PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKY

NA MORAVù

âASOPIS PRO OCHRANU P¤ÍRODY A KRAJINY

XX. roãník 2006 17. zvlá‰tní vydání

obalka 6.12.2006 16:22 Stránka 1

VERONICA – ãasopis pro ochranu pfiírody a krajinyVydává: Regionální sdruÏení âSOP BrnoAdresa redakce: VERONICA, Panská 9, 602 00 Brnotel.: 542 422 756 • e-mail: casopis@veronica.cz • www.veronica.cz·éfredaktor: Mgr. Dalibor ZachovalKorektury: Ing. Jifií TurekPfieklady: Ing. Dana Kumprechtová, Ph.D., Ing. Daniel MikulaAutofii této publikace:doc. Ing. Antonín Buãek, CSc. – LDF MZLU v Brnûdoc. RNDr. Vít Grulich – PfiF MU v BrnûRNDr. Michal Horsák, Ph.D. – PfiF MU v Brnûdoc. RNDr. Karel Hudec, DrSc. – BrnoRNDr. Karel Kirchner – AVâR, BrnoMgr. Petr Kment – Národní muzeum Prahadoc. Ing. Jan Lacina, CSc. – LDF MZLU v BrnûProf. RNDr. Zdenûk La‰tÛvka, CSc. – AF MZLU v BrnûIng. Antonín Pfiidal, Ph.D. – AF MZLU v BrnûProf. RNDr. Rudolf Rozko‰n˘, DrSc. – PfiF MU v BrnûMgr. Petr Slavík – AOPK BrnoPhDr. Václav ·tûpánek, Ph.D. – FF MU v Brnû

Vy‰lo: prosinec 2006Tisk a litografie: Goli s. r. o., Brno

Evidenãní ãíslo MK âR: 5622© ZO âSOP Veronica 2006ISSN 1213-0699

Foto na titulní stranû P. Halas, zadní strana I. Míchal

Vydáno za podpory LIFE finanãních instrumentÛ Evropského spoleãenství.Tato publikace byla finanãnû podpofiena LIFE projektem „Panonské stepi a suché trávy“.

PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKYNA MORAVù

Uspofiádali Antonín Buãek, Jan Lacina a Zdenûk La‰tÛvka

Pannonic Steppes and Dry Grasslands

The Pannonic Steppes and Dry Grasslands exhibit extreme habitat conditions, which result from the arid climate,the low development of the soil and the locations barren settings. They offer many highly specialized animal andplant species a valuable habitat and are characterised by high biodiversity.

The Pannonic Steppes and Dry Grasslands endangerment is a result of the change in traditional uses, especially in the fall in numbers of grazing sheep, goats and cattle. The intensifying of agricultural and forestry uses hasalso led to large scale losses. The area of the steppes and dry grasslands that at one time marked the landscape decreased during the last decades. With the drop in numbers of open land locations and the change in habitats' features, many characteristic steppe and dry grassland animal and plant species have become rare and are highly endangered.

For this reason the EU has put the Pannonic Steppes and Dry Grasslands on the list of “priority habitats”. Themember states of the EU have committed themselves to preserve such habitats and are supported by specific programs. Within the framework of the program, LIFE-Nature supports measures, which serve the preservation and restoration of natural habitats for animals and plants. This program should contribute to the improved application of the EU Fauna-Flora-Habitat Guideline and the Bird Protection Guideline and to the support of the organization, Natura 2000, the European Nature Reserve Network.

At present a LIFE-Nature Project is being carried out in Lower Austria, which should develop and permanently secure the last remains of the Pannonic Steppes and Dry Grasslands and was also able to support the drawing up of the publication at hand. Similar studies in Hungary and Slovakia will follow. The goal of which is tocooperate more closely in the future in the area of nature protection and to intensify the exchange of informationsince nature protection does not obey any national borders, but is a general matter of concern for all nations.

Further information: www.steppe.at

obalka 6.12.2006 16:22 Stránka 2

Obsah

1. Úvod (A. Buãek, J. Lacina) 2

2. Biom stepí (A. Buãek, J. Lacina) 3

3. Severopanonské stepi (A. Buãek, J. Lacina) 5

4. Krajina moravsk˘ch stepních trávníkÛ (K. Kirchner, A. Buãek) 7

5. Historie vyuÏívání moravsk˘ch stepních lokalit (V. ·tûpánek) 11

6. Vegetace a flóra (V. Grulich) 14

7. V˘znamné druhy rostlin (V. Grulich, J. Lacina) 18

8. Fauna (Z. La‰tÛvka, M. Horsák, K. Hudec, P. Kment, R. Rozko‰n˘, A. Pfiidal) 24

9. V˘znamné lokality (V. Grulich, A. Buãek, J. Lacina) 37

10. ZaslouÏilí badatelé a ochránci (V. Grulich, A. Buãek, J. Lacina) 46

11. Péãe o stepní trávníky (P. Slavík) 48

12. Doporuãená literatura 53

13. Summary 54

1Panonské stepi

zÛstaly zachovány i ve 3. tisíciletí, nestaãí jen pasivníochrana. Tyto památné ostrovy pfiírodních pokladÛv souãasné kulturní krajinû vyÏadují soustavnou aktivnípéãi. Takováto péãe se neobejde bez zaji‰tûní finanã-ních prostfiedkