OK ÉNKO Zpravodaj farností Nový Jičín, Šenov u Nov.Jičína a Kunín

Březen 2018

1

DUCHOVNÍ SLOVOOtec Alois Peroutka

Nedávno jsme zpívali - Narodil se Kristus Pán a byly Vánoce. Uběhlo pár týdnů a jsou zde Velikonoce. Vánoce byly „zelené“ a Velikonoce možná bu-dou „bílé“. I před nimi nám církev nabízí 40 denní přípravu v podobě postní doby, která je inspirována pobytem našeho Mistra – Ježíše na poušti, kde byl pokoušen od satana. Postní doba se dá prožívat různě. Má to být doba uzdra-vování našich vztahů k Bohu, k bližním a sobě. Je stále co uzdravovat, proto-že všechny zmíněné vztahy jsou nějak narušené a potřebují nutnou obnovu. Málokdo si uvědomuje, že církev nezrušila přání Ježíše, až nebude mezi svý-mi učedníky, aby se postili. A prakticky kromě postních nedělí se vřele do-poručuje, aby celá doba postní byla prožitá jako doba opravdového postní-ho snažení. Osvědčené metody jsou almužna, která není ledajakým dobrým skutkem. Má být konána z lásky a hlavně nezištně. Takových dobrých skutků většinou moc není. Pak prohloubení modlitby, která má hlavně obnovit náš vztah k Bohu a konečně půst neboli sebezápor, který nemusí být pouze od masa, ale od čehokoliv, co rádi jíme a úmyslně si vezmeme to, co nám třeba moc nechutná. Sebezápor se má především týkat toho, co nás svazuje a čemu věnujeme hodně času nebo jsme na tom prostě závislí. Jedná se o naše vnitř-ní uzdravení, kdy opět Ježíš bude v centru našeho srdce a ne nějaká věc nebo osoba, dokonce i my sami. Všechno toto 40-ti denní snažení nás má vést k posílení naší vůle, abychom dokázali lépe bojovat proti tomu, co nás vzdalu-je od Boha, a to je hřích, a odvěkému nepříteli Boha a člověka - satanovi.

A hlavně všechno toto naše snažení nemá směřovat k tomu, že si řekneme, jací jsme borci, ale má vést k tomu, abychom opravdověji a upřímněji dokázali na sobotní večerní velikonoční vigilii Vzkříšení našeho Pána obnovit své kře-stní vyznání a mít tak větší účast a plnější podíl na Ježíšově umírání a vzkří-šení, na Ježíšově božském a lidském životě. Postní doba nás má připravit k ob-nově k prožívání nejkrásnějších a největších svátků v celém liturgickém roce – na Velikonoce. Jsou to svátky vyjití z otroctví ke svobodě, z domu svázanos-ti do domu svobodné zaslíbené země, kterou je pro nás Ježíšovo království po-koje, svobody a lásky. Jsou to svátky, které nás naplňují radostí, že již nejsme

otroky hříchu, ale svobodní lidé, kte-ří nikomu a ničemu neotročí. Záru-kou této pravé svobody je hlubší a opravdovější život v Ježíši a s Ježíšem.

Drazí farníci, přeji Vám, abyste o Velikonocích prožívali plody své-ho svatopostního snažení a když jste nějak postní dobu „prolétli“ a řekne-te si, že Vám asi mnohé nějak utek-lo, nezoufejte. Každá neděle je Veli-konočním dnem vzkříšeného Ježíše a každý pátek smrti našeho Pána může být malou přípravou na nedělní prv-ní den Páně, kterým vstupujeme do celého pracovního týdne. Pokojné a požehnané Velikonoce Vám všem.

ZEPTALI JSME SE…Otce Aloise co nového v Novém Jičíně?Rozhovor připravil Antonín Urban

» Otče, co se Vám jako první vyba-ví, když se řekne rok 2017?

• Sto let od zjevení P. Marie ve Fa-timě v Portugalsku – fatimský rok.

» Vaši odpověď, že to byl „fatimský rok“, jsme čekali. Zkuste nám nej-prve stručně připomenout, proč je fatimské zjevení tak důležité pro naši dobu?

• Protože upozorňuje na to, co při-jde, když se lidé odkloní od P. Boha a jeho zákona lásky. Nebezpečí tře-tí světové války je zde stále, ale i ne-bezpeží důsledků komunismu – což je praktický ateismus – dát před Bohem přednost různým „zlatým telátkům“ dnešní doby. A pak nápor na základ lidské civilizace jako takové, jako dů-sledek toho – dělat si, co chci – roz-pad manželství a rodiny, nahrazené tzv. „pseudo-rodinami“ a vztahy, kte-ré nemají nic společného s manžel-stvím a rodinou.

» A nyní konkrétněji... Pannu Marii Fatimskou jsme uctívali při pouti její sochy po našich farnostech…?

• Nešlo u uctívání sochy, ale pro-hloubení našeho vztahu k Ježíši skr-ze Jeho Matku a obnovení zasvěce-

2

ní Jejímu Neposkvrněnému Srdci, aby zvítězilo v našich srdcích, když budeme stále říkat slovy a skutky ANO Ježíši.

» Ale i farníci putovali za Pannou Marií do Fatimy?

• Určitě. Bohužel mnozí i v naší farnosti to berou jako zájezd. Po-znám to, když mi někdo řekne, já jsem tam již byl, nebo vzpomíná, jak to bylo před těmi deseti roky krásné, ale podstata poutě je v ně-čem jiném. Já jsem byl několikrát ve Fatimě a na jiných mariánských poutních místech. Minulý rok jsem byl dvakrát ve Fatimě, vždy jako poutník, ale znovu, a tak i minu-lý rok jsem načerpal duchovní po-vzbuzení a vzpruhu do dalšího živo-ta z víry, která je možná jen ve spo-lečenství modlících se poutníků. A to se minulý rok na naší pouti po-dařilo – milé společenství, duchov-ní obohacení, povzbuzení, nový im-puls a světlo do dalšího života puto-vání za Ježíšem.

» Vy jste k Panně Marii putoval i samostatně, abyste poděkoval za dar 60 let života. Můžete nám něco o této pouti prozradit?

• Ano, měl jsem to v plánu již del-ší dobu, že budu opět putovat do Santiaga přes portugalské camino pěšky a s batohem, tentokrát z Fati-my, přes Santiago až na konec světa – Finisterru Muxíi, což je k moři. A to se mi v přelomu září – října spl-nilo. Chtěl jsem tak poděkovat P. Bohu za dar 60 let pozemského ži-vota a svěřit sebe i Vás - farníky mé blízké drahé - do ochrany naší ne-beské Matky.

» Vraťme se zpět do naší farnosti. Vzpomínáte ještě na Farní den?

• Určitě, byl takový „bouřlivý“ a nezapomenutelný. Obdivoval jsem organizátory, jak briskně dokázali zdolat rozmary počasí.

» Nejvýznamnější duchovní udá-lostí v novojičínské farnosti bylo však udílení svátosti biřmování?

• To zcela jistě. Bylo jich třicet, kteří se rozhodli v naší farnosti při-jmout tuto svátost.

» Co Vám ještě udělalo velkou ra-dost v duchovním životě farnosti v loňském roce?

• Já mám radost z každé maličkos-ti. Třeba z mnoha dětí, které v ne-děli hlavně na desáté přijdou na

konci mše sv. pro požehnání. Musíme se umět radovat z malých a základních věcí, které nejsou samozřejmostí.

» A co Vás nejvíce trápilo? • To se dá těžko povědět. Je to asi vždy očekávání, které kladete do lidí a ono

je to pak zcela jinak. Abych byl konkrétnější. Z třiceti biřmovanců asi 98% bylo zcela dobrovolně proto, abychom se nějak dál scházeli. Považuji to za dů-ležité pro ně v jejich růstu v Duchu svatém, aby se stávali užitečnými v církvi a našli své místo v ní. Bohužel, zdá se mi, že většina je již “obiřmována“ a mys-lí si, že to zcela stačí. A pak stále není na Boha čas. Máme mnoho dalších důle-žitějších „povinností“. Vždy si to přehodnotím, že nejsem tady od toho, abych se radoval z kvantity, ale z toho, že jsem mohl „zaseti“, a to v přípravě bylo, a ať Pán dá růst. Více mě pak trápí, když někdo na setkávání nepřijde a kritizuje, jak je setkání vedeno… Cítím v tom nezralost našich oveček.

» Můžete se ohlédnout i za hmotnou částí zajištění našeho farního života – opravami našich kostelů a církevních památek a nemovitostí?

• Chvála Bohu, že přispěním a porozuměním vedení Města se nám za po-mocí dotací daří opravovat věci, které nejsou zapsány mezi kulturní památ-ky, a na které bychom od státu nedostali žádné peníze. Přitom se místně jed-ná o vzácné věci, které jsou svědky naší víry a vztahu k P. Bohu. A také za pomocí programů Ministerstva kultury a pochopení památkářů pokračuje-me v kostele Nejsv.Trojice v Žilině, ale také ve farním kostele v Justynské kapli. Nechtěl bych, aby se tyto věci opravovaly pouze ze sbírek věřících, kte-ré máme hlavně na pokrytí nejen režijních nákladů, ale také k zajištění života farníků a možností různých forem šíření víry. Tyto kulturní hodnoty jsou po-klady nejen věřících.

» Z minulosti se přenesme do současnosti a budoucnosti. Co nejdůležitějšího nás čeká v letošním roce?

