P e t r B ř e z i n a

C i z o j a z y č n aacutes a z b a

Pl z e ň 2 0 0 5

ccopy Petr Březina 2005

Tento dokument je volně šiacuteřen vyacutehradně v elektronickeacute podobě ve for-maacutetu PDF Můžete si jej vytisknout pro vlastniacute potřebu Můžete jej takeacutedistribuovat ale pouze v nezměněneacute elektronickeacute podobě a to zdarma

OBSAH

Starořečtina 5

Novořečtina 11

Latina 13

Italština 17

Francouzština 19

Němčina 23

Literatura 33

STAROŘEČTINA

AbecedaŘeckaacute abeceda mdash alfabeacuteta maacute 24 piacutesmen

PiacutesmenoJmeacutenovelkeacute maleacute

1 Α α alfa2 Β β beacuteta3 Γ γ gamma4 ∆ δ delta5 Ε ε epsiacutelon6 Ζ ζ dzeacuteta7 Η η eacuteta8 Θ 2 theacuteta9 Ι ι ioacuteta10 Κ 5 kappa11 Λ λ lambda12 Μ micro myacute

PiacutesmenoJmeacutenovelkeacute maleacute

13 Ν ν nyacute14 Ξ ξ ksiacute15 Ο ο omiacutekron16 Π π piacute17 Ρ 4 roacute18 Σ σ ς siacutegma19 Τ τ tau20 0 υ yacutepsiacutelon21 Φ 3 fiacute22 Χ χ chiacute23 Ψ ψ psiacute24 Ω ω oacutemega

Maleacute piacutesmeno siacutegma maacute dvě varianty σ se piacuteše na začaacutetku a uprostředslov ς na konci slov např στασιςKromě uvedenyacutech piacutesmen se při sazbě starořečtiny můžeme občassetkat ještě s těmito znaky v mdash digamma Oacute nebo mdash stigma 9 mdashkoppa mdash sampiacuteTvary řeckyacutech piacutesmen jakeacute jsme si ukaacutezali v předchaacutezejiacuteciacute tabulceodpoviacutedajiacute českyacutem typografickyacutem konvenciacutem pro sazbu starořečtinymiacutesto znaku 0 se ovšem často užiacutevaacute Y Ve starořeckyacutech textech vysaacuteze-nyacutech v zahraničiacute se můžeme setkat s jinou podobou některyacutech řeckyacutechpiacutesmen beacuteta mdash 1 theacuteta mdash θ kappa mdash κ roacute mdash ρ siacutegma mdash C 6yacutepsiacutelon mdash Υ fiacute mdash φ poznamenejme že 1 se piacuteše jen uvnitř slov (napřβι1λος) a že 6 se užiacutevaacute miacutesto σ i ς (např 6τα6ι6)

DiakritikaMezi diakritickaacute znameacutenka v moderniacutem zaacutepisu stareacute řečtiny patřiacuteznaky pro přiacutezvuk znaky pro přiacutedech treacutema a tzv iota subscriptumDiakritickyacutech znameacutenek se užiacutevaacute jen v minuskulniacute sazběPřiacutezvuk se rozlišuje trojiacute ostryacute těžkyacute a průtažnyacute Ostryacute přiacutezvuk(akut) se označuje znakem těžkyacute přiacutezvuk (gravis) znakem Pro prů-tažnyacute přiacutezvuk (cirkumflex) připouštiacute českaacute typografickaacute konvence pouze

5

znak zatiacutemco např anglosaskaacute typografie preferuje znak Na rozdiacutelod ostatniacutech dvou přiacutezvuků ktereacute se vyskytujiacute u všech samohlaacutesek pojiacutese průtažnyacute přiacutezvuk obvykle jen se samohlaacuteskami alfa eacuteta ioacuteta yacutepsiacutelona oacutemegaPřiacutedechem je opatřovaacuten každyacute samohlaacuteskovyacute začaacutetek slova a to buďjemnyacutem mdash nebo ostryacutem mdash Ostryacute přiacutedech maacute teacutež piacutesmeno roacute pokudstojiacute na začaacutetku slova Objeviacute-li se uvnitř slova zdvojeneacute 44 může sepsaacutet 44 nebo pouze 44 např Πυ44ος nebo Πυ44οςPokud se setkajiacute vedle sebe dvě samohlaacutesky ktereacute by mohly tvořitdvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě ji netvořiacute a pokud tato skutečnostneniacute patrna z umiacutestěniacute značek pro přiacutezvuk či přiacutedech (viz niacuteže) je nutnodruhou z obou samohlaacutesek (tedy ι nebo υ) opatřit treacutemou mdash umlIota subscriptum je maličkeacute ioacuteta (Auml) napsaneacute pod minuskulniacutemi piacutes-meny α η ω (tj = gt ) a sloužiacute k označeniacute ve vyacuteslovnosti zanikleacutei -oveacute složky dlouhyacutech dvojhlaacutesek Jestliže nějakeacute slovo psaneacute s velkyacutempočaacutetečniacutem piacutesmenem začiacutenaacute na takovou dvojhlaacutesku neužiacutevaacute se iotasubscriptum nyacutebrž tzv iota adscriptum ktereacute spočiacutevaacute v tom že se nor-maacutelniacute minuskulniacute ioacuteta napiacuteše vpravo vedle přiacuteslušneacute velkeacute samohlaacuteskynapř iexclδη times Ωιδη V majuskulniacute sazbě byacutevaacute i -ovaacute složka dlouhyacutechdvojhlaacutesek vyznačovaacutena menšiacutem nebo normaacutelniacutem ioacuteta zapsanyacutem vpravovedle přiacuteslušneacute samohlaacutesky např ΩAring∆Η nebo ΩΙ∆ΗZnaky pro přiacutezvuk a pro přiacutedech se saacutezejiacute nad maleacute piacutesmeno nebovlevo nahoře vedle velkeacuteho piacutesmene např Α2ηναι Ροδος ελπιςSetkaacute-li se v jedneacute slabice přiacutedech s přiacutezvukem klade se ostryacute nebo těžkyacutepřiacutezvuk za přiacutedech průtažnyacute nad přiacutedech např αν24ωπος Οmicroη4ος οςησαν Αγις V přiacutepadě bdquonormaacutelniacutechyuml dvojhlaacutesek stojiacute přiacutezvuk i přiacutedechnad druhou z obou samohlaacutesek označujiacuteciacutech danou dvojhlaacutesku napřΕυ5λειδης U dvojhlaacutesek s iota subscriptum se přiacutezvuk a přiacutedech umis-ťuje nad přiacuteslušnou samohlaacutesku u dvojhlaacutesek s iota adscriptum vlevonahoře vedle přiacuteslušneacute velkeacute samohlaacutesky např =δω Αιδης Setkaacute-li sepřiacutezvuk s treacutemou klade se ostryacute nebo těžkyacute přiacutezvuk mezi oba bodyprůtažnyacute nad ně např π4αcedilνω Σαsup3ταιPiacutesmena alfa ioacuteta a yacutepsiacutelon mohou označovat kraacutetkou i dlouhou sa-mohlaacutesku A proto je-li třeba zejmeacutena v mluvniciacutech a slovniacuteciacutech zdůraz-nit kvantitu přiacuteslušneacute samohlaacutesky klade se nad tato piacutesmena vodorovnaacutečaacuterka () pro naznačeniacute deacutelky nebo oblouček () pro naznačeniacute kraacutet-kosti přitom se u malyacutech piacutesmen přiacutedechy a přiacutezvuky kladou nad tytoznačky např α α α α Α U piacutesmen s průtažnyacutem přiacutezvukem nebo s iotasubscriptum se kvantita nenaznačuje neboť již z těchto diakritickyacutechznameacutenek vyplyacutevaacute že se jednaacute o dlouhou samohlaacutesku

6

Do vyacutekladu o diakritice patřiacute ještě zmiacutenka o znaku zvaneacutem koroacutenisPři hlaacuteskoslovneacutem jevu označovaneacutem jako kraacuteze se tento znak kladenad samohlaacutesku svojiacute podobou je totožnyacute se znakem pro jemnyacute přiacutedecha platiacute pro jeho umiacutestěniacute taacutež pravidla jako pro přiacutedech Od přiacutedechu selišiacute tiacutem že byacutevaacute uvnitř slova např 5αλο5αγα2ια

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vlastniacutech jmen a od nich odvozenyacutechadjektiv a adverbiiacute Pokud jde o psaniacute velkeacuteho piacutesmene na začaacutetku větneniacute praxe jednotnaacute Někteřiacute vydavateleacute vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenemzačaacutetek každeacute věty zatiacutemco jiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmenejen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamovyacutech celků jako jsou odstavce nebokapitoly

ČiacutesliceJako čiacuteslic se ve stareacute řečtině užiacutevaacute všech 24 piacutesmen alfabeacutety k nimžpřistupujiacute ještě tři dalšiacute znaky mdash stigma koppa a sampiacute Miacutesto znakustigma se někdy užiacutevaacute digamma Obvykle se čiacuteslice saacutezejiacute z minuskuliacutepokud jde o piacutesmeno siacutegma užiacutevaacute se pouze varianty σ Zaacutekladniacute čiacuteselnouhodnotu jednotlivyacutech znaků ukazuje tato tabulka

α β γ δ ε ζ η 2

1 2 3 4 5 6 7 8 9

ι 5 λ micro ν ξ ο π 9

10 20 30 40 50 60 70 80 90

4 σ τ υ 3 χ ψ ω

100 200 300 400 500 600 700 800 900

Všechna čiacutesla od 1 do 999 se sklaacutedajiacute z těchto znaků sestupně zlevadoprava a vpravo nahoře jsou opatřena šikmou čaacuterkou např αAgrave = 1ιAgrave = 10 microγAgrave = 43 4εAgrave = 105 ψοAgrave = 776 92Agrave = 999 Celeacute tisiacutece jsouvyjadřovaacuteny pomociacute tyacutechž 27 znaků šikmaacute čaacuterka se piacuteše vlevo doleAacuteα = 1000 Aacuteβ = 2000 Aacuteγ = 3000 atd Čiacutesla od 1001 do 9999 jejichžhodnota je součtem celeacuteho naacutesobku čiacutesla 1000 a nějakeacuteho čiacutesla od 1do 999 se zapisujiacute tak že se obě tyto složky napiacutešiacute těsně vedle sebe(včetně obou šikmyacutech čaacuterek) např AacuteαπαAgrave = 1981

7

InterpunkcePro některaacute interpunkčniacute znameacutenka se užiacutevaacute jinyacutech znaků než v la-tince = tečka = čaacuterka = středniacutek a dvojtečka = otazniacutek vykřič-niacuteku kteryacute vypadaacute stejně jako v latince se užiacutevaacute jen vyacutejimečně a topouze v učebniciacutech a jinyacutech školskyacutech textechUvozovek se užiacutevaacute pouze ve školskyacutech textech a to v českeacutem prostřediacutevětšinou českyacutech mdash bdquo yuml Projevuje se však takeacute snaha saacutezet uvozovkyjako v novořečtině kde se saacutezejiacute francouzskeacute uvozovky se zaoblenyacutemihroty směřujiacuteciacutemi ven mdash lt od uvozovaneacuteho textu se tyto uvozovkyzpravidla neoddělujiacute žaacutednou mezerouKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute starořeckyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι seužiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

ApostrofApostrof je znameniacutem elize a nikdy se nesmiacute objevit na konci řaacutedkuStojiacute-li apostrof na konci slova saacuteziacute se za něj mezera jestliže všakstojiacute na začaacutetku slova mezera se saacuteziacute před něj např ην δrsquo εγpoundωπολλη rsquoστrsquo αναγ5η

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Souhlaacuteska kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskami děliacutese tak že přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek napřβα-σι-λι-5ος συ-νε-χω ει-σα-γω2 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami začiacutenaacute na liquidu (λ 4 micro ν a teacutež γ naacutesleduje-li 5 γ χ)děliacute se hned za touto liquidou např microαν-τις ε4-γmicroα αν-2ος αλ-σοςαλ-microα Vyacutejimkou je spojeniacute souhlaacutesek microν ktereacute tomuto pravidlu nepod-leacutehaacute např microε-microνηmicroαι (děleno podle bodu 6)3 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje zdvojenou souhlaacutesku děliacute se uvnitř teacuteto zdvojeneacutesouhlaacutesky např π4ατ-τω ιπ-πος4 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje spojeniacute tenuis (π τ 5) + aspirata (3 2 χ) děliacutese uvnitř tohoto spojeniacute např Βα5-χος Σαπ-3poundω Ατ-2ις

8

5 Setkaacute-li se předpona ε5- εισ- π4οσ- δυσ- se slovotvornyacutem zaacutekla-dem začiacutenajiacuteciacutem na souhlaacutesku děliacute se na rozhraniacute obou čaacutestiacute napřε5-3ε4ω εισ-3ε4ω π4οσ-3ε4ω δυσ-3ο4ος6 Skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskamia na kterou se nevztahujiacute pravidla 2mdash5 děliacute se tak že celaacute přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např 5ο-πτω βα-5τ4ον7 Jestliže je koncovaacute samohlaacuteska jednoho slova elidovaacutena pak totoslovo tvořiacute se slovem naacutesledujiacuteciacutem jeden celek kteryacute se při děleniacute chovaacutejako by se jednalo o jedineacute slovo Proto by v mezeře za apostrofemnemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemu zlomu V přiacutepadě potřeby je možno dělitnapř 5α-τrsquo εmicroου γαλη-νrsquo ο4currenω πολ-λrsquo ελεγε takoveacutehle děleniacute připadaacutev uacutevahu zvlaacuteště tehdy když se jednaacute o předložku plus podstatneacute čipřiacutedavneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno Takeacute skupina tvořenaacute zaacuteporkou ου5resp ουχ a naacutesledujiacuteciacutem slovem je při děleniacute považovaacutena za jedineacute slovoa tak by ani mezi těmito dvěma slovy nemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemuzlomu

Starořeckaacute piacutesmaTeacuteměř po celeacute dvacaacuteteacute stoletiacute bylo u naacutes zvykem saacutezet starořečtinuskloněnyacutem (kurzivniacutem) piacutesmem Pokud bychom se rozhodli na tutotradici navaacutezat zvolili bychom si zřejmě piacutesmo Monotype Greek 91Užiacutevaacuteniacute skloněneacuteho piacutesma jsme označili jako zvyk a nikoli jako pravidloponěvadž se pro sazbu starořečtiny druhdy užiacutevalo i vzpřiacutemenyacutech piacutesemta je možno rozdělit do dvou skupin Zaprveacute se jednaacute o piacutesma kteraacutejsou v podstatě vzpřiacutemenou variantou kurzivy Zadruheacute jsou to piacutesmakteraacute majiacute vzhled jednotlivyacutech minuskulniacutech liter již na prvniacute pohledodlišnyacute od kurzivy předevšiacutem stiacutenovaacuteniacute je provedeno zcela jinak napřa times α e times ε n times ν f times φ u piacutesmene omiacutekron můžeme pozorovat žeosa stiacutenovaacuteniacute je nakloněna doprava o times ο piacutesmeno roacute miacutevaacute v těchtopiacutesmech teacuteměř svislou bdquopacičkuyuml r což zde působiacute naprosto přirozeněDo teacuteto druheacute skupiny patřiacute piacutesmo Monotype Greek 90 jehož tučnaacutevarianta nese označeniacute Monotype Greek 92V současneacute době kdy je patrně nejužiacutevanějšiacutem piacutesmem Times jetřeba miacutet na zřeteli že existuje i starořeckaacute varianta tohoto piacutesma mdashTimes New Roman Greek od piacutesmolijny Monotype k dispozici jsoučtyři standardniacute řezy zaacutekladniacute tučnyacute kurziva a tučnaacute kurziva Z na-biacutedky starořeckyacutech fontů piacutesmolijny Monotype jmenujme ještě piacutesmoPorson Greek ktereacute sice neniacute přiacuteliš vhodneacute pro použitiacute v českeacutem pro-střediacute nicmeacuteně v anglosaskeacutem prostřediacute platiacute za standard pro sazbustarořečtiny Zajiacutemaveacute jsou takeacute starořeckeacute fonty od firmy Linguistrsquos

9

Software tyto fonty mimo jineacute obsahujiacute textově kritickeacute značky pozor-nost si zasloužiacute předevšiacutem piacutesmo OdysseaŘeckaacute piacutesma o nichž jsme doposud hovořili jsou komerčniacutemi pro-dukty a za jejich užiacutevaacuteniacute se musiacute zaplatit (cena jednoho řezu se pohy-buje v řaacutedu stokorun) Nicmeacuteně existuje takeacute jedno velice pěkneacute volnědostupneacute piacutesmo mdash jmenuje se Omega Serif Greek a je součaacutestiacute systeacutemuΩTEX Toto piacutesmo je k dispozici ve všech čtyřech standardniacutech řezecha v raacutemci baliacuteku pbTEX bylo uzpůsobeno pro běžneacute užitiacute v typogra-fickeacutem systeacutemu TEX Řeckeacute ukaacutezky v teacuteto knize byly vysaacutezeny praacutevětiacutemto piacutesmem

10

NOVOŘEČTINA

AbecedaNovořeckaacute abeceda je shodnaacute se starořeckou avšak obvyklejšiacute jsouzde tvary piacutesmen θ κ ρ Y

DiakritikaTyacutechž diakritickyacutech znameacutenek jako ve stareacute řečtině užiacutevalo sei v řečtině noveacute až do roku 1982 Tehdy byl zaveden tzv monotonickyacutesysteacutem kteryacutem bylo zrušeno psaniacute přiacutedechů iota subscriptum a rozlišo-vaacuteniacute trojiacuteho přiacutezvuku přiacutezvučnaacute slabika se nyniacute označuje pouze akutemMiacutesto akutu se často užiacutevaacute svisleacute čaacuterky nebo obraacuteceneacuteho trojuacutehelniacutečkunapř καληmicroερα nebo καληmicro H

ερα Přiacutezvuk se označuje jen v minuskulniacutesazbě a to buď nad malyacutem piacutesmenem nebo vlevo nahoře vedle velkeacutehopiacutesmene např επιστηmicroη Ολυmicroπος Treacutemy se užiacutevaacute jak v minuskulniacutetak i v majuskulniacute sazbě např χαdegδευω = ΧΑ^∆ΕYΩ

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vět vlastniacutech jmen jmen měsiacutecůa jmen dnů v tyacutednu

ČiacutesliceČiacuteslic se užiacutevaacute zpravidla arabskyacutech Tisiacutece se oddělujiacute tečkou desetinyčaacuterkou Řadoveacute čiacuteslovky miacutevajiacute koncovku např 3ος = τριτος bdquoStaro-řeckeacuteyuml čiacuteslice se piacutešiacute jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech (asi jako u naacutes řiacutem-skeacute) přitom se užiacutevaacute minuskuliacute i majuskuliacute např ρηmicroατα βAgrave συζυγιαςΦιλιππος ΒAgrave Znak stigma se často nahrazuje spojeniacutem στ resp ΣΤznak koppa maacute poněkud jinou podobu než ve starořečtině mdash |

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka jsou = tečka = čaacuterka = středniacutek

= dvojtečka = otazniacutek = vykřičniacutek Uvozovky se saacutezejiacute francouz-skeacute s oblyacutemi hroty směřujiacuteciacutemi ven a od uvozovaneacuteho textu se většinouneoddělujiacute žaacutednou mezerou εισαγωγικαlt

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι se

užiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

11

ApostrofApostrof se saacuteziacute stejnyacutem způsobem jako ve stareacute řečtině

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např πα-ρα-κα-λpoundω2 Skupina dvou souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo touto skupinou souhlaacutesek v opačneacutem přiacutepadě se děliacutemezi oběma souhlaacuteskami např λα-σπη (protože na σπ začiacutenaacute třebaslovo σπιθα) ale θαρ-ρος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovo nezačiacutenaacute na ρρ)3 Skupina třiacute a viacutece souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo alespoň na prvniacute dvě souhlaacutesky z teacuteto skupiny v opač-neacutem přiacutepadě zůstaacutevaacute prvniacute souhlaacuteska s předchaacutezejiacuteciacute samohlaacuteskou zby-tek skupiny přechaacuteziacute na novyacute řaacutedek např αι-σχρος (protože na σχzačiacutenaacute třeba slovo σχεδιο) ale αν-θρωπος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovonezačiacutenaacute na νθ)4 Uvnitř souhlaacuteskovyacutech digrafů microπ ντ γκ se nesmiacute dělit např

microπου-microπουκι πε-ντε microπα-γκετα5 Složenaacute slova se děliacute podle tyacutechž pravidel jako slova nesloženaacutenapř προ-σε-χω6 Samohlaacuteskoveacute digrafy dvojhlaacutesky nepraveacute diftongy a skupiny αυa ευ se při děleniacute považujiacute za jednu samohlaacutesku např νε-ραι-δαναυ-της

12

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

ccopy Petr Březina 2005

Tento dokument je volně šiacuteřen vyacutehradně v elektronickeacute podobě ve for-maacutetu PDF Můžete si jej vytisknout pro vlastniacute potřebu Můžete jej takeacutedistribuovat ale pouze v nezměněneacute elektronickeacute podobě a to zdarma

OBSAH

Starořečtina 5

Novořečtina 11

Latina 13

Italština 17

Francouzština 19

Němčina 23

Literatura 33

STAROŘEČTINA

AbecedaŘeckaacute abeceda mdash alfabeacuteta maacute 24 piacutesmen

PiacutesmenoJmeacutenovelkeacute maleacute

1 Α α alfa2 Β β beacuteta3 Γ γ gamma4 ∆ δ delta5 Ε ε epsiacutelon6 Ζ ζ dzeacuteta7 Η η eacuteta8 Θ 2 theacuteta9 Ι ι ioacuteta10 Κ 5 kappa11 Λ λ lambda12 Μ micro myacute

PiacutesmenoJmeacutenovelkeacute maleacute

13 Ν ν nyacute14 Ξ ξ ksiacute15 Ο ο omiacutekron16 Π π piacute17 Ρ 4 roacute18 Σ σ ς siacutegma19 Τ τ tau20 0 υ yacutepsiacutelon21 Φ 3 fiacute22 Χ χ chiacute23 Ψ ψ psiacute24 Ω ω oacutemega

Maleacute piacutesmeno siacutegma maacute dvě varianty σ se piacuteše na začaacutetku a uprostředslov ς na konci slov např στασιςKromě uvedenyacutech piacutesmen se při sazbě starořečtiny můžeme občassetkat ještě s těmito znaky v mdash digamma Oacute nebo mdash stigma 9 mdashkoppa mdash sampiacuteTvary řeckyacutech piacutesmen jakeacute jsme si ukaacutezali v předchaacutezejiacuteciacute tabulceodpoviacutedajiacute českyacutem typografickyacutem konvenciacutem pro sazbu starořečtinymiacutesto znaku 0 se ovšem často užiacutevaacute Y Ve starořeckyacutech textech vysaacuteze-nyacutech v zahraničiacute se můžeme setkat s jinou podobou některyacutech řeckyacutechpiacutesmen beacuteta mdash 1 theacuteta mdash θ kappa mdash κ roacute mdash ρ siacutegma mdash C 6yacutepsiacutelon mdash Υ fiacute mdash φ poznamenejme že 1 se piacuteše jen uvnitř slov (napřβι1λος) a že 6 se užiacutevaacute miacutesto σ i ς (např 6τα6ι6)

DiakritikaMezi diakritickaacute znameacutenka v moderniacutem zaacutepisu stareacute řečtiny patřiacuteznaky pro přiacutezvuk znaky pro přiacutedech treacutema a tzv iota subscriptumDiakritickyacutech znameacutenek se užiacutevaacute jen v minuskulniacute sazběPřiacutezvuk se rozlišuje trojiacute ostryacute těžkyacute a průtažnyacute Ostryacute přiacutezvuk(akut) se označuje znakem těžkyacute přiacutezvuk (gravis) znakem Pro prů-tažnyacute přiacutezvuk (cirkumflex) připouštiacute českaacute typografickaacute konvence pouze

5

znak zatiacutemco např anglosaskaacute typografie preferuje znak Na rozdiacutelod ostatniacutech dvou přiacutezvuků ktereacute se vyskytujiacute u všech samohlaacutesek pojiacutese průtažnyacute přiacutezvuk obvykle jen se samohlaacuteskami alfa eacuteta ioacuteta yacutepsiacutelona oacutemegaPřiacutedechem je opatřovaacuten každyacute samohlaacuteskovyacute začaacutetek slova a to buďjemnyacutem mdash nebo ostryacutem mdash Ostryacute přiacutedech maacute teacutež piacutesmeno roacute pokudstojiacute na začaacutetku slova Objeviacute-li se uvnitř slova zdvojeneacute 44 může sepsaacutet 44 nebo pouze 44 např Πυ44ος nebo Πυ44οςPokud se setkajiacute vedle sebe dvě samohlaacutesky ktereacute by mohly tvořitdvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě ji netvořiacute a pokud tato skutečnostneniacute patrna z umiacutestěniacute značek pro přiacutezvuk či přiacutedech (viz niacuteže) je nutnodruhou z obou samohlaacutesek (tedy ι nebo υ) opatřit treacutemou mdash umlIota subscriptum je maličkeacute ioacuteta (Auml) napsaneacute pod minuskulniacutemi piacutes-meny α η ω (tj = gt ) a sloužiacute k označeniacute ve vyacuteslovnosti zanikleacutei -oveacute složky dlouhyacutech dvojhlaacutesek Jestliže nějakeacute slovo psaneacute s velkyacutempočaacutetečniacutem piacutesmenem začiacutenaacute na takovou dvojhlaacutesku neužiacutevaacute se iotasubscriptum nyacutebrž tzv iota adscriptum ktereacute spočiacutevaacute v tom že se nor-maacutelniacute minuskulniacute ioacuteta napiacuteše vpravo vedle přiacuteslušneacute velkeacute samohlaacuteskynapř iexclδη times Ωιδη V majuskulniacute sazbě byacutevaacute i -ovaacute složka dlouhyacutechdvojhlaacutesek vyznačovaacutena menšiacutem nebo normaacutelniacutem ioacuteta zapsanyacutem vpravovedle přiacuteslušneacute samohlaacutesky např ΩAring∆Η nebo ΩΙ∆ΗZnaky pro přiacutezvuk a pro přiacutedech se saacutezejiacute nad maleacute piacutesmeno nebovlevo nahoře vedle velkeacuteho piacutesmene např Α2ηναι Ροδος ελπιςSetkaacute-li se v jedneacute slabice přiacutedech s přiacutezvukem klade se ostryacute nebo těžkyacutepřiacutezvuk za přiacutedech průtažnyacute nad přiacutedech např αν24ωπος Οmicroη4ος οςησαν Αγις V přiacutepadě bdquonormaacutelniacutechyuml dvojhlaacutesek stojiacute přiacutezvuk i přiacutedechnad druhou z obou samohlaacutesek označujiacuteciacutech danou dvojhlaacutesku napřΕυ5λειδης U dvojhlaacutesek s iota subscriptum se přiacutezvuk a přiacutedech umis-ťuje nad přiacuteslušnou samohlaacutesku u dvojhlaacutesek s iota adscriptum vlevonahoře vedle přiacuteslušneacute velkeacute samohlaacutesky např =δω Αιδης Setkaacute-li sepřiacutezvuk s treacutemou klade se ostryacute nebo těžkyacute přiacutezvuk mezi oba bodyprůtažnyacute nad ně např π4αcedilνω Σαsup3ταιPiacutesmena alfa ioacuteta a yacutepsiacutelon mohou označovat kraacutetkou i dlouhou sa-mohlaacutesku A proto je-li třeba zejmeacutena v mluvniciacutech a slovniacuteciacutech zdůraz-nit kvantitu přiacuteslušneacute samohlaacutesky klade se nad tato piacutesmena vodorovnaacutečaacuterka () pro naznačeniacute deacutelky nebo oblouček () pro naznačeniacute kraacutet-kosti přitom se u malyacutech piacutesmen přiacutedechy a přiacutezvuky kladou nad tytoznačky např α α α α Α U piacutesmen s průtažnyacutem přiacutezvukem nebo s iotasubscriptum se kvantita nenaznačuje neboť již z těchto diakritickyacutechznameacutenek vyplyacutevaacute že se jednaacute o dlouhou samohlaacutesku

6

Do vyacutekladu o diakritice patřiacute ještě zmiacutenka o znaku zvaneacutem koroacutenisPři hlaacuteskoslovneacutem jevu označovaneacutem jako kraacuteze se tento znak kladenad samohlaacutesku svojiacute podobou je totožnyacute se znakem pro jemnyacute přiacutedecha platiacute pro jeho umiacutestěniacute taacutež pravidla jako pro přiacutedech Od přiacutedechu selišiacute tiacutem že byacutevaacute uvnitř slova např 5αλο5αγα2ια

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vlastniacutech jmen a od nich odvozenyacutechadjektiv a adverbiiacute Pokud jde o psaniacute velkeacuteho piacutesmene na začaacutetku větneniacute praxe jednotnaacute Někteřiacute vydavateleacute vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenemzačaacutetek každeacute věty zatiacutemco jiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmenejen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamovyacutech celků jako jsou odstavce nebokapitoly

ČiacutesliceJako čiacuteslic se ve stareacute řečtině užiacutevaacute všech 24 piacutesmen alfabeacutety k nimžpřistupujiacute ještě tři dalšiacute znaky mdash stigma koppa a sampiacute Miacutesto znakustigma se někdy užiacutevaacute digamma Obvykle se čiacuteslice saacutezejiacute z minuskuliacutepokud jde o piacutesmeno siacutegma užiacutevaacute se pouze varianty σ Zaacutekladniacute čiacuteselnouhodnotu jednotlivyacutech znaků ukazuje tato tabulka

α β γ δ ε ζ η 2

1 2 3 4 5 6 7 8 9

ι 5 λ micro ν ξ ο π 9

10 20 30 40 50 60 70 80 90

4 σ τ υ 3 χ ψ ω

100 200 300 400 500 600 700 800 900

Všechna čiacutesla od 1 do 999 se sklaacutedajiacute z těchto znaků sestupně zlevadoprava a vpravo nahoře jsou opatřena šikmou čaacuterkou např αAgrave = 1ιAgrave = 10 microγAgrave = 43 4εAgrave = 105 ψοAgrave = 776 92Agrave = 999 Celeacute tisiacutece jsouvyjadřovaacuteny pomociacute tyacutechž 27 znaků šikmaacute čaacuterka se piacuteše vlevo doleAacuteα = 1000 Aacuteβ = 2000 Aacuteγ = 3000 atd Čiacutesla od 1001 do 9999 jejichžhodnota je součtem celeacuteho naacutesobku čiacutesla 1000 a nějakeacuteho čiacutesla od 1do 999 se zapisujiacute tak že se obě tyto složky napiacutešiacute těsně vedle sebe(včetně obou šikmyacutech čaacuterek) např AacuteαπαAgrave = 1981

7

InterpunkcePro některaacute interpunkčniacute znameacutenka se užiacutevaacute jinyacutech znaků než v la-tince = tečka = čaacuterka = středniacutek a dvojtečka = otazniacutek vykřič-niacuteku kteryacute vypadaacute stejně jako v latince se užiacutevaacute jen vyacutejimečně a topouze v učebniciacutech a jinyacutech školskyacutech textechUvozovek se užiacutevaacute pouze ve školskyacutech textech a to v českeacutem prostřediacutevětšinou českyacutech mdash bdquo yuml Projevuje se však takeacute snaha saacutezet uvozovkyjako v novořečtině kde se saacutezejiacute francouzskeacute uvozovky se zaoblenyacutemihroty směřujiacuteciacutemi ven mdash lt od uvozovaneacuteho textu se tyto uvozovkyzpravidla neoddělujiacute žaacutednou mezerouKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute starořeckyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι seužiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

ApostrofApostrof je znameniacutem elize a nikdy se nesmiacute objevit na konci řaacutedkuStojiacute-li apostrof na konci slova saacuteziacute se za něj mezera jestliže všakstojiacute na začaacutetku slova mezera se saacuteziacute před něj např ην δrsquo εγpoundωπολλη rsquoστrsquo αναγ5η

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Souhlaacuteska kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskami děliacutese tak že přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek napřβα-σι-λι-5ος συ-νε-χω ει-σα-γω2 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami začiacutenaacute na liquidu (λ 4 micro ν a teacutež γ naacutesleduje-li 5 γ χ)děliacute se hned za touto liquidou např microαν-τις ε4-γmicroα αν-2ος αλ-σοςαλ-microα Vyacutejimkou je spojeniacute souhlaacutesek microν ktereacute tomuto pravidlu nepod-leacutehaacute např microε-microνηmicroαι (děleno podle bodu 6)3 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje zdvojenou souhlaacutesku děliacute se uvnitř teacuteto zdvojeneacutesouhlaacutesky např π4ατ-τω ιπ-πος4 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje spojeniacute tenuis (π τ 5) + aspirata (3 2 χ) děliacutese uvnitř tohoto spojeniacute např Βα5-χος Σαπ-3poundω Ατ-2ις

8

5 Setkaacute-li se předpona ε5- εισ- π4οσ- δυσ- se slovotvornyacutem zaacutekla-dem začiacutenajiacuteciacutem na souhlaacutesku děliacute se na rozhraniacute obou čaacutestiacute napřε5-3ε4ω εισ-3ε4ω π4οσ-3ε4ω δυσ-3ο4ος6 Skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskamia na kterou se nevztahujiacute pravidla 2mdash5 děliacute se tak že celaacute přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např 5ο-πτω βα-5τ4ον7 Jestliže je koncovaacute samohlaacuteska jednoho slova elidovaacutena pak totoslovo tvořiacute se slovem naacutesledujiacuteciacutem jeden celek kteryacute se při děleniacute chovaacutejako by se jednalo o jedineacute slovo Proto by v mezeře za apostrofemnemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemu zlomu V přiacutepadě potřeby je možno dělitnapř 5α-τrsquo εmicroου γαλη-νrsquo ο4currenω πολ-λrsquo ελεγε takoveacutehle děleniacute připadaacutev uacutevahu zvlaacuteště tehdy když se jednaacute o předložku plus podstatneacute čipřiacutedavneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno Takeacute skupina tvořenaacute zaacuteporkou ου5resp ουχ a naacutesledujiacuteciacutem slovem je při děleniacute považovaacutena za jedineacute slovoa tak by ani mezi těmito dvěma slovy nemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemuzlomu

Starořeckaacute piacutesmaTeacuteměř po celeacute dvacaacuteteacute stoletiacute bylo u naacutes zvykem saacutezet starořečtinuskloněnyacutem (kurzivniacutem) piacutesmem Pokud bychom se rozhodli na tutotradici navaacutezat zvolili bychom si zřejmě piacutesmo Monotype Greek 91Užiacutevaacuteniacute skloněneacuteho piacutesma jsme označili jako zvyk a nikoli jako pravidloponěvadž se pro sazbu starořečtiny druhdy užiacutevalo i vzpřiacutemenyacutech piacutesemta je možno rozdělit do dvou skupin Zaprveacute se jednaacute o piacutesma kteraacutejsou v podstatě vzpřiacutemenou variantou kurzivy Zadruheacute jsou to piacutesmakteraacute majiacute vzhled jednotlivyacutech minuskulniacutech liter již na prvniacute pohledodlišnyacute od kurzivy předevšiacutem stiacutenovaacuteniacute je provedeno zcela jinak napřa times α e times ε n times ν f times φ u piacutesmene omiacutekron můžeme pozorovat žeosa stiacutenovaacuteniacute je nakloněna doprava o times ο piacutesmeno roacute miacutevaacute v těchtopiacutesmech teacuteměř svislou bdquopacičkuyuml r což zde působiacute naprosto přirozeněDo teacuteto druheacute skupiny patřiacute piacutesmo Monotype Greek 90 jehož tučnaacutevarianta nese označeniacute Monotype Greek 92V současneacute době kdy je patrně nejužiacutevanějšiacutem piacutesmem Times jetřeba miacutet na zřeteli že existuje i starořeckaacute varianta tohoto piacutesma mdashTimes New Roman Greek od piacutesmolijny Monotype k dispozici jsoučtyři standardniacute řezy zaacutekladniacute tučnyacute kurziva a tučnaacute kurziva Z na-biacutedky starořeckyacutech fontů piacutesmolijny Monotype jmenujme ještě piacutesmoPorson Greek ktereacute sice neniacute přiacuteliš vhodneacute pro použitiacute v českeacutem pro-střediacute nicmeacuteně v anglosaskeacutem prostřediacute platiacute za standard pro sazbustarořečtiny Zajiacutemaveacute jsou takeacute starořeckeacute fonty od firmy Linguistrsquos

9

Software tyto fonty mimo jineacute obsahujiacute textově kritickeacute značky pozor-nost si zasloužiacute předevšiacutem piacutesmo OdysseaŘeckaacute piacutesma o nichž jsme doposud hovořili jsou komerčniacutemi pro-dukty a za jejich užiacutevaacuteniacute se musiacute zaplatit (cena jednoho řezu se pohy-buje v řaacutedu stokorun) Nicmeacuteně existuje takeacute jedno velice pěkneacute volnědostupneacute piacutesmo mdash jmenuje se Omega Serif Greek a je součaacutestiacute systeacutemuΩTEX Toto piacutesmo je k dispozici ve všech čtyřech standardniacutech řezecha v raacutemci baliacuteku pbTEX bylo uzpůsobeno pro běžneacute užitiacute v typogra-fickeacutem systeacutemu TEX Řeckeacute ukaacutezky v teacuteto knize byly vysaacutezeny praacutevětiacutemto piacutesmem

10

NOVOŘEČTINA

AbecedaNovořeckaacute abeceda je shodnaacute se starořeckou avšak obvyklejšiacute jsouzde tvary piacutesmen θ κ ρ Y

DiakritikaTyacutechž diakritickyacutech znameacutenek jako ve stareacute řečtině užiacutevalo sei v řečtině noveacute až do roku 1982 Tehdy byl zaveden tzv monotonickyacutesysteacutem kteryacutem bylo zrušeno psaniacute přiacutedechů iota subscriptum a rozlišo-vaacuteniacute trojiacuteho přiacutezvuku přiacutezvučnaacute slabika se nyniacute označuje pouze akutemMiacutesto akutu se často užiacutevaacute svisleacute čaacuterky nebo obraacuteceneacuteho trojuacutehelniacutečkunapř καληmicroερα nebo καληmicro H

ερα Přiacutezvuk se označuje jen v minuskulniacutesazbě a to buď nad malyacutem piacutesmenem nebo vlevo nahoře vedle velkeacutehopiacutesmene např επιστηmicroη Ολυmicroπος Treacutemy se užiacutevaacute jak v minuskulniacutetak i v majuskulniacute sazbě např χαdegδευω = ΧΑ^∆ΕYΩ

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vět vlastniacutech jmen jmen měsiacutecůa jmen dnů v tyacutednu

ČiacutesliceČiacuteslic se užiacutevaacute zpravidla arabskyacutech Tisiacutece se oddělujiacute tečkou desetinyčaacuterkou Řadoveacute čiacuteslovky miacutevajiacute koncovku např 3ος = τριτος bdquoStaro-řeckeacuteyuml čiacuteslice se piacutešiacute jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech (asi jako u naacutes řiacutem-skeacute) přitom se užiacutevaacute minuskuliacute i majuskuliacute např ρηmicroατα βAgrave συζυγιαςΦιλιππος ΒAgrave Znak stigma se často nahrazuje spojeniacutem στ resp ΣΤznak koppa maacute poněkud jinou podobu než ve starořečtině mdash |

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka jsou = tečka = čaacuterka = středniacutek

= dvojtečka = otazniacutek = vykřičniacutek Uvozovky se saacutezejiacute francouz-skeacute s oblyacutemi hroty směřujiacuteciacutemi ven a od uvozovaneacuteho textu se většinouneoddělujiacute žaacutednou mezerou εισαγωγικαlt

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι se

užiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

11

ApostrofApostrof se saacuteziacute stejnyacutem způsobem jako ve stareacute řečtině

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např πα-ρα-κα-λpoundω2 Skupina dvou souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo touto skupinou souhlaacutesek v opačneacutem přiacutepadě se děliacutemezi oběma souhlaacuteskami např λα-σπη (protože na σπ začiacutenaacute třebaslovo σπιθα) ale θαρ-ρος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovo nezačiacutenaacute na ρρ)3 Skupina třiacute a viacutece souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo alespoň na prvniacute dvě souhlaacutesky z teacuteto skupiny v opač-neacutem přiacutepadě zůstaacutevaacute prvniacute souhlaacuteska s předchaacutezejiacuteciacute samohlaacuteskou zby-tek skupiny přechaacuteziacute na novyacute řaacutedek např αι-σχρος (protože na σχzačiacutenaacute třeba slovo σχεδιο) ale αν-θρωπος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovonezačiacutenaacute na νθ)4 Uvnitř souhlaacuteskovyacutech digrafů microπ ντ γκ se nesmiacute dělit např

microπου-microπουκι πε-ντε microπα-γκετα5 Složenaacute slova se děliacute podle tyacutechž pravidel jako slova nesloženaacutenapř προ-σε-χω6 Samohlaacuteskoveacute digrafy dvojhlaacutesky nepraveacute diftongy a skupiny αυa ευ se při děleniacute považujiacute za jednu samohlaacutesku např νε-ραι-δαναυ-της

12

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

OBSAH

Starořečtina 5

Novořečtina 11

Latina 13

Italština 17

Francouzština 19

Němčina 23

Literatura 33

STAROŘEČTINA

AbecedaŘeckaacute abeceda mdash alfabeacuteta maacute 24 piacutesmen

PiacutesmenoJmeacutenovelkeacute maleacute

1 Α α alfa2 Β β beacuteta3 Γ γ gamma4 ∆ δ delta5 Ε ε epsiacutelon6 Ζ ζ dzeacuteta7 Η η eacuteta8 Θ 2 theacuteta9 Ι ι ioacuteta10 Κ 5 kappa11 Λ λ lambda12 Μ micro myacute

PiacutesmenoJmeacutenovelkeacute maleacute

13 Ν ν nyacute14 Ξ ξ ksiacute15 Ο ο omiacutekron16 Π π piacute17 Ρ 4 roacute18 Σ σ ς siacutegma19 Τ τ tau20 0 υ yacutepsiacutelon21 Φ 3 fiacute22 Χ χ chiacute23 Ψ ψ psiacute24 Ω ω oacutemega

Maleacute piacutesmeno siacutegma maacute dvě varianty σ se piacuteše na začaacutetku a uprostředslov ς na konci slov např στασιςKromě uvedenyacutech piacutesmen se při sazbě starořečtiny můžeme občassetkat ještě s těmito znaky v mdash digamma Oacute nebo mdash stigma 9 mdashkoppa mdash sampiacuteTvary řeckyacutech piacutesmen jakeacute jsme si ukaacutezali v předchaacutezejiacuteciacute tabulceodpoviacutedajiacute českyacutem typografickyacutem konvenciacutem pro sazbu starořečtinymiacutesto znaku 0 se ovšem často užiacutevaacute Y Ve starořeckyacutech textech vysaacuteze-nyacutech v zahraničiacute se můžeme setkat s jinou podobou některyacutech řeckyacutechpiacutesmen beacuteta mdash 1 theacuteta mdash θ kappa mdash κ roacute mdash ρ siacutegma mdash C 6yacutepsiacutelon mdash Υ fiacute mdash φ poznamenejme že 1 se piacuteše jen uvnitř slov (napřβι1λος) a že 6 se užiacutevaacute miacutesto σ i ς (např 6τα6ι6)

DiakritikaMezi diakritickaacute znameacutenka v moderniacutem zaacutepisu stareacute řečtiny patřiacuteznaky pro přiacutezvuk znaky pro přiacutedech treacutema a tzv iota subscriptumDiakritickyacutech znameacutenek se užiacutevaacute jen v minuskulniacute sazběPřiacutezvuk se rozlišuje trojiacute ostryacute těžkyacute a průtažnyacute Ostryacute přiacutezvuk(akut) se označuje znakem těžkyacute přiacutezvuk (gravis) znakem Pro prů-tažnyacute přiacutezvuk (cirkumflex) připouštiacute českaacute typografickaacute konvence pouze

5

znak zatiacutemco např anglosaskaacute typografie preferuje znak Na rozdiacutelod ostatniacutech dvou přiacutezvuků ktereacute se vyskytujiacute u všech samohlaacutesek pojiacutese průtažnyacute přiacutezvuk obvykle jen se samohlaacuteskami alfa eacuteta ioacuteta yacutepsiacutelona oacutemegaPřiacutedechem je opatřovaacuten každyacute samohlaacuteskovyacute začaacutetek slova a to buďjemnyacutem mdash nebo ostryacutem mdash Ostryacute přiacutedech maacute teacutež piacutesmeno roacute pokudstojiacute na začaacutetku slova Objeviacute-li se uvnitř slova zdvojeneacute 44 může sepsaacutet 44 nebo pouze 44 např Πυ44ος nebo Πυ44οςPokud se setkajiacute vedle sebe dvě samohlaacutesky ktereacute by mohly tvořitdvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě ji netvořiacute a pokud tato skutečnostneniacute patrna z umiacutestěniacute značek pro přiacutezvuk či přiacutedech (viz niacuteže) je nutnodruhou z obou samohlaacutesek (tedy ι nebo υ) opatřit treacutemou mdash umlIota subscriptum je maličkeacute ioacuteta (Auml) napsaneacute pod minuskulniacutemi piacutes-meny α η ω (tj = gt ) a sloužiacute k označeniacute ve vyacuteslovnosti zanikleacutei -oveacute složky dlouhyacutech dvojhlaacutesek Jestliže nějakeacute slovo psaneacute s velkyacutempočaacutetečniacutem piacutesmenem začiacutenaacute na takovou dvojhlaacutesku neužiacutevaacute se iotasubscriptum nyacutebrž tzv iota adscriptum ktereacute spočiacutevaacute v tom že se nor-maacutelniacute minuskulniacute ioacuteta napiacuteše vpravo vedle přiacuteslušneacute velkeacute samohlaacuteskynapř iexclδη times Ωιδη V majuskulniacute sazbě byacutevaacute i -ovaacute složka dlouhyacutechdvojhlaacutesek vyznačovaacutena menšiacutem nebo normaacutelniacutem ioacuteta zapsanyacutem vpravovedle přiacuteslušneacute samohlaacutesky např ΩAring∆Η nebo ΩΙ∆ΗZnaky pro přiacutezvuk a pro přiacutedech se saacutezejiacute nad maleacute piacutesmeno nebovlevo nahoře vedle velkeacuteho piacutesmene např Α2ηναι Ροδος ελπιςSetkaacute-li se v jedneacute slabice přiacutedech s přiacutezvukem klade se ostryacute nebo těžkyacutepřiacutezvuk za přiacutedech průtažnyacute nad přiacutedech např αν24ωπος Οmicroη4ος οςησαν Αγις V přiacutepadě bdquonormaacutelniacutechyuml dvojhlaacutesek stojiacute přiacutezvuk i přiacutedechnad druhou z obou samohlaacutesek označujiacuteciacutech danou dvojhlaacutesku napřΕυ5λειδης U dvojhlaacutesek s iota subscriptum se přiacutezvuk a přiacutedech umis-ťuje nad přiacuteslušnou samohlaacutesku u dvojhlaacutesek s iota adscriptum vlevonahoře vedle přiacuteslušneacute velkeacute samohlaacutesky např =δω Αιδης Setkaacute-li sepřiacutezvuk s treacutemou klade se ostryacute nebo těžkyacute přiacutezvuk mezi oba bodyprůtažnyacute nad ně např π4αcedilνω Σαsup3ταιPiacutesmena alfa ioacuteta a yacutepsiacutelon mohou označovat kraacutetkou i dlouhou sa-mohlaacutesku A proto je-li třeba zejmeacutena v mluvniciacutech a slovniacuteciacutech zdůraz-nit kvantitu přiacuteslušneacute samohlaacutesky klade se nad tato piacutesmena vodorovnaacutečaacuterka () pro naznačeniacute deacutelky nebo oblouček () pro naznačeniacute kraacutet-kosti přitom se u malyacutech piacutesmen přiacutedechy a přiacutezvuky kladou nad tytoznačky např α α α α Α U piacutesmen s průtažnyacutem přiacutezvukem nebo s iotasubscriptum se kvantita nenaznačuje neboť již z těchto diakritickyacutechznameacutenek vyplyacutevaacute že se jednaacute o dlouhou samohlaacutesku

6

Do vyacutekladu o diakritice patřiacute ještě zmiacutenka o znaku zvaneacutem koroacutenisPři hlaacuteskoslovneacutem jevu označovaneacutem jako kraacuteze se tento znak kladenad samohlaacutesku svojiacute podobou je totožnyacute se znakem pro jemnyacute přiacutedecha platiacute pro jeho umiacutestěniacute taacutež pravidla jako pro přiacutedech Od přiacutedechu selišiacute tiacutem že byacutevaacute uvnitř slova např 5αλο5αγα2ια

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vlastniacutech jmen a od nich odvozenyacutechadjektiv a adverbiiacute Pokud jde o psaniacute velkeacuteho piacutesmene na začaacutetku větneniacute praxe jednotnaacute Někteřiacute vydavateleacute vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenemzačaacutetek každeacute věty zatiacutemco jiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmenejen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamovyacutech celků jako jsou odstavce nebokapitoly

ČiacutesliceJako čiacuteslic se ve stareacute řečtině užiacutevaacute všech 24 piacutesmen alfabeacutety k nimžpřistupujiacute ještě tři dalšiacute znaky mdash stigma koppa a sampiacute Miacutesto znakustigma se někdy užiacutevaacute digamma Obvykle se čiacuteslice saacutezejiacute z minuskuliacutepokud jde o piacutesmeno siacutegma užiacutevaacute se pouze varianty σ Zaacutekladniacute čiacuteselnouhodnotu jednotlivyacutech znaků ukazuje tato tabulka

α β γ δ ε ζ η 2

1 2 3 4 5 6 7 8 9

ι 5 λ micro ν ξ ο π 9

10 20 30 40 50 60 70 80 90

4 σ τ υ 3 χ ψ ω

100 200 300 400 500 600 700 800 900

Všechna čiacutesla od 1 do 999 se sklaacutedajiacute z těchto znaků sestupně zlevadoprava a vpravo nahoře jsou opatřena šikmou čaacuterkou např αAgrave = 1ιAgrave = 10 microγAgrave = 43 4εAgrave = 105 ψοAgrave = 776 92Agrave = 999 Celeacute tisiacutece jsouvyjadřovaacuteny pomociacute tyacutechž 27 znaků šikmaacute čaacuterka se piacuteše vlevo doleAacuteα = 1000 Aacuteβ = 2000 Aacuteγ = 3000 atd Čiacutesla od 1001 do 9999 jejichžhodnota je součtem celeacuteho naacutesobku čiacutesla 1000 a nějakeacuteho čiacutesla od 1do 999 se zapisujiacute tak že se obě tyto složky napiacutešiacute těsně vedle sebe(včetně obou šikmyacutech čaacuterek) např AacuteαπαAgrave = 1981

