Základní škola 6. čísloMorkovice červen 2012

e-mail: casopis @ zsmorkovice.cz | internet: www.zsmorkovice.cz/casopis

ČervenEva Machačová

V červnu modré zvonky zvoní,

květy bezu zdáli voní,

plachý drozd líbezně zpívá,

prasátko únavou zívá.

Zrzka záhon zalévá,

zvadlou trávu uklízí,

pak zvířátkům zadarmo

závin z klouzků nabízí.

Slovo šéfredaktorky

Dobrý den, milí čtenáři i čtenářky. Asi vám

nemusím připomínat to, že se nám rychlostí

blesku blíží prázdniny. Všichni jste jistě

natěšení a přichystaní na to, až prázdniny

vypuknou. Před tím nás ale čeká ještě jedna

pro někoho příjemná a pro někoho naopak

nepříjemná věc – vysvědčení. Každopádně

vám přeji, aby to vaše dopadlo co nejlépe

a abyste se za něj nemuseli stydět a případně

jste za něj byli pochváleni a obdarováni.

Mějte se krásně.

Linda Judasová, šéfredaktorka

Den matek

Dne 13. května se v sokolovně v Morkovicích konala

akce určená pro všechny maminky, které ten den

slavily svůj svátek. Vystoupilo zde mnoho dětí.

Ukázaly se tu mažoretky, i tanečnice hip hopu

a zpěvačky. Poznali a viděli jsme, co je to diabolo

a jako každý rok nechyběla ani módní přehlídka.

Myslím, že se celá akce vydařila.

Linda Judasová

Dne 31. května 2012 jsme jeli do Lednice. Cesta byla dlouhá a únavná. Všichni se těšili, až

pojedeme lodičkami. Cestu lodičkou jsme si opravdu moc užili. Pak jsme si prohlédli

rozhlednu jménem Minaret. Z Minaretu jsme potom šli pěšky přes park k zámku. Je to

nádherný zámek. Všem se moc líbil. Navštívili jsme také zámecký skleník. Uvnitř to bylo

nádherné. Viděli jsme tam květiny, ryby i obojživelníky. Před zámkem byla překrásná

zahrada.

Veronika Šromová

Dne 31. 5. 2012 jsme jeli na výlet do Lednice. Strašně jsme se těšili, ale nejdřív jsme byli na

Janově hradě. Pak jsme měli hodinový rozchod. Rozběhli jsme se k bufetu a v mžiku jsme

měli zmrzlinu v puse. Potom jsme se šli podívat na strom, který byl okousaný od bobra. Po

prohlídce hradu jsme jeli asi půl hodiny na lodičkách. Po cestě jsme viděli mnoho

zajímavých ptáků. Dojeli jsme k neskutečně vysokému Minaretu. Dali jsme si opět

zmrzlinu a pak jsme vystoupali na Minaret, který má 302 schodů. Byli jsme okouzleni

okolím Minaretu. Dohlédli jsme strašně daleko a dole vypadali lidé jako mravenci. Pak

jsme se vydali k zámku Lednice. Cestou k zámku jsme viděli mnoho ptáků. Byla tam

2

i kachna s malými kačenkami. Prošli jsme nádherný skleník s tropickými rostlinami

a prohlédli si krásný zámek Lednice. Znovu jsme měli 15 minut rozchod a nakonec pro nás

přijel autobus a jeli jsme zpátky domů.

Hana Krčková

Dne 31. května 2012 jsme jeli do Lednice. Cesta byla

dlouhá a únavná. Když jsme přijeli k Janovu hradu,

hned jsme se nadechli čerstvého vzduchu. Byla to

hezká napodobenina zříceniny středověkého hradu.

Museli jsme tam chvíli čekat. Když jsme uviděli

stánek, rozběhli jsme se tam a hned jsme měli

zmrzliny v puse. Až na nás přišla řada, tak jsme šli na

prohlídku. Vešli jsme na nádvoří. Byla tam konírna

a psinec. Potom jsme vešli do hradu, kde byly krásné

místnosti. Když jsme vyšli, už na nás čekala loďka. Jeli

jsme tou nejpomalejší a vůbec jsme nedosáhli do

vody. Jeli jsme dlouho, až jsme dorazili k Minaretu.