• Tak na poli života farnosti určitě 1. sv. přijímání 27 dětí v N. Jičíně v ne-děli 27.5.2018 na desáté mši sv. a celá šíře přípravy, která v tyto dny byla spojená i s pobytem dětí na faře v Životicích u NJ, kde se nejen víc pozna-ly, ale víc prožívaly svou cestu hlavně k přípravě na první sv. smíření formou „putování s Mojžíšem do zaslíbené země“.

» Můžete nám přípravu na první svaté přijímání více přiblížit? • Již podruhé dělám přípravu tak nějak jinak s tím, že se během školního roku

setkáváme nejen s dětmi, které má na starosti Iva Jasná, která již několik let pracuje v naší farnosti v pozici samostatného referenta, ale i s rodiči, s který-mi se setkávám sám. Setkání jsou asi 2 až 3 do měsíce na hodinu. Jde o několik věcí, které jsou v současné době nutné. Rodiče slibují P. Ježíši při křtu, že bu-dou učit dítě milovat Boha a bližního, jak nám Ježíš přikázal. Já rodičům pomá-hám, jak toto naplnit, protože sami k tomu mnohdy ani nebyli moc vedeni. V dnešní době je důležité, aby víru a její základy dětem předávali rodiče. Hovo-řit o Bohu a žít s Ním ve své rodině. Chci rodičům nějak pomoci, aby toto dle svých schopností a sil mohli uskutečňovat vůči svým dětem. No, a u dětí se ne-jedná ani tak o bezprostřední přípravu na sv. zpověď a sv. přijímání, ale víc o prožití skutečností víry zážitkem víry ve společenství, které potřebují v koste-le, aby se necítili sami. Prostě přirozeně, aby také poznali a sblížili se s dětmi z kostela a tak v něm nalezli i své kamarády. Pro období dospívání, které je před nimi, je to velmi důležité, aby přešli různé krize víry.

» Bude i letos křest dospělých, jak vlastně taková příprava probíhá a kolik lidí se připravuje?

• Ano, i letos budou čtyři dospělí pokřtěni a jedna - Zuzka - bude mít první sv. smíření a poprvé přijme Ježíše ve sv. přijímání. Příprava probíhá prakticky dva školní roky s tím, že ve druhém většinou na Velikonoce jsou dospělí po-křtěni a přijímají první sv. přijímání.

» Povězte nám něco více i o připravované pouti do Sicílie? • Úmysl je co nejvíce poznat italské světce především jižní Itálie a Sicílie, ale

zároveň poznat krásnou přírodu a atmosféru městeček a vesnic jihu Itálie. Pouť je opět zajištěna stejně jako do Fatimy, tudíž bude zajištěno jídlo ráno, v poled-ne a večer většinou přes autobus, protože si bereme vlastní kuchařku, která je schopna připravit pro celý autobus jídlo ze zásob, které vezeme s sebou. Pouť

3

pořádáme skrze farnost, proto také taková dobrá cena. Myslím si, že program je bohatý a je zaměřen více duchovně než poznávací formou. Ta je zaměřená na poznání světců s tím, že navštívíme místo působení nebo hrobu.

» A co ostatní pouti? • Takže letos kromě pouti po světcích Itálie až na Sicílii od 4.6 do 15.6.2018

to bude v sobotu 2.6 tradiční pouť za obnovu rodin a nové duchovní po-volání do baziliky ve Frýdku, která je příjemnou poutí, protože se odjíždí po 3.hod. odpolední a vrací se večer k půl osmé. Pak v pondělí 2.7 plánuje-me se zúčastnit diecézní poutě pro děti na hoře Prašivá za Frýdkem, v sobo-tu 21.7.2018 to bude již tradiční pouť našich farností na Radhošť k sv. Cyrilu a Metodějovi, začátkem září bude výlet dětí do okolí N. Jičína na přelomu zá-ří-října, pravděpodobně v pátek 28.9, se pojede na poutní místo P. Marie Ma-ria Hilf u Zlatých Hor, protože letos uplyne 300 let od vzniku tohoto pout-ního místa a Sv. otec spojil toto místo na letošní sezónu s plnomocnými od-pustky, které se tam dají získat. Po cestě můžeme navštívit Cvilín u Krnova.

» Jak hodnotíte nové kostelníky a co od nich čekáte v letošním roce? Zname-ná to, že už je jich dost a ostatní lidé, kteří by takto mohli sloužit, už ani nemají o tom uvažovat?

• Moc velké díky, že se našli ti, kteří slyšeli v nouzi a pomohli. Myslím, že je to velká úleva pro pana Holeňu, který prakticky na vše zůstal sám. Větši-na, která se přihlásila, má své stabilní dny a pěkně zvládají kostelnickou služ-bu. Věřím, že ji dělají rádi, z lásky k Ježíši. Určitě by bylo dobré posílit ještě neděli dopoledne, pokud bude víc na vystřídání, protože každý můžeme mít v neděli nějaký rodinný program, takže by to bylo jen dobře. Ochotných ru-kou je stále potřeba.

» A co ministranti a lektoři? • Ministranti nám rostou, protože byl generační propad, ale věřím, že z nich

vzniká dobrá parta. Samozřejmě, že další ochotní a obětaví kluci zapálení pro službu Pánu, mají stále otevřené dveře k této službě, která jim „zpříjemní“ hlav-ně delší bohoslužby nějakou potřebnou činností a vede také k tomu, že mají v kostele své kamarády, kteří v pozdějším věku jsou často pro cestu víry stěžejní.

• Co se týče lektorů – nadšení na začátku bylo veliké. Bohužel opadlo a chtěl bych ty, kteří na to mají povzbudit, aby se nebáli a hlavně nebyli „leni-ví“ si vzpomenout zapsat se na službu lektora před nedělí a spojit se s Marti-nou Sigmundovou.

» Jak se díváte na zajištění varhanní služby, kostelního sboru a schóly? • Varhaníků by mohlo být také více. Je to otázka i jejich zaměstnání. Až

budou někteří v důchodu, pak budou mít i víc času hrát při mších sv. Kostel-ní sbor prakticky u nás není a stejně by těch nadšenců bylo v dnešní době, myslím si, velice málo. Schóla a schólka se nějak drží, ale mohlo by hlavně v pátek do schólky chodit více děvčat. Asi záleží, jak a kdo je víc zaujme nejen s přípravou na mši sv., ale i s nějakým programem. A pak pravidelná „ran-ní schóla“, nebo lépe řečeno malý sbor těch dříve narozených, který se hlav-ně podílí na ranní mši sv. při zpěvu ordinária a responzoriálního žalmu. Těm patří velký dík za jejich pravidelnost a věrnost ranní mši sv. O Vánocích se pak dají dohromady zpěváci ze Starého a Nového Jičína a nacvičují pod ve-dením varhanice Jany Bezděkové opravdu krásné, hlavně české vánoční mše sv., např. Jana Jakuba Ryby a jiných. Je v tom kus obětavosti a nadšení zain-teresovaných. Neškodilo by připomenout, že by všechna zpěvácká a hudeb-ní tělesa přivítala mezi sebou další nadšené zpěváky a hudebníky. Vždyť zpěv a hudba může oslavit Pána Boha a přispět ke kráse našich bohoslužeb. Všem, kteří pravidelně nacvičují a o zpěv se starají a jej konají, patří mé velké podě-kování za jejich obětavost, vytrvalost a lásku k P. Bohu.

» Kostel musí být však také čistý, plátna a roucha nažehlená… • To si myslím, že funguje v současné době velmi dobře díky dobrovolní-

kům z řad farníků. Je to určitě jedna z forem být užitečný pro druhé, a aby tato pomoc byla k radosti a ne břemenem. I jim patří veliké díky za jejich pravidelnou nezištnou pomoc.

» Jak je zajištěna výuka náboženství? • V našich farnostech celkem dobře. Máme zatím dost katechetů, kteří se

zapojují do výuky náboženství, a ostatní hodiny odučí pan kaplan spolu s mými přípravami především dospělých.

» Povězte nám něco o biblických hodinách, mnoho farníků asi ani neví, že se konají

• V biblické hodině, která je cel-kem pravidelně během školního roku ve středu v 17 hod. v příze-mí na faře probíráme vždy nedělní evangelium z neděle, která je před námi. Je to taková hlubší příprava na prožívání neděle s větším užit-kem evangelia, které nám církev předkládá. Určitě by mohl být větší zájem o hlubší zamyšlení nad Božím slovem. Srdečně zvu každého do to-hoto milého společenství, protože je otevřené pro všechny a není váza-né na to, jestli chodíte úplně pravi-delně, protože někdy to nemusí ně-komu vyjít.

» Nesmíme zapomenout ani na mnohá společenství, která také přispívají k bohatosti farního života

• Ano, je to společenství chlapů, které se schází vždy co 14 dní o půl osmé ve čtvrtek na faře. Pravděpo-dobně vznikne ještě jedno společen-ství chlapů, a to věkově mladších, kterým čtvrteční nevyhovuje právě pro generační rozdíl většinou star-ších mužů. Pak Mamoáza, společen-ství maminek s malými předškolní-mi dětmi, které mají setkání během školního roku vždy ve čtvrtek dopo-ledne od 9 hod. na faře, modliteb-ní společenství maminek, které fun-guje v pondělí od 18 hod. na faře a některé se scházejí v pátek od 16:30 na faře. Ale i společenství minist-rantů, které bývá v pátky co 14 dní od 15:30 hod. na faře a společenství malé schóly děvčat také v pátek od 15:30 na faře. Nepravidelně se schá-zí ještě i mládež farnosti po večer-ní mši sv. na faře a máme modliteb-ní společenství na První pátky ne-jen během celého dne v tiché ado-raci před vystaveným Ježíšem, ale i po večerní páteční mši sv., kdy nej-prve čtvrt hodiny adorují rodiče s dětmi a pak adorace pokračuje s do-spělými, kteří zůstanou do 19 hodi-ny. Všechna tato společenství jsou otevřená a může do nich kdokoliv nový vstoupit a nezávazně se jich zúčastňovat.

