ORGANIZÁTOR: RC APA IKAP Olomoucký kraj

autistická psychóza, časný infantilní autismus, raný

dětský autismus, autistické rysy

autismus, poruchy autistického spektra, pervazivní vývojové

poruchy

osoba s autismem, člověk s poruchami autistického spektra

autos/ismus

3

sociální interakce

komunikacestereotypy

•PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY

• Skupina je charakterizována kvalitativním porušením

reciproční sociální interakcena úrovni komunikace a

omezeným stereotypním a opakujícím se souborem

zájmů a činností.

• Tyto kvalitativní abnormality jsou pervazivním rysem chování jedince v každé

situaci.

2

sociální interakce

opakující se vzorce chování

• PORUCHA AUTISTICKÉHO SPEKTRA

• jediná diagnóza – shrnula dosavadní diagnózy (autistická porucha,

Aspergerův syndrom, pervazivnívývojová porucha…)

• důvod? neostré hranice mezi diagnózami i odborný konsenzus –

jedná se o jednu, ale širokou diagnostickou skupinu se sdíleným

genetickým podkladem

P• jsou vrozené

• neurovývojové poruchy (na neurobiologickém základu)

A

• nevznikají na jednom místě v mozku – porucha komunikačních a integračních funkcí v mozku

• významnou roli hraje genetika

S

• multifaktorové příčiny (pokud je různorodost v projevech = různorodost v příčinách)

• spouštěcí mechanismy

F84.0 F84.1 F84.2

F84.3 F84.4 F84.5

F84.8 F84.9

Poruchy psychického vývojeF 80 - 89

Dětský autismusAtypický autismus

Rettův syndrom

Jiná dětská dezintegrační

porucha

Hyperaktivní porucha sdružená s MR a ster. poh.

Aspergerův syndrom

Jiné pervazivnívývojové poruchy

Pervazivnívývojová porucha

NS

Triáda + do 3 let věku + nespecifické

Po 3 roku věku + není naplněná

triáda + s MR nebo těžká NKS

Dívky + 7-24 měsíců + ztráta

schopností = těžká MR

Normální vývoj –ztráta v průběhu několika měsíců

Těžká dg – IQ pod 34

Není opožděný vývoj řeči a kognitivních schopností

Jiné pervazivnívývojové poruchy

Pervazivní vývojová porucha

nespecifikovaná

Thorová, K., & Šporclová, V. (2013). Poruchy autistického spektra v dospělosti: Autism spectrumdisorders in adulthood. Via Practica, 10(3-4), 146-149.

SPOLEČENSKÉ NORMYdozrávání osobnosti

NT jedinci přijímají nepsané normy automaticky (př. chování na přednáškách).

Lidem s PAS je třeba nepsané opodstatnit

(z nepsaného udělat psané pravidlo) –obecný studentský řád není zcela vhodný.

vědomostisociální

dovednosti

2-5

let

více

2-5

let mé

ně

• Neuropasticita a synaptogenezejsou celoživotní procesy.

• Mozek se neustále vyvíjí a mění v závislosti na stimulaci, kterou přijímá.

• Chování je komunikace – pokud je to možné, snažíme se vše kontrolovat tak, ať jsme v bezpečí (ochraňujeme místa, kde jsme zranitelní).

Co se děje, když prožíváme stres?

TĚLO SE VYBURCUJE, „Když nemůžeš, tak ještě můžeš 2x“

AKTIVUJE SE SYMPATICKÁ ČÁST VEGETATIVNÍHO NERVOVÉHO

SYSTÉMU.

MOZEK DOSTÁVÁ ZPRÁVY, ABY PRODUKOVAL HORMONY,

NEUROTRANSMITERY A ENZYMY NEZBYTNÉ PRO PŘEŽITÍ.

Mozek umí fantastické věci, ale bude fungovat jen tak dobře, jak

dobré dostává vstupní informace!

Systémy ve stresu nefungují a neučí se efektivně

Vzájemná závislost a interakce senzomotorických systémů – vlastní

zpracování podnětů v mozku

• schopnost vidětzrak

• schopnost vnímat zvukysluch

• schopnost vnímat v ústech a hrdle vjemy z rozpustných látek s nimiž přijdou do kontaktuchuť

• schopnost vnímat pachyčich

• schopnost vnímat dotek, tlak, bolest nebo teplotuhmat a vnímání doteků

schopnost vnímat podněty vznikající uvnitř organismu – poloha těla a pohyb

propriorecepce

schopnost vnímat pohyb a změny v poloze hlavy, kterou zajišťují struktury uložené ve vnitřním uchu

vestibulární systém

Taktilní smysl• Procvičuje je již před porodem – autostimulace / učíme se jej znovu

používat.