Minaret byl moc vysoký. Měl 302 schodů. Fuj!!! To ale

bylo únavné!!! Konečně jsme na vršku. Byl to krásný

výhled. Když jsme šli dolů, tak jsme si říkali: „Dolů je

to mnohem snazší než nahoru.“ Všichni jsme vyšli ven, zase jsme se občerstvili, protože

i cesta dolů byla únavná. Potom následovala další prohlídka zámku a jeho okolí. Prohlédli

jsme i skleník, kde byly krásné tropické rostliny. Bylo to fajn. V parku bylo hodně ptáků, na

které jsme se dívali a pozorovali je dalekohledem.

Cestu domů jsme většinou prospali, protože jsme byli unaveni. Školní výlet se nám povedl

a moc se nám to líbilo.

Alena Saparová

3

Dne 16. května se pro žáky prvních tříd a malých předškoláčků konala netradiční

olympiáda. Celá akce spočívala v tom, že děti v pětičlenných týmech plnily jednoduché

i náročnější úkoly pod

vedením nás sedmáků. Za

splněné úkoly děti získávaly

body. Netradiční den se

dětem líbil. Hlavní dík patří

paním učitelkám Hladné,

Mazánkové a Dopitové.

Linda Judasová

Všechna čísla školního časopisu

najdete na internetové adrese

www.zsmorkovice.cz/casopis

4

Koncert staré hudbyve Sboru Jana Blahoslava

Dne 13. května se konal koncert staré hudby ve Sboru Jana Blahoslava. Vystupovali tam

především absolventi 1. a 2. stupně. Celý koncert uváděl pan učitel Ludík. Skoro všem se

vystoupení povedlo. Publiku se všechny výkony líbily. Všichni absolventi získali kytku

a knihu na památku. Všichni moc děkujeme za tento každoroční tradičně krásný koncert.

napsala Veronika Hýsková, nakreslila Denisa Hýsková

Co je to život? Není lehké na tohle odpovědět. U každého je to jinak. Máme však jednu věc

stejnou – „bez lásky, přátel a citu by byl život jen nesmyslnou cestou ke smrti.“

V životě bychom si proto měli užívat každou chvíli, protože nevíme, která bude naše

poslední. Nedělejme špatné věci, abychom nemuseli litovat až do konce. Mluvme pravdu

a nedělejme se tím, kým nejsme. Chovejme se ke všem stejně a neohlížejme se na to, jestli

má někdo světlé nebo tmavé vlasy, modré nebo zelené oči, jestli je chytrý nebo hloupý.

Nedejme na pomluvy o ostatních, že nejsou takoví nebo makoví. Často to není pravda. Náš

omyl bude vždy potrestán. Mějme se proto všichni rádi. Pochvalme se za každou maličkost,

ať už hezkou známku, nebo první bezchybně zahranou písničku na klavír. Život se s námi

nebude mazlit a je jen na nás, jak ho prožijeme. Žijme ho až do posledního cinknutí

zvonků. Vzpomeňme si na to, že „život bez lásky, víry a přátel a citu by byl jen nesmyslnou

cestou s očekáváním smrti.“

Jana Hauschwitzová

5

Světla Hollywoodu7. kapitola

Další den byl tady. Nevím proč, ale od té

doby, co jsem tady v Los Angeles, ubíhá

čas nějak rychleji. Všechno se změnilo.

Ztratila jsem Sandru, ale zatím jsem si to

nechtěla připustit.

Uvědomila jsem si, že se mi z očí začaly

kutálet slzy. Zahanbeně jsem si je utřela

rukávem a začala se ohlížet, jestli si někdo

mého uplakaného výstupu nevšiml. Na-

štěstí se všech šest holčičích hlav plně sou-

středilo na pódium, kde stála Anna.

„Jsem ráda, že jste tady. Dnešní předpo-

slední kolo mám na starost já. Bude se tý-

kat zpěvu, protože právě na tom nám

hodně záleží. Utvoříte dvojice a společně

nacvičíte pěvecké duo. Máte pouze dva

dny na to, abyste si připravily choreografii

a hudbu. Postoupí tři dívky. Přeji všem

hodně štěstí.“

Po jejím proslovu následovalo vzrušené

mumlání. Uviděla jsem hnědý ohon a bylo

mi hned jasné o koho jde. „Sandro!“ zavo-

lala jsem a začala si lokty prorážet cestu.

