OBSAH ČÍSLA
Zákaznický magazín Plzeňské teplárenské, a.s.jaro 2011
Dětský den s Plzeňskou teplárenskoubude v ZOO v sobotu 28. května 2011.Děti zdarma!
Mýty kolem spalovny
Pohádkový dům
Na zelené stezce
Zákaznická zóna
Vidíte jen páru
Stavba je evropský unikát. Zejména před-školákům nabízí zábavu v prostředí plnémtradičních českých večerníčkových hrdinů,hernu, tvůrčí dílničky, miniškoličku, divadél-ko a v létě i venkovní hřiště s prolézačkamia pískovištěm na střeše přízemního objektuzapuštěného do svahu. Součástí stavby jei nekuřácká cukrárna. Podle autora projektuKarla Paula, unikátnost projektu spočívápředevším v tom, že se na jednom místěsetkalo takové množství autorských po-staviček několika výtvarníků. V domě semohou děti na dekoracích i na herních prv-cích setkat s Krtečkem, Večerníčkem, Kře-mílkem a Vochomůrkou, Rákosníčkem,Rumcajsem, Mankou a Cipískem, Maxi-
psem Fíkem nebo s králíky z klobou-ku. Jeho součástí je vedle pohád-kových expozic také školička Machaa Šebestové, kde si předškolácimohou hrát na opravdovou školu.Uvnitř domu je herna se skluzavka-mi, kolotoči, autíčky, trampolína,nechybí ani koutek, kde mohou děti svádětpolštářové bitvy. „Je to tu moc hezké a užjsem tu asi podruhé,“ přiznal sedmiletýPavlík. „Chodím jsem s maminkou nebos babičkou hned po škole. Já jezdím nej-radši v autíčkách,“ dodal školák. Návštěv-níci se mohou podívat i za oponu divadla,zjistit co jsou reflektory, divadelní opona,
mohou tam sami hrát, k dispozici mají para-vany, hudební nástroje a kulisy. “Mám čtyř-letého syna a chci ho uchránit od kulturyamerického stylu, což mě osobně se hrozněnelíbí. Pro moje děti musí být Krteček, Kře-mílek a Večerníček opravdoví hrdinové.Základním impulsem k realizaci myšlenkyo krásném, novém prostoru věnovanémpouze dětem a jejich rodičům byl mimo-řádný úspěch výstavy Nejoblíbenější
večerníčky, která se konala v Plzni. Důmpohádek by se měl stát místem, kde jepodněcována dětská fantazie a sny a přáníse mění ve skutečnost,“ dodal Karel Paul.Dům přišel na téměř 50 milionů korun,z toho více než na polovinu přispěla EU.Otevírací doba je každý den do 9 do 17 hodin, kromě pondělí.
2
V tomto čísle Plzeňského tepla při-nášíme další z reportáží o tom, jakPlzeňská teplárenská podporuje různéaktivity v našem městě, zpravidla něja-kou akci pro děti, mladé sportovcenebo pro postižené spoluobčany. Ten-tokrát je to o Domu pohádek, a tak měnapadlo, že takové pojmenování by semohlo trochu vztahovat i na naši teplárnu. Zkusme si odtud jednu po-hádku vyprávět.
Žila byla kdysi před dávnými letyjedna obyčejná městská výtopna. Spa-lovala hnědé uhlí takovým způsobem,že to někdy podle hustého dýmu vypa-dalo, že spíše hoří, nežli spaluje. Pakse postupně modernizovala, kromětepla začala produkovat i elektřinua hlavně díky tomu najednou kde sevzal tu se vzal – ZISK!
Pak ta teplárna sledovala modernítrendy, hodně se věnovala ekologiia využívání obnovitelných zdrojůa ejhle – zisk NARŮSTAL!
Teplárna začala být označována zaslepici, která snáší zlatá vejce a z jejíhozisku se každý rok ukrajovalo na ně-jaké potřeby města, třeba i na ten sku-tečný Dům pohádek nikoliv pro do-spělé, ale pro děti. A obyvatelé Plzněpřitom měli laciné, ekologicky vyro-bené teplo. Pohádky obvykle končívají:„Jedli, pili, hodovali, a jestli neumřeli,hodují dodnes.“ V našem případě toale, bohužel, nejspíš platit NEBUDE.
Čas trhl oponou a základní surovinapro výrobu tepla a elektřiny, hnědéuhlí, se dostává mezi položky „nedo-statkové zboží“. Zdá se, že éra mnoha-setmiliónových zisků Plzeňské tep-lárenské končí. Je to krásný, moderní,efektivní a ekologický energetickýzdroj – ale co naplat, do jeho choduzasahují mocnější síly, než na které byměsto stačilo. Křičíme prostřednic-tvím médií jako by nás na nože brali,ale zdá se, že nás nikdo neslyší.
My ten boj nevzdáváme, chceme býtpro město alespoň trochu tou zlatouslepicí i nadále. Úspěšně využívámemísto uhlí biomasu, chystáme se eko-logicky spalovat i komunální odpad.Obáváme se ale, aby nám i do tohonezasáhl nějaký Rumburak.
Tomáš Drápelagenerální ředitel
Plzeňská teplárenská
Pohádkao zlatéslepici
Pohádkový dům
Víte, kde můžete potkat krtečka v nadživotní velikosti nebo se můžeteklouzat ve čtyřmetrové pařezové chaloupce? V Pohádkovém domě v Plzni na Vinicích. Zbrusu novýDům pohádek najdete nedalekohorní části zoologické zahrady. Najeho spolufinancování se podílela i společnost Plzeňská teplárenská.
V Pohádkovém domě se sejdete s Křemílkem,Vochomůrkou, krtečkem nebo Cipískem.
“Nárůst dopravy”V současné době proudí z Plz-
ně na skládku komunálního odpa-du v Chotíkově přibližně 40 tisíctun odpadu ročně. Na tom se nicnezmění. Spalovna je projek-tována na kapacitu 95 tisíc tun.Znamená to nárůst dopravy o 55tisíc tun ročně. Jenomže k dopra-vě energeticky využitelného odpa-du se nebudou používat jen kla-sické „kukavozy“, ale z větší vzdá-lenosti především velkokapacitnívozy s nosností 20 tun. Jednodu-chý a snadno ověřitelný výpočetnapoví, že to představuje nárůstpřibližně o 10 vozidel denně, a toze všech směrů s cílem v Cho-tíkově. Při desetihodinové pracov-ní době tedy jedno nákladní vozid-lo za hodinu. ….
“Zápach”Že odpady páchnou, to není žádné tajem-
ství. Chceme-li si užít opravdového smradu,tak v parném létě zaje�me na nějakou sou-časnou skládku komunálního odpadu, třebaprávě do Chotíkova, a zhluboka se na-dechněme….
Spalovna musí být vybavena přijímacímpracovištěm, které zajistí dostatečnoukapacitu pro přípravu odpadů ke zpracováníi rezervu pro případ výpadku zařízení – tedyjakýsi „sklad odpadu“. Ten ale musí býtodvětráván tak, aby nezatěžoval okolí –proto je z něho vzduch odsáván přímo dospalovací komory a tím je zamezeno jeho
úniku do volného prostoru. Jisté je, že pro-voz bude zápachem obtěžovat svoje okolípodstatně méně, než současná skládka.
“Plzeň je na návětrné straně”Tuto neuvěřitelnou dezinformaci vypustila do
světa MUDr. Milena Kubrová z Krajské hy-gienické stanice. Asi je zvyklá na GPS naviga-ci a nevyzná se v mapách, protože pohled namapu s větrnou růžicí, kterou zpracovalo plzeň-ské pracoviště Českého hydrometeorologic-kého ústavu, ji usvědčuje v lepším případě z omylu, v horším pak spíše ze lži. Chceme věřit,že za a) je správně. Meteorologové nad jejímtvrzením jen nevěřícně kroutí hlavou. Z mapy jezřejmé, že z prostoru budoucí spalovny vanevítr směrem na Plzeň jen výjimečně.