7

InterpunkcePro některaacute interpunkčniacute znameacutenka se užiacutevaacute jinyacutech znaků než v la-tince = tečka = čaacuterka = středniacutek a dvojtečka = otazniacutek vykřič-niacuteku kteryacute vypadaacute stejně jako v latince se užiacutevaacute jen vyacutejimečně a topouze v učebniciacutech a jinyacutech školskyacutech textechUvozovek se užiacutevaacute pouze ve školskyacutech textech a to v českeacutem prostřediacutevětšinou českyacutech mdash bdquo yuml Projevuje se však takeacute snaha saacutezet uvozovkyjako v novořečtině kde se saacutezejiacute francouzskeacute uvozovky se zaoblenyacutemihroty směřujiacuteciacutemi ven mdash lt od uvozovaneacuteho textu se tyto uvozovkyzpravidla neoddělujiacute žaacutednou mezerouKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute starořeckyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι seužiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

ApostrofApostrof je znameniacutem elize a nikdy se nesmiacute objevit na konci řaacutedkuStojiacute-li apostrof na konci slova saacuteziacute se za něj mezera jestliže všakstojiacute na začaacutetku slova mezera se saacuteziacute před něj např ην δrsquo εγpoundωπολλη rsquoστrsquo αναγ5η

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Souhlaacuteska kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskami děliacutese tak že přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek napřβα-σι-λι-5ος συ-νε-χω ει-σα-γω2 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami začiacutenaacute na liquidu (λ 4 micro ν a teacutež γ naacutesleduje-li 5 γ χ)děliacute se hned za touto liquidou např microαν-τις ε4-γmicroα αν-2ος αλ-σοςαλ-microα Vyacutejimkou je spojeniacute souhlaacutesek microν ktereacute tomuto pravidlu nepod-leacutehaacute např microε-microνηmicroαι (děleno podle bodu 6)3 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje zdvojenou souhlaacutesku děliacute se uvnitř teacuteto zdvojeneacutesouhlaacutesky např π4ατ-τω ιπ-πος4 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje spojeniacute tenuis (π τ 5) + aspirata (3 2 χ) děliacutese uvnitř tohoto spojeniacute např Βα5-χος Σαπ-3poundω Ατ-2ις

8

5 Setkaacute-li se předpona ε5- εισ- π4οσ- δυσ- se slovotvornyacutem zaacutekla-dem začiacutenajiacuteciacutem na souhlaacutesku děliacute se na rozhraniacute obou čaacutestiacute napřε5-3ε4ω εισ-3ε4ω π4οσ-3ε4ω δυσ-3ο4ος6 Skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskamia na kterou se nevztahujiacute pravidla 2mdash5 děliacute se tak že celaacute přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např 5ο-πτω βα-5τ4ον7 Jestliže je koncovaacute samohlaacuteska jednoho slova elidovaacutena pak totoslovo tvořiacute se slovem naacutesledujiacuteciacutem jeden celek kteryacute se při děleniacute chovaacutejako by se jednalo o jedineacute slovo Proto by v mezeře za apostrofemnemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemu zlomu V přiacutepadě potřeby je možno dělitnapř 5α-τrsquo εmicroου γαλη-νrsquo ο4currenω πολ-λrsquo ελεγε takoveacutehle děleniacute připadaacutev uacutevahu zvlaacuteště tehdy když se jednaacute o předložku plus podstatneacute čipřiacutedavneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno Takeacute skupina tvořenaacute zaacuteporkou ου5resp ουχ a naacutesledujiacuteciacutem slovem je při děleniacute považovaacutena za jedineacute slovoa tak by ani mezi těmito dvěma slovy nemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemuzlomu

Starořeckaacute piacutesmaTeacuteměř po celeacute dvacaacuteteacute stoletiacute bylo u naacutes zvykem saacutezet starořečtinuskloněnyacutem (kurzivniacutem) piacutesmem Pokud bychom se rozhodli na tutotradici navaacutezat zvolili bychom si zřejmě piacutesmo Monotype Greek 91Užiacutevaacuteniacute skloněneacuteho piacutesma jsme označili jako zvyk a nikoli jako pravidloponěvadž se pro sazbu starořečtiny druhdy užiacutevalo i vzpřiacutemenyacutech piacutesemta je možno rozdělit do dvou skupin Zaprveacute se jednaacute o piacutesma kteraacutejsou v podstatě vzpřiacutemenou variantou kurzivy Zadruheacute jsou to piacutesmakteraacute majiacute vzhled jednotlivyacutech minuskulniacutech liter již na prvniacute pohledodlišnyacute od kurzivy předevšiacutem stiacutenovaacuteniacute je provedeno zcela jinak napřa times α e times ε n times ν f times φ u piacutesmene omiacutekron můžeme pozorovat žeosa stiacutenovaacuteniacute je nakloněna doprava o times ο piacutesmeno roacute miacutevaacute v těchtopiacutesmech teacuteměř svislou bdquopacičkuyuml r což zde působiacute naprosto přirozeněDo teacuteto druheacute skupiny patřiacute piacutesmo Monotype Greek 90 jehož tučnaacutevarianta nese označeniacute Monotype Greek 92V současneacute době kdy je patrně nejužiacutevanějšiacutem piacutesmem Times jetřeba miacutet na zřeteli že existuje i starořeckaacute varianta tohoto piacutesma mdashTimes New Roman Greek od piacutesmolijny Monotype k dispozici jsoučtyři standardniacute řezy zaacutekladniacute tučnyacute kurziva a tučnaacute kurziva Z na-biacutedky starořeckyacutech fontů piacutesmolijny Monotype jmenujme ještě piacutesmoPorson Greek ktereacute sice neniacute přiacuteliš vhodneacute pro použitiacute v českeacutem pro-střediacute nicmeacuteně v anglosaskeacutem prostřediacute platiacute za standard pro sazbustarořečtiny Zajiacutemaveacute jsou takeacute starořeckeacute fonty od firmy Linguistrsquos

9

Software tyto fonty mimo jineacute obsahujiacute textově kritickeacute značky pozor-nost si zasloužiacute předevšiacutem piacutesmo OdysseaŘeckaacute piacutesma o nichž jsme doposud hovořili jsou komerčniacutemi pro-dukty a za jejich užiacutevaacuteniacute se musiacute zaplatit (cena jednoho řezu se pohy-buje v řaacutedu stokorun) Nicmeacuteně existuje takeacute jedno velice pěkneacute volnědostupneacute piacutesmo mdash jmenuje se Omega Serif Greek a je součaacutestiacute systeacutemuΩTEX Toto piacutesmo je k dispozici ve všech čtyřech standardniacutech řezecha v raacutemci baliacuteku pbTEX bylo uzpůsobeno pro běžneacute užitiacute v typogra-fickeacutem systeacutemu TEX Řeckeacute ukaacutezky v teacuteto knize byly vysaacutezeny praacutevětiacutemto piacutesmem

10

NOVOŘEČTINA

AbecedaNovořeckaacute abeceda je shodnaacute se starořeckou avšak obvyklejšiacute jsouzde tvary piacutesmen θ κ ρ Y

DiakritikaTyacutechž diakritickyacutech znameacutenek jako ve stareacute řečtině užiacutevalo sei v řečtině noveacute až do roku 1982 Tehdy byl zaveden tzv monotonickyacutesysteacutem kteryacutem bylo zrušeno psaniacute přiacutedechů iota subscriptum a rozlišo-vaacuteniacute trojiacuteho přiacutezvuku přiacutezvučnaacute slabika se nyniacute označuje pouze akutemMiacutesto akutu se často užiacutevaacute svisleacute čaacuterky nebo obraacuteceneacuteho trojuacutehelniacutečkunapř καληmicroερα nebo καληmicro H

ερα Přiacutezvuk se označuje jen v minuskulniacutesazbě a to buď nad malyacutem piacutesmenem nebo vlevo nahoře vedle velkeacutehopiacutesmene např επιστηmicroη Ολυmicroπος Treacutemy se užiacutevaacute jak v minuskulniacutetak i v majuskulniacute sazbě např χαdegδευω = ΧΑ^∆ΕYΩ

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vět vlastniacutech jmen jmen měsiacutecůa jmen dnů v tyacutednu

ČiacutesliceČiacuteslic se užiacutevaacute zpravidla arabskyacutech Tisiacutece se oddělujiacute tečkou desetinyčaacuterkou Řadoveacute čiacuteslovky miacutevajiacute koncovku např 3ος = τριτος bdquoStaro-řeckeacuteyuml čiacuteslice se piacutešiacute jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech (asi jako u naacutes řiacutem-skeacute) přitom se užiacutevaacute minuskuliacute i majuskuliacute např ρηmicroατα βAgrave συζυγιαςΦιλιππος ΒAgrave Znak stigma se často nahrazuje spojeniacutem στ resp ΣΤznak koppa maacute poněkud jinou podobu než ve starořečtině mdash |

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka jsou = tečka = čaacuterka = středniacutek

= dvojtečka = otazniacutek = vykřičniacutek Uvozovky se saacutezejiacute francouz-skeacute s oblyacutemi hroty směřujiacuteciacutemi ven a od uvozovaneacuteho textu se většinouneoddělujiacute žaacutednou mezerou εισαγωγικαlt

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι se

užiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

11

ApostrofApostrof se saacuteziacute stejnyacutem způsobem jako ve stareacute řečtině

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např πα-ρα-κα-λpoundω2 Skupina dvou souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo touto skupinou souhlaacutesek v opačneacutem přiacutepadě se děliacutemezi oběma souhlaacuteskami např λα-σπη (protože na σπ začiacutenaacute třebaslovo σπιθα) ale θαρ-ρος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovo nezačiacutenaacute na ρρ)3 Skupina třiacute a viacutece souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo alespoň na prvniacute dvě souhlaacutesky z teacuteto skupiny v opač-neacutem přiacutepadě zůstaacutevaacute prvniacute souhlaacuteska s předchaacutezejiacuteciacute samohlaacuteskou zby-tek skupiny přechaacuteziacute na novyacute řaacutedek např αι-σχρος (protože na σχzačiacutenaacute třeba slovo σχεδιο) ale αν-θρωπος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovonezačiacutenaacute na νθ)4 Uvnitř souhlaacuteskovyacutech digrafů microπ ντ γκ se nesmiacute dělit např

microπου-microπουκι πε-ντε microπα-γκετα5 Složenaacute slova se děliacute podle tyacutechž pravidel jako slova nesloženaacutenapř προ-σε-χω6 Samohlaacuteskoveacute digrafy dvojhlaacutesky nepraveacute diftongy a skupiny αυa ευ se při děleniacute považujiacute za jednu samohlaacutesku např νε-ραι-δαναυ-της

12

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

STAROŘEČTINA

AbecedaŘeckaacute abeceda mdash alfabeacuteta maacute 24 piacutesmen

PiacutesmenoJmeacutenovelkeacute maleacute

1 Α α alfa2 Β β beacuteta3 Γ γ gamma4 ∆ δ delta5 Ε ε epsiacutelon6 Ζ ζ dzeacuteta7 Η η eacuteta8 Θ 2 theacuteta9 Ι ι ioacuteta10 Κ 5 kappa11 Λ λ lambda12 Μ micro myacute

PiacutesmenoJmeacutenovelkeacute maleacute

13 Ν ν nyacute14 Ξ ξ ksiacute15 Ο ο omiacutekron16 Π π piacute17 Ρ 4 roacute18 Σ σ ς siacutegma19 Τ τ tau20 0 υ yacutepsiacutelon21 Φ 3 fiacute22 Χ χ chiacute23 Ψ ψ psiacute24 Ω ω oacutemega

Maleacute piacutesmeno siacutegma maacute dvě varianty σ se piacuteše na začaacutetku a uprostředslov ς na konci slov např στασιςKromě uvedenyacutech piacutesmen se při sazbě starořečtiny můžeme občassetkat ještě s těmito znaky v mdash digamma Oacute nebo mdash stigma 9 mdashkoppa mdash sampiacuteTvary řeckyacutech piacutesmen jakeacute jsme si ukaacutezali v předchaacutezejiacuteciacute tabulceodpoviacutedajiacute českyacutem typografickyacutem konvenciacutem pro sazbu starořečtinymiacutesto znaku 0 se ovšem často užiacutevaacute Y Ve starořeckyacutech textech vysaacuteze-nyacutech v zahraničiacute se můžeme setkat s jinou podobou některyacutech řeckyacutechpiacutesmen beacuteta mdash 1 theacuteta mdash θ kappa mdash κ roacute mdash ρ siacutegma mdash C 6yacutepsiacutelon mdash Υ fiacute mdash φ poznamenejme že 1 se piacuteše jen uvnitř slov (napřβι1λος) a že 6 se užiacutevaacute miacutesto σ i ς (např 6τα6ι6)

DiakritikaMezi diakritickaacute znameacutenka v moderniacutem zaacutepisu stareacute řečtiny patřiacuteznaky pro přiacutezvuk znaky pro přiacutedech treacutema a tzv iota subscriptumDiakritickyacutech znameacutenek se užiacutevaacute jen v minuskulniacute sazběPřiacutezvuk se rozlišuje trojiacute ostryacute těžkyacute a průtažnyacute Ostryacute přiacutezvuk(akut) se označuje znakem těžkyacute přiacutezvuk (gravis) znakem Pro prů-tažnyacute přiacutezvuk (cirkumflex) připouštiacute českaacute typografickaacute konvence pouze

5

znak zatiacutemco např anglosaskaacute typografie preferuje znak Na rozdiacutelod ostatniacutech dvou přiacutezvuků ktereacute se vyskytujiacute u všech samohlaacutesek pojiacutese průtažnyacute přiacutezvuk obvykle jen se samohlaacuteskami alfa eacuteta ioacuteta yacutepsiacutelona oacutemegaPřiacutedechem je opatřovaacuten každyacute samohlaacuteskovyacute začaacutetek slova a to buďjemnyacutem mdash nebo ostryacutem mdash Ostryacute přiacutedech maacute teacutež piacutesmeno roacute pokudstojiacute na začaacutetku slova Objeviacute-li se uvnitř slova zdvojeneacute 44 může sepsaacutet 44 nebo pouze 44 např Πυ44ος nebo Πυ44οςPokud se setkajiacute vedle sebe dvě samohlaacutesky ktereacute by mohly tvořitdvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě ji netvořiacute a pokud tato skutečnostneniacute patrna z umiacutestěniacute značek pro přiacutezvuk či přiacutedech (viz niacuteže) je nutnodruhou z obou samohlaacutesek (tedy ι nebo υ) opatřit treacutemou mdash umlIota subscriptum je maličkeacute ioacuteta (Auml) napsaneacute pod minuskulniacutemi piacutes-meny α η ω (tj = gt ) a sloužiacute k označeniacute ve vyacuteslovnosti zanikleacutei -oveacute složky dlouhyacutech dvojhlaacutesek Jestliže nějakeacute slovo psaneacute s velkyacutempočaacutetečniacutem piacutesmenem začiacutenaacute na takovou dvojhlaacutesku neužiacutevaacute se iotasubscriptum nyacutebrž tzv iota adscriptum ktereacute spočiacutevaacute v tom že se nor-maacutelniacute minuskulniacute ioacuteta napiacuteše vpravo vedle přiacuteslušneacute velkeacute samohlaacuteskynapř iexclδη times Ωιδη V majuskulniacute sazbě byacutevaacute i -ovaacute složka dlouhyacutechdvojhlaacutesek vyznačovaacutena menšiacutem nebo normaacutelniacutem ioacuteta zapsanyacutem vpravovedle přiacuteslušneacute samohlaacutesky např ΩAring∆Η nebo ΩΙ∆ΗZnaky pro přiacutezvuk a pro přiacutedech se saacutezejiacute nad maleacute piacutesmeno nebovlevo nahoře vedle velkeacuteho piacutesmene např Α2ηναι Ροδος ελπιςSetkaacute-li se v jedneacute slabice přiacutedech s přiacutezvukem klade se ostryacute nebo těžkyacutepřiacutezvuk za přiacutedech průtažnyacute nad přiacutedech např αν24ωπος Οmicroη4ος οςησαν Αγις V přiacutepadě bdquonormaacutelniacutechyuml dvojhlaacutesek stojiacute přiacutezvuk i přiacutedechnad druhou z obou samohlaacutesek označujiacuteciacutech danou dvojhlaacutesku napřΕυ5λειδης U dvojhlaacutesek s iota subscriptum se přiacutezvuk a přiacutedech umis-ťuje nad přiacuteslušnou samohlaacutesku u dvojhlaacutesek s iota adscriptum vlevonahoře vedle přiacuteslušneacute velkeacute samohlaacutesky např =δω Αιδης Setkaacute-li sepřiacutezvuk s treacutemou klade se ostryacute nebo těžkyacute přiacutezvuk mezi oba bodyprůtažnyacute nad ně např π4αcedilνω Σαsup3ταιPiacutesmena alfa ioacuteta a yacutepsiacutelon mohou označovat kraacutetkou i dlouhou sa-mohlaacutesku A proto je-li třeba zejmeacutena v mluvniciacutech a slovniacuteciacutech zdůraz-nit kvantitu přiacuteslušneacute samohlaacutesky klade se nad tato piacutesmena vodorovnaacutečaacuterka () pro naznačeniacute deacutelky nebo oblouček () pro naznačeniacute kraacutet-kosti přitom se u malyacutech piacutesmen přiacutedechy a přiacutezvuky kladou nad tytoznačky např α α α α Α U piacutesmen s průtažnyacutem přiacutezvukem nebo s iotasubscriptum se kvantita nenaznačuje neboť již z těchto diakritickyacutechznameacutenek vyplyacutevaacute že se jednaacute o dlouhou samohlaacutesku

6

Do vyacutekladu o diakritice patřiacute ještě zmiacutenka o znaku zvaneacutem koroacutenisPři hlaacuteskoslovneacutem jevu označovaneacutem jako kraacuteze se tento znak kladenad samohlaacutesku svojiacute podobou je totožnyacute se znakem pro jemnyacute přiacutedecha platiacute pro jeho umiacutestěniacute taacutež pravidla jako pro přiacutedech Od přiacutedechu selišiacute tiacutem že byacutevaacute uvnitř slova např 5αλο5αγα2ια

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vlastniacutech jmen a od nich odvozenyacutechadjektiv a adverbiiacute Pokud jde o psaniacute velkeacuteho piacutesmene na začaacutetku větneniacute praxe jednotnaacute Někteřiacute vydavateleacute vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenemzačaacutetek každeacute věty zatiacutemco jiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmenejen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamovyacutech celků jako jsou odstavce nebokapitoly

ČiacutesliceJako čiacuteslic se ve stareacute řečtině užiacutevaacute všech 24 piacutesmen alfabeacutety k nimžpřistupujiacute ještě tři dalšiacute znaky mdash stigma koppa a sampiacute Miacutesto znakustigma se někdy užiacutevaacute digamma Obvykle se čiacuteslice saacutezejiacute z minuskuliacutepokud jde o piacutesmeno siacutegma užiacutevaacute se pouze varianty σ Zaacutekladniacute čiacuteselnouhodnotu jednotlivyacutech znaků ukazuje tato tabulka

α β γ δ ε ζ η 2

1 2 3 4 5 6 7 8 9

ι 5 λ micro ν ξ ο π 9

10 20 30 40 50 60 70 80 90

4 σ τ υ 3 χ ψ ω

100 200 300 400 500 600 700 800 900

Všechna čiacutesla od 1 do 999 se sklaacutedajiacute z těchto znaků sestupně zlevadoprava a vpravo nahoře jsou opatřena šikmou čaacuterkou např αAgrave = 1ιAgrave = 10 microγAgrave = 43 4εAgrave = 105 ψοAgrave = 776 92Agrave = 999 Celeacute tisiacutece jsouvyjadřovaacuteny pomociacute tyacutechž 27 znaků šikmaacute čaacuterka se piacuteše vlevo doleAacuteα = 1000 Aacuteβ = 2000 Aacuteγ = 3000 atd Čiacutesla od 1001 do 9999 jejichžhodnota je součtem celeacuteho naacutesobku čiacutesla 1000 a nějakeacuteho čiacutesla od 1do 999 se zapisujiacute tak že se obě tyto složky napiacutešiacute těsně vedle sebe(včetně obou šikmyacutech čaacuterek) např AacuteαπαAgrave = 1981

7

InterpunkcePro některaacute interpunkčniacute znameacutenka se užiacutevaacute jinyacutech znaků než v la-tince = tečka = čaacuterka = středniacutek a dvojtečka = otazniacutek vykřič-niacuteku kteryacute vypadaacute stejně jako v latince se užiacutevaacute jen vyacutejimečně a topouze v učebniciacutech a jinyacutech školskyacutech textechUvozovek se užiacutevaacute pouze ve školskyacutech textech a to v českeacutem prostřediacutevětšinou českyacutech mdash bdquo yuml Projevuje se však takeacute snaha saacutezet uvozovkyjako v novořečtině kde se saacutezejiacute francouzskeacute uvozovky se zaoblenyacutemihroty směřujiacuteciacutemi ven mdash lt od uvozovaneacuteho textu se tyto uvozovkyzpravidla neoddělujiacute žaacutednou mezerouKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute starořeckyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι seužiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

ApostrofApostrof je znameniacutem elize a nikdy se nesmiacute objevit na konci řaacutedkuStojiacute-li apostrof na konci slova saacuteziacute se za něj mezera jestliže všakstojiacute na začaacutetku slova mezera se saacuteziacute před něj např ην δrsquo εγpoundωπολλη rsquoστrsquo αναγ5η

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Souhlaacuteska kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskami děliacutese tak že přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek napřβα-σι-λι-5ος συ-νε-χω ει-σα-γω2 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami začiacutenaacute na liquidu (λ 4 micro ν a teacutež γ naacutesleduje-li 5 γ χ)děliacute se hned za touto liquidou např microαν-τις ε4-γmicroα αν-2ος αλ-σοςαλ-microα Vyacutejimkou je spojeniacute souhlaacutesek microν ktereacute tomuto pravidlu nepod-leacutehaacute např microε-microνηmicroαι (děleno podle bodu 6)3 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje zdvojenou souhlaacutesku děliacute se uvnitř teacuteto zdvojeneacutesouhlaacutesky např π4ατ-τω ιπ-πος4 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje spojeniacute tenuis (π τ 5) + aspirata (3 2 χ) děliacutese uvnitř tohoto spojeniacute např Βα5-χος Σαπ-3poundω Ατ-2ις

8

5 Setkaacute-li se předpona ε5- εισ- π4οσ- δυσ- se slovotvornyacutem zaacutekla-dem začiacutenajiacuteciacutem na souhlaacutesku děliacute se na rozhraniacute obou čaacutestiacute napřε5-3ε4ω εισ-3ε4ω π4οσ-3ε4ω δυσ-3ο4ος6 Skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskamia na kterou se nevztahujiacute pravidla 2mdash5 děliacute se tak že celaacute přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např 5ο-πτω βα-5τ4ον7 Jestliže je koncovaacute samohlaacuteska jednoho slova elidovaacutena pak totoslovo tvořiacute se slovem naacutesledujiacuteciacutem jeden celek kteryacute se při děleniacute chovaacutejako by se jednalo o jedineacute slovo Proto by v mezeře za apostrofemnemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemu zlomu V přiacutepadě potřeby je možno dělitnapř 5α-τrsquo εmicroου γαλη-νrsquo ο4currenω πολ-λrsquo ελεγε takoveacutehle děleniacute připadaacutev uacutevahu zvlaacuteště tehdy když se jednaacute o předložku plus podstatneacute čipřiacutedavneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno Takeacute skupina tvořenaacute zaacuteporkou ου5resp ουχ a naacutesledujiacuteciacutem slovem je při děleniacute považovaacutena za jedineacute slovoa tak by ani mezi těmito dvěma slovy nemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemuzlomu

Starořeckaacute piacutesmaTeacuteměř po celeacute dvacaacuteteacute stoletiacute bylo u naacutes zvykem saacutezet starořečtinuskloněnyacutem (kurzivniacutem) piacutesmem Pokud bychom se rozhodli na tutotradici navaacutezat zvolili bychom si zřejmě piacutesmo Monotype Greek 91Užiacutevaacuteniacute skloněneacuteho piacutesma jsme označili jako zvyk a nikoli jako pravidloponěvadž se pro sazbu starořečtiny druhdy užiacutevalo i vzpřiacutemenyacutech piacutesemta je možno rozdělit do dvou skupin Zaprveacute se jednaacute o piacutesma kteraacutejsou v podstatě vzpřiacutemenou variantou kurzivy Zadruheacute jsou to piacutesmakteraacute majiacute vzhled jednotlivyacutech minuskulniacutech liter již na prvniacute pohledodlišnyacute od kurzivy předevšiacutem stiacutenovaacuteniacute je provedeno zcela jinak napřa times α e times ε n times ν f times φ u piacutesmene omiacutekron můžeme pozorovat žeosa stiacutenovaacuteniacute je nakloněna doprava o times ο piacutesmeno roacute miacutevaacute v těchtopiacutesmech teacuteměř svislou bdquopacičkuyuml r což zde působiacute naprosto přirozeněDo teacuteto druheacute skupiny patřiacute piacutesmo Monotype Greek 90 jehož tučnaacutevarianta nese označeniacute Monotype Greek 92V současneacute době kdy je patrně nejužiacutevanějšiacutem piacutesmem Times jetřeba miacutet na zřeteli že existuje i starořeckaacute varianta tohoto piacutesma mdashTimes New Roman Greek od piacutesmolijny Monotype k dispozici jsoučtyři standardniacute řezy zaacutekladniacute tučnyacute kurziva a tučnaacute kurziva Z na-biacutedky starořeckyacutech fontů piacutesmolijny Monotype jmenujme ještě piacutesmoPorson Greek ktereacute sice neniacute přiacuteliš vhodneacute pro použitiacute v českeacutem pro-střediacute nicmeacuteně v anglosaskeacutem prostřediacute platiacute za standard pro sazbustarořečtiny Zajiacutemaveacute jsou takeacute starořeckeacute fonty od firmy Linguistrsquos

