OBSAH - Univerzita Palackého v Olomoucissprool.upol.cz/wordpress/wp-content/uploads/texty/... ·...

1

2

OBSAH

1 POMŦCKY, TECHNIKA RÝSOVÁNÍ ......................................................................... 5

1.1 ZÁKLADNÍ RÝSOVACÍ POMŦCKY ................................................................................................. 5

1.2 TECHNIKA RÝSOVÁNÍ .................................................................................................................... 9

2 PÍSMO ............................................................................................................................. 12

2.1 PÍSMO VE STAVEBNĚ TECHNICKÉ PRAXI ................................................................................. 12

3 ZOBRAZOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH GEOMETRICKÝCH ÚTVARŦ ....................... 17

3.1 LINEÁRNÍ KONSTRUKCE .............................................................................................................. 17

3.2 OPERACE S ÚHLY .......................................................................................................................... 24

3.3 TROJÚHELNÍKY .............................................................................................................................. 32

3.4 ČTYŘÚHELNÍKY ............................................................................................................................ 35

3.5 PRAVIDELNÉ MNOHOÚHELNÍKY ................................................................................................ 38

3.6 KRUH, KRUŢNICE .......................................................................................................................... 47

3.7 ELIPSA, OVÁL ................................................................................................................................. 49

4 ZOBRAZOVÁNÍ TĚLES .............................................................................................. 53

4.1 ZPŦSOBY ZOBRAZOVÁNÍ TĚLES ................................................................................................ 53

4.2 ROVNOBĚŢNÉ KOSOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ NA JEDNU PRŦMĚTNU. ........................................... 55

4.3 PRAVOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ NA TŘI K SOBĚ KOLMÉ PRŦMĚTNY. ............................................ 62

4.4 NÁZVOSLOVÍ STŘECH. ................................................................................................................. 77

5 ZOBRAZOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A OBJEKTŦ ............................ 81

5.1 STAVEBNÍ VÝKRESY ..................................................................................................................... 82

5.2 PRAVIDLA PRO VYTVÁŘENÍ ZOBRAZENÍ V JEDNOTLIVÝCH TYPECH VÝKRESŦ VE

STAVEBNICTVÍ ............................................................................................................................... 84

5.3 FORMÁTY VÝKRESŦ ..................................................................................................................... 90

5.4 ÚPRAVA VÝKRESŦ, ROZMÍSTĚNÍ OBRAZU NA VÝKRESE ...................................................... 92

5.5 POPISOVÉ POLE .............................................................................................................................. 95

5.6 SKLÁDÁNÍ VÝKRESŦ .................................................................................................................... 99

5.7 MĚŘÍTKA STAVEBNÍCH VÝKRESŦ ........................................................................................... 102

5.8 DRUHY ČAR VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH ........................................................................... 105

5.9 KÓTOVÁNÍ VE STAVEBNÍCH VÝKRESECH .............................................................................. 108

5.10 ZNAČENÍ STAVEBNÍCH HMOT V ŘEZECH ............................................................................... 117

5.11 ZAKRESLOVÁNÍ ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŦ ........................................................................ 120

5.12 ZAKRESLOVÁNÍ SVISLÝCH KONSTRUKCÍ .............................................................................. 124

5.13 ZAKRESLOVÁNÍ VÝPLNÍ OTVORŦ............................................................................................ 131

5.14 ZAKRESLOVÁNÍ POVRCHOVÝCH ÚPRAV V PŦDORYSE ....................................................... 151

5.15 ZAKRESLOVÁNÍ ZVLÁŠTNÍCH STAVEBNÍCH ÚPRAV V PŦDORYSE

(PROSTUP, DRÁŢKA, NIKA) ........................................................................................................ 153

5.16 LEGENDY A SPECIFIKACE NA VÝKRESECH ............................................................................ 159

5.17 SMĚROVÁ RŦŢICE ....................................................................................................................... 163

6 KRESLENÍ NÁČRTŦ JEDNODUCHÝCH STAVEB ............................................. 166

VĚDOMOSTNÍ TEST .......................................................................................................... 169

POUŢITÁ LITERATURA .................................................................................................... 173

REJSTŘÍK .......................................................................................................................... 174

5

1 POMŦCKY, TECHNIKA RÝSOVÁNÍ

CÍLE

Po prostudování této kapitoly dokáţete:

Vybrat si vhodné pomŧcky pro rýsování do sešitu i na výkres.

Zaujmout a dodrţovat vhodnou polohu při rýsování včetně odpovídající vzdálenosti

očí od podloţky.

Správně a bezpečně pracovat s rýsovacími pomŧckami.

1.1 Základní rýsovací pomŧcky

JAK SI VYBRAT VHODNÉ RÝSOVACÍ POMŦCKY

Rýsovací pomŧcky

K vytvoření čistého, přehledného a estetického stavebního výkresu budete potřebovat řadu rýsovacích pomŧcek. Jejich pořízení nebude levnou záleţitostí, proto je potřeba se o ně řádně starat a správně je ukládat. Uvědomte si, kvalitní pomŧcka je prvním předpokladem dokonalé práce. Ale i ta nejdokonalejší pomŧcka uloţená doma je k ničemu.

Pro rýsování stavebních výkresŧ se pouţívají tyto pomŧcky:

Sešit

Rýsovací papír

Rýsovací prkno nebo kreslící podloţka

Příloţník

Pravítka

6

Úhloměr

Kruţítko

Tuţky

Pryţ

Šablony

Sešit

Slouţí k vyhotovování jednotlivých pracovních úkolŧ. Kvalita jeho zpracování bude vypovídat o vašem výsledném hodnocení z předmětu Odborné kreslení. Forma vedení sešitu je pro vás jednoznačně určena učitelem. Sešit musí být čistý, nejlépe v obalu.

Pro práci s touto učebnicí se doporučuje čtyřicetistránkový čtverečkovaný sešit formátu A4.

Rýsovací papír

Pouţívá se pro kreslení větších nebo sloţitějších zobrazení. Musí být bílý, hladký a dostatečně tuhý. Jeho rozměry jsou upraveny do normou předepsaných formátŧ (předem stanovených velikostí).

Rýsovací prkno

Jedná se o speciální přenosnou dřevěnou desku s pevnými kraji. Pokládá se vodorovně na stŧl a slouţí k připevnění rýsovacího papíru a ke kvalitnímu vedení příloţníku. Musí být hladké s pravoúhlými a rovnými hranami. Abyste předešli jeho deformacím, nikdy ho neukládejte ve vlhku nebo blízko tepelného zdroje. Správná poloha pro uskladnění je vţdy na svislo.

Příloţník

Je to speciální obvykle dřevěná pomŧcka ve tvaru písmena T. Pouţívá se pro kreslení vodorovných čar a v kombinaci s trojúhelníky ke kreslení rovnoběţek rŧzných směrŧ. Praváci jej přiloţí k rýsovacímu prknu z levé strany a posunují ho levou rukou. Leváci provedou totéţ zprava.

Se zaváděním výpočetní techniky a programŧ pro projektování staveb je dnes jeho pouţití značně omezené.

Pravítka

Pro práci budete potřebovat dvě pravítka, nejlépe dva trojúhelníky. Jeden rovnoramenný se dvěma úhly 45°, ryskou pro sestrojování kolmic a vyraţenými otvory ve tvaru malých kruhŧ a obdélníčkŧ. Druhý rŧznostranný s úhly 30°a 60°. Tento mŧţete v případě nutnosti nahradit rovným pravítkem v délce 30 cm.

Obr. 1 - Práce s příloţníkem

Obr. 2 - Pravítka

7

Úhloměr

Poslouţí vám k měření a vynášení úhlŧ. Mŧţete si pořídit plastový, ale postačí i papírový.

Kruţítko

Pouţívá se pro rýsování kruţnic, obloukŧ, k dělení úseček, přenášení úhlŧ a podobně.

Pořiďte si kruţítko dostatečně velké pro pohodlnou práci, s pevným rozevíracím mechanismem. Rozevírání kruţítka pomocí závitu se ve škole příliš neosvědčilo, protoţe práce s ním je pomalá. Při pouţití musí kruţítko přesně drţet nastavený poloměr a ostrou špičkou setrvávat ve středu kruţnice. Kruţítko si vybavte tuhou střední tvrdosti upravenou do hrotu podle obrázku. Při zavření kruţítka mŧţe tuha v hrotu přesahovat špičku jehly asi o 1 mm.

Tuţky

Při nákupu tuţek mějte na paměti, ţe kvalita obvykle odpovídá ceně. Raději se vyhněte levným výrobkŧm a pořiďte si tuţky kvalitnější. Vydrţí déle a ušetří vám spoustu starostí při jejich údrţbě.

Potřebovat budete mikro tuţku s prŧměrem 0,5 mm (pentilku) s tuhou střední tvrdosti F nebo HB (odpovídá číslŧm 3 a 2,5) a tuţku typu Versatil s tuhou B nebo 2B (odpovídá číslŧm 2 a 1,5). Druhou tuţku je moţné nahradit tuţkou dřevěnou s odpovídající tvrdostí tuhy. K ní si ovšem musíte pořídit ořezávátko.

Obr. 3 - Úhloměr

Obr. 5 - Kruţítko Obr. 4 - Úprava hrotu

kruţítka

Obr. 6 - Tuţky

Obr. 7 - Versatilka

8

Pracovní úkol č. 1:

a) Dohodněte se s učitelem na pomŧckách, které budete pouţívat ve vyučování.

b) Nachystejte si na lavici všechny potřebné pomŧcky pro práci ve škole

a proveďte kontrolu jejich technického stavu. Odpovídají výše uvedeným

poţadavkŧm?

Pryţ

Abyste nepoškodili povrch papíru, pouţívejte k odstranění chybných nebo přebytečných čar zakreslených tuţkou jen čistou měkkou bílou pryţ.

Kdyţ si u starší pryţe jednu její stranu seříznete do hrany, zajistíte si při mazání přesnou práci.

Šablony

V Odborném kreslení si vystačíte se šablonou pro zakreslování malých kruhŧ a obdélníkŧ. Ta je součástí 45° pravítka s ryskou.

Šablony pro popisování výkresŧ pouţívat nebudete.

Ve vyšších ročnících vyuţijete šablonu zařizovacích předmětŧ pro měřítka 1:50 a 1:100, ale její zakoupení není nezbytně nutné.

Obr. 8 - Mikrotuţka

Obr. 9 - Označení grafitových tuţek podle tvrdosti

Obr. 10 – Mazací pryţ

Obr. 11 – Šablona zařizovacích předmětŧ

9

Obr. 12 - Správné drţení tuţky u pravákŧ, u levákŧ.

1.2 Technika rýsování

JAK SPRÁVNĚ KRESLIT

Pracovní místo

Pro kreslení a rýsování se nejlépe hodí pracovní stŧl, ve škole jej nahradí ţákovská lavice. Musí být dostatečně široký, aby se na něj vešly všechny rýsovací pomŧcky, čistý, bez zbytečných předmětŧ. Vše, co k rýsování nepotřebujete, z lavice nebo stolu odstraňte.

Nejvhodnější je denní osvětlení, přímé slunce i umělé osvětlení mohou oslňovat a poškozovat zrak. Pracovní místo si upravte tak, aby pro praváky dopadalo světlo na výkres zleva, pro leváky zprava, popřípadě zepředu shora. Před začátkem práce si umyjte ruce a překontrolujte čistotu rýsovacích pomŧcek, zejména pravítek a pryţe.

Při rýsování je dŧleţité správně sedět. Snaţte se udrţovat páteř rovnou, aby nedocházelo k jejímu dlouhodobému křivení. Ideální vzdálenost očí od podloţky je 30 cm. Tak se vyhnete poškození zraku. Při přerušení práce se protáhněte a procvičte krční páteř. Jestliţe toto jednoduché cvičení zanedbáte, brzy pocítíte únavu a práce ztratí na přesnosti.

Technika rýsování

Zkontrolujte si správné drţení tuţky. Čáry se kreslí jedním tahem bez přerušení. Tloušťka čáry se ve své délce nesmí měnit. Na tuţku příliš netlačte. Jednak se vám zlomí tuha, jednak se čára protlačí na další stránky. Také její případné odstranění bude problematické. Máte-li pocit, ţe čáry nejsou příliš viditelné, pořiďte si tuhu o niţší tvrdosti. Výrazné čáry obtahujte aţ před úplným dokončením výkresu, aţ se ujistíte, ţe jsou nakresleny správně a nebude je potřeba rušit. Zároveň zamezíte jejich rozmazání a zašpinění stránky v sešitě.

Úprava sešitu

Kaţdou stranu v sešitě opatřete rámečkem o velikosti nejméně 1 čtverečku od okraje. Tím se vám vymezí pracovní prostor kaţdé stránky.

První strana sešitu se zpracuje podle vzoru (obr. 9), na druhou stranu společně s učitelem zaznamenejte obsahové celky, kterými se v prvním ročníku budete zaobírat a kritéria hodnocení v předmětu.

Od třetí stránky dodrţujte jednotnou úpravu dílčích cvičení (obr. 10). Členění jednotlivých stran je rŧzné v závislosti na obsahu konkrétní kapitoly. Proto si vţdy nejprve pečlivě prostudujte, jak stránku pro dané cvičení správně připravit. Kreslete na obě strany v sešitě, nevynechávejte zbytečné místo. Obsah učebnice je připraven tak, abyste plně vyuţili 40 stránkový sešit.

10


a) Pracujte s rýsovacími pomŧckami, připravte si rámečky do poloviny sešitu.

Vzdálenost od všech okrajŧ listu je asi jeden centimetr (2 celé čtverečky).

b) Připravte si graficky druhou stranu pro zaznamenání plánu učiva a kriterií

hodnocení a třetí stranu pro zaznamenání pomŧcek - viz obr. č. 14. Vlastní text

obou stran zapište spolu s úvodní stranou aţ po nácviku písma v následující

kapitole.

11

Obr. 13 - Úprava první strany v sešitě

Obr. 14 - Zpŧsob označování dílčích cvičení

12

2 PÍSMO

CÍLE:


Vysvětlit dŧleţitost písma při technickém zobrazování.

Charakterizovat základní znaky písma, které lze pouţít pro technické zobrazování ve

stavebnictví.

Napodobit tvary písmen písma typu zúţený grotesk.

Aktivně pouţívat písmo pro popis při technické zobrazování

2.1 Písmo ve stavebně technické praxi

Písmo, které se pouţívá pro stavební výkresy má být především účelové. Musí být dobře čitelné a jednoduše zapisovatelné, tvořené jednoduchými geometrickými tvary. Zpŧsob popisování výkresŧ není normově předepsán. V ručně kreslené dokumentaci mŧţete popisovat rukou nebo pomocí šablon. Při pouţití výpočetní techniky a programu na projektování probíhá popis pomocí přednastavených typŧ písma.

Ve stavebnictví se pouţívají tyto druhy písma:

grotesk,

zúţený grotesk,

písmo pro technické výkresy,

normalizované písmo dle ČSN EN ISO 3098-0

13

JAK POPISOVAT STAVEBNÍ VÝKRESY?

Grotesk

Jedná se o nejpouţívanější typ písma pro stavební výkresy. Znaky jsou kolmé, bezpatkové a lineární (mají stejnou tloušťku čáry).

Základní poměry šířky a výšky jsou:

4:4 pro písmena O Q M

3:4 pro písmena A C D G H N T U V Z

2:4 pro písmena B E F K L P R S X Y

Obr. 16 – Grotesk 3:4

Obr. 15 - Grotesk 4:4


14

1:4 pro písmena I J

Zúţený grotesk

Písmo je odvozeno od základního typu grotesk, avšak všechna písmena ( s výjimkou I,M,W a 1 ) mají stejnou šířku.

Obvyklý poměř šířky a výšky je 2:4, písmeno I a číslice 1 jsou v poměru 1:4 a písmena M,W v poměru 3:4.

Obr. 19 –Zŧţený grotesk

Při konstrukci písma je nutno dodrţet několik jednoduchých pravidel.

Písmo se píše do připravené dvojlinky, popřípadě do čtvercové sítě.

Přímé části písmen jsou rovné, na sebe kolmé (H, F,E apod.).


15


a) Pro nácvik písma zúţený grotesk zpracujte do sešitu cvičení podle vzoru na

obr. 22.

b) Název cvičení napište aţ na závěr po nácviku jednotlivých znakŧ.

c) Společně s učitelem vyplňte první stranu v sešitě s pouţitím nacvičeného

písma. Dodrţujte správné tvary jednotlivých znakŧ - viz obr. 19.

d) Doplňte druhou stranu v sešitě. Ve spolupráci s učitelem zapište plán učiva

a kritéria pro hodnocení předmětu.

e) Na třetí stranu sešitu zapište všechny pomŧcky, které máte mít připravené do

vyučovací hodiny.

f) V další práci pouţívejte k popisu vţdy jen písmo pro technickou praxi.

Příčné tahy jsou v polovině písmen (H, F, E, B, P).

Zaoblené části vycházejí z kruhu nebo oválu (O, C, G, B, P apod.).

Obr. 21 - o,c,g,b,p

Obr. 20 - h,f,e,b,p

16

Obr. 22 – Vzor cvičení - písmo

17

3 ZOBRAZOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH GEOMETRICKÝCH

ÚTVARŦ

CÍLE:


Samostatně konstruovat kolmice a rovnoběţky.

Rozdělit úsečku na daný počet dílŧ.

Vynášet, přenášet, sčítat a dělit úhly úhloměrem i s pouţitím kruţítka.

Kruţítkem konstruovat často pouţívané úhly (90°, 45°, 60°, 30°, 75 a 120°).

Rozlišovat a konstruovat rŧzné typy trojúhelníkŧ, čtyřúhelníkŧ, pravidelných pěti

a šestiúhelníkŧ.

Konstruovat n-úhelníky s lichým a sudým počtem vrcholŧ.

Ve spolupráci s učitelem konstruovat kruţnice, oblouky, elipsy a křivky.

3.1 Lineární konstrukce

JAK ZOBRAZIT ZÁKLADNÍ GEOMETRICKÉ ÚTVARY

Bod je základním pojmem v geometrii. Mŧţete ho zobrazit kříţkem, krouţkem, tečkou, pokud leţí na čáře, pouţijte pro zobrazení čárku. K pojmenování slouţí velká písmena, popřípadě číslice.

Obr. 23 - Jak zobrazit bod

Přímka je jednoznačně určena dvěma body. Leţí na ní ale bodŧ nekonečně mnoho, není ničím ohraničená, pokračuje do nekonečna.

Popisujte ji písmeny malé abecedy.

18

Obr. 24 - Přímka

Dvě přímky v rovině k sobě zaujímají jednu z poloh:

Jsou rŧznoběţné (rŧznoběţky), kdyţ se protínají v jednom bodě, kterému se říká

prŧsečík.

Jsou kolmé (kolmice), kdyţ se protínají v jednom bodě a současně spolu svírají pravý

úhel (90°).

Jsou rovnoběţné (rovnoběţky), kdyţ nemají ţádný společný bod.

Jsou totoţné (splývají), kdyţ mají všechny body společné.

Obr. 25 - Poloha přímek v rovině

Polopřímka je přímka z jedné strany ohraničená bodem, na straně druhé pokračuje do nekonečna.

Popisujte ji malými písmeny stejně, jako přímku.

Obr. 26 - Polopřímka

19

Úsečka je přímka ohraničená dvěma body. Má svou velikost (délku), kterou mŧţete změřit. Popisujme ji pomocí krajních bodŧ písmeny velké abecedy.

Obr. 27 - Úsečka

JAK NARÝSOVAT KOLMICI

Pro konstrukci kolmice do sešitu mŧţete pouţít pravítko s ryskou nebo kruţítko.

Konstrukce pravítkem

Nakreslete přímku p a na ni vyznačte bod A.

Přiloţte trojúhelník s ryskou tak, aby ryska splývala s přímkou p a hrana pravítka

procházela bodem A.

Nakreslete podle hrany pravítka bodem A přímku m, která bude kolmá na přímku p.

Obr. 28 - Schematický postup

Konstrukce kruţítkem

Nakreslete přímku p a na ni zadejte bod A.

Na přímce p vyznačte body 1 a 2 tak, ţe jejich vzdálenost od bodu A je stejná. Jeden

se nachází vlevo od A, druhý vpravo.

Do kruţítka vezměte libovolný poloměr větší, neţ je délka úsečky 1-A.

Zabodněte kruţítko do bodu 1 a opište oblouk. Totéţ proveďte z bodu 2.

Prŧsečík obloukŧ si označte bodem 3.

20

Bodem A a bodem 3 veďte přímku m, která bude kolmá na přímku p.

Obr. 29 - Konstrukce kolmice pomocí kruţítka

JAK ROZDĚLIT ÚSEČKU NA POLOVINU

K rozdělení úsečky pouţijte princip konstrukce z předcházejícího příkladu.

Narýsujte úsečku AB o dané délce.

Do kruţítka vezměte libovolný poloměr větší, neţ je odhadnutá polovina úsečky AB.

Zabodněte kruţítko do bodu A a nastaveným poloměrem opište oblouk nad i pod

úsečku. Totéţ proveďte z bodu B.

Prŧsečíky obloukŧ si označte body 1 a 2.

Bodem 1 a bodem 2 veďte přímku m, která bude kolmá na přímku p.

Prŧsečík přímky m a úsečky AB je střed úsečky AB a přímka m je osa úsečky AB.

21

Obr. 30 - Rozdělení úsečky na polovinu

JAK NARÝSOVAT ROVNOBĚŢKY

Rovnoběţky se dají konstruovat pomocí dvou trojúhelníkŧ nebo pomocí kruţítka.

Konstrukce dvěma trojúhelníky

Nakreslete základní přímku, se kterou máte rovnoběţky konstruovat.

Na přímku přiloţte první trojúhelník jednou z jeho hran.

K další jeho straně přiloţte druhý trojúhelník.

Druhý trojúhelník přidrţujte na místě a prvním trojúhelníkem posunujte po daných

vzdálenostech a kreslete jednotlivé rovnoběţky.

Obr. 31 - Rýsování rovnoběţek

22

JAK ROZDĚLIT ÚSEČKU NA DANÝ POČET STEJNÝCH DÍLŦ

Tuto konstrukci si dobře procvičte, budete ji potřebovat později například při zakreslování schodiště do pŧdorysu. Pro práci si připravte dva trojúhelníky, vyuţijete dovednosti z předcházejícího odstavce.

Nakreslete úsečku AB v zadané délce.

Bodem A veďte libovolnou přímku p, která svírá s úsečkou AB úhel menší, neţ 90°.

Na přímku p naneste od bodu A tolik dílkŧ, na kolik má být úsečka rozdělená.

Velikost jednoho dílku si zvolte libovolně, například 1 cm.

Poslední vynesený bod spojte s bodem B a označte si přímku z (základní).

Veďte rovnoběţky s přímkou z všemi vyznačenými dílky na přímce p.

Prŧsečíky rovnoběţek s úsečkou AB ukazují velikost dělení na pŧvodní úsečce.

Obr. 32 - Rozdělení úsečky na stejné díly

23


a) Připravte si další stranu v sešitě podle vzoru – Dělení strany na třetiny - podle

vzoru na obr. 33, s názvem cvičení – Dělení úsečky.

b) Do první třetiny narýsujte úsečku AB o délce 10,5 cm. Rozdělte úsečku

pomocí kruţítka na polovinu a vyznačte bod S, který je středem úsečky AB.

c) Do druhé třetiny nakreslete přímku p a zvolte na ní bod A. Bodem A veďte

kolmici k přímce p sestrojenou s pomocí kruţítka.

Na přímce p zvolte další bod B. Bodem B veďte kolmici k přímce p

sestrojenou pomocí pravítka s ryskou.

d) Do poslední třetiny nakreslete úsečku AB o délce 10 cm. Rozdělte úsečku AB

na 7 stejných dílŧ. Pouţijte konstrukci pomocí rovnoběţek.

Obr. 33 – Vzor - dělení strany na třetiny

24

3.2 Operace s úhly

Úhel chápejte jako část roviny vymezenou dvěma rŧznoběţnými přímkami. Jejich prŧsečík se nazývá vrchol úhlu.

