Finanční stabilita v ČR, bankovní regulace a zavedení eura

Finanční stabilita v ČR, Finanční stabilita v ČR, bankovní regulace bankovní regulace

a zavedení euraa zavedení eura

Vysoká škola ekonomická Praha, 2. listopadu 2010

Miroslav SingerMiroslav Singerguvernér, Česká národní bankaguvernér, Česká národní banka

M. Singer – Finanční stabilita v ČR, bankovní regulace a zavedení eura 2

ObsahObsah

• Finanční stabilita v ČR• Aktuální vývoj bankovní regulace • Zavedení eura


Čím se vyznačoval finanční (bankovní) Čím se vyznačoval finanční (bankovní) sektor v ČR na začátku krize? sektor v ČR na začátku krize?

• Měl přebytek likvidity (ČNB stahuje peníze) • Byl relativně „izolovaný“ (má dostatek zdrojů pro poskytování

úvěrů z primárních vkladů) • Měl tradiční konzervativní model (v průběhu transformace

existoval dostatek příležitostí k růstu)• Měl nízký podíl nesplácených úvěrů • Banky neposkytovaly ve větší míře úvěry v cizích měnách

(nebyly závislé na funkčnosti trhů sloužících k zajišťování kurzového rizika)

• Podíl „toxických“ aktiv byl zanedbatelný (méně než 1 % aktiv)• Byl kapitalizovaný a vysoce ziskový

Finanční systém v ČR byl méně zranitelný než jinde


Poměr vkladů k úvěrům ve vybraných Poměr vkladů k úvěrům ve vybraných zemích EU v roce 2009zemích EU v roce 2009

V roce 2009 měla ČR nejvyšší poměr vkladů k úvěrům

Pramen: ECB

0

20

40

60

80

100

120

140

160

CZ SK PL ROBG HU SI LT EE LV BE AT FR IT UK SE DK EA EU


Pramen: ČNB

-10

0

10

20

30

40

2005 2006 2007 2008 2009 2010

Total loansLoans to non-financial corporationsLoans to households

Úvěry nefinančním podnikům a Úvěry nefinančním podnikům a domácnostemdomácnostem ((mzr. změna v mzr. změna v %)%)

Zatímco stavy úvěrů domácnostem v průběhu krize setrvale zpomalovaly růst, stavy úvěrů podnikům v posledních měsících zpomalily pokles


Pramen: ČNB

Poměry likvidity v bankovním sektoruPoměry likvidity v bankovním sektoru ((v v %)%)

Poměrové ukazatele zůstaly během krize nezměněné

0

20

40

60

80

100

12/05 6/06 12/06 6/07 12/07 6/08 12/08 6/09 12/09 6/10

Úvěry / vklady (klientské)

Rychle likvidní aktiva / celková aktiva

Závazky splatné na požádání / vklady (celkem vč. úvěr. institucí)


Vývoj čistého zisku v bankovním Vývoj čistého zisku v bankovním sektoru sektoru (v mld. Kč)(v mld. Kč)

Ziskovost bank i v průběhu krize rostla

01020

30405060

708090

3/05 11/05 7/06 3/07 11/07 7/08 3/09 11/09 7/10

mld

. Kč

Čistý zisk (anualiz. hodnoty přepočtené klouzavě za čtvrtletí)

Čistý zisk (anualizovaný přepočet měsíčních dat)


Poměr kapitálové přiměřenostiPoměr kapitálové přiměřenosti (v %)(v %)

Také kapitálová přiměřenost v průběhu krize vzrostla

Capital adequacy ratio(in %)

09/0908/0907/0906/0905/0904/0903/0902/09

8

9

10

11

12

13

14

15

16

08/1002/1008/0902/0908/0802/0808/0702/0708/0602/06

8

9

10

11

12

13

14

15

16

CAR CAR Tier 1


Vývoj podílu úvěrů v selhání Vývoj podílu úvěrů v selhání (v % na celkových na úvěrech; poslední údaj srpen (v % na celkových na úvěrech; poslední údaj srpen

