea neidentifikovatelnou (Naacutelezy II2 96 č 1856) určit Fyzicky se v piacuteseckeacutem

muzeu dochovala naacutedobka (inv č VI-1176) a oba brakteaacutety věnovaneacute profesorem K Patočkou

(č 1ndash2 inv č HN 1829ndash1830) Tyto mince poprveacute stručně popsal L Křivaacutenek (1977) a kresbu

jedneacute z nich zveřejnil J Froumlhlich (1997 153)

Hrneček kuloviteacuteho tvaru zdobenyacute od hrdla po většině vyacutešky plaacuteště širokou mělkou šrouboviciacute

hustěji kladenou Dno teacuteměř rovneacute s podsyacutepkou Uvnitř stopy po modelaci Povrch jemně drsnyacute

Barva vně i uvnitř šedočernaacute na lomu teacuteměř černaacute Okraj silně poškozen Vyacuteška 59 mm průměr

dna 50 mm průměr okraje 56 mm (inv č VI-1176)


2 bdquobrakteaacutet nalezenyacute v Piacutesku - od p J Nerudyldquo 3 Skutečnost že mince ziacuteskal V Horaacutek doklaacutedajiacute dopisy Gustava Boučka z 24 8 a 15 9 1928 ktereacute zaslal

piacuteseckeacutemu muzeu (Křivaacutenek 1977) 4 K Reichertovaacute (1959 246) omylem popsala jinou naacutedobu z teacuteže parcely a uvedla nespraacutevneacute čp 379

Obr 1 Piacutesek Kresba (a podle Radoměrskyacute ndash Richter 1974) a fotografie (b) keramickeacute naacutedobky užiteacute jako schraacutenky depotu

brakteaacutetů (foto muzeum Piacutesek)

a b



AR středniacute brakteaacutet z let asi 1260ndash1278

Av českyacute korunovanyacute lev doleva okraj bez

perlovce

Lit Fiala 1895 426 č 2216 a 434 č 2322

tab XXII2 Cach 1974 42 č 843a

1 051 g 237234 mm (inv č HN 1829)

2 048 g 238229 mm (inv č HN 1830)

Vaacuteclav II (1278ndash1305) AR středniacute brakteaacutet

z let 1278ndash1300

Av korunovaneacute poprsiacute čelně držiacuteciacute v po-

zdviženyacutech rukou dvě věžice (popis podle

citovaneacuteho typu)

Lit Fiala 1895 426 č 2217 tab XXII1+

XXXVI25 Cach 1974 44 č 857

3 NM Praha dnes neidentifikovatelnyacute

Obr 2 Piacutesek Mince z depotu brakteaacutetů (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute

čiacuteslovaacuteniacute katalogu)

Dva registrovaneacute typy doloženeacute třemi brakteaacutety jsou nepochybně jen malyacutem torzem naacutelezoveacuteho

celku Bohužel již nelze zjistit jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute typy byly v naacutelezu zastoupeny Původniacute počet nale-

zenyacutech minciacute lze odhadnout podle velikosti naacutedobky nejspiacuteše na desiacutetky exemplaacuteřů a možnaacute i viacutece

Dva brakteaacutety z naacutelezu patřiacute ještě do obdobiacute vlaacutedy Přemysla Otakara II (č 1ndash2) Jde o jeden

z nejčastěji se v naacutelezech vyskytujiacuteciacutech typů českyacutech minciacute tohoto panovniacuteka znaacutemyacute v několika

variantaacutech přičemž oba piacuteseckeacute exemplaacuteře odpoviacutedajiacute variantě Cach (1974) č 843a tedy bez

perlovce po obvodu Tento typ brakteaacutetu se vyskytl v 19 českyacutech moravskyacutech i zahraničniacutech

depotech Českyacute Brod (1 ks Cach 1974 64 č 384) Českeacute Budějovice I ( ks Cach 1974 65

č 385) Českeacute Libchavy (asi 50 ks Cach 1974 65 č 387) Dubnice pod Ralskem (8+1 ks Cach

1974 66 č 392) Hřibsko ( ks Cach 1974 67 č 395) Jablonec nad Nisou ( ks Cach 1974 67

č 400) Koliacuten I (4 ks Cach 1974 68 č 403) Mnichovice ( ks Cach 1974 69 č 410) Nesměřice

( ks Cach 1974 70 č 412) Praha 1-Noveacute Město Jirchaacuteře ( ks Cach 1974 71 č 421) Praha 1-

Stareacute Město kaple sv Křiacuteže ( ks Cach 1974 71 č 423) Praha 1-Stareacute Město Michalskaacute ul ( ks

Cach 1974 72 č 425) Trhovyacute Štěpaacutenov ( ks Cach 1974 73 č 432) Čejč (4+3 ks Cach 1974 76

č 445) Uhřice (2 ks Cach 1974 83 č 470) Grubschuumltz (2 ks Cach 1974 86 č 484) Ohrdruf II (2

ks Cach 1974 88 č 491) Pfaffenmuumlnster (384+30 ks Cach 1974 88ndash89 č 492) a Draacutežďany (4 ks

Cach 1974 91 č 500) Většina z těchto naacutelezů je datovaacutena do průběhu 3 třetiny 13 stoletiacute

Jedniacutem nedochovanyacutem exemplaacuteřem byl v piacuteseckeacutem depotu zastoupen brakteaacutet řazenyacute již

do obdobiacute vlaacutedy Vaacuteclava II (č 3) ndash typ Cach (1974) č 857 Tato mince je znaacutema v řadě drobnyacutech

doposud souhrnně nezpracovanyacutech obrazovyacutech variant sledovanyacute exemplaacuteř však nelze z tohoto

hlediska porovnat I tento typ patřiacute společně s brakteaacutetem Cach (1974) č 859 k nejmasověji v naacute-

lezech se vyskytujiacuteciacutem českyacutem minciacutem Vaacuteclava II Dosud byl zastoupen v 15 českyacutech moravskyacutech

a zahraničniacutech depotech Českyacute Brod (14 ks Cach 1974 64 č 384) Čistaacute (24 ks Cach 1974 65

č 388) Dubnice pod Ralskem (160 ks Cach 1974 66 č 392) Jablonec nad Nisou ( ks Cach 1974

67 č 400) Koliacuten II (2 z1omky Cach 1974 684 č 404) Mnichovice ( ks Cach 1974 69 č 410)

Praha 1-Stareacute Město kaple sv Křiacuteže ( ks Cach 1974 71 č 423) Rybnaacute nad Zdobniciacute (7+1 ks Cach

1974 72 č 426) Trhovyacute Štěpaacutenov ( ks Cach 1974 73 č 432) Kralice na Haneacute ( ks Cach 1974 78

č 451) Rešov (1 ks Cach 1974 81 č 464) Uhřice (1 ks Cach 1974 83 č 470) Grubschuumltz (11 ks

Cach 1974 86 č 484) Hirschau (1 ks Cach 1974 87 č 487) a Pfaffenmuumlnster (0+1 ks Cach 1974

88ndash89 č 492) Většina z těchto naacutelezů je datovaacutena do průběhu 80 až 90 let 13 stoletiacute

Ačkoliv je z naacutelezu dochovaacuteno jen maleacute torzo lze relativně přesně stanovit dobu jeho ukrytiacute

Vzhledem k tomu že mezi mincemi byl zastoupen brakteaacutet řazenyacute mezi ražby Vaacuteclava II depot

musel byacutet uložen do země v 80 a možnaacute až v 90 letech 13 stoletiacute Teoretickou horniacute hraniciacute

možneacuteho uloženiacute depotu je několik maacutelo let po roce 1300 kdy po zavedeniacute pražskyacutech grošů star-

šiacute brakteaacutety rychle zmizely z oběhu Tomuto datovaacuteniacute neodporuje ani keramickaacute naacutedobka užitaacute

jako schraacutenka minciacute Jde o drobnyacute tvar datovatelnyacute raacutemcově do 2 poloviny 13 stoletiacute přesněji

však naacutedobku z archeologickeacuteho hlediska datovat nelze

1 2


Vyacuteznam piacuteseckeacuteho depotu spočiacutevaacute předevšiacutem ve skutečnosti že jde o jeden z maacutela znaacutemyacutech

brakteaacutetovyacutech depotů z jihočeskeacute oblasti Z průběhu 1 poloviny 13 stoletiacute je z tohoto regionu

registrovaacuten pouze jedinyacute hromadnyacute naacutelez z prostoru mezi Orliacutekem a Piacuteskem kteryacute měl obsaho-

vat velkeacute miacutešeňskeacute brakteaacutety (Fiala 1895 204 č 154 Naacutelezy II2 80 č 1757) S depoty brakteaacutetů

se v jižniacutech Čechaacutech setkaacutevaacuteme častěji až ve 2 polovině 13 stoletiacute Za současneacuteho stavu poznaacuteniacute

se zdaacute že jsou koncentrovaacuteny předevšiacutem v obvodech kraacutelovskyacutech měst či majetků kraacutelovskeacuteho

založeniacute Do prveacute kategorie patřiacute vedle sledovaneacuteho piacuteseckeacuteho naacutelezu předevšiacutem dva brakteaacute-

toveacute naacutelezy z okoliacute Českyacutech Budějovic I (Fiala 1895 209 č 172 Naacutelezy II2 84 č 1783 Cach

1974 65 č 385) a II (Naacutelezy II2 84ndash85 č 1784 Radoměrskyacute 1966 Militkyacute 2005b) Do druheacute

kategorie patřiacute brakteaacutetovyacute naacutelez neznaacutemeacuteho obsahu z Netolic5 (Radoměrskyacute ndash Richter 1974 85

č 42 patrně i Naacutelezy II2 95 č 1845)6 Prakticky neznaacutemyacute a nepublikovanyacute je depot středniacutech

brakteaacutetů z obce Tukleky na Piacutesecku (Kolaacuteř 1981b tyacutež 1982 č 156)7 jehož vyacuteznam dosud nebyl

doceněn V každeacutem přiacutepadě jde zřejmě o naacutelez majiacuteciacute vztah ke kraacutelovskeacutemu městu Piacutesek Dalšiacute

prokazatelnyacute depot středniacutech brakteaacutetů z jižniacutech Čech je doložen pouze z Jindřichova Hradce

(Fiala 1895 208 č 169 Naacutelezy II2 87 č 1796 Cach 1974 68 č 402) Ostatniacute v literatuře uvaacute-

děneacute jihočeskeacute brakeaacutetoveacute naacutelezy nelze považovat za bezpečně ověřeneacute Sezimovo Uacutestiacute (Naacutelezy

II2 97 č 1861) Lhota (Naacutelezy II2 95 č 1850) a Petrův Dvůr u Netolic (Naacutelezy II2 95 č

1854)8 Do teacuteto kategorie spadaacute takeacute zpraacuteva o druheacutem brakteaacutetoveacutem () depotu z Piacutesku kteryacute

byl objeven zaacutepadně od samoty Kocourov na podzim roku 1856 Jakubem Zajiacutečkem při laacutemaacuteniacute

kamene V dvoužejdliacutekoveacutem (asi 1 litru) hrnku přikryteacutem plochyacutem kamenem připevněnyacutem

k němu železnyacutem draacutetem byly uloženy pečlivě srovnaneacute bliacuteže nepopsaneacute brakteaacutety Naacutelezce

mince buď rozdal nebo je prodal zlatniacutekům Nelze již zjistit zda šlo skutečně o brakteaacutety ze 13

stoletiacute (Froumlhlich 1997 153) Pokud tomu tak skutečně bylo šlo by o dalšiacute z brakteaacutetovyacutech naacutelezů

spadajiacuteciacutech do obvodu kraacutelovskeacuteho města Piacutesek potvrzujiacuteciacute předpoklad že v jižniacutech Čechaacutech

brakteaacutety obiacutehaly předevšiacutem na kraacutelovskyacutech državaacutech

Absence hromadnyacutech brakteaacutetovyacutech naacutelezů v jižniacutech Čechaacutech je způsobena převažujiacuteciacutem

miacutestniacutem oběhem importovanyacutech předevšiacutem viacutedeňskyacutech a v menšiacute miacuteře i bavorskyacutech a pasov-

skyacutech feniků znaacutemyacutech z řady hromadnyacutech naacutelezů Ražice (Fiala 1895 217 č 205 460 č 2698ndash

2699 Naacutelezy II2 91 č 1820 + Naacutelezy II3 198 č 2414 a patrně takeacute 216 č 2521 Froumlhlich 1977

316 Kolaacuteř 1986b tyacutež 1992 Emmerig 1993 272 č 105) Českaacute Olešnaacute (Naacutelezy II2 93 č 1833

Radoměrskyacute 1968) Holkov (Naacutelezy II2 85 č 1786 + Naacutelezy III2 239 č 4169 a 255 č 4307

Militkyacute 2005a 26 č 39) Horniacute Radouň (Naacutelezy II2 85ndash86 č 1790) Zviacutekov dvůr Ortviacutenovice

(Naacutelezy II2 88ndash89 č 1808) Třeboň-okoliacute (Fiala 1895 217ndash218 č 206 Naacutelezy II2 92 č 1828)

Zliv (Ječnyacute 1927 195 pozn 26 Naacutelezy II2 93 č 1832) Marčovice (Naacutelezy II2 88 č 1803) Piacutesek

(Naacutelezy II2 80ndash81 č 1758) a patrně i Trhoveacute Sviny (Chvojka 1993) Bohužel řada z těchto naacutelezů

byla rozchvaacutecena a zůstala podrobněji nepopsaacutena je však pravděpodobneacute že většina z nich byla

ukryta v průběhu 2 poloviny 13 stoletiacute9

V souvislosti s brakteaacutetovyacutemi naacutelezy z okoliacute Českyacutech Budějovic je nutneacute připomenout že

5 Netolice tradičniacute kniacutežeciacute majetek se spraacutevniacutem hradištěm byly ve 13 stoletiacute transformovaacuteny na město a Pře-

mysl Otakar II je daroval klaacutešteru Zlataacute Koruna Tento fakt v roce 1284 znovu potvrdil Vaacuteclav II (Kuča

2000 318) 6 Zpraacuteva o naacutelezu 164 brakteaacutetů v Netoliciacutech v roce 1862 (Naacutelezy II2 96 č 1855) je omyl neboť ve skutečnosti

jde o naacutelez feniků z 15 stoletiacute (Naacutelezy II3 185ndash186 č 2352 Militkyacute 2001) 7 Čtyři středniacute brakteaacutety jsou uloženy v muzeu Piacutesek (Kolaacuteř 1981b tyacutež 1982 č 156) jaacutedro patrně teacutehož naacutelezu

je dnes součaacutestiacute sbiacuterek hradu Zviacutekov (nepublikovaneacute zjištěniacute autora) 8 Mezi brakteaacutetoveacute naacutelezy nepatřiacute takeacute depot Holkov (Naacutelezy II2 85 č 1786 jako Českyacute Krumlov Naacutelezy

III2 239 č 4169 jako Českyacute Krumlov a 255 č 4307) kteryacute obsahoval nejspiacuteše viacutedeňskeacute feniky 13 stoletiacute

(Militkyacute 2005a 26 č 39) Zcela lze vyloučit z katalogu jihočeskyacutech brakteaacutetovyacutech naacutelezů depot Vyššiacute Brod

(Naacutelezy II2 98 č 1866) kteryacute je ve skutečnosti depotem minciacute z 15 stoletiacute (Naacutelezy II3 188 č 2362 Militkyacute

2005a 47 č 80) 9 Nelze teoreticky vyloučit že některeacute ze jmenovanyacutech naacutelezů mohly byacutet ukryty až v 1 polovině 14 stoletiacute

Mezi naacutelezy feniků 13 stoletiacute prokazatelně nepatřiacute depot Staraacute Hliacutena (Naacutelezy II2 91 č 1822) neboť tento

naacutelez byl ukryt až ve 20 letech 14 stoletiacute (Naacutelezy II3 134 č 2045 Militkyacute 2002 16ndash23)


obsah těchto depotů umožnil s vysokou pravděpodobnostiacute identifikovat ražby tamniacute mincovny

(Radoměrskyacute 1966 12ndash21 Militkyacute 2005b 159ndash160) V přiacutepadě města Piacutesku je zdejšiacute mincovna

teacuteměř s jistotou doložena Jejiacute počaacutetky sahajiacute snad již do doby vlaacutedy Přemysla Otakara II a bez-

pečně je prokaacutezaacutena za vlaacutedy Vaacuteclava II Piacuteseckaacute mincovna produkovala zřejmě středniacute brakteaacutety

a byla zřejmě podobně jako jineacute mincovny posledniacute třetiny 13 stoletiacute pronajiacutemaacutena Důležityacutem

svědectviacutem o jejiacute existenci je dochovanyacute znak města Piacutesku nad jednou ze šmiten ve Vlašskeacutem

dvoře v Kutneacute Hoře (Castelin 1953 19) kam byla v roce 1300 soustředěna do teacute doby decentra-

lizovanaacute mincovniacute vyacuteroba Znaacuteme takeacute piacutesemnaacute svědectviacute o existenci piacuteseckeacute šmitny v Kutneacute

Hoře uvaacutedějiacuteciacute roku 1383 bdquoPysker smidenldquo a roku 1412 bdquoPyesker smidenldquo (Castelin 1953 19 Jan

2006 120) Piacutesemnyacutemi prameny je pro dobu okolo roku 1285 přiacutemo v Piacutesku doložen jako minc-

mistr měšťan Jindřich ktereacutemu Vaacuteclav II udělil mincovnu bdquofabricam monete in eadem ciuitate

Pieckldquo (Castelin 1953 19 pozn 6 Jan 2006 123) Mincmistru Jindřichovi je připisovaacuten takeacute

jeden z piacuteseckyacutech naacutehrobniacuteků z přelomu 1314 stoletiacute (Adaacutemek ndash Froumlhlich 1996 11ndash12 č 2) Lze

tedy předpoklaacutedat že nejpozději od 80 let 13 stoletiacute v Piacutesku mincovna skutečně existovala10

Zatiacutemco naacutelezy z okoliacute Českyacutech Budějovic a nově i z hornorakouskeacuteho Fuchsenhofu (Zaoral

R 2004 111ndash113 tyacutež 2005 86ndash88) naznačujiacute možnost připsaacuteniacute některyacutech typů minciacute budějovickeacute

mincovně depot brakteaacutetů z Piacutesku žaacutedneacute konkreacutetniacute indicie pro miacutestniacute původ v naacutelezu zastoupe-

nyacutech minciacute neposkytl Naopak oba zde zastoupeneacute typy brakteaacutetů jsou rozšiacuteřeny jak doklaacutedajiacute

vyacuteše uvedeneacute naacutelezy na velkeacutem uacutezemniacutem teritoriu bez zjevneacute koncentrace11 Přesto je však piacuteseckyacute

brakteaacutetovyacute naacutelez vyacuteznamnyacutem pramenem k poznaacuteniacute lokaacutelniacute struktury oběživa a doklaacutedaacute specific-

keacute postaveniacute ktereacute toto město mělo společně s Českyacutemi Budějovicemi v posledniacute třetině 13 stoletiacute

Lze tedy jen litovat že se z piacuteseckeacuteho depotu dochovalo jen žalostneacute torzo

Literatura

Adaacutemek J ndash Froumlhlich J 1996 Piacuteseckeacute naacutehrobniacuteky z 13ndash18 stoletiacute Piacutesek

Anonym 1881 Naacutelez archeologickyacute Otavan 3 214ndash125


Castelin K 1953 Českaacute drobnaacute mince doby předhusitskeacute a husitskeacute Praha


Froumlhlich J 1977 Několik poznaacutemek k naacutelezům minciacute v širšiacutem okoliacute Piacutesku Vyacuteběr z praciacute členů Histo-

rickeacuteho klubu při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 14 Českeacute Budějovice 315ndash316

ndash 1997 Piacutesecko v zrcadle archeologie Piacutesek

Chvojka J 1993 Z novyacutech přiacuterůstků do muzejniacutech sbiacuterek Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klu-

bu při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 30 Českeacute Budějovice 69

Ječnyacute J 1927 Poznaacutemky k naacutelezu nehodivskeacutemu Numismatickyacute časopis československyacute 3 190ndash205

Kolaacuteř O 1980a Byla v Piacutesku mincovna Sběratelskeacute zpraacutevy 31 Hradec Kraacuteloveacute 13ndash14

ndash 1980b Numismatickyacute materiaacutel v pozůstalosti Adolfa Heyduka Vyacuteběr z praciacute členů Historic-

keacuteho klubu při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 17 Českeacute Budějovice 141

ndash 1981a Naacutelezy minciacute na okrese Piacutesek Piacutesek

ndash 1981b Opět k naacutelezům minciacute na okrese Piacutesek Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu při

Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 18 Českeacute Budějovice 313

ndash 1982 Naacutelezy minciacute na okrese Piacutesek 2 čaacutest Piacutesek

ndash 1986a Piacuteseckaacute mincovna Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu při Jihočeskeacutem muzeu

v Českyacutech Budějoviciacutech 23 Českeacute Budějovice 162ndash168

ndash 1986b Naacutelezy minciacute na Piacutesecku v roce 1886 Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu při




10 S tiacutemto dnes všeobecně přijiacutemanyacutem naacutezorem nesouhlasil pouze O Kolaacuteř (1980a tyacutež 1986a) Jeho argumen-

ty odmiacutetajiacuteciacute doložitelnost existence piacuteseckeacute mincovny však vesměs postraacutedajiacute širšiacute historickyacute kontext 11 Nelze však vyloučit že některeacute typy středniacutech brakteaacutetů mohly byacutet souběžně raženy ve viacutece mincovnaacutech

současně a dnes je prakticky nemožneacute přidělit je konkreacutetniacute mincovně


Křivaacutenek L 1977 Odyssea za brakteaacutety z Piacutesku Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu při Jiho-

českeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 14 Českeacute Budějovice 236

Kuča K 2000 Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku IV diacutel MlndashPan Praha

Jan L 2006 Vaacuteclav II a struktury panovnickeacute moci Brno

Militkyacute J 2001 Fragment pozdně středověkeacuteho depotu minciacute z Netolic okr Prachatice

Archeologickeacute vyacutezkumy v jižniacutech Čechaacutech 14 Českeacute Budějovice 295ndash316

ndash 2002 K otaacutezce oběhu importovaneacute fenikoveacute mince 1 poloviny 14 stoletiacute v jižniacutech Čechaacutech

In Šimek E (ed) Dokumentace a prezentace dějin českeacute mince a měny grošoveacute doby v na-

šich muzeiacutech Sborniacutek přiacutespěvků ze seminaacuteře numismatiků ndash Pardubice 22ndash23 10 1998

Praha-Pardubice 15ndash50

ndash 2005a Naacutelezy minciacute na Českokrumlovsku Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 58 1ndash88

ndash 2005b Dodatek a poznaacutemky k naacutelezu brakteaacutetů Českeacute Budějovice II Numismatickyacute sbor-

niacutek 20 158ndash161


In No hejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel II Praha

77ndash111



115ndash298

ndash III2 Nemeškal L 1957 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy neurčitelnyacutech minciacute In Nohejlovaacute-

Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel III Praha 234ndash266

Radoměrskyacute P 1966 Studie k českeacutemu mincovnictviacute 13 stoletiacute (I) Naacutelez brakteaacutetů v Českyacutech

Budějoviciacutech r 1936 a otaacutezka budějovickeacute mincovny ve 13 stoletiacute Časopis Naacuterodniacuteho

muzea ndash řada historickaacute 135 5ndash24

ndash 1968 Naacutelez rakouskyacutech feniků 13 stoletiacute v Českeacute Olešneacute u Jindřichova Hradce

Numismatickyacute sborniacutek 10 (1967ndash1968) 111ndash121


Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 28 57ndash168

Reichertovaacute K 1959 Středověkaacute keramika datovanaacute mincemi Pamaacutetky archeologickeacute 50 246ndash256

Smoliacutek J 1889 Zpraacutevy a drobnosti Pamaacutetky archeologickeacute 14 (1887ndash1889) 659ndash664

Zaoral R 2004 Die boumlhmischen und maumlhrischen Muumlnzen des Schatzfundes von Fuchsenhof In

Prokisch B ndash Kuumlhtreiber T (ed) Der Schatzfund von Fuchsenhof The Fuchsenhof Hoard

Poklad Fuchsenhof Studien zur Kulturgeschichte von Oberoumlsterreich Folge 15 Linz 95ndash132

ndash 2005 Českeacute a moravskeacute ražby v pokladu Fuchsenhof Numismatickyacute sborniacutek 20 61ndash108

Summary Jiřiacute Militkyacute A group of mid-size bracteats of the second half of the 13th century found

in Piacutesek

These bracteats were discovered on the construction site of the house no 319 in the Komenskyacute

St in the Budweiss outskirts of Piacutesek in 1881 The coins were boxed in a small ceramic vessel

(Fig 1) but the complete number of coins is unknown dozens of specimens have been reported

at least Only two coins have been preserved up to date ndash bracteats struck under Přemysl Otakar

II (nos 1ndash2) and they are of the following type Cach (1974) no 843a Another coin is known by

its description ndash a bracteat struck under Vaacuteclav (Wenceslas) II (no 3) of the following type Cach

(1974) no 857 The coins were buried during the 1280s or the 1290s Importance of this find lies

in the fact that it is one of the very few bracteat finds in the territory of south Bohemia Under

such circumstances it could be regarded as an important source of information about local

monetary circulation and it paralelly proves the specific role of Piacutesek ndash the Royal town together

with Českeacute Budějovice ndash during the last third of the 13th century Circulation of the bracteats is

documented around these Royal towns only while imported pfennigs from Vienna were circulat-

ing in the major part of the south-Bohemian region Unfortunately only a fragment of the find

from Piacutesek has been preserved



Hromadnyacute naacutelez minciacute 2 poloviny 13 stoletiacute ze Stareacuteho Plzence (okr Plzeň-jih)

L a d i s l a v K A I S E R ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

Při archeologickeacutem vyacutezkumu ve Stareacutem Plzenci byl v roce 2002 objeven drobnyacute hromadnyacute naacutelez

minciacute ze 13 stoletiacute K naacutelezu došlo během 4 etapy zaacutechranneacuteho archeologickeacuteho vyacutezkumu na

ploše velkeacute proluky ve Smetanově ulici ve Stareacutem Plzenci kterou provaacuteděl Zaacutepadočeskyacute institut

pro ochranu a dokumentaci pamaacutetek (ZIP o p s)

Na zkoumaneacute ploše byly zjištěny celkem čtyři zahloubeneacute objekty interpretovaneacute jako

sutereacuteny domů Shodnyacute charakter dispozice sutereacutenů a shoda v jejich orientaci i konstrukci

doklaacutedajiacute že vyacutezkumem byla odkryta čaacutest jednoraacutezově vznikleacute siacutedelniacute struktury kteraacute musela

byacutet plaacutenovitě rozměřena Prozkoumaneacute situace odpoviacutedajiacute pozvolneacutemu rozkladu opuštěnyacutech

staveb zcela chybiacute jakeacutekoliv doklady požaacuteru Na zaacutekladě dosavadniacuteho poznaacuteniacute je zřejmeacute že po

obou stranaacutech Smetanovy ulice se nachaacutezejiacute pozůstatky prvotniacuteho založeniacute kraacutelovskeacuteho města

Plzně ktereacute je jednou z nečetnyacutech lokaciacute v Čechaacutech jejiacutež život netrval deacutele než několik desetiletiacute

Zakonzervovaacuteniacute lokality v raneacutem staacutediu vyacutevoje tak vytvořilo velmi cenneacute prameny pro studium

počaacutetků měst (k vyacutezkumu Kaiser ndash Kočaacuter ndash Postraacuteneckaacute ndash Širokyacute 2003 tiacutež 2005 k lokalitě např

Širokyacute ndash Novaacuteček ndash Kaiser 2004)

2

1

0 1 m

konstrukčniacute prvky (2 pol 13 stoletiacute)

zdivo (2 pol 19 stoletiacute)

Obr 1 Staryacute Plzenec půdorys objektu č 230 s barevnyacutem odlišeniacutem středověkyacutech a novověkyacutech zdiv Tečky označujiacute

miacutesta naacutelezů minciacute 1 č 1ndash6 2 č 7

V jednom ze zkoumanyacutech sutereacutenů v objektu 230 (obr 1ndash2) nachaacutezejiacuteciacutem se ve vyacutechodniacute

čaacutesti zkoumaneacute plochy byl odkryt drobnyacute hromadnyacute naacutelez střiacutebrnyacutech minciacute kteryacute pochaacutezel

ze dvou vrstev 212 a statigraficky mladšiacute 204 Celkem šest minciacute bylo společně s 5 fragmenty

textilu z jedneacute tkaniny vyzvednuto z vrstvy 204 v severovyacutechodniacutem rohu sektoru E6 (obr 11)

Samostatně byla nalezena ještě jedna mince ve vrstvě 212 kteraacute se nachaacutezela uprostřed sektoru

D6 v bliacutezkosti vkopu 242 pro zeď 223 (obr 12)

Mezi keramickyacutemi naacutelezy z vyacuteplně objektu 230 převlaacutedala keramika pozdně hradištniacute tradi-

ce vyskytlo se však i progresivnějšiacute redukčně vypalovaneacute zbožiacute Tvarově byly nejviacutece zastoupeny

hrnce a pokličky s esovitou profilaciacute Zaznamenaacuteny byly i zlomky masivniacute tuhoveacute zaacutesobnice

Jako vyacutezdoba se uplatnila rytaacute šroubovice vlnice a vseky U pokročilyacutech redukčniacutech třiacuted se zřiacuted-

ka objevilo zdobeniacute jednoduchyacutemi radeacutelkovyacutemi vzory Materiaacutel je možneacute na zaacutekladě uvedeneacute


charakteristiky datovat do druheacute poloviny 13 stoletiacute Mince společně s dalšiacutemi naacutelezy z lokality

jsou uloženy v Zaacutepadočeskeacutem institutu pro ochranu a dokumentaci pamaacutetek v Plzni

ČECHY Vaacuteclav II () (1278ndash1305) mincov-

na Českeacute Budějovice () AR středniacute brak-

teaacutet z let asi 1280ndash1300 ()

Av nezřetelneacute korunovaneacute poprsiacute čelně držiacute

v rukou symetrickeacute dovnitř rozvětveneacute

ratolesti ()

Kom Určeniacute je diacuteky špatneacute čitelnosti obrazu

nejisteacute

Lit Fiala 1895 tab XX20 Cach 1974 44 č

856 ()

1 0402 g - mm po celeacutem obvodu přehnutyacute

okraj byl čaacutestečně otevřen

Obr 3 Staryacute Plzenec fragmenty textilu užiteacuteho jako obal

mincovniacuteho naacutelezu

Obr 2 Staryacute Plzenec celkovyacute pohled na objekt č 230

Sonda E6 objekt 230 vrstva č 204 19 12 2002

Textilniacute fragmenty (podle Březinovaacute 2003 obr 3)

Společně s mincemi bylo nalezeno 5 uacutetržků z jedneacute tkaniny ktereacute před konzervaciacute ležely na sobě

Textil se dochoval v dobreacutem stavu diacuteky kontaktu s mincemi v zemi Fragmenty majiacute dnes světlou

šedohnědou barvu s černyacutemi oxidačniacutemi skvrnami Tkanina byla utkaacutena na tkalcovskeacutem stavu

plaacutetnovou vazbou Dostava (počet nitiacute na 10 mm) je v jedneacute soustavě 14ndash15 v druheacute soustavě 12

Vzhledem k malyacutem rozměrům fragmentů nelze určit kteraacute ze soustav nitiacute je osnovou a uacutetkem

Zaacutekrut nitiacute je Z (směr staacutečeniacute vlaacuteken je doprava) vždy dvě nitě se zaacutekrutem Z jsou seskaneacute do

jedneacute silnějšiacute nitě rovněž zaacutekrutem Z (2ZZ) v obou soustavaacutech nitiacute Skanyacute zaacutekrut maacute hustotu

1 zaacutekrut na 1 mm ojediněle se objevujiacute silně skaneacute nitě kde jsou 3 zaacutekruty na 1 mm Tloušťka

jednoduchyacutech nitiacute se pohybuje od 03 do 05 mm v obou soustavaacutech nitiacute Tloušťka skanyacutech nitiacute

v jedneacute soustavě se pohybuje od 05 do 06 mm ojediněle se vyskytujiacute i nitě s tloušťkou 1 mm Ve

druheacute soustavě se tloušťka skanyacutech nitiacute pohybuje v rozmeziacute 03ndash04 mm Tkanina si zachovala

svou původniacute buněčnou strukturu takže bylo možneacute určit textilniacute surovinu ndash při mikroskopic-

keacutem pozorovaacuteniacute vlaacuteken byla patrnaacute hladkaacute struktura vlaacutekna s naacutepadnyacutemi koleacutenky kteraacute jsou

typickaacute pro vlaacutekna rostlinneacuteho původu nejpravděpodobněji lnu seteacuteho Vzhledem k fragmen-

taacutelniacutemu stavu textilu nelze určit zda jde o pozůstatek nějakeacuteho vaacutečku či pouze bdquohadřiacutekuldquo do

ktereacuteho byly mince zabaleny Fragmenty majiacute rozměry a 2017 mm b 1316 mm c 1217 mm

d 3016 mm e 2314 mm


ČECHY () Vaacuteclav II () (1278ndash1305) min-

covna Plzeň () AR 12fenik

Av stylizovaneacute korunovaneacute poprsiacute čelně

držiacuteciacute po stranaacutech dva dlouheacute křiacuteže

Rv nečitelnyacute (zřetelnyacute negativ liacutece)

Lit -

2 0239 g 134143 mm

Bavory ŘEZNO Otto II veacutevoda (1231ndash

1253) Siegfried biskup (1227ndash1246)

Albert I biskup (1246ndash1260) mincov-

na Řezno AR biskupskyacute fenik z let asi

12401260

Av poprsiacute biskupa s mitrou čelně v levici

biskupskaacute hůl pravice pozdviženaacute okolo

širokyacute hladkyacute kruh a vně hvězdičky

Rv špatně zřetelnyacute sediacuteciacute duchovniacute s ton-

zurou čelně (sv Petr) držiacute v pravici kliacuteč

a v levici rybu okolo perlovec

Lit Emmerig 1993 192 č 234 Taf 25234

3 0705 g 177175 mm 45 h prasklyacute

Jindřich XIII veacutevoda (1253ndash1290) Albert

I biskup (1246ndash1260) Albert II biskup

(1260ndash1262) Leo biskup (1261ndash1277)

Jindřich II biskup (1277ndash1296) min-

covna Řezno AR veacutevodskyacute fenik z let asi

12501270

Av na hradbě korunovanyacute stojiacuteciacute půllev s po-

zdviženyacutem ocasem doleva okolo širokyacute

hladkyacute kruh a vně hvězdičky a perlovec

Rv zcela nečitelneacute okřiacutedleneacute poprsiacute čelně

Lit Emmerig 1993 192-193 č 236 Taf

25236

4 0465 g 183- mm asi 30 odlomeno

5 0446 g 164- mm rozlomen asi 30

olaacutemaacuteno

AR veacutevodskyacute 12fenik z let asi 12701290

Av stojiacuteciacute lev doleva za niacutem opis H DVX

Rv zcela nečitelnyacute stojiacuteciacute biskup čelně

Lit Emmerig 1993 194 č 238H Taf

26238H

6 0423 g 145150 mm prasklyacute

Sonda D6 objekt 230 vr 212 8 11 2002





12401260




Rv čaacutestečně zřetelnyacute sediacuteciacute duchovniacute s ton-


a v levici rybu okolo perlovec a 6-ti listeacute

kytičky se zřetelnyacutemi středy

Lit Emmerig 1993 192 č 234 Taf 25234

7 0853 g 186188 mm 3 h

Hromadnyacute naacutelez1 minciacute ze Stareacuteho Plzence patřiacute do kategorie naacutelezů s velmi dobře

dokumentovanyacutemi naacutelezovyacutemi okolnostmi přesto však neniacute jeho interpretace jednoznačnaacute

Nejasnost je daacutena miacutestem naacutelezu v zaacutesypu zahloubeneacuteho sutereacutenu domu Naviacutec souvislost ražby

č 7 s celkem je nejistaacute neboť tato mince byla objevena dosti daleko od ostatniacutech minciacute (obr 12)

a předevšiacutem v jineacutem kontextu Nelze tak vyloučit že s drobnyacutem hromadnyacutem naacutelezem nemusiacute

souviset 2 Nalezeneacute mince mohou byacutet např pozůstatkem většiacute vyzvednuteacute peněžniacute hotovosti

ale takeacute drobnyacutem osobniacutem majetkem jednotlivce zabalenyacutem v textilu možnaacute pouze v bdquohadřiacutekuldquo

Tento způsob přechovaacutevaacuteniacute peněz byl prokaacutezaacuten např v naacutelezu z kostela sv Vavřince v Praze 1-

Stareacutem Městě (Militkyacute 2006) a tato interpretace zřejmě nejviacutece odpoviacutedaacute naacutelezoveacute situaci ndash lze

si snadno představit že textil s několika mincemi se jako naacutehodnaacute ztraacuteta dostal do zaacutesypu již

zanikleacuteho objektu

Z numismatickeacuteho hlediska naacutelez dobře zapadaacute do scheacutematu staacutevajiacuteciacutech představ o struk-

tuře oběživa v zaacutepadniacutech Čechaacutech kde ve 13 stoletiacute importovaneacute feniky naprosto převažovaly

Jedinyacutem exemplaacuteřem zde byl zastoupen silně sekundaacuterně () zdeformovanyacute českyacute brakteaacutet (č 1)

Vaacuteclava II typu Cach (1974) č 856 () ndash určeniacute však neniacute diacuteky špatneacute zachovalosti jisteacute (obr

41andashd) Tento typ brakteaacutetu je dnes na zaacutekladě analyacutezy naacutelezu Českeacute Budějovice II řazen do

1 Otevřenaacute je otaacutezka celistvosti naacutelezu ndash nelze totiž vyloučit že některeacute z minciacute mohly byacutet při vyacutezkumu pře-

hleacutednuty Naznačujiacute to mj i dva rozlaacutemaneacute jen čaacutestečně dochovaneacute feniky (č 4ndash5) 2 V opačneacutem přiacutepadě by naacutelez byl dokladem rychleacuteho jednoraacutezoveacuteho zasypaacuteniacute obj 230


mincovny Českeacute Budějovice (Naacutelezy II2 84ndash85 č 1784 Radoměrskyacute 1966 9 typ 11 Militkyacute

2005 159) Jeho naacutelezovyacute vyacuteskyt kromě depotu Českeacute Budějovice II (43 ks) je zaznamenaacuten

v hromadnyacutech naacutelezech mimo českeacute uacutezemiacute Čejč (2+1 ks Naacutelezy II2 101 č 1882 Cach 1974 76

č 445) Grubschuumltz (1 ks Cach 1974 86 č 484) Ohrdruf II (1 ks Cach 1974 88 č 491) a Pfaf-

fenmuumlnster (7+1 ks Cach 1974 88ndash89 č 492)

Nejzajiacutemavějšiacute minciacute z naacutelezu je 12fenik (č 2) doposud neznaacutemeacuteho typu3 Jde o ražbu s vy-

obrazeniacutem stylizovaneacuteho korunovaneacuteho poprsiacute čelně držiacuteciacuteho po stranaacutech dva dlouheacute křiacuteže na

liacuteci Obraz rubu je zcela nečitelnyacute a je zde zřetelnyacute pouze negativ liacutece Tato ražba se formaacutelniacutem

provedeniacutem hlaacutesiacute mezi mince z bavorskeacute oblasti ndash v uacutevahu přichaacuteziacute Řezno nebo Norimberk Ani

do jedneacute z jmenovanyacutech mincoven však se značnou pravděpodobnostiacute sledovanou minci zařadit

nelze U řezenskyacutech minciacute společnyacutech ražeb veacutevodstviacute a biskupstviacute v průběhu 2 poloviny 13

stoletiacute totiž nenalezneme jedinou ražbu s obrazem korunovaneacuteho poprsiacute (Emmerig 1993 189ndash

197 č 227ndash245) U ražeb z mincovny Norimberk se ve 13 stoletiacute sice korunovanaacute poprsiacute objevujiacute

jde však o mince značně odlišneacuteho stylu (Erlanger 1979 146ndash149 č 71 76ndash77 83ndash85)

Mezi ražbami přiřazovanyacutemi Norimberku (či takeacute Řeznu) však nachaacuteziacuteme jeden typ kteryacute

se stylem sledovaneacutemu 12feniku dosti bliacutežiacute Jde o fenik a 12fenik s korunovanyacutem poprsiacutem

čelně mezi hvězdičkami a půlměsiacuteci na liacuteci a orlem s hlavou doleva na rubu (Fiala 1895 461

č 2701 tab XXXV11 obr 51) Tato mince je znaacutema z řady naacutelezů Na německeacutem uacutezemiacute jde

o depoty Hirschau ndash 32+1 ks (Habich 1910 150 č 4 Taf VIII4ndash4a) Zeholfing ndash 15 ks Waldau

ndash 11 ks Groszligalfaterbach ndash 7 ks Erdinger Moos ndash 2 ks Neumarkt ndash ks a Wald ndash ks (souhrnně

Emmerig 1993 205 typ M) Na českeacutem uacutezemiacute byly tyto mince zastoupeny v depotech Střiacutebro

ndash 44 ks (Radoměrskyacute 1955 38ndash40 č 9 tab II9 9andashb III9cndashe Naacutelezy II2 84 č 1777) Nehodiv

ndash 5 ks (Ječnyacute 1927 192 č 11 Naacutelezy II2 88 č 1805) a Tetiacuten () ndash ks (Fiala 1895 218 č 207

459ndash461 Naacutelezy II2 92 č 1826) Naacutepadnyacute je zvlaacuteště početnyacute vyacuteskyt v naacutelezu ze Střiacutebra v ně-

kolika dosti odlišnyacutech variantaacutech (Radoměrskyacute 1955 39ndash40 tab II9 9andashb III9cndashe obr 52ndash7)

3 Skutečnost že jde o neznaacutemou ražbu potvrdil prof Hubert Emmerig ktereacutemu tiacutemto děkuji

Obr 4 Staryacute Plzenec mince zastoupeneacute v hromadneacutem naacutelezu 1a Stav před otevřeniacutem 1b Stav po otevřeniacute 1cndashd

Vyobrazeniacute podle Fiala 1895 tab XX20 a Cach 1974 č 856 (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute katalogu)

1a 1b 1c 1d

2 3 4 5 6 7


P Radoměrskyacute (1955) kteryacute se touto minciacute podrobně zabyacuteval shrnul jejiacute přiřazeniacute ve staršiacute lite-

ratuře odmiacutetl jejiacute norimberskyacute původ a interpretoval ji jako ražbu řezenskou odraacutežejiacuteciacute pobyt

kraacutele Rudolfa ve městě v roce 1276 H J Erlanger (1979 149 č 86ndash87 obr 58ndash9) zařadil tento

typ mince opět mezi norimberskeacute ražby Rudolfa Habsburskeacuteho (1273ndash1291) Naacutepadnaacute je ovšem

skutečnost že tyto beznaacutepisoveacute mince jsou zcela odlišneacuteho stylu oproti norimberskyacutem opisovyacutem

fenikům Rudolfa Habsburskeacuteho (Erlanger 1979 149 č 88ndash89) na ktereacute navazujiacute feniky Adolfa

Nasavskeacuteho (1291ndash1298 Erlanger 1979 149ndash150 č 90ndash92) Již z teacuteto skutečnosti lze odvodit

že norimberskyacute původ minciacute sledovaneacuteho typu je skutečně značně nejistyacute H Emmerig (1993

205ndash206 typ M+MH) znovu shrnul problematiku přiřazeniacute typu feniku (a 12feniku) s koru-

novanyacutem poprsiacutem mezi hvězdou a půlměsiacutecem odmiacutetl jeho řezenskyacute či norimberskyacute původ

a připustil možnost že jde o ražbu českou z mincovny v Plzni patrně z doby Přemysla Otakara

II (1253ndash1278) Tento předpoklad opřel předevšiacutem o interpretaci dalšiacuteho typu feniku bdquořezenskeacute-

ho raacutezuldquo kteryacute nese na liacuteci velmi podobně pojateacute korunovaneacute poprsiacute mezi dvěma hvězdičkami

a piacutesmeny O-R Na rubu je orel s hlavou doprava (Fiala 1895 461 č 2700 tab XXXV10 obr 6)

H Emmerig (1993 206) tuto vzaacutecnou minci interpretoval jako českou ražbu Přemysla Otakara

II patrně pochaacutezejiacuteciacute z mincovny v Plzni Fenik s piacutesmeny O-R je znaacutem zatiacutem pouze jako kresba

exemplaacuteře z naacutelezu odkryteacuteho v roce 1853 v interieacuteru kostela sv Kateřiny v Tetiacuteně (Fiala 1895

218 č 207 461 č 2700 tab XXXV10 Naacutelezy II2 92 č 1826) O možneacutem plzeňskeacutem původu

teacuteto mince uvažoval již v roce 1926 H Buchenau (Ječnyacute 1927 200 pozn 46) ale i H J Erlanger

(1979 71) S oběma typy feniků stylově i ikonograficky souvisiacute ještě jedna mince kterou uvaacutediacute

E Fiala (1895 461 č 2702 tab XXXV12 obr 7andashb) z neznaacutemeacuteho naleziště4 Jde o fenik s ko-

runovanyacutem poprsiacutem čelně držiacuteciacutem dva vztyčeneacute meče na liacuteci a orlem s hlavou doleva na rubu

Ačkoliv je mince znaacutema pouze z vyobrazeniacute jeviacute se ztvaacuterněniacute koruny stejneacute jako u předchoziacutech

feniků a může tak jiacutet o dalšiacute dosud neidentifikovanou ražbu z plzeňskeacute mincovny Přesněji než

do 2 poloviny 13 stoletiacute zatiacutem datovat tuto minci neniacute možneacute

4 K minci E Fiala uvedl bdquonaleacutezaacute se v Čechaacutech velmi častoldquo bohužel bez odkazu na konkreacutetniacute naacutelezy

1 2 3 4 5

6 7

8 9

Obr 5 Vyacuteběr z publikovanyacutech vyobrazeniacute feniků a 12feniků typu korunovaneacute poprsiacute čelně mezi hvězdičkami a půlmě-

siacuteci 1 Fiala 1895 tab XXXV11 2 Radoměrskyacute 1955 tab II9 3 tyacutež tab II9a 4 tyacutež tab II9b 5 tyacutež tab III9c 6 tyacutež tab

III9d 7 tyacutež tab III9e 8 Erlanger 1979 č 86 9 Erlanger 1979 č 87 (11)


Vraťme se nyniacute k nově objeveneacutemu 12feniku (č 2) ze Stareacuteho Plzence Jak již bylo uvedeno

stylem se tato ražba dosti bliacutežiacute vyacuteše uvedenyacutem hypotetickyacutem plzeňskyacutem ražbaacutem z nichž u feniků

(a 12feniků) s piacutesmeny O-R (obr 6) a s půlměsiacuteci a hvězdičkami (obr 5) lze předpoklaacutedat že jde

o ražby Přemysla Otakara II (1253ndash1278) Stylovaacute bliacutezkost a skutečnost že poprsiacute je korunovaacuteno

byť korunou miacuterně odlišneacute kresby naznačuje že i neznaacutemyacute 12fenik může byacutet plzeňskou ražbou

Jakkoliv je to laacutekaveacute miacutesto naacutelezu ve Stareacutem Plzenci však za důkaz lokaacutelniacuteho původu považovat

nelze Jde-li však skutečně i v tomto přiacutepadě o plzeňskou ražbu což nelze zatiacutem považovat viacutece než

za hypoteacutezu nejisteacute je chronologickeacute postaveniacute teacuteto mince Z kontextu sledovaneacuteho hromadneacuteho

naacutelezu nelze odvodit viacutece než že jde o minci z průběhu 2 poloviny 13 stoletiacute Nelze tedy rozhod-

nout zda ražba spadaacute do obdobiacute vlaacutedy Přemysla Otakara II nebo Vaacuteclava II Nepřiacutemou odpověď

však přinaacutešiacute ikonografie tohoto feniku S motivem korunovaneacuteho poprsiacute čelně se dvěma dlouhyacutemi

křiacuteži v rukaacutech se totiž setkaacutevaacuteme u dvou typů brakteaacutetů Vaacuteclava II (Cach 1974 45 č 870 a 871 obr

81ndash2) Teoreticky tedy nelze vyloučit že i sledovanyacute 12fenik může byacutet ražbou tohoto panovniacuteka

Motiv dvou dlouhyacutech křiacutežů je sice znaacutem již u řezenskyacutech feniků z doby okolo 1225 (Emmerig 1993)

č 221ndash222) avšak uvedeneacute českeacute analogie se viacutece bliacutežiacute sledovaneacutemu 12feniku

1 2

Obr 6 Fenik typu korunovaneacute poprsiacute

čelně mezi dvěma hvězdičkami a piacutes-

meny O-R (Fiala 1895 tab XXXV10)

Obr 7 Fenik typu korunovaneacute poprsiacute držiacuteciacute dva vztyčeneacute meče a kresba

(podle Fiala 1895 tab XXXV12) b foto (bez naleziště NM Praha inv č

H1-236670 071 g)

Ačkoliv je zařazeniacute uvedenyacutech typů feniků (a 12feniků) včetně nově registrovaneacute ražby do

plzeňskeacute mincovny staacutele hypotetickeacute nemajiacuteciacute bohužel jednoznačneacute opory v naacutelezoveacutem materi-

aacutelu jeviacute se jejich možnyacute plzeňskyacute původ jako značně reaacutelnyacute Pokud je tomu skutečně tak oteviacuteraacute

se naacutem novaacute kapitola ve snaze o identifikaci produkce teacuteto mincovny ve 2 polovině 13 stoletiacute

Praacutevě tomuto teacutematu již byla v literatuře věnovaacutena značnaacute pozornost (např Ječnyacute 1927 Ječnyacute

1931 Kliacutema 1983 Hus 1991) avšak dosud nepřiacuteliš uacutespěšnaacute v reaacutelneacute identifikaci zde raženyacutech

typů minciacute Probleacutem spočiacutevaacute v předpokladu že plzeňskaacute mincovna produkovala předevšiacutem

napodobeniny řezenskyacutech feniků jen obtiacutežně odlišitelneacute od svyacutech předloh Tento předpoklad

vychaacuteziacute z piacutesemneacuteho pramene ve formulaacuteři Zdeňka z Třebiacuteče z doby před rokem 1292 kde je

vyacuteslovně zmiacuteněna ražba denaacuterů řezenskeacuteho typu v Plzni bdquo item si denarii pragenses in Pilsna

loco cursum non habuerint suo iure concessimus ipsi ut ibidem ratisponenses denarios debeat

fabricare ldquo (Hus 1991 11) U teacuteto nedatovaneacute zpraacutevy nelze rozhodnout zda jde o dobu Vaacuteclava

I (1230ndash1253) nebo Vaacuteclava II (1278ndash1305) druhaacute z možnostiacute je zřejmě pravděpodobnějšiacute (Hus

1991 11) Je tedy zřejmeacute že řešeniacute otaacutezky identifikace produkce plzeňskeacute mincovny si vyžaacutedaacute

ještě mnoho času a praacutece s poněkud nejistyacutem vyacutesledkem Zdaacute se však že zde prezentovaneacute

Obr 8 Brakteaacutety Vaacuteclava II s poprsiacutem držiacuteciacutem dlouheacute křiacuteže 1 typ Cach (1974) č 870 2 typ Cach (1974) č 871

a b


mincovniacute typy včetně noveacuteho 12feniku (č 2) nastavujiacute novyacute uacutehel pohledu na celou problema-

tiku5

Ostatniacute mince zastoupeneacute v hromadneacutem naacutelezu ze Stareacuteho Plzence jsou importovaneacute ražby

Jde o feniky z mincovny Řezno typu Emmerig (1993) č 234 z let asi 12401260 (č 2) č 236 z let

asi 12501270 (č 3ndash4) a 12fenik č 238H (č 5) Fenik typu Emmerig (1993) č 234 zde byl zastou-

pen takeacute jako samostatně nalezenaacute mince (č 7) Pro zaacutepadočeskou oblast je vyacuteskyt řezenskyacutech

feniků ze 13 stoletiacute typickyacute a tyto mince jsou odtud znaacutemy z řady hromadnyacutech naacutelezů Ačkoliv

je naacutelez ze Stareacuteho Plzence nepočetnyacute lze jeho řezenskou složku dobře srovnat s obsahem depotů

Nehodiv a Střiacutebro (tab 1)

5 Toto teacutema si zasloužiacute samostatneacute zpracovaacuteniacute na jineacutem miacutestě

Tab 1 Přehled vyacuteskytu řezenskyacutech feniků v zaacutepadočeskyacutech naacutelezech ze 2 poloviny 13 stoletiacute Vysvětlivky E - Emmerig

1993 Naacutelezy ndash Nehodiv (Ječnyacute 1927 190ndash194 pozn 25 Naacutelezy II2 88 č 1805 Emmerig 1993 278 č 134) Střiacutebro

(Radoměrskyacute 1955 Naacutelezy II2 84 č 1777 Emmerig 1993 281ndash282 č 146)

Typ feniku datace Staryacute Plzenec Nehodiv Střiacutebro

E 207 1225 - 1 -

E 223 123040 - - 5

E 224 123040 - - 4

E 226 123040 - - 2

E 228 1240 - - 1

E 233 124060 - 13 177

E 234 124060 2 27 378

E 236 125070 2 143 482

E 237 125070 - 99 380

E 238 127090 - - 13

E 238H 127090 1 - 4

E 239 127090 - - 17

E M - 5 44

Řezenskeacute feniky datujiacute ztraacutetu (či zaacuteměrneacute uloženiacute) peněžniacute hotovosti do zaacutesypu zahlou-

beneacuteho objektu č 230 nejspiacuteše v průběhu posledniacute čtvrtiny 13 stoletiacute (post quem cca 1270)

a zpřesňujiacute tak archeologickeacute datovaacuteniacute zaacuteniku tohoto zahloubeneacuteho sutereacutenu Nově registrovanyacute

soubor minciacute představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek k poznaacuteniacute měnovyacutech poměrů ve 2 polovině 13

stoletiacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kteryacute naviacutec umožnil hypotetickou identifikaci dalšiacuteho typu mince

raženeacute patrně přiacutemo ve stareacute Plzni

Na zaacutevěr je vhodneacute připomenout že přes vyacuteznam kteryacute měla staraacute Plzeň ve 13 stoletiacute zatiacutem

z prostoru teacuteto siacutedlištniacute aglomerace mincovniacute naacutelezy 13 stoletiacute na rozdiacutel od minciacute 10ndash12 stoletiacute

(Švancar 1976 81ndash84 č 2ndash16) teacuteměř neznaacuteme Doposud jedinyacutem registrovanyacutem takto datova-

nyacutem naacutelezem byl řezenskyacute fenik z doby okolo roku 1240 typu Emmerig (1993) č 227 kteryacute byl

uacutedajně objeven v kostroveacutem hrobě u kostela sv Vavřince ve Stareacutem Plzenci (Ječnyacute 1927 195

Naacutelezy II2 92 č 1825 Švancar 1976 84 č 17) Ačkoliv se v literatuře objevuje uacutedaj o hroboveacutem

původu mince nelze vyloučit že ve skutečnosti byla nalezena volně mimo hroby (Švancar 1976

86 č 17) a nejde tedy o tzv bdquoobol mrtvyacutechldquo


Březinovaacute H 2003 Odbornyacute posudek textilniacuteho naacutelezu z archeologickeacuteho vyacutezkumu ve Stareacutem

Plzenci Nepublikovanyacute rukopis archiv ZIP ops





Erlanger H J 1979 Die Reichsmuumlnzstaumltte in Nuumlrnberg Nuumlrnberger Forschungen Band 22

Nuumlrnberg


Habich G 1910 Fund von Hirschau (Bez - A Amberg) Mitteilungen der Bayerischen Numis-

matischen Gesellschaft 28 146ndash161

Hus M 1991 Plzeňskaacute mincovna ve středověku Sborniacutek Zaacutepadočeskeacuteho muzea v Plzni Histo-

rie 6 5ndash27


ndash 1931 Die Muumlnzstaumltte in Pilsen B Budweis

Kaiser L ndash Kočaacuter P ndash Postraacuteneckaacute K ndash Širokyacute R 2003 Staryacute Plzenec Smetanova ul byacutevalaacute

čp 114 117 122 166 Naacutelezovaacute zpraacuteva o zaacutechranneacutem archeologickeacutem vyacutezkumu 4 etapa

Nepublikovanyacute rukopis archiv ZIP o p s čj 35903

Kaiser L ndash Kočaacuter P ndash Postraacuteneckaacute K ndash Širokyacute R 2005 Požaacuterem zaniklyacute středověkyacute objekt ve

Smetanově ulici ve Stareacutem Plzenci K metodice vyacutezkumu požaacuterovyacutech destrukciacute Forum

Urbes Medii Aevi 2 102ndash117

Kliacutema V 1983 Plzeňskaacute mincovna ve 13 stoletiacute Numismatickeacute listy 38 1ndash12

Militkyacute J 2005 Dodatek a poznaacutemky k naacutelezu brakteaacutetů Českeacute Budějovice II Numismatickyacute


ndash 2006 Hromadnyacute naacutelez pražskyacutech grošů Jana Lucemburskeacuteho z kostela sv Vavřince v Praze

1-Stareacutem Městě Numismatickyacute sborniacutek 21 245ndash252


Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel II Praha 77ndash111

Radoměrskyacute P 1955 Bavorskyacute fenik na českeacutem jihozaacutepadě ve 13 stoletiacute Naacutelez minciacute ve Střiacutebře

r 1953 Numismatickyacute sborniacutek 2 27ndash56

ndash 1966 Studie k českeacutemu mincovnictviacute 13 stoletiacute (I) Naacutelez brakteaacutetů v Českyacutech Budějoviciacutech

r 1936 a otaacutezka budějovickeacute mincovny ve 13 stoletiacute Časopis Naacuterodniacuteho muzea ndash řada histo-

rickaacute 135 5ndash24

Širokyacute R ndash Novaacuteček K ndash Kaiser L 2004 Zapomenutaacute Plzeň Počaacutetky města v podhradiacute přemys-

lovskeacuteho hradu Archeologickeacute rozhledy 56 793ndash827


muzea v Plzni Historie Plzeň 79ndash87

Summary Ladislav Kaiser ndash Jiřiacute Militkyacute A group find of coins struck in the second half of the

13th century found in Staryacute Plzenec (Pilsen-South district)

A group of coins struck in the second half of the 13th century was found in Staryacute Plzenec in

a countersunk basement (location no 230) during archaeological excavations in 2002 (Figs 1ndash2)

The coins were found in two layers the specimens nos 1ndash6 were discovered in layer no 204 (Fig

11) and the coin no 7 was found in layer no 212 (Fig12) There is no relation of the latter men-

tioned coin proven to the remaining coins Also five fragments of a textile were found covering

the coins (Fig 3) The Bohemian bracteat (No 1) struck under Vaacuteclav (Wenceslas) II Cach (1974)

type no 856 () was the only coin of this type present there The most interesting coin of the find

is represented by a frac12-pfennig (No 2) of an unknown type which could be regarded as struck in

the mint of Pilsen Such an attribution comes from its resemblance of a group of other pfennigs

(Nos 5ndash7) also hypothetically struck in the mint of Pilsen Other coins (pfennigs) from the group

find of Staryacute Plzenec belong to the ones struck in Řezno (Regensburg) Emmering (1993) type

no 234 dated back about to 12401260 (No 2) no 236 dated back about to 12501270 (Nos

3ndash4) and one frac12-pfennig no 238H (No 5) The coin found separately also belongs to the Emmerig

(1993) type no 234 (No 7) The coins from Regensburg point to their accidental loss (or deliber-

ate burial ) most probably during the last quarter of the 13th century (c post quem 1270) This

newly registered group of coins represent an important contribution to studies in the monetary

circulation in west Bohemia in the second half of the 13th century



Naacutelez bdquobronzoveacutehordquo brakteaacutetu z hradu Milštejn(okr Českaacute Liacutepa)


Patrně někdy po roce 2000 byl v areaacutelu hradu Milštejn nalezen mj jeden bdquobronzovyacuteldquo brakteaacutet1

Uacutedajně byl objeven v bdquoneporušeneacuteldquo vrstvě s dalšiacutemi bliacuteže neupřesněnyacutemi archeologickyacutemi

naacutelezy2

Zřiacutecenina hradu Milštejn se nachaacuteziacute severně od Noveacuteho Boru Z hradu se dochovalo pouze

torzo skalniacuteho hřebene s čaacutestiacute hradby O podobě hradu je znaacutemo velmi maacutelo neboť hradniacute

naacutevršiacute bylo postupně z většiacute čaacutesti odtěženo lomem Pouze se značnou daacutevkou opatrnosti lze

předpoklaacutedat že mohlo jiacutet o hrad bergfritoveacuteho typu Za současneacuteho stavu poznaacuteniacute jsou počaacutetky

hradu archeologicky datovaacuteny na počaacutetek 14 stoletiacute Poprveacute je hrad zmiacuteněn roku 1343 a prvniacutem

znaacutemyacutem majitelem byl Jindřich Berka z Dubeacute V majetku paacutenů z Dubeacute hrad zůstal až do jeho

zpustnutiacute na konci 16 stoletiacute (k lokalitě Durdiacutek 2000 363 tyacutež 2002 65 tyacutež 2005 63)

bdquoBronzovyacuteldquo brakteaacutet (2 polovina 13 stoletiacute)

Av stylizovanaacute helma doleva

Lit Haupt 1935 127 Abb 1 tyacutež 1954 459ndash460 Taf 10112ndash113 tyacutež 1976 620 Abb 3 a 623ndash

625 Abb 5ndash6 Sedlaacutečkovaacute ndash Veliacutemskyacute 1993 646 (kresba rubu) Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute

1993 Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006 246ndash247 obr

465 a 4716ndash18

42 g 42 mm (vyacuteška okraje nezjištěna)3

bdquoBronzoveacuteldquo4 brakteaacutety představujiacute zcela specifickou kategorii numismatickyacutech pamaacutetek

V nedaacutevneacute době byla problematika těchto ražeb souhrnně shrnuta v raacutemci zpracovaacuteniacute archeo-

logickeacuteho vyacutezkumu hornickeacuteho areaacutelu Stareacute Hory u Jihlavy (Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute

ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006 221ndash222 244ndash251) proto jsou na tomto miacutestě zmiacuteněna

jen zaacutekladniacute fakta V uvedeneacute praacuteci bylo registrovaacuteno celkem 23 vesměs naacutelezově lokalizova-

nyacutech brakteaacutetů ze středniacute Evropy (Tab 1) bdquoBronzovyacuteldquo brakteaacutet z hradu Milštejn je již paacutetyacute

exemplaacuteř s obrazem helmy Stejnyacute typ byl objeven v Nymburce a dalšiacute tři na hornolužickyacutech

hradech Kirschau a Baruth (Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola

2006 245ndash258 Obr 465 a 4716ndash18) Ikonograficky jde o napodobeninu hornolužickeacuteho

1 Brakteaacutet nachaacutezejiacuteciacute se v soukromeacute sbiacuterce byl autorovi přiacutespěvku k dispozici pouze prostřednictviacutem fotogra-

fie Za poskytnutiacute naacutelezu k publikaci děkuji MUDr Z Petraacuteňovi2 Přesneacute miacutesto naacutelezu neniacute znaacutemo a uacutedaj o bdquoneporušeneacuteldquo vrstvě je nutneacute vniacutemat se značnou rezervou 3 Uacutedaj o vyacutešce okraje nebyl autorovi k dispozici4 Protože u sledovaneacuteho exemplaacuteře nebyla provedena analyacuteza složeniacute kovu a nelze vyloučit že je mosaznyacute či

měděnyacute označeniacute bdquobronzovyacuteldquo je třeba vniacutemat jako termiacuten pro bliacuteže nespecifikovanou slitinu mědi


brakteaacutetu z doby okolo roku 1260 (Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute

ndash Zimola 2006 248) datovaacuteniacute je však raacutemcoveacute a otevřeneacute Je pravděpodobneacute že sledovanyacute

typ stejně jako většina ostatniacutech bdquobronzovyacutechldquo brakteaacutetů vznikl v druheacute polovině 13 stoletiacute

Je pravděpodobneacute popisovanyacute exemplaacuteř maacute niacutezkyacute okraj ndash tento fakt je důležityacute pro funkčniacute

interpretaci artefaktu

Analyacuteza doposud registrovanyacutech naacutelezů prokaacutezala (Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute

ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006 248 Tab 1) že bdquobronzoveacuteldquo brakteaacutety znaacuteme zatiacutem z měst (10x)

z hradů (8x) a z areaacutelů hornickyacutech siacutedlišť (3x) Novyacute exemplaacuteř z hradu Milštejna do tohoto

scheacutematu dobře zapadaacute

Největšiacute probleacutem představuje otaacutezka jakou funkci bdquobronzoveacuteldquo brakteaacutety měly (souhrnně

Haupt 1976 Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006 249ndash251)

Teacuteměř s jistotou lze odmiacutetnout možnost že šlo o tzv zkušebniacute odražky minciacute stejně jako

vnitřniacute vložky ražebniacuteho pouzdra či ozdoby Maacutelo pravděpodobneacute jsou takeacute možnosti že by

šlo o pouzdra pro vaacutežky dobovaacute platidla či početniacute peniacuteze Jedniacutem z reaacutelnějšiacutech vysvětleniacute

je že jde o zaacutevažiacute Nejčastěji jsou však bdquobronzoveacuteldquo brakteaacutety vysvětlovaacuteny jako čaacutesti dvou-

diacutelnyacutech schraacutenek na brakteaacutety Tato teorie je dnes nejrozšiacuteřenějšiacute (Haupt 1976 Hunka 1998)

avšak při detailnějšiacutem pohledu rovněž naraacutežiacute na řadu nejasnostiacute Princip spočiacutevaacute v představě

že exemplaacuteře s vysokyacutem okrajem sloužily jako pouzdra a ražby s niacutezkyacutem okrajem (do teacuteto

skupiny zřejmě patřiacute i exemplaacuteř z Milštejna) jako uzaacutevěry na sloupce brakteaacutetů ktereacute se měly

vklaacutedat dovnitř Diskutabilniacute je totiž samotnyacute princip uzaacutevěru ndash bronzovaacute viacutečka vsazovanaacute do

pouzder by asi nebyla přiacuteliš funkčniacute (srovnej Haupt 1976 619 Abb 2) Lze tedy shrnout že

za současneacuteho stavu poznaacuteniacute zatiacutem neumiacuteme tyto zajiacutemaveacute artefakty 13 stoletiacute z funkčniacuteho

hlediska uspokojivě vysvětlit

Tab 1 Přehled doposud publikovanyacutech bdquobronzovyacutechldquo brakteaacutetů ze středniacute Evropy (podle Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute

ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006 250 Tab 20)

Naleziště Druh lokality Předloha Datace Hmotnost Vyacuteška okraje

ndash Jihlava Hor siacutedliště Čechy 1253ndash1260 1278+x g 5 mm

1 Praha Město Miacutešeň 1230ndash1250 603 g niacutezkyacute

2 Most Město Čechy 1230ndash1260 2605+x g niacutezkyacute

3 Hradišťko u Davle Město Miacutešeň 13 stoletiacute 503 g niacutezkyacute


5 Nymburk Město H Lužice okolo 1260 niacutezkyacute

6 Štěpaacutenov n Svratkou Hor siacutedliště Čechy 1230ndash1260 4850 g 5 mm

7 Štěpaacutenov n Svratkou Hor siacutedliště Miacutešeň okolo 1300 3820 g 65 mm

8 Brno-Obřany Hrad Miacutešeň před 1288 1361 g vysokyacute

9 Rokštejn Hrad 1314 stol

10 Budyšiacuten Město Miacutešeň 1230ndash1250 410 g niacutezkyacute

11 Lipsko () Město () Miacutešeň okolo 1250 265 g 8 mm

12 Oschatz Hrad () Miacutešeň okolo 1300 4748 g 9 mm

13 Zhořelec Město Miacutešeň okolo 1300 412 g 6 mm

14 Radeberg Hrad 13 stoletiacute 3359 g 26 mm

15 Sollnitz Město Miacutešeň okolo 1300 694 g niacutezkyacute

16 Kirschau Hrad H Lužice okolo 1260 137 g 18 mm


18 Baruth Hrad H Lužice okolo 1260 994 g 12 mm

19 Groitsch Hrad Miacutešeň 1270ndash1300 1675 g 18 mm

20 Miacutešeň okolo 1300 niacutezkyacute

21 Miacutešeň 13 stoletiacute 3811 g niacutezkyacute

22 Nitra Město Miacutešeň okolo 1300 3776 g 10 mm


Naacutelez bdquobronzoveacuteholdquo brakteaacutetu z hradu Milštejn rozhojňuje staacutevajiacuteciacute naacutelezovyacute katastr těch-

to artefaktů na 24 publikovanyacutech exemplaacuteřů5 a zaacuteroveň naznačuje že počaacutetky hradu Milštejna

by mohly byacutet staršiacute než počaacutetek 14 stoletiacute jak se dosud předpoklaacutedalo (Durdiacutek 2000 363)

Literatura

Durdiacutek T 2000 Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha

ndash 2002 Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Dodatky Praha

ndash 2005 Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Dodatky 2 Praha

Haupt W 1935Kupferbrakteaten Der Muumlnzensammler 8 127ndash133

ndash 1954 Oberlausitzer Brakteatenfunde des 13 Jahrhunderts Arbeits- und Forschungsberichte

zur saumlchsischen Bodendenkmalpflege fuumlr 1952 Bd 4 505ndash581

ndash 1976 Brakteatendosen ndash Brakteatenschalen Kupferbrakteaten Arbeits- und Forschungs-

berichte zur saumlchsischen Bodendenkmalpflege 2021 613ndash628

Hrubyacute P ndash Jaroš Z ndash Kočaacuter P ndash Malyacute K ndash Militkyacute J ndash Mihaacutelyiovaacute J ndash Zimola D 2006

Středověkaacute hornickaacute aglomerace na Staryacutech Horaacutech u Jihlavy Pamaacutetky archeologickeacute 97

171ndash264

Hunka J 1998 Naacutelez časti brakteaacutetovej schraacutenky z 13 stor v Nitre Slovenskaacute numizmatika 15

234ndash238

Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute Z 1993 Naacutelez měděneacuteho brakteaacutetu v Nymburce Archeologickeacute roz-

hledy 45 660ndash661

Sedlaacutečkovaacute H ndash Veliacutemskyacute T 1993 Archeologickyacute vyacutezkum v historickeacutem jaacutedru Nymburka v roce

1990 Archeologickeacute rozhledy 45 644ndash660

Summary Jiřiacute Militkyacute A ldquobronzerdquo bracteat found at the Milštejn Castle (Českaacute Liacutepa district)

Some time after 2000 a ldquobronzerdquo bracteat with helmet image was found at the Milštejn Castle

Such coins represent a very specific numismatic category of the 13th century They have been

documented recently (Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006

221ndash222 244ndash251) ndash some 23 specimens are registered (Tab 1) The coin from Milštejn is the

fifth specimen with helmet image and it copied those ones struck in Upper Lužice around 1260

Function of these ldquobronzerdquo bracteats is still questionable Many possibilities exist ndash the most fre-

quent hypothesis regards them as parts of two-piece boxes for the bracteats (Haupt 1976 Hunka

1998) However that interpretation is also not fully satisfying but actually we cannot definitely

explain the role of these ldquobronzerdquo bracteats


5 Nezveřejněneacute zatiacutem zůstaacutevajiacute dalšiacute exemplaacuteře z Hradce Kraacuteloveacute hradu Božanov a ze siacutedliště Tisovaacute (za upo-

zorněniacute děkuji PhDr J Siglovi) z Braňan (za sděleniacute děkuji J Syacutekorovi) a dosud nepublikovanyacute bdquobronzovyacuteldquo

brakteaacutet bez obrazu pochaacutezejiacuteciacute z Mostu


Hromadnyacute naacutelez pražskyacutech grošů Jana Lucemburskeacutehoz kostela sv Vavřince v Praze 1-Stareacutem Městě


Při restauraacutetorskyacutech praciacutech v interieacuteru gotickeacuteho kostela sv Vavřince (někdy nespraacutevně ozna-

čovaneacutem takeacute jako sv Anny) dnes spravovaneacutem Nadaciacute Dagmar a Vaacuteclava Havlovyacutech Vize 97

byl v roce 2005 objeven hromadnyacute naacutelez středověkyacutech minciacute Způsob odkrytiacute tohoto naacutelezu

umožnil velmi přesneacute zdokumentovaacuteniacute naacutelezovyacutech okolnostiacute

K objevu minciacute došlo naacutehodně při restaurovaacuteniacute fresek na jižniacute stěně zaacutevěru kostela Mince byly

uloženy v maleacute dutině ve vnitřniacutem liacuteci kostelniacute zdi ve vyacutešce asi 4 m od současneacute uacuterovně podlahy

(obr 1) Dutina byla objevena při vyndaacutevaacuteniacute dřevěneacuteho špaliacuteku ze zdi1 kteryacute byl do omiacutetky zase-

kaacuten patrně v 19 stoletiacute tehdy však mince ještě nebyly objeveny Teprve po odborneacutem odstraněniacute

teacuteto bdquoplombyldquo ve zdivu kteraacute porušila čaacutest renesančniacute vyacutemalby kostela (obr 2) objevil v dutině

za špaliacutekem restauraacutetor Martin Pavela bliacuteže ne identifikovatelnyacute provaacutezkem omotanyacute baliacuteček

(obr 3andashb) Po jeho otevřeniacute se ukaacutezalo že dovnitř bylo vloženo celkem 17 pražskyacutech grošů Jana

Lucemburskeacuteho (obr 4) Nadace Vize 97 předala celyacute naacutelezovyacute soubor do sbiacuterek Muzea hlavniacuteho

města Prahy (inv č 2117171ndash17 + 211718 ndash211719)

Mince byly vloženy do organickeacuteho obalu kteryacute byl tvořen fragmentem kůže (č 2) omota-

nyacutem provaacutezkem s fragmentem textilie na konci (č 1andashc)2

1 Fragment tkaniny nepravidelneacuteho tvaru s provaacutezkem (obr 5 inv č 211718)

1a Pevnyacute kraj tkaniny nezachovaacuten původniacute celkovaacute šiacuteře tkaniny neznaacutemaacute (deacutelka 14 cm nejv

vyacuteška 35 cm) Hustota zaacutekrutu nitiacute v obou směrech stejnaacute proto neniacute možneacute tkaninu popi-

sovat ve směru osnovy a uacutetku Nitě v obou směrech různeacute tloušťky nevzorovaacuteno Fragment

je znečištěn maltou ()

Obr 1 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Zaměřeniacute jižniacute stěny kostela Miacutesto naacutelezu označeno křiacutežkem

1 Přesnyacute tvar a rozměry dutiny nebylo možneacute zdokumentovat neboť otvor byl otevřen jen v raacutemci plochy

poškozeneacute dřevěnyacutem špaliacutekem Rozšiacuteřeniacute sondy za uacutečelem lepšiacuteho zdokumentovaacuteniacute dutiny neniacute totiž možneacute

bez zničeniacute renesančniacute vrstvy freskoveacute vyacutezdoby (obr 2) 2 Na tomto miacutestě je nutneacute poděkovat PhDr M Bravermanoveacute kteraacute provedla materiaacutelovyacute a technologickyacute

průzkum textilu a koženeacuteho fragmentu


Vazba plaacutetno materiaacutel v obou směrech len zaacutekrut Z dnes přiacuterodniacute barvy hustota v obou

směrech stejnaacute 12 nitiacutecm

1b Fragment tkaniny je na jednom konci svaacutezaacuten do uzlu z něhož vychaacuteziacute spleacutetanaacute šňůrka

o deacutelce 92 cm a tloušťce do 1 mm V deacutelce 47 cm je šňůrka zdvojenaacute ve vzdaacutelenosti 8 cm od

uzlu tkaniny je na zdvojeneacute šňůrce uzel s očkem

Materiaacutel len ze dvou nitiacute se zaacutekrutem miacuterneacute Z montaacutež nitiacute S

1c Dalšiacute šňůrka v deacutelce 121 cm je volnaacute je zhotovena ze stejneacuteho materiaacutelu a stejnyacutem způso-

bem jako ta kteraacute je ke tkanině připojena

Obr 2 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Dutina ve ktereacute byl objeven hromadnyacute naacutelez pražskyacutech grošů Jana

Lucemburskeacuteho (foto Martin Pavala)

Obr 3andashb Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Organickyacute obal s mincemi před rozbaleniacutem (foto Martin Pavala)

a b


Obr 5 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Provaacutezek zakončenyacute

tkaninou nepravidelneacuteho tvaru (foto Jiřiacute Militkyacute)

Obr 6 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Fragment kůže trojuacutehelniacutekoviteacuteho

tvaru (foto Jiřiacute Militkyacute)

Obr 4 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Organickyacute obal s mincemi bezprostředně po rozbaleniacute (foto Martin

Pavala)


2 Fragment kůže trojuacutehelniacutekoviteacuteho tvaru (obr 6 inv č 211719)

Fragment (deacutelka 32 cm max šiacuteřka 10 cm) nepřiacuteliš dobře vyčiněneacute jemnějšiacute kůže (jehněčiacute kůz-

lečiacute jeleniacute kozina ovčina) žlutaveacute barvy (zaacutemiš) na několika miacutestech se nachaacuteziacute zbytek

chlupů Fragment je sestaven z několika menšiacutech fragmentů sešityacutech k sobě obnitkovaciacutem

stehem nejmeacuteně dvěma různyacutemi nitěmi (obr 7andashb)

a materiaacutel len ze dvou nitiacute se zaacutekrutem miacuterneacute Z montaacutež nitiacute S tloušťka do 1 mm

b materiaacutel len zaacutekrut miacuterneacute Z tloušťka do 05 mm

Obr 7andashb Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Detaily stehů na koženeacutem fragmentu (foto M Bravermanovaacute)

ČECHY Jan Lucemburskyacute (1310ndash1346)

mincovna Kutnaacute Hora AR pražskyacute groš

z let asi 1327ndash1340

Av koruna + IOhANnES Ouml PRIMVS +

DEI Ouml GRATIA trojliacutestek REX Ouml BOEMIE

Rv českyacute lev doleva int+int GROSSI Atilde

PRAGENSES

Lit Castelin 1960 151 typ V27 Haacuteskovaacute

1991 30 č 61 tab 1161

1 3729 g 294295 mm 5 h 11 miacuterně

nedoraženyacute (inv č 2117171)

RFA Fe 019 Ni 006 Cu 840 Ag

9002 Pb 133

AR pražskyacute groš z let asi 1327ndash1340



Rv českyacute lev doleva u konce ocasu deg int+int

GROSSI lilie PRAGENSES

Lit Castelin 1960 152 typ VI36 Haacuteskovaacute

1991 31 č 66 tab 1266 Vorlovaacute 2002

81 č 9a rubniacute značka Haacutena 1998 16

tab 12a ()

2 3762 g 292292 mm 115 h -11- nedo-

raženyacute střed (inv č 2117172)


8966 Pb 122

3 3729 g 291291 mm 75 h 11 (inv č

2117173)

RFA Ni 008 Cu 942 Ag 8908

Pb 142

- Av koruna + IOhANnES Ouml PRIMVS +


Rv českyacute lev doleva u konce ocasu deg ()

int+int GROSSI lilie PRAGENSES



81 č 9a () rubniacute značka Haacutena 1998 16

tab 12a ()

4 3725 g 284286 mm 10 h -11- miacutesty


RFA Fe 028 Cu 847 Ag 9005

Pb 120

5 3682 g 291292 mm 75 h -11- (inv č

2117175)

RFA Fe 029 Cu 882 Ag 8962 Pb

128

6 3636 g 292294 mm 65 h -11- miacuterně



8995 Pb 136

7 3587 g 290285 mm 2 h 21- nedoraže-

nyacute střed (inv č 2117177)

a b


RFA Fe 026 Cu 830 Ag 9024

Pb 120

8 3579 g 290288 mm 75 h -11- miacuterně


RFA Fe 007 Cu 853 Ag 9010

Pb 131



Rv českyacute lev doleva u konce ocasu bdquoprstenldquo





tab 12c

9 3836 g 290288 mm 95 h -11 av nedo-



9018 Pb 121

10 3658 g 285282 mm 3 h -11- miacuterně


RFA Fe 018 Cu 849 Ag 9008

Pb 126

11 3532 g 295295 mm 95 h -11- (inv č

21171711)


9022 Pb 112

12 3482 g 294291 mm 8 h -11- rv dvoj-

raacutez miacuterně nedoraženyacute (inv č 21171712)

RFA Ni 007 Cu 833 Ag 9013

Pb 146




int+int GROSSI lilie (neobvykleacute kresby)

PRAGENSES




tab 12c

13 3431 g 291281 mm 05 h -11 (inv č

21171713)

RFA Fe 020 Cu 818 Ag 9096

Pb 066



Rv českyacute lev doleva bez značky u konce

ocasu () int+int GROSSI lilie PRAGENSES



81 č 9c ()

14 3890 g 296290 mm 115 h 21- nedo-

raženyacute (inv č 21171714)

RFA Fe 025 Cu 860 Ag 8976

Pb 139

15 3722 g 290289 mm 75 h -11- miacutesty


RFA Fe 027 Cu 914 Ag 8918 Pb

141



Rv českyacute lev doleva přiacutepadnaacute značka u kon-

ce ocasu nečitelnaacute int+int GROSSI lilie

PRAGENSES



81 č 9andashc

16 3818 g 292288 mm 55 h -11- miacutesty



9021 Pb 120

17 3777 g 294287 mm 105 h 11 miacutesty


RFA Fe 034 Cu 764 Ag 9096

Pb 106

Diacuteky sucheacutemu prostřediacute a organickeacutemu obalu ve ktereacutem byly mince uloženy nebyly jed-

notliveacute groše prakticky zoxidovaacuteny a nebylo nutneacute je vůbec chemicky čistit3 Ve sledovaneacutem

hromadneacutem naacutelezu byly zastoupeny pražskeacute groše pouze dvou variant ndash Castelin (1960) č 27

(1 ks) a č 36 (16 ks) U varianty č 36 lze rozpoznat dva typy tzv rubniacutech značek umiacutestěnyacutech

u zakončeniacute ocasu lva na rubu ndash kroužek (č 2ndash8) a bdquoprstenldquo (č 9ndash13) u mince č 13 byl naviacutec

zaznamenaacuten neobvyklyacute tvar lilie mezi GROSSI PRAGENSES (obr 8 13 detail) Dva exemplaacuteře

grošů varianty č 36 jsou patrně bez rubniacute značky (č 14ndash15) a u dvou grošů (č 16ndash17) jsou přiacute-

padneacute rubniacute značky nečitelneacute Vyacuteznam tzv rubniacutech značek dosud nebyl uspokojivě vysvětlen

(souhrnně Haacutena 1998) Vzaacutejemnaacute typologickaacute shodnost zastoupenyacutech grošů naznačuje že

3 Tmavšiacute povrch liacutece u mince č 10 a rubu u č 8 byl způsoben přiacutemyacutem kontaktem plochy mince s koženyacutem

obalem


mince pochaacutezejiacute z kraacutetkeacuteho časoveacuteho uacuteseku Takeacute pouze minimaacutelniacute otřelost grošů naznačuje

že mince neobiacutehaly dlouho Za současneacuteho stavu poznaacuteniacute podle chronologickeacuteho scheacutematu K

Castelina (1960) lze dobu jejich ražby vymezit leacutety asi 1327ndash1340 Je tedy velmi pravděpodobneacute

že k jejich ukrytiacute došlo nejspiacuteše ve 30 letech 14 stoletiacute S ohledem na miacutesto naacutelezu v dutině ve

vnitřniacutem liacuteci zdiva lze opraacutevněně předpoklaacutedat že mince byly ukryty v době stavebniacutech praciacute

v kostele ndash buď v obdobiacute vyacutestavby zaacutevěru kostela či v době vzniku vnitřniacutech omiacutetek Se značnou

miacuterou pravděpodobnosti lze předpoklaacutedat že v okamžiku jejich ukrytiacute zde muselo v interieacuteru

staacutet vnitřniacute lešeniacute

U všech minciacute byla provedena nedestruktivniacute analyacuteza složeniacute kovu metodou rentgenoveacute

fluorescence ndash ED XRF (tab 1)4 Ziacuteskaneacute uacutedaje je nutneacute posuzovat kriticky neboť použitaacute meto-

4 Měřeniacute provedl dne 25 7 2006 ing Dušan Perliacutek ve Středočeskeacutem muzeu na přiacutestroji ElvaX Industrial s de-

tektorem s rozlišovaciacute schopnostiacute cca 180eV Charakteristickeacute zaacuteřeniacute prvků bylo buzeno Ti rentgenkou Doba

měřeniacute byla 200 sekund Stabilizace vyacutekonu rentgenky byla nastavena tak aby tok do detektoru byl 2000 plusmn 100

impulsů za sekundu Byl použit kolimaacutetor 3 mm přičemž analyzovanaacute plocha je vždy o něco většiacute Při dobaacutech

1 3 5 6

10 13 14

13 (detail)

Obr 8 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Vyacuteběr minciacute z naacutelezu (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute v katalogu)


da přinaacutešiacute informaci pouze o maleacutem segmentu na povrchu každeacute mince jejichž slitiny mohou

byacutet nehomogenniacute a vrstevnatě různorodeacute (k metodě Haacutena 2003 99ndash100) Nicmeacuteně mince ze

sledovaneacuteho naacutelezu jsou dosti vhodneacute pro ED XRF měřeniacute Diacuteky sucheacutemu prostřediacute je totiž

nebylo nutneacute chemicky čistit a zachovaly se tak v intaktniacutem stavu odpoviacutedajiacuteciacutem době před jejich

ukrytiacutem Jedinyacute doložitelnyacute chemickyacute zaacutesah do povrchu grošů bylo předpoklaacutedaneacute běleniacute minciacute

v kutnohorskeacute mincovně (Petraacuteň ndash Radoměrskyacute 2001 32) při ktereacutem se mohl navyacutešit povrchovyacute

obsah střiacutebra5 Nelze však odhadnout jak tato technologickaacute procedura mohla složeniacute povrchu

pozměnit

Obsahy zastoupenyacutech kovů jsou u všech v depotu zastoupenyacutech minciacute velmi podobneacute

Obsahy střiacutebra se pohybujiacute okolo 90 v rozmeziacute 8908ndash9096 jde tedy o ražby s dosti vysokou

ryzostiacute Obsahy mědi se pohybujiacute v rozmeziacute 764ndash942 a olova v rozmeziacute 066ndash146 Obsahy

železa jsou v mincovniacutech slitinaacutech jen minimaacutelniacute (007ndash034 ) a nikl byl zjištěn stopově (006ndash

009 ) pouze u některyacutech minciacute

Velmi zajiacutemavyacute je vyacutetečně dochovanyacute organickyacute obal mincovniacuteho naacutelezu (obr 3ndash6)

Fragment kůže (obr 6) je čaacutestiacute kdysi většiacuteho kusu dnes neidentifikovatelneacuteho tvaru jehož

původniacute funkce je nejasnaacute Naacutepadnyacute je kontrast mezi jemnou kůžiacute jejiacutem nedokonalyacutem vyčině-

niacutem a pracnyacutem sešitiacutem z menšiacutech kousků Teoreticky nelze vyloučit že by se mohlo jednat o čaacutest

obuvi s dlouhou špičkou od chodidla směrem ke kotniacuteku a naacutertu Protože však jde o fragment

z jemneacute kůže spiacuteše by muselo jiacutet o domaacuteciacute nebo letniacute obuv na niacutež by bylo při venkovniacutem užitiacute

nutneacute obout ještě např pantofle nebo alespoň zvlaacuteštniacute podešve K fragmentu textilu (obr 5)

lze pouze konstatovat že jde o běžnyacute kus tkaniny domaacuteciacute provenience a to jak materiaacutelem tak

způsobem utkaacuteniacute Fragment byl spiacuteše než laacutetkou oděvniacute textiliiacute určenou pro technickeacute uacutečely či

pracovniacute oděv Ve vztahu k naacutelezu neměl fragment textilu žaacutednyacute zvlaacuteštniacute vyacuteznam sloužil zřejmě

Čiacuteslo Fe Ni Cu Ag Pb

1 019 006 840 9002 133

2 015 006 892 8966 122

3 008 942 8908 142

4 028 847 9005 120

5 029 882 8962 128

6 019 009 842 8995 136

7 026 830 9024 120

8 007 853 9010 131

9 028 008 825 9018 121

10 018 849 9008 126

11 016 007 843 9022 112

12 007 833 9013 146

13 020 818 9096 066

14 025 860 8976 139

15 027 914 8918 141

16 017 009 833 9021 120

17 034 764 9096 106

Tab 1 Vyacutesledky měřeniacute složeniacute kovů na povrchu minciacute metodou rentgenoveacute fluorescence ndash ED XRF

měřeniacute od 3 minut je možneacute stanovovat obsahy prvků od přibližneacute spodniacute hranice 005 přičemž pod 04

může byacutet chyba v zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech měřeniacute až 20ndash40 udaacutevaneacute hodnoty Jednaacute se o zcela nedestruktiv-

niacute prvkovou analyacutezu povrchu přičemž hloubka penetrace zaacuteřeniacute do vzorku je velmi malaacute a tak vyacutesledek měřeniacute

vypoviacutedaacute pouze o složeniacute povrchu Naměřenaacute spektra byla zpracovaacutena programem Elvax a vyhodnocena za

použitiacute modulu bezkalibračniacute analyacutezy využiacutevajiacuteciacuteho metody fundamentaacutelniacutech parametrů5 Mincovniacute střiacutežky byly ve zvlaacuteštniacute diacutelně vařeny v roztoku kuchyňskeacute soli a vinneacuteho kamene (viacutenanu sodneacuteho)

čiacutemž byly chemicky očištěny povrchoveacute vrstvy střiacutežků a mince ziacuteskaly střiacutebrnyacute lesk (Petraacuteň ndash Radoměrskyacute

2001 32)


pouze jako zakončeniacute provaacutezku kteryacutem byla kůže s mincemi omotaacutena Bohužel nelze rozhod-

nout zda nalezenyacute obal minciacute byl užit naacutehodně pouze za uacutečelem ochrany zazděnyacutech minciacute či

zda jde o jeden ze způsobů přechovaacutevaacuteniacute osobniacute hotovosti

S ohledem na miacutesto naacutelezu minciacute lze opraacutevněně předpoklaacutedat že jejich majitelem mohl byacutet

někdo z okruhu stavebniacutech dělniacuteků pracujiacuteciacutech na vyacutestavbě kostela Nepřiacutemou odpověď na soci-

aacutelniacute postaveniacute majitele objevenyacutech peněz poskytuje naacutelez saacutem neboť suma 17 grošů zřejmě neniacute

naacutehodnaacute Teoreticky může jiacutet o tyacutedenniacute mzdu některeacuteho ze stavebniacutech dělniacuteků ndash např zedniacuteka

lokaacutetora (osazovače kamennyacutech prvků) či tesaře Lze tak soudit na zaacutekladě uacutedajů o mzdaacutech děl-

niacuteků při stavbě katedraacutely sv Viacuteta na Pražskeacutem hradě z let 1373ndash1378 Zde je doložena koliacutesavaacute

tyacutedenniacute mzda 13 až 15 grošů pro zedniacuteky vyacutejimečně až 20ndash24 grošů tyacutedně pro lokaacutetory či 16ndash20

grošů pro tesaře (Suchyacute 2003 26 29) Byť jde o uacutedaje zhruba o 40 let mladšiacute mzdy v grošiacutech

teoreticky mohou odpoviacutedat i staršiacutemu obdobiacute Naacutelez tak lze považovat s vysokou pravděpodob-

nostiacute za osobniacute peněžniacute hotovost patrně tyacutedenniacute mzdu ukrytou za bliacuteže neznaacutemyacutech okolnostiacute

Naacutelez minciacute maacute značnyacute vyacuteznam takeacute pro bližšiacute poznaacuteniacute doby stavby kostela sv Vavřince

Stojiacuteciacute gotickaacute stavba vznikla na miacutestě kostela sv Vavřince při dvoře templaacuteřů kteryacute byl v roce

1313 prodaacuten jeptiškaacutem sv Anny řaacutedu sv Dominika K vlastniacute vyacutestavbě kostela došlo zřejmě

v průběhu 20 a patrně ještě i 30 let 14 stoletiacute přesneacute datum dokončeniacute neniacute znaacutemo (k historii

a stavebniacutemu vyacutevoji např Mencl 1948 49ndash50 Poche a kol 1983 202ndash205) S ohledem na předpo-

klaacutedaneacute ukrytiacute minciacute nejspiacuteše v průběhu 30 let 14 stoletiacute lze tedy tento naacutelez s vysokou pravdě-

podobnostiacute spojit s vyacutestavbou zaacutevěru či s naacuteslednyacutemi interieacuterovyacutemi uacutepravami tohoto prostoru

Literatura

Castelin K 1960 O chronologii pražskyacutech grošů Jana Lucemburskeacuteho Numismatickyacute sborniacutek

6 129ndash163

Haacutena J 1998 Rubniacute značky pražskyacutech grošů Domažlice

ndash 2003 Pražskeacute groše Vaacuteclava IV z let 1378ndash1419 Klatovy

Haacuteskovaacute J 1991 Pražskeacute groše 1300ndash1526 Českeacute moravskeacute a slezskeacute mince 10ndash20 stoletiacute

Naacute rod niacute muzeum v Praze bdquoChaurova sbiacuterkaldquo Svazek III Praha

Mencl V 1948 Českaacute architektura doby lucemburskeacute Praha

Petraacuteň Z ndash Radoměrskyacute P 2001 Ilustrovanaacute encyklopedie českeacute moravskeacute a slezskeacute numis-

matiky Praha


Suchyacute M 2003 Castrum pragense Sulutio Hebdomadaria Pro structura Templi Pragensis

Stavba Svatoviacutetskeacute katedraacutely v letech 1372ndash1378 Diacutel I Praha

Vorlovaacute D 2002 Hromadnyacute naacutelez pražskyacutech grošů z Hradce Kraacuteloveacute Hradec Kraacuteloveacute

Summary Jiřiacute Militkyacute A group find of Prague grossi struck under John the Luxembourg found

in the St Lawrence Church in Prague 1-Old Town

A group of Prague grossi struck under John the Luxembourg was found in the gothic St Lawrence

Church during restoration works in 2005 The coins wrapped in a piece of skin looped by a piece

of rope with a textile ending (Figs 3ndash7) have been discovered in a hole situated in the inner

obverse end of the church about 4 m high above the recent floor level (Fig 1) There are only

two varieties of Prague grossi represented in the hoard ndash Castelin (1960) type no 27 (1 piece) and

no 36 (16 pieces) Their mutual typological similarity points to the short period of production

Taking in mind the current knowledge and the chronological scheme by K Castelin (1960) it is

possible to date them to the period between 1327 and 1340 It is clear that they were hidden there

with the highest probability during the 1340s Regarding the place of finding ndash in the inner part

of the brickwork ndash it is possible to suppose legitimately that they have been hidden in the church

during the construction works The find could be satisfactorily taken as a personal cash



Hromadnyacute () naacutelez viacutedeňskyacutech feniků ze 14 stoletiacute z Diacutevčic(okr Českeacute Budějovice)


V numismatickeacute sbiacuterce Jihočeskeacuteho muzea v Českyacutech Budějoviciacutech jsou uloženy dva feniky nale-

zeneacute v Diacutevčiciacutech1 Podle stareacute inventaacuterniacute knihy (st inv č MV 4460ndash4461) je do muzea daroval

31 8 1924 pan Antoniacuten Kučera z Naacutekřiacute Jde o tyto ražby


vi ciacutech PhDr J Chvojkovi 2 Jako staršiacute intruse se viacutedeňskeacute feniky 14 stoletiacute vyskytujiacute i v naacutelezech ukrytyacutech v průběhu 1 poloviny 15 stoletiacute Je

však maacutelo pravděpodobneacute že z mladšiacuteho naacutelezu by se dochovaly pouze tyto dvě chronologicky bliacutezkeacute mince

DOLNIacute RAKOUSY Fridrich I Kraacutesnyacute

jako kraacutel (1314ndash1330) mincovna Viacutedeň

AR fenik se čtyřraacutezem

Av mužskaacute hlava s kadeřemi a kloboukem

čelně

Rv korunovanaacute hlava čelně mezi dvěma orli

se zataženyacutemi křiacutedly (zcela nezřetelnyacute)

Lit CNA I 85 č B 222 T 22 B 222

1 073 g 129139 mm (inv č 34461)

Albrecht II (1330ndash1358) Viacutedeň AR fenik se

čtyřraacutezem

Av věž mezi dvěma rybami

Rv znak mincmistra Janse von Tierna (zcela

nezřetelnyacute)

Lit CNA I 87 č B 245 T 23 B 245

2 069 g 151141 mm (inv č 34460)

Žaacutedneacute dalšiacute uacutedaje k minciacutem v muzejniacute evidenci uvedeny nejsou Neniacute znaacutemo kde přesně

a za jakyacutech okolnostiacute byly objeveny a předevšiacutem zda tvořily součaacutest většiacuteho naacutelezoveacuteho celku

což je však dosti pravděpodobneacute Pokud šlo skutečně o depot tak na zaacutekladě dochovanyacutech minciacute

nelze dobu jeho ukrytiacute datovat přesněji než od 2 čtvrtiny až do konce 14 stoletiacute2 Obě mince jsou

dalšiacutem dokladem intenzivniacuteho importu viacutedeňskyacutech feniků do jihočeskeacute oblasti po celeacute 14 sto-

letiacute kde teacuteměř vytěsnily oběh českeacute drobneacute mince jak to doklaacutedajiacute naacutelezy (Militkyacute 2002 Militkyacute

ndash Michaacutelek 2002) i svědectviacute piacutesemnyacutech pramenů (Castelin 1953 96ndash103)

Literatura


CNA I Koch B 1994 Corpus Nummorum Austriacorum Band I Mittelalter Wien

Militkyacute J 2002 K otaacutezce oběhu importovaneacute fenikoveacute mince 1 poloviny 14 stoletiacute v jižniacutech

Čechaacutech In Šimek E (ed) Dokumentace a prezentace dějin českeacute mince a měny grošoveacute

doby v našich muzeiacutech Sborniacutek přiacutespěvků ze seminaacuteře numismatiků ndash Pardubice 22ndash23

10 1998 Praha ndash Pardubice 15ndash50

Militkyacute J ndash Michaacutelek J 2002 Depot středověkyacutech minciacute z Uacutetěšova okr Strakonice Časopis

Naacuterodniacuteho muzea ndash řada historickaacute 176 1ndash29

Summary Jiřiacute Militkyacute A group () hoard of Vienna pfennigs of the 14th century found in Diacutevčice

(Českeacute Budějovice district)

There are two coins found in Diacutevčice in 1924 (or before) deposited in the numismatic collection of

the South-Bohemian Museum in Českeacute Budějovice One of them is a Vienna pfennig struck under

Fridrich I the Handsome ruling as the King (1314ndash1330) type CNA I no B 222 and Vienna pfen-

nig struck under Albrecht II (1330ndash1358) type CNA I no B 245 It is not known where and under

which circumstances these coins were found and above all if they were a part of any larger group

hoard which is quite likely Both coins represent another proof of intensive import of Vienna pfen-

nigs to the south Bohemian region during the whole 14th century At that time they have almost

driven the Bohemian small change out of circulation which is documented by coins finds (Militkyacute

2002 Militkyacute ndash Michaacutelek 2002) as well as by written documents (Castelin 1953 96ndash103)



Naacutelez dukaacutetů ze 14 stoletiacute v Praze


V numismatickeacute sbiacuterce Muzea hlavniacuteho města Prahy je mj uložen dosud neregistrovanyacute hro -

madnyacute naacutelez zlatyacutech minciacute 14 stoletiacute O naacutelezovyacutech okolnostech neniacute znaacutemo teacuteměř nic V pů-

vodniacute inventaacuterniacute knize je u inv č 17112 až 17116 uvedeno pouze bdquonaacutelez pražskyacuteldquo a lze předpo-

klaacutedat že jde o naacutelezovyacute celek Těchto 5 minciacute bylo zapsaacuteno dne 9 10 1908 a před tiacutemto datem

musel byacutet depot odkryt Do dnešniacute doby se ve sbiacuterce dochovaly pouze 3 dukaacutety neboť inv č

17114 (č 4) a 17115 (č 5) byla dne 28 1 1914 vyacuteměna s R Mikšem společně s řadou dalšiacutech

ražeb1 za pražskyacute groš Ladislava Pohrobka2

ČECHY Karel IV (1346ndash1378) mincovna

Praha AV dukaacutet tzv kraacutelovskyacute z let

13461347ndash13551356

Av korunovanaacute polopostava Karla IV

s žezlem a jablkem čelně +KAROLVS Ouml

D-EI Ouml GRACIA

Rv korunovanyacute českyacute lev doleva

+ROMANORVM Ouml ET Ouml BOЄMIE Ouml

REX (excentrickaacute ražba)

Lit Castelin 1950 62 č 2

1 3508 g 202202 mm 75 h (inv č 17112)

RFA Ni 0084 Cu 0081 Pd 0063

Ag 1042 Au 98633 3

UHRY Marie z Anjou (1382ndash1387) mincov-

na Košice AV dukaacutet po 1385

Av znak v šestipaacutesu +MARIEDGR

VNGARIE

Rv stojiacuteciacute sv Ladislav čelně se sekyrou

a jablkem po stranaacutech 2 lilie SLADISL-

AVSRE

Lit Pohl 1974 T 5C2-2

2 3521 g 204209 mm 55 h (inv č 17116)

RFA Ni 0086 Cu 0010 Pd 0077

Ag 0204 Au 99532

mincovna Buda () AV dukaacutet

Av znak v šestipaacutesu +MARIADEIGR

VNGARIE


a jablkem vlevo kruh se 4 propojenyacutemi

kroužky do křiacuteže SANTVS LA-DISLAV R

Lit Pohl 1974 typ T 4C1-1

3 3537 g 203207 mm 12 h (inv č 17113)

RFA Ni 0103 Pd 0046 Ag 0076

Cd 0050 Au 99631

Marie z Anjou (1382ndash1387) AV dukaacutet bliacuteže

nepopsanyacute (2 ks)

4 (inv č 17114)

5 (inv č 17115)

1 Inv č 2892 9316 14867 17247 17249 17250 17258 17266 17268 a 172692 Tato velice vzaacutecnaacute mince bude publikovaacutena na jineacutem miacutestě

Obr 1 Praha dukaacutety z hromadneacuteho naacutelezu

(11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute v katalogu)

Lze jen litovat že neviacuteme kde byl tento vyacuteznamnyacute mincovniacute poklad objeven Za nejpravdě-

pobnějšiacute naacutelezovou oblast lze považovat prostor pražskeacuteho Stareacuteho či Noveacuteho Města přiacutepadně

Malou Stranu Nelze to však již doložit a vyloučit nelze ani možnost že depot byl ukryt na

1 2 3


některeacutem z pražskyacutech vrcholně středověkyacutech předměstiacute Svyacutem složeniacutem jej nelze spojit s žaacuted-

nyacutem z dosud registrovanyacutech naacutelezů zlatyacutech minciacute 14 až 15 stoletiacute na uacutezemiacute Prahy (Naacutelezy II3 č

2325 2326 a 2501 Šimek 1979) Neznaacutemyacute je takeacute celkovyacute počet nalezenyacutech ražeb Registrovanyacutech

5 dukaacutetů tak může představovat kompletniacute naacutelezovyacute celek stejně jako jen jeho malou čaacutest

Naacutelezy dukaacutetů Karla IV jsou na českeacutem uacutezemiacute velice vzaacutecneacute Dosud byly registrovaacuteny pouze

v bliacuteže nepopsaneacutem depotu z Maliacutena (Naacutelezy II3 č 2054) a 2 dukaacutety Karla IV byly zastoupe-

ny mezi 39 zlatyacutemi ražbami z Kytiacutena (Naacutelezy II3 č 2071) Rovněž uherskeacute dukaacutety kraacutelovny

Marie jsou v českyacutech naacutelezech zcela ojediněleacute jak doklaacutedaacute jedinyacute doloženyacute exemplaacuteř z Jaroměře

(Naacutelezy II3 č 2069) Dosud takeacute postraacutedaacuteme společnyacute vyacuteskyt dukaacutetů kraacutelovny Marie s dukaacutety

Zikmunda Lucemburskeacuteho v českyacutech naacutelezech ukrytyacutech vesměs již v průběhu 1 třetiny 15

stoletiacute (srovnej Nohejlovaacute-Praacutetovaacute 1964 260ndash261) Vyacuteskyt čtyř dukaacutetů teacuteto panovnice společně

s českyacutem dukaacutetem Karla IV v nově registrovaneacutem depotu tedy naznačuje že poklad mohl byacutet

ukryt snad ještě na konci 14 stoletiacute nejdřiacuteve však po roce 13851387 Pokud je tato spiacuteše hypo-

tetickaacute datace spraacutevnaacute šlo by o nejstaršiacute naacutelezovyacute doklad oběhu zlatyacutech dukaacutetů v Praze Jde

o obdobiacute kdy zřejmě stoupaacute jejich peněžniacute vyacuteznam i v širšiacutech vrstvaacutech společnosti Tuto tendenci

potvrzuje naacutelezovyacute naacuterůst pokladů s dukaacutety z 15 stoletiacute v Praze i na českeacutem uacutezemiacute (Nohejlovaacute-

Praacutetovaacute 1964 260ndash262) Naopak absence dukaacutetovyacutech ražeb z průběhu 14 stoletiacute v domaacuteciacutech

naacute lezech (Nohejlovaacute-Praacutetovaacute 1964 259ndash260) naznačuje jejich odlišnou funkci spočiacutevajiacuteciacute v je-

jich masoveacutem exportu do zaacutepadniacute a jižniacute Evropy Je takeacute pravděpodobneacute že zlateacute mince 14

stoletiacute byly v českeacutem prostřediacute rozšiacuteřeny předevšiacutem v nejbohatšiacutech vrstvaacutech společnosti čiacutemž je

možnost jejich naacutelezoveacuteho vyacuteskytu značně omezena Nově registrovanyacute naacutelez z Prahy tak před-

stavuje velmi vyacuteznamnyacute pramen k poznaacuteniacute uacutelohy zlateacute mince v Čechaacutech patrně na sklonku 14

stoletiacute a lze jen litovat že o něm nemaacuteme viacutece informaciacute

U všech minciacute byly provedeny analyacutezy složeniacute kovu nedestruktivniacute metodou rentgenoveacute flu-

orescence ndash ED XRF 3 Z vyacuteše prezentovanyacutech dat je zřejmeacute že uherskeacute dukaacutety majiacute mimořaacutedně

vysokou ryzost zatiacutemco českyacute dukaacutet obsahuje zhruba o 1 meacuteně zlata Tento rozdiacutel neniacute velkyacute

nicmeacuteně naznačuje že uherskeacute dukaacutety skutečně neměly ve sveacute době konkurenci Analyacutezaacutem

složeniacute kovu dukaacutetů 14 až 15 stoletiacute bylo dosud věnovaacuteno jen minimum pozornosti a budouciacute

seacuterie analyacutez zřejmě přinesou řadu novyacutech poznatků

Literatura

Castelin K 1950 O českyacutech dukaacutetech 14 stoletiacute Numismatickyacute časopis československyacute 19 55ndash73

Naacutelezy II3 Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E 1956 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute grošo-

veacuteho In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel II

Praha 115ndash298

Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E 1964 Uherskyacute dukaacutet v naacutelezech minciacute grošoveacuteho uacutedobiacute (1300ndash1547)

Študijneacute zvesti Archeologickeacuteho uacutestavu Slovenskej akadeacutemie vied 14 Sborniacutek k šesťdesia-

tym narodeninaacutem dr Ľudmily Kraskovskej CSc (II časť) Nitra 259ndash271

Pohl A 1974 Ungarische Goldgulden des Mittelalters (1325ndash1540) Graz

Šimek E 1979 Naacutelez zlatyacutech minciacute z Prahy-Stareacuteho Města Numismatickyacute sborniacutek 15 (1978ndash

1979) 409ndash410

Summary Jiřiacute Militkyacute A find of the 14th century ducats in Prague

There is an unregistered group find of the 14th century gold coins preserved in the numismatic

collection of the Municipal Museum in Prague They are represented by one Bohemian ducat

struck under Charles IV and four Hungarian ducats struck under the Queen Mary (two of them

listed in the inventory as nos 4ndash5) Nothing is known about circumstances connected with the

find The coins were found somewhere in Prague in 1908 or later and it is not clear if it is a com-

plete find or its fragment Finds of ducats struck under Charles IV are very rare in Bohemia and

only one Hungarian ducat struck under the Queen Mary was found there Composition of the

3 Měřeniacute složeniacute kovu provedl 25 7 2006 ing Dušan Perliacutek ve Středočeskeacutem muzeu v Roztokaacutech u Prahy


find points to the date of its burial ndash possibly still at the end of the 14th century If this more or less

hypothetical dating is right it would be the oldest evidence of circulation of gold coins in Prague

proved by a find It is probably the period when financial importance of these coins was increas-

ing in wider circles of the society This tendency has been also proved by increasing number of

hoards containing the 15th century ducats found in Prague and in the Bohemian territory


Depot pražskyacutech grošů Vaacuteclava IV z Mašova (okr Přiacutebram)

J i ř iacute H Aacute N A ndash R a s t i s l a v K O R E N Yacute ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

V roce 2004 byl v raacutemci dlouhodobeacuteho projektu vyacutestavby skanzenu Muzea lidovyacutech staveb

na Vysokeacutem Chlumci zahaacutejen transfer obytneacuteho staveniacute čp 10 v Mašově Tato akce navaacutezala

na předchoziacute transfery ktereacute byly doprovaacutezeny archeologickyacutemi vyacutezkumy ktereacute realizovalo

Hornickeacute muzeum Přiacutebram (Obděnice Dohnal ndash Korenyacute ndash Kouckyacute ndash Prochaacutezka ndash Šamata 2001

Arnoštovice Korenyacute 2003 tyacutež 2004) Dům čp 10 situovanyacute na sameacutem okraji soudobeacute zaacutestavby

obce Mašov je převaacutežně roubenyacute objekt datovanyacute letopočtem na traacutemu k roku 1739 Takeacute při

realizaci jeho transferu byl proveden archeologickyacute vyacutezkum jehož ciacutelem byla dokumentace

přiacutepadnyacutech staršiacutech faacuteziacute objektu Při tomto vyacutezkumu byl mj nalezen i depot pražskyacutech grošů

Vaacuteclava IV (Korenyacute 2005)

Dům čp 10 byl situovaacuten na jižniacutem okraji vesnice představujiacuteciacute spiacuteše rozptyacutelenyacute typ zaacutestavby

na praveacutem svahu nad vodotečiacute (obr 1) Obec středověkeacuteho založeniacute se v piacutesemnyacutech pramenech

objevuje až v roce 1488 (Profous 1951 37) Vyacutezkum byl zahaacutejen zjišťovaciacute sondou A nevelkyacutech

Obr 1 Mašov půdorys obce s vyznačeniacutem miacutesta naacutelezu depotu


Obr 2 Mašov půdorys čp 10 s označeniacutem miacutesta sondy 1 a depotu

Obr 3 Mašov celkovyacute pohled na kamennou pec a umiacutestěniacute sondy 1

rozměrů ve světnici (obr 2ndash4) s ciacutelem zdokumentovat stratigrafii přiacutepadnyacutech staršiacutech situaciacute

Kontext 1001 představuje vyrovnaacutevaciacute vrstvu pod podlahou a otopnyacutem tělesem staacutevajiacuteciacuteho čp

10 Kontexty 1002 a 1003 jsou destrukčniacute vrstvy spaacuteleniště a kontext 1004 je požaacuterovou vrstvou

souvisejiacuteciacute s podlahou objektu 1005 Vrstva 1004 nasedala na piacutesčityacute kontext 1005 šedeacute barvy


s povrchem vyacuterazně tvrdšiacutem než jejiacute spodniacute čaacutest (kontext 1006 byl již geologickeacute podložiacute) V teacuteto

svrchniacute tvrdeacute čaacutesti se vyskytovaly i střepy ktereacute naopak ve spodniacute čaacutesti vrstvy zcela chyběly

proto tento kontext interpretujeme jako podlahu zanikleacuteho objektu Při odebiacuteraacuteniacute spodniacute čaacutesti

propaacuteleneacute vrstvy 1004 u jižniacuteho okraje sondy byly škrabkou zachyceny čtyři mince z nichž dvě

byly tiacutemto poškozeny (obr 5) Po preparaci miacutesta bylo zjištěno že mince se naleacutezaly v prosteacute

jamce zahloubeneacute do vrstvy 1005 a nepatrně zasahujiacuteciacute až do podložiacute Jamka se od uacutezkeacuteho

uacutestiacute směrem do hloubky rozšiřovala až nad dnem se opět zužovala a končila v ovaacutelneacute dno

Mince byly hliacutenou spojeneacute v několika sloupečciacutech v jednu hromaacutedku a působily dojmem že

původně mohly byacutet vloženy do nějakeacuteho obalu z organickeacute hmoty (obr 6) Vzorek z vyacuteplně

jamky byl podroben archeobotanickeacute analyacuteze při ktereacute byly identifikovaacuteny uhliacuteky liacutesky olše

a bliacuteže neurčitelneacuteho jehličnanu z rostlinnyacutech makrozbytků pak dvě poškozeneacute obilky pšenice

(Kočaacuterovaacute 2005) nikoliv však zbytky textilie přiacutepadně kůže Ani při samotneacute konzervaci minciacute

nebyly žaacutedneacute zbytky textiliiacute či kůže zjištěny (Nacherovaacute ndash Satrapovaacute ndash Perliacutek 2005) Ačkoliv tedy

analyacutezy žaacutedneacute stopy obalu nezjistily nelze vyloučit že podlehl zkaacuteze Možnosti jeho existence

však nepřiacutemo odporuje dochovaacuteniacute četnyacutech botanickyacutech zbytků v jamce Lze tedy konstatovat

že mince mohly byacutet vloženy do prosteacute jamky i bez obalu Celkem bylo ve skryacuteši uloženo 34 kusů

pražskyacutech grošů ktereacute po vyzvednutiacute nebyly vzaacutejemně slepeny (obr 7)

Pro keramiku nejstaršiacuteho na lokalitě zjištěneacuteho horizontu (vrstva 1005) je z hlediska vyacutezdo-

by charakteristickyacute kapkovityacute vryp kombinovanyacute takeacute s jednoduchou vlniciacute (obr 81ndash5) Způsob

zpracovaacuteniacute keramiky je podobnyacute či zcela identickyacute s keramikou staršiacuteho horizontu z bliacutezkyacutech

Krašovic (Hejna 1964) přiacutepadně i z Obděnic (Dohnal ndash Korenyacute ndash Kouckyacute ndash Prochaacutezka ndash Šamata

2001) a na zaacutekladě těchto analogiiacute lze tedy i soubor z Mašova datovat do průběhu 13 až počaacutetku

14 stoletiacute

Obr 4 Mašov sonda 1 (půdorys a řezy)

Obr 5 Mašov povrch jamky s mincemi Obr 6 Mašov depot minciacute po celkoveacutem vypreparovaacuteniacute


Mladšiacute horizont (vrstva 1004) keramickyacutech naacutelezů z Mašova je ze sektoru A v sondě 1

zastoupen kuchyňskyacutem zbožiacutem (obr 86ndash8) v dalšiacutech sektorech byly zjištěny takeacute zlomky zaacutesob-

nic V sektorech B C a D byly nalezeny druhotně propaacuteleneacute zlomky keramiky samotnaacute vyacuteplň

kontextu 1004 byla promiacutešena četnyacutemi uhliacuteky Lze tedy shrnout že staršiacute objekt pochaacutezejiacuteciacute

ze 13ndash14 stoletiacute zanikl požaacuterem kteryacute lze na zaacutekladě souboru keramiky jen raacutemcově datovat do

14 až 15 stoletiacute Teacuteměř s jistotou lze předpoklaacutedat že někdy (možnaacute i bezprostředně) před tiacutemto

požaacuterem musel byacutet do podlahy zjištěneacuteho objektu uložen takeacute depot pražskyacutech grošů

Obr 7 Mašov celkovyacute pohled na mince před konzervaciacute

Obr 8 Mašov vyacuteběr zlomků keramiky typickyacutech pro staršiacute (č 1ndash5) a mladšiacute (č 6ndash8) horizont osiacutedleniacute

1

2

3

4

5

6

7

8

1 3 cm


ČECHY Vaacuteclav IV (1378ndash1419) mincovna

Kutnaacute Hora AR pražskyacute groš

Lit Haacutena 2003 58 var IIc4

1 2518523886 g1 h z 01299 g (516 )2

274 284 mm 05 h (inv č 36286 ev č 26)

RFA Fe 018 Cu 846 Ag 9108

Au 002 Pb 019 Bi 009

- Lit Haacutena 2003 59ndash62 var IV nebo V

2 2847627357 g h z 01119 g (393 )

258263 mm 12 h (inv č 36287

ev č 13)

RFA Fe 011 Cu 1618 Zn 003 Ag

8314 Au 006 Pb 039 Bi 009

3 2793026266 g h z 01664 g (596 )

273275 mm 12 h (inv č 36288 ev č 17)

RFA Fe 016 Cu 2437 Zn 003 Ag

7488 Au 004 Pb 041 Bi 011

4 2629525331 g h z 00964 g (363 )

275276 mm 7 h (inv č 36289 ev č 4)

RFA Fe 005 Cu 1941 Zn 002 Ag

8022 Pb 022 Bi 008

- Lit Haacutena 2003 62 var Vk2

5 2861927500 g h z 01119 g (391 )

272278 mm 65 h (inv č 36290 ev

č 2)

RFA Fe 011 Cu 1335 Zn 006 Ag

8569 Pb 056 Bi 023

- Lit Haacutena 2003 64 var VIIa2ndash4

6 2226520619 g h z 01646 g (739 )

273272 mm 7 h lepenyacute (inv č 36291

ev č 28)

RFA Fe 011 Cu 2919 Zn 005 Ag

7026 Au 003 Pb 026 Bi 011

- Lit Haacutena 2003 64ndash65 var VIIb nebo c

7 2701525972 g h z 01043 g (386 )

263272 mm 105 h (inv č 36292

ev č 14)

RFA Fe 013 Cu 1936 Ag 7976

Pb 056 Bi 019

- Lit Haacutena 2003 65 var VIIc3ndash4

8 2883027633 g h z 01197 g (415 )

265270 mm 9 h (inv č 36293 ev č 10)

RFA Fe 017 Cu 1718 Ag 8203

Pb 051 Bi 013

- Lit Haacutena 2003 65 var VIId2ndash3

9 2925527748 g h z 01507 g (515 )

271266 mm 7 h (inv č 36294 ev č 8)

RFA Fe 016 Cu 2679 Zn 005 Ag

7253 Pb 036 Bi 011

- Lit Haacutena 2003 66 var VIIId1

10 2581924520 g h z 01299 g (503 )

270279 mm 1 h (inv č 36295 ev č 6)

RFA Fe 008 Cu 2941 Zn 006 Ag

7019 Pb 018 Bi 008

- Lit Haacutena 2003 65ndash66 var VIII ()

11 2817126919 g h z 01252 g (444 )

270269 mm 10 h (inv č 36296 ev č 16)

RFA Fe 014 Cu 1811 Zn 004 Ag

8121 Pb 042 Bi 008

12 2712725738 g h z 01389 g (512 )

274265 mm 7 h (inv č 36297 ev č 1)

RFA Fe 013 Cu 3008 Zn 006 Ag

6933 Pb 037 Bi 005

13 2618525061 g h z 01124 g (429 )

270271 mm 10 h (inv č 36298 ev č 3)

RFA Cu 2358 Zn 003 Ag 7607

Au 003 Pb 022 Bi 007

- Lit Haacutena 2003 65ndash68 var VIII nebo IX

14 2586224091 g h z 01771 g (685 )

261265 mm 3 h (inv č 36299 ev č 33)

RFA Fe 019 Cu 1802 Ag 8105

Pb 065 Bi 010

- Lit Haacutena 2003 66ndash68 var IX nebo X

15 1869717720 g h z 00977 g (522 )

282277 mm 12 h vylomenyacute okraj (inv

č 36300 ev č 29)

RFA Fe 028 Cu 2373 Ag 7492

Sb 006 Pb 094 Bi 008

- Lit Haacutena 2003 68 var Xa1

16 2696825277 g h z 01691 g (627 )

278278 mm 9 h (inv č 36301 ev č 24)

RFA Fe 010 Cu 2360 Zn 004 Ag

7500 Pb 124 Bi 003

- Lit Haacutena 2003 68 var Xa1 ()

17 2926027678 g h z 01582 g (541 )

268284 mm 85 h (inv č 36302 ev č 15)

RFA Fe 042 Cu 2788 Zn 002 Ag

7115 Au 002 Pb 050 Bi 002

1 Hmotnost před a po konzervaci2 hz = hmotnostniacute ztraacuteta při konzervaci v g a v



18 2668125365 g h z 01316 g (493 )

268276 mm 3 h (inv č 36303 ev č 21)

RFA Fe 010 Cu 3448 Zn 004 Ag

6473 Pb 056 Bi 008

- Lit Haacutena 2003 68 var Xb1

19 2475722897 g h z 01860 g (751 )

262276 mm 12 h (inv č 36304 ev č 31)

RFA Cu 1520 Ag 8336 Sb 008

Pb 127 Bi 009

- Lit Haacutena 2003 68 var Xb

20 3002628556 g h z 01470 g (489 )

162167 mm 1 h (inv č 36305 ev č 12)

RFA Fe 010 Cu 1853 Ag 8082

Pb 047 Bi 008

- Lit Haacutena 2003 68 var Xc2 (ale obraacutecenaacute S)

21 2807926818 g h z 01261 g (449 )

271267 mm 4 h (inv č 36306 ev č 7)

RFA Fe 015 Cu 3324 Zn 001 Ag

6612 Pb 038 Bi 009

- Lit Haacutena 2003 70 var XIVb1

22 2652324029 g h z 02494 g (940 )

268262 mm 4 h (inv č 36307 ev č 27)

RFA Fe 014 Cu 1657 Zn 004 Ag

8214 Pb 104 Bi 008

- Lit Haacutena 2003 70 var XIVc3

23 2712624769 g h z 02357 g (868 )

282279 mm 9 h (inv č 36308 ev č 19)

RFA Fe 014 Cu 2849 Zn 005 Ag

7065 Pb 058 Bi 011

24 2343121606 g h z 01825 g (779 )

272268 mm 6 h (inv č 36309 ev č 34)

RFA Fe 009 Cu 2131 Zn 004 Ag

7721 Sb 004 Pb 130 Bi 003

25 2316220940 g h z 02222 g (959 )

262265 mm 3 h (inv č 36310 ev č 20)

RFA Cu 1430 Zn 006 Ag 8412

Pb 134 Bi 018

- Lit Haacutena 2003 71 var XIVh1

26 2933728087 g h z 01255 g (426 )

266270 mm 105 mm (inv č 36311 ev

č 22)

RFA Cu 1459 Zn 004 Ag 8388

Pb 147 Bi 002

27 2543823250 g h z 02233 g (860 )

269266 mm 6 h (inv č 36312 ev č 11)

RFA Fe 018 Cu 1188 Ag 8523

Pb 255 Bi 017

- Lit Haacutena 2003 71 var XIVi1

28 2781126215 g h z 01596 g (574 )

269269 mm 9 h (inv č 36313 ev č 9)

RFA Cu 1662 Ag 8205 Pb 130

Bi 003

29 2773625700 g h z 02036 g (734 )

27068 mm 45 h (inv č 36314 ev č 23)

RFA Fe 015 Cu 2771 Ag 7111

Pb 094 Bi 009

30 2174619658 g h z 02088 g (960 )

25722 mm 3 h (inv č 36315 ev č 18)

RFA Cu 748 Ag 8999 Pb 249 Bi

004

- Lit Haacutena 2003 71 var XIVi1 ()

31 2555624213 g h z 01343 g (526 )

270270 mm 6 h (inv č 36316 ev č 5)

RFA Fe 005 Cu 6383 Zn 0126

As 103 Ag 3342 Sb 006 Pb

149

- Lit Haacutena 2003 72 var XIVi9ndash10

32 3201130873 g h z 01138 g (355 )

285283 mm 15 mm (inv č 36317

ev č 30)

RFA Cu 1698 Zn 005 Ag 8267

Au 002 Pb 018 Bi 011

- Lit Haacutena 2003 72 var XIVl1

33 2762825707 g h z 01921 g (695 )

268264 mm 10 h (inv č 36318 ev č 32)

RFA Cu 1579 Ag 8260 Pb 159 Bi

003

- Lit Haacutena 2003 var neurčitelnaacute

34 2689824281 g h z 02617 g (973 )

280275 mm 11 h (inv č 36319 ev č 25)

RFA Fe 011 Cu 3847 Zn 001 Ag

6062 Sb 006 Pb 067 Bi 006

Depot minciacute z obce Mašov je tvořen 34 pražskyacutemi groši Vaacuteclava IV a reprezentuje zaacuteměrně

vytřiacuteděnou sumu v hrubeacute minci odpoviacutedajiacuteciacute doboveacute sumě 12kopy+4 groše Nejde tedy o nijak

zaacutevratně velkou hotovost Pro sveacuteho majitele nejspiacuteše drobneacuteho zemědělce usedleacuteho v miacutestě

ukrytiacute peněz však mohla znamenat nezanedbatelnyacute majetek


1 3 5 6

7 8 9 10

Obr 9a Mašov vyacuteběr minciacute z hromadneacuteho naacutelezu (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute v katalogu)

14 16 18 19


33

21 22 25 26

29 30 31 32

Obr 9b Mašov vyacuteběr minciacute z hromadneacuteho naacutelezu (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute v katalogu)


Pro vyhodnoceniacute hmotnostiacute v raacutemci jednotlivyacutech variant je sledovanyacute soubor velmi malyacute

a naviacutec zjištěneacute hmotnosti jsou značně rozkoliacutesaneacute Zvlaacuteštniacute pozornost byla věnovaacutena procen-

tuaacutelniacutemu propočteniacute hmotnostniacuteho uacutebytku u každeacute mince při konzervaci Ten se pohybuje

přibližně od 4 do 10 Jde o nezanedbatelneacute hodnoty způsobeneacute vlivem působeniacute chemismu

okolniacute zeminy působiacuteciacute dlouhodobě na mince bez ochranneacute schraacutenky

V raacutemci konzervace byly u všech grošů provedeny takeacute nedestruktivniacute analyacutezy složeniacute

kovu metodou rentgenoveacute fluorescence ndash ED XRF3 (Tab 1) Dosaženeacute vyacutesledky ve smyslu zjiš-

těniacute ryzosti Ag jsou však velice nepřesneacute a nelze je prakticky využiacutet pro metrologickeacute baacutedaacuteniacute

Vyacuterazneacute nepřesnosti při stanoveniacute ryzosti jsou ovlivněny viacutece faktory Metoda ED XRF přinaacutešiacute

informaci pouze o maleacutem segmentu na povrchu každeacute mince jejichž slitiny však mohou byacutet

nehomogenniacute a vrstevnatě různorodeacute (k metodě Haacutena 2003 99ndash100) Tento probleacutem je zřetelnyacute

předevšiacutem u minciacute s vyššiacutemi obsahy mědi a dalšiacutech prvků ve střiacutebrneacute slitině jakyacutemi jsou praacutevě

pražskeacute groše Vaacuteclava IV Naviacutec povrchovaacute vrstva pražskyacutech grošů jak doklaacutedajiacute piacutesemneacute pra-

meny byla změněna již v kutnohorskeacute mincovně při takzvaneacutem běleniacute (Petraacuteň ndash Radoměrskyacute

2001 32) při ktereacutem se mohl povrchově navyacutešit obsah střiacutebra4 K dalšiacutemu vyacuterazneacutemu pozmě-

něniacute prvkoveacuteho složeniacute povrchoveacute vrstvy došlo u sledovaneacuteho souboru při konzervaci při ktereacute

byla chemicky odstraněna korozniacute krusta měďnatyacutech sloučenin (obr 7) Součet těchto faktorů

způsobuje že zkoumaacuteniacute ryzostiacute střiacutebrnyacutech minciacute grošoveacuteho obdobiacute touto metodou nepřinaacutešiacute

očekaacutevaneacute vyacutesledky Tento fakt byl prakticky ověřen v nedaacutevneacute době již při zpracovaacuteniacute depotu

z Uacutetěšova (Militkyacute ndash Michaacutelek 2002)

Komentovat vyacutesledky měřeniacute jednotlivyacutech minciacute z mašovskeacuteho depotu je tedy velmi obtiacutežneacute

Obsahy střiacutebra se pohybujiacute v rozmeziacute od 60 do 91 což vesměs odporuje ryzostem zjištěnyacutem

jinyacutemi metodami (Haacutena 2003 103ndash104) Zajiacutemavaacute je však naacutepadně niacutezkaacute ryzost 3342 u groše

č 31 kde ve slitině převažuje měď Nabiacuteziacute se otaacutezka zda by se nemohlo jednat o ražbu až z doby

po smrti Vaacuteclava IV typologicky však mince odpoviacutedaacute variantě XIV řazeneacute před rok 1419

Jedinou vyacuteznamnějšiacute přiacuteměsiacute grošů mimo mědi je olovo Jeho obsah se pohybuje od 02 do

15 vyššiacute obsah okolo 25 byl zaznamenaacuten pouze u dvou minciacute a většina minciacute maacute obsah

olova do 1 Obsah železa je způsoben uloženiacutem v půdě a v původniacute slitině s největšiacute pravdě-

podobnostiacute vůbec nebylo Obsah zinku a bismutu je na hranici detekce Obsah niklu kteryacute neniacute

v tabulce uveden se pohyboval u valneacute většiny minciacute na hranici detekce (Perliacutek 2005)

V mašovskeacutem naacutelezu jsou zastoupeny groše Vaacuteclava IV z celeacuteho průběhu jeho vlaacutedy (1378ndash1419)

Nejmladšiacute složku naacutelezu reprezentujiacute groše varianty Haacutena (2003) č XIV (č 22ndash33) tedy mince ze

zaacutevěrečneacuteho obdobiacute vlaacutedy Vaacuteclava IV Lze tedy předpoklaacutedat že k uloženiacute naacutelezu došlo zřejmě až

po smrti Vaacuteclava IV roku 1419 Přesnějšiacute stanoveniacute doby ukrytiacute hromadneacuteho naacutelezu z Mašova však

neniacute jednoducheacute neboť datovaacuteniacute pokladů s pražskyacutemi groši Vaacuteclava IV představuje obecně značnyacute

probleacutem Pro husitskeacute obdobiacute (1420ndash1436) je na českeacutem uacutezemiacute doloženo mnoho depotů tvořenyacutech

vyacutehradně pražskyacutemi groši předevšiacutem Vaacuteclava IV Jde o soubory zaacuteměrně vytřiacuteděneacute kvalitniacute mince

ktereacute neobsahujiacute dalšiacute ražby vhodneacute k upřesněniacute datovaacuteniacute doby jejich ukrytiacute Tento jev odraacutežiacute

skutečnost že pravidelnaacute ražba pražskyacutech grošů v Kutneacute Hoře skončila v roce 1419 a o intenzitě



měřeniacute byla 200 sekund Stabilizace vyacutekonu rentgenky byla nastavena tak aby tok do detektoru byl 2000 plusmn

100 impulsů za sekundu Byl použit kolimaacutetor 3 mm přičemž analyzovanaacute plocha je vždy o něco většiacute Při

dobaacutech měřeniacute od 3 minut je možneacute stanovovat obsahy prvků od přibližneacute spodniacute hranice 005 přičemž

pod 04 může byacutet chyba v zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech měřeniacute až 20ndash40 udaacutevaneacute hodnoty Jednaacute se o zcela

nedestruktivniacute prvkovou analyacutezu povrchu přičemž hloubka penetrace zaacuteřeniacute do vzorku je velmi malaacute a tak

vyacutesledek měřeniacute vypoviacutedaacute pouze o složeniacute povrchu Naměřenaacute spektra byla zpracovaacutena programem Elvax

a vyhodnocena za použitiacute modulu bezkalibračniacute analyacutezy využiacutevajiacuteciacuteho metody fundamentaacutelniacutech parametrů

(Perliacutek 2005)4 Mincovniacute střiacutežky byly ve zvlaacuteštniacute diacutelně vařeny v roztoku kuchyňskeacute soli a vinneacuteho kamene (viacutenanu sodneacuteho)


2001 32)


Č Fe Cu Zn As Ag Au Sb Pb Bi Varianta

1 018 846 9108 002 019 009 IIc4

2 011 1618 003 8314 006 039 009 IV nebo V

3 016 2437 003 7488 004 041 011 --

4 005 1941 002 8022 022 008 --

5 011 1335 006 8569 056 023 Vk2

6 011 2919 005 7026 003 026 011 VIIa2ndash4

7 013 1936 7976 056 019 VIIb nebo c

8 017 1718 8203 051 013 VIIc3ndash4

9 016 2679 005 7253 036 011 VIId2ndash3

10 008 2941 006 7019 018 008 VIIId1

11 014 1811 004 8121 042 008 VIII ()

12 013 3008 006 6933 037 005 --

13 2358 003 7607 003 022 007 --

14 019 1802 8105 065 010 VIII nebo IX

15 028 2373 7492 006 094 008 IX nebo X

16 010 2360 004 7500 124 003 Xa1

17 042 2788 002 7115 002 050 002 Xa1 ()

18 010 3448 004 6473 056 008 Xa3

19 1520 8336 008 127 009 Xb1

20 010 1853 8082 047 008 Xb

21 015 3324 001 6612 038 009 Xc2

22 014 1657 004 8214 104 008 XIVb1

23 014 2849 005 7065 058 011 XIVc3

24 009 2131 004 7721 004 130 003 --

25 1430 006 8412 134 018 --

26 1459 004 8388 147 002 XIVh1

27 018 1188 8523 255 017 --

28 1662 8205 130 003 XIVi1

29 015 2771 7111 094 009 --

30 2748 8999 249 004 --

31 005 6383 012 103 3342 006 149 XIVi1 ()

32 1698 005 8267 002 018 011 XIVi9ndash10

33 1579 8260 159 003 XIVl1

34 011 3847 001 6062 006 067 006

Tab 1 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute jednotlivyacutech prvků

ražby grošů se jmeacutenem Vaacuteclava IV v Praze i v Kutneacute Hoře v letech 1420ndash1423 viacuteme zatiacutem jen maacutelo

rozhodně však nebyla souměřitelnaacute s předchoziacutem obdobiacutem (Haacutena 2003 32ndash35) Lze tedy opraacutevně-

ně předpoklaacutedat že v průběhu 20 let 15 stoletiacute grošů postupně ubyacutevalo z oběhu a tiacutem se staacutevaly

viacutece ceněneacute a masově tezaurovaneacute což doklaacutedajiacute praacutevě jejich početneacute hromadneacute naacutelezy5 (srovnej

Naacutelezy II3 148ndash165 Haacutena 2003 81ndash86) Uacutebytek grošů z oběhu potvrzuje takeacute naacuterůst drobneacute mince

v depotech ze 30 a předevšiacutem 40 let 15 stoletiacute (srovnej Naacutelezy II3 165ndash191) Mezi problematicky

datovatelneacute hromadneacute naacutelezoveacute celky patřiacute tedy i depot z Mašova Jako nejpravděpodobnějšiacute obdobiacute

jeho ukrytiacute lze považovat 20 leacuteta vyloučit však nelze ani 30 leacuteta 15 stoletiacute Konkreacutetniacute okolnosti

ukrytiacute a předevšiacutem nevyzvednutiacute naacutelezu jsou přirozeně nedoložitelneacute Archeologicky doloženyacute

požaacuterovyacute horizont (vrstva 2004) kteryacute uzavřel jamku s mincemi naznačuje že tento naacutelez je

nejspiacuteše smutnyacutem dokladem dopadu neklidnyacutech let husitskyacutech vaacutelek na miacutestniacute obyvatele Zřejmě

opraacutevněnaacute obava o majetek donutila majitele peněz k ukrytiacute peněžniacute hotovosti a diacuteky doloženeacutemu

požaacuteru a nevyzvednutiacute minciacute si můžeme jen domyacutešlet co se asi v usedlosti na miacutestě pozdějšiacuteho čp

10 v Mašově stalo a jak tento nejspiacuteše tragickyacute přiacuteběh dopadl

5 Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro dataci ukrytiacute hromadnyacutech naacutelezů s pražskyacutemi groši do obdobiacute po smrti Vaacuteclava IV

je vyacuterazneacute zastoupeniacute nejmladšiacutech Vaacuteclavovyacutech emisiacute Bohužel jen maacutelo z těchto naacutelezů bylo zatiacutem podrobně

popsaacuteno (např Veselyacute 1964 Nemeškal 1980 Haacutena ndash Hůrkovaacute ndash Hus ndash Beraacutenek ndash Hůrka 2004)


Literatura

Dohnal M ndash Korenyacute R ndash Kouckyacute K ndash Prochaacutezka L ndash Šamata J 2001 Obděnice čp 4 (okr

Přiacutebram) Dějiny usedlosti ve světle etnografickyacutech archeologickyacutech piacutesemnyacutech a paleo-

zoologickyacutech pramenů Archeologie ve středniacutech Čechaacutech 52 721ndash738

Haacutena J 2003 Pražskeacute groše Vaacuteclava IV z let 1378ndash1419 Klatovy

Haacutena J ndash Hůrkovaacute J ndash Hus M ndash Beraacutenek A ndash Hůrka J 2004 Mincovniacute depoty v jihozaacutepad-

niacutech Čechaacutech Svazek druhyacute Grošoveacute naacutelezy do poloviny 15 stoletiacute Klatovy

Hejna A 1964 Krašovice ndash přiacutespěvek k vyacutezkumu středověkeacute vesnice v Čechaacutech Pamaacutetky arche-

ologickeacute 55 178ndash221

Kočaacuterovaacute R 2005 Enviromentaacutelniacute posudek sedimentu z vyacuteplně jamky s depotem minciacute ndash loka-

lita Mašov čp 10 ZIP o p s čj 26105 Nepublikovanyacute rukopis uloženyacute v Hornickeacutem

muzeu Přiacutebram

Korenyacute R 2003 Archeologickeacute vyacutezkumy na Přiacutebramsku v roce 2002 Středočeskyacute vlastivědnyacute


ndash 2004 Archeologickeacute vyacutezkumy na Přiacutebramsku v roce 2003 Středočeskyacute vlastivědnyacute sborniacutek 22

141ndash144


134ndash138



Nacherovaacute I ndash Satrapovaacute Z ndash Perliacutek D 2005 Restauraacutetorskaacute zpraacuteva Středočeskeacute muzeum Roz-

toky u Prahy 16 9 2005 Nepublikovanyacute rukopis uloženyacute v Hornickeacutem mu zeu Přiacutebram



Praha 115ndash298

Nemeškal L 1980 Grošovyacute naacutelez v Českeacutem Dubu okr Liberec Časopis Naacuterodniacuteho muzea

ndash řada historickaacute 149 151ndash169

Perliacutek D 2005 Zpraacuteva o provedeniacute analyacutezy Středočeskeacute muzeum Roztoky u Prahy 29 7 2005

Nepublikovanyacute rukopis uloženyacute v Hornickeacutem muzeu Přiacutebram

Petraacuteň Z ndash Radoměrskyacute P 2001 Ilustrovanaacute encyklopedie českeacute moravskeacute a slezskeacute numisma-

tiky Praha

Profous A 1951 Miacutestniacute jmeacutena v Čechaacutech Jejich vznik původniacute vyacuteznam a změny Diacutel III MndashŘ

Praha

Veselyacute S 1964 Naacutelez v Jarošově nad Nežaacuterkou (Přiacutespěvek k chronologii grošů Vaacuteclava IV)


Summary Jiřiacute Haacutena ndash Rastislav Korenyacute ndash Jiřiacute Militkyacute A hoard of Prague grossi struck under

Vaacuteclav (Wenceslas) IV found in Mašov (Přiacutebram district)

A hoard of Prague grossi struck under Vaacuteclav IV was found in Mašov during archaeological exca-

vations in 2004 (Korenyacute 2005) Probing the locality connected with house no 10 situat ed in the

southern outskirts of the village revealed this group of coins (Fig1) as a part of the probe A (Figs

2ndash4) in the burnt layer no 1004 above another layer no 1005 containing archaeological objects

dated back to the 13th and the beginning of the 14th century After cleaning the coins the following

fact has been proven the coins were hidden in a small hole (Fig 6) without any preserved covering

There were 34 Prague grossi burried there (Fig 7) The coins from Mašov are represented by grossi

struck under Vaacuteclav IV Haacutena type no XIV (nos 22ndash33) ie coins of the final period of the Vaacuteclavrsquos

rule The exact dating of the moment when Mašov hoard was buried is difficult The 1420s are the

most probable version The 1430s also cannot be excluded Archaeologically documented burnt

layer (no 1004) covering the hole points to the hypothesis that this hoard could be regarded as an

illustration of impact of the Hussite Wars on local people



Pozdně středověkyacute depot minciacute z Chebu


Uacutevod

V aukčniacute nabiacutedce firmy Aurea Numismatika Praha (2 aukce 20 5 2001 č 544) byl nabiacutezen

a prodaacuten naacutelezovyacute celek resp jeho čaacutest s dochovanou provenienciacute z Chebu Zde byl uveřejněn

takeacute stručnyacute (nikoliv však zcela přesnyacute) popis Na zaacutekladě informaciacute od posledniacuteho soukromeacuteho

majitele naacutepisu na naacutedobě a diacuteky konfrontaci s dalšiacutemi publikovanyacutemi uacutedaji se podařilo prokaacute-

zat že jde o čaacutest již registrovaneacuteho hromadneacuteho naacutelezu minciacute z Chebu1 Diacuteky laskavosti firmy

Aurea Numismatika Praha byl soubor zapůjčen autorovi tohoto přiacutespěvku k popsaacuteniacute2 Souběžně

se zpracovaacuteniacutem teacuteto čaacutesti depotu byly revidovaacuteny naacutelezoveacute okolnosti i celkoveacute složeniacute souboru

Naacutelezoveacute okolnosti

Depot byl objeven dne 11 6 1873 nejmenovanyacutem dělniacutekem ve dvoře domu čp 351 situo-

vaneacutem na naacuterožiacute byacutevaleacute Rahmthuumlrm Gasse [Dobrovskeacuteho ulice] a byacutevaleacute Enten Gasse [Kachniacute

ulice] (obr 1) K naacutelezu došlo při planyacuterovaacuteniacute pozemku bdquowenige Fus unter der Oberflaumlcheldquo

(Schmid 1874 98) Miacutesto naacutelezu je situovaacuteno jižně od hradu při zaacutepadniacutem okraji historickeacuteho

jaacutedra města3 Mince byly uloženy v keramickeacute naacutedobě kryteacute pokliciacute

1 Soubor byl prodaacuten za 30000- Kč a dnes se opět nachaacuteziacute v soukromeacutem majetku Bohužel nelze vyloučit že

naacutesledně došlo k jeho rozptyacuteleniacute Je velkaacute škoda že se naacutelez nepodařilo zachraacutenit pro některeacute muzeum2 Z časovyacutech důvodů nemohla byacutet provedena ani vyacuteběrovaacute fotografickaacute dokumentace minciacute a tak zde zveřej-

něnyacute popis zůstane zřejmě jedinyacutem zdrojem bližšiacuteho poznaacuteniacute teacuteto čaacutesti naacutelezu3 Za upřesněniacute miacutesta naacutelezu děkuji PhDr P Šebestovi z Chebskeacuteho muzea v Chebu

Obr 1 Cheb vyacuteřez plaacutenu města s označeniacutem miacutesta depotu minciacute (šrafovaně) z roku 1873

Obsah naacutelezu byl nedlouho po odkrytiacute na svou dobu velice podrobně publikovaacuten chebskyacutem

archivaacuteřem Georgem Schmidem (1874) V teacuteto praacuteci byly jednotliveacute typy minciacute popsaacuteny avšak

bez uvedeniacute počtu jednotlivyacutech typů i celkoveacuteho množstviacute objevenyacutech minciacute Zaacutekladniacute charak-

teristika obsahu naacutelezu byla uveřejněna ve druheacutem svazku Naacutelezů minciacute v Čechaacutech na Moravě

a ve Slezsku (Naacutelezy II3 194 č 2390)

čp 351

Rahmthuumlrm Gasse [Dobrovskeacuteho ulice]

Enten

Gasse [K

achn

iacute ulice]

čp 351


4 V J Kliacutemovi (1961) nebyly znaacutemy chebskeacute feniky uloženeacute v Chebskeacutem muzeu5 CATALOG des MUSEUMS der Stadt Eger von Georg Schmid 1874 bdquo432ndash444 Egerer Brakteaten Mittelbild

Ganzer rechtsgewandeter Adler Umschrift Vier gothische e (Diese Muumlnzen stammen aus dem Muumlnzfunde

vom 11 juni 1873 im Hofraume des Hauses NC 351 in der Rahmturmgasse)ldquo Autor neměl tuto čaacutest naacutelezu

fyzicky k dispozici

6 Vzhledem k odlišnosti materiaacutelu a pravděpodobneacute staršiacute dataci artefaktu (13ndash14 stoletiacute) nelze společnyacute

naacutelezovyacute původ považovat za zcela ověřenyacute

Obr 3 Cheb celkovyacute pohled na naacutelez

Osud většiny minciacute z naacutelezu neniacute znaacutem Podrobnaacute prvotniacute publikace (Schmid 1874) umožni-

la po letech vytvořit čaacutestečnyacute rekonstrukčniacute popis naacutelezu (Kliacutema 1961) zaměřenyacute předevšiacutem na

chebskeacute a středoněmeckeacute brakteaacutetoveacute feniky početně v naacutelezu zastoupeneacute Pouze 9 chebskyacutech

brakteaacutetovyacutech feniků se dostalo do Chebskeacuteho muzea kde jsou uloženy dodnes4 ostatniacute brakte-

aacutetoveacute feniky německeacute i chebskeacute jsou dnes nezvěstneacute Ani znovuobjevenaacute grošovaacute složka naacutelezu

takeacute neniacute zřejmě kompletniacute

Popis naacutelezuMince uloženeacute v Chebskeacutem muzeu

V numismatickeacute sbiacuterce Chebskeacuteho muzea v Chebu jsou pod inv č 432ndash444 deponovaacuteny cheb-

skeacute brakteaacutetoveacute feniky Podle stareacute muzejniacute evidence pochaacutezejiacute bezpečně z popisovaneacuteho naacutelezu5

Aukčně rozprodanaacute čaacutest naacutelezuKeramika

Pohaacuter koacutenickeacuteho tvaru s vyacuterazně zuacuteženyacutem oblyacutem podhrdliacutem a okrajem ve tvaru miacuterně vně

prožlabeneacuteho šikmeacuteho okružiacute Na maximaacutelniacute vyacuteduti tři rovnoběžneacute ryacutežky Jemně ostřenyacute mate-

riaacutel na povrchu šedyacute redukčně paacutelenyacute s lokaacutelniacutemi světle hnědyacutemi ploškami Dno se stopami

podsyacutepky Na vniřniacute stěně přibližně do vyacuteše 9 cm od dna (miacutesty i vyacuteše) plošneacute zbytky světle

zeleneacute praacuteškoviteacute měděnky Pohaacuter je dochovaacuten v celku pouze na okraji drobnaacute odlomeniacute a na

stěně dvě praskliny Na stěně biacutele napsaacuteno 1873 Eger No 351 Vyacuteška 174 mm průměr uacutestiacute 96 mm

průměr dna 75 mm (obr 21)

Miska (kahaacutenek bez hubičky) s niacutezkyacutemi rozevřenyacutemi stěnami a oblyacutem okrajem Hruběji ostřenyacute

materiaacutel s vyacuteraznou přiacuteměsiacute sliacutedy na povrchu hnědo-okrovyacute Na dně stopy podsyacutepky Vylomenyacute

okraj Na vniřniacute stěně druhotnaacute černaacute vrstva způsobenaacute užiacutevaacuteniacutem předmětu jako kahanu Vyacuteška

24 mm průměr uacutestiacute 116 mm průměr dna 87 mm (obr 22)6

Obr 2 Cheb keramickyacute pohaacuter a miska užiteacute jako

schraacutenka hromadneacuteho naacutelezu minciacute

1

2

1 5 cm


Mince



Lit Veselyacute 1964 var III 2 ()

1 2694 g 265260 mm 105 h

Vladislav II Jagellonskyacute (1471ndash1516) min-

covna Kutnaacute Hora řezač kolků Řiacuteha zlat-

niacutek AR pražskyacute groš z let 1477ndash1479

Lit Haacuteskovaacute 1968 146 č VIIIa1 ()

2 2552 g 267270 mm 2 h

ndash Lit Haacuteskovaacute 1968 148 č Xa1

3 2236 g 271277 mm 2 h

HESSEN-KASSEL Ludviacutek II (1413ndash1458)

AR groš

Lit Radoměrskyacute 1976 170 č XXII1

4 2141 g 275273 mm 12 h

ndash Lit Radoměrskyacute 1976 170 č XXII2

5 2231 g 285285 mm 7 h

ndash Av Rv rozdělovaciacute znameacutenka opisu pěti-

listeacute růžice s vyznačenyacutemi středy

Lit Radoměrskyacute 1976 170 jako č XXII3

6 2295 g 284282 mm 45 h

Ludviacutek III (1458ndash1471) AR groš


7 2443 g 263268 mm 65 h

8 2288 g 270270 mm 105 h

9 2166 g 286287 mm 12 h přehyb

10 2163 g 271268 mm 12 h

11 2120 g 261266 mm 9 h

12 2030 g 270270 mm 75 h

13 2018 g 270280 mm 15 h

14 1986 g 277281 mm 105 h

15 1942 g 272272 mm 5 h

16 1931 g 277272 mm 15 h

17 1908 g 275268 mm 15 h

18 1870 g 276265 mm 15 h

19 1633 g 268269 mm 9 h

SASKO-MIacuteŠEŇ Fridrich IV Vileacutem II

a Fridrich (1412ndash1425) mincovna

Freiberg AR štiacutetovyacute groš z let 1412ndash1425

Lit Krug 1974 140 č 6845

20 2284 g 288287 mm 4 h

mincovna neurčitelnaacute štiacutetovyacute groš

Av Rv mincovniacute značky nečitelneacute

Lit Krug 1974 140ndash141 jako č 681ndash708

21 2314 g 277278 mm 115 h

Fridrich II (1428ndash1464) mincovna Freiberg

mincmistr Liborius Senftleben (1428ndash

1441) AR štiacutetovyacute groš z let 1437ndash1440

Lit Krug 1974 141 č 7099

22 2364 g 284289 mm 75 h

23 2329 g 287279 mm 75 h

ndash Rv mISnEIISIS

Lit Krug 1974 141 č 7099 var

24 2651 g 270280 mm 4 h

ndash Lit Krug 1974 141 č 70913

25 2414 g 280277 mm 11 h


26 2771 g 283282 mm 6 h

27 2553 g 277281 mm 3 h


28 2477 g 284284 mm 25 h


29 2282 g 284282 mm 9 h

mincovna Gotha mincmistr Hans Eduard

(1437ndash1456) AR štiacutetovyacute groš z let 1437ndash

1440

Rv mISnEIISIS

Lit Krug 1974 142 č 72024 var

30 2557 g 280280 mm 7 h


31 2324 g 287286 mm 15 h

mincovna Freiberg mincmistr Hans Borner


1451

Lit Krug 1974 143 č 7363

32 2616 g 282280 mm 12 h

33 2515 g 271273 mm 75 h


34 2674 g 277270 mm 12 h

35 2599 g 283277 mm 15 h

36 2401 g 278276 mm 11 h

37 2349 g 273272 mm 7 h

38 2337 g 267279 mm 115 h

39 2333 g 274281 mm 9 h

40 2295 g 277279 mm 15 h


41 2273 g 272277 mm 115 h


42 2448 g 281273 mm 105 h

43 2063 g 283283 mm 1 h

ndash Rv piacutesmeno N nečitelneacute

Lit Krug 1974 143 č 736

44 2536 g 276275 mm 15 h

ndash Av LAnG

Lit Krug 1974 143 č 736ndash7395 var

45 2026 g 276280 mm 3 h

mincovna bdquoFreibergldquo ndash neznaacutemaacute falzaacutetorskaacute

diacutelna AE štiacutetovyacute groš z let 1442ndash1451

ndash doboveacute falzum

Rv piacutesmeno N nečitelneacute

Lit Krug 1974 143 jako č 736

Pozn Na povrchu zbytky plošneacuteho pokrytiacute

šedyacutem kovem

46 2333 g 281285 mm 10 h vylomenyacute

mincovna Zwickau (a Sangerhausen) minc-

mistr Juumlrge Silberborner (1442ndash1449) AR

štiacutetovyacute groš z let asi 1442ndash1449

Rv slovo mISnENSIs odlomeno

Lit Krug 1974 143 č 741

47 1865 g ndash282 mm 55 h vylomen

mincovna Freiberg mincmistr () AR mečo-

vyacute groš z let 1457ndash1464

Lit Krug 1974 149 č 8625

48 1802 g 275282 mm 15 h


49 2351 g 271268 mm 10 h

mincovna Lipsko mincmistr Hans Stockart

(1454ndash1462) AR mečovyacute groš z let 1457ndash

1464

Lit Krug 1974 149 č 8816 nebo 20

50 2252 g 267270 mm 12 h ořezaacuten


51 2294 g 278272 mm 8 h


52 2577 g 281275 mm 12 h


54 2148 g 278284 mm 6 h

55 2143 g 266270 mm 75 h

56 1912 g 279279 mm 35 h

ndash Av LΛII

Lit Krug 1974 149 č 88312 var

57 2216 g 274275 mm 75 h


58 2547 g 282278 mm 3 h



ndash Rv MISnEnSIS

Lit Krug 1974 150 č 88710 var

60 2444 g 282285 mm 105 h

ndash Rv mISIIEIISIS

Lit Krug 1974 150 č 88912 var

61 2185 g 266270 mm 75 h


62 2123 g 271269 mm 105 h přehyb


63 2398 g 280282 mm 12 h

ndash Rv IIISnEnSIS

Lit Krug 1974 150 č 89710 var

64 2225 g 278281 mm 4 h

ndash Rv IIISnEnSIS

Lit Krug 1974 150 č 90810 var

65 2490 g 278281 mm 4 h

ndash Av slovo MARCh čaacutestečně nečitelneacute

Lit Krug 1974 150 č 90829 ()

66 2382 g 276281 mm 10 h


67 1663 g 270278 mm 115 h


Lit Krug 1974 150 č 91112 var

68 1958 g 274271 mm 85 h


(1454ndash1462) AR mečovyacute groš z roku 1462

Lit Krug 1974 151 č 9361

69 2641 g 267272 mm 95 h

70 2038 g 273266 mm 12 h



71 2083 g 269270 mm 4 h


72 2123 g 276272 mm 12 h

mincovna Lipsko mincmistr Conrad

Funcke (1462ndash1465) AR mečovyacute groš z let

14621464

Lit Krug 1974 151 č 94320

73 2564 g 271264 mm 6 h

74 2019 g 278281 mm 3 h

ndash Rv IIISIIEnSS

Lit Krug 1974 151 č 94317 var

75 2359 g 275275 mm 25 h

ndash Rv slovo IIISnEnSIS nečitelneacute

Lit Krug 1974 151 č 94516ndash22

76 2027 g 278279 mm 2 h


77 1936 g 278282 mm 4 h


78 2217 g 271265 mm 4 h

ndash Rv IIISIIEIISS

Lit Krug 1974 151 č 94717 var

79 2258 g 276270 mm 8 h

Fridrich II Fridrich IV a Zikmund (1428ndash

1436) mincovna Freiberg mincmistr

Liborius Senftleben (1428ndash1441) AR štiacute-

tovyacute groš z let 1431ndash1436

Lit Krug 1974 153 č 9891

80 2605 g 293294 mm 10 h

81 2476 g 279286 mm 6 h


82 2433 g 292290 mm 12 h


83 2553 g 281282 mm 75 h


84 1582 g 294ndash mm 12 h asi 20 odlo-

meno

Fridrich II a Vileacutem (III) (1440ndash1464)

mincovna Freiberg mincmistr Hans

Borner (1441ndash1449) AR štiacutetovyacute groš z let

14411442

Av tvar piacutesmen AN nečitelnyacute ndash Rv tvar

piacutesmena N nečitelnyacute

Lit Krug 1974 155 jako č 1024ndash1026

85 2342 g 263277 mm 35 h

mincmistr () AR štiacutetovyacute groš z let

14511456

Lit Krug 1974 156 č 10345

86 2389 g 280278 mm 6 h

87 2385 g 282283 mm 9 h


88 2620 g 277276 mm 05 h

89 2616 g 278279 mm 12 h

90 2407 g 280281 mm 15 h

91 2346 g 284284 mm 6 h

92 2112 g 280282 mm 35 h



ndash Av tvar slova LANG nečitelnyacute ndash Rv tvar

piacutesmene N nečitelnyacute

Lit Krug 1974 156 jako č 1034ndash10411ndash3

5ndash11

94 2287 g 282280 mm 3 h

ndash Av tvary piacutesmen slova DEI nečitelneacute


5ndash11

95 2258 g 277280 mm 85 h

mincovna Zwickau (a Sangerhausen)

mincmistr Juumlrge Silberborner (1442ndash

1449) AR štiacutetovyacute groš z let 14421444

(1449)

Av v uacutehlech ležiacuteciacuteho křiacuteže naviacutec kliacutenky

Lit Krug 1974 158 č 10714 var


ndash Av v uacutehlech ležiacuteciacuteho křiacuteže naviacutec kliacutenky

Lit Krug 1974 158 č 10721 var

97 2289 g 289294 mm 8 h

ndash Rv středniacute dřiacutek v piacutesmenu H hrotitě zalo-

menyacute

Lit Krug 1974 158 č 10724

98 2507 g 280278 mm 85 h

ndash Rv nečitelnyacute tvar piacutesmene N

Lit Krug 1974 158 č 1072

99 2393 g 288287 mm 15 h




Lit Krug 1974 158 č 10798

100 2795 g 279277 mm 35 h

101 2737 g 268282 mm 12 h

102 2418 g 284276 mm 115 h

mincmistr Paul Borner (1459ndash1461) AR

mečovyacute groš z let 1459ndash1461

Lit Krug 1974 158 č 10874

103 2519 g 265273 mm 6 h zprohyacutebanyacute

104 2298 g 281278 mm 35 h

105 2083 g 276279 mm 75 h


106 2380 g 269269 mm 85 h

mincmistr () AR mečovyacute groš z let 1457ndash1464

Rv E bez vnitřniacuteho dřiacuteku


107 2066 g 278277 mm 10 h

108 1740 g 276278 mm 12 h


Av mincovniacute značka nečitelnaacute


109 2123 g 282279 mm 5 h

110 2067 g 277273 mm 5 h

Fridrich II a Markeacuteta (1456ndash1464) min-

covna Kolditz mincmistr Peter Schwabe

(1456ndash1465) AR mečovyacute groš z let

1456ndash1464

Av LΛn ndash Rv [M]ARCh

Lit Krug 1974 161 č 11209 var

111 2042 g 285ndash mm 05 h


Lit Krug 1974 161 č 113015

112 2294 g 283281 mm 12 h


113 2468 g 283283 mm 5 h

114 2412 g 279276 mm 9 h


Lit Krug 1974 163 č 115256

115 2440 g 277283 mm 95 h


116 1953 g 275278 mm 3 h

ndash Lit Krug 1974 163 č 115274 ()

117 2212 g 275273 mm 3 h

ndash Rv přiacutepadnaacute tečka v ploše nečitelnaacute

Lit Krug 1974 163 č 115274 ()

118 2355 g 270272 mm 7 h

ndash Rv mISnEIISISS

Lit Krug 1974 162 č 116680 var

119 1912 g 277274 mm 55 h


120 2194 g 269276 mm 75 h


121 2046 g 261272 mm 15 h


122 2111 g 267275 mm 7 h


123 2017 g 275279 mm 12 h

ndash Lit Krug 1974 163 č 119260 nebo 74

124 2074 g 271276 mm 65 h


125 2287 g 275266 mm 9 h

126 2150 g 265267 mm 9 h


127 2258 g 278273 mm 5 h

128 1831 g 266273 mm 65 h olaacutemaacuten


129 2387 g 266274 mm 95 h


130 2061 g 270274 mm 65 h

131 2037 g 273276 mm 75 h


132 2032 g 275274 mm 6 h

ndash Lit Krug 1974 162ndash163 jako č 1177ndash1183

nebo 1184ndash1190

133 2295 g 275271 mm 12 h

Vileacutem III (1445ndash1482) mincovna Gotha


1445ndash1465

Lit Krug 1974 165 č 12274

134 2310 g 277280 mm 85 h


mincovna Saalfeld mincmistr () AR štiacuteto-


Av LAIIG ndash Rv mISnEИSIS

Lit Krug 1974 166 č 12485 var

135 2361 g 284280 mm 15 h

mincovna Gotha mincmistr () AR routovyacute

groš z let 1457ndash1464

Lit Krug 1974 169 č 13141

136 2483 g 287281 mm 6 h


137 2083 g 277281 mm 12 h


138 2993 g 289286 mm 15 h


139 2366 g 280282 mm 1 h

140 2337 g 287284 mm 5 h


141 2309 g 284282 mm 3 h

ndash Av IIISnEnSIS

Lit Krug 1974 170 č 13223 var

142 2217 g 283282 mm 6 h

ndash Rv IIISnEnSISS je čaacutestečně čitelneacute

Lit Krug 1974 170 č 13224 ()

143 2326 g 282282 mm 12 h


144 2720 g 281286 mm 3 h

ndash Rv IIISnEnSS

Lit Krug 1974 170 č 13229 var

145 2505 g 283284 mm 105 h

ndash Rv nečitelneacute slovo mISnEnSIS


146 2115 g 276273 mm 9 h

147 2108 g 273268 mm 6 h

ndash Rv nečitelneacute slovo [mISnEnSIS]


148 2070 g 270274 mm 1 h

Arnošt a Albrecht (1464ndash1465) mincovna

Freiberg mincmistr Stephan Glasberg


1465


149 2094 g 253268 mm 1 h olaacutemanyacute

Neurčitelnyacute panovniacutek mincovna neurčitel-

naacute AR mečovyacute groš bliacuteže neurčenyacute

150 1975 g 275273 mm 7 h

151 2534 g 269269 mm 115 h

AR štiacutetovyacute groš bliacuteže neurčitelnyacute

152 2220 g 285273 mm 15 h

153 2489 g 282270 mm 15 h

Nedochovanaacute čaacutest naacutelezu

Rekonstrukčniacute popis vytvořil V J Kliacutema (1961) na zaacutekladě prvotniacute publikace (Schmid 1874)

Na tomto miacutestě je uveden znovu doplněn drobnyacutemi uacutepravami Z prvotniacute publikace nebylo

možneacute zjistit počty kusů jednotlivyacutech typů a metrologickeacute uacutedaje

1 Čechy CHEB město AR brakteaacutetovyacute

fenik okolo poloviny 15 stoletiacute (mnoho

kusů a variant)

Av orlice čtyři gotickaacute piacutesmena E mezi

piacutesmeny kuličky (orlice obraacutecenaacute vlevo

a vpravo)

Lit Castelin 1956 80 jako č 2ndash4

2 ndash Av jako předchoziacute ale mezi piacutesmeny

E křiacutežky

Lit Castelin 1956 neuvaacutediacute

3 FULDA opatstviacute AR brakteaacutetovyacute fenik

15 stoletiacute

Av znak s rovnyacutem štiacutetkem FOLDE

4 GOTHA město AR brakteaacutetovyacute fenik

15 stoletiacute ()

Av dvě proti sobě položeneacute koruny

GOTHA

Lit Mertens 1974 50 jako č 789 Taf 3789

Bonhoff 1977 č 1322

5 HEILIGENSTADT AR brakteaacutetovyacute fenik

15 stoletiacute () (několik různyacutech variant)

Av kolo s šesti loukotěmi HEIL

6 JENA město AR brakteaacutetovyacute fenik po 1448

Av dva vinneacute hrozny IHENA

Lit Mertens 1974 55 č 853 Bonhoff 1977 č

1283


7 MUumlHLHAUSEN město AR brakteaacutetovyacute

fenik 15 stoletiacute

Av okřiacutedlenaacute mlyacutenskaacute hřiacutedel ML

Lit Bonhoff 1977 patrně jako č 1225

8 NAUMBURG biskupstviacute AR brakteaacutetovyacute


Av zkřiacuteženyacute kliacuteč a meč NVCMB

Lit Mertens 1974 41 č 648 Taf 24648

Bonhoff 1977 č 943

9 SAALFELD město AR brakteaacutetovyacute fenik

po 1448

Av ve dvou vyacuteřezech gotickaacute piacutesmena S a V

Lit Mertens 1974 55 jako č 858ndash859 Taf

36858ndash859 Bonhoff 1977 jako č 1160

10 ŠMALKALDY pod vlaacutedou hessenskyacutech

zemskyacutech hrabat AR brakteaacutetovyacute fenik

2 polovina 15 stoletiacute (velkyacute počet kusů

a variant)

Av pod korunou ležiacuteciacute S SMALD (nebo

SMADAL)


11 VYacuteMAR () město () AR brakteaacutetovyacute

fenik 15 stoletiacute ()

Av běžiacuteciacute lev se zdviženyacutem ohonem opis

nečitelnyacute

Pozn Nelze vyloučit že jde o ražbu města

Braunschweig (srovnej Mertens 1974 asi

jako Taf 9262ndash263)

12 WITTENBERG AR brakteaacutetovyacute fenik

15 stoletiacute

Av dvě k sobě obraacuteceneacute koruny WITTENB

13 WEISSENSEE AR brakteaacutetovyacute fenik

15 stoletiacute

Av dvě křiacutežem položeneacute ryby WISSEN

14 HENNEBERG-SCHLEUSINGEN

hrab stviacute patrně Vileacutem III (1426ndash1444)

mincovna Schleusingen AR brakteaacutetovyacute

fenik

Av pod korunou položeneacute S WILHE (nebo

WILHEM)

Lit Saurma 1892 29 jako č 1282 Taf

XIX569

15 BAMBERK biskupstviacute AR fenik bliacuteže

neurčenyacute (1 ks)

Av erbovniacute štiacutetek se lvem a přiacutečnyacutem břev-

nem

7 V aukčniacutem katalogu chybně uvedeno celkem 154 minciacute8 Pražskeacute groše původniacute popis naacutelezu neuvaacutediacute (Kliacutema 1961 132) teoreticky tedy nelze vyloučit že jde o poz-

dějšiacute přiacuteměs s naacutelezem nesouvisejiacuteciacute avšak žaacutedneacute konkreacutetniacute doklady pro tuto interpretaci neexistujiacute

Zhodnoceniacute naacutelezu

Celkovyacute přehled dochovaneacuteho či doložitelneacuteho obsahu naacutelezu je uveden v tabulce (Tab 1) Již

na prvyacute pohled je zřejmaacute pro českeacute uacutezemiacute atypickaacute struktura obsahu tohoto depotu Grošovou

složku reprezentujiacute jen ojediněleacute pražskeacute groše a zcela převažujiacute groše sasko-miacutešeňskeacute Drobnou

minci reprezentovaly kromě chebskyacutech ražeb předevšiacutem středoněmeckeacute brakteaacutetoveacute feniky min-

ce v Čechaacutech obiacutehajiacuteciacute jen zcela vyacutejimečně Běžneacute feniky zde byly zastoupeny naopak zřejmě jen

ojediněle ndash např Bamberk

Dochovanaacute čaacutest depotu je pouze torzem celkoveacute množstviacute všech minciacute neniacute znaacutemo a neuvaacute-

diacute je ani prvotniacute publikace naacutelezu (Schmidt 1874 Kliacutema 1961 132) Jedinyacutem nepřiacutemyacutem vodiacutetkem

je keramickyacute pohaacuter na jehož vnitřniacute stěně je viditelnyacute zelenyacute oxidačniacute povlak do vyacutešky asi 9 cm

svědčiacuteciacute o zaplněniacute naacutedoby zhruba do jejiacute poloviny Z teacuteto skutečnosti vyplyacutevaacute že dochovaneacute

mince tvořiacute zřejmě jen menšiacute čaacutest původniacuteho celku

K fyzickeacutemu zpracovaacuteniacute se dostalo celkem 153 minciacute7 vyacutehradně grošovyacutech ražeb Mince

byly již v čištěneacutem stavu pouze menšiacute čaacutest byla dočištěna autorem přiacutespěvku Podle teacuteto čaacutesti lze

předpoklaacutedat že celek byl původně pokryt intenziacutevniacute zelenou oxidačniacute vrstvou Na některyacutech

ražbaacutech byla viditelnaacute poškozeniacute povrchu způsobenaacute mechanickyacutem oddělovaacuteniacutem minciacute před

chemickyacutem čištěniacutem

Českeacute ražby jsou v zachovaneacute čaacutesti naacutelezu zastoupeny jedniacutem pražskyacutem grošem Vaacuteclava IV

(č 1) a dvěma groši Vladislava II Jagellonskeacuteho (č 2ndash3) raženyacutemi v letech 1477ndash14798 Celkem


Tab 1 Cheb přehled obsahu depotu

Země Doba vlaacutedy Nominaacutel Ks

ČECHY celkem 3

Vaacuteclav IV 1378ndash1419 groš 1

Vladislav II Jagellonskyacute 1471ndash1516 groš 2

HESSEN- celkem 16

KASSEL Ludviacutek II 1413ndash1458 groš 3

Ludviacutek III 1458ndash1471 groš 13

SASKO-MIacuteŠEŇ celkem 134

Fridrich IV Vileacutem II a Fridrich 1412ndash1425 groš 2

Fridrich II 1428ndash1464 groš 58

Fridrich II Fridrich IV a Zikmund 1428ndash1436 groš 5

Fridrich II a Vileacutem (III) 1440ndash1464 groš 26

Fridrich II a Markeacuteta 1456ndash1464 groš 23

Vileacutem III 1445ndash1482 groš 15

Arnošt a Albrecht 1464ndash1465 groš 1

Neurčenyacute panovniacutek ndash groš 4

CHEB město 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik 9+

FULDA opatstviacute 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

GOTHA město 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

HEILIGENSTADT 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

JENA město po 1448 brakteaacutetovyacute fenik

MUumlHLHAUSEN město 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

NAUMBURG biskupstviacute 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

SAALFELD město po 1448 brakteaacutetovyacute fenik

ŠMALKALDY pod vl hessen zemskyacutech hrabat po 1450 brakteaacutetovyacute fenik mnoho

VYacuteMAR () město () 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

WITTENBERG 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

WEISSENSEE 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

HENNEBERG-

SCHLEUSINGEN hrab 1426ndash1444 brakteaacutetovyacute fenik

BAMBERK biskupstviacute 15 stoletiacute fenik

9 Dosud nepublikovaneacute exemplaacuteře jsou znaacutemy např z naacuteměstiacute Republiky v Praze či ze Žatce

16 kusy jsou v souboru zastoupeny hessenskeacute groše Ludviacuteka II (č 4ndash6) a Ludviacuteka III (č 7ndash19)

Kmen dochovaneacute čaacutesti naacutelezu tvořiacute sasko-miacutešeňskeacute groše zastoupeneacute 134 exemplaacuteři (č 20ndash153)

Přehled podle ražeb jednotlivyacutech panovniacuteků je uveden v tabulce (Tab 1) Ještě naacutezornějšiacute je však

zastoupeniacute podle jednotlivyacutech uacuteseků ražby kde zcela převažuje obdobiacute 1456ndash1464 (Graf 1) Je zajiacute-

maveacute že nejmladšiacute sasko-miacutešeňskeacute groše pochaacutezejiacute z let 1464ndash1465 a mladšiacute ražby zde již nejsou

zastoupeny Z peněžniacuteho hlediska neniacute početnaacute přiacutetomnost miacutešeňskyacutech grošů v naacutelezu překvapivaacute

neboť zvlaacuteště pro 3 čtvrtinu 15 stoletiacute je jejich početnyacute vyacuteskyt v Čechaacutech velmi typickyacute

U řady sasko-miacutešeňskyacutech grošů byly zjištěny drobneacute opisoveacute varianty doplňujiacuteciacute mono-

grafii G Kruga (1974) Zajiacutemavaacute je takeacute přiacutetomnost doboveacuteho měděneacuteho raženeacuteho falza groše

Fridricha II (č 46) potaženeacuteho šedyacutem zoxidovanyacutem kovem Neniacute jasneacute zda tyto padělky vzni-

kaly na českeacutem či saskeacutem uacutezemiacute Jejich vyacuteskyt neniacute v depotech na českeacutem uacutezemiacute přiacuteliš častyacute

např Heřmaničky (Šimek 2000 14) objevujiacute se však jako tzv ztraacutetoveacute mince v archeologickyacutech

situaciacutech9 V přiacutepadě chebskeacuteho naacutelezu jde o doklad dobově patrně nerozpoznaneacuteho exemplaacuteře

čemuž odpoviacutedaacute takeacute kvalitniacute technickeacute provedeniacute

Je velkaacute škoda že se fyzicky nedochovaly středoněmeckeacute brakteaacutetoveacute feniky jejichž přiacutetom-

nost je v Čechaacutech opravdu vyacutejimečnaacute (Kliacutema 1961 132) Jejich početneacute zastoupeniacute ve sledovaneacutem


naacutelezu je vyacutemluvnyacutem dokladem odlišneacute struktury oběživa v Chebu ve 3 čtvrtině 15 stoletiacute

Německeacute brakteaacutetoveacute feniky zde nachaacutezely uplatněniacute předevšiacutem diacuteky skutečnosti že jejich

metrologickeacute obdoby byly v Chebu raženy Absence chebskyacutech feniků z naacutelezu je velkou ztraacutetou

pro bližšiacute poznaacuteniacute chebskeacuteho mincovnictviacute v době okolo poloviny 15 stoletiacute neboť to byl praacutevě

tento depot kteryacute upřesnil datovaacuteniacute brakteaacutetovyacutech feniků typu Castelin (1956 80 č 2ndash5)10 K

Castelin (1956 79ndash81) tyto mince typologicky datoval ještě na sklonek 14 stoletiacute teprve analyacuteza

fenikoveacute čaacutesti sledovaneacuteho depotu umožnila posun předpoklaacutedaneacute doby jejich ražby k polovině

15 stoletiacute patrně do doby po roce 1440 (Kliacutema 1961 134ndash135)

Pro stanoveniacute doby ukrytiacute depotu jsou kliacutečoveacute českeacute pražskeacute groše Vladislava II Jagellonskeacuteho

raženeacute v letech 1477ndash1479 (č 2ndash3) Lze tedy předpoklaacutedat že k zakopaacuteniacute peněz došlo asi okolo

roku 148011 Je otaacutezkou zda naacutelez představuje dobově aktuaacutelniacute sondu do struktury oběživa

v Chebu v době ukrytiacute souboru či zda jde o peniacuteze akumulovaneacute po delšiacute dobu předevšiacutem v ob-

dobiacute po polovině 15 stoletiacute Spektrum zastoupenyacutech miacutešeňskyacutech grošů tuto možnost naznačuje

Takeacute středoněmeckeacute brakteaacutetoveacute feniky jsou zřejmě převahou z doby okolo poloviny 15 stoletiacute

většina z nich však neniacute přesněji datovatelnaacute S vyacutehradami neboť zatiacutem neznaacuteme skutečneacute

měnoveacute poměry v Chebu okolo roku 1480 tedy můžeme předpoklaacutedat že převaha minciacute z de-

potu byla posledniacutem majitelem schraňovaacutena delšiacute dobu

Zajiacutemaveacute chronologickeacute svědectviacute poskytujiacute takeacute obě keramickeacute naacutedoby použiteacute jako schraacuten-

ka depotu (obr 21ndash2) Mince byly vloženy do redukčně paacuteleneacuteho intaktně dochovaneacuteho pohaacuteru

kteryacute lze obecně datovat do 15 stoletiacute Určitou archaičnost technologie jeho vyacuteroby doklaacutedajiacute stopy

podsyacutepky na dně Jako poklice byl použit miskovityacute kahaacutenek vyrobenyacute z materiaacutelu hnědookroveacute

barvy na povrchu s vyacuteraznou přiacuteměsiacute sliacutedy ve střepu a stopami podsyacutepky na dně Černaacute vrstva na

vniřniacute stěně doklaacutedaacute užiacutevaacuteniacute předmětu jako kahanu Charakterem materiaacutelu je pravděpodobneacute že

vznikl v obdobiacute od konce 13 do 14 stoletiacute Pokud skutečně k naacutelezu patřiacute jde o dalšiacute přiacuteklad užitiacute

staršiacute naacutedoby při uklaacutedaacuteniacute mincovniacuteho pokladu (k problematice např Militkyacute 2000 693)

Zaacutevěrem je vhodneacute se zmiacutenit o dalšiacutech středověkyacutech mincovniacutech naacutelezech z Chebu Kromě

popisovaneacuteho naacutelezu jde překvapivě zatiacutem o jedinyacute registrovanyacute hromadnyacute naacutelez z města Dne

19 2 1846 bylo při vyvaacuteženiacute suti z kostela Navštiacuteveniacute P Marie pod sloupem mezi dvěma opra-

covanyacutemi kameny nalezeno 18 zlatyacutech minciacute ze 14ndash15 stoletiacute (Naacutelezy II3 194 č 2389) ze kte-

ryacutech byly popsaacuteny Basilej pod vlaacutedou Zikmunda (2) Falc mincovna Heidelberg (3) Bacharach

(1) Frankfurt nad Mohanem (3) Koliacuten nad Ryacutenem (1) Mohuč (3) Treviacuter (2) ndash šlo tedy zřejmě

vyacutehradně o ryacutenskeacute zlateacute raženeacute od roku 1386 Tento naacutelez poskytl zajiacutemaveacute svědectviacute o orien-

taci Chebu na zaacutepadoevropskou zlatou měnu Z nedostatečneacuteho popisu však nelze odvodit kdy

byl ukryt resp vložen do zdiva stavby pouze nepřiacutemou indicii poskytuje vlastniacute miacutesto naacutelezu

Kostel Navštiacuteveniacute P Marie byl zřiacutezen ze synagogy zabaveneacute chebskeacute židovskeacute obci po roce 1429

Graf 1 Cheb chronologickeacute rozloženiacute sasko-miacutešeňskyacutech grošů zastoupenyacutech v depotu

908070605040302010

01412ndash1425 1431ndash1436 1437ndash1440 1441ndash1451 1451ndash1456 1456ndash1464 1445ndash1465

10 Chebskeacute feniky tohoto typu se zatiacutem v jineacutem naacutelezu nevyskytly (Kliacutema 1961 133)11 Datovaacuteniacute vychaacuteziacute z předpokladu autenticity přiacutetomnosti jagellonskyacutech grošů (viz pozn 8) v opačneacutem

přiacutepadě by bylo nutneacute dobu ukrytiacute stanovit na zaacutekladě nejmladšiacuteho sasko-miacutešeňskeacuteho groše (č 149) do

doby po roce 14641465 tedy asi do obdobiacute okolo roku 1470


a v roce 1468 byla tato stavba doplněna viacutežkou a sakristiiacute V roce 1837 se v kostele zřiacutetila klenba

při jejiacutemž vyvaacuteženiacute byl v roce 1846 mincovniacute naacutelez objeven Obvodoveacute zdi svatyně pak byly zbo-

řeny v roce 1856 (Kuča 1997 382ndash383) Mince nalezeneacute mezi kameny pod sloupem byly zřejmě

použity jako stavebniacute obětina Bohužel neniacute znaacutemo zda přeměna synagogy na kostel znamenala

i zaacutesadniacute architektonickou přeměnu stavby a dnes nelze zjistit zda sloup byl součaacutestiacute staršiacute syna-

gogy nebo vznikl až po roce 1429 (asi jen s malou pravděpodobnostiacute až v roce 1468) V každeacutem

přiacutepadě jde o dosti ojedinělyacute doklad manipulace s penězi v sakraacutelniacutem prostřediacute

Literatura

Bonhoff F 1977 Sammlung Dr Med Friedrich Bonhoff Hamburg Teil I Deutsche Muumlnzen des

Mittel alters Dr Busso Peus Nachf Muumlnzhandlung Katalog 293 Frankfurt a M

Castelin K 1956 Chebskeacute mincovnictviacute v době grošoveacute (1305ndash1520) Numismatickyacute sborniacutek

3 73ndash113

Haacuteskovaacute J 1968 Pražskeacute groše z let 1471ndash1526 Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie

22 121ndash176

Kliacutema V J 1961 Chebskeacute brakteaacutetoveacute feniky Numismatickeacute listy 16 131ndash135

Krug G 1974 Die meissnisch-saumlchsischen Groschen 1338 bis 1500 Berlin

Kuča K 1997 Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku II diacutel HndashKole Praha

Mertens E 1974 Sammlung Artur Loumlbbecke Deutsche Brakteaten Muumlnster [Reprint aukčniacuteho

katalogu z roku 1925 ndash Muumlnzhandlung A Reichmann amp Co Halle (Salle)]

Militkyacute J 2000 Dva pozdně středověkeacute depoty minciacute z vyacutechodniacutech Čech (Naacutelez Kosteleckeacute

Horky a Choceň) Archeologickeacute rozhledy 52 688ndash697



Praha 115ndash298

Radoměrskyacute P 1976 Naacutelez minciacute z 15 stoletiacute v Kraacutelově Dvoře u Berouna 2 vydaacuteniacute Praha

(Doplněnyacute reprint 1 vydaacuteniacute ndash Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea Řada A ndash Historie 21 1967

109ndash189)

Saurma-Jeltsch H v 1892 Die Saurmische Muumlnzsammlung deutscher schweizerischer und

polnischer Gepraumlge Berlin

Schmied G 1874 Der Muumlnzenfund in Eger am 11 Juni 1873 Egerer Jahrbuch Kalender fuumlr das Egerland

4 97ndash100

Šimek E 2000 Die Funde der Meiszligner Groschen aus der Gebiet unter dem Berg Blaniacutek (Mittel-

boumlhmen) Dresdener Kunstblaumltter 12000 13ndash16


Nu mis matickyacute sborniacutek 8 (1963ndash1964) 19ndash45

Summary Jiřiacute Militkyacute A late medieval coin hoard from Cheb (Eger)

The auction house Aurea Numismatika Praha (Auction 2 20 July 2001 no 544) has auctioned

and sold a coin hoard from Cheb It was a part of a hoard found in the courtyard of the house

no 351 at the corner of Rahmthuumlrm Gasse (recently Dobrovskyacute St) and Enten Gasse (recently

Kachniacute St) in 1873 The hoard has already been published by G Schmid (1874) and incorporated

later into the list of hoards produced by E Nohejlovaacute-Praacutetovaacute (Naacutelezy II3 no 2390) Nothing

is known about the later history of individual coins The first publication made a partial recon-

struction possible (Kliacutema 1961 Chapter 33) but it was mainly focused on bracteat pfennigs from

Cheb and central Germany Just only 9 pfennigs struck in Cheb became a part of the museum

collection in Cheb (Chapter 31) Also newly appeared grossi from the hoard are not complete

in number (Chapter 32)

List of preserved and documented coins of the hoard is presented in Table 1 It is visible for the

first sight that its structure is untypical for the Bohemian territory (Fig 3) Grossi are represented

by isolated Prague issues (3 pieces) Hesse issues (16 pieces) and Saxon-Meissen grossi are prevail-

ing (134 pieces) Small change has been represented with exception for coins from Cheb by central


ČECHY Vladislav II Jagellonskyacute (1471ndash1516) mincovna Kutnaacute Hora AR biacutelyacute peniacutez jedno-

strannyacute z let asi 1509ndash1516

Av českyacute lev doleva WLADISLAVS SECVNDVS

Rv hladkyacute

Lit Castelin 1930 79 Tab 111C tab II7

040 g 143141 mm

German bracteat pfennigs in unknown number Contemporary pfennigs appeared evidently only

sporadically eg coins from Bamberg Unfortunatelly central German bracteat pfennigs have not

survived and their appearance in Bohemia is really extraordinary (Kliacutema 1961 132) Their rela-

tively big number in the hoard clearly shows different structure of coins in circulation in Cheb dur-

ing the third quarter of the 15th century The German bracteat pfennigs were in use there because of

the simple fact that their copies have been struck in Cheb Absence of Cheb pfennigs in the hoard

makes detailed research in the Cheb coinage during the mid-15th century highly difficult because

this hoard has corrected dating of bracteat pfennigs of the Castelin type (1956 80 nos 2ndash5) K

Castelin (1956 79ndash81) dated these coins back to the end of the 14th century and even analysis of

this hoard moved the date evidently after 1440 (Kliacutema 1961 134ndash135)

The Prague grossi struck under Vladislav II between 1477 and 1479 represent the key argu-

ment for the date when the hoard has been burried (nos 2ndash3) It is possible to assume this to hap-

pen around 1480 But it is quationable if the hoard represents a sampler of coins in circulation in

Cheb in time of its burying or if it is a group of coins accumulated for a longer time ndash in period

after the 1450s Selection of Meissen grossi should confirm this possibility and also the German

bracteat pfennigs come from the period around 1450 but it is impossible to date the majority of

them in detail We can assume with a reasonable reservation ndash we do not know real character of

circulation in Cheb around 1480 ndash that the major number of coins in the hoard has been saved

by the last former owner for a longer time

Both ceramic vessels used as protecting boxes (Fig 21ndash2) offer interesting chronological

testimony It is possible to date the reductively burnt cup back to the 15th century A concave plate

of a burner has been used as a lid and character of its material points to the period between the

end of the 13th and the 14th century which well documents another use of an ldquoantiquerdquo vessel for

a coin hoard


Stopa rozchvaacuteceneacuteho depotu pozdně středověkyacutech minciacutez Kunějova (okr Jindřichův Hradec)

V l a d i s l a v B U R I A N ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

Koncem roku 1998 byla zapůjčena do Okresniacuteho muzea v Jindřichově Hradci k určeniacute jedna

mince Naacutesledně se ukaacutezalo že původně tvořila součaacutest hromadneacuteho naacutelezu objeveneacuteho za

neznaacutemyacutech okolnostiacute na bliacuteže neznaacutemeacutem miacutestě v obci Kunějov Nic dalšiacuteho o obsahu depotu

počtu kusů či přiacutepadneacute naacutedobě neniacute znaacutemo V každeacutem přiacutepadě k odkrytiacute a rozchvaacuteceniacute souboru

došlo v průběhu 90 let 20 stoletiacute Šlo o tuto ražbu


Na zaacutekladě dochovaneacute mince uloženeacute v soukromeacute sbiacuterce nelze řiacuteci viacutece než že depot mohl

byacutet ukryt v průběhu celeacuteho 16 stoletiacute či dokonce ještě i na počaacutetku 17 stoletiacute kdy staršiacute jagellon-

skeacute peniacuteze obiacutehaly společně s mladšiacutemi biacutelyacutemi penězi

Literatura

Castelin C O 1930 Ke chronologii biacutelyacutech peněz Vladislava II Numismatickyacute časopis českoslo-

venskyacute 6 75ndash94

Summary Vladislav Burian ndash Jiřiacute Militkyacute Traces of the disappeared hoard of late medieval

coins found in Kunějov (Jindřichův Hradec district)

One coin was lent to the District Museum in Jindřichův Hradec in purpose of determination

in 1998 ndash the white coin struck under Vladislav II Jagello of the Castelin (1930) type no 11C

This specimen appeared to be a part of a group hoard found under unknown circumstances in

unknown place in Kunějov No more information on structure of the hoard is available The

hoard was found and coins stolen some time during the 1920s On the basis of interpretation

of the preserved coin it is impossible to state more than the hoard could be burried during the

16th century or even at the beginning of the 17th century when older Jagellonian coins circulated

together with later white coins


Naacutelez mince Ferdinanda I z Libiacutenskeacuteho Sedla (okr Prachatice)

J i ř iacute M I L I T K Yacute ndash P e t r Z AV Ř E L

V roce 2001 provaacuteděla firma Antico s r o rekonstrukci gotickeacuteho kostela sv Anny v obci Libiacuten-

skeacute Sedlo ležiacuteciacute na trase prachatickeacute větve Zlateacute stezky V červenci uvedeneacuteho roku byly prove-

deny odvlhčovaciacute ryacutehy kolem obvodovyacutech stěn kostela a to vně i v jeho interieacuteru Vyacutekopoveacute praacutece

byly pravidelně dozorovaacuteny archeologickyacutem odděleniacutem Jihočeskeacuteho muzea v Českyacutech Budějovi-

ciacutech (Zavřel 2003) V odvodňovaciacutech ryacutehaacutech byla registrovaacutena poměrně jednoduchaacute stratigrafie

sestaacutevajiacuteciacute pouze z několika recentniacutech navaacutežkovyacutech vrstev bez dalšiacutech naacutelezů vyacutekopy však

nedosaacutehly geologickeacuteho podložiacute V interieacuteru kostela byly v sekundaacuterniacute pozici nalezeny zlomky

keramiky ze 16 stoletiacute a zde měla byacutet nalezena dle vyjaacutedřeniacute naacutelezce i jedna mince kteraacute je

dnes uložena v Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech (inv č A 25291)

SLEZSKO Ferdinand I (1526ndash1564) mincovna Vratislav AR biacutelyacute peniacutez bez letopočtu z let

1526ndash1558

Av korunovanyacute českyacute bdquolezouciacuteldquo lev doleva šestilistaacute kytička FERDINANDPRIMV

Rv hladkyacute

Lit Castelin ndash Nohejlovaacute 1936 124 jako var Ei (ale PRIM) Přichystal 2004 77ndash78 var 5AIIIi

Smělyacute 2005 38 jako obr 7

0278 g 128123 mm dvojraacutez prohnutyacute střiacutežek

Ačkoliv neznaacuteme přesnějšiacute naacutelezoveacute okolnosti je velmi pravděpodobneacute že ražba předsta-

vuje naacutehodnou ztraacutetovou minci z podlahovyacutech uacuterovniacute kostela Jde zatiacutem o prvniacute registrovanyacute

mincovniacute naacutelez z obce


Literatura

Castelin C O ndash Nohejlovaacute E 1936 Naacutelez v Lužanech Numismatickyacute časopis československyacute

11ndash12 (1935ndash1936) 120ndash130

Přichystal V 2004 Přiacutespěvek ke třiacuteděniacute peněz Ferdinanda I (1526ndash1564) Numismatickeacute listy

59 77ndash79

Zavřel P 2003 Fefry o Prachatice okr Prachatice Vyacutezkumy v Čechaacutech 2001 Archeologickyacute

uacutestav Praha 63 č 259

Smělyacute T 2005 Ještě k třiacuteděniacute biacutelyacutech peněz Ferdinanda I (diskusniacute poznaacutemka) Numismatickeacute

listy 60 36ndash40

Summary Jiřiacute Militkyacute ndash Petr Zavřel A coin struck under Ferdinand I found in Libiacutenskeacute Sedlo

(Prachatice district)

A Gothic church in the name of St Anna was reconstructed in Libiacutenskeacute Sedlo in 2001 The

village is located on line of the Prachatice branch of the so called ldquoGolden routerdquo In July of the

mentioned year drainage channels were made along the main walls outside and indside the

building There were fragments of ceramics dated back to the 16th century found in secondary

position inside the interior of the church There was a coin reportedly found there according to

the personal testimony ndash the ldquowhiterdquo coin struck under Ferdinand I with no date indication of

the Castelin ndash Nohejlovaacute (1936) type var Ei and Přichystal (2004) type no 5AIIIi Not knowing

more detailed circumstances of the find it is very likely that the coin represents an accidental

loss connected with the floor level of the church It is the first coin find in the village territory


Naacutelez biacuteleacuteho peniacutezu Ferdinanda I ve Vyacutečapech (okr Třebiacuteč)

K a m i l S M Iacute Š E K ndash M i l a n V O K Aacute Č

Dne 8 6 1997 nalezl Milan Vokaacuteč pobliacutež obce Štěpaacutenovice v poloze bdquoNivaldquo či bdquoVe vyacuteřiacutechldquo 700 m

severně od obce drobnou střiacutebrnou minci Miacutesto naacutelezu však naacuteležiacute katastraacutelniacutemu uacutezemiacute obce

Vyacutečapy (jejichž středověkeacute jaacutedro je vzdaacuteleno asi 15 km) Mince byla ziacuteskaacutena přiacutemo v miacutestě orbou

porušeneacuteho lateacutenskeacuteho objektu a spolu s niacute byla vzaacutepětiacute objevena i dalšiacute střiacutebrnaacute mince (10krejcar

Františka Josefa I z roku 1868) Uvedenaacute lokalita byla osiacutedlena již v pravěku a raneacutem středověku

konkreacutetně v době lateacutenskeacute a středniacute době hradištniacute (Vokaacuteč 1998 56ndash59 Vokaacuteč ndash Obšusta 2002)

ČECHY Ferdinand I (1526ndash1564) mincovna Praha mincmistr Jan Harder (1561ndash1577) AR

biacutelyacute peniacutez 1563

Av ve vnitřniacutem provazcoveacutem kruhu korunovanyacute dvouocasyacute českyacute lev doleva FERdiamsDdiams[helliphellip]

ROdiams[ ]diams1563 vnějšiacute obvodovyacute kruh rovněž provazcovyacute

Rv hladkyacute

Lit Čermaacutek ndash Skrbek 1891ndash1913 tab V35 Halačka 1987 47 č 39

030 g 128ndash mm otřenyacute vylomenyacute šedočernaacute patina

Popsanaacute mince představuje s největšiacute pravděpodobnostiacute pouze ojedinělyacute ztracenyacute exemplaacuteř nelze

však takeacute vyloučit že do uvedeneacute polohy mohla byacutet zanesena z intravilaacutenu bliacutezkyacutech vsiacute (Štěpaacutenovice

Vyacutečapy) např při hnojeniacute poliacute Ve vzdaacutelenosti cca 300 m zaacutepadniacutem směrem od miacutesta naacutelezu probiacutehaacute

dodnes vyacuteznamnaacute cesta spojujiacuteciacute města Třebiacuteč a Moravskeacute Budějovice tudiacutež může popsanaacute mince

souviset i s provozem na teacuteto komunikaci Zaacutevěrem podotkněme že tyto drobneacute českeacute mince takeacute

bohužel patřiacute k teacute čaacutesti numismatickeacuteho fondu kteraacute přes některeacute noveacute diacutelčiacute studie (např Ryant 2001

8ndash11 Přichystal 2004 77ndash79) doposud staacutele ještě čekaacute na komplexniacute katalogoveacute zpracovaacuteniacute

Literatura

Čermaacutek K ndash Skrbek B 1891ndash1913 Mince Kraacutelovstviacute českeacuteho za panovaacuteniacute rodu habsburskeacuteho

od roku 1526 Diacutel III čaacutest obrazovaacute Pardubice


Halačka I 1987 Mince zemiacute Koruny českeacute 1526ndash1856 I diacutel Kroměřiacutež

Ryant J 2001 Přiacutespěvek k třiacuteděniacute biacutelyacutech peněz Ferdinanda I (1526ndash1564) Numismatickeacute listy

56 8ndash11


59 77ndash79

Vokaacuteč M 1998 Noveacute archeologickeacute naacutelezy v širšiacutem okoliacute Jaroměřic nad Rokytnou okres Třebiacuteč

Informačniacute zpravodaj ČAS pobočky pro severniacute Moravu a Slezsko 1998 50ndash61

Vokaacuteč M ndash Obšusta P 2002 Lateacutenskeacute objekty ze siacutedliště u Vyacutečap (okres Třebiacuteč) Pravěk Novaacute

řada 12 261ndash269

Summary Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč A white coin struck under Ferdinand I found in

Vyacutečapy (Třebiacuteč district)

On June 8 1997 Milan Vokaacuteč found an one-sided white coin struck under Ferdinand I (1526ndash

1564) in Prague in 1563 The locality is situated near Štěpaacutenovice (Třebiacuteč district) land register

Vyacutečapy (Třebiacuteč district) location ldquoNivardquo or ldquoVe vyacuteřiacutechrdquo about 700 m to the north of the vil-

lage The find is probably connected with an important neighbouring road between Třebiacuteč and

Moravskeacute Budějovice


Dodatek a poznaacutemky k raně novověkeacutemu depotu minciacute z Bukoveacute(okr Českeacute Budějovice)


Dne 30 10 1964 nalezla lesniacute dělnice Květa Chuchlovaacute při přiacutepravě půdy pro vyacutesadbu lesniacutech

stromků depot minciacute Miacutesto naacutelezu bylo podle původniacutech uacutedajů jen raacutemcově lokalizovaacuteno do

polesiacute bdquoKapinosldquo mezi Novyacutemi Hrady a vsiacute Bukovaacute Z depotu se v numismatickeacute sbiacuterce Jiho-