» Bude letos farní den a Noc koste-lů a jaké budou?

4

• Tyto dvě věci vždy střídáme, pokud není nějaká výjimečnost jako minu-lý rok, kdy měla být Noc kostelů a byl farní den. Letos tedy bude Noc koste-lů a pokud se nemýlím, bude to v pátek 25.5 tentokrát v kostele sv. Mikulá-še v Žilině. » Co nového se letos chystá opravit na církevních památkách a kolik to bude stát? • Chceme se pustit do dalšího oltáře v Justynské kapli. Bude to oltář Ukři-

žování, kde je Boží hrob. Má stát asi 620 000,- Kč. Máme schválenou dotaci z Města v částce 300 tisíc a očekáváme schválení dotace z Kraje, kde jsme za-žádali o zbylých asi 300 000,- Kč. Samozřejmě, že k dotaci Města 30% se mu-síme podílet my a u Kraje dokonce 50%. Počítejme, že tedy budeme muset ze sbírek na opravy našetřit přes 200 tisíc korun, což není malá částky, když se sbírky na opravy pohybují současně v průměru kolem 17-18 tisíci. Kromě toho se bude opravovat kazatelna v Nejsv. Trojici, kde máme opraven hlavní oltář a vedlejší oltáře. Na to jsme obdrželi již předschválenou dotaci z Minist. kultury 200 tisíc a udělá se necelá jedna etapa tohoto díla, protože celé dílo má stát přes 400 tisíc. Taktéž jsme dostali předschválenou dotaci na restauro-vání kazatelny v Žilině a to v částce 100 tisíc z ministerských peněz. I tady budeme muset pracovat na etapy, a možná, že budeme muset udělat až tři fáze obnovy tohoto díla. Tady musíme vložit nejméně deset procent z cel-kového díla z našich prostředků. Teď přes zimu se chceme pustit do dvou zá-chodů v prvním patře na faře, kde je potřeba vše zkultivovat a udělat jedno WC se sprchou, která na faře hlavně pro zaměstnance chybí. Prosím tedy o Vaši štědrost při realizaci těchto projektů, protože bez Vaší finanční pomo-ci by nebylo možné toto vše uskutečnit. Jsme rádi, že nám zatím Město po-máhá a že jsou ještě i státní zdroje na památkové objekty. Bez těchto zdro-jů by nebylo možné pokračovat v zachraňování těchto památek, které svěd-čí také o víře našich předků a o lásce k církvi a k P. Bohu. Bohužel žádné jiné zdroje nemáme, v restitucích jsme neobdrželi žádnou polnost ani objekt, kte-rý bychom pronajímali a měli z něho nějaký příjem. Jsme čistě odkázání na to, co si mezi sebou vybereme a na dotace, které máme sice skromné, ale pře-ce. „Po kapkách“ pomáhají obnovit to, co za komunistické totality chátralo. » V redakční radě Okýnka jsme se mnohokráte zabývali tím, jak zapojit

farníky více do života farnosti, jak více znát jejich názory a otázky, co je trápí. I přes několik výzev, aby dávali své otázky, tak činí jen jeden čtenář. Co se dá udělat proto, aby se tento stav zlepšil?

• Pro mne je důležité, že lidé jsou činní. Je v naší farnosti mnoho věřících, kteří jsou dobrovolnicky zapojeni do různých úkolů, od kostelnické a varha-nické služby počínaje, přes službu v nemocnici, službu zpěváckou, ministrant-skou, úklidovou, výzdobní. Díky za tyto nutné dobrovolníky. » V některých farnostech je farní rada. Je povinná? Jaké jsou důvody, proč

v mnoha farnostech nevzniká? • Farní rady jsou dvě. Jedna je povinná, a to je ekonomická – u nás jsou

v této radě kromě mne také pan Karel Bednář a paní Iva Jasná, kteří jsou mými nejbližšími spolupracov-níky a v případě Karla Bednáře také přímými farníky. A pak je to pasto-rační farní rada, která není povin-ná, pouze se doporučuje. V naší far-nosti je tolik různých věcí, které se dějí, nárazových akcí, kurzů, že tato farní rada vždy funguje z těch, kteří se v určité věci zrovna angažují, při-pravují nebo se na ní podílejí. Pro mne je to nepružnější a má největ-ší užitek. Je pravdou, že někdy by to chtělo udělat nějaký „jízdní řád“ všeho, co se má dít. Hlavně když se plánuje nový rok. Koordinátorem stále zůstávám já jako farář a tady bych poprosil, kdybyste s předsti-hem se mnou projednávali věci, kte-ré chcete do toho „jízdního řádu“ dát, aby se jednotlivé věci netříštily nebo nepříjemně nestřetávaly.

• Proč v mnohých farnostech pas-torační rady nejsou má mnoho dů-vodů, od toho, že farníci nejsou ně-kdy „zralí“ mít takovou radu, farář s tím může mít i negativní zkušenos-ti, nebo není, kdo by chtěl v takové radě být a nějak se podílet na živo-tě farnosti. V každém případě obě rady jsou pouze poradní orgán, kte-rý pomáhá faráři správně se rozho-dovat ve věci, která má sloužit všem a jim má být k užitku.

» Chtěl byste se na závěr na něco zeptat i nás farníků?

• Dřív jsem očekával otázky ze strany farníků do krabičky v koste-le, ale bohužel nepřišla žádná.

Otce Aloise co nového v Kuníně?Rozhovor připravila Milena Zezulčíková

» Otče Aloisi, jak hodnotíte uplynu-lý rok 2017, který byl významný 100. výročím zjevení ve Fatimě a naší poutí do těchto míst?

• Byl to požehnaný rok pod ochra-nou P. Marie, z kterého každý z nás mohl načerpat mnoho milostí k růs-tu směrem do Božího království.

» Současně jste oslavil své životní jubileum. Splnilo se některé z Vašich přání?

• Určitě, třeba, že jsem chtěl na po-děkování za dar života putovat z

portugalské Fatimy od P. Marie a v Její ochraně do Santiaga de Compostela k sv. Jakubu ve Španělsku, a pak až na konec světa, kde jsem provedl obnovu za-svěcení v kostele P. Marie de la Barca v den posledního zjevení P. Marie ve Fa-timě 13.10. To byl také den, kdy jsme doputovali na konec světa do Muxíe.

» Co nového je třeba přinést pro oživení hlásání evangelia u nás ve farnosti, aby byli osloveni i mladí lidé?

• Dnešní svět je světem mnoha slov, skrze které jsou lidé nejen ovlivňová-ni, ale také otupováni v hledání, co je pravdivé a co potřebují k svému životu. Mladí lidé jsou citliví na pravdivost a autentičnost. Myslím, že náš úkol je být autentickými a pravdivými křesťany, kteří svědčí o radosti a jistotě pramenící z prožívání svého živého vztahu k P. Ježíši. Nic jiného nemůžeme dělat, to ostat-ní musí udělat Duch sv. a my máme být v jeho ruce vhodným nástrojem.

» Letos si připomínáme konec 1. světové války. Na kostele před vchodem máme mramorové tabule se jmény obětí z řad místních obyvatel, ale ne všem je zřejmé, komu tyto tabule jsou věnovány. Domníváte se, že by bylo žádoucí tento údaj někde viditelně doplnit?

• Určitě by to bylo žádoucí, ale nevím, jestli přímo vedle těch tabulí, možná

5

to mělo být v tom popisku, který je v předsíni kostela a který si hlavně v létě může přečíst každý návštěvník. Nebránil bych se ani nějaké mši sv., která by byla za všechny, kteří z Kunína padli během první svět. války. A v rám-ci této bohoslužby aby na ně bylo vzpomenuto, třeba i možnými dobovými fotografiemi a údaji, které by nám tyto padlé vojáky přiblížily. Takto mohou být tyto panely vystaveny i v kostele po určitou dobu.

» Následkem povodně 2009 nám stále více opadává omítka u vstupu do kos-tela. Počítáte s možností zahrnout opravu do výdajů letošního roku?

• Ano, počítáme. Letos chceme oklepat omítku a v příštím roce chceme za-žádat o dotaci z ministerských peněz na obnovu památek malých obcí.

» Dá se letos rovněž počítat se zpevněním a naimpregnováním poškozených kostelních lavic?

• S lavicemi zatím nepočítáme, ale chceme naimpregnovat obě věže, což by materiálově mělo vyjít asi do 10 tisíc korun. Požádali jsme o peníze na tento účel v nabízené dotaci z Obce. Věřím, že nějakou částkou Obec farnosti i v této opravě pomůže.

» Je jedno, kde je umístěn v domě kříž s Pánem Ježíšem Kristem? Je pravda, že nad dveřmi přináší rodině utrpení a bolest?

• U křesťanů by měl být na čestném místě a hlavně by to mělo být i místo, kde je možné se ztišit v modlitbě. Jistě, že může být i nad dveřmi. Mnozí to považují za místo, kde dveřmi přichází požehnání od Ježíše, ale může to zavá-nět i pověrou. Nikdy jsem neslyšel, že když je kříž nad dveřmi, že to přináší rodině bolest a utrpení. To mně hraničí s pověrou.

