Obcosnik zeleznicniho spolku Lokoiko Group u RokyconechMirnofadne vydanf Vychazi 25. prosince 1998 Cena 2,- Kc

Moldavska trafna prahu noveho tisiciletiZeleznicni traf z Mostu pfes Dubi do Moldauy

u Krusnych horach se nesmazatelne zapsala do pouedomisiroke uefejnosti i zeleznicnich fanousku. Stejne jakou ostatnich zajimauych trati Ceskych drah se take najejimtechnickem stauu projeuuji soucasne problemy republiky apotazmo i severoceskeho kraje, coz dokazuje tesne sepetiteto horske irate s okolim. Douolte nam proto, abychomVas u dnesnim cisle Lokalky seznamili se strucnou historii,ale hlavne se soucasnym stauem moldavske trate.

Na uvod pfipomenme, ze traf z Mostu do Moldavy postavilav minulem stoleti jako pokracovanf zeleznice z Prahy do uhelnepanve v severnfch Cechach spolecnost Prazsko-duchcovske drahy.Stavba byla rozdelena do tfi casti. Prvnf vedla z Mostu do Oseka abyla zprovoznena 18. prosince 1876, navazujfci cSst z Oseka doHrobu (tehdy byla stanice nazyvana Hroby) byla pfedana doprovozu za necelych sest mesfcu pote 15. kvetna 1877. Posledniusek z Hrobu pfes uvrat' v Dubf do Moldavy v Krusnych horachs napojeni'm do Saska byla dokoncena az po dlouhych sedmiletech v zaveru roku 1884. Prvnfm vlakem, ktery projei celoudokoncenou trati, byl 6. prosince 1884 nakladni vlak s uhlim doodbytist' prave v sousednfm Sasku. Pravidelna osobni doprava pfespohranicnf zeleznicnf pfechod v Moldave v Krusnych horach bylazahajena az 18. kvetna 1885. Na stavbe trati se podi'lelo vedleitalskych barabii, kteff vykonavali narocnejsf odborne prace,i mi'stnf obyvatelstvo. Nadherne pffhradove mosty s obdivuhodnevysokymi kamennymi pili'fi vyprojektoval uznavany stavitel mnohanasich zeleznic inzenyr Jan Bydzovsky. Stavba tfetiho liseku tratepodnftila take dalsf rozvoj lazenstvf v Dubf, kde jeden z zeleznicnichstavebnich podnikatelu, Ing. Tomas Nowak, postavil Tereziny lazne.Ve straznfm domku mezi Osekem a Hrobem se v roce 1885narodila pozdejsf manzelka prezidenta Benese a na moldavskemnadrazi pusobil na sklonku tficatych let pozdejsi spisovatel AdolfBranald, ktereho jsme meli nedavno moznost videt v televizi privyhlasov^ni cen ,,Nejlepsf veselohra stoleti".

Traf slouzila nejen pfeprave uhli ze severoceske uhelne panve,ale i dalsfch produktii, jako napf. dfeva, chemikalif v kotlovychvozech nebo kusovych zasilek. Pro moldavskou traf navrhl Ing.Golsdorf lokomotivy fady 180 KkStB, ktere tady vydrzely az dokonce sedesatych let. Mezi Prahou a Moldavou existovalo dokonce druhe svetove valky take prime spojeni z Prahy pfes Slany,Louny a Most. Nebyt druhe svetove valky, mohl na moldavske tratipokracovat pomerne uteseny provoz. Tesne pfed jejfm koncem sepo telese trati mezi Novym Mestem a Dubfm pfehnaly jednotkyRude armady s tanky, ktere spechaly na pomoc bojujici Praze.Sovetske tanky nezastavil v ceste ani Hemci strzeny viadukt meziMikulovem a Novym Mestem, ktery jednoduse objely okolnfmterenem. V teto dobe take doslo k nejzavaznejsimu zasahu domoldavske trati, kdy v dusledku rozhodnuti vfteznych mocnostfo povdlecnem rozdelenf sfer vlivu nebyl obnoven zeleznicnfpohranicnf pfechod ve stanici Moldava v Krusnych horach,

Tak v zime roku 1960 supely na nouomestskem mosteo cele olaku lokomotioy fady 414.0 a 524.2. Foto: Macho.

