1 -* ■ , .!-Jt C hsopis pro S kautske V udce C eskoslovenske . Organ nacelnictva Svazu junaku*skautu rep Ceskoslovenske. ftidi redakcni krub. Z redakce odpovSdi n^cel- nJk, Hntonin B. Svojsik, Praha>ll., Naplavni ul. c 5. Rocnik 1. 30. cervna 1920 Cislo 6. ZA CiN JUNACKt, odznak cin iunacky** udfU se za udatnost, ncbo za trvaU vyzna mn 6 sluiby na prosp^ch mySIenky skautske. V male, dojemne slavnosti, za pntomnosti clenu Hlavm'ho stanu, vudcovskeho sboru prazskeho a zastupcu skautske mla- deze, odevzdan byl nasemu nacelm'kovi A. B. Svojsi'kovi cestny odznak ,,Za cin junacky". Kdo vice by si jej zaslouzil nez on, zakladatel a otec ceskeho skautingu? Osm roku cele venovanych nasi veci, ani dne odpocinkii od chvile, kdy odhodlal se myslenku skautskou u nas propago- vati; mnozstvi pfednasek, zajezdu, tisice schuzi a porad, kiirsy, zkousky, tabory, inspekce, vzrustajici literatura skautska, ne- scislne intervence, tisice dopisu a nepocitane navstev; kazda chvile poslednich osmi let venovana nam: dostatecne zajiste duvodu k udeleni onoho odznaku. Nas nacelnik jest nejen nasi hlavou, ale i dusi a my sku- tecne nedovedeme si predstaviti praci syoji bez jeho zkiiseneho a rozmyslneho vedomi. Kazdy lispech nas jest pfedevsim uspe- chem a zasluhou jeho. A ze se cesky skauting tak mohutne roz- vinul, prohoubil a konsoiidoval jest vysledkem jeho neumorne vytrvalosti *a energie, jez dodava silu i nam. Nejen my jsme si vedomi, cim jest nacelnik nasemu hnuti, ale i ti, kdoz z nepfatelstvi vuci nove myslence, z pfedpoja- tosti nebo konecne z osobnich, nizk\mh duvodu na cesky skau ting utocili nebo snazili se o rozvrat, citili dobfe, cim jest
Transcript
1 -* ■ , .!-Jt
Ch s o p i s p r o S k a u t s k e V u d c e Ce s k o s l o v e n s k e .Organ n a ce ln ic tv a Svazu junaku*skautu r e p Ceskoslovenske.
ftidi r e d a k c n i k r u b . Z redakce odpovSdi n^cel- nJk, Hntonin B. S v o j s i k , Praha>ll., Naplavni ul. c 5.
Rocnik 1. 30. cervna 1920 Cislo 6.
ZA CiN J U N A C K t ,odznak cin iunacky** udfU se za
udatnost, ncbo z a t r v a U v y z n a mn 6 s l u i b y n a p r o s p ^ c h m y S I e n k y s k a u t s k e .
V male, dojemne slavnosti, za pntomnosti clenu Hlavm'ho stanu, vudcovskeho sboru prazskeho a zastupcu skautske mla- deze, odevzdan byl nasemu nacelm'kovi A. B. Svojsi'kovi cestny odznak ,,Za cin junacky". Kdo vice by si jej zaslouzil nez on, zakladatel a otec ceskeho skautingu?
Osm roku cele venovanych nasi veci, ani dne odpocinkii od chvile, kdy odhodlal se myslenku skautskou u nas propago- vati; mnozstvi pfednasek, zajezdu, tisice schuzi a porad, kiirsy, zkousky, tabory, inspekce, vzrustajici literatura skautska, ne- scislne intervence, tisice dopisu a nepocitane navstev; kazda chvile poslednich osmi let venovana nam: dostatecne zajiste duvodu k udeleni onoho odznaku.
Nas nacelnik jest nejen nasi hlavou, ale i dusi a my sku- tecne nedovedeme si predstaviti praci syoji bez jeho zkiiseneho a rozmyslneho vedomi. Kazdy lispech nas jest pfedevsim uspe- chem a zasluhou jeho. A ze se cesky skauting tak mohutne roz- vinul, prohoubil a konsoiidoval jest vysledkem jeho neumorne vytrvalosti *a energie, jez dodava silu i nam.
Nejen my jsme si vedomi, cim jest nacelnik nasemu hnuti, ale i ti, kdoz z nepfatelstvi vuci nove myslence, z pfedpoja- tosti nebo konecne z osobnich, nizk\mh duvodu na cesky skauting utocili nebo snazili se o rozvrat, citili dobfe, cim jest
Str. 82 ,,Vudce“. Ci'slo 6.
hnuti nasemu osobnost naseho nacelm'ka. Proto pfedevsi'm proti nemu soustredily se utoky a tak pfi ohromne sve praci jeste napadan, tupen, musil zapasiti s pfedivem Izi a pomluv, vyslechnouti tisi'ce stiznosti, smifovati rozvadene, vysvetlovau' nedorozumeni, zakrocovati proti skudcum. A to byla prace i obef jeste ve tsi. . .
Skauti ceskoslovensti chteli udelenim odznaku iiejen vy- jadriti svou vdecnost za obrovskou praci, ale i vefejne a hodne hlasite manifestovati, ze stoji za svym nacelnikem, ze jej miluji a si jej vazi. Vfele Feci br. mistostarosty dra Gutha-Jarkovskelio, zpravodaje nacelnictva br. Podobskeho i zastupce nacelnika br. Rehaka jasne rekly, co vsichni dtim e a uprimne ovace, osla- venci usporadane, presvedcily jej jiste o tom, ze vsichni cesP' skauti preji si, aby jeste dlouho a za radostnejsich pomeru nas nacelnik stal v cele ceskoslovenskeho skautingu.
U V O D N I S L O V Obr. n.^£elnika A. B. Svojsfka ke skautskemu veCeru konanSmu ve Sme-
tanov^ sini Obtcniho domu prazskfho 9. Jervna 1920.
Kazda idea musi proji'ti ohnein zkousky, nez mozno je mluviti o tom, zda zvitezi, ciii nic. O ode! skautske muzeme jiz dnes rici, aniz bychoin si musili vyci'tat, ze se radujeme pfedcasne, ze z v i t e z i la . Zvitezila v ci- zine, zvitezila koneCne i u nas. Naila si cestu k tisiciim srdci a jeji rychle sifeni je svedkem Jeji podmanive sily. Ona dosla uznani odbornikii, ona byla uznana mladezi prospesnou s mist nejpovolanejsicli a nejvys- sich. Sam president nas. Dr. Masarvk, postavil se ceskoslovenskemu skau- tingii jako protektor v celo.
Skauting zavedou si nejvetsi ceske telovychovne instituce: S o k o l a D e l r i i c k e t e l o c v i c n e j e d n o t y . Uplatni se take n a s k o l a c h , tarn uz najisto z ohledu na vychovu k b r a n n o s t i . Smefujeine k s y s t e m u m i 1 i c n i m u a chceme jej, proto nelekejme se slova branna vychova mladeze. Ani nejvasnivejsi antimilitarista nemuze proti skautstvi ve skole niceho namitati. Jsmet' s k a u t i m i r o v i a inyslenky naie neni tfeba znetvofovati formami militaristickymi. Skauting tak, jak jej hlasame, hovi vychove branne dostatecne a ze ysech systemu nejlepe.