2010)2010)

Podíl úvěrů v selhání roste, ale nepředstavuje systémové riziko

Pramen: ČNB0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

8/07 12/07 4/08 8/08 12/08 4/09 8/09 12/09 4/10 8/10

Úvěry celkem Nefinanční podniky Obyvatelstvo

8,7%

6,1%

4,6%


Zátěžové testy: HDP Zátěžové testy: HDP (srpen 2010)(srpen 2010)

-6

-4

-2

0

2

4

6

06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 06/12

Základní scénář Dluhová krize

Scénář „Dluhová krize“ lze považovat za extrémní a výrazně nepravděpodobný

HLAVNÍ RYSY:• Kombinace slabé ekon.

aktivity v ČR i v zahraničí

• Nepříznivý vývoj na finančních trzích

• Rychlé oslabování koruny

• Růst inflačních tlaků• Zvyšování úrokových

sazeb


Průběh podílu úvěrů v selhání: Průběh podílu úvěrů v selhání: nefinanční podniky nefinanční podniky (v %)(v %)

Scénář „Dluhová krize“ vede k poměrně vysokým ztrátám ze znehodnocení úvěrů nefinančních podniků

0

2

4

6

8

10

12

14

16

06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 06/12



Vývoj kapitálové přiměřenostiVývoj kapitálové přiměřenosti (v %)(v %)

8

9

10

11

12

13

14

15

16

06/08 12/08 06/09 12/09 06/10 12/10 06/11 12/11 06/12


Agregovaná kapitálová přiměřenost se i ve scénáři „Dluhová krize“ pohybuje vysoko nad regulatorním minimem 8 %


Zátěžové testy - výsledkyZátěžové testy - výsledky

• Agregovaná kapitálová přiměřenost zůstává vysoká i při extrémním a velmi nepravděpodobném vývoji

• Několik bank by se dostalo mohlo dostat do situace nedostatečné kapitálové přiměřenosti za účelem dorovnání kapitálové přiměřenosti by musely navýšit regulatorní kapitál o necelých 3,5 mld Kč (tj. cca 0,1% HDP); z hlediska rozměru sektoru jde o nevýznamnou hodnotu

Bankovní sektor zůstává odolný vůči potenciálním negativním šokům


Bankovní sektor v ČR v roce 2010Bankovní sektor v ČR v roce 2010

• Bankovní sektor má dostatek zdrojů, likvidity a kapitálu; má silnou externí pozici

• Úvěry v selhání nepředstavují riziko• Stres test (srpen 2010): bankovní sektor je odolný

i vůči šokům extrémního a velmi nepravděpodobného rozsahu

Domácí bankovní sektor během krize působil jako tlumič a sám o sobě není zdrojem rizik pro ekonomiku


Aktuální vývoj bankovní regulaceAktuální vývoj bankovní regulace


• Příliš nízké požadavky na kvalitu (schopnost absorbovat ztráty) a kvantitu (poměr k rizikově váženým aktivům) kapitálu bank

• Nedostatečná regulace rizika likvidity vzhledem k závislosti řady velkých bank na financování prostřednictvím finančního trhů (na rozdíl od financování pomocí vkladů)

• Požadavky na regulatorní kapitál nedostatečně omezovaly motivaci ke zvyšování zisku z kapitálu prostřednictvím zvětšování poměru cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu (leverage)

Nejvýznamnější slabiny bankovní Nejvýznamnější slabiny bankovní regulace regulace 1/21/2


• Přílišná složitost Basel II (pokročilé přístupy k úvěrovému a operačnímu riziku atd.)

• Podcenění rozměru úvěrového rizika způsobené přehnaným spoléháním na:

Statistické modely měření rizik Důvěryhodnost externích ratingů řady finančních nástrojů, zejména

kreditních derivátů (zatímco na přelomu desetiletí se počty titulů CDOs s ratingem AAA pohybovaly v desítkách, v roce 2007 to byly již tisíce!)

