vytráceníkometárníaktivity.Zeslavnéaobdivovanékráskynočníoblohyzůstal
jenproudvětšíchčimenšíchkamínkůaprachovýchzrnek.Proud,sekterýmse
Zeměpravidelněstřetávánasklonkulistopadu,akterýjezdrojemmeteorůvy-
létajícíchzesouhvězdíAndromedy.Vletech1872a1885jsmeprolétalioblastí
svelkoukoncentracíčástečekvprouduanaoblozeseobjevilsilnýmeteorický
déšťsfrekvencíněkolikatisícmeteorůzahodinu.Vývojdráhyagravitačnívlivy
postupněodklonilyanarušilyoblastisvelkoukoncentracínatolik,žednesmů-
žemespatřitjižjenojedinělémeteory—poslednísvědkyvyprávějícívzrušující
příběh,jehožkapitolysedotýkajíroduPánůzBělé,Josefovsképevnostiaregionu
VýchodníchČech.
[1]Plavec,M.Kometyameteory.Praha:Orbis,1957.
ZestarýchtiskůVII.
MartinLehký
[Planetoidy.]Oběžničkyjsouvesměsviditelnypouzeda-
lekohledem,jenVestajenahranicíchviditelnostipouhým
okem.Aleanidalekohlednámnepovíničehoojejichpod-
statě.Neznámedobuotočení,kterésnadčiníuněkterých
24hodin;soudíme,ženemajívzduchu,kterýztratilypro
svoupřílišmaloupřitažlivost.
Vposledníchdnechbylaobjevenaasteroida,provázená
dokonceiměsíčkem—prvnípřípad,kterýznámeakterý
budísensaci,uvážíme-li,zjakýchnepatrnýchrozměrůasi
jehromádka,kteráobíhákolemúlomku,dosahujícíhoveli-
kostijenněkolikakilometrů.
Ne,nejsmepřecejentakmalí,jakbysezdálo:jsouještěmenšísvěty!Akonečně,
nejsou-liitopravékolosy,pomyslíme-li,kolikživotajevjedinékapcevody,která
znamenásvětbezmezíprotisícejinýchtělísek,ježjioživují.Klaníme-liseveli-
kému,uctíváme-linekonečno,musímesezamyslitiinadmikroskopickýmisvěty,
kterýchnechápeme,jichžsianinevšímáme,akterépřecemajísvémístoasvé
právovříšinebes.
[.Zajímavéjesděleníautoraoobjevuplanetkysměsíčkem,zvláštěproto,že
podvojnostmalýchtělesslunečnísoustavybyladlouhojenteoretickouzáležitostí,
odvozovanounazákladěnepřímýchdůkazů,aprvnískutečněspolehlivépotvrzení
existencebinárníchplanetekpřišloažvroce1993,sobjevemměsíčkuDactyl
uplanetky(243)Ida,kterýbylnalezennasnímcíchpořízenýchpřiprůletusondy
Galileo.]
[1]Matoušek,Otakar,Albrechtová,VlastaTajemstvínebes.Praha:Ústřed-
nídělnickéknihkupectvíanakladatelství(Ant.Svěcený),1918.132s.[Cito-
vánozestran77–78].
18
Povětroň4/2006
Obsah
strana
MartinLehký:Informacevreliktnímzáření........................4
DavidHavelka:Cobylidstvodělalo,kdybyzmizelyhvězdy?.............7
PetrHorálek:KrásnáastronomieuSečsképřehrady(1)...............8
PetrHorálek,MartinCholasta:Děnínaoblozevříjnu2006............12
MartinLehký:OdhalenípamětnídeskyWilhelmuvonBielovi...........14
MartinLehký:Stručnáhistoriekomety3D/Biela....................16
MartinLehký:ZestarýchtiskůVII...............................18
ProgramHvězdárnyaplanetáriavHradciKrálové...................19
Titulnístrana:PamětnídeskaWilhelmavonBielyvJaroměři-Josefově.Kčlánkunastr.14.
Povětroň4/2006
3
Informacevreliktnímzáření
MartinLehký
Reliktnízářeníjepozůstatkemrannéhoobdobívývojenašehovesmíru.Není
staršíhoelektromagnetickéhovlnění,nenístaršíhonámještědostupnéhonosiče
informace.Představujepronásjedinečnoubránudominulosti.Studiemreliktního
zářenímůžemenahlédnoutdoobdobíněkolikasettisícletpoVelkémtřesku,
doobdobí,kdysefotonypřestalysrážetsvolnýmielektrony,doobdobí,kdy
vesmírochladlnateplotuasi3000Kazačalysevytvářetstabilníatomyvodíku
ahelia.Doobdobí,kdyselátka(jakočásticovástruktura)stalaprofotonové
zářeníprůhlednouaelektromagnetickévlněníseosvobodiloavydalonavlastní
pouť.Odtohotookamžikujsoucestylátkyazářeníodlišné.