Cesta, kterou skauting ke svemu uznani kracel, byla hodne trnita a je trnitou dosud. Bylo proti nam kdysi R a k o u s k o , byly proti nam ruzne zivly podvratne, ktere z osobnich duvodu vystfidaly v malo cestnem boji zbrane vsech druhu. Za Rakouska vytykaly, ze cesky skauting vyneclial v soustave sve cisafe a boha a poukazovano na jeho iiebezpecnou radi- kalnost a zhoubny vliv na mladez. Po valce nam vytykaji n e d o s t a t e k v 1 a s t e n e c t v i, ac skauti plnili jen svuj skautsky slib, pomahajice vy- hradne v akcich dobrocinnych.
Vytykaji, ze skauting jest sdelan otrocky p o d 1 e v z o r u a n g l i ck y c h a a-tn e r i c k y c h, coz pry se hodi jen pro kolonie a ne pro
Cislo 6. „Vudce". Strana 83
nas narod. Jini vsak opet kaceruji cesky skauting, ze je m a l o a n l g l i - c k y a z€ se odchylil od sveho vzoru ke sve skode. Jedni vytykaji, ze pry pfijimam skauting jako c e l e k a to majt za nezdrave, jini zase zaluji, ze ze skautingu delam ne vychovny system, ale p o u h y s p o r t . A tak. co jedni chvali, druzi hani a kazda vytka s jedne strany ma bezdeky vasnive obhajce na strane druhe. Neinformovanemu je asi tezko z toho byti mou- dryni. A prece Ize pravdu snadno q'istiti. Staci otevfiti kterykoliv naS spis, procisti progrartiove clanky nebo pfihlednouti k zivotu t&h nekoiika set nasich oddilu a hnedle je tii jasno, jak bezduvodny jsou ritoky podni- kane proti Svazu.
Jiz zi\ valky byla pfilezitost r o z s i f i t i s k a u t i n g r yc i i l e . \ ' dobrem umyslu, aby nase mladez uchranena byla junobrany, cliteli zavadeti skauting vseobecne mezi mladezi dospivajici. Jedina vsak mySlenka, jak by se musil znetvofiti, stacila, abych rozhodne a pro vzdy odmitl, tfeba myslenka zbaviti iieskou mladez duchamorne junobrany byla mi sympa- tifkou. Byl jsem pevne pfesvedcen, ze prijde doba, ktera nase idee po- vznese a ta doba vskutku nastava.
V posledni dobe stal se vsak p o k u s o r o z k o l ve s k a u t i n g u a predstirany duvod}’ hlavne s o c i a l n e - p o l i t i c k e . Je mou povin- nosti aspon nekoiika slovy se o tom zminiti. Skauting je ve svem jadre n a p r o s t y m s o c i a l n i m v y r o v n a n i m . Skauti stejne pracuji, stejne se. oblekaji, stejne jedi, stejne bydli, za praci stejne jsou odmenovany. Nas skautsky tabor je vzorem rozumne komunisticke obce. Kdo muze tu vyvo- zovati duvody pro s o c i a l n i t f i d e n i ?
Uz V zacatcich ceskeho skautingu, ac tehdy nebylo to pravidlem. pozval jsem k spolupraci stejne realisty jako svobodomyslne, demokraty socialni jako narodni. Pfednasel jsem pred valkou i po valce, stejne v so- kolovnach jako v strediskach socialistickych. Bylo to mou povinnosti, ja- kozto propagatora skautingu, nebot’ hlasal jsem, ze skautske hnuti je p r o m l a d e z v s e c h s t a v u . Po cele pusobeni skautingu nebylo nam s po- liticke stranky odnikud ucineno vytky — nedopustili jsme se niMdneho pfe- stupku, proto doufam, ze i tut'o novou kfivdu cesky skauting snese, ze i tato zbrafi seize.
Mym idealem je — hlasal jsem jej otevrene vzdy a musim znovu a znovu hlasat — v e l k a j e d n o t n a n a r o d n i o r g a n i s a c e s k a u t - skd. jakou maji v Americe, v Anglii i v jinych statech. Jen takova organisace je V zajmu blaha mladeze a nejsnaze splni vsechny pozadavky. To je prospech jediny, za kterym jdu, jineho neznam.
Aby se tato velka a zakladni idea skautske vychovy u nas uplatnila, k tomu, zda se — bohuzel — nemame jiz dosti n a r o d n i k a z n e . U nas bude skauting organisovati mladez v ruznych strediskach a sotva kdo tomu jiz zabrani. Ale jedno bych stavel do popfedi, jedno bych zadal usilovne: at' nevznikaji tu n e p f a t e l s k e t d b o r y m l a d e z e , jak nekteri k tomu pracuji, ale i n s t i t u c e s v o r n e , jdouci za jednim diem.
Je nutno dnes otevrene fici, jak pracuji nepratele ceskeho skautingu, nepfatele Svazu. Za R a k o u s k a zacali udavanim, ze vypustil jsem cisafe a ndbozenstvi. Kdyz vitezila i d e a n a r o d n o s t n i , vytykali nam nedo- statek vlastenectvi, kdyz vitezila i d e a s o c i a l n i , hned tu byli s vytka-
Str. 84 ..Vfldce" Cislo 6.
mi razu tfi'dniho. Kdyz doporucoval jsem skauting na mi'ste nemeckelia drillu jako n e j l e p s i ' c e s t u k s y s t e m u mi l i c n i ' mu , kficeli. ze chci z m i l i t a r i s o v a t i m l a d e z a pod. Jsou to stale lide tehoz dru- hu. Nenesou skautskou idea tern statislcum mladeze, ktefi nejsou dosudV narode nasein .ucastni aiii vycliovy skautske, ani telocvicne a sportovni, ale jdou k naslm skautum, jejich rodicum, obchazejl pfi nasich sjezdech, utocl anonymne v novinach a sir! vedome nepravdy, ze nenl pn'kladu po- dobnych ani v nejurputnejslch kampanlch volebm'ch. Nic jim nenl svato, zadne jmeno dost vznesene, aby ho nezneuzili. Zneuzi'vaji duveiy, z n e - u z l v a j l m 1 a d 1, u c l n e n a v i s t i mlsto lasce a d o jasu slunefnlho, kterym hyfl vychova skautska, vnasejl osklive stlny.
Tak radl tito skudci v ceske mladezi pod heslem skautingu.Nebojlm se, kdyz mladez vddl pravdu, ideu tezce zapasit, tot cast
nasi skautske vychovy, ale nesml videt sve vudce ohaneti se nejskvelej.slmi hesly, pri tom vsak pravdu bezohledne slapat; mladez nema trvale videt vllezit lez, podvod, odmenovanl nepoctivosti, nebof na povahy moraine slabs! byl by tento v l i v z h o u - b n y .