» Otče, žijeme v 21. století a klademe si otázky, zda ještě platí, že láska a prav-da vítězí, zda naši zákonodárci ctí právo a dovedou rozeznat vinu či nevinu, zda lidé mají, či nemají zkreslený náhled na dobro a zlo, lásku a nenávist,

intriky, lži a manipulaci, a to vždy jen ve prospěch sebe samých. Naši předkové nám zanechali řadu moudrých myšlenek: např. - každé zlo je k něčemu dobré - Boží mlý-ny melou pomalu ale jistě - a další a další ... Domníváte se, že stále platí, jsou pro nás poučné?

• Určitě stále platí a budou pla-tit. Vše je dočasné a veškerý „cha-os“, který prožíváme, je důsledkem toho, co se ve společnosti děje. Bo-hužel je i projevem určité „rozmlsa-nosti“ mnohých občanů, ale ně-kdy i oprávněné nespokojenosti. Na druhé straně i zkreslené informace z medií o migrantech, církvi a resti-tucích, kde se úmyslně hledají poli-tické bodíčky, které někteří mocní tohoto světa potřebují. Přesvědčuji se, že český člověk je lehce manipu-lovatelný přes naše média, kterým bohužel ještě moc věří.

Přejeme všem, ať rok 2018 není pouze rokem slavení vzniku repub-liky, ale také rokem naděje a rados-ti, plného Božího požehnání! Farní-ci z Kunína.

Otce Petra co nového v Šenově?Otázky kladli farnici ze Šenova

» Zajímala by mě investiční před-stava? Po o. Davidovi zbylo mnoho možností oprav a rozvoje farnosti. Máte po roce představu, co by vám přišlo na diskuzi, co změnit?

• Otec David mi zanechal plán oprav, chci v něm pokračovat. Co nás čeká je dokončení nátěru kro-vů střechy.

» Líbí se Vám setkávání na faře před 1.sv. přijímáním? Těšíte se na 1.sv.přijímání v Šenově?

• Setkání s dětmi na faře před 1. sv. přijímáním se mi líbí, snad i dě-tem. Děti jsou z rodin, kde se křes-ťanství žije. Na 1. sv. přijímání se těším, ale je to zároveň požehnání pro celou farnost. Proto bychom na tyto děti a jejich rodiny měli pama-tovat také v modlitbě.

» Když jste Petr a ministrantskou skupinu tvoří další 3 Péťové - spolupracuje se Vám se jmenovci dobře? Vnímáte nějakého budou-cího „klíčníka“?

• Jsou to takové tři ministrantské

pilíře, za které jsem vděčný. Trojka je nesmírně významné číslo pro nás křes-ťany. Skládáme se ze tří částí-mysli, těla a ducha. A pokud se nám nepoda-ří oslovit všechny tři ve stejné míře, budeme rozviklaní a nejistí jako židle o dvou nohách. Pro mě je nejdůležitější, abych žádného z těchto tří ,,klíčníků“ spíše od víry neoddálil.

» Kdybyste měl tu moc obohatit řady v Šenovském kostele - dal byste před-nost rozšíření řad ve schole, nebo ministrantů, nebo v kostele v lavicích?

• Určitě bych rozšířil řady všech tří společenství. Ale asi nejvíce řady věří-cích v kostele, zvláště na čtvrteční mši.

» Co Vám dělá starosti, můžeme Vám s tím (v tom) nějak pomoct? • Mrzí mě, že farnost nemá prostory na společné setkávání. Byl bych rád,

kdybychom se jako celá farnost setkávali nejen na ,,sv.Martina“.

» Nepřemýšlel jste nad tím, že byste se třeba jednou za měsíc sešel nad Pís-mem sv.s dospělými farníky, nebo s omladinou?

• O setkávání nad Písmem svatým jsem zatím nepřemýšlel. V Novém Jičíně probíhá biblická hodina, ale bude-li zájem z řad farníků, je možné se setká-vat.

» Nepovažoval byste za dobrý nápad aspoň jednou za dva měsíce ( nebo tak nějak), svolat třeba zástupce rodin, starší ministranty....a třeba pořešit praktické věci, které jsou potřeba?

• Považuji to za velmi dobrý nápad. Budu se ho snažit co nejdříve uskutečnit.

» Jaké opravy nás v kostele čekají, jak je to s financováním, když byly navrá-ceny majetky v církvi a jak bychom se my měli podílet na financování?

• Pan starosta mě seznámil, že se bude opravovat zeď okolo kostela a már-nice. V jarních měsících bych chtěl uspořádat brigádu na dokončení nátěru krovů. Farnost je financována z vašich sbírek. Jednou za rok přicházejí pení-ze na účet za nájem pozemků, měsíčně za používání antén ve věži. Farnost ale také musí platit za elektřinu, plyn, zabezpečení kostela, provozní věci, přibliž-ně jednou za měsíc je také sbírka odesílána na potřeby diecéze.

» Jaké akce nás čekají a do čeho bychom se měli zapojit?

6

• Mládež 16.3.-18.3. čeká Biscup v Hlučíně. Ministran-ty 7.4. ministrantský turnaj v kopané, 1.5. Ministrantský den v Olomouci. Děti čeká 17.6. 1.sv. přijímání. Napadlo mě, že bychom mohli ve far-nosti zavést společnou modlit-bu za naši obec, například ve 21.00 hod.

» Kdy opravíme věž? • V dohledné době asi ne.

Zajímal jsem se už u našeho technika p. Karla Bednáře, zda nelze získat na věž nějaké dotace. Uvědomuji si, že lepší malá oprava věže, než potom oprava větší.

» Plánujeme(te) dovolenou? • Termín dovolené zatím ne-

plánuji. Ale přiznám se, že už bych nějaký odpočinek potře-boval.

» Co byste řekl na to, uspo-řádat farní dovolenou, nebo aspoň prodloužený víkend?

• Na společné setkání s far-níky by byl prodloužený ví-kend super.

» Oblíbený film nebo filmová hláška?

• Mám rád humor a moud-rost Jana Wericha. Teď jsem někde četl, že jeho celé jméno je Jan Křtitel František Sera-fínský Werich.

» Kdo častěji myje auto - vy nebo otec děkan?

• Zatím je to 1:1. Tak uvidí-me, kdo dá další branku.

» Budeme křtít ponořením? (Za příplatek?) :-)

• Za příplatek ne! Ale, když se objeví malý vodníček nebo malá mořská víla a budou mít plovací blány mezi prstíky na nohou, proč ne.

» Oblíbená značka mešního vína?

• Nemám oblíbenou značku.

» Jak jste se vypořádal se jmény farníků ve vaší nové farnosti?

• Je v tom potíž, tak raději každému říkám milý farníku, milá farnice, milé farníče.

NAPSALI JSTE NÁMOhlédnutí za farním plesemJiří Fojtů

Milí farníci,letos jsme měli možnost spolu prožít již 5.Farní ples. Sešlo se nás na 90 a popr-

vé jsme tak využili kapacitu Orlovny v loučce na 100%. Doufám, že jste si ples užili. Tímto bych Vám chtěl poděkovat, že jste si našli čas a svou návštěvou podpořili ne-jen samotný ples. Výtěžek z letošního plesu se připočte k ušetřeným penězům z mi-nulých let a po našetření dostatečného množství peněz se za ně pořídí nové podse-dáky do lavic farního kostela. Naplněný sál jen dokazuje, že o farní ples je zájem a spousta z Vás na něj chodí pravidelně. Tato skutečnost je velkým povzbuzením do dalších let. Chtěl bych poděkovat všem, kteří přišli, všem, kteří cokoli darovali do tomboly a hlavně těm, kteří nezištně pomáhají s přípravou a organizací plesu. Vel-ké díky patří taky organizaci Orel za pronájem sálu a vstřícné jednání. No a posled-ní dík bych chtěl věnovat našemu dlouholetému partnerovi Charitě Nový Jičín, bez kterého by spousta věcí nebyla tak jednoduchá. Máme radost,že si farní ples u Vás našel zalíbení a těšíme se na další ročník.

Vzpomínka na paní Marii BajerovouAntonín Urban

V měsíci březnu jsme se rozloučili s paní Marií Bajerovou z Žiliny. Patřila ke ge-neraci, která vyrůstala v dobách, kdy ještě většina společnosti byla křesťanská, pro-to byla nositelem mnoha krásných tradicí. Opravdovost víry však museli přísluš-níci této generace osvědčit ve velmi těžkých dobách padesátých let minulého stole-tí. Manžel paní Bajerové byl politickým vězněm a jejich život nebyl vůbec jednodu-chý, o to více byla jejich víra v Boha opravdovější. V dobách, kdy setkávání křes-ťanů nebylo vůbec jednoduché, byli mezi těmi, kdo se snažili upevňovat různá ne-oficiální a neformální křesťanská společenství. Osobně vzpomínám na to, že Baje-rovi patřili mezi ty, přes něž jsem se v mládí dostával k různé literatuře a informa-cím z křesťanského života, což tehdy nebylo jednoduché jako dnes… Určitý čas byla i předsedkyní místní organizace lidové strany a patřila mezi ty, kdo tuto formu teh-dy využívali k tomu, aby se pořádaly alespoň některé akce pro věřící. Velmi aktivní byla například při pořádání cyrilometodějských poutí. Zkrátka, snažila se bez vel-kých řečí pomáhat tam, kde bylo toho zapotřebí. Proto těchto pár řádků je poděko-váním těch z mé generace, kterým svým vlastním příkladem přispěla k hledání své osobní cesty k prohloubení víry v dobách nesvobody, kdy to nebylo tak jednodu-ché jako dnes.