“Zastaralá technologie”Princip roštového spalování byl využíván
skutečně už od přelomu 19. a 20. století.Technika od té doby pokročila. Lidstvo pou-žívá řadu podobně starých i starších tech-nologických principů, protože nic efektivněj-šího dosud člověk třeba nevynalezl, nebo jenová převratná technologie příliš drahá činevyzkoušená. Příkladem tu může být spa-lovací motor a automobil – i ty vlastně prin-cipiálně pocházejí z konce 19. století, alesrovnávat dnešního Superba s Tatrou Pre-sident asi tak úplně nejde. Se spalovacímprocesem je to obdobné. A pokud běžnýspalovací motor dosahuje účinnosti v roz-mezí 20 až 35 %, u plánovaného ZEVA tomusí být minimálně 67 %. Spalovna v Cho-tíkově bude využívat špičkovou, v západníEvropě vyzkoušenou technologii na té nej-vyšší úrovni, jaká je ve světě k dispozici.
“Megaspalovna”
Plánovaná kapacita je 95 tisíc tun ročně.V Plzeňském kraji občané ročně vyprodukujípřibližně 240 tisíc tun odpadu s tendencípostupného mírného nárůstu. Zkušenostistarších členů EU říkají, že je rozumné ener-geticky využít přibližně jeho necelou polovi-nu. Obdobné doporučení přišlo i z Minister-stva životního prostředí. Zůstává tak dosta-tek prostoru i pro třídění a recyklaci odpadůještě před jeho energetickým využitím. Racio-nalitu tohoto postupu potvrzuje i EU, která přidodržení těchto parametrů umožňuje čerpatpodporu z evropských fondů až ve výši 30 %investičních nákladů na výstavbu.
Kdo chce vidět velkou spalovnu, musí sevydat na výlet třeba do rakouského Welsu,kde stojí zařízení s kapacitou 270 tisíc tun. A skutečnou megaspalovnu lze spatřitv Amsterdamu – má kapacitu 1,4 milionu tun.
3
Mýty o chotíkovské spalovněVždycky, když se objeví nějaké nové zařízení, pro lidi dosud nezvyklé,vynoří se o něm řada mýtů, které putují od úst k ústům. S chotíkov-skou spalovnou tomu není jinak. Podívejme se na některé z nich.
Mýty o spalovně kritizoval na veřejném semináři 1. března letošníhoroku na plzeňské radnici i emeritní rektor Západočeské univerzityprof. Zdeněk Vostracký.
Kouřové signályPrvní myšlenky o spalování biomasy se
v plzeňských teplárenských hlavách zrodilyuž na začátku nového tisíciletí a krátce nato proběhly i první pokusy v dnes už neexis-tující výtopně v Plzni na Borech. Z jejíhokomína se na počátku sice valil hustý dým,ale výrobní ředitel Plzeňské teplárenskéZdeněk Dongres vzpomíná, že: „Ty zkouškydopadly dobře. Tehdy ale ještě nebyly eko-nomické podmínky, aby se toto palivo dalostandardně používat pro výrobu tepla nebo
energie obecně“. Dodejme, že současnénastávající problémy s nedostatkem uhlípro teplárny v České republice byly tehdyještě skryty za devatero obzory.
Po průzkumu trhu s dřevní štěpkou, kterýtehdy teprve vznikal, se jí 24.6.2003 spálilov Plzeňské teplárenské prvních 30 tun a množství postupně narůstalo (viz tabul-ka). Tento trend růstu spotřeby dřevní štěp-ky sebou ale přinesl i řadu problémů k řeše-ní. K těm hlavním patřilo ucpávání zauhlo-vacích cest, protože štěpka má přece jenjinou konzistenci než hnědé uhlí. To sipostupně vyžádalo řadu investic, které sev součtu za téměř desetiletí vyšplhaly vyso-ko přes miliardu korun.