Úhel se označuje malými písmeny řecké abecedy.

Obr. 34 – Úhel a jeho označení

Obr. 35 - Řecká abeceda

JAK VYNÉST A ZMĚŘIT VELIKOST ÚHLU

Pro potřeby zakreslování stavebních konstrukcí provádějte vynášení a měření úhlŧ pomocí úhloměru ve stupních (°).

Měření daného úhlu

Úhloměr přiloţte na jednu z přímek tak, aby vrchol úhlu splýval se středem úhloměru.

Najděte si na úhloměru odpovídající stupnici, na které budete číst.

(Udává 0° v úrovni vaší přímky).

25


a) Připravte si další stranu v sešitě podle vzoru – Dělení strany na třetiny.

b) Zapište název cvičení – Vynášení a měření úhlŧ

a) První třetina – Názvy úhlŧ

Připravte si tabulku podle obrázku č. 37. Doplňte chybějící značky malých

řeckých písmen podle vzoru v učebnici.

b) Druhá třetina - Vynášení úhlu úhloměrem

Pomocí úhloměru narýsujte úhel β s vrcholem V o velikosti 127°.

c) Poslední třetina – Měření úhlu

Narýsujte libovolný úhel µ s vrcholem V tak, aby 0° > µ < 90°. Pomocí

úhloměru změřte jeho velikost s přesností na 1°a zapište ji do sešitu.

d) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru – Dělení na šestiny – podle

obrázku č. 38.

e) Zapište název cvičení - Úhly

f) Do jednotlivých polí postupně zakreslete úhel ostrý, pravý, tupý, přímý,

vypuklý a plný. Úhly vyznačte obloukem a pojmenujte rŧznými římskými

písmeny. Pod obrázek zapište rozmezí, ve kterém se velikost úhlu mŧţe

pohybovat (příklad zápisu 0° > µ < 90°).

Na příslušné stupnici odečtěte hodnotu úhlu, kterou vyznačuje druhá polopřímka.

Vynešení úhlu

Narýsujte si základní přímku p a na ni vyznačte vrchol budoucího úhlu V.

Přiloţte úhloměr na přímku tak, aby bod V splynul se středem úhloměru.

Na stupnici od 0° odečtěte příslušný úhel a označte ho bodem do sešitu.

Odstraňte úhloměr a veďte polopřímku vyznačeným bodem do bodu V.

Obr. 36 - Vynášení úhlŧ

26

Obr. 38 - Dělení strany na šestiny s ukázkou, kam se píší dílčí nadpisy – viz vzorový sešit

Obr. 37 – Dělení strany na třetiny s ukázkou, kam se píší dílčí nadpisy

27

JAK PŘENÉST ÚHEL

Nejprve si nakreslete libovolný úhel α s vrcholem V, který budete přenášet. Velikost

úhlu vyznačte obloukem. Prŧsečíky kruţnice s polopřímkami úhlu označte body 1 a 2.

Narýsujte přímku p a vyznačte bod P.

Zabodněte kruţítko do vrcholu V v úhlu α a vezměte do kruţítka délku úsečky V-1.

Zabodněte kruţítko do bodu P na přímce p a opište tímto poloměrem část kruţnice.

Vezměte do kruţítka délku oblouku v úhlu α (délku úsečky 1-2) a tímto poloměrem

vyznačte délku oblouku na kruţnici nově konstruovaného úhlu.

Prŧsečík obou kruţnic spojte s bodem P a přenesený úhel pojmenujte β.

JAK SČÍTAT ÚHLY

Nejprve si nakreslete libovolné dva úhly α a β, které budete sčítat. Velikosti úhlŧ si

vyznačte oblouky o stejném poloměru.

Narýsujte přímku p a vyznačte bod P.

Zabodněte kruţítko do bodu P na přímce p a opište část kruţnice o stejném poloměru

jako u úhlŧ.

Přeneste délku oblouku z úhlu α a dále pokračujte délkou oblouku z úhlu β.

Poslední prŧsečík kruţnic spojte s bodem P a vyznačte úhel γ = α + β.

Obr. 39 - Přenášení úhlŧ

Obr. 40 - Sčítání úhlŧ

28

JAK ROZDĚLIT ÚHEL NA POLOVINU

Čára, která dělí úhel na polovinu se nazývá osa úhlu.

Nejprve si nakreslete libovolný úhel α s vrcholem V, který budete dělit. Velikost úhlu

vyznačte obloukem. Prŧsečíky kruţnice s polopřímkami úhlu označte body 1 a 2.

Z bodŧ 1 a 2 opište oblouky o libovolném, ale stejném poloměru a jejich prŧsečík

označte bodem 3.

Bod 3 spojte s vrcholem V přímkou, která se nazývá osa úhlu. Ta dělí pŧvodní úhel α

na dvě stejné poloviny.

Obr. 41 - Dělení úhlŧ na polovinu


a) Připravte si další stranu v sešitě podle vzoru – Dělení strany na třetiny.

b) Zapište název cvičení – Operace s úhly

c) První třetina – Přenášení úhlŧ

Do levé části oddílu nakreslete libovolný ostrý úhel α s vrcholem V. Do

pravé části oddílu narýsujte pomocí kruţítka úhel β, který bude stejně velký

jako α. Vyuţijte konstrukci pro přenášení úhlŧ.

d) Druhá třetina - Sčítání úhlŧ

Do levé části oddílu nakreslete dva libovolné ostré úhly. Úhel α s vrcholem

V a úhel β s vrcholem P. Do pravé části oddílu narýsujte pomocí kruţítka

úhel γ, který bude součtem úhlŧ α a β. Vyuţijte konstrukci pro sčítání úhlŧ.

e) Poslední třetina – Dělení úhlŧ

f) Do levé části oddílu nakreslete libovolný ostrý úhel γ s vrcholem V.

Proveďte jeho rozdělení na polovinu. Do pravé části oddílu přeneste

pomocí kruţítka dva úhly α a β, které vzniknou rozdělením pŧvodního

úhlu γ .Vyuţijte konstrukce pro dělení a přenášení úhlŧ.

29

JAK KONSTRUOVAT ÚHLY BĚŢNÝCH VELIKOSTÍ

Při tvorbě stavebních výkresŧ často narazíte na potřebu zkonstruovat úhel 45°, 60°, 30°, 90°, 180° a podobně. To jsou úhly, které se dají narýsovat pouze za pouţití kruţítka, aniţ byste museli shánět úhloměr.

Konstrukce úhlu 60°

Zakreslete přímku p a na ní bod V.

Zabodněte kruţítko do bodu V a libovolným poloměrem opište část kruţnice. Prŧsečík

s přímkou p označte 1.

Zabodněte kruţítko do bodu 1 a stejným poloměrem opište další část kruţnice.

Prŧsečík obou kruţnic označte bodem 2.

Bodem 2 veďte polopřímku z bodu V.

Obě polopřímky Vám vytínají úhel o velikosti právě 60°.

Obr. 42 - Konstrukce úhlu 60°


Proveďte konstrukci úhlu 60°.

Úhel rozdělte na polovinu s vyuţitím konstrukce pro dělení úhlŧ.


30



Sečtěte dva úhly 60° s vyuţitím konstrukce pro sčítání úhlŧ.



Konstrukce se provede postupem 2 x 60° - 30°.


Přičtěte další úhel 60°.

Druhý úhel 60° rozdělte na polovinu.



Vzniklý úhel rozpulte (sestrojte osu úhlu).



31


Konstrukce se provede postupem (2 x 60° - 30°) – 15°.


Přičtěte další úhel 60°.

Druhý úhel 60° rozdělte na polovinu a vznikne vám úhel 90°.

Z úhlu 90° odečtěte ještě polovinu úhlu 30° (tj. 15°)


a) Připravte si další stranu v sešitě podle vzoru – Dělení na šestiny.

b) Zapište název cvičení – Vynášení úhlŧ

c) Do jednotlivých polí postupně sestrojte pomocí kruţítka:

a. Úhel 60° - zapište jejich názvy, vyznačte vrchol V úhel pojmenujte

b. Úhel 30°

c. Úhel 120°

d. Úhel 90°

e. Úhel 45°

f. Úhel 75°

d) Velikost sestrojených úhlŧ překontrolujte úhloměrem.


32

3.3 Trojúhelníky

JAK KRESLIT TROJÚHELNÍKY

Trojúhelník chápejte jako část roviny, kterou ohraničují tři rŧznoběţné přímky.

Jejich prŧsečíky tvoří vrcholy trojúhelníku. Vrcholy se označují velkými písmeny. Úsečky vytvořené vrcholy se nazývají strany trojúhelníku a popisují se malými písmeny. Strana se nazývá stejným písmenem jako vrchol, který leţí proti ní.

Součet vnitřních úhlŧ v trojúhelníku je 180°. Jednotlivé úhly se označují malými řeckými písmeny.

JAK SE ROZDĚLUJÍ TROJÚHELNÍKY

Trojúhelníky mŧţete rozdělit ze dvou základních hledisek. Z pohledu délky jednotlivých stran a z pohledu velikosti vnitřních úhlŧ.

Rozdělení podle stran

Trojúhelník rovnostranný má všechny tři strany stejně dlouhé.

Trojúhelník rovnoramenný má stejně dlouhé dvě strany, tzv. ramena.

Trojúhelník rŧznostranný má kaţdou stranu v jiné délce.

Obr. 49 - Rozdělení podle stran

Obr. 48 – Nákres trojúhelníku

33

Rozdělení podle úhlŧ

Trojúhelník ostroúhlý má všechny vnitřní úhly ostré (menší neţ 90°).

Trojúhelník pravoúhlý má jeden vnitřní úhel pravý, zbylé dva ostré.

Trojúhelník tupoúhlý má jeden úhel tupý (větší neţ 90°), zbylé dva ostré.

Obr. 50 - Rozdělení podle úhlŧ

34

Obr. 51 - Vzor rozdělení strany. Do prázdných polí, ve kterých nelze trojúhelník vytvořit se pole proškrtne

35

3.4 Čtyřúhelníky

JAK KRESLIT ČTYŘÚHELNÍKY

Čtyřúhelníkem rozumějte část roviny, kterou ohraničují čtyři rŧznoběţné přímky.

Jejich prŧsečíky tvoří vrcholy čtyřúhelníka. Vrcholy se označují velkými písmeny.

Úsečky, které vytnou vrcholy na ohraničujících přímkách se nazývají strany čtyřúhelníka a popisují se malými písmeny. Úsečky, které spojují protilehlé vrcholy se nazývají úhlopříčky.

Součet vnitřních úhlŧ ve čtyřúhelníku je 360°. Jednotlivé úhly se označují malými řeckými písmeny.

S ohledem na polohu jednotlivých stran se čtyřúhelníky dělí na rovnoběţníky, lichoběţníky a rŧznoběţníky.

Rovnoběţník je čtyřúhelník, který má kaţdé dvě protilehlé strany rovnoběţné. Jeho úhlopříčky se vzájemně pŧlí.

Pravoúhlý rovnoběţník

Všechny jeho vnitřní úhly jsou pravé (90°), úhlopříčky jsou stejně dlouhé a lze jim opsat kruţnici se středem v prŧsečíku úhlopříček.

Má-li všechny strany stejně dlouhé a jeho úhlopříčky jsou na sebe kolmé, nazývá se čtverec.

Mají-li stejnou délku jen strany protilehlé, jedná se o obdélník.

Obr. 52 – Čtverec a obdélník

Kosoúhlý rovnoběţník

Jeho vnitřní úhly nejsou pravé.

Má-li všechny strany stejně dlouhé a jeho úhlopříčky jsou na sebe kolmé, nazývá se kosočtverec.

Mají-li stejnou délku jen strany protilehlé, jedná se o kosodélník.

36

Obr. 53 - kosočtverec a kosodélník

Lichoběţník je čtyřúhelník, který má rovnoběţné pouze dvě protilehlé strany .

Pravoúhlý lichoběţník - Jeden jeho vnitřní úhel je pravý (90°).

Rovnoramenný lichoběţník - Délka ramen je stejná, oba úhly u základen

mají stejnou velikost.

Obecný lichoběţník

Obr. 54 - Lichoběţníky

Rŧznoběţník je čtyřúhelník, který nemá ţádné dvě strany rovnoběţné.

Obr. 55 - Rŧznoběţník

37


a) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru na obr. 56 – Dělení na šestiny.

b) Do jednotlivých polí postupně narýsujte podle vzoru:

Čtverec ABCD o straně 50 mm s. Vyznačte úhlopříčky a z jejich

prŧsečíku opište čtverci kruţnici.

Obdélník ABCD o stranách 60 mm a 40 mm. Vyznačte úhlopříčky

a z jejich prŧsečíku opište obdélníku kruţnici.

Kosočtverec ABCD o stanně 50 mm. Vyznačte úhlopříčky. Úhel

sklonu si zvolte libovolně.

Kosodélník ABCD o stranách 60 mm a 40 mm. Vyznačte úhlopříčky,

úhel sklonu si zvolte libovolně.

Rovnoramenný lichoběţník ABCD o stranách základen 60 mm a 30

mm a výšce 30 mm. Vyznačte úhlopříčky.

Rŧznoběţník ABCD. Velikost a tvar přizpŧsobte prostoru v posledním

poli. Vyznačte úhlopříčky.

Obr. 56 - Dělení strany na šestiny - čtyřúhelníky

38

3.5 Pravidelné mnohoúhelníky

Pravidelné mnohoúhelníky mají všechny strany i úhly stejně velké. Sestrojují se pomocí opsané kruţnice.

JAK SESTROJIT PRAVIDELNÝ PĚTIÚHELNÍK

Vyznačte si střed S a narýsujte kruţnici k o daném poloměru.

Bodem S veďte vodorovnou a svislou osu kruţnice. Prŧsečíky os s kruţnicí označte

body A, B, C, D. Získáte prŧměry kruţnice k, úsečky AB a CD.

Najděte střed úsečky AS a označte jej bodem 1.

Zabodněte kruţítko do bodu 1 a opište oblouk o poloměru úsečky 1C. Prŧsečík

oblouku s úsečkou SB označte bodem 2.

Délka úsečky C2 udává délku strany hledaného pravidelného pětiúhelníku.

Vezměte do kruţítka délku strany C2, zabodněte do bodu C a na kruţnici k vyznačte

další vrchol pětiúhelníku. Z něj postupně vyznačujte další vrcholy, dokud se nevrátíte

zpět do vrcholu C (pokud rýsujete přesně, poslední prŧsečík protne přesně bod C).

Spojte velmi tlustou čarou jednotlivé vrcholy na kruţnici k a pravidelný pětiúhelník

pojmenujte KLMNO.

Obr. 57 – Postup sestrojení pravidelného pětiúhelníku

39

JAK SESTROJIT PĚTICÍPOU HVĚZDU

Sestrojte vrcholové body pravoúhlého pětiúhelníku vepsaného do kruţnice o daném

poloměru.

Spojte vrcholové body pětiúhelníku tak, ţe vţdy jeden vynecháte (bod K s bodem M,

bod L s bodem N atd.).

Spojnice vám vytvoří pěticípou hvězdu.

Obr. 58 - Postup sestrojení pěticípé hvězdy

JAK SESTROJIT PRAVIDELNÝ ŠESTIÚHELNÍK


Na kruţnici k zvolte libovolný bod A.

Kruţítko zabodněte do bodu A a poloměrem kruţnice k na ní vyznačte první

hledané vrcholy šestiúhelníka. Pokračujte po obvodu kruţnice, dokud se nevrátíte zpět

do bodu A.

Spojte tlustou čarou jednotlivé vrcholy na kruţnici k a pravidelný šestiúhelník

pojmenujte.

Obr. 59 - Postup sestrojení pravidelného šestiúhelníku

40

JAK SESTROJIT ŠESTICÍPOU HVĚZDU

Sestrojte vrcholové body pravoúhlého šestiúhelníku vepsaného do kruţnice o daném

poloměru.

Spojte vrcholové body šestiúhelníku tak, ţe vţdy jeden vynecháte.

Spojnice vám vytvoří šesticípou hvězdu.

Obr. 60 - Postup sestrojení šesticípé hvězdy

JAK SESTROJIT PRAVIDELNÝ OSMIÚHELNÍK

Pro konstrukci osmiúhelníku se vyuţije dělení úhlŧ.


Bodem S veďte vodorovnou a svislou osu kruţnice. Prŧsečíky os s kruţnicí označte

body A, B, C, D. Získáte prŧměry kruţnice k, úsečky AB a CD.

Sestrojte osy úhlŧ ASC a CSB.

Prŧsečíky os úhlŧ s kruţnicí k vyznačí zbývající vrcholy osmiúhelníku.

Spojte velmi tlustou čarou jednotlivé vrcholy na kruţnici k a pravidelný osmiúhelník

pojmenujte.

41

Obr. 61 - Postup sestrojení pravidelného šestiúhelníku

JAK SESTROJIT OSMICÍPOU HVĚZDU

Sestrojte vrcholové body pravoúhlého osmiúhelníka vepsaného do kruţnice o daném

poloměru.

Spojte vrcholové body osmiúhelníka tak, ţe vţdy dva vynecháte.

Spojnice vám vytvoří osmicípou hvězdu.

Obr. 62 - Postup sestrojení osmicípé hvězdy

42

JAK SESTROJIT LIBOVOLNÝ N-ÚHELNÍK S LICHÝM POČTEM VRCHOLŦ

Jako příklad pouţijte devítiúhelník.

Vyznačte si střed S a narýsujte kruţnici o prŧměru, který je jednoduše dělitelný na

9 dílŧ (např. 9 cm). Poloměr v kruţítku bude polovinou prŧměru (tedy 4,5 cm).

Bodem S veďte vodorovnou a svislou osu kruţnice.

Rozdělte svislý prŧměr kruţnice na tolik dílŧ, neţ kolik stran má mít konstruovaný

mnohoúhelník. Ve vašem případě na 9 dílŧ po 1 cm. Body označte podle obrázku čísly

1 aţ 9.

Zabodněte kruţítko do dolního prŧsečíku svislé osy s kruţnicí a poloměrem 9 cm

opište pŧlkruţnici. Prŧsečíky pŧlkruţnice s vodorovnou osou kruţnice označte M a N.

43

Spojujte bod M s lichými čísli na svislém prŧměru. Nejprve projděte číslem, potom

označte prŧsečík s kruţnicí. Tímto postupem získáte jednotlivé vrcholy n-úhelníka na

pravé polovině kruţnice.

Stejně postupujte při spojování z bodu N. Tak vám vzniknou vrcholy n-úhelníka na

levé polovině kruţnice.

Spojte velmi tlustou čarou jednotlivé vrcholy na kruţnici k a vyznačte pravidelný

devítiúhelník.

Obr. 63 - Postup sestrojení n-úhelníku s lichým počtem vrcholŧ

44

JAK SESTROJIT LIBOVOLNÝ N-ÚHELNÍK SE SUDÝM POČTEM VRCHOLŦ

Jako příklad pouţijte desetiúhelník.

Vyznačte si střed S a narýsujte kruţnici o prŧměru, který je jednoduše dělitelný na

5 dílŧ (na poloviční počet dílŧ neţ má n-úhelník stran). Zvolte například prŧměr 10

cm, poloměr v kruţítku bude polovinou prŧměru (tedy 5 cm).

Bodem S veďte vodorovnou a svislou osu kruţnice.

Rozdělte svislý prŧměr kruţnice na polovinu dílŧ, neţ kolik stran má mít

konstruovaný mnohoúhelník. Ve vašem případě na 5 dílŧ po 2 cm. Body označte

podle obrázku čísly 1 aţ 6.

Zabodněte kruţítko do dolního prŧsečíku svislé osy s kruţnicí a poloměrem 10 cm

opište pŧlkruţnici. Prŧsečíky pŧlkruţnice s vodorovnou osou kruţnice označte M a N.

Spojujte bod M s kaţdým číslem na svislém prŧměru. Nejprve projděte číslem, potom

označte prŧsečík s kruţnicí. Tímto postupem získáte jednotlivé vrcholy n-úhelníka na

pravé polovině kruţnice.

Stejně postupujte při spojování z bodu N. Tak vám vzniknou vrcholy n-úhelníka na

levé polovině kruţnice.

Spojte velmi tlustou čarou jednotlivé vrcholy na kruţnici k a vyznačte pravidelný

desetiúhelník.

45

Obr. 64 - Postup sestrojení n-úhelníku s sudým počtem vrcholŧ


a) Připravte si další stránku v sešitě, vodorovně ji rozdělte na polovinu – viz

obrázek č. 65 a zapište název cvičení – N-úhelníky.

b) Do horní poloviny narýsujte pravidelný n-úhelník s lichým počtem vrcholŧ,

například devítiúhelník.

c) Do druhé poloviny narýsujte pravidelný n-úhelník se sudým počtem vrcholŧ,

například desetiúhelník.

d) Velmi tlustou čarou vyznačte výsledné obrysy všech útvarŧ.

46

Obr. 65 - Dělení strany na polovinu - n-úhelníky

47

3.6 Kruh, kruţnice

Kruţnice je křivka vzniklá spojením nekonečného mnoţství bodŧ, které mají stejnou vzdálenost od předem daného bodu (středu kruţnice). Jejich vzdálenost se nazývá poloměr kruţnice. Dvojnásobek této vzdálenosti se označuje jako prŧměr kruţnice. Ke konstrukci kruţnice pouţívejte kruţítko.

Kaţdá kruţnice je souměrná podle jakékoli přímky vedené jejím středem (osa souměrnosti).

Část kruţnice ohraničená dvěma krajními body (umístěnými na kruţnici) se nazývá kruhový oblouk.

Leţí-li oba ohraničující body na společném prŧměru kruţnice, potom vymezují pŧlkruţnici.

Přímka, která má s kruţnicí společný právě jeden bod se nazývá tečna kruţnice.

Přímka, která protíná kruţnici ve dvou bodech je sečna kruţnice. Úsečka, která je takto ohraničena se jmenuje tětiva.

Dvě kruţnice o společném středu a rŧzných poloměrech se nazývají kruţnice soustředné.

Obr. 66 - Kruţnice – názvosloví

Kruh chápejte jako část roviny ohraničenou z vnější strany kruţnicí. Kruh rozdělený prŧměrem na dvě stejné polovina se nazývá pŧlkruh.

Kruhovou výsečí se nazve část kruhu vyťatá dvěma prŧměry. Svírají – li prŧměry pravý úhel, potom se jedná o čtvrtkruh.

Kruhová úseč je část kruhu, který ohraničuje z jedné strany tětiva a z druhé strany kruhový oblouk.

Mezikruţím se nazve část roviny mezi dvěma soustřednými kruţnicemi.

48


a) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru - dělení na šestiny s názvem

cvičení – Kruh, kruţnice.

b) Do jednotlivých polí zakreslete příslušné útvary, jedná-li se o plochu,

pouţijte vodorovné šrafování. Jako základ vezměte kruţnici o poloměru 25

mm.

c) Do obrázkŧ barevně vyznačte pojmy a zapište jejich názvy:

Kruh, kruţnice.

Pŧlkruh, pŧlkruţnice, prŧměr.

Čtvrtkruh, čtvrtkruţnice, poloměr.

Kruhová výseč, kruhový oblouk, tečna.

Kruhová úseč, sečna, tětiva.

Mezikruţí.

d) Uveďte příklady, kde se ve stavební praxi mŧţete setkat s konstrukcí

kruţnic a kruhŧ. Vyhledejte příklady staveb nebo konstrukcí na Internetu.

Obr. 67 - Kruh - názvosloví

49

3.7 Elipsa, ovál

Elipsa je křivka vzniklá spojením nekonečného mnoţství bodŧ, které mají součet vzdáleností od dvou předem daných bodŧ (ohnisek) neměnný a rovný délce hlavní osy. Vedlejší osa je na osu hlavní kolmá a pŧlí ji. Elipsa bývá jednoznačně dána svými ohnisky a osami.

Konstrukci lze provést několika zpŧsoby:

Pomocí provázku.