• Procykličnost Basel II (tendence k zesilování úvěrového cyklu)

Cenou za větší citlivost regulatorního rámce Basel II k rizikům byla velká složitost regulatorních pravidel a jejich sklon zesilovat hospodářský cyklus

Nejvýznamnější slabiny bankovní Nejvýznamnější slabiny bankovní regulace regulace 2/22/2


• Nesprávné priority a nesprávná alokace kapacit orgánu dohledu (podcenění důležitosti obezřetnostního dohledu)

• Přehnaná důvěra v robustnost systémů řízení rizik a vnitřní kontroly bank (tzv. light touch regulation)

• Nesprávné ocenění velikosti podstupovaných rizik v rámci druhého pilíře Basel II (euforie z finančních inovací, složitost Basel II)

• Neexistence dohledu nad významnou částí obchodních aktivit bank (expozice v úvěrových derivátech v tzv. stínovém bankovním systému)

Relativní váha regulace ku dohledu v „zavinění“ krize se v různých zemích lišila; 70:30 v USA či Německu a 20:80 v Irsku

Nejvýznamnější slabiny ve výkonu Nejvýznamnější slabiny ve výkonu dohledudohledu


Významná příčina krize: chování bank Významná příčina krize: chování bank

• Přehnaná úvěrová expanze doprovázená nízkými požadavky na bonitu klientů

• Neadekvátní financování dlouhodobých pohledávek zdroji s kratší splatností

• Slabá správa a řízení (corporate governance) řady bank • Neadekvátní oceňování řady finančních nástrojů • Chamtivost (touha po zisku bez ohledu na rizika)

Lepší regulace a efektivnější dohled by zřejmě krizi nezabránily; ale např. striktnější regulace pákového poměru mohla pravděpodobně zmírnit její hloubku a tím snížit její (fiskální i ekonomické) náklady


Žádoucí cíle bankovní regulace ČRŽádoucí cíle bankovní regulace ČR

• Rozvoj finančního trhu • Podpora stability národního finančního systému • Minimalizace prostoru pro deformaci konkurenčního

prostředí regulatorní arbitráží • Minimalizace regulatorních nákladů• Podpora konkurenceschopnosti ekonomiky• Jednoduchá pravidla

Cílem bankovní regulace je zabezpečit plynulé a bezpečné fungování finančního systému s co nejnižšími náklady


Návrhy Basilejského výboru pro Návrhy Basilejského výboru pro bankovní dohled z 12.9.2010 bankovní dohled z 12.9.2010

(tzv. Basel III) (tzv. Basel III) 1/21/2

• Cílem návrhů je zvýšit podíl kvalitního kapitálu a objem kapitálu ke krytí rizik banky:

Zvýšit podíl tier 1 v regulatorním kapitálu (8 % z rizikově vážených expozic) z 2 % rizikově vážených expozic banky na 4,5 %, a to postupně do roku 2015

Vytvořit další kapitálový polštář tier 1 pro případ budoucího stresového vývoje na trzích z kapitálu tier 1 v objemu 2,5 % z rizikově vážených expozic, a to postupně do ledna 2019

Cílový stav (leden 2019): regulatorní kapitál v objemu 10,5 % z rizikově vážených aktiv z toho:

7 % core tier 1 1,5 % ostatního tier 1 2 % tier 2


Vytvoření dalšího proticyklického kapitálového polštáře (0 – 2,5 %) podle uvážení národního regulátora

Zpřísnění definice tier 1 Zavedení samostatného ukazatele míry zadluženosti

banky (leverage) počítaného jako poměr rizikově nevážených aktiv ke kapitálu

Zavedení ukazatelů likvidity (krytí bilančních aktiv likvidními aktivy)

Pomalý postup implementace odráží rozměr nahromaděných problémů v bankovním sektoru