Proto je tfeba tomu uciniti prltrz a jsem presvedcen, ze preddci veli- kych stfedisek, jako je Sokolstvo, delnicke telocvicne jednoty, skautskv Svaz a jine, ktere spad jeste skauting ve velkem rozsaliu zavedou, nestrpl podobneho jednanl, jez mohlo by nas narod pripraviti o vetsinu ovoce vychovy skautske, a ze zahy uzna se vseobecne potfeba strediska ,ve forme Poradnlho sboru, jenz by nezasahal do samostatnosti jednotlivych organisad, ale prospesne pusobil na zdarny vyvoj vsech a svornou praci jejich vzajemnou.
n e p o l i t i c k y c h s t r a n — mam infor- i prazskych — ale pres snahy jednotlivcu,
- stane se s k a u t i n g p r v k e m v v r o v - h l a s a t e l e m a d o k u m e n t e m so-
r o v n o s t i a veflm, ze nestane se ani u nas prostfedkem ke stvanl, tflstenl a zneuzlvanf mladeze. Jen tak dosahne sve vychovne hodnoty v pinem rozsahu a nebude pouhym sportem. Doufam, ze bude u nas dosti energie, rozumu 1 prozlravosti, aby celeno bylo to- muto znesvecenl krasne idee a ze tfeba rozdelen a rozdruzen vykona skau- iing u nas vse, co je v jeho silach pro cely narod a stat, jako vykonal toV cizine. To je hlavnlm dnesnlm ukolem naseho Svazu, jenz zustane ovsem i nadale organisad mladeze bez ohledu na politickou pflslrfsnost, to je take muj jediny zajem. Jineho jsem nikdy nemel a mlti nebndu.
Az dosud muzeme se teSiti, ze jsme sli cestou pravou. Dokazuje to dosavadnl / vyvoj. A ze chceme a dovedeme tak pracovati lake ,v bu- doucnosti, to mysllm nikdo cestny nam uplrati nebude. Zkusenosti dosa- • vadnl a osobnosti, stojlcl ceskemu skautingu v cele, jsou dostatecnou toho zarukou.
Propagoval jsem hnutl skautske jako v y c h o v u k n a r o d n 1 p r a ci. V nem projadfuje se r a d o s t ze z i y o t a , r a d o s t z p r a c e , ra- d o s t z d o b r e h o c i nu , r a d o s t z b l a h a b l i z n l h o . V nem pucl l a s k a k p f l r o d e , t e l e s n a z d a t n o s t a d u s e v n l v y r o v - n a n o s t. Hnutl to rozmnozuje a zvelicuje t e l e s n e i d u s e v n l z d r a v n a r o d a, povznasi jeho u r o v e n m r a v n l .
Tak pres opacne snahy — mace ze stfedisek venkovskych ktefi se chystajl jich zneuziti — n a v a j 1 c 1 m, j e d n o 1 1 c 1 m, c i a l n l s p r a v e d l n o s t i a
Ci'slo 6. ,,Vudce'‘. Strana 85
Je vsak predevsim p r a v e m m l a d e z e . Nedavno na Morave'doko- nal jsem svou prvni stovku pfednasek o skautingu a take s tohoto mksta nt'koiikrate jsem Hcil skauting, oduvodnoval jeho opravnenost, doporu- eo\-al jej jako vychovny prvek nejvzacnejsi hodnoty a vola! o prispeni ve- rejnosti.
My dospeli vsak brzy vykoname sve a je na nasem dorostu, kiery ve skautingu vyrustal, aby teto propagacni prace za nas se ujal, v ni pokracoval a ideu nasi nesl tam, kam nestacily don&ti ji sily nas prvnich.
Yitam proto, ze i mladi chapou se cile prilezitosti a zivym cinem stoji skautingu ku pomoci. Dues promluvi k vam jeden z nejlepsich znalcu mladeze a telesne vychovy, nas pfiznivec prof. P i p a 1 z Ameriky. Po nem jeden z prvycli ceskych skautu, jemuz niyslenka skautska hned na po- nejprv stala se tak inilou a vabnou, ze jiz v r. 1913 utikal z morskych laziii, abv mold proziti prazdniny v tabofe skautskem na Sazave mezi milymi druh_\-. My dospeli fekli jsme vse a povedeli do korene. Nechf dues o skautingu mluvi m l a d i !
"TTir
PRAVIDLA LEHKOATHLETICKYCH ZAVODU PRAZ- SKEHO KRAJE.
K a t e g o r i e v e k o v e 14, 14—16, 16—18, 18- —15, 15—18 pro skautky.
B o d o V a n i : 5, 4, 3, 2, 1 die umisteni.
nro skauty,
S c i t a n i b o d ii: 1. p r o k a.z d e h o j e d n o 11 i v c e ze vsech jeho vykonu. Kdo v kazde kategorii bude mit nejvice bodu, bude prohlasen za prebornika, aby zduraznena byla skautska vse- strannost, a obdrzi cestnou cenu;
2 p r o o d d i l sectou se body vsech jeho radnych clenu. Nejvice bodu majici chlapecky oddil obdrzi putovni cenu — bronzovou sochu skauta. Ostatni oddily budou v pofadi za- znamenany.
R e k o r d y : 1, R e k o r d y k a z d e k a t e g o r i e vekove budou za- znamenany se jraeny majitelu;
2. R e k o r d v j e d n o m k a z d e m v y k o n u prohlasen bude za ,,skautsky rekord", zaznamenan a majitel obdrzi diplom.
O b o r : Trainirky, stfevice, tricko nebo kosile. (K dostani li f. Sulc.)
V k l a d : 2 Kc za zavodnika na cele zavody. Ke startu kazdy skaut- skou legitimaci! Rehak, krajsky vudce.
----7 7 ----
Str. 86 „Vudce''. Ci'slo 6.
N A § E O R G A N I S A C E .
DRUZINOVE BARVY.Pn'slusnost skauta k driuine oznacena jest ctyfmi stuzkami, nejvys
16 cm dlouhymi; jsou prispendleny na levem rameni na svu, rukavu a volne splyvaji, Stuzky pfipevneny jsou na sobe a nikoliv vedle sebe. — Kazdy symbol druziny (zvffe) m& svoje barvy, jichz vycet uvadime:
Druzinov^ vlajka jest bila, podoby gotickelio trojuhelnika a lozmeru, jak udava bbrazek. Na plochu ctverce pfijde silhouetta zvifete v barv6 (■■erne, nebo jeho vysivany obraz.
- - 1^5---------------------------------------3
-3 -5 -
p r Az d n in o v e t a b o r y .
Kam taboH t?Vh'sto pro tabor melo by byti urceno jiz rok predein; pak muze cely
oddil nalezite byti pro tabor pfipravovan. Tabor ,,nekde" nepusobi nikdy tak mocne na hochovu obrazotvornost. Ukazte mu inisto na niape, vy- pruvujte mu o nem a on v duc.hu si ho zobrazi. Misto' biidiz hochtim iiplne neznamo a co nejvzdalenejsi. Bud’te v tomto ohledu ctizadostivi. itoprava stoji jiz beztak toiit, ze o kousek dale nerozhoduje.
Musi byti dosti daleko, aby kazde spojeni s domovem bylo nemozno. Souvislost s nim budiz uplne pferusena. Radeji obetujte mozne navstevy, abyste rrebyli v dosahu domova.