Vzpomínka na pana Kaštovského a poděkování...Jarmila Šnerchová

Dne 17. ledna 2018 v požehnaném věku 90 let odešel na věčnost pan Bohumír Kaštovský, dlouholetý novojičínský farník, člověk malého vzrůstu, ale velkého srd-ce, přímý a rázný člověk, což také krásně vyjádřilo motto na jeho smutečním ozná-mení: Pán života a smrti pokynul a já jdu. Pan Kaštovský byl nejen organizačně zdatný, ale také nikdy neměl daleko od slov k činům. I když posledních asi 5 let své-ho pozemského života již v Novém Jičíně nebydlel, protože jeho zdravotní stav vyža-doval trvalou péči a z tohoto důvodu pobýval u dcery ve Vítkově a posléze v domo-vě pro seniory, zanechal v novojičínské farnosti nejednu nesmazatelnou stopu.

V první řadě bych připomněla zejména mladším farníkům, kteří jej osobně ne-znali, že hlavně zásluhou pana Kaštovského máme ve Španělské kapli neobyčejný a krásný pohyblivý betlém. Ano, byl to právě on, kdo v roce 1968 započal s opravami původního zchátralého betléma, a i když mu v této činnosti pomáhali další muži, např. +p. František Urban st., p. František Urban ml., syn Bohumír, zeť Jan Jan-čálek a posléze i vnukové, právě on byl tím „hnacím motorem“ při průběžné obnově betléma, při rozpohybování dalších figurek a při každoročním stavění i demontáži. Tuto činnost vykonával téměř 45 let a nejenže betlém opravoval a vylepšoval, ale vždy po celou vánoční dobu až do Hromnic obětavě betlém zpřístupňoval pro veřej-nost a trávil dlouhé hodiny ve studeném prostředí Španělské kaple.

Neméně záslužná byla po revoluci v roce 1989 aktivita pana Kaštovského při ob-nově činnosti novojičínské orelské organizace a zejména pak práce na navrácení

7

budovy v Loučce, její opravě a vybudování bowlingu, kdy už jako důchodce věnoval spoustu času a energie jednání na úřadech a firmách.

Nakonec bych chtěla panu Kaštovskému osobně i za celou farnost poděko-vat za jeho neústupnost a vytrvalost, když mne v roce 1974 vyzval a násled-ně „přinutil“, abych zastoupila za chybějícího varhaníka ve Španělské kapli a když mne pak téměř vnutil „do učení na varhany“ svému příteli, panu prof. Rybkovi v Klimkovicích. Ačkoliv mé počáteční varhanické výkony nebyly nijak valné, pan Kaštovský mne podporoval a chválil a tím mi dodával sílu k vytrvalosti v učení a ve varhanické službě ve Španělské kapli, v kostele v Žilině a později také ve farním kostele. Za to mu děkuji a prosím, aby ho Pán na věčnosti odměnil a prosím také ostatní farníky, aby na pana Kaštovského pamatovali v modlitbách. DÍKY ZA VŠECHNO A PÁN BŮH ZAPLAŤ.

Náhradní rodinná péče s akcentem na pěstounskou péčiMgr. Richard Pešat, vedoucí oddělení SPOD MěÚ Nový Jičín

Náhradní rodinná péče je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, kte-ré nemohou být z různých důvodů vychovávány ve vlastní rodině. V součas-né době jsou pouze zřídka umísťovány do náhradní rodinné péče děti, kte-rým oba rodiče zemřeli. V naprosté většině se jedná o tzv. sociálně osiřelé děti, které sice mají zpravidla alespoň jednoho z rodičů, ale ti se o ně nechtě-jí nebo nemohou postarat.

Náhradní rodinná péče je tedy forma péče o děti, která dává dětem mož-nost vyrůstat v přirozeném prostředí, jež má celkově pozitivní vliv na bio-psycho-sociální vývoj dětí. Dítě má takto šanci postupně si osvojit žádou-cí hodnoty, normy, má možnost vnímat fungování členů domácnosti v nej-různějších rolích apod. Péče o děti v jiném výchovném prostředí než v jejich biologické rodině se v České republice uskutečňuje v těchto právních reži-mech: osvojení (dříve tzv. adopce), svěření do péče jiné osoby, poručenství a pěstounská péče.

Pěstounská péče je ze strany státu finančně podporovaná a kontrolovaná forma náhradní rodinné péče, která má ze zákona přednost před ústavní vý-chovou. O svěření dítěte do pěstounské péče vždy rozhoduje příslušný soud.

Děti svěřené do pěstounské péče většinou své rodiče znají a předpokládá se tedy i kontakt rodiče nebo jiného člena širší biologické rodiny s dítětem.

Práva a povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti vůči dítěti jsou dány občanským zákoníkem, zásahy do této oblasti může činit jen soud. Pěs-toun tak má právo dítě zpravidla zastupovat v běžných záležitostech, je rov-něž osobou odpovědnou za výchovu dítěte. V zásadních otázkách, tzn. váž-né lékařské zákroky, výběr školy, apod., je potřeba souhlasu zákonného zá-stupce nebo soudu.

Pěstounská péče končí nejpozději zletilostí dítěte nebo nabytím plné svéprávnosti.

Nynější právní úprava obsahuje několik forem pěstounské péče.U příbuzenské pěstounské péče se stává pěstounem příbuzný dítěte, který

si podává návrh k soudu. Soud takovéto osobě dá vždy přednost před jinou osobou, ledaže by to nebylo v souladu se zájmy dítěte.

V případě nepříbuzenské pěstounské péče je pěstounem cizí osoba. V tom-to případě vede příslušný krajský úřad seznam dlouhodobých a prověře-ných pěstounů, ze kterého následně ke konkrétnímu dítěti vyhledá vhodné-ho pěstouna.

Poslední formou je pěstounská péče na přechodnou dobu, specifická svou krátkodobou péčí, která trvá maximálně jeden rok. Během této doby by mělo dojít k sanaci původní rodiny tak, aby se do ní mohlo dítě co nejdří-ve vrátit, popřípadě by mělo dojít k jinému řešení poměrů dítěte. Tato for-ma péče je tedy přechodným řešením situace dětí, které by jinak musely po-bývat v ústavním zařízení. I v tomto případě vede příslušný krajský úřad se-znam prověřených pěstounů, ze kterého přiděluje dítěti vhodného pěstou-na na přechodnou dobu. Pěstouni, kteří jsou uvedeni v takovémto seznamu, tímto vystřídají za svou dráhu pěstouna na přechodnou dobu bezpochyby vetší počet dětí.

Uvažuje-li čtenář tohoto článku o zařazení do některého ze seznamů osob vhodných stát se pěstounem, je nejvhodnější kontaktovat nejprve v místě

příslušný obecní úřad obce s rozší-řenou působností, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, a požádat o de-tailní informace týkající se takové-to formy náhradní rodinné péče. Ná-sledně je možné na oddělení SPOD podat žádost o zařazení do evidence zájemců o zprostředkování pěstoun-ské péče, ve věci bude založena spi-sová dokumentace, příslušný sociál-ní pracovník zajistí další nutné pod-klady pro správní řízení, např. opis z evidence Rejstříku trestů, zprávu o zdravotním stavu žadatele, záznam z provedeného sociálního šetření. Ko-pie spisové dokumentace se násled-ně postoupí na krajský úřad, který vede evidenci dětí a evidenci žadatelů vhodných stát se pěstouny.

Krajský úřad, jakmile obdrží spiso-vou dokumentaci, provede odborné posouzení žadatelů, což fakticky zna-mená posouzení bezúhonnosti, zdra-votního stavu a psychologické posou-zení. Součástí procesu je dále odbor-ná příprava žadatelů, v rámci, které se dozví informace týkající se specifik péče o děti (např. psychologické as-pekty péče o dítě, právní rámec pěs-tounské péče).

Následně uvedený správní orgán rozhodne o zařazení (nezařazení) ža-datelů do příslušného seznamu.

UČITELÉ CÍRKVEMarie Šindlářová

Sv. Hildegarda z Bingenu (Sibyla rýnská) - 12. století, Německo

Hildegarda z Bingenu byla přede-vším křesťanskou mystičkou, široce

8

známá je však i svými znalostmi pří-rodního léčitelství – zaznamenány jsou její popisy rostlin, zvířat a ka-menů, léčení stravou, drahými kame-ny či bylinkami. Hildegarda psala do-konce vědecká pojednání, kvůli kte-rým si vymyslela vlastní jazyk a pís-mo (Lingua Ignota), aby mohla zapsat dosud neznámé odborné termíny. V jejím způsobu léčení však měl výraz-né místo především vztah k Bohu, což je mnohdy v knihách o léče-ní Hildegardy často zcela opomenuto nebo výrazně zkresleno. Její léčitelské znalosti se neopíraly pouze o její zna-losti přírodních věd, nýbrž i o zážit-ky zjevení. Kromě toho, že sepisovala vše, co objevila, psala rovněž básně, dramata a skládala církevní chorá-ly. Dopisovala si s papeži, císaři (Fri-drich Barbarossa) a pozdějšími svět-ci – např. sv. Bernardem z Clervaux. Lidé ji už za jejího života měli za sva-tou. Díky všem svým talentům se sta-la abatyše původně maličkého klášte-ra v Porýní uznávanou rádkyní pro-stých lidí i vysokého kléru a učitel-kou morálky. Svou snahu osamostat-nit ženské řeholnice úspěšně dovrši-la založením dvou ženských klášterů (do té doby totiž podléhaly mužské-mu řádu benediktinů).

Zemřela v úctyhodném věku 81 let a za učitelku církve ji prohlásil Bene-dikt XVI. v roce 2012.

