Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a předpoklad vývoje ekonomiky ČR

Očekávaný vývoj kurzu koruny, Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a termín zavedení eura a

předpoklad vývoje ekonomiky ČRpředpoklad vývoje ekonomiky ČR

Sdružení automobilového průmyslu 10. prosince 2008

Miroslav SingerMiroslav Singerviceguvernér, Česká národní bankaviceguvernér, Česká národní banka

M. Singer – Možné dopady finanční krize na českou ekonomiku 2

Vývoj kurzu v roce 2008Vývoj kurzu v roce 2008• Kurz koruny vůči euru v průběhu první poloviny

roku rychle posiloval a v červenci dosáhl rekordní hodnoty (22,97 Kč/euro)

• Kurz koruny přispíval k tlumení inflačních tlaků a inflačních očekávání v době, kdy jejich dlouhodobé ukotvení na nízké úrovni začalo erodovat

• Na straně druhé vedlo posílení koruny ke snížení cenové konkurenceschopnosti vývozců, ke snížení jejich exportních výnosů a k oslabení tvorby zdrojů pro budoucí investice Z hlediska ČNB hrál kurz koruny v roce 2008 klíčovou roli při snižování inflačních tlaků


Kurz koruny vůči euru Kurz koruny vůči euru (měsíční průměry)(měsíční průměry)

-3,2

-0,6-2,1 -1,7

-0,10,6

-0,3-1,2

-2,9 -3,5-4,9

-5,6-6,9

-11,3 -11,3 -11,8

-17,4

-20,5

-12,6

-10,4

-6,2

-14,7

-12,5

-25

-20

-15

-10

-5

0

5

2007

m01

2007

m02

2007

m03

2007

m04

2007

m05

2007

m06

2007

m07

2007

m08

2007

m09

2007

m10

2007

m11

2007

m12

2008

m01

2008

m02

2008

m03

2008

m04

2008

m05

2008

m06

2008

m07

2008

m08

2008

m09

2008

m10

2008

m11

Me

ziro

čn

í zm

ěn

a v

%

Meziroční posílení koruny vůči euru se v listopadu snížilo, ale bylo i nadále poměrně značné (6,2%)


Kurz koruny vůči euru Kurz koruny vůči euru (1.1.2007 – 3.12.2008)(1.1.2007 – 3.12.2008)

22

23

24

25

26

27

28

29

30

1.1.

2007

1.2.

2007

1.3.

2007

1.4.

2007

1.5.

2007

1.6.

2007

1.7.

2007

1.8.

2007

1.9.

2007

1.10

.200

7

1.11

.200

7

1.12

.200

7

1.1.

2008

1.2.

2008

1.3.

2008

1.4.

2008

1.5.

2008

1.6.

2008

1.7.

2008

1.8.

2008

1.9.

2008

1.10

.200

8

1.11

.200

8

1.12

.200

8

Kč

/eu

ro

Po propuknutí akutní fáze finanční krize (září) se výrazně zvýšila volatilita kurzu koruny


Výhled vývoje kurzu korunyVýhled vývoje kurzu koruny• Bude přetrvávat zvýšená volatilita kurzu • V nejbližších měsících bude pravděpodobně nadále

slábnout míra meziroční apreciace koruny • Pokud nezasáhne českou ekonomiku výrazný vnější

asymetrický šok, měla by koruna po návratu k „rovnovážné hladině“ nadále dlouhodobě posilovat

• Pokud ekonomiku zasáhne výrazný asymetrický šok, je představitelné i skokové znehodnocení kurzu, které kvantitativně ovlivní představu o dlouhodobém trendu rovnovážného zhodnocování korunyNelze vyloučit, že kurz by mohl přestat hrát dosavadní roli kotvy inflace; nejistoty jsou mimořádně vysoké


Zavedení euraZavedení eura• Zavedení eura je spojeno s dlouhodobým a

krátkodobými přínosy i náklady • S postupnou reálnou, nominální a strukturální

konvergencí české ekonomiky k eurozóně dlouhodobé čisté přínosy rostou

• Ve stávajícím mimořádně volatilním prostředí však rostou krátkodobá rizika procedury samotného vstupu do EMU

Globální finanční a hospodářská krize pravděpodobně vychyluje krátkodobou bilanci přínosů a nákladů v neprospěch vstupu do EMU v nejbližším období


Hypotetické pásmo ERM II Hypotetické pásmo ERM II (hypotetická parita = průměr za červenec)(hypotetická parita = průměr za červenec)

Pokud by byla parita ERM II odvozena od průměru červencového kurzu, po většinu následujícího období bychom neplnili kurzové kritérium

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

1.1.