Existencereliktníhozářeníbylapředpovězenajižvroce1946.Otcovémyšlenky,
fyzikovéGeorgeGamow(1904–1968),RalphAsherAlpher(1921–)[1]aRo-
bertHerman(1914–1997)[2],zakomponovalidomodelurannéhovesmírukon-
ceptnukleosyntézy.Současněteoretickypredikovalinutnostexistencezbytkového
mikrovlnnéhozáření,sesoučasnouteplotouvrozmezí5až10K.Nikdoalenebral
prácipřílišvážněaspřibývajícímiletysenanízapomínalo.
Obratnastalažvšedesátýchletech.Nikolivšaknapoliteoretickém,alenapoli
praktickém.Kdyžnáskjednomuznejvýznamnějšíchobjevůvdějináchlidstva
nepřivedlateoretickápředpověď,pomohlašťastnánáhoda.Takužtoněkdybývá,
žepřevratnéobjevypřicházejízcelanečekaně.
Kdyžvroce1964američtífyzikové,zaměstnanciBellTelephoneLaboratories,
ArnoAllanPenzias(1933–)[3]aRobertWoodrowWilson(1936–)[4],
testovaličerstvědokončenýzcelanovýtypanténykdetekcimikrovlnnéhozáření,
určenéprimárněprorádiovouastronomiiakomunikačníexperimentysesatelityna
oběžnédrázeaveslunečnísoustavě,nalezlislabézáření,šum,přicházejícízokolí.
Původněsedomnívali,žesejednáotechnickouzávadunazařízení,alekdyžuspo-
kojivévysvětlenípůvodušumunenalezlianivatmosférickýchporuchách,museli
přiznatjehopřirozenost.Snadsivtěchokamžicíchanineuvědomovali,ojakzá-
sadníobjevsejedná.NalezliprvníhmatatelnýdůkazpotvrzujícíteoriiVelkého
třesku.Mikrovlnnézářenípřicházejícízvesmíru,zevšechsměrůbezrozdílu.Jeho
teplotaodpovídávyzařováníabsolutněčernéhotělesaoteplotě2,725K.Maximum
zářeníjenafrekvenci160,4GHz(1,9mmvlnovédélky).
Osmnáctletstarápředpověďsetakvyplnila,Gamow,AlpheraHermansene-
mýlili.Vavřínynakonecpřipadlynáhodnýmobjevitelům.PenziasaWilsonvroce
1978získalizaprvnídetekcireliktníhozářeníNobelovucenuzafyziku.
ŠťastnánáhodatedyspolusanténouvHolmdel(vNewJersey)otevřelaokno
dohlubokéminulosti.Díkystudiureliktníhozářenímůžemezískávatinformace
otom,coseodehrávalovevesmíruasipřed13,7miliardamilet.Vzhledemkmizivé
rozlišovacíschopnostiprvníchanténsezdálo,žejereliktnízářenízcelahomogenní,
žepřicházízevšechsměrůostejnéintenzitě,cožvšakbylovrozporusteoriemi.
4Povětroň4/2006
19.dubna1847.Vzhledemkzmiňovanýmbouřlivýmudálostempatřilnásledující
návratdopříslunímezivelmiočekávané.Jakbudeasikometavypadat?Vrátíse
oběsložky?
Obr.12—Bielovakometavroce1846,krátcepojejímrozpadunadvěsložky.Kresbapřevzata
zWeiß,E.BilderatlasderSternenwelt.1888.;〈http://www.wikipedia.org〉.
Odpovědiseastronomovédočkaliopětletpozději.Jakoprvnínalezlkometu
26.srpna1852AngeloSecchivŘímě.Viditelnábylapouzejednasložka.Druhou
sepodařilozjistitažodvacetdnípozději,15.září1852.Aktivitoufragmentypříliš
nehýřilyazůstalyslabé.Následkemtétoskutečnostibylakometasledovánajendo
29.září1852.Bylotovelkézklamání.Potésekometaztratilazdohledu.Navěky.
Následujícíprůletperiheliem,předpovězenýnarok1859,patřilmezigeometricky
velminepříznivéašancenanalezeníkometytéměřdosahovalynuly.
Obr.13—Dvafragmentykomety3D/BielanakresběOttoWilhelmaStruvehozobservatoře
vPulkovu,pořízenybyly25.září1852.PřevzatozGaryW.Kronks’sCometography[online].
[cit.2006-09-20].〈http://www.cometography.com/pcomets/003d.html〉.