• Dotek je základní lidská potřeba – dotýkáme se i jídlem.

• Receptory – povrchová taktilika, receptory ve šlachách a tkáních.

• Ústa a palec hrají ve zpracování smyslových vjemů v mozku nesrovnatelně velkou a významnou roli.

• Lechtivost – nesnáší být upatlaný – odpor k fyzickému vedení – nadměrné dotýkání –neobvyklý úchop tužky – nemá rádo syntetiku – stříhání – mytí – tělová mléka –nespí pod tenkou dekou – bundu i doma – svléká se – používá hřbety rukou při vstávání – má rádo jen některá jídla – brání se objetí – sebezraňování – citlivost na bolest – sklony bouchat do lidí jako projev náklonnosti.

Olfakce• v děloze funguje a procvičuje se v tmavém a vlhkém

prostředí – přímý spoj s limbickým systémem v mozku, ovlivňuje emoce a paměť (ploché emoce/přecitlivělost), „detektor kouře“

• změny chování ve specifických místech – unikání z prostor – alergie na pachy – tendence identifikovat - přehnaná emocionální reakce – záněty dutin, horních cest dýchacích, rýma, paranoidní pocity ve vztahu k věcem, které nejdou vidět – zájem/nezájem o osobní hygienu

Gustace• Chuť má základní účely:

• Spolu s olfakcí – varovná• Vysílá přes chuťové buňky informace o tom, zda je jídlo sladké, slané, kyselé,

hořké – žaludeční kyseliny pro pokračování trávícího procesu!

• Některé obtíže se prvotně jeví jako problémy s gustací, ale skutečnost může být – auditivní citlivost, taktilní citlivost, svalové napětí, porucha trojklanného nervu, čichové a zrakové vnímání.• Výrazné reakce na slané – sladké – kyselé – hořké – ostré – studené – horké –

preferuje rafinované sacharidy – odmítá křupavá jídla – polyká bez žvýkání –preferuje kašovitou stravu – preferuje oddělení jídel na talíři – nemá rádo rajčata, ale kečup ano – chleba nakrájený na malé kousky

Vestibulární systém• Vnitřní ucho, jako první systém, který je

uzavřen v těhotenství; nejen kochlea, ale i sakulus, utrikulus, endolymfatický váček a tři polokruhovité kanálky (obsahují endolimfu s krystaly uhličitanu vápenatého – tzv. otolity, právě jejich pohyb stimuluje vlásečnicové nervy, které posílají zprávu o vlivu gravitace do mozku.

• Vnímá směr gravitace a pohybu –ovlivňuje svalové napětí – dává informace o poloze hlavy a těla –reguluje VŠECHEN pohyb a některé senzorické funkce (x čich x chuť x hmat).

• nadměrné užívání dětských sedaček, hopsadel, ohrádek

• vyhýbání se pohybu, vyhýbání se pohybu hlavou (kompenzace tělem)

• nadměrné houpání/vyhýbání se pouťovým atrakcím, ale i závratě z pohledu na točící se objekty

• bouchání do hlavy

• nemoc z pohybu – kinetóza

• neschopnost číst nebo psát psacím písmem

• neschopnost poslouchat, pokud není v pohybu

• nepříjemný pocit při vnímání výbuchových hlásek (KPT)

• problémy s rovnováhou/neschopnost chodit po členitém terénu

• obtíže s udržením statické rovnováhy

Svalové napětí• Stupeň připravenosti k reakci ve svalech v klidu – regulováno

vestibulárem, nejprve reaguje na gravitaci

• Opožděná reakce (snížení) vypadá jako MR/předčasné a zkratkovité jednání

• APGAR – test vitálních fcí (dýchání, tep, barva kůže, reflexy, svalové napětí) – ve skutečnosti závisí pouze na svalovém napětí• Podepírá se – opírá se – vady držení těla – zkrácení svalů – slabé binokulární

vidění – artikulace – slabá kontrola pohybů – sezení do W sedu – špatný úchop tužky (promáčknutý poslední článek na ukazováku) – používání většího počtu svalů než je třeba – nepravidelný tón hlasu – těžká chůze do schodů

Propriocepce• Dynamický smysl, který umožňuje se nepřetržitě adaptovat na nové

situace (pohyb v davu)

• Neuvědomělé vnímání těla v prostoru (informace z vnitřního ucha, zrakového systému, taktilních receptorů, čichu, sluchu – obě uši)

