Návrh struktury a celkového · snaha o plné využití stávajících kapacit infrastruktury VaV,...

Návrh struktury a celkového

konceptu Inovačního centra

Ústeckého kraje

Část 1: Návrh konceptu Inovačního centra ÚK

Říjen 2013

Název projektu: „Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí“ č.100085648

Návrh konceptu Inovačního centra ÚK

2

ZADAVATEL:

Ústecký kraj

Velká Hradební 3118/48

400 02 Ústí nad Labem

www.kr-ustecky.cz

Kontaktní osoba: Ing. Jana Nedrdová

Tel.: 475 657 944

E-mail:[email protected]

ZPRACOVATEL:

VVV MOST spol. s r. o.

Topolová 1234, 434 01 Most

IČO: 00526355

DIČ: CZ00526355

www.vvvmost.cz

Kontaktní osoba: Ing. Lenka Milková

Tel.:476 103 300

E-mail:[email protected]

http://www.vvvmost.cz/


3

Obsah

Obsah ................................................................................................................................... 3

1 Zdůvodnění potřebnosti a přínosů centra ....................................................................... 6

1.1 Lidské zdroje ve výzkumu, vývoji a inovacích v ÚK ................................................. 7

1.1.1 Stávající stav .................................................................................................... 7

1.1.2 Nedostatky a slabá místa ................................................................................10

1.1.3 Inovační centrum – podpůrné činnosti .............................................................12

1.2 Spolupráce inovačních aktérů ................................................................................15

1.2.1 Stávající stav ...................................................................................................15


1.2.3 Inovační centrum - podpůrné činnosti ..............................................................20

1.3 Financování výzkumu, vývoje a inovací ..................................................................22

1.3.1 Stávající stav ...................................................................................................22


1.3.3 Inovační centrum - podpůrné aktivity ...............................................................25

1.4 Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace .............................................................26

1.4.1 Infrastruktura pro výzkum a vývoj ....................................................................26

1.4.2 Infrastruktura pro inovace ................................................................................27



1.5 Regionální inovační strategie .................................................................................33

1.5.1 Stávající stav ...................................................................................................33



1.6 Shrnutí ...................................................................................................................38

2 Vhodná forma a způsoby založení centra ......................................................................39

2.1 Právní úprava před účinností nového občanského zákoníku ..................................39

2.1.1 Příspěvková organizace územně samosprávného celku – kraje ......................39

2.1.2 Občanské sdružení dle zákona o sdružování občanů......................................40

2.1.3 Zájmové sdružení právnických osob ...............................................................41

2.1.4 Sdružení dle občanského zákoníku .................................................................42

2.1.5 Obecně prospěšná společnost ........................................................................42

2.1.6 Veřejný ústav ..................................................................................................43

2.1.7 Veřejný podnik ................................................................................................44


4

2.2 Právní úprava po účinnosti nového občanského zákoníku .....................................44

2.2.1 Spolek .............................................................................................................44

2.2.2 Ústav ...............................................................................................................45

2.3 Závěr ......................................................................................................................45

3 Organizační struktura a popis řízení centra ...................................................................46

3.1 Funkce v centru .....................................................................................................46

3.1.1 Vedoucí centra ................................................................................................46

3.1.2 Vedoucí týmu ..................................................................................................46

3.1.3 Finanční manažer ...........................................................................................46

3.1.4 Pracovník IPR .................................................................................................47

3.1.5 Pracovník pro ekonomiku a marketing ............................................................47

3.1.6 Právník ............................................................................................................47

3.1.7 Technologický skaut ........................................................................................47

3.1.8 Člen týmu I (komunikace s firmami, komercializační aktivity atd.)....................48

4 Matice odpovědnosti .....................................................................................................49

5 Návrh služeb, nástrojů, činností a aktivit centra pro podporu VaV, inovačního prostředí,

transferu technologií a zlepšování spolupráce mezi podniky a výzkumnými organizacemi ...52

5.1 Prezentace nabídky výzkumných, vývojových a inovačních kapacit v Ústeckém kraji

52

5.2 Inovační vouchery ..................................................................................................53

5.3 Transfer technologií (činnost technologických skautů) ............................................54

5.4 Podpora technického vzdělávání ............................................................................54

5.5 Podpora čerpání finančních prostředků z fondů EU ...............................................55

5.6 Zprostředkování rizikového kapitálu .......................................................................55

5.7 Vytvoření monitorovacího a informačního systému VaV .........................................55

5.8 Zajištění poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví (IPR – Intellectual

Property Rights) ................................................................................................................56

6 Úloha orgánů krajské samosprávy Ústeckého kraje ......................................................57

7 Predikce nákladů na provoz centra ...............................................................................62

8 Návrh financování centra ...............................................................................................66

8.1 Etapa založení centra a rozjezdu jeho aktivit ..........................................................66

8.2 Financování náběhu aktivit a expanze služeb ........................................................66

8.2.1 Příjmy z vlastních služeb .................................................................................66

8.2.2 Příjmy prostřednictvím realizace projektů ........................................................67

8.3 Shrnutí ...................................................................................................................78


5

9 Identifikace bariér (legislativa, lidské zdroje, finanční zdroje, apod.) ..............................79

10 Analýza rizik a návrh jejich eliminace .........................................................................82

11 Možné aktivity a spolupráce se sousedními kraji (Liberecký, Karlovarský) tzv. v pojetí

významného regionálního klíčového hráče inovační infrastruktury v severních Čechách .....86

11.1 Liberecký kraj .........................................................................................................86

11.1.1 Stávající stav – výzkum, vývoj, inovace ...........................................................86

11.2 Karlovarský kraj ......................................................................................................91

11.2.1 Stávající stav – výzkum, vývoj, inovace ...........................................................91

11.2.2 Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace ......................................................91

11.3 Oblasti možných aktivit a spolupráce ÚK, LB a KK .................................................92

11.4 Příklady dobré praxe spolupráce krajů ...................................................................93

11.4.1 Inovační vouchery ...........................................................................................93

11.4.2 Spolupráce – klastry ........................................................................................94

11.4.3 Rozvoj lidských zdrojů .....................................................................................94

11.4.4 Mezinárodní spolupráce ..................................................................................95

12 Seznam zkratek .........................................................................................................96

13 Seznam tabulek .........................................................................................................97

14 Informační zdroje .......................................................................................................98

14.1 Strategické dokumenty a ostatní zdroje ..................................................................98

14.2 Internetové zdroje ................................................................................................ 100

15 Projednání konceptu IC s aktéry inovační infrastruktury - workshop dne 28.1.2014

Clarion Congress Hotel v Ústí nad Labem .......................................................................... 102


6

1 Zdůvodnění potřebnosti a přínosů centra

Hlavní podpora kraje se dříve soustředila především na podporu ekonomického rozvoje

hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastí. Nyní je ale nutné, aby se cílem

krajské samosprávy stala i zásadní a komplexní podpora inovací a konkurenceschopnosti

založené na znalostech. Tímto směrem se vydává i samospráva Ústeckého kraje (ÚK), která

zvažuje založení Inovačního centra Ústeckého kraje (dále jen „Centrum“) pro podporu

rozvoje VVI na svém území.

Stručný popis Inovačního centra ÚK

Hlavním posláním Inovačního centra Ústeckého kraje je zastřešení infrastruktury pro výzkum

vývoj a inovace v regionu. Centrum bude sloužit jako „servisní organizace“ kraje pro oblast

VVI a bude zajišťovat služby (na rozdíl od jiných inovačních center v České republice) pro

Ústecký kraj jako celek, nikoli pouze pro svůj vlastní „areál“. Myšlenkou je řídit oblast VaV

centrálně.

Vznik Centra nebude doprovázen výstavbou nové fyzické infrastruktury pro VaV. Cílem je

naplnění a využití stávajících kapacit infrastruktury.

Mezi hlavní činnosti Centra bude patřit:

koordinace a propagace aktivit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v regionu,

snaha o plné využití stávajících kapacit infrastruktury VaV,

transfer technologií, (podpora činnosti technologických skautů),

zajištění komunikace s firmami pro využití výstupů VaV,

propagace UJEP, resp. všech vysokých škol podporujících doktorské studium

technického a přírodovědného zaměření v regionu a další fungující nebo nově

vznikající VaV infrastruktury,

správa, resp. zprostředkování fondu rizikového kapitálu včetně kompletního

poradenského servisu (marketing, finance, účetnictví),

strategické předpovědi budoucího vývoje v oblasti VaV v regionu.

Cílem této kapitoly je prokázat potřebnost vzniku takovéhoto krajského Inovačního centra,

které bude významným způsobem ovlivňovat a přispívat ke zlepšení v oblasti výzkumu,

vývoje a inovací (VVI) na území Ústeckého kraje. Výchozím bodem pro prokázání

potřebnosti Centra je zhodnocení současné situace v oblasti VVI. Pozornost bude věnována

aktuálnímu stavu v následujících oblastech:

lidské zdroje,

spolupráce inovačních aktérů,

financování,

inovační infrastruktura a

regionální inovační strategie.


7

V rámci každé oblasti dojde tedy k vyhodnocení jejího aktuálního stavu, a následně

k definování jejích slabých stránek. Na závěr budou navrženy možné podpůrné činnosti

v dané oblasti ze strany Inovačního centra Ústeckého kraje, které mohou přispět šk zlepšení

její situace.

1.1 Lidské zdroje ve výzkumu, vývoji a inovacích v ÚK

Kvalifikované lidské zdroje sehrávají klíčovou úlohu v procesu vytváření a transferu znalostí,

jež jsou jedním ze zásadních předpokladů zajištění dlouhodobě udržitelného ekonomického

a technologického rozvoje. Zabezpečení adekvátní základny lidských zdrojů pro činnosti

spojené s výzkumem, vývojem a inovacemi se odvíjí nejen od situace na pracovním trhu, ale

také závisí na trendech ve vzdělávání, obzvláště pak na terciárním stupni.

1.1.1 Stávající stav

Terciární vzdělávání

Pro výzkum, vývoj a inovace je důležitá kvalitní základna lidského kapitálu. Tuto základnu

tvoří v Ústeckém kraji Univerzita Jana Evangelisty Purkyně s jednou technickou a dvěma

přírodovědnými fakultami. Bohužel v regionu chybí dlouhodobá historie technického

vzdělávání. Teprve na konci roku 1998 vzniká z katedry technické výchovy Pedagogické

fakulty Ústav techniky a řízení výroby, který se v září roku 2006 mění na Fakultu výrobních

technologií a managementu (FVTM). Oproti ostatním vysokým školám či technickým

fakultám v jiných regionech, které působí již několik desítek let, je to značný handicap.

V kraji působí i další vysoké školy (viz Tabulka 1), které zde mají bohužel pouze detašovaná

pracoviště a ani na jednom z nich není nabízeno doktorandské studium. UJEP je tak jedinou

vysokou školou v kraji, která připravuje doktorandské studium v technických oborech.

Tabulka 1: Vysoké školy působící v ÚK

Název školy

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP)

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (regionální pracoviště Most)

Česká zemědělská univerzita v Praze (regionální pracoviště Most)

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (regionální pracoviště Most)

Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o. - Terezín

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. (studijní středisko Most)

Bankovní institut vysoká škola, a.s. (regionální pracoviště Teplice)

České vysoké učení technické v Praze – Fakulta dopravní (regionální pracoviště Děčín)

Zdroj: vlastní zpracování


8

Doktorandi

Z pohledu potenciálu kraje pro další rozvoj VaV činností je klíčový podíl zejména

vysokoškolsky vzdělaných osob. Zvláštní důraz je pak kladen na doktorandské pozice,

jelikož právě doktorandi jsou zdrojem inovací a svými znalostmi posunují hranici vědění.

Tabulka 2: Počet doktorandů na UJEP

Počet doktorandů na UJEP Skupiny studijních programů

2009 2010 2011 2012

P K P K P K P K

UJEP 51 85 74 101 77 115 88 125

Přírodní vědy a nauky 13 7 16 9 12 14 11 17

Technické vědy a nauky 5 19 10 21 10 17 13 18

Zdravotnické, lékařské

a farmaceutické vědy a nauky 0 0 0 0 0 0 0 0

Společenské vědy, nauky a služby 6 10 10 16 14 21 13 27

Ekonomie 0 0 0 0 0 0 0 0

Pedagogika, učitelství a sociální péče 26 28 36 26 39 27 49 25

Vědy a nauky o kultuře a umění 1 21 2 29 2 36 2 38

Zdroj: Výroční zpráva o činnosti UJEP za roky 2009, 2010, 2011; 2012 - P: prezenční forma, K: kombinovaná forma

Celkový počet doktorandů na UJEP dosáhl hodnoty 213 studentů (datováno k 31. 10. 2012 –

Tabulka 2). Ročně dochází k mírnému nárůstu počtu studentů v doktorandském studiu.

Největší zastoupení mají doktorandi ve studijních programech Pedagogika, učitelství a

sociální péče. V technických vědách a naukách studuje 28 doktorandů a ve vědách

přírodních 31. Dle ČSÚ je Ústecký kraj po Vysočině, Středočeském kraji a Karlovarském

kraji čtvrtým krajem s nejmenším počtem doktorandů, přičemž je většina orientována na

obory jiné, než jsou technické nebo přírodní vědy.

Absolventi technických a přírodovědných oborů na UJEP

Tabulka 3: Absolventi technických a přírodovědných oborů na UJEP (magisterský stupeň)

Skupina studijních oborů

Celkem

2008 2009 2010 2011 2012

Přírodní vědy a nauky 48 57 64 73 108

Technické vědy a nauky 8 29 16 29 40

CELKEM 56 86 80 102 148

Zdroj: Výroční zpráva o činnosti UJEP za roky 2008; 2009, 2010, 2011; 2012


9

Absolventi technických a přírodovědných oborů na UJEP v jednotlivých letech přináší

Tabulka 3. Velmi pozitivní je zvyšující se trend počtu absolventů zmiňovaných oborů,

bohužel dle zaměstnanecké sféry je stále velkým problémem nedostatek vhodných

odborníků ve sféře VaV či pro vývoj nebo inovační procesy realizované ve firmách.1

Pracovní trh

Zaměstnanci ve VVI

Negativní trend snižování počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji v Ústeckém kraji

v průběhu let 2008 – 2010 byl zastaven v roce 2011 (Graf 1), kdy došlo k výraznému růstu

počtu zaměstnanců ve VaV na 1 431 osob (přepočtené osoby 856).

Graf 1: Počet zaměstnanců ve VaV v Ústeckém kraji

Zdroj: ČSÚ 2011, Roční statistické šetření výzkumu a vývoje

Nejpočetnější skupinu zaměstnanců tvoří zaměstnanci v oblasti technických věd – 331 osob

(Tabulka 4). Tato oblast je poměrně těsně následována zaměstnanci z oblasti přírodních věd

– 272 osob. K nejvyššímu nárůstu počtu zaměstnanců v roce 2011 došlo u zemědělských

věd.

Tabulka 4: Zaměstnanci ve VaV dle vědní oblasti

Vědní oblasti (počet osob) 2008 2009 2010 2011

Ústecký kraj 798 736 770 854

Přírodní vědy 272 287 292 272

Technické vědy 304 223 278 331

Lékařské vědy 10 5 5 3

Zemědělské vědy 43 48 52 91

Sociální vědy 112 106 103 80

Humanitní vědy 58 67 40 77


1 Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji, 2013


10

Téměř 75 % zaměstnanců ve VaV v Ústeckém kraji je zaměstnáno v podnikatelském

sektoru. Stejně jako v České republice i v Ústeckém kraji tvoří významnou část zaměstnanců

ve VaV výzkumní pracovníci (50% podíl). V Ústeckém kraji lze však dlouhodobě u

výzkumných pracovníků pozorovat jejich snižující se počet ve všech vědních odvětvích.

Největší podíl výzkumných pracovníků je v Ústeckém kraji zaměstnán v oblasti přírodních

věd, dále pak technických věd. Nejvíce výzkumných pracovníků pracuje v podnikatelském

sektoru 219 osob (59 %), dále pak ve vysokoškolském sektoru 134 osob (36 %).

Potřeby a požadavky zaměstnavatelů ve VVI

Níže uvedené nedostatky, potřeby zaměstnavatelů, vycházejí z provedených šetření v rámci

projektu Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů

v Ústeckém kraji z letošního roku a Strategie rozvoje lidských zdrojů v Ústeckém kraji.

Velkým problémem firem je nedostatek vhodných kvalifikovaných odborníků, a to nejen ve

sféře VaV či pro vývoj nebo inovační procesy realizované ve firmách. V některých případech

je to dáno oborovou nekompatibilitou firem a vysokých škol (vysokou specializací firem a

akumulací jejich know-how za dlouhou dobu). Firmy dále poukazují na klesající kvalitu

absolventů, a to nejen odbornou, ale i osobnostní – s výjimkou několika velkých silných

společností, které si mohou a umí vybírat. Progresivní firmy sice aktivně spolupracují

s vysokými školami i mimo region, ale i přesto je nedostatek vysokoškoláků brzdou dalšího

rozvoje inovačního prostředí Ústeckého kraje. Vedle specializovaných pracovníků VaV je

problém také v nedostatku kvalitních řídících pracovníků v inovativních odvětvích a v kvalitě

obchodníků, kteří by byli schopni prodávat nové nápady a produkty. Zásadní je také nízká

úroveň měkkých znalostí a dovedností, které jsou nutné pro podnikání i ve VaV. Tyto

skutečnosti následně ovlivňují schopnost ekonomiky produkovat nové poznatky

v požadovaném objemu a tyto poznatky aplikovat.

Firmy dále za velký problém považují všeobecný nedostatek kvalifikovaného technického

personálu firem na všech úrovních výroby a řízení – technologů, odborných pracovníků ve

výrobě, včetně obsluhy některých strojů v chemických firmách, ve strojírenství, plastikářství,

gumárenství a dalších.

Naprostá většina firem uvádí dlouhodobě klesající kvalitu absolventů technických středních

škol. A to i absolventů středních škol s kdysi velmi dobrou pověstí a vysokou náročností

studia. Firmy poukazují na to, že školy ztratily kvalitu, kontakt s praxí a zájem o praxi.

1.1.2 Nedostatky a slabá místa

Malý počet doktorandů, kteří navíc nejsou orientovaní na techniku a přírodní vědy.

Nejsou zcela využity možnosti detašovaných pracovišť technických vysokých škol pro

rozvoj spolupráce s podniky působícími v tradičních průmyslových odvětvích.

Velký nedostatek odborně zaměřených absolventů vysokých škol pro vysoce

kvalifikovanou činnost v průmyslových a technických oborech.

Nesoulad kompetencí absolventů a požadavků firem ve VaV.


11

Nedostatek kvalitních řídicích pracovníků a obchodníků pro prodej nápadů a

produktů.

Současný přísun absolventů vysokých škol přestává stačit rostoucí poptávce soukromé sféry

po vysokoškolsky kvalifikovaných pracovnících. Firmy zaznamenávají především nesoulad

kompetencí absolventů s požadavky trhu práce. Nedostatečný počet absolventů v potřebné

kvalitě a s požadovanými praktickými dovednostmi je jedním ze zásadních omezení pro

budoucí konkurenceschopnost regionu. To zároveň souvisí s neuspokojivým počtem

doktorandů, kteří jsou hlavním zdrojem špičkových vědeckých poznatků a nových informací.

Důležité je také předejít nadprodukci absolventů, která by šla na úkor jejich kvality a

výjimečnosti. Cílem totiž není začít produkovat velké množství zcela průměrných absolventů,

ale zvýšit množství vysoce kvalifikovaných a schopných odborníků.

Výzkumný a inovační potenciál (tj. počet zaměstnanců pracujících ve výzkumu a

vývoji vztažený k počtu obyvatel daného regionu a výdaje na výzkum a vývoj

v přepočtu k HDP) je jeden z nejhorších v rámci ČR.

Pravděpodobně nejzávažnější překážkou rozvoje VVI je nedostatek kvalifikovaných,

iniciativních a motivovaných pracovníků. Ústecký kraj vykazuje podprůměrný podíl níže

specifikovaných pracovníků a jejich počet se v posledních letech dokonce snižuje.

Nedostatek zaměstnanců se týká několika oblastí – specializovaných VaV pracovníků,

kvalitních řídicích pracovníků v inovativních odvětvích a kvalitních obchodníků pro prodej

nových nápadů a produktů. Závažný je nejen nedostatek pracovníků, ale i jejich chybějící

nebo nízká úroveň měkkých dovedností nutných pro podnikání. Pokračující nedostatek

zaměstnanců povede k omezení tvorby nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů,

popřípadě nových projektů. Tím klesne úroveň VaV a zvýší se rozdíl mezi úrovněmi

jednotlivých regionů.

Dále je třeba se zamyslet nad využitím potenciálu zapojení žen do VaV, který je dosud

nevyužit. Pozornost zasluhuje otázka dalšího zvyšování počtu a podílu žen na celkovém

počtu výzkumníků. Nezbytné je zavést opatření na zvýšení zájmu o vědecké kariéry mezi

ženami.

Nízký zájem mladé generace o kariéru ve VaV, přestože je mezi veřejností vědecká

práce uznávaná.

Dlouhodobě klesající kvalita absolventů technických středních škol.

V červnu roku 2012 bylo Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) při Sociologickém

ústavu AV ČR provedeno šetření mezi veřejností týkající se prestiže povolání v ČR.

V žebříčku se na prvním místě umístila profese lékaře a druhé místo obsadila profese vědce,

která se již dle dostupných údajů CVVM na tomto místě drží od roku 2004. Znamená to tedy,

že vědecká práce je mezi veřejností skutečně uznávaná. To znamená, že problém nezájmu

mladé generace o přírodovědné a technické obory bude zcela jinde.


12

Problém vězí v perspektivě, se kterou jsou přírodovědné a technické obory většinou mladé

populace vnímány. Studie OECD (2008) upozorňuje na skutečnost, že mladí lidé sice

oceňují přínosy nových vědeckých poznatků, kariéra v této profesi jim už ale zajímavá

nepřipadá. Příčinou toho jsou nedobré zkušenosti ze školní výuky těchto oborů, jejich

deklarovaná nezajímavost a náročnost. Učitelé argumentují nedostatkem zdrojů

umožňujících atraktivnější způsob výuky, chybějící příležitosti pro získání zpětné vazby ke

své práci a možnosti rozšířit svou profesní odbornost.2

1.1.3 Inovační centrum – podpůrné činnosti

Dříve než přistoupíme ke konkrétnímu popisu činností, kterými může Inovační centrum

přispět ke zlepšení situace v oblasti lidských zdrojů ve výzkumu, vývoji a inovacích v kraji,

pojďme se podívat na několik možných příčin tohoto stavu:

1. Jednou z příčin je dřívější regionální uskupení. Současný Ústecký kraj vznikl

rozdělením dříve Severočeského kraje na dva celky, kdy druhým celkem je Liberecký

kraj. Původní struktura i strategie předurčila dvě nyní krajská města za sídla

rozdílných vysokých škol, jedné technického a druhé humanitního zaměření. Je tak

zřejmé, že ÚK postrádá historii akademického výzkumu v technických vědách, která s

sebou nese i systém podpory této oblasti, a dlouho také postrádal základnu, na které

by komplexní systém podpory mohl postavit. Teprve v roce 2006 došlo k vyčlenění

samostatné fakulty, která umožňuje studium technických oborů. Tento historický

vývoj tak je příčinou hlavního nedostatku, který tvoří jednu ze základních bariér

úspěšného rozvoje VaV v regionu, a to nedostatek kvalifikovaného lidského kapitálu

zejména vysokoškolských absolventů v technických oborech. 3

2. Zřizovatelem vysokých škol je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V silách

krajské samosprávy je tak velice malá možnost jakýmkoli způsobem ovlivnit zaměření

školy. Tyto předpoklady potvrzuje i nevhodná struktura vzdělanosti v kraji, kdy podíl

osob s dokončeným VŠ vzděláním je zde menší než ve Zlínském kraji, i přestože má

méně obyvatel než Ústecký kraj.

3. I přesto, že vědecká práce je mezi veřejností skutečně uznávaná, jak vyplývá

z výsledků CVVM, nezájem mladých lidí o přírodovědné a technické vzdělávání vězí

v nedobré zkušenosti ze školní výuky těchto oborů, jejich deklarovaná nezajímavost a

náročnost.

Z výše uvedeného vyplývá, že výchozí pozice pro potřebnou kvalifikovanou pracovní sílu ve

výzkumu a vývoji v technických a přírodovědných oborech, která se primárně rekrutuje z řad

absolventů či studentů magisterských a doktorandských programů, není vůbec dobrá a bude

vyžadovat velké úsilí mnoha organizací, než se podaří dosáhnout trhem požadovaného

počtu a kvality. Jednou z těchto organizací, která se bude podílet na podpoře rozvoje

2 Popularizace výzkumu a vývoje – cíle a možnosti dalšího rozvoje v ČR, Technologické centrum

AV ČR 2011, str. 11 3 Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji, Ústecký kraj 2012


13

lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace, bude i Inovační centrum ÚK. Centrum se

zaměří na podporu nástrojů, které umožní přilákání / udržení lidských zdrojů jako základního

hybného mechanismu VaV v Ústeckém kraji:

1) Podpora vědecko-výzkumných pracovníků a činností na území kraje

Podpora se soustředí na rozvoj ucelené škály rozvojových aktivit, jejichž primárním smyslem

je vytvořit akademickým pracovníkům v Ústeckém kraji všeobecně podpůrné prostředí, které

by jim umožnilo naplno využít jejich vysoký odborný potenciál, tento propojit s historicky

daným potenciálem Ústeckého kraje v oblasti průmyslu a zároveň umožnit akademickým

pracovníkům v kraji rozvíjet kvalitní rodinný život.

V popředí zájmu nově vzniklé organizace by měla stát podpora vědeckých a výzkumných

pracovníků zabývajících se technicky či přírodovědně orientovanými obory a jejich činnost v

tomto rámci. Akcentaci zájmu o tyto oblasti nelze vnímat jakkoli diskriminačně např. ve

vztahu k oborům humanitním – zájmem kraje by však měla být podpora oblastí nabízejících

do budoucna potenciál maximální přidané hodnoty, která může, samozřejmě i z pohledu

finančního, příznivě ovlivnit hospodářství Ústeckého kraje.

2) Intenzivní spolupráce s UJEP a dalšími vysokými školami v regionu s cílem

koordinace vzdělávacích aktivit s požadavky a potřebami trhu práce

Koordinace vzdělávacích aktivit na vysokých školách s požadavky a potřebami trhu práce je

důležitým krokem k zajištění dostatečného množství a kvality absolventů požadovaných

technických oborů. Tohoto cíle může být dosaženo:

nastavením intenzivní spolupráce mezi vysokými školami a Inovačním centrem jako

zástupcem Ústeckého kraje například ve formě společných projektů cílených na růst

kvalitního lidského kapitálu pro oblast vysokého školství ve vazbě na RIS ÚK a na

strategické plány vysokých škol.

navázáním bližší komunikace Centra s firmami v ústeckém regionu působícími

v oblasti VVI a projednávání jejich stávajících i budoucích potřeb na pracovní sílu, tj.

definování počtů potřebných absolventů ve vybraných oborech.

aktivizací firem a jejich zapojením společně s vysokými školami do systému

komunikace o potřebách a řešeních na trhu celoživotního vzdělávání.

3) Inicializace modifikace stávajícího programu Ústeckého kraje na podporu VŠ

studentů a jejich zavázání se k práci v Ústeckém kraji

V současné době (podzim 2013) je v Ústeckém kraji již 10. rokem realizován stipendijní

program na podporu studentů vysokých škol vzdělávajících se v bakalářských či

magisterských studijních programech. Prostřednictvím tohoto stipendijního programu chce

Ústecký kraj přispět k řešení dlouhodobě nepříznivé vzdělanostní struktury obyvatel, v níž lze

identifikovat vysoký podíl osob s nejnižším stupněm dosaženého vzdělání.

Výše ročního stipendia, které může stipendista, který splní všechny stanovené podmínky,

obdržet, činí jednotně 20.000 Kč. Akceptací podmínek stipendijního programu (jež je dána

dvoustrannou smlouvou mezi žákem a Ústeckým krajem) se student zavazuje bezprostředně


14

po řádném ukončení studia pracovat nebo podnikat na území Ústeckého kraje právě tolik

kalendářních let, na kolik akademických roků mu bylo poskytnuto stipendium. Pokud tento

smluvní závazek student (resp. absolvent) poruší, je povinen zaplatit Ústeckému kraji

smluvní pokutu (stipendium je povinen vrátit v celé jeho vyplacené výši).

Jak již bylo uvedeno výše, cílovými skupinami stipendijního programu jsou studenti

bakalářských a magisterských studijních programů. Program svým charakterem tedy zcela

opomíjí potenciál studentů a absolventů doktorandských studijních programů, kteří se z

pohledu potenciálu rozvoje výzkumu a vývoje jeví jako nenahraditelní. Ústecký kraj by měl

tedy do budoucna zvážit možnost rozšíření svého stipendijního programu i na studenty

doktorandských studijních programů, přičemž se jako vhodná jeví zásadní modifikace, resp.

rozšíření spektra stipendijních výhod určených této nově zařazené cílové skupině. S

ohledem na průmyslově-hospodářskou tradici Ústeckého kraje, stávající hospodářské

podmínky a potenciál do budoucna, by se přitom nově rozšířená podpora stipendijního

programu měla zaměřit prioritně na studenty technicky či přírodovědně orientovaných

doktorandských oborů.

Možné modifikace stipendijního programu směrem k podpoře studentů doktorandských

studijních programů by mohly konkrétně spočívat v:

navýšení ročního stipendia pro studenty vybraných doktorandských studijních

programů,

rozšíření stipendijního programu pro studenty vybraných doktorandských studijních

programů o nefinanční výhody.

Nefinanční výhody by mohly mít dvoustupňový charakter – část výhod by byla

provázána s obdobím samotného studia, část by pak mohli absolventi

doktorandských studijních programů začít využívat po ukončení svého studia poté, co

začnou pracovat na území Ústeckého kraje. V rámci studia by tak mohlo být

doktorandským studentům nabídnuta např. možnost technickoadministrativní podpory

v rámci jejich publikační činnosti či podpory obdobného charakteru v rámci

zpracovávání disertační práce. Po ukončení studia by pak k těmto výhodám mohly

přistupovat další výhody – např. garance bezplatných jazykových kurzů u

renomovaných jazykových škol či např. garance zajištění umístění dětí doktorandů do

mateřské školy pro možnost optimálního sladění pracovního a rodinného života. Tyto

výhody by byly časově omezeny např. na dobu 5 let po ukončení studia a zahájení

pracovní činnosti.

4) Podpora absolventů vysokých škol technických oborů – stáže ve firmách

Jednou z překážek, s níž se absolventi po odchodu ze školy musí potýkat, je jejich

nedostatečná praxe. Stáže ve firmách neboli vzdělávání praxí napomáhají tento problém

efektivně řešit – absolventi mohou po ukončení studia nastoupit na stáž do firem, které

podnikají v jejich oboru, mohou si tak ověřit svoje znalosti a dovednosti v praxi a vylepšit

svou pozici na trhu práce.