Ovšempřinávratuvroce1866,vletopočtupronášregiontakvýznamném,
sesituaceznačnělišilaapodmínkybylydokoncevýjimečněpřívětivé.25.února
1866sekometamělapřiblížitkZeminavzdálenost0,22AUamnohopozorova-
telůsesnažiloojejíznovunalezení,avšakmarně.Veškeréúsilívyšlonaprázdno.
Důvodembylazřejměpokračujícífragmentacenestabilníchúlomkůapostupné
Povětroň4/2006
17
Stručnáhistoriekomety3D/Biela
MartinLehký
WilhelmvonBiela(VilémzBělé)senaastronomickémpoliproslavilzejmé-
nadíkyobjevupozoruhodnékomety.Nepatřilvšakmeziklasickélovcetěchto
mysteriózníchobjektů,kteřívhonbězamlhavýmchomáčkem,ozdobouhvězdného
nebe,dokázaliprosedětusvýchdalekohledůstovkynocí.Bielanehledalnovou
kometu.Naopak,nazákladěsvýchvýpočtůpátralpostaréznámé.Domníval
se,atozcelasprávně,žekometyobjevené8.března1772(JacquesemLeibax
Montaigne)a10.listopadu1805(JeanemLuisemPonsem)sepohybujípo
identickédráze,ajednásetedyostejnétěleso.Teoretickýpředpokladpakchtěl
potvrditnalezenímkometypřinejbližšímpředpovězenémnávratudoperihelia.
Vynaloženéúsilínakonecpřineslokýženéovocearakouskýsetník,potomekčes-
kéhošlechtickéhoroduPánůzBělé,mohlslavitúspěch.Přijednézmnohanocí
strávenýchnaJosefovsképevnostipozorovánímoblohysenanějusmáloštěstí.
Kdyžvečer27.února1826zabloudilsvýmdalekohledemdohraničníoblastimezi
souhvězdíRybaBerana,připletlasemudocestydifúznímlhovinkasjasnostíko-
lem8,5magnitudy.Jakukázalynáslednévýpočty,jednaloseskutečněotoužebně
očekávanoukometu.Tímbylaprokázánajejíperiodicitaazařadilasemezitělesa
pohybujícísepoeliptickédráze,bokpobokuslavnédvojiceHalleyaEncke.
PřinásledujícímnávratudoperiheliavyhledalkometuanglickýastronomJohn
FrederickWilliamHerschel,stalosetak24.září1832.Běhemceléhoobdobí
viditelnostinejevilazvýšenouaktivituachovalasejakoprůměrnákometa.Nevy-
tvořilasianináznakchvostu.Naposledybylaspatřena4.ledna1833,pozoroval
jiThomasHendersonzjižníAfriky.
Vroce1839bylypodmínkyproopětovnénalezeníkometyvelicenepříznivé,
přidosaženímaximasvéjasnostizůstalapřimaléelonganciskrytavslunečnízáři.
Ovšemnásledujícíprůchodpříslunímbylopoznánípřívětivější.
PrvníjispatřilznámýitalskýloveckometFrancescodeVico,26.listopadu
1846.Oprotipředpovědibylakometaponěkudslabší,alejinaksechovalacelkem
spořádaně.Tedyaždodruhépolovinyprosince;nasklonkurokusiněkteřípo-
zorovatelévšimliponěkudprotaženékomy.Vysvětlenínasebenenechalodlouho
čekat.FrancisBradleyaEdwardC.HerrickzYalskéobservatořenamí-
řilinakometuvelkýdalekohledavšimlisimaléhochomáčku,kterýsenalézal
vtěsnéblízkostijádra.Kometaserozlomila.Zpočátkunevýraznáskvrnkaseod
mateřskéhojádrapomaluvzdalovalaaběhemlednanabývalanajasnosti.Tento
trendpokračovalaždoprvnípolovinyúnora,kdyskvrnkasvoujasnostímateřské
jádropředčila.Slávysivšakúlomekužiljenkrátce.Nedlouhopotéhlavníslovo
převzalaopětmateřskásložka,jejížfragmentacepokračovala.Postupněseuní
objeviloažpětdalšíchúlomků,žádnýznichvšaknedosahovalzávratnéaktivity
aniživotnostiabrzozmizelyzdohledu.Postupnětakémizelyoběvelkésložky.