2008

15.1

.200

8

29.1

.200

8

12.2

.200

8

26.2

.200

8

11.3

.200

8

25.3

.200

8

8.4.

2008

22.4

.200

8

6.5.

2008

20.5

.200

8

3.6.

2008

17.6

.200

8

1.7.

2008

15.7

.200

8

29.7

.200

8

12.8

.200

8

26.8

.200

8

9.9.

2008

23.9

.200

8

7.10

.200

8

21.1

0.20

08

4.11

.200

8

18.1

1.20

08

2.12

.200

8

Kč

/eu

ro

Parita: 23,54 Kč/euro

Depreciační mez: 24,07 Kč/euro

(-2,25% od parity)

Apreciační "mez": 20,01 Kč/euro

(+15 % od parity)


Rizika plnění vstupních kritérií Rizika plnění vstupních kritérií • Při zvýšené volatilitě kurzu roste riziko neplnění

kurzového kritéria • Volba méně zhodnoceného kurzu jako východiska pro

stanovení parity by samozřejmě snížila riziko nesplnění • Riziko případného asymetrického šoku by patrně

ohrozilo splnění kritéria při jakékoliv „rozumné“ paritě• Rizika vznikají i na straně rozpočtového kritéria:

Pokles ekonomiky zvýšení cyklického deficitu Stimulační balíčky zvýšení strukturálního deficitu

Plnění vstupních kritérií není prosto rizik nikdy; vstup do EMU je riskantnější o to více, že rizika jsou nyní předvídatelná (a nikoliv malá)


Stručná anatomie krizeStručná anatomie krize

Krize hypoték

Bankovní krize

Reálná ekonomika

Opatření vlád a CB na podporu finančního

sektoru (září-říjen 2008)

2007Léto 2008

Podzim 2008

Opatření vlád a CB na podporu

poptávky (listopad 2008 a dále)

Další vlny opatření na podporu fin. sektoru v důsledku negativního vývoje ekonomiky (prosinec 2008 a dále)

Krize finančního systému nyní rychle přechází do krize reálné ekonomiky!

Sekundární dopady na bankovní sektor z reálné

ekonomiky


Hlavní otázky a výzvy Hlavní otázky a výzvy

• Je situace horší v USA nebo v Evropě? Kde jsou lepší podmínky pro opětovné oživení? Zůstane ve světě nějaký tahoun růstu?

• Je světová deflace akutním rizikem? • Jaké by měly být protikrizové politiky?

Jak zkombinovat fiskální (rychlé) impulsy s měnovými (pomalými) impulsy?

Jak rozložit břemeno krize mezi automatické přizpůsobovací procesy a aktivní hospodářské politiky?

Kdy si „vystřílet všechny náboje“? Nyní nebo až na dně krize? Co udělat pro to, aby léčba nebyla nákladnější než nemoc sama?

Rozhodnost a uvážlivost ano – nikoliv ukvapenost!


Dopady na čs. ekonomiku: struktura výkladuDopady na čs. ekonomiku: struktura výkladu

ZAHRANIČNÍFIN. SYSTÉM

ZAHRANIČNÍREÁL. EKON.

DOMÁCÍ FIN. SYSTÉM

DOMÁCÍ REÁL. EKON.

Nepřímé vnější kanály

Přímý vnější kanál

Vnitřní kanál

dohled ČNB měnová politika

regulace vláda fiskální politika

ZAHRANIČNÍREGULÁTOR

Regulatorní kanál


Nepřímé vnější kanály Nepřímé vnější kanály

• Pokles vzájemné důvěry finančních institucí pokles likvidity na: Peněžním trhu Trhu vládních dluhopisů Ostatních segmentech závisejících na vládních

dluhopisech (penzijní fondy, peněžní a dluhopisové fondy, pojišťovny)

• Ochlazení trhu nemovitostí • Akciový trh (omezený význam pro čs. ekonomiku)

Celkové dopady jsou doposud omezené; v některých sektorech jsou však poměrně velké


Domácí finanční (bankovní) systém Domácí finanční (bankovní) systém

• Má přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) • Je relativně „izolovaný“ (má dostatek zdrojů pro poskytování