Návrhy Basilejského výboru pro Návrhy Basilejského výboru pro bankovní dohled z 12.9.2010 bankovní dohled z 12.9.2010

(tzv. Basel III) (tzv. Basel III) 2/22/2


Pozice ČNB k Basel III Pozice ČNB k Basel III

• ČNB tuto dohodu obecně podporuje • ČNB ke konzistentnosti implementace: efektivní dohled

vykonávaný národním dohledem je předpokladem úspěšného zavedení Basel III

• ČNB k rychlosti implementace: kvalita regulace je důležitější než rychlost (má-li zabránit příští krizi)

• ČNB k bankovnímu kapitálu: prioritou je lepší nikoliv nadměrná regulace

Klíčové prvky navrhované reformy vcelku přiměřeně reagují na základní slabiny stávající regulace odhalené finanční krizí


Návrhy Evropské komise: Návrhy Evropské komise: změny regulace změny regulace 1/21/2

• CRD I: zpřesňují se např. některá ustanovení, která se týkají kapitálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního portfolia, nebo používání zajištění (účinnost od 31/12/2010)

• CRD II: upravuje zejména hybridní kapitál, pravidla angažovanosti, řízení rizika likvidity, pravidla pro omezení rizik investice z expozic ze sekuritizace a spolupráci dohledů (režimy dohledů, kolegia, významné pobočky, krizové řízení) (účinnost od 31/12/2010)

• CRD III: upravuje zejména: obchodní portfolio resekuritizaci, politiky odměňování (předpokládaná účinnost od 1/1/2011)

CRD I až III představovaly soubor dílčích změn stávajícího rámce CRD v reakci na některé nejzřetelnější projevy krize


• CRD IV: je dosud ve fázi konzultací, politických diskusí a práce expertních skupin; návrhy na:

Pravidla a indikátory řízení rizika likvidity Zkvalitnění kapitálu Proticyklický kapitálový polštář (capital buffer) Zavedení ukazatele míry zadlužení v podobě poměru

rizikově nevážených aktiv ke kapitálu (leverage ratio) Regulaci rizika protistrany Vytvoření jednotného kodexu regulatorních pravidel

(single rule book)

CRD IV představuje ucelenější reformu CRD, která navazuje na návrhy Basilejského výboru pro bankovní dohled

Návrhy Evropské komise: Návrhy Evropské komise: změny regulacezměny regulace 2/2 2/2


Návrhy Evropské Komise: zřízení Návrhy Evropské Komise: zřízení evropských orgánů dohledu (ESAs) evropských orgánů dohledu (ESAs)

• Vydávání regulatorních a dohledových standardů

• Vydávání pokynů a doporučení adresovaných národnímu orgánu dohledu, případně konkrétní finanční instituci

V případě porušení práva EU Urovnání sporů mezi národními dohledovými orgány Při mimořádné situaci

• Monitorování a hodnocení vývoje na trzích

Krize se stala záminkou ke zřízení evropských dohledových orgánů


• Likvidita: dílčí technické výhrady k navrhovaným ukazatelům likvidity (např. ukazatel net funding ratio nezohledňuje likviditní gap v horizontu delším než 1 rok)

• Zkvalitnění kapitálu: ČNB vítá návrhy na zjednodušení struktury kapitálu a zrušení kapitálu tier 3, tyto návrhy EK úzce navazují na návrhy BCBS

• Proticyklický kapitálový polštář (buffer): problematická účinnost; správná kalibrace tohoto polštáře je velmi složitý úkol; podpora rozhodující role národních orgánů dohledu při jeho případné aplikaci; požadavky na tento polštář zařadit do pilíře 2 (a vytvořit tím prostor pro rozhodování orgánu dohledu vůči jednotlivým bankám)

Pozice ČNB k návrhům Komise Pozice ČNB k návrhům Komise ke změně regulace ke změně regulace 1/21/2


• Ukazatel míry zadlužení (leverage ratio): užitečný, zachovat jeho jen doplňkovou roli ke kapitálové přiměřenosti založené na rizikově vážených aktivech