15

5) Podpora čerpání dotačních prostředků ze strukturálních fondů pomocí nových

operačních programů 2014 – 2020 na rozvoj lidských zdrojů ve VVI

Primární pozornost bude věnována podpoře aktivit, jež jsou v souladu s prioritami EU, resp.

Evropského sociálního fondu čl. 3 bod 2 (c) – tedy podpoře výzkumu, technologického

rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných

pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a

technologickými středisky a podniky. V současné době lze s ohledem na implementační

procesy nového programovacího období pouze odhadovat, jaký operační program by byl na

této úrovni nejvhodnější – prozatím se tak jeví navrhovaný Operační program Věda, výzkum

a vzdělávání, který by mělo administrovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jen

jako stěží odhadnutelné se v této chvíli jeví nastavení spektra potenciálních možných

žadatelů a škály podporovaných projektových aktivit.

Pokud to budou podmínky konkrétního operačního programu programového období 2014 -

2020 dovolovat, bude se primární projekt inicializovaný Inovačním centrem nově věnovat

aktivitám podporujícím zájem studentů a absolventů doktorandských programů o Ústecký

kraj a práci v něm. Projektový záměr bude v sobě integrovat nejen potenciál možnosti stran

pracovního uplatnění, ale i potenciál možnosti bezproblémového sladění pracovního a

rodinného života v regionu (tzn. např. zasazení se o vznik samostatné mateřské školky pro

děti doktorandů pracujících při nově vzniklém VTP, přizpůsobení typologie pracovních pozic

v jeho rámci flexibilním úvazkům apod.).

1.2 Spolupráce inovačních aktérů


Nedostatečná spolupráce, komunikace všech subjektů působících v oblasti VVI,

nedostatečné šíření informací a znalostí – tato informace se nese a prolíná všemi

strategickými dokumenty Ústeckého kraje. Přitom efektivní spolupráce je nejlepší cesta k

rozvoji a popularizaci vědy.

Aktuální náhled do oblasti spolupráce inovačních aktérů v Ústeckém kraji podává závěr

Analýzy inovačního potenciálu pro transfer technologií zpracované v červnu letošního roku

v rámci projektu Propojení VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, který byl podpořen z

prostředků Evropské unie:

Univerzita Jana Evangelisty Purkyně je největší institucí VVI v ÚK, která v současné

době realizuje 16 projektů vědy a výzkumu ve spolupráci s právnickými osobami

financovaných z veřejných zdrojů. Další projekty komerční spolupráce existují, ale

obvykle se soustředí na aktivity s nižší přidanou hodnotou (měření). Potenciál UJEP

pro spolupráci s podniky je v technické/technologické oblasti realizován nejvíce

Fakultou výrobních technologií a managementu. Nejčastěji se jedná o řešení dílčích

problémů firem, které využívají odbornosti pracovníků fakulty, a také o poskytování (z

pohledu fakulty) víceméně rutinních měření a analýz s využitím přístrojového

vybavení fakulty, které firmy samy nemají k dispozici.

Jedním z problémů, který brání větší míře spolupráce UJEP s podniky, je

přetrvávající image školy jako „pedagogické fakulty“ a malá informovanost firem o

skutečné nabídce a možnostech školy.


16

Dalším problémem je přetrvávající nesoulad mezi poptávkou podniků po okamžitých

výsledcích a nabídkou, resp. obtížnou využitelností zaměstnanců školy na

krátkodobé úkoly.

Významným krokem pro rozvoj spolupráce UJEP s podniky bylo založení

Vědeckotechnického parku, který vůči podnikům působí jako zprostředkovatel služeb,

které může Fakulta výrobních technologií a managementu (FVTM) nabízet. Hlavní

přínos VTP je však:

o v navazování a udržování soustavných a opakovaných kontaktů s podniky, v

budování vztahů s podniky,

o ve zjišťování potřeb podniků, ve vyhledávání požadavků, v nichž by mohla FVTM

podnikům nabídnout služby,

o a v poslední době i v určité regulaci služeb, protože někdy poptávka podniků

převyšuje aktuální kapacity fakulty.

Tento příklad ukazuje, že organizační, manažerské a personální zajištění spolupráce

s podniky, aktivní vystupování výzkumné organizace vůči podnikům, vyhledávání

poptávky a vysvětlování možností (a limitů či oprávněných zájmů) odborného

pracoviště, a zprostředkování konkrétních projektů a zakázek mezi podniky a

odbornými pracovišti fakulty je jedním z nejdůležitějších předpokladů navázání a

dlouhodobého rozvíjení spolupráce mezi výzkumnými pracovišti a firmami.4

V roce 2012 bylo v rámci spolupráce s 26 firmami realizováno 53 zakázek a

zpracováno 39 výzkumných zpráv, jež představují popis a shrnutí výstupů řešení

problémů firem ve VTP. Na realizované zakázky bylo vyfakturováno 753 tis. Kč. V

roce 2012 probíhala také aktivní spolupráce VTP s vědecko-výzkumnou sférou –

VŠCHT – na společném řešení problémů průmyslu a dále v témže roce bylo pořízeno

nové přístrojové vybavení v celkové hodnotě 1 501 tis. Kč, umožňující rozšíření a

zkvalitnění nabízených služeb pro průmyslové podniky.

Za úspěšný, a to i z aplikačního hlediska, lze považovat chemický výzkum na Fakultě

životního prostředí, vedoucí např. k vyvíjení látek pro potenciální vojenské použití či

odstraňování znečištění půdy či vody. Další potenciálně přínosná oblast je na pomezí

chemického, fyzikálního a biologického výzkumu a týká se vlastností a struktur

materiálů, problematiky nanotechnologií, resp. nanomateriálů, a jejich různorodého

využití v biomedicíně, farmacii, v látkách pro průmyslové technologie (filtry) a v

dalších oblastech.5

Nelze opomíjet trvalou snahu Přírodovědné fakulty UJEP o rozvoj spolupráce s

aplikačním sektorem v rámci Ústeckého materiálového centra. Toto centrum bylo

jako fakultní pracoviště založeno začátkem roku 2010 a i v roce 2012 rozvíjelo svou

činnost. Jeho činnost zatím probíhá pouze v omezeném měřítku. I přes to se ale v

roce 2012 realizovaly zakázky v rozsahu 459 tis. Kč.

4 Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního

potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, 2013 5 Zpracování analýz výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního

potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, 2013


17

Výzkumné centrum konkurenceschopného a udržitelného rozvoje regionů

(VYCERRO) je dynamickou výzkumnou platformou dvou veřejných vysokých škol

(Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Vysoká škola ekonomická

v Praze), která propojuje odborníky napříč vědeckými obory a institucemi. V roce

2012 se VYCERRO podařilo rozšířit své aktivity v rámci zakázkových a projektových

činností a získat výzkumný projekt v rámci TA ČR OMEGA. Tyto aktivity nejenom, že

zvyšovaly odborné kompetence pracovníků univerzity, ale především umožňovaly

vytvářet tematicky zaměřené výzkumně aplikační týmy odborníků z akademické a

privátní sféry. Z pohledu dlouhodobého rozvoje VYCERRO je důležité zmínit

sestavení návrhu Dlouhodobého rozvoje a následně prohloubení spolupráce se

soukromými společnostmi působícími v oblasti aplikovaného výzkumu regionálního

rozvoje.

Na UJEP neexistuje jeden výzkumný tým. VaV je realizován jednotlivci na různých

katedrách a částečně i na různých fakultách. Aktivní činnost ve VaV je dána spíše

zájmem a ochotou jednotlivců ke spolupráci a ke generování společných projektů

(což se zatím děje jen v omezené míře), a také k potenciální spolupráci s podnikovou

sférou. Nejedná se však o společný výzkumný směr nebo o směrovanou, cíleně

řízenou mezioborovou činnost.

Kapacita pro spolupráci ze strany univerzity s podniky je ve skutečnosti velmi

omezená. Výzkumníci jsou především lektoři a musí zajišťovat výuku, a také výzkum,

který vede k publikacím (akademická prestiž a růst odbornosti) nebo k výsledkům

směřujícím k bodům podle RIV. Jejich kapacitu rovněž omezují administrativní

povinnosti, jsou-li ve vedení kateder nebo fakult. Aplikační využití výsledků výzkumu

je sice považováno za důležité, ale ve skutečnosti na tuto oblast zbývá jen velmi malý

prostor, a nelze říci, že by se mu jednotliví pracovníci či jejich školy věnovaly

systematicky, cíleně či řízeným způsobem.

Pobočky vysokých škol sídlících v Ústeckém kraji jsou převážně pouze učebními

středisky bez vlastního výzkumu a spolupráce s aplikační sférou. Jedinou výjimkou je

na detašovaném pracovišti Fakulty dopravní ČVUT v Děčíně připravovaný projekt

výzkumného centra "Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci"

ve spolupráci s partnery ze Zwickau.

Největší počet patentů, užitných vzorů a partnerů ve firemní sféře vykazuje Výzkumný

ústav anorganické chemie, jehož většina projektů směřuje do oblasti průmyslové a

anorganické chemie. Přestože má partnery i mimo Ústecký kraj, stává se zde jádrem

nejvýznamnější sítě spolupráce.

Tato role by měla být posílena dobudováním Výzkumného a vzdělávacího centra

UniCRE v Litvínově.

Druhou organizací obdobného významu pro aplikační sféru je Výzkumný ústav pro

hnědé uhlí v Mostě, jehož více jak polovina projektů směřuje do oblasti

těžby/rekultivací krajiny po těžbě.

Byla prokázána ochota řady inovačních aktérů podílet se na aktualizaci Regionální

inovační strategie a zapojit se do podpory rozvoje inovační ekonomiky v kraji.


18


Univerzita, vysoké školy, výzkumné organizace

Velmi odlišné nastavení cílů a priorit organizace oproti firmám.

Neschopnost kvalitně komunikovat s firmami.

Neschopnost přizpůsobit zásadní parametry přístupu ke spolupráci potřebám

komerčních subjektů (rychlost, transparentnost, kvalita, zákaznický přístup). Škola

např. preferuje spolupráci na dlouhodobé bázi (minimálně jeden rok, optimálně 3 a

více), zatímco jen velmi málo firem je schopno a ochotno takto dlouhodobě investovat

do VaV.6

Byrokracie a nepružné, pomalé rozhodovací procesy.

Přetrvávající image univerzity jako „pedagogické fakulty“ a malá informovanost firem

o skutečné nabídce a možnostech školy.

Na UJEP neexistuje jeden výzkumný tým.

Chybějící ovládání principů bezpečného zacházení s důvěrnými informacemi.

Neschopnost pomoci firmám se zpracováním zadání pro výzkum a vývoj.

Neschopnost komunikovat firmám přínosy spolupráce a výhody nabídky.

Chybějící rozpočtové položky na výdaje spojené s rozběhem transferu technologií.

Nechuť, obavy a chybějící motivace vědeckých pracovníků ke komercializaci.

Obecně platné tvrzení, že na českých univerzitách je možná více než v jiných typech

výzkumných organizací patrný odpor vůči myšlence komercializace duševního

vlastnictví a obecně spolupráci s průmyslem. Argumentem akademické půdy je

odlišné poslání univerzit – vzdělávání, případně ještě výzkumná činnost. Tento

argument ovšem opomíjí třetí roli univerzit, kterou je šíření znalostí mimo univerzitu.7

UJEP nemá definovanou specifickou strategii pro komercializaci. Na UJEP byla

pouze založena Rada pro aplikovaný výzkum. Jejím zadáním je navrhnout strategii

univerzity pro oblast související s aplikovaným výzkumem, inovacemi, novými

technologiemi a transferem technologií. Strategie UJEP bude vycházet z Národní

politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR.8

Pobočky vysokých škol, které v kraji sídlí, jsou víceméně jenom učebními středisky

bez vlastního výzkumu a spolupráce s aplikační sférou.

Akademická politika místo manažerského přístupu napříč organizační strukturou.

Administrativní zatížení vědeckých pracovníků.


potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, 2013 7 KRČ, K. Transfer technologií. Příležitost i nezbytnost pro české univerzity [online]. Brno: Mendelova

univerzita, 2012. Dostupný z: http://www.ctt.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=62026;download=103095 8 Výroční zpráva o činnosti Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, 2012


19

Absence jasně definovaných pravidel a postupů (způsobující přehnanou opatrnost).

Obavy vědeckých pracovníků o ztrátu respektu svého okolí.

Nedostatek času vědeckých pracovníků.

Obavy vědeckých pracovníků o vyzrazení know-how konkurenčním akademikům.

Neochota vědeckých pracovníků sdílet své kontakty k systematickému zpracování.

Značné rozšíření neoficiálního podnikání pracovníků s neoprávněným využíváním

zdrojů organizace.

Rezistence vědeckých pracovníků z dalších důvodů (nedůvěra k transferu technologií

či špatné zkušenosti z pokusů o formální nastavení spolupráce na komercializaci se

svým zaměstnavatelem).

Křížení vlivů a zájmů množství různých zainteresovaných osob.

Chybějící oddělené účetní sledování různých činností s použitím stejných zdrojů.

Firmy

Chybějící vědomí o výhodách a možnostech spolupráce s univerzitami a výzkumnými

organizacemi.

Nedůvěra ve schopnost a ochotu akademického prostředí ke spolupráci.

Špatné zkušenosti z pokusů o komerční spolupráci s akademickými institucemi

(těžkopádnost, bezdůvodná byrokracie, absence klientského přístupu atd.).

Geografická vzdálenost výzkumně-vývojové divize společnosti (umístění v zahraničí).

Neporozumění cílům a komunikačnímu stylu univerzit a výzkumných organizací.

Zaměření na krátkodobé cíle.

Obavy o ohrožení obchodního či výrobního tajemství.

Neschopnost přesně definovat zadání pro výzkum a vývoj.

Nedostatek kvalifikované pracovní síly.

Náklady na výzkum, riziko utopených nákladů, finanční nejistota ve vývoji a výzkumu.

Velká oborová specializace firmy nad rámec možností výzkumných organizací,

univerzit.

Veřejná správa - legislativa

Nedostatky ve způsobu financování vědy a vysokého školství.

Některá pravidla veřejné podpory a bariéry v komerčním využití výsledků získaných

na základě výzkumu financovaného z veřejných zdrojů.

Zákon o vysokých školách bez jasného vymezení možností a pravidel pro

komercializaci.

Zákon o daních z příjmů znevýhodňující daňový odpočet pro firmy při zadání

výzkumu univerzitám a výzkumným organizacím, oproti zajištění výzkumu vlastními

silami.


20

1.2.3 Inovační centrum - podpůrné činnosti

1) Transfer technologií

Jednou z plánovaných hlavních aktivit Inovačního centra ÚK je transfer technologií, jelikož

přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe není samozřejmý. Zkušenosti z vyspělých

regionů však ukazují, že tento proces lze nastartovat, urychlit či zefektivnit, a to pomocí

asistence ze strany veřejné správy, resp. Inovačního centra.

Transfer technologií (TT) je obousměrný přenos know-how mezi vědecko-výzkumnými

organizacemi a komerční sférou. Jedná se o zprostředkování nových technologií, znalostí či

výsledků vědecké práce.9

Obrázek 1: Transfer technologií, vlastní zpracování

Řádně fungující transfer technologií a znalostí představuje řadu přínosů pro přímé aktéry

(výzkumné organizace, univerzity, firmy…), tak i pro společnost v příslušném regionu.

Regiony podporující inovace a přenos znalostí, jako je tomu například v Jihomoravském kraji

prostřednictvím Jihomoravského inovačního centra, vzkvétají a dosahují mezinárodních

ocenění. Tyto regiony roztáčí pomyslné kolo příležitostí, jejichž využívání vytváří podmínky

9 JIC. Transfer technologií. Jic.cz [online]. © 2009 [cit. 2013-09-24]. Dostupné z: http://www.jic.cz/tt

Výzkumné

organizace,

Univerzita

Firmy

INOVAČNÍ

CENTRUM

ÚK

technologie, znalosti, služby

finance, podněty, kontakty


21

pro vznik a tvorbu dalších příležitostí, což velmi prospívá místním univerzitám a výzkumným

firmám, ale i obyvatelům. Uveďme si obecně uznávané přínosy transferů technologií:10

Přínosy TT pro společnost

Zlepšení struktury financování vědy a vysokého školství.

Zvyšování výkonnosti firem s odpovídajícím zvyšováním finančních odvodů

společnosti.

Zvyšování inovativnosti a konkurenceschopnosti regionu.

Zvyšování životní úrovně a kvality života obyvatel.

Koncentrace finančního a znalostního kapitálu do regionu.

Zvyšování atraktivnosti regionu pro zahraniční investory.

Přínosy TT pro univerzitu či výzkumnou organizaci

České univerzity se brání myšlence komercializace duševního vlastnictví a spolupráci

s firemním sektorem obecně, jak uvádí Krč (2012). Jejich argumentem je odlišné poslání

univerzity, mají na mysli zejména vzdělávání, případně ještě výzkumnou činnost. Je ale

důležité si uvědomit, že univerzita má (vedle dvou již zmíněných) tři různé, vzájemně

provázané role. Tou třetí rolí jsou aktivity a šíření znalostí mimo univerzitu (spolupráce

s regionem, se zahraničím a s průmyslem – transfer technologií). A právě o implementaci

třetí role univerzity a vysokých škol zastoupených v Ústeckém kraji, se bude snažit a

podporovat ji Inovační centrum ÚK. Přínosy pro vysoké školy z transferu technologií jsou

jednoznačné:

Vedlejší zdroj financování dalšího výzkumu a vývoje.

Vedlejší zdroj odměn pro vědecké pracovníky.

Podpora dlouhodobé finanční udržitelnosti univerzity – zvláště při trendu snižování

normativu.

Kvalitnější a komplexnější výuka, lepší uplatnitelnost absolventů v praxi.

Ověření výsledků výzkumu v praxi, zvýšení hodnoty těchto výsledků reálným

uplatněním na trhu.

Získávání nových zdrojů informací, kontaktů a podnětů pro další výzkum.

Zvyšování prestiže a kredibility výzkumné organizace i jednotlivých vědců.

10 KRČ, K. Transfer technologií. Příležitost i nezbytnost pro české univerzity [online]. Brno: Mendelova

univerzita, 2012. Dostupný z: http://www.ctt.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=62026;download=103095


22

Přínosy TT pro firmy

Vývoj nových výrobků znamená pro firmy potřebu výzkumné a vývojové základny, kterou

ovšem ne každá firma usilující o inovace disponuje. Řešením zde je spolupráce

s univerzitami či výzkumnými ústavy, které potřebné výsledky výzkumu a vývoje generují.

Získání přístupu k unikátním výsledkům VaV vlastněným univerzitou / výzkumnou

organizací.

Získání jinak nedostupných výsledků výzkumu a vývoje, závislých na využití

speciálních a nákladných zdrojů, jež firma nemá k dispozici (přístroje, vědecké

kapacity, know-how, čas věnovaný výzkumu).

Zkrácení inovačního cyklu u nových produktů.

Snížení rizik souvisejících se správností volby technologického směru a odborným

ovládnutím technologie.

Získání konkurenční výhody a nového nástroje výhodného řešení potřeb zákazníků.

Rychlejší strategické reakce firmy na nové trendy a identifikované tržní příležitosti.

Snížení nákladů na výzkum a vývoj v poměru k dosaženým výsledkům.

2) Spolupráce s vysokými školami v kraji na jejich rozvojových záměrech v oblasti

výzkumu, vývoje a inovací.

3) Propagace UJEP a další fungující nebo nově vznikající VaV infrastruktury.

4) Podpora vzniku komunikační platformy propojující školy a výzkumné ústavy s

komerčními subjekty a systémově koordinující jejich spolupráci.

5) Inicializace možností rozvoje další spolupráce firem se studenty, doktorandy,

vývojovými pracovníky VŠ.

6) Inicializace podávání společných grantů inovačních firem za účelem navazujícího

vývoje a inovace předmětu transferu know-how.

1.3 Financování výzkumu, vývoje a inovací


Výdaje na VaV uskutečněné v Ústeckém kraji jsou třetí nejnižší v České republice (po

Karlovarském kraji a Vysočině). Tento stav souvisí s nízkou koncentrací kapacit výzkumu a

vývoje v kraji. I přes tuto skutečnost je zaznamenán pozitivní vývoj výdajů VaV v ÚK oproti

letům předchozím. Dochází znovu k růstu investic po kritickém roce 2009. Nejvýznamnějším

sektorem, z hlediska nejvyšších výdajů na VaV, je sektor podnikatelský (Graf 2).


23

Graf 2: Zdroje financování VaV v Ústeckém kraji v %


Nejvíce finančních prostředků je z hlediska vědních oblastí dlouhodobě investováno do

technických věd. Druhou nejvýznamnější oblastí jsou přírodní vědy. Tyto dvě oblasti

dlouhodobě zaujímají podíl více jak 70 % z celkových výdajů na VaV v Ústeckém kraji.

V oblasti zemědělských věd byl v roce 2011 zaznamenán velký skok, ze 45 mil. Kč v roce

2010 na 123 mil. Kč v roce 2011. Minimální podíl na celkových výdajích v Ústeckém kraji

mají lékařské vědy, na které byly vynaloženy pouhé 2 mil. Kč.

Podle typu činnosti připadá nejvyšší část výdajů na oblast aplikovaného výzkumu, na rozdíl

od České republiky, kde převažující činností byl experimentální vývoj.

DOTACE JAKO ZDROJ FINANCOVÁNÍ VVI

Nejvýznamnějším nástrojem podpory infrastruktury pro VaV představuje Operační program

Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) v gesci MŠMT. Úspěšní žadatelé jsou převážně

vysoké školy a veřejné výzkumné instituce, soukromé výzkumné organizace tvoří pouze

zlomek úspěšných projektů. Průměrná výše dotace připadající na region ČR je cca 3,5 mld.

Kč. Pouze 4 kraje ČR jsou nadprůměrné, z nichž výrazně vynikají především Jihomoravský a

Středočeský kraj. Ústecký kraj získal dotaci na dva projekty:

1) UJEP – Moderní vzdělávací a vědecko-výzkumná infrastruktura Filosofické fakulty UJEP

(dotace 222 642 tis. Kč) a

2) VÚANCH a.s. – Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum (dotace 503 572 tis. Kč).

Celková získaná dotace ve výši 726 mil. Kč je přibližně 5x menší než je republikový průměr,

přičemž vzhledem k celkové agregované výši dotace přidělené z OP VaVpI k říjnu 2012

představuje přibližně 1,6 %.

Nejvýznamnějším, resp. jediným nástrojem podpory inovační infrastruktury byl v minulém

období Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) a v současném období Operační


24

program Podnikání a inovace (OPPI), oba programy v gesci MPO. Do září 2012 bylo

z OPPP a OPPI podpořeno celkem 85 projektů vědeckotechnických parků, podnikatelských

inkubátorů, inovačních center a center transferu technologií. Nejvíce projektů bylo

realizováno na Moravě – 58 projektů (více než 68 % všech schválených projektů). Ústecký

kraj, se svými 2 projekty, je hluboko pod celorepublikovým průměrem (Graf 3).

Graf 3: Velikost realizovaných investic do inovační infrastruktury (VTP, PI a CTT) podpořené z OPPP a OPPI (v tis. Kč) – dle krajů ČR

Zdroj:www.czechinvest.org – září 2012

Největší objem investic do inovační infrastruktury zaznamenal Středočeský kraj (1 382 972

tis. Kč), viz Graf 3. Všechny ostatní kraje Čech jsou již pod průměrem ČR, který činí 494 351

tis. Kč. Na Moravě byly realizovány investice do inovační infrastruktury ve výši 3 424 553 tis.

Kč, což z pohledu celkové podpory inovační infrastruktury ČR z OPPP a OPPI představuje

více než 53 %. Současně je třeba brát v úvahu skutečnost, že řada projektů je dosud

v procesu hodnocení. Ústecký kraj získal na podporu inovační infrastruktury 115 862 tis. Kč.

Málo rozvinutý podnikatelský sektor nebyl příliš aktivní a úspěšný v podávání projektů do

programů OPPP a OPPI. Z hlediska projektové aktivity malých a středních podniků, dosáhl

kraj pouze dvou třetin průměru ČR, a to i přesto, že je zde relativně dostatečně zastoupena

veřejná poradenská infrastruktura (dvě regionální poradenská a informační centra a jedna

regionální rozvojová agentura).

Nízké využívání dotačních prostředků na území kraje, ať již podnikatelské či akademické

sféry v oblasti rozvoje VaV činností je jednou z bariér jeho rozvoje.

Krajské dotační programy na podporu VVI

Podpora VVI ze strany krajské samosprávy ve formě dotačních programů v současné době

neexistuje. Šetření provedené v roce 2010 mezi firmami a publikované v Akčním plánu

Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací Ústeckého kraje na období 2010 – 2013, ale

ukázalo, že firmy by uvítaly využití vnější podpory, a to nejvíce ve formě financování inovací,

a dále pak metodické podpory a lidských zdrojů.


25


Malé využití operačních programů (OP VaVpI a OP PI) žadateli z regionu.

3. nejnižší výdaje na VVI v ČR po kraji Vysočina a Karlovarském.

Žádní soukromí zahraniční investoři, minimální podíl veřejných zahraničních zdrojů.

Neexistence krajského dotačního programu podporujícího výzkum, vývoj a inovace.

1.3.3 Inovační centrum - podpůrné aktivity

1) Podpora čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie

V dalším období je proto nutné předejít neefektivnímu využití financování z EU, aktivně se o

možnosti dotace zajímat, resp. ze strany regionální správy se podílet na informačních

kampaních a vyhledávat je a podporovat realizaci vytipovaných projektů. Jistým omezením je

nedostatek informací o budoucí podobě čerpání financí z fondů, o jeho zaměření a finanční

výši pro oblast VaV.

2) Podpora a koordinace inovačních voucherů11

Inovační vouchery jsou unikátním nástrojem podpory spolupráce podniků s vědecko-

výzkumnými institucemi působícími v Ústeckém kraji. Umožňují firmě plně se soustředit na

byznys, zatímco výzkumník dodá znalosti potřebné pro inovace. Podnikatelé získají nové

technologie a výzkumné partnery a vědci najdou průmyslové aplikace pro výsledky výzkumu.

Spolupráce mezi výzkumnou a komerční sférou přináší vysokou přidanou hodnotu, která

může výrazně posílit konkurenceschopnost zúčastněných aktérů i celého regionu.

Jedná se o osvědčený nástroj podpory transferu technologií v mnoha regionech ČR.

Inovační voucher je dotace v určité hodnotě určená na nákup znalostí (služeb) od jedné

z vědecko-výzkumných organizací v kraji s minimální administrativní zátěží.

3) Zprostředkování rizikového kapitálu

Jednou z činností Centra bude zprostředkování rizikového kapitálu od investorů k cílovým

společnostem, resp. doporučení podnikatelských záměrů inovačních firem působících

v Ústeckém kraji společnostem rizikového kapitálu. V případě potřeby může Centrum pomoci

výzkumným firmám podnikatelské záměry vypracovat.

Malé a střední inovační podniky se zaměřují na realizaci nových nápadů, myšlenek a

výstupů výzkumu a vývoje. Inovační řešení mají ze své podstaty značně rizikový charakter.

Je proto příznačné, že v této oblasti podnikatelské činnosti představuje rizikový kapitál

významný zdroj financování nových, technologicky zaměřených firem a může tak sehrát

klíčovou úlohu při podpoře průlomových inovací a komercializaci vědeckých a technických

znalostí, které vznikají v soukromém a veřejném výzkumu.

11 JIC. Inovační vouchery. Jic.cz [online]. © 2009 [cit. 2013-09-24]. Dostupné z:

http://www.jic.cz/inovacni-vouchery


26

1.4 Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace

Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace v sobě zahrnuje dvě základní skupiny. Je to

infrastruktura pro výzkum a vývoj (vysoké školy – veřejné i soukromé, veřejné výzkumné

instituce, soukromé výzkumné organizace) a infrastruktura pro inovace – inovační

infrastruktura (soukromé i veřejné – vědeckotechnické parky, inovační centra, centra pro

transfer technologií, podnikatelské inkubátory, technologická centra a další).

1.4.1 Infrastruktura pro výzkum a vývoj

1.4.1.1 Stávající stav

Infrastruktura pro VVI je v Ústeckém kraji reprezentována především Univerzitou Jana

Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem s více než 900 zaměstnanci, 10 000 studenty

a 8 fakultami. Univerzita je centrem základního a částečně také aplikovaného výzkumu se

zaměřením především na humanitní a přírodovědné vědní obory. Je nutné jasně deklarovat,

že na rozdíl od jiných regionů ČR chybí v řadě případů v Ústeckém kraji aktivita regionálních

pracovišť vysokých škol v oblasti výzkumu a vývoje, touto aktivitou se zabývající výhradně v

rámci sídel těchto škol umístěných mimo region Ústeckého kraje, kde mají celkové zázemí

pro podporu VaV. UJEP je tak jedinou vysokou školou, na které probíhají odděleně vedené

výzkumné činnosti v rámci dvou fakult tj. Přírodovědecké fakulty a v rámci Fakulty výrobních

technologií a managementu, která provozuje od roku 2010 Vědeckotechnický park. Dále také

na Fakultě životního prostředí.

Výzkumnou základnu tvoří dále několik soukromých nebo veřejných výzkumných organizací,

které se soustředí především na aplikovaný výzkum orientovaný na potřeby komerční sféry a

oborovým zaměřením většinou odpovídají dlouhodobým specializacím regionálního

hospodářství – Výzkumný ústav anorganické chemie, Výzkumný ústav hnědého uhlí,

Chmelařský institut, Výzkumný ústav rostlinné výroby – Agrobiotechnologické výzkumné

centrum pro revitalizaci a trvale udržitelný rozvoj Severočeského regionu Chomutov a

Výzkumný ústav balneologický.

Největší počet patentů, užitných vzorů a partnerů ve firemní sféře vykazuje Výzkumný ústav

anorganické chemie, jehož většina projektů směřuje do oblasti průmyslové a anorganické

chemie. Přestože má partnery i mimo Ústecký kraj, stává se zde jádrem nejvýznamnější sítě

spolupráce. Druhou organizací obdobného významu pro aplikační sféru je Výzkumný ústav

pro hnědé uhlí v Mostě, jehož více jak polovina projektů směřuje do oblasti těžby/rekultivací

krajiny po těžbě. Třetím soukromým subjektem VaV v kraji je Chmelařský institut, jehož

činnost se zaměřuje na pěstování, zpracování a posklizňové úpravy chmele a který dosahuje

významných výsledků v oblasti prodeje licencí a užitných vzorů. Nadprůměrných výsledků

vzhledem ke své velikosti dosahuje i Agrobiotechnologické výzkumné centrum pro

revitalizaci a trvale udržitelný rozvoj Severočeského regionu Chomutov.