Fragmentbylnaposledyspatřennasklonkubřeznaahlavníjádrooněcopozději,
16
Povětroň4/2006
ÚspěšnévyřešenítétozáhadypřineslaažsondaCosmicBackgroundExplo-
rer(COBE),kterásenageostacionárnídráhuvydalapomocínosnéraketyDelta
5920,vypuštěné18.listopadu1989ve14h34minUTzezákladnyWesternTest
Range.Napaluběneslanásledujícípřístrojepropřesnémapováníreliktníhozá-
ření:kryogennídalekohledsespektrometremFIRAS(FarInfraRedAbsolute
Spectrometer),detektorrozptýlenéhoinfračervenéhozářeníDIRBE(DiffuseInfra
RedBackgroundExperiment)adiferenciálnímikrovlnnýradiometrDMR(Diffe-
rentialMicrowaveRadiometer).Úkolembylostudovatspektrumzářeníoteplotě
3Kmezivlnovýmidélkami100
µmaž10mm,anizotropiireliktníhozářenímezi
vlnovýmidélkami3až10mm,spektrumaprostorovérozloženídifúzníhoinfra-
červenéhozářenísvlnovoudélkouvrozmezí1až300
µm[5].
VýsledkyměřenídružiceCOBEpřineslymimojinéitoužebněočekávanýob-
jev—nehomogenitureliktníhozáření.Skutečně,mapaintenzityzáření(obr.1)
ukazujezřetelnéfluktuace,odchylkyodprůměrnéhodnoty.Červeněoznačenéjsou
oblastisvyššíteplotouamodrésnižšíteplotou.Nejednásevšakonějakvýznamné
rozdíly.Odchylkyfluktuacíodprůměrnéhodnotyjsouvřádechasi1/100000,ab-
solutně18
µK.Jetedyzřejmé,žetakjemnédiferencenemohlybýtobjevenyna
počátkuamuselosepočkatnarozvojtechnikyapozorovacíchmetod.
Obr.1—Mapaintenzityreliktníhozáření(družiceCOBE)[6].
Nalezenéfluktuacejsousnejvětšípravděpodobnostípozůstatkem,věrnýmotis-
kempůvodníchfluktuací,kterépředmiliardamiletsměrovalygenezivesmírudo
současnépodoby.
Přesnějšívýsledkyměřeníanizotropieafluktuacíreliktníhozářenípřinesla
vnedávnédoběsondanovégenerace,WilkinsonMicrowaveAnisotropyProbe
Povětroň4/2006
5
(WMAP),kterásenaheliocentrickoudráhuvydalapomocínosnéraketyDelta
7425,vypuštěné30.června2001v19h46minUTzezákladnyWesternTest
Range[7].Přístrojnapaluběpracovalsvysokoupřesností,zvlášťrozlišovací
schopnostdosahovalaúctyhodnýchhodnot.Napříkladnafrekvenci90GHz(λ=
3,3mm)bylalepšínež0,23obloukovéhostupně([8],obr.2).
Obr.2—Mapaintenzityreliktníhozáření(družiceWMAP)[9].
Získanáměřeníodhalilamnohozajímavostí[10].Například,žehvězdysevran-
némvesmíruzačalyformovatopoznánídříve,vobdobíasi200milionůletpo
Velkémtřesku.Podařilosetakéspoměrněvysokoupřesnostíurčitstářívesmíru,
bezohledunanepřílišjistouhodnotuHubbleovykonstanty.Výsledkynapoví-
dají,žeodpočátkusoučasnéhovesmíruuplynulozhruba13,7miliardylet(sne-
určitostíblízkou1%).ZpětnéurčeníHubbleovykonstantyvycházína
H0=
71(km
/s)/Mpc.
Poodhalilijsmetakésloženívesmíru.Atomy,svět,kterýdůvěrněznáme,gala-
xie,hvězdy,planety,živéorganismy,tvořípouhé4%vesmíru,tj.velminepatrnou
část!23%představujechladnátemnáhmotaatéměřtřičtvrtinyvesmíru,přesně
73%,tvořítajemnátemnáenergie.Nazákladěuvedenýchinformacívycházíge-
ometrieprostoročasuplochá.VsouladusinflačníteoriíateoriíVelkéhotřesku
jehustotavesmírublízkákritickéhustotěprodukujícívesmírplochý.Zdáse,že
rozpínánívesmírubudeprobíhatneomezeněaneodvratnějejčekátepelnásmrt
—rozepnesenatak,žehustotalátkylimitněklesneknule.
Jeažneuvěřitelné,kolikdůležitýchinformacíjsmedosudzískalistudiemre-
liktníhozáření,nejstaršíhodostupnéhonosičeinformaceveznámémvesmíru.
6Povětroň4/2006
Obr.10—DetailpamětnídeskyWilhelmavonBiely.
Obr.11—ČlenovéAstronomickéspolečnostiPardubiceaASHKpřipravujícípozorování.