• Regulace rizika protistrany: jen dílčí technické výhrady

• Jednotný kodex regulatorních pravidel (single rule book): záměr sladit interpretaci EU regulatorních pravidel a odstranit národní výjimky ČNB dlouhodobě podporuje; má výhrady k plánovanému monstróznímu rozsahu a záběru tohoto kodexu (přeregulovanost, vysoké náklady na vytvoření kodexu)

ČNB má vcelku pochopení pro návrhy CRD I až IV; zásadní výhrady však má proti administrativní regulaci odměňování

Pozice ČNB k návrhům Komise Pozice ČNB k návrhům Komise ke změně regulace ke změně regulace 2/22/2


Pozice ČNB ke zřízení nadnárodních Pozice ČNB ke zřízení nadnárodních dohledových orgánů dohledových orgánů

• Vznikly na základě nesprávně identifikovaných příčin krize

• Dílčí i souhrnné analýzy dopadů byly nedostatečné

• Vznikly ukvapeně, pod politickým tlakem a na politickou objednávku (krize byla vítanou záminkou pro jejich zřízení)

• Ztělesňují snahu nahradit administrativními zásahy a administrativním řízením přirozené a logické funkce volného trhu

• Oddělují pravomoci od (fiskální) zodpovědnosti

• Jsou nebezpečnou tendencí k vytváření kvazi-federálních orgánů

ČNB se zřízením evropských sektorových orgánů dohledu zásadně nesouhlasí


Cesty k posílení finančního trhu EUCesty k posílení finančního trhu EU

• Fiskální konsolidace (v současnosti se ukazují silné vazby mezi udržitelným vývojem státních financí a stabilitou bankovního sektoru)

• Opatření na podporu důvěryhodnosti společné evropské měny

• Opatření na podporu konkurenceschopnosti ekonomiky (reálná ekonomika tvoří s bankovním sektorem spojité nádoby)

Tyto cesty posílení finančního trhu vedou mimo oblast regulace a dohledu


Hlavní rysy finančního systému v ČRHlavní rysy finančního systému v ČR

• Finanční systém ČR je založen na bankách• Dominantní roli v bankovním sektoru hraje

zahraniční kapitál (hlavně ze zemí EU) • Velikost českých dcer je v rámci mateřských bank

významná z hlediska zisku

Tyto rysy finančního systému v ČR spoluurčují zájmy ČR v této oblasti


Struktura finančního systému ČR Struktura finančního systému ČR (stav k 30. 6. 2010)(stav k 30. 6. 2010)

78,0%

0,4%

7,5%

4,1%

2,8%

5,0%

0,4%

1,8%

Banky a pobočky zahr.bank

Družstevní záložny

Pojišťovny

Penzijní fondy

Fondy kolektivního investování

Leasingové společnosti

Factoringové společnosti

Společnosti ostatníhoúvěrování

Bankovní sektor je páteří finančního systému v ČR

Pramen: ČNB


Struktura bank v ČRStruktura bank v ČR (stav k 30. 6. 2010)(stav k 30. 6. 2010)

V bankovním sektoru dominují dceřiné banky bank ze zemí EU

Pramen: ČNB

4,4%

3,2%

80,6%

11,8%Domácí banky

Dceřiné banky z nečlenskýchzemí EU

Dceřiné banky bank z EU

Pobočky zahraničních bank


Bankovní regulace: shrnutíBankovní regulace: shrnutí• Současné návrhy na změnu bankovní regulace mohou

přispět k posílení stability finančních systémů (zbývá však doladit technické a implementační detaily) a jsou vcelku v zájmu ČR

• Zřízení sektorových EU orgánů dohledu nebyl správný krok (výnosy budou malé a v horším případě záporné, náklady budou jistě značné) a není v zájmu ČR