Mluvi pro to 1 jine dva duvody; tabor ma byti hochum svatkem a to vetsim nez ktepykoli jiny; a tabor ma byti jaksi skokem do neznama, Idealnl skaut jest ten, ktery niohl by existovati na opnstenem ostrove, maje toliko niiz a tomahawk; tyto vlastnosti chceme vypestiti.
7jx tfeti zbudujte tabor co nejdale od civilisovaneho sveta. Mista, iiplne odloucena od civilisace nejsou u nas lehko k nalezeni; existnji
,vsak. V techto mistech 1 ,,domorodci" byvaji mnohem vlidnejsi a ochot- lU'jsi. I kd3o; nutno casto sjednafi kompromis, illuse divociny budiz za- cho\-avana. Pfirozene mista splnujici vsechny tyto podminky jsou fidka a tezko k nalezeni; a doprava bude vzdy tezkym problemem a velkym \ydajem. Avsak malo kdy budou pfekazky opravdu nepfekonatelny a pod- nikavy vudce najde vzdy originelni cestu jak je pfemoci.
Str. 88 ,,Vudce''. -Ci'slo 6.
Zbyva vstoupiti ve styk s nu'stm'ini obyvateli, nejlepe primo s ma- jitelem pozemku. Pfedbezne formality musi byti splneny; obycejne brzy se dohodneme. Ucinime-li to ntkolik mesicu pfedetn, neminenie se dobrvm ticinkem. Pfatelstvi s majitelem pozemku, sousedy i vesnicany utuzujme liojnym konanim dobrych skutku — spravkou plotu, praci ua poli — prdve tak, jako peclivou cistotou v tabofe.
Dalsim krokem jest seznani mista. To maze byti pfilezitosti k male skautske vyprave, podniknute vudcem a jednim nebo dvema radci. Opatfi plany okoli, nacrtky, fotografie, poznamenaji si charakteristicke ziiaky okoH. Oddilove schiizi budiz pfednesena zprava a naertky bud’tez vy- veseny na vyvesni tabiili. Tato vyprava jest dobrou skoloii zkusenosti pro licastniky a zvetsi nadseni tech, ktefi zbyli doma.
,.Conditio sine qua non" pfi volbe tabora jest blizkost vody. Jest tryzni nositi vodu ze vzdalenosti nekolika set metni. kiealni jest kfksta- lovy potok zurcici pres kameny tesne kol tabora. Dejte pozor, aby nad taboreni na bfezich potoka nestal dum neb jiny pramen znecisteni. Vy- stfihejte se stojatych a hnijicich vod.
Postavte tabor v blizkosti lesa. Nikoli pod stromy: pfi desti z nich kape. Jinak vsak stromy chrani pfed vetrem a lijavci.
•Mestavte stany tesne na sebe; radeji volneji a v ukrytu pfed stany ostatru'mi. Nevolte pudu pfilis nizko polozenou, ktera veisim destem bude zatopena. Nevolte vysoka mista vysazena vetrum. NejvhodnejSi jest terasa na zvolna stoupajicim pahorku tesne nad fekou.
Vypatrejte nejblizsiho lekafe a jeho adresu poveste do hlavniho stanu.Kuchyn jest srdcem tabora a nezbytne musi byti blizko vody, lesa
a cesty. Pouzivame-li teto vody, musi byt kuchyne pod taborem. Zvolte \hodne misto pro zasobarnu.
Latriny budtez rovnez smerem potoka, dolu neb vubee v urcite vzdalenosti od feky a tabora — fekneme 200 metru.
Kdyz toto vse upravime, vystavme vlastni tabor, vtidcovsky stan uprostfed a stany druzin pod stromy kolem. Latriny oznacte. •
Nakreslete mapu a V3rveste na taborove tabuli a druzinam pouechte \'olbu mista v pofadi, v nemz vysly z rocni souteze druzinove.
Vyzvedna hlidka nechf vypatra, aniz by se prozradila, kde a za ja- kou cent! Ize obdrzeti maso, mleko, zeleninu, slamu a pfipadne dfivi. Na mape poznamena kramy, postovni tifad, skolu, kostel a jine za- jimave objekty a informuji se o nejblizsirn spojeni zeleznicnim.
Kdyz vyzvedna hlidka se vratila, vudce poznamena vse do taboroveho zapisniku a — tabor jest zahajen.
Die ,,Camp Book" upr. F. M,
P rice V tabofe.Do tabora nejdet.e nikdy bez peclive promysleneho a propracova-
neho programu, i kdyz snad pozdeji bude tfeba ponekud jej pfizpusobiti pomerum.
Kazda malickost musi byti promyslena; v tabofe nebudete miti casu
Cislo 6. ,,V'udce''. Strana 89
k premysleni. Rozhodnete se udelati ze sveho tabora skolu ,,zalesactv(“ neb skaiitskych her neb neceho podobneho.
Jest vhodno venovati se zalesactvi', nebot’ to znamena mi'ti doko- naly tabor.
V kazdem tabore cvicte plovani a hrajte kazdodenne skantske hry. Jake, to zalezi ovsem na vudci.
Nezapomehte, ze dulezitejsi' nez vse jine jest budovani cliarakteru vasich hochu. Jest dobfe, udelati si ..inventaf charakteru" pred taboreni i po jeho skonceni. Frvniho dne viidce nechf zavola si vsechny hoclir' jednoho po drulrem, do sveho stanu a tam nechf kazdemu povi, co si o nem mysli a co od neho ocekava. Posledniho dne zavolejte si ho opet a ocenle jeho dilo i jeho chovani. Vzdycky bud'te liplne ph'mi a s ehvAlou radeji setfte.
Ukaze-li se toho nutnosf, promluvte si s liochem i behem tydne. Nepo- silejte hocha domu, leda, ze pusobi nepfiznive na ostatni. Pak ovsem oka- mzite. Jeden hoch muze zpusobit lipadek celeho tabora. Neutikejte se pfilis casto k trestum. Jsou zhusta znamenim, ze skaut.ske metliody selhaly; nebof s nevychovanymi hochy a nedostatecnym vudcum selhon vzdy. Trestein budiz vylouceni z praci oddilu a jeho zabav. Neukladejte za trest praci; nikdy nesmi hosi pokladati pradi za trest. U mladsicli hochu, kteri si jeste neuvedomuji vaznost situace, ktefi v zaklade json zcela dobri ale malo peclivi, uzijte jineho trestu nez vylouceni. Nechf neni V tabore prills mnoho trestu, za to tim vetsi pofadek, poslusnost a ka- zeh. Coz ovsem predpoklada systematickou vychovu a disciplinovani oddilu. — Die ,,Boy Scout's Camp Book" upr. F. M.
Junikem nyuze se stati
kazdy hoch ve veku kolem 10 let, nehlede k spolecenskemu postaveni a nabozenstvi. Telesna vada nekdy neni pfekazkou, nebof junactvi jest krome telesne i mravni vychovou. Junakern nepfestava byti hoch, ani kdyz vyspeje. Zasady junactvi jsou vselidske, junak jest idealem dokonalelio cloveka. Tfeba by dospely muz nenosil kroje, netaboril, nebo nesucastno- val se zivota v organisaci, fidi-li se v zivote skautskymi zasadami, zustava
■pravyni junakern. Kdyz jednou junakeni — junakern navzdy! Pak take skau- ling biide miti pro narod skutecnou cenu.