9

Software tyto fonty mimo jineacute obsahujiacute textově kritickeacute značky pozor-nost si zasloužiacute předevšiacutem piacutesmo OdysseaŘeckaacute piacutesma o nichž jsme doposud hovořili jsou komerčniacutemi pro-dukty a za jejich užiacutevaacuteniacute se musiacute zaplatit (cena jednoho řezu se pohy-buje v řaacutedu stokorun) Nicmeacuteně existuje takeacute jedno velice pěkneacute volnědostupneacute piacutesmo mdash jmenuje se Omega Serif Greek a je součaacutestiacute systeacutemuΩTEX Toto piacutesmo je k dispozici ve všech čtyřech standardniacutech řezecha v raacutemci baliacuteku pbTEX bylo uzpůsobeno pro běžneacute užitiacute v typogra-fickeacutem systeacutemu TEX Řeckeacute ukaacutezky v teacuteto knize byly vysaacutezeny praacutevětiacutemto piacutesmem

10

NOVOŘEČTINA

AbecedaNovořeckaacute abeceda je shodnaacute se starořeckou avšak obvyklejšiacute jsouzde tvary piacutesmen θ κ ρ Y

DiakritikaTyacutechž diakritickyacutech znameacutenek jako ve stareacute řečtině užiacutevalo sei v řečtině noveacute až do roku 1982 Tehdy byl zaveden tzv monotonickyacutesysteacutem kteryacutem bylo zrušeno psaniacute přiacutedechů iota subscriptum a rozlišo-vaacuteniacute trojiacuteho přiacutezvuku přiacutezvučnaacute slabika se nyniacute označuje pouze akutemMiacutesto akutu se často užiacutevaacute svisleacute čaacuterky nebo obraacuteceneacuteho trojuacutehelniacutečkunapř καληmicroερα nebo καληmicro H

ερα Přiacutezvuk se označuje jen v minuskulniacutesazbě a to buď nad malyacutem piacutesmenem nebo vlevo nahoře vedle velkeacutehopiacutesmene např επιστηmicroη Ολυmicroπος Treacutemy se užiacutevaacute jak v minuskulniacutetak i v majuskulniacute sazbě např χαdegδευω = ΧΑ^∆ΕYΩ

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vět vlastniacutech jmen jmen měsiacutecůa jmen dnů v tyacutednu

ČiacutesliceČiacuteslic se užiacutevaacute zpravidla arabskyacutech Tisiacutece se oddělujiacute tečkou desetinyčaacuterkou Řadoveacute čiacuteslovky miacutevajiacute koncovku např 3ος = τριτος bdquoStaro-řeckeacuteyuml čiacuteslice se piacutešiacute jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech (asi jako u naacutes řiacutem-skeacute) přitom se užiacutevaacute minuskuliacute i majuskuliacute např ρηmicroατα βAgrave συζυγιαςΦιλιππος ΒAgrave Znak stigma se často nahrazuje spojeniacutem στ resp ΣΤznak koppa maacute poněkud jinou podobu než ve starořečtině mdash |

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka jsou = tečka = čaacuterka = středniacutek

= dvojtečka = otazniacutek = vykřičniacutek Uvozovky se saacutezejiacute francouz-skeacute s oblyacutemi hroty směřujiacuteciacutemi ven a od uvozovaneacuteho textu se většinouneoddělujiacute žaacutednou mezerou εισαγωγικαlt

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι se

užiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

11

ApostrofApostrof se saacuteziacute stejnyacutem způsobem jako ve stareacute řečtině

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např πα-ρα-κα-λpoundω2 Skupina dvou souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo touto skupinou souhlaacutesek v opačneacutem přiacutepadě se děliacutemezi oběma souhlaacuteskami např λα-σπη (protože na σπ začiacutenaacute třebaslovo σπιθα) ale θαρ-ρος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovo nezačiacutenaacute na ρρ)3 Skupina třiacute a viacutece souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo alespoň na prvniacute dvě souhlaacutesky z teacuteto skupiny v opač-neacutem přiacutepadě zůstaacutevaacute prvniacute souhlaacuteska s předchaacutezejiacuteciacute samohlaacuteskou zby-tek skupiny přechaacuteziacute na novyacute řaacutedek např αι-σχρος (protože na σχzačiacutenaacute třeba slovo σχεδιο) ale αν-θρωπος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovonezačiacutenaacute na νθ)4 Uvnitř souhlaacuteskovyacutech digrafů microπ ντ γκ se nesmiacute dělit např

microπου-microπουκι πε-ντε microπα-γκετα5 Složenaacute slova se děliacute podle tyacutechž pravidel jako slova nesloženaacutenapř προ-σε-χω6 Samohlaacuteskoveacute digrafy dvojhlaacutesky nepraveacute diftongy a skupiny αυa ευ se při děleniacute považujiacute za jednu samohlaacutesku např νε-ραι-δαναυ-της

12

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

znak zatiacutemco např anglosaskaacute typografie preferuje znak Na rozdiacutelod ostatniacutech dvou přiacutezvuků ktereacute se vyskytujiacute u všech samohlaacutesek pojiacutese průtažnyacute přiacutezvuk obvykle jen se samohlaacuteskami alfa eacuteta ioacuteta yacutepsiacutelona oacutemegaPřiacutedechem je opatřovaacuten každyacute samohlaacuteskovyacute začaacutetek slova a to buďjemnyacutem mdash nebo ostryacutem mdash Ostryacute přiacutedech maacute teacutež piacutesmeno roacute pokudstojiacute na začaacutetku slova Objeviacute-li se uvnitř slova zdvojeneacute 44 může sepsaacutet 44 nebo pouze 44 např Πυ44ος nebo Πυ44οςPokud se setkajiacute vedle sebe dvě samohlaacutesky ktereacute by mohly tvořitdvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě ji netvořiacute a pokud tato skutečnostneniacute patrna z umiacutestěniacute značek pro přiacutezvuk či přiacutedech (viz niacuteže) je nutnodruhou z obou samohlaacutesek (tedy ι nebo υ) opatřit treacutemou mdash umlIota subscriptum je maličkeacute ioacuteta (Auml) napsaneacute pod minuskulniacutemi piacutes-meny α η ω (tj = gt ) a sloužiacute k označeniacute ve vyacuteslovnosti zanikleacutei -oveacute složky dlouhyacutech dvojhlaacutesek Jestliže nějakeacute slovo psaneacute s velkyacutempočaacutetečniacutem piacutesmenem začiacutenaacute na takovou dvojhlaacutesku neužiacutevaacute se iotasubscriptum nyacutebrž tzv iota adscriptum ktereacute spočiacutevaacute v tom že se nor-maacutelniacute minuskulniacute ioacuteta napiacuteše vpravo vedle přiacuteslušneacute velkeacute samohlaacuteskynapř iexclδη times Ωιδη V majuskulniacute sazbě byacutevaacute i -ovaacute složka dlouhyacutechdvojhlaacutesek vyznačovaacutena menšiacutem nebo normaacutelniacutem ioacuteta zapsanyacutem vpravovedle přiacuteslušneacute samohlaacutesky např ΩAring∆Η nebo ΩΙ∆ΗZnaky pro přiacutezvuk a pro přiacutedech se saacutezejiacute nad maleacute piacutesmeno nebovlevo nahoře vedle velkeacuteho piacutesmene např Α2ηναι Ροδος ελπιςSetkaacute-li se v jedneacute slabice přiacutedech s přiacutezvukem klade se ostryacute nebo těžkyacutepřiacutezvuk za přiacutedech průtažnyacute nad přiacutedech např αν24ωπος Οmicroη4ος οςησαν Αγις V přiacutepadě bdquonormaacutelniacutechyuml dvojhlaacutesek stojiacute přiacutezvuk i přiacutedechnad druhou z obou samohlaacutesek označujiacuteciacutech danou dvojhlaacutesku napřΕυ5λειδης U dvojhlaacutesek s iota subscriptum se přiacutezvuk a přiacutedech umis-ťuje nad přiacuteslušnou samohlaacutesku u dvojhlaacutesek s iota adscriptum vlevonahoře vedle přiacuteslušneacute velkeacute samohlaacutesky např =δω Αιδης Setkaacute-li sepřiacutezvuk s treacutemou klade se ostryacute nebo těžkyacute přiacutezvuk mezi oba bodyprůtažnyacute nad ně např π4αcedilνω Σαsup3ταιPiacutesmena alfa ioacuteta a yacutepsiacutelon mohou označovat kraacutetkou i dlouhou sa-mohlaacutesku A proto je-li třeba zejmeacutena v mluvniciacutech a slovniacuteciacutech zdůraz-nit kvantitu přiacuteslušneacute samohlaacutesky klade se nad tato piacutesmena vodorovnaacutečaacuterka () pro naznačeniacute deacutelky nebo oblouček () pro naznačeniacute kraacutet-kosti přitom se u malyacutech piacutesmen přiacutedechy a přiacutezvuky kladou nad tytoznačky např α α α α Α U piacutesmen s průtažnyacutem přiacutezvukem nebo s iotasubscriptum se kvantita nenaznačuje neboť již z těchto diakritickyacutechznameacutenek vyplyacutevaacute že se jednaacute o dlouhou samohlaacutesku

6

Do vyacutekladu o diakritice patřiacute ještě zmiacutenka o znaku zvaneacutem koroacutenisPři hlaacuteskoslovneacutem jevu označovaneacutem jako kraacuteze se tento znak kladenad samohlaacutesku svojiacute podobou je totožnyacute se znakem pro jemnyacute přiacutedecha platiacute pro jeho umiacutestěniacute taacutež pravidla jako pro přiacutedech Od přiacutedechu selišiacute tiacutem že byacutevaacute uvnitř slova např 5αλο5αγα2ια

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vlastniacutech jmen a od nich odvozenyacutechadjektiv a adverbiiacute Pokud jde o psaniacute velkeacuteho piacutesmene na začaacutetku větneniacute praxe jednotnaacute Někteřiacute vydavateleacute vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenemzačaacutetek každeacute věty zatiacutemco jiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmenejen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamovyacutech celků jako jsou odstavce nebokapitoly

ČiacutesliceJako čiacuteslic se ve stareacute řečtině užiacutevaacute všech 24 piacutesmen alfabeacutety k nimžpřistupujiacute ještě tři dalšiacute znaky mdash stigma koppa a sampiacute Miacutesto znakustigma se někdy užiacutevaacute digamma Obvykle se čiacuteslice saacutezejiacute z minuskuliacutepokud jde o piacutesmeno siacutegma užiacutevaacute se pouze varianty σ Zaacutekladniacute čiacuteselnouhodnotu jednotlivyacutech znaků ukazuje tato tabulka

α β γ δ ε ζ η 2

1 2 3 4 5 6 7 8 9

ι 5 λ micro ν ξ ο π 9

10 20 30 40 50 60 70 80 90

4 σ τ υ 3 χ ψ ω

100 200 300 400 500 600 700 800 900

Všechna čiacutesla od 1 do 999 se sklaacutedajiacute z těchto znaků sestupně zlevadoprava a vpravo nahoře jsou opatřena šikmou čaacuterkou např αAgrave = 1ιAgrave = 10 microγAgrave = 43 4εAgrave = 105 ψοAgrave = 776 92Agrave = 999 Celeacute tisiacutece jsouvyjadřovaacuteny pomociacute tyacutechž 27 znaků šikmaacute čaacuterka se piacuteše vlevo doleAacuteα = 1000 Aacuteβ = 2000 Aacuteγ = 3000 atd Čiacutesla od 1001 do 9999 jejichžhodnota je součtem celeacuteho naacutesobku čiacutesla 1000 a nějakeacuteho čiacutesla od 1do 999 se zapisujiacute tak že se obě tyto složky napiacutešiacute těsně vedle sebe(včetně obou šikmyacutech čaacuterek) např AacuteαπαAgrave = 1981

7

InterpunkcePro některaacute interpunkčniacute znameacutenka se užiacutevaacute jinyacutech znaků než v la-tince = tečka = čaacuterka = středniacutek a dvojtečka = otazniacutek vykřič-niacuteku kteryacute vypadaacute stejně jako v latince se užiacutevaacute jen vyacutejimečně a topouze v učebniciacutech a jinyacutech školskyacutech textechUvozovek se užiacutevaacute pouze ve školskyacutech textech a to v českeacutem prostřediacutevětšinou českyacutech mdash bdquo yuml Projevuje se však takeacute snaha saacutezet uvozovkyjako v novořečtině kde se saacutezejiacute francouzskeacute uvozovky se zaoblenyacutemihroty směřujiacuteciacutemi ven mdash lt od uvozovaneacuteho textu se tyto uvozovkyzpravidla neoddělujiacute žaacutednou mezerouKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute starořeckyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι seužiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

ApostrofApostrof je znameniacutem elize a nikdy se nesmiacute objevit na konci řaacutedkuStojiacute-li apostrof na konci slova saacuteziacute se za něj mezera jestliže všakstojiacute na začaacutetku slova mezera se saacuteziacute před něj např ην δrsquo εγpoundωπολλη rsquoστrsquo αναγ5η

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Souhlaacuteska kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskami děliacutese tak že přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek napřβα-σι-λι-5ος συ-νε-χω ει-σα-γω2 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami začiacutenaacute na liquidu (λ 4 micro ν a teacutež γ naacutesleduje-li 5 γ χ)děliacute se hned za touto liquidou např microαν-τις ε4-γmicroα αν-2ος αλ-σοςαλ-microα Vyacutejimkou je spojeniacute souhlaacutesek microν ktereacute tomuto pravidlu nepod-leacutehaacute např microε-microνηmicroαι (děleno podle bodu 6)3 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje zdvojenou souhlaacutesku děliacute se uvnitř teacuteto zdvojeneacutesouhlaacutesky např π4ατ-τω ιπ-πος4 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje spojeniacute tenuis (π τ 5) + aspirata (3 2 χ) děliacutese uvnitř tohoto spojeniacute např Βα5-χος Σαπ-3poundω Ατ-2ις

8

5 Setkaacute-li se předpona ε5- εισ- π4οσ- δυσ- se slovotvornyacutem zaacutekla-dem začiacutenajiacuteciacutem na souhlaacutesku děliacute se na rozhraniacute obou čaacutestiacute napřε5-3ε4ω εισ-3ε4ω π4οσ-3ε4ω δυσ-3ο4ος6 Skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskamia na kterou se nevztahujiacute pravidla 2mdash5 děliacute se tak že celaacute přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např 5ο-πτω βα-5τ4ον7 Jestliže je koncovaacute samohlaacuteska jednoho slova elidovaacutena pak totoslovo tvořiacute se slovem naacutesledujiacuteciacutem jeden celek kteryacute se při děleniacute chovaacutejako by se jednalo o jedineacute slovo Proto by v mezeře za apostrofemnemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemu zlomu V přiacutepadě potřeby je možno dělitnapř 5α-τrsquo εmicroου γαλη-νrsquo ο4currenω πολ-λrsquo ελεγε takoveacutehle děleniacute připadaacutev uacutevahu zvlaacuteště tehdy když se jednaacute o předložku plus podstatneacute čipřiacutedavneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno Takeacute skupina tvořenaacute zaacuteporkou ου5resp ουχ a naacutesledujiacuteciacutem slovem je při děleniacute považovaacutena za jedineacute slovoa tak by ani mezi těmito dvěma slovy nemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemuzlomu

Starořeckaacute piacutesmaTeacuteměř po celeacute dvacaacuteteacute stoletiacute bylo u naacutes zvykem saacutezet starořečtinuskloněnyacutem (kurzivniacutem) piacutesmem Pokud bychom se rozhodli na tutotradici navaacutezat zvolili bychom si zřejmě piacutesmo Monotype Greek 91Užiacutevaacuteniacute skloněneacuteho piacutesma jsme označili jako zvyk a nikoli jako pravidloponěvadž se pro sazbu starořečtiny druhdy užiacutevalo i vzpřiacutemenyacutech piacutesemta je možno rozdělit do dvou skupin Zaprveacute se jednaacute o piacutesma kteraacutejsou v podstatě vzpřiacutemenou variantou kurzivy Zadruheacute jsou to piacutesmakteraacute majiacute vzhled jednotlivyacutech minuskulniacutech liter již na prvniacute pohledodlišnyacute od kurzivy předevšiacutem stiacutenovaacuteniacute je provedeno zcela jinak napřa times α e times ε n times ν f times φ u piacutesmene omiacutekron můžeme pozorovat žeosa stiacutenovaacuteniacute je nakloněna doprava o times ο piacutesmeno roacute miacutevaacute v těchtopiacutesmech teacuteměř svislou bdquopacičkuyuml r což zde působiacute naprosto přirozeněDo teacuteto druheacute skupiny patřiacute piacutesmo Monotype Greek 90 jehož tučnaacutevarianta nese označeniacute Monotype Greek 92V současneacute době kdy je patrně nejužiacutevanějšiacutem piacutesmem Times jetřeba miacutet na zřeteli že existuje i starořeckaacute varianta tohoto piacutesma mdashTimes New Roman Greek od piacutesmolijny Monotype k dispozici jsoučtyři standardniacute řezy zaacutekladniacute tučnyacute kurziva a tučnaacute kurziva Z na-biacutedky starořeckyacutech fontů piacutesmolijny Monotype jmenujme ještě piacutesmoPorson Greek ktereacute sice neniacute přiacuteliš vhodneacute pro použitiacute v českeacutem pro-střediacute nicmeacuteně v anglosaskeacutem prostřediacute platiacute za standard pro sazbustarořečtiny Zajiacutemaveacute jsou takeacute starořeckeacute fonty od firmy Linguistrsquos

9

Software tyto fonty mimo jineacute obsahujiacute textově kritickeacute značky pozor-nost si zasloužiacute předevšiacutem piacutesmo OdysseaŘeckaacute piacutesma o nichž jsme doposud hovořili jsou komerčniacutemi pro-dukty a za jejich užiacutevaacuteniacute se musiacute zaplatit (cena jednoho řezu se pohy-buje v řaacutedu stokorun) Nicmeacuteně existuje takeacute jedno velice pěkneacute volnědostupneacute piacutesmo mdash jmenuje se Omega Serif Greek a je součaacutestiacute systeacutemuΩTEX Toto piacutesmo je k dispozici ve všech čtyřech standardniacutech řezecha v raacutemci baliacuteku pbTEX bylo uzpůsobeno pro běžneacute užitiacute v typogra-fickeacutem systeacutemu TEX Řeckeacute ukaacutezky v teacuteto knize byly vysaacutezeny praacutevětiacutemto piacutesmem

10

NOVOŘEČTINA

AbecedaNovořeckaacute abeceda je shodnaacute se starořeckou avšak obvyklejšiacute jsouzde tvary piacutesmen θ κ ρ Y

DiakritikaTyacutechž diakritickyacutech znameacutenek jako ve stareacute řečtině užiacutevalo sei v řečtině noveacute až do roku 1982 Tehdy byl zaveden tzv monotonickyacutesysteacutem kteryacutem bylo zrušeno psaniacute přiacutedechů iota subscriptum a rozlišo-vaacuteniacute trojiacuteho přiacutezvuku přiacutezvučnaacute slabika se nyniacute označuje pouze akutemMiacutesto akutu se často užiacutevaacute svisleacute čaacuterky nebo obraacuteceneacuteho trojuacutehelniacutečkunapř καληmicroερα nebo καληmicro H

ερα Přiacutezvuk se označuje jen v minuskulniacutesazbě a to buď nad malyacutem piacutesmenem nebo vlevo nahoře vedle velkeacutehopiacutesmene např επιστηmicroη Ολυmicroπος Treacutemy se užiacutevaacute jak v minuskulniacutetak i v majuskulniacute sazbě např χαdegδευω = ΧΑ^∆ΕYΩ

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vět vlastniacutech jmen jmen měsiacutecůa jmen dnů v tyacutednu

ČiacutesliceČiacuteslic se užiacutevaacute zpravidla arabskyacutech Tisiacutece se oddělujiacute tečkou desetinyčaacuterkou Řadoveacute čiacuteslovky miacutevajiacute koncovku např 3ος = τριτος bdquoStaro-řeckeacuteyuml čiacuteslice se piacutešiacute jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech (asi jako u naacutes řiacutem-skeacute) přitom se užiacutevaacute minuskuliacute i majuskuliacute např ρηmicroατα βAgrave συζυγιαςΦιλιππος ΒAgrave Znak stigma se často nahrazuje spojeniacutem στ resp ΣΤznak koppa maacute poněkud jinou podobu než ve starořečtině mdash |

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka jsou = tečka = čaacuterka = středniacutek

= dvojtečka = otazniacutek = vykřičniacutek Uvozovky se saacutezejiacute francouz-skeacute s oblyacutemi hroty směřujiacuteciacutemi ven a od uvozovaneacuteho textu se většinouneoddělujiacute žaacutednou mezerou εισαγωγικαlt

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι se

užiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

11

ApostrofApostrof se saacuteziacute stejnyacutem způsobem jako ve stareacute řečtině

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např πα-ρα-κα-λpoundω2 Skupina dvou souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo touto skupinou souhlaacutesek v opačneacutem přiacutepadě se děliacutemezi oběma souhlaacuteskami např λα-σπη (protože na σπ začiacutenaacute třebaslovo σπιθα) ale θαρ-ρος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovo nezačiacutenaacute na ρρ)3 Skupina třiacute a viacutece souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo alespoň na prvniacute dvě souhlaacutesky z teacuteto skupiny v opač-neacutem přiacutepadě zůstaacutevaacute prvniacute souhlaacuteska s předchaacutezejiacuteciacute samohlaacuteskou zby-tek skupiny přechaacuteziacute na novyacute řaacutedek např αι-σχρος (protože na σχzačiacutenaacute třeba slovo σχεδιο) ale αν-θρωπος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovonezačiacutenaacute na νθ)4 Uvnitř souhlaacuteskovyacutech digrafů microπ ντ γκ se nesmiacute dělit např

microπου-microπουκι πε-ντε microπα-γκετα5 Složenaacute slova se děliacute podle tyacutechž pravidel jako slova nesloženaacutenapř προ-σε-χω6 Samohlaacuteskoveacute digrafy dvojhlaacutesky nepraveacute diftongy a skupiny αυa ευ se při děleniacute považujiacute za jednu samohlaacutesku např νε-ραι-δαναυ-της

12

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

Do vyacutekladu o diakritice patřiacute ještě zmiacutenka o znaku zvaneacutem koroacutenisPři hlaacuteskoslovneacutem jevu označovaneacutem jako kraacuteze se tento znak kladenad samohlaacutesku svojiacute podobou je totožnyacute se znakem pro jemnyacute přiacutedecha platiacute pro jeho umiacutestěniacute taacutež pravidla jako pro přiacutedech Od přiacutedechu selišiacute tiacutem že byacutevaacute uvnitř slova např 5αλο5αγα2ια

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vlastniacutech jmen a od nich odvozenyacutechadjektiv a adverbiiacute Pokud jde o psaniacute velkeacuteho piacutesmene na začaacutetku větneniacute praxe jednotnaacute Někteřiacute vydavateleacute vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenemzačaacutetek každeacute věty zatiacutemco jiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmenejen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamovyacutech celků jako jsou odstavce nebokapitoly

ČiacutesliceJako čiacuteslic se ve stareacute řečtině užiacutevaacute všech 24 piacutesmen alfabeacutety k nimžpřistupujiacute ještě tři dalšiacute znaky mdash stigma koppa a sampiacute Miacutesto znakustigma se někdy užiacutevaacute digamma Obvykle se čiacuteslice saacutezejiacute z minuskuliacutepokud jde o piacutesmeno siacutegma užiacutevaacute se pouze varianty σ Zaacutekladniacute čiacuteselnouhodnotu jednotlivyacutech znaků ukazuje tato tabulka

α β γ δ ε ζ η 2

1 2 3 4 5 6 7 8 9

ι 5 λ micro ν ξ ο π 9

10 20 30 40 50 60 70 80 90

4 σ τ υ 3 χ ψ ω

100 200 300 400 500 600 700 800 900

Všechna čiacutesla od 1 do 999 se sklaacutedajiacute z těchto znaků sestupně zlevadoprava a vpravo nahoře jsou opatřena šikmou čaacuterkou např αAgrave = 1ιAgrave = 10 microγAgrave = 43 4εAgrave = 105 ψοAgrave = 776 92Agrave = 999 Celeacute tisiacutece jsouvyjadřovaacuteny pomociacute tyacutechž 27 znaků šikmaacute čaacuterka se piacuteše vlevo doleAacuteα = 1000 Aacuteβ = 2000 Aacuteγ = 3000 atd Čiacutesla od 1001 do 9999 jejichžhodnota je součtem celeacuteho naacutesobku čiacutesla 1000 a nějakeacuteho čiacutesla od 1do 999 se zapisujiacute tak že se obě tyto složky napiacutešiacute těsně vedle sebe(včetně obou šikmyacutech čaacuterek) např AacuteαπαAgrave = 1981