27

1.4.2 Infrastruktura pro inovace

1.4.2.1 Stávající stav

Inovační infrastruktura v Ústeckém kraji zahrnuje 4 subjekty typu podnikatelského

inkubátoru/vědeckotechnického parku:

Podnikatelské centrum RUMBURK, VTP, s. r. o.

Vědeckotechnický park Ústí nad Labem

Podnikatelské a inovační centrum Most

Technologický park Chomutov o. p. s.

Tabulka 5: Analýza slabých a silných stránek inovační infrastruktury v ÚK

Silné stránky/výhody Slabé stránky/nevýhody

Podnikatelské centrum RUMBURK, VTP, s. r. o.

- Široká spolupráce s VŠ i mimo region, AV ČR

- Aktivity zaměřené na budoucí absolventy VŠ (workshopy, semináře)

- Ojedinělé výzkumné pracoviště v oblasti optomechaniky

- Rozloha areálu VTP

- Dostatečně široké zaměření společností ve VTP na zdravotnictví, optiku a optomechaniku, automobilový průmysl

- Podíl soukromých zdrojů na financování provozu parku

- Nabídka služeb komerčního charakteru podporující i nově vznikající společnosti

- Nepříliš ideální lokace z pohledu dopravní dostupnosti

- Nedostatek firem s inovačním potenciálem, resp. vlastními odděleními VaV

- Obecně špatná struktura kvalifikovaných lidských zdrojů v regionu.

Vědeckotechnický park Ústí nad Labem

- Podpora firem bez vlastních kapacit VaV

- Zaměření na spolupráci s dalšími subjekty formou partnerství v projektech – např. nabídkou laboratoří a vhodných prostor

- Součást vysokoškolského kampusu – úzké propojení s FVTM UJEP

- Cílená příprava inženýrů a doktorandů pro firmy v rámci VTP

- Nabídka společných VaV činností a práce na zadaných problémech mezi firmou a VaV kapacitami VTP

- V současné době malá plocha celého VTP, resp. prostor laboratoří a specializovaných pracovišť

- Provázanost parku s FVTM UJEP s sebou nese snížené rozhodovací pravomoci o příjmech z přímé činnosti VTP a strategii dalšího rozvoje

- Nutnost souladu rozvoje VTP s dlouhodobými plány rozvoje univerzity, nízká flexibilita v reakci na potřeby firem

Podnikatelské a inovační centrum Most

- Nabízené činnosti zaměřené i na transfer technologií v tradičních oborech regionu (chemie, energetika, ale i zpracování

- Pozvolný úbytek firem a nízká naplněnost areálu

- Nízké příjmy z využívání služeb – vedly


28

odpadů)

- Podpora přípravy lidských zdrojů – školení rekvalifikace

- Široká nabídka služeb pro začínající firmy s inovačním potenciálem

- Rozloha centra

k jejich postupnému útlumu

- Postupná přeměna služeb inovačního centra na služby odpovídající podnikatelskému inkubátoru

- Stávající provoz pouze na úrovni naplnění povinností souvisejících se získáním dotace bez další vize rozvoje

Technologický park Chomutov o.p.s.

- Podpora zejména vzdělávacích služeb a nabídky komerčních služeb pro usídlené firmy

- Přítomnost inovačních firem navázaných na velké korporace a firmy

- Spolupráce s výzkumnými ústavy i VŠ

- Převažují činnosti podnikatelského inkubátoru

- Nabídka služeb se zaměřením na nepřímou podporu výzkumných aktivit (vzdělávání, pronájmy bez participace na výzkumných činnostech usídlených firem)

- Pronájem volných prostor bez další přidané hodnoty (vybavení atp.)

Zdroj: Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji, 2012

Bariéry a nedostatky fungování infrastruktury pro inovace

Jako nejvýznamnější bariéra fungování inovační infrastruktury je vnímána absence

dlouhodobé a důsledně uplatňované koncepce rozvoje VaV na celém území kraje, jak

vyplývá z rozhovorů se zástupci inovační infrastruktury v regionu provedených v rámci

zpracování analýzy s názvem Vědecký park – inkubátor v Ústeckém kraji. Toto s sebou nese

nesystematičnost a nízkou koordinaci činností podporujících rozvoj VaV v daném regionu.

Stávající inovační infrastruktura se potýká s nedostatkem vhodných kvalifikovaných

pracovníků, kteří by pomohli přilákat jednotlivé firmy do již funkčních či plánovaných VTP/PI.

Hlavní bariérou je tak nedostatek „vhodných“ subjektů rozvíjejících svou činnost v oblasti

VaV, které by byly schopné dlouhodobě naplnit infrastrukturu, která již nyní v Ústeckém kraji

existuje. Většina parků je pouze z jedné třetiny obsazena inovačními firmami a část jejich

kapacit tak působí také jako podnikatelský inkubátor, resp. působí zde firmy bez dalšího

inovačního potenciálu. Schopnost přilákat do regionu dostatek inovačních firem lze tedy

považovat také za zásadní překážku při dalším rozvoji VaV v kraji a zvyšování podílu těchto

firem na celkovém HDP kraje.

Chybí lidské zdroje a finanční podpora pro začínající firmy či firmy mající potenciál pro

realizaci a rozvoj vlastního výzkumu.

Další bariérou je i to, že pouze VTP Rumburk působí aktuálně jako Centrum transferu

technologií (CTT). TPCV v tomto směru funguje spíše pouze na bázi získávání kontaktů a

zkušeností ze spolupráce s partnery V Německu – a to především v oblasti projekční činnosti

(tedy nikoli klasické na úrovni VaV). PI VÚHU od této činnosti již upustilo a VTP UJEP vůbec

jako CTT nepůsobí.


29

1.4.2.2 Další plánovaná inovační infrastruktura

K významnému posílení potenciálu VVI v Ústeckém kraji v příštích letech přispějí některé

velké projekty, které jsou ve stádiu realizace:

1) Výzkumně vzdělávací centrum UniCRE (UNIPETROL – Centrum výzkumu a

vzdělávání)

Významnou nově vznikající organizací VVI je Výzkumně vzdělávací centrum Unipetrol.

Projekt Výzkumného ústavu anorganické chemie podpoří Evropská unie částkou cca 600

milionů korun z OP VaVpI. Toto regionální centrum vyroste v příštím roce v budově

společnosti Unipetrol RPA v průmyslovém areálu v Záluží u Mostu. Propojí výzkumné

kapacity se špičkovou výukou a průmyslovou praxí.

V rámci projektu vznikne 23 moderně vybavených laboratoří, konferenční sál se dvěma

posluchárnami a další zázemí pro výzkum i vzdělávání. V nově vybavené budově bude mít

Centrum k dispozici 35 samostatných experimentálních aparatur, které umožní zkoumání

většiny katalytických, petrochemických a rafinérských procesů, včetně studia moderních

procesů konverze obnovitelných surovin (biomasy) a environmentálních technologií. Skupina

Unipetrol má v severních Čechách největší výrobní kapacity. V průmyslovém areálu v Záluží

jsou umístěny provozy petrochemie Unipetrolu RPA a jedna z rafinérií skupiny – litvínovská

část České rafinérské. Nově budované centrum se zaměří na výzkum, vývoj, inovace a

vzdělávání v oblasti rafinérských a petrochemických technologií, environmentální technologie

a procesy pro efektivní využívání obnovitelných zdrojů.

Dotace umožní provádět aplikovaný i základní výzkum v oblasti průmyslové chemie a

inovovat chemické technologie s cílem zvýšit jejich bezpečnost a snížit dopady na životní

prostředí. Projekt počítá také s aktivním zapojením do výzkumných programů na národní i

evropské úrovni a s aplikací výsledků výzkumu a vývoje do praxe formou společných

projektů s průmyslovými podniky.

Centrum v Záluží naváže na dlouholetou úspěšnou spolupráci VÚAnCh s VŠCHT Praha a

akademickými pracovišti Akademie věd ČR, se kterými v minulosti řešil a v současnosti řeší

radu společných výzkumných projektů. Bude rovněž pokračovat ve spolupráci s výrobními

podniky, především malými a středními firmami, a to zejména ze severočeského regionu.

Odběrateli smluvního výzkumu budou podniky skupiny Unipetrol ale i další firmy z oboru. Z

regionu jsou to například Spolchemie Ústí nad Labem, Hexion Sokolov, Spolana Neratovice

nebo Synthos Kralupy.

Význam tohoto centra přesahuje hranice regionu. Centrum bude ve svém oboru –

průmyslové chemii výjimečné. Nejen napojením na průmyslovou infrastrukturu, ale i

zaměřením a kvalitou výzkumného týmu. Vychová mladé výzkumné pracovníky, kteří se

budou moci zapojit do výzkumných programů na národní i evropské úrovni.

Centrum má zahájit činnost do roku 2014. Předpokládá se, že zde bude pracovat až 75

výzkumných pracovníků, z toho 20 pracovních míst vznikne nově.


30

2) Park Nupharo

Dalším plánovaným projektem je park Nupharo pro vývoj technologií stejnosměrného

proudu, který by měl vyrůst u Žďárku (část obce Libouchec). Park buduje švýcarská firma

ABB, která do projektu investuje 2,3 milionu eur (59,5 milionu Kč), 12 milionů eur půjde

z Evropské unie.

Cílem projektu je podle ní vývoj a obchodní využití technologií stejnosměrného proudu, ale

i jiných technologií, které umožní snížit náklady na energii a uhlíkové emise.

Součástí projektu je také inkubátor, který poskytne podporu mladým podnikům. Budou moci

čerpat granty z Evropské unie nebo zvýhodněné půjčky na investice, výzkum, pracovní

náklady a marketing. Inkubátor Nupharo Park poskytne zdroje, zařízení a obchodní

poradenství nutné pro úspěšný vstup na trh. Výrobní zázemí nabídne jedinečné prostředí pro

testování komerčních aplikací a využitelnost nových technologií.

Technologický park je v současné době ve výstavbě a měl by být dokončen v první polovině

roku 2015. Areál bude stát na pozemku

o celkové rozloze 62 000 metrů čtverečních.

V první fázi vznikne pět výrobních hal.

Spolu se zamýšlenou polyfunkční budovou

budou mít 16 000 metrů čtverečních užitné

plochy.

Strategickými partnery projektu jsou

nadnárodní společnosti ABB, Philips a

Cisco, které podporují finančně nejen

výstavbu a provoz parku, ale měly by také

výhledově spolupracovat s vybranými

usídlenými firmami na svém výzkumném programu. Zdroj: ustecky.denik.cz

3) VTP Louny

Náplní projektu VTP LOSTR (LEGIOS) je vybudování vědeckotechnického parku (VTP) a

centra pro transfer technologií (CTT) specializovaného na výzkum a vývoj v oblasti

kolejových vozidel a komponentů pro kolejová vozidla. Provozovatelem VTP bude

společnost LOSTR a.s., resp. LEGIOS a.s. (od 1. 9. 2010 došlo k přejmenování společnosti

LOSTR a.s.), která se zabývá vývojem, výrobou a rekonstrukcí nákladních kolejových vozů.

Klíčovým partnerem projektu je Západočeská univerzita v Plzni. Na řešení konkrétních

výzkumných úkolů se dále budou podílet další subjekty, se kterými žadatel dlouhodobě

spolupracuje. Jsou to zejména Výzkumný ústav železniční (VÚŽ), Výzkumný ústav

železničních vozidel (VÚŽV) a výrobce brzdových systémů DAKO-CZ a.s. VTP bude umístěn

přímo v areálu žadatele. Hlavní devizou projektu je blízkost umístění VTP, dílen a

zkušebních kapacit provozovatele. Provozovatel poskytne tyto kapacity členům VTP k

testování a zkoušení výstupů VaV, což usnadní ověřování funkčnosti a kompatibility s

používanými technologiemi a sníží náklady. Pro účely vybudování VTP bude rekonstruována

administrativní budova, kde bude k dispozici 1400 m2 kanceláří a vývojových pracovišť.

Cílem projektu je podpořit podnikatelské subjekty, které se zaměřují na výzkum a výrobu

komponent pro železniční vozidla, podniky zabývající se strojírenskou výrobou, nebo

spolupracující se strojírenskými firmami jako řešitelé technických problémů a výzkumných

http://d.takeit.sk/vv_show_url.php?idk=65979&idc=593161&ids=280&idp=63277&url=http%3A%2F%2Faltreva.takeit.cz%2Fprodukt%2Fantistaticke-pracovni-odevy-s-reflexnimi-pruhy-3414856

http://d.takeit.sk/vv_show_url.php?idk=66399&idc=593161&ids=947&idp=63675&url=http%3A%2F%2Flicita.takeit.cz%2Fprodukt%2Fprovozne-skladovy-areal-v-chebu-ul-podhradska-10786817


31

úkolů. Tzn. umožnit všem členům VTP vývoj, zkoušení a aplikaci nových poznatků přímo ve

výrobě a spolupracovat na řešení technických problémů s techniky provozovatele. Hlavními

přínosy projektu jsou tvorba nových udržitelných pracovních míst s vysokou přidanou

hodnotou, rozšíření možností uplatnění vysokoškolských studentů technických oborů, rozvoj

podnikání, přenos technologií a znalostí mezi VŠ a firemní sférou a tvorba prostředí pro

kvalitní investice zahraničních firem.

4) Moderní vzdělávací a vědecko-výzkumná infrastruktura Filozofické fakulty

Univerzity J. E. Purkyně

Projekt plánuje vybudování zázemí pro výzkumnou a vzdělávací činnost Filozofické fakulty,

které významným způsobem podpoří její kvalitativní i kvantitativní rozvoj. Bude se jednat o

rekonstrukci objektů F1 a F2, které se nacházejí v areálu Kampusu Univerzity J. E. Purkyně.

Cílem předkládaného projektu je zajistit moderní infrastrukturu pro rozvíjející se fakultu

univerzity UJEP, zajistit kvalitní podmínky pro výuku na FF, která se aktivně zabývá

výzkumem (důraz na rozvoj doktorandského studia), a zajistit zvýšení kvality lidských zdrojů

pro VaV a zvýšení zapojení studentů do výzkumu.

Pro unikátní výzkumné pracoviště Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví

FF bude pořízeno specializované přístrojové vybavení, díky němuž bude možné jednak

rozvíjet výzkum v oblasti dokumentace a digitalizace kulturního dědictví a zároveň ve větší

míře i kvalitě zapojovat do těchto aktivit studenty relevantních oborů (obor Dokumentace

památek a Kulturně historická regionalistika).

Výstupem projektu bude celkem 4 767 m2 nově zrekonstruovaných kapacit pro FF UJEP,

které budou sloužit vzdělávacím i výzkumným účelům studentů všech oborů realizovaných

na FF, zejména magisterského a doktorandského stupně; tito studenti jsou do výzkumných

projektů zapojováni již nyní, díky tomuto projektu však získají adekvátní zázemí a jejich

badatelské aktivity se budou moci rozvinout kvantitativně i kvalitativně.

Celková dotace je ve výši 262 mil. Kč.

5) Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci

Na detašovaném pracovišti Fakulty dopravní ČVUT v Děčíně je připravován projekt

výzkumného centra "Specializované centrum pro aplikovanou simulaci a vizualizaci".

Investice má směřovat do vybudování laboratoří zaměřených především na aplikovaný

výzkum v oblasti dopravy, speciálně navrhování, optimalizace dopravních uzlů, simulace

silniční dopravy a vozidel, převod modelů do virtuální reality, 3D skenování reálných

dopravních uzlů a jejich optimalizace. Externí organizace se budou na chodu centra podílet v

koordinaci s Okresní hospodářskou komorou v Děčíně a s BIC Zwickau. Druhým

projektovým partnerem je Westsächsische Hochschule Zwickau. Primárním uživatelem

výsledků bude nejspíše komerční sféra, státní správa, městské a obecní úřady, apod. Pokud


32

projekt bude úspěšný v dotačním řízení Cíle 3 – Operační program přeshraniční spolupráce

ČR - Sasko, otevření je předpokládáno na rok 2015. Práci by zde mělo najít 5 výzkumníků.12

6) Rozšíření stávajících inovační infrastruktury

Jednotlivé vědeckotechnické parky, zejména Vědeckotechnický park UJEP a Rumburk

uvažují i o dalším rozvoji svých aktivit a areálů.


UJEP je jedinou vysokou školou v regionu, kde probíhají výzkumné činnosti –

Přírodovědecká fakulta a Fakulta výrobních technologií a managementu.

UJEP je jedinou VŠ v regionu, která nabízí doktorandské studijní programy

v technických resp. přírodovědných oborech.

V regionu chybí dlouhodobá historie technického vzdělávání.

Nedostatek vhodných vědeckých kvalifikovaných pracovníků.

Nízká atraktivita regionu pro investory s inovačními záměry.

Nezájem investorů o region znamená nízký podíl investic v oblasti rozvoje VaV. Z

toho plyne nízká nabídka atraktivního pracovního uplatnění pro absolventy VŠ, kteří

raději odcházejí mimo region. Stávající situaci tak lze označit za uzavřený kruh,

vzájemně se ovlivňujících příčin a jejich následků.

Nedostatek „vhodných“ subjektů rozvíjejících svou činnost v oblasti VaV.

Pouze VTP Rumburk působí aktuálně jako Centrum transferu technologií (CTT).

Chybí lidské zdroje a finanční podpora pro začínající firmy či firmy mající potenciál

pro realizaci a rozvoj vlastního výzkumu.


1) Propojování a koordinace stávajících a nových kapacit inovační infrastruktury

v Ústeckém kraji s příchozími investory a s regionálními firmami

Kapacita stávající infrastruktury pro inovace není v současné době dle výše uvedených

informací plně využívána a v kraji se dále budují nové kapacity prostřednictvím soukromých

investorů. Z toho vyplývá, že Ústecký kraj disponuje dostatečným množstvím fyzické

inovační infrastruktury. Z tohoto důvodu není vůbec nutné budovat z pozice kraje další

inovační infrastrukturu, ale spíše založit Centrum, které bude propojovat a koordinovat VVI s

využitím stávající a plánované infrastruktury za účelem růstu celého regionu v této oblasti.




33

Tento pohled zaujímají i zástupci VŠ, u kterých je další investice do inovační infrastruktury v

regionu vítána, ale pouze za předpokladu, že doplní již existující infrastrukturu (a její činnosti)

a nabídne služby, které výrazným způsobem přispějí k provázanosti základního výzkumu s

praxí. Současně však vnímají, že stávající VTP potřebují oživení zejména na úrovni jejich

propojení s VŠ, výzkumnými ústavy a praxí.

2) Vybudování školícího centra

S ohledem na výše zmíněnou největší slabou stránku regionu v oblasti možnosti dalšího

rozvoje VaV (nedostatek kvalitních vědeckých pracovníků) by dalším uvažovaným záměrem

Inovačního centra, který je možné podpořit s fondů Evropské unie, mělo být vybudování

školícího centra, které umožní rychle připravovat kvalifikované pracovníky pro příchozí

subjekty s inovačním potenciálem.

1.5 Regionální inovační strategie

Regionální inovační strategie severozápadních Čech (dále jen „RIS“) byla zpracována s

podporou 5. rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj EU pod označením

RITTS INBO (RITTS - regionální strategii inovace a transferu technologií a INBO - Inovace

pro severozápadní Čechy a Opolské vojvodství v Polsku). Příprava a zpracování

strategického dokumentu nebyly pouze spolufinancovány z EU zdrojů, ale také podpořeny

znalostmi a zkušenostmi z partnerských regionů Saska a Toskánska. Byla vytvořena v r.

2004 jako střednědobý dokument pro období let 2005 – 2010 a schválena Radou kraje, nikoli

však Zastupitelstvem kraje. RIS stanovila 3 priority:

1) Spolupráce všech aktérů VVI

2) Rozvoj infrastruktury pro VVI

3) Finanční a politická podpora VVI


RIS pracoval s horizontem roku 2010, prakticky však jeho cílená implementace skončila po

roce od jeho vzniku. Příčinu můžeme spatřovat mj. v obecném zaměření opatření RIS,

zejména však kvůli slabosti a pasivitě regionálních partnerů z řad výzkumných institucí a

podniků. Na tuto situaci reagovala v roce 2005 Rada kraje ustavením své Komise s názvem

Rada pro vědu, výzkum, vývoj a inovace, složenou ze 7 členů reprezentujících ovšem pouze

vedení kraje, Krajský úřad a místní regionální rozvojové agentury. Tato Rada funguje

poměrně aktivně dosud a přichází s návrhy pro Radu kraje na konkrétní podpůrná opatření

pro rozvoj VaV v kraji. Slabinou je ale prakticky nulová přímá komunikace s místní

výzkumnou a vývojovou základnou.13

13 RISHMP. Regionální inovační strategie v ostatních krajích. Rishmp.cz [online]. © 2012 - 2013 [cit.

2013-10-17]. Dostupné z: http://www.rishmp.cz/public/a5/8f/71/1306163_206272_RIS_v_krajich.pdf


34

V roce 2010 byl k RIS zpracován Akční plán Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací

Ústeckého kraje na období 2010 – 2012. Jeho vznik iniciovala Rada pro vědu, výzkum, vývoj

a inovace Ústeckého kraje, a to zejména v souvislosti s končící platností RIS a situací v

koncepčním řízení vědeckého, výzkumného a inovativního potenciálu Ústeckého kraje. V

Akčním plánu byla stanovena rozvojová vize: Realizovat konkrétní aktivity s bezprostředním

pozitivním dopadem na VVI v Ústeckém kraji a připravit půdu pro zlepšení pozice kraje v

příštím plánovacím období EU. Za účelem naplnění této vize byly navrženy čtyři dílčí

strategie, v rámci strategií poté naplánována konkrétní opatření.

Obrázek 1: Schematický přehled opatření a jejich řazení do příslušných strategií

Zdroj: Akční plán Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací v Ústeckém kraji na období 2010, str. 32

Naplňování Akčního plánu je následující:

Strategie 1 – Prioritní projekt

Krajské centrum pro transfer technologií (KCTT)

POPIS OPATŘENÍ - Společný projekt VÚANCH, VÚHU a VŠCHT. V provozní fázi bude

KCTT zajišťovat transfer poznatků od výzkumných organizací k aplikační sféře,

vyhodnocování komerčního potenciálu výsledků VaV, vyhledávání potenciálních partnerů pro

komercializaci, komunikaci a spolupráci s partnery regionálního systému pro komercializaci

výsledků VaV (profesní asociace, klastry, technologické platformy apod.). KCTT bude

primárně určeno pro přenos VaV výstupů VÚANCH, VÚHU a VŠCHT směrem ke komerční

aplikační sféře v Ústeckém kraji.

SOUČASNÝ STAV - Projekt není realizován. OPATŘENÍ NENÍ NAPLNĚNO.


35

Podpora a využití KCTT a VVC Unipetrol

POPIS OPATŘENÍ - Všestranná podpora KCTT ze strany Ústeckého kraje. V případě

realizace projektu využití kapacit KCTT pro rozvojové potřeby kraje v oblasti VVI. Podpora

VVC Unipetrol a jeho využití v rámci krajské strategie v provozní fázi projektu.

SOUČASNÝ STAV - Projekt Krajského centra transferu technologií není realizován (viz výše)

a Centrum UniCRE má zahájit svou činnost až ke konci roku 2014. OPATŘENÍ NENÍ

NAPLNĚNO.

Strategie 2 – Podpora malých a středních podniků

Prezentace nabídky VVI

POPIS OPATŘENÍ - Pravidelná prezentace nabídky VaV center působících mimo Ústecký

kraj a nabídky výzkumných pracovišť v Ústeckém kraji podnikům v regionu. Cca 4 x za rok.

Forma konference / workshop + model „technologický skaut“. Zároveň prezentace možností

financování inovací (CzechInvest, RRA ÚK).

SOUČASNÝ STAV - Ústecký kraj je leadrem projektu „Propojení výzkumu a vývoje pro malé

a střední podniky v sasko-českém příhraničí", který je podpořen z programu Cíl 3. Hlavním

cílem projektu je navázání spolupráce mezi institucemi, vysokými školami a aplikační sférou,

tedy intenzivnější přenos technologií a znalostí do praxe a následné zvýšení ekonomické

výkonnosti a konkurenceschopnosti příhraničního regionu. Další úkol představuje přínos v

zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků pro oblast výzkumu, vývoje a

inovací ve firmách. Zahajovací konference k projektu nesla název „Výzkum-vývoj-inovace:

transfer technologií do regionu“.

Z výše uvedeného vyplývá, že opatření 2.1 – Prezentace nabídky VVI je naplňováno, a to

pomocí projektu financovaného ze strukturálních fondů. Otázkou ale zůstává, zda má kraj

vyčleněny vlastní finanční prostředky na toto opatření i po ukončení realizace výše

zmiňovaného programu. OPATŘENÍ JE NAPLŇOVÁNO.

Inovační vouchery

POPIS OPATŘENÍ - Dotace určená na nákup znalostí (služeb) od VaV institucí. Výše

dotace: 50 000 – 150 000 Kč. Příjemci: malé a střední podniky v Ústeckém kraji. Míra dotace

60 % – 80 % (při pořízení znalostí od VaV instituce se sídlem v Ústeckém kraji). Režim

podpory: de minimis. Minimální administrativní zátěž. Využít zkušeností v jiných krajích

(Jihomoravský, Královéhradecký).

SOUČASNÝ STAV - Dosud nebyl zaveden systém inovačních voucherů v Ústeckém kraji.

OPATŘENÍ NENÍ NAPLNĚNO.

Strategie 3 – Lidské zdroje

Stipendijní systém

POPIS OPATŘENÍ - Zprostředkování kontaktů mezi komerční sférou a VaV zařízeními a

studenty VŠ v přírodovědných a technických oborech. Zařízení z komerční sféry či sféry VaV


36

přispívají vybraným studentům formou stipendia výměnou za závazek pětiletého působení

absolventa v MSP.

SOUČASNÝ STAV - Stipendijní systém, tak jak je navrhován výše, tj. zařízení z komerční

sféry či sféry VaV přispívají vybraným studentům formou stipendia výměnou za závazek

pětiletého působení absolventa v MSP, není realizován. V Ústeckém kraji funguje tzv.

Stipendijní program Ústeckého kraje, který je určen studentům prezenčního studia na

vysokých školách v České republice, studujícím studijní programy akreditované

ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Stipendium je ve výši 20 000,- Kč a

student se zavazuje, že bezprostředně po řádném ukončení studia bude pracovat nebo

podnikat na území Ústeckého kraje právě tolik kalendářních let, na kolik akademických roků

mu bylo poskytnuto Stipendium. OPATŘENÍ NENÍ NAPLNĚNO.

Podpora technického vzdělávání

POPIS OPATŘENÍ - Střední školství: kontinuální strategie páteřní školy. Zajištění

potřebného objemu investic do nemovitého majetku a materiálního vybavení páteřních škol,

podpora vytváření podmínek pro další zkvalitnění výuky (OPVK). KHK: pokračující projekt

propagace technického vzdělávání pro základní a střední školy. Oživení projektu

Návštěvnického centra v objektu VÚANCH (Ústí nad Labem).

SOUČASNÝ STAV – Ústecký kraj má v současné době 54 středních škol, z nich 14 již

obdrželo certifikát Páteřní škola Ústeckého kraje. Další školy se o tuto prestižní značku

ucházejí. Ústecký kraj za poslední čtyři roky investoval do rekonstrukcí a modernizací

školských budov více než 1 miliardu korun (z toho 700 milionů korun z evropských dotací).

Byly zavedeny také motivační programy na podporu řemeslných oborů poptávaných trhem

práce. Díky nim se studentům vyplatilo více než 7 milionů a dalších 52 milionů korun jako

příspěvek na dojíždění. Dalších 12,5 milionu korun rozdal Ústecký kraj v rámci dlouhodobě

podporovaného stipendijního programu pro vysokoškolské studenty. Díky slučování škol

došlo v oblasti školství k úsporám více než 60 milionů korun, a to zejména díky uvolnění

nevyužívaných budov a snížení provozních nákladů. OPATŘENÍ JE POSTUPNĚ

NAPLŇOVÁNO.

Strategie 4 – Systémový rozvoj

Strategické řízení oblasti VVI

POPIS OPATŘENÍ - Vyřešit otázku strategického řízení oblasti VVI v Ústeckém kraji.

Návrh: Ve spolupráci Ústeckého kraje, UJEP, města Ústí nad Labem, KHK a komerčních

partnerů založit inovační centrum, které bude sloužit jako kontaktní místo pro setkávání VaV

pracovišť a inovativních komerčních podniků, bude zajišťovat publicitu VVI možností v

regionu a vzájemnou komunikaci VaV pracovišť s komerční sférou, bude sloužit jako

poradenské místo, dle možností i jako podnikatelský inkubátor. Převážně vlastní financování

z projektů a zakázek. Variantní řešení: Posílení personálního zázemí pro oblast VVI v rámci

krajského úřadu Ústeckého kraje.

SOUČASNÝ STAV – Je zpracováván tento dokument s názvem Návrh struktury a celkového

konceptu Inovačního centra Ústeckého kraje. OPATŘENÍ JE POSTUPNĚ NAPLŇOVÁNO.


37

Monitoring a propagace

POPIS OPATŘENÍ - Průběžné mapování stávající situace: činnost VaV institucí, případy

spolupráce (clustery apod.), případy úspěšného transferu technologií. Lze formou spolupráce

s UJEP (studentské práce). Zároveň poštovní propagace možností a výsledků VVI v regionu.

SOUČASNÝ STAV – OPATŘENÍ NENÍ NAPLŇOVÁNO.

Příprava na další plánovací období SF EU

POPIS OPATŘENÍ - Komplexní problematika dalšího rozvoje ÚK – řešit v návaznosti na jiné

aktivity. Realizace aktivit popsaných v „Podkladové analýze pro přípravu Ústeckého kraje na

příští programové období politiky soudržnosti EU“. Návazné studie zaměřené na oblast VVI.

SOUČASNÝ STAV - OPATŘENÍ JE POSTUPNĚ NAPLŇOVÁNO.


Neexistence platné, resp. aktualizované RIS ani Akčního plánu. Tyto dokumenty jsou

pouze ve fázi přípravy ze strany odboru regionálního rozvoje.

Naplňování strategií v Akčním plánu na léta 2010 – 2014 je minimální.

Absence dlouhodobé a důsledně uplatňované koncepce rozvoje VVI na celém území

kraje.

Na základě rozhovorů se zástupci inovační infrastruktury v regionu, které byly vedeny

v rámci zpracovávání analýzy s názvem Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji

v roce 201214 bylo zjištěno, že jako nejvýznamnější bariéra je vnímaná absence dlouhodobé

a důsledně uplatňované koncepce rozvoje VaV na celém území kraje. Toto s sebou nese

nesystematičnost a nízkou koordinaci činností podporujících rozvoj VaV v daném regionu.

Stávající inovační infrastruktura se potýká s nedostatkem vhodných kvalifikovaných

pracovníků, kteří by pomohli přilákat jednotlivé firmy do již funkčních či plánovaných VTP/PI.