Potfeby pro pr5zdninov6 tSbory.
P o t f e ' b y s k a u t a ; Nuz a pisfalka, plechova miska, pokryvka (radeji dve), hul bambusova (1.40), vak na zada, pfipadne tez lihovy nelio petrolejovy vafic, svitilna, sekyrka; na delsi vylet inydlo, hreben, rucnik. zrcadko, sici potfeby; zapisnik, tuzka, mapa, kompas, hodinky, slaninik z pytloviny. jez se v tabore teprve vycpe; strevice, reservni kosile (2), sweatr, p'uncochy, plavky, spodky, kapesniky; hrnek, plechova polin' lahev.
V y z b r 0 j p r a z d n i n o v y' c h t a b o r u : kotle (1 pro 4 osoby), she-
Str. 90 ,,Vudce". Ci'slo 6.
racka, cedni'k, struhadlo, varecka, bandaska, plechove krabice na uscho- vavani zasob, uterky na nadobi, noze kuchynske, prkno (val) na tfsto, kartaf na myti, koste; dukladna sekyra, pila obloukovka i ramovka, kla- tlivo, kleste, hobli'k, nebozez, dlato, lifebiki '̂ ruznych velikostf, motyka, iopata, nuzky, lampa visaci'.
Nacdnictvo Svazu skautu republiky ceskoslovenske vydalo pfed I'a- sem pfesne fbrmy oznaceni skautu, vudcii a cinovm'ku. Pfedpisy vydanv byly ve ,,Vudci" c. 1. Zkusenost ukazala, ze oznaceni nebyla vzdy presne dodrzovana. Mnohdy byla nosena oznaceni vyssi' neb odlisna od nasich a omluvoii obycejne bylo podotknuti, ze v 1. c. ,,Vudce'' byla veci lak dulezite venovana nepatrna staf. Proto predkladame pfedpisy znovii a don- fame pevne, ze budoii pfisne dodrzovana:
S k a u t i ; Na levem rameni stuzka, oznacujici pfislusnost k dnizine. Barva jeji fi'di se die zvlfete — symbolu druziny. Seznam jich V tomto d'sle ..Viidce".
N o V a ce k : bez zvlastnlho oznaceni.S k a lit d r u h o t f 1 d n 1: na ieveni rameni iiad lokteni cerveiiy
pasek. Rozmery 4 cm X 8 mm.S k a 111 p r v o t f i d n i : dve tyto pasky nad sebou.R a d c e (t. j. skaut, nejmene prvotfidni, vyjimkou druhotfidni, je-
hoz vudce povefil vedenim druziny): tfi pasky, v pfipade, ze slozil zkousku prvotfidni. Jinak zatim bez oznaceni.
V u d c o V e a z p r a v o d a j o v e :I. Oznaceni stuzkou:Z a s t c e v u d c e neb v e d o u c i li o o d d i 1 u : na levem rameni
' stuzku cihlove cervenou.V u d c o v e a v e d o ii c i, pokud jest .jim Svazem svefen oddil:
stuzku bilou. Nevedou-li sami oddil, nemaji prava nositi ji. Prave tak z p r a v o d a j , s b o r o v y v u d c e atd. nosi stuzku jen tehdy, vedou-li soucasne oddil.
II. Oznaceni lilii:V u d c e , majici dekret od Svazu (podminky k dosazeni viz ,,Vud
ce" c. 1., str. 2.), nosi na levem rameni 6 cm lysokou cervenou lilii bez kartuse, lemovanou stfibrnou niti.
S b o r o v y v u d c e tutez lilii modrou, stfibrne lemovanou.Z a s t u p c e o k r e s n l h o z p r a v o d a j e totez oznaceni jako sbo
rovy vudce ,se zpravodajskymi listy.O k r e s n i z p r a v o d a j a z a s t u p c e z u p n i h o z p r a v o d a
je : lilii stfibrnou, zpravodajske listy.Z u p n i z p r a v o d a j a z a s t u p c e z p r a v o d a j e N a c e l -
n i c t v a : zlatou lilii bez kartuse (6 cm), zpravodajske listy.Z p r a v o d a j N a c e l n i c t v a : mistonacelnickou lilii, zpravodaj
ske listy. ;M 1 s t o n a c e 1 n i k S v a z u : . cely znak Svazu (zlatou lilii, stfibrnv
stitek, cerna psi hlava).N a c e l n i k S v a z u : tyz znak vroubeny lipov}'nii listy.
Ci'slo 6. ,,Vudce“. Strana 91
Odznaky mohou byti bud vysity nebo aplikovany. Ve spravnem pro- • \tdeni doda je fa. Side v Praze, Male nam.
Zpravodaj Nacelnictva.
VydSvim Svazov^ch odznaku.Odznak Svazu propujcuje se za poplatek 5 K vsem skautum a skaut-
kam zapsanym v nekterem oddi'le Svazu, kteri slozili zkousku novackov- .skou. Pri vystoupenl jest kazdy povinen odznak vratiti. Oddflovi vudeove nechf na to dbajf, aby se tak delo.
Odznaky vydavajl se prostfednictvi'm mi'stm'ho sdruzenl. Kde ho dosiul nenl, prostfednictvi'm sboroveho viidce a kde ani toho neni, pro- stfednictvi'm okresniho zpravodaje (koniisionera) Svazu. Tito vedou pfesn_v seznani o vydanych odznadch, aby tak bylo ihned zfejmo, komu byl odznak vvdan.
Podobne nechf se z;ipisuje i udi'leni jinych skautskych odznaku (nikolk vsak podd. pasek a barev druzin!).
Kancelaf Svazu vyhovi pouze objednavkam, podepsanym tez okresm'm zpravodajem.
Vzhledem k nakladnosti zadame, aby odznaky byly bud pfedem nebo brzy po dojiti zaplaceny.
Krome odznaku na kroj vydany Svazem male odznaky na odev civilni, ktere propujcuji se za stejnych podminek. Poplatek 2 K, nosenl dobro- rolne.
Vzor listku, na nez se odznaky vydavajl a ktere se sestavl v llstkovy seznam :
Sbor: ___ _____ __________jmeno:Zamestnani: ........... .Rok narozeni;Bydiiste: ____ _______ ______Skautuje o d ...............................Zkousku novackovskou slozil;
OI.OMOUC. Oddll:
Zadam, aby jmenovanemu byl vydan:Odznak Svazu;.......................................vudeeSouhlasi'm vudee
odd.sboru.
Bern na vedoml, ze odznak Svazu se mi jen propujcuje a ze jsem pri opu.steni organisace Svazu skautu povinen jej vratiti;
kXiznak vydan; lifT'
Str. y2 ,,Vudce". Cislo 6.
Drobne pokyny organisaiSni.. N.ove oddi'ly nechf svou dnnost zafi'di zejmena die pokynu ve „Viidd''
t. 1. str. 7. „Jak zaci'iiati", skauty sve pak ved’te die navodu stall ,.Skau- ting V praksi" a ,,Cvicebnl pn'klady pro skautovanl s hochy".