Dřevěná teplárna„Už v roce 2004 jsme vybudovali krytou
halu na vykládání biomasy s řízeným dáv-kováním pomocí frekvenčně řízených šne-kových dopravníků do uhlí na zauhlovacíchpasech. Toto zařízení značně usnadnilo
provoz na skládce a zároveň umož-nilo dostatečnou homogenitu paliva,biomasy a uhlí, přiváděného do fluid-ního kotle“, uvádí Z. Dongres.
Další problém nastal v zásobnícíchpaliva, kde směs uhlí s dřevní štěp-kou vytvářela klenby a nálepy. Ty způ-sobovaly přerušování dodávky palivado spalovací komory a docházelo takke značným výkonovým výkyvům fluidního kotle. Viníkem byla přede-vším vysoká vlhkost biomasy, někdy40 – 60 procent.
„Do dopravních cest jsme k jejichuvolňování instalovali vzduchováděla, ale všechna ta opatření, ačkoliv zlep-šila provozní situaci, veškeré problémyneodstranila“, pokračuje výrobní ředitelZ. Dongres. V roce 2004 nechali v Plzeňskéteplárenské vypracovat studii na sušení bio-masy s využitím odpadního tepla ze dvoupráškových granulačních kotlů. Rok na tobyl zkušebně osazen první výměník a pro-kázalo se, že je možno ze spalin odebrat1,5 MWt. V roce 2006 byl výměník instalo-ván i na druhý práškový granulační kotel.Téhož roku se vybudovala samostatnádopravní trasa biomasy do kotle K6, kteráumožňuje spoluspalovat společně s uhlím160 tun biomasy za den.
Suché hoří lépeProblémy s vlhkostí biomasy vyřešila suši-
cí linka, která zajišuje uvedené efektivní vyu-žívání nízkopotencionálního tepla ve forměhorké vody (140 – 150 stupňů) o tepelnémvýkonu 3 MW. Zařízení je umístěno přímovedle kryté haly na skladování biomasy.Vzduchová jednotka je vybavena deskovýmrekuperátorem. Po předehřátí čerstvéhovenkovního vzduchu v rekuperátoru a jehonásledném ohřátí na 140 stupňů ho vzdu-chový ventilátor dopraví do vstupní komorysušárny. Tímto vzduchem je nadrcenábiomasa v tělese rotační sušárny o průměru 3,6 a délce 14 metrů ohří-vána a vysušována a poté prostřed-nictvím dopravních cest ukládána do kryté haly.
„Výhřevnost vysušené biomasy sezvyšuje o 2,5 GJ/t oproti původnímustavu, kdy to bylo 9,5GJ/t. Odstranilijsme tak nejen většinu problémůs dopravními cestami, ale také jsmevýznamně zlepšili ekonomii provozukotle. V loňském roce jsme zařízenírozšířili a jsme schopni takto sušit 14 tun biomasy za hodinu“, vysvětlu-je dále Z. Dongres.
TobogánTechnické inovace neberou konce.
V roce 2009 vznikla samostatná dopravnícesta peletek, vyrobených ze zemědělské
produkce – především z vojtěšky, triticale,řepkové slámy, slupek slunečnicovýchsemen, z řízků cukrovarů atd.. Tato dopra-va umožňuje ročně spoluspálit s uhlím 40tisíc tun peletek. Letos v únoru byla uvede-na do provozu druhá trasa a tím je možnéspoluspalovat s uhlím až 80 t peletek ročně.