Kromě uvedené analýzy se tento dokument opírá také o dokumenty společnosti

BermanGroup, která v roce 2013 zpracovala dokumenty s názvem Zpracování analýz

výzkumu a vývoje pro podnikatelské subjekty, část A: Analýza inovačního potenciálu pro

transfer technologií + Závěrečná zpráva a Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb

podnikatelských subjektů v Ústeckém kraji – resumé + Závěrečná zpráva15.

14 Analýzu „Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji“ zpracovala v roce 2012 společnost

VVV Most spol. s r. o. pro Ústecký kraj. Tento dokument měl za úkol analyzovat stávající stav v oblasti činností vědeckotechnických parků a inkubátorů za účelem identifikace základních bariér jejich fungování. 15

Tyto dokumenty byly zpracovány v rámci projektu „Propojení VaV pro malé a střední podnikání

v sasko-českém příhraničí“.


38


Vznik Inovačního centra Ústeckého kraje znamená naplnění Strategie 4 – Systémová

podpora - opatření Strategické řízení VVI, Akčního plánu Strategie rozvoje vědy, výzkumu a

inovací v Ústeckém kraji.

1) Podpůrné činnosti pro urychlení zpracování nové RIS

V době zpracování této analýzy došlo ze strany odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu

Ústeckého kraje a pracovní skupiny složené z odborníků z oblasti vědy, výzkumu, inovací,

regionálního rozvoje a zástupců z řad VŠ a firem práce na vytvoření nové verze Regionální

inovační strategie pro Ústecký kraj pro naplnění S3 strategie.

Nejnovější verze strategie je datována k říjnu 2013 jako 3. pracovní verze. Problematika

Inovačního centra v ÚK se vztahuje k prioritní oblasti B: Transfer technologií a spolupráce

výzkumných organizací a podnikového sektoru. Problémovou oblastí je nízká úroveň

spolupráce uvedených organizací, nezapojování vysokých škol a výzkumných institucí do

vznikajících inovací v podnicích, v případě zapojování těchto institucí se jedná o spolupráce

s podniky mimo kraj a s „nižší přidanou hodnotou“. Strategickým cílem B.1 je tedy zvýšení

četností rozsahu vzájemné spolupráce firem na inovacích a zvýšení četnosti i rozsahu

spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a firmami a to v kraji i mimo něj. Opatřením ÚK

B.1.1 je zřízení krajského inovačního centra, jehož úkolem má být systematická podpora

vzájemné spolupráce výzkumného a výrobního sektoru s cílem identifikovat možnosti

transferu technologií a posílení inovativních činností ve firmách. Opatřením B.1.2 je

propojení výzkumné a aplikační sféry a stimulace vzájemné spolupráce výzkumných zařízení

(vč. vysokých škol) a firem s cílem zprostředkovat informace o nabídce výzkumných služeb,

výsledků výzkumu a o poptávce a potřebách firem, usnadnit vyhledávání partnerů a zvýšit

objem spolupráce.

2) Prosazování nové Regionální inovační strategie Ústeckého kraje a zajištění všech

souvisejících služeb

3) Dohled nad naplňováním Regionální inovační strategie, resp. Akčního plánu

1.6 Shrnutí

Výše uvedená analýza stávajícího stavu VVI pomocí pěti oblastí (lidské zdroje, spolupráce,

finance, infrastruktura a RIS) vykresluje Ústecký kraj v ne příliš dobrých barvách – nízký

počet kvalifikovaných pracovníků, nízká míra spolupráce inovačních aktérů, nízké výdaje,

absence dlouhodobé inovační strategie apod. Tuto situaci může změnit pouze výrazná

politická podpora představitelů kraje a velkých statutárních měst, spolupráce všech klíčových

aktérů veřejné, podnikové a výzkumné sféry na realizaci inovační strategie a systémová

centrálně řízená podpora aktivit VVI ze strany Inovačního centra Ústeckého kraje jako

subjektu zaštiťujícího VVI v kraji.


39

2 Vhodná forma a způsoby založení centra

Cílem této stručné právní rešerše je doporučit vhodnou právní formu pro organizaci

s názvem Inovační centrum, tedy organizaci, která má charakter právnické osoby, ale nebyla

zřízena nebo založena za účelem podnikání.

2.1 Právní úprava před účinností nového občanského zákoníku

2.1.1 Příspěvková organizace územně samosprávného celku – kraje

Zřizovatelem je kraj. Je zřizována pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla

neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.

Příspěvková organizace je právnickou osobou, o jejímž vzniku vydá zřizovatel zřizovací

listinu s obsahem dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

(§ 27 - § 37a) s vymezením hlavního účelu a tomu odpovídajícímu předmětu činnosti,

označením statutárních orgánů a způsobu, jakým vystupují jménem organizace, a také

vymezením majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává do

správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Vznik a zrušení příspěvkové organizace,

či změna ve zřizovací listině se zveřejňuje v Úředním věstníku. Příspěvková organizace se

také zapisuje do obchodního rejstříku. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními

prostředky získanými z vlastních činností, pro které byla zřízena, a s peněžními prostředky

přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s

peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků ze zahraničí.

Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci v návaznosti na výkony

nebo jiná kritéria jejich potřeb. Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové

činnosti zisk, může jej použít ve prospěch své hlavní činnosti. Příspěvková organizace nesmí

zřizovat nebo zakládat právnické osoby, mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené

nebo založené za účelem podnikání

Právní úprava:

zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících

zákonů, v platném znění,

zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v

některých dalších organizacích a orgánech, v platném znění,

zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních

vztazích, v platném znění,

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném

znění,

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění, a navazující České účetní

standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., v platném

znění.


40

Výhody:

nízká závislost na výnosech z vlastní (doplňkové) činnosti či darech, jistota příjmu

z rozpočtu zřizovatele.

Nevýhody:

vyšší nároky na založení,

angažovanost kraje - zřizovatele (např. kontrolu provádí orgán kraje – zřizovatele,

zpravidla Rada),

o jejím vzniku, činnosti a ukončení rozhoduje zřizovatel.

2.1.2 Občanské sdružení dle zákona o sdružování občanů

Občanské sdružení je právnickou osobou, která sdružuje své členy, tj. občany mající

společné zájmy a cíle. Členy mohou být jak právnické, tak i fyzické osoby. Při vzniku

občanského sdružení nejsou zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů stanoveny

žádné majetkové vklady a registrační řízení není zpoplatněno. Sdružení vzniká registrací.

Registraci provádí Ministerstvo vnitra ČR se současnou evidencí na Českém statistickém

úřadě, který vede evidenci sdružení. Práva a povinnosti člena sdružení upravují stanovy

sdružení. Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden

musí být starší 18 let. Právnická osoba může pouze vstoupit do existujícího sdružení,

nemůže je však sama (resp. s jinými právnickými či fyzickými osobami) založit. Právnické

osoby ale mohou založit například zájmové sdružení právnických osob podle § 20f a násl.

občanského zákoníku (k tomu viz bod 3). Zákon o sdružování občanů (§ 16) předkládá

sdružení možnost uzavřít smlouvu o součinnosti, kterou může být vytvořen svaz

zúčastněných sdružení jakožto samostatná právnická osoba. Uvedení tři občané tvoří

přípravný výbor občanského sdružení. Základním dokumentem občanského sdružení jsou

stanovy, které vymezují název sdružení, sídlo, cíl činnosti, určení orgánů a funkcionářů

oprávněných jednat jménem sdružení, ustanovení o organizačních jednotkách, zásady

hospodaření. Nejvyšším orgánem občanského sdružení je valná hromada členů. Tento

orgán přenáší některé pravomoci vymezené zákonem a stanovami na výkonný výbor, který

bývá obvykle nejméně tříčlenný. V jeho čele stojí předseda. Předseda výkonného výboru

obvykle vystupuje navenek jménem občanského sdružení. K právním úkonům mohou být

valnou hromadou zmocněny i jiné osoby, například ředitel kanceláře občanského sdružení,

pokud taková byla zřízena. Občanské sdružení zaniká buď na základě rozhodnutí členů,

nebo dle rozhodnutí Ministerstva vnitra. Činnost občanského sdružení je financována

převážně z příspěvků svých členů, od sponzorů a dále pak i ze zisku z podnikání, který po

řádném vypořádání daňové povinnosti ke státnímu rozpočtu může sloužit jako doplňkový

zdroj financování zájmové činnosti občanského sdružení. Zákon o sdružování občanů

nezakazuje podnikatelskou činnost těmto sdružením a ani v jiném zákoně tomu tak není.

Tzv. doplňková výdělečná činnost by ale neměla převyšovat objem zájmové činnosti, pro

kterou bylo občanské sdružení založeno.

Zákon č. 89/2012 Sb., tzv. „nový občanský zákoník“ (NOZ) nezná pojem občanské sdružení,

ale používá pojem spolek, kdy definice spolku v § 214 odst. 1 NOZ je velmi podobná


41

současné definici občanských sdružení. Pokud však bude občanské sdružení založeno před

účinností NOZ, bude muset následně ve 2 (3) leté lhůtě změnit vnitřní předpisy (dokumenty)

a název bude muset obsahovat slovo „spolek“.

Právní úprava:

zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění,

zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Výhody:

nízká náročnost založení,

registrace není zpoplatněna,

vznik v řádech týdnů, o obsazení svých orgánů si sdružení rozhoduje samo, samo si

provádí kontrolní činnost.

Nevýhody:

zakladatelem nemůže být právnická osoba,

prostředky na činnost musí získat z velké míry z vlastní činnosti.

2.1.3 Zájmové sdružení právnických osob

Je právnickou osobou, která může být vytvořena pouze právnickými osobami k ochraně

svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu. K založení se vyžaduje zakladatelská smlouva v

písemné formě nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. Sdružení

nabývá právní subjektivity okamžikem zápisu do neveřejného registru sdružení, který vedou

krajské úřady. Za své povinnosti pak odpovídá svým majetkem. Obligatorně je vyžadováno

sepsání stanov. Ty musejí obsahovat zákonem stanovené náležitosti (např. název sdružení,

předmět činnosti, sídlo), ale předpokládá se, že budou obsahovat i jiné, podrobnější

informace, např. otázky členství ve sdružení. Zájmové sdružení právnických osob lze založit

za jakýmkoli účelem. Předmět činnosti sdružení, musí být zřejmý ze stanov.

Zákon č. 89/2012 Sb., tzv. „nový občanský zákoník“ právní úpravu zájmových sdružení

právnických osob neobsahuje. S účinností toho zákona, která se předpokládá od 1. 1. 2014

již nebude možné další nové sdružení založit. Sdružení založená do účinnosti nového

občanského zákoníku se však budou řídit příslušnými ustanoveními dosavadního

občanského zákoníku, tj. zákona č. 40/1964 Sb.

Právní úprava:



42

Výhody:

nízká náročnost založení.

Nevýhody:

zakladateli a členy mohou být pouze právnické osoby,

nelze založit od účinnosti nového občanského zákoníku.

2.1.4 Sdružení dle občanského zákoníku

Není právnickou osobou na rozdíl od občanského sdružení zřízeného dle zákona o

sdružování občanů. Zakládá se smlouvou o sdružení. Každý z účastníků sdružení, může se

jednat jak o osoby fyzické, tak i o osoby právnické, podnikatele i osoby nepodnikající, osoby

tuzemské i zahraniční, přičemž z povahy věci plyne, že minimální počet osob jsou dvě, je

povinen vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu a zdržet se činnosti, jež by mohla

znemožnit nebo ztížit dosažení sjednaného účelu. Majetek získaný při výkonu společné

činnosti se stává spoluvlastnictvím všech účastníků. Ze závazků vůči třetím osobám jsou

účastníci zavázáni společně a nerozdílně. Sdružení zaniká v zásadě dohodou nebo zbude-li

pouze jediný člen.

Zákon č. 89/2012 Sb., tzv. „nový občanský zákoník“ nepoužívá pojem sdružení, tento zaniká

a je nahrazen obecným pojmem společnost, jakožto útvar bez právní subjektivity. NOZ

rovněž ruší pojem smlouva o sdružení a nahrazuje jej pojmem společenská smlouva.

Právní úprava:


Výhody:

nízká náročnost založení.

Nevýhody:

uzavřením smlouvy o sdružení nevzniká žádný subjekt práva, nemůže být ani

sdružení účastníkem právních vztahů, nemůže nabývat práv ani nemůže mít

závazky, není způsobilé mít vlastní zaměstnance, nemůže být ani daňovým

poplatníkem či plátcem.

2.1.5 Obecně prospěšná společnost

Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, jejímž účelem je poskytování obecně

prospěšných služeb specifikovaných v zakládací listině. Vzniká dnem zápisu do rejstříku

obecně prospěšných společností vedeným příslušným soudem. Zakladateli o. p. s. mohou

být fyzické i právnické osoby. Obecně prospěšná společnost může vlastním jménem


43

podnikat v rámci doplňkové činnosti, případný zisk musí být použit na poskytování obecně

prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena.

Zákon č. 89/2012 Sb., tzv. „nový občanský zákoník“ zrušuje zákon o obecně prospěšných

společnostech. Existující a založené obecně prospěšné společnosti se budou řídit zákonem

o obecně prospěšných společnostech ve znění novel před účinností nového občanského

zákoníku, existující obecně prospěšné společnosti mají možnost se transformovat na ústav,

nadaci nebo nadační fond. Nově bude možné zřídit ústav, nadaci nebo nadační fond,

případně jinou právnickou osobu se statusem veřejné prospěšnosti, přičemž ústav je novým

občanským zákoníkem míněn jako nástupce současných obecně prospěšných společností.

Právní úprava:

zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších

předpisů.

Výhody:

jasně definované činnosti a závazek reinvestice případného zisku do prospěšných

služeb.

Nevýhody:

vyšší nároky na založení,

zisk může být použit výhradně na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které

byla obecně prospěšná společnost založena,

nelze založit od účinnosti nového občanského zákoníku.

2.1.6 Veřejný ústav

Subjekt zřízený k plnění veřejného účelu, který dlouhodobě plní veřejné služby pro detailně

nespecifikovaný okruh osob a nevytváří zisk. Je orientován na neziskové aktivity.

Samostatný veřejný ústav je zřizován zákonem nebo aktem na základě zákona, má status

právnické osoby a právní subjektivitu. Ustavení nesamostatného veřejného ústavu je

zpravidla věcí vnitřního opatření subjektu, jeho zřízení však musí obecně umožňovat zákon.

Nemá právní subjektivitu. Typicky se jedná o školy nebo nemocnice.

Výhody:

je-li samostatný, má právní subjektivitu a může tak nezávisle naplňovat veřejný účel a

zájem,

je-li nesamostatný, lze jej rychle zřídit vnitřním aktem.

Nevýhody:

nemůže vytvářet zisk.


44

2.1.7 Veřejný podnik

Soukromý podnik obstarávající část úkolů veřejné správy na základě koncese nebo

veřejnoprávní smlouvy a jehož činnost je spojena s veřejným zájmem. Je to právnická osoba

územně samosprávného celku, která vykonává hospodářskou činnost, jež může generovat

zisk, přičemž současně touto svou činností poskytuje veřejné služby, které by ovšem mohl

poskytovat také subjekt soukromý. Je orientován na ziskovosti prováděných činností.

Typicky se jedná o zařízení obcí a krajů pro opravu komunikací, odvoz odpadů, komunální

podniky.

Výhody:

podnikatelské riziko přeneseno na podnik,

má právní subjektivitu,

může vytvářet zisk.

Nevýhody:

jelikož se jedná o propůjčení pravomoci jinak náležející orgánu veřejné správy, musí

být pro přenesené úkoly vždy opora v zákoně.

2.2 Právní úprava po účinnosti nového občanského zákoníku

Po účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která by měla nastat 1. 1. 2014

budou moci nově vznikat tyto právní formy:

Spolky – namísto občanských sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování

občanů, v platném znění,

Ústavy – namísto obecně prospěšných společností,

Fundace,

Nadace a nadační fondy.

Jak bylo uvedeno výše, novým občanským zákoníkem bude zrušen zákon č. 83/1990 Sb., o

sdružování občanů a zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech.

2.2.1 Spolek

Je samosprávný a dobrovolný svazek členů. Členové spolku neručí za jeho dluhy. Název

spolku musí obsahovat slova "spolek" nebo "zapsaný spolek" nebo stačí zkratka "z. s.".

Hlavní činností spolku může být jen uspokojování a ochrana těch zájmů, k jejichž naplňování

je spolek založen. Podnikání nebo výdělečná činnost nemůže být hlavní činností spolku.

Vedlejší hospodářská činnost může být pouze k podpoře hlavní činnosti nebo za účelem


45

hospodárného využití spolkového majetku (podnikání nebo jiná výdělečná činnost). Zisk lze

použít pouze pro spolkovou činnost včetně správy spolku. Pokud je členství ve spolku

různého druhu, musí být vymezená práva a povinnosti spojené s jednotlivými druhy členství,

což musí být vymezeno ve stanovách. Orgány spolku, jež musí být stanoveny ve stanovách,

jsou a) statutární orgán, jenž může být jednak kolektivní (výbor) nebo individuální

(předseda), b) nejvyšší orgán, c) případně kontrolní komise, rozhodčí komise a d) další

orgány.

2.2.2 Ústav

Je právnickou osobou založenou za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo

hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Zisk může ústav použít jen k

podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu. Název musí

obsahovat slova "zapsaný ústav" nebo zkratku "z. ú.". Vzniká zapsáním do veřejného

rejstříku. Orgány ústavu je a) ředitel, jakožto statutární orgán. Ředitele volí a odvolává

správní rada, zároveň určuje výši jeho odměny. Ředitel nemůže být členem správní rady, ani

jiného obdobného orgánu. Dalším orgánem je b) správní rada.

Zpravidla členy správní rady jmenuje a odvolává zakladatel, jejich funkční období je obvykle

3 roky.

Členství ve správní i dozorčí radě je neslučitelné. Funkce členů orgánů ústavu (kromě

ředitele) jsou čestné, neurčí-li zakládací listina, že členům orgánů ústavu náleží za výkon

funkce odměna.

Právní úprava:

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 210 – § 416), v platném znění.

2.3 Závěr

Pro výběr vhodné právní formy pro organizaci s názvem Inovační centrum, tedy organizaci,

která má charakter právnické osoby, ale nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání,

je rozhodné, kdy bude tato organizace založena, tj. zda bude založena za účinnosti

stávajícího občanského zákoníku nebo za účinnosti nového občanského zákoníku (pokud

nedojde ještě k nějaké změně, tato nastane 1. 1. 2014). Dle současné právní úpravy se

jako nejvhodnější právní forma jeví příspěvková organizace, a to za předpokladu, že

provoz organizace bude z velké části finančně podporovat kraj. Nebude-li tomu tak,

pak je vhodnější právní formou občanské sdružení. Za účinnosti nové občanskoprávní

úpravy je nejvhodnější právní formou organizace spolek.


46

3 Organizační struktura a popis řízení centra

Inovační centrum Ústeckého kraje bude řízeno v rámci organizační struktury s přesně vymezenými pravomocemi a odpovědnostmi jednotlivých členů realizačního týmu.

V následující části je uveden seznam hlavních činností, které jsou v rámci činností centra řešeny i ve spojení s možným realizováním vlastních projektů, s rozdělením odpovědnosti, realizace, schvalování a konzultace dle jednotlivých funkcí, které jsou v projektu zastoupeny.

3.1 Funkce v centru

3.1.1 Vedoucí centra

Zodpovídá za celkový chod centra, odpovídá za zpracování ročního plánu a

nastavení činností jednotlivých členů centra.

Podílí se na koordinaci realizace projektů – dohlíží na tok informací mezi jednotlivými

týmy, resp. vedoucím projektu a vedoucím týmu.

Podává zprávy zakladateli centra, zodpovídá za zpracování zprávy o činnosti centra

pro roční uzávěrky a auditorské zprávy.

Je odpovědný za rozvoj spolupráce s klíčovými aktéry v oblasti VaV v tuzemsku, ale i

se zahraničními partnery

3.1.2 Vedoucí týmu

Zodpovídá za řízení projektů, realizaci klíčových aktivit a cílů projektu.

Řídí a koordinuje činnosti projektového a realizačního týmu v komercializačních

aktivitách zaměřených na efektivní naplňování úkolů v jednotlivých aktivitách.

Zajišťuje komunikaci s poskytovatelem dotace, podílí se na eliminaci rizik.

Schvaluje a konzultuje realizaci výběrových řízení, IPR dokumentů a

komercializačních aktivit. Organizuje pracovní schůzky s vedoucími individuálních

aktivit.

Je zodpovědný za interní komunikaci v rámci řídících struktur žadatele a reportuje

pravidelně řediteli/vedoucímu IC a vedení ÚK.

Odpovídá za klíčovou agendu projektu, věcnou část monitorovacích zpráv,

komunikaci s poskytovatelem.

Organizuje pracovní porady týmu, kontroluje věcné naplňování dílčích cílů a plnění

rozpočtových pravidel činností týmů.

3.1.3 Finanční manažer

Plní funkci finančního a administrativního manažera.

Připravuje a kompletuje podklady pro finanční část monitorovacích zpráv a žádostí o

platbu.


47

Kompletuje soupisku účetních dokladů, přehled čerpání rozpočtu, vypisuje

objednávky, likviduje faktury a podílí se na přípravě podkladů pro výběrová řízení.

Podílí se na přípravě monitorovacích zpráv, spolupracuje při organizaci školení a

seminářů.

3.1.4 Pracovník IPR

Pracovník s kompetencemi při tvorbě a zpracování podkladů pro aktivní ochranu

duševního vlastnictví.

Zprostředkovává vazby na průmyslové partnery, přípravu licenčních smluv a dalších

forem spolupráce.

Konzultuje přípravu monitorovacích zpráv, IPR dokumentů a komercializačních

aktivit.

Zajišťuje komunikaci s úřadem průmyslového vlastnictví, dohlíží na dodržování

závazných termínů a komunikaci s původci IPR aktivit a právních záležitostí.

3.1.5 Pracovník pro ekonomiku a marketing

Spolupodílí se na realizaci klíčových aktivit v rámci pracovních týmů a řízení rizik,

konzultuje monitorovací zprávy, komercializační aktivity.

Zajišťuje a zodpovídá za přípravu a realizaci marketingových strategií, obchodních

plánů včetně spoluřízení vztahů s komerčními partnery.

Podílí se na řízení a eliminaci rizik plynoucích z aktivit komercializace.

Zajišťuje kontakt se zástupci z komerční sféry – oslovuje nové potenciální obchodní

partnery a stará se o rozvoj vztahů s partnery stávajícími.

V kompetenci pracovníka je dále oceňování technologií, příprava nových finančních

nástrojů pro pre-seed aktivity UK a příprava strategií pro vstup na nové trhy.

3.1.6 Právník

Zajišťuje přípravu a právní kontrolu smluvních dokumentů připravovaných v rámci

komercializačních aktivit centra, ale i projektu, poradenskou činnost řešitelskému

týmu a funkci prevence případných právních sporů.

Tato činnost může být v případě potřeby i outsourcována.

3.1.7 Technologický skaut

Pracovník s odpovědností za aktivní komercializační aktivity směrem k průmyslovým

partnerům.

Konzultační činností se průřezově podílí na všech aktivitách centra a také projektů.


48

Připravuje podklady při uzavírání smluv o spolupráci s průmyslovými partnery, aktivně

vyhledává příležitosti, organizuje školení a semináře pro členy řešitelského týmu.

Aktivně vyhledává nové výsledky VaV v Ústeckém kraji s potenciálem pro

komercializaci.

3.1.8 Člen týmu I (komunikace s firmami, komercializační aktivity atd.)

Podílí se na realizaci klíčové aktivity a realizaci výběrových řízení.

Konzultuje přípravu IPR dokumentů a komercializačních aktivit.

Zajišťuje komunikaci s technologickým skautem, popř. s průmyslovými partnery.

Zajišťuje přípravu podkladů pro ochranu duševního vlastnictví.

Připravuje materiály vhodné k propagaci a marketingovým aktivitám.

Zajišťuje kvalifikovanou komunikaci s aplikační sférou pro monitorování jejích potřeb.

Zajišťuje komunikaci s VaV institucemi k získání přehledu nabídek výstupů VaV.

Zajišťuje aktivity k získání trvalého přehledu o firmách a subjektech v regionu.

4 Matice odpovědnosti Tabulka 6: Matice odpovědnosti

Funkce v projektu

Popis funkce

Hlavní činnosti

Říz

en

í ce

ntr

a

Říz

en

í p

roje

ktu

, ří

ze

ní

čin

no

stí

Rea

liza

ce

klíčo

vých

aktivit v

rám

ci p

roje

ktu

Org

an

iza

ce p

raco

vn

ích

schů

zek

Ko

mu

nik

ace

s

ve

den

ím tým

ů

Mo

nito

rova

cí

zp

rávy

Ko

mu

nik

ace

s p

oskyto

va

tele

m

Fin

ance

a a

dm

inis

tra

ce

Říz

en

í a

mo

nito

ring

rizik

Výb

ěro

vá

říz

en

í

Fin

ančn

í n

ástr

oje

pro

pre

-see

d a

ktivity

IPR

do

kum

en

ty,

sm

lou

vy

Ko

me

rcia

liza

ční

aktivity

Org

an

iza

ce š

ko

len

í a

se

min

ářů

Vedoucí centra

Koordinuje činnosti centra, zodpovídá za efektivní vynakládání nákladů a rozdělení činností mezi klíčové pracovníky centra. Koordinuje plnění úkolů. Zajišťuje komunikaci s partnery centra v ČR a v zahraničí. Zodpovídá se kontrolním orgánům. Je statutárním zástupcem centra.

O / S

/ K

/ P

/ I

O / S

/ K

/ I

K /

I

O / P

/ I

I I

P/

I

O / S

/ K

/ P

/ I

K /

P/ I

S /

K / I

K /

P/ I

O / S

/ K

/ P

/ I

S /

K / P

/ I

I

Vedoucí týmu

Zodpovídá za realizaci klíčových aktivit a cílů projektu. Řídí a koordinuje činnosti projektového a realizačního týmu v komercializačních aktivitách zaměřených na efektivní naplňování úkolů v jednotlivých týmech. Organizuje pracovní schůzky s vedoucími pracovních týmů. Je zodpovědný za interní komunikaci v rámci řídících struktur inovačního centra a reportuje pravidelně řediteli/vedoucímu centra.

O / K

/ P

O / P

O / S

/ P

/ I

O / P

O / P

O / S

/ P

/ K

/ I

O / P

S /

I / K

O / S

/ P

/ K

/ I

S /

I / K

S /

I / K

S /

I / K

S /

I / K

O / S

/ I


50

Finanční manažer

Plní funkci finančního a administrativního manažera, připravuje a kompletuje podklady pro finanční část ročních uzávěrek, ale také finančně řídí realizaci případných projektů, kompletuje soupisku účetních dokladů, přehled čerpání rozpočtu, vypisuje objednávky, likviduje faktury.

O / K

/ P

---

---

P /

I

K /

I

O / P

/ K

P

O / S

/ P

/ K

K /

I

O / S

/ P

/ K

S /

I / K

K /

I

I

S /

I / K

Pracovník IPR

Pracovník s kompetencemi při tvorbě a zpracování podkladů pro aktivní ochranu duševního vlastnictví, zprostředkovává vazby na průmyslové partnery, přípravu licenčních smluv a dalších forem spolupráce. Zajišťuje komunikaci s úřadem průmyslového vlastnictví, dohlíží na dodržování závazných termínů a komunikaci s původci IPR aktivit a právních záležitostí.

I ---

---

---

---

K

---

K

K /

I

---

K /

I

O / P

/ K

P /

K

P /

K

Pracovník pro ekonomiku a

marketing

Zajišťuje a zodpovídá za přípravu a realizaci marketingových strategií, obchodních plánů včetně spoluřízení vztahů s komerčními partnery. Podílí se na řízení a eliminaci rizik plynoucích z aktivit komercializace. Zajišťuje kontakt se zástupci z komerční sféry – oslovuje nové potenciální obchodní partnery a stará se o rozvoj vztahů s partnery stávajícími. V kompetenci pracovníka je dále oceňování technologií, příprava nových finančních nástrojů pro pre-seed aktivity Inovačního centra a příprava strategií pozvolnou expanzi služeb.

I ---

P /

K

I ---

K

K /

I

K

P /

K / I

---

O / S

/ P

/ K

---

P /

K / I

---


51

Právník

Zajišťuje přípravu a právní kontrolu smluvních dokumentů připravovaných v rámci komercializačních aktivit projektu, poradenskou činnost řešitelskému týmu a funkci prevence případných právních sporů.

O / K

/ P

K

---

---

---

K /

I

K /

I

K /

I

K /

I

K /

I

K /

I

O / P

/ K

I ---

Technologický skaut

Pracovník s odpovědností za aktivní komercializační aktivity směrem k průmyslovým partnerům, připravuje podklady při uzavírání smluv o spolupráci s průmyslovými partnery, aktivně vyhledává příležitosti, organizuje školení a semináře pro členy řešitelského týmu. Aktivně vyhledává nové výsledky VaV v regionu i mimo něj s potenciálem pro komercializaci.

I

K /

I

P

P /

K / I

K /

I

K /

I

I

K /

I

K /

I

K /

I

P /

K / I

P /

K

O / P

/ K

O / P

/ K

Člen týmu I (komunikace

s firmami, komercializač-ní aktivity atd.)

Zajišťuje komunikaci s technologickým skautem, popř. s průmyslovými partnery. Zajišťuje přípravu podkladů pro ochranu duševního vlastnictví. Připravuje materiály vhodné k propagaci a marketingovým aktivitám.

--- I

P /

K

K /

I

I I I I

K /

I

P /

K

I

P /

K /

I

P /

K / I

I

Pozn.: O – odpovědný, S – schvaluje, P – provádí, K – konzultuje, I – je informován o průběhu

5 Návrh služeb, nástrojů, činností a aktivit centra pro

podporu VaV, inovačního prostředí, transferu

technologií a zlepšování spolupráce mezi podniky a

výzkumnými organizacemi

Prvotním impulsem pro vznik Inovačního centra Ústeckého kraje byla stávající nekoncepční

situace v regionu v oblasti vědeckého, výzkumného a inovačního potenciálu celého kraje.

Inovační centrum Ústeckého kraje nebude představovat novou fyzickou infrastrukturu

v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ale bude organizačně zajišťovat efektivní naplňování

stávajících kapacit infrastruktury VaV.

Základním cílem vytvořených služeb, poskytovaných činností a realizovaných aktivit

Inovačního centra Ústeckého kraje je vytvářet a následně dále rozvíjet podmínky a prostředí,

které bude efektivně podporovat inovační procesy v regionu Ústeckého kraje, bude zde

systémově rozvíjet a podporovat inovační a VaV strukturovanou kapacitu pro průběžnou a

trvale udržitelnou podporu podniků v oblasti VVI.