Povětroň4/2006
15
OdhalenípamětnídeskyWilhelmuvonBielovi
MartinLehký
PřipříležitostiValnéhoshromážděníMezinárodníastronomickéuniebylana
nádvoříprvníhobastionuJosefovsképevnostiodhalenapamětnídeskaastronomu
WilhelmuvonBielovi.Důstojnáakceproběhlavnedělnímdopoledni20.srpna
2006zaúčastiněkolikadesítekastronomůapříznivcůhistorie.Místostarostka
JaroměřeIlonaKubkováúvodnímproslovemzasvětilapřítomnédohistorických
souvislostí,regionu,pevnostiapůsobenívýznamnéhoastronoma.Poodborné,
ryzeastronomickéstráncenanínavázalMartinŠolc,předsedaSpolečnostiprodě-
jinyvědatechnikypřiAVČR,kterývesvémpříspěvkupředstavilastronomické
dovednostiWilhelmavonBielyastručnouhistoriiobjevujehoveleslavnéko-
mety.Sposlednímislovysenásledněpřesunulkpamětnídesce,přizvalAlexandra
Gurshteina,předsedukomisečíslo41IAU(HistoryofAstronomy)aspolečnými
silamiodhalilipřipomínkuvýznamnéhoastronoma.Jedinečnýmomentpodtrhla
čestnásalvazreplikydobovéhoděla,okterousezasloužiličlenovéklubuvojenské
historievdobovýchuniformách.Svůjpodílnaatmosféřevzpomínkovéakceměla
isoučasnáregionálníastronomie.Jakodoprovodnouakciuspořádalahvězdárna
aplanetáriumvHradciKrálovépozorováníSlunce,pomocnourukupřidaloiněko-
likčlenůzAstronomickéspolečnostivHradciKrálovéaPardubickéastronomické
společnosti.Všemzúčastněnýmpatřídík.
Obr.9—Projevypředodhalenímpamětnídesky;salvaužjepřipravena.FotoMiroslavBrož.
14
Povětroň4/2006
[1]Wikipedia:RalphAsherAlpher[online].[cit.2006-01-02].
〈http://en.wikipedia.org/wiki/Ralph_Asher_Alpher〉.
[2]INFORMSOnline:RobertHermanLifetimeAchievementAward:WhowasRobertHer-
mann?[online].INFORMS,1997–2005,[cit.2006-01-02].
〈http://www.informs.org/Prizes/whoisHerman.html〉.
[3]Nobelprize.org:ArnoPenzias[online].[cit.2006-01-02].
〈http://nobelprize.org/physics/laureates/1978/penzias-autobio.html〉.
[4]Nobelprize.org:RobertWoodrowWilson[online].[cit.2006-01-02].
〈http://nobelprize.org/physics/laureates/1978/wilson-autobio.html〉.
[5]1989–089A—COBE[online].[cit.2006-01-05].
〈http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1989/089A.HTM〉.
[6]COBE[online].[cit.2006-01-07].〈http://aether.lbl.gov/www/projects/cobe/〉.
[7]2001–027A—WMAP[online].[cit.2006-01-07].
〈http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2001/027A.HTM〉.
[8]WMAP:WMAPMissionSpecification[online].[cit.2006-01-07].
〈http://map.gsfc.nasa.gov/_mm/ob_techsummary.html#PageTop〉.
[9]WMAP:TheFirstDetailedFullSkyPictureoftheOldestLightuntheUniverse[online].
[cit.2006-01-07].〈http://map.gsfc.nasa.gov/m_mm.html〉.
[10]WMAP:SomeTheoriesWin,SomeLose.[online].[cit.2006-01-07].
〈http://map.gsfc.nasa.gov/m_mm/mr_limits.html〉.
Cobylidstvodělalo,kdybynebylyhvězdy?1
DavidHavelka
No,asibynekoukalonanebe.Alečímbysepotomživilihvězdáři?Milenciby
senudili.VladimírHronbynemohluvádětsvůjpořad!Nebylobycopočítat.Ne-
mohlabysenámplnitpřání.Ještěbytuchodilidinosauři.Horoskopybysemusili
falšovat!Cobysevtakovésituacidělo,tojevehvězdách!Jenže—počkat!Když
hvězdynejsou,jaktovnichmůžebýt?Začínámztohobýtjelen–dvanácterák.
..Tovypadánacelkemprekérnísituaci—nechteměpřemýšlet.
..Mámto!
Mohlibychomsijenakreslit!Aletobynebyloono!Bylbytojenobraz—ana
tensedákoukativedne,takžezhvězdářůbysestaliworkoholici,kteříbyvůbec
nechodilidomů.Milencibynevidělipadathvězdu,přikterébysimohlipřát
věčnoulásku.ApanHronbymohlbýtuvaděčemledatakvgalerii.Dobře,dobře!
Obrazneprošel.Zkusímněcojiného!
Né,tojeblbost!
Alezastomásvojilogiku,takjátopřecijenřeknu!Muselibychomsivyrobit
vlastní!Alejak!?Tonevědímožnáanimimozemšťani,kteřížijínahvězdách.