českeacuteho muzea v Českyacutech Budějoviciacutech dochovalo 2610 minciacute Naacutelez ukrytyacute po roce 1608

obsahoval pestrou směs domaacuteciacutech i zahraničniacutech minciacute předevšiacutem drobnyacutech a středniacutech hod-

not soubor tedy představuje důležitou sondu do struktury oběživa v jižniacutech Čechaacutech v době

těsně před třicetiletou vaacutelkou Depot byl zatiacutem zveřejněn pouze formou stručneacuteho přehledu bez

detailnějšiacutech popisů jednotlivyacutech minciacute a odkazů na literaturu (Chvojka 1993 tyacutež 1996) Lze

předpoklaacutedat že se z naacutelezu dochovala drtivaacute většina původniacuteho celku patrně jen malaacute čaacutest

souboru byla rozebraacutena (Chvojka 1993 219ndash220 tyacutež 1996 94)

O naacutelezovyacutech okolnostech stejně jako konkreacutetniacutem miacutestě naacutelezu bylo znaacutemo jen maacutelo (Weiss

1964) V hloubce asi 40 cm byla nalezena keramickaacute naacutedoba kteraacute se při naacutelezu rozbila Jejiacute

střepy se do muzea dostaly společně s mincemi a zde byla rekonstruovaacutena Po obtiacutežneacutem paacutetraacuteniacute

se podařilo prokaacutezat že byla společně s mincemi zapůjčena do Naacuterodniacuteho muzea ke zpracovaacute-

niacute zpět se však již nevraacutetila a doposud se ji nepodařilo identifikovat Jejiacute popis ani vyobrazeniacute

nejsou znaacutemy V naacutedobě byly uloženy mince ještě v dalšiacutech obalech ndash tolary v koženeacutem vaacutečku

ostatniacute ražby v plaacutetěneacutem vaacutečku Jde o dalšiacute doklad třiacuteděniacute minciacute podle jejich hodnoty

V průběhu 90 let 20 stoletiacute bylo skutečneacute miacutesto naacutelezu dohledaacuteno v tereacutenu za pomoci

miacutestniacutech pamětniacuteků nejmenovanyacutem sběratelem Dodatečně zde mělo byacutet nalezeno ještě něko-

lik dalšiacutech minciacute uacutedajně asi okolo 10 kusů (nelze však vyloučit i vyššiacute počet) ktereacute již zůstaly

v soukromeacutem majetku a dnes jsou nezvěstneacute resp nedosažitelneacute pro studium Na zaacutekladě těchto

informaciacute bylo miacutesto naacutelezu v tereacutenu ověřeno archeologickyacutem průzkumem provedenyacutem arche-

ologickyacutem odděleniacutem Jihočeskeacuteho muzea v Českyacutech Budějoviciacutech dne 8 10 1998 Depot byl

tedy objeven v lese asi 1250 m jihovyacutechodně od středu obce Bukovaacute ZM 33-131 235 mm od Z

236 mm od J s č Žaacutedneacute dalšiacute mince při tomto průzkumu (s použitiacutem detektoru kovů) objeveny

nebyly nalezena byla pouze menšiacute kolekce drobnyacutech pozdně středověkyacutech až raně novověkyacutech

zlomků naacutedob patrně z viacutece kusů ktereacute s depotem zřejmě nesouvisejiacute a jsou zřejmě dokladem

že v těchto miacutestech bylo ve středověku až raneacutem novověku pole Pouze dvě ražby z oněch deseti

nalezenyacutech minciacute se podařilo zdokumentovat


ČECHY Vladislav II Jagellonskyacute (1471ndash

1516) mincovna Kutnaacute Hora řezač

Hanuš z Řaacutesneacute AR pražskyacute groš z let

1502ndash1509

Lit Haacuteskovaacute 1971 var č XIIIe2

1 253 g 277275 mm

POLSKO Zikmund III Vasa (1587ndash1632)

mincovna Krakov AR 3groš 1602

Av poprsiacute Zikmunda III doprava SIGISM

IIIDG štiacutetek REXPOMDL

Rv III orlice ndash štiacutetek ndash jezdec GROS

ARG TRIPREG POLONI 16K02

(zrcadlově otočenaacute dvojka v letopočtu)

Lit Kopicki 1976 207 č Z 2833b

2 221 g 198197 mm

Obě mince zapadajiacute do znaacutemeacuteho spektra početně rozsaacutehleacuteho naacutelezu Jejich vyacuteznam tkviacute

předevšiacutem v metodickeacute rovině Ukazuje se že i po letech je nutneacute zpětně ověřovat miacutesta již dřiacuteve

odkrytyacutech naacutelezů v tereacutenu a ziacuteskat tak dodatečneacute informace o naacutelezovyacutech okolnostech i dalšiacute

numismatickyacute materiaacutel Bohužel smutnyacutem faktem zůstaacutevaacute že dohledaacutevaacuteniacute se odbornaacute pracoviš-

tě věnujiacute jen zcela vyacutejimečně a tak i čaacutest pramenneacuteho fondu postupně nenaacutevratně miziacute

Literatura

Haacuteskovaacute J 1971 Pražskeacute groše z let 1471ndash1526 Vladislav I až Ludviacutek I Hradec Kraacuteloveacute

Chvojka J 1993 Naacutelez minciacute z Bukoveacute u Novyacutech Hradů Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu

při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 30 215ndash220

ndash 1996 Naacutelez minciacute z Bukoveacute okr Českeacute Budějovice Muzejniacute a vlastivědnaacute praacutece 34Časopis

společnosti přaacutetel starožitnostiacute 104 89ndash95

Kopicki E 1976 Katalog podstawowych typoacutew monet i banknotoacutew Polski oraz ziem historiczne

z Polską związanych Tom II Monety ostatnich Jagiellonoacutew Stefana Batorego i Zikmunda

III 1506ndash1632 Warszawa

Weiss O 1964 K bohateacutemu naacutelezu staryacutech minciacute na Novohradsku Vyacuteběr z praciacute členů Histo-

rickeacuteho klubu při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 1 61

Summary Jiřiacute Militkyacute Additions and notes to the early modern coin hoard found in Bukovaacute


On October 30 1964 there was a coin hoard found in Bukovaacute ndash 2610 pieces have been pre-

served The hoard buried after 1608 consisted of a selection of local and foreign coins mainly

of small and middle denominations It has been published in a form of simple list only (Chvojka

1993 ibidem 1996) The location and circumstances connected with the find have been known

very little (Weiss 1964) ndash a ceramic vessel has been found about 40 cm deep in the ground unfor-

tunately broken and damaged at that time The coins have been hidden there covered by other

coatings ndash thalers in a skin sack and the remaining coins in a cloth sack During the 1990s the

real location of the hoard was found in the field by a private collector Some additional 10 coins

were discovered there later but only one Prague grossus struck under Vladislav II Jagello (no 1)

and the Polish 3-grossus struck under Sigismund III Vassa (no 2) happened to be documented

The following professional archaeological examination has ended up with no success


1 2

Obr 1 Bukovaacute mince z raně novověkeacuteho depotu (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute v katalogu)


Naacutelez kiproveacute mince Ferdinanda II v areaacutelu oppida Třiacutesov(okr Českyacute Krumlov)


Při dlouhodobeacutem archeologickeacutem vyacutezkumu v areaacutelu keltskeacuteho oppida Třiacutesov provaacuteděneacutem

Naacuterodniacutem muzeem pod vedeniacutem PhDr Jiřiacuteho Břeně byla objevena mj takeacute jedna raně novo-

věkaacute mince1 K jejiacutemu naacutelezu došlo v roce 1967 při sondaacuteži na vnitřniacute ploše oppida zaměřeneacute

na vyacutezkum terasovityacutech uacuteprav ndash meziacute Mince byla objevena na zaacutepadniacutem konci sondy jižně od

velkyacutech balvanů mezi drobnyacutemi kameny

ČECHY Ferdinand II (1619ndash1637) mincovna Praha mincmistr Beneš Huumlbmer (1620ndash1623)

AR 15krejcar (kiprovyacute) 1622

Av poprsiacute Ferdinanda II doprava FERDINANDII DG (15) RISAGHBOREX

Rv korunovanyacute dvouhlavyacute orel se znakem v prsniacutem štiacutetku ARCHIAVSDVX mm zn BVR

MAMO1622

Lit Halačka 1988 372ndash373 jako č 705

1695 g 254253 mm 12 h

Ačkoliv naacutelezoveacute okolnosti kiproveacuteho 15krejcaru nejsou přiacuteliš podrobneacute je teacuteměř jisteacute že jde

o naacutehodně ztracenyacute exemplaacuteř ve volneacute krajině Nejpozději od vrcholneacuteho středověku se totiž na

ploše keltskeacuteho oppida nachaacutezely již pouze pole kteraacute jsou zde dodnes Ražba sama představuje

prvyacute naacutelezovyacute exemplaacuteř tzv kiproveacute (či dlouheacute) mince z regionu Českokrumlovska (srv Militkyacute

2005)

Literatura


Militkyacute J 2005 Naacutelezy minciacute na Českokrumlovsku Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie

58 1ndash88

Summary Jiřiacute Militkyacute A kipper coin struck under Ferdinand II found at the oppidum area in

Třiacutesov (Českyacute Krumlov district)

In 1967 an early modern coin was found during archaeological excavations at the Celtic oppi-

dum in Třiacutesov The coin was discovered in an excavation area of the internal part of the oppidum

in process of examining terrace-like objects there The exact place where the coin was located

is situated to the south of big boulders there among small stones This Bohemian kipper 15-

kreutzer was struck under Ferdinand II in the mint of Prague in 1622 listed by Halačka (1988)

under no 705 It is almost sure that the coin could be regarded as an accidental loss in the open

air This theory is also supported by the fact that only fields (preserved up to date) have spread

over the location of the Celtic oppidum since medieval times at the latest


1 Za upozorněniacute na naacutelez děkuji Mgr M Hlavovi kteryacute minci objevil při zpracovaacuteniacute archeologickeacuteho fondu

z oppida uloženeacuteho v Naacuterodniacutem muzeu v roce 2005 Vzhledem k teacuteto skutečnosti mince nebyla zahrnuta do

katalogu mincovniacutech naacutelezů z Českokrumlovska (Militkyacute 2005)


Naacutelez drobneacute mince Ferdinanda II v areaacutelu raně středověkeacuteho hradiště Levyacute Hradec (okr Praha-zaacutepad)

K a m i l S M Iacute Š E K ndash K a t e ř i n a T O M K O VAacute

Během zaacutechranneacuteho archeologickeacuteho vyacutezkumu na akropoli slovanskeacuteho hradiště Levyacute Hradec

(k uacute Žalov) vyvolaneacuteho rekonstrukciacute vodovodniacute přiacutepojky byla dne 14 6 2005 na pozemku

domu čp 1066 v hromadě vybagrovaneacute zeminy z vyacutekopu stareacuteho vodovodu nalezena pomociacute

detektoru kovů drobnaacute střiacutebrnaacute mince Je uložena v Archeologickeacutem uacutestavu AV ČR Pražskyacute

hrad

SLEZSKO Ferdinand II (1619ndash1637) mincovna Vratislav mincmistr Jan Riedel (1624ndash

1627) AR grešle 1624

Av dvouhlavyacute nekorunovanyacute orel zpřiacutema nad hlavami svatozaacuteře na prsou štiacutetek španělskeacuteho typu

Rv řiacutešskeacute jablko uvnitř čiacuteslice 3 po stranaacutech oddělenaacute dvojčiacutesliacute letopočtu 16-24

Lit Halačka 1988 512 jako č 1057 (s odlišnyacutem letopočtem)

069 g 167163 mm otřenaacute a miacuterně korodovanaacute excentrickaacute čaacutestečně ohnutaacute

Vyacuteše popsanaacute mince patřiacute do kategorie drobneacuteho a běžneacuteho doboveacuteho oběživa (např Doh nal

ndash Korenyacute ndash Militkyacute 1999 558 562) Obdobneacute ojediněleacute naacutelezy drobnyacutech středověkyacutech a novově-

kyacutech minciacute nejsou v kontextu českyacutech raně středověkyacutech hradišť vyacutejimkou podobnaacute situace byla

zjištěna např při archeologickeacutem vyacutezkumu na akropoli hradiště Budeč (Vaacuteňa 1995 136ndash137)

Vyacuteskyt popsaneacute mince na uvedeneacute lokalitě lze považovat za doklad bohateacute novověkeacute antropo-

genniacute aktivity kteraacute v prostoru tohoto vyacuteznamneacuteho raně středověkeacuteho hradiště trvaacute s nezměně-

nou intenzitou a kontinuitou dodnes

Literatura



Halačka I 1988 Mince zemiacute Koruny českeacute 1526ndash1856 II diacutel Kroměřiacutež

Vaacuteňa Z 1995 Přemyslovskaacute Budeč Archeologickyacute vyacutezkum hradiště v letech 1972ndash1986

Summary Kamil Smiacutešek ndash Kateřina Tomkovaacute A small change struck under Ferdinand II found

at the early medieval hill fort in Levyacute Hradec (Prague-West district)

A silver greschel struck under Ferdinand II (1619ndash1637) was found at the Acropolis of the early

medieval hill fort in Levyacute Hradec (Žalov area actually land belonging to the house no 1066)

during emergency archaeological excavations in 2005 The coin has been discovered by use of

a metal detector It was struck in 1624 in Vratislav (Wroclaw Breslau) Appearance of such a coin

can well document modern antropogenous activities in place of an important former early medi-

eval locality ndash the process which can be intensively and continuously monitored up to date


Mincovniacute naacutelez ze Zdic (okr Beroun) Přiacutespěvek k soupisu 15krejcarů Leopolda I


Dne 30 března 1983 odevzdal pan Jiřiacute Podskalskyacute bytem Zdice (Na noveacute čp 816) spraacutevě

numismatickeacuteho odděleniacute Naacuterodniacuteho muzea v Praze 212 střiacutebrnyacutech minciacute a střepy naacutedoby ktereacute

nalezl v zemině dovezeneacute začaacutetkem roku 1982 na jeho parcelu z areaacutelu stavby sportovniacute haly

ve Zdiciacutech při silnici na Plzeň Třebaže jde o naacutelezovyacute celek o jehož neporušenosti lze praacutevem

pochybovat a druhotnyacutem uloženiacutem je přirozeně snižovaacutena hodnota jeho pramenneacute vyacutepovědi

zasloužiacute si vzhledem ke sveacute skladbě a pravděpodobneacute době ukrytiacute viacutece pozornosti než stručneacute

zaznamenaacuteniacute Představuje totiž jeden z maacutela našich početnějšiacutech naacutelezovyacutech souborů ze 70 let


17 stoletiacute tvořenyacute převaacutežně nově zavedenyacutemi 15krejcary Leopolda I (1657ndash1705) a tolarovyacutemi

diacutely (13tolaru 23tolaru) Branibor a Saska vydaacutevanyacutemi po mincovniacute dohodě obou zemiacute v Zin-

ně 27 srpna 1667 Odraacutežiacute tak novou peněžně-historickou situaci vyplyacutevajiacuteciacute ze sjednocovaacuteniacute

mincovniacute ražby v zemiacutech habsburskeacuteho soustaacutetiacute i v řiacuteši ktereacute bylo provaacutezeno snižovaacuteniacutem zrna

velkyacutech i drobnyacutech mincovniacutech nominaacutelů se všemi z toho plynouciacutemi důsledky pro vlastniacute

mincovniacute vyacuterobu i celkovyacute hospodaacuteřsko-sociaacutelniacute vyacutevoj Tento proces nevzbudil zatiacutem u naacutes

většiacute badatelskyacute zaacutejem1 stejně jako chybiacute praacutece věnovaneacute detailniacutemu popisu mincovniacutech ražeb

2 poloviny 17 stoletiacute Zpracovaacuteniacute naacutelezu by proto mělo přispět k hlubšiacutemu poznaacuteniacute vnějšiacute i

vnitřniacute straacutenky minciacute uplatňujiacuteciacutech se ve směně daneacuteho uacutedobiacute jejich opisů a metrologie

ČECHY Leopold I (1657ndash1705) mincov-

na Praha mincmistr Kryštof Margaliacutek

(1655ndash1662) AR 15krejcar 1664

Lit typ CNA V č 18-e-9 jako tab 101

1 5585 g 279294 mm inv č H5-111363

naacutejemce Andrea Cetto (1664ndash1665) a Anton

Janinalli (1664ndash1665) AR 15krejcar 1664

Rv koruna bez stuh

Lit typ CNA V č 18-e-11 jako tab 103 var

Čermaacutek ndash Skrbek 1891-1913 jako č 775

(koruna bez stuh)

2 6438 g 286297 mm inv č H5-111364

- Av LEOPOLDVS hellip A

Rv koruna bez stuh


jako Čermaacutek ndash Skrbek 1891-1913 č 775

(koruna bez stuh)

3 6406 g 290296 mm inv č H5-111365

- Av +LEOPOLDVS hellip IM (XV) PERmiddotA hellip


4 5580 g 278295 mm inv č H5-111366

OLOMOUC biskupstviacute Leopold Vileacutem

(1637ndash1662) mincovna Vyškov minc-

Tab 1 Zdice celkovyacute přehled obsahu naacutelezu

Země Ks

ČECHY 4 188

OLOMOUC biskupstviacute 1 047

SLEZSKO vlaacutedniacute ražby 21 990

Slezsko LEHNICE-BŘEH 4 188

Slezsko WUumlRTTEMBERG-OLEŠNICE 2 094

DOLNIacute RAKOUSY 59 2783

KORUTANY 1 047

ŠTYacuteRSKO 4 188

TYROLY 5 235

UHRY 28 1320

ANHALT-ZERBST 1 047

BRANIBORY 57 2688

BRANIBORY-ANSBACH 2 094

HANAU-LICHTENBERG 1 047

MAGDEBURG arcibiskupstviacute 1 047

MANSFELD-EISLEBEN 2 094

POMOŘANSKO (pod Šveacutedskem) 1 047

SASKO-VYacuteMAR 2 094

SASKO Albertinskaacute linie 9 424

SASKO-WEISSENFELS 6 283

SAYN-WITTGENSTEIN-HOHNSTEIN 1 047

Σ 212 10000

1 Srov E Šimek (1986) a praacutece registrovaneacute v bibliografickyacutech přehledech mezinaacuterodniacutech numismatickyacutech

kongresů (A Survey of Numismatic Research) a ve vyacuteběrovyacutech bibliografiiacutech zveřejňovanyacutech v Numismatic-

kyacutech listech přiacutepadně v jinyacutech periodikaacutech (viz teacutež Šimek 1981 tyacutež 2000)


mistr Pietro Boncompagni (1660ndash1664)

AR 15krejcar 1662

Lit Mayer 1873 jako č 103

5 6430 g 288302 mm inv č H5-111367

SLEZSKO Leopold I (1657ndash1705) mincov-

na Vratislav naacutejemce Georg Reichart

(1637ndash1667) vardajn Georg Huumlbner


Rv hellipamp SILES hellip

Lit typ CNA V č 11-g-12 jako Čermaacutek

ndash Skrbek 1891-1913 č 920 var

6 5806 g 300300 mm inv č H5-111368

- Av hellip REX

Lit jako Friedensburg ndash Seger 1901 č 417

var2

7 5972 g 304300 mm inv č H5-111369

- Av hellip REX

Rv hellip BVRG hellip


var

8 6060 g 300300 mm inv č H5-111370

- Av hellip I (XV) S hellip BOH hellip REX


var

9 6361 g 300299 mm inv č H5-111371

AR 15krejcar 1662

Av hellip (XV) S hellip


ndash Skrbek 1891ndash1913 č 923 var3

10 5519 g 290290 mm inv č H5-111372

- Av hellip B REX



11 5667 g 289290 mm inv č H5-111373

AR 15krejcar 1662


ndash Skrbek 1891-1913 č 924

12 5985 g 287290 mm inv č H5-111374

AR 15krejcar 1662



13 5447 g 286288 mm inv č H5-111375

- Lit typ CNA V č 15-g-12 jako Čermaacutek


14 5630 g 288288 mm inv č H5-111376

AR 15krejcar 1663

Av uacutezkeacute poprsiacute - LEOPOLD hellip GRI (XV)

S hellip

Rv hellip DUX AUST hellip

Lit typ CNA V č 17-g-11 jako Friedensburg

ndash Seger 1901 č 427 obr 424 var

15 6035 g 294294 mm inv č H5-111377

- Av širokeacute poprsiacute - LEOPOLD hellipBREX

Rv hellipDUX AUST hellip



16 5333 g 290295 mm inv č H5-111378

17 5664 g 293290 mm inv č H5-111379

18 6093 g 294292 mm inv č H5-111380

19 6287 g 292291 mm inv č H5-111381

- Av širokeacute poprsiacute - LEOPOLD hellip BREX

Rv hellip DUX AUST hellip 1663



20 5943 g 291294 mm inv č H5-111382

AR 15krejcar 1664

Av LEOPOLD hellip GRI (XV) S hellip


Lit typ CNA V č 19-h-9 jako Friedensburg


21 5879 g 291291 mm inv č H5-111383

mincmistr Salomon Hammerschmidt (1664ndash

1691) AR 15krejcar 1664

Lit typ CNA V č 19-h-13 jako Čermaacutek


22 5959 g 295292 mm inv č H5-111384

23 5974 g 291296 mm inv č H5-111385

2 Čermaacutek ndash Skrbek (1891-1913) č 921 uvaacutediacute 15krejcar 1661 s opisem na liacuteci bez EL hellip EC a s opisem na rubu

s AVSTR hellip SI hellip3 Friedensburg ndash Seger (1901) č 423 s odvolaacuteniacutem na obr 417 uvaacutediacute 15krejcar 1662 s opisem na liacuteci hellip R (XV)

I hellip BEC REX4 Friedensburg ndash Seger (1901) č 423 s odvolaacuteniacutem na obr 417 uvaacutediacute 15krejcar 1662 s opisem na liacuteci hellip BEC

REX5 Friedensburg ndash Seger (1901) č 424 uvaacutediacute 15krejcar 1662 s opisem na liacuteci LEOPOLDVS


24 6104 g 295293 mm inv č H5-111386

25 6122 g 291290 mm inv č H5-111387

- Rv hellip 1664



26 5765 g 293294 mm inv č H5-111388

LEHNICE-BŘEH Ludviacutek (1654ndash1663)

v Lehnici mincmistr Christian Pfahler


Av DGLUDOVICDUX (XV)

SILLBampGOLDB


obr 1871 var

27 6126 g 284290 mm inv č H5-111389

- Av DGLUDOVDUXSIL (XV) LB amp

GOLDB


obr 1871 var

28 6102 g 290288 mm inv č H5-111390

Kristian (1654ndash1673) ve Volově mincmistr

Christian Pfahler (1651ndash1661) AR 15krej-

car 1662

Av DGCHRISTIANDUX (XV)

SILLBREGampWOL


obr 1914 var

29 6258 g 298296 mm inv č H5-111391

AR 15krejcar 1663


obr 19146

30 5748 g 293293 mm inv č H5-111392

WUumlRTTEMBERG-OLEŠNICE Sylvius

Fridrich (1668ndash1697) mincovna

Olešnice mincmistr Samuel Pfahler


Rv COMONTBDOIHEIDSTERNampMED

ZIBO16-75


obr 2302 var

31 6264 g 299312 mm inv č H5-111393

- Av hellip FRIDDG hellip WIRTT hellip SOLS

Rv COMONTBDOIHEIDSTERNampME

16-75


obr 2302 var

32 6160 g 310300 mm inv č H5-111394

DOLNIacute RAKOUSY Leopold I (1657ndash1705)

mincovna Viacutedeň mincmistr Johann

Conrad Richthausen (1648ndash1659) nebo

Franz Faber (1659ndash1660) nebo Andrea

Cetto (1660ndash1665) AR 15krejcar 1659

Lit typ CNA V č 8-a-10 tab 28

33 5891 g 294305 mm inv č H5-111395

34 6232 g 293305 mm inv č H5-111396

- Av opis končiacute R - Rv hellip S hellip 1659

Lit typ CNA V č 8-a-10 tab 28 var

35 5945 g 292300 mm inv č H5-111397

- Av LEOPOLDUSDG (XV)

RISAGHBREX růžice

Rv ARCHIDAVSDVX-BSCCC

TVR1659

Lit typ CNA V neuvaacutediacute

36 6212 g 298299 mm inv č H5-111398

37 6483 g 299298 mm inv č H5-111399

AR 15krejcar 1660

Av hvězdička LEOPOLDVSDG (XV)

RISAGHBREX hvězdička

Rv hvězdička ARCHIDADVXB hvězdič-

ka-hvězdička SCCCTVR1660 hvěz-

dička

Lit typ CNA V č 10-a-10 s rakousko-bur-

gundskyacutem štiacutetkem v opise na rubu

38 5502 g 289296 mm inv č H5-111400

39 6978 g 306299 mm inv č H5-111401

- jako č 38ndash39 ale

Av hellip SAGH hellip

Rv hellip SC hellip

Lit typ CNA V č 10-a-10

40 5674 g 296304 mm inv č H5-111402


Av LEOPOLDVSDG hellip REX

Rv ARCHIDAVSDVXB-

SCCCOMTVR1660


41 5966 g 296293 mm inv č H5-111403

6 Friedensburg ndash Seger (1901) vyobrazuje pod č 1914 kus raženyacute jinyacutem razidlem posledniacute U v opise na liacuteci

čaacutestečně ve vlasech


mincmistr Andrea Cetto (1660ndash1665)

AR 15krejcar 1660

Av +LEOPOLDVSDG-(XV) RISAGHB

REX

Rv ARCHIDAVSDVX (mmz) BVRCOM

TIR1660


42 7054 g 302300 mm inv č H5-111404

- jako č 42 ale

Av většiacute křiacutežek hellip DGR+ (XV) +I hellip

Rv ARCHIDADVX (mmz) BVRSCCC

TIR 16-60


43 6722 g 316300 mm inv č H5-111405

AR 15krejcar 1661

Av LEOPOLDVSDG- (XV) RISAGHB

REX

Rv ARCHIDAVSD (mmz) BVRCOMTI

1661


44 5615 g 288302 mm inv č H5-111406

- jako č 44 ale

Av hellip DG- hellip

Rv ARCHIDAVSDVX (mmz) BVR

COM TIR1661


45 6332 g 296299 mm inv č H5-111407

46 6493 g 296299 mm inv č H5-111408

mincovna neznaacutemaacute falzaacutetorskaacute diacutelna

15krejcar 1661 ndash falzum

Av LEOPOLDVS DG - (XV) RISACHD

REX (podtrženaacute piacutesmena ražena obraacute-

ceně)

Rv ARGHIDAVS DX (mmz) BVR COM

TR 1661 (podtrženaacute piacutesmena ražena jako

obraacutecenaacute A)

47 5554 g 290297 mm inv č H5-111409

- Av []POLHDSAD- (XV) RIGHRH

BHIRX (potrženaacute piacutesmena ražena obraacute-

ceně)

48 4509 g 300298 mm inv č H5-111410

mincovna Viacutedeň mincmistr Andrea Cetto


Av LEOPOLDVSD- (XV) GRISAGHB

REX vnitřniacute kruh perličkovyacute


COMTIR 1662


49 5918 g 398 mm inv č H5-111411

- Av LEOPOLDVSDRI (XV) SAGHB

REX vnitřniacute kruh hladkyacute

Rv ARCHIDAVS (mmz) DVXBCO

TYR16 - 62


50 6226 g 292298 mm inv č H5-111412

- jako č 50 ale

Av na počaacutetku opisu + a rozdělovaciacute zna-

meacutenka maleacute křiacutežky vnitřniacute kruh hladkyacute

Rv jako č 50 ale hellip TVR hellip


51 5755 g 280296 mm inv č H5-111413

- jako č 50 ale

Av na počaacutetku opisu většiacute křiacutežek a v opise

hellip (XV)S hellip dvojityacute vnitřniacute kruh hladkyacute

a perličkovyacute

Rv ARCHI hellip (mmz) hellip TVR16-62


52 5890 g 274297 mm inv č H5-111414

- jako č 52 ale

Rv hellip IDAVS (mmz) hellip 16-62


53 6578 g 290297 mm inv č H5-111415

- jako č 53 ale

Rv hellip AVS (mmz) DVX hellip


54 6051 g 287298 mm inv č H5-111416

- jako č 54 ale

Av křiacutežek s půlobloučky mezi rameny

a v opise hellip (XV) S hellip ozdobnyacute vnitřniacute

kruh

Rv hellip AVS (mmz) hellip


55 5855 g 292295 mm inv č H5-111417

- jako č 55 ale

Rv hellip 16-62


56 5497 g 294296 mm inv č H5-111418

57 6500 g 294296 mm inv č H5-111419


Av LEOPOLDVS hellip (XV) S hellip ozdobnyacute

vnitřniacute kruh odlišneacuteho provedeniacute

Rv hellip (mmz) DVXBCOTŸR hellip



58 6022 g 293302 mm inv č H5-111420

- jako č 58 ale

Av hellip R (XV) I hellip

Rv ARCHIDAVSDV (mmz) XBVRCOM

TYR16 - 62


59 6297 g 284298 mm inv č H5-111421

AR 15krejcar 1663

Av LEOPODVSDGRISA (XV) GHB



TYR16-63


60 6076 g 289292 mm inv č H5-111422

- jako č 60 ale

Av hellip S (XV) A hellip REX

Rv hellip BCOhellip


61 6906 g 295294 mm inv č H5-111423

- jako č 61 ale

Av růžice LEOPOLDVS hellip REX dvojityacute

vnitřniacute kruh hladkyacute a perličkovyacute

Rv hellip BCOhellip


62 6613 g 283295 mm inv č H5-111424

- jako č 62 ale

Av hellip A (XV) GHEREX

Rv hellip D (mmz) VXBVRCOMTYR16 - 63


63 6001 g 282296 mm inv č H5-111425

- jako č 62 ale

Av růžice LEOPOLDVS hellip REX


64 5952 g 293293 mm inv č H5-111426

- jako č 64 ale

Av opis začiacutenaacute znameacutenkem kroužek nad

obloučkem



65 6207 g 292296 mm inv č H5-111427

- jako č 65 ale

Av LEOPOLDVS hellip A (XV) G hellip REX

Rv jako č 64


66 6597 g 300297 mm inv č H5-111428

- jako č 66 ale

Av ležataacute větvička LEOPOLDVS hellip (XV) G

hellip REX

Rv hellip AVS hellip R 1663


67 5796 g 275294 mm inv č H5-111429

AR 15krejcar 1664

Lit typ CNA V č 18-a-9 jako tab 29

68 5607 g 286295 mm inv č H5-111430

69 5966 g 286298 mm inv č H5-111431

- Av křiacutežek z kuliček LEOPOLDVS hellip dvo-

jityacute vnitřniacute kruh hladkyacute a perličkovyacute

Lit typ CNA V č 18-a-9 jako tab 29 var

70 6063 g 289295 mm inv č H5-111432

- Av +LEOPOLDVS hellip HEBREX vnitřniacute

kruh hladkyacute

Rv hellip AVST (mmz) DVX


71 6874 g 299292 mm inv č H5-111433

- Av většiacute křiacutežek LEOPOLDVS hellip I (XV)

S hellip dvojityacute vnitřniacute kruh hladkyacute a per-

ličkovyacute

Rv hellip 16-64


72 5812 g 276289 mm inv č H5-111434

- jako č 72 ale

Av vnitřniacute kruh perličkovyacute

Rv hellipAVS (mmz) hellip


73 5690 g 281291 mm inv č H5-111435

- jako č 73 ale

Av hellip S (XV) A hellip

Rv hellip(mmz) DVX hellip


74 5813 g 28329 mm inv č H5-111436

- jako č 73 ale

Rv hellip 16-64


75 7119 g 286288 mm inv č H5-111437

- jako č 73 ale



76 5333 g 277290 mm inv č H5-111438


- jako č 73 ale

Av na začaacutetku opisu

Rv hellip AVST (mmz) DVX hellip


77 6485 g 284292 mm inv č H5-111439

- jako č 77 ale



78 5645 g 280300 mm inv č H5-111440

- jako č 77 ale

Av hellip I (XV) S hellip

Rv hellipAVS (mmz) DVX hellip


79 6011 g 283292 mm inv č H5-111441

- Av LEOPOLDVSDGRIS (XV) AGH

BREX


TYR1664


80 5816 g 289292 mm inv č H5-111442

- jako č 80 ale



81 6215 g 279287 mm inv č H5-111443

mincmistr Franz Faber (1666ndash1679)

AR 15krejcar 1674

Av růžice LEOPOLDVS hellip EBREX


82 5799 g 283290 mm inv č H5-111444

- Av hellip R+ (XV) +I hellip


83 6159 g 281291 mm inv č H5-111445

AR 15krejcar 1675

Av růžice LEOPOLDVS+D++G+R+ (XV)

I+S+A+G+H+B+REX

Rv +ARCHID+AVS+ (mmz) +DVX+B+CO

+TYR +16-75


84 6244 g 293294 mm inv č H5-111446

AR 15krejcar 1676

jako č 84 ale

Av hellip D+G hellip

Rv hellip 16-76


85 6226 g 292293 mm inv č H5-111447

- jako č 84 ale

Av hellipD+G hellip I (XV) S hellip

Rv hellip16-76


86 6050 g 285290 mm inv č H5-111448

mincovna Neuburg am Inn mincmistr

Bartho lomaumlus Triangl (1664ndash1665)

AR 15krejcar 1664

Av hellip DG hellip

Rv ARCHIAVST hellip COMTY16-64 minc mi-

strovskaacute značka v neuzavřeneacutem půlkruhu

Lit typ CNA V č 18-b-9 jako tab 89 var

87 6425 g 294292 mm inv č H5-111449

- Av hellip DG hellip R

Rv ARCHIAVST hellip COMTYR 16-64


88 5907 g 288295 mm inv č H5-111450

- Av jednoduchyacute vnitřniacute kruh perličkovyacute

Rv ARCHIDhellip TYR hellip


89 5926 g 292293 mm inv č H5-111451

- Av hellip DGR- (XV) I hellip REX jednoduchyacute

vnitřniacute kruh perličkovyacute

Rv ARCHIDAVST hellip COM hellip


90 5912 g 299293 mm inv č H5-111452

- Av růžice hellip DGR- (XV) I hellip REX jed-

noduchyacute vnitřniacute kruh perličkovyacute

Rv ARCHIDAVST hellip COMTIR 1664


91 5844 g 291294 mm inv č H5-111453

KORUTANY Leopold I (1657ndash1705) min-

covna Svatyacute Viacutet AR 15krejcar 1663

Lit typ CNA V č 16-c-12 jako tab 59

92 5995 g 305316 mm inv č H5-111454

ŠTYacuteRSKO Leopold I (1657ndash1705) mincov-

na Štyacuterskyacute Hradec AR 15krejcar 1661

Av růžice LEOPOLDVSDGRXV

ISAG HEBREX vnitřniacute kruh hladkyacute

Rv ARCHIAVSDVX-BVRSTYRIAE16-

61

Lit typ CNA V č 12-b-11

93 6380 g 298298 mm inv č H5-111455

- jako č 93 ale

Av LEOPOLDVSDGRI (XV) S hellip vnitř-

niacute kruh ozdobnyacute


Rv hellip E16-61


94 6167 g 296293 mm inv č H5-111456

AR 15krejcar 1663

Av hellip A (XV) G hellip REX

Rv znak v opise v zaacutevorkaacutech


95 5518 g 281296 mm inv č H5-111457

AR 15krejcar 1664

Av růžice LEOPOLDVSDGRIS (XV)

AGHB REX vnitřniacute kruh perličkovyacute

Rv ARCHIDAVSD-VXBVSTYRIAE16-64

Lit typ CNA V č 18-c-11

96 5961 g 295300 mm inv č H5-111458

TYROLY Zikmund František arciveacute-

voda (1662ndash1665) mincovna Hall

AR 15krejcar 1664

Av SIGISFRANCDG (XV) ARCHIDVX

AVS

Rv DVXBVRGVNDICOMESTYRO1664

Lit MA 1948 163

97 6110 g 290290 mm inv č H5-111459

- jako č 97 ale

Av hellip G (XV) hellip

Lit MA 1948 163

98 6162 g 286288 mm inv č H5-111460

- jako č 97 ale

Av hellip G (XV) hellip AVST

Lit MA 1948 163

99 6420 g 290288 mm inv č H5-111461

- jako č 99 ale

Av hellip G (XV) ARCHIDVX hellip

Lit MA 1948 163

100 6416 g 287290 mm inv č H5-111462

- jako č 99 ale

Av hellip G (XV) ARCHIDVXAVST

Lit MA 1948 163

101 6616 g 293292 mm inv č H5-111463

UHRY Leopold I (1657ndash1705) mincovna

Kremnica AR 15krejcar 1661

Lit typ CNA V č 13-h-10 Huszaacuter 1979 č

1421 (tj vyobrazenyacute exemplaacuteř v textu je

odvolaacutevka k č1419 kde opis však končiacute na

rozdiacutel od vyobrazeniacute u našeho kusu REXx)

102 5457 g 289304 mm inv č H5-111464

AR 15krejcar 1662


1422 var

103 6591 g 310312 mm inv č H5-111465

- Av hellip (XV) S hellip


1422 var

104 5750 g 316312 mm inv č H5-111466

- Av hellip DG hellip I (XV) hellip BOREX

Rv hellip 1662


1422 var (jinaacute kresba)

105 5478 g 297313 mm inv č H5-111467

- Rv hellip 1662

Lit typ CNA V č15-h-11 jako Huszaacuter 1979

č 1423 var

106 6142 g 310314 mm inv č H5-111468

- Av hellip REX


č 1423 var

107 6272 g 307314 mm inv č H5-111469

- Rv hellip 1662


č 1423 var

108 5740 g 308314 mm inv č H5-111470

- Av LEOPOLDD hellip IS (XV) A hellip


č 1423 var

109 5999 g 299319 mm inv č H5-111471

110 6102 g 298315 mm inv č H5-111472

AR 15krejcar 1663

Av hellip REX - Rv hellip 1663 nad letopočtem Lit typ CNA V č 17-h-11 Huszaacuter 1979 jako

č 1423 var

111 6689 g 322320 mm inv č H5-111473

AR 15krejcar 1664

Rv hellip 1664 ndash zn K-B uprostřed nad letopoč-

tem oacuteoacute|

Lit typ CNA V č 19-i-9 Huszaacuter 1979 jako

č 1423 var

112 5863 g 307317 mm inv č H5-111474

- Av hellip I (XV) hellip

Rv hellip 1664 zn K-B po straně hlav nad

letopočtem ordm



č 1423 var

113 5567 g 303314 mm inv č H5-111475

- Av hellip (XV) SAV hellip

Rv hellip 1664 nad letopočtem Lit typ CNA V č 19-i-9 Huszaacuter 1979 jako

č 1423 var

114 5584 g 302317 mm inv č H5-111476

- Av hellip S (XV) AV hellip

Rv hellip 1664 nad letopočtem ordm


č 1423 var

115 6020 g 310315 mm inv č H5-111477

- Av hellip S (XV) AV hellip REX

Rv hellip 1664 nad letopočtem +


č 1423 var

116 5752 g 310310 mm inv č H5-111478

AR 15krejcar 1665

Rv hellip 1665 uacutezkeacute poprsiacute nad letopočtem ordm

Lit typ CNA V č 21-k-11 Huszaacuter 1979 jako

č 1423 var

117 6468 g 310310 mm inv č H5-111479


Rv hellip 1665 zn KB uprostřed nad letopoč-

tem ordm


č 1423 var

118 6061 g 303309 mm inv č H5-111480


Rv hellip 1665 nad letopočtem radicradic


č 1423 var

119 6320 g 310315 mm inv č H5-111481




č 1423 var

120 5625 g 310310 mm inv č H5-111482




č 1423 var

121 6345 g 312308 mm inv č H5-111483

AR 15krejcar 1667

Av hellip REX



č 1423 var

122 6324 g 306315 mm inv č H5-111484




č 1423 var

123 5899 g 310310 mm inv č H5-111485

124 6210 g 312312 mm inv č H5-111486

AR 15krejcar 1674

Rv mezi paprsky ostreacute vyacuteběžky

Lit typ CNA V č 39-i-11 Taf 1712 var

Huszaacuter 1979 jako č 1423

125 5983 g 310305 mm inv č H5-111487

AR 15krejcar 1675

Av hellip (XV) IS hellip uacutezkeacute poprsiacute

Rv hellip 16 75 nad letopočtem křiacutežek


č 1423 var

126 6132 g 305304 mm inv č H5-111488

AR 15krejcar 1676

Av hellip (XV) IS hellip



č 1423 var

127 6383 g 305308 mm inv č H5-111489

- Av hellip (XV) IS hellip



č 1423 var

128 5707 g 307305 mm inv č H5-111490

- mincovna Bratislava AR 15krejcar 1674

Lit typ CNA V č 39-l-11 Huszaacuter 1979 č 1441

129 5724 g 289307 mm inv č H5-111491

ANHALT-ZERBST Karel Vileacutem (1667ndash

1718) AR 23tolaru 1676

Lit Schulthess-Rechberg 1840-1862 č 5421

130 16511 g 374376 mm inv č H5-111551

BRANIBORSKO Fridrich Vileacutem

(1640ndash1688) mincovna Berliacuten minc-

mistr Johann Liebmann (1664ndash1675)

AR 23tolaru 1672


Lit Bahrfeldt 1913 č 241b Schroumltter 1913

č 248

131 21068 g 370365 mm inv č H5-111492

AR 13tolaru 1667

Lit Bahrfeldt 1913 č 209a (liacutec) č 209c

(rub) Schroumltter 1913 č 442

132 9928 g 336342 mm inv č H5-111493

133 9760 g 341346 mm inv č H5-111494

AR 13tolaru 1668

Lit Bahrfeldt 1913 č 213b (liacutec) č 213a


134 9923 g 345340 mm inv č H5-111495

AR 13tolaru 1669

Lit Bahrfeldt 1913 č 216a (liacutec) č 216c (rub)

Schroumltter 1913 č 444

135 9635 g 337325 mm inv č H5-111496

AR 13tolaru 1670

Lit Bahrfeldt 1913 č 260a (liacutec) č 260d


136 10232 g 329326 mm inv č H5-111497

AR 13tolaru 1671

Av Rv v opise na liacuteci oddělovaciacute znameacutenka

(Bahrfeldt 1913 ani Schroumltter 1913 neuvaacute-

dějiacute)

Lit Bahrfeldt 1913 č 261 (liacutec) č 261b (rub)

Schroumltter 1913 č 457 (rub)

137 8787 g 313316 mm inv č H5-111498

AR 13tolaru 1672

Lit Bahrfeldt 1913 č 262c (liacutec) č 262k


138 9031 g 324320 mm inv č H5-111499

- Lit Bahrfeldt 1913 jako č 262 var

Schroumltter 1913 neuvaacutediacute

139 8857 g 324323 mm inv č H5-111500

AR 13tolaru 1673

Lit Bahrfeldt 1913 č 264i Schroumltter 1913

č 487

140 8667 g 325 mm328 mm inv č H5-

111501

- Lit Bahrfeldt 1913 č 264b Schroumltter 1913

č 484

141 9076 g 320 mm319 mm inv č H5-

111502

AR 13tolaru 1674

Lit Bahrfeldt 1913 č 265a Schroumltter 1913

neuvaacutediacute

142 9724 g 323320 mm inv č H5-111503

- Lit Bahrfeldt 1913 č 265c (liacutec)

143 9031 g 316318 mm inv č H5-111504

- mincovna Krossen mincmistr Gottfried

Fromholt (1668ndash1674) AR 13tolaru 1668

Lit Bahrfeldt 1913 č 416d - var ale

letopočet 1669 Schroumltter 1913 neuvaacutediacute

144 9802 g 328337 mm inv č H5-111505

- Lit Bahrfeldt 1913 č 410a Schroumltter 1913

neuvaacutediacute

145 9044 g 340343 mm inv č H5-111506

AR 13tolaru 1669


č 580

146 8833 g 327329 mm inv č H5-111507

147 9118 g 325325 mm inv č H5-111508

- Lit Bahrfeldt 1913 č 416g Schroumltter 1913

neuvaacutediacute

148 10363 g 323327 mm inv č H5-

111509

- Lit Bahrfeldt 1913 č 416g var Schroumltter

1913 č 569

149 9725 g 322330 mm inv č H5-111510

AR 13tolaru 1670

Lit Bahrfeldt 1913 č 423d Schroumltter 1913

č 581

150 8897 g 321323 mm inv č H5-111511

AR 13tolaru 1671

Lit Bahrfeldt 1913 č 425c Schroumltter 1913

č 603

151 9343 g 322322 mm inv č H5-111512

- Lit Schroumltter 1913 č 602

152 8657 g 328320 mm inv č H5-111513

153 8833 g 327328 mm inv č H5-111514

154 9333 g 329332 mm inv č H5-111515

AR 13tolaru 1672


č 621

155 9636 g 316316 mm inv č H5-111516


- Lit Bahrfeldt 1913 č 426e Schroumltter 1913

č 614

156 8597 g 322315 mm inv č H5-111517

157 10681 g 312309 mm inv č H5-111518

158 8842 g 310309 mm inv č H5-111519

- Lit Bahrfeldt 1913 č 426e (liacutec) č 426e

var (rub) Schroumltter 1913 č 622

159 10063 g 314314 mm inv č H5-111520

AR 13tolaru 1674


č 629

160 10005 g 320320 mm inv č H5-

111521

- mincovna Koumlnigsberg mincmistr Thomas

Tympf (1669ndash1672) AR 13tolaru 1670

Lit Schroumltter 1913 č 653

161 9367 g 316313 mm inv č H5-111522

- Lit Schroumltter 1913 č 653 (liacutec) č 654 (rub)

162 9258 g 314310 mm inv č H5-111523


163 9775 g 312318 mm inv č H5-111524


164 9741 g 312317 mm inv č H5-111525

AR 13tolaru 1671


165 9631 g 312309 mm inv č H5-111526

166 9519 g 316312 mm inv č H5-111527

167 9225 g 311314 mm inv č H5-111528

168 8967 g 316313 mm inv č H5-111529

169 9088 g 315312 mm inv č H5-111530


170 9578 g 312312 mm inv č H5-111531

171 9018 g 311310 mm inv č H5-111532

172 8844 g 315311 mm inv č H5-111533

173 9262 g 311313 mm inv č H5-111534


174 9494 g 317317 mm inv č H5-111535


175 9711 g 315312 mm inv č H5-111536

AR 13tolaru 1672


176 9199 g 313314 mm inv č H5-111537

- mincovna Koumlnigsberg mincmistr

Christoph Vahrenhorst (1672ndash1674)

AR 13tolaru 1673

Lit Schroumltter 1913 č 695 (liacutec) č 694 (rub)

177 8706 g 313311 mm inv č H5-111538


178 9467 g 313315 mm inv č H5-111539

- Av FRIDWILH DGMBSRIARCampEL

Rv SUPREMDUX (13) IN PRUSSIA1673

Lit Schroumltter 1913 neuvaacutediacute

179 9236 g 313316 mm inv č H5-111540

- mincovna Koumlnigsberg mincmistr Heinrich

Sievert (1674ndash1677) AR 13tolaru 1675


180 9776 g 315310 mm inv č H5-111541

- mincovna Regenstein mincmistr Johann

Arendsburg (1674ndash1677) AR 23tolaru

1676


181 18887 g 370370 mm inv č H5-111542

- mincovna Minden mincmistr Johann

Willemsen (1671ndash1673) AR 13tolaru

1671


182 9484 g 323325 mm inv č H5-111543

AR 13tolaru 1672


183 9681 g 325324 mm inv č H5-111544

184 9722 g 336329 mm inv č H5-111545

- Lit Schroumltter 1913 č 778 (liacutec) č 779 var

(rub)

185 9331 g 332331 mm inv č H5-111546

AR 13tolaru 1673


186 9505 g 329329 mm inv č H5-111547

AR 13tolaru 16 (bliacuteže neurčen)

187 9386 g 324325 mm inv č H5-111548

BRANIBORSKO-ANSBACH Jan Fridrich

(1667ndash1686) AR 23tolaru 1676


188 18889 g 429398 mm inv č H5-

111549


AR 16tolaru 1676

Lit KM 2003 348 č 56

189 6092 g 312312 mm inv č H5-111550

HANAU-LICHTENBERG Fridrich

Kazimiacuter (1641ndash1685) AR 60krejcar 1675

Lit Reimmann 1891-1892 č 5073

190 19290 g 365368 mm inv č H5-111552

MAGDEBURG arcibiskupstviacute August


Lit Reimmann 1891-1892 jako č 8495 var

191 9298 g 327330 mm inv č H5-111553

MANSFELD-EISLEBEN Jan Jiřiacute III


Av hellip COM-hellip

Lit Reimmann 1891-1892 jako č 5288

192 9612 g 328328 mm inv č H5-111554

AR 13tolaru 1671

Av IOHAN hellip COM (13) IN hellip NOB opis

nezačiacutenaacute a nekončiacute tečkou

Rv opis nezačiacutenaacute a nekončiacute tečkou


193 9536 g 325327 mm inv č H5-111555

POMOŘANSKO (pod Šveacutedskem) Karel XI


Lit KM 2003 673 č 256

194 9446 g 308300 mm inv č H5-111556

SASKO-VYacuteMAR Jan Arnošt II (1662ndash

1683) mincovna Vyacutemar mincmistr

Georg Friedrich Staude (1673ndash1676)

AR 23tolaru 1675


195 19566 g 375381 mm inv č H5-111557

AR 13tolaru 1674

196 9507 g 310311 mm inv č H5-111558

SASKO Albertinskaacute linie Jan Jiřiacute II

(1656ndash1680) mincovna Draacutežďany minc-

mistr Constantin Rothe (1640ndash1678)

AR 13tolaru 1668

Lit KM 2003 730 č 522

197 9623 g 326327 mm inv č H5-111559

AR 13tolaru 1669

Lit KM 2003 730 č 522

198 9615 g 316320 mm inv č H5-111560

199 9689 g 324324 mm inv č H5-111561

AR 13tolaru 1672

Lit Haupt 1963 tab 31258 var KM 2003

730 č 547

200 9665 g 316322 mm inv č H5-111562

AR 13tolaru 1673

Lit KM 2003 730 č 547

201 9704 g 321324 mm inv č H5-111563

AR 13tolaru 1674

Lit KM 2003 730 č 547

202 9495 g 317320 mm inv č H5-111564

203 9627 g 318322 mm inv č H5-111565

204 9566 g 324327 mm inv č H5-111566

AR 13tolaru 1675

Lit KM 2003 730 č 547

205 9663 g 330326 mm inv č H5-111567

SASKO-WEISSENFELS August (1656ndash

1680) mincovna Halle mincmistr Hans

Heinrich Friese AR 23tolaru 1672

206 19236 g 384376 mm inv č H5-

111568

AR 23tolaru 1674

Lit Sammlung Merseburger 1965 č 2303

207 18673 g 392396 mm inv č H5-111569

AR 23tolaru 1676

208 18172 g 375 369 mm inv č H5-

111570

AR 13tolaru 1669

209 9439 g 324 mm319 mm inv č H5-

111571

AR 13tolaru 1670

210 9461 g 326327 mm inv č H5-111572

AR 13tolaru 1671

211 9501 g 320323 mm inv č H5-111573

SAYN-WITTGENSTEIN-HOHNSTEIN

Gustav (1657ndash1701) AR 23tolaru 1675

Lit KM 2003 749 č 53

212 19015 g 399382 mm inv č H5-111574


Komentaacuteř

Z popisu naacutelezu je zřejmeacute že jeho většiacute čaacutest přibližně tři pětiny (6080 ) tvořily mince

habsburskyacutech zemiacute nejčastěji mince Dolniacutech Rakous (2783 ) a Uher (1320 ) naacutesledovaneacute

Slezskem (1272 z toho 990 vlaacutedniacutech ražeb) Zastoupeniacute Čech Korutan Štyacuterska a Tyrol

reprezentovaneacute jen několika jednotlivyacutemi kusy bylo minimaacutelniacute (047 ndash235 ) Zbyacutevajiacuteciacute čaacutest

naacutelezu jeho dvě pětiny byla složena z minciacute německyacutech zemiacute předevšiacutem Branibor (2782 )

Tomuto zaacutekladniacutemu provenienčniacutemu rozděleniacute odpoviacutedaacute svou strukturou i nominaacuteloveacute složeniacute

naacutelezu tvořeneacute z většiacute čaacutesti (celkem 129 kusů) 15krejcary Leopolda I (1657ndash1705) olomouc-

keacuteho biskupa Leopolda Vileacutema (1637ndash1662) a lehnicko-břežskyacutech kniacutežat Ludviacuteka (1653ndash1663)

a Kristiaacutena (1639ndash1673) a wuumlrttembersko-olešnickeacuteho kniacutežete Sylvia Fridricha (1664ndash1697)

z menšiacute čaacutesti (celkem 83 kusy) diacutely velkyacutech střiacutebrnyacutech tolarovyacutech ražeb německyacutech (1x 60krej-

car 1x 16tolaru 73x 13tolaru 8x 23tolaru) Časoveacute rozpětiacute naacutelezu neniacute velkeacute Ražby jsou dato-

vaacuteny do let 1659ndash1676 Jejich kvantitativně-chronologickaacute křivka je dvouvrcholovaacute Ve staršiacutem

obdobiacute vrcholiacute v roce 1664 (40 kusů 15krejcarů) v mladšiacutem obdobiacute v roce 1671 (19 kusů tola-

rovyacutech diacutelů) Početněji jsou zastoupeny teacutež ročniacuteky 15krejcarů 1662 (26 kusů) 1663 (22 kusů)

1661 (11 kusů) a diacutely tolarů z let 1672 (14 kusů) a 1674 (12 kusů) V řadě 15krejcarů chybiacute ročniacuteky

1666 a 1668ndash1673 Rok 1666 tvořiacute předěl mezi staršiacute a mladšiacute čaacutestiacute naacutelezu Podle nejmladšiacute mince

ndash 23tolaru 1676 Sasko-Weissenfels z mincovny v Halle kurfiřta Augusta (1656ndash1680) lze ukrytiacute

nalezenyacutemi mincemi dokumentovaneacute původniacute peněžniacute hotovosti klaacutest do začaacutetku posledniacute

čtvrtiny 17 stoletiacute

Literatura

Bahrfeldt E 1913 Das Muumlnzwesen der Mark Brandenburg unter Friedrich Wilhelm dem gros-

sen Kurfuumlrsten und Kurfuumlrst Friedrich III Halle a S

CNA V Jungwirth H 1975 Corpus Numorum Austriacorum Band V Leopold IndashKarl VI

(1657ndash1740) Kunsthistorisches Museum Wien

50 55 60 65 70 75

17

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

po

čet

kusů

hmotnost (g)

1

2

3

Graf 1 Hmotnost 15krejcarů Leopolda I (1657ndash1705) 1 Dolniacute Rakousy 2 Uhry 3 Čechy Slezsko Štyacutersko Korutany



od roku 1526 Diacutel II a III Pardubice

Friedensburg F ndash Seger H 1901 Schlesiens Muumlnzen und Medaillen der neueren Zeit Breslau

Haupt W 1963 Tabellen zur Saumlchsischen Muumlnzkunde

Huszaacuter L 1979 Muumlnzkatalog Ungarn von 1000 bis heute Budapest

KM 2003 Krause CH L ndash Mishler C Standard Catalog of World Coins World coins listings

by date and mint 1601ndash1700 3rd Edition Iola

Mayer E 1873 Des fuumlrstlichen Hochstiftes Olmuumltz Muumlnzen und Medaillen nach der zu Krem-

sier befindlichen Sammlung verzeichnet und beschrieben Wien 1873


1519ndash1938 Wien

Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E 1986 Zaacuteklady numismatiky Praha

Reimmann 1891ndash1892 Muumlnzen- und Medaillen-Cabinet des Justizraths Reimmann in Hannover

Frankfurt a M

Sammlung Merseburger 1965 Muumlnzen und Medailen von Sachsen Nachdruck 1965

Schroumltter F 1913 Die Muumlnzen Friedrich Wilhelms des grossen Kurfuumlrsten und Friedrichs III

von Brandenburg Berlin

Schulthess-Rechberg K G 1840ndash1862 Thaler-Cabinet Wien 1840 1845 Muumlnchen 1862

Šimek E 1986 Bibliografickyacute přehled československeacute numismatickeacute literatury 1771ndash1980

Vyacute běr knižniacutech publikaciacute studiiacute a člaacutenků In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Zaacuteklady numismati-

ky Praha 215ndash280

ndash 1981 Numismatickeacute listy IndashXXX 1945ndash1975 Rejstřiacutek Praha

ndash 2000 Numismatickeacute listy XXXIndashL 1976ndash1995 Rejstřiacutek Praha

Summary Eduard Šimek A coin hoard found in Zdice (Beroun district) Contribution to the

list of 15-kreutzer pieces struck under Leopold I

A group of 212 coins with pieces of a vessel were transferred to the National Museum in Prague

on 30 March 1983 The hoard was found in soil transported to the finding place from the con-

struction site of a stadium in Zdice near the road to Pilsen at the beginning of 1982 ndash ie it is

a hoard found in the secondary position It represents one of the rare group finds of the 1670s

consisting of the newly introduced 15-kreutzer pieces struck under Leopold I (1657ndash1705) and

fractions of thalers (thirds of thalers two thirds of thalers) struck in Brandenburg and Saxony

Deducing from the catalogue above the majority of the hoard (6080 ) is represented by coins

struck in the territory of the Habsburg lands ndash Lower Austria (2783 ) Hungary (1320 )

Silesia (1272 990 of which struck as governmental coins) Bohemia Carinthia Styria and

Tyrolia were represented in small number (047 ndash235 ) The remaining part of the hoard

consisted of German coins (one 60-kreutzer one 16-thaler seventy three 13-thalers eight 23-

thalers) struck mainly in Brandenburg (2782 ) The latest coin the 23-thaler of 1676 struck in

Halle (Saxony-Weissenfels) under the Elector Augustus (1656ndash1680) points to the most probable

burial period of this documented cash ndash to the last quarter of the 17th century



Naacutelez mince Leopolda I z Křišťanovic ndash Zbytin (okr Prachatice)

J i ř iacute M I L I T K Yacute ndash M a r e k PA R K M A N

V roce 2004 byl Prachatickyacutem muzeem provaacuteděn zaacutechrannyacute archeologickyacute vyacutezkum na stavbě

noveacuteho mostu (ev č 141-021) přes řeku Blanici u Blažejovic Miacutesto naacutelezu ležiacute na rozhraniacute katastrů

obciacute Křišťanovice a Zbytiny Původniacute most kteryacute se nachaacutezel asi 110 m severozaacutepadně byl zničen při

povodniacutech v roce 2002 Nevelkyacute prostor na terase nad levyacutem břehem Blanice poskytl malyacute soubor

štiacutepaneacute industrie z obdobiacute pozdniacuteho paleolitu až mezolitu a daacutele několik naacutelezů z obdobiacute pozdniacuteho

středověku až raneacuteho novověku Jednaacute se o menšiacute soubor kovovyacutech předmětů nalezenyacutech za pomoci

detektoru kovů mezi kteryacutemi převažujiacute zlomky železnyacutech podkov a hřeby podkovaacuteky Zde byla

nalezena takeacute jedna mince Všechny naacutelezy jsou uloženy v Prachatickeacutem muzeu

ŠTYacuteRSKO Leopold I (1657ndash1705) mincovna Štyacuterskyacute Hradec mincmistr J A Nowak (1670ndash

1692) AR 6krejcar 1674

Av middotšestilistaacute růžicemiddotLEOPOLDVSmiddotDmiddotGmiddotRmiddotImiddotSmiddot (VI) middotΛmiddotGmiddotHmiddotBmiddotREX oděneacute poprsiacute Leopolda I

doprava

Rv A[RCHID]middotAmiddotDVX (IAN) BVRmiddotSTYRIAEligmiddot16-74 korunovanyacute dvouhlavyacute orel držiacuteciacute meč

a žezlo se lvem v ovaacutelneacutem prsniacutem štiacutetku

Lit Nechanickyacute 1991 148 č 2176

1703 g 257254 mm 115 h 22

Kovoveacute archeologickeacute naacutelezy jsou hmotnyacutem dokladem o využiacutevaacuteniacute tranzitniacute historickeacute

komunikace prachatickeacute větve Zlateacute stezky směřujiacuteciacute z Prachatic do Pasova (např Kubů ndash Zavřel

2001) v pozdniacutem středověku až raneacutem novověku Tato cesta praacutevě v miacutestech naacutelezu mince pře-

kračovala řeku Blanici Naacutelez štyacuterskeacuteho 6krejcaru Leopolda I spadajiacuteciacute do kategorie ztraacutetoveacute

mince se vztahuje k době kdy byl již provoz na teacuteto komunikaci silně omezenyacute (Praxl 1995 115

Kubů ndash Zavřel 2001 32ndash33)1 a proto nelze vyloučit že mince může souviset s aktivitami miacutestniacute-

ho obyvatelstva a nikoliv již s provozem Zlateacute stezky

Literatura

Kubů F ndash Zavřel P 2001 Der Goldene Steig Historische und archaumlologische Erforschung eines

bedeutenden mittelalterlichen Handelsweges 1 Die Strecke Prachatitz ndash Staatsgrenze

Passau 2001

Moravec J 1992 Mince Františka Josefa I a Karla I (1848ndash1918) 2 doplněneacute vydaacuteniacute Praha

Nechanickyacute Z 1991 Mincovnictviacute Leopolda I 1657ndash1705 Hradec Kraacuteloveacute

Praxl P 1995 bdquoZlataacute stezkaldquo Od soumarskeacute stezky k regionu In Kulturregion Goldener Steig

Aufsaumltze zur Ausstellung Kulturniacute oblast Zlataacute stezka Přiacutespěvky k vyacutestavě Muumlnchen

113ndash118

Summary Jiřiacute Militkyacute ndash Marek Parkman A coin struck under Leopold I found in Křiš ťa novice

ndash Zbytiny (Prachatice district)

In 2004 a Styrian VI-kreutzer struck under Leopold I was found during emergency archaeo-

logical excavations on the edge of two land registers ndash Křišťanovice and Zbytiny ndash near the ford

crossing the local River Blanice The location is situated on the historical transit route ndash the

Prachatice section of the Gold Route from Prachatice to Passau The coin belongs to the category

of lost coins and it is connected with the period when the operation there was very limited

(Praxl 1995 115 Kubů ndash Zavřel 2001 32ndash33) Beside the traffic on the Gold Route also activities

of the local people must be considered


1 Kromě 6krejcaru Leopolda I zde byla objevena takeacute jedna recentniacute mince RAKOUSKO-UHERSKO

František Josef I (1848ndash1916) mincovna Viacutedeň AE 2haleacuteř 189 (Moravec 1992 94ndash95 č 97) Tato mince

však již s provozem Zlateacute stezky nesouvisiacute


Naacutelez drobneacute mince Leopolda I z Kralovic (okr Plzeňndashsever)

R a s t i s l a v K O R E N Yacute ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

V rozmeziacute let 1970 až 1972 byla na zahradě domu čp 86 na naacuteměstiacute v Kraloviciacutech naacutehodně

objevena ve vrstvě ornice (do hlouky 20 cm) jedna mince kteraacute je v majetku nejmenovaneacuteho

naacutelezce

DOLNIacute RAKOUSY Leopold I (1657ndash1705) mincovna Viacutedeň mincmistr Franz Faber (1666ndash

1679) AR 12krejcar 1676

Av tři ovaacutelneacute erbovniacute štiacutetky v kartušiacutech do trojlistu mezi štiacutetky tečka dole hlavička anděla

nahoře 16-76

Rv hladkyacute

Lit Nechanickyacute 1991 140 č 2012 Tab XL2012

146145 mm

Naacutelez reprezentuje přiacuteklad tzv ztraacutetoveacute mince jejiacutež ztraacutetu lze předpoklaacutedat od konce 17 do

poloviny 18 stoletiacute U naacutelezů ze zahrad nelze nikdy zcela vyloučit že se na miacutesto objeveniacute mohly

dostat s naacutevozem ornice odjinud jen vzaacutecně to však lze prokaacutezat

Literatura


Summary Rastislav Korenyacute ndash Jiřiacute Militkyacute A small change struck under Leopold I found in

Kralovice (Pilsen-North district)

Some time between 1970 and 1972 a half-kreutzer struck under Leopold I in the mint of Vienna

in 1676 was found by chance in the garden belonging to the house no 86 in the Kralovice Square

in the top soil about 20 cm deep The coin represents the category of lost coins and it was suppos-

edly lost some time between the end of the 17th century and the mid-18th century in this occur-

ance In case of the garden finds the fact that such coins could be transferred with soil from

a different place must be considered Proofs of similar transferring activities are rare


Naacutelez mince Leopolda I ve Vacenoviciacutech (okr Třebiacuteč)


Dne 30 5 1999 nalezl František Vokaacuteč při povrchoveacutem průzkumu okoliacute obce 100 m od jejiacuteho

zaacutepadniacuteho okraje v trati bdquoU zabiteacuteholdquo vlevo silnice do Horniacuteho Uacutejezda a severně od drobneacute

vodoteče střiacutebrnou minci

KORUTANY Leopold I (1657ndash1705) mincovna Svatyacute Viacutet AR 6krejcar 1686

Av v hladkeacutem kruhu portreacutet panovniacuteka doprava LEOPOLDVSDGRI v ovaacutelu čiacuteslice VI

SAGHBREX

Rv dvouhlavyacute korunovanyacute rakouskyacute orel zpřiacutema 86ARCHIDVXAVSECARINDB16

Lit CNA V č 60-c-11

241 g 259257 mm otřenyacute 2x miacuterně vylomenyacute excentrickyacute střiacutežek nepravidelneacuteho ovaacutelneacuteho

tvaru

Nalezenaacute mince patrně přiacutemo souvisiacute s existenciacute jmenovaneacute osady neboť ta v polovině 15

stoletiacute zpustla a byla obnovena praacutevě na konci 17 stoletiacute (po roce 1679) na zčaacutesti původniacutem miacutestě

(Nekuda 1961 86) V miacutestě naacutelezu jsou provaacuteděny asi 8 let intenzivniacute povrchoveacute sběry ale dalšiacute

mince se již nepodařilo naleacutezt


Literatura



Nekuda V 1961 Zanikleacute osady na Moravě v obdobiacute feudalismu Brno

Summary Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč A coin struck under Leopold I found in Vacenovice (Třebiacuteč

district)

On May 30 1999 František Vokaacuteč found a silver 6-kreutzer struck under Leopold I (1657ndash1705)

in Svatyacute Viacutet (St Vitus) in 1686 during archaeological surface examination in Vacenovice loca-

tion ldquoU zabiteacutehordquo about 100 m to the west of the outskirts of the village The coin could be

possibly connected with existence of the village which was abandonned in the middle of the

15th century and later ndash at the end of the 17th century after 1679 respectively ndash resettled partly

at the same territory


Naacutelez krejcaru Leopolda I z Rouchovan (okr Třebiacuteč)


Dne 18 10 1997 nalezl Milan Vokaacuteč při archeologickeacutem povrchoveacutem průzkumu v poloze bdquoHeř-

manickaacuteldquo (dřiacuteve bdquoFarskeacuteldquo) na katastraacutelniacutem uacutezemiacute Rouchovan cca 800 m severovyacutechodně od

středověkeacuteho jaacutedra městečka Rouchovan krejcar Leopolda I

DOLNIacute RAKOUSY Leopold I (1657ndash1705) mincovna Viacutedeň AR krejcar 1696

Av v perličkoveacutem kruhu portreacutet panovniacuteka doprava []OPOLDVSDGRISA (v neuzavře-

neacutem ovaacutelu čiacuteslice 1) GEHBOREX

Rv v perličkoveacutem kruhu dvouhlavyacute korunovanyacute rakouskyacute orel zpřiacutema 96ARCHIDVX AVSTDVX BVR COTYR16

Lit CNA V č 88-a-14

059 g 163162 mm otřenyacute excentrickyacute a vylomenyacute střiacutežek nepravidelneacuteho ovaacutelneacuteho tvaru

Uvedenaacute poloha byla povrchovou prospekciacute prozkoumaacutena pouze jedenkraacutet a byl zjištěn jen

nepočetnyacute materiaacutel (zejmeacutena fragmenty keramiky železneacute předměty ndash hřebiacuteky a zlomky skla)

z obdobiacute od 14 stoletiacute do současnosti s maximem v 16ndash19 stoletiacute Miacutesto naacutelezu se nachaacuteziacute ve

vzdaacutelenosti pouhyacutech 100 m od dnešniacute silnice k obciacutem Heřmanice a Dukovany Naacutelez je patrně

možneacute spojovat s intenzivniacute zemědělskou činnostiacute v uvedeneacutem prostoru nebo takeacute s eventuaacutelniacute

funkciacute regionaacutelniacute komunikace již v obdobiacute raneacuteho novověku

Literatura



Summary Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč A kreutzer struck under Leopold I found in

Rouchovany (Třebiacuteč district)

On October 18 1997 Milan Vokaacuteč found a kreutzer struck under Leopold I (1657ndash1705) in Vienna

in 1696 during archaeological surface examination in Rouchovany location ldquoHeřmanickaacuterdquo (ear-

lier ldquoFarskeacuterdquo) about 800 m north-west of the medieval centre of the village



Naacutelez drobneacute střiacutebrneacute mince z počaacuteku 18 stoletiacute ve Velkyacutech Přiacutelepech (okr Praha-zaacutepad)


Při archeologickeacutem povrchoveacutem průzkumu bezejmenneacute polniacute polohy ohraničeneacute uacutepatiacutem naacutevršiacute

Hajnice uliciacute Pod Lomem a uacutevozovou polniacute cestou naacuteležejiacuteciacute do katastru obce Velkeacute Přiacutelepy

miacutestniacute čaacutesti Kamyacutek byla dne 2 4 2005 autorem nalezena v hloubce cca 3 cm pod povrchem

drobnaacute střiacutebrnaacute mince

BRANIBORY-BAYREUTH Georg Wilhelm (1712ndash1726) AR krejcar 1717

Av portreacutet panovniacuteka doprava GEORGIGUILIELMDGMB

Rv jednohlavaacute orlice zpřiacutema po stranaacutech odděleneacute zkratky I-A P na prsou ve štiacutetu 1

PRMSCWMSC BNPRHMC 1717

Lit KM 2002 259 č 123

052 g 166162 mm prohnutyacute střiacutežek miacuterně excentrickaacute

Drobneacute krejcaroveacute ražby teacuteto provenience se na českeacutem uacutezemiacute ojediněle vyskytujiacute např jako

zcela nepočetnaacute součaacutest depotů minciacute ukrytyacutech během 1 poloviny 18 stoletiacute (např Sejbal 1955

182ndash184 Šůla 1964 273ndash274 Šůla 1976 217ndash227 Vaacutegner 1956 231ndash232) Na uvedeneacute lokalitě

se takeacute vyskytujiacute drobneacute zlomky novověkeacute keramiky (16ndash20 stoletiacute) a ojediněle takeacute recentniacute

numismatickyacute materiaacutel Tento materiaacutel spolu s vyacuteše popsanyacutem naacutelezem staršiacute mince pravdě-

podobně souvisiacute s intenzivniacute zemědělskou činnostiacute v bezprostředniacutem okoliacute obce Na dnes již

zcela zastavěnyacutech pozemciacutech pod svahem uvedeneacute lokality se až do přelomu 80 a 90 let 20

stoletiacute nachaacutezely zahrady a maleacute polnosti přičemž samotnaacute lokalita byla dřiacuteve pravděpodobně

využiacutevaacutena obdobnyacutem způsobem V současneacute době je poloha intenzivně zemědělsky obdělaacutevaacutena

a během kraacutetkeacute doby bude takeacute zcela zastavěna

Literatura

KM 2002 Krause CH L ndash Mishler C Standard Catalog of World Coins Eighteenth century

1701ndash1800 Third edition Iola

Sejbal J 1955 Naacutelez u Prostějoviček Numismatickyacute sborniacutek 2 182ndash184

Šůla J 1964 Naacutelez minciacute u Štěnkova okres Hradec Kraacuteloveacute Numismatickyacute sborniacutek 8 (1963ndash

1964) 273ndash274

ndash 1976 Naacutelez drobnyacutech slezskyacutech minciacute na katastru obce Podkost okr Jičiacuten Numismatickyacute

sborniacutek 14 (1975ndash1976) 217ndash227

Vaacutegner V 1956 Naacutelez drobnyacutech minciacute v Semaniacuteně okres Litomyšl Numismatickyacute sborniacutek 3

231ndash232

Summary Kamil Smiacutešek A small silver coin of the beginning of the 18th century found in Velkeacute

Přiacutelepy (Prague-West district)

On April 2 2005 the author found a small silver kreutzer struck under Georg Wilhelm (1712ndash

1726) in Brandenburg-Bayreuth in 1717 during archaeological surface examination in Velkeacute

Přiacutelepy location Kamyacutek in field about 3 cm deep in ground Coins of this provenance appear

rarely in the Bohemian territory as minor parts of hoards buried some time during the first half

of the 18th century



Naacutelez drobneacute měděneacute mince Marie Terezie z Jezeřan-Maršovic(okr Znojmo)

M a r t i n K U Č A ndash K a m i l S M Iacute Š E K ndash M i l a n V O K Aacute Č

Při archeologickeacutem povrchoveacutem průzkumu polohy bdquoJalovaacute horaldquo na katastru obce Jezeřany

provedeneacutem na podzim 2001 byla nalezena drobnaacute měděnaacute mince pokrytaacute odlupujiacuteciacute se tma-

vozelenou patinou

DOLNIacute RAKOUSY Marie Terezie (1740ndash1780) mincovna Viacutedeň AE fenik 1765

Av portreacutet panovnice doprava MTHERESDGROIGHUBOREG

Rv v ozdobneacute kartuši korunovanyacute rakouskyacute znak pod niacutem v srdcoviteacutem štiacutetku čiacuteslice 1 po

stranaacutech oddělenaacute dvojčiacutesliacute letopočtu 17 65 Lit MA 1948 226

145 g 206205 mm otřenyacute a korodovanyacute miacuterně ohnutyacute okraj

Uvedenaacute poloha patřiacute k vyacuteznamnyacutem pravěkyacutem lokalitaacutem ze staršiacute doby kamenneacute (mladyacute

paleolit ndash szeletien) a ojediněle zde byly rovněž zjištěny stopy osiacutedleniacute z mladšiacute doby kamenneacute

(neolit ndash mladšiacute stupeň kultury s moravskou malovanou keramikou Oliva 1979 45ndash78 Kuča

ndash Vokaacuteč ndash Smiacutešek 2002 156) Popsanaacute mince mohla byacutet do vyacuteše uvedeneacute polohy zanesena

(podobně jako miacutesty naleacutezaneacute zlomky novověkeacute keramiky porcelaacutenu a skla) pravděpodobně při

hnojeniacute poliacute a lze ji proto považovat za doklad mnohaleteacute a intenzivniacute zemědělskeacute činnosti

Literatura


1519ndash1938 Wien

Oliva M 1979 Die Herkunft des Szeletien im Lichte neuer Funde von Jezeřany Časopis

Moravskeacuteho muzea 64 vědy společenskeacute 45ndash78

Kuča M ndash Vokaacuteč M ndash Smiacutešek K 2002 Jezeřany-Maršovice (k uacute Jezeřany okr Znojmo)

Přehled vyacutezkumů 43 Brno 156

Summary Martin Kuča ndash Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč A small copper coin struck under

Maria Theresia found in Jezeřany-Maršovice (Znojmo district)

In Autumn 2001 the authors found a copper pfennig struck under Maria Theresia (1740ndash1780) in

Vienna in 1765 during archaeological surface examination in Jezeřany location ldquoJalovaacute horardquo


Naacutelez drobneacute měděneacute mince Marie Terezie z Brna-Žebětiacutena

M a r t i n K U Č A ndash K a m i l S M Iacute Š E K

V srpnu roku 2002 nalezl Martin Kuča při povrchoveacutem archeologickeacutem průzkumu v Brně-Žeb-

ětiacuteně v poloze bdquoU křiveacute boroviceldquo drobnou měděnou minci pokrytou tmavozelenou patinou Po

očištěniacute bylo možneacute minci bliacuteže určit

DOLNIacute RAKOUSY Marie Terezie (1740ndash1780) mincovna Viacutedeň AE 12krejcar bl

Av portreacutet panovnice doprava [hellip]THERESD[helliphelliphelliphellip]

Rv v ozdobneacute kartuši čiacuteslice 12 zkratka hodnoty mince K

Lit MA 1948 241

446 g 213 212 mm otřenyacute a korodovanyacute zbytky zeleneacute patiny

Uvedenaacute poloha patřiacute k vyacuteznamnyacutem pravěkyacutem lokalitaacutem na Brněnsku (např Kazdovaacute 1977ndash

1978 27ndash65 Kuča ndash Kazdovaacute ndash Přichystal 2005 37ndash89) V uvedeneacute poloze byly zjištěny ojediněleacute

stopy osiacutedleniacute již ze staršiacute doby kamenneacute (mladeacuteho paleolitu) a zejmeacutena z mladšiacute doby kamenneacute

(neolitu) konkreacutetně kultury s moravskou malovanou keramikou stupně Ib) Popsanaacute mince


se do uvedeneacute polohy mohla dostat patrně při hnojeniacute poliacute podobně jako zlomky novověkeacute

keramiky porcelaacutenu a skla ojediněle registrovaneacute při opakovanyacutech povrchovyacutech průzkumech

Naacutelez lze proto pravděpodobně považovat za doklad mnohaleteacute a intenzivniacute zemědělskeacute činnosti

v bliacutezkeacutem okoliacute uvedeneacute obce

Literatura

Kazdovaacute E 1977ndash1978 Noveacute lokality s moravskou malovanou keramikou staršiacuteho stupně na

Brněnsku Sborniacutek praciacute Filozofickeacute fakulty brněnskeacute univerzity E 22ndash23 27ndash65

Kuča M ndash Kazdovaacute E ndash Přichystal A 2005 Siacutedliště kultury s moravskou malovanou kera-

mikou staršiacuteho stupně v Brně-Žebětiacuteně Poznaacutemky k faacutezi Ib kultury s MMK v brněnskeacute

kotlině Pravěk NŘ 13 37ndash89


1519ndash1938 Wien

Summary Martin Kuča ndash Kamil Smiacutešek A small copper change struck under Maria Theresia

found in Brno-Žebětiacuten

In August 2002 Martin Kuča found a copper frac12-kreutzer struck under Maria Theresia (1740ndash1780) in

Vienna during archaeological surface examination in Brno-Žebětiacuten location ldquoU křiveacute borovicerdquo


Naacutelez moderniacutech minciacute z Prahy 2-Nusliacute


Při rekonstrukci interieacuteru bytu č 16 v Praze 2-Nusliacutech ve Slavojově ulici čp 10501 byl v roce

2004 nalezen drobnyacute hromadnyacute naacutelez moderniacutech minciacute1 Soubor byl objeven při vyacuteměně vnitř-

niacuteho okenniacuteho dřevěneacuteho parapetu ve vyacutechodniacute miacutestnosti situovaneacute do ulice

ČESKOSLOVENSKO mincovna Kremnica koruna 1923 KM 2001 595 č 4 (1) 20haleacuteř 1926

KM 2001 595 č 1 (1) 5haleacuteř 1929 KM 2001 594 č 6 (1)

ITAacuteLIE Viktor Emanuel III (1900ndash1946) mincovna Roma 10centesimi 1927 KM 2001

1125 č 60 (2)

PORTUGALSKO Republika 50centavos 1926 KM 2001 1558 č 575 (2)

Celkem 7 drobnyacutech oběžnyacutech minciacute z let 1923 až 1929 představuje přiacuteklad drobneacute peněžniacute

hotovosti ukryteacute bdquona pamaacutetkuldquo Dům čp 10501 byl postaven v roce 1924 a nejmladšiacute nalezenaacute

mince doklaacutedaacute uacutepravu interieacuteru bytu č 16 pro rok 1929 nebo nedlouho po tomto datu Je zajiacutema-

veacute že do tohoto bdquopamětniacuteholdquo depozitu byly kromě československyacutech minciacute použity takeacute ražby

italskeacute a portugalskeacute Naacutelezy tohoto charakteru jsou zřejmě zcela běžneacute avšak jen vyacutejimečně

jsou registrovaacuteny Soubor je dokladem přežiacutevaacuteniacute tradice stavebniacutech obětin do moderniacute doby

Literatura

KM 2001 Krause Ch L ndash Mishler C 2002 Standard Catalog of World Coins 29th Edition

Komplete listing by date and mint since 1901 Iola

Summary Jiřiacute Militkyacute Modern coins found in Prague 2-Nusle

In 2004 a small group of modern coins was found under a window-sill during reconstruction of the

flat no 16 Slavojova st no 10501 Prague 2-Nusle Some 7 coins circulating between 1923 and 1929

represent an example of small change hidden ldquoin memoryrdquo It is interesting that this commemorative

selection of Czechoslovak coins has been also added by Italian and Portuguese specimens The group

shows a continuous tradition of depositing oblations in buildings up to modern times


1 Mince jsou uloženy v numismatickeacute sbiacuterce Muzea hlavniacuteho města Prahy (inv č 113754ndash113760)


ZAHRANIČNIacute NAacuteLEZY MINCIacute Z ČESKYacuteCH ZEMIacute

Hrobovyacute naacutelez denaacuteru Oldřicha I (1012ndash1033 1034)v Kostoľanoch pod Tribečom (Slovensko)

Přiacutespěvek k česko-uherskyacutem kontaktům na přelomu 10 a 11 stoletiacute

P e t e r B A X A ndash L u b o š P O L A N S K Yacute ndash P e t e r B I S T Aacute K

Kostel sv Jiřiacute v Kostoľanoch pod Tribečom na Slovensku se znaacutemyacutemi naacutestěnnyacutemi malbami patřiacute

k nejstaršiacutem stojiacuteciacutem předromaacutenskyacutem stavbaacutem středoevropskeacute oblasti Pamaacutetkovyacute uacuteřad Sloven-

skeacute republiky Bratislava ve spolupraacuteci s Archeologickyacutem uacutestavem Akademie věd Českeacute republi-

ky Praha začal v roce 2006 komplexniacute revizniacute vyacutezkum kostela a přilehleacuteho hřbitova Impulzem

k vyacutezkumu byla přiacuteprava restaurovaacuteniacute naacutestěnnyacutech maleb datovanyacutech do 11 stoletiacute a současně

nedostatečneacute informace o stavebniacutem vyacutevoji kostela ziacuteskaneacute při stavebně-historickeacutem umělecko-

historickeacutem a archeologickeacutem průzkumu v 60 letech 20 stoletiacute (Monumentorum tutela 1968)

Prvniacute vyacutesledky vyacutezkumu naacutestěnnyacutech maleb realizovaneacuteho Archeologickyacutem uacutestavem AV ČR

Praha byly nedaacutevno publikovaacuteny (Mařiacutekovaacute-Kubkovaacute 2006) Uacutekolem archeologickeacuteho průzku-

mu hřbitova rozvrženeacuteho na 3 roky je revize naacutelezoveacute situace v sondaacutech A Habovštiaka z let

1964 a 1965 (Habovštiak 1968) s ciacutelem určit rozsah hřbitova a nejstaršiacute horizont pohřbiacutevaacuteniacute

V roce 2006 se zkoumal prostor původniacute sondy III severně od kostela Na vyacutechodniacutem okraji

sondy byla zachycena čaacutest hrobu č 78 kteryacute obsahoval doposud nejbohatšiacute vyacutebavu na hřbitově

vůbec

Obr 1 Kostoľany pod Tribečom půdorys kostela sv Jiřiacute 1 a jeho okoliacute s označeniacutem miacutesta naacutelezu hrobu č 78


V hroboveacute jaacutemě jejiacutež tvar nebylo možneacute zatiacutem určit byl nalezen lomovyacute kaacutemen a hrud-

ky vaacutepenneacute malty Pochovanyacute jedinec ležel v nataženeacute poloze na zaacutedech s rukama podeacutel těla

v orientaci ZndashV Lebku měl rozdrcenou velkyacutem tlakem předloktiacute praveacute ruky v neanatomickeacute

poloze Čaacutest obou dolniacutech končetin odstranil mladšiacute hrob č 80 Podle osteologickeacute a moleku-

laacuterně-biologickeacute analyacutezy byly lebka (fragmenty kalvy poškozenaacute mandibula a maxilla) i post-

kraniaacutelniacute skelet značně rozrušeny vlivem dekompozičniacutech a exhumačniacutech faktorů Pozůstatky

patřiacute jedinci gracilnějšiacute stavby s gracilniacutem relieacutefem svalovyacutech uacuteponů pravděpodobně ženskeacuteho

pohlaviacute spadajiacuteciacuteho do věkoveacute kategorie Infans II (do 14 let) (Kolena ndash Luptaacutekovaacute 2006) V hrobě

byly nalezeny jako součaacutest posmrtneacute vyacutebavy šperky a mince

Šperky

Soubor šperků představuje naacutehrdelniacutek (obr 21ndash6) esoviteacute zaacuteušnice (obr 28ndash9) a prsten (obr

27) Naacutehrdelniacutek se sklaacutedaacute podle předběžneacute analyacutezy z 36 kusů perel ze skla z glazovanyacutech exem-

plaacuteřů s keramickyacutem jaacutedrem () z karneolu a ze střiacutebra Největšiacute skupinu tvořiacute drobneacute koraacutelky

zhotoveneacute jednoduchyacutem stočeniacutem pravděpodobně skleněneacuteho vlaacutekna a přiacutečně členěneacute perly (2

segmenty) K vyacuteraznyacutem exemplaacuteřům patřiacute svisle žebrovaneacute koraacutelky daacutele nepravidelneacute vaacutelcoviteacute

či hranoloviteacute tvary s ornamentem Několik koraacutelků kuloviteacuteho až bochniacutečkoviteacuteho tvaru je

z karneolu Z hlediska typologickeacute a materiaacuteloveacute skladby koraacutelků v naacutehrdelniacuteku překvapuje

přiacutetomnost přiacutečně členěnyacutech koraacutelků ktereacute v hrobovyacutech naacutelezech na Slovensku doprovaacuteziacute spiacuteše

naacutelezy z 10 než z 11 stoletiacute (Staššiacutekovaacute-Štukovskaacute ndash Plško 1997 tab 2 tab 21) Do 11 stoletiacute

snad do jeho prvniacute třetiny by datovaly naacutehrdelniacutek koraacutelky z karneolu jejichž největšiacute vyacuteskyt je

v Karpatskeacute kotlině kladen mezi 30 a 90 leacuteta 11 stoletiacute

1 Za odbornou konzultaci a informace děkujeme D Staššiacutekoveacute-Štukovskeacute

Obr 2 Kostoľany pod Tribečom vyacuteběr jednotlivyacutech typů perel zaacuteušnice a prsten z vyacutebavy hrobu 78

Uvedeneacute naacutelezy jsou daacutevaacuteny do souvislosti s vyacuterobou v oblasti Kyjeva odkud se obchodniacute-

mi cestami dostaacutevaly takeacute do středniacute Evropy (Bach ndash Dušek 1971 34 Kiss 1983 172) Za staršiacute

exemplaacuteře jsou považovaacuteny hranoloviteacute tvary (Szoumlke ndash Vaacutendor 1987 61 134) Kraacutetkou dobu

vyacuteskytu majiacute i zdobeneacute vaacutelcoviteacute koraacutelky s keramickyacutem jaacutedrem a glazurou ktereacute se takeacute obje-

vujiacute spiacuteše s naacutelezy 10 stoletiacute1 Uprostřed naacutehrdelniacuteku se nachaacuteziacute střiacutebrnaacute filigraacutenovaacute perla jejiacutež

1

7

8 9

23

4

5

6

0 1 cm


jednoznačneacute klasifikaci zatiacutem braacuteniacute druhotnaacute deformace Analogickeacute tvary se objevujiacute v sloven-

skyacutech naacutelezech z 11 stoletiacute např z Uacuteľan nad Žitavou (Hanuliak 1992 tab XIV6) či z Ducoveacuteho

(Ruttkay 1985 tab II)

Dvojice esovityacutech zaacuteušnic (obr 28ndash9) patřiacute do skupiny vyrobeneacute z hrubšiacuteho bronzoveacuteho

draacutetu se širšiacute esovitou kličkou bliacutezkou typu II2ndash3 J Gieslera kteryacute se vyskytuje předevšiacutem

v druheacute polovině 10 a v 11 stoletiacute (Giesler 1981 40ndash42 Hanuliak ndash Rejholcovaacute 1995 57)

Střiacutebrnyacute štiacutetkovyacute prsten z hrubšiacuteho paacutesu s otevřenyacutemi konci a rytou vyacutezdobou štiacutetku (obr

27) může patřit k nejmladšiacutem prvkům hroboveacute vyacutebavy (např Hanuliak 1997 277 obr 326)

Popisovanyacute hrob se svyacutem obsahem řadiacute k nejbohatšiacutem hrobům pochaacutezejiacuteciacutem z kostelniacutech

hřbitovů na Slovensku Pochovanaacute osoba patřila k nejvyššiacute sociaacutelniacute vrstvě Bohužel stav baacutedaacuteniacute

naacutem ji v současnosti nedovoluje bliacuteže ani historicky ani archeologicky identifikovat Z vyacuteše

uvedeneacuteho raacutemcoveacuteho přehledu je zřejmeacute že ve vyacutebavě hrobu č 78 nachaacuteziacuteme šperky ktereacute se

podle citovanyacutech studiiacute vyskytujiacute od druheacute poloviny 10 stoletiacute až po 12 stoletiacute Technologickaacute

a materiaacutelovaacute analyacuteza kteryacutem budou podrobeny všechny naacutelezy z hrobu č 78 naacutem snad umožniacute

dobu jeho uloženiacute ještě zpřesnit Druhou možnost naacutem však nabiacuteziacute naacutelez mince

Obr 3 Kostoľany pod Tribečom čaacutesti naacutehrdelniacuteku s fi ligraacutenovou perlou ze střiacutebrneacuteho draacutetu


Mince

Mince byla nalezena při vnitřniacute straně dolniacute čelisti jedince Původně se mohla nachaacutezet

v uacutestniacute dutině vzhledem k uacuteplneacute destrukci lebky a čaacutestečneacutemu posunu jejiacute čaacutesti pod tlakem

zeminy to však neniacute možneacute vyslovit s jistotou V uacutevahu přichaacuteziacute i poloha na leveacute straně lebky

Numismatickaacute čaacutest člaacutenku vznikla v raacutemci řešeniacute grantoveacuteho projektu bdquoNejstaršiacute přemyslovskeacute mince

10 toletiacute a jejich naacutelezy v českyacutech zemiacutechldquo reg č 404052134 Projekt je realizovaacuten za finančniacute podpory ze

staacutetniacutech prostředků prostřednictviacutem GAČR

ČECHY Oldřich I (1012ndash1033 1034) mincovna Praha AR denaacuter z počaacutetku prvniacute vlaacutedy typ

poprsiacute zprava křiacutež s o-3body-o-3hřeby z oblouku

Av v neohraničeneacutem poli poprsiacute zprava sahajiacuteciacute svou dolniacute čaacutestiacute až k zevniacutemu vroubkovaneacute-

mu obvodku ODALRICVSDVXbull

Rv ve vroubkovaneacutem kruhu křiacutež v jehož 1 a 3 uacutehlu kroužek ve 2 tři body a ve 4 z oblouku

vystupujiacuteciacute tři hřeby zevniacute obvodek vroubkovanyacute +ODALRICVSDV

Lit Cach 1970 č 284 Šmerda 1996 č 129a Polanskyacute 2004 typ IIb

0845 g (před čištěniacutem) 0769 g (po čištěniacute) 205209 mm 6 h nastřiženyacute (12 h) a nepatrně

vylomenyacute (5 h)

Mince je uložena v depozitaacuteři Pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu Slovenskeacute republiky Bratislava

Charakteristika popsaneacute mince jako nastřiženyacute českyacute denaacuter Oldřicha I nalezenyacute jako obol

mrtvyacutech na Slovensku představuje naprosto vyacutejimečnou kombinaci jinak běžnyacutech informaciacute

Nastřiženeacute mince znaacuteme v českeacutem prostřediacute až z mladšiacuteho obdobiacute denaacuterů předevšiacutem u tzv

maleacuteho střiacutežku Oldřichův denaacuter je mezi ražbami tzv velkeacuteho střiacutežku jedniacutem z nejstaršiacutech ne-li

vůbec nejstaršiacutem typem kteryacute byl takto zaacuteměrně nastřižen Nejčastěji se objevujiacute zdůvodněniacute

jako ověřeniacute kvality kovu označeniacute minciacute vzatyacutech z oběhu či usnadněniacute přiacutepadneacuteho půleniacute

denaacuteru (Fiala 1895 118 Petraacuteň ndash Radoměrskyacute 2006 148ndash149) V teacuteto souvislosti lze poukaacutezat

na skutečnost že mince byla nastřižena přesně v ose z horniacute čaacutesti liacutece (na 12 hodině) směrem

ke středu tedy zcela pravidelně Lze proto vyslovit domněnku že směr nastřiženiacute byl vybraacuten

zaacuteměrně V tomto přiacutepadě vzhledem k dobreacute kvalitě mince i jejiacutemu evidentniacutemu nestaženiacute

z oběhu bychom tak mohli uvažovat o nastřiženiacute k usnadněniacute rozpůleniacute denaacuteru

Druhou skutečnostiacute řadiacuteciacute tento naacutelez mezi ne zcela obvykleacute naacutelezy je fakt že mince uloženaacute

do hrobu jako tzv bdquoobol mrtvyacutechldquo patřila Oldřichovi Jednaacute se totiž z chronologickeacuteho hledis-

ka o druhou jednoznačně doložitelnou českou ražbu uloženou do hrobu jako bdquoobol mrtvyacutechldquo

(Klaacutepště 1999 775ndash776) Prvniacute je denaacuter Jaromiacutera I z pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražskeacutem

hradě (Cach 1970 č 244 Smetaacutenka 1995 109ndash110) Naacutesledneacute dvě jsou takteacutež Oldřicha I nalezeneacute

na nekostelniacutech pohřebištiacutech v Maleacutem Březně na Mostecku (Cach 1970 č 287 Klaacutepště 1994 66)

a v Locheniciacutech u Hradce Kraacuteloveacute (Cach 1970 č 296 Slaacutema 1990 113 Slaacutema 1995 110ndash111)

Zajiacutemaveacute je rovněž že se jednaacute o nejstaršiacute jednoznačně doloženeacute uloženiacute českeacute mince jako tzv

bdquoobol mrtvyacutechldquo na kostelniacutem pohřebišti z oblasti Českyacutech zemiacute a Slovenska


Nejpřekvapivějšiacutem faktem je však samotneacute miacutesto naacutelezu kteryacutem je hřbitov u kostela sv

Jiřiacute v Kostoľanoch pod Tribečom nedaleko Nitry na Slovensku Nejstaršiacute hroboveacute naacutelezy čes-

kyacutech minciacute v uherskeacute kotlině maacuteme doloženy již z posledniacute čtvrtiny 10 stoletiacute Jednaacute se o pět

denaacuterů Boleslava II jejichž naacutelezoveacute okolnosti a stav dochovaacuteniacute (byly nalezeny v oblasti krku

a provrtaneacute dvěma diacuterkami) zřetelně ukazujiacute že se jednaacute o přiacutevěšky na krk a nedovolujiacute jejich

interpretaci jako tzv bdquoobol mrtvyacutechldquo (Ruttkay 2000 239ndash246) Oldřichův denaacuter je tak jedinyacutem

prokazatelnyacutem bdquočeskyacutem obolem mrtvyacutechldquo v Karpatskeacute kotlině Jeho existence je překvapivaacute

předevšiacutem ve srovnaacuteniacute se situaciacute na Moravě Zde bylo v obdobiacute do roku 1060 v hrobech uloženo

50 minciacute 16 českyacutech (z toho 8 denaacuterů velkeacuteho střiacutežku a to pouze Břetislava I) a 34 uherskyacutech

(Štěpaacutena Petra Aby Samuela a Ondřeje Radoměrskyacute 1955 46ndash49) Tedy poměr 32 domaacuteciacutech

ku 68 zahraničniacutech Oldřichův denaacuter se tak nejen chronologicky byl vyražen brzy po roce

1012 ale takeacute geograficky ndash nalezeniacutem mimo uacutezemiacute českeacute kotliny zcela vymykaacute z celeacuteho soubo-

ru naacutelezů tzv bdquoobolů mrtvyacutechldquo Ačkoli dobryacute stav mince svědčiacute o nepřiacuteliš dlouheacute uacutečasti mince

v běžneacutem oběhu mohl byacutet tento Oldřichův denaacuter použit jako bdquoobol mrtvyacutechldquo později I přesto

maacute však naacutelez českeacuteho denaacuteru v hrobě č 78 mimořaacutednyacute vyacuteznam pro datovaacuteniacute kostela sv Jiřiacute

Hrob umiacutestěnyacute asi tři metry severozaacutepadně od kostela totiž dle naacutelezovyacutech okolnostiacute vznikl až

po jeho postaveniacute Mince tedy vyacuteznamně přispiacutevaacute k dataci hrobu č 78 analyacuteza archeologickeacuteho

materiaacutelu z tohoto hrobu však dosud nebyla dokončena

Literatura

Bach H ndash Dušek S 1971 Slawen in Thuumlringen Weimar



Giesler J 1981 Untersuchungen zur Chronologie der Bijelo Brdo-Kultur Ein Beitrag zur

Achaumlologie des 10 und 11 Jahrhundert in Karpatenbeckens Praehistorische Zeitschrift

561 (Berlin ndash New York)

Habovštiak A 1968 Archeologickyacute vyacuteskum v Kostoľanoch pod Tribečom In Monumentorum

tutela 2 Zborniacutek SPUacute Bratislava 43ndash73

Hanuliak M 1992 Graumlberfelder der slawischen Population im 10 Jahrhundert im Gebiet

Westslowakei Slovenskaacute archeoloacutegia 402 243ndash290

ndash 1997 Možnosti a probleacutemy vyacuteskumu šperkov z 10ndash13 storočia Archaeologia historica 22

275ndash286

Hanuliak M ndash Rejholcovaacute M 1999 Pohrebisko v Čakajovciach (9ndash12 storočie) Vyhodnotenie Nitra

Kiss A 1983 Baranya-megye XndashXI szaacutezadi siacuterleletei Budapest

Klaacutepště J 1994 Paměť krajiny středověkeacuteho Mostecka Most

ndash 1999 Přiacutespěvek k archeologickeacutemu poznaacuteniacute uacutelohy mince v přemyslovskyacutech Čechaacutech


Kolena B ndash Luptaacutekovaacute L 2006 Hrob č 78 z cintoriacutena pri kostole sv Juraja v Kostolanoch pod

Tribečom Predbežnyacute odbornyacute posudok na osteologickuacute a molekulaacuterno-biologickuacute analyacutezu

Katedra zooloacutegie a antropoloacutegie a Katedra botaniky a genetiky FPV UKF v Nitre Nitra

Mařiacutekovaacute-Kubkovaacute J 2006 Naacutestěnneacute malby kostele sv Juraja v Kostolanech pod Tribečom

Technologia artis 85ndash92

Monumentorum tutela 1968 Zborniacutek SPUacute Bratislava 2


tiky Praha 2 vydaacuteniacute

Polanskyacute L 2004 Mince mincovny a kniacuteže Oldřich Peruc v myacutetech a dějinaacutech Sborniacutek přiacute-

spěvků k mileniu setkaacuteniacute Oldřicha s Boženou 126ndash149

Radoměrskyacute P 1955 Obol mrtvyacutech u Slovanů v Čechaacutech a na Moravě Přiacutespěvek k datovaacuteniacute

kostrovyacutech hrobů mladšiacute doby hradištniacute Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 9

1ndash81

Rejholcovaacute M 1995 Pohrebisko v Čakajovciach (9ndash12 storočie) Analyacuteza Nitra

Ruttkay A 1985 Problematika historickeacuteho vyacutevoja na uacutezemiacute Slovenska v 10ndash13 storočiacute z hľadis-

ka archeologickeacuteho baacutedania In Velkaacute Morava a počaacutetky československeacute staacutetnosti 141ndash185


Ruttkay A 2000 O naacutelezech minciacute českeacuteho kniacutežete Boleslava II vyacutechodně od řeky Moravy In

Polanskyacute L ndash Slaacutema J ndash Třeštiacutek D (ed) Přemyslovskyacute staacutet kolem roku 1000 Praha 239ndash246

Slaacutema J 1990 Slovanskeacute pohřebiště In Lochenice Z archeologickyacutech vyacutezkumů na katastru

obce Praehistorica XVI Praha 103ndash134

Slaacutema J 1995 Denaacuter kniacutežete Oldřicha z pohřebiště u Lochenic o Hradec Kraacuteloveacute Acta

Universitatis Carolinae Philosophica et historica 1 (1993) Z pomocnyacutech věd historickyacutech

XI-Numismatica Praha 110ndash111

Smetaacutenka Z 1995 Naacutelez denaacuteru kniacutežete Jaromiacutera na pohřebišti v Lumbeho zahradě Pražskeacuteho

hradu Acta Universitatis Carolinae Philosophica et historica 1 (1993) Z pomocnyacutech věd

historickyacutech XI-Numismatica Praha 109ndash110

Staššiacutekovaacute-Štukovskaacute D ndash Plško A 1997 Typologische und technologische Aspekte der Perlen

aus dem fruumlhmittelalterlichen Graumlberfeld in Borovce In Freeden U v ndash Wieczorek A

(Hrsg) Perlen Archaumlologie Techniken Analysen Bonn 259ndash274 Taf 21ndash24

Szoumlke B M ndash Vaacutendor L 1987 Puszta-Szentlaacuteszuloacute Aacuterpaacuted-kori temetoumlje Budapest


stoletiacute Brno

Summary Peter Baxa ndash Luboš Polanskyacute ndash Peter Bistaacutek A contribution to the Bohemian-

Hungarian contacts on the break of the 10th and the 11th century A denarius struck

under Oldřich I (1012ndash1033 1034) found in a grave in Kostoľany pod Tribečom

In 2006 the Institute for Historical Monuments of the Slovak Republic based in Bratislava in

cooperation with the Archaeological Isntitute of the Czech Academy of Sciences based in Prague

started a complex revisional archaeological activities in the St George Church in Kostoľany

pod Tribečom including the near located cemetery previously examined in 1964ndash1965 by

A Habovštiak (Habovštiak 1968) Among many others a grave has been discovered near the

church and it has been registered under no 78 (Fig 1) According to the osteological and molec-

ular-biological analysis the remains found there belong to a female individual classified by age

as Infans II (Kolena ndash Luptaacutekovaacute 2006)

A coin and some jewelry have been found in the grave The jewelry was represented by

a necklace consisting of 36 beads made of glass glazed ceramics () carneol and silver plus a pair

of bronze S-shaped earrings and a silver ring These pieces could be preliminarily dated back to

the period between the second half of the 10th century and the 12th century This dating will be

precised after relevant analysis of the used material and technology The coin discovered in the

grave could be regarded as extraordinary because of the following reasons it is a half-cut denarius

struck under Oldřich I found in Slovakia in position called obolus mortuorum The coin bears

the bust of Oldřich I to right on its obverse and a cross with three points and three nails on its

reverse (Polanskyacute 2004 type IIb Šmerda 1996 no 129a Cach 1970 no 284) It is the only oldest

half-cut coin and the only denarius of the large flan modified in that way (Fiala 1895 118 Petraacuteň ndash

Radoměrskyacute 2006 148ndash149) From the chronological point of view this coin represents the second

documented Bohemian specimen used as obolus mortuorum Accepting the fact of its burial out-

side the Bohemian territory it is the oldest case of using Bohemian coins as oboli mortuorum in

a church cemetery (Klaacutepště 1999 775ndash776) This denarius struck under Oldřich I is the only docu-

mented Bohemian obolus mortuorum in the Carpathian Basin (Ruttkay 2000 239ndash246) which is

surprising especially in comparison with the situation in neighbouring Moravia where up to 1060

some 50 coins are documented in graves ndash 16 of them of the Bohemian provenance (only 8 denarii

of the large flan issued under Břetislav I) and 34 Hungarian coins struck under Stephen Peter Aba

Samuel and Andrew (Radoměrskyacute 1955 46ndash49) The coin struck under Oldřich I seems to be very

extraordinary in many ways among coins found as oboli mortuorum



Naacutelez českyacutech a moravskyacutech minciacute 13 stoletiacutez přiacutestavniacuteho města Cesarea [Kaisareia] (Izrael)

R o m a n Z A O R A L

Zajiacutemavyacute a z pohledu českeacute numismatiky zcela ojedinělyacute naacutelez učinil koncem devadesaacutetyacutech let 20

stoletiacute miacutestniacute kibucniacutek v palestinskeacutem přiacutestavu Cesarea [Kaisareia] v Izraeli kteryacute při naacutehodneacutem

povrchoveacutem sběru objevil pět silně zkorodovanyacutech minciacute jež odevzdal do miacutestniacuteho muzea1 Po

vyčištěniacute je bylo možno identifikovat jako nominaacutely českeacute a moravskeacute provenience Jednaacute se

o naacutesledujiacuteciacute dvoustranneacute denaacutery fenikoveacuteho typu z druheacute poloviny čtyřicaacutetyacutech let 13 stoletiacute

(obr 1) ktereacute byly dosud zveřejněny jen stručnou formou (Zaoral ndash Lampinen 2002)

1 Za informaci o naacutelezu děkuji americkeacutemu archeologovi a numismatikovi Peteru Lampinenovi (Bausmann

Pennsylvania) Mince byly určeny pouze na zaacutekladě fotografie a jejich metrologie nebyla autorovi tohoto

přiacutespěvku k dispozici2 F Cach (1974 32) považuje tento typ za společnou ražbu Přemysla I Otakara a jeho syna Vaacuteclava I z let

1228ndash1230 Nicmeacuteně struktura naacutelezu Cesarea ukazuje že by mohl byacutet datovaacuten do let 1247ndash1249 jak to

předpoklaacutedal již G Skalskyacute (1939) 3 F Dworschak (1923) považoval tento nominaacutel za plzeňskou veacutevodskou ražbu Vaacuteclava I z let 1224ndash1228

1 ČECHY Přemysl (II) Otakar jako mar-

krabě moravskyacute (1247ndash1253) () v obdobiacute

odboje proti otci Vaacuteclavu I (1247ndash1249)

() mincovna Praha () AR denaacuter feni-

koveacuteho typu (1 ks obr 11)

Lit Cach 1974 č 7012




() mincovna Praha () AR půldenaacuter

obol fenikoveacuteho typu (1 ks obr 12)

Av korunovanaacute postava sediacuteciacute na širokeacutem

trůnu a držiacuteciacute meč (ratolest) v pravici

a křiacutež v levici

Rv korunovanyacute českyacute lev

Lit neznaacutemyacute typ

3 MORAVA Přemysl (II) Otakar jako

markrabě moravskyacute (1247ndash1253) mincov-

na Jihlava () AR denaacuter fenikoveacuteho typu

(3 ks obr 13andashc)


Obr 1 Cesarea [Kaisareia] (Izrael) hromadnyacute naacutelez českyacutech a moravskyacutech minciacute 13 stoletiacute (přibližnaacute velikost)

1 2 3b 3c3a

Naacutelezovyacute soubor z přiacutestavu Cesarea přinesl kromě dvou již registrovanyacutech typů minciacute

(č 1 a 3) takeacute doposud neznaacutemyacute půldenaacuterobol (č 2) raženyacute v Čechaacutech nejspiacuteše Přemyslem

(II) Otakarem Toto přiřazeniacute vychaacuteziacute ze shodneacute ikonografie mezi jejiacute rubniacute stranou a rubem

Přemyslova markrabskeacuteho denaacuteru Cach (1974) č 899 s nejstaršiacutem znaacutemyacutem vyobrazeniacutem českeacute-


ho dvouocaseacuteho lva Je-li toto určeniacute spraacutevneacute obraz na liacuteci nejspiacuteš odraacutežiacute Přemyslův uzurpovanyacute

naacuterok na vlaacutedu v Čechaacutech Předpoklaacutedanyacute pražskyacute původ mince č 2 lze patrně nepřiacutemo odvodit

ze skutečnosti že druhyacute exemplaacuteř se shodnyacutemi ikonografickyacutemi motivy avšak v nominaacuteloveacute

hodnotě denaacuteru (0550 g hmotnost po čištěniacute 166171 mm 9 h) byl objeven během arche-

ologickeacuteho vyacutezkumu provedeneacuteho v roce 1997 společnostiacute Archaia v domě U Sixtů (čp 553)

v Celetneacute ulici na Stareacutem Městě (obr 2)4

Maacuteme tedy zřejmě před sebou prvniacute doklad o ražbě moravskeacuteho markraběte Přemysla (II)

Otakara v Praze v letech 1247ndash1249 Jeho otec Vaacuteclav I kteryacute přišel na přechodnou dobu o praž-

skou mincovnu razil v teacute době brakteaacutety na zaacutekladě mincovniacute unie uzavřeneacute s miacutešeňskyacutem mar-

krabětem Jindřichem Osviacutecenyacutem (12221230ndash1288) a to nejspiacuteš v centraacutelniacute markraběciacute mincov-

ně ve Freiberku (Zaoral 2000) Naacutelez zaacuteroveň představuje noveacute důležiteacute svědectviacute o přiacutetomnosti

českyacutech poutniacuteků v Palestině I když bližšiacute naacutelezoveacute okolnosti nejsou bohužel znaacutemy je možneacute

tuto relativně homogenniacute skupinu ražeb maleacuteho časoveacuteho rozptylu považovat za bezprostředniacute

vyacuteřez doboveacuteho oběživa nejspiacuteš poztraacutecenyacute v palestinskeacutem přiacutestavu Cesarea někdy na počaacutetku

padesaacutetyacutech let 13 stoletiacute

Naacutelez zřejmě souvisiacute se zaacutevěrečnou etapou křiacutežovyacutech vyacuteprav do Svateacute země ktereacute si i v teacuteto

pokročileacute době udržely pro poutniacuteky a rytiacuteře přitažlivost i když jejich frekvence nebyla tak

vysokaacute jako ve 12 stoletiacute5 Mince se do Palestiny pravděpodobně dostaly v souvislosti s posledniacute

evropskou invaziacute do vyacutechodniacuteho Středomořiacute vedenou francouzskyacutem kraacutelem Ludviacutekem IX

v letech 1248ndash1254 (Hrochovaacute 1982) Jejich datovaacuteniacute do konce čtyřicaacutetyacutech let 13 stoletiacute se pře-

kvapivě shoduje s jedinou dochovanou piacutesemnou zpraacutevou o českeacute uacutečasti na tehdejšiacutem taženiacute

Jednaacute se o žaacutedost ze dne 30 července 1250 kterou Vivaldus de Bona Morte bailli v Mesině na

Siciacutelii a městštiacute konšeleacute adresovali Vileacutemu Mayovi a Petru Konstantinovi majitelům lodi sv

Viktora aby dostaacuteli smlouvě o přepravu V teacuteto zpraacutevě je citovaacuten jistyacute Markvaldus suppanus de

Boemia kteryacute se pokusil spolu s 36 dalšiacutemi druhy přepravit z Mesiny do Akonu a spojit se tam

s francouzskyacutem kraacutelem Ludviacutekem IX (Huillard-Breacuteholles ed 1858 784ndash790 Novotnyacute 1928

955) Jeho identifikace neniacute dodnes jistaacute ale podle početneacuteho doprovodu lze soudit že se jednaacute

o člena předniacuteho českeacuteho šlechtickeacuteho rodu Markvarticů Zda do Akonu skutečně dorazili

prameny už bohužel neuvaacutedějiacute

Po propuštěniacute z egyptskeacuteho zajetiacute připlul Ludviacutek IX v roce 1250 do Akonu jen s malou

čaacutestiacute sveacute kdysi skvěleacute armaacutedy kteraacute nečiacutetala viacutece než asi 1500 vojaacuteků Zbytek byl po poraacutežce

u Damietty pobit nebo zůstal v egyptskeacutem zajetiacute jako zaacutestava za vyacutekupneacute ktereacute kraacutel za sebe

sliacutebil Navzdory všem překaacutežkaacutem se podařilo kraacutelovu pokladnu zachraacutenit před muslimy Peniacuteze

Obr 2 Praha 1-Stareacute Město Celetnaacute ulice čp 553 dům U Sixtů Denaacuter fenikoveacuteho typu z archeologickeacuteho vyacutezkumu

provedeneacuteho společnostiacute Archaia v roce 1997 (zvětšeno)

4 Za poskytnutiacute mince ke studiu a jejiacute vyobrazeniacute děkuji PhDr J Militkeacutemu kteryacute celou kolekci jednotlivě

nalezenyacutech minciacute z domu U Sixtů připravuje k publikaci 5 J Bobek (1997) interpretuje některeacute obrazoveacute motivy na českyacutech a moravskyacutech denaacuterech 12 stoletiacute jako

doklad o českeacute uacutečasti v druheacute křiacutežoveacute vyacutepravě


ktereacute během pobytu Ludviacuteka IX v letech 1250ndash1254 plynuly do Jeruzaleacutemskeacuteho kraacutelovstviacute byly

použity při modernizaci opevněniacute křižaacuteckyacutech měst a hradů včetně přiacutestavu Cesarea Doklady

z pozdějšiacuteho obdobiacute o pronikaacuteniacute Čechů do teacuteto oblasti zcela miziacute

V souvislosti s odkryvem bohatyacutech ložisek střiacutebrneacute rudy na Českomoravskeacute vysočině došlo

sice k rozšiacuteřeniacute mincovniacute produkce jež přimělo papežskou kurii k zesiacuteleneacutemu naleacutehaacuteniacute na

finančniacute podporu k vedeniacute novyacutech kruciaacutet Přemysl II Otakar (jako českyacute kraacutel 1253ndash1278) však

byl již zřejmě rozhodnut jinak Zaacutevažnyacutem faktorem byla zejmeacutena ta okolnost že vaacutelečneacute vyacutepravy

se značně prodražily a nikdo z křesťanskyacutech panovniacuteků nebyl ochoten neacutest tak vysokeacute naacuteklady

na taženiacute ktereacute slibovalo tak maacutelo materiaacutelniacutech i prestižniacutech zisků

Naacutelez minciacute z přiacutestavniacuteho palestinskeacuteho města Cesarea je o to překvapivějšiacute uvaacutežiacuteme-li že v po-

lovině 13 stoletiacute byla kvalita českyacutech a moravskyacutech ražeb ještě dosti niacutezkaacute Svědectviacute o tom přinaacutešiacute

listina vratislavskeacuteho biskupa Tomaacuteše pověřeneacuteho papežem Inocencem IV vyacuteběrem daně z přizna-

neacuteho ciacuterkevniacuteho majetku kteraacute je datovaacutena 5 března 1253 a v niacutež se uvaacutediacute že platba je v Českeacutem

kraacutelovstviacute provaacuteděna v bezcenneacute minci (Šebaacutenek ndash Duškovaacute ed 1962 449ndash451 č 264)

Navzdory nemožnosti spojit naacutelez z Cesarey s jeho konkreacutetniacutem sociaacutelniacutem nositelem nelze

bez dalšiacutech uacutevah odmiacutetnout laacutekavou představu o ztracenyacutech peněziacutech jako čaacutesti finančniacute hoto-

vosti naacuteležejiacuteciacute některeacutemu ze členů Markvaldova doprovodu zvlaacutešť je-li možneacute ji podepřiacutet něko-

lika fakty vyplyacutevajiacuteciacutemi z jineacuteho naacutelezu teacute doby Jednaacute se o pozoruhodnyacute poklad z Fuchsenhofu

ukrytyacute do země v sedmdesaacutetyacutech letech 13 stoletiacute (Prokisch ndash Kuumlhtreiber ed 2004 Zaoral 2005)

Jeho součaacutestiacute je takeacute dirham Jeruzaleacutemskeacuteho kraacutelovstviacute raženyacute v mincovně v Akonu někdy po

roce 1253 Protože tento poklad vykazuje těsneacute vazby na českeacute země nabiacuteziacute se jako jedno z viacutece

vysvětleniacute hypoteacuteza podle niacutež byl zmiňovanyacute nominaacutel přinesen do Čech některyacutem z českyacutech

šlechticů při zpaacutetečniacute cestě z Palestiny k niacutež nejspiacuteš došlo v souvislosti s naacutevratem francouzskeacute-

ho kraacutele v roce 1254 nejpozději však v šedesaacutetyacutech letech 13 stoletiacute Diacuteky teacuteto poněkud směleacute

interpretaci je možneacute hledat mezi oběma naacutelezy jistou souvislost

Literatura

Bobek J 1997 Svědectviacute minciacute o českeacute uacutečasti na druheacute křiacutežoveacute vyacutepravě Numismatickeacute listy 52

1997 65ndash76


Dworschak F 1923 Der Muumlnzfund von St Poumllten Mitteilungen der Numismatischen

Gesellschaft in Wien 15 No 59ndash60

Hrochovaacute V 1982 Křiacutežoveacute vyacutepravy ve světle soudobyacutech kronik Praha 196ndash236

Huillard-Breacuteholles J L A (ed) 1858 Historia diplomatica Friderici secundi VI2 Paris

Novotnyacute V 1928 Českeacute dějiny Diacutel I3 Praha

Prokisch B ndash Kuumlhtreiber T (ed) 2004 Der Schatzfund von Fuchsenhof The Fuchsenhof

Hoard Poklad Fuchsenhof Studien zur Kulturgeschichte von Oberoumlsterreich Folge 15 Linz

Skalskyacute G 1939 Ražba dvoustrannyacutech denaacuterů v Čechaacutech v době brakteaacutetoveacute Numismatickyacute

časopis československyacute 15 23ndash40

Šebaacutenek J ndash Duškovaacute S (ed) 1962 Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae IV1

Praha 449ndash451 č 264

Zaoral R 2000 Česko-miacutešeňskaacute měnovaacute unie v historickyacutech souvislostech Peniacuteze v proměnaacutech

času II Ostrava 85ndash88


61ndash108

Zaoral R ndash Lampinen P 2002 Unikaacutetniacute naacutelez českyacutech a moravskyacutech ražeb 13 stoletiacute ve středo-

věkeacute Palestině Peniacuteze v proměnaacutech času III Ostrava 207ndash209

Summary Roman Zaoral Find of Bohemian and Moravian coins of the 13th century from the

port of Cesarea [Kaisareia] (Israel)

In the late 1990s a local kibbutznik made a unique find at the port of Cesarea (Israel) At issue

are the first known medieval coins from Bohemia and Moravia which have ever been found


in the East Mediterranean This stray find consists altogether of five two-sides denars of the

Pfennig type which are dated back to the late 1240s The smallest one (a half-denar) has not

been published yet The same type (denar) was surprisingly found in 1997 at Celenaacute street in

the Old Town of Prague Regardless of its size the find is of considerable value of notice for both

numismatics and history It gives the first evidence on the coinage of Přemysl (II) Otokar as

margrave of Moravia (1247ndash1253) in occupied Prague in 1247ndash1249 It is at the same time a new

important historical source bearing witness of the Czech presence in mid-13th century Palestine

It is no doubt that this petty group of small cash originated in a short space of time represents

an immediate sample of money in circulation which have rather been lost than concealed at the

port of Caesarea in the early 1250s

Coins presumably reached Palestine in connexion with the last in the ranks of European

invasions to East Mediterranean led by Louis IX king of France in 1248ndash1254 Their dating

to the late 1240s is in surprising accordance with the only written report on the Czechs par-

ticipating in the crusade of that time At issue is a request of Vivaldus de Bona Morte bailli of

Messina in Sicily and town councillors addressed to Wilhelm Mayus and Peter Konstantinus

holders of St Victor s ship for observance of the treaty on transport from 30 July 1250 We

gather from this record of a certain Markvaldus suppanus de Boemia who tried to get with 36

other followers from Messina to Akko and to join Louis IX there His identification has not been

evidenced for sure so far but by his numerous retinue it is possible to judge about a member of

a prominent Bohemian nobel house of Markvartic Despite of the impossibility to identify the

find of Caesarea with its concrete social bearer the alluring idea of discovered coins as a part of

cash having belonged to somebody of the members of Markvaldus s retinue cannot be denied

without further reflections particularly if it is possible to bolster it up with some facts resulting

from another find of that time At issue is a remarkable hoard of Fuchsenhof near Freistadt in

Upper Austria situated about 15 km from the Czech-Austrian border It contains among others

a dirham from the Kingdom of Jerusalem having coined in the mint of Akko sometimes after

1253 As the hoard of Fuchsenhof shows close relations to the Czech Lands it is not possible to

exclude an idea that just this piece could be brought to Bohemia by somebody from Markvaldus s

retinue on his journey back in the 1250s or 1260s This somewhat bold interpretation makes pos-

sible to find out a surprising connexion of both mentioned finds

English by R Zaoral



OBSAHEva Kolniacutekovaacute Vyacuteznam minciacute z moravskeacuteho lateacutenskeacuteho centra Němčice nad Hanou

pre keltskuacute numizmatiku Importance of coins from the Moravian late Iron Age

centre Němčice nad Hanou for the Celtic numismatics 3

Zdeněk Petraacuteň Mincovnictviacute Slavniacutekovce Soběslava Geneze jednoho numismatickeacuteho

omylu A contribution to the coinage of Soběslav the Slavnikid History

of a numismatic error 57

Luboš Polanskyacute ndash Kateřina Tomkovaacute Hromadnyacute naacutelez denaacuterů a šperků z Čistěvsi Revize

popisu a dochovaneacute čaacutesti depotu A group find of denarii and jewelry from Čistěves

Description revised preserved parts of the group find presented 83

Jiřiacute Militkyacute Novyacute pohled na zlatou byzantskou minci z Libice nad Cidlinou Přiacutespěvek

k problematice naacutelezů byzantskyacutech minciacute 9ndash11 stoletiacute v českyacutech zemiacutech

A new interpretation of the gold Byzantine coin from Libice nad Cidlinou

(Problems of finds of Byzantine coins dated back to the period between the 9th

and the 11th century in the territory Bohemia and Moravia) 125

Roman Zaoral Obchodniacute styky mezi Prahou Řeznem a Benaacutetkami ve 13 stoletiacute

Trade relations Prague ndash Regensburg ndash Venice in the 13th century 137

Marek Budaj Dva zaujiacutemaveacute parvy Vaacuteclava II zo Slovenska Two interesting parvi struck

under Vaacuteclav (Wenceslas) II found in Slovakia 151

Jaacuten Hunka Vyacuteskyt poľskyacutech minciacute zo 14 až začiatku 16 storočia na Slovensku - ich priacutenos

k sledovaniu uhorsko-poľskeacuteho obchodu počas stredoveku Appearance of Polish

coins of the period between the 14th and the beginning of the 16th century in Slovakia

ndash their contribution to the study in medieval Hungarian-Polish trade 157

Eduard Šimek Jaacutechymovskaacute produkce drobneacute mince a peněžniacute oběh 16 a 17 stoletiacute

Rozbor mincovniacutech naacutelezů Production of small change in Jaacutechymov and monetary

circulation in the 16th and the 17th century Analysis of coin hoards 165

Vlastimil Novaacutek Struktura naacutelezů tureckyacutech minciacute v Českyacutech zemiacutech a na Slovensku

jejich interpretace s přihleacutednutiacutem k nově publikovaneacutemu materiaacutelu Structure

of finds of Ottoman coins registered in the territory of Bohemia Moravia Silesia

and Slovakia and their interpretation in light of the newly published material 181

MaterialiaJiřiacute Haacutena Několik neznaacutemyacutech variant pražskyacutech grošů jagellonskeacuteho obdobiacute Several

unknown varieties of Prague grossi from the Jagellonian period 191

Jiřiacute Haacutena Opisovaacute varianta krejcaru Maxmiliaacutena II z pražskeacute mincovny A variety of

margin in case of kreutzer struck under Maximilian II in the mint Prague 196

Jiřiacute Haacutena Unikaacutetniacute biacutelyacute peniacutez Rudolfa II z roku 1612 An unique white coin struck

under Rudolph II in 1612 198

Kamil Smiacutešek Zajiacutemaveacute doboveacute falzum slezskeacute grešle Leopolda I An interesting

contemporary forgery of a Silesian greschel struck under Leopold I 202

Naacutelezy minciacute na uacutezemiacute Českeacute republikyPetr Kubiacuten ndash Jiřiacute Militkyacute Staršiacute naacutelez řiacutemskeacute mince v areaacutelu řiacutemskeacute vojenskeacute stanice

v Mušově (okr Břeclav) A Roman coin found in the territory of the Roman

military quarters in Mušov (Břeclav district) 204

Marek Cajthaml ndash Jiřiacute Militkyacute Naacutelez řiacutemskeacute mince v obci Okořiacuten (okr Chomutov)

A Roman coin found in Okořiacuten (Chomutov district) 205


Michal Kostka ndash Jiřiacute Militkyacute Naacutelez řiacutemskeacute mince v Praze 8-Dolniacutech Chabrech

A Roman coin found in Prague 8-Dolniacute Chabry 206

Michal Mašek Naacutelez denaacuteru Vratislava II z hradiště Vraclav (okr Uacutestiacute nad Orliciacute)

A denarius struck under Vratislav II found at the fortified settlement in Vraclav

(Uacutestiacute nad Orliciacute district) 208

Jiřiacute Militkyacute ndash Luboš Polanskyacute ndash Ivo Štefan ndash Ladislav Varadzin Naacutelezy minciacute na raně až

vrcholně středověkeacutem pohřebišti u kostela Povyacutešeniacute sv Křiacuteže ve Vrbně (okr Mělniacutek)

Coin finds from the early medieval and late medieval burial site near the Elevation

of St Cross Church in Vrbno (Mělniacutek district) 209

Josef Paukert Raně středověkeacute denaacutery z kostroveacuteho pohřebiště v Holubiciacutech (okr Vyškov)

Early medieval denarii found in the skeleton burial place in Holubice

(Vyškov district) 214

Luboš Polanskyacute Naacutelez denaacuteru Soběslava I v obci Velběhy (obec Osečany ok Přiacutebram)

A denarius struck under Soběslav I found in Velběhy (location Osečany Přiacutebram

district) 216

Luboš Polanskyacute Naacutelez denaacuteru z 20ndash30 let 12 stoletiacute v Třebusiciacutech (okr Kladno)

A denarius struck between the 1120s and the 1130s found in Třebusice

(Kladno district) 217

Jiřiacute Militkyacute Neregistrovanyacute depot českyacutech denaacuterů 12 stoletiacute z Prahy 6-Střešovic

An unregistered hoard of the 12th century denarii found in Prague 6-Střešovice 218

Jiřiacute Militkyacute Naacutelez pasovskyacutech feniků z přelomu 12 a 13 stoletiacute z Radčic (okr Strakonice)

The Passau-struck pfennigs of the break of the 12th and the 13th century

found in Radčice (Strakonice district) 220

Jiřiacute Militkyacute Depot velkyacutech brakteaacutetů z Prahy 2-Noveacuteho Města od kaple sv Lazara

A Group of large bracteats found in Prague 2-The New Town the St Lazar Chapel 222

Jiřiacute Militkyacute Depot středniacutech brakteaacutetů z 2 poloviny 13 stoletiacute z Piacutesku A Group

of mid-size bracteats of the second half of the 13th century found in Piacutesek 228

Ladislav Kaiser ndash Jiřiacute Militkyacute Hromadnyacute naacutelez minciacute 2 poloviny 13 stoletiacute ze Stareacuteho

Plzence (okr Plzeň-jih) A group find of coins struck in the second half

of the 13th century found in Staryacute Plzenec (Pilsen-South district) 234

Jiřiacute Militkyacute Naacutelez bdquobronzoveacuteholdquo brakteaacutetu z hradu Milštejn (okr Českaacute Liacutepa)

A bdquobronzeldquo bracteat found at the Milštejn Castle (Českaacute Liacutepa district) 242

Jiřiacute Militkyacute Hromadnyacute naacutelez pražskyacutech grošů Jana Lucemburskeacuteho z kostela sv Vavřince

v Praze 1-Stareacutem Městě A group find of Prague grossi struck under John

the Luxembourg found in the St Lawrence Church in Prague 1-Old Town 245

Jiřiacute Militkyacute Hromadnyacute () naacutelez viacutedeňskyacutech feniků ze 14 stoletiacute z Diacutevčic (okr Českeacute

Budějovice) A group () hoard of Vienna pfennigs of the 14th century found

in Diacutevčice (Českeacute Budějovice district) 253

Jiřiacute Militkyacute Naacutelez dukaacutetů ze 14 stoletiacute v Praze A find of the 14th century ducats in Prague 254

Jiřiacute Haacutena ndash Rastislav Korenyacute ndash Jiřiacute Militkyacute Depot pražskyacutech grošů Vaacuteclava IV z Mašova

(okr Přiacutebram) A hoard of Prague grossi struck under Vaacuteclav (Wenceslas) IV

found in Mašov (Přiacutebram district) 256

Jiřiacute Militkyacute Pozdně středověkyacute depot minciacute z Chebu A late medieval coin hoard

from Cheb [Eger] 267

Vladislav Burian ndash Jiřiacute Militkyacute Stopa rozchvaacuteceneacuteho depotu pozdně středověkyacutech minciacute

z Kunějova (okr Jindřichův Hradec) Traces of the disappeared hoard of late

medieval coins found in Kunějov (Jindřichův Hradec district) 278


Jiřiacute Militkyacute ndash Petr Zavřel Naacutelez mince Ferdinanda I z Libiacutenskeacuteho Sedla (okr Prachatice)

A coin struck under Ferdinand I found in Libiacutenskeacute Sedlo (Prachatice district) 279

Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč Naacutelez biacuteleacuteho peniacutezu Ferdinanda I ve Vyacutečapech (okr Třebiacuteč)

A white coin struck under Ferdinand I found in Vyacutečapy (Třebiacuteč district) 280

Jiřiacute Militkyacute Dodatek a poznaacutemky k raně novověkeacutemu depotu minciacute z Bukoveacute

(okr Českeacute Budějovice) Additions and notes to the early modern coin

hoard found in Bukovaacute (Českeacute Budějovice district) 281

Jiřiacute Militkyacute Naacutelez kiproveacute mince Ferdinanda II v areaacutelu oppida Třiacutesov (okr Českyacute

Krumlov) A kipper coin struck under Ferdinand II found at the oppidum area

in Třiacutesov (Českyacute Krumlov district) 283

Kamil Smiacutešek ndash Kateřina Tomkovaacute Naacutelez drobneacute mince Ferdinanda II v areaacutelu raně

středověkeacuteho hradiště Levyacute Hradec (okr Praha-zaacutepad) A small change

struck under Ferdinand II found at the early medieval hill fort in Levyacute Hradec

(Prague-West district) 284

Eduard Šimek Mincovniacute naacutelez ze Zdic (okr Beroun) Přiacutespěvek k soupisu 15krejcarů

Leopolda I A coin hoard found in Zdice (Beroun district) Contribution

to the list of 15-kreutzer pieces struck under Leopoldus I 284

Jiřiacute Militkyacute ndash Marek Parkman Naacutelez mince Leopolda I z Křišťanovic ndash Zbytin

(okr Prachatice) A coin struck under Leopoldus I found in Křišťanovice ndash Zbytiny

(Prachatice district) 298

Rastislav Korenyacute ndash Jiřiacute Militkyacute Naacutelez drobneacute mince Leopolda I z Kralovic

(okr Plzeň-sever) A small change struck under Leopoldus I foun in Kralovice

(Pilsen-North district) 299

Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč Naacutelez mince Leopolda I ve Vacenoviciacutech (okr Třebiacuteč)

A coin struck under Leopold I found in Vacenovice (Třebiacuteč district) 299

Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč Naacutelez krejcaru Leopolda I z Rouchovan (okr Třebiacuteč)

A kreutzer struck under Leopold I found in Rouchovany (Třebiacuteč district) 300

Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč Naacutelez drobneacute střiacutebrneacute mince z počaacutetku 18 stoletiacute ve Velkyacutech

Přiacutelepech (okr Praha-zaacutepad) A small silver coin of the beginning of the 18th century

found in Velkeacute Přiacutelepy (Prague-West district) 301

Martin Kuča ndash Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč Naacutelez drobneacute měděneacute mince Marie Terezie

z Jezeřan-Maršovic (okr Znojmo) A small copper coin struck under Maria Theresia

found in Jezeřany-Maršovice (Znojmo district) 302

Martin Kuča ndash Kamil Smiacutešek Naacutelez drobneacute měděneacute mince Marie Terezie z Brna-Žebětiacutena

A small copper change struck under Maria Theresia found in Brno-Žebětiacuten 302

Jiřiacute Militkyacute Naacutelez moderniacutech minciacute z Prahy 2-Nusliacute Modern coins found

in Prague 2-Nusle 303

Zahraničniacute naacutelezy minciacute z českyacutech zemiacutePeter Baxa ndash Luboš Polanskyacute ndash Peter Bistaacutek Hrobovyacute naacutelez denaacuteru Oldřicha I (1012ndash1033

1034) v Kostoľanoch pod Tribečom (Slovensko) Přiacutespěvek k česko-uherskyacutem

kontaktům na přelomu 10 a 11 stoletiacute A contribution to the Bohemian-Hungarian

contacts on the break of the 10th and the 11th century A denarius struck under

Oldřich I (1012ndash1033 1034) found in a grave in Kostoľany pod Tribečom 304

Roman Zaoral Naacutelez českyacutech a moravskyacutech minciacute 13 stoletiacute z přiacutestavniacuteho města Cesarea

[Kaisareia] (Israel) Find of Bohemian and Moravian coins of the 13th century from

the port of Cesarea [Kaisareia] (Israel) 310



SEZNAM AUTORŮPhDr Peter BAXA Krajskyacute pamiatkovyacute uacuterad Bratislava Leškova 17 811 04 Bratislava

Slovensko

Mgr Peter BISTAacuteK Krajskyacute pamiatkovyacute uacuterad Nitra Hradneacute naacutemestiacute 8 949 01 Nitra Slovensko

Mgr Marek BUDAJ Slovenskeacute naacuterodneacute muacutezeum Historickeacute muacutezeum Kabinet numizmatiky

Vajanskeacuteho naacutebrežie 2 810 06 Bratislava 16 Slovensko

Mgr Vladislav BURIAN Muzeum Jindřichohradecka Balbiacutenovo naacuteměstiacute 19I 377 01 Jindřichův

Hradec

Marek CAJTHAML Sukova 1616 432 01 Kadaň

Ing Marek FIKRLE Uacutestav jaderneacute fyziky AV ČR vvi 250 68 Řež u Prahy

RNDr Jaroslav FRAacuteNA CSc Uacutestav jaderneacute fyziky AV ČR vvi 250 68 Řež u Prahy

Ing Jiřiacute HAacuteNA Pivovarskeacute muzeum Veleslaviacutenova 6 301 14 Plzeň

PhDr Jaacuten HUNKA CSc Slovenskaacute akadeacutemia vied Archeologickyacute uacutestav Akademickaacute 2 949

21 Nitra Slovensko

Mgr Ladislav KAISER Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav uacutezemniacute pracoviště v Olomouci Horniacute

naacuteměstiacute 41025 779 00 Olomouc

PhDr Eva KOLNIacuteKOVAacute CSc Slovenskaacute akadeacutemia vied Archeologickyacute uacutestav Akademickaacute 2

949 21 Nitra Slovensko

Mgr Rastislav KORENYacute Hornickeacute muzeum Přiacutebram naacuteměstiacute H Kličky 293 261 02 Přiacutebram

Mgr Michal KOSTKA Muzeum hlavniacuteho města Prahy Pod viaduktem 531 150 00 Praha5-

Stodůlky

Mgr Petr KUBIacuteN Regionaacutelniacute muzeum Zaacutemek 692 15 Mikulov

Mgr Martin KUČA Uacutestav archeologie a muzeologie Filozofickaacute fakulta Masarykovy universi-

ty Arne Novaacuteka 1 602 00 Brno

MUDr Michal MAŠEK Fuchsova 127 156 00 Praha 5-Zbraslav

PhDr Jiřiacute MILITKYacute Filosofickyacute uacutestav AVČR vviCentrum medievistickyacutech studiiacute Akademie

věd Českeacute republiky a Univerzity Karlovy v Praze Jilskaacute 1 110 00 Praha 1-Stareacute Město

PhDr Vlastimil NOVAacuteK PhD Naacuterodniacute muzeum-Naacuteprstkovo muzeum asijskyacutech africkyacutech

a americkyacutech kultur Odděleniacute mimoevropskeacute numismatiky Betleacutemskeacute naacuteměstiacute 1

110 00 Praha 1

Ing Marek PARKMAN Prachatickeacute muzeum Neumannova 13 383 01 Prachatice

Doc Ing Josef PAUKERT DrSc Kroftova 86 616 01 Brno

Mgr Luboš POLANSKYacute Naacuterodniacute muzeum-Historickeacute muzeum Numismatickeacute odděleniacute

Vaacuteclavskeacute naacuteměstiacute 68 115 79 Praha 1

Mgr Kamil SMIacuteŠEK Středočeskeacute muzeum zaacutemek 1 252 63 Roztoky Prahy

PhDr Eduard ŠIMEK CSc Pedagogickeacute muzeum J A Komenskeacuteho Valdštejnskaacute 20 110 00

Praha 1

Mgr Ivo ŠTEFAN Univerzita Karlova Filozofickaacute fakulta Uacutestav pro pravěk a ranou dobu dějin-

nou Celetnaacute 20 116 36 Praha 1

PhDr Kateřina TOMKOVAacute Archeologickyacute uacutestav AV ČR vvi pracoviště Pražskyacute hrad Jiřskaacute

1 110 00 Praha 1

Mgr Ladislav VARADZIN Archeologickyacute uacutestav AV ČR vvi Letenskaacute 4 118 01 Praha 1

Mgr Milan VOKAacuteČ Muzeum Vysočiny Masarykovo naacuteměstiacute 55 686 01 Jihlava

PhDr Roman ZAORAL PhD Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitniacutech studiiacute U Křiacuteže

8 156 00 Praha 5

PhDr Petr ZAVŘEL Jihočeskeacute muzeum v Českyacutech Budějoviciacutech Dukelskaacute 1 370 51 Českeacute

Budějovice



NUMISMATICKYacute SBORNIacuteK bull 21 bull 2006

Filosofickyacute uacutestav AVČR vviCentrum medievistickyacutech studiiacute Akademie věd Českeacute republiky a Univerzity Karlovy v Praze

ve spolupraacuteci s Českou numismatickou společnostiacute

Vydaacuteno v raacutemci řešeniacute grantoveacuteho projektubdquoPřemyslovci ndash budovaacuteniacute českeacuteho staacutetuldquo č 1QS900090502

podporovaneacuteho GAČR

Tento svazek finančně podpořilastavebniacute společnost Chlaacutedek amp Tintěra Pardubice a s

Praha 2006



VYacuteZNAM MINCIacute Z MORAVSKEacuteHO LATEacuteNSKEHO CENTRA NĚMČICE NAD HANOU PRE KELTSKUacute

NUMIZMATIKU

E v a K O L N Iacute K O VAacute

Medzi najvyacuteznamnejšie naacuteleziskaacute minciacute v stredodunajskom priestore v poslednyacutech sto-

ročiach pred zmenou letopočtu osiacutedlenom Keltmi bezpochyby patriacute vyacuterobneacute a obchod-

neacute centrum Němčice nad Hanou na strednej Morave V lateacutenskom obdobiacute sa rozprestie-

ralo v katastroch dnešnyacutech obciacute Němčice nad Hanou (poloha bdquoZadniacute dlaacutetkoldquo) a Viacutece-

měřice (poloha bdquoKratinyldquo) v okrese Prostějov Aj keď je už dlho v evidencii moravskyacutech

archeologickyacutech inštituacuteciiacute a zaznamenaacutevajuacute ho priacuteslušneacute kataloacutegy lateacutenskych naacuteleziacutesk

(Meduna 1980 215) aj ineacute publikaacutecie (Čižmaacuteřovaacute 2004 257ndash258) jeho veľkyacute uacutezemnyacute

rozsah (35 ha) dosiaľ nedovolil realizaacuteciu systematickyacutech archeologickyacutech vykopaacutevok

ako jedinej zodpovedajuacutecej formy zaacutechrany takyacutechto pamiatok Už koncom 19 a na

začiatku 20 storočia tu boli zaznamenaneacute prveacute naacutelezy minciacute ndash v katastri Němčiacutec

nad Hanou (v neznaacutemej polohe) bola roku 1904 objavenaacute imitaacutecia stateacutera Alexandra

Veľkeacuteho (obr 11) na uacutezemiacute Viacuteceměřiacutec boli v rokoch 1875 (bdquona poli za panskou stodo-

louldquo) a 1892 (bdquona poli Na kopcildquo ndash obr 1 2) naacutejdeneacute dve keltskeacute mince panoacutenskeho typu

Kapos (Radoměrskyacute 1955 č 175 202ndash203 Kolniacutekovaacute 1966 24 tab 2 21 Kolniacutekovaacute

1998 25 28) ako aj ineacute archeologickeacute predmety Na prelome 20 a 21 storočia naacutele-

zisko objavili majitelia suacutekromnyacutech detektorov A tak sa veľkaacute časť minciacute ale aj inyacutech

archeologickyacutech naacutelezov z tejto lateacutenskej osady dostala do suacutekromnyacutech ruacutek Niektoriacute

naacutelezcovia ochotne poskytli mince zo svojich zbierok na spracovanie zverejnenie a ulo-

ženie vo verejnopraacutevnej inštituacutecii Takyacuteto osud maacute aj suacutebor 424 minciacute ktoryacute bol z tohto

naacuteleziska spracovanyacute ako prvyacute Informaacutecie o ňom už boli zverejneneacute alebo suacute pripra-

veneacute na zverejnenie v domaacutecej a zahraničnej odbornej tlači (Čižmaacuteř ndash Kolniacutekovaacute 2006

261ndash283 Kolniacutekovaacute 2006 Kolniacutekovaacute v tlači a Kolniacutekovaacute v tlači b) V tomto priacutespevku

ide o načrtnutie jeho vyacuteznamu pre keltskuacute numizmatiku a o konfrontaacuteciu s doterajšiacutemi

poznatkami o jednotlivyacutech druhoch minciacute zastuacutepenyacutech v tomto suacutebore

Obr 1 Prveacute naacutelezy minciacute z Němčiacutec nad Hanou (stateacuter AthenaNike) a z Viacuteceměřiacutec (tetradrachma typu Kapos 11)

V poslednyacutech rokoch je naacutelezisko Němčice v suacutestavnej pozornosti Uacutestavu archeo-

logickeacute pamaacutetkoveacute peacuteče (ďalej UacuteAPP) v Brne ktoryacute tu uskutočňuje vyacuteskumneacute praacutece

1 2


všetkyacutemi dostupnyacutemi klasickyacutemi i modernyacutemi metoacutedami1 Na zaacuteklade doterajšiacutech

vyacutesledkov bolo možneacute naacutelezisko charakterizovať ako vyacuteznamneacute lateacutenske vyacuterobneacute

a obchodneacute centrum ktoreacute tuacuteto funkciu plnilo približne od 2 polovice 3 do polovice

2 stor pred Kr resp ešte aj kraacutetko potom (Čižmaacuteř v tlači Čižmaacuteř ndash Kolniacutekovaacute 2006

267)

Dosiaľ zverejnenyacute naacutelezovyacute suacutebor z Němčiacutec tvoriacute 424 zlatyacutech striebornyacutech a bron-

zovyacutech minciacute V tomto počte je 374 domaacutecich (A) a 10 cudziacutech keltskyacutech minciacute (B)

ako aj 40 greacuteckych a inyacutech antickyacutech platidiel (C) Okrem tohto suacuteboru je v suacutečasnosti

spracovanyacutech ďalšiacutech 112 minciacute z toho 93 ziacuteskal Uacutestav archeologickeacute pamaacutetkoveacute peacuteče

v Brne počas svojich vyacuteskumnyacutech aktiviacutet 14 je zo suacutekromnej zbierky 5 bolo kuacutepenyacutech

na numizmatickom trhu (prostredniacutectvom J Militkeacuteho) ndash tieto suacute prvyacutekraacutet zverejneneacute

na tomto mieste V raacutemci uvedeneacuteho počtu je 74 domaacutecich keltskyacutech minciacute (A) 1 cudziacute

keltskyacute exemplaacuter (B) a 37 položiek nekeltskeacuteho pocircvodu (B) K tomuto počtu je treba pri-

počiacutetať 3 staršie naacutelezy minciacute Dosiaľ je teda z Němčiacutec spracovanyacutech 538 minciacute ktoreacute suacute

predmetom tohto priacutespevku Potom čo priacutespevok bol už pripravenyacute do tlače ďalšiacute zbe-

rateľ poskytol na spracovanie 349 minciacute z Němčiacutec2 preto suacute tu zohľadneneacute len v štatis-

tickej tabuľke 1 Ku koncu roku 2006 sa teda z Němčiacutec dostalo do evidencie 887 minciacute

Suacute z rocircznych zdrojov aj napriek tomu je ich obsahovaacute štruktuacutera rovnakaacute čo napomaacuteha

k odstraacuteneniu priacutepadnyacutech pochybnostiacute o tom že pochaacutedzajuacute z tohto naacuteleziska

1 Riaditeľovi UacuteAPP doc dr M Čižmaacuteřovi CSc vďačiacutem za zverenie naacutelezov minciacute z tohto naacuteleziska na spra-

covanie a zverejnenie2 Ďakujem všetkyacutem majiteľom suacutekromnyacutech zbierok ktoriacute poskytli mince z Němčiacutec na spracovanie a publi-

kaacuteciu

Komentaacuter k minciam z Němčiacutec

A Domaacutece keltskeacute mince

Suacutebor domaacutecich keltskyacutech minciacute z Němčiacutec nie je jednotnyacute pozostaacuteva z viaceryacutech

druhov zlatyacutech a striebornyacutech razieb takyacutech o ktoryacutech sa predpokladaacute že boli raze-

neacute na dnešnom moravskom uacutezemiacute v čase jeho osiacutedlenia keltskyacutemi kmeňmi (Čižmaacuteř

1993 380ndash423) Zlateacute mince suacute zastuacutepeneacute typmi AthenaNike (a) MinervaAthena

Alkidemos (b) a tzv vedľajšiacutem radom keltskej mincovej razby (c) Striebro reprezentujuacute

drobneacute mince zo skupiny RoseldorfNěmčice (d) O existencii dielne na vyacuterobu minciacute

Tab 1 Prehľad naacutelezov minciacute z Němčiacutec podľa zdrojov ziacuteskania

Stareacute naacutelezy (Radoměrskyacute 1955 č 175 a 202 203) suacute okrem jednej mince (Radoměrskyacute 1955 č 202) uloženeacute v numiz-

matickej zbierke Moravskeacuteho zemskeacuteho muacutezea (MZM) v Brne naacutelezy z vyacuteskumov UacuteAPP zo zbierok AndashD buduacute uloženeacute

v MZM

Druh minciacute Stareacute naacutelezy UacuteAPP A B C D Spolu

1 AthenaNike 1 3 9 ndash 1 ndash x14

2 Athena Alkidemos ndash 9 32 7 71 ndash x119

3 Vedľajšie rady ndash 2 1 ndash 1 ndash x4

4 RoseldorfNěmčice ndash 57 295 25 264 5 x646

5 Cudzie keltskeacute 2 1 9 ndash 6 ndash x18

6 Ostatneacute antickeacute ndash 21 45 9 6 1 x82

7 Nerazeneacute kotuacutečiky ndash ndash 4 ndash ndash ndash x4

Spolu 3 93 395 41 349 6 x887


priamo na naacutelezisku svedčiacute niekoľko docirckazov (e) Jednotliveacute zastuacutepeneacute druhy minciacute

reprezentujuacute staršiu faacutezu moravskeacuteho keltskeacuteho mincovniacutectva z obdobia približne

medzi polovicou 3 a polovicou 2 stor pred Kr Predstavujuacute chronologickuacute vzorku

ktoraacute bude oporou pri datovaniacute razby minciacute v celom severnom stredodunajskom

priestore Vyacuteznam mincoveacuteho suacuteboru z Němčiacutec spočiacuteva aj v tom že umožňuje kon-

frontaacuteciu s doterajšiacutemi naacutezormi na keltskuacute mincovuacute razbu potvrdzuje ich spresňuje

alebo koriguje

a) Typ AthenaNike3 je pomenovanie pre napodobeniny stateacuterov makedoacutenskeho

kraacuteľa Alexandra Veľkeacuteho (336ndash323) najstaršie keltskeacute mince zastuacutepeneacute v tomto suacutebore

ale aj prveacute keltskeacute razby na moravskom uacutezemiacute i v strednej Euroacutepe (obr 2) Tak ako origi-

naacutely aj ich napodobeniny majuacute na averze vpravo orientovanuacute hlavu Pallas Atheny v ko-

rintskej prilbe Na reverze je vľavo obraacutetenaacute postava okriacutedlenej bohyne viacuteťazstva Nike

v dlhom ruacutechu V pravej natiahnutej ruke držiacute veniec v ľavej žezlo Na pravom okraji

mincovej plochy je vaumlčšinou skomolenyacute greacutecky naacutepis ΑΛΕΧΑΝΔΡΟΥ ndash Alexandrova

(minca) na niektoryacutech je legenda aj na pravej strane ndash ΒΑΣΙΛΕΩΣ ndash kraacuteľ (v zaacutevislosti

na mincovni v ktorej bol vyrazenyacute originaacutel) Na imitaacuteciaacutech suacute symboly zjednodušeneacute

naacutepisy často vynechaneacute Na reverznej strane suacute napodobeneacute značky mincovniacute ndash najčas-

tejšie zvaumlzok bleskov alebo trojzubec ktoryacute na originaacuteloch reprezentoval makedoacutenske

mincovne v Amphipolise a Pelle resp aj mincovňu Tarsus v Kylikii (pozri Price 1991

Ziegaus 1997 214) Alexandrove stateacutery vaacutežili 86 g napodobeniny tuacuteto hmotnosť dosa-

hujuacute zriedkavo

3 V odbornej literatuacutere je označenyacute rocirczne napr ako typ Nikeacute (Paulsen 1933 6) napodobeniny stateacuterov s Nikeacute

(Castelin 1965 11) napodobeniny Athena-Nike (Ziegaus 1997 213)

Obr 2 Stateacuter typu AthenaNike (Kurima Slovensko)

Naacutelezy imitaacuteciiacute Alexandrovyacutech stateacuterov typu AthenaNike sa vyskytujuacute v celom

stredoeuroacutepskom priestore i keď nie suacute početneacute (prehľad naacutelezovyacutech exemplaacuterov ndash tab

2) Prvyacutekraacutet ich zosumarizoval R Paulsen v diele o boacutejskom mincovniacutectve no zaacuteroveň

upozornil že do suacutevisu s Boacutejmi ich uviedol len na zaacuteklade početnyacutech naacutelezov na čes-

kom a moravskom uacutezemiacute a že mocircžu predstavovať predboacutejsku razbu (Paulsen 1933 6n)

K napodobovaniu Alexandrovyacutech stateacuterov sa však vyjadrovali už aj baacutedatelia pred niacutem

(napr Gohl 1911 4ndash5 Forrer 19081968 187) a najmauml po ňom (Pink 1936 12 Castelin

1965 4ndash10 aj ďalšiacute autori) Všetci jednotne konštatovali že miesto razby prvyacutech napo-

dobeniacuten nie je znaacuteme Nikde v strednej Euroacutepe nebola zaznamenanaacute takaacute koncentraacutecia


naacutelezov ktoraacute by ho naznačovala Najvaumlčšia je siacutece na Morave no označenie tohto uacuteze-

mia za miesto ich pocircvodu zoslabuje fakt že niacutem popri toku rieky Moravy prechaacutedzala

vyacuteznamnaacute obchodnaacute cesta (neskocircr nazvanaacute jantaacuterovou) spojnica medzi Podunajskom

a Baltom s vyacutechodiskom v Aquilei ktoraacute sem mohla prveacute napodobeniny sprostredko-

vať z Balkaacutenu (Castelin 1965 6) Alexandrove stateacutery sa veľkej obľube tešili aj u Traacutekov

Skyacutetov Sarmatov i Daacutekov (Forrer II 1968 72 č 262) Svedčia o tom početneacute naacutelezy

v Bulharsku (Youroukova 1980 64 Paunov 2005 555n) či v Rumunsku (Winkler 1966

38 k tomu aj Torbaacutegyi 1991) Predpokladaacute sa teda že ich tunajšie kmene napodobovali

Zatiaľ sa však nepodarilo zistiť ktoreacute napodobeniny s tyacutemito kmeňmi suacutevisia Totiž len

malyacute počet prvyacutech napodobeniacuten je razenyacute tyacutem istyacutem razidlom Okrem toho v balkaacuten-

skych naacutelezoch sa vyskytujuacute prevažne originaacutelne Alexandrove stateacutery

Tieto sa dostaacutevali aj do stredodunajskeacuteho priestoru ndash sprostredkoval ich sem

obchod ale aj keltskiacute žoldnieri ktoriacute sa vracali z vojenskyacutech služieb u makedoacutenskych

panovniacutekov O žolde vyplaacutecanom Keltom v stateacuteroch sa zmieňujuacute antickiacute kronikaacuteri

(prehľad Castelin 1965 5 pozn 10ndash12) Niacutezky počet tyacutechto minciacute v keltskom naacutelezo-

vom prostrediacute niektoriacute autori vysvetľujuacute tyacutem že Kelti ich využiacutevali najmauml v obchode

s greacuteckymi oblasťami a tak ich vlastne vracali do obehu na materskej pocircde (Roumlblitz

1986 235) Kvocircli tomu ale aj pre domaacutece potreby ich napodobovali Keďže v keltskom

prostrediacute spočiatku neexistoval peňažnyacute obchod mince sluacutežili kmeňovyacutem naacutečelniacutekom

ako platidlo za rocirczne najmauml vojenskeacute služby bojovniacutekov na kultoveacute uacutečely a na tvorbu

kmeňoveacuteho pokladu

Kvalita napodobeniacuten zaacutevisiacute od miesta vzniku a od zručnosti ich realizaacutetorov Podľa

tyacutechto kriteacuteriiacute ich možno rozdeliť do viaceryacutech skupiacuten R Paulsen ich členil na dve sku-

piny do prvej zaradil kvalitneacute napodobeniny (Paulsen 1933 tab 1 3ndash20 tab 2 21ndash25)

do druhej tie so zhoršenyacutem obrazom a nezrozumiteľnou legendou (Paulsen 1933 tab 2

27ndash34) Ukazuje sa však že mince typu AthenaNike treba rozdeliť na tri skupiny (obr

3) Do tretej patria stateacutery už len so stopami pocircvodneacuteho obrazu Suacutevisiacute to s použiacutevaniacutem

silne opotrebovaneacuteho razidla R Paulsen a po ňom aj ďalšiacute baacutedatelia však tieto mince

považujuacute za stateacutery typu Athena AlkisAlkidemos (Paulsen 1933 10 tab 3 48ndash58

Castelin 1965 11 Ziegaus 1997 214) Inyacute naacutezor na tento probleacutem vyslovil jednak K

Pink keď priacutezvukoval že tieto stateacutery predstavujuacute celkom inyacute druh ako drobneacute mince

s Athenou Alkidemos4 (Pink 1936 19) Aj Ouml Gohl ich považoval za bdquomimoriadne uacutepad-

koveacute napodobeniny stateacuterov alexandrovskeacuteho typuldquo (Gohl 1911 4ndash5) S naacutezorom tyacutechto

dvoch baacutedateľov sa možno stotožniť (Kolniacutekovaacute 1998 22n) Jednak preto že nezreteľnuacute

postavu na reverze tyacutechto minciacute nemožno jednoznačne prirovnať k postave Atheny

Alkidemos ale aj kvocircli tomu že mince s tyacutemto ikonografickyacutem motiacutevom predstavujuacute

v moravskom keltskom mincovniacutectve uacuteplne inuacute samostatnuacute skupinu v ktorej nebol

razenyacute stateacuter (k tomuto probleacutemu pozri kapitolu o minciach typu MinervaAthena

Alkidemos)

Z hľadiska uvedenyacutech naacutezorov nemožno vyluacutečiť že už prveacute napodobeniny

Alexandrovyacutech stateacuterov boli razeneacute v stredoeuroacutepskom priestore K riešeniu tohto

probleacutemu mocircže napomocirccť prehľad doterajšiacutech stredoeuroacutepskych naacutelezov (tab 2)

4 Nemožno však suacutehlasiť s jeho naacutezorom že boli ovplyvneneacute mincovniacutectvom severoslovenskyacutech Kotinov ktoryacute

zakladal na ich vyacuteskyte v slovenskyacutech naacutelezoch (Pink 1936 20)


Obr 3 1ndash3 tri varianty stateacutera typu AthenaNike (IndashIII)

Pri štuacutediu minciacute typu AthenaNikeacute vystupuje do popredia probleacutem ich datovania

V odbornej literatuacutere prevlaacutedajuacute dva naacutezory Prvyacute ktoryacute maacute v suacutečasnosti prevahu

predpokladaacute napodobovanie Alexandrovyacutech stateacuterov od konca 4 a najmauml v 3 storočiacute

pred Kr (Polenz 1982 12 Roumlblitz 1986 236 Ziegaus 1997 214 Kolniacutekovaacute 1998 21)

Ide o obdobie v ktorom boli originaacutely v obehu pričom sa počiacuteta s ich razbou aj po

Alexandrovej smrti za jeho naacutestupcov najmauml za Filipa III (323ndash314) Druhyacute naacutezor

napodobovanie datuje do 2 polovice resp 3 tretiny 2 stor pred Kr (Pink 1936 13

Filip 1956 226ndash227) Reprezentantom tohto naacutezoru bol najmauml K Castelin ktoryacute siacutece

uznal razbu včasnyacutech balkaacutenskych napodobeniacuten v 3 storočiacute aj ich prvyacute vyacuteskyt na čes-

kom a moravskom uacutezemiacute predpokladal na prelome 3 a 2 stor no ich napodobovanie

v stredodunajskom prostrediacute pripustil až v dobe kraacutetko pred polovicou 2 stor pred

Kr (Castelin 1962 204 Castelin 1965 122) neskocircr uvažoval o jeho 3 tretine (Castelin

1981 620ndash621) Castelinova chronoloacutegia keltskeacuteho mincovniacutectva ktorej oporou boli

vyacutelučne metrologickeacute kriteacuteriaacute (bdquočiacutem suacute mince ťažšie tyacutem suacute staršie čiacutem suacute ľahšie tyacutem

neskocircr boli razeneacuteldquo ndash Castelin 1962 200) a s nimi suacutevisiace zhoršovanie kvality kovu

i obrazu minciacute dnes už nenachaacutedza uplatnenie (kritike ju podrobili napr Polenz 1962

41ndash42 pozn 40 43 Ziegaus 1997 213 a ďalšiacute) K Castelin nebral v svojej chronologickej

scheacuteme do uacutevahy archeologickeacute suacutevislosti naacutelezov minciacute neoprel sa ani o analyacutezu hro-

madnyacutech naacutelezov v ktoryacutech boli zastuacutepeneacute viacereacute mincoveacute typy Jeho chronologickaacute

scheacutema však navonok pocircsobila vierohodne stala sa mnohyacutem baacutedateľom oporou aj pri

datovaniacute archeologickyacutech objektov

Novyacute pohľad na chronoloacutegiu keltskeacuteho mincovniacutectva priniesol roku 1982 H Polenz

na zaacuteklade analyacutezy lateacutenskych hrobov s mincami Tento autor prvyacutekraacutet konfrontoval

mince objaveneacute v hroboch s ostatnyacutemi milodarmi najmauml s predmetmi s vysokou chro-

nologickou vypovedacou hodnotou Pre datovanie stateacuterov typu AthenaNike využil

docircležityacute objav dvoch exemplaacuterov v mohylovom hrobe na lokalite Dobian v južnom

Duriacutensku Autor tento hrob s pozostatkami viaceryacutech osocircb datoval do lateacutenskeho

stupňa B2 cca do 2 pol 3 stor pred Kr a to na zaacuteklade fľašovitej naacutedoby s kolkova-

nou vyacutezdobou v ktorej sa nachaacutedzali obidve mince a ktoraacute bola uloženaacute pri nohaacutech

1 32


1 Subaerat podľa Paulsen 1933 222 Ziegaus 1997 214 na zaacuteklade zmienky v časopise Monatsblatt der Num Ges in Wien z roku 1886 a pod-

Tab 2 Naacutelezy stateacuterov typu AthenaNike (skupina IndashIII) v strednej Euroacutepe Stateacutery typu AthenaNikeacute suacute usporiadaneacute

podľa krajiacuten vyacuteskytu vzhľadom na teacutemu priacutespevku počiacutenajuacutec Moravou Zoradeneacute suacute podľa variantov IndashIII naacuteleziskaacute suacute

v abecednom poradiacute Tabuľka maacute samostatneacute čiacuteslovanie poznaacutemok

Krajina Naacutelezisko Hmotnosť empty Skupina Publikaacutecia

(g) (mm)

Morava Brtnice 80371 188 I Paulsen 1933 č 22

Holešov I Paulsen 1933 s 8

Kostelany nMoravou 851 187 I Paulsen 1933 č 10

Němčice prehľad na tab 2

Plumlov I Ziegaus 1997 2

Velkeacute Pavlovice I Paulsen 1933 s 8



Neznaacuteme naacutelezisko 850 196 II Paulsen 1933 č 30

Naacuteklo 8123 165 III Paulsen 1933 č51

Plumlov 8194 174 III Paulsen 1933 č 48

Česko Čejetice 813 190 I Pochitonov 1966

Nechanice5 8585 184 I Paulsen 1933 č 17



Staryacute Bydžov 7736 196 II Paulsen 1933 č 18



Nechanice 8116 143 III Paulsen 1933 57


Podmokly 814 175 III Paulsen 1933 č 49

Neznaacuteme naacutelezisko 841 168 III Paulsen 1933 č 50

Poľsko Litowieź 840 180 I Castelin 1976 1

Inowrocław 8425 189 II Paulsen 1933 č 236

Trepcza 845 190 II Castelin 1976 2

Wrocław-Psie Pole Castelin 1976 3

Nowa Cerekwia 80497 17 III Castelin 1976 7

Rakuacutesko Enns-Kristein7 837 206 I Paulsen 1933 č 147

Linz 83 I Prokisch1993 č B12

Munderfing8 829 192 I Prokisch 1993 č B13

Roseldorf 5 ex9 I Dembski 1972 57

St Peter in Holz Dembski 1972 57

Maďarsko Buj I Paulsen 1933 s 25

Nagyhoumlrcsoumlkpuszta 852 177 I Paulsen 1933 č 13


Sedmohradsko Neznaacuteme naacutelezisko 829 183 I Paulsen 1933 č 11

Slovensko Kurima 854 185 I Ondrouch 1964 č 9

Puacutechov-okolie 8489 171 I Kamhalovaacute 1998

Zbehy 802 161 III Paulsen 1933 č 55

Malacky 8105 160 III Kamhalovaacute 1996

Nemecko Dobian 7919 193 II Polenz 1982 s 5910

Dobian 20 II Polenz 1982 s 5911 Markgroumlningen Ziegaus 1999 p 10

Merseburg 834 199 II Paulsen 1933 č 16

Westerhofen 5732 205 II Paulsen 1933 č 37


jedneacuteho z pochovanyacutech ako aj na zaacuteklade spolu objaveneacuteho bronzoveacuteho naacuteramku5

(Polenz 1982 57ndash58 101ndash102) Zaacuteroveň vyslovil predpoklad že napodobeniny stateacute-

ra AthenaNike boli razeneacute od 1 polovice resp od polovice 3 stor pred Kr (Polenz

1982 129) Jeho datovanie minciacute z Dobianu potvrdili aj ďalšiacute autori (Roumlblitz 1986 236

Ziegaus 1997 112) pričom B Ziegaus sa oprel aj o hromadneacute naacutelezy z maďarskyacutech

lokaliacutet Nagyhoumlrcsoumlkpuszta (okrem tetradrachiem typov audoleonskeacuteho a s jazdcom

s vrkočom obsahoval aj stateacuter AthenaNike) resp aj o hromadnyacute naacutelez audoleonskyacutech

tetradrachiem z Egyhaacutezasdengelegu uloženyacute v kolkovanej naacutedobe z pol 3 stor pred

Kr (pozri k tomu Torbaacutegyi 1997 7 9 tu ďalšia literatuacutera) Uvedeniacute autori zaacuteroveň

odmietli Castelinovo datovanie minciacute z Dobianu k roku 125 pred Kr (Castelin 1981

621) K včasneacutemu datovaniu stateacuterov typu AthenaNike tj cca do 2 pol 3 stor pred

Kr prispievajuacute aj exemplaacutere zastuacutepeneacute v naacutelezovom suacutebore z Němčiacutec

Stateacutery typu AthenaNike z Němčiacutec

Z tohto naacuteleziska je dosiaľ evidovanyacutech 14 stateacuterov typu AthenaNike (tab 3 obr

4) Je to dosiaľ najvaumlčšiacute počet minciacute tohto druhu zistenyacute na naacutelezisku siacutedliskoveacuteho

charakteru Zastuacutepeneacute suacute tu všetky tri varianty ndash I (2 ex) II (2 ex) III (7 ex) zlomky

a neurčenyacute variant (3 ex)

Stateacutery typu AthenaNike z Němčiacutec zaradeneacute k variantu I suacute stvaacuterneniacutem obrazu

bliacutezke originaacutelom Neboli však razeneacute rovnakyacutem razidlom v detailoch sa navzaacutejom

liacutešia Rozdiel spočiacuteva najmauml v tom že na reverze mince č 2 je na ľavej strane skomole-

nyacute naacutepis ΒΑΣΙΛΕΟΣ (ako Forrer 1968 188 č 262) zatiaľ čo na prvej minci chyacuteba Na

tejto suacute na pravej strane pozostatky Alexandrovho mena Ani pri vaumlčšine ostatnyacutech

znaacutemych stateacuteroch variantu I (tab 2) nemožno konštatovať použitie rovnakeacuteho razidla

Pochaacutedzajuacute teda buď z viaceryacutech dielniacute alebo boli razeneacute v jednej mincovni s často

upravovanyacutem razidlom

5 Polenzovo datovanie podporil neskocircr B Ziegaus (1999 111 pozn 16) poukaacutezaniacutem na zastuacutepenie podobnyacutech

naacuteramkov v hroboch na lokalite Maňa na Slovensku (nie na Morave ako uvaacutedza autor) s odvolaniacutem na

kataloacuteg B Benadiacuteka (1983)

ľa jej nejasnej interpretaacutecie v Paulsenovej monografii (1933 8) nevylučuje že v hromadnom naacuteleze

z Plumlova boli aj bdquobarbarskeacute napodobeniny minciacute Alexandra Veľkeacuteholdquo a že ide o exemplaacutere zverejneneacute

v kataloacutegu De la Tour 1892 č 9474ndash9477 ndash taacuteto domnienka sa však nedaacute overiť3 Dembski 1998 č 480 uvaacutedza hmotnosť mince z Naacutekla 821 g na rozdiel od Paulsena 1933 č 51 kde je

812 g (uloženaacute je vo viedenskej zbierke pod č 38962)4 Dembski 1998 č 481 ndash tu hmotnosť mince z Plumlova 813 g (viedenskaacute zbierka č 28560 ndash suacutečasť hro-

madneacuteho naacutelezu cca 50ndash60 minciacute Paulsen 1933 č 48 ndash 819)5 Na českom uacutezemiacute je vaumlčšina minciacute typu Nike zastuacutepenaacute v hromadnom naacuteleze z Nechaniacutec6 Minca z Inowrocławi maacute pritaveneacute uško hlava Pallas Atheny je nezvykle obraacutetenaacute vľavo7 Pozri aj Prokisch 1993 34 č B11 hrubyacute zaacutesek Pink 1960 50 a Dembski 1972 57 uvaacutedzajuacute tieto naacuteleziskaacute

samostatne8 Paulsen 1933 č 15 mincu zverejňuje ako naacutelez z Mattighofenu k tomu Prokisch 1933 35 č B13 na minci

je zaacutesek9 Ziegaus 1999 110 pozn 10 ndash odvolaacutevka na informaacuteciu G Dembskeacuteho polovica stateacutera AthenaNike

nepublikovanyacute naacutelez Dembski 1972 57 uvaacutedza z Roseldorfu 4 stateacutery typu Nikeacute s odvolaniacutem na Pink

1960 51 ndash bez presnejšiacutech informaacuteciiacute10 Polenz 1982 57 uvaacutedza hmotnosť 995 g čo je zrejme chyba tlače posledneacute presneacute vaacuteženie Ziegaus 1999 10911 Hmotnosť druhej mince z Dobianu nie je znaacutema zachovala sa len kresba averzu


Mince variantu I okrem dobreacuteho obrazu charakterizuje aj vysokaacute hmotnosť

Němčickeacute exemplaacutere dosahujuacute 8233 a 8192 g (druhyacute uacutedaj vznikol znaacutesobeniacutem hmot-

nosti prepolenej mince č 2 ndash 4096 g) Aj hmotnosť ostatnyacutech znaacutemych stateacuterov varian-

tu I je nad 8 g (pozri tab 2) Len niektoreacute exemplaacutere sa približujuacute k hmotnosti originaacutelov

Obr 4 Němčice nad Hanou 1ndash11 stateacutery typu AthenaNike (11)

Tab 3 Prehľad minciacute typu AthenaNike z Němčiacutec

Mince suacute v tabuľke usporiadaneacute podľa variantov IndashIII Každaacute položka je označenaacute poradovyacutem a priacuterastkovyacutem čiacuteslom

naacuteleziska V ďalšiacutech kolonkaacutech suacute zaznamenaneacute metrologickeacute uacutedaje druh kovu zaradenie k variantu a odvolaacutevka na

priacuteslušnyacute obraacutezok v tomto priacutespevku Položka označenaacute = polovica mince = subaeraacutety = zlomky V tabuľke sa

neuvaacutedza exemplaacuter zo zbierky C

Por č Hm g Oslash mm Kov Variant Obr

01223 8233 176 Au I 41

02224 4096 186 Au I 42

0348 8303 190 Au II 43

041904 8360 195 Au II 44

05221 8033 154 Au III 45

06227 3643 162 III 46

07380 8105 159 Au III 47

08381 8046 150 Au III 48

09226 3341 158 III 49

10335 8269 152 Au III 410

11222 8024 152 Au III 411

1253 3058 141 ndash

131014 2791 146 ndash

1420 1765 156 ndash

1 42 53

6 97 108 11


(86 g) Ak sa vyskytne nižšia hmotnosť stateacuterov variantu I ide o subaeraacutety ndash jadro

z obecneacuteho kovu je pozlaacuteteneacute (Němčice č 6 9 12 13 posledneacute dve mince uvaacutedzaneacute ako

subaeraacutety navyše nie suacute celeacute ide o zlomky)

Subaeraacutetne keltskeacute mince nie suacute v keltskom mincovniacutectve na Morave a v Česku

zvlaacuteštnosťou (Castelin 1978 7ndash11) Vyskytujuacute sa aj inde v keltskom prostrediacute6 Bežne

sa zisťujuacute aj v ostatnom antickom mincovniacutectve (pozri k tomu Castelin 1978 7ndash11

Zwicker 1973 115 n) Za docircvod k razbe takyacutechto minciacute sa považuje kriacuteza politickeacuteho

alebo hospodaacuterskeho charakteru z toho vyplyacutevajuacuteci nedostatok draheacuteho kovu snaha

pokračovať v razbe aj napriek takeacutemuto probleacutemu

Nižšiu hmotnosť niektoryacutech stateacuterov typu AthenaNike ako 8 g spocircsobujuacute aj hrubeacute

zaacuteseky do mincovej plochy akeacute suacute na obidvoch němčickyacutech stateacuteroch variantu I (obr

4 1ndash2) a na jednom exemplaacuteri variantu II (obr 43) Na minci č 1 je zaacutesek na averznej

strane od okraja až po stred prechaacutedza cez kresbu prilby Pallas Atheny Nezasahuje do

druhej strany mince na reverze sa prejavuje len trhlinou Podobnyacute zaacutesek bol zrejme aj

na minci č 2 (zreteľnyacute je na reverznej strane) pravdepodobne uľahčil jej preseknutie

na polovicu Na minci č 3 variantu II je trojuholniacutekovyacute vyacutesek ktoryacute značne zniacutežil jej

pocircvodnuacute hmotnosť Podobneacute exemplaacutere so zaacutesekmi suacute aj z hornorakuacuteskych naacuteleziacutesk

Enns a MattighofenMunderfing (Paulsen 1933 tab 114 15 pozri aj Prokisch 1993 č

B 11 a B 13) resp aj z nemeckeacuteho naacuteleziska Merseburg (Paulsen 1933 č 16) Vyacuteraznyacute

zaacutesek je aj na jednom zo stateacuterov z Dobianu (obr 5) Dodatočneacute zaacuteseky do minciacute

ostryacutem predmetom (dlaacutetom) sa zdocircvodňujuacute potrebou overiť či bola vyrazenaacute z kvalit-

neacuteho zlata či teda nebola len pozlaacutetenaacute ndash subaeraacutetna (Castelin 1981 617) Určite nejde

o recentneacute zaacutesahy ako sa v suacutevise so stateacuterom z Dobianu domnieva H Polenz (Polenz

1982 57 tento naacutezor vyvracia Ziegaus 1999 109) Zaacuteseky na striebornyacutech keltskyacutech

tetradrachmaacutech (napr audoleonskyacute typ Levice z južneacuteho Slovenska ndash Ondrouch 1937

tab 1ndash3 Pink 1939 tab 30 7ndash12 alebo typ Huşi-Vovrieşti z Moldavska ndash Preda 1973

111ndash131 tab 21ndash27) svedčia o potrebe takto preverovať aj razbu zo striebra (Pink 1939

39ndash40) Zatiaľ čo na striebornyacutech minciach suacute zaacuteseky vaumlčšinou iba na reverznej strane7

zlateacute mince typu Nikeacute majuacute zaacuteseky na averze V niektoryacutech priacutepadoch suacute tak hlbokeacute

že zasahujuacute obidve strany mince Tento spocircsob overovania kvality kovu minciacute typu

AthenaNike sa vyskytuje len na variantoch I a II čo mocircže znamenať že v domaacutecom

prostrediacute boli cudzie preto ich bolo treba preveriť Najmauml ak pripustiacuteme predpoklad

že tu boli roztavovaneacute aby sa ziacuteskalo zlato na novuacute razbu (Hartmann 1985 665) Pri

uacutevahaacutech o priacutečinaacutech znehodnocovania mince zaacutesekmi nemožno celkom vyluacutečiť ani

kultoveacute praktiky akeacute napr dokumentujuacute naacutelezy minciacute z uacutezemia osiacutedleneacuteho Trevermi

(Wigg-Wolf 2005 376ndash379)

V priacutepade hmotnosti jedneacuteho z dvoch stateacuterov AthenaNike z Dobianu ndash 7919 g sa

predpokladaacute že ju zaacutesek zniacutežil o 06 g (Polenz 1982 57) B Ziegaus však štuacutediom mince

pod mikroskopom zistil že stratu hmotnosti spocircsobilo opiacutelenie jej obvodu (Ziegaus

1999 109) Takeacuteto praktiky použiacutevaneacute kvocircli ziacuteskavaniu zlata suacute znaacuteme aj z inyacutech histo-

rickyacutech obdobiacute (Suchodolski 1980 95n) Preto aj tento fakt bude potrebneacute brať do uacutevahy

pri hodnoteniacute hmotnosti zlatyacutech keltskyacutech minciacute

6 Napr v naacutelezovom suacutebore z oppida Manching v Bavorsku tvorili pozlaacuteteneacute mince cca 85 a subaeraacutetne

strieborneacute exemplaacutere až 40 ndash Kellner 1990 23ndash26)7 K Pink (1939 39) tento fakt spaacuteja so strachom realizaacutetorov zaacutesekov pred božstvami zobrazenyacutemi na averze

minciacute


Jeden z němčickyacutech stateacuterov variantu I je preseknutyacute na polovicu (č 2) Keďže nejde

o ojedinelyacute priacutepad rozpolenej mince takyacute je napr aj stateacuter typu AthenaNike z dolnora-

kuacuteskeho naacuteleziska Roseldorf (Ziegaus 1999 109) hľadajuacute sa priacutečiny tohto javu Uvažuje

sa že rozpolenie stateacuterov spocircsobila potreba platiť nižšou hodnotou alebo išlo o ich

využiacutevanie na novuacute razbu

V suacutevise s prvyacutem variantom stateacuterov typu AthenaNike (bezprostredneacute napodo-

beniny) vystupuje do popredia najmauml probleacutem ich pocircvodu Doterajšia prevaha naacutelezov

na uacutezemiacute Moravy nastoľuje otaacutezku či sa sem dostali obchodom či v majetku keltskyacutech

žoldnierov ndash prisťahovalcov z dolneacuteho Podunajska alebo boli razeneacute v moravskom

keltskom prostrediacute Odpoveď staacutele nie je jednoznačnaacute Časť baacutedateľov sa priklaacuteňa k naacute-

zoru o ich cudzom pocircvode (Castelin 1965 6ndash7 Čižmaacuteř 1997 228) iniacute považujuacute tento

probleacutem zatiaľ za neriešiteľnyacute kvocircli nepočetnyacutem naacutelezovyacutem exemplaacuterom (Ziegaus 1997

218) Doterajšie naacutelezy z Moravy a noveacute stateacutery tohto typu z Němčiacutec predsa len vnaacutešajuacute

o niečo viac svetla do riešenia tejto problematiky

Z prehľadu naacuteleziacutesk stateacuterov typu Nikeacute zaradenyacutech do skupiny I (verneacute napodo-

beniny) vyplyacuteva že sa siacutece vyskytujuacute v celom stredoeuroacutepskom priestore ale vaumlčšina

naacutelezov je z Moravy (pozri prehľad na tab 2) Nie je vyluacutečeneacute že tu majuacute pocircvod aj nelo-

kalizovaneacute exemplaacutere zverejneneacute v kataloacutegoch verejnyacutech alebo suacutekromnyacutech numiz-

matickyacutech zbierok (napr Castelin 1985 De la Tour 1994 Dembski 1998 Dessewffy

1903 Forrer 19081968 Kostial 1997 Paulsen 1933 Prokisch 1993) Vyacuteskyt stateacuterov

AthenaNike na pocircde lateacutenskeho vyacuterobneacuteho a obchodneacuteho centra Němčice nenechaacuteva

na pochybaacutech že v tunajšiacutech hospodaacutersko-spoločenskyacutech vzťahoch zohraacutevali docircležituacute

uacutelohu ako prveacute razeneacute mince Nemožno vyluacutečiť že praacuteve na tomto mieste sa nachaacutedzala

dielňa ktoraacute zhotovovala prveacute napodobeniny Alexandrovyacutech stateacuterov a že praacuteve odtiaľ-

to sa prostredniacutectvom obchodu alebo inyacutech kontaktov rozšiacuterili do susednyacutech oblastiacute

V tejto suacutevislosti treba upozorniť na naacutepadnuacute obrazovuacute podobu stateacuterov z Němčiacutec (obr

44) a z Dobianu (obr 52) Nie je tiež vyluacutečeneacute že sa v Němčiciach začalo raziť za uacutečasti

cudzieho majstra ktoryacute alexandrovskeacute stateacutery verne napodoboval (obr 41ndash2) Keď sa

praacutece potom ujali domaacuteci majstri obrazy na minciach realizovali svojsky Naznačujuacute

to exemplaacutere variantu II (obr 43ndash4) Keď sa im po čase razidlo opotrebovalo a nedalo

sa obnoviť pocircvodnyacute obraz je na stateacuteroch zachovanyacute už len v obrysoch ndash vyplyacuteva to

zo stateacuterov variantu III (obr 45ndash11) Nimi sa razba stateacuterov typu AthenaNike končiacute

Svedčiacute o tom vyacuterazne zhoršenyacute obraz a nižšia hmotnosť minciacute

Naacutezor že napodobeniny alexandrovskyacutech stateacuterov boli razeneacute na Morave možno

priamo v Němčiciach okrem početnyacutech naacutelezov podporuje niekoľko ďalšiacutech faktorov

V prvom rade sama taacuteto lokalita bohataacute aj na ineacute archeologickeacute naacutelezy potvrdzujuacutece

Obr 5 Stateacutery typu AthenaNike a bronzovyacute kruh z hrobu v Dobiane (podle Polenz 1982 55)

1 23


že predstavovala docircležiteacute vyacuterobneacute a obchodneacute centrum Je to aj jej poloha na vyacuteznam-

nej obchodnej trase popri rieke Morave zabezpečujuacutecej kontakty juh-sever Bola však

aj docircležitou obchodnou stanicou cez ktoruacute sa realizovali vyacutechodo-zaacutepadneacute kontakty

svedčia o tom naacutelezy minciacute Jej vlastnuacute mincovuacute dielňu naznačujuacute niektoreacute i keď len

sporadickeacute naacutelezy (pozri kapitolu e) V tejto oblasti boli okrem toho objaveneacute dva

hromadneacute naacutelezy ktoreacute tiež mocircžu byť oporou naacutezoru o moravskom pocircvode stateacuterov

AthenaNike Suacutebor cca desiatich zlatyacutech minciacute objavenyacute roku 1893 v dnešnej vyacutechodo-

českej obci Nechanice (Radoměrskyacute 1955 č 71) pozostaacuteval zo všetkyacutech troch variantov

tohto typu (pozri tab 2) a zo stateacutera tzv vedľajšieho radu (Paulsen 1933 č 227 hod-

notenie suacuteboru Ziegaus 1997 215) Štruktuacutera tohto hromadneacuteho naacutelezu je rovnakaacute ako

suacuteboru minciacute z Němčiacutec Aj hromadnyacute naacutelez 50ndash60 zlatyacutech minciacute z Plumlova z roku 1886

(Radoměrskyacute 1955 č 180 tu je naacutelezisko spochybneneacute) uacutedajne obsahoval stateacutery typu

AthenaNike azda variantu I (Ziegaus 1997 214 ndash ide však o neoverenyacute uacutedaj) ale zastuacute-

penyacute bol aj variant III (zachoval sa len jeden exemplaacuter ndash Paulsen 1933 č 48) Na rozdiel

od Moravy v susednyacutech oblastiach (Česko Slovensko Poľsko Rakuacutesko) sa povaumlčšine

vyskytujuacute len nepočetneacute jednotlivo objaveneacute mince typu AthenaNike Len vyacutenimoč-

ne sa zaznamenaacutevajuacute aj na ďalšiacutech uacutezemiach (Nemecko Maďarsko Sedmohradsko)

V dolnodunajskom priestore kde sa hľadaacute pocircvod prvyacutech napodobeniacuten sa v naacutelezovyacutech

prehľadoch mince tohto druhu neuvaacutedzajuacute vocircbec (napr v rumunskyacutech naacutelezoch ide

len o originaacutelne stateacutery Filipa II Alexandra Veľkeacuteho a Lysimacha ndash Winkler 1966 35n

pozri aj Preda 1973 440ndash441) Aj tento fakt dovoľuje prikloniť sa k naacutezoru že napodo-

beniny Alexandrovyacutech stateacuterov boli od začiatku razeneacute na Morave

b) Typ MinervaAthena Alkidemos označovanyacute aj ako typ Athena Alkis je pome-

novanie pre zlateacute mince na averze s hlavou v helme obraacutetenou vpravo prirovnaacutevanou

k hlave antickej Minervy ale tiež Bellony Na reverze je postava bojovniacuteka podobnaacute

bohyni Athene Alkidemos ktoraacute kraacuteča vľavo v pravej ruke držiacute štiacutet v ľavej kopiju

z obidvoch ramien jej splyacuteva štoacutela maacute zvyacuteraznenyacute paacutes Na ľavej strane mincovej plochy

suacute piacutesmenaacute E a retrograacutedne Z po pravom okraji je legenda čiacutetanaacute ako CIECIN alebo jej

variaacutecie Zmena naacutezvu typu z Atheny Alkis na Athenu Alkidemos suacutevisiacute s naacutezorom že

postava na tyacutechto minciach reprezentuje praacuteve tuacuteto bohyňu ochrankyňu mesta Pella

siacutedla makedoacutenskych kraacuteľov (Castelin 1965 18 pozn 2 tu priacuteslušnaacute literatuacutera)

Vo vyacuteskume tohto mincoveacuteho typu sa vystriedali mnohiacute baacutedatelia (prehľad staršie-

ho baacutedania Paulsen 1933 28) Aj keď prevlaacutedal naacutezor že ide o mince Boacutejov niektoriacute

ich spočiatku pripisovali napr Raetom (Forrer 19031968 49 195n) Za zmienku stojiacute

aj snaha moravskyacutech vlastenecky orientovanyacutech historikov ako bol v 1 pol 19 stor

napr F Boček ktoryacute ich považoval za slovanskeacute ndash veľkomoravskeacute a V Hanka ktoryacute

v tomto duchu saacutem podľa nich zhotovil falzaacute ndash zlateacute bdquoRastislavove minceldquo (Šimeček

1986 402ndash413 tu ďalšia litertuacutera) V 30-tych rokoch 20 stor R Paulsen realizoval

suacutepis dovtedajšiacutech naacutelezovyacutech a zbierkovyacutech exemplaacuterov Mince s Athenou Alkidemos

troch veľkostiacute považoval za nižšie nominaacutely stateacutera AthenaNike Tento naacutezor prevzali

aj ďalšiacute baacutedatelia najmauml K Castelin a to aj napriek tomu že si uvedomovali rozdiely

v ikonografii tyacutechto dvoch druhov minciacute (Castelin 1956 130 Castelin 1965 18n tab

6) Čoskoro po zverejneniacute Paulsenovej monografie sa ozvali hlasy odborniacutekov že typy

AthenaNike a MinervaAthena Alkidemos spolu nesuacutevisia (Pink 1936 16) Navzaacutejom

sa totiž liacutešia nielen pocircvodom prototypov obrazovou symbolikou ale aj chronologicky

Zlateacute mince typu MinervaAthena Alkidemos suacute takmer presnyacutemi koacutepiami strie-

bornyacutech drachiem s priemernou hmotnosťou 312 g ktoreacute sa prisudzujuacute hornoitalskyacutem


Boacutejom (obr 6) Ide o tie boacutejske skupiny ktoreacute sa v čase keltskej expanzie na Apeninskyacute

polostrov v 4 stor pred Kr pod tlakom Etruskov usadili v uacuterodnej oblasti južne od

povodia Paacutedu na uacutezemiacute dnešnej Bologne a Modeny Hornoitalskeacute boacutejske drachmy

s Athenou Alkidemos na averze kopiacuterujuacute hlavu Minervy z riacutemsko-kampanskej

didrachmy z rokov 269ndash242 pred Kr na reverze postavu bojovniacuteka v podobe Atheny

Alkidemos (Alkis) Takaacuteto sa vyskytovala najmauml na makedoacutenskych minciach napr

Antigona Gonata (277ndash239) alebo Filipa V z rokov 221ndash211 K Pink považoval za vzor

striebornyacutech boacutejskych drachiem Filipove tetradrachmy a zdocircrazňoval že jedine na

tyacutech je na štiacutete Atheny znak x a po stranaacutech monogram EP či EF ako je to na horno-

italskyacutech boacutejskych drachmaacutech (Pink 1936 17) Dobu razby makedoacutenskych tetradra-

chiem s Athenou Alkis považoval za terminus a quo vzniku honoitalskyacutech drachiem

Zdocircvodnil to aj historickou situaacuteciou v ktorej sa ocitli hornoitalskiacute Boacutejovia Bol to ich

dlhoročnyacute konflikt s Rimanmi ktoriacute sa ich snažili z hornoitalskeacuteho uacutezemia vytlačiť

Boacutejovia využili každuacute možnosť postaviť sa proti Riacutemu Žoldnierske služby ponuacutekali

Karthagu a v 2 puacutenskej vojne podporili Hanibala Uacutečinkovali aj v protiriacutemskom ťaženiacute

Filipa V Praacuteve tento fakt K Pink využil na zdocircvodnenie tvrdenia že praacuteve Filipove

tetradrachmy boli hornoitalskyacutem Boacutejom vzorom pri razbe ich minciacute Roku 191 Boacutejovia

utrpeli od Rimanov konečnuacute poraacutežku po nej hornuacute Itaacuteliu opustili K Pink sa oprel

o Straboacutenovu informaacuteciu (Strabo V 13) že po tejto udalosti tiahli k stredneacutemu Dunaju

a domnieval sa že niektoriacute sa dostali až k suacutekmeňovcom na českom uacutezemiacute (Pink 1936

18) Priniesli tam so sebou aj svoje mince ndash strieborneacute drachmy s Athenou Alkidemos

(Alkis) priacutepadne aj odborniacutekov ndash razičov a dali podnet k razbe podobnyacutech minciacute zo

zlata (Pink 1936 18) Toto vysvetlenie však už od začiatku naraacutežalo na vyacutehrady o nedo-

statku archeologickyacutech docirckazov o presune hornoitalskyacutech Boacutejov za severnuacute dunajskuacute

hranicu (napr Menghin 1935 49) Odmietol ho aj G Dobesch analyacutezou Strabonovej

informaacutecie Tento autor konštatuje že Strabo si pomyacutelil hornoitalskyacutech Boacutejov s hercyn-

skyacutemi ktoriacute prišli k Dunaju po zraacutežke s Kimbrami v roku 114 pred Kr (Dobesch 1993

9) Hornoitalskyacute pocircvod drachiem s Athenou Alkidemos nepotvrdzujuacute ani naacutelezy tohto

druhu minciacute v severnej Itaacutelii Z dosiaľ znaacutemych 8 exemplaacuterov (tab 4) suacute iba dva lokali-

zovaneacute no nie do severnej Itaacutelie ale pochaacutedzajuacute zo severodunajskeacuteho priestoru Staršiacute

naacutehodnyacute naacutelez je z českeacuteho naacuteleziska Nižbor ndash Stradonice (Paulsen 1933 č 190) z roku

1977 je ďalšiacute naacutelezovyacute exemplaacuter zo severoslovenskeacuteho hradiska Veľkyacute Slavkov (Hlinka

1980 257ndash259) Zatiaľ čo minca z Nižboru ndash Stradoniacutec je naacutehodnyacutem naacutelezom a jej suacutevis

so stradonickyacutem oppidom je nejasnyacute drachma z Veľkeacuteho Slavkova maacute vyacuteraznyacute archeo-

Obr 6 Striebornaacute (hornoitalskaacute) drachma s Athenou Alkidemos (Veľkyacute Slavkov Slovensko)


logickyacute kontext Objavenaacute bola pri vykopaacutevkach na hradisku Burich (Roth 2003 priacuteloha

1 223) čo z časoveacuteho hľadiska konvenuje s datovaniacutem minciacute tohto druhu do 2 pol 3

stor pred Kr (Na tomto naacutelezisku bola objavenaacute aj pieskovcovaacute forma s jamkou prav-

depodobne na odlievanie mincovyacutech kotuacutečikov ndash dosiaľ nebola podrobenaacute spektraacutelnej

analyacuteze kvocircli zisteniu či bola použitaacute na zlateacute alebo strieborneacute kotuacutečiky)

Napriek uvedenyacutem vyacutehradaacutem sa v odbornej literatuacutere presadila Pinkova teoacuteria

o hornoitalskom pocircvode drachiem s Athenou Alkidemos Na jej zaacuteklade boli počiatky

razby zlatyacutech minciacute typu MinervaAthena Alkidemos datovaneacute do prvej polovice 2 stor

pred Kr vzhľadom na odchod Boacutejov z hornej Itaacutelie po konečnej poraacutežke Rimanmi roku

191 pred Kr (Castelin 1965 113ndash114 Kolniacutekovaacute 1998 22)

Ineacute datovanie striebornyacutech minciacute s Athenou Alkidemos presadzuje B Ziegaus

Vzhľadom na riacutemsko-kampanskuacute predlohu z rokov 269ndash242 podľa ktorej bola na ich

averze stvaacuternenaacute hlava razbu tyacutechto striebornyacutech drachiem datuje do polovice 3 stor

pred Kr (Ziegaus 1997 216) Vychaacutedzajuacutec z tohto datovania predpokladaacute razbu zlatyacutech

minciacute typu MinervaAthena Alkidemos od poslednyacutech dvoch desaťročiacute 3 stor pred Kr

Opiera sa aj o naacutelez bdquopeňaženkyldquo (bronzovej schraacutenky na mince) z oppida Manching

objavenej roku 1972 (Kellner 1990 č 56ndash61 tab 4) Obsahovala 5 drobnyacutech zlatyacutech

minciacute a juhonemeckuacute tzv hladkuacute duacutehovku ndash štvrťstateacuter Štyri drobneacute mince patria typu

s androkefaacutelnym koňom podľa B Ziegausa piata je typ MinervaAthena Alkidemos

(Ziegaus 1997 216) Keďže mince s androkefaacutelnym koňom (124 stateacutera) suacute v archeolo-

gickyacutech suacutevislostiach (vyacuteskyt na pohrebisku v Butere z konca 2 puacutenskej vojny okolo

roku 201) datovaneacute do konca 3 stor razba sa predpokladaacute o niečo skocircr v priebehu jeho

druhej polovice (Steffgen ndash Ziegaus 1995 26ndash27) Datovanie mincoveacuteho typu Minerva

Athena Alkidemos na tomto zaacuteklade však naraacuteža na probleacutem či bol tento druh mince

skutočne zastuacutepenyacute v peňaženke z Manchingu Či totiž aj v tomto priacutepade nejde o typ

s androkefaacutelnym koňom tak ako to pocircvodne predpokladal H-J Kellner (1990 č 61)

Minca je totiž vyrazenaacute opotrebovanyacutem razidlom nie je jasneacute či je na reverze postava

alebo kocircň

Za včaššie datovanie minciacute s Athenou Alkidemos sa zasadzuje aj H J Hildebrandt

Tento autor prichaacutedza s naacutezorom že Boacutejovia opustili uacutezemie hornej Itaacutelie už po 2 puacuten-

skej vojne (po roku 201) a smerovali nielen na dnešneacute českeacute ale aj na juhonemeckeacute uacuteze-

mie Opiera sa o svoju bdquohistoricko-metrologicko-chronologickuacute metoacuteduldquo v raacutemci kto-

rej uplatňuje zaacutekladnuacute poučku bdquoDejiny mincovniacutectva suacute dejinami zhoršovania minciacute čo

Č Naacutelezisko Hmotnosť (g) empty (mm) Publikaacutecia

1 3291 157 Forrer 19081968 č 360 Paulsen 1933

č188 Castelin 1985 č 1135

2 3270 151 Paulsen 1933 č 193

3 Veľkyacute Slavkov 3265 140 Hlinka 1980

4 3140 153 Paulsen 1933 č 189

5 3080 140 Paulsen 1933 č 191

6 3000 143 Paulsen 1933 č 194

7 Nižbor ndash Stradonice 2978 151 Paulsen 1933 č 190

8 2350 157 Paulsen 1933 č 192

Tab 4 Strieborneacute drachmy s Athenou Alkidemos ndash prehľad dosiaľ znaacutemych exemplaacuterov (v tabuľke suacute usporiadaneacute od

najvyššej hmotnosti po najnižšiu)


vedie k relatiacutevnej chronoloacutegii mincovyacutech druhov Ich začleneniacutem do devalvačneacuteho reťazca

sa dosiahnu absoluacutetne daacutetaldquo V Hildebrandtovom reťazci minciacute vydaacutevanyacutech v boacutejskom

prostrediacute hornej Itaacutelie podľa etruskeacuteho systeacutemu (naznačuje to zrejme aj znak hodnoty

x umiestnenyacute na štiacutete bojovniacuteka) v čase punskyacutech vojen teda v 3 stor pred Kr je na

šiestej poziacutecii striebornaacute drachma s Athenou Alkidemos stvaacuternenou ako uvaacutedza autor

podľa tetradrachmy Antigona Gonata Datovanaacute je tu pred rok 225 pred Kr Štandardnaacute

hmotnosť drachmy s Athenou Alkidemos sa tu uvaacutedza 3127 g Ikonografia tejto mince

autora presvedčuje že je keltskaacute no razenaacute v Itaacutelii ešte nie v Česku ndash o razbe na čes-

kom uacutezemiacute uvažoval K Castelin (Castelin 1985 154) Predpokladaacute suacutevis tyacutechto minciacute

s keltskyacutemi žoldniermi v armaacutede Antigona Gonata vo vojne s Pyrrhom (Hildebrandt

2001 14ndash17 pozn 29)

J H Hildebrandt však prisudzuje hornoitalskyacute boacutejsky pocircvod aj zlatyacutem tretinovyacutem

stateacuterom s Athenou Alkidemos so štandardnou hmotnosťou 2767 g (typ Paulsen 1933 č

59ndash81) a s vyacuteraznyacutemi obrazovyacutemi motiacutevmi Datuje ich k roku 202 pred Kr (Hildebrandt

2001 18) Je to novum vo vyacuteskume tyacutechto minciacute doterajšie baacutedanie ich pripisovalo

českeacutemu a moravskeacutemu boacutejskemu osiacutedleniu (Castelin 1965 18 n) J H Hildebrandt

však do tohto prostredia kladie až razbu zlatyacutech minciacute so zhoršenyacutem obrazom Atheny

Alkidemos a pripisuje ich tyacutem Boacutejom ktoriacute sa z hornoitalskeacuteho uacutezemia po 2 puacutenskej

vojne pod riacutemskym tlakom presiacutedlili za Dunaj na dnešneacute uacutezemie Moravy a Česka

V novyacutech siacutedlach napodobovali tretinoveacute hornoitalskeacute stateacutery Autor zdocircrazňuje že

k tretinovyacutem stateacuterom s Athenou Alkidemos nebol razenyacute stateacuter Českyacute boacutejsky tretinovyacute

stateacuter s priemernou hmotnosťou 2729 g (Paulsen 1933 č 83ndash87) datuje približne k roku