Níže uvádíme přehled základních služeb. Zejména při zahájení činnosti centra je klíčové

zajištění jejich poskytování na vysoké profesionální úrovni. Než bude mít centrum zaběhnuté

nabízené aktivity a za tímto účelem řádně proškoleny členy realizačního zajištěnu či vlastní

síť spolupracujících odborníků. Mělo by využít služeb poradenských agentur, které na

trhu v těchto oblastech dlouhodobě působí a mají odpovídající reference, ale také

mohou nabídnout řadu kontaktů a informací.

Inovační centrum tak již v úvodu může nabízet profesionální služby na vysoké úrovni

v oblasti právního poradenství, nabídky dotačních programů či marketingových aktivit.

5.1 Prezentace nabídky výzkumných, vývojových a inovačních

kapacit v Ústeckém kraji

Nově vybudované Inovační centrum Ústeckého kraje bude zastřešovat pravidelné

prezentace nabídek výzkumných a vývojových center, jejichž aktivity a činnost spadají do

území Ústeckého kraje i mimo něj. Centrum bude nabízet výzkumná a vývojová pracoviště

pro podniky působící v regionu kraje v pravidelných intervalech jednou za tři měsíce.

Prezentace VaV kapacit pro podnikatele bude realizována formou konferencí popř.

workshopů vč. představení možností financování výzkumných, vývojových a inovačních

kapacit.

Díky prezentaci získají podniky v Ústeckém kraji podrobné informace o možnostech a

podobách spolupráce s oblastí výzkumu, vývoje a inovací.

Další možností prezentace výzkumných, vývojových a inovačních kapacit v Ústeckém kraji

může být vydávání pravidelného periodika v podobě např. newsletteru, kde budou uvedeny

aktuální informace.

Kromě toho je další možností prezentace pomocí webové aplikace, která se může stát

hlavním informačním zdrojem pro podniky. Obsahovala by ucelené a snadno vyhledatelné

informace dostupné různým subjektům nejen v rámci prezentace nabídek, ale také zjišťování


53

kontaktních informací, nástrojů na podporu VaV, komercializace, inovací, transferu

technologií a ochrany IPR či referencí.

Postup realizace:

1. Podrobné zmapování regionální nabídky VaV center a dalších VaV pracovišť i mimo

region Ústeckého kraje a to včetně oborového rozčlenění.

2. Definice a správná identifikace oborů prioritních pro podniky v Ústeckém kraji.

3. Navázání spolupráce s identifikovanými výzkumnými a vývojovými centry a pracovišti.

4. Navázání spolupráce s vybranými podniky v daných oborech národního hospodářství

v regionu Ústeckého kraje vč. zajištění jejich účasti na plánovaných konferencích a

workshopech.

5. Realizace definovaných prezentací a workshopů s cílem prezentace VaV kapacit pro

podnikatele.

5.2 Inovační vouchery

Jedním z nástrojů Inovačního centra Ústeckého kraje pro podporu výzkumu, vývoje

a inovačního prostředí budou také inovační vouchery v podobě dotace určené na nákup

znalostí resp. služeb od výzkumných a vývojových institucí.

Inovační vouchery představují nástroj pro rozvoj vzájemné důvěry a spolupráce mezi VaV

institucemi na straně jedné a podniky na straně druhé. Zprostředkovatelem této spolupráce

bude Inovační centrum Ústeckého kraje. Díky inovačním voucherům budou mít firmy

jednoduchou možnost vyzkoušet si s minimálním rizikem spolupráci s vybranou VaV institucí

a na základě zkušeností následně možnost ve spolupráci dlouhodobě a systematicky

pokračovat. Další významnou výhodou, která plyne z využití inovačních voucherů,

je minimální administrativní zátěž pro všechny zainteresované strany.

Pořízený inovační voucher může podnik vyměnit u výzkumné a vývojové instituce za

znalosti, které jsou pro něj nové, nejsou mu dány běžně k dispozici a posílí jeho

konkurenceschopnost na trhu. Touto znalostí může být např.:

pronájem testovacích a měřících kapacit,

návrh prototypů nových nebo inovovaných produktů,

vývoj výrobku, procesu nebo služby,

zpracování inovačního nebo technologického auditu,

optimalizace operačních a výrobních procesů a toků podniku,

přístup k výzkumnému a vývojovému zařízení,

posouzení ekonomického dopadu nového produktu nebo služby,

vypracování business plánu k novému nebo inovativnímu produktu,

návrh designu nového výrobku,


54

zpracování analýzy vhodnosti použití vybraného materiálu apod.

5.3 Transfer technologií (činnost technologických skautů)

Jednou z aktivit, které bude Inovační centrum Ústeckého kraje zajišťovat, bude transfer

technologií, pod kterým je možné si představit obousměrný přenos a tok znalostí, dovedností

a know-how mezi výzkumnými, vývojovými a inovačními institucemi na straně jedné

a podniky na straně druhé.

Využitím nástroje Inovačního centra Ústeckého kraje v podobě transferu technologií můžou

účastníci získat:

snadný přístup k moderním VaV kapacitám,

možnost zpracování odborných posudků a expertíz,

přístup k výsledkům výzkumné a vývojové činnosti odborných VaV týmů nebo

technologických společností,

přímé kontakty na celou řadu technologických partnerů z oblasti VaV z celého světa,

kontakty pro potenciální spolupracující partnery z oblasti výzkumu a vývoje

pro společné projekty,

možnost jednoduchého získání investora,

přístup k získání finančním prostředkům na realizaci vlastních výzkumných

a vývojových aktivit,

zpracování nebo odbornou konzultaci potřebných smluvních dokumentů,

zastoupení při obchodních jednáních.

5.4 Podpora technického vzdělávání

Inovační centrum Ústeckého kraje se v rámci svých plánovaných aktivit plně zapojí do

podpory technického vzdělávání v rámci celého území své regionální působnosti.

S příslušnými institucemi a orgány státní správy bude Inovační centrum úzce spolupracovat

při zpracovávání a následné implementaci kontinuálních strategií páteřních škol v rámci

středního školství, a to včetně účasti při zajišťování potřebného objemu investic do

nemovitého majetku a materiálního vybavení těchto škol. V rámci svých aktivit se tak

Inovační centrum bude podílet na podpoře pro vytváření podmínek pro další zkvalitnění

výuky a to i v rámci spolupráce s Krajskou hospodářskou komorou, která se bude podílet na

propagaci technického vzdělávání pro základní a střední školy v rámci již pokračujícího

projektu.

V rámci spolupráce Inovačního centra Ústeckého kraje s Univerzitou Jana Evangelisty

Purkyně v Ústí nad Labem bude trvale podporován rozvoj technických oborů na této

univerzitě.


55

5.5 Podpora čerpání finančních prostředků z fondů EU

V rámci aktivit Inovačního centra Ústeckého kraje bude sloužit tento nový institut k podpoře

čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie. Zkušenosti z aktuálně končícího

programového období, kdy docházelo k neefektivnímu využívání financování z EU, v plném

rozsahu podkládají tento záměr.

V novém programovém období bude nutné podporovat aktivní přístup k informacím o

dostupných možnostech finančních dotací s cílem předcházet jejich celkovému

neefektivnímu využívání. Ze strany Inovačního centra bude vyvíjena snaha podílet se na

informačních kampaních a cíleně vyhledávat a následně také dlouhodobě podporovat

realizaci takto selektovaných projektů.

5.6 Zprostředkování rizikového kapitálu

Jednou z hlavních aktivit Inovačního centra Ústeckého kraje bude také zpřístupnění

rizikového kapitálu cílovým inovativním firmám a podnikům. Inovační centrum Ústeckého

kraje tak bude představovat zprostředkovatele rizikového kapitálu mezi investory a podniky

v oblasti VVI.

V této oblasti poskytovaných služeb a činností bude centrum nabízet jednotlivým uchazečům

doporučení jejich inovativních projektů společnostem, které nabízí rizikový kapitál, popř.

těmto podnikům přímo jejich podnikatelské záměry pomoci vypracovat.

5.7 Vytvoření monitorovacího a informačního systému VaV

Jednou z klíčových služeb centra by mělo být vytvoření fungujícího monitorovacího a

informačního systému, který bude zajišťovat správu dat a zejména kontaktů v oblasti

potenciálních partnerů, firem a dalších subjektů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

Tento systém by nadále mohly využívat subjekty, kterým tyto informace chybí či nemají

potřebné zkušenosti či kapacity pro získávání těchto kontaktů. Systém by tak nevyužívalo

pouze samo Inovační centrum pro svoje potřeby, ale mohlo by se stát vhodným nástrojem

pro zapojení centra do výzkumných projektů či získat renomé zkušené organizace, která je

schopna podat a zajistit potřebné informace z různých oblastí regionu spojených

s výzkumem, vývojem a inovacemi.

Tento systém by nemonitoroval jen samotné subjekty, ale zároveň poskytoval informace o

nástrojích na podporu VaV, komercializace, inovací, transferu technologií a ochrany IPR,

které lze v daném regionu použít

Informační systém by byl snadno využitelný a dostupný díky jeho umístění na vytvořených

webových stránkách. Vyhledávání konkrétních informací by se tak pro jeho uživatele stalo

snadným a zároveň lehce dostupným a využitelným.


56

5.8 Zajištění poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví

(IPR – Intellectual Property Rights)

Zásadní službou jak vyplývá z dostupných zdrojů i reakcí firem by u takovéhoto centra mělo

být zajištění poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví.

Tato služba by měla být zaměřena na identifikaci inovací ve firmě, které mají potenciál pro

uplatnění jak ve firmě tak i mimo ni. V oblasti identifikace inovací by na vlastní službu

navazovala nabídka konzultací, školení v oblasti IPR.

Na takto identifikovanou inovaci by následně navazovalo poradenství v oblasti využití

inovace a směřování využití jejího maximálního potenciálu pro konkrétní firmu.

Mezi tyto činnosti by například patřila pomoc při identifikaci zvolení vhodného typu ochrany

průmyslového a duševního vlastnictví ve firmě, konkrétní kroky pomoci při vyplňování

přihlášek pro Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV) a sledování termínů a lhůt, které je třeba

brát v úvahu. Další služby by směřovaly do oblasti využití institutu licenčních smluv.

Všechny služby by směřovaly, dle potřeb firem a jejich relevantního trhu i do oblasti

mezinárodní ochrany IPR.


57

6 Úloha orgánů krajské samosprávy Ústeckého kraje

Cílem této kapitoly je navrhnout roli orgánů krajské samosprávy Ústeckého kraje ve vztahu

k nově připravovanému Inovačnímu centru ÚK. Pozornost je věnována pouze „orgánům“,

které se v současnosti zabývají činnostmi v oblasti VVI - Rada pro vědu, výzkum, vývoj a

inovace, a dále Krajskému úřadu ÚK – odboru regionálního rozvoje a plánovanému

Inovačnímu centru.

ÚROVEŇ 1

Rada pro vědu, výzkum, vývoj a inovace

V současné době se problematikou výzkumu a vývoje v Ústeckém kraji zabývá Rada pro

vědu, výzkum, vývoj a inovace (Rada VVI). Dle statutu komise zajišťuje zejména:

přípravu stanovisek ÚK, podkladů či zadání pro zpracování strategických dokumentů

Ústeckého kraje, které se dotýkají problematiky vědy, výzkumu, vývoje a inovací,

příprava stanovisek a vyjádření ke zpracovaným strategickým dokumentům

Ústeckého kraje, které se dotýkají problematiky vědy, výzkumu, vývoje a inovací,

před jejich schválením,

přípravu stanovisek k programům a projektům, které jsou/budou vyhlášeny a

podporovány Evropským společenstvím, případně jinými mezinárodními či národními

organizacemi pro zefektivnění podpory vědy, výzkumu, vývoje a inovací na území

Ústeckého kraje,

návrhy rámcové zásady pro rozpracování schválených koncepcí a jiných

strategických dokumentů Ústeckého kraje v oblasti vědy, výzkumu, vývoje a inovací.

Na základě výše popsaných činností Rady VVI je možné konstatovat, že současná úloha

role Rady VVI v oblasti výzkumu, vývoje a inovací by měla být více aktivní. Aby bylo možné

na území Ústeckého kraje zahájit intenzivní podporu rozvoje VVI za asistence Inovačního

centra ÚK je nezbytně nutné, aby se Rada VVI stala aktivním hybatelem v této oblasti.

Navrhované úkoly Rady VVI ve vztahu k činnostem Inovačního centra:

1. Aktivně se podílet na strategickém managementu VVI kraje zpracováním nezávislých

strategických dokumentů, doporučení, posudků a hodnocení.

2. Zpracovávat a předkládat orgánům kraje, partnerům a veřejnosti v kraji návrhy

strategických přístupů, podněty a podklady v oblasti rozvoje výzkumu, vývoje a

inovací, např. definovat oblasti podpory VVI za účasti odborné veřejnosti.

3. Navrhovat vhodné nástroje podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací,

spolupracovat na jejich prosazování, sledovat a vyhodnocovat jejich účinnost.

4. Podporovat spolupráci organizací a institucí zainteresovaných na VVI v kraji.

5. Spolupracovat s Radou vlády pro výzkum a vývoj na národní úrovni a s dalšími

odpovídajícími institucemi a nezávislými odborníky na principu vzájemné

prospěšnosti.

6. Rozvíjet spolupráci s jinými kraji pro výměnu zkušeností a společné iniciativy VVI.


58

7. Plnit roli odborného poradního orgánu Ústeckého kraje ve vyhlašovaných veřejných

soutěžích VVI.

ÚROVEŇ 2

Krajský úřad Ústeckého kraje (KÚ ÚK)

V rámci Krajského úřadu Ústeckého kraje spadá výzkum, vývoj a inovace do kompetence

odboru regionálního rozvoje. Současná aktivita tohoto odboru spočívá nejvíce v inicializaci

tvorby strategických dokumentů a ve velmi omezené míře v inicializaci setkání inovačních

aktérů, např. Setkání „Výzkumné možnosti pro inovativní podniky Ústeckého kraje“ ze dne

25. 5. 2011. Dá se konstatovat, že zde neexistuje systematická, koordinovaná podpora VVI

napříč jednotlivými odbory úřadu.

Dále se oblastí výzkumu, vývoje, inovací a transferu technologií zabývá odbor strategie,

přípravy a realizace projektů prostřednictvím realizace projektů, např. „Propojení výzkumu a

vývoje pro malé a střední podniky v sasko-českém příhraničí“ a dále projektu „ChemClust“.

Navrhované úkoly KÚ ÚK ve vztahu k činnostem Inovačního centra:

1. Převzít od zpracovatelů navrhovanou strategii v oblasti VVI a následně ji předložit

všem relevantním odborům k vyjádření a doplnění.

2. Důsledně naplňovat, resp. uplatňovat schválenou strategii VVI prostřednictvím

Inovačního centra ÚK.

3. Inovační centrum je ideálním „nástrojem“ pro uvádění strategie do praxe. Krajský

úřad bohužel nemá dostatečné kapacity a není ani organizačně uzpůsoben na tento

úkol, a tak mnohdy dobré záměry a strategie zůstávají pouze na papíře.

ÚROVEŇ 3

Inovační centrum Ústeckého kraje

Navrhované úkoly Inovačního centra:

Podporovat technické a přírodovědné vzdělávání studentů na středním a vysokém

stupni vzdělávání.

Propagovat a popularizovat technické a přírodovědné vzdělávání nejen pro vysoké školství,

ale i pro střední a základní školy a také v rodinách, zvýšit zájem mladé generace o oblast

vědy a techniky, motivovat je ke studiu formou zajímavých spoluprací, možnosti propojení

teorie s praxí, pořádáním workshopů, ukázat jim příklady dobré praxe – úspěšné vědecké

pracovníky, podporovat projekty podobného typu apod.


59

Podporovat doktorandská studia na vysokých školách v kraji – zejména technicky

zaměřených.

Cílem je přilákat potenciální vědecko-technické pracovníky a začít budovat v tomto směru

novou pověst kraje, který by měl přestat být charakterizován nejhorší vzdělanostní strukturou

obyvatelstva a vysokou nezaměstnaností. K tomu je zapotřebí maximální podpora vědecké

činnosti doktorandů, jejich zapojení do vědecko-pedagogické činnosti kateder a fakult,

začlenění do výzkumných týmů, spolupráce s partnerskými VŠ i v mezinárodním kontextu,

propojení s praxí, možnost spolupráce s post-doktorandy na další výzkumné činnosti.

Nezbytnou součástí je propagace celého systému doktorandského studia nejen na půdě

regionu, ale i mimo něj.

Podporovat firmy, které přijdou se záměry v oblasti VaV, nebo podpořit začínající

firmy inovačního charakteru (např. vouchery na služby pro tyto firmy – marketing,

právní poradenství atp.).

Zavedení dotace na podporu firem v oblasti VaV formou inovačních voucherů, které slouží

pro nákup znalostí (služeb) od infrastruktury pro výzkum a vývoj. Při nákupu znalostí (služeb)

od institucí v Ústeckém kraji by firmě byl hrazen určitý podíl z tohoto nákupu, ohraničený

jistou horní hranicí dotace.

Podporovat malé a střední podniky prostřednictvím prezentace nabídky center.

Pro podporu malých a středních podniků a zvýšení informovanosti o možnostech spolupráce

s VaV zařízeními je vhodné pravidelně prezentovat nabídky VaV center působících mimo

Ústecký kraj a nabídky výzkumných pracovišť v Ústeckém kraji podnikům v regionu.

Prezentace by probíhala formou konference nebo workshopů čtyřikrát do roka. Zároveň by

zde byla prezentována možnost financování inovací. Pro samotnou prezentaci je třeba

zmapovat nabídky VaV center a pracovišť, definovat prioritní obory pro malé a střední

podniky v Ústeckém kraji, oslovit vybraná VaV centra a pracoviště, oslovit podniky v daných

oborech v regionu a zajistit vlastní setkání.

Koordinovat činnosti nebo pořádat akce propojující činnosti VTP a PI na území kraje

za účelem rozvoje spolupráce.

Pro rozvoj spolupráce VTP a PI na území kraje pořádat pravidelná setkání, konference,

semináře nebo workshopy, na kterých by organizace představily momentální činnost, své

budoucí záměry, navazovaly by či prohlubovaly spolupráci, řešily společné projekty, vyměnily

si informace, apod. Setkání by probíhala i v případě, že by bylo vytvořeno sdružení

regionálních VTP a PI (viz níže instituce inovační infrastruktury).

Zprostředkovat odborné diskuze, formulaci jejích závěrů a zavádět jejích výsledky do

praxe.

Smyslem těchto setkání by měla být interakce všech nejdůležitějších rozvojových subjektů v

kraji (profesní společnosti, hospodářské komory, průmyslové komory apod., regionální

kancelář CzechInvest atd.). Důležitým aspektem setkání tohoto typu je účast významných


60

investorů v kraji, popř. významných zaměstnavatelů a vlastníků rozvojových ploch v regionu,

a nezanedbatelným rozvojovým impulsem může být také navázání spolupráce s ostatními

regiony Česka nebo regiony z okolních zemí. Spolupráce jednotlivých subjektů může vést

k podpoře inovací.

Aktivizovat stávající vysoké školy, výzkumné organizace na území kraje pro zvýšení

spolupráce s firemní sférou, provázání praxe s teorií.

Je třeba zvýšit motivaci vysokých škol, výzkumných organizací a podniků ke spolupráci, a to

nejlépe systémovými změnami, které by znamenaly finanční podporu vysokých škol, VO i

podniků při zapojení studenta do praxe. Jde o příspěvky firem do vzdělávání studentů

technických oborů provázaných s vyšší daňovou úsporou. Dále pak rozvoj technického

vzdělávání a rozvoj kvalifikované pracovní síly formou praxí a stáží v podnicích, vzdělávání

studentů v podnicích, odborného výcviku studentů, transfer technologií a aplikovaného

výzkumu, realizování společných výzkumných technických projektů vysokých škol a firem.

Zajistit spolupráci mezi komerční sférou, VaV zařízeními a studenty vysokých škol

v přírodovědných a technických oborech.

Organizačně zajistit zprostředkování kontaktů mezi komerční sférou, VaV zařízeními

a studenty VŠ v přírodovědných a technických oborech formou stipendijního programu, který

by měl zajistit studentům propojení s praxí, a zároveň zabránit odlivu mozků. Kromě toho

podporovat zajištění odborných praxí pro studenty a tím následné pracovní uplatnění po

ukončení jejich vzdělávání. Zařízení z komerční sféry a sféry VaV by měla přispívat

vybraným studentům formou stipendia výměnou za závazek pětiletého působení absolventa

v daných podnicích. Spolupráce by byla funkční prostřednictvím databáze, ve které by se

evidovaly informace o studentech maturitních ročníků, a která by byla poskytnuta komerčním

a vědeckým partnerům, kteří by si z ní vybrali studenta na základě svých požadavků a

potřeb.

Zajistit poradenství v oblasti ochrany duševního vlastnictví.

Zajistit dostatečnou politickou podporu rozvoje inovačního prostředí.

Vytvořit monitorovací a informační systém VaV.

Průběžné monitorování stávající situace v oblasti VaV a činností VaV institucí na území kraje

je velice nutné, a to zejména z důvodu koordinace možné spolupráce a zajištění zlepšení

transferu technologií. Cílem je průběžné hodnocení možností a výsledků VaV v regionu a na

jejich základě vytvořit a zpřehlednit nabídku a poptávku v oblasti VaV. Fungující krajský

monitorovací a informační systém zaměřený na VaV by tvořil základní nástroj infrastruktury.

Pro monitoring lze využít spolupráce se studenty UJEP a dalších VŠ v regionu i z důvodu

zvýšení zájmu dalších VŠ o podílení se na VaV probíhajícím na území Ústeckého kraje.

Vytvořit efektivní systém propagace výsledků VaV.

V souvislosti s výsledky VaV z území Ústeckého kraje se musí instituce regionálního rozvoje

společně se subjekty VaV zaměřit na vytvoření systému propagace výsledků, který by byl


61

propojen s dalšími propagačními a prezentačními aktivitami (např. periodika, publikace,

semináře, konference, kampaně a výstavy). Informace o výsledcích VaV a možnostech jejich

aplikace podávané moderními prostředky odborné i laické veřejnosti přispějí k vytvoření

obrazu aktuálního stavu VaV.

Zde je nutné zdůraznit, že důležitá je podpora nejen Inovačního centra, ale i celkových

podmínek pro rozvoj VaV v regionu se zaměřením zejména na podporu transferu technologií

a přípravy dotačních programů a úlev pro firmy s výzkumem. Klíčové je dosáhnout shody

mezi firmami, univerzitami a veřejnou správou.

Souvisejícími aktivitami je větší popularizace přírodních a technických věd ve všech fázích

vzdělávacího cyklu, tj. již od základních škol včetně působení na rodiče žáků a studentů.

Postupně zlepšovat vnímání matematiky a chemie. Kraj jako zřizovatel středních škol může

podporovat takto zaměřené projekty na středních školách, ať již z vlastních zdrojů či

dotačních možností prostřednictvím strukturálních fondů EU.


62

7 Predikce nákladů na provoz centra

Předpokládanou strukturu jednotlivých nákladových položek a jejich vývoj v čase

předpokládáme následující. Skutečný vývoj nákladů na provoz centra bude záviset na

mnoha faktorech, z nichž některé nelze s dostatečnou jistotou předpovědět.

V začátku fungování Inovačního centra bude pro jeho provoz zaměstnáno cca 5

zaměstnanců, pořízeny 2 osobní automobily, 1 notebook pro každého zaměstnance a 1

multifunkční zařízení. K dispozici budou, jak předpokládáme, 3 - 4 kanceláře (prostorová

náročnost pro 1 osobu bude cca 5 m2) a společné prostory o výměře cca 30 m2. Tyto

parametry postupem času porostou, zaměstnanců plánujeme zaměstnat až 10, zvýší se také

počet osobních automobilů a to o 2 (blíže viz níže).

Tabulka 7: Predikce nákladů na provoz centra

Rok (v Kč) 2014 2015 2016 2017 2018

Výkonová spotřeba, z toho: 2 998 120 3 288 529 3 315 365 3 780 139 3 940 465

- spotřeba materiálu 340 000 280 000 260 000 330 000 290 000

- spotřeba PHM 75 600 114 345 114 975 155 400 156 660

- spotřeba energií 33 000 36 000 39 000 45 000 48 000

- cestovné 34 320 41 184 48 048 61 776 68 640

- nájemné kanceláří 46 200 50 400 58 500 67 500 76 800

- finanční pronájem vozidel 240 000 360 000 360 000 480 000 480 000

- telefonní hovory 54 000 64 800 75 600 97 200 108 000

- školení, vzdělávání 75 000 91 800 109 242 143 263 162 365

- ostatní služby 2 100 000 2 250 000 2 250 000 2 400 000 2 550 000

Osobní náklady, z toho: 2 730 750 3 300 602 3 926 431 5 147 860 5 832 106

- mzdové náklady 2 004 000 2 452 896 2 918 946 3 827 989 4 338 388

- náklady na sociální zabezpečení - 25% 501 000 - - - -

- náklady na zdravotní pojištění - 9% 180 360 - - - -

- odvod z úhrnu mezd -32,4% - 794 738 945 739 1 240 269 1 405 638

- sociální náklady 45 390 52 968 61 746 79 602 88 080

Daně a poplatky 9 800 12 200 12 200 14 600 14 600

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 0 0 0 0 0

Ostatní provozní náklady 90 000 120 000 150 000 180 000 200 000

Nákladové úroky 0 0 0 0 0

Ostatní finanční náklady 25 000 30 000 35 000 40 000 50 000

CELKEM 5 853 670 6 751 331 7 438 996 9 162 599 10 037 171


63

Spotřeba materiálu

Tato položka zahrnuje spotřebu běžného provozního materiálu, kancelářských potřeb,

čisticích prostředků, odborných publikací (knihy, časopisy), propagačních materiálů,

drobného hmotného majetku (zejména notebooky, multifunkční zařízení), atd. Náročnost

materiálové spotřeby bude maxima dosahovat paradoxně v prvním roce provozu, protože

bude nutné pořídit kancelářskou techniku v závislosti na počtu zaměstnanců (cena za 1 ks

notebooku cca 20.000,- Kč – potřeba pořídit 5ks, 1 ks multifunkčního zařízení cca 40.000,-

Kč).

Spotřeba pohonných hmot

Při stanovení spotřeby pohonných hmot bylo vycházeno z:

předpokládaného ročního objemu najetých kilometrů (cca 2, postupně až 4 vozidla,

každé v průměru 70 km najetých denně),

průměrné spotřeby pohonných hmot (6 l/100 km) a

jednotkové ceny za litr paliva (36 Kč v prvním roce – viz Statistická ročenka

Ústeckého kraje 2012).

Spotřeba energií a ostatních neskladovatelných dodávek

Náklady na energie jsou tvořeny zejména výdaji za elektrickou energii, vytápění a vodu

v kancelářích centra. Počet kanceláří se bude pohybovat od cca 3 (první roky provozu) až do

cca 4. Předpokládáme, že prostorové nároky na jednu zaměstnanou osobu budou činit cca 5

m2, společné prostory pak cca 30 m2. Průměrná měsíční cena energií v přepočtu na

1 m2 v Ústí nad Labem osciluje kolem 50 Kč (cca 40-60 Kč). V závislosti na konkrétních

podmínkách nájemní smlouvy je možné, že náklady na energie se projeví v položce „Ostatní

služby“.

Cestovné

Náklady na cestovné budou z převážné části tvořeny výdaji na stravné zaměstnanců

vykonávajících pracovní cesty. Při délce pracovní cesty 5 - 12 hodin byla použita aktuálně

platná minimální sazba uvedena v § 163 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném

znění, tj. 66 Kč. Počet pracovních cest v uvedeném časovém rozsahu předpokládáme

v přepočtu na jednoho zaměstnance ve výši 2x za týden.

Nájem kanceláří

Tržní nájemné kancelářských prostor v Ústí nad Labem se pohybuje nejčastěji od 60 do

120 Kč/m2 za měsíc. Vzhledem k charakteru organizace můžeme počítat s cenou spíše

u dolní hranice, tj. cca 70 Kč/m2 (včetně vybavení), přičemž v dalších letech zohledňujeme

předpokládaný meziroční nárůst ceny. Prostorové nároky jsou uvedeny výše (viz spotřeba

energií).


64

Finanční pronájem vozidel

Za účelem zajištění předpokládaných činností centra bude nezbytné disponovat osobními

automobily (viz výše). Vzhledem ke značné finanční náročnosti jejich pořízení

předpokládáme, že budou získána formou finančního pronájmu, kdy pořizovací cena aut se

promítne do nákladů, ale i výdajů postupně po dobu trvání nájemní smlouvy. Při

předpokládané pořizovací ceně 300.000,- Kč/vozidlo a 3letému trvání nájemní smlouvy,

vychází měsíční splátka na cca 10.000,- Kč (včetně pojištění). Pro doplnění uvádíme, že

v případě, kdy by nebyl zvolen způsob pořízení formou finančního pronájmu, ale nákup

vozidel by byl financován prostřednictvím poskytnutého úvěru, byla by nákladová položka

nájmu nahrazena položkou „Odpisy dlouhodobého hmotného majetku“ a „Nákladové úroky“

a to v obdobné souhrnné výši.

Telefonní hovory

Nezanedbatelnou nákladovou položkou budou výdaje na telefonní spojení. Předpokládáme,

že měsíčně se bude jednat o částku cca 900,- Kč/osoba.

Školení, vzdělávání

Za účelem prohlubování a zvyšování kvalifikace zaměstnanců bude nutné hradit náklady na

jejich vzdělávání (školení). Průměrná částka těchto nákladů za rok se může pohybovat okolo

15.000,- Kč na jednoho zaměstnance v prvním roce provozu. V dalších letech počítáme

s cca 2% cenovým nárůstem (meziročně).

Ostatní služby

V této skupině nalezneme zejména výdaje na nákup odborných služeb, studií a dalších

externě pořizovaných činností, např. právní služby, marketing a dále pak služby výše

neuvedené (např. propagace). Potřebnou částku na úhradu takového typu nákladů je obtížné

v této chvíli exaktně predikovat. Vycházíme z předpokladu, že hodinová sazba odborné

služby bude činit cca 1.500,- Kč a počet hodin cca 1.400 v prvním roce provozu.

Osobní náklady

Nejvýznamnější položkou provozních nákladů budou bezesporu náklady osobní, které jsou

tvořeny zejména:

mzdovými náklady a

náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (do r. 2014 včetně), resp.

odvody z úhrnu mezd na veřejná pojištění a státní politiku zaměstnanosti (od r. 2015).

