trnctidenkMinisterstva obrany R
Ji Hokvtel.: 973 215 794e-mail: [email protected]
Pavel Langtel.: 973 215 868mobil: 724 002 623e-mail: [email protected]
Ladislav Lenktel.: 973 215 931mobil: 724 102 164e-mail: [email protected]
Vladimr Marektel.: 973 215 648mobil: 724 033 410e-mail: [email protected]
Jaroslav Pajertel.: 973 215 686mobil: 724 033 412e-mail: [email protected]
Tom Souektel.: 973 215 527e-mail: [email protected]
Michal Zdobinsktel.: 973 215 572mobil: 724 033 411e-mail: [email protected]
Jan Zemantel.: 973 215 935e-mail: [email protected]
KontaktyKontakty
Z Z obsahuobsahu
Vydv MO R AVISRooseveltova 23 161 05 Praha 6 IO 60162694
fredaktor: Ladislav Lenk
RedakceRooseveltova 23 161 05 Praha 6 Telefony: 973 215 931 973 215 916Fax: 973 215 933E-mail: [email protected]
Jazykov prava: Vlasta Kohoutov
Grafi ck prava: Andrea Blohlvkov
Foto na tituln stran: Vladimr Marek
V jednotkch ozbrojench sil roziujeAVIS, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6 Oga Endlov tel. 973 215 563
Tisk: TK Repro
slo indexu: 45 011 ISSN 1211-801X Evidenn slo: MK R E 5254
Uzvrka sla: 10. 9. 2008
Toto slo vylo dne: 30. 9. 2008
Dvaadvacet pslunk zlon roty (F-Coy), kter je soust 13. kontingentu AR mise KFOR, 12. z krtce po poledni pistlo na pritinskm letiti. Rota byla aktivo-vna rozkazem velitele mnohonrodnho kolovho uskupen Sted brigdnho gener-la Kyosta Halonena. Jej jdro tvo pslunci 131. smenho dlosteleckho oddlu z Pardubic. Jak konkrtn koly bude jednotka v Kosovu plnit, se dozv jej velitel kapitn Vlastimil Urban a z osobnho setkn s velitelem mnohonrodnho kolovho uskupen Sted. Prv pod jeho pm velen zlon rota spad. Pedpokldme, e to budou obdobn koly, kter dnes na zem Kosova pln ostatn mechanizovan roty, ekl krt-ce po pletu kapitn Vlastimil Urban. Zlon rota bude zpotku dislokovna na esk zkladn v ajkovaci a poslze se pemst na britskou zkladnu Slim Line v Pritin. Pedpokldan nvrat zlon roty zpt do esk republiky je 19. jna 2008.
Text a foto: kapitn Mgr. Michal PREJZEK
OObjektivembjektivem
Manvry u Chnova. . . . . . . . . . . . . 4
Pevzali odznakkpt. Vclava Morvka . . . . . . . . . . 5
Obdobn koly,cenn zkuenosti . . . . . . . . . . . . . . . 8
Pprava vrcholovch manaerzahjena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14
Vznamn zptn vazba . . . . . . . . 15
Nebezpen ddictv minulosti . . . 16
Dlouhodob vizeresortu Ministerstva obrany . . . . . . 17
Personln zmna . . . . . . . . . . . . . 33
Inspirativn Tankov denv Leanech . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Vydaen leteck show . . . . . . . . . 38
Kaleidoskop . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
Pedvedli se nelnkm dlostelectva . . . . . . . . . . . . . . . . 42
Summer Survival 2008 . . . . . . . . . 43
Z Hranic na Pradd . . . . . . . . . . . . 44
Potet eskou Kanadou . . . . . . . . 45
Opt skvl podvan . . . . . . . . . . 46
A spoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47
2 3
Pokud by po ns chtl nkdo pe-vyprvt pbh, kter fi lmem Tobruk proln, nejsp by ns zaskoil. Snmek je o boji eskoslovenskch vojk u se-verolibyjskho pstavu Tobruk. Zan vcvikem naich vojk v Egypt a kon obranou Tobruku. Jak sm reisr ne-ustle opakuje, v dnm ppad mu nelo o njak pestelky a standardn historiografi i. V jeho pozad se odehrv obrovsk deziluze nadenho vlastence a idealisty vojna Jiho Pospchala (he-rec Jan Meduna), jeho pedstavy jsou nemilosrdn konfrontovny s vlenmi trapami a nesnesitelnm peklem africk pout. Vnmavmu divkovi neuniknou ani fi lozofi ck vahy o tom, co je to vlast-n odvaha a co naopak zbablost. Jak tenk linie asto v praktickm ivot mezi tmito dvma etickmi normami prochz.