197 pred Kr osminovyacute stateacuter (Paulsen 1933 č112ndash128) a 124 stateacutera (Paulsen 1933 č

143ndash150) k roku 191 pred Kr Nižšie strieborneacute nominaacutely s Athenou Alkidemos (prehľad

na tab 5) ako je typ Paulsen (1933 č 195 ndash K Castelinom v liste autorke tohto priacutespevku

označenyacute za novodobeacute falzum) považuje za 13 drachmy s Athenou Alkidemos ndash diobol

(Hildebrandt 2001 19 pozri k tomu aj Kolniacutekovaacute 1963 129ndash133)

Naacutelezisko Hmotnosť (g) empty (mm) Publikaacutecia

Podmokly (Č) 1491 10ndash12 Hildebrandt 2001 č 13

Holešov (M) 144 11ndash12 Dessewffy 1903 č 711

Stradonice (Č) 160 1192 Paulsen 1933 č 195

Nitra (S) 0967 802 Kolniacutekovaacute 1963

Tab 5 Drobneacute strieborneacute nominaacutely typu Athena Alkidemos

V tabuľke suacute naacuteleziskaacute usporiadaneacute podľa hmotnosti minciacute od najvyššej po najnižšiu V zaacutetvorke za naacuteleziskom je

skratka krajiny v ktorej bola minca objavenaacute Č ndash Česko M ndash Morava S ndash Slovensko

Nekonvenčneacute naacutezory H J Hildebrandta vyplyacutevajuacutece z uplatnenia jeho bdquohistoricko-

metrologicko-chronologickej metoacutedyldquo naraacutežajuacute však na viacero probleacutemov Prvyacute suacutevisiacute

s pocircvodom striebornej drachmy a zlateacuteho tretinoveacuteho stateacutera s Athenou Alkidemos

v hornej Itaacutelii keďže nie je tu potvrdenyacute vaumlčšiacutem počtom naacutelezov Nie suacute odtiaľ znaacuteme

ani naacutelezy striebornej drachmy s Athenou Alkidemos (ako už bolo uvedeneacute vyššie

2 lokalizovaneacute exemplaacutere suacute zo severodunajskeacuteho priestoru z Nižbora-Stradoniacutec

a z Veľkeacuteho Slavkova) ani vaumlčšiacute počet tretinovyacutech stateacuterov Iba jedinyacute tretinovyacute stateacuter

je z nemenovaneacuteho hornoitalskeacuteho naacuteleziska (uloženyacute je v zbierke Švajčiarskeacuteho zem-

skeacuteho muacutezea v Zuumlrichu ndash Castelin 1985 č 1136) Jednoznačnaacute koncentraacutecia naacutelezov

zlatyacutech minciacute s Athenou Alkidemos v priestore severne od dunajskeacuteho toku kde sa


predpokladaacute boacutejske osiacutedlenie (Morava Česko zaacutepadneacute Slovensko Horneacute a Dolneacute

Rakuacutesko) resp na s nimi susediacich uacutezemiach (severneacute Maďarsko Horneacute Sliezsko)

predsa len naznačuje že jedine tu treba hľadať ich pocircvod (prehľad naacuteleziacutesk na tab 6)

Tab 6 Naacuteleziskaacute zlatyacutech minciacute typu MinervaAthena Alkidemos

Naacuteleziskaacute suacute usporiadaneacute podľa krajiacuten vyacuteskytu v abecednom poradiacute Uvaacutedza sa počet miciacute z tej-ktorej lokality v zaacutetvor-

ke hmotnosť (pokiaľ je k dispoziacutecii) V rubrike bdquopublikaacutecialdquo skratka N = Radoměrskyacute 1955 NI = Ondrouch 1964 NIV =

Kolniacutekovaacute 1994 Cast = Castelin 1976 Dema = Dembski 1972 Demb = Dembski 1998 Dess = Dessewffy 1903 F = Forrer

19081968 Kell = Kellner 1990 Kola = Kolniacutekovaacute v tlači a Kolb = Kolniacutekovaacute v tlači b Kost = Kostial 1997 Prok = Prokisch

1993 Zuumlrich ndash Castelin 1985 Nezistenyacute počet a nominaacutel označuje otaacuteznik Exemplaacuter Kell č 61 za typ Athena Alkis považuje

Ziegaus 1997 216 do tohto prehľadu som nezaradila mince Kell č 791 a 792 z Manchingu pretože ich nepovažujem za

typ Athena Alkidemos ale za neskoršiacute typ s abstraktnou symbolikou


Česko Brod 1 N 2

Čaacuteslav 1 (280) N 8

Jičiacuteněves 1 (269) N 44

Koliacuten 1 N 48

Kopidlno 2 N 50

Kozolupy 1 (2612) N 51

Nechanice N 71

Podmokly N 92

Praha-okolie 2 N 105

Stradonice N 27

Trutnov 1 (254) Dess 129 F 365

Morava Dolniacute Věstonice 2 N 148 149

Hrubčice 1 (1016) Kol b

Hustopeče N 159

Klenovice 1 (2793) 1 (0353) Kolb III2ndash3

Lipniacutek nad Bečvou 1 (2618) N 168

Myslejovice 1 N 173

Němčice ndash tab 7 11 17 20 Kola

Olomouc 2 (032 026) Dess 978ndash979

Polkovice 1 (2782) Kolb VIII2

Stareacute Hradisko N 192

Velkeacute Pavlovice N 201

Poľsko Brzezinka Śr 1 (252) 1 (10) 1 (036) Cast 13ndash15

Gorzoacutew 20 4 1 Cast 17ndash21

Gorzoacutew-Oswieczyn 4 (280) 1 (11) 1 (034) Dess 710 714

Nowa Cerekwia 1 (10) Cast 8

Światniki 1 (034) Cast 5

Wojszyce 1 (2747) Cast 4

Wrocław-okolie 1 (1082) Cast 6

Rakuacutesko Bisamberg 1 Dema 57

Eggenburg 1 (0702) 7 (035ndash030) Dema 57 Demb

Hallstatt-Dammw 1 (026) Dema 58

Harlungenfeld 1 (103) Dema 57

Hollabrunn 1 (256) 1 (053sub) Dema 57

Kahlenbergerdorf 1 (030) Dema 58

Ladendorf-Mistelb 1 (096) Dess 133 F 363

Neubau 1 (280) 4 (090ndash086) Prok A31 32ndash35

Oberleis 2 (085) Dema 57

Roseldorf 1 (280) 4 (07ndash05) 1 (0333) Dema 57 Kost 34

Holzer 2003 41


Druhyacute probleacutem v Hildebrandtovom vyacuteklade minciacute typu MinervaAthena Alkidemos

sa tyacuteka odchodu Boacutejov z hornej Itaacutelie severnyacutem smerom po 2 puacutenskej vojne keďže ho

nezaznamenaacuteva žiadna z historickyacutech piacutesomnyacutech spraacutev Mocircže to však vyplyacutevať z in-

terpretaacutecie suacuteboru minciacute Riacutemskej republiky a inyacutech platidiel z mediteraacutennych oblastiacute

objavenyacutech v lateacutenskom centre na uacutezemiacute Němčiacutec Praacuteve veľkyacute počet tyacutechto minciacute mocircže

naznačovať že tu suacutevisia s priacutechodom noveacuteho obyvateľstva keltskyacutech žoldnierov ktoriacute

sa do tejto oblasti pravdepodobne vracali po ukončeniacute vojenskej služby v armaacutedach

tamojšiacutech vojvodcov (k tomuto probleacutemu Noeske v tlači) Nedaacute sa ale vyluacutečiť že horno-

italskeacute strieborneacute drachmy s Athenou Alkidemos sa za severnuacute dunajskuacute hranicu

dostali aj prostredniacutectvom obchodu Stali sa tu vzorom pre miestnu razbu zo zlata a to

už koncom 3 alebo na začiatku 2 stor pred Kr

Na zaacuteklade dosiaľ zverejnenyacutech naacutelezov možno konštatovať že najvaumlčšiacute počet zla-

tyacutech minciacute s Athenou Alkidemos je z Němčiacutec Po stateacuteroch typu AthenaNike tu repre-

zentujuacute druhuacute najstaršiu skupinu domaacutecej razby V suacutečasnosti je z rocircznych zdrojov

dovedna k dispoziacutecii 119 exemplaacuterov (najviac 71 je z dosiaľ nespracovanej zbierky C

ndash pozri tab 1) Zo zverejneneacuteho počtu 48 minciacute je 11 tretiniek 17 osminiek a 20 najniž-

šiacutech nominaacutelov ndash 124 stateacutera V každej nominaacutelnej skupine suacute zastuacutepeneacute mince rocircznej

kvality čo suacutevisiacute s opotrebovanosťou razidla a jeho opravami (tab 7) V naacutelezovom

suacutebore z Němčiacutec je vaumlčšina minciacute z razidla 32 a 33 Medzi tretinami stateacutera suacute dve

mince kvality 11 na ostatnyacutech sa zreteľne prejavuje postupneacute opotrebovanie razidla

(pozri obr 71ndash7 41ndash43) Zaacuteroveň je to docirckaz že tretinoveacute hodnoty boli razeneacute v do-

maacutecom boacutejskom nie v hornoitalskom prostrediacute Medzi osminkami stateacutera nie je ani

jeden exemplaacuter ktoreacuteho averz by mal kvalitu 1 teda zobrazenie hlavy No reverznaacute

strana tyacutechto minciacute s postavou Atheny Alkidemos je razenaacute so zachovalyacutem razidlom

(obr 723 44) Naproti tomu medzi drobnyacutemi 124 stateacutera je na jednej minci (obr 724)

na averze hlava kvality 1 avšak inaacute ako na tretinaacutech (takaacute istaacute je aj na exemplaacuteri z poľ-

skeacuteho naacuteleziska Świątniki ndash Castelin 1976 232 obr 5 a na nelokalizovanom exemplaacuteri

v zuumlrišskej zbierke ndash Castelin 1985 č 1139) Docircvod zobrazenia ineacuteho typu hlavy na

drobnyacutech minciach ako na tretinaacutech je nejasnyacute Ostatneacute najnižšie nominaacutely z Němčiacutec


Rakuacutesko Roseldorf 3 (101ndash052) Demb 483 496

Wien 1 (256) Dema 57

1 Dema 57

Slovensko Deviacutenskaacute Novaacute Ves 1 NI 14

Spišskaacute Novaacute Ves 2 (031 033) NI 16

Stupava 1 (262) NI 13

Trenčiacuten 1 NIV 33

Veľkyacute Biel 12ndash13 (102) Dess 713 F 363

Maďarsko Koumlzeacutep Hidveacuteg 1 (278) Dess 1001

Szegszaacuterd 1 (279) Dess 472

Velem St-Vid

južneacute

Nemecko Manching 1 (0354) Kell 61

hornaacute

Itaacutelia 1 (2762) Zuumlrich 1136

Tab 6 Pokračovanie ndash naacuteleziskaacute zlatyacutech minciacute typu MinervaAthena Alkidemos


suacute na averze bez vyobrazenia Reverznaacute strana vaumlčšiny je razenaacute ostryacutem razidlom (obr

724ndash34) niektoreacute exemplaacutere majuacute obraz nejasnyacute (obr 735ndash40 45ndash47)

Obr 7 Němčice nad Hanou 1ndash47 zlateacute mince typu MinervaAthena Alkidemos (13- 18- a 124stateacutera 11)

Na zaacuteklade vysokeacuteho počtu minciacute typu MinervaAthena Alkidemos v Němčiciach

možno ich razbu predpokladať na tejto lokalite Svedčiacute o tom aj zlomok hlinenej odlie-

vacej formy na odlievanie drobnyacutech mincovyacutech kotuacutečikov (obr 151) s mikroskopic-

1 42 53

8

6

9

7

10 12 1311 14 15

16 17 18 20 2119 22 23

24 26 28 32 3430 36 3825 27 29 33 3531 37 39 40

41 42 44 4543 46 47


Čiacuteslo Hmotnosť (g) empty(mm) Kov Nominaacutel Razidlo Obr

01217 2769 116 Au 13 stateacutera 32 74

02219 2747 116 Au 13 11 71

0310004 2744 110 Au 13 32 743

04218 2732 118 Au 13 32 73

054904 2668 111 Au 13 32 742

06230 2609 106 Au 13 33 76

07216 2558 117 Au 13 32 75

082403 1186 109 subaerat 13 32 741

09220 1162 117 subaerat 13 11 72

10228 0916 107 subaerat 13 33 77

11Č35 0999 75 Au 18 stateacutera 31 78

12Č34 1020 75 Au 18 31 79

135004 1008 76 Au 18 32 744

14293 0979 78 Au 18 31 710

15294 0985 88 Au 18 32 711

16Č32 0979 74 Au 18 32 712

17Č33 0979 80 Au 18 32 713

18211 0989 78 Au 18 32 714

19212 0903 76 Au 18 32 715

20213 0985 76 Au 18 32 716

21214 1022 86 Au 18 32 717

22215 1015 79 Au 18 32 718

23311 0988 81 Au 18 31 719

24299 0577 88 Au 18 32 720

25148 0286 70 subaerat 18 33 721

26298 0960 94 Au 18 33 722

27083 0484 80 Au 18 32 723

28208 0362 63 Au 124 stateacutera 11 724

29201 0354 50 Au 124 31 729

30Č37 0352 50 Au 124 32 728

31206 0351 50 Au 124 31 733

32Č36 0346 50 Au 124 32 727

33Č38 0344 45 Au 124 32 726

34205 0341 55 Au 124 32 735

35202 0340 57 Au 124 32 730

36297 0339 62 Au 124 33 740

37204 0338 55 Au 124 32 732

38296 0338 52 Au 124 31 734

39203 0331 50 Au 124 31 731

40209 0330 62 Au 124 33 739

41295 0328 56 Au 124 31 725

42207 0327 51 Au 124 33 736

439904 0318 68 Au 124 32 745

445104 0317 55 Au 124 32 746

455204 0315 49 Au 124 32 747

46210 0304 48 Au 124 33 738

47225 0181 54 Au 124 33 737

Tab 7 Prehľad minciacute typu Athena Alkidemos z Němčiacutec zo zdrojov UacuteAPP A B

Popri poradovyacutech čiacuteslach sa v prvej rubrike uvaacutedzajuacute aj priacuterastkoveacute čiacutesla minciacute z jednotlivyacutech zdrojov ďalej uacutedaje

o hmotnosti a veľkosti minciacute druh kovu nominaacutel kvalita razidla averzu (prveacute čiacuteslo) a reverzu (druheacute čiacuteslo) a odvolanie

na obraacutezok


kyacutemi stopami zlata8 O miestnej razbe svedčia aj ineacute docirckazy (pozri kapitolu e) Nie je

však vyluacutečeneacute že razbu minciacute tohto typu realizovali aj ďalšie stredodunajskeacute latenskeacute

centraacute napr Roseldorf v Dolnom Rakuacutesku Aj na tomto naacutelezisku bol objavenyacute zlomok

odlievacej formy (Holzer 2003 688)

c) Tzv vedľajšie rady reprezentujuacute zlateacute mince ktoreacute sa nevšednyacutemi obrazovyacutemi

motiacutevmi vyacuterazne liacutešia od ostatnyacutech keltskyacutech razieb z českeacuteho a moravskeacuteho uacutezemia

(obr 8) Najmauml tu sa zaznamenaacuteva ich vyacuteskyt Z typologickeacuteho hľadiska nejde o jednotnyacute

suacutebor ale o viacereacute mincoveacute typy Zatiaľ čo mince tzv hlavnyacutech radov suacute napodobenina-

mi greacuteckych a riacutemskych prototypov vedľajšie rady reprezentujuacute keltskyacute vyacutetvarnyacute prejav

nezaacutevislyacute na antickyacutech predlohaacutech R Paulsen ich označil ako bdquopriacutebuzneacute mincoveacute radyldquo

keďže tak ako hlavneacute rady aj tieto tvoria stateacutery a tri druhy drobnyacutech minciacute (13- 18-

124-stateacutera) čo je jav typickyacute pre boacutejske mincovniacutectvo (Paulsen 1933 32ndash43) K Pink

ich uvaacutedza ako bdquozvlaacuteštne rady ktoreacute vznikli pod galskyacutem vplyvomldquo predpokladaacute najmauml

vplyv kmeňa Volkov-Tektosaacutegov a rozdeľuje ich na severnuacute zaacutepadnuacute a vyacutechodnuacute sku-

pinu (Pink 1936 20ndash23) Na bdquovedľajšie radyldquo ich premenoval K Castelin no obrazoveacute

bohatstvo tyacutechto minciacute naznačuje že v keltskom mincovniacutectve na českom a moravskom

uacutezemiacute mali skocircr vyacutenimočneacute než vedľajšie postavenie Vychaacutedzal však zo skutočnosti že

ich reprezentuje len malyacute počet exemplaacuterov na rozdiel od početnyacutech minciacute tzv hlavnyacutech

radov Mince vedľajšiacutech radov usporiadal najprv do deviatich (Castelin 1959 3ndash14) neskocircr

do desiatich (Castelin 1965 40ndash52) typologickyacutech seacuteriiacute Tieto rozdelil na staršiu (seacuterie

IndashV) a mladšiu (VIndashX) chronologickuacute skupinu Uplatnil pritom aj tu metrologickeacute kri-

teacuteriaacute ktoreacute suacute podľa neho bdquospoľahlivyacutem vodiacutetkom pre zistenie celkoveacuteho vyacutevoja keltskyacutech

razieb a pre ich časoveacute členenieldquo Zaacuteroveň konštatoval že bdquoje až prekvapujuacutece čo niekoľko

zdanlivo suchyacutech a bezvyacuteznamnyacutech metrologickyacutech uacutedajov mocircže prezradiť ak sa pokuacutesime

o ich spraacutevne vysvetlenie a hodnotenieldquo (Castelin 1959 4) A tak na zaacuteklade metrologickyacutech

porovnaniacute zistil bdquouacuteplnyacute suacutelad medzi hlavnyacutemi a vedľajšiacutemi seacuteriami minciacuteldquo čo využil ako

docirckaz že obidve bdquovznikli v tej istej siacutedelnej oblasti v rovnakom čase a u etnicky priacutebuz-

neacuteho obyvateľstvaldquo (Castelin 1959 4) Opieral sa pri tom aj o fakt že aj vo bdquovedľajšiacutech

radochldquo boli okrem stateacuterov razeneacute aj tri druhy nižšiacutech nominaacutelov (Castelin 1965 125)

Castelinova porovnaacutevacia tabuľka minciacute hlavnyacutech a vedľajšiacutech radov (obr 9) poskytuje

siacutece prehľad zastuacutepenyacutech typov a metrologickyacutech parametrov a poukazuje na ich časovuacute

prepojenosť no ide o umelo vytvorenyacute chronologickyacute obraz s pochybnou platnosťou

Hmotnostneacute rozdiely pri niektoryacutech mincovyacutech typoch predstavujuacute len stotiny gramu

čo sotva mocircže predstavovať chronologickeacute kriteacuterium Takto naznačenuacute postupnosť razby

však autor nemohol konfrontovať s archeologickou chronologickou scheacutemou keďže išlo

v celom rozsahu o mince bez archeologickeacuteho kontextu

K Castelin aj pri pomenovaniacute mincovyacutech typov použil Paulsenovu nomenklatuacute-

ru nezamyacutešľal sa nad jej inovaacuteciou Ukazuje sa však že napr na type I nie je byacutek ale

pravdepodobne jeleň na type X nie je na averze sekera ale hlava en face typ II nepatriacute

medzi bdquovedľajšie radyldquo ale je to nevydareneacute zobrazenie postavy v raacutemci typu Athena

Nike Tyacutem že jednotliveacute seacuterie očiacutesloval riacutemskymi čiacuteslami a tak zaacuteroveň naznačil ich

chronologickuacute postupnosť skomplikoval si zaradenie novoobjavenyacutech typov do tejto

stupnice Tieto sa do nej nedajuacute zaradiť (napr noveacute naacutelezy z Němčiacutec a Polkoviacutec) Aj

niektoreacute znaacuteme typy musel po objave ďalšiacutech exemplaacuterov rozšiacuteriť o varianty (napr

8 Vyacutesledky roentgenfluorescenčnej analyacutezy buduacute zverejneneacute na inom mieste Pozri k tomu Hartmann 1985


IIIandashb VIIa) Neskocircr saacutem konštatoval že bdquoraz bude treba typy definitiacutevne prečiacuteslovaťldquo

(Castelin 1976a 8) Počiacutetal zrejme aj s tyacutem že noveacute naacutelezy mocircžu do bdquovedľajšiacutech radovldquo

priniesť aj noveacute typy minciacute

Dielne na mince bdquovedľajšiacutech radovldquo K Castelin predpokladal na severočeskom

uacutezemiacute Podľa jeho naacutezoru staršia skupina minciacute bdquovedľajšiacutech radovldquo nevznikla pod

cudziacutem vplyvom vzhľadom na prevahu domaacutecej symboliky (napr postava Atheny

Alkis kanec) a niektoryacutech miestnych technickyacutech prvkov (na averze hrboľ) Pri mladšej

skupine zvažoval suacutevis s priacutechodom Volkov-Tektosaacutegov priacutepadne inyacutech galskyacutech kme-

ňov do severočeskej oblasti Do staršej skupiny autor zaradil typy I až V s hmotnosťou

stateacuterov od 8095 do 7897 g do mladšej typy VI až X s hmotnosťou stateacuterov od 7787

do 7250 g Toto členenie sa snažil zdocircvodniť aj ikonograficky zdocircrazňoval že v mladšej

skupine je prevlaacutedajuacutecim ikonografickyacutem prvkom kocircň (Castelin 1976a 8)

K Castelin predpokladal začiatok razby bdquovedľajšiacutech radovldquo okolo roku 140 pred Kr

(Castelin 1965 135) mladšiu skupinu datoval najprv do prelomu 2 a 1 stor pred Kr

neskocircr až do 2 štvrtiny resp do konca 1 pol 1 stor pred Kr (Castelin 1976a 9)

Zaacutevery K Castelina o minciach bdquovedľajšiacutech radovldquo suacute v odbornej spisbe dodnes

akceptovaneacute (Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute 1974 477ndash480) resp obohateneacute o noveacute poznat-

ky (Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute 1979 103ndash127) Ich platnosť overujuacute noveacute exemplaacutere

z Němčiacutec a ďalšiacutech moravskyacutech naacuteleziacutesk (tab 8)

K riešeniu problematiky Castelinovyacutech bdquovedľajšiacutech radovldquo prispievajuacute dva noveacute typy

Obr 8 Zlateacute mince tzv vedľajšieho radu typy ndash 1 hlavabyacutek (jeleň) 2 hrboľAthena Alkis 3 hrboľkľačiaci bojovniacutek

4 kanecstojaciacute bojovniacutek 5 hlavabojovniacutek Athena Alkis 6 symetrickyacute ornamentkocircň 7 kľačiaci bojovniacutekkocircň 8ndash9

hlava s diadeacutemomkocircň 10 hrboľcvaacutelajuacuteci kocircň 11 trojdielny ornamentkocircň 12 sekera (hlava en face )stočenyacute drak

(podľa Castelin 1976)

1 2 3 54 6

7 8 9 1110 12


Hla

vn

iacute řa

dy

Oslash v

aacuteh

a

seacuteri

e

13

1

6

12

4

1

Hla

vaN

ikeacute

8

46

0

I 2

77

9

10

26

0

33

2

2a

H

lava

Alk

is

81

70

II

2

72

3

09

64

0

32

6

2b

H

lava

Alk

is

81

30

3

Hla

vaT

org

ue

s 8

10

7

III

2

58

1

08

97

0

29

9

4a

H

lava

To

rgu

es

76

67

IV

2

53

8

08

85

0

28

5

4b

H

lava

To

rgu

es

75

52

V

2

51

7

09

38

0

25

1

4c

Hla

vaT

org

ue

s 7

49

5

5

Hrb

ol

7

45

7

6

Hrb

ol

Hrb

ol

74

08

7

Hrb

ol

kre

sba

po

do

bn

aacute bdquom

ušl

ildquo

73

50

8

Na

po

do

be

nin

a s

eke

ryH

rbo

l 7

31

2

9

Hrb

ol

bdquoMu

šle

ldquo 7

28

6

10

H

rbo

l s k

řiacutežk

em

To

rgu

es

72

61

11

H

rbo

lbdquoM

ušl

eldquo

s te

čko

u

72

53

12

H

rbo

l

71

96

13

a

Hrb

ol s

hvě

zdo

ubdquo

Mu

šle

ldquo 7

17

6

VI

23

78

0

84

8

ndash

13

b

Hrb

ol s

hvě

zdo

ubdquo

Mu

šle

ldquo 6

99

2

14

H

rbo

l s p

roh

lub

bdquoM

ušl

eldquo

67

62

V

II

22

36

0

79

7

ndash

15

H

rbo

l s h

vězd

ou

bdquoM

ušl

eldquo

s te

č

65

35

Staacute

teacutery

D

iacutelčiacute j

ed

no

tky

bdquoAA

ldquo

Seacuterie

bdquoAldquo

bdquoAildquo

bdquoBldquo

bdquoCldquo

Liacutec-

Ru

b

Ve

dle

jšiacute ř

ad

y

Oslash

vaacute

ha

1

3

16

1

24

I

Hla

vaB

yacutek

80

95

09

80

0

37

II

H

rbo

lA

theacute

na

Alk

is

80

40

2

66

7

10

20

III

a

Hrb

ol

Kle

čiacuteciacute

bo

jov

niacutek

7

98

6

25

80

0

98

0

IV

K

an

ec

Sto

jiacuteciacute b

ojo

vn

iacutek

78

97

2

66

8

08

55

0

30

V

H

lava

Bo

jov

niacutek

bdquoAA

ldquo 7

78

7

25

96

0

96

2

III

b

Hrb

ol

Kle

čiacuteciacute

bo

jov

niacutek

7

76

6

24

85

0

88

7

V

I S

ym o

rna

me

nt

Ků

ň7

93

0

V

II

Kle

čiacuteciacute

bo

jov

niacutek

Ků

ň7

72

0

23

90

V

IIa

H

lava

vl

Ků

ň v

l7

69

8

25

35

VIII

H

rbo

lC

vaacute

lajiacutec

iacute ků

ň7

58

3

0

92

0

ndash

IX

Tř

iacutediacuteln

yacute o

rna

me

nt

Ků

ň7

47

5

25

30

ndash

X

S

eke

raS

toče

nyacute

dra

k 7

25

0

ndash

Staacute

teacutery

D

iacutelč

iacute je

dn

otk

yseacute

rie

Liacutec-

Ru

b

Uacuted

ob

iacute

ražb

y

Obr 9 Prehľad minciacute bdquohlavneacuteholdquo a bdquovedľajšieho raduldquo (podľa Castelin 1976)

a to hlava en facetorques (Němčice) a Pallas Athenakocircň (Polkovice) Z typologickeacuteho

hľadiska ide o vyacutenimočneacute exemplaacutere dosiaľ nezaznamenaneacute v naacutelezoch ani vo zve-

rejnenyacutech numizmatickyacutech zbierkach (obr 104ndash5) Vyacutenimočnosť tyacutechto exemplaacuterov

spočiacuteva aj v tom že obidva suacute lokalizovaneacute pochaacutedzajuacute z lateacutenskych siacutedlisk


Prvyacute z novyacutech typov maacute na averze hlavu en face Pravdepodobne ide o štylizovanuacute

zvieraciu hlavu najskocircr jeleňa (obr 112) Naznačujuacute to dlheacute uši a parohy vyacuterazneacute oči

dlhyacute nos znaacutezorňujuacuteci jeleniu papuľu Jedinyacute prvok ktoryacute sa k obrazu jeleňa nehodiacute je

azda hrebeňovitaacute brada Ide však o štylizovanyacute obraz nevyjadruje realitu ale kultoveacute

predstavy realizaacutetora Jedno oko zvieraťa maacute pretiahnutyacute tvar akoby z neho stekala

slza Kresba mocircže predstavovať zvieraciu masku s kultovyacutem vyacuteznamom znaacutezorňuje

jeleňa ako keltskeacute božstvo Mocircže symbolizovať boha Cernunnosa (Frey 1993 166)

V tejto podobe sa objavuje aj na inyacutech minciach (Kolniacutekovaacute 2004a 16) Hlava jeleňa

en face (obr 117ndash8) je napr na galskej potinovej minci (De la Tour 1994 č 8351) a na

juhonemeckej duacutehovke (Kellner 1990 typ VI) Hlava en face (zvieracia či ľudskaacute) je

na boacutejskom stateacuteri (obr 119) so stočenyacutem drakom (De la Tour 1994 č 9419) Rocirczne

štylizovaneacute hlavy suacute suacutečasťou keltskeacuteho vyacutetvarneacuteho prejavu

Na druhej strane mince z Němčiacutec je torques v ňom je umiestnenyacute ovaacutelny štiacutet okolo

ktoreacuteho sa vinie vlnovka ndash pravdepodobne predstavuje hada Všetky symboly umiest-

neneacute na tejto strane mince majuacute kultovyacute a mocenskyacute charakter

Hmotnosť tejto mince 8124 g je vysokaacute najvyššia z dosiaľ evidovanyacutech stateacuterov

Castelinovej stupnice bdquovedľajšiacutech radovldquo (pozri obr 9) Na prvom mieste sa tu uvaacute-

dza typ hlavabyacutek (jeleň) s priemernou hmotnosťou stateacuterov 8095 g Podľa logiky

Tab 8 Naacutelezy minciacute bdquovedľajšiacutech radovldquo na Morave

a) z Němčiacutec b) z ostatnyacutech moravskyacutech naacuteleziacutesk (usporiadaneacute suacute abecedne noveacute naacutelezy suacute zobrazeneacute na obr 10 zve-

rejneneacute suacute aj v priacutespevkoch Černyacute ndash Kolniacutekovaacute 2006 Kolniacutekovaacute v tlači b) pri staryacutech naacutelezoch je citovanyacute kataloacuteg Paulsen

1933 v poznaacutemkach sa uvaacutedza aj ďalšia priacuteslušnaacute publikaacutecia (1) ndash Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute 1979 117 Radoměrskyacute 1955

č 155 (2) ndash Radoměrskyacute 1955 č 168 (3) ndash Dembski 1998 č 577)

Naacutelezisko Typ Nominaacutel Hmotnosť empty ObrPublikaacutecia

(g) (mm)

Němčice hlava en facetorques stateacuter 8124 146 104

hrboľkľačiaci bojovniacutek stateacuter subaerat 3775 179 102

ten istyacute typ stateacuter subaerat

zlomok 1765 156 103

Holešov kanecbojovniacutek 13-stateacutera 260 Paulsen 1933 s 42 (1)

Klenovice n H symetr ornamentkocircň stateacuter subaerat

zlomok 1101 14 101

Lipniacutek n B hlava s diadeacutemomAA 13-stateacutera 2618 Paulsen 1933 č 1255 (2)

Polkovice Pallas Athenakocircň 13-stateacutera 2799 132 105

Morava hlava s diadeacutemomAA stateacuter 785 193 Paulsen 1933 č 197

Morava symetrornamentkocircň stateacuter 794 189 Paulsen 1933 č 234 (3)

Obr 10 Noveacute naacutelezy zlatyacutech minciacute bdquovedľajšieho raduldquo na Morave 1 Klenovice 2ndash4 Němčice nad Hanou 5 Polkovice

(11)

1 2 3 4 5


Castelinovho chronologickeacuteho systeacutemu by stateacuter typu hlava en facetorques patril na

samyacute začiatok razby minciacute bdquovedľajšiacutech radovldquo

Obr 11 1ndash5 noveacute typy zlatyacutech minciacute bdquovedľajšieho raduldquo a analoacutegie 6 stateacuter AthenaNike 7 juhonemeckaacute duacutehovka

(Kellner 1990 typ VI) 8 De la Tour 1994 č 8351 9 boacutejsky stateacuter s hlavou en face a stočenyacutem drakom (Castelin 1976 A)

10ndash14 juhonemeckeacute duacutehovky typ vtaacutečia hlavatorques (podľa De la Tour 1994)

1 2 3

4 5 7 8 9

10 11

6

1312 14


Typ s torquesom sa objavuje aj v Castelinovyacutech bdquohlavnyacutech radochldquo ako seacuteria 3 (stateacuter

hlavatorques) jeho časoveacuteho uacuteseku A (Castelin 1965 tab 113) s priemernou hmotnos-

ťou stateacuterov 8107 g (obr 9) Symbolika na tyacutechto minciach je však natoľko nezreteľnaacute že

hlavu na averze si možno len domyacutešľať a torques na reverze je vykreslenyacute len v naacuteznakoch

ndash konštatuje to aj saacutem K Castelin (Castelin 1965 11 č 3) Nezreteľnyacute obraz na tejto minci

podľa mocircjho naacutezoru nepredstavuje totiž torques ale štylizovanuacute hlavu (ako Lengyel 1976

obr 16 tu odvolaacutevka na priacuteslušnyacute kataloacuteg) Je tiež nepochopiteľneacute prečo suacute tieto mince

označeneacute ako napodobeniny stateacuterov s Athenou Alkidemos (Castelin 1965 11) keď na

nich nie je ani stopa po tejto symbolike Nedaacute sa konštatovať ani žiadny suacutevis medzi

Castelinovyacutem typom hlavatorques a našiacutem novyacutem exemplaacuterom ktoryacute zreteľnou symbo-

likou a kvalitnou vyacutetvarnou realizaacuteciou patriacute do skupiny označenej ako bdquovedľajšie radyldquo

V keltskom mincovom vyacutetvarnom prejave torques nie je vyacutenimočnyacutem javom

Vyskytuje sa napr aj na juhonemeckyacutech stateacuteroch a nižšiacutech nominaacuteloch (obr 1110ndash

14) s vtaacutečou hlavou (Kellner 1990 typ IA IIAndashD) častyacute je v galskom mincovniacutectve

Odtiaľto bola zrejme taacuteto symbolika prenesenaacute do mincovniacutectva českyacutech a moravskyacutech

Keltov ako to predpokladal K Castelin resp aj baacutedatelia pred niacutem (Castelin 1965 132)

Podobnaacute symbolika ako na stateacuteri z Němčiacutec (hlava en facetorques) je aj na nižšiacutech

nominaacuteloch (obr 114) Obraz na nich je však oproti stateacuteru zjednodušenyacute (kvocircli men-

šej mincovej ploche) ndash na averze hlava pripomiacutena ľudskuacute nie zvieraciu na reverze je

torques bez štiacutetu (naznačenyacute je len pukličkou) na niektoryacutech exemplaacuteroch je vlnovka

ndash had Drobneacute mince tohto druhu zaznamenaacutevajuacute viacereacute kataloacutegy (napr Paulsen 1933

č 222ndash225 2103ndash193 tu je obraz hlavy en face považovanyacute za sekeru De la Tour 1994

č V 25 Kostial 1997 č 43 102 g ndash tu je hlava prirovnaacutevanaacute ku kozorožcovej Dembski

1998 č 586 211 g tu je obraz prevraacutetenyacute naopak a považovanyacute za kotvu = Paulsen

1933 č 222) Aj napriek určityacutem obrazovyacutem rozdielom tieto drobneacute mince pravdepo-

dobne patria k stateacuteru typu hlava en facetorques ako jeho nižšie nominaacutely Zo znaacutemych

exemplaacuterov naacuteleziskaacute uvaacutedza iba R Paulsen (1933 č 222 Linz Horneacute Rakuacutesko pozri aj

Prokisch 1993 B 19 Paulsen 1933 č 223 Kopidlno Česko) ostatneacute nie suacute lokalizovaneacute

Aj uvedeneacute dve naacuteleziskaacute však naznačujuacute že tento typ minciacute suacutevisiacute s keltskyacutem osiacutedle-

niacutem severodunajskeacuteho priestoru

Vyacuteskyt stateacutera typu hlava en facetorques v lateacutenskej osade Němčice datovanej do

obdobia medzi 2 polovicou 3 až polovicou 2 stor pred Kr naznačuje časovyacute raacutemec

jeho razby Možno ju predpokladať približne v 1 polovici 2 stor pred Kr určite skocircr

ako staršiu skupinu bdquovedľajšiacutech radovldquo datoval K Castelin a to do obdobia kraacutetko po

polovici 2 stor približne do rokov 140ndash120 pred Kr (Castelin 1965 135) Naše datova-

nie do 1 polovice 2 stor možno oprieť aj o vysokuacute hmotnosť tejto mince V konečnom

docircsledku musela byť razenaacute v dobe rozmachu němčickeacuteho centra ktoryacute sa predpokladaacute

praacuteve v tomto obdobiacute (Čižmaacuteř ndash Kolniacutekovaacute 2006 267)

V poslednyacutech rokoch sa zaznamenaacuteva vyacuteskyt noveacuteho typu zlatyacutech minciacute ktoreacute tak

isto ako naacuteš exemplaacuter majuacute na konkaacutevnej strane torques v ktorom je umiestnenyacute tento

symbol menšieho rozmeru v strede s pukličkou Na konvexnej strane je ornament v po-

dobe kriacuteža s pukličkami v strede a medzi ramenami (obr 113) Ide o stateacutery s hmotnos-

ťou cca 7128 g a tretiny stateacutera (obr 115) ktoreacute vaacutežia 2075ndash2011 g Suacute z detektorovyacutech

naacutelezov uloženeacute v suacutekromnyacutech zbierkach9

9 V Němčiciach bolo uacutedajne detektorom objavenyacutech 13 takyacutechto tretinovyacutech stateacuterov zo slovenskeacuteho hradis-

ka Hornaacute Mariacutekovaacute maacute pochaacutedzať stateacuter a tretinoveacute exemplaacutere (informaacutecia je zo zberateľskyacutech kruhov jej

pravdivosť sa nedaacute overiť)


K novyacutem dosiaľ nezaznamenanyacutem typom bdquovedľajšiacutech radovldquo patriacute aj typ Pallas

Athenakocircň (obr 105 111) Reprezentuje ho dosiaľ iba jedinyacute exemplaacuter ndash tretinovyacute

stateacuter (naacutelez z Polkoviacutec) Na minci tohto typu je hlava Pallas Atheny zobrazenaacute presne

podľa stateacutera Alexandra Veľkeacuteho alebo jeho keltskej napodobeniny (obr 116) Tento

obrazovyacute motiacutev je rozhodujuacuteci pre časoveacute zaradenie mince a to do obdobia bliacutezkeho

typu AthenaNike teda prvyacutech napodobeniacuten Alexandrovyacutech stateacuterov Tieto suacute podľa

najnovšiacutech vyacutesledkov vyacuteskumu datovaneacute do 2 polovice 3 stor pred Kr (pozri kapi-

tolu o minciach typu AthenaNike) Aj podľa vysokej hmotnosti tretinoveacuteho stateacutera

z Polkoviacutec ndash 2799 g podľa ktorej by stateacuter vaacutežil 8397 g možno tento typ datovať do

1 polovice 2 stor pred Kr resp na jej začiatok (Černyacute ndash Kolniacutekovaacute 2006) Tak ako novyacute

typ hlava en facetorques aj tento typ postavil Castelinov systeacutem bdquovedľajšiacutech radovldquo do

uacuteplne noveacuteho svetla

Obrazovyacute motiacutev na druhej strane mince z Polkoviacutec ndash kocircň nad ktoryacutem je symbol

v podobe kriacuteža sa v podobnej vyacutetvarnej realizaacutecii nevyskytol dosiaľ na žiadnom zo

znaacutemych mincovyacutech typov Určite však neindikuje zaradenie tohto mincoveacuteho typu

do mladšej skupiny bdquovedľajšiacutech radovldquo ako to zdocircrazňoval K Castelin ktoryacute praacuteve

koňa považoval za jej typickyacute vyacutetvarnyacute prejav (Castelin 1976a 8) Vyacuteznam symboliky

v podobe kriacuteža umiestnenej nad zadnou časťou koňa sa dosiaľ nepodarilo zodpovedne

objasniť Nie je však vyluacutečeneacute že tak ako na inyacutech minciach (napr na averze typu bdquohlava

en face stočenyacute drakldquo ndash obr 119 na reverze typu Minerva (Athena Alkidemos ndash obr 6)

aj tu naznačuje suacutevis s etruskyacutem mincovyacutem systeacutemom (Hildebrandt 2001 17)

Minca typu Athenakocircň bola objavenaacute na lateacutenskom siacutedlisku v obci Polkovice okr

Prostějov spolu s ďalšiacutemi jedenaacutestimi naacutelezovyacutemi exemplaacutermi Zastuacutepenaacute je tu tretina

stateacutera typu MinervaAthena Alkidemos (1) strieborneacute mince typov RoseldorfNěmčice

(6) Stareacute HradiskoStradonice (1) s esovityacutem uacutečesom (1) a bronzovaacute syrakuacutezska minca

razenaacute za Hiketasa v rokoch 287ndash279 pred Kr (1) Všetky mince z tohto naacuteleziska až na

1 exemplaacuter typu Stareacute HradiskoStradonice tu naznačujuacute trvanie lateacutenskeho osiacutedlenia

od 1 polovice 2 stor pred Kr čo vyplyacuteva aj z časoveacuteho zaradenia ostatnyacutech archeolo-

gickyacutech naacutelezov Tretinovyacute stateacuter Athenakocircň patriacute do tohto časoveacuteho raacutemca Na loka-

lite sa však evidujuacute tri polohy s lateacutenskym osiacutedleniacutem vzhľadom na detektoroveacute naacutelezy

sa zatiaľ nedaacute určiť ich suacutevis s niektoryacutem z nich (Kolniacutekovaacute v tlači b)

Obidva noveacute typy minciacute možno datovať do 1 pol 2 stor resp už na prelom 3 a 2

stor pred Kr Noveacute naacutelezy nepotvrdili staršie datovanie do 2 pol 2 stor resp aj neskocircr

ale ani naacutezor že ich razba sa realizovala vyacutelučne v severočeskej oblasti Ukazuje sa

že ich razili aj ineacute českeacute a moravskeacute lateacutenske centraacute suacutečasne s mincami tzv hlavnyacutech

radov Mince bdquovedľajšiacutech radovldquo však vzhľadom na expresiacutevne obrazoveacute motiacutevy a pozo-

ruhodnyacute vyacutetvarnyacute prejav ako aj na obmedzenyacute počet exemplaacuterov pravdepodobne plnili

len reprezentatiacutevnu funkciu zvyacuterazňovali prestiacutež kmeňovyacutech naacutečelniacutekov Začiatok ich

razby možno predpokladať už v čase existencie typu AthenaNike Naznačuje to aj zlo-

ženie hromadneacuteho naacutelezu zo severočeskyacutech Nechaniacutec v ktorom boli zastuacutepeneacute stateacutery

typu AthenaNike (od kvalitnyacutech štylizovanyacutech po razeneacute opotrebovanyacutem razidlom)

a typu hlavabyacutek resp jeleň bdquovedľajšieho raduldquo (Ziegaus 1997 215) Silnyacute galskyacute i vin-

delickyacute vplyv na razbu minciacute bdquovedľajšiacutech radovldquo naznačuje prevlaacutedajuacutecu hospodaacutersku

a politickuacute orientaacuteciu českyacutech a moravskyacutech lateacutenskych osaacuted zaacutepadnyacutem smerom čo

v konečnom docircsledku potvrdzujuacute aj naacutelezy tyacutechto minciacute na zaacutepad od dnešnyacutech čes-

kyacutech hraniacutec (uacutezemie dnešneacuteho Nemecka) Nie je tiež vyluacutečeneacute že suacutevisia s priacutechodom

novyacutech zaacutepadnyacutech skupiacuten keltskeacuteho obyvateľstva do českyacutech a moravskyacutech oblastiacute


Vzhľadom na niacutezky počet lokalizovanyacutech exemplaacuterov zostaacutevajuacute tieto otaacutezky otvoreneacute

ďalšiemu vyacuteskumu

d) Skupina RoseldorfNěmčice je naacutezov navrhnutyacute (Kolniacutekovaacute v tlači a) pre drob-

neacute strieborneacute mince veľkosti do 105 mm s hmotnosťou od 05 do cca 1 g s rocircznou

symbolikou ktoraacute tuacuteto skupinu členiacute na celyacute rad typov a tieto ďalej rozčleňuje na

varianty Naacutezov skupiny je odvodenyacute od dvoch naacuteleziacutesk na ktoryacutech sa mince tohto

druhu vyskytli vo veľkom počte a ktoreacute reprezentujuacute siacutedelneacute pomery v regioacutene na sever

od stredneacuteho Dunaja v lateacutenskom obdobiacute cca od polovice 3 do polovice 2 stor pred

Kr resp aj kraacutetko potom Ide o lokalitu Roseldorf v Dolnom Rakuacutesku charakterizo-

vanuacute ako bdquokniežacie siacutedlo a keltskeacute mestoldquo (Holzer 2003 38ndash45) a Němčice nad Hanou

na Morave ndash bdquokeltskeacute vyacuterobneacute a obchodneacute centrumldquo (Čižmaacuteř v tlači Čižmaacuteřovaacute 2004

256ndash258 Čižmaacuteř ndash Kolniacutekovaacute 2006 261ndash283)

Donedaacutevna bol tento druh minciacute zastuacutepenyacute v naacutelezoch a v zbierkach len mini-

maacutelne Z tohto docircvodu boli povaumlčšine zaraďovaneacute do skupiny označenej ako bdquodrobneacute

strieborneacute mince s koniacutečkomldquo (Castelin 1985 10) Ocitli sa v nej spolu s typmi Stareacute

Hradisko Stradonice Karlstein ktoreacute suacute však evidentne mladšie Od tyacutechto sa mince

skupiny RoseldorfNěmčice liacutešia jednak hmotnosťou (typy Stareacute HradiskoStradonice

Karlstein dosahujuacute hmotnosť do 05 g) jednak pestrou symbolikou (na drobnyacutech

minciach mladšej skupiny je vyacutelučne štylizovanyacute kocircň) V dosiaľ znaacutemom naacutelezovom

suacutebore z Němčiacutec nebol zastuacutepenyacute ani jeden exemplaacuter drobnyacutech minciacute mladšej skupiny

Skupina RoseldorfNěmčice tak reprezentuje staršiacute horizont stredoeuroacutepskej keltskej

mincovej razby

Mince skupiny RoseldorfNěmčice prvyacutekraacutet zaznamenal H Koblitz na českom

uacutezemiacute ako naacutelezy z Horoměřiacutec a Třebiacutevlic (Koblitz 1918 106 tab 3625 28ndash29)

Pod tyacutemito naacuteleziskami suacute evidovaneacute aj v suacutepise českyacutech naacutelezov keltskyacutech minciacute

(Radoměrskyacute 1955 č 20 a 126) Neskocircr K Castelin a J Waldhauser zistili že nejde o naacute-

lezisko Třebiacutevlice ale Dřemčice (okr Litoměřice) a konštatovali že sa tu našli nie dve

ale tri strieborneacute mince s koniacutečkom (Castelin ndash Waldhauser 1985 3ndash4 obr 22ndash4 obr

51ndash3)10 Nie je vyluacutečeneacute že okrem tyacutechto naacutelezovyacutech exemplaacuterov suacute v českom fonde

zastuacutepeneacute aj ďalšie mince skupiny RoseldorfNěmčice (Dessewffy 1910 č 1158 eviduje

jeden exemplaacuter s hmotnosťou 068 g no bez naacuteleziska) Pokiaľ však nie suacute zverejneneacute ich

fotografie a metrologickeacute uacutedaje nie suacute identifikovateľneacute Na Morave suacute Němčice prvyacutem

zverejnenyacutem naacuteleziskom tohto druhu minciacute (pozri prehľad naacutelezov Kolniacutekovaacute 1998

25ndash28) Medzityacutem sa však vyskytli už aj na ďalšiacutech moravskyacutech lokalitaacutech (Hrubčice

Klenovice Lešany Medlovice Polkovice ndash Kolniacutekovaacute v tlači b)

Vyacuteskyt minciacute skupiny RoseldorfNěmčice sa eviduje aj inde v stredoeuroacutepskom

pries tore Dva exemplaacutere sa našli v lateacutenskej osade Nowa Cerekwia na uacutezemiacute Horneacuteho

Sliezska (Castelin 1971 Castelin 1976b 259 č 33ndash34) Početnejšie sa vyskytli vo vyacutešin-

nyacutech polohaacutech zaacutepadneacuteho a stredneacuteho Slovenska (Smolenice Hubina Podhradie

Selce Nitrianske Rudno i ďalšie noveacute naacutelezy Kolniacutekovaacute 2003a č 3 9 10 11 14 obr

2II) ale aj v areaacuteloch lateacutenskych niacutežinnyacutech siacutedlisk (Mojmiacuterovce ndash Ruttkayovaacute 2002

171 Zohor Elschek ndash Kolniacutekovaacute 1996 213ndash214 Lozorno Elschek ndash Kolniacutekovaacute ndash Vrablec

2006 71ndash72) Zastuacutepeneacute suacute aj v naacutelezoch v Hornom Rakuacutesku (Neubau Prokisch 1993

č A39ndashA43) Ako už bolo uvedeneacute vyššie bohatyacute vyacuteskyt a to aj v archeologickyacutech

10 Podľa zverejneneacuteho opisu nezreteľnej fotografie i hmotnosti však tretia minca pravdepodobne nepatriacute do

skupiny RoseldorfNěmčice ale je mladšia


suacutevislostiach sa konštatuje na dolnorakuacuteskom lateacutenskom naacutelezisku Roseldorf (Holzer

2003 38 41 Holzer 2004 871) Roseldorfskeacute naacutelezoveacute exemplaacutere suacute zatiaľ zverejneneacute

len ukaacutezkovo pričom niektoreacute pochaacutedzajuacute z naacuteleziska St Poumllten alebo z jeho okolia

(Dembski 1991) Aj podľa zastuacutepenia v numizmatickyacutech zbierkach (napr Dembski 1998

86 n Kostial 1997 38ndash40) suacute v Roseldorfe mimoriadne početneacute (doterajšiacute nešpecifiko-

vanyacute naacutelezovyacute fond tu predstavuje cca 800 minciacute ndash Holzer 2003 38)

Vyacuteskyt minciacute skupiny RoseldorfNěmčice v areaacuteloch dobre datovateľnyacutech lateacuten-

skych siacutedliskovyacutech objektov umožnil vyčleniť ich zo skupiny bdquodrobnyacutech striebornyacutech

keltskyacutech minciacute s koniacutečkomldquo a zaradiť do staršieho obdobia keltskej mincovej razby

v stredodunajskom priestore Na zaacuteklade inyacutech spoluobjavenyacutech minciacute a najmauml archeo-

logickyacutech naacutelezov z lateacutenskej osady Němčice možno ich razbu a obeh datovať do obdo-

bia 1 polovice 2 stor pred Kr V 2 polovici 2 stor ich razba končiacute vyacuteskyt je sporadic-

kyacute Na ich miesto nastupuje skupina minciacute Stareacute HradiskoStradoniceKarlstein Mince

tejto mladšej skupiny sa v Němčiciach zatiaľ nenašli

Existenciu siacutedelneacuteho areaacutelu v Roseldorfe v uvedenom obdobiacute potvrdzujuacute vyacutesledky

meraniacute raacutediokarboacutenovou metoacutedou C14 pomocou ktorej tu bol napr sklad pozostat-

kov kultuacuternych rastliacuten datovanyacute už do rokov 300ndash230 pred Kr (Holzer 2003 38)

Vyacuteskyt minciacute zo skupiny RoseldorfNěmčice v roseldorfskom areaacuteli je pomocou tejto

metoacutedy spaacutejanyacute však až s jeho neskorolateacutenskym vyacutevojom (Holzer 2003 688)11 Pri

prvom zverejneniacute naacutelezov minciacute z Roseldorfu G Dembski určil časovyacute raacutemec ich

vyacuteskytu do obdobia bdquotesne po roku 100 pred Kr až po polovicu 1 stor resp ešte aj po

nejldquo (Dembski 1991 9) V tom čase však nepoznal zloženie suacuteboru minciacute z Němčiacutec

a opieral sa zrejme o Castelinovu chronologickuacute scheacutemu Taacuteto však dnes už nemaacute

opodstatnenie Prvyacutekraacutet sa to ukaacutezalo pri zverejneniacute archeologickyacutech naacutelezov a minciacute

z Dřemčiacutec (Castelin ndash Waldhauser 1985) Zatiaľ čo archeoloacuteg (J Waldhauser) datoval

niektoreacute predmety z tohto naacuteleziska už do lateacutenskeho obdobia LTC1ndashC2 numizmatik

(K Castelin) obhajoval svoju teoacuteriu o razbe drobnyacutech striebornyacutech minciacute až v 2 pol

resp 3 tretine 1 stor pred Kr (Castelin ndash Waldhauser 1985 15 19) Taacuteto diskrepancia

bola spocircsobenaacute tyacutem že K Castelin nerozoznal (v docircsledku nedostatku naacutelezov minciacute

skupiny RoseldorfNěmčice) v razbe drobnyacutech striebornyacutech minciacute dva horizonty Dve

mince skupiny RoseldorfNěmčice z Dřemčiacutec patria totiž do staršieho obdobia razby

(cca 1 pol 2 stor pred Kr) suacutevisia tu teda s osiacutedleniacutem v obdobiacute LTC1ndashC2 ako to

naznačujuacute aj ineacute archeologickeacute naacutelezy

Aj lateacutenska osada v Nowej Cerekwii v Hornom Sliezsku bola datovanaacute bdquodo staršej

faacutezy neskorolateacutenskeho obdobialdquo (Czerska 1964 130ndash131) keďže dve tu objaveneacute mince

skupiny RoseldorfNěmčice boli určeneacute ako bdquodrobneacute strieborneacute mince neskoreacuteho typuldquo

(Castelin 1976b 259) Na zaacuteklade novyacutech vyacuteskumov sa však taacuteto osada datuje do LTB1-

C1 (Bednarek 2005 182)

K datovaniu skupiny RoseldorfNěmčice prispieva minca typu hlava vprtriskeles

lyacutera objavenaacute v jednom z hrobov na lateacutenskom pohrebisku v Palaacuterikove na Slovensku

(Benadik 1984 97ndash104) Na zaacuteklade ostatnyacutech milodarov je hrob datovanyacute do 1 pol

2 stor pred Kr (Polenz 1982 127) Do tohto obdobia možno datovať aj vyacuteskyt podob-

nej mince (obr 149) v areaacuteli lateacutenskej osady v Nitre na Martinskom vrchu (Kolniacutekovaacute

11 Datovanie mince typu RoseldorfNěmčice pomocou metoacutedy C14 do neskoreacuteho lateacutenu kvalifikovaneacute ako

bdquoprveacute archeologickeacute datovanie minceldquo (Holzer 2003 688) je však ovplyvneneacute jej vyacuteskytom v odpadovej

jame kde sa mohla dostať so značnyacutem časovyacutem odstupom od doby v ktorej prebiehala razba a použiacuteva-

nie tohto druhu minciacute


1964a 399)

Vyacuteskyt minciacute skupiny RoseldorfNěmčice v datovateľnom lateacutenskom naacutelezovom

prostrediacute pomohol vytvoriť chronologickyacute raacutemec ich razby a obehu približne v rokoch

200ndash150 pred Kr Časovuacute postupnosť v razbe jednotlivyacutech typov zaradenyacutech do tejto

skupiny naznačujuacute typologickeacute a metrologickeacute suacutevislosti (tab 11) Na zaacuteklade dnešneacuteho

stavu vyacuteskumu nie je možneacute určiť miesto razby jednotlivyacutech typov Pravdepodobne ju

realizovali viacereacute mocenskeacute centraacute možno za uacutečasti mobilnyacutech minciarov Vzhľadom

na štyacutel realizaacutecie mincovyacutech obrazov a na vyacuteskyt určityacutech symbolov bliacutezkych galskeacutemu

mincovniacutectvu nie je vyluacutečeneacute že niektoriacute majstri-minciari boli galskeacuteho pocircvodu

Pri spracovaniacute veľkeacuteho počtu tyacutechto minciacute z Němčiacutec (dosiaľ 382 exemplaacuterov) som

sa po dlhom uvažovaniacute rozhodla označiť ich ako skupinu a tuacuteto rozdeliť na typy a ich

varianty Typy som pomenovala podľa hlavnyacutech typologickyacutech znakov Preto nepoužiacute-

vam označenie Roseldorf IndashIII akeacute pri zverejneniacute prvyacutech roseldorfskyacutech naacutelezov použil

G Dembski12 Aj tento autor však ďalšie mincoveacute typy tejto skupiny nečiacutesloval ale ich

pomenoval podľa prevažujuacutecej symboliky (Dembski 1991 6ndash9)

Keltskaacute numizmatika použiacuteva kvocircli prehľadnosti pomenovanie jednotlivyacutech min-

covyacutech typov buď podľa prvyacutech či vyacuteznamnyacutech naacuteleziacutesk alebo podľa vyacuteraznyacutech typo-

logickyacutech znakov Zjednotenie tyacutechto kriteacuteriiacute nie je jednoducheacute pokuacutešali sa o to viacereacute

generaacutecie baacutedateľov Prax ukaacutezala že v niektoryacutech priacutepadoch je využiteľneacute naacutelezoveacute

v inyacutech typologickeacute hľadisko Každeacute z nich maacute prednosti ale aj zaacutepory Tento probleacutem

vystupuje do popredia aj pri minciach skupiny RoseldorfNěmčice Termiacuten bdquoskupina

RoseldorfNěmčiceldquo znamenaacute vlastne časovyacute horizont vyacuteskytu početnyacutech mincovyacutech

typov v stredodunajskej oblasti s hmotnosťou približne od 05 do 1 g Treba priznať že

pomenovanie mincovyacutech typov v skupine RoseldorfNěmčice bolo obťažneacute často sa

nedalo vyjadriť stručne Mnoheacute mince sa navyše nedali k jednotlivyacutem typom zaradiť

kvocircli nezreteľnej symbolike ndash razeneacute boli opotrebovanyacutem razidlom Počiacutetať treba aj

s novyacutemi naacutelezmi ktoreacute mocircžu rozšiacuteriť doteraz znaacutemy počet typov a variantov skupiny

RoseldorfNěmčice Preto nasledovneacute členenie skupiny minciacute RoseldorfNěmčice urči-

te nie je definitiacutevne V nasledujuacutecom prehľade suacute zosumarizovaneacute dosiaľ znaacuteme typy

z naacutelezov v Němčiciach v Roseldorfe ako aj na inyacutech naacuteleziskaacutechTypy suacute označeneacute

veľkyacutemi varianty malyacutemi piacutesmenami abecedy Do tejto skupiny boli zaradeneacute aj typy

ktoreacute sa siacutece v Němčiciach i v Roseldorfe nevyskytli ale hlaacutesia sa k nej hmotnosťou

a typologickou priacutebuznosťou resp aj vyacuteskytom v stredodunajskom regioacutene

Charakteristika typov a variantov skupiny RoseldorfNěmčice

Typ A Hlava vprkocircň vpr rozeta lyacutera s pukličkou (obr 121ndash6)

Na averze minciacute tohto typu je hlava vpr vaumlčšinou však chyacuteba v docircsledku razby

opotrebovanyacutem razidlom Na reverze je kocircň vpr nad niacutem je rozeta pod niacutem znak

v podobe lyacutery uprostred s pukličkou Na zaacuteklade podobnyacutech typologickyacutech znakov

pravdepodobne ide o drobneacute mince ndash oboly () ktoreacute suacutevisia s nominaacutelmi vyššej hod-

noty s charakteristickyacutem symbolom v podobe lyacutery s tetradrachmami (obr 141ndash2 4)

s hmotnosťou od 1232 do 1026 g a s drachmami s hmotnosťou okolo 35 g Hmotnosť

obolov tohto typu sa pohybuje okolo 1 g V raacutemci skupiny RoseldorfNěmčice bol tento

typ obolov pravdepodobne razenyacute ako prvyacute

12 Typ Roseldorf III navyše nepatriacute do tejto skupiny ale k juhonemeckyacutem drobnyacutem striebornyacutem minciam

typu Manching ndash pozri Kellner 1990 typologickyacute prehľad 7)


Suacutevis obolov typu A s tetradrachmami a drachmami naznačuje nielen symbo-

lika v ktorej prevlaacuteda lyacuterovityacute znak ale aj rovnakeacute uacutezemie vyacuteskytu ndash juhozaacutepadneacute

Slovensko Morava Dolneacute Rakuacutesko Naacutelezy tetradrachiem sa však koncentrujuacute najmauml

na juhozaacutepadnom Slovensku (Kolniacutekovaacute 1964b 196ndash197) Vyskytli sa tu v archeologic-

kyacutech suacutevislostiach lateacutenskeho stupňa C1ndashC2 (cca 1 pol 2 stor pred Kr) ndash v lateacutenskej

osade v Nitre (Kolniacutekovaacute 1964a 398 n) a v hrobe v Baacutenove (Benadik 1984 102ndash103)

Hromadnyacute naacutelez pochaacutedza z lokality Hul na južnom Slovensku so silnyacutem lateacutenskym

osiacutedleniacutem (Kolniacutekovaacute 2003b 38) Na Morave bol jeden exemplaacuter naacutejdenyacute v Břeclavi

(Pink 1939 č 396 Dembski 1998 č 735 tu pod staryacutem naacutezvom naacuteleziska Lundenburg)

dve tetradrachmy s lyacuterovityacutem znakom suacute zastuacutepeneacute aj v naacutelezoch z Němčiacutec (typ

s dvojnaacutesobnou lyacuterou ndash 12108 g a typ s jazdcom a lyacuterou ndash 10786 g obr 151ndash2) Najmauml

Obr 12 Strieborneacute mince zo skupiny RoseldorfNěmčice 1ndash6 typ A 7ndash10 varianty andashd typu A 11ndash20 varianty typu B

(zvaumlčšeneacute)

1 2 3 54 6

7 8 9 1110 13

14 15 16 1817 2019

12


němčickeacute exemplaacutere potvrdzujuacute spraacutevnosť datovania tohto mincoveacuteho typu do 1 pol

2 stor pred Kr Zaacuteroveň dokumentujuacute uacutezky kontakt tejto osady s lateacutenskym osiacutedleniacutem

na juhozaacutepadnom Slovensku Vyacuteskyt tyacutechto tetradrachiem v Němčiciach spolu s obol-

mi typu A okrem toho dokladaacute že obidva druhy patria k systeacutemu minciacute s lyacuterovityacutem

znakom tak ako aj drachmy s touto symbolikou

Drachmy s lyacuterou boli v naacutelezoch donedaacutevna zastuacutepeneacute len vzaacutecne Dlho bol jedi-

nyacutem lokalizovanyacutem exemplaacuterom naacutelez z Hodejova (obr 143) na strednom Slovensku

(Kolniacutekovaacute 1964b 197ndash198 obr 31) Dnes suacute už znaacuteme ďalšie dve drachmy z naacutelezov

a to z rakuacuteskych lokaliacutet Roseldorf a Oberleiserberg (Dembski 1998 č 742 744) Ostatneacute

znaacuteme mince tohto druhu suacute bez naacuteleziacutesk uloženeacute v muacutezejnyacutech zbierkach (Pink 1939

č 385ndash390 Castelin 1985 č 1164 Kostial 1997 č 692ndash695 Dembski 1998 č 739ndash741)

Symbolika na dosiaľ znaacutemych drachmaacutech však nie je rovnakaacute v detailoch sa liacuteši

Odlišuje sa vaumlčšinou aj od symboliky na tetradrachmaacutech i oboloch M Kostialovaacute však

nedaacutevno zverejnila dve drachmy (Kostial 1997 č 694ndash695) s tou istou symbolikou akaacute

je na oboloch z Němčiacutec (porovnaj obr 145 a 7ndash8) Je to ďalšiacute docirckaz o suacutevise drachiem

a obolov ako aj tetradrachiem s lyacuterovityacutem znakom Nie je však isteacute či drachmy a oboly

so symbolmi hviezdalyacutera suacutevisia len s tetradrachmami s touto symbolikou (obr 141)

alebo aj s tyacutemi na ktoryacutech je dvojnaacutesobnaacute lyacutera (obr 142) a jazdec s lyacuterou (144) Vyskytli

sa však aj drachmy a oboly so symbolmi triskeleslyacutera (obr 146 9) ku ktoryacutem zatiaľ

nie suacute znaacuteme tetradrachmy Ich vyacuteskyt sa koncentruje na juhozaacutepadnom Slovensku

v prehľade typov skupiny RoseldorfNěmčice je označenyacute piacutesmenom N

Vzaacutejomnyacute suacutevis uvedenyacutech troch nominaacutelov s lyacuterovitou symbolikou predpokla-

daacute aj G Dembski no s konštatovaniacutem že boli razeneacute v Roseldorfe nie v Bratislave

(Dembski 1998 37) S Bratislavou ako miestom ich razby sa však dosiaľ ani nepočiacutetalo

No početnyacute vyacuteskyt minciacute s lyacuterovityacutem znakom v lateacutenskom prostrediacute juhozaacutepadneacuteho

Slovenska naznačuje že niekde tu nie v Roseldorfe treba predpokladať prinajmenej

razbu tetradrachiem ako aj ostatnyacutech nominaacutelov (drachmy a oboly typu A) I keď

nie je vyluacutečeneacute že neskocircr najmauml drobneacute mince mohli byť razeneacute aj v inyacutech lateacutenskych

centraacutech v stredodunajskej oblasti Nemožno vyluacutečiť že razbu realizoval mobilnyacute maj-

ster Podiel daacuteckeho vplyvu na razbu minciacute s lyacuterovityacutem symbolom ako sa domnievajuacute

niektoriacute autori je siacutece možnyacute ale musiacute ho potvrdiť ďalšiacute vyacuteskum

Oboly typu A suacute v Němčiciach zastuacutepeneacute veľkyacutem počtom (77) vyskytujuacute sa aj na

inyacutech moravskyacutech naacuteleziskaacutech i na Slovensku (tab 10) Zatiaľ neboli zverejneneacute všetky

naacutelezy tyacutechto minciacute z Roseldorfu13

S typom A uacutezko suacutevisia drobneacute strieborneacute mince ktoreacute suacute na averze bez hlavy

(pravdepodobne sa ďalej použiacutevalo opotrebovaneacute razidlo typu A) na reverze majuacute koňa

vpr podobneacuteho ako na type A Nad koňom však nie je hviezda ale inaacute symbolika

no pod koňom je ten istyacute lyacuterovityacute znak ako na type A Tieto mince som označila ako

varianty typu A ktoreacute vznikli po oprave a uacuteprave razidla G Dembski ich pomenoval

bdquotyp Roseldorf Ildquo (Dembski 1991 6 obr 1) Naďalej majuacute vysokuacute hmotnosť od 07 po

1 g Pravdepodobne boli razeneacute v rovnakom čase ako typ A resp s malyacutem časovyacutem

odstupom spocircsobenyacutem uacutepravou razidla Počet variantov naznačuje ako často bola

potrebnaacute oprava razidla a poukazuje na to že v razbe niektoryacutech variantov sa nepokra-

čovalo bola len skuacutešobnaacute K typu A som zaradila varianty andashd pričom rozhodujuacutecim

kriteacuteriom bola orientaacutecia koňa vpravo

13 Počet minciacute tohto typu z Roseldorfu sa pravdepodobne zvyacuteši po zverejneniacute obsahu naacutelezoveacuteho suacuteboru

z tejto lokality


Variant Aa Kocircň vpr puklička obluacuteklyacutera s pukličkou (obr 127)

Variant Ab Kocircň vpr obluacutek pukličkaobluacutek s pukličkou (obr 128)

Variant Ac Kocircň vpr dve pukličky tyčkalyacutera s pukličkou (obr 129)

Variant Ad Kocircň vpr cikcakovitaacute liacutenialyacutera s pukličkou (obr 1210)

Typ B Bez hlavyKocircň vľ obluacutek pukličkalyacutera s pukličkou (obr 1211)

Tento typ sa od typu A liacuteši jedine orientaacuteciou koňa vľ a mierne odlišnou viac šty-

lizovanou kresbou konskeacuteho tela Ostatneacute symboly suacute podobneacute nad koňom je obluacutek

s pukličkou pod koňom je lyacuterovityacute znak niekedy zjednodušenyacute na obluacutek vo vnuacutetri

s pukličkou často spojenyacute s nohami koňa Na averze typu B nebola zatiaľ zazname-

nanaacute hlava naďalej sa zrejme použiacutevalo opotrebovaneacute razidlo A Aj napriek zmene

orientaacutecie koňa je zreteľnyacute suacutevis s typom A o čom svedčiacute rovnakaacute hlavnaacute i doplnkovaacute

symbolika V akom vzťahu bol tento typ k obolom so symbolikou triskeleslyacutera (obr

149) sa zatiaľ nedaacute posuacutediť Vysokaacute hmotnosť minciacute typu B podobnaacute typu A naznačuje

že v ich razbe nebol veľkyacute časovyacute rozdiel Docircvod zmeny orientaacutecie koňa mocircže suacutevisieť

s použitiacutem noveacuteho razidla alebo s novou objednaacutevkou ineacuteho objednaacutevateľa razby ako

pri type A G Dembski tento druh minciacute označil ako typ Roseldorf II (Dembski 1991

6 č 2) a konštatoval že od typu Roseldorf I je ľahšiacute približne o 01 g V Němčiciach suacute

však zastuacutepeneacute aj ťažšie exemplaacutere Aj tento typ vyacuteskytom pokryacuteva to isteacute uacutezemie ako

v predchaacutedzajuacutecom priacutepade Vzľadom na veľkyacute počet variantov (andashi) suacutevisiacich s uacutepra-

vou razidla bol pravdepodobne razenyacute dlhšie ako typ A

Variant Ba kocircň vľ tyčka pukličkaobluacutek s pukličkou (obr 1212)

Variant Bb kocircň vľ tyčkaobluacutek s pukličkou (obr 1213)

Variant Bc kocircň vľ tyčkapuklička (obr 1214)

Variant Bd obluacutek pukličkapuklička (obr 1215)

Variant Be kocircň vľ obluacutek pukličkadvojityacute kruacutežok s pukličkou (obr 1216)

Variant Bf kocircň vľ puklička alebo viac pukličiek nad sebou obluacutek s pukličkou (obr 1217)

Variant Bg kocircň vľ obluacutek pukličkavoluacuteta puklička cikcakoviteacute nohy (obr 1218)

Variant Bh kocircň vľ dvojityacute chvost na konci s pukličkou nad koňom 3 pukličky pod

niacutem obluacutek s pukličkou (obr 1219)

Variant Bi kocircň vľ dovnuacutetra ohnutyacute chvost nad koňom tyčka so zvyacuteraznenyacutemi konca-

mi obluacutek s pukličkou (obr 1220)

Typ C Kocircň vpr dvaja štylizovaniacute jazdci (obr 131)

Tento typ sa od predchaacutedzajuacutecich liacuteši štylizaacuteciou koňa orientovaneacuteho vľ ktoryacute maacute

nad chrbtom pod bruchom a pod chvostom pukličky Dve tyčky zakončeneacute vyacuteraznyacutemi

pukličkami umiestneneacute na chrbte koňa pripomiacutenajuacute štylizovanyacutech jazdcov Zaujiacutemavyacute

je zatiaľ jedinyacute vyacuteskyt na českom uacutezemiacute na naacuteleziskaacutech Dřemčice a Horoměřice

(Koblitz 1918 106 CastelinWaldhauser 1985 4)14 a vzťah tyacutechto naacutelezov k exemplaacuteru

z Němčiacutec (obchodnyacute kontakt)

Typ D Torques s pukličkou (obr 132)

Jedinyacute naacutelezovyacute exemplaacuter je z Němčiacutec zastuacutepenyacute nie je ani vo zverejnenyacutech

zbierkovyacutech fondoch Podobneacute stvaacuternenie torquesu tak isto v strede s pukličkou

14 Nezreteľneacute fotografie v tejto publikaacutecii nedovoľujuacute posuacutediť či niektoreacute exemplaacutere nie suacute variantmi

typu B


je na drobnyacutech zlatyacutech minciach na averze s hlavou en face (obr 114 pozri Kostial

1997 č 43) resp aj na reverze stateacutera s hlavou enface (obr 112) Nie je vyluacutečeneacute

že strieborneacute i zlateacute mince s touto symbolikou boli razeneacute na tom istom mieste

(Němčice)

Typ E Hviezdakonskaacute protoma (obr 133)

Mince tohto typu boli dosiaľ neznaacuteme Nevyskytli sa ani v naacutelezoch ani v zbier-

kovyacutech fondoch Prvyacutekraacutet tento typ zverejnil G Dembski z dolnorakuacuteskych naacutelezov

naacuteleziskaacute neuviedol (pozri pozn 15) Vyslovil predpoklad o greacuteckom vplyve na razbu

tyacutechto minciacute protomu (prednuacute časť) Pegasa zistil na minciach Emporionu i Korkyry

Nie je tu však vyluacutečenyacute ani galskyacute vplyv Podobneacute hviezdicoveacute obrazce suacute napr na

minciach De la Tour (1994) tab 43 V galskom mincovniacutectve sa vyskytuje aj zobrazenie

pegasa (napr De la Tour 1994 č 7951) Uacutevaha G Dembskeacuteho či zobrazenie prednej

časti pegasa nemaacute znamenať že ide o polovičnuacute hodnotu mince sotva naacutejde v odbornej

literatuacutere oporu (Dembski 1991 8 č 4)

Obr 13 Strieborneacute mince zo skupiny RoseldorfNěmčice 1 typ C 2 typ D 3 typ E 4 typ F 5 typ G 6 typ H 7 typ I 8

typ J 9 typ K 10 typ L 11 typ M 12 typ N 13 typ O 14 typ hlava en facekohuacutet (podľa Lanz Muumlnchen aukcia 132 č

16) 15 typ hlava v helme vprkocircň vľ (Dembski 1995b 106 obr 1 zvaumlčšeneacute)

1 2 3 54 6

10 11 12 1413 15

7 8 9


Typ F Ušataacute hlava vprkocircň vľ (obr 134)

Tento typ je uacuteplne novyacute zatiaľ je zastuacutepenyacute len dvomi exemplaacutermi z Němčiacutec Ich

hmotnosť je tesne pod 05 g Podobneacute mince sa dosiaľ nevyskytli v žiadnej zo zverej-

nenyacutech zbierok Ako jeden z maacutela maacute tento typ na averze pocircsobivo štylizovanuacute hlavu

vpr s vyčnievajuacutecim uchom V podobnom zjednodušenom štyacutele je zobrazenyacute aj kocircň na

reverze orientovanyacute vľ Presnaacute paralela obrazu koňa je na variante Bd no bez priacutedavnej

symboliky

Typ G Štylizovanaacute hlavaušateacute zviera (obr 135)

Štylizovanyacute obraz na averze siacutece pripomiacutena hlavu no mocircže v ňom byť skrytaacute aj

inaacute symbolika Ušateacute zviera na reverze pripomiacutena osla najskocircr je to však jeleň Jedinyacute

exemplaacuter tohto typu je z Němčiacutec

Typ H Kocircň vpr kruacutežok s pukličkoukocircň vľ puklička (obr 136)

Zobrazenie koňa na obidvoch stranaacutech mince nie je tu vyacutenimočneacute vyskytuje sa aj

na drobnyacutech norickyacutech minciach (Goumlbl 1973 tab 45GG) Zrejme preto D Allen zaradil

tento druh minciacute k norickej razbe (Allen 1987 66 č 170 ndash tento exemplaacuter je bez naacutele-

ziska 076 g) Ide však o dva rozdielne mincoveacute typy naacuteš typ H vznikol na niektorej

lateacutenskej lokalite v severodunajskom priestore

Typ I Triskelesvtaacutek (obr 137)

Aj tento typ je zastuacutepenyacute iba jedinyacutem naacutelezovyacutem exemplaacuterom z Dolneacuteho Rakuacuteska

(Dembski 1991 8 č 5) Triskeles sa siacutece v keltskom mincovniacutectve vyskytuje často ako

doplnkovaacute symbolika (Kolniacutekovaacute 2004a 20 obr 10) na type I vyplňuje však celuacute

plochu mince Tu je vyacutenimočnyacute aj symbol na jej druhej strane ndash letiaci vtaacutek Zatiaľ sa

nepodarilo naacutejsť k tomuto mincoveacutemu typu žiadnu analoacutegiu Pozoruhodnaacute je aj vysokaacute

hmotnosť tejto mince ndash 130 g (Dembski 1991 8)

Typ J Ornament zo štyroch voluacutetmravec (obr 138)

V stredodunajskom keltskom mincovniacutectve nebol dosiaľ zaznamenanyacute ani typ

na jednej strane mince s ornamentom v tvare voluacutet bliacutezkym typu I na druhej strane

s nezvyčajnyacutem motiacutevom chrobaacuteka ndash mravca na ktoreacuteho je pohľad zhora nie zboku

G Dembski ktoryacute tento mincovyacute typ publikoval ako prvyacute (Dembski 1991 9 č 6)

predpokladaacute že vznikol opravou razidla typu I Dosiaľ bolo zverejnenyacutech 5 exemplaacuterov

z dolnorakuacuteskych naacuteleziacutesk15

Typ K Ornament z polkruhovkocircň vľ (obr 139)

Ornament vytvorenyacute zo štyroch oproti sebe umiestnenyacutech polkruhov na stredovej

liacutenii olemovanyacutech obluacutekmi a obluacutečikmi je siacutece v raacutemci skupiny RoseldorfNěmčice

zvlaacuteštnosťou no vyskytuje sa aj v galskom mincovniacutectve (napr De la Tour 1994 tab 8)

Štylizovaneacute zviera na reverze tohto typu mocircže predstavovať keltskeacute božstvo v podobe

jeleňa pod bruchom s torquesom ndash predpokladaacute to aj G Dembski (Dembski 1991 9

č 7) Podobne štylizovanyacute jeleň je aj na galskej minci De la Tour (1994) č 8577 Obrazy

15 G Dembski v priacutespevku o novyacutech dolnorakuacuteskych naacutelezoch z bezpečnostnyacutech docircvodov zatiaľ neuvaacutedza

naacuteleziskaacute ale upozorňuje na vyacuteskyt tohto druhu minciacute napr aj v okoliacute mesta St Poumllten (Dembski 1991

8 pozn 7)


na minci typu K z dolnorakuacuteskeho naacutelezoveacuteho prostredia suacute realizovaneacute v podobnom

štyacutele ako niektoreacute zlateacute stateacutery tzv vedľajšiacutech radov (napr obr 86)

Typ L Špiraacutela tri esoviteacute liacuteniekocircň vľ obluacutek s pukličkou (obr 1310)

Zatiaľ čo na averze mince tohto typu je dosiaľ nezaznamenanyacute ornament pozostaacute-

vajuacuteci zo stredovej špiraacutely a z troch okolo nej umiestnenyacutech esovityacutech liacuteniiacute na reverze

je kocircň vľ pod ktoryacutem je obluacutek s pukličkou ndash takto je to aj na type B čo naznačuje jeho

suacutevis s typom L

Typ M Hlava vpr vavriacutenovyacute venieckocircň vľ zdvojenyacute chvost (obr 1311)

Hlava s vavriacutenovyacutem vencom vpr (vľ) a štylizovanyacute kocircň vľ tiež nemaacute dosiaľ v sku-

pine RoseldorfNěmčice paralelu Nie je vyluacutečeneacute že patriacute skocircr k norickeacutemu mincov-

niacutectvu (Goumlbl 1973 tab 3 B3)

Typ N Bez hlavykocircň vľ triskeles lyacutera (obr 1312)

Už v predchaacutedzajuacutecom texte som naznačila že tento typ drobnyacutech minciacute uacutezko

suacutevisiacute s tetradrachmami s lyacuterovitou symbolikou Dosiaľ znaacuteme naacutelezoveacute exemplaacutere

nemajuacute na averze hlavu Kataloacuteg De la Tour (1994 tab 5310047) však zverejňuje drob-

nuacute striebornuacute mince naacutešho typu N na averze ktorej je realisticky zobrazenaacute hlava vľ

Tento fakt naznačuje že tak ako typ A aj typ N bol spočiatku razenyacute s hlavou a to až

do opotrebenia razidla

Typ O hrboľštylizovanaacute postava s roztiahnutyacutemi rukami s mečom (obr 1313)

Tento typ bol zaznamenanyacute len nedaacutevno vyskytol sa v aukčnom kataloacutegu firmy

Gorny Mniacutechov Podobneacute mince sa uacutedajne našli v okoliacute Trenčiacutena na Slovensku16 Opaumlť

ide o druh minciacute zaznamenanyacute prvyacutekraacutet Zvlaacuteštny je tyacutem že maacute na averze hrboľ

Absencia obrazu tu nesuacutevisiacute s opotrebovanyacutem razidlom ale skocircr s technikou razby

podobnou na severoslovenskyacutech minciach veľkobysterskeacuteho typu v regioacutene s puacutechov-

skou kultuacuterou (Kolniacutekovaacute 2004b 11n) Okolie Trenčiacutena sa nachaacutedza na jej juhozaacutepadnej

hranici Na averze mince tohto typu je štylizovanaacute postava bojovniacuteka s roztiahnutyacutemi

rukami v pravej ruke držiacute vztyacutečenyacute predmet (meč) Hlava je štylizovanaacute tak akoby

bola na nej prilba Nie je vyluacutečeneacute že postava predstavuje Athenu Alkidemos odko-

piacuterovanuacute zo zlatyacutech minciacute s touto symbolikou Ukazuje sa uacutezka suacutevislosť medzi touto

mincou a osminkou z lateacutenskeho objektu z Nitry (Kolniacutekovaacute 1964a 397n) ktoruacute som

dosiaľ považovala za typ Athena Alkidemos (pozri tu tab 5) Typologickeacute zaradenie

a pocircvod tyacutechto minciacute pomocircžu riešiť noveacute naacutelezoveacute exemplaacutere

Okrem tyacutechto typov sa v poslednom čase objavili ďalšie dva ktoreacute však zatiaľ nepo-

skytujuacute jednoznačneacute docircvody k zaradeniu do skupiny RoseldorfNěmčice V aukčnom

kataloacutegu firmy Lanz č 1322006 je zverejnenaacute striebornaacute minca s hmotnosťou 054 g

na averze s hlavou en face s perlovcovyacutem diadeacutemom lemovanou papršlekovityacutem

vencom na reverze s kohuacutetom orientovanyacutem v pr v perlovcovom kruhu (obr 1314)

Lokalizovanaacute je na južneacute Slovensko pravdepodobne predaacutevajuacuteci uviedol firme naacutele-

zisko z tohto regioacutenu Dosiaľ sa tu však podobneacute mince nezaznamenali G Dembski

(1995b 106 Abb 1) zverejnil drobnuacute mincu so zvlaacuteštne štylizovanou hlavou v helme

a s koňom s hmotnosťou 093 g (obr 1315) Ani taacuteto minca nemaacute paralelu v stredodu-

16 Za upozornenie na tento typ ďakujem B Ziegausovi a A Fialovi


najskom keltskom mincovniacutectve Nie je vyluacutečeneacute že tieto mince boli razeneacute pod silnyacutem

greacuteckym vplyvom a nepatria do okruhu keltskeacuteho mincovniacutectva

Do skupiny RoseldorfNěmčice neboli zatiaľ zaradeneacute drobneacute mince typu Velem

ani ďalšie typy ktoreacute zverejnil G Dembski Ich vyacuteskyt sa neviaže k stredodunajskej

oblasti (Dembski 1994 67ndash68)

Tab 9 Typy a varianty skupiny RoseldorfNěmčice ndash prehľad naacutelezov


Variant (ks) (g)

A Němčice Morava 77 1067ndash0623 ndash



Roseldorf13 D Rakuacutesko 3 097ndash085 Dembski 1998 č 750ndash752

Lozorno Slovensko 1 0957 Elschek et al 2006 72

Aa Lešany Morava 1 0954 Kolniacutekovaacute v tlači b

Medlovice Morava 1 0911 Kolniacutekovaacute v tlači b


Podhradie Slovensko 3 0968ndash0599 Kolniacutekovaacute 2003a 230 č 10

Trnava-okolie Slovensko 1 094 Minarovičovaacute 2002 181

Zohor Slovensko 1 0636 ElschekKolniacutekovaacute 1996 214

Bernhardsthal D Rakuacutesko 1 093 Dembski 1995a 71 410

Roseldorf D Rakuacutesko cca 30 cca 090 Dembski 1991 6

Roseldorf D Rakuacutesko 3 104ndash083 Dembski 1998 č 753ndash755

Ab Němčice Morava 1 0763 ndash

Ac Němčice Morava 2 0838ndash0836 ndash

Ad Němčice Morava 1 0820 ndash

B Hrubčice Morava 1 0645 Kolniacutekovaacute v tlači b




Podhradie Slovensko 6 Kolniacutekovaacute 2003a 230 č 10


Roseldorf D Rakuacutesko 100 cca 08 Dembski 1991 6 obr 2

Dembski 1998 86 č 757 n

Neubau H Rakuacutesko 5 096 Prokisch 1993 2714

N Cerekvia H Sliezsko 2 073ndash067 Castelin 1976b 259 č 33ndash34

Ba Němčice Morava 39 0816ndash0515 ndash

Neubau H Rakuacutesko 1 056 Prokisch 1993 A 43

Bb Němčice Morava 16 0791ndash0538 ndash

Bc Němčice Morava 2 0662ndash0635 ndash


Roseldorf Rakuacutesko 1 079 Dembski 1998 č 762

Bd Němčice Morava 2 0781ndash0692 ndash

Be Němčice Morava 3 0750ndash0706 ndash

Trnavandashokolie Slovensko 4 090ndash064 Minarovičovaacute 2002 180ndash181

Bf Němčice Morava 9 0791ndash0538 ndash

Pl Podhradie Slovensko 1 0493 suacutekr zbierka

Bg Němčice Morava 1 0786 ndash

Bh Němčice Morava 11 0824ndash0555 ndash

Bi Dřemčice Česko 1 Koblitz 1918 tab 3629



Variant (ks) (g)

Bi Němčice Morava 12 0800ndash0328 ndash

C Dřemčice Česko 1 Koblitz 1918 tab 3628

Horoměřice Česko 1 095 Koblitz 1918 tab 3625

Němčice Morava 1 0860 ndash

D Němčice Morava 1 0723 ndash

E Němčice Morava 1 0686 ndash

D Rakuacutesko 7 05 Dembski 1991 8 č 4

F Němčice Morava 2 0492 0407 ndash

G Němčice Morava 1 0590 ndash

H Němčice Morava 2 0771 0723 ndash

Nižbor Česko 1 084 Paulsen 1933 č 595

Košeca-Tunežice Slovensko 4 inf P Lištvan

Martin-okolie Slovensko 1 0644 ndash

Mojmiacuterovce Slovensko 1 0795 Ruttkayovaacute 2002 171

Selec Slovensko 3 0724ndash0692 Kolniacutekovaacute 2003a 230 č 11

I D Rakuacutesko 1 130 Dembski 1991 č 5

J D Rakuacutesko 5 09 Dembski 1991 č 6

K D Rakuacutesko 1 043 Dembski 1991 č 7

L Hubina Slovensko 1 0536 Kolniacutekovaacute 2003a 230

Slovensko 1 0690 ndash

M Nitr Rudno Slovensko 1 0815 Kolniacutekovaacute 2003a 231 č 15

Selec Slovensko 1 0691 Kolniacutekovaacute 2003a 231 č 11

N Nitra Slovensko 1 085 Kolniacutekovaacute 1964b 399

Palaacuterikovo Slovensko 1 07 Benadik 1984 98

Chorv Grob Slovensko 2 0934 0729 suacutekr zbierka

O Trenčiacuten-okolie Slovensko 1 075 inf P Lištvan

Tab 9 Pokračovanie ndash typy a varianty skupiny RoseldorfNěmčice ndash prehľad naacutelezov

Obr 14 1ndash2 4 tetradrachmy s lyacuterovitou symbolikou 3 5ndash6 drachmy typov hviezdalyacutera a lyacuteratriskeles 7ndash9 oboly

typov hviezdalyacutera a triskeleslyacutera (11)

1 2 3 54 6

7 8 9


Pokus o časoveacute rozliacutešenie razby jednotlivyacutech typov minciacute skupiny Roseldorf

Němčice sa opiera o ich hmotnostneacute parametre (tab 11) Z tohto prehľadu vyplyacuteva že

vaumlčšina minciacute vaacuteži od 09 do 06 g Len vyacutenimočne suacute medzi nimi exemplaacutere s hmotnos-

ťou nad 1 g (typ Aa typ I) ale aj takeacute ktoreacute vaacutežia menej ako 05 g (ide často o poškodeneacute

mince) Na zaacuteklade hmotnosti sa teda ukazuje že mince skupiny RoseldorfNěmčice

boli razeneacute v rovnakom čase Ako prvyacute bol pravdepodobne razenyacute typ A a jeho varian-

ty resp aj typ N Po uacuteprave opotrebovaneacuteho razidla sa razil typ B a varianty Nedaacute

sa určiť v akom poradiacute boli razeneacute početneacute varianty tohto typu Ostatneacute typy majuacute

vaumlčšinou menej ako 09 g (okrem typu I J a N) prehľad ich hmotnosti však poskytuje

v podstate rovnakyacute obraz ako pri typoch A a B ktoreacute suacute najpočetnejšie Tento obraz

však skresľuje fakt že typy CndashO sa dosiaľ vyskytli v minimaacutelnom počte niektoreacute

reprezentuje iba jedinyacute exemplaacuter Dnes sa nedaacute zistiť či všetky typy tyacutechto minciacute razili

len centraacute ako napr Roseldorf a Němčice alebo aj ďalšie lateacutenske osady v strednom

Podunajsku Naacutelezovyacute suacutebor minciacute skupiny RoseldorfNěmčice však naznačuje že

drobneacute strieborneacute mince sluacutežili v obchodnyacutech vzťahoch ako platidlo a to nielen na

pocircde hospodaacutersko-spraacutevneho centra ktoreacute ich razilo ale aj v kontaktoch jednotlivyacutech

centier celej stredodunajskej oblasti Mimo nej sa mince skupiny RoseldorfNěmčice

zatiaľ nevyskytli Na rozdiel od doterajšieho naacutezoru ktoryacute zastaacuteval najmauml K Castelin

že drobneacute strieborneacute mince sa razili v opevnenyacutech lateacutenskych centraacutech až v 2 pol

Tab 10 Prehľad mincovyacutech typov a variantov skupiny RoseldorfNěmčice podľa hmotnosti

Typ Variant nad 1 g 1ndash09 g 09ndash08 g 08ndash07 g 07ndash06 g 06ndash05 g pod 05 g

A x x x x x x

Aa x x x

Ab x

Ac x

Ad x

B x x x x x x

Ba x x x x

Bb x x x

Bc x

Bd x x

Be x

Bf x x

Bg x

Bh x x x x

Bi x x x x x

C x

D x

E x x

F x

G x

H x x x

I x

J x

K x

L x x

M x x

N x x x

O x


Obr 15 Němčice nad Hanou 1 zlomok odlievacej formy 2ndash4 nerazeneacute kotuacutečiky a zlomky 5ndash13 štvrťky a polovičky

antickyacutech bronzovyacutech minciacute

1

2 3 4

5 6 7 98

10 11 12 13


1 stor pred Kr naacutelezy z Roseldorfu a Němčiacutec poskytli novyacute docirckaz Zo striebra sa tu

razilo prinajmenej o sto rokov skocircr v 1 pol 2 stor pred Kr

e) Doklady o razbe minciacute ndash v Němčiciach suacute zatiaľ maacutelopočetneacute Najvyacuteraznejšiacutem

docirckazom je zlomok hlinenej formy (42 x 54 cm hruacutebka 11 cm) na odlievanie minco-

vyacutech kotuacutečikov (obr 151) Je na nej 15 plytkyacutech jamiek Ich veľkosť a mikroskopickeacute

stopy zlata naznačujuacute že sa v nej odlievali mincoveacute kotuacutečiky na razbu drobnyacutech zlatyacutech

minciacute (124 stateacutera typu Athena Alkidemos)17 Nerazeneacute najmauml strieborneacute kotuacutečiky

a zlomky (obr 152ndash4) naznačujuacute tiež existenciu dielne na vyacuterobu minciacute Početneacute zlom-

ky bronzovyacutech antickyacutech minciacute dokladajuacute že boli využiacutevaneacute ako surovina v zlievačskej

dielni Docircvod rozsekaacutevania minciacute na menšie časti sa vysvetľuje aj nedostatkom nižšiacutech

nominaacutelov alebo kultovyacutemi praktikami

B Cudzie keltskeacute mince

Okrem domaacutecich keltskyacutech minciacute suacute v Němčiciach zastuacutepeneacute aj takeacute ktoryacutech pocircvod

sa predpokladaacute inde v susednyacutech alebo vzdialenejšiacutech oblastiach osiacutedlenyacutech Keltmi

V prvom rade suacute to dve tetradrachmy s lyacuterovitou symbolikou (obr 161ndash2) ndash typy

lyacuteralyacutera (12108 g) a jazdeclyacutera (10786 g) Doterajšiacute vyacuteskyt tetradrachiem tohto druhu

sa zaznamenaacuteva najmauml na juhozaacutepadnom Slovensku Pravdepodobne tam možno

predpokladať ich razbu (Kolniacutekovaacute 1964b) V predošlom texte boli spomiacutenaneacute v suacutevise

s drobnyacutemi mincami ndash obolmi skupiny RoseldorfNěmčice najmauml s typom A hviezda

lyacutera Nie je vyluacutečeneacute že tieto dva druhy minciacute (tetradrachmy oboly) spolu suacutevisia a aj

s drachmami typu hviezdalyacutera vytvaacuterajuacute ucelenyacute mincovyacute systeacutem V takom priacutepade

by oboly typu A v Němčiciach predstavovali cudzie mince ktoreacute tu boli napodobovaneacute

(typ B) Tento probleacutem objasniacute ďalšiacute vyacuteskum

Tetradrachmy s lyacuterovityacutem znakom boli na Slovensku objaveneacute v lateacutenskom obydliacute

(Nitra Kolniacutekovaacute 1964a 398) i v hrobe (Baacutenov Benadik 1984 102) Obidva naacutelezoveacute

suacutebory suacute datovaneacute do 1 pol 2 stor pred Kr Je to obdobie najvaumlčšieho rozmachu

osady Němčice Na Morave sa eviduje aj staršiacute naacutelez tetradrachmy s lyacuterou s hmotnos-

ťou 1218 g (obr 163) a to z Břeclavi (Pink 1939 92 č 396 Radoměrskyacute 1955 č 145

Kolniacutekovaacute 1964b 197)

Pravdepodobne v raacutemci obchodnyacutech kontaktov sa do Němčiacutec dostala tetradrachma

bdquos audoleonskyacutem monogramomldquo (obr 164 10976 g) ktorej pocircvod sa predpokladaacute v se-

vernom Maďarsku razba od konca 3 stor pred Kr (Torbaacutegyi 1997 10)

Mince s lyacuterovityacutem symbolom i s audoleonskyacutem monogramom majuacute paralely v kelt-

sko-daacuteckom prostrediacute dnešneacuteho Sedmohradska (Preda 1973 tab 1012ndash15 tab 111ndash2)

Nie je vyluacutečeneacute že ich razba v strednom Podunajsku suacutevisiacute s pohybom keltskyacutech kme-

ňov z daacuteckych oblastiacute zaacutepadnyacutem smerom (Torbaacutegyi 1977 11)

Napodobenina tetradrachmy Filipa II Macedoacutenskeho (356ndash336) patriacute podľa hmot-

nosti (13514 g) medzi staršie razby cca z 1 pol 3 stor pred Kr (obr 165) Doterajšie

naacutelezy sa koncentrujuacute medzi Balkaacutenom a dolnyacutem Dunajom vo vnuacutetrokarpatskej Daacutecii

a na strednom Dunaji suacute vyacutenimočneacute (Preda 1973 441ndash442) Do Němčiacutec sa tento exem-

plaacuter pravdepodobne dostal po dunajskej ceste najskocircr v majetku keltskyacutech obchodniacute-

kov alebo žoldnierov

17 Vyacutesledky roentgenfluorescenčnej analyacutezy buduacute zverejneneacute na inom mieste


Z vyacutechodokeltskyacutech oblastiacute bola do Němčiacutec sprostredkovanaacute aj tetradrachma (obr

166) typu Huşi-Vovrieşti (13158 g) Pocircvod minciacute tohto typu sa predpokladaacute v stred-

nom Moldavsku kde ich v čase medzi polovicou 3 až polovicou 2 stor pred Kr prav-

depodobne razili Bastarni Charakteristickyacutem znakom tyacutechto minciacute suacute kontramarky

a hlbokeacute zaacuterezy do jadra mincovyacutech kotuacutečikov Naacutelezy v Potisiacute a na strednom Dunaji

naznačujuacute pohyb vlastniacutekov tyacutechto minciacute z pocircvodnyacutech siacutediel na zaacutepad (Preda 1973

111ndash131 444ndash445 pozri Sova ndash Gmitrov 1961 127ndash138)

V Němčiciach suacute tromi exemplaacutermi zastuacutepeneacute mince (2318 2170 0586 g ndash obr

167ndash9) ktoreacute K Pink uvaacutedza ako typ bdquos vtaacutečiacutem koňomldquo (Pink 1939 89) Na zaacuteklade

vyacuteskytu v hromadnom naacuteleze zo Sighetul Marmaţiei (predtyacutem Juncaacuted) ich považoval

za exemplaacutere importovaneacute do sedmohradskej oblasti z keltskeacuteho zaacutepadu (Pink 1939 80)

Tu sa však tento druh minciacute nevyskytuje Početnyacute vyacuteskyt sa ale zaznamenaacuteva na sever-

nom Slovensku v oblasti s tzv puacutechovskou kultuacuterou (Pieta 1982) Vzhľadom na naacutelezy

z keltsko-daacuteckeho hradiska v Zempliacutene na vyacutechodnom Slovensku som ich premenovala

na zempliacutensky typ (Kolniacutekovaacute 1983 155ndash167) Ide tu však vyacutelučne o drobneacute mince na

Obr 16 Němčice nad Hanou ndash cudzie keltskeacute mince 1ndash2 tetradrachmy s lyacuterovitou symbolikou 4 tetradrachma s au-

doleonskyacutem monogramom 5 napodobenina filipovskej tetradrachmy 6 tetradrachma tyou Huşi-Vovrieşti 7ndash9 typ

s bdquovtaacutečiacutem koňomldquo 10ndash12 galskeacute mince (11)

1 2 3 54

6 7 8 119 1210


averze bez obrazu na reverze so štylizovanyacutem vtaacutekom Iba jedinyacute exemplaacuter podobnyacute

němčickyacutem minciam tohto typu je zo Spišskej Novej Vsi (Dessewffy 1910 č 1195) Ak

noveacute naacutelezy nepotvrdia pocircvod tyacutechto minciacute v keltsko-daacuteckom prostrediacute v Sedmohrad-

sku bude ho treba hľadať v regioacutene severneacuteho Slovenska v predpuacutechovskom horizonte

V takom priacutepade by mince tohto typu z Němčiacutec dokumentovali kontakt medzi tyacutemto

centrom a staršiacutem lateacutenskym osiacutedleniacutem severneacuteho Slovenska

Zaacutepadokeltskeacute mincovniacutectvo je v naacutelezoch z Němčiacutec zastuacutepeneacute štyrmi galskyacutemi

mincami Z juhozaacutepadnej Gallie z uacutezemia osiacutedleneacuteho kmeňom Kadurkov pochaacutedzajuacute

dve strieborne mince s kriacutežom (drachma ndash 3435 g obr 1611 obol ndash 0506 g) tzv lan-

Obr 17 Němčice nad Hanou ndash antickeacute mince 1 ndash2 Macedoacutenia 3 Thraacutekia 4 Illyacuteria 5 Etruria 6 Kampania 7 Apulia

8 Bruttium () 9 Kalabria 10 Zeugitania punica () 11 Sicilia Hiketas 12 Sicilia Hieron II 13 Karthago 14 Massilia

(11)

13 14

1 2 3 54 6

7 8 9 1110 12


guedockyacute typ datovaneacute do obdobia rokov 200ndash118 pred Kr (BoudetDepeyrot 1997 35

Depeyrot 2002 92ndash93 97ndash103 č 98 191 č 74 pozri aj Soutou 1966) Ďalšie dve galskeacute

mince suacute odliate z potinu (zliatina medi ciacutenu a olova) Jedna patriacute k typu bdquos manekyacute-

nomldquo (obr 1612 3327 g) rozšiacuterenom u Haeduov v oblasti Cocircte ďOr (Allen 1995 č

314 Gaumlumann 2000 č 20) druhaacute značne poškodenaacute pravdepodobne reprezentuje

typ bdquos hlavou diablaldquo (obr 16 10 4062 g) ktoryacute v zaacutepadnej Gallii razil kmeň Turonov

(Allen 1995 č 284 Gaumlumann 2000 42 45) Zastuacutepenie potinovyacutech minciacute v naacutelezo-

vom prostrediacute lateacutenskej osady Němčice potvrdzuje ich datovanie do skoršieho obdobia

než sa donedaacutevna predpokladalo Podľa najnovšiacutech poznatkov tento druh galskyacutech

potinovyacutech minciacute sa datuje do začiatku 2 polovice 2 stor pred Kr a nie až do odobia

galskyacutech vojen V Němčiciach patria do poslednej faacutezy osiacutedlenia tejto lokality Dosiaľ sa

v moravskyacutech naacutelezoch galskeacute mince vyskytli len zriedkavo (zastuacutepeneacute suacute v naacutelezoch

Obr 18 Němčice nad Hanou 1ndash6 Mince Riacutemskej republiky (11)

1

2

4

3

5 6


z oppida Hostyacuten a Stareacute Hradisko Kolniacutekovaacute 2002 272ndash277) Vyacuteskyt v Němčiciach

pravdepodobne suacutevisiacute s obchodom Nemožno však vyluacutečiť ani priacutepadneacute presuny urči-

tyacutech skupiacuten zaacutepadokeltskeacuteho obyvateľstva do vyacutechodnyacutech oblastiacute (ku galskyacutem min-

ciam pozri aj Scheers 1978)

Cudzie keltskeacute mince zastuacutepeneacute v naacutelezoch z Němčiacutec dobou razby neprekračujuacute

časovyacute raacutemec existencie tohto lateacutenskeho centra

Obr 19 Němčice nad Hanou 1ndash6 Ptolemaiovci Kyrenaika a Alexandria (11)

1 2 3

54 6


18 K probleacutemu lokalizaacutecie Adaeovho panstva a k datovaniu jeho vlaacutedy Dimitrov 1972 6ndash13 Draganov 1981

22ndash27 Youroukova 1976 29ndash31 Peter 1997 236ndash24919 Pozri k tomu Ujes 1993 tu ďalšia literatuacutera20 Mince tohto druhu sa často vyskytujuacute v Etrurii v uacutedoliacute rieky Chiana Suacute to drobneacute bronzoveacute mince s hlavou

Hermesa a sovou suacute bez naacutepisu alebo s naacutepisom ΠEIθEΣA ndash maacute iacutesť o mesto ktoreacute však nie je znaacuteme z piacute-

somnyacutech prameňov len z minciacute Hľadaacute sa v bliacutezkosti Tuderu alebo Val di Chiana (Paulys Real-Encyklopaumldie

der classischen Altertumswissenschaft Stuttgart 1965 191) Pozri k tomu Catalli 1990 111ndash112 ndash tu datova-

nie minciacute k roku 279 alebo 250 pred Kr s 125 ndash mapa naacutelezov tyacutechto minciacute vo Val di Chiana21 Caroccio 2000 265

Tab 11 Prehľad antickyacutech minciacute z naacutelezov v Němčiciach


1 Thrakia Adaeus

(3 stor pred Kr)18 1 7496 SNG Cop 7 č 1181 173

2 Macedonia Alexander III

(336ndash323) 1 drachma 3586 Price 1991 č 2551 171

3 Macedonia Filip V 1 drachma 1623 SNG Muumlnch 1011

(222ndash179) č 1159 172

4 Illyacuteria Balleus (195ndash175)19 1 2556 SNG Cop 11 č 530 174

5 Etruria Peithesa

(3 stor pred Kr)20 1 2556 SNG Mil 2 č 3 175

Riacutemska Republika

6 anonymus (225ndash217) 1 triens 94831 Crawford 1974 č 353a 181

7 anonymus (217ndash215) 1 uncia 9366 Crawford 1974 č 386 186

8 anonymus (po r 211) 1 as 27592 Crawford 1974 č 562 182

9 anonymus (po r 211) 1 semis 26092 Crawford 1974 č 563 183



Kampania Neapolis

12 (270ndash250) 1 7363 SNG Bud 11 č 434 176


14 (420ndash400) 1 obol 0145 Sambon 1903 č 401

15 (250ndash200) 1 3520 SNG Bud 11 č 459

16 Apulia Arpi (3 stor) 1 6799 SNG Bud 11 č 520 177

Bruttium Brettii

17 (cca 208ndash205) 1 4082 SNG Muumlnch 4 č 1301 178

18 1 5546 Poole 1963 č 47

19 Kalabria Tarentum

(cca 281ndash209) 1 1868 SNG Muumlnch 3 č 798 179

20 Lucania Thurium (410ndash286) 1 5870 SNG Mil 4 č 399ndash400

Sicilia punica

21 (4 stor ) 1 1697 SNG Cop 5 č 1028 1710

22 (4 stor ) 1 2304 SNG Mil 14 č 305

Arslan 1976

23 Sicilia Lipara 1 2763 Poole 1963 č 85ndash88

Sicilia Syrakuacutezy

24 Hiketas (288ndash279) 1 6840 SNG Muumlnch 6 č 1306 1711

25 Hieron II (274ndash216)21 1 6585 SNG Muumlnch 6 č 1414 1712







30 Hieron II (274ndash216) 1 5220 detto





35 detto 1 2835 SNG Muumlnch 6 č 1417

36 Sicilia 1 5325

Egypt Kyrenaika Svoronos 19041908

37 Ptolemaios III (246ndash221) 1 16710 č 1006 191

38 detto 1 16252 detto22 192

Egypt Alexandria

39 Ptolemaios VI (180ndash176) 1 51546 detto č 1375 195



42 detto 1 45028 detto 194

43 detto 1 44894 detto 196

44 detto 1 27706 detto23

45 Ptolemaios VI a Kleopatra I 1 21679 Svoronos 19041908

č 1140

46 Ptolemaiovci neurčeneacute 1 44904

47 detto 1 zlomok

48 detto 1 zlomok

49 detto 1 zlomok

Karthago (221ndash202)

50 detto 1 6579 SNG Mil 14 č 29ndash32 1713

51 detto 1 4768 SNG Mil 14 č 344

52 detto 1 4747 SNG Cop 42 č 308







Karthago

59 detto 1 2835

60 detto 1 2304

61 detto 1 3790

62 detto 1 2100

63 detto 1 3240

Massalia (cca 240ndash215)

64 detto 1 14677 SNG Mil 2 č 47ndash48


66 detto 1 12098 detto 1714

67ndash82 neurčiteľneacute

22 Pozri aj Robinson 196523 K tomu aj Noeske 1995 Noeske 1998 Noeske 2000

Tab 11 Pokračovanie ndash prehľad antickyacutech minciacute z naacutelezov v Němčiciach


C Mince z pontickej a mediteraacutennej oblasti zastuacutepeneacute v Němčiciach neobvykle

vysokyacutem počtom (82) suacute prvyacutem naacutelezovyacutem suacuteborom tohto druhu v celej stredodu-

najskej oblasti Z českeacuteho a moravskeacuteho uacutezemia sa v minulosti evidovalo len niekoľ-

ko lokalizovanyacutech exemplaacuterov takyacutechto minciacute (Pochitonov 1955 89ndash91 205) vaumlčšiacute

počet nebol zaznamenanyacute ani s odstupom dlhšieho času (pozri napr Jančo 2003 232

Militkyacute 2005 317ndash319) Podobnaacute situaacutecia je aj v ostatnyacutech regioacutenoch (Mielczarek 1989

Mielczarek 2004 26 pozn 6 ndash prehľad novyacutech naacutelezov) Navyše vaumlčšina naacutelezov greacutec-

kych minciacute tu bola bez presnejšiacutech naacutelezovyacutech suacutevislostiacute a preto často spochybňovanaacute

Predpokladalo sa že ide o suacutečasť roztratenyacutech zbierok o mince dovezeneacute ako suveniacutery

najmauml z priacutemorskyacutech krajiacuten (Mielczarek 2004 27) Naacutelezovyacute suacutebor z Němčiacutec však

naznačuje že priacutesun tyacutechto minciacute maacute vierohodneacute historickeacute pozadie Okrem toho že

naznačujuacute smer obchodnyacutech kontaktov lateacutenskeho centra Němčice poskytujuacute aj docirckaz

o presunoch Keltov po ukončeniacute koristniacuteckych vyacuteprav a žoldnierskych služieb v civili-

zovanom antickom svete (Noeske v tlači)

V němčickom suacutebore suacute zastuacutepeneacute mince z mnohyacutech regioacutenov antickeacuteho sveta

od Macedonie cez Thrakiu Illyacuteriu regioacuteny Apeninskeacuteho polostrova Siciacuteliu severnuacute

Afriku až po Massiliu (tab 11) V celom rozsahu ide o mince razeneacute z farebnyacutech kovov

(meď bronz) Mnoheacute suacute zle zachovaneacute korodovaneacute a preto aj ťažko určiteľneacute Preto pri

položkaacutech ktoryacutech určenie nie je jednoznačneacute uvaacutedzam otaacuteznik Mnoheacute mince z tohto

docircvodu zostali neurčeneacute okrem toho z viaceryacutech suacute len časti (polovice štvrtiny ndash obr

155ndash13) V tab 12 suacute mince usporiadaneacute podľa geografickyacutech kriteacuteriiacute od vyacutechodu

k zaacutepadu Pri určeniacute minciacute boli použiteacute najmauml kataloacutegy Sylloge nummorum graecorum

v tabuľke sa uvaacutedza skratka SNG a skraacutetenyacute naacutezov zbierky z ktorej pochaacutedzajuacute mince

zverejneneacute v kataloacutegu Bud (Budapest) Cop (Copenhagen) Mil (Milano) Muumlnch

(Muumlnchen) Tuumlb (Tuumlbingen)

Z prehľadu vyplyacuteva že v dosiaľ znaacutemom suacutebore z Němčiacutec suacute najpočetnejšie zastuacute-

peneacute mince Karthaga (15) Sicilie ndash z doby vlaacutedy Hiketasa a Hierona II (12) ptolema-

jovskeacute (11) ndash z doby vlaacutedy Ptolemaia IV Philopatora (221ndash205) kontramarkovaneacute a do

obehu uvedeneacute za Ptolemaia VI Philometora (180ndash145) a riacutemske republikaacutenske (6) Je

to fakt ktoryacute poskytuje vyacutechodisko k hľadaniu historickyacutech suacutevislostiacute v raacutemci ktoryacutech

sa tieto mince dostali z materskyacutech uacutezemiacute do severneacuteho stredneacuteho Podunajska (Noeske

v tlači)

Zaacutever

Mince objaveneacute v priestore lateacutenskeho vyacuterobneacuteho a obchodneacuteho centra Němčice

vyacuteraznou mierou dopĺňajuacute i menia obraz stredodunajskeacuteho keltskeacuteho mincovniacutectva

Potvrdzujuacute že ako prveacute sa tu objavili i razili stateacutery typu AthenaNike a to už prinaj-

menej v 2 polovici 3 stor pred Kr Najprv to boli verneacute imitaacutecie Alexandrovho stateacutera

neskocircr značne štylizovaneacute po opotrebeniacute razidla už len mince s naacuteznakmi pocircvodnej

symboliky Na prelome 3 a 2 storočia pravdepodobne s priacutechodom novyacutech skupiacuten

obyvateľstva azda hornoitalskyacutech Boacutejov stateacutery AthenaNike boli nahradeneacute novou

mincovou razbou ndash typom s Athenou Alkidemos Najmauml v 1 polovici 2 stor tieto zlateacute

mince razili viacereacute stredodunajskeacute lateacutenske centraacute aj Němčice v troch nominaacutelovyacutech

druhoch Vtedy pravdepodobne na reprezentačneacute uacutečely sa začalo aj s razbou minciacute

označovanyacutech ako bdquovedľajšie radyldquo V němčickom suacutebore je zastuacutepenyacute stateacuter s expresiacutev-

nou symbolikou najskocircr kultoveacuteho vyacuteznamu V tom istom čase však jednotliveacute centraacute


začali aj s razbou striebornyacutech minciacute s hmotnosťou od 05 do 1 g pravdepodobne pre

potreby obchodu Ide o skupinu minciacute RoseldorfNěmčice Aj v raacutemci nej sa vyskytujuacute

početneacute noveacute mincoveacute typy s pozoruhodnyacutemi obrazovyacutemi motiacutevmi Uvedenyacute naacutele-

zovyacute komplex reprezentuje staršiacute horizont stredodunajskeacuteho keltskeacuteho mincovniacutectva

Aj podľa archeologickyacutech naacutelezov z Němčiacutec s vyacuteraznou chronologickou hodnotou

reprezentuje obdobie mincovej razby od polovice 3 do pol 2 stor pred Kr Z tohto

časoveacuteho raacutemca nevybočujuacute ani cudzie keltskeacute mince ani mince z pontickyacutech a medi-

teraacutennych oblastiacute ktoreacute suacute suacutečasťou naacutelezoveacuteho suacuteboru z Němčiacutec Po polovici 2 sto-

ročia razba tyacutechto minciacute postupne zanikla Už len sporadicky sa vyskytujuacute v naacutelezoch

z opevnenyacutech hradiacutesk ndash oppiacuted Tieto noveacute hospodaacutersko-politickeacute centraacute v poslednyacutech

desaťročiach 2 storočia pred Kr začali raziť ineacute mince zo zlata i zo striebra podľa svo-

jich predstaacutev a potrieb

Literatuacutera a kataloacutegy

Allen D 1987 Catalogue of the Celtic Coins in the British Museum 1 Silver Coins of the East

Celts and Balkan Peoples London

ndash 1995 Catalogue of the Celtic Coins in the British Museum 3 Bronze Coins of Gaul

London

Arslan E A 1976 La moneta della Sicilia Antica (Catalogo delle Civiche Raccolte Numismatiche

di Milano) Milano

Bednarek M 2005 La Tegravene Settlement in Upper Silesia An outline In Celts on the Margin

Studies in European Cultural Interaction 7th Century BC-1st Century AD Dedicated to

Zenon Woźniak Krakoacutew 179ndash185

Benadik B 1983 Maňa Keltisches Graumlberfeld Katalog Nitra

ndash 1984 Keltskeacute mince v hroboch na Slovensku Slovenskaacute numizmatika 8 97ndash104

Boudet R ndash Depeyrot G 1997 Monnaies gauloises agrave la croix Wetteren

Carroccio B 1997 Sulla cronologia e metrologia delle monetazioni bronzee con ritratto di

Ierone II di Siracusa In XII Internationaler numismatischer Kongress Berlin 1997 Akten

1 Berlin 261ndash266

Castelin K 1956 Drobneacute keltskeacute mince typu Alkis Numismatickeacute listy 11 130ndash139

ndash 1959 O keltskyacutech zlatyacutech minciacutech vedlejšiacutech řad Numismatickeacute listy 14 3ndash14

ndash 1962 Zur Chronologie des keltischen Muumlnzwesens in Mitteleuropa Jahrbuch fuumlr Numis-

matik und Geldgeschichte 12 199ndash207

ndash 1965 Die Goldpraumlgung der Kelten in den boumlhmischen Laumlndern Graz

ndash 1971 Novaacute Cerekev (Nowa Cerekwia) a Karlštein Slezskyacute numismatik 6ndash7

ndash 1976a Novaacute bdquovedlejšiacute řadaldquo minciacute českyacutech Keltů Drobnaacute plastika 1 Praha 1ndash11

ndash 1976b Keltenmuumlnzen in Schlesien Arbeits- und Forschungsberichte zur saumlchsischen

Boden denkmalpflege 2021 221ndash277

ndash 1978 Zu den gefuumltterten (plattierten) Goldmuumlnzen der boumlhmischen Kelten Numizmatikai

Koumlzloumlny 56ndash57 7ndash11

ndash 1981 Zum keltischen Totenobolus von Dobian (Lkr Poumlssneck Bezirk Gera DDR) Beitraumlge

zur Ur- und Fruumlhgeschichte 1 617ndash621

ndash 1985 Keltische Muumlnzen Katalog der Sammlung des Schweizerischen Landesmuseum

Zuumlrich 1ndash2 Bern

Castelin K ndash Waldhauser J 1985 Addenda k naacutelezu keltskyacutech minciacute u Dřemčic na Litoměřicku

a probleacutem oppida v severozaacutepadniacutech Čechaacutech Litoměřicko 17ndash20 3ndash42

Catalli F 1990 Monete etrusche Roma

Crawford M H 1974 Roman Republican Coins 1ndash2 Cambridge

Czerska B 1964 Sprawozdanie z badań osady celtyckiej w Nowej Cerekwii pow Głubczyce

w 1962 roku Sprawozdania archeologiczne 16 124ndash131


Černyacute Z ndash Kolniacutekovaacute E 2006 Novyacute typ keltskyacutech zlatyacutech minciacute ndash naacutelez z Polkovic Numis-

matickeacute listy 61 49ndash56

Čižmaacuteř M 1993 Keltskaacute okupace Moravy (doba lateacutenskaacute) In Vlastivěda moravskaacute Země a lid

Novaacute řada 3 Brno 380ndash423

ndash 1997 Spaumltkeltisches Gold (LTBndashLTD) Morava In Das praumlhistorische Gold in Bayern

Boumlhmen und Maumlhren Herkunft ndash Technologie ndash Funde Pamaacutetky archeologickeacute ndash

Supplementum 7 Praha 227ndash228

ndash v tlači Němčice ndash ein neues Handels- und Industriezentrum in Maumlhren Germania

Čižmaacuteř M ndash Kolniacutekovaacute E 2006 Němčice ndash obchodniacute a industriaacutelniacute centrum doby lateacutenskeacute na

Moravě Archeologickeacute rozhledy 58 261ndash283

Čižmaacuteřovaacute J 2004 Encyklopedie Keltů na Moravě a ve Slezsku Praha

De la Tour H 1994 Atlas de monnaies gauloises Paris (reed B Fischer)

Dembski G 1972 Die keltischen Fundmuumlnzen Oumlsterreichs Numismatische Zeitschrift 8788

37ndash73

ndash 1991 Neue Keltenmuumlnzen aus Niederoumlsterreich Mitteilungen der Oumlsterreichischen Numis-

matischen Gesselschaft 31 5ndash10

ndash 1994 Uumlberlegungen zu einigen Neufunden von Keltenmuumlnzen aus Niederoumlsterreich


ndash 1995a Vorroumlmische und keltische Funde aus dem nordoumlstlichen Niederoumlsterreich


ndash 1995b Eine ungewoumlhnliche keltische Kleinsilbermuumlnze aus Niederoumlsterreich Mitteilungen

der Oumlsterreichischen Numismatischen Gesellschaft 35 105ndash108

ndash 1998 Muumlnzen der Kelten Kataloge der antiken Muumlnzen Reihe A Griechen II Massalia

und Keltenstaumlmme Wien

Depeyrot G 2002 Le numeacuteraire celtique II La Gaule des monnaies agrave la croix Wetteren

Dessewffy M 1910 Barbaacuter peacutenzei Budapest

Dimitrov D P 1972 Bronzovi monety na dinasta Adej ot razkopkite v Sevtopolis Archeologija

3 Sofia 6ndash13

Dobesch G 1993 Anmerkungen zur Wanderung der mitteleuropaumlischen Boier Tyche 8ndash9

Draganov D 1981 Prinos km datiraneto na dinasta Adej (po numizmatični danni ot Kabile)

Numizmatika 15 Sofia 22ndash27

Elschek K ndash Kolniacutekovaacute E 1996 Noveacute naacutelezy keltskyacutech minciacute z južneacuteho Zaacutehoria Slovenskaacute

numiz matika 14 213ndash214

Elschek K ndash Kolniacutekovaacute E ndash Vrablec M 2006 Dve noveacute keltskeacute mince z Lozorna Archeologickeacute

vyacuteskumy a naacutelezy na Slovensku 2004 Nitra 71ndash72

Filip J 1956 Keltoveacute ve středniacute Evropě Praha

Forrer R 19081968 Keltische Numismatik der Rhein- und Donaulande 1ndash2 Graz

Frey O-H 1993 Die Bilderwelt der Kelten In Das keltische Jahrtausend Mainz 153ndash168

Gaumlumann A 2000 Potinmuumlnzen der Kelten Eine systematische Zusammenstellung der

bekannten Typen mit Referenzangaben Bern

Gohl Ouml 1911 Barbaacuter aranypeacutenzeink Numizmatikai Koumlzloumlny 10 52ndash70

Goumlbl 1973 Typologie und Chronologie der keltischen Muumlnzpraumlgung in Noricum Wien

Hartmann A 1985 Uumlber Materialanalysen an Goldmuumlnzen der keltischen Bojer Jahrbuch des

Roumlmisch-Germanischen Zentralmuseum Mainz 32 660ndash673

Hildebrandt H J 2001 Das lategravenezeitliche Muumlnzsystem im mittleren Europa Jahrbuch fuumlr

Numismatik und Geldgeschichte 4849 (1998ndash1999) 7ndash28

Hlinka J 1980 Ojedinelyacute naacutelez keltskej striebornej mince vo Veľkom Slavkove okres Poprad

Slovenskaacute numizmatika 6 257ndash259

Holzer V 2003 Forschungsprojekt Fuumlrstensitz-Keltenstadt bdquoSandbergldquo Archaumlologie Oumlsterreichs

14 38ndash45

ndash 2004 KG Roseldorf MG Sitzendorf an der Schmida VB Hollabrun Fundberichte aus

Oumlster reich 43 871ndash873


Jančo M 2003 Naacutelez hemidrachmy Filipa II z polykultuacuterneho siacutedlištneacuteho a z lateacutenskeho pohreb-

neacuteho areaacutelu Mlčechvosty okr Mělniacutek Archeologie ve středniacutech Čechaacutech 7 231ndash243

Kamhalovaacute M 1996 Naacutelez keltskeacuteho stateacutera v Malackaacutech Slovenskaacute numizmatika 14 214ndash215

ndash 1998 Zlataacute keltskaacute minca typu Nikeacute z oblasti Puacutechova Slovenskaacute numizmatika 15 188

Kellner H-J 1990 Die Muumlnzfunde von Manching und die keltischen Fundmuumlnzen aus Suumld-

bayern Stuttgart

Koblitz H 1918 Beitraumlge zur keltischen Muumlnzkunde Boumlhmens Mitteilungen der Oesterr

Gesselschaft fuumlr Muumlnz- u Medaillenkunde 14 Nr 11 97ndash107

Kolniacutekovaacute E 1963 Keltskaacute striebornaacute minca typu Alkis z Nitry Numismatickeacute listy 18 129ndash133

ndash 1964a Naacutelez riacutemskeho aes grave s keltskyacutemi mincami v Nitre Slovenskaacute archeoloacutegia 12

391ndash408

ndash 1964b Keltskeacute mince s lyacuterovityacutem znakom na Slovensku Študijneacute zvesti AUacute SAV 13 195ndash

206

ndash 1966 K naacutelezom striebornyacutech keltskyacutech minciacute na Morave Sborniacutek 1 numismatickeacuteho

symposia 1964 Brno 23ndash27

ndash 1983 Keltsko-daacutecke mince s tzv vtaacutečiacutem koňom alebo zempliacutensky typ Študijneacute zvesti AUacute

SAV 20 155ndash167

ndash 1994 Naacutelezy keltskyacutech minciacute In Naacutelezy minciacute na Slovensku 4 Nitra 45ndash53

ndash 1998 Keltskeacute mince v peňažnyacutech dejinaacutech Moravy Peniacuteze v proměnaacutech času Ostrava

21ndash33

ndash 2002 Mince z keltskeacuteho oppida Hostyacuten Pamaacutetky archeologickeacute 93 272ndash277

ndash 2003a Fundmuumlnzen in den lategravenezeitlichen Burgwaumlllen und anderen Houmlhenlagen in der

Slowakei Slovenskaacute archeoloacutegia 51 223ndash246

ndash 2003b Keltskeacute mincovniacutectvo na Slovensku ndash vrchol peňažno-historickeacuteho vyacutevoja pred zlo-

mom letopočtu Ľudia peniaze banky Zborniacutek z konferencie Naacuterodnaacute banka Slovenska

Bratislava 33ndash46

ndash 2004a Ikonografia keltskyacutech minciacute Zborniacutek Realita představa symbol v numismatickeacute

ikonografii Ostrava 7ndash28

ndash 2004b Severoslovenskeacute keltskeacute mince s hrboľom na averze Slovenskaacute numizmatika 17

11ndash52

ndash 2006 Les monnaies Teacutemoins de la prospeacuteriteacute et des contacts lointains de ľhabitat celtique

de Nemcice-Vicemerice Dossiers Archeologie 313 56ndash61

ndash v tlači a Muumlnzfunde aus Němčice Germania

ndash v tlači b Noveacute naacutelezy minciacute ndash priacutespevok k obrazu doby lateacutenskej na Morave Pravěk v tlači

Kostial M 1997 Kelten im Osten Gold und Silber der Kelten in Mittel- und Osteuropa Sam-

mlung Lanz Muumlnchen

Lengyel L 1976 Das geheime Wissen der Kelten Freiburg

Meduna J 1980 Die lategravenezeitlichen Siedlungen in Maumlhren Praha

Menghin O 1935 rec R Paulsen Die Muumlnzpraumlgung der Boier LeipzigWien 1933 In Wiener

praumlhistorische Zeitschrift 22 49ndash50

Mielczarek M 1989 Ancient Greek Coins found in Central Eastern and Northern Europe

Wrocław

ndash 2004 Monety greckie wybite przed końcem I w p n e znalezione nad Bałtykiem In Naj-

nowsze badania nad numizmatiką i sfragistyką Pomorza zachodniego Szczecin 25ndash36

Militkyacute J 2005 Poznaacutemky k naacutelezu seleukovskeacute() mince z Řepova (okr Mladaacute Boleslav)

Archeologie ve středniacutech Čechaacutech 9 317ndash319

Minarovičovaacute E 1998 Ďalšie ojedineleacute naacutelezy keltskyacutech a riacutemskych minciacute v katastri Smoleniacutec

Slovenskaacute numizmatika 15 221

ndash 2002 Naacutelez keltskyacutech minciacute v okoliacute Trnavy Slovenskaacute numizmatika 16 180ndash181

Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute Z 1974 Keltskaacute zlataacute mince z Hrušovky o Litoměřice Archeologickeacute

rozhledy 26 477ndash480

ndash 1979 Naacutelezy keltskyacutech minciacute s kancem a mužiacutekem Numismatickyacute sborniacutek 15 103ndash127


Noeske H-Ch 1995 Gegenstempel auf ptolemaumlischen Bronzemuumlnzen Mitteilungen des Deut-

schen Archaumlologischen Instituts Abt Kairo 51 Mainz 195ndash206

ndash 1998 Ein fruumlhptolemaumlischer Bronzeschatz in deutschem Privatbesitz In Stephanos nomis-

matikos Edith Schoumlnert-Geiss zum 65 Geburtstag Berlin 491ndash502

ndash 2000 Die Muumlnzen der Ptolemaumler Frankfurt am Main

ndash v tlači Anmerkungen zu den nicht-keltischen Fundmuumlnzen aus Němčice Germania

Ondrouch V 1937 bdquoBarbarskeacuteldquo mince z Levic In Bratislava 11 Bratislava 16ndash22

ndash 1964 Naacutelezy keltskyacutech antickyacutech a byzantskyacutech minciacute na Slovensku Bratislava

Paulsen R 1933 Die Goldpraumlgung der Boier Leipzig-Wien

Paunov E 2005 Zlatni stateri ot monetnoto skrovišče ot s Režanci Perniško (IGCH 411) Studia

aechaeologica Universitatis Srdicenses Suppl IV Stephanos archaeologicos in honorem

Professoris Ludmili Getov Sofia 555ndash562

Peter U 1997 Die Muumlnzen der thrakischen Dynasten (5ndash3 Jahrhundert v Ch) Hintergrunde

ihrer Praumlgung Berlin

Pieta K 1982 Die Puacutechov-Kultur Nitra

Pink K 1936 Die Goldpraumlgung der OstkeltenWiener praumlhistorische Zeitschrift 23 8ndash41

ndash 1939 Die Muumlnzpraumlgung der Ostkelten und ihrer Nachbarn Leipzig

ndash 1960 Einfuumlhrung in die keltische Muumlnzkunde Archaeologia Austriaca 4 Wien

Pochitonov E 1955 Naacutelezy antickyacutech minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku In E Nohejlovaacute-

Praacutetovaacute ed Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku I Praha 87ndash308

ndash 1966 Staršiacute naacutelez keltskeacute mince u Čejetic okr Ml Boleslav Numismatickyacute sborniacutek 9

(1965ndash1966) 223

Polenz H 1982 Muumlnzen in lategravenezeitlichen Graumlbern Mitteleuropas aus der Zeit zwischen 300

und 50 vor Christi Geburt Bayerische Vorgeschichtsblaumltter 47 27ndash222

Poole R S 1963 A Catalogue of the Greek Coins in the British Museum Italy Bologna

Preda C 1973 Monedele geto-dacilor Bucureşti

Price M J 1991 The Coinage in the Name of Alexander the Great and Philip Arrideus Zuumlrich-

London

Prokisch B 1993 Keltische Fundmuumlnzen aus Oberoumlsterreich Linz

Radoměrskyacute P 1955 Naacutelezy keltskyacutech minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku In E Nohejlovaacute-

Praacutetovaacute ed Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku 1 Praha 70ndash84

Robinson E S G 1965 Catalogue of the Greek Coins of Cyrenaica Bologna

Roumlblitz G 1986 Zur Beschaffenheit Herkunft und Entstehungszeit der Goldstatere aus dem

lategravenezeitlichen Grab von Dobian Alt-Thuumlringen 21 228ndash237

Roth P 2003 Osiacutedlenie Spiša vo včasnej dobe dejinnej Rukopis 1ndash3 Nitra

Ruttkayovaacute J 2002 Archeologickeacute naacutelezy z Mojmiacuteroviec In Archeologickeacute vyacuteskumy a naacutelezy

na Slovensku v roku 2001 Nitra 171

Sambon A 1903 Les monnaies antiques de ľ Italie Paris

Scheers S 1978 Monnaies gauloises de Seine-Maritime Rouen

SNG Bud 11 Torbaacutegyi M Sylloge Nummorum Graecorum Hungary Magyar Nemzeti

Muacutezeum Budapest Vol I HispaniandashSicilia Part 1 Hispania-Apulia Milano 1992

SNG Cop 5 Sylloge Nummorum Graecorum The Royal Collection of Coins and Medals Danish

National Museum Copenhagen Volume 5 Sicily Part II SegestandashSardinia Copenhagen

1942


Na tional Museum Copenhagen Thrace Part II OdessusndashSestus Islands Kings and

Dynasts Volume 7 Copenhagen 1943


National Museum Copenhagen Volume 11 ThessalyndashIllyricum Copenhagen 1943

ndash 42 Jenkins G K 1969 Sylloge Nummorum Graecorum The Royal Collection of Coins


and Medals Danish National Museum Copenhagen North Africa SyrticandashMauretania

Volume 42 Copenhagen 1969

SNG Mil 2 Sylloge Nummorum Graecorum Italia Civiche Raccolte Numismatiche Milano

Gallia ellenicandashGuerra Sociale Milano 1990

ndash 4 Vismara N Sylloge Nummorum Graecorum Italia Civiche Raccolte Numisma tiche

Milano Lucania-Bruttium 1 Lucania Milano 1997

ndash 14 Martini R Sylloge Nummorum Graecorum Italia Milano Civiche Raccolte Numis ma-

tiche Milano CyrenaicandashMauretania Milano 1989

SNG Muumlnch 3 Franke P R ndash Kuumlttmann H Sylloge Nummorum Graecorum Deutschland

Staatliche Muumlnzsammlung Muumlnchen 3 KalabrienndashLukanien Berlin 1973

ndash 4 Franke P R ndash Kuumlttmann H Sylloge Nummorum Graecorum Deutschland Staatliche

Muumlnzsammlung Muumlnchen 4 Bruttium Berlin 1974

ndash 6 Kuumlttmann H ndash Pause-Dreyer U Sylloge Nummorum Graecorum Deutschland Staat-

liche Muumlnzsammlung Muumlnchen 6 Sikelia Punier in Sizilien Lipara Sardinia Punier in

Sardinier Nachtraumlge Berlin 1980

ndash 1011 Liampi K Sylloge Nummorum Graecorum Deutschland Staatliche Muumlnzsamm-

lung Muumlnchen 1011 Makedonien Koumlnige Muumlnchen 2001

Soutou A 1966 Contribution au classement chronologique des monnaies preacuteromaines du Lan-

guedoc Ogam 18 267ndash288

Sova-Gmitrov P 1961 Poklad barbarskyacutech minciacute z Veľkej Gorazdovky Študijneacute zvesti AUacute SAV

4 127ndash138

Steffgen U ndash Ziegaus B 1994 Untersuchungen zum Beginn der keltischen Goldpraumlgung in

Suumlddeutschland Jahrbuch fuumlr Numismatik und Geldgeschichte 44 9ndash34

Suchodolski S 1980 Jeszcze o wadze funta rzymskiego Rekonstrukcja jednostki wagowej na

podstawie monet Wiadomości Numizmatyczne 24 94ndash100

Svoronos I-N 1904 1908 Ta nomismata tou Kratous ton Ptolemaion Bd 2 4 Athen

Šimeček Z 1986 Kult pamaacutetek na sklonku 18 a v prvniacute polovině 19 stoletiacute a tzv velkomoravskaacute

mince In Denaacuterovaacute měna na Moravě Brno 391ndash414

Torbaacutegyi M 1991 Griechischer Muumlnzumlauf im Karpatenbecken Acta archaeologica Academiae

Scientiarum Hungaricae 43 26ndash55

ndash 1997 Keltische Muumlnzpraumlgung im Gebiet Ungarns Numismatische Zeitschrift 104105

7ndash17

Ujes D 1993 Nuovi ritrovamenti numismatici di Risan (Bocche di Cattaro Montenegro

Jugoslavia) In Proceedings of the XIth International Numismatic Congress Brusel 1991

Louvain-la-Neuve 139ndash145

Wigg-Wolf D 2005 Coins and ritual in late Iron Age and early Roman sanctuaries in the terri-

tory of the Treveri Studien zu Fundmuumlnzen der Antike (SFMA) 20 Iron Age coinage and

ritual practices Mainz am Rhein 361ndash379

Winkler J 1966 Der Goldmuumlnzenverkehr in Dazien Sborniacutek Filozofickej fakulty Univerzity

Komenskeacuteho Musaica 17 (6) 35ndash51

Youroukova J 1976 Coins of the Ancient Thracians British Archaeological Reports Suppl Ser

4 Oxford

Ziegaus B 1997 Datierung boischer Muumlnzen durch eine Analyse von Schatzfunden In Das

praumlhistorische Gold in Bayern Boumlhmen und Maumlhren Herkunft -Technologie -Funde

Pamaacutetky archeologickeacute ndash Supplementum 7 Praha 213ndash221

ndash 1999 Die keltischen Muumlnzen in den Graumlbern von Dobian und Hostomitz ndash addenda et

corrigenda In Trouvailles moneacutetaires de tombes Actes du deuxiegraveme colloque trouvailles

moneacutetaires Neuchacirctel 1995 Lausanne 107ndash117

Zwicker U 1973 Untersuchung an goldplattierten keltischen und griechischen Muumlnzen

Jahrbuch fuumlr Numismatik und Geldgeschichte 23 115ndash116


Summary

Eva Kolniacutekovaacute Importance of coins from the Moravian late Iron Age centre of Němčice nad Hanou for the Celtic numismatics

Němčice (central Moravia) ndash the late Iron Age production and trade centre on the so-called

ldquoAmberrdquo Route ndash belongs to the most important places with coin finds in the region to the north

of the middle Danube Deducing from archaeological excavations this centre existed between

the mid-3rd century BC to the mid-2nd century BC (LTB2ndashLTC2) and then it has been destroyed

(Čižmaacuteř in press) In 2000ndash2005 some 884 coins were discovered there by private subjects with

metal detectors (Tab 1AndashD) and by an official archaeological institution (Tab 1UacuteAPP) three

coins were already found there in the past (Fig 11ndash2) A group of 424 coins from collectors was

prepared for publication first (AndashB see Čižmaacuteř ndash Kolniacutekovaacute 2006 261ndash283 Kolniacutekovaacute in press a)

Later on some 116 coins appeared from different sources (mainly from the UacuteAPP) and they are

presented in this article together with the previously mentioned specimens After finishing this

text another collector (C) offered some 349 coins and these are presented here in Table 1 only

The group of coins found in Němčice consists of three segments A Local Celtic coins (sup-

posed to be struck in the middle Danube region some of them possibly also in Němčice itself)

B Imported Celtic coins C Ancient coins from Pontium and the Mediterranean All three seg-

ments represent older phase of coinage in the middle Danube area between the mid-3rd century

BC and the mid-2nd century BC which corresponds with existence of the localized centre in

Němčice

Local Celtic coins are represented by these of the AthenaNike type (a) MinervaAthena

Alkidemos type (b) plus coins of the so-called side lines (c) and the RoseldorfNěmčice group

(d) Some finds from Němčice prove existence of the mint there (e)

The local Celtic coins belong to the group copying staters of Alexander the Great (Fig 2)

ndash three varieties (Fig 3) correct copies (Variety I) stylized copies (Variety II) and indistinct

copies struck of heavily worn dies (Variety III ndash some scholars regard it as that one of the

Athena Alkidemos type but no staters have been struck under this type) Appearance of the

AthenaNike type staters is documented in central Europe mainly in Moravia (Tab 2) and they

have been struck probably directly there Two staters from Němčice (Varieties IndashII) have deep

cuts one stater is broken in half (Fig 41ndash3) several of them are plated (Tab 3) The finds from

Němčice support a hypothesis about the beginning of coin production in the second half of the

3rd century BC (Roumlblitz 1986 236 Ziegaus 1997 112) A late Iron Age grave with two staters of

the AthenaNike type from Dobian (Thuringia Fig 5) seems to be a proof of such dating (Polenz

1982 57ndash58 101ndash102) It is problematic to exclude the possibility that these sta ters were struck of

the same dies as the specimen no 4 from Němčice (Fig 44) Discussing the dating of the Athena

Nike-type staters their appeance in hoards from Nechanice Plumlov and Nagyhoumlrczoumlkpuszta is

taken into consideration (Ziegaus 1997)

Coins of the Athena Alkidemos type have been struck in Moravia approximately since

the break of the 3rd and the 2nd century BC and then during the first half of the 2nd century

BC They copied silver drachms of the upper Italian Boian tribes (Fig 6) Such coins have not

been localized yet (Tab 4) and they have not even been found in upper Italy ndash the place of

the their supposed production On the other hand two specimens have been discovered in

Nižbor-Stradonice (Bohemia) and Veľkyacute Slavkov (Slovakia) These two finds could support the

theory about migration of one part of the Boian people from upper Italy to the middle Danube

region These migrants iniciated production of gold coins copying the upper Italian drachms

Infirming the Straborsquos written information (Strabo V 13) about the Roman victory over the

Boian tribes in BC 191 (Dobesch 1993 9) and the paralelly derived chronology of gold coins of

the Athena Alkidemos type by K Pink (Pink 1936 18) the theory of H-J Hildebrandt seems

to be more likely ndash the Boian tribes left upper Italy already after the second Punic war in BC

201 (Hildebrandt 2001 14ndash17) Numerous Mediterranean coins in the finds from Němčice (Tab

11) appear to support this opinion According to H-J Hildebrandt the Boian people in upper


Italy did not strike drachms only but also smaller silver denominations (cf finds from northern

middle Danube region Tab 5) and gold 13-staters of the Athena Alkidemos type Those upper

Italian thirds have been copied by the Boians in Bohemia and Moravia On one hand there is

a lack of finds of such 13-staters in upper Italy (the only coin was published by Castelin 1985 no

1136) and on the other hand many of them have been found in the middle Danube area (Tab 6)

The Boians struck 13- 18- and 124-staters there All three denominations appear in the finds

from Němčice (Fig 7 Tab 7)

The local coins among those of Němčice are represented also by gold coins of the so-called

side lines (Figs 8ndash9 Castelin 1965 40ndash52) The known types as well as the completely new

ones happened to appear there (Fig 10) Symbols of the new types are analogical with those of

the Gaelic and Vindelic coinage (Fig 11) These coins have been struck for some representative

purposes in the late Iron Age centres in the territory of the Bohemian and Moravian regions (for

Moravian finds see Tab 8)

In Němčice there are numerous small silver coins registered ranging from 05 g to 1 g with

various and sometimes new symbols Such coins are also well documented in Roseldorf lower

Austria (see Dembski 1991 and Holzer 2003) In this article these coins are listed as Roseldorf

Němčice group dated back to the first half of the 2nd century BC because of their archaeologi-

cal characteristics They are completely different comparing to the small coins belonging to the

group called Stareacute HradiskoStradoniceKarlstein with their maximum weight about 05 g and

very simplified motives (stylized head and horse) ndash these coins are expected as having been

struck during the oppidum period i e about during the first half of the 1st century BC The

RoseldorfNěmčice group is regarded as different chronologically

Coins of the RoseldorfNěmčice group were quite rare in the past and they have been identi-

fied with the later group of coins dated back to the second half of the 1st century BC (Castelin ndash

Waldhauser 1985) In these days some new finds started to be registered not only from Roseldorf

and Němčice but also from other places in Moravia (Kolniacutekovaacute in press c) Slovakia (Kolniacutekovaacute

2003) Upper Austria (Prokisch 1993) and Lower Austria (Dembski 1991 Dembski 1995a) Finds

with archaeological context are very helpful in dating of these coins to the first half of the 2nd

century BC (for the late Iron Age grave in Palaacuterikovo see Benadik 1984 and the late Iron Age

village in Nitra see Kolniacutekovaacute 1964a) Use of the C 14 method in Roseldorf for dating coins of

such type from a dump hole (Holzer 2003 688) helped to precise the period ndash the late Iron Age

ndash also because of the secondary position of those coins

The group of coins from RoseldorfNěmčice is classified by several types (listed with capital

letters) and varieties (listed with small letters) Table 9 and Figures 12ndash13 offer a list of these

types The type A with a horse to right with a rosette and lyre (Fig 121ndash6) has been probably

struck as the very first one In context with repairings of the die new varieties AandashAd appeared

(Fig 127ndash10 see Dembski 1991 Roseldorf 1 type) The type A represents a smaller denomina-

tion (obolus) adjoining tetradrachms of the lyre type (Fig 143 5ndash6) These tetradrachms are

mainly concentrated in south-west Slovakia and they appeared in their archaeological context

in connection with the first half of the 2nd century BC (Kolniacutekovaacute 1964a 398 Kolniacutekovaacute 1964b

196ndash197 Benadik 1984 102ndash103) Two specimens come from Němčice (Fig 161ndash2) and one

from Břeclav (Fig 163)

After the die A repair the type B appeared ndash the horse symbol changed its orientation to

left (Dembski 1991 6 = Roseldorf II type in this article as Roseldorf III type = Manching type

ndash Kellner 1990) Varieties BandashBi developed from the frequently modified dies of the type B (Fig

1211ndash20) Other types of that group with interesting symbols have been discovered in Němčice

Roseldorf and other lower Austrian localities (St Poumllten ndash Dembski 1991) and they correspond

by their weight with the RoseldorfNěmčice types (Fig 13) type C ndash two stylized riders (Fig

131) type D ndash torques (Fig 132) type E ndash star and horse protoma (Fig 133) type F ndash horse and

head with big ears (Fig 134) type G ndash stylized head and deer (Fig 135) type H ndash two horses

(Fig 136) type I ndash triskeles and flying bird (Fig 137) type J ndash curtails and ant (Fig 138) type

K ndash semicircles and horse (Fig 139) type L ndash spiral and ldquoSrdquo-form lines (Fig 1310) type M


ndash laurel wreath and horse (Fig 1311) type N ndash horse to left triskeles and lyre (Fig 1312) type

O ndash cusp and warrior (Fig 1313) Two new types have not been incorporated to this group yet

head en face and cock (reportedly from south Slovakia ndash see auction catalogue Lanz Muumlnchen

132 2006 no 16 plus Fig 1314) and head and horse (reportedly from an uncertain locality in

Lower Austria ndash (Dembski 1995b 106 Abb 1 Fig 1315)

The coins of the RoseldorfNěmčice group well document production and circulation of

small silver denominations during the first half of the 2nd century BC already Aside from the two

most important centres (Roseldorf Němčice) such coins have been certainly struck also in other

late Iron Age settlements of the middle Danube region Deducing from some image paralels in

the Gaelic coinage it is not impossible that Gaelic masters had participated in this process

Weights of the majority of the RoseldorfNěmčice coins (Tab 10) range from 09 g to 06 g

coins over 1 g or below 05 g are rare The weights of these coins imply the fact that they have

been struck approximately during the same period

The coin production directly in the centre of Němčice is also well documented by a fragment

of the clay casting form with microscopic traces of gold (Fig 151) and unstruck flans (Fig

152ndash4) Numerous fractions of bronze coins (Fig 156ndash13) give evidence for their use in the

casting workshop

Also imported Celtic coins are represented in the finds of Němčice lyre-type coins (Fig

161ndash2) a north Panonian tetradrachm with monogram of Audoleon (Fig 164) a copy of

a tetradrachm struck under Philip of Macedonia (Fig 165) coins of the Celtic-Dacian type

of Huşi-Vovrieşti (Fig 166) bird-type coins (Fig 167ndash9) plus Gaelic coins like drachm of the

ldquoLanguedocienrdquo type potin coins of the mannequin type or the devilrsquos head type (Fig 1610ndash12)

From the chronological point of view the group of imported Celtic coins corresponds with the

time of existence of the late Iron Age centre of Němčice

The coins struck in Pontium and the Mediterranean play an important role in interpretation

of the finds from Němčice (Tab 11 Figs 17ndash19) They accent the central position of that locality

its important productive and trading function on the ldquoAmberrdquo Route along the Morava river

They could imply also some historical events not mentioned in written sources arrival of the

Celtic people to the northern part of the middle Danube region after they had ceased to serve as

mercenaries for ancient commanders and after they had stopped their plundering conquest in

the contemporary civilized world (Noeske in press) The group of coins from Němčice can also

well document their mission in bringing many achievements of the ancient civilization to their

new homes in the middle Danube area

In that way the coin finds from Němčice can put the clear final forming features to the

image of the central European Celtic coinage against the backround of the historical events

between the end of the 3rd century BC and the middle of the 2nd century BC



MINCO VNICTVIacute SLAVNIacuteKOVCE SOBĚSLAVAGeneze jednoho numismatickeacuteho omylu

Z d e n ě k P E T R Aacute Ň

Jen maacutelo kapitol v českeacute raně středověkeacute historii zaznamenalo v posledniacutech letech tak

zaacutesadniacute naacutezoroveacute změny jako dějiny slavniacutekovskeacuteho rodu Fakta o kteraacute se v minulosti

slavniacutekovskyacute přiacuteběh opiacuteral a se kteryacutemi v podstatě pracujeme i dnes jsou ze třiacute oblastiacute

ndash ze zdrojů piacutesemnyacutech archeologickyacutech a numismatickyacutech Piacutesemneacute prameny zastu-

pujiacute předevšiacutem dvě teacuteměř soudobeacute vojtěšskeacute legendy1 a o zhruba jedno stoletiacute mladšiacute

Kosmova kronika2 Archeologickyacutem vkladem byly předevšiacutem zaacutevěry dlouholetyacutech

vyacutezkumů kouřimskeacuteho3 a libickeacuteho hradišťě4 A praacutevě kritickeacute přehodnoceniacute mno-

haletyacutech archeologickyacutech zaacutevěrů v polovině 90 let 20 stoletiacute začalo veacutest k vyacuteznamně

odlišneacutemu pohledu na relativně kraacutetkeacute dějiny Slavniacutekovců v raacutemci raně středověkeacuteho

českeacuteho staacutetu posledniacute čtvrtiny 10 stoletiacute5

Než se budeme věnovat problematice slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute je vhodneacute při-

pomenout že prvniacute zaacutejem historiků o Slavniacutekovce kteryacute lze klaacutest již do poloviny 18

stoletiacute se tyacutekal předevšiacutem osoby druheacuteho pražskeacuteho biskupa a pozdějšiacuteho mučedniacuteka

a světce Vojtěcha Teprve později začala byacutet věnovaacutena většiacute pozornost osudům jeho

rodiny a Vojtěchovi rodiče a bratři tak vstoupili na pole českeacuteho dějepisectviacute Bylo to

hlavně liacutečeniacute velikosti panstviacute Vojtěchova otce obsaženeacute v Kosmově kronice ktereacute při-

vedlo Františka Palackeacuteho k užitiacute rodoveacuteho označeniacute bdquoSlavniacutekovcildquo I když dal Palackyacute

Vojtěchovu rodu jmeacuteno neučinil z něj samostatně vlaacutednouciacute rod vstupujiacuteciacute do dějin

z kmenoveacuteho daacutevnověku Čechy 9 a 10 stoletiacute byly podle jeho koncepce jednotneacute

ovlaacutedaneacute jedniacutem velkyacutem kniacutežetem z rodu Přemyslovců6

Palackeacuteho teorii jednotneacuteho naacuteroda v niacutež Slavniacutekovcům nepatřilo samostatneacute

vyacuteraznějšiacute postaveniacute převzali i dalšiacute historikoveacute druheacute poloviny 19 stoletiacute Zaacutesadniacute

zlom v chaacutepaacuteniacute jednoty českeacute země a miacutesta jakeacute v jejiacute mocenskeacute hierarchii zaujali

1 KANAPARIUS Vita Adalberti ed J Karwasińska Św Wojciecha biskupa i męczennika Żywot pierws-

zy Monumenta Poliniae Historica nova Series IV1 Warszawa 1962 BRUNO Z QUERFURTU Vita

Adalberti ed J Karwasińska Św Wojciecha biskupa i męczennika Żywot drugi Monumenta Poliniae

Historica nova Series IV2 Warszawa 1969 KOLEKTIV Slavniacutekovci ve středověkeacutem piacutesemnictviacute Praha

1987 s122ndash1852 COSMAE PRAGENSIS CHRONICA BOEMORUM ed B Bretholz Monumenta Germaniae Historica SS

NS II Berlin 1923 kap 27ndash29 s 48ndash533 Miloš ŠOLLE Kniacutežeciacute pohřebiště na Stareacute Kouřimi Pamaacutetky archeologickeacute 50 s 353ndash506 TYacuteŽ Přemyslovskaacute

a děpoltickaacute Kouřim podle vyacutezkumu z let 1967ndash1977 Archeologickeacute rozhledy 44 s 268ndash278 Miloš ŠOLLE

Kouřim v průběhu věků PRAHA 1981 Dalšiacute literatura s celkovyacutem přehledem v Michal LUTOVSKYacute

ndash Zdeněk PETRAacuteŇ Slavniacutekovci Myacutetus českeacuteho dějepisectviacute Praha 20044 Rudolf TUREK Libice Kniacutežeciacute hradisko X věku Praha 1966ndash1968 TYacuteŽ Libice Pohřebiště na vnitřniacutem hra-

disku Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 30 s 249ndash316 Dalšiacute literatura s celkovyacutem přehledem

v LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci Praha 20045 Jiřiacute SLAacuteMA Slavniacutekovci ndash vyacuteznamnaacute nebo okrajovaacute zaacuteležitost českyacutech dějin 10 stoletiacute Archeologickeacute roz-

hledy 47 s 182ndash224 TYacuteŽ Svatyacute Vojtěch a slavniacutekovskaacute Libice in Svatyacute Vojtěch Sborniacutek k mileniu Praha

1997 s 16ndash39 TYacuteŽ Slavniacutekovci in Svatyacute Vojtěch Čechoveacute a Evropa Praha 1998 s 17ndash36 TYacuteŽ Kosmovy

zaacuteměrneacute omyly in Dějiny ve věku nejistot Sborniacutek k přiacuteležitosti 70 narozenin Dušana Třeštiacuteka Praha 2003

s 261ndash267 Celkovyacute přehled M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci6 František PALACKYacute Dějiny naacuteroda českeacuteho v Čechaacutech a na Moravě 11 Praha 1928 s 166 208ndash214


Slavniacutekovci přinesly až praacutece německyacutech historiků kteřiacute poukazovali na to že v pra-

menech vystupuje množstviacute kniacutežat kteřaacute nemohla byacutet podle představy Palackeacuteho pouze

uacuteředniacuteky panovniacuteka7 Považovali je proto za nezaacutevisleacute vlaacutedce mnohyacutech kmenů obyacutevajiacuteciacutech

českou kotlinu Pro Slavniacutekovce to rozpracoval zejmeacutena Josef Loserth kteryacute z nich učinil

potomky kniacutežat kmene bdquoBiacutelyacutechldquo Charvaacutetů a urputneacute soupeře Přemyslovců Jednotnyacute

českyacute staacutet tak mohl vzniknout až naacutesilnyacutem odstraněniacutem Slavniacutekovců v roce 9958

Tyto naacutezory kupodivu bez většiacutech změn převzaly i naacutesledujiacuteciacute generace českyacutech

historiků Slavniacutekovce jako potomky kniacutežat jednoho z vyacutechodočeskyacutech kmenů a sta-

bilniacute soupeře Přemyslovců vtělil v roce 1912 Vaacuteclav Novotnyacute do prvniacuteho svazku svyacutech

monumentaacutelniacutech Českyacutech dějin9 Mezi domaacuteciacutemi historiky pak naacutesledně logicky probiacute-

hala nanejvyacuteše diskuze o tom zda byl původ Slavniacutekovců zličskyacute či zda tento rod patřil

ke kmeni Charvaacutetů10 A tak již přinejmenšiacutem od sklonku 19 stoletiacute se stalo nezpochyb-

nitelnou bdquopravdouldquo že Slavniacutekovci byli staryacutem vyacuteznamnyacutem kniacutežeciacutem rodem vzešlyacutem

z vyacutechodočeskeacute kmenoveacute aristokracie 9 stoletiacute

Vyacuteraznou měrou podpořily takto pojatyacute slavniacutekovskyacute přiacuteběh i archeologie a numis-

matika Archeologie předevšiacutem vypraacutevěniacutem o Slavniacutekovyacutech hradech a velikosti jeho

panstviacute představiteleacute českeacute numismatiky byli zase přesvědčeni že staacutevajiacuteciacute rozbory

mincovnictviacute takřka nezpochybnitelně doklaacutedajiacute kromě intenzivniacuteho ekonomickeacuteho

a obchodniacuteho soupeřeniacute mezi pražskyacutem a libickyacutem kniacutežetem takeacute dramatickeacute uchvaacutece-

niacute mincovniacuteho regaacutelu i růstu nepřaacutetelstviacute mezi Slavniacutekovci a vlaacutednouciacutemi Přemyslovci

doloženyacute uacutedajnyacutemi bdquovyacutehružnyacutemildquo motivy na Soběslavovyacutech ražbaacutech

Zvlaacuteštniacuteho upevněniacute a zdokonaleniacute nabyl slavniacutekovskyacute přiacuteběh předevšiacutem v diacutele

archeologa Rudolfa Turka kteryacute vytvořil po 2 světoveacute vaacutelce archeologicko-historickyacute

obraz vyacutevoje Čech v 9 a 10 stoletiacute11 Vyacutesledky jeho dlouholeteacuteho vyacutezkumu na Libici

jako by plně podporovaly vše co se o Slavniacutekovciacutech doposud bdquověděloldquo A bdquověděloldquo se

předevšiacutem to že oba rody ndash přemyslovskyacute i slavniacutekovskyacute ndash byly co do sveacute ekonomickeacute

siacutely v podstatě rovnocenneacute Slavniacutekovci dokonce ovlaacutedali většiacute uacutezemiacute Podmiacutenky pro

eventuaacutelniacute a vlastně silově vyrovnanyacute mocenskyacute boj byly takto daacuteny

Rudolf Turek takeacute poukazoval na surovinoveacute zdroje pro ražbu minciacute ndash bohataacute střiacute-

brnaacute ložiska pozdějšiacute kutnohorskeacute oblasti nachaacutezejiacuteciacute se v těsneacute bliacutezkosti maliacutenskeacuteho

hradiště Vyacuteznamneacute zdroje draheacuteho kovu byly ve všech dobaacutech takřka strategickou

surovinou kterou pochopitelně nemohl ani pražskyacute kniacuteže ponechat v rukou konku-

renčniacuteho rodu Tiacutem vstoupila do hry kromě důležityacutech uacutezemiacute okolo životně důležityacutech

obchodniacutech cest i dalšiacute přiacutečina vzrůstajiacuteciacuteho napětiacute mezi oběma rody naacutesledně vyuacutesťu-

jiacuteciacute do sveacuteho krvaveacuteho konce

Přestože takto pojatyacute slavniacutekovskyacute přiacuteběh na dlouhaacute desetiletiacute bdquozamrzlldquo nakonec přišlo

to co se zaacutekonitě dostavit muselo Již za Turkova života se začaly objevovat naacutezory pouka-

zujiacuteciacute na naacutepadneacute nesrovnalosti v jeho pojetiacute raně středověkyacutech českyacutech dějin a zejmeacutena pak

na absenci přesvědčivějšiacutech dokladů o něž se dosavadniacute dlouholetyacute myacutetus trvaleacute rivality

mezi Slavniacutekovci a Přemyslovci či mocenskeacuteho dualismu v Čechaacutech 10 stoletiacute opiacuteral

7 Berthold BRETHOLZ Geschichte Boumlhmens und Maumlhrens bis zum Aussterben der Přemysliden Muumlnchen ndash

Leipzig 1912 s 98 nn Julius LIPPERT Social-Geschichte Boumlhmens I Prag ndash Wien ndash Leipzig 1896 s 27 nn8 Josef LOSERTH Der Sturz des Hauses Slawnik Ein Beitrag zur Geschichte der Ausbildung des boumlhmischen

Herzogthums Archiv f oumlsterreichische Geschichte Wien 1884 s 19ndash549 Vaacuteclav NOVOTNYacute Českeacute dějiny Praha 1912 s 642ndash69210 V NOVOTNYacute Českeacute dějiny I s 444ndash445 Josef PEKAŘ Svatyacute Vaacuteclav in Svatovaacuteclavskyacute sborniacutek I

Kniacuteže Vaacuteclav a jeho doba Praha 1934 s 9ndash10111 R TUREK Slavniacutekovskaacute Libice Praha 1946 TYacuteŽ Čechy na uacutesvitě dějin Praha 1963 s 256ndash258


Tento vyacuteklad nakonec nepřežil dlouho Turkovu smrt v roce 1991 protože již v roce

1994 jej doslova rozmetal nejvyacuteznamnějšiacute z Turkovyacutech žaacuteků i oponentů Jiřiacute Slaacutema12

Vzaacutepětiacute na neudržitelnost dosavadniacuteho slavniacutekovskeacuteho přiacuteběhu poukaacutezali dalšiacute součas-

niacute historici i archeologoveacute K definitivniacutemu odklonu od takto pojateacute historie nakonec

přispělo zaacutesadniacute přehodnoceniacute mincovnictviacute kniacutežete Soběslava

Jak je tedy interpretovaacuten slavniacutekovskyacute přiacuteběh dnes Pro historii se začal odehraacutevat

v době vlaacutedy Boleslava I kdy byly Čechy již zřejmě deacutele než tři desetiletiacute sjednoceneacute13

Omezenyacute počet alespoň spolehlivějšiacutech faktů na nichž lze novodobeacute pojetiacute Slavniacutekovskyacutech

dějin vystavět poskytujiacute bohužel jen tři piacutesemneacute prameny K dispozici jsou totiž pouze již

zmiacuteněneacute dvě soudobeacute legendy o životě a smrti biskupa Vojtěcha ndash staršiacute tradičně přisu-

zovanaacute Janu Canapariovi o maacutelo pozdějšiacute legenda Bruna z Querfurtu14 a nakonec znaacutemaacute

ndash byť o jedno stoletiacute mladšiacute ndash Kosmova kronika15 Z těchto zdrojů se o prvniacutem znaacutemeacutem

kniacutežeti rodu Slavniacutekovi a jeho manželce Střezislavě mnoho konkreacutetniacuteho nedozviacutedaacuteme

Jejich původ je v současnosti spojovaacuten předevšiacutem s přemyslovskyacutem rodem ve hře však

např zůstaacutevajiacute i vazby na saskyacute kraacutelovskyacute dvůr16

Slavniacutek byl bez pochyb bohatyacute muž už jen proto že si mohl dovolit nechat studovat

sveacuteho mladšiacuteho syna Vojtěcha na prestižniacute škole v dalekeacutem německeacutem Magdeburku17

Po jeho smrti v roce 981 se stal naacutestupcem jeho nejstaršiacute syn Soběslav

Přestože Soběslav staacutel v čele sveacuteho rodu celkem 14 let soudobeacute legendy jej neznajiacute

jmeacutenem Zmiacutenky o Slavniacutekově naacutestupci sice najdeme i v obou zmiacuteněnyacutech svatovojtěš-

skyacutech legendaacutech ale ani v jednom přiacutepadě zde nenalezneme jeho jmeacuteno ani jakou-

koliv zmiacutenku o jeho postaveniacute a siacutedle Canaparius i Bruno pouze uvaacutedějiacute že nejstaršiacute

Vojtěchův bratr byl v době napadeniacute Libice na ciacutesařskeacute vyacutepravě a po zpraacutevě o vyvraždě-

niacute sveacute rodiny se uchyacutelil pod ochranu polskeacuteho kniacutežete Boleslava Chrabreacuteho

Soběslava jmenuje až o jedno stoletiacute později Kosmas a to ještě ne zcela přesně

Nazyacutevaacute jej Soběborem a nechaacutevaacute jej zabiacutet v roce 995 na Libici18 v obou přiacutepadech

se však kronikaacuteř myacutelil Z omylu jej usvědčujiacute jak opisy na Soběslavovyacutech minciacutech

(ZOBEZLAVS) tak text soudobeacute německeacute kroniky Thietmara z Merseburku uvaacutedějiacuteciacute

jmeacuteno ve spraacutevneacutem tvaru (Zebizlovo) Thietmar kteryacute byl udaacutelostem konce 10 stoletiacute

mnohem bliacuteže a mohl se podrobnosti dozvědět od přiacutemyacutech akteacuterů klade Soběslavovu

smrt zřejmě pravdivěji až k roku 100419

Soběslavovo přesneacute jmeacuteno tak znaacuteme vlastně pouze z jeho minciacute ktereacute jsou jedi-

nyacutem svědkem doby jeho působeniacute v Čechaacutech A praacutevě vlastniacute ražba peněz byla dlouho

považovaacutena za hlavniacute i když v podstatě jedinyacute důkaz v dosavadniacute literatuře tolikraacutet

zdůrazňovanyacutech jeho vysokyacutech politickyacutech ambiciacute20 Jedineacute co o Soběslavovi skutečně

12 J SLAacuteMA Slavniacutekovci Praha 1995 (text prezentovaacuten 1994 na vědeckeacutem zasedaacuteniacute v Archeologickeacutem

uacutestavu AV ČR) stručněji text vydaacuten 1998 v Svatyacute Vojtěch Čechoveacute a Evropa13 M LUTOVSKYacute Bratrovrah a tvůrce staacutetu Praha 1998 s 77ndash10014 BRUNO Z QUERFURTU Legenda Nascitur purpureus flor Praha 199615 COSMAE PRAGENSIS CHRONICA BOEMORUM kap 27ndash2916 Dušan TŘEŠTIacuteK Počaacutetky Přemyslovců Praha 1997 s 419ndash42617 KOLEKTIV Slavniacutekovci s 124 a 20518 COSMAE PRAGENSIS CHRONICA BOEMORUM kap 2919 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 49ndash5020 Gustav SKALSKYacute Vyacuteznam slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute Numismatickyacute sborniacutek 2 1955 s 5ndash23 Jarmila

HAacuteSKOVAacute Slavniacutekovskeacute mincovaacuteniacute Libice nCidlinou 1976 TAacuteŽ Slavniacutekovci v historickeacute vyacutepovědi

svyacutech minciacute Archeologickeacute rozhledy 47 1995 s 225ndash230 TAacuteŽ K uacuteloze biskupa Vojtěcha ve slavniacutekov-

skeacutem mincovaacuteniacute in Svatyacute Vojtěch Čechoveacute a Evropa Praha 1998 s 49ndash54


viacuteme je že razil sveacute mince v Maliacuteně a zřejmě i na Libici a že v době napadeniacute sveacuteho siacutedla

byla jeho družina součaacutestiacute českeacute vojenskeacute vyacutepravy podporujiacuteciacute ciacutesaře v jeho taženiacute proti

slovanskyacutem kmenům Veletů a Obodritů Na vyacutepravě jej zastihla zpraacuteva o naacutesilneacute smrti

bratrů naacutesledujiacuteciacute leacuteta prožil pak v polskeacutem exilu a v zaacuteřiacute roku 1004 padl v Praze při

uacutestupu polskeacute okupačniacute posaacutedky

Soběslav je jistě nejvyacuteznamnějšiacute postavou celeacuteho slavniacutekovskeacuteho přiacuteběhu Stejně

jako v přiacutepadě otce Slavniacuteka je však i Soběslavova mocenskaacute pozice velkou neznaacutemou

většina uacutevah se v jeho přiacutepadě odviacutejela od minciacute a to nejen od jejich textoveacute i obrazoveacute

naacuteplně ale už od samotneacuteho faktu že jako jedinyacute po vlaacutednouciacutem Boleslavovi II razil

vlastniacute peniacuteze Uacutevahy o Soběslavově vzdoru či loajalitě k pražskeacutemu vlaacutedci jdou však

nad raacutemec možnostiacute jež dovolujiacute historickeacute prameny Jen hypoteticky lze předpoklaacutedat

že ekonomickyacute vzestup libicko-maliacutenskeacute oblasti zaručenyacute prochaacutezejiacuteciacutem intenzivniacutem

obchodem spolu s předpoklaacutedanyacutem přiacutebuzenstviacutem s rodinou vlaacutednouciacuteho kniacutežete

mohl posiacutelit Soběslavovo sebevědomiacute jehož projevem byla i samostatnaacute ražba minciacute21

Kromě samotneacuteho krvaveacuteho zaacutevěru slavniacutekovskeacute historie v zaacuteřiacute 995 nemaacuteme

v piacutesemnyacutech pramenech doložen žaacutednyacute dalšiacute projev nepřaacutetelstviacute mezi vlaacutednouciacutemi

Přemyslovci a Slavniacutekovci Jedinou epizodou je snad vyhrůžka na adresu Vojtěchovyacutech

bratřiacute a jejich rodin když biskup chraacutenil ve sveacutem pražskeacutem kostele cizoložnou ženu

využiacutevajiacuteciacute chraacutemoveacuteho azylu22

Samotneacutemu vojenskeacutemu uacutetoku na Libici věnovala poněkud většiacute pozornost pouze

legenda Bruna z Querfurtu Hovořiacute se zde o existenci jakeacutemsi bliacuteže časově neupřesně-

neacutem přiacuteměřiacute mezi uacutetočniacuteky a obhaacutejci Libice před samotnyacutem uacutetokem ktereacute však nebylo

ze strany přemyslovskeacuteho vojska dodrženo Dalšiacutem ne zcela srozumitelnyacutem momentem

před samotnyacutem ozbrojenyacutem střetem byla uacutedajnaacute proklamace uacutetočniacuteků bdquoJe-li vašiacutem

svatyacutem Vaacuteclav pak našiacutem je Boleslavldquo jako odpověď na žaacutedost obleženyacutech aby odložili

naacutesiliacute v den svaacutetku zemskeacuteho patrona svateacuteho Vaacuteclava23

Co a proč se vlastně stalo na Libici ve dnech 27 a 28 zaacuteřiacute roku 995 zůstane patrně

navždy otevřenou a někdy i kontroverzniacute otaacutezkou českeacuteho dějepisectviacute Odpovědi se

samozřejmě budou radikaacutelně lišit v souvislosti s postojem k otaacutezce o vyacuteznamu a posta-

veniacute Slavniacutekova syna Soběslava Jedinyacutem spolehlivyacutem faktem tak zůstaacutevaacute pouze to že

kraacutetce obleženaacute Libice byla spolu s přiacutetomnyacutemi přiacuteslušniacuteky rodu zničena

Nezodpovězenyacutech otaacutezek sice zůstaacutevaacute celaacute řada přesto lze dnes již prohlaacutesit že

libickyacute masakr nebyl vyacutesledkem dlouhaacute leacuteta stupňovaneacuteho napětiacute domněle dokumen-

tovaneacuteho ražbou minciacute a motivy na nich Uacutetok přemyslovskeacuteho vojska totiž zastihl

Soběslavův rod na Libici zcela nepřipravenyacute neboť jeho vojaacuteci se beze všech obav

uacutečastnili spolu s vojskem Boleslava II již zmiacuteněneacute vyacutepravy ciacutesařskeacute armaacutedy Oty III

proti severskyacutem slovanskyacutem kmenům Vše naopak nasvědčuje tomu že šlo patrně

o jednu z nikoli omluvitelnyacutech ale nejspiacuteše běžnyacutech udaacutelostiacute konce 10 stoletiacute doby pro

českyacute staacutet krizoveacute a tragickeacute24 Snad se jednalo o obyčejnou loupeživou vyacutepravu pře-

myslovskeacuteho vojska nad kteryacutem už staacuternouciacute a zřejmě vaacutežně nemocnyacute Boleslav ztraacutecel

kontrolu Že zde praacutevě zištneacute důvody mohly hraacutet svou roli může dosvědčovat praacutevě

Canapariova vojtěšskaacute legenda bdquohellipmuže i nevinneacute ženy všechny odsoudili k nejukrutněj-

21 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 49ndash50 128ndash13022 KOLEKTIV Slavniacutekovci s 136ndash137 163ndash16423 KOLEKTIV Slavniacutekovci s 16824 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 134ndash141


šiacute smrti i jejich hradiště zpustošili ohněm a mečem všechen jejich majetek uchvaacutetilildquo25

Možnaacute zde svou roli hraacutely dnes již neznaacutemeacute osobniacute zaacutešti

I když byl Slavniacutekův rod 28 zaacuteřiacute 955 teacuteměř celyacute zlikvidovaacuten neznamenalo to konec

existence Soběslavovyacutech siacutedel kteraacute existovala i nadaacutele Libice zůstala nadaacutele jedniacutem

z meacuteně vyacuteznamnyacutech spraacutevniacutech center přemyslovskeacuteho staacutetu I když již klesl vyacuteznam

obchodniacute stezky kdysi prochaacutezejiacuteciacute teacuteměř celyacutem tehdy znaacutemyacutem křesťanskyacutem světem

ndash stala se Libice spraacutevniacutem celkem širokeacuteho okoliacute Takeacute osiacutedleniacute Maliacutena přetrvalo teacuteměř

kontinuaacutel ně až do středověku jeho funkci však postupně přebrala nedalekaacute Čaacuteslav26

Až do druheacute poloviny 80 let 19 stoletiacute se v českyacutech zemiacutech počiacutetalo pouze s ražbou

minciacute kniacutežat z vlaacutednouciacuteho rodu Přemyslovců v souvislosti s jejich předpoklaacutedanyacutem

nediacutelnyacutem mincovniacutem praacutevem27 Teprve roku 1887 popsal německyacute numismatik Josef

Menadier z polskeacuteho naacutelezu Bystrzyca několik do teacute doby neurčenyacutech denaacuterů ktereacute

určil jako Soběslavovy ndash tedy slavniacutekovskeacute28 Českaacute numismatika však překvapivě

Menadieacuterův zaacutevěr odmiacutetla Eduard Fiala vyslovil naacutezor že tyto zaacutehadneacute denaacutery nej-

spiacuteše razil Kosmou zmiňovanyacute syn Boleslava II jmeacutenem Vaacuteclav29 Ten měl dostat od

otce po vyvražděniacute Slavniacutekovců moravskyacute a jakyacutesi čaacuteslavskyacute uacuteděl Mincovna Maliacuten

uvedenaacute na těchto ražbaacutech měla byacutet součaacutestiacute tohoto předpoklaacutedaneacuteho ale jinde nedo-

loženeacuteho čaacuteslavskeacuteho uacutedělu

V nediacutelnost přemyslovskeacuteho mincovniacuteho praacuteva věřil takeacute Josef Smoliacutek a původ

denaacuterů s čitelnyacutemi jmeacuteny ZOBEZLAV a MALIN hledal ve stejnojmennyacutech miacutestech

Polska Dolniacute Lužice a Meklenburska30

E Fiala se v roce 1921 ještě jednou vraacutetil k problematice těchto zaacutehadnyacutech minciacute

a dokonce připustil i mincovaacuteniacute na slavniacutekovskeacute Libici31 Na tomto Soběslavově siacutedle se

tak však mělo staacutet až po konečneacute likvidaci jeho rodu roku 995 Zničeneacute hradiště měli

znovu osiacutedlit Přemyslovci a rozšiacuteřit sveacute mincovaacuteniacute až sem Fiala byl dokonce určityacute čas

ochoten uvažovat i o mincovniacute činnosti samotnyacutech Slavniacutekovců ale nakonec u něho

opět převaacutežilo přesvědčeniacute že tzv ethelredskyacute typ minciacute typickyacute pro Přemyslovce ndash byť

se Soběslavovyacutem jmeacutenem ndash přece jen mohl razit pouze vlaacutednouciacute rod

Zaacutesadniacute průlom do těchto doposud odmiacutetavyacutech naacutezorů na samostatneacute slavniacutekovskeacute

mincovaacuteniacute vnesl roku 1923 Viktor Katz podle něhož původ minciacute se jmeacuteny Soběslava

a Maliacutena byl přesvědčivě českyacute a tento zaacutevěr takeacute souhlasil s mincovniacutemi naacutelezy32

Soběslavovi byly tedy konečně opraacutevněně přiděleny mince Staacutevaacute se tak však v době

kdy jsou naacutezory na postaveniacute tohoto rodu v Čechaacutech již poměrně vyhraněneacute a Slavniacute-

kovskyacute rod je kladen co do politicko-hospodaacuteřskeacuteho vyacuteznamu na roveň vlaacutednouciacutemu

přemyslovskeacutemu rodu Loserthova interpretace jako zaacutevěrečneacuteho aktu sjednocovaacuteniacute

25 KOLEKTIV Slavniacutekovci s 14126 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 65ndash82 134ndash14127 Jaromiacuter POŠVAacuteŘ Mincovniacute regaacutel v českyacutech zemiacutech Moravskeacute numismatickeacute zpraacutevy 7 1960 s 37ndash45

TYacuteŽ K organizaci mincovniacuteho regaacutelu v českyacutech zemiacutech Moravskeacute numismatickeacute zpraacutevy 13 1973

s 46ndash4728 Josef MENADIER Funde deutscher Muumlnzen aus dem Mittelalter Zeitschrift fuumlr Numismatik 15 1887

s 119ndash13329 Eduard FIALA Českeacute denaacutery Praha 1895 157ndash158 25030 Josef SMOLIacuteK Denaacutery Boleslava I Boleslava II Boleslava III a Vladivoje Praha 1908 s 12131 E FIALA Stareacute mincovny Věstniacutek numismatickeacute společnosti československeacute 3 1921 s 97ndash10032 Viktor KATZ Denaacuter kniacutežete Vaacuteclava svateacuteho a denaacutery Soběslava Slavniacutekovce Věstniacutek Numismatickeacute

společnosti československeacute 5 1923 s 202ndash207


země pod vlaacutedou Přemyslovců a jeho seřazeniacute znaacutemyacutech faktů do přiacuteběhu směřujiacuteciacuteho

přes uacutedajneacute neustaacuteleacute soupeřeniacute mezi oběma rody a vlastně teacuteměř staacutety přiacutemo k libic-

keacutemu vražděniacute nemohly vznikajiacuteciacute slavniacutekovskou numismatiku neovlivnit Miacutesto

toho aby tato věda vnesla do celeacute problematiky jasnějšiacute světlo i ona vzaacutepětiacute podlehla

dosavadniacute barviteacute mytologii o vzrůstajiacuteciacutem nepřaacutetelstviacute mezi dvěma mocensky takřka

vyrovnanyacutemi rody

Prvniacutem kdo navrhl v slavniacutekovskeacutem mincovnictviacute určityacute systeacutem byl Gustav

Skalskyacute Stalo se tak roku 1932 v souvislosti s jeho publikciacute staroboleslavskeacuteho naacutelezu

obsahujiacuteciacuteho velkeacute množstviacute slavniacutekovskyacutech denaacuterů33 podruheacute pak roku 1955 v dalšiacute

autorově samostatneacute studii o slavniacutekovskeacutem mincovnictviacute34

Slavniacutekovskeacute mincovniacute typy podle G Skalskeacuteho

Mincovna ()

1 tzv anglosaskyacute typ ndash ruka mezi dvěma piacutesmeny omegapoprsiacute ndash opisy korumpovaneacute

(snad jmeacuteno Soběslava)

2 stejnyacute typ ndash ruka mezi piacutesmeny alfa a omegapoprsiacute ndash ale jasnyacute opis ZOEE+ZLA

a na rubu nejasnaacute koruptela +EOSTVDFAER

3 typ ruka s mečemptaacutek se skloněnou hlavou ndash opisy jako u předchoziacute skupiny

4 typ rukaptaacutek ndash v opisech zkomoleneacute jmeacuteno Soběslava na liacuteci a zcela nejasnyacute opis

na rubu

Mincovna Maliacuten

5 anglosaskyacute typ rukapoprsiacute ndash opis +ZOBEZIAVINARA na liacuteci a MALINCIVITA

na rubu

6 tyacutež typ s různě porušenyacutemi opisy

Mincovna Libice

7 typ vousataacute hlava en face s korunoutzv oto-adelheidskaacute kaplice a opis +ZOBEZLAV

na liacuteci a LIV+BVZ na rubu

Ražba pro Vojtěcha

8 typ kapliceruka ndash opis EOOVLZIAZDLCRIVVFT na liacuteci a ZIPCTZEZVIRAIIE

DCIH na rubu

Podle G Skalskeacuteho byly tzv ethelredskeacute slavniacutekovskeacute typy raženy jako prveacute a zahaacute-

jeniacute jejich ražby kladl k roku 98535 Podle něho měl totiž zahaacutejit ve stejneacutem roce tento

ražbu tohoto typu Boleslav II v Praze a So běslav jej proto v raacutemci obchodniacuteho soupe-

řeniacute okamžitě napodo bil Podle teacuteto teze však někdy okolo roku 990 ndash uacutedajně v raacutemci

změny politickeacute orientace na Polsko ndash Slavniacutekovci poznali že bdquonemohou hospodaacuteřskyacute

boj vyhraacutetldquo a proto opustili společnyacute ethelreds kyacute typ Od počaacutetku 90 let po prohraneacute

33 G SKALSKYacute Naacutelez českyacutech denaacuterů z konce X stoletiacute ve Stareacute Boleslavi Brandyacutes nad Labem 1932

s 57ndash7834 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 5ndash2235 G SKALSKYacute Nejstaršiacute českeacute mince (Poznaacutemky ke spisu V Katze) Numismatickyacute časopis českosloven-

skyacute 11 1935 s 51ndash54 V KATZ Nejstaršiacute českeacute mince (Opověď G Skalskeacutemu) Numismatickyacute časopis

československyacute 11 1935 s 80ndash82 K celkoveacute problematice typologie Boleslava II ještě G SKALSKYacute

O denaacuterech vyšehradskyacutech Numismatickyacute časopis československyacute 3 1927 s 172ndash189 TYacuteŽ Doslovem

Numismatickyacute časopis československyacute 11 1935 s 85ndash89 V KATZ V zaacutevěru polemiky Numismatickyacute

časopis československyacute 11 1935 s 90ndash93 datace ethelredskeacuteho typu konkreacutetně G SKALSKYacute Vyacuteznam

s 7 pozn 12


česko-polskeacute vaacutelce se podle G Skalskeacuteho začali Slavniacutekovci bdquovyvazovat ze svazků s Pře-

myslovci posilovali svou suverenitu a chtěli v Čechaacutech vyt vořit dualismusldquo tedy druhyacute

samostatnyacute staacutet V teacuteto době měl zahaacutejit Soběslav ražbu typů s bdquoneobvyklyacutemi obrazy

navazujiacuteciacute na obrazy zahraničniacuteldquo36

Na těchto mincovniacutech typech se objevujiacute předevšiacutem zjednodušeneacute ptačiacute motivy

Izolovanaacute ražba neobvykleacuteho typu však nemohla miacutet kladnyacute vliv na bernost těchto

minciacute a G Skalskyacute si tento fakt uvědomoval protože saacutem uvedl že tyto mince bdquonemoh-

ly na domaacuteciacutech trziacutech vzbudit oblibu a nebyly snad ani k tomuto uacutečelu vydaacutevaacutenyldquo Tuto

rozpornou situaci se snažil vysvětlit tiacutem že raženeacute minci v teacuteto době přisoudil kromě

uacutelohy hospodaacuteřskeacute bdquotakeacute naacuteboženskou sakraacutelniacute prestižniacute i reprezentačniacute mince byla

znaacutemkou autonomie a suverenityldquo37

Do skupiny slavniacutekovskyacutech minciacute byl řazen i vzaacutecnyacute denaacuter s opisem HIC DENARIUS

EST EPIS(COPI) (= toto je denaacuter biskupův) přisouzenyacute biskupovi Vojtěchovi38 v jehož

vyacuterazně korumpovaneacutem opise druheacute strany bylo Vaacuteclavem Hrubyacutem v roce 1932 roz-

luštěno jmeacuteno Soběslava39 Podle G Skalskeacuteho byla tato mince ražena přiacutemo na Libici

a chronologicky nejspiacuteše někdy ke konci slavniacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute40

Jedinyacute Soběslavův typ denaacuteru kladenyacute spolehlivě do libickeacute mincovny pro českeacute

denaacutery s nezvyklyacutem obrazem tvaacuteře čelně s jakyacutemsi diadeacutemem na liacuteci a tzv kapliciacute

oto-adelheidskeacuteho typu na rubu mohl byacutet podle tohoto autora ražen až po roce 99141

V tomto roce totiž byla (zřejmě v mincovně Goslar) ciacutesařem Otou III zahaacutejena masovaacute

ražba obchodniacutech denaacuterů s jeho jmeacutenem a současně jmeacutenem jeho babičky-poručnice

Adelheid42 Charakteristickyacute typ kaplice na těchto minciacutech se objevil i na Soběslavově

libickeacute minci G Skalskyacute ji proto zařadil k nejmladšiacutem slavniacutekovskyacutem ražbaacutem Tiacutem byl

daacuten termiacuten post quem tohoto typu neboť před tiacutemto rokem nemohl uvedenyacute mincovniacute

typ pochopitelně vzniknout

Zaacuteklad takto navrženeacute chronologie byl naacutesledovně převzat prakticky všemi dalšiacutemi

badateli z nichž se podrobněji věnovali mincovnictviacute Slavniacutekovců předevšiacutem archeolog

Rudolf Turek a později numismatička Jarmila Haacuteskovaacute

R Turek vyslovil sveacute naacutezory na problematiku slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute jednak

v souvislosti se třemi exemplaacuteři imitativniacutech ražeb denaacuteroveacuteho charakteru nejasneacuteho

původu postupně nalezenyacutemi v areaacutelu libickeacuteho hradiště43 jednak se obecně vyjaacutedřil

k ražbaacutem Slavniacutekovců v několika dalšiacutech studiiacutech44 Sveacute posledniacute zaacutevěry obsaacutehleji shr-

nul v letech 1973 a 1977 v praciacutech zaměřenyacutech na chronologii slavniacutekovskyacutech ražeb

36 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 19ndash2037 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 2338 František CACH Nejstaršiacute českeacute mince I Praha 1970 č 164 daacutele jen CACH39 Vaacuteclav HRUBYacute Deset let československeacute praacutece numismatickeacute Naše věda 5ndash6 Praha 1932 s 11840 G SKALSKYacute Denaacutery biskupa pražskeacuteho Vojtěcha Slavniacutekovce Numismatickyacute časopis československyacute 5

1929 s 26ndash4641 G SKALSKYacute Naacutelez s 64 74ndash7642 Gert HATZ Otto-Adelheid-Pfenige Literaturuumlberblick in Commentationes de Nummis Saeculorum

IXndashXI Nova series 7 Untersuchen zu Muumlnzen des 1011 Jahrhunderts 1990 s 9ndash24 43 R TUREK Poznaacutemky k naacutelezům denaacuterů 10 věku v Libici n Cidlinou Numismatickeacute listy 36 1981

s 3ndash3844 R TUREK Čechy na uacutesvitě dějin Praha 1963 s 205ndash214 TYacuteŽ K některyacutem probleacutemům slavniacutekovskeacuteho

mincovnictviacute in Karel Castelin ndash sborniacutek přiacutespěvků k oslavě jeho diacutela sestavenyacute u přiacuteležitosti jeho 70

narozenin Hradec Kraacuteloveacute 1973 s 23ndash35


v souvislosti s českyacutemi ale předevšiacutem zahraničniacutemi mincovniacutemi naacutelezy45 Ty podle

naacutezorů R Turka potvrzovaly dosavadniacute Skalskeacuteho chronologii

Řada Turkovyacutech naacutezorů je však podepřena dosti spornyacutemi argumenty Předevšiacutem

přesnějšiacute datace řady zahraničniacutech naacutelezů z oblastiacute Polska a Skandinaacutevie je doposud

velmi diskutabilniacute obzvlaacuteště jsou-li datovaacuteny podle doposud v řadě přiacutepadů chro-

nologicky nejisteacute bavorskeacute složky a nezřiacutedka dokonce podle předmětů ziacuteskanyacutech při

archeologickyacutech vyacutezkumech46 Celaacute Turkova chronologie Soběslavovyacutech minciacute se naviacutec

nutně pohybovala v zajetiacute tradičniacutech naacutezorů na postaveniacute Slavniacutekovskeacute domeacuteny v raacutem-

ci přemyslovskyacutech Čech posledniacute čtvrtiny 10 stoletiacute

Dva naacutezory R Turka je však potřebneacute připomenout neboť majiacute svou důležitost

pro dalšiacute vyacuteklad Předně se diacuteky tomuto badateli dostaly do širšiacuteho numismatickeacuteho

a naacutesledně i obecně historickeacuteho povědomiacute tzv bdquovyacutehružneacuteldquo motivy na jednom typu

Soběslavovyacutech denaacuterů47 Jednaacute se o typ kde je na liacuteci vyobrazena tzv uacutezkaacute anglosaskaacute

ruka s kraacutetkyacutem mečem (dyacutekou) a na rubu je jednoduchyacute obraz ptaacuteka se skloněnou

hlavou48 ktereacuteho G Skalskyacute zcela spraacutevně vyložil jako pelikaacutena představujiacuteciacuteho jeden

z tradičniacutech křesťanskyacutech symbolů49 K Turnwald později vyslovil naacutezor že se jednaacute

o jinyacute křesťanskyacute naacutemět ndash orel jako atribut sv Jana Evangelisty čtouciacuteho (se skloněnou

hlavou) svitek evangelia50 Tiacutemto způsobem došlo k vyacuteměně tradičniacuteho symbolu za

ptaacuteka dravce a pak už chyběl jen krůček k uacutetočiacuteciacutemu ptačiacutemu dravci ndash orlovi kteryacute

spolu s obrazem na druheacute straně teacuteže mince ndash rukou třiacutemajiacuteciacute dyacuteku ndash měl byacutet jasnou

otevřenou vyacutehrůžkou zaslanou prostřednictviacutem mincovniacuteho obrazu vlaacutednouciacutem

Přemyslovcům Tato mince se tak stala jasnou podporou dosavadniacutech naacutezorů na vysokeacute

ambice Soběslava a jeho rodu přerůstajiacuteciacute až k otevřenyacutem vyacutehrůžkaacutem

V roce 1989 to byl opět R Turek kteryacute upozornil na podobnost tvaacuteře en face na

Soběslavově libickeacutem denaacuteru s obdobně vyobrazenou tvaacuteřiacute panovniacuteka na denaacuteru

ciacutesaře Oty III raženeacutem ve friacuteskeacutem Deventeru kteryacute mu měl byacutet předlohou a zaacuteroveň

se vyslovil k některyacutem možnyacutem souvislostem mezi severskyacutemi obchodniacutemi cestami

a přejiacutemaacuteniacutem nezvyklyacutech mincovniacutech motivů51

Takeacute J Haacuteskovaacute ve svyacutech praciacutech vyšla z chrono logie zaacutekladniacutech typů navrženeacute G

Skalskyacutem i když do niacute nevstoupila nijak zaacutesadně ale spiacuteše ji daacutele rozviacutejela v detailech

Zahaacutejeniacute slav niacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute na rozdiacutel od Skalskeacuteho tato autorka spojuje s bis-

45 R TUREK Tři ukaacutezky spolupraacutece archeologie s numismatikou in Sborniacutek ke 30 vyacuteročiacute vzniku pobočky

Českeacute numismatickeacute společnosti v Mladeacute Boleslavi Mladaacute Boleslav 1975 s 25ndash32 TYacuteŽ Naacutelezy slavniacute-

kovskyacutech minciacute in Kraacuteloveacutehradeckyacute sborniacutek numismatickyacutech praciacute Hradec Kraacuteloveacute 1977 21ndash3646 Josef SCHRAacuteNIL Českeacute denaacutery X a XI věku v nordickyacutech naacutelezechNumismatickyacute časopis českosloven-

skyacute 5 1929 47ndash51 Tuukka TALVIO Českeacute mince ve finskyacutech naacutelezech z doby Vikingů Numismatickeacute listy

35 1980 s 33ndash35 Eduard ŠIMEK Českeacute denaacutery v daacutenskyacutech naacutelezech Numismatickeacute listy 37 1982 s 65ndash

72 Wczesnośredniowieczne skarby srebrene z Pomorza WarzsawandashWrocłav 1959 Wczesnośredniowieczne

skarby srebrene Wielkopolski WarszawandashWroclav 1959 Wczesnośredniowieczne skarby srebrene

z Małopolska Śląska Warmii i Mazur WrocławndashWarszawandashKrakow 1966 Wczesnośredniowiecne skarby

srebrene IVndashJ Žaacutek Uzupelnienie do inwentarza skarby Wielkopolski WrocławndashWarszawandashKrakow 1966

Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince Praha 1998 s 62ndash9147 R TUREK K některyacutem probleacutemům s 28 a pozn 1848 CACH č 15949 G SKALSKYacute Naacutelez s 71ndash72 TYacuteŽ Vyacuteznam s 1750 Kristian TURNWALD O chronologii prvniacutech českyacutech denaacuterů Edice přednaacutešek Numismatickeacute společnos-

ti československeacute v Praze (1) Praha 1968 s 30 a 36 51 R TUREK K otaacutezkaacutem libickeacuteho Soběslavova denaacuteru Numismatickeacute listy 44 s 33ndash36


kupskyacutem denaacuterem kteryacute považuje za společnou ražbu Soběslava a jeho mladšiacuteho bratra

biskupa Vojtěcha52 Tento denaacuter s opisem HIC DENARIUS EST EPIS(COPI) měl vznik-

nout v prvniacute polovině 80 let 10 stoletiacute ve slavniacutekovskeacutem prostřediacute spiacuteše v Maliacuteně Od

teacuteto ražby se pak mělo odviacutejet intenzivniacute maliacutenskeacute minco vaacuteniacute datovaneacute autorkou do

let 985ndash990 Ztraacutetou Slezska a Krakovska (J Haacuteskovaacute se přiklaacuteniacute k letům 986ndash98753

bezpečně je však znaacutemo jen to že se tak stalo někdy před rokem 990)54 došlo k politickeacute

a hospodaacuteřskeacute krizi V teacuteto době se měla dostat do popřediacute otaacutezka min covniacuteho praacuteva

i bdquoprojevy siacuteliacuteciacute suverenity libickeacuteho kniacuteže teldquo K napětiacute měl přispět i uacutedajnyacute pokles pro-

dukce střiacutebra z důvodů zmenšeniacute domaacuteciacutech zdrojů později dokumentovanyacute i poklesem

hmotnosti přemyslovskyacutech denaacuterů55 Pak mělo naacutesledovat naacutehleacute ukonče niacute činnosti

maliacutenskeacute mincovny vysvětlovaneacute mocenskyacutem zaacutesahem Přemyslovců (hovořiacute se přiacutemo

o naacutesilneacute uacutezemniacute anexi)56 Dalšiacute slavniacutekovskeacute mincovaacuteniacute mělo probiacutehat již pouze na

Libici Zde mělo dojiacutet k ražbě oněch denaacuterů s nety pickou obrazovou naacuteplniacute ndash s motivy

ptaacuteků a ruky ale předev šiacutem s oněmi vyacutehružnyacutemi motivy bdquouacutetočiacuteciacuteho orla a ruky s dyacute-

kouldquo Posledniacute slavniacutekovskou ražbou je podle J Haacuteskoveacute již zmiacuteněnyacute denaacuter s bdquokoruno-

vanou hlavou podle deventerskyacutech de naacuterůldquo

Pokud se nad celyacutem takto doposud prezentovanyacutem slavniacute kovskyacutem mincovnictviacutem

zamysliacuteme zjistiacuteme že je v řadě bodů nemožneacute Již jeho vazba na Vojtěchův denaacuter

HIC DENARIUS EST EPIS(COPI) je velmi spornaacute protože dalšiacute opisovyacute text na druheacute

straně teacuteto mince je jen umělou konstrukciacute kde již od počaacutetku převaacutežilo přaacuteniacute přečiacutest

zde Soběslavovo jmeacuteno včetně jeho titulatur Naviacutec tato ražba znaacutemaacute pouze v několika

exemplaacuteřiacutech byla součaacutestiacute mincovniacutech naacutelezů pouze mimo českeacute uacutezemiacute To samozřejmě

jejiacute domaacuteciacute původ nevylučuje ale ani na druheacute straně vyacuterazněji nepodporuje Okolo teacuteto

mince a pokusů o interpretaci jejiacutech opisovyacutech textů je však dlouhaacute řada dalšiacutech nejas-

nostiacute jejichž řešeniacute přesahuje problematiku teacuteto praacutece Posledniacute naacutezory takeacute jejiacute ikono-

grafickyacute i epigrafickyacute vztah ke slavniacutekovskeacutemu mincovnictviacute nijak vaacutežněji nepotvrzujiacute57

Nadaacutele se proto budeme touto minciacute zabyacutevat jen okrajově stejně jako nebude věnovaacutena

pozornost ostatniacutem dvěma minciacutem přisuzovanyacutem biskupovi Vojtěchovi jejichž identifi-

kace je zatiacutem spornaacute a do Soběslavova mincovnictviacute nijak chronologicky nezasahujiacute

Časovaacute posloupnost obou zaacutekladniacutech typů ndash ptačiacutech jako mladšiacutech po staršiacutech

ethelredskyacutech ndash způsobovala už tvůrci tohoto pořadiacute G Skalskeacutemu zjevneacute rozpaky

a nutila jej uchylovat se k maacutelo přesvědči vyacutem vysvětleniacutem58 J Haacuteskovaacute zase hledaacute

důvody takto pojateacute typoveacute posloupnosti v momentaacutelně se zhoršujiacuteciacute hospodaacuteřsko-

politickeacute situaci v přemyslovskeacutem staacutetě59 kterou však nelze ze staacutevajiacuteciacutech pramenů nijak

spolehlivěji doložit

Při řešeniacute těchto chronologickyacutech otaacutezek je třeba vyjiacutet z faktu že ptačiacute typy raženeacute

Přemyslovci byly zcela spolehlivě staršiacute než typy ethelredskeacute Proč by tomu tedy mělo byacutet

v přiacutepadě paralelně a teritoriaacutelně velmi bliacutezko existujiacuteciacuteho slav niacutekovskeacuteho mincovnictviacute

52 J HAacuteSKOVAacute Slavniacutekovci s 225 TAacuteŽ K uacuteloze s 49ndash5053 J HAacuteSKOVAacute K uacuteloze s 5154 J SLAacuteMA Slavniacutekovci s 207ndash20855 J HAacuteSKOVAacute Slavniacutekovci s 226 TAacuteŽ K uacuteloze s 5256 J SLAacuteMA Slavniacutekovci s 21657 Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince s 160ndash174 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 111ndash11258 Viz pozn 3759 J HAacuteSKOVAacute K uacuteloze s 51ndash52