Počet zaměstnanců centra se předpokládá v rostoucí tendenci, kdy v prvních letech provozu

budou některé odborné činnosti outsourcovány. V prvním roce provozu se předpokládá cca 5

zaměstnanců (v průměrném přepočteném stavu). V roce 2018 pak až 10 osob. Průměrná

výše hrubé mzdy byla stanovena s ohledem na organizační strukturu centra a to na základě

historických dat zveřejněných ve Statistické ročence Ústeckého kraje 2012, kdy průměrná


65

výše hrubé mzdy činila u zaměstnanců - specialistů 31.500,- Kč v roce 2011 (údaje za rok

2012 ještě nejsou k dispozici). Pro každý další rok pak počítáme s meziročním nárůstem o 2

%, tj. 33.400 Kč v roce 2014.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění vycházejí v roce 2014 ze

zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, v platném znění (25 %

z vyměřovacího základu), zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a zákona

č. 592/1992 Sb., zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění (9 %

z vyměřovacího základu). Pro rok 2015 byla kalkulace provedena na základě novelizace

zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jehož účinnost nastává dnem 1. 1. 2015 (sazba

činí maximálně 32,4 % ze základu odvodu). Předpokládáme, že všichni zaměstnanci budou

zaměstnání takovou formou pracovně-právního vztahu, která zakládá účast na výše

uvedených pojištění, jelikož nelze předem spolehlivě predikovat počet osob, které budou

zaměstnány formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Například, kdyby

v centru pracovala osoba na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní

činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro

účast na nemocenském pojištění (např. v současné době u dohody o provedení práce ve

výši 10.000,- Kč měsíčně, u dohody o pracovní činnosti 2.500,- Kč měsíčně), nebyla by

odváděna částka pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění hrazené

zaměstnavatelem a osobní náklady by tak byly adekvátně poníženy.

Sociální náklady obsahují zejména příspěvky na stravování a povinné lékařské prohlídky.

Příspěvek na stravování byl stanoven ve výši 55 % (vzhledem k daňové uznatelnosti výdaje

z pohledu daně z příjmů) z ceny stravenky v nominální hodnotě 70,- Kč.

Daně a poplatky

Z této kategorie nákladů očekáváme platby pouze za daň silniční. V závislosti na zdvihovém

objemu motoru se roční sazba daně pohybuje v současné době v rozmezí 1.200, až 4.200,-

Kč (viz zákon č.16/1993 Sb., o dani silniční). Pro předpokládaný objem 1.250 - 1.500 cm3

činí roční sazba daně 2.400,- Kč.

Ostatní provozní náklady

Tato položka obecně obsahuje např. dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty

a penále, odpis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly

a škody v provozní oblasti. V našem případě je možné očekávat vznik nákladů zejména na

pojistné a to v řádech desetitisíců až statisíců/rok.

Ostatní finanční náklady

Do této nákladové kategorie se promítnou poplatky hrazené bankovním institucím.

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=40377&nr=589%7E2F1992&rpp=15#local-content


66

8 Návrh financování centra

Tato část návrhu konceptu fungování Inovačního centra na území Ústeckého kraje je

zaměřena na možné zdroje financování provozu centra a dalších souvisejících aktivit.

Možnost čerpat tyto zdroje je závislá na zvolené právní subjektivitě a také životním cyklu

centra.

Oprávněnost čerpání veřejné podpory je možná zpravidla tam, kde je evidentní selhání trhu

a není šance na fungování základních principů nabídky a poptávky, tj. trh sám není schopen

tyto služby nabízet či poskytovat.

Veřejná forma nejsou pouze přímé dotace na provoz či investice, ale i různé formy

zvýhodněných úvěrů, půjček, záruk za úvěr atp. Jedná se tedy obecně o nástroje podpořené

či zajištěné prostřednictvím financí z veřejných rozpočtů

8.1 Etapa založení centra a rozjezdu jeho aktivit

Centrum jako takové vychází z potřeb kraje, které směřují k trvale udržitelnému rozvoji nejen

hospodářství jako takového, ale i lidských zdrojů a v neposlední řadě i s ohledem na

předpokládané obory, na které bude zaměřeno.

Činnosti centra jako takové jdou nad rámec schopnosti volného trhu tyto aktivity zajišťovat.

Čerpání veřejné podpory pro takovéto centrum je zejména ve fázi založení a zahájení

činností oprávněné.

V této fázi budou náklady na provoz centra hrazeny zejména z veřejných zdrojů, jelikož se

předpokládá, že zejména v první fázi existence centra bude základní provoz financován

z prostředků zřizovatele popř. zakladatele, tj. nadefinovaného ročního rozpočtu, který bude

vyčleněn v rámci kapitoly rozpočtu Ústeckého kraje popř. zakladatelů. Předpokládaná výše

nákladů centra vychází z předchozí kapitoly.

8.2 Financování náběhu aktivit a expanze služeb

V této fázi životního cyklu dojde k postupnému snižování spolufinancování centra

z prostředků zakladatele/lů. Toto snižování bude postupné v závislosti na rozjezdu vlastních

služeb nabízených centrem tak také postupnou realizací projektových grantů. Po náběhu

všech aktivit a zapojení centra do regionálních i mezinárodních projektů by mělo rozpočet

svých zakladatelů zatěžovat minimálním způsobem.

8.2.1 Příjmy z vlastních služeb

Dle zkušeností ze zahraničních institucí i tuzemských center obdobného charakteru lze

předpokládat, že tyto příjmy se budou podílet na celkových příjmech maximálně z jedné

třetiny.

Lze předpokládat prodej vlastních poradenských a konzultačních služeb (definovaných

v předchozí kapitole) či jejich zprostředkování.


67

Tyto příjmy lze charakterizovat jednorázově uzavřenými smlouvami o dílo na základě např.

hodinové sazby nebo také na základě procentní provize z úspěšné spolupráce ve formě

(zprostředkování transferu technologií, podaných patentových přihlášek apod.).

Typový příklad

Díky spolupráci centra se podařilo propojit požadavky na vývoj pro malý strojírenský podnik

s výzkumnými kapacitami univerzitního výzkumu. Na základě uzavřené smlouvy za výstupy

této spolupráce oceněné na 0,5 mil. Kč náleží centru odměna ve výši 25 tis. Kč.

Tyto prostředky jsou tak spojené s přímou nabídkou vlastních služeb a činností, které by

mělo centrum zajišťovat na území Ústeckého kraje s možným přesahem do sousedních

regionů.

8.2.2 Příjmy prostřednictvím realizace projektů

S ohledem na charakter služeb, ale zejména strategických cílů centra, které by mělo v rámci

regionu plnit, je reálné předpokládat, že zbývající dvě třetiny příjmů centra budou tvořeny

realizovanými projekty.

Na základě dosavadních zkušeností lze předpokládat, že tyto projekty budou financované

primárně ze strukturálních fondů či dalšími nástroji EU pro podporu VaV. Následovat mohou

projekty národní (TA ČR, GA ČR) a krajské.

Strukturální fondy 2014 +

S ohledem na aktuální vývoj v přípravě programů pro nové programovací období nelze

přesně říci, za jakých podmínek půjde financovat daná aktivita ve VaV se stoprocentní

jistotou, jelikož řada operačních programů ještě nebyla připomínkována ze strany Evropské

komise a je možné, že po jejich předložení doznají dílčích úprav. Níže proto uvádíme oblasti,

na které jsou jednotlivé programy zaměřeny. Zpracovaný přehled odpovídá stavu dokumentů

k září 2013.

Mezi hlavní operační programy v oblasti výzkumu a vývoje lze řadit Operační program

Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), Operační program Podnikání a inovace pro

konkurenceschopnost 2014 - 2020 (OP PIK) a Operační program Zaměstnanost (OPZ).

8.2.2.1 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Prioritní osa 1: Posilování kapacit pro kvalitní veřejný výzkum

Posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu

a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského

zájmu.

1. Posílit excelenci ve výzkumu


68

Podporovány budou projekty výzkumných týmů, což umožní selekci podpořených aktivit

uvnitř větších institucí (výzkumných organizací) z hlediska jejich kvality i souladu jejich

výzkumné strategie s identifikovanými výzvami rozvoje společnosti.

Podpora výzkumných institucí a jejich výzkumných týmů dosahujících mezinárodně

relevantních výsledků, a tedy parametrů vysoké kvality, se zaměří zejména na:

Dobudování, upgrade a doplnění strategicky významných infrastruktur VaV (zejm. pro

využití formou open access a sdílení mezi větším počtem partnerů se zvláštním

zřetelem k infrastrukturám evropského či mezinárodního významu).

Navázání strategických partnerství a programů výzkumné spolupráce s předními

zahraničními pracovišti (v EU i mimo) a rozvoj výzkumné spolupráce s těmito

pracovišti, včetně oboustranné mezinárodní mobility výzkumných pracovníků,

techniků a studentů.

Zapojení výzkumných týmů do výzkumných projektů v oblastech národních a

evropských priorit, které budou realizovány v rámci existujících iniciativ EU na

podporu výzkumu a inovací (zejména aktivit rámcového programu Horizont 2020,

především v pilíři Excellent Science a iniciativ Společného programování - JPI),

včetně možnosti dofinancování či doplňkového financování aktivit podpořených

v rámci těchto programů a iniciativ.

Posilování výzkumných týmů, zejména mladých výzkumníků do 35 let a žen, včetně

podpory technického personálu, získávání špičkových domácích i zahraničních

výzkumníků, včetně odborníků z aplikační sféry.

Zajištění grantové podpory, zejména pro mezinárodní projekty (příprava psaní

projektů, řízení projektů, identifikace nových příležitostí), včetně podpory koordinátorů

projektů do programu Horizont 2020 a podpory přípravy mezinárodních projektů.

2. Zlepšit podmínky pro kvalitní výzkum na vysokých školách a výuku spojenou s

výzkumem

Podporovány budou integrovaně řešené projekty vysokých škol a případně vysokých škol ve

spolupráci s ústavy Akademie věd ČR zacílené na rozvoj infrastrukturních, systémových a

personálních kapacit pro výzkum, vytváření a rozvoj výzkumně orientovaných studijních

programů. Podpora se zaměří zejména na následující typy aktivit:

Zkvalitnění výzkumné infrastruktury vysokých škol, infrastruktury pro výuku spojenou

s výzkumem a výzkumného vybavení pro vzdělávací účely, v případě pražských VŠ

také budování nové či zásadní modernizace existující vzdělávací infrastruktury pro

rozvoj výzkumně orientovaných studijních programů.

Zefektivnění využití vzdělávacích a výzkumných kapacit jednotlivých institucí (sdílení

kapacit, integrace součástí).

Vytvoření či modernizace výzkumně orientovaných studijních programů s důrazem na

problémově orientovaný výzkum, sepjetí s praxí vč. problematiky transferu znalostí a

na internacionalizaci programů (programy v angličtině, rozvoj mezinárodní mobility) a

meziinstitucionální spolupráci (zejm. s ústavy Akademie věd ČR).


69

Získání a udržení klíčových a perspektivních výzkumných a akademických

pracovníků, včetně zahraničních výzkumných a akademických pracovníků.

Vznik a rozvoj mezinárodních graduate schools, včetně podpory talentovaných Ph.D.

studentů a postdoců a hostujících excelentních výzkumníků a odborníků ze zahraničí.

Identifikace hlavních cílových skupin

Studenti VŠ.

Akademičtí a ostatní pracovnici VŠ.

Pracovnici výzkumných organizací.

Pracovnici veřejné správy v oblasti VVI.

Pracovníci médií.

Specifikace cílového území

Podpora bude zacílena především na území měně rozvinutých regionů, dále na projekty

vysokých škol v regionu Praha, které budou mít prokazatelný dopad na cele území ČR.

Určení typů příjemců, kteří budou podporováni

Vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a

doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

Veřejné výzkumné instituce dle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných

institucích.

Další výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a

vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, včetně

zahraničních v rámci 10% flexibility.

Orgány státní správy.

Orgány regionální a obecní samosprávy.

Odborné a vědecké knihovny.

Muzea.

Soukromé podniky, včetně zahraničních v rámci 10% flexibility.

Prioritní osa 2: Rozvoj prostředí pro využití výzkumu jako zdroje dlouhodobé

konkurenční výhody

Podpora podnikatelských investic do inovací a výzkumu a rozvoj propojení a synergií mezi

podniky a inovačními a výzkumnými centry a vysokým školstvím, zejména na vývoji výrobků

a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace

poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace

za účelem podpory technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k


70

včasnému ověřování produktů, moderních výrobních kapacit a prvovýroby v oblasti klíčových

technologií a šíření technologií pro všeobecné použití.

1. Posílit orientaci výzkumu na prioritní oblasti společenských výzev včetně průřezových

technologií.

2. Zvýšit spolupráci výzkumných organizací s aplikační sférou vedoucí k efektivnímu

využití výsledků výzkumu v praxi.

3. Iniciovat a rozvinout proces inteligentní specializace v regionech.

Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů

Projekty aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje orientovaného na řešení

společenských potřeb s formulovaným záměrem uplatnění výsledku v praxi (tj.

Národní priority orientovaného výzkumu). Specifická pozornost bude věnována

výzkumu v oblasti KETs. Klíčové průřezové technologie (KETs) totiž mají značný

potenciál pro urychlení modernizace firemní základny, pro vznik nových

průmyslových odvětví v regionech, i pro zefektivnění funkcí zajišťovaných veřejným

sektorem. Snaha stimulovat především výzkum v KETs souvisí s jejich rolí

katalyzátoru technologického pokroku a přínosu pro vznik nových aplikačních oblastí.

Cílem je posílit výzkum zaměřený na průlomové poznatky, který je z důvodu značné

vzdálenosti od tržního uplatnění příliš rizikový pro soukromé investice.

Podpora aktivit a projektů synergických a komplementárních k aktivitám realizovaným

v rámci existujících iniciativ EU na podporu výzkumu a inovací (zejména aktivit

rámcového programu Horizon 2020), včetně možnosti dofinancování či doplňkového

financování aktivit podpořených z Horizon 2020, a v relevantních případech také

podpora aktivit mezinárodní výzkumné spolupráce s třetími zeměmi (mimo EU).

Aktivity vedoucí ke komercializaci výsledků výzkumu pomocí tří na sebe navazujících

avšak nezávislých aktivit: a) ověření proveditelnosti, b) ověření komerčního

potenciálu a c) podpora zavedení do praxe. Sekvence a vzájemné prolínání

jednotlivých fází bude předmětem nastavení a monitoringu jednotlivých projektů.

Podpora aktivit na zkvalitnění činností transferu technologií a obecně na posílení

připravenosti výzkumných organizací na spolupráci s aplikační sférou. Předpokládají

se aktivit zaměřené zejména na personální rozvoj týmů expertů TT a zvyšování jejich

kvalifikace, zajišťování služeb týkajících se posuzování komerční využitelnosti

výsledků výzkumu, podpora mezinárodního networkingu a marketingu s cílem

komercializovat výsledky VaV, poradenství spojené s přípravou založení firmy

zaměřené na komercializaci výsledků výzkumu, poradenství a podpora pro získání

mezinárodní patentové ochrany (PCT) apod.

Aktivity posilování mezisektorové mobility (VO-podniky) se zaměřením na mobilitu

pracovníků výzkumných organizací či do výzkumných organizací například

prostřednictvím nástrojů typu „profesorských židlí“.

Aktivity, kde inovační poptávku iniciuje veřejný sektor, jakožto významná část

aplikační sféry, pomocí nástroje předkomerční zadávání veřejných zakázek


71

v inovacích („pre-commercial public procurement“), od fáze iniciace řízení poptávky

veřejného sektoru po samotnou realizaci.

Aktivity systémového rázu pro strategické a efektivní zaměření podpory, zejm. nákup

specializovaných poradenských služeb a realizace analýz zaměřených na sběr a

vyhodnocení strategických informací potřebných pro zvýšení účinnosti intervencí

včetně popularizace.

Aktivity nastavení dlouhodobé výzkumné spolupráce mezi relevantními subjekty

v procesu S3 s jasným napojením na koncepční dokumenty na regionální úrovni či

národní úrovni - mohou vzniknout nové výzvy definované systémem „bottom-up“.

Aktivity procesu budování partnerství a definice potřeb (strategická výzkumná

agenda).

Aktivity zaměřené na řešení problémů definovaných ve strategické výzkumné

agendě.

Aktivity zabezpečení zdrojů pro efektivní implementaci S3 strategií na regionální

úrovni včetně podpory lidských zdrojů, vzdělávání, rozvoje služeb, pilotního

ověřování nástrojů, atd.

Nastavování a ověřování pilotních nástrojů podpory výzkumu, vývoje, inovací a

podnikavosti, včetně podpory souvisejících specializovaných služeb.

Cílové skupiny zahrnuji především:

Pracovníky výzkumných organizací.

Studenty vysokých škol.

Pracovníky vysokých škol.

Veřejné výzkumné instituce.

Podniky.

Subjekty územní samosprávy.

Nestátní neziskové organizace.

Organizační složky státu.

Specifikace cílového území

Podpora bude zacílena především na území měně rozvinutých regionů - v případě projektů

v regionu Praha, které budou mít prokazatelný dopad na celé území ČR.

Určení typů příjemců, kteří budou podporováni

Vysoké školy podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a

doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.


72

Veřejné výzkumné instituce dle zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných

institucích.

Další výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a

vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů.

Subjekty státní správy a územní samosprávy (v případě PCP), přímo řízené

organizace a organizační složky státu (OSS).

Podniky.

Příspěvkové organizace.

Nestátní neziskové organizace.

Další soukromoprávní subjekty (zejména oborová sdružení, asociace, organizace

pověřené tvorbou a implementací S3 v regionech apod.).

8.2.2.2 Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014

- 2020 (OP PIK)

V rámci tohoto programu níže uvádíme stručný přehled podporovaných aktivit s potenciálem

pro podání samostatných projektů či účasti v nich jako partnerské organizace.

Prioritní osa 1: Rozvoj podnikání založený na podpoře výzkumu, vývoje a inovací

Zvýšení inovační výkonnosti podniků

Podporované aktivity:

Podporovány budou aktivity směřující k zakládání nových nebo rozvoji stávajících

podnikových výzkumně vývojových pracovišť, k zavádění technických a

netechnických inovací v podnicích na bázi efektivních technologií a aktivity směřující

k ochraně práv průmyslového vlastnictví.

Hlavní cílová skupina:

Podnikatelské subjekty.

Cílové území:

Území České republiky, mimo území hl. města Prahy.

Typy příjemců:

Podnikatelské subjekty (zejména malé a střední, v odůvodněných případech velké

podniky), vysoké školy, vědeckovýzkumné instituce a fyzické osoby.


73

Rozvoj spolupráce mezi podnikatelským sektorem a veřejnými, vzdělávacími a vědecko-

výzkumnými institucemi v duchu konceptu inteligentní specializace


Rozvoj služeb podpůrné infrastruktury - vědeckotechnických parků, podnikatelských

inovačních center, podnikatelských inkubátorů, poradenské služby zaměřené na

inovační startupy a MSP. Rozvoj sítí spolupráce, vč. klastrů a technologických

platforem (zejména kolektivní výzkum, založený na potřebách většího počtu MSP i

větších firem, rozvoj mezisektorové spolupráce a internacionalizace). Vytváření

partnerství pro znalostní transfer mezi podniky a univerzitami za účasti

kvalifikovaných absolventů, při kterých dochází k přímé aplikaci výzkumných

poznatků v podniku, které mají strategický význam pro jeho další rozvoj.


Podnikatelské subjekty (zejména MSP) s historií i bez historie.

Cílové území:

Území České republiky, mimo území hl. m. Prahy.

Typy příjemců:

Podnikatelské subjekty, sdružení podnikatelů, územní samosprávné celky a jejich

svazky, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy.

Prioritní osa 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a podpora

moderních informačních a komunikačních technologií

Zvětšení pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu


Předmětem podpory s cílem umožnit vysokorychlostní přístup k internetu alespoň

přenosovou rychlostí 30 Mbit/s pro všechny obyvatele a 100 Mbit/s minimálně pro

polovinu domácností by měly být zejména:

o modernizace resp. rozšiřování stávající infrastruktury pro vysokorychlostní přístup

k internetu využitím optických prvků,

o zřizování nových sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu sestávajících z části

nebo plně z optických vedení,

o vytváření pasivní infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu.

Podporovaná infrastruktura by měla případně umožnit rovněž dosažení tzv. „skokové

změny“, pokud se jedná o dostupnost vysokorychlostních služeb. „Skoková změna“

může být prokázána, pokud v důsledku veřejného zásahu budou provedeny nové

rozsáhlé investice do vysokorychlostních sítí nebo tato infrastruktura přinese na trh


74

nové významné možnosti, pokud se jedná např. o dostupnost a kapacitu

vysokorychlostních služeb, a zvýší hospodářskou soutěž.

V některých specifických případech lze zvážit řešení založené na družicové

telekomunikaci.


Obyvatelé, kteří nemají možnost využívat vysokorychlostní přístup k internetu

alespoň o rychlosti 30 Mbit/s.

Cílové území:

Tzv. bílé případně i šedé oblasti na území ČR.

Bílou oblastí se rozumí oblast, ve které neexistuje žádný provozovatel sítě pro

vysokorychlostní přístup k internetu umožňující zajišťování služby reálnou rychlostí

alespoň 30 Mbit/s a není pravděpodobné, že by v ní do tří let nějaký poskytovatel

vybudoval infrastrukturu pro poskytování této služby.

Šedou oblastí se rozumí oblast, ve které existuje jeden provozovatel sítě

vysokorychlostního přístupu k internetu zajišťující poskytování služby reálnou

rychlostí alespoň 30 Mbit/s a není pravděpodobné, že by v ní do tří let jiný podnikatel

vybudoval infrastrukturu pro poskytování této služby.

Typy příjemců:

Podnikatelské subjekty (malé, střední a velké podniky), obce nebo sdružení obcí,

případně kraje.

8.2.2.3 Operační program Zaměstnanost 2014 - 2020 (OPZ)

Cílem této části není podrobně zmapovat jednotlivé PO, ale ukázat na jejich oblasti a témata,

na kterých by se centrum mohlo v rámci projektů podílet a přitom dosahovat cílů, za kterými

bylo založeno. Jedním z nich je zajištění udržitelné pracovní síly na území regionu a pomoc

s rozvojem podnikání.

Prioritní osa 1: Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly

Pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám

Specifické cíle

Zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetencí pracovníků

prostřednictvím dalšího vzdělávání v podnicích.

Zvýšit soulad kvalifikační úrovně pracovní síly s požadavky trhu práce.

Indikativní výčet podporovaných aktivit vedoucích k dosažení specifických cílů


75

Další profesní vzdělávání zaměstnanců podporované zaměstnavateli, včetně podpory

dalšího profesního vzdělávání OSVČ.

Tvorba a realizace podnikových vzdělávacích programů, včetně přípravy podnikových

lektorů a instruktorů.

Podpora a poradenství při vytváření a zavádění moderních systémů řízení a rozvoje

lidských zdrojů v podnicích.

Podpora sdružování malých a středních podniků za účelem vzdělávání (např. formou

vzdělávacích klastrů).

Tvorba a realizace vzdělávacích programů pro zaměstnance, kteří jsou ohroženi

propouštěním.

Poradenské a informační aktivity, vzdělávací a rekvalifikační programy pro

zaměstnance podniků procházejících restrukturalizací nebo končících svoji činnost,

včetně propouštěných zaměstnanců.

Podpora zavádění age managementu (řízení s ohledem na věk, schopnosti

a potenciál pracovníků) do podniků.

Podpora odborné praxe a stáží v podnicích.

Podpora spolupráce podniků a vzdělávacích institucí za účelem slaďování kvalifikační

úrovně a kvalifikační struktury pracovní síly s požadavky trhu práce.

Identifikace typů příjemců

Příjemci v této investiční prioritě budou zejména zaměstnavatelé, poradenské a

vzdělávací instituce, profesní a podnikatelská sdružení, MPSV a jím řízené/zřízené

instituce, sociální partneři atd.

8.2.2.4 Horizon 202016

Tento Rámcový program EU zaměřený na výzkum a inovace dává možnost navázat na

projekty uskutečněné v rámci SF určených pro Českou republiku. Některé z těchto OP

přímo na tento Rámcový program EU navazují.

Pro činnosti centra tento program znamená možný dvojí potenciál. Prvním z nich je možnost

zapojit se do výzkumných projektů jako partner či podporovatel mladých začínajících vědců a

výzkumných pracovníků, případně komercializaci výstupů VaV činností. Nebo jako

organizace schopná nabídnout poradenství při přípravě takovýchto projektů a žádostí o ně.

Tento program je složen ze tří hlavních priorit.

1. Vynikající věda

Podpora excelentního výzkumu a vytváření podmínek pro jeho provozování. Podpora

vynikajících projektů hraničního výzkumu, vývoj nových a ambiciózních technologií,

mobilita vynikajících výzkumných pracovníků a špičkové infrastruktury.

16 http://www.evropskyvyzkum.cz


76

2. Vedoucí postavení průmyslu

Zaměřena na zlepšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, a to zejména

prostřednictvím průlomových technologií a podpory financování výzkumu v průmyslu a

malých a středních podnicích.

3. Společenské výzvy

Podpora výzkumů směřujících k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýkají

evropské společnosti.

Další dotační programy Evropské unie na podporu VaV

Evropská síť na podporu podnikání17

Enterprise Europe Network je celoevropská síť zaměřená na poskytování podpůrných služeb

a informací pro rozvoj inovačního podnikání. Zahrnutím národních informačních sítí a jejich

napojením na Evropskou komisi vytvoří Enterprise Europe Network celoplošné pokrytí všech

členských států EU a spolupracujících zemí jednotným kompetentním servisem.

Eureka – Eurostars18

Program EUREKA byl vyhlášen v roce 1985 s cílem podporovat nadnárodní spolupráci mezi

průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy a vysokými školami a vytvářet tak podmínky pro

růst výkonnosti a konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rozvoje jeho společné

infrastruktury.

Mikrofinancování19

EU neposkytuje mikropůjčky (půjčky do 25 000 eur) přímo jednotlivcům nebo podnikatelům,

ale poskytuje záruky, půjčky nebo kapitál zprostředkovatelům, kteří mohou malým podnikům

zajistit úvěr nebo kapitál pro další rozvoj.

Podnikatel (budoucí) se může obrátit na poskytovatele mikroúvěrů, kteří působí v dané zemi

a účastní se některé z těchto iniciativ EU (Mikrofinancování „Progress“, JEREMIE,

JASMINE).

8.2.2.5 Národní zdroje

Národní zdroje ve stávajícím období zprostředkovávala Technologická agentura ČR (TA ČR)

a Grantová agentura České republiky (GA ČR).

Tyto zdroje jsou vázány na státní rozpočet České republiky. Podpora těchto agentur je

plánována i v následujících letech a dojde spíše k rozvoji jejich činností a oblastí, které svou

činností a svými granty pokryjí. V následujících letech by měla postupně růst alokace

prostředků, na jejichž základě vyhlašují a poskytují jednotlivé granty. Lze tedy předpokládat,

že níže uvedený výčet grantů a programů bude v následujících letech rozšířen.

17 http://europa.eu/legislation_summaries/enterprise/business_environment/n26099_cs.htm

18 http://www.eurostars-eureka.eu/

19 http://ec.europa.eu/contracts_grants/microfinance_cs.htm


77

TA ČR20

Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA

o Program klade důraz na posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru ve

výzkumu, vývoji a inovacích a důsledné vyžadování spolufinancování projektů

výzkumu, vývoje a inovací z neveřejných zdrojů.

o Program tematicky podporuje projekty aplikovaného výzkumu a experimentálního

vývoje v oblastech progresivních technologií, životního prostředí a energetiky a

dopravy.

Program veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro

potřeby státní správy BETA

o Program BETA je zaměřen na podporu výzkumu, vývoje a inovací určených pro

potřeby orgánů státní správy, zejména těch správních úřadů, které nejsou

poskytovateli podpory výzkumu, vývoje a inovací. Cílem tohoto programu je

zdokonalení současných praxí, metodik, regulačních mechanismů, dozorových

činností, stejně jako zlepšení služeb, informačních a řídicích produktů a postupů,

které povedou k vyšší inovativnosti, hospodárnosti a efektivní alokaci veřejných

prostředků. Program je vyhlášen na období let 2012-2016.

Program na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního

vývoje OMEGA

o Hlavním cílem programu OMEGA, který je koncipován na šestileté období 2012-

2017, je posílení výzkumných aktivit v oblasti aplikovaných společenských věd.

Alokovaná částka na celou dobu trvání programu by měla dosahovat 386,4 mil. Kč.

Podporovány budou projekty menšího rozsahu s délkou trvání nejvýše dva roky,

jejichž výsledky přispějí k zefektivnění koncepční, metodické a rozhodovací činnosti v

sociálně-ekonomických sektorech života společnosti. První veřejná soutěž byla

vyhlášena 20. července 2011. Z celkových 123 došlých návrhů projektů bylo vybráno

k podpoře 48 projektů. V roce 2013 bude vyhlášena již druhá veřejná soutěž tohoto

programu.

Program na podporu rozvoje dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích

mezi veřejným a soukromým sektorem Centra kompetence

o Nejrozsáhlejším z nových programů TA ČR je program Centra kompetence, který

bude podporovat až osmileté projekty. Tento program byl připravován na základě

výsledků analýz zaměřených na dosavadní české zkušenosti s programy podobného

charakteru, stejně jako na obdobné zahraniční programy. Z programu bude

podporován vznik a činnost center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních

oborech. Vzniklá centra by měla vytvářet podmínky pro rozvoj dlouhodobé

spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. I

proto se ho budou moci účastnit pouze konsorcia složená z výzkumných organizací a

podniků, od nichž bude vyžadováno spolufinancování projektů z neveřejných zdrojů.

Délka trvání programu je na období let 2012–2019 s termíny vyhlášení dvou

veřejných soutěží v letech 2011 (29. června) a 2013.

20 Technologická agentura České republiky a její programy


78

GA ČR21

GA ČR poskytuje účelovou podporu na řešení grantových projektů v rámci skupin grantových

projektů:

standardní grantové projekty, ve kterých jsou podporovány projekty zaměřené na

základní výzkum,

postdoktorandské grantové projekty, jejichž smyslem je podpora projektů základního

výzkumu mladých vědeckých pracovníků,

juniorské granty, které jsou zaměřeny na vytvoření příležitosti pro excelentní mladé

vědecké pracovníky s cílem vybudovat si nezávislou skupinu s několika

spolupracovníky a moderním vybavením, které oživí současnou strukturu základního

výzkumu v ČR,

mezinárodní grantové projekty (bilaterální), které jsou zaměřeny na podporu

mezinárodní spolupráce v základním výzkumu; na základě bilaterálních dohod mezi

agenturami jsou návrhy projektů posuzovány nezávisle u obou národních agentur,

mezinárodní grantové projekty “LA granty” hodnocené s využitím principu “Lead

Agency”, jsou zaměřeny na podporu mezinárodní spolupráce v základním výzkumu;

na základě dohod mezi agenturami jsou návrhy projektů posuzovány pouze u jedné z

národních agentur, druhá výsledky posuzování přijímá,

projekty na podporu excelence v základním výzkumu, které jsou zaměřeny na

špičkový základní výzkum, pro jehož uskutečnění nelze vytvořit podmínky v rámci

existujících skupin grantových projektů GA ČR,

EUROCORES, kde se jedná o podporu účasti v mezinárodních programech

Eurocores, koordinovaných European Science Foundation.