Pomocí prouţku papíru – Prouţková metoda.

Pomocí zvolených bodŧ na hlavní ose – Bodová metoda.

Pomocí dvou soustředných kruţnic.

Pomocí poloměru křivosti.

Obr. 68 - Elipsa - názvosloví

JAK SESTROJIT ELIPSU POMOCÍ PROVÁZKU

Ke konstrukci potřebujete znát vzdálenost ohnisek F1 a F2 a délku vedlejší osy.

Narýsujte hlavní osu elipsy, zvolte střed elipsy S a vyznačte ohniska F1 a F2 podle

zadání.

Bodem S veďte kolmici (vedlejší osu elipsy) a vyznačte na ni body C a D. Délka

úsečky CS=SD a je rovna polovině délky vedlejší osy.

Připravte si dva špendlíky, které zabodnete do ohnisek F1 a F2.

Na špendlíky přivaţte nit. Její délku upravte tak, aby se dala napnout přes tuţku

umístěnou v bodě C.

50

Za stálého napínání nitě opište tuţkou elipsu.

Obr. 69 - Sestrojení elipsy pomocí provázku

JAK SESTROJIT ELIPSU BODOVOU METODOU

Ke konstrukci potřebujete mít zadané délku hlavní a vedlejší osy.

Narýsujte obě osy a pojmenujte body AB, CD a S.

Sestrojte na hlavní ose ohniska F1 a F2 tak, ţe vezmete do kruţítka vzdálenost AS,

zabodnete do bodu C a opíšete část kruţnice. Tam, kde kruţnice protne hlavní osu

označte hledaná ohniska.

Mezi body F1 a S vyznačte na hlavní ose několik libovolných bodŧ a označte je

číslem.

Vezměte do kruţítka vzdálenost od bodu B do bodu 1. Zabodněte do ohniska F2

a opište část oblouku kruţnice nad i pod hlavní osou. Stejný oblouk opište z druhého

ohniska, tedy z bodu F1.

Vezměte do kruţítka vzdálenost od bodu A do bodu 1. Zabodněte do ohniska F2

a protněte připravené oblouky. Stejným poloměrem protněte oblouky z bodu F1.

Právě jste získali první čtyři body, které se nacházejí na hledané elipse.

Stejným zpŧsobem postupujte u všech vyznačených bodŧ na hlavní ose.

51

Výsledný tvar elipsy získáte tak, ţe všechny nalezené body spojíte plynulou křivkou

sestrojenou pomocí křivítka.

Obr. 70 - Sestrojení elipsy bodovou metodou

Ovál je křivka podobná elipse, ale její zakřivení se provádí pomocí kruţnicových obloukŧ. Protoţe přesná konstrukce elipsy je v praxi náročná, často se pouţívá místo elipsy právě ovál.

JAK SESTROJIT OVÁL

Ke konstrukci potřebujete znát délku hlavní osy AB.

Zakreslete hlavní osu AB a rozdělte ji na tři stejné díly. Vzniklé body na hlavní ose

označte body C a D.

Do kruţítka vezměte vzdálenost z bodu C do bodu D.

Zabodněte kruţítko do bodu C a opište pŧlkruţnici, potom zabodněte do bodu D

a stejným poloměrem opište další pŧlkruţnici tak, aby se oba oblouky protnuly.

Prŧsečíky pŧlkruţnic označte body 1 a 2.

Bod 1 spojte nejprve s bodem C a potom s bodem D a obě polopřímky prodluţte.

Vezměte do kruţítka délku úsečky AC, zabodněte do bodu C a opište kruţnici.

Totéţ proveďte v bodě D.

Prŧsečíky obou kruţnic s prodlouţenými polopřímkami označte body 3,4,5,6.

52


g) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru - dělení na poloviny s názvem

cvičení – Elipsa, ovál.

h) Do horní poloviny narýsujte bodovou metodou elipsu. Délka hlavní osy je

10 cm, délku vedlejší osy zvolte 6 cm.

i) Do spodní poloviny nakreslete ovál s délkou hlavní osy 10 cm.

Tím vymezíte boční tvary oválu.

Střední horní část oválu doplňte kruţnicí se středem v bodě 1 o poloměru délky

úsečky 1-5.

Střední dolní část oválu doplňte kruţnicí se středem v bodě 2 o stejném poloměru.

Napojení jednotlivých částí oválu musí být plynulé. Bez viditelných přechodŧ.

Obr. 71 - Elipsa, ovál – konstrukce

53

4 ZOBRAZOVÁNÍ TĚLES

CÍLE:


Rozlišit rŧzné druhy zobrazení, jejich výhody a nevýhody.

Vysvětlit princip zobrazení tělesa na tři k sobě kolmé prŧmětny.

Rozlišit jednotlivé pohledy a směry promítání (pŧdorys, nárys, bokorys).

Konstruovat pravoúhlé prŧměty bodu, přímky, roviny.

Zobrazit v kosoúhlém promítání základní geometrická tělesa.

Zobrazit základní geometrická tělesa v pravoúhlém promítání na tři k sobě kolmé

prŧmětny.

Z pŧdorysu odvozovat nárys a bokorys.

4.1 Zpŧsoby zobrazování těles

Proces, při kterém zobrazíte do vašeho sešitu nebo na výkres ve skutečnosti trojrozměrný objekt ve dvourozměrném provedení, se nazývá promítání prostorových útvarŧ.

Vědní disciplínou, která promítání řeší, je deskriptivní geometrie. Jejím úkolem je sestavit pravidla pro grafické vyjádření prostorových útvarŧ tak, aby byl výkres přehledný a srozumitelný.

Plocha, na kterou se těleso zobrazuje (sešit, výkres) se nazývá prŧmětna.

Obraz, který při zobrazení vznikne na prŧmětně pojmenujte prŧmět.

Při promítání se vede kaţdým bodem myšlený promítací paprsek, který vytvoří svŧj obraz na prŧmětně. Jak bude výsledný obraz vypadat záleţí především na směru promítacích paprskŧ a jejich poloze vzhledem k prŧmětně (vašemu sešitu) a na počtu prŧměten, na které se zobrazuje.

Podle směru promítacích paprskŧ se rozlišuje:

Promítání rovnoběţné – jednotlivé paprsky jsou vzájemně rovnoběţné.

Promítání středové – promítací paprsky se sbíhají v jednom bodě (lidském oku).

Toto promítání se nazývá perspektiva.

54

Podle úhlu pod kterým paprsky dopadají na prŧmětnu se promítání dělí na:

Promítání pravoúhlé – paprsky dopadají na prŧmětnu kolmo pod úhlem 90°.

Promítání kosoúhlé – dopadající paprsky svírají s prŧmětnou úhel jiný, neţ pravý.

Podle počtu prŧměten, na které se prostorový útvar zobrazí se promítání dělí na:

Promítání na jednu prŧmětnu – celý objekt je nakreslen v jednom obraze.

Promítání na dvě prŧmětny – obraz je zachycen a rozkreslen do dvou zobrazení.

Promítání na tři prŧmětny – obraz je rozdělen do tří sloţek.

Při zobrazování na více prŧměten získáte pŧvodní těleso teprve po sloţení všech dílčích

prŧmětŧ. Těchto zobrazení vyuţívají projektanti v technické dokumentaci staveb, aby mohli

přesně popsat tvar i velikost jednotlivých konstrukcí.

Obr. 72 – rovnoběţné promítání paprskŧ do roviny Obr. 73 – středové promítání paprskŧ do roviny

(perspektiva)

Obr. 74 – pravoúhlé promítání paprskŧ do roviny Obr. 75 - kosoúhlé promítání paprskŧ do roviny

55

Poloha prŧměten se ve stavební praxi volí tak, aby byly prŧmětny na sebe kolmé.

Při práci v odborném kreslení si společně s učitelem osvojíte:

Rovnoběţné kosoúhlé promítání na jednu prŧmětnu.

Rovnoběţné pravoúhlé promítání na tři k sobě kolmé prŧmětny.

4.2 Rovnoběţné kosoúhlé promítání na jednu prŧmětnu.

Zobrazení bývá někdy označováno názvem zobrazení názorné nebo axonometrické.

Celé těleso je zakresleno v jednom obraze, který zachycuje vnější tvar tělesa jednoduchou metodou do souřadnicového systému.

Metoda je ve srovnání s jinými typy zobrazení méně náročná na čas i zpracování, na kresliče neklade příliš vysoké nároky. V praxi se kosoúhlé promítání často vyuţívá pro objasnění konstrukčních detailŧ nebo pro kreslení náčrtŧ.

Zobrazení však neodpovídá plně realitě, kterou vidí pozorovatel. Jeho nevýhoda se skrývá také v nepřehledném zachycení skrytých částí tělesa a detailŧ na zkracovaných stranách.

Zpŧsob nastavení jednotlivých os, typ prŧmětny nebo poměr, ve kterém se vynášejí délky v jednotlivých směrech, rozdělují promítání do několika typŧ (např. kosoúhlá dimetrie – v praxi nejpouţívanější, kavalírní axonometrie, vojenská axonometrie, technická izometrie).

Obr. 76 - Zobrazení bodu na tři k sobě kolmé prŧmětny

56

V praxi se skutečné objekty sestavují z jednoduchých těles.

Mezi základní a nejčastěji pouţívaná tělesa patří:

Krychle.

Kvádr.

Hranol (čtyřboký nebo šestiboký).

Jehlan (čtyřboký nebo šestiboký).

Komolý jehlan (čtyřboký nebo šestiboký).

Kuţel.

Komolý kuţel.

Válec.

Koule.

Obr. 77 – Typy kosoúhlého promítání

57

Obr. 78 - Tělesa


a) Připravte si další stránku v sešitě, rozdělte ji vodorovně i svisle na třetiny.

Vznikne vám devět polí – viz obr. 79. Zapište název cvičení – Tělesa.

b) Do kaţdého z polí vepište podle obrázku č. 81 jeden název nejčastěji

pouţívaných geometrických těles (krychle, kvádr, šestiboký hranol,

šestiboký jehlan, komolý jehlan, kuţel, komolý kuţel, válec, koule)

c) S vyuţitím učebního textu překreslete tělesa do příslušných polí. Pokuste se co

nejvěrohodněji zachytit jejich tvar a proveďte stínování podle obrázku.

58

Obr. 79 – Tělesa – vzor stránky

JAK ZOBRAZIT KRYCHLI V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ

Krychli vynesete přímo do kosoúhlého prŧmětu pomocí skutečných rozměrŧ.

Nakreslete čelní stěnu krychle (čtverec) ve skutečných rozměrech a označte vrcholy

A,B,C,D.

Ze všech vrcholŧ si naznačte směr hran vedoucích na krychli směrem dozadu.

S úsečkou AB budou při zobrazení svírat úhel 45° a všechny budou vzájemně

rovnoběţné.

Na připravené hrany naneste z kaţdého vrcholu délku boční stěny. Pozor, při

kosoúhlém promítání ji zkraťte na polovinu skutečné délky. Body označte E,F,G, H.

Spojte vzniklé body a získáte zadní stranu krychle.

Tlustě vytáhněte výsledný tvar, neviditelné hrany se zobrazí čárkovaně.

59

Obr. 80 - Konstrukce krychle v kosoúhlém promítaní

JAK ZOBRAZIT KVÁDR V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ

Nakreslete čelní stěnu kvádru (obdélník) ve skutečných rozměrech podle zadání

a označte vrcholy A,B,C,D.

Ze všech vrcholŧ si naznačte směr hran vedoucích na kvádru směrem dozadu.

S úsečkou AB budou při zobrazení svírat úhel 45° a všechny budou vzájemně

rovnoběţné.

60

Na připravené hrany naneste z kaţdého vrcholu délku boční stěny. Pozor, při

kosoúhlém promítání ji zkraťte na polovinu délky ze zadání. Body označte E,F,G, H.

Spojte vzniklé body a získáte zadní stranu kvádru.

Tlustě vytáhněte výsledný tvar, neviditelné hrany se zobrazí čárkovaně.

Obr. 81 - Konstrukce kvádru v kosoúhlém promítaní

JAK ZOBRAZIT ČTYŘBOKÝ JEHLAN V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ

Nejprve sestrojíte podstavu. Tvoří ji kosoúhlý prŧmět čtverce.

Narýsujte stranu AB v rozměrech podle zadání.

Bodem A i bodem B veďte přímky pod úhlem 45°. Těmi vyznačujete směr hran, které

vedou ve skutečnosti dozadu, kolmo na nárysnu.

Na připravené hrany naneste od vyznačených bodŧ A a B délku boční stěny. Pozor, při

kosoúhlém promítání ji zkraťte na polovinu skutečné délky (polovina délky úsečky

AB). Vzniklé body označte C a D.

Vyznačte úhlopříčky AC a BD. Jejich prŧsečík označte bodem S.

61

V bodě S vztyčte kolmici k podstavě, naneste na ni výšku jehlanu podle zadání

a označte vrchol V.

Vrchol V spojte s body podstavy ABCD.

Tlustou čarou vytáhněte výsledný tvar, neviditelné hrany se zobrazí čárkovaně.

Obr. 82 - Konstrukce čtyřbokého jehlanu v kosoúhlém promítaní

JAK ZOBRAZIT KOMOLÝ ČTYŘBOKÝ JEHLAN V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ

Nejprve sestrojte s vyuţitím předcházejícího odstavce základní jehlan podle zadání.

Konečný tvar tělesa nevytahujte.

Na kolmici z bodu S naneste poţadovanou výšku komolého jehlanu a vyznačte bod S´.

Bodem S´veďte rovnoběţku s úsečkou AC (úhlopříčka podstavy). Prŧsečíky

s hranami pŧvodního tělesa ( úsečky AV a CV) označte body E, G.

Dále bodem S´veďte druhou rovnoběţku, tentokrát s úsečkou BD (druhá úhlopříčka

podstavy). Prŧsečíky s hranami pŧvodního tělesa ( úsečky BV a DV) označte body F

a H.

Spojením bodŧ EFGH získáte horní podstavu komolého jehlanu.

Tlustou čarou vytáhněte viditelné hrany výsledného tělesa, neviditelné části zakreslete

tlustou čárkovanou čarou.

62

Obr. 83 – Konstrukce kolmého čtyřbokého jehlanu v kosoúhlém promítání

4.3 Pravoúhlé promítání na tři k sobě kolmé prŧmětny.

Ve stavebních výkresech se objekty zobrazují pomocí pravoúhlého promítání na tři k sobě kolmé prŧmětny. Metoda umoţňuje jednoznačné zobrazení vnitřního členění objektu, zachycuje velikost jednotlivých prostorŧ i konstrukcí.

Pro kreslení i čtení takovéhoto zobrazení však potřebujete určitou zkušenost, protoţe objekt je rozkreslen do několika obrazŧ, které spolu souvisejí a vzájemně se doplňují .

Jednotlivé prŧmětny se nazývají:

Pŧdorysna - vodorovná rovina, obraz na ní vznikne při pohledu shora.

Nárysna - svislá rovina v prŧčelní poloze, obraz se vytváří při pohledu zepředu.

Bokorysna - svislá rovina kolmá na nárysnu, obraz získáte pohledem zboku.

Na jednotlivých prŧmětnách vznikají obrazy, tzv. prŧměty.

63

Obr. 84 - Prŧmětny

64

JAK OTEVŘÍT PROSTOR DO PLOCHY SEŠITU

Na několika dalších úlohách si budete procvičovat zobrazování těles na tři k sobě kolmé prŧmětny. V horní části stránky zobrazíte těleso v kosoúhlém promítání, ve zbytku ho rozkreslíte do pŧdorysu, nárysu a bokorysu.

Ve skutečnosti jsou jednotlivé prŧmětny v prostoru na sebe kolmé. Pro zakreslení do sešitu máte k dispozici jen dva rozměry. Proto musíte prostor „otevřít“.

Pŧdorysnu sklopíte o 90°směrem dolŧ, bokorysu otočíte o 90° vpravo. Nezapomeňte vyznačit přímky, ve kterých se jednotlivé nárysny protínají (prŧsečnice rovin) a bod S (počátek).

Máte-li k dispozici stavebnici pro prostorové zobrazování, ukaţte si společně s učitelem, jak přesně k „otevření“ dochází.

Obr. 85 - Otevření prostoru do plochy sešitu

JAK SI PŘIPRAVIT STRÁNKU V SEŠITĚ PRO ZOBRAZOVÁNÍ OBJEKTU

V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ A NA TŘI PRŦMĚTNY

Stránku rozdělte vodorovně na dvě části 10 cm od horní dvojlinky.

Do horní části zapište nadpis KOSOÚHLÝ PRŦMĚT.

Spodní část rozdělte vodorovně i svisle na poloviny, vzniknou vám tak 4 stejné části.

Dopište názvy jednotlivých prŧměten podle vzoru. Nezaměňujte názvy jednotlivých

prŧměten.

65

Obr. 86 - Vzor - rozdělení strany pro zobrazení tělesa na tři prŧmětny

JAK ZOBRAZIT BOD PRAVOÚHLÝM PROMÍTÁNÍM NA TŘI K SOBĚ KOLMÉ

PRŦMĚTNY

Bod A leţí v prostoru.

Do pŧdorysu se zobrazí jako bod A1 tak, ţe promítací paprsek projde bodem A

kolmo k pŧdorysně. Jeho polohu si v pŧdorysně zvolte libovolně.

Do nárysu se promítne jako bod A2. Promítací paprsek prochází bodem A kolmo na

nárysnu. Aby při zpětném „sloţení prostoru“ opravdu zobrazoval bod A, musíte jej

zakreslit do nárysu NAD jeho pŧdorys.

Bokorys A3 vznikne pomocí promítacího paprsku, který prochází bodem A kolmo na

bokorysnu.

Aby i bokorys odpovídal zobrazení bodu A, musíte ho najít pomocí jednoduché

konstrukce.

Přeneste bod A1 (pŧdorys) vodorovně na prŧsečnici pŧdorysny s bokorysnou.

66

Zabodněte kruţítko do bodu S (počátku) a otočte o 90° polohu bodu A1 z prŧsečnice

v pŧdoryse na prŧsečnici otočenou.

Z otočeného bodu na prŧsečnici vztyčte v bokorysně kolmici.

Bokorys bodu musí být stejně vysoko jako jeho nárys. Proto veďte bodem A2

(nárysem) vodorovnou přímku a najděte prŧsečík s kolmicí v bokorysně. Označte bod

A3.

Po sloţení prostoru se prŧměty A1, A2, A3 sloţí do jediného bodu A.

Obr. 87 - Zobrazení bodu na tři prŧmětny


a) Připravte si další stránku v sešitě podle vzoru pro zobrazení tělesa v kosoúhlém

promítání na tři prŧmětny – podle vzoru na obrázku č. 86. Zapište název

cvičení – Bod.

b) Do pole s označením Kosoúhlého prŧmět zakreslete bod A.

c) S vyuţitím předchozího odstavce zakreslete prŧmět bodu na tři k sobě kolmé

prŧmětny.

67

JAK ZOBRAZIT KRYCHLI V PRAVOÚHLÉM PROMÍTÁNÍM NA TŘI K SOBĚ

KOLMÉ PRŦMĚTNY

Prohlédněte si model krychle. Pro zjednodušení si ji postavte do prŧčelné polohy

(přední stěna je rovnoběţná s nárysnou). Krychle má všechny strany stejné, proto

i jednotlivé prŧměty budou stejného tvaru.

Prohlédněte si krychli shora směrem dolŧ. Do pŧdorysu se zobrazí jako čtverec tak,

ţe promítací paprsky procházejí jednotlivými vrcholy kolmo k pŧdorysně. Délka

strany čtverce se rovná délce hrany krychle. Polohu si v pŧdorysně zvolte libovolně.

Vrcholy označte písmeny s indexem 1. Vrcholy horní podstavy budou v pŧdoryse

totoţné s vrcholy podstavy dolní.

Do nárysu se krychle promítne také jako čtverec. Promítací paprsky procházejí

vrcholy čelní stěny kolmo na nárysnu. Nezapomeňte, ţe nárys musíte zakreslit NAD

jeho pŧdorys (výšku si zvolte). Body označte indexem 2, vrcholy čelní stěny splynou

s vrcholy zadní stěny.

Bokorys vznikne pomocí promítacích paprskŧ, které procházejí vrcholy boční stěny

krychle kolmo na bokorysnu. Znovu bude mít tvar čtverce.

Aby bokorys odpovídal po sloţení prostoru pŧdorysu a nárysu, musíte jednotlivé body

z pŧdorysu otočit do bokorysny stejně, jako jste to provedli při zobrazení jednoho

bodu. Bokorys krychle musí být stejně vysoko jako nárys. Označte vrcholy čtverce

písmeny s indexem 3, vrcholy levé stěny splynou s vrcholy pravé stěny krychle.

Obr. 88 - Zobrazení krychle na tři prŧmětny

68

Obr. 89 - Vzor - Zobrazení krychle na tři prŧmětny

69

JAK ZOBRAZIT KVÁDR V PRAVOÚHLÉM PROMÍTÁNÍM NA TŘI K SOBĚ

KOLMÉ PRŦMĚTNY

Kvádr zobrazte v prŧčelní poloze. Jeho přední strana bude rovnoběţná s nárysnou. Při

takto zvolené poloze se vám jednotlivé strany budou promítat ve skutečném tvaru

i skutečné velikosti.

Prohlédněte si kvádr shora směrem dolŧ. Do pŧdorysu se zobrazí jako obdélník ve

velikosti podstavy. Polohu si v pŧdorysně zvolte libovolně. Vrcholy označte písmeny

s indexem 1. Vrcholy s horní podstavy budou v pŧdoryse totoţné s vrcholy podstavy

dolní.

Do nárysu se kvádr promítne také jako obdélník, ale ve velikosti čelní stěny.

Nezapomeňte, ţe nárys musíte umístit NAD jeho pŧdorys (výšku si zvolte). Body

označte indexem 2, vrcholy čelní stěny splynou s vrcholy zadní stěny.

Bokorys bude mít znovu tvar čtverce, velikost odpovídá velikosti boční stěny.

Nezapomeňte, ţe musíte jednotlivé body z pŧdorysu otočit do bokorysny stejně, jako jste to provedli při zobrazení jednoho bodu. Bokorys kvádru umístěte stejně vysoko jako nárys. Označte vrcholy čtverce písmeny s indexem 3, vrcholy levé stěny splynou s vrcholy pravé stěny krychle.

Obr. 90 - Zobrazení kvádru na tři prŧmětny

70

Obr. 91 – Vzor - zobrazení kvádru na tři prŧmětny

71

JAK ZOBRAZIT PRAVIDELNÝ ČTYŘBOKÝ JEHLAN V PRAVOÚHLÉM

PROMÍTÁNÍM NA TŘI K SOBĚ KOLMÉ PRŦMĚTNY

Pravidelný čtyřboký jehlan má v podstavě čtverec. Pro zobrazení zvolte takovou

polohu, aby dvě jeho strany jeho podstavy byly rovnoběţné s nárysnou a dvě

k nárysně kolmé.

Prohlédněte si jehlan shora směrem dolŧ. Do pŧdorysu se zobrazí čtverec ve velikosti

podstavy. Hrany vedoucí z rohŧ do vrcholu uvidíte jako úhlopříčky tohoto čtverce. Ve

středu zakreslete vrchol. Pro označení pouţijte index 1.

Do nárysu se jehlan promítne jako trojúhelník se základnou odpovídající délce strany

čtverce v pŧdorysu. Výška trojúhelníka se zobrazí ve skutečné velikosti.

Nezapomeňte, ţe nárys musíte umístit NAD jeho pŧdorys. Body podstavy i vrchol

označte indexem 2.

Bokorys bude mít znovu tvar trojúhelníka. Jednotlivé body z pŧdorysu musíte otočit

do bokorysny stejně, jako jste to prováděli u krychle nebo kvádru. Bokorys jehlanu

umístěte stejně vysoko jako nárys. K popisu pouţijte index 3.