Ob

r 1

Do

sav

ad

niacute č

aso

vaacute

po

slo

up

no

st s

lav

niacutek

ov

skyacutec

h m

inco

vn

iacutech

ty

pů

a d

en

aacuterů

bis

ku

pa

Vo

jtě

cha

14

61

64

14

71

48

14

91

50

15

11

52

15

3

15

51

56

15

71

59

15

81

60

16

1

16

21

63

15

4M

aliacuten

Prah

a

Libi

cePr

aha

99

09

95

Libi

ce


60 Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince s 74ndash83 145ndash14861 Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince s 62ndash9162 Pavel RADOMĚRSKYacute Studie o počaacutetciacutech českeacuteho mincovnictviacute Naacutelez českyacutech denaacuterů z 10 stoletiacute v Podě-

bradech I Numismatickyacute sborniacutek 9 1966 s 80ndash83 CACH s 56 č 34 Jedinyacute exemplaacuteř maliacutenskeacuteho denaacute-

ru sice stojiacute podle mnou předestřeneacute chronologie poněkud mimo ale tento naacutelez současně obsahoval 113

tyacutechž typů Boleslava II Proto je horizont jeho ukrytiacute v obdobiacute ve ktereacutem zřejmě byly samotneacute počaacutetky

ražby slavniacutekovskyacutech ethelredskyacutech typů se jmeacutenem Maliacutena Proto jeden denaacuter tohoto typu v uvedeneacutem

naacutelezu neniacute autorem předloženeacute chronologii na překaacutežku63 E FIALA Naacutelez čištěveskyacute Pamaacutetky archeologickeacute 17 18961897 s 255ndash258 337ndash346 CACH s 51 č 264 G SKALSKYacute Naacutelez českyacutech denaacuterů s 28ndash30 CACH s 57 č 44 65 Nutno však upozornit na to že Cachovo diacutelo je předevšiacutem typologiiacute a ne přiacutesně chronologickou praciacute

i když řazeniacute typů vyšlo z naacutezorů V Katze na časovou posloupnost (O chronologii denaacuterů Boleslava I

a Boleslava II Praha 1935 s 102) V přiacutepadě slavniacutekovskyacutech typů však zůstalo ndash jak bude poukaacutezaacuteno

daacutele ndash poplatneacute staršiacutem naacutezorům G Skalskeacuteho66 CACH č 15967 CACH č 158

praacutevě opačně Přizpůsobiacuteme-li však časovou posloupnost Soběslavovyacutech mincovniacutech typů

stejnyacutem typům Přemyslovců a přizveme-li si ku pomoci hlavniacute mincovniacute naacutele zy jejich

chronologickeacute řazeniacute i řazeniacute přemyslovskyacutech i slavniacutekovskyacutech mincovniacutech typů v nich60

zjistiacuteme že se cel kovaacute situace v typologii Soběslavovyacutech ražeb vyacuterazně zjednodušuje

Že je toto pozměněneacute pořadiacute rozhodně spraacutevnějšiacute dosvědčujiacute praacutevě mincovniacute naacutelezy

jejichž podrobnyacute rozbor byl již autorem publikovaacuten na jineacutem miacutestě61 Pouze souhrnně

řečeno V prokazatelně staršiacutem naacutelezu s podiacutelem slavniacutekovskyacutech ražeb z Poděbrad je

s vyacutejimkou jedineacuteho maliacutenskeacuteho denaacuteru ethelredskeacuteho typu 119 Soběslavovyacutech denaacuterů

s motivy ptaacuteka62 Naopak mladšiacute čistěveskyacute naacutelez obsahoval pouze 125 ethelredskyacutech

typů63 a jemu časově bliacutezkyacute (i když strukturou poněkud odlišnyacute) naacutelez staroboleslavskyacute 77

denaacuterů ethel redskyacutech a pouheacute 2 s ptačiacutem motivem64 Ze všech těchto důvodů přesvědčivě

vyplyacutevaacute že jedineacute možneacute i logickeacute časoveacute pořadiacute typů je opačneacute Soběslav nejprve razil

typy ptačiacute (včetně tzv vyacutehružnyacutech) a teprve naacutesledně ethelredskeacute

Tyto dva zaacutekladniacute typy však nejsou zdaleka homogenniacute a z Cachovy praacutece je to zřej-

meacute65 Denaacutery s kombinaciacute ruky přes meč a ptaacuteka nesou mimo jmeacuteno Soběslava doposud

zaacutehadnyacute text EOSTVDFAER (EOSTVPFAER POSTVPFAER)66

Obr 2 Soběslavův denaacuter s rukou mečem a ptačiacutem motivem (podle Cach 1974 č 159)

Obr 3 Denaacuter Soběslava s rukou Božiacute a ptačiacutem motivem (podle Cach 1974 č 158)

Shodnyacute text se objevuje i na dalšiacutem typu rukaptaacutek67


Posledniacutem typem jsou ražby typu rukaptaacutek opět s kompletně korumpovanyacutemi

opisy71



Obr 4 Ethelredskyacute typy Soběslava Slavniacutekovce s nejasnou textovou koruptelou na rubu (podle Cach 1974 č 157)

Tento typ se naviacutec objevuje ještě ve dvou dalšiacutech modi fikaciacutech se zcela nesrozu-

mitelnyacutemi texty obou stran69 a s kompletně čitelnyacutemi opisy (ZOBEZLAVMALIN

CIVITAS)70

Obr 5 Ethelredskeacute typy s oboustranně kompletně korumpovanyacutemi opisy doposud kladenyacute mezi maliacutenskeacute Soběslavovy

ražby (podle a ndash Cach 1974 č 153 b ndash Cach 1974 č 154)

Obr 6 Soběslavovy ethelredskeacute typy s jeho jmeacutenem a označeniacutem Maliacutena jako mincovny (podle a ndash Cach 1974 č 146 b

ndash Cach 1974 č 147 c ndash Cach 1974 č 148)

Takřka totožnyacute opisovyacute text nachaacuteziacuteme takeacute na Soběsla vovyacutech denaacuterech ethelred-

skeacuteho typu68

Obr 7 Denaacutery s rukou Božiacute a ptačiacutemi motivy s kompletně korumpovanyacutemi opisy doposud řazeneacute mezi slavniacutekovskeacute

(podle a ndash Cach 1974 č 160 b ndash Cach 1974 č 161)

a b

a b c

a b


Poněkud mimo stojiacute Soběslavův libickyacute denaacuter s tvaacuteřiacute en face a oto-adelheidskou kapliciacute72

72 CACH č 16273 Dle doposud nepublikovaneacuteho naacutezoru O Boumlhmoveacute-Palkoskoveacute tvar LIVBUZ svědčiacute daleko viacutece pro

osobniacute mužskeacute jmeacuteno než pro pojmenovaacuteniacute miacutesta Dle jejiacuteho sděleniacute za ktereacute ji autor děkuje by jmeacuteno

Libice mělo existovat spiacuteše ve formě LIVBUZA nebo LIVBIZA Neniacute ovšem samozřejmě vyloučeno že

jde o koruptelu původně spraacutevneacuteho tvaru74 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 8ndash975 Hermann DANNENBERG Die deutschen Muumlnzen Berlin 1876 č 777 825 a 85476 Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince s 147

Obr 8 Libickyacute denaacuter Soběslava Slavniacutekovce (podle Cach 1974 č 162)

Protože se tato ikonograficky vyacuterazně odlišnaacute ražba vyskytla jen ve zjevně nejstar-

šiacutech naacutele zech (Poděbrady Ostroměř) měla by byacutet řazena někam na samotnyacute počaacutetek

slavniacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute a podle jmeacutena mincovny dosti pravděpodobně na Libici73

Naacutezor Skalskeacuteho že oto-adelheidskaacute kaplice se nemohla objevit na českyacutech ražbaacutech

dřiacuteve než v roce 99174 vyvraciacute fakt že se shodnyacutem typem kaplice se lze setkat již na

přelomu 70 a 80 let 10 stoletiacute na německyacutech denaacuterech ciacutesařů Oty I (936ndash973) a Oty

II (973ndash983)75 Nelze dokonce ani zcela vyloučit možnost že tento typ byl ražen mimo

uacutezemiacute staacutetu Soběslavem po 28 zaacuteřiacute 995

Do počaacutetečniacutech obdobiacute je nutno klaacutest takeacute typy ruka přes mečptaacutek a rukaptaacutek

Jsou početně zastoupeny v poděb radskeacutem naacutelezu obsahujiacuteciacutem ještě převahu poněkud

staršiacutech friacuteskyacutech přemyslovskyacutech typů (uacutezkaacute rukakřiacutež + obvykle kompletně nečitelneacute

mincovniacute opisoveacute texty) nad mladšiacutemi typy ethelredskyacutemi (uacutezkaacute rukapoprsiacute + obvykle

čitelneacute opisoveacute texty)76 Naviacutec i zde byly přiacutetomny ptačiacute typy Boleslava II Doba ukrytiacute

po děbradskeacuteho naacutelezu bude zřejmě totožnaacute s časovyacutem uacutesekem kdy končily emise tzv

mezilehlyacutech typů (jejichž ptačiacute byly součaacutestiacute) a kdy se začiacutenala rozbiacutehat ražba typů

ethelreds kyacutech protože v naacutelezu byl i ojedinělyacute denaacuter tohoto typu se jmeacutenem Maliacutena

Poděbrady

Staraacute Boleslav

Čistěves

Naacute

lez

řezeňskyacute ml


friacuteskyacute

ethelredskyacute

0 40 10010 3020 50 9060 8070procentuaacutelniacute zastoupeniacute

Obr 9 Chronologickeacute řazeniacute naacutelezů s vyacuteznamnyacutem podiacutelem slavniacutekovskyacutech minciacute podle typologickeacuteho zastoupeniacute


Teprve později naacutesledujiacute slavniacutekovskeacute typy ethelredskeacute Objevujiacute se nejprve v naacute-

lezu z Čistěvsi kde jsou přemyslovskeacute friacuteskeacute i ethelredskeacute typy početně vyrovnaacuteny

a naacutesledně v depotu staroboleslavskeacutem ve ktereacutem již neniacute žaacutednyacute přemyslovskyacute friacuteskyacute

typ a takřka zcela převažujiacute jen ethleredskeacute typy Boleslava II mělnickeacute denaacutery kněžny

Emmy stejneacuteho typu i mince slavniacutekovskeacute

77 Z PETRAacuteŇ ndash P RADOMĚRSKYacute Ilustrovanaacute encyklopedie českeacute moravskeacute a slezskeacute numismatiky Praha

2001 s 52ndash53 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci s 106ndash109

Poděbrady

Staraacute Boleslav

Čistěves

Naacute

lez

0 40 10010 3020 50 9060 8070

Přemyslovci

Slavniacutekovci

Přemyslovci

Slavniacutekovci

Přemyslovci

Slavniacutekovci

procentuaacutelniacute zastoupeniacute

řezeňskyacute ml


friacuteskyacute

ethelredskyacute

Obr 10 Stejneacute naacutelezy rozděleneacute podle jednotlivyacutech typů přemyslovskyacutech a slavniacutekovskyacutech minciacute

Neniacute zatiacutem žaacutednyacute důvod klaacutest všechny tyto slavniacutekovskeacute ty py jinam než do Maliacutena

Na prvyacute pohled je zde však určityacute probleacutem Pokud takto chronologicky seřadiacuteme slav-

niacutekovskeacute et helredskeacute typy zjistiacuteme že nejprve se objevujiacute Soběslavovy ražby s textem

EOSTVDFAER pak naacutesleduje typ kompletně ko rumpovanyacute a nakonec denaacutery se

spraacutevnyacutemi texty To odporuje dosavadniacutem naacutezorům že nejprve byl zhotoven archetyp

se spraacutevnyacutemi opisovyacutemi texty ktereacute se později opakovanyacutem nepřesnyacutem kopiacute rovaacuteniacutem

negramotnyacutemi řezači novyacutech nebo obnovovanyacutech ražeb niacutech želez korumpovaly až

k uacuteplneacute nečitelnosti77 Nutno si však uvědomit že toto by možnaacute platilo pouze pro samo-

statneacute izolovaneacute mincovnictviacute nepodleacutehajiacuteciacute žaacutedneacutemu jineacutemu bliacutezkeacuteho vlivu ndash tedy kdyby

napřiacuteklad Slavniacutekovci razili v Čechaacutech sami Jenže jejich mincovnictviacute muselo zaacutekonitě

ikonograficky podleacutehat podstatně in tenzivnějšiacutemu mincovnictviacute Přemyslovců a Bolesla-

vovy mince obiacutehaly spolu se Soběslavovyacutemi Slavniacutekovštiacute tvůrci denaacutero vyacutech razidel měli

pražskeacute denaacutery takřka staacutele k dispozici proto nemuselo obecneacute pravidlo o archetypu

a jeho postupneacute naacutesledneacute textoveacute degenera ci v tomto přiacutepadě vůbec platit (Ostatně takeacute

v dlouheacute řadě pražskyacutech přemys lovskyacutech denaacuterů se naacutem opakovaně střiacutedajiacute typy vyacutetvarně

i technicky dokonaleacute s teacuteměř bezchybnyacutemi texty s typy velmi neumělyacutemi s nejrůznějšiacutem

stupněm textovyacutech koruptel) Nemusiacute tedy vůbec byacutet rozpor v tom že po ptačiacutech typech

naacutesledujiacute zpočaacutetku obrazově dokonaleacute ale epigraficky meacuteně zdařileacute imitace pražskyacutech

ethelredskyacutech typů Stoupa jiacuteciacute zkušenostiacute tvůrců razidel nebo přiacutechodem zručnějšiacuteho

řezače kolků při pečlivějšiacutem napodobovaacuteniacute Boleslavovyacutech pražskyacutech denaacuterů později

začaly vznikat tyteacutež denaacuteroveacute typy s jasnyacutem jmeacutenem Soběslava a maliacutenskeacute mincovny


Je zde však ještě dalšiacute probleacutem Původniacute anglickeacute předlohy majiacute vždy jmeacuteno kraacutele

v opise okolo poprsiacute a naacutezev mincovny na straně ruky Božiacute takeacute dalšiacute typy s křiacutežem

majiacute Ethelredovo jmeacuteno na straně liacutece78 Stejneacute umiacutestěniacute jmeacutena vydaacutevajiacuteciacuteho kniacutežete

lze spatřit i na mladšiacutech Soběslavovyacutech ražbaacutech79 a na denaacuterech kněžny Emmy80

Naopak všechny přemyslovskeacute denaacutery tohoto typu raženeacute Boleslavem II v Praze81

i na Vyšehradě82 majiacute jeho jmeacuteno naopak na straně ruky a rubniacute strana se stylizo-

vanyacutem poprsiacutem panovniacuteka maacute v opisech jmeacuteno monetaria se jmeacutenem pražskeacute či

vyšehradskeacute mincovny

Tento jev neniacute zatiacutem jasnyacute Je ovšem takeacute skutečnostiacute že se o jeho bližšiacute vysvětleniacute

nikdo v minulosti nepokusil a rozhodně bude nutno se jiacutem v budoucnu podrobněji

zabyacutevat V přiacutepadě slavniacutekovskyacutech maliacutenskyacutech denaacuterů by se nabiacutezelo vysvětleniacute

že zprvu bdquoobraacuteceněldquo raženeacute ethelredskeacute typy měly předlohu ve stejně bdquoobraacutecenyacutechldquo

typech pražskyacutech a teprve později se Soběslavovy emise spraacutevnyacutem umiacutestěniacutem opisů

viacutece přibliacutežily sveacutemu anglickeacutemu vzoru Opačneacutemu procesu ndash tedy nejprve spraacutevneacute

umiacutestěniacute opisů a pak jejich přehozeniacute ndash odporuje pražskeacute mincovnictviacute Boleslava

protože zde již od počaacutetku až do konce byl emitovaacuten pouze onen bdquoobraacutecenyacuteldquo ethel-

redskyacute typ a Maliacutenu by tak chyběl předobraz pro jeho typ bdquospraacutevnyacuteldquo Jedinyacutem

vyacutechodiskem z teacuteto meacuteně průchodneacute situace by byla hypotetickaacute eventualita zahaacutejeniacute

ethelredskeacuteho typu v Čechaacutech nejprve Slavniacutekovci a to typu bdquospraacutevneacuteholdquo Později pak

mohlo dojiacutet v raacutemci korumpovaacuteniacute v maliacutenskeacute mincovně k obraacuteceniacute opisů a teprve

tento typ by převzala přemyslovskaacute mincovna v Praze I tato konstrukce však naraacutežiacute

na probleacutemy např proč by se při staacuteleacutem zachovaacuteniacute bezchybneacuteho Soběslavova jmeacutena

mělo pouze původně spraacutevně vypuncovaneacute jmeacuteno Maliacutena měnit na zcela nejasnou

a naviacutec v přiacutepadě řady razidel na delšiacute čas raženou neměnnou textovou koruptelu

Z uvedeneacuteho naacutezorně vyplyacutevaacute potřeba dalšiacuteho baacutedaacuteniacute v teacuteto specifickeacute oblasti

Nejpočetnějšiacute skupina slavniacutekovskyacutech ethelredskyacutech denaacuterů maacute praacutevě texty obou-

stra n ně zcela nečitelneacute83 a pouze z poměrneacuteho zastoupeniacute jednotlivyacutech piacutesmen v opi-

sech se G Skalskyacute přiklonil k je jich slavniacutekovskeacute provenienci84 Neniacute však vyloučeno že

se o slavniacutekovskeacute ražby vůbec nejednaacute Spiacuteše lze předpoklaacutedat že jde o jakeacute si textově ne

78 Michael METCALF An Atlas of Anglo-Saxon and Norman Coins Finds c 973ndash1086 London 1998

s 306ndash30979 CACH č 146ndash15180 CACH č 144ndash14581 CACH č 122ndash123 127ndash130 a 13682 CACH č 139ndash141 Bliacuteže k problematice vyšehradskeacute mincovny naposledy J HAacuteSKOVAacute Vyšehradskaacute

mincovna na přelomu 10 a 11 stoletiacute Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 29 1975 s 105ndash160

Z PETRAŇ Prvniacute českeacute mince s 175ndash184 83 CACH č 152ndash15484 G SKALSKYacute Naacutelez s 60ndash61 65ndash66 Autor tuto skupinu ethelredskyacutech typů s charakteristickyacutemi

piacutesmeny ω na obou stranaacutech ruky a nečitelnyacutemi opisy obou stran kladl jednoznačně mezi denaacute-

ry Soběslava K textu ZOBVEZVAESDVX (= Zobezlav dux) se dopracoval uacutepravou původniacuteho

textu XVZOICXVEZVAESD (XVEZVAESDXVZOIC XVZOICXVEZZVAD XVEZEVAESDXVIC

XVEZEVAESDXVC) Je však opraacutevněnou otaacutezkou zda jsou tyto koruptely skutečně zbytkem uvedeneacuteho

textu a pokud ano tak zda se jednaacute o jmeacuteno Soběslava nebo o stejně porušeneacute jmeacuteno Boleslava Pokud

by se totiž jednalo pouze o přehaacutezeneacute grafeacutemy pak jejich jednotlivaacute zastoupeniacute dovolujiacute obě možnosti

Strukturace jednotlivyacutech mincovniacutech typů v naacutelezech se Soběslavovyacutemi denaacutery však tyto mince ze slav-

niacutekovskyacutech spiacuteše vyřazuje


zcela povedeneacute ethelredskeacute emise pražskeacute či napodobeniny nejasneacuteho původu podobně

jako některeacute ražby znaacutemeacute předevšiacutem z naacutelezu v polskeacute Bystrzyci85

Toteacutež se tyacutekaacute takeacute již zmiacuteněnyacutech denaacuterů typu rukaptaacutek s kompletně nesrozumitel-

nyacutemi opisovyacutemi texty G Skalskyacute je s vyacutehradou zařadil mezi slavniacutekovskeacute ražby podle

obrazoveacute naacuteplně a netypickyacutech znaků vedle ruky86 Jiacutem stanovenaacute kriteria pro takovyacute

zaacutevěr však byla v řadě bodů nepřesvědčivaacute87

Posledniacutemi ražbami kladenyacutemi do možneacute souvislosti se Slavniacutekovci jsou již tři

zmiacuteněneacute zaacutehadneacute imitativniacute mince nalezeneacute přiacutemo v areaacutelu libickeacuteho hradiště88 Jejich

provenience je však tak spornaacute že jakeacutekoliv zaacutevěry včetně eventuaacutelniacutech souvis lostiacute se

slavniacutekovskyacutem mincovnictviacutem jsou zatiacutem velmi předčasneacute

S přihleacutednutiacutem ke všemu vyacuteše uvedeneacutemu lze tedy celou situaci shrnout takto

Někdy po naacutestupu vlaacutedy Slavniacutekovce Soběslava roku 981 byl zřejmě ražen na Libici jeho

typ s tvaacuteřiacute čelně a oto-adelheidskou kapliciacute možnaacute vzhledem ke sveacute vyacutetvarneacute neob-

vyklosti něco jako naacutestupniacute ražba To je ovšem jen hypoteacuteza protože jinou dobovou

analogii zatiacutem neznaacuteme Žaacutednyacute dalšiacute typ už nelze spolehlivěji do teacuteto mincovny klaacutest

Nejspiacuteše ve stej neacutem obdobiacute se započalo s ražbou na nedalekeacutem maliacutenskeacutem hra dišti

a jednalo se zprvu o typy kde převažovaly ptačiacute motivy kombinovaneacute nejprve s obrazem

ruky posleacuteze s motivem meče Jakeacutesi bdquovyacutehružneacuteldquo motivy raženeacute na raně středověkyacutech

minciacutech by byly jistě evropskyacutem unikaacutetem je však nutno je ze historickyacutech i numis-

matickyacutech důvodů odmiacutetnout Naviacutec uacutetočiacuteciacute orel se skloněnou hlavou pod hrudniacutek je

ornitologickyacute nesmysl89 Takeacute ruka na minci sečnou zbraň ve skutečnos ti vůbec nesviacuteraacute

85 J MENADIER Der Denarfund von Peisterwitz bei Ohlau in Schlesien Funde deutscher Muumlnzen aus

dem Mittelalter Zeitschrift fuumlr Numismatik XV 1887 s 100ndash169 Emil BAHRFELDT Nachtraumlge zum

Aufsatze von Dr Menadier Zeitschrift fuumlr Numismatik XVI 1888 s 93ndash98 CACH s 61 č 65 Okolo

těchto ražeb (CACH č 165ndash184) je řada otazniacuteků Ikonograficky majiacute řadu společnyacutech znaků nejen

s přemyslovskyacutemi nyacutebrž i se slavniacutekovskyacutemi ražbami Pravidelně zcela nečitelneacute opisy ale i netypickaacute

metrologickaacute data však zatiacutem nedovolujiacute tyto mince přesněji lokalizovat časově ani miacutestně86 G SKALSKYacute Naacutelez s 66 a 7387 Tyto mince zařadil G Skalskyacute mezi slavniacutekovskeacute na zaacutekladě několika kriteacuteriiacute kteraacute stanovil pro zařa-

zeniacute do teacuteto skupiny 1 ndash důvody plynouciacute z politickyacutech dějin 2 ndash zcela jasneacute jmeacuteno Soběslava na všech

ražbaacutech 3 ndash domaacuteciacute původ dosvědčenyacute tehdy třemi znaacutemyacutemi naacutelezy ndash čistěveskyacutem ostroměřskyacutem

a staroboleslavskyacutem 4 ndash dvě tato naleziště jsou na byacutevaleacutem slavniacutekovskeacutem uacutezemiacute a třetiacute na jeho hra-

niciacutech 5 ndash jmeacutena Maliacutena a Libice na minciacutech odpoviacutedajiacute jmeacutenům hlavniacutech slavniacutekovskyacutech hradišť 6

ndash doba ražby ethelredskeacuteho typu jako slavniacutekovskeacuteho hlavniacuteho se časově kryje s ražbou stejneacuteho typu

přemyslovskeacuteho raženeacuteho podle G Skalskeacuteho v letech 985ndash995 což je doba panovaacuteniacute kniacutežete Soběslava

Ražebniacute styl (tzv fabrika) slavniacutekovskyacutech minciacute je odlišnyacute od současnyacutech ražeb Přemyslovců Je zcela

zřejmeacute že tato kriteacuteria mohou jen těžko veacutest k objektivniacutem zaacutevěrům ale spiacuteše naacutezorně ilustrujiacute dobu

sveacuteho vzniku kdy např politickeacute dějiny země mohly ovlivňovat tak uacutezce specifickou problematiku

jakou je stanoveniacute mincovniacutech typů Naviacutec ani saacutem Skalskyacute nebyl v dodržovaacuteniacute saacutem sebou stanovenyacutech

požadavků důslednyacute jako např v přiacutepadě uacuteplneacute čitelnosti jmen I lokace naacutelezů k přiacuteslušnyacutem teritoriiacutem

je velmi zavaacutedějiacuteciacute nehledě na to že z pohledu současneacute vědy je uacutezemiacute spravovaneacute Soběslavem vyacuterazně

zredukovaneacute Popsaneacute denaacutery s obrazem ptaacutečka ruky s malou zaacutehadnou hlavičkou zcela enigmatickyacutemi

mincovniacutemi texty a naacutepadně primitivizujiacuteciacutem provedeniacutem lze v současnosti asi těžko konkreacutetně zařadit

Spiacuteše patřiacute do oneacute zaacutehadneacute skupiny minciacute označovaneacute jako bdquoperiferniacuteldquo či bdquonaacutesledneacuteldquo znaacutemeacute z polskeacuteho

naacutelezu Bystrzyca viz J MENADIER Der Denarfund von Peisterwitz op cit88 K TURNWALD Naacutelez tzv naacutesledniacuteho denaacuteru na Libici v r 1949 Numismatickeacute listy 21 1956 s 1ndash12

R TUREK Poznaacutemky k naacutelezům denaacuterů 10 věku v Libici n Cidlinou Numismatickeacute listy 36 1981

s 3ndash38 J HAacuteSKOVAacute K problematice počaacutetku slavniacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea

řada A ndash Historie 39 1985 s 51ndash5389 Původniacute naacutezor dr J Hanzaacuteka byl současnyacutemi odborniacuteky odmiacutetnut ndash viz R TUREK K některyacutem probleacute-

mům pozn 18 Za odbornou ornitologickou konzultaci děkuji RNDr V Zavaacutezalovi CSc


nyacutebrž kraacutetkyacute meč či dyacuteka je přes jinak na českyacutech denaacuterech velmi běžnou bdquouacutezkou ang-

losaskou rukuldquo90 Bo žiacute pouze napřiacuteč položen Nic tedy nesvědčiacute proti tradičniacute mincovniacute

křesťanskeacute symbolice ruky Božiacute (Dextra Dei) v tomto přiacutepadě kombinovaneacute s dalšiacutem

bdquostaršiacutemldquo motivem přemyslovskyacutech denaacuterů ndash mečem91

Po tomto typu naacutesledoval jakyacutesi typ přechodnyacute se staršiacutem obrazem ptaacutečka na jedneacute

straně a novějšiacutem vyobrazeniacutem ruky mezi dvěma piacutesmeny na straně druheacute92

Na slavniacutekovskeacute ptačiacute typy v určiteacutem čase navaacutezal pod ob chodniacutem vlivem mohut-

nyacutech emisiacute přemyslovskyacutech ražeb typ et helredskyacute Stalo se tak někdy na přelomu

80 a 90 let 10 stoletiacute či spiacuteše na počaacutetku let 90 ne však na zaacutekladě nějakyacutech nikde

nedoloženyacutech anexiacute slavniacutekovskeacuteho uacutezemiacute ale proto že samotneacute mince Ethelreda II

tohoto typu byly v Anglii raženy nejpravděpodobněji až v samotneacutem zaacutevěru 80 let 10

stoletiacute93

Tento typ nejprve opakovaně nesl mimo Soběslavovo jmeacuteno takeacute zaacutehadnyacute text

EOSTVDFAER (POSTVDFAER)94 převzatyacute z typů ptačiacutech později se však přizpůsobil

dokonalyacutemi texty jmenujiacuteciacutemi Maliacuten jako mincovniacute miacutesto Denaacutery s korumpovanyacutemi

90 V KATZ O chronologii denaacuterů Boleslava I a Boleslava II Praha 1935 s 45ndash51 S SUCHODOLSKI

Włoacutecznia świętego Stefana Kwartalnik Historiczny 112 205 z 3 s 91ndash11091 V KATZ O chronologii s 68ndash7992 CACH č 15893 M METCALF An Atlas s 108ndash11394 V tomto enigmatickeacutem mincovniacutem textu nevylučoval G SKALSKYacute zbytek jmeacutena anglickeacuteho kraacutele

Edwarda II ndash viz Naacutelez s 70 TYacuteŽ Vyacuteznam slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute s 17 Naposledy navrhla čteniacute

tohoto zaacutehadneacuteho textu J HAacuteSKOVAacute Slavniacutekovci s 228

Obr 11 Posloupnost slavniacutekovskyacutech mincovniacutech typů a ražeb doposud přidělovanyacutech biskupovi Vojtěchovi odvozenaacute

z chronologickeacute ho řazeniacute denaacuterovyacutech naacutelezů (Ostroměř Poděbrady Staraacute Bo leslav a Čistěves) a mincovniacutech typů

v nich

OSTROMĚŘ

PODĚBRADY

ČISTĚVES

STARAacute BOLESLAV


Ob

r 1

2 P

osl

ou

pn

ost

sla

vn

iacuteko

vsk

yacutech

ty

pů

v s

ou

vis

lost

i s č

aso

vyacute

m ř

a ze

niacutem

naacute

lezů

ty

to r

ažb

y o

bsa

hu

jiacuteciacute

Libi

ce

Prah

a

15

9

16

2

15

81

51

15

51

56

15

71

46

14

71

48

16

11

60

16

31

53

15

21

54

16

4

Mal

iacuten


opisy pak mohly byacutet jakyacutemsi ne zcela podařenyacutem mezičlaacutenkem ale neniacute vyloučeno že

se vůbec nejednaacute o slavniacutekovskeacute ražby

Podle všeho nemohla byacutet doba působeniacute maliacutenskeacute mincovny dlouhaacute ndash možnaacute 3ndash4

roky Proto musela byacutet produkce jejiacutech ethelredskyacutech denaacuterovyacutech typů vzhledem k pro-

kaacutezaneacutemu počtu použityacutech razidel relativně intenzivniacute95

Zaacutevěrem si přehledně shrňme vyacutevoj dosavadniacutech naacutezorů na chronologii Sobě-

slavovyacutech denaacuterů abychom mohli stanovit ve kteryacutech momentech řešeniacute teacuteto proble-

matiky se staly chyby kdy nastaly ty okamžiky ktereacute ji zavedly do miacutest kde se pak po

dlouhou dobu nachaacutezela Bližšiacute identifikace těchto vybočeniacute do bdquoslepyacutech uličekldquo neniacute

totiž tak obtiacutežnaacute96

Kteraacute jsou tedy ona bdquokritickaacuteldquo miacutesta kteraacute dala vzniknout numismatickeacute čaacutesti slav-

niacutekovskeacutemu myacutetu

Prvniacute zaacutesadniacute chronologickaacute praacutece o Soběslavově mincovnictviacute z pera G Skalskeacuteho

vznikla v roce 1932 v souvislosti s publikaciacute staroboleslavskeacuteho naacutelezu tedy v době

kdy se již slavniacutekovskyacute přiacuteběh o mocneacutem a vyacuteznamně nepřaacutetelskeacutem Soběslavově rodu

pevně usiacutedlil v českeacute historii

Při popisu staroboleslavskeacuteho naacutelezu vyslovil G Skalskyacute naacutezor že ethelredskyacute typ byl

v pražskeacute přemyslovskeacute mincovně zaveden nejspiacuteše v roce 98597 Proto musel nutně i hos-

podaacuteřsky soupeřiacuteciacute Soběslav v tomto roce z obchodniacutech důvodů začiacutet s ražbou stejneacuteho

typu Čtyřletaacute mezera mezi smrtiacute Slavniacuteka roku 981 a počaacutetkem Soběslavovy ražby byla

podle Skalskeacuteho ne zcela jasnaacute Buď ještě nebylo raženo nebo ze Slavniacutekovy mincovny

mohly vyjiacutet ony ethelredskeacute typy s kompletně korumpovanyacutemi opisovyacutemi texty Tak se

tedy ethelredskeacute typy dostaly na počaacutetek slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute a už jej na dlouhaacute

desetiletiacute neopustily Jenomže Skalskeacuteho rok 985 spojenyacute se zahaacutejeniacutem přemyslovskeacuteho

ethelredskeacuteho typu je jen hypotetickyacute a autor nikde přesvědčivě nevysvětlil jak k teacuteto

konkreacutetniacute dataci došel aniž připustil dobu pozdějšiacute Již V Katz se totiž přiklonil na zaacutekla-

dě vlastniacutech rozborů českyacutech denaacuterovyacutech naacutelezů k naacutezoru že přemyslovskyacute etheredskyacute

typ byl dokonce ražen nejspiacuteše až po roce 992 (bdquosnad i trochu dřiacuteveldquo)98

K pochopeniacute celeacute problematiky je však na tomto miacutestě zapotřebiacute se vraacutetit zpět až

k prvotniacutem předobrazům českyacutech ethelredskyacutech typů a přibliacutežit si samotneacute anglickeacute

denaacutery (penny) kraacutele Ethelreda II

Ikonografickyacutem vlivem těchto minciacute na soudobeacute středoevropskeacute denaacuteroveacute ražby

se v posledniacutem obdobiacute vaacutežněji zabyacuteval předevšiacutem S Suchodolski99 kteryacute upozornil

na fakt že anglosaskeacute motivy se takeacute objevujiacute na některyacutech severoněmeckyacutech ražbaacutech

Friacuteska a Meklenburska což však neniacute vzhledem k bliacutezkosti těchto oblastiacute k proudům

95 G SKALSKYacute Naacutelez s 7196 Chybnyacutem zaacutevěrům se žaacutednyacute vědniacute obor nemůže vyhnout a nebyla toho samozřejmě ušetřena ani numis-

matika Chybnyacute zaacutevěr žaacutedneacuteho badatele nikdy nesnižuje obzvlaacuteště je-li schopen reflexe a po zjištěniacute

omylu je schopen se k němu přihlaacutesit a vyvodit z něho naacuteležiteacute zaacutevěry Identifikace každeacute vědeckeacute bdquoslepeacute

uličkyldquo je vždy nesmiacuterně cennaacute pro naacutesledujiacuteciacute vyacutevoj v daneacutem vědeckeacutem oboru Přitom je jisteacute že kdyby

minulyacute slavniacutekovskyacute přiacuteběh tehdy nebyl tak bdquohotovyacute a definitivniacuteldquo mnoziacute tehdejšiacute numismatici by se

ve svyacutech zaacutevěrech rozhodovali daleko svobodněji a jejich zaacutevěry by byly značně odlišneacute a dost možnaacute

i shodneacute s naacutezory současnyacutemi 97 Viz pozn 3598 V KATZ O chronologii s 60 a 10399 Stanisłav SUCHODOLSKI Imitation of the coinage of Aethelred II in Central Europe Saertryk af hikuin

11 Moesgard 1985 s 157ndash167


Ethelredovyacutech ražeb do Skandinaacutevie a Pobaltiacute tak neobvykleacute Daleko zajiacutemavějšiacute pro naši

problematiku jsou poměrně důsledneacute imitace pozdniacutech anglickyacutech Ethelredovyacutech typů100

z let 991ndash1017 hraběte Jindřicha Dobrotiveacuteho (976ndash1016) z dolnosaskeacute mincovny Stade101

i když tyto imitace nemajiacute přiacutemou časovou souvislost se staršiacutemi českyacutemi ethelredskyacutemi

typy přemyslovskyacutemi Je to však důkazem že ethelredskeacute Boleslavovy imitace nejsou zase

tak pozoruhodneacute ve sveacute středoevropskeacute ojedinělosti jak se v českeacute numismatickeacute literatu-

ře občas traduje S Suchodolski ve sveacute studii však daacutele řešiacute předevšiacutem problematiku imi-

tativniacutech denaacuterů Boleslava Chrabreacuteho podle vzorů denaacuterů Ethelreda II situace je však

již poněkud odlišnaacute protože jde o ražby až po roce 1000 kdy mincovnictviacute toho polskeacuteho

panovniacuteka započalo K českyacutem anglosaskyacutem vlivům se tento autor vraciacute ještě v zaacutevěru sveacute

praacutece ale i zde se zabyacutevaacute hlavně již odlišnou problematikou anglickyacutech textovyacutech vlivů

na přemyslovskeacute denaacutery počaacutetku 11 stoletiacute

Chronologie mincovniacutech typů Ethereda II od prvniacute vyacuteznamneacute typologie B E Hil-

de branda102 přes systematickou praacuteci M Dolleye103 až po novodobou publikaci D M

Metcalfa104 se v podstatě nezměnila Podobně jako u raně středověkyacutech mincovnictviacute

jinyacutech evropskyacutech zemiacute tato situace nastaacutevaacute obvykle ze dvou důvodů ndash buď dle inter-

pretace mincovniacutech textů posuzovanyacutech ražeb hned od počaacutetku jasně vyplynula jejich

chronologie (předevšiacutem relativniacute absolutniacute byla daleko problematičtějšiacute) ndash nebo a to

častěji je v určiteacute době (většinou pouze na zaacutekladě většiacutech mincovniacutech naacutelezů) vyslo-

ven do jisteacute miacutery hypotetickyacute naacutezor na časovou posloupnost mincovniacutech typů různeacuteho

stupně spolehlivosti a protože v naacutesledujiacuteciacutech dobaacutech nejsou přinesena dalšiacute fakta kteraacute

staacutevajiacuteciacute situaci mohou změnit zůstaacutevaacute původniacute pořadiacute staacutele v platnosti Jeho vratkosti

jsou si obvykle všichni naacutesledujiacuteciacute badateleacute vědomi ale na celeacute situaci se nedaacute nic měnit

protože ji nelze potvrdit ani vyvraacutetit

Ethelredovo anglickeacute mincovnictviacute tedy dle staršiacutech i novyacutech praciacute začiacutenaacute s počaacutet-

kem jeho vlaacutedy v roce 979 typem 1 (First small cross) raženyacutem již dvěma jeho před-

chůdci ndash Edgarem Miacuterumilovnyacutem (959ndash975) a Edwardem Mučedniacutekem (975ndash979)105

Emise tohoto typu však měly ještě teacutehož roku skončit Naacutes ale předevšiacutem zajiacutemaacute typ

naacutesledujiacuteciacute dle ikonografickyacutech odlišnostiacute nedaacutevno rozdělenyacute Metcalfem na tři samo-

statneacute podtypy

Podtyp 2A (First hand) kladenyacute do let 979ndash985 a majiacuteciacute na rubu ruku mezi znaky Λ

a Ω106 je zřejmyacutem předobrazem liacutecniacutech stran ethelredskyacutech typů Boleslava II rubniacutech

stran denaacuterů Emmy a střiacutedavě liacutecniacutech a rubniacutech stran denaacuterů Soběslava

Naacutesleduje typ 2B (Second hand) datovanyacute do obdobiacute 985ndash991107 ze ktereacuteho naopak

byl na českeacute denaacutery převzat (byť schematizovaně) charakteristickyacute obraz Ethelredova

poprsiacute s ozdobnyacutemi přiacutevěsky vlasů nad tyacutelem a křiacutežem

Třetiacute typ 2C (Benediction hand) kde Ethelredovo poprsiacute i ruka Božiacute jsou už tak

odlišneacute že českou imitaci lze odmiacutetnout měl pochaacutezet z obdobiacute po roce 991108

100 M METCALF An Atlas s 120ndash133101 H DANNENBERG Die deutschen Muumlnzen tab 78 č 1607ndash1611102 Bror Emil HILDEBRAND Anglosachsiska mynt i Svenska kongliga myntkabinenettet Stockholm 1881 103 Michael DOLLEY Anglo-Saxon Coins London 1961104 Viz pozn 103105 M METCALF An Atlas s 105ndash107106 M METCALF An Atlas s 108ndash110107 M METCALF An Atlas s 110ndash113108 M METCALF An Atlas s 113ndash114


Typy naacutesledujiacuteciacute již nejsou pro naši problematiku důležiteacute protože jejich ikonogra-

fie nebyla k obchodniacute imitaci českyacutech denaacuterů použita

Českeacute mince tedy bez vyacutejimek napodobovaly kombinaci dvou typů ndash rubniacute stranu

z Ethelredova typu 2A a liacutecniacute z naacutesledujiacuteciacutecho typu 2B Již v roce 1958 však J Pošvaacuteř

upozornil na praacuteci M Dolleye z roku 1956 kde tento britskyacute numismatik připomiacutenaacute

že samostatnyacute hybridniacute typ vzniklyacute kombinaciacute Hildebrandovyacutech typů B1 a B2 (přiacutep

tzv varianta B1b109 dle Metcalfa 2A a 2B) je sice z některyacutech naacutelezů znaacutem ale je velmi

vzaacutecnyacute a jako ke konkreacutetniacutemu předobrazu pro českeacute ražby se k němu Metcalf vyjaacutedřil

značně skepticky110 S tiacutemto naacutezorem lze samozřejmě souhlasit přesto že Dolley posu-

nuje s vyacutehradou určiteacute pravděpodobnosti ruku Božiacute u typu Metcalf 2A a poprsiacute u typu

2B spiacuteše do ranějšiacuteho obdobiacute časovyacutech rozpětiacute Domniacutevaacutem se že tato specifika zas tak

rozhodujiacuteciacute uacutelohu zdaleka nemusiacute hraacutet a daleko pravděpodobněji se na nejpočetněj-

šiacute českyacute denaacuterovyacute typ 10 stoletiacute dostaly obrazy nikoliv ze vzaacutecneacute anglickeacute hybridniacute

mince nyacutebrž ze dvou různyacutech samostatnyacutech Ethelredovyacutech typů ndash staršiacuteho typu 2A

a mladšiacuteho 2B ktereacute českeacute napodobeniny datuje post quem I proto tedy přemyslovskeacute

i slavniacutekovskeacute imitace mohly pochaacutezet nejdřiacuteve až ze zaacutevěru 80 let 10 stoletiacute

Praacutevě tento přiacutepad napodobeniacute vzdaacuteleneacuteho ciziacuteho mincovniacuteho obrazu z obchodniacutech

důvodů jež paradoxně nejviacutece ovlivnil ikonografii českyacutech denaacuterů posledniacutech dvou

desetiletiacute 10 stoletiacute a počaacutetků stoletiacute naacutesledujiacuteciacuteho naacutezorně ukazuje že z nějakyacutech

důvodů nemusiacute vždy dojiacutet k imitovaacuteniacute nejpočetněji raženyacutech mincovniacutech typů a tiacutem

paacutedem i časteacuteho typu uacutečastněneacuteho v daacutelkoveacutem obchodu jak naacutem naacutezorně dosvědčujiacute

mincovniacute naacutelezy Počaacutetečniacute Ethelredovy anglickeacute mincovniacute typy včetně onoho arche-

typu pro Čechy byly totiž podle počtu dochovanyacutech exemplaacuteřů raženy jen v poměrně

maleacutem množstviacute Je proto dosti překvapiveacute že se předobrazem nestal žaacutednyacute z poz-

dějšiacutech Ethelredovyacutech typů předevšiacutem Metcalfovy typy 4 (Long cross) a předevšiacutem 6

(Last small cross) z let 1009ndash1016 kdy diacuteky intenzivniacutemu vybiacuteraacuteniacute bdquodanegelduldquo plynuly

ve formě vyacutekupneacuteho daacutenskyacutem naacutejezdniacutekům do vyacutechodniacutech oblastiacute obrovskeacute sumy

anglickyacutech minciacute praacutevě těchto mladšiacutech typů O intenzitě ražby pozdniacutech typů z doby

zaacutevěru Ethelredovy vlaacutedy svědčiacute nejen velkyacute počet doposud dochovanyacutech exemplaacuteřů

ale i množstviacute podchycenyacutech razidel a vyacuteraznyacute naacuterůst počtu mincovniacutech diacutelen po celeacute

zemi jejichž jmeacutena se na minciacutech dochovala111 Tato problematika je prozatiacutem nadaacutele

otevřenaacute a jistě i ona bude vyžadovat dalšiacute zkoumaacuteniacute

Při popisu staroboleslavskeacuteho naacutelezu se G Skalskyacute ještě k chronologii slavniacutekov-

skyacutech ražeb konkreacutetněji nevyjaacutedřil předevšiacutem jednotliveacute typy popsal112 Ze sveacuteho

vlastniacuteho pořadiacute přemyslovskyacutech mincovniacutech typů G Skalskyacute takeacute vyšel když v ro-

ce 1955 obecně hodnotil vyacuteznam slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute113 aniž vzal v uacutevahu

opraacutevněnou Katzovu kritiku chronologie denaacuterovyacutech typů prvyacutech dvou Boleslavů

109 B E HILDEBRAND Anglosachsiska mynt tab3 110 M DOLLEY A note on the dating of Bohemian Coins by alleged English prototypes Hamburger Beitraumlge

zur Numismatik 910 1956 s 159ndash162 K tomu komentaacuteř J POŠVAacuteŘ Poznaacutemka k původu českyacutech minciacute

z domnělyacutech anglickyacutech prototypů Moravskeacute numismatickeacute zpraacutevy 4 1958 s 10ndash12)111 A S ROBERTSON Hunterian and coats collections University of Glasgow Part I Anglo-Saxons coins

London 1961112 G SKALSKYacute Naacutelez s 59ndash65113 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 5ndash23


z doby předvaacutelečneacute114 Argumenty tohoto numismatika byly natolik přesvědčiveacute že jiacutem

navrženaacute chronologie nejstaršiacutech českyacutech minciacute později převaacutežila a je v podstatě platnaacute

do současnosti protože ji potvrdily i pozdějšiacute rozbory domaacuteciacutech i zahraničniacutech min-

covniacutech naacutelezů115 Katzova chronologie se však bohužel tyacutekala pouze přemyslovskyacutech

ražeb a slavniacutekovskeacute mince zcela pominula Tak došlo k paradoxniacute situaci ndash povaacutelečnaacute

českaacute numismatika (byť mlčky) převzala Katzovu přemyslovskou chronologii (1935)

ale současně nadaacutele pracovala se Skalskeacuteho slavniacutekovskou chronologiacuteiacute (1955) vyšlou

již z jeho překonaneacute chronologie přemyslovskeacute (1932) Zaacutekladniacute chybou bylo pochopi-

telně to že oba autoři ve svyacutech zaacutekladniacutech studiiacutech pracovali v podstatě s oddělenyacutemi

probleacutemy ndash buď pouze s mincovnictviacutem Přemyslovců (V Katz) nebo Slavniacutekovců (G

Skalskyacute) Žaacutednyacute z autorů nepojal českeacute mincovnictviacute druheacute poloviny 10 stoletiacute jako

nediacutelnyacute celek kteryacutem bezesporu bylo

Nakonec k tomu přece jen došlo avšak v dnes již zcela opomiacutejeneacute praacuteci K Turn-

walda z roku 1968116 Jednalo se o modernizovanou verzi vychaacutezejiacuteciacute z jeho předchoziacute

typologie z roku 1949117 Obě praacutece však byly zatiacuteženy řadou autorovyacutech osobityacutech a ne-

kritickyacutech naacutezorů a hypoteacutez tyacutekajiacuteciacutech se obecně historie raně středověkyacutech Čech Takeacute

numismatickeacute straacutence vyacuterazně ubliacutežila naprosto nedoložitelnaacute přesnaacute absolutniacute datace

každeacuteho z popsanyacutech mincovniacutech typů K Turnwald se však v teacuteto studii v zaacutekladech

držel Katzovy chronologie přemyslovskyacutech typů dodatečně upraveneacute Františkem

Ca chem a do teacuteto typoveacute posloupnosti vřadil hlavniacute typy slavniacutekovskeacute na zaacutekladě

ikonografickyacutech vztahů Lze zde pominout mincovniacute typy přisouzeneacute již Slavniacutekovi či

pokusy o zařazeniacute některyacutech dodnes spornyacutech minciacute Pro naacutes je podstatneacute že jako nej-

staršiacute typ (byť bez přesnějšiacuteho zdůvodněniacute řazenyacute do roku 986) je uveden Soběslavův

denaacuter s tvaacuteřiacute čelně a oto-adelheidskou kapliciacute118 Pak sice naacutesledujiacute (slavniacutekovskeacute) typy

ptačiacute s kompletně nečitelnyacutemi opisy ale předevšiacutem onen bdquovyacutehružnyacute denaacuterldquo s rukou

a dyacutekou a pelikaacutenem kteryacute nyniacute takeacute klademe na počaacutetek slavniacutekovskeacuteho mincov-

nictviacute byť jeho datace opět k roku 990 neniacute Turnwaldem bliacuteže vysvětlena Ale již do

roku 991 jsou zde kladeny Soběslavův denaacuter s ptaacutečkem a rukou a současně jeho prvyacute

ethelredskyacute typ119 Shodou okolnostiacute jde o rok kteryacute nebude časově přiacuteliš vzdaacutelen od

skutečneacuteho roku zahaacutejeniacute ražby tohoto typu Boleslavem II v Praze i Soběslavem nej-

spiacuteše v Maliacuteně Takeacute dalšiacute slavniacutekovskeacute ethelredskeacute typy jsou řazeny do let 992ndash995

Turnwaldova chronologie Soběslavovyacutech denaacuterů z roku 1968 byla tedy sice zcela v roz-

poru s tehdejšiacutem pojetiacutem ale naopak v zaacutekladech odpoviacutedaacute revidovanyacutem naacutezorům

současnyacutem Je velkaacute škoda že teacuteto praacuteci nebyla pozdějšiacutemi badateli věnovaacutena žaacutednaacute

většiacute pozornost

V 70 letech minuleacuteho stoletiacute do problematiky počaacutetků českeacuteho vlaacutedniacuteho mincov-

nictviacute i mincovnictviacute slavniacutekovskeacuteho vstoupil několika studiemi archeolog R Turek120

Nepochybně vždy zůstane vyacuteznamnou osobnostiacute před i povaacutelečneacute raně středověkeacute his-

torie i archeologie byť je řada jeho naacutezorů již dnes překonaacutena Jeho numismatickyacute přiacute-

nos k daneacute problematice ndash v některyacutech momentech jistě přiacutenosnyacute ndash byl však v minulosti

spiacuteše přeceňovaacuten Je zcela pochopitelneacute že Soběslavovo mincovnictviacute plneacute nejasnostiacute

114 V KATZ O chronologii a daacutele teacutež polemika mezi G Skalskyacutem a V Katzem ndash viz pozn č 35115 Z PETRAacuteŇ Prvniacute českeacute mince s 72ndash91116 K TURNWALD O chronologii117 K TURNWALD Českeacute a moravskeacute denaacutery a brakteaacutety Praha 1949 s 31ndash33 tab 3ndash5 36 a 39118 K TURNWALD O chronologii s 27119 K TURNWALD O chronologii s 37 a 39120 Viz pozn 43ndash45


a hypoteacutez ve sveacute staacutevajiacuteciacute podobě velmi snadno zapadlo do Turkova pojetiacute slavniacutekov-

skyacutech dějin plnyacutech vysokyacutech ambiciacute konkurenčniacutech bojů za ktereacute se autor plně stavěl

Diacuteky R Turkovi však do slavniacutekovskeacute numismatiky vstoupily praacutevě ony mincovniacute

bdquovyacutehružneacute motivyldquo Neobvyklyacute obraz ptaacuteka se skloněnou hlavou považovanyacute již z po-

čaacutetku za pelikaacutena se pod vlivem doboveacuteho vyacutekladu slavniacutekovskyacutech dějin postupně přes

orla jako atribut sv Jana Křtitele121 změnil na ptačiacuteho dravce klovajiacuteciacute svou obět či ještě

později přiacutemo na orla v uacutetoku R Turek došel k teacuteto hypoteacuteze na zaacutekladě konzultace

s ornitologem pro ktereacuteho byl mincovniacute obraz pro orla zcela typickyacute122 Přibyl tak dalšiacute

důležityacute kaacutemen do pestreacute mozaiky barviteacuteho slavniacutekovskeacuteho přiacuteběhu kteryacute tak nabral

na dalšiacute dramatičnosti

I bdquouacutetočiacuteciacuteho orlaldquo jako slavniacutekovskou vyacutehrůžku zaslanou přemyslovskeacutemu kniacutežeti

prostřednictviacutem minciacute je však nutno rozhodně odmiacutetnout Vyobrazeniacute ptaacuteka na tomto

denaacuteru je natolik stylizovaneacute že lze jakeacutekoliv specifickeacute znaky pro určeniacute konkreacutetniacuteho

ptačiacuteho druhu bez obav odmiacutetnout Naviacutec ndash mnou oslovenyacute zkušenyacute ornitolog hlavu

skloněnou k hrudi při uacutetoku ptačiacuteho dravce zcela vylučuje123 Naopak ndash nic nesvědčiacute proti

původniacutemu naacutezoru G Skalskeacuteho o pelikaacutenovi klovajiacuteciacutem si hruď a krmiacuteciacutem vlastniacute krviacute

svaacute mlaacuteďata jako obliacutebeneacutemu středověkeacutemu křesťanskeacutemu symbolu Krista a jeho ciacuterkve

R Turek v roce 1989 takeacute poukaacutezal dle sveacuteho naacutezoru na podobnost Soběslavova

libickeacuteho denaacuteru124 s denaacuterem Oty III raženyacutem ve friacuteskeacutem Deventeru jako jeho před-

lohou125 Autor si však neuvědomil že Otova ražba je (předevšiacutem diacuteky obrazu ciacutesařo-

vy hlavy s korunou) obecně kladena k datu jeho ciacutesařskeacute korunovace v květnu roku

996 nebo po niacute Těžko proto mohla byacutet tato mince ze vzdaacuteleneacuteho severoněmeckeacuteho

Deventeru (naviacutec v žaacutedneacutem naacutelezu z uacutezemiacute Čech zatiacutem nedoloženaacute) předlohou k Sobě-

slavovu denaacuteru kteryacute nemohl vzniknout po 28 zaacuteřiacute předchoziacuteho roku

Naviacutec lze takeacute odmiacutetnout G Skalskeacuteho staršiacute argument že oto-adelheidskaacute kaplice

znaacutemaacute z tohoto typu denaacuterů se může objevit na českyacutech ražbaacutech až po roce 991 kdy

byly mohutneacute emise těchto obchodniacutech ražeb Oty III (983ndash1002) spolu se jmeacutenem jeho

babičky Adelheid zahaacutejeny126 protože shodnyacute typ kaplice se objevuje již na přelomu 70

a 80 let 10 stoletiacute na německyacutech denaacuterech ciacutesařů Oty I a Oty II pochaacutezejiacuteciacutech z min-

coven v Mohuči Špyacuteru a Wuumlrzburku127

Dalšiacutem přiacutekladem nepřesneacuteho pochopeniacute numismatickeacute problematiky R Turkem je

jiacutem publikovanaacute uacutevaha že některeacute českeacute ethelredskeacute typy denaacuterů mohly byacutet raženy již

v průběhu 70 let 10 stoletiacute přesto že ražba původniacutech anglickyacutech předloh mohla byacutet

teoreticky zahaacutejena nejdřiacuteve po roce 978 velmi pravděpodobně však o viacutece jak jedno

desetiletiacute později128

Historička a numismatička Jarmila Haacuteskovaacute do slavniacutekovskeacute mincovniacute problemati-

ky už zaacutesadněji nezasaacutehla přestože se jiacute v několika statiacutech věnovala129 Pouze rozvedla

121 K TURNWALD O chronologii s 30 a 36122 R TUREK K některyacutem probleacutemům s 27ndash28 a pozn 18123 Viz pozn č 89124 R TUREK K otaacutezkaacutem125 H DANNENBERG Die deutschen Muumlnzen č 219 Dataci H Dannenberga zpochybnil S Suchodolski

během sveacute přednaacutešky dne 3 10 2005 v Naacuterodniacutem muzeu v Praze na teacutema bdquoIkonografie Slavniacutekovcůldquo

kdy vyslovil naacutezor že denaacuter Oty III s korunou na hlavě mohl byacutet ražen již k jeho kraacutelovskeacute korunovaci

dne 24 12 983 126 G SKALSKYacute Vyacuteznam s 8ndash9127 H DANNENBERG Die deutschen Muumlnzen č 777 825(a) a 854128 R TUREK Naacutelezy s 24 129 J HAacuteSKOVAacute Slavniacutekovskeacute mincovaacuteniacute TAacuteŽ Slavniacutekovci TAacuteŽ K uacuteloze


staacutevajiacuteciacute naacutezory řadou detailů a předevšiacutem vlastniacute interpretaciacute nejasnyacutech mincovniacutech

opisů Slavniacutekovskyacute přiacuteběh se tak ještě viacutece rozkošatěl a nabral na dalšiacute dramatičnosti

v samotneacute podstatě se však nijak vyacuterazněji nezměnil Byly zde mimo jineacute navrženy

souvislosti mezi ražbami Soběslava a biskupskyacutemi mincemi Vojtěcha ktereacute však

autorka pouze opiacuteraacute o hypotetickeacute interpretace enigmatickyacutech mincovniacutech textů Užšiacute

souvislost mezi mincovnictviacutem obou vyacuteznamnyacutech Slavniacutekovyacutech synů však novějšiacutem

numismatickyacutem baacutedaacuteniacutem oproštěnyacutem od předem danyacutech bdquohistorickyacutechldquo zaacutevěrů pro-

kaacutezaacutena nebyla proto ani neniacute z tohoto důvodu v teacuteto studii problematice samotneacuteho

Vojtěchova mincovnictviacute věnovaacutena většiacute pozornost J Haacuteskovaacute naviacutec vyšla předevšiacutem

z rozboru slavniacutekovskyacutech mincovniacutech opisů z pera Rostislava Noveacuteho130 Bohužel tato

praacutece předniacuteho českeacuteho historika a epigrafika naacutezorně ukaacutezala jak je problematika

textů na nejstaršiacutech českyacutech denaacuterech vzdaacutelena doposud znaacutemyacutem pravidlům pro ostat-

niacute raně středověkeacute piacutesemneacute prameny Proto tato Noveacuteho studie modelově pracujiacuteciacute

praacutevě s mincovniacutemi texty na slavniacutekovskyacutech ražbaacutech bohužel daleko spiacuteše naacutesledně

vnesla do poznaacuteniacute českeacute mince denaacuteroveacuteho obdobiacute zmatek než aby přinesla nějakeacute

smysluplneacute řešeniacute

Zaacutevěrem si tedy připomeňme to nejpodstatnějšiacute Slavniacutekovskeacute rodoveacute mincovnictviacute

je ve svyacutech zaacutekladech ikonograficky kompatibilniacute se současnyacutem vlaacutedniacutem mincovnic-

tviacutem Boleslava II Nelze z něho vyvodit žaacutedneacute specifickeacute zaacutevěry jako vysokeacute politickeacute

či hospodaacuteřskeacute Soběslavovy ambice ani vyvozovat nějakou uzurpaci mincovniacuteho praacuteva

pražskeacutemu kniacutežeti neprokazuje ani žaacutednou naacutesilnou anexi nějakeacute čaacutesti rodoveacuteho

uacutezemiacute Kutnohorskeacute střiacutebrneacute přiacuterodniacute zdroje nebyly podle současnyacutech geologickyacutech

naacutezorů v tomto obdobiacute takřka s jistotou dobyvatelneacute proto musel byacutet zdroj Soběslavova

(ale i Boleslavova) mincovniacuteho kovu jinyacute Současniacute odborniacuteci pomyacutešlejiacute na import arab-

skeacuteho střiacutebra ve formě pagamentu nejspiacuteše mincovniacuteho131

Slavniacutekovskeacute mincovnictviacute prostě pouze potvrzuje určiteacute vyacutejimečneacute postaveniacute

Soběslavova rodu v českeacutem staacutetě vyplyacutevajiacuteciacute zřejmě z doposud ne zcela konkreacutetně

znaacutemyacutech přiacutebuzenskyacutech vztahů s vlaacutednouciacutemi Přemyslovci Zaacuteroveň bylo podpořeno

přiacutetomnostiacute vyacuteznamneacute obchodniacute magistraacutely prochaacutezejiacuteciacute slavniacutekovskyacutem uacutezemiacutem132

Slavniacutekovskeacute mincovnictviacute ani texty na jednotlivyacutech So běslavovyacutech minciacutech tedy

nejsou žaacutednyacutem důkazem jeho vyacuteznamnějšiacutech mocens kyacutech ambiciacute ani nesvědčiacuteciacute

ani o nějakeacutem nepřaacutetelstviacute mezi oběma rody Zřejmě postranniacute přemyslovskaacute větev

130 Rostislav NOVYacute Mincovniacute epigrafika a denaacutery Slavniacutekovců Numismatickeacute listy 39 1984 s 132ndash139

TYacuteŽ ZOBEZLAV LibU DUX Archeologickeacute rozhledy 47 1995 s 246ndash248131 Milan HOLUB Poznaacutemky k možneacute slavniacutekovskeacute těžbě střiacutebra pobliacuteže Maliacutena u Kutneacute Hory Členskeacute

informace Českeacute numismatickeacute společnosti ndash pobočky Jihlava 31ndash31 1999 s 5ndash7 Vladimiacuter ŠREIN

Přiacutespěvek k objasněniacute původu střiacutebra v Čechaacutech okolo roku 1000 Archeologie ve středniacutech Čechaacutech 7

2003 s 625ndash631 V ŠREIN ndash M ŠŤASTNYacute ndash B ŠREINOVAacute Střiacutebro a Čechy okolo roku 1000 Bulletin

mineral-petrolog odděleniacute Naacuterodniacuteho muzea v Praze II 2003 s 33ndash39 Naposledy k problematice

střiacutebra v raně středověkeacute Evropě Heiko STEUER Muumlnzpraumlgung Silberstroumlme und Bergbau um das

Jahr 1000 in Europa ndash wirtschaflicher Aufbruh und technische Innovation V Aufbruch ins zweite

Jahrtausend Innovation und Kontinuitaumlt in der Mitte des Mittelalters Hrsg v Achim Hubel u Bernd

Schneidmuumlller Sigmaringen 2004 (Mittelalter-Forschungen Hrsg v B Schneidmuumlller u S Weinfuumlrter

Bd 16) s 117ndash150 132 Ivan VAacuteVRA Trstenickaacute stezka Historickaacute geografie 6 1971 s 77ndash132 TYacuteŽ Polskaacute stezka Historickaacute

geografie 8 1972 s 3ndash27


kniacutežete Slavniacuteka a později jeho synů žila v loajalitě k Boleslavovi na libickeacutem a ma-

liacutenskeacutem hradiš ti a společně s vlaacutednouciacutem rodem přispiacutevala k bohatstviacute země ražbou

minciacute Slavniacutekovskeacute denaacutery spolu s přemys lovskyacutemi (byť raženeacute v podstatně menšiacutem

množstviacute než přemys lovskeacute) předevšiacutem podporovaly daacutelkovyacute obchod prochaacutezejiacuteciacute přes

Libici i Maliacuten a tiacutem zajišťovaly tomuto rodu tolik potřebneacute zis ky neboť i Soběslav

měl sveacute bojovniacuteky ktereacute musel živit a zbrojit A to byl zřejmě jeden z hlavniacutech důvodů

slavniacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute Ani složiteacute a často hlavně spekulativniacute roz bory některyacutech

nejasnyacutech opisů Soběslavovyacutech denaacuterů ktereacute se se střiacutedavou do vednostiacute obrazově

přizpůsobovaly přemyslovskyacutem ražbaacutem nemohou na tomto konstatovaacuteniacute něco pod-

statneacuteho změnit133

Summary

Zdeněk Petraacuteň A contribution to the coinage of Soběslav the Slavniacutekid History of a numis-matic error

History of the Slavniacutekids has changed a lot in the last decades Critical evaluation of written

sources ndash esp of both legends of St Vojtěch (Adalbert) and Annals by Kosmas ndash as well as results

of achaeological activities all that brought a completely different view of importance of the east

Bohemian dynasty of the Prince Soběslav and his role in the Bohemian history of the last quarter

of the 10th century

When F Palackyacute gave the Slavniacutekids their name he did not regard them as an individually

ruling clan This fact has been accepted even after the moment when works by German histo-

rians (namely by J Loserth) had appeared At that time the Slavniacutekids were regarded as almost

equal rivals of the Přemyslids Conclusions about liquidation of Slavniacutekidsrsquo Libice in 995 lead-

ing to the final unification of Bohemian territory have been accepted practically by all Czech

historians for a long time

Such a story of the Slavniacutekid house has been massively supported by R Turek an archaeo-

logist who formed an archaeological and historical view of the Bohemian history of the 9th

and 10th century and he was also busy in field of numismatics Even during his life theories

pointing at visible discrepancies and absence of more precise records in the story appeared

Another archaeologist and historian J Slaacutema has completely changed it Paralelly other

recent historians and archaeologists commented the unlikely character of the Slavniacutekid story

The definitive colapse of that theory has been caused by fundamental revaluation of the coin-

age of the Prince Soběslav

Recently a general opinion has been accepted in this case ndash Přemyslid Bohemia was unified

up to the first half of the 10th century under Boleslav I The clan of the Prince Slavniacutek and later

under his son Soběslav was related to the ruling princely house of which some privileges came

ndash the Slavniacutekid settlements situated on the important trade roates or the right of their own coin-

age No archaeological or historical proof of hostility between those two Bohemian clans has

been found as frequently quoted in the recent publications

Similarly as history or archaeology numismatics has followed traditional point of view in

case of the coins struck under the Prince Soběslav Images on coins have been interpreted as

some threatening motives then And more the coinage of Soběslav should generally show a sort

of his economic and political independence

Critical analysis of iconography and epigraphy of the Přemyslid and Slavniacutekid coins as well

as hoards of denarii has not brought any proof of any rivalry or hostility between the Přemyslids

133 M LUTOVSKYacute ndash Z PETRAacuteŇ Slavniacutekovci Zde přehled revidovanyacutech historickyacutech archeologickyacutech

i numismatickyacutech naacutezorů na problematiku Slavniacutekovců včetně zaacutekladniacute bibliografie


and the Slavniacutekids Existing theories in chronology of denarii struck under Soběslav supposed

existence of coins of the so called Ethelred type by 990 and later on types with bird motives and

image of a hand with a sword New studies show the reversed sequence of the types (bird motives

and image of a hand with a sword first and the Ethelred type later on) which has been by type

related to the recent coin series of Boleslav II The reasons for the wrong chronology are the fol-

lowing older numismatic publications have been uncritically overestimated and new historical

information about the Slavniacutekids has been neglected

New aspects of analysis of Anglo-Saxon coins of the king Ethelred II are also discussed

because of their important influence on the contemporary Bohemian coinage which is widely

known Problems with the Ethelred types of the Přemyslid and Slavniacutekid denarii are actually

bringing many new questions which are meant by the author to be answered



HROMADNYacute NAacuteLEZ DENAacuteRŮ A ŠPERKŮ Z ČISTĚVSI

Revize popisu a dochovaneacute čaacutesti depotu

L u b o š P O L A N S K Yacute ndash K a t e ř i n a T O M K O VAacute

Raně středověkeacute depoty 10ndash12 stoletiacute obsahujiacuteciacute mince šperky zlomky a dalšiacute před-

měty představujiacute vyacuteznamnyacute a nezastupitelnyacute pramen historickeacuteho poznaacuteniacute Dovolujiacute

naacutem nahleacutednout do proměn ekonomickeacuteho života tehdejšiacute společnosti a prostřednic-

tviacutem šperků takeacute do světa moacutedy a klenotnickeacuteho řemesla Vyacuteznamneacute miacutesto mezi českyacute-

mi naacutelezy tohoto typu zaujiacutemaacute soubor z Čistěvsi (okr Hradec Kraacuteloveacute) Jeho nejnovějšiacute

zpracovaacuteniacute bylo vytvořeno v raacutemci probiacutehajiacuteciacuteho revizniacuteho vyacutezkumu mincovniacutech naacutele-

zů 10 stoletiacute v českyacutech zemiacutech

Naacutelezoveacute okolnosti a historie depotu

Depot byl objeven v Čistěvsi 9 dubna 1896 na poli pana Jana Vecka v poloze bdquoPod bra-

nouldquo Naacutedoba uloženaacute pod plochyacutem kamenem obsahovala 355 českyacutech i ciziacutech minciacute

1 neraženyacute střiacutežek a 13 střiacutebrnyacutech šperků1 Jako prvniacute tento naacutelez popsal Eduard Fiala

(1896 255ndash258 337ndash346 tab XXXV) Ten stručně mince určil a poprveacute kresebně

zachytil vybraneacute typy denaacuterů a všechny šperky kteryacutem však nevěnoval viacutece pozornosti

(obr 1) Archeolog Ludviacutek Šnajdr podal o naacutelezu zpraacutevu v německeacutem jazyce a doplnil ji

fotografiemi naacutedoby i jednotlivyacutech šperků (Schneider 1898 272ndash274 Fig 1 a 2)

V době objevu byl čistěveskyacute naacutelez zařazenyacute E Fialou (1896 255) a L Šnajdrem

(Schneider 1898 272) do kontextu depotů zlomkoveacuteho střiacutebra (Hacksilberfunde)

považovaacuten za prvniacute většiacute depot minciacute doprovaacutezenyacute šperky v Čechaacutech Naacutelez z Prahy 2-

Kanaacutelskeacute zahrady totiž obsahoval pouze deformovanou perlu a zlomek naacuteušnice a dalšiacute

tehdy znaacutemeacute depoty podobnyacute typ šperků ani jejich zlomky neobsahovaly (Fiala 1896

255 Schneider 1898 272)2 E Fiala (1896 255) přitom konstatoval že bdquopředměty ty nelze

nijak považovati za šperky vlastniacute nyacutebrž za obecneacute plativo jiacutemž najmě při většiacutech daacutev-

kaacutech placeno na vaacutehu Na šperciacutech těch teacutež patrno že rozlaacutemaacuteniacute a poškozeniacute nestalo se

snad v době mladšiacute nyacutebrž že šperky ty již poškozeneacute byly při zakopaacuteniacute naacutelezuldquo V tom

že se v teacuteto době již nejednalo o šperk funkčniacute a že jeho hodnota spočiacutevala v hodnotě

střiacutebra je možneacute s E Fialou (1896 255) zcela souhlasit

Člaacutenek vznikl v raacutemci řešeniacute grantoveacuteho projektu Nejstaršiacute přemyslovskeacute mince 10 stoletiacute a jejich naacutelezy

v českyacutech zemiacutech reg č 404052134 Projekt byl realizovaacuten za finančniacute podpory ze staacutetniacutech prostředků

prostřednictviacutem Grantoveacute agentury Českeacute republiky 1 Na naacutelez upozornil v denniacutem tisku inspektor pomniacuteků a pamaacutetniacuteků bitvy u Hradce Kraacuteloveacute p setniacutek Stein-

skyacute kteryacute byl v době naacutelezu v Čistěvsi přiacutetomen2 Depot ze Želčan nalezenyacute již v roce 1884 a obsahujiacuteciacute vedle minciacute 10 esovityacutech zaacuteušnic (Turek 1948 504 obr

41ndash4) nebyl v teacuteto souvislosti zmiacuteněn V roce 1890 byl objeven depot minciacute v Mančiciacutech souvislost několika

zlomků střiacutebra s tiacutemto depotem je však problematickaacute R Turek se opiacuteraacute o uacutedaje z Piacutečova inventaacuteře archeo-

logickeacute sbiacuterky Naacuterodniacuteho muzea v Praze (Turek 1948 495 obr 24ndash7) ovšem v době mnohem bližšiacute naacutelezu

E Fiala vyacuteslovně uvaacutediacute že mančickyacute depot šperky neobsahoval (Fiala 1896 255) Skupinu depotů s mincemi

a šperky tezaurovanyacutemi do roku 1100 rozšiacuteřil až v roce 1928 naacutelez z Chodovlic a v roce 1937 poklad ze Žatce

(Preidel 1940 546 an Turek 1948 494 502ndash504 Radoměrskyacute 1993 19ndash34)


Znovu se depotem jako celkem zabyacuteval o půlstoletiacute později Rudolf Turek kteryacute

takeacute psal o šperciacutech jako o kusech sekaneacuteho střiacutebra (Turek 1948 490ndash493) Odkazy na

mince a šperky z čistěveskeacuteho depotu najdeme v řadě různyacutech praciacute věnujiacuteciacutech se raně

středověkyacutem naacutelezům či problematice denaacuterů a šperků tohoto obdobiacute (Smoliacutek 1899

Skalskyacute 1929 59 tyacutež 1932 Katz 1935 22 90 Preidel 1940 539 578 Turek 1948 490 529

Radoměrskyacute 1951 42 Turek 1954 42 Slaacutema 1963 242ndash244 246 Naacutelezy II1 10 č 14243

Turek 1966 230ndash234 Suchodolski 1971 39ndash101 tyacutež 1974 75ndash84 Krumphanzlovaacute 1974

46 48 Suchodolski 1998 5ndash20 Petraacuteň 1998 31ndash91 tyacutež 2003 64ndash65 Lutovskyacute ndash Petraacuteň

2004 89ndash130 a mnoho dalšiacutech praciacute)

Rekonstrukce depotu

Porovnaacuteme-li původniacute zpraacutevy a dokumentaci šperků s dnešniacutem stavem předmětů

můžeme konstatovat že od doby naacutelezu nedošlo k žaacutedneacute ztraacutetě ani vyacuterazneacutemu po-

škozeniacute některeacuteho ze šperků4 Na tomto miacutestě je však třeba zdůraznit že se ve skuteč-

nosti jednaacute o šperky celeacute či teacuteměř celeacute () byť v různeacute miacuteře zdeformovaneacute a nikoliv

o skutečneacute zlomky K poškozeniacute některyacutech exemplaacuteřů jistě muselo dojiacutet již před jejich

ukrytiacutem (průrazy v bubiacutenciacutech ztraacuteta košiacutečků) k čaacutesti deformaciacute však mohlo dojiacutet až

v souvislosti s deponovaacuteniacutem Takeacute mince se dochovaly až na jedinou (Fiala 1896 č 88)

celeacute nikoliv v podobě zlomků

Oproti šperkům vykazuje mincovniacute složka řadu nejasnostiacute Ač prvniacute zmiacuteněnyacute

Fialův popis se snažiacute vytvořit dojem že byl poklad zachraacuteněn a popsaacuten celyacute (Fiala 1896

255) nachaacuteziacuteme prvniacute rozdiacutely v popisech již u samotneacuteho autora resp v jeho souběžně

vydanyacutech Českyacutech denaacuterech (Fiala 1895) kde uvaacutediacute některeacute mince v prvniacutem popisu

nezmiacuteněneacute (viz teacutež obr 2) Takeacute naacutesledujiacuteciacute diacutelo Josefa Smoliacuteka (1899) přiřazuje čistě-

veskeacutemu naacutelezu dalšiacute typy minciacute u Fialy neuvedeneacute Zatiacutemco E Fiala měl k dispozici

pro sveacute diacutelo oněch 355 minciacute ostatniacute badateleacute již nikoli Ještě roku 1896 byla muzeem

v Hradci Kraacuteloveacute (dnes Muzeum vyacutechodniacutech Čech daacutele jen MVČHK) zakoupena čaacutest

depotu a to všech 13 šperků naacutedobka a minimaacutelně 20 minciacute J Smoliacutek tak již ve sveacutem

soupisu denaacuterů vychaacuteziacute nejen z minciacute uchovanyacutech v MVČHK a v Naacuterodniacutem muzeu

v Praze (daacutele jen NM) ale takeacute ze soukromyacutech sbiacuterek několika tehdejšiacutech vyacuteznamnyacutech

sběratelů (např E Haisl E Mikš) Na druhou stranu však J Smoliacutek vyacuteslovně neuvaacutediacute

všechny dodnes v MVČHK dochovaneacute denaacutery z Čistěvsi (např Smoliacutek 1899 č 211 tab

IV77 č B21ndash22 ndash viz katalog) Informaci o tom že tento naacutelez byl popsaacuten celyacute zpo-

chybňuje však již saacutem E Fiala poznaacutemkou u popisu čtyř minciacute kněžny Emmy bdquou p

Vecka viděl jsem jen 2 druheacute byly dřiacuteve prodaacutenyldquo Připojiacuteme-li k tomuto několik zcela

evidentniacutech nepřesnostiacute v popisech minciacute mezi oběma Fialovyacutemi zpracovaacuteniacutemi5 a oči-

vidnyacutech rozporů mezi vyobrazeniacutemi a popisy6 ndash a to i u šperků (viz pozn 4) ndash je zcela

3 Naacutelezy II1 (10ndash11 č 1424) uvaacutedějiacute dochovanyacute obsah depotu takto bdquoHradec Kraacuteloveacute Krajskeacute museum (20

denaacuterů 13 naacuteušnic a perel naacutedobka) Olomouc Krajskeacute museum (bdquoněkolikldquo kusů)ldquo Tam je i souhrnně uve-

dena staršiacute literatura k naacutelezu4 E Fiala (1896 256 Tab XXXV) sice v textu piacuteše o 8 kusech šperků avšak na tabulce XV je spraacutevně vyobra-

zeno všech 13 exemplaacuteřů 5 Nejmarkantnějšiacutem přiacutekladem je tu Fiala (1896) č 7 (typ křiacutežkaplice) popsanyacute jako 9bodovyacute a vyobrazenyacute

jako 6bodovyacute na tab XXXV7 s odkazem na Fiala (1895) č 71 kteryacute je popisovaacuten jako 10bodovyacute (Petraacuteň

2003 129ndash135)6 Např Fiala (1896) č 89 kde popisuje typ rukaptaacutek a na tab XXXV89 je typ ptaacutekkaplice Důvěryhodnost

kresebneacute dokumentace snižuje i vyobrazeniacute Fiala (1896) tab XXXV19 (Srv Polanskyacute 2004 85ndash95)


Obr 1 Čistěves vyobrazeniacute minciacute a šperků z depotu podle E Fialy (1896 tab XXXV ndash upraveno zmenšeno)


zřejmeacute že rekonstrukce dochovaneacute čaacutesti depotu neniacute snadnaacute a jejiacute zaacutevěry minimaacutelně

z čaacutesti budou vždy do určiteacute miacutery relativniacute

Z původniacutech 355 minciacute zastoupenyacutech v naacutelezu se podařilo do současnosti v mu-

zejniacutech sbiacuterkaacutech identifikovat pouze 50 exemplaacuteřů ktereacute lze s různou miacuterou pravdě-

podobnosti přiřadit k popisovaneacutemu depotu7 Mimo již zmiacuteněnyacutech 20 denaacuterů ktereacute

jsou uloženy v MVČHK a jednoho denaacuteru z Vlastivědneacuteho muzea v Olomouci (daacutele

jen VMO) se ve sbiacuterkaacutech muzeiacute nachaacuteziacute srovnatelnyacute počet dalšiacutech denaacuterů ktereacute podle

dochovaneacute dokumentace takeacute pochaacutezejiacute z naacutelezu v Čistěvsi Jednaacute se předevšiacutem o 21

minciacute ze sbiacuterky K Chaury dnes uloženeacute v NM a 1 ks ze sbiacuterky J Květoně v Jihomo-

ravskeacutem muzeu ve Znojmě (daacutele jen JMMZ)8 K tomu přistupuje dalšiacutech 7 minciacute ktereacute

byly k naacutelezu přiřazeny později nebo je na zaacutekladě určityacutech znaků možneacute je k naacutelezu

přiřadit Jednaacute se o jednu minci z VMO u ktereacute bylo pouze na podkladoveacutem liacutestku

7 Za poskytnutiacute minciacute a šperků ke zpracovaacuteniacute a publikaci a za zpřiacutestupněniacute veškeryacutech dostupnyacutech informaciacute

k naacutelezu velice děkujeme PhDr Zdeňkovi Zahradniacutekovi a PhDr Dagmar Vorloveacute z Muzea vyacutechodniacutech Čech

v Hradci Kraacuteloveacute PhDr Jarmile Haacuteskoveacute CSc z Naacuterodniacuteho muzea v Praze PhDr Miloslavě Hoškoveacute CSc

a Mgr Zdeňce Hanuškoveacute z Vlastivědneacuteho muzea v Olomouci Mgr Věře Michnoveacute ze Slezskeacuteho zemskeacuteho

muzea v Opavě ing Vladimiacuteře Durajkoveacute a Květoslavě Polaacutekoveacute z Jihomoravskeacuteho muzea ve Znojmě a Mgr

Vaacuteclavu Bukačovi z Městskeacuteho muzea v Hořiciacutech za cenneacute informace a laskavou pomoc pak i prof PhDr

Jiřiacutemu Slaacutemovi CSc PhDr Pavlovi Radoměrskeacutemu CSc MUDr Zdeňkovi Petraacuteňovi a v neposledniacute řadě

prof Stanislavu Suchodolskeacutemu a dr Barbaře Butent-Stefaniak8 Informace o dalšiacutem denaacuteru z Čistěvsi obsahoval podkladovyacute liacutestek č 16353 tab 2 č 113 ze sbiacuterky J Matějky

uloženeacute v Městskeacutem muzeu v Hořiciacutech v Podkrkonošiacute Minci (označenou jako Vaacuteclav syn Boleslava II naacutelez

Čistěves pr 21 mm) se však bohužel nepodařilo ve sbiacuterce identifikovat

Obr 2 Čistěves vyobrazeniacute minciacute z depo-

tu podle E Fialy (1895 tab XXXVI ndash upra-

veno)


uvedeno že jde o exemplaacuteř z naacutelezu bdquoČistěvesldquo daacutele 3 denaacutery z MVČHK takteacutež s otaz-

niacutekem přiřazeneacute k depotu nejpozději na přelomu roku 1963 a 1964 J Šůlou (dle evi-

denčniacutech karet MVČHK) a 3 denaacutery z VMO ktereacute se dle uacutestniacuteho sděleniacute a nepřiacutemyacutech

indiciiacute pravděpodobně dostaly do muzejniacute sbiacuterky ve stejnou dobu takteacutež z čistěveskeacuteho

naacutelezu9 Uloženiacute minciacute a šperků ve vlastnictviacute vyacuteše zmiacuteněnyacutech muzeiacute je v katalogu

vyznačeno zkratkou muzea a inventaacuterniacutem čiacuteslem daneacuteho exemplaacuteře

Současnyacutech 50 identifikovatelnyacutech minciacute z čistěveskeacuteho naacutelezu může byacutet teoreticky

v budoucnu ještě rozhojněno Nelze totiž vyloučit že se dalšiacute mince s touto provenienciacute

mohou nachaacutezet ještě v některyacutech veřejnyacutech či soukromyacutech sbiacuterkaacutech

Tab 1 Čistěves obsah naacutelezu dle Fialova (1896) soupisu a dochovaneacute čaacutesti uvedeneacute v katalogu

Obsah Celkem Českeacute Ciziacute Spornaacute Neraženyacute Šperky

mince mince mince mince střiacutežek

Fiala 1896 355 255 98+1 1 1 13

Katalog 50 43 6+0 1 0 13

9 Za informace děkuji předevšiacutem Mgr Věře Michnoveacute a PhDr Pavlu Radoměrskeacutemu CSc Původ těchto třiacute

minciacute neniacute zmiacuteněn v žaacutedneacutem prameni ale zaacuteroveň neexistuje ani mladšiacute zaacuteznam o jejich ziacuteskaacuteniacute Uacutestniacute tra-

dice v muzeu hovořiacute o tom že se do muzea dostaly společně Pro tuto interpretaci mluviacute i nepřiacutemeacute indicie

v podobě stavu a dochovaacuteniacute minciacute a jejich uloženiacute v Olomouci kde jsou jedinyacutemi exemplaacuteři denaacuterů 10

stoletiacute Na zaacutekladě těchto informaciacute pak P Radoměrskyacute u regestu čistěveskeacuteho naacutelezu (Naacutelezy II1 10ndash11

č 1424) zmiacutenil s uvedeniacutem pochybnosti že v muzeu v Olomouci je uloženo bdquoněkolik kusůldquo minciacute pochaacuteze-

jiacuteciacutech z tohoto depotu10 Autorem fotografiiacute naacutedobky a šperků je Martin Frouz skenů a několika perokreseb minciacute Luboš Po lan-

skyacute autorkou perokreseb naacutedobky šperků a minciacute je Vanda Přiacutehonskaacute

Katalog dochovaneacute čaacutesti naacutelezu10

A Naacutedoba (obr 3andashb)

Naacutedobka lahvoviteacuteho tvaru hrdlo je žlaacutebkovitě odsazeno a vyhrnuto okraj je na vnitř-

niacute straně prožlabenyacute a na vnějšiacute kolmo rovně seřiacuteznutyacute Je zdobena hřebenovou vlniciacute

a hřebenovyacutem paacutesem miacutesty šroubovicově taženyacutem V raacutemci raně středověkyacutech lahviacute

patřiacute čistěveskyacute exemplaacuteř k malyacutem lahviacutem s poměrně širokyacutem uacutestiacutem ktereacute umožňova-

lo vloženiacute předmětů do naacutedoby i jejich potenciaacutelniacute zpětneacute vyjmutiacute

Vyacuteška cca 10 cm průměr okraje 51 cm průměr vyacutedutě cca 105 cm a průměr dna cca

7 cm (MVČHK inv č 3298)


B Mince (obr 4andashe)

Katalog dochovanyacutech minciacute z čistěveskeacuteho depotu zachycuje zaacutekladniacute informace

o jednotlivyacutech ražbaacutech Mince jsou řazeny podle obecně přijiacutemaneacute chronologie Viktora

Katze (1935) s přihleacutednutiacutem k pozdějšiacutem uacutepravaacutem F Cacha (1970) J Šmerdy (1996) a Z

Petraacuteně (v tisku Lutovskyacute ndash Petraacuteň 2004 89ndash130) Vzhledem k publikaciacutem perokreseb

u každeacute mince nejsou v katalogu rozepisovaacuteny opisy Znaky v uacutehlech křiacutežů jsou uvaacute-

děny v popisech v pořadiacute podle směru hodinovyacutech ručiček Rozměry jsou měřeny dle

vodorovneacutesvisleacute osy liacutece osa (tj vzaacutejemnaacute poloha liacutecniacuteho a rubniacuteho razidla) je uvedena

v hodinaacutech Mince jsou v katalogu rozlišeny podle miacutery spolehlivosti původu ze sle-

dovaneacuteho depotu do čtyř kategoriiacute přičemž označeniacute nejistyacutech exemplaacuteřů je uvedeno


v hranatyacutech zaacutevorkaacutech za katalogovyacutem čiacuteslem Prvniacute kategorie zahrnuje mince ktereacute

se dostaly do sbiacuterek muzeiacute bezprostředně po naacutelezu a byly jako takoveacute evidovaacuteny (20

ks z MVČHK a 1 ks z VMO) Jakožto nesporneacute nejsou tyto mince v katalogu označeny

žaacutednyacutem znakem Druhaacute kategorie představuje denaacutery ziacuteskaneacute do muzeiacute jako součaacutesti

sbiacuterek vyacuteznamnyacutech sběratelů (K Chaura ndash NM nepublikovaacutena J Květoň ndash JMMZ

Šmerda 2004) Tyto mince jejichž přiřazeniacute k depotu již neniacute zcela spolehliveacute jsou

označeny jedniacutem otazniacutekem [] Třetiacute kategorii denaacuterů ndash v naacutesledujiacuteciacutem katalogu

označenyacutech dvěma otazniacuteky [] ndash tvořiacute mince s nejistyacutemi evidenčniacutemi zaacuteznamy tj

mince ve staršiacutech dokladech k depotu přiřazovaneacute s otazniacutekem (jeden ks z VMO a 3 ks

z MVČHK) Čtvrtou kategorii pak reprezentujiacute již zmiacuteněneacute tři denaacutery ze sbiacuterky VMO

jejichž přiřazeniacute k naacutelezu je čistě hypotetickeacute Tyto mince jsou jako sporneacute označeny

třemi otazniacuteky [] Do katalogu tedy bylo zařazeno všech těchto 50 minciacute (obr 4andashe

s 96ndash100)

Obr 3 Čistěves naacutedobka užitaacute jako schraacutenka depotu (č A)

kresba (a) a foto (b)

ČECHY Boleslav I (935ndash972) mincov-

na Praha AR denaacuter (typ křiacutežkap-

lice)

Av v hladkeacutem kruhu křiacutež se třemi



lech obvod jemně vroubkovanyacute


perlovityacute



1996 č 2i var

B1 0648 g 188182 mm 95 h


a b

0 2 cm

A


RFA Cu 728 Zn 028

Pb 101 Bi 022 Au 049

Ag 9006 Sn 066

- Av v hladkeacutem kruhu křiacutež se třemi



lech stejneacute razidlo liacutece jako č B1


perlovityacute



1996 č 2i var

B2 0775 g 183180 mm 105 h znaacutem-

ky přeražby liacutece i rubu (MVČHK

inv č 3308)

RFA Cu 592 Pb 061 Bi 005

Au 047 Ag 9295


kaplice)

Av ve vroubkovaneacutem kruhu ruka shora

s bodem na dlani obvod vroubko-

vanyacute

Rv kaplice s VV pod lomeniciacute obvod

vroubkovanyacute


č 74 var Cach 1970 č 36 Šmerda

1996 č 5b5a

Kom Bliacutezkyacute typu Fiala (1896) č 8 (2 ks)

Jako čistěveskyacute exemplaacuteř pouze

v dokumentaci sbiacuterky K Chaury

B3 [] 0742 g 186187 mm 12 h 2x

naprasklyacute znaacutemky přeražby liacutece

i rubu (NM inv č H5-5125)

RFA Cu 666 Pb 096

Bi 021 Ag 9207

Boleslav II (972ndash999) mincovna Praha

AR denaacuter (typ mečkaplice)

Av ve vroubkovaneacutem kruhu meč hro-

tem doprava nad niacutem neurčityacute

předmět pod niacutem rovnoramennyacute

křiacutež obvod vroubkovanyacute

Rv kaplice se čtyřmi ( pěti ndash 2 a 3

slityacute) kliacuteny s hroty směřujiacuteciacutemi

doprava pod lomeniciacute obvod vroub-

kovanyacute

Lit Fiala 1896 č 1 Fiala 1895 podobnyacute

tab I9 Smoliacutek 1899 č 31 tab I17

Cach 1970 č 56 Šmerda 1996 č 8w

B4 1195 g 202203 mm 15 h opisy

nedoraženeacute (MVČHK inv č 3315)

RFA Cu 68 Pb 065 Au 048

Ag 9207

mincovna Praha AR denaacuter (typ křiacutež

kaplice)

Av ve vroubkovaneacutem kruhu rovnora-

mennyacute křiacutež s kroužkem ndash kroužkem

ndash bodem ndash kroužkem v uacutehlech



vroubkovanyacute


obr dle č 40 opisy dle č 46

Radoměrskyacute 1966 typ XII skup A

č 9 Cach 1970 č 63 Šmerda 1996

č 12a

Kom Smoliacutek (1899) uvaacutediacute tento typ jako

čistěveskyacute pouze pod č 42 s jinyacute-

mi opisy ze sbiacuterky E Haisla Cach

(1970 51) uvaacutediacute tento typ takeacute mezi

čistěveskyacutemi

B5 [] 0936 g 202206 mm 7 h

opisy čaacutestečně nedoraženeacute (NM

inv č H5-5103)

RFA Cu 315 Pb 048

Au 214 Ag 9423



vychaacutezejiacuteciacutemi ndash kroužkem ndash [třemi


ndash kroužkem v uacutehlech] obvod vroub-

kovanyacute

Rv kaplice s ON pod lomeniciacute obvod

vroubkovanyacute

Lit Fiala 1895 č 115 () Fiala 1896

neuvaacutediacute Smoliacutek 1899 neuvaacutediacute

Cach 1970 č 70 () Šmerda 1996

č 12 h ()

Kom Cach (1970 23 č 70) neuvaacutediacute

žaacutedneacute naleziště

B6 0623 g 191190 mm 11 h naprask-

lyacute oboustranně nedoraženyacute čaacutest


obrazu popsanaacute v hranatyacutech

zaacutevorkaacutech velice špatně viditelnaacute


RFA Cu 504 Pb 07 Au 056

Ag 937


křiacutež s bodem ndash třemi hřeby z jed-

noho bodu vychaacutezejiacuteciacutemi ndash třemi

body ndash kroužkem v uacutehlech obvod

perlovityacute


vroubkovanyacute


tab II43 Cach 1970 č 75 Šmerda

1996 č 12 m

B7 [] 1403 g 212212 mm 9 h

zprohyacutebanyacute nedoraženyacute (VMO inv

č N-51101)

RFA Cu 646 Pb 084 Bi 012

Au 057 Ag 9164 Sn 031

- Av v hladkeacutem kruhu rovnoramen-

nyacute křiacutež s kroužkem ndash kroužkem

ndash bodem ndash třemi hřeby z jednoho

bodu vychaacutezejiacuteciacutemi obvod hladkyacute

Rv kaplice s ONC ( nedoraženeacute ONO)

pod lomeniciacute obvod hladkyacute


č 101 () tab II40 Cach 1970 č 78

var () Šmerda 1996 č 12q var ()

Kom Jako čistěveskyacute exemplaacuteř uveden

pouze ve sbiacuterce MVČHK

B8 0647 g 198192 mm 11 h obou-

stranně nedoraženyacute (MVČHK inv

č 3318)

RFA Cu 61 Pb 051 Bi 015

Au 056 Ag 9267

mincovna Praha AR denaacuter (typ 2

mečeptaacutek)

Av ve vroubkovaneacutem kruhu dva meče

hroty doleva nad nimi neurčityacute

předmět pod nimi dva body obvod

vroubkovanyacute

Rv ve vroubkovaneacutem kruhu ptaacutek zleva

na těle pod krkem a pod ocasem po

bodu obvod vroubkovanyacute



č 22a

B9 0968 g 211206 mm 4 h (MVČHK

inv č 3314)

RFA Cu 672 Zn 02 Pb 082

Bi 018 Au 045 Ag 9164

- Av v hladkeacutem kruhu dva meče hroty

doprava nad nimi rovnoramennyacute

křiacutež pod nimi tři body rozestavěneacute

do trojuacutehelniacuteku obvod perlovityacute

Rv v hladkeacutem kruhu ptaacutek zprava pod

krkem a pod ocasem po kruhu

obvod hladkyacute

Lit Fiala 1896 č 11 tab XXXV11 Fiala

1895 č 2896 tab XXXVI1 Smoliacutek

1899 č 444 tab VI143 Cach 1970

č 95 Šmerda 1996 č 22c

Kom Fiala 1896 č 11 tab XXXV11

ndash vyobrazeniacute neodpoviacutedaacute exemplaacuteři

ze sbiacuterky K Chaury

B10 [] 1244 g 200201 mm 25 h

zprohyacutebanyacute poškraacutebaneacute razidlo

(NM inv č H5-5198)

RFA Cu 723 Zn 011 Pb 07

Bi 009 Au 074 Ag 9113

- Av ve vroubkovaneacutem kruhu dva meče

hroty doprava nad nimi neurčityacute

předmět pod nimi tři body rozesta-

věneacute do trojuacutehelniacuteku obvod vroub-

kovanyacute

Rv v hladkeacutem kruhu ptaacutek zprava



Smoliacutek 1899 č 441 tab VI141 Cach

1970 č 96 Šmerda 1996 č 22d

B11 [] 1083 g 202200 mm 105 h

(NM inv č H5-5171)

RFA Cu 395 Pb 083 Bi 007

Au 043 Ag 9472


křiacutež)


zejiacuteciacute z dvou oblouků vpravo od niacute

křiacutež obvod perlovityacute




vychaacutezejiacuteciacutemi ndash třemi body ndash krouž-

kem ndash jedniacutem bodem v uacutehlech

obvod hladkyacute


č 177 tab III66 Cach 1970 č 103

Šmerda 1996 č 27d

B12 1141 g 199198 mm 75 h nedora-


RFA Cu 575 Zn 012

Pb 091 Bi 012 Au 054

Ag 9256

B13 [] 1369 g 198199 mm 95 h

stejnaacute razidla jako č B12 (NM inv

č H5-5159)

RFA Cu 963 Pb 078 Bi 007

Au 043 Ag 8909



I a O obvod vroubkovanyacute


křiacutež s bodem ndash třemi hřeby z ob-

loučku vychaacutezejiacuteciacutemi ndash bodem

ndash bodem v uacutehlech obvod vroubko-

vanyacute



č 27jndashl

B14 1206 g 212210 mm (215 mm

vyacutestupek) 9 h naštiacutepnutyacute (MVČHK

inv č 3299)

RFA Cu 611 Zn 022

Pb 093 Bi 005 Au 07

Ag 9169


ruka)


zejiacuteciacute z dvou oblouků mezi O a +




body obvod vroubkovanyacute


tab VI133 var Cach 1970 č 110

var Šmerda 1996 č 28a

B15 [] 1483 g 205206 mm 35 h

(NM inv č H5-5154)

RFA Cu 615 Pb 063

Au 063 Ag 9247



O a + obvod hladkyacute



body obvod hladkyacute



č 28c

B16 1154 g 213209 mm 3 h nedora-


RFA Cu 745 Zn 01 Pb 075

Bi 008 Au 072 Ag 9091


křiacutež)


zejiacuteciacute z dvou oblouků mezi O a ω

obvod hladkyacute




v uacutehlech obvod hladkyacute



č 29m

B17 1455 g 210208 mm 11 h


RFA Cu 719 Pb 05 Au 051

Ag 9177

- Lit Fiala 1896 č 23 Smoliacutek 1899

č 390 Cach 1970 č 118 Šmerda

1996 č 29m

B18 1486 g 211206 mm 05 h excen-

tricky vyraženyacute rub (MVČHK inv

č 3306)

RFA Cu 524 Zn 098

Pb 116 Au 059 Ag 9203






křiacutež s ndash bodem ndash bodem ndash třemi

hřeby z obloučku vychaacutezejiacuteciacutemi

ndash bodem v uacutehlech obvod perlovityacute



č 29n

B19 [] 1395 g 206200 mm 11 h

(NM inv č H5-5136)

RFA Cu 809 Pb 076

Au 067 Ag 904







v uacutehlech obvod perlovityacute


tab V114 Cach 1970 č 118 Šmerda

1996 č 29o

B20 [] 1467 g 209206 mm 10 h

(NM inv č H5-5144)

RFA Cu 661 Pb 09 Bi 007

Au 042 Ag 919


kaplice)


zejiacuteciacute z dvou oblouků mezi ω a Λ

nad Λ vodorovnaacute čaacuterka obvod

vroubkovanyacute


vroubkovanyacute



1996 č 30b

B21 [] 0719 g 182176 mm 8 h

excentrickyacute liacutec (NM inv č H5-

5148)

RFA Cu 917 Pb 094 Bi 018

Ag 8971


vychaacutezejiacuteciacute z dvou oblouků mezi ω

a Λ nad Λ vodorovnaacute čaacuterka obvod

vroubkovanyacute


vroubkovanyacute



1996 č 30b

Kom Fiala (1896 č 14) uvaacutediacute 1 kus

a popis ktereacutemu neodpoviacutedaacute ani

jeden uvedenyacute exemplaacuteř Smoliacutek

(1899 č 211) neuvaacutediacute čistěveskyacute

exemplaacuteř Cach (1970 27 51) uvaacutediacute

mylně pod č 120

B22 [] 0726 g 182181 mm 10 h

excentrickyacute dvojraacutez liacutece stejneacute razi-

dlo jako č B 21 (VMO inv č

N-51102)

RFA Cu 738 Pb 085 Bi 007

Au 047 Ag 9123

mincovna Praha mincmistr Omeriz

AR denaacuter (typ rukapoprsiacute tzv

ethelredskyacute)


zejiacuteciacute ze dvou oblouků mezi ω a Λ

nad piacutesmeny vodorovneacute čaacuterky

obvod hladkyacute



obvod hladkyacute


var Šmerda 1996 31 var Polanskyacute

2003 64ndash65

Kom Každyacute exemplaacuteř tohoto typu

Boleslava II je z jineacuteho razidla a lišiacute

se v opisech



RFA Cu 736 Pb 072 Bi 017

Au 043 Ag 9095 Sn 037

- Lit Fiala 1896 č 26 Cach 1970 č 123


B24 [] 1325 g 210213 mm 11 h


RFA Cu 548 Pb 092 Bi 008

Au 038 Ag 9122 Sn 193

- Lit Fiala 1896 č 26 Cach 1970 č 123



B25 1263 g 218220 mm 95 h pře-

ražba (MVČHK inv č 3303)

RFA Cu 726 Zn 013 Pb 103

Bi 012 Au 039 Ag 8922

Sn 185

- Lit Fiala 1896 č 26 Cach 1970 č 123


B26 1325 g 211210 mm 105 h


RFA Cu 633 Zn 011 Pb 08

Au 045 Ag 9231









Šmerda 1996 č 31 l

B27 [] 1352 g 208211 mm 9 h (NM

inv č H5-5182)

RFA Cu 629 Pb 069 Bi 01

Au 051 Ag 9236




obvod hladkyacute



obvod hladkyacute



B28 [] 1358 g 210213 mm 12 h

(NM inv č H5-5183)

RFA Cu 679 Pb 081

Au 041 Ag 9189

- Lit Fiala 1896 č 26 Cach 1970 č 123


B29 [] 1372 g 212212 mm 12 h

(NM inv č H5-5184)

RFA Cu 659 Pb 062

Bi 006 Au 03 Ag 921

- Lit Fiala 1896 č 26 Cach 1970 č 123


B30 [] 1271 g 204213 mm 6 h

naprasklyacute (NM inv č H5-5186)

RFA Cu 552 Zn 022

Pb 063 Au 044 Ag 9315


dvou vlnovek mezi dvěmi obraacutecenyacute-

mi ω obvod hladkyacute



obvod hladkyacute


Šmerda 1996 č 34 Šmerda 2004 č 9

B31 [] 1311 g 219217 mm 12 h

(JMMZ inv č M-1537)

RFA Cu 608 Pb 077

Bi 009 Ag 9256

Boleslav II (972ndash999) nebo Soběslav

(981ndash9951003ndash1004) mincovna

AR denaacuter (typ poprsiacuteruka tzv

ethelredskyacute)



hladkyacute


dvou oblouků vychaacutezejiacuteciacute mezi Λ


obvod hladkyacute

Lit Fiala 1896 č 29 a 30 Cach 1970

č 152 Šmerda 1996 č 57a

B32 [] 1526 g 213212 mm 11 h

(NM inv č H5-5177)

RFA Cu 844 Zn 024

Pb 079 Bi 008 Au 066

Ag 898

B33 [] 1338 g 193192 mm 8 h dvoj-

raacutez na liacuteci (NM inv č H5-5180)

RFA Cu 626 Pb 081 Bi 013

Au 046 Ag 9234



hladkyacute





obvod hladkyacute


Cach 1970 č 153 Šmerda 1996 č 57b

B34 1255 g 213211 mm 3 h


RFA Cu 409 Zn 01 Pb 08

Bi 011 Au 048 Ag 9442

B35 [] 1298 g 211211 mm 4 h



RFA Cu 646 Pb 072 Bi 01

Au 049 Ag 9214

B36 [] 1289 g 211211 mm 8 h (NM

inv č H5-5175)

RFA Cu 626 Pb 073 Bi 012

Au 051 Ag 9229

B37 [] 1416 g 216212 mm 15 h

(NM inv č H5-5181)

RFA Cu 601 Zn 017 Pb 079

Bi 022 Au 037 Ag 9244

B38 [] 1393 g 220214 mm 45 h

naštiacutepnutyacute excentrickyacute dvojraacutez


(NM inv č H5-5178)

RFA Cu 985 Pb 099 Bi 014

Au 056 Ag 8846



hladkyacute




obvod hladkyacute



č 57c

B39 [] 1659 g 229228 mm 8 h (NM

inv č H5-5176)

RFA Cu 702 Pb 087 Bi 022

Au 04 Ag 9141

Soběslav (981ndash995 1003ndash1004) mincov-

na Maliacuten AR denaacuter z let 981ndash995

(typ rukapoprsiacute tzv ethelredskyacute)


dvou oblouků vychaacutezejiacuteciacute mezi ov a ov

obvod hladkyacute



obvod hladkyacute


Smoliacutek 1899 č 538 Cach 1970

č 156 Šmerda 1996 č 58b

B40 1348 g 202203 mm 6 h


RFA Cu 492 Pb 113 Bi 012

Au 043 Ag 9304 Sn 036

- (typ poprsiacuteruka tzv ethelredskyacute)


poprsiacute zprava před niacutem dvojityacute křiacute-

žek obvod hladkyacute


dvou oblouků vychaacutezejiacuteciacute mezi

O a ω nad piacutesmeny vodorovnaacute

čaacuterka obvod hladkyacute


neuvaacutediacute Cach 1970 č 149 Šmerda

1996 č 54

Kom Fiala (1896 č 34 tab XXXV34)

a Smoliacutek (1899 č 546 tab VIII187)

popisujiacute i vyobrazujiacute jako čistěveskyacute

stejnyacute typ ale s poprsiacutem zleva (Cach

1970 č 150 Šmerda 1996 č 55)

Tento typ je tak jako čistěveskyacute

uveden pouze v dokumentaci sbiacuterky

K Chaury

B41 [] 1353 g 217211 mm 12 h

naprasklyacute přes celyacute střiacutežek (NM inv

č H5-5200)

RFA Cu 701 Pb 071 Bi 008

Au 029 Ag 9183

ČECHY bliacuteže nepřiřazeno AR denaacuter

(typ rukakaplice)




obvod hladkyacute


hladkyacute




č 68c

B42 0742 g 181182 mm 9 h


RFA Cu 737 Pb 096 Bi 018

Au 053 Ag 9091




obvod hladkyacute

Rv kaplice s CNO ( nedoraženeacute ONO)

pod lomeniciacute obvod vroubkovanyacute



č 68c



RFA Cu 617 Pb 094

Au 065 Ag 9224

Bliacuteže neurčenaacute imitativniacute ražba AR

de naacuter tzv naacutesledniacute (typ křiacutežkaplice)

Av v perlovci rovnoramennyacute křiacutež

s praacutezdnyacutem uacutehlem ndash třemi body

ndash třemi body ndash třemi body v uacutehlech

obvod perlovityacute

Rv kaplice s ΛΛ pod lomeniciacute


Cach 1970 č 16 Šmerda 1996 č 1r

Kom Fiala (1896 č 82) uvaacutediacute jako

bavorskou Jindřicha II ale s VV

pod kapliciacute Smoliacutek (1899 č 164)

uvaacutediacute v majetku MVČHK jako čes-

kou se spraacutevnyacutem naacutepisem pod lome-

niciacute ΛΛ Citovaneacute soupisy ji řadiacute

takeacute mezi českeacute denaacutery s otazniacutekem

jako naacutesledniacute ražbu11

B44 1153 g 210215 mm 65 h nedo-

raženyacute na okraji stopy zpracovaacuteniacute

střiacutežku (MVČHK inv č 3310)

RFA Cu 531 Pb 056 Bi 014

Au 037 Ag 9355

BAVORY Jindřich III (982ndash985)

mincovna Nabburg AR denaacuter (typ

křiacutežkaplice)


dem v každeacutem uacutehlu obvod perlo-

vityacute

Rv kaplice s VVIL pod lomeniciacute obvod

perlovityacute


Taf 491119 Hahn 1976 č 71b12

Hahn 2004 č 6b12

Kom Oproti Fiala (1896 č 77) nepřesneacute

opisy Hahn (2004 161) označuje

jako Čistěves

B45 [] 0978 g 195198 mm 3 h


RFA Cu 926 Pb 089

Bi 008 Au 044 Ag 8929

Jindřich II (955ndash976 985ndash995) min-

covna Řezno AR denaacuter z let 985ndash

995 (typ křiacutežkaplice)


dem ndash praacutezdnyacutem ndash bodem ndash krouž-

kem v uacutehlech obvod perlovityacute

Rv kaplice s ELLN pod lomeniciacute obvod

perlovityacute


Taf 491169c var Hahn 1976

č 22c22 Hahn 1985 č 106c24

Hahn 2005 č 106c24

Kom Fiala (1896 č 78) maacute naacutepis

pod lomeniciacute ELLИ Hahn (1985

č 106c24) uvaacutediacute pouze jako

z MVČHK nikoli jako čistěves-

kyacute Hahn (2005 163) exemplaacuteř

z MVČHK upřesňuje jako z naacutelezu

Hradec Kraacuteloveacute (141 g) takže tento

exemplaacuteř Hahn neuvaacutediacute

B46 [] 1602 g 224226 mm 7 h


RFA Cu 522 Pb 058 Bi 01

Au 034 Ag 9374

11 Tak např Cach (1970 18) jako č 16 však vyobrazuje jinyacute exemplaacuteř se stopami přeražby uvedenyacute u Smo-

liacuteka (1899 č 163 tab III62) ze sbiacuterky NM K problematice těchto denaacuterů srv praacutece K Turnwalda (1949

1ndash12 tyacutež 1959 8ndash9 tyacutež 1968 16ndash17) kteryacute je považuje za přeražbu bavorskeacuteho denaacuteru (srv teacutež Haacuteskovaacute

1985 51ndash53 Hahn 1986 285ndash299)


SASKO Otto a Adelheida mincovna

Goslar () AR denaacuter po 983 (typ

křiacutežkaplička ndashtzv otto-adelheid-

skyacute denaacuter)

Av v hladkeacutem kruhu rovnoramennyacute

křiacutež s DODO v uacutehlech v piacutesmenech

O bod obvod vroubkovanyacute

Rv v hladkeacutem kruhu kaplička obvod

hladkyacute

Lit Fiala 1896 č 86 Dannenberg

1876 Taf 521167 var Hatz 1961

č III6d k dataci Ilisch 2005

B47 1331 g 188189 mm 75 h nedo-

raženyacute rub excentrickyacute (MVČHK

inv č 3316)

RFA Cu 523 Pb 055

Ag 9422


křiacutež s DODO v uacutehlech

Rv v hladkeacutem kruhu kaplička vlevo od

niacute kroužek


Taf 521167 Hatz 1961 č IV15d

k dataci Ilisch 2005

B48 [] 1349 g 191192 mm 45 h

obraz dobře zřetelnyacute opisy nedora-

ženeacute teacuteměř zcela nečitelneacute viditelneacute

pouze čaacutesti u obrazu (NM inv

č H5-5207)

RFA Cu 609 Pb 056

Ag 9335

SASKO denaacutery tzv křiacutežoveacute (vendickeacute)

mincovna Magdeburg () AR denaacuter

(typ kaplicekřiacutež)

Av kaplice s bodem v kaplici II+II pod

lomeniciacute jedniacutem schodem pod

schodem žebrovanaacute čaacutera


dem v každeacutem uacutehlu mezi jednotlivaacute

piacutesmena opisu z vnějšiacuteho obvodu

zasahujiacute maleacute hroty

Lit Dannenberg 1876 Taf 591325

var Fiala 1896 č 92 CNP 1 č 316

Kopicki 2003 č I9 var

B49 1453 g 215215 mm 05 h

naprasklyacute (MVČHK inv č 3317)

RFA Cu 644 Pb 074 Bi 006

Au 021 Ag 9254

- Av kaplice s třemi sloupci II I spo-

jenyacutemi s lomeniciacute i schodem pod

schodem žebrovanaacute čaacutera ()


dem v každeacutem uacutehlu

Lit Dannenberg 1876 Taf 591325 var

Fiala 1896 č 92 CNP 1 podobnyacute

jako č 342 podobnyacute Kopicki 2003

č I11 var

B50 [] 1378 g 204201 mm 35 h


RFA Cu 1014 Pb 118

Bi 036 Au 035 Ag 8798

Obr 4a Čistěves dochovaneacute mince z naacutelezu čiacutesla B1ndashB3 (11)

B1 B2 B3


B4 B5 B6

B7 B8 B9

Obr 4b Čistěves dochovaneacute mince z naacutelezu čiacutesla B4ndashB15 (11)

10 11 12

B13 B14 B15


B16 B17 B18

Obr 4c Čistěves dochovaneacute mince z naacutelezu čiacutesla B16ndashB27 (11)

B19 B20 B21

B22 B23 B24

B25 B26 B27


Obr 4d Čistěves dochovaneacute mince z naacutelezu čiacutesla B28ndashB39 (11)

B28 B29 B30

B31 B32 B33

B34 B36

B38 B39

B35

B37


B40 B42

B43 B44 B45

B46 B47 B48

B49 B50

Obr 4e Čistěves dochovaneacute

mince z naacutelezu čiacutesla B40ndashB50

(11)

B41


Charakteristika mincovniacute čaacutesti

Mincovniacute složku naacutelezu podle původniacuteho Fialova soupisu (Fiala 1896 255ndash258 337ndash

346) tvořilo z pohledu současnyacutech naacutezorů 255 českyacutech a 99 zahraničniacutech denaacuterů 1

spornyacute kus a 1 neraženyacute střiacutežek Českeacute ražby reprezentovaly denaacutery českyacutech Boleslavů

z pražskeacute (106 ks) a vyšehradskeacute (12) mincovny denaacutery kněžny Emmy z mincovny

Mělniacutek (4) a Soběslavovy maliacutenskeacute ražby (19) Daacutele zde bylo několik nepřiřazenyacutech

kusů (8) a denaacutery kdysi Fialou (1896 341ndash342) přiřčeneacute Vaacuteclavovi synovi Boleslava II

později Smoliacutekem (1899 118) Soběslavovi nejnověji pak Petraacuteněm (Petraacuteň ndash Lutovskyacute

2004 120 126 Petraacuteň 2006 Petraacuteň v tisku) považovaneacute za ražby pravděpodobně

Boleslava II (106 ks) (Cach 1970 č 152ndash154 č B32ndashB39) Vzhledem k různyacutem mož-

nostem čteniacute korumpovaneacuteho opisu a tiacutem i nejednoznačneacutemu určeniacute vyděluji tuto

skupinu jako spornou s označeniacutem bdquoBoleslav či Soběslavldquo12 Nejpočetnějšiacutem souborem

českyacutech minciacute v depotu byly denaacutery tzv ethelredskeacuteho typu (165 ks 46 z celeacuteho naacutele-

zu a 65 z českeacute čaacutesti) z nichž největšiacute počet připadl na skupinu Boleslav či Soběslav

(106 ks 30 z celeacuteho naacutelezu a 42 z českeacute čaacutesti) nejmenšiacute na Emminy mělnickeacute ražby

(4 ks 1 z celeacuteho naacutelezu a 2 z českeacute čaacutesti) Přiděleniacute zmiacuteněneacute skupiny jednomu z emi-

tentů radikaacutelně měniacute pohled na obsah a zařazeniacute celeacuteho naacutelezu (srovnej Turek 1954

42) Ten byl dosud považovaacuten za poklad s převažujiacuteciacute slavniacutekovskou složkou o 125

kusech (19+106 35 z celeacuteho naacutelezu a 49 z českeacute čaacutesti) Přiřkneme-li však sporneacute

mince Boleslavovi II (122+106=228) byla by slavniacutekovskaacute složka v raacutemci celeacuteho depotu

okrajovou přiacuteměsiacute o 19 kusech (5 z celeacuteho naacutelezu a 7 z českeacute čaacutesti) a přemyslovskeacute

ražby by se naopak staly se svyacutemi 228 kusy (64 z celeacuteho naacutelezu a 89 z českeacute čaacutesti)

jeho naprosto dominantniacute složkou Toto složeniacute by pak odpoviacutedalo pravidelně menšiacute-

mu obsahu slavniacutekovskyacutech minciacute oproti přemyslovskyacutem v jinyacutech naacutelezech (Turek 1948

490 529 tyacutež 1954 42 Skalskyacute 1955 11ndash12 Turek 1966 230ndash234 Radoměrskyacute 1966

87ndash88 Haacuteskovaacute 1976 10 taacutež 1997 51ndash52)

Mezi zahraničniacutemi ražbami (99 ks 28 z celeacuteho naacutelezu) převažovaly mince bavor-

skyacutech veacutevodů Jindřicha II Jindřicha III a Oty ndash z Řezna (49 ks 14 ) a Nabburgu (8 ks

2 ) augšpurskyacutech biskupů Oldřicha a Jindřicha (5 ks 1 ) otto-adelheidskeacute (16 ks

45 ) a křiacutežoveacute (18 ks 5 ) denaacutery Ostatniacute mince se vyskytly po jednom kusu ndash denaacuter

burgundsko-arelatskeacuteho kraacutele Konraacuteda z Basileje italskeacuteho ciacutesaře Lamberta Spoletskeacuteho

z Pavie a zlomek franckeacute koliacutenskeacute ražby V souboru ciziacutech ražeb je tak zřetelně patrnaacute

převaha ražeb bavorskyacutech a švaacutebskyacutech (62 ks 63 ze zahraničniacute čaacutesti obr 6 s 103)

Rekonstrukce mincovniacute čaacutesti čistěveskeacuteho depotu jak již z uacutevodu a samotneacuteho

katalogu vyplyacutevaacute je velmi složitaacute Zaacutekladniacutem nedostatkem je předevšiacutem absence

přesneacuteho a uacuteplneacuteho soupisu z doby naacutelezu depotu protože Fialovu (1896) praacuteci v žaacuted-

neacutem přiacutepadě nelze považovat za dostačujiacuteciacute Vzhledem k neexistenci jineacuteho pramene

popisujiacuteciacuteho tento mincovniacute soubor proto nezbylo než se pokusit vytvořit viacutece či meacuteně

pravděpodobnyacute obraz o obsahu tohoto pokladu na zaacutekladě minciacute o kteryacutech se lze s růz-

nou miacuterou jistoty domniacutevat že pochaacutezejiacute z naacutelezu Dnes nedochovanaacute čaacutest pokladu ač

skyacutetaacute mnoho dalšiacutech informaciacute byla z pochopitelnyacutech důvodů ponechaacutena stranou

12 Opis na obou stranaacutech těchto minciacute (Cach 1970 č 152ndash154) s minimaacutelniacutemi odchylkami zniacute

XVEZVAESDXVZOIC Jako jmeacuteno Soběslav ndash ZOBVEZLAESDVX ndash jej poprveacute interpretoval Smoliacutek

(1899 118) považoval jej však za neznaacutemeacuteho Přemyslovce Teprve G Skalskyacute (1932 57ndash61) tyto ražby

přidělil Soběslavu Slavniacutekovci Petraacuteň (Lutovskyacute ndash Petraacuteň 2004 120ndash126 pozn 308 Petraacuteň 2006 71ndash72

pozn 84 Petraacuteň v tisku) jej považuje za koruptelu jmeacutena Boleslav mimo jineacute z důvodu uvedeniacute titulu

DVX (DXV)


Jak již bylo řečeno Fialovu (1896 255) informaci o tom že zpracoval poklad celyacute

zpochybnil autor saacutem předevšiacutem rozpory mezi popisy a vyobrazeniacutemi v raacutemci člaacutenku

o Čistěvsi stejně tak jako nesouladem mezi tiacutemto člaacutenkem a informacemi uvedenyacutemi

v dodatciacutech Českyacutech denaacuterů (1895) Zde totiž saacutem uvaacutediacute dalšiacute typ denaacuteru v původniacutem

Obr 5 Čistěves mincovny zastoupeneacute v naacutelezu (čiacutesla označujiacute počty minciacute)

spornaacute 1

Praha 106 Vyšehrad 12

Mělniacutek 4

Maliacuten 19

bdquoBoleslav nebo Soběslavldquo 106

bliacuteže nepřiřazeneacute 8spornaacute 1

Řezno 49

Nabburg 8

Augsburg 5

Magdeburg () 18

Goslar () 16

Koliacuten 0 + 1

Basilej 1

Pavie 1

ČISTĚVES

0 150 km


soupisu neuvedenyacute (Fiala 1895 č 2897) Ve stejneacutem trendu pak v podstatě o něco poz-

ději pokračuje i J Smoliacutek (1899) Ten samozřejmě vedle typů uvedenyacutech Fialou uvaacutediacute

naviacutec nejen jineacute typy či popřiacutepadě i z našeho současneacuteho pohledu dalšiacute exemplaacuteře

stejneacuteho typu ale takeacute některeacute Fialovy čistěveskeacute mince neuvaacutediacute vůbec Tato situace

se daacute vysvětlit tiacutem že poklad byl v teacute době již pravděpodobně rozprodaacuten a že některeacute

z exemplaacuteřů již nebyly Smoliacutekovi k dispozici Je však s podivem že tento numismatik

neuvaacutediacute ani všechny exemplaacuteře zakoupeneacute kraacuteloveacutehradeckyacutem muzeem z jehož sbiacuterky

jinak cituje Uvedeneacute drobneacute ale podstatneacute indicie tak naznačujiacute že čistěveskyacute depot

neobsahoval pouze Fialou vyjmenovanyacutech 355 denaacuterů 1 neraženyacute střiacutežek a 13 šperků

v jedneacute po okraj plneacute naacutedobce ale s největšiacute pravděpodobnostiacute i dalšiacute bohužel roz-

sahem dnes již zcela neidentifikovatelnou rozchvaacutecenou před popisem rozprodanou

a Fialovi bdquonepřiznanouldquo čaacutest Snad možnaacute i proto Fiala svůj člaacutenek o čistěveskeacutem naacutelezu

nedokončil (Fiala 1896 346) Vznikla tak složitaacute situace Na jedneacute straně maacuteme mince

o kteryacutech můžeme s nejvyššiacute pravděpodobnostiacute řiacuteci že pochaacutezely z depotu ale nejsou

uvedeny v žaacutedneacutem soupisu (č B6 a B8 ze sbiacuterky MVČHK č B3 a B40 ze sbiacuterky K

Chaury) na druheacute straně znaacuteme vyobrazeniacute minciacute neodpoviacutedajiacuteciacute popisu (Fiala 1896

tab XXXV7 a XXXV89) kteraacute jsou citovaacutena a převzata do všech naacutesledujiacuteciacutech soupisů

(za všechny Cach 1970 č 1 a 167) O existenci minciacute tradovanyacutech pouze na zaacutekladě

kreseb lze dnes minimaacutelně důvodně pochybovat (srv Petraacuteň 2003 129ndash135 Polanskyacute

2004 87ndash89) Informace o minciacutech čistěveskeacuteho naacutelezu vytvaacuteřejiacute neuvěřitelnou směs

variaciacute tu se podporujiacuteciacutech jinde se vylučujiacuteciacutech Proto je třeba ke katalogu uvedenyacutech

denaacuterů přistupovat s nejvyššiacute opatrnostiacute a obzvlaacuteště zařazeniacute některyacutech minciacute braacutet

v uacutevahu jako čistě hypotetickeacute

Obr 6 Čistěves grafickeacute znaacutezorněniacute dochovanyacutech (a) a nedochovanyacutech minciacute (b) V prvniacutem sloupci ndash českeacute přemys-

lovskeacute ndash jsou započiacutetaacuteny mince Boleslava I Boleslava II kněžny Emmy a českeacute bliacuteže nepřiřazeneacute Ve druheacutem sloupci

ndash českeacute slavniacutekovskeacute ndash je uveden součet denaacuterů Soběslava Slavniacutekovce a sporneacute skupiny Boleslav II nebo Soběslav až

dosud poklaacutedaneacute za slavniacutekovskou

českeacute

přemyslovskeacute

českeacute


bavorskeacute

spornaacute

franckaacute

italsk

aacute

burgundskaacutesaskeacute

křiacutežoveacute saskeacute

otto-adelheidskeacute

švaacutebskeacute

140

120

100

80

60

40

20

0

33

5

14

11 1 1

16

55

115

97

10

2

2 2

a

b


Datace depotu

Zajiacutemavyacute vyacutevoj vykaacutezala takeacute datace uloženiacute naacutelezu do země E Fiala (1896 256) na

zaacutekladě sveacute chronologie českyacutech denaacuterů i datace minciacute ciziacutech v pokladu obsaženyacutech

datoval naacutelez před rok 995 Vyacuteznamneacute předatovaacuteniacute však zaacutehy provedl J Smoliacutek (1899

24) a to až k roku 1004 Ve vyacutečtu typů denaacuterů z naacutelezu čistěveskeacuteho vyacuteslovně jmenoval

Tab 2 Čistěves tabelaacuterniacute srovnaacuteniacute dochovaneacute českeacute čaacutesti naacutelezu s popisem E Fialy (1896)

Panovniacutek Č kat Inv č Šmerda Cach Fiala 1896 Fialův Počet do- Typ

či jineacute soupisy počet chovanyacutech

Boleslav I B1 MVČ-3307

(935-972) B2 MVČ-3308 2i var 25 var 13 var 3 2 křiacutežkaplice (mladšiacute)

B3 NM-H5-Ch-5125 5b5a 36 (bliacutezkyacute č 8) Chaura 0 1 rukakaplice

Boleslav II B4 MVČ-3315 8w 56 1 1 1 mečkaplice (staršiacute)

(972-999) B5 NM-H5-Ch-5103 12a 63 Smoliacutek a Cach majiacute stejnyacute typ 0 1

B6 MVČ-3309 12h 70 MVČ 1 1

B7 VMO-N-51101 12m 75 15 1 1 křiacutežkaplice (mladšiacute)

B8 MVČ-3318 12q 78 var MVČ 0 1

B9 MVČ-3314 22a 94 var 9 1 1

B10 NM-H5-Ch-5198 22c 95 11 1 1 2 mečeptaacutek

B11 NM-H5-Ch-5171 22d 96 12 3 1

B12 MVČ-3311

B13 NM-H5-Ch-5159 27d 103 MVČ + Smoliacutek + Chaura + Cach 0 2 rukakřiacutež

B14 MVČ-3299 27j-l 109 25 4 1

B15 NM-H5-Ch-5154 28a

B16 MVČ-3301 28c 110 20 22 2 rukaruka

B17 MVČ-3302

B18 MVČ-3306 29m

B19 NM-H5-Ch-5136 29n 118 23 7 4 rukakřiacutež

B20 NM-H5-Ch-5144 29o

B21 NM-H5-Ch-5148

B22 VMO-N-51102 30b 121 14 1 2 rukakaplice

B23 VMO-N-51103

B24 VMO-N-51104

B25 MVČ-3303

B26 MVČ-3313 31

B27 NM-H5-Ch-5182 31l 123 26 32 8

B28 NM-H5-Ch-5183

B29 NM-H5-Ch-5184

B30 NM-H5-Ch-5186 31

B31 JMMZ-M-1537 34 127 27 3 1

Boleslav II B32 NM-H5-Ch-5177

(972-999) B33 NM-H5-Ch-5180 57a 152 30 var 2 rukapoprsiacute (ethelredskyacute)

nebo B34 MVČ-3312

Soběslav B35 VMO-N-51105

(981-995) B36 NM-H5-Ch-5175 57b 153 29 106 5

B37 NM-H5-Ch-5181

B38 NM-H5-Ch-5178

B39 NM-H5-Ch-5176 57c 154 30 1

Soběslav B40 MVČ-3300 58b 156 32 14 1

(981-995) B41 NM-H5-Ch-5200 54 149 Chaura 1 1

B42 MVČ-3304

B43 MVČ-3305 68c 170 90 6 2 rukakaplice

B44 MVČ-3310 1r 16 82 1 1 křiacutežkaplice

ndash bliacuteže nepřiřazeneacute českeacute ražby ndash bliacuteže neurčenaacute imitativniacute spornaacute ražba


typ křiacutež ndash ruka mezi I ndash O s opisem na rubu bdquoEtelred rexldquo kteryacute přiřkl Jaromiacuterovi

E Fiala (1896) čtyři kusy tohoto typu uvaacutediacute pod č 25 s bdquonesrozumitelnyacutemildquo opisy

J Smo liacutek (1899) uvaacutediacute jeden čistěveskyacute exemplaacuteř z kraacuteloveacutehradeckeacuteho muzea pod

čiacuteslem 398 kteryacute je totožnyacute s minciacute č B14 jako denaacuter Boleslavův Jeden z dalšiacutech čtyř

exemplaacuteřů kteryacute se dostal Smoliacutekovi do rukou byl však pravděpodobně velice podobnyacute

exemplaacuteři později objeveneacutemu v naacutelezu poděbradskeacutem s opisem P Radoměrskyacutem (1966

59 91 typ XXXVI1) přepsanyacutem jako bdquoANEI MO DEORADY (zrcadlově) EDELRED

ANGldquo Opis na liacutecniacute straně ne zcela dobře dochovaneacuteho exemplaacuteře a čteniacute nikoli proti

směru hodinovyacutech ručiček tak mohlo byacutet interpretovaacuteno jako koruptela jmeacutena Jaromiacuter

Nicmeacuteně i bez tohoto exemplaacuteře by podle Smoliacutekovy chronologie ražeb spadala datace

pokladu do obdobiacute bdquoBoleslava II společně se svyacutem synem Boleslavem (III)ldquo tedy do let

994ndash999 Dalšiacute badateleacute se již k dataci naacutelezu vyjadřovali pouze na zaacutekladě předchoziacutech

praciacute Tak naacutelez datuje R Turek (1948 490ndash494) do obdobiacute 995ndash999 resp okolo roku

1000 a P Radoměrskyacute (Naacutelezy II1 10ndash11 č 1424) velice obecně do obdobiacute posledniacute

čtvrtiny 10 stoletiacute Datujeme-li naacutelez nejen podle nesporně datovanyacutech exemplaacuteřů ale

i všech minciacute ktereacute byly kdy k němu vztaženy ať již dochovanyacutech nebo ne a přidržiacute-

me-li se přitom současneacuteho zařazeniacute minciacute Soběslava a kněžny Emmy do raacutemce pře-

myslovskeacute chronologie tak aby denaacutery obou typologicky odpoviacutedaly obecně přijiacutemaneacute

relativniacute chronologii minciacute Boleslava II lze prohlaacutesit že depot mohl byacutet ukryt někdy

okolo poloviny 90 let 10 stoletiacute13

13 V dataci lze naprosto souhlasit se slovy E Fialy (1896 256) bdquoAni o jedineacutem denaacuteru naacutelezu našeho nedaacute

se s určitostiacute řiacuteci že musil vzniknout po roce 995 hellipldquo Datace se tu odviacutejiacute předevšiacutem od tzv ethelredskeacuteho

typu rukapoprsiacute českyacutech denaacuterů Položiacuteme-li počaacutetek ražby tohoto typu na přelom 80 a 90 let 10

stoletiacute a připustiacuteme-li ražbu v naacutelezu se vyskytujiacuteciacutech typů brzy po tomto datu mohli bychom konstato-

vat že depot mohl byacutet zakopaacuten již brzy po roce 990 Tomu by však vyhovovala spiacuteše staršiacute chronologie

Soběslavovyacutech minciacute Podle noveacute chronologie Petraacuteně (Lutovskyacute ndash Petraacuteň 2004 119ndash126 Petraacuteň 2006

ndash tam je i vyčerpaacutevajiacuteciacute vyacutečet staršiacute literatury k teacuteto problematice) obsahuje depot jednu z nejmladšiacutech

ražeb Soběslava (Cach 1970 č 149) a mohl by tak byacutet ukryt až někdy před rokem 995 Pozdějšiacute dataci by

bylo možneacute připustit pouze na zaacutekladě hypoteacutezy že kněžna Emma razila sveacute mince až jako vdova v letech

999ndash1006 Tato hypoteacuteza však neodpoviacutedaacute obecně přijiacutemaneacute chronologii minciacute Boleslava II a byla by tak

anachronismem V depotu se totiž nevyskytujiacute žaacutedneacute nejmladšiacute ražby Boleslava II a ani ražby jeho synů

Boleslava III a Jaromiacutera za jejichž vlaacutedy by Emma mohla razit Takeacute vnitřniacute situace na přemyslovskeacutem

dvoře neskyacutetala podmiacutenky pro Emmino mincovaacuteniacute (Polanskyacute 2000 27ndash48)

Obr 7andashc Čistěves českaacute složka naacutelezu z pohledu různyacutech přiděleniacute minciacute skupiny Boleslav II nebo Soběslav a) českeacute

ražby podle dosavadniacuteho přiřazeniacute tj skupiny Boleslav II nebo Soběslav Soběslavovi b) českeacute ražby při vyděleniacute skupi-

ny Boleslav II nebo Soběslav c) českeacute ražby při přiřazeniacute skupiny Boleslav II nebo Soběslav Boleslavovi II

přemyslovskeacute


nepřiřazeneacute

přemyslovskeacute


nepřiřazeneacute

přemyslovskeacute

Boleslava II

nebo Soběslava


nepřiřazeneacute

250

200

150

100

50

0

a b c

122 125 122106

228

819

819

8


Analyacutezy

Kromě deskripce bylo našiacute snahou pokusit se ziacuteskat dalšiacute detailnějšiacute poznatky o jed-

notlivyacutech předmětech14 Pokud jde o mince pak dochovaneacute exemplaacuteře byly rentgeno-

vaacuteny což umožnilo rozpoznat řadu technologickyacutech detailů na prvniacute pohled ne vždy

zřejmyacutech RTG sniacutemky denaacuterů naacutem v některyacutech přiacutepadech zřetelně vykreslily stopy po

technologii vyacuteroby či zpracovaacuteniacute střiacutežku Zajiacutemaveacute jsou tu předevšiacutem vyacuterazně vystu-

pujiacuteciacute stopy po rozklepaacutevaacuteniacute střiacutežku uacutepravě již raženeacute mince či zpracovaacuteniacute polotovaru

Ziacuteskaneacute uacutedaje naznačujiacute že technologie vyacuteroby denaacuterů 10 stoletiacute se přiacuteliš nelišila od

vyacuteroby minciacute ve vrcholneacutem středověku popisovaneacute v piacutesemnyacutech pramenech15

14 K přiacutenosu mikroanalyacutez v různyacutech oblastech srv např Dekoacutewna 1992 Zoll-Adamikowa ndash Dekoacutewna

ndash Nosek 1999 Jeliacutenkovaacute ndash Karmazin ndash Klanica 2004 157ndash16415 Vyacutezkum vyacutesledků RTG analyacutezy a problematiky technologie vyacuteroby nebyl ještě ukončen Vysloveniacute

konkreacutetniacutech zaacutevěrů si vyžaacutedaacute studium většiacuteho souboru minciacute než byl prozatiacutem zkoumaacuten K vyacuterobniacute

technologii srv Haacutena 2004 1ndash13

Obr 8andashd Čistěves ukaacutezky RTG sniacutemků minciacute z naacutelezu a) č B16 nedoraženaacute ražba b) č B23 ražba s dvojraacutezem c) č B44

a d) č B4 ražby se stopami po zpracovaacuteniacute střiacutežku

Kromě toho byly dochovaneacute mince i všechny šperky podrobeny rentgen-fluores-

cenčniacute analyacuteze Z vyacutesledků analyacutez (viz Exkurz tab AndashD) vyplyacutevaacute že jak mince tak

šperky byly vyrobeny z kvalitniacuteho kovu kteryacute obsahoval viacutece než 88 střiacutebra (viz

vyacutesledky RFA analyacutez s 123 a 124) Za povšimnutiacute stojiacute přiacuteměs byť stopovaacute zinku

a ciacutenu v některyacutech českyacutech minciacutech na rozdiacutel od zahraničniacutech a šperků s vyacutejimkou jedi-

neacuteho (o tom viz tamteacutež) Zahraničniacute analyacutezy (Haringrdh 1976 112 Ilisch ndash Schwarz 2003

52ndash114 Steuer 2003 138ndash149 Matzke 2003 156ndash175) doklaacutedajiacute že v arabskyacutech minciacutech

jsou tyto prvky zastoupeny minimaacutelně a v evropskyacutech jejich podiacutel koliacutesaacute V každeacutem

přiacutepadě jsou však vyacuterazněji zastoupeny v anglosaskyacutech minciacutech I když zatiacutem nelze

tato zjištěniacute zobecňovat je třeba zastoupeniacute těchto prvků nadaacutele sledovat a předevšiacutem

rozšiacuteřit databaacutezi analyacutez minciacute a šperků ze zaacutepadoslovanskyacutech depotů Celkově lze

konstatovat že podle dnešniacuteho stavu poznaacuteniacute byla surovina pro vyacuterobu čistěveskyacutech

minciacute i šperků totožnaacute Zda se do mincoven i do šperkařskyacutech diacutelen dostaacutevalo střiacutebro ve

stejnyacutech formaacutech ndash v podobě hřiven střiacutebrnyacutech slitků zlomkoveacuteho střiacutebra mincovniacuteho

i šperkoveacuteho či lze počiacutetat s vyacuteběrem konkreacutetniacute formy suroviny pro tu či onu oblast

zpracovaacuteniacute střiacutebra zůstaacutevaacute otaacutezkou

C Šperky (obr 9andashd)

Katalog šperků z čistěveskeacuteho depotu zachycuje zaacutekladniacute informace o každeacutem před-

mětu Jednotlivaacute hesla zahrnujiacute naacutesledujiacuteciacute kategorie popis stav dochovaacuteniacute hmotnost

rozměry a inventaacuterniacute čiacuteslo pod jakyacutem je předmět uložen v Muzeu vyacutechodniacutech Čech

v Hradci Kraacuteloveacute (MVČHK)

a b c d



Popis Na esovitě ukončeneacutem oblouku jsou navleacuteknuty tři košiacutečky ktereacute jsou tvořeny

bryacutelovityacutemi diacutelky z filigraacutenniacuteho draacutetu Doplněno vyacutezdobou v podobě granuliacute na pod-


Stav dochovaacuteniacute dobryacute chybiacute pouze čaacutest oblouku


č 3285)

RFA Cu 521 Pb 072 Bi 005 Au 066 Ag 9336

RFA Cu 335 Pb 075 Au 081 Ag 9509


Popis Na oblouku ukončeneacutem očkem z roztepaneacuteho draacutetu jsou navleacuteknuty tři košiacutečky

ktereacute jsou tvořeny pravděpodobně bryacutelovityacutemi diacutelky Vzhled draacutetu se pod mikrosko-

pem jeviacute odlišně než u ostatniacutech exemplaacuteřů Doplněno vyacutezdobou v podobě granuliacute na

podložkaacutech ze stočeneacuteho hladkeacuteho draacutetku

Stav dochovaacuteniacute chybiacute oblouk nad košiacutečky košiacutečky jsou deformovaacuteny


č 3286)

RFA Cu 529 Pb 035 Au 105 Ag 933


Popis Na oblouku ukončeneacutem očkem z roztepaneacuteho draacutetu ktereacute je deformovaacuteno

jsou navleacuteknuty tři košiacutečky ktereacute jsou tvořeny bryacutelovityacutemi diacutelky z filigraacutenniacuteho draacutetu

Doplněno vyacutezdobou v podobě granuliacute na podložkaacutech ze stočeneacuteho hladkeacuteho draacutetku

Stav dochovaacuteniacute chybiacute oblouk nad košiacutečky


RFA Cu 454 Pb 022 Au 066 Ag 9458

C4 Naacuteušnice se dvěma (původně třemi) košiacutečky

Popis Na oblouku ukončeneacutem očkem z roztepaneacuteho draacutetu jsou navleacuteknuty dva košiacutečky

ktereacute jsou tvořeny z filigraacutenniacuteho draacutetu Doplněno vyacutezdobou v podobě granuliacute na pod-


Stav dochovaacuteniacute chybiacute čaacutest oblouku nad košiacutečky dochovaacuteny pouze dva silně deformo-

vaneacute košiacutečky


RFA Cu 394 Pb 029 Au 076 Ag 9501

RFA Cu 371 Pb 028 Au 065 Ag 9535




a horniacute podstava Zadniacute stěna a spodniacute podstava bubiacutenků je nezdobenaacute Čelniacute stěna

je zdobena granulaciacute ndash paacutesy a trojuacutehelniacuteky o podstavě tvořeneacute 4 zrny Horniacute podstava

daacutele nese vyacutezdobu ze 4 roztepanyacutech draacutetků stočenyacutech do oček a uspořaacutedanyacutech do křiacuteže

a objevujiacute se na niacute i ojedinělaacute granulovanaacute zrna Bubiacutenky jsou spojeny z vnějšiacute strany

draacutetkem kteryacute je na jednom konci trojnaacutesobně ovinut kolem nosneacuteho oblouku (na

straně bez očka)


Stav dochovaacuteniacute dobryacute ndash pouze miacuterně deformovanaacute

2076 g roz max vyacuteška naacuteušnice 183 mm max šiacuteřka naacuteušnice 205 mm (MVČHK

inv č 3289)

RFA Cu 462 Pb 029 Bi 009 Au 055 Ag 9445

RFA Cu 452 Pb 048 Bi 004 Au 073 Ag 9424

RFA Cu 419 Pb 043 Au 064 Ag 9475

RFA Cu 511 Pb 046 Bi 011 Au 059 Ag 9372




a horniacute podstava Zadniacute stěna a spodniacute podstava bubiacutenků je nezdobenaacute Čelniacute stěna je

zdobena granulaciacute ndash paacutesy a trojuacutehelniacuteky o podstavě tvořeneacute 4 zrny Horniacute podstava daacutele

nese vyacutezdobu ze 4 roztepanyacutech draacutetků stočenyacutech do oček a uspořaacutedanyacutech do křiacuteže a ob-

jevujiacute se na niacute i ojedinělaacute granulovanaacute zrna Bubiacutenky jsou spojeny z vnějšiacute strany draacutet-

kem kteryacute je na jednom konci trojnaacutesobně ovinut kolem nosneacuteho oblouku (na straně

bez očka) V důsledku deformaciacute jsou patrneacute technologickeacute detaily utvaacuteřeniacute bubiacutenků

Stav dochovaacuteniacute Poškozenaacute deformovanaacute Možnaacute chybiacute čaacutest nosneacuteho oblouku jehož

velkaacute čaacutest je přimaacutečknuta k bubiacutenkům Miacuterneacute poškozeniacute vyacutezdoby


č 3290)

RFA Cu 606 Pb 051 Bi 011 Au 063 Ag 927

RFA Cu 604 Pb 062 Bi 007 Au 068 Ag 926

RFA Cu 469 Pb 053 Bi 008 Au 071 Ag 9399

C7 Naacuteušnice s bubiacutenky a animaacutelniacute vyacutezdobou

Popis Na oblouku jsou navleacuteknuty tři maleacute bubiacutenky jejichž spojeniacute je zesiacuteleno draacutetkem

připojenyacutem na oblouk naacuteušnice K horniacutem podstavaacutem a čelniacute stěně bubiacutenků je připoje-

na ozdoba z plechu zformovanaacute do podoby zviacuteřete ndash hlavičky a ozdobneacute čaacutesti těla

Vyacutezdoba granulaciacute ndash paacutesy a trojuacutehelniacuteky Zaacutekladny trojuacutehelniacuteků tvořiacute 3 zrna v přiacutepadě

zaacutekladny o 2 zrnech jde zřejmě o zbytek původně většiacuteho trojuacutehelniacuteku Jeden z trojuacute-

helniacuteků je umiacutestěn zhruba v prostoru očiacute jeden na krku hlava oddělena od dalšiacute čaacutesti

těla paacutesem granulace S granulovanyacutemi trojuacutehelniacuteky se setkaacutevaacuteme i na vlastniacutem těle

Granulaciacute jsou zdobeny daacutele okraje těla Původniacute stav nelze vzhledem k deformaci zcela

rekonstruovat

Stav dochovaacuteniacute ve dvou čaacutestech ndash oblouk naacuteušnice s vyacutezdobou a dalšiacute zlomek oblouku

deformovaacutena

2068 g (1765+0303 g) roz max vyacuteška torza naacuteušnice 14 mm max šiacuteřka torza naacuteuš-

nice 19 mm (MVČHK inv č 3291)

RFA Cu 318 Pb 014 Au 017 Ag 9651

RFA Cu 389 Pb 021 Au 075 Ag 9515

C8 Naacuteušnice kapsaacuteřovitaacute s animaacutelniacute vyacutezdobou

Popis Na nosneacutem oblouku jsou navlečeny 3 izolovaneacute vaacutelcoviteacute bubiacutenky k nim a k ob-

louku je připevněna vlastniacute ozdobnaacute čaacutest naacuteušnice bdquokapsaacuteřldquo Každyacute bubiacutenek je tvořen

plechem stočenyacutem do tvaru vaacutelce k němuž jsou připevněny spodniacute a horniacute podstava

Bubiacutenky jsou proraženy a navlečeny na nosnyacute oblouk a toto připojeniacute je zpevněno draacutet-


kem kteryacute je jedniacutem koncem uchycen k esoviteacute kličce a druhyacutem je čtyřnaacutesobně obto-

čen kolem nosneacuteho oblouku Při vrcholu bubiacutenku na oblouku (proti bubiacutenku u esoviteacute

kličky) je kolem průrazu věneček granulace zpevňovaciacute draacutetek jde přes tuto granulaci

Čelniacute ozdoba (bdquokapsaacuteřldquo) je tvořena pliacuteškem ve tvaru půlelipsy Na rubu je miacuterně zprohyacute-

banaacute Liacutecovaacute strana je zdobena granulaciacute ndash paacutesem ze dvou řad granulace po obvodu kap-

saacuteře Na ploše se objevujiacute ojediněleacute stopy po zrnciacutech granulace Ve středniacute čaacutesti vystupuje

plastickaacute ozdoba ndash stylizovaneacute zviacuteřeciacute tělo jehož podobu dotvaacuteřiacute kombinace granulace

a draacutetků Od hlavičky přes hřbet těla vede draacutetek na spodniacutem konci stočenyacute do bdquoocaacutes-

kuldquo V prostoru hlavičky dva stočeneacute draacutetky tvořiacute bdquoouškaldquo Hřbet s hlavičkou je zdoben

granulaciacute (3 řady kolem draacutetku 2 řady kolmeacute na hřbet) granulace daacutele lemuje bdquoouškaldquo

a nachaacuteziacute se takeacute v miacutestech připojeniacute ozdoby k zaacutekladniacutemu pliacutešku (1 řada)

Stav dochovaacuteniacute dobryacute pouze miacuternaacute deformace


č 3292)

RFA Cu 342 Pb 032 Au 04 Ag 9586

RFA Cu 347 Pb 03 Bi 005 Au 046 Ag 9572

C9 Naacuteušnice s košiacutečky

Popis Na oblouku tvořeneacutem zkroucenyacutem draacutetem bez dochovaneacuteho ukončeniacute jsou

navleacuteknuty dva silně deformovaneacute košiacutečky z filigraacutenniacuteho draacutetu Od ostatniacutech exemplaacute-

řů v depotu se lišiacute absenciacute granulovanyacutech zrn na podložce

Stav dochovaacuteniacute fragment s dvěma silně deformovanyacutemi košiacutečky a silně deformovanyacutem

obloukem (nedokončenyacute vyacuterobek)

1029 g roz max šiacuteřka torza 23 mm (MVČHK inv č 3293)

RFA Cu 502 Zn 059 Pb 008 Au 048 Ag 9383

RFA Cu 395 Pb 052 Bi 009 Au 062 Ag 9482

C10 Perla

Popis Perla peckoviteacuteho tvaru je tvořena ze dvou polovin kdy okraje plechu jsou

staženy na vrcholech draacutetěnyacutemi kroužky tvořiacuteciacutemi a ohraničujiacuteciacutemi navleacutekaciacute otvory

Vyacutezdobu tvořiacute zpravidla dvouřadaacute granulace ndash paacutesy a trojuacutehelniacuteky kteraacute je orientovanaacute

ke kratšiacute ose perly tedy k miacutestu spoje polokouliacute

Stav dochovaacuteniacute deformovanaacute (stlačeniacutem došlo k diacutelčiacutemu rozpojeniacute v miacutestech spojů)

4968 g roz vyacuteška perly 308 mm průměr deformovaneacuteho tvaru 222 mm max siacutela

stlačeneacuteho tvaru 113 mm (MVČHK inv č 3294)

RFA Cu 791 Pb 03 Bi 021 Au 036 Ag 9122

RFA Cu 507 Pb 034 Bi 018 Au 033 Ag 9408

C11 Perla

Popis Perla s ovaacutelnyacutem podeacutelnyacutem průřezem je tvořena pravděpodobně z jednoho kusu

plechu Jeho okraje jsou staženy na vrcholech draacutetěnyacutemi kroužky tvořiacuteciacutemi a ohrani-

čujiacuteciacutemi navleacutekaciacute otvory Vyacutezdoba granulovanaacute ndash paacutesy ze dvouřadeacute granulace trojuacute-

helniacuteky ndash orientovaacutena podeacutelně s delšiacute osou perly Počet poliacute 10 ndash 5 dvojic trojuacutehelniacuteků

střiacutedavě orientovanyacutech

Stav dochovaacuteniacute deformovanaacute stlačeniacutem jeden kroužek navleacutekaciacuteho otvoru odlomen

K odlomeniacute došlo až sekundaacuterně neboť na nejstaršiacutech vyobrazeniacutech předmětu ještě

oddělen neniacute


5532 g (5229+0303 g) roz vyacuteška perly 30 mm (bez odlomeneacuteho kroužku navleacuteka-

ciacuteho otvoru) průměr deformovaneacuteho tvaru 16 mm max siacutela stlačeneacuteho tvaru 7 mm


RFA Cu 376 Pb 05 Bi 023 Au 027 Ag 9523

RFA Cu 324 Pb 041 Bi 023 Au 027 Ag 9586

C12 Perla

Popis Perla peckoviteacuteho tvaru je složena ze dvou polovin s kroužky kolem navleacuteka-

ciacutech otvorů na vrcholech Spoj obou čaacutestiacute je dobře patrnyacute Vyacutezdoba granulaciacute ndash paacutesy

trojuacutehelniacuteky ndash je orientovanaacute ke kratšiacute ose perly tedy k miacutestu spoje obou polovin

Rekonstrukci vyacutezdoby komplikuje deformace perly Funkce draacutetků doprovaacutezejiacuteciacutech

granulovanou vyacutezdobu je nejasnaacute

Stav dochovaacuteniacute deformovanaacute stlačeniacutem (stlačeniacutem došlo k diacutelčiacutemu rozpojeniacute v miacutestech

spojů)

2253 g roz vyacuteška perly 213 mm rozměry deformovaneacuteho tvaru šiacuteře 115 mm siacutela

49 mm (MVČHK inv č 3296)

RFA Cu 319 Pb 073 Bi 018 Au 033 Ag 9557

RFA Cu 334 Pb 075 Bi 021 Au 032 Ag 9538

C13 Perla

Popis Původniacute tvar perly je neurčitelnyacute Pravděpodobně je složena ze dvou polovin

(patrnaacute čaacutest spojovaciacuteho švu) Kroužky kolem navleacutekaciacuteho otvoru jsou tvořeny z cca

dvojnaacutesobně stočeneacuteho draacutetu Paralelně s podeacutelnou osou perly je veden jednoduchyacute

draacutetek Vyacutezdoba je tvořena granulovanyacutemi paacutesy a trojuacutehelniacuteky

Stav dochovaacuteniacute zcela zdeformovanaacute (viacutecesměrně)

C 13 1263 g roz deformovanyacute stav ndash 16x84x52 mm (MVČHK inv č 3297)

RFA Cu 502 Pb 029 Bi 006 Au 064 Ag 9398

RFA Cu 582 Pb 031 Bi 007 Au 072 Ag 9308

Obr 9a Čistěves šperky z hromadneacuteho naacutelezu čiacutesla katalogu C1ndashC2

0 2 cm

C1 C2

ac

b

a

c

b


Obr 9b Čistěves šperky z hromadneacuteho naacutelezu čiacutesla katalogu C3ndashC6

0 2 cm

C3

a cb

C4

a cb

C5

b dc

a

C6

b dc

a


Obr 9c Čistěves šperky z hromadneacuteho naacutelezu čiacutesla katalogu C7ndashC9

0 2 cm

C7

b dca

C8

b ca

e gfd

C9

b ca


Obr 9d Čistěves šperky z hromadneacuteho naacutelezu čiacutesla katalogu C10ndashC12

C10

c

ba

C11

c

ba

C12

b ca

C13

b da c

0 2 cm


Charakteristika šperků a jejich vyacuteznam

Všechny šperky obdobně jako mince byly zhotoveny z kvalitniacuteho střiacutebra (bliacuteže

Exkurz tab D) Najdeme mezi nimi šperky deformovaneacute viacutece i meacuteně Pouze v jednom

přiacutepadě (č C9) by se mohlo jednat o polotovar Depot fakticky neobsahuje žaacutedneacute šperky

ve zlomciacutech ndash zlomkoveacute střiacutebro S vysokyacutem podiacutelem celyacutech šperků se přitom obdobně

můžeme daacutele setkat v depotu ze Žatce (Preidel 1940 544ndash554) na rozdiacutel od depotu

z Kelče pro nějž je naopak typickeacute zlomkoveacute střiacutebro (Turek 1962 83ndash117 Kučerovskaacute

1986 235ndash248 taacutež 1996 63ndash187)16

Otaacutezku datovaacuteniacute šperků naacutem poněkud usnadňuje numismatickaacute složka depotu

kteraacute vymezuje horniacute hranici jejich vyacuteroby k niacutež muselo dojiacutet v jisteacutem odstupu před

koncem 10 stoletiacute Dosavadniacute poznatky o raně středověkeacutem šperku v Čechaacutech a v Pol-

sku (Krumphanzlovaacute 1974 Dekoacutewna 1992 100ndash101 Tab 1 Koacutečka-Krenz 1993) v tomto

konkreacutetniacutem přiacutepadě dovolujiacute uvažovat předevšiacutem o 2 polovině 10 stoletiacute i když před-

lohy některyacutech z nich bychom našli již v obdobiacutech staršiacutech

Tradičně jsou českyacutem i moravskyacutem depotům tj Jakimowiczově skupině V (Jaki-

mowicz 1933 117) přiřazovaacuteny jako nejbližšiacute depoty Jakimowiczovy skupiny I (uacutezemiacute

polskeacute a vyacutechodniacutech čaacutestiacute Německa Jakimowicz 1933 114ndash115 Tab XIII WS I WS

III k naacutelezům ve Slezsku srv WS IV Tab I VI VIII IX XII) Z tohoto důvodu se

při hodnoceniacute čistěveskeacuteho depotu naše pozornost obraciacute nejčastěji tiacutemto směrem

Vyacuteskyt obdobnyacutech typů šperků v obou prostřediacutech ovšem představuje pouze jednu

stranu probleacutemu Druhou stranu totiž představujiacute vyacutezdobneacute a technologickeacute detaily

jejichž studium je podmiacuteněno analyacutezou pod mikroskopem Jako přiacuteklad jak zraacutednaacute

může byacutet formaacutelniacute podobnost šperků lze uveacutest naacuteušnice se dvěma či třemi košiacutečky jimž

podrobně věnovala pozornost M Dekoacutewna (1992 89ndash114 tab 2 na str 106)17 Detailniacute

studium přivedlo autorku k rozlišeniacute různyacutech variant vytvaacuteřeniacute jednotlivyacutech košiacutečků

(obr 10) Varianty a a b patřiacute košiacutečkům z Iacuteraacutenu variantu c ndash košiacutečky tvořeneacute bryacutelovi-

tyacutemi diacutelky ndash autorka považuje za typickyacute znak velkomoravskeacuteho šperku varianta d

ndash košiacutečky ze smyčkovitě vinuteacuteho draacutetu ndash je naopak charakteristickaacute praacutevě pro naacutelezy

polskeacute Autorka na zaacutekladě tohoto zjištěniacute jednak zkonstatovala že vyacuterobu košiacutečkovi-

tyacutech naacuteušnic v Polsku nelze odvozovat z velkomoravskeacuteho klenotnictviacute jednak logicky

položila otaacutezku jak byly tvořeny naacuteušnice z Čistěvse a Žatce Tuto otaacutezku lze ostatně

vztaacutehnout i k dalšiacutem českyacutem naacutelezům naacuteušnic teacutehož typu ze Žalova Lahovic a Libice

nad Cidlinou

Naacuteušnice se třemi košiacutečky ze žateckeacuteho depotu (Preidel 1940 550 Taf III

Wieczorek A ndash Hinz H-M Hrsg 2000 262 ndash263 100601e f h) nebylo zatiacutem možneacute

fyzicky porovnat Naacuteušnice řazeneacute k teacutemuž typu z hrobu 158 na libickeacute akropoli

(Krumphanzlovaacute 1974 46 Turek 1978 62) se nachaacutezejiacute v takoveacutem stavu rozpadu že

16 Žateckyacute depot teprve čekaacute na noveacute vyhodnoceniacute ale již nyniacute lze připomenout naacutezor R Turka (1962 107)

že depot nelze spojovat s ciziacutem obchodniacutekem ale obchodniacutekem domaacuteciacutem či naacutezor P Čecha že se jednaacute

o majetek specializovaneacuteho řemeslniacuteka ndash šperkaře Tuto hypoteacutezu opiacuteraacute autor mj o skutečnost že žateckyacute

poklad byl nalezen na zaacutepadniacutem okraji vyacuterobniacuteho a zpracovatelskeacuteho areaacutelu železa a barevnyacutech kovů (Čech

2004 79ndash80) Upozorňujeme na tyto naacutezory z toho důvodu že i v přiacutepadě depotu v Čistěvsi stejně jako

některyacutech dalšiacutech se bude třeba znovu zamyslet nad důvody ktereacute vedly k jejich tezauraci 17 Podiacutevaacuteme-li se na vyacuteskyt tohoto typu naacuteušnic v Polsku v depotech 2 poloviny 10 stoletiacute až prvniacuteho

desetiletiacute 11 stoletiacute (Dekoacutewna 1992 Tab 4 Koacutečka-Krenz 1993 209ndash211 mapa 16 soupisy obou autorek

se přitom v některyacutech detailech lišiacute) pak jejich největšiacute koncentraci najdeme ve Velkopolsku zatiacutemco ve

Slezsku jde jen o ojediněleacute přiacutepady a v Malopolsku nebyl z toho obdobiacute zjištěn žaacutednyacute exemplaacuteř


je nelze k dalšiacute analyacuteze použiacutet Observace košiacutečkovityacutech naacuteušnic z Čistěvsi (č C1ndash4

9) pod mikroskopem prokaacutezala že byly tvořeny z bryacutelovityacutech diacutelků (obr 11) Tyacutemž

způsobem byly vytvořeny teacutež košiacutečky naacuteušnice z Lahovic z hrobu 6357 (51) v jejichž

přiacutepadě však již nebyla použita granulace na spojiacutech diacutelků (Krumphanzlovaacute 1974 45

47 49) Paacuter naacuteušnic se 3 košiacutečky pochaacuteziacute daacutele z hrobu 18 v byacutevaleacute žalovskeacute cihelně kde

se rozklaacutedalo jedno z pohřebišť obyvatel Leveacuteho Hradce (Slaacutema 1977 Taf LII18) Byly

zhotoveny z bryacutelovityacutech diacutelků z filigraacutenniacuteho draacutetu s granulovanyacutemi zrny na spojiacutech

diacutelků a na rozdiacutel od čistěveskyacutech naacuteušnic nemajiacute oblouk ukončenyacute očkem18 Všechny

podrobněji studovaneacute naacutelezy se tedy technologiiacute vyacuteroby lišiacute od naacutelezů polskyacutech a nava-

zujiacute na staršiacute velkomoravskeacute předlohy s většiacutem počtem košiacutečků

18 Tento naacutelez je důležityacute i z hlediska chronologickeacuteho Naacuteušnice se třemi košiacutečky doprovaacutezel střiacutebrnyacute prs-

ten zbytek střiacutebrneacuteho řetiacutezku a předevšiacutem 5 střiacutebrnyacutech naacuteušnic s očkem ktereacute umožňujiacute celyacute naacutelezovyacute

celek datovat pravděpodobně již do 1 poloviny 10 stoletiacute

Obr 10andashd Schematickeacute znaacutezorněniacute způsobu vyacuteroby košiacutečků naacuteušnic se třemi košiacutečky (podle Dekoacutewna 1992 tab 2)

Obr 11 Čistěves detail košiacutečkoviteacute naacuteušnice č C3

a b c d


Z hlediska rentgen-fluorescenčniacute analyacutezy je zajiacutemaveacute že diacutelčiacute odchylky (neobvyklaacute

přiacuteměs 06 zinku a vyacuteraznyacute rozdiacutel obsahu Pb mezi košiacutečkem a obloukem naacuteušnice)

odpoviacutedajiacute diacutelčiacute typologickeacute odlišnosti košiacutečkoviteacute naacuteušnice č C9 kteraacute se od ostatniacutech

lišiacute absenciacute granulovanyacutech zrn na podložce na spojiacutech diacutelků košiacutečků Jejiacute vzhled přitom

naznačuje že by se mohlo jednat o nedokončenyacute vyacuterobek

Podobně si povšimněme naacuteušnic s vaacutelcovityacutemi bubiacutenky (č C5 6) Společnyacutem zna-

kem tohoto typu naacuteušnic ať pochaacutezejiacute z depotů v Čistěvsi Žatce z depotů polskyacutech

či z vyacutechodniacutech uacutezemiacute Německa19 (Koacutečka-Krenz 1993 69ndash71 soupis 217ndash219 mapa

20) jsou tři vaacutelcoviteacute bubiacutenky navleacuteknuteacute na oblouku ukončeneacutem očkem Objevujiacute se

však ve dvou variantaacutech a to s vyacutezdobou filigraacutenem kteraacute převažuje či s granulaciacute

H Koacutečka-Krenz (1993 70) dospěla k zaacutevěru že oba typy vyacutezdoby se objevujiacute od 2

poloviny 10 do počaacutetků 12 stoletiacute s tiacutem že počaacutetky granulovaneacute vyacutezdoby mohou byacutet

o něco pozdějšiacute ndash z konce 10 stoletiacute Čistěveskeacute naacuteušnice se řadiacute praacutevě k teacuteto variantě

s granulovanou vyacutezdobou Kromě toho je jejich horniacute podstava zdobena růžiciacute z paacutes-

kovyacutech oček Oproti tomu zlataacute naacuteušnice z Vyacuteravy či střiacutebrneacute naacuteušnice s vaacutelcovityacutemi

bubiacutenky ze žateckeacuteho depotu jsou zdobeny filigraacutenem (Filip 1948 Tab 48 Preidel 1940

Taf IV)20

Naacuteušnice s animaacutelniacute vyacutezdobou majiacute v depotu z Čistěvsi dva zaacutestupce Kapsaacuteřovitaacute

naacuteušnice (č C8) rozšiřuje nepřiacuteliš rozsaacutehlyacute avšak poměrně variabilniacute fond tohoto

typu naacuteušnice vyznačujiacuteciacuteho se ozdobou v podobě půlelipsoviteacuteho pliacutešku bdquokapsaacuteřeldquo

zdobeneacuteho animaacutelniacute vyacutezdobou upevněnou na třech vaacutelcovityacutech bubiacutenciacutech (podrobně

Koacutečka-Krenz 1993 74ndash76 soupis 20 lokalit 224ndash225 mapa 24) Naacuteušnice s bubiacutenky

a animaacutelniacute vyacutezdobou (č C7) kombinuje vaacutelcoviteacute bubiacutenky s animaacutelniacute vyacutezdobou zase

poněkud jinyacutem způsobem Praacutevě bubiacutenky ktereacute tvořiacute nosnou konstrukci pro pliacutešek

zformovanyacute a dozdobenyacute pomociacute draacutetků a granulace do zviacuteřeciacute podoby jsou v českeacutem

klenotnictviacute naprosto ciziacutem prvkem21 Vzhledem k technologickeacutemu zpracovaacuteniacute těchto

naacuteušnic se proto přiklaacuteniacutem k naacutezoru že čistěveskeacute i dalšiacute exemplaacuteře z depotů nebyly

vyrobeny v českeacute diacutelně ačkoliv použitiacute animaacutelniacuteho motivu ve vyacutezdobě cestu ke staršiacute

českeacute klenotnickeacute tradici naznačuje

Obraacutetiacuteme-li pozornost k čistěveskyacutem perlaacutem (č C10ndash13) můžeme konstatovat že

mezi nimi nenajdeme dva totožneacute exemplaacuteře Určeniacute jejich původu je komplikovaacuteno

tiacutem že dokumentace perel z depotů obecně bohužel často neniacute takovaacute abychom je

podle niacute mohli detailně srovnaacutevat Střiacutebrneacute perly stejně jako perly zlateacute či pozlaceneacute

se v Čechaacutech objevily v horizontu charakterizovaneacutem vyacuteskytem velkomoravskeacuteho či

Velkou Moravou ovlivněneacuteho šperku zčaacutesti snad již v 2 polovině 9 stoletiacute a daacutele v 1

třetině 10 stoletiacute (srv např Staraacute Kouřim Šolle 1959 449ndash451 Wieczorek A ndash Hinz

19 Ojediněle se tento typ naacuteušnice objevuje i v hrobech (Koacutečka-Krenz 1993 mapa 20 lokality Lubień

Końskie Krakoacutew ndash Zakrzoacutewek Kloster Haeseler) Jedinyacute slovenskyacute naacutelez zdobenyacute filigraacutenem pochaacuteziacute

z pohřebiště v Nitře pod Zoborom (Čaplovič 1954 Taf XXI4)20 I když žateckyacute poklad bude teprve předmětem detailniacute analyacutezy pokusme se alespoň o jeho raacutemcoveacute

srovnaacuteniacute s depotem čistěveskyacutem Oba depoty spojuje v obecneacute rovině vyacuteskyt střiacutebrnyacutech šperků i když je

mezi nimi naprosto zřejmyacute kvantitativniacute i kvalitativniacute rozdiacutel Čistěveskyacute depot se lišiacute užšiacute škaacutelou druhů

zastoupenyacutech šperků neobsahuje esoviteacute zaacuteušnice ani střiacutebrneacute hřivny Oba depoty spojuje vyacuteskyt naacuteuš-

nic se třemi košiacutečky a daacutele naacuteušnic s vaacutelcovityacutemi bubiacutenky ktereacute se však lišiacute typem vyacutezdoby 21 Analogickeacute technologickeacute provedeniacute tj umiacutestěniacute pliacutešku na třech izolovanyacutech bubiacutenciacutech navleacuteknutyacutech na

oblouk najdeme na naacuteušnici z pohřebiště 10ndash11 stoletiacute ve Wichmaru (Rempel 1966 Taf 61F) a v depotu

v Radzikoacutewě II uloženeacutem po r 1008 (Koacutečka-Krenz 1993 75 Seger 1929 Abb 58ndash59 na str 141 WS IV

Tab XII59) Ve zpracovaacuteniacute animaacutelniacuteho motivu se ovšem uvedeneacute exemplaacuteře lišiacute


H-M Hrsg 2000 např obr 80401hs 218) V poněkud odlišneacutem zpracovaacuteniacute se s ni-

mi poměrně často lze setkat v depotech zlomkoveacuteho střiacutebra (Koacutečka-Krenz 1993 mapy

42ndash45) Z pohledu technologickeacuteho si je třeba povšimnout použitiacute střiacutebrneacuteho draacutetku

bliacuteže neurčeneacute funkce na perle č C12 což je detail s niacutemž se na staršiacutech perlaacutech např

starokouřimskyacutech nesetkaacuteme I když o českeacutem původu ovaacutelnyacutech perel uvažoval již R

Turek (1962 112) otaacutezku kde byly vyrobeny čistěveskeacute perly ponechaacutevaacutem otevřenou

pro dalšiacute baacutedaacuteniacute Střiacutebrneacute perly jsou ovšem důležiteacute i z jineacuteho důvodu než jako indikaacute-

tor kulturniacutech vlivů Je totiž zajiacutemaveacute že zatiacutemco vaacutehově 1 naacuteušnice odpoviacutedaacute 15 až 2

denaacuterům některeacute perly dokonce až 4ndash5 denaacuterům

Celkově je možno shrnout že čistěveskeacute šperky je možno z hlediska původu rozdělit

do 3 skupin 1 na šperky ciziacuteho původu ktereacute v žaacutedneacutem přiacutepadě nesouvisejiacute s českyacutem

či velkomoravskyacutem klenotnictviacutem (naacuteušnice se třemi vaacutelcovityacutemi bubiacutenky C5ndash6) 2

na šperky v jejichž přiacutepadě je třeba domaacuteciacute původ či spiacuteše vliv staršiacute domaacuteciacute tradice

zvažovat (perly C10ndash13 naacuteušnice s animaacutelniacute vyacutezdobou C7ndash8) 3 na šperky vyrobeneacute

s velkou pravděpodobnostiacute v Čechaacutech (naacuteušnice s košiacutečky C1ndash4 9)22

Zaacutevěr

Hlavniacutem ciacutelem revizniacuteho zpracovaacuteniacute čistěveskeacuteho depotu bylo zpřiacutestupnit jej širšiacute odbor-

neacute veřejnosti z pohledu dnešniacuteho stavu poznaacuteniacute a upozornit tak na jeho vyacuteznam Velkyacutech

denaacuterovyacutech celků obsahujiacuteciacutech mince 10 stoletiacute se dochovalo na českeacutem uacutezemiacute jen velmi

omezeneacute množstviacute a o to je jeho numismatickaacute archeologickaacute i obecně historickaacute cena

většiacute Na zaacutekladě studia tohoto naacutelezu se naviacutec oteviacuteraacute řada zajiacutemavyacutech otaacutezek tyacutekajiacuteciacutech

se jak samotnyacutech minciacute tak tezauračniacutech procesů postaveniacute českyacutech depotů v raacutemci

celeacute oblasti vyacuteskytu tohoto typu pamaacutetek stejně jako problematiky raně středověkeacuteho

klenotnictviacute či zdrojů surovin v Čechaacutech 10 stoletiacute K jejich řešeniacute se vraacutetiacuteme v některeacutem

z dalšiacutech přiacutespěvků věnovaneacutem českyacutem raně středověkyacutem naacutelezům23

Literatura

Cach F 1970 Nejstaršiacute českeacute mince Českeacute denaacutery do mincovniacute reformy Břetislava I Praha

CNP 1 Gumowski M 1939 Corpus Nummorum Poloniae 1 Krakoacutew

Čaplovič P 1954 Slovanskeacute pohrebiště v Nitre pod Zoborom Slovenskaacute archeoloacutegia 2 5ndash50

Čech P 2004 Žatec v raneacutem středověku (6ndashpočaacutetek 13 stoletiacute) In Holodňaacutek P ndash Ebelovaacute I

(eds) Žatec Praha 54ndash114

Dannenberg H 1876 Die deutschen Muumlnzen der saumlchsischen und fraumlnkischen Kaiserzeit [I]

Berlin

Dekoacutewna M 1992 Zausznice koszyckowate ndash przyczynek do badań nad pochodzeniem wcze-

snośredniowiecznych ozdoacuteb srebrnych występujących na terenie Polski ndash bdquoBasketldquo zausz-

nice ndash a contribution to studies on the origins of the early medieval silver ornaments in

Poland Archeologia Polski 37 89ndash122

Fiala E 1895 Českeacute denaacutery Praha [vydaacuteno 1897]

ndash 1896 Naacutelez Čistěveskyacute Pamaacutetky archeologickeacute 17 (1896ndash1897) 255ndash258 337ndash346 tab XXXV

22 Existence domaacuteciacute šperkařskeacute diacutelny je předpoklaacutedaacutena v 1 polovině 10 stoletiacute (poprveacute Slaacutema ndash Sklenaacuteř

1976 663 daacutele Smetaacutenka 1994 112) 23 V přiacutepravě je již člaacutenek vychaacutezejiacuteciacute z přednaacutešky Čistěveskyacute depot v kontextu naacutelezů se zlomkovyacutem střiacutebrem

z moravsko-slezskeacuteho sousedstviacute předneseně autory tohoto člaacutenku na mezinaacuterodniacute konferenci bdquoJak dobr-

ze mieć sąsiada Problematyka sąsiedztwa w archeologii i historii średniowieczaldquo Spotkania bytomskie

VII Bytom Odrzański 28ndash30 6 2006 určenyacute do sborniacuteku z teacuteto konference


Filip J 1948 Pravěkeacute Československo Praha

Hahn W 1976 Moneta Radasponensis Bayerns Muumlnzpraumlgung im 9 10 und 11 Jahrhundert

Braunschweig

ndash 1985 Beitraumlge zu einem Stempelcorpus der bayerischen Muumlnzen des 10 und 11

Jahrhunderts 6 Die Regensburger Muumlnzpraumlgung in den Jahren 983ndash995 Jahrbuch fuumlr

Numismatik und Geldgeschichte 35 59ndash72

ndash 1986 Imitativpraumlgungen nach fruumlhen bayerischen Muumlnztypen in boumlhmischen und pol-

nischen Schatzfunden In Sejbal J (red) Denaacuterovaacute měna na Moravě Sborniacutek praciacute z III

numismatickeacuteho symposia 1979 Ekonomicko-peněžniacute situace na Moravě v obdobiacute vzniku

a rozvoje feudalismu (8ndash12 stoletiacute) Numismatica Moravica VI Brno 285ndash299

ndash 2004 Grundzuumlge der Altbaierischen Muumlnz- und Geldgeschichte 14 Teil Die Muumlnzpraumlgung

Herzog Heinrichs III (983ndash985) in Regensburg Nabburg und Augsburg Money Trend

7ndash8 158ndash161

ndash 2005 Grundzuumlge der Altbaierischen Muumlnz- und Geldgeschichte 16a+b Teil Die

Regensburger Muumlnzpraumlgung waumlhrend der 2 Regierung Herzog Heinrichs II (985ndash995)

Money Trend 4 a 5 158ndash163 a 164ndash170

Haacutena J 2004 Vyacuterobniacute defekty na minciacutech a jejich přiacutečiny ČNS ndash pobočka v Domažliciacutech 1ndash13

Haringrdh B 1976 Wikingerzeitliche Depotfunde aus Suumldschweden Probleme und Analyse Acta

Archaeologica Lundensia (Series in 8 minore) 6 Bonn ndash Lund

Haacuteskovaacute J 1976 Slavniacutekovskeacute mincovaacuteniacute Libice

ndash 1985 K problematice počaacutetku slavniacutekovskeacuteho mincovaacuteniacute Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada

A ndash Historie 39 51ndash54

ndash 1997 K uacuteloze biskupa Vojtěcha ve slavniacutekovskeacutem mincovnictviacute In Třeštiacutek D ndash Žemlička

J (red) Svatyacute Vojtěch Čechoveacute a Evropa Praha 49ndash54

Hatz V 1961 Zur Frage der Otto-Adelheid Pfennige In Commentationes de nummis saeculo-

rum IXndashXI in Suecia repertis I Stockholm

Ilisch P 2005 Uumlberlegungen zur Datierung der Otto-Adelheid-Pfennige der Stufen Hatz II III

und IV Wiadomości Numizmatyczne 49 39ndash62

Ilisch L ndash Schwarz F 2003 Die Analyse der islamischen Muumlnzen In Ilisch L ndash Lorenz S ndash

Stern W B ndash Steuer H (eds) Dirham und Rappenpfennig Mittelalterliche Muumlnzpraumlgung

in Bergbauregionen Bonn 51ndash126

Jakimowicz R 1933 O pochodzeniu ozdoacuteb srebrnych znajdowanych w skarbach wczesnohisto-

rycznych Wiadomości archeologiczne 12 103ndash137

Jeliacutenkovaacute D ndash Karmazin L ndash Klanica Z 2004 Noveacute poznatky k minciacutem moravskyacutech uacutedělnyacutech

kniacutežat z druheacute poloviny 11 stoletiacute In Fusek G (ed) Zborniacutek na počest Dariny Bialekovej

Nitra 157ndash164

Katz V 1935 O chronologii denaacuterů Boleslava I a Boleslava II Praha



Koacutečka-Krenz H 1993 Biżuteria poacutełnocno-zachodnio-słowiańska we wczesnym średniowieczu

ndash The North-western-Slavonic jewellery in the early Middle Ages Poznań

Kopicki E 2003 Monety saskie biskupoacutew (krzyźoacutewki) XndashXI w Biuletyn Numizmatyczny 1 (329)

a 2 (330) 1ndash18 81ndash100

Krumphanzlovaacute Z 1974 Chronologie pohřebniacuteho inventaacuteře vesnickyacutech hřbitovů 9ndash11 věku

v Čechaacutech ndash Die Chronologie des Inventars aus Dorffriedhoumlfen des 9ndash11 Jh in Boumlhmen

Pamaacutetky archeologickeacute 65 34ndash110

Kučerovskaacute T 1986 Naacutelez zlomkoveacuteho střiacutebra z Kelče In Sejbal J (red) Denaacuterovaacute měna na

Moravě Sborniacutek praciacute z III numismatickeacuteho symposia 1979 Ekonomicko-peněžniacute situace

na Moravě v obdobiacute vzniku a rozvoje feudalismu (8ndash12 stoletiacute) Numismatica Moravica

VI Brno 235ndash248

ndash 1996 Kelčskyacute naacutelez Folia numismatika 8ndash9 Supplementum ad Acta musei Moraviae

scientiae sociales 78ndash79 (1993ndash1994) 63ndash187


Lutovskyacute M ndash Petraacuteň Z 2004 Slavniacutekovci ndash myacutetus českeacuteho dějepisectviacute Praha

Matzke K M 2003 Die Analyse der europaumlischen Mittelalter-Muumlnzen In Ilisch L ndash Lorenz

S ndash Stern W B ndash Steuer H (eds) Dirham und Rappenpfennig Mittelalterliche Muumlnz-

praumlgung in Bergbauregionen Bonn 151ndash204


(10 ndash12 stoletiacute) In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E (red) Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve



ndash 2003 Problematika denaacuterů Boleslava I s piacutesmeny RE pod kapliciacute Numismatickeacute listy 57

129ndash135

ndash 2006 Mincovnictviacute Slavniacutekovce Soběslava Geneze jednoho numismatickeacuteho omylu

Numis ma tickyacute sborniacutek 21 57ndash82

Petraacuteň Z v tisku Soběslavův titul libickeacuteho kniacutežete (ZOBEZLAUS LIUBICENSIS DUX) ndash dalšiacute

slavniacutekovskyacute myacutetus In Sborniacutek k 60 narozeninaacutem prof Josefa Žemličky Praha

Polanskyacute L 2000 Spory o původ českeacute kněžny Emmy manželky Boleslava II In Přemyslovskyacute

staacutet kolem roku 1000 Praha 27ndash48

ndash 2003 Denaacuter Boleslava II ethelredskeacuteho typu z čistěveskeacuteho naacutelezu uloženyacute ve VM v Olo-

mouci Zpraacutevy Vlastivědneacuteho muzea v Olomouci Společenskeacute vědy 286 64ndash65

ndash 2004 Ikonografie denaacuteru tzv šiacutepoveacuteho typu In Grossmannovaacute D ndash Štefan J T (red)

Realita představa a symbol v numismatickeacute ikonografii Vranov u Brna 2ndash3 10 2002

Ostrava 85ndash95

Preidel H 1940 Der Silberschatz von Saatz Mannus 31 546ndash589

Radoměrskyacute D 1993 Der Silberschatz von Saaz Der deutsche Anteil der Praumlgungen In Acta

Universitatis Carolinae ndash Philosophica et historica 1 Z pomocnyacutech věd historickyacutech 11

ndash Numismatica Praha 19ndash34

Radoměrskyacute P 1951 Olověnaacute bdquosceattaldquo z Pražskeacuteho hradu a přiacutespěvek k počaacutetkům českeacuteho

mincovnictviacute Numismatickeacute listy 6 29ndash44

ndash 1953 Emma regina Studie o původu kněžny Emmy a o jejiacute uacuteloze v ražbě českyacutech minciacute 10

stoletiacute Časopis Naacuterodniacuteho muzea ndash oddiacutel věd společenskyacutech 122 157ndash212

ndash 1966 Studie o počaacutetciacutech českeacuteho mincovnictviacute I Naacutelez českyacutech denaacuterů z 10 stoletiacute v Po-

děbradech Numismatickyacute sborniacutek 9 (1965ndash1966) 11ndash94 tab IndashXVII


Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 28 (1974) 57ndash168

Rempel H 1966 Reihengraumlberfriedhoumlfe des 8 bis 11 Jahrhunderts aus Sachsen-Anhalt Sachsen

und Thuumlringen Berlin

Seger H 1929 Schlesischen Silberfunde der spaumlt-slawischen Zeit Altschlesien t 2 129ndash161

Schneider L 1898 Silberfund von Cisteves Verhandlungen der Berliner Gesellschaft fuumlr Anthro-

pologie Ethnologie und Urgeschichte 272ndash274

Skalskyacute G 1929 Denaacuter kniacutežete Vaacuteclava Svateacuteho a počaacutetky českeacuteho mincovnictviacute Praha

ndash 1932 Naacutelez českyacutech denaacuterů z konce X stoletiacute ve Stareacute Boleslavi Brandyacutes nad Labem

ndash 1955 Vyacuteznam slavniacutekovskeacuteho mincovnictviacute Numismatickyacute sborniacutek 2 5ndash22

Slaacutema J 1963 K česko-polskyacutem stykům v 10 a 11 stoletiacute Přiacutespěvek k polskeacutemu milleniu Vznik

a počaacutetky Slovanů 4 221ndash269

Smoliacutek J 1899 Denary Boleslava I Boleslava II Boleslava III a Vladivoje Praha

Steuer H 2003 Schatzfunde mit Muumlnzen undoder Hacksilber aus dem Ostseeraum In Ilisch L

ndash Lorenz S ndash Stern WB ndash Steuer H (eds) Dirham und Rappenpfennig Mittelalterliche

Muumlnzpraumlgung in Bergbauregionen Bonn 127ndash150

Suchodolski S 1971 Początky mennictwa w Europie środkowej wschodnej i poacutełnocnej

Wrocław 39ndash101

ndash 1974 Zur Frage der Anfaumlnge der boumlhmischen Muumlnzpraumlgung Numismatickyacute sborniacutek 13

(1973ndash1974) 75ndash84

ndash 1998 Spoacuter o początki mennictwa w Czechach i w Polsce Wiadomości Numizmatyczne 42 5ndash20



stoletiacute Brno

ndash 2004 Mince zemiacute Koruny českeacute Numismatickaacute sbiacuterka Josefa Květoně Znojmo

Šolle M 1959 Kniacutežeciacute pohřebiště na Stareacute Kouřimi Pamaacutetky archeologickeacute 50 353ndash506

Turek J 1948 Českeacute hradištniacute naacutelezy datovaneacute mincemi Slavia antiqua I Poznań 1948 485ndash535

ndash 1954 Naacutelezy minciacute z doby paacutedu Libice Numismatickeacute listy 9 41ndash45

ndash 1962 Zlomkoveacute střiacutebro z kelčskeacuteho naacutelezu Numismatickyacute sborniacutek 7 83ndash117

ndash 1966 Zur Herkunft der boumlhmisch-maumlhrischen Hacksilberfunde Vznik a počaacutetky Slovanů

6 223ndash245

ndash 1978 Libice Hroby na libickeacutem vnitřniacutem hradisku ndash LibiceCidlina Sborniacutek Naacuterodniacuteho

muzea řada A ndash Historie 32 1ndash150

Turnwald K 1956 Naacutelez tzv naacutesledniacuteho denaacuteru na Libici v r 1949 Numismatickeacute listy 11 1ndash12

ndash 1959 Novyacute českyacute periferniacute denaacuter Moravskeacute numismatickeacute zpraacutevy 5 8ndash9

ndash 1968 K chronologii prvniacutech českyacutech denaacuterů Edice přednaacutešek Numismatickeacute společnosti

československeacute v Praze Praha

Wieczorek A ndash Hinz H-M (Hrsg) 2000 Europas Mitte um 1000 Katalog Stuttgart 2000

WS I Ślaski J ndash Tabaczynski S 1959 Wczesnośredniowieczne skarby srebrne Wielkopolski

Tom I Warszawa ndash Wrocław

ndash III Gupiniec A ndash Kiersnowscy T i R 1965 Wczesnośredniowieczne skarby srebrne z Pol-

ski środkowej Mazowsza i Podlasia Tom III Warszawa ndash Wrocław ndash Krakoacutew

ndash IV Haisig M ndash Kiernosnowski R ndash Reyman J 1966 Wczesnośredniowieczne skarby

srebrne z Małopolski Śląska Warmii i Mazur Tom IV Warszawa ndash Wrocław ndash Krakoacutew

Zoll-Adamikowa H ndash Dekoacutewna M ndash Nosek E M 1999 The Early Medieval Hoard from

Zawada Lanckorońska (Upper Vistula River) Warszawa

Summary

Luboš Polanskyacute ndash Kateřina Tomkovaacute A group find of denarii and jewelry from Čistěves

Description revised preserved parts of the group find presented

All activities connected with the Čistěves silverhoard (discovered in 1896) have been coordi-

nated under the project ldquoThe oldest Přemyslid coins of the 10th century and their occurence in

finds in the Czech regionrdquo which is focused on revision of older Czech coin finds The group find

used to consist of 355 Bohemian and foreign coins plus one unstruck flan and 13 pieces of silver

jewelry all buried in a bottle-like vessel hidden under a flat stone No jewels have been damaged

or disappeared but in case of coins many of them have been lost or their status in the group

find is unclear Considering the original number of 355 coins only about 50 of them have been

preserved up to date 43 of them are of the Bohemian origin plus six foreign specimens and one

with provenace disputable These coins are currently dispersed in various museum collections

and their classification as the Čištěves coins is based on different level of probability (probable

ndash [] uncertain ndash [] hypothetical ndash [])

According to the original list prepared by E Fiala (Fiala 1896 255ndash258 337ndash346) there were

255 Bohemian and 99 foreign denarii plus one uncertain specimen and one unstruck flan in

the group find The Bohemian coins have been represented by denarii struck under the Princes

called Boleslav in the mint of Prague (106 specimens) and Vyšehrad (12 specimens) and by

denarii struck under the Princess Emma in the mint of Mělniacutek (4 pieces) and by coins struck

under Soběslav in the mint of Maliacuten (19 pieces) There were also some unattributed specimens

(8) and the denarii attributed by Fiala as those of Vaacuteclav (Wenceslas) son of Boleslav II later

reattributed by Smoliacutek as those of Soběslav and finally recently reattributed by Petraacuteň as those

probably of Boleslav II (106 pieces) Because of several different possibilities how to read the cor-

rupted script and consequently because of possible wrong attribution this group of controversial

coins is described as ldquoBoleslav or Soběslavrdquo in the catalogue Denarii of the so-called Ethelred

type represent the largest category (165 specimens 46 ) ndash 106 of them belong the ldquoBoleslav or


Soběslavrdquo group and four of them were struck under the Princess Emma in the mint of Mělniacutek

If the above mentioned group is attributed to one of those Princes it could completely change

the view of the find content and its interpretation Up to now the group find has been regarded

as that one with the prevailing Slavniacutekid component with some 125 specimens (19 + 106=35 )

Attributing the controversial coins to Boleslav II (122 + 106=228) it makes the Slavniacutekid compo-

nent a peripheral addition in number of 19 pieces (5 ) This version would match the regularly

smaller content of the Slavniacutekid coins comparing to the Přemyslid ones in other finds

Coins of the Bavarian Dukes Heinrich II Heinrich III and Otto ndash struck in the mint of

Regensburg (49 pieces) and the mint of Nabburg (8 pieces) plus coins of Bishops Oldřich and

Heinrich of Augsburg (5 pieces) and denarii of the Otto-Adelheid type (16 pieces) and the

cross type (18 pieces) represent the prevailing part of the foreign element in the group find

Other types of coins appeared in one specimen only a denarius struck under the King Konrad

of Burgundy in the mint of Basel a denarius struck under the Emperor Lambert of Spoleto in

the mint of Pavia and a fragment of a coin struck by the Franks in the mint of Cologne The

Bavarian-Svabian coins prevail among those foreign specimens (62 pieces 63 )

Taking in mind not only the safely dated coins but also the controversial and other related

specimens (either preserved or lost) the group find could be declared as having been buried

around the mid-990s

The group find of Čistěves also consisted of 13 pieces of jewelry in different state of deforma-

tion but not in form of fragments which is typical for the hoard of Kelč alternatively From the

point of view of their provenance they could be divided into three groups 1 foreign jewelry not

related to the Bohemian or Great Moravian fabric (earrings with three small cylindric drums

ndash nos C5ndash6) 2 jewelry of possibly local provenance or possibly influenced by older local tradi-

tion (pearls - nos C10ndash13 plus earring with zoomorphic ornamentation ndash nos C7ndash8) 3 jewelry

produced in Bohemia with the high probability (earrings with three small basket-like formations

made of small spectacle-like elements ndash nos C1ndash4 9) All jewelry as well as coins have been

made of high-quality silver (see Fikrle ndash Fraacutena in this article)


Exkurz

Marek Fikrle ndash Jaroslav Fraacutena Rentgen-fluorescenčniacute posouzeniacute střiacutebrnyacutech před-

mětů z naacutelezu v Čistěvsi

Kov souboru naacuteušnic a minciacute z čistěveskeacuteho depotu byl zkoumaacuten rentgen-fluorescenčniacute meto-

dou (RFA) při niacutež byl k buzeniacute charakteristickeacuteho zaacuteřeniacute prvků použit radioaktivniacute izotop 241Am Toto zaacuteřeniacute bylo detekovaacuteno Si(Li) detektorem a odezva převaacuteděna do digitalizovaneacute

podoby spektra v počiacutetači standardniacute gama-spektrometrickou aparaturou Ke kalibraci a vyacutepo-

čtu kvantitativniacutech uacutedajů o obsaziacutech prvků bylo použito porovnaacuteniacute s odezvou čistyacutech kovů při

uvaacuteženiacute absorbce budiacuteciacuteho i vznikajiacuteciacuteho zaacuteřeniacute v matrici vzorku Vzhledem k většiacutemu průměru

kolimaacutetorem vymezeneacute oblasti zkoumaacuteniacute svazku (cca 35 mm) vůči malyacutem rozměrům čaacutesti

předmětů a jejich nedefinovatelneacutemu tvaru nemohla byacutet vždy dodržena optimaacutelniacute geometrie

měřeniacute čiacutemž byly do stanoveniacute složeniacute slitin zanaacutešeny nepřesnosti Zaacuteroveň byl zanedbaacutevaacuten

vliv uloženiacutem vznikajiacuteciacutech povrchovyacutech změn nebo možneacuteho znečištěniacute lehkyacutemi prvky Za

těchto podmiacutenek byla pro Cu Zn Pb a Sn odhadnuta uacuteroveň pozorovatelnosti těsně pod 01

hmotnostniacuteho obsahu pro Bi Ag a Sb na 003 V bliacutezkosti těchto uacuterovniacute však může dosahovat

nejistota hodnot udaacutevanyacutech v tabulkaacutech až několika desiacutetek procent relativně V tabulkaacutech jsou

uvedeny i symboly bdquondashldquo označujiacuteciacute že pro danyacute prvek se nepodařilo stanovit konkreacutetniacute obsah

neboť byl nižšiacute než citlivost použiteacute metody (a nelze jednoznačně řiacuteci že je absolutně nulovyacute)

Při interpretaci vyacutesledků měřeniacute je nutneacute vziacutet v potaz některaacute omezeniacute kteraacute jsou daacutena jed-

nak fyzikaacutelniacute podstatou použiteacute metody a daacutele pak nutnostiacute využiacutet tuto metodu pouze jako čistě

nedestruktivniacute Uacutedaje uvedeneacute v tabulce vyjadřujiacute pouze složeniacute mince v poměrně tenkeacute povr-

choveacute vrstvě Ta mohla byacutet v minulosti značně ovlivněna způsobem přiacutepravy suroveacuteho kovu na

polotovar dalšiacutem uloženiacutem v půdě a zaacutesahy při očistě a konzervaci (podrobně se zabyacutevaacute otaacutezkou


distribuce mědi ve střiacutebře praacutece o řiacutemskeacutem republikaacutenskeacutem mincovnictviacute Hollstein ed 2000)

Avšak vzhledem ke stavu očištěniacute jednotlivyacutech exemplaacuteřů odhadujeme že složeniacute uvnitř vzorku

by mělo byacutet obdobneacute

Předmětem analyacutezy mincovniacute složky bylo 50 minciacute Procentuaacutelniacute obsahy jednotlivyacutech prvků

ktereacute lze pomociacute použiteacute metody vyhodnotit jsou uvedeny v tabulkaacutech AndashC (A ražby Boleslava I

Boleslava II a bliacuteže nepřiřazeneacute ndash daacutele jen přemyslovskeacute B denaacutery Soběslava Slavniacutekovce a skupiny

Boleslava II nebo Soběslav ndash daacutele jen slavniacutekovskeacute C zahraničniacute mince a imitativniacute ražba ndash daacutele jen

ciziacute) Celkově lze mince označit jako střiacutebrneacute s vysokyacutem obsahem střiacutebra kteryacute se v jednotlivyacutech

vzorciacutech pohyboval obvykle přes 90 jen v několika přiacutepadech byl nevyacuterazně nižšiacute Z hlediska

obsahů minoritniacutech prvků lze předevšiacutem jmenovat měď Niacutezkyacute obsah mědi v minciacutech jim zajišťoval

přiměřenou pevnost a otěruvzdornost neboť ryziacute střiacutebro je přiacuteliš měkkeacute V souboru minciacute se proje-

voval v průměru vyššiacute obsah mědi ve srovnaacuteniacute s daacutele zmiacuteněnyacutemi šperky Dalšiacute přiacuteměsi tvořily zlato

olovo zinek bizmut a ojediněle ciacuten V mnoha přiacutepadech byla detekovaacutena přiacutetomnost zinku překra-

čujiacuteciacute mez pozorovatelnosti a u mince č B18 dosahujiacuteciacute hodnoty až 1 Teacuteměř vždy byly pozorovaacuteny

zvyacutešeneacute obsahy Bi dosahujiacuteciacute až několika desetin procenta bdquoZnečištěniacuteldquo zinkem a bizmutem může

byacutet indikaciacute že zdroj materiaacutelu k vyacuterobě minciacute i šperků byl podobnyacute (přetavovaacuteniacutem mohlo dojiacutet ke

ztraacutetě zinku nebo se změnit povrchovyacute podiacutel mědi ndash podstatnaacute ztraacuteta zinku z povrchu předmětů

zahřaacutetiacutem či uloženiacutem v půdě byla prokaacutezaacutena např na předmětech z germaacutenskyacutech žaacuterovyacutech hrobů

Fraacutena 1999) Tak by se dala vysvětlit přiacutetomnost zinku a ciacutenu ve střiacutebře pokud by k takoveacutemu ředěniacute

střiacutebra byl použit bronz z přelomu tisiacuteciletiacute často obsahujiacuteciacute značnaacute množstviacute zinku (viz např Fraacutena

ndash Tomkovaacute 2005 311ndash332) Konečně na mnoha analyzovanyacutech předmětech byly pozorovatelneacute stopy

bromu kteryacute se zřejmě dostal na jejich povrch chemickou kontaminaciacute při deponovaacuteniacute v okolniacutem

prostřediacute a nemohl byacutet skutečnou součaacutestiacute slitiny

Srovnaacuteniacutem souboru přemyslovskyacutech a slavniacutekovskyacutech minciacute (tab AndashB) lze řiacuteci že obsahem

makrokomponent tedy střiacutebra se v podstatě nelišiacute V přiacutepadě mikrokomponent se vyacuterazněji

nelišiacute obsahy mědi olova zlata a bizmutu obsahy zinku se lišiacute avšak vzhledem k chybě jejich

stanoveniacute ne statisticky přiacuteliš vyacuteznamně Co se tyacutekaacute přiacutetomnosti ciacutenu tento je zastoupen šest-

kraacutet v minciacutech přemyslovskyacutech a v jednom přiacutepadě u denaacuterů slavniacutekovskyacutech Lze tedy řiacuteci že

uvedeneacute dva soubory se mezi sebou vyacuteznamně nelišiacute Porovnaacuteme-li daacutele oba tyto soubory se

souborem ciziacutech minciacute (tab C) zjistiacuteme že jejich složeniacute je obdobneacute a vyššiacute koncentrace někte-

ryacutech elementů v zahraničniacutech minciacutech nejsou natolik vyacuteznamneacute abychom mohli tvrdit že šlo

např o jinyacute zdroj suroviny jinou technologii atd Soubor ciziacutech minciacute je ovšem svyacutem rozsahem

nedostatečnyacute pro tvorbu obecnějšiacutech hypoteacutez

Dalšiacutem předmětem analyacutezy bylo všech 13 šperků z čistěveskeacuteho depotu Jejiacute vyacutesledky jsou shr-

nuty v tabulce D Měřeniacute bylo provaacuteděno většinou na viacutece miacutestech s předpoklaacutedanou technologic-

kou odlišnostiacute (např tělo naacuteušnice vs draacutetek) Naacuteušnice i perly lze označit jako střiacutebrneacute s vysokyacutem

obsahem střiacutebra kteryacute se pohybuje ve všech přiacutepadech přes 90 Obsah mědi obvykle koliacutesaacute mezi

3 až 6 V malyacutech množstviacutech desetin procenta jsou daacutele jako obvykle přiacutetomny zlato a olovo

zřejmě pochaacutezejiacuteciacute z původniacute suroveacute rudy technologicky nevyspělyacutem ziacuteskaacutevaacuteniacutem střiacutebra Zajiacutemaveacute

jsou poměrně vysokeacute přiacuteměsi bizmutu ktereacute by mohly naznačovat možnyacute původ použiteacuteho střiacutebra

(např v rozsaacutehleacutem souboru dřiacutevějšiacutech analyacutez cca 550 sasaacutenovskyacutech minciacute ze 3 až 7 stoletiacute byly

obsahy Bi pod hraniciacute 005 Fraacutena 2000) Velmi neobvyklaacute je přiacuteměs 06 zinku na košiacutečku

naacuteušnice č C9 u ktereacute je kromě Zn teacutež dosti vyacuteraznyacute rozdiacutel obsahu Pb mezi košiacutečkem a obloukem

naacuteušnice To koresponduje s archeologickyacutem vyhodnoceniacutem ktereacute konstatuje diacutelčiacute typologickou

odlišnost naacuteušnice (absenci granulovanyacutech zrn na podložce na spojiacutech diacutelků košiacutečků)

Všechny vyacuteše uvedeneacute předměty lze dle rentgen-fluorescenčniacute analyacutezy tj analyacutezy jejich

povrchoveacute vrstvy hodnotit jako střiacutebrneacute (skupina B1 podle Fraacutena ndash Tomkovaacute 2005 317ndash318)

Celkově se analyzovanyacute soubor jeviacute jako materiaacutelově homogenniacute

Literatura

Fraacutena J 1999 Metallanalysen der germanischen und roumlmischen Gegenstande aus Dobřichov-