• Propriocepce je nezbytná pro kinestézii• Potřeba být držen – pevně objímán – reakce při mytí vlasů – oblékání přes

hlavu/oblékání – vyhýbání aktivitám „na slepou bábu“ – potíže s usínáním –padání z postele – pocity vznášení/naklánění – neklid ve spánku – potřeba mít těžké deky na spaní – strach ze tmy – vyhýbání se týmovým sportům –upřednostňuje plavání – neobratnost/zakopávání o vlastní nohy – potíže v matematice – nejistota při chůzi po chodech nahoru

Kinestézie• je smysl vnímající relativní pozici svalů, kloubů a šlach v konkrétních

situacích – učení se těchto sekvencí, rutinní pohyby

• poruchy ve svalovém napětí nebo diferenciaci mohou zasahovat do kinestetické paměti• Neschopnost vést rozhovor při chůzi – neobratnost při používání příboru –

potíže s vyjádřením prostřednictvím psaní (podpis)– pomalá artikulace a vůbec lidská řeč – problém naučit se psát na klávesnici – obtíže s oblékáním –může být dobrý v gymnastice ale ne v dynamických týmových sportech

Auditivní smysl• Zahrnuje vnímání i interpretaci zvukových vln jak vzdušným tak i

kostním vedením.

• Sluchové obtíže se mohou týkat jak frekvence, tak i hlasitosti.• Vytváří si vlastní „bílý šum“ – odpor k přelidněným prostorám – dávání rukou

na uši – potřeba opakovat slova – špatná skladba slov – nedostatek smyslu pro hudbu – vyhýbání se žvýkání

• „já si dám brýle, abych Vás lépe slyšel“

• hypersenzitivní na zvuk → nežvýká potravu → problémy se zažíváním → bolesti žaludku a střevní problémy → nedostatečná výživa → chození po špičkách

Okulomotorikabinokulární fce

• Zrak se vyvíjí i po narození, je nejkomplexnější z našich smyslů, v mozku je až 50 oblastí, které mají vliv na zpracování mozkových podnětů

• Okulomotorika je závislá na svalech, které ovládají pohyby očí, ale i na hlavových nervech, částečně závisí na binokularitě (konvergence, divergence, akomodace), jelikož chceme sledovat jeden obraz, nikoli dva:• Neschopnost udržet hlavu bez pohybu při sledování očima – točení hlavy při

sledování – slzení – věci se ztrácí ze zorného pole – bolesti hlavy – nesleduje pohybující se objekt – nadbytečné pohyby jiných částí těla –

• Slabá koordinace oko a ruka – obtíže s udržením očního kontaktu – obtíže s chůzí ze schodů

HYPER HYPOmá rádo nestandardní pozice,

nešikovný, když se chce podívat, naklání celé tělo

slabý úchop, naráží do předmětů, působí ochable,

kolébá se

jí cokoli, strká do pusyvšechno, vyhovují mu kombinace chutí, vrací

polknutou stravu do úst

utíká před pachy, preferuje jedno oblečení, má

problémy s vyprazdňováním

miluje houpačky, kolotoče, běhá dokola, kolébá se

jí málo, vybíravý, ochutnávášpičkou jazyka, dáví se,

preferuje jedno jídlo

bázlivý k houpání, skluzavkám, špatně chodí po nerovném

terénu, nesnáší polohu hlavou dolů, pokud nemá nohy na zemi -

nejistý

přetížení

TV

pedagog

asistent

spolužáci

rodinaučivo

IVP

prostředí

• uvnitř budovy

• venku

• materiální zázemí

student(typologie, dg., aktuální naladění)

•vnímání

•úroveň dovedností

•zájmy

Vztahy a očekává

ní

žák

spolužáci učitel TV

asistent

Pravidlo specifické motivace (proč to mám dělat? sociální odměny? platná logika!)

Pravidlo vyšší míry tolerance, trpělivosti, empatie a zpětných vazeb (ujištění, že si rozumíme?)

Pravidlo předvídatelnosti a pravidelnosti (co, kdy, kde, jak, jak dlouho?)

Pravidlo vyšší míry vizuální podpory a využití hmatu (co, kdy kde, jak a jak dlouho? osahat?)

Pravidlo integrace specifických zájmů do výuky (motivace → odměna/ihned → protahovaná)

Pravidlo jasného a konkrétního vysvětlování (s vizualizací i bez)

Pravidlo citlivého přístupu ke špatné psychomotorické koordinaci (až 70% dětí je „neohrabaných“)

Pravidlo nápomoci při řešení obtíží s pozorností (rozptýlení vnitřní realitou; motorický neklid)

Pravidlo speciálního přístupu při zkoušení (často stačí pouze změna formy)

Pravidlo celkové podpory a pozornosti k emočnímu stavu dítěte (je to člověk, ne diagnóza)