Tedanežijí,protožehvězdynejsou
...Blik!Mohlibychomkaždývečernahoru
vyslatvšechnaletadla!Jenžecobytopotombylozahoroskopy!?Panny,dávejte
sipozor!SouhvězdítříBoeingůnaznačuje,žepokudjstenevinné,uždlouhobýt
nemusíte.
..Vždyťtobyúplněztratilopoezii!Jasně,jasně!Jávím!Jetotrochu
nereálné—alecochcetedělat?
1TextoceněnývHradeckémŠkrabáku2006druhoucenouvkategoriiPublicistika.VizPo-
větroň3/2006.
Povětroň4/2006
7
Měužnicnenapadá!Aleněcovymyslitmusíme!Kdybynebylyhvězdy,takby
toměloglobálnínásledky!Podlečehobytřebatakovýopilýeskymáktrefildo
iglú?Mapasemuvtéziměhnedkarozláme,kompas(díkypřepólování)bymohl
používatjenjakovětrák,užzbývájenPolárka.Aletanení.
Jedinoumožností,jakhvězdyvidět,doopravdyje:šlápnoutsinahrábě!
P.S.:Nebojtenašieskymáčtíbratři!Zatímabstinujte.Hráběužjsounacestě.
KrásnáastronomieuSečsképřehrady(1)
PetrHorálek
KaždéprázdninyprožívámnalíbeznýchbřezíchSečsképřehrady.Mírodiče
tamvlastníchatuarádtamjezdím,jakjenmůžu.Sečserozkládávjihozápadním
okrajiŽeleznýchhor,vnadmořskýchvýškách500až600metrůnadmořem.
Chatumámehnedubřehu.Kdyžjidědastavěl,drželseprávnínormyomi-
nimálnívzdálenostiodbřehu,čítající50metrů.Aťzuříbouřenebovajemírný
vánek,mámzokenčirývýhlednakaždodennírůznorodoutvářSeče.Díkyzmí-
něnénadmořskévýšcesetakémohuchlubitvýbornýmipozorovacímipodmínkami,
kterébohuželkazímístní„lákadlaÿ—třidiskostřediska,znichžsenocconoc
tyčínaprostozbytečněoslnivýsvětelnýkužel,mávajícíneznámoúčelněkamsido
nebes.
Běhemloňskéhorokuse,bohužel,počasíextrémnězhoršilooprotiminulým
letům.Zkrátka,početbezměsíčnýchazcelajasnýchnocíbylnízký.Avšakrád
bychsesvámipoděliloněkolikromantickýchastronomickýchzážitků.
2.dubna2005,zodiakálnísvětlo.Prvnízmýchsnůodjakživabylospatřit
naSečizodiakálnísvětlo.Tisícemeziplanetárníchčástečekodrážejícíchsluneční
světlopodélrovinyekliptiky,ježzeZeměvypadajíjakostříbřitý,možnánazlátlý
kužel„trčícíÿdovýšeněkdyaž20
◦nadobzor.Potřebajektomujenčistáobloha,
vysokýkopecavolnývečerkolemjarnírovnodennosti,kdypozápaduSlunce
ekliptikasobzoremsvíránejvětšíúhel.Zodiaksepotompromítádozimních
souhvězdízvířetníku(Berana,BýkaaBlíženců).Podobnějejlzesledovatiokolo
podzimnírovnodennosti,ránopředslunečnímvýchodem(vsouhvězdíchPanny,
LvaaRaka).
VyraziljsemautobusemdoŽeleznýchhortěsněpozápaduSlunce.Byltorudý
západ;takovýten,conepředvídápřílišpěknépočasí.Aletentokrátsepředzvěst
nenaplnila.KrásnátmavnoucíoblohaožívalapodvládoujasnéhoJupiteraaau-
tobuspomalunabíralkopce.Cítiljsemnadšeníkaždýminiaturníokamžik,ado
tohomihrályvušíchbaladyodRoxette.
Autobuszastavil,jávyskočilašupemvyrazilpřessečskévzdělávacícentrum
khráziaodtamtudnaÚstupkykchatě.Sbatohemnazádechjsemmuselzdo-
lávatkopcenačtyřkilometrovécestě.Kdyžjsemsevnořildolesa,neviděljsem
nic;kráčeljsemposlepu,sbaterkouvrucepropřípadautakolemprojíždějícího.
Pohledvzhůrubylzvláštní—stromyuokrajesilniceuzavíralynadhlavouvýhled
8Povětroň4/2006
Zenitovéfrekvencebývajíproměnlivé,
Obr.7—ČástečnézatměníMěsíce7.9.2006
v19h58minUT.Snímánodigitálnízrcadlov-
kouCanonEos350DadalekohledemSky-watch
ED80/600;expozičnídobabyla1/200spřicit-
livostiISO200.FotoJosefKujal.