Zkusenosti poslednl doby pfesvedcily nas o nutnosti zn'diti pokud raoziio vsude t. zv. M 1 s t n 1 s d r u z e n l , nebof jsoii zarukou klidneho a trvaleho rozvoje nejen skautske organisace, ale i vychovy. Jest ne- zbvtno, ab)’ pracovm'ci nasi opfeli se o kruh interesentu ve verejnosti \a/nost pozlvajldch, pokud mozno ze vsech vrstev spolecnosti. Stanovy inlstnlho sdruzenl, jez nutno v peti opisech zaslati okres. politicke sprave k sfhvalenl, uvefejneny jsou ve 2. clsle casopisii ,,Vudce", pokyny. jak zfizovati mlstnl sdruzenl jsou ve ,,Vudci" c. 1. elanek ,,Jak zaclti", odst. 2, 3, 4, 5, 8, a c. 4. ,,Pokyny okres. zpravodajiim", odst. 2, 3.
Zejmena jest nutno, aby mlstnl sdruzenl pfevzala ruccnl pro ude- lovanl p o d p o r z F o d p u r n e h o f o n d u S v a z u . Svaz dale vyjed- na\’a o zakoupenl vetsllio mnozstvl s t a n u , ktere mini rozprodati svytri jednotkam. Oddii v.sak neposkytuje pine ztiruky, ze se stany nejakyin zpu.sobeni neztrati pro nase hnutl. .Musime klasti proto zvlaStni cluraz na to, aby stany odkoupilo mlstnl sdruzenl a oddilum je jen zapujeovttlo.
Jest ted}' v zajmti celeho skautingu, aby sif mistnicli sdruzenl byla CO nejhustsi. Proto zadame Vas dWklive,'byste otazce tdo venovali zvy- .senou pozornost. Tam, kde neni mozno mistniho sdruzenl zaloziti, zfid'te ,'ilespon jakousi radu nekolika starsich a vazenych interesentu skautskydi. Pfispevek do Svazu je U) K za oddii rocne.
K levnejsimu nakupu skautsk}lch potfeb zflzena s k a u t s k a na- k 11 p n a. Objednavky zasilejte na Svaz. Kazdou o b j e d n a v k u inusl po- depsati okresnl zpravodaj. Co nakupna prodava, oznamuje se obdts zvlastnimi letakv. V pofizovanl s t e j n o k r o j u doporucujeme svepomoc (kii prikl. pfesit a pfebarvit civiini kosile ve skautske, pfeformovanlm stareho klobouku na kiobouk skautsky atd.). Viz ,,Vudoe“ c. 3. str. 43.
Bude dobrt, usporadate-ii u Vas ve vhodny cas p r e d n a s k u o skautingu sc 150 svetelnymi obrazy a kinematografickymi snimky. Pozadejte vcas Svaz o vyslani pfednase&l (viz ,,Vudce“ c. 4. str. 56. odst. 10.,
Kazda sktipina pfidelena jest do urciteho okresu a okresnimu zpravo daji (komisioneru), coz bylo vsem oddilum oznameno.
O pravomod okres. zpravodaje viz „Vudce" c. 2. str. 23. Na neho pfedevllm obracejte se se zadost'mi o radu, pomoc 1 rozhodnutl ve sporech. '
Navazujte bratrske styky se sousednimi skauty, k prospechti svemu i jejich. Novak, tajemnlk.
G S
D i W C t S K A U T I N G .Orobnosti ze schuzek.
1. Pozn^v^i tkanin. Na pfedesle schuzi urcena dlvka prinese vzorky hlavnich druhit tkanin. Vyikneme dulezite jejich vlastnosti, z jakych vlaken .se vyrabeji, k cemti se nejlepe hod! a upozornime na jejich hygienicky
Ci'slo 6. ,,Vudce“. Strana 93
vyznam.’ Jak si divky vyklad zapamatovaly, v^'zkousime na pfisti schiizi hrou: Hfedlozime 10—15 odstfizku a ktera nejvi'ce pozna, vyhrava.
2. Oklid: Kratce vylozime vyznam liklidu a pofadku (mala oprava se drive vykona nez velka), upozornime na skodlivy vliv pracfiu, jak za- niezime praseni, liklid kuchyne, loznice. Bod tento, jakoz i nasledujici. provadime ve forme debaty, prakticky alespoii z casti pfi mesicnim uklidu klubovny.
3. Topenl: Promiuvime o ruznych druzich kamen, o jejich zarizem", zininime se tez o ustrednim topeni parou neb vzduchem, o hodnote palw (o raseline, dfevu, hnedem, cernem uhli, koksu aid.); zatapeni v pfi- rode i doma.
4. OsvJtlovdnf: Zacneme rozhovor otazkou, kdo cim sviti; probereme jednotlive zpiisoby osvetlovani; zdiiraznime opatrnost pfi sviceni plynem. liliem, petrolejem; zminime se o prvni pomoci s tim souvisejici.
6. Obiliny a mouilne vyrobky: Promiuvime strucne o prosu, pse- nici, kukufici, zite, ovsu, ryzi, jecmenu, o moucnych vyrobcich (kroiipy, krupky, perliCky, krupice, krupicka); zfidime si sbirku obilin a moucnych vvrobku, kere uzavfeme do malych zkoumavek (tfeba sklenene tru- bickv od leku).
-----S-5-----
o N O V H O ?Nov5 jmenovdni okresnimi zpravodaji: j i n d f i c h f l v H r a d e c ;
Dr. Milan Gaunter, profesor, M e l n i k : Dr. V. Neydl, feditel gymnasia, R o u d n i c e . Zd. Kuffner, profesor, V e l k e M e z i f i c i : MUDr. Karel kerdinand, K o s t e 1 e c n. Or l . : Gustav Faltus, profesor realky, L i t o v e l : Klernent Urban, profesor, B y s t f i c e p. H o s t y n e y n : Th. Cejka, odb. ucitel, Ml. B o l e s l a v : E. Hrubec, profesor, B r n o : Ant. Olejnicek. profesor realky, H r a d e c Kr a i . : J. Tichy, profesor realky, Z e l e z n y B r e d : Jos. Drbohlav, feditel skoly, L i be r e c: J. Drubek, profesor real, gymnasia, D o m a z l i c e : R. Krfioul, B r a t i s l a v a : Ed. Storcli. okr. skolnl inspektor, B a n s k a B y s t f i c e : St. Trapl, profesor, C m u n t : Karel Kosik, dozorce fin. straze, J i h l a v a : B. Bradac, profesor, L i t o- my s l : J. St. Melzer, feditel mest. spofitelny, N i t r a : Jindf. Hajek; profesor gymnasia, R o k y c a n y : Jos. ..Vlach, kontrolor mest. lifadu.
Zupnimi zpravodaji: D o m a z l i c e : E. Panuska, licetni, H r a d e c Kr a i . : Er. Zeman, profesor, M o r. O s t r a v a : Ing. V. Vojacek.