Lid o tom mnohdy mvaj zkreslenou pedstavu. Zbablost a hrdinstv mohou ale v jeden okamik jednm bt. Dokud se nedostanete do mezn situace, nev-te, zda jste hrdina, i zbablec, vysvt-luje Vclav Marhoul. Je to sloit, kdo je dnes zbablcem, byl vera hrdinou, ale taky se hrdinou me znova stt. Kad z kluk, kte byli ve vlce, ml slabou chvilku stejn jako kad z mch herc ve Vykov. V tu chvli zle na tom, jak se k tomu postav ostatn. Odsuzovn neme obstt.
Tobruk nen v dnm ppad ani ernoblm vlenm dramatem,
nepracuje pouze s kategoriemi dobro a zlo, ale se vm, co je mezi tm. Jsou v nm naznaena mnoh tmata, o kte-rch se a doposud pli nehovoilo. Antisemitismus v naich zahraninch jednotkch, nedodrovn vlench konvenc v podob pouvn stel dum--dum a zastelen italskho zajatce, okrdn padlch kamard a dal.
Je ale otzkou, nakolik jsou piprave-ni pedevm vlen veterni, z nich nkte tyto zleitosti bezprostedn proili, takov skutenosti pijmout. V tomto smru piznv urit obavy i Vclav Marhoul. Je pravda, e to, co je
na pltn, nejsou vmysly. K takovmto vcem skuten dochzelo. Jsem vc ne dvanct let lenem s. obce legio-nsk a snail jsem se s veterny si tyto otzky dopedu vykat. Vysvtloval jsem jim, o em je scn a jak chci ten fi lm natoit. Jejich reakce byla samo-zejm v tu chvli ponkud rozpait. Bylo mi jasn, e ode mne oekvaj, e jim tmto snmkem vystavm pomnk. Argumentoval jsem tm, e m vichni znaj a moc dobe vd, jak mm k nim respekt a jakou ctu ctm. Ale jako rei-sr jsem ml pouze dv monosti. Bu stavt pomnk, anebo natoit pravdu. A j jsem musil volit tu druhou. Otzka zn, nakolik je esk spolenost schop-n urit seberefl exe. Nakolik je vyspl a schopn vzdt odpovdajc ctu ve-ternm, jakmi skuten byli. Lidem z masa a kost, i se vemi chybami a ne-dostatky, argumentuje reisr.
Film m ryze musk obsazen. Jeho hlavn postavy tvo tucet vojk. Vclav Marhoul mysln vybral mn
znm herce, aby umocnil opravdovost a autenticitu pbhu. Naprost vti-na rol stejn jako ud-lost ve fi lmu je fi ktivnch. Autor v tomto ppad kombinoval osudy a dje nejen z boji v sever-n Africe, ale i napklad od Sokolova a na Dukle. Tak trochu relnou po-stavou je Slovk vojn Janick. Jeho pedloha skuten bojovala v Libyi. A pak jet jedna z nejv-raznjch rol ve fi lmu, destnk Kohk. Jeho pbh byl napsn podle osudu dalho Slovka etae Trlandy, kter do na jednotky piel z cizineck legie. Trlanda pr byl podle autora scne jet vt ned ne fi lmov destnk Kohk, kter se mimo jin pi zpasech v boxu vyv v mlcen tch nejslab-ch vojk a bez mrknut oka zastel italskho zajatce.