uzavfeny 7. kvetna 1945. Poskozeny most byl opraven v fijnu 1946a vlaky tak mohly jezdit z Dubf az do Moldavy. Jeste necele tfiroky pote existovala moznost obnoveni pohranicniho zeleznicnfhopfechodu. V roce 1949 doslo na nemecke strane k vytrha'nf kolejfmezi Moldavou a na'drazim Hermsdorf-Rehefeld. V obdobf let 1952-1962 byla traf do Moldavy jeste naposledy vyznamneji vyuzitav nakladnf doprave, kdyz se po nf pfepravoval stavebnf material prostavbu Flajske pfehrady na pitnou vodu. Od sedesatych let zfetelnenarusta podfl rekreacnf dopravy, ktera1 se z duvodu horskehoterenu a rozmarii krusnohorske pffrody neda uspokojive kapacitnea ekologicky zvladnout jinym zpiisobem nez prave po zeleznici.

Vetsinu zajemcu o deni a pomoc moldavske trati sdruzuje Klubpfatel krusnohorske zeleznice (KPKZ), ktery zalozil na pocatkuroku 1996 Michal Svec z Dubf. Behem prvnf poloviny roku 1996doslo k naboru zajemcu a k zaregistrovani klubu ministerstvemvnitra CR, pffpravny vybor vykonal vsechny potfebne ukolydulezite pro fungovani klubu. Na valne hromade v zaff 1996 bylzvolen vybor klubu, ktery fi'df jeho cinnost. Valne hromady jsoukonany v pravidelnych termfnech na moldavskem nadrazi. KPKZma v soucasnosti dva druhy clenstvf. Vedle pomoci moldavsketrati KPKZ spolupracuje s Ceskymi drahami (napf. DKV Louny,

c \« Viceiicelova sit' Internet je tu pro Vas !- *LAN/WAN*- Siuzby z vice nez 70 mist v Ceske republice

(cilove vsechna UTO) - Z kterehokoliv prfpojneho mista jen za mfstnipoplatky na rozdil od jinych provideru - Nejrychlejsf prenos dat pres radiokanaly

- Vysoka variabilita site podle potfeb uzivatelu -Zrizeni domeny 2. a 3, urovne: t.j. www@jmeno.cz- Pfipojeni od 350,-Kc za mesic - Vynikajici pomer cena/vykon

Informace na tel. 047 5209281, 5201038, http: www@teldat.cz VelkS Hradebni 48, 400 01 Ustf nad Labem

PJ Most a zst. Most) a s ostatnfmi podobne zamefenymi klubynebo spolky. V roce 1997 spolupracoval napf. s Teplickymspolkem pro zachranu historickych kolejovych vozidel pfi oslavach100. vyrocf trati Retenice - Lovosice, v roce 1998 se spolkemKrusnohorsky expres - vytopna Most pfi pofadanf akce "Den detfna Moldave". Podobnou spolupraci chce KPKZ rozvfjeti v budoucnu.

Cernym rokem by] pro trat' zcela jednoznacne rok 1996.Pfedchoz)' obdobi', behem ktereho SDC na trati neprovadela nutneudrzovacf a opravne prace, vyvrcholilo kritickou situacf v usecfchLorn u Mostu zastavka-Hrob a Dubf-Moldava. Od 1. bfezna 1996doslo ke snizenf napravoveho tlaku ze 16 na 14 tun, ci'mz mel bytznemoznen silny rekreacni provoz a ti'm i provoz na moldavsketrati prohlasen za neefektivni. Podle pfedstav vedenf Ceskych drahse take melo neprovadenfm udrzby a oprav usetfit, avsak opak bylpravdou. Odstranenf nasledkii teto zcestne filosofie si tehdyvyzadovalo podle SDC castku 34,8 milionu Kc, ktera vsak bylazamftnuta. Tehdejsf vrchnf feditel Ing. Pravecek proto vydalrozhodnuti, podle nehoz byla zivotnost trate prodlouzena o jedenrok, t.j. do kvetna 1997, coz si vyzadalo castku 7,5 milionu Kcz ucelove vazane dotace. Prace na prodlouzenf zivotnosti bylyprovadeny v usecfch s nejkritictejsfm stavem, zpravidla se jednaloo vymenu kazdeho tfetfho az ctvrteho dfeveneho prazce.31. 7. 1997 byly prace z diivodu zrusenf financnf dotace zastaveny.