NaSe jiznl strdz. V nedeli 30. kvetna podnikl 1. oddil znojemskyi celodenni vychazku do mist, kde cesky junak se dosud neobjevil — na! Palavske kopce. Sli jsme ciste nemeckym krajem, ale hosi svym peknynl zdravym zevnejskem, svou zdvofilosti a slusnosti a pfi tom hrdym sebe- vedomim dela,li velmi dobry dojem. V Mikulove sli jsme skorem spalirein Nemeu. Hosi sli v pevnych fa,dach, pevnym krokem za zpevu sokolskych pisni. Nikde a,ni kfivym pohledem nam neublizeno. Junaci nali imponovali. Jen V Klemnici nas sousede v domneni, ze tito hosi nemohou byti nic
Str. 94 ,,Vudce". Ci’slo 6.
jineho nez Nemci, pozdra,vili svym: ,,Heil!‘' — ak hosi unisono odpovedeli usecne: Nazdar! „A' — to’ san' Cechen" — vice nic. Vstoupili jsme na srazny Sirotci hrad, na kopec klentnicky i strme skalisko pfed vrchem a pak po hrbete az na Divci kopec, odkud byl nadherny pohled do zi'r’ nych nasich moravskych kraju, do Rakous az kamsi k Alpani. Pak na zficeninu Devi'na a domu. Si'pek..
Proti „divo!<yin skautnm". Chci dati otisk skautskeho odznaku do skautske hli'dky naseho tydenm'ku, jakoz i v Klatovech a v Susid a to za licelem, aby nasi obyvatele dovedli rozeznavati skauty svazove od iie- svazovych, kterymi jsou nase krajiny zaplavovany a rnnohde pachaji ne- pravosti na vrub skautu nasich, jako se to stalo na vrcholku Cerchova u rozhledny, kde tak zvani „skauti“ z Plzne udelali 8 ohfiu, kta'e c nro- zovaly chatu i les. Nase mestska rada v zapeti zakazala pfistup skautnni do lesu a jenom nase oddily, ktere se vykazi potvrzenkou od obce a zup- niho zpravodaje, smeji do lesa taborit a to jeste na urcita mista. I'roto kdo chce na Domazlicko taborit, nechf se hlasi bud u okresnilio zpravodaje Krnoula, aneb u mne a bude pozivati pohostinstvi v mistech i;ain vykazanych na nasi stvrzenku. Takhle by se to melo zafiditi \e vsecii zupach a cizi oddily svazove by se mely hlasit u okresnilio zpravodaje, ktery ve svem okresu za ne pfed zajemniky lesu zodpovida.
Emerich Panuska.Z Olamouce. U nas jde vse vytecne. Vcera pfijel k nam 6. hanackv
pink ze Sibife. Vojsko pfi delani pofadku si nevedelo rady, poslal jsem 75 hochu a ti behem 10 minut vyklidili namesti, kde bylo pres 6000 osob. Vcerejsi den patfil uplne nam. Starosta mesta ve sve uvitaci feci to zdi'r raznil a kladl vsem za vzor. Legionafi chovali se pak k hocluim velmi pfa- telsky. Sli po uvitani — bylo 9' hodin vecer — do ubikaci kol nasi pev- nustky. Cestou meli pohov a nasi hosi je pfedesli. Legionafi utvofili z casti spalir a nadsene chlapce pozdravovali. Hosi jim to pak z pevnustky oplatili velkym pozdravem. Marne radost!
Sjezd skautd severovychodnich Cech. Sestnacty kveten 1920 stane se jiste pamatnym dnem pro skauty ceskeho severovychodu. V ten den sjeli poprve venkovsti skauti ve vetsim poctu do krasneho pfirodniho za- kouti Ssutych Bfehu u Tyniste n. Orlici, aby se blize poznali a poradili se o smernicich postupu skautskeho hnuti v hradecke zupe. Sjezdu zucast- nily se oddily a sbory z Hradce Kralove, Nachoda, Noveho Mesta nad Metuji, Tfebechovic, Hronova, Vamberka, Kostelce n. Orb; divci oddil) z Hradce a Tfebechovic. Jiz od casneho rana sjizdeli se skauti srdecne vi- tani od skautu tfebechovickych a casti hradeckych, ktefi se na „Ssute'‘ vypravili jiz den pfed tim, aby pfipravili vie potfebne pro slet. Dennj program zahajen byl rannimi cviky. Byl to pekny pohled na masu 200( skautu, jak pfesne a kfepce provadeji cviky. Prave na konec pfibehla §ta- feta hradeckych junaku, nesouci pozdrav od zupniho komisionera p. prof. E. Zemana vsem skautum na sjezdu shromazdenym. Stafeta hradeckych. jiz se ziicastnili i nejmladsi clenove sboru, podala velice pekny vykon, nebof drahu 25 km, rozdelenou 23 bezcum ve stafi od 13—17 let, ubehla v case 96 minut ISVs vtef. Po pfecteni pozdravu, jez byl opetovan hromovym ,,na zdar", byly hrany cetne skautske hry; mezi jinymi pfedvedli dva hra- decti skauti ukazky boxu a sbor sehral zapas ve vally-ballu. K poledni
Cislo 6. .A'udce". Strana 95
pfichazi zupn: komisioner s hosty z Hradce, zdravi kratce sefazene skau- ty a skautky. Po rozchodii nasleduje kratka pfestavka a obed, za niz zpra- vodaj rozmiouva s vedouci'mi a informuje je zaroven o svych planech do budoucna, zejmena o zupm'ch dnech v Hradci, jez na podzira ci pn'stf jaro ve velikych rozmerech se chystajf. Po kratkem odpocinku pfikrocujeme k dalsi'mu cislu programu khkoathktickym zavodiim, jejichz vyskdkv, doci'kne be/ zvlastm'ho trainingu, jsou velioe radostne. Vzhkdem na po- krofily cas bylo zavodeno pouze v naskduji'dch oborech: beh 100 m: 1. Hiavsa (Hradec Kralove) 12 vt.; 2. Hlavacek (Nachod) 13 vt.; 3. Haller (Hradec Krai) 13.5 vt.; vrh kouH: 1. Killinger (Tfebechovice) 7.70 in; 2. Krcniaf (H. K.) 7.56 m; 3. Hiavsa (H. K-) 7.20 m; disk: 1. Halkr (H. K.) 23.10 m; 2. Krcmar (H. K;) 2B.00 m; 3. Hlajek (TfebediJ 17.00 m; ostep: 1. Hlavacek (Nachod) 31.60 m;^2. Halkr (H. K.) 30.25 m; 3. Cej'chon (Nachod) 29.25 m. Po zmereni sil jednotlivcu pospi'sili si skauti, aby ukazali svoji praci v oddikch a druzinach jako c.elcich. Na- chodsti predvedli prostna s hokmi, j'ez symbolicky naznafovala mnoho- stranne pouziti skautske hole; tfebechovicti prostna, j'ednotlive dniziny hradeckych skautii ukazky prvni pomoci, j'ez se tesily velkemu zajmu obccenstva, prostna, signalisovani a americke hry, j'ez vzbuzovaly salvv sinichu. Take hradecke skautky mimo vydatnou kuchyhskou vypomoc uvedly se prvnim vefejnym vystoupem'm, pekne sehranymi a vhodne voknymi hra- mi a signalisovanini, pfiznive pfed forum obecenstva. Skauti odnesli si mnohe pekne dojmy a cetne obecensfvo neskrblilo potkskem a_projevv upln6 spokojknosti. Take krajinske casopisy uverejnily delsi referaty o sjezdu. Sjezd bude jiste pobidkou k usilovnejsi praci o rozkvet ceskeho skautingii a tesime se, ze o zupm'ch dnech skautskych, jez se v Hradci chystaji, sejdeme se jesk v hojnejsim poctu, abychom jeste vyse zvedli vlajku ceskych skautu. Stale ku pfedu!