Peletky dopravují do Plzeňské tepláren-ské speciálně upravené návěsy s posuvnoupodlahou, odkud je šneky transportují něko-lik metrů vzhůru na začátek „tobogánu“ –dopravníkového pásu, který se po několikametrech cesty „zabalí“, vytvoří jakési uza-vřené potrubí a nese peletky vzhůru ke kot-lům, kde je vysype do zásobníku. Výsled-kem je minimum lidské námahy, minimumztrát a minimum emisí i prachu v ovzduší.
„Zařízení nás sice stálo 30 miliónů,“ vypo-čítává Z. Dongres, „ale vyplatí se. Pokudvím, žádná jiná teplárna ani elektrárnazatím nic takového nemá.”
Zelený bumbrlíčekUkazovalo se ale, že spalování biomasy
společně s uhlím má své meze. Už v roce2005 rozhodla valná hromada Plzeňskéteplárenské o přípravě výstavby energe-tického výrobního bloku čistě na využití
4
Využívání obnovitelných zdrojů k výrobě energií se ještě před desetilety zdálo být oborem, který leží zcela na okraji zájmu tzv. klasickýchenergetiků. Ale nouze, jak už je dávno známo, nakonec naučila i Dali-bora housti. A Plzeňskou teplárenskou naučila využívat biomasu.
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v Česku v roce 2010 (podíl v procentech)
S ekologií a biomasou
Z obnovitelných zdrojů se loni v Česku vyrobilo5,8 miliardy kilowatthodin elektrické energie, cožstačilo k pokrytí 8,2 procenta celkové spotřeby.
biomasy s elektrickým výkonem 22 MW, aletento záměr byl po dlouhých úvahách a pro-počtech redukován. V roce 2008 pak zača-la, a v roce 2010 byla dokončena výstavbabloku s tepelným výkonem 35 MW a elek-trickým výkonem 11,5 MW. Významné bylyi ekologické parametry zařízení: SO2 do 150 ng/Nm3, NOX do 200 mg/Nm3, CO do250 mg/Nm3.
Zařízení zatím pracuje ke spokojenostiteplárenských techniků a dosahuje v někte-rých oblastech lepších parametrů, než sepůvodně plánovalo. Přišlo na 900 miliónůkorun.
Padesátitunový vozíkPři využívání biomasy k energetickým
účelům je třeba pečlivě zvažovat ekono-mické a ekologické souvislosti a jejich pro-vázanost. Často je vznášena otázka, zdadoprava dřevní štěpky a biomasy z většíchvzdáleností výhradně po silnicích až přílišneneguje ekologický princip spalování bio-masy, zda se emise z kamionu neblíží hod-notám emisí, které se díky biomase ušetří.Jako lepší řešení je doporučována dopravapo železnici, která ale přináší řadu logistic-kých problémů.
Od prvních úvah v roce 2007, a po loňských několikaměsíčních jednáníchs ČD Logistics a rakouskou společnostíINNOFREIGHT Speditions, podepsala Pl-zeňská teplárenská smlouvu o dopravědřevní štěpky po železnici. Rakouský part-ner poskytl speciální kontejnery a pronajalteplárně i stejně speciální švédský vidlicový
vozík KALMAR s otočným zařízením, kterýje schopen s 25 tun vážícím kontejneremnejen manipulovat, ale také ho vysypat naurčeném místě. Do projektu se zapojili dodavatel biomasy – 1. Písecká lesnía dřevařská a. s. Kontejnery se budounakládat v železničních stanicích Vodňany,
Temelín, Vimperk, Netolice, Aš a Rožmitálpod Třemšínem. Problémem je, že některéze stanic nejsou obsazeny vlakovými četa-mi a nakládka je tak podmíněna poměrněpřesným časovým harmonogramem.
V pátek 18.3.2011 dorazily první čtyřivagóny po třech kontejnerech, každý o obje-
mu 46 m3, na vlečku plzeňskéteplárny. Průměrná váha štěp-ky v každém kontejneru byla 16 tun. Celkem představovalaprvní dodávka 192,4 tuny dřev-ní štěpky a nahradila tak cestupřibližně osmi kamionů.