Obr. 92 - Zobrazení jehlanu na tři prŧmětny

72

Obr. 93 – Vzor - zobrazení jehlanu na tři prŧmětny

73

JAK ZOBRAZIT KOMOLÝ PRAVIDELNÝ ČTYŘBOKÝ JEHLAN

V PRAVOÚHLÉM PROMÍTÁNÍM NA TŘI K SOBĚ KOLMÉ PRŦMĚTNY

Pravidelný čtyřboký jehlan má v podstavě čtverec. Jestliţe seříznete vodorovně jeho

špičku v dané výšce, získáte jehlan komolý s horní podstavou také ve tvaru čtverce.

Pro zjednodušení zobrazujte těleso v prŧčelní poloze.

Prohlédněte si komolý jehlan shora směrem dolŧ. Do pŧdorysu se zobrazí v dolní

části stejně jako jehlan, ale hrany vedoucí z rohŧ podstavy se nesbíhají ve vrcholu.

Končí v rozích menšího čtverce, který vymezuje horní podstavu. Jeho velikost závisí

na tom, jak vysoko jehlan seříznete.

Nejprve sestrojte pŧdorys jehlanu neseříznutého. Hrany zakreslete jen tence, popište

body dolní podstavy, připojte index 1, vrchol neoznačujte.

Do nárysu se komolý jehlan promítne jako lichoběţník se základnou odpovídající

šířce pŧdorysu. Jeho výška se zobrazí ve skutečné velikosti v závislosti na výšce

seříznutí.

Sestrojte nárys neseříznutého jehlanu.Postupujte stejně jako v předcházejícím

odstavci. Nezapomeňte, ţe nárys musíte umístit NAD jeho pŧdorys. Body dolní

podstavy označte písmeny s indexem 2.

V náryse na výšku trojúhelníka naneste skutečnou výšku komolého jehlanu.Tímto

bodem veďte rovnoběţku s dolní podstavou a pŧvodní jehlan v nárysu seřízněte.

Tlustě vytáhněte výsledný tvar nárysu a pojmenujte podle zadání body horní podstavy.

Vraťte se do pŧdorysu. I tam musíte vyznačit horní podstavu seříznutého tělesa.

Vyjděte z nárysu. Z krajních bodŧ horní podstavy spusťte svislice do pŧdorysu. Tam,

kde svislice protínají hrany jehlanu směřující do vrcholu, si označte čtyři body.

Získáte vrcholy horní podstavy zobrazené v pŧdoryse. Tlustě vytáhněte výsledný tvar

prŧmětu a správně pojmenujte body horní podstavy.

Bokorys bude mít také tvar lichoběţníka. Postupujte stejně jako u jehlanu

neseříznutého. Výška komolého jehlanu v náryse i bokoryse musí být stejná. Proto

odvoďte výšku seříznutí z nárysu. Tlustě vytáhněte výsledný tvar bokorysu, správně

pojmenujte jednotlivé body a připojte k nim index 3.

74

Obr. 94 - Zobrazení komolého jehlanu na tři prŧmětny

75

Obr. 95 - Komolý jehlan

76

Obr. 96 - Tělesa pro zadání pracovního úkolu č. 21

77

Obr. 97 - Základní části sklonitých střech

4.4 Názvosloví střech.

Střecha je stavební konstrukce, která chrání objekt především před povětrnostními vlivy. Současně také esteticky dotváří stavbu v její horní části.

Zjednodušeně se střechy dají rozdělit podle sklonu na střechy ploché se sklonem do 10° a střechy sklonité se sklonem nad 10°.

Podrobně se s konstrukcí střech seznámíte v předmětu Technologie, popř. Stavební konstrukce.

Pro zakreslování sklonitých střech si musíte ujasnit základní názvosloví a tvary jednotlivých typŧ střech. Ty si

78

s vyuţitím dovedností získaných v předcházejících cvičeních samostatně zakreslíte na několika dalších stránkách v sešitě.

Mezi základní typy střech patří:

Střecha pultová,

střecha sedlová,

střecha valbová,

střecha stanová,

střecha pilová,

střecha mansardová,

střecha věţová.

Obr. 98 - Základní typy sklonitých střech

79

80

Obr. 99 - Kosoúhlé prŧměty jednotlivých typŧ střech

81

5 ZOBRAZOVÁNÍ STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ A

OBJEKTŦ

CÍLE:


Vysvětlit význam technické normalizace ve stavebnictví.

Pojmenovat a rozdělit stavební výkresy podle účelu a vysvětlit jejich vyuţití v praxi.

Vysvětlit princip zobrazení pŧdorysu, svislého řezu a technického pohledu objektu.

Popsat rozmístění jednotlivých ploch na stavebním výkrese.

Objasnit význam a obsah popisového pole.

Poskládat stavební výkres.

Přepočítávat z hlavy „z“ a „do“ měřítek 1:100, 1:50, 1:20, 1:10, 1:5.

Vyjmenovat druhy čar pro zakreslování a uvést příklady jejich pouţití ve výkrese.

Vysvětlit zpŧsoby kótování ve stavebnictví.

Vyjmenovat a popsat druhy kót včetně jejich částí.

Pojmenovat a pouţívat grafické značky pro značení hmot v řezech, vysvětlit jejich

význam.

Pouţívat značky zařizovacích předmětŧ, vysvětlit jejich pouţití v jednotlivých typech

výkresŧ.

Zobrazovat svislé stavební konstrukce v pŧdorysu a svislém řezu.

Kreslit v měřítku a okótovat pŧdorys stavebního objektu podle zadání.

Zakreslovat a kótovat výplně otvorŧ (okna a dveře).

Zobrazit do výkresu povrchové úpravy.

Zakreslit dílčí stavební úpravy.

Číst jednoduché stavební výkresy.

82

5.1 Stavební výkresy

Stavební výkres chápejte jako prostředek k předávání informací mezi jednotlivými účastníky stavby. Patří mezi ně architekt, projektant, zhotovitel stavby a jeho zaměstnanci v rŧzných profesích, investor (ten, kdo stavbu financuje), technický dohled, zástupci stavebního úřadu, hasiči ap.

Jak vidíte, vlastní realizace stavby se účastní velký počet osob. Proto musí být zajištěno, ţe všichni, kteří přijdou se stavebním výkresem do styku, v něm budou číst shodně a jednoznačně.

Technická normalizace

Veškeré stavební výkresy se zhotovují podle předem daných pravidel, která jsou pro účastníky stavby závazná a musejí se dodrţovat. Souhrn těchto pravidel se nazývá technická norma.

Disciplíně, která se zabývá tvorbou, dodrţováním a vzájemným slaďováním technických norem se říká technická normalizace.

Kaţdý kreslič i čtenář stavebních výkresŧ si musí nejprve osvojit „stavební abecedu“. Ta v sobě skrývá metody zobrazování stavebních objektŧ a konstrukcí (říká, jakým zpŧsobem se má daný prvek nakreslit) a jednotný zpŧsob kreslení zobrazovaných prvkŧ (značky, druhy čar, značení hmot v řezu, kótování, popisy apod.).

Vaším úkolem v několika následujících kapitolách bude osvojit si základy„stavební abecedy“. Je to úkol těţký, ale jakmile ho zvládnete, budete schopni vytvořit si prostorovou představu o zobrazovaném objektu. Na základě výkresŧ budete umět objekt slovně popsat. Určit jeho tvar, polohu na pozemku, rozměry, materiál, ze kterého je postaven, rozmístění a účel jednotlivých prostor, velikost a polohu oken, dveří, parametry schodiště, druh střechy atd. –dokáţete číst stavební v výkresy.

VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE STAVEB

Výkresová dokumentace objektŧ pozemních staveb zahrnuje výkresy několika druhŧ:

Výkresy architektonicko-stavebního řešení

Jednoznačně určují tvar, druh a objem konstrukcí, rozměry objektu i místností, technické řešení nosných i nenosných částí, vzhled objektu zvenčí, orientaci ke světovým stranám, umístění na pozemku apod.

- Patří mezi ně:

Situační výkres,

výkres úpravy terénu,

výkres výkopŧ a základŧ,

83

pŧdorysy jednotlivých podlaţí,

výkresy stropŧ,

svislé řezy,

technické pohledy,

výkres krovu nebo vazníkové konstrukce,

výkres střechy,

výkresy podrobností (detaily).

Rozsah a počet zpracovávaných výkresŧ závisí na sloţitosti zobrazovaného objektu a na účelu, k čemu má dokumentace slouţit. To řeší v České republice Stavební zákon a vy se s touto problematikou seznámíte v závěru prvního ročníku.

Výkresy stavebních konstrukcí

- Zpracovávají se pro konstrukce z betonu, ţelezobetonu, dřeva, kovu, popř. z kamene.

- Výkresy vţdy vycházejí ze statického posudku (výpočet konstrukce a posouzení zda přenese všechna zatíţení) a graficky ho doplňují.

Výkresy technických zařízení budov

- Zobrazují výkresy tzv. zdravotních instalací a ostatních potřebných rozvodŧ dŧleţitých pro fungování objektu.

- Patří mezi ně:

Vnitřní vodovod,

vnitřní plynovod,

vnitřní kanalizace,

výkresy vytápění,

vzduchotechnická zařízení,

výkresy umělého osvětlení,

silnoproudé a slaboproudé rozvody,

výkresy hromosvodu.

84

Výkresy plánu organizace výstavby

- Zachycují postup při výstavbě objektu, organizaci zařízení staveniště, rozmístění skládek materiálu, umístění zvedacích zařízení (jeřábŧ), odvodnění, přívod vody a elektrického proudu apod.

- Zpracovávají se podle velikosti a sloţitosti stavby.

5.2 Pravidla pro vytváření zobrazení v jednotlivých typech výkresŧ ve stavebnictví

K zakreslování stavebních objektŧ se v praxi pouţívá pravoúhlé promítání na tři k sobě kolmé prŧmětny. S jeho principem jste se seznámili v předcházející kapitole.

Tento zpŧsob zobrazování je vhodný proto, ţe se při něm rozměry konstrukcí, které jsou rovnoběţné s nárysnou, zobrazují nezkreslené ve skutečné velikosti a vy je mŧţete z výkresu přímo odměřovat. Protoţe stavební objekty mají obvykle velké rozměry, musejí se při zobrazování zmenšit v určitém poměru a tím vzniká tzv. měřítko výkresu. O jeho pouţití se dozvíte později.

Pro zobrazení stavebního objektu existují obecně tři postupy:

Objektem se vede vodorovná myšlená rovina řezu,

zakreslením vznikne pŧdorys podlaţí,

objektem se vede svislá myšlená rovina řezu,

při zobrazení získáte podélný nebo příčný svislý řez,

objekt se zobrazí pohledem zvenčí nebo pohledem na konstrukci shora,

pouţívá se při zobrazení pohledŧ na prŧčelí, ve výkresu střechy, pŧdorysu

výkopŧ a základŧ, ve výkresu tvaru ţelezobetonové konstrukce apod.

85

Zobrazování pŧdorysu podlaţí

Pŧdorys podlaţí vám umoţní zobrazit vnitřní prostory objektu, jejich tvar a velikost. Ukáţe rozmístění nosných a nenosných svislých konstrukcí, umístění otvorŧ a schodiště.

Pro zobrazení se musí objekt otevřít pomocí vodorovné myšlené roviny řezu.Ta vám objekt rozdělí na dvě části. Na konstrukce a hrany viditelné pod rovinou řezu a na konstrukce nad rovinou řezu. Svislé konstrukce myšlená vodorovná rovina obvykle protíná, proto se hovoří o konstrukcích v rovině řezu nebo také o konstrukcích řezaných.

Pro všechny tři polohy zobrazovaných konstrukcí norma stanovuje konkrétní druhy čar, které se mohou pouţít pro jejich zakreslování. Vy se s nimi a jejich pouţitím seznámíte v následujících kapitolách.

Zdroj:

Pro vedení myšlené roviny řezu při vzniku pŧdorysu stanovuje technická norma několik pravidel. Ta musíte mít vţdy na paměti jak při čtení výkresu, tak při jeho tvorbě.

Myšlená vodorovná rovina musí vést:

Rovnoběţně s vodorovnou podlahou tak, aby se tvar a rozměry vnitřních prostor

zobrazily ve skutečné velikosti pouze zmenšené v daném měřítku.

Ve výšce 1m nad podlahou, coţ odpovídá přibliţně 1/3 výšky podlaţí.

Tak, aby procházela všemi otvory (okna, dveře).

V případě, ţe se otvor nachází v takové poloze, ţe by ho myšlená rovina neprotnula,

provede se její zalomení, tj. otvor se do pŧdorysu zakreslí bez ohledu na jeho

polohu.

Tak, aby konstrukci protínala v charakteristickém místě.

Jestliţe svislá konstrukce nedosahuje aţ ke stropu zalomí se myšlená rovina řezu nad ni a konstrukce se zobrazí pod rovinou řezu.

Obr. 100 - Vznik zobrazení pŧdorysu

86

U sloupŧ pilířŧ s proměnným prŧřezem se rovina zalomí těsně nad podlahu.

Poloha myšlené vodorovné roviny řezu pro vznik pŧdorysu se do svislých řezŧ nevyznačuje.

Zobrazování svislých řezŧ

Svislý řez vám ukáţe členění objektu ve svislém směru. Zachycuje výšky a tloušťky svislých konstrukcí, jednotlivé části vodorovných nosných konstrukcí (stropŧ), výšky otvorŧ, komínŧ, výškové řešení schodiště apod.

Pro zobrazení se musí objekt znovu otevřít. Tentokrát se pouţije svislá myšlená rovina řezu, která objekt rozdělí na dvě části. Navíc se musí vyznačit směr pohledu, podle kterého se má objekt zobrazit. Tím se objekt rozdělí na konstrukce a hrany viditelné v pohledu za rovinou řezu a na konstrukce před rovinou řezu. Vodorovné konstrukce myšlená rovina protíná. Znovu se označí jako konstrukce řezané.

Ve svislých řezech se konstrukce před rovinou řezu nezakreslují, pro zbylé dvě polohy zobrazovaných konstrukcí norma stanovuje konkrétní druhy čar, které se mohou pro zakreslení pouţít.

Zdroj:

Obr. 101 - Zobrazování svislého řezu

Vedení myšlené roviny řezu pro vznik svislého řezu má také svá pravidla.

87

Myšlená svislá rovina musí vést:

Rovnoběţně se svislými stěnami objektu tak, aby se výšky prostorŧ a konstrukcí

zobrazovaly nezkreslené.

Tak, aby procházela otvory (okna a dveře).

V případě potřeby se rovina do blízkých otvorŧ zalomí. Tyto otvory se potom

zakreslí do svislého řezu. Zalomení se mŧţe provádět jen tak, aby obraz zŧstal

logický a nepřerušený.

Tak, aby alespoň v jednom řezu procházela schodištěm.

Tak, aby zachytila charakteristický tvar zastřešení.

Vede-li se myšlená rovina řezu napříč objektem, vznikne příčný svislý řez, vede-li se rovnoběţně s delší stranou objektu, vznikne podélný svislý řez.

Obr. 102 - Vedení myšlené roviny řezu pro vznik svislého řezu a její zakreslení do pŧdorysu

88

Obr. 103 - Vedení myšlené roviny řezu pro vznik svislého řezu tak, aby procházela charakteristickými otvory v

podlaţí

Obr. 104 - Příčný řez objektem

89

Obr. 105 - Podélný řez objektem

Zobrazování pohledŧ na prŧčelí

Technický pohled zobrazuje obvykle členění fasády objektu .

Zobrazení se získá tak, ţe se prŧmětna umístí těsně za zobrazovaný objekt rovnoběţně se svislou stěnou. Tvar se získá promítnutím paprskŧ kolmo na prŧmětnu.

Všechny hrany a konstrukce se zakreslují jako viditelné v pohledu. Druh čáry pro jejich zobrazení do výkresu je stanoven technickou normou.

90

Zdroj:

Obr. 106- Zobrazování pohledu

5.3 Formáty výkresŧ

I při volbě velikosti papíru, na kterém je umístěn stavební výkres, musí kreslič dodrţovat ustanovení technické normy. Ta předepisuje tzv. normalizované formáty výkresových listŧ.

Za základ poslouţil výkresový list o ploše 1m2 ve tvaru obdélníka. Poměr jeho stran vychází

z tzv. zlatého řezu.

91


a) Připravte si další stránku v sešitě, rozdělte ji vodorovně na polovinu. Zapište

název cvičení – Stavební výkresy.

b) Do horní poloviny umístěte nadpis Formáty výkresŧ – viz vzor obr. č. 105

(druhou polovinu zpracujete v následující kapitole).

c) Pod nadpis nakreslete obdélník o velikosti 100 x 70 mm a označte ho A0

o rozměrech 1189 x 841 mm.

d) Postupným dělením vyznačte další formáty aţ do A4.

e) Vedle základního obdélníku zapište rozměry jednotlivých formátŧ.

Zlatý řez je poměr stran obdélníka, který se pokládá v architektuře za nejvyváţenější a je vyjádřen poměrem stran 1:√2.

Všechny formáty vytvořené v tomto poměru stran se označují za formáty řady „A“.

Základní formát o ploše 1m2

se označuje A0 a má rozměry 841 x 1189 mm. Rozpŧlením delší strany formátu A0 vznikne formát A1, dalším dělením delších stran potom formáty A2,A3,A4.

Obr. 107 - Formáty výkresŧ

Formáty A0 aţ A3 se mají přednostně pouţívat naleţato. Technická norma však umoţňuje

i jejich orientaci na výšku. Formát A4 se pouţívá vţdy na výšku.

Při volbě velikosti formátu mějte vţdy na paměti, ţe s ním bude při stavbě pracovat řada lidí.

Proto je potřeba vyvarovat se velkých nepraktických formátŧ a raději objekt funkčně rozčlenit

na několik menších částí a ty nakreslit odděleně.

92

Obr. 108 - Vzor - formáty

5.4 Úprava výkresŧ, rozmístění obrazu na výkrese

Ve stavební praxi se výkresová dokumentace vyhotovuje vţdy v několika vydáních (v něko -lika paré). To vyţaduje vytvoření kopií z originálu.

Originál se obvykle pořizuje výstupem z PC na velkoplošné tiskárně a slouţí jako předloha pro mnoţení.

V případě, ţe se výkresová dokumentace zhotovuje ručně, mŧţe být originál nakreslen tuţí na prŧsvitném (pauzovacím) papíře, popř. na rýsovacím kartonu.

Kopie je výkres zhotovený reprograficky (na kopírovacím stroji) z originálu.

Aby bylo technicky moţné z originálu pořídit kopii, zvětšuje se velikost originálu od základního formátu o 5 mm na kaţdou stranu. To poskytuje obsluze kopírovacího stroje jakousi rezervu při zakládání originílního výkresu do kopírky. Okraj formátu se na originálu vyznačí tlustou čarou, podle které se výsledná kopie ořízne a poskládá do formátu A4.

Při nákupu rýsovacího papíru mŧţete narazit na tzv. neoříznutý formát výkresu. Je to list, který slouţí k ručnímu kreslení a je od originálu zvětšen o další 3 mm na kaţdou stranu. Dŧvodem je připevnění papíru na rýsovací desku tak, aby po odlepení nebyl poškozen prostor vymezený pro originál.

93

Obr. 109 - Okraje výkresu

Rozmístění obrazŧ na výkrese se také řídí poţadavky technické normy a nemŧţete jej libovolně měnit. Jeho základní myšlenka vychází z praktičnosti pouţívání výkresŧ na stavbě a ze snahy minimalizovat čas při jejich rozkládání a skládání. Úzce souvisí se zpŧsobem skládání výkresŧ.

Mezi základní části výkresu patří:

Kresba s kótováním.

Popisové pole.

Legenda místností.

Legenda materiálŧ.

Poznámky, odkazy a vysvětlivky.

Pole pro úřední razítka a informace o opravách.

Prostor pro směrovou rŧţici.

Mezi okrajem oříznuté kopie a ostatními částmi výkresu se vţdy vynechá volný pruh 5 mm po obvodu celého výkresu. Jeho obrys se na výkrese nevyznačuje.

94

Obr. 110 - Rozmístění obrazŧ na výkrese

95

5.5 Popisové pole

Popisové pole, popisový rámec nebo také razítko (jeho šablona se mŧţe na výkres umístit otištěním razítka) je ohraničené místo na výkrese, ve kterém jsou umístěny zejména všechny informace o obsahu výkresu a jeho autorech. Slouţí k jednoznačné identifikaci daného výkresu.

Z popisového pole mŧţete vyčíst:

Název a adresu organizace, která projekt zpracovávala.

Jména a podpisy pracovníkŧ, kteří se na zpracování podíleli, popř. zodpovídají za

jeho správnost.

Údaje o stavbě (místo, investor, pojmenování stavby).

Obsah výkresu (název obrazu na výkresu – např. řez) a jeho měřítko.

Číslo výkresu, popř. i archivační číslo.

Doplňující údaje (označení formátu výkresu obvykle v násobcích formátu A4, datum

dokončení výkresu, číslo zakázky, číslo kopie apod.)

Popisové pole se vţdy umisťuje do pravého dolního rohu výkresu 5 mm od okraje oříznuté kopie. Jeho maximální délka je 170 mm.

96

Obr. 111 - Schéma umístění popisového pole do pravého dolního rohu

Obr. 112 - Vzor popisového pole – projekční kancelář

JAKÉ POPISOVÉ POLE POUŢÍT K OZNAČENÍ ŠKOLNÍHO VÝKRESU

Pro školní potřeby pouţívejte popisové pole, které bude uvádět skutečnosti potřebné pro identifikaci konkrétní práce ţáka v daném předmětu.

Ve školním popisovém poli se uvede:

Název školy.

Jméno a příjmení studenta.

97

Jméno učitele.

Název výkresu.

Třída.

Školní rok.

Datum zpracování.

Účel (do kterého předmětu je výkres zpracováván).

Měřítko výkresu.

Číslo výkresu.

Obr. 113 - Vzor popisového pole – školní projekt

Pro grafické práce a nákresy od ruky mŧţete ve školních pracích podle pokynu učitele vyuţít i popisového pole zjednodušeného, ve kterém se uvádí pouze:

Název výkresu.

Jméno a příjmení studenta.

Třída.

Školní rok.

Datum zpracování.

Účel (do kterého předmětu je výkres zpracováván).

98

Obr. 114 - Vzor popisového pole – zjednodušené popisové pole pro grafické práce

99

5.6 Skládání výkresŧ

Pro snadnější ukládání a manipulaci s výkresovou dokumentací se jednotlivé výkresové listy skládají na formát A4, tedy do rozměrŧ 210 mm na šířku a 294 mm na výšku.

Skládání se provádí harmonikově tak, aby popisové pole vţdy zŧstalo na první straně. Nejprve se skládá šířka, potom se provádějí přehyby na výšku. Kaţdý, kdo přijde do styku s dokumentací, musí být schopen provézt základní identifikaci obsahu výkresu bez toho, aby rozkládal celý výkresový list. Současně s popisovým polem najdete na prvním listě poskládaného výkresu také legendu místností a hmot.

Zdroj:

Výkresy se mohou skladovat:

Volně zařazené do sloţek.

Obr. 115 - Skládání výkresŧ k volnému řazení

100

Svázané do pořadačŧ proděravěním.

Levý dolní formát široký 210 mm A4 se proděraví 20 mm zleva, horní formát nad ním se rohem přehne. Skládání na šířku se provádí po 190 mm.

Svázané do pořadačŧ s okrajem pro zachycení.

Výkres se na šířku skládá po 198 mm , poslední levý formát se doplní proděravěným okrajem pro zachycení o šířce 12 mm.

Obr. 116 - Skládání ...

Obr. 117 - Skládání ...

101

JAK POSKLÁDAT STAVEBNÍ VKRES PRO VOLNÉ ZAKLÁDÁNÍ DO SLOŢEK

Jestliţe skládáte výkresový list v předem daném formátu, překontrolujte, jestli jeho

velikost odpovídá předepsané velikosti oříznuté kopie pro tento formát.

Překontrolujte správné umístění popisového pole v pravém dolním rohu výkresu 5 mm

od okraje pro oříznutou kopii.