úvěrů z primárních vkladů) • Má tradiční konzervativní model (dost příležitostí k růstu)• Má nízký podíl nesplácených úvěrů • Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách

(nejsou závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika)

• Podíl „toxických“ aktiv je zanedbatelný (méně než 1% aktiv)• Je dobře kapitalizovaný a zůstává ziskový

Finanční sytém v ČR je méně zranitelný než jinde


Vnitřní kanál transmise krizeVnitřní kanál transmise krize

• Vyschnutí peněžního trhu• Zpřísnění úvěrových podmínek • Výrazné zpomalení tempa růstu poskytování úvěrů

na bydlení + protichůdný pohyb úrokových sazeb na hypotéční úvěry

• Zvýšená volatilita důležitých makroekonomických veličin (úrokové sazby, kurz, akciový trh)

Domácí finanční sektor není momentálně ani tlumičem ani multiplikátorem poruch přicházejících zvenčí


Přímý vnější kanál transmise Přímý vnější kanál transmise

• V posledních týdnech dochází k prudkému zhoršování vyhlídek hospodářského růstu v zahraničí včetně Německa, kam plyne cca 1/3 našeho exportu

• Pozitivní aspekt: snižování zahraniční inflace + odeznívání nákladových šoků (ropa, potraviny) pokles dovozních cen rychlý přenos do korigované inflace možný pokles úrokových sazeb

Z vnějšího prostředí: slábnutí negativního nákladového šoku je střídáno rychlým posilováním negativního poptávkového šoku


Zahraniční poptávka Zahraniční poptávka ((Consensus ForecastsConsensus Forecasts))

-1

-0,5

0

0,5

1

1,5

2

2,5

I/08 II/08 III/08 IV/08 I/09 II/09 III/09 IV/09 I/10 II/10 III/10 IV/10

me

ziro

čn

í zm

ěn

a v

%

březen 2008 červen 2008 září 2008 říjen 2008 listopad 2008

V posledních měsících dochází k dramatickému snižování prognóz růstu v zahraničí


Domácí reálná ekonomika Domácí reálná ekonomika

• Faktory podporující obranyschopnost čs. ekonomiky: Mikroekonomická pružnost a vysoce konkurenční

struktura většiny rozhodujících odvětví Makroekonomické rovnováhy (přebytek obchodní

bilance) Dlouhodobě nízká inflace a nízké úrokové sazby

(dlouhodobě konzervativní měnová politika) Rovnovážná reálná apreciace Fiskální rozvážnost


• Rizikové faktory: Nedávný kurzový šok (nižší zisky nižší investice) Vyšší zranitelnost v důsledku vysoké intenzity HDP

na čistých vývozech (růst byl v posledních letech významně stimulován exportem)

Vysoká závislost ekonomiky na některých oborech (automobilový průmysl, elektronika)

Domácí subdodavatelé pro zahraniční automobilky jsou nyní velmi ohroženi Exportní struktura české ekonomiky implikuje riziko potenciálního asymetrického šoku

Domácí reálná ekonomika Domácí reálná ekonomika – pokr.– pokr.


Vnější regulatorní kanálVnější regulatorní kanál• Zvýšení garancí bankovních vkladů na 50 000 EUR (v

budoucnu na 100 000 EUR) a odstranění spoluúčasti vkladatelů

• Nařízení Evropské komise v oblasti účetnictví (polovina října) – může se promítnout do nadhodnocování některých kategorií aktiv ve zveřejňovaných údajích subjektů finančního trhu

• Zákaz tzv. krátkých prodejů (s cílem ochránit trhy před spekulacemi a vysokou volatilitou) Vnějším regulatorním kanálem byly vnášeny do české ekonomiky některé nesystémové prvky; zásahy nebyly dobře koordinované a nesly rizika regulatorní arbitráže a větší volatility trhů


Opatření ČNB: finanční systémOpatření ČNB: finanční systém

• Zavedení dodávací facility (banky mají možnost čerpat od ČNB likviditu na 2 týdny nebo 3 měsíce) s cílem oživit peněžní trh – došlo k mírnému zlepšení

• Možnost použít vládní dluhopisy jako kolaterál při těchto operacích s cílem zvýšit likviditu