Ještě jednou o DaliboroviMasivní využití biomasy pro
energetické účely v Plzeňskéteplárenské částečně řeší aktu-ální problémy s nedostatkemuhlí pro výrobu elektřiny. Iluzeale nejsou na místě – tímto řeše-
ním není možné celoročně zajistit vytápěnívíce než 40 tisíc plzeňských bytů, řady podni-ků (třeba i Prazdroje), škol, nemocnic, úřadůa institucí v plné míře a za alespoň trochuúnosných ekonomických nákladů. Nahrazeníuhlí biomasou ve stávajících uhelných teplár-nách v rámci celé České republiky je pak užnaprostou fikcí až fantasmagorií. Jedná seo doplňkový zdroj, který zatím, vzhledem kestanoveným výkupním cenám elektřiny, mů-že spíše podpořit ekonomickou životaschop-nost teplárny nebo nahradit uhlí pro vytápěnív nouzových a krátkodobých situacích. Sil-nější potenciál pro vytápění větších aglome-rací v biomase zatím najít nelze.
5
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Výroba el. energie z biomasy (MWh) 4225 30286 23543 34455 64140 93360 139904 222957
Spotřeba biomasy ( t ) 3619 28260 24703 32852 60300 104889 129925 231783
Vývoj využití biomasy v Plzeňské teplárenské
Za rok 2010 jsme vyrobili z biomasy 222 957 MWh elektřiny, to je celá třetina z námi vyrobené elektrické energie.
Plzeňská teplárenská - vývoj spotřeby peletek
to myslíme vážně
6
KŘÍŽOVKA S PLZEŇSKOU TEPLÁRENSKOU
7
Zákaznická zóna
Pro rozšíření a zjednodušení elektronickékomunikace se zákazníky spustila Plzeňskáteplárenská a její dceřiná společnost Plzeň-ské služby Zákaznickou zónu na adresewww.zakaznickazona.cz. Jeto vlastně internetový infor-mační portál, jehož prostřed-nictvím se snažíme o co nej-transparentnější zobrazeníinformací o dodávkách teplaa dalších služeb našim zákaz-níkům.�� Pro koho je zóna určena?
Záměr byl poskytovat tatodata širokému okruhu našichzákazníků, tzn. majitelům bytůa domů, výborům spole-čenství vlastníků, správcůmpopř. i nájemníkům bytůměsta Plzně. Zároveň aleumíme tato data ochránit protipřípadnému zneužití.�� Jaké informace tedy mů-žeme v zóně hledat?
Např. údaje o celkové faktu-raci nákladů za dodávky teplapro odběratele (vyúčtovánídle fakturačních měřidel), roz-účtování nákladů na dodávkutepelné energie mezi konečnéspotřebitele (podle poměro-vých měřičů) a mnoho dalšíchinformací týkajících se dodávky tepla a jehovyúčtování a to v závislosti na druhu zá-kazníka.
Např. majitel bytu uvidí náklady na do-dávku tepla a vody pro svůj byt, majitelédomů nebo členové výboru společenstvívlastníků pak celkovou fakturaci za dodávkutepla pro odběratele a dále také rozdělenénáklady za dodávku tepla a vody na jednot-livé byty podle poměrových měřičů. Správcibytů pak obdrží přístup k těmto údajůmu domů, které mají ve správě. Pro registro-vané ale i pro neregistrované uživatele (tzn.uživatele mimo okruh stávajících zákazní-ků) zóna obsahuje mnoho informací o pro-duktech a službách našich společností.
�� Jak probíhá registrace, nebo lze tytoúdaje vidět i bez registrace ?
Registrace slouží k ověření uživatelea tedy k ochraně údajů o něm. Po přihláše-
ní na náš web a ověření jeho údajů obdržíod nás uživatel přihlašovací údaje, které muzašleme na jeho adresu poštou. Tím jezabezpečeno, že přihlašovací údaje dosta-ne opravdu uživatel, kterého se to týká.