Od pravého dolního rohu výkresu začněte odměřovat směrem doleva úseky po

210 mm. Kaţdý úsek označte čárkou v délce asi 5 mm na dolní okraj výkresu.

Totéţ proveďte z pravého horního rohu na horní okraj.

Pokud je poslední úsek vlevo kratší, klidně ho ponechejte.

Nyní naměřte výšku formátu A4. Od pravého dolního rohu měřte úseky po 297 mm

směrem nahoru, délku úseku označte na pravou hranu výkresu.

Stejně postupujte od levého dolního rohu na levé straně výkresu.

Pokud je poslední úsek nahoře kratší, ponechejte ho.

Pomocí dlouhého pravítka nebo příloţníku pospojujte protilehlé značky na výšku

i šířku výkresu.

Hranu nekreslete tuţkou, ale přejeďte ji např. tupou stranou noţe, hranou nŧţek nebo

naleţato vedenou jehlou kruţítka. Dejte pozor, abyste výkres nepoškodili. Tímto

postupem se při skládání vytvoří na výkrese přesná ostrá hrana.

Poskládejte výkres harmonikovým skládáním. Nejprve šířku, potom výšku.

Přesvědčte se, jestli jsou všechny poskládané hrany zarovnané nad sebou a zda na první

straně nahoře je umístěno popisové pole.

102

5.7 Měřítka stavebních výkresŧ

Stavební objekty se musejí z dŧvodu své velikosti do výkresŧ zmenšit. To, kolikrát se objekt zmenší udává tzv. měřítko výkresu.

Technická norma přesně stanovuje škálu měřítek, která se mohou ve stavebnictví pouţívat a také určuje účel daného zobrazení.

Pro vaše snadné zapamatování - jsou to všechny hodnoty, ve kterých jsou vydány mince nebo bankovky českých korun.

Velikost měřítka je zapsaná v kolonce názvu výkresu v popisovém poli.

Ve stavební praxi se pouţívají měřítka:

1:50 1:100 pro výkresy budov aţ do úrovně prováděcího projektu

1:100 1:200 pro studie budov

1:200 1:500 1:1000 pro situaci (zakreslení budovy do území) konkrétní měřítko závisí na měřítku mapy

1:20 1:10 1:5 pro zakreslení dílčích částí budovy a výkresy podrobností

1:2 1:1 2:1

Obr. 118 - Měřítka stavebních výkresŧ

103

JAK PŘEPOČÍTÁVAT MĚŘÍTKA Z PAMĚTI

Pro převádění rozměrŧ do měřítka lze pouţít kalkulátor nebo trojboké poměrové stavařské měřítko.

Nemŧţete ale spoléhat na to, ţe na stavbě budete mít zmíněné pomŧcky vţdy při ruce. Proto je potřeba, abyste převody do základních měřítek zvládali přepočítávat zpaměti.

Pro převod vyuţijte vţdy pomocné měřítko 1:100 nebo 1:10 a do daného měřítka uţ

jen velikost vynásobte nebo vydělte 2.

Jestliţe je výsledný obraz větší, neţ pomocné měřítko, potom násobte, jestliţe předpokládáte, ţe bude menší neţ měřítko pomocné, pak dělte.

Postup znázorňuje tabulka.

Tabulka 1 - Jak přepočítávat měřítka z paměti.

Skutečný rozměr

[mm] na stavbě Měřítko

Rozměr v měřítku

[mm] na výkrese

Postup

100

1:10 10 Vydělte 10

(oddělte 1 desetinné místo)

1:100 1 Vydělte 100

(oddělte 2 desetinná místa)

100 1:50 2

(1,00 x 2)

Převeďte do měřítka 1:100

a zdvojnásobte

(oddělte 2 desetinná místa

a zbytek vynásobte 2)

100 1:200 0,5

1,00 : 2

Vezměte polovinu hodnoty

v měřítku 1:100

(oddělte 2 desetinná místa

a zbytek vydělte 2)

100 1:20 5

10,0 : 2

Vezměte polovinu hodnoty

v měřítku 1:10

(oddělte 1 desetinné místo

a zbytek vydělte 2)

100 1:5 20

10,0 x 2

Převeďte do měřítka 1:10

a zdvojnásobte

(oddělte 1 desetinné místo

a zbytek vynásobte 2)

100 1:1 100 Odpovídá skutečnosti

100 1:2 50 Vezměte polovinu

(vydělte 2)

100 2:1 200 Vezměte dvojnásobek

(vynásobte 2)

104

Pro zpětný přepočet z měřítka výkresu do skutečného rozměru postupujte opačně.

105

5.8 Druhy čar ve stavebních výkresech

Aby byly výkresy jednoznačně čitelné, stanovuje technická norma zpŧsob pouţívání jednotlivých druhŧ čar.

Ve stavebnictví se čáry dělí jednak podle svého tvaru (plná, čárkovaná, čerchovaná, čerchovaná se dvěma tečkami a tečkovaná) a jednak podle tloušťky, kterou se zakreslují (tenká, tlustá, velmi tlustá a čára pro grafické značení).

Kombinací obou kritérií vzniká několik druhŧ čar, které mají podle normy své konkrétní pouţití. Na výkrese kaţdá čára něco znamená!

Pouţívané druhy čar a jejich tloušťky v mm pro měřítko 1:50:

Tabulka 2 - Pouţívané druhy čar.

Tvar čáry Tenká čára

(tloušťka 0,18)

Tlustá čára

(tloušťka 0,35)

Velmi tlustá

čára

(tloušťka 0,7)

Čára pro

grafické

značky

(tloušťka 0,25)

Plná

Plná čára se

zlomy

Čárkovaná

nepouţívá se nepouţívá se

Čerchovaná

nepouţívá se

Čerchovaná

se dvěma

tečkami

nepouţívá se

Tečkovaná

nepouţívá se nepouţívá se nepouţívá se

106

Tloušťky čar k sobě jsou v poměrech 1 : 2 : 4 : 1,4.

Norma připouští pět skupin čar.

Platí, ţe čím je kresba drobnější, tím tenčí sada se pouţije.

V jedné kresbě se smí pouţít pouze jedna sada tloušťek.

Doporučené sady tloušťek:

Tabulka 3 – Doporučené tloušťky čar.

Měřítko kresby Doporučená sada tlouštěk čar

1:50 0,18 - 0,35 – 0,7 – 0,25

1:100 0,13 – 0,25 – 0,5 – 0,18

Detaily

0,25 – 0,5 – 1 – 0,35

0,35 – 0,7 – 1,4 – 0,5

0,5 – 1 – 2 – 0,7

JAK KRESLIT TLOUŠŤKY ČÁRY TUŢKOU

Dodrţet čtyři tloušťky čar je v praxi moţné pouze při zpracování výkresŧ na počítači.

Při ručním kreslení tuţkou postupujte následovně:

Tenká čára - nejlépe mikrotuţka 0,35 mm.

Tlustá čára - mikrotuţka 0,5 mm.

Velmi tlustá čára - tuţka Versatil, popř. černý fix 0,7 mm.

Čára pro grafické značky - mikrotuţka 0,7 mm.

Tvrdost tuhy volte HB nebo B.

S pouţitím jednotlivých typŧ čar se seznámíte v následujících kapitolách při zakreslování konkrétních výkresŧ.Platí však několik obecných pravidel, která mŧţete pouţít ve většině případŧ. Dobře si je zapamatuje.

107

Při zakreslování čar musíte dodrţet několik pravidel:

Čárkovaná a čerchovaná čára začíná vţdy čárkou.

Při souběhu čárkované nebo čerchované čáry se mezery posunou a vystřídají se.

Při kříţení čerchované nebo čárkované čáry se vţdy kříţí v čárce a vytvářejí tak bod.

108

Obr. 119 - Vzor - druhy čar

5.9 Kótování ve stavebních výkresech

Pro vyjádření velikosti a polohy konstrukcí se ve výkresech pouţívá tzv. kótování.

109

Kótování se rozděluje na délkové a výškové.

Délkové kótování

Systém se skládá z kótovacích čar, pomocných (vymezovacích) čar, hraničících úseček a kót.

Obr. 120 - Délkové kótování – detail

110

Obr. 121 - Příklad délkového kótování – M 1:50

111

Zapamatuj si:

Psaní délkových kót má svá pravidla.

Kóty se uvádějí v milimetrech a píší se těsně nad kótovací čáru

doprostřed kótovaného rozměru. Jednotka se neuvádí. Nesmí být

přetrţeny ani rozděleny ţádnou čarou. Výška písma je 3–5 mm.

Kóty se píší tak, aby se četly odspodu nebo zprava. Je-li kóta podtrţená,

neodpovídá zakreslený rozměr skutečnosti.

Ve šrafovaných plochách se šrafování v místě kóty přeruší.

U malých rozměrŧ se kóty píší střídavě nebo na odkazovou čáru.

112

113

Obr. 122 - Kótování části pŧdorysu – M 1:50.

Obr. 123 - Matrice pro kótování, M 1: 50.

Výškové kótování

Existují dva typy výškových kót. Výškové kóty pro kótování ve svislém řezu a technickém pohledu a kóty pro určování výšek v pŧdoryse.

Obojí mohou být uváděny v absolutní výšce (skutečná nadmořská výška – výška nad hladinou Baltského moře) nebo v relativní výšce (vztaţené ke srovnávací rovině odkud začínáme na stavbě vyměřovat).

114

Psaní výškových kót má svá pravidla.

Kóty se uvádějí v metrech na tři desetinná místa.

Základní rovina je úroveň povrchu podlahy prvního nadzemního podlaţí (úroveň

první podlahy nad okolním terénem).

Obr. 124 - Výškové kótování – detail

115

Obr. 125 - Výškové kóty ve svislém řezu

Výškové kóty v pŧdorysu

Výškové kóty v pŧdorysu mohou udávat výškovou úroveň plochy nebo výšku vodorovné hrany.

Výška plochy se píše do obdélníku umístěného v dané ploše. Pokud je plocha příliš malá, pouţije se odkazové čáry, která vede k ní.

Výška hrany nebo úroveň bodu se zapíše přímo k odkazové čáře vycházející z označovaného místa.

Obr. 126 - Kóty v pŧdoryse

116

Odkazové čáry

K doplnění kótování a upřesnění popisu slouţí ve stavebních výkresech odkazové čáry.

Mohou být jednoduché, které slouţí pro jeden popis, nebo sdruţené. Ty se pouţívají pro popis více poloţek.

Kreslí se tenkou plnou čarou.

Odkazové čáry se značí krátkou úsečkou pod úhlem 45°. V ploše zobrazované konstrukce začínají tečkou, u hrany konstrukce šipkou. Praporek, na který se umisťuje popis je rovnoběţný s dolním okrajem výkresu. Na praporek se umístí slovní popis nebo odkaz na specifikaci v krouţku.

Sdruţená odkazová čára vychází z popisované plochy a je kolmá na zobrazovanou plochu.

Obr. 127 - Odkazové čáry

117

Ve výkresech se mohou vyskytnout konstrukce ve tvaru obloukŧ, kruhŧ, pŧlkruhŧ

a mezikruţí. I takovéto konstrukce musejí být jednoznačně okótovány. Technické normy

k tomu zavádějí pravidla pro kótování úhlŧ, obloukŧ, poloměrŧ a prŧměrŧ

Kótování úhlŧ

Kótování obloukŧ

Kótování poloměrŧ

Kótování prŧměrŧ

5.10 Značení stavebních hmot v řezech

Pro vyjádření materiálu, ze kterých jsou konstrukce postaveny slouţí grafické značení hmot. Jedná se o smluvní zpŧsob šrafování ploch, které vzniknou jako prŧnik myšlené roviny řezu a konstrukce. Nazývají se plochy v řezu.

Šrafování se pouţívá v pŧdorysech i svislých řezech.

118

Pokud se projektová dokumentace pořizuje v barevné formě, umoţňuje technická norma pouţít místo šrafování vyplnění plochy smluvní barvou. Této moţnosti se však v praxi příliš nevyuţívá, protoţe pouţití barvy násobí cenu na pořízení kopií projektové dokumentace.

JAK KRESLIT TUŢKOU GRAFICKÉ ŠRAFOVÁNÍ HMOT

Šrafy kreslete tenkou čarou.

Správný typ šrafy vyhledejte v tabulce, nejčastěji pouţívané se naučte zpaměti.

Čáry kreslete po úhlem 45° nebo 135° podle pravítka.

Přiléhají-li k sobě dvě šrafované plochy, potom se směr šraf v jedné z nich otočí.

Hustota šrafování závisí na velikosti šrafované plochy (malý obrazec – hustší

šrafování).

Ve svislém řezu podlahu nešrafujte.

Některé typy šraf se pouţívají jen ve výkresech podrobností.

Obr. 128 - Šrafování v přilehlých plochách

119

Tabulka 4 – grafické značení hmot.

Zdroj:

120

Obr. 129 - Vzor cvičení – hmoty v řezu Obr. 130 - Vzor cvičení – hmoty v detailech

5.11 Zakreslování zařizovacích předmětŧ

Při navrhování objektu musí projektant vycházet především z účelu dané stavby. Musí si ujasnit, jaké poţadavky jsou kladeny na kaţdou místnost, jaké zařízení a kam bude umístěno. Navrhne umyvadla, WC mísy, vany, ale také vestavěné skříně, kuchyňskou linku, krb i ostatní nábytek.


a) Připravte si další dvě stránky v sešitě.

b) Zapište si na první z nich název cvičení – Značení hmot v řezu, na

druhou Značení hmot v detailech

c) Rozdělte stránky podle obrázku č. 127, č. 128 a překreslete vstupní údaje.

d) Podle předcházející tabulky doplňte do sešitu chybějící pole. Dejte si

pozor na správné názvosloví a technické provedení šrafování.

121

K zakreslení těchto předmětŧ do výkresŧ architektonicko – stavebního řešení pozemních staveb se pouţívají grafické značky, kterým se souhrnně říká zařizovací předměty.

Zařizovací předměty se rozdělují do několika skupin:

Zařizovací předměty zdravotních instalací, pro vytápění a pro elektrická zařízení

- Zakreslují se do pŧdorysu podlaţí.

- Předávají myšlenku projektanta ostatním profesím, zejména instalatérŧm, jak mají připravit rozvody vody, kanalizace, plynu, atd.

- Jejich znázornění na sebe váţe další stavební úpravy (např. obklady a prostupy).

Obr. 131 - Znázornění zařizovacích předmětŧ - M 1:50

122

Nábytkové zařizovací předměty

- Zobrazují se do pŧdorysu podlaţí výhradně ve studiích. Do prováděcích výkresŧ nepatří (s výjimkou vestavěného nábytku).

- Jejich zakreslení ukazuje předpokládané rozmístění nábytku ve vazbě na velikost prostoru.

Obr. 132 - Nábytkové zařizovací předměty - M 1:50

Doplňkové zařizovací předměty

- Patří do pŧdorysu podlaţí ve studiích společně s nábytkem, předměty napevno spojené se stavbou se zakreslují i do prováděcích výkresŧ.

Obr. 133 - Doplňkové zařizovací předměty

Nejdŧleţitější pojmy:

Zařizovací předměty.

123


a) Připravte si novou stránku v sešitě. Zapište název cvičení – Zařizovací předměty v RD.

b) Rozdělte stránky podle obrázku č. 132, linkování dodělejte aţ do konce

stránky.

c) Zakreslete a popište zařizovací předměty, se kterými byste se mohli setkat

v pŧdoryse podlaţí rodinného domu v měřítku 1:50. Uvaţujte prováděcí

výkres. Vyzkoušejte si práci se šablonou zařizovacích předmětŧ.

Zapamatuj si:

Zařizovací předměty se kreslí zjednodušeným obrysem bez tvarových

podrobností.

Grafická značka je pro kaţdý předmět předepsána normou.

Zařizovací předmět se kreslí ve skutečných rozměrech zmenšený

v měřítku výkresu.

Pro zakreslení slouţí čára pro grafické značky (mezi tenkou a tlustou

čarou).

Plnou čarou se zakreslí předměty na podlaze nebo na stěně bez

vyuţitelného prostoru pod nimi.

Čerchovanou čarou se dvěma tečkami se kreslí předměty upevněné na

stěnách, pod kterými je vyuţívaný prostor (např. horní skříňky kuchyňské

linky).

Pro ruční kreslení je výhodné pouţít šablonu zařizovacích předmětŧ.

Do prováděcích výkresŧ se zakreslují pouze zařizovací předměty, které

jsou pevně spojeny se stavbou.

124

Obr. 134 - Vzor cvičení – zařizovací předměty

KRESLENÍ V MĚŘÍTKU, ZOBRAZOVÁNÍ VODOROVNÝM ŘEZEM

5.12 Zakreslování svislých konstrukcí

Svislé konstrukce se rozdělují na konstrukce nosné a konstrukce nenosné.

Svislé nosné konstrukce zahrnují stěny, sloupy a pilíře.

Jejich úkolem je přenášet zatíţení ze stropŧ a střechy do základŧ. Současně musejí odolávat vnějším vlivŧm, jako je vítr, sníh a otřesy.

Podle funkce se dále dělí na vnitřní a obvodové. Obvodové nosné konstrukce (obvodové stěny) musejí navíc chránit budovu proti ztrátám tepla v zimě a tepelným ziskŧm v létě.

Svislé nenosné konstrukce, stěny a příčky, mají hlavně prostory rozdělovat, popř. je chránit proti šíření hluku nebo poţáru (akustické příčky, protipoţární stěny).

Součástí svislých konstrukcí jsou:

Výplně otvorŧ (okna, dveře, vrata, výkladce a prosklené stěny),

povrchové úpravy (omítky, nátěry, tapety a obklady),

stavební úpravy (prostupy, dráţky a výklenky),

komínové a ventilační prŧduchy.

Se zpŧsoby jejich zakreslování se seznámíte v následujících kapitolách.

Základním výkresem, ve kterém se vám zobrazí svislé konstrukce je pŧdorys podlaţí.

125

Ten bývá doplněn svislým řezem a technickým pohledem.

Společně s učitelem si zopakujte, jaká pravidla platí pro zobrazování v pŧdoryse, svislém řezu a technickém pohledu.

Naleznete je v kapitole - 5.2 Pravidla pro vytváření zobrazení v jednotlivých typech výkresŧ ve stavebnictví.

Zapamatuj si:

Čáry, které se pouţívají při zakreslení svislých konstrukcí do pŧdorysu.

Velmi tlustá plná čára

Obrysy stěn, sloupŧ a pilířŧ, které protíná myšlená rovina řezu ve styku

se vzduchem (bez ohledu na to, je-li konstrukce šrafovaná, či nikoli).

Tlustá plná čára

Obrys konstrukcí (hrany) viditelné v pohledu pod myšlenou rovinou řezu.

- Okenní parapety.

- Stěny nedosahující aţ ke stropu. Její výška v mm se uvede do závorky k hraně stěny.

Rozhraní jednotlivých hmot zobrazených v řezu.

Tlustá čerchovaná čára (s jednou tečkou)

Hrany viditelné nad myšlenou rovinou řezu.

- Hrany nadokenních a nadedveřních překladŧ (nadpraţí otvorŧ)

Tlustá čárkovaná čára

Zakryté hrany ve styku se vzduchem.

Tenká plná čára

Kótování, šrafy

Tenká čerchovaná čára (s jednou tečkou)

Koordinační osy (např. osy sloupŧ), modulový systém

126

Zapamatuj si:

Při umístění objektu na výkres vţdy pamatujte na prostor pro umístění vnějších

kót.

Nezačínejte kreslit obrys obvodové zdi hned na kraji výkresu, ale vţdy alespoň

50 – 55 mm od něj.

Obr. 135 - Druhy čar při zakreslování pŧdorysu

Kótování svislých konstrukcí v pŧdoryse

Kótování se dělí na vnitřní (uvnitř objektu) a vnější (nachází se mimo kresbu).

Obojí se kreslí jako kóty sdruţené (na jedné kótovací čáře se uvádí více rozměrŧ za sebou) a provádí se v obou směrech objektu.

Ze systému kótování se musejí dát vyčíst všechny poţadované rozměry. Dopočítávání na stavbě je nepřípustné.

127

Vnitřní kótování v měřítku 1:50 a 1:100

Uvnitř pŧdorysu se kótuje:

Na sdruţených kótách vnitřní rozměry místností a tloušťky vnitřních stěn, pokud

se neshodují s kótováním nosného systému (tyto kóty se smluvně uvádí vně objektu).

U dalších částí platí zvláštní pravidla pro kótování a vy se s nimi postupně seznámíte v následujících kapitolách.

Poloha a velikost vnitřních výplní otvorŧ (zejména dveří).

Poloha komínového tělesa, popř. ventilačních prŧduchŧ.

Poloha případných stavebních úprav (dráţky, výklenky, prostupy).

Poloha a rozsah obkladŧ.

Poloha všech ostatních dosud neokótovaných hran viditelných pod rovinou řezu

a zakreslených tlustou plnou čarou.

Vnější kótování v měřítku 1:50 a 1:100

Vně pŧdorysu se kótuje:

(kóty jsou uváděny od obvodové zdi směrem ven a vy dodrţujte toto řazení)

Velikost zalomení v ostění otvorŧ, pokud se úprava na objektu vyskytuje.

Všechny další kóty se umísťují na kótovací čáru, která zahrnuje celý objekt.

Dílčí části fasády.

- Všechny hrany, které jsou viditelné zvenčí. Součástí kót je i kótování oken a vnějších dveří.

Nosný systém.

- Kótuje tloušťky nosných stěn a vzdálenosti mezi nimi (obvodových i vnitřních, příčky sem nepatří). Není- li prostor členěn příčkami, mŧţe kóta udávat vnitřní rozměr místnosti.

Jednotlivé části objektu (zlomy na fasádě).

- Pokud se objekt skládá jen z jedné části (např. obdélníkový pŧdorys), potom se kóta vypouští.

Celkový rozměr objektu.

Uvádí se jen na jedné straně objektu, pokud druhá strana je totoţná.

128

Obr. 136 - Řazení vnějších kót v pŧdoryse

JAK KRESLIT PŦDORYS PODLAŢÍ: ČÁST 1 - SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE

Abyste pŧdorys správně na výkrese umístili, musíte nejprve zjistit celkové rozměry

objektu v daném měřítku. Převeďte proto celkové kóty v obou směrech do daného

měřítka, získáte velikost budoucího obrazu.

Další kresbu provádějte tlustou plnou čarou, nic nevytahujte !

Zopakujte si:

Vyhledejte v předcházejících kapitolách, jaká pravidla platí pro umisťování a zapisování

kót. Společně s učitelem si je zopakujte.

129


a) Připravte si kancelářský papír (formát A4) a tence na něj narýsujte rámeček

5 mm.

b) Podle obrázku č. 135 narýsujte v měřítku 1:50 pŧdorys svislé nosné konstrukce

z prvního nadzemního podlaţí.

Postupujte podle pokynŧ v předcházející kapitole. Předepsané kóty

přepočítávejte do měřítka zpaměti.

c) Na pomoc si vezměte dřívější kapitolu – Jak přepočítávat měřítka zpaměti.

Vyznačte si na výkrese polohu levého horního rohu objektu. Nezapomeňte na umístění

vnějších kót. Potřebujete rezervu zleva a shora 55 mm.

Z levého horního rohu podle kót nakreslete obrys objektu.

Zakreslete tloušťku obvodové zdi a doplňte vnitřní nosné zdi.

Připravte si vnější kótování – tenká čára . Budete potřebovat 3 a 1 kótovací čáru.

Pravidla o jejich přesném umístění si najděte v kapitole Kótování ve stavebních

výkresech.

První vnější kótu ponechejte prozatím prázdnou (později se tam doplní rozměry oken),

na druhou okótujte tloušťku obvodových zdí, vnitřních nosných zdí a vzdálenosti

mezi nimi (pokud je kóta stejná na obou stranách pŧdorysu, kreslí se jen z jedné

strany). Celkovou kótu kreslete jen jednou, ale do obou směrŧ.