7

InterpunkcePro některaacute interpunkčniacute znameacutenka se užiacutevaacute jinyacutech znaků než v la-tince = tečka = čaacuterka = středniacutek a dvojtečka = otazniacutek vykřič-niacuteku kteryacute vypadaacute stejně jako v latince se užiacutevaacute jen vyacutejimečně a topouze v učebniciacutech a jinyacutech školskyacutech textechUvozovek se užiacutevaacute pouze ve školskyacutech textech a to v českeacutem prostřediacutevětšinou českyacutech mdash bdquo yuml Projevuje se však takeacute snaha saacutezet uvozovkyjako v novořečtině kde se saacutezejiacute francouzskeacute uvozovky se zaoblenyacutemihroty směřujiacuteciacutemi ven mdash lt od uvozovaneacuteho textu se tyto uvozovkyzpravidla neoddělujiacute žaacutednou mezerouKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute starořeckyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι seužiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

ApostrofApostrof je znameniacutem elize a nikdy se nesmiacute objevit na konci řaacutedkuStojiacute-li apostrof na konci slova saacuteziacute se za něj mezera jestliže všakstojiacute na začaacutetku slova mezera se saacuteziacute před něj např ην δrsquo εγpoundωπολλη rsquoστrsquo αναγ5η

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Souhlaacuteska kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskami děliacutese tak že přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek napřβα-σι-λι-5ος συ-νε-χω ει-σα-γω2 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami začiacutenaacute na liquidu (λ 4 micro ν a teacutež γ naacutesleduje-li 5 γ χ)děliacute se hned za touto liquidou např microαν-τις ε4-γmicroα αν-2ος αλ-σοςαλ-microα Vyacutejimkou je spojeniacute souhlaacutesek microν ktereacute tomuto pravidlu nepod-leacutehaacute např microε-microνηmicroαι (děleno podle bodu 6)3 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje zdvojenou souhlaacutesku děliacute se uvnitř teacuteto zdvojeneacutesouhlaacutesky např π4ατ-τω ιπ-πος4 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje spojeniacute tenuis (π τ 5) + aspirata (3 2 χ) děliacutese uvnitř tohoto spojeniacute např Βα5-χος Σαπ-3poundω Ατ-2ις

8

5 Setkaacute-li se předpona ε5- εισ- π4οσ- δυσ- se slovotvornyacutem zaacutekla-dem začiacutenajiacuteciacutem na souhlaacutesku děliacute se na rozhraniacute obou čaacutestiacute napřε5-3ε4ω εισ-3ε4ω π4οσ-3ε4ω δυσ-3ο4ος6 Skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskamia na kterou se nevztahujiacute pravidla 2mdash5 děliacute se tak že celaacute přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např 5ο-πτω βα-5τ4ον7 Jestliže je koncovaacute samohlaacuteska jednoho slova elidovaacutena pak totoslovo tvořiacute se slovem naacutesledujiacuteciacutem jeden celek kteryacute se při děleniacute chovaacutejako by se jednalo o jedineacute slovo Proto by v mezeře za apostrofemnemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemu zlomu V přiacutepadě potřeby je možno dělitnapř 5α-τrsquo εmicroου γαλη-νrsquo ο4currenω πολ-λrsquo ελεγε takoveacutehle děleniacute připadaacutev uacutevahu zvlaacuteště tehdy když se jednaacute o předložku plus podstatneacute čipřiacutedavneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno Takeacute skupina tvořenaacute zaacuteporkou ου5resp ουχ a naacutesledujiacuteciacutem slovem je při děleniacute považovaacutena za jedineacute slovoa tak by ani mezi těmito dvěma slovy nemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemuzlomu

Starořeckaacute piacutesmaTeacuteměř po celeacute dvacaacuteteacute stoletiacute bylo u naacutes zvykem saacutezet starořečtinuskloněnyacutem (kurzivniacutem) piacutesmem Pokud bychom se rozhodli na tutotradici navaacutezat zvolili bychom si zřejmě piacutesmo Monotype Greek 91Užiacutevaacuteniacute skloněneacuteho piacutesma jsme označili jako zvyk a nikoli jako pravidloponěvadž se pro sazbu starořečtiny druhdy užiacutevalo i vzpřiacutemenyacutech piacutesemta je možno rozdělit do dvou skupin Zaprveacute se jednaacute o piacutesma kteraacutejsou v podstatě vzpřiacutemenou variantou kurzivy Zadruheacute jsou to piacutesmakteraacute majiacute vzhled jednotlivyacutech minuskulniacutech liter již na prvniacute pohledodlišnyacute od kurzivy předevšiacutem stiacutenovaacuteniacute je provedeno zcela jinak napřa times α e times ε n times ν f times φ u piacutesmene omiacutekron můžeme pozorovat žeosa stiacutenovaacuteniacute je nakloněna doprava o times ο piacutesmeno roacute miacutevaacute v těchtopiacutesmech teacuteměř svislou bdquopacičkuyuml r což zde působiacute naprosto přirozeněDo teacuteto druheacute skupiny patřiacute piacutesmo Monotype Greek 90 jehož tučnaacutevarianta nese označeniacute Monotype Greek 92V současneacute době kdy je patrně nejužiacutevanějšiacutem piacutesmem Times jetřeba miacutet na zřeteli že existuje i starořeckaacute varianta tohoto piacutesma mdashTimes New Roman Greek od piacutesmolijny Monotype k dispozici jsoučtyři standardniacute řezy zaacutekladniacute tučnyacute kurziva a tučnaacute kurziva Z na-biacutedky starořeckyacutech fontů piacutesmolijny Monotype jmenujme ještě piacutesmoPorson Greek ktereacute sice neniacute přiacuteliš vhodneacute pro použitiacute v českeacutem pro-střediacute nicmeacuteně v anglosaskeacutem prostřediacute platiacute za standard pro sazbustarořečtiny Zajiacutemaveacute jsou takeacute starořeckeacute fonty od firmy Linguistrsquos

9

Software tyto fonty mimo jineacute obsahujiacute textově kritickeacute značky pozor-nost si zasloužiacute předevšiacutem piacutesmo OdysseaŘeckaacute piacutesma o nichž jsme doposud hovořili jsou komerčniacutemi pro-dukty a za jejich užiacutevaacuteniacute se musiacute zaplatit (cena jednoho řezu se pohy-buje v řaacutedu stokorun) Nicmeacuteně existuje takeacute jedno velice pěkneacute volnědostupneacute piacutesmo mdash jmenuje se Omega Serif Greek a je součaacutestiacute systeacutemuΩTEX Toto piacutesmo je k dispozici ve všech čtyřech standardniacutech řezecha v raacutemci baliacuteku pbTEX bylo uzpůsobeno pro běžneacute užitiacute v typogra-fickeacutem systeacutemu TEX Řeckeacute ukaacutezky v teacuteto knize byly vysaacutezeny praacutevětiacutemto piacutesmem

10

NOVOŘEČTINA

AbecedaNovořeckaacute abeceda je shodnaacute se starořeckou avšak obvyklejšiacute jsouzde tvary piacutesmen θ κ ρ Y

DiakritikaTyacutechž diakritickyacutech znameacutenek jako ve stareacute řečtině užiacutevalo sei v řečtině noveacute až do roku 1982 Tehdy byl zaveden tzv monotonickyacutesysteacutem kteryacutem bylo zrušeno psaniacute přiacutedechů iota subscriptum a rozlišo-vaacuteniacute trojiacuteho přiacutezvuku přiacutezvučnaacute slabika se nyniacute označuje pouze akutemMiacutesto akutu se často užiacutevaacute svisleacute čaacuterky nebo obraacuteceneacuteho trojuacutehelniacutečkunapř καληmicroερα nebo καληmicro H

ερα Přiacutezvuk se označuje jen v minuskulniacutesazbě a to buď nad malyacutem piacutesmenem nebo vlevo nahoře vedle velkeacutehopiacutesmene např επιστηmicroη Ολυmicroπος Treacutemy se užiacutevaacute jak v minuskulniacutetak i v majuskulniacute sazbě např χαdegδευω = ΧΑ^∆ΕYΩ

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vět vlastniacutech jmen jmen měsiacutecůa jmen dnů v tyacutednu

ČiacutesliceČiacuteslic se užiacutevaacute zpravidla arabskyacutech Tisiacutece se oddělujiacute tečkou desetinyčaacuterkou Řadoveacute čiacuteslovky miacutevajiacute koncovku např 3ος = τριτος bdquoStaro-řeckeacuteyuml čiacuteslice se piacutešiacute jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech (asi jako u naacutes řiacutem-skeacute) přitom se užiacutevaacute minuskuliacute i majuskuliacute např ρηmicroατα βAgrave συζυγιαςΦιλιππος ΒAgrave Znak stigma se často nahrazuje spojeniacutem στ resp ΣΤznak koppa maacute poněkud jinou podobu než ve starořečtině mdash |

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka jsou = tečka = čaacuterka = středniacutek

= dvojtečka = otazniacutek = vykřičniacutek Uvozovky se saacutezejiacute francouz-skeacute s oblyacutemi hroty směřujiacuteciacutemi ven a od uvozovaneacuteho textu se většinouneoddělujiacute žaacutednou mezerou εισαγωγικαlt

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι se

užiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

11

ApostrofApostrof se saacuteziacute stejnyacutem způsobem jako ve stareacute řečtině

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např πα-ρα-κα-λpoundω2 Skupina dvou souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo touto skupinou souhlaacutesek v opačneacutem přiacutepadě se děliacutemezi oběma souhlaacuteskami např λα-σπη (protože na σπ začiacutenaacute třebaslovo σπιθα) ale θαρ-ρος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovo nezačiacutenaacute na ρρ)3 Skupina třiacute a viacutece souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo alespoň na prvniacute dvě souhlaacutesky z teacuteto skupiny v opač-neacutem přiacutepadě zůstaacutevaacute prvniacute souhlaacuteska s předchaacutezejiacuteciacute samohlaacuteskou zby-tek skupiny přechaacuteziacute na novyacute řaacutedek např αι-σχρος (protože na σχzačiacutenaacute třeba slovo σχεδιο) ale αν-θρωπος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovonezačiacutenaacute na νθ)4 Uvnitř souhlaacuteskovyacutech digrafů microπ ντ γκ se nesmiacute dělit např

microπου-microπουκι πε-ντε microπα-γκετα5 Složenaacute slova se děliacute podle tyacutechž pravidel jako slova nesloženaacutenapř προ-σε-χω6 Samohlaacuteskoveacute digrafy dvojhlaacutesky nepraveacute diftongy a skupiny αυa ευ se při děleniacute považujiacute za jednu samohlaacutesku např νε-ραι-δαναυ-της

12

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

InterpunkcePro některaacute interpunkčniacute znameacutenka se užiacutevaacute jinyacutech znaků než v la-tince = tečka = čaacuterka = středniacutek a dvojtečka = otazniacutek vykřič-niacuteku kteryacute vypadaacute stejně jako v latince se užiacutevaacute jen vyacutejimečně a topouze v učebniciacutech a jinyacutech školskyacutech textechUvozovek se užiacutevaacute pouze ve školskyacutech textech a to v českeacutem prostřediacutevětšinou českyacutech mdash bdquo yuml Projevuje se však takeacute snaha saacutezet uvozovkyjako v novořečtině kde se saacutezejiacute francouzskeacute uvozovky se zaoblenyacutemihroty směřujiacuteciacutemi ven mdash lt od uvozovaneacuteho textu se tyto uvozovkyzpravidla neoddělujiacute žaacutednou mezerouKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute starořeckyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι seužiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

ApostrofApostrof je znameniacutem elize a nikdy se nesmiacute objevit na konci řaacutedkuStojiacute-li apostrof na konci slova saacuteziacute se za něj mezera jestliže všakstojiacute na začaacutetku slova mezera se saacuteziacute před něj např ην δrsquo εγpoundωπολλη rsquoστrsquo αναγ5η

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Souhlaacuteska kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskami děliacutese tak že přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek napřβα-σι-λι-5ος συ-νε-χω ει-σα-γω2 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami začiacutenaacute na liquidu (λ 4 micro ν a teacutež γ naacutesleduje-li 5 γ χ)děliacute se hned za touto liquidou např microαν-τις ε4-γmicroα αν-2ος αλ-σοςαλ-microα Vyacutejimkou je spojeniacute souhlaacutesek microν ktereacute tomuto pravidlu nepod-leacutehaacute např microε-microνηmicroαι (děleno podle bodu 6)3 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje zdvojenou souhlaacutesku děliacute se uvnitř teacuteto zdvojeneacutesouhlaacutesky např π4ατ-τω ιπ-πος4 Jestliže skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma sa-mohlaacuteskami obsahuje spojeniacute tenuis (π τ 5) + aspirata (3 2 χ) děliacutese uvnitř tohoto spojeniacute např Βα5-χος Σαπ-3poundω Ατ-2ις

8

5 Setkaacute-li se předpona ε5- εισ- π4οσ- δυσ- se slovotvornyacutem zaacutekla-dem začiacutenajiacuteciacutem na souhlaacutesku děliacute se na rozhraniacute obou čaacutestiacute napřε5-3ε4ω εισ-3ε4ω π4οσ-3ε4ω δυσ-3ο4ος6 Skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskamia na kterou se nevztahujiacute pravidla 2mdash5 děliacute se tak že celaacute přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např 5ο-πτω βα-5τ4ον7 Jestliže je koncovaacute samohlaacuteska jednoho slova elidovaacutena pak totoslovo tvořiacute se slovem naacutesledujiacuteciacutem jeden celek kteryacute se při děleniacute chovaacutejako by se jednalo o jedineacute slovo Proto by v mezeře za apostrofemnemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemu zlomu V přiacutepadě potřeby je možno dělitnapř 5α-τrsquo εmicroου γαλη-νrsquo ο4currenω πολ-λrsquo ελεγε takoveacutehle děleniacute připadaacutev uacutevahu zvlaacuteště tehdy když se jednaacute o předložku plus podstatneacute čipřiacutedavneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno Takeacute skupina tvořenaacute zaacuteporkou ου5resp ουχ a naacutesledujiacuteciacutem slovem je při děleniacute považovaacutena za jedineacute slovoa tak by ani mezi těmito dvěma slovy nemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemuzlomu

Starořeckaacute piacutesmaTeacuteměř po celeacute dvacaacuteteacute stoletiacute bylo u naacutes zvykem saacutezet starořečtinuskloněnyacutem (kurzivniacutem) piacutesmem Pokud bychom se rozhodli na tutotradici navaacutezat zvolili bychom si zřejmě piacutesmo Monotype Greek 91Užiacutevaacuteniacute skloněneacuteho piacutesma jsme označili jako zvyk a nikoli jako pravidloponěvadž se pro sazbu starořečtiny druhdy užiacutevalo i vzpřiacutemenyacutech piacutesemta je možno rozdělit do dvou skupin Zaprveacute se jednaacute o piacutesma kteraacutejsou v podstatě vzpřiacutemenou variantou kurzivy Zadruheacute jsou to piacutesmakteraacute majiacute vzhled jednotlivyacutech minuskulniacutech liter již na prvniacute pohledodlišnyacute od kurzivy předevšiacutem stiacutenovaacuteniacute je provedeno zcela jinak napřa times α e times ε n times ν f times φ u piacutesmene omiacutekron můžeme pozorovat žeosa stiacutenovaacuteniacute je nakloněna doprava o times ο piacutesmeno roacute miacutevaacute v těchtopiacutesmech teacuteměř svislou bdquopacičkuyuml r což zde působiacute naprosto přirozeněDo teacuteto druheacute skupiny patřiacute piacutesmo Monotype Greek 90 jehož tučnaacutevarianta nese označeniacute Monotype Greek 92V současneacute době kdy je patrně nejužiacutevanějšiacutem piacutesmem Times jetřeba miacutet na zřeteli že existuje i starořeckaacute varianta tohoto piacutesma mdashTimes New Roman Greek od piacutesmolijny Monotype k dispozici jsoučtyři standardniacute řezy zaacutekladniacute tučnyacute kurziva a tučnaacute kurziva Z na-biacutedky starořeckyacutech fontů piacutesmolijny Monotype jmenujme ještě piacutesmoPorson Greek ktereacute sice neniacute přiacuteliš vhodneacute pro použitiacute v českeacutem pro-střediacute nicmeacuteně v anglosaskeacutem prostřediacute platiacute za standard pro sazbustarořečtiny Zajiacutemaveacute jsou takeacute starořeckeacute fonty od firmy Linguistrsquos

9

Software tyto fonty mimo jineacute obsahujiacute textově kritickeacute značky pozor-nost si zasloužiacute předevšiacutem piacutesmo OdysseaŘeckaacute piacutesma o nichž jsme doposud hovořili jsou komerčniacutemi pro-dukty a za jejich užiacutevaacuteniacute se musiacute zaplatit (cena jednoho řezu se pohy-buje v řaacutedu stokorun) Nicmeacuteně existuje takeacute jedno velice pěkneacute volnědostupneacute piacutesmo mdash jmenuje se Omega Serif Greek a je součaacutestiacute systeacutemuΩTEX Toto piacutesmo je k dispozici ve všech čtyřech standardniacutech řezecha v raacutemci baliacuteku pbTEX bylo uzpůsobeno pro běžneacute užitiacute v typogra-fickeacutem systeacutemu TEX Řeckeacute ukaacutezky v teacuteto knize byly vysaacutezeny praacutevětiacutemto piacutesmem

10

NOVOŘEČTINA

AbecedaNovořeckaacute abeceda je shodnaacute se starořeckou avšak obvyklejšiacute jsouzde tvary piacutesmen θ κ ρ Y

DiakritikaTyacutechž diakritickyacutech znameacutenek jako ve stareacute řečtině užiacutevalo sei v řečtině noveacute až do roku 1982 Tehdy byl zaveden tzv monotonickyacutesysteacutem kteryacutem bylo zrušeno psaniacute přiacutedechů iota subscriptum a rozlišo-vaacuteniacute trojiacuteho přiacutezvuku přiacutezvučnaacute slabika se nyniacute označuje pouze akutemMiacutesto akutu se často užiacutevaacute svisleacute čaacuterky nebo obraacuteceneacuteho trojuacutehelniacutečkunapř καληmicroερα nebo καληmicro H

ερα Přiacutezvuk se označuje jen v minuskulniacutesazbě a to buď nad malyacutem piacutesmenem nebo vlevo nahoře vedle velkeacutehopiacutesmene např επιστηmicroη Ολυmicroπος Treacutemy se užiacutevaacute jak v minuskulniacutetak i v majuskulniacute sazbě např χαdegδευω = ΧΑ^∆ΕYΩ

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vět vlastniacutech jmen jmen měsiacutecůa jmen dnů v tyacutednu

ČiacutesliceČiacuteslic se užiacutevaacute zpravidla arabskyacutech Tisiacutece se oddělujiacute tečkou desetinyčaacuterkou Řadoveacute čiacuteslovky miacutevajiacute koncovku např 3ος = τριτος bdquoStaro-řeckeacuteyuml čiacuteslice se piacutešiacute jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech (asi jako u naacutes řiacutem-skeacute) přitom se užiacutevaacute minuskuliacute i majuskuliacute např ρηmicroατα βAgrave συζυγιαςΦιλιππος ΒAgrave Znak stigma se často nahrazuje spojeniacutem στ resp ΣΤznak koppa maacute poněkud jinou podobu než ve starořečtině mdash |

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka jsou = tečka = čaacuterka = středniacutek

= dvojtečka = otazniacutek = vykřičniacutek Uvozovky se saacutezejiacute francouz-skeacute s oblyacutemi hroty směřujiacuteciacutemi ven a od uvozovaneacuteho textu se většinouneoddělujiacute žaacutednou mezerou εισαγωγικαlt

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι se

užiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

11

ApostrofApostrof se saacuteziacute stejnyacutem způsobem jako ve stareacute řečtině

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např πα-ρα-κα-λpoundω2 Skupina dvou souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo touto skupinou souhlaacutesek v opačneacutem přiacutepadě se děliacutemezi oběma souhlaacuteskami např λα-σπη (protože na σπ začiacutenaacute třebaslovo σπιθα) ale θαρ-ρος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovo nezačiacutenaacute na ρρ)3 Skupina třiacute a viacutece souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo alespoň na prvniacute dvě souhlaacutesky z teacuteto skupiny v opač-neacutem přiacutepadě zůstaacutevaacute prvniacute souhlaacuteska s předchaacutezejiacuteciacute samohlaacuteskou zby-tek skupiny přechaacuteziacute na novyacute řaacutedek např αι-σχρος (protože na σχzačiacutenaacute třeba slovo σχεδιο) ale αν-θρωπος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovonezačiacutenaacute na νθ)4 Uvnitř souhlaacuteskovyacutech digrafů microπ ντ γκ se nesmiacute dělit např

microπου-microπουκι πε-ντε microπα-γκετα5 Složenaacute slova se děliacute podle tyacutechž pravidel jako slova nesloženaacutenapř προ-σε-χω6 Samohlaacuteskoveacute digrafy dvojhlaacutesky nepraveacute diftongy a skupiny αυa ευ se při děleniacute považujiacute za jednu samohlaacutesku např νε-ραι-δαναυ-της

12

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

5 Setkaacute-li se předpona ε5- εισ- π4οσ- δυσ- se slovotvornyacutem zaacutekla-dem začiacutenajiacuteciacutem na souhlaacutesku děliacute se na rozhraniacute obou čaacutestiacute napřε5-3ε4ω εισ-3ε4ω π4οσ-3ε4ω δυσ-3ο4ος6 Skupina souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi dvěma samohlaacuteskamia na kterou se nevztahujiacute pravidla 2mdash5 děliacute se tak že celaacute přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např 5ο-πτω βα-5τ4ον7 Jestliže je koncovaacute samohlaacuteska jednoho slova elidovaacutena pak totoslovo tvořiacute se slovem naacutesledujiacuteciacutem jeden celek kteryacute se při děleniacute chovaacutejako by se jednalo o jedineacute slovo Proto by v mezeře za apostrofemnemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemu zlomu V přiacutepadě potřeby je možno dělitnapř 5α-τrsquo εmicroου γαλη-νrsquo ο4currenω πολ-λrsquo ελεγε takoveacutehle děleniacute připadaacutev uacutevahu zvlaacuteště tehdy když se jednaacute o předložku plus podstatneacute čipřiacutedavneacute jmeacuteno nebo zaacutejmeno Takeacute skupina tvořenaacute zaacuteporkou ου5resp ουχ a naacutesledujiacuteciacutem slovem je při děleniacute považovaacutena za jedineacute slovoa tak by ani mezi těmito dvěma slovy nemělo dochaacutezet k řaacutedkoveacutemuzlomu

Starořeckaacute piacutesmaTeacuteměř po celeacute dvacaacuteteacute stoletiacute bylo u naacutes zvykem saacutezet starořečtinuskloněnyacutem (kurzivniacutem) piacutesmem Pokud bychom se rozhodli na tutotradici navaacutezat zvolili bychom si zřejmě piacutesmo Monotype Greek 91Užiacutevaacuteniacute skloněneacuteho piacutesma jsme označili jako zvyk a nikoli jako pravidloponěvadž se pro sazbu starořečtiny druhdy užiacutevalo i vzpřiacutemenyacutech piacutesemta je možno rozdělit do dvou skupin Zaprveacute se jednaacute o piacutesma kteraacutejsou v podstatě vzpřiacutemenou variantou kurzivy Zadruheacute jsou to piacutesmakteraacute majiacute vzhled jednotlivyacutech minuskulniacutech liter již na prvniacute pohledodlišnyacute od kurzivy předevšiacutem stiacutenovaacuteniacute je provedeno zcela jinak napřa times α e times ε n times ν f times φ u piacutesmene omiacutekron můžeme pozorovat žeosa stiacutenovaacuteniacute je nakloněna doprava o times ο piacutesmeno roacute miacutevaacute v těchtopiacutesmech teacuteměř svislou bdquopacičkuyuml r což zde působiacute naprosto přirozeněDo teacuteto druheacute skupiny patřiacute piacutesmo Monotype Greek 90 jehož tučnaacutevarianta nese označeniacute Monotype Greek 92V současneacute době kdy je patrně nejužiacutevanějšiacutem piacutesmem Times jetřeba miacutet na zřeteli že existuje i starořeckaacute varianta tohoto piacutesma mdashTimes New Roman Greek od piacutesmolijny Monotype k dispozici jsoučtyři standardniacute řezy zaacutekladniacute tučnyacute kurziva a tučnaacute kurziva Z na-biacutedky starořeckyacutech fontů piacutesmolijny Monotype jmenujme ještě piacutesmoPorson Greek ktereacute sice neniacute přiacuteliš vhodneacute pro použitiacute v českeacutem pro-střediacute nicmeacuteně v anglosaskeacutem prostřediacute platiacute za standard pro sazbustarořečtiny Zajiacutemaveacute jsou takeacute starořeckeacute fonty od firmy Linguistrsquos