Pro neregistrované uživatele je bez při-hlášení dostupný ukázkový náhled zóny prokoncového uživatele (majitele bytu).�� V čem se zóna odlišuje od podobnýchprojektů?
Při tvorbě zóny bylo naším záměremposkytnout konkrétnímu registrovanémuzákazníkovi všechny informace najednou,na jednom místě. Zatím je dostával roz-tříštěně z různých míst. Ve skutečnosti setotiž jedná o data z různých agend a aplika-
cí, která my shromáždíme na jedno místo.Podat už na první pohled srozumitelnou for-mou informace o celkové fakturaci zadodávky tepla, nebo informace o rozúčto-vání nákladů mezi konečné spotřebitelea to takto širokému spektru zákazníků seukázalo jako zapeklitá věc. Tento záměrnijak nezjednodušovala také poměrně vyso-ká složitost problematiky vyúčtování danáprávní úpravou. Výsledek se myslím dá
označit za velmi dobrý kompromis mezičitelností a vypovídací hodnotou. Snažímese také uživatele o dané problematice infor-movat v rozsáhlé nápovědě portálu.�� Co plánujete se zónou do budoucna?
Portál zóny je živým projektem, jakoostatně všechny dobré internetové projekty.Plánujeme ho tedy rozvíjet a zkvalitňovat.Už te� připravujeme zařazení dalšíchagend do naší „zóny“ - např. agendu sprá-vy nemovitostí. Postupně může docházetk úpravám přehledů na základě zkušeností,nebo jejich doplnění o grafy atd. Všechnozávisí na konkrétních potřebách našichzákazníků. Jejich nápady a připomínky rádipřivítáme.
V Plzni se rozběhla informační kampaň ve formě billboardů na téma„Zákaznická zóna“. Ulice města brázdí i autobus s podobnými nápisy. Zeptali jsme se proto Petra Fišera z Plzeňských služeb o co se vlast-ně jedná.
Plzeňské služby, a. s.:Edvarda Beneše 430/23301 00 Plzeň-Doudlevce
Provozní středisko Bory, Skvrňany, Střed
Edvarda Beneše 430/23301 00 Plzeň-Doudlevce
377 499 229
Bezplatná poradenská a informační linka
800 505 505www.plzenskesluzby.cz
e-mail: [email protected]
Provozní středisko LochotínKomenského 1329/99
Plzeň - Bolevec377 259 951
Provozní středisko Doubravka,Lobzy, Slovany
Polední 910/6, Plzeň - Lobzy377 456 670
�
��
�
Vidíte jen páruTo, co nad 170 metrů
vysokým komínem vidí vašeoko, je docela obyčejnápára. Bedlivě sledovanéemise nejsou zpravidlaokem viditelné. Jediné, copozorovatel může spatřit,jsou tzv. tuhé znečišujícílátky (TZL), lidově řečenoprach. Kolik jsme ho za rok2010 vypustili do ovzduší,kolik ho bylo možno spatřit?Jedenapadesát tun, přesnězměřeno.
Proč je tak krásně bílá?Zářivě bílá barva páry nad teplárenským
komínem je kromě meteorologických pod-mínek dána tím, že prach v ní obsažený máminimální koncentraci. Vezmete-li si spolus námi k ruce kalkulačku a vydělíte 51 tisíckilogramů ročně vypuštěného prachu 365dny v roce a dále 24 hodinami, dostanete sek číslu 5,8. Přesně 5,8 kilogramu prachu zahodinu vypustí průměrně Plzeňská tep-lárenská komína do prostoru mezi Plzní a Berounem. A to zásobuje přes 40 tisícdomácností, průmysl, školy, nemocnice….