Pičhora In Droberjar E Dobřichov-Pičhora Ein Brandgraumlberfeld der aumllteren roumlmischen


Kaiserzeit in Boumlhmen (Ein Beitrag zur Kenntnis des Marbod-Reichs) Fontes Archeologici

Pragenses 23 Pragae 185ndash192

Fraacutena J 2000 Metal composition analysis In Novaacutek V ndash Militkyacute J Numismata orientalia

regni bohemiae ndash Corpus Sasanicus CD National Museum Prague

Hollstein W (Hrsg) 2000 Metallanalytische Untersuchungen an Muumlnzen der Roumlmischen

Republik Berlin

Fraacutena J ndash Tomkovaacute K 2005 Raně středověkyacute kovovyacute šperk z pohřebišť Pražskeacuteho hradu a je-

ho předpoliacute z pohledu rentgenoveacute-fluorescenčniacute analyacutezy In Tomkovaacute K (ed) Castrum

Pragense I 1 Pohřbiacutevaacuteniacute na Pražskeacutem hradě a jeho předpoliacutech Praha 311ndash332

Summary Marek Fikrle ndash Jaroslav Fraacutena The XRF analysis of the silver objects found in Čistěves

All preserved objects belonging to the Čistěves silverhoard can be regarded as made of high-quali-

ty silver deducing from the XRF analysis of their surface layers (group B 1 in Fraacutena ndash Tomkovaacute

2005 317ndash318) Small anomalies (06 of zinc and distinctive difference in lead content in case

of the basket-like formations and the curve of the earring) correspond with the partial typologi-

cal difference of the basket-like earring no C9 Considering the fact there were no differencies

in the content of the raw material used for production of coins and jewelry the examined group

of objects appears to be homogenous from the material point of view



B1 15126 křiacutežkaplice MVČ-3307 728 028 101 022 049 9006 066



B4 15134 mečkaplice MVČ-3315 68 ndash 065 ndash 048 9207 ndash

B5 15233 křiacutežkaplice NM-H5-5103 315 ndash 048 ndash 214 9423 ndash

B6 15128 křiacutežkaplice MVČ-3309 504 ndash 070 ndash 056 9370 ndash

B7 15113 křiacutežkaplice VMO-N-51101 646 ndash 084 012 057 9164 031


B9 15133 2 mečeptaacutek MVČ-3314 672 020 082 018 045 9164 ndash

B10 15252 2 mečeptaacutek NM-H5-5198 723 011 070 009 074 9113 ndash

B11 15240 2 mečeptaacutek NM-H5-5171 395 ndash 083 007 043 9472 ndash




B15 15238 rukaruka NM-H5-5154 615 ndash 063 ndash 063 9247 ndash

B16 15120 rukaruka MVČ-3301 745 010 075 008 072 9091 ndash

B17 15121 rukakřiacutež MVČ-3302 719 ndash 050 ndash 051 9177 ndash

B18 15125 rukakřiacutež MVČ-3306 524 098 116 ndash 059 9203 ndash

B19 15235 rukakřiacutež NM-H5-5136 809 ndash 076 ndash 067 9040 ndash



B22 15114 rukakaplice VMO-N-51102 738 ndash 085 007 047 9123 ndash



B25 15122 rukapoprsiacute MVČ-3303 726 013 103 012 039 8922 185

B26 15132 rukapoprsiacute MVČ-3313 633 011 080 ndash 045 9231 ndash


B28 15249 rukapoprsiacute NM-H5-5183 679 ndash 081 ndash 041 9189 ndash


B30 15251 rukapoprsiacute NM-H5-5186 552 022 063 ndash 044 9315 ndash

B31 15396 rukapoprsiacute JMMZ-M-1537 608 ndash 077 009 ndash 9256 ndash

B42 15123 rukakaplice MVČ-3304 737 ndash 096 018 053 9091 ndash

B43 15124 rukakaplice MVČ-3305 617 ndash 094 ndash 065 9224 ndash

Tab A Čistěves vyacutesledky RFA analyacutez minciacute Boleslava I Boleslava II a bliacuteže nepřiřazenyacutech (č B1ndash31 42ndash43)





B34 15131 poprsiacuteruka MVČ-3312 409 010 08 011 048 9442 ndash

B35 15117 poprsiacuteruka VMO-N-51105 646 ndash 072 010 049 9214 ndash





B40 15119 rukapoprsiacute MVČ-3300 492 ndash 113 012 043 9304 036


Tab B Čistěves vyacutesledky RFA analyacutez minciacute Soběslava Slavniacutekovce a skupiny Boleslav II nebo Soběslav (č B32ndash41)

Č kat Č měř Popis Typ Inv č Cu Zn Pb Bi Au Ag

B44 15129 Bliacuteže neurčenaacute

imitativniacute ražba křiacutežkaplice MVČ-3310 531 ndash 056 014 037 9355

Bavory

B45 15139 Jindřich III (982-985) křiacutežkaplice MVČ-3320 926 ndash 089 008 044 8929

B46 15140 Jindřich II (985-995) křiacutežkaplice MVČ-3321 522 ndash 058 01 034 9374

Sasko

B47 15135 Otto a Adelheida křiacutežkaplička MVČ-3316 523 ndash 055 ndash ndash 9422

B48 15679 Otto a Adelheida křiacutežkaplička NM-H5-5207 609 ndash 056 ndash ndash 9335





Tab C Čistěves vyacutesledky RFA analyacutez zahraničniacutech minciacute a imitativniacute ražby (č B44ndash50)

Č kat Č měř Popis Inv č Cu Zn Pb Bi Au Ag

C1 14988 naacuteušnice košiacuteček MVČ-3285 521 ndash 072 005 066 9336






C5 14994 naacuteušnice bubiacutenek MVČ-3289 462 ndash 029 009 055 9445

C5 14995 čelo MVČ-3289 452 ndash 048 004 073 9424

C5 14996 naacuteušnice draacutetek MVČ-3289 419 ndash 043 ndash 064 9475

C5 14997 zkřiacuteženiacute MVČ-3289 511 ndash 046 011 059 9372

C6 14998 naacuteušnice bok bubiacutenku MVČ-3290 606 ndash 051 011 063 9270

C6 14999 bočniacute ploška MVČ-3290 604 ndash 062 007 068 9260


C7 15001 naacuteušnice bok bubiacutenku MVČ-3291 318 ndash 014 ndash 017 9651

C7 15002 draacutetek MVČ-3291 389 ndash 021 ndash 075 9515

C8 15003 naacuteušnice granulace MVČ-3292 342 ndash 032 ndash 040 9586


C9 15005 naacuteušnice košiacuteček MVČ-3293 502 059 008 ndash 048 9383

C9 15006 draacutetek MVČ-3293 395 ndash 052 009 062 9482



C11 15009 perla MVČ-3295 376 ndash 050 023 027 9523

C11 15010 kroužek navleacutek otvoru MVČ-3295 324 ndash 041 023 027 9586



C13 15013 perla tmavaacute strana MVČ-3297 502 ndash 029 006 064 9398

C13 15014 světlaacute strana MVČ-3297 582 ndash 031 007 072 9308

Tab D Čistěves vyacutesledky RFA analyacutez šperků z naacutelezu (č C1ndash13)


Tento přiacutespěvek vznikl na zaacutekladě referaacutetu předneseneacuteho na konferenci Peniacuteze v proměnaacutech času IV v Olo-

mouci konaneacute v roce 2003 1 Přehled naacutelezů byzantskyacutech minciacute ze 6 až 2 poloviny 7 stoletiacute z českyacutech zemiacute byl zveřejněn v nedaacutevneacute době

(Militkyacute 2005)

NOVYacute POHLED NA ZLATOU BYZANTSKOU MINCI Z LIBICE NAD CIDLINOU

Přiacutespěvek k problematice naacutelezů byzantskyacutech minciacute 9ndash11 stoletiacute v českyacutech zemiacutech


Naacutelezy byzantskyacutech minciacute z 9 až 11 stoletiacute nejsou v Čechaacutech a na Moravě zatiacutem přiacuteliš

početneacute1 Mezi ně patřiacute i zlataacute ražba ciacutesaře Jana I objevenaacute v Libici nad Cidlinou (okres

Nymburk) Naacutelez a jeho interpretaci zveřejnila Jarmila Haacuteskovaacute (1980) Noveacute poznatky

předevšiacutem z prostřediacute karpatskeacute kotliny (Kovaacutecs 1983 tyacutež 1989) jej však dnes umožňujiacute

vniacutemat v širšiacutech středoevropskyacutech souvislostech

Mince byla naacutehodně objevena v 60 letech 20 stoletiacute při praacuteci na pozemciacutech zahrad-

nictviacute tedy v prostoru jižniacute čaacutesti předhradiacute libickeacuteho raně středověkeacuteho hradiště (k lo-

kalitě Lutovskyacute 2001 161ndash163 tam i odkazy na dalšiacute obsaacutehlou literaturu) Vzhledem

k tomu že mince byla pro sbiacuterky Numismatickeacuteho odděleniacute Naacuterodniacuteho muzea v Praze

ziacuteskaacutena až po smrti naacutelezkyně nebylo již možneacute nepřiacuteliš přesneacute naacutelezoveacute okolnosti

dodatečně ověřit a doplnit (Haacuteskovaacute 1980 130ndash131 pozn 14)

Byzanc-ciacutesařstviacute Jan I Zimisces (969ndash976) mincovna Constantinopolis AV histameon

nomisma nebo tetarteron nomisma 969ndash976

Av poprsiacute Krista Pantokratora se svatozaacuteřiacute čelně držiacuteciacuteho v levici knihu opis mimo dochova-

nou mincovniacute plochu

Rv vlevo korunovanaacute polopostava Jana I čelně vpravo oděnaacute ženskaacute postava se svatozaacuteřiacute

čelně s pozdviženou praviciacute položenou na koruně Jana I mezi postavami dlouhyacute křiacutež s ku-

ličkou na žerdi opis mimo dochovanou mincovniacute plochu

Lit DOC 32 typově 593ndash595 Tab XLII1c 21 32 33 37 5a

1088 g 101104 mm mince je druhotně ořezaacutena (NM Praha Numismatickeacute odděleniacute

př č 441980)

Obr 1 Libice nad Cidlinou (okr Nymburk) Zlataacute byzantskaacute mince Jana I 1 11 2 zvětšeno (foto Lenka Kaacutechovaacute)

1

2


Motiv rubniacute strany mince umožňuje sice jednoznačneacute určeniacute panovniacuteka nikoliv

však nominaacutelu Diacuteky ořezaacuteniacute nelze stanovit zda jde o histameon nebo tetarteron

nomismu tedy nominaacutely lišiacuteciacute se pouze hmotnostiacute (asi 440 a 405 g)2 Nemožneacute je takeacute

jednoznačneacute stanoveniacute varianty jedinyacutem vodiacutetkem je kulička na žerdi dlouheacuteho křiacuteže

mezi postavami na rubu se kterou se však setkaacutevaacuteme častěji (DOC 32 Tab XLII1c

21 32 33 37 nebo 5a)

Již na prvyacute pohled je zřejmeacute sekundaacuterniacute ořiacuteznutiacute mince Tento zaacutesah sniacutežil jejiacute

průměr z přibližně 21 mm na 10 mm a hmotnost z asi 440 (či 405 g) na 1088 g tedy

přibližně na čtvrtinu Autorka prvotniacute publikace (Haacuteskovaacute 1980 131) spraacutevně předpo-

klaacutedala že ořiacuteznutiacute je doboveacute Ořezaacuteniacute skutečně jednoznačně akceptuje tvaacuteř Krista na

liacuteci ražby Předmětem diskuse je však dnes původniacute interpretace uacutepravy mince kteraacute

bdquoneplnila funkci peněžniacuteho nominaacutelu v praveacutem slova smysluldquo a bdquonemůže byacutet pochyb

o tom že takto seřiacuteznutaacute mince sloužila jako ozdoba o jejiacutemž časteacutem nošeniacute svědčiacute

konečně dosti otřelyacute povrchldquo (Haacuteskovaacute 1980 131)

Kliacuteč k interpretaci libickeacuteho exemplaacuteře poskytujiacute naacutelezy z uacutezemiacute Karpatskeacute kotli-

ny ve kteryacutech byly zastoupeny stejně ořezaneacute byzantskeacute zlateacute mince Prvyacutem z nich je

depot s nejasnyacutemi naacutelezovyacutemi okolnostmi z okoliacute Tokaje (obr 21ndash11 obr 3) odkrytyacute

před rokem 18961897 Jaacutedro tohoto souboru tvořily střiacutebrneacute a bronzoveacute šperky včetně

třiacute bronzovyacutech byzantskyacutech zaacutevažiacute (Kovaacutecs 1983 140ndash141 č 44ndash54 Kovaacutecs 1989 72

č 402ndash412 Taf XVI402ndash412 Mesterhaacutezy 1994 Wieczorek ndash Hinz Hrsg 2000 123

č 040407) Mincovniacute složku depotu reprezentuje celkem 11 zlatyacutech byzantskyacutech soli-

dů Constantina VII s Romanem I (921ndash931 č 1) a Constantina VII s Romanem II

(945ndash959 č 2ndash11)3 Všechny mince jsou ořezaacuteny avšak na různeacute velikosti a tato skuteč-

nost se projevuje rovněž u hmotnostiacute rozdělitelnyacutech do 5 skupin AndashE (tab 1)

2 Byzantskyacutem ciacutesařem Nicephorem II (963ndash969) počiacutenaje již nejsou zlateacute ražby označovaacuteny jako solidy (Sear

1987 342)3 V literatuře existujiacute rozdiacutely v určeniacute jednotlivyacutech minciacute a doposud nebyly publikovaacuteny jejich hmotnosti

v roce 2002 byl naacutelez prezentovaacuten na vyacutestavě Střed Evropy okolo roku 1000 v Praze a při teacuteto přiacuteležitosti byly

všechny ražby autorem přiacutespěvku zvaacuteženy Pro přesnou identifikaci jednotlivyacutech exemplaacuteřů jsou zde uvede-

ny odkazy na vyobrazeniacute v praacuteci L Kovaacutecse (1989) mince č 1 ndash 4110 g (Taf XVI402) č 2 ndash 3403 g (Taf

XVI403) č 3 ndash 2891 g (Taf XVI404) č 4 ndash 2569 g (Taf XVI405) č 5 ndash 2434 g (Taf XVI406) č ndash 1604 g

(Taf XVI410) č 7 ndash 1586 g (Taf XVI411) č 8 ndash 1559 g (Taf XVI409) č 9 ndash 1311 g (Taf XVI412) č 10

ndash 1238 g (Taf XVI408) a č 11 ndash 1208 g (Taf XVI407) V uvedeneacutem pořadiacute jsou mince seřazeny takeacute na

obr 2

Skupina A 1 4110 g obr 21 průměrnaacute hm 4110 g

Skupina B 2 3403 g obr 22 průměrnaacute hm 3403 g

Skupina C 3 2891 g obr 23 průměrnaacute hm 2631 g

4 2569 g obr 24

5 2434 g obr 25

Skupina D 6 1604 g obr 26 průměrnaacute hm 1583 g

7 1586 g obr 27

8 1559 g obr 28

Skupina E 9 1311 g obr 29 průměrnaacute hm 1252 g

10 1238 g obr 210

11 1208 g obr 211

Tab 1 Tokaj-okoliacute hmotnostniacute skupiny ořezanyacutech zlatyacutech byzantskyacutech solidů


Analyacuteza hmotnostiacute vykazuje sice určiteacute kumulace je však otaacutezkou zda jde o nějakeacute

zaacuteměrně vytvořeneacute hmotnostniacute skupiny jen těžko lze totiž ze vzaacutejemnyacutech poměrů

odvodit naacuteznak nějakeacuteho konkreacutetniacuteho systeacutemu4 Důležityacutem zjištěniacutem je však u všech

exemplaacuteřů (kromě mince č 1 kde je na liacuteci postava trůniacuteciacuteho Krista) opakujiacuteciacute se sku-

tečnost že poprsiacute Krista na liacuteci bylo při ořezaacuteniacute vždy akceptovaacuteno stejně jako u libic-

keacuteho exemplaacuteře Dobu ukrytiacute depotu z okoliacute Tokaje lze stanovit podle mincovniacute složky

do doby po roce 945959 je však zřejmě nutneacute předpoklaacutedat určityacute časovyacute odstup mezi

nejmladšiacute minciacute a dobou uloženiacute naacutelezu do země ke ktereacutemu mohlo dojiacutet v průběhu 2

poloviny 10 stoletiacute

Druhyacutem depotem ve ktereacutem byly zastoupeny analogicky upraveneacute zlateacute byzantskeacute

mince je naacutelez z lokality Nagyharsaacuteny-Haraacutenyhegy (Gedai 1972ndash1973 Kovaacutecs 1983

138 č 23ndash26 Wieczorek ndash Hinz Hrsg 2000 375 č 170116ndash20 tam i dalšiacute literatura)

Poklad odkrytyacute v roce 1968 sestaacuteval z uherskyacutech německyacutech a českyacutech střiacutebrnyacutech

denaacuterů a obolů střiacutebrnyacutech neraženyacutech bdquostřiacutežkůldquo střiacutebrnyacutech zaacuteušnic svitků zlateacuteho ple-

chu a zlateacuteho prstenu (obr 4) Daacutele zde byly zastoupeny tři ořezaneacute solidy Constantina

VII s Romanem II (945ndash959) o hmotnostech 11028 g (obr 212) 08620 g (obr 213)

a 04896 g (obr 214) Hmotnosti těchto minciacute se při srovnaacuteniacute s hmotnostmi z naacutelezu

z okoliacute Tokaje jeviacute jako velmi niacutezkeacute a navozujiacute představu že nebyly ořezaacutevaacuteny v pevneacutem

hmotnostniacutem systeacutemu I zde však bylo vždy respektovaacuteno poprsiacute Krista na liacuteci Ukrytiacute

depotu z Nagyharsaacuteny lze na zaacutekladě vyacuteskytu denaacuteru Bruna z Augsburgu (1006ndash1029)

stanovit do doby po roce 1006

Kromě uvedenyacutech depotů je vyacuteskyt ořezanyacutech byzantskyacutech solidů doložen dvěma

ojedinělyacutemi exemplaacuteři z uacutezemiacute Karpatskeacute kotliny bez naleziště ndash miacuterně ořezanyacute solidus

Constantina VII s Romanem I (921ndash931) s obrazem trůniacuteciacuteho Krista na liacuteci (Kovaacutecs

1989 83 č 898 Taf XIX898 obr 215 hmotnost nepublikovaacutena) a silně ořezanyacute soli-

dus Constantina VII s Romanem II patně z okoliacute lokality Gyoumlngyoumlspata (Kovaacutecs 1989

84 č 906 Taf XX906 obr 216 hmotnost nepublikovaacutena)

Dosavadniacute poznatky o vyacuteskytu a funkci sekundaacuterně ořezanyacutech zlatyacutech byzantskyacutech

minciacute lze shrnout v několika bodech

1 Naacutelezově jsou doloženy kromě exemplaacuteře z Libice nad Cidlinou zatiacutem pouze z pro-

storu Karpatskeacute kotliny a je tedy dosti pravděpodobneacute že k jejich ořezaacutevaacuteniacute mohlo

dochaacutezet praacutevě na tomto uacutezemiacute Jde vyacutehradně o ražby 10 stoletiacute archeologizovaneacute

nejspiacuteše v průběhu 2 poloviny 10 stoletiacute až počaacutetku 11 stoletiacute

2 Z prostřediacute Karpatskeacute kotliny jsou registrovaacuteny tři depoty obsahujiacuteciacute byzantskeacute zlateacute

mince sledovaneacuteho obdobiacute ndash kromě obou vyacuteše uvedenyacutech je to ještě nedostatečně

popsanyacute naacutelez z Kisgaacutej-Koumlzseacutegi legelouml (Kovaacutecs 1983 137 č 17ndash18) neniacute však znaacutemo

jestli i zde byly zastoupeny ořezaneacute exemplaacuteře Takeacute ve staromaďarskyacutech kostro-

vyacutech hrobech se ořezaneacute byzantskeacute solidy dosud nevyskytly (Kovaacutecs 1989) Včetně

neořezanyacutech byzantskyacutech solidů je celkem z maďarskeacuteho uacutezemiacute znaacutemo 10 zlatyacutech

minciacute z 9 stoletiacute a 48 ražeb z 10 stoletiacute Z uacutezemiacute Bulharska jsou překvapivě registro-

vaacuteny pouze 3 zlateacute mince z uacutezemiacute Rumunska žaacutednaacute a z uacutezemiacute byacutevaleacuteho Sovětskeacuteho

4 V literatuře byl solidus Constantina VII a Romana I (č 1) považovaacuten za neořezanyacute (Kovaacutecs 1983 141

Wieczorek ndash Hinz 2000 123 č 040407) tyto ražby však majiacute hmotnost v rozmeziacute 448ndash428 g (DOC 32

546ndash547) a exemplaacuteř z naacutelezu v okoliacute Tokaje vaacutežiacuteciacute 4110 g je tedy bezpečně miacuterně ořezaacuten


svazu 11 exemplaacuteřů (Kovaacutecs 1989 134 Abb 35 135 pozn 695ndash697) Koncentrace

z Maďarska je tedy mimořaacutednaacute a zdaacute se že mincovniacute naacutelezy potvrzujiacute že již v 10

stoletiacute bylo středniacute Podunajiacute bdquozoacutenou zlataldquo (Třeštiacutek 2000 61) stejně tak v Bavorsku

nelze teoreticky vyloučit určityacute vyacuteznam importovaneacute zlateacute mince (Petraacuteň 1998 95)

3 Diskutovat lze o důvodech proč byly mince ořezaacutevaacuteny a o jejich dalšiacute funkci

U většiny exemplaacuteřů je ořezaacuteniacute teacuteměř pravidelně kruhoveacute pouze mince č 3 (obr

23) z depotu z okoliacute Tokaje je ořezaacutena do nepravidelneacuteho tvaru u teacuteto ražby je

naviacutec zachovaacutena čaacutest ohnuteacuteho zbytku původniacuteho okraje což naznačuje způsob

ořezaacutevaacuteniacute5 Ořezaacutevaacuteniacute okraje minciacute za uacutečelem zisku kovu a naacutesledneacute vydaacutevaacuteniacute

takto upravenyacutech minciacute za neořezaneacute exemplaacuteře je jev se kteryacutem se setkaacutevaacuteme

od antiky po vrcholnyacute středověk Ořezaacuteniacute většiny sledovanyacutech solidů je však tak

vyacuterazneacute že klamneacute důvody teacuteto uacutepravy můžeme teacuteměř s jistotou vyloučit S velkou

pravděpodobnostiacute můžeme odmiacutetnout takeacute interpretaci ořezaacutevaacuteniacute za uacutečelem vyacutero-

by ozdob ndash neniacute jasneacute jakyacutem způsobem by byly mince užiacutevaacuteny ndash v uacutevahu přichaacuteziacute

pouze možnost že by představovaly vložky určeneacute k dalšiacutemu osazeniacute dosud se

však v žaacutedneacutem šperku ani v jineacutem artefaktu nevyskytly Nepřehleacutednutelnou sku-

tečnostiacute je důraz na zachovaacuteniacute podoby Krista na liacuteci u většiny ořezanyacutech ražeb

Vyacutejimku představujiacute pouze dva ikonograficky odlišneacute solidy Constantina VII

s Romanem I s obrazem trůniacuteciacuteho Krista na liacuteci (Tokaj č 1 a Gyoumlngyoumlspata obr

21 15) ktereacute byly ořezaacuteny jen nepatrně Pokud k ořezaacuteniacute ražeb došlo skutečně

ve staromaďarskeacutem prostřediacute je zde určitaacute nejasnost Maďaři ve 2 polovině 10

stoletiacute ještě nebyli christianizovaacuteni a představa ořezaacutevaacuteniacute z naacuteboženskyacutech důvo-

dů resp z uacutecty k obrazu Krista je tedy značně diskutabilniacute nelze ji však zcela

vyloučit např vyacutejimečně se vyskytujiacuteciacutem zlatyacutem ražbaacutem vzniklyacutem v zaacutepado-

evropskeacutem prostřediacute je mj přisuzovaacutena specifickaacute uacuteloha ceremoniaacutelniacutech minciacute

(Grierson ndash Blackburn 1986 327ndash331) Z tohoto pohledu je důraz na poprsiacute Krista

jistě zajiacutemavyacute Analyacuteza hmotnostiacute prokaacutezala že s většiacute pravděpodobnostiacute nelze

předpoklaacutedat ořezaacutevaacuteniacute v konkreacutetniacutem hmotnostniacutem systeacutemu S ohledem na před-

poklaacutedaneacute prostřediacute vzniku uacuteprav těchto minciacute ale přesto nelze vyloučit že skuteč-

nyacutem důvodem ořezaacutevaacuteniacute mohla byacutet snaha o vytvaacuteřeniacute nižšiacutech zlatyacutech nominaacutelů

avšak určujiacuteciacutem parametrem byl vizuaacutelně leacutepe rozpoznatelnyacute průměr než obtiacutežněji

zjistitelnaacute hmotnost Na druheacute straně si lze jen těžko představit že by vzaacutecneacute zlateacute

mince obiacutehaly bez opakovaneacuteho převažovaacuteniacute jsou-li naviacutec doloženy v souboru

z okoliacute Tokaje společně s byzantskyacutemi zaacutevažiacutemi (obr 3) a šperky Nejasnaacute je tedy

i funkce sledovanyacutech ražeb Depot z okoliacute Tokaje je svyacutem složeniacutem atypickyacute neboť

mincovniacute složku reprezentujiacute vyacutehradně sledovaneacute ražby Naopak naacutelez z Nagyhar-

saacuteny poskytl bohateacute spektrum dobovyacutech střiacutebrnyacutech ražeb doprovaacutezenyacutech šperky

(obr 4) V tomto kontextu se jeviacute jako viacutece pravděpodobnaacute peněžniacute funkce takeacute pro

zlateacute byzantskeacute solidy z nichž dva (obr 212 14) jsou naviacutec značně otřeleacute ndash může jiacutet

o důsledek dlouhodobějšiacuteho oběhu Nepřiacutemyacutem argumentem peněžniacuteho vyacuteznamu

ořezanyacutech zlatyacutech byzantskyacutech minciacute je jejich počet ndash včetně libickeacuteho exemplaacuteře

dnes registrujeme 15 ražeb s důrazem na obraz Krista Pantokratora (obr 22ndash14

16) a dva pouze nepatrně ořezaneacute solidy s motivem trůniacuteciacuteho Krista (obr 21 15)

Přes vyacuteše uvedeneacute vyacutehrady se jako nejpravděpodobnějšiacute interpretace ořezanyacutech

5 Je otaacutezkou zda se takto bdquonedodělanaacuteldquo mince do naacutelezu dostala z oběhu či zda je dokladem o ořezaacutevaacuteniacute solidů

jejich posledniacutem majitelem kteryacute celyacute soubor zřejmě i ukryl


byzantskyacutech solidů jeviacute možnost že šlo o platebniacute prostředky V tomto kontextu je

nepominutelnaacute otaacutezka kdy začaly byacutet Maďary mince vniacutemaacuteny skutečně jako pla-

tidla V inventaacuteřiacutech hrobů z 10 stoletiacute jsou početně zastoupeny arabskeacute zaacutepado-

evropskeacute a v menšiacute miacuteře i řiacutemskeacute a byzantskeacute mince (souhrnně Kovaacutecs 1989) vět-

šinou však sloužily jako naacutešivky či zaacutevěsky K posunu funkčniacuteho vyacuteznamu minciacute

ve staromaďarskeacutem prostřediacute muselo dojiacutet nejpozději v průběhu 2 poloviny 10

stoletiacute v obdobiacute před zavedeniacutem ražby mince panovniacutekem Štěpaacutenem (997ndash1038)

kteryacute zahaacutejil ražbu patrně až po roce 1000 (k typologii jeho minciacute např Huszaacuter

1979 31ndash33 č 1ndash10)

Lze tedy předpoklaacutedat že i libickyacute exemplaacuteř neniacute ozdobou a že i v tomto přiacutepadě jde

o skutečnyacute naacutelez mince patrně s peněžniacute funkciacute kteraacute se na českeacute uacutezemiacute dostala zřejmě

z oblasti Karpatskeacute kotliny Naacutelez tedy nelze vniacutemat jako doklad přiacutemyacutech kontaktů

s byzantskou řiacutešiacute ale spiacuteše jako hmotneacute svědectviacute o kontaktech s formujiacuteciacutem se uher-

skyacutem staacutetem Doklady o česko-maďarskyacutech kontaktech ve 2 polovině 10 stoletiacute přinaacute-

šejiacute nezaacutevisle i piacutesemneacute prameny (Třeštiacutek 2000 59) Je otaacutezkou kdy se mince dostala na

českeacute uacutezemiacute a kdy zde byla archeologizovaacutena Nedostatečneacute naacutelezoveacute okolnosti řešeniacute

tohoto probleacutemu nijak neusnadňujiacute Vzhledem k tomu že jde o povrchovyacute naacutelez lze

se jen dohadovat zda byla původně uložena v siacutedlištniacute vrstvě či v jineacute naacutelezoveacute situaci

Jen raacutemcovaacute lokalizace miacutesta naacutelezu znemožňuje takeacute přiacutepadnou revizi naacutelezoveacuteho

prostřediacute Jedinyacutem pevnyacutem zaacutechytnyacutem bodem je rozmeziacute let 969ndash976 kdy byla mince

ražena Jako nejpravděpodobnějšiacute obdobiacute kdy se ražba na libickeacute hradiště dostala (a pa-

1 2 3

4 5 6 7

8 9 10 11 12

13 14 15 16

Obr 2 Ořezaneacute byzantskeacute solidy z prostoru Karpatskeacute kotliny 1ndash11 okoliacute Tokaje (podle Kovaacutecs 1989 Taf XVI402ndash412)

12ndash14 Nagyharsaacuteny ndash Haraacutenyhegy (podle Gedai 1972ndash1973 Taf IV4ndash6) 15 bez naleziště (podle Kovaacutecs 1989 Taf

XIX898) 16 Gyoumlngyoumlspata (podle Kovaacutecs 1989 Taf XX906)


Lo

ka

lita

P

ano

vn

iacutek

Min

c

No

m

Dat

ace

Hm

L

iter

atu

ra

Ko

nte

xt

Lit

erat

ura

1

Osv

ětim

an

y

Th

eofi

los

(82

9ndash

84

2)

Co

ns

A

V s

ol

8

30

1ndash

84

0

D

OC

31

č 3

d5

h

rad

iště

Sej

ba

l 19

59 t

yacutež 1

959

a

hro

b

2

Mik

ulč

ice

M

ich

al

III

(8

42

ndash8

67)

C

on

s

AV

so

l

85

6ndash

86

7

45

2 g

D

OC

31

č 3

3

hra

diš

tě

K

uče

rovs

kaacute

19

98

16

0 č

1

hro

b 4

80

3

Ra

kv

ice

Co

nst

anti

nu

s V

II (

913

ndash9

59)

C

on

s

AE

fo

l

914

ndash91

9

D

OC

32

ty

p č

22

Naacute

lezy

I2

č

133

4

4

Lib

ice

Ja

n I

(9

69

ndash9

76)

Co

ns

A

V n

om

9

69

ndash9

76

10

88

g (

oře

z)

DO

C 3

2 t

yp

č 2

ndash3

5

hra

diš

tě

Haacute

sko

vaacute 1

98

0

n

ad C

idli

no

u

5a

Kel

č C

on

stan

tin

us

VII

(91

3ndash

95

9)

Co

ns

A

R m

il

94

5ndash

95

9

10

78 g

(zl

om

)

DO

C 3

2 t

yp

č 2

1

dep

ot

K

uče

rovs

kaacute

19

93ndash1

99

4

po

101

1

163

č 4

64

5b

-

-

-minus

-

-

--

-

-

03

68

g (

zlo

m)

-

-

--

K

uče

rovs

kaacute

19

93ndash1

99

4

16

3 č

46

5

5c

--

-

-

--

-

-

--

0

217

g (

zlo

m)

-

-

--

K

uče

rovs

kaacute

19

93ndash1

99

4

16

3 č

46

6

5d

-

-

Jan

I (

96

9ndash

976

) C

on

s

AR

mil

9

69

ndash9

76

26

98

g (

zlo

m)

D

OC

32

č 7

a1

-

-

Ku

čero

vsk

aacute 1

993

ndash19

94

16

3 č

46

3

6

Pra

ha

1

An

on

ym

C

on

s

AE

fo

l

976

ndash10

30

5

732

4 g

D

OC

32

ty

p č

A 2

m

ěsto

N

emeš

ka

lovaacute

ndash H

rdli

čka

ndash

po

115

0

Dra

gou

n ndash

Ric

hte

rovaacute

19

95

7

Stř

elic

e A

no

ny

m

Co

ns

A

E f

ol

c

10

50

ndash10

60

D

OC

32

ty

p D

ndashE

Naacute

lezy

I2

č 1

335

8

Mo

štěn

ice

Ro

man

os

IV (

106

8ndash1

071

)

Co

ns

A

E f

ol

10

68

ndash10

71

DO

C 3

2 t

yp

8

S

ejb

al

1979

15

0 č

66

Tab

2 N

aacutele

zy b

yza

nts

kyacutec

h m

inciacute

v č

esk

yacutech

ze

miacutec

h (

Po

užiacute

va

neacute

zk

ratk

y M

inc

= m

inco

vn

a N

om

= n

om

inaacute

l H

m =

hm

otn

ost

Co

ns

= C

on

sta

nti

no

po

lis

AV

= z

lato

AR

= s

třiacuteb

ro A

E =

mě

ď a

je

jiacute

slit

iny

so

l =

so

lid

us

fo

l =

fo

llis

no

m =

no

mis

ma

mil

= m

ilia

ren

se o

řez

= o

řeza

nyacute

zlo

m =

zlo

me

k)

trně zde byla i archeologizovaacute-

na) se jeviacute leacuteta 969976 až 995

Praacutevě s vrcholnyacutem obdobiacutem

existence vyacuteznamneacuteho regio-

naacutelniacuteho opevněneacuteho slavniacute-

kovskeacuteho centra ve 2 polovině

10 stoletiacute tedy v obdobiacute před

jeho likvidaciacute Přemyslovci

v roce 995 lze minci spojit

nejpravděpodobněji (Haacuteskovaacute

1980 132) Toto datovaacuteniacute je

takeacute plně v souladu s dataciacute

uvedenyacutech naacutelezů z Karpatskeacute

kotliny

Pro zvyacuterazněniacute vyacuteznamu

mince z Libice nad Cidlinou je

nutneacute jejiacute zasazeniacute do kontex-

tu dalšiacutech naacutelezů byzantskyacutech

minciacute 9ndash11 stoletiacute z Moravy

a Čech (tab 2 obr 4)

Z 9 stoletiacute z obdobiacute exis-

tence Velkomoravskeacute řiacuteše

znaacuteme dvě mince pochaacutezejiacuteciacute

z moravskyacutech hradišť ndash solidus

Michala III z Mikulčic (tab

22) a pravděpodobně i solidus

Theofila z Osvětiman (tab 21)

byly užity jako bdquoobol mrtvyacutechldquo

Tyto ražby jsou důležityacutem svě-

dectviacutem o přiacutemyacutech kontak-

tech s byzantskou řiacutešiacute a svědčiacute

o přiacutelivu a užiacutevaacuteniacute importo-

vanyacutech minciacute v prostřediacute

ktereacute k ražbě vlastniacutech peněz

ještě nedospělo Do obdobiacute

po paacutedu Velkomoravskeacute řiacuteše

možnaacute již do 2 čtvrtiny 10

stoletiacute6 patřiacute bronzovyacute fol-

lis Constantina VII z Rak-

vic (tab 23) Chronologicky

dalšiacutem naacuteslednyacutem naacutelezem je

mince Jana I z Libice nad

Cidlinou (tab 24) kteraacute před-

stavuje jedinyacute doklad o přiacute-

tomnosti byzantskeacuteho zlateacute-

ho nominaacutelu z 10ndash11 stoletiacute

v českyacutech zemiacutech Na počaacutetku


6 Datovaacuteniacute naacutelezů jednotlivě objevenyacutech minciacute mimo archeologickeacute situace je nutneacute braacutet se značnou rezervou

neboť k jejich ztraacutetaacutem mohlo dojiacutet i se značnyacutem odstupem od doby jejich ražby

Obr 3 Tokaj-okoliacute zlateacute byzantskeacute solidy z hromadneacuteho naacutelezu (podle Wieczorek ndash Hinz Hrsg 2000)

11 stoletiacute byl ukryt depot zlomkoveacuteho střiacutebra v Kelči kteryacute kromě fragmentů šperků

arabskyacutech dirhemů a evropskyacutech denaacuterů obsahoval i 4 zlomky byzantskyacutech střiacutebr-

nyacutech miliarensiacute (tab 25andashd) Constantina VII (913ndash959) a Jana I (969ndash976) Tyto

ražby hmotnostně bliacutezkeacute arabskyacutem dirhemům představujiacute jedinyacute doklad importu či

spiacuteše tranzitu střiacutebrnyacutech byzantskyacutech minciacute na (nebo přes) domaacuteciacute uacutezemiacute V rozmeziacute

let asi 976 až 10305 byl ražen anonymniacute bronzovyacute follis objevenyacute při archeologickeacutem

vyacutezkumu pražskeacuteho Ungeltu (tab 26) tato mince však byla objevena ve stratigra-

fickeacute pozici ze 2 poloviny 12 stoletiacute Nejdřiacuteve v průběhu 2 poloviny 11 stoletiacute byl

ztracen anonymniacute bronzovyacute follis ze Střelic (tab 27) a follis Romana IV (1068ndash1071)

z Moštěnic (tab 28)

Při pohledu na rozloženiacute byzantskyacutech minciacute na Moravě a v Čechaacutech je zřetelnaacute pře-

vaha naacutelezů na moravskeacutem uacutezemiacute (obr 5) Je otaacutezkou proč se zde byzantskeacute mince 10ndash

11 stoletiacute vyskytujiacute početněji Jedniacutem z možnyacutech vysvětleniacute je tradičniacute bližšiacute obchodniacute

vazba k uherskeacutemu kraacutelovstviacute odraacutežejiacuteciacute se mj v naacutelezech uherskyacutech minciacute 11ndash12

stoletiacute (Šmerda 1989) ktereacute z Čech nejsou vůbec znaacutemy Takeacute byzantskeacute mince se tedy

mohly na Moravu dostaacutevat prostřednictviacutem obchodu a dalšiacutemi kontakty s Uhrami


7 Problematika vyacuteskytu byzantskyacutech minciacute 12 až počaacutetku 13 stoletiacute na Moravě nebyla dosud samostat-

ně zpracovaacutena v literatuře jsou uvaacuteděny tyto naacutelezy Želešice (okr Brno-venkov) Jan II (1138ndash1143)

Constantinopolis AE (1) Manuel I (1143ndash1180) Constantinopolis billon aspron trachy (11) Alexius III

(1195ndash1203) Constantinopolis billon aspron trachy (19) ndash Sejbal 1979 150 č 67 Jasenice (okr Třebiacuteč)

Isaak II (1185ndash1195) Constantinopolis billon aspron trachy (1) ndash Sejbal 1979 150 č 68 Horniacute Bory (okr

Žďaacuter nad Saacutezavou) Isaak II (1185ndash1195) Constantinopolis billon aspron trachy (1+1) ndash Němeček 1966

Zaacuterubnice (okr Přerov) Manuel I (1143ndash1180) Constantinopolis billon aspron trachy (1) Isaak II (1185ndash

1195) Constantinopolis billon aspron trachy (1) ndash Naacutelezy I2 č 1335 Znojmo Manuel I (1143ndash1180) AE

mince bliacuteže nepopsanaacute ndash Geisler ndash Kohoutek ndash Unger 2006 71

Obr 4 Nagyharsaacuteny ndash Haraacutenyhegy depot minciacute a šperků (podle Wieczorek ndash Hinz Hrsg 2000)

Tento předpoklad dokreslujiacute rovněž relativně početneacute naacutelezy byzantskyacutech minciacute 12

až počaacutetku 13 stoletiacute7 doloženeacute dosud takeacute pouze na Moravě Zvlaacuteštniacute problematiku

přestavuje depot zlomkoveacuteho střiacutebra z Kelče (tab 25andashd) kteryacute je svyacutem složeniacutem pro

českeacute země atypickyacute a připomiacutenaacute početneacute analogickeacute naacutelezy z polskeacuteho a skandinaacutev-

skeacuteho prostřediacute Rozhodně jde o soubor akumulovanyacute mimo domaacuteciacute uacutezemiacute

Raně středověkeacute naacutelezy byzantskyacutech minciacute jsou v českyacutech zemiacutech zatiacutem vzaacutecneacute

a v tomto kontextu ještě viacutece vystupuje mimořaacutednyacute vyacuteznam libickeacuteho exemplaacuteře Neniacute

jistě naacutehoda že se s niacutem setkaacutevaacuteme na vyacuteznamneacutem obchodniacutem středisku ktereacute Libice

nad Cidlinou před rokem 995 představovala Naviacutec dnes můžeme s vysokou pravděpo-

dobnostiacute předpoklaacutedat že jde skutečně o minci ve smyslu platidla a nikoliv jen ražbu

upravenou na ozdobu Maacuteme tedy před sebou vyacuteznamnyacute doklad pronikaacuteniacute zlateacute mince

na českeacute uacutezemiacute v obdobiacute 2 poloviny 10 stoletiacute Je zcela nemožneacute odhadnout jak počet-

nyacute mohl byacutet import zlatyacutech ražeb do raně středověkeacuteho českeacuteho staacutetu Kromě ražeb

byzantskyacutech sem mohly přichaacutezet i arabskeacute diacutenaacutery a to jak z jihovyacutechodu tak přede-


6 4

2

1

5

3

8

7

9 stoletiacute

10 stoletiacute

11 stoletiacute

0 50 km

Dunaj

Labe

Vltava

Elbe

Morava

Odra

Obr 5 Naacutelezy byzantskyacutech minciacute 9ndash11 stoletiacute na Moravě a v Čechaacutech 1 Osvětimany (byacutevalyacute okr Uherskeacute Hradiště) 2

Mikulčice (okr Hodoniacuten) 3 Rakvice (okr Břeclav) 4 Libice nad Cidlinou (okr Nymburk) 5 Kelč (okr Vsetiacuten) 6 Praha

1-Stareacute Město 7 Střelice (okr Brno-venkov) 8 Moštěnice (okr Přerov)

všiacutem ze Španělska ndash teoreticky jimi v Praze mohli platit Žideacute z cordoacutebskeacuteho kalifaacutetu při

naacutekupu otroků (Třeštiacutek 2000 61) To že dosud nebyly v naacutelezech doloženy nevylučuje

jejich teoretickou přiacutetomnost jak ojediněle naznačujiacute i piacutesemneacute prameny (Petraacuteň 1998

94) Doklad o přiacutetomnosti zlatyacutech (byzantskyacutech či arabskyacutech) minciacute v Čechaacutech na

sklonku 10 stoletiacute přinaacutešiacute např piacutesemnyacute pramen Gerhardi Miracula sancti Oudalrici

episcopi kde je uvaacuteděna bliacuteže nespecifikovanaacute platba bdquodenariorum aureorum bonam

partemldquo (Petraacuteň 1998 94 Polanskyacute 2000 288 pozn 170 Třeštiacutek 2000 61) Důležitou

otaacutezkou je dobovyacute poměr zlata ke střiacutebru již od pozdně řiacutemskeacute doby jejich vzaacutejemnyacute

kurz odpoviacutedal hodnotě 112 (Grierson ndash Blackburn 1986 327 ndash zde uvaacuteděn poměr 110

až 112 Sejbal 1997 102 Petraacuteň 1998 93) Tento poměr se ustaacutelil jako početniacute jednot-

ka na kraacutetkyacute (brevis) solidus odpoviacutedajiacuteciacute 12 denaacuterům Ve skutečnosti však solidus

o hmotnosti 425 g odpoviacutedal 30 střiacutebrnyacutem denaacuterům a tento poměr byl označovaacuten

jako dlouhyacute (longus) či rovněž bavorskyacute solidus (Petraacuteň 1998 93) Z toho lze vyvodit

že libickyacute exemplaacuteř se po ořezaacuteniacute rovnal asi 77 denaacuterům Je velmi pravděpodobneacute že

užiacutevaacuteniacute zlatyacutech minciacute můžeme předpoklaacutedat kromě prostřediacute majetnyacutech obchodniacuteků

předevšiacutem v nejvyššiacutech vrstvaacutech domaacuteciacute společnosti což může byacutet i vysvětleniacutem jejich

naacutelezoveacute absence V tomto prostřediacute se majetek do země ukryacuteval jen zcela vyacutejimečně

Kromě peněžniacute funkce měly zlateacute mince nepochybně vyacuteznam i jako surovina k dalšiacute

vyacuterobě ndash např pro vyacuterobu šperků či liturgickyacutech předmětů

Důležiteacute svědectviacute o znalosti zlatyacutech byzantskyacutech minciacute v českeacutem prostřediacute na

počaacutetku 11 stoletiacute poskytujiacute tzv byzantizujiacuteciacute typy českyacutech denaacuterů (obr 6) kniacutežete

Jaromiacutera (1003 1004ndash1012 1033ndash1034) Na tyto střiacutebrneacute ražby byly přejaty obrazy

zlatyacutech byzantskyacutech minciacute S motivem polopostav čelně převzatyacutech z rubniacutech stran

minciacute raženyacutech Basilem I (867ndash886) až Basilem II (976ndash1025) se v různyacutech variantaacutech


setkaacutevaacuteme u 4 typů denaacuterů (Cach 1970 č 253ndash256) Ještě početněji je doloženo užitiacute

motivu poprsiacute Krista Pantokratora (Cach 1970 č 260ndash262 264ndash269 276) V teacuteto sou-

vislosti lze připomenout že někdy po roce 1018 jsou v Praze piacutesemně doloženi byzantštiacute

židovštiacute obchodniacuteci dodaacutevajiacuteciacute otroky do Constantinopole (Třeštiacutek 2000 59) kteřiacute zde

mohli platit mj i zlatou byzantskou minciacute Lze tedy předpoklaacutedat že předlohami těchto

ražeb mohly byacutet skutečně zlateacute byzantskeacute ražby ktereacute v raně středověkyacutech Čechaacutech na

Obr 6 Byzantizujiacuteciacute typy českyacutech denaacuterů kniacutežete Jaromiacutera (1003 1004ndash1012 1033ndash1034) Čiacutesla odpoviacutedajiacute katalogu F

Cacha (1970)

253 254 255 256

260 261 262 264

265 266 267 268 276


přelomu 10 a 11 stoletiacute byly možnaacute přiacutetomny daleko častěji ačkoliv se tato skutečnost

v naacutelezech zatiacutem teacuteměř neodraacutežiacute8

Literatura



Collection and in the Whittemore Collection Volume III Part 1 Leo III to Michael III



Collection and in the Whittemore Collection Volume III Part 2 Basil I to Nicephorus III


Gedai I 1972ndash1973 XI szaacutezadi kincslelet Nagyharsaacutenyboacutel A Janus Pannonius Muacutezeum Eacutevkoumlny-

veAnnales Musei de Iano Pannonio Nominati 17ndash18 85ndash90

Geisler M ndash Kohoutek J ndash Unger J 2006 Doba hradištniacute In Čižmaacuteř M ndash Geislerovaacute K

Vyacutezkumy 1999ndash2004 Uacutestav archeologickeacute pamaacutetkoveacute paacuteče Brno Brno 69ndash72

Grierson P ndash Blackburn M 1986 Medieval European Coinage with a Catalogue of the Coins

in the Fitzwilliam Museum Cambridge I The Early Middle Ages (5thndash10th centuries)

Cambridge

Haacuteskovaacute J 1980 Obchodniacute styky českyacutech Slovanů s Byzanciacute (K naacutelezu byzantskeacute mince na

slavniacutekovskeacute Libici) Numismatickeacute listy 35 129ndash133

Huszaacuter L 1979 Muumlnzkatalog Ungarn vom 1000 bis heute Budapest

Kovaacutecs L 1983 Byzantinische Muumlnzen im Ungarn des 10 Jahrhunderts Acta Archaeologica

Academie Scientiarum Hungaricae 35 133ndash154

ndash 1989 Muumlnzen aus ungarischen Landheimat Archaumlologische untersuchung der arabischen

byzantinischen esteuropaumlischen und roumlmischen Muumlnzen aus dem Karpatenbecken des 10

Jahrhunderts Fontes Archeologici Hungariae Budapest

Kučerovskaacute T 1993ndash1994 Kelčskyacute naacutelez Follia numismatica 8ndash9 63ndash187

ndash 1998 Muumlnzfunde aus Mikulčice Studien zum Burgwall Mikulčice Band 3 Brno 151ndash170


Mesterhaacutezy K 1994 Az uacuten Tokaji kincs reviacutezioacuteja Folia Archaeologica 43 193ndash239

Militkyacute J 2005 Naacutelezy minciacute ze 6ndash7 stoletiacute v Čechaacutech a na Moravě In Kuna M ndash Profantovaacute

N a kolektiv Počaacutetky raneacuteho středověku v Čechaacutech Praha 275ndash286

Naacutelezy I2 Pochitonov E 1955 Naacutelezy antickyacutech minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku In

Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku I diacutel Praha 87ndash314

Nemeškalovaacute Z ndash Hrdlička L ndash Dragoun Z ndash Richterovaacute J 1995 Byzantskaacute mince z vyacutezkumu

Tyacutenskeacuteho dvora v Praze Acta Universitatis Carolinae ndash Philosophica et historica 1ndash1993

Z pomocnyacutech věd historickyacutech 11 ndash Numismatica 108ndash109

Němeček V 1966 Naacutelez byzantskeacute mince v Horniacutech Borech na Velkomeziřiacutečsku Numismatickyacute

sborniacutek 9 (1965ndash1966) 225


Polanskyacute L 2000 Spory o původ českeacute kněžny Emmy manželky Boleslava II In Polanskyacute

L ndash Slaacutema J ndash Třeštiacutek D (ed) Přemyslovskyacute staacutet kolem roku 1000 Na paměť kniacutežete

Boleslava II (dagger7 uacutenora 999) Praha 27ndash48 280ndash288

Star D R 1987 Byzantine coins and their values Second edition revised and enlarged

London

Sejbal J 1959 Naacutelez zlateacute byzantskeacute mince z hradiska sv Klimenta u Osvětiman In Hrubyacute V

Velkomoravskeacute hradisko sv Klimenta u Osvětiman Časopis Moravskeacuteho muzea 44 vědy

společenskeacute 63ndash64

8 Za poskytnutiacute mince z Libice nad Cidlinou ke studiu děkuji PhDr J Haacuteskoveacute CSc za cenneacute připomiacutenky k to-

muto přiacutespěvku jsem zavaacutezaacuten prof Dr S Suchodolskeacutemu prof PhDr J Slaacutemovi CSc a mgr L Polanskeacutemu


ndash 1959a Zum Fund einer byzantinischen Goldmuumlnze aus der ersten Haumllfte des 9 Jahrhunderts

auf dem grossmaumlhrischen St Klements-Burgwall Moravskeacute numismatickeacute zpraacutevy 6 17ndash19

ndash 1979 Dějiny peněz na Moravě Blok

ndash 1997 Zaacuteklady peněžniacuteho vyacutevoje Brno

Šmerda J 1989 Naacutelezy uherskyacutech minciacute na Moravě z 11 a 12 stoletiacute Slovenskaacute numizmatika

10 223ndash233

Třeštiacutek D 2000 bdquoVelikeacute město Slovanů jmeacutenem Prahaldquo Staacutety a otroci ve středniacute Evropě v 10

stoletiacute In Polanskyacute L ndash Slaacutema J ndash Třeštiacutek D (ed) Přemyslovskyacute staacutet kolem roku 1000

Na paměť kniacutežete Boleslava II (dagger7 uacutenora 999) Praha 49ndash70 288ndash304

Wieczorek A ndash Hinz H-M (Hrsg) 2000 Europas Mitte um 1000 Katalog Band Stuttgart

Summary

Jiřiacute Militkyacute A new interpretation of the gold Byzantine coin from Libice nad Cidlinou (Problems of finds of Byzantine coins dated back to the period between the 9th and the 11th century in the territory Bohemia and Moravia)

In the 1960s a gold Byzantine coin was found at the early medieval fortified settlement in

Libice nad Cidlinou (Haacuteskovaacute 1980) This find can be interpreted in a broader context today

It is a subsequently clipped histameon or tetarteron in the name of John I (AD 969ndash976) ndash type

DOC 32 Pl XLII1c 21 32 33 37 5a with its weight of 1088 g (Fig 1) It was minted in

Constantinople Finds from the region of the Carpathian Basin are substantial for the interpreta-

tion of the find from Libice because they are also represented by gold Byzantine coins clipped

in the same way The first hoard from the vicinity of Tokay (Fig 21ndash11 Fig 3) included ndash besides

some jewelery pieces and 3 Byzantine weights ndash 11 clipped gold Byzantine solidi (Kovaacutecs 1983

140ndash141 nos 44ndash45 Kovaacutecs 1989 72 nos 402ndash412 Tab XVI402ndash412 Mesterhaacutezy 1994

Wieczorek ndash Hinz Hrsg 2000 123 no 040407) The second hoard comes from Nagyharsaacuteny-

Haraacutenyhegy (Gedai 1972ndash1973 Kovaacutecs 1983 138 nos 23ndash26 Wieczorek ndash Hinz 2000 375 nos

170116ndash20) and contained European denarii and oboli silver ldquoflansrdquo silver lock rings rolls of

gold sheet a gold ring as well as 3 clipped Byzantine solidi (Fig 212ndash14 Fig 4) In addition to

the above mentioned hoards the presence of clipped Byzantine solidi is also documented by two

individual finds (Fig 215ndash16) from the Carpathian Basin region (Kovaacutecs 1989 83 no 898 Tab

XIX898 and 84 no 906 Tab XX906)

The clipped Byzantine coins are documented with the exception of the specimen from

Libice nad Cidlinou from the Carpathian Basin only where they were apparently also modified

They all represent coins of the 10th century buried between the second half of the 10th century

and the beginning of the 11th century It is probable that even the clipped specimens retained

their currency function But the reasons why the coins were clipped are not clear One fact can-

not be overlooked ndash the emphasis on keeping the image of Christ on the obverse of the coins

The analysis of the weights has not proved any clearly defined weight groupings but despite of

this we cannot exclude the fact that the reason for clipping could be an effort to produce coins

of lower denominations

The specimen from Libice cannot be regarded as a decoration as it had been previously

interpreted but the actual find of that coin could rather document contacts with the Hungarian

state at its formative stage The most probable period in which this coin could appear at the

fortified settlement at Libice is an interval between AD 969976 and 995 The importance of the

specimen from Libice is even emphasized by survey of the sporadic finds of Byzantine coins in

Bohemia and Moravia (Tab 2 Fig 5) Important evidence of gold Byzantine coins in the milieu

of Bohemia and Moravia at the beginning of the 11th century is transparent from iconography

of the Bohemian denarii (the so called Byzantinizing types) struck under the Prince Jaromiacuter

(Fig 6)



OBCHODNIacute STYKY MEZI PRAHOU ŘEZNEM A BENAacuteTKAMI VE 13 STOLETIacute

R o m a n Z AO R A L

Českeacute země ležiacuteciacute mezi důležityacutemi evropskyacutemi obchodniacutemi regiony ndash severniacute Itaacuteliiacute

a Hanzou představovaly od počaacutetku centrum aktivity řezenskyacutech kupců1 I když byly

častěji konečnou staniciacute prochaacutezely jimi takeacute daacutelkoveacute trasy na trhy v Polsku a v Uh-

raacutech V siacuteti vztahů ktereacute kolem sebe Řezno rozprostřelo připadla Praze uacuteloha jakeacutesi

řezenskeacute expozitury kteraacute se staacutevala branou cest daacutele k vyacutechodu2

Určujiacuteciacute impulsy pro rozvoj daacutelkoveacuteho obchodu ve středoevropskeacutem regionu při-

chaacutezely po celeacute obdobiacute pozdniacuteho středověku ze severniacute Itaacutelie nejčastěji z Benaacutetek jež

představovaly hospodaacuteřskou velmoc v niacutež se nejpozději od roku 1280 až do ca 1500

soustředil nejdůležitějšiacute trh drahyacutech kovů v Evropě Město profitovalo z okolnosti že

leželo ke středoevropskyacutem dolům bliacutež než ostatniacute středomořskeacute přiacutestavy S postupnyacutem

pronikaacuteniacutem Benaacutetek do vyacutechodniacuteho Středomořiacute rostl tlak na zvyšujiacuteciacute se objem pro-

dukce městskeacute mincovny jejiacutež pravidelneacute zaacutesobovaacuteniacute drahyacutem kovem pomohlo městu

obstaacutet v konkurenčniacutem boji s Janovem a Pisou a zaacuteroveň se pro země disponujiacuteciacute

potřebnou surovinovou zaacutekladnou stalo dynamizujiacuteciacutem faktorem rozvoje jejich zbožně

peněžniacutech vztahů3

Hlavniacute obchodniacute trasy směřujiacuteciacute od jihu do evropskeacuteho vnitrozemiacute však českou

kotlinu miacutejely Periferniacute postaveniacute Čech dokumentuje sama vnitrozemskaacute komunikač-

niacute siacuteť prostředkujiacuteciacute spojeniacute Prahy s Řeznem Norimberkem Magdeburkem Vratislaviacute

a Viacutedniacute tedy s miacutesty kteraacute tvořila součaacutest evropskeacute komunikačniacute siacutetě prvniacute třiacutedy4 Po

celeacute 13 stoletiacute byla převaha dunajskeacute cesty v daacutelkoveacutem obchodě tak vyacuteraznaacute že si českeacute

země nedokaacutezaly ziacuteskat většiacute podiacutel na tranzitniacutem obchodu5 Geografickaacute poloha Čech

v podstatneacute miacuteře předurčovala celkovyacute raacutez daacutelkoveacuteho obchodu a to tiacutem spiacuteše že zde

nedochaacutezelo v dostatečneacute miacuteře k vyacuterobniacute specializaci ani že se neutvořila kapitaacutelově

silnaacute vrstva domaacuteciacuteho kupectva ktereacute by provozovalo obchod se zahraničiacutem Dovoz

zahraničniacuteho zbožiacute zpravidla luxusniacute povahy byl proto po celeacute sledovaneacute obdobiacute kryt

převaacutežně vyacutevozem draheacuteho kovu a to všemi složkami společnosti ktereacute na něm jako

zaacutekazniacuteci participovaly6

1 Studie byla zpracovaacutena v raacutemci projektu Grantoveacute agentury Českeacute republiky č 4040507342 Klaus FISCHER Im Namen Gottes und des Geschaumlfts zur StadtfreiheitndashFernhaumlndlertum und Autonomie der

Kommune Regensburg im Mittelalter in M Angerer ndash H Wanderwitz (eds) Regensburg im Mittelalter Beitraumlge

zur Stadtgeschichte vom fruumlhen Mittelalter bis zum Beginn der Neuzeit Regensburg 1995 s 147ndash158 3 Obchodniacutem vztahům mezi středniacute Evropou a Benaacutetkami věnoval pozornost Wolfgang von STROMER

Binationale deutsch-italienische Handelsgesellschaften im Mittelalter in S de Rachewitz ndash J Riedmann (eds)

Kommunikation und Mobilitaumlt im Mittelalter Begegnungen zwischen dem Suumlden und der Mitte Europas

(11ndash14 Jahrhundert) Sigmaringen 1995 s 135ndash158 Teacutema bylo rovněž předmětem diskuse na konferen-

ci v Pratu (Wolfgang von Stromer ndash Frederic Lane ndash Peter Spufford) zachyceneacute ve sborniacuteku La moneta

nellacuteeconomia europia sedili XIIIndashXVIII Atti della bdquoSettimane di studioldquo 7 Prato 1981 s 145 157ndash158 879 4 Jaroslav POŠVAacuteŘ Obchodniacute cesty v českyacutech zemiacutech na Slovensku ve Slezsku a v Polsku do 14 stoletiacute in

Slezskyacute sborniacutek 62 1964 s 54ndash635 Bedřich MENDL Zaacutepas o Donaustauf in Od pravěku k dnešku I Praha 1930 s 2186 František GRAUS Die Handelsbeziehungen Boumlhmens zu Deutschland und Oumlsterreich im 14 und zu Beginn des

15 Jahrhunderts in Historica 2 1960 s 77ndash110


Zaacutesoby střiacutebra jihlavskyacutech a kutnohorskyacutech ložisek přitom představovaly velkyacute poten-

ciaacutel Jeho produkce ve druheacute polovině 13 a v prvniacute polovině 14 stoletiacute značně vzrostla

Odhaduje se že v jihlavskyacutech dolech se v době největšiacute konjunktury v šedesaacutetyacutech a sedm-

desaacutetyacutech letech 13 stoletiacute těžilo kolem 5 000 kg střiacutebra ročně po objeveniacute kutnohorskyacutech

ložisek koncem 13 stoletiacute se ročniacute produkce zvyacutešila na 10 000 kg a v prvniacute polovině 14

stoletiacute stoupla dokonce až na 20 000 kg7 Předpoklaacutedaacute se že vzrostla i produkce zlata Jejiacute

rozsah v českyacutech zemiacutech v tomto obdobiacute ovšem neznaacuteme8

Na distribuci draheacuteho kovu se v rozhodujiacuteciacute miacuteře podiacuteleli hornoněmečtiacute kupci

z Řezna Viacutedně a od 14 stoletiacute takeacute z Norimberku kteřiacute profitovali z uacutelohy prostřed-

niacuteků mezi severoitalskyacutemi odběrateli a středoevropskyacutemi montaacutenniacutemi reviacutery Zaacutesadniacute

vyacuteznam pro českeacute země mělo Řezno jež v obdobiacute od 11 do 14 stoletiacute představovalo

nejvyacuteznamnějšiacute centrum středoevropskeacuteho obchodu s drahyacutem kovem což potvrzovala

i vysokaacute uacuteroveň zlatnickeacuteho řemesla v tomto městě Zaacuteroveň je ovšem třeba miacutet na

zřeteli že mnohem většiacute čaacutest těchto zaacutesob se přesouvala do jižniacute a zaacutepadniacute Evropy slo-

žitějšiacutemi cestami než přiacutemočaryacutem obchodniacutem spojeniacutem Platiacute to v plneacute miacuteře o staacutetniacutech

a ciacuterkevniacutech platbaacutech a komplikovanějšiacute cesty draheacuteho kovu musiacuteme předpoklaacutedat

i v platbaacutech obchodniacutech Zaacutesluhou kupců jihoněmeckyacutech měst se čaacutest vyvaacuteženeacuteho

českeacuteho střiacutebra proměňovala v mince už v Německu a Rakousku nebo byla použita

k zlatnickyacutem praciacutem a teprve dalšiacute čaacutest dospěla do Itaacutelie a Flander jako kompenzace za

vyvaacuteženeacute zbožiacute9

Důležityacutem předpokladem pro rozvoj obchodniacutech styků bylo zrušeniacute obchodniacutech

a politickyacutech barieacuter V důsledku uzavřeniacute miacuteroveacute smlouvy mezi ciacutesařem Fridrichem

Barbarossou a Benaacutetkami byl v roce 1193 zaražen novyacute typ hrubeacute střiacutebrneacute mince

(benaacutetskeacute grosso) kteryacute nastartoval intenzivniacute vyacuteměnu zbožiacute mezi Benaacutetkami a řiacutešiacute

Prvniacute němečtiacute dodavateleacute střiacutebra se v Benaacutetkaacutech objevili v obdobiacute mezi třetiacute a paacutetou křiacute-

žovou vyacutepravou Nejvyacuteznamnějšiacute z nich byl řezenskyacute obchodniacutek Bernard Teutonicus10

V kraacutetkeacute době (kolem roku 1225) vznikla v Benaacutetkaacutech relativně velkaacute německaacute obchod-

niacute kolonie ndash Fondaco dei Tedeschi s asi dvaceti osobami ktereacute byly všechny bez vyacutejimky

dodavateli střiacutebrnyacutech a měděnyacutech rud dovaacuteženyacutech zpočaacutetku nejčastěji z alpskyacutech reviacute-

rů (Friesach Villach)11 V souvislosti s vpaacutedem Mongolů v roce 1241 obchod se střiacutebrem

7 Jiřiacute MAJER Konjunkturen und Krisen im boumlhmischen Silberbergbau des Spaumltmittelalters und der Fruumlhen

Neuzeit Zu ihren Ursachen und Folgen in Ch Bartels ndash M A Denzel (eds) Konjunkturen im europaumlischen

Bergbau in vorindustrieller Zeit Festschrift fuumlr Ekkehard Westermann zum 60 Geburtstag Stuttgart 2000

s 73 76ndash78 Podobneacute uacutedaje uvaacutediacute i Peter SPUFFORD Money and its use in medieval Europe Cambridge

1988 s 3438 Josef JANAacuteČEK Střiacutebro a ekonomika českyacutech zemiacute ve 13 stoletiacute Československyacute časopis historickyacute 20 1972

s 897 pozn 100 Srv teacutež Jaroslav KUDRNAacuteČ Praumlhistorische und mittelalterliche Goldgewinnung in Boumlhmen

in Anschnitt 29 1977 s 2ndash15 9 J JANAacuteČEK Střiacutebro s 903ndash90410 W von STROMER Bernardus Teutonicus und die Geschaumlftsbeziehungen zwischen den deutschen Ostalpen

und Venedig vor Gruumlndung des Fondaco dei Tedeschi in Beitraumlge zur Handels- und Verkehrsgeschichte

(Grazer Forschungen zur Wirtschafts- und Sozialgeschichte Bd 3) Graz 1978 s 1ndash15 TYacuteŽ Venedig und

die Weltwirtschaft um 1200 Ein neues Bild in W von Stromer (ed) Venedig und die Weltwirtschaft um

1200 Stuttgart 1999 s 1ndash9 Srv teacutež Gerhard ROumlSCH Venedig und das Reich Handels- und verkehrspoli-

tische Beziehungen in der deutschen Kaiserzeit Tuumlbingen 198211 Prameny k dějinaacutem benaacutetskeacuteho domu německyacutech kupců vydal Georg Martin THOMAS (ed) Capitular

des Deutschen Hauses in Venedig Berlin 1874 Jeho dějinami se zevrubně zabyacuteval Henry SIMONSFELD

Der Fondaco dei Tedeschi in Venedig und die deutsch-venetianischen Handelsbeziehungen IndashII Stuttgart

1887 nově pak Karl-Ernst LUPPRIAN Il Fondaco dei Tedeschi e la sua funzione di controllo del comercio

tedesco a Venezia Venezia 1978


zřejmě na několik let utichl Nebylo totiž naacutehodou že Florencie a Janov zavedly zlatou

měnu jen jedenaacutect let poteacute zatiacutemco Benaacutetky teprve v roce 128412

Zdaacute se že pražskyacute trh měl až do poloviny 13 stoletiacute jen lokaacutelniacute vyacuteznam Změna

nastala teprve v souvislosti s expanzivniacutemi vyacuteboji Přemysla II Otakara směrem na jih

a s podstatnyacutem rozšiacuteřeniacutem důlniacuteho podnikaacuteniacute Hlavniacute tok vyacutevozu drahyacutech kovů ze

středniacute Evropy přitom nesměřoval na zaacutepad ale na jih Evropy nejčastěji do benaacutetskeacuteho

Fondaca dei Tedeschi jehož provoz přešel kolem roku 1266 do veřejneacute spraacutevy Ve snaze

omezit rostouciacute vliv německyacutech kupců došlo současně ke změně v dosavadniacute velkoryseacute

hospodaacuteřskeacute politice Velkeacute rady (Maggior Consiglio)

Přiacutemyacute kontakt podnikatelů z Čech s benaacutetskyacutem trhem byl značně omezenyacute kon-

kurenčniacute souboj o vyacutevoz českeacuteho střiacutebra proto mezi sebou začali svaacutedět zkušenějšiacute

obchodniacuteci z hornoněmeckyacutech a severoitalskyacutech měst Vyacutehodou kupců z Řezna a Viacutedně

bylo že navaacutezali styky s Benaacutetkami dřiacuteve než kupci z Čech či Uher a že disponovali

většiacutem kapitaacutelem Vzaacutejemneacute restrikce vyvrcholily v sedmdesaacutetyacutech letech 13 stoletiacute

V roce 1272 bylo benaacutetskyacutem kupcům zakaacutezaacuteno provozovat obchod na dvou hlavniacutech

trasaacutech směřujiacuteciacutech přes Padovu a Brennerskyacute průsmyk do Řezna a přes Tarvisio do

Viacutedně O pět let později dal sice Rudolf Habsburskyacute ve sveacutem listě adresovaneacutem doacutežeti

Jacopu Contarinimu přiacuteslib ochrany benaacutetskyacutem kupcům13 ten se však většinou tyacutekal

jen dodaacutevek dvorům světskyacutech a duchovniacutech kniacutežat Přesto pozice Italů ve středniacute

Evropě po roce 1278 postupně siacutelily až v roce 1303 Benaacutetčaneacute dosaacutehli volneacuteho obchodu

pro sveacute kupce v řiacuteši14

Benaacutetky byly na dodaacutevkaacutech střiacutebra z Jihlavy a Kutneacute Hory přiacutemo zaacutevisleacute Potřebovaly

je k ražbě vlastniacute mince jejiacutež objem podmiňoval rozsah jejich obchodniacutech transakciacute

Stahlem zveřejněnyacute objem produkce benaacutetskeacute mincovny jasně doklaacutedaacute tuto souvislost

k prvniacutemu většiacutemu naacuterůstu vyacuteroby došlo v šedesaacutetyacutech letech 13 stoletiacute ještě vyacuteraznějšiacute

byl jejiacute vzestup v sedmdesaacutetyacutech letech s vrcholem v roce 127815 Současně došlo v sever-

niacute Itaacutelii k prudkeacutemu naacuterůstu počtu novyacutech mincoven Českeacute střiacutebro se tak dostaacutevalo

v podobě benaacutetskyacutech grošů na Siciacutelii do Konstantinopole Palestiny Egypta16 a přiacuteleži-

tostně až do Samarkandu Indie a Čiacuteny Poptaacutevka siacutelila předevšiacutem po nezmincovaneacutem

střiacutebře Zisk z neraženeacuteho kovu byl totiž většiacute než se dosud soudilo neboť hodnota

slitků střiacutebra převyšovala hodnotu mince jejiacutež obsah draheacuteho kovu byl vydavateli sou-

stavně snižovaacuten17 Ostatně ve 12 a 13 stoletiacute nebyl ještě vyviacutejen tlak na to aby střiacutebro

prochaacutezelo miacutestniacute mincovnou Pokus udělat to v Kutneacute Hoře byl inovaciacute kteraacute nebyla

12 W von STROMER Hartgeld Kredit und Girageld Zu einer monetaumlren Konjunkturtheorie des Spaumlt-

mittelalters und der Wende zur Neuzeit in La moneta nell economia europia sedili XIIIndashXVIII Atti della

bdquoSettimane di studioldquo 7 Prato 1981 s 14513 Riccardo PREDELLI et al (eds) I libri commemoriali della Repubblica di Venezia-regesti I Venezia 1876

s 4 (dokument č 5 z 18 3 1277) 14 W von STROMER Binationale Handelsgesellschaften 143ndash14615 Alan M STAHL Venetian Coinage Variations in Production in Rythmes de la production moneacutetaire de

l antiquiteacute agrave nos jours Actes du colloque international organiseacute agrave Paris du 10 au 12 janvier 1986 Louvain-

la-Neuve 1987 s 467ndash481 zde s 476ndash47916 Střiacutebro se z Benaacutetek do Egypta posiacutelalo od roku 1278 do zhruba poloviny 14 stoletiacute pak bylo vystřiacutedaacuteno

dodaacutevkami zlata Srv P SPUFFORD Power and Profit The Merchant in Medieval Europe New York

2003 s 347 17 Na tuto skutečnost upozornili Frederic C LANE ndash Reinhold C MUELLER Money and Banking in

Medieval and Renaissance Venice I Coins and Money of Account Baltimore-London 1985 s 134ndash142

Srv teacutež F C LANE Exportations veacutenitiennes dacuteor et d argent de 1200 agrave 1450 in Eacutetudes dacutehistoire moneacute-

taire XIIendashXIXe siegravecles Textes reacuteunis par J Day Lille 1984 s 29ndash48


hned uacutespěšnaacute Otaacutezka zda majiacute těžaři a šmelciacuteři razit střiacutebro ihned či nikoli byla tehdy

zřejmě předmětem diskusiacute na různyacutech miacutestech Čech neboť v prvniacutech letech 14 stoletiacute

se těžaři z contada v Sieně snažili ziacuteskat od města potvrzeniacute svyacutech svobod k tomu aby

mohli vozit nezmincovaneacute střiacutebro jak by chtěli18

Dovoz střiacutebra podleacutehal v Benaacutetkaacutech přiacutesneacute kontrole K rokům 1268 a 1270 patrně

v reakci na většiacute a pravidelnyacute přiacutesun bdquoněmeckeacuteho střiacutebraldquo do Fondaca jehož původ lze

opraacutevněně spojovat s jihlavskyacutem rudnyacutem reviacuterem19 a snad takeacute v souvislosti s obecnou

reformou měr vah a mince Přemysla II Otakara z roku 1268 se vztahujiacute prvniacute zmiacutenky

o jeho zdaněniacute a regulaci Benaacutetskaacute Velkaacute rada tehdy začala označovat slitky střiacutebra min-

covniacutemi razidly Německyacutem kupcům bylo nařiacutezeno aby zbožiacute ktereacute přivezli nahlaacutesili do

dvou dnů po přiacutejezdu uacuteředniacutekům pověřenyacutem městem superviziacute Fondaca (vicedomini)

Pokud prodali viacutec než jednu hřivnu střiacutebra před registraciacute měli byacutet pokutovaacuteni Od roku

1270 platili daň ve vyacuteši 114 hodnoty veškereacuteho dovezeneacuteho zbožiacute včetně bdquoargentin et

platas argentildquo20 Neraženyacute kov byl každopaacutedně pro benaacutetskeacute kupce běžnou zaacuteležitostiacute21

jako platebniacute prostředek byl přijiacutemaacuten takeacute v Bruggaacutech a ve Florencii Toto zjištěniacute kore-

sponduje s odhadem Jiřiacuteho Majera podle něhož se ve 13 stoletiacute v nezmincovaneacute podobě

prodaacutevalo asi 90 střiacutebra vytěženeacuteho v českyacutech zemiacutech22

Jednu z mnoha dodaacutevek střiacutebra do benaacutetskeacuteho Fondaca zřejmě představoval i po-

klad z Fuchsenhofu sestaacutevajiacuteciacute ze šperků zlatyacutech foacuteliiacute střiacutebrnyacutech slitků různyacutech typů

minciacute a jejich svitků jehož posledniacute majitel se zajiacutemal jak tomu nasvědčuje skladba

naacutelezu vyacutehradně o materiaacutelniacute hodnotu draheacuteho kovu Tato hypoteacuteza se nabiacuteziacute s ohle-

dem na neklidnou dobu ukrytiacute (1276ndash1278) a miacutesto naacutelezu (Fuchsenhof u Freistadtu

Horniacute Rakousy) situovaneacute v typicky tranzitniacutem uacutezemiacute mezi Českyacutemi Budějovicemi

a Lincem23 Spojeniacute českyacutech zemiacute s Benaacutetkami ostatně tehdy nebylo tak obtiacutežneacute jak

by se mohlo na prvniacute pohled zdaacutet Vpodstatě celaacute daacutelkovaacute trasa mezi Prahou a severniacute

Itaacuteliiacute (Praha ndash Českeacute Budějovice ndash Linec ndash Pyhrnpass ndash Friesach ndash Villach-Tarvisio

ndash Udine ndash Pordenone ndash Benaacutetky) prochaacutezela domeacutenou českeacuteho kraacutele

Pro obdobiacute posledniacute čtvtiny 13 stoletiacute lze na několika konkreacutetniacutech přiacutepadech dolo-

žit přiacutemyacute styk českyacutech zemiacute s Benaacutetkami iniciovanyacute zpravidla pražskyacutem kraacutelovskyacutem

dvorem Patřiacute mezi ně upomiacutenka doacutežete Jacopa Contariniho vdově po Přemyslu II

Otakarovi kraacutelovně Kunhutě ve věci splaceniacute dluhu bdquoza dva lvyldquo Ačkoli se tato zpraacuteva

dochovala pouze v opisu jde podle J B Novaacuteka o dopis založenyacute na skutečneacute předloze

18 P SPUFFORD Power s 36519 J JANAacuteČEK L argent tchegraveque et la Meacutediterraneacutee (XIVe et XVe siegravecles) in Histoire eacuteconomique du monde

meacutediterraneacuteen 1450ndash1650 Meacutelanges en lacutehonneur de Fernand Braudel I Toulouse 1973 s 245ndash261

Možnyacute doklad uvaacutediacute F L HUumlBSCH Versuch einer Geschichte des boumlhmischen Handels Prag 1849 s

112ndash113 podle něhož papež Urban IV zabavil v roce 1262 v Benaacutetkaacutech peniacuteze určeneacute k naacutekupu zbožiacute pro

dvůr Přemysla II Otakara Kriticky k teacuteto zpraacutevě H SIMONSFELD Der Fondaco II s 8020 Roberto CESSI (ed) Problemi monetari veneziani (Documenti finanziari della Repubblica di Venezia

IV1) Padova 1937 s 11 (dokument č 14 z 30 4 1268) a s 12 (dokument č 15 z 8 7 1270) 21 K zaacutesobovaacuteniacute Benaacutetek neraženyacutem kovem Louise Buenger ROBBERT Il sistema monetario in Storia

di Venezia II Roma 1995 s 409ndash436 a A M STAHL Zecca-the Mint of Venice in the Middle Ages

BaltimorendashLondonndashNew York 2000 passim22 Jiřiacute MAJER Development of Quality Control in Mining Metalurgy and Coinage in the Czech Lands (up to

the 19th Century) in History of Managing for Quality Milwaukee (Wisconsin) 1995 s 259ndash299 zde s

264ndash266 Srv takeacute TYacuteŽ Rudneacute hornictviacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Praha 2004 s 6023 Poklad byl publikovaacuten ve formě katalogu Bernhard PROKISCH ndash Thomas KUumlHTREIBER (eds) Der

Schatzfund von Fuchsenhof (Studien zur Kulturgeschichte von Oberoumlsterreich Folge 15) Linz 2004 954

s + CD (Kartenbeilage) Srv teacutež Roman ZAORAL Českeacute a moravskeacute ražby z pokladu Fuchsenhof in

Numismatickyacute sborniacutek 20 2005 s 61ndash108


kteraacute je součaacutestiacute tak zvaneacuteho formulaacuteře kraacutelovny Kunhuty24 Neniacute jisteacute zda se dvěma

lvy miacuteniacute živaacute zviacuteřata nebo uměleckeacute diacutelo Zmiacutenka o lvech se však nejspiacuteš vztahuje na

laacutetku do niacutež byla zahalena dřevěnaacute rakev českeacuteho kraacutele Při konzervačniacutech praciacutech

v diacutelnaacutech Pražskeacuteho hradu bylo zjištěno že dvě tyto laacutetky byly zhotoveny z hedvaacutebnyacutech

a lněnyacutech nitiacute a že pochaacutezejiacute ze severniacute Itaacutelie a Španělska Naacutemětem dekoru prvniacute z nich

je střiacutedajiacuteciacute se motiv lvů a stromů na druheacute jsou zpodobeni ptaacuteci v kruhovyacutech medailo-

nech25 Jinyacute doklad o přiacutemeacutem spojeniacute přinaacutešiacute tzv Otakarova ryacutemovanaacute kronika V niacute se

uvaacutediacute že před svojiacute korunovaciacute na českeacuteho kraacutele v roce 1297 vyslal Vaacuteclav II do Itaacutelie

klenotnickeacute mistry kteřiacute se tam měli naučit znalectviacute drahyacutech kamenů a obstarat je pro

zhotoveniacute noveacute koruny a žezla26 Obě ukaacutezky svědčiacute ovšem spiacuteše o mimořaacutednyacutech přiacutele-

žitostnyacutech kontaktech Na pravidelneacutem prodeji českeacuteho střiacutebra o nějž Benaacutetky projevo-

valy eminentniacute zaacutejem se pražštiacute obchodniacuteci vyacuteznamnějšiacutem způsobem nepodiacuteleli

Restriktivniacute politika Benaacutetek vůči německyacutem kupcům ve třetiacute třetině 13 stoletiacute

umožnila florentskyacutem podnikatelům aby se chopili přiacuteležitosti Vyacuteznamneacute aktivity

v Čechaacutech rozvinula florentskaacute societas v jejiacutemž čele staacutel Rinieri z vlivneacute obchodniacute

a bankovniacute společnosti Peruzziů a jejiacutemiž dalšiacutemi členy byli Apardo z mocneacuteho flo-

rentskeacuteho rodu Donatiů a Cyno jehož kronikaacuteř Petr Žitavskyacute označuje za Lombarďana

Tito společniacuteci vytvořili řaacutednou obchodně finančniacute soukromou společnost jež se

chovala jako banka a pronajali si od panovniacuteka mincmistrovskyacute uacuteřad a urburu s ciacutelem

proveacutest kompletniacute mincovniacute reformu27 V raacutemci pražskeacuteho obchodu s cizinou ziacuteskali

exkluzivniacute postaveniacute Florentštiacute společniacuteci byli vyňati z ustanoveniacute že zbožiacute zahraničniacute

provenience může byacutet prodaacutevaacuteno pouze s piacutesemnyacutem ověřeniacutem původu takže mohli

obchodovat se zbožiacutem luxusniacute spotřeby bez vaacutežnějšiacutech omezeniacute V letech 1300ndash1305

podnikali s nemovitostmi28 a byli kraacutetkodobě pověřeni vyacuteznamnyacutemi uacuteřady souvi-

sejiacuteciacutemi s hospodaacuteřskou spraacutevou Nicmeacuteně předpoklad pohaacutedkovyacutech zisků z tohoto

soukromeacuteho podniku v zemi bdquostřiacutebrneacuteholdquo kraacutele se zřejmě nepotvrdil neboť v roce

1311 se Apardo vypravil do Čech vymaacutehat sveacute pohledaacutevky Dlužili mu mnoziacute Kraacutel Jan

Lucemburskyacute potvrdil v roce 1316 dluh svyacutech předchůdců na českeacutem trůně Vaacuteclava

II a Vaacuteclava III ve vyacuteši 28 000 hřiven střiacutebra Šlo o dluhy tak vysokeacute že byly fakticky

nevymahatelneacute a nelze ani vyloučit že společnost skončila krachem29

Vysokeacute přiacutejmy pražskyacutech patricijů z kolonizace důlniacuteho podnikaacuteniacute v Kutneacute Hoře

v obdobiacute po roce 1280 a obchodu se střiacutebrem umožňovaly přiacuteslušniacutekům horniacutech vrs-

tev usedlyacutem v Čechaacutech ve staacutele většiacute miacuteře zakupovat ciziacute luxusniacute zbožiacute Poptaacutevka byla

24 Jan Bedřich NOVAacuteK Kritika listaacuteře kraacutelovny Kunhuty in J Bidlo ndash G Friedrich ndash K Krofta (eds)

Sborniacutek praciacute historickyacutech k šedesaacutetyacutem narozeninaacutem prof dra Jaroslava Golla Praha 1906 s 124ndash125 25 Nina BAŽANTOVAacute Pohřebniacute roucha českyacutech kraacutelů Praha 199326 Joseph SEEMUumlLLER (ed) Ottokars oumlsterreichische Reimchronik Monumenta Germaniae Historica

Deutsche Chroniken V2 Hannover 1893 verše 69039ndash6905027 Ve světle nejnovějšiacutech vyacutezkumů doklaacutedajiacuteciacutech přiacutetomnost Rinieriho v Čechaacutech již od roku 1299 se

dosud přijiacutemanyacute vyacuteklad Josefa Šusty o zprostředkovatelskeacute uacuteloze Petra z Aspeltu při realizaci mincovniacute

reformy Vaacuteclava II jeviacute jako pouhaacute konstrukce Srv Libor JAN Vaacuteclav II a struktury panovnickeacute moci

Brno 2006 s 144ndash146 Vyčerpaacutevajiacuteciacute vyacuteklad o působeniacute Florenťanů v českyacutech zemiacutech přinaacutešiacute Winfried

REICHERT Oberitalienische Kaufleute und Montanunternehmer in Ostmitteleuropa waumlhrend des

14 Jahrhunderts in U Bestmann ndash F Irsigler ndash J Schneider (eds) Hochfinanz Wirtschaftsraumlume

Innovationen Festschrift fuumlr Wolfgang von Stromer Bd I Trier 1987 s 273ndash28028 V roce 1301 dostali mj darem ke sveacutemu podnikaacuteniacute valchovniacute mlyacuten (bdquowalkmulldquo) v Brně Tuto zpraacutevu

lze považovat za pravděpodobnyacute doklad o brněnskeacute vyacuterobě domaacuteciacuteho sukna na konci 13 stoletiacute Srv

Antonius BOCZEK (ed) Codex diplomaticus et epistolaris Moravicae V Brno 1850 č 122 29 L JAN Vaacuteclav II s 147ndash148


značnaacute Přitom kupec ve 13 stoletiacute nebyl ještě tolik omezovaacuten ochranaacuteřskyacutemi opatře-

niacutemi jako v pozdějšiacute době takže mohl bez většiacutech překaacutežek se svyacutem zbožiacutem přechaacutezet

z Čech do Itaacutelie či do Flander30 Jako protihodnota za vyvaacuteženeacute střiacutebro přichaacutezelo

v posledniacute čtvrtině 13 stoletiacute s italskyacutemi a německyacutemi kupci do českyacutech zemiacute vysoce

kvalitniacute sukno a archeologickyacutemi naacutelezy doloženeacute luxusniacute malovaneacute sklo z Benaacutetek

(sklaacuterna Murano) a Orientu (Syacuterie sklaacuterna Aleppo) jež bylo možneacute v Praze a Brně

zakoupit a staacutevalo se tak dostupneacute i osobaacutem mimo kraacutelovskyacute či biskupskyacute dvůr31 Styk

s italskyacutem prostřediacutem dosvědčujiacute rovněž ojediněleacute naacutelezy benaacutetskyacutech ražeb v Praze

a Olomouci32 a piacutesemnyacute zaacuteznam z počaacutetku 19 stoletiacute o sveacuteho druhu vyacutejimečneacutem depotu

florentskyacutech floreacutenů z jižniacute Moravy (Jaroměřice nad Rokytnou) datovaneacutem raacutemcově

do druheacute poloviny 13 stoletiacute33 Podnikaacuteniacute německyacutech a italskyacutech kupců finančniacuteků

a prospektorů v českyacutech zemiacutech přispělo k tomu že Praha s poměrně početnou ital-

skou koloniiacute usazenou koncem 13 stoletiacute na Maleacute Straně se mohla jako jedineacute město

ve středovyacutechodniacute Evropě ve většiacute miacuteře podiacutelet na bdquoobchodniacute revolucildquo 13 stoletiacute34

Rozvoj daacutelkoveacuteho obchodu však měl i stinnou straacutenku Ta se vyacuterazněji projevila teprve

v naacutesledujiacuteciacutech dvou stoletiacutech kdy přiacuteliv luxusniacuteho zbožiacute nabyl takovyacutech rozměrů že

tlumil růst domaacuteciacute řemeslneacute vyacuteroby35

Zpraacutevy o obchodu Čech s Řeznem sahajiacute až do nejstaršiacute doby Již na konci 9 stoletiacute

šla přes uacutezemiacute Čech daacutelkovaacute obchodniacute cesta spojujiacuteciacute Řezno s Krakovem a Kyjevem

O obchodniacutem provozu mezi Prahou a Řeznem svědčiacute i tzv Soběslavovo privilegium

Němcům36 v němž jsou jako peniacuteze uvedeny bdquotalenta Ratisponensis moneteldquo Viacutece

piacutesemnyacutech zpraacutev o obchodniacutech vztaziacutech mezi Bavorskem a Čechami pochaacuteziacute ze 13

stoletiacute37 Tarif pasovskeacuteho klaacuteštera Niedernburg z roku 1260 se zmiňuje o českeacutem myacutetě

30 Jaroslav MEZNIacuteK Praha před husitskou revoluciacute Praha 1990 s 25 31 Piacutesemnyacute doklad k pražskeacutemu obchodu s benaacutetskyacutem sklem na konci 13 stoletiacute uvaacutediacute F GRAUS Die

Handelsbeziehungen s 94 pozn 119 Jednaacute se o zaacuteznam v listině břevnovskeacuteho klaacuteštera z roku 1296

bdquoIt cristalinam monstranciam Venetiis emptam pro 7 marldquo Srv Josef EMLER (ed) Regesta diplomatica

nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II Praha 1882 č 2752 s 1202 K prodeji benaacutetskeacuteho a ori-

entaacutelniacuteho skla v Praze ve 13 stoletiacute srv Zdeněk SMETAacuteNKA Archeologickeacute etudy Praha 2003 s 56

Eva ČERNAacute Sklo ndash indikaacutetor kulturniacutech a obchodniacutech kontaktů středověkyacutech Čech in Colloquia medi-

aevalia Pragensia 6 2007 (v tisku) Referaacutet přednesenyacute na konferenci Odorik z Pordenone Z Benaacutetek do

Pekingu a zpět Setkaacutevaacuteniacute na cestaacutech Stareacuteho světa ve 13ndash14 stoletiacute konaneacute 13ndash14 listopadu 2006 na

Zaacutepadočeskeacute univerzitě v Plzni uvaacutediacute z Prahy Brna Olomouce a Křivoklaacutetu deset naacutelezů malovaneacuteho

skla benaacutetskeacute a syrskeacute provenience z konce 13 stoletiacute 32 Zdenka NEMEŠKALOVAacutendashJIROUDKOVAacute ndash Kateřina TOMKOVAacute Benaacutetskaacute mince z Pražskeacuteho hradu

in Acta Universitatis Carolinae-Philosophica et historica 1 1993 Z pomocnyacutech věd historickyacutech XIndash

Numismatica Praha 1995 s 114ndash115 Viacutet DOHNAL Olomouckyacute hrad v raneacutem středověku (10 až prvniacute

polovina 13 stoletiacute) Olomouc 2001 obrazovaacute přiacuteloha33 Jaroslav POŠVAacuteŘ Florentskeacute dukaacutety v naacutelezu z Jaroměřic n Rok z r 1815 Numismatickeacute listy 21 1966

s 77ndash7834 P SPUFFORD Power s 13435 J JANAacuteČEK Der boumlhmische Aussenhandel in der Haumllfte des 15 Jahrhunderts in Historica 4 1962 s

39ndash5836 Privilegium zachovaneacute pouze v opise se klade do let 1174ndash1178 Srv Jaromiacuter ČELAKOVSKYacute (ed) Codex

juris municipalis regni Bohemiae I Praha 1886 č 237 Stykům Řezna s českyacutemi zeměmi se z německeacute strany podrobně věnovali Klaus FISCHER Regensburger

Hochfinanz Die Krise einer europaumlischen Metropole Regensburg 2003 a Wiltrud EIKENBERG Das

Handelshaus der Runtinger zu Regensburg Goumlttingen 1976 Stručnyacute přehled podaacutevaacute rovněž Peter WOLF

Der Edelmetallhandel zwischen Prag Regensburg und Venedig im spaumlteren Mittelalter in Gold im Herzen

Europas Kuumlmmersbruck 1996 s 189ndash198


v Pasově v souvislosti s dovozem soli dopravovaneacute po Zlateacute stezce do Prachatic38

Stezka byla využiacutevaacutena i v opačneacutem směru českyacutemi kupci kteřiacute po niacute pravidelně navště-

vovali trhy v Pasově39 Na sever od Zlateacute stezky běžela nejstaršiacute a nejdůležitějšiacute spojnice

Bavorska s Čechami tzv pražskaacute cesta Amberg ndash Řezno ndash Cham ndash Horšovskyacute Tyacuten

ndash Plzeň ndash Rokycany ndash Cerhovice ndash Žebraacutek ndash Beroun ndash Praha40 Norimberk s Prahou

spojovala cesta přes Hirschau Waidhaus a Plzeň41 Pobliacutež Hirschau se tato trasa křiacutežila

s chebskou miacuteřiacuteciacute z Řezna přes Weiden do Chebu a odtud daacutele do Polabiacute Ve 14 stoletiacute

byla pro cestu z Řezna do Čech předepsaacutena a striktně vyžadovaacutena jižniacute trasa vedouciacute do

Prahy přes Straubing42 V městě Cham (Kouba) jehož dochovanyacute celniacute rejstřiacutek ze sedm-

desaacutetyacutech let 13 stoletiacute zmiňuje řezenskeacute a poprveacute takeacute norimberskeacute kupce provozujiacuteciacute

obchod s Čechami43 se spojovaly cesty miacuteřiacuteciacute do Čech z Řezna a Norimberku (přes

Schwandorf) Ze stejneacute doby pochaacuteziacute doklad o bdquovyacuteměně informaciacuteldquo mezi Prahou a Řez-

nem44 kteraacute se v pozdějšiacute době s rostouciacute intenzitou zbožně peněžniacutech vztahů neustaacutele

prohlubovala45 V roce 1279 povolil kraacutel Rudolf Habsburskyacute řezenskyacutem kupcům volnyacute

dovoz střiacutebra z Uher přes Rakousko46 Řezenštiacute jako vyacutevozci střiacutebra z Čech jsou poprveacute

uvaacuteděni k roku 132047 Kromě střiacutebra obchodovali již od 12 stoletiacute s ciacutenem a o něco

později takeacute s mědiacute48 O angažovanosti řezenskyacutech obchodniacuteků při uskutečňovaacuteniacute

plateb z Čech svědčiacute vyacutepověď dopisu kteryacute poslal v roce 1287 biskup Tobiaacuteš z Bechyně

mistru Rapotovi oloupeneacutemu v řiacuteši o peniacuteze pro papežskeacuteho legaacuteta49 Na biskupovu

žaacutedost někteřiacute jeho přaacuteteleacute mezi pražskyacutemi měšťany napsali měšťanům řezenskyacutem aby

poskytli Rapotovi potřebnyacute uacutevěr na pokračovaacuteniacute v cestě a na realizaci platby

38 Ke Zlateacute stezce z českeacute strany naposledy František KUBŮ ndash Petr ZAVŘEL Der Goldene Steig Historische

und archaumlologische Erforschung eines bedeutenden mittelalterlichen Handelsweges 1 Die Strecke

Prachatitz-Staatsgrenze Passau 2001 K obchodu se soliacute srv Heinrich WANDERWITZ Studien zum

mittelalterlichen Salzwesen in Bayern Muumlnchen 1984 s 306ndash309 Zdeněk ŠIMEČEK Salz aus dem

Alpenraum in Konkurenz mit dem Salz aus dem Norden in den boumlhmischen Laumlndern in J-C Hocquet

ndash R Palme (eds) Das Salz in der Fechte- und Handelsgeschichte Berenkamp 1991 s 135ndash145 zde s 136

K obchodu v širšiacutech souvislostech Rostislav NOVYacute Funkce obchodu a mince v pozdně přemyslovskyacutech

Čechaacutech Numismatickeacute listy 35 1980 s 13ndash17 39 F GRAUS Die Handelsbeziehungen s 9640 Herbert KRUumlGER Das aumllteste deutsche Routenhandbuch Joumlrg Gails bdquoRaiszligbuumlchlinldquo Graz 1974 s 36ndash3841 Tamteacutež s 80ndash8242 F GRAUS Českyacute obchod se suknem ve 14 a počaacutetkem 15 stoletiacute Praha 1950 s 4343 Hans SCHENK Die Beziehungen zwischen Nuumlrnberg und Prag von 1450ndash1500 in I Bog (ed) Der

Aussenhandel Ostmitteleuropas 1450ndash1650 KoumllnndashWien 1971 s 186 uvaacutediacute rok 1270 naproti tomu F

GRAUS Českyacute obchod s 40 pozn 77 s odkazem na Monumenta Boica 36 1 Muumlnchen 1852 429n

zpraacutevu datuje do doby kolem roku 1280 44 František PALACKYacute (ed) Uumlber Formelbuumlcher zunaumlchst im Bezug auf boumlhmische Geschichte I Praha

1842 s 167ndash16845 Mimořaacutedneacuteho vyacuteznamu nabyla v 15 stoletiacute zpravodajskaacute služba Norimberku hlavniacuteho zaacutesobitele pohu-

sitskyacutech Čech K tomu podrobněji Miloslav POLIacuteVKA Nuumlrnberg als Nachrichtenzentrum in der ersten

Haumllfte des 15 Jahrhunderts in Kommunikationspraxis und Korrespondenzwesen im Mittelalter und in

der Renaissance Paderborn 1998 s 165ndash17746 Josef WIDEMANN (ed) Regensburger Urkundenbuch Bd 1 (Monumenta Boica Bd 53 N F Bd 7)

Muumlnchen 1912 č 12147 Tamteacutež č 46648 Obchod s mědiacute nabyl na vyacuteznamu zejmeacutena poteacute co norimberštiacute kupci zdokonalili zhutňovaciacute proces

jiacutemž nejen zlepšili technickou kvalitu mědi ale tzv saacutegrovaacuteniacutem ještě ziacuteskaacutevali asi 50 střiacutebra Srv k to-

mu např diskusniacute přiacutespěvek Wolfganga von Stromera zveřejněnyacute ve sborniacuteku La moneta nell economia

europia sedili XIIIndashXVIII Atti della bdquoSettimane di studiildquo 7 Prato 1981 s 161 49 J B NOVAacuteK (ed) Formulaacuteř biskupa Tobiaacuteše z Bechyně (1279ndash1296) Praha 1903 s 19ndash20


Doplňujiacuteciacute informace k nimž je vhodneacute přihleacutednout přinaacutešejiacute naacutelezy minciacute

Zatiacutemco na bavorskeacutem uacutezemiacute se vyskytujiacute naacutelezy českyacutech minciacute 13 stoletiacute vzaacutecně50

na českeacutem uacutezemiacute jsou naacutelezy bavorskyacutech ražeb zejmeacutena řezenskyacutech feniků poměrně

hojneacute a zdaacute se dokonce že se v nich jeviacute i jakyacutesi řaacuted Bavorskeacute mince doklaacutedajiacuteciacute přiacutehra-

ničniacute obchodniacute styky obiacutehaly podle svědectviacute naacutelezů nejčastěji v zaacutepadniacutech a jihozaacute-

padniacutech Čechaacutech kde představovaly běžně užiacutevaneacute platidlo zatlačujiacuteciacute do pozadiacute českeacute

brakteaacutety51 Vyacuteskyt pasovskyacutech feniků v Prachaticiacutech souvisiacute nepochybně se solnyacutem

obchodem52 Druhou oblast naacutelezů bavorskyacutech minciacute lze vzhledem k poloze lokalit

označit jako zaacutezemiacute nebo širšiacute obvod obchodniacute cesty z Řezna do Prahy (naacutelezy v Koliacuteně

Uacutejezdu u Cerhovic Hořoviciacutech Tetiacuteně a Praze)53 a konečně ojediněleacute naacutelezy se vyskytly

ještě v severozaacutepadniacutech a severniacutech Čechaacutech54 Ze zcela nedaacutevneacute doby pochaacuteziacute skladbou

a rozsahem mimořaacutednyacute druhyacute naacutelez z Tetiacutena u Berouna ukrytyacute do země kraacutetce po roce

1247 Poklad tvořiacute 713 kusů minciacute různyacutech nominaacutelů (řezenskeacute plzeňskeacute a chebskeacute

feniky miacutešeňskeacute a českeacute brakteaacutety uherskyacute denaacuter) 50 brakteaacutetovyacutech svitků a jeden

střiacutebrnyacute slitek mezi nimiž vyacuterazně převažujiacute řezenskeacute feniky z třicaacutetyacutech a počaacutetku

čtyřicaacutetyacutech let 13 stoletiacute (646 kusů) Dosud nezpracovanyacute naacutelez je předběžně spojovaacuten

s kolonizačniacutemi aktivitami a daacutelkovyacutem obchodem55

Vyacutevoz mince z Řezna nebyl v teacuteto době ničiacutem vyacutejimečnyacutem ani v raacutemci daacutelkoveacuteho

obchodu a ještě na začaacutetku 14 stoletiacute působili v Praze řezenštiacute kupci prodaacutevajiacuteciacute drobnou

minci Permanentniacute nedostatek hodnotneacute drobneacute mince kteryacute se po celou druhou polo-

vinu 13 stoletiacute stupňoval vytvaacuteřel přiacutezniveacute podmiacutenky pro odbyt řezenskeacute mince Nebyl

to však jedinyacute důvod jejiacuteho rozsaacutehleacuteho dovozu Druhyacutem byla poptaacutevka po spotřebniacutem

zbožiacute kteraacute zřejmě ještě nedosahovala takoveacute intenzity aby zajistila pravidelnyacute chod

daacutelkoveacuteho obchodu Střiacutebro bylo patrně čaacutestečně nakupovaacuteno za střiacutebrneacute mince což lze

považovat za projev pomaleacuteho rozvoje ekonomiky českyacutech zemiacute ve srovnaacuteniacute s rostouciacute

produkciacute střiacutebra56 Podobnaacute situace nastala opět na konci 14 stoletiacute kdy řezenskaacute firma

Runtingerů kupovala českeacute střiacutebro za zlatou minci Takeacute zde se v pozadiacute odraacutežiacute dispro-

porce mezi poptaacutevkou po dovaacuteženeacutem zbožiacute a možnostmi vyacutevozu střiacutebra57

50 Největšiacute dosud znaacutemyacute naacutelez pochaacuteziacute z Pfaffenmuumlnsteru u Straubingu tedy z uacutezemiacute pobliacutež jedneacute z větviacute

obchodniacute trasy z Řezna do Prahy druhyacute z Hirschau u Amberku sleduje frekventovanou spojnici mezi

Norimberkem a Prahou Srv František CACH Nejstaršiacute českeacute mince III Praha 1974 s 87ndash8951 Pavel RADOMĚRSKYacute Bavorskyacute fenik na českeacutem jihozaacutepadě ve 13 stoletiacute Naacutelez minciacute ve Střiacutebře 1953

in Numismatickyacute sborniacutek 2 1955 s 27ndash56 Srv teacutež Josef JEČNYacute Poznaacutemky k naacutelezu nehodivskeacutemu

Numismatickyacute časopis československyacute 3 1927 s 190ndash205 Z jižniacutech Čech nejnověji Jiřiacute MILITKYacute

ndash Marek PARKMAN Naacutelez řezenskeacuteho feniku ze 13 stoletiacute v Libotyni okrPrachatice in Numismatickyacute

sborniacutek 20 2005 s 157ndash158 52 J MILITKYacute ndash M PARKMAN Naacutelez středověkeacuteho pasovskeacuteho feniku ze Staryacutech Prachatic in

Numismatickyacute sborniacutek 20 2005 s 161ndash162 J MILITKYacute ndash M PARKMAN ndash Petr ZAVŘEL Mince nale-

zeneacute při archeologickeacutem vyacutezkumu Velkeacuteho naacuteměstiacute v Prachaticiacutech in Numismatickyacute sborniacutek 20 2005

s 162ndash16353 Emanuela NOHEJLOVAacutendashPRAacuteTOVAacute (red) Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku II2 Praha

1956 č 1773 1791 1799 1815 1819 1826 1830 1858b Srv teacutež Hubert EMMERIG Der Regensburger

Pfennig Die Muumlnzpraumlgung in Regensburg vom 12 Jahrhundert bis 1409 Berlin 1993 54 E NOHEJLOVAacutendashPRAacuteTOVAacute (red) Naacutelezy II2 č 1788 1831 186455 Prvniacute zpraacutevu o pokladu z Tetiacutena odkryteacutem 29 ledna 2006 podali Jiřiacute Militkyacute a Roman Zaoral v raacutemci

Sejbalovyacutech numismatickyacutech dnů konanyacutech ve Vranově u Brna v zaacuteřiacute 2006 Referaacutet bude zveřejněn ve

sborniacuteku Peniacuteze v proměnaacutech času 6 Ostrava 2007 (v tisku) 56 J JANAacuteČEK Střiacutebro s 90357 Franz BASTIAN Das Runtingerbuch 1383ndash1407 und verwandtes Material zum Regensburger-suumldostdeutschen

Handel und Muumlnzwesen II Regensburg 1943 s 82 Srv teacutež F GRAUS Die Handelsbeziehungen s 110


Když v roce 1312 vydal koncil ve Vienne zaacutekaz obchodovat s muslimy staly se

Čechy a Uhry nejdůležitějšiacutemi producenty draheacuteho kovu v pozdně středověkeacute Evropě

V letech 1330ndash1380 dosaacutehlo důlniacute podnikaacuteniacute v Kutneacute Hoře sveacuteho vrcholu a s niacutem

i dodaacutevky střiacutebra do benaacutetskeacute mincovny O střiacutebře z Německa (l argento che vien

d Alemagna) se k roku 1320 zmiňuje deniacutek benaacutetskeacuteho kupce da Canala a rovněž znaacutemyacute

florentskyacute obchodniacutek Pegolloti uvaacutediacute že ražby z kutnohorskeacute mincovny označovaneacute

jako buenmini dalla magna (tedy českeacute z Německa) přichaacutezely do Benaacutetek přes Viacutedeň58

Viacutedeňaneacute jimž bylo v roce 1312 přiznaacuteno praacutevo skladu na tomto obchodu velmi vydě-

laacutevali Proti monopolu Viacutedně uzavřeli Jan Lucemburskyacute a Karel Robert z Anjou v roce

1327 smlouvu o tom že českeacute střiacutebro se nadaacutele nemaacute posiacutelat do Itaacutelie přes Rakousko

Veškereacute zaacutesoby střiacutebra z českyacutech dolů směřovaly od teacute doby na zaacutepad což posiacutelilo pozici

Norimberku59 Rostouciacutem ziskům z obchodu se střiacutebrem naviacutec nahraacuteval pokles ceny

zlata na benaacutetskeacutem trhu v letech 1328ndash133560

Jihoněmečtiacute kupci směňovali v Benaacutetkaacutech jak na to ukazuje dochovanaacute kniha

řezenskyacutech Runtingerů z let 1383ndash140761 kusy ryziacuteho draheacuteho kovu na benaacutetskeacute

dukaacutety za něž pak nakupovali různeacute druhy zbožiacute Kromě toho brali s sebou platnou

střiacutebrnou a zlatou minci střiacutebrneacute a zlateacute šperky a bdquoznehodnoceneacuteldquo mince62 Vzhledem

k tomu že s podobnou skladbou kovovyacutech předmětů se setkaacutevaacuteme ve vyacuteše zmiacuteně-

neacutem pokladu z Fuchsenhofu63 lze předpoklaacutedat že obdobnyacutem způsobem probiacutehaly

obchodniacute transakce v Benaacutetkaacutech již ve 13 stoletiacute Neraženyacute drahyacute kov představoval pro

kupce vyacutehodnou protihodnotu za dovaacuteženeacute zbožiacute Mohl se často vozit bez většiacuteho cel-

niacuteho zatiacuteženiacute jeho transport byl meacuteně naacutekladnyacute a zaručoval naviacutec většiacute nezaacutevislost na

klimatickyacutech poměrech Zlato a střiacutebro sice podleacutehalo přiacutesnyacutem zaacutekazům vyacutevozu ktereacute

se s klesajiacuteciacute produkciacute na konci 14 stoletiacute zostřovaly64 kupci se však vždy znovu pokou-

šeli zaacutekazy obchaacutezet Někdy byly tyto bdquotrikyldquo uacutespěšneacute napřiacuteklad když benaacutetskaacute Velkaacute

rada musela 14 prosince 1322 osvobodit řezenskeacuteho kupce Konrada Spitzera od trestu

za průtahy s registraciacute přivezeneacuteho zlata a střiacutebra65 V nekalyacutech praktikaacutech pokračoval

tento bdquovyacutetečniacutekldquo i v Čechaacutech a byl kvůli nim v roce 1324 v Praze vězněn66

Vyacutemluvnou zpraacutevu o tom s čiacutem řezenštiacute kupci obchodovali přinaacutešejiacute dva nejstaršiacute

seznamy zbožiacute ktereacute jim bylo v Praze zabaveno Na seznamu z roku 132167 převažujiacute bar-

chet flanderskeacute sukno z Ypres a Tournai a jemneacute tkaniny zmiacuteněny jsou rovněž hotoveacute

peniacuteze Soupis z roku 132468 podaacutevaacute trochu jinyacute obraz hlavniacute položku představuje šafraacuten

58 Citovaacuteno podle P SPUFFORD Money s 137ndash13859 Cestu českyacutech minciacute směrem na zaacutepad lze ve 14 a 15 stoletiacute doložit kontramarkami jimiž německaacute

města označovala kvalitniacute pražskeacute groše a daacutevala jim charakter lokaacutelniacute měny Tento systeacutem začal v roce

1382 jako reakce na snižovaacuteniacute obsahu střiacutebra v pražskyacutech grošiacutech Srv Hans KRUSY Gegenstempelte

Prager Groschen in Hamburger Beitraumlge zur Numismatik 6 1966 s 525ndash53060 P SPUFFORD Money s 27161 F BASTIAN Das Runtingerbuch Bd IndashIII Regensburg 1935ndash194462 K FISCHER Regensburger Hochfinanz s 18563 Srv pozn 2364 Vyacutevoz neraženeacuteho kovu z Čech se pokusil řezenskyacutem kupcům zakaacutezat již Vaacuteclav II v roce 1305 Srv

Monumenta Boica 53 Muumlnchen 1912 č 219 s 111ndash112 65 Regensburger Urkundenbuch I Muumlnchen 1912 č 445 Citovaacuteno podle K FISCHER Regensburger

Hochfinanz s 18566 J JANAacuteČEK L argent s 247ndash24967 J EMLER (ed) Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III Praha 1890 č 747 s 305ndash30668 Tamteacutež č 965 s 375ndash376 Flanderskeacute sukno z Gentu Ypres a Poperinghenu se na pražskeacutem tržišti pro-

daacutevalo již ve 13 stoletiacute Srv F GRAUS Českyacute obchod s 102


v Čechaacutech velmi obliacutebenyacute uvaacuteděny jsou různeacute druhy jemneacuteho sukna barchet viacuteno střiacuteb-

ro hotoveacute peniacuteze a předměty denniacute potřeby Zřejmě již na konci 13 stoletiacute se pro potřeby

zlatniacuteků do Čech dovaacuteželo takeacute kvalitniacute uncovniacute zlato v podobě zlatyacutech draacutetků ktereacute se

vyraacuteběly v Lucce Milaacuteně a Benaacutetkaacutech a vpleacutetaly se do drahyacutech rouch69 Dovoz zbožiacute z Be-

naacutetek je pro roky 1304 a 1333 doložen atesty pravosti benaacutetskeacuteho zbožiacute jež bylo v Praze

často falšovaacuteno70 Zatiacutemco Benaacutetky neprojevovaly v obchodu se zaalpskyacutemi oblastmi

zaacutejem o nic jineacuteho než o ryziacute drahyacute kov do jihoněmeckyacutech měst vozili kupci z Čech takeacute

kožešiny vosk dobytek a vzaacutecněji i levneacute českeacute sukno Kupci provozovali zaacuteroveň s vyacute-

měnou zbožiacute i finančniacute operace Ty však v teacute době měly pouze okrajovyacute vyacuteznam neboť

bankovnictviacute v řiacuteši bylo až do poloviny 14 stoletiacute ovlaacutedaacuteno židovskyacutemi lichvaacuteři71

Praha byla na konci 13 stoletiacute bdquoměstem s mimořaacutednyacutemi spotřebniacutemi podmiacutenkami

v raacutemci miacutestniacuteho trhuldquo72 Již sama přiacutetomnost kraacutelovskeacuteho dvora a ciacuterkevniacutech instituciacute

vedla k tomu že zaacutekazniacuteky obchodniacuteků byli lideacute jejichž přiacutejmy pochaacutezely prakticky

z celeacute země Centraacutelniacute postaveniacute Prahy způsobovalo že na Stareacutem Městě se soustřeďo-

val obchodniacute styk mezi celou zemiacute a cizinou Minimaacutelně do poloviny 14 stoletiacute staro-

městštiacute kupci zaacutesobovali z Prahy zahraničniacutem zbožiacutem většinu menšiacutech měst v Čechaacutech

i na Moravě Praacutevo hostiacute ktereacute se prosadilo již někdy na přelomu 13 a 14 stoletiacute sice

zakazovalo ciziacutem kupcům provozovat v Praze prodej v maleacutem a nařizovalo jim i ve

velkeacutem prodaacutevat pouze domaacuteciacutem měšťanům73 velciacute kupci však na něm neprodělaacutevali

Nebyli totiž tolik zaacutevisliacute na vyacutehodaacutech ktereacute toto praacutevo daacutevalo pražskyacutem měšťanům

Měli přiacutemeacute spojeniacute s jinyacutemi obchodniacutemi centry a jejich peněžniacute potenciaacutel i styky je

samy chraacutenily před konkurenciacute74

Zvlaacuteštniacute zprostředkovatelskou uacutelohu mezi Prahou a zaacutepadniacute Evropou plnili cheb-

štiacute kupci75 Formujiacuteciacute se chebskyacute městskyacute staacutet s vlastniacute minciacute kteryacute byl až do roku

1322 součaacutestiacute řiacuteše a i později si v raacutemci zemiacute českeacute Koruny uchoval zvlaacuteštniacute postave-

niacute navaacutezal dřiacuteve než jinaacute města v Čechaacutech přiacutemeacute spojeniacute s Frankfurtem Koliacutenem

Norimberkem a Řeznem Profitoval ze sveacute polohy na křižovatce daacutelkovyacutech tras spoju-

jiacuteciacutech Prahu s Frankfurtem a Řezno s Lipskem Zvlaacutešť těsneacute byly vztahy Chebu s No-

rimberkem s niacutemž chebskaacute městskaacute rada uzavřela již v roce 1305 dohodu o tom že

jejich obchodniacuteci nemusiacute v druheacutem městě platit žaacutedneacute poplatky Stejnaacute dohoda platila

takeacute mezi Chebem a Řeznem76 Pokud potřebovali kupci z uvedenyacutech řiacutešskyacutech měst

69 Takovaacute roucha se do Prahy vozila na objednaacutevku panovnickeacuteho dvora Srv k tomu pozn 24 a 25 Rejstřiacutek

dovaacuteženeacuteho zbožiacute z Benaacutetek se na přelomu 14 a 15 stoletiacute neustaacutele rozšiřoval Bohatyacute materiaacutel k obcho-

du řezenskyacutech Runtingerů snesla W EIKENBERG Das Handelshaus Zde na s 132 je zmiacutenka o dovozu

uncovniacuteho zlata70 F GRAUS Die Handelsbeziehungen s 9471 Tato situace se změnila teprve v souvislosti s bdquoumořeniacutem židovskyacutech dluhůldquo jako důsledku protižidov-

skyacutech pogromů z let 1349 1385 a 1390 Tiacutem byl otevřen novyacute prostor pro podnikaacuteniacute jehož dokaacutezali

nejleacutepe využiacutet norimberštiacute obchodniacuteci Srv W von STROMER Hartgeld s 11072 Poprveacute toto označeniacute v souvislosti s Prahou použil J JANAacuteČEK Řemeslnaacute vyacuteroba v českyacutech městech v 16

stoletiacute Praha 1961 s 18773 K vyacutevoji praacuteva hostiacute srv J MEZNIacuteK Der oumlkonomische Charakter Prags im 14 Jahrhundert in Historica

17 1969 s 56ndash5874 J MEZNIacuteK Praha s 6375 Zahraničniacutech obchodniacutech kontaktů zprostředkovanyacutech Chebem využiacutevala českaacute venkovskaacute města

i v pozdějšiacute době když se pokoušela o navaacutezaacuteniacute přiacutemeacuteho spojeniacute s německyacutemi obchodniacutemi centry

Konkreacutetniacute přiacuteklady uvaacutediacute J MEZNIacuteK Praha s 87 pozn 10 76 K hospodaacuteřskeacutemu životu v předhusitskeacutem Chebu srv Heribert STURM Eger Geschichte einer Reichsstadt

I Augsburg 1951 s 232ndash258 Nově k dějinaacutem Chebu z českeacute strany F KUBŮ Chebskyacute městskyacute staacutet Českeacute

Budějovice 2006


ziacuteskat informace o obchodniacutech podmiacutenkaacutech či politickeacutem děniacute v Čechaacutech pak se často

nejdřiacuteve obraceli na Cheb Vzaacutejemnaacute provaacutezanost mezi Prahou a jihoněmeckyacutemi městy

přes Cheb byla daacutena i tiacutem že v radě Stareacuteho Města pražskeacuteho od konce 13 stoletiacute až

do poloviny 14 stoletiacute zasedali v silneacutem početniacutem zastoupeniacute přiacuteslušniacuteci chebskyacutech

patricijskyacutech rodů77 kteřiacute byli zaacuteroveň napojeni na kupeckou komunitu v Řezně a No-

rimberku Pražštiacute a později i norimberštiacute patricijoveacute jako vlastniacuteci důlniacutech podiacutelů hraacuteli

současně vedouciacute uacutelohu i v Kutneacute Hoře78 Protože směnaacuterna tam byla spojena s horniacute

a mincovniacute komorou měli kupci přiacuteležitost kombinovat obchod s drahyacutemi a barev-

nyacutemi kovy se směnaacuterenskou činnostiacute provozovanou střiacutedavě ve městech a v důlniacutech

reviacuterech To vše napomaacutehalo růstu jejich kapitaacutelu

Až do poloviny 14 stoletiacute ovlaacutedali pražskyacute daacutelkovyacute obchod kupci z Řezna a Koliacutena

nad Ryacutenem79 V důsledku uacutespěšneacuteho prosazovaacuteniacute inovačniacutech technickyacutech procesů

rozšiřovaacuteniacute uacutevěroveacuteho podnikaacuteniacute a takeacute vlivem politiky Karla IV směřujiacuteciacute k vytlačeniacute

Benaacutetčanů z vnitroněmeckyacutech trhů převzal vedouciacute roli od Řezna Norimberk kteryacute si

sveacute pozice v daacutelkoveacutem obchodě upevnil zejmeacutena v sedmdesaacutetyacutech letech 14 stoletiacute když

ovlaacutedl benaacutetskeacute Fondaco dei Tedeschi80 V 15 stoletiacute Norimberk dosaacutehl monopolniacuteho

postaveniacute v daacutelkoveacutem obchodě celeacute středovyacutechodniacute Evropy81 Důležityacutem miacutestem setkaacute-

niacute pražskyacutech a chebskyacutech kupců s kupci z Řezna a Norimberku se od třicaacutetyacutech let 14

stoletiacute staly frankfurtskeacute veletrhy jejichž zprostředkujiacuteciacute role v obchodě mezi vyacutecho-

dem a zaacutepadem je poprveacute doložena v roce 128082 Jihoněmeckaacute města udržovala ve 13

stoletiacute nejživějšiacute kontakty s Prahou a Chebem ve 14 stoletiacute zesiacutelily vazby na Kutnou

Horu Plzeň Českeacute Budějovice a Most Čechy přiacuteležitostně využiacutevala takeacute jako tranzit-

niacute uacutezemiacute ve spojeniacute s horniacutemi centry v Uhraacutech s Vratislaviacute a Frankfurtem nad Odrou83

Na Moravě bylo po celeacute obdobiacute pozdniacuteho středověku nejvyacuteznamnějšiacutem obchodniacutem

centrem Brno Přiacutebuznost obrazovyacutech motivů na minciacutech z druheacute poloviny 13 stoletiacute

přitom naznačuje možnost poměrně intenzivniacute vyacuteměny zbožiacute mezi Brnem Chebem

a některyacutemi obchodniacutemi centry fenikoveacute měnoveacute oblasti v jihozaacutepadniacutem Německu84

Ve 13 stoletiacute byly vytvořeny přiacutezniveacute podmiacutenky k obchodniacutemu a peněžniacutemu

podnikaacuteniacute ktereacute se plně rozvinuly ve 14 a na počaacutetku 15 stoletiacute Šlo o obdobiacute zrych-

leneacuteho hospodaacuteřskeacuteho vyacutevoje ve středovyacutechodniacute Evropě zatiacutemco zaacutepadniacute Evropa

77 Z let 1285ndash1297 je jmeacuteny doloženo 17 chebskyacutech patricijů z nichž mnoziacute byli členy rady na Stareacutem Městě

viacutecekraacutet Srv B MENDL Sociaacutelniacute krise měst ve stoletiacute čtrnaacutecteacutem Českyacute časopis historickyacute 30 1924

s 54 pozn 4 Tabulku rodů nejčastěji zastoupenyacutech v městskeacute radě ve 14 stoletiacute publikoval J MEZNIacuteK

Praha s 2078 Josef ŠUSTA Dvě knihy českyacutech dějin I Posledniacute Přemyslovci a jejich dědictviacute Praha 1917 s 60 pozn 179 Obchodniacutemi styky mezi Prahou a Koliacutenem nad Ryacutenem se zabyacutevaacute Gunther HIRSCHFELDER Die Koumllner

Handelsbeziehungen im Spaumltmittelalter Koumlln 1994 s 156ndash16780 W von STROMER Binationale Handelsgesellschaften s 140ndash14181 V roce 1309 vystupuje mezi norimberskyacutemi měšťany Meynhardus de Praga od roku 1333 jsou

Norimberčaneacute pravidelně zmiňovaacuteni v Praze Obchodniacute spojeniacute mezi Prahou a Norimberkem dosa-

hovalo mimořaacutedneacute intenzity zvlaacuteště v letech 1350ndash1420 a znovu pak 1480ndash1500 Podrobně k tomu

H SCHENK Nuumlrnberg und Prag Nuumlrnberg 196982 Obchodniacutem vztahům mezi Čechami a Frankfurtem nad Mohanem věnuje pozornost Michael ROTH-

MANN Die Frankfurter Messen im Mittelalter Stuttgart 1998 s 270ndash277 316ndash31983 K průběhu obchodniacutech tras z Řezna směrem na vyacutechod srv K FISCHER Regensburger Hochfinanz

s 164ndash16684 Jeden přiacuteklad za všechny obrazovyacute motiv brakteaacutetu typu Cach 956 raženeacuteho v šedesaacutetyacutech letech 13 sto-

letiacute v brněnskeacute mincovně upomiacutenaacute na znak města Schaffhausenu na Ryacuteně Několik vzaacutejemně podobnyacutech

naacutemětů ze stejneacute doby lze doložit takeacute na chebskyacutech a brněnskyacutech minciacutech Na možneacute obchodniacute vlivy

v teacuteto souvislosti upozornil R ZAORAL Českeacute a moravskeacute ražby s 94ndash95


prochaacutezela poměrně hlubokou kriziacute Tato vyacutevojovaacute faacuteze byla možnaacute zejmeacutena diacuteky

expanzivniacutem hornoněmeckyacutem centrům kteraacute našla ve středovyacutechodniacute Evropě trh

pro sveacute řemeslneacute vyacuterobky a takeacute zaacutesobovaciacute surovinovou zaacutekladnu Vtaženiacute tohoto

regionu do obchodniacuteho prostoru hornoněmeckyacutech měst bylo usnadněno takeacute faktem

že vyššiacute měšťanskeacute vrstvy patřily na mnoha miacutestech k německy mluviacuteciacute skupině85

Recepce zaacutekladniacutech zaacutesad severoitalskeacute měnoveacute reformy spočiacutevajiacuteciacute ve zlepšeniacute

jakosti a hmotnosti mince ve vytvořeniacute pružneacuteho měnoveacuteho systeacutemu a posleacuteze i v za-

členěniacute zlatyacutech nominaacutelů do noveacute soustavy tradičniacuteho evropskeacuteho střiacutebrneacuteho mono-

metalismu byla důležityacutem předpokladem pro konsolidovanyacute hospodaacuteřskyacute rozvoj čes-

kyacutech zemiacute ve 14 stoletiacute Neobyčejně velkeacute zaacutesoby střiacutebra a kvalitniacute mince v podobě

pražskeacuteho groše přitahovaly prospektory obchodniacuteky a finančniacuteky i ze vzdaacutelenyacutech

oblastiacute Daacutelkovyacute obchod na němž se převaacutežně podiacuteleli kupci hornoněmeckyacutech a se-

veroitalskyacutech měst doznal v průběhu 14 stoletiacute značneacuteho rozmachu Nevyacutehodnou

pozici domaacuteciacutech kupců kteřiacute vyacuterazněji nezasaacutehli do přiacutemeacuteho spojeniacute mezi produkč-

niacutemi centry draheacuteho kovu a trhy na zaacutepadě a jihu Evropy se pokoušeli panovniacuteci ve

středovyacutechodniacute Evropě několikraacutet zvraacutetit většinou však bez valneacuteho uacutečinku Tak se

napřiacuteklad v roce 1335 uherskyacute českyacute a polskyacute kraacutel ve Visegraacutedu dohodli na vyřazeniacute

Viacutedně z daacutelkoveacuteho obchodu s tiacutem že maacute byacutet navaacutezaacuteno přiacutemeacute spojeniacute mezi Uhrami

a řiacutešiacute a mezi Čechami a Itaacuteliiacute Obchod z Uher na zaacutepad měl byacutet napřiacuteště veden přes

českeacute země což na určityacute čas posiacutelilo vyacuteznam Brna Češi čaacutest sveacuteho obchodu s Itaacuteliiacute

přesunuli do Nizozemiacute zatiacutemco Uhři směřovali miacutesto do Německa do Itaacutelie Většina

zbožiacute do Uher ale stejně přichaacutezela z Itaacutelie přes Alpy a ne z Čech nebo Polska

Podobně neuacutespěšnyacute byl pokus Karla IV z roku 1365 změnit průběh daacutelkoveacute obchodniacute

trasy z Benaacutetek do Luumlbecku a odtud daacutele do Brug ve prospěch Prahy Ciacutesař chtěl pro

kupce v Praze zřiacutedit dům srovnatelnyacute s benaacutetskyacutem Fondacem a umožnit benaacutetskyacutem

kupcům vyvaacutežet střiacutebro a zlato bez omezeniacute Ani tak laacutekavou nabiacutedkou však Benaacutetky

nepřinutil vzdaacutet se osvědčeneacute a mnohem bezpečnějšiacute trasy přes Basilej a Frankfurt

do Luumlbecku resp přes Koliacuten nad Ryacutenem do Brugg86 Realizace se nedočkal ani plaacuten

Antonia Mariniho z roku 1463 zaměřenyacute proti dominanci norimberskyacutech kupců

kteryacute kraacuteli Jiřiacutemu z Poděbrad doporučoval navaacutezat přiacutemeacute obchodniacute styky s Benaacutetka-

mi prostřednictviacutem českyacutech agentů kteřiacute by zbožiacute nakupovali přiacutemo od benaacutetskyacutech

kupců v Pasově a Salcburku87

Jakkoli se střiacutebro stalo ve 13 stoletiacute naacutestrojem k uacutečinnějšiacutemu spojeniacute českyacutech zemiacute

s vyspělyacutemi ohnisky evropskeacute ekonomiky přece se již v teacuteto době začaly projevovat

prvniacute znaacutemky pasivniacute obchodniacute bilance způsobeneacute zaostaacutevaacuteniacutem domaacuteciacute řemeslneacute

vyacuteroby za obchodem Obchodniacute rovnovaacuteha byla kromě toho zaacutevislaacute i na vyacuteši různyacutech

druhů plateb z nichž většina plynula na jih Evropy neboť Italoveacute prodaacutevali viacutece zbožiacute

a služeb do zaalpskeacute oblasti než naopak Mnoho peněz odchaacutezelo z Čech v souvislosti

s vojenskyacutemi vyacutepravami poutěmi do Svateacute země organizovanyacutemi v režii Benaacutetčanů

85 Na začaacutetku 14 stoletiacute měli Němci na Stareacutem Městě pražskeacutem převahu nejen mezi patriciaacutetem ale i mezi

přiacuteslušniacuteky středniacute vrstvy Srv J MEZNIacuteK Praha s 53 pozn 1186 Nerealizovanyacutem projektem Karla IV se zabyacutevala řada badatelů Srv např Otto STOLZ Ein venetianisch-

boumlhmisch-belgisches Verkehrsprojekt Kaiser Karl IV in Mitteilungen des Vereins fuumlr Geschichte der

Deutschen in Boumlhmen 52 1914 s 413ndash422 V širšiacutech souvislostech se hospodaacuteřskyacutem poměrům za vlaacutedy

Karla IV věnuje R NOVYacute Hospodaacuteřstviacute a sociaacutelniacute poměry doby Karla IV in Karolus Quartus ed V

Vaněček Praha 1984 s 39ndash7487 F PALACKYacute Rada kraacuteli Jiřiacutemu o zlepšeniacute kupectviacute v Čechaacutech psanaacute asi leacuteta 1463 Časopis Českeacuteho muzea

2 1828 s 3ndash20


a takeacute s platbami papežskeacute kurii do Řiacutema a Avignonu88 Dalšiacute přiacutečinou nevyrovnaneacute

obchodniacute bilance byl rozdiacutel mezi reaacutelnou a nominaacutelniacute hodnotou mince patrnyacute už

na sameacutem počaacutetku velkeacute měnoveacute reformy v roce 1300 Reaacutelnaacute hodnota souhrnu 12

parvů odpoviacutedajiacuteciacute jednomu pražskeacutemu groši byla tehdy totiž o 277 nižšiacute než

jejich nominaacutelniacute hodnota a tato tendence se postupem doby daacutele prohlubovala89

Žaacutednyacute z naznačenyacutech nepřiacuteznivyacutech jevů však nemohl převaacutežit nad nespornyacutem

přiacutenosem daacutelkoveacuteho obchodu a to nejen v ekonomickyacutech ale i obecně kulturniacutech

souvislostech Napomaacutehal překonaacutevaacuteniacute dvou tak rozdiacutelnyacutech kulturniacutech světů

jakeacute představovala staraacute řiacutešskaacute siacutedelniacute oikumena v Bavorsku kam nejpozději od

12 stoletiacute pronikaly silneacute italskeacute vlivy a nově kolonizovanyacute prostor českyacutech zemiacute

orientovanyacute do poloviny 13 stoletiacute převaacutežně jen na miacutestniacute trh Vyrovnaacutevaacuteniacute se s tě-

mito kontrasty představuje totiž jedno z nejpodstatnějšiacutech teacutemat středověkyacutech dějin

středniacute Evropy

Summary

Roman Zaoral Trade relations Prague Regensburg and Venice in the 13th century

The Czech lands situated between two important trade centres of medieval Europe ndash nothern

Italy and the Baltic ndash stood from the beginning in the limelight of Regensburg merchants

Relevant impulses were coming from nothern Italy mostly from Venice where the largest

market of precious metals was concentrated (about 1280ndash1500) The city profited from the fact

to be situated closer to Central European mines than the other Mediterranean ports The pen-

etration of Venice into the Eastern Mediterranean put pressure on the growth in production

of the Zecca mostly depended on silver supply from Jihlava (Iglau) in the 1260s and 1270s and

later from Kutnaacute Hora (Kuttenberg) as well But still the development of a long-distance trade

in the Czech lands was slow for more reasons a considerable superiority of the Danube road

a small specialization of production as well as a weak capital of Prague merchants who would

be able to participate in foreign trade That is why the import of foreign goods mostly of luxury

nature was predominantly covered by the export of precious metal and why the merchants from

Regensburg and Cologne got control of Prague long-distance trade until the second half of the

14th century when Nuremberg became a main supplier of the Czech lands However most stocks

of silver was distributed in more complicated ways than with trade There was a great demand

for unminted silver on the Venetian market because the precious metal content in the coins had

been systematically reduced The direct contacts of the Czech lands with Venice are supported

by written sources as well as by some finds of coins High-quality cloth and archaeologically

evidenced painted glass from Venice and Syria represented an equivalent for exported silver in

the last quarter of the 13th century The South German and Italian merchants took to Venice not

only silver ore with them but also silver and gold coins jewelry and ldquodevalueatedrdquo coins Such

a structure of metal objects can be found in the hoard of Fuchsenhof Upper Austria concealed

in the years 127678 which could be interpreted as one of many silver supplies to the Venetian

Fondaco dei Tedeschi The favourable conditions for trade and money transactions created in the

13th century were fully developed in the 14th and at the beginning of the 15th centuries namely

thanks to the expansion of South German towns The Central European rulers attempted to

upset a weak position of home merchants but mostly with just a small efect The by-product of

88 Avignonskou fiskaacutelniacute politiku ve vztahu k českyacutem zemiacutem rozebiacuteraacute Jaroslav ERŠIL Spraacutevniacute a finančniacute

vztahy avignonskeacuteho papežstviacute k českyacutem zemiacutem ve třetiacute čtvrtině 14 stoletiacute Rozpravy ČSAV 69 sešit 10

Praha 1959 s 89ndash125 a TYacuteŽ Papežskeacute exspektance in communi forma pauperum na českaacute beneficia ve 14

a na počaacutetku 15 stoletiacute in Strahovskaacute knihovna 5ndash6 1971ndash72 s 105ndash13789 R NOVYacute Nominaacutelniacute a reaacutelnaacute hodnota mince doby husitskeacute in Acta Universitatis Carolinae-Philosophica

et historica 2ndash1988 Z pomocnyacutech věd historickyacutech VIII Praha 1989 s 82


a long-distance trade was a passive balance as well as an increasing difference between the real

and nominal value of coins On the other hand trade contacts went a long way towards the set-

tlement of different regions of Europe

English by R Zaoral


DVA ZAUJIacuteMAVEacute PARVY VAacuteCLAVA II ZO SLOVENSKA

M a r e k B U DA J

Českyacutem minciam grošoveacuteho obdobia na Slovensku sa doteraz v slovenskej numizmati-

ke venovalo len veľmi maacutelo priestoru Uvedenaacute problematika bola donedaacutevna suacuteborne

vyhodnotenaacute len v niekoľkyacutech štuacutediaacutech Ľ Kraskovskej (1974 131ndash135) J Hlinku (1974

11ndash72) a J Hunku (2000 28ndash37) priacutepadne bola spracovanaacute len v spojitosti s docircležitou

stredovekou obchodnou komunikaacuteciou tzv Českou cestou (Hlinka 1970 193ndash216)

Všetky horeuvedeneacute praacutece však skuacutemali obeh českyacutech minciacute v grošovom obdobiacute len

na zaacuteklade štatistickeacuteho vyhodnotenia Doteraz nebola venovanaacute vaumlčšia pozornosť ani

ich podielu na domaacutecom obežive ani ich hospodaacuterskemu dopadu na peňažneacute pomery

dnešneacuteho Slovenska Okrem toho neboli vyhodnoteneacute a bližšie spracovaneacute ani kon-

kreacutetne typy minciacute akeacute tu obiehali hlavne pražskeacute groše ktoreacute suacute zo všetkyacutech českyacutech

razieb grošoveacuteho obdobia najviac zastuacutepeneacute v naacutelezoch minciacute na Slovensku Napriek

tomu že pravdepodobne už od začiatku 14 storočia zohraacutevali pražskeacute groše nezane-

dbateľnuacute uacutelohu aj v peňažnyacutech pomeroch na Slovensku je nutneacute sledovať aj ich podiely

čiže parvy Tieto predstavovali 112 groša Napriek tomu že sa uvedeneacute razby vyskytujuacute

v slovenskyacutech naacutelezoch len veľmi vyacutenimočne je potrebneacute im venovať naacuteležituacute pozor-

nosť Vo svojom priacutespevku by som chcel preto popiacutesať dve takeacuteto zaujiacutemaveacute razby

Jedna je z Jablonice pri Senici druhou je parvus z neznaacutemej lokality (pravdepodobne

z Puacutechova) Obe mince suacute zaujiacutemaveacute aj z toho docircvodu že sa jednaacute o parvy vyrazeneacute

na medenom kotuacutečiku

Jablonica (okr Senica)

Parvus z Jablonice (obr 1) bol pocircvodne suacutečasťou vaumlčšieho suacuteboru minciacute (bolo ich uacutedajne

za košiacutek na chlieb) ktoryacute sa však do dnešnyacutech dniacute nezachoval Mince sa objavili v roku

1930 pri čisteniacute mlynskeacuteho naacutehonu Do Slovenskeacuteho naacuterodneacuteho muacutezea ndash Historickeacuteho

muacutezea (ďalej len SNM-HM) sa však prostredniacutectvom p Viktora Šemmera dostala už

len taacuteto minca Je tu uloženaacute pod inventaacuternym čiacuteslom S 35 499 aj v suacutečasnosti Jedinaacute

zmienka o nej bola poskytnutaacute až v roku 1968 v suacutebornej publikaacutecii o stredovekyacutech

a novovekyacutech naacutelezoch minciacute na Slovensku (Naacutel 2 č 105) Z uvedeneacuteho kraacutetkeho

regestu sa však doteraz presne nevedelo o akuacute razbu sa jednaacute



1300ndash13051305ndash1310 ()Av v perlovci koruna W IIR BOEM

Rv lev v perlovci PRAG nečit



061 g 14 mm



Slovensko neznaacutema lokalita

Parvus z neznaacutemej lokality (obr 2) sa dostal v priebehu marca 2004 do SNM ndash HM

v Bratislave ako pozostalosť spolu aj s ďalšiacutemi rocircznymi razbami Tieto však netvorili

s parvom kompaktnyacute celok pretože boli evidentne mladšie lebo vaumlčšina z nich pochaacuted-

zala až zo 17 ndash začiatku 18 storočia Tieto tvorili pocircvodne nejakyacute menšiacute naacutelezovyacute

celok Parvus bol k nim priradenyacute pravdepodobne až niekedy neskocircr Keďže pocircvodnyacute

naacutelezca tyacutechto minciacute pochaacutedzal z okolia Puacutechova mocircžeme predpokladať že aj objaveneacute

mince suacute z bliacutezkosti alebo priamo z uvedeneacuteho mesta Tuacuteto hypoteacutezu sa naacutem však už

nepodariacute potvrdiť Napriek tomu sa jednaacute o zaujiacutemavyacute naacutelez o ktorom je potrebneacute sa

zmieniť




1300ndash13051305ndash1310 ()Av v perlovci koruna WIIRBOEM

Rv lev v perlovci PRA nečit VI



076 g 14 mm

Vyhodnotenie naacutelezov

Naacutelezy oboch parvov patria medzi unikaacutetne doklady obehu českyacutech razieb grošoveacuteho

obdobia na Slovensku Docircležiteacute suacute aj z toho docircvodu že doteraz sa zistilo z uvedeneacuteho

uacutezemia len minimum takyacutechto razieb Najvaumlčšiacute počet minciacute v tomto obdobiacute pochaacuted-

zajuacuteci z českeacuteho prostredia totiž tvoria predovšetkyacutem pražskeacute groše Ich podiely suacute

zachovaneacute v slovenskyacutech naacutelezoch len minimaacutelne Zaujiacutemavosťou oboch parvov je

že suacute evidentne vyrobeneacute na medenom kotuacutečiku Takeacuteto mince boli pomerne často

spaacutejaneacute s razbami po smrti Vaacuteclava II v rokoch 1305ndash1310 (Castelin 1947 50 tyacutež 1953

41) Po ňom sa totiž vo veľmi kraacutetkom slede vystriedalo niekoľko panovniacutekov od jeho

syna Vaacuteclava III ktoryacute však po necelom mesiaci zomrel Rudolfa I Habsburgskeacuteho

až po Jindřicha Korutanskeacuteho (1307ndash1310) Doteraz sa presne nevie akeacute mince uve-

deniacute panovniacuteci produkovali Predpokladaacute sa že pokračovali aj naďalej v razeniacute minciacute

s titulatuacuterou Vaacuteclava II Na zaacuteklade vaumlčšieho počtu objavenyacutech minciacute hlavne parvov

vyrobenyacutech na medenyacutech kotuacutečikoch z tohto obdobia možno predpokladať že praacuteve

uvedeneacute razby boli produkovaneacute najskocircr v nepokojnyacutech rokoch 1305ndash1310 Je totiž

ťažko predstaviteľneacute že by ešte počas zaacuteveru vlaacutedy Vaacuteclava II kedy bola nastolenaacute

stabilnaacute politickaacute situaacutecia a hospodaacuterstvo s kvalitnou menou došlo k oficiaacutelnemu začle-

neniu rocircznych medenyacutech razieb do peňažneacuteho obehu (Castelin 1947 50) Daacute sa predpo-

kladať že sa tak stalo až po jeho smrti kedy vlaacutedli rocirczni panovniacuteci ktoriacute pokračovali

v razbe minciacute v nezmenenej forme ale chceli nejakyacutem spocircsobom odliacutešiť svoje mince od

predchaacutedzajuacuteceho panovniacuteka Je však ťažko mysliteľneacute že by to robili spocircsobom razby

medenyacutech minciacute Tyacutem by utrpela kvalita ich minciacute lebo by nebola rovnakaacute ako kvalita

razieb ich predchodcu Vaacuteclava II Proti tomu hovoria aj piacutesomneacute pramene kedy riacutemsky

kraacuteľ Albrecht piacuteše v roku 1307 synovi Fridrichovi ktoryacute sa uchaacutedzal o českuacute kraacuteľovskuacute


korunu aby sa zaviazal zachovať pri razbe minciacute status quo (Castelin 1947 52 pozn 2

Vorel 2000 43) Samozrejme nemocircžeme zabudnuacuteť ani fakt že pravdepodobne v tyacutechto

nepokojnyacutech dobaacutech kedy v časoch bojov o kraacuteľovskyacute troacuten nastala politickaacute a čiastočne

aj hospodaacuterska kriacuteza by mohol danyacute stav viesť v krajine k častejšiemu falšovaniu minciacute

Z obehu sa mohli stratiť staršie kvalitnejšie razby Aj v mladšiacutech obdobiach stredoveku

totiž mocircžeme vidieť skutočnosť že praacuteve nepokojneacute časy využiacutevali mnohiacute falzaacutetori

na zaktivizovanie svojej činnosti Pri skuacutemaniacute oboch parvov naacutes zaujal jeden zaujiacute-

mavyacute fakt Obe mince majuacute pomerne vysokeacute hmotnosti minca z Jablonice vaacuteži 061 g

a druhaacute ešte ťažšia až 076 g Ako je znaacuteme prveacute parvy mali mať hmotnosť približne

05 g pri priemernej jakosti 0544 (Castelin 1953 34) Aj ďalšie podobneacute falošneacute mince

z rocircznych naacutelezov mali oveľa menšie hmotnosti ako oba vyššie uvedeneacute parvy V naacuteleze

z hradu Piacutesek odkiaľ pochaacutedza podobnaacute minca dosahoval parvus len 048 g (Koppovaacute

ndash Militkyacute 2000 151) Oveľa menšie hmotnosti mali aj parvy zo Sedlčan kde mal falošnyacute

exemplaacuter len 045 g a pravyacute 030 g (Dohnal ndash Korenyacute ndash Militkyacute 1999 558) a z Chaurovej

zbierky (Haacuteskovaacute 1991 24ndash25 tab 7 č 40ndash41) Tu nachaacutedzajuacutece sa falošneacute parvy mali

hmotnosti len 0488 a 0359 g Uvedenyacute jav je pomerne zaujiacutemavyacute ale žiaľ momentaacutelne

ho nie je možneacute nijako bližšie interpretovať Mohlo sa stať keďže uvedeneacute mince boli

razeneacute na hrubšiacutech kotuacutečikoch že sa ich podarilo vyrobiť s takyacutemi hmotnosťami len

naacutehodne Na druhej strane vyacuteroba ťažšiacutech minciacute ako predpisovala ich norma bola

v grošovom obdobiacute pomerne bežnyacutem javom Mince sa totiž razili metoacutedou tzv bdquoal

marcoldquo keď sa z jednej hrivny mal vyraziť len istyacute počet minciacute čiacutem sa neprihliadalo

na uacuteradne stanovenuacute hmotnosť tyacutechto minciacute Preto sa staacutevalo že takto vyrazeneacute mince

mohli mať aj vyacuteraznejšie odchyacutelky

Obe mince je ťažkeacute hodnotiť v historickom kontexte a vyacuteznamu pre regionaacutelne

dejiny Pochaacutedzajuacute z neznaacutemych naacutelezov v prvom priacutepade nepoznaacuteme ani celkoveacute zlo-

ženie pokladu ktoreacuteho boli suacutečasťou teda ani dobu ukrytia V druhom priacutepade nie je

jasnaacute ani približnaacute lokalizaacutecia naacutejdenej mince V priacutepade parvu z Jablonice ktoryacute bol

suacutečasťou vaumlčšieho naacutelezu ho však mocircžeme dať najskocircr do spojitosti s existenciou vyacutezna-

mnej obchodnej komunikaacutecie tzv Českej cesty ktoraacute viedla naprieč celyacutem zaacutepadnyacutem

Slovenskom Taacute bola totiž v roku 1336 aj oficiaacutelne uzaacutekonenaacute medzi českyacutem kraacuteľom

Jaacutenom Luxemburskyacutem (1310ndash1346) a uhorskyacutem kraacuteľom Karolom Roacutebertom (1307ndash

1342) Preto pocircvodnyacute naacutelez z Jablonice kde bolo pravdepodobne aj viac českyacutech razieb

mohol byť hotovosťou nejakeacuteho obchodniacuteka ktoryacute asi smeroval z Čiech do Uhorska

Žiaľ bližšie nemocircžeme nič povedať ani k jeho približnej dobe uloženia do zeme

Naacutelezy minciacute Vaacuteclava II na Slovensku a ich hospodaacutersky vyacuteznam

Mince Vaacuteclava II začali už pomerne ryacutechlo po ich razeniacute roku 1300 v Čechaacutech prenikať

aj na uacutezemie dnešneacuteho Slovenska Vaumlčšinu z minciacute ktoreacute sa k naacutem v tomto čase dostali

tvorili hlavne pražskeacute groše Žiaľ z uacutezemia dnešneacuteho Slovenska takmer nepoznaacuteme

podiely tyacutechto razieb teda parvy Tie sa mohli nachaacutedzať pravdepodobne len vo vaumlč-

šom naacuteleze z Veľkyacutech Levaacuter okr Malacky (Naacutel 2 č 86) Uvedenyacute poklad sa však do

dnešnyacutech dniacute nezachoval Vie sa o ňom len to že pravdepodobne obsahoval vaumlčšiacute počet

drobnyacutech minciacute ktoreacute pochaacutedzali z čias Vaacuteclava II Parvy suacute v naacutelezoch zo Slovenska

zastuacutepeneacute len veľmi sporadicky Obe analyzovaneacute mince suacute doteraz jedinyacutemi takyacutemito

znaacutemymi razbami z čias Vaacuteclava II Aj preto suacute uvedeneacute mince veľmi vzaacutecne a patria

v našich naacutelezoch z grošoveacuteho obdobia medzi unikaacutetne razby Aj parvy ďalšiacutech panov-


niacutekov suacute vyacutenimočneacute v naacutelezoch zo Slovenska Parvy suacute pomerne vzaacutecne aj v samotnyacutech

Čechaacutech a v naacutelezoch sa vyskytujuacute len ojedinele Spomiacutenanyacute jav mohol byť spocircsobenyacute aj

tyacutem že vďaka ich vyacutebornej kvalite a ryacutedzosti boli v mladšiacutech dobaacutech hojne roztavovaneacute

(Castelin 1953 č 34) Parvy boli najskocircr využiacutevaneacute hlavne na domaacutecich trhoch Aj preto

je ich vyacuteskyt mimo uacutezemia Čiech veľmi vzaacutecny

Č Lokalita Počet minciacute Doba ukrytia Literatuacutera

z toho Vaacuteclava II pokladu

1 Milanovce (okr Noveacute Zaacutemky) 26501 zač 14 st Naacutel 2 č 82

2 Obišovce (okr Košice) 11 zač 14 st Naacutel 2 č 85

3 Veľkeacute Levaacutere (okr Malacky) xx zač 14 st Naacutel 2 č 86

4 Banskaacute Štiavnica x4 zač 14 st Naacutel 2 č 88

Labuda 2003 621ndash628

5 Nitra 11 zač 14 st Naacutel 3 č 163

6 Žilina 3009 po 1318 Naacutel 2 č 117 Naacutelezy 4

č D 14 Budaj 2002 137ndash

143

7 Popudinskeacute Močidľany 961 po 1346 Naacutel 2 č 93

(okr Senica)

8 Bratislava Galandova ulica x1 20ndash30 r 14 st Baacutetora ndash Hunka 1999

115ndash125

9 Bratislava 41 14 stor Naacutel 2 č 103

10 Melčice-Zemianske Lieskoveacute 838101 po 1330 Naacutel 4 č 253

(okr Trenčiacuten)

11 Abrahaacutem (okr Galanta) 11 19 stor Naacutel 2 č 497

Tab 1 Ďalšie naacutelezy minciacute Vaacuteclava II zo Slovenska

Oveľa vyacuteznamnejšiacute dosah na peňažneacute pomery na začiatku 14 storočia určite mali

pražskeacute groše Tie sa začali raziť v Čechaacutech mincovou reformou z roku 1300 Vďaka

ich vyacutebornej kvalite sa pomerne skoro dostali aj na uacutezemia dnešneacuteho Slovenska (tab 1)

Stali sa totiž docircležityacutemi obchodnyacutemi mincami ktoreacute sa dostali aj na trhy veľkej časti

vtedajšej Euroacutepy Na Slovensko sa dostaacutevali kvocircli peňažnej kriacuteze vzniklej koncom 13

storočia prechaacutedzajuacutecej aj do začiatku 14 storočia V peňažnyacutech pomeroch na uacutezemiacute

dnešneacuteho Slovenska prevlaacutedali do 30-tych rokoch 14 storočia hlavne drobneacute striebor-

neacute razby rocirczneho charakteru Obiehali tu pravdepodobne ešte stareacute mince poslednyacutech

Arpaacutedovcov hlavne Ladislava IV (1272ndash1290) až Ondreja III (1290ndash1301) Popri nich

aj viedenskeacute fenigy zo začiatku 14 storočia (hlavne Fridricha Pekneacuteho) Priacutepadne sa

obchody uskutočňovali vo forme nerazeneacuteho kovu Ani uskutočnenie docircležitej mincovej

reformy uhorskeacuteho kraacuteľa Karola Roacuteberta (1307ndash1342) v roku 1325 ešte uacuteplne nestabilizo-

valo menu Preto mohli prenikať na uacutezemie dnešneacuteho Slovenska aj rocirczne cudzie kvalitneacute

mince Obzvlaacutešť to platilo pre pražskeacute groše ktoreacute boli jednak kvalitnyacutemi stredoeuroacutep-

skymi mincami Na druhej strane predstavovali strieborneacute mince vaumlčšiacutech hodnocirct ktoreacute

v Uhorsku v tom čase ešte neboli razeneacute Preto mohli dopĺňať v obehu chyacutebajuacutece vaumlčšie

nominaacutely S razbou grošov v Uhorsku sa začalo až v roku 1329 (Hoacuteman 1921 91) Aj

naacutelezy minciacute s obsahom pražskyacutech grošov zo začiatku 14 storočia na Slovensku pouka-

zujuacute na fakt že tieto mince sa sem dostali hlavne obchodnyacutemi aktivitami ich majiteľov

Vaumlčšina z uvedenyacutech minciacute sa totiž suacutestreďuje pri trasaacutech docircležityacutech obchodnyacutech ciest

Suacute to naacutelezy pri trase už zmienenej medzinaacuterodnej obchodnej komunikaacutecie Českej

cesty ktoraacute praacuteve v 1 polovici 14 storočia nadobudla obrovskyacute nadregionaacutelny vyacuteznam

S uvedenou cestou jednoznačne suacutevisia predovšetkyacutem naacutelezy z Milanoviec Veľkyacutech


Levaacuter Popudinskyacutech Močidlian priacutepadne z Abrahaacutemu a Jablonice Aj uvedeneacute poklady

minciacute dokladajuacute vyacuteznam tejto komunikaacutecie ako docircležitej obchodnej trasy medzi oboma

krajinami Podobne aj ďalšie dva naacutelezy minciacute s obsahom pražskyacutech grošov Vaacuteclava II

mocircžeme dať do spojitosti pravdepodobne s obchodnou činnosťou ich majiteľov Jednaacute sa

o naacutelezy zo Žiliny a Melčiacutec ndash Zemianskeacuteho Lieskoveacuteho Oba poklady suacutevisia s druhou

vyacuteznamnou obchodnou cestou na uacutezemiacute dnešneacuteho Slovenska a tou je tzv Sliezska cesta

Taacute viedla z Bratislavy smerom na severneacute Slovensko popri Žiline sa tiahla na Tešiacutensko

a Krakov Jej druhaacute vetva potom smerovala na vyacutechodneacute Slovensko a cez Spiš opuacutešťala

uacutezemie dnešneacuteho Slovenska Suacutebor minciacute z Melčiacutec ndash Zemianskeho Lieskoveacuteho je zaacuteroveň

aj naacutelezom s najvaumlčšiacutem počtom pražskyacutech grošov Vaacuteclava II na Slovensku Tento poklad

so 101 pražskyacutemi grošmi zaacuteroveň odraacuteža aj peňažneacute pomery na Slovensku lebo so svo-

jou skladbou minciacute je typickou hotovosťou akaacute pravdepodobne obiehala na Slovensku

Okrem grošov sa v nej totiž nachaacutedzajuacute aj viedenskeacute fenigy (Hunka 2000a 9ndash13) Aj

pražskeacute groše v dvoch naacutelezoch z Bratislavy priacuteliš neprekvapujuacute pretože Bratislava bola

v 1 polovici 14 storočia hospodaacutersky a politicky stabilizovanyacutem mestom Na druhej

strane bola aj docircležityacutem strediskom vtedajšieho obchodneacuteho života v oblasti stredneacute-

ho Dunaja Okrem uvedenyacutech naacutelezov sa tieto mince našli aj na stredovekom hraacutedku

v Obišovciach pri Prešove (Polla 1964 481) V tomto priacutepade sa jednaacute o najvyacutechodnejšiacute

naacutelez groša Vaacuteclava II a doteraz jedinyacute z celeacuteho vyacutechodneacuteho Slovenska Štyri pražskeacute

groše sa našli aj v Banskej Štiavnici v polohe Stareacute mesto Glanzenberg Uvedenaacute oblasť

bola vyacutenimočnaacute hlavne vďaka banskej činnosti keď tu na povrch vychaacutedzali zdroje

striebornyacutech ruacuted V meste suacute doloženeacute bohateacute kontakty nielen s okolityacutemi krajinami

ale v mladšom obdobiacute napriacuteklad aj s Benaacutetkami a Pariacutežom (Labuda 2003 623 Hunka

1996 202) Doterajšie naacutelezy pražskyacutech grošov zo Slovenska jednoznačne poukazujuacute na

skutočnosť že tieto mince sa na uacutezemie Slovenska dostali hlavne obchodom

Literatuacutera

Baacutetora J ndash Hunka J 1999 Hromadnyacute naacutelez minciacute zo začiatku 14 stor z Bratislavy Zborniacutek

SNM 93 ndash Archeoloacutegia 9 115ndash125

Budaj M 2002 Naacutelez pražskyacutech grošov zo Žiliny Zborniacutek SNM 96 ndash Histoacuteria 42 137ndash143

Castelin K 1947 Českeacute mincovnictviacute v letech 1305ndash1310 Numismatickeacute listy 4 49ndash52

ndash 1953 Českaacute drobnaacute mince doby předhusitskeacute a husitskeacute 1300ndash1471 Praha



Haacuteskovaacute J 1991 Českeacute moravskeacute a slezskeacute mince 10ndash20 stoletiacute Naacuterodniacute muzeum v Praze

bdquoChaurova sbiacuterkaldquo Svazek III Pražskeacute groše (1300ndash1526) Praha

Hlinka J 1970 Českaacute cesta na uacutezemiacute Slovenska vo svetle naacutelezov minciacute Zborniacutek SNM 44

ndash Histoacuteria 10 193ndash216

ndash 1974 Naacutelezy českyacutech a moravskyacutech minciacute na Slovensku Slovenskaacute numizmatika 3 11ndash72

Hoacuteman B 1921 A Magyar kiraacutelysaacuteg peacutenzuumlgyei eacutes gazdasaacutegpolitikaacuteja Kaacuteroly Roacutebert idelyeacuteben

Budapest

Hunka J 1996 Počiacutetacie žetoacuteny objaveneacute počas archeologickyacutech vyacuteskumov na Slovensku

Študijneacute zvesti Archeologickeacuteho uacutestavu SAV 32 191ndash210

ndash 2000 Počiatky razby grošovej mince v Uhorsku a jej vzťah k pražskeacutemu grošu In Ius

regale montanorum Sekce 3 Numismatika Kutnaacute Hora 28ndash37

ndash 2000a Vzaacutecny naacutelez pražskyacutech grošov a viedenskyacutech fenigov z Melčiacutec ndash Zemianskeacuteho

Lieskoveacuteho Numizmatika 17 9ndash13

Koppovaacute E ndash Militkyacute J 2000 Soubor minciacute objevenyacute při archeologickeacutem vyacutezkumu hradu v Piacutes-

ku Archeologickeacute vyacutezkumy v jižniacutech Čechaacutech 13 Českeacute Budějovice 151ndash154


Kraskovskaacute Ľ 1974 Českeacute stredovekeacute razby v naacutelezoch minciacute na Slovensku Numismatickyacute


Labuda J 2003 O niektoryacutech importoch 12ndash16 storočia v Banskej Štiavnici Archaelogica


Naacutel 2 Hlinka J ndash Kraskovskaacute Ľ ndash Novaacutek J 1968 Naacutelezy stredovekyacutech a novovekyacutech minciacute na

Slovensku Naacutelezy minciacute na Slovensku II Bratislava

Naacutel 3 Hlinka J ndash Kolniacutekovaacute E ndash Kraskovskaacute Ľ ndash Novaacutek J 1978 Naacutelezy minciacute na Slovensku

III Bratislava

Naacutel 4 Kolniacutekovaacute E ndash Hunka J 1994 Naacutelezy minciacute na Slovensku IV Nitra

Polla B 1964 Stredovekyacute hraacutedok v Obišovciach Slovenskaacute archeoloacutegia 12 467ndash484

Vorel P 2000 Od pražskeacuteho groše ke koruně českeacute Průvodce dějinami peněz v českyacutech zemiacutech

Praha

Summary

Marek Budaj Two interesting parvi struck under Vaacuteclav (Wenceslas) II found in Slovakia

Bohemian coins of the grossi period represent interesting and unique specimens in coin finds in

the territory of Slovakia These coins started to come there even shortly after the beginning of

their production in Bohemia in 1300 Mainly Prague grossi appeared in Slovakia but their frac-

tions ndash parvi ndash are very rare there Two of them ndash one from Jablonice near Senica and the other

from an unknown locality (probably Puacutechov) ndash represent unique coins among Slovak finds The

rarity is increased by the fact that both of them have been struck of copper flans It is probable

that they belong to coins produced post-mortem under Vaacuteclav II between 1305 and 1310 More

widely spread Prague grossi are regarded as important coins in circulation in Slovakia and later

on they have influenced a lot the financial situation there Hungarian monetary system was in

serious troubles between the end of the 13th and the beginning of the 14th century which is well

documented by contemporary circulation of older coins struck under the Arpadids or Vienna

pfennigs respectively (mainly those of Fridrich the Handsome) In spite of that fact import of

foreign coins of higher quality was possible While the Prague grossi struck under Vaacuteclav II

represented quality coins at the beginning of the 14th century and there were no coins of middle

categories struck in Hungary (means grossi ndash production of these started there in 1329) it was

possible that these Bohemian grossi could fill the circulation gap in Hungary The Prague grossi

have been imported to Slovakia via commercial activities and they could be mainly found along

important trading routes ndash Bohemian route and Silesian route



VYacuteSKYT POĽSKYacuteCH MINCIacute ZO 14 AŽ ZAČIATKU 16 STOROČIA NA SLOVENSKU ndash ICH PRIacuteNOS

K SLEDOVANIU UHORSKO-POĽSKEacuteHO OBCHODU POČAS STREDOVEKU

J aacute n H U N K A

Uhorskyacute štaacutet bol od začiatku 11 storočia až do zaacuteveru 18 storočia jednyacutem z najbliž-

šiacutech susedov Poľskeacuteho kraacuteľovstva Už od začiatku svojej existencie od vlaacutedy Štefana I

(997ndash1038) mal s niacutem rozsiahle politickeacute kultuacuterne a takisto aj obchodneacute styky Jestvujuacute

stovky straacuten piacutesomnyacutech spraacutev ktoreacute dokladajuacute rozsah tyacutechto kontaktov od stredoveku

až po neskoryacute novovek Na časť z nich napr poukazujuacute priacuteručky všeobecnyacutech dejiacuten

Slovenska V nich suacute prezentovaneacute hlavne vojenskeacute a politickeacute styky panovniacutekov

členov ich rodiacuten a najvyššiacutech štaacutetnych uacuteradniacutekov poskytnutie azylu pre jednotlivyacutech

uhorskyacutech princov1 Suacute tu tiež zaacutekladneacute fakty ohľadne politicko-hospodaacuterskeho vyacutevoja

oboch štaacutetnych celkov najmauml za vlaacutedy Ľudoviacuteta Veľkeacuteho (1342ndash1382) a za poslednyacutech

uhorskyacutech Jagelovcov v rokoch 1490ndash15262 Na styky obchodneacute poukazuje zase znaacutema

praacuteca O R Halagu3 a ďalšiacutech baacutedateľov4

Jednyacutem z docircležityacutech historickyacutech prameňov ktoryacute mocircže jednoznačne dokladať vzaacute-

jomneacute poľsko-slovenskeacute obchodneacute kontakty suacute naacutelezy poľskyacutech minciacute na Slovensku

resp naacutelezy uhorskyacutech minciacute v rocircznych oblastiach byacutevaleacuteho Poľskeacuteho kraacuteľovstva

Probleacutem obehu poľskyacutech minciacute na uacutezemiacute Uhorska nie je probleacutem novyacute neprebaacutedanyacute

lebo sa niacutem zo slovenskej strany zaoberalo viacero baacutedateľov predovšetkyacutem Š Kazimiacuter

J Hlinka a čiastočne aj J Hunka5 Zo strany maďarskej riešili tento probleacutem hlavne I

Gedai L Huszaacuter a iniacute napr J Buza6 Z poľskej strany boli naacutelezy uhorskyacutech minciacute

Priacutespevok vznikol v raacutemci riešenia grantoveacuteho projektu GP 25059251 Korai magyar toumlrteacuteneti lexikon (9ndash14 szaacutezad) főszerkesztő Gy Kristoacute Budapest 1994 s 404ndash4052 Slovensko 1 Dejiny Bratislava 1978 s 1004 Dejiny Slovenska I (do roku 1526) zost R Marsina Bratislava

1986 s 507 519 Dejiny Slovenska II (1526ndash1848) zost V Matula a J Vozaacuter Bratislava 1987 s 842 R

MARSINA Politickaacute a hospodaacuterska situaacutecia na Slovensku v obdobiacute Jagelovcov In Problematika mincovniacutectva

Jagelovcov Materiaacutely z V československo-poľskej numizmatickej konferencie Svit 20ndash22 maacuteja 1988 Nitra

ndash Svit 1988 s 31ndash473 O R HALAGA Košice ndash Balt Vyacuteroba a obchod v styku vyacutechodoslovenskyacutech miest s Pruskom (1275ndash1526)

Košice 1975 4 Vyacuteber z nich je v J HLINKA Poľskeacute razby v naacutelezoch minciacute na Slovensku Zborniacutek SNM LXVII ndash Histoacuteria

13 1973 s 253 pozn 15 Š KAZIMIacuteR Polish Coins in east Slovakia in the 16th and 17th Centuries Studia Historica Slovaca 3 1965

s 112ndash134 J HLINKA Poľskeacute razby s 253ndash291 J HUNKA Orientačnaacute priacuteručka euroacutepskych minciacute 16ndash20

storočia II Mince Poľska (1506ndash1864) Nitra 1997 s 42ndash436 I GEDAI Kontakty handlowe Wegier w XI ndash XIII w w swietle znalezisk monet Wiadomości Numizmatyczne

2 1965 s 73ndash84 L HUSZAacuteR Obieg polskich monet na Węgrzech w XVIndashXVII wieku Wiadomości

Numizmatyczne 16 1972 s 193ndash200 I GEDAI Lengyel peacutenzek Magyarorszaacutegon a XVIndashXVII szaacutezadban

Hermann Ottoacute Muacutezeum Evkoumlnyve 22ndash23 1984 s 37ndash50 I GEDAI Polskie monety na Wegrzech w XVI

i XVII w Wiadomości Numizmatyczne 313 1987 s 165ndash175 J BUZA Lengyel eacutes magyar vaacuteltoacutepeacutenz

Alsoacute-Ausztriaacuteban (A bdquopolturaacutes garasokldquo magyarorszaacutegi forgalmaacutehoz a XVII szaacutezad maacutesodik feleacuteben)

Numizmatikai Koumlzloumlny 90ndash91 1992 s 133ndash145 J BUZA Die Rolle der Dreipoumllker im Geldumlauf Ungarns

im XVII Jahrhundert In Proceedings of the XIth International Numismatic Congress ndash Brussel 1991

Louvain-la-Neuve 4 1993 s 61ndash66


podchyteneacute hlavne v praacutecach S Kubiakovej A Mikołajczyka a M Męclewskej B

Paszkiewicza7

V priacutespevku sledujem len časť zo znaacutemych naacutelezov poľskyacutech minciacute na Slovensku iba

vyacuteskyt neskorostredovekyacutech poľskyacutech minciacute Naacutelezy poľskyacutech minciacute z r 1000ndash1300 som

neanalyzoval kvocircli faktu lebo podľa dostupnej literatuacutery8 neboli takeacuteto platidlaacute dosiaľ

na teritoacuteriu byacutevaleacuteho Uhorska teda aj dnešneacuteho Slovenska zaznamenaneacute Naacutelezmi poľ-

skyacutech minciacute razenyacutech v obdobiacute novoveku teda po roku 1506 sa nezaoberaacutem zaacutemerne

lebo tie podrobne analyzovali už vyššie uvedeniacute slovenskiacute a maďarskiacute baacutedatelia keď

hľadali historickeacute a numizmatickeacute doklady k faktu že poľskeacute mince ktoreacute boli zaacutemer-

ne vnaacutešaneacute do uhorskeacuteho obeživa spocircsobovali v 16 a 17 storočiacute v Uhorsku vyacuterazneacute

ekonomickeacute probleacutemy V raacutemci svojej praacutece som sa preto zameral iba na vyhodnotenie

naacutelezov poľskyacutech minciacute razenyacutech v grošovom obdobiacute ktoreacute boli doposiaľ pri rocircznych

analyacutezach kvocircli svojej maacutelopočetnosti viac-menej opomiacutenaneacute Sledoval som len naacutelezy

poľskyacutech minciacute razenyacutech od začiatku 14 storočia po rok 1500 resp 1506 teda do konca

vlaacutedy poľskeacuteho kraacuteľa Alexandra (1501ndash1506)

Pri priacuteprave praacutece som sa snažil zistiť aj skutočnosť akaacute je situaacutecia v raacutemci naacutelezov

uhorskyacutech minciacute v Poľsku aby som zistil či tieto mocircžu dokladať vzaacutejomnyacute uhorsko-

poľskyacute obchod Naacutelezmi arpaacutedovskyacutech minciacute z 11 až začiatku 14 storočia v Poľsku sa

zaoberali E Kolniacutekovaacute a S Kubiak9 Podľa nich sa ich tu siacutece našlo skoro 900 ks ale tie

tvoria len veľmi maluacute časť z celkoveacuteho počtu v Poľsku objavenyacutech minciacute Preto dokla-

dajuacute skocircr politickeacute než obchodneacute vzťahy Najnovšiacute prehľad vyacuteskytu uhorskyacutech minciacute

v Poľsku uvaacutedza aj publikaacutecia M Męclewskej a A Mikołajczyka10 Ale tu objaveneacute razby

suacute až z obdobia novoveku preto som ich neskuacutemal Pendantom k poľskyacutem minciam

grošoveacuteho obdobia zo Slovenska mocircžu byť uhorskeacute mince 14 až polovice 16 storočia

objaveneacute v Poľsku Ale ani tyacutech nie je priacuteliš veľa Konkreacutetne sa podľa praacutece Kubiakovej11

našlo iba 408 a x minciacute čo takisto tvoriacute iba pomerne maluacute časť z celkoveacuteho fondu minciacute

grošoveacuteho obdobia objavenyacutech v Poľsku

Kvocircli nedostatku suacutepisovyacutech praacutec o novyacutech naacutelezoch minciacute z uacutezemia Maďarska

(kde sa žiaľ publikuje iba časť z naacutelezov v periodiku Numizmatikai Koumlzloumlny resp

v zborniacutekoch niekoľkyacutech muacutezeiacute ale celkovyacute prehľad chyacuteba) z Rumunska a Chorvaacutetska

nebolo možneacute využiť na analyacutezu všetky naacutelezy stredovekyacutech poľskyacutech minciacute na celom

uacutezemiacute byacutevaleacuteho Uhorska

Najlepšie bolo možneacute sledovať len naacutelezy minciacute z uacutezemia Slovenska Tu som na

7 S KUBIAK Hungarian Coins in Polish medieval Finds Acta Archaeologica Carpathica 12 1971 s 27ndash47

S KUBIAK Skarb z XV w z Kościelnej Wsi pow Kalisz Wiadomości Numizmatyczne 15 1971 s 160ndash170

S KUBIAK Skarb z XV wieku z Mstowa pow Częstochowa Wiadomości Numizmatyczne 16 1972 s 169ndash

174 J HUNKA (rec) Marta Męclewska ndash Andrzej Mikołajczyk Skarby monet z lat 1650ndash1944 Inwentarz

II Warszawa 1991 Slovenskaacute numizmatika 14 1996 s 290ndash292 J HUNKA Noveacute publikaacutecie o poľskyacutech

naacutelezoch minciacute Slovenskaacute numizmatika 17 2004 s 340ndash342 8 J HLINKA ndash Ľ KRASKOVSKAacute ndash J NOVAacuteK Naacutelezy minciacute na Slovensku II Bratislava 1968 (v texte ako

Naacutelezy 2) J HLINKA ndash E KOLNIacuteKOVAacute ndash Ľ KRASKOVSKAacute ndash J NOVAacuteK Naacutelezy minciacute na Slovensku III

Bratislava 1978 (v texte ako Naacutelezy 3) Naacutelezy minciacute na Slovensku IV zost E Kolniacutekovaacute a J Hunka Nitra

1994 (v texte ako Naacutelezy 4) E SALTZER A toumlrteacutenelmi Magyarorszaacuteg teruumlleteacuten fellelt 156 aacuterpaacutedhaacutezi eacuteremkin-

cslelet oumlsszefuumlggouml aacutettekinteacutese Budapest 1996 s 11 9 E KOLNIacuteKOVAacute Obolus mŕtvych vo včasnostredovekyacutech hroboch na Slovensku Slovenskaacute archeoloacutegia 15

1967 s 229ndash231 S KUBIAK Hungarian Coins s 27ndash40 47 S KUBIAK Znaleziska monet z lat 1146ndash1500

na obszarze Polski Inwentarz Poznań 199810 J HUNKA (rec) Marta Męclewska ndash Andrzej Mikołajczyk Skarby monet s 290ndash29211 S KUBIAK Hungarian Coins s 47


vyacuteskum využil predovšetkyacutem tri zaacutekladneacute suacutepisoveacute praacutece Naacutelezy minciacute 2ndash412 Aby boli

moje pozorovania čo najkomplexnejšie obe praacutece som ešte doplnil o slovenskeacute naacutelezy

poľskyacutech stredovekyacutech minciacute z rokov 1995ndash2000 Jednaacute sa hlavne o rozsiahly suacutebor

tyacutechto razieb z pokladu z Vrboveacuteho miestna časť Šterusy13 a mince naacutejdeneacute priesku-

mami na 20 severoslovenskyacutech a vyacutechodoslovenskyacutech hradoch (tie neboli dosiaľ bližšie

publikovaneacute)

Možnosti sledovania vzaacutejomneacuteho slovensko-poľskeacuteho obchodu

v rokoch 1301ndash1506 prostredniacutectvom minciacute

A Naacutelezy uhorskyacutech minciacute z rokov 1301ndash1500 v Poľsku

Podľa zisteniacute S Kubiakovej14 sa do roku 1971 v Poľsku objavilo 408 a x ks stredove-

kyacutech uhorskyacutech minciacute Z tohto počtu skoro 98 tvorili zlateacute razby z čias Žigmunda

Luxemburskeacuteho až Mateja Korviacutena Z čias Karola Roacuteberta sa zaznamenal len jeden

denaacuter a jeden groš tohto vlaacutedcu To dokazuje že vyacutevoz uhorskyacutech minciacute do Poľska

nastal až počas zaacuteveru 14 a začiatku 15 storočia V uvedenom suacutebore minciacute sa siacutece

objavilo i niekoľko uhorskyacutech denaacuterov bdquohalierovldquo a bdquopolgrošovldquo z 15 storočia Tie však

tvorili veľmi maluacute časť z daneacuteho suacuteboru Ani noveacute naacutelezy objaveneacute po roku 1971 obsa-

hujuacutece i zopaacuter uhorskyacutech minciacute v podstate nezmenili nastolenyacute obraz Je to malyacute počet

pokladov poľskyacutech korunnyacutech denaacuterov z 1 tretiny až polovice 15 stor15 kde sa objavili

i quartingy Žigmunda Luxemburskeacuteho Popri nich sa našli čo je dosť prekvapujuacutece

tiež denaacutere komtuacutera Raacutedu nemeckyacutech rytierov a severiacutenskeho baacutena Mikulaacuteša Redwitza

(1430ndash1434) ktoreacute je možneacute podľa mincovyacutech značiek na nich umiestnenyacutech považovať

tiež za uhorskeacute razby16 Je evidentneacute že dukaacutety z poľskyacutech naacutelezov siacutece dokladajuacute uhor-

sko-poľskyacute obchod ale poukazujuacute hlavne na fakt že poľskiacute obchodniacuteci neboli v raacutemci

obchodnyacutech stykov ochotniacute použiť vo vaumlčšej miere inflačneacute uhorskeacute mince drobnyacutech

hodnocirct vyraacutebaneacute od čias Žigmunda Luxemburskeacuteho až do roku 1467 ale využiacutevali iba

vtedajšiu valutu ndash uhorskeacute dukaacutety Tie boli pre nich viacutetaneacute aj preto lebo Poľsko v da-

nom obdobiacute nerazilo vlastneacute zlateacute mince

B Naacutelezy poľskyacutech minciacute z rokov 1301ndash1506 v slovenskej časti Uhorska

V dosiaľ jedinej kataloacutegovej praacuteci o naacutelezoch poľskyacutech minciacute na Slovensku od J Hlin ku17

uvaacutedza autor takeacuteto počty do roku 1973 zistenyacutech stredovekyacutech poľskyacutech minciacute

ndash z čias Vladislava II Jagelovskeacuteho (1386ndash1434) 19 minciacute z hľadiska nominaacutelov to boli

3 ternaacutere 13 polgrošov a 3 neurčeneacute mince

ndash z čias Kazimiacutera IV Jagelovskeacuteho (1447ndash1492) 165 minciacute 164 polgrošov a 1 neurčenaacute

minca

12 Pozri pozn 813 J HUNKA ndash M KLČO Suacutebor minciacute zo začiatku 17 storočia zo Šteruacutes Balneologickyacute spravodajca 37

2001 161ndash172 14 S KUBIAK Hungarian Coins s 42ndash47 15 S KUBIAK Skarb z XV w z Kościelnej Wsi pow Kalisz Wiadomości Numizmatyczne 15 1971 s 167

S KUBIAK Skarb z XV wieku z Mstowa pow Częstochowa Wiadomości Numizmatyczne 16 1972

s 173 B PIETROŃ Dwa skarby z XV w w zbiorach Muzeum Okręgowego w Bydgoszczy Wiadomości

Numizmatyczne 39 1995 s 57 16 O danyacutech minciach pozri štuacutediu o poklade minciacute zo Šurian kde sa ich zatiaľ našlo najviac R KUJOVSKYacute

ndash J HUNKA Hromadnyacute naacutelez minciacute z 15 storočia zo Šurian (K problematike quartingov a Redwitzovyacutech

minciacute) Slovenskaacute numizmatika 11 1990 s 181 188ndash20617 J HLINKA Poľskeacute razby s 253ndash291


ndash z čias Jaacutena I Albrechta (1492ndash1501) 479 minciacute 471 polgrošov a 8 neurčenyacutech minciacute

ndash z čias Alexandra (1501ndash1506) 427 minciacute 422 polgrošov a 5 nominaacutelovo neurčenyacutech

minciacute

Celkove sa tak podarilo J Hlinkovi zaznamenať 1090 ks poľskyacutech minciacute zo 14 až

začiatku 16 storočia

V praacutecach Naacutelezy minciacute 3ndash4 a v novyacutech naacutelezoch objavenyacutech resp analyzovanyacutech

v rokoch 1973ndash2005 sa objavilo ďalšiacutech 641 publikovanyacutech minciacute a 24 nepublikovanyacutech

stredovekyacutech poľskyacutech minciacute Okrem už vyššie uvedenyacutech naacutelezov suacute to ešte naacutelezy

z Čadce Michaloviec Boľkoviec Topoľčian zo Šuriacutec18 Prehľad novyacutech poľskyacutech minciacute

je nasledovnyacute

ndash z čias Vladislava II Jagelovskeacuteho (1386ndash1434) 12 minciacute 4 polgroše 8 denaacuterov

ndash z čias Vladislava III Jagelovskeacuteho (1434ndash1444) 13 minciacute 12 denaacuterov 1 ternaacuter

ndash z čias Kazimiacutera IV Jagelovskeacuteho (1447ndash1492) 99 minciacute a 8 kotuacutečikov 96 polgrošov

gdaňskyacute šiling z r 1457ndash1466 2 denaacutere 1 ks falošnej denaacuterovej mince a 8 kotuacutečikov

na vyacuterobu podobnyacutech minciacute

ndash z čias Jaacutena I Albrechta (1492ndash1501) 240 minciacute 237 polgrošov a 3 denaacutere

ndash z čias Alexandra (1501ndash1506) 300 polgrošov

ndash bližšie neurčenyacute poľskyacute ternaacuter z 15 storočia

Ako ukazuje nasledujuacuteca tabuľka (tab 1) celkovo sa v naacutelezoch minciacute z uacutezemia

Slovenska do roku 2005 zaznamenalo 60 naacutelezov obsahujuacutecich 1756 kusov poľskyacutech

stredovekyacutech minciacute v tomto zloženiacute

Vyacuteznam naacutelezov poľskyacutech minciacute na Slovensku

Aj noveacute naacutelezy stredovekyacutech poľskyacutech minciacute z uacutezemia Slovenska potvrdili skutoč-

nosť zistenuacute už J Hlinkom19 že poľskeacute mince sa na naše uacutezemie dostaacutevali pomerne

neskoro až koncom 14 storočia K uvedenyacutem zisteniam je nutneacute doplniť že podľa

novyacutech analyacutez je nutneacute naacutelezy poľskyacutech minciacute sledovať v dvoch časovyacutech horizontoch

Prvyacutem obdobiacutem kedy sa tieto mince dostaacutevali na Slovensko je časovyacute uacutesek od zaacuteveru

14 až do polovice 15 storočia (A) Druhyacutem obdobiacutem kedy sa razby Poľskeacuteho kraacuteľov-

stva objavili v zvyacutešenej miere na našom uacutezemiacute je obdobie od zaacuteveru 15 po 1 tretinu

17 storočia (B)

18 J HUNKA ndash I ŽILINČIacuteK Naacutelez pokladu minciacute v Čadci v roku 2000 Považskyacute zborniacutek 21 Žilina 2002

s 184 J HUNKA Naacutelez striebornyacutech minciacute z 15 a 16 storočia z Michaloviec Zempliacuten 1 2003 s 11 M

BUDAJ Ďalšie mince z hromadneacuteho naacutelezu zo začiatku 17 storočia z Boľkoviec Slovenskaacute numizmatika

17 2004 s 263 J HUNKA Novyacute naacutelez novovekyacutech minciacute z Topoľčian Slovenskaacute numizmatika 17 2004

s 265 M BUDAJ ndash J HUNKA Najvaumlčšiacute poklad novovekyacutech minciacute zo slovenskej časti Novohradu zo

Šuriacutec v tlači 19 J HLINKA Poľskeacute razby s 277

Panovniacutek Počet Prehľad podľa nominaacutelov

Vladislav II (1386ndash1434) 31 polgroš 17 ternaacuter 3 denaacuter 8 nominaacutel neznaacutemy 3

Vladislav III (1434ndash1444) 13 ternaacuter 1 denaacuter 12

Kazimiacuter IV (1447ndash1492) 265+8 polgroš 260 gdaňskyacute šiling 1 denaacuter 2+1 falzum a 8 kotuacutečikov

na vyacuterobu faacutelz nominaacutel neznaacutemy 1

Jaacuten I Albrecht (1492ndash1501) 719 polgroš 708 denaacuter 3 nominaacutel neznaacutemy 8

Alexander (1501ndash1506) 727 polgroš 722 nominaacutel neznaacutemy 5

1 ternaacuter z 15 storočia 1

Tab 1 Poľskeacute mince z rokov 1386ndash1506 naacutejdeneacute do roku 2005 na Slovensku


20 L HUSZAacuteR Muumlnzkatalog Ungarn (von 1000 bis Heute) Muumlnchen 1979

1 2 3 4 5 6 7

8 9 10

Obr 1 Stredovekeacute poľskeacute mince zo Slovenska Platidlaacute Vladislava

II (č 1ndash3) Vladislava III (č 4) Kazimiacutera IV (č 5ndash7) Jaacutena I

Albrechta (č 8ndash9) Alexandra (č 10) Mince č 1 5 8 10 suacute pol-

groše uvedenyacutech panovniacutekov č 6 ndash gdaňskyacute šiling č 2 ndash ternaacuter

= trojdenaacuter č 3ndash4 7 9 ndash denaacutere Ilustraacutecie boli prevzateacute z praacutece

E KOPICKI Katalog podstawowych typoacutew monet i banknotoacutew

Polski oraz ziem historycznie z Polska związanych 11 Warszawa

1974 s 274ndash275 281 283 285 289 291 (Repro obr J HUNKA

Archeologickyacute uacutestav SAV Nitra)

A o naacutelezoch poľskyacutech minciacute z prveacuteho časoveacuteho horizontu (z rokov cca 1395ndash1444) boli

zisteneacute nasledujuacutece skutočnosti Fakt že najstaršie objaveneacute poľskeacute razby pochaacutedzajuacute

až z 90 rokov 14 storočia (možno tu napr uviesť naacutelez polgroša Vladislava II z ro-

kov 1394ndash1395 z hradu Hanigovce na Spiši) nasvedčuje že veľkaacute produkcia pomerne

kvalitnyacutech skoro 70 -nyacutech 29 typov uhorskyacutech denaacuterov a obolov v časoch vlaacutedy

kraacuteľa Ľudoviacuteta I (1342ndash1382 typy Huszaacuter20 č 524ndash552) značne obmedzila prenika-

nie cudziacutech minciacute do Uhorska Hospodaacuterska situaacutecia sa ale vyacuterazne zmenila v poli-

ticky nepokojnyacutech časoch po smrti tohto panovniacuteka za vlaacutedy kraacuteľovnej Maacuterie a po-

čas prvyacutech rokov vlaacutedy jej manžela a naacutestupcu na troacutene Žigmunda Luxemburskeacuteho

Docircsledkom nepokojov bolo o i tiež to že sa vyacuterazne zniacutežil počet razenyacutech typov

minciacute Kraacuteľovnaacute Maacuteria nechala vyraziť v rokoch 1383ndash1395 iba 9 druhov minciacute (2

typy dukaacutetov 4 typy denaacuterov zvyšneacute boli oboly Huszaacuter č 563ndash571) V obežive sa

vaumlčšinou uplatnili iba strieborneacute mince Za Žigmunda sa v rokoch 1387ndash1427 (teda

do čias zmeny jeho mincovej suacutestavy v docircsledku husitskej revoluacutecie) razilo dokonca

iba 5 typov minciacute ndash jeden typ dukaacutetov 3 typy denaacuterov jeden typ parvov (Huszaacuter č

572 575ndash577 580) Hoci časť z obeživa na Slovensku pozostaacutevala na prelome 14 a 15

storočia ešte zo staryacutech denaacuterov Ľudoviacuteta Veľkeacuteho zaacutesoby domaacutecich minciacute v tomto

čase vyacuterazne poklesli Preto sa v obežive začali objavovať aj cudzie mince ndash napr

poľskeacute razby Podľa prehľadu nominaacutelnych hodnocirct poľskyacutech minciacute zo slovenskyacutech

naacutelezov vidno že vtedajšiacute uhorskiacute obchodniacuteci radšej využiacutevali mince strednyacutech

hodnocirct ndash polgroše a ternaacutere nad razbami niacutezkych hodnocirct ndash denaacutermi Danuacute skutoč-

nosť je možneacute vysvetliť nasledovne V rokoch 1368ndash1369 skončila v Uhorsku razba

domaacutecich grošovyacutech minciacute a nasledujuacuteci panovniacuteci až do roku 1468 groše nerazili


Je evidentneacute že približne 30 rokov od skončenia produkcie uhorskyacutech grošov došlo

k ich trvaleacutemu vyacutepadku v obchode (nehovoriac o skutočnosti že naacutelezy poukazujuacute

na fakt že vaumlčšina z uhorskyacutech grošov bola vyvezenaacute mimo uacutezemie Uhorska) Preto

ich nahradili poľskeacute polgroše Vladislava II ktoreacute sa určite použiacutevali ešte počas 1

tretiny 15 storočia Zvyacutešenyacute počet korunnyacutech denaacuterov Vladislava III a Kazimiacutera

IV z 30 až 50 rokov 15 storočia (pričom sa popri originaacutelnych denaacuteroch objavili

aj ich suacutedobeacute napodobeniny vyrobeneacute pravdepodobne vo faľšovateľskyacutech dieľňach

v Liptovskej Mare Sučanoch a na hrade Lietava) poukazujuacute na novuacute spoločenskuacute

situaacuteciu suacutevisiacu s hnutiacutem husitov a bratriacutekov na Slovensku V Uhorsku prevlaacutedali

v 20 až 50 rokoch 15 storočia v obežive inflačneacute razby denaacuterov a obolov vyraacutebaneacute

na postriebrenyacutech alebo aj medenyacutech kotuacutečikoch Preto nie je veľmi čudneacute že sa

popri domaacutecich platidlaacutech resp ich falzaacutech využiacutevali v obchode i niektoreacute druhy

zahraničnyacutech minciacute ndash rakuacuteske fenigy moravskeacute a českeacute peniaze poľskeacute denaacutere

Svojimi metrologickyacutemi parametrami ndash priemerom cca 13ndash14 mm hmotnosťou

okolo 03ndash05 g boli spomenuteacute druhy minciacute internacionaacutelne Rozlišovali sa jedine

vyacutezdobnyacutemi motiacutevmi ndash namiesto brvien a dvojkriacuteža na uhorskyacutech minciach boli na

nich poľskeacute a moravskeacute orlice českyacute lev resp habsburskeacute brvno

B zaujiacutemaveacute suacute aj poľskeacute razby z druheacuteho časoveacuteho horizontu (cca 1500ndash1620)

Reprezentujuacute ich polgroše Kazimiacutera IV Jaacutena I Albrechta a Alexandra V slovenskyacutech

naacutelezoch sa ako jednotliveacute naacutelezy vaumlčšinou nachaacutedzajuacute iba polgroše Jaacutena I Albrechta

ale aj tyacutech je pomerne maacutelo Preto sa daacute uvažovať o tom že tieto polgroše boli pravde-

podobne doneseneacute na Slovensko už v čase ich vyacuteroby t j okolo roku 1500 Vo zvyacute-

šenej miere sa ale polgroše Kazimiacutera IV až Alexandra včiacutetane polgrošov Žigmunda

I Stareacuteho vyskytujuacute iba v hromadnyacutech naacutelezoch a to popri uhorskyacutech denaacuteroch

českyacutech jednostrannyacutech bielych peniazoch švidnickyacutech polgrošoch Ľudoviacuteta II či

inyacutech stredoeuroacutepskych razbaacutech Uvedeneacute poklady boli ukryacutevaneacute do zeme od zaacuteveru

16 storočia približne až do začiatku Tridsaťročnej vojny (1618ndash1648) Domnievam sa

že polgroše objaveneacute v tyacutechto pokladoch neziacuteskali kupci zo Slovenska už v čase ich

razby teda okolo roku 1500 Doniesli si ich z Poľska Čiech možno aj zo Sliezska ako

určiteacute množstvo strieborneacuteho kovu a to vo forme z obehu vyradenyacutech minciacute Dokladaacute

to fakt že ani v jednom slovenskom poklade minciacute ukrytom v zaacutevere 15 storočia sa

nevyskytli polgroše Kazimiacutera IV Všetky polgroše Kazimiacutera IV hoci boli v Poľsku

vyrazeneacute koncom 15 storočia pochaacutedzajuacute zo slovenskyacutech hromadnyacutech naacutelezov ukry-

tyacutech minimaacutelne v časoch Rudolfa II (z lokaliacutet Babiacutenec Hniezdne Barca Pezinok

Rimavskaacute Sobota21) teda z naacutelezov mladšiacutech aspoň o 70 až 100 rokov

Domnievam sa že nie je bezuacutečelneacute ani geografickeacute vyhodnotenie slovenskyacutech naacutelezov

s poľskyacutemi stredovekyacutemi mincami Ako je všeobecne znaacuteme je siacutece pravdou že mnoheacute

obchodneacute mestaacute z oblasti zaacutepadneacuteho Slovenska (napr Bratislava Trnava) udržiavali s Poľ-

skom trvaleacute obchodneacute styky ale vo zvyacutešenej miere sa v poľsko-slovenskyacutech kontaktoch

prejavili mestaacute geograficky bližšie k poľskyacutem či sliezskym hraniciam ndash napr Trenčiacuten

Žilina Aj mnoheacute mestaacute stredneacuteho Slovenska uacutespešne vyvaacutežali svoje vyacuterobky do poľskyacutech

oblastiacute resp prostredniacutectvom Poľska dovaacutežali vzaacutecne tovary zo zaacutemoria Častokraacutet je vo

vedeckej literatuacutere uvaacutedzaneacute tesneacute spojenie Mediarskeho podniku v Banskej Bystrici za

Fuggerovcov a Thurzovcov s Krakovskom a Vratislavskom22 popri nej Banskej Štiavnice

21 J HLINKA Poľskeacute razby č 9ndash10 16 19 2222 R MARSINA Politickaacute a hospodaacuterska situaacutecia s 39ndash43


No je znaacuteme že najmauml z geografickyacutech docircvodov mali najtesnejšie styky s Poľskom vyacutecho-

doslovenskeacute mestaacute Jednaacute sa o mestaacute ležiace hlavne v oblasti Spiša Šariša Zempliacutena

ndash akyacutemi boli Levoča Bardejov Košice Staraacute Ľubovňa a ineacute

Poľskeacute mince zo slovenskyacutech naacutelezov však podľa suacutečasneacuteho stavu poznania len

čiastočne dokazujuacute hlavneacute smery vzaacutejomnyacutech slovensko-poľskyacutech stykov Ako som

vysvetlil vyššie za mince doneseneacute v čase ich razby považujem iba razby Vladislava II

III resp ojedineleacute naacutelezy minciacute Jaacutena I Albrechta Ostatneacute poľskeacute mince sa sem dostali

ako pagament určiteacute množstvo draheacuteho kovu po ich vyradeniacute z poľskeacuteho obehu

Korunneacute denaacutere zo zaacuteveru 14 storočia až 1 polovice 15 storočia sa nachaacutedzajuacute

predovšetkyacutem v oblasti severneacuteho Slovenska ndash od Liptova cez Turiec až po regioacuten

Spiša V danom teritoacuteriu sa obvykle objavujuacute ako jednotliveacute mince alebo ako menšie

skupiny minciacute (v priacutepade naacutelezov z Liptovskej Mary hradov Hanigovce Kamenica

Plaveč Likava asi aj Zbojniacuteckeho hradu v Ruskej Novej Vsi)23 Maacutelokedy boli suacutečasťou

vaumlčšiacutech suacuteborov minciacute ndash ako napr v pokladoch zo Senice a Dobšinej24 Určite boli v svo-

jej dobe využiacutevaneacute ako bežneacute platidlo Na ich vyacuteskyte na Slovensku mohlo značnyacutem

spocircsobom vplyacutevať aj zaacutelohovanie spišskyacutech miest Poľskeacutemu kraacuteľovstvu Žigmundom

Luxemburskyacutem v roku 1412

Polgroše Kazimiacutera IV až Alexandra sa nachaacutedzajuacute vo všetkyacutech hospodaacutersky docircle-

žitejšiacutech oblastiach resp pri hlavnyacutech cestnyacutech ťahoch ndash na Považskej a Sliezskej ceste

na Českej ceste na Poľskej ceste Suacute rozmiestneneacute na Zaacutehoriacute v okoliacute Trnavy na Ponitriacute

v Gemeri Malohonte Liptove Turci Kysuciach Spiši Šariši Miesto ich uloženia bolo

zaacutevisleacute od pohybov ich pocircvodnyacutech majiteľov Tiacute ich v suacutevislosti s postupom nepriateľ-

skyacutech vojsk (počas vojen s Turkami či protihabsburskyacutemi povstalcami) pri naacutebožen-

skyacutech nepokojoch pri akciaacutech zbojniacutekov a pri inyacutech priacuteležitostiach ukryacutevali do zeme

alebo do svojich domovov Uvedeneacute mince dokazujuacute že boli nuacutetene akceptovaneacute ako

určityacute zdroj draheacuteho kovu keď sa domaacuteca ndash uhorskaacute vyacuteroba minciacute viacej orientovala

na razbu platidiel veľkyacutech hodnocirct (v stredoveku grošov a dukaacutetov v novoveku toliarov

na ktoryacutech sa dalo dobre zarobiť pri rozdielnom kurze rocircznych domaacutecich a zahra-

ničnyacutech minciacute) ako na vyacuterobu minciacute drobnyacutech hodnocirct ktoreacute boli nevyhnutneacute pre

zabezpečenie obeživa Pretože poľskeacute polgroše vaumlčšinou tvoria najstaršie časti z tyacutechto

hromadnyacutech naacutelezov nemocircžu datovať čas ich ukrytia Skocircr mocircžu poukaacutezať na sociaacutel-

ne postavenie pocircvodnyacutech vlastniacutekov zakopanyacutech finančnyacutech hotovostiacute V priacutepade že

polgroše Kazimiacutera IV až Alexandra tvoria v raacutemci niektoreacuteho naacutelezu vyacuteraznuacute časť

mocircžu poukaacutezať i na možneacute spoločenskeacute (aj obchodneacute) kontakty majiteľov tyacutechto minciacute

s niektoryacutemi oblasťami mimo hraniacutec Uhorskeacuteho štaacutetu

Summary

Jaacuten Hunka Appearance of Polish coins of the period between the 14th and the beginning of the 16th century in Slovakia ndash their contribution to the study in medieval Hungarian-Polish trade

There were lively political cultural and commercial contacts established between Poland and

Hungary in period from the 11th to the 18th century Coin hoards could represent one of the

sources documenting mutual commercial relations of both states Because of the lack of listings

of Polish coins in the territory of Hungary Romania and Croatia ndash Slovak coin finds have been

23 Bližšie Naacutelezy 4 č 329 ostatneacute naacutelezy neboli predbežne publikovaneacute24 J HLINKA Poľskeacute razby č 1 4


used for the analysis Two basic coin groups are discussed in the article a finds of Hungarian

coins in Poland and b finds of Polish coins in Slovakia The Hungarian coins struck between

the beginning of the 14th century and 1526 which have been found in Poland have already been

analysed by others Only coins struck between 1307 and 1506 have been discussed in this article

In case of the Polish coins found in Slovakia only coins struck between 1386 and 1506 have been

discussed here

Finds of the Hungarian coins in Poland ducats struck in period between Sigismund of

Luxembourg and Vladislav II represent 98 of 420 + x coins Only two coins (a denarius and

a grossus) have been struck under Carolus Robertus This confirms the start of the Hungarian

coin export to Poland even at the beginning of the 14th century Hungarian ducats hellers and

half-grossi of the 15th century and quartings struck during the period between 1430 and 1434 (15

pieces) appeared there The Hungarian ducats from Polish finds represent the Hungarian-Polish

trade in the contemporary central European monetary circulation

Finds of the Polish coins in Slovakia up to date there were about 60 finds of some 1756 late

medieval Polish coins (among others) registered in Slovakia (see Fig 1) There were 31 coins

struck under Vladislav II (1386ndash1434) ndash half-grossi ternars and denarii 13 coins struck under

Vladislav III (1434ndash1444) ndash ternars and denarii 265 coins struck under Kasimir IV (1447ndash1492)

ndash half-grossi Danzig shillings denarii and their copies 719 coins struck under John I Albrecht

(1492ndash1501) ndash half-grossi and denarii and 727 half-grossi struck under Alexander (1501ndash1506)

Interpretation of finds of the Polish coins the oldest coins are represented by specimens

dated back to 1394ndash1400 which proves the fact that the Polish coins appeared in circulation in

Slovakia at the end of the 14th century That happened because of the following reasons ndash foreign

coins have been excluded from the Hungarian circulation by financial edicts of the 1330s and the