Zajem o moldauskou trat poturzuje i souprava ,,Detskehodraku" slozena ze sedmi uozu.

Ve stfedu 28. srpna 1996 projel po moldavske trati mefici vuz,ktery pod zatfzeni'm kontroluje podle planu CD vsechny tratev pravidelnych Ihutach. Vysledkem jfzdy mefi'cfho vozu bylo zjisteni21 hrubych zavad, a tak byl jeste tehoz dne ve 14.45 hod. sekcfprovozni kontroly Divize dopravnf cesty v Praze s okamzitouplatnosti pferusen zeleznicnf provoz a mi'sto vlaku zacaly jezditnahradnf autobusy. V teto situaci probehlo 11. zaff 1996 na GR CDjednanf mezi zastupci Ceskych drah, Okresnfch ufadu v Moste aTeplicfch a Severoceskeho sdruzenf mest a obcf o zprovoznenftrate a pokracovani zeleznicniho provozu na trati Most-Dubf-Moldava. Na tomto jednanf byla pfedstaviteli CD vyci'slena castka3,3 milionu Kc potfebna k technickemu zabezpeceni trate proobnovenf provozu jeste pfed pffchodem zimni'ho obdobf. Zastupciobcf a obou okresnich ufadu se proto sesli 13. zaff 1996 na jednanfv Hrobu, kde vsichni zucastnenf vyjadfili viili zabezpecit potfebnefinancnf prostfedky a ty poskytnout CD za pevne stanovenychpodmi'nek umoznujfcfch kontrolu jejich pouzitf. Dne 17. zaff 1996pfevzal garanci na zi'skanf potfebnych financnfch prostfedku PhDr.Vlastimil Dolezal, pfedseda Severoceskeho sdruzenf mest a obcf astarosta mesta Litvinov, ktery o torn podal zpravu Ing. Fajmonovi,vrchnfmu rediteli Divize dopravnf cesty v Praze. Ceske drahy vyseuvedenou garanci akceptovaly 25. zaff 1996, kdyz jiz 11. zafi 1996byl dan SDC v Moste souhlas k zahajenf opravnych praci maji'cichza ci'l prodlouzenf provozu na trati do 31. kvetna 1997. V zaff 1996probehl behem nahradnf autobusove dopravy prvnf rocnfk napodporu zachovanf zeleznicnfho provozu na moldavske trati, kdemeli obcane moznost podepsat peticnf listiny, zadajfcf vsechny

odpovedne organy o zajistenf dalsfho fungovani trati. Behempeticnf akce pofadane Klubem pfatel krusnohorske zeleznicepodepsalo listiny pres ctyfi tisice jednotlivcii. S obsahem peticebyli v dubnu 1997 seznameni vedle zastupcu Parlamentu Ceskerepubliky take ministr dopravy CR, generalnf feditel CD a senfitofiz okresu Teplice a Most. Klub pfatel krusnohorske zeleznice sespolu s vefejnosti domnfva, ze takto jednoznacne vyjadfeny zajemnapomiize usili o zachranu teto pozoruhodne a unikatni trati. Prouplnost je take nutne pfipomenout, ze zajem pfilehlych obci dvouokresu na zachovanf zeleznicniho provozu byl jasne deklarovanv prohlasenf, ktere obce vydaly behem sveho jednanf na Mestskemufade Dubf v dubnu 1996. Podle jejich nazoru i nazoru vefejnosti,ktera pffpad moldavske trate stale sleduje, na torn nejsou v oblastizivotnfho prostfedf teplicky ani mostecky okres tak dobfe, aby semohly bez dobfe fungujfcf moldavske trate obejft!