Čisté vínoBylo by samozřejmě nekorektní tvrdit,
že žádné jiné emise z teplárny nevypou-štíme, je třeba si nalít čistého vína. Přesnězměřené údaje za rok 2010 jsou následující:
Když už ale máme pít čisté víno, dejmeslovo teplárenskému ekologovi JaroslavuHávovi.
„Tyto údaje samy o sobě nikomu nic mocneřeknou, kromě toho, že jsme samozřejmědodrželi všechny zákonné limity. A v tom jerozdíl proti malým lokálním zdrojům tepla,které nikdo nesleduje ani nekontroluje.Kdyby Plzeňskou teplárenskou měly takové
zdroje nahradit, vypadala by emisní situacedaleko dramatičtěji. Několik tisíc takovýchzdrojů znečištění by totiž nemělo žádnýzáchyt tuhých látek, žádné odsíření, žádnédenitrifikační zařízení a u některých by seprakticky nedalo kontrolovat, co vůbec spa-lují – třeba nejen uhlí, ale i plasty, vyjetéoleje a další odpady.
Pokud bychom tedy předpokládali, žetakové lokální zdroje by spotřebovaly stejnémnožství uhlí jako teplárna (ve skutečnostiby to muselo být více, vzhledem k jejichnižší účinnosti), pak by jejich produkceemisí vypadala následovně:
Neveselo, truchlivo….…. by tedy asi bylo v Plzeňské kotlině
i vzhledem k tomu, že komíny takových lokál-ních zdrojů by zcela jistě neměřily 170 metrůa rozptyl emisí by tedy proběhl na dalekomenší ploše – prakticky přímo v Plzni.Odpůrci centrálního vytápění samozřejměa správně namítnou, že daleko ohleduplnějšík životnímu prostředí by bylo vytápění ply-nem, ačkoliv ani ten není úplně bez emisí.Ovšem už te� napjaté finanční rozpočty řadydomácností by nejspíš další ránu v podoběznásobení nákladů na vytápění (plyn je pod-
statně dražší) nesly jen těžce a ani výhled dobudoucna nevypadá v tomto směru přílišoptimisticky.
Necháme-li stranou geopolitické úvahy,pak i z pohledu dlouhodobých perspektiv,včetně myšlenek na potomky, je zemní plynstejně neobnovitelná surovina jako uhlí.
Možnosti obnovitelných zdrojů(píšeme o nich na jiném místě toho-to čísla Plzeňského tepla) jsou vevětší aglomeraci omezené – a užjde o energii z vody, slunce, větrunebo biomasy. Využívání jadernéenergie pro vytápění Plzně je hud-bou daleké budoucnosti, pokudbude vůbec možno ji realizovat.A tak se uhlí jeví pro nejbližší dese-tiletí stále jako nepostradatelný zdrojtepla pro naše město.
Plzeňská teplárenská je tedy siceúředně největším znečišovatelemv Plzeňském kraji, ale při zvažo-vání souvislostí nepůsobí toto tvr-zení až tak potupně.
8
Nebýt teplárny, bylo by to ještě horšíPlzeň trápí prach z dopravy
Koncem března proběhly médii poplašné informace o množství prachuv plzeňských ulicích. O Plzeňské teplárenské se s oblibou hovoří jakoo největším znečiš�ovateli v Plzeňském kraji. To je podle měření možnápravda, ale právě že jenom podle měření. Emise automobilů se napří-klad neměří, ačkoliv se ví, že právě ony jsou tím „zakopaným psem“pro dýchání v Plzni. A jak je to s „teplárenským komínem“?
Jak je to s teplárnouTZL 51 tunSO2 3173 tunNOx 1327 tunCO 159 tunOrganické látky 159 tun
TZL 1500 tun = 30 krát více než teplárna)
SO2 14 900 tun = 5 krát více
NOx 2350 tun = 2 krát více
CO 3900 tun = 24 krát více
Organické látky 1000 tun = 10 krát více
Jak by to bylo bez teplárny