10až35meteorůzahodinu.Radiant
vrcholíránookolo4.hodinySEČve
výšce55
◦nadobzorem.Měsícrušitne-
bude,jekrátceponovu.
Překvapenímbysemohlastátko-
metaC/2006M4Swan,kterábylaob-
jevenavsrpnutohotoroku.Počátkem
říjnasevynořízpozaobzorupodHo-
nicímipsy,kde8.říjnamineo2◦ji-
hozápadnímsměrem
αCanesVenatici
(CorCaroli,2,9mag).15.říjnavstoupí
doseverníčástiPastýře,22.říjnado
Severníkorunya27.říjnadoHerkula.
28.říjnaproletí3◦jižněodvelikéku-
lovéhvězdokupyM13.Vprvnípůlce
říjnadosáhnenejvětšíhojasu(6,5až
7mag).
Vříjnunenastávážádnávýznam-
nějšípozorovatelnákonjunkce.
Obr.8—MapkaprohledáníkometyC/2006M4Swanokolo22.hodinySEČ.
[1]Příhoda,P.aj.Hvězdářskáročenka2006.Praha:Hvězdárnaaplanetárium
hl.m.Prahy,2005.ISBN80-86017-43-5.
Povětroň4/2006
13
Děnínaoblozevříjnu2006
PetrHorálek,MartinCholasta
VedruhépoloviněříjnazačnestoupatčinnostkaždoročněaktivníhorojeOrio-
nid.JednáseopodzimnívětevrojenáležejícíhoHalleyověkometě.Dráhakomety
jevtěchtomístechdostivzdálenáodZemě,tudížjemaximumrojeplochéanedá
seurčitpřesnýintervalaktivity.Spíšsejednáoněkolikostřejšíchmaximzpůsobe-
nýchvláknitoustrukturouroje.Nejvyššípočtymeteorůmůžemečekat22.října.
Denebola
Capella
Betelgeuse
Aldebaran
Deneb
Albireo
Polárka
Markab
Sirrah
Arkturus
Gemma
Vega
RasAlhague
Altair
Sadalmelek
Fomalhaut
DenebKaitos
51Peg
γGru
AlgolVozka
Velkámedvědice
Malýmedvěd
Drak
Kasiopeja
Perzeus
Pegas
Andromeda
Orion
Rys
Žirafa
Beran
Býk
Velryba
Labuť
Kefeus
Honícípsi
Ještěrka
Pastýř
VlasyBereniky
Trojúhelník
Váhy
Severníkoruna
Herkules
Lyra
Hadonoš
Hlavahada
Ryby
Vodnář
Kozoroh
Koníček
DelfínŠíp
Štít Střelec
Ocashada
Lištička
Štír
Orel
JižníRyba
Mikroskop
M3
M13
M31
M33
Plejády
χa
hPersei
JS
VZ
Obr.6—Mapkaoblohypro1.října,20hodinSEČ.Obdobnásituacejei1.listopadu
ve22h2min.SouřadnicepočítámeproHradecKrálové(λ=15
◦50
′21
′′,ϕ=50
◦10
′38
′′).
12
Povětroň4/2006
avytvářelyjenúzkýpruhjakoprůzorkvesmíru.Vypadalotostrašidelně—špice
stromůjakotmavézhrzeléprstyčarodějnicdrápajícísedovýše.
Poslednípůlkilometrmiutekl,vystoupiljsemnavršek(583mn.m.)akonečně
serozhlédl.Maláměsta,možnávelká,seukrývalablikotajícevnočnímhávu.
Apaktenskvost!Lapaljsempodechu.Odtěchměstsenazápadětáhlvzhůru
poBeranoviaBýkukrásnýnazlátlýkužel,jehožbarvavýšpřecházelavestříbr-
nou.Vypadalotojakosymbol,oknokamsipryč.Poleměloještěsněhovéplošky,
vypadalototakprokresleně.Tuspadlkapkovitýmeteor,atenOrion
...jakoob-
rovitýmotýl;Betelgeuzenarudlá,podobnáohnizdáli.
28.květena4.červenec2005,kometyC/2004Q2a9PTempel1.
OblastÚstupkujevkvětnuačervnuúplněprovoněnakvetoucímistromy;noci
jsouvtudobuvelmisvětlé,alehvězdypřestobojovnězáří.28.května2005jsem
namířildalekohled(reflektoroprůměru25cm)kjihozápadu,nízkonadobzordo
souhvězdíPanny,kdejsempochvílinašelmírně„roztřepenouÿkrátkoperiodickou
kometu9PTempel1.Připosunutídalekohledumírněvýchodnějsemnajeden
okraj„nacpalÿkometuanadruhýsevešlagalaxieNGC4665(10,5mag).Krása.