Podle zadaných rozměrŧ v měřítku zakreslete příčky. Pro jejich polohu a umístění

pouţijte tlustou plnou čáru. Vnitřní dveře v tomto okamţiku neřešte.

Proveďte vnitřní kótování příček a zbývajících rozměrŧ místností. Ty, které jsou

uvedeny ve vnějším kótování se neopakují.

Nejdŧleţitější pojmy:

Svislé nosné konstrukce.

Svislé nenosné konstrukce.

130

Obr. 137 - Pŧdorys svislé nosné konstrukce

131

5.13 Zakreslování výplní otvorŧ

Okna společně s dveřmi, vraty, výkladci a prosklenými stěnami patří do skupiny tzv. výplní stavebních otvorŧ, pro které platí zvláštní pravidla pro zakreslování.

Abyste je mohli otvor jednoznačně zobrazit, musí myšlená vodorovná rovina řezu pro vznik pŧdorysu vţdy tento otvor protínat (v případě, ţe se otvor nachází výše neţ 1m nad podlahou, rovina se v místě otvoru zalomí a otvor se do pŧdorysu zakreslí).

ZAKRESLOVÁNÍ OKEN

Obr. 138 - Pohled na dvoukřídlé okno

Zakreslování oken v technickém pohledu

S bliţšími poznatky o zakreslování v technickém pohledu se seznámíte ve druhém ročníku. Z předcházejícího učiva jiţ ale víte, ţe technický pohled zobrazuje obvykle členění fasády objektu .

Protoţe okna jsou neoddělitelnou součástí fasády, musejí se do pohledu také zakreslit. Pravidla pro jejich zobrazení jsou stejná, jako pro ostatní části fasády, ale okenní křídla se doplňují grafickou značkou, která vypovídá o zpŧsobu otevírání okna.

Grafická značka má většinou tvar písmena V, která je umístěna v okenním křídle. Kreslí se tenkou čarou.

Zopakujte si:

Zopakujte si názvosloví oken, se kterým jste se seznámili v předmětu Technologie. Společně s učitelem si ukaţte jednotlivé části na okně ve vaší třídě.

132


a) Připravte si novou stránku v sešitě. Zapište název cvičení – Zakreslování oken v pohledu.

b) Stránku rozdělte na poloviny.

c) Do horní poloviny umístěte nadpis Názvosloví oken. Pod nadpis překreslete

obr. 136 a správně ho popište. Barevně si vyznačte polohu myšlené roviny

řezu.

d) Do spodní poloviny si překreslete a popište obrázek č. 137 (okna nakreslete

bez rámŧ okna). Společně s učitelem hledejte příklady jednotlivých typŧ oken,

které znáte z praxe.

Čtěte ji podle následujících pravidel:

Na okno se díváte zvenku.

Špička vyznačené značky ukazuje stranu, kde jsou na okně umístěny závěsy křídla.

Plná čára vyznačuje tu část okenního křídla, která se otevírá ven.

Čárkovaná čára ukazuje křídlo, které se při otevření pohybuje dovnitř.

Pokud jsou v křídle vyznačeny trojúhelníky dva, otevírá se okenní křídlo dvěma

zpŧsoby.

Obr. 139 - Zpŧsoby otevírání oken – zakreslení v technickém pohledu

133

Zakreslování oken v pŧdoryse a svislém řezu

Při zakreslování okna do pŧdorysu musíte postupně zakreslit všechny jeho části. Okno je součástí svislé konstrukce, kterou jste rýsovali v předcházející kapitole.

Do pŧdorysu musíte jasně zakreslit:

Ostění (rovné, jedenkrát zalomené, dvakrát zalomené).

Nadpraţí (provádí se ve stejném tvaru jako ostění).

Typ okna s rámem okenního křídla (okno jednoduché, okno zdvojené, okno

dvojité).

Parapet (lícovaný, odsazený, odsazený s přečnívající parapetní deskou).

Při zakreslování oken se nekreslí zasklení. Nerozlišují se okna jednoduchá a zdvojená.

Zapamatuj si:

Čáry pro zakreslení oken v pŧdorysu


Ohraničuje obrys stěny ve styku se vzduchem, vyznačuje ostění.


Zakresluje hrany konstrukce viditelné v pohledu pod myšlenou

rovinou řezu (parapet).

Pouţije se pro vyznačení typu okna.

Tlustá čerchovaná čára s jednou tečkou

Zobrazuje hrany konstrukcí viditelných nad myšlenou rovinou řezu

(nadpraţí, nekryje-li se s hranou parapetu, která je zakreslena plně).

Tlustá čárkovaná čára

Zobrazuje konstrukce pod rovinou řezu, které jsou zakryté (odsazené

parapetní zdivo ve styku se vzduchem, které je překryté parapetní

deskou).

Tenká plná čára

Kótování a odkazy.

Obrázek č. 138 pro názornost ukazuje, jak zakreslíte jednotlivé části okna. Ve skutečnosti se ale všechny části kreslí do jednoho otvoru!

134

Obr. 140 - Zakreslení částí okna

Kombinací jednotlivých částí vám vzniknou rŧzné typy oken.

135

Obr. 141 - Příklady oken

Kótování oken v pŧdorysu

Okna se kótují vţdy vně objektu na první sdruţenou kótovací čáru.

Součástí okna jsou odkazy na parapetní desku a venkovní oplechování. Provádějte je pomocí bubliny vel. 8 – 9 mm. Do ní zapíšete číslo poloţky ze specifikace výrobkŧ (tabulka, kde jsou zapsány všechny výrobky, které se budou nakupovat). Jestliţe jsou úpravy u všech oken stejné a liší se pouze délkou (v závislosti na šířce okna), provádí se odkaz pouze jednou.

Zapamatuj si:

Nad kótovací čáru se píše šířka okna, pod kótovací čáru se uvádí výška okna a v závorce výška parapetu (poprsníku) od podlahy.

Kótování ostění se provede samostatně také vně objektu hned u obrysu fasády.

Odkaz bublinou objasňuje druh parapetu a druh venkovního oplechování.

136

Obr. 142 - Kótování oken v pŧdoryse

JAK KRESLIT PŦDORYS PODLAŢÍ: ČÁST 2 - OKNA

Do pŧdorysu obvodové konstrukce vyznačte tlustou čarou ostění jednotlivých oken

včetně případných zalomení.

Dál postupujte po jednotlivých oknech.

Správně osaďte okno podle jeho typu (jednoduché, dvojité) a vyznačte okenní rámy.

Zakreslete vnitřní parapet. V případě, ţe je odsazený, vymaţte pŧvodní vnitřní hranu

obvodové stěny a překreslete ji na čerchovanou (nadpraţí).

Okótujte odsazení parapetu a případné ostění a zalomení ostění.

Dokreslete všechna okna.

Doplňte bubliny odkazŧ směrem do exteriéru.

Doplňte vnější kótování (na první kótovací čáře, která byla doposud volná).

137


a) Na další stránku v sešitě si zapište název cvičení – Kótování oken

b) Vodorovnou čarou oddělte třetinu stránky. Do ní umístěte nadpis

Kótování oken a překreslete obr. č. 141 i s popisem.

c) Zbylé dvě třetiny rozdělte svislou čarou na dva sloupce. V nich si

vyzkoušíte zakreslování oken v měřítku.

d) Do levého sloupce nakreslete pŧdorys v M 1:50 a správně okótujte

- zdvojené okno, šířka 1200, výška 1500, parapet 850

- ve zdi 450, ostění a nadpraţí rovné

- parapet lícovaný.

Zadání přepište pod obrázek.

e) Do pravého sloupce umístěte pŧdorys M 1:50 a okótujte

- okno dvojité, š 1000, v 1200, parapet 900

- ve zdi 600 mm, ostění 1x zalomené 75/150

- parapet odsazený 150, nadpraţí zalomené.



a) Do pŧdorysu svislých konstrukcí z minulé kapitoly dokreslete podle obr. č. 140

okna a doplňte kótování.

b) Společně s učitelem správně přečtěte celou konstrukci jednotlivých oken.

Cvičení mŧţete vyuţít i k samostatné písemné práci.

138

Obr. 143 - Pŧdorys – zakreslování oken

139

ZAKRESLOVÁNÍ DVEŘÍ

Zakreslování dveří v pŧdorysu

Při zakreslování dveří do pŧdorysu musíte především dveře jednoznačně popsat.

Do výkresu je potřeba vyznačit:

Typ dveří se zpŧsobem otevírání dveřního křídla.

U klasických dveřních křídel vyznačit dveře levé nebo pravé.

Typ zárubně.

Zpŧsob úpravy u podlahy.

Určit velikost a polohu dveří pomocí kótování.

Existuje několik zpŧsobŧ, jak dveře otevírat. Jejich zakreslování do pŧdorysu se provádí podle obr. 142.

Obr. 144 - Zakreslování dveří v pŧdorysu podle zpŧsobu otevírání

Zopakujte si:

Zopakujte si názvosloví a typy dveří z předmětu Technologie. Společně s učitelem si ukaţte jednotlivé části na dveřích ve třídě.

140

U klasických dveří výkres specifikuje, jestli se jedná o dveřní křídlo levé nebo pravé.

O druhu rozhoduje strana, na které se nacházejí závěsy a to při pohledu na zavřené

dveřní křídlo ze strany závěsŧ.

Obr. 145 - Dveře levé a dveře pravé

Dveře mohou být osazeny se zárubní, nebo bez zárubně (např. hospodářské objekty). V praxi se nejčastěji pouţívá ocelová lisovaná zárubeň a zárubeň obloţková. Ojediněle se mŧţete setkat s dřevěnou rámovou zárubní ( hlavně u starších objektŧ) a kovovou zárubní z tyčí prŧřezu L (např. u dočasných staveb). Vchodové a balkonové dveře v obvodové stěně jsou osazeny do rámu.

Obr. 146 - Zakreslování dveří v příčce, v nosné stěně a v obvodové stěně

U podlahy se dveřní otvor řeší osazením prahu, přechodové prahové lišty nebo bez přerušení podlahy, úprava bez prahu.

141

Pouţívání prahŧ není v dnešní době tak časté jako v minulosti. Své místo naleznou u dveřních otvorŧ, které oddělují vytápěné a nevytápěné prostory (zamezují prŧniku chladu pod dveřním křídlem) nebo v místech, kde je potřeba dorovnat výškovou nerovnost podlah před a za dveřmi. Jejich osazení zpŧsobuje vznik překáţek na podlaze, které mohou být zdrojem úrazu zejména u malých dětí a také opticky rozdělují prostor v případě otevřených dveří.

Úprava bez prahu je běţná, často pouţívaná, zvláště máte-li stejný povrch podlahy před i za dveřmi. Prostor zŧstává při otevřených dveřích opticky propojen, prŧchod dveřním otvorem je zcela bezpečný. Podlahy na obou stranách dveří musejí být ve stejné úrovni.

Přechodová lišta se hodí do prostoru, kde se mění nášlapná vrstva podlahy právě ve dveřním otvoru. Umisťuje se do spoje mezi podlahoviny.

Při osazování nespoléhejte pouze na výkresovou dokumentaci, ale vţdy si zavřete dveře a zkontrolujte, zda v kaţdé z místností v oblasti dveří vidíte pouze jeden druh podlahoviny. Pokud ne, musíte lištu posunout.

Obr. 147 - Dveře v ocelové lisované zárubni v nosné stěně s úpravou u podlahy

142

Zapamatuj si:

Čáry pro zakreslení dveří v pŧdorysu


Ohraničuje obrys stěny ve styku se vzduchem, vyznačuje ostění.

V případě zalomeného ostění prochází za zárubní.


Zakresluje hrany konstrukce viditelné v pohledu pod myšlenou

rovinou řezu (práh, přechodovou lištu).

Pouţije se pro vyznačení typu dveří včetně oblouku, který ukazuje

manipulační prostor pro dveřní křídlo.

Zakreslí se s ní zárubně.

U posuvných dveří se stavebním pouzdrem zobrazí stavební pouzdro.

Tlustá čerchovaná čára s jednou tečkou

Zobrazuje hrany konstrukcí viditelných nad myšlenou rovinou řezu

(horní část zárubě a dveřního otvoru u nosné zdi, nekryje-li se s hranou

prahu, která je zakreslena plně).

U kývavých dveří druhou z moţných poloh dveřního křídla včetně

oblouku (první poloha se zakreslí plně).

Tenká plná čára

Kótování a odkazy.

Kótování dveří v pŧdorysu

Kótování dveří se skládá ze dvou částí.

Jmenovitého rozměru dveří uváděného na osu a polohového kótování dveří

a velikosti dveřního otvoru na délkových kótách.

143

Zapamatuj si:

Kótování dveří

Vţdy na osu dveřního otvoru se udává velikost dveřního křídla

(jmenovitý rozměr dveří). Nad osu se píše šířka, pod osu výška.

Pro ocelovou zárubeň je výška standardně 1970 mm.

Poloha dveří v ocelové zárubni v příčce se kótuje vzdáleností od nosné

zdi na osu otvoru. Velikost otvoru se neudává.

Ocelová zárubeň se zazdívá společně s příčkou. Pro osazení zárubně

potřebujete na stavbě znát polohu osy dveří, na kterou se zárubeň

vyměřuje, vyváţí se a vzepře. Do vyklínované zárubně se potom zazdívá

příčka. Ţádný zvláštní otvor se nezřizuje.

Při osazování dveří do nosné zdi se kótuje velikost otvoru a jeho poloha

od nosné zdi.

Nad kótovací čáru šířka otvoru, pod kótovací čáru výška otvoru.

Šířka otvoru se od jmenovitého rozměru dveří zvětší o min. 200 mm na

šířku a min. 130 mm na výšku.

Při kótování dveří s obloţkovou zárubní se kótuje otvor (nad šířka, pod

výška) a jeho poloha k jiné zdi.

Otvor je o 100 mm širší a 50 mm vyšší neţ jmenovitý rozměr dveří.

Při zakreslování posuvných dveří se stavebním pouzdrem se kótuje

velikost otvoru pro stavební pouzdro a jeho poloha k nosné zdi.

Jeho šířka je dvojnásobek jmenovité šířky dveří zvětšená o 200 mm,

výška se zvětší asi o 130 mm.

U posuvných dveří předsazených a dveří skládacích se zárubní se

kótuje velikost otvoru, kdyţ šířka se od jmenovitého rozměru dveří

zvětší o 100 mm a výška o asi 130 mm. Poloha se kótuje k nejbliţší zdi.

Odkaz bublinou na ose dveří se odvolává na pořadové číslo dveří ve

specifikaci výplní otvorŧ. U klasických dveří se mŧţe bublina rozpŧlit.

Nahoru se zapíše odkaz na specifikaci výplní otvorŧ, dolŧ se uvádí odkaz

na zárubeň a označení dveří L nebo P (levé nebo pravé).

144

Obr. 148 - Kótování dveří v pŧdoryse - obecně

145

Obr. 149 - Kótování dveří v pŧdoryse

146

Kótování vchodových a balkonových dveří v obvodové stěně se provádí podle obr. 148.

Obr. 150 - Kótování vchodových a balkonových dveří v pŧdoryse

Zakreslování a kótování garáţových vrat se provádí podle obr. 149.

Obr. 151 - Zakreslování a kótování garáţových vrat

147

JAK KRESLIT PŦDORYS PODLAŢÍ: ČÁST 3 - DVEŘE

Zakreslete dveře v příčkách (postup pro dveře klasické v ocelové zárubni)

Odměřte si vzdálenost od nosné zdi na osu a vyznačte si bod, kterým veďte osu dveří.

Od ní vlevo i vpravo naneste polovinu jmenovité šířky dveří (ta, která je v zadání)

a získáte okraj dveří. Od něj přidejte na obě strany asi 1mm na zárubeň a vyznačte

hranu zdi (bude nakonec vytaţena velmi tlustou čarou).

Vyznačte dveřní křídlo a pomocí kruţítka také oblouk, který křídlo opíše při zavírání.

Při to zabodněte kruţítko do rohu zárubně, kde křídlo začíná, do kruţítka vezměte

vzdálenost k protějšímu rohu zárubně (šířka dveří) a opište čtvrtkruţnici. Správně

rozlišujte dveře levé a pravé.

Na osu popište rozměry dveří (na stranu mimo oblouk) a doplňte bublinu na odkaz.

Doplňte délkovou kótu od osy dveří k nosné zdi.

Narýsujte vnitřní dveře v nosných zdech (postup pro dveře klasické v ocelové

zárubni)

Ve zdech si podle zadaných rozměrŧ naznačte velikosti otvorŧ.

Zakreslete si osu kaţdého otvoru.

Od osy vlevo i vpravo naneste polovinu jmenovité šířky dveří. Získáte vnitřní hranu

zárubně.

Zárubeň vyznačte v tloušťce asi 1 mm, zbytek bude zalomení.

Dveřní křídlo a jeho kótování proveďte stejně jako u příčky.

Polohové kótování se vztahuje k otvoru, nezapomeňte na zvětšené rozměry otvoru

o velikost zárubně a zalomení.

Zakreslete venkovní dveře, popř. vrata.

Překontrolujte, máte-li ve všech dveřích zakreslené zárubně a osy dveří s kótami.

148


a) Na další stránku v sešitě si zapište název cvičení – Zakreslování dveří

b) Vodorovně i svisle rozdělte stránku na polovinu. Vzniknou vám 4 stejné

části. V nich si procvičíte zakreslování dveří v měřítku.

c) Do první čtvrtiny nakreslete pŧdorys v M 1:50 a správně okótujte

- levé dveře klasické v příčce o tl. 100mm, š 700, v 1970 - ocelová zárubeň, s prahem - vzdálenost osy dveří k nosné zdi 250 je 1500 mm.


d) Do druhé čtvrtiny nakreslete pŧdorys v M 1:50 a správně okótujte

- pravé dveře klasické v nosné zdi 300 mm, jmenovitá šířka dveří je 800, v 1970

- ocelová zárubeň, bez prahu - vzdálenost k obvodové zdi 450 je 1500 mm.


e) Do třetí čtvrtiny nakreslete pŧdorys v M 1:50 a správně okótujte

- levé dveře klasické příčce 125 mm, jmenovitá šířka dveří je 800, v 1970

- obloţková zárubeň, s přechodovou lištou - vzdálenost k obvodové zdi 450 je 1000 mm.


f) Do poslední čtvrtiny nakreslete

- posuvné dveře se stavebním pouzdrem ve zdi 250 mm, jmenovitá šířka dveří je 800, v 1970

- bez prahu - vzdálenost k nejbliţší zdi 125 mm je 800 mm.


149


a) Do rozpracovaného pŧdorysu podlaţí dokreslete podle obr. č. 150 všechny

dveře.

b) Společně s učitelem správně přečtěte celou konstrukci jednotlivých oken.

Cvičení mŧţete vyuţít i k samostatné písemné práci.

c) Popište jednotlivé výplně otvorŧ nakreslené v obr. č. 151.

Obr. 152 - Pŧdorys s okny a dokreslenými dveřmi

150

Obr. 153 - Čtení výplní otvorŧ

151

5.14 Zakreslování povrchových úprav v pŧdoryse

K povrchovým úpravám se řadí nátěry, tapety a obklady.

Zakreslení nátěrŧ a tapet se do výkresu neprovádí. Pouze pokud se úprava vyskytuje jen na části konstrukce, provede se její okótování stejným postupem jako obklad a ke kótě se připíše písmeno (N) pro nátěr nebo (T) pro tapety. Úpravy lze také uvést pouze v popisech na výkresech nebo v legendě místností.

Do výkresŧ se zakreslují pouze úpravy, které mění tloušťku konstrukce. To se týká především obkladŧ.

Zapamatuj si:

Obklady se do pŧdorysu kreslí velmi tlustou čerchovanou čarou (tl. 0,7

mm) a to asi 0,5 mm od obrysu svislé konstrukce. Zařizovací předmět se

začíná kreslit aţ od čáry obkladu.

Délka obkladu se kótuje délkovou kótou jen tehdy, kdyţ obklad

nepokrývá celou šířku stěny místnosti a je potřeba jej v daném místě

ukončit.

Výška horní hrany obkladu se udává v mm v kulaté závorce a zapíše

se jedním ze zpŧsobŧ:

- rovnoběţně s čarou vyznačující obklad, - pod kótovací čáru vymezující délku obkladu,

Jestliţe obklad zasahuje aţ ke stropu, jeho výška se neuvádí.

Jestliţe je na konstrukci jen pás obkladu (nesahá aţ k zemi, např. za

kuchyňskou linkou) uvedou se dvě kulaté závorky za sebou.

Do první se zapíše výška obkládaného úseku, do druhé vzdálenost

spodní hrany obkladu od podlahy.

Př. (600)(800) … obklad vysoký 600 mm začíná 800 mm od podlahy

(jeho horní hrana je tedy ve výšce 1400 mm nad podlahou).

.

152


a) Do rozpracovaného pŧdorysu dokreslete a zakótujte obklady podle obr. č. 155.

Nezapomeňte, ţe obrys svislé stěny ve styku se vzduchem se bude nakonec

vytahovat velmi tlustou plnou čarou.

b) Společně s učitelem proveďte jejich slovní popis.

c) Vysvětlete, o jaké druhy obkladŧ jsou zobrazeny na obr. č. 153.

Obr. 154 - Zakreslování a kótování obkladŧ

Obr. 155 - Čtení obkladŧ kreslených v pŧdoryse

153

5.15 Zakreslování zvláštních stavebních úprav v pŧdoryse (prostup, dráţka, nika)

Stavební úpravy se zakreslují a kótují podle zvláštních pravidel. K jejich popisu se připojuje písmenná značka, která vysvětluje, pro které systémy v objektu se úprava provádí.

A poplachové systémy, zabezpečovací technika

C slaboproudé instalace, sdělovací zařízení, počítačové sítě

E silnoproudé instalace

F chladící technika

G rozvod plynu

K kanalizace a odvodnění

M mobiliář, vestavěný nábytek

P rozvod tlakovzdušný, odsávání

S strojní technické zařízení budov (výtah, centrální vysavač apod.)

T tepelné zařízení, vytápění, ohřev

V vzduchotechnika, klimatizace

W vodovod

Z technologická zařízení

Prostupy (prŧchody) se mohou vyskytovat ve svislé stěně, stropu nebo podlaze. Zpŧsob zakreslení závisí na jejich poloze.

Zapamatuj si:

a) Prostupy se zakreslují obrysem, jeho tvar se vyplní dvěma úhlopříčkami.

Typ čáry na obrysu i úhlopříčce je shodný.

b) Pouţijte tlustou čáru na obrys prostupu a tenkou čáru na vyznačení

úhlopříček:

- Prostup v podlaze (hrana viditelná pod rovinou řezu) – plná čára

- Prostup ve stropě (hrana nad rovinou řezu) - čerchovaná čára s jednou tečkou

- Prostup stěnou (zakrytá hrana) - čárkovaná čára.

c) Jestliţe se kryje prostup v podlaze i ve stropě, zakreslí se plnou čarou

a k popisu se připojí grafická značka ↑↓.

d) Prostupy se kótují na odkazové čáře písmennou značkou s pořadovým

číslem úpravy a součinem rozměrŧ. Jako první rozměr se udává délka

hrany, ze které vystupuje šipka odkazové čáry.

154

Dráţky se ve svislých konstrukcích mohou zřizovat jako:

- Svislé prŧběţné aţ k podlaze,

- svislé ukončené v dané výšce nad podlahou,

- vodorovné v dané výšce.

Niky jsou výklenky zřizované ve svislých nosných konstrukcích.

Zapamatuj si:

a) Jestliţe dráţku protíná myšlená vodorovná rovina řezu, zakreslí se její obrys

velmi tlustou plnou čarou, viditelné hrany v pohledu pod rovinou řezu

tlustou plnou čarou (obvykle u svislých dráţek).

b) Jestliţe dráţku myšlená vodorovná rovina řezu neprotíná (je nad nebo pod

rovinou), zakreslí se její obrys tlustou čárkovanou čarou (většinou se týká

vodorovných dráţek).

c) Při označování se uvede na odkazovou čáru písmenná značka s pořadovým

číslem úpravy a za ni součin rozměrŧ v mm v pořadí šířka x hloubka x

výška, pod odkazovou čáru v závorce (úroveň spodní hrany), pokud se

nejedná o dráţku prŧběţnou.