Sv. Jan z Ávily, 16. století,

Španělsko

Otec Jana z Ávily byl žid, kte-rý konvertoval ke křesťanství – prá-vě tato skutečnost Janovi přinesla v životě mnohé překážky. Byl donu-cen přerušit studia a nemohl ani na-plnit svou touhu stát se misionářem

v Americe. Z rozhodnutí sevillského biskupa se po vysvěcení na kněze stal misijním kazatelem putujícím Španěl-skem. Přijal to jako vůli Boží a vy-učoval katechismus, vysvětloval Pís-mo svaté, učil lidi modlit se a přede-vším velmi často kázal. Kritizoval ne-pořádky, a to i mezi bohatými a moc-nými tohoto světa, sám žil velmi chu-dě. Dokonce byl dva roky vězněn in-kvizicí, u které byl obžalován jako nebezpečný novátor. Osobně znal mnohé světce, mezi jinými Terezii z Ávily (která se s ním osobně radila a dala mu k posouzení i rukopis Au-tobiografie), Jana z Boha, ale i Igná-ce z Loyoly, který jej zval do nově za-loženého jezuitského řádu. Jana ideá-ly sice oslovily, ale traduje se, že i zde sehrál roli židovský původ jeho otce – andaluský provinciál jezuitů vyslovil svůj nesouhlas.

Napsal mnoho spisů, nejznámější jsou spisy o Nejsvětější Svátosti, ma-riánské promluvy a sbírka korespon-dence s osobnostmi jeho doby. Ka-nonizován byl v roce 1970 a učitelem církve jej prohlásil papež Benedikt XVI. v roce 2012.

Sv. Řehoř z Nareku - 10.

století, Arménie

mnich s pověstí svatosti tam žil až do své smrti roku 1003.

Během svého života napsal mnoho děl, mimo jiné komentář k Velepís-ni, chvalozpěvy na Pannu Marii, na svatý Kříž a na svaté apoštoly a také knihu duchovních ód, k nimž napsal i melodie a z nichž tradice uchovala některé až do dneška. Óda na Boho-rodičku, kterou složil, se dodnes zpí-vá při vánočním Pataragu, jak je na-zývána arménská mešní liturgie.

Řehoř je ctěn jako svatý Armén-skou katolickou církví a dokonce je spolu s dalšími světci jmenován v eu-charistické modlitbě. Ten je od konce 12. století s papežským souhlasem ce-lebrován arménskými křesťany sjed-nocenými s katolickou církví a kato-lická církev tak už přes 800 let dává možnost jmenovat sv. Řehoře v té části liturgie, kdy je nejvíce spojena s Kristovou obětí na na kříži.

V roce 2015 papež František po-tvrdil dekret o prohlášení sv. Řehoře učitelem církve.

Řehoř z Nareku se narodil kolem poloviny desátého století. Když mu v mládí zemřela matka, jeho otec jej dal na vychování ke strýci, kte-rý byl opatem kláštera v Nareku u je-zera Van (dnes je to východní Turec-ko). Řehoř tak vyrůstal v prostředí, kde se velmi dbalo na vzdělání a du-chovní život a které jej vedlo k hlu-bokému vztahu k jeho Stvořiteli. V klášteře získal kněžské svěcení a jako

Z MYŠLENEK CÍRKEVNÍCH OTCŮMarie Šindlářová

Pravá podstata postu sv. Jan Zlatoústý

Pravá podstata postu není ve zdr-ženlivosti od pokrmů, ale od hříchu. Kdo se postí jedině od jídla, ten půst snižuje, zneuctívá.

Postíš se? Ukaž to skutkem!Jak, ptáš se? Takto:vidíš-li chudého, slituj se nad ním,vidíš-li svého nepřítele, smiř se s ním,vidíš-li, že tvůj přítel jedná

šlechetně, nezáviď mu,vidíš-li krásnou ženu, nevšímej si jí.Ať se postí nejen ústa, ale i oko,

noha, ruka a všechny naše údy,ať se postí naše ruka od nespra-

vedlivého majetku,ať se postí naše oko od všetečných

pohledů,ať se postí naše ucho od pomluv a

nactiutrhání,ať se postí naše ústa od kluzkých

slov a tupení.Jaký můžeme mít užitek z toho,

že se zdržujeme masa, ptáků a ryb – kdo však na cti utrhá, ten dle sv. Pavla vraždí svého bližního.

9

Milí farníci, místo obvyklého výčtu střípků z charitních událostí, jsme se v postní době, která nás vede „na hlubinu“, rozhodli přiblížit Vám je-den z příběhů, který napsal život a je-hož jedna z kapitol byla napsána také v novojičínském Charitním domě Matky Terezy. Podobnost s jedním z nejkrásnějších příběhů z evangelia ne-bude náhodná…Příběh Evangelia dnešních dnůsepsali Jolana a Marek, sociální pracovníci

Do naší charity přišel na začát-ku zimy padesátiletý muž, původem ze Slovenska, říkejme mu Jožo. Před mnoha lety odešel, bez slova rozlou-čení, od svých rodičů a sourozenců, aby všem dokázal, že se o sebe posta-rá sám a především najde ve velkém světě peníze, blahobyt a štěstí. Po ce-lou dobu nedal domů o sobě vědět, nikdy se rodině neozval, přestože oni se jej snažili hledat. Nakonec rodina nabyla dojmu, že jejich Jožo už nej-spíš nežije.

Jožo pracoval několik let v Anglii a pak přišel do Česka. Když peníze vy-dělal, tak je taky utratil. Léta plynu-la, ale Jožův život blahobytem a štěs-tím stále neoplýval. Poté, co ztra-til sezónní práci, zůstal zcela bez pro-středků na ulici. Spával pod mos-tem, protože mu scházely peníze na nocleh. Nedostávaly se mu ani pení-ze na jídlo, protože jako cizinec ne-měl v naší zemi nárok na žádné soci-ální dávky. Hlad a bída jej jednoho dne dovedla až do charity. Dostal na-jíst, mohl se umýt a ohřát. Avšak zjis-tili jsme, že Jožo má podivné zdravot-ní problémy. Proto jsme mu co nej-dříve zajistili základní vyšetření, kte-ré bohužel potvrdilo, že Jožo má v hlavě rakovinu. Bolesti se den ze dne stupňovaly a jelikož Jožo neměl v naší zemi nárok na odborná lékařská vy-šetření ani léčbu, jediným řešením bylo – vrátit se na Slovensko. Bez do-kladů, bez pojištění, bez peněz, po mnoha letech nepřítomnosti ve své rodné zemi… neměl nic.

Aby si však mohl vyřídit občanku a žádat o pomoc na Slovensku, potře-boval svědectví někoho ze svých pří-buzných, že je to skutečně on. Jak se ale mohl takto vrátit domů a chtít od

nich pomoci? Nedoufal, že by mu mohli po tolika letech odpustit. Velmi se styděl a bál se setkání s rodinou. „Mnoho jsem jim ublížil a choval jsem se špatně, nemohu k nim teď přijít a žádat je o pomoc,“ říkal, když jsme chtěli kontaktovat rodinu.

Pro špatný zdravotní stav jsme nakonec vyrazili s Jožou na jeho zpáteč-ní cestu domů spolu s ním. Ve dveřích rodného domu, na nás ve smluve-nou hodinu čekali Jožova maminka, sestra a bratr. Všichni jej s velkou lás-kou objali a se slzami v očích přivítali zase „doma“. Jožo se velmi styděl, ne-byl schopný téměř žádného slova, ale silně v tu chvíli zakusil, že opravdová láska dovede odpustit a zapomenout na křivdy a zranění.

Jožu jsme předali do dobrých rukou. Možná mu už nezbývá mnoho života, ale bylo mu dopřáno, aby se setkal již za tohoto života s milosrdenstvím, kte-ré v plné míře zakusíme každý z nás při návratu „Domů“ a setkání s Milosrd-ným Otcem. Je třeba jen uvěřit, že i nám může být odpuštěno a pak se roz-hodnout vrátit k Otci!

Jsme vděčni, že Charita je službou, kde můžeme zakoušet živé evangelium dnešních dnů.

9 večerů, které změnily pohled na výchovu a rovnaly vztahy v rodináchMarkéta Brožová

V lednu až březnu 2018 nabídla farnost, Charita Nový Jičín a Centrum pro rodinu Ostrava přímo v Novém Jičíně Kurz efektivního rodičovství, kte-rý už absolvovaly stovky účastníků všech generací. V Novém Jičíně se schá-zela plná kapacita kurzu: 6 mužů a 10 žen, z toho 3 manželské páry, které se rozhodly investovat čas do vztahů v rodině. Získali tak čas pod taktovkou zkušených lektorů Ivy a Honzy Zajíčkových, čas nabitý příklady ze života, informacemi, emocemi i zdravým rozumem. Kurz pro vás v několika otáz-kách okomentovali někteří z účastníků. » Vypadá to jako zbytečnost školit se v rodičovství, když to generace před

vámi zvládly bez kurzů... Proč ses vlastně přihlásil/a na KER? • Hanka: Zajímalo mě, jak skloubit rodinu a domácnost a kurz mi na to

mohl dát odpověď. Jsem maminka, která se snaží najít cestu ke spokojenosti nás všech a mít doma radostné děti.

• Gábina: V dnešní době je tolik rad a směrů, jak vychovávat dítě. V KERu jsem našla velmi rozumnou cestu, která se nesnaží vnutit jen jeden správný model, ale uznává individualitu každé rodiny s důrazem na vzájemný respekt. Učí člověka přijímat své vlastní chyby a cestu, jak na nich pracovat.