Krome toho se Klub pfatel krusnohorske zeleznice Most-Dubf-Moldava v Krusnych horach stale snazf pomocf sdelovacfchprostfedku zlepsovat informovanost vefejnosti o teto ojedineleseveroceske zeleznicni trati. V ramci teto aktivity doslo i ke zf fzenfinformacnf stranky v pocftacove sfti Internet. Zajemci o informacek teto popularnf horske draze najdou krome fady historickych asoucasnych fotografif take doprovodny text v ceskem, nemeckema anglickem jazyce. KPKZ ma v limyslu informace i fotografieo teto trati stale doplnovat. Take dalsf akce maji za cfl pomocimoldavske trati. Pravidelne konane pochody na jejf podporu spolus nasazenfm posilovanych souprav pfitahujf vedle ucastnfkii z fadobyvatelstva okolnfch mest a obcf i turisty a zeleznicnf nadsencez cele Ceske republiky. V letech 1997 a 1998 probehlo na zakladedohody Severoceskeho sdruzenf mest a obcf s Ceskymi drahami aza sponzorske pomoci fady firem mnozstvf brigad KPKZ na trati.Behem nich byl profezan trat'ovy usek Dubf-Moldava. Vedle nejvfcezarostlych mist bram'cfch strojvedoucfm v potfebnem vyhledu bylyod naletovych dfevin vyfezany i vsechny stavebnf prvky na trati.jako jsou zarubnf zdi tunelu, pilffe mostii a zarubnf zdi. V neposlednifade doslo i k vyfezanf vyhledovych mist na pfejezdech nebou vyhledovych mist, coz ocenujf i cestujfcf. V roce 1998 pomohlomoldavske trati i sdruzenf Zubrnicka musealnf zeleznice, kterezapujcilo KPKZ motorovou pilu potfebnou k vyfezanf silnychnaletovych dfevin. Dne 15. cervence 1998 doslo na zaklade navrhuKPKZ k prohlaseni useku Louka u Litvfnova-Moldava v Krusnychhorach ministerstvem kultury Ceske republiky za kulturnfpamatku. Pfitom tfi pfihradove viadukty byly pamatkove chranenyjiz pfedtfm. Moldavske trati napomaha svym pfispenfm i Dopravnfpodnik Teplice s.r.o., ktery zavedl v pracovnf dny vybrane spoje doStfelne a o sobotach, nedelfch a svatcfch k dubskemu nadrazf,odkud se da vyuzfvat vlakovych spoju.

Take Ceske drahy opravily nektera' potfebna mista, v roce 1997byl opraven kfizanovsky viadukt mezi Osekem a Hrobem, ktery bylv havarijnfm stavu, v roce 1998 doslo na opravu novomestskehoviaduktu a mensfho viaduktu pfed zst. Hrob. Postupnymi kroky setak na fade mist zlepsil technicky stav kolejf. Z hlediskahospodarnosti a vyuzitf vynalozenych prostfedku je proto zapotfebfv techto opravach nadale pokracovat a umoznit tak provoz tetodulezite trate i v dalsfm tisfciletf!

Pro budoucf obdobf pfipravuje nektere akce i KPKZ. Vedleoslav 115. vyrocf dokoncenf useku Hrob-Moldava v roce 1999budou pokracovat brigady (profezavky zst. Dubi), prace naprojektech, publikaci a videokazete. Zaverem tohoto clankuchceme proto vyzvat vsechny zajemce, ktere cinnost KPKZoslovila, aby se pfihlasili na kontaktni adrese (Michal Svec,Pohranicnf straze 476/33, 417 01 Dubf 1). Radi mezi sebou uvftamevsechny, kteff to s moldavskou trati' myslf vazne. O cinnosti Klubupfatel krusnohorske zeleznice si bude mozne udelat dobroupfedstavu jiz napf. ve dnech 25. - 27. prosince 1998, kdy bude pfipfflezitosti "Vanocnich jizd 98" v cekarne moldavskeho nadrazfuspofadana vystava "Moldavska trat' ocima dneska". Vedle panelus dokumenty o soucasnosti trati budou k dispozici i zeleznicnfpohlednice a pfflezitostna razitka s namety moldavske horske trati,25. prosince navi'c zazpfva o moldavske trati hudebnf skupina"Kompromis" z Dubf!

Veffme proto, ze Vas pozvanka na "Vanocnf jfzdy 98"s nostalgickou soupravou oslovf a pfijedete se podfvat !

Bohum.il Sadek

LOKALKA - obCasnik zeleznifiniho spolku Lokalka GroupPFiprava a sazba: ing. Jin Svoboda, tel. O6O3 5O95O4, tisk VARIOAdresa: P.O.Box 30,337 O l Rokycany, tei./fax 019 277236