Mgr. David Mikoláš

Československo v 90. letech 20. století Učební text

ČESKOSLOVENSKO V 90. LETECH 20. STOLETÍ

Klíčová slova: ekonomická reforma Oty Šika, IV. sjezd československých spisovatelů, Alexander

Dubček v čele reformního hnutí, „pražské jaro“, Akční program KSČ, budování „socialismu s lidskou

tváří“, obnova společenského života, manifest Dva tisíc slov, jednání v Čierné nad Tisou, vpád vojsk

5 států Varšavské smlouvy do ČSSR, Vysočanský sjezd, moskevský protokol

Rozbor pramene: Vyjádření Leonida Iljiče Brežněva k sesazení Antonína Novotného, uč. s. 120

Úryvek z manifestu Ludvíka Vaculíka Dva tisíce slov, uč. s. 122

Řeč Leonida Iljiče Brežněva na jednání v Moskvě, uč. s. 122

∞∞∞

1. Pokusy o reformy - zlatá šedesátá léta

poč. 60. let: hospodářství ve vážných problémech (nedostatek uhlí, některých

potravin a spotřebního zboží) → příprava ekonomické reformy, autorem Ota Šik, úsilí

o zavedení prvků tržní ekonomiky do plánovaného hospodářství

pokusy o reformu politických poměrů (omezení cenzury)

požadavek občanů odstranit mocenský monopol KSČ, umožnit svobodu projevu a

provést důslednou revizi politických procesů z 50. let

červen 1967: IV. sjezd spisovatelů, zazněla otevřená kritika politiky komunistické

strany

snaha nejvyššího vedení strany (Antonín Novotný) zastavit reformní proces

poč. 1968: v čele KSČ stoupenci reforem (Alexander Dubček prvním tajemníkem

strany)

31. 10. 1967: demonstrace vysokoškolských studentů, tvrdě potlačena Veřejnou

bezpečností

2. Pražské jaro 1968 - pokus o socialismus s lidskou tváří

březen 1968: Antonín Novotný odstupuje i z funkce prezidenta, místo něj zvolen

generál Ludvík Svoboda

duben 1968: schválen Akční program KSČ - slib zavedení prvků tržní ekonomiky,

rozšíření občanských práv, rehabilitaci nespravedlivě postižených lidí, příprava

federalizace republiky, naproti tomu neochota KSČ vzdát se vedoucí role ve

společnosti

období politického uvolnění → pražské jaro, budování „socialismu s lidskou tváří“,

nikoli změna režimu

Mgr. David Mikoláš

Československo v 90. letech 20. století Učební text

obnovena činnost Junáka a Sokola

založen KAN (Klub angažovaných nestraníků), K-231 (političtí vězni) a Společnost pro

ochranu lidských práv

3. Boj o osud reforem - stupňující se nátlak ze zemí Varšavské smlouvy

odpůrci reforem: Vasil Biľak, Alois Indra a představitelé zemí východního bloku;

připraveni ukončit reformní proces i za cenu vpádu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR

červen 1968: manifest Dva tisíc slov spisovatele Ludvíka Vaculíka - varování před

návratem k minulým poměrům

červenec 1968: dopis 5 komunistických stran (SSSR, NDR, Polsko, Bulharsko a

Maďarsko) zaslaný čs. představitelům, vyzývající k ukončení reforem x nesouhlas

Dubčekova vedení → jednání se sovětskou stranou v Čierné nad Tisou, k dohodě

nedošlo

4. Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy - násilné ukončení

pražského jara

18. 8. 1968: schválení vojenské intervence představiteli Polska, NDR, Bulharska a

Maďarska

20./21. srpen 1968: vpád vojsk 5 států Varšavské smlouvy do ČSSR

zatýkání členů vedení KSČ a jejich přesun do Moskvy (později i prezident Ludvík

Svoboda) → vynuceno podepsání tzv. moskevského protokolu legalizující přítomnost

okupačních vojsk na našem území; nepodepsal pouze František Kriegel

mohutný odpor obyvatel (90 lidí okupanty zabito, 300 těžce zraněno, stovky zraněny

lehce) - důležitým organizátorem hromadné sdělovací prostředky

vyvolána velká vlna solidarity ze zahraničí, jinak ale Československo zůstalo v boji

osamoceno (stejně jako v roce 1938)

svolán mimořádný XIV. sjezd KSČ (Vysočanský sjezd) - delegáti odmítli okupaci, žádali

pokračování reforem; na základě moskevského protokolu sjezd prohlášen za neplatný

Mgr. David Mikoláš

Československo v 90. letech 20. století Učební text

Na jaře 1968 vyvrcholila snaha o prosazení reforem v ČSSR. Změnilo se vedení státu i KSČ.

Do jejího čela se postavili lidé prosazující reformy. Většina obyvatel je podporovala. Proti

reformám se postavilo pět států Varšavské smlouvy a skupina jejich odpůrců z bývalého

vedení KSČ. Tlak na naše představitele, aby od reforem upustili, byl neúspěšný.

Vedení SSSR a jeho spojenců se rozhodlo ukončit snahy o reformy vojenským zásahem.

21. srpna 1968 byla naše republika obsazena armádami pěti států Varšavské smlouvy.

K uznání legalizace přítomnosti okupačních vojsk na našem území byli naši představitelé

donuceni podepsáním tzv. moskevského protokolu. PARKAN, František a kol. Československo v 60. letech 20. století. In: Dějepis 9. Praha: Fraus, 2011, s. 120-123.

21. srpen 1968 v Brně - protesty před hlavním nádražím

(Zdroj: <http://brno.idnes.cz/prohlednete-si-snimky-vpadu-sovetu-ktere-dosud-nebyly-publikovany-1pm-/brno-zpravy.aspx?c=A090820_174123_brno_jag>)

27. srpna 1968, moskevská jednání v karikatuře

(Zdroj: <http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/historie/jdi-domu-ivane/27-srpen-1968-potupny-navrat-z-moskvy_75981.html#.Utwv1xBNyUk>)