Skautske lehkoathIetick£ zdvody prazskSho kraje Svazu skautfl RCS.na hflsti A. C. Sparty ve dnech 29. a 30. kvetna mely skvely 'uspedy. Skauti rozdeleni byli ve 4, skautky ve 3 kategorie vekove a hlavni duraz kladen na vsestrannost, jez je z dulezitych pozadavkii skautske vychovy. Tiihy zapas sveden byl o putovni cenu prazskeho kraje, bronzovou sochu skauta od sochare PalouSe, urcenou pi. Jehlickovou pro prazsky oddil, jenz dosahne nejvetsiho poctu bodu. Docileny nektere skutecne krasne vykony: Hosi do 14 let; beh 400 m, 66.6 vt., skok vysoky z mi'sta 95.5j cm, daleky z mista 226 cm, dal. s rozbehem 397 cm. Do 16 let; vysoky z mista 115 cm, vys. s rozb. 143 cm. Do 18 let; daleky z injista 25|l cm. Pres 18 let: beh 400 m 52.4 vt., 800 m 2.26, skok vysoky z mi'sfa 13'2 cm, dal. s rozbehem 556 cm. Putovni cenu ziskava oddil 6.; dalsi umisteni odd.: 11., 2., 15., 3. rodnl. Pfebornikem v kategorii do 14 let Prostek (15. odd.), do 16 let Duha (3. rodini), do 18 let Coud (6. odd,), pres 18 let Q. Sulc (6. odd.). Skautky: celkove umisteni: oddil 6., 8., 1. Pfe- bornice do 15 let Kratochvilova (8. odd.), do 18 let Kfizanova (8. odd.), pres 18 let Littmanova (12. odd.).
Pfi sjezdu naSich skautu v Prerovi pofadany byly zavody, jichz s nadSenim opravdu strhujicim sucastnilo se 135 zavodniku mimo 4 driiz- stev pro hazenou. Zavody s odbornou znalosti fidil br. Friedl z Olomoiice.
Str. 96 ..Viidce". Cislo 6.
Kammermayer (K.
(Olomouc) 4.18 in; m; C. Lasak (Olo-
Vodica
V y s 1 e d ky:B eh n a 100 m: Kategorie A. (11—14 let); 1. Prosek (Praha 15)
Bel l n a 400 m: A. Prosejc (Praha 15) 58.2; Vodica (Olomouc) 64.2. B. Kraic (Brno) 56; Sechr (Olomouc) 56.4. C. Kammermayer (K. Hora) 53.1;Xasak (Olomouc) 54.4.
B eh n a 800 m: B. Dohnal (Olomouc) 2.16. 0, Joslfek (Brno) 2.22.4. C. Mucha (Brno) 2.12. 4. Kammermayer (K- Hora) 2.14. 8.
V rh k o u l l : 3 kg Prosek (Praha) 6.00 m, Sis (Olomouc) 5.07 _ m. Zenosickova (Olomouc) 4.84 m; 5 kg B. Nezhyba (Olomouc) 8.62 m, Dohnal (Olomouc) 7.85 m, C. Bern (Olomouc) 8.55 m, Lasak (Olomouc)8 metru. —
Di s k : B. Dohnal (Olomouc) 19.00 m, Mllek (Litovel) 16.85 m; C. Bern (Olomouc) 27.25 m, Kammermayer (K- Hora) 25.80 m,
O s t e p s v e d s k y ; C. Bern (Olomouc) ,34.48,Hora) 32,18 m,
S k o k d a l e k y ; A. Prosek (Praha) 4.60 m. Si's B. .Nezhyba (Olomouc) 4.52, Sechr (Olomouc) 4,47 mouc) 5.39 m, Havranek (Prostejov) 5.10 m.
S k o k v y s o k y ; A. Prosek (Praha) 1.20 m,1.15 m; B, Dohnal (Olomouc) 1.25 m, Nezhyba (Olomouc) 1.20 m; Kammermayer (K- Hora) 1.40 m, Kfivy (Brno) 1.30 m.
s t a f e t a s k a u t u 4x100 m; I. Olomouc (Kumr E,, Nezhyba, Bern, Lasak) 49.2; II. Brno (Kyselka, Korlnek, Mucha, Kfivy).
S t a f e t a s k a u t e k 4X100 m; 1. Olomouc (Zenosickova, Sedliska, Sarcova, Urbancikova) 60.8.
l i a z e n a s k a u t i : 1. Olomouc, II. Brno, III. Pferov.Ctlkem licastnilo se zavodu 135 zavodniku mimo 4 druzstev hazene.
V Ces1<£ Brance proti Kladsku pficinenlm okresnilio zpravodaje br. .Melichara zbudovana vzorna a cetna straz skautska. Na 250 skautu z Na- choda, N. MSsta n. M., Police, Dobrosova, Ceske Skalice, Hronova atd. vychovava se zivotem v pfirode, pracemi v dilnach, rozhovory a pfednas- kami. Velice horlive sucasthujl se narodniho ruchu i humanitni cinnosti a jich pomoc jest vzdy velmi vitana. Okresnl politicka sprava uznala vy- bornou cinnost skautu nachodskych venovanim 500 K pro licely skautingu. Pan mlstodrzitelsky rada Dr. Bayer jest velikym pfitelem skautingu a s vfelym dlkerti kvitujeme tento dosud ojedinely cin, ktery nase skauty nachodske posill nejen financne, ale i znacne moraine. — Skauti z N. Alesta n. M,, vzorne vedeni mladym jeste vudcem Kuratkem, nasli me- cenase v manzelich Halbychovych, kteri nejen zapujcili jim mistnosti pro klubovriu, ale v zime i otop a svitivo jim poskytovali a jinak vzdy skautum vychazeji vstfic. Vzorne- vedeny skauting nachodsky ziskava ve vsech kruzlch pfatele a stoupence a Svaz skautu jest hrd-na sve hochy i jich vudce.
(Olomouc) C.
liskem Jos. Kolandy v Praze VIII, Nakladem Svazu junakii v RcsI.
![^MiZPhfo - archive.orgij^J0~*^s*'(3^J^r'»j^-ui^^j^'-j-'vAjjIJuc-(VJoL^^-1jAj icl^—C-j]-!JuPlgV>*ifrljJbulJuP"^^ji«lo^.°>l^*JLfJislilpjlpL*o^J A^y^.\jiS1_jJb_J(A^JjJ4^AJsJIpa.a.tt,aj(j](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/607f4301e490c1233e663645/mizphfo-ijj0s3jrj-uij-j-vajjijuc-vjol-1jaj-iclac-j-juplgvifrljjbuljupjiloljlfjislilpjlploj.jpg)