• Připravujeme s MF HTM pro pojišťovny a penzijní fondy

Opatření začínají zvolna účinkovat


Opatření ČNB: intenzivní monitoringOpatření ČNB: intenzivní monitoring

• Byla přijata tato opatření: Denní sběr informací (zavedeno jeden den po

rozhodnutí): Požadavky na hotovost (na jeden a dva dny dopředu) Peněžní trh a trh s vládními dluhopisy (v reálném čase) Finanční instituce (banky a ostatní důležití hráči) s

jednodenním zpožděním: Likvidita Expozice v rámci skupiny Vklady Limity Výběry z fondů peněžního trhu


Ad hoc získání informace o držení toxických aktiv (po CDOs, Islandu a pádu Lehman Borthers, atd.); informace ze všech částí finančních skupin (tj. banky, pojišťovny, investiční fondy, penzijní fondy) ve stejný okamžik daného dne

Konzultace guvernéra a viceguvernéra s Bankovní asociací (týdenní nebo dvoutýdenní frekvence)

ČNB má k dispozici velmi pohotové údaje a v případě potřeby je schopna okamžitě zasáhnout; klíčovým předpokladem úspěchu je integrovaný dohled

Opatření ČNB: intenzivní monitoringOpatření ČNB: intenzivní monitoring


Opatření ČNB: reálná ekonomikaOpatření ČNB: reálná ekonomika

• Snížení úrokových sazeb 6. listopadu o 0,75 p.b.• ČNB jednoznačně vyhodnotila převahu rizik

inflace na dolní straně a přikročila k nevídanému snížení sazeb i za cenu určitého překvapení trhů

• Jedním z motivů byla i snaha zvýšit vliv měnové politiky na krátký konec výnosové křivky

Posilování desinflačních tendencí otevírá prostor pro další uvolňování měnové politiky


aa Opatření vlády: regulátoraOpatření vlády: regulátora

• Zvýšení pojištění vkladů + odstranění spoluúčasti ze dne 11. listopadu (pod tlakem vnějšího regulatorního kanálu - viz výše)

-------------------------------------------------------------• Spíše spoléhání na automatické stabilizátory

veřejných financí • Vládní příprava „Stimulačního balíčku“ pro

případ poklesu hospodářského růstu pod 2% (první obrysy již existují)


Prognóza celkové inflacePrognóza celkové inflace

Prognóza celkové inflace se na horizontu měnové politiky nachází na úrovni 2% inflačního cíle platného od roku 2010

0

1

2

3

4

5

6

7

8

IV I/07 II III IV I/08 II III IV I/09 II III IV I/10 II

90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti

Inf lační cíl

Horizontměnové politiky


Prognóza HDPPrognóza HDP

Růst HDP ve zbytku roku 2008 a v roce 2009 výrazně zpomalí

-1

0

1

2

3

4

5

6

7


90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti


Prognóza v číslechPrognóza v číslech• Prognóza celkové inflace:• 2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,3% • 2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 2,0%

• Prognóza měnově politické inflace:• 2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,3% • 2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 2,0% •• Prognóza růstu HDP:• 2008 4,5%• 2009 2,9%• 2010 3,1%

• Prognóza nominálních úrokových sazeb (3M PRIBOR):• 2009, Q3 (+4 čtvrtletí) 2,4% • 2010, Q1 (+6 čtvrtletí) 3,2%


Alternativní prognóza HDPAlternativní prognóza HDP

Růst HDP je v alternativním scénáři výrazně nižší než v základním scénáři

-1

0

1

2

3

4

5

6

7


90% 70%50% 30% interval spolehlivostiZákladní scénář Alternativní scénář


Rizika a nejistoty prognózyRizika a nejistoty prognózy• Ekonomické prostředí je bezprecedentně volatilní a

výhledy budoucího vývoje krajně nejisté • Patrně dochází ke zlomům a nespojitostem v

ekonomickém chování (což snižuje vypovídací schopnost stávajících modelových mechanismů)

• Zadřením úvěrů je navíc částečně oslabena účinnost měnové politiky

• Rizika jsou vychýlena výrazně směrem dolů

Stávající ekonomické prostředí otevírá větší prostor pro intuici tvůrců politik


Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost

Miroslav SingerČeská národní banka

Na příkopě 28 115 03 Praha 1

[email protected]: 224 412 008

Date post:	19-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	ovidio
View:	57 times
Download:	1 times

Očekávaný vývoj kurzu koruny, termín zavedení eura a předpoklad vývoje ekonomiky ČR

Documents