1340s under Carolus Robertus (1308ndash1342) About 29 types of denarii and oboli of high quality

were struck under Ludovitus I (1342ndash1382) and under these circumstances foreign coins came

to Hungary rarely But later on under Maria and Sigismud of Luxembourg (about 1385ndash1437)

number of Hungarian coins and their quality severely decreased Because of this fact Polish

half-grossi ternars and denarii started to be used as additional coins in circulation The Polish

half-grossi were used in Hungary in substitution for the Hungarian grossi that have been struck

until 1368ndash1369 and then after 1468 The Polish denarii struck under Vladislav III and Kasimir

IV (about 1430ndash1450) have been brought to Slovakia by representatives of the Hussite and the

ldquoLittle Brothersrdquo movements Contemporary Hungarian coins struck between 1420 and 1450

were of bad quality like little coppers silver plated denarii and oboli Then again the circulation

had to be supported by better foreign coins ndash the Austrian pfennigs the Moravian and Bohemian

coins the Polish denarii Another large group of the Polish coins found in Slovakia is represented

by half-grossi struck under Kasimir IV John I Albrecht and Alexander Just only part of it ndash the

half-grossi struck under John I Albrecht ndash has been imported to Slovakia during the reign of the

mentioned ruler The rest of those half-grossi struck in period between the reigns of Kasimir IV

and Alexander appeared up to now just only in hoards buried between 1500 and 1620 These

half-grossi have been brought by Slovak merchants from Poland Bohemia Moravia and Silesia as

a certain amount of silver metal in form of coins excluded from circulation Geographical analy-

sis of Slovak finds containing the Polish coins has brought an interesting information about the

Slovak-Polish commercial activities According to historical sources these activities took place

especially in towns situated close to the Polish border ndash in Trenčiacuten Žilina Banskaacute Bystrica in

towns in Spiš Šariš and Zempliacuten and in Levoča Bardejov Košice Staraacute Ľubovňa Analysing

finds of the Polish coins in the territory of Slovakia it is possible to state that trade routes lead

through north Slovakia ndash through Liptov Turiec Spiš (probably because of the fact that towns

in Spiš have served as a pawn to Poland since 1412) and Šariš Later Polish coins ndash the half-grossi

struck in period between the reigns of Kasimir IV and Alexander ndash have been detected on all

important routes (route along the river Vaacuteh and Silesian Bohemian Polish routes) and towns

threatened by enemies (Turks anti-Habsburg rebels bandits leaders of religious riots)



JAacuteCHYMOVSKAacute PRODUKCE DROBNEacute MINCE A PENĚŽNIacute OBĚH 16 A 17 STOLETIacute

Rozbor mincovniacutech naacutelezů


Numismatickeacute baacutedaacuteniacute posledniacutech zhruba čtyř desetiletiacute obracejiacuteciacute častěji než kdykoliv

v minulosti pozornost k měnoveacute a mincovniacute problematice 16 a 17 stoletiacute si přirozeně

nemohlo nepovšimnout tak zaacutevažneacuteho jevu ve vyacutevoji českeacuteho mincovnictviacute jakyacutem

bylo zřiacutezeniacute a sto padesaacutet let činnosti jaacutechymovskeacute mincovny v letech 151920 až 1671

(Šimek 1982 10) Ražba mince v Jaacutechymově se stala opakovaně předmětem hlubšiacuteho

badatelskeacuteho zaacutejmu V souvislosti s monografickyacutem zpracovaacuteniacutem osudů mincovny

(Nemeškal 1964 Sakařovaacute-Malaacute 1967) byla podrobněji sledovaacutena i otaacutezka vyacuteše zdejšiacute

mincovniacute produkce jejiacutež kvantitativniacute zhodnoceniacute a vymezeniacute v poměru k produkci

současně pracujiacuteciacutech mincoven v Kutneacute Hoře v Praze a v Českyacutech Budějoviciacutech se

stalo později součaacutestiacute pokusů o stanoveniacute celkoveacuteho objemu mincovniacute ražby v Čechaacutech

od počaacutetku mincovaacuteniacute tolaru (1520) do vydaacuteniacute mincovniacuteho řaacutedu českyacutech stavů roku

1619 (Šimek 1974 tyacutež 1983a) Z dosud předloženyacutech zjištěniacute je viacutece než patrneacute měniacuteciacute

se postaveniacute mincovny v hierarchii mincovniacutech podniků v Čechaacutech Z nejpřednějšiacuteho

podniku v zemi produkujiacuteciacuteho v počaacutetciacutech sveacute existence i později v 1 polovině 16

stoletiacute obrovskeacute množstviacute noveacute mince převaacutežně uplatňovaneacute mimo hranice Čech se

stala objemem sveacute produkce v 2 polovině 16 stoletiacute druhou a v prvyacutech desetiletiacutech 17

stoletiacute třetiacute českou mincovnou zastiacuteněnou nejprve mincovnou kutnohorskou v 2 polo-

vině 16 stoletiacute a posleacuteze i pražskou v posledniacutech letech předbělohorskeacute doby1 Tento

zprvu pozvolnyacute později staacutele rychlejšiacute pokles jaacutechymovskeacute produkce uacutezce souvisejiacuteciacute

s poklesem těžby střiacutebra v krušnohorskeacutem rudniacutem okrsku se musel nutně odrazit

v měniacuteciacutem se vyacuteznamu zdejšiacutech ražeb pro peněžniacute oběh Přitom pokles produkce byl

provaacutezen vyacuteraznou změnou i ve složeniacute vydaacutevaneacuteho oběživa Jestliže až do 70 let 16

stoletiacute se mincovna orientovala teacuteměř vyacutehradně na ražbu velkeacute střiacutebrneacute mince ndash tolaru

a jeho diacutelů přiacutepadně naacutesobků a po zavedeniacute mincovniacuteho řaacutedu Ferdinanda I z roku

1559 (1561) zlatniacuteku (60krejcaru) a jeho diacutelů (z nižšiacutech nominaacutelů jsou z tohoto obdobiacute

znaacutemy pouze noveacute groše z 20 let pražskeacute groše z let 1543 a 1544 a 2krejcary z let 1562

1563 a 1564) později odtud vychaacutezelo teacutež množstviacute drobnějšiacutech ražeb ndash v předbělohor-

skeacute době biacuteleacute groše maleacute groše a biacuteleacute peniacuteze v době pobělohorskeacute 3krejcary krejcary

a 12krejcary Produkce těchto drobnyacutech nominaacutelů byla v některyacutech letech zvlaacuteště

v pobělohorskeacutem obdobiacute podstatně vyššiacute než ražba tolarů přiacutepadně drobneacute nominaacutely

byly jedinyacutem druhem zde vydaacutevaneacuteho oběživa2 Třebaže zatiacutem neviacuteme jak byl určovaacuten

1 Hodnota jaacutechymovskeacute produkce je odhadovaacutena v 1 polovině 16 stoletiacute na 7 500 000 kop miacuteš (78 českeacute

produkce) v 2 polovině 16 stoletiacute na 3 700 000 kop miacuteš (30 českeacute produkce) a v letech 1601ndash1619 na

310 000 kop miacuteš (10 českeacute produkce) Bliacuteže k tomu E Šimek (1974 1983a) 2 V nečetnyacutech uacutedajiacutech z předbělohorskeacuteho uacutedobiacute je doložena vyššiacute produkce drobneacute mince v roce 1580

(zaokrouhleně se jejiacute hodnota rovnala 14 828 tolarům hodnota tolaroveacute ražby 11 520 tolarů) a v roce 1610

(hodnota ražby drobneacute mince 6412 tolarů hodnota tolaroveacute ražby 4211 tolarů) Srov Sakařovaacute-Malaacute 1967

71 73 Přiacutekladem vyacutehradniacute ražby drobneacute mince jsou leacuteta 1629 1633ndash1638 a 1645ndash1654 kdy byl nejčastěji

vydaacutevanyacutem nominaacutelem v Jaacutechymově 3krejcar Naproti tomu v letech 1613 a 1614 byla ražena pouze velkaacute

tolarovaacute mince Srov Miller zu Aichholz ndash Loehr ndash Holzmair 1948 58ndash107 Janovskyacute 1948 Halačka 1987


poměr produkce velkeacute a drobneacute mince v jednotlivyacutech mincovnaacutech zdaacute se že vzrůstajiacuteciacute

podiacutel ražby drobneacute mince v Jaacutechymově odpoviacutedal obecnějšiacute tendenci růstu jejiacute produk-

ce od posledniacute čtvrtiny 16 stoletiacute Nasvědčujiacute tomu četneacute uacutedaje uacutečtů pražskeacute mincov-

ny z předbělohorskeacute doby i z let třicetileteacute vaacutelky3 a uacutečty i přehled zachovanyacutech ražeb

kutnohorskyacutech4 Tuto změnu lze sotva přehleacutednout při uacutevahaacutech o možnostech využitiacute

hromadně zachovanyacutech hmotnyacutech numismatickyacutech pramenů teacuteto doby ndash naacutelezů minciacute

ke studiu šiacuteře vymezenyacutech peněžně historickyacutech otaacutezek složeniacute oběživa vyacuteše mincov-

niacute produkce apod Mincovniacute naacutelezy tolaroveacute doby totiž obsahujiacute předevšiacutem drobneacute

mincovniacute nominaacutely tedy nejsnaacuteze dostupnou a nejčastěji užiacutevanou čaacutest oběživa jejiacutež

doplňovaacuteniacute domaacuteciacute minciacute se zřejmě stalo od určiteacute doby předmětem prvořadeacuteho zaacutejmu

Tiacutem nesporně vzrůstaacute vyacuteznam svědectviacute hmotnyacutech pramenů pro poznaacuteniacute teacuteto čaacutesti

oběživa a rozšiřuje se možnost jejich využitiacute k zodpovězeniacute otaacutezek pro něž jsou v přiacutepa-

dě Jaacutechymova se značnyacutemi mezerami zachovaneacute uacutečetniacute prameny jen velmi omezenyacutem

zdrojem potřebnyacutech kvantitativniacutech informaciacute Skladbou naacutelezů minciacute je sice omezena

schopnost jejich vyacutepovědi vzhledem k obecneacute problematice peněžniacuteho oběhu a struk-

tury oběživa současně však množstviacute v nich zachovaneacute drobneacute mince naznačuje jejich

vyacuteznam pro poznaacuteniacute teacuteto čaacutesti oběživa a jejiacute uacutelohy v peněžniacutem oběhu Proto si zasloužiacute

pozornost i při studiu jaacutechymovskeacute produkce drobneacute mince

Zaacuteklady z nichž vychaacutezely dosavadniacute uacutevahy o rozsahu jaacutechymovskeacuteho mincovaacuteniacute

neumožnily sledovat jeho vyacutevoj v kratšiacutech časovyacutech uacutedobiacutech ani bliacuteže charakterizovat

změny v produkci jednotlivyacutech vydaacutevanyacutech nominaacutelů Nepřekonatelnou překaacutežkou

byla mezerovitost piacutesemnyacutech pramenů a k pramenneacute vyacutepovědi naacutelezů minciacute zatiacutem

nebylo přihleacutednuto5

Mincovniacute naacutelezy datovaneacute do obdobiacute let 1520 až 1671 kdy byla jaacutechymovskaacute mincov-

na v provozu naacuteležiacute v našich zemiacutech k častěji odkryacutevanyacutem hmotně doloženyacutem peněžniacutem

hotovostem Jen v druheacutem a třetiacutem svazku Naacutelezů minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve

Slezsku je jich registrovaacuteno 697 a v posledniacutech desetiletiacutech k nim přibyly desiacutetky dalšiacutech

jak je patrneacute z publikovanyacutech naacutelezovyacutech zpraacutev v jednotlivyacutech svazciacutech Numismatickeacuteho

sborniacuteku i z některyacutech soupisovyacutech praciacute regionaacutelniacute povahy přiacutepadně z dalšiacutech zpraco-

vaacuteniacute (Naacutelezy II3 č 2860ndash2893 Naacutelezy III1 č 2941ndash3603 Šimek 1983a Šůla 1966 Petrtyl

ndash Šebek 1970 Burian 1973 Sejbal 1979) Badatelsky byl tento početnyacute soubor pramenů

zatiacutem využit jen zčaacutesti při studiu otaacutezek struktury oběživa předbělohorskeacute doby a obdobiacute

třicetileteacute vaacutelky (Nemeškal 1958 tyacutež 1962 tyacutež 1966a Šimek 1964 tyacutež 1972) Vzhledem

k zaměřeniacute tohoto studia opiacuterajiacuteciacuteho se o statistickeacute zhodnoceniacute ziacuteskanyacutech dat byla

věnovaacutena pozornost pouze přesněji popsanyacutem odborně nebo vědecky zpracovanyacutem

celkům jejichž počet je přirozeně podstatně menšiacute než počet všeobecně registrovanyacutech

naacutelezů Přesněji popsaneacute naacutelezy jsou rovněž zaacutekladem zde předklaacutedaneacuteho rozboru pro

nějž však zdaleka nebylo možneacute využiacutet každyacute takto označenyacute naacutelez ale jen takovyacute naacutelez

kteryacute obsahuje dostatek potřebnyacutech srovnatelnyacutech uacutedajů

3 Staacutetniacute uacutestředniacute archiv Praha P-Minc uacutečty z let 1574 1577 1578 1579 1580 1583 1586 1587 1589 1591

1595 1596 1600 1627 1628 1629 1630 1637 1638 1639 1640 1641 1642 1643 16484 Ražba vyacutehradně drobneacute mince je doložena v letech 1635 1640 1642 1653ndash1657 a daacutele pro naprostou většinu

let vlaacutedy Leopolda I (1657ndash1705) Srov Miller zu Aichholz ndash Loehr ndash Holzmair 1948 Janovskyacute 1948 Halačka

1987 5 Celoročniacute vyuacutečtovaacuteniacute jsou zachovaacutena z let 1582ndash1586 (bez bližšiacute specifikace hodnoty ražby jednotlivyacutech

nominaacutelů) 1589ndash1591 1594 1610ndash1614 1633ndash1634 1637 (Sakařovaacute-Malaacute 1967 69ndash77)


Z celkoveacuteho počtu naacutelezů ktereacute jsou datovaacuteny do obdobiacute činnosti jaacutechymovskeacute

mincovny lze za popsaneacute odborně nebo vědecky zpracovaneacute označit celkem 251 evi-

dovanyacutech celků z nichž bylo přesněji určeno 93 270 minciacute přibližně ze dvou třetin

ciziacute a z jedneacute třetiny domaacuteciacute provenience6 Jde o celky značně rozdiacutelnyacutech velikostiacute

v mnoha přiacutepadech pouze o většiacute či menšiacute čaacutesti původně uloženyacutech hotovostiacute a odkry-

tyacutech naacutelezů jejichž původniacute rozsah bohužel nelze rekonstruovat a nelze ani přesněji

vyjaacutedřit rozdiacutel mezi počtem popsanyacutech (odevzdanyacutech) a skutečně odkrytyacutech minciacute To

přirozeně snižuje hodnotu jejich vyacutepovědi a tak i možnosti jejich plneacuteho vědeckeacuteho

využitiacute Nejednou je v teacuteto souvislosti kladena otaacutezka zda lze pracovat s tak neuacuteplně

zachovanyacutemi prameny zda jejich svědectviacute lze zevšeobecnit a poklaacutedat je za dostateč-

ně průkazneacute obecně platneacute doklady existujiacuteciacute skutečnosti Teacuteto skepse k vypoviacutedaciacute

schopnosti naacutelezů se nelze zbavit ani v přiacutepadě pokusu o rekonstrukci vyacutevoje mincovniacute

produkce na zaacutekladě jejich svědectviacute Je třeba si však uvědomit že ciacutelem rekonstrukce

neniacute vyjaacutedřeniacute množstviacute raženeacute mince konkreacutetniacutem čiacuteslem jak je zaznamenaacutevajiacute piacutesem-

neacute prameny uacutečetniacute povahy ale pouze naznačeniacute celkoveacuteho trendu mincovniacute produkce

daneacuteho uacutedobiacute vzaacutejemnyacutem poměrem jednotlivyacutech čaacutestiacute naacutelezovyacutech celků jejichž původ-

niacute složeniacute bylo zaacutekonitě podmiacuteněno celkovyacutem objemem produkce přiacutepadně produkce

určiteacuteho mincovniacuteho nominaacutelu (Thordeman 1948) Vychaacuteziacuteme-li z teacuteto zaacutekonitosti zdaacute

se že k poměrneacutemu vyjaacutedřeniacute skladby naacutelezovyacutech celků lze využiacutet i neuacuteplně zachovaneacute

naacutelezy s potřebnyacutem většiacutem počtem srovnatelnyacutech uacutedajů Spojeniacutem několika neuacuteplně

zachovanyacutech naacutelezů se snižuje stupeň jejich naacutehodneacute deformace pro niž lze stěžiacute naleacutezt

obdobu zaacutekonitě podmiacuteněneacuteho vztahu mezi objemem produkce a původniacutem složeniacutem

ukryteacute peněžniacute hotovosti Zaacutekladniacutem předpokladem vyacutezkumu se tak staacutevaacute ziacuteskaacuteniacute co

největšiacuteho počtu srovnatelnyacutech uacutedajů

Tiacutemto požadavkem se nutně redukuje použitelnost uvedeneacuteho souboru popsanyacutech

naacutelezovyacutech celků pro naše zkoumaacuteniacute Plnaacute polovina z nich (505 ) totiž obsahuje

meacuteně než sto minciacute domaacuteciacute a ciziacute provenience a sotva může poskytnout uacuteplnějšiacute řadu

srovnatelnyacutech uacutedajů Lze je proto na prvyacute pohled vyloučit z našich uacutevah i z přiacutepadneacuteho

dalšiacuteho obdobně zaměřeneacuteho vyacutezkumu Druhaacute polovina je složena zhruba ze dvou

třetin (63 ) z naacutelezů obsahujiacuteciacutech 101 až 500 minciacute z jedneacute pětiny (218 ) z naacutelezů

obsahujiacuteciacutech 501 až 1000 minciacute a z jedneacute sedminy (145 ) z naacutelezů obsahujiacuteciacutech viacutece

než 1000 minciacute Pokud jde o jaacutechymovskeacute ražby nelze ovšem ani tyto naacutelezy využiacutet

v plneacutem rozsahu V mnohyacutech z nich nejsou totiž jaacutechymovskeacute ražby buď vůbec zastou-

peny nebo jsou zastoupeny jen několika kusy Nepřekvapuje-li to u naacutelezů z 1 poloviny

nebo z prvyacutech desetiletiacute 2 poloviny 16 stoletiacute kdy byla jaacutechymovskaacute produkce tvořena

teacuteměř vyacutehradně velkou střiacutebrnou minciacute s niacutež se v našich naacutelezech setkaacutevaacuteme jen vyacuteji-

mečně (Nemeškal 1966a 148 150 Šimek 1972 18ndash21) u naacutelezů z pozdějšiacutech let zvlaacuteště

6 Uvedenaacute čiacutesla v sobě zahrnujiacute regesty Naacutelezů minciacute označeneacute plnyacutemi černyacutemi kroužky a naacutelezoveacute zpraacutevy

publikovaneacute v Numismatickeacutem sborniacuteku 1ndash15 Nejsou proto konečnaacute Při neexistenci centraacutelniacute kartoteacuteky

naacutelezů minciacute z uacutezemiacute Českeacute republiky lze jen obtiacutežně založit jejich vyacutezkum na širšiacutem zaacutekladě Jako zvlaacuteště

potřebneacute se v teacuteto souvislosti ukazuje vydaacuteniacute dalšiacuteho svazku regestoveacuteho soupisu mincovniacutech naacutelezů za

uplynulyacutech bezmaacutela padesaacutet let s doplňky k již vydanyacutem čtyřem svazkům Na tuto potřebu poukaacutezala již před

leacutety teacutež D Svobodovaacute v recenzi Naacutelezů minciacute na Slovensku III (Slovenskaacute numizmatika 71982 210) a byla

připomenuta i při jinyacutech přiacuteležitostech Otevřenou zůstaacutevaacute otaacutezka využitiacute naacutelezovyacutech zpraacutev v archivniacutem

materiaacutelu 18 a 1 poloviny 19 stoletiacute na jejichž obsah upozornil v recenzi Šimkova pojednaacuteniacute Olomouckeacute

mincovnictviacute ve světle středoevropskyacutech naacutelezů minciacute (Studie Muzea Kroměřiacutežska acute801981 90ndash110) A

Kostlaacuten (Numismatickeacute listy 381983 55ndash57)


ze 17 stoletiacute je toto zjištěniacute přece jen poněkud překvapujiacuteciacute vzhledem k vyacuteše připome-

nuteacute změně nominaacuteloveacute skladby v Jaacutechymově vydaacutevaneacuteho oběživa A překvapuje tiacutem

viacutece že jaacutechymovskeacute ražby nejsou vyacuteraznějšiacute součaacutestiacute ani některyacutech početně velkyacutech

naacutelezovyacutech celků kde by jejich přiacutetomnost bylo možneacute očekaacutevat7 Obdobně je tomu

ovšem i s ražbami kutnohorskyacutemi a pražskyacutemi ktereacute nejsou rovněž v řadě naacutelezů

zastoupeny většiacutem počtem kusů Jak dalece se v teacuteto skutečnosti odraacutežiacute celkovyacute stav

produkce domaacuteciacute drobneacute mince zatiacutem nelze plně odhadnout třebaže bylo již nejednou

poukaacutezaacuteno na rozpor mezi zvyacutešenou potřebou mince domaacuteciacute provenience pro peněžniacute

oběh a omezenyacutemi možnostmi zajištěniacute jejiacute produkce (Šimek 1974) Odpovědět snad

bude možneacute po podrobnějšiacutem rozboru provenienčniacute skladby našich naacutelezů a po porov-

naacuteniacute z něho ziacuteskanyacutech poznatků se složeniacutem naacutelezů v širšiacutem měřiacutetku středoevropskeacutem

(Šimek 1979 tyacutež 1981 Hlinka 1974) a s rozsahem mincovniacute produkce jednotlivyacutech zemiacute

(miacutest) jejichž mince se na tvorbě naacutelezů podiacutelely

Vzhledem k obecně konstatovaneacutemu nepočetneacutemu zastoupeniacute jaacutechymovskyacutech

ražeb v naacutelezovyacutech souborech nelze pro naznačeniacute vyacutevoje jejich produkce použiacutet viacutece

než deset přesněji popsanyacutech naacutelezů (přiacutepadně čaacutestiacute naacutelezů) s co největšiacutem počtem

navzaacutejem srovnatelnyacutech ročniacuteků jednoho a teacutehož nominaacutelu Hranici jejich vyacuteběru

nebylo možneacute stanovit vyacuteše než zastoupeniacutem 50 jaacutechymovskyacutech minciacute v naacutelezu8 Toto

množstviacute obsahovaly naacutelezy

1 Březovaacute okr Beroun (Nohejlovaacute 1939a Naacutelezy III1 č 3013) ndash 243 kusy9

2 Noveacute Město nad Metujiacute okr Naacutechod (Šůla 1975) ndash 62 kusy

3 Mrklov okr Semily (Nemeškal 1968b) ndash 76 kusů

4 Chyacuteňava okr Beroun (Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute ndash Nemeškal 1979) ndash 75 kusů

5 Beroun okr Beroun (Ječnyacute 1929 Naacutelezy III1 č 3158) ndash 59 kusů

6 Radešov okr Strakonice (Ječnyacute 1933 Naacutelezy III1 č 3178) ndash 108 kusů

7 Slanyacute okr Kladno (Nemeškal 1966b) ndash 75 kusů

8 Čistaacute okr Svitavy (Nohejlovaacute 1939b Naacutelezy III1 č 3294) ndash 73 kusy10

9 Vileacutemovice okr Havliacutečkův Brod (Nemeškal 1968a) ndash 83 kusy

10 Kouřim mlyacuten Bukačov okr Koliacuten (Nohejlovaacute 1939c Naacutelezy III1 č 3382) ndash 155 kusů

Jde o celky zachovaneacute v uacuteplnosti (naacutelezy Čistaacute Vileacutemovice Kouřim) nebo čaacutestečně

(naacutelezy Noveacute Město nad Metujiacute Chyacuteňava Beroun Radešov) u naacutelezů Březovaacute Mrklov

a Slanyacute nelze na zaacutekladě naacutelezovyacutech zpraacutev rozhodnout zda jde o zcela nebo jen čaacutesteč-

7 Jako přiacuteklady lze uveacutest naacutelezy Českyacute Rudolec (Naacutelezy III1 č 3377) Staryacute Jičiacuten (Naacutelezy III1 č 3416)

Zaacutedoliacute (Naacutelezy III1 č 3439) Řestoky (Naacutelezy III1 č 3590) Rohoznaacute (Hladiacutek 1970) Slanyacute (Pospiacutešil 1956)

Postřekov (Haacuteskovaacute 1966) Humpolec (Hladiacutek 1964)8 Vyacuteběr je proveden z naacutelezů registrovanyacutech v Naacutelezech minciacute a v Numismatickeacutem sborniacuteku 1 až 15

Nezahrnuje proto např naacutelez Vrbno okr Mělniacutek kteryacute byl sice odkryt již v roce 1946 (Naacutelezy III1 č 3058)

publikovaacuten však byl až v Numismatickeacutem sborniacuteku 16 Dnes znaacutemaacute čaacutest tohoto naacutelezu obsahuje 45 malyacutech

a 105 biacutelyacutech grošů z jaacutechymovskeacute mincovny (srov Šimek 1983b) Je nutno litovat že tento naacutelez nebyl odbor-

ně zpracovaacuten bezprostředně po jeho odkrytiacute kdy představoval spolu se staršiacutem naacutelezem z Vrbna odkryt

v roce 1938 (Naacutelezy III1 č 3057) zřejmě jeden z nejreprezentativnějšiacutech naacutelezovyacutech celků pro studium

českeacute drobneacute mince 16 stoletiacute Časoveacute a početniacute složeniacute jeho dnes znaacutemeacute jaacutechymovskeacute čaacutesti odpoviacutedaacute zde

publikovanyacutem zjištěniacutem9 Počet českyacutech ražeb Ferdinanda I kteryacute je v regestu (Naacutelezy III1 č 3013) uveden neodpoviacutedaacute naacutelezoveacute

zpraacutevě (Nohejlovaacute 1939a) kteraacute uvaacutediacute celkem 18 minciacute (15 pražskyacutech grošů 1 tolar 2 2krejcary) regest

uvaacutediacute 17 minciacute10 Počet Ludviacutekovyacutech českyacutech ražeb kteryacute je uveden v regestu (Naacutelezy III1 č 3294) neodpoviacutedaacute naacutelezoveacute

zpraacutevě (Nohejlovaacute 1939b) Naacutelez obsahoval 5 minciacute (1 biacutelyacute peniacutez 4 černeacute peniacuteze) regest uvaacutediacute 8


ně zachovaneacute soubory Doba jejich uloženiacute je kladena do let 1597 až 1637 Na sklonek

16 stoletiacute jsou datovaacuteny naacutelezy Březovaacute a Noveacute Město nad Metujiacute do 1 desetiletiacute 17

stoletiacute přiacutepadně k roku 1611 naacutelezy Mrklov a Chyacuteňava do pohnutyacutech let 161819 naacutele-

zy Beroun a Radešov a do obdobiacute třicetileteacute vaacutelky naacutelezy Slanyacute (1624) Čistaacute (1628)

Vileacutemovice (1635) a Kouřim (1637) Celkem bylo z těchto deseti naacutelezů popsaacuteno 10 850

minciacute z nichž bylo 4656 českyacutech (4291 ) a 6194 ciziacutech (5719 ) Českou čaacutest tvoři-

lo 1830 minciacute kutnohorskyacutech (3931 ) 1156 minciacute pražskyacutech (2482 ) 1009 minciacute

jaacutechymovskyacutech (2167 ) 621 minciacute budějovickyacutech (1333 ) a 40 bliacuteže neurčenyacutech

(srov Přiacuteloha I tab 1ndash5) Jejich chronologickeacute rozřazeniacute ukazuje ve všech přiacutepadech

vyacuteraznou převahu ražeb z uacutedobiacute vlaacutedy Rudolfa II Pochaacuteziacute z něho 2580 minciacute tj 5541

minciacute českeacute čaacutesti Z hlediska nominaacuteloveacuteho složeniacute je nepřehleacutednutelnyacutem zjištěniacutem

podiacutel malyacutech grošů Rudolfa II a biacutelyacutech grošů Maxmiliaacutena II a Rudolfa II ktereacute jsou

nejpočetněji zastoupeny Pro oba tyto nominaacutely poskytujiacute tedy uvedeneacute naacutelezy nejviacutece

srovnatelnyacutech uacutedajů Tiacutem jsou bliacuteže určeny teacutež možnosti využitiacute těchto naacutelezů ke studiu

jaacutechymovskeacute mincovniacute produkce nedovolujiacute ji sledovat v plneacutem rozsahu ale pouze

omezeně pro maleacute a biacuteleacute groše

Doklady o malyacutech grošiacutech z jaacutechymovskeacute mincovny přinaacutešejiacute mincovniacute naacutelezy v ne-

přetržiteacute řadě od roku 1578 do roku 1612 a daacutele pro leacuteta 1616 a 1618 tzn pro všechna

leacuteta kromě třiacute ročniacuteků (1577 1617 1619) v nichž se maleacute groše v Jaacutechymově razily (srov

Přiacuteloha II tab 6ndash7) Sledujeme-li četnost jejich vyacuteskytu je na prvyacute pohled patrnyacute vyacuteraznyacute

rozdiacutel v zastoupeniacute ročniacuteků do roku 1602 a po tomto roce Zatiacutemco staršiacute ročniacuteky jsou

zastoupeny s vyacutejimkou let 1581 a 1583 vždy nejmeacuteně v pěti naacutelezech mladšiacute ročniacuteky se

vyskytly maximaacutelně ve třech naacutelezech Přitom rozdiacutel neniacute ovlivněn dobou uloženiacute naacutele-

zů Osm z nich bylo ukryto po roce 1605 (1611) a mladšiacute ročniacuteky malyacutech grošů v nich

mohly byacutet přiacutetomny stejně často jako staršiacute Tak se naskyacutetaacute otaacutezka zda rozdiacutel v četnosti

zastoupeniacute jednotlivyacutech ročniacuteků nesouvisiacute s rozdiacutelnyacutem objemem ražby malyacutech grošů

v jaacutechymovskeacute mincovně v obou obdobiacutech tj před rokem 1602 a po něm Pro jejiacute zodpo-

vězeniacute jsou naštěstiacute k dispozici uacutedaje piacutesemnyacutech pramenů uacutečetniacute povahy z let 1589ndash1591

1594 a 1610ndash1612 z nichž staršiacute uvaacutedějiacute podstatně vyššiacute objem produkce malyacutech grošů

než mladšiacute (Sakařovaacute-Malaacute 1967 71 73) Staršiacute ročniacuteky se tak mohly staacutet častěji součaacutestiacute

oběživa a tiacutem i jeho znehybněleacute čaacutesti ndash naacutelezů minciacute než ročniacuteky mladšiacute Svědectviacute

piacutesemnyacutech pramenů tak podivuhodně koresponduje se zjištěnyacutemi rozdiacutely v četnosti

zastoupeniacute těchto ročniacuteků v naacutelezech Diacuteky teacuteto shodě lze vyacutepověď mincovniacutech naacutelezů

v tomto přiacutepadě odůvodněně považovat za obecněji platnou a lze se na jejiacutem zaacutekladě

pokusit bliacuteže vymezit obdobiacute rozvoje a poklesu ražby malyacutech grošů v Jaacutechymově Podle

četnosti zastoupeniacute ročniacuteků by bylo možneacute soudit že k poklesu ražby malyacutech grošů

nedošlo až koncem 1 desetiletiacute 17 stoletiacute jak naznačujiacute při sveacute mezerovitosti piacutesemneacute

prameny ale již na jeho počaacutetku Naproti tomu četnost zastoupeniacute ročniacuteků 1586ndash1589

a 1593 (maleacute groše s těmito letopočty byly zastoupeny ve všech deseti naacutelezech) a ročniacuteků

1578 1579 1582 1592 1594 1595 (maleacute groše s těmito letopočty byly zastoupeny v deviacuteti

naacutelezech) napoviacutedaacute že tato leacuteta byla pravděpodobně obdobiacutem vrcholneacute ražby jaacutechymov-

skyacutech malyacutech grošů Takeacute pro toto zjištěniacute přinaacutešejiacute piacutesemneacute prameny čaacutestečnou oporu

Uacutečty z roku 1589 a 1594 uvaacutedějiacute objem jaacutechymovskeacute ražby malyacutech grošů v hodnotě 15 584

tolarů 39 malyacutech grošů a 12 566 kop (tolarů) 48 grošů (Sakařovaacute-Malaacute 1967 71) Jde o nej-

vyššiacute a třetiacute nejvyššiacute znaacutemyacute uacutedaj o produkci malyacutech grošů v Jaacutechymově Oba odpoviacutedajiacute

četnosti zastoupeniacute uvedenyacutech ročniacuteků v mincovniacutech naacutelezech


Vedle souhlasneacuteho svědectviacute hmotnyacutech a piacutesemnyacutech pramenů nelze ovšem pře-

hleacutednout ani rozdiacutely v jejich vyacutepovědi Přiacutekladem je ročniacutek 1591 jehož hodnotě ražby

14 151 tolarů 6 malyacutech grošů neodpoviacutedaacute četnost jeho zastoupeniacute v šesti naacutelezech

(Sakařovaacute-Malaacute 1967 71) To samozřejmě varuje před přeceňovaacuteniacutem ziacuteskanyacutech vyacutesled-

ků a před srovnaacutevaacuteniacutem jednotlivyacutech uacutedajů miacutesto postiženiacute celkoveacute tendence kterou

v sobě odraacutežejiacute Na druheacute straně si však lze i položit otaacutezku zda rozdiacutel ve vyacutepovědi

obou druhů pramenů neniacute odrazem vyacutejimečneacute situace kteraacute mohla ovlivnit uvedeniacute

vyprodukovaneacuteho oběživa do peněžniacuteho oběhu Tomu by odpoviacutedal malyacute počet malyacutech

grošů ročniacuteku 1591 (11 kusů) ve sledovanyacutech naacutelezech kteryacute kontrastuje s trojnaacutesobnyacute-

mi až pětinaacutesobnyacutemi počty kusů ročniacuteků 1586ndash1595 jejichž zastoupeniacute (34ndash58 kusů)

20

30

40

50

0

10

10

5

60

1580 1590 1600 1600

POČET NAacuteLEZŮ

POČET MINCIacute

Graf 1 Zastoupeniacute malyacutech grošů z mincovny Jaacutechymov v naacutelezech podle ročniacuteků jejich ražby


se v zaacutesadě shoduje s četnostiacute těchto ročniacuteků v souboru naacutelezů (srov Přiacuteloha II tab

6 Graf 1 a 2) Obdobnou shodu je možneacute pozorovat i v jinyacutech přiacutepadech Jde tedy až

na vyacutejimky zřejmě o vztah přiacutemeacute zaacutevislosti čiacutem častěji je ročniacutek zastoupen v souboru

naacutelezů tj čiacutem většiacute je četnost jeho zastoupeniacute tiacutem viacutece se podiacuteliacute na jejich složeniacute a na-

opak Miacutera jeho podiacutelu je daacutena počtem kusů určiteacuteho ročniacuteku ktereacute naacutelezy obsahujiacute

Tiacutemto zjištěniacutem je tak daacutele potvrzena platnost vyacuteše vysloveneacute domněnky že produkčně

nejvyacuteznamnějšiacutem obdobiacutem ražby malyacutech grošů v Jaacutechymově bylo desetiletiacute 1586ndash1595

leacuteta mincmistrovskeacuteho působeniacute Pavla Hoffmanna

Tomuto zaacutevěru odpoviacutedaacute teacutež rozbor naacutelezů z hlediska druheacuteho sledovaneacuteho nomi-

naacutelu ndash biacuteleacuteho groše V četnosti zastoupeniacute jednotlivyacutech ročniacuteků jaacutechymovskyacutech biacutelyacutech

grošů v naacutelezech pozorujeme totiž praacutevě kolem poloviny 80 let 16 stoletiacute poměrně

prudkyacute zlom ndash pokles kteryacute byl trvaleacuteho raacutezu Niacutezkou ražbu biacutelyacutech grošů v obdobiacute

vrcholneacute produkce malyacutech grošů doklaacutedajiacute shodně s naacutelezy ojediněle zachovaneacute min-

covniacute uacutečty z let 1590 1591 a 1594 Jejiacute ročniacute hodnotu udaacutevajiacute čaacutestkami od 2796 tolarů

42 malyacutech grošů do 3279 tolarů 14 malyacutech grošů tedy zhruba ve vyacuteši čtvrtiny hodnoty

produkce malyacutech grošů (Sakařovaacute-Malaacute 1967 71) Zdaacute se že k omezeniacute ražby biacutelyacutech

grošů nedošlo naacutehodou Šlo zřejmě o zaacuteměr bez jehož prosazeniacute by se při omezeneacute

surovinoveacute zaacutekladně jaacutechymovskeacuteho mincovnictviacute mohlo jen stěžiacute podstatněji rozviacutejet

mincovaacuteniacute malyacutech grošů jejichž potřeba v peněžniacutem oběhu byla patrně vyššiacute a užitiacute

častějšiacute Tento vyacutevoj nakonec vyuacutestil v polovině 90 let v dlouhodobeacute přerušeniacute ražby

biacutelyacutech grošů kteraacute byla obnovena až v polovině 2 desetiletiacute 17 stoletiacute Již předtiacutem však

byla kraacutetkodobě přerušena v roce 1587

Omezovaacuteniacute a ukončeniacute ražby biacutelyacutech grošů nebylo typickeacute jen pro Jaacutechymov

Podobně tomu bylo v Praze kde po třech letech paralelniacute ražby obou nominaacutelů

(1577ndash1579) zcela převlaacutedlo až do roku 1615 vydaacutevaacuteniacute malyacutech grošů (biacuteleacute groše jsou

z tohoto obdobiacute znaacutemy jen z let 1601 1604 a 1605) a shodně jako v Jaacutechymově skončilo

v roce 1595 mincovaacuteniacute biacutelyacutech grošů i v mincovně budějovickeacute A ani z kutnohorskeacute

mincovny neznaacuteme nepřerušenou řadu biacutelyacutech grošů Rudolfa II a Matyaacuteše Chybiacute

v niacute ročniacuteky 1606 1607 1611ndash1615 kdy se biacuteleacute groše v Kutneacute Hoře nerazily (Miller zu

Aichholz ndash Loehr ndash Holzmair 1948 Janovskyacute 1948 Halačka 1987) Postaveniacute maleacuteho

groše (poloviny biacuteleacuteho groše) v souladu s jeho uplatněniacutem v peněžniacutem oběhu se tak

staacutevalo v českeacute mincovniacute soustavě postupně staacutele vyacuteznamnějšiacute

Pokud jde o obdobiacute před polovinou 80 let lze na zaacutekladě četnosti zastoupeniacute jaacutechy-

movskyacutech biacutelyacutech grošů ve sledovanyacutech naacutelezech označit za produkčně nejvyacuteznamnějšiacute

rok 1580 (biacuteleacute groše s tiacutemto letopočtem jsou zastoupeny v deviacuteti naacutelezech) a leacuteta 1574

1575 1576 1579 a 1581 (biacuteleacute groše s těmito letopočty jsou zastoupeny v osmi naacutelezech)

Naproti tomu ročniacuteky 1573 a 1578 se vyskytujiacute jen ve čtyřech naacutelezech a produkci

biacutelyacutech grošů v těchto letech by bylo možneacute srovnaacutevat podle četnosti zastoupeniacute s počaacute-

tečniacutemi leacutety jejich sniacuteženeacute ražby (1584ndash1586)

Tomuto vymezeniacute obdobiacute vyššiacute a nižšiacute ražby biacutelyacutech grošů na zaacutekladě četnosti

zastoupeniacute v zaacutesadě odpoviacutedajiacute počty kusů jednotlivyacutech ročniacuteků v naacutelezech třebaže

počet kusů s letopočty 1579 a 1581 (zastoupeny v osmi naacutelezech) je nižšiacute než počet kusů

ročniacuteků 1582 a 1583 ktereacute se vyskytly jen v sedmi naacutelezech a početniacute rozdiacutel ročniacuteku

1578 (zastoupen ve čtyřech naacutelezech) a ročniacuteku 1581 (zastoupen v osmi naacutelezech) je

minimaacutelniacute (1 kus ndash srov Přiacuteloha II tab 7) Chronologicko-kvantitativniacute křivka vyacuteskytu

jaacutechymovskyacutech biacutelyacutech grošů v naacutelezech koliacutesaacute mezi vrcholy v letech 1576 1580 1583

a hlubokyacutemi poklesy v letech 1577 (biacuteleacute groše se v tomto roce nerazily) 1581 a 1584 Jejiacute

průběh zřetelně naznačuje odlišnost roku 1573 a let po roce 1584 od desetileteacuteho obdobiacute


1574ndash1583 I při neuacuteplnosti naacutelezovyacutech celků ji lze stěžiacute vysvětlit jinak než kvantitativ-

niacutemi změnami v produkci sledovaneacuteho nominaacutelu

Vyacutesledek rozboru hmotnyacutech pramenů bohužel neniacute možneacute v tomto přiacutepadě kon-

frontovat se svědectviacutem piacutesemnyacutech pramenů Určitaacute možnost jeho ověřeniacute však přece

jen existuje Poskytuje ji analogickeacute srovnaacuteniacute počtu kutnohorskyacutech biacutelyacutech grošů

v naacutelezech s uacutedaji o jejich produkci v uacutečtech kutnohorskeacute mincovny Jde o aplikaci

postupu kteryacute s uacutespěchem použil při zpracovaacuteniacute jedinečneacuteho pokladu rodiny Lohů

šveacutedskyacute badatel B Thordeman a na jehož zaacutekladě dospěl k poznaacuteniacute již připomenuteacute

zaacutekoniteacute zaacutevislosti mezi množstviacutem raženyacutech minciacute a jejich množstviacutem v naacutelezech

(Thordeman 1948) V našem přiacutepadě však neniacute k dispozici obdobně bohatyacute a struktu-

raacutelně neporušenyacute naacutelez Proto je nutno předem počiacutetat s určityacutem zkresleniacutem Vzhledem

k maleacutemu počtu jednotlivyacutech ročniacuteků kutnohorskyacutech biacutelyacutech grošů v naacutelezech i vzhle-

dem ke koliacutesajiacuteciacutemu objemu jejich ražby v jednotlivyacutech letech byl pro srovnaacuteniacute zvolen

Thordemanem doporučenyacute způsob vyjadřujiacuteciacute počet minciacute jednotlivyacutech ročniacuteků v naacute-

lezech v procentech nejvyššiacuteho počtu dosaženeacuteho v jednom roce obdobnyacutem způsobem

byly propočteny teacutež uacutedaje o vyacuteši jejich produkce11

Z grafickeacuteho znaacutezorněniacute jsou zřetelně patrneacute shody a rozdiacutely chronologicko-kvanti-

tativniacutech křivek ražby a vyacuteskytu kutnohorskyacutech biacutelyacutech grošů (srov Graf 2) Naacutelezy i uacutečty

11 Tento způsob vyjaacutedřeniacute na zaacutekladě Thordemanovy publikace v našiacute numismatickeacute literatuře poprveacute

použila D Svobodovaacute (1975)

Graf 2 Vyjaacutedřeniacute produkce a zastoupeniacute biacutelyacutech grošů z mincovny Kutnaacute Hora v naacutelezech v procentech nejvyššiacuteho počtu

dosaženeacuteho v jednom roce (1580)

produkce

zastoupeniacute v naacutelezech

100

80

60

40

20

1580 1585 1590 1595 1600 1605 1610


shodně doklaacutedajiacute vrchol jejich produkce v roce 1580 Po něm až do roku 1586 naacutesledoval

pokles V dalšiacutem pětiletiacute se křivky produkce a zastoupeniacute sice různiacute ale celeacute obdobiacute lze

rovněž charakterizovat jako obdobiacute poklesu Dalšiacute leacuteta přinesla naacuterůst produkce i vyacute-

raznyacute pokles v roce 1595 kteryacute shodně zaznamenaacutevajiacute obě křivky podobně jako pokles

v posledniacutech letech 16 stoletiacute a po roce 1600 Naproti tomu pozorujeme jejich odlišnost

v letech 1593 1596 1597 1605 1609 a 1610 Rozdiacutely však nejsou natolik vyacuterazneacute aby

měnily celkovyacute obraz vyacutevoje ražby Rudolfovyacutech biacutelyacutech grošů v Kutneacute Hoře

Vyjadřujiacute-li křivky produkce a zastoupeniacute kutnohorskyacutech biacutelyacutech grošů v naacutelezech

celkem shodně proměny kutnohorskeacute ražby tohoto nominaacutelu v době vlaacutedy Rudolfa II

lze snad připustit že by tomu asi bylo podobně i v přiacutepadě jaacutechymovskyacutech biacutelyacutech grošů

pokud by bylo k dispozici svědectviacute piacutesemnyacutech pramenů Změny v jejich zastoupeniacute

v naacutelezech tak zřejmě odraacutežejiacute dosti věrohodně celkovyacute trend jejich vyacuteroby v Jaacutechymo-

vě v letech 1573ndash1619

Jaacutechymovskaacute produkce drobneacute mince prošla v posledniacute čtvrtině 16 a v prvyacutech dvou

desetiletiacutech 17 stoletiacute kratšiacutemi obdobiacutemi vzestupu a poklesu Jejiacute hodnotu určovalo

teacuteměř vyacutehradně mincovaacuteniacute biacutelyacutech a malyacutech grošů Ze zbyacutevajiacuteciacutech dvou nejdrobnějšiacutech

nominaacutelů českeacute mincovniacute soustavy ndash biacuteleacuteho a maleacuteho peniacuteze jsou odtud znaacutemy pouze

biacuteleacute peniacuteze bez letopočtu a s letopočtem 1580 1600 a 1602 K vzestupu a poklesu ražby

biacutelyacutech a malyacutech grošů nedochaacutezelo současně Rozviacutejela-li se produkce jednoho nominaacutelu

klesala produkce druheacuteho a naopak Omezenaacute surovinovaacute zaacutekladna jaacutechymovskeacute min-

covny neumožňovala stejně rozsaacutehlou ražbu obou nominaacutelů současně Až do poloviny

80 let 16 stoletiacute zřejmě převažovalo vydaacutevaacuteniacute biacutelyacutech grošů V dalšiacutem desetiletiacute převzaly

jejich miacutesto maleacute groše ktereacute byly vydaacutevaacuteny s přestaacutevkou v letech 1613ndash1615 nepřetržitě

od roku 1578 do roku 1619 Ražba biacutelyacutech grošů byla naproti tomu kraacutetkodobě přerušena

v roce 1587 a daacutele v teacuteměř dvacetileteacutem uacutedobiacute let 1596ndash1614 Produkce malyacutech grošů

kteraacute po dlouhou dobu určovala celkovou hodnotu jaacutechymovskeacute ražby drobneacute mince

se však od počaacutetku 17 stoletiacute podstatně sniacutežila Tento vyacutevoj projevujiacuteciacute se v doplňovaacuteniacute

zaacutesob nejběžněji užiacutevaneacute čaacutesti domaacuteciacuteho oběživa dosvědčujiacute mincovniacute naacutelezy i při sveacutem

neuacuteplneacutem zachovaacuteniacute dosti přesvědčivě Diacutelčiacute konfrontace svědectviacute naacutelezů minciacute s me-

zerovitě zachovanyacutemi piacutesemnyacutemi prameny ukaacutezaly značnou shodu ve vyacutepovědi obou

druhů pramenů kteraacute dovoluje přisoudit zjištěnyacutem faktům obecnějšiacute platnost

Rozbor jaacutechymovskeacute produkce drobneacute mince ve světle mincovniacutech naacutelezů měl kromě

jineacuteho poukaacutezat i na potřebu a užitečnost prohloubenějšiacuteho studia hmotnyacutech numisma-

tickyacutech pramenů k rekonstrukci šiacuteře chaacutepaneacute problematiky měnoveacuteho a mincovniacuteho

vyacutevoje tolaroveacute doby Vyvolaacute-li diskusi o metodickyacutech postupech jejich zpracovaacuteniacute

a o platnosti na jejich zaacutekladě ziacuteskanyacutech poznatků splniacute viacutece než bylo jeho ciacutelem12

Literatura

Burian V 1973 Přiacutespěvky k moravskeacutemu katastru naacutelezů minciacute Zpraacutevy Vlastivědneacuteho uacutestavu

v Olomouci č 164 7ndash21

Halačka I 1987 Mince zemiacute Koruny českeacute I Kroměřiacutež

Haacuteskovaacute J 1966 Naacutelez minciacute z třicetileteacute vaacutelky v Postřekově okr Domažlice (1961) Numis-

matickyacute sborniacutek 9 (1965ndash1966) 263ndash266

Hladiacutek B 1964 Naacutelez minciacute v Humpolci Komenskeacuteho ulice 148 Numismatickyacute sborniacutek 8

(1963ndash1964) 263ndash267

12 V teacuteto souvislosti si pozornosti zasloužiacute zvlaacuteště metodicky podnětneacute uacutevahy L Nemeškala (1982) a A

Kostlaacutena (1986)


ndash 1970 Naacutelez minciacute z počaacutetku třicetileteacute vaacutelky v Rohozneacute okr Jihlava Numismatickyacute sbor-

niacutek 11 (1969ndash1970) 196ndash199

Hlinka J 1974 Naacutelezy českyacutech a moravskyacutech minciacute na Slovensku Slovenskaacute numizmatika 3 11ndash72

Janovskyacute H 1948 Českaacute vlaacutedniacute mince kartoteacuteka novověku (1526ndash1856) Praha

Ječnyacute J 1929 Naacutelezy minciacute z XVndashXVII stoletiacute Numismatickyacute časopis československyacute 5

192ndash194

ndash 1933 Naacutelez minciacute v Radešově Numismatickyacute časopis československyacute 9 98ndash105

Kostlaacuten A 1986 Naacutelezy minciacute českeacuteho prostřediacute z obdobiacute třicetileteacute vaacutelky jako historickyacute pra-

men Přiacutespěvek k aplikaci matematickyacutech metod při rozboru historickyacutech hromadnyacutech

pramenů pozdniacuteho feudalismu Numismatickyacute sborniacutek 17 191ndash236

MA 1948 Miller zu Aichholz V ndash Loehr A ndash Holzmair E 1948 Oumlsterreichische Muumlnzpraumlgungen

1519ndash1938 Wien

Naacutelezy II3 Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E 1956 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute gro-

šoveacuteho (1300ndash1547) In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve


Naacutelezy III1 Nemeškal L 1957 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute tolaroveacuteho

(1519ndash1900) In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

Diacutel III Praha 7ndash230

Nemeškal L 1958 Pražskeacute groše v naacutelezech minciacute 16 stoletiacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

Časopis Naacuterodniacuteho muzea ndash oddiacutel věd společenskyacutech 127 80ndash92

ndash 1962 K struktuře oběživa v letech 1500ndash1530 v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Rozbor

naacutelezů minciacute Numismatickyacute sborniacutek 7 193ndash213

ndash 1964 Jaacutechymovskaacute mincovna v 1 polovině 16 stoletiacute (151920ndash1561) Vyacuteznam ražby tola-

ru Praha

ndash 1966a Počaacutetky tolaroveacute ražby a Morava do třicetileteacute vaacutelky In Sborniacutek I numismatickeacuteho

symposia Brno 141ndash150

ndash 1966b Naacutelez minciacute ve Slaneacutem z roku 1956 Numismatickyacute sborniacutek 9 266ndash274

ndash 1968a Naacutelez minciacute ve Vileacutemoviciacutech okres Havl Brod Numismatickyacute sborniacutek 10 267ndash270

ndash 1968b Naacutelez minciacute v Mrklově okres Semily Numismatickyacute sborniacutek 10 259ndash260

ndash 1982 K některyacutem otaacutezkaacutem zpracovaacuteniacute naacutelezů minciacute a jejich využitiacute jako historickeacuteho pra-

mene Slovenskaacute numizmatika 7 95ndash108

Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute Z ndash Nemeškal L 1979 Naacutelez minciacute z 16 a 17 stoletiacute v Chyacuteňavě (o

Beroun) Přiacutespěvek k zpracovaacuteniacute naacutelezů minciacute tolaroveacuteho uacutedobiacute Numismatickyacute sborniacutek

15 237ndash300

Nohejlovaacute E 1939a Naacutelez v Březoveacute Numismatickyacute časopis československyacute 15 84ndash89

ndash 1939b Naacutelez z Litrbach (Lauterbach) Numismatickyacute časopis československyacute 15 92ndash97

ndash 1939c Naacutelez minciacute u mlyacutena Bukačova v Kouřimi Numismatickyacute časopis československyacute

15 97ndash102

Petrtyl J ndash Šebek F 1970 Historickaacute dokumentaacuternost naacutelezů minciacute na Pardubicku a Chru-

dimsku Pardubice

Pospiacutešil A 1956 Slaacutenskyacute naacutelez minciacute Numismatickyacute sborniacutek 3 220ndash227

Sakařovaacute-Malaacute A 1967 Jaacutechymovskaacute mincovna od zavedeniacute zlatniacutekoveacute měny (1561) do konce

jejiacuteho trvaacuteniacute (1671) Přiacutespěvek k dějinaacutem peněžniacuteho oběhu 2 poloviny 16 a 1 poloviny 17

stoletiacute Rozpravy ČSAV řada společenskyacutech věd 77 seš 17

Svobodovaacute D 1975 O možnostech aplikace Thordemanovy teorie na naacutelezy minciacute z obdobiacute

konvenčniacute měny Numismatickyacute sborniacutek 13 217ndash227

Sejbal J 1979 Dějiny peněz na Moravě Brno

Šimek E 1964 Naacutelezy minciacute v českyacutech zemiacutech z let 1540ndash50 Numismatickeacute listy 19 33ndash39

ndash 1972 Českaacute mince v peněžniacutem oběhu druheacute poloviny 16 stoletiacute Studie ČSAV č 5 Praha

ndash 1974 Ražba mince v Čechaacutech v 2 polovině 16 stoletiacute Československyacute časopis historickyacute

22 229ndash256

ndash 1979 Českaacute moravskaacute a slezskaacute mince v ciziacutech naacutelezech 16ndash19 stoletiacute I-Rakousko

Numismatickyacute sborniacutek 15 301ndash405


ndash 1981 Olomouckeacute mincovnictviacute ve světle středoevropskyacutech naacutelezů minciacute Studie Muzea

Kroměřiacutežska acute80 90ndash110

ndash 1982 16ndash18 stoletiacute v českeacute a slovenskeacute numismatickeacute literatuře posledniacutech desetiletiacute In

Halačka I Vlaacutedniacute mincovnictviacute na našem uacutezemiacute 1526ndash1740 1 diacutel ndash obdobiacute 1526ndash1620

Brno 9ndash16

ndash 1983a Die Bedeutung der Produktion der boumlhmischen Muumlnzstaumltten fuumlr den Geldumlauf im 16

und zu Beginn des 17 Jahrhunderts Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 37 42ndash52

ndash 1983b Dva staršiacute naacutelezy 16 stoletiacute z Vrbna o Mělniacutek Numismatickyacute sborniacutek 16 139ndash143

Šůla J 1966 Přiacutespěvky k soupisu naacutelezů minciacute v severovyacutechodniacutech Čechaacutech 1 Fontes Musei

Reginaehradecensis 3 Hradec Kraacuteloveacute

ndash 1975 Dva tolaroveacute naacutelezy v Noveacutem Městě nad Metujiacute Numismatickyacute sborniacutek 13 255ndash258

Thordeman B 1948 The Lohe Hoard A Contribution of the Methodology of Numismatic The

Numismatic Chronicle 7 188ndash204

Summary

Eduard Šimek Production of small change in Jaacutechymov and monetary circulation in the 16th and the 17th century Analysis of coin hoards

There is a very patchy information about production of small change in the mint of Jaacutechymov in

written sources of the last quarter of the 16th and the beginning of the 17th century Numismatic

sources ndash coin hoards ndash have never been examined in detail from this point of view In this arti-

cle analysis of 10 coin hoards containing more than 50 coins struck in Jaacutechymov is presented

ndash a selection have been made out of several hundreds of Bohemian and Moravian hoards In

that way changing structure of coin production in Jaacutechymov and proportion of these coins in

coin circulation are shown The above mentioned hoards buried between 1597 and 1637 are

characterized by 10850 coins 4656 of them of the Bohemian provenance (4291 ) and 6194

of the foreign provenance (5719 ndash Appendix I Tab 1) The Bohemian part is represented by

1830 coins struck in Kutnaacute Hora (3931 ndash Appendix I Tab 2) 1156 coins struck in Prague

(2482 ndash Appendix I Tab 3) 1009 coins struck in Jaacutechymov (2167 ndash Appendix I Tab 4) 621

coins struck in Českeacute Budějovice (1333 ndash Appendix I Tab 5) and 40 unspecified coins Their

chronological distribution shows in all cases a very clear predominance of coins struck under

Rudolph II (5541 ) Small grossi of Rudolph II (1576ndash1611) and white grossi of Maximilian II

(1564ndash1576) and of Rudolph II are the most frequented

The coin hoards prove production of small grossi in the mint of Jaacutechymov covering the

unbroken period between 1578 and 1612 and years 1616 and 1618 (Appendix II Tab 6) with

a clear difference in frequency before 1602 and after that year Confronting accounting sources

of 1589ndash1591 1594 and 1610ndash1612 it is evident that the most important period for production

of small grossi in the mint of Jaacutechymov is represented by interval 1586ndash1595 when the mint has

been mastered by Pavel Hofmann

This statement is also proved by evidence of those white grossi struck in Jaacutechymov and found

in hoards Their significant decrease in number is detectable around the 1580s (Appendix II

Tab 7) Low level in production of white grossi in time of the top production of small grossi is

evident from hoards as well as from sporadically preserved mint accounts written in 1590 1591

and 1594 when the production value of white grossi was equal about to frac14 of the production

value of small grossi Process of finishing and stopping production of white grossi was not typi-

cal in case of Jaacutechymov only Similarly we can see it in Prague where after three years of paralel

production of both denominations (1577ndash1579) production of small grossi has fully prevailed up

to 1615 In Jaacutechymov as well as in Českeacute Budějovice production of white grossi finished in 1595

Also in Kutnaacute Hora there is no chronologically uninterrupted line of white grossi production

under Rudolph II and Mathias Role of the small grossus in the Bohemian coin system and circu-

lation became more and more important starting with the second half of the 1580s After years

of evaluating all coin production in Jaacutechymov the production of small grossi heavily decreased


Přiacuteloha I (Tab 1ndash5)

Početniacute provenienčniacute a nominaacuteloveacute složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů 1 Březovaacute

2 Noveacute Město nad Metujiacute 3 Mrklov 4 Chyacuteňava 5 Beroun 6 Radešov 7 Slanyacute

8 Čistaacute 9 Vileacutemovice 10 Kouřim

Tab 1 Složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů ndash celkovyacute přehled

Naacutelez Doba Celkem Čechy K Hora Praha Jaacutechymov Českeacute Budě- Neurčeno

ukrytiacute minciacute (ks) (ks) (ks) (ks) jovice (ks) (ks)

1 1597 2123 807 282 143 243 120 19

2 1597 304 286 121 47 62 54 2

3 1603 297 282 115 40 76 51 0

4 1605 323 253 87 43 75 44 4

5 1618 771 156 40 25 59 32 0

6 1619 2116 688 402 92 108 86 0

7 1624 719 179 47 24 75 33 0

8 1628 1238 488 256 72 73 87 0

9 1635 587 370 167 71 83 49 0

10 1637 2372 1147 313 599 155 65 15

10850 4656 1830 1156 1009 621 40

at the beginning of the 17th century And this fact has been proved by coin-hoard evidence very

clearly Confronting it with paralel written sources we can take the result as having the signifi-

cant credibility From the methodological point of view studies in archaeological numismatic

sources are of the highest importance and need in case of reconstruction of monetary system and

coin production during the thaler era


Tab 2 Složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů ndash ražby mincovny Kutnaacute Hora

Panovniacutek Nominaacutel Naacutelezy Celkem 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (ks) Jan Lucemburskyacute pražskyacute groš 1 1 005 Karel IV pražskyacute groš 1 1 005 Vaacuteclav IV pražskyacute groš 1 1 2 4 022 Jiřiacute Poděbradskyacute pražskyacute groš 2 2 011 Vladislav II pražskyacute groš 100 20 36 27 210 67 12 4 476 2601 biacutelyacute peniacutez 1 6 4 11 060 Ludviacutek pražskyacute groš 1 1 005 biacutelyacute peniacutez 1 1 005 malyacute peniacutez 4 4 022 Ferdinand I tolar 1 1 005 pražskyacute groš 15 3 7 8 57 12 2 104 568 biacutelyacute peniacutez 8 8 044 Maxmiliaacuten II biacutelyacute groš 25 13 1 6 23 1 7 2 10 88 481 biacutelyacute peniacutez 9 9 049 Rudolf II tolar 1 1 1 3 016 frac12tolar 1 1 005 frac14tolar 1 1 005 biacutelyacute groš 47 33 4 21 9 88 9 31 2 38 282 1541 malyacute groš 92 51 66 24 31 17 31 65 48 109 534 2918 biacutelyacute peniacutez 7 1 8 044


Tab 2 pokračovaacuteniacute

Panovniacutek Nominaacutel Naacutelezy Celkem 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (ks) Matyaacuteš tolar 1 1 005 biacutelyacute groš 1 4 3 17 25 137 malyacute groš 5 28 25 39 97 530 biacutelyacute peniacutez 4 1 5 027 Stavy 24krejcar 14 6 20 109 3krejcar 1 1 005 Fridrich Falckyacute 48krejcar 20 20 109 24krejcar 22 17 39 213 Ferdinand II tolar 1 1 005 frac14tolar 1 1 005 3krejcar 1 69 70 382 krejcar 1 1 005 frac12krejcar 8 8 044 frac14krejcar 1 1 005

Celkem kusů 282 121 115 87 40 402 47 256 167 313 1830 10000

Tab 3 Složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů ndash ražby mincovny Praha


1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (ks)

Ferdinand 2krejcar 2 1 3 026

Maxmiliaacuten II 2krejcar 7 1 8 069

krejcar 13 2 15 30 259


Rudolf II biacutelyacute groš 2 2 017

malyacute groš 101 34 38 33 25 58 19 45 30 48 431 3728

Matyaacuteš tolar 2 2 017

biacutelyacute groš 14 1 3 5 17 40 345

malyacute groš 1 3 3 6 13 112


Fridrich Falckyacute 48krejcar 7 2 9 078

24krejcar 16 4 20 173

Ferdinand II tolar 1 1 009

30krejcar 1 1 009

3krejcar 3 510 513 4438

Celkem kusů 143 47 40 43 25 92 24 72 71 599 1156 10000

Tab 4 Složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů ndash ražby mincovny Jaacutechymov


1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (ks)

Ludviacutek pražskyacute groš 1 1 010

Ferdinand I 2krejcar 1 1 2 020



Rudolf II tolar 1 1 010


malyacute groš 124 31 72 55 42 45 56 52 61 79 617 6114

Matyaacuteš biacutelyacute groš 1 1 010

malyacute groš 1 3 4 040


Fridrich Falckyacute 48krejcar 1 1 010

24krejcar 5 5 050

Ferdinand II 3krejcar 32 32 317

Celkem kusů 243 62 76 75 59 108 75 73 83 155 1009 10000


Tab 5 Složeniacute českeacute čaacutesti sledovanyacutech naacutelezů ndash ražby mincovny Českeacute Budějovice


1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 (ks)


krejcar 1 2 1 4 064


Rudolf II biacutelyacute groš 25 10 2 5 2 20 2 10 3 8 87 1401

malyacute groš 75 33 47 37 30 55 27 41 43 48 436 7020

Celkem kusů 120 54 51 44 32 86 33 87 49 65 621 10000

Přiacuteloha II (Tab 6ndash7)

Zastoupeniacute malyacutech a biacutelyacutech grošů z mincovny Jaacutechymov ve sledovanyacutech naacutelezech

podle ročniacuteků jejich ražby Naacutelezy 1 Březovaacute 2 Noveacute Město nad Metujiacute 3 Mrklov

4 Chyacuteňava 5 Beroun 6 Radešov 7 Slanyacute 8 Čistaacute 9 Vileacutemovice 10 Kouřim


1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

1578 1 3 1 1 1 1 1 1 1 11

1579 1 4 2 1 1 1 2 1 3 16

1580 2 2 3 1 2 10

1581 2 1 2 2 7

1582 4 1 4 1 1 2 3 3 2 21

1583 3 1 4

1584 6 1 4 1 1 2 4 19

1585 6 2 2 2 3 2 3 2 22

1586 8 2 2 2 3 3 3 5 5 4 37

1587 12 4 5 2 1 4 4 2 3 7 44

1588 7 2 4 1 4 1 4 2 6 3 34

1589 7 3 6 1 7 2 3 5 1 3 38

1590 16 1 6 2 5 4 2 3 39

1591 3 3 1 1 1 2 11

1592 8 3 7 2 1 2 4 2 7 36

1593 14 3 11 5 3 5 5 6 3 4 58

1594 9 5 4 3 3 2 3 2 3 34

1595 7 3 5 3 6 7 3 2 6 42

1596 6 4 5 1 1 1 2 1 21

1597 4 1 4 2 2 1 4 3 21

1598 2 4 1 3 1 1 2 4 18

1599 1 2 3 3 6 3 18

1600 1 1 2 1 1 6

1601 1 1 1 2 1 6

1602 2 2 1 1 2 8

1603 3 3

1604 2 1 1 4

1605 2 1 3

1606 1 2 1 4

1607 1 1

1608 1 1 2

1609 3 1 4

1610 1 1

1611 1 1

1612 1 1 2

1616 1 1

1618 1 1

Celkem 121 30 70 55 42 45 57 51 63 75 609

Tab 6 Zastoupeniacute malyacutech grošů z mincovny Jaacutechymov



1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

1573 1 2 1 1 5

1574 8 3 2 2 11 1 2 6 35

1575 12 6 3 2 2 2 3 2 32

1576 20 5 1 4 10 2 1 8 51

1578 10 1 3 1 15

1579 6 4 3 2 5 1 1 2 24

1580 16 2 1 3 8 10 1 1 7 49

1581 4 4 1 1 3 1 1 1 16

1582 9 3 1 1 5 1 3 23

1583 12 1 1 8 1 2 3 28

1584 2 1 3 1 7

1585 1 1 1 1 4

1586 1 1 1 3 6

1588 1 1

1592 1 1 2

1594 1 1

1618 1 1

Celkem 101 31 4 19 13 62 11 10 8 41 300

Tab 7 Zastoupeniacute biacutelyacutech grošů z mincovny Jaacutechymov

Přiacuteloha III (Tab 8ndash9)

Produkce a zastoupeniacute biacutelyacutech grošů z mincovny Kutnaacute Hora v naacutelezech podle ročniacuteků

jejich ražby

Rok Vyraženo kusů nejvyššiacuteho počtu Rok Vyraženo kusů nejvyššiacuteho počtu

1577 375 780 9057 1598 166 800 4020

1578 351 900 8481 1599 241 560 5822

1579 306 600 7389 1600 153 780 3706

1580 414 900 10000 1601 281 520 6785

1581 1602 223 920 5496

1582 1603 211 500 5097

1583 291 120 7016 1604 91 800 2212

1584 275 100 6630 1605 45 840 1103

1585 253 620 6112 1606 0 0

1586 1607 0 0

1587 281 280 6779 1608 16 380 394

1588 239 880 5781 1609 75 300 1814

1589 301 980 7278 1610 105 480 2542

1590 296 880 7155 1611

1591 313 320 7551 1612 0 0

1592 368 670 8885 1613 0 0

1593 388 800 9370 1614 0 0

1594 388 080 9353 1615 0 0

1595 272 760 6574 1616

1596 413 640 9969 1617 325 440 7843

1597 268 140 6462 161819 374 460

Tab 8 Produkce biacutelyacutech grošů z mincovny Kutnaacute Hora

(Sestaveno podle tyacutedenniacutech uacutečtů mincovniacute pokladny ndash SOkA Kutnaacute Hora horniacute odd ndash Uacutedaje uvaacuteděneacute v početniacutech jed-

notkaacutech kop grošů českyacutech převedeny na počet raženyacutech minciacute v poměru 1 kopa grošů českyacutech = 60 biacutelyacutech grošů)


Rok Naacutelezy Celkem kusů Celkem nej-

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 vyššiacuteho počtu

1577 5 1 1 2 9 36

1578 2 1 1 4 16

1579 5 3 1 3 2 1 1 1 17 68

1580 7 5 2 7 2 2 25 100

1581 5 2 1 1 1 1 1 1 13 52

1582 3 1 4 1 1 1 11 44

1583 3 1 3 3 4 14 56

1584 3 2 2 3 1 11 44

1585 1 5 1 1 8 32

1586 1 2 2 5 20

1587 5 2 5 1 2 15 60

1588 2 7 1 1 6 1 2 20 80

1589 1 2 3 3 9 36

1590 1 4 1 3 2 11 44

1591 2 2 4 16

1592 1 3 7 1 12 48

1593 4 3 1 8 32

1594 3 8 3 1 15 60

1595 1 3 2 2 8 32

1596 1 1 3 5 20

1597 1 4 1 6 3 15 60

1598 1 1 3 1 6 24

1599 3 1 2 6 24

1600 1 1 2 8

1601 1 1 3 1 1 2 9 36

1602 4 2 6 24

1603 1 1 4

1604 0 0

1605 1 1 1 3 12

1606 0 0

1607 0 0

1608 1 1 4

1609 1 1 4

1610 1 1 4

1617 1 1 1 11 14 56

1618 2 1 3 12

1619 1 2 5 8 32

Tab 9 Zastoupeniacute biacutelyacutech grošů z mincovny Kutnaacute Hora v naacutelezech podle ročniacuteků jejich ražby

Naacutelezy 1 Březovaacute 2 Noveacute Město nad Metujiacute 3 Mrklov 4 Chyacuteňava 5 Beroun 6 Radešov 7 Slanyacute 8 Čistaacute 9 Vileacutemovice

10 Kouřim


STRUKTURA NAacuteLEZŮ TURECKYacuteCH MINCIacute V ČESKYacuteCH ZEMIacuteCH A NA SLOVENSKU JEJICH INTERPRETACE S PŘIHLEacuteDNUTIacuteM

K NOVĚ PUBLIKOVANEacuteMU MATERIAacuteLU

V l a s t i m i l N O VAacute K

V šedesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute podala J Štěpkovaacute vyčerpaacutevajiacuteciacute přehled znaacutemyacutech

naacutelezů tureckyacutech minciacute na uacutezemiacute tehdejšiacuteho Československa (Štěpkovaacute 1963) kteryacute

daacutele doplnila novyacutemi naacutelezy ze Slovenska (Štěpkovaacute 1968) Slovenštiacute odborniacute pracov-

niacuteci v numismatice nadaacutele pokračujiacute v soustavneacutem publikovaacuteniacute aktuaacutelniacutech naacutelezů

z teritoria Slovenska (Naacutel 2 Naacutel 3 Naacutel 4) V Českyacutech zemiacutech tradice systematickeacuteho

zveřejňovaacuteniacute všech novyacutech mincovniacutech naacutelezů přestala v osmdesaacutetyacutech letech dvacaacuteteacuteho

stoletiacute s přerušenou liniiacute Numismatickeacuteho sborniacuteku Jedinyacutem komplexniacutem vydaacuteniacutem

soupisu naacutelezů antickyacutech středověkyacutech novověkyacutech a orientaacutelniacutech minciacute z uacutezemiacute

Čech Moravy a Slezska tak zůstaacutevaacute čtyřdiacutelneacute kompendium z let 1955ndash1958 (Nohejlovaacute-

Praacutetovaacute ed 1955ndash1958) Vydaacuteniacute nejnovějšiacutech naacutelezů tureckyacutech minciacute na Slovensku

je pak vyacutesledkem spolupraacutece Naacuterodneacuteho muacutezea v Bratislavě Archeologickeacuteho uacutesta-

vu v Nitře a Naacuterodniacuteho muzea-Naacuteprstkova muzea v Praze (Budaj ndash Hunka ndash Novaacutek

2005)

Tureckeacute mince (ražby osmanskyacutech sultaacutenů) jsou charakterizovaacuteny jako islaacutemskeacute

Tento typ se vyznačuje naacutepisy v arabskeacutem piacutesmu islaacutemskou ideologiiacute obsaženou v naacute-

boženskyacutech mincovniacutech legendaacutech a monoepigrafickyacutem charakterem provedenyacutech

naacutepisů Po straacutence obsahoveacute obsahujiacute aversniacute legendy povětšině jmeacuteno osmanskeacuteho

sultaacutena s patřičnyacutemi tituly a epitety včetně naacuteboženskyacutech formuliacute Jmeacuteno panovniacuteka

se často objevuje ve formě zvaneacute tughraacute což je podpisovaacute stylizace použiacutevanaacute jako

symbol staacutetu a panovnickyacute znak Revers pak nese legendu určujiacuteciacute mincovnu a dataci

čiacuteselnou formou Mezi lety 1390 a 1481 byly střiacutebrneacute mince datovaacuteny v nepravidelnyacutech

intervalech (tzv seacuterioveacute letopočty) Po roce 1481 byly mince vročeny pouze počaacutetečniacutem

rokem vlaacutedy a v zaacutesadě byly raženy v teacuteto podobě po celou panovniacutekovu eacuteru Teprve od

poloviny 18 stoletiacute přibyacutevaacute k intronizačniacutemu letopočtu i aktuaacutelniacute rok vlaacutedy ve ktereacutem

byla mince ražena Mince z let 1481ndash1757 mohou byacutet tedy datovaacuteny jen intervalem

vlaacutedy konkreacutetniacuteho panovniacuteka (Album 1998) Značnaacute variabilita forem oběživa byla

daacutena teritoriaacutelniacute expanziacute a vyacutevoj nominaacuteloveacute struktury byl do značneacute miacutery spojen se

systeacutemy okolniacutech zemiacute Aktuaacutelniacute situace v oblasti obsahu kovu v minciacutech absolutně

zaacutevisela na ekonomickeacute stabilitě a vojenskyacutech uacutespěšiacutech celeacuteho osmanskeacuteho impeacuteria Od

14 stoletiacute se osmanskyacute monetaacuterniacute systeacutem ve svyacutech počaacutetciacutech zaklaacutedal vyacutelučně na střiacuteb-

ře Roku 1327 se za vlaacutedy sultaacutena Orhaacutena začaly razit střiacutebrneacute mince zvaneacute akče Jejich

vaacuteha činila 116 g a obsahovaly okolo 90 střiacutebra Od druheacute poloviny 15 stoletiacute začala

hmotnost minciacute vyacuterazně klesat a snižoval se i obsah střiacutebra v nich V polovině 17 stoletiacute

obsah střiacutebra klesl dokonce na polovinu slitiny a mince nesly naacutezev červeneacute akče (Novaacutek

2000) Stejně tak jako v jinyacutech čaacutestech Evropy (zejmeacutena ve Středomořiacute) teacutež v osmanskeacute

řiacuteši obiacutehaly různeacute typy neislaacutemskyacutech střiacutebrnyacutech minciacute Obecně byly turecky nazyacutevaacuteny

quruacuteš (sg qirš) ndash z latinskeacuteho grossus Na počaacutetku osmanskeacute eacutery to byly zejmeacutena vlaacutem-


skeacute denaacutery pojmenovaneacute dle jejich motivů

se lvem esedi či arslani Když se v 15 stoletiacute

objevily groše dostaly naacutezev rijaacutel nebo

teacutež qara qirš (bdquočernyacute grošldquo) Rovněž zlateacute

mince byly populaacuterniacute ndash benaacutetskeacute dukaacutety

zvaneacute filuacuteriacute (od italskeacuteho florin) a uher-

skeacute dukaacutety zvaneacute macar altini (bdquomaďarskeacute

dukaacutetyldquo) Zmiacuteněneacute dukaacutety pak sloužily

jako prototyp pro zlateacute mince nazyacutevaneacute

altin či sultaacuteniacute ktereacute se začaly razit v letech

1451ndash1481 Poteacute co Osmaneacute ovlaacutedli Egypt

(1516) začala masivniacute produkce kvalitniacutech

zlatyacutech minciacute z naacutezvem šeriacutefiacute či ašrafiacute jejiž

hmotnost se na rozdiacutel od střiacutebrnyacutech minciacute

stabilizovala po viacutece jak dvě dalšiacute stole-

tiacute na 3286 g Osmanskeacute měděneacute mince

nazyacutevaneacute mongolskyacutem slovem maacutenghir

se individuaacutelně hmotnostně lišily a nesly

velmi jednoduchou ikonografii (heraldickeacute

symboly floraacutelniacute ornamenty či pouze sul-

taacutenovo jmeacuteno) Radikaacutelniacute zhoršeniacute kvality

střiacutebrnyacutech akče na počaacutetku 16 stoletiacute vedlo

k zavedeniacute noveacuteho nominaacutelu ndash para (3ndash4

akče) Kromě toho se na Bliacutezkeacutem vyacutecho-

dě razily střiacutebrneacute dirhamy (asi 3 g) Dalšiacute

znehodnocovaacuteniacute střiacutebra vedlo v letech

1687ndash1691 k zavedeniacute novyacutech střiacutebrnyacutech

nominaacutelů ndash qirše nebo teacutež piastru (40 para)

a zoloty (30 para)

Oproti Slovensku byly na uacutezemiacute Čech

Moravy a Slezska do r 1963 kdy J Štěpkovaacute

publikovala svou rozsaacutehlou studii nale-

zeny pouze dvě tureckeacute mince Vzhledem

k masivniacutemu využiacutevaacuteniacute detektorů kovů

v posledniacutech desetiletiacutech neniacute vyloučeno

že těchto ražeb bylo objeveno viacutece leč v dů-

sledku nedůsledneacute legislativy a rozmachu

nelegaacutelniacuteho obchodu s archeologickyacutemi

artefakty nedošly tyto odborneacuteho zpraco-

vaacuteniacute a publikace

Naacutesledujiacuteciacute tabulka (tab 1) představu-

je soupis tureckyacutech minciacute nalezenyacutech na

uacutezemiacute Čech Moravy a Slezska (obr 1) do

současnosti ktereacute jsou řazeny dle doby

ukrytiacute

Z předchoziacuteho přehledu je patrneacute že se

struktura naacutelezů tureckyacutech minciacute od konce Tab

1 N

aacutele

zy t

ure

ckyacutec

h m

inciacute

v Č

esk

yacutech

ze

miacutec

h p

ub

liko

va

neacute

do

ro

ku

19

96

Č

L

ok

ali

ta

Po

čet

min

ciacute

Tu

reck

yacutech

ro

k r

ažb

y U

kry

tiacute n

aacutele

zu

Lit

erat

ura

1

C

hv

alk

ov

ice

(ok

r N

aacutech

od

) O

jed

iněl

yacute n

aacutele

z 1

AV

1

AV

152

0ndash1

56

6

po

15

66

Št

ěpk

ovaacute

19

57 2

13ndash

214

2

T

řešt

ina

osa

da

Haacutej

skyacute

Mlyacute

n

ON

1 A

V

1 A

V 1

520

ndash15

66

p

o 1

56

6

Naacute

lezy

III

1 č

29

71

(ok

r Š

um

per

k)

3

V

elk

aacute B

iacuteteš

(o

kr

Žď

aacuter n

ad S

aacutezav

ou

) H

rom

adn

yacute n

aacutele

z 3

AV

1

AV

157

4ndash1

59

5

po

157

41

59

5

Štěp

ko

vaacute 1

96

3 1

51

4

O

lom

ou

c I

HN

3 A

V

1 A

V 1

60

3ndash1

617

p

o 1

60

5

Naacute

lezy

III

1 č

30

30

5

H

abřiacute

(o

kr

Čes

keacute

Bu

děj

ov

ice)

H

N 1

15 A

V

x A

V

po

16

06

N

aacutele

zy I

II1

č 3

033

6

Z

aacutelu

žiacute (

ok

r P

rah

a-v

yacutech

od

) H

N 3

AV

+ 3

AR

1

AV

p

o 1

610

N

aacutele

zy I

II1

č 3

047

7

P

rah

a I

HN

38

4 A

V

8 A

V 1

36

0ndash1

574

po

161

6

Naacute

lezy

III

1 č

30

75

8

K

am

enic

e n

L

ipo

u l

es K

ob

liacuteže

k

HN

476

AV

2

9 A

V 1

520

ndash15

66

153

7

po

161

8

Fia

la 1

922

170

ndash171

(ok

r P

elh

řim

ov)

1574

ndash159

5 1

595

ndash16

03

Au

gst

195

8 9

2ndash

96

9

H

orn

iacute V

ltav

ice

osa

da

Zaacutet

oň

H

N x

AV

+ A

R

2 A

V

po

161

81

64

8

Naacute

lezy

III

1 č

347

5

(ok

r P

rach

atic

e)

(po

psaacute

no

6 A

V +

2 A

R)

10

P

lzeň

H

N x

AV

(p

op

saacuten

o 8

01)

12

9 A

V

po

161

81

619

N

aacutele

zy I

II1

č 3

186

11

P

rah

a II

H

N 4

AV

+ 1

7 A

R

4 A

V +

17

AR

p

o 1

618

16

48

N

aacutele

zy I

II1

č 3

50

9


12

U

nič

ov

(ok

r O

lom

ou

c)

HN

352

AV

(17

6 p

op

saacuten

o)

25

AV

152

0ndash1

56

6 1

56

6ndash1

574

p

o 1

618

16

48

N

aacutele

zy I

II1

č 3

533

1574

ndash159

5 1

595

ndash16

03

16

03

ndash161

7

13

P

řero

v H

N 2

6 A

V +

23

64

AR

2

AV

157

4ndash1

59

5 1

595

ndash16

03

p

o 1

623

N

aacutele

zy I

II1

č 3

25

0

14

R

ašk

ov

ice

(ok

r F

ryacuted

ek-M

iacuteste

k)

HN

68

AV

2

AV

157

4ndash1

595

16

03ndash1

617

po

162

4

Naacute

lezy

III

1 č

32

64

15

C

hlu

mět

iacuten (

ok

r Ž

ďaacuter

nad

Saacutez

avo

u)

HN

+35

0 A

V a

AR

(p

op

saacuten

o 3

05)

4

AV

151

2ndash1

520

159

5ndash1

60

3 1

60

3ndash1

617

p

o 1

627

N

aacutele

zy I

II1

č 3

28

9

16

P

otě

hy

(ok

r K

utn

aacute H

ora

) H

N 2

6 A

V +

5 A

R

10 A

V

po

162

7

Naacute

lezy

III

1 č

32

92

17

Č

ech

y n

ezn

aacutemaacute

lok

ali

ta

HN

13

AV

+ 2

AV

2

AV

152

0ndash1

56

6

po

162

8

Naacute

lezy

III

1 č

32

93

18

R

ych

no

v n

K

něž

no

u

HN

x A

V +

AR

x

AV

p

o 1

628

N

aacutele

zy I

II1

č 3

30

5

19

R

ak

ou

sy (

ok

r S

emil

y)

HN

x A

V (

22

AV

po

psaacute

no)

1

AV

p

o 1

629

N

aacutele

zy I

II1

č 3

311

20

K

oje

tiacuten

(o

kr

Pře

rov)

H

N 2

83

AV

x

AV

p

o 1

635

N

aacutele

zy I

II1

č 3

362

21

V

rch

lab

iacute (o

kr

Tru

tno

v)

HN

45

AV

x

AV

p

o 1

63

5

Naacute

lezy

III

1 č

33

68

22

K

orc

e (o

kr

Čes

kaacute

Liacutep

a)

HN

8 A

V +

19

AR

2

AV

p

o 1

63

6

Naacute

lezy

III

1 č

337

1

23

D

ask

abaacutet

(o

kr

Olo

mo

uc)

H

N 9

AV

x

AV

p

o 1

637

N

aacutele

zy I

II1

č 3

378

24

V

izo

vic

e (o

kr

Zliacute

n)

HN

52

AV

5

AV

p

o 1

637

N

aacutele

zy I

II1

č 3

40

2

25

Ji

nd

řich

ův

Hra

dec

H

N 1

77

AV

10

AV

p

o 1

64

3

Naacute

lezy

III

1 č

34

35 2

6

Drh

ov

y (o

kr

Přiacute

bra

m)

HN

3 A

V +

18

AR

1

AV

162

3ndash1

64

0

po

16

44

N

emeš

ka

l 19

58

353

ndash35

4

27

D

ob

roti

ce (

ok

r K

rom

ěřiacutež

) H

N 6

AV

+ 4

00

AR

1

AV

152

0ndash1

56

6

po

16

45

N

aacutele

zy I

II1

č 3

441

28

Je

šeti

ce o

sad

a R

adiacuteč

(o

kr

Ben

ešo

v)

HN

45

AV

+ A

R

1 A

V

po

16

54

N

aacutele

zy I

II1

č 3

56

4

29

T

ich

ov

(ok

r Z

liacuten

) H

N 1

9 A

V

3 A

V 1

574

ndash15

95

159

5ndash1

60

3 1

60

3ndash1

617

p

o 1

65

7

Naacute

lezy

III

1 č

29

46

30

V

ětro

v (o

kr

Lib

erec

) H

N 1

08

AV

+ 1

15 A

R

3 A

V 1

56

6ndash1

574

157

4ndash1

59

5 1

60

3ndash1

617

p

o 1

66

0

Naacute

lezy

III

1 č

35

83

31

P

etřiacute

ko

vic

e (o

kr

Tru

tno

v)

HN

51

AV

1

AV

p

o 1

671

N

aacutele

zy I

II1

č 3

60

5

32

P

ob

ěžo

vic

e (o

kr

Par

du

bic

e)

HN

132

AR

1

AR

152

0ndash1

56

6

po

16

73

N

aacutele

zy I

II1

č 3

610

33

L

iacutepo

v (o

kr

Ho

do

niacuten

) H

N 2

AV

+ 9

4 A

R

1 A

V

po

16

80

N

aacutele

zy I

II1

č 3

624

34

Z

ah

na

šov

ice

(ok

r K

rom

ěřiacutež

) H

N 9

AV

+ 2

06

AR

1

AV

p

o 1

68

3

Sk

uti

l ndash

Ma

laacute 1

95

8 3

32

35

T

řešť

(o

kr

Jih

lava

) H

N 6

72

AV

+ 1

1 k

g A

R

x A

V

po

16

88

N

aacutele

zy I

II1

č 3

637

36

O

lom

ou

c II

H

N 1

0 A

R

1 A

R

po

16

94

N

aacutele

zy I

II1

č 3

64

6 3

7

Pra

ha-

Su

chd

ol

ON

1 A

R

1 A

R 1

69

5ndash1

703

p

o 1

69

517

03

N

ovaacute

k 19

96

39

5ndash

398

38

S

ku

teč

I (o

kr

Ch

rud

im)

HN

x A

V

x A

V 1

520

ndash16

91

17 s

tol

N

aacutele

zy I

II1

č 3

760

39

V

erd

ek (

ok

r T

rutn

ov)

H

N 5

AV

+ 6

0 A

R

17

sto

l

Naacute

lezy

III

1 č

376

9

40

P

očaacute

tky

(ok

r P

elh

řim

ov)

H

N 1

8 A

V +

24

AR

1

AV

as

i 17

sto

l

Naacute

lezy

III

1 č

40

89

41

S

ku

teč

II (

ok

r C

hru

dim

) H

N x

AV

1

AV

(17

sto

l)

Ad

aacutem

ek 1

90

0ndash1

901

29

5

Pet

rtyl

19

55 1

89

42

P

lešn

ice

(ok

r P

lzeň

) H

N 2

50

0 A

V +

AR

x

AV

p

o 1

700

N

aacutele

zy I

II1

č 3

66

4

43

P

rah

a II

I H

N 1

6 A

V

3 A

V

po

17

36

N

aacutele

zy I

II1

č 3

80

6

44

M

lad

aacute B

ole

slav

H

N 5

3 A

V

x A

V

po

17

39

Naacute

lezy

III

1 č

381

1

45

B

yst

řice

po

d H

ost

(o

kr

Kro

měř

iacutež)

HN

9 A

R +

1 A

E

1 A

E 1

7 s

tol

p

o 1

77

7

Naacute

lezy

III

1 č

38

66

46

B

ud

eč (

ok

r K

lad

no)

H

N 4

AE

1

AE

18

53

po

19

20

N

aacutelez

z r

196

1 n

epu

bli

k


16 stoletiacute do druheacute poloviny 18 stoletiacute lišiacute v Čechaacutech a na Moravě Tato skutečnost

vyplyacutevaacute z odlišneacuteho vyacutevoje obou teritoriiacute v souvislosti s tureckyacutem nebezpečiacutem Čechy

samotneacute nebyly nikdy v raacutemci tureckyacutech vaacutelek přiacutemo napadeny na rozdiacutel od Moravy

kteraacute byla od druheacute poloviny 16 stoletiacute do obleacutehaacuteniacute Viacutedně (1683) několikraacutet popleněna

tureckyacutemi a tatarskyacutemi vojsky (Tauer 1984) Z pohledu na mapu naacutelezů je evidentniacute

že drtivaacute většina naacutelezů na uacutezemiacute Čech a Moravy souvisela s nejistyacutem uacutedobiacutem třiceti-

leteacute vaacutelky (1618ndash1648) a obdobiacutem těsně po niacute Toto uacutezemiacute jednoznačně hostilo tureckeacute

mince zejmeacutena ve zlatě z důvodu vynikajiacuteciacute kvality ražebniacuteho kovu (egyptskeacute zlato

plynuvšiacute do osmanskeacute řiacuteše po dobytiacute Egypta roku 1516) a to jako ražby okrajoveacute pro-

venience v hromadnyacutech naacutelezech spolu s mincemi evropskyacutemi Zmiacuteněneacute zlateacute mince

se objevujiacute v naacutelezech ukrytyacutech od konce 16 stoletiacute až po samyacute konec 18 stoletiacute Jejich

produkčniacute datace je vzhledem k intronizačniacutem letopočtům komplikovanaacute leč v zaacutesadě

jsou zde zastoupeny mince raženeacute mezi lety 1520ndash1640 Ražby měděneacute se zde nachaacute-

zejiacute jednotlivě jako pozdniacute novověkyacute naacutehodnyacute import (č 44 a 46) a střiacutebro pak jako

kvalitniacute okrajovaacute přiacuteměs tezauračniacutech depotů (č 11 32 36 39) Naacutelezy v Čechaacutech jsou

rovnoměrně rozptyacuteleny po celeacutem uacutezemiacute na Moravě se tyto naacutelezy vyskytujiacute severně

za liniiacute Jihlava ndash Žďaacuter ndash Kroměřiacutež ndash Hodoniacuten (obr 1) což bylo patrně způsobeno uacuteni-

kem obyvatelstva před naacutejezdniacuteky z niacutežin jižniacute Moravy do hornatyacutech uacutekrytů středniacute

Moravy V absolutniacute většině naacutelezů se jak v Čechaacutech tak na Moravě vyskytuje tureckeacute

zlato (mince typu altin či ašrafiacute ndash viz vyacuteše) vysokeacute kvality minimaacutelně miacutešeneacute s ražbami

střiacutebrnyacutemi Ojediněleacute naacutelezy viacutecemeacuteně na periferii teritoria (č 1 2 37) pak spiacuteše jen

potvrzujiacute popsanou naacutelezovou distribuci (obr 1)

Okupace Slovenska tureckyacutemi vojsky a jeho ovlaacutedaacuteniacute tureckyacutemi spraacutevci trvala od

třicaacutetyacutech let 16 stoletiacute do devadesaacutetyacutech let 17 stoletiacute (Kopčan ndash Krajčovičovaacute 1983

Kopčan 1986 Dangl ndash Kopčan 1995) Archivniacute prameny o oběhu tureckyacutech minciacute na

jihozaacutepadě země a na jihu středniacuteho Slovenska nevypoviacutedajiacute nic konkreacutetniacuteho neboť

zaacuteznamy o vyacuteběrech daniacute a naturaacuteliiacute (ač stanovenyacutech v tureckyacutech akče) hovořiacute o daacutev-

kaacutech v uherskyacutech ražbaacutech Naacutelezy tureckyacutech minciacute tak zůstaacutevajiacute jedinyacutem vyacutepovědniacutem

zdrojem pro informace o struktuře oběživa na Slovensku v 16 a 17 stoletiacute

Naacutesledujiacuteciacute tabulka (tab 2) představuje soupis tureckyacutech minciacute nalezenyacutech na

uacutezemiacute Slovenska (obr 2) do současnosti ktereacute jsou řazeny dle doby ukrytiacute

Z tabulky je zřejmeacute že přes naacuteznaky z prvniacute třetiny 16 stoletiacute se tureckeacute mince v naacute-

lezech objevujiacute ve zvyacutešeneacute miacuteře zejmeacutena od třicetileteacute vaacutelky do konce 17 stoletiacute Jejich

vyacuteskyt spiacuteše než vojensko-politickyacute vyacutevoj odraacutežiacute neobvyklou hospodaacuteřskou situaci

kdy se čaacutest žoldu tureckyacutech vojsk (placenyacutech zejmeacutena v akče) stala součaacutestiacute oběhoveacuteho

systeacutemu na Slovensku jak o tom svědčiacute i teritoriaacutelniacute rozvrstvenost naacutelezů v jihozaacutepad-

niacutech oblastech a jižniacute čaacutesti středu země (obr 2) Při interpretaci naacutelezů tureckyacutech minciacute

je nutneacute v každeacutem jednotliveacutem přiacutepadě vyhodnotit roli těchto ražeb z hlediska archeo-

logickyacutech souvislostiacute naacutelezu kvantitativniacuteho a kvalitativniacuteho zastoupeniacute minciacute v raacutemci

celku Zastoupeniacute minciacute v tzv pokladech tedy souborech jejichž funkciacute bylo v prveacute

řadě uchovaacuteniacute hodnoty vyjaacutedřeneacute obsaženyacutem kovem bez ohledu na provenienčniacute či

nominaacutelovou skladbu je jednoznačně jineacute než u jinyacutech typů naacutelezů s netezauračniacutem

charakterem Z vyacuteše uvedeneacuteho přehledu vyplyacutevaacute že u hromadnyacutech smiacutešenyacutech naacutelezů

jsou osmanskeacute mince (tyacutekaacute se to hlavně ražeb zlatyacutech) na Slovensku jasně okrajovou

přiacuteměsiacute a lze jejich funkci hodnotit jako přiacutetomnost puncovaneacuteho kovu určiteacute kvality

a hmotnosti Tyto naacutelezy vypoviacutedajiacute o skladbě oběživa daneacuteho obdobiacute minimaacutelně Za

mnohem důležitějšiacute z hlediska oběžneacute charakteristiky lze považovat zejmeacutena naacutelezy


461

AE+

222

AV+

303

AV+

191

AV+

21X

AV+

44x

AV+

61A

V+7

8AV+

114

AV 17

AR+

371

AR43

3AV

+

101

29AV

+42

XAV

+26

1AV

+

92A

V+5

XAV+

281

AV+ 8

29AV

+ 251

0AV+

401

AV+

35XA

V+3

1AV+

161

0AV

311

AV+

39X

AV XA

R+

11A

V

18X

AV+

321

AR+

35X

AV+

401

AV+

21A

V 41A

V+36

1AR

+23

XAV+

132

AV+ 45

1AE

+27

1AV

+

122

5AV+

20X

AV+

341

AV+

331

AV+

142

AV+

245

AV+

293

AV+

Ob

r 1

Naacute

lezy

tu

reck

yacutech

min

ciacute v

Če

chaacute

ch n

a M

ora

vě

a v

e S

lezs

ku

Le

ge

nd

a p

ořa

do

veacute

č t

ab

ulk

yp

oče

t m

inciacute

AV

= z

lateacute

min

ce A

R=

střiacute

brn

eacute m

ince

AE

=m

ěd

ěn

eacute m

ince

X =

ne

urč

en

yacute p

oče

t +

= d

alš

iacute ne

ture

ckeacute

min

ce s

ou

čaacutest

iacute naacute

lezu


Č

L

ok

ali

ta

Po

čet

min

ciacute

Tu

reck

yacutech

ro

k r

ažb

y U

kry

tiacute n

aacutele

zu

Lit

erat

ura

1

H

loh

ove

c-o

ko

liacute

Hro

mad

nyacute

naacute

lez

16

16 A

R 1

512

ndash152

0

po

151

21

520

H

un

ka

19

92 1

32ndash1

35

2

S

v J

ur

(ok

r P

ezin

ok

) H

N 6

6

AR

151

2ndash1

520

152

0ndash1

56

6

po

152

01

56

6

Bu

da

j ndash

Hu

nk

a ndash

No

vaacutek

20

05

131

3

H

rko

vce

(ok

r L

evic

e)

HN

213

4

1 A

R 1

520

ndash15

66

p

o 1

558

Št

ěpk

ovaacute

19

68

278

Naacute

l 2

č 1

85

4

N

oveacute

Zaacute

mk

y H

N 1

1 +

x

x A

R

po

15

62

Naacute

l 4

č 3

90

5

N

oveacute

Zaacute

mk

y-N

yaacute

rhid

O

jed

iněl

yacute n

aacutele

z 8

1

AR

157

4ndash1

59

5

po

157

41

59

5

Bu

da

j ndash

Hu

nk

a ndash

No

vaacutek

20

05

131

6

S

alk

a (o

kr

No

veacute Z

aacutemk

y)

HN

85

1

AR

152

0ndash1

56

6

po

15

85

Št

ěpk

ovaacute

19

68

281

Naacute

l 2

19

8

7

P

aň

a (o

kr

Nit

ra)

HN

18

8

1 A

V 1

574

ndash15

95

p

o 1

599

G

youmln

gyouml

ssy

20

04

66

č 6

0 N

aacutel

2 č

55

6

8

B

latn

ica

(ok

r M

arti

n)

HN

36

1

AV

157

4ndash1

59

5

po

16

01

Gyouml

ngy

oumlss

y 2

00

4 4

0 č

9

9

H

orn

eacute O

bd

ok

ovc

e (o

kr

To

po

ľčan

y)

HN

16

1

AV

157

8ndash1

60

3

po

16

02

16

03

Št

ěpk

ovaacute

19

68

278

ndash2

79

Naacute

l 2

č 2

53 N

aacutel

3 č

23

8

10

Je

len

ec (

ok

r N

itra

) O

N 3

3

AR

161

8ndash1

64

8

po

161

81

64

8

Bu

da

j ndash

Hu

nk

a ndash

No

vaacutek

20

05

131

11

S

azd

ice

(ok

r L

evic

e)

HN

15

8

1 A

V 1

7 s

tol

p

o 1

625

G

youmln

gyouml

ssy

20

04

73

č 7

3 N

aacutel

2 č

38

5

12

M

od

ra (

ok

r P

ezin

ok

) H

N 1

9 +

x

x A

R

pře

d 1

631

N

aacutel

4 č

70

6

13

V

eľk

eacute O

rviš

te (

ok

r P

iešť

any)

H

N 8

2

2 A

V 1

617ndash

164

8 p

o 1

64

316

48

Št

ěpk

ovaacute

19

68

281

Naacute

l 2

č 2

90

14

Š

ašt

iacuten (

ok

r S

enic

a)

HN

16

6

1 A

V 1

6 s

tol

p

o 1

64

4

Gyouml

ngy

oumlss

y 2

00

4 7

1ndash7

2 č

70

15

Š

inta

va

(ok

r G

ala

nta

) O

N 2

70

1 A

R

16ndash

17 s

tol

N

aacutel

4 č

678

16

B

ran

č (o

kr

Nit

ra)

ON

4

1 A

R

zač

17

sto

l

Naacute

l 2

č 2

67

17

O

stro

v (o

kr

Pie

šťan

y)

HN

127

1

AV

157

4ndash1

595

po

16

51

Štěp

ko

vaacute 1

96

8 2

81 N

aacutel

2 č

30

4

18

H

loh

ove

c H

N 7

2

1 A

V 1

595

ndash16

03

p

o 1

66

3

Gyouml

ngy

oumlss

y 2

00

4 5

5 č

35

19

N

oveacute

Zaacute

mk

y I

HN

22

2

2 A

R 1

64

0ndash1

68

5

po

16

85

Št

ěpk

ovaacute

19

68

27

9ndash

28

0

20

N

oveacute

Zaacute

mk

y II

H

N 1

0

6 A

V 1

64

8ndash1

67

7

po

16

85

Št

ěpk

ovaacute

19

68

28

0ndash

281

Naacute

l 2

č 3

55

21

Uacute

ľan

y n

Ž

itav

ou

(o

kr

NZ

aacutemk

y)

ON

1

1 A

E 1

68

7ndash16

91

po

16

87

1691

N

aacutel

4 č

50

7

22

P

ezin

ok

O

N 1

1

AE

16

87ndash

1691

p

o 1

68

716

91

Hu

nk

a ndash

Vo

štin

aacuter

199

4 7

23

P

ezin

ok

O

N 1

1

AE

16

87ndash

1691

p

o 1

68

716

91

Bu

da

j ndash

Hu

nk

a ndash

No

vaacutek

20

05

131

24

Il

ija

(ok

r B

ansk

aacute Št

iav

nic

a)

ON

25

0

1 A

R

17 s

tol

N

aacutel

4 č

413

25

B

rati

slav

a O

N 6

1

za

č 1

9 s

tol

N

aacutel

2 č

48

8

26

S

mo

lniacutek

(o

kr

Gel

nic

a)

ON

1

1 A

R 1

876

ndash19

09

p

o 1

876

19

09

B

ud

aj

ndash H

un

ka

ndash N

ovaacute

k 2

00

5 1

31

27

N

itra

O

N 1

3

1 A

E 1

876

p

o 1

90

4

Naacute

l 4

č 6

81

28

T

ren

čiacuten

O

N 4

8

4 A

E 1

839

p

o 1

916

N

aacutel

4 č

68

9

Min

ce m

aro

ckyacutec

h H

asan

iacute ša

riacutefů

k

teraacute

so

uv

isiacute

se s

ou

do

byacute

m o

sman

skyacute

m d

ob

yacutevaacute

niacutem

sev

ern

iacute A

frik

y s

e n

a S

love

nsk

o p

ravd

ěpo

do

bn

ě d

ost

ala

s o

stat

niacutem

i ra

žbam

i o

sman

-

skyacutec

h s

ult

aacutenů

sev

ero

afri

ckeacute

pro

ven

ien

ce (

Mis

r)

Tab

2 N

aacutele

zy t

ure

ckyacutec

h m

inciacute

na

Slo

ve

nsk

u p

ub

liko

va

neacute

do

ro

ku

20

05


obsahujiacuteciacute pouze osmanskeacute mince ať už v počtu většiacutem či mince jednotliveacute Objevuje-li

se zde v naacutelezech střiacutebro je v rozhodujiacuteciacute miacuteře představovaacuteno nominaacutelem akče kteryacute

byl pro obdobiacute 16 a 17 stoletiacute rozhodujiacuteciacute tureckou oběžnou minciacute V teacuteto souvislosti je

zajiacutemavyacutem faktem velmi špatnaacute kvalita ražeb některyacutech zaznamenanyacutech akče (tab 22

5 10) Tyto mince převaacutežně nesou jmeacuteno centraacutelniacute mincovny v Istanbulu (Qustantiacuteniacuteja

251

X+

141

AV+

12X

AR+

26A

R22

1AE

231

AE

284

AE+

171

AV+

132

AV+

91A

V+

116

AR18

1AV

+15

1AR

+

103

AR27

1AG

+ 71A

V+16

1AR

+

211

AE

4XA

R+5

1AR+

192

2AR

206

AV+

61A

R+

111

AV+

31A

R+

261

AR8

1AV+

Ob

r 2

Naacute

lezy

tu

reck

yacutech

min

ciacute n

a S

lov

en

sku

Leg

en

da

po

řad

oveacute

č t

ab

ulk

yp

oče

t m

inciacute

AV

= z

lateacute

min

ce A

R =

stř

iacutebrn

eacute m

ince

AE

= m

ěd

ěn

eacute m

ince

X =

ne

urč

en

yacute p

oče

t +

= d

alš

iacute ne

ture

ckeacute

min

ce s

ou

čaacutest

iacute naacute

lezu


ndash tab 22 5 10 19) nebo jmeacutena mincoven srbskyacutech (Belgraacuted ndash tab 219 Qaratowa ndash tab

22) Ona špatnaacute kvalita těchto minciacute nepochybně souvisiacute s potřebou jejich obrovskeacuteho

počtu a s tiacutem spojenou překotnostiacute a nepečlivostiacute jejich ražby (dvojraacutezy barbarisovanaacute

kaligrafie legend opominuteacute reversniacute razidlo atd) Přestože se na minciacutech objevujiacute

jmeacutena profilovyacutech mincoven lze se důvodně domniacutevat že razidla byla kopiacuterovaacutena

z oficiaacutelniacutech dosloužilyacutech prototypů nebo přiacutemo z obrazů obiacutehajiacuteciacutech minciacute mimo

vyacuteše zmiacuteněneacute mincovny Technickaacute selhaacuteniacute zase hovořiacute o špatneacute organizaci a kontrole

ražebniacuteho procesu Vzhledem k faktu že vyacuteroba minciacute v tehdejšiacutech podmiacutenkaacutech nebyla

vcelku naacutekladnaacute a mohla se uskutečnit i v primitivniacutech podmiacutenkaacutech dalo by se uvažo-

vat o možnosti že mince byly raženy na miacutestě potřeby cestou např ve vojenskyacutech taacutebo-

rech Mlčeniacute pramenů k produkci distribuci a oběhu osmanskyacutech minciacute na Slovensku

by pak mohlo potvrzovat nevyacutejimečnost či okrajovost takovyacutech to jevů

Při zaacutevěrečneacutem srovnaacuteniacute je možno konstatovat že na uacutezemiacute Čech a Moravy je

doloženo okolo třiacute set minciacute osmanskeacute provenience a až na raritniacute vyacutejimky jde o min-

ce zlateacute ktereacute byly v drtiveacute většině součaacutestiacute smiacutešenyacutech naacutelezů a byly ukryty do země

rovněž v převaacutežneacute většině přiacutepadů s tezauračniacutemi uacutemysly v průběhu třicetileteacute vaacutelky

nebo v obdobiacute těsně po niacute Oproti Čechaacutem kde jsou naacutelezy rovnoměrně teritoriaacutelně

rozloženy Morava vykazuje určityacute posun na sever (obr 1) což je daacuteno geografickyacutem

uspořaacutedaacuteniacutem a naacutejezdy Turků a Tatarů Naproti tomu na Slovensku je registrovaacuteno

okolo sta tureckyacutech minciacute a kvantitativně převažujiacute v naacutelezech ražby střiacutebrneacute či z obec-

nyacutech kovů Zlato je zde pouze přiacuteměsiacute tezauračniacutech naacutelezů O skladbě oběživa 16

a 17 stoletiacute zde vypoviacutedajiacute zejmeacutena naacutelezy obsahujiacuteciacute pouze osmanskeacute mince kteryacutech

je řaacutedově polovina z celkoveacuteho počtu oproti sousedniacutem Čechaacutem a Moravě Střiacutebro je

v rozhodujiacuteciacute miacuteře ve slovenskyacutech naacutelezech představovaacuteno nominaacutelem akče kteryacute byl

pro daneacute obdobiacute rozhodujiacuteciacute tureckou oběžnou minciacute To vzhledem k politicko-vojen-

skeacutemu vyacutevoji svědčiacute o faktu že tyto mince na rozdiacutel od Českyacutech zemiacute byly po jistou

dobu součaacutestiacute oběžneacuteho systeacutemu v jižniacute a jihozaacutepadniacute čaacutesti země

Literatura

Adaacutemek K V 1900ndash1901 Město Skuč Pamaacutetky archeologickeacute 19 295

Album S 1998 A Checklist of Islamic Coins Santa Rosa

Augst B 1958 Osmanskeacute altuny z naacutelezu v lese Kobliacutežku u Kamenice n L Numismatickeacute listy

13 92ndash96

Budaj M ndash Hunka J ndash Novaacutek V 2005 Noveacute naacutelezy tureckyacutech minciacute zo Slovenska Numis-

matickyacute sborniacutek 20 127ndash138

Dangl V ndash Kopčan V 1995 Vojenskeacute dejiny Slovenska II 1526ndash1711 Bratislava

Fiala E 1922 Zlatyacute poklad Kobliacutežek u Kamenice Věstniacutek Numismatickeacute společnosti česko-

slovenskeacute 4 170ndash171

Gyoumlngyoumlssy M 2004 Altin Akcse Mangir Oszmaacuten peacutenzek forgalma a kora uacutejkori Magyar-

orszaacutegon Budapest

Hunka J 1992 Neznaacutemy naacutelez tureckyacutech minciacute z okolia Hlohovca Balneologickyacute spravodajca

31 132ndash135

Hunka J ndash Voštinaacuter Ľ 1994 Dejiny mesta Vzaacutecny naacutelez stredovekyacutech minciacute v Pezinku a ich

interpretaacutecia Pezinčan 12 7

Kopčan V 1986 Tureckeacute nebezpečenstvo a Slovensko Bratislava

Kopčan V ndash Krajčovičovaacute K 1983 Slovensko v tieni polmesiaca Martin

Naacutelezy III1 Nemeškal L Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy minciacute uacutedobiacute tolaroveacuteho In


Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E (ed) Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel III Praha

1957 7ndash214

Naacutel 2 Hlinka J ndash Kraskovskaacute Ľ ndash Novaacutek J (ed) Naacutelezy stredovekyacutech a novovekyacutech minciacute na

Slovensku Naacutelezy minciacute na Slovensku II Bratislava 1968

Naacutel 3 Hlinka J ndash Kolniacutekovaacute E ndash Kraskovskaacute Ľ ndash Novaacutek J (ed) Naacutelezy minciacute na Slovensku

III Bratislava 1978

Naacutel 4 Kolniacutekovaacute E ndash Hunka J (ed) Naacutelezy minciacute na Slovensku IV Nitra 1994

Nemeškal L 1958 Naacutelezy z uacutedobiacute třicetileteacute vaacutelky v Drhovech okr Dobřiacuteš Numismatickyacute


Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E (ed) 1955ndash1958 Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel

IndashIV Praha

Novaacutek V 1996 Find of a Piaster of the Ottoman Sultan Mustafa II in Prague-Suchdol Quarter

Archiv Orientaacutelniacute 64 395ndash398

ndash 2000 Characteristic Features of the Ottoman CoinageCaratteristiche generali della mone-

tazione otomana In Vismara N Monete di Piuro 7 elementi per una ricerca Chiavenna

Museo della Valchiavenna 51ndash56 60

Pere N 1968 Osmanlilarda Madeni Paralar Coins of the Ottoman Empire Istanbul

Petrtyl J 1955 Naacutelezy minciacute na Hlinecku Numismatickyacute sborniacutek 2 189

Skutil J ndash Malaacute A 1958 Soupis středo- a novověkyacutech naacutelezů minciacute na Moravě Numismatickyacute

sborniacutek 2 332

Sultan J 1977 Coins of the Ottoman Empire and the Turkish Republic Thousand Oaks

Štěpkovaacute J 1957 Naacutelez u Chvalkovic (okres Jaroměř) Numismatickyacute sborniacutek 4 213ndash214

ndash 1963 Coins of the Osmanli Sultans in the Coin-Hoards found on Czechoslovak Territory

Annals of the Naacuteprstek Museum 2 141ndash192

ndash 1964 The Structure of the Finds of the Islamic Silver Coins in the Territory of Czecho-

slovakia Annals of the Naacuteprstek Museum 3 113ndash128

ndash 1968 Islaacutemskeacute mince v naacutelezech ze Slovenska Numismatickyacute sborniacutek 10 (1967ndash1968)

278ndash282

Tauer F 1984 Svět islaacutemu Praha

Summary

Vlastimil Novaacutek Structure of finds of Ottoman coins registered in the territory of Bohemia Moravia Silesia and Slovakia and their interpretation in light of the newly published material

There are more than three hundred Ottoman coins registered in finds in the territory of

Bohemia Moravia and Silesia With some exceptions mostly gold coins have been a part of

mixed coin hoards buried in their vast majority during the Thirty Yearsrsquo War (1618ndash1648) or

shortly after because of the thesaurization reasons Comparing to Bohemia where finds have

been distributed equally in its territory distribution of Moravian finds shows some shift to the

north because of the geographical characteristics and the Turkish and Tartar raids On the other

hand in Slovakia some hundred of Ottoman coins have been registered with prevailing silver

and copper segment Gold represents only a peripheral addition in case of finds with hoarding

connotation Finds containing only Ottoman coins ndash about half of the whole number of finds

comparing to Bohemia Moravia and Silesia ndash offer an information about coin circulation in the

Slovak territory in the 16th and 17th century Silver in Slovak finds is represented by coins of the

akccedile type in decisive quantity and these specimens served as the predominant Ottoman coins in

circulation of that period Because of the military and political situation there these coins ndash in

contrast to the neighbouring territory ndash became an important element of the local monetary

circulation for a certain period in the southern and south-western part of Slovakia




M A T E R I A L I A

NĚKOLIK NEZNAacuteMYacuteCH VARIANT PRAŽSKYacuteCH GROŠŮJAGELLONSKEacuteHO OBDOBIacute


Uplynulo už dlouhyacutech 38 let od prveacuteho vydaacuteniacute zaacutekladniacute praacutece o typologii a chronologii

pražskyacutech grošů jagellonskeacuteho obdobiacute (Haacuteskovaacute 1968) Tři roky na to se tato stěžejniacute

praacutece ndash prototyp ideaacutelniacute podoby typologicko-chronologickeacuteho zpracovaacuteniacute pražskyacutech

grošů ndash dočkala druheacuteho vydaacuteniacute (Haacuteskovaacute 1971) Spolehlivost praacutece prověřila v prů-

běhu let četnaacute zpracovaacuteniacute mincovniacutech naacutelezů a jejiacutem nezanedbatelnyacutem prubiacuteřskyacutem

kamenem je bezpochyby i podle niacute přetrvaacutevajiacuteciacute určovaacuteniacute jagellonskyacutech grošů řazenyacutech

do odbornyacutech publikaciacute numismatickyacutech aukciacute veřejnyacutech i soukromyacutech sbiacuterek

Jako každaacute typologie minciacute grošoveacuteho obdobiacute ani typologie grošů jagellonskeacuteho

obdobiacute nemůže i při sebeusilovnějšiacute snaze vyčerpat beze zbytku variabilitu minciacute sle-

dovaneacuteho uacuteseku (např Haacutena 2003a tyacutež 2003b) To ukazujiacute dnes již četneacute materiaacuteloveacute

praacutece (např Haacuteskovaacute 1991 Novaacutek 2003a tyacutež 2003b)1 snažiacuteciacute se formou popisu novyacutech

neznaacutemyacutech variant o doplněniacute uvedeneacute studie

To je ciacutelem i tohoto přiacutespěvku kteryacute zaznamenaacutevaacute grošoveacute ražby jagellonskeacuteho obdobiacute

vesměs typově praciacute J Haacuteskovou (1968 taacutež 1971) registrovaneacute jejichž obrazovaacute odlišnost či

opisovaacute variabilita však dosud nebyly zachyceny V několika přiacutepadech je přiacutečinou popisovaneacute

variability takeacute ryteckaacute chyba

Mince popisuji takto

ČECHY Vladislav II Jagellonskyacute (1471ndash1516) mincovna Kutnaacute Hora

řezač želez Řiacuteha zlatniacutek

1) X chellip

Groš č 1 do jisteacute miacutery odpoviacutedaacute var Haacuteskovaacute (1971) č X c2 avšak s tiacutem rozdiacutelem že mezi slovy WLADISLAVS SECVNDVS je umiacutestěno rozdělovaciacute znameacutenko v podobě tečky


řezač želez Jiacuteša (Giessa)

2) XI ahellip

Groš č 2 podobnyacute variantě Haacuteskovaacute (1971) č XI a1 Variabilita je daacutena umiacutestěniacutem dvojice kosyacutech křiacutežků nad sebou před uacutevodniacutem rozdělovaciacutem znameacutenkem rubniacuteho opisu


1 Absence souhrnneacute publikace však někdy způsobuje i duplicitu nově zveřejňovanyacutech uacutedajů např E Novaacutek

(2003a) publikoval minci kteraacute již je z literatury znaacutema (Haacuteskovaacute 1991 č 449)


4) XVII ahellip

Groš č 4 prakticky shodnyacute s variantou Haacuteskovaacute (1971) č XVII a2 jen mezi zadniacutema nohama lva je na tomto exemplaacuteři umiacutestěna tečka

5) XXI ndashhellip

Groš č 5 koruna teacuteto varianty odpoviacutedaacute koruně Haacuteskovaacute (1971) č XXI d Opis je de facto shodnyacute s opisovou variantou Haacuteskovaacute (1971) č XXI b2 jen s tiacutem rozdiacutelem že jmeacuteno kraacutele Vladislava IIve vnitřniacutem opisoveacutem pruhu doprovaacuteziacute pouze zkratka titulu Rex ndash bdquoRldquo (nikoliv Rex Boemie bdquoRBldquo)

6) XXIII ehellip

Groš č 6 odpoviacutedaacute typově a prakticky i opisem variantě Haacuteskovaacute (1971) č XXIII e1 jen ozdoba kterou je uvozen rubniacute opis GROSSI PRAGENSES je jinaacute ndash shodnaacute s rozdělovaciacutem znameacutenkemprezentovanyacutem na tomto miacutestě u var Haacuteskovaacute (1971) č XXIII b3

řezač želez Hanuš z Řaacutesneacute3

7) XXIV ahellip

Groš č 7 představuje kombinaci typů Haacuteskovaacute (1971) č XXIII a XXIV Zatiacutemco obraz lva i opisyodpoviacutedajiacute až na rozdělovaciacute znameacutenko ve jmeacuteně kraacutele a tvar piacutesmene O ve slově GROSSI variantěHaacuteskovaacute (1971) č XXIV a5 obraz koruny je identickyacute s korunou Haacuteskovaacute (1971) č XXIII b



3) XV bhellip

Groš č 3 rozdělovaciacute znameacutenko v podobě koseacuteho křiacutežku na začaacutetku vnitřniacuteho opisu ani piacutesmena L ve jmeacuteně panovniacuteka vypuncovanaacute vlivem nepozornosti rytce vzhůru nohama Haacuteskovaacute (1971) č ve vyacutečtu opisovyacutech variant u tohoto typu neuvaacutediacute2 Lev maacute naviacutec ještě třetiacute tečku v dolniacute smyčce ndashu kořene ocasu Řada malyacutech měsiacutečků na krku je rovněž vyacuteraznějšiacute


2 Tuteacutež chybu rytce popsal nedaacutevno E Novaacutek (2003a 162) avšak nekvalitniacute fotografie mince v uvedeneacutem

přiacutespěvku neodpoviacutedaacute popisu3 Na tomto miacutestě byacutevajiacute někdy uvaacuteděni dva rytci Hanuš z Řaacutesneacute a Zikmund z Liboslavě Že jde v přiacutepadě

druheacuteho rytce o omyl doložil např J Schiller (1988 123)


Posledniacute na tomto miacutestě popsanyacute groš se jmeacutenem Vladislava II patřiacute do skupiny

vzaacutecnyacutech a jen zřiacutedka se vyskytujiacuteciacutech grošů ze sklonku Vladislavovy vlaacutedy Vzaacutecnost

těchto typů souvisiacute s poklesem vyacutetěžků kutnohorskeacuteho důlniacuteho reviacuteru (Kořan 1950

10) a s omezeniacutem ražby grošoveacute mince Tato stagnace přetrvala i po celyacutech deset let

vlaacutedy kraacutele Ludviacuteka kdy kutnohorskaacute mincovna produkovala teacuteměř vyacutehradně drobnou

minci Ražba pražskyacutech grošů je v uvedeneacutem desetiletiacute doložena jen ve dvou tyacutednech

při neděli Populus roku 1523 a při neděli Invocavit roku 1524 (Leminger 1884)

8) XXIV ndashhellip

Groš č 8 koruna je shodnaacute s korunou var Haacuteskovaacute (1971) č XXIV c ale zprava i zleva jsou kolem koruny tohoto groše umiacutestěny tečky Opis odpoviacutedaacute opisoveacute variantě Haacuteskovaacute (1971) č XXIV d1 tento exemplaacuteř zachycuje ryteckou chybu v podobě vynechaneacuteho piacutesmene O ve slově GROSSI takže celyacute rubniacute opis zniacute GRSSI PRAGENSES (k tomuto exemplaacuteři Haacutena 2004a tyacutež 2004b)

ČECHY Ludviacutek I Jagellonskyacute (1516ndash1526) mincovna Kutnaacute Hora


Groš č 9 odpoviacutedaacute v podstatě variantě Haacuteskovaacute (1971) č II a1 jen s tiacutem rozdiacutelem že piacutesmena A a G ve slově PRAGENSES rubniacuteho opisu nejsou spojena v ligaturu a stojiacute vyryta samostatně vedlesebe Rozdělovaciacute znameacutenko na začaacutetku vnitřniacuteho liacutecniacuteho opisu neniacute čitelneacute


9) II ahellip

Všechny v soupisu uvedeneacute mince pochaacutezejiacute ze sbiacuterky autora U žaacutedneacuteho z grošů

neniacute bohužel znaacutem naacutelezovyacute původ Metrologickeacute uacutedaje publikovanyacutech minciacute shrnuje

tab č 1

Groš č Průměr [mm] Hmotnost [g] Poznaacutemka

1 217 times 269 2451

2 266 times 266 2734

3 270 times 272 2657

4 282 times 285 2692

5 265 times 272 2066 otřelyacute

6 285 times 283 2948

7 287 times 290 2438

8 280 times 279 2628

9 274 times 270 2574 naprasklyacute

Tab 1 Metrologickeacute uacutedaje

V kraacutetkeacutem materiaacuteloveacutem přiacutespěvku je předloženo devět dosud neznaacutemyacutech variant

pražskyacutech grošů jagellonskeacuteho obdobiacute jako podklad k doplněniacute staacutevajiacuteciacute typologie

Nezbyacutevaacute než vyčkat doby kdy badatelskeacute uacutesiliacute dospěje snad ke třetiacutemu doplněneacutemu

vydaacuteniacute studie o jagellonskyacutech grošiacutech z let 1471ndash1526 Avšak bez systematicky dlou-


1 2 3

4 6

7 8 9

Obr 1 Neznaacutemeacute varianty pražskyacutech grošů jagellonskeacuteho obdobiacute (11)

5


hodobě zveřejňovaneacuteho dosud nepublikovaneacuteho materiaacutelu neniacute dalšiacute ucelenaacute synteacuteza

možnaacute K tomuto ciacuteli se snažiacute přispět i tento člaacutenek

Literatura

Haacutena J 2003a Pražskeacute groše Vaacuteclava IV z let 1378ndash1419 Plzeň

ndash 2003b Neznaacutemyacute typ biacuteleacuteho peniacuteze Vladislava Jagellonskeacuteho Sběratelskeacute zpraacutevy 94 Hradec

Kraacuteloveacute 136ndash139

ndash 2004a Vyacuterobniacute defekty na minciacutech a jejich přiacutečiny Otisk přednaacutešky z členskeacute schůze ČNS

pob v Domažliciacutech konaneacute 4 11 2004

ndash 2004b Technickeacute aspekty vyacutevoje středoevropskeacuteho mincovnictviacute do konce 19 stoletiacute

Rigoroacutezniacute praacutece Katedra materiaacutelu a strojiacuterenskeacute metalurgie Fakulta strojniacute Zaacutepadočeskaacute

univerzita v Plzni Nepublikovanyacute rukopis

Haacuteskovaacute J 1968 Studie o jagellonskyacutech grošiacutech z let 1471ndash1526 Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada

A ndash Historie 22 1968 č 3

ndash 1971 Pražskeacute groše z let 1471ndash1526 Vladislav II ndash Ludviacutek I Hradec Kraacuteloveacute

ndash 1991 Pražskeacute groše 1300ndash1526 Českeacute moravskeacute a slezskeacute mince 10ndash20 stoletiacute Naacuterodniacute

muzeum v Praze bdquoChaurova sbiacuterkaldquo Svazek III Praha

Kořan J 1950 Dějiny dolovaacuteniacute v rudniacutem okrsku kutnohorskeacutem Praha

Leminger E 1884 O mincovaacuteniacute v Hoře Kutneacute za kraacutele Ludviacuteka Pamaacutetky archaeologickeacute 12

(1882ndash1884) 446ndash451

Novaacutek E 2003a Dvě zajiacutemaveacute chyboražby minciacute Vladislava II Jagellonskeacuteho Sběratelskeacute zpraacute-

vy 106 Hradec Kraacuteloveacute 161ndash163

ndash 2003b Dalšiacute varianta pražskeacuteho groše Vladislava II Jagellonskeacuteho Numismatickeacute listy 57

107ndash108

Schiller J 1988 Noveacute poznatky k otaacutezkaacutem chronologie pražskyacutech grošů Vladislava II Jagellon-

skeacuteho In Problematika mincovniacutectva Jagelovcov Nitra ndash Svit 115ndash124

Summary Jiřiacute Haacutena Several unknown varieties of Prague grossi from the Jagellonian period

Nine unknown varieties of Prague grossi from the Jagellonian period are described Eight of

them bear the name of the King Vladislav II and one has been struck under Louis I Coins have

already been typologically listed according to the recent chronology but they are varied in their

image margin or mistakes of the engraver Utility of publication of such unknown varieties

from private or public collections is discussed as well as the importance of complete typological

listings This article is supposed to support publication of complete typology and chronology of

Prague grossi from the Jagellonian period



OPISOVAacute VARIANTA KREJCARU MAXMILIAacuteNA IIZ PRAŽSKEacute MINCOVNY


Praktickaacute nepostižitelnost všech obrazovyacutech i opisovyacutech variant doprovaacuteziacute vždy vznik

jakeacutekoliv soupisoveacute praacutece o minciacutech ktereacutehokoliv historickeacuteho obdobiacute Je to předevšiacutem

relativniacute uměleckaacute volnost se kterou zpracovaacutevali rytci mincovniacutech razidel předepsaneacute

teacutema V teacuteto uměleckeacute invenci majiacute svoji přiacutečinu obrazoveacute varianty Setkaacuteme se s nimi

stejně tak ve starověku jako středověku či novověku Vedle variability vyacutetvarneacuteho

pojetiacute však vznikajiacute tentokraacutet nepozornostiacute rytce takeacute chyby Předevšiacutem vynechaacuteniacutem

nebo přidaacuteniacutem piacutesmen u minciacute s opisy vznikajiacute tzv opisoveacute varianty Podchyceniacute všech

opisovyacutech variant v sebedokonalejšiacutem soupisu neniacute možneacute dokud budeme moci před-

poklaacutedat vyzvednutiacute byť jednoho jedineacuteho naacutelezoveacuteho souboru nebo třeba jen jedneacute

jedineacute naacutelezoveacute mince Ta může totiž byacutet praacutevě onou opisovou variantou nebo dokonce

zcela novyacutem typem kteryacute nebyl a ani dost dobře nemohl byacutet do staacutevajiacuteciacuteho soupisu

zahrnut Opraacutevněnost tohoto tvrzeniacute lze snadno doložit existenciacute nedaacutevno vydaneacuteho

dodatku (Halačka 2001) prozatiacutem nejuacuteplnějšiacuteho katalogu českyacutech minciacute tolaroveacuteho

obdobiacute bdquoMince zemiacute Koruny českeacuteldquo (Halačka 1987 tyacutež 1988a tyacutež 1988b) a stejně tak

i drobnyacutemi materiaacutelovyacutemi přiacutespěvky v odbornyacutech numismatickyacutech časopisech ktereacute

na tyto nepodchyceneacute varianty často badatelskou i sběratelskou veřejnost upozorňujiacute

Měly by to však byacutet vždy jen jednoznačneacute chyboražby minciacute (Haacutena 2003) vznikleacute

v důsledku ryteckeacute chyby a nikoliv chyby ražebniacute jejichž charakter je naprosto nahodi-

lyacute a proto do typologickeacuteho zpracovaacuteniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě nepatřiacute Je bohužel běžnyacutem

nešvarem českeacute sběratelskeacute numismatiky modelovat z nahodileacuteho lokaacutelniacuteho nedora-

ženiacute či dvojraacutezu sběratelskou raritu ndash neznaacutemou a nepopsanou variantu Nehledejme

však vzaacutecnosti tam kde nejsou usnadniacuteme si tiacutem praacuteci ndash a usnadniacuteme ji nejen sobě ale

předevšiacutem těm kteřiacute přijdou po naacutes

Ciacutelem tohoto přiacutespěvku maacute byacutet popis chyboražby vznikleacute vynechaacuteniacutem piacutesmene

v opisu ndash tedy neznaacutemeacute opisoveacute varianty Touto ryteckou chybou byl v našem přiacutepadě

postižen krejcar ciacutesaře Maxmiliaacutena II (1564ndash1576) z pražskeacute mincovny s mincmistrov-

skou značkou Hanuše Hardera (1564ndash1578) ndash supiacute hlava vpravo ve štiacutetku

Minci popisuji takto

ČECHY Maxmiliaacuten II (1564ndash1576) mincovna Praha mincmistr Hanuš Harder

AR krejcar 1571()

Av korunovanyacute řiacutešskyacute orel se svatozaacuteřemi kolem hlav a s půlenyacutem kruhovyacutem prsniacutem

štiacutetkem v jehož spodniacute polovině uvedena nominaacutelniacute hodnota I

MAX II D G R (mmz) S A G H B REX

Rv na dvou přes sebe pod uacutehlem 45deg položenyacutech křiacutežiacutech z nichž většiacute zasahuje

do opisu štiacutetek s českyacutem lvem v nejsvrchnějšiacutech a nejspodnějšiacutech uacutehlech mezi

křiacuteži letopočet 1 ndash 5 ndash 7 ndash [1] jehož posledniacute čiacuteslice je vlivem nedoraženiacute obtiacutež-

ně čitelnaacute

ARC ndash DV A ndash DV B ndash MA M

Průměr 180 mm hmotnost 0853 g

Vyacutejimečnost tohoto pražskeacuteho krejcaru spočiacutevaacute v ryteckeacute chybě ndash ve vynechaacuteniacute

zkratky ciacutesařskeacuteho titulu Imperator takže celyacute nezkraacutecenyacute liacutecniacute opis zniacute MAXimilianus


Obr 1 Maxmiliaacuten II (1564ndash1576) mincovna Praha mincmistr H Harder krejcar 1571() avers (a) revers (b) detail minc-

mistrovskeacute značky a chyboražby (c) zvětšeno

II Dei Gratia Romanorum Semper Augustus Germaniae Hungariae Bohemiae REX

Mince až na uvedenou chybu odpoviacutedaacute typu Halačka (1987 109) č 183 a Janovskyacute

(1948) č 177 Vynechaacuteniacute titulu Imperator ndash ciacutesař neniacute na českyacutech krejcarovyacutech minciacutech

ojediněleacute Setkaacutevaacuteme se s niacutem v konkreacutetniacutem přiacutepadě krejcarů ciacutesaře Maxmiliaacutena II

takeacute na ražbaacutech z českobudějovickeacute mincovny (Halačka 1987 140 typ č 252 tyacutež 2001

34 typ č 252a) Krejcar z pražskeacute mincovny tedy se značkou mincmistra Hardera

s touto ryteckou chybou dosud nebyl znaacutem Doplňme proto i jiacutem nekonečnou řadu

opisovyacutech variant českyacutech minciacute tolaroveacuteho obdobiacute

Literatura


ndash 1988a Mince zemiacute Koruny českeacute 2 diacutel Kroměřiacutež

ndash 1988b Mince zemiacute Koruny českeacute 3 diacutel Kroměřiacutež


Haacutena J 2003 Chyboražby minciacute Numismatickeacute listy 58 57ndash59


Summary Jiřiacute Haacutena A variety of margin in case of kreutzer struck under Maximilian II in the

mint of Prague

An unknown errorneusly struck kreutzer produced under Maximilian II in Prague mint with

mint-masterrsquos mint-mark by Manuš Harder is described The coin type is listed as Halačka 1987

no 183 (Janovskyacute 1948 no 177) but there has been an abbreviation for the title ldquoImperatorrdquo

omitted in the obverse margin The same mistake is also known from marginal inscriptions of

kreutzers struck under Maximilian II in the mint of Českeacute Budějovice


a b

c


UNIKAacuteTNIacute BIacuteLYacute PENIacuteZ RUDOLFA II Z ROKU 1612


Bohateacute a pestreacute mincovnictviacute ciacutesaře Rudolfa II bylo v minulosti naacutemětem řady zpra-

covaacuteniacute (k nejdůležitějšiacutem patřiacute Newald 1885 Čermaacutek ndash Skrbek 1891ndash1913 Cejnek 1935

MA 1948 Janovskyacute 1948 Halačka 1987 tyacutež 2001) Jde o obdobiacute ve ktereacutem se na maleacute

mincovniacute ploše dokonale uplatnilo vrcholneacute renesančniacute vyacutetvarneacute uměniacute Se souhla-

sem uměniacutemilovneacuteho ciacutesaře ziacuteskala heraldickaacute strohost staacutetniacuteho znaku na tolarovyacutech

ražbaacutech novou dimenzi v pojetiacute mistra nad jineacute povolaneacuteho ndash Antonia Abondia

V Čechaacutech byla zavedena ražba malyacutech grošů ndash jedineacute mince s česky slovně uvedenou

nominaacutelniacute hodnotou na ražbaacutech tolaroveacute doby

Obr 1 Čechy Maxmiliaacuten II (1564ndash1576) mincovna Jaacutechymov mincmistr J Geitzkofler biacutelyacute groš 1575 (a) biacutelyacute peniacutez

1574 (b) ndash zvětšeno

Obr 2 Čechy Rudolf II (1576ndash1611) mincovna Kutnaacute Hora mincmistr J Šatnyacute malyacute groš 1578 (a) mincovna Jaacutechymov

mincmistr J Kaacutedner malyacute groš 1578 (b) ndash zvětšeno

Malyacute groš byl součaacutestiacute do jisteacute miacutery vyacutejimečneacuteho zemskeacuteho měnoveacuteho systeacutemu

Českeacuteho kraacutelovstviacute kteryacute vzdaacuteleně navazoval na předchoziacute měnu grošovou Jakyacutemsi

pokračovatelem pražskeacuteho groše (jehož ražba byla zastavena v roce 1547) byl biacutelyacute groš

vydaacutevanyacute po přechodu ze zlatniacutekoveacute měny zpět na tolarovou v roce 1573 Biacutelyacute groš byl

dělen na sedm biacutelyacutech peněz (denaacuterů) a každyacute z biacutelyacutech peněz pak platil dva peniacuteze maleacute

(černeacute) nazyacutevaneacute teacutež haleacuteři Oba tyto nejdrobnějšiacute nominaacutely přetrvaly teacuteměř beze

změn zaacutenik pražskeacuteho groše v roce 1547 a uacutespěšně se začlenily do naacutesledujiacuteciacutech měno-

vyacutech systeacutemů zlatniacutekoveacuteho a tolaroveacuteho Posledniacute biacuteleacute a maleacute peniacuteze byly raženeacute ještě za

Ferdinanda II v roce 1620 (Halačka 1988a 409 č 790 a 791 tyacutež 2001 84 č 790a)

ba

ba

Malyacute groš byl do tohoto systeacutemu zaveden rozhodnutiacutem zemskeacuteho sněmu sice již

roku 1577 ovšem prvniacute mince toho druhu byly raženeacute až s letopočtem 1578 Uvedenyacute

zemskyacute sněm současně konstatoval ve svyacutech usneseniacutech akutniacute nedostatek drobneacute

mince Protože se ale nedařilo ani v naacutesledujiacuteciacutech třech letech zjednat naacutepravu přijali

stavoveacute na sněmu roku 1580 usneseniacute ktereacute vyacuteslovně nařizovalo vyacuterobu drobneacute mince


z poloviny veškereacuteho mincovnaacutem dodaneacuteho kovu bdquoTeacutež takeacute stavoveacute toho potřebu veli-

kou z mnohyacutech přiacutečin poznaacutevajiacute a JMCskeacute za to poniacuteženě prosili aby na tento čas viacutece

mince drobnějšiacute totiž biacutelyacutech a malyacutech grošuov a biacutelyacutech peněz bito bylo a na tom jsou se

s JMCskou snesli že do roka pořaacuted zběhleacuteho ve všech mincech v kraacutelovstviacute Českeacutem toliko

polovice střiacutebra na tolary a druhaacute polovice na touž drobnějšiacute minci se mincovati maacuteldquo

(Čermaacutek ndash Skrbek 1891ndash1913 91)

Biacuteleacute peniacuteze Rudolfa II zpravidla jednostranneacute vychaacutezejiacute nyniacute ze třiacute českyacutech kraacute-

lovskyacutech mincoven Kutnohorskeacute biacuteleacute peniacuteze z let 1578ndash1599 se přidržujiacute v kresbě lva

oněch peněz kraacutele Maxmiliaacutena II K drobnyacutem změnaacutem ve vyacutetvarneacutem provedeniacute lva

na horskyacutech biacutelyacutech peněziacutech dochaacuteziacute stejně jako i na ostatniacutech drobnyacutech minciacutech

(biacutelyacute a malyacute groš) roku 1600 V kresbě lva těchto minciacute je patrnaacute změna rytce změna

důrazu a citu pro odlišneacute detaily než byly akcentovaacuteny v tolik charakteristickeacute praacuteci

Jiřiacuteho z Řaacutesneacute (např Smělyacute 2000) Tehdy se objevuje onen lev ktereacuteho později můžeme

pozorovat na vzorně rytyacutech kolciacutech stavovskyacutech minciacute Opis biacutelyacutech peněz rozdělenyacute

ciacutesařskou korunou uvaacutediacute vždy pouze zkraacuteceneacute jmeacuteno RVDOLPHVS SECVNDVS a le-

topočet Z roku 1601 znaacuteme naviacutec i střiacutebrnou klipu Rudolfova biacuteleacuteho peniacuteze

Jaacutechymovskyacute biacutelyacute peniacutez mincmistra Jiřiacuteho Kaacutednera z Greifenecku z roku 1580

maacute opis RVDOLIIBOREX80 nahoře dělenyacute ciacutesařskou korunou a dole mincmis-

trovskou značkou (plyacuteskavice) Dalšiacute jaacutechymovskeacute biacuteleacute peniacuteze mincmistra Kryštofa

Taubenreuttera jsou nedatovaneacute a z let 1600 a 1602 Datovaneacute biacuteleacute peniacuteze jsou obou-

stranneacute čiacutemž se vymykajiacute z řady ostatniacutech biacutelyacutech peněz Na liacuteci majiacute klasickyacute obraz

českeacuteho lva a opis RVDOL2 (mmz) BOHREX Na rubu pak letopočet Zdůrazněme

rovněž nezvykleacute použitiacute arabskeacute čiacuteslice 2 v kraacutelově jmeacuteně v opisu těchto minciacute Je naviacutec

evidentniacute že jaacutechymovskyacute biacutelyacute peniacutez bez letopočtu je chyboražbou kdy bylo při ražbě

použito pouze jedineacuteho razidla

Českobudějovickeacute biacuteleacute peniacuteze znaacuteme z let 1578 1579 a 1584 s mincmistrovskou

značkou Kryštofa Schoumlnfelda (hvězda) a z let 1585 1586 a 1592 s mincmistrovskou

značkou Kryštofa Mattighofera (lviacute hlava) Mince obou těchto uacuteředniacuteků majiacute v opisu

různě zkraacuteceneacute jmeacuteno panovniacuteka RVDOLPHVSSECVNDVS a letopočet

Ražbu malyacutech (černyacutech) peněz zajišťovala předevšiacutem kraacutelovskaacute mincovna v Kutneacute

Hoře Vyacutejimku v tomto ohledu tvořiacute pouze haleacuteř z roku 1583 s mincmistrovskou znač-

kou pražskeacuteho mincmistra Lazara Erckera ze Schreckenfelsu (lilie) Kutnohorskeacute maleacute

peniacuteze vychaacutezely z Vlašskeacuteho dvora ve dvou typech U prvniacutech staršiacutech byl umiacutestěn

letopočet po stranaacutech korunovaneacute iniciaacutely kraacutelova jmeacutena 15 R 86 Počiacutenaje rokem 1600

lze zaznamenat noveacute uspořaacutedaacuteniacute obrazu malyacutech peněz kdy je letopočet umiacutestěn pod



J Dominig biacutelyacute peniacutez 1599 ndash zvět-

šeno


mincovna Českeacute Budějovice minc-

mistr K Schoumlnfeld biacutelyacute peniacutez 1578

ndash zvětšeno



J Šatnyacute malyacute (černyacute) peniacutez 1586

ndash zvětšeno


korunovanou iniciaacutelou panovniacutekova jmeacutena a na jeho původniacutem miacutestě přichaacuteziacute zkratka

titulu českeacuteho kraacutele (Rex Bohemie) R R B Oba typy jsou v letech 1600ndash1606 vydaacutevaacuteny

paralelně po tomto roce se raziacute již vyacutehradně typ s letopočtem pod iniciaacutelou

I na počaacutetku 17 stoletiacute byl zachovaacutevaacuten kurs 1 biacutelyacute groš = 7 biacutelyacutech peněz = 14 malyacutech

peněz Malyacutech peněz šlo přitom 6 na krejcar a biacuteleacute 3 (Čermaacutek ndash Skrbek 1891ndash1913 51)

Vyacuterobniacute parametry biacutelyacutech ani malyacutech peněz nedoznaly od roku 1576 žaacutednyacutech změn

Biacuteleacute peniacuteze byly emitovaacuteny v jakosti 5 lotů (0313) v počtu 659 kusů ze sazeneacute hřivny

Maleacute peniacuteze v jakosti 2 loty a 3 kvintliacuteky (0172) v počtu 733 kusy na hřivnu

Naacuteročnost ražby drobnyacutech minciacute doklaacutedajiacute mzdoveacute tarify platneacute v kutnohorskeacute

mincovně koncem 16 stoletiacute (Čermaacutek ndash Skrbek 1891ndash1913 56)

Hřivna zmincovanaacute na Mzda vyplacenaacute pregeacuteři [biacutelyacutech peněz]

tolary 12

biacuteleacute groše 16

maleacute groše 18

biacuteleacute peniacuteze 21

Pregeacuteři však neradi razili drobnou minci neboť vyššiacute mzda přeci nebyla uacuteměrnaacute

vynaloženeacute praacuteci Pro srovnaacuteniacute uveďme že zmincovaacuteniacute hřivny na tolary představovalo

vyraženiacute osmi kusů tolarovyacutech minciacute zatiacutemco zmincovaacuteniacute hřivny střiacutebra na biacuteleacute peniacuteze

bylo reprezentovaacuteno počtem 659 kusů Přestože vybitiacute hrubeacute tolaroveacute mince si určitě

vyžaacutedalo většiacute naacutemahy oproti jednomu uacutederu kladivem při ražbě nejmenšiacuteho nominaacute-

lu bylo přec oněch uacutederů než byla zmincovaacutena hřivna na drobneacute nepoměrně viacutec

I navzdory pečliveacute snaze po uacuteplnosti soupisů znaacutemyacutech nominaacutelů a ročniacuteků drobnyacutech

i hrubyacutech minciacute uvedeneacuteho obdobiacute lze ještě dnes občas najiacutet neznaacutemou variantu ročniacutek

i typ mince Přiacutekladem toho může byacutet biacutelyacute groš Rudolfa II z kutnohorskeacute mincovny

s letopočtem 16111 nebo Rudolfův kutnohorskyacute biacutelyacute peniacutez s letopočtem 1612 objevenyacute

nedaacutevno ve sbiacuterkaacutech Muzea hlavniacuteho města Prahy a uloženyacute tamteacutež pod inv č 157362

Tuto minci popisuji takto

ČECHY Rudolf II (1576ndash1611) mincovna Kutnaacute Hora

mincmistr Pavel Škreacuteta (1608ndash1612) AR biacutelyacute peniacutez 1612

Av korunovanyacute českyacute lev doleva RVDOLSECVN161Z

Rv hladkyacute

Lit Halačka 1987 199ndash200 typ č 383

Rozměry 135131 mm hmotnost 025 g

V posledniacutem roce života ciacutesaře Rudolfa II bylo již mincovaacuteniacute pod jeho jmeacutenem

v českyacutech mincovnaacutech velmi omezeneacute Pražskaacute mincovna razila dokonce už v roce 1611

hrubeacute mince s obrazem jmeacutenem a tituly Rudolfova bratra a naacutestupce kraacutele Matyaacuteše

S letopočtem 1612 se jmeacutenem Rudolfa II jsme znali doposud pouze malyacute groš (Halačka

1 Rukopis přiacutespěvku s jeho popisem byl předaacuten již v zaacuteřiacute 2002 redakci Numismatickyacutech listů dodnes však

nebyl otištěn 2 Za poskytnutiacute mince k publikaci děkuji PhDr J Militkeacutemu kteryacute numismatickou sbiacuterku Muzea hlavniacuteho

města Prahy zpracovaacutevaacute


1987 181ndash184 typ č 356 a 357) z mincovny v Praze tolar (Halačka 1987 191 č 369)

malyacute groš (Fiala 1888 č 1644 MA 1948 99) 3 a malyacute peniacutez (Halačka 1987 200ndash201 č

386) z mincovny kutnohorskeacute a tolar (Halačka 1987 206 č 395) a malyacute groš (Halačka

1987 212ndash214 č 410) z mincovny v Jaacutechymově Českobudějovickaacute mincovna definitiv-

ně ukončila činnost již koncem listopadu 1611 v důsledku uacutepadku dolovaacuteniacute v rudolfov-

skeacutem důlniacutem reviacuteru po smrti Petra Voka z Rožmberka (dagger1611) K řadě českyacutech ražeb se

jmeacutenem Rudolfa II s letopočtem 1612 jsme pak tiacutemto přiacutespěvkem přidali kutnohorskyacute

biacutelyacute peniacutez Vzhledem ke skutečnosti že ciacutesař Rudolf zemřel již 20 ledna 1612 je namiacutes-

tě připomenout že uvedeneacute ražby budou ukaacutezkou obvykleacute praxe v mincovnaacutech kdy

byla razidla pro novyacute ročniacutek nejběžnějšiacutech minciacute přichystaacutena již na konci předchoziacuteho

roku a pravděpodobně tak půjde o ražby ze sklonku roku 1611 nebo z několika prvniacutech

dniacute roku naacutesledujiacuteciacuteho

Literatura

Cejnek J 1935 Oumlsterreichische Ungarische Boumlhmische und Schlesische Muumlnzpragungen von

1519 bis 1705 Wien

Čermaacutek K ndash Skrbek B 1891ndash1913 Mince kraacutelovstviacute Českeacuteho za panovaacuteniacute rodu Habsburskeacuteho

od roku 1526 Pardubice

Fiala E 1888 Beschreibung der Sammlung boumlhmischer Muumlnzen und Medaillen des Max Done-

bauer Prag





1519ndash1938 Wien

Newald J 1885 Das oumlsterreichische Muumlnzwesen unter den Kaisern Maximilian II Rudolph II

und Mathias Numismatische Zeitschrift 17 167ndash416

Smělyacute T 2000 Jiřiacutek staršiacute z Řaacutesneacute ndash opomenuteacute vyacuteročiacute kutnohorskeacuteho zlatniacuteka a řezače mincov-

niacutech kolků Drobnaacute plastika 38 99ndash102

Summary Jiřiacute Haacutena An unique white coin struck under Rudolph II in 1612

There is production of small change in Bohemia under Rudolph II discussed in the article Coins

citing the name of Rudolph II during the very last year of his rule were very limited in their

number The the mint of Prague produced even in 1611 coins with image name and titles of

the Rudolphrsquos brother and successor the King Mathias There were only few coins of 1612 known

with the name of Rudolph II a small grossus struck in Prague a thaler a small grossus and some

small change pieces struck in Kutnaacute Hora and a thaler and a small grossus struck in Jaacutechymov

And now the white coin struck under Rudolph II in his name in 1612 in Kutnaacute Hora has been

added This coin is currently preserved at the Prague Municipal Museum Emphasizing the

fact that Rudolph died on January 20 1612 it is necessary to remind these coins as represent-

ing an example of usual contemporary practice in mints ndash dies of the most frequented coins of

the coming year have been prepared even at the end of the previous year That is why the above

mentioned coins were most likely struck at the end of 1611 or at the very beginning of the next

year


3 Kutnohorskyacute malyacute groš z roku 1612 je patrně kladenyacute I Halačkou (1987 181ndash184 č 357) do pražskeacute mincovny


ZAJIacuteMAVEacute DOBOVEacute FALZUM SLEZSKEacute GREŠLE LEOPOLDA I


Jednou z opomiacutejenyacutech a okrajovyacutech oblastiacute numismatickeacute vědy je rovněž zkoumaacuteniacute

produktů doboveacute mincovniacute falzaacutetorskeacute činnosti ndash falešneacuteho mincovniacuteho oběživa

V určityacutech etapaacutech středověku a novověku patřilo falešneacute mincovaacuteniacute k velmi běžnyacutem

dobovyacutem jevům a v množstviacute soudobyacutech hromadnyacutech i jednotlivyacutech mincovniacutech

naacutelezů tak zanechalo sveacute nesmazatelneacute stopy Ve druheacute polovině roku 2005 se autorovi

tohoto přiacutespěvku dostalo do rukou zajiacutemaveacute doboveacute falzum slezskeacute grešle Leopolda I

(obr 1)

SLEZSKO Leopold I (1657ndash1705) mincovna neznaacutemaacute falzaacutetorskaacute diacutelna (bdquoOpoleldquo)

mincmistr bdquoDavid Ehinger (1668ndash1673)ldquo AE grešle 1669

Av dvouhlavyacute nekorunovanyacute orel zpřiacutema na prsou ovaacutelnyacute štiacutetek italskeacuteho typu

Rv řiacutešskeacute jablko po stranaacutech oddělenaacute dvojčiacutesliacute letopočtu 16ndash69 a dvě dvojice ozdob-

nyacutech znameacutenek (2 kosočtverce ndash 2 rozvinuteacute střelky)

Lit Halačka 1988 neuvaacutediacute tyacutež 2002 neuvaacutediacute Šůla 1976 49 var L3-R36 (pro tento

ročniacutek však neuvaacutediacute)

062 g 167158 mm otřenaacute střiacutežek nepravidelneacuteho tvaru

Obr 1 Předpoklaacutedanaacute předloha falzaacutetora rub opolskeacute grešle 1669 (zvětšeno)

Obr 2 Předpoklaacutedanaacute předloha falzaacutetora liacutec opolskeacute grešle 1689 (zvětšeno)


Ačkoliv se na prvniacute pohled může zdaacutet že na vyacuteše popsaneacutem falzu neniacute nic naacutepad-

neacuteho při bližšiacutem prozkoumaacuteniacute je z něj možneacute vyčiacutest několik zajiacutemavyacutech detailů Ražba

je zhotovena z měděneacuteho plechu o siacutele cca 04 mm Stopy jakeacutehokoliv pokoveniacute drahyacutem

kovem nejsou na jejiacutem povrchu patrneacute Samotneacute provedeniacute obrazu mince neprozrazuje

nijak zvlaacuteště umělecky zdatneacuteho vyacuterobce razidel naopak je zřetelnaacute jistaacute hrubost a pře-

devšiacutem zjednodušeniacute detailů např ozdobnaacute znameacutenka v horniacute čaacutesti reversu majiacute tvar

prostyacutech nepravidelnyacutech kosočtverců zatiacutemco ve skutečnosti představujiacute spiacuteše čtyř-

ciacutepeacute hvězdičky ktereacute J Šůla (1976 48) popisuje rovněž jako kosočtverce Velmi hrubyacute

a nepravidelnyacute je rovněž perličkovyacute okraj obou stran mince a takeacute křiacutež řiacutešskeacuteho jablka

Přesto však můžeme mezi soudobyacutemi variantami grešle ročniacuteku 1669 poměrně snadno

naleacutezt původniacute předlohu rubniacuteho falzaacutetorskeacuteho razidla (obr 1) Nejdůležitějšiacutem a nej-

zajiacutemavějšiacutem detailem je uvedenyacute štiacutetek italskeacuteho typu nachaacutezejiacuteciacute se na prsou orlice na

liacuteci Znak v teacuteto formě se totiž na nejstaršiacutech slezskyacutech grešliacutech vůbec nevyskytuje a je-

ho užitiacute je pravděpodobně nejdřiacuteve doloženo až od roku 1689 (Šůla 1976 49 tab II)

Diacuteky vyacuteše popsanyacutem odlišnostem je tedy možneacute předpoklaacutedat že uvedeneacute měděneacute

falzum vzniklo jako křiacuteženaacute ražba tj že pro rytiacute reversu byla vybraacutena jako předloha

staršiacute grešle s ročniacutekem 1669 (obr 1) a pro rytiacute aversu grešle mladšiacute patrně až z obdo-

biacute po roce 1689 (obr 2) S největšiacute pravděpodobnostiacute tedy i falzum samotneacute pochaacuteziacute

nejdřiacuteve z doby po uvedeneacutem roce Otaacutezkou zůstaacutevaacute co k takoveacutemu jednaacuteniacute falzaacutetory

vedlo zda to bylo prosteacute setřeniacute liacutecniacute strany staršiacute grešle ktereacute znemožnilo okopiacuterovat

jejiacute obraz nebo důvody zcela jineacute a nyniacute již nepostižitelneacute

Literatura

Šůla J 1976 Přiacutespěvek k problematice variant ornamentů slezskyacutech grešliacute Leopolda I

Numismatickeacute listy 31 45ndash55

Halačka I 1988 Mince zemiacute Koruny českeacute 1526ndash1856 III diacutel Kroměřiacutež

ndash 2002 Mince zemiacute Koruny českeacute 1526ndash1856 Dodatek I Praha

Summary Kamil Smiacutešek An interesting contemporary forgery of a Silesian greschel struck

under Leopold I

This contribution offers description of an interesting contemporary forgery of a Silesian greschel

struck under Leopold I (1657ndash1705) copying another piece of his coins produced in Opole in

1669 Analyzing the coin image it is clear that the forgery has been struck as a mule of older

reverse of a greschel struck in 1689 (Fig 1) and later obverse of a greschel struck after 1689 (Fig

2) Because of these indicia the forgery could be produced some time after 1689



NAacuteLEZY MINCIacute NA UacuteZEMIacute ČESKEacute REPUBLIKY

Staršiacute naacutelez řiacutemskeacute mince z areaacutelu řiacutemskeacute vojenskeacute stanicev Mušově (okr Břeclav)

P e t r K U B Iacute N ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

Za bliacuteže neznaacutemyacutech okolnostiacute patrně naacutehodně na povrchu byla v roce 1974 objevena v areaacutelu

řiacutemskeacute vojenskeacute stanice v trati bdquoBurgstallldquo jedna řiacutemskaacute mince Tu za cenu 100 Kčs prodal Vin-

cent Radkovič (naacutelezce) z Dolniacutech Dunajovic do Regionaacutelniacuteho muzea v Mikulově (inv č AM

944 př č 3974) Naacutelez byl již v literatuře registrovaacuten (Sejbal ml 1988 6 č I8) avšak bez popisu

a přesnějšiacuteho určeniacute

Řiacutem-ciacutesařstviacute Marcus Aurelius (161ndash180) mincovna Roma AE dupondius 175 30 emise

Av M ANTONINVS AVG-GERM SA[RMATICVS] ověnčenaacute hlava M Aurelia s paprskovitou

korunou doprava

Rv TR P XXIX-IMP VIII COS III S-C stojiacuteciacute Annona doleva držiacute roh hojnosti a klasy nad

modiem vlevo

RIC 3 304 č 1156 BMC RE 4 641 č 1515 MIR 18 126 č 313-8-16

1135 g 261248 mm 115 h 22 bez patiny ndash necitlivaacute konzervace (inv č AM 944)

Vyacutešinnaacute poloha v trati bdquoBurgstallldquo představuje bezesporu nejvyacuteznamnějšiacute řiacutemskou lokalitu

na uacutezemiacute Českeacute republiky (souhrnně k lokalitě např Tejral J 1986 Droberjar 2002 193ndash196)

Mezi početnyacutemi řiacutemskyacutemi naacutelezy z tohoto naleziště jsou vyacuterazně zastoupeny takeacute řiacutemskeacute mince

Doposud nejuacuteplnějšiacute přehled tamniacutech naacutelezů podal J Sejbal ml (1988) Dvě staršiacute neregistrovaneacute

mince a stručnyacute přehled staršiacutech naacutelezů nedaacutevno zveřejnil E Droberjar (2000) Největšiacute naacuterůst

minciacute z lokality pochaacuteziacute však až z vyacutezkumů a povrchovyacutech detektorovyacutech prospekciacute v průběhu

posledniacutech 15 let ktereacute provaacutediacute Archeologickyacute uacutestav AV ČR v Brně Tento soubor čiacutetajiacuteciacute viacutece

než 130 novyacutech exemplaacuteřů je zatiacutem nepublikovaacuten1

Mušovskaacute mincovniacute kolekce je jedinečnyacutem pramenem ke studiu řiacutemskeacuteho oběživa z obdobiacute

tzv markomanskyacutech vaacutelek pochaacutezejiacuteciacute naviacutec z uacutezemiacute daleko od hranice impeacuteria kde vytvaacuteřiacute

jakyacutesi ostrov řiacutemskeacuteho peněžniacuteho systeacutemu v barbariku Praacutevě s ohledem na mimořaacutednyacute vyacuteznam

tohoto souboru je dnes nezbytnaacute takeacute detailniacute revize veškereacuteho staršiacuteho naacutelezoveacuteho fondu Do

teacuteto kategorie patřiacute i zde publikovanyacute dupondius raženyacute v Řiacutemě v roce 175 Zapadaacute do skupiny

nejmladšiacutech ražeb z lokality z nichž žaacutednaacute nepřekračuje rok 1802 kdy po smrti Marka Aurelia

uzavřel jeho syn Commodus s Germaacuteny miacuter a ukončil tak tzv markomanskeacute vaacutelky (např

Droberjar 2002 168ndash170) Tato politickaacute udaacutelost zřejmě způsobila opuštěniacute lokality Tento

předpoklad naznačila už publikovanaacute analyacuteza tamniacutech staršiacutech naacutelezů (Sejbal ml 1988 4ndash6)

a noveacute vesměs nepublikovaneacute mincovniacute naacutelezy včetně zde prezentovaneacuteho exemplaacuteře tento

předpoklad jen potvrzujiacute

1 Tuto kolekci v současneacute době zpracovaacutevaacute J Militkyacute 2 Na skutečnost že nečetneacute naacutelezy minciacute z doby po roce 180 z Mušova-Burgstallu již s řiacutemskyacutem osiacutedleniacutem

zřejmě nesouvisejiacute upozornil už J Sejbal ml (1988 4ndash7 č 12ndash13)


Literatura

BMC RE 4 Mattingly H 1940 Coins of the Roman Empire in the British Museum Volume IV

Antoninus Pius to Commodus London

Droberjar E 2000 Dvě nepublikovaneacute řiacutemskeacute mince z Mušova-Burgstallu Numismatickeacute listy

56 84ndash87

ndash 2002 Encyklopedie řiacutemskeacute a germaacutenskeacute archeologie v Čechaacutech a na Moravě Praha

MIR 18 Szaivert W 1986 Moneta Imperii Romani 18 Die Muumlnzpraumlgung der Kaiser Marcus

Aurelius Lucius Verus und Commodus (161192) Wien

RIC 3 Mattingly H ndash Sydenham E A 1930 The Roman Imperial Coinage Volume III Anto-

ninus Pius to Commodus London

Sejbal J jun 1988 Der roumlmische Stuumltzpunkt bei Mušov in Suumldmaumlhren und die Muumlnzfunde

Folia Numismatica 3 3ndash11

Tejral J 1986 Neue Erkenntnisse zum roumlmischen Stuumltzpukt am Burgstall bei Mušov in Suumld-

maumlhren Archeologickeacute rozhledy 28 395ndash410

Summary Petr Kubiacuten ndash Jiřiacute Militkyacute A Roman coin found in the territory of the Roman military

quarters in Mušov (Břeclav district)

In 1974 a Roman coin was found in the territory of the Roman military quarters in Mušov (the

ldquoBurgstallrdquo route) under unspecified circumstances The coin has been attributed as a dupondius

struck under Marcus Aurelius in the mint of Rome in AD 175 (RIC 1156) The placement of the

quarters on the ldquoBurgstallrdquo route points to the most important Roman locality in the territory of the

Czech Republic (see Tejral J 1986 Droberjar 2002 193ndash196) The list of previously discovered Roman

coins was published by J Sejbal jr (1988) The largest number of coins found in this location comes

from excavations executed by the Archaeological Institute of the Czech Academy of Sciences in Brno

during the last 15 years (more than 130 coins unpublished up to date) These coins from Mušov serve

as an important source for research in circulation of Roman coins during the Marcoman Wars and

represent a sort of island of the Roman coinage in the Barbaricum None of the mentioned coins cross

AD 180 and the dupondius described above also belongs to that category


Naacutelez řiacutemskeacute mince v obci Okořiacuten (okr Chomutov)

M a r e k C A J T H A M L ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

V polovině 90 let 20 stoletiacute objevil nejmenovanyacute naacutelezce v intravilaacutenu obce Okořiacuten řiacutemskyacute

antoninian Mince byla nalezena při rytiacute na zahradě patřiacuteciacute k domu čp 57 Zahrada je situovaacutena

naproti domu přes silnici Mince se nachaacuteziacute v drženiacute naacutelezce

Řiacutem-ciacutesařstviacute Herennius Etruscus jako Caesar (250ndash251) mincovna Roma AR antoninian

Av Q HER ETR MES DECIVS NOB C oděneacute poprsiacute Herenia Etrusca s paprskovitou korunou

doprava

Rv PIETAS AVGVSTORVM obřadniacute naacutečiniacute

Lit RIC 43 139 č 143 Pl 1111

36676 g 212 mm 12 h 22 miacutesty černeacute oxidačniacute skvrny

Herennius Etruscus syn Trajana Decia (249ndash251) a Herennie Etruscilly razil v mincovně

Roma jako Caesar (250ndash251) i jako Augustus (251) předevšiacutem antoniniany meacuteně aurei denaacutery


quinaacutery a bronzoveacute nominaacutely V mincovně Antiochia razil pouze antoniniany Převaha jeho

ražeb pochaacuteziacute z obdobiacute caesarskeacute vlaacutedy pod Trajanem Deciem (RIC 43 138ndash142 č 138ndash173)

Mince objevenaacute v obci Okořiacuten je vyrobena z poměrně nekvalitniacuteho střiacutebra S ohledem na nepřiacute-

liš dobře zdokumentovaneacute naacutelezoveacute okolnosti nelze zatiacutem rozhodnout zda jde o naacutelez ve volneacute

krajině či na soudobeacutem siacutedlišti Rozhodně jde o prvyacute naacutelezovyacute exemplaacuteř mince tohoto panovniacuteka

pochaacutezejiacuteciacute z českeacuteho uacutezemiacute (srovnej Naacutelezy I2) a o prvyacute naacutelez řiacutemskeacute mince z k uacute Okořiacuten

Literatura

Naacutelezy I2 Pochitonov E 1955 Naacutelezy antickyacutech minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel I Praha

87ndash314

RIC 43 Sutherland C H V 1949 The Roman Imperial Coinage Volume IV Part 3 Gordian

III to Uranius Antoninus London

Summary Marek Cajthaml ndash Jiřiacute Militkyacute A Roman coin found in Okořiacuten (Chomutov district)

Supposedly in the 1990s an unknown person found a silver Roman antoninianus in Okořiacuten The

coin was discovered during ploughing activities in the garden of the house no 57 but detailed

circumstances are unknown The garden is situated in front of the house across the road The coin

was struck under Herennius Etruscus (ruling as the Caesar in 249ndash251) in the mint of Rome (RIC

143) Because of the unclear circumstances of the find it is impossible to state whether the coin was

connected with a contemporary settlement or whether it was lost accidentally outside any civilised

area On the other hand it is the very first coin of this ruler found in the Czech territory


Naacutelez řiacutemskeacute mince v Praze 8-Dolniacutech Chabrech

M i c h a l K O S T K A ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

Okolo roku 1974 nalezla paniacute Růžena Klimešovaacute při kopaacuteniacute zaacutekladů pro rodinnyacute dům řiacutemskou

minci K naacutelezu došlo v intravilaacutenu k uacute Dolniacute Chabry na ppč 421 v miacutestech domu čp 75627

v Měděneckeacute ulici Dnes zastavěneacute miacutesto naacutelezu je situovaacuteno na praveacutem břehu Drahanskeacuteho

potoka ZM 12-24-07 437 mm od Z 19 mm od J s č Mince byla podle sděleniacute naacutelezkyně obje-

vena ve vyacutekopu v podložniacutem jiacutelu resp ve vykopaneacute zemině pochaacutezejiacuteciacute z teacuteto vrstvy1 Až do roku

2006 se mince naleacutezala v drženiacute naacutelezkyně kdy ji věnovala do sbiacuterek Muzea hlavniacuteho města

Prahy (inv č 211720)

1 Na miacutestě naacutelezu měl byacutet objeven takeacute bliacuteže neurčenyacute pražskyacute groš a bliacuteže neurčenaacute mince bdquos obrazem koruny dubuldquo

Řiacutem-ciacutesařstviacute Probus (276ndash282) mincovna Siscia AE antoninian

Av IMP C PROBVS P F AVG poprsiacute Proba ve zbroji držiacuteciacuteho žezlo s orlem s paprskovitou

korunou doleva

Rv VIRTVS-PR-OBI AVG v poli vpravo S v ex XXI kraacutečejiacuteciacute Mars doprava držiacute trophaion a kopiacute

Lit RIC 52 105 č 812

2706 g 221208 mm 55 h 22 bez patiny


Bronzovyacute antoninian2 ciacutesaře Proba nelze v raacutemci jeho vlaacutedy přesněji datovat Podle posled-

niacuteho uacuteplneacuteho katalogu (RIC 52) byla tato mince ražena zřejmě v mincovně Siscia Probovo

mincovnictviacute bylo velice rozsaacutehleacute RIC uvaacutediacute 928 typů minciacute s řadou variant z toho 244 typů

raženyacutech v mincovně Siscia Je však zřejmeacute že podrobnaacute revize podobně jako u Galliena (MIR

36 43ndash44) či Aureliana (MIR 47) značně rozšiacuteřiacute staacutevajiacuteciacute typologii i vyacuterazně přehodnotiacute řazeniacute

minciacute k jednotlivyacutem mincovnaacutem Za současneacuteho stavu poznaacuteniacute tedy nelze přiřazeniacute sledovaneacute

ražby do mincovny Siscia považovat za bezvyacutehradně spolehliveacute

Z českeacuteho uacutezemiacute je znaacutemo několik naacutelezů minciacute tohoto panovniacuteka (Naacutelezy I2 156ndash157)

na uacutezemiacute hlavniacuteho města Prahy jde však o prvyacute exemplaacuteř (Militkyacute 2005 804ndash805 tab 2ndash3)

S ohledem na znaacutemeacute naacutelezoveacute okolnosti nelze rozhodnout zda jde o minci ztracenou mimo

areaacutel germaacutenskeacuteho siacutedliště či zda jde o naacutelez na siacutedlišti Druhou možnost nepřiacutemo naznačuje

dnes již neověřitelnyacute uacutedaj naacutelezkyně kteraacute na stejneacute parcele objevila při kopaacuteniacute krechtu pro

mrkev i střepy jež by podle jejiacuteho slovniacuteho popisu mohly byacutet datovatelneacute i do doby řiacutemskeacute Ať

již byla mince nalezena přiacutemo na siacutedlišti či nikoliv z k uacute Dolniacute Chabry je již registrovaacutena řada

naacutelezů z doby řiacutemskeacute i z doby stěhovaacuteniacute naacuterodů ovšem vyacutehradně na leveacutem břehu Drahanskeacuteho

potoka (Droberjar 2005 823ndash824) Přiacutemo v Měděneckeacute ulici však dosud žaacutedneacute pravěkeacute archeo-

logickeacute naacutelezy nalezeny nebyly Zde zveřejněnyacute naacutelez zaacuteroveň představuje prvou řiacutemskou minci

z Dolniacutech Chaber

Literatura

Droberjar E 2005 Praha germaacutenskaacute Doba řiacutemskaacute a doba stěhovaacuteniacute naacuterodů In Lutovskyacute M


Militkyacute J 2005 Naacutelezy minciacute z doby řiacutemskeacute a doby stěhovaacuteniacute naacuterodů In Lutovskyacute M


MIR 36 43ndash44 Goumlbl R 2000 Moneta Imperii Romani 36 43ndash44 Die Muumlnzpraumlgung des Kaiser

Valerianus I Gallienus Saloninus (253268) Regalianus (260) und Macrinus Quietus

(260262) Wien

MIR 47 Goumlbl R 1993 Moneta Imperii Romani 47 Die Muumlnzpraumlgung des Kaisers Aurelianus

(270275) Wien

Naacutelezy I2 Pochitonov E 1955 Naacutelezy antickyacutech minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku In No -

hejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel I Praha 87ndash314

RIC 52 Webb P H 1933 The Roman Imperial Coinage Volume V Part 2 (Probus to Aman-

dus) London

Summary Michal Kostka ndash Jiřiacute Militkyacute A Roman coin found in Prague 8-Dolniacute Chabry

Around 1974 a Roman coin was found during process of digging foundations of a family house

in Prague 8-Dolniacute Chabry Měděneckaacute street no 75627 parcel of land no 421 It is a bronze

antoninianus struck under the Emperor Probus (276ndash282) in the mint of Siscia (RIC 812) The

coin has been transferred to the collection of the Prague Municipal Museum (inv no 211720)

There are several finds of coins of the same ruler known in the territory of Bohemia (Naacutelezy

I2 156ndash157) but in this case it is the very first specimen discovered in Prague (Militkyacute 2005

804ndash805 Tabs 2ndash3) Because of the above mentioned circumstances connected with the find it

is impossible to state whether the coin was lost outside the local contemporary Germanic settle-

ment or whether it was found in the settlement itself The latter possibility is indirectly proven

by a currently unverifiable information of the lady who had found the coin declaring ceramic

fragments to be discovered at the same spot in time of building a cellar for vegetables Deducing

from her oral description the fragments could be dated as belonging to the Roman period


2 Mince byla před předaacuteniacutem do muzea dosti necitlivě čištěna takže nelze již zjistit jestli na povrchu bylo v do-

bě po jejiacutem objeveniacute ještě alespoň čaacutestečně zřetelneacute původniacute slabeacute postřiacutebřeniacute


Naacutelez denaacuteru Vratislava II z hradiště Vraclav (okr Uacutestiacute nad Orliciacute)

M i c h a l M A Š E K

V soukromeacute sbiacuterce je uložen denaacuter kniacutežete Vratislava nalezenyacute v areaacutelu přemyslovskeacuteho hradiště

Vraclav (souhrnně k lokalitě Lutovskyacute 2001 360)


Av v hladkeacutem kruhu poprsiacute s praporcem v ruce doleva IATIZLAVD

Rv v hladkeacutem kruhu poprsiacute s praporcem v ruce doprava +SCSVECESVS

Lit Fiala 1895 tab IX1 Cach 1972 č 346

0505 g 142139 mm 4 h mince je poškozena koroziacute

Vratislavův denaacuter doplňuje staršiacute naacutelezy denaacuterů z areaacutelu a bliacutezkeacuteho okoliacute hradiště V roce

1903 byl v podhradiacute na svahu nad potokem nedaleko apsidy kostela sv Mikulaacuteše objeven hro-

madnyacute () naacutelez denaacuterů Oldřicha a Břetislava I ze ktereacuteho ziacuteskal plzeňskyacute numismatik Josef

Ječnyacute pro svoji sbiacuterku 10 exemplaacuteřů (Naacutelezy II1 21ndash22 č 1477) Tři denaacutery Břetislava I byly

nalezeny při archeologickeacutem vyacutezkumu v letech 1962ndash1963 (Slaacutema ndash Hrdlička 1968) Je zajiacutemaveacute

že všechny dosud odkryteacute mince pochaacutezejiacute vyacutehradně z 11 stoletiacute Nově registrovanyacute exemplaacuteř je

zatiacutem nejmladšiacute minciacute z teacuteto lokality

Literatura








Slaacutema J ndash Hrdlička L 1968 Naacutelez denaacuterů na vraclavskeacutem hradišti okres Uacutestiacute nad Orliciacute

Nu mis matickyacute sborniacutek 10 (1967ndash1968) 213

Summary Michal Mašek A denarius struck under Vratislav II found at the fortified settlement

in Vraclav (Uacutestiacute nad Orliciacute district)

The coin of Vratislav II as duke (1061ndash1086) found in Vraclav (cf Cach 1972 no 346 Fiala 1895

Tab IX no 1) is enriching the number of older finds there a group () hoard of denarii struck

under Oldřich and Břetislav I was discovered near the St Nicholas Church in 1903 (Naacutelezy II1

21ndash22 no 1477) and three other denarii struck under Břetislav I were found during archaelogical

excavations in 1962ndash1963 (Slaacutema ndash Hrdlička 1968) It is interesting that all coins come from the

11th century The discussed coin is representing recently the latest specimen found at the loca-

tion



Naacutelezy minciacute na raně až vrcholně středověkeacutem pohřebišti u kostela Povyacutešeniacute sv Křiacuteže ve Vrbně (okr Mělniacutek)

J i ř iacute M I L I T K Yacute ndash L u b o š P O L A N S K Yacute ndashI v o Š T E FA N ndash L a d i s l a v VA R A D Z I N

Vyacutezkum vyvolanyacute budovaacuteniacutem inženyacuterskyacutech siacutetiacute v intravilaacutenu obce provedl v roce 2005 Arche-

ologickyacute uacutestav AV ČR v Praze Odhalil pozůstatky rozsaacutehleacuteho raně až vrcholně středověkeacuteho

pohřebiště obklopujiacuteciacuteho romaacutenskyacute kostel Povyacutešeniacute sv Křiacuteže (k teacuteto stavbě Sommer 2005

Štefan ndash Varadzin 2005) Předběžneacute datovaacuteniacute pohřebiště na zaacutevěr 11 stoletiacute až do 2 třetiny

13 stoletiacute se opiacuteraacute o naacutelezy minciacute a řadu tereacutenniacutech pozorovaacuteniacute Prozkoumaacuteno bylo teacuteměř 250

pohřbů k nimž nutno přičiacutest zatiacutem neznaacutemyacute počet jedinců v druhotneacutem uloženiacute Celkovyacute počet

pohřbenyacutech jedinců na pohřebišti prozatiacutem odhadujeme na 1500 až 2000 Hroby v trase vyacutekopů

byly prozkoumaacuteny pokud možno celeacute Vrbno je spolu s Radomyšliacute (Nechvaacutetal 1993) dosud oje-

dinělyacutem rozsaacutehleji prozkoumanyacutem představitelem raně středověkeacuteho venkovskeacuteho kostelniacuteho

pohřebiště v Čechaacutech

1 Hrob 131 (sektor C 3C 4) 9 5 2005 č s 697 Dospělyacute zesnulyacute ve standardniacute orientovaneacute poloze na zaacutedech skelet značně straacutevenyacute Mince

v miacutestech pozůstatků praveacute dlaně U leveacute skraacuteně jedna esovitaacute zaacuteušnice o průměru 23 mm

Pohřeb obložen dřevěnyacutemi deskami a čaacutestečně opukovyacutemi kameny


Av v hladkeacutem kruhu stylizovanaacute hlava s čapkou čelně WRΛTIZLVS

Rv v hladkeacutem kruhu mužskaacute vousataacute hlava čelně S WEИCEZLVS


0464 g 166162 mm 15 h šedočernaacute patina

RFA Fe 0231 Cu 1927 Br 0892 Ag 94929 Au 0464 Pb 1557

2 Hrob 150 (sektor C 2C 3) 12 5 2005 č s 820 Dospělyacute zesnulyacute ve standardniacute orientovaneacute poloze na zaacutedech skelet čaacutestečně straacutevenyacute Mince

u paacutenve v miacutestech praveacute dlaně jinak bez vyacutebavy Pohřeb obložen dřevěnyacutemi deskami a čaacutestečně

opukovyacutemi kameny


Av v hladkeacutem kruhu nečitelnyacute obraz opis nečitelnyacute

Rv v hladkeacutem kruhu ruka s kopiacutem doleva [W]EИ[CEZLΛVS]

Lit Cach 1972 21 jako č 348 349 351 Šmerda 1996 76ndash77 jako č 160 162

0342 g ndashndash mm olaacutemanyacute šedočernaacute patina krusty

RFA Fe 0196 Ni 0050 Cu 0778 Br 4035 Ag 93063 Au 0356 Pb 1521

3 Hrob 226 (sektor F 1) 4 6 2005 č s 1269 Dospělyacute zesnulyacute ve standardniacute orientovaneacute poloze na zaacutedech skelet jen z maleacute čaacutesti straacutevenyacute

prozkoumaacutena jen horniacute čaacutest hrobu až po kolena zbytek ponechaacuten v profilu Mince v miacutestech

pozůstatků praveacute dlaně jinak bez vyacutebavy Pohřeb čaacutestečně obložen opukovyacutemi kameny

ČECHY Břetislav II (1092ndash1100) AR denaacuter

Av v perlovci mužskeacute poprsiacute v přilbě doprava před niacutem svisle kopiacute BRΛCIZLΛVS

Rv v perlovci mužskeacute vousateacute poprsiacute čelně S WEИCEZLΛVS

Lit Cach 1972 24 č 389 Šmerda 1996 76ndash77 č 167a

0452 g 167170 mm 11 h lokaacutelniacute šedočerneacute krusty

RFA Cu 2940 Br 0264 Ag 95712 Au 0362 Pb 0722


4 Hrob 17 (sektor 1617) 24 3 2005 č s 67 Dospělyacute zesnulyacute ve standardniacute orientovaneacute poloze na zaacutedech skelet jen z maleacute čaacutesti straacutevenyacute

Mince v praveacute dlani jinak bez vyacutebavy Pohřeb čaacutestečně obložen opukovyacutemi kameny

ČECHY Vladislav I 2 vlaacuteda (1120ndash1125) AR denaacuter patrně z roku 1124

Av v perlovci vpravo stojiacuteciacute postava v plneacute zbroji ndash v draacutetěneacute košili s mečem připevněnyacutem

za pasem s levou rukou položenou na štiacutetu stojiacuteciacutem vedle postavy v praveacute ruce držiacuteciacute

kopiacute s praporem s přilbou na hlavě kteraacute hlediacute vpravo na druhou postavu znaacutezorněnou

z praveacuteho poloprofilu jež maacute kolem krku obojek připevněnyacute k provazu (řetězu) vedouciacute-

mu do praveacute ruky ozbrojeneacute postavy Druhaacute postava prosebně spiacutenaacute ruce k prvniacute +DVX

VLAD[IZ]L[AVS]

Rv v perlovci mužskeacute poprsiacute čelně na hradbaacutech mezi věžemi držiacuteciacute v rukou rozevřenou knihu

VVE[И]C[EZ]L[A]VS


0477 g 162160 mm 7 h

RFA Fe 0038 Cu 26813 Zn 0070 Ag 70786 Sb 0061 Au 0325 Pb 1907

5 Hrob 168 (sektor D 5) 16 5 2005 č s 952 Dospělyacute zesnulyacute ve standardniacute orientovaneacute poloze na zaacutedech skelet jen čaacutestečně straacutevenyacute

prozkoumaacutena jen horniacute čaacutest hrobu až po cca pol stehenniacutech kostiacute (zbytek ponechaacuten v profilu)

Mince v praveacute dlani Na prstě praveacute ruky prstyacutenek Hrob naacuteležiacute mezi stratigraficky nejmladšiacute na

miacutestě husteacuteho etaacutežoveacuteho pohřbiacutevaacuteniacute

ČECHY Přemysl Otakar II (1253ndash1278) mincovna Praha () AR středniacute brakteaacutet z let asi

1268ndash1270 ()

Av trůniacuteciacute korunovanyacute panovniacutek čelně držiacute v pravici žezlo a v levici jablko

Rv neražen

Lit Cach 1974 39 č 805

0625 g 279280 mm šedočernaacute patina podlepen

RFA Fe 2499 Cu 2383 Br 0422 Ag 93517 Au 0133 Pb 1011 Bi 0034

Všechny nově objeveneacute mince z Vrbna byly nalezeny v raně středověkyacutech kostrovyacutech hro-

bech kde byly užity jako tzv bdquoobol mrtvyacutechldquo V praveacute dlani v hrobě 131 byl objeven denaacuter z ob-

dobiacute kniacutežeciacute vlaacutedy Vratislava II (1061ndash1086) typu Cach (1972) č 352 (č 1) Z hrobu 350 pochaacuteziacute

velmi špatně zachovanyacute denaacuter kteryacute se podařilo identifikovat jako ražbu Vratislava II rovněž

z obdobiacute jeho kniacutežeciacute vlaacutedy (č 2) Přesneacute určeniacute typu teacuteto mince však neniacute možneacute a lze pouze

konstatovat že jde nejspiacuteše o typy Cach (1972) č 348 nebo 349 nebo 351 V hrobě 226 byl obje-

ven denaacuter Břetislava II (1092ndash1100) typu Cach (1972) č 389 (č 3) Uvedeneacute tři mince spadajiacute do

obdobiacute nejčastějšiacuteho vyacuteskytu tzv bdquoobolu mrtvyacutechldquo (Klaacutepště 1999 777)

Obr 1 Vrbno mince z kostrovyacutech hrobů (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute katalogu)

1 2 3 4

5


Pouze jedinaacute mince patřiacute do 12 stoletiacute Z hrobu č 17 pochaacuteziacute denaacuter Vladislava I z obdobiacute

2 vlaacutedy (1120ndash1125) typu Cach (1972) č 551 (č 4) Tato mince podle dosavadniacutech naacutezorů (Klaacutepště

1999 777) již reprezentuje horizont kdy dochaacuteziacute k postupneacutemu uacutebytku vyacuteskytu tzv bdquoobolu mrt-

vyacutechldquo Avšak tento naacutelez společně s dalšiacutemi hrobovyacutemi mincemi objevenyacutemi v posledniacutech letech

spiacuteše nasvědčuje tomu že obdobiacute nejčastějšiacuteho vyacuteskytu tzv bdquoobolů mrtvyacutechldquo sahalo až do konce

vlaacutedy kniacutežete Vladislava I tedy k roku 1125 Neniacute bez zajiacutemavosti že stejnyacute typ denaacuteru (Cach 1972

č 551) byl nalezen na pohřebišti na Leveacutem Hradci odkud pochaacutezejiacute takeacute dva denaacutery Vratislava II

(Radoměrskyacute 1955 18 Naacutelezy II2 38 č 1563) Mimo uvedeneacute naacutelezy jednotlivyacutech minciacute viacuteme

o třech hromadnyacutech naacutelezech typu Cach (1972) č 551 dvůr Běšiacutenov (53 ks Naacutelezy II2 č 1579)

Netolice (72 ks Naacutelezy II2 č 1581) a Hodkov u Kutneacute Hory (657 ks Radoměrskyacute 1964 3ndash28)

Typ Cach (1972) č 551 je však vyacutejimečnyacute předevšiacutem po ikonografickeacute straacutence Obraz na

liacuteci mince představuje kniacutežete držiacuteciacuteho na obojku otroka prosiacuteciacuteho o milost Tento vyacutejev byl

vyražen u přiacuteležitosti vyhlaacutešeniacute zaacutekazu otročeniacute křesťanů Židům doprovaacutezeneacuteho vykoupeniacutem

křesťanskyacutech otroků od všech Židů kniacutežetem Vladislavem I Tomuto činu kniacutežete předchaacutezel

inscenovanyacute proces s bdquokřesťanskyacutem odpadliacutekem Židemldquo Jakubem Apellou zastaacutevajiacuteciacutem do sveacuteho

naacutehleacuteho zatčeniacute 22 července roku 1124 odjinud neznaacutemyacute uacuteřad miacutestopaacutena po kniacutežeti ndash post

ducem vicedominus (Kosmas III57 231ndash232) Obraz na liacuteci tak reprezentuje vzaacutecnyacute přiacuteklad moti-

vu na českyacutech denaacuterech inspirovanyacute skutečnou udaacutelostiacute Diacuteky teacuteto ojediněleacute obrazoveacute naacuteplni

dnes můžeme tuto minci jako jednu z maacutela takeacute přesně datovat ndash byl vyražen v druheacute polovině

roku 1124 (Polanskyacute 2006 v tisku)

U všech naacutelezovyacutech minciacute byly provedeny RFA analyacutezy složeniacute kovu1 Vyacutesledky měřeniacute je

nutneacute vniacutemat pouze jako orientačniacute neboť touto metodou je ziacuteskaacutena pouze bodovaacute informace

o povrchu minciacute jejichž slitiny byacutevajiacute nehomogenniacute a pozměněneacute koroziacute Z tohoto hlediska lze

hroboveacute prostřediacute vniacutemat jako extreacutemniacute Přes obecnou problematičnost vyacutesledků RFA měřeniacute

pro střiacutebrneacute mince se zdaacute pravděpodobneacute že u ražeb analyzovaneacuteho souboru se určiteacute odlišnosti

odraacutežejiacute Vysokeacute ryzosti denaacuterů Vratislava II (č 1ndash2) a Břetislava II (č 3) s vysokou pravděpo-

dobnostiacute skutečně indikujiacute jejich předpoklaacutedanou vysokou ryzost Naopak zhruba 70 střiacutebra

u denaacuteru Vladislava I (č 4) zřejmě naznačuje již postupnyacute uacutepadek jakosti českeacute měny v průběhu

12 stoletiacute

V souvislosti s novyacutemi naacutelezy z kostelniacuteho pohřebiště u kostela sv Křiacuteže je nutneacute zmiacutenit

takeacute staršiacute mimořaacutednyacute naacutelez peněžniacute hotovosti v jednom raně středověkeacutem hrobě Depot viacutece

než 128 denaacuterů z let 1125ndash1158 byl naacutehodně objeven v roce 1966 a naacuteslednyacute vyacutezkum prokaacutezal že

celyacute soubor byl uložen v hrobě při leveacute straně zemřeleacuteho v textilniacutem obalu (Haacuteskovaacute ndash Nechvaacutetal

1993 Klaacutepště 1999 783 č 3) V tomto přiacutepadě však rozhodně nešlo o tzv bdquoobol mrtvyacutechldquo ale

nejspiacuteše o osobniacute peněžniacute hotovost kteraacute se z neznaacutemeacuteho důvodu dostala do hrobu

Nejzajiacutemavějšiacutem naacutelezem z Vrbna je středniacute brakteaacutet Přemysla II Otakara (1253ndash1278)

raženyacute v mincovně Praha () patrně v letech 1268ndash1270 ()2 typu Cach (1974) č 805 Jde o dalšiacute

doposud nepočetnyacute doklad vklaacutedaacuteniacute minciacute do hrobů v průběhu 13 stoletiacute Tyto naacutelezy byly

v nedaacutevneacute době samostatně shrnuty (Militkyacute 2001 109ndash112) Na pohřebišti u kostela P Marie na

hradišti Budeč byl v ženskeacutem hrobě č 173 v dlani praveacute ruky objeven velkyacute brakteaacutet Vaacuteclava

I z let 1230ndash1253 typu Cach (1974) č 728 (Bartoškovaacute ndash Slaacutema 1997 150ndash151) Na kostelniacutem

1 Měřeniacute provedl dne 25 7 2006 ing Dušan Perliacutek ve Středočeskeacutem muzeu na přiacutestroji ElvaX Industrial

s detektorem s rozlišovaciacute schopnostiacute cca 180eV Charakteristickeacute zaacuteřeniacute prvků bylo buzeno Ti rentgenkou

Doba měřeniacute byla 200 sekund Stabilizace vyacutekonu rentgenky byla nastavena tak aby tok do detektoru byl

2000 plusmn 100 impulsů za sekundu Byl použit kolimaacutetor 3 mm přičemž analyzovanaacute plocha je vždy o něco

většiacute Při dobaacutech měřeniacute od 3 minut je možneacute stanovovat obsahy prvků od přibližneacute spodniacute hranice 005

přičemž pod 04 může byacutet chyba v zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech měřeniacute až 20ndash40 udaacutevaneacute hodnoty Jednaacute

se o zcela nedestruktivniacute prvkovou analyacutezu povrchu přičemž hloubka penetrace zaacuteřeniacute do vzorku je velmi

malaacute a tak vyacutesledek měřeniacute vypoviacutedaacute pouze o složeniacute povrchu Naměřenaacute spektra byla zpracovaacutena progra-

mem Elvax a vyhodnocena za použitiacute modulu bezkalibračniacute analyacutezy využiacutevajiacuteciacuteho metody fundamentaacutelniacutech

parametrů2 K datovaacuteniacute mince a identifikaci mincovny Zaoral 2005 80ndash83 tab 3


pohřebišti na předhradiacute hradiště v Žatci byl v hrobě č 3 v dlani praveacute ruky objeven půlenyacute

velkyacute brakteaacutet Vaacuteclava I z let 1230ndash1253 patrně typu Cach (1974) č 748 (Klaacutepště 1999 780) Na

pohřebišti u kostela sv Jiljiacute v Pardubičkaacutech byl objeven v hrobě č 2 v dlani praveacute ruky středniacute

brakteaacutet Přemysla II Otakara z let asi 1260ndash1278 typu Cach (1974) č 805 (Čurda 1994 98 Vorel

1997) Patrně v druhotneacute pozici byl na pohřebišti u kostela sv Jiřiacute v Kouřimi objeven malyacute

dosud nepopsanyacute českyacute brakteaacutet Přemysla II Otakara kteryacute zřejmě představuje 12brakteaacutet

k typu Cach (1974) č 820 (Šolle 1969 85 obr 963 Klaacutepště 1999 778ndash779 tab 111) Z hrobu č 13

v kostele sv Vaacuteclava ve Vraclavi pochaacuteziacute fragmentaacutelně dochovanyacute středniacute brakteaacutet Vaacuteclava II

z let 1278ndash1300 typu Cach (1974) č 859 (Militkyacute 2001 110)

Z oblasti zaacutepadniacutech Čech je znaacutem naacutelez řezenskeacuteho feniku z obdobiacute okolo roku 1240 typu

Emmerig (1993) č 227 kteryacute byl uacutedajně objeven v kostroveacutem hrobě u kostela sv Vavřince ve

Stareacutem Plzenci (Ječnyacute 1927 195 Švancar 1976 84 č 17)3 Bavorskeacute feniky byly ve 13 stoletiacute v ji-

hozaacutepadniacutech Čechaacutech hojně rozšiacuteřeny (např Ječnyacute 1927 Radoměrskyacute 1955a) Naacutelez ze Stareacuteho

Plzence pokud jde skutečně o hrobovyacute naacutelez představuje vyacutetečnyacute doklad oběhu těchto impor-

tovanyacutech ražeb a naznačuje že zvyk vklaacutedat mince do hrobů ve 13 stoletiacute nepodleacutehal patrně

žaacutedneacutemu zaacuteměrneacutemu vyacuteběru nominaacutelů a archeologizovaacuteny byly takto momentaacutelně obiacutehajiacuteciacute

mince Lze tedy předpoklaacutedat že mince v kostrovyacutech hrobech ze 13 stoletiacute reprezentujiacute skutečneacute

dobově bdquoživeacuteldquo oběživo a představujiacute velmi cennyacute pramen pro studium doboveacuteho oběhu mince

Kromě tzv bdquoobolů mrtvyacutechldquo ze 13 stoletiacute lze z českeacuteho uacutezemiacute zmiacutenit takeacute nečetneacute přiacutepady

naacutelezů minciacute z hrobů reprezentujiacuteciacute osobniacute peněžniacute hotovosti U kostela sv Valentina na Stareacutem

Městě v Praze byl v hrobě objeven soubor 37 bliacuteže nepopsanyacutech brakteaacutetů (Naacutelezy II2 č 1771

Klaacutepště 1999 783 č 5) Druhyacute hromadnyacute hrobovyacute naacutelez pochaacuteziacute ze hřbitova u kostela P Marie

kanonie premonstraacutetek v Doksanech Obsahoval 15 bavorskyacutech feniků a asi 60 českyacutech střed-

niacutech brakteaacutetů mezi kteryacutemi byly zastoupeny ražby Vaacuteclava II typu Cach (1974) č 873 a 874

(Skalskyacute 1940 Naacutelezy II2 č 1788 Cach 1974 65 č 389 Klaacutepště 1999 784 č 6) Jednoznačně

interpretovat tyto naacutelezy podobně jako depot denaacuterů z hrobu ve Vrbně zatiacutem neumiacuteme

Na Moravě jsou hroboveacute naacutelezy minciacute brakteaacutetoveacuteho obdobiacute zatiacutem meacuteně četneacute než v Če-

chaacutech Brak teaacutet Přemysla II Otakara byl uacutedajně objeven u lebky kostry na pohřebišti u kaple

sv Rocha v Boleradiciacutech (Naacutelezy II2 č 1878) Doposud ojedinělyacute je naacutelez 10 malyacutech brakteaacutetů

Přemysla II z let 1253 až asi 1270 typu Cach (1974) č 917 na pohřebišti v klaacutešteře Hradisko

u Olomouce (Michnovaacute 1999) Tyto mince však zřejmě nejsou dokladem tzv bdquoobolu mrtvyacutechldquo

ale spiacuteše finančniacute hotovosti pohřbeneacute společně s mrtvyacutem

Soubor hrobovyacutech minciacute z Vrbna představuje důležitou sondu do pohřebniacutech zvyků ve

2 polovině 11 až ve 13 stoletiacute v Čechaacutech Zaacuteroveň jde o jednu z nejpočetnějšiacutech kolekciacute jed-

notlivyacutech hrobovyacutech minciacute v domaacuteciacutem prostřediacute (srovnej Klaacutepště 1999 778ndash781) Vzhledem

k celkoveacutemu počtu prozkoumanyacutech hrobů se i na pohřebišti ve Vrbně jasně ukazuje okrajovost

tohoto jevu P Radoměrskyacute (1955 61) stanovil jako horniacute hranici vyacuteskytu tzv bdquoobolu mrtvyacutechldquo

rok 1100 rozhojněniacute naacutelezoveacuteho materiaacutelu však umožnilo J Klaacutepštěmu (1999 776) konstatovat

kontinuaacutelniacute pokračovaacuteniacute zvyku vklaacutedaacuteniacute minciacute do hrobů na kostelniacutech pohřebištiacutech i pro 12 až

16 stoletiacute byť patrně se snižujiacuteciacute se intenzitou Tento vyacuteraznyacute posun je ovlivněn předevšiacutem cha-

rakterem zkoumanyacutech lokalit neboť staršiacute naacutelezy vyhodnoceneacute P Radoměrskyacutem (1955 15ndash26)

pochaacutezely předevšiacutem z nekostelniacutech pohřebišť zatiacutemco mladšiacute mince jsou znaacutemy předevšiacutem

z kostelniacutech nověji zkoumanyacutech pohřebišť


Bartoškovaacute A ndash Slaacutema J 1997 Noveacute mincovniacute naacutelezy na Budči Numismatickeacute listy 52

150ndash152



ndash 1974 Nejstaršiacute českeacute mince III Českeacute a moravskeacute mince doby brakteaacutetoveacute Praha

3 V Švancar (1976 86 č 17) však hrobovyacute původ mince zpochybnil


Kosmas Die Chronik der Boumlhmen des Cosmas von Prag (ed) B Bretholz Monumenta Germa-

niae historica ndash Scriptores rerum Germanicarum Nova series II Berlin 1923

Čurda T 1994 Archeologickyacute vyacutezkum v Pardubičkaacutech Zpravodaj Muzea vyacutechodniacutech Čech

v Hradci Kraacuteloveacute 20 96ndash100



Haacuteskovaacute J ndash Nechvaacutetal B 1993 Mladohradištniacute pohřebiště ve Vrbně a hrob s depotem denaacuterů


Ječnyacute J 1927 Poznaacutemky k naacutelezu nehodivskeacutemu Numismatickyacute časopis československyacute 3

190ndash205



Michnovaacute V 1999 Naacutelez brakteaacutetů z hrobu v klaacutešteře Hradisku u Olomouce Numismatickeacute listy

54 45ndash46

Militkyacute J 2001 Mince z hrobu č 13 z miacutest presbytaacuteře kostela sv Vaacuteclava ve Vraclavi In Ježek

M ndash Sommer J Byacutevalyacute kostel sv Vaacuteclava ve Vraclavi Průzkumy pamaacutetek 8 109ndash112


In NohejlovaacutendashPraacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel II Praha

77ndash111

Nechvaacutetal B 1999 Radomyšl raně středověkeacute pohřebiště Praha

Polanskyacute L 2006 Kniacuteže a otrok K ikonografii denaacuteru kniacutežete Vladislava I Studia mediaevalia

Pragensia 7 v tisku

Radoměrskyacute P 1955 Obol mrtvyacutech u Slovanů v Čechaacutech a na Moravě (Přiacutespěvek k datovaacuteniacute

kostrovyacutech hrobů mladšiacute doby hradištniacute) Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie

9

Radoměrskyacute P 1964 Naacutelez přemyslovskyacutech denaacuterů 12 stoletiacute v Hodkově u Kutneacute Hory Praacutece

muzea v Kutneacute Hoře 1964 sešit 3ndash4 3ndash28

Skalskyacute G 1940 Naacutelez českyacutech brakteaacutetů a bavorskyacutech feniků z druheacute poloviny 13 stoletiacute

v Doksanech Numismatickyacute časopis československyacute 15 44ndash46

Sommer J 2005 Noveacute poznatky o stavebniacutem vyacutevoji kostela ve Vrbně u Mělniacuteka Archaeologia



stoletiacute Brno

Šolle M 1969 Kouřim v mladšiacute a pozdniacute době hradištniacute Pamaacutetky archeologickeacute 60 1ndash118

Štefan I ndash Varadzin L 2005 Archeologickyacute vyacutezkum romaacutenskeacuteho kostela Povyacutešeniacute sv Křiacuteže ve

Vrbně u Mělniacuteka po povodni roku 2002 Archaeologia historica 30 403ndash412


muzea 79ndash87

Vorel P 1997 Brakteaacutet Přemysla Otakara II jako bdquoobolus mrtvyacutechldquo na pohřebišti v Pardu-

bičkaacutech Muzejniacute a vlastivědnaacute praacutece 39Časopis společnosti přaacutetel starožitnostiacute 105

168ndash169

Zaoral R 2005 Českeacute a moravskeacute ražby z pokladu Fuchsenhof Numismatickyacute sborniacutek 20

61ndash108

Summary Jiřiacute Militkyacute ndash Luboš Polanskyacute ndash Ivo Štefan ndash Ladislav Varadzin Coin finds from the

early medieval and late medieval burial site near the Elevation of St Cross Church

in Vrbno (Mělniacutek district)

Some 250 graves were examined during emergency archaeological excavations at the early medieval

and late medieval skeleton burial site near the Elevation of St Cross Church in 2005 Coins used as

obolus mortuorum were documented in five cases One denarius struck under the Prince Vratislav

II (1061ndash1086) Cach (1972) type no 352 (Fig 1) was found in the grave no 131 Another denarius

struck also under the Prince Vratislav II was found in the grave no 350 (Fig 2) The exact attribution


of the coin is impossible it could belong with the high probability to Cach (1972) types nos 348

349 or 351 A denarius struck under the Prince Břetislav II (1092ndash1100) Cach (1972) type no 389

was found in the grave no 226 (Fig 3) All three coins represent the period with the most frequent

appearance of the so called oboli mortuorum The only coin belongs to the 12th century A denarius

struck under Vladislav I second reign (1120ndash1125) Cach (1972) type no 551 was found in the grave

no 17 (Fig 4) The obverse image of this coin shows the Prince holding a collar of a slave crying for

mercy and in that way it represents one of the few motives on coins inspired by a real act proven

in written sources (Kosmas III57 231ndash232) Due to such a rare image produced on the occasion of

releasing Christian slaves from hands of the Jews this denarius could be precisely dated which is

an exception The coin was struck in the second half of 1124 (Polanskyacute 2006 in print) Evidently

the most interesting find from Vrbno is represented by a midndashsize bracteat struck under Přemysl

Otakar II (1253ndash1278) produced some time between 1260 and 1278 Cach (1974) type no 805 This

is another record ndash they are still small in number ndash of placing coins in graves during the 13th century

All similar finds were summarized in 2001 (Militkyacute 2001 109ndash112) The group of coins found at the

burial site in Vrbno represents a very important example of funeral customs in Bohemia between

the second half of the 11th century and the 13th century At the same time it is the largest collection

of individual coins from burial sites there (cf Klaacutepště 1999 778ndash781) Taking in mind the number

of examined graves in Vrbno this phenomenon seems to be peripheral P Radoměrskyacute (1955 61)

stated the year 1100 to be the last historical limit for appearance of the oboli mortuorum Having

the new archaeological material in larger number at his disposal J Klaacutepště (1999 776) could point

to the continuous customary placing of coins to the graves in the burial sites for the period between

the 12th and the 16th century with evidently its declining intensity Such a distinct change in inter-

pretation has been primarily influenced by the character of the examined localities ndash older finds

analyzed by P Radoměrskyacute (1955 15ndash26) came mainly from nonndashchurch burial sites while later

finds are known from the newly examined church burial sites above all


Raně středověkeacute denaacutery z kostroveacuteho pohřebiště v Holubiciacutech(okr Vyškov)

J o s e f PAU K E R T

V letech 1979 až 1981 proběhl zaacutechrannyacute archeologickyacute vyacutezkum na staveništi daacutelnice D 1 v uacutese-

ku Brno-Holubice (Čižmaacuteř ndash Rakovskyacute 1985) Celkem bylo zachyceno 17 siacutedlišť a 14 pohřebišť

na 14 lokalitaacutech Na raně středověkeacutem pohřebišti Holubice VI (Geisler 1986) bylo prozkoumaacuteno

220 hrobů ve kteryacutech bylo nalezeno 39 minciacute Celyacute naacutelezovyacute soubor je uložen v muzeu Vyškov

Numismatickaacute veřejnost byla dosud seznaacutemena s naacutelezy pouze kraacutetkyacutemi přehlednyacutemi zpraacutevami

(Kučerovskaacute 1981 taacutež 1985) Přehled nalezenyacutech denaacuterů je uveden v tab 1 Souhrnně je soubor

charakterizovaacuten takto

ČECHY Břetislav I (1037ndash1055) ražba z let asi 1050ndash1055 Cach (1972 daacutele jako C) 322 (1)

ndash Spytihněv II (1055ndash1061) C 330 (1)

MORAVA Spytihněv II (1048ndash1055) ražba z let asi 1050ndash1055 C 327 (1)

ndash Konraacuted I uacutedělnyacute kniacuteže na Brněnsku (1061ndash1092) C 364 (6)

ndash Ota I Sličnyacute uacutedělnyacute kniacuteže na Olomoucku (1061ndash1087) C 371 (2) C 372 (2) C 375 (1) C 376

(2) C 378 (1)

UHRY Štěpaacuten I (7)

ndash Petr I (3)

ndash Ondřej I (11)

ANGLIE Knut I (0+1)1

1 Vyacuteznam unikaacutetniacuteho naacutelezu anglickeacute mince Knuta I zhodnotil J Sejbal (1990)


Hrob Inventaacuterniacute Panovniacutek Určeniacute Průměr Hmotnost Poznaacutemka

čiacuteslo (mm) (g)

H 2 A 9014 Spytihněv II C 327 nepatrně vydrolen

H 6 A 9016 Uhry Ondřej I poškozen

H 19 A 9029 Uhry Petr I 169 0400

H 20 A 9030 Uhry Ondřej I 167 0268


H 24 A 9038 Uhry Štěpaacuten I 167 0244 polovina denaacuteru

H 28 A 9044 Uhry Ondřej I 160 0392

H 31 A 9047 Uhry Ondřej I 147 0565

H 33 A 9050 Uhry Ondřej I 160 0474

H 40 A9060 Uhry Štěpaacuten I 161 0402

H 41 A 9065 Čechy Břetislav I C 322 153 0933


H 54 A 9083 Uhry Ondřej I 0434 poškozenyacute


H 73 A 9117 Uhry Ondřej I 163 0519

H 76 A 9121 Uhry Ondřej I

H 79 A 9124 Uhry Štěpaacuten I poškozenyacute


H 101 A 9150 Uhry Ondřej I 148 0357 poškozenyacute

H 110 A 9158 Uhry Ondřej I 148 0357



H 142 A 9195 Uhry Ondřej I 161 0486

H 146 A 9197 Čechy Spytihněv II C 330 značně poškozenyacute


H 157 A 9233 Konraacuted I C 364 0522 poškozenyacute

H 158 A 9241 Ota I Sličnyacute C 375 0510 silně poškozen restaurovaacuten




H 169 A 9250 Ota I Sličnyacute C 372 146 0378 silně poškozen restaurovaacuten



H 187 A 9273 Anglie Knut I 0350 zlomek cca 14

H 188 A 9275 Uhry Petr I 173 0518

H 191 A 9280 Uhry Petr I 179 0612




Tab 1 Holubice Přehled naacutelezů denaacuterů z raně středověkeacuteho pohřebiště (Vysvětlivky neniacute-li uvedeno jinak jde o ražby

moravskeacute C = Cach 1972)

Literatura



Čižmaacuteř M ndash Rakovskyacute I 1985 Zaacutechranneacute vyacutezkumy na stavbě daacutelnice Brno-Holubice v letech

1979ndash81 Archeo logickeacute rozhledy 37 363ndash367

Geisler M 1986 Holubice Naacutelezovaacute zpraacuteva AUacute ČSAV Brno

Kučerovskaacute T 1981 Střiacutebrneacute denaacutery z mladohradištniacuteho kostroveacuteho pohřebiště v Holubiciacutech

Zpravodaj Morav skeacuteho musea v Brně č 2 5ndash7

ndash 1985 Naacutelezy denaacuterů z mladohradištniacuteho pohřebiště v Holubiciacutech Zpraacutevy brněnskeacute poboč-

ky ČNS č 55 16ndash18

Sejbal J 1990 Die Beteiligung Maumlhrens an Fernhandel mit Norden im Fruumlhmittelalter nach

numismatischen Quellen In Sigtuna Papers Commentationes de nummis saecularum

IXndashX in Suecia repertis Nova series 6 Stockholm 289ndash299


Summary Josef Paukert Early medieval denarii found in the skeleton burial place in Holubice

(Vyškov district)

In 1979ndash1981 emergency archaeological excavations took place on the construction site of the

D1 highway its Brno-Holubice part (Čižmaacuteř ndash Rakovskyacute 1985) In general 17 settlements and

14 burial places have been documented in 14 sites In case of the Slavonic burial place Holubice

VI (Geisler 1986) some 220 graves have been examined and 39 coins have been found All coins

are preserved in the Vyškov Museum Only short preliminary reports have been published about

this topic up to date (Kučerovskaacute 1981 Kučerovskaacute 1985) A full and detailed list of registered

coins is presented in Table 1


Naacutelez denaacuteru Soběslava I v obci Velběhy(obec Osečany okr Přiacutebram)


V osadě Velběhy (obec Osečany) byl na zahradě u domu čp 23 patřiacuteciacutemu rodině Trhovskyacutech

nalezen Davidem Mysliacutekovjanem denaacuter Soběslava I typu Cach (1972) č 585 Mince je uložena

v soukromeacute sbiacuterce a byla zdokumentovaacutena prostřednictviacutem Městskeacuteho muzea Sedlčany Dosud

jedinyacutem znaacutemyacutem nalezištěm teacuteto mince byl naacutelez z roku 1927 na poli proti hradišti Staraacute Kou-

řim u dvora Běšiacutenov v obci Ždaacutenice v okrese Koliacuten kteryacute obsahoval 19 kusů tohoto typu (Ječnyacute

1929 52ndash56 Chaura 1934ndash1936 7 Naacutelezy II1 41 č 1579 Cach 1972 56 č 180)

ČECHY Soběslav I (1125ndash1140) AR denaacuter

Av v perličkoveacutem kruhu dvě vpřed hlediacuteciacute postavy andělů oděneacute v řasnataacute roucha přistu-

pujiacute k dlouheacutemu křiacuteži kteryacute mezi nimi stojiacute a kteryacute oba anděleacute držiacute oběma rukama

+[]ZLAVS

Rv v perličkoveacutem kruhu dvě postavy prvniacute prostovlasaacute vpřed hlediacuteciacute postava oděnaacute v dlou-

hou řiacutezu držiacute v levici knihu a v pravici berlu vedle ktereacute je umiacutestěn malyacute křiacutežek po levici

jiacute stojiacute druhaacute vpravo hlediacuteciacute prostovlasaacute postava oděnaacute v kratšiacute řiacutezu jež v pravici držiacute kopiacute

opatřeneacute praporem a v levici normanskyacute štiacutet (sv Vojtěch a sv Vaacuteclav) + SCS VV[]SNVS

Lit Ječnyacute 1929 s 54ndash55 obr 2 Cach 1972 č 585 Šmerda 1996 č 226

0616 g 168ndash176 mm 2 h velmi dobře zachovalyacute čaacutestečně otřelyacute nastřiženyacute nesymetricky

vyraženyacute

Literatura



Chaura K 1934ndash1936 Běšinovskyacute poklad Poznaacutemky k naacutelezu bdquokouřimskeacutemuldquo Numismatickeacute

zpraacutevy 1 č 1 7ndash14

Ječnyacute J 1929 Kouřimskyacute naacutelez denaacuterů z prveacute polovice XII stoletiacute Numismatickyacute časopis čes-

koslovenskyacute 5 52ndash56






stoletiacute Brno

Summary Luboš Polanskyacute A denarius struck under Soběslav I found in Velběhy (location

Osečany Přiacutebram district)

A denarius struck under Soběslav I type registered by Cach (1972) under no 585 has been found

by Mr David Mysliacutekovjan in the garden belonging to the house no 23 owned by the Trhovskyacute

family in Velběhy settlement location Osečany Přiacutebram district


Naacutelez denaacuteru z 20ndash30 let 12 stoletiacute v Třebusiciacutech (okr Kladno)


Při archeologickeacutem vyacutezkumu germaacutenskeacuteho pohřebiště z 1 až 3 stoletiacute na lokalitě Třebusice

v roce 1925 v miacutestě hrobu č 268 byla nalezena mj raně středověkaacute mince (pův č I25) Na

lokalitě byly takeacute nalezeny raně středověkeacute keramickeacute střepy (Droberjar 2002 342ndash344 Dro-

berjar ndash Motykovaacute v tisku)

ČECHY AR denaacuter cca 1120ndash1140 ()

Av dochovaneacute čaacutesti dvou neidentifikovatelnyacutech piacutesmen čaacutest perličkoveacuteho kruhu obraz zcela

nečitelnyacute

Rv v perličkoveacutem kruhu pod piacutesmenem X miacuterně vpravo dochovanyacute křiacutežek vlevo od něho

z našeho pohledu malinkyacute zbytek obloučku vpravo pak čtvrtoblouček z perliček (vlasy

z profilu) pod niacutem jen stěžiacute rozpoznatelneacute kontury postavy za niacutež vpravo je pravděpo-

dobně vidět křiacutedlo (anděl) zbytek obrazu nečitelnyacute XoslashD(obraacuteceneacute nebo-li uzavřeneacute

C)[]oslash

0181 g (0151+003) 158133 mm a 8668 mm dva tenkeacute zlomky miacutesty děraveacute zprohyacutebaneacute

Mince je uložena v Naacuterodniacute muzeu odděleniacute prehistorie a protohistorie inv č H1-485447a

Dle dochovaneacuteho zbytku opisu a obrazu jedneacute ze stran denaacuteru a provedeniacute ražby lze tento

denaacuter s vyacutehradou možneacuteho omylu přibližně zařadit do obdobiacute let 1120ndash1140 tj do doby druheacute

vlaacutedy Vladislava I nebo do doby vlaacutedy Soběslava I (1125ndash1140) Nasvědčuje tomu vedle fabriky

mince předevšiacutem zbytek opisu oslashXoslashD resp S+SC kteryacute se v teacuteto podobě tj s převraacutecenyacutemi

piacutesmeny S vyskytuje na několika denaacuterech vyacuteše zmiacuteněnyacutech panovniacuteků (např Cach 1972 č 557

558 576 578 579) Zmiacuteněneacute torzo opisu je s největšiacute pravděpodobnostiacute zbytkem rubniacuteho opisu

+SCSWENCEZLAVS Nelze však s jistotou vyloučit možnost že se jednaacute o variantu liacutecniacuteho

opisu na denaacuterech Soběslava I vyskytujiacuteciacuteho se v mnoha variantaacutech a vesměs obsahujiacuteciacute kombi-

naci piacutesmen oslash+Doslash (srovnej např Cach 1972 č 576 580 585) Takeacute s kompoziciacute kteraacute je velmi

pravděpodobně na tomto denaacuteru vyražena tj dvě postavy držiacuteciacute mezi sebou křiacutež se setkaacutevaacuteme


často u obou vlaacutedců (např Cach 1972 č 561 576 578 585) Stejně je tomu s postavami andělů

(např Cach 1972 č 548 578 585) Všechny tyto znaky se ve většiacute miacuteře ale vyskytujiacute až u Soběsla-

va I Přiacuteklad anděla z boku držiacuteciacuteho křiacutež znaacuteme přiacutemo jen z denaacuteru Soběslava I typ Cach (1972)

č 578 Tento denaacuter je asi našemu nejbližšiacute (mohlo by se jednat i o jeho variantu) Vedle křiacutežku

a anděla z profilu maacute v opisu i obraacutecenaacute S a křiacutežek ve tvaru X Vezmeme-li v uacutevahu všechny uve-

deneacute indicie lze nalezenyacute denaacuter sic s otazniacutekem přidělit Soběslavovi I a zařadit jej do bliacutezkosti

typů Cach (1972) č 578 576 a 585 Zcela vyloučit ale nelze ani možnost přiřazeniacute teacuteto mince

Vladislavovi I do bliacutezkosti typu Cach (1972) č 561

Literatura



Droberjar E 2002 Encyklopedie řiacutemskeacute a germaacutenskeacute archeologie v Čechaacutech a na Moravě

Praha 342ndash344

Droberjar E ndash Motykovaacute K v tisku Třebusice Ein germanisches Brandgraumlberfeld aus der

roumlmischen Kaiserzeit in Mittelboumlhmen

Summary Luboš Polanskyacute A denarius struck between the 1120s and the 1130s found in

Třebusice (Kladno district)

The coin was found during archaeological excavations at the Germanic burial site dated back to

the period between the 1st and the 3rd century AD in Třebusice (Kladno district) in 1925 in place

of grave no 68 An early medieval Slavonic ceramic shards were found there among others The

coin could be interpreted as the one struck in Bohemia between the 1120s and the 1130s either

by Vladislav I during his second reign (1120ndash1125) or more likely by Soběslav I (1125ndash1140)


Neregistrovanyacute depot českyacutech denaacuterů 12 stoletiacutez Prahy 6-Střešovic


I přes značnou pozornost kterou domaacuteciacute numismatickeacute baacutedaacuteniacute věnovalo evidenci českyacutech raně

středověkyacutech mincovniacutech naacutelezů nebyl dosud fond deponovanyacute v muzejniacutech sbiacuterkaacutech na uacuteze-

miacute Českeacute republiky důsledně vytěžen Přiacutekladem je neregistrovaneacute torzo hromadneacuteho naacutelezu

(srovnej Radoměrskyacute 1955 31ndash32 Naacutelezy II1 9ndash53 Cach 1972 68ndash72) uloženeacute v numismatickeacute

sbiacuterce Muzea hlavniacuteho města Prahy Reprezentujiacute jej tři českeacute denaacutery (inv č 113973ndash113975

st č b2 1264)

Naacutelezoveacute okolnosti jsou dochovaacuteny v rukopisneacutem inventaacuteři archeologickeacute sbiacuterky J A Jiacutery1

uloženeacutem na Archeologickeacutem odd Muzea hlavniacuteho města Prahy pod č b2 1264 bdquo3 mince

(z nichž jedna bez raacutezu) z naacutelezu v Pannenskeacute cihelně Mince byly nalezeny v naacutedobce což vše

až na tyto bylo darovaacuteno jakeacutemus p tajemniacutekovi na Smiacutechovldquo Z tohoto zaacutepisu lze odvodit že

šlo o hromadnyacute naacutelez neznaacutemeacuteho počtu denaacuterů uloženyacutech v naacutedobce Panenskaacute cihelna (takeacute

trať bdquoNa Panenskeacuteldquo) ležela ve Střešoviciacutech v miacutestech byacutevaleacute Panenskeacute vinice před strahovskou

braacutenou Uacutezemiacute lze vymezit na jihu uliciacute Na Petynce na severozaacutepadě uliciacute U střešovickyacutech hřišť

na severu dnešniacute Sibeliovou uliciacute a na vyacutechodě sousedniacute s cihelnou Hubaacutelka Zde je doloženo

kostroveacute pohřebiště z 9ndash10 stoletiacute (k lokalitě např Lutovskyacute 2001 262 Lutovskyacute ndash Smejtek a kol

2005 939 995) Někde v tomto prostoru teacuteměř s jistotou mimo areaacutel pohřebiště byl depot minciacute

1 J A Jiacutera Seznam b2 č 64 V zaacutepisu jednotlivyacutech položek pod č 126 je určityacute zmatek U č 1261 je uvedena

bdquoBubeneč u modreacute růželdquo Tato lokalizace se vztahuje ještě k č 1262 zatiacutemco č 1263ndash5 pochaacutezejiacute z jinyacutech

pražskyacutech lokalit


ČECHY Vladislav II jako kniacuteže (1140ndash

1158) AR denaacuter

Av opis nečitelnyacute dvě sediacuteciacute postavy proti

sobě pravaacute žehnaacute leveacute

Rv [ZVV] pod střechou na hradbaacutech

mezi věžemi poprsiacute čelně s pozdviženyacutema

rukama


86ndash87 č 233b

1 046 g 152149 mm 3 h 22 (inv č

113974)

- Rv opis nečitelnyacute pod střechou na

hradbaacutech mezi věžemi poprsiacute čelně s po-

zdviženyacutema rukama


86ndash87 č 233b

2 038 g 158162 mm 12 h 22 olaacutemanyacute

okraj (inv č 113973)

ČECHY (12 stoletiacute) AR neraženyacute střiacutežek

pro denaacuter

Av rv hladkyacute

3 040 g 150148 mm (inv č 113975)

S ohledem na skutečnost že dochovaneacute mince představujiacute pouze malyacute fragment naacutelezu je

velmi těžkeacute zaujmout k němu nějakeacute přesnějšiacute stanovisko Oba dochovaneacute denaacutery (č 1ndash2) jsou

shodneacuteho typu Cach (1972) č 593a Mince tohoto typu (bez rozlišeniacute variant) jsou znaacutemy ze

čtyř českyacutech hromadnyacutech naacutelezů Snad v době před rokem 1173 byl ukryt depot Neustupov (okr

Benešov) ve ktereacutem byl typ Cach (1972) č 593 zastoupen neznaacutemyacutem počtem kusů (Cach 1972

67 č 247) stejně jako v naacutelezu z Roztok u Prahy (Cach 1972 67 č 247) V naacutelezu Libotov (okr

Trutnov) ukryteacutem okolo roku 1173 byl sledovanyacute typ denaacuteru zastoupen 5 registrovanyacutemi exem-

plaacuteři (Cach 1972 63 č 228b) Patně po roce 1173 byl na neznaacutemeacutem miacutestě v Čechaacutech (Cach 1972

58 č 194) ukryt depot kteryacute obsahoval neznaacutemeacute množstviacute denaacuterů sledovaneacuteho typu Zajiacutemavaacute

je přiacutetomnost jednoho neraženeacuteho střiacutežku (č 3) Jde nejspiacuteše o doklad že ojediněle nejspiacuteše

omylem se do mincovniacuteho oběhu dostaacutevaly i neraženeacute střiacutežky ktereacute zřejmě unikly kontrole

nově naraženyacutech minciacute v mincovně Dobu ukrytiacute lze stanovit pouze jako obdobiacute post quem let

1140ndash1158 protože však nemůžeme vyloučit přiacutetomnost mladšiacutech minciacute v nedochovaneacute většině

naacutelezu nelze vyloučit ani pozdějšiacute dataci

Literatura



Lutovskyacute M 2001 Encyklopedie slovanskeacute archeologie v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku

Praha

Lutovskyacute M ndash Smejtek L a kol 2005 Pravěkaacute Praha Praha



9ndash73



Obr 1 Praha 6-Střešovice mince z hromadneacuteho naacutelezu (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute katalogu)

1 2 3

odkryt Rok naacutelezu neniacute znaacutem lze se jen domniacutevat že se tak stalo někdy na přelomu 19 a 20

stoletiacute Osud většiny minciacute z naacutelezu a naacutedobky je dnes neznaacutemyacute a s vysokou pravděpodobnostiacute

naacutelez jako celek již neexistuje



stoletiacute Brno

Summary Jiřiacute Militkyacute An unregistered hoard of the 12th century denarii found in Prague 6-

Střešovice

There is a torso of an unregistered hoard of the 12th century denarii ndash found some time around

the break of the 19th and the 20th century ndash preserved in the numismatic collection of the

Municipal Museum in Prague (inv nos 113973ndash113975 old no b2 126) Circumstances of the

find were described in the hand-written inventory book of the archaeological objects by J A Jiacutera

(old no b2 1264) Deducing from the above mentioned entry the hoard was buried in a clay

vessel in the territory of the Panenskaacute cihelna (the Virgin Brick Yard) Prague 6-Střešovice and

the majority of coins came to a private collection A small fragment of the hoard is represented

by two denarii struck under the Prince Vladislav II (1140ndash1158) type Cach (1972) no 593a plus

one unstruck flan possibly prepared for a Bohemian denarius Presence of the unstruck flan is

interesting It is an evident proof of the fact that accidentally or by mistake such unstruck flans

could circulate unspotted during the controlling process in the mint The date when the hoard

could be buried is possible to state post quem for the period of 1140ndash1158 or perhaps later


Naacutelez pasovskyacutech feniků z přelomu 12 a 13 stoletiacute z Radčic(okr Strakonice)


V numismatickeacute sbiacuterce Jihočeskeacuteho muzea v Českyacutech Budějoviciacutech1 jsou uloženy dva feniky

u kteryacutech je v původniacute inventaacuterniacute knize u stareacuteho inv č 1194 uvedeno bdquofundort Račic bei Pisekldquo

mince tedy byly nalezeny v obci či v okoliacute obce Radčice2


viciacutech PhDr J Chvojkovi 2 Lokalizace bdquoRačic bei Pisekldquo je poněkud nejasnaacute neboť Radčice ležiacute severně pobliacutež města Vodňany zatiacutemco

Piacutesek je vzdaacutelen viacutece než 15 km severně V uacutevahu tedy přichaacuteziacute teoretickaacute možnost jestli zaacutepis v inventaacuteři

neniacute chybnyacute a mince nepochaacutezejiacute ve skutečnosti z Ražic (okr Piacutesek) Zde byl objeven velkyacute depot feniků 13

stoletiacute (Fiala 1895 217 č 205 460 č 2698ndash2699 Naacutelezy II2 91 č 1820 + Naacutelezy II3 198 č 2414 a patrně

takeacute 216 č 2521 Froumlhlich 1977 316 Kolaacuteř 1986 tyacutež 1992 Emmerig 1993 272 č 105) kteryacute obsahoval pouze

dva typy minciacute - řezenskyacute fenik typu Emmerig (1993) č 227 (Fiala 1895 460 č 2698 tab XXXV13) a typ

bdquoberaacutenek božiacuteorliceldquo (Fiala 1895 460 č 2699) jehož zařazeniacute s ohledem na absenci vyobrazeniacute u E Fialy

(1895) je poněkud nejasneacute Z popisu obsahu ražickeacuteho naacutelezu je však zřejmeacute že šlo o zcela jineacute typy minciacute

než jsou sledovaneacute pasovskeacute feniky ktereacute tedy z ražickeacuteho naacutelezu nemohou pochaacutezet Lze tedy shrnout

že evidenčniacute zaacuteznam bdquoRačic bei Pisekldquo se s vysokou pravděpodobnostiacute vztahuje skutečně k obci Radčice

u Vodňan

PASOV biskupstviacute Wolker von Erla (1191ndash

1204) až Mangold von Berg (1206ndash1215)

AR fenik z let asi 1190ndash1215

Av oděnaacute polopostava s mitrou čelně držiacuteciacute

v praveacute ruce berlu

Rv v perlovci pod trojityacutem obloukem s vě-

žemi poprsiacute čelně s liliovityacutem žezlem

v praveacute ruce mezi věžiceni dvě pětilisteacute

kytičky nahoře pod nimi dva kroužky

Lit Kellner 1997 107 č 17 (obr vlevo)

1 075 g 16117 mm 5 h (inv č 31194a)

- Rv jako předchoziacute ale odlišnaacute kresba

oděvu

Lit Kellner 1997 107 jako č 17

2 080 g 17418 mm 7 h (inv č 31194b)


Žaacutedneacute bližšiacute uacutedaje k minciacutem v muzejniacute evidenci uvedeny nejsou Lze se jen dohadovat zda

tyto feniky byly původně součaacutestiacute většiacuteho dosud neregistrovaneacuteho naacutelezoveacuteho souboru odkry-

teacuteho zřejmě někdy na přelomu 1920 stoletiacute na bliacuteže neznaacutemeacutem miacutestě

Pro jihočeskou oblast jde o naacutelez zajiacutemavyacute neboť naacutelezovyacutech minciacute 12ndash13 stoletiacute neniacute odtud

znaacutemo mnoho Stejnyacute typ feniku byl jednotlivě ve dvou exemplaacuteřiacutech objeven na siacutedlišti z přelo-

mu 12 a 13 stoletiacute ve Strunkoviciacutech nad Blaniciacute (Kudrnaacuteč 1998 52ndash54 obr 37 dole Parkman

2003 143) kde tyto ražby doprovaacutezely českeacute denaacutery Bedřicha a Konraacuteda II Oty Siacutedliště ve

Strunkoviciacutech nad Blaniciacute ležiacute přiacutemo na komunikaci později nazyacutevaneacute Zlataacute stezka spojujiacuteciacute

českeacute vnitrozemiacute s bavorskyacutem Pasovem Zřejmě předevšiacutem tudy proudily pasovskeacute mince do

Čech a nově registrovanyacute naacutelez z Radčic ležiacute v koridoru kteryacutem předpoklaacutedanaacute komunikace do

českeacuteho vnitrozemiacute prochaacutezela Pasovskeacute feniky přelomu 12 až 13 stoletiacute reprezentujiacute nejstaršiacute

doložitelnyacute horizont importu minciacute z bavorsko-rakouskeacute oblasti do jižniacutech Čech v průběhu 13

stoletiacute pak viacutedeňskeacute a v menšiacute miacuteře i bavorskeacute mince prakticky ovlaacutedly lokaacutelniacute trhy

Typologie pasovskyacutech feniků z přelomu 12 a 13 stoletiacute (Kellner 1997 106ndash107 č 15ndash17)

u kteryacutech existuje řada variant předevšiacutem v kresbě liacutece neniacute dosud podrobně rozpracovaacutena

Vzhledem k tomu že jde o ražby anonymniacute je takeacute přesneacute přiděleniacute jednotlivyacutech variant kon-

kreacutetniacutem biskupům velmi komplikovaneacute

Literatura




Froumlhlich J 1977 Několik poznaacutemek k naacutelezům minciacute v širšiacutem okoliacute Piacutesku Vyacuteběr z praciacute členů His-

torickeacuteho klubu při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 14 Českeacute Budějovice 315ndash316

Kellner H-J 1997 Die Muumlnzgeschichte des Hochstift Passau Ein Katalog der Muumlnzen und

Medaillen Suumlddeutsche Muumlnzkataloge Band 6 Stuttgart

Kolaacuteř O 1986 Naacutelezy minciacute na Piacutesecku v roce 1886 Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu při




Kudrnaacuteč J 1998 Strunkovice nad Blaniciacute od pravěku do novověku Strunkovice nad Blaniciacute


No hejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel II Praha 77ndash111



115ndash298

Parkman M 2003 Osiacutedleniacute Prachaticka v raneacutem středověku Archeologickeacute vyacutezkumy v jižniacutech

Čechaacutech 16 129ndash194

Summary Jiřiacute Militkyacute The Passau-struck pfennigs of the break of the 12th and the 13th century

found in Radčice (Strakonice district)

There are two pfennigs ndash Kellner (1997) type no 17 struck between 1190 and 1215 ndash preserved

in the numismatic collection of the South-Bohemian Museum in Českeacute Budějovice These coins

were reportedly discovered near Radčice but no more details are known It is just possible to

Obr 1 Radčice (okr Strakonice) Pasovskeacute feniky z let 1190ndash1215 (11 foto L Bruckmuumlllerovaacute čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute

katalogu)

1 2


surmise this fragment to be a part of originally larger but still unregistered group of coins It is

a very important find in case of south Bohemia because there are very few coins of the 12th and

the 13th century period known from finds Pfennigs struck in Passau dated back to the break of

the 12th and the 13th century represent the oldest documented horizon of coin import from the

Bavarian-Austrian territory to south Bohemia


Depot velkyacutech brakteaacutetů z Prahy 2-Noveacuteho Městaod kaple sv Lazara


V roce 19001901 byl nalezen u kosteliacuteku (či v kosteliacuteku) sv Lazara v Praze 2-Noveacutem Městě

poklad velkyacutech brakteaacutetů O naacutelezovyacutech okolnostech neniacute mnoho znaacutemo K naacutelezu došlo zřejmě

při bouraacuteniacute sakraacutelniacuteho objektu v roce 1900 či naacutesledně při vyacutekopech v jeho okoliacute v souvislosti

s vyacutestavbou budovy soudu

Kosteliacutek sv Lazara při špitaacutelu malomocnyacutech staacutel v miacutestech nynějšiacuteho bloku mezi uliciacute

Lazarskou Spaacutelenou a Karlovyacutem naacuteměstiacutem tedy v miacutestech komplexu budov Městskeacuteho soudu

V době sveacuteho vzniku byl situovaacuten v prostoru předměstiacute Stareacuteho Města Svatyně měla skoro čtver-

covyacute presbytaacuteř s jedniacutem polem křiacutežoveacute klenby a miacuterně rozšiacuteřenou teacuteměř čtvercovou loď Nad pres-

bytaacuteřem staacutela věž Na zaacutepadniacute straně byl portaacutel s pravouacutehle odstupňovanyacutem ostěniacutem jehož vnitřniacute

rohy členily svisleacute paacutesy mušlovityacutech motivů spjatyacutech liliemi Relieacutefně zdobenyacute tympanon z tohoto

portaacutelu dnes uloženyacute v lapidaacuteriu Naacuterodniacuteho muzea zobrazuje Vzkřiacutešeniacute Lazara (Merhautovaacute

ndash Třeštiacutek 1984 278ndash279 obr 258ndash259) Romaacutensko-gotickyacute kosteliacutek piacutesemně doloženyacute až v roce

1281 byl postaven zřejmě na sklonku vlaacutedy Vaacuteclava I (1230ndash1253) tedy asi okolo roku 1250 spiacuteše

však již ve 40 letech 13 stoletiacute (Poche a kolektiv 1983 179 Merhautovaacute ndash Třeštiacutek 1984 281)

Nejstaršiacute literaacuterniacute zmiacutenka o naacutelezu se vztahuje ke keramickeacute naacutedobě užiteacute jako obal (Anonym

1901 399) kteraacute se dostala do numismatickeacute sbiacuterky Naacuterodniacuteho muzea Zde je vyacuteslovně uvedeno

že naacutedobka s mincemi byla uložena v kapli1 Naopak zaacuteznam o naacutelezu ze dne 30 9 1901 v inven-

taacuterniacute knize v Muzeu hlavniacuteho města Prahy pod č 13407 uvaacutediacute že mince byly vykopaacuteny u kaple

sv Lazara2 Tento rozpor již však nelze spolehlivě vyřešit

Naacutelez byl v literatuře sice registrovaacuten (Naacutelezy II2 90 č 1817 Cach 1974 71 č 422) nebyl

však dosud podrobněji publikovaacuten Vyacutečet zastoupenyacutech typů avšak bez počtů jednotlivyacutech

kusů zveřejnil P Radoměrskyacute (1955 27ndash28) Fiala 1895 tab XXVIII10 (Cach 1974 č 738) Fiala

1895 tab XXX7 (Cach 1974 č 740) Fiala 1895 tab XXVIII6 (Cach 1974 č 747) Fiala 1895

tab XXIX2 (Cach 1974 č 754) Fiala 1895 tab XXVIII14 (Cach 1974 č 769) + miacutešeňskeacute ražby

Fiala 1895 tab XXI7 a XXVI9 Tento popis převzal F Cach (1974 71 č 422) Konfrontace popi-

su s dochovanyacutem materiaacutelem však vyvolaacutevaacute nejasnosti Ve sbiacuterce Muzea hlavniacuteho města Prahy

se dochovalo 17 minciacute (inv č 134071ndash17) resp 16 ks a drobneacute zlomky jednoho () brakteaacutetu

V inventaacuterniacute knize je však uvedeno bdquo17 celyacutech a zlomkyldquo je tedy pravděpodobneacute že jedna z nich

dnes chybiacute Možnaacute jde o brakteaacutet typu Cach (1974) č 740 vyobrazenyacute P Radoměrskyacutem (1955

29 tab III41) kteryacute se v muzeu dnes nenachaacuteziacute3 Zcela nejasnyacute je však uacutedaj o přiacutetomnosti typu

Cach (1974) č 754 kteryacute v dochovaneacutem materiaacutelu neniacute zastoupen a nelze jej tedy považovat za

prokaacutezanyacute

Nejasnyacute je takeacute celkovyacute počet nalezenyacutech minciacute Je otaacutezka jestli mince uloženeacute v Muzeu

hlavniacuteho města Prahy byly vybraacuteny pouze naacutehodně či zda jde o zaacuteměrnyacute vyacuteběr většiny typů

1 bdquoPan P Prček c k nadstraacutežniacutek v Praze naacutedobku z kaple sv Lazara v niacutež byly nalezeny velkeacute brakteaacutetyldquo 2 bdquoNaacutelez brakteaacutetů vyacutekop u Sv Lazara na Nov Městě Pražskeacutemldquo žaacutedneacute dalšiacute informace však inventaacuterniacute kniha

neobsahuje 3 Neniacute jasneacute jestli i tato mince byla součaacutestiacute souboru uloženeacuteho dnes v Muzeu hlavniacuteho města Prahy Pokud

je tomu tak pak by mohlo jiacutet o inv č 134071 pod kteryacutem jsou dnes uloženy pouze drobneacute zlomky mince

na saacutečku z doby před 27 6 1977 (revize) je uvedeno 1 + zlomky


zastoupenyacutech v naacutelezu S ohledem na opakujiacuteciacute se typy v teacuteto čaacutesti naacutelezu je možneacute že selekce

byla provedena naacutehodně a nepostihla alespoň většinu ze zastoupenyacutech typů brakteaacutetů Do sbiacuterky

numismatickeacuteho odděleniacute Naacuterodniacuteho muzea v Praze se dostalo 6 brakteaacutetů (př č 71901) ktereacute

však byly rozřazeny a nelze je dnes identifikovat (Naacutelezy II2 90 č 1817) Celkovyacute počet minciacute

obsaženyacutech v naacutelezu neniacute znaacutem je však pravděpodobneacute že dochovaneacute a registrovaneacute exemplaacuteře

v počtu nejmeacuteně 23 kusů představujiacute pouze (menšiacute) čaacutest naacutelezoveacuteho celku Nelze vyloučit že

v budoucnu se podařiacute v muzejniacutech či soukromyacutech sbiacuterkaacutech identifikovat ještě dalšiacute brakteaacutety

pochaacutezejiacuteciacute z tohoto naacutelezu

Zachovaacutena zůstala naacutedobka ve ktereacute byl poklad uložen (numismatickeacute odd Naacuterodniacuteho

mu zea inv č K 15) ani ona však neniacute prosta komplikaciacute Na teoretickou možnost zaacuteměny loka-

lity u dochovaneacute naacutedoby za naacutedobu užitou jako schraacutenka brakteaacutetů z rotundy sv Křiacuteže v Praze 1-

Stareacutem Městě (Radoměrskyacute 1955 20ndash21 Naacutelezy II2 89 č 1811 Cach 1974 71 č 423) upozornil

M Richter (1959 10 pozn 22) Naacutedoba z rotundy sv Křiacuteže dnes již neexistuje vyobrazil ji však

J L Piacuteč (1909 obr na str 135) a jiacutem publikovanaacute kresba je skutečně velmi podobnaacute naacutedobě inv

č K 15 Existujiacute tři možnosti

1 Lokalita naacutedoby inv č K 15 byla v evidenčniacutech zaacuteznamech Naacuterodniacuteho muzea zaměněna a ve

skutečnosti pochaacuteziacute z rotundy sv Křiacuteže

2 Fyzicky nedochovanaacute naacutedoba vyobrazenaacute J L Piacutečem pochaacutezela z pokladu objeveneacuteho v ro-

tundě sv Křiacuteže a pouze naacutehodou se velmi podobala naacutedobě z depotu od kaple sv Lazara

3 Naacutedoba vyobrazenaacute J L Piacutečem pochaacuteziacute ve skutečnosti od kaple sv Lazara a J L Piacuteč ji omylem

označil za naacutelez z rotundy sv Křiacuteže

Je značně pravděpodobneacute že třetiacute varianta je spraacutevnaacute J L Piacuteč pro obrazoveacute přiacutelohy sveacuteho

III diacutelu Starožitnostiacute (Piacuteč 1909) čerpal předevšiacutem z materiaacutelu uloženeacuteho v Naacuterodniacutem muzeu

a vzhledem k tomu že u naacutedoby inv č K 15 je dochovaacuten takeacute inventaacuterniacute zaacuteznam o jejiacutem původu

od kosteliacuteku sv Lazara lze se značnou daacutevkou pravděpodobnosti předpoklaacutedat že omyl vznikl

pouze nespraacutevnou popiskou pod obraacutezkem u J L Piacuteče (1909 135)

Hrnec zdobenyacute na podhrdliacute trojnaacutesobnou rytou šrouboviciacute Dno miacuterně dovnitř klenuteacute s hru-

bou podsyacutepkou Uvnitř vyacuterazneacute stopy po modelaci Vnějšiacute povrch teacuteměř hladkyacute šedohnědaacute

miacutesty až šedočernaacute barva střepu Slepen a nepatrně doplněn V 116 mm průměr dna 82 mm

průměr okraje 118 mm (numismatickeacute odd Naacuterodniacute muzeum v Praze inv č K 15)

Lit Richter 1959 8 obr 34 Reichertovaacute 1959 246ndash247 obr 12 (v popisce omylem jako obr 14)

Radoměrskyacute ndash Richter 1974 79 č 27

Obr 1 Keramickaacute naacutedoba užitaacute jako schraacutenka depotu minciacute od

kaple sv Lazara (podle Radoměrskyacute ndash Richter 1974 79 č 27)

ČECHY Vaacuteclav I (1230ndash1253)

mincovna Praha () AR velkyacute brakteaacutet

Av korunovanyacute trůniacuteciacute panovniacutek čelně

držiacute v praveacute ruce žezlo zakončeneacute křiacutežem

a v leveacute ruce žezlo zakončeneacute liliiacute


Cach 1974 35 č 738

1 0804g 390385 mm olaacutemanyacute okraj

šedohnědaacute patina (inv č 1340717)

4 Hmotnosti a rozměry kurziacutevou označujiacute olaacutemaneacute exemplaacuteře ktereacute nelze využiacutet k metrologickeacutemu studiu




- Av jako předchoziacute ale mezi nohama

panovniacuteka naviacutec kulička

Lit Cach 1974 35 č 738 var (naviacutec kulička

mezi nohama)




držiacute v praveacute ruce meč a v leveacute ruce prapo-

rec dole po stranaacutech panovniacuteka dvě styli-

zovaneacute korunovaneacute hlavy čelně

Lit Fiala 1895 409 č 2018 tab XXX7

Cach 1974 35 č 740

Ex Radoměrskyacute 1955 28ndash29 tab III41

4 (MMP dnes nezvěstnyacute)



křiacuteži


Cach 1974 č 747

Kom Ražba špatně zřetelnaacute

5 071 g -404 mm miacuterně olaacutemanyacute okraj

praskliny šedaacute patina (inv č 1340711)

6 070 g 411- mm olaacutemanyacute okraj praskli-

ny šedaacute patina (inv č 134079)

7 060 g -388 mm obraz špatně zřetelnyacute

olaacutemanyacute okraj praskliny hnědošedaacute pati-

na (inv č 1340713)



134075)


telnyacute olaacutemanyacute okraj bez patiny (inv č

1340716)



křiacuteži ()

Lit Cach 1974 č 747 ()

10 068 g -405 mm obraz velmi špatně

zřetelnyacute olaacutemanyacute okraj praskliny hně-

došedaacute patina (inv č 1340712)



1253ndashasi 1260

Av korunovanyacute trůniacuteciacute panovniacutek čelně držiacute

v pravici meč vpravo stojiacuteciacute českyacute lev

doleva (špatně zřetelnyacute)


Cach 1974 37 č 769

11 065 g 360375 mm olaacutemanyacute okraj

prask liny hnědošedaacute patina (inv č

1340710)

12 061 g silně olaacutemanyacute okraj hnědošedaacute


13 059 g 368381 mm obraz špatně zřetel-

nyacute olaacutemanyacute okraj praskliny bez patiny

(inv č 134077)



134072)

ČECHY Vaacuteclav I () (1230ndash1253) nebo

Přemysl Otakar II () (1253ndash1278)


1230ndashasi 1260

Av korunovanyacute () trůniacuteciacute panovniacutek čelně

držiacute v rukou dvě neurčitelneacute insignie

Lit -


telnyacute střed pomačkanyacute bez patiny (inv č

1340715)

MIacuteŠEŇSKO markrabstviacute Jindřich I Osviacute-

cenyacute (1221ndash1288)

mincovna Freiberg () AR velkyacute brakteaacutet

asi po 1247 ()

Av trůniacuteciacute panovniacutek čelně držiacute v praveacute ruce

meč a v leveacute ruce praporec

Lit Fiala 1895 410 č 2031 tab XXI7

Schwinkovski 1931 č 546 Guumlnther 1951

223 č 38 Arnold 1995 86 č 3 Taf 103

16 100 g 410441 mm miacuterně olaacutemanyacute

okraj praskliny šedaacute patina (inv č

134073)

- Av trůniacuteciacute panovniacutek čelně držiacute v praveacute

ruce rozvilinu a v leveacute ruce křiacutež

Lit Fiala 1895 417 č 2087 tab XXVI9

Schwinkovski 1931 č 587 Guumlnther 1951 225

č 45 Arnold 1995 89ndash90 č 12 Taf 1012

17 099 g 416422 mm praskliny šedaacute


Bliacuteže neurčitelneacute drobneacute zlomky jednoho ()

velkeacuteho brakteaacutetu

18 hmotnost a rozměry neurčitelneacute (inv č

134071)


Dochovanaacute čaacutest naacutelezu brakteaacutetů od kaple (či z kaple) sv Lazara je patrně torzem většiacuteho

rozchvaacuteceneacuteho naacutelezu Zachovaneacute mince jsou vesměs dosti olaacutemaneacute povrchově korodovaneacute

a pro metrologickaacute hodnoceniacute prakticky nevyužitelneacute (s vyacutejimkou zkoumaacuteniacute složeniacute mincov-

niacuteho kovu) K rozboru je využitelnyacutech 17 minciacute z nich jedna (č 4) je dnes znaacutema pouze z vyob-

razeniacute Kromě dvou minciacute (č 16ndash17) jde o ražby českeacute provenience pouze hypoteticky vznikleacute

1 2 3

4 5 8

9 11 12

16 17

Obr 2 Vyacuteběr minciacute z depotu od

kaple sv Lazara (11 čiacutesla odpoviacute-

dajiacute čiacuteslovaacuteniacute katalogu)


v pražskeacute mincovně ndash za současneacuteho stavu poznaacuteniacute nelze brakteaacutety velkeacuteho střiacutežku jednoznačně

lokalizovat do konkreacutetniacutech mincoven Teoreticky lze však předpoklaacutedat že ražba českyacutech vel-

kyacutech brakteaacutetů byla soustředěna předevšiacutem do Prahy

Nejpočetněji jsou v souboru zastoupeny brakteaacutety řazeneacute do obdobiacute vlaacutedy Vaacuteclava I (1230ndash

1253) Dvěma exemplaacuteři (č 1ndash2) je zde zastoupen typ Cach (1974) č 738 Naviacutec se zde vyskytla

doposud neregistrovanaacute varianta teacutehož typu s kuličkou mezi nohama panovniacuteka (č 3) Brakteaacutet

typu Cach (1974) č 738 byl zatiacutem zastoupen v depotech Dubnice pod Ralskem (1 ks Cach 1974

66 č 392) Heřmanice ( ks Cach 1974 66 č 394) dvůr Stihnov ( ks Cach 1974 72 č 429)

a Draacutežďany (10+1 ks Cach 1974 91 č 500) Jedinyacutem exemplaacuteřem je ve sledovaneacutem depotu

zastoupen dnes fyzicky nezvěstnyacute brakteaacutet typu Cach (1974) č 740 (č 4) Tento typ mince je

znaacutem pouze ze dvou depotů dvůr Stihnov ( ks Cach 1974 72 č 429) a Draacutežďany (2 ks Cach

1974 91 č 500) Nejpočetněji patrně 6 exemplaacuteři je v torzu naacutelezu zastoupen typ Cach (1974)

č 747 (č 5ndash9 a zřejmě i č 10) Brakteaacutet tohoto typu se zatiacutem objevil pouze ve dvou dalšiacutech depo-

tech Heřmanice ( ks Cach 1974 66 č 394) a Draacutežďany (6+3 ks Cach 1974 91 č 500) Brakteaacutety

řazeneacute do obdobiacute vlaacutedy Vaacuteclava I zatiacutem nedokaacutežeme přesněji datovat

Pouze jedinyacute typ brakteaacutetu v dochovaneacute čaacutesti naacutelezu lze zařadit do obdobiacute vlaacutedy Přemysla

Otakara II (1253ndash1278) ndash jde o typ Cach (1974) č 769 kteryacute zde byl zastoupen čtyřmi exemplaacuteři

(č 11ndash14) Tato mince se doposud objevila v depotech Heřmanice ( ks Cach 1974 66 č 394)

Kozly ( ks Cach 1974 68 č 405) Zaacutelezly ( ks Cach 1974 74 č 437) Borne (1 ks Cach 1974 85

č 478) a Draacutežďany (2 ks Cach 1974 91 č 500) Do obdobiacute vlaacutedy Přemysla Otakara II spadaacute takeacute

velkyacute brakteaacutet typu Cach (1974) č 754 kteryacute uvaacutediacute P Radoměrskyacute (1955 28) V dochovaneacutem

materiaacutelu však mince tohoto typu zachovaacutena neniacute a do katalogu nebyla zahrnuta neboť ji nelze

považovat za prokazatelnou součaacutest sledovaneacuteho depotu Brakteaacutety velkeacuteho střiacutežku Přemysla

Otakara II byly v Čechaacutech raženy od jeho naacutestupu na trůn v roce 1253 až do měnoveacute reformy

v roce 1260 či 1261 (k reformě obecně např Zaoral 2005 64ndash70) při ktereacute byla zavedena ražba

středniacutech brakteaacutetů Spektrum českyacutech brakteaacutetů z dochovaneacuteho torza naacutelezu doplňuje jeden

přesněji neurčitelnyacute exemplaacuteř (č 15)

Dvěma exemplaacuteři jsou v torze naacutelezu zastoupeny takeacute dva velkeacute miacutešeňskeacute brakteaacutety (č

16ndash17) Jde o ražby markraběte Jindřicha I Osviacuteceneacuteho (1221ndash1288) Protože uacutečes panovniacuteka

na obou brakteaacutetech je již se sedmi stylizovanyacutemi loknami mělo by jiacutet o ražby z doby po roce

1247 (Arnold 2002 302) Podobně jako u českyacutech ražeb je takeacute u brakteaacutetů miacutešeňskyacutech přiděleniacute

mincovně ve Freiberku pouze hypotetickeacute

Prvou z těchto minciacute je brakteaacutet typu Schwinkovski (1931) č 546 (č 16) Tento typ byl dopo-

sud zastoupen ve čtyřech depotech Litoměřice ( ks Fiala 1895 410 č 2031) Reinhardsgrimma

(61 ks Arnold 1985 133 č 73) Draacutežďany (46 ks Guumlnther 1951 223 č 38) a Liebethal (3 ks

Arnold 1995 86 č 3 Taf 103) Všechny jmenovaneacute naacutelezy z německeacuteho uacutezemiacute jsou datovaacuteny do

obdobiacute okolo poloviny 13 stoletiacute (Arnold 1995 86 č 3) Druhyacutem z miacutešeňskyacutech brakteaacutetů je typ

Schwinkovski (1931) č 587 (č 17) Tento typ brakteaacutetu je znaacutem doposud z pěti depotů Liebethal

(1 ks Arnold 1995 89ndash90 č 12 Taf 1012) Heřmanice ( ks Fiala 1895 417 č 2087) Borne (1

ks Arnold 1995 89ndash90 č 12) Draacutežďany (292 ks + 96 půlenyacutech ex Guumlnther 1951 225 č 45)

a Lichtenau (5 ks+1 půlenyacute ex Arnold 1995 89ndash90 č 12) Rozptyl doby uloženiacute těchto depotů je

podle P Arnolda (1995) v rozmeziacute asi 1250ndash1270

Velkeacute miacutešeňskeacute brakteaacutety se v českyacutech hromadnyacutech naacutelezech objevujiacute dosti často buď spo-

lečně s českyacutemi ražbami a nebo samostatně Bohužel jim v minulosti byla věnovaacutena jen mini-

maacutelniacute pozornost Nejpodrobněji byly miacutešeňskeacute brakteaacutety zastoupeneacute v českyacutech naacutelezech popsaacute-

ny E Fialou (1895) kteryacute ovšem většinu z nich považoval za ražby českeacute provenience Jedniacutem

z důležityacutech uacutekolů budouciacuteho baacutedaacuteniacute bude nepochybně i analyacuteza teacuteto vyacuteznamneacute importovaneacute

složky oběživa 13 stoletiacute v Čechaacutech Za současneacuteho stavu poznaacuteniacute však viacuteme o teacuteto problematice

jen velmi maacutelo

Na zaacutekladě dochovaneacuteho torza pokladu velkyacutech brakteaacutetů od kaple sv Lazara lze dobu jeho

ukrytiacute stanovit přibližně do obdobiacute okolo roku 1260 možnaacute již do 50 let 13 stoletiacute Tento před-


poklad vychaacuteziacute předevšiacutem ze skutečnosti že v naacutelezu byly zastoupeny byť v menšiacute miacuteře již typy

velkyacutech brakteaacutetů Přemysla Otakara II řazeneacute do obdobiacute před prvou mincovniacute reformou v roce

1260 (či 1261) Tuto dataci potvrzujiacute takeacute dva zastoupeneacute miacutešeňskeacute brakteaacutety jejichž vyacuteskyt

v německyacutech naacutelezech je datovaacuten předevšiacutem k polovině či nedlouho po polovině 13 stoletiacute

(Arnold 1995 86 č 3 a 89ndash90 č 12)5 Lze jen litovat že nelze již viacutece zjistit o vztahu pokladu

k zanikleacutemu kostelu sv Lazara V každeacutem přiacutepadě však naacutelez musel byacutet ukryt jen nedlouho po

předpoklaacutedaneacute vyacutestavbě teacuteto svatyně

Ačkoliv je ze sledovaneacuteho naacutelezu dochovaacuteno pouze torzo jeho zveřejněniacute maacute svůj vyacuteznam

Tento původně nepochybně vyacuteznamnyacute naacutelezovyacute celek maacute mezi naacutelezy z pražskeacuteho uacutezemiacute mimo-

řaacutedneacute postaveniacute Jde o doposud nejstaršiacute brakteaacutetovyacute naacutelez z prostřediacute pražskeacute aglomerace

(srovnej Cach 1974 71ndash72) pomineme-li dalšiacute jen nejasně datovatelneacute celky Praha 8-Karliacuten

(Naacutelezy II2 81 č 1760) a Praha 1-Stareacute Město Kaprova ulice (Naacutelezy II2 83 č 1771) Zaacuteroveň

jde o jeden z nejzachovalejšiacutech pražskyacutech hromadnyacutech naacutelezů minciacute ze 13 stoletiacute

Literatura

Anonym 1901 Zpraacuteva o Museu kraacutel Českeacuteho od 1 března 1901 do konce května 1901 Časopis

muzea kraacutelovstviacute Českeacuteho 75 394ndash400

Arnold P 1985 Die Rekonstruktion des Brakteatenfundes von Reinhardtsgrimma bei Dippoldis-

walde In Nummus et Historia Pieniądz Europy średniowiecznej Warszawa 131ndash137

ndash 1995 Die Rekonstruktion des Brakteatenfundes von Liebethal Pirna Kreis Saumlchsische

Schweiz (1862) ndash ein Beitrag zur Muumlnzgeschichte der Markgrafschaft Meiszligen im 13 Jahr-

hundert Numismatische Zeitschrift 103 Wien 81ndash90

ndash 2002 Die Chronologie der meiszlignischen Brakteaten im 12 und 13 Jahrhundert Numis-

matisches Nachrichtenblatt 51 297ndash305


Guumlnther K 1951 Der Brakteatenfund von Dresden Arbeits- und Forschungsberichte zur saumlch-

sischen Bodendenkmalpflege 19501951 201ndash241


Merhautovaacute A ndash Třeštiacutek D 1984 Romaacutenskeacute uměniacute v Čechaacutech a na Moravě Praha



77ndash111

Piacuteč J L 1909 Starožitnosti země Českeacute Čechy za doby kniacutežeciacute Čaacutest archeologickaacute Diacutel III1

Praha





Naacute rod niacuteho muzea řada A ndash Historie 28 57ndash168

Reichertovaacute K 1959 Středověkaacute keramika datovanaacute mincemi Pamaacutetky archeologickeacute 50

246ndash256

Richter M 1959 Keramika z 12 až počaacutetku 14 stoletiacute v Čechaacutech datovanaacute poklady minciacute Ča -

sopis Naacuterodniacuteho muzea ndash oddiacutel věd společenskyacutech 128 4ndash20

Schwinkowski W 1931 Muumlnz- und Geldgeschichte der Mark Meiszligen und Muumlnzen der weltli-

chen Herren nach meiszlignischer Art (Brakteaten) vor der Groschenpraumlgung I Teil Abbil-

dungstafeln Frankfurt am Main


61ndash108

5 Ačkoliv se stanoveniacute doby ukrytiacute pokladu od kaple sv Lazara do doby okolo roku 1260 jeviacute jako velmi prav-

děpodobneacute je třeba tuto dataci vniacutemat s určitou opatrnostiacute neboť znaacuteme jen čaacutest obsahu tohoto naacutelezu


Summary Jiřiacute Militkyacute A group of large bracteats found in Prague 2-The New Town the St

Lazar Chapel

In 19001901 a group of large bracteats was found in Prague 2-The New Town near (or inside)

the St Lazar Chapel Circumstances of the find remained unclear The chapel built about in the

mid-13th century was situated in the place of the recent block of flats connecting the Lazarskaacute St

Spaacutelenaacute St and the Charles Square somewhere in the historical outskirts of the Old Town The

sanctuary was demolished in 1900 and it is not clear if the coins had been found in the chapel

or outside it The find has already been registered in the numismatic literature (Naacutelezy II2 90

no 1817 Cach 1974 71 no 422) but it has never been properly published There are 17 coins

(16 coins plus fragments respectively) preserved in the collection of the Municipal Museum

in Prague Six bracteats have been transferred to the numismatic department of the National

Museum in Prague (acc no 71901) but they cannot be traced currently The complete number

of coins is unknown The vessel used to box the coins has been preserved only (Fig 1) 17 coins

inclusive The bracteats in this fragmental find have been mostly represented by the large speci-

mens struck under Vaacuteclav (Wenceslas) I (1230ndash1253) and they are of the following types Cach

(1974) no 738 (nos 1ndash2) no 738 var (with a point between legs of the ruler ndash no 3) no 740

(no 4) and no 747 (nos 5ndash9 and evidently also no 10) The coins struck under Přemysl Otakar

II (1253ndash1278) have been represented by the following type Cach (1974) no 769 (nos 11ndash14)

Probably one Bohemian bracteat remained unattributed (no 15) Two large bracteats struck in

the mint of Meissen have been also represented in the existing part of the find ndash they are of the

following types Schwinkovski (1931) no 546 (no 16) and no 587 (no 17) The find could be

dated back to the period around 1260 probably even earlier ndash around the 1250s


Depot středniacutech brakteaacutetů z 2 poloviny 13 stoletiacute z Piacutesku


Brakteaacutetovyacute depot z Piacutesku byl v literatuře předevšiacutem regionaacutelniacute již viacutecekraacutet registrovaacuten o jeho

obsahu však bylo znaacutemo jen maacutelo Prvaacute zpraacuteva o naacutelezu se objevila prakticky vzaacutepětiacute po jeho

odkrytiacute (Anonym 1881) nicmeacuteně do numismatickeacute literatury se dostaly pouze velmi neuacuteplneacute

uacutedaje (Naacutelezy II2 96 č 1856) Prvniacute věrohodnaacute informace o naacutelezu se objevila až při zveřejněniacute

naacutedobky užiteacute jako schraacutenky minciacute (Radoměrskyacute ndash Richter 1974 83 č 39) Pro osvětleniacute osudů

depotu je však kliacutečovyacute drobnyacute člaacutenek L Křivaacutenka (1977) Nedlouho poteacute naacutelez znovu zmiacutenil O

Kolaacuteř (1981a č 73)

Depot byl objeven roku 1881 na Budějovickeacutem předměstiacute v Komenskeacuteho (dřiacuteve Sadoveacute)

ulici na staveništi (nebo na zahradě) domu čp 319 Miacutestem naacutelezu byl tedy prostor vyacutechod-

ně od města vně středověkeacuteho městskeacuteho hradebniacuteho systeacutemu (Komenskeacuteho ulice vyplňuje

prostor mezi hradbou a protilehlyacutem blokem domů) Majitelem nově stavěneacuteho domu byl tehdy

profesor Karel Patočka Podle původniacutech zpraacutev (souhrnně Křivaacutenek 1977) se uacutedajně v asi 2 m

hlubokeacute dutině popsaneacute jako vydlaacutežděnaacute studaacutenka (Froumlhlich 1997 153) nalezlo většiacute množstviacute

keramickyacutech naacutedob kostiacute a střiacutebrnyacutech brakteaacutetů Tento uacutedaj je však zavaacutedějiacuteciacute Celkem 5 naacutedob

z tohoto objektu se ve sbiacuterkaacutech muzea v Piacutesku dochovalo dodnes a lze je datovat do 15 stoletiacute

S velkou pravděpodobnostiacute šlo tedy o odpadniacute jiacutemku kterou nelze s naacutelezem brakteaacutetů spojovat

(Radoměrskyacute ndash Richter 1974 83 č 39)1 Skutečnost že mince nebyly nalezeny ve vyacuteplni zahlou-

1 Uacutedaj o společneacutem objevu hromadneacuteho mincovniacuteho naacutelezu společně s keramikou 15 stoletiacute vyvolal různeacute

nepřiacuteliš reaacutelneacute spekulace např že mince byly do objektu z 15 stoletiacute vloženy již jako ve středověku odkrytyacute

naacutelez či že jde o recentniacute mincovniacute sbiacuterku (Křivaacutenek 1977) Tyto naacutezory je nutneacute odmiacutetnout např kdyby

naacutedobka s mincemi byla dlouhodobě uložena v agresivniacutem prostřediacute odpadniacute jiacutemky (kam by se pouze

teoreticky dostala naacutehodně jako intruse) byly by mince nepochybně silně zasaženy koroziacute což dochovaneacute

exemplaacuteře vylučujiacute


beneacuteho objektu (a naviacutec rozptyacuteleneacute) naznačuje i původniacute inventaacuterniacute zaacuteznam v piacuteseckeacutem muzeu

kde je u keramickeacute naacutedobky užiteacute jako schraacutenky depotu vyacuteslovně uvedeno bdquoByla pryacute naplněna

střiacutebrnyacutemi penězi (brakteaacutety)ldquo (Křivaacutenek 1977) Lze tedy konstatovat že přesneacute okolnosti odkry-

tiacute depotu již zjistit nelze je ale vysoce pravděpodobneacute že naacutedobka s mincemi byla objevena

samostatně na ploše staveniště domu čp 319

Velice zajiacutemaveacute osudy minciacute z naacutelezu spojeneacute s vyacuteznamnyacutemi českyacutemi spisovateli zmapoval

L Křivaacutenek (1977) V době objeveniacute depotu ještě neexistovalo muzeum v Piacutesku (bylo založeno až

roku 1884) a tak od profesora K Patočky ziacuteskal většinu brakteaacutetů jeho kolega na reaacutelneacutem gym-

naacuteziu baacutesniacutek Adolf Heyduk (6 6 1835ndash6 2 1923) Po vzniku muzea v Piacutesku věnoval profesor

K Patočka do jeho sbiacuterek 2 brakteaacutety (č 1ndash2) a patrně i naacutedobku ve ktereacute byly mince ukryty Je

tedy zřejmeacute že si saacutem určitou čaacutest minciacute ponechal A Heyduk většinu brakteaacutetů daroval patrně

před rokem 1889 sveacutemu přiacuteteli baacutesniacutekovi Janu Nerudovi (9 7 1834ndash2 8 1891) kteryacute v roce 1889

věnoval jeden brakteaacutet do Naacuterodniacuteho muzea v Praze (Smoliacutek 1889 662)2 Po smrti J Nerudy

ziacuteskal jeho mince plzeňskyacute numismatik Vaacuteclav Horaacutek (Husovo naacuteměstiacute č 4) a zde jejich stopa

končiacute3 Takeacute v pozůstalosti po A Heydukovi uloženeacute v piacuteseckem muzeu se již žaacutedneacute brakteaacutety

nenachaacutezejiacute (Kolaacuteř 1980b)

O obsahu nedochovaneacute většiny minciacute zastoupenyacutech v naacutelezu neviacuteme nic a ani celkovyacute počet

nalezenyacutech minciacute neniacute znaacutem Uacutedaj o jedneacute darovaneacute minci do Naacuterodniacuteho muzea baacutesniacutekem J

Nerudou lze s teacuteměř naprostou jistotou spojit se sledovanyacutem hromadnyacutem naacutelezem Nešlo tedy

o naacutelez jednotliveacute mince jak uvedl F Cach (1974 70 č 415) Jemu se však na zaacutekladě evidenč-

niacuteho zaacuteznamu podařilo tuto minci (č 3 ndash Cach 1974 č 857) dnes již v numismatickeacute sbiacuterce

Naacuterodniacuteho muzea neidentifikovatelnou (Naacutelezy II2 96 č 1856) určit Fyzicky se v piacuteseckeacutem

muzeu dochovala naacutedobka (inv č VI-1176) a oba brakteaacutety věnovaneacute profesorem K Patočkou

(č 1ndash2 inv č HN 1829ndash1830) Tyto mince poprveacute stručně popsal L Křivaacutenek (1977) a kresbu

jedneacute z nich zveřejnil J Froumlhlich (1997 153)

Hrneček kuloviteacuteho tvaru zdobenyacute od hrdla po většině vyacutešky plaacuteště širokou mělkou šrouboviciacute

hustěji kladenou Dno teacuteměř rovneacute s podsyacutepkou Uvnitř stopy po modelaci Povrch jemně drsnyacute

Barva vně i uvnitř šedočernaacute na lomu teacuteměř černaacute Okraj silně poškozen Vyacuteška 59 mm průměr

dna 50 mm průměr okraje 56 mm (inv č VI-1176)


2 bdquobrakteaacutet nalezenyacute v Piacutesku - od p J Nerudyldquo 3 Skutečnost že mince ziacuteskal V Horaacutek doklaacutedajiacute dopisy Gustava Boučka z 24 8 a 15 9 1928 ktereacute zaslal

piacuteseckeacutemu muzeu (Křivaacutenek 1977) 4 K Reichertovaacute (1959 246) omylem popsala jinou naacutedobu z teacuteže parcely a uvedla nespraacutevneacute čp 379

Obr 1 Piacutesek Kresba (a podle Radoměrskyacute ndash Richter 1974) a fotografie (b) keramickeacute naacutedobky užiteacute jako schraacutenky depotu

brakteaacutetů (foto muzeum Piacutesek)

a b



AR středniacute brakteaacutet z let asi 1260ndash1278

Av českyacute korunovanyacute lev doleva okraj bez

perlovce

Lit Fiala 1895 426 č 2216 a 434 č 2322

tab XXII2 Cach 1974 42 č 843a

1 051 g 237234 mm (inv č HN 1829)

2 048 g 238229 mm (inv č HN 1830)

Vaacuteclav II (1278ndash1305) AR středniacute brakteaacutet

z let 1278ndash1300

Av korunovaneacute poprsiacute čelně držiacuteciacute v po-

zdviženyacutech rukou dvě věžice (popis podle

citovaneacuteho typu)

Lit Fiala 1895 426 č 2217 tab XXII1+

XXXVI25 Cach 1974 44 č 857

3 NM Praha dnes neidentifikovatelnyacute

Obr 2 Piacutesek Mince z depotu brakteaacutetů (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute

čiacuteslovaacuteniacute katalogu)

Dva registrovaneacute typy doloženeacute třemi brakteaacutety jsou nepochybně jen malyacutem torzem naacutelezoveacuteho

celku Bohužel již nelze zjistit jakeacute přiacutepadneacute dalšiacute typy byly v naacutelezu zastoupeny Původniacute počet nale-

zenyacutech minciacute lze odhadnout podle velikosti naacutedobky nejspiacuteše na desiacutetky exemplaacuteřů a možnaacute i viacutece

Dva brakteaacutety z naacutelezu patřiacute ještě do obdobiacute vlaacutedy Přemysla Otakara II (č 1ndash2) Jde o jeden

z nejčastěji se v naacutelezech vyskytujiacuteciacutech typů českyacutech minciacute tohoto panovniacuteka znaacutemyacute v několika

variantaacutech přičemž oba piacuteseckeacute exemplaacuteře odpoviacutedajiacute variantě Cach (1974) č 843a tedy bez

perlovce po obvodu Tento typ brakteaacutetu se vyskytl v 19 českyacutech moravskyacutech i zahraničniacutech

depotech Českyacute Brod (1 ks Cach 1974 64 č 384) Českeacute Budějovice I ( ks Cach 1974 65

č 385) Českeacute Libchavy (asi 50 ks Cach 1974 65 č 387) Dubnice pod Ralskem (8+1 ks Cach

1974 66 č 392) Hřibsko ( ks Cach 1974 67 č 395) Jablonec nad Nisou ( ks Cach 1974 67

č 400) Koliacuten I (4 ks Cach 1974 68 č 403) Mnichovice ( ks Cach 1974 69 č 410) Nesměřice

( ks Cach 1974 70 č 412) Praha 1-Noveacute Město Jirchaacuteře ( ks Cach 1974 71 č 421) Praha 1-

Stareacute Město kaple sv Křiacuteže ( ks Cach 1974 71 č 423) Praha 1-Stareacute Město Michalskaacute ul ( ks

Cach 1974 72 č 425) Trhovyacute Štěpaacutenov ( ks Cach 1974 73 č 432) Čejč (4+3 ks Cach 1974 76

č 445) Uhřice (2 ks Cach 1974 83 č 470) Grubschuumltz (2 ks Cach 1974 86 č 484) Ohrdruf II (2

ks Cach 1974 88 č 491) Pfaffenmuumlnster (384+30 ks Cach 1974 88ndash89 č 492) a Draacutežďany (4 ks

Cach 1974 91 č 500) Většina z těchto naacutelezů je datovaacutena do průběhu 3 třetiny 13 stoletiacute

Jedniacutem nedochovanyacutem exemplaacuteřem byl v piacuteseckeacutem depotu zastoupen brakteaacutet řazenyacute již

do obdobiacute vlaacutedy Vaacuteclava II (č 3) ndash typ Cach (1974) č 857 Tato mince je znaacutema v řadě drobnyacutech

doposud souhrnně nezpracovanyacutech obrazovyacutech variant sledovanyacute exemplaacuteř však nelze z tohoto

hlediska porovnat I tento typ patřiacute společně s brakteaacutetem Cach (1974) č 859 k nejmasověji v naacute-

lezech se vyskytujiacuteciacutem českyacutem minciacutem Vaacuteclava II Dosud byl zastoupen v 15 českyacutech moravskyacutech

a zahraničniacutech depotech Českyacute Brod (14 ks Cach 1974 64 č 384) Čistaacute (24 ks Cach 1974 65

č 388) Dubnice pod Ralskem (160 ks Cach 1974 66 č 392) Jablonec nad Nisou ( ks Cach 1974

67 č 400) Koliacuten II (2 z1omky Cach 1974 684 č 404) Mnichovice ( ks Cach 1974 69 č 410)

Praha 1-Stareacute Město kaple sv Křiacuteže ( ks Cach 1974 71 č 423) Rybnaacute nad Zdobniciacute (7+1 ks Cach

1974 72 č 426) Trhovyacute Štěpaacutenov ( ks Cach 1974 73 č 432) Kralice na Haneacute ( ks Cach 1974 78

č 451) Rešov (1 ks Cach 1974 81 č 464) Uhřice (1 ks Cach 1974 83 č 470) Grubschuumltz (11 ks

Cach 1974 86 č 484) Hirschau (1 ks Cach 1974 87 č 487) a Pfaffenmuumlnster (0+1 ks Cach 1974

88ndash89 č 492) Většina z těchto naacutelezů je datovaacutena do průběhu 80 až 90 let 13 stoletiacute

Ačkoliv je z naacutelezu dochovaacuteno jen maleacute torzo lze relativně přesně stanovit dobu jeho ukrytiacute

Vzhledem k tomu že mezi mincemi byl zastoupen brakteaacutet řazenyacute mezi ražby Vaacuteclava II depot

musel byacutet uložen do země v 80 a možnaacute až v 90 letech 13 stoletiacute Teoretickou horniacute hraniciacute

možneacuteho uloženiacute depotu je několik maacutelo let po roce 1300 kdy po zavedeniacute pražskyacutech grošů star-

šiacute brakteaacutety rychle zmizely z oběhu Tomuto datovaacuteniacute neodporuje ani keramickaacute naacutedobka užitaacute

jako schraacutenka minciacute Jde o drobnyacute tvar datovatelnyacute raacutemcově do 2 poloviny 13 stoletiacute přesněji

však naacutedobku z archeologickeacuteho hlediska datovat nelze

1 2


Vyacuteznam piacuteseckeacuteho depotu spočiacutevaacute předevšiacutem ve skutečnosti že jde o jeden z maacutela znaacutemyacutech

brakteaacutetovyacutech depotů z jihočeskeacute oblasti Z průběhu 1 poloviny 13 stoletiacute je z tohoto regionu

registrovaacuten pouze jedinyacute hromadnyacute naacutelez z prostoru mezi Orliacutekem a Piacuteskem kteryacute měl obsaho-

vat velkeacute miacutešeňskeacute brakteaacutety (Fiala 1895 204 č 154 Naacutelezy II2 80 č 1757) S depoty brakteaacutetů

se v jižniacutech Čechaacutech setkaacutevaacuteme častěji až ve 2 polovině 13 stoletiacute Za současneacuteho stavu poznaacuteniacute

se zdaacute že jsou koncentrovaacuteny předevšiacutem v obvodech kraacutelovskyacutech měst či majetků kraacutelovskeacuteho

založeniacute Do prveacute kategorie patřiacute vedle sledovaneacuteho piacuteseckeacuteho naacutelezu předevšiacutem dva brakteaacute-

toveacute naacutelezy z okoliacute Českyacutech Budějovic I (Fiala 1895 209 č 172 Naacutelezy II2 84 č 1783 Cach

1974 65 č 385) a II (Naacutelezy II2 84ndash85 č 1784 Radoměrskyacute 1966 Militkyacute 2005b) Do druheacute

kategorie patřiacute brakteaacutetovyacute naacutelez neznaacutemeacuteho obsahu z Netolic5 (Radoměrskyacute ndash Richter 1974 85

č 42 patrně i Naacutelezy II2 95 č 1845)6 Prakticky neznaacutemyacute a nepublikovanyacute je depot středniacutech

brakteaacutetů z obce Tukleky na Piacutesecku (Kolaacuteř 1981b tyacutež 1982 č 156)7 jehož vyacuteznam dosud nebyl

doceněn V každeacutem přiacutepadě jde zřejmě o naacutelez majiacuteciacute vztah ke kraacutelovskeacutemu městu Piacutesek Dalšiacute

prokazatelnyacute depot středniacutech brakteaacutetů z jižniacutech Čech je doložen pouze z Jindřichova Hradce

(Fiala 1895 208 č 169 Naacutelezy II2 87 č 1796 Cach 1974 68 č 402) Ostatniacute v literatuře uvaacute-

děneacute jihočeskeacute brakeaacutetoveacute naacutelezy nelze považovat za bezpečně ověřeneacute Sezimovo Uacutestiacute (Naacutelezy

II2 97 č 1861) Lhota (Naacutelezy II2 95 č 1850) a Petrův Dvůr u Netolic (Naacutelezy II2 95 č

1854)8 Do teacuteto kategorie spadaacute takeacute zpraacuteva o druheacutem brakteaacutetoveacutem () depotu z Piacutesku kteryacute

byl objeven zaacutepadně od samoty Kocourov na podzim roku 1856 Jakubem Zajiacutečkem při laacutemaacuteniacute

kamene V dvoužejdliacutekoveacutem (asi 1 litru) hrnku přikryteacutem plochyacutem kamenem připevněnyacutem

k němu železnyacutem draacutetem byly uloženy pečlivě srovnaneacute bliacuteže nepopsaneacute brakteaacutety Naacutelezce

mince buď rozdal nebo je prodal zlatniacutekům Nelze již zjistit zda šlo skutečně o brakteaacutety ze 13

stoletiacute (Froumlhlich 1997 153) Pokud tomu tak skutečně bylo šlo by o dalšiacute z brakteaacutetovyacutech naacutelezů

spadajiacuteciacutech do obvodu kraacutelovskeacuteho města Piacutesek potvrzujiacuteciacute předpoklad že v jižniacutech Čechaacutech

brakteaacutety obiacutehaly předevšiacutem na kraacutelovskyacutech državaacutech

Absence hromadnyacutech brakteaacutetovyacutech naacutelezů v jižniacutech Čechaacutech je způsobena převažujiacuteciacutem

miacutestniacutem oběhem importovanyacutech předevšiacutem viacutedeňskyacutech a v menšiacute miacuteře i bavorskyacutech a pasov-

skyacutech feniků znaacutemyacutech z řady hromadnyacutech naacutelezů Ražice (Fiala 1895 217 č 205 460 č 2698ndash

2699 Naacutelezy II2 91 č 1820 + Naacutelezy II3 198 č 2414 a patrně takeacute 216 č 2521 Froumlhlich 1977

316 Kolaacuteř 1986b tyacutež 1992 Emmerig 1993 272 č 105) Českaacute Olešnaacute (Naacutelezy II2 93 č 1833

Radoměrskyacute 1968) Holkov (Naacutelezy II2 85 č 1786 + Naacutelezy III2 239 č 4169 a 255 č 4307

Militkyacute 2005a 26 č 39) Horniacute Radouň (Naacutelezy II2 85ndash86 č 1790) Zviacutekov dvůr Ortviacutenovice

(Naacutelezy II2 88ndash89 č 1808) Třeboň-okoliacute (Fiala 1895 217ndash218 č 206 Naacutelezy II2 92 č 1828)

Zliv (Ječnyacute 1927 195 pozn 26 Naacutelezy II2 93 č 1832) Marčovice (Naacutelezy II2 88 č 1803) Piacutesek

(Naacutelezy II2 80ndash81 č 1758) a patrně i Trhoveacute Sviny (Chvojka 1993) Bohužel řada z těchto naacutelezů

byla rozchvaacutecena a zůstala podrobněji nepopsaacutena je však pravděpodobneacute že většina z nich byla

ukryta v průběhu 2 poloviny 13 stoletiacute9

V souvislosti s brakteaacutetovyacutemi naacutelezy z okoliacute Českyacutech Budějovic je nutneacute připomenout že

5 Netolice tradičniacute kniacutežeciacute majetek se spraacutevniacutem hradištěm byly ve 13 stoletiacute transformovaacuteny na město a Pře-

mysl Otakar II je daroval klaacutešteru Zlataacute Koruna Tento fakt v roce 1284 znovu potvrdil Vaacuteclav II (Kuča

2000 318) 6 Zpraacuteva o naacutelezu 164 brakteaacutetů v Netoliciacutech v roce 1862 (Naacutelezy II2 96 č 1855) je omyl neboť ve skutečnosti

jde o naacutelez feniků z 15 stoletiacute (Naacutelezy II3 185ndash186 č 2352 Militkyacute 2001) 7 Čtyři středniacute brakteaacutety jsou uloženy v muzeu Piacutesek (Kolaacuteř 1981b tyacutež 1982 č 156) jaacutedro patrně teacutehož naacutelezu

je dnes součaacutestiacute sbiacuterek hradu Zviacutekov (nepublikovaneacute zjištěniacute autora) 8 Mezi brakteaacutetoveacute naacutelezy nepatřiacute takeacute depot Holkov (Naacutelezy II2 85 č 1786 jako Českyacute Krumlov Naacutelezy

III2 239 č 4169 jako Českyacute Krumlov a 255 č 4307) kteryacute obsahoval nejspiacuteše viacutedeňskeacute feniky 13 stoletiacute

(Militkyacute 2005a 26 č 39) Zcela lze vyloučit z katalogu jihočeskyacutech brakteaacutetovyacutech naacutelezů depot Vyššiacute Brod

(Naacutelezy II2 98 č 1866) kteryacute je ve skutečnosti depotem minciacute z 15 stoletiacute (Naacutelezy II3 188 č 2362 Militkyacute

2005a 47 č 80) 9 Nelze teoreticky vyloučit že některeacute ze jmenovanyacutech naacutelezů mohly byacutet ukryty až v 1 polovině 14 stoletiacute

Mezi naacutelezy feniků 13 stoletiacute prokazatelně nepatřiacute depot Staraacute Hliacutena (Naacutelezy II2 91 č 1822) neboť tento

naacutelez byl ukryt až ve 20 letech 14 stoletiacute (Naacutelezy II3 134 č 2045 Militkyacute 2002 16ndash23)


obsah těchto depotů umožnil s vysokou pravděpodobnostiacute identifikovat ražby tamniacute mincovny

(Radoměrskyacute 1966 12ndash21 Militkyacute 2005b 159ndash160) V přiacutepadě města Piacutesku je zdejšiacute mincovna

teacuteměř s jistotou doložena Jejiacute počaacutetky sahajiacute snad již do doby vlaacutedy Přemysla Otakara II a bez-

pečně je prokaacutezaacutena za vlaacutedy Vaacuteclava II Piacuteseckaacute mincovna produkovala zřejmě středniacute brakteaacutety

a byla zřejmě podobně jako jineacute mincovny posledniacute třetiny 13 stoletiacute pronajiacutemaacutena Důležityacutem

svědectviacutem o jejiacute existenci je dochovanyacute znak města Piacutesku nad jednou ze šmiten ve Vlašskeacutem

dvoře v Kutneacute Hoře (Castelin 1953 19) kam byla v roce 1300 soustředěna do teacute doby decentra-

lizovanaacute mincovniacute vyacuteroba Znaacuteme takeacute piacutesemnaacute svědectviacute o existenci piacuteseckeacute šmitny v Kutneacute

Hoře uvaacutedějiacuteciacute roku 1383 bdquoPysker smidenldquo a roku 1412 bdquoPyesker smidenldquo (Castelin 1953 19 Jan

2006 120) Piacutesemnyacutemi prameny je pro dobu okolo roku 1285 přiacutemo v Piacutesku doložen jako minc-

mistr měšťan Jindřich ktereacutemu Vaacuteclav II udělil mincovnu bdquofabricam monete in eadem ciuitate

Pieckldquo (Castelin 1953 19 pozn 6 Jan 2006 123) Mincmistru Jindřichovi je připisovaacuten takeacute

jeden z piacuteseckyacutech naacutehrobniacuteků z přelomu 1314 stoletiacute (Adaacutemek ndash Froumlhlich 1996 11ndash12 č 2) Lze

tedy předpoklaacutedat že nejpozději od 80 let 13 stoletiacute v Piacutesku mincovna skutečně existovala10

Zatiacutemco naacutelezy z okoliacute Českyacutech Budějovic a nově i z hornorakouskeacuteho Fuchsenhofu (Zaoral

R 2004 111ndash113 tyacutež 2005 86ndash88) naznačujiacute možnost připsaacuteniacute některyacutech typů minciacute budějovickeacute

mincovně depot brakteaacutetů z Piacutesku žaacutedneacute konkreacutetniacute indicie pro miacutestniacute původ v naacutelezu zastoupe-

nyacutech minciacute neposkytl Naopak oba zde zastoupeneacute typy brakteaacutetů jsou rozšiacuteřeny jak doklaacutedajiacute

vyacuteše uvedeneacute naacutelezy na velkeacutem uacutezemniacutem teritoriu bez zjevneacute koncentrace11 Přesto je však piacuteseckyacute

brakteaacutetovyacute naacutelez vyacuteznamnyacutem pramenem k poznaacuteniacute lokaacutelniacute struktury oběživa a doklaacutedaacute specific-

keacute postaveniacute ktereacute toto město mělo společně s Českyacutemi Budějovicemi v posledniacute třetině 13 stoletiacute

Lze tedy jen litovat že se z piacuteseckeacuteho depotu dochovalo jen žalostneacute torzo

Literatura

Adaacutemek J ndash Froumlhlich J 1996 Piacuteseckeacute naacutehrobniacuteky z 13ndash18 stoletiacute Piacutesek

Anonym 1881 Naacutelez archeologickyacute Otavan 3 214ndash125




Froumlhlich J 1977 Několik poznaacutemek k naacutelezům minciacute v širšiacutem okoliacute Piacutesku Vyacuteběr z praciacute členů Histo-

rickeacuteho klubu při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 14 Českeacute Budějovice 315ndash316

ndash 1997 Piacutesecko v zrcadle archeologie Piacutesek

Chvojka J 1993 Z novyacutech přiacuterůstků do muzejniacutech sbiacuterek Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klu-

bu při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 30 Českeacute Budějovice 69


Kolaacuteř O 1980a Byla v Piacutesku mincovna Sběratelskeacute zpraacutevy 31 Hradec Kraacuteloveacute 13ndash14

ndash 1980b Numismatickyacute materiaacutel v pozůstalosti Adolfa Heyduka Vyacuteběr z praciacute členů Historic-

keacuteho klubu při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 17 Českeacute Budějovice 141

ndash 1981a Naacutelezy minciacute na okrese Piacutesek Piacutesek

ndash 1981b Opět k naacutelezům minciacute na okrese Piacutesek Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu při

Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 18 Českeacute Budějovice 313

ndash 1982 Naacutelezy minciacute na okrese Piacutesek 2 čaacutest Piacutesek

ndash 1986a Piacuteseckaacute mincovna Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu při Jihočeskeacutem muzeu

v Českyacutech Budějoviciacutech 23 Českeacute Budějovice 162ndash168

ndash 1986b Naacutelezy minciacute na Piacutesecku v roce 1886 Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu při




10 S tiacutemto dnes všeobecně přijiacutemanyacutem naacutezorem nesouhlasil pouze O Kolaacuteř (1980a tyacutež 1986a) Jeho argumen-

ty odmiacutetajiacuteciacute doložitelnost existence piacuteseckeacute mincovny však vesměs postraacutedajiacute širšiacute historickyacute kontext 11 Nelze však vyloučit že některeacute typy středniacutech brakteaacutetů mohly byacutet souběžně raženy ve viacutece mincovnaacutech

současně a dnes je prakticky nemožneacute přidělit je konkreacutetniacute mincovně


Křivaacutenek L 1977 Odyssea za brakteaacutety z Piacutesku Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu při Jiho-

českeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 14 Českeacute Budějovice 236

Kuča K 2000 Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku IV diacutel MlndashPan Praha

Jan L 2006 Vaacuteclav II a struktury panovnickeacute moci Brno

Militkyacute J 2001 Fragment pozdně středověkeacuteho depotu minciacute z Netolic okr Prachatice

Archeologickeacute vyacutezkumy v jižniacutech Čechaacutech 14 Českeacute Budějovice 295ndash316

ndash 2002 K otaacutezce oběhu importovaneacute fenikoveacute mince 1 poloviny 14 stoletiacute v jižniacutech Čechaacutech

In Šimek E (ed) Dokumentace a prezentace dějin českeacute mince a měny grošoveacute doby v na-

šich muzeiacutech Sborniacutek přiacutespěvků ze seminaacuteře numismatiků ndash Pardubice 22ndash23 10 1998

Praha-Pardubice 15ndash50

ndash 2005a Naacutelezy minciacute na Českokrumlovsku Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 58 1ndash88

ndash 2005b Dodatek a poznaacutemky k naacutelezu brakteaacutetů Českeacute Budějovice II Numismatickyacute sbor-

niacutek 20 158ndash161



77ndash111



115ndash298

ndash III2 Nemeškal L 1957 Českeacute moravskeacute a slezskeacute naacutelezy neurčitelnyacutech minciacute In Nohejlovaacute-

Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel III Praha 234ndash266

Radoměrskyacute P 1966 Studie k českeacutemu mincovnictviacute 13 stoletiacute (I) Naacutelez brakteaacutetů v Českyacutech

Budějoviciacutech r 1936 a otaacutezka budějovickeacute mincovny ve 13 stoletiacute Časopis Naacuterodniacuteho

muzea ndash řada historickaacute 135 5ndash24

ndash 1968 Naacutelez rakouskyacutech feniků 13 stoletiacute v Českeacute Olešneacute u Jindřichova Hradce



Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 28 57ndash168

Reichertovaacute K 1959 Středověkaacute keramika datovanaacute mincemi Pamaacutetky archeologickeacute 50 246ndash256

Smoliacutek J 1889 Zpraacutevy a drobnosti Pamaacutetky archeologickeacute 14 (1887ndash1889) 659ndash664

Zaoral R 2004 Die boumlhmischen und maumlhrischen Muumlnzen des Schatzfundes von Fuchsenhof In

Prokisch B ndash Kuumlhtreiber T (ed) Der Schatzfund von Fuchsenhof The Fuchsenhof Hoard

Poklad Fuchsenhof Studien zur Kulturgeschichte von Oberoumlsterreich Folge 15 Linz 95ndash132

ndash 2005 Českeacute a moravskeacute ražby v pokladu Fuchsenhof Numismatickyacute sborniacutek 20 61ndash108

Summary Jiřiacute Militkyacute A group of mid-size bracteats of the second half of the 13th century found

in Piacutesek

These bracteats were discovered on the construction site of the house no 319 in the Komenskyacute

St in the Budweiss outskirts of Piacutesek in 1881 The coins were boxed in a small ceramic vessel

(Fig 1) but the complete number of coins is unknown dozens of specimens have been reported

at least Only two coins have been preserved up to date ndash bracteats struck under Přemysl Otakar

II (nos 1ndash2) and they are of the following type Cach (1974) no 843a Another coin is known by

its description ndash a bracteat struck under Vaacuteclav (Wenceslas) II (no 3) of the following type Cach

(1974) no 857 The coins were buried during the 1280s or the 1290s Importance of this find lies

in the fact that it is one of the very few bracteat finds in the territory of south Bohemia Under

such circumstances it could be regarded as an important source of information about local

monetary circulation and it paralelly proves the specific role of Piacutesek ndash the Royal town together

with Českeacute Budějovice ndash during the last third of the 13th century Circulation of the bracteats is

documented around these Royal towns only while imported pfennigs from Vienna were circulat-

ing in the major part of the south-Bohemian region Unfortunately only a fragment of the find

from Piacutesek has been preserved



Hromadnyacute naacutelez minciacute 2 poloviny 13 stoletiacute ze Stareacuteho Plzence (okr Plzeň-jih)

L a d i s l a v K A I S E R ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

Při archeologickeacutem vyacutezkumu ve Stareacutem Plzenci byl v roce 2002 objeven drobnyacute hromadnyacute naacutelez

minciacute ze 13 stoletiacute K naacutelezu došlo během 4 etapy zaacutechranneacuteho archeologickeacuteho vyacutezkumu na

ploše velkeacute proluky ve Smetanově ulici ve Stareacutem Plzenci kterou provaacuteděl Zaacutepadočeskyacute institut

pro ochranu a dokumentaci pamaacutetek (ZIP o p s)

Na zkoumaneacute ploše byly zjištěny celkem čtyři zahloubeneacute objekty interpretovaneacute jako

sutereacuteny domů Shodnyacute charakter dispozice sutereacutenů a shoda v jejich orientaci i konstrukci

doklaacutedajiacute že vyacutezkumem byla odkryta čaacutest jednoraacutezově vznikleacute siacutedelniacute struktury kteraacute musela

byacutet plaacutenovitě rozměřena Prozkoumaneacute situace odpoviacutedajiacute pozvolneacutemu rozkladu opuštěnyacutech

staveb zcela chybiacute jakeacutekoliv doklady požaacuteru Na zaacutekladě dosavadniacuteho poznaacuteniacute je zřejmeacute že po

obou stranaacutech Smetanovy ulice se nachaacutezejiacute pozůstatky prvotniacuteho založeniacute kraacutelovskeacuteho města

Plzně ktereacute je jednou z nečetnyacutech lokaciacute v Čechaacutech jejiacutež život netrval deacutele než několik desetiletiacute

Zakonzervovaacuteniacute lokality v raneacutem staacutediu vyacutevoje tak vytvořilo velmi cenneacute prameny pro studium

počaacutetků měst (k vyacutezkumu Kaiser ndash Kočaacuter ndash Postraacuteneckaacute ndash Širokyacute 2003 tiacutež 2005 k lokalitě např

Širokyacute ndash Novaacuteček ndash Kaiser 2004)

2

1

0 1 m

konstrukčniacute prvky (2 pol 13 stoletiacute)

zdivo (2 pol 19 stoletiacute)

Obr 1 Staryacute Plzenec půdorys objektu č 230 s barevnyacutem odlišeniacutem středověkyacutech a novověkyacutech zdiv Tečky označujiacute

miacutesta naacutelezů minciacute 1 č 1ndash6 2 č 7

V jednom ze zkoumanyacutech sutereacutenů v objektu 230 (obr 1ndash2) nachaacutezejiacuteciacutem se ve vyacutechodniacute

čaacutesti zkoumaneacute plochy byl odkryt drobnyacute hromadnyacute naacutelez střiacutebrnyacutech minciacute kteryacute pochaacutezel

ze dvou vrstev 212 a statigraficky mladšiacute 204 Celkem šest minciacute bylo společně s 5 fragmenty

textilu z jedneacute tkaniny vyzvednuto z vrstvy 204 v severovyacutechodniacutem rohu sektoru E6 (obr 11)

Samostatně byla nalezena ještě jedna mince ve vrstvě 212 kteraacute se nachaacutezela uprostřed sektoru

D6 v bliacutezkosti vkopu 242 pro zeď 223 (obr 12)

Mezi keramickyacutemi naacutelezy z vyacuteplně objektu 230 převlaacutedala keramika pozdně hradištniacute tradi-

ce vyskytlo se však i progresivnějšiacute redukčně vypalovaneacute zbožiacute Tvarově byly nejviacutece zastoupeny

hrnce a pokličky s esovitou profilaciacute Zaznamenaacuteny byly i zlomky masivniacute tuhoveacute zaacutesobnice

Jako vyacutezdoba se uplatnila rytaacute šroubovice vlnice a vseky U pokročilyacutech redukčniacutech třiacuted se zřiacuted-

ka objevilo zdobeniacute jednoduchyacutemi radeacutelkovyacutemi vzory Materiaacutel je možneacute na zaacutekladě uvedeneacute


charakteristiky datovat do druheacute poloviny 13 stoletiacute Mince společně s dalšiacutemi naacutelezy z lokality

jsou uloženy v Zaacutepadočeskeacutem institutu pro ochranu a dokumentaci pamaacutetek v Plzni

ČECHY Vaacuteclav II () (1278ndash1305) mincov-

na Českeacute Budějovice () AR středniacute brak-

teaacutet z let asi 1280ndash1300 ()

Av nezřetelneacute korunovaneacute poprsiacute čelně držiacute

v rukou symetrickeacute dovnitř rozvětveneacute

ratolesti ()

Kom Určeniacute je diacuteky špatneacute čitelnosti obrazu

nejisteacute

Lit Fiala 1895 tab XX20 Cach 1974 44 č

856 ()

1 0402 g - mm po celeacutem obvodu přehnutyacute

okraj byl čaacutestečně otevřen

Obr 3 Staryacute Plzenec fragmenty textilu užiteacuteho jako obal

mincovniacuteho naacutelezu

Obr 2 Staryacute Plzenec celkovyacute pohled na objekt č 230

Sonda E6 objekt 230 vrstva č 204 19 12 2002

Textilniacute fragmenty (podle Březinovaacute 2003 obr 3)

Společně s mincemi bylo nalezeno 5 uacutetržků z jedneacute tkaniny ktereacute před konzervaciacute ležely na sobě

Textil se dochoval v dobreacutem stavu diacuteky kontaktu s mincemi v zemi Fragmenty majiacute dnes světlou

šedohnědou barvu s černyacutemi oxidačniacutemi skvrnami Tkanina byla utkaacutena na tkalcovskeacutem stavu

plaacutetnovou vazbou Dostava (počet nitiacute na 10 mm) je v jedneacute soustavě 14ndash15 v druheacute soustavě 12

Vzhledem k malyacutem rozměrům fragmentů nelze určit kteraacute ze soustav nitiacute je osnovou a uacutetkem

Zaacutekrut nitiacute je Z (směr staacutečeniacute vlaacuteken je doprava) vždy dvě nitě se zaacutekrutem Z jsou seskaneacute do

jedneacute silnějšiacute nitě rovněž zaacutekrutem Z (2ZZ) v obou soustavaacutech nitiacute Skanyacute zaacutekrut maacute hustotu

1 zaacutekrut na 1 mm ojediněle se objevujiacute silně skaneacute nitě kde jsou 3 zaacutekruty na 1 mm Tloušťka

jednoduchyacutech nitiacute se pohybuje od 03 do 05 mm v obou soustavaacutech nitiacute Tloušťka skanyacutech nitiacute

v jedneacute soustavě se pohybuje od 05 do 06 mm ojediněle se vyskytujiacute i nitě s tloušťkou 1 mm Ve

druheacute soustavě se tloušťka skanyacutech nitiacute pohybuje v rozmeziacute 03ndash04 mm Tkanina si zachovala

svou původniacute buněčnou strukturu takže bylo možneacute určit textilniacute surovinu ndash při mikroskopic-

keacutem pozorovaacuteniacute vlaacuteken byla patrnaacute hladkaacute struktura vlaacutekna s naacutepadnyacutemi koleacutenky kteraacute jsou

typickaacute pro vlaacutekna rostlinneacuteho původu nejpravděpodobněji lnu seteacuteho Vzhledem k fragmen-

taacutelniacutemu stavu textilu nelze určit zda jde o pozůstatek nějakeacuteho vaacutečku či pouze bdquohadřiacutekuldquo do

ktereacuteho byly mince zabaleny Fragmenty majiacute rozměry a 2017 mm b 1316 mm c 1217 mm

d 3016 mm e 2314 mm


ČECHY () Vaacuteclav II () (1278ndash1305) min-

covna Plzeň () AR 12fenik

Av stylizovaneacute korunovaneacute poprsiacute čelně

držiacuteciacute po stranaacutech dva dlouheacute křiacuteže

Rv nečitelnyacute (zřetelnyacute negativ liacutece)

Lit -

2 0239 g 134143 mm





12401260




Rv špatně zřetelnyacute sediacuteciacute duchovniacute s ton-


a v levici rybu okolo perlovec

Lit Emmerig 1993 192 č 234 Taf 25234

3 0705 g 177175 mm 45 h prasklyacute

Jindřich XIII veacutevoda (1253ndash1290) Albert

I biskup (1246ndash1260) Albert II biskup

(1260ndash1262) Leo biskup (1261ndash1277)

Jindřich II biskup (1277ndash1296) min-

covna Řezno AR veacutevodskyacute fenik z let asi

12501270

Av na hradbě korunovanyacute stojiacuteciacute půllev s po-

zdviženyacutem ocasem doleva okolo širokyacute

hladkyacute kruh a vně hvězdičky a perlovec

Rv zcela nečitelneacute okřiacutedleneacute poprsiacute čelně

Lit Emmerig 1993 192-193 č 236 Taf

25236

4 0465 g 183- mm asi 30 odlomeno

5 0446 g 164- mm rozlomen asi 30

olaacutemaacuteno

AR veacutevodskyacute 12fenik z let asi 12701290

Av stojiacuteciacute lev doleva za niacutem opis H DVX

Rv zcela nečitelnyacute stojiacuteciacute biskup čelně

Lit Emmerig 1993 194 č 238H Taf

26238H

6 0423 g 145150 mm prasklyacute

Sonda D6 objekt 230 vr 212 8 11 2002





12401260




Rv čaacutestečně zřetelnyacute sediacuteciacute duchovniacute s ton-


a v levici rybu okolo perlovec a 6-ti listeacute

kytičky se zřetelnyacutemi středy

Lit Emmerig 1993 192 č 234 Taf 25234

7 0853 g 186188 mm 3 h

Hromadnyacute naacutelez1 minciacute ze Stareacuteho Plzence patřiacute do kategorie naacutelezů s velmi dobře

dokumentovanyacutemi naacutelezovyacutemi okolnostmi přesto však neniacute jeho interpretace jednoznačnaacute

Nejasnost je daacutena miacutestem naacutelezu v zaacutesypu zahloubeneacuteho sutereacutenu domu Naviacutec souvislost ražby

č 7 s celkem je nejistaacute neboť tato mince byla objevena dosti daleko od ostatniacutech minciacute (obr 12)

a předevšiacutem v jineacutem kontextu Nelze tak vyloučit že s drobnyacutem hromadnyacutem naacutelezem nemusiacute

souviset 2 Nalezeneacute mince mohou byacutet např pozůstatkem většiacute vyzvednuteacute peněžniacute hotovosti

ale takeacute drobnyacutem osobniacutem majetkem jednotlivce zabalenyacutem v textilu možnaacute pouze v bdquohadřiacutekuldquo

Tento způsob přechovaacutevaacuteniacute peněz byl prokaacutezaacuten např v naacutelezu z kostela sv Vavřince v Praze 1-

Stareacutem Městě (Militkyacute 2006) a tato interpretace zřejmě nejviacutece odpoviacutedaacute naacutelezoveacute situaci ndash lze

si snadno představit že textil s několika mincemi se jako naacutehodnaacute ztraacuteta dostal do zaacutesypu již

zanikleacuteho objektu

Z numismatickeacuteho hlediska naacutelez dobře zapadaacute do scheacutematu staacutevajiacuteciacutech představ o struk-

tuře oběživa v zaacutepadniacutech Čechaacutech kde ve 13 stoletiacute importovaneacute feniky naprosto převažovaly

Jedinyacutem exemplaacuteřem zde byl zastoupen silně sekundaacuterně () zdeformovanyacute českyacute brakteaacutet (č 1)

Vaacuteclava II typu Cach (1974) č 856 () ndash určeniacute však neniacute diacuteky špatneacute zachovalosti jisteacute (obr

41andashd) Tento typ brakteaacutetu je dnes na zaacutekladě analyacutezy naacutelezu Českeacute Budějovice II řazen do

1 Otevřenaacute je otaacutezka celistvosti naacutelezu ndash nelze totiž vyloučit že některeacute z minciacute mohly byacutet při vyacutezkumu pře-

hleacutednuty Naznačujiacute to mj i dva rozlaacutemaneacute jen čaacutestečně dochovaneacute feniky (č 4ndash5) 2 V opačneacutem přiacutepadě by naacutelez byl dokladem rychleacuteho jednoraacutezoveacuteho zasypaacuteniacute obj 230


mincovny Českeacute Budějovice (Naacutelezy II2 84ndash85 č 1784 Radoměrskyacute 1966 9 typ 11 Militkyacute

2005 159) Jeho naacutelezovyacute vyacuteskyt kromě depotu Českeacute Budějovice II (43 ks) je zaznamenaacuten

v hromadnyacutech naacutelezech mimo českeacute uacutezemiacute Čejč (2+1 ks Naacutelezy II2 101 č 1882 Cach 1974 76

č 445) Grubschuumltz (1 ks Cach 1974 86 č 484) Ohrdruf II (1 ks Cach 1974 88 č 491) a Pfaf-

fenmuumlnster (7+1 ks Cach 1974 88ndash89 č 492)

Nejzajiacutemavějšiacute minciacute z naacutelezu je 12fenik (č 2) doposud neznaacutemeacuteho typu3 Jde o ražbu s vy-

obrazeniacutem stylizovaneacuteho korunovaneacuteho poprsiacute čelně držiacuteciacuteho po stranaacutech dva dlouheacute křiacuteže na

liacuteci Obraz rubu je zcela nečitelnyacute a je zde zřetelnyacute pouze negativ liacutece Tato ražba se formaacutelniacutem

provedeniacutem hlaacutesiacute mezi mince z bavorskeacute oblasti ndash v uacutevahu přichaacuteziacute Řezno nebo Norimberk Ani

do jedneacute z jmenovanyacutech mincoven však se značnou pravděpodobnostiacute sledovanou minci zařadit

nelze U řezenskyacutech minciacute společnyacutech ražeb veacutevodstviacute a biskupstviacute v průběhu 2 poloviny 13

stoletiacute totiž nenalezneme jedinou ražbu s obrazem korunovaneacuteho poprsiacute (Emmerig 1993 189ndash

197 č 227ndash245) U ražeb z mincovny Norimberk se ve 13 stoletiacute sice korunovanaacute poprsiacute objevujiacute

jde však o mince značně odlišneacuteho stylu (Erlanger 1979 146ndash149 č 71 76ndash77 83ndash85)

Mezi ražbami přiřazovanyacutemi Norimberku (či takeacute Řeznu) však nachaacuteziacuteme jeden typ kteryacute

se stylem sledovaneacutemu 12feniku dosti bliacutežiacute Jde o fenik a 12fenik s korunovanyacutem poprsiacutem

čelně mezi hvězdičkami a půlměsiacuteci na liacuteci a orlem s hlavou doleva na rubu (Fiala 1895 461

č 2701 tab XXXV11 obr 51) Tato mince je znaacutema z řady naacutelezů Na německeacutem uacutezemiacute jde

o depoty Hirschau ndash 32+1 ks (Habich 1910 150 č 4 Taf VIII4ndash4a) Zeholfing ndash 15 ks Waldau

ndash 11 ks Groszligalfaterbach ndash 7 ks Erdinger Moos ndash 2 ks Neumarkt ndash ks a Wald ndash ks (souhrnně

Emmerig 1993 205 typ M) Na českeacutem uacutezemiacute byly tyto mince zastoupeny v depotech Střiacutebro

ndash 44 ks (Radoměrskyacute 1955 38ndash40 č 9 tab II9 9andashb III9cndashe Naacutelezy II2 84 č 1777) Nehodiv

ndash 5 ks (Ječnyacute 1927 192 č 11 Naacutelezy II2 88 č 1805) a Tetiacuten () ndash ks (Fiala 1895 218 č 207

459ndash461 Naacutelezy II2 92 č 1826) Naacutepadnyacute je zvlaacuteště početnyacute vyacuteskyt v naacutelezu ze Střiacutebra v ně-

kolika dosti odlišnyacutech variantaacutech (Radoměrskyacute 1955 39ndash40 tab II9 9andashb III9cndashe obr 52ndash7)

3 Skutečnost že jde o neznaacutemou ražbu potvrdil prof Hubert Emmerig ktereacutemu tiacutemto děkuji

Obr 4 Staryacute Plzenec mince zastoupeneacute v hromadneacutem naacutelezu 1a Stav před otevřeniacutem 1b Stav po otevřeniacute 1cndashd

Vyobrazeniacute podle Fiala 1895 tab XX20 a Cach 1974 č 856 (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute katalogu)

1a 1b 1c 1d

2 3 4 5 6 7


P Radoměrskyacute (1955) kteryacute se touto minciacute podrobně zabyacuteval shrnul jejiacute přiřazeniacute ve staršiacute lite-

ratuře odmiacutetl jejiacute norimberskyacute původ a interpretoval ji jako ražbu řezenskou odraacutežejiacuteciacute pobyt

kraacutele Rudolfa ve městě v roce 1276 H J Erlanger (1979 149 č 86ndash87 obr 58ndash9) zařadil tento

typ mince opět mezi norimberskeacute ražby Rudolfa Habsburskeacuteho (1273ndash1291) Naacutepadnaacute je ovšem

skutečnost že tyto beznaacutepisoveacute mince jsou zcela odlišneacuteho stylu oproti norimberskyacutem opisovyacutem

fenikům Rudolfa Habsburskeacuteho (Erlanger 1979 149 č 88ndash89) na ktereacute navazujiacute feniky Adolfa

Nasavskeacuteho (1291ndash1298 Erlanger 1979 149ndash150 č 90ndash92) Již z teacuteto skutečnosti lze odvodit

že norimberskyacute původ minciacute sledovaneacuteho typu je skutečně značně nejistyacute H Emmerig (1993

205ndash206 typ M+MH) znovu shrnul problematiku přiřazeniacute typu feniku (a 12feniku) s koru-

novanyacutem poprsiacutem mezi hvězdou a půlměsiacutecem odmiacutetl jeho řezenskyacute či norimberskyacute původ

a připustil možnost že jde o ražbu českou z mincovny v Plzni patrně z doby Přemysla Otakara

II (1253ndash1278) Tento předpoklad opřel předevšiacutem o interpretaci dalšiacuteho typu feniku bdquořezenskeacute-

ho raacutezuldquo kteryacute nese na liacuteci velmi podobně pojateacute korunovaneacute poprsiacute mezi dvěma hvězdičkami

a piacutesmeny O-R Na rubu je orel s hlavou doprava (Fiala 1895 461 č 2700 tab XXXV10 obr 6)

H Emmerig (1993 206) tuto vzaacutecnou minci interpretoval jako českou ražbu Přemysla Otakara

II patrně pochaacutezejiacuteciacute z mincovny v Plzni Fenik s piacutesmeny O-R je znaacutem zatiacutem pouze jako kresba

exemplaacuteře z naacutelezu odkryteacuteho v roce 1853 v interieacuteru kostela sv Kateřiny v Tetiacuteně (Fiala 1895

218 č 207 461 č 2700 tab XXXV10 Naacutelezy II2 92 č 1826) O možneacutem plzeňskeacutem původu

teacuteto mince uvažoval již v roce 1926 H Buchenau (Ječnyacute 1927 200 pozn 46) ale i H J Erlanger

(1979 71) S oběma typy feniků stylově i ikonograficky souvisiacute ještě jedna mince kterou uvaacutediacute

E Fiala (1895 461 č 2702 tab XXXV12 obr 7andashb) z neznaacutemeacuteho naleziště4 Jde o fenik s ko-

runovanyacutem poprsiacutem čelně držiacuteciacutem dva vztyčeneacute meče na liacuteci a orlem s hlavou doleva na rubu

Ačkoliv je mince znaacutema pouze z vyobrazeniacute jeviacute se ztvaacuterněniacute koruny stejneacute jako u předchoziacutech

feniků a může tak jiacutet o dalšiacute dosud neidentifikovanou ražbu z plzeňskeacute mincovny Přesněji než

do 2 poloviny 13 stoletiacute zatiacutem datovat tuto minci neniacute možneacute

4 K minci E Fiala uvedl bdquonaleacutezaacute se v Čechaacutech velmi častoldquo bohužel bez odkazu na konkreacutetniacute naacutelezy

1 2 3 4 5

6 7

8 9

Obr 5 Vyacuteběr z publikovanyacutech vyobrazeniacute feniků a 12feniků typu korunovaneacute poprsiacute čelně mezi hvězdičkami a půlmě-

siacuteci 1 Fiala 1895 tab XXXV11 2 Radoměrskyacute 1955 tab II9 3 tyacutež tab II9a 4 tyacutež tab II9b 5 tyacutež tab III9c 6 tyacutež tab

III9d 7 tyacutež tab III9e 8 Erlanger 1979 č 86 9 Erlanger 1979 č 87 (11)


Vraťme se nyniacute k nově objeveneacutemu 12feniku (č 2) ze Stareacuteho Plzence Jak již bylo uvedeno

stylem se tato ražba dosti bliacutežiacute vyacuteše uvedenyacutem hypotetickyacutem plzeňskyacutem ražbaacutem z nichž u feniků

(a 12feniků) s piacutesmeny O-R (obr 6) a s půlměsiacuteci a hvězdičkami (obr 5) lze předpoklaacutedat že jde

o ražby Přemysla Otakara II (1253ndash1278) Stylovaacute bliacutezkost a skutečnost že poprsiacute je korunovaacuteno

byť korunou miacuterně odlišneacute kresby naznačuje že i neznaacutemyacute 12fenik může byacutet plzeňskou ražbou

Jakkoliv je to laacutekaveacute miacutesto naacutelezu ve Stareacutem Plzenci však za důkaz lokaacutelniacuteho původu považovat

nelze Jde-li však skutečně i v tomto přiacutepadě o plzeňskou ražbu což nelze zatiacutem považovat viacutece než

za hypoteacutezu nejisteacute je chronologickeacute postaveniacute teacuteto mince Z kontextu sledovaneacuteho hromadneacuteho

naacutelezu nelze odvodit viacutece než že jde o minci z průběhu 2 poloviny 13 stoletiacute Nelze tedy rozhod-

nout zda ražba spadaacute do obdobiacute vlaacutedy Přemysla Otakara II nebo Vaacuteclava II Nepřiacutemou odpověď

však přinaacutešiacute ikonografie tohoto feniku S motivem korunovaneacuteho poprsiacute čelně se dvěma dlouhyacutemi

křiacuteži v rukaacutech se totiž setkaacutevaacuteme u dvou typů brakteaacutetů Vaacuteclava II (Cach 1974 45 č 870 a 871 obr

81ndash2) Teoreticky tedy nelze vyloučit že i sledovanyacute 12fenik může byacutet ražbou tohoto panovniacuteka

Motiv dvou dlouhyacutech křiacutežů je sice znaacutem již u řezenskyacutech feniků z doby okolo 1225 (Emmerig 1993)

č 221ndash222) avšak uvedeneacute českeacute analogie se viacutece bliacutežiacute sledovaneacutemu 12feniku

1 2

Obr 6 Fenik typu korunovaneacute poprsiacute

čelně mezi dvěma hvězdičkami a piacutes-

meny O-R (Fiala 1895 tab XXXV10)

Obr 7 Fenik typu korunovaneacute poprsiacute držiacuteciacute dva vztyčeneacute meče a kresba

(podle Fiala 1895 tab XXXV12) b foto (bez naleziště NM Praha inv č

H1-236670 071 g)

Ačkoliv je zařazeniacute uvedenyacutech typů feniků (a 12feniků) včetně nově registrovaneacute ražby do

plzeňskeacute mincovny staacutele hypotetickeacute nemajiacuteciacute bohužel jednoznačneacute opory v naacutelezoveacutem materi-

aacutelu jeviacute se jejich možnyacute plzeňskyacute původ jako značně reaacutelnyacute Pokud je tomu skutečně tak oteviacuteraacute

se naacutem novaacute kapitola ve snaze o identifikaci produkce teacuteto mincovny ve 2 polovině 13 stoletiacute

Praacutevě tomuto teacutematu již byla v literatuře věnovaacutena značnaacute pozornost (např Ječnyacute 1927 Ječnyacute

1931 Kliacutema 1983 Hus 1991) avšak dosud nepřiacuteliš uacutespěšnaacute v reaacutelneacute identifikaci zde raženyacutech

typů minciacute Probleacutem spočiacutevaacute v předpokladu že plzeňskaacute mincovna produkovala předevšiacutem

napodobeniny řezenskyacutech feniků jen obtiacutežně odlišitelneacute od svyacutech předloh Tento předpoklad

vychaacuteziacute z piacutesemneacuteho pramene ve formulaacuteři Zdeňka z Třebiacuteče z doby před rokem 1292 kde je

vyacuteslovně zmiacuteněna ražba denaacuterů řezenskeacuteho typu v Plzni bdquo item si denarii pragenses in Pilsna

loco cursum non habuerint suo iure concessimus ipsi ut ibidem ratisponenses denarios debeat

fabricare ldquo (Hus 1991 11) U teacuteto nedatovaneacute zpraacutevy nelze rozhodnout zda jde o dobu Vaacuteclava

I (1230ndash1253) nebo Vaacuteclava II (1278ndash1305) druhaacute z možnostiacute je zřejmě pravděpodobnějšiacute (Hus

1991 11) Je tedy zřejmeacute že řešeniacute otaacutezky identifikace produkce plzeňskeacute mincovny si vyžaacutedaacute

ještě mnoho času a praacutece s poněkud nejistyacutem vyacutesledkem Zdaacute se však že zde prezentovaneacute

Obr 8 Brakteaacutety Vaacuteclava II s poprsiacutem držiacuteciacutem dlouheacute křiacuteže 1 typ Cach (1974) č 870 2 typ Cach (1974) č 871

a b


mincovniacute typy včetně noveacuteho 12feniku (č 2) nastavujiacute novyacute uacutehel pohledu na celou problema-

tiku5

Ostatniacute mince zastoupeneacute v hromadneacutem naacutelezu ze Stareacuteho Plzence jsou importovaneacute ražby

Jde o feniky z mincovny Řezno typu Emmerig (1993) č 234 z let asi 12401260 (č 2) č 236 z let

asi 12501270 (č 3ndash4) a 12fenik č 238H (č 5) Fenik typu Emmerig (1993) č 234 zde byl zastou-

pen takeacute jako samostatně nalezenaacute mince (č 7) Pro zaacutepadočeskou oblast je vyacuteskyt řezenskyacutech

feniků ze 13 stoletiacute typickyacute a tyto mince jsou odtud znaacutemy z řady hromadnyacutech naacutelezů Ačkoliv

je naacutelez ze Stareacuteho Plzence nepočetnyacute lze jeho řezenskou složku dobře srovnat s obsahem depotů

Nehodiv a Střiacutebro (tab 1)

5 Toto teacutema si zasloužiacute samostatneacute zpracovaacuteniacute na jineacutem miacutestě

Tab 1 Přehled vyacuteskytu řezenskyacutech feniků v zaacutepadočeskyacutech naacutelezech ze 2 poloviny 13 stoletiacute Vysvětlivky E - Emmerig

1993 Naacutelezy ndash Nehodiv (Ječnyacute 1927 190ndash194 pozn 25 Naacutelezy II2 88 č 1805 Emmerig 1993 278 č 134) Střiacutebro

(Radoměrskyacute 1955 Naacutelezy II2 84 č 1777 Emmerig 1993 281ndash282 č 146)

Typ feniku datace Staryacute Plzenec Nehodiv Střiacutebro

E 207 1225 - 1 -

E 223 123040 - - 5

E 224 123040 - - 4

E 226 123040 - - 2

E 228 1240 - - 1

E 233 124060 - 13 177

E 234 124060 2 27 378

E 236 125070 2 143 482

E 237 125070 - 99 380

E 238 127090 - - 13

E 238H 127090 1 - 4

E 239 127090 - - 17

E M - 5 44

Řezenskeacute feniky datujiacute ztraacutetu (či zaacuteměrneacute uloženiacute) peněžniacute hotovosti do zaacutesypu zahlou-

beneacuteho objektu č 230 nejspiacuteše v průběhu posledniacute čtvrtiny 13 stoletiacute (post quem cca 1270)

a zpřesňujiacute tak archeologickeacute datovaacuteniacute zaacuteniku tohoto zahloubeneacuteho sutereacutenu Nově registrovanyacute

soubor minciacute představuje vyacuteznamnyacute přiacutespěvek k poznaacuteniacute měnovyacutech poměrů ve 2 polovině 13

stoletiacute v zaacutepadniacutech Čechaacutech kteryacute naviacutec umožnil hypotetickou identifikaci dalšiacuteho typu mince

raženeacute patrně přiacutemo ve stareacute Plzni

Na zaacutevěr je vhodneacute připomenout že přes vyacuteznam kteryacute měla staraacute Plzeň ve 13 stoletiacute zatiacutem

z prostoru teacuteto siacutedlištniacute aglomerace mincovniacute naacutelezy 13 stoletiacute na rozdiacutel od minciacute 10ndash12 stoletiacute

(Švancar 1976 81ndash84 č 2ndash16) teacuteměř neznaacuteme Doposud jedinyacutem registrovanyacutem takto datova-

nyacutem naacutelezem byl řezenskyacute fenik z doby okolo roku 1240 typu Emmerig (1993) č 227 kteryacute byl

uacutedajně objeven v kostroveacutem hrobě u kostela sv Vavřince ve Stareacutem Plzenci (Ječnyacute 1927 195

Naacutelezy II2 92 č 1825 Švancar 1976 84 č 17) Ačkoliv se v literatuře objevuje uacutedaj o hroboveacutem

původu mince nelze vyloučit že ve skutečnosti byla nalezena volně mimo hroby (Švancar 1976

86 č 17) a nejde tedy o tzv bdquoobol mrtvyacutechldquo


Březinovaacute H 2003 Odbornyacute posudek textilniacuteho naacutelezu z archeologickeacuteho vyacutezkumu ve Stareacutem

Plzenci Nepublikovanyacute rukopis archiv ZIP ops





Erlanger H J 1979 Die Reichsmuumlnzstaumltte in Nuumlrnberg Nuumlrnberger Forschungen Band 22

Nuumlrnberg


Habich G 1910 Fund von Hirschau (Bez - A Amberg) Mitteilungen der Bayerischen Numis-

matischen Gesellschaft 28 146ndash161

Hus M 1991 Plzeňskaacute mincovna ve středověku Sborniacutek Zaacutepadočeskeacuteho muzea v Plzni Histo-

rie 6 5ndash27


ndash 1931 Die Muumlnzstaumltte in Pilsen B Budweis

Kaiser L ndash Kočaacuter P ndash Postraacuteneckaacute K ndash Širokyacute R 2003 Staryacute Plzenec Smetanova ul byacutevalaacute

čp 114 117 122 166 Naacutelezovaacute zpraacuteva o zaacutechranneacutem archeologickeacutem vyacutezkumu 4 etapa

Nepublikovanyacute rukopis archiv ZIP o p s čj 35903

Kaiser L ndash Kočaacuter P ndash Postraacuteneckaacute K ndash Širokyacute R 2005 Požaacuterem zaniklyacute středověkyacute objekt ve

Smetanově ulici ve Stareacutem Plzenci K metodice vyacutezkumu požaacuterovyacutech destrukciacute Forum

Urbes Medii Aevi 2 102ndash117

Kliacutema V 1983 Plzeňskaacute mincovna ve 13 stoletiacute Numismatickeacute listy 38 1ndash12

Militkyacute J 2005 Dodatek a poznaacutemky k naacutelezu brakteaacutetů Českeacute Budějovice II Numismatickyacute


ndash 2006 Hromadnyacute naacutelez pražskyacutech grošů Jana Lucemburskeacuteho z kostela sv Vavřince v Praze

1-Stareacutem Městě Numismatickyacute sborniacutek 21 245ndash252


Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Naacutelezy minciacute v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku Diacutel II Praha 77ndash111

Radoměrskyacute P 1955 Bavorskyacute fenik na českeacutem jihozaacutepadě ve 13 stoletiacute Naacutelez minciacute ve Střiacutebře

r 1953 Numismatickyacute sborniacutek 2 27ndash56

ndash 1966 Studie k českeacutemu mincovnictviacute 13 stoletiacute (I) Naacutelez brakteaacutetů v Českyacutech Budějoviciacutech

r 1936 a otaacutezka budějovickeacute mincovny ve 13 stoletiacute Časopis Naacuterodniacuteho muzea ndash řada histo-

rickaacute 135 5ndash24

Širokyacute R ndash Novaacuteček K ndash Kaiser L 2004 Zapomenutaacute Plzeň Počaacutetky města v podhradiacute přemys-

lovskeacuteho hradu Archeologickeacute rozhledy 56 793ndash827


muzea v Plzni Historie Plzeň 79ndash87

Summary Ladislav Kaiser ndash Jiřiacute Militkyacute A group find of coins struck in the second half of the

13th century found in Staryacute Plzenec (Pilsen-South district)

A group of coins struck in the second half of the 13th century was found in Staryacute Plzenec in

a countersunk basement (location no 230) during archaeological excavations in 2002 (Figs 1ndash2)

The coins were found in two layers the specimens nos 1ndash6 were discovered in layer no 204 (Fig

11) and the coin no 7 was found in layer no 212 (Fig12) There is no relation of the latter men-

tioned coin proven to the remaining coins Also five fragments of a textile were found covering

the coins (Fig 3) The Bohemian bracteat (No 1) struck under Vaacuteclav (Wenceslas) II Cach (1974)

type no 856 () was the only coin of this type present there The most interesting coin of the find

is represented by a frac12-pfennig (No 2) of an unknown type which could be regarded as struck in

the mint of Pilsen Such an attribution comes from its resemblance of a group of other pfennigs

(Nos 5ndash7) also hypothetically struck in the mint of Pilsen Other coins (pfennigs) from the group

find of Staryacute Plzenec belong to the ones struck in Řezno (Regensburg) Emmering (1993) type

no 234 dated back about to 12401260 (No 2) no 236 dated back about to 12501270 (Nos

3ndash4) and one frac12-pfennig no 238H (No 5) The coin found separately also belongs to the Emmerig

(1993) type no 234 (No 7) The coins from Regensburg point to their accidental loss (or deliber-

ate burial ) most probably during the last quarter of the 13th century (c post quem 1270) This

newly registered group of coins represent an important contribution to studies in the monetary

circulation in west Bohemia in the second half of the 13th century



Naacutelez bdquobronzoveacutehordquo brakteaacutetu z hradu Milštejn(okr Českaacute Liacutepa)


Patrně někdy po roce 2000 byl v areaacutelu hradu Milštejn nalezen mj jeden bdquobronzovyacuteldquo brakteaacutet1

Uacutedajně byl objeven v bdquoneporušeneacuteldquo vrstvě s dalšiacutemi bliacuteže neupřesněnyacutemi archeologickyacutemi

naacutelezy2

Zřiacutecenina hradu Milštejn se nachaacuteziacute severně od Noveacuteho Boru Z hradu se dochovalo pouze

torzo skalniacuteho hřebene s čaacutestiacute hradby O podobě hradu je znaacutemo velmi maacutelo neboť hradniacute

naacutevršiacute bylo postupně z většiacute čaacutesti odtěženo lomem Pouze se značnou daacutevkou opatrnosti lze

předpoklaacutedat že mohlo jiacutet o hrad bergfritoveacuteho typu Za současneacuteho stavu poznaacuteniacute jsou počaacutetky

hradu archeologicky datovaacuteny na počaacutetek 14 stoletiacute Poprveacute je hrad zmiacuteněn roku 1343 a prvniacutem

znaacutemyacutem majitelem byl Jindřich Berka z Dubeacute V majetku paacutenů z Dubeacute hrad zůstal až do jeho

zpustnutiacute na konci 16 stoletiacute (k lokalitě Durdiacutek 2000 363 tyacutež 2002 65 tyacutež 2005 63)

bdquoBronzovyacuteldquo brakteaacutet (2 polovina 13 stoletiacute)

Av stylizovanaacute helma doleva

Lit Haupt 1935 127 Abb 1 tyacutež 1954 459ndash460 Taf 10112ndash113 tyacutež 1976 620 Abb 3 a 623ndash

625 Abb 5ndash6 Sedlaacutečkovaacute ndash Veliacutemskyacute 1993 646 (kresba rubu) Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute

1993 Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006 246ndash247 obr

465 a 4716ndash18

42 g 42 mm (vyacuteška okraje nezjištěna)3

bdquoBronzoveacuteldquo4 brakteaacutety představujiacute zcela specifickou kategorii numismatickyacutech pamaacutetek

V nedaacutevneacute době byla problematika těchto ražeb souhrnně shrnuta v raacutemci zpracovaacuteniacute archeo-

logickeacuteho vyacutezkumu hornickeacuteho areaacutelu Stareacute Hory u Jihlavy (Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute

ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006 221ndash222 244ndash251) proto jsou na tomto miacutestě zmiacuteněna

jen zaacutekladniacute fakta V uvedeneacute praacuteci bylo registrovaacuteno celkem 23 vesměs naacutelezově lokalizova-

nyacutech brakteaacutetů ze středniacute Evropy (Tab 1) bdquoBronzovyacuteldquo brakteaacutet z hradu Milštejn je již paacutetyacute

exemplaacuteř s obrazem helmy Stejnyacute typ byl objeven v Nymburce a dalšiacute tři na hornolužickyacutech

hradech Kirschau a Baruth (Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola

2006 245ndash258 Obr 465 a 4716ndash18) Ikonograficky jde o napodobeninu hornolužickeacuteho

1 Brakteaacutet nachaacutezejiacuteciacute se v soukromeacute sbiacuterce byl autorovi přiacutespěvku k dispozici pouze prostřednictviacutem fotogra-

fie Za poskytnutiacute naacutelezu k publikaci děkuji MUDr Z Petraacuteňovi2 Přesneacute miacutesto naacutelezu neniacute znaacutemo a uacutedaj o bdquoneporušeneacuteldquo vrstvě je nutneacute vniacutemat se značnou rezervou 3 Uacutedaj o vyacutešce okraje nebyl autorovi k dispozici4 Protože u sledovaneacuteho exemplaacuteře nebyla provedena analyacuteza složeniacute kovu a nelze vyloučit že je mosaznyacute či

měděnyacute označeniacute bdquobronzovyacuteldquo je třeba vniacutemat jako termiacuten pro bliacuteže nespecifikovanou slitinu mědi


brakteaacutetu z doby okolo roku 1260 (Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute

ndash Zimola 2006 248) datovaacuteniacute je však raacutemcoveacute a otevřeneacute Je pravděpodobneacute že sledovanyacute

typ stejně jako většina ostatniacutech bdquobronzovyacutechldquo brakteaacutetů vznikl v druheacute polovině 13 stoletiacute

Je pravděpodobneacute popisovanyacute exemplaacuteř maacute niacutezkyacute okraj ndash tento fakt je důležityacute pro funkčniacute

interpretaci artefaktu

Analyacuteza doposud registrovanyacutech naacutelezů prokaacutezala (Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute

ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006 248 Tab 1) že bdquobronzoveacuteldquo brakteaacutety znaacuteme zatiacutem z měst (10x)

z hradů (8x) a z areaacutelů hornickyacutech siacutedlišť (3x) Novyacute exemplaacuteř z hradu Milštejna do tohoto

scheacutematu dobře zapadaacute

Největšiacute probleacutem představuje otaacutezka jakou funkci bdquobronzoveacuteldquo brakteaacutety měly (souhrnně

Haupt 1976 Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006 249ndash251)

Teacuteměř s jistotou lze odmiacutetnout možnost že šlo o tzv zkušebniacute odražky minciacute stejně jako

vnitřniacute vložky ražebniacuteho pouzdra či ozdoby Maacutelo pravděpodobneacute jsou takeacute možnosti že by

šlo o pouzdra pro vaacutežky dobovaacute platidla či početniacute peniacuteze Jedniacutem z reaacutelnějšiacutech vysvětleniacute

je že jde o zaacutevažiacute Nejčastěji jsou však bdquobronzoveacuteldquo brakteaacutety vysvětlovaacuteny jako čaacutesti dvou-

diacutelnyacutech schraacutenek na brakteaacutety Tato teorie je dnes nejrozšiacuteřenějšiacute (Haupt 1976 Hunka 1998)

avšak při detailnějšiacutem pohledu rovněž naraacutežiacute na řadu nejasnostiacute Princip spočiacutevaacute v představě

že exemplaacuteře s vysokyacutem okrajem sloužily jako pouzdra a ražby s niacutezkyacutem okrajem (do teacuteto

skupiny zřejmě patřiacute i exemplaacuteř z Milštejna) jako uzaacutevěry na sloupce brakteaacutetů ktereacute se měly

vklaacutedat dovnitř Diskutabilniacute je totiž samotnyacute princip uzaacutevěru ndash bronzovaacute viacutečka vsazovanaacute do

pouzder by asi nebyla přiacuteliš funkčniacute (srovnej Haupt 1976 619 Abb 2) Lze tedy shrnout že

za současneacuteho stavu poznaacuteniacute zatiacutem neumiacuteme tyto zajiacutemaveacute artefakty 13 stoletiacute z funkčniacuteho

hlediska uspokojivě vysvětlit

Tab 1 Přehled doposud publikovanyacutech bdquobronzovyacutechldquo brakteaacutetů ze středniacute Evropy (podle Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute

ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006 250 Tab 20)

Naleziště Druh lokality Předloha Datace Hmotnost Vyacuteška okraje

ndash Jihlava Hor siacutedliště Čechy 1253ndash1260 1278+x g 5 mm

1 Praha Město Miacutešeň 1230ndash1250 603 g niacutezkyacute

2 Most Město Čechy 1230ndash1260 2605+x g niacutezkyacute



5 Nymburk Město H Lužice okolo 1260 niacutezkyacute

6 Štěpaacutenov n Svratkou Hor siacutedliště Čechy 1230ndash1260 4850 g 5 mm

7 Štěpaacutenov n Svratkou Hor siacutedliště Miacutešeň okolo 1300 3820 g 65 mm

8 Brno-Obřany Hrad Miacutešeň před 1288 1361 g vysokyacute

9 Rokštejn Hrad 1314 stol

10 Budyšiacuten Město Miacutešeň 1230ndash1250 410 g niacutezkyacute

11 Lipsko () Město () Miacutešeň okolo 1250 265 g 8 mm

12 Oschatz Hrad () Miacutešeň okolo 1300 4748 g 9 mm

13 Zhořelec Město Miacutešeň okolo 1300 412 g 6 mm

14 Radeberg Hrad 13 stoletiacute 3359 g 26 mm

15 Sollnitz Město Miacutešeň okolo 1300 694 g niacutezkyacute



18 Baruth Hrad H Lužice okolo 1260 994 g 12 mm

19 Groitsch Hrad Miacutešeň 1270ndash1300 1675 g 18 mm

20 Miacutešeň okolo 1300 niacutezkyacute

21 Miacutešeň 13 stoletiacute 3811 g niacutezkyacute

22 Nitra Město Miacutešeň okolo 1300 3776 g 10 mm


Naacutelez bdquobronzoveacuteholdquo brakteaacutetu z hradu Milštejn rozhojňuje staacutevajiacuteciacute naacutelezovyacute katastr těch-

to artefaktů na 24 publikovanyacutech exemplaacuteřů5 a zaacuteroveň naznačuje že počaacutetky hradu Milštejna

by mohly byacutet staršiacute než počaacutetek 14 stoletiacute jak se dosud předpoklaacutedalo (Durdiacutek 2000 363)

Literatura

Durdiacutek T 2000 Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Praha

ndash 2002 Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Dodatky Praha

ndash 2005 Ilustrovanaacute encyklopedie českyacutech hradů Dodatky 2 Praha

Haupt W 1935Kupferbrakteaten Der Muumlnzensammler 8 127ndash133

ndash 1954 Oberlausitzer Brakteatenfunde des 13 Jahrhunderts Arbeits- und Forschungsberichte

zur saumlchsischen Bodendenkmalpflege fuumlr 1952 Bd 4 505ndash581

ndash 1976 Brakteatendosen ndash Brakteatenschalen Kupferbrakteaten Arbeits- und Forschungs-

berichte zur saumlchsischen Bodendenkmalpflege 2021 613ndash628

Hrubyacute P ndash Jaroš Z ndash Kočaacuter P ndash Malyacute K ndash Militkyacute J ndash Mihaacutelyiovaacute J ndash Zimola D 2006

Středověkaacute hornickaacute aglomerace na Staryacutech Horaacutech u Jihlavy Pamaacutetky archeologickeacute 97

171ndash264

Hunka J 1998 Naacutelez časti brakteaacutetovej schraacutenky z 13 stor v Nitre Slovenskaacute numizmatika 15

234ndash238

Nemeškalovaacute-Jiroudkovaacute Z 1993 Naacutelez měděneacuteho brakteaacutetu v Nymburce Archeologickeacute roz-

hledy 45 660ndash661

Sedlaacutečkovaacute H ndash Veliacutemskyacute T 1993 Archeologickyacute vyacutezkum v historickeacutem jaacutedru Nymburka v roce

1990 Archeologickeacute rozhledy 45 644ndash660

Summary Jiřiacute Militkyacute A ldquobronzerdquo bracteat found at the Milštejn Castle (Českaacute Liacutepa district)

Some time after 2000 a ldquobronzerdquo bracteat with helmet image was found at the Milštejn Castle

Such coins represent a very specific numismatic category of the 13th century They have been

documented recently (Hrubyacute ndash Jaroš ndash Kočaacuter ndash Malyacute ndash Militkyacute ndash Mihaacutelyiovaacute ndash Zimola 2006

221ndash222 244ndash251) ndash some 23 specimens are registered (Tab 1) The coin from Milštejn is the

fifth specimen with helmet image and it copied those ones struck in Upper Lužice around 1260

Function of these ldquobronzerdquo bracteats is still questionable Many possibilities exist ndash the most fre-

quent hypothesis regards them as parts of two-piece boxes for the bracteats (Haupt 1976 Hunka

1998) However that interpretation is also not fully satisfying but actually we cannot definitely

explain the role of these ldquobronzerdquo bracteats


5 Nezveřejněneacute zatiacutem zůstaacutevajiacute dalšiacute exemplaacuteře z Hradce Kraacuteloveacute hradu Božanov a ze siacutedliště Tisovaacute (za upo-

zorněniacute děkuji PhDr J Siglovi) z Braňan (za sděleniacute děkuji J Syacutekorovi) a dosud nepublikovanyacute bdquobronzovyacuteldquo

brakteaacutet bez obrazu pochaacutezejiacuteciacute z Mostu


Hromadnyacute naacutelez pražskyacutech grošů Jana Lucemburskeacutehoz kostela sv Vavřince v Praze 1-Stareacutem Městě


Při restauraacutetorskyacutech praciacutech v interieacuteru gotickeacuteho kostela sv Vavřince (někdy nespraacutevně ozna-

čovaneacutem takeacute jako sv Anny) dnes spravovaneacutem Nadaciacute Dagmar a Vaacuteclava Havlovyacutech Vize 97

byl v roce 2005 objeven hromadnyacute naacutelez středověkyacutech minciacute Způsob odkrytiacute tohoto naacutelezu

umožnil velmi přesneacute zdokumentovaacuteniacute naacutelezovyacutech okolnostiacute

K objevu minciacute došlo naacutehodně při restaurovaacuteniacute fresek na jižniacute stěně zaacutevěru kostela Mince byly

uloženy v maleacute dutině ve vnitřniacutem liacuteci kostelniacute zdi ve vyacutešce asi 4 m od současneacute uacuterovně podlahy

(obr 1) Dutina byla objevena při vyndaacutevaacuteniacute dřevěneacuteho špaliacuteku ze zdi1 kteryacute byl do omiacutetky zase-

kaacuten patrně v 19 stoletiacute tehdy však mince ještě nebyly objeveny Teprve po odborneacutem odstraněniacute

teacuteto bdquoplombyldquo ve zdivu kteraacute porušila čaacutest renesančniacute vyacutemalby kostela (obr 2) objevil v dutině

za špaliacutekem restauraacutetor Martin Pavela bliacuteže ne identifikovatelnyacute provaacutezkem omotanyacute baliacuteček

(obr 3andashb) Po jeho otevřeniacute se ukaacutezalo že dovnitř bylo vloženo celkem 17 pražskyacutech grošů Jana

Lucemburskeacuteho (obr 4) Nadace Vize 97 předala celyacute naacutelezovyacute soubor do sbiacuterek Muzea hlavniacuteho

města Prahy (inv č 2117171ndash17 + 211718 ndash211719)

Mince byly vloženy do organickeacuteho obalu kteryacute byl tvořen fragmentem kůže (č 2) omota-

nyacutem provaacutezkem s fragmentem textilie na konci (č 1andashc)2

1 Fragment tkaniny nepravidelneacuteho tvaru s provaacutezkem (obr 5 inv č 211718)

1a Pevnyacute kraj tkaniny nezachovaacuten původniacute celkovaacute šiacuteře tkaniny neznaacutemaacute (deacutelka 14 cm nejv

vyacuteška 35 cm) Hustota zaacutekrutu nitiacute v obou směrech stejnaacute proto neniacute možneacute tkaninu popi-

sovat ve směru osnovy a uacutetku Nitě v obou směrech různeacute tloušťky nevzorovaacuteno Fragment

je znečištěn maltou ()

Obr 1 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Zaměřeniacute jižniacute stěny kostela Miacutesto naacutelezu označeno křiacutežkem

1 Přesnyacute tvar a rozměry dutiny nebylo možneacute zdokumentovat neboť otvor byl otevřen jen v raacutemci plochy

poškozeneacute dřevěnyacutem špaliacutekem Rozšiacuteřeniacute sondy za uacutečelem lepšiacuteho zdokumentovaacuteniacute dutiny neniacute totiž možneacute

bez zničeniacute renesančniacute vrstvy freskoveacute vyacutezdoby (obr 2) 2 Na tomto miacutestě je nutneacute poděkovat PhDr M Bravermanoveacute kteraacute provedla materiaacutelovyacute a technologickyacute

průzkum textilu a koženeacuteho fragmentu


Vazba plaacutetno materiaacutel v obou směrech len zaacutekrut Z dnes přiacuterodniacute barvy hustota v obou

směrech stejnaacute 12 nitiacutecm

1b Fragment tkaniny je na jednom konci svaacutezaacuten do uzlu z něhož vychaacuteziacute spleacutetanaacute šňůrka

o deacutelce 92 cm a tloušťce do 1 mm V deacutelce 47 cm je šňůrka zdvojenaacute ve vzdaacutelenosti 8 cm od

uzlu tkaniny je na zdvojeneacute šňůrce uzel s očkem

Materiaacutel len ze dvou nitiacute se zaacutekrutem miacuterneacute Z montaacutež nitiacute S

1c Dalšiacute šňůrka v deacutelce 121 cm je volnaacute je zhotovena ze stejneacuteho materiaacutelu a stejnyacutem způso-

bem jako ta kteraacute je ke tkanině připojena

Obr 2 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Dutina ve ktereacute byl objeven hromadnyacute naacutelez pražskyacutech grošů Jana

Lucemburskeacuteho (foto Martin Pavala)

Obr 3andashb Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Organickyacute obal s mincemi před rozbaleniacutem (foto Martin Pavala)

a b


Obr 5 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Provaacutezek zakončenyacute

tkaninou nepravidelneacuteho tvaru (foto Jiřiacute Militkyacute)

Obr 6 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Fragment kůže trojuacutehelniacutekoviteacuteho

tvaru (foto Jiřiacute Militkyacute)

Obr 4 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Organickyacute obal s mincemi bezprostředně po rozbaleniacute (foto Martin

Pavala)


2 Fragment kůže trojuacutehelniacutekoviteacuteho tvaru (obr 6 inv č 211719)

Fragment (deacutelka 32 cm max šiacuteřka 10 cm) nepřiacuteliš dobře vyčiněneacute jemnějšiacute kůže (jehněčiacute kůz-

lečiacute jeleniacute kozina ovčina) žlutaveacute barvy (zaacutemiš) na několika miacutestech se nachaacuteziacute zbytek

chlupů Fragment je sestaven z několika menšiacutech fragmentů sešityacutech k sobě obnitkovaciacutem

stehem nejmeacuteně dvěma různyacutemi nitěmi (obr 7andashb)

a materiaacutel len ze dvou nitiacute se zaacutekrutem miacuterneacute Z montaacutež nitiacute S tloušťka do 1 mm

b materiaacutel len zaacutekrut miacuterneacute Z tloušťka do 05 mm

Obr 7andashb Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Detaily stehů na koženeacutem fragmentu (foto M Bravermanovaacute)

ČECHY Jan Lucemburskyacute (1310ndash1346)

mincovna Kutnaacute Hora AR pražskyacute groš

z let asi 1327ndash1340



Rv českyacute lev doleva int+int GROSSI Atilde

PRAGENSES

Lit Castelin 1960 151 typ V27 Haacuteskovaacute

1991 30 č 61 tab 1161

1 3729 g 294295 mm 5 h 11 miacuterně



9002 Pb 133

AR pražskyacute groš z let asi 1327ndash1340



Rv českyacute lev doleva u konce ocasu deg int+int

GROSSI lilie PRAGENSES




tab 12a ()

2 3762 g 292292 mm 115 h -11- nedo-



8966 Pb 122

3 3729 g 291291 mm 75 h 11 (inv č

2117173)

RFA Ni 008 Cu 942 Ag 8908

Pb 142



Rv českyacute lev doleva u konce ocasu deg ()




81 č 9a () rubniacute značka Haacutena 1998 16

tab 12a ()

4 3725 g 284286 mm 10 h -11- miacutesty


RFA Fe 028 Cu 847 Ag 9005

Pb 120

5 3682 g 291292 mm 75 h -11- (inv č

2117175)

RFA Fe 029 Cu 882 Ag 8962 Pb

128

6 3636 g 292294 mm 65 h -11- miacuterně



8995 Pb 136

7 3587 g 290285 mm 2 h 21- nedoraže-

nyacute střed (inv č 2117177)

a b


RFA Fe 026 Cu 830 Ag 9024

Pb 120

8 3579 g 290288 mm 75 h -11- miacuterně


RFA Fe 007 Cu 853 Ag 9010

Pb 131








tab 12c

9 3836 g 290288 mm 95 h -11 av nedo-



9018 Pb 121

10 3658 g 285282 mm 3 h -11- miacuterně


RFA Fe 018 Cu 849 Ag 9008

Pb 126

11 3532 g 295295 mm 95 h -11- (inv č

21171711)


9022 Pb 112

12 3482 g 294291 mm 8 h -11- rv dvoj-

raacutez miacuterně nedoraženyacute (inv č 21171712)

RFA Ni 007 Cu 833 Ag 9013

Pb 146




int+int GROSSI lilie (neobvykleacute kresby)

PRAGENSES




tab 12c

13 3431 g 291281 mm 05 h -11 (inv č

21171713)

RFA Fe 020 Cu 818 Ag 9096

Pb 066



Rv českyacute lev doleva bez značky u konce

ocasu () int+int GROSSI lilie PRAGENSES



81 č 9c ()

14 3890 g 296290 mm 115 h 21- nedo-

raženyacute (inv č 21171714)

RFA Fe 025 Cu 860 Ag 8976

Pb 139

15 3722 g 290289 mm 75 h -11- miacutesty


RFA Fe 027 Cu 914 Ag 8918 Pb

141



Rv českyacute lev doleva přiacutepadnaacute značka u kon-

ce ocasu nečitelnaacute int+int GROSSI lilie

PRAGENSES



81 č 9andashc

16 3818 g 292288 mm 55 h -11- miacutesty



9021 Pb 120

17 3777 g 294287 mm 105 h 11 miacutesty


RFA Fe 034 Cu 764 Ag 9096

Pb 106

Diacuteky sucheacutemu prostřediacute a organickeacutemu obalu ve ktereacutem byly mince uloženy nebyly jed-

notliveacute groše prakticky zoxidovaacuteny a nebylo nutneacute je vůbec chemicky čistit3 Ve sledovaneacutem

hromadneacutem naacutelezu byly zastoupeny pražskeacute groše pouze dvou variant ndash Castelin (1960) č 27

(1 ks) a č 36 (16 ks) U varianty č 36 lze rozpoznat dva typy tzv rubniacutech značek umiacutestěnyacutech

u zakončeniacute ocasu lva na rubu ndash kroužek (č 2ndash8) a bdquoprstenldquo (č 9ndash13) u mince č 13 byl naviacutec

zaznamenaacuten neobvyklyacute tvar lilie mezi GROSSI PRAGENSES (obr 8 13 detail) Dva exemplaacuteře

grošů varianty č 36 jsou patrně bez rubniacute značky (č 14ndash15) a u dvou grošů (č 16ndash17) jsou přiacute-

padneacute rubniacute značky nečitelneacute Vyacuteznam tzv rubniacutech značek dosud nebyl uspokojivě vysvětlen

(souhrnně Haacutena 1998) Vzaacutejemnaacute typologickaacute shodnost zastoupenyacutech grošů naznačuje že

3 Tmavšiacute povrch liacutece u mince č 10 a rubu u č 8 byl způsoben přiacutemyacutem kontaktem plochy mince s koženyacutem

obalem


mince pochaacutezejiacute z kraacutetkeacuteho časoveacuteho uacuteseku Takeacute pouze minimaacutelniacute otřelost grošů naznačuje

že mince neobiacutehaly dlouho Za současneacuteho stavu poznaacuteniacute podle chronologickeacuteho scheacutematu K

Castelina (1960) lze dobu jejich ražby vymezit leacutety asi 1327ndash1340 Je tedy velmi pravděpodobneacute

že k jejich ukrytiacute došlo nejspiacuteše ve 30 letech 14 stoletiacute S ohledem na miacutesto naacutelezu v dutině ve

vnitřniacutem liacuteci zdiva lze opraacutevněně předpoklaacutedat že mince byly ukryty v době stavebniacutech praciacute

v kostele ndash buď v obdobiacute vyacutestavby zaacutevěru kostela či v době vzniku vnitřniacutech omiacutetek Se značnou

miacuterou pravděpodobnosti lze předpoklaacutedat že v okamžiku jejich ukrytiacute zde muselo v interieacuteru

staacutet vnitřniacute lešeniacute

U všech minciacute byla provedena nedestruktivniacute analyacuteza složeniacute kovu metodou rentgenoveacute

fluorescence ndash ED XRF (tab 1)4 Ziacuteskaneacute uacutedaje je nutneacute posuzovat kriticky neboť použitaacute meto-



měřeniacute byla 200 sekund Stabilizace vyacutekonu rentgenky byla nastavena tak aby tok do detektoru byl 2000 plusmn 100

impulsů za sekundu Byl použit kolimaacutetor 3 mm přičemž analyzovanaacute plocha je vždy o něco většiacute Při dobaacutech

1 3 5 6

10 13 14

13 (detail)

Obr 8 Praha 1-Stareacute Město kostel sv Vavřince Vyacuteběr minciacute z naacutelezu (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute v katalogu)


da přinaacutešiacute informaci pouze o maleacutem segmentu na povrchu každeacute mince jejichž slitiny mohou

byacutet nehomogenniacute a vrstevnatě různorodeacute (k metodě Haacutena 2003 99ndash100) Nicmeacuteně mince ze

sledovaneacuteho naacutelezu jsou dosti vhodneacute pro ED XRF měřeniacute Diacuteky sucheacutemu prostřediacute je totiž

nebylo nutneacute chemicky čistit a zachovaly se tak v intaktniacutem stavu odpoviacutedajiacuteciacutem době před jejich

ukrytiacutem Jedinyacute doložitelnyacute chemickyacute zaacutesah do povrchu grošů bylo předpoklaacutedaneacute běleniacute minciacute

v kutnohorskeacute mincovně (Petraacuteň ndash Radoměrskyacute 2001 32) při ktereacutem se mohl navyacutešit povrchovyacute

obsah střiacutebra5 Nelze však odhadnout jak tato technologickaacute procedura mohla složeniacute povrchu

pozměnit

Obsahy zastoupenyacutech kovů jsou u všech v depotu zastoupenyacutech minciacute velmi podobneacute

Obsahy střiacutebra se pohybujiacute okolo 90 v rozmeziacute 8908ndash9096 jde tedy o ražby s dosti vysokou

ryzostiacute Obsahy mědi se pohybujiacute v rozmeziacute 764ndash942 a olova v rozmeziacute 066ndash146 Obsahy

železa jsou v mincovniacutech slitinaacutech jen minimaacutelniacute (007ndash034 ) a nikl byl zjištěn stopově (006ndash

009 ) pouze u některyacutech minciacute

Velmi zajiacutemavyacute je vyacutetečně dochovanyacute organickyacute obal mincovniacuteho naacutelezu (obr 3ndash6)

Fragment kůže (obr 6) je čaacutestiacute kdysi většiacuteho kusu dnes neidentifikovatelneacuteho tvaru jehož

původniacute funkce je nejasnaacute Naacutepadnyacute je kontrast mezi jemnou kůžiacute jejiacutem nedokonalyacutem vyčině-

niacutem a pracnyacutem sešitiacutem z menšiacutech kousků Teoreticky nelze vyloučit že by se mohlo jednat o čaacutest

obuvi s dlouhou špičkou od chodidla směrem ke kotniacuteku a naacutertu Protože však jde o fragment

z jemneacute kůže spiacuteše by muselo jiacutet o domaacuteciacute nebo letniacute obuv na niacutež by bylo při venkovniacutem užitiacute

nutneacute obout ještě např pantofle nebo alespoň zvlaacuteštniacute podešve K fragmentu textilu (obr 5)

lze pouze konstatovat že jde o běžnyacute kus tkaniny domaacuteciacute provenience a to jak materiaacutelem tak

způsobem utkaacuteniacute Fragment byl spiacuteše než laacutetkou oděvniacute textiliiacute určenou pro technickeacute uacutečely či

pracovniacute oděv Ve vztahu k naacutelezu neměl fragment textilu žaacutednyacute zvlaacuteštniacute vyacuteznam sloužil zřejmě

Čiacuteslo Fe Ni Cu Ag Pb

1 019 006 840 9002 133

2 015 006 892 8966 122

3 008 942 8908 142

4 028 847 9005 120

5 029 882 8962 128

6 019 009 842 8995 136

7 026 830 9024 120

8 007 853 9010 131

9 028 008 825 9018 121

10 018 849 9008 126

11 016 007 843 9022 112

12 007 833 9013 146

13 020 818 9096 066

14 025 860 8976 139

15 027 914 8918 141

16 017 009 833 9021 120

17 034 764 9096 106

Tab 1 Vyacutesledky měřeniacute složeniacute kovů na povrchu minciacute metodou rentgenoveacute fluorescence ndash ED XRF

měřeniacute od 3 minut je možneacute stanovovat obsahy prvků od přibližneacute spodniacute hranice 005 přičemž pod 04

může byacutet chyba v zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech měřeniacute až 20ndash40 udaacutevaneacute hodnoty Jednaacute se o zcela nedestruktiv-

niacute prvkovou analyacutezu povrchu přičemž hloubka penetrace zaacuteřeniacute do vzorku je velmi malaacute a tak vyacutesledek měřeniacute

vypoviacutedaacute pouze o složeniacute povrchu Naměřenaacute spektra byla zpracovaacutena programem Elvax a vyhodnocena za

použitiacute modulu bezkalibračniacute analyacutezy využiacutevajiacuteciacuteho metody fundamentaacutelniacutech parametrů5 Mincovniacute střiacutežky byly ve zvlaacuteštniacute diacutelně vařeny v roztoku kuchyňskeacute soli a vinneacuteho kamene (viacutenanu sodneacuteho)


2001 32)


pouze jako zakončeniacute provaacutezku kteryacutem byla kůže s mincemi omotaacutena Bohužel nelze rozhod-

nout zda nalezenyacute obal minciacute byl užit naacutehodně pouze za uacutečelem ochrany zazděnyacutech minciacute či

zda jde o jeden ze způsobů přechovaacutevaacuteniacute osobniacute hotovosti

S ohledem na miacutesto naacutelezu minciacute lze opraacutevněně předpoklaacutedat že jejich majitelem mohl byacutet

někdo z okruhu stavebniacutech dělniacuteků pracujiacuteciacutech na vyacutestavbě kostela Nepřiacutemou odpověď na soci-

aacutelniacute postaveniacute majitele objevenyacutech peněz poskytuje naacutelez saacutem neboť suma 17 grošů zřejmě neniacute

naacutehodnaacute Teoreticky může jiacutet o tyacutedenniacute mzdu některeacuteho ze stavebniacutech dělniacuteků ndash např zedniacuteka

lokaacutetora (osazovače kamennyacutech prvků) či tesaře Lze tak soudit na zaacutekladě uacutedajů o mzdaacutech děl-

niacuteků při stavbě katedraacutely sv Viacuteta na Pražskeacutem hradě z let 1373ndash1378 Zde je doložena koliacutesavaacute

tyacutedenniacute mzda 13 až 15 grošů pro zedniacuteky vyacutejimečně až 20ndash24 grošů tyacutedně pro lokaacutetory či 16ndash20

grošů pro tesaře (Suchyacute 2003 26 29) Byť jde o uacutedaje zhruba o 40 let mladšiacute mzdy v grošiacutech

teoreticky mohou odpoviacutedat i staršiacutemu obdobiacute Naacutelez tak lze považovat s vysokou pravděpodob-

nostiacute za osobniacute peněžniacute hotovost patrně tyacutedenniacute mzdu ukrytou za bliacuteže neznaacutemyacutech okolnostiacute

Naacutelez minciacute maacute značnyacute vyacuteznam takeacute pro bližšiacute poznaacuteniacute doby stavby kostela sv Vavřince

Stojiacuteciacute gotickaacute stavba vznikla na miacutestě kostela sv Vavřince při dvoře templaacuteřů kteryacute byl v roce

1313 prodaacuten jeptiškaacutem sv Anny řaacutedu sv Dominika K vlastniacute vyacutestavbě kostela došlo zřejmě

v průběhu 20 a patrně ještě i 30 let 14 stoletiacute přesneacute datum dokončeniacute neniacute znaacutemo (k historii

a stavebniacutemu vyacutevoji např Mencl 1948 49ndash50 Poche a kol 1983 202ndash205) S ohledem na předpo-

klaacutedaneacute ukrytiacute minciacute nejspiacuteše v průběhu 30 let 14 stoletiacute lze tedy tento naacutelez s vysokou pravdě-

podobnostiacute spojit s vyacutestavbou zaacutevěru či s naacuteslednyacutemi interieacuterovyacutemi uacutepravami tohoto prostoru

Literatura

Castelin K 1960 O chronologii pražskyacutech grošů Jana Lucemburskeacuteho Numismatickyacute sborniacutek

6 129ndash163

Haacutena J 1998 Rubniacute značky pražskyacutech grošů Domažlice

ndash 2003 Pražskeacute groše Vaacuteclava IV z let 1378ndash1419 Klatovy

Haacuteskovaacute J 1991 Pražskeacute groše 1300ndash1526 Českeacute moravskeacute a slezskeacute mince 10ndash20 stoletiacute

Naacute rod niacute muzeum v Praze bdquoChaurova sbiacuterkaldquo Svazek III Praha

Mencl V 1948 Českaacute architektura doby lucemburskeacute Praha

Petraacuteň Z ndash Radoměrskyacute P 2001 Ilustrovanaacute encyklopedie českeacute moravskeacute a slezskeacute numis-

matiky Praha


Suchyacute M 2003 Castrum pragense Sulutio Hebdomadaria Pro structura Templi Pragensis

Stavba Svatoviacutetskeacute katedraacutely v letech 1372ndash1378 Diacutel I Praha

Vorlovaacute D 2002 Hromadnyacute naacutelez pražskyacutech grošů z Hradce Kraacuteloveacute Hradec Kraacuteloveacute

Summary Jiřiacute Militkyacute A group find of Prague grossi struck under John the Luxembourg found

in the St Lawrence Church in Prague 1-Old Town

A group of Prague grossi struck under John the Luxembourg was found in the gothic St Lawrence

Church during restoration works in 2005 The coins wrapped in a piece of skin looped by a piece

of rope with a textile ending (Figs 3ndash7) have been discovered in a hole situated in the inner

obverse end of the church about 4 m high above the recent floor level (Fig 1) There are only

two varieties of Prague grossi represented in the hoard ndash Castelin (1960) type no 27 (1 piece) and

no 36 (16 pieces) Their mutual typological similarity points to the short period of production

Taking in mind the current knowledge and the chronological scheme by K Castelin (1960) it is

possible to date them to the period between 1327 and 1340 It is clear that they were hidden there

with the highest probability during the 1340s Regarding the place of finding ndash in the inner part

of the brickwork ndash it is possible to suppose legitimately that they have been hidden in the church

during the construction works The find could be satisfactorily taken as a personal cash



Hromadnyacute () naacutelez viacutedeňskyacutech feniků ze 14 stoletiacute z Diacutevčic(okr Českeacute Budějovice)


V numismatickeacute sbiacuterce Jihočeskeacuteho muzea v Českyacutech Budějoviciacutech jsou uloženy dva feniky nale-

zeneacute v Diacutevčiciacutech1 Podle stareacute inventaacuterniacute knihy (st inv č MV 4460ndash4461) je do muzea daroval

31 8 1924 pan Antoniacuten Kučera z Naacutekřiacute Jde o tyto ražby


vi ciacutech PhDr J Chvojkovi 2 Jako staršiacute intruse se viacutedeňskeacute feniky 14 stoletiacute vyskytujiacute i v naacutelezech ukrytyacutech v průběhu 1 poloviny 15 stoletiacute Je

však maacutelo pravděpodobneacute že z mladšiacuteho naacutelezu by se dochovaly pouze tyto dvě chronologicky bliacutezkeacute mince

DOLNIacute RAKOUSY Fridrich I Kraacutesnyacute

jako kraacutel (1314ndash1330) mincovna Viacutedeň

AR fenik se čtyřraacutezem

Av mužskaacute hlava s kadeřemi a kloboukem

čelně

Rv korunovanaacute hlava čelně mezi dvěma orli

se zataženyacutemi křiacutedly (zcela nezřetelnyacute)

Lit CNA I 85 č B 222 T 22 B 222

1 073 g 129139 mm (inv č 34461)

Albrecht II (1330ndash1358) Viacutedeň AR fenik se

čtyřraacutezem

Av věž mezi dvěma rybami

Rv znak mincmistra Janse von Tierna (zcela

nezřetelnyacute)

Lit CNA I 87 č B 245 T 23 B 245

2 069 g 151141 mm (inv č 34460)

Žaacutedneacute dalšiacute uacutedaje k minciacutem v muzejniacute evidenci uvedeny nejsou Neniacute znaacutemo kde přesně

a za jakyacutech okolnostiacute byly objeveny a předevšiacutem zda tvořily součaacutest většiacuteho naacutelezoveacuteho celku

což je však dosti pravděpodobneacute Pokud šlo skutečně o depot tak na zaacutekladě dochovanyacutech minciacute

nelze dobu jeho ukrytiacute datovat přesněji než od 2 čtvrtiny až do konce 14 stoletiacute2 Obě mince jsou

dalšiacutem dokladem intenzivniacuteho importu viacutedeňskyacutech feniků do jihočeskeacute oblasti po celeacute 14 sto-

letiacute kde teacuteměř vytěsnily oběh českeacute drobneacute mince jak to doklaacutedajiacute naacutelezy (Militkyacute 2002 Militkyacute

ndash Michaacutelek 2002) i svědectviacute piacutesemnyacutech pramenů (Castelin 1953 96ndash103)

Literatura


CNA I Koch B 1994 Corpus Nummorum Austriacorum Band I Mittelalter Wien

Militkyacute J 2002 K otaacutezce oběhu importovaneacute fenikoveacute mince 1 poloviny 14 stoletiacute v jižniacutech

Čechaacutech In Šimek E (ed) Dokumentace a prezentace dějin českeacute mince a měny grošoveacute

doby v našich muzeiacutech Sborniacutek přiacutespěvků ze seminaacuteře numismatiků ndash Pardubice 22ndash23

10 1998 Praha ndash Pardubice 15ndash50



Summary Jiřiacute Militkyacute A group () hoard of Vienna pfennigs of the 14th century found in Diacutevčice


There are two coins found in Diacutevčice in 1924 (or before) deposited in the numismatic collection of

the South-Bohemian Museum in Českeacute Budějovice One of them is a Vienna pfennig struck under

Fridrich I the Handsome ruling as the King (1314ndash1330) type CNA I no B 222 and Vienna pfen-

nig struck under Albrecht II (1330ndash1358) type CNA I no B 245 It is not known where and under

which circumstances these coins were found and above all if they were a part of any larger group

hoard which is quite likely Both coins represent another proof of intensive import of Vienna pfen-

nigs to the south Bohemian region during the whole 14th century At that time they have almost

driven the Bohemian small change out of circulation which is documented by coins finds (Militkyacute

2002 Militkyacute ndash Michaacutelek 2002) as well as by written documents (Castelin 1953 96ndash103)



Naacutelez dukaacutetů ze 14 stoletiacute v Praze


V numismatickeacute sbiacuterce Muzea hlavniacuteho města Prahy je mj uložen dosud neregistrovanyacute hro -

madnyacute naacutelez zlatyacutech minciacute 14 stoletiacute O naacutelezovyacutech okolnostech neniacute znaacutemo teacuteměř nic V pů-

vodniacute inventaacuterniacute knize je u inv č 17112 až 17116 uvedeno pouze bdquonaacutelez pražskyacuteldquo a lze předpo-

klaacutedat že jde o naacutelezovyacute celek Těchto 5 minciacute bylo zapsaacuteno dne 9 10 1908 a před tiacutemto datem

musel byacutet depot odkryt Do dnešniacute doby se ve sbiacuterce dochovaly pouze 3 dukaacutety neboť inv č

17114 (č 4) a 17115 (č 5) byla dne 28 1 1914 vyacuteměna s R Mikšem společně s řadou dalšiacutech

ražeb1 za pražskyacute groš Ladislava Pohrobka2

ČECHY Karel IV (1346ndash1378) mincovna

Praha AV dukaacutet tzv kraacutelovskyacute z let

13461347ndash13551356

Av korunovanaacute polopostava Karla IV

s žezlem a jablkem čelně +KAROLVS Ouml

D-EI Ouml GRACIA

Rv korunovanyacute českyacute lev doleva

+ROMANORVM Ouml ET Ouml BOЄMIE Ouml

REX (excentrickaacute ražba)

Lit Castelin 1950 62 č 2

1 3508 g 202202 mm 75 h (inv č 17112)

RFA Ni 0084 Cu 0081 Pd 0063

Ag 1042 Au 98633 3

UHRY Marie z Anjou (1382ndash1387) mincov-

na Košice AV dukaacutet po 1385

Av znak v šestipaacutesu +MARIEDGR

VNGARIE


a jablkem po stranaacutech 2 lilie SLADISL-

AVSRE

Lit Pohl 1974 T 5C2-2

2 3521 g 204209 mm 55 h (inv č 17116)

RFA Ni 0086 Cu 0010 Pd 0077

Ag 0204 Au 99532

mincovna Buda () AV dukaacutet

Av znak v šestipaacutesu +MARIADEIGR

VNGARIE


a jablkem vlevo kruh se 4 propojenyacutemi

kroužky do křiacuteže SANTVS LA-DISLAV R

Lit Pohl 1974 typ T 4C1-1

3 3537 g 203207 mm 12 h (inv č 17113)

RFA Ni 0103 Pd 0046 Ag 0076

Cd 0050 Au 99631

Marie z Anjou (1382ndash1387) AV dukaacutet bliacuteže

nepopsanyacute (2 ks)

4 (inv č 17114)

5 (inv č 17115)

1 Inv č 2892 9316 14867 17247 17249 17250 17258 17266 17268 a 172692 Tato velice vzaacutecnaacute mince bude publikovaacutena na jineacutem miacutestě

Obr 1 Praha dukaacutety z hromadneacuteho naacutelezu

(11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute v katalogu)

Lze jen litovat že neviacuteme kde byl tento vyacuteznamnyacute mincovniacute poklad objeven Za nejpravdě-

pobnějšiacute naacutelezovou oblast lze považovat prostor pražskeacuteho Stareacuteho či Noveacuteho Města přiacutepadně

Malou Stranu Nelze to však již doložit a vyloučit nelze ani možnost že depot byl ukryt na

1 2 3


některeacutem z pražskyacutech vrcholně středověkyacutech předměstiacute Svyacutem složeniacutem jej nelze spojit s žaacuted-

nyacutem z dosud registrovanyacutech naacutelezů zlatyacutech minciacute 14 až 15 stoletiacute na uacutezemiacute Prahy (Naacutelezy II3 č

2325 2326 a 2501 Šimek 1979) Neznaacutemyacute je takeacute celkovyacute počet nalezenyacutech ražeb Registrovanyacutech

5 dukaacutetů tak může představovat kompletniacute naacutelezovyacute celek stejně jako jen jeho malou čaacutest

Naacutelezy dukaacutetů Karla IV jsou na českeacutem uacutezemiacute velice vzaacutecneacute Dosud byly registrovaacuteny pouze

v bliacuteže nepopsaneacutem depotu z Maliacutena (Naacutelezy II3 č 2054) a 2 dukaacutety Karla IV byly zastoupe-

ny mezi 39 zlatyacutemi ražbami z Kytiacutena (Naacutelezy II3 č 2071) Rovněž uherskeacute dukaacutety kraacutelovny

Marie jsou v českyacutech naacutelezech zcela ojediněleacute jak doklaacutedaacute jedinyacute doloženyacute exemplaacuteř z Jaroměře

(Naacutelezy II3 č 2069) Dosud takeacute postraacutedaacuteme společnyacute vyacuteskyt dukaacutetů kraacutelovny Marie s dukaacutety

Zikmunda Lucemburskeacuteho v českyacutech naacutelezech ukrytyacutech vesměs již v průběhu 1 třetiny 15

stoletiacute (srovnej Nohejlovaacute-Praacutetovaacute 1964 260ndash261) Vyacuteskyt čtyř dukaacutetů teacuteto panovnice společně

s českyacutem dukaacutetem Karla IV v nově registrovaneacutem depotu tedy naznačuje že poklad mohl byacutet

ukryt snad ještě na konci 14 stoletiacute nejdřiacuteve však po roce 13851387 Pokud je tato spiacuteše hypo-

tetickaacute datace spraacutevnaacute šlo by o nejstaršiacute naacutelezovyacute doklad oběhu zlatyacutech dukaacutetů v Praze Jde

o obdobiacute kdy zřejmě stoupaacute jejich peněžniacute vyacuteznam i v širšiacutech vrstvaacutech společnosti Tuto tendenci

potvrzuje naacutelezovyacute naacuterůst pokladů s dukaacutety z 15 stoletiacute v Praze i na českeacutem uacutezemiacute (Nohejlovaacute-

Praacutetovaacute 1964 260ndash262) Naopak absence dukaacutetovyacutech ražeb z průběhu 14 stoletiacute v domaacuteciacutech

naacute lezech (Nohejlovaacute-Praacutetovaacute 1964 259ndash260) naznačuje jejich odlišnou funkci spočiacutevajiacuteciacute v je-

jich masoveacutem exportu do zaacutepadniacute a jižniacute Evropy Je takeacute pravděpodobneacute že zlateacute mince 14

stoletiacute byly v českeacutem prostřediacute rozšiacuteřeny předevšiacutem v nejbohatšiacutech vrstvaacutech společnosti čiacutemž je

možnost jejich naacutelezoveacuteho vyacuteskytu značně omezena Nově registrovanyacute naacutelez z Prahy tak před-

stavuje velmi vyacuteznamnyacute pramen k poznaacuteniacute uacutelohy zlateacute mince v Čechaacutech patrně na sklonku 14

stoletiacute a lze jen litovat že o něm nemaacuteme viacutece informaciacute

U všech minciacute byly provedeny analyacutezy složeniacute kovu nedestruktivniacute metodou rentgenoveacute flu-

orescence ndash ED XRF 3 Z vyacuteše prezentovanyacutech dat je zřejmeacute že uherskeacute dukaacutety majiacute mimořaacutedně

vysokou ryzost zatiacutemco českyacute dukaacutet obsahuje zhruba o 1 meacuteně zlata Tento rozdiacutel neniacute velkyacute

nicmeacuteně naznačuje že uherskeacute dukaacutety skutečně neměly ve sveacute době konkurenci Analyacutezaacutem

složeniacute kovu dukaacutetů 14 až 15 stoletiacute bylo dosud věnovaacuteno jen minimum pozornosti a budouciacute

seacuterie analyacutez zřejmě přinesou řadu novyacutech poznatků

Literatura

Castelin K 1950 O českyacutech dukaacutetech 14 stoletiacute Numismatickyacute časopis československyacute 19 55ndash73



Praha 115ndash298

Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E 1964 Uherskyacute dukaacutet v naacutelezech minciacute grošoveacuteho uacutedobiacute (1300ndash1547)

Študijneacute zvesti Archeologickeacuteho uacutestavu Slovenskej akadeacutemie vied 14 Sborniacutek k šesťdesia-

tym narodeninaacutem dr Ľudmily Kraskovskej CSc (II časť) Nitra 259ndash271

Pohl A 1974 Ungarische Goldgulden des Mittelalters (1325ndash1540) Graz

Šimek E 1979 Naacutelez zlatyacutech minciacute z Prahy-Stareacuteho Města Numismatickyacute sborniacutek 15 (1978ndash

1979) 409ndash410

Summary Jiřiacute Militkyacute A find of the 14th century ducats in Prague

There is an unregistered group find of the 14th century gold coins preserved in the numismatic

collection of the Municipal Museum in Prague They are represented by one Bohemian ducat

struck under Charles IV and four Hungarian ducats struck under the Queen Mary (two of them

listed in the inventory as nos 4ndash5) Nothing is known about circumstances connected with the

find The coins were found somewhere in Prague in 1908 or later and it is not clear if it is a com-

plete find or its fragment Finds of ducats struck under Charles IV are very rare in Bohemia and

only one Hungarian ducat struck under the Queen Mary was found there Composition of the

3 Měřeniacute složeniacute kovu provedl 25 7 2006 ing Dušan Perliacutek ve Středočeskeacutem muzeu v Roztokaacutech u Prahy


find points to the date of its burial ndash possibly still at the end of the 14th century If this more or less

hypothetical dating is right it would be the oldest evidence of circulation of gold coins in Prague

proved by a find It is probably the period when financial importance of these coins was increas-

ing in wider circles of the society This tendency has been also proved by increasing number of

hoards containing the 15th century ducats found in Prague and in the Bohemian territory


Depot pražskyacutech grošů Vaacuteclava IV z Mašova (okr Přiacutebram)

J i ř iacute H Aacute N A ndash R a s t i s l a v K O R E N Yacute ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

V roce 2004 byl v raacutemci dlouhodobeacuteho projektu vyacutestavby skanzenu Muzea lidovyacutech staveb

na Vysokeacutem Chlumci zahaacutejen transfer obytneacuteho staveniacute čp 10 v Mašově Tato akce navaacutezala

na předchoziacute transfery ktereacute byly doprovaacutezeny archeologickyacutemi vyacutezkumy ktereacute realizovalo

Hornickeacute muzeum Přiacutebram (Obděnice Dohnal ndash Korenyacute ndash Kouckyacute ndash Prochaacutezka ndash Šamata 2001

Arnoštovice Korenyacute 2003 tyacutež 2004) Dům čp 10 situovanyacute na sameacutem okraji soudobeacute zaacutestavby

obce Mašov je převaacutežně roubenyacute objekt datovanyacute letopočtem na traacutemu k roku 1739 Takeacute při

realizaci jeho transferu byl proveden archeologickyacute vyacutezkum jehož ciacutelem byla dokumentace

přiacutepadnyacutech staršiacutech faacuteziacute objektu Při tomto vyacutezkumu byl mj nalezen i depot pražskyacutech grošů

Vaacuteclava IV (Korenyacute 2005)

Dům čp 10 byl situovaacuten na jižniacutem okraji vesnice představujiacuteciacute spiacuteše rozptyacutelenyacute typ zaacutestavby

na praveacutem svahu nad vodotečiacute (obr 1) Obec středověkeacuteho založeniacute se v piacutesemnyacutech pramenech

objevuje až v roce 1488 (Profous 1951 37) Vyacutezkum byl zahaacutejen zjišťovaciacute sondou A nevelkyacutech

Obr 1 Mašov půdorys obce s vyznačeniacutem miacutesta naacutelezu depotu


Obr 2 Mašov půdorys čp 10 s označeniacutem miacutesta sondy 1 a depotu

Obr 3 Mašov celkovyacute pohled na kamennou pec a umiacutestěniacute sondy 1

rozměrů ve světnici (obr 2ndash4) s ciacutelem zdokumentovat stratigrafii přiacutepadnyacutech staršiacutech situaciacute

Kontext 1001 představuje vyrovnaacutevaciacute vrstvu pod podlahou a otopnyacutem tělesem staacutevajiacuteciacuteho čp

10 Kontexty 1002 a 1003 jsou destrukčniacute vrstvy spaacuteleniště a kontext 1004 je požaacuterovou vrstvou

souvisejiacuteciacute s podlahou objektu 1005 Vrstva 1004 nasedala na piacutesčityacute kontext 1005 šedeacute barvy


s povrchem vyacuterazně tvrdšiacutem než jejiacute spodniacute čaacutest (kontext 1006 byl již geologickeacute podložiacute) V teacuteto

svrchniacute tvrdeacute čaacutesti se vyskytovaly i střepy ktereacute naopak ve spodniacute čaacutesti vrstvy zcela chyběly

proto tento kontext interpretujeme jako podlahu zanikleacuteho objektu Při odebiacuteraacuteniacute spodniacute čaacutesti

propaacuteleneacute vrstvy 1004 u jižniacuteho okraje sondy byly škrabkou zachyceny čtyři mince z nichž dvě

byly tiacutemto poškozeny (obr 5) Po preparaci miacutesta bylo zjištěno že mince se naleacutezaly v prosteacute

jamce zahloubeneacute do vrstvy 1005 a nepatrně zasahujiacuteciacute až do podložiacute Jamka se od uacutezkeacuteho

uacutestiacute směrem do hloubky rozšiřovala až nad dnem se opět zužovala a končila v ovaacutelneacute dno

Mince byly hliacutenou spojeneacute v několika sloupečciacutech v jednu hromaacutedku a působily dojmem že

původně mohly byacutet vloženy do nějakeacuteho obalu z organickeacute hmoty (obr 6) Vzorek z vyacuteplně

jamky byl podroben archeobotanickeacute analyacuteze při ktereacute byly identifikovaacuteny uhliacuteky liacutesky olše

a bliacuteže neurčitelneacuteho jehličnanu z rostlinnyacutech makrozbytků pak dvě poškozeneacute obilky pšenice

(Kočaacuterovaacute 2005) nikoliv však zbytky textilie přiacutepadně kůže Ani při samotneacute konzervaci minciacute

nebyly žaacutedneacute zbytky textiliiacute či kůže zjištěny (Nacherovaacute ndash Satrapovaacute ndash Perliacutek 2005) Ačkoliv tedy

analyacutezy žaacutedneacute stopy obalu nezjistily nelze vyloučit že podlehl zkaacuteze Možnosti jeho existence

však nepřiacutemo odporuje dochovaacuteniacute četnyacutech botanickyacutech zbytků v jamce Lze tedy konstatovat

že mince mohly byacutet vloženy do prosteacute jamky i bez obalu Celkem bylo ve skryacuteši uloženo 34 kusů

pražskyacutech grošů ktereacute po vyzvednutiacute nebyly vzaacutejemně slepeny (obr 7)

Pro keramiku nejstaršiacuteho na lokalitě zjištěneacuteho horizontu (vrstva 1005) je z hlediska vyacutezdo-

by charakteristickyacute kapkovityacute vryp kombinovanyacute takeacute s jednoduchou vlniciacute (obr 81ndash5) Způsob

zpracovaacuteniacute keramiky je podobnyacute či zcela identickyacute s keramikou staršiacuteho horizontu z bliacutezkyacutech

Krašovic (Hejna 1964) přiacutepadně i z Obděnic (Dohnal ndash Korenyacute ndash Kouckyacute ndash Prochaacutezka ndash Šamata

2001) a na zaacutekladě těchto analogiiacute lze tedy i soubor z Mašova datovat do průběhu 13 až počaacutetku

14 stoletiacute

Obr 4 Mašov sonda 1 (půdorys a řezy)

Obr 5 Mašov povrch jamky s mincemi Obr 6 Mašov depot minciacute po celkoveacutem vypreparovaacuteniacute


Mladšiacute horizont (vrstva 1004) keramickyacutech naacutelezů z Mašova je ze sektoru A v sondě 1

zastoupen kuchyňskyacutem zbožiacutem (obr 86ndash8) v dalšiacutech sektorech byly zjištěny takeacute zlomky zaacutesob-

nic V sektorech B C a D byly nalezeny druhotně propaacuteleneacute zlomky keramiky samotnaacute vyacuteplň

kontextu 1004 byla promiacutešena četnyacutemi uhliacuteky Lze tedy shrnout že staršiacute objekt pochaacutezejiacuteciacute

ze 13ndash14 stoletiacute zanikl požaacuterem kteryacute lze na zaacutekladě souboru keramiky jen raacutemcově datovat do

14 až 15 stoletiacute Teacuteměř s jistotou lze předpoklaacutedat že někdy (možnaacute i bezprostředně) před tiacutemto

požaacuterem musel byacutet do podlahy zjištěneacuteho objektu uložen takeacute depot pražskyacutech grošů

Obr 7 Mašov celkovyacute pohled na mince před konzervaciacute

Obr 8 Mašov vyacuteběr zlomků keramiky typickyacutech pro staršiacute (č 1ndash5) a mladšiacute (č 6ndash8) horizont osiacutedleniacute

1

2

3

4

5

6

7

8

1 3 cm




Lit Haacutena 2003 58 var IIc4

1 2518523886 g1 h z 01299 g (516 )2

274 284 mm 05 h (inv č 36286 ev č 26)

RFA Fe 018 Cu 846 Ag 9108

Au 002 Pb 019 Bi 009

- Lit Haacutena 2003 59ndash62 var IV nebo V

2 2847627357 g h z 01119 g (393 )

258263 mm 12 h (inv č 36287

ev č 13)

RFA Fe 011 Cu 1618 Zn 003 Ag

8314 Au 006 Pb 039 Bi 009

3 2793026266 g h z 01664 g (596 )

273275 mm 12 h (inv č 36288 ev č 17)

RFA Fe 016 Cu 2437 Zn 003 Ag

7488 Au 004 Pb 041 Bi 011

4 2629525331 g h z 00964 g (363 )

275276 mm 7 h (inv č 36289 ev č 4)

RFA Fe 005 Cu 1941 Zn 002 Ag

8022 Pb 022 Bi 008

- Lit Haacutena 2003 62 var Vk2

5 2861927500 g h z 01119 g (391 )

272278 mm 65 h (inv č 36290 ev

č 2)

RFA Fe 011 Cu 1335 Zn 006 Ag

8569 Pb 056 Bi 023

- Lit Haacutena 2003 64 var VIIa2ndash4

6 2226520619 g h z 01646 g (739 )

273272 mm 7 h lepenyacute (inv č 36291

ev č 28)

RFA Fe 011 Cu 2919 Zn 005 Ag

7026 Au 003 Pb 026 Bi 011

- Lit Haacutena 2003 64ndash65 var VIIb nebo c

7 2701525972 g h z 01043 g (386 )

263272 mm 105 h (inv č 36292

ev č 14)

RFA Fe 013 Cu 1936 Ag 7976

Pb 056 Bi 019

- Lit Haacutena 2003 65 var VIIc3ndash4

8 2883027633 g h z 01197 g (415 )

265270 mm 9 h (inv č 36293 ev č 10)

RFA Fe 017 Cu 1718 Ag 8203

Pb 051 Bi 013

- Lit Haacutena 2003 65 var VIId2ndash3

9 2925527748 g h z 01507 g (515 )

271266 mm 7 h (inv č 36294 ev č 8)

RFA Fe 016 Cu 2679 Zn 005 Ag

7253 Pb 036 Bi 011

- Lit Haacutena 2003 66 var VIIId1

10 2581924520 g h z 01299 g (503 )

270279 mm 1 h (inv č 36295 ev č 6)

RFA Fe 008 Cu 2941 Zn 006 Ag

7019 Pb 018 Bi 008

- Lit Haacutena 2003 65ndash66 var VIII ()

11 2817126919 g h z 01252 g (444 )

270269 mm 10 h (inv č 36296 ev č 16)

RFA Fe 014 Cu 1811 Zn 004 Ag

8121 Pb 042 Bi 008

12 2712725738 g h z 01389 g (512 )

274265 mm 7 h (inv č 36297 ev č 1)

RFA Fe 013 Cu 3008 Zn 006 Ag

6933 Pb 037 Bi 005

13 2618525061 g h z 01124 g (429 )

270271 mm 10 h (inv č 36298 ev č 3)

RFA Cu 2358 Zn 003 Ag 7607

Au 003 Pb 022 Bi 007

- Lit Haacutena 2003 65ndash68 var VIII nebo IX

14 2586224091 g h z 01771 g (685 )

261265 mm 3 h (inv č 36299 ev č 33)

RFA Fe 019 Cu 1802 Ag 8105

Pb 065 Bi 010

- Lit Haacutena 2003 66ndash68 var IX nebo X

15 1869717720 g h z 00977 g (522 )

282277 mm 12 h vylomenyacute okraj (inv

č 36300 ev č 29)

RFA Fe 028 Cu 2373 Ag 7492

Sb 006 Pb 094 Bi 008


16 2696825277 g h z 01691 g (627 )

278278 mm 9 h (inv č 36301 ev č 24)

RFA Fe 010 Cu 2360 Zn 004 Ag

7500 Pb 124 Bi 003

- Lit Haacutena 2003 68 var Xa1 ()

17 2926027678 g h z 01582 g (541 )

268284 mm 85 h (inv č 36302 ev č 15)

RFA Fe 042 Cu 2788 Zn 002 Ag

7115 Au 002 Pb 050 Bi 002

1 Hmotnost před a po konzervaci2 hz = hmotnostniacute ztraacuteta při konzervaci v g a v



18 2668125365 g h z 01316 g (493 )

268276 mm 3 h (inv č 36303 ev č 21)

RFA Fe 010 Cu 3448 Zn 004 Ag

6473 Pb 056 Bi 008

- Lit Haacutena 2003 68 var Xb1

19 2475722897 g h z 01860 g (751 )

262276 mm 12 h (inv č 36304 ev č 31)

RFA Cu 1520 Ag 8336 Sb 008

Pb 127 Bi 009

- Lit Haacutena 2003 68 var Xb

20 3002628556 g h z 01470 g (489 )

162167 mm 1 h (inv č 36305 ev č 12)

RFA Fe 010 Cu 1853 Ag 8082

Pb 047 Bi 008

- Lit Haacutena 2003 68 var Xc2 (ale obraacutecenaacute S)

21 2807926818 g h z 01261 g (449 )

271267 mm 4 h (inv č 36306 ev č 7)

RFA Fe 015 Cu 3324 Zn 001 Ag

6612 Pb 038 Bi 009

- Lit Haacutena 2003 70 var XIVb1

22 2652324029 g h z 02494 g (940 )

268262 mm 4 h (inv č 36307 ev č 27)

RFA Fe 014 Cu 1657 Zn 004 Ag

8214 Pb 104 Bi 008

- Lit Haacutena 2003 70 var XIVc3

23 2712624769 g h z 02357 g (868 )

282279 mm 9 h (inv č 36308 ev č 19)

RFA Fe 014 Cu 2849 Zn 005 Ag

7065 Pb 058 Bi 011

24 2343121606 g h z 01825 g (779 )

272268 mm 6 h (inv č 36309 ev č 34)

RFA Fe 009 Cu 2131 Zn 004 Ag

7721 Sb 004 Pb 130 Bi 003

25 2316220940 g h z 02222 g (959 )

262265 mm 3 h (inv č 36310 ev č 20)

RFA Cu 1430 Zn 006 Ag 8412

Pb 134 Bi 018

- Lit Haacutena 2003 71 var XIVh1

26 2933728087 g h z 01255 g (426 )

266270 mm 105 mm (inv č 36311 ev

č 22)

RFA Cu 1459 Zn 004 Ag 8388

Pb 147 Bi 002

27 2543823250 g h z 02233 g (860 )

269266 mm 6 h (inv č 36312 ev č 11)

RFA Fe 018 Cu 1188 Ag 8523

Pb 255 Bi 017

- Lit Haacutena 2003 71 var XIVi1

28 2781126215 g h z 01596 g (574 )

269269 mm 9 h (inv č 36313 ev č 9)

RFA Cu 1662 Ag 8205 Pb 130

Bi 003

29 2773625700 g h z 02036 g (734 )

27068 mm 45 h (inv č 36314 ev č 23)

RFA Fe 015 Cu 2771 Ag 7111

Pb 094 Bi 009

30 2174619658 g h z 02088 g (960 )

25722 mm 3 h (inv č 36315 ev č 18)

RFA Cu 748 Ag 8999 Pb 249 Bi

004

- Lit Haacutena 2003 71 var XIVi1 ()

31 2555624213 g h z 01343 g (526 )

270270 mm 6 h (inv č 36316 ev č 5)

RFA Fe 005 Cu 6383 Zn 0126

As 103 Ag 3342 Sb 006 Pb

149

- Lit Haacutena 2003 72 var XIVi9ndash10

32 3201130873 g h z 01138 g (355 )

285283 mm 15 mm (inv č 36317

ev č 30)

RFA Cu 1698 Zn 005 Ag 8267

Au 002 Pb 018 Bi 011

- Lit Haacutena 2003 72 var XIVl1

33 2762825707 g h z 01921 g (695 )

268264 mm 10 h (inv č 36318 ev č 32)

RFA Cu 1579 Ag 8260 Pb 159 Bi

003

- Lit Haacutena 2003 var neurčitelnaacute

34 2689824281 g h z 02617 g (973 )

280275 mm 11 h (inv č 36319 ev č 25)

RFA Fe 011 Cu 3847 Zn 001 Ag

6062 Sb 006 Pb 067 Bi 006

Depot minciacute z obce Mašov je tvořen 34 pražskyacutemi groši Vaacuteclava IV a reprezentuje zaacuteměrně

vytřiacuteděnou sumu v hrubeacute minci odpoviacutedajiacuteciacute doboveacute sumě 12kopy+4 groše Nejde tedy o nijak

zaacutevratně velkou hotovost Pro sveacuteho majitele nejspiacuteše drobneacuteho zemědělce usedleacuteho v miacutestě

ukrytiacute peněz však mohla znamenat nezanedbatelnyacute majetek


1 3 5 6

7 8 9 10

Obr 9a Mašov vyacuteběr minciacute z hromadneacuteho naacutelezu (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute v katalogu)

14 16 18 19


33

21 22 25 26

29 30 31 32

Obr 9b Mašov vyacuteběr minciacute z hromadneacuteho naacutelezu (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute v katalogu)


Pro vyhodnoceniacute hmotnostiacute v raacutemci jednotlivyacutech variant je sledovanyacute soubor velmi malyacute

a naviacutec zjištěneacute hmotnosti jsou značně rozkoliacutesaneacute Zvlaacuteštniacute pozornost byla věnovaacutena procen-

tuaacutelniacutemu propočteniacute hmotnostniacuteho uacutebytku u každeacute mince při konzervaci Ten se pohybuje

přibližně od 4 do 10 Jde o nezanedbatelneacute hodnoty způsobeneacute vlivem působeniacute chemismu

okolniacute zeminy působiacuteciacute dlouhodobě na mince bez ochranneacute schraacutenky

V raacutemci konzervace byly u všech grošů provedeny takeacute nedestruktivniacute analyacutezy složeniacute

kovu metodou rentgenoveacute fluorescence ndash ED XRF3 (Tab 1) Dosaženeacute vyacutesledky ve smyslu zjiš-

těniacute ryzosti Ag jsou však velice nepřesneacute a nelze je prakticky využiacutet pro metrologickeacute baacutedaacuteniacute

Vyacuterazneacute nepřesnosti při stanoveniacute ryzosti jsou ovlivněny viacutece faktory Metoda ED XRF přinaacutešiacute

informaci pouze o maleacutem segmentu na povrchu každeacute mince jejichž slitiny však mohou byacutet

nehomogenniacute a vrstevnatě různorodeacute (k metodě Haacutena 2003 99ndash100) Tento probleacutem je zřetelnyacute

předevšiacutem u minciacute s vyššiacutemi obsahy mědi a dalšiacutech prvků ve střiacutebrneacute slitině jakyacutemi jsou praacutevě

pražskeacute groše Vaacuteclava IV Naviacutec povrchovaacute vrstva pražskyacutech grošů jak doklaacutedajiacute piacutesemneacute pra-

meny byla změněna již v kutnohorskeacute mincovně při takzvaneacutem běleniacute (Petraacuteň ndash Radoměrskyacute

2001 32) při ktereacutem se mohl povrchově navyacutešit obsah střiacutebra4 K dalšiacutemu vyacuterazneacutemu pozmě-

něniacute prvkoveacuteho složeniacute povrchoveacute vrstvy došlo u sledovaneacuteho souboru při konzervaci při ktereacute

byla chemicky odstraněna korozniacute krusta měďnatyacutech sloučenin (obr 7) Součet těchto faktorů

způsobuje že zkoumaacuteniacute ryzostiacute střiacutebrnyacutech minciacute grošoveacuteho obdobiacute touto metodou nepřinaacutešiacute

očekaacutevaneacute vyacutesledky Tento fakt byl prakticky ověřen v nedaacutevneacute době již při zpracovaacuteniacute depotu

z Uacutetěšova (Militkyacute ndash Michaacutelek 2002)

Komentovat vyacutesledky měřeniacute jednotlivyacutech minciacute z mašovskeacuteho depotu je tedy velmi obtiacutežneacute

Obsahy střiacutebra se pohybujiacute v rozmeziacute od 60 do 91 což vesměs odporuje ryzostem zjištěnyacutem

jinyacutemi metodami (Haacutena 2003 103ndash104) Zajiacutemavaacute je však naacutepadně niacutezkaacute ryzost 3342 u groše

č 31 kde ve slitině převažuje měď Nabiacuteziacute se otaacutezka zda by se nemohlo jednat o ražbu až z doby

po smrti Vaacuteclava IV typologicky však mince odpoviacutedaacute variantě XIV řazeneacute před rok 1419

Jedinou vyacuteznamnějšiacute přiacuteměsiacute grošů mimo mědi je olovo Jeho obsah se pohybuje od 02 do

15 vyššiacute obsah okolo 25 byl zaznamenaacuten pouze u dvou minciacute a většina minciacute maacute obsah

olova do 1 Obsah železa je způsoben uloženiacutem v půdě a v původniacute slitině s největšiacute pravdě-

podobnostiacute vůbec nebylo Obsah zinku a bismutu je na hranici detekce Obsah niklu kteryacute neniacute

v tabulce uveden se pohyboval u valneacute většiny minciacute na hranici detekce (Perliacutek 2005)

V mašovskeacutem naacutelezu jsou zastoupeny groše Vaacuteclava IV z celeacuteho průběhu jeho vlaacutedy (1378ndash1419)

Nejmladšiacute složku naacutelezu reprezentujiacute groše varianty Haacutena (2003) č XIV (č 22ndash33) tedy mince ze

zaacutevěrečneacuteho obdobiacute vlaacutedy Vaacuteclava IV Lze tedy předpoklaacutedat že k uloženiacute naacutelezu došlo zřejmě až

po smrti Vaacuteclava IV roku 1419 Přesnějšiacute stanoveniacute doby ukrytiacute hromadneacuteho naacutelezu z Mašova však

neniacute jednoducheacute neboť datovaacuteniacute pokladů s pražskyacutemi groši Vaacuteclava IV představuje obecně značnyacute

probleacutem Pro husitskeacute obdobiacute (1420ndash1436) je na českeacutem uacutezemiacute doloženo mnoho depotů tvořenyacutech

vyacutehradně pražskyacutemi groši předevšiacutem Vaacuteclava IV Jde o soubory zaacuteměrně vytřiacuteděneacute kvalitniacute mince

ktereacute neobsahujiacute dalšiacute ražby vhodneacute k upřesněniacute datovaacuteniacute doby jejich ukrytiacute Tento jev odraacutežiacute

skutečnost že pravidelnaacute ražba pražskyacutech grošů v Kutneacute Hoře skončila v roce 1419 a o intenzitě



měřeniacute byla 200 sekund Stabilizace vyacutekonu rentgenky byla nastavena tak aby tok do detektoru byl 2000 plusmn

100 impulsů za sekundu Byl použit kolimaacutetor 3 mm přičemž analyzovanaacute plocha je vždy o něco většiacute Při

dobaacutech měřeniacute od 3 minut je možneacute stanovovat obsahy prvků od přibližneacute spodniacute hranice 005 přičemž

pod 04 může byacutet chyba v zaacutevislosti na podmiacutenkaacutech měřeniacute až 20ndash40 udaacutevaneacute hodnoty Jednaacute se o zcela

nedestruktivniacute prvkovou analyacutezu povrchu přičemž hloubka penetrace zaacuteřeniacute do vzorku je velmi malaacute a tak

vyacutesledek měřeniacute vypoviacutedaacute pouze o složeniacute povrchu Naměřenaacute spektra byla zpracovaacutena programem Elvax

a vyhodnocena za použitiacute modulu bezkalibračniacute analyacutezy využiacutevajiacuteciacuteho metody fundamentaacutelniacutech parametrů

(Perliacutek 2005)4 Mincovniacute střiacutežky byly ve zvlaacuteštniacute diacutelně vařeny v roztoku kuchyňskeacute soli a vinneacuteho kamene (viacutenanu sodneacuteho)


2001 32)


Č Fe Cu Zn As Ag Au Sb Pb Bi Varianta

1 018 846 9108 002 019 009 IIc4

2 011 1618 003 8314 006 039 009 IV nebo V

3 016 2437 003 7488 004 041 011 --

4 005 1941 002 8022 022 008 --

5 011 1335 006 8569 056 023 Vk2

6 011 2919 005 7026 003 026 011 VIIa2ndash4

7 013 1936 7976 056 019 VIIb nebo c

8 017 1718 8203 051 013 VIIc3ndash4

9 016 2679 005 7253 036 011 VIId2ndash3

10 008 2941 006 7019 018 008 VIIId1

11 014 1811 004 8121 042 008 VIII ()

12 013 3008 006 6933 037 005 --

13 2358 003 7607 003 022 007 --

14 019 1802 8105 065 010 VIII nebo IX

15 028 2373 7492 006 094 008 IX nebo X

16 010 2360 004 7500 124 003 Xa1

17 042 2788 002 7115 002 050 002 Xa1 ()