• Z dominantního podílu zahraničních bank v bankovním sektoru v ČR vyplývají potenciální fiskální náklady (v případě, že nadnárodní skupina bude sanována z místního rozpočtu)

Vývoj v oblasti dohledu představuje pro ČR riziko, neboť přenesení pravomocí na zahraniční dohledový orgán znamená pro ČNB ztrátu kontroly nad drtivou většinou bankovního sektoru v ČR


Přijetí euraPřijetí eura


Analýzy sladěnosti (listopad 09) Analýzy sladěnosti (listopad 09) 1/31/3

• Ukazatele hovořící pro přijetí eura v ČR: Vysoká míra otevřenosti ekonomiky Velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou Dosažení dlouhodobé konvergence v míře inflace a nominálních

úrokových sazbách (v poslední době růst úrokových diferenciálů)

• Oblasti nadále představující rizika makroekonomických nákladů, ale v poslední době náznaky zlepšení:

Rychlá reálná konvergence a další přiblížení tuzemské cenové hladiny k hladině eurozóny (přetrvává odstup)

Korelace cyklu se během krize zvýšila, ale nezvyšuje se pravděpodobnost sladění cyklů do budoucna

Schopnost trhu práce nasát zahraniční pracovní sílu v době růstu a snížit počet zahraničních pracovníků v době hosp. útlumu


Analýzy sladěnosti Analýzy sladěnosti 2/32/3

Zastavení růstu celkového zdanění práce a růstu poměru minimální mzdy k průměrné mzdě

Nominální mzdy: známky pružnosti v posledním období (nikoliv reálné mzdy)

Dílčí zlepšení podmínek pro podnikání

• Nepříznivý vývoj z hlediska budoucího přijetí eura: Výrazné zhoršení výhledu veřejných financí (nárůst

strukturálního schodku) Přetrvávající nejistota na finančních trzích snížení sladěnosti

vývoje měnového kurzu koruny s eurem a sladěnosti výnosů s eurozónou u jednotlivých aktiv finančního trhu

Růst dlouhodobé nezaměstnanosti (existující strukturální problémy byly prohloubeny změnou v oblasti sociálních dávek v roce 2007)


Analýzy sladěnosti Analýzy sladěnosti 3/33/3

• Oblasti vykazující problémy z hlediska pružnosti ekonomiky a její schopnosti se přizpůsobit šokům

Nízká a nevyhovující kvalifikace dlouhodobě nezaměstnaných Vysoké náklady na propouštění z pracovních poměrů na dobu

neurčitou (zejména u ukončení pracovních poměrů trvajících krátkou dobu)

V důsledku krize se připravenost ČR na přijetí eura zhoršila; nedochází k výraznému zlepšení fungování a pružnosti hospodářství; přetrvávají problémy v nastavení institucionálního rámce; zhoršuje se vývoj veřejných financí; (klady: reálná konvergence, dílčí zlepšení podnikatelského prostředí) nejsou vytvořeny podmínky pro stanovení cílového data pro přijetí eura


Proč nespěchat s rozhodnutím o Proč nespěchat s rozhodnutím o přijetí eura?přijetí eura?

• Česká ekonomika není doposud na přijetí eura připravená – náklady členství v eurozóně by zřejmě byly vyšší než přínosy

• Přijetí eura brání vysoké rozpočtové deficity – dokud nedojde k jejich udržitelnému snížení, je debata o euru bezpředmětná

• Vlastní měna posloužila české ekonomice během krize velmi dobře – jako užitečný nárazník proti šokům

• Stávající podoba eurozóny není důvěryhodná přitažlivost eurozóny pro země stojící mimo ni se během krize snížila

Úvahy o přijetí eura nejsou a ještě několik let nebudou aktuální


Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost

Miroslav SingerČeská národní banka

Na Příkopě 28 115 03 Praha 1

[email protected]: 224 412 000

Date post:	24-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	carnig
View:	47 times
Download:	2 times

Finanční stabilita v ČR, bankovní regulace a zavedení eura

Documents