8.3 Shrnutí

Výše uvedené návrhy na financování centra vycházejí z dostupných podkladů, pracovních

verzí jednotlivých operačních programů, dále z dostupných dokumentů výše uvedených

agentur či Evropské unie.

Prostor pro činnosti centra financované z projektů lze spatřovat zejména v aktivitách

směřujících k tvorbě sítí, mezinárodní spolupráce či účasti a spolupráci výzkumných týmů.

Potenciál centra je využití způsobilosti nákladů na zpracování takovýchto žádostí a nabízet

toto pro subjekty v oblasti VaV, zejména malé a střední podniky.

Další možnost lze spatřovat i v přípravě a účasti na vzdělávacích projektech a v oblasti

dalšího vzdělávání zaměstnanců zejména malých a středních podniků. Možnost účasti

souvisí také s uvedením vzdělávací činnosti do zakladatelské smlouvy či stanov v závislosti

na zvolené právní subjektivitě.

21 http://www.gacr.cz


79

9 Identifikace bariér (legislativa, lidské zdroje, finanční

zdroje, apod.)

Identifikace bariér a omezení pro úspěšné fungování Inovačního centra v Ústeckém kraji je

jedním ze základních kroků v přípravné fázi tohoto projektu. Vzhledem ke skutečnosti, že

v minulém roce byl pro potřeby Ústeckého kraje zpracován dokument s názvem

Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji, který na základě řízených rozhovorů

s klíčovými subjekty na poli výzkumu, vývoje a inovací identifikoval bariéry a nedostatky

inovační infrastruktury v kraji, je tak možné při identifikaci bariér nově vznikajícího centra

vycházet z těchto údajů jako z jednoho možného zdroje. Další bariéry byly stanoveny na

základě zkušeností a rozhovorů s inovačními aktéry.

Tabulka 8: Bariéry/omezení fungování Inovačního centra

Bariéry/omezení fungování Inovačního centra

Vnitřní bariéry

Příliš obecná činnost

Nebezpečí pro centrum představuje jeho případná příliš obecná činnost v oblasti VVI.

Centrum by se mělo ihned v počátku soustředit např. na 2 až 3 menší, konkrétní

specializované projekty pro vybrané subjekty. Tyto projekty zrealizovat a následně využívat

jako výstupní, ukázkové a propagační „produkty“ pro potřeby další spolupráce s ostatními

subjekty na poli inovací.

Chybějící „neformální autorita“

Absentující „neformální autorita“ Inovačního centra v oblasti VVI může představovat jednu

z bariér jeho fungování. Centrum musí jednoznačně prokázat kvalitu své práce založené na

výborných znalostech, dovednostech a odbornosti. Teprve poté bude centrum akceptováno

ze strany subjektů jako skutečný partner v otázkách inovací. Pokud se podaří centru tuto

autoritu získat, je to jeden z úspěšných kroků k dosažení jeho stanoveného cíle a k rozvoji

VVI v Ústeckém kraji.

Vnější bariéry

Nenavázání kontaktů a spolupráce s inovační infrastrukturou v ČR, ale i v zahraničí

Významnou překážkou v činnosti centra je nenavázání kontaktů s ostatní inovační

infrastrukturou v ČR, ale i v zahraničí, a nenapojení se do jejích stávajících struktur. Pro

centrum by to znamenalo, že bude působit „v zemi nikoho“ a bude muset objevovat již

dávno objevené.

Malá podpora místních politiků

Jako podstatný faktor úspěchu ve spolupráci krajských samospráv s místními pracovišti

výzkumu a vývoje se ukazuje nikoli obsah a formální struktura Regionální inovační

strategie, ani právní forma koordinačního grémia, nýbrž osobní angažovanost místních

politiků, kteří za realizaci RIS ručí, a to do jaké míry dokážou prezentovat oblast VaV jako


80

důležité téma a získat si pro spolupráci ostatní aktéry.22

Absence Regionální inovační strategie Ústeckého kraje

Absence Regionální inovační strategie Ústeckého kraje je významným, zásadním

omezením činnosti centra, jehož aktivity by měly plně korespondovat s touto strategií.

Absence takovéhoto dokumentu může vnést do činností centra nesystematičnost.

Nedostatek vhodných kvalifikovaných pracovníků

Jedna z dalších bariér, která výrazně limituje činnost centra, je nedostatek vhodných

kvalifikovaných pracovníků pro oblast VVI v Ústeckém kraji. V regionu existuje pouze jedna

VŠ, která nabízí doktorandské studijní programy v technických, resp. přírodovědných

oborech na území kraje. Tento nedostatek má zásadní vliv na nízkou atraktivitu regionu pro

investory s inovačními záměry. Jejich nezájem o region znamená nízký podíl investic v

oblasti rozvoje VaV. Z toho plyne nízká nabídka atraktivního pracovního uplatnění pro

absolventy VŠ, kteří raději odcházejí mimo region. Stávající situaci tak lze označit za

uzavřený kruh, vzájemně se ovlivňujících příčin a jejich následků.

Na základě výše popsaných skutečností je více než jasné, že podpora VVI v regionu musí

bezpodmínečně začít od systémové podpory rozšíření regionální nabídky vysokoškolských

oborů ve vazbě na potřeby VaV, resp. výzkumných institucí a podnikatelských subjektů s

jasným akcentem zájmu o technicky orientované obory.

Nedostatek subjektů rozvíjejících svou činnost v oblasti VaV

S výše uvedeným nedostatkem vhodných kvalifikovaných pracovníků pro oblast VVI velice

úzce souvisí nedostatek inovačních firem v kraji, které by byly schopné dlouhodobě naplnit

inovační infrastrukturu, která již nyní v Ústeckém kraji existuje.

Legislativní bariéry

Pro činnost každé organizace jsou velmi limitující legislativní bariéry. Je to skupina bariér,

které je nutné akceptovat. Legislativní bariéry, které mohou omezovat činnost centra, jsou

např. tyto:

Nedostatky ve způsobu financování vědy a vysokého školství.

Některá pravidla veřejné podpory a bariéry v komerčním využití výsledků získaných

na základě výzkumu financovaného z veřejných zdrojů.

Zákon o vysokých školách bez jasného vymezení možností a pravidel pro

komercializaci.

Zákon o daních z příjmů znevýhodňující daňový odpočet pro firmy při zadání

výzkumu univerzitám a VO, oproti zajištění výzkumu vlastními silami.

Nový Občanský zákoník

Pro výběr vhodné právní formy pro Inovační centrum je rozhodující, kdy bude tato

22 RISHMP. Regionální inovační strategie v ostatních krajích. Rishmp.cz [online]. © 2012 - 2013 [cit.

2013-10-17]. Dostupné z: http://www.rishmp.cz/public/a5/8f/71/1306163_206272_RIS_v_krajich.pdf


81

organizace založena, tj. zda bude založena za účinnosti stávajícího občanského zákoníku

nebo za účinnosti nového občanského zákoníku (k 1. 1. 2014).

Dle současné právní úpravy se jako nejvhodnější právní forma jeví příspěvková organizace,

a to za předpokladu, že provoz organizace bude z velké části finančně podporovat kraj.

Nebude-li tomu tak, pak je vhodnější právní formou občanské sdružení. Za účinnosti nové

občanskoprávní úpravy je nejvhodnější právní formou organizace spolek.


82

10 Analýza rizik a návrh jejich eliminace

Níže uvedená tabulka přináší možná rizika, se kterými se může Inovační centrum Ústeckého

kraje při své činnosti setkat. Pozornost je soustředěna jak na rizika vnější, tak vnitřní (lidské

zdroje, cíle, finance). Pravděpodobnost výskytu a míra negativního dopadu rizik na činnost

centra je klasifikována následující stupnicí: 1 – malá, 2 – střední a 3 – vysoká.

Tabulka 9: Analýza a řízení rizik

Druh rizika Míra rizika

Pravděpo-dobnost výskytu

rizika

Návrh na eliminaci rizika

VNĚJŠÍ RIZIKA

Nezájem o služby centra

z řad inovačních

aktérů

2 2

Návrh poskytovaných služeb, nástrojů, činností a aktivit centra pro podporu VaV vychází z řady zpracovaných dokumentů, které se opírají o průzkum potřeb subjektů působících v oblasti VaV. Znamená to tedy, že centrum je postaveno, resp. šité přímo na míru inovačním aktérům.

Motivace zapojení aktérů VaV je dána již samotným faktem, že myšlenka založení centra vznikla jako zpětná vazba na potřeby a požadavky plynoucí z řad zástupců subjektů působících v VVI.

Konzervativní přístup

subjektů k inovacím

2 1

Jednou z aktivit centra je i propagace VVI na území Ústeckého kraje. Vysvětlení a zdůraznění přínosů inovací pro jednotlivé aktéry a spolupráce s ostatními inovačními aktéry by mělo toto riziko eliminovat.

VNITŘNÍ RIZIKA

Lidské zdroje

Nedostupná kvalitní

pracovní síla pro činnosti

centra

2 2

Podmínkou je kvalitní výběr zaměstnanců na základě výběrových řízení. Přesah nabídky práce v centru i do sousedních regionů. Podmínkou pro přijetí pracovní síly jsou její dlouhodobé zkušenosti s činnostmi obdobného charakteru.

Špatně fungující tým

centra 2 1

Tato rizika budou eliminována důkladným výběrem členů týmu, správným nastavením sdílení všech informací, částečnou zastupitelností a prostupností pracovních funkcí. Nezbytně nutnou podmínkou je také jasně stanovené vedení týmu, kompetencí a konkrétně definované náplně práce.


83

Nezájem pracovníků na

výsledku činností

2 1

Velice důležitá je motivace pracovníků centra v podobě jasně nastavených kritérií a pravidel hodnocení. Vedoucím pracovníkem bude člověk s dobrými manažerskými, ale i „lidskými“ dovednostmi.

Nedostatečná schopnost

administrace případných

projektů

3 1

V rámci činnosti centra se počítá i s realizací projektů podpořených v rámci fondů EU, např. pokud to budou podmínky konkrétního operačního programu programového období 2014 - 2020 dovolovat, bude se primární projekt inicializovaný Inovačním centrem nově věnovat aktivitám podporujícím zájem studentů a absolventů doktorandských programů o Ústecký kraj a práci v něm. Případná rizika pak plynou z následné administrace projektu. Nedostatečná kvalita administrace projektu - chyby plynoucí z práce členů na manažerských pozicích, např. nezajištění požadovaných výstupů a finanční spoluúčasti, nedodání monitorovacích zpráv včas, porušování rozpočtové kázně apod.

Aby se zabránilo nedostatečné kvalitě administrace projektu, je nutné aktivně komunikovat s poskytovatelem podpor. Dále budou pozice manažerů vykonávat takoví lidé, kteří již mají zkušenosti s řízením projektů a podáváním monitorovacích zpráv (MZ). Budou pořádány pravidelné porady týmu před každou MZ.

Malá podpora centra ze strany

jeho zakladatelů

3 2

Zakladatelé mohou řešit řadů svých dalších projektů a může být problematické zajistit, aby byl projekt centra pro ně vnímán jako prioritní. Eliminovat toto riziko můžeme např. zdůrazněním důležitosti centra ihned v počátcích jeho fungování – představení přínosů a pozitivních dopadů pro jednotlivé aktéry, ale i společnost v ÚK jako celek.

Dodatečné změny

požadavků zakladatelů

centra

3 1

Zakladatelská smlouva jasně vymezí kompetence, míru zapojení a odpovědnost jednotlivých zakladatelů. Další podpůrný dokument pak jasně vymezí harmonogram realizace, obsah a rozsah aktivit zakladatelů a jejich výstupy.

Nedostatečná komunikace s aktéry VVI

3 1

Jasně vymezit způsoby a techniky externí komunikace. Uživatel často dostává službu, kterou vůbec nechtěl, nesplňuje jeho požadavky, očekávání bylo odlišné. To vše může být způsobeno zanedbávanou zpětnou vazbou od skutečných uživatelů služeb centra.


84

Opomenutí propagace

centra 3 1

Nutné informovat aktéry VVI a veřejnou sféru již v přípravných fázích o plánovaném vzniku Inovačního centra, jeho činnostech a službách.

Cíle

Nenaplnění vytyčených

cílů, stanovených

termínů

3 2

Hlavním cílem vzniku Inovačního centra je koordinace a propagace aktivit v oblasti výzkumu, vývoje a inovací na území ÚK jako celku, dále pak nastavení spolupráce mezi jednotlivými aktéry v této oblasti.

Pro realizaci této myšlenky budou vybráni odborní pracovníci centra, kteří mají s podobnými úkoly bohaté zkušenosti. Budou ale čerpat i z dobré praxe již fungujících inovačních center v ČR. Podpora pro činnosti centra bude zajištěna i ze strany jeho zakladatelů, kteří ze své pozice představují určitou garanci kvalitních výstupů.

Kvalita výstupů 3 2

Riziko představují příliš obecné činnosti centra. Je důležité směřovat aktivity centra hned od jeho počátku na menší projekty řešící konkrétní zjištěné potřeby.

Obsahová náplň plánovaných výstupů vychází nejen z vysoké odbornosti budoucích pracovníků centra, jejich dlouhodobé praxe v daném oboru, ale i z požadavků jednotlivých aktérů VVI.

Výstupy budou diskutovány v širším okruhu odborníků.

Finance

Zvýšení nákladů během

fungování centra

3 1

Zpracování finanční a cenové analýzy.

Neobdržení dotace pro zamýšlené

projekty

3 2

Kvalitně zpracovaná projektová žádost, intenzivní komunikace s poskytovatelem dotace při zpracovávání žádosti.

Zpoždění plateb ze strany

poskytovatelů dotací

3 2

V případě, že by došlo ke zpoždění úhrady výdajů z dané monitorovací zprávy, je nutné, aby bylo centrum připraveno pokrýt tento nesoulad vlastními prostředky. Vykrytí propadů cash-flow během realizací projektů bude řešeno se zakladateli již v přípravné fázi každého projektu.


85

Legislativa

Nevhodná právní forma

centra 3 1

Nevhodná právní forma centra může představovat velké omezení v možnosti čerpání dotací z fondů EU, kde právní forma žadatele je limitujícím faktorem, neboť každý program je určen pro určité typy subjektů.

Toto riziko bude eliminováno důkladnou rešerší nových operačních programů (OP) vhodných pro podporu VVI a následným vyhodnocením nejvhodnější právní formy centra jako oprávněného žadatele.

Otázkou zůstává, zda již vzniklé návrhy nových OP budou reflektovat změnu Občanského zákoníku k 1. 1. 2014, kdy budou moci nově vznikat pouze tyto právní formy: Spolky – namísto občanských sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění, Ústavy – namísto obecně prospěšných společností; Fundace, Nadace a nadační fondy.

Novým občanským zákoníkem bude zrušen zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů a zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech.


86

11 Možné aktivity a spolupráce se sousedními kraji

(Liberecký, Karlovarský) tzv. v pojetí významného

regionálního klíčového hráče inovační infrastruktury

v severních Čechách

11.1 Liberecký kraj

11.1.1 Stávající stav – výzkum, vývoj, inovace

Liberecký kraj si v porovnání s ostatními kraji z hlediska ukazatelů, charakterizujících kvalitu

a potenciál, nestojí příliš dobře. Kraj je charakterizován jako průmyslový. Tradiční odvětví

jako je sklářství a textilní průmysl jsou v úpadku a absentují zde high-tech odvětví. Naopak

bouřlivý vývoj zaznamenává výroba dopravních prostředků (resp. komponentů) v návaznosti

na expanzi automobilového průmyslu v sousedních regionech. Tato skutečnost má vliv i na

nízký objem investic rizikového kapitálu, který se orientuje především na progresivní odvětví

s vyšším ziskovým potenciálem. Kraj dále zaostává v počtu a plochách nových průmyslových

zón, existenci technologických center, vědeckotechnických parků, podnikatelských

inkubátorů apod.

Počet a kvalita lidských zdrojů pro výzkum a vývoj je nedostatečná. Kraj dosahuje třetí

nejhorší pozice v podílu obyvatel s úplným středoškolským vzděláním. Druhou nejhorší

pozici zaujímá kraj v podílu počtu vysokoškoláků na pracovní síle (9,8 %), což vyplývá z

charakteru ekonomiky kraje, do značné míry stále založené na tradičních odvětvích s nízkou

přidanou hodnotou. Naopak složení studijních oborů navštěvovaných studenty v regionu je

pro rozvoj konkurenceschopnosti příznivé. Nadprůměrné je díky zaměření Technické

univerzity v Liberci zastoupení studentů, kteří navštěvují technické obory.

Koncentrace kapacit výzkumu a vývoje v kraji je ovšem ve srovnání s ostatními kraji

podprůměrná. Významný potenciál pro rozvoj výzkumných kapacit v regionu představuje

zejména vysoký podíl zaměstnanců VaV v oblasti technických a přírodních věd, jež dosahuje

v rámci Česka nadprůměrných hodnot. Pozitivním faktorem je také relativně vysoký podíl

výdajů na VaV ve vztahu k regionálnímu HDP. Z hlediska výsledků výzkumu a vývoje jsou

regionální instituce aktivní především v podávání patentů. Počet patentů vztažený k

investicím do výzkumu a vývoje je v Libereckém kraji nejvyšší ze všech regionů Česka.

Opačná je situace v případě zapsaných užitných vzorů, kde kraj dosahuje podprůměrných

hodnot.

Inovační výkonnost Libereckého kraje vykazuje příznivé trendy, a to díky zahraničním

investorům. Ve výdajích na výzkum a vývoj zaujímá kraj šesté místo a třetí místo ve

vytvořené hrubé přidané hodnotě v high-tech průmyslu a službách. 23

Pozici Libereckého kraje v oblasti výzkumu, vývoje a inovací dokresluje a shrnuje následující

SWOT analýza:

Silné stránky

Dlouhodobá tradice průmyslové výroby (strojírenství, sklářství, textil – na ústupu).

23 Regionální inovační strategie Libereckého kraje


87

Příliv zahraničních investic, zejména do strojírenských oborů a automobilového

průmyslu.

Rozvíjející se perspektivní odvětví (např. nanotechnologie).

Existence Technické univerzity a soukromých vysokých škol; stávající struktura

středních škol a vyšších odborných škol je potenciálně schopná kapacitně i

kvalitativně uspokojit požadavky trhu na profesní přípravu pracovních sil (nesoulad

mezi potřebami trhu práce a profesní strukturou absolventů je způsoben nezájmem o

studium některých, zejména technických oborů).

Vyšší počet udělených patentů ve srovnání s jinými kraji.

Existence Euroregionu Neisse – Nisa – Nysa – rozvinutá přeshraniční spolupráce

(zatím však spíše obcí a neziskového sektoru).

Spolupráce s partnerskými regiony v mezinárodních projektech.

Slabé stránky

Nedostatečná vazba systému vzdělávání na poptávku po konkrétních profesích a

kvalifikacích – nevhodná skladba absolventů vysokých škol (nedostatek odborníků v

technických oborech), vzdělání není zaměřeno pro potřeby praxe, není rozvinut

systém celoživotního učení; nevyhovující struktura vzdělanosti obyvatelstva ve

vztahu k inovacím.

Většinou chybí přímé vazby mezi organizacemi VaV, univerzitou a podnikatelskými

subjekty (kontaktní místo či instituce); slabá motivace institucí VaV spolupracovat s

uživatelskou sférou a naopak.

Nízká úroveň spolupráce a komunikace mezi partnery (podnikatelskými subjekty) v

oblasti výroby a služeb; chybějící nebo málo rozvinuté klastry.

Zavádění inovací ve firmách je výrazně omezeno nedostatkem finančních zdrojů,

denní operativou a nedostatkem kvalitních odborníků pro zavádění inovací.

U části firem nedokonalé marketingové strategie (pomalé reakce na aktuální potřeby

zákazníka), špatná organizace práce, nedefinované řízení jakosti výroby,

přetrvávající druhotná platební neschopnost.

Nedostatečná koordinace mezi jednotlivými regionálními aktéry v oblasti výzkumu,

vývoje a inovací a mezi jednotlivými projekty (nedostatek důvěry, nezdravá rivalita

atd.).

Nedostatečně rozvinutá inovační infrastruktura (systém vztahů mezi jednotlivými

výzkumnými, vývojovými, výrobními, obchodními a dalšími specializovanými partnery,

charakterizovaný jejich vzájemnou spoluprací s cílem komercializovat výsledky

výzkumu a vývoje, uvést je na trh a zajistit zpětnou vazbu).

Nedostatek regionálních a lokálních zdrojů financí pro VaV.

Nepřehledná legislativa, nedořešená ochrana duševního a průmyslového vlastnictví,

problematická a finančně náročná patentová ochrana v zahraničí, komunikační

problémy (nedostatečná znalost cizích jazyků).


88

Nedostatek informací o vývojových trendech v technologiích, o možnostech uplatnění

výsledků aplikovaného výzkumu na zahraničních trzích.

Nedostatečný servis pro malé a střední podniky z pohledu rozvoje a zavádění

inovací, transferu technologií a výstupů VaV (omezená funkce Hospodářské komory

– neprovádí servis pro celé spektrum podniků, nerozvinuté cechy, oborová sdružení

podnikatelů aj.); nedostatečně fungující systém podpory transferu technologií.

Chybí zdroje rizikového kapitálu a ochota investovat do rozvoje perspektivních

malých a středních firem – špatná komunikace (chybí styčné místo, zprostředkující

subjekt).

Špatně nastavený školský zákon, kdy školy nejsou financovány za kvalitně

odvedenou práci, ale za počet studentů.

Nedostatečné zapojení firem do praktické výuky učňů a studentů.

Nedaří se umisťovat do okrajových oblastí kraje firmy s produkcí výrobků s vyšší

přidanou hodnotou.

Příležitosti

Zlepšení image regionu díky novým zahraničním přímým investicím.

Všeobecně přijímané vnímání vědeckotechnického rozvoje a inovací jako základního

hnacího motoru ekonomického a sociálního růstu.

Dynamický rozvoj sektoru služeb (strategické služby, outsourcing služeb…);

rozšiřující se možnosti transferu kvalitních technologií šetrných k životnímu prostředí

s nižší surovinovou náročností a vyšší přidanou hodnotu.

Rozšíření možností kofinancování VaV a zavádění inovací z evropských zdrojů.

Možnost využití potenciálu studentů, učitelů, absolventů, doktorandů Technické

univerzity a dalších vysokých škol (v LK i sousedních regionech) v aplikovaném

výzkumu a v inovativních firmách; rozvoj systému celoživotního vzdělávání; růst

mobility pracovních sil, včetně výzkumných pracovníků.

Rozvoj VT parků, podnikatelských inkubátorů, průmyslových zón; využití volných

kapacit nemovitostí (vč. brownfields) pro rozvoj inovativních firem.

Navázání spolupráce se zahraničními partnery (univerzitami, VaV pracovišti,

inovativními firmami.), přenos zkušeností ze zahraničí, možnost zapojení do

mezinárodních programů; členství Libereckého kraje v síti Inovačních regionů

v Evropě.

Nedostatek některých kvalifikovaných pracovníků lze překlenout užší spoluprací firem

a sdílením specializovaných pracovišť jak v rámci Česka, tak i v rámci Euroregionu.

Existující kontakty obcí, sdružení a hospodářských komor v rámci Euroregionu

Neisse – Nisa – Nysa lze využít pro projekty propojující inovativní firmy.

Stávající zahraniční investoři po prvních investicích do jednodušších výrob rozšiřují

konstrukční a vývojová oddělení a soustřeďují se na výroby s vyšší přidanou

hodnotou.


89

Hrozby

Hospodářská recese v zemích EU s dopadem na automobilový průmysl jako nosné

průmyslové odvětví Libereckého kraje; pokles produkce, zvýšení míry

nezaměstnanosti.

Odchod zahraničních firem na nově rozvíjející se trhy po vyčerpání investičních

pobídek; odliv kapitálu.

Odliv kvalifikované pracovní síly do zahraničí, nedostatek některých profesí žádaných

na trhu práce.

Úzké zaměření na vybraná odvětví automobilového průmyslu, nedostatečná podpora

high-tech odvětví.

Nečerpání dostupných finančních prostředků z fondů EU.

Přetrvávající korupce, nepřehledné právní prostředí, rozbujelá byrokracie, nízká

vymahatelnost práva.

Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace24

Výzkumný ústav textilních strojů (VÚTS) je jednou z nejvýznamnějších institucí v kraji

podporující oblast VVI a výchovu mladých výzkumných pracovníků. Zabývá se oblastí

jednoúčelových strojů pro různá průmyslová odvětví, textilními stroji, manipulační a měřicí

technikou. Inovační a technologické centrum při VÚTS, a.s. se orientuje na podporu

mezinárodní spolupráce ve vědě, výzkumu a technologickém vývoji a nabízí specializované

služby zaměřené na rozvoj inovačního potenciálu organizací regionu severních a

severovýchodních Čech. Dále nabízí specializované asistenční služby určené

vědeckovýzkumným centrům a inovačním firmám nejen v regionu severních Čech a orientuje

se také na podporu rozvoje textilních technologií na území celé ČR. Až do letošního roku

fungoval Technologický park při VÚTS Liberec, který nabízel prostory pro podnikání a

usídleným firmám zprostředkovával služby specializovaných pracovišť zdejší Technické

Univerzity. Tento park bude během roku 2013 zcela uzavřen. V únoru tohoto roku bylo

otevřeno Centrum rozvoje strojírenského výzkumu Liberec (dále jen CRSV), které je součástí

nového provozního areálu VÚTS, a.s. Hlavním smyslem projektu je rozvoj poznatků a

postupů uplatnitelných při návrzích strojů a zařízení zpracovatelského průmyslu, kam patří

zejména stroje obráběcí, sklářské, bižuterní, polygrafické, montážní, textilní a jednoúčelové

stroje například pro automobilový průmysl. Otevřením Centra se zároveň rozšiřují možnosti

spolupráce dlouholetých partnerů VÚTS a Technické univerzity v Liberci, a to především

v oblasti výchovy absolventů inženýrského a doktorandského studia. Vzhledem

k plánovanému rozšíření výzkumných aktivit se společnost VÚTS zavázala, že do roku 2014

zvýší počet zaměstnanců. Jeho unikátnost spočívá v komplexním přístupu k řešení

problému, protože bude schopno řešit jak teoretické otázky, tak i praktické aplikace, a ty

uskutečňovat formou funkčních modelů a prototypů včetně jejich ověřování. Spojení těchto

činností v rámci jednoho Centra umožní dosažení dalšího z cílů, kterým je urychlení a

zefektivnění výzkumně vývojových činností.




90

Technická univerzita v Liberci je hlavním akademickým centrem výzkumu v kraji. Její

zaměření vychází z průmyslové tradice regionu a nejsilnější postavení v ní mají Fakulta

strojní a Fakulta textilní. Na těchto fakultách se nachází také několik výzkumných center

zaměřených na specifické vědní oblasti:

Výzkumné centrum TEXTIL II

Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka

Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii

Výzkumné centrum pro nano-povrchové inženýrství

Univerzita má také velmi rozvinutou spolupráci s podniky z různých odvětví

zpracovatelského průmyslu, mezi nimiž je i řada subjektů z Ústeckého kraje.

Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace je výzkumné centrum Technické

univerzity v Liberci (TUL). Jeho cílem je přispět k rozvoji regionu, tradičně orientovaného na

technická odvětví průmyslu. Ústav propojuje laboratoře technických oborů z TUL a jejich

spolupráci s významnými subjekty aplikační sféry. Výzkumné programy jsou zaměřené na

oblast materiálového výzkumu a konkurenceschopného strojírenství s důrazem na

využitelnost výsledků výzkumu a vývoje v praxi.

Technická univerzita získala dotaci v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro

inovace (priorita Regionální VaV centra) na vybudování Centra pro nanomateriály, pokročilé

technologie a inovace. Cílem projektu je využití stávající budovy TUL v areálu Husovy ulice a

její přestavba na univerzitní výzkumný ústav zaměřený na výzkum a vývoj v oblasti

materiálových věd a konkurenceschopného strojírenství. Nedílnou součástí projektu je

koncentrace stávajících přístrojů a zařízení pro dané obory výzkumu a vývoje do nově

vybudovaných laboratoří a následné dovybavení laboratoří novými přístroji a výzkumnými

zařízeními tak, aby Ústav splňoval současné náročné požadavky na špičkový výzkum v

oblastech: a) Materiálového výzkumu se zaměřením na nanomateriály a jejich aplikace a

b) Konkurenceschopné strojírenství zejména pro oblast robotů s mechatronickými systémy,

nových pohonných jednotek strojů a mobilních prostředků, progresivních technologií

zpracování technických materiálů a další. Realizace projektu zajistí TUL dlouhodobě

udržitelný růst v oblastech:

1. Poskytování kvalitních VaV služeb

2. Produkce vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů

3. Rozšiřování spolupráce s aplikační sférou

V Libereckém kraji aktivně funguje klastr technických textilií CLUTEX, který je zaměřen na

oblast pokročilých textilních materiálů a jejich inovativního využití v nových oblastech. Klastr

sdružuje firmy, výzkumné a vzdělávací instituce z oblasti textilního průmyslu, které se

vzájemnou spoluprací snaží posílit svou konkurenceschopnost.

http://centrum.tul.cz/

http://bozek.cvut.cz/

http://www.rcmt.cvut.cz/

http://www.nanopin.cz/


91

11.2 Karlovarský kraj

11.2.1 Stávající stav – výzkum, vývoj, inovace25

Současné hospodářské zaostávání Karlovarského kraje je doprovázeno minimální inovační

aktivitou firem, která je odrazem chybějících výzkumných a vývojových aktivit v kraji.

Karlovarský kraj nedisponuje žádnou významnější veřejnou výzkumnou institucí.

Nejzávažnějším problémem je ovšem zcela minimální rozsah VaV aktivit v podnikovém

sektoru, kde je například počet výzkumných pracovníků 25x nižší než je průměr České

republiky. Pokud bude tato situace přetrvávat a nedojde k intenzivnímu rozvoji inovačně

zaměřeného podnikání, lze očekávat další prohloubení ekonomického zaostávání

Karlovarského kraje.

Ve srovnání s ostatními kraji v České republice disponuje Karlovarský kraj podstatně nižším

podílem vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Příčinou je velice omezená nabídka

terciárního vzdělávání, která vede k odchodu nejtalentovanější části mladé populace za

studiem mimo kraj. S tímto problémem úzce souvisí nedostatek vysoce kvalifikovaných

profesionálů s adekvátní praxí pro místní firmy.