18 010 3448 004 6473 056 008 Xa3

19 1520 8336 008 127 009 Xb1

20 010 1853 8082 047 008 Xb

21 015 3324 001 6612 038 009 Xc2

22 014 1657 004 8214 104 008 XIVb1

23 014 2849 005 7065 058 011 XIVc3

24 009 2131 004 7721 004 130 003 --

25 1430 006 8412 134 018 --

26 1459 004 8388 147 002 XIVh1

27 018 1188 8523 255 017 --

28 1662 8205 130 003 XIVi1

29 015 2771 7111 094 009 --

30 2748 8999 249 004 --

31 005 6383 012 103 3342 006 149 XIVi1 ()

32 1698 005 8267 002 018 011 XIVi9ndash10

33 1579 8260 159 003 XIVl1

34 011 3847 001 6062 006 067 006

Tab 1 Procentuaacutelniacute zastoupeniacute jednotlivyacutech prvků

ražby grošů se jmeacutenem Vaacuteclava IV v Praze i v Kutneacute Hoře v letech 1420ndash1423 viacuteme zatiacutem jen maacutelo

rozhodně však nebyla souměřitelnaacute s předchoziacutem obdobiacutem (Haacutena 2003 32ndash35) Lze tedy opraacutevně-

ně předpoklaacutedat že v průběhu 20 let 15 stoletiacute grošů postupně ubyacutevalo z oběhu a tiacutem se staacutevaly

viacutece ceněneacute a masově tezaurovaneacute což doklaacutedajiacute praacutevě jejich početneacute hromadneacute naacutelezy5 (srovnej

Naacutelezy II3 148ndash165 Haacutena 2003 81ndash86) Uacutebytek grošů z oběhu potvrzuje takeacute naacuterůst drobneacute mince

v depotech ze 30 a předevšiacutem 40 let 15 stoletiacute (srovnej Naacutelezy II3 165ndash191) Mezi problematicky

datovatelneacute hromadneacute naacutelezoveacute celky patřiacute tedy i depot z Mašova Jako nejpravděpodobnějšiacute obdobiacute

jeho ukrytiacute lze považovat 20 leacuteta vyloučit však nelze ani 30 leacuteta 15 stoletiacute Konkreacutetniacute okolnosti

ukrytiacute a předevšiacutem nevyzvednutiacute naacutelezu jsou přirozeně nedoložitelneacute Archeologicky doloženyacute

požaacuterovyacute horizont (vrstva 2004) kteryacute uzavřel jamku s mincemi naznačuje že tento naacutelez je

nejspiacuteše smutnyacutem dokladem dopadu neklidnyacutech let husitskyacutech vaacutelek na miacutestniacute obyvatele Zřejmě

opraacutevněnaacute obava o majetek donutila majitele peněz k ukrytiacute peněžniacute hotovosti a diacuteky doloženeacutemu

požaacuteru a nevyzvednutiacute minciacute si můžeme jen domyacutešlet co se asi v usedlosti na miacutestě pozdějšiacuteho čp

10 v Mašově stalo a jak tento nejspiacuteše tragickyacute přiacuteběh dopadl

5 Zaacutekladniacutem kriteacuteriem pro dataci ukrytiacute hromadnyacutech naacutelezů s pražskyacutemi groši do obdobiacute po smrti Vaacuteclava IV

je vyacuterazneacute zastoupeniacute nejmladšiacutech Vaacuteclavovyacutech emisiacute Bohužel jen maacutelo z těchto naacutelezů bylo zatiacutem podrobně

popsaacuteno (např Veselyacute 1964 Nemeškal 1980 Haacutena ndash Hůrkovaacute ndash Hus ndash Beraacutenek ndash Hůrka 2004)


Literatura

Dohnal M ndash Korenyacute R ndash Kouckyacute K ndash Prochaacutezka L ndash Šamata J 2001 Obděnice čp 4 (okr

Přiacutebram) Dějiny usedlosti ve světle etnografickyacutech archeologickyacutech piacutesemnyacutech a paleo-

zoologickyacutech pramenů Archeologie ve středniacutech Čechaacutech 52 721ndash738

Haacutena J 2003 Pražskeacute groše Vaacuteclava IV z let 1378ndash1419 Klatovy

Haacutena J ndash Hůrkovaacute J ndash Hus M ndash Beraacutenek A ndash Hůrka J 2004 Mincovniacute depoty v jihozaacutepad-

niacutech Čechaacutech Svazek druhyacute Grošoveacute naacutelezy do poloviny 15 stoletiacute Klatovy

Hejna A 1964 Krašovice ndash přiacutespěvek k vyacutezkumu středověkeacute vesnice v Čechaacutech Pamaacutetky arche-

ologickeacute 55 178ndash221

Kočaacuterovaacute R 2005 Enviromentaacutelniacute posudek sedimentu z vyacuteplně jamky s depotem minciacute ndash loka-

lita Mašov čp 10 ZIP o p s čj 26105 Nepublikovanyacute rukopis uloženyacute v Hornickeacutem

muzeu Přiacutebram

Korenyacute R 2003 Archeologickeacute vyacutezkumy na Přiacutebramsku v roce 2002 Středočeskyacute vlastivědnyacute



141ndash144


134ndash138



Nacherovaacute I ndash Satrapovaacute Z ndash Perliacutek D 2005 Restauraacutetorskaacute zpraacuteva Středočeskeacute muzeum Roz-

toky u Prahy 16 9 2005 Nepublikovanyacute rukopis uloženyacute v Hornickeacutem mu zeu Přiacutebram



Praha 115ndash298

Nemeškal L 1980 Grošovyacute naacutelez v Českeacutem Dubu okr Liberec Časopis Naacuterodniacuteho muzea

ndash řada historickaacute 149 151ndash169

Perliacutek D 2005 Zpraacuteva o provedeniacute analyacutezy Středočeskeacute muzeum Roztoky u Prahy 29 7 2005

Nepublikovanyacute rukopis uloženyacute v Hornickeacutem muzeu Přiacutebram


tiky Praha

Profous A 1951 Miacutestniacute jmeacutena v Čechaacutech Jejich vznik původniacute vyacuteznam a změny Diacutel III MndashŘ

Praha



Summary Jiřiacute Haacutena ndash Rastislav Korenyacute ndash Jiřiacute Militkyacute A hoard of Prague grossi struck under

Vaacuteclav (Wenceslas) IV found in Mašov (Přiacutebram district)

A hoard of Prague grossi struck under Vaacuteclav IV was found in Mašov during archaeological exca-

vations in 2004 (Korenyacute 2005) Probing the locality connected with house no 10 situat ed in the

southern outskirts of the village revealed this group of coins (Fig1) as a part of the probe A (Figs

2ndash4) in the burnt layer no 1004 above another layer no 1005 containing archaeological objects

dated back to the 13th and the beginning of the 14th century After cleaning the coins the following

fact has been proven the coins were hidden in a small hole (Fig 6) without any preserved covering

There were 34 Prague grossi burried there (Fig 7) The coins from Mašov are represented by grossi

struck under Vaacuteclav IV Haacutena type no XIV (nos 22ndash33) ie coins of the final period of the Vaacuteclavrsquos

rule The exact dating of the moment when Mašov hoard was buried is difficult The 1420s are the

most probable version The 1430s also cannot be excluded Archaeologically documented burnt

layer (no 1004) covering the hole points to the hypothesis that this hoard could be regarded as an

illustration of impact of the Hussite Wars on local people



Pozdně středověkyacute depot minciacute z Chebu


Uacutevod

V aukčniacute nabiacutedce firmy Aurea Numismatika Praha (2 aukce 20 5 2001 č 544) byl nabiacutezen

a prodaacuten naacutelezovyacute celek resp jeho čaacutest s dochovanou provenienciacute z Chebu Zde byl uveřejněn

takeacute stručnyacute (nikoliv však zcela přesnyacute) popis Na zaacutekladě informaciacute od posledniacuteho soukromeacuteho

majitele naacutepisu na naacutedobě a diacuteky konfrontaci s dalšiacutemi publikovanyacutemi uacutedaji se podařilo prokaacute-

zat že jde o čaacutest již registrovaneacuteho hromadneacuteho naacutelezu minciacute z Chebu1 Diacuteky laskavosti firmy

Aurea Numismatika Praha byl soubor zapůjčen autorovi tohoto přiacutespěvku k popsaacuteniacute2 Souběžně

se zpracovaacuteniacutem teacuteto čaacutesti depotu byly revidovaacuteny naacutelezoveacute okolnosti i celkoveacute složeniacute souboru

Naacutelezoveacute okolnosti

Depot byl objeven dne 11 6 1873 nejmenovanyacutem dělniacutekem ve dvoře domu čp 351 situo-

vaneacutem na naacuterožiacute byacutevaleacute Rahmthuumlrm Gasse [Dobrovskeacuteho ulice] a byacutevaleacute Enten Gasse [Kachniacute

ulice] (obr 1) K naacutelezu došlo při planyacuterovaacuteniacute pozemku bdquowenige Fus unter der Oberflaumlcheldquo

(Schmid 1874 98) Miacutesto naacutelezu je situovaacuteno jižně od hradu při zaacutepadniacutem okraji historickeacuteho

jaacutedra města3 Mince byly uloženy v keramickeacute naacutedobě kryteacute pokliciacute

1 Soubor byl prodaacuten za 30000- Kč a dnes se opět nachaacuteziacute v soukromeacutem majetku Bohužel nelze vyloučit že

naacutesledně došlo k jeho rozptyacuteleniacute Je velkaacute škoda že se naacutelez nepodařilo zachraacutenit pro některeacute muzeum2 Z časovyacutech důvodů nemohla byacutet provedena ani vyacuteběrovaacute fotografickaacute dokumentace minciacute a tak zde zveřej-

něnyacute popis zůstane zřejmě jedinyacutem zdrojem bližšiacuteho poznaacuteniacute teacuteto čaacutesti naacutelezu3 Za upřesněniacute miacutesta naacutelezu děkuji PhDr P Šebestovi z Chebskeacuteho muzea v Chebu

Obr 1 Cheb vyacuteřez plaacutenu města s označeniacutem miacutesta depotu minciacute (šrafovaně) z roku 1873

Obsah naacutelezu byl nedlouho po odkrytiacute na svou dobu velice podrobně publikovaacuten chebskyacutem

archivaacuteřem Georgem Schmidem (1874) V teacuteto praacuteci byly jednotliveacute typy minciacute popsaacuteny avšak

bez uvedeniacute počtu jednotlivyacutech typů i celkoveacuteho množstviacute objevenyacutech minciacute Zaacutekladniacute charak-

teristika obsahu naacutelezu byla uveřejněna ve druheacutem svazku Naacutelezů minciacute v Čechaacutech na Moravě

a ve Slezsku (Naacutelezy II3 194 č 2390)

čp 351

Rahmthuumlrm Gasse [Dobrovskeacuteho ulice]

Enten

Gasse [K

achn

iacute ulice]

čp 351


4 V J Kliacutemovi (1961) nebyly znaacutemy chebskeacute feniky uloženeacute v Chebskeacutem muzeu5 CATALOG des MUSEUMS der Stadt Eger von Georg Schmid 1874 bdquo432ndash444 Egerer Brakteaten Mittelbild

Ganzer rechtsgewandeter Adler Umschrift Vier gothische e (Diese Muumlnzen stammen aus dem Muumlnzfunde

vom 11 juni 1873 im Hofraume des Hauses NC 351 in der Rahmturmgasse)ldquo Autor neměl tuto čaacutest naacutelezu

fyzicky k dispozici

6 Vzhledem k odlišnosti materiaacutelu a pravděpodobneacute staršiacute dataci artefaktu (13ndash14 stoletiacute) nelze společnyacute

naacutelezovyacute původ považovat za zcela ověřenyacute

Obr 3 Cheb celkovyacute pohled na naacutelez

Osud většiny minciacute z naacutelezu neniacute znaacutem Podrobnaacute prvotniacute publikace (Schmid 1874) umožni-

la po letech vytvořit čaacutestečnyacute rekonstrukčniacute popis naacutelezu (Kliacutema 1961) zaměřenyacute předevšiacutem na

chebskeacute a středoněmeckeacute brakteaacutetoveacute feniky početně v naacutelezu zastoupeneacute Pouze 9 chebskyacutech

brakteaacutetovyacutech feniků se dostalo do Chebskeacuteho muzea kde jsou uloženy dodnes4 ostatniacute brakte-

aacutetoveacute feniky německeacute i chebskeacute jsou dnes nezvěstneacute Ani znovuobjevenaacute grošovaacute složka naacutelezu

takeacute neniacute zřejmě kompletniacute

Popis naacutelezuMince uloženeacute v Chebskeacutem muzeu

V numismatickeacute sbiacuterce Chebskeacuteho muzea v Chebu jsou pod inv č 432ndash444 deponovaacuteny cheb-

skeacute brakteaacutetoveacute feniky Podle stareacute muzejniacute evidence pochaacutezejiacute bezpečně z popisovaneacuteho naacutelezu5

Aukčně rozprodanaacute čaacutest naacutelezuKeramika

Pohaacuter koacutenickeacuteho tvaru s vyacuterazně zuacuteženyacutem oblyacutem podhrdliacutem a okrajem ve tvaru miacuterně vně

prožlabeneacuteho šikmeacuteho okružiacute Na maximaacutelniacute vyacuteduti tři rovnoběžneacute ryacutežky Jemně ostřenyacute mate-

riaacutel na povrchu šedyacute redukčně paacutelenyacute s lokaacutelniacutemi světle hnědyacutemi ploškami Dno se stopami

podsyacutepky Na vniřniacute stěně přibližně do vyacuteše 9 cm od dna (miacutesty i vyacuteše) plošneacute zbytky světle

zeleneacute praacuteškoviteacute měděnky Pohaacuter je dochovaacuten v celku pouze na okraji drobnaacute odlomeniacute a na

stěně dvě praskliny Na stěně biacutele napsaacuteno 1873 Eger No 351 Vyacuteška 174 mm průměr uacutestiacute 96 mm

průměr dna 75 mm (obr 21)

Miska (kahaacutenek bez hubičky) s niacutezkyacutemi rozevřenyacutemi stěnami a oblyacutem okrajem Hruběji ostřenyacute

materiaacutel s vyacuteraznou přiacuteměsiacute sliacutedy na povrchu hnědo-okrovyacute Na dně stopy podsyacutepky Vylomenyacute

okraj Na vniřniacute stěně druhotnaacute černaacute vrstva způsobenaacute užiacutevaacuteniacutem předmětu jako kahanu Vyacuteška

24 mm průměr uacutestiacute 116 mm průměr dna 87 mm (obr 22)6

Obr 2 Cheb keramickyacute pohaacuter a miska užiteacute jako

schraacutenka hromadneacuteho naacutelezu minciacute

1

2

1 5 cm


Mince



Lit Veselyacute 1964 var III 2 ()

1 2694 g 265260 mm 105 h

Vladislav II Jagellonskyacute (1471ndash1516) min-

covna Kutnaacute Hora řezač kolků Řiacuteha zlat-

niacutek AR pražskyacute groš z let 1477ndash1479

Lit Haacuteskovaacute 1968 146 č VIIIa1 ()

2 2552 g 267270 mm 2 h

ndash Lit Haacuteskovaacute 1968 148 č Xa1

3 2236 g 271277 mm 2 h

HESSEN-KASSEL Ludviacutek II (1413ndash1458)

AR groš


4 2141 g 275273 mm 12 h

ndash Lit Radoměrskyacute 1976 170 č XXII2

5 2231 g 285285 mm 7 h

ndash Av Rv rozdělovaciacute znameacutenka opisu pěti-

listeacute růžice s vyznačenyacutemi středy

Lit Radoměrskyacute 1976 170 jako č XXII3

6 2295 g 284282 mm 45 h

Ludviacutek III (1458ndash1471) AR groš


7 2443 g 263268 mm 65 h

8 2288 g 270270 mm 105 h

9 2166 g 286287 mm 12 h přehyb

10 2163 g 271268 mm 12 h

11 2120 g 261266 mm 9 h

12 2030 g 270270 mm 75 h

13 2018 g 270280 mm 15 h

14 1986 g 277281 mm 105 h

15 1942 g 272272 mm 5 h

16 1931 g 277272 mm 15 h

17 1908 g 275268 mm 15 h

18 1870 g 276265 mm 15 h

19 1633 g 268269 mm 9 h

SASKO-MIacuteŠEŇ Fridrich IV Vileacutem II

a Fridrich (1412ndash1425) mincovna

Freiberg AR štiacutetovyacute groš z let 1412ndash1425

Lit Krug 1974 140 č 6845

20 2284 g 288287 mm 4 h

mincovna neurčitelnaacute štiacutetovyacute groš

Av Rv mincovniacute značky nečitelneacute


21 2314 g 277278 mm 115 h

Fridrich II (1428ndash1464) mincovna Freiberg

mincmistr Liborius Senftleben (1428ndash

1441) AR štiacutetovyacute groš z let 1437ndash1440

Lit Krug 1974 141 č 7099

22 2364 g 284289 mm 75 h

23 2329 g 287279 mm 75 h

ndash Rv mISnEIISIS

Lit Krug 1974 141 č 7099 var

24 2651 g 270280 mm 4 h


25 2414 g 280277 mm 11 h


26 2771 g 283282 mm 6 h

27 2553 g 277281 mm 3 h


28 2477 g 284284 mm 25 h


29 2282 g 284282 mm 9 h

mincovna Gotha mincmistr Hans Eduard


1440

Rv mISnEIISIS

Lit Krug 1974 142 č 72024 var

30 2557 g 280280 mm 7 h


31 2324 g 287286 mm 15 h

mincovna Freiberg mincmistr Hans Borner


1451

Lit Krug 1974 143 č 7363

32 2616 g 282280 mm 12 h

33 2515 g 271273 mm 75 h


34 2674 g 277270 mm 12 h

35 2599 g 283277 mm 15 h

36 2401 g 278276 mm 11 h

37 2349 g 273272 mm 7 h

38 2337 g 267279 mm 115 h

39 2333 g 274281 mm 9 h

40 2295 g 277279 mm 15 h


41 2273 g 272277 mm 115 h


42 2448 g 281273 mm 105 h

43 2063 g 283283 mm 1 h

ndash Rv piacutesmeno N nečitelneacute

Lit Krug 1974 143 č 736

44 2536 g 276275 mm 15 h

ndash Av LAnG


45 2026 g 276280 mm 3 h

mincovna bdquoFreibergldquo ndash neznaacutemaacute falzaacutetorskaacute

diacutelna AE štiacutetovyacute groš z let 1442ndash1451

ndash doboveacute falzum

Rv piacutesmeno N nečitelneacute


Pozn Na povrchu zbytky plošneacuteho pokrytiacute

šedyacutem kovem


mincovna Zwickau (a Sangerhausen) minc-

mistr Juumlrge Silberborner (1442ndash1449) AR

štiacutetovyacute groš z let asi 1442ndash1449

Rv slovo mISnENSIs odlomeno

Lit Krug 1974 143 č 741

47 1865 g ndash282 mm 55 h vylomen



Lit Krug 1974 149 č 8625

48 1802 g 275282 mm 15 h


49 2351 g 271268 mm 10 h



1464

Lit Krug 1974 149 č 8816 nebo 20



51 2294 g 278272 mm 8 h


52 2577 g 281275 mm 12 h


54 2148 g 278284 mm 6 h

55 2143 g 266270 mm 75 h

56 1912 g 279279 mm 35 h

ndash Av LΛII

Lit Krug 1974 149 č 88312 var

57 2216 g 274275 mm 75 h


58 2547 g 282278 mm 3 h



ndash Rv MISnEnSIS

Lit Krug 1974 150 č 88710 var

60 2444 g 282285 mm 105 h


Lit Krug 1974 150 č 88912 var

61 2185 g 266270 mm 75 h


62 2123 g 271269 mm 105 h přehyb


63 2398 g 280282 mm 12 h

ndash Rv IIISnEnSIS

Lit Krug 1974 150 č 89710 var

64 2225 g 278281 mm 4 h

ndash Rv IIISnEnSIS

Lit Krug 1974 150 č 90810 var

65 2490 g 278281 mm 4 h

ndash Av slovo MARCh čaacutestečně nečitelneacute

Lit Krug 1974 150 č 90829 ()

66 2382 g 276281 mm 10 h


67 1663 g 270278 mm 115 h


Lit Krug 1974 150 č 91112 var

68 1958 g 274271 mm 85 h


(1454ndash1462) AR mečovyacute groš z roku 1462

Lit Krug 1974 151 č 9361

69 2641 g 267272 mm 95 h

70 2038 g 273266 mm 12 h



71 2083 g 269270 mm 4 h


72 2123 g 276272 mm 12 h

mincovna Lipsko mincmistr Conrad

Funcke (1462ndash1465) AR mečovyacute groš z let

14621464

Lit Krug 1974 151 č 94320

73 2564 g 271264 mm 6 h

74 2019 g 278281 mm 3 h

ndash Rv IIISIIEnSS

Lit Krug 1974 151 č 94317 var

75 2359 g 275275 mm 25 h

ndash Rv slovo IIISnEnSIS nečitelneacute

Lit Krug 1974 151 č 94516ndash22

76 2027 g 278279 mm 2 h


77 1936 g 278282 mm 4 h


78 2217 g 271265 mm 4 h

ndash Rv IIISIIEIISS

Lit Krug 1974 151 č 94717 var

79 2258 g 276270 mm 8 h

Fridrich II Fridrich IV a Zikmund (1428ndash

1436) mincovna Freiberg mincmistr

Liborius Senftleben (1428ndash1441) AR štiacute-

tovyacute groš z let 1431ndash1436

Lit Krug 1974 153 č 9891

80 2605 g 293294 mm 10 h

81 2476 g 279286 mm 6 h


82 2433 g 292290 mm 12 h


83 2553 g 281282 mm 75 h


84 1582 g 294ndash mm 12 h asi 20 odlo-

meno

Fridrich II a Vileacutem (III) (1440ndash1464)

mincovna Freiberg mincmistr Hans

Borner (1441ndash1449) AR štiacutetovyacute groš z let

14411442

Av tvar piacutesmen AN nečitelnyacute ndash Rv tvar

piacutesmena N nečitelnyacute


85 2342 g 263277 mm 35 h


14511456

Lit Krug 1974 156 č 10345

86 2389 g 280278 mm 6 h

87 2385 g 282283 mm 9 h


88 2620 g 277276 mm 05 h

89 2616 g 278279 mm 12 h

90 2407 g 280281 mm 15 h

91 2346 g 284284 mm 6 h

92 2112 g 280282 mm 35 h



ndash Av tvar slova LANG nečitelnyacute ndash Rv tvar

piacutesmene N nečitelnyacute


5ndash11

94 2287 g 282280 mm 3 h

ndash Av tvary piacutesmen slova DEI nečitelneacute


5ndash11

95 2258 g 277280 mm 85 h

mincovna Zwickau (a Sangerhausen)

mincmistr Juumlrge Silberborner (1442ndash

1449) AR štiacutetovyacute groš z let 14421444

(1449)

Av v uacutehlech ležiacuteciacuteho křiacuteže naviacutec kliacutenky

Lit Krug 1974 158 č 10714 var


ndash Av v uacutehlech ležiacuteciacuteho křiacuteže naviacutec kliacutenky

Lit Krug 1974 158 č 10721 var

97 2289 g 289294 mm 8 h

ndash Rv středniacute dřiacutek v piacutesmenu H hrotitě zalo-

menyacute

Lit Krug 1974 158 č 10724

98 2507 g 280278 mm 85 h

ndash Rv nečitelnyacute tvar piacutesmene N

Lit Krug 1974 158 č 1072

99 2393 g 288287 mm 15 h




Lit Krug 1974 158 č 10798

100 2795 g 279277 mm 35 h

101 2737 g 268282 mm 12 h

102 2418 g 284276 mm 115 h

mincmistr Paul Borner (1459ndash1461) AR

mečovyacute groš z let 1459ndash1461

Lit Krug 1974 158 č 10874

103 2519 g 265273 mm 6 h zprohyacutebanyacute

104 2298 g 281278 mm 35 h

105 2083 g 276279 mm 75 h


106 2380 g 269269 mm 85 h


Rv E bez vnitřniacuteho dřiacuteku


107 2066 g 278277 mm 10 h

108 1740 g 276278 mm 12 h


Av mincovniacute značka nečitelnaacute


109 2123 g 282279 mm 5 h

110 2067 g 277273 mm 5 h

Fridrich II a Markeacuteta (1456ndash1464) min-

covna Kolditz mincmistr Peter Schwabe

(1456ndash1465) AR mečovyacute groš z let

1456ndash1464

Av LΛn ndash Rv [M]ARCh

Lit Krug 1974 161 č 11209 var

111 2042 g 285ndash mm 05 h


Lit Krug 1974 161 č 113015

112 2294 g 283281 mm 12 h


113 2468 g 283283 mm 5 h

114 2412 g 279276 mm 9 h


Lit Krug 1974 163 č 115256

115 2440 g 277283 mm 95 h


116 1953 g 275278 mm 3 h

ndash Lit Krug 1974 163 č 115274 ()

117 2212 g 275273 mm 3 h

ndash Rv přiacutepadnaacute tečka v ploše nečitelnaacute

Lit Krug 1974 163 č 115274 ()

118 2355 g 270272 mm 7 h

ndash Rv mISnEIISISS

Lit Krug 1974 162 č 116680 var

119 1912 g 277274 mm 55 h


120 2194 g 269276 mm 75 h


121 2046 g 261272 mm 15 h


122 2111 g 267275 mm 7 h


123 2017 g 275279 mm 12 h


124 2074 g 271276 mm 65 h


125 2287 g 275266 mm 9 h

126 2150 g 265267 mm 9 h


127 2258 g 278273 mm 5 h

128 1831 g 266273 mm 65 h olaacutemaacuten


129 2387 g 266274 mm 95 h


130 2061 g 270274 mm 65 h

131 2037 g 273276 mm 75 h


132 2032 g 275274 mm 6 h

ndash Lit Krug 1974 162ndash163 jako č 1177ndash1183

nebo 1184ndash1190

133 2295 g 275271 mm 12 h

Vileacutem III (1445ndash1482) mincovna Gotha


1445ndash1465

Lit Krug 1974 165 č 12274

134 2310 g 277280 mm 85 h


mincovna Saalfeld mincmistr () AR štiacuteto-


Av LAIIG ndash Rv mISnEИSIS

Lit Krug 1974 166 č 12485 var

135 2361 g 284280 mm 15 h

mincovna Gotha mincmistr () AR routovyacute

groš z let 1457ndash1464

Lit Krug 1974 169 č 13141

136 2483 g 287281 mm 6 h


137 2083 g 277281 mm 12 h


138 2993 g 289286 mm 15 h


139 2366 g 280282 mm 1 h

140 2337 g 287284 mm 5 h


141 2309 g 284282 mm 3 h

ndash Av IIISnEnSIS

Lit Krug 1974 170 č 13223 var

142 2217 g 283282 mm 6 h

ndash Rv IIISnEnSISS je čaacutestečně čitelneacute

Lit Krug 1974 170 č 13224 ()

143 2326 g 282282 mm 12 h


144 2720 g 281286 mm 3 h

ndash Rv IIISnEnSS

Lit Krug 1974 170 č 13229 var

145 2505 g 283284 mm 105 h

ndash Rv nečitelneacute slovo mISnEnSIS


146 2115 g 276273 mm 9 h

147 2108 g 273268 mm 6 h

ndash Rv nečitelneacute slovo [mISnEnSIS]


148 2070 g 270274 mm 1 h

Arnošt a Albrecht (1464ndash1465) mincovna

Freiberg mincmistr Stephan Glasberg


1465


149 2094 g 253268 mm 1 h olaacutemanyacute

Neurčitelnyacute panovniacutek mincovna neurčitel-

naacute AR mečovyacute groš bliacuteže neurčenyacute

150 1975 g 275273 mm 7 h

151 2534 g 269269 mm 115 h

AR štiacutetovyacute groš bliacuteže neurčitelnyacute

152 2220 g 285273 mm 15 h

153 2489 g 282270 mm 15 h

Nedochovanaacute čaacutest naacutelezu

Rekonstrukčniacute popis vytvořil V J Kliacutema (1961) na zaacutekladě prvotniacute publikace (Schmid 1874)

Na tomto miacutestě je uveden znovu doplněn drobnyacutemi uacutepravami Z prvotniacute publikace nebylo

možneacute zjistit počty kusů jednotlivyacutech typů a metrologickeacute uacutedaje

1 Čechy CHEB město AR brakteaacutetovyacute

fenik okolo poloviny 15 stoletiacute (mnoho

kusů a variant)

Av orlice čtyři gotickaacute piacutesmena E mezi

piacutesmeny kuličky (orlice obraacutecenaacute vlevo

a vpravo)

Lit Castelin 1956 80 jako č 2ndash4

2 ndash Av jako předchoziacute ale mezi piacutesmeny

E křiacutežky

Lit Castelin 1956 neuvaacutediacute

3 FULDA opatstviacute AR brakteaacutetovyacute fenik

15 stoletiacute

Av znak s rovnyacutem štiacutetkem FOLDE

4 GOTHA město AR brakteaacutetovyacute fenik

15 stoletiacute ()

Av dvě proti sobě položeneacute koruny

GOTHA

Lit Mertens 1974 50 jako č 789 Taf 3789

Bonhoff 1977 č 1322

5 HEILIGENSTADT AR brakteaacutetovyacute fenik

15 stoletiacute () (několik různyacutech variant)

Av kolo s šesti loukotěmi HEIL

6 JENA město AR brakteaacutetovyacute fenik po 1448

Av dva vinneacute hrozny IHENA

Lit Mertens 1974 55 č 853 Bonhoff 1977 č

1283


7 MUumlHLHAUSEN město AR brakteaacutetovyacute


Av okřiacutedlenaacute mlyacutenskaacute hřiacutedel ML

Lit Bonhoff 1977 patrně jako č 1225

8 NAUMBURG biskupstviacute AR brakteaacutetovyacute


Av zkřiacuteženyacute kliacuteč a meč NVCMB


Bonhoff 1977 č 943

9 SAALFELD město AR brakteaacutetovyacute fenik

po 1448

Av ve dvou vyacuteřezech gotickaacute piacutesmena S a V

Lit Mertens 1974 55 jako č 858ndash859 Taf

36858ndash859 Bonhoff 1977 jako č 1160

10 ŠMALKALDY pod vlaacutedou hessenskyacutech

zemskyacutech hrabat AR brakteaacutetovyacute fenik

2 polovina 15 stoletiacute (velkyacute počet kusů

a variant)

Av pod korunou ležiacuteciacute S SMALD (nebo

SMADAL)


11 VYacuteMAR () město () AR brakteaacutetovyacute

fenik 15 stoletiacute ()

Av běžiacuteciacute lev se zdviženyacutem ohonem opis

nečitelnyacute

Pozn Nelze vyloučit že jde o ražbu města

Braunschweig (srovnej Mertens 1974 asi

jako Taf 9262ndash263)

12 WITTENBERG AR brakteaacutetovyacute fenik

15 stoletiacute

Av dvě k sobě obraacuteceneacute koruny WITTENB

13 WEISSENSEE AR brakteaacutetovyacute fenik

15 stoletiacute

Av dvě křiacutežem položeneacute ryby WISSEN

14 HENNEBERG-SCHLEUSINGEN

hrab stviacute patrně Vileacutem III (1426ndash1444)

mincovna Schleusingen AR brakteaacutetovyacute

fenik

Av pod korunou položeneacute S WILHE (nebo

WILHEM)

Lit Saurma 1892 29 jako č 1282 Taf

XIX569

15 BAMBERK biskupstviacute AR fenik bliacuteže

neurčenyacute (1 ks)

Av erbovniacute štiacutetek se lvem a přiacutečnyacutem břev-

nem

7 V aukčniacutem katalogu chybně uvedeno celkem 154 minciacute8 Pražskeacute groše původniacute popis naacutelezu neuvaacutediacute (Kliacutema 1961 132) teoreticky tedy nelze vyloučit že jde o poz-

dějšiacute přiacuteměs s naacutelezem nesouvisejiacuteciacute avšak žaacutedneacute konkreacutetniacute doklady pro tuto interpretaci neexistujiacute

Zhodnoceniacute naacutelezu

Celkovyacute přehled dochovaneacuteho či doložitelneacuteho obsahu naacutelezu je uveden v tabulce (Tab 1) Již

na prvyacute pohled je zřejmaacute pro českeacute uacutezemiacute atypickaacute struktura obsahu tohoto depotu Grošovou

složku reprezentujiacute jen ojediněleacute pražskeacute groše a zcela převažujiacute groše sasko-miacutešeňskeacute Drobnou

minci reprezentovaly kromě chebskyacutech ražeb předevšiacutem středoněmeckeacute brakteaacutetoveacute feniky min-

ce v Čechaacutech obiacutehajiacuteciacute jen zcela vyacutejimečně Běžneacute feniky zde byly zastoupeny naopak zřejmě jen

ojediněle ndash např Bamberk

Dochovanaacute čaacutest depotu je pouze torzem celkoveacute množstviacute všech minciacute neniacute znaacutemo a neuvaacute-

diacute je ani prvotniacute publikace naacutelezu (Schmidt 1874 Kliacutema 1961 132) Jedinyacutem nepřiacutemyacutem vodiacutetkem

je keramickyacute pohaacuter na jehož vnitřniacute stěně je viditelnyacute zelenyacute oxidačniacute povlak do vyacutešky asi 9 cm

svědčiacuteciacute o zaplněniacute naacutedoby zhruba do jejiacute poloviny Z teacuteto skutečnosti vyplyacutevaacute že dochovaneacute

mince tvořiacute zřejmě jen menšiacute čaacutest původniacuteho celku

K fyzickeacutemu zpracovaacuteniacute se dostalo celkem 153 minciacute7 vyacutehradně grošovyacutech ražeb Mince

byly již v čištěneacutem stavu pouze menšiacute čaacutest byla dočištěna autorem přiacutespěvku Podle teacuteto čaacutesti lze

předpoklaacutedat že celek byl původně pokryt intenziacutevniacute zelenou oxidačniacute vrstvou Na některyacutech

ražbaacutech byla viditelnaacute poškozeniacute povrchu způsobenaacute mechanickyacutem oddělovaacuteniacutem minciacute před

chemickyacutem čištěniacutem

Českeacute ražby jsou v zachovaneacute čaacutesti naacutelezu zastoupeny jedniacutem pražskyacutem grošem Vaacuteclava IV

(č 1) a dvěma groši Vladislava II Jagellonskeacuteho (č 2ndash3) raženyacutemi v letech 1477ndash14798 Celkem


Tab 1 Cheb přehled obsahu depotu

Země Doba vlaacutedy Nominaacutel Ks

ČECHY celkem 3

Vaacuteclav IV 1378ndash1419 groš 1

Vladislav II Jagellonskyacute 1471ndash1516 groš 2

HESSEN- celkem 16

KASSEL Ludviacutek II 1413ndash1458 groš 3

Ludviacutek III 1458ndash1471 groš 13

SASKO-MIacuteŠEŇ celkem 134

Fridrich IV Vileacutem II a Fridrich 1412ndash1425 groš 2

Fridrich II 1428ndash1464 groš 58

Fridrich II Fridrich IV a Zikmund 1428ndash1436 groš 5

Fridrich II a Vileacutem (III) 1440ndash1464 groš 26

Fridrich II a Markeacuteta 1456ndash1464 groš 23

Vileacutem III 1445ndash1482 groš 15

Arnošt a Albrecht 1464ndash1465 groš 1

Neurčenyacute panovniacutek ndash groš 4

CHEB město 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik 9+

FULDA opatstviacute 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

GOTHA město 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

HEILIGENSTADT 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

JENA město po 1448 brakteaacutetovyacute fenik

MUumlHLHAUSEN město 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

NAUMBURG biskupstviacute 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

SAALFELD město po 1448 brakteaacutetovyacute fenik

ŠMALKALDY pod vl hessen zemskyacutech hrabat po 1450 brakteaacutetovyacute fenik mnoho

VYacuteMAR () město () 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

WITTENBERG 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

WEISSENSEE 15 stoletiacute brakteaacutetovyacute fenik

HENNEBERG-

SCHLEUSINGEN hrab 1426ndash1444 brakteaacutetovyacute fenik

BAMBERK biskupstviacute 15 stoletiacute fenik

9 Dosud nepublikovaneacute exemplaacuteře jsou znaacutemy např z naacuteměstiacute Republiky v Praze či ze Žatce

16 kusy jsou v souboru zastoupeny hessenskeacute groše Ludviacuteka II (č 4ndash6) a Ludviacuteka III (č 7ndash19)

Kmen dochovaneacute čaacutesti naacutelezu tvořiacute sasko-miacutešeňskeacute groše zastoupeneacute 134 exemplaacuteři (č 20ndash153)

Přehled podle ražeb jednotlivyacutech panovniacuteků je uveden v tabulce (Tab 1) Ještě naacutezornějšiacute je však

zastoupeniacute podle jednotlivyacutech uacuteseků ražby kde zcela převažuje obdobiacute 1456ndash1464 (Graf 1) Je zajiacute-

maveacute že nejmladšiacute sasko-miacutešeňskeacute groše pochaacutezejiacute z let 1464ndash1465 a mladšiacute ražby zde již nejsou

zastoupeny Z peněžniacuteho hlediska neniacute početnaacute přiacutetomnost miacutešeňskyacutech grošů v naacutelezu překvapivaacute

neboť zvlaacuteště pro 3 čtvrtinu 15 stoletiacute je jejich početnyacute vyacuteskyt v Čechaacutech velmi typickyacute

U řady sasko-miacutešeňskyacutech grošů byly zjištěny drobneacute opisoveacute varianty doplňujiacuteciacute mono-

grafii G Kruga (1974) Zajiacutemavaacute je takeacute přiacutetomnost doboveacuteho měděneacuteho raženeacuteho falza groše

Fridricha II (č 46) potaženeacuteho šedyacutem zoxidovanyacutem kovem Neniacute jasneacute zda tyto padělky vzni-

kaly na českeacutem či saskeacutem uacutezemiacute Jejich vyacuteskyt neniacute v depotech na českeacutem uacutezemiacute přiacuteliš častyacute

např Heřmaničky (Šimek 2000 14) objevujiacute se však jako tzv ztraacutetoveacute mince v archeologickyacutech

situaciacutech9 V přiacutepadě chebskeacuteho naacutelezu jde o doklad dobově patrně nerozpoznaneacuteho exemplaacuteře

čemuž odpoviacutedaacute takeacute kvalitniacute technickeacute provedeniacute

Je velkaacute škoda že se fyzicky nedochovaly středoněmeckeacute brakteaacutetoveacute feniky jejichž přiacutetom-

nost je v Čechaacutech opravdu vyacutejimečnaacute (Kliacutema 1961 132) Jejich početneacute zastoupeniacute ve sledovaneacutem


naacutelezu je vyacutemluvnyacutem dokladem odlišneacute struktury oběživa v Chebu ve 3 čtvrtině 15 stoletiacute

Německeacute brakteaacutetoveacute feniky zde nachaacutezely uplatněniacute předevšiacutem diacuteky skutečnosti že jejich

metrologickeacute obdoby byly v Chebu raženy Absence chebskyacutech feniků z naacutelezu je velkou ztraacutetou

pro bližšiacute poznaacuteniacute chebskeacuteho mincovnictviacute v době okolo poloviny 15 stoletiacute neboť to byl praacutevě

tento depot kteryacute upřesnil datovaacuteniacute brakteaacutetovyacutech feniků typu Castelin (1956 80 č 2ndash5)10 K

Castelin (1956 79ndash81) tyto mince typologicky datoval ještě na sklonek 14 stoletiacute teprve analyacuteza

fenikoveacute čaacutesti sledovaneacuteho depotu umožnila posun předpoklaacutedaneacute doby jejich ražby k polovině

15 stoletiacute patrně do doby po roce 1440 (Kliacutema 1961 134ndash135)

Pro stanoveniacute doby ukrytiacute depotu jsou kliacutečoveacute českeacute pražskeacute groše Vladislava II Jagellonskeacuteho

raženeacute v letech 1477ndash1479 (č 2ndash3) Lze tedy předpoklaacutedat že k zakopaacuteniacute peněz došlo asi okolo

roku 148011 Je otaacutezkou zda naacutelez představuje dobově aktuaacutelniacute sondu do struktury oběživa

v Chebu v době ukrytiacute souboru či zda jde o peniacuteze akumulovaneacute po delšiacute dobu předevšiacutem v ob-

dobiacute po polovině 15 stoletiacute Spektrum zastoupenyacutech miacutešeňskyacutech grošů tuto možnost naznačuje

Takeacute středoněmeckeacute brakteaacutetoveacute feniky jsou zřejmě převahou z doby okolo poloviny 15 stoletiacute

většina z nich však neniacute přesněji datovatelnaacute S vyacutehradami neboť zatiacutem neznaacuteme skutečneacute

měnoveacute poměry v Chebu okolo roku 1480 tedy můžeme předpoklaacutedat že převaha minciacute z de-

potu byla posledniacutem majitelem schraňovaacutena delšiacute dobu

Zajiacutemaveacute chronologickeacute svědectviacute poskytujiacute takeacute obě keramickeacute naacutedoby použiteacute jako schraacuten-

ka depotu (obr 21ndash2) Mince byly vloženy do redukčně paacuteleneacuteho intaktně dochovaneacuteho pohaacuteru

kteryacute lze obecně datovat do 15 stoletiacute Určitou archaičnost technologie jeho vyacuteroby doklaacutedajiacute stopy

podsyacutepky na dně Jako poklice byl použit miskovityacute kahaacutenek vyrobenyacute z materiaacutelu hnědookroveacute

barvy na povrchu s vyacuteraznou přiacuteměsiacute sliacutedy ve střepu a stopami podsyacutepky na dně Černaacute vrstva na

vniřniacute stěně doklaacutedaacute užiacutevaacuteniacute předmětu jako kahanu Charakterem materiaacutelu je pravděpodobneacute že

vznikl v obdobiacute od konce 13 do 14 stoletiacute Pokud skutečně k naacutelezu patřiacute jde o dalšiacute přiacuteklad užitiacute

staršiacute naacutedoby při uklaacutedaacuteniacute mincovniacuteho pokladu (k problematice např Militkyacute 2000 693)

Zaacutevěrem je vhodneacute se zmiacutenit o dalšiacutech středověkyacutech mincovniacutech naacutelezech z Chebu Kromě

popisovaneacuteho naacutelezu jde překvapivě zatiacutem o jedinyacute registrovanyacute hromadnyacute naacutelez z města Dne

19 2 1846 bylo při vyvaacuteženiacute suti z kostela Navštiacuteveniacute P Marie pod sloupem mezi dvěma opra-

covanyacutemi kameny nalezeno 18 zlatyacutech minciacute ze 14ndash15 stoletiacute (Naacutelezy II3 194 č 2389) ze kte-

ryacutech byly popsaacuteny Basilej pod vlaacutedou Zikmunda (2) Falc mincovna Heidelberg (3) Bacharach

(1) Frankfurt nad Mohanem (3) Koliacuten nad Ryacutenem (1) Mohuč (3) Treviacuter (2) ndash šlo tedy zřejmě

vyacutehradně o ryacutenskeacute zlateacute raženeacute od roku 1386 Tento naacutelez poskytl zajiacutemaveacute svědectviacute o orien-

taci Chebu na zaacutepadoevropskou zlatou měnu Z nedostatečneacuteho popisu však nelze odvodit kdy

byl ukryt resp vložen do zdiva stavby pouze nepřiacutemou indicii poskytuje vlastniacute miacutesto naacutelezu

Kostel Navštiacuteveniacute P Marie byl zřiacutezen ze synagogy zabaveneacute chebskeacute židovskeacute obci po roce 1429

Graf 1 Cheb chronologickeacute rozloženiacute sasko-miacutešeňskyacutech grošů zastoupenyacutech v depotu

908070605040302010

01412ndash1425 1431ndash1436 1437ndash1440 1441ndash1451 1451ndash1456 1456ndash1464 1445ndash1465

10 Chebskeacute feniky tohoto typu se zatiacutem v jineacutem naacutelezu nevyskytly (Kliacutema 1961 133)11 Datovaacuteniacute vychaacuteziacute z předpokladu autenticity přiacutetomnosti jagellonskyacutech grošů (viz pozn 8) v opačneacutem

přiacutepadě by bylo nutneacute dobu ukrytiacute stanovit na zaacutekladě nejmladšiacuteho sasko-miacutešeňskeacuteho groše (č 149) do

doby po roce 14641465 tedy asi do obdobiacute okolo roku 1470


a v roce 1468 byla tato stavba doplněna viacutežkou a sakristiiacute V roce 1837 se v kostele zřiacutetila klenba

při jejiacutemž vyvaacuteženiacute byl v roce 1846 mincovniacute naacutelez objeven Obvodoveacute zdi svatyně pak byly zbo-

řeny v roce 1856 (Kuča 1997 382ndash383) Mince nalezeneacute mezi kameny pod sloupem byly zřejmě

použity jako stavebniacute obětina Bohužel neniacute znaacutemo zda přeměna synagogy na kostel znamenala

i zaacutesadniacute architektonickou přeměnu stavby a dnes nelze zjistit zda sloup byl součaacutestiacute staršiacute syna-

gogy nebo vznikl až po roce 1429 (asi jen s malou pravděpodobnostiacute až v roce 1468) V každeacutem

přiacutepadě jde o dosti ojedinělyacute doklad manipulace s penězi v sakraacutelniacutem prostřediacute

Literatura

Bonhoff F 1977 Sammlung Dr Med Friedrich Bonhoff Hamburg Teil I Deutsche Muumlnzen des

Mittel alters Dr Busso Peus Nachf Muumlnzhandlung Katalog 293 Frankfurt a M

Castelin K 1956 Chebskeacute mincovnictviacute v době grošoveacute (1305ndash1520) Numismatickyacute sborniacutek

3 73ndash113

Haacuteskovaacute J 1968 Pražskeacute groše z let 1471ndash1526 Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie

22 121ndash176

Kliacutema V J 1961 Chebskeacute brakteaacutetoveacute feniky Numismatickeacute listy 16 131ndash135

Krug G 1974 Die meissnisch-saumlchsischen Groschen 1338 bis 1500 Berlin

Kuča K 1997 Města a městečka v Čechaacutech na Moravě a ve Slezsku II diacutel HndashKole Praha

Mertens E 1974 Sammlung Artur Loumlbbecke Deutsche Brakteaten Muumlnster [Reprint aukčniacuteho

katalogu z roku 1925 ndash Muumlnzhandlung A Reichmann amp Co Halle (Salle)]

Militkyacute J 2000 Dva pozdně středověkeacute depoty minciacute z vyacutechodniacutech Čech (Naacutelez Kosteleckeacute

Horky a Choceň) Archeologickeacute rozhledy 52 688ndash697



Praha 115ndash298

Radoměrskyacute P 1976 Naacutelez minciacute z 15 stoletiacute v Kraacutelově Dvoře u Berouna 2 vydaacuteniacute Praha

(Doplněnyacute reprint 1 vydaacuteniacute ndash Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea Řada A ndash Historie 21 1967

109ndash189)

Saurma-Jeltsch H v 1892 Die Saurmische Muumlnzsammlung deutscher schweizerischer und

polnischer Gepraumlge Berlin

Schmied G 1874 Der Muumlnzenfund in Eger am 11 Juni 1873 Egerer Jahrbuch Kalender fuumlr das Egerland

4 97ndash100

Šimek E 2000 Die Funde der Meiszligner Groschen aus der Gebiet unter dem Berg Blaniacutek (Mittel-

boumlhmen) Dresdener Kunstblaumltter 12000 13ndash16


Nu mis matickyacute sborniacutek 8 (1963ndash1964) 19ndash45

Summary Jiřiacute Militkyacute A late medieval coin hoard from Cheb (Eger)

The auction house Aurea Numismatika Praha (Auction 2 20 July 2001 no 544) has auctioned

and sold a coin hoard from Cheb It was a part of a hoard found in the courtyard of the house

no 351 at the corner of Rahmthuumlrm Gasse (recently Dobrovskyacute St) and Enten Gasse (recently

Kachniacute St) in 1873 The hoard has already been published by G Schmid (1874) and incorporated

later into the list of hoards produced by E Nohejlovaacute-Praacutetovaacute (Naacutelezy II3 no 2390) Nothing

is known about the later history of individual coins The first publication made a partial recon-

struction possible (Kliacutema 1961 Chapter 33) but it was mainly focused on bracteat pfennigs from

Cheb and central Germany Just only 9 pfennigs struck in Cheb became a part of the museum

collection in Cheb (Chapter 31) Also newly appeared grossi from the hoard are not complete

in number (Chapter 32)

List of preserved and documented coins of the hoard is presented in Table 1 It is visible for the

first sight that its structure is untypical for the Bohemian territory (Fig 3) Grossi are represented

by isolated Prague issues (3 pieces) Hesse issues (16 pieces) and Saxon-Meissen grossi are prevail-

ing (134 pieces) Small change has been represented with exception for coins from Cheb by central


ČECHY Vladislav II Jagellonskyacute (1471ndash1516) mincovna Kutnaacute Hora AR biacutelyacute peniacutez jedno-

strannyacute z let asi 1509ndash1516

Av českyacute lev doleva WLADISLAVS SECVNDVS

Rv hladkyacute

Lit Castelin 1930 79 Tab 111C tab II7

040 g 143141 mm

German bracteat pfennigs in unknown number Contemporary pfennigs appeared evidently only

sporadically eg coins from Bamberg Unfortunatelly central German bracteat pfennigs have not

survived and their appearance in Bohemia is really extraordinary (Kliacutema 1961 132) Their rela-

tively big number in the hoard clearly shows different structure of coins in circulation in Cheb dur-

ing the third quarter of the 15th century The German bracteat pfennigs were in use there because of

the simple fact that their copies have been struck in Cheb Absence of Cheb pfennigs in the hoard

makes detailed research in the Cheb coinage during the mid-15th century highly difficult because

this hoard has corrected dating of bracteat pfennigs of the Castelin type (1956 80 nos 2ndash5) K

Castelin (1956 79ndash81) dated these coins back to the end of the 14th century and even analysis of

this hoard moved the date evidently after 1440 (Kliacutema 1961 134ndash135)

The Prague grossi struck under Vladislav II between 1477 and 1479 represent the key argu-

ment for the date when the hoard has been burried (nos 2ndash3) It is possible to assume this to hap-

pen around 1480 But it is quationable if the hoard represents a sampler of coins in circulation in

Cheb in time of its burying or if it is a group of coins accumulated for a longer time ndash in period

after the 1450s Selection of Meissen grossi should confirm this possibility and also the German

bracteat pfennigs come from the period around 1450 but it is impossible to date the majority of

them in detail We can assume with a reasonable reservation ndash we do not know real character of

circulation in Cheb around 1480 ndash that the major number of coins in the hoard has been saved

by the last former owner for a longer time

Both ceramic vessels used as protecting boxes (Fig 21ndash2) offer interesting chronological

testimony It is possible to date the reductively burnt cup back to the 15th century A concave plate

of a burner has been used as a lid and character of its material points to the period between the

end of the 13th and the 14th century which well documents another use of an ldquoantiquerdquo vessel for

a coin hoard


Stopa rozchvaacuteceneacuteho depotu pozdně středověkyacutech minciacutez Kunějova (okr Jindřichův Hradec)

V l a d i s l a v B U R I A N ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

Koncem roku 1998 byla zapůjčena do Okresniacuteho muzea v Jindřichově Hradci k určeniacute jedna

mince Naacutesledně se ukaacutezalo že původně tvořila součaacutest hromadneacuteho naacutelezu objeveneacuteho za

neznaacutemyacutech okolnostiacute na bliacuteže neznaacutemeacutem miacutestě v obci Kunějov Nic dalšiacuteho o obsahu depotu

počtu kusů či přiacutepadneacute naacutedobě neniacute znaacutemo V každeacutem přiacutepadě k odkrytiacute a rozchvaacuteceniacute souboru

došlo v průběhu 90 let 20 stoletiacute Šlo o tuto ražbu


Na zaacutekladě dochovaneacute mince uloženeacute v soukromeacute sbiacuterce nelze řiacuteci viacutece než že depot mohl

byacutet ukryt v průběhu celeacuteho 16 stoletiacute či dokonce ještě i na počaacutetku 17 stoletiacute kdy staršiacute jagellon-

skeacute peniacuteze obiacutehaly společně s mladšiacutemi biacutelyacutemi penězi

Literatura

Castelin C O 1930 Ke chronologii biacutelyacutech peněz Vladislava II Numismatickyacute časopis českoslo-

venskyacute 6 75ndash94

Summary Vladislav Burian ndash Jiřiacute Militkyacute Traces of the disappeared hoard of late medieval

coins found in Kunějov (Jindřichův Hradec district)

One coin was lent to the District Museum in Jindřichův Hradec in purpose of determination

in 1998 ndash the white coin struck under Vladislav II Jagello of the Castelin (1930) type no 11C

This specimen appeared to be a part of a group hoard found under unknown circumstances in

unknown place in Kunějov No more information on structure of the hoard is available The

hoard was found and coins stolen some time during the 1920s On the basis of interpretation

of the preserved coin it is impossible to state more than the hoard could be burried during the

16th century or even at the beginning of the 17th century when older Jagellonian coins circulated

together with later white coins


Naacutelez mince Ferdinanda I z Libiacutenskeacuteho Sedla (okr Prachatice)

J i ř iacute M I L I T K Yacute ndash P e t r Z AV Ř E L

V roce 2001 provaacuteděla firma Antico s r o rekonstrukci gotickeacuteho kostela sv Anny v obci Libiacuten-

skeacute Sedlo ležiacuteciacute na trase prachatickeacute větve Zlateacute stezky V červenci uvedeneacuteho roku byly prove-

deny odvlhčovaciacute ryacutehy kolem obvodovyacutech stěn kostela a to vně i v jeho interieacuteru Vyacutekopoveacute praacutece

byly pravidelně dozorovaacuteny archeologickyacutem odděleniacutem Jihočeskeacuteho muzea v Českyacutech Budějovi-

ciacutech (Zavřel 2003) V odvodňovaciacutech ryacutehaacutech byla registrovaacutena poměrně jednoduchaacute stratigrafie

sestaacutevajiacuteciacute pouze z několika recentniacutech navaacutežkovyacutech vrstev bez dalšiacutech naacutelezů vyacutekopy však

nedosaacutehly geologickeacuteho podložiacute V interieacuteru kostela byly v sekundaacuterniacute pozici nalezeny zlomky

keramiky ze 16 stoletiacute a zde měla byacutet nalezena dle vyjaacutedřeniacute naacutelezce i jedna mince kteraacute je

dnes uložena v Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech (inv č A 25291)

SLEZSKO Ferdinand I (1526ndash1564) mincovna Vratislav AR biacutelyacute peniacutez bez letopočtu z let

1526ndash1558

Av korunovanyacute českyacute bdquolezouciacuteldquo lev doleva šestilistaacute kytička FERDINANDPRIMV

Rv hladkyacute

Lit Castelin ndash Nohejlovaacute 1936 124 jako var Ei (ale PRIM) Přichystal 2004 77ndash78 var 5AIIIi

Smělyacute 2005 38 jako obr 7

0278 g 128123 mm dvojraacutez prohnutyacute střiacutežek

Ačkoliv neznaacuteme přesnějšiacute naacutelezoveacute okolnosti je velmi pravděpodobneacute že ražba předsta-

vuje naacutehodnou ztraacutetovou minci z podlahovyacutech uacuterovniacute kostela Jde zatiacutem o prvniacute registrovanyacute

mincovniacute naacutelez z obce


Literatura

Castelin C O ndash Nohejlovaacute E 1936 Naacutelez v Lužanech Numismatickyacute časopis československyacute

11ndash12 (1935ndash1936) 120ndash130


59 77ndash79

Zavřel P 2003 Fefry o Prachatice okr Prachatice Vyacutezkumy v Čechaacutech 2001 Archeologickyacute

uacutestav Praha 63 č 259

Smělyacute T 2005 Ještě k třiacuteděniacute biacutelyacutech peněz Ferdinanda I (diskusniacute poznaacutemka) Numismatickeacute

listy 60 36ndash40

Summary Jiřiacute Militkyacute ndash Petr Zavřel A coin struck under Ferdinand I found in Libiacutenskeacute Sedlo

(Prachatice district)

A Gothic church in the name of St Anna was reconstructed in Libiacutenskeacute Sedlo in 2001 The

village is located on line of the Prachatice branch of the so called ldquoGolden routerdquo In July of the

mentioned year drainage channels were made along the main walls outside and indside the

building There were fragments of ceramics dated back to the 16th century found in secondary

position inside the interior of the church There was a coin reportedly found there according to

the personal testimony ndash the ldquowhiterdquo coin struck under Ferdinand I with no date indication of

the Castelin ndash Nohejlovaacute (1936) type var Ei and Přichystal (2004) type no 5AIIIi Not knowing

more detailed circumstances of the find it is very likely that the coin represents an accidental

loss connected with the floor level of the church It is the first coin find in the village territory


Naacutelez biacuteleacuteho peniacutezu Ferdinanda I ve Vyacutečapech (okr Třebiacuteč)


Dne 8 6 1997 nalezl Milan Vokaacuteč pobliacutež obce Štěpaacutenovice v poloze bdquoNivaldquo či bdquoVe vyacuteřiacutechldquo 700 m

severně od obce drobnou střiacutebrnou minci Miacutesto naacutelezu však naacuteležiacute katastraacutelniacutemu uacutezemiacute obce

Vyacutečapy (jejichž středověkeacute jaacutedro je vzdaacuteleno asi 15 km) Mince byla ziacuteskaacutena přiacutemo v miacutestě orbou

porušeneacuteho lateacutenskeacuteho objektu a spolu s niacute byla vzaacutepětiacute objevena i dalšiacute střiacutebrnaacute mince (10krejcar

Františka Josefa I z roku 1868) Uvedenaacute lokalita byla osiacutedlena již v pravěku a raneacutem středověku

konkreacutetně v době lateacutenskeacute a středniacute době hradištniacute (Vokaacuteč 1998 56ndash59 Vokaacuteč ndash Obšusta 2002)

ČECHY Ferdinand I (1526ndash1564) mincovna Praha mincmistr Jan Harder (1561ndash1577) AR

biacutelyacute peniacutez 1563

Av ve vnitřniacutem provazcoveacutem kruhu korunovanyacute dvouocasyacute českyacute lev doleva FERdiamsDdiams[helliphellip]

ROdiams[ ]diams1563 vnějšiacute obvodovyacute kruh rovněž provazcovyacute

Rv hladkyacute

Lit Čermaacutek ndash Skrbek 1891ndash1913 tab V35 Halačka 1987 47 č 39

030 g 128ndash mm otřenyacute vylomenyacute šedočernaacute patina

Popsanaacute mince představuje s největšiacute pravděpodobnostiacute pouze ojedinělyacute ztracenyacute exemplaacuteř nelze

však takeacute vyloučit že do uvedeneacute polohy mohla byacutet zanesena z intravilaacutenu bliacutezkyacutech vsiacute (Štěpaacutenovice

Vyacutečapy) např při hnojeniacute poliacute Ve vzdaacutelenosti cca 300 m zaacutepadniacutem směrem od miacutesta naacutelezu probiacutehaacute

dodnes vyacuteznamnaacute cesta spojujiacuteciacute města Třebiacuteč a Moravskeacute Budějovice tudiacutež může popsanaacute mince

souviset i s provozem na teacuteto komunikaci Zaacutevěrem podotkněme že tyto drobneacute českeacute mince takeacute

bohužel patřiacute k teacute čaacutesti numismatickeacuteho fondu kteraacute přes některeacute noveacute diacutelčiacute studie (např Ryant 2001

8ndash11 Přichystal 2004 77ndash79) doposud staacutele ještě čekaacute na komplexniacute katalogoveacute zpracovaacuteniacute

Literatura


od roku 1526 Diacutel III čaacutest obrazovaacute Pardubice


Halačka I 1987 Mince zemiacute Koruny českeacute 1526ndash1856 I diacutel Kroměřiacutež

Ryant J 2001 Přiacutespěvek k třiacuteděniacute biacutelyacutech peněz Ferdinanda I (1526ndash1564) Numismatickeacute listy

56 8ndash11


59 77ndash79

Vokaacuteč M 1998 Noveacute archeologickeacute naacutelezy v širšiacutem okoliacute Jaroměřic nad Rokytnou okres Třebiacuteč

Informačniacute zpravodaj ČAS pobočky pro severniacute Moravu a Slezsko 1998 50ndash61

Vokaacuteč M ndash Obšusta P 2002 Lateacutenskeacute objekty ze siacutedliště u Vyacutečap (okres Třebiacuteč) Pravěk Novaacute

řada 12 261ndash269

Summary Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč A white coin struck under Ferdinand I found in

Vyacutečapy (Třebiacuteč district)

On June 8 1997 Milan Vokaacuteč found an one-sided white coin struck under Ferdinand I (1526ndash

1564) in Prague in 1563 The locality is situated near Štěpaacutenovice (Třebiacuteč district) land register

Vyacutečapy (Třebiacuteč district) location ldquoNivardquo or ldquoVe vyacuteřiacutechrdquo about 700 m to the north of the vil-

lage The find is probably connected with an important neighbouring road between Třebiacuteč and

Moravskeacute Budějovice


Dodatek a poznaacutemky k raně novověkeacutemu depotu minciacute z Bukoveacute(okr Českeacute Budějovice)


Dne 30 10 1964 nalezla lesniacute dělnice Květa Chuchlovaacute při přiacutepravě půdy pro vyacutesadbu lesniacutech

stromků depot minciacute Miacutesto naacutelezu bylo podle původniacutech uacutedajů jen raacutemcově lokalizovaacuteno do

polesiacute bdquoKapinosldquo mezi Novyacutemi Hrady a vsiacute Bukovaacute Z depotu se v numismatickeacute sbiacuterce Jiho-

českeacuteho muzea v Českyacutech Budějoviciacutech dochovalo 2610 minciacute Naacutelez ukrytyacute po roce 1608

obsahoval pestrou směs domaacuteciacutech i zahraničniacutech minciacute předevšiacutem drobnyacutech a středniacutech hod-

not soubor tedy představuje důležitou sondu do struktury oběživa v jižniacutech Čechaacutech v době

těsně před třicetiletou vaacutelkou Depot byl zatiacutem zveřejněn pouze formou stručneacuteho přehledu bez

detailnějšiacutech popisů jednotlivyacutech minciacute a odkazů na literaturu (Chvojka 1993 tyacutež 1996) Lze

předpoklaacutedat že se z naacutelezu dochovala drtivaacute většina původniacuteho celku patrně jen malaacute čaacutest

souboru byla rozebraacutena (Chvojka 1993 219ndash220 tyacutež 1996 94)

O naacutelezovyacutech okolnostech stejně jako konkreacutetniacutem miacutestě naacutelezu bylo znaacutemo jen maacutelo (Weiss

1964) V hloubce asi 40 cm byla nalezena keramickaacute naacutedoba kteraacute se při naacutelezu rozbila Jejiacute

střepy se do muzea dostaly společně s mincemi a zde byla rekonstruovaacutena Po obtiacutežneacutem paacutetraacuteniacute

se podařilo prokaacutezat že byla společně s mincemi zapůjčena do Naacuterodniacuteho muzea ke zpracovaacute-

niacute zpět se však již nevraacutetila a doposud se ji nepodařilo identifikovat Jejiacute popis ani vyobrazeniacute

nejsou znaacutemy V naacutedobě byly uloženy mince ještě v dalšiacutech obalech ndash tolary v koženeacutem vaacutečku

ostatniacute ražby v plaacutetěneacutem vaacutečku Jde o dalšiacute doklad třiacuteděniacute minciacute podle jejich hodnoty

V průběhu 90 let 20 stoletiacute bylo skutečneacute miacutesto naacutelezu dohledaacuteno v tereacutenu za pomoci

miacutestniacutech pamětniacuteků nejmenovanyacutem sběratelem Dodatečně zde mělo byacutet nalezeno ještě něko-

lik dalšiacutech minciacute uacutedajně asi okolo 10 kusů (nelze však vyloučit i vyššiacute počet) ktereacute již zůstaly

v soukromeacutem majetku a dnes jsou nezvěstneacute resp nedosažitelneacute pro studium Na zaacutekladě těchto

informaciacute bylo miacutesto naacutelezu v tereacutenu ověřeno archeologickyacutem průzkumem provedenyacutem arche-

ologickyacutem odděleniacutem Jihočeskeacuteho muzea v Českyacutech Budějoviciacutech dne 8 10 1998 Depot byl

tedy objeven v lese asi 1250 m jihovyacutechodně od středu obce Bukovaacute ZM 33-131 235 mm od Z

236 mm od J s č Žaacutedneacute dalšiacute mince při tomto průzkumu (s použitiacutem detektoru kovů) objeveny

nebyly nalezena byla pouze menšiacute kolekce drobnyacutech pozdně středověkyacutech až raně novověkyacutech

zlomků naacutedob patrně z viacutece kusů ktereacute s depotem zřejmě nesouvisejiacute a jsou zřejmě dokladem

že v těchto miacutestech bylo ve středověku až raneacutem novověku pole Pouze dvě ražby z oněch deseti

nalezenyacutech minciacute se podařilo zdokumentovat


ČECHY Vladislav II Jagellonskyacute (1471ndash

1516) mincovna Kutnaacute Hora řezač

Hanuš z Řaacutesneacute AR pražskyacute groš z let

1502ndash1509

Lit Haacuteskovaacute 1971 var č XIIIe2

1 253 g 277275 mm

POLSKO Zikmund III Vasa (1587ndash1632)

mincovna Krakov AR 3groš 1602

Av poprsiacute Zikmunda III doprava SIGISM

IIIDG štiacutetek REXPOMDL

Rv III orlice ndash štiacutetek ndash jezdec GROS

ARG TRIPREG POLONI 16K02

(zrcadlově otočenaacute dvojka v letopočtu)

Lit Kopicki 1976 207 č Z 2833b

2 221 g 198197 mm

Obě mince zapadajiacute do znaacutemeacuteho spektra početně rozsaacutehleacuteho naacutelezu Jejich vyacuteznam tkviacute

předevšiacutem v metodickeacute rovině Ukazuje se že i po letech je nutneacute zpětně ověřovat miacutesta již dřiacuteve

odkrytyacutech naacutelezů v tereacutenu a ziacuteskat tak dodatečneacute informace o naacutelezovyacutech okolnostech i dalšiacute

numismatickyacute materiaacutel Bohužel smutnyacutem faktem zůstaacutevaacute že dohledaacutevaacuteniacute se odbornaacute pracoviš-

tě věnujiacute jen zcela vyacutejimečně a tak i čaacutest pramenneacuteho fondu postupně nenaacutevratně miziacute

Literatura

Haacuteskovaacute J 1971 Pražskeacute groše z let 1471ndash1526 Vladislav I až Ludviacutek I Hradec Kraacuteloveacute

Chvojka J 1993 Naacutelez minciacute z Bukoveacute u Novyacutech Hradů Vyacuteběr z praciacute členů Historickeacuteho klubu

při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 30 215ndash220

ndash 1996 Naacutelez minciacute z Bukoveacute okr Českeacute Budějovice Muzejniacute a vlastivědnaacute praacutece 34Časopis

společnosti přaacutetel starožitnostiacute 104 89ndash95

Kopicki E 1976 Katalog podstawowych typoacutew monet i banknotoacutew Polski oraz ziem historiczne

z Polską związanych Tom II Monety ostatnich Jagiellonoacutew Stefana Batorego i Zikmunda

III 1506ndash1632 Warszawa

Weiss O 1964 K bohateacutemu naacutelezu staryacutech minciacute na Novohradsku Vyacuteběr z praciacute členů Histo-

rickeacuteho klubu při Jihočeskeacutem muzeu v Českyacutech Budějoviciacutech 1 61

Summary Jiřiacute Militkyacute Additions and notes to the early modern coin hoard found in Bukovaacute


On October 30 1964 there was a coin hoard found in Bukovaacute ndash 2610 pieces have been pre-

served The hoard buried after 1608 consisted of a selection of local and foreign coins mainly

of small and middle denominations It has been published in a form of simple list only (Chvojka

1993 ibidem 1996) The location and circumstances connected with the find have been known

very little (Weiss 1964) ndash a ceramic vessel has been found about 40 cm deep in the ground unfor-

tunately broken and damaged at that time The coins have been hidden there covered by other

coatings ndash thalers in a skin sack and the remaining coins in a cloth sack During the 1990s the

real location of the hoard was found in the field by a private collector Some additional 10 coins

were discovered there later but only one Prague grossus struck under Vladislav II Jagello (no 1)

and the Polish 3-grossus struck under Sigismund III Vassa (no 2) happened to be documented

The following professional archaeological examination has ended up with no success


1 2

Obr 1 Bukovaacute mince z raně novověkeacuteho depotu (11 čiacutesla odpoviacutedajiacute čiacuteslovaacuteniacute v katalogu)


Naacutelez kiproveacute mince Ferdinanda II v areaacutelu oppida Třiacutesov(okr Českyacute Krumlov)


Při dlouhodobeacutem archeologickeacutem vyacutezkumu v areaacutelu keltskeacuteho oppida Třiacutesov provaacuteděneacutem

Naacuterodniacutem muzeem pod vedeniacutem PhDr Jiřiacuteho Břeně byla objevena mj takeacute jedna raně novo-

věkaacute mince1 K jejiacutemu naacutelezu došlo v roce 1967 při sondaacuteži na vnitřniacute ploše oppida zaměřeneacute

na vyacutezkum terasovityacutech uacuteprav ndash meziacute Mince byla objevena na zaacutepadniacutem konci sondy jižně od

velkyacutech balvanů mezi drobnyacutemi kameny

ČECHY Ferdinand II (1619ndash1637) mincovna Praha mincmistr Beneš Huumlbmer (1620ndash1623)

AR 15krejcar (kiprovyacute) 1622

Av poprsiacute Ferdinanda II doprava FERDINANDII DG (15) RISAGHBOREX

Rv korunovanyacute dvouhlavyacute orel se znakem v prsniacutem štiacutetku ARCHIAVSDVX mm zn BVR

MAMO1622

Lit Halačka 1988 372ndash373 jako č 705

1695 g 254253 mm 12 h

Ačkoliv naacutelezoveacute okolnosti kiproveacuteho 15krejcaru nejsou přiacuteliš podrobneacute je teacuteměř jisteacute že jde

o naacutehodně ztracenyacute exemplaacuteř ve volneacute krajině Nejpozději od vrcholneacuteho středověku se totiž na

ploše keltskeacuteho oppida nachaacutezely již pouze pole kteraacute jsou zde dodnes Ražba sama představuje

prvyacute naacutelezovyacute exemplaacuteř tzv kiproveacute (či dlouheacute) mince z regionu Českokrumlovska (srv Militkyacute

2005)

Literatura


Militkyacute J 2005 Naacutelezy minciacute na Českokrumlovsku Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie

58 1ndash88

Summary Jiřiacute Militkyacute A kipper coin struck under Ferdinand II found at the oppidum area in

Třiacutesov (Českyacute Krumlov district)

In 1967 an early modern coin was found during archaeological excavations at the Celtic oppi-

dum in Třiacutesov The coin was discovered in an excavation area of the internal part of the oppidum

in process of examining terrace-like objects there The exact place where the coin was located

is situated to the south of big boulders there among small stones This Bohemian kipper 15-

kreutzer was struck under Ferdinand II in the mint of Prague in 1622 listed by Halačka (1988)

under no 705 It is almost sure that the coin could be regarded as an accidental loss in the open

air This theory is also supported by the fact that only fields (preserved up to date) have spread

over the location of the Celtic oppidum since medieval times at the latest


1 Za upozorněniacute na naacutelez děkuji Mgr M Hlavovi kteryacute minci objevil při zpracovaacuteniacute archeologickeacuteho fondu

z oppida uloženeacuteho v Naacuterodniacutem muzeu v roce 2005 Vzhledem k teacuteto skutečnosti mince nebyla zahrnuta do

katalogu mincovniacutech naacutelezů z Českokrumlovska (Militkyacute 2005)


Naacutelez drobneacute mince Ferdinanda II v areaacutelu raně středověkeacuteho hradiště Levyacute Hradec (okr Praha-zaacutepad)

K a m i l S M Iacute Š E K ndash K a t e ř i n a T O M K O VAacute

Během zaacutechranneacuteho archeologickeacuteho vyacutezkumu na akropoli slovanskeacuteho hradiště Levyacute Hradec

(k uacute Žalov) vyvolaneacuteho rekonstrukciacute vodovodniacute přiacutepojky byla dne 14 6 2005 na pozemku

domu čp 1066 v hromadě vybagrovaneacute zeminy z vyacutekopu stareacuteho vodovodu nalezena pomociacute

detektoru kovů drobnaacute střiacutebrnaacute mince Je uložena v Archeologickeacutem uacutestavu AV ČR Pražskyacute

hrad

SLEZSKO Ferdinand II (1619ndash1637) mincovna Vratislav mincmistr Jan Riedel (1624ndash

1627) AR grešle 1624

Av dvouhlavyacute nekorunovanyacute orel zpřiacutema nad hlavami svatozaacuteře na prsou štiacutetek španělskeacuteho typu

Rv řiacutešskeacute jablko uvnitř čiacuteslice 3 po stranaacutech oddělenaacute dvojčiacutesliacute letopočtu 16-24

Lit Halačka 1988 512 jako č 1057 (s odlišnyacutem letopočtem)

069 g 167163 mm otřenaacute a miacuterně korodovanaacute excentrickaacute čaacutestečně ohnutaacute

Vyacuteše popsanaacute mince patřiacute do kategorie drobneacuteho a běžneacuteho doboveacuteho oběživa (např Doh nal

ndash Korenyacute ndash Militkyacute 1999 558 562) Obdobneacute ojediněleacute naacutelezy drobnyacutech středověkyacutech a novově-

kyacutech minciacute nejsou v kontextu českyacutech raně středověkyacutech hradišť vyacutejimkou podobnaacute situace byla

zjištěna např při archeologickeacutem vyacutezkumu na akropoli hradiště Budeč (Vaacuteňa 1995 136ndash137)

Vyacuteskyt popsaneacute mince na uvedeneacute lokalitě lze považovat za doklad bohateacute novověkeacute antropo-

genniacute aktivity kteraacute v prostoru tohoto vyacuteznamneacuteho raně středověkeacuteho hradiště trvaacute s nezměně-

nou intenzitou a kontinuitou dodnes

Literatura



Halačka I 1988 Mince zemiacute Koruny českeacute 1526ndash1856 II diacutel Kroměřiacutež

Vaacuteňa Z 1995 Přemyslovskaacute Budeč Archeologickyacute vyacutezkum hradiště v letech 1972ndash1986

Summary Kamil Smiacutešek ndash Kateřina Tomkovaacute A small change struck under Ferdinand II found

at the early medieval hill fort in Levyacute Hradec (Prague-West district)

A silver greschel struck under Ferdinand II (1619ndash1637) was found at the Acropolis of the early

medieval hill fort in Levyacute Hradec (Žalov area actually land belonging to the house no 1066)

during emergency archaeological excavations in 2005 The coin has been discovered by use of

a metal detector It was struck in 1624 in Vratislav (Wroclaw Breslau) Appearance of such a coin

can well document modern antropogenous activities in place of an important former early medi-

eval locality ndash the process which can be intensively and continuously monitored up to date


Mincovniacute naacutelez ze Zdic (okr Beroun) Přiacutespěvek k soupisu 15krejcarů Leopolda I


Dne 30 března 1983 odevzdal pan Jiřiacute Podskalskyacute bytem Zdice (Na noveacute čp 816) spraacutevě

numismatickeacuteho odděleniacute Naacuterodniacuteho muzea v Praze 212 střiacutebrnyacutech minciacute a střepy naacutedoby ktereacute

nalezl v zemině dovezeneacute začaacutetkem roku 1982 na jeho parcelu z areaacutelu stavby sportovniacute haly

ve Zdiciacutech při silnici na Plzeň Třebaže jde o naacutelezovyacute celek o jehož neporušenosti lze praacutevem

pochybovat a druhotnyacutem uloženiacutem je přirozeně snižovaacutena hodnota jeho pramenneacute vyacutepovědi

zasloužiacute si vzhledem ke sveacute skladbě a pravděpodobneacute době ukrytiacute viacutece pozornosti než stručneacute

zaznamenaacuteniacute Představuje totiž jeden z maacutela našich početnějšiacutech naacutelezovyacutech souborů ze 70 let


17 stoletiacute tvořenyacute převaacutežně nově zavedenyacutemi 15krejcary Leopolda I (1657ndash1705) a tolarovyacutemi

diacutely (13tolaru 23tolaru) Branibor a Saska vydaacutevanyacutemi po mincovniacute dohodě obou zemiacute v Zin-

ně 27 srpna 1667 Odraacutežiacute tak novou peněžně-historickou situaci vyplyacutevajiacuteciacute ze sjednocovaacuteniacute

mincovniacute ražby v zemiacutech habsburskeacuteho soustaacutetiacute i v řiacuteši ktereacute bylo provaacutezeno snižovaacuteniacutem zrna

velkyacutech i drobnyacutech mincovniacutech nominaacutelů se všemi z toho plynouciacutemi důsledky pro vlastniacute

mincovniacute vyacuterobu i celkovyacute hospodaacuteřsko-sociaacutelniacute vyacutevoj Tento proces nevzbudil zatiacutem u naacutes

většiacute badatelskyacute zaacutejem1 stejně jako chybiacute praacutece věnovaneacute detailniacutemu popisu mincovniacutech ražeb

2 poloviny 17 stoletiacute Zpracovaacuteniacute naacutelezu by proto mělo přispět k hlubšiacutemu poznaacuteniacute vnějšiacute i

vnitřniacute straacutenky minciacute uplatňujiacuteciacutech se ve směně daneacuteho uacutedobiacute jejich opisů a metrologie

ČECHY Leopold I (1657ndash1705) mincov-

na Praha mincmistr Kryštof Margaliacutek


Lit typ CNA V č 18-e-9 jako tab 101

1 5585 g 279294 mm inv č H5-111363

naacutejemce Andrea Cetto (1664ndash1665) a Anton

Janinalli (1664ndash1665) AR 15krejcar 1664

Rv koruna bez stuh


Čermaacutek ndash Skrbek 1891-1913 jako č 775

(koruna bez stuh)

2 6438 g 286297 mm inv č H5-111364

- Av LEOPOLDVS hellip A

Rv koruna bez stuh


jako Čermaacutek ndash Skrbek 1891-1913 č 775

(koruna bez stuh)

3 6406 g 290296 mm inv č H5-111365

- Av +LEOPOLDVS hellip IM (XV) PERmiddotA hellip


4 5580 g 278295 mm inv č H5-111366

OLOMOUC biskupstviacute Leopold Vileacutem

(1637ndash1662) mincovna Vyškov minc-

Tab 1 Zdice celkovyacute přehled obsahu naacutelezu

Země Ks

ČECHY 4 188

OLOMOUC biskupstviacute 1 047

SLEZSKO vlaacutedniacute ražby 21 990

Slezsko LEHNICE-BŘEH 4 188

Slezsko WUumlRTTEMBERG-OLEŠNICE 2 094

DOLNIacute RAKOUSY 59 2783

KORUTANY 1 047

ŠTYacuteRSKO 4 188

TYROLY 5 235

UHRY 28 1320

ANHALT-ZERBST 1 047

BRANIBORY 57 2688

BRANIBORY-ANSBACH 2 094

HANAU-LICHTENBERG 1 047

MAGDEBURG arcibiskupstviacute 1 047

MANSFELD-EISLEBEN 2 094

POMOŘANSKO (pod Šveacutedskem) 1 047

SASKO-VYacuteMAR 2 094

SASKO Albertinskaacute linie 9 424

SASKO-WEISSENFELS 6 283

SAYN-WITTGENSTEIN-HOHNSTEIN 1 047

Σ 212 10000

1 Srov E Šimek (1986) a praacutece registrovaneacute v bibliografickyacutech přehledech mezinaacuterodniacutech numismatickyacutech

kongresů (A Survey of Numismatic Research) a ve vyacuteběrovyacutech bibliografiiacutech zveřejňovanyacutech v Numismatic-

kyacutech listech přiacutepadně v jinyacutech periodikaacutech (viz teacutež Šimek 1981 tyacutež 2000)


mistr Pietro Boncompagni (1660ndash1664)

AR 15krejcar 1662

Lit Mayer 1873 jako č 103

5 6430 g 288302 mm inv č H5-111367

SLEZSKO Leopold I (1657ndash1705) mincov-

na Vratislav naacutejemce Georg Reichart

(1637ndash1667) vardajn Georg Huumlbner


Rv hellipamp SILES hellip



6 5806 g 300300 mm inv č H5-111368

- Av hellip REX


var2

7 5972 g 304300 mm inv č H5-111369

- Av hellip REX

Rv hellip BVRG hellip


var

8 6060 g 300300 mm inv č H5-111370

- Av hellip I (XV) S hellip BOH hellip REX


var

9 6361 g 300299 mm inv č H5-111371

AR 15krejcar 1662

Av hellip (XV) S hellip



10 5519 g 290290 mm inv č H5-111372

- Av hellip B REX



11 5667 g 289290 mm inv č H5-111373

AR 15krejcar 1662



12 5985 g 287290 mm inv č H5-111374

AR 15krejcar 1662



13 5447 g 286288 mm inv č H5-111375

- Lit typ CNA V č 15-g-12 jako Čermaacutek


14 5630 g 288288 mm inv č H5-111376

AR 15krejcar 1663

Av uacutezkeacute poprsiacute - LEOPOLD hellip GRI (XV)

S hellip




15 6035 g 294294 mm inv č H5-111377

- Av širokeacute poprsiacute - LEOPOLD hellipBREX

Rv hellipDUX AUST hellip



16 5333 g 290295 mm inv č H5-111378

17 5664 g 293290 mm inv č H5-111379

18 6093 g 294292 mm inv č H5-111380

19 6287 g 292291 mm inv č H5-111381

- Av širokeacute poprsiacute - LEOPOLD hellip BREX

Rv hellip DUX AUST hellip 1663



20 5943 g 291294 mm inv č H5-111382

AR 15krejcar 1664

Av LEOPOLD hellip GRI (XV) S hellip


Lit typ CNA V č 19-h-9 jako Friedensburg


21 5879 g 291291 mm inv č H5-111383

mincmistr Salomon Hammerschmidt (1664ndash

1691) AR 15krejcar 1664



22 5959 g 295292 mm inv č H5-111384

23 5974 g 291296 mm inv č H5-111385

2 Čermaacutek ndash Skrbek (1891-1913) č 921 uvaacutediacute 15krejcar 1661 s opisem na liacuteci bez EL hellip EC a s opisem na rubu

s AVSTR hellip SI hellip3 Friedensburg ndash Seger (1901) č 423 s odvolaacuteniacutem na obr 417 uvaacutediacute 15krejcar 1662 s opisem na liacuteci hellip R (XV)

I hellip BEC REX4 Friedensburg ndash Seger (1901) č 423 s odvolaacuteniacutem na obr 417 uvaacutediacute 15krejcar 1662 s opisem na liacuteci hellip BEC

REX5 Friedensburg ndash Seger (1901) č 424 uvaacutediacute 15krejcar 1662 s opisem na liacuteci LEOPOLDVS


24 6104 g 295293 mm inv č H5-111386

25 6122 g 291290 mm inv č H5-111387

- Rv hellip 1664



26 5765 g 293294 mm inv č H5-111388

LEHNICE-BŘEH Ludviacutek (1654ndash1663)

v Lehnici mincmistr Christian Pfahler


Av DGLUDOVICDUX (XV)

SILLBampGOLDB


obr 1871 var

27 6126 g 284290 mm inv č H5-111389

- Av DGLUDOVDUXSIL (XV) LB amp

GOLDB


obr 1871 var

28 6102 g 290288 mm inv č H5-111390

Kristian (1654ndash1673) ve Volově mincmistr

Christian Pfahler (1651ndash1661) AR 15krej-

car 1662

Av DGCHRISTIANDUX (XV)

SILLBREGampWOL


obr 1914 var

29 6258 g 298296 mm inv č H5-111391

AR 15krejcar 1663


obr 19146

30 5748 g 293293 mm inv č H5-111392

WUumlRTTEMBERG-OLEŠNICE Sylvius

Fridrich (1668ndash1697) mincovna

Olešnice mincmistr Samuel Pfahler


Rv COMONTBDOIHEIDSTERNampMED

ZIBO16-75


obr 2302 var

31 6264 g 299312 mm inv č H5-111393

- Av hellip FRIDDG hellip WIRTT hellip SOLS

Rv COMONTBDOIHEIDSTERNampME

16-75


obr 2302 var

32 6160 g 310300 mm inv č H5-111394

DOLNIacute RAKOUSY Leopold I (1657ndash1705)

mincovna Viacutedeň mincmistr Johann

Conrad Richthausen (1648ndash1659) nebo

Franz Faber (1659ndash1660) nebo Andrea

Cetto (1660ndash1665) AR 15krejcar 1659

Lit typ CNA V č 8-a-10 tab 28

33 5891 g 294305 mm inv č H5-111395

34 6232 g 293305 mm inv č H5-111396

- Av opis končiacute R - Rv hellip S hellip 1659

Lit typ CNA V č 8-a-10 tab 28 var

35 5945 g 292300 mm inv č H5-111397

- Av LEOPOLDUSDG (XV)

RISAGHBREX růžice

Rv ARCHIDAVSDVX-BSCCC

TVR1659

Lit typ CNA V neuvaacutediacute

36 6212 g 298299 mm inv č H5-111398

37 6483 g 299298 mm inv č H5-111399

AR 15krejcar 1660

Av hvězdička LEOPOLDVSDG (XV)

RISAGHBREX hvězdička

Rv hvězdička ARCHIDADVXB hvězdič-

ka-hvězdička SCCCTVR1660 hvěz-

dička

Lit typ CNA V č 10-a-10 s rakousko-bur-

gundskyacutem štiacutetkem v opise na rubu

38 5502 g 289296 mm inv č H5-111400

39 6978 g 306299 mm inv č H5-111401


Av hellip SAGH hellip

Rv hellip SC hellip


40 5674 g 296304 mm inv č H5-111402


Av LEOPOLDVSDG hellip REX

Rv ARCHIDAVSDVXB-

SCCCOMTVR1660


41 5966 g 296293 mm inv č H5-111403

6 Friedensburg ndash Seger (1901) vyobrazuje pod č 1914 kus raženyacute jinyacutem razidlem posledniacute U v opise na liacuteci

čaacutestečně ve vlasech


mincmistr Andrea Cetto (1660ndash1665)

AR 15krejcar 1660

Av +LEOPOLDVSDG-(XV) RISAGHB

REX

Rv ARCHIDAVSDVX (mmz) BVRCOM

TIR1660


42 7054 g 302300 mm inv č H5-111404

- jako č 42 ale

Av většiacute křiacutežek hellip DGR+ (XV) +I hellip

Rv ARCHIDADVX (mmz) BVRSCCC

TIR 16-60


43 6722 g 316300 mm inv č H5-111405

AR 15krejcar 1661

Av LEOPOLDVSDG- (XV) RISAGHB

REX

Rv ARCHIDAVSD (mmz) BVRCOMTI

1661


44 5615 g 288302 mm inv č H5-111406

- jako č 44 ale

Av hellip DG- hellip


COM TIR1661


45 6332 g 296299 mm inv č H5-111407

46 6493 g 296299 mm inv č H5-111408

mincovna neznaacutemaacute falzaacutetorskaacute diacutelna

15krejcar 1661 ndash falzum

Av LEOPOLDVS DG - (XV) RISACHD

REX (podtrženaacute piacutesmena ražena obraacute-

ceně)

Rv ARGHIDAVS DX (mmz) BVR COM

TR 1661 (podtrženaacute piacutesmena ražena jako

obraacutecenaacute A)

47 5554 g 290297 mm inv č H5-111409

- Av []POLHDSAD- (XV) RIGHRH

BHIRX (potrženaacute piacutesmena ražena obraacute-

ceně)

48 4509 g 300298 mm inv č H5-111410

mincovna Viacutedeň mincmistr Andrea Cetto


Av LEOPOLDVSD- (XV) GRISAGHB



COMTIR 1662


49 5918 g 398 mm inv č H5-111411

- Av LEOPOLDVSDRI (XV) SAGHB

REX vnitřniacute kruh hladkyacute


TYR16 - 62


50 6226 g 292298 mm inv č H5-111412

- jako č 50 ale

Av na počaacutetku opisu + a rozdělovaciacute zna-

meacutenka maleacute křiacutežky vnitřniacute kruh hladkyacute

Rv jako č 50 ale hellip TVR hellip


51 5755 g 280296 mm inv č H5-111413

- jako č 50 ale

Av na počaacutetku opisu většiacute křiacutežek a v opise

hellip (XV)S hellip dvojityacute vnitřniacute kruh hladkyacute

a perličkovyacute

Rv ARCHI hellip (mmz) hellip TVR16-62


52 5890 g 274297 mm inv č H5-111414

- jako č 52 ale

Rv hellip IDAVS (mmz) hellip 16-62


53 6578 g 290297 mm inv č H5-111415

- jako č 53 ale



54 6051 g 287298 mm inv č H5-111416

- jako č 54 ale

Av křiacutežek s půlobloučky mezi rameny

a v opise hellip (XV) S hellip ozdobnyacute vnitřniacute

kruh



55 5855 g 292295 mm inv č H5-111417

- jako č 55 ale

Rv hellip 16-62


56 5497 g 294296 mm inv č H5-111418

57 6500 g 294296 mm inv č H5-111419


Av LEOPOLDVS hellip (XV) S hellip ozdobnyacute

vnitřniacute kruh odlišneacuteho provedeniacute

Rv hellip (mmz) DVXBCOTŸR hellip



58 6022 g 293302 mm inv č H5-111420

- jako č 58 ale

Av hellip R (XV) I hellip

Rv ARCHIDAVSDV (mmz) XBVRCOM

TYR16 - 62


59 6297 g 284298 mm inv č H5-111421

AR 15krejcar 1663

Av LEOPODVSDGRISA (XV) GHB



TYR16-63


60 6076 g 289292 mm inv č H5-111422

- jako č 60 ale

Av hellip S (XV) A hellip REX

Rv hellip BCOhellip


61 6906 g 295294 mm inv č H5-111423

- jako č 61 ale

Av růžice LEOPOLDVS hellip REX dvojityacute

vnitřniacute kruh hladkyacute a perličkovyacute

Rv hellip BCOhellip


62 6613 g 283295 mm inv č H5-111424

- jako č 62 ale

Av hellip A (XV) GHEREX

Rv hellip D (mmz) VXBVRCOMTYR16 - 63


63 6001 g 282296 mm inv č H5-111425

- jako č 62 ale

Av růžice LEOPOLDVS hellip REX


64 5952 g 293293 mm inv č H5-111426

- jako č 64 ale

Av opis začiacutenaacute znameacutenkem kroužek nad

obloučkem



65 6207 g 292296 mm inv č H5-111427

- jako č 65 ale

Av LEOPOLDVS hellip A (XV) G hellip REX

Rv jako č 64


66 6597 g 300297 mm inv č H5-111428

- jako č 66 ale

Av ležataacute větvička LEOPOLDVS hellip (XV) G

hellip REX

Rv hellip AVS hellip R 1663


67 5796 g 275294 mm inv č H5-111429

AR 15krejcar 1664

Lit typ CNA V č 18-a-9 jako tab 29

68 5607 g 286295 mm inv č H5-111430

69 5966 g 286298 mm inv č H5-111431

- Av křiacutežek z kuliček LEOPOLDVS hellip dvo-

jityacute vnitřniacute kruh hladkyacute a perličkovyacute


70 6063 g 289295 mm inv č H5-111432

- Av +LEOPOLDVS hellip HEBREX vnitřniacute

kruh hladkyacute

Rv hellip AVST (mmz) DVX


71 6874 g 299292 mm inv č H5-111433

- Av většiacute křiacutežek LEOPOLDVS hellip I (XV)

S hellip dvojityacute vnitřniacute kruh hladkyacute a per-

ličkovyacute

Rv hellip 16-64


72 5812 g 276289 mm inv č H5-111434

- jako č 72 ale

Av vnitřniacute kruh perličkovyacute

Rv hellipAVS (mmz) hellip


73 5690 g 281291 mm inv č H5-111435

- jako č 73 ale

Av hellip S (XV) A hellip

Rv hellip(mmz) DVX hellip


74 5813 g 28329 mm inv č H5-111436

- jako č 73 ale

Rv hellip 16-64


75 7119 g 286288 mm inv č H5-111437

- jako č 73 ale



76 5333 g 277290 mm inv č H5-111438


- jako č 73 ale

Av na začaacutetku opisu

Rv hellip AVST (mmz) DVX hellip


77 6485 g 284292 mm inv č H5-111439

- jako č 77 ale



78 5645 g 280300 mm inv č H5-111440

- jako č 77 ale


Rv hellipAVS (mmz) DVX hellip


79 6011 g 283292 mm inv č H5-111441

- Av LEOPOLDVSDGRIS (XV) AGH

BREX


TYR1664


80 5816 g 289292 mm inv č H5-111442

- jako č 80 ale



81 6215 g 279287 mm inv č H5-111443

mincmistr Franz Faber (1666ndash1679)

AR 15krejcar 1674

Av růžice LEOPOLDVS hellip EBREX


82 5799 g 283290 mm inv č H5-111444

- Av hellip R+ (XV) +I hellip


83 6159 g 281291 mm inv č H5-111445

AR 15krejcar 1675

Av růžice LEOPOLDVS+D++G+R+ (XV)

I+S+A+G+H+B+REX

Rv +ARCHID+AVS+ (mmz) +DVX+B+CO

+TYR +16-75


84 6244 g 293294 mm inv č H5-111446

AR 15krejcar 1676

jako č 84 ale

Av hellip D+G hellip

Rv hellip 16-76


85 6226 g 292293 mm inv č H5-111447

- jako č 84 ale

Av hellipD+G hellip I (XV) S hellip

Rv hellip16-76


86 6050 g 285290 mm inv č H5-111448

mincovna Neuburg am Inn mincmistr

Bartho lomaumlus Triangl (1664ndash1665)

AR 15krejcar 1664

Av hellip DG hellip

Rv ARCHIAVST hellip COMTY16-64 minc mi-

strovskaacute značka v neuzavřeneacutem půlkruhu


87 6425 g 294292 mm inv č H5-111449

- Av hellip DG hellip R

Rv ARCHIAVST hellip COMTYR 16-64


88 5907 g 288295 mm inv č H5-111450

- Av jednoduchyacute vnitřniacute kruh perličkovyacute

Rv ARCHIDhellip TYR hellip


89 5926 g 292293 mm inv č H5-111451

- Av hellip DGR- (XV) I hellip REX jednoduchyacute

vnitřniacute kruh perličkovyacute

Rv ARCHIDAVST hellip COM hellip


90 5912 g 299293 mm inv č H5-111452

- Av růžice hellip DGR- (XV) I hellip REX jed-

noduchyacute vnitřniacute kruh perličkovyacute

Rv ARCHIDAVST hellip COMTIR 1664


91 5844 g 291294 mm inv č H5-111453

KORUTANY Leopold I (1657ndash1705) min-

covna Svatyacute Viacutet AR 15krejcar 1663

Lit typ CNA V č 16-c-12 jako tab 59

92 5995 g 305316 mm inv č H5-111454

ŠTYacuteRSKO Leopold I (1657ndash1705) mincov-

na Štyacuterskyacute Hradec AR 15krejcar 1661

Av růžice LEOPOLDVSDGRXV

ISAG HEBREX vnitřniacute kruh hladkyacute

Rv ARCHIAVSDVX-BVRSTYRIAE16-

61


93 6380 g 298298 mm inv č H5-111455

- jako č 93 ale

Av LEOPOLDVSDGRI (XV) S hellip vnitř-

niacute kruh ozdobnyacute


Rv hellip E16-61


94 6167 g 296293 mm inv č H5-111456

AR 15krejcar 1663

Av hellip A (XV) G hellip REX

Rv znak v opise v zaacutevorkaacutech


95 5518 g 281296 mm inv č H5-111457

AR 15krejcar 1664

Av růžice LEOPOLDVSDGRIS (XV)

AGHB REX vnitřniacute kruh perličkovyacute

Rv ARCHIDAVSD-VXBVSTYRIAE16-64

Lit typ CNA V č 18-c-11

96 5961 g 295300 mm inv č H5-111458

TYROLY Zikmund František arciveacute-

voda (1662ndash1665) mincovna Hall

AR 15krejcar 1664

Av SIGISFRANCDG (XV) ARCHIDVX

AVS

Rv DVXBVRGVNDICOMESTYRO1664

Lit MA 1948 163

97 6110 g 290290 mm inv č H5-111459

- jako č 97 ale

Av hellip G (XV) hellip

Lit MA 1948 163

98 6162 g 286288 mm inv č H5-111460

- jako č 97 ale

Av hellip G (XV) hellip AVST

Lit MA 1948 163

99 6420 g 290288 mm inv č H5-111461

- jako č 99 ale

Av hellip G (XV) ARCHIDVX hellip

Lit MA 1948 163

100 6416 g 287290 mm inv č H5-111462

- jako č 99 ale

Av hellip G (XV) ARCHIDVXAVST

Lit MA 1948 163

101 6616 g 293292 mm inv č H5-111463

UHRY Leopold I (1657ndash1705) mincovna

Kremnica AR 15krejcar 1661


1421 (tj vyobrazenyacute exemplaacuteř v textu je

odvolaacutevka k č1419 kde opis však končiacute na

rozdiacutel od vyobrazeniacute u našeho kusu REXx)

102 5457 g 289304 mm inv č H5-111464

AR 15krejcar 1662


1422 var

103 6591 g 310312 mm inv č H5-111465



1422 var

104 5750 g 316312 mm inv č H5-111466

- Av hellip DG hellip I (XV) hellip BOREX

Rv hellip 1662


1422 var (jinaacute kresba)

105 5478 g 297313 mm inv č H5-111467

- Rv hellip 1662


č 1423 var

106 6142 g 310314 mm inv č H5-111468

- Av hellip REX


č 1423 var

107 6272 g 307314 mm inv č H5-111469

- Rv hellip 1662


č 1423 var

108 5740 g 308314 mm inv č H5-111470

- Av LEOPOLDD hellip IS (XV) A hellip


č 1423 var

109 5999 g 299319 mm inv č H5-111471

110 6102 g 298315 mm inv č H5-111472

AR 15krejcar 1663

Av hellip REX - Rv hellip 1663 nad letopočtem Lit typ CNA V č 17-h-11 Huszaacuter 1979 jako

č 1423 var

111 6689 g 322320 mm inv č H5-111473

AR 15krejcar 1664

Rv hellip 1664 ndash zn K-B uprostřed nad letopoč-

tem oacuteoacute|


č 1423 var

112 5863 g 307317 mm inv č H5-111474

- Av hellip I (XV) hellip

Rv hellip 1664 zn K-B po straně hlav nad

letopočtem ordm



č 1423 var

113 5567 g 303314 mm inv č H5-111475


Rv hellip 1664 nad letopočtem Lit typ CNA V č 19-i-9 Huszaacuter 1979 jako

č 1423 var

114 5584 g 302317 mm inv č H5-111476




č 1423 var

115 6020 g 310315 mm inv č H5-111477


Rv hellip 1664 nad letopočtem +


č 1423 var

116 5752 g 310310 mm inv č H5-111478

AR 15krejcar 1665

Rv hellip 1665 uacutezkeacute poprsiacute nad letopočtem ordm


č 1423 var

117 6468 g 310310 mm inv č H5-111479


Rv hellip 1665 zn KB uprostřed nad letopoč-

tem ordm


č 1423 var

118 6061 g 303309 mm inv č H5-111480




č 1423 var

119 6320 g 310315 mm inv č H5-111481




č 1423 var

120 5625 g 310310 mm inv č H5-111482




č 1423 var

121 6345 g 312308 mm inv č H5-111483

AR 15krejcar 1667

Av hellip REX



č 1423 var

122 6324 g 306315 mm inv č H5-111484




č 1423 var

123 5899 g 310310 mm inv č H5-111485

124 6210 g 312312 mm inv č H5-111486

AR 15krejcar 1674

Rv mezi paprsky ostreacute vyacuteběžky

Lit typ CNA V č 39-i-11 Taf 1712 var

Huszaacuter 1979 jako č 1423

125 5983 g 310305 mm inv č H5-111487

AR 15krejcar 1675

Av hellip (XV) IS hellip uacutezkeacute poprsiacute



č 1423 var

126 6132 g 305304 mm inv č H5-111488

AR 15krejcar 1676

Av hellip (XV) IS hellip



č 1423 var

127 6383 g 305308 mm inv č H5-111489

- Av hellip (XV) IS hellip



č 1423 var

128 5707 g 307305 mm inv č H5-111490

- mincovna Bratislava AR 15krejcar 1674

Lit typ CNA V č 39-l-11 Huszaacuter 1979 č 1441

129 5724 g 289307 mm inv č H5-111491

ANHALT-ZERBST Karel Vileacutem (1667ndash

1718) AR 23tolaru 1676


130 16511 g 374376 mm inv č H5-111551

BRANIBORSKO Fridrich Vileacutem

(1640ndash1688) mincovna Berliacuten minc-

mistr Johann Liebmann (1664ndash1675)

AR 23tolaru 1672



č 248

131 21068 g 370365 mm inv č H5-111492

AR 13tolaru 1667

Lit Bahrfeldt 1913 č 209a (liacutec) č 209c


132 9928 g 336342 mm inv č H5-111493

133 9760 g 341346 mm inv č H5-111494

AR 13tolaru 1668

Lit Bahrfeldt 1913 č 213b (liacutec) č 213a


134 9923 g 345340 mm inv č H5-111495

AR 13tolaru 1669

Lit Bahrfeldt 1913 č 216a (liacutec) č 216c (rub)

Schroumltter 1913 č 444

135 9635 g 337325 mm inv č H5-111496

AR 13tolaru 1670

Lit Bahrfeldt 1913 č 260a (liacutec) č 260d


136 10232 g 329326 mm inv č H5-111497

AR 13tolaru 1671

Av Rv v opise na liacuteci oddělovaciacute znameacutenka

(Bahrfeldt 1913 ani Schroumltter 1913 neuvaacute-

dějiacute)

Lit Bahrfeldt 1913 č 261 (liacutec) č 261b (rub)

Schroumltter 1913 č 457 (rub)

137 8787 g 313316 mm inv č H5-111498

AR 13tolaru 1672

Lit Bahrfeldt 1913 č 262c (liacutec) č 262k


138 9031 g 324320 mm inv č H5-111499

- Lit Bahrfeldt 1913 jako č 262 var

Schroumltter 1913 neuvaacutediacute

139 8857 g 324323 mm inv č H5-111500

AR 13tolaru 1673

Lit Bahrfeldt 1913 č 264i Schroumltter 1913

č 487

140 8667 g 325 mm328 mm inv č H5-

111501

- Lit Bahrfeldt 1913 č 264b Schroumltter 1913

č 484

141 9076 g 320 mm319 mm inv č H5-

111502

AR 13tolaru 1674


neuvaacutediacute

142 9724 g 323320 mm inv č H5-111503

- Lit Bahrfeldt 1913 č 265c (liacutec)

143 9031 g 316318 mm inv č H5-111504

- mincovna Krossen mincmistr Gottfried

Fromholt (1668ndash1674) AR 13tolaru 1668

Lit Bahrfeldt 1913 č 416d - var ale

letopočet 1669 Schroumltter 1913 neuvaacutediacute

144 9802 g 328337 mm inv č H5-111505

- Lit Bahrfeldt 1913 č 410a Schroumltter 1913

neuvaacutediacute

145 9044 g 340343 mm inv č H5-111506

AR 13tolaru 1669


č 580

146 8833 g 327329 mm inv č H5-111507

147 9118 g 325325 mm inv č H5-111508

- Lit Bahrfeldt 1913 č 416g Schroumltter 1913

neuvaacutediacute

148 10363 g 323327 mm inv č H5-

111509

- Lit Bahrfeldt 1913 č 416g var Schroumltter

1913 č 569

149 9725 g 322330 mm inv č H5-111510

AR 13tolaru 1670

Lit Bahrfeldt 1913 č 423d Schroumltter 1913

č 581

150 8897 g 321323 mm inv č H5-111511

AR 13tolaru 1671


č 603

151 9343 g 322322 mm inv č H5-111512


152 8657 g 328320 mm inv č H5-111513

153 8833 g 327328 mm inv č H5-111514

154 9333 g 329332 mm inv č H5-111515

AR 13tolaru 1672


č 621

155 9636 g 316316 mm inv č H5-111516


- Lit Bahrfeldt 1913 č 426e Schroumltter 1913

č 614

156 8597 g 322315 mm inv č H5-111517

157 10681 g 312309 mm inv č H5-111518

158 8842 g 310309 mm inv č H5-111519

- Lit Bahrfeldt 1913 č 426e (liacutec) č 426e

var (rub) Schroumltter 1913 č 622

159 10063 g 314314 mm inv č H5-111520

AR 13tolaru 1674


č 629

160 10005 g 320320 mm inv č H5-

111521

- mincovna Koumlnigsberg mincmistr Thomas

Tympf (1669ndash1672) AR 13tolaru 1670


161 9367 g 316313 mm inv č H5-111522


162 9258 g 314310 mm inv č H5-111523


163 9775 g 312318 mm inv č H5-111524


164 9741 g 312317 mm inv č H5-111525

AR 13tolaru 1671


165 9631 g 312309 mm inv č H5-111526

166 9519 g 316312 mm inv č H5-111527

167 9225 g 311314 mm inv č H5-111528

168 8967 g 316313 mm inv č H5-111529

169 9088 g 315312 mm inv č H5-111530


170 9578 g 312312 mm inv č H5-111531

171 9018 g 311310 mm inv č H5-111532

172 8844 g 315311 mm inv č H5-111533

173 9262 g 311313 mm inv č H5-111534


174 9494 g 317317 mm inv č H5-111535


175 9711 g 315312 mm inv č H5-111536

AR 13tolaru 1672


176 9199 g 313314 mm inv č H5-111537

- mincovna Koumlnigsberg mincmistr

Christoph Vahrenhorst (1672ndash1674)

AR 13tolaru 1673

Lit Schroumltter 1913 č 695 (liacutec) č 694 (rub)

177 8706 g 313311 mm inv č H5-111538


178 9467 g 313315 mm inv č H5-111539

- Av FRIDWILH DGMBSRIARCampEL

Rv SUPREMDUX (13) IN PRUSSIA1673

Lit Schroumltter 1913 neuvaacutediacute

179 9236 g 313316 mm inv č H5-111540

- mincovna Koumlnigsberg mincmistr Heinrich

Sievert (1674ndash1677) AR 13tolaru 1675


180 9776 g 315310 mm inv č H5-111541

- mincovna Regenstein mincmistr Johann

Arendsburg (1674ndash1677) AR 23tolaru

1676


181 18887 g 370370 mm inv č H5-111542

- mincovna Minden mincmistr Johann

Willemsen (1671ndash1673) AR 13tolaru

1671


182 9484 g 323325 mm inv č H5-111543

AR 13tolaru 1672


183 9681 g 325324 mm inv č H5-111544

184 9722 g 336329 mm inv č H5-111545

- Lit Schroumltter 1913 č 778 (liacutec) č 779 var

(rub)

185 9331 g 332331 mm inv č H5-111546

AR 13tolaru 1673


186 9505 g 329329 mm inv č H5-111547

AR 13tolaru 16 (bliacuteže neurčen)

187 9386 g 324325 mm inv č H5-111548

BRANIBORSKO-ANSBACH Jan Fridrich



188 18889 g 429398 mm inv č H5-

111549


AR 16tolaru 1676

Lit KM 2003 348 č 56

189 6092 g 312312 mm inv č H5-111550

HANAU-LICHTENBERG Fridrich

Kazimiacuter (1641ndash1685) AR 60krejcar 1675


190 19290 g 365368 mm inv č H5-111552

MAGDEBURG arcibiskupstviacute August


Lit Reimmann 1891-1892 jako č 8495 var

191 9298 g 327330 mm inv č H5-111553

MANSFELD-EISLEBEN Jan Jiřiacute III


Av hellip COM-hellip


192 9612 g 328328 mm inv č H5-111554

AR 13tolaru 1671

Av IOHAN hellip COM (13) IN hellip NOB opis

nezačiacutenaacute a nekončiacute tečkou

Rv opis nezačiacutenaacute a nekončiacute tečkou


193 9536 g 325327 mm inv č H5-111555

POMOŘANSKO (pod Šveacutedskem) Karel XI


Lit KM 2003 673 č 256

194 9446 g 308300 mm inv č H5-111556

SASKO-VYacuteMAR Jan Arnošt II (1662ndash

1683) mincovna Vyacutemar mincmistr

Georg Friedrich Staude (1673ndash1676)

AR 23tolaru 1675


195 19566 g 375381 mm inv č H5-111557

AR 13tolaru 1674

196 9507 g 310311 mm inv č H5-111558

SASKO Albertinskaacute linie Jan Jiřiacute II

(1656ndash1680) mincovna Draacutežďany minc-

mistr Constantin Rothe (1640ndash1678)

AR 13tolaru 1668

Lit KM 2003 730 č 522

197 9623 g 326327 mm inv č H5-111559

AR 13tolaru 1669

Lit KM 2003 730 č 522

198 9615 g 316320 mm inv č H5-111560

199 9689 g 324324 mm inv č H5-111561

AR 13tolaru 1672

Lit Haupt 1963 tab 31258 var KM 2003

730 č 547

200 9665 g 316322 mm inv č H5-111562

AR 13tolaru 1673

Lit KM 2003 730 č 547

201 9704 g 321324 mm inv č H5-111563

AR 13tolaru 1674

Lit KM 2003 730 č 547

202 9495 g 317320 mm inv č H5-111564

203 9627 g 318322 mm inv č H5-111565

204 9566 g 324327 mm inv č H5-111566

AR 13tolaru 1675

Lit KM 2003 730 č 547

205 9663 g 330326 mm inv č H5-111567

SASKO-WEISSENFELS August (1656ndash

1680) mincovna Halle mincmistr Hans

Heinrich Friese AR 23tolaru 1672

206 19236 g 384376 mm inv č H5-

111568

AR 23tolaru 1674

Lit Sammlung Merseburger 1965 č 2303

207 18673 g 392396 mm inv č H5-111569

AR 23tolaru 1676

208 18172 g 375 369 mm inv č H5-

111570

AR 13tolaru 1669

209 9439 g 324 mm319 mm inv č H5-

111571

AR 13tolaru 1670

210 9461 g 326327 mm inv č H5-111572

AR 13tolaru 1671

211 9501 g 320323 mm inv č H5-111573

SAYN-WITTGENSTEIN-HOHNSTEIN

Gustav (1657ndash1701) AR 23tolaru 1675

Lit KM 2003 749 č 53

212 19015 g 399382 mm inv č H5-111574


Komentaacuteř

Z popisu naacutelezu je zřejmeacute že jeho většiacute čaacutest přibližně tři pětiny (6080 ) tvořily mince

habsburskyacutech zemiacute nejčastěji mince Dolniacutech Rakous (2783 ) a Uher (1320 ) naacutesledovaneacute

Slezskem (1272 z toho 990 vlaacutedniacutech ražeb) Zastoupeniacute Čech Korutan Štyacuterska a Tyrol

reprezentovaneacute jen několika jednotlivyacutemi kusy bylo minimaacutelniacute (047 ndash235 ) Zbyacutevajiacuteciacute čaacutest

naacutelezu jeho dvě pětiny byla složena z minciacute německyacutech zemiacute předevšiacutem Branibor (2782 )

Tomuto zaacutekladniacutemu provenienčniacutemu rozděleniacute odpoviacutedaacute svou strukturou i nominaacuteloveacute složeniacute

naacutelezu tvořeneacute z většiacute čaacutesti (celkem 129 kusů) 15krejcary Leopolda I (1657ndash1705) olomouc-

keacuteho biskupa Leopolda Vileacutema (1637ndash1662) a lehnicko-břežskyacutech kniacutežat Ludviacuteka (1653ndash1663)

a Kristiaacutena (1639ndash1673) a wuumlrttembersko-olešnickeacuteho kniacutežete Sylvia Fridricha (1664ndash1697)

z menšiacute čaacutesti (celkem 83 kusy) diacutely velkyacutech střiacutebrnyacutech tolarovyacutech ražeb německyacutech (1x 60krej-

car 1x 16tolaru 73x 13tolaru 8x 23tolaru) Časoveacute rozpětiacute naacutelezu neniacute velkeacute Ražby jsou dato-

vaacuteny do let 1659ndash1676 Jejich kvantitativně-chronologickaacute křivka je dvouvrcholovaacute Ve staršiacutem

obdobiacute vrcholiacute v roce 1664 (40 kusů 15krejcarů) v mladšiacutem obdobiacute v roce 1671 (19 kusů tola-

rovyacutech diacutelů) Početněji jsou zastoupeny teacutež ročniacuteky 15krejcarů 1662 (26 kusů) 1663 (22 kusů)

1661 (11 kusů) a diacutely tolarů z let 1672 (14 kusů) a 1674 (12 kusů) V řadě 15krejcarů chybiacute ročniacuteky

1666 a 1668ndash1673 Rok 1666 tvořiacute předěl mezi staršiacute a mladšiacute čaacutestiacute naacutelezu Podle nejmladšiacute mince

ndash 23tolaru 1676 Sasko-Weissenfels z mincovny v Halle kurfiřta Augusta (1656ndash1680) lze ukrytiacute

nalezenyacutemi mincemi dokumentovaneacute původniacute peněžniacute hotovosti klaacutest do začaacutetku posledniacute

čtvrtiny 17 stoletiacute

Literatura

Bahrfeldt E 1913 Das Muumlnzwesen der Mark Brandenburg unter Friedrich Wilhelm dem gros-

sen Kurfuumlrsten und Kurfuumlrst Friedrich III Halle a S



50 55 60 65 70 75

17

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

po

čet

kusů

hmotnost (g)

1

2

3

Graf 1 Hmotnost 15krejcarů Leopolda I (1657ndash1705) 1 Dolniacute Rakousy 2 Uhry 3 Čechy Slezsko Štyacutersko Korutany



od roku 1526 Diacutel II a III Pardubice

Friedensburg F ndash Seger H 1901 Schlesiens Muumlnzen und Medaillen der neueren Zeit Breslau

Haupt W 1963 Tabellen zur Saumlchsischen Muumlnzkunde

Huszaacuter L 1979 Muumlnzkatalog Ungarn von 1000 bis heute Budapest

KM 2003 Krause CH L ndash Mishler C Standard Catalog of World Coins World coins listings

by date and mint 1601ndash1700 3rd Edition Iola

Mayer E 1873 Des fuumlrstlichen Hochstiftes Olmuumltz Muumlnzen und Medaillen nach der zu Krem-

sier befindlichen Sammlung verzeichnet und beschrieben Wien 1873


1519ndash1938 Wien

Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E 1986 Zaacuteklady numismatiky Praha

Reimmann 1891ndash1892 Muumlnzen- und Medaillen-Cabinet des Justizraths Reimmann in Hannover

Frankfurt a M

Sammlung Merseburger 1965 Muumlnzen und Medailen von Sachsen Nachdruck 1965

Schroumltter F 1913 Die Muumlnzen Friedrich Wilhelms des grossen Kurfuumlrsten und Friedrichs III

von Brandenburg Berlin

Schulthess-Rechberg K G 1840ndash1862 Thaler-Cabinet Wien 1840 1845 Muumlnchen 1862

Šimek E 1986 Bibliografickyacute přehled československeacute numismatickeacute literatury 1771ndash1980

Vyacute běr knižniacutech publikaciacute studiiacute a člaacutenků In Nohejlovaacute-Praacutetovaacute E Zaacuteklady numismati-

ky Praha 215ndash280

ndash 1981 Numismatickeacute listy IndashXXX 1945ndash1975 Rejstřiacutek Praha

ndash 2000 Numismatickeacute listy XXXIndashL 1976ndash1995 Rejstřiacutek Praha

Summary Eduard Šimek A coin hoard found in Zdice (Beroun district) Contribution to the

list of 15-kreutzer pieces struck under Leopold I

A group of 212 coins with pieces of a vessel were transferred to the National Museum in Prague

on 30 March 1983 The hoard was found in soil transported to the finding place from the con-

struction site of a stadium in Zdice near the road to Pilsen at the beginning of 1982 ndash ie it is

a hoard found in the secondary position It represents one of the rare group finds of the 1670s

consisting of the newly introduced 15-kreutzer pieces struck under Leopold I (1657ndash1705) and

fractions of thalers (thirds of thalers two thirds of thalers) struck in Brandenburg and Saxony

Deducing from the catalogue above the majority of the hoard (6080 ) is represented by coins

struck in the territory of the Habsburg lands ndash Lower Austria (2783 ) Hungary (1320 )

Silesia (1272 990 of which struck as governmental coins) Bohemia Carinthia Styria and

Tyrolia were represented in small number (047 ndash235 ) The remaining part of the hoard

consisted of German coins (one 60-kreutzer one 16-thaler seventy three 13-thalers eight 23-

thalers) struck mainly in Brandenburg (2782 ) The latest coin the 23-thaler of 1676 struck in

Halle (Saxony-Weissenfels) under the Elector Augustus (1656ndash1680) points to the most probable

burial period of this documented cash ndash to the last quarter of the 17th century



Naacutelez mince Leopolda I z Křišťanovic ndash Zbytin (okr Prachatice)

J i ř iacute M I L I T K Yacute ndash M a r e k PA R K M A N

V roce 2004 byl Prachatickyacutem muzeem provaacuteděn zaacutechrannyacute archeologickyacute vyacutezkum na stavbě

noveacuteho mostu (ev č 141-021) přes řeku Blanici u Blažejovic Miacutesto naacutelezu ležiacute na rozhraniacute katastrů

obciacute Křišťanovice a Zbytiny Původniacute most kteryacute se nachaacutezel asi 110 m severozaacutepadně byl zničen při

povodniacutech v roce 2002 Nevelkyacute prostor na terase nad levyacutem břehem Blanice poskytl malyacute soubor

štiacutepaneacute industrie z obdobiacute pozdniacuteho paleolitu až mezolitu a daacutele několik naacutelezů z obdobiacute pozdniacuteho

středověku až raneacuteho novověku Jednaacute se o menšiacute soubor kovovyacutech předmětů nalezenyacutech za pomoci

detektoru kovů mezi kteryacutemi převažujiacute zlomky železnyacutech podkov a hřeby podkovaacuteky Zde byla

nalezena takeacute jedna mince Všechny naacutelezy jsou uloženy v Prachatickeacutem muzeu

ŠTYacuteRSKO Leopold I (1657ndash1705) mincovna Štyacuterskyacute Hradec mincmistr J A Nowak (1670ndash

1692) AR 6krejcar 1674

Av middotšestilistaacute růžicemiddotLEOPOLDVSmiddotDmiddotGmiddotRmiddotImiddotSmiddot (VI) middotΛmiddotGmiddotHmiddotBmiddotREX oděneacute poprsiacute Leopolda I

doprava

Rv A[RCHID]middotAmiddotDVX (IAN) BVRmiddotSTYRIAEligmiddot16-74 korunovanyacute dvouhlavyacute orel držiacuteciacute meč

a žezlo se lvem v ovaacutelneacutem prsniacutem štiacutetku

Lit Nechanickyacute 1991 148 č 2176

1703 g 257254 mm 115 h 22

Kovoveacute archeologickeacute naacutelezy jsou hmotnyacutem dokladem o využiacutevaacuteniacute tranzitniacute historickeacute

komunikace prachatickeacute větve Zlateacute stezky směřujiacuteciacute z Prachatic do Pasova (např Kubů ndash Zavřel

2001) v pozdniacutem středověku až raneacutem novověku Tato cesta praacutevě v miacutestech naacutelezu mince pře-

kračovala řeku Blanici Naacutelez štyacuterskeacuteho 6krejcaru Leopolda I spadajiacuteciacute do kategorie ztraacutetoveacute

mince se vztahuje k době kdy byl již provoz na teacuteto komunikaci silně omezenyacute (Praxl 1995 115

Kubů ndash Zavřel 2001 32ndash33)1 a proto nelze vyloučit že mince může souviset s aktivitami miacutestniacute-

ho obyvatelstva a nikoliv již s provozem Zlateacute stezky

Literatura

Kubů F ndash Zavřel P 2001 Der Goldene Steig Historische und archaumlologische Erforschung eines

bedeutenden mittelalterlichen Handelsweges 1 Die Strecke Prachatitz ndash Staatsgrenze

Passau 2001

Moravec J 1992 Mince Františka Josefa I a Karla I (1848ndash1918) 2 doplněneacute vydaacuteniacute Praha


Praxl P 1995 bdquoZlataacute stezkaldquo Od soumarskeacute stezky k regionu In Kulturregion Goldener Steig

Aufsaumltze zur Ausstellung Kulturniacute oblast Zlataacute stezka Přiacutespěvky k vyacutestavě Muumlnchen

113ndash118

Summary Jiřiacute Militkyacute ndash Marek Parkman A coin struck under Leopold I found in Křiš ťa novice

ndash Zbytiny (Prachatice district)

In 2004 a Styrian VI-kreutzer struck under Leopold I was found during emergency archaeo-

logical excavations on the edge of two land registers ndash Křišťanovice and Zbytiny ndash near the ford

crossing the local River Blanice The location is situated on the historical transit route ndash the

Prachatice section of the Gold Route from Prachatice to Passau The coin belongs to the category

of lost coins and it is connected with the period when the operation there was very limited

(Praxl 1995 115 Kubů ndash Zavřel 2001 32ndash33) Beside the traffic on the Gold Route also activities

of the local people must be considered


1 Kromě 6krejcaru Leopolda I zde byla objevena takeacute jedna recentniacute mince RAKOUSKO-UHERSKO

František Josef I (1848ndash1916) mincovna Viacutedeň AE 2haleacuteř 189 (Moravec 1992 94ndash95 č 97) Tato mince

však již s provozem Zlateacute stezky nesouvisiacute


Naacutelez drobneacute mince Leopolda I z Kralovic (okr Plzeňndashsever)

R a s t i s l a v K O R E N Yacute ndash J i ř iacute M I L I T K Yacute

V rozmeziacute let 1970 až 1972 byla na zahradě domu čp 86 na naacuteměstiacute v Kraloviciacutech naacutehodně

objevena ve vrstvě ornice (do hlouky 20 cm) jedna mince kteraacute je v majetku nejmenovaneacuteho

naacutelezce

DOLNIacute RAKOUSY Leopold I (1657ndash1705) mincovna Viacutedeň mincmistr Franz Faber (1666ndash

1679) AR 12krejcar 1676

Av tři ovaacutelneacute erbovniacute štiacutetky v kartušiacutech do trojlistu mezi štiacutetky tečka dole hlavička anděla

nahoře 16-76

Rv hladkyacute

Lit Nechanickyacute 1991 140 č 2012 Tab XL2012

146145 mm

Naacutelez reprezentuje přiacuteklad tzv ztraacutetoveacute mince jejiacutež ztraacutetu lze předpoklaacutedat od konce 17 do

poloviny 18 stoletiacute U naacutelezů ze zahrad nelze nikdy zcela vyloučit že se na miacutesto objeveniacute mohly

dostat s naacutevozem ornice odjinud jen vzaacutecně to však lze prokaacutezat

Literatura


Summary Rastislav Korenyacute ndash Jiřiacute Militkyacute A small change struck under Leopold I found in

Kralovice (Pilsen-North district)

Some time between 1970 and 1972 a half-kreutzer struck under Leopold I in the mint of Vienna

in 1676 was found by chance in the garden belonging to the house no 86 in the Kralovice Square

in the top soil about 20 cm deep The coin represents the category of lost coins and it was suppos-

edly lost some time between the end of the 17th century and the mid-18th century in this occur-

ance In case of the garden finds the fact that such coins could be transferred with soil from

a different place must be considered Proofs of similar transferring activities are rare


Naacutelez mince Leopolda I ve Vacenoviciacutech (okr Třebiacuteč)


Dne 30 5 1999 nalezl František Vokaacuteč při povrchoveacutem průzkumu okoliacute obce 100 m od jejiacuteho

zaacutepadniacuteho okraje v trati bdquoU zabiteacuteholdquo vlevo silnice do Horniacuteho Uacutejezda a severně od drobneacute

vodoteče střiacutebrnou minci

KORUTANY Leopold I (1657ndash1705) mincovna Svatyacute Viacutet AR 6krejcar 1686

Av v hladkeacutem kruhu portreacutet panovniacuteka doprava LEOPOLDVSDGRI v ovaacutelu čiacuteslice VI

SAGHBREX

Rv dvouhlavyacute korunovanyacute rakouskyacute orel zpřiacutema 86ARCHIDVXAVSECARINDB16

Lit CNA V č 60-c-11

241 g 259257 mm otřenyacute 2x miacuterně vylomenyacute excentrickyacute střiacutežek nepravidelneacuteho ovaacutelneacuteho

tvaru

Nalezenaacute mince patrně přiacutemo souvisiacute s existenciacute jmenovaneacute osady neboť ta v polovině 15

stoletiacute zpustla a byla obnovena praacutevě na konci 17 stoletiacute (po roce 1679) na zčaacutesti původniacutem miacutestě

(Nekuda 1961 86) V miacutestě naacutelezu jsou provaacuteděny asi 8 let intenzivniacute povrchoveacute sběry ale dalšiacute

mince se již nepodařilo naleacutezt


Literatura



Nekuda V 1961 Zanikleacute osady na Moravě v obdobiacute feudalismu Brno

Summary Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč A coin struck under Leopold I found in Vacenovice (Třebiacuteč

district)

On May 30 1999 František Vokaacuteč found a silver 6-kreutzer struck under Leopold I (1657ndash1705)

in Svatyacute Viacutet (St Vitus) in 1686 during archaeological surface examination in Vacenovice loca-

tion ldquoU zabiteacutehordquo about 100 m to the west of the outskirts of the village The coin could be

possibly connected with existence of the village which was abandonned in the middle of the

15th century and later ndash at the end of the 17th century after 1679 respectively ndash resettled partly

at the same territory


Naacutelez krejcaru Leopolda I z Rouchovan (okr Třebiacuteč)


Dne 18 10 1997 nalezl Milan Vokaacuteč při archeologickeacutem povrchoveacutem průzkumu v poloze bdquoHeř-

manickaacuteldquo (dřiacuteve bdquoFarskeacuteldquo) na katastraacutelniacutem uacutezemiacute Rouchovan cca 800 m severovyacutechodně od

středověkeacuteho jaacutedra městečka Rouchovan krejcar Leopolda I

DOLNIacute RAKOUSY Leopold I (1657ndash1705) mincovna Viacutedeň AR krejcar 1696

Av v perličkoveacutem kruhu portreacutet panovniacuteka doprava []OPOLDVSDGRISA (v neuzavře-

neacutem ovaacutelu čiacuteslice 1) GEHBOREX

Rv v perličkoveacutem kruhu dvouhlavyacute korunovanyacute rakouskyacute orel zpřiacutema 96ARCHIDVX AVSTDVX BVR COTYR16

Lit CNA V č 88-a-14

059 g 163162 mm otřenyacute excentrickyacute a vylomenyacute střiacutežek nepravidelneacuteho ovaacutelneacuteho tvaru

Uvedenaacute poloha byla povrchovou prospekciacute prozkoumaacutena pouze jedenkraacutet a byl zjištěn jen

nepočetnyacute materiaacutel (zejmeacutena fragmenty keramiky železneacute předměty ndash hřebiacuteky a zlomky skla)

z obdobiacute od 14 stoletiacute do současnosti s maximem v 16ndash19 stoletiacute Miacutesto naacutelezu se nachaacuteziacute ve

vzdaacutelenosti pouhyacutech 100 m od dnešniacute silnice k obciacutem Heřmanice a Dukovany Naacutelez je patrně

možneacute spojovat s intenzivniacute zemědělskou činnostiacute v uvedeneacutem prostoru nebo takeacute s eventuaacutelniacute

funkciacute regionaacutelniacute komunikace již v obdobiacute raneacuteho novověku

Literatura



Summary Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč A kreutzer struck under Leopold I found in

Rouchovany (Třebiacuteč district)

On October 18 1997 Milan Vokaacuteč found a kreutzer struck under Leopold I (1657ndash1705) in Vienna

in 1696 during archaeological surface examination in Rouchovany location ldquoHeřmanickaacuterdquo (ear-

lier ldquoFarskeacuterdquo) about 800 m north-west of the medieval centre of the village



Naacutelez drobneacute střiacutebrneacute mince z počaacuteku 18 stoletiacute ve Velkyacutech Přiacutelepech (okr Praha-zaacutepad)


Při archeologickeacutem povrchoveacutem průzkumu bezejmenneacute polniacute polohy ohraničeneacute uacutepatiacutem naacutevršiacute

Hajnice uliciacute Pod Lomem a uacutevozovou polniacute cestou naacuteležejiacuteciacute do katastru obce Velkeacute Přiacutelepy

miacutestniacute čaacutesti Kamyacutek byla dne 2 4 2005 autorem nalezena v hloubce cca 3 cm pod povrchem

drobnaacute střiacutebrnaacute mince

BRANIBORY-BAYREUTH Georg Wilhelm (1712ndash1726) AR krejcar 1717

Av portreacutet panovniacuteka doprava GEORGIGUILIELMDGMB

Rv jednohlavaacute orlice zpřiacutema po stranaacutech odděleneacute zkratky I-A P na prsou ve štiacutetu 1

PRMSCWMSC BNPRHMC 1717

Lit KM 2002 259 č 123

052 g 166162 mm prohnutyacute střiacutežek miacuterně excentrickaacute

Drobneacute krejcaroveacute ražby teacuteto provenience se na českeacutem uacutezemiacute ojediněle vyskytujiacute např jako

zcela nepočetnaacute součaacutest depotů minciacute ukrytyacutech během 1 poloviny 18 stoletiacute (např Sejbal 1955

182ndash184 Šůla 1964 273ndash274 Šůla 1976 217ndash227 Vaacutegner 1956 231ndash232) Na uvedeneacute lokalitě

se takeacute vyskytujiacute drobneacute zlomky novověkeacute keramiky (16ndash20 stoletiacute) a ojediněle takeacute recentniacute

numismatickyacute materiaacutel Tento materiaacutel spolu s vyacuteše popsanyacutem naacutelezem staršiacute mince pravdě-

podobně souvisiacute s intenzivniacute zemědělskou činnostiacute v bezprostředniacutem okoliacute obce Na dnes již

zcela zastavěnyacutech pozemciacutech pod svahem uvedeneacute lokality se až do přelomu 80 a 90 let 20

stoletiacute nachaacutezely zahrady a maleacute polnosti přičemž samotnaacute lokalita byla dřiacuteve pravděpodobně

využiacutevaacutena obdobnyacutem způsobem V současneacute době je poloha intenzivně zemědělsky obdělaacutevaacutena

a během kraacutetkeacute doby bude takeacute zcela zastavěna

Literatura

KM 2002 Krause CH L ndash Mishler C Standard Catalog of World Coins Eighteenth century

1701ndash1800 Third edition Iola

Sejbal J 1955 Naacutelez u Prostějoviček Numismatickyacute sborniacutek 2 182ndash184

Šůla J 1964 Naacutelez minciacute u Štěnkova okres Hradec Kraacuteloveacute Numismatickyacute sborniacutek 8 (1963ndash

1964) 273ndash274

ndash 1976 Naacutelez drobnyacutech slezskyacutech minciacute na katastru obce Podkost okr Jičiacuten Numismatickyacute

sborniacutek 14 (1975ndash1976) 217ndash227

Vaacutegner V 1956 Naacutelez drobnyacutech minciacute v Semaniacuteně okres Litomyšl Numismatickyacute sborniacutek 3

231ndash232

Summary Kamil Smiacutešek A small silver coin of the beginning of the 18th century found in Velkeacute

Přiacutelepy (Prague-West district)

On April 2 2005 the author found a small silver kreutzer struck under Georg Wilhelm (1712ndash

1726) in Brandenburg-Bayreuth in 1717 during archaeological surface examination in Velkeacute

Přiacutelepy location Kamyacutek in field about 3 cm deep in ground Coins of this provenance appear

rarely in the Bohemian territory as minor parts of hoards buried some time during the first half

of the 18th century



Naacutelez drobneacute měděneacute mince Marie Terezie z Jezeřan-Maršovic(okr Znojmo)

M a r t i n K U Č A ndash K a m i l S M Iacute Š E K ndash M i l a n V O K Aacute Č

Při archeologickeacutem povrchoveacutem průzkumu polohy bdquoJalovaacute horaldquo na katastru obce Jezeřany

provedeneacutem na podzim 2001 byla nalezena drobnaacute měděnaacute mince pokrytaacute odlupujiacuteciacute se tma-

vozelenou patinou

DOLNIacute RAKOUSY Marie Terezie (1740ndash1780) mincovna Viacutedeň AE fenik 1765

Av portreacutet panovnice doprava MTHERESDGROIGHUBOREG

Rv v ozdobneacute kartuši korunovanyacute rakouskyacute znak pod niacutem v srdcoviteacutem štiacutetku čiacuteslice 1 po

stranaacutech oddělenaacute dvojčiacutesliacute letopočtu 17 65 Lit MA 1948 226

145 g 206205 mm otřenyacute a korodovanyacute miacuterně ohnutyacute okraj

Uvedenaacute poloha patřiacute k vyacuteznamnyacutem pravěkyacutem lokalitaacutem ze staršiacute doby kamenneacute (mladyacute

paleolit ndash szeletien) a ojediněle zde byly rovněž zjištěny stopy osiacutedleniacute z mladšiacute doby kamenneacute

(neolit ndash mladšiacute stupeň kultury s moravskou malovanou keramikou Oliva 1979 45ndash78 Kuča

ndash Vokaacuteč ndash Smiacutešek 2002 156) Popsanaacute mince mohla byacutet do vyacuteše uvedeneacute polohy zanesena

(podobně jako miacutesty naleacutezaneacute zlomky novověkeacute keramiky porcelaacutenu a skla) pravděpodobně při

hnojeniacute poliacute a lze ji proto považovat za doklad mnohaleteacute a intenzivniacute zemědělskeacute činnosti

Literatura


1519ndash1938 Wien

Oliva M 1979 Die Herkunft des Szeletien im Lichte neuer Funde von Jezeřany Časopis

Moravskeacuteho muzea 64 vědy společenskeacute 45ndash78

Kuča M ndash Vokaacuteč M ndash Smiacutešek K 2002 Jezeřany-Maršovice (k uacute Jezeřany okr Znojmo)

Přehled vyacutezkumů 43 Brno 156

Summary Martin Kuča ndash Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč A small copper coin struck under

Maria Theresia found in Jezeřany-Maršovice (Znojmo district)

In Autumn 2001 the authors found a copper pfennig struck under Maria Theresia (1740ndash1780) in

Vienna in 1765 during archaeological surface examination in Jezeřany location ldquoJalovaacute horardquo


Naacutelez drobneacute měděneacute mince Marie Terezie z Brna-Žebětiacutena

M a r t i n K U Č A ndash K a m i l S M Iacute Š E K

V srpnu roku 2002 nalezl Martin Kuča při povrchoveacutem archeologickeacutem průzkumu v Brně-Žeb-

ětiacuteně v poloze bdquoU křiveacute boroviceldquo drobnou měděnou minci pokrytou tmavozelenou patinou Po

očištěniacute bylo možneacute minci bliacuteže určit

DOLNIacute RAKOUSY Marie Terezie (1740ndash1780) mincovna Viacutedeň AE 12krejcar bl

Av portreacutet panovnice doprava [hellip]THERESD[helliphelliphelliphellip]

Rv v ozdobneacute kartuši čiacuteslice 12 zkratka hodnoty mince K

Lit MA 1948 241

446 g 213 212 mm otřenyacute a korodovanyacute zbytky zeleneacute patiny

Uvedenaacute poloha patřiacute k vyacuteznamnyacutem pravěkyacutem lokalitaacutem na Brněnsku (např Kazdovaacute 1977ndash

1978 27ndash65 Kuča ndash Kazdovaacute ndash Přichystal 2005 37ndash89) V uvedeneacute poloze byly zjištěny ojediněleacute

stopy osiacutedleniacute již ze staršiacute doby kamenneacute (mladeacuteho paleolitu) a zejmeacutena z mladšiacute doby kamenneacute

(neolitu) konkreacutetně kultury s moravskou malovanou keramikou stupně Ib) Popsanaacute mince


se do uvedeneacute polohy mohla dostat patrně při hnojeniacute poliacute podobně jako zlomky novověkeacute

keramiky porcelaacutenu a skla ojediněle registrovaneacute při opakovanyacutech povrchovyacutech průzkumech

Naacutelez lze proto pravděpodobně považovat za doklad mnohaleteacute a intenzivniacute zemědělskeacute činnosti

v bliacutezkeacutem okoliacute uvedeneacute obce

Literatura

Kazdovaacute E 1977ndash1978 Noveacute lokality s moravskou malovanou keramikou staršiacuteho stupně na

Brněnsku Sborniacutek praciacute Filozofickeacute fakulty brněnskeacute univerzity E 22ndash23 27ndash65

Kuča M ndash Kazdovaacute E ndash Přichystal A 2005 Siacutedliště kultury s moravskou malovanou kera-

mikou staršiacuteho stupně v Brně-Žebětiacuteně Poznaacutemky k faacutezi Ib kultury s MMK v brněnskeacute

kotlině Pravěk NŘ 13 37ndash89


1519ndash1938 Wien

Summary Martin Kuča ndash Kamil Smiacutešek A small copper change struck under Maria Theresia

found in Brno-Žebětiacuten

In August 2002 Martin Kuča found a copper frac12-kreutzer struck under Maria Theresia (1740ndash1780) in

Vienna during archaeological surface examination in Brno-Žebětiacuten location ldquoU křiveacute borovicerdquo


Naacutelez moderniacutech minciacute z Prahy 2-Nusliacute


Při rekonstrukci interieacuteru bytu č 16 v Praze 2-Nusliacutech ve Slavojově ulici čp 10501 byl v roce

2004 nalezen drobnyacute hromadnyacute naacutelez moderniacutech minciacute1 Soubor byl objeven při vyacuteměně vnitř-

niacuteho okenniacuteho dřevěneacuteho parapetu ve vyacutechodniacute miacutestnosti situovaneacute do ulice

ČESKOSLOVENSKO mincovna Kremnica koruna 1923 KM 2001 595 č 4 (1) 20haleacuteř 1926

KM 2001 595 č 1 (1) 5haleacuteř 1929 KM 2001 594 č 6 (1)

ITAacuteLIE Viktor Emanuel III (1900ndash1946) mincovna Roma 10centesimi 1927 KM 2001

1125 č 60 (2)

PORTUGALSKO Republika 50centavos 1926 KM 2001 1558 č 575 (2)

Celkem 7 drobnyacutech oběžnyacutech minciacute z let 1923 až 1929 představuje přiacuteklad drobneacute peněžniacute

hotovosti ukryteacute bdquona pamaacutetkuldquo Dům čp 10501 byl postaven v roce 1924 a nejmladšiacute nalezenaacute

mince doklaacutedaacute uacutepravu interieacuteru bytu č 16 pro rok 1929 nebo nedlouho po tomto datu Je zajiacutema-

veacute že do tohoto bdquopamětniacuteholdquo depozitu byly kromě československyacutech minciacute použity takeacute ražby

italskeacute a portugalskeacute Naacutelezy tohoto charakteru jsou zřejmě zcela běžneacute avšak jen vyacutejimečně

jsou registrovaacuteny Soubor je dokladem přežiacutevaacuteniacute tradice stavebniacutech obětin do moderniacute doby

Literatura

KM 2001 Krause Ch L ndash Mishler C 2002 Standard Catalog of World Coins 29th Edition

Komplete listing by date and mint since 1901 Iola

Summary Jiřiacute Militkyacute Modern coins found in Prague 2-Nusle

In 2004 a small group of modern coins was found under a window-sill during reconstruction of the

flat no 16 Slavojova st no 10501 Prague 2-Nusle Some 7 coins circulating between 1923 and 1929

represent an example of small change hidden ldquoin memoryrdquo It is interesting that this commemorative

selection of Czechoslovak coins has been also added by Italian and Portuguese specimens The group

shows a continuous tradition of depositing oblations in buildings up to modern times


1 Mince jsou uloženy v numismatickeacute sbiacuterce Muzea hlavniacuteho města Prahy (inv č 113754ndash113760)


ZAHRANIČNIacute NAacuteLEZY MINCIacute Z ČESKYacuteCH ZEMIacute

Hrobovyacute naacutelez denaacuteru Oldřicha I (1012ndash1033 1034)v Kostoľanoch pod Tribečom (Slovensko)

Přiacutespěvek k česko-uherskyacutem kontaktům na přelomu 10 a 11 stoletiacute

P e t e r B A X A ndash L u b o š P O L A N S K Yacute ndash P e t e r B I S T Aacute K

Kostel sv Jiřiacute v Kostoľanoch pod Tribečom na Slovensku se znaacutemyacutemi naacutestěnnyacutemi malbami patřiacute

k nejstaršiacutem stojiacuteciacutem předromaacutenskyacutem stavbaacutem středoevropskeacute oblasti Pamaacutetkovyacute uacuteřad Sloven-

skeacute republiky Bratislava ve spolupraacuteci s Archeologickyacutem uacutestavem Akademie věd Českeacute republi-

ky Praha začal v roce 2006 komplexniacute revizniacute vyacutezkum kostela a přilehleacuteho hřbitova Impulzem

k vyacutezkumu byla přiacuteprava restaurovaacuteniacute naacutestěnnyacutech maleb datovanyacutech do 11 stoletiacute a současně

nedostatečneacute informace o stavebniacutem vyacutevoji kostela ziacuteskaneacute při stavebně-historickeacutem umělecko-

historickeacutem a archeologickeacutem průzkumu v 60 letech 20 stoletiacute (Monumentorum tutela 1968)

Prvniacute vyacutesledky vyacutezkumu naacutestěnnyacutech maleb realizovaneacuteho Archeologickyacutem uacutestavem AV ČR

Praha byly nedaacutevno publikovaacuteny (Mařiacutekovaacute-Kubkovaacute 2006) Uacutekolem archeologickeacuteho průzku-

mu hřbitova rozvrženeacuteho na 3 roky je revize naacutelezoveacute situace v sondaacutech A Habovštiaka z let

1964 a 1965 (Habovštiak 1968) s ciacutelem určit rozsah hřbitova a nejstaršiacute horizont pohřbiacutevaacuteniacute

V roce 2006 se zkoumal prostor původniacute sondy III severně od kostela Na vyacutechodniacutem okraji

sondy byla zachycena čaacutest hrobu č 78 kteryacute obsahoval doposud nejbohatšiacute vyacutebavu na hřbitově

vůbec

Obr 1 Kostoľany pod Tribečom půdorys kostela sv Jiřiacute 1 a jeho okoliacute s označeniacutem miacutesta naacutelezu hrobu č 78


V hroboveacute jaacutemě jejiacutež tvar nebylo možneacute zatiacutem určit byl nalezen lomovyacute kaacutemen a hrud-

ky vaacutepenneacute malty Pochovanyacute jedinec ležel v nataženeacute poloze na zaacutedech s rukama podeacutel těla

v orientaci ZndashV Lebku měl rozdrcenou velkyacutem tlakem předloktiacute praveacute ruky v neanatomickeacute

poloze Čaacutest obou dolniacutech končetin odstranil mladšiacute hrob č 80 Podle osteologickeacute a moleku-

laacuterně-biologickeacute analyacutezy byly lebka (fragmenty kalvy poškozenaacute mandibula a maxilla) i post-

kraniaacutelniacute skelet značně rozrušeny vlivem dekompozičniacutech a exhumačniacutech faktorů Pozůstatky

patřiacute jedinci gracilnějšiacute stavby s gracilniacutem relieacutefem svalovyacutech uacuteponů pravděpodobně ženskeacuteho

pohlaviacute spadajiacuteciacuteho do věkoveacute kategorie Infans II (do 14 let) (Kolena ndash Luptaacutekovaacute 2006) V hrobě

byly nalezeny jako součaacutest posmrtneacute vyacutebavy šperky a mince

Šperky

Soubor šperků představuje naacutehrdelniacutek (obr 21ndash6) esoviteacute zaacuteušnice (obr 28ndash9) a prsten (obr

27) Naacutehrdelniacutek se sklaacutedaacute podle předběžneacute analyacutezy z 36 kusů perel ze skla z glazovanyacutech exem-

plaacuteřů s keramickyacutem jaacutedrem () z karneolu a ze střiacutebra Největšiacute skupinu tvořiacute drobneacute koraacutelky

zhotoveneacute jednoduchyacutem stočeniacutem pravděpodobně skleněneacuteho vlaacutekna a přiacutečně členěneacute perly (2

segmenty) K vyacuteraznyacutem exemplaacuteřům patřiacute svisle žebrovaneacute koraacutelky daacutele nepravidelneacute vaacutelcoviteacute

či hranoloviteacute tvary s ornamentem Několik koraacutelků kuloviteacuteho až bochniacutečkoviteacuteho tvaru je

z karneolu Z hlediska typologickeacute a materiaacuteloveacute skladby koraacutelků v naacutehrdelniacuteku překvapuje

přiacutetomnost přiacutečně členěnyacutech koraacutelků ktereacute v hrobovyacutech naacutelezech na Slovensku doprovaacuteziacute spiacuteše

naacutelezy z 10 než z 11 stoletiacute (Staššiacutekovaacute-Štukovskaacute ndash Plško 1997 tab 2 tab 21) Do 11 stoletiacute

snad do jeho prvniacute třetiny by datovaly naacutehrdelniacutek koraacutelky z karneolu jejichž největšiacute vyacuteskyt je

v Karpatskeacute kotlině kladen mezi 30 a 90 leacuteta 11 stoletiacute

1 Za odbornou konzultaci a informace děkujeme D Staššiacutekoveacute-Štukovskeacute

Obr 2 Kostoľany pod Tribečom vyacuteběr jednotlivyacutech typů perel zaacuteušnice a prsten z vyacutebavy hrobu 78

Uvedeneacute naacutelezy jsou daacutevaacuteny do souvislosti s vyacuterobou v oblasti Kyjeva odkud se obchodniacute-

mi cestami dostaacutevaly takeacute do středniacute Evropy (Bach ndash Dušek 1971 34 Kiss 1983 172) Za staršiacute

exemplaacuteře jsou považovaacuteny hranoloviteacute tvary (Szoumlke ndash Vaacutendor 1987 61 134) Kraacutetkou dobu

vyacuteskytu majiacute i zdobeneacute vaacutelcoviteacute koraacutelky s keramickyacutem jaacutedrem a glazurou ktereacute se takeacute obje-

vujiacute spiacuteše s naacutelezy 10 stoletiacute1 Uprostřed naacutehrdelniacuteku se nachaacuteziacute střiacutebrnaacute filigraacutenovaacute perla jejiacutež

1

7

8 9

23

4

5

6

0 1 cm


jednoznačneacute klasifikaci zatiacutem braacuteniacute druhotnaacute deformace Analogickeacute tvary se objevujiacute v sloven-

skyacutech naacutelezech z 11 stoletiacute např z Uacuteľan nad Žitavou (Hanuliak 1992 tab XIV6) či z Ducoveacuteho

(Ruttkay 1985 tab II)

Dvojice esovityacutech zaacuteušnic (obr 28ndash9) patřiacute do skupiny vyrobeneacute z hrubšiacuteho bronzoveacuteho

draacutetu se širšiacute esovitou kličkou bliacutezkou typu II2ndash3 J Gieslera kteryacute se vyskytuje předevšiacutem

v druheacute polovině 10 a v 11 stoletiacute (Giesler 1981 40ndash42 Hanuliak ndash Rejholcovaacute 1995 57)

Střiacutebrnyacute štiacutetkovyacute prsten z hrubšiacuteho paacutesu s otevřenyacutemi konci a rytou vyacutezdobou štiacutetku (obr

27) může patřit k nejmladšiacutem prvkům hroboveacute vyacutebavy (např Hanuliak 1997 277 obr 326)

Popisovanyacute hrob se svyacutem obsahem řadiacute k nejbohatšiacutem hrobům pochaacutezejiacuteciacutem z kostelniacutech

hřbitovů na Slovensku Pochovanaacute osoba patřila k nejvyššiacute sociaacutelniacute vrstvě Bohužel stav baacutedaacuteniacute

naacutem ji v současnosti nedovoluje bliacuteže ani historicky ani archeologicky identifikovat Z vyacuteše

uvedeneacuteho raacutemcoveacuteho přehledu je zřejmeacute že ve vyacutebavě hrobu č 78 nachaacuteziacuteme šperky ktereacute se

podle citovanyacutech studiiacute vyskytujiacute od druheacute poloviny 10 stoletiacute až po 12 stoletiacute Technologickaacute

a materiaacutelovaacute analyacuteza kteryacutem budou podrobeny všechny naacutelezy z hrobu č 78 naacutem snad umožniacute

dobu jeho uloženiacute ještě zpřesnit Druhou možnost naacutem však nabiacuteziacute naacutelez mince

Obr 3 Kostoľany pod Tribečom čaacutesti naacutehrdelniacuteku s fi ligraacutenovou perlou ze střiacutebrneacuteho draacutetu


Mince

Mince byla nalezena při vnitřniacute straně dolniacute čelisti jedince Původně se mohla nachaacutezet

v uacutestniacute dutině vzhledem k uacuteplneacute destrukci lebky a čaacutestečneacutemu posunu jejiacute čaacutesti pod tlakem

zeminy to však neniacute možneacute vyslovit s jistotou V uacutevahu přichaacuteziacute i poloha na leveacute straně lebky

Numismatickaacute čaacutest člaacutenku vznikla v raacutemci řešeniacute grantoveacuteho projektu bdquoNejstaršiacute přemyslovskeacute mince

10 toletiacute a jejich naacutelezy v českyacutech zemiacutechldquo reg č 404052134 Projekt je realizovaacuten za finančniacute podpory ze

staacutetniacutech prostředků prostřednictviacutem GAČR

ČECHY Oldřich I (1012ndash1033 1034) mincovna Praha AR denaacuter z počaacutetku prvniacute vlaacutedy typ

poprsiacute zprava křiacutež s o-3body-o-3hřeby z oblouku

Av v neohraničeneacutem poli poprsiacute zprava sahajiacuteciacute svou dolniacute čaacutestiacute až k zevniacutemu vroubkovaneacute-

mu obvodku ODALRICVSDVXbull

Rv ve vroubkovaneacutem kruhu křiacutež v jehož 1 a 3 uacutehlu kroužek ve 2 tři body a ve 4 z oblouku

vystupujiacuteciacute tři hřeby zevniacute obvodek vroubkovanyacute +ODALRICVSDV

Lit Cach 1970 č 284 Šmerda 1996 č 129a Polanskyacute 2004 typ IIb

0845 g (před čištěniacutem) 0769 g (po čištěniacute) 205209 mm 6 h nastřiženyacute (12 h) a nepatrně

vylomenyacute (5 h)

Mince je uložena v depozitaacuteři Pamaacutetkoveacuteho uacuteřadu Slovenskeacute republiky Bratislava

Charakteristika popsaneacute mince jako nastřiženyacute českyacute denaacuter Oldřicha I nalezenyacute jako obol

mrtvyacutech na Slovensku představuje naprosto vyacutejimečnou kombinaci jinak běžnyacutech informaciacute

Nastřiženeacute mince znaacuteme v českeacutem prostřediacute až z mladšiacuteho obdobiacute denaacuterů předevšiacutem u tzv

maleacuteho střiacutežku Oldřichův denaacuter je mezi ražbami tzv velkeacuteho střiacutežku jedniacutem z nejstaršiacutech ne-li

vůbec nejstaršiacutem typem kteryacute byl takto zaacuteměrně nastřižen Nejčastěji se objevujiacute zdůvodněniacute

jako ověřeniacute kvality kovu označeniacute minciacute vzatyacutech z oběhu či usnadněniacute přiacutepadneacuteho půleniacute

denaacuteru (Fiala 1895 118 Petraacuteň ndash Radoměrskyacute 2006 148ndash149) V teacuteto souvislosti lze poukaacutezat

na skutečnost že mince byla nastřižena přesně v ose z horniacute čaacutesti liacutece (na 12 hodině) směrem

ke středu tedy zcela pravidelně Lze proto vyslovit domněnku že směr nastřiženiacute byl vybraacuten

zaacuteměrně V tomto přiacutepadě vzhledem k dobreacute kvalitě mince i jejiacutemu evidentniacutemu nestaženiacute

z oběhu bychom tak mohli uvažovat o nastřiženiacute k usnadněniacute rozpůleniacute denaacuteru

Druhou skutečnostiacute řadiacuteciacute tento naacutelez mezi ne zcela obvykleacute naacutelezy je fakt že mince uloženaacute

do hrobu jako tzv bdquoobol mrtvyacutechldquo patřila Oldřichovi Jednaacute se totiž z chronologickeacuteho hledis-

ka o druhou jednoznačně doložitelnou českou ražbu uloženou do hrobu jako bdquoobol mrtvyacutechldquo

(Klaacutepště 1999 775ndash776) Prvniacute je denaacuter Jaromiacutera I z pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražskeacutem

hradě (Cach 1970 č 244 Smetaacutenka 1995 109ndash110) Naacutesledneacute dvě jsou takteacutež Oldřicha I nalezeneacute

na nekostelniacutech pohřebištiacutech v Maleacutem Březně na Mostecku (Cach 1970 č 287 Klaacutepště 1994 66)

a v Locheniciacutech u Hradce Kraacuteloveacute (Cach 1970 č 296 Slaacutema 1990 113 Slaacutema 1995 110ndash111)

Zajiacutemaveacute je rovněž že se jednaacute o nejstaršiacute jednoznačně doloženeacute uloženiacute českeacute mince jako tzv

bdquoobol mrtvyacutechldquo na kostelniacutem pohřebišti z oblasti Českyacutech zemiacute a Slovenska


Nejpřekvapivějšiacutem faktem je však samotneacute miacutesto naacutelezu kteryacutem je hřbitov u kostela sv

Jiřiacute v Kostoľanoch pod Tribečom nedaleko Nitry na Slovensku Nejstaršiacute hroboveacute naacutelezy čes-

kyacutech minciacute v uherskeacute kotlině maacuteme doloženy již z posledniacute čtvrtiny 10 stoletiacute Jednaacute se o pět

denaacuterů Boleslava II jejichž naacutelezoveacute okolnosti a stav dochovaacuteniacute (byly nalezeny v oblasti krku

a provrtaneacute dvěma diacuterkami) zřetelně ukazujiacute že se jednaacute o přiacutevěšky na krk a nedovolujiacute jejich

interpretaci jako tzv bdquoobol mrtvyacutechldquo (Ruttkay 2000 239ndash246) Oldřichův denaacuter je tak jedinyacutem

prokazatelnyacutem bdquočeskyacutem obolem mrtvyacutechldquo v Karpatskeacute kotlině Jeho existence je překvapivaacute

předevšiacutem ve srovnaacuteniacute se situaciacute na Moravě Zde bylo v obdobiacute do roku 1060 v hrobech uloženo

50 minciacute 16 českyacutech (z toho 8 denaacuterů velkeacuteho střiacutežku a to pouze Břetislava I) a 34 uherskyacutech

(Štěpaacutena Petra Aby Samuela a Ondřeje Radoměrskyacute 1955 46ndash49) Tedy poměr 32 domaacuteciacutech

ku 68 zahraničniacutech Oldřichův denaacuter se tak nejen chronologicky byl vyražen brzy po roce

1012 ale takeacute geograficky ndash nalezeniacutem mimo uacutezemiacute českeacute kotliny zcela vymykaacute z celeacuteho soubo-

ru naacutelezů tzv bdquoobolů mrtvyacutechldquo Ačkoli dobryacute stav mince svědčiacute o nepřiacuteliš dlouheacute uacutečasti mince

v běžneacutem oběhu mohl byacutet tento Oldřichův denaacuter použit jako bdquoobol mrtvyacutechldquo později I přesto

maacute však naacutelez českeacuteho denaacuteru v hrobě č 78 mimořaacutednyacute vyacuteznam pro datovaacuteniacute kostela sv Jiřiacute

Hrob umiacutestěnyacute asi tři metry severozaacutepadně od kostela totiž dle naacutelezovyacutech okolnostiacute vznikl až

po jeho postaveniacute Mince tedy vyacuteznamně přispiacutevaacute k dataci hrobu č 78 analyacuteza archeologickeacuteho

materiaacutelu z tohoto hrobu však dosud nebyla dokončena

Literatura

Bach H ndash Dušek S 1971 Slawen in Thuumlringen Weimar



Giesler J 1981 Untersuchungen zur Chronologie der Bijelo Brdo-Kultur Ein Beitrag zur

Achaumlologie des 10 und 11 Jahrhundert in Karpatenbeckens Praehistorische Zeitschrift

561 (Berlin ndash New York)

Habovštiak A 1968 Archeologickyacute vyacuteskum v Kostoľanoch pod Tribečom In Monumentorum

tutela 2 Zborniacutek SPUacute Bratislava 43ndash73

Hanuliak M 1992 Graumlberfelder der slawischen Population im 10 Jahrhundert im Gebiet

Westslowakei Slovenskaacute archeoloacutegia 402 243ndash290

ndash 1997 Možnosti a probleacutemy vyacuteskumu šperkov z 10ndash13 storočia Archaeologia historica 22

275ndash286

Hanuliak M ndash Rejholcovaacute M 1999 Pohrebisko v Čakajovciach (9ndash12 storočie) Vyhodnotenie Nitra

Kiss A 1983 Baranya-megye XndashXI szaacutezadi siacuterleletei Budapest

Klaacutepště J 1994 Paměť krajiny středověkeacuteho Mostecka Most

ndash 1999 Přiacutespěvek k archeologickeacutemu poznaacuteniacute uacutelohy mince v přemyslovskyacutech Čechaacutech


Kolena B ndash Luptaacutekovaacute L 2006 Hrob č 78 z cintoriacutena pri kostole sv Juraja v Kostolanoch pod

Tribečom Predbežnyacute odbornyacute posudok na osteologickuacute a molekulaacuterno-biologickuacute analyacutezu

Katedra zooloacutegie a antropoloacutegie a Katedra botaniky a genetiky FPV UKF v Nitre Nitra

Mařiacutekovaacute-Kubkovaacute J 2006 Naacutestěnneacute malby kostele sv Juraja v Kostolanech pod Tribečom

Technologia artis 85ndash92

Monumentorum tutela 1968 Zborniacutek SPUacute Bratislava 2


tiky Praha 2 vydaacuteniacute

Polanskyacute L 2004 Mince mincovny a kniacuteže Oldřich Peruc v myacutetech a dějinaacutech Sborniacutek přiacute-

spěvků k mileniu setkaacuteniacute Oldřicha s Boženou 126ndash149

Radoměrskyacute P 1955 Obol mrtvyacutech u Slovanů v Čechaacutech a na Moravě Přiacutespěvek k datovaacuteniacute

kostrovyacutech hrobů mladšiacute doby hradištniacute Sborniacutek Naacuterodniacuteho muzea řada A ndash Historie 9

1ndash81

Rejholcovaacute M 1995 Pohrebisko v Čakajovciach (9ndash12 storočie) Analyacuteza Nitra

Ruttkay A 1985 Problematika historickeacuteho vyacutevoja na uacutezemiacute Slovenska v 10ndash13 storočiacute z hľadis-

ka archeologickeacuteho baacutedania In Velkaacute Morava a počaacutetky československeacute staacutetnosti 141ndash185


Ruttkay A 2000 O naacutelezech minciacute českeacuteho kniacutežete Boleslava II vyacutechodně od řeky Moravy In

Polanskyacute L ndash Slaacutema J ndash Třeštiacutek D (ed) Přemyslovskyacute staacutet kolem roku 1000 Praha 239ndash246

Slaacutema J 1990 Slovanskeacute pohřebiště In Lochenice Z archeologickyacutech vyacutezkumů na katastru

obce Praehistorica XVI Praha 103ndash134

Slaacutema J 1995 Denaacuter kniacutežete Oldřicha z pohřebiště u Lochenic o Hradec Kraacuteloveacute Acta

Universitatis Carolinae Philosophica et historica 1 (1993) Z pomocnyacutech věd historickyacutech

XI-Numismatica Praha 110ndash111

Smetaacutenka Z 1995 Naacutelez denaacuteru kniacutežete Jaromiacutera na pohřebišti v Lumbeho zahradě Pražskeacuteho

hradu Acta Universitatis Carolinae Philosophica et historica 1 (1993) Z pomocnyacutech věd

historickyacutech XI-Numismatica Praha 109ndash110

Staššiacutekovaacute-Štukovskaacute D ndash Plško A 1997 Typologische und technologische Aspekte der Perlen

aus dem fruumlhmittelalterlichen Graumlberfeld in Borovce In Freeden U v ndash Wieczorek A

(Hrsg) Perlen Archaumlologie Techniken Analysen Bonn 259ndash274 Taf 21ndash24

Szoumlke B M ndash Vaacutendor L 1987 Puszta-Szentlaacuteszuloacute Aacuterpaacuted-kori temetoumlje Budapest


stoletiacute Brno

Summary Peter Baxa ndash Luboš Polanskyacute ndash Peter Bistaacutek A contribution to the Bohemian-

Hungarian contacts on the break of the 10th and the 11th century A denarius struck

under Oldřich I (1012ndash1033 1034) found in a grave in Kostoľany pod Tribečom

In 2006 the Institute for Historical Monuments of the Slovak Republic based in Bratislava in

cooperation with the Archaeological Isntitute of the Czech Academy of Sciences based in Prague

started a complex revisional archaeological activities in the St George Church in Kostoľany

pod Tribečom including the near located cemetery previously examined in 1964ndash1965 by

A Habovštiak (Habovštiak 1968) Among many others a grave has been discovered near the

church and it has been registered under no 78 (Fig 1) According to the osteological and molec-

ular-biological analysis the remains found there belong to a female individual classified by age

as Infans II (Kolena ndash Luptaacutekovaacute 2006)

A coin and some jewelry have been found in the grave The jewelry was represented by

a necklace consisting of 36 beads made of glass glazed ceramics () carneol and silver plus a pair

of bronze S-shaped earrings and a silver ring These pieces could be preliminarily dated back to

the period between the second half of the 10th century and the 12th century This dating will be

precised after relevant analysis of the used material and technology The coin discovered in the

grave could be regarded as extraordinary because of the following reasons it is a half-cut denarius

struck under Oldřich I found in Slovakia in position called obolus mortuorum The coin bears

the bust of Oldřich I to right on its obverse and a cross with three points and three nails on its

reverse (Polanskyacute 2004 type IIb Šmerda 1996 no 129a Cach 1970 no 284) It is the only oldest

half-cut coin and the only denarius of the large flan modified in that way (Fiala 1895 118 Petraacuteň ndash

Radoměrskyacute 2006 148ndash149) From the chronological point of view this coin represents the second

documented Bohemian specimen used as obolus mortuorum Accepting the fact of its burial out-

side the Bohemian territory it is the oldest case of using Bohemian coins as oboli mortuorum in

a church cemetery (Klaacutepště 1999 775ndash776) This denarius struck under Oldřich I is the only docu-

mented Bohemian obolus mortuorum in the Carpathian Basin (Ruttkay 2000 239ndash246) which is

surprising especially in comparison with the situation in neighbouring Moravia where up to 1060

some 50 coins are documented in graves ndash 16 of them of the Bohemian provenance (only 8 denarii

of the large flan issued under Břetislav I) and 34 Hungarian coins struck under Stephen Peter Aba

Samuel and Andrew (Radoměrskyacute 1955 46ndash49) The coin struck under Oldřich I seems to be very

extraordinary in many ways among coins found as oboli mortuorum



Naacutelez českyacutech a moravskyacutech minciacute 13 stoletiacutez přiacutestavniacuteho města Cesarea [Kaisareia] (Izrael)

R o m a n Z A O R A L

Zajiacutemavyacute a z pohledu českeacute numismatiky zcela ojedinělyacute naacutelez učinil koncem devadesaacutetyacutech let 20

stoletiacute miacutestniacute kibucniacutek v palestinskeacutem přiacutestavu Cesarea [Kaisareia] v Izraeli kteryacute při naacutehodneacutem

povrchoveacutem sběru objevil pět silně zkorodovanyacutech minciacute jež odevzdal do miacutestniacuteho muzea1 Po

vyčištěniacute je bylo možno identifikovat jako nominaacutely českeacute a moravskeacute provenience Jednaacute se

o naacutesledujiacuteciacute dvoustranneacute denaacutery fenikoveacuteho typu z druheacute poloviny čtyřicaacutetyacutech let 13 stoletiacute

(obr 1) ktereacute byly dosud zveřejněny jen stručnou formou (Zaoral ndash Lampinen 2002)

1 Za informaci o naacutelezu děkuji americkeacutemu archeologovi a numismatikovi Peteru Lampinenovi (Bausmann

Pennsylvania) Mince byly určeny pouze na zaacutekladě fotografie a jejich metrologie nebyla autorovi tohoto

přiacutespěvku k dispozici2 F Cach (1974 32) považuje tento typ za společnou ražbu Přemysla I Otakara a jeho syna Vaacuteclava I z let

1228ndash1230 Nicmeacuteně struktura naacutelezu Cesarea ukazuje že by mohl byacutet datovaacuten do let 1247ndash1249 jak to

předpoklaacutedal již G Skalskyacute (1939) 3 F Dworschak (1923) považoval tento nominaacutel za plzeňskou veacutevodskou ražbu Vaacuteclava I z let 1224ndash1228




() mincovna Praha () AR denaacuter feni-

koveacuteho typu (1 ks obr 11)





() mincovna Praha () AR půldenaacuter

obol fenikoveacuteho typu (1 ks obr 12)

Av korunovanaacute postava sediacuteciacute na širokeacutem

trůnu a držiacuteciacute meč (ratolest) v pravici

a křiacutež v levici

Rv korunovanyacute českyacute lev

Lit neznaacutemyacute typ

3 MORAVA Přemysl (II) Otakar jako

markrabě moravskyacute (1247ndash1253) mincov-

na Jihlava () AR denaacuter fenikoveacuteho typu

(3 ks obr 13andashc)


Obr 1 Cesarea [Kaisareia] (Izrael) hromadnyacute naacutelez českyacutech a moravskyacutech minciacute 13 stoletiacute (přibližnaacute velikost)

1 2 3b 3c3a

Naacutelezovyacute soubor z přiacutestavu Cesarea přinesl kromě dvou již registrovanyacutech typů minciacute

(č 1 a 3) takeacute doposud neznaacutemyacute půldenaacuterobol (č 2) raženyacute v Čechaacutech nejspiacuteše Přemyslem

(II) Otakarem Toto přiřazeniacute vychaacuteziacute ze shodneacute ikonografie mezi jejiacute rubniacute stranou a rubem

Přemyslova markrabskeacuteho denaacuteru Cach (1974) č 899 s nejstaršiacutem znaacutemyacutem vyobrazeniacutem českeacute-


ho dvouocaseacuteho lva Je-li toto určeniacute spraacutevneacute obraz na liacuteci nejspiacuteš odraacutežiacute Přemyslův uzurpovanyacute

naacuterok na vlaacutedu v Čechaacutech Předpoklaacutedanyacute pražskyacute původ mince č 2 lze patrně nepřiacutemo odvodit

ze skutečnosti že druhyacute exemplaacuteř se shodnyacutemi ikonografickyacutemi motivy avšak v nominaacuteloveacute

hodnotě denaacuteru (0550 g hmotnost po čištěniacute 166171 mm 9 h) byl objeven během arche-

ologickeacuteho vyacutezkumu provedeneacuteho v roce 1997 společnostiacute Archaia v domě U Sixtů (čp 553)

v Celetneacute ulici na Stareacutem Městě (obr 2)4

Maacuteme tedy zřejmě před sebou prvniacute doklad o ražbě moravskeacuteho markraběte Přemysla (II)

Otakara v Praze v letech 1247ndash1249 Jeho otec Vaacuteclav I kteryacute přišel na přechodnou dobu o praž-

skou mincovnu razil v teacute době brakteaacutety na zaacutekladě mincovniacute unie uzavřeneacute s miacutešeňskyacutem mar-

krabětem Jindřichem Osviacutecenyacutem (12221230ndash1288) a to nejspiacuteš v centraacutelniacute markraběciacute mincov-

ně ve Freiberku (Zaoral 2000) Naacutelez zaacuteroveň představuje noveacute důležiteacute svědectviacute o přiacutetomnosti

českyacutech poutniacuteků v Palestině I když bližšiacute naacutelezoveacute okolnosti nejsou bohužel znaacutemy je možneacute

tuto relativně homogenniacute skupinu ražeb maleacuteho časoveacuteho rozptylu považovat za bezprostředniacute

vyacuteřez doboveacuteho oběživa nejspiacuteš poztraacutecenyacute v palestinskeacutem přiacutestavu Cesarea někdy na počaacutetku

padesaacutetyacutech let 13 stoletiacute

Naacutelez zřejmě souvisiacute se zaacutevěrečnou etapou křiacutežovyacutech vyacuteprav do Svateacute země ktereacute si i v teacuteto

pokročileacute době udržely pro poutniacuteky a rytiacuteře přitažlivost i když jejich frekvence nebyla tak

vysokaacute jako ve 12 stoletiacute5 Mince se do Palestiny pravděpodobně dostaly v souvislosti s posledniacute

evropskou invaziacute do vyacutechodniacuteho Středomořiacute vedenou francouzskyacutem kraacutelem Ludviacutekem IX

v letech 1248ndash1254 (Hrochovaacute 1982) Jejich datovaacuteniacute do konce čtyřicaacutetyacutech let 13 stoletiacute se pře-

kvapivě shoduje s jedinou dochovanou piacutesemnou zpraacutevou o českeacute uacutečasti na tehdejšiacutem taženiacute

Jednaacute se o žaacutedost ze dne 30 července 1250 kterou Vivaldus de Bona Morte bailli v Mesině na

Siciacutelii a městštiacute konšeleacute adresovali Vileacutemu Mayovi a Petru Konstantinovi majitelům lodi sv

Viktora aby dostaacuteli smlouvě o přepravu V teacuteto zpraacutevě je citovaacuten jistyacute Markvaldus suppanus de

Boemia kteryacute se pokusil spolu s 36 dalšiacutemi druhy přepravit z Mesiny do Akonu a spojit se tam

s francouzskyacutem kraacutelem Ludviacutekem IX (Huillard-Breacuteholles ed 1858 784ndash790 Novotnyacute 1928

955) Jeho identifikace neniacute dodnes jistaacute ale podle početneacuteho doprovodu lze soudit že se jednaacute

o člena předniacuteho českeacuteho šlechtickeacuteho rodu Markvarticů Zda do Akonu skutečně dorazili

prameny už bohužel neuvaacutedějiacute

Po propuštěniacute z egyptskeacuteho zajetiacute připlul Ludviacutek IX v roce 1250 do Akonu jen s malou

čaacutestiacute sveacute kdysi skvěleacute armaacutedy kteraacute nečiacutetala viacutece než asi 1500 vojaacuteků Zbytek byl po poraacutežce

u Damietty pobit nebo zůstal v egyptskeacutem zajetiacute jako zaacutestava za vyacutekupneacute ktereacute kraacutel za sebe

sliacutebil Navzdory všem překaacutežkaacutem se podařilo kraacutelovu pokladnu zachraacutenit před muslimy Peniacuteze

Obr 2 Praha 1-Stareacute Město Celetnaacute ulice čp 553 dům U Sixtů Denaacuter fenikoveacuteho typu z archeologickeacuteho vyacutezkumu

provedeneacuteho společnostiacute Archaia v roce 1997 (zvětšeno)

4 Za poskytnutiacute mince ke studiu a jejiacute vyobrazeniacute děkuji PhDr J Militkeacutemu kteryacute celou kolekci jednotlivě

nalezenyacutech minciacute z domu U Sixtů připravuje k publikaci 5 J Bobek (1997) interpretuje některeacute obrazoveacute motivy na českyacutech a moravskyacutech denaacuterech 12 stoletiacute jako

doklad o českeacute uacutečasti v druheacute křiacutežoveacute vyacutepravě


ktereacute během pobytu Ludviacuteka IX v letech 1250ndash1254 plynuly do Jeruzaleacutemskeacuteho kraacutelovstviacute byly

použity při modernizaci opevněniacute křižaacuteckyacutech měst a hradů včetně přiacutestavu Cesarea Doklady

z pozdějšiacuteho obdobiacute o pronikaacuteniacute Čechů do teacuteto oblasti zcela miziacute

V souvislosti s odkryvem bohatyacutech ložisek střiacutebrneacute rudy na Českomoravskeacute vysočině došlo

sice k rozšiacuteřeniacute mincovniacute produkce jež přimělo papežskou kurii k zesiacuteleneacutemu naleacutehaacuteniacute na

finančniacute podporu k vedeniacute novyacutech kruciaacutet Přemysl II Otakar (jako českyacute kraacutel 1253ndash1278) však

byl již zřejmě rozhodnut jinak Zaacutevažnyacutem faktorem byla zejmeacutena ta okolnost že vaacutelečneacute vyacutepravy

se značně prodražily a nikdo z křesťanskyacutech panovniacuteků nebyl ochoten neacutest tak vysokeacute naacuteklady

na taženiacute ktereacute slibovalo tak maacutelo materiaacutelniacutech i prestižniacutech zisků

Naacutelez minciacute z přiacutestavniacuteho palestinskeacuteho města Cesarea je o to překvapivějšiacute uvaacutežiacuteme-li že v po-

lovině 13 stoletiacute byla kvalita českyacutech a moravskyacutech ražeb ještě dosti niacutezkaacute Svědectviacute o tom přinaacutešiacute

listina vratislavskeacuteho biskupa Tomaacuteše pověřeneacuteho papežem Inocencem IV vyacuteběrem daně z přizna-

neacuteho ciacuterkevniacuteho majetku kteraacute je datovaacutena 5 března 1253 a v niacutež se uvaacutediacute že platba je v Českeacutem

kraacutelovstviacute provaacuteděna v bezcenneacute minci (Šebaacutenek ndash Duškovaacute ed 1962 449ndash451 č 264)

Navzdory nemožnosti spojit naacutelez z Cesarey s jeho konkreacutetniacutem sociaacutelniacutem nositelem nelze

bez dalšiacutech uacutevah odmiacutetnout laacutekavou představu o ztracenyacutech peněziacutech jako čaacutesti finančniacute hoto-

vosti naacuteležejiacuteciacute některeacutemu ze členů Markvaldova doprovodu zvlaacutešť je-li možneacute ji podepřiacutet něko-

lika fakty vyplyacutevajiacuteciacutemi z jineacuteho naacutelezu teacute doby Jednaacute se o pozoruhodnyacute poklad z Fuchsenhofu

ukrytyacute do země v sedmdesaacutetyacutech letech 13 stoletiacute (Prokisch ndash Kuumlhtreiber ed 2004 Zaoral 2005)

Jeho součaacutestiacute je takeacute dirham Jeruzaleacutemskeacuteho kraacutelovstviacute raženyacute v mincovně v Akonu někdy po

roce 1253 Protože tento poklad vykazuje těsneacute vazby na českeacute země nabiacuteziacute se jako jedno z viacutece

vysvětleniacute hypoteacuteza podle niacutež byl zmiňovanyacute nominaacutel přinesen do Čech některyacutem z českyacutech

šlechticů při zpaacutetečniacute cestě z Palestiny k niacutež nejspiacuteš došlo v souvislosti s naacutevratem francouzskeacute-

ho kraacutele v roce 1254 nejpozději však v šedesaacutetyacutech letech 13 stoletiacute Diacuteky teacuteto poněkud směleacute

interpretaci je možneacute hledat mezi oběma naacutelezy jistou souvislost

Literatura

Bobek J 1997 Svědectviacute minciacute o českeacute uacutečasti na druheacute křiacutežoveacute vyacutepravě Numismatickeacute listy 52

1997 65ndash76


Dworschak F 1923 Der Muumlnzfund von St Poumllten Mitteilungen der Numismatischen

Gesellschaft in Wien 15 No 59ndash60

Hrochovaacute V 1982 Křiacutežoveacute vyacutepravy ve světle soudobyacutech kronik Praha 196ndash236

Huillard-Breacuteholles J L A (ed) 1858 Historia diplomatica Friderici secundi VI2 Paris

Novotnyacute V 1928 Českeacute dějiny Diacutel I3 Praha

Prokisch B ndash Kuumlhtreiber T (ed) 2004 Der Schatzfund von Fuchsenhof The Fuchsenhof

Hoard Poklad Fuchsenhof Studien zur Kulturgeschichte von Oberoumlsterreich Folge 15 Linz

Skalskyacute G 1939 Ražba dvoustrannyacutech denaacuterů v Čechaacutech v době brakteaacutetoveacute Numismatickyacute

časopis československyacute 15 23ndash40

Šebaacutenek J ndash Duškovaacute S (ed) 1962 Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae IV1

Praha 449ndash451 č 264

Zaoral R 2000 Česko-miacutešeňskaacute měnovaacute unie v historickyacutech souvislostech Peniacuteze v proměnaacutech

času II Ostrava 85ndash88


61ndash108

Zaoral R ndash Lampinen P 2002 Unikaacutetniacute naacutelez českyacutech a moravskyacutech ražeb 13 stoletiacute ve středo-

věkeacute Palestině Peniacuteze v proměnaacutech času III Ostrava 207ndash209

Summary Roman Zaoral Find of Bohemian and Moravian coins of the 13th century from the

port of Cesarea [Kaisareia] (Israel)

In the late 1990s a local kibbutznik made a unique find at the port of Cesarea (Israel) At issue

are the first known medieval coins from Bohemia and Moravia which have ever been found


in the East Mediterranean This stray find consists altogether of five two-sides denars of the

Pfennig type which are dated back to the late 1240s The smallest one (a half-denar) has not

been published yet The same type (denar) was surprisingly found in 1997 at Celenaacute street in

the Old Town of Prague Regardless of its size the find is of considerable value of notice for both

numismatics and history It gives the first evidence on the coinage of Přemysl (II) Otokar as

margrave of Moravia (1247ndash1253) in occupied Prague in 1247ndash1249 It is at the same time a new

important historical source bearing witness of the Czech presence in mid-13th century Palestine

It is no doubt that this petty group of small cash originated in a short space of time represents

an immediate sample of money in circulation which have rather been lost than concealed at the

port of Caesarea in the early 1250s

Coins presumably reached Palestine in connexion with the last in the ranks of European

invasions to East Mediterranean led by Louis IX king of France in 1248ndash1254 Their dating

to the late 1240s is in surprising accordance with the only written report on the Czechs par-

ticipating in the crusade of that time At issue is a request of Vivaldus de Bona Morte bailli of

Messina in Sicily and town councillors addressed to Wilhelm Mayus and Peter Konstantinus

holders of St Victor s ship for observance of the treaty on transport from 30 July 1250 We

gather from this record of a certain Markvaldus suppanus de Boemia who tried to get with 36

other followers from Messina to Akko and to join Louis IX there His identification has not been

evidenced for sure so far but by his numerous retinue it is possible to judge about a member of

a prominent Bohemian nobel house of Markvartic Despite of the impossibility to identify the

find of Caesarea with its concrete social bearer the alluring idea of discovered coins as a part of

cash having belonged to somebody of the members of Markvaldus s retinue cannot be denied

without further reflections particularly if it is possible to bolster it up with some facts resulting

from another find of that time At issue is a remarkable hoard of Fuchsenhof near Freistadt in

Upper Austria situated about 15 km from the Czech-Austrian border It contains among others

a dirham from the Kingdom of Jerusalem having coined in the mint of Akko sometimes after

1253 As the hoard of Fuchsenhof shows close relations to the Czech Lands it is not possible to

exclude an idea that just this piece could be brought to Bohemia by somebody from Markvaldus s

retinue on his journey back in the 1250s or 1260s This somewhat bold interpretation makes pos-

sible to find out a surprising connexion of both mentioned finds

English by R Zaoral



OBSAHEva Kolniacutekovaacute Vyacuteznam minciacute z moravskeacuteho lateacutenskeacuteho centra Němčice nad Hanou

pre keltskuacute numizmatiku Importance of coins from the Moravian late Iron Age

centre Němčice nad Hanou for the Celtic numismatics 3

Zdeněk Petraacuteň Mincovnictviacute Slavniacutekovce Soběslava Geneze jednoho numismatickeacuteho

omylu A contribution to the coinage of Soběslav the Slavnikid History

of a numismatic error 57

Luboš Polanskyacute ndash Kateřina Tomkovaacute Hromadnyacute naacutelez denaacuterů a šperků z Čistěvsi Revize

popisu a dochovaneacute čaacutesti depotu A group find of denarii and jewelry from Čistěves

Description revised preserved parts of the group find presented 83

Jiřiacute Militkyacute Novyacute pohled na zlatou byzantskou minci z Libice nad Cidlinou Přiacutespěvek

k problematice naacutelezů byzantskyacutech minciacute 9ndash11 stoletiacute v českyacutech zemiacutech

A new interpretation of the gold Byzantine coin from Libice nad Cidlinou

(Problems of finds of Byzantine coins dated back to the period between the 9th

and the 11th century in the territory Bohemia and Moravia) 125

Roman Zaoral Obchodniacute styky mezi Prahou Řeznem a Benaacutetkami ve 13 stoletiacute

Trade relations Prague ndash Regensburg ndash Venice in the 13th century 137

Marek Budaj Dva zaujiacutemaveacute parvy Vaacuteclava II zo Slovenska Two interesting parvi struck

under Vaacuteclav (Wenceslas) II found in Slovakia 151

Jaacuten Hunka Vyacuteskyt poľskyacutech minciacute zo 14 až začiatku 16 storočia na Slovensku - ich priacutenos

k sledovaniu uhorsko-poľskeacuteho obchodu počas stredoveku Appearance of Polish

coins of the period between the 14th and the beginning of the 16th century in Slovakia

ndash their contribution to the study in medieval Hungarian-Polish trade 157

Eduard Šimek Jaacutechymovskaacute produkce drobneacute mince a peněžniacute oběh 16 a 17 stoletiacute

Rozbor mincovniacutech naacutelezů Production of small change in Jaacutechymov and monetary

circulation in the 16th and the 17th century Analysis of coin hoards 165

Vlastimil Novaacutek Struktura naacutelezů tureckyacutech minciacute v Českyacutech zemiacutech a na Slovensku

jejich interpretace s přihleacutednutiacutem k nově publikovaneacutemu materiaacutelu Structure

of finds of Ottoman coins registered in the territory of Bohemia Moravia Silesia

and Slovakia and their interpretation in light of the newly published material 181

MaterialiaJiřiacute Haacutena Několik neznaacutemyacutech variant pražskyacutech grošů jagellonskeacuteho obdobiacute Several

unknown varieties of Prague grossi from the Jagellonian period 191

Jiřiacute Haacutena Opisovaacute varianta krejcaru Maxmiliaacutena II z pražskeacute mincovny A variety of

margin in case of kreutzer struck under Maximilian II in the mint Prague 196

Jiřiacute Haacutena Unikaacutetniacute biacutelyacute peniacutez Rudolfa II z roku 1612 An unique white coin struck

under Rudolph II in 1612 198

Kamil Smiacutešek Zajiacutemaveacute doboveacute falzum slezskeacute grešle Leopolda I An interesting

contemporary forgery of a Silesian greschel struck under Leopold I 202

Naacutelezy minciacute na uacutezemiacute Českeacute republikyPetr Kubiacuten ndash Jiřiacute Militkyacute Staršiacute naacutelez řiacutemskeacute mince v areaacutelu řiacutemskeacute vojenskeacute stanice

v Mušově (okr Břeclav) A Roman coin found in the territory of the Roman

military quarters in Mušov (Břeclav district) 204

Marek Cajthaml ndash Jiřiacute Militkyacute Naacutelez řiacutemskeacute mince v obci Okořiacuten (okr Chomutov)

A Roman coin found in Okořiacuten (Chomutov district) 205


Michal Kostka ndash Jiřiacute Militkyacute Naacutelez řiacutemskeacute mince v Praze 8-Dolniacutech Chabrech

A Roman coin found in Prague 8-Dolniacute Chabry 206

Michal Mašek Naacutelez denaacuteru Vratislava II z hradiště Vraclav (okr Uacutestiacute nad Orliciacute)

A denarius struck under Vratislav II found at the fortified settlement in Vraclav

(Uacutestiacute nad Orliciacute district) 208

Jiřiacute Militkyacute ndash Luboš Polanskyacute ndash Ivo Štefan ndash Ladislav Varadzin Naacutelezy minciacute na raně až

vrcholně středověkeacutem pohřebišti u kostela Povyacutešeniacute sv Křiacuteže ve Vrbně (okr Mělniacutek)

Coin finds from the early medieval and late medieval burial site near the Elevation

of St Cross Church in Vrbno (Mělniacutek district) 209

Josef Paukert Raně středověkeacute denaacutery z kostroveacuteho pohřebiště v Holubiciacutech (okr Vyškov)

Early medieval denarii found in the skeleton burial place in Holubice

(Vyškov district) 214

Luboš Polanskyacute Naacutelez denaacuteru Soběslava I v obci Velběhy (obec Osečany ok Přiacutebram)

A denarius struck under Soběslav I found in Velběhy (location Osečany Přiacutebram

district) 216

Luboš Polanskyacute Naacutelez denaacuteru z 20ndash30 let 12 stoletiacute v Třebusiciacutech (okr Kladno)

A denarius struck between the 1120s and the 1130s found in Třebusice

(Kladno district) 217

Jiřiacute Militkyacute Neregistrovanyacute depot českyacutech denaacuterů 12 stoletiacute z Prahy 6-Střešovic

An unregistered hoard of the 12th century denarii found in Prague 6-Střešovice 218

Jiřiacute Militkyacute Naacutelez pasovskyacutech feniků z přelomu 12 a 13 stoletiacute z Radčic (okr Strakonice)

The Passau-struck pfennigs of the break of the 12th and the 13th century

found in Radčice (Strakonice district) 220

Jiřiacute Militkyacute Depot velkyacutech brakteaacutetů z Prahy 2-Noveacuteho Města od kaple sv Lazara

A Group of large bracteats found in Prague 2-The New Town the St Lazar Chapel 222

Jiřiacute Militkyacute Depot středniacutech brakteaacutetů z 2 poloviny 13 stoletiacute z Piacutesku A Group

of mid-size bracteats of the second half of the 13th century found in Piacutesek 228

Ladislav Kaiser ndash Jiřiacute Militkyacute Hromadnyacute naacutelez minciacute 2 poloviny 13 stoletiacute ze Stareacuteho

Plzence (okr Plzeň-jih) A group find of coins struck in the second half

of the 13th century found in Staryacute Plzenec (Pilsen-South district) 234

Jiřiacute Militkyacute Naacutelez bdquobronzoveacuteholdquo brakteaacutetu z hradu Milštejn (okr Českaacute Liacutepa)

A bdquobronzeldquo bracteat found at the Milštejn Castle (Českaacute Liacutepa district) 242

Jiřiacute Militkyacute Hromadnyacute naacutelez pražskyacutech grošů Jana Lucemburskeacuteho z kostela sv Vavřince

v Praze 1-Stareacutem Městě A group find of Prague grossi struck under John

the Luxembourg found in the St Lawrence Church in Prague 1-Old Town 245

Jiřiacute Militkyacute Hromadnyacute () naacutelez viacutedeňskyacutech feniků ze 14 stoletiacute z Diacutevčic (okr Českeacute

Budějovice) A group () hoard of Vienna pfennigs of the 14th century found

in Diacutevčice (Českeacute Budějovice district) 253

Jiřiacute Militkyacute Naacutelez dukaacutetů ze 14 stoletiacute v Praze A find of the 14th century ducats in Prague 254

Jiřiacute Haacutena ndash Rastislav Korenyacute ndash Jiřiacute Militkyacute Depot pražskyacutech grošů Vaacuteclava IV z Mašova

(okr Přiacutebram) A hoard of Prague grossi struck under Vaacuteclav (Wenceslas) IV

found in Mašov (Přiacutebram district) 256

Jiřiacute Militkyacute Pozdně středověkyacute depot minciacute z Chebu A late medieval coin hoard

from Cheb [Eger] 267

Vladislav Burian ndash Jiřiacute Militkyacute Stopa rozchvaacuteceneacuteho depotu pozdně středověkyacutech minciacute

z Kunějova (okr Jindřichův Hradec) Traces of the disappeared hoard of late

medieval coins found in Kunějov (Jindřichův Hradec district) 278


Jiřiacute Militkyacute ndash Petr Zavřel Naacutelez mince Ferdinanda I z Libiacutenskeacuteho Sedla (okr Prachatice)

A coin struck under Ferdinand I found in Libiacutenskeacute Sedlo (Prachatice district) 279

Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč Naacutelez biacuteleacuteho peniacutezu Ferdinanda I ve Vyacutečapech (okr Třebiacuteč)

A white coin struck under Ferdinand I found in Vyacutečapy (Třebiacuteč district) 280

Jiřiacute Militkyacute Dodatek a poznaacutemky k raně novověkeacutemu depotu minciacute z Bukoveacute

(okr Českeacute Budějovice) Additions and notes to the early modern coin

hoard found in Bukovaacute (Českeacute Budějovice district) 281

Jiřiacute Militkyacute Naacutelez kiproveacute mince Ferdinanda II v areaacutelu oppida Třiacutesov (okr Českyacute

Krumlov) A kipper coin struck under Ferdinand II found at the oppidum area

in Třiacutesov (Českyacute Krumlov district) 283

Kamil Smiacutešek ndash Kateřina Tomkovaacute Naacutelez drobneacute mince Ferdinanda II v areaacutelu raně

středověkeacuteho hradiště Levyacute Hradec (okr Praha-zaacutepad) A small change

struck under Ferdinand II found at the early medieval hill fort in Levyacute Hradec

(Prague-West district) 284

Eduard Šimek Mincovniacute naacutelez ze Zdic (okr Beroun) Přiacutespěvek k soupisu 15krejcarů

Leopolda I A coin hoard found in Zdice (Beroun district) Contribution

to the list of 15-kreutzer pieces struck under Leopoldus I 284

Jiřiacute Militkyacute ndash Marek Parkman Naacutelez mince Leopolda I z Křišťanovic ndash Zbytin

(okr Prachatice) A coin struck under Leopoldus I found in Křišťanovice ndash Zbytiny

(Prachatice district) 298

Rastislav Korenyacute ndash Jiřiacute Militkyacute Naacutelez drobneacute mince Leopolda I z Kralovic

(okr Plzeň-sever) A small change struck under Leopoldus I foun in Kralovice

(Pilsen-North district) 299

Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč Naacutelez mince Leopolda I ve Vacenoviciacutech (okr Třebiacuteč)

A coin struck under Leopold I found in Vacenovice (Třebiacuteč district) 299

Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč Naacutelez krejcaru Leopolda I z Rouchovan (okr Třebiacuteč)

A kreutzer struck under Leopold I found in Rouchovany (Třebiacuteč district) 300

Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč Naacutelez drobneacute střiacutebrneacute mince z počaacutetku 18 stoletiacute ve Velkyacutech

Přiacutelepech (okr Praha-zaacutepad) A small silver coin of the beginning of the 18th century

found in Velkeacute Přiacutelepy (Prague-West district) 301

Martin Kuča ndash Kamil Smiacutešek ndash Milan Vokaacuteč Naacutelez drobneacute měděneacute mince Marie Terezie

z Jezeřan-Maršovic (okr Znojmo) A small copper coin struck under Maria Theresia

found in Jezeřany-Maršovice (Znojmo district) 302

Martin Kuča ndash Kamil Smiacutešek Naacutelez drobneacute měděneacute mince Marie Terezie z Brna-Žebětiacutena

A small copper change struck under Maria Theresia found in Brno-Žebětiacuten 302

Jiřiacute Militkyacute Naacutelez moderniacutech minciacute z Prahy 2-Nusliacute Modern coins found

in Prague 2-Nusle 303

Zahraničniacute naacutelezy minciacute z českyacutech zemiacutePeter Baxa ndash Luboš Polanskyacute ndash Peter Bistaacutek Hrobovyacute naacutelez denaacuteru Oldřicha I (1012ndash1033

1034) v Kostoľanoch pod Tribečom (Slovensko) Přiacutespěvek k česko-uherskyacutem

kontaktům na přelomu 10 a 11 stoletiacute A contribution to the Bohemian-Hungarian

contacts on the break of the 10th and the 11th century A denarius struck under

Oldřich I (1012ndash1033 1034) found in a grave in Kostoľany pod Tribečom 304

Roman Zaoral Naacutelez českyacutech a moravskyacutech minciacute 13 stoletiacute z přiacutestavniacuteho města Cesarea

[Kaisareia] (Israel) Find of Bohemian and Moravian coins of the 13th century from

the port of Cesarea [Kaisareia] (Israel) 310



SEZNAM AUTORŮPhDr Peter BAXA Krajskyacute pamiatkovyacute uacuterad Bratislava Leškova 17 811 04 Bratislava

Slovensko

Mgr Peter BISTAacuteK Krajskyacute pamiatkovyacute uacuterad Nitra Hradneacute naacutemestiacute 8 949 01 Nitra Slovensko

Mgr Marek BUDAJ Slovenskeacute naacuterodneacute muacutezeum Historickeacute muacutezeum Kabinet numizmatiky

Vajanskeacuteho naacutebrežie 2 810 06 Bratislava 16 Slovensko

Mgr Vladislav BURIAN Muzeum Jindřichohradecka Balbiacutenovo naacuteměstiacute 19I 377 01 Jindřichův

Hradec

Marek CAJTHAML Sukova 1616 432 01 Kadaň

Ing Marek FIKRLE Uacutestav jaderneacute fyziky AV ČR vvi 250 68 Řež u Prahy

RNDr Jaroslav FRAacuteNA CSc Uacutestav jaderneacute fyziky AV ČR vvi 250 68 Řež u Prahy

Ing Jiřiacute HAacuteNA Pivovarskeacute muzeum Veleslaviacutenova 6 301 14 Plzeň

PhDr Jaacuten HUNKA CSc Slovenskaacute akadeacutemia vied Archeologickyacute uacutestav Akademickaacute 2 949

21 Nitra Slovensko

Mgr Ladislav KAISER Naacuterodniacute pamaacutetkovyacute uacutestav uacutezemniacute pracoviště v Olomouci Horniacute

naacuteměstiacute 41025 779 00 Olomouc

PhDr Eva KOLNIacuteKOVAacute CSc Slovenskaacute akadeacutemia vied Archeologickyacute uacutestav Akademickaacute 2

949 21 Nitra Slovensko

Mgr Rastislav KORENYacute Hornickeacute muzeum Přiacutebram naacuteměstiacute H Kličky 293 261 02 Přiacutebram

Mgr Michal KOSTKA Muzeum hlavniacuteho města Prahy Pod viaduktem 531 150 00 Praha5-

Stodůlky

Mgr Petr KUBIacuteN Regionaacutelniacute muzeum Zaacutemek 692 15 Mikulov

Mgr Martin KUČA Uacutestav archeologie a muzeologie Filozofickaacute fakulta Masarykovy universi-

ty Arne Novaacuteka 1 602 00 Brno

MUDr Michal MAŠEK Fuchsova 127 156 00 Praha 5-Zbraslav

PhDr Jiřiacute MILITKYacute Filosofickyacute uacutestav AVČR vviCentrum medievistickyacutech studiiacute Akademie

věd Českeacute republiky a Univerzity Karlovy v Praze Jilskaacute 1 110 00 Praha 1-Stareacute Město

PhDr Vlastimil NOVAacuteK PhD Naacuterodniacute muzeum-Naacuteprstkovo muzeum asijskyacutech africkyacutech

a americkyacutech kultur Odděleniacute mimoevropskeacute numismatiky Betleacutemskeacute naacuteměstiacute 1

110 00 Praha 1

Ing Marek PARKMAN Prachatickeacute muzeum Neumannova 13 383 01 Prachatice

Doc Ing Josef PAUKERT DrSc Kroftova 86 616 01 Brno

Mgr Luboš POLANSKYacute Naacuterodniacute muzeum-Historickeacute muzeum Numismatickeacute odděleniacute

Vaacuteclavskeacute naacuteměstiacute 68 115 79 Praha 1

Mgr Kamil SMIacuteŠEK Středočeskeacute muzeum zaacutemek 1 252 63 Roztoky Prahy

PhDr Eduard ŠIMEK CSc Pedagogickeacute muzeum J A Komenskeacuteho Valdštejnskaacute 20 110 00

Praha 1

Mgr Ivo ŠTEFAN Univerzita Karlova Filozofickaacute fakulta Uacutestav pro pravěk a ranou dobu dějin-

nou Celetnaacute 20 116 36 Praha 1

PhDr Kateřina TOMKOVAacute Archeologickyacute uacutestav AV ČR vvi pracoviště Pražskyacute hrad Jiřskaacute

1 110 00 Praha 1

Mgr Ladislav VARADZIN Archeologickyacute uacutestav AV ČR vvi Letenskaacute 4 118 01 Praha 1

Mgr Milan VOKAacuteČ Muzeum Vysočiny Masarykovo naacuteměstiacute 55 686 01 Jihlava

PhDr Roman ZAORAL PhD Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitniacutech studiiacute U Křiacuteže

8 156 00 Praha 5

PhDr Petr ZAVŘEL Jihočeskeacute muzeum v Českyacutech Budějoviciacutech Dukelskaacute 1 370 51 Českeacute

Budějovice


Date post:	05-Mar-2021
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

filosofia.flu.cas.czfilosofia.flu.cas.cz/upload/__ebook/ebook-211.pdfNumismatický sborník • 21...

Documents