Holka s culíkem se otočila a já hleděla do

úplně cizí tváře. „Ppp-ro-miň,“ koktala

jsem. Cítila jsem, jak mi rudne tvář.

„Excuse me. Have we met?“ promluvila

anglickým přízvukem. No jasně, angličti-

na. Já asi vážně čekala, že mi bude

rozumět česky. Mozek mi začal šrotovat.

Hledala jsem vhodná slova a k tomu ještě

jejich překlad. Sakra! V angličtině zrovna

plavu.

„No, I thought that you Sandra, my fri-

end.“ Znělo to trochu divně, rozhodně ne

anglicky. Ale asi mi rozuměla. „Oh, so

bye,“ rozloučila se a zmizela mezi lidmi.

Vrátila jsem se do hotelu. Ve svém pokoji

jsem našla lístek s dalšími informacemi

o tomto kole. Ve dvojici jsem byla s Karolí-

nou. Byla docela milá a rozuměly jsme si.

Na zkouškách jsme se hodně nasmály

a myslím si, že i naše vystoupení bylo

skvělé.

Dva dny vyhrazeny na zkoušky byly pryč.

Seděly jsme v kostymérně a zkoušely jsme

si choreografii pořád dokola a dokola.

Z otoček se mi točila hlava a já tak kolem

sebe chvíli viděla jen mazanici. Vyčerpaně

jsem se svalila na židli a snažila se po-

padnout dech. „Anabell a Karolína na

scénu!“ uslyšela jsem něčí hlas. Hlava se

mi pořád točila, ale alespoň už jsem mohla

chodit. Vydala jsem se k pódiu, kde už na

mě čekala Karolína.

Tereza Měrková

6

Zdravotnická soutěž

Dne 15. května 2012 proběhla v Kroměříži soutěž mladých zdravotníků. Jako každý rok

byla velká účast a taky velká konkurence. Počasí nám přálo, a tak se nám soutěžilo velice

dobře. Po výborném obědě následovalo vyhlášení vítězů a rozdělení cen.

Celá soutěž se povedla a gratuluji všem vítězům. V kategorii starších žáků byli nejlepší

soutěžící z Arcibiskupského gymnázia Kroměříž. Z mladších žáků zvítězili účastníci

z Holešova. My jsme obsadili místo druhé.

Aneta Judasová

7

VTIPY

Dvě vajíčka se smaží na pánvičce a to jedno povídá:

„Uf, tady je ale horko!“

A druhé zakřičí: „Pomóóóc, mluvící vajíčko!“

Pepíček je ve škole a paní učitelka se ptá:

„Pepíčku, vám se narodila dvojčátka, viď?“

„Ano,“ odpoví Pepíček.

„A jak se budou jmenovat?“ ptá se učitelka.

Pepíček na to: „Nevím, ale tatínek říkal ňák Himl

a Hergot.“

Doktor se ptá pacienta: „Kouříte?“

„Ne.“

„Škoda, tak to vám budu muset zakázat něco jiného.“

Když se žena vdává, řekne „ano“.

A tehdy je to naposledy, kdy promluví stručně.

Sabina Rychlá

NENECHTE SI UJÍT PRÁZDNINOVÝ SPECIÁL.

VYCHÁZÍ NA KONCI ŠKOLNÍHO ROKU.

BOOM – školní časopis Základní školy Morkovice, www.zsmorkovice.cz/casopisŠéfredaktorka: Linda Judasová. Redakční tým: Tereza Měrková, Veronika Hýsková,

Adriana Marková, Lucie Juřenová, Eva Machačová, Jana Hauschwitzová, Aneta Judasová, Sabina Rychlá.

Zprostředkovatel redakční rady: Mgr. Radek Strnadel. Korektor pravopisu: Mgr. Jarmila Štelcová.

Aktuální číslo najdete na školní nástěnce a na nástěnce na Náměstí v Morkovicích. Všechna čísla časopisu jsou vystavena na internetových stránkách www.zsmorkovice.cz

8

PRANOSTIKY

V červnu deštivo a chladno

způsobí rok neúrodný snadno.

Na svatého Antonína

broušení kos započíná.

Prší-li na svatého Barnabáše,

padají hrozny do koše.

Eva Machačová