• Mirek: Myslím, že generace před námi se také školily...i když tomu neří-kaly KER. Mladí lidé prostě podceňují umění uskutečňovat vztahy a dnešní internetová doba moc mezigeneračnímu sdílení zkušeností nenapomáhá...

• Šárka: V některých situacích jsem si nevěděla s dítětem rady, jak na něj. Také kurz absolovovalo několik mých známých a všichni ho moc chváli-li. Je pravda, že v některých výchovných procesech jsem hledala jinou ces-tu, než zvolili mí rodiče (neříkám, že to byla špatná cesta, jinak neznamená špatně), a tak jsem čekala, že mi KER ukáže směr, který hledám. » Dalo by se říct v jedné větě, o čem kurz byl? • Hanka: Pro mě byl kurz uvědoměním si svých chyb a poučením se, jak vše

dělat lépe a nabídnout svým dětem radostné dětství bez zbytečného křičení a bití, které dětem ubližuje. I když někdy to bohužel bez plácnutí nejde:)

• Gábina: asi nedalo... Rozhodně tento kurz otevře spoustu dveří, které jsou v mnoha rodinách zavřené. Hodně se pracuje se skutečnými prožitky samotných účastníků, proto je kurz velmi důvěrný a autentický.

• Mirek: Sdílení zkušeností, jak uskutečňovat vztahy v rodině. • Šárka: O psychologii dítěte i rodičů, o tom, jak vychovávat demokratic-

ky a přesto efektivně a s hranicemi. » Můžete sdělit jednu myšlenku, která vás během lekcí překvapila nebo

vám uvízla v hlavě? • Hanka: „Myšlené neznamená vyřčené, vyřčené neznamená slyšené, slyše-

né neznamená pochopené a pochopené neznamená přijaté.“

10

• Mirek: „To nejlepší, co můžete pro své dítě udělat, je pěstovat vztah se svým partnerem.“

• Šárka: Naplnění „3 S“ a přijmout, že jsme nedokonalí.

» Jaké bylo nechat se vést manželi Zajíčkovými?

• Hanka: Bylo to skvělé. Oba dva se krásně doplňovali a velice dobře se s nimi pracovalo. Moc jim za vše děkuji.

• Gábina: Manželé Zajíčkovi jsou bezvadný pár s mnoha zkušenostmi, o které se nebojí podělit. Jsem ráda, že jsem je mohla poznat a zúčastnit se je-jich lekcí. Sálá z nich klid a vzájemná úcta. Tím, že jsou pár, mohou auten-ticky mluvit jak o otcovství, tak o mateřství.

• Mirek: Jedinečné

• Šárka: Velice přínosné. Manželé Zajíčkovi jsou silná dvojka a perfektně se doplňují. Pro muže je srozumitelnější věcný Honza a pro ženy zas citlivěj-ší Ivka :) Mají spoustu zkušeností ze své praxe a perfektně kurz obohatili o příběhy ze života. Také se mi líbilo, že zabrousili do důležitosti vztahu man-želů. Že výchova není jen o vztahu rodič - dítě, ale odráží se od vztahu man-žel - manželka.

» Doporučil/a bys kurz dalším?

• Hanka: Ano, moc ráda.

• Mirek: Ne. Spíš bych je chtěl nakazit odhodláním zúčastnit se... :-)

• Šárka: Byli lidé, co mě trochu odrazovali. Říkali mi, že dříve se o výcho-vě tolik nemluvilo, vychovávaly se děti přirozeně a šlo to. Ano, šlo to. Ale doba se mění, jsou jiné podmínky, nároky a to, co bylo dřív nastaveno au-tomaticky, teď se musí nastavovat tak nějak uměle. Bylo by to na delší po-vídání. Nicméně každé dítě je originál a je důležité přistupovat k němu indi-viduálně... Kurz bych určitě doporučila, nejen rodičům s malými dětmi, ale třeba i babičkám/dědečkům.

vážíme. Charita je církevní organi-zace, a tak zapojení farníků je pro nás srdeční záležitostí, ze které cítíme spojení s vámi. Radostí je, že se v po-sledních letech objevuje mnoho dob-rovolníků „zvenku“.

Díky Vám všem se podařilo na úze-mí působnosti Charity Nový Jičín vybrat 325.704,- Kč, celkově za ob-last působnosti Charity Nový Jičín to bylo 681.650,- (včetně obcí: Šenov, Kunín, Bernartice nad Odrou, Starý Jičín a jeho místní částií půl Libhoš-ťského výtěžku).

Děkuji také všem, kteří projevili důvěru v tuto sbírku a svěřili poklad-nám něco ze svých prostředků. Pení-ze budou použit tak, jak byly schvále-ny záměry na použití sbírky (www.trikralovasbirka.cz).

Z NAŠÍ KNIHOVNYVybírá Marie Šindlářová

Den, kdy zemřel Kristus.Jim Bishop

Kniha pojednává o nejdramatičtěj-ším dnu v dějinách světa, o dnu, kdy zemřel Ježíš Nazaretský. Začíná v 6 hodin večer, kdy Ježíš přišel do Jeru-zaléma k Poslední večeři a končí ve čtyři hodiny odpoledne následujícího dne, kdy byl Ježíš sňat z kříže.

Autor se snažil především vidět Krista-člověka, a to v jeho zemi, kde ho mnozí milovali jako Božího Syna a kde se ho zároveň kněží jeruzalém-ského chrámu obávali natolik, že ho nechali odsoudit k smrti.

Tříkrálová sbírka umí potěšit i 3xMarkéta Brožová

Tříkrálová sbírka je dobročinná akce s největším počtem zapojených dobrovolníků v naší zemi. A nejen v ní. Charitativní Tříkrálová koleda se chodí i na Slovensku nebo v Polsku. Tuto sbírku mám ráda: je totiž o vzá-jemném, ideálně sousedském a hlav-ně osobním setkání.

Mě osobně letos nejvíce dojalo toto setkání: Už těsně před koncem po-sledního dne koledování, kdy už ko-ledníkům zcela docházel elán, jsme

zaváhali, jestli ještě zajít zazvonit na jeden zastrčený dům. Děti si nako-nec odsouhlasily, že ještě ten posled-ní teda „dáme“. U zamčené branky jsme pátrali po zvonku, který jsme nemohli najít. Když už jsme to chtěli vzdát, nejmenší koledník ho díky své malé výšce našel - netypicky za jed-nou plotovou šprušlí. Pomyslela jsem si, že najít ho se asi každému nepove-de. Po zazvonění se otevřely dveře a v nich se objevila rozjásaná postava. Doslova jančila. Nejprve jsme se troš-ku lekli, ale rozzářený obličej holčič-ky s mentálním postižením si nás zís-kal. Vzápětí se za ní objevila její ma-minka, která nám s úsměvem řekla, že u nich mnoho let nikdo nezvonil a jejich dcera každý rok koledníky mar-ně vyhlíží. Dočkala se až letos. Tak upřímně radostné přivítání byl ne-vyčíslitelně hodnotný zážitek, o kte-rém koledující děti dlouho mluvily, a krásný příklad, že Tříkrálová koleda může udělat radost třikrát: těm, koho navštívíte, těm, kdo koledují a těm, kterým bude z peněz pomoženo.

V Novém Jičíně je farníků mezi dobrovolníky čím dál méně, o to více si těch, kteří nám pomáhají, velmi

» Jaké zážitky máte děti z koledování? • zazvonili jsme u jednoho domu a oni nepřišli otevřít, a to byli doma • nám jeden pán každý rok, když chodíme koledovat a zazvoníme na

něj, tak řekne, že nám půjde otevřít a nikdy nepřijde • my jsme byli koledovat u tety od strejdy a ta nám dala hróóómadu

sladkostí • šli jsme do nějakého domu a on vypadal dost drsně, já jsem se tam

bál, a tam byl pán a nechtěl abychom k němu šli koledovat, ale říkal, ať si vezmeme sladkosti, že k němu nikdo nechodí

• my jsme byli koledovat v jednom domě a už jsme byli v posledním bytě a ten pán, to byl jeden strejda, říkal, pojďte dál, ještě mám horký sáček od popcornu a místo 3/4hodiny jsme tam byli tři, protože taťka se zakecal

• a my jsme letos vykoledovali hromadu sladkostí, dva plné koše na prádlo • když jsme byli koledovat v jednom domě, tak na chodbě nesvítilo

světlo a my jsme zazvonili na byt a zpívali jsme písničku a ta paní co otevřela se nás v té tmě hrozně lekla, zakřičela a bouchla s dveřmi a pak nám otevřel její manžel a hrozně se jí smál » A líbila se vám letošní pohádka za koledování? • joooo ta byla super

• já jsem viděla 1 i 2 a byla to sranda

• mě se líbili ti chlapi ve vězení, jak měli to růžové oblečení

• já bych to chtěl vidět ještě jednou

» A co byste chtěli vidět příště v kině za kole-dování?? Dejte nějaký tip.