Obr.3—Kometa9PTempel1kreslená28.května2005,mezi22h19mina22h36minUT;pří-
stroj:reflektor0,25m,f/5;zvětšení:66krát;místo:Seč,Ústupky,pláž;podmínky:8/9;teplota:
21◦C.
StihljsemseještěotočitdooblastiHonicíchpsů,kdesenacházelajižslabáne-
výraználednovávlasaticeC/2004Q2Machholz.Mělamezidesítkamihvězdvokolí
krásnývzhledrozmlženéhokoláčku,doširoka„rozepřenéhoÿvpoli,jasnéjádro
apřidelšímpohledudramatickoupodobudíkydvěmachvostům.Válpříjemný
vánekahladinavodyzrcadlilaveškerédějstvotamnahoře.Cosialevzpomínám
víc,kolemchatypořádkroužilptáksvelkouhlavou.Tříštivěhalekalanadával.
Povětroň4/2006
9
Vtomnadhlavouprolétlnetopýr.Ohlédljsemsezanímajakobybylukazatelem,
přímovesměruletupřipohleduvzhůrujsemspatřilnahvězdnémkobercijakési
světléaprotáhléřasytáhnoucíseodzápadunasever,skorokzenitu.Navýchodě
pakněkteréslabšíkusy”protínaly”Mléčnoudráhu.Nebylypoceléobloze,jenpo
kouskáchvtěchtomístech.ŠlozřejměovysokouoblačnostnasvětlenouSluncem,
kterésevtudobunacházelojennehlubokopodsevernímobzorem.
Obr.4—KometaC/2004Q2Machholz28.května2005,23h14minaž23h23minUT;přístroj:
reflektor0,25m,f/5;zvětšení:66krát;místo:Seč,Ústupky,pláž;podmínky:8;teplota:21
◦C.
4.července2005vranníchhodinách(okolo8.hodinynašehočasu)mělměděný
impaktorvrazitdojádraTempelovykomety.Navečernatěšenapřipravenjsem
podlehlzklamání—přišlaošidnáfrontaasníoblačnostbezjakéhokolivprůzoru.
Navícsesamotnákometanacházelavelminízkonadobzorem.Trvalomi,než
jsemnásledujícídenvyhledávánívzdal,alemuseljsem.Takže3.červencetobylo
naposledy,cojsemkometuspatřil.
Tenptáksvelkouhlavoubylasova.Nevím,odkudpřilétla,anevímaniproč.
Vímjen,žeodtédobyměprovázelaceléprázdninysvýmiprůletynadhlavou,
skoromezihvězdami.
6.červenec2005,ŘasovámlhovinavLabuti.Zatímcosetátazlobil,žepo
zahraděryjekrtek,jázasbědovalnadkrutoupředpovědípočasí.Ještěvposled-
níchčervnovýchdnechjsembrouzdaldalekohledemanapadloměnaokamžik
opustitkrásky–kometyapohlédnoutdoLabutěnavěhlasnouŘasovoumlhovinu
NGC6960,ježjezbytkemposupernově,kterávzplálaasipřed50000letyve
10
Povětroň4/2006
vzdálenostikolem2500světelnýchlet.Nebyltotenobraz,coznámzknížek,
alerealitajeněkdypřívětivější,nežsečeká.Skutečnějsemnarazilnahvězdu
52Cygni(4,2mag),ukterésemázápadníčástkomplexunacházet.Aopravduse
odhvězdytáhljemnývláknitýproužekmlžkysměremdolů.Bylsvětlý,nepříliš
výrazný,apakzmizel.Zatáhlose.Toužiljsemnakreslitji..
.Přišelčervenec,konečněvolnoaprvníkrásnájasnánocbezMěsíce(6.až
7.července).Hnedjsempopadltužku,kronikuakreslil.Celouhodinu.Víte,jak
vlastněvypadátamlhovina?Říkáse,žejakonitě,provazy,podlenázvuimořské
řasy.Mněalepřipomínáněcoúplnějiného.Jakbyne,tadynaSeči:připomínámi
vlny.Jakokdyžvnocifouká,někdosipředstavímoře.Apřitomvdálisvítíchudě
baráček,jehožsvětloseodvlnodráží.Namořijetomajáktenchudýbaráček.
TaktojeŘasovámlhovinavLabuti.
Obr.5—ŘasovámlhovinaNGC6960vLabuti,kreslená6.července2005.
Pokračování
[1]Marriott,C.A.SkymapPro8.2001.
[2]Levy,D.H.Astronomie1.Praha,1999.
Povětroň4/2006
11