9

Software tyto fonty mimo jineacute obsahujiacute textově kritickeacute značky pozor-nost si zasloužiacute předevšiacutem piacutesmo OdysseaŘeckaacute piacutesma o nichž jsme doposud hovořili jsou komerčniacutemi pro-dukty a za jejich užiacutevaacuteniacute se musiacute zaplatit (cena jednoho řezu se pohy-buje v řaacutedu stokorun) Nicmeacuteně existuje takeacute jedno velice pěkneacute volnědostupneacute piacutesmo mdash jmenuje se Omega Serif Greek a je součaacutestiacute systeacutemuΩTEX Toto piacutesmo je k dispozici ve všech čtyřech standardniacutech řezecha v raacutemci baliacuteku pbTEX bylo uzpůsobeno pro běžneacute užitiacute v typogra-fickeacutem systeacutemu TEX Řeckeacute ukaacutezky v teacuteto knize byly vysaacutezeny praacutevětiacutemto piacutesmem

10

NOVOŘEČTINA

AbecedaNovořeckaacute abeceda je shodnaacute se starořeckou avšak obvyklejšiacute jsouzde tvary piacutesmen θ κ ρ Y

DiakritikaTyacutechž diakritickyacutech znameacutenek jako ve stareacute řečtině užiacutevalo sei v řečtině noveacute až do roku 1982 Tehdy byl zaveden tzv monotonickyacutesysteacutem kteryacutem bylo zrušeno psaniacute přiacutedechů iota subscriptum a rozlišo-vaacuteniacute trojiacuteho přiacutezvuku přiacutezvučnaacute slabika se nyniacute označuje pouze akutemMiacutesto akutu se často užiacutevaacute svisleacute čaacuterky nebo obraacuteceneacuteho trojuacutehelniacutečkunapř καληmicroερα nebo καληmicro H

ερα Přiacutezvuk se označuje jen v minuskulniacutesazbě a to buď nad malyacutem piacutesmenem nebo vlevo nahoře vedle velkeacutehopiacutesmene např επιστηmicroη Ολυmicroπος Treacutemy se užiacutevaacute jak v minuskulniacutetak i v majuskulniacute sazbě např χαdegδευω = ΧΑ^∆ΕYΩ

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vět vlastniacutech jmen jmen měsiacutecůa jmen dnů v tyacutednu

ČiacutesliceČiacuteslic se užiacutevaacute zpravidla arabskyacutech Tisiacutece se oddělujiacute tečkou desetinyčaacuterkou Řadoveacute čiacuteslovky miacutevajiacute koncovku např 3ος = τριτος bdquoStaro-řeckeacuteyuml čiacuteslice se piacutešiacute jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech (asi jako u naacutes řiacutem-skeacute) přitom se užiacutevaacute minuskuliacute i majuskuliacute např ρηmicroατα βAgrave συζυγιαςΦιλιππος ΒAgrave Znak stigma se často nahrazuje spojeniacutem στ resp ΣΤznak koppa maacute poněkud jinou podobu než ve starořečtině mdash |

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka jsou = tečka = čaacuterka = středniacutek

= dvojtečka = otazniacutek = vykřičniacutek Uvozovky se saacutezejiacute francouz-skeacute s oblyacutemi hroty směřujiacuteciacutemi ven a od uvozovaneacuteho textu se většinouneoddělujiacute žaacutednou mezerou εισαγωγικαlt

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι se

užiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

11

ApostrofApostrof se saacuteziacute stejnyacutem způsobem jako ve stareacute řečtině

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např πα-ρα-κα-λpoundω2 Skupina dvou souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo touto skupinou souhlaacutesek v opačneacutem přiacutepadě se děliacutemezi oběma souhlaacuteskami např λα-σπη (protože na σπ začiacutenaacute třebaslovo σπιθα) ale θαρ-ρος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovo nezačiacutenaacute na ρρ)3 Skupina třiacute a viacutece souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo alespoň na prvniacute dvě souhlaacutesky z teacuteto skupiny v opač-neacutem přiacutepadě zůstaacutevaacute prvniacute souhlaacuteska s předchaacutezejiacuteciacute samohlaacuteskou zby-tek skupiny přechaacuteziacute na novyacute řaacutedek např αι-σχρος (protože na σχzačiacutenaacute třeba slovo σχεδιο) ale αν-θρωπος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovonezačiacutenaacute na νθ)4 Uvnitř souhlaacuteskovyacutech digrafů microπ ντ γκ se nesmiacute dělit např

microπου-microπουκι πε-ντε microπα-γκετα5 Složenaacute slova se děliacute podle tyacutechž pravidel jako slova nesloženaacutenapř προ-σε-χω6 Samohlaacuteskoveacute digrafy dvojhlaacutesky nepraveacute diftongy a skupiny αυa ευ se při děleniacute považujiacute za jednu samohlaacutesku např νε-ραι-δαναυ-της

12

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

Software tyto fonty mimo jineacute obsahujiacute textově kritickeacute značky pozor-nost si zasloužiacute předevšiacutem piacutesmo OdysseaŘeckaacute piacutesma o nichž jsme doposud hovořili jsou komerčniacutemi pro-dukty a za jejich užiacutevaacuteniacute se musiacute zaplatit (cena jednoho řezu se pohy-buje v řaacutedu stokorun) Nicmeacuteně existuje takeacute jedno velice pěkneacute volnědostupneacute piacutesmo mdash jmenuje se Omega Serif Greek a je součaacutestiacute systeacutemuΩTEX Toto piacutesmo je k dispozici ve všech čtyřech standardniacutech řezecha v raacutemci baliacuteku pbTEX bylo uzpůsobeno pro běžneacute užitiacute v typogra-fickeacutem systeacutemu TEX Řeckeacute ukaacutezky v teacuteto knize byly vysaacutezeny praacutevětiacutemto piacutesmem

10

NOVOŘEČTINA

AbecedaNovořeckaacute abeceda je shodnaacute se starořeckou avšak obvyklejšiacute jsouzde tvary piacutesmen θ κ ρ Y

DiakritikaTyacutechž diakritickyacutech znameacutenek jako ve stareacute řečtině užiacutevalo sei v řečtině noveacute až do roku 1982 Tehdy byl zaveden tzv monotonickyacutesysteacutem kteryacutem bylo zrušeno psaniacute přiacutedechů iota subscriptum a rozlišo-vaacuteniacute trojiacuteho přiacutezvuku přiacutezvučnaacute slabika se nyniacute označuje pouze akutemMiacutesto akutu se často užiacutevaacute svisleacute čaacuterky nebo obraacuteceneacuteho trojuacutehelniacutečkunapř καληmicroερα nebo καληmicro H

ερα Přiacutezvuk se označuje jen v minuskulniacutesazbě a to buď nad malyacutem piacutesmenem nebo vlevo nahoře vedle velkeacutehopiacutesmene např επιστηmicroη Ολυmicroπος Treacutemy se užiacutevaacute jak v minuskulniacutetak i v majuskulniacute sazbě např χαdegδευω = ΧΑ^∆ΕYΩ

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vět vlastniacutech jmen jmen měsiacutecůa jmen dnů v tyacutednu

ČiacutesliceČiacuteslic se užiacutevaacute zpravidla arabskyacutech Tisiacutece se oddělujiacute tečkou desetinyčaacuterkou Řadoveacute čiacuteslovky miacutevajiacute koncovku např 3ος = τριτος bdquoStaro-řeckeacuteyuml čiacuteslice se piacutešiacute jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech (asi jako u naacutes řiacutem-skeacute) přitom se užiacutevaacute minuskuliacute i majuskuliacute např ρηmicroατα βAgrave συζυγιαςΦιλιππος ΒAgrave Znak stigma se často nahrazuje spojeniacutem στ resp ΣΤznak koppa maacute poněkud jinou podobu než ve starořečtině mdash |

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka jsou = tečka = čaacuterka = středniacutek

= dvojtečka = otazniacutek = vykřičniacutek Uvozovky se saacutezejiacute francouz-skeacute s oblyacutemi hroty směřujiacuteciacutemi ven a od uvozovaneacuteho textu se většinouneoddělujiacute žaacutednou mezerou εισαγωγικαlt

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι se

užiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

11

ApostrofApostrof se saacuteziacute stejnyacutem způsobem jako ve stareacute řečtině

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např πα-ρα-κα-λpoundω2 Skupina dvou souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo touto skupinou souhlaacutesek v opačneacutem přiacutepadě se děliacutemezi oběma souhlaacuteskami např λα-σπη (protože na σπ začiacutenaacute třebaslovo σπιθα) ale θαρ-ρος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovo nezačiacutenaacute na ρρ)3 Skupina třiacute a viacutece souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo alespoň na prvniacute dvě souhlaacutesky z teacuteto skupiny v opač-neacutem přiacutepadě zůstaacutevaacute prvniacute souhlaacuteska s předchaacutezejiacuteciacute samohlaacuteskou zby-tek skupiny přechaacuteziacute na novyacute řaacutedek např αι-σχρος (protože na σχzačiacutenaacute třeba slovo σχεδιο) ale αν-θρωπος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovonezačiacutenaacute na νθ)4 Uvnitř souhlaacuteskovyacutech digrafů microπ ντ γκ se nesmiacute dělit např

microπου-microπουκι πε-ντε microπα-γκετα5 Složenaacute slova se děliacute podle tyacutechž pravidel jako slova nesloženaacutenapř προ-σε-χω6 Samohlaacuteskoveacute digrafy dvojhlaacutesky nepraveacute diftongy a skupiny αυa ευ se při děleniacute považujiacute za jednu samohlaacutesku např νε-ραι-δαναυ-της

12

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

NOVOŘEČTINA

AbecedaNovořeckaacute abeceda je shodnaacute se starořeckou avšak obvyklejšiacute jsouzde tvary piacutesmen θ κ ρ Y

DiakritikaTyacutechž diakritickyacutech znameacutenek jako ve stareacute řečtině užiacutevalo sei v řečtině noveacute až do roku 1982 Tehdy byl zaveden tzv monotonickyacutesysteacutem kteryacutem bylo zrušeno psaniacute přiacutedechů iota subscriptum a rozlišo-vaacuteniacute trojiacuteho přiacutezvuku přiacutezvučnaacute slabika se nyniacute označuje pouze akutemMiacutesto akutu se často užiacutevaacute svisleacute čaacuterky nebo obraacuteceneacuteho trojuacutehelniacutečkunapř καληmicroερα nebo καληmicro H

ερα Přiacutezvuk se označuje jen v minuskulniacutesazbě a to buď nad malyacutem piacutesmenem nebo vlevo nahoře vedle velkeacutehopiacutesmene např επιστηmicroη Ολυmicroπος Treacutemy se užiacutevaacute jak v minuskulniacutetak i v majuskulniacute sazbě např χαdegδευω = ΧΑ^∆ΕYΩ

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute piacutesmeno se piacuteše na začaacutetku vět vlastniacutech jmen jmen měsiacutecůa jmen dnů v tyacutednu

ČiacutesliceČiacuteslic se užiacutevaacute zpravidla arabskyacutech Tisiacutece se oddělujiacute tečkou desetinyčaacuterkou Řadoveacute čiacuteslovky miacutevajiacute koncovku např 3ος = τριτος bdquoStaro-řeckeacuteyuml čiacuteslice se piacutešiacute jen ve zvlaacuteštniacutech přiacutepadech (asi jako u naacutes řiacutem-skeacute) přitom se užiacutevaacute minuskuliacute i majuskuliacute např ρηmicroατα βAgrave συζυγιαςΦιλιππος ΒAgrave Znak stigma se často nahrazuje spojeniacutem στ resp ΣΤznak koppa maacute poněkud jinou podobu než ve starořečtině mdash |

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka jsou = tečka = čaacuterka = středniacutek

= dvojtečka = otazniacutek = vykřičniacutek Uvozovky se saacutezejiacute francouz-skeacute s oblyacutemi hroty směřujiacuteciacutemi ven a od uvozovaneacuteho textu se většinouneoddělujiacute žaacutednou mezerou εισαγωγικαlt

DiastoleacutePro diastoleacute kteraacute graficky odlišuje zaacutejmeno οτι od spojky οτι se

užiacutevaacute obyčejneacute čaacuterky před niž ani za niž se nesaacuteziacute žaacutednaacute mezera

11

ApostrofApostrof se saacuteziacute stejnyacutem způsobem jako ve stareacute řečtině

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např πα-ρα-κα-λpoundω2 Skupina dvou souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo touto skupinou souhlaacutesek v opačneacutem přiacutepadě se děliacutemezi oběma souhlaacuteskami např λα-σπη (protože na σπ začiacutenaacute třebaslovo σπιθα) ale θαρ-ρος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovo nezačiacutenaacute na ρρ)3 Skupina třiacute a viacutece souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo alespoň na prvniacute dvě souhlaacutesky z teacuteto skupiny v opač-neacutem přiacutepadě zůstaacutevaacute prvniacute souhlaacuteska s předchaacutezejiacuteciacute samohlaacuteskou zby-tek skupiny přechaacuteziacute na novyacute řaacutedek např αι-σχρος (protože na σχzačiacutenaacute třeba slovo σχεδιο) ale αν-θρωπος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovonezačiacutenaacute na νθ)4 Uvnitř souhlaacuteskovyacutech digrafů microπ ντ γκ se nesmiacute dělit např

microπου-microπουκι πε-ντε microπα-γκετα5 Složenaacute slova se děliacute podle tyacutechž pravidel jako slova nesloženaacutenapř προ-σε-χω6 Samohlaacuteskoveacute digrafy dvojhlaacutesky nepraveacute diftongy a skupiny αυa ευ se při děleniacute považujiacute za jednu samohlaacutesku např νε-ραι-δαναυ-της

12

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

ApostrofApostrof se saacuteziacute stejnyacutem způsobem jako ve stareacute řečtině

Děleniacute slovPro děleniacute slov platiacute tato pravidla1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např πα-ρα-κα-λpoundω2 Skupina dvou souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo touto skupinou souhlaacutesek v opačneacutem přiacutepadě se děliacutemezi oběma souhlaacuteskami např λα-σπη (protože na σπ začiacutenaacute třebaslovo σπιθα) ale θαρ-ρος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovo nezačiacutenaacute na ρρ)3 Skupina třiacute a viacutece souhlaacutesek mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se takže celaacute přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek začiacutenaacute-linějakeacute řeckeacute slovo alespoň na prvniacute dvě souhlaacutesky z teacuteto skupiny v opač-neacutem přiacutepadě zůstaacutevaacute prvniacute souhlaacuteska s předchaacutezejiacuteciacute samohlaacuteskou zby-tek skupiny přechaacuteziacute na novyacute řaacutedek např αι-σχρος (protože na σχzačiacutenaacute třeba slovo σχεδιο) ale αν-θρωπος (protože žaacutedneacute řeckeacute slovonezačiacutenaacute na νθ)4 Uvnitř souhlaacuteskovyacutech digrafů microπ ντ γκ se nesmiacute dělit např

microπου-microπουκι πε-ντε microπα-γκετα5 Složenaacute slova se děliacute podle tyacutechž pravidel jako slova nesloženaacutenapř προ-σε-χω6 Samohlaacuteskoveacute digrafy dvojhlaacutesky nepraveacute diftongy a skupiny αυa ευ se při děleniacute považujiacute za jednu samohlaacutesku např νε-ραι-δαναυ-της

12

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

LATINA

AbecedaLatinskaacute abeceda maacute 24 piacutesmen a b c d e f g h i k l m n o

p q r s t u v x y z Po vzoru Řiacutemanů označujeme piacutesmenem i jaksamohlaacutesku [i] tak souhlaacutesku [j] např slovo ignis se čte [ignis] kdežtoslovo iam se čte [jam] Avšak na rozdiacutel od Řiacutemanů v piacutesmu rozlišujemehlaacutesky [u] a [v] např ursa vapor Umbria Vergilius toto rozlišovaacuteniacuteneniacute ovšem zcela důsledneacute neboť piacutesmeno u ve skupinaacutech qu ngu a vět-šinou takeacute su se čte jako [v] např aqua lingua suadeo Pouze vyacutejimečněse můžeme setkat s tiacutem že hlaacutesky [u] a [v] nejsou vůbec rozlišovaacuteny (tatopraxe se objevuje předevšiacutem v některyacutech zahraničniacutech ediciacutech latinskyacutechtextů) v tom přiacutepadě se pro označeniacute obou hlaacutesek užiacutevaacute maleacuteho piacutes-mene u a velkeacuteho piacutesmene V např ursa uapor Vmbria VergiliusPiacutesmeno k se zachovalo jen v několika maacutelo slovech např KalendaeSlitků ae a œ resp AElig a Œ se dnes v sazbě latiny neužiacutevaacute

DiakritikaV souvislyacutech latinskyacutech textech se diakritickyacutech znameacutenek zpravi-dla neužiacutevaacute Zcela jinak je tomu s diakritikou ve slovniacuteciacutech mluvniciacutecha učebniciacutech Dlouheacute samohlaacutesky se zde obvykle označujiacute vodorovnoučaacuterkou např dıligo Je-li třeba zdůraznit že některaacute samohlaacuteska jekraacutetkaacute děje se tak pomociacute obloučku např venit Samohlaacuteska kteraacutemůže byacutet vyslovena dlouze i kraacutetce byacutevaacute označena kombinaciacute vodo-rovneacute čaacuterky a obloučku např pr˘opago Pokud se setkajiacute vedle sebe dvěsamohlaacutesky ktereacute by mohly tvořit dvojhlaacutesku ale v daneacutem přiacutepadě jinetvořiacute klade se nad druhou z obou samohlaacutesek treacutema např coercereTreacutema se ovšem nikdy nekombinuje se znameacutenkem kvantity neboť jižz tohoto znameacutenka vyplyacutevaacute že se v daneacutem přiacutepadě o dvojhlaacutesku ne-jednaacuteV některyacutech zvlaacuteštniacutech situaciacutech se pomociacute akutu vyznačuje slovniacuteči rytmickyacute přiacutezvuk přitom se akut klade nad samohlaacutesku přiacutezvučneacuteslabiky např dominus Setkaacute-li se akut se znameacutenkem kvantity kladese nad toto znameacutenko např laudacuteabam vacuteenit V přiacutepadě že přiacutezvučnaacuteslabika obsahuje dvojhlaacutesku akut se obyčejně klade nad druhou sa-mohlaacutesku teacuteto dvojhlaacutesky např caelum

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacutešiacute vlastniacute jmeacutena a slova od nichodvozenaacute např Roma Romanus Latine Psaniacute velkeacuteho piacutesmene na

13

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

začaacutetku vět neniacute však zcela samozřejmeacute Někteřiacute vydavateleacute staryacutech la-tinskyacutech textů vyznačujiacute velkyacutem piacutesmenem začaacutetek každeacute věty zatiacutemcojiniacute vydavateleacute užiacutevajiacute velkeacuteho piacutesmene jen na začaacutetku většiacutech vyacuteznamo-vyacutech celků jako jsou odstavce nebo kapitoly V moderniacutech latinskyacutechtextech se velkeacute piacutesmeno objevuje zpravidla na začaacutetku každeacute věty

ČiacuteslicePro zaacutepis čiacutesel v řiacutemskeacute čiacuteselneacute soustavě se užiacutevaacute sedmi piacutesmen latin-skeacute abecedy mdash I V X L C D M mdash kteraacute označujiacute hodnoty 1 510 50 100 500 1000 Ostatniacute hodnoty se vyjadřujiacute sklaacutedaacuteniacutem těchtosedmi zaacutekladniacutech znaků přičemž platiacute tato pravidla hodnoty stejnyacutechznaků zapsanyacutech vedle sebe se sčiacutetajiacute je-li znak nižšiacute hodnoty napsaacutenza znakem vyššiacute hodnoty pak se obě hodnoty sčiacutetajiacute (aditivniacute prin-cip) je-li znak vyššiacute hodnoty napsaacuten za znakem nižšiacute hodnoty pak seod vyššiacute hodnoty odečiacutetaacute nižšiacute hodnota (subtraktivniacute princip) Řiacutemaneacuteraději užiacutevali aditivniacute princip i v přiacutepadech kdy my upřednostňujemeprincip subtraktivniacute což se odraacutežiacute v ediciacutech staryacutech latinskyacutech textůA tak tam nachaacuteziacuteme IIII miacutesto IV VIIII miacutesto IX LXXXX miacutestoXC atdPři zaacutepisu řaacutedů vyššiacutech než tisiacutec se užiacutevaacute obraacuteceneacuteho piacutesmene C10 000 = CCICC 100 000 = CCCICCC 1 000 000 = CCCCICCCCčiacuteslo 1 000 se může zapsat takeacute jako CIC Mimoto lze tisiacutece vyjaacutedřittak že se nad tisiacuteckraacutet menšiacute čiacuteslo položiacute vodorovnaacute čaacutera např III =3000 XXX = 30 000 C = 100 000 M = 1000 000V moderniacutech latinskyacutech textech se běžně vyskytujiacute arabskeacute čiacutesliceVe staryacutech latinskyacutech textech se za řadovyacutemi čiacuteslovkami většinoutečka nepiacuteše a ani žaacutednyacutem jinyacutem způsobem nebyacutevajiacute formaacutelně odlišenyod čiacuteslovek zaacutekladniacutech V moderniacutech latinskyacutech textech je odlišovaacuteniacuteřadovyacutech čiacuteslovek od čiacuteslovek zaacutekladniacutech celkem pestreacute Někteřiacute novola-tiniacuteci oba druhy čiacuteslovek formaacutelně nijak neodlišujiacute jiniacute piacutešiacute za řadovyacutemičiacuteslovkami tečku poměrně obliacutebeneacute je uvaacuteděniacute koncovky v horniacutem in-dexu u řadovyacutech čiacuteslovek a konečně se tu takeacute uplatňuje italskaacute praxecož znamenaacute že koncovka v horniacutem indexu stojiacute pouze u řadovyacutech čiacuteslo-vek vyjaacutedřenyacutech arabskyacutemi čiacuteslicemi kdežto řadoveacute čiacuteslovky vyjaacutedřeneacuteřiacutemskyacutemi čiacuteslicemi nejsou nijak zvlaacuteště označeny

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacuteka vykřičniacutek jsou stejnaacute jako v češtině

14

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

Uvozovek se v českeacutem prostřediacute užiacutevaacute většinou českyacutech mdash bdquo yuml Pro-jevuje se však takeacute snaha saacutezet francouzskeacute uvozovky s hroty směřujiacute-ciacutemi ven mdash laquo raquoKladeniacute interpunkce nemaacute pevnyacutech pravidel a proto se jednotliviacutevydavateleacute latinskyacutech textů obvykle řiacutediacute zaacutesadami platnyacutemi pro jejichmateřskyacute jazyk

Děleniacute slovStanoveniacute pravidel děleniacute latinskyacutech slov představuje poněkud složityacuteprobleacutem na jedneacute straně maacuteme vyacuteklady řiacutemskyacutech gramatiků na stranědruheacute praxi naacutepisů a rukopisů podepřenou svědectviacutem prozodie a ro-maacutenskyacutech jazyků přitom si oba tyto prameny poznaacuteniacute jak se v latinědělila slova na slabiky odporujiacute Poněvadž řiacutemštiacute gramatikoveacute v pod-statě nekriticky přejali vyacuteklady o děleniacute slov od svyacutech řeckyacutech vzorů zdaacutese že je rozumnějšiacute opiacuterat se o pravidla stanovenaacute na zaacutekladě pramenudruheacuteho V souladu s tiacutemto uacutesudkem pbTEX což je baliacutek typografickyacutechnaacutestrojů pro klasickeacute filology nabiacuteziacute automatickeacute děleniacute latinskyacutech slovpodle těchto pravidel1 Děliacute se jen před souhlaacuteskami2 Nelze dělit uvnitř skupin ph th ch pl pr tl tr cl cr bl br dldr gl gr phl phr thl thr chl chr fl fr gn rh tyto skupiny jsoudaacutele označovaacuteny jako bdquonedělitelneacute skupiny souhlaacutesekyuml3 Skupina qu se považuje za jedinou souhlaacutesku4 Skupina ngu nepodleacutehaacute děleniacute slov5 Skupiny sua sua sue sue nepodleacutehajiacute děleniacute slov6 Jestliže skupina jedneacute nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezidvěma samohlaacuteskami nekončiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml aniskupinou souhlaacuteska + h ani piacutesmenem x nebo z děliacute se tak že posledniacutesouhlaacuteska přechaacuteziacute spolu s druhou samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemcopřiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacutevajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konciřaacutedku např do-mi-nus tem-pus ser-vus cap-tus faus-tus sanc-tusIsth-mus7 Jestliže skupina dvou nebo viacutece souhlaacutesek kteraacute stojiacute ve slově mezi

dvěma samohlaacuteskami končiacute bdquonedělitelnou skupinou souhlaacutesekyuml děliacute setak že tato bdquonedělitelnaacute skupina souhlaacutesekyuml přechaacuteziacute spolu s druhou sa-mohlaacuteskou na novyacute řaacutedek zatiacutemco přiacutepadneacute zbyacutevajiacuteciacute souhlaacutesky zůstaacute-vajiacute s prvniacute samohlaacuteskou na konci řaacutedku např Te-thys li-bri Mi-thrama-gnus tem-plum cas-tra Pyr-rhus pul-chra mons-tro8 Jestliže se u slova s předponou rozhraniacute mezi tou předponou a slo-votvornyacutem zaacutekladem nekryje s potenciaacutelniacutem miacutestem děleniacute nalezenyacutem