Zapamatuj si:

d) Nika se zakreslí obrysem, její tvar se vyplní jednou úhlopříčkou.

e) Jestliţe niku protíná myšlená vodorovná rovina řezu, zobrazí se její obrys

velmi tlustou plnou čarou, spodní hrana tlustou plnou čarou.

f) Jestliţe dráţku myšlená vodorovná rovina řezu neprotíná (je nad nebo pod

rovinou), zakreslí se její obrys tlustou čárkovanou čarou.

g) Při označování se uvede na odkazovou čáru písmenná značka s pořadovým

číslem úpravy a za ni součin rozměrŧ v mm v pořadí šířka x výška x

hloubka, pod odkazovou čáru v závorce (úroveň spodní hrany).

155


a) Do rozpracovaného pŧdorysu podlaţí dokreslete podle obr. č. 155 vyznačené

stavební úpravy a popište je.

b) Společně s učitelem přečtěte druh jednotlivých úprav a vysvětlete, k čemu

v objektu slouţí.

c) Popište slovně, jaké stavební úpravy jsou zakresleny v části pŧdorysu na

obr. č. 156.

Obr. 156 - Zakreslování a kótování stavebních úprav

156

Obr. 157 - Zakreslení stavebních úprav a obkladŧ do rozpracovaného pŧdorysu

Obr. 158 - Čtení stavebních úprav kreslených v pŧdoryse

157


a) Dokončete rozpracovaný pŧdorys podlaţí podle textu: Jak kreslit pŧdorys

podlaţí, část 4 – dokončení výkresové části. Konečná podoba výkresu je

znázorněna na obr. č. 157.

Legendy, popisová pole a další náleţitosti výkresu nakreslete na novou A4

a přiloţte k pŧdorysu.

JAK KRESLIT PŦDORYS PODLAŢÍ: ČÁST 4 – DOKONČENÍ VÝKRESOVÉ

ČÁSTI

Osaďte a zakótujte komínové těleso.

Zakreslete a zakótujte obklady.

Zakreslete, popište a zakótujte stavební úpravy.

Tlustou plnou čarou dokreslete hrany konstrukcí viditelné pod rovinou řezu, které

dosud nejsou zakresleny (okraje dlaţby, schodky) a zakótujte.

Pomocí šablony vyznačte potřebné zařizovací předměty.

Vymaţte čáry ve stycích stěn, kde se nemění materiál. Proveďte šrafování zdiva

v řezaných konstrukcích.

Doplňte do obdélníčku výškovou úroveň podlahy v daném podlaţí, případně další

výškové kóty a výškové kóty na odkazech.

Připravte si legendu místností a vyplňte ji, čísla místností doplňte do pŧdorysu.

Sestavte specifikací stavebních materiálŧ s odvoláním na pouţité šrafování.

Případně sestavte specifikaci překladŧ

Nerýsujte směrovou rŧţici.

Zakreslete a vyplňte popisové pole.

Nad popisové pole uveďte nadmořskou výšku, které odpovídá úroveň +-0,000.

Obtáhněte velmi tlustou plnou čárou obrys konstrukcí, které protíná myšlená rovina

řezu a jsou ve styku se vzduchem.

158

Obr. 159 - Konečná podoba výkresu pŧdorysu podlaţí

159

5.16 Legendy a specifikace na výkresech

Pro doplnění grafického vyjádření se výkresy doplňují legendami a specifikacemi.

Legendy jsou tabulky umístěné v pruhu na výkresu v prostoru nad popisovým polem. Legendou, kterou obsahuje kaţdý pŧdorys podlaţí je Legenda místností. Legenda stavebních materiálŧ se obvykle zřizuje pouze na pŧdoryse prvního nadzemního podlaţí a vztahuje se na všechny výkresy ze souboru.

Legenda místností obsahuje:

Označení místnosti pouţité ve výkrese,

účel místnosti,

podlahovou plochu místnosti v m2 na dvě desetinná místa (bez výklenkŧ),

úpravu podlahy, popř. odkaz na označení skladby podlahy,

v poznámce mohou být specifikovány další nutné popisy (např. povrchy stěn a stropŧ).

Tabulka 5 - Legenda místností.

JAK OZNAČIT PODLAŢÍ A ČÍSLOVAT MÍSTNOSTI V PŦDORYSE

V pŧdorysech číslujte podlaţí nad okolním terénem směrem vzhŧru (1NP = první

nadzemní podlaţí) a pod terénem směrem dolŧ (S = suterén).

Je-li několik suterénŧ pod sebou, číslujte je 1S, 2S, atd.

Kaţdou místnost v podlaţí označte třemi číslicemi.(př. 101).

160

V nadzemních podlaţích znamená první číslice označení podlaţí, další dvě

pořadové číslo místnosti v daném podlaţí (např. 101 – první místnost v prvním

nadzemním podlaţí).

V suterénu označujte místnosti např. S01. „S“ znamená suterén (označení podlaţí),

další dvě číslice pořadové číslo místnosti v daném suterénu (např. S01 – první

místnost v suterénu, má-li objekt pouze jeden suterén, 1S01 – první místnost

v nejvyšším suterénu, má-li objekt více suterénŧ pod sebou).

Místŧm venku přiřaďte pořadové číslo místnosti 00. Před ně zapište číslo podlaţí, ve

kterém se nacházejí (200 – lodţie ve druhém nadzemním podlaţí). Jestliţe je

venkovních prostor v podlaţí více, odlište je mezi sebou přiřazením malého písmene

(např. 200a).

U schodišť a výtahových šachet pořadové číslo místnosti ponechejte stejné ve všech

podlaţích (např. 105, 205, 305 – prostor schodiště).

Místnosti začněte číslovat u vstupu a pokračujte ve směru hodinových ručiček.

Do výkresu zapište do kaţdé místnosti číselné označení a název místnosti a obojí

podtrhněte. Jestliţe je součástí výkresu legenda místností, mŧţete název místnosti

z popisu na výkrese vynechat.

Legenda stavebních materiálŧ

Skládá se z obdélníkŧ a jednoznačného popisu pouţitého stavebního materiálu. Obdélníky jsou vyplněny šrafováním pro hmoty, které jsou ve výkresu pouţity.

Převaţující zdivo se nešrafuje, proto jeden z obdélníkŧ zŧstává volný a doplní se pouze popisem materiálu.

Zapamatuj si:

V pŧdorysu se do kaţdé místnosti vepíše trojmístné číslo pro označení místnosti

a její název. Obojí se zapíše velmi tlustě písmen velikosti 7 mm a podtrhne se.

161

Tabulka 6 - Legenda stavebních materiálŧ.

Legenda povrchových úprav se vztahuje k technickému pohledu a obvykle se umisťují přímo na výkres. Blíţe popisuje povrchy a barvu jednotlivých částí fasády.

Tabulka 7 - Legenda povrchových úprav.

Specifikace ( Seznam částí pro…) jsou tabulky, které vysvětlují značky, které byly pouţité ve výkresu. Nebývají součástí výkresového listu, ale uvádějí se ve zvláštních přílohách.

V praxi se zpracovávají specifikace rŧzných výrobkŧ (např. překladŧ, výplní otvorŧ, klempířských výrobkŧ, zámečnických výrobkŧ apod.).

Tabulka 8 - Specifikace překladŧ.

162

Tabulka 9 - Specifikace výrobkŧ.

163

5.17 Směrová rŧţice

Umísťuje se na výkres pŧdorysu podlaţí. Jejím úkolem je graficky naznačit orientaci navrţené stavby ke světovým stranám. Vybarvená strana šipky ukazuje severní sranu.

Obr. 160 - Směrová rŧţice

Tabulka 10 - Specifikace klempířských výrobkŧ.

164

JAK ČÍST VÝKRES PŦDORYSU PODLAŢÍ

Při čtení výkresŧ postupujte podle níţe uvedených bodŧ. Potřebné údaje vyhledejte ve výkresu a zformulujte do jednoduchých vět.

Obsah výkresu

- Jaký objekt je na výkrese zobrazen, - které části výkres obsahuje (výkresová část, legendy, poznámky apod.) - které podlaţí je na výkrese zobrazeno.

Dispoziční řešení objektu

- Uspořádání místností, - názvy a rozměry jednotlivých místností.

Konstrukční systém stavebního objektu

- Co tvoří nosnou kostru objektu, které konstrukce jsou nosné.

Popis jednotlivých druhŧ nosných konstrukcí

- Popis obvodové konstrukce, rozměry, materiál, - vnitřní nosné prvky, rozměry a materiál.

Popis vnitřních nenosných konstrukcí

- Rozmístění příček, - druhy (jednoduché, dvojité), jejich účel, tloušťky, materiál.

Otvory a jejich výplně

Okna

- druh (dvojitá, zdvojená) - popis jednotlivých oken – skladebné rozměry otvorŧ, výška poprsníku,

jeho úprava, ostění a nadpraţí.

Dveře

- Jednotlivé dveře podle zpŧsobu otevírání a počtu dveřních křídel, - druh zárubně, - jmenovité rozměry dveří a velikosti otvoru - úprava ostění, nadpraţí a prahu.

Komínové a ventilační prŧduchy

- Účel, rozměry, vazba na podlaţí, sopouch, vymetací,vybírací a čistící otvory, umístění spotřebiče.

Stavební úpravy

- Prostupy, dráţky a niky. - U kaţdého typu úpravy uveďte účel úpravy, polohu, rozměry, polohu

vzhledem k podlaze.

Úpravy povrchŧ - obklady

- Druh obkladu, umístění, rozměry, výška obkladu, poloha vzhledem k podlaze.

165

Obr. 161 - Čtení pŧdorysu podlaţí

166


a) Připravte si kancelářský papír, narýsujte na něj rámeček 5mm a dvojlinku

20mm. Název cvičení – Nácvik čar.

b) Stránku rozdělte vodorovně na třetiny a svisle na polovinu. Vznikne vám šest

stejných dílŧ. Kreslete čáry od ruky podle obr. č. 160. Políčko vţdy vyplňte

celé.

6 KRESLENÍ NÁČRTŦ JEDNODUCHÝCH STAVEB

CÍLE:


Zaměřit skutečné rozměry části objektu metodou oměření.

Zobrazovat jednoduché konstrukce v náčrtech od ruky.

Orientovat se v pořízených náčrtech skutečného stavu.

Skicování od ruky je pro vás nepostradatelnou dovedností. Často budete v praxi potřebovat rychle načrtnout tvar konstrukce při přijímání zakázky, na jednoduchém nákresu ukázat zpŧsob řešení problému zákazníkovi, spolupracovníkovi nebo nadřízenému apod.

JAK SKICOVAT OD RUKY

Kreslete lehce obyčejnou tuţkou.

Čáru provádějte jedním tahem bez přerušování a nastavování.

Kreslete (praváci) zleva doprava a shora dolŧ.

Při kreslení se lehce opírejte o malík a tuţkou udrţujte daný směr.

Konec čar mŧţete lehce přetahovat.

Postupujte od celku k podrobnostem.

Vyuţívejte pomocných čar.

Výslednou kresbu vytáhněte aţ na konec.

167

Obr. 162 - Vzor cvičení - Nácvik čar

JAK ZAKRESLIT OBJEKT OD RUKY

Hlavním úkolem je co nejlépe vystihnout tvar a velikost objektu. K tomu vám

poslouţí poměry.

Pokud zachováte poměry jednotlivých délek k sobě navzájem, podaří se vám uchovat

charakteristický tvar celku.

K určení správného poměru vyuţívejte tzv. vizírování (poměřování skutečnosti).

Na pomoc si vezměte pravítku nebo tuţku, které vám přenesou vzájemné poměry na

papír.

Ruku při tom drţte nataţenou kolmo k tělu.

168


a) Rozdělte se do dvojic.

b) Společně s učitelem vyberte prostor ve škole, který budete po dvojicích

zaměřovat.

c) Pomocí svinovacího metru nebo pásma proveďte omeření vybraného

prostoru. Získané informace si zapisujte do náčrtu od ruky. Nezapomeňte na

okna, dveře, zařizovací předměty apod. Aţ práci dokončíte, přesuňte se zpět

do učebny.

d) Za pomoci vašeho náčrtu zpracujte v M 1:50 pŧdorys vybraného prostoru

s uplatněním všech pravidel pro zpracování výkresové dokumentace.

e) Vypočtěte podlahovou plochu prostoru, popř. jednotlivých místností.


a) Vyzkoušejte si zakreslování objektŧ v exteriéru.

b) Zakreslete od ruky fasádu vybraného objektu.

Pro práci venku budete potřebovat měkkou tuţku, pryţ, tvrdou podloţku

a výkres formátu A3 nebo A4.

Podobným zpŧsobem přenášejte úhly.

Pouţívejte osy souměrnosti, pomocné přímky apod.

Konečný tvar nakonec vytáhněte tlustou tuţkou.

169

VĚDOMOSTNÍ TEST

1. Axonometrické zobrazení je nakresleno:

a) Na třech k sobě kolmých prŧmětnách.

b) Na dvou prŧmětnách v libovolné poloze.

c) Na jedné prŧmětně.

2. Nárysna je:

a) Vodorovná rovina, obraz na ní vznikne při pohledu shora.

b) Svislá rovina, obraz se získá pohledem z boku.

c) Svislá rovina v prŧčelní poloze, obraz se vytváří při pohledu ze předu.

3. Na stanové střeše najdete:

a) Jeden hřeben a dva okapy.

b) Jeden hřeben, čtyři nároţí a čtyři okapy.

c) Čtyři nároţí a čtyři okapy.

4. Myšlená vodorovná rovina pro vznik pŧdorysu podlaţí se vede:

a) Těsně nad úrovní podlahy a v místě otvoru se zalomí.

b) Asi ve třetině výšky podlaţí, tj. 1m nad podlahou. V místě otvorŧ

umístěných výše se rovina do otvoru zalomí.

c) 1m nad úrovní podlahy, je-li otvor umístěn výše, rovina ho neprotíná.

5. Rozměry formátu A4 jsou:

a) 220 x 297 cm

b) 210 x 297 mm

c) 297 x 420 mm

6. Popisové pole se na výkresu umísťuje:

a) Kamkoli, ale při poskládání výkresu musí být vidět.

b) Do pravého horního rohu 50 mm od okraje.

c) Do pravého dolního rohu 5 mm od okrajŧ oříznuté kopie.

7. Měřítko výkresu je:

a) Grafická značka, která ukazuje orientaci budovy ke světovým stranám.

b) Poměr zmenšení nebo zvětšení obrazu na výkrese oproti skutečnosti.

c) Tabulka na výkrese, která udává velikost jednotlivých místností v objektu.

170

8. Zeď o tloušťce 450 mm ve skutečnosti se na výkrese v měřítku1:50 zobrazí v šířce:

a) 90 mm

b) 9 mm

c) 9 cm

9. Pro zakreslování a kótování ve stavebních výkresech se pouţívají:

a) Dva typy čar.

b) Tři typy čar.

c) Čtyři typy čar.

10. Velmi tlustou plnou čarou se v pŧdorysu podlaţí zakreslí:

a) Obrys konstrukce v řezu, např. obvodová zeď.

b) Nadokenní překlady.

c) Zařizovací předměty.

11. Tlustou čerchovanou čarou se do pŧdorysu podlaţí zakreslují:

a) Hrany konstrukcí viditelné nad myšlenou rovinou řezu.

b) Obrys konstrukce v řezu.

c) Hrany konstrukce viditelné v pohledu, pod nebo za myšlenou rovinou řezu.

12. Délkové kóty ve výkresech se udávají:

a) V milimetrech na tři desetinná místa.

b) V metrech na tři desetinná místa.

c) V milimetrech.

13. Výškové kóty se udávají:

a) V metrech na tři desetinná místa.

b) V metrech.

c) V milimetrech.

14. Relativní výška udává:

a) Skutečnou nadmořskou výšku.

b) Výšku od srovnávací roviny 0,000.

c) Výšku od úrovně upraveného terénu.

15. Grafické značení hmot v řezech slouţí:

171

a) Ke zvýraznění nosného zdiva ve výkrese.

b) K označení konstrukcí, které protíná myšlená rovina řezu.

c) K vyjádření materiálu konstrukce.

16. Zařizovací předměty se zakreslují:

a) Do pŧdorysu podlaţí ve skutečných rozměrech zmenšených v měřítku

výkresu.

b) Do stavebních výkresŧ se nezakreslují.

c) Do pŧdorysu podlaţí podle šablony, měřítko není rozhodující.

17. Při kótování oken se uvádí:

a) Nad osu okna šířka, pod osu výška a výška parapetu.

b) Nad kótovací čáru výška okna, pod kótovací čáru šířka okna a v závorce

výška parapetu.

c) Nad kótovací čáru šířka okna, pod kótovací čáru výška okna a do závorky

výška parapetu.

18. Keramický obklad se do pŧdorysu zakreslí:

a) Velmi tlustou plnou čarou.

b) Tlustou plnou čarou.

c) Velmi tlustou čerchovanou čarou.

19. Prostup stropem se v pŧdorysu zobrazí:

a) Obrysem tlustou plnou čarou a vyznačením jedné úhlopříčky tlustou

čerchovanou čarou.

b) Obrysem tlustou čerchovanou čarou s vyznačením dvou úhlopříček tenkou

čerchovanou čarou.

c) Obrysem tenkou čerchovanou čarou.

20. Označení 4NP ve výkrese znamená:

a) Nezastavěný prostor s pořadovým číslem 4.

b) Čtvrté nadzemní podlaţí.

c) Čtyři nosné překlady nad oknem.

Správné řešení vědomostního testu:

1a), 2c), 3c), 4b), 5b), 6c), 7b), 8b), 9c), 10a), 11a), 12c), 13a), 14b), 15c), 16a), 17c), 18c),

19b), 20b)

172

Hodnocení vědomostního testu:

Za kaţdou správnou odpověď si započtěte l bod, za chybnou odpověď 0 bodŧ.

Součtem získaných bodŧ získáte své hodnocení:

Klasifikace Neprospěl Prospěl

Počet bodů 0 až 12 13 až 20

173

POUŢITÁ LITERATURA

Cvičení z pozemního stavitelství, konstrukční cvičení, autor: Jan Novotný, Sobotáles,

Praha 2007.

Odborné kreslení, autor: Šárka Kýhosová,PARTA s.r.o., 2004

Čítanka výkresŧ ve stavebnictví, autor: Ing. Antonín Doseděl a kolektiv, Sobotáles,

Praha 2004

Odborné kreslení I pro 1. Ročník SOU, autor: Magdaléna Kissová, Sobotáles, Praha

2000

174

REJSTŘÍK

Bod je základním pojmem v geometrii. Můžete ho

zobrazit křížkem, kroužkem, tečkou, pokud leží na

čáře, použijte pro zobrazení čárku. K pojmenování

slouží velká písmena, popřípadě číslice.................... 22

Čtyřúhelníkem rozumějte část roviny, kterou ohraničují

čtyři různoběžné přímky. ......................................... 46

Druhy čar ve stavebních výkresech ............................. 123

Elipsa je křivka vzniklá spojením nekonečného množství

bodů, které mají součet vzdáleností od dvou předem

daných bodů (ohnisek) neměnný a rovný délce hlavní

osy. Vedlejší osa je na osu hlavní kolmá a půlí ji.

Elipsa bývá jednoznačně dána svými ohnisky a osami.

Konstrukci lze provést několika způsoby: ................ 62

Grotesk .......................................................................... 18

Kopie je výkres zhotovený reprograficky (na kopírovacím

stroji) z originálu. ................................................... 109

Kótování ve stavebních výkresech ............................... 126

Kruh chápejte jako část roviny ohraničenou z vnější

strany kružnicí. Kruh rozdělený průměrem na dvě

stejné polovina se nazývá půlkruh. .......................... 61

Kruhovou výsečí se nazve část kruhu vyťatá dvěma

průměry. Svírají – li průměry pravý úhel, potom se

jedná o čtvrtkruh. .................................................... 61

Kružnice je křivka vzniklá spojením nekonečného

množství bodů, které mají stejnou vzdálenost od

předem daného bodu (středu kružnice). Jejich

vzdálenost se nazývá poloměr kružnice. Dvojnásobek

této vzdálenosti se označuje jako průměr kružnice.

Ke konstrukci kružnice používejte kružítko.............. 60

Legenda povrchových úprav se vztahuje k technickému

pohledu a obvykle se umisťují přímo na výkres. .... 183

Legenda stavebních materiálů .................................... 183

Legendy a specifikace na výkresech ............................ 181

Lichoběžník je čtyřúhelník, který má rovnoběžné pouze

dvě protilehlé strany . .............................................. 48

Mají-li stejnou délku jen strany protilehlé, jedná se o

obdélník. .................................................................. 46

Má-li všechny strany stejně dlouhé a jeho úhlopříčky jsou

na sebe kolmé, nazývá se čtverec. ........................... 46

Měřítka stavebních výkresů ........................................ 119

Mezikružím se nazve část roviny mezi dvěma

soustřednými kružnicemi. ........................................ 61

Obraz, který při zobrazení vznikne na průmětně

pojmenujte průmět. ................................................ 67

Odkazové čáry ............................................................. 134

Originál se obvykle pořizuje výstupem z PC na

velkoplošné tiskárně a slouží jako předloha pro

množení. ................................................................ 109

Plocha, na kterou se těleso zobrazuje (sešit, výkres) se

nazývá průmětna. .................................................... 67

Polopřímka je přímka z jedné strany ohraničená bodem,

na straně druhé pokračuje do nekonečna. .............. 24

Popisové pole, popisový rámec nebo také razítko (jeho

šablona se může na výkres umístit otištěním razítka)

je ohraničené místo na výkrese, ve kterém jsou

umístěny zejména všechny informace o obsahu

výkresu a jeho autorech. Slouží k jednoznačné

identifikaci daného výkresu. .................................. 112

Promítání kosoúhlé – dopadající paprsky svírají

s průmětnou úhel jiný, než pravý............................. 68

Promítání na dvě průmětny – obraz je zachycen a

rozkreslen do dvou zobrazení. ................................. 69

Promítání na jednu průmětnu – celý objekt je nakreslen

v jednom obraze. ..................................................... 69

Promítání na tři průmětny – obraz je rozdělen do tří

složek. ...................................................................... 69

Promítání pravoúhlé – paprsky dopadají na průmětnu

kolmo pod úhlem 90°............................................... 68

Promítání středové – promítací paprsky se sbíhají

v jednom bodě (lidském oku). Toto promítání se

nazývá perspektiva. ................................................. 67

Příložník ......................................................................... 10

Přímka je jednoznačně určena dvěma body. Leží na ní ale

bodů nekonečně mnoho, není ničím ohraničená,

pokračuje do nekonečna. ......................................... 22

Půdorys podlaží vám umožní zobrazit vnitřní prostory

objektu, jejich tvar a velikost. Ukáže rozmístění

nosných a nenosných svislých konstrukcí, umístění

otvorů a schodiště. ................................................ 102

Rovnoběžník je čtyřúhelník, který má každé dvě

protilehlé strany rovnoběžné. Jeho úhlopříčky se

vzájemně půlí. .......................................................... 46

Různoběžník je čtyřúhelník, který nemá žádné dvě strany

rovnoběžné. ............................................................. 48

Rýsovací papír ............................................................... 10

Rýsovací prkno .............................................................. 10

Skládání výkresů .......................................................... 116

Směrová růžice ............................................................ 186

Stavební výkres chápejte jako prostředek k předávání

informací mezi jednotlivými účastníky stavby. Patří

mezi ně architekt, projektant, zhotovitel stavby a jeho

zaměstnanci v různých profesích, investor (ten, kdo

stavbu financuje), technický dohled, zástupci

stavebního úřadu, hasiči ap. .................................... 97

Střecha je stavební konstrukce, která chrání objekt

především před povětrnostními vlivy. Současně také

esteticky dotváří stavbu v její horní části. ................ 92

Svislý řez vám ukáže členění objektu ve svislém směru.