Kohk toho moc nenamluv a roz-hodn nic nevysvtluje. Nesdluje, o em peml nebo jak se ct a pro. Z nkolika trk hovoru jinch vojk mete sten pochopit, co je Kohk za, vysvtluje jeho pedstavitel, ty-iatyicetilet herec Robert Nebesk. Abych to mohl hrt, musel jsem o jeho ivot nco vdt. Ve scni ale nic nebylo. Napsal jsem si jeho ivotopis, kter jsem poslal reisrovi. Kdy mi ho schvlil, mohl jsem se u pepnout na tu postavu a nechat informace pso-bit. Kohk je kvalitn vojk a ist profe-sionl. Tak vak lovk bez domova, bez rodiny, bez vyhldek a bez radosti. Vlka je jedin zpsob jeho existence. Uvnit ale nos umlen star city a bo-lav vzpomnky. Pro m je nejtragitj a nejsmutnj postavou fi lmu.
Ve vlenm dramatu hraj i dva vojci Armdy esk republiky. Jednm z nich je bval vsadk a pslunk 601. sku-piny specilnch sil plukovnk Karel Klinovsk. Jeho pvodnm kolem bylo zajistit tdenn vcvik herc ve Vykov. Pozdji odcestoval s fi lmovm tbem do Tunisu, kde ml vystupovat v roli od-bornho poradce a zrove dit vcvik v pouti. Podl na pnosu plukovnka Klinovskho pro tento fi lm se vak dky jeho vrazn osobnosti jet rozil.
A to nejen o malou roli britskho dstoj-nka, nesporn byl i jeho vliv na ostatn herce.
Setkn s plukovnkem Klinovskm, kter nm velel ve Vykov a strvil s nmi msc na naten, m vrazn ovlivnilo. Je to lovk s velkm . Tak dky nmu jsem si zaal vit esk ar-mdy a dozvdl jsem se spoustu infor-mac, ekl herec Michal Novotn. Jeho slova potvrzuje dal z herc Petr Stach. Pi ppravnm kurzu jsem si opravdu hrbl dost hluboko. Ostatn m podreli. Kdybych nezail vcvik, nepoznal bych ani plukovnka Klinovskho, kter jej vedl. To by byla velk koda. Je to nejen profk ve svm oboru, ale tak skvl lovk, vyprav a park.
Ministerstvo obrany R pisplo do roz-potu fi lmu stkou dvancti milion ko-run. Nco podobnho je pr ve vysplch armdch bn. Obdobnm zpsobem fi nancovali napklad Ame rian fi lm Top Gun. Regionln premiry fi lmu Tobruk doprovzela Road Show Armdy esk republiky. Clem akce bylo prezentovat irok veejnosti toto vlen drama, pipomenout boj za svobodu a esko-slovensk legione a v neposledn ad prezentovat souasnou armdu jako ne-dlnou soust spolenosti.
Jednalo se o dvouhodinov blok, ve kterm mohli nvtvnci zhldnout souasnou vojenskou techniku, vyzkou-et testovou baterii fyzickho eten i svou muku pi stelb na trenaru, vidt ukzky bojovho umn MUSADO a dozvdt se o tom, jak se stt vo-jenskm profesionlem. Prask pre-miry se astnila i ministryn obrany Vlasta Parkanov a dal pedstavitel resortu.
Premiry vlenho dramatu Tobruk vyuila Armda esk republiky ke sv prezentaci
Text: Vladimr MAREKFoto: Eva ZTKOV
a archiv fi lmovho tbu
Po netrplivm oekvn veejnosti se zjmem o vojenskou historii se 10. z konen dokalo sv premiry vlen drama reisra a scenristy Vclava Marhoula Tobruk. Nkolik let pprav, deset pepracovanch scn a padest dva natecch dn v pouti pineslo sv ovoce.
Pi ppravch a obhld-kch tb navtvil cel-kem pt arabskch zem Libyi, Egypt, Srii, Tunisko a Maroko. Pi tom nacestoval 12 700 kilometr. Historick technika byla pepravena do Tuniska nmo-n dopravou pes Hamburk, prliv La Manche, Gibraltar a Stedozemn moe.
Na naten do Tuniska bylo dovezeno 600 kus poste-l, 8000 nboj, 64 stelnch zbran (31 originl a 33 replik) a 48 bajonet. Z mstnch zdroj bylo pouito 75 kg vbuniny. V prbhu naten se v pouti vypilo vody za 220 000 K. Na fi lmu pracovalo dohromady v produknm a postproduk-nm tbu 322 lid.
Pi naten bylo naexpono-vno 35 kilometr a 130 metr fi lmovho negativu. Ve fi lmu je 405 trik, snmek m 1450 stih.