15

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

podle bodů 6 a 7 pak je potenciaacutelniacute miacutesto děleniacute v uacuteseku mezi zmiacuteně-nyacutem rozhraniacutem a nejbližšiacute samohlaacuteskou zleva i zprava neplatneacute napřconsto pereo subluo Podobně je tomu u složenyacutech slov zde ovšemhrajiacute jistou roli i jineacute okolnosti (např zda je prvniacute složka elidovaacutena činikoli)

16

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

ITALŠTINA

AbecedaItalskaacute abeceda maacute 21 piacutesmen oproti standardniacute latinkoveacute abeceděv niacute totiž chybiacute piacutesmena j k x y w kteraacute se objevujiacute pouze v ciziacutechslovech Samohlaacutesky mohou byacutet opatřeny gravisem (`) a akutem (acute)

Velkaacute piacutesmenaJe třeba upozornit předevšiacutem na naacutesledujiacuteciacute přiacutepady psaniacute velkyacutechpočaacutetečniacutech piacutesmen1 tituly a hodnosti ktereacute jsou spjaty s konkreacutetniacute osobou např ilPapa 2 naacutezvy různyacutech instituciacute a organizaciacute i když jsou obecnějšiacuteho cha-rakteru např la Chiesa 3 naacutezvy svaacutetků např la Pentecoste 4 naacutezvy staletiacute např il Duecento 5 jmeacutena naacuterodů a obyvatel někdy se piacutešiacute teacutež s malyacutem piacutesmenem6 v dopisech osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena tyacutekajiacuteciacute se společenskyvyacuteše postavenyacutech adresaacutetůJestliže je naacutezev tvořen z viacutece slov piacutešiacute se s velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesme-nem všechna kromě předložek a členů např Confederazione GeneraleItaliana del Lavoro

ČiacutesliceŘadoveacute čiacuteslovky se označujiacute buď arabskyacutemi čiacuteslicemi s připojenoukoncovkou v horniacutem indexu (o pro mužskyacute rod a pro ženskyacute rod)nebo řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi za nimiž se nepiacuteše koncovka ani tečka to-hoto druheacuteho způsobu se užiacutevaacute předevšiacutem u jmen panovniacuteků a papežůnapř 3o = terzo 4a = quarta Vittorio Emanuele II (= secondo)Giovanni XXIII (= ventitreesimo)V datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např il 14 maggio il 31 dicembre aleil 1o luglio

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka středniacutek dvojtečka otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute stejnyacutem způsobem jako v češtiněUvozovek se užiacutevaacute francouzskyacutech Saacutezejiacute se hroty ven a někdy se oduvozovaneacuteho textu oddělujiacute zuacuteženou mezerou jindy je můžeme vidětod uvozovaneacuteho textu neodděleneacute

17

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

Čaacuterkou se oddělujiacute jednotliveacute členy vyacutečtu (pokud nejsou spojeny slu-čovaciacute spojkou e) vokativy volneacute přiacutevlastky a přiacutestavky různeacute vsuvkyodporovaciacute věty takoveacute vztažneacute věty ktereacute nejsou nezbytneacute pro smyslvěty řiacutediacuteciacute nebo ktereacute se nevztahujiacute ke slovu bezprostředně předchaacute-zejiacuteciacutemu (jinak se věty vztažneacute čaacuterkou neoddělujiacute) přiacuteslovečnaacute určeniacutepolovětneacute konstrukce vedlejšiacute věty předchaacutezejiacute-li větu hlavniacute

Děleniacute slov1 Jedna souhlaacuteska mezi dvěma samohlaacuteskami děliacute se tak že přechaacuteziacutespolu s naacutesledujiacuteciacute samohlaacuteskou na novyacute řaacutedek např ca-de-re2 Děliacute se mezi zdvojenyacutemi souhlaacuteskami (skupina cq je považovaacutenaza zdvojeneacute q) např ter-ra ac-qua3 Děliacute se uvnitř skupiny l r m n + souhlaacuteska např cam-po ar-co4 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + l r např li-bro5 Nelze dělit uvnitř skupin ch gh gn např re-gno6 Nelze dělit uvnitř skupiny s + jinaacute souhlaacuteska než s napřdi-scor-so mo-stra-re avšak clas-si-co7 Složenaacute slova a slova s předponami se obyčejně děliacute stejně jakoslova jednoduchaacute občas se však můžeme setkat s tiacutem že se tato slovanejdřiacuteve děliacute na sveacute složky a ty se pak teprve děliacute podle vyacuteše uvedenyacutechpravidel např di-sinteresse nebo dis-interesse8 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu proto se daneacuteslovo děliacute už po předchaacutezejiacuteciacute slabice či až před slabikou naacutesledujiacuteciacutenapř nel-lrsquoaccademia nebo nellrsquoac-cademia

18

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

FRANCOUZŠTINA

AbecedaFrancouzskaacute abeceda maacute všechna piacutesmena standardniacute latinkoveacute abe-cedy některaacute z nich mohou byacutet opatřena akutem (acute) gravisem (`)cirkumflexem (ˆ) treacutemou (uml) a ceacutedillem (cedil) e a e u a e ı o u eı u c Diakritickyacutech znameacutenek se zaacutesadně užiacutevaacute i u velkyacutech piacutesmenobčas však byacutevaacute tato zaacutesada porušovaacutena Mimoto se ve francouzštiněvyskytuje ligatura œ resp Œ např cœur Œdipe

Velkaacute piacutesmenaVelkeacute počaacutetečniacute piacutesmeno se piacuteše1 na začaacutetku nadpisů vět a veršů v dopisech na začaacutetku prvniacute větykteraacute se od osloveniacute odděluje čaacuterkou2 ve vlastniacutech jmeacutenech (s velkyacutem piacutesmenem se piacuteše pouze prvniacutesubstantivum a přiacutep adjektivum pokud tomu substantivu předchaacuteziacutenebo pokud je k němu připojeno spojovniacutekem k vlastniacutem jmeacutenůmje třeba počiacutetat naacutezvy některyacutech historickyacutech obdobiacute [např le MoyenAge la Renaissance] slova lrsquoEacutetat staacutetlsquo lrsquoEacuteglise ciacuterkevlsquo a obecnaacute slovaužitaacute v alegorickeacutem symbolickeacutem či personifikovaneacutem vyacuteznamu jako letombeau du Soldat inconnu le Loup et lrsquoAgneau s malyacutem piacutesmenemse piacutešiacute obecnaacute jmeacutena v zeměpisnyacutech naacutezvech adjektiva odvozenaacute odvlastniacutech jmen označeniacute jazyků)3 k vyjaacutedřeniacute uacutecty (předevšiacutem ve slovech Monsieur Madame Ma-demoiselle osobniacute a přivlastňovaciacute zaacutejmena druheacute osoby se v dopisechpiacutešiacute s malyacutem piacutesmenem)

ZkratkyNejčastěji jsou zkratky tvořeny naacutesledujiacuteciacutemi třemi způsoby1 Zachovaacute se jen počaacutetečniacute piacutesmeno nebo skupina počaacutetečniacutech piacutes-men zkracovaneacuteho slova takovaacute zkratka je pak zakončena tečkou napřM = Monsieur ch = chapitre s = siecle teacutel = teacuteleacutephone2 Zachovaacute se začaacutetek a konec zkracovaneacuteho slova vnitřniacute čaacutest sevynechaacute za tiacutemto typem zkratek se tečka nepiacuteše někdy byacutevaacute koncovaacutečaacutest zkratky vysaacutezena v horniacutem indexu např Mlle nebo Mlle = Made-moiselle Dr nebo Dr = Docteur bd = boulevard3 Iniciaacuteloveacute zkratky jsou tvořeny počaacutetečniacutemi piacutesmeny jednotlivyacutechsložek viacuteceslovneacuteho naacutezvu Pokud se takovaacute zkratka vyslovuje tak že sehlaacuteskuje po jednotlivyacutech piacutesmenech užiacutevaacute se velkyacutech piacutesmen a za kaž-dyacutem z nich může byacutet tečka současnaacute praxe ovšem směřuje k potlačeniacute

19

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

těchto teček např SNC F nebo SNCF Pokud se však iniciaacutelovaacutezkratka vysloviacute jako by se jednalo o jedno samostatneacute slovo piacuteše sebez teček a naviacutec se často piacuteše velkeacute piacutesmeno jen na začaacutetku a ostatniacutepiacutesmena jsou malaacute např UNESCO nebo UnescoZa značkami fyzikaacutelniacutech jednotek se tečka zaacutesadně nepiacuteše např h =heure mn = minute s = seconde m = metre cm = centimetre kg =kilogramme

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacute-ženou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325Řadoveacute čiacuteslovky se označujiacute koncovkou vysaacutezenou v horniacutem indexu1er = premier 1ere nebo 1re = premiere 2nd = second 2nde = seconde ostatniacute řadoveacute čiacuteslovky majiacute jednotně koncovku e přiacutep po staršiacutemzpůsobu eme či ieme např 5e nebo 5eme nebo 5ieme = cinquiemeV datech se užiacutevaacute zaacutekladniacutech čiacuteslovek s vyacutejimkou prvniacuteho dne v mě-siacuteci kteryacute maacute čiacuteslovku řadovou např le 16 janvier le 31 mars ale le1er juinČasoveacute uacutedaje se zapisujiacute tak že se mezi hodiny a minuty vložiacute piacutes-

meno h ktereacute je po obou stranaacutech obklopeno mezerou např le trainpartit a 14 h 36Řiacutemskyacutech čiacuteslic se užiacutevaacute předevšiacutem ve jmeacutenech panovniacuteků a k ozna-čeniacute staletiacute V panovnickyacutech jmeacutenech jsou zaacutekladniacute čiacuteslovky (tedy bezkoncovky) s vyacutejimkou jedničky kteraacute se piacuteše jako čiacuteslovka řadovaacute Řiacutem-skeacute čiacuteslice označujiacuteciacute stoletiacute se saacutezejiacute z kapitaacutelek Např Napoleacuteon IerLouis XVI vivait au XVIIIe siecle Pro přehlednost a snazšiacute čteniacute se le-topočty vyjaacutedřeneacute řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi členiacute pomociacute mezery na skupinynapř M CM LIXČiacuteselnaacute přiacuteslovce primo secundo tertio atd označujiacuteciacute pořadiacute se

saacutezejiacute s koncovkou o v horniacutem indexu 1o 2o 3o atd

InterpunkceTečka a čaacuterka se saacutezejiacute těsně k předchaacutezejiacuteciacutemu slovu Před dvojtečkustředniacutek otazniacutek a vykřičniacutek se ve francouzskeacute sazbě klade mezera v niacutežsamozřejmě neniacute povolen řaacutedkovyacute zlom Před dvojtečku se saacuteziacute mezerao velikosti čtvrtiny čtverčiacuteku kdežto před středniacutekem otazniacutekem a vy-křičniacutekem byacutevaacute mezera o velikosti jen asi osminy čtverčiacuteku V dnešniacutedobě se však toto rozlišovaacuteniacute dvojiacute velikosti mezery před interpunkč-niacutemi znameacutenky vytraacuteciacute a před dvojtečku středniacutek otazniacutek a vykřičniacutek

20

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

se jednotně saacuteziacute buď obyčejnaacute nezlomitelnaacute mezera nebo zuacuteženaacute nezlo-mitelnaacute mezera Pomlčka se odděluje mezerou z obou stranČaacuterkou se oddělujiacute souřadneacute věty a větneacute členy nejsou-li spojenyspojkami et ou ni řiacutediacuteciacute věty ktereacute naacutesledujiacute po větě vedlejšiacute (viacute-ceslovnaacute) přiacuteslovečnaacute určeniacute a přiacuteslovečneacute polovětneacute konstrukce pokudstojiacute na začaacutetku věty vytčeneacute větneacute členy přiacutestavky osloveniacute datuma miacutesto (např Paris le 29 juin 2002 ) zkratka etc na konci vyacutečtuNaopak čaacuterkou se neoddělujiacute vztažneacute věty ktereacute jsou nezbytneacute prosmysl věty řiacutediacuteciacute obsahoveacute věty některeacute přiacuteslovečneacute věty naacutesledujiacute-lipo sveacute větě řiacutediacuteciacute věty a větneacute členy připojeneacute spojkami et ou niv poměru slučovaciacutemUvozovek se užiacutevaacute tzv francouzskyacutech a to s hroty směřujiacuteciacutemi venOd uvozovaneacuteho textu se uvozovky oddělujiacute stejnou mezerou jakaacute seklade před dvojtečku Je-li do přiacutemeacute řeči vložena uvozovaciacute věta je od-dělena čaacuterkami aniž by se před niacute uvozovky uzavřely a za niacute znovuotevřely Jestliže za přiacutemou řečiacute věta daacutele pokračuje piacuteše se čaacuterka ažza uvozovkami a to jen v přiacutepadě že přiacutemaacute řeč nekončiacute vykřičniacutekemani otazniacutekem Pokud text kteryacute je již saacutem v uvozovkaacutech maacute obsa-hovat vnořenyacute uvozovanyacute vyacuteraz užije se dvojityacutech anglickyacutech uvozo-vek ktereacute se od uvozovaneacuteho textu neoddělujiacute žaacutednou mezerou Přiacute-klad laquo Trois ans auparavant continue-t-il lrsquoAssembleacutee nationale avaitouvert sa premiere seacuteance en criant ldquoVive le Roi rdquo raquo

ApostrofApostrof značiacute vypuštěnou samohlaacutesku a saacuteziacute se bez mezer napřlrsquoage drsquoor

Děleniacute slov1 Zaacutekladniacutem principem děleniacute slov je rozděleniacute na slabiky v souladus francouzskou vyacuteslovnostiacute např beau-coup2 Pro potřeby děleniacute slov se předpoklaacutedaacute že každeacute piacutesmeno e mezi

souhlaacuteskami či na konci slova po souhlaacutesce tvořiacute slabiku i když se toto enevyslovuje (tzv němeacute e) např sa-me-di chan-te3 Samohlaacutesky stojiacuteciacute těsně vedle sebe se nerozdělujiacute např creacutea-tiontheacuteo-rie crayon4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že patřiacute k naacutesle-

dujiacuteciacute samohlaacutesce např mu-ni-ci-pa-li-teacute5 Skupina dvou souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami (vyjma přiacutepady v naacute-sledujiacuteciacutem bodě) děliacute se tak že prvniacute souhlaacuteska patřiacute k předchaacutezejiacuteciacutesamohlaacutesce druhaacute k naacutesledujiacuteciacute např ap-por-ter

21

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

6 Nelze dělit uvnitř skupiny souhlaacuteska + r nebo l a uvnitř souhlaacutes-kovyacutech spřežek gn ch ph th s těmito skupinami se zachaacuteziacute jako bykaždaacute z nich byla jedniacutem samostatnyacutem piacutesmenem např li-vre ma-chi-ne7 Skupina třiacute souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že prvniacutedvě souhlaacutesky patřiacute k předchaacutezejiacuteciacute samohlaacutesce třetiacute pak k samohlaacutescenaacutesledujiacuteciacute vyacutejimku opět tvořiacute skupiny uvedeneacute v bodě 6 např fonc-tion ale im-pro-vi-ser Podobně se děliacute i skupiny čtyř souhlaacutesek napřdeacute-mons-tra-tion8 Nelze dělit uvnitř skupiny samohlaacuteska + x resp x + samohlaacuteskanapř Alexan-dre ale ex-cu-ser tex-ti-le9 Předpony se oddělujiacute od slovniacuteho zaacutekladu i zde však může byacutet dě-leno podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel např subs-tan-tif leacutepe sub-stan-tifPři odděleniacute předpony muže dojiacutet k děleniacute mezi dvěma samohlaacuteskamijinak nepřiacutepustneacutemu např preacute-oc-cu-peacute Takeacute ostatniacute složenaacute slova seděliacute podle svyacutech etymologickyacutech složek např atmo-sphere10 Těsně za apostrofem nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku nyacutebrž musiacute naacute-sledovat alespoň jedna slabika naacutesledujiacuteciacuteho slova např lrsquoal-lu-met-te11 Pokud je spojovniacutek součaacutestiacute rozdělovaneacuteho slova děliacute se přede-všiacutem v něm přitom spojovniacutek zůstaacutevaacute na konci řaacutedku a na dalšiacutem řaacutedkuse už neopakuje12 Vklaacutedaacute-li se při inverzniacutem pořaacutedku slov mezi sloveso a zaacutejmenopiacutesmeno t je třeba dělit před niacutem a nikoli za niacutem např aime-t-il13 Nežaacutedouciacute je děleniacute kraacutetkyacutech slov jako mode aussi Protože přiděleniacute slov nesmiacute na konci řaacutedku zůstat pouze jedno piacutesmeno nelzevůbec dělit slova jako ici age apod Neniacute takeacute přiacuteliš vhodneacute oddělitposledniacute slabiku slova tvořenou němyacutem e např pren-dre

22

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

NĚMČINA

AbecedaVedle běžnyacutech piacutesmen latinky maacute německaacute abeceda přehlasovanaacute piacutes-mena A a O o U u a typicky německeacute piacutesmeno szlig (ostreacute es Eszett)Na ostreacute es se dnes pohliacutežiacute jako na samostatneacute piacutesmeno ačkoli je to svyacutempůvodem ligatura Tento původ maacute za naacutesledek že k minuskulniacutemu szligneexistuje majuskulniacute varianta a proto se ve verzaacutelkoveacute a kapitaacutelkoveacutesazbě běžně nahrazuje zdvojenyacutem SS např STRASSE pouze pokudje třeba v odůvodněnyacutech přiacutepadech odlišit ss a szlig může se miacutesto szlig saacute-zet SZ např Masse = MASSE Maszlige = MASZE obyčejně ale Massei Maszlige = MASSE

Ligatury (slitky)V tradičniacute německeacute sazbě se kromě běžnyacutech ligatur ff fi fl objevujiacuteligatury ft ch ck tyto tři posledně jmenovaneacute ligatury jsou dnes užspiacuteše vzaacutecnostiacute Ligatury se saacutezejiacute jen když přiacuteslušnaacute piacutesmena naacuteležejiacuteteacutemuž kmeni např schaffen erfinden fliegen heftig kochen backen Li-gatura tedy nestojiacute na hranici mezi kmenem a přiacuteponou např hoflichich kaufte vyacutejimku tvořiacute ligatura fi kteraacute se saacuteziacute i v tomto přiacutepaděnapř haufig Pokud se ve složenině na hranici dvou kmenů resp před-pony a kmene setkajiacute piacutesmena kteraacute mohou tvořit ligaturu ligatury seneužije a to ani v přiacutepadě styku piacutesmen f a i např Schaffell KaufleuteAuflage Schilfinsel Vypadne-li však jedno piacutesmeno f na hranici mezijedniacutem kmenem končiacuteciacutem na ff a druhyacutem začiacutenajiacuteciacutem f užije se liga-tury např Schiffahrt Ligatury se teacutež saacutezejiacute na konci zkratek jestližezkratka končiacute dvěma piacutesmeny kteraacute mohou tvořit ligaturu např Aufl(ale Auflage) Ve slovanskyacutech vlastniacutech jmeacutenech se ck jako ligatura ni-kdy nesaacuteziacute např Kopeckyacute Potocki V přiacutepadě pochybnosti je zapotřebiacuteřiacutedit se rozloženiacutem slova na jednotliveacute slabiky to se tyacutekaacute zejmeacutena sku-pin třiacute piacutesmen neboť němečtiacute sazeči trojityacutech ligatur neužiacutevajiacute napřaffig knifflig

Pravopisnaacute reformaTakřka po celeacute 20 stol platily v německeacutem jazykoveacutem prostřediacute pra-vopisneacute zaacutesady stanoveneacute r 1901 na II ortografickeacute konferenci v Ber-liacuteně Po celeacute toto obdobiacute se objevovaly dalšiacute naacutevrhy jak vylepšit ně-meckyacute pravopis Tyto snahy vyuacutestily v pravopisnou reformu kteraacute vešlav platnost 1 srpna 1998 do r 2005 však trvaacute přechodneacute obdobiacute kdy jemožno užiacutevat stareacuteho i noveacuteho pravopisu Reforma se tyacutekaacute předevšiacutem

23

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

staacutetniacutech instituciacute (školy a uacuteřady) pro něž je novyacute německyacute pravopis zaacute-vaznyacute Očekaacutevaacute se ale že se noveacutemu pravopisu postupně přizpůsobiacute i ši-rokaacute veřejnost pro niž však zůstaacutevaacute nezaacutevaznyacutem Proto se i po r 2005budou velmi často objevovat texty psaneacute podle staryacutech pravopisnyacutechzaacutesad V souvislosti s touto reformou pozbyacutevaacute nakladatelstviacute Dudenvyacutehradniacuteho praacuteva regulovat německyacute pravopisReforma zasahuje do naacutesledujiacuteciacutech šesti oblastiacute pravopisu1 přiřazeniacute piacutesmen jednotlivyacutem hlaacuteskaacutem (včetně psaniacute ciziacutech slov)2 psaniacute dohromady a zvlaacutešť3 psaniacute spojovniacuteku4 psaniacute velkyacutech a malyacutech piacutesmen5 interpunkce6 děleniacute slovV praxi se novaacute pravidla z největšiacute čaacutesti tyacutekajiacute psaniacute ssszlig uveďme si

proto přiacuteslušneacute pravidloPiacutesmeno szlig se piacuteše pouze po dlouheacute samohlaacutesce a po dvojhlaacutesce napřMaszlig mdash Maszlige gieszligen mdash gieszligt atd po kraacutetkeacute samohlaacutesce se miacutesto szligpiacuteše vyacutehradně ss např dass Fluss passen passt atdS ostatniacutemi pravidly je možno podrobně se seznaacutemit v přiacuteručce Du-den Die deutsche Rechtschreibung resp v konkurenčniacute publikaci odnakladatelstviacute Bertelsmann Die deutsche Rechtschreibung Mimoto jemožno otaacutezky ohledně pravopisu gramatiky a interpunkce adresovat nabezplatnou jazykovou poradnu Wahrig-Sprachberatung jejiacutež adresa jehttpwwwwahrig-sprachberatungde

Velkaacute piacutesmenaS velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem se piacuteše1 prvniacute slovo věty a nadpisu2 všechna substantiva3 všechny ostatniacute slovniacute druhy jestliže jich je užito v substantivniacuteplatnosti (zpravidla teacutež přibiacuterajiacute člen) sem patřiacute mj skloňovanaacute adjek-tiva po neurčityacutech čiacuteslovkaacutech jako alles etwas nichts apod např allesGute etwas Wichtiges nichts Schlechtes 4 adjektiva pokud spolu se substantivem tvořiacute pevneacute označeniacute jedi-nečneacuteho zeměpisneacuteho historickeacuteho nebo jineacuteho pojmu (jmeacutena staacutetů or-ganizaciacute osob apod) např der Stille Ozean der Dreiszligigjahrige Kriegdie Vereinten Nationen 5 adjektiva na -(i)sch odvozenaacute od jmen osob pokud ozna-

čujiacute přiacutemou naacuteležitost k přiacuteslušneacute osobě např die LutherischeBibelubersetzung ale die lutherischen Kirchen podle novyacutech pravidel

24

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

jsou tato adjektiva v obou přiacutepadech s malyacutem piacutesmenem pouze přiodděleniacute apostrofem se piacuteše vždy velkeacute piacutesmeno např der OhmrsquoscheWiderstand adjektiva na -istisch se piacutešiacute i nadaacutele s malyacutem piacutesmenemnapř marxistische Geschichtsauffassung 6 adjektiva na -er odvozenaacute od miacutestniacutech jmen napřMunchner Bier 7 čiacuteslovky v pevnyacutech označeniacutech majiacuteciacutech charakter vlastniacutech jmennapř die Zehn Gebote der Erste Mai 8 osobniacute zaacutejmeno Sie a přivlastňovaciacute zaacutejmeno Ihr při onikaacuteniacute9 zaacutejmena Du Dein Ihr Euer v dopisech podle novyacutech pravidels malyacutem piacutesmenem du dein ihr euer 10 samostatnaacute piacutesmena např von A bis Z S-Laut podle noveacutehopravopisu s-Laut