Zachycuje výšky a tloušťky svislých konstrukcí,

jednotlivé části vodorovných nosných konstrukcí

175

(stropů), výšky otvorů, komínů, výškové řešení

schodiště apod. ...................................................... 103

Trojúhelník chápejte jako část roviny, kterou ohraničují

tři různoběžné přímky. ............................................. 42

Trojúhelník rovnoramenný má stejně dlouhé dvě strany,

tzv. ramena. ............................................................. 42

Trojúhelník rovnostranný má všechny tři strany stejně

dlouhé. ..................................................................... 42

Trojúhelník různostranný má každou stranu v jiné délce.

................................................................................. 42

Úhloměr ........................................................................ 11

Úsečka je přímka ohraničená dvěma body. Má svou

velikost (délku), kterou můžete změřit. Popisujme ji

pomocí krajních bodů písmeny velké abecedy. ....... 26

Výkresová dokumentace objektů pozemních staveb

zahrnuje výkresy několika druhů: ............................ 97

Výkresy architektonicko-stavebního řešení .................. 97

Výkresy plánu organizace výstavby ............................. 101

Výkresy stavebních konstrukcí ...................................... 99

Výkresy technických zařízení budov .............................. 99

Výškové kótování ........................................................ 131

Zakreslování výplní otvorů .......................................... 150

Zakreslování zařizovacích předmětů ........................... 139

Zlatý řez je poměr stran obdélníka, který se pokládá

v architektuře za nejvyváženější a je vyjádřen

poměrem stran 1:√2. ............................................. 108

Značení stavebních hmot v řezech .............................. 135

Zobrazování pohledů na průčelí .................................. 106

Zúžený grotesk .............................................................. 19

176

SEZNAM OBRÁZKŦ

OBR. 1 - PRÁCE S PŘÍLOŢNÍKEM .................................................................................................................................................. 6 OBR. 2 - PRAVÍTKA ..................................................................................................................................................................... 6 OBR. 3 - ÚHLOMĚR ..................................................................................................................................................................... 7 OBR. 4 - ÚPRAVA HROTU KRUŢÍTKA ........................................................................................................................................... 7 OBR. 5 - KRUŢÍTKO .................................................................................................................................................................... 7 OBR. 6 - TUŢKY .......................................................................................................................................................................... 7 OBR. 7 - VERSATILKA ................................................................................................................................................................ 7 OBR. 8 - MIKROTUŢKA ................................................................................................................................................................ 8 OBR. 9 - OZNAČENÍ GRAFITOVÝCH TUŢEK PODLE TVRDOSTI ......................................................................................................... 8 OBR. 10 – MAZACÍ PRYŢ ............................................................................................................................................................. 8 OBR. 11 – ŠABLONA ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŦ .......................................................................................................................... 8 OBR. 12 - SPRÁVNÉ DRŢENÍ TUŢKY U PRAVÁKŦ, U LEVÁKŦ.......................................................................................................... 9 OBR. 13 - ÚPRAVA PRVNÍ STRANY V SEŠITĚ ............................................................................................................................... 11 OBR. 14 - ZPŦSOB OZNAČOVÁNÍ DÍLČÍCH CVIČENÍ. .................................................................................................................... 11 OBR. 15 - GROTESK 4:4 ............................................................................................................................................................ 13 OBR. 16 – GROTESK 3:4 ............................................................................................................................................................ 13 OBR. 17 – GROTESK 2:4 ............................................................................................................................................................ 13 OBR. 19 –ZŦŢENÝ GROTESK...................................................................................................................................................... 14 OBR. 18 – GROTESK 1:4 ............................................................................................................................................................ 14 OBR. 21 - O,C,G,B,P ................................................................................................................................................................... 15 OBR. 20 - H,F,E,B,P .................................................................................................................................................................... 15 OBR. 22 – VZOR CVIČENÍ - PÍSMO .............................................................................................................................................. 16 OBR. 23 - JAK ZOBRAZIT BOD .................................................................................................................................................... 17 OBR. 24 - PŘÍMKA ..................................................................................................................................................................... 18 OBR. 25 - POLOHA PŘÍMEK V ROVINĚ ........................................................................................................................................ 18 OBR. 26 - POLOPŘÍMKA ............................................................................................................................................................. 18 OBR. 27 - ÚSEČKA .................................................................................................................................................................... 19 OBR. 28 - SCHEMATICKÝ POSTUP .............................................................................................................................................. 19 OBR. 29 - KONSTRUKCE KOLMICE POMOCÍ KRUŢÍTKA ................................................................................................................ 20 OBR. 30 - ROZDĚLENÍ ÚSEČKY NA POLOVINU ............................................................................................................................. 21 OBR. 31 - RÝSOVÁNÍ ROVNOBĚŢEK ........................................................................................................................................... 21 OBR. 32 - ROZDĚLENÍ ÚSEČKY NA STEJNÉ DÍLY ......................................................................................................................... 22 OBR. 33 – VZOR - DĚLENÍ STRANY NA TŘETINY. ........................................................................................................................ 23 OBR. 34 – ÚHEL A JEHO OZNAČENÍ ............................................................................................................................................ 24 OBR. 35 - ŘECKÁ ABECEDA ....................................................................................................................................................... 24 OBR. 36 - VYNÁŠENÍ ÚHLŦ........................................................................................................................................................ 25 OBR. 37 – DĚLENÍ STRANY NA TŘETINY S UKÁZKOU, KAM SE PÍŠÍ DÍLČÍ NADPISY ........................................................................ 26 OBR. 38 - DĚLENÍ STRANY NA ŠESTINY S UKÁZKOU, KAM SE PÍŠÍ DÍLČÍ NADPISY – VIZ VZOROVÝ SEŠIT ....................................... 26 OBR. 39 - PŘENÁŠENÍ ÚHLŦ ...................................................................................................................................................... 27 OBR. 40 - SČÍTÁNÍ ÚHLŦ ........................................................................................................................................................... 27 OBR. 41 - DĚLENÍ ÚHLŦ NA POLOVINU ...................................................................................................................................... 28 OBR. 42 - KONSTRUKCE ÚHLU 60° ............................................................................................................................................ 29 OBR. 43 - KONSTRUKCE ÚHLU 30° ............................................................................................................................................ 29 OBR. 44 - KONSTRUKCE ÚHLU 120° .......................................................................................................................................... 30 OBR. 45 - KONSTRUKCE ÚHLU 90° ............................................................................................................................................ 30 OBR. 46 - KONSTRUKCE ÚHLU 45° ............................................................................................................................................ 30 OBR. 47 - KONSTRUKCE ÚHLU 75° ............................................................................................................................................ 31 OBR. 49 - ROZDĚLENÍ PODLE STRAN .......................................................................................................................................... 32 OBR. 48 – NÁKRES TROJÚHELNÍKU ............................................................................................................................................ 32 OBR. 50 - ROZDĚLENÍ PODLE ÚHLŦ ........................................................................................................................................... 33 OBR. 51 - VZOR ROZDĚLENÍ STRANY. DO PRÁZDNÝCH POLÍ, VE KTERÝCH NELZE TROJÚHELNÍK VYTVOŘIT SE POLE PROŠKRTNE. . 34 OBR. 52 – ČTVEREC A OBDÉLNÍK .............................................................................................................................................. 35 OBR. 53 - KOSOČTVEREC A KOSODÉLNÍK ................................................................................................................................... 36 OBR. 54 - LICHOBĚŢNÍKY .......................................................................................................................................................... 36

177

OBR. 55 - RŦZNOBĚŢNÍK ........................................................................................................................................................... 36 OBR. 56 - DĚLENÍ STRANY NA ŠESTINY - ČTYŘÚHELNÍKY ........................................................................................................... 37 OBR. 57 – POSTUP SESTROJENÍ PRAVIDELNÉHO PĚTIÚHELNÍKU .................................................................................................. 38 OBR. 58 - POSTUP SESTROJENÍ PĚTICÍPÉ HVĚZDY ....................................................................................................................... 39 OBR. 59 - POSTUP SESTROJENÍ PRAVIDELNÉHO ŠESTIÚHELNÍKU ................................................................................................. 39 OBR. 60 - POSTUP SESTROJENÍ ŠESTICÍPÉ HVĚZDY ...................................................................................................................... 40 OBR. 61 - POSTUP SESTROJENÍ PRAVIDELNÉHO ŠESTIÚHELNÍKU ................................................................................................. 41 OBR. 62 - POSTUP SESTROJENÍ OSMICÍPÉ HVĚZDY ...................................................................................................................... 41 OBR. 63 - POSTUP SESTROJENÍ N-ÚHELNÍKU S LICHÝM POČTEM VRCHOLŦ .................................................................................. 43 OBR. 64 - POSTUP SESTROJENÍ N-ÚHELNÍKU S SUDÝM POČTEM VRCHOLŦ. .................................................................................. 45 OBR. 65 - DĚLENÍ STRANY NA POLOVINU - N-ÚHELNÍKY. ........................................................................................................... 46 OBR. 66 - KRUŢNICE – NÁZVOSLOVÍ .......................................................................................................................................... 47 OBR. 67 - KRUH - NÁZVOSLOVÍ ................................................................................................................................................. 48 OBR. 68 - ELIPSA - NÁZVOSLOVÍ ................................................................................................................................................ 49 OBR. 69 - SESTROJENÍ ELIPSY POMOCÍ PROVÁZKU...................................................................................................................... 50 OBR. 70 - SESTROJENÍ ELIPSY BODOVOU METODOU.................................................................................................................... 51 OBR. 71 - ELIPSA, OVÁL – KONSTRUKCE .................................................................................................................................... 52 OBR. 72 – ROVNOBĚŢNÉ PROMÍTÁNÍ PAPRSKŦ DO ROVINY ......................................................................................................... 54 OBR. 73 – STŘEDOVÉ PROMÍTÁNÍ PAPRSKŦ DO ROVINY .............................................................................................................. 54 OBR. 74 – PRAVOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ PAPRSKŦ DO ROVINY............................................................................................................ 54 OBR. 75 - KOSOÚHLÉ PROMÍTÁNÍ PAPRSKŦ DO ROVINY .............................................................................................................. 54 OBR. 76 - ZOBRAZENÍ BODU NA TŘI K SOBĚ KOLMÉ PRŦMĚTNY .................................................................................................. 55 OBR. 77 – TYPY KOSOÚHLÉHO PROMÍTÁNÍ .................................................................................................................................. 56 OBR. 78 - TĚLESA ..................................................................................................................................................................... 57 OBR. 79 – TĚLESA – VZOR STRÁNKY ......................................................................................................................................... 58 OBR. 80 - KONSTRUKCE KRYCHLE V KOSOÚHLÉM PROMÍTANÍ .................................................................................................... 59 OBR. 81 - KONSTRUKCE KVÁDRU V KOSOÚHLÉM PROMÍTANÍ .................................................................................................... 60 OBR. 82 - KONSTRUKCE ČTYŘBOKÉHO JEHLANU V KOSOÚHLÉM PROMÍTANÍ ............................................................................. 61 OBR. 83 – KONSTRUKCE KOLMÉHO ČTYŘBOKÉHO JEHLANU V KOSOÚHLÉM PROMÍTÁNÍ. ............................................................. 62 OBR. 84 - PRŦMĚTNY. ............................................................................................................................................................... 63 OBR. 85 - OTEVŘENÍ PROSTORU DO PLOCHY SEŠITU ................................................................................................................... 64 OBR. 86 - VZOR - ROZDĚLENÍ STRANY PRO ZOBRAZENÍ TĚLESA NA TŘI PRŦMĚTNY. .................................................................... 65 OBR. 87 - ZOBRAZENÍ BODU NA TŘI PRŦMĚTNY ......................................................................................................................... 66 OBR. 88 - ZOBRAZENÍ KRYCHLE NA TŘI PRŦMĚTNY ................................................................................................................... 67 OBR. 89 - VZOR - ZOBRAZENÍ KRYCHLE NA TŘI PRŦMĚTNY........................................................................................................ 68 OBR. 90 - ZOBRAZENÍ KVÁDRU NA TŘI PRŦMĚTNY. .................................................................................................................... 69 OBR. 91 – VZOR - ZOBRAZENÍ KVÁDRU NA TŘI PRŦMĚTNY. ........................................................................................................ 70 OBR. 92 - ZOBRAZENÍ JEHLANU NA TŘI PRŦMĚTNY. .................................................................................................................... 71 OBR. 93 – VZOR - ZOBRAZENÍ JEHLANU NA TŘI PRŦMĚTNY ........................................................................................................ 72 OBR. 94 - ZOBRAZENÍ KOMOLÉHO JEHLANU NA TŘI PRŦMĚTNY. ................................................................................................. 74 OBR. 95 - KOMOLÝ JEHLAN ....................................................................................................................................................... 75 OBR. 96 - TĚLESA PRO ZADÁNÍ PRACOVNÍHO ÚKOLU Č. 21. ........................................................................................................ 76 OBR. 97 - ZÁKLADNÍ ČÁSTI SKLONITÝCH STŘECH. ..................................................................................................................... 77 OBR. 98 - ZÁKLADNÍ TYPY SKLONITÝCH STŘECH. ...................................................................................................................... 78 OBR. 99 - KOSOÚHLÉ PRŦMĚTY JEDNOTLIVÝCH TYPŦ STŘECH. .................................................................................................. 80 OBR. 100 - VZNIK ZOBRAZENÍ PŦDORYSU. ................................................................................................................................. 85 OBR. 101 - ZOBRAZOVÁNÍ SVISLÉHO ŘEZU. ................................................................................................................................ 86 OBR. 102 - VEDENÍ MYŠLENÉ ROVINY ŘEZU PRO VZNIK SVISLÉHO ŘEZU A JEJÍ ZAKRESLENÍ DO PŦDORYSU. ................................. 87 OBR. 103 - VEDENÍ MYŠLENÉ ROVINY ŘEZU PRO VZNIK SVISLÉHO ŘEZU TAK, ABY PROCHÁZELA CHARAKTERISTICKÝMI OTVORY V

PODLAŢÍ. ......................................................................................................................................................................... 88 OBR. 104 - PŘÍČNÝ ŘEZ OBJEKTEM. ........................................................................................................................................... 88 OBR. 105 - PODÉLNÝ ŘEZ OBJEKTEM. ........................................................................................................................................ 89 OBR. 106- ZOBRAZOVÁNÍ POHLEDU. .......................................................................................................................................... 90 OBR. 107 - FORMÁTY VÝKRESŦ. ................................................................................................................................................ 91 OBR. 108 - VZOR - FORMÁTY. ................................................................................................................................................... 92 OBR. 109 - OKRAJE VÝKRESU. ................................................................................................................................................... 93

178

OBR. 110 - ROZMÍSTĚNÍ OBRAZŦ NA VÝKRESE........................................................................................................................... 94 OBR. 111 - SCHÉMA UMÍSTĚNÍ POPISOVÉHO POLE DO PRAVÉHO DOLNÍHO ROHU. ........................................................................ 96 OBR. 112 - VZOR POPISOVÉHO POLE – PROJEKČNÍ KANCELÁŘ. ................................................................................................... 96 OBR. 113 - VZOR POPISOVÉHO POLE – ŠKOLNÍ PROJEKT. ............................................................................................................ 97 OBR. 114 - VZOR POPISOVÉHO POLE – ZJEDNODUŠENÉ POPISOVÉ POLE PRO GRAFICKÉ PRÁCE. .................................................... 98 OBR. 115 - SKLÁDÁNÍ VÝKRESŦ K VOLNÉMU ŘAZENÍ. ................................................................................................................ 99 OBR. 116 - SKLÁDÁNÍ ... ......................................................................................................................................................... 100 OBR. 117 - SKLÁDÁNÍ ... ......................................................................................................................................................... 100 OBR. 118 - MĚŘÍTKA STAVEBNÍCH VÝKRESŦ. .......................................................................................................................... 102 OBR. 119 - VZOR - DRUHY ČAR. ............................................................................................................................................... 108 OBR. 120 - DÉLKOVÉ KÓTOVÁNÍ – DETAIL............................................................................................................................... 109 OBR. 121 - PŘÍKLAD DÉLKOVÉHO KÓTOVÁNÍ – M 1:50. ........................................................................................................... 110 OBR. 122 - KÓTOVÁNÍ ČÁSTI PŦDORYSU – M 1:50. .................................................................................................................. 113 OBR. 123 - MATRICE PRO KÓTOVÁNÍ, M 1: 50. ........................................................................................................................ 113 OBR. 124 - VÝŠKOVÉ KÓTOVÁNÍ – DETAIL. ............................................................................................................................. 114 OBR. 125 - VÝŠKOVÉ KÓTY VE SVISLÉM ŘEZU. ........................................................................................................................ 115 OBR. 126 - KÓTY V PŦDORYSE. ................................................................................................................................................ 115 OBR. 127 - ODKAZOVÉ ČÁRY. ................................................................................................................................................. 116 OBR. 128 - ŠRAFOVÁNÍ V PŘILEHLÝCH PLOCHÁCH. .................................................................................................................. 118 OBR. 129 - VZOR CVIČENÍ – HMOTY V ŘEZU. OBR. 130 - VZOR CVIČENÍ – HMOTY V DETAILECH. .................. 120 OBR. 131 - ZNÁZORNĚNÍ ZAŘIZOVACÍCH PŘEDMĚTŦ - M 1:50. ................................................................................................. 121 OBR. 132 - NÁBYTKOVÉ ZAŘIZOVACÍ PŘEDMĚTY - M 1:50. ..................................................................................................... 122 OBR. 133 - DOPLŇKOVÉ ZAŘIZOVACÍ PŘEDMĚTY. .................................................................................................................... 122 OBR. 134 - VZOR CVIČENÍ – ZAŘIZOVACÍ PŘEDMĚTY. .............................................................................................................. 124 OBR. 135 - DRUHY ČAR PŘI ZAKRESLOVÁNÍ PŦDORYSU. ......................................................................................................... 126 OBR. 136 - ŘAZENÍ VNĚJŠÍCH KÓT V PŦDORYSE. ...................................................................................................................... 128 OBR. 137 - PŦDORYS SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE. ................................................................................................................. 130 OBR. 138 - POHLED NA DVOUKŘÍDLÉ OKNO. ............................................................................................................................ 131 OBR. 139 - ZPŦSOBY OTEVÍRÁNÍ OKEN – ZAKRESLENÍ V TECHNICKÉM POHLEDU. ..................................................................... 132 OBR. 140 - ZAKRESLENÍ ČÁSTÍ OKNA. ..................................................................................................................................... 134 OBR. 141 - PŘÍKLADY OKEN. ................................................................................................................................................... 135 OBR. 142 - KÓTOVÁNÍ OKEN V PŦDORYSE. .............................................................................................................................. 136 OBR. 143 - PŦDORYS – ZAKRESLOVÁNÍ OKEN. ......................................................................................................................... 138 OBR. 144 - ZAKRESLOVÁNÍ DVEŘÍ V PŦDORYSU PODLE ZPŦSOBU OTEVÍRÁNÍ. .......................................................................... 139 OBR. 145 - DVEŘE LEVÉ A DVEŘE PRAVÉ. ................................................................................................................................ 140 OBR. 146 - ZAKRESLOVÁNÍ DVEŘÍ V PŘÍČCE, V NOSNÉ STĚNĚ A V OBVODOVÉ STĚNĚ. ................................................................ 140 OBR. 147 - DVEŘE V OCELOVÉ LISOVANÉ ZÁRUBNI V NOSNÉ STĚNĚ S ÚPRAVOU U PODLAHY. .................................................... 141 OBR. 148 - KÓTOVÁNÍ DVEŘÍ V PŦDORYSE - OBECNĚ. .............................................................................................................. 144 OBR. 149 - KÓTOVÁNÍ DVEŘÍ V PŦDORYSE. ............................................................................................................................. 145 OBR. 150 - KÓTOVÁNÍ VCHODOVÝCH A BALKONOVÝCH DVEŘÍ V PŦDORYSE. ........................................................................... 146 OBR. 151 - ZAKRESLOVÁNÍ A KÓTOVÁNÍ GARÁŢOVÝCH VRAT. ................................................................................................. 146 OBR. 152 - PŦDORYS S OKNY A DOKRESLENÝMI DVEŘMI. ........................................................................................................ 149 OBR. 153 - ČTENÍ VÝPLNÍ OTVORŦ. ......................................................................................................................................... 150 OBR. 154 - ZAKRESLOVÁNÍ A KÓTOVÁNÍ OBKLADŦ. ................................................................................................................ 152 OBR. 155 - ČTENÍ OBKLADŦ KRESLENÝCH V PŦDORYSE. .......................................................................................................... 152 OBR. 156 - ZAKRESLOVÁNÍ A KÓTOVÁNÍ STAVEBNÍCH ÚPRAV. ................................................................................................. 155 OBR. 157 - ZAKRESLENÍ STAVEBNÍCH ÚPRAV A OBKLADŦ DO ROZPRACOVANÉHO PŦDORYSU. .................................................. 156 OBR. 158 - ČTENÍ STAVEBNÍCH ÚPRAV KRESLENÝCH V PŦDORYSE. .......................................................................................... 156 OBR. 159 - KONEČNÁ PODOBA VÝKRESU PŦDORYSU PODLAŢÍ. ................................................................................................. 158 OBR. 160 - SMĚROVÁ RŦŢICE. ................................................................................................................................................. 163 OBR. 161 - ČTENÍ PŦDORYSU PODLAŢÍ. ................................................................................................................................... 165 OBR. 162 - VZOR CVIČENÍ - NÁCVIK ČAR................................................................................................................................. 167

SEZNAM TABULEK

TABULKA 1 - JAK PŘEPOČÍTÁVAT MĚŘÍTKA Z PAMĚTI. ............................................................................................................. 103

179

TABULKA 2 - POUŢÍVANÉ DRUHY ČAR. .................................................................................................................................... 105 TABULKA 3 – DOPORUČENÉ TLOUŠŤKY ČAR. ........................................................................................................................... 106 TABULKA 4 – GRAFICKÉ ZNAČENÍ HMOT. ................................................................................................................................. 119 TABULKA 5 - LEGENDA MÍSTNOSTÍ. ......................................................................................................................................... 159 TABULKA 6 - LEGENDA STAVEBNÍCH MATERIÁLŦ. ................................................................................................................... 161 TABULKA 7 - LEGENDA POVRCHOVÝCH ÚPRAV........................................................................................................................ 161 TABULKA 8 - SPECIFIKACE PŘEKLADŦ. .................................................................................................................................... 161 TABULKA 9 - SPECIFIKACE VÝROBKŦ. ..................................................................................................................................... 162

180

Učební text vznikl v rámci projektu „Obnova a modernizace technických oborŧ

v Olomouckém kraji“, registrační číslo CZ.1.07/1.1.04/02.0071, operační program

Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory Zvyšování kvality ve vzdělávání,

termín realizace 1. 3. 2010 – 30. 11. 2011. Projekt byl spolufinancován Evropským sociálním

fondem a státním rozpočtem ČR.

Autor učebního textu: Bc. Doleţal Petr

Partneři projektu:

Střední škola polytechnická, Olomouc, Rooseveltova 79

Střední odborná škola Jeseník a Střední odborné učiliště strojírenské a stavební, Dukelská,

1240/27, Jeseník

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Uničov, Moravské nám. 681

Střední odborná škola prŧmyslová a Střední odborné učiliště strojírenské, Prostějov,

Lidická 4

Střední odborná škola technická, Přerov, Kouřílkova 8

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Šumperk, G. Krátkého 30

Střední odborná škola prŧmyslová, Hranice, Studentská 1384

Střední odborné učiliště stavební Prostějov, Fanderlíkova 25

Střední odborná škola ţelezniční, stavební a památkové péče a Střední

odborné učiliště, Šumperk, Bulharská 372/8

Úřad práce Olomouc

Magistrát města Olomouce, školský odbor

Date post:	19-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

OBSAH - Univerzita Palackého v Olomoucissprool.upol.cz/wordpress/wp-content/uploads/texty/... ·...

Documents