Karlovarský kraj je charakteristický vysokou koncentrací tradičních průmyslových oborů, ve

kterých stále ještě úplně neproběhla restrukturalizace typická pro transformaci ekonomiky

ČR. Tato situace nevytváří v kraji vhodné podnikatelské prostředí, které podporuje

podnikavost, iniciativu místních firem a obyvatel a ochotu místních aktérů podstupovat riziko.

V důsledku omezené nabídky atraktivních pracovních míst v kraji pro absolventy VŠ a

vysoce kvalifikované profesionály přetrvává dlouhodobě pasivní bilance migrace mladých

talentů a vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů.

11.2.2 Infrastruktura pro výzkum, vývoj a inovace26

V Karlovarském kraji je nedostatečně rozvinutá i infrastruktura pro VVI. Hlavními příčinami

jsou periferní poloha kraje, nízká ekonomická výkonnost, absence silného hospodářského

centra, struktura ekonomiky s vysokým podílem starých průmyslových odvětví i historický

vývoj osídlení. V současnosti se na území Karlovarského kraje nenachází žádný subjekt

inovační infrastruktury typu VTP, PI nebo technologického centra.

V říjnu roku 2011 byla sice Karlovarskému kraji schválena žádost o dotaci na projekt

Vědeckotechnického parku Karlovarského kraje. Bohužel v září tohoto roku byla realizace

tohoto projektu ukončena. Důvodem je velká časová prodleva spojená se změnou územního

plánu, která byla podmínkou pro vydání územního rozhodnutí, a scelování a odkup

pozemků. Záměr realizace VTP zůstává i nadále jako součást krajské inovační strategie pro

období 2014 – 2020 (RIS3) a dalších krajských strategických dokumentů na toto období na

podporu konkurenceschopnosti Karlovarského kraje.27

25 Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje


potenciálu pro transfer technologií v rámci projektu Propojování VaV pro MSP v sasko-českém příhraničí, 2013 27

SVTP. Karlovarský kraj. Svtp.cz [online]. © 2001-2013 [cit. 2013-10-24]. http://www.svtp.cz/vedeckotechnicky-park-se-v-karlovarskem-kraji-odklada/


92

V kraji sídlí jedna soukromá vysoká škola - Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s., která se

specializuje na studium práv. Dále jsou v regionu pobočky Západočeské univerzity v Plzni –

Fakulty strojní a ekonomické, které nabízejí ve výukových střediscích v Chebu a Sokolově

bakalářské studijní programy. V Karlových Varech působí pobočka České zemědělské

univerzity – Fakulty životního prostředí, která nabízí bakalářský a magisterský studijní

program krajinného inženýrství a v Chebu je konzultační středisko Provozně ekonomické

fakulty téže univerzity. V kraji jsou také regionální pobočky soukromé Vysoké školy

manažerské informatiky a ekonomiky a Bankovního institutu. Veškeré výzkumné aktivity v

kraji se tak soustřeďují v podnikatelském sektoru, a jak potvrzují dřívější analýzy, koncentrují

se do malého souboru firem.

V kraji působí dva klastry - klastr ENWIWA (sdružuje firmy a instituce zabývající se

odpadním hospodářstvím a druhotnou recyklací surovin) a klastr NetPro Group (podpora

spolupráce subjektů zabývajících se vývojem systémů pro inteligentní řízení).

11.3 Oblasti možných aktivit a spolupráce ÚK, LB a KK

Výše uvedený popis stávajícího stavu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací Libereckého a

Karlovarského kraje (v předchozích kapitolách i Ústeckého kraje) pomohl definovat

nedostatky a slabá místa v oblasti VVI všech tří regionů. Tyto nedostatky vykazují společné

jmenovatele, a právě tito jmenovatelé (oblasti) představují potenciál pro budoucí aktivity a

spolupráci všech tří regionů:

Rozvoj podnikatelského prostředí příznivého pro inovační aktivity - infrastruktura pro

inovace, podpora vzniku technologických center, podnikatelských inkubátorů, rozvoj

průmyslových zón a systému investičních pobídek s cílem přilákání zahraničních

investic do oborů s vyšší přidanou hodnotou, zajištění kvalitního informačního servisu

pro inovativní firmy.

Rozvoj lidských zdrojů – zvýšení dostupnosti kvalifikovaných odborníků pro potřeby

VVI, posílení kapacit pro výuku high-tech oborů a zvýšení motivace žáků a studentů

ke studiu těchto oborů na středních a vysokých školách, podpora celoživotního učení

a dalšího vzdělávání.

Rozvoj kapacit vědy a výzkumu a jejich spolupráce s podnikatelskou sférou -

programy na podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací, podpora vzniku spin-

off firem, center pro transfer technologií, posílení spolupráce institucí inovační

infrastruktury s výzkumnými a vysokoškolskými institucemi.

Rozvoj podnikových inovací např. preference vzniku a rozvoje high-tech firem.

Zajištění odpovídajících zdrojů financování rozvoje inovačních aktivit - podpora využití

dotačních titulů z fondů EU, podpora přístupu firem k rizikovému kapitálu.

Rozvoj meziregionální a mezinárodní spolupráce ve sféře inovací.


93

11.4 Příklady dobré praxe spolupráce krajů

11.4.1 Inovační vouchery

Královéhradecký a Liberecký kraj podpoří regionální výzkum, vývoj a inovace

Na nákup znalostí a služeb od vysokých škol, veřejných výzkumných institucí či výzkumných

organizací mohou získat jednorázovou dotaci malí a střední podnikatelé

z Královéhradeckého a Libereckého kraje. Příjem žádostí do veřejné soutěže ve výzkumu,

vývoji a inovacích „Inovační vouchery“ oba kraje zahájily a ukončily ve stejném termínu.

Jejich cílem je lepší využití inovačního potenciálu firem a komercionalizace výzkumu

vysokých škol a dalších výzkumných institucí. Zástupci agentury CzechInvest se budou

podílet na výběru projektů, které následně budou schvalovat zastupitelstva krajů. Každý z

krajů vyhlašuje svoji vlastní veřejnou soutěž, harmonogram a obsah zadávacích

dokumentací kraje společně koordinují. Malé a střední podniky z obou krajů si mohou vybrat

jednoho ze 13 poskytovatelů znalostí definovaných v zadávací dokumentaci. Podniky musí

utratit celou částku voucheru pouze za služby vykonané poskytovatelem znalostí na

základě smlouvy.

Zdroj: http://www.czechinvest.org/kralovehradecky-a-liberecky-kraj-podpori-regionalni-

vyzkum-vyvoj-a-inovace

Inovační vouchery financované z fondů EU

Inovační voucher je financován z Regionálního operačního programu Střední Morava a

prostředků daného kraje. Jedná se o veřejnou podporu podnikatelskému subjektu

poskytovanou v režimu de minimis. O inovační vouchery mohou žádat subjekty

z Olomouckého a Zlínského kraje.

Zdroj: http://www.rr-strednimorava.cz/rop-sm/inovacni-vouchery

Pro spolupráci na projektu inovačních voucherů uzavřel kraj smlouvy s šesti

vysokými školami

S šesti vysokými školami uzavřel Zlínský kraj memorandum o spolupráci na projektu

Inovačních voucherů. Tyto vysoké školy zareagovaly na výzvu kraje zapojit se do již třetí

etapy tohoto pilotního projektu, kterým kraj chce podpořit vědecko-výzkumný a inovační

potenciál firem a podniků v regionu a tím pádem i přispět k jejich vyšší

konkurenceschopnosti. Memorandum kraj podepsal s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně,

s Vysokým učením technickým v Brně, s Vysokou školou báňskou – technickou univerzitou

Ostrava, s Mendelovou univerzitou v Brně, s Masarykovou univerzitou a s Univerzitou

Palackého v Olomouci. Podnikatelé ze Zlínského kraje budou moci žádat o inovační voucher

k navázání nové spolupráce formou realizace konkrétních výzkumně vývojových služeb ze

strany těchto vysokých škol.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pro-spolupraci-na-projektu-inovacnich-voucheru-

uzavre-kraj-smlouvy-s-sesti-vysokymi-skolami-38896.html

http://www.czechinvest.org/kralovehradecky-a-liberecky-kraj-podpori-regionalni-vyzkum-vyvoj-a-inovace

http://www.czechinvest.org/kralovehradecky-a-liberecky-kraj-podpori-regionalni-vyzkum-vyvoj-a-inovace

http://www.rr-strednimorava.cz/rop-sm/inovacni-vouchery


94

11.4.2 Spolupráce – klastry

Centrum transferu technologií Vysočina

Cílem podpořeného projektu je rozvoj a společné projekty klastru ENERGOKLASTR, který

sdružuje podniky, výzkumné organizace a univerzity z Jihomoravského, Středočeského,

kraje Vysočina a Olomouckého kraje, a svou činnost zaměřuje zejména na technologie

snižující míru emisí a udržitelnost v oblasti energetiky.

Výstavba Centra transferu technologií Vysočina je infrastrukturní projekt zaměřený na

transfer technologií v energetice, snižování energetické náročnosti, materiálové inženýrství a

projekty související s využitím biomasy. Záměr vybudování CTT Vysočina se opírá o

spolupráci kraje, univerzit, MSP, výzkumných organizací a vzdělávacích institucí v místě

sídla CTT. Vedle aplikovaných výzkumných aktivit a transferu technologií do praxe se CTT

zaměří na spolupráci ve vzdělávání, jak v přípravě na budoucí uplatnění, tak

v rekvalifikacích, resp. celoživotním vzdělávání a poradenství (a služeb) pro podnikatelský

sektor (inkubátor). Realizací zvýšením výzkumných a vývojových kapacit bude CTT

Vysočina ve spolupráci s MSP zajišťovat rozvoj regionu, zlepšení zaměstnávání a omezení

„odchodu mozků“ z regionu. Cílem je spolupráce se středním a vyšším středním školstvím

v regionu, umožnění spolupráce studentů VŠ s kapacitami CTT, což následně zajistí

zaměstnání vyškolených pracovníků přímo v regionu, ať v soukromé nebo veřejné sféře.

Zdroj: http://www.czechinvest.org/51-spk01024-energoklastr-jihomoravsky-stredocesky-

vysocina-a-olomoucky-kraj; http://www.energoklastr.cz/cz/projekty?projekt=2

11.4.3 Rozvoj lidských zdrojů

Spolupráce krajů Vysočina a Jihomoravského v oblasti RLZ

Zástupci rad pro RLZ kraje Vysočina a Jihomoravského kraje se dohodli na budoucí

spolupráci v oblasti RLZ, zejména při přípravě projektů do strukturálních fondů EU. Shoda na

nutnosti spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů byla hlavním výsledkem společného

jednání zástupců rad pro rozvoj lidských zdrojů krajů Vysočina a Jihomoravského. Zástupci

Rady pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje v průběhu jednání představili svoji

činnost a konstatovali, že v mnoha oblastech řeší oba kraje podobné problémy. To znamená,

že by si mohly být při jejich řešení vzájemně nápomocny. „Je zde několik zcela konkrétních

oblastí, kde by mohly oba kraje spolupracovat. To se týká například zemědělského školství,

cestovního ruchu, vysokoškolského vzdělávání, partnerství v projektech či výměny

zajímavých nápadů v oblasti projektových záměrů,“ vysvětlil v této souvislosti náměstek

hejtmana a předseda Rady pro rozvoj lidských zdrojů Jihomoravského kraje Podle něj je

dobré, že v některých případech už podobná spolupráce mezi oběma kraji započala.

Zdroj: http://topregion.cz/?articleId=1645

Setkání vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR, hejtmana Jihomoravského kraje, hejtmana

kraje Vysočina a zástupců firem

Na Výstavišti Brno proběhlo diskusní setkání zástupců Svazu průmyslu a dopravy ČR v čele

s Jaroslavem Hanákem, viceprezidentem Radkem Špicarem, generálním ředitelem Zdeňkem

Liškou, řediteli sekcí a regionální ředitelkou Svazu Ilonou Staňkovou. Akce se jako host

http://www.czechinvest.org/51-spk01024-energoklastr-jihomoravsky-stredocesky-vysocina-a-olomoucky-kraj

http://www.czechinvest.org/51-spk01024-energoklastr-jihomoravsky-stredocesky-vysocina-a-olomoucky-kraj

http://topregion.cz/?articleId=1645


95

zúčastnil Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje a současně předseda Asociace krajů,

Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina, Martin Hyský, radní pro regionální rozvoj Kraje

Vysočina, a Jiří Kuliš, generální ředitel Veletrhy Brno a.s. Přítomno bylo 25 zástupců firem z

obou krajů. Setkání bylo součástí debat v jednotlivých regionech o problémech místních

firem, které by měly vyústit k intenzivnější spolupráci firem s hejtmanstvími za aktivnější

účasti zástupců Svazu průmyslu a dopravy ČR. Přispět k tomuto záměru by mohla

efektivnější práce krajských tripartit. Součástí jednání byla i prezentace závěrů šetření mezi

firmami obou krajů.

Zdroj: http://www.spcr.cz/svaz-v-regionech/zavery-setkani-vedeni-svazu-prumyslu-a-

dopravy-cr-hejtmana-jihomoravskeho-kraje-michala-haska-hejtmana-kraje-vysocina-jiriho-

behounka-a-zastupcu-firem

11.4.4 Mezinárodní spolupráce

Partnerství Rakousko-Česká republika ve Středoevropském regionu - PRO 2013+

V Jihomoravském kraji působí řada subjektů, které spolupracují se subjekty v Dolním

Rakousku a přispívají k rozvoji kraje. V minulosti byla tato spolupráce podporována

programy PHARE CBC, INTERREG IIA, INTERREG IIIA a v současnosti operačním

programem Přeshraniční spolupráce Rakousko – Česká republika 2007-2013. Tato

spolupráce významně oživuje především periferní oblasti jednotlivých zemí a pomáhá

zamezit negativnímu vlivu hranice na rozvoj regionu. Řada subjektů spolupracuje přes

hranici i mimo uvedené programy.

Podporu přeshraniční spolupráce lze předpokládat i v dalším programovém období EU po

roce 2013. Přínosem pro stávající partnerské země a jejich regiony bude bezpochyby kvalitní

připravenost na toto období. Za tímto účelem Jihomoravský kraj společně s krajem Vysočina,

zemí Dolní Rakousko, městem Vídní, Weinviertel Managementem a projektovým sdružením

Waldviertel Management připravili v rámci operačního programu Přeshraniční spolupráce

Rakousko – Česká republika 2007-2013 projekt „Partnerství Rakousko-Česká republika ve

Středoevropském regionu - PRO 2013+“ (akronym „Partner AT-CZ PRO 2013+“). Vedoucím

partnerem je Jihomoravský kraj. Projekt je zaměřen na analýzu stavu přeshraniční

spolupráce mezi subjekty na území Dolního Rakouska, Jihomoravského kraje a kraje

Vysočina, na analýzu potenciálu těchto vztahů (sítí) a definování společné strategie pro

období po roce 2013. Výsledkem bude i doporučení organizačního zajištění budoucí

spolupráce a součástí bude rovněž přehled klíčových projektů, které by měly být v období po

roce 2013 řešeny. Doba realizace projektu je naplánována na období do roku 31. 12. 2013.

Výstupem projektu bude např.:

Analýza sítí a potenciálu pro Jihomoravský kraj, Dolní Rakousko, Vysočinu a Vídeň.

Analýza témat pro zajištění společných vedoucích projektů.

Doporučení regionální rozvojové strategie pro období po roce 2013.

Analýza právních a organizačních podmínek pro rozvoj přeshraniční spolupráce po

roce 2013.

Akce pro širokou a odbornou veřejnost – 15 tematických workshopů, 3 konference.

Zdroj: http://www.pro2013plus.eu/Folders/358-1-Cesky.aspx

http://www.spcr.cz/svaz-v-regionech/zavery-setkani-vedeni-svazu-prumyslu-a-dopravy-cr-hejtmana-jihomoravskeho-kraje-michala-haska-hejtmana-kraje-vysocina-jiriho-behounka-a-zastupcu-firem




96

12 Seznam zkratek

CTT Centrum transferu technologií

CVVM Centrum pro výzkum veřejného mínění

ČR Česká republika

ČSÚ Český statistický úřad

EPO European Patent Office

EU Evropská unie FVTM UJEP Fakulta Výrobních technologií a managementu na Univerzitě Jana

Evangelisty Purkyně Ústí nad Labem

GA ČR Grantová agentura České republiky

HDP hrubý domácí produkt

IC inovační centrum

IPR Intellectual Property Rights

KHK Krajská hospodářská komora

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSP Malý a střední podnik

OECD Organisation for Economic Cooperation and Development

OSVČ osoba samostatně výdělečně činná

PI podnikatelský inkubátor

RLZ rozvoj lidských zdrojů

TA ČR Technologická agentura České republiky

TPCV Technologický park Chomutov, o.p.s.

UJEP Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

ÚK Ústecký kraj

VaV výzkum a vývoj

VI výzkumná instituce

VO výzkumná organizace

VŠ vysoká škola

VŠCHT Praha Vysoká škola chemicko-technologická Praha

VTP vědeckotechnický park

VÚAnCh Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.

PI VÚHU, a.s. Podnikatelské a inovační centrum Most

VÚHU, a.s. Výzkumný ústav hnědého uhlí, a.s.

VVC Unipetrol Výzkumné a vývojové centrum Unipetrol

VVI výzkum a vývoj a inovace


97

13 Seznam tabulek

Tabulka 1: Vysoké školy působící v ÚK ................................................................................. 7

Tabulka 2: Počet doktorandů na UJEP .................................................................................. 8

Tabulka 3: Absolventi technických a přírodovědných oborů na UJEP (magisterský stupeň) .. 8

Tabulka 4: Zaměstnanci ve VaV dle vědní oblasti ................................................................. 9

Tabulka 5: Analýza slabých a silných stránek inovační infrastruktury v ÚK...........................27

Tabulka 6: Matice odpovědnosti ...........................................................................................49

Tabulka 7: Predikce nákladů na provoz centra .....................................................................62

Tabulka 8: Bariéry/omezení fungování Inovačního centra ....................................................79

Tabulka 9: Analýza a řízení rizik ...........................................................................................82


98

14 Informační zdroje

14.1 Strategické dokumenty a ostatní zdroje

1. Český statistický úřad. Inovační aktivity podniků v České republice 2008 až

2010[online]. 2012. Dostupný z: <http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/9605-

12-n_2012>

2. Český statistický úřad. Statistická ročenka České republiky 2009 [online]. 2009.

Dostupný z: <http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/0001-09-2009>


Dostupný z: <http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/0001-10->


Dostupný z: <http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/0001-11-2010>

5. Český statistický úřad. Ukazatele výzkumu a vývoje 2010 [online]. 2011. Dostupný z:

<http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/9601-11>

6. HEBÁKOVÁ, L., MAREK, D., KUČERA, Z. Popularizace výzkumu a vývoje – cíle a

možnosti dalšího rozvoje v ČR. [online]. Praha: Technologické centrum Akademie věd

ČR, 2011. Dostupný z: http://www.tc.cz/cs/publikace/publikace/seznam-

publikaci/popularizace-vyzkumu-a-vyvoje-cile-a-moznosti-dalsiho-rozvoje

7. Karlovarský kraj. Strategie rozvoje konkurenceschopnosti Karlovarského kraje 2013 –

2020. [online]. 2012. Dostupný z: http://www.kr-

karlovarsky.cz/region/Documents/P3_SRKKK_aktualizace2012final07_2012_final_v3.pd

f

8. KRČ, K. Transfer technologií. Příležitost i nezbytnost pro české univerzity [online]. Brno: Mendelova univerzita, 2012. Dostupný z: http://www.ctt.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=62026;download=103095

9. Liberecký kraj. Regionální inovační strategie Libereckého kraje. [online]. 2009. Dostupný z: http://www.portal-inovace.cz/userdata/files/RISLK_plna_verze.pdf

10. POKORNÝ, O., KOSTIĆ, M., ČADIL, V., VALENTA, O., HEBÁKOVÁ, L., VORLÍČKOVÁ

V. Analýza inovačního potenciálu krajů České republiky [online]. Praha: Technologické

centrum Akademie věd ČR, 2008. Dostupný z:

< http://www.tc.cz/cs/publikace/publikace/seznam-publikaci/analyza-inovacniho-

potencialu-kraju-ceske-republiky-1>

11. ŠVEJDA, P. a kolektiv. Inovace a technologie v rozvoji regionů [online]. Praha: Asociace

inovačního podnikání ČR, 2010. Dostupný z:

< http://www.aipcr.cz/pdf/inovace_technologie.pdf>

12. Regionální inovační strategie HMP. Regionální inovační strategie v ostatních krajích.

Rishmp.cz [online]. 2011. Dostupné z:

http://www.rishmp.cz/public/a5/8f/71/1306163_206272_RIS_v_krajich.pdf

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/9605-12-n_2012

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/9605-12-n_2012

http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/0001-09-2009

http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/0001-10-

http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/0001-11-2010

http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/9601-11

http://www.tc.cz/cs/publikace/publikace/seznam-publikaci/popularizace-vyzkumu-a-vyvoje-cile-a-moznosti-dalsiho-rozvoje

http://www.tc.cz/cs/publikace/publikace/seznam-publikaci/popularizace-vyzkumu-a-vyvoje-cile-a-moznosti-dalsiho-rozvoje

http://www.ctt.mendelu.cz/dok_server/slozka.pl?id=62026;download=103095

http://www.portal-inovace.cz/userdata/files/RISLK_plna_verze.pdf

http://www.tc.cz/cs/publikace/publikace/seznam-publikaci/analyza-inovacniho-potencialu-kraju-ceske-republiky-1

http://www.tc.cz/cs/publikace/publikace/seznam-publikaci/analyza-inovacniho-potencialu-kraju-ceske-republiky-1

http://www.aipcr.cz/pdf/inovace_technologie.pdf


99

13. Ústecký kraj. Akční plán Strategie rozvoje vědy, výzkumu a inovací Ústeckého kraje na

období 2010 – 2012 [online]. 2010. Dostupný z: <http://www.kr-

ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1656861&p1=109610>

14. Ústecký kraj. Aktualizace Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje 2006 – 2020

[online]. 2010. Dostupný z: <http://www.kr-

ustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=98527&archiv=0&p1=176026

>

15. Ústecký kraj. Průzkum trhu výzkumných a vývojových potřeb podnikatelských subjektů

v Ústeckém kraji. [online]. 2013. Dostupný z: http://www.kr-

ustecky.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=16748

57

16. Ústecký kraj. Vědeckotechnický park – inkubátor v Ústeckém kraji. [online]. 2012.

17. Ústecký kraj. Analýza inovačního potenciálu pro transfer technologií. [online]. 2013.

Dostupný z: http://www.kr-

ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1677708&query=anal%C3%BDz

a+inova%C4%8Dn%C3%ADho+potenci%C3%A1lu%C2%A8&p1=84858

18. Ústecký kraj. Regionální inovační strategie Ústeckého kraje [online]. 2005. Dostupný z:

< http://www.kr-

ustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=98266&p1=117147>

19. Ústecký kraj. Strategie rozvoje lidských zdrojů Ústeckého kraje – návrhová část [online].

2008. Dostupný z: <http://www.kr-

ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1651650&p1=176029>

20. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Výroční zpráva o činnosti UJEP [online]. 2012.

Dostupný z: http://www.ujep.cz/userfiles/file/VZC%202012_final.pdf

21. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

22. zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění,

23. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 210 – § 416), v platném znění.

24. zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v

některých dalších organizacích a orgánech, v platném znění,

25. zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících

zákonů v platném znění,

26. zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních

vztazích, v platném znění,

27. zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších

předpisů.

28. zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění,

29. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění a navazující České účetní

standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 505/2002 Sb., v platném

znění.

http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1656861&p1=109610


http://www.kr-ustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=98527&archiv=0&p1=176026



http://www.kr-ustecky.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1674857



http://www.kr-ustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=98266&p1=117147

http://www.kr-ustecky.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=450018&id_ktg=98266&p1=117147



http://www.ujep.cz/userfiles/file/VZC%202012_final.pdf


100

14.2 Internetové zdroje

30. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest: www.czechinvest.org

31. Asociace inovačního podnikání v ČR: www.aipcr.cz

32. Česká zemědělská univerzita: www.czu.cz

33. České vysoké učení technické (ČVUT): www.cvut.cz

34. Český statistický úřad: www.czso.cz

35. Eurostars: http://www.eurostars-eureka.eu/

36. Evropská komise: http://ec.europa.eu/index_cs.htm

37. Evropská unie: http://europa.eu/index_cs.htm

38. FJFI Děčín: http://fjfidecin.cz/

39. Grantová agentura ČR: http://www.gacr.cz

40. Jihomoravské inovační centrum: www.jic.cz

41. Krajský úřad Ústeckého kraje: www.kr-ustecky.cz

42. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: www.msmt.cz

43. Ministerstvo průmyslu a obchodu: www.mpo.cz

44. MŠMT – Národní portál pro evropský výzkum: www.evropskyvyzkum.cz/cs

45. Nupharo: www.nupharo.com

46. Podnikatelské centrum Rumburk, V.T.P., s.r.o.: www.pc-vtp-rumburk.cz

47. Podnikatelské inovační centrum: http://vuhu.jednicky.cz

48. Regionální informační servis: www.risy.cz

49. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje: www.rra.cz

50. Společnost vědeckotechnických parků ČR: www.svtp.cz

51. Technologický park Chomutov: www.tpcv.cz

52. Technologická agentura ČR: www.tacr.cz

53. Technologické centrum AV ČR: www.tc.cz

54. UNIPETROL – Centrum výzkumu a vzdělávání: www.unicre.cz

55. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem: www.ujep.cz

http://www.czechinvest.org/

http://www.aipcr.cz/

http://www.czu.cz/

http://www.cvut.cz/

http://www.czso.cz/

http://fjfidecin.cz/

http://www.kr-ustecky.cz/

http://www.msmt.cz/

http://www.mpo.cz/

http://www.evropskyvyzkum.cz/cs

http://www.pc-vtp-rumburk.cz/

http://vuhu.jednicky.cz/

http://www.rra.cz/

http://www.svtp.cz/

http://www.tpcv.cz/

http://www.tacr.cz/

http://www.unicre.cz/

http://www.ujep.cz/


101

56. Ústecký deník: www.ustecky.denik.cz

57. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava: http://www.hgf.vsb.cz

58. Vysoká škola chemicko-technologická - Most: www.vscht.cz/most

59. Výzkumné centrum konkurenceschopného a udržitelného rozvoje regionů (VYCERRO):

http://vycerro.ujep.cz/

60. Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s.: www.vuanch.cz

61. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a.s.: www.vuhu.cz

62. Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i. – pobočka Chomutov: www.vurv.cz

http://www.hgf.vsb.cz/

http://www.vscht.cz/most

http://vycerro.ujep.cz/

http://www.vuanch.cz/

http://www.vuhu.cz/

http://www.vurv.cz/


102

15 Projednání konceptu IC s aktéry inovační infrastruktury

- workshop dne 28.1.2014 Clarion Congress Hotel v Ústí nad

Labem

Dne 28.1.2014 se v Clarion Congress Hotelu v Ústí nad Labem konal workshop na téma

vytvoření Inovačního centra Ústeckého kraje (dále jen „IC ÚK“). Akce se zúčastnili významní

aktéři inovační infrastruktury Ústeckého kraje. Cílem bylo zjistit názor odborné veřejnosti na

vytvoření centra, představit a diskutovat s účastníky zpracovaný koncept IC ÚK.

Z diskuse vyplynuly tyto hlavní body:

právní forma IC ÚK: Příspěvková org. navržená v koncepci se nejeví jako vhodná,

lépe model JIC – sdružení, jehož členy jsou kraj, univerzita, město, kde zapojené

subjekty mají rovnocenné postavení. Subjekty, které by byly členy sdružení (spolku)

by byly přímo zapojeni do činnosti IC – výhodou je lepší komunikace, koordinace,

stejná práva, povinnosti, zodpovědnost.

Jednou z činností IC ÚK by mělo být dotační poradenství pro podniky (MSP), pomoc

s přípravou a administrací projektů.

IC ÚK = můstek mezi vědeckou sférou (vlastníky know-how) a komerční sférou

V konceptu se obecně hovoří o technických oborech, měly by se zvlášť uvádět

přírodovědné obory, které jsou v ÚK silně zastoupeny (Přírodovědná fakulta UJEP)

Koncept IC ÚK – jedná se o první návrh, v některých částech obecný, konkretizován

a rozpracován bude v dalších fázích přípravy a projednání s klíčovými aktéry VaV

Předpokladem pro úspěšnou realizaci IC ÚK je nutná trvalá politická podpora –

„autorita“, která projedná a zajistí podporu zastupitelstva, členů rady v klíčových

rozhodnutích kraje ve prospěch IC ÚK

Financování a provoz IC ÚK nebude jen z dotačních zdrojů, ale je třeba počítat i

s dlouhodobým financováním ze strany Ústeckého kraje, příp. dalších zapojených

subjektů

Využít výhodné polohy ÚK u hranic se Saskem – velký potenciál, možné společné

přeshraniční projekty

Workshopu se zúčastnili:

Ing. Jan Sixta CSc. KÚÚK

Ing. Jana Nedrdová KÚÚK – SPRP

Ing. Jaroslav Jasanský KÚÚK

Ing. Jaroslava Kuszniruková KÚÚK – SPRP


103

Ing. Josef Hassman Technologický park Chomutov

Ing. Josef Svoboda KÚÚK – RR

Ing. Kadraba Jan KÚÚK – RR

Ing. Marcela Holečková CSc. KÚÚK - RR

Ing. Marcela Šafářová PhD. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí

Ing. Martina Francírková KHK ÚK

Ing. Milan Petrák Výzkumný ústav anorganické chemie

Ing. Milan Venclík MBA JIC

Ing. Miloš Soukup VVV Most spol. s.r.o.

Ing. Petr Lauterbach UJEP - Přírodovědecká fakulta

Ing. Petr Svoboda CSc. Výzkumný ústav pro hnědé uhlí

Ing. Petračková Irena Czechinvest Ústí nad Labem

Ing. Plesar Jan KÚÚK - SPRP

Ing. Tomáš Michlík KÚÚK - SPRP

Ing. Umlaufová Zdeňka KÚÚK - SPRP

Ing. Vlasák Tomáš Bergman Group s.r.o.

Luboš Trojna KÚÚK - KH

Mgr. Eva Beerová UJEP - Přírodovědecká fakulta

Mgr. Miroslav Cingl RRA ÚK

Oldřich Bubeníček KÚÚK - hejtman

Pavel Chmátal Dental Institut s.r.o.

PhDr. Václav Hofman Krajská zdravotní a.s.

Prof. Dr. Ing. František

Holešovský

UJEP - výrobní technologie a

management

Prof. Ing. Jiřina Jílková CSc. UJEP - rektorát

Prof. RNDr. Pavla Čapková Dr.

Sc. UJEP - Přírodovědecká fakulta


104

Renč Josef Nupharo Park a.s.

RNDr. Zdeněk Rytíř KÚÚK - KH

Date post:	29-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times