ZkratkyBez tečky se piacutešiacute zkratky ktereacute označujiacute metrickeacute a na desiacutetkoveacutesoustavě založeneacute miacutery a vaacutehy chemickeacute prvky světoveacute strany měnoveacutejednotky normovaneacute časoveacute jednotky daacutele zkratky ktereacute se vyslovujiacutetak že se hlaacuteskujiacute po jednotlivyacutech piacutesmenech např m = Meter g =Gramm H = Wasserstoff N = Norden SSW = Sudsudwest DM =Deutsche Mark min = Minute s = Sekunde BRD = BundesrepublikDeutschland Pkw (PKW) = PersonenkraftwagenNaopak s tečkou se piacutešiacute zkratky ktereacute se při čteniacute nahrazujiacute celyacutemslovem jež bylo zkraacuteceno daacutele zkratky označujiacuteciacute nemetrickeacute a na de-siacutetkoveacute soustavě nezaloženeacute miacutery např S = Seite Bd = Band Nr =Nummer Anm = Anmerkung Dtzd = Dutzend In = Inch Mon =Monat Min = Minute Sek = SekundeUvedenaacute pravidla o psaniacute tečky za zkratkami majiacute početneacute vyacutejimkyZkratky zpravidla nepřibiacuterajiacute skloňovaciacute koncovky Je-li přece třebazdůraznit skloňovaacuteniacute pak v přiacutepadě že posledniacute piacutesmeno zkratky jeshodneacute s posledniacutem piacutesmenem zkracovaneacuteho slova připojiacute se skloňo-vaciacute koncovka před tečku např die Bde = die Bande dem Hrn =dem Herrn v opačneacutem přiacutepadě se skloňovaciacute koncovka připojuje až zatečku např des Jhs = des Jahrhunderts die Jhe = die JahrhunderteU zkratek bez tečky lze v genitivu singulaacuteru muž a stř rodu a v plu-raacutelu všech třiacute rodů připojit koncovku -s např des Pkws die Pkws dieAGs des EKGs die EKGs Koncovku však nikdy nepřibiacuterajiacute zkratkychemickyacutech prvků světovyacutech stran a měnovyacutech a měrnyacutech jednotekZkratek měrnyacutech jednotek může byacutet užito pouze tehdy když přednimi stojiacute čiacuteslice mezi čiacutesliciacute a zkratkou nesmiacute dojiacutet ke zlomu řaacutedku

25

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

Zkratek S Bd Nr Anm se užiacutevaacute pouze pokud jim nepředchaacuteziacutečlen ani žaacutedneacute čiacuteslo např siehe S 5 ale auf der Seite 5 8 BandU zkratek složenyacutech z viacutece čaacutestiacute se za tečkou mezi jednotlivyacutemi čaacutestmisaacuteziacute zuacuteženaacute mezera v niacutež nesmiacute dojiacutet k řaacutedkoveacutemu zlomu např z Bd h u dglmZkratek by se nemělo užiacutevat na začaacutetku věty nyacutebrž by na začaacutetkuvěty měly byacutet nahrazeny celyacutem vyacuterazem kteryacute zkracujiacute a to zejmeacutenatehdy když se jednaacute o viacuteceslovnyacute vyacuteraz např z B rarr zum Beispiel

ČiacutesliceViacutecemiacutestnaacute čiacutesla se rozdělujiacute do třiacutemiacutestnyacutech skupin oddělenyacutech zuacuteže-nou mezerou desetiny se oddělujiacute čaacuterkou např 38 68325 Za čiacuteslicemiv platnosti řadovyacutech čiacuteslovek se piacuteše tečka Rozsah u letopočtů se vy-značuje lomiacutetkem pokud je koncovyacute letopočet toho rozsahu vyjaacutedřenve zkraacuteceneacute podobě např 200102 191418

Různeacute značkyTeplotniacute stupně se saacutezejiacute tak že se mezi čiacuteslici a značku pro stupeňklade mezera piacutesmeno označujiacuteciacute stupnici naacutesleduje bez mezery např8 C V ostatniacutech přiacutepadech se značka pro stupeň saacuteziacute bez mezery těsněza čiacuteslici např 50 nordlicher BreitePřed značkami a permil se saacuteziacute zuacuteženaacute mezera v odvozeninaacutech a slo-

ženinaacutech tato mezera odpadaacute např 100 8ig 5-KlauselZnačky S se užiacutevaacute jen ve spojeniacute s naacutesledujiacuteciacute čiacutesliciacute pluraacutel se značiacutezdvojenyacutem SS např S 9 der S 17 SS 10 bis 15 SS 10mdash15Jako značky odkazujiacuteciacute na poznaacutemky pod čarou se preferujiacute čiacuteslicevysaacutezeneacute v horniacutem indexu bez zaacutevorky Pokud se tyto značky setkajiacutes interpunkciacute platiacute toto tyacutekaacute-li se poznaacutemka celeacute věty stojiacute značka zainterpunkciacute vztahuje-li se poznaacutemka pouze na předchoziacute vyacuteraz stojiacuteznačka před interpunkciacute

InterpunkceInterpunkčniacute znameacutenka tečka čaacuterka dvojtečka středniacutek otazniacutekvykřičniacutek a pomlčka se saacutezejiacute jako v češtiněVe zpraacutevaacutech ze sportu může pomlčka zastupovat slůvko gegen v ta-

koveacutem přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute s mezerou po obou stranaacutech napřSchalke 04 mdash Eintracht Frankfurt 13 Pomlčkou byacutevaacute často nahrazo-vaacuteno takeacute slůvko bis v tomto přiacutepadě se pomlčka saacuteziacute bez mezer napřSprechstunde 8mdash11 Uhr Burgstraszlige 14mdash16 das Buch darf 10mdash12Euro kosten er hat eine Lange von 6mdash8 Metern 4mdash5mal U čiacutesel

26

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

domů může byacutet miacutesto pomlčky ve stejneacutem vyacuteznamu spojovniacutek nebo lo-miacutetko např Burgstraszlige 14-16 nebo Burgstraszlige 1416 Bis ovšem nesmiacutebyacutet nahrazeno pomlčkou pokud je při vyjaacutedřeniacute rozsahu doprovaacutezenoslůvkem von bylo by tedy špatně např die Tagung dauerte vom 5mdash9MaiNěmčina užiacutevaacute uvozovek bdquo yuml přiacutep raquo laquo Ve Švyacutecarsku se však saacuteziacutefrancouzskaacute podoba laquo raquo Jako vnitřniacutech uvozovek v již uvozovkamiohraničeneacutem textu se užiacutevaacute jednoduchyacutech uvozovek lsquo Jednotliveacuteciziacute slovo či slovniacute spojeniacute se daacutevaacute do německyacutech uvozovek např Derbdquoguardiayuml ist mit unserem Schutzmann zu vergleichen kdežto v přiacutepaděceleacute cizojazyčneacute věty či odstavce se saacutezejiacute uvozovky způsobem v přiacutesluš-neacutem jazyce obvyklyacutem např Cavours letzte Worte waren laquoFrate frateLibera chiesa in libero statoraquo Ein englisches Sprichwort lautet ldquoEarlyto bed and early to rise makes a man healthy wealthy and wiserdquoČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech pravidel oddělujiacute1 vytčeneacute (zdůrazněneacute) větneacute členy např Ein Marchen aus uralten

Zeiten das kommt mir nicht aus dem Sinn Sie sollen ihn nicht habenden freien deutschen Rein Am Sonntag dem 13 August 1961 2 přiacutestavky3 shodneacute přiacutevlastky stojiacute-li za substantivem4 osloveniacute5 citoslovce a slova vyjadřujiacuteciacute souhlas či nesouhlas (ja nein)6 několikanaacutesobneacute větneacute členy nejsou-li spojeny slučovaciacute vylučo-vaciacute nebo srovnaacutevaciacute spojkou7 větneacute členy spojeneacute odporovaciacute spojkou (aber sondern jedoch)

nebo dvojityacutemi vyacuterazy (bald mdash bald teils mdash teils einerseits mdash an-der[er]seits ob mdash ob)8 rozviteacute infinitivy s zu za rozvityacute infinitiv se považujiacute takeacute daacutele ne-

rozviteacute infinitivy perfekta pasiacuteva a teacutež infinitivy doplněneacute pouze vyacuterazyum zu ohne zu (an)statt zu als zu 9 participia jsou-li rozvita třeba jen jedniacutem členem10 vsuvky (mohou byacutet teacutež ohraničeny pomlčkami nebo uzavřeny dozaacutevorek)11 dvě hlavniacute věty majiacute-li společnyacute alespoň jeden větnyacute člen od-dělujiacute se od sebe čaacuterkou pokud jsou spojeny odporovaciacute spojkou nebopokud mezi nimi neniacute žaacutednaacute spojka např Fritz hat in der Schule einegute Mathematikarbeit Hans einen schlechten Aufsatz geschrieben Wirhaben das Verlorene lange gesucht aber nicht gefunden

27

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

12 dvě hlavniacute věty nemajiacute-li společnyacute žaacutednyacute větnyacute člen a to i tehdykdyž jsou spojeny spojkami und nebo oder např Die Sache interessiertmich sehr und ich wurde mich gern irgendwie daran beteiligen13 hlavniacute a vedlejšiacute věta14 dvě vedlejšiacute věty pokud v přiacutepadě že jsou stejneacuteho druhu a stej-neacuteho stupně podřaděniacute nejsou spojeny spojkou und nebo oder 15 přiacutemaacute řeč pokud za niacute věta daacutele pokračuje přitom se tato čaacuterkapiacuteše až za koncovyacutemi uvozovkami pokud však přiacutemaacute řeč končiacute vykřič-niacutekem nebo otazniacutekem čaacuterka se za uvozovkami už nepiacuteše např bdquoIchglaube nichtyuml sagte Franz bdquodaszlig du recht hastyuml ale bdquoGenugt dasyumlfragte Paul16 dovětky uvozeneacute slovy das heiszligt zum Beispiel und zwar apodČaacuterkou se podle staryacutech pravopisnyacutech neoddělujiacute1 dva větneacute členy nebo dvě hlavniacute věty ktereacute majiacute společnyacute alespoňjeden větnyacute člen pokud jsou spojeny slučovaciacute (und sowie sowohl mdashalswie auch weder mdash noch) vylučovaciacute (oder beziehungsweise [bzw]entweder mdash oder) či srovnaacutevaciacute (als wie) spojkou např Entweder hatHerr Schulze oder Herr Meyer den Vorfall beobachtet und bei der Polizeiangezeigt2 zdvořilostniacute čaacutestice bitte 3 nerozvityacute infinitiv s zu 4 rozvityacute infinitiv s zu pokud a) je začleněn doprostřed věty řiacutediacuteciacute

např Ich hatte diese Reise zu unternehmen schon lange im Sinn b) stojiacutena začaacutetku věty jakožto podmět např Den verdachtigen Mann in derMenge zu finden war gar nicht so einfach c) je rozdělen tak že jednajeho čaacutest je na začaacutetku věty řiacutediacuteciacute druhaacute na konci např Die Schuldenbeantrage ich ohne Erhebung von Gebuhren zu erlassen d) pokud jezaacutevislyacute na slovesech sein haben pflegen scheinen vermogen a na slo-vesech drohen versprechen v určiteacutem vyacuteznamu např Das gerammteBoot drohte in kurzer Zeit unterzugehen5 předložka entsprechend (nepovažuje se za participium)Novaacute pravidla upravujiacute vyacutešeuvedeneacute zaacutesady užiacutevaacuteniacute čaacuterky tak žečaacuterka neniacute povinnaacute 1 mezi dvěma samostatnyacutemi hlavniacutemi větami spo-jenyacutemi spojkou und nebo oder 2 u infinitivniacutech a participiaacutelniacutech va-zeb Naopak nově se zavaacutediacute povinneacute psaniacute čaacuterky takeacute za přiacutemou řečiacuteukončenou vykřičniacutekem či otazniacutekem naacutesleduje-li uvozovaciacute věta napřbdquoGenugt dasyuml fragte Paul

28

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

ApostrofPokud stojiacute apostrof na začaacutetku slova saacuteziacute se před niacutem normaacutelniacute me-zera např aber rsquos kam anders Vyacutejimkou jsou některaacute obvyklaacute spojeniacutekde se mezera před apostrofem nesaacuteziacute sichrsquos gehtrsquos kommtrsquos

SpojovniacutekKdyž se za sebou setkaacute viacutece složenyacutech slov jimž je některaacute sou-čaacutest společnaacute piacuteše se ta součaacutest jen u jedneacute ze složenin a u ostat-niacutech se nahrazuje spojovniacutekem např Ein- und Ausgang Ecke Muller-und Schulzestraszlige Gepackannahme- und -ausgabestelle Backerei- undKonditoreimaschinen und -gerate Takoveacute užitiacute spojovniacuteku je nepřiacute-pustneacute u neodlučitelnyacutech předpon např nelze psaacutet Ge- und VerbotBe- und Entwasserung nyacutebrž miacutesto toho je třeba psaacutet Gebot und Ver-bot Bewasserung und EntwasserungDlouheacute a nepřehledneacute složeniny je možno spojovniacutekem rozdělit naněkolik čaacutestiacute např Kraftfahrzeug-Reparaturwerkstatten Spojovniacutekemse takeacute oddělujiacute jednopiacutesmenneacute součaacutesti složenyacutech slov např Schluszlig-sDehnungs-h I-Punkt Daacutele se spojovniacuteku užiacutevaacute u různorodyacutech slože-nin typu 34-l-Flasche u složenyacutech označeniacute pro barvy vyskytuje-li sekaždaacute z jednotlivyacutech diacutelčiacutech barev zvlaacutešť a teacutež nejednaacute-li se o heraldickeacutebarvy např ein blau-rotes Kleid (= červeneacute a modreacute pruhy) ale einblaurotes Kleid (= fialovaacute barva) die schwarzrotgoldene Fahne u rozvi-tyacutech substantivizovanyacutech infinitivů např das Hand-in-Hand-Arbeitenavšak das Inkrafttreten u složenin jejichž součaacutestiacute je viacuteceslovneacute jmeacutenonapř Karl-Marx-Platz přiacutepadně teacutež u složenin s jednoslovnyacutem jmeacute-nem maacute-li byacutet zdůrazněno např Schubert-Konzert Někdy spojovniacuteksloužiacute k rozlišeniacute vyacuteznamu např Druck-Erzeugnis times Drucker-ZeugnisGrundung times Grun-DungPodle staryacutech pravopisnyacutech pravidel se spojovniacutek psal povinně u slo-ženyacutech substantiv u nichž se na rozhraniacute dvou kmenů setkaly tři stejneacutesamohlaacutesky např Kaffee-Ersatz See-Elefant u adjektiv však nikolinapř seeerfahren takeacute se spojovniacutek neměl psaacutet při styku třiacute souhlaacuteseknapř Sauerstoffflasche Novaacute pravidla jsou v užiacutevaacuteniacute spojovniacuteku bene-volentnějšiacute a ve všech uvedenyacutech přiacutepadech styku třiacute piacutesmen dovolujiacutepsaacutet se spojovniacutekem i bez něj Naopak však ve složeninaacutech s čiacutesliciacute pře-depisujiacute novaacute pravidla psaacutet povinně spojovniacutek oproti stareacutemu způsobupsaniacute bez něj např postaru 8jahrig ponovu 8-jahrig toto pravidlo seale nevztahuje na přiacutepony a tak se ponovu stejně jako postaru piacutešenapř der 68er

29

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

VyznačovaacuteniacutePro vyznačovaacuteniacute se užiacutevaacute polotučneacuteho piacutesma kurzivy prostrkaacutevaacuteniacuteverzaacutelek či kapitaacutelek V prostrkaacutevaneacute sazbě se prostrkaacutevaacuteniacute zpravidla ne-tyacutekaacute tečky uvozovek a čiacuteslic Při zvyacuterazňovaacuteniacute vlastniacutech jmen je skloňo-vaciacute koncovka -s zvyacuterazněna spolu se jmeacutenem napřMeyers Lexikon naproti tomu přiacutepona -sche se nezvyacuterazňuje např der VirchowscheVersuch Jestliže je uzavřen do zaacutevorek text kteryacute je saacutezen zčaacutesti zaacute-kladniacutem řezem piacutesma a zčaacutesti takeacute vyznačovaciacutem řezem obě zaacutevorky sezpravidla saacutezejiacute ze zaacutekladniacuteho řezu

Děleniacute slov1 Jednoduchaacute německaacute slova a německaacute slova odvozenaacute pomociacute přiacute-pon se děliacute podle slabik2 Pokud se vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesek může se mezi nimi dělitjestliže spolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku (aa ee oo) dlouheacute ie nebodvojhlaacutesku (ai ei au eu au) např Feu-er Trau-ung Podle staryacutechpravidel však nelze oddělit takovou samohlaacutesku kteraacute sama o sobě tvořiacuteslabiku podle novyacutech pravidel to lze např postaru Rui-ne ponovu Ru-i-ne3 Pokud slovo začiacutenaacute dvojhlaacuteskou nebo zdvojenou samohlaacuteskou lzeji oddělit např Aa-chen Ei-sen Eu-le4 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami děliacute se tak že naacuteležiacute k naacutesle-dujiacuteciacute slabice např Waa-ge Schie-fer Freu-de5 Se spřežkami ch sch a piacutesmenem szlig se zachaacuteziacute jako by to byla

jedinaacute souhlaacuteska např po-chen rau-schen flei-szligig6 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se děliacute tak že jen posledniacutesouhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice např Wen-dung Ern-te Drechs-ler sin-ken schimp-fen Wes-pe Hit-ze wech-seln Fin-ger Stad-teJak je vidět platiacute toto pravidlo i o skupinaacutech nk pf sp tz chs ng dt7 Spojeniacute piacutesmen ck se děliacute jako k-k např bak-ken Wek-ker Zuk-

ker Podle novyacutech pravidel je však skupina ck nedělitelnaacute např ba-ckenWe-cker Zu-cker8 Spojeniacute piacutesmen st je podle staryacutech pravidel nedělitelneacute podle no-vyacutech je dělitelneacute např postaru We-sten Fen-ster ponovu Wes-tenFens-ter9 Složenaacute slova a slova s předponou se nejdřiacuteve děliacute na sveacute složkya ty se pak děliacute na slabiky např Diens-tag Haus-tur tat-kraftig rarr tat-kraf-tig Fenster-glas rarr Fen-ster-glas melde-pflichtig rarr mel-de-pflich-tig Todes-anzeige rarr To-des-an-zei-ge

30

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

10 Dloužiciacute h ktereacute vypadlo ve slovech Hoheit Rauheit RoheitZaheit se neuplatňuje ani při děleniacute slov Ho-heit Rau-heit Ro-heitZa-heit V noveacutem pravopise se však piacuteše Rohheit a Zahheit11 Složenaacute slova kteraacute často již jako takovaacute nejsou pociťovaacutena sepodle novyacutech pravidel mohou dělit buď staryacutem způsobem (tj jako slo-ženiny) nebo jako jednoduchaacute slova např postaru pouze ein-an-derwar-um vor-an her-ein be-ob-ach-ten ponovu ei-nan-der nebo ein-an-der wa-rum nebo war-um vo-ran nebo vor-an he-rein nebo her-einbe-o-bach-ten nebo be-ob-ach-ten12 Když se u složenyacutech slov setkajiacute tři stejneacute souhlaacutesky na hranicidvou kmenů piacutešiacute se podle staryacutech pravidel jen dvě jestliže za toutoskupinou bezprostředně naacutesleduje samohlaacuteska avšak při děleniacute tako-vyacutech slov se piacutešiacute všechny tři souhlaacutesky např Schiffahrt rarr Schiff-fahrtBrennessel rarr Brenn-nessel Bettuch rarr Bett-tuch Vyacutejimkou jsou slovaMit-tag den-noch Drit-teil ta se i podle novyacutech pravidel piacutešiacute jen sedvěma souhlaacuteskami13 Pokud se v ciziacutech slovech vedle sebe setkaacute viacutece samohlaacutesekmůže se mezi nimi dělit (podobně jako u německyacutech slov) jestližespolu netvořiacute zdvojenou samohlaacutesku nebo dvojhlaacutesku např Jubila-um Individu-um na-iv Oze-an prami-ieren Koffe-in avšakMee-tingBeef-steak Toi-let-te Trou-ba-dour Platiacute teacutež pravidlo o samohlaacutescekteraacute samostatně tvořiacute slabiku např postaru na-tio-nal ponovu na-ti-o-nal14 Jedna souhlaacuteska mezi samohlaacuteskami se i v ciziacutech slovech děliacute takže naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice přitom se se spřežkami ch sch ph thrh zachaacuteziacute jako by to byla jedinaacute souhlaacuteska např Epo-che Is-chiasHa-schee Geogra-phie Ty-phus Ame-thyst Diph-therie Diar-rho15 Skupina souhlaacutesek mezi samohlaacuteskami se takeacute v ciziacutech slovechděliacute tak že posledniacute souhlaacuteska naacuteležiacute k naacutesledujiacuteciacute slabice vyacutejimkouje zde skupina p t k b d g + l nebo r daacutele skupina gn a skupinast uvnitř nichž se dělit nesmiacute V novyacutech pravidlech je tato vyacutejimkanezaacutevaznaacute Např postaru pouze Ka-ste Pu-bli-kum Fa-brik Ka-planLe-pra Tun-dra Spek-trum Ra-glan Po-grom Zy-klus Mi-kro-phonSi-gnal ponovu teacutežKas-te Pub-li-kum Fab-rik Kap-lan Lep-ra Tund-ra Spekt-rum Rag-lan Pog-rom Zyk-lus Mik-ro-phon Sig-nal16 Složenaacute ciziacute slova se děliacute podle jednotlivyacutech složek např Pad-ago-

gik Chir-urg All-er-gie Nost-al-gie He-li-ko-pter par-al-lel u někte-ryacutech složenyacutech ciziacutech slov se Duden od tohoto pravidla odchyacutelil a na-vrhoval dělit např ab-strakt Ab-stinent Ab-szeszlig Tran-sit Epi-sodeNovaacute pravidla sice připouštějiacute uvedenyacute způsob děleniacute složenyacutech ciziacutech

31

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

slov vedle toho však nově zavaacutedějiacute možnost dělit složenaacute ciziacute slova takjako by se jednalo o jednoduchaacute německaacute slova např Pa-da-go-gikChi-rurg Al-ler-gie Nos-tal-gie He-li-kop-ter pa-ral-lel17 Nesmiacute se dělit tak aby se oddělovalo jedineacute piacutesmeno např jenepřiacutepustneacute A-bend o-ben O-hi-o Treu-e Novaacute pravidla připouštějiacuteoddělit jedineacute piacutesmeno na začaacutetku slova (A-bend o-ben O-hio) nikolivšak na konci slova (nelze tedy dělit Ohi-o Treu-e)18 Je třeba vyhnout se takoveacutemu rozděleniacute slov ktereacute by znesnad-ňovalo čteniacute ačkoli by se dělilo podle vyacuteše uvedenyacutech pravidel protoby se měla složenaacute slova pokud možno dělit na rozhraniacute jednotli-vyacutech složek Nevhodneacute je tedy dělit např beer-digen zuun-gunstenTiefe-bene Spargel-der Diensten-de Kleinstab-nehmertarif Fettau-gen Urin-stinkt

32

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

LITERATURA

Andreacute J Petites lecons de typographie Rennes 1990 URL httpwwwelevesensfrhomeboulintypodocsjandretypopdf Bernard T Typographie 2002 URL httpwwwalphaquarkcomTypographieTypographiehtm Duden Rechtschreibung der deutschen Sprache und der Fremdworter18 vyd Mannheim mdash Wien mdash Zurich Bibliographisches Institut1980 ISBN 3-411-00901-2Fingl J mdash Zahaacutelka F Sazba ciziacutech řečiacute 1 vyd Praha VydavatelstvoROH mdash PRAacuteCE vydavatelstviacute knih 1951Γεωργογιαννης Π Ελληνι5α ως δευτε4η γλpoundωσσα Πα4α4τηmicroα Γ4αmicro-microατι5ης 5αι Συντα5τι5ου Πατρα [Πανεπιστηmicroιο Πατρpoundων] 2000ISBN 960-7871-79-0Hamplovaacute S Stručnaacute mluvnice italštiny 3 vyd Praha Academia1995 ISBN 80-200-0551-XHaralambous Y From Unicode to Typography a Case Studythe Greek Script URL httpomegaenstborgyannispdfboston99pdf (Autorem bliacuteže specifikovaacuteno Actes de InternationalUnicode Conference XIV Boston 1999 pp B101mdashB1036)Haralambous Y Keeping Greek Typography Alive URL httpomegaenstborgyannispdfthessalonikipdf (Autorem bliacutežespecifikovaacuteno Actes de International Conference on Typography andVisual Design Thessaloniki [Grece] 2002)Hendrich J mdash Radina O mdash Tlaacuteskal J Francouzskaacute mluvnice3 vyd Plzeň Nakladatelstviacute Fraus 2001 ISBN 80-7238-064-8Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der griechischen Sprache ErsterTheil Erste Abtheilung 2 vyd Hannover Hahnsche Hofbuchhand-lung 1869Kuhner R Ausfuhrliche Grammatik der lateinischen Sprache ErsterBand 2 vyd Hannover Hahnsche Buchhandlung 1912Leumann M Lateinische Laut- und Formenlehre MunchenC H Beckrsquosche Verlagsbuchhandlung 1977 ISBN 3-406-01426-7Manuel de typographie en ligne Synapse Deacuteveloppement 2000 URLhttpwwwsynapse-frcomtypographieTTM_0htm

Niederle J mdash Niederle V mdash Varcl LMluvnice jazyka řeckeacuteho 1 vydve Vyšehradu Praha Vyšehrad 1998 ISBN 80-7021-283-7Novotnyacute F Latinskaacute mluvnice pro středniacute školy Diacutel třetiacute DoplňkySvazek prvniacute Praha Jednota čes filologů 1946

33

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

Novotnyacute F et al Zaacutekladniacute latinskaacute mluvnice 1 vyd Praha SPN1957Regles de typographie francaise applicables a lrsquoecriture drsquoarticles decomptes rendus de reunions de projets de messages electroniquesou de pages HTML Direction des Services drsquoInformation UniversiteRene Descartes Paris URL httpwwwdsiuniv-paris5frtypohtml Wahrig G Deutsches Worterbuch 6 vyd Gutersloh BertelsmannLexikon Verlag 1997 ISBN 3-577-10677-8

34

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005

Petr Březina

Cizojazyčnaacute sazba

Verze textu 1 6 2005