• STAR WARS, ŽELVY NINJA- (tento tip byl 3x), PRINCEZNA SOFIE, PRAČLOVĚK, PEDINGTON 1a2, MRAZÍK animovaný, AN-DĚL PÁNĚ 3, PAT A MAT, PARIS SAINT-GERMAN PROTI BARCELONĚ

Ohlédnutí za maškarním plesemTereza Adamcová

Rok nám zase uběhl jako voda a opět jsme se mohli sejít při maškarním reji ve Fokusu s naší farní rodinou. Tentokrát se maškarní nálada nesla v duchu kouzel. Dva vydaření kouzelní-ci nám předvedli nevídaná kouzla, kdy se pro-píchali meči skrz naskrz, až i kapka krve uká-pla a musel zasahovat přítomný lékař. Vrcho-lem jejich kouzelnického vystoupení bylo zača-rování dobrovolníka z řad diváků, kterým ne-byl nikdo jiný než náš kaplan, otec Petr. Ten se uvolil k tomu, že jej nechají zmizet v kouzel-ném kufru, ale kouzlo se vydařilo trošku jinak

11

F A R N Í Č E KTereza Adamcová

Zážitky z koledování (odpovídaly děti z náboženství 1.a2. třída – Vráťa, James, František, Šimon, Gábinka, Kryštof, Víťa, Anočka, Radka, Eliška, Luky)

a z otce Petra se stala fešná červená Kar-kulka, což ocenilo publikum hlasitým smíchem a bouřlivým potleskem. Ovšem kouzelníci si napravili svou pošramoce-nou reputaci a na maškarní ples pozvali kouzelníka „profíka“ - mistra české repub-liky. Ten nám předvedl opravdu dech be-roucí kouzla jak s kartami nebo se svíč-kou, tak i s levitujícím stolečkem.

U barového okénka se opět tvořily ne-konečné fronty na výborné laskominy jako třeba zákusky, cukrovíčko, hranolky, ale i koktejly, smoothie a pití pro plnole-té . Opět jsme si mohli zasoutěžit a získat tak sladkou odměnu, tancovat, abychom mohli vypotit tu sladkou odměnu a do-konce si děti společně s našimi kouzelní-ky mohli začarovat a vyčarovat plyšového mazlíčka, kterého si mohli odnést domů

Nechyběla samozřejmě ani tradiční tombola, která byla pestrá a bohatá a vy-hodnocení a odměnění alespoň někte-rých masek v sále, které byly všechny pestré a opět originální a nevídané. Dě-kujeme všem, kdo jakkoli pomáhali (a ne-bylo jich málo) a také všem, kteří jste při-šli a pomohli tak vtvořit příjemnou at-mosféru. Tak zase za rok

12

Číslo 1/2018 vychází 25.3.2018Vydává: Římskokatolická farnost Nový Jičín, Žerotínova 24, 741 01 Nový Jičín, tel.: 731 625 671, e-mail: rkf.novyjicin@doo.cz, web: www.fnj.cz. Dotazy, připomínky, příspěvky možno podat do schránky s logem časopisu ve farním chrámu, na faře, nebo u A.Ur-bana, tel.: 553 822 240, e-mail: tondaur@gmail. Internetový přístup ke stažení v PDF formátu: www.fnj.cz. N E P R O D E J N É. Vydáno pro vnitřní potřebu farnosti. Zaregistrováno u Ministerstva kultury pod značkou: MK ČR E15101.

Velikonoce 2018 » ZELENÝ ČTVRTEK 29.4. mše sv. na památku Poslední večeře a

adorace v Getsemanské zahradě. 16.30 Šenov (mše sv. bez adorace), 18.00 Nový Jičín, 18.00 Kunín

» VELKÝ PÁTEK 30.4. den přísného postu, den umučení a smrti P. Ježí-še. Farní kostel v NJ otevřen od 8.30 k modlitbě. 10.00 pobožnost Křížové cesty farní k. v NJ a první den novény k Božímu milosrdenství, 15.00 vel-kopáteční obřady Nový Jičín. Po obřadech bude otevřen v noci a během sobotního dne k tiché adoraci v B. hrobě farní kostel v NJ - prosíme o službu v Božím hrobě – rozpis na stolečku ve farním kostele. 15.00 pobož-nost Křížové cesty v Kuníně, 15.30 velkopáteční obřady v Kuníně. Sbírka u Božího hrobu z pátku na sobotu na opravy chrámů ve Svaté zemi.

» BÍLÁ SOBOTA 31.3. den modliteb u Božího hrobu a přípravy na vzkříšení. 8.00 druhý den novény k Božímu milosrdenství – farní k., od 12.00 tichá adorace u Božího hrobu v Kuníně, 19.30 velikonoční vigilie v Novém Jičíně, 19.30 velikonoční vigilie v Kuníně

» NEDĚLE 1.4. slavnost ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ – Hod Boží veli-konoční. Mše sv. 7.30, 10.00 farní kostel N. Jičín, 18.30 Španěl. kaple, 8.45 Kunín, 10.15 Šenov. Při mších sv. se budou žehnat velikonoční pokrmy. Sbírka z této slavnosti bude na potřeby kněžského semináře v Olomouci

» PONDĚLÍ 2.4. pondělí velikonočního oktávu. Mše sv. 7.30 farní kostel, 8.45 Kunín, 10.15 Šenov, 18.30 Španěl. kaple. Mše sv. v 10.00 ve farním kostele v N. Jičíně nebude, místo ní bude mše sv. v 10.00 v Žilině.

Příležitost k sv. zpovědi před Velikonocemi: » čtvrtek 22.3. 16.30 - 16.50 Šenov, 17.30 - 17.50 Kunín » pátek 23.3. 6.15 - 6.40 – far.kostel NJ, 16.30 – do konce mše sv. far.kostel NJ » sobota 24.3. 6.15 - 6.40 far.kostel NJ, 7.15 - 7.50 Žilina » neděle 25.3. pouze při dopoledních bohoslužbách v N. Jičíně, během

mše sv. v Kuníně, 17.00 - 18.20 ve Španěl. kapli » pondělí 26.3. 6.15 do konce mše sv. far.kostel NJ, 17.00 - 17.50 Nejsv. Trojice » úterý 27.3. 6.15 do konce mše sv. far.kostel NJ, 17.00 - 17.50 Španěl. kaple » středa 28.3. 6.15 do konce mše sv. far.kostel NJ, 17.00 - 17.50 Šp.kaple » Zelený čtvrtek 29.3. příležitost k sv. zpovědi nebude. » Velký pátek 30.3. 9.00 - 11.30 ve far.kostele NJ » Bílá sobota 31.3. příležitost k sv. zpovědi nebude. » V neděli a v pondělí velikonoční se zpovídá při dopoledních bohosluž-

bách a před večerní mši sv. • Svátost smíření neodkládejte až na poslední dny před Velikonocemi. • Na Zelený čtvrtek 29.3 od 8.00 ráno bude velký úklid far.kostela. Prosí-

me kromě určené skupinky i o dobrovolníky.

VE ZKRATCE Z FARNOSTÍCo jsme prožili

• Centrum pro rodinu v Ostravě uskutečnilo 11. ledna na faře Kurz efektivního rodičovství.

• 16.prosince MaMOáza uskutečni-la putování za sv. Lucií.

• 16.prosince pěvecký sbor Ondrá-šek uskutečnil adventní koncert ve Španělské kapli.

• 27.prosince se uskutečnil benefič-ní vánoční varhanní koncert, jehož výtěžek šel na podporu hospice Stro-mu života.

• 29.prosince byl koncert Městské-ho dechového sboru ve spolupráci s farní scholou

• 30.prosince byl vánoční koncert sboru Ondráš.

• 31.prosince na svátek Svaté rodi-ny byla obnova manželských slibů.

• Tříkrálové koledování letos pro-běhlo 1. - 14.ledna a poděková-ní koledníkům v kině bylo v neděli 11.února..

• 20.ledna bylo společné novoroč-ní setkání spolupracovníků farnosti s kněžími a jáhny.

• Již tradiční farní ples se uskutečnil 27.ledna v Orlovně v Loučce.

• 28.ledna ve spolupráci s Charitou proběhl maškarní ples pro děti.

Co nás čeká • 21.4. proběhne na faře v NJ du-

chovní obnova pro ženy s Františkou Bohmovou.

• 25.5. Noc kostelů – kostel sv. Mi-kuláše v Žilině

• 27.5. první sv.přijímání - 2 dětí - Kunín, a 27 dětí - N. Jičín

• 2.6. děkanátní pouť za obnovu ro-din a nová duchovní povolání ve Frýdku

• 4.6-15.6. pouť do Itálie na Sicílii • 17.6. první sv.přijímání 4 dětí v

Šenově u NJ • 17-25.srpna chystá novojičínská

farnost pobyt s duchovním progra-mem v Dolomitech.

• 27.8 - 31.8 bude pod záštitou Cha-rity a farnosti Nový Jičín pořádán příměstský tábor pro školní děti od 6 do 14 let. Více informací bude v ohláškách v kostele.

... ZAMYŠLENÍ NA ZAVĚRVybírá Alžběta Burová

Světlo a žár.Tu stojí svíce, nesouc zářivý plamen.Naše oko vidí její světlo, přijímá je do sebe, sjednocuje se s ním, a přece se ho

nedotýká. Plamen zůstává v sobě a oko také, a přece se tu uskutečňuje vroucí sjednocení. Beze všeho dotýkání a směšování, v ryzím patření.

Hluboké podobenství onoho spojení,které se uskutečňuje mezi Bohem a duší v poznání, „neboť Bůh je světlo a není v něm temnosti.“

S plamenem je také ještě spojení skrze žár. Cítíme jej na tváři, na rukou. Pozo-rujeme, jak nás proniká svým teplem, a přece plamen stojí nedotčen sám v sobě.

To je láska: být spojen s plamenem Boha skrze žár, a přece se ho v ničem nedotýkat.Svítící, žhoucí plameni - ty obraze živého Boha!Jak dobře to teď chápeme, když při obřadech Bílé soboty je velikonoční sví-

ce symbolem Kristovým! Když jáhen s radostí zpívá o plameni, že je to „Lumen christi“ a když se od něho rozsvěcují světla v kostele, aby všude svítilo a žhnulo světlo a žár živého Boha.

Romano Guardini: O posvátných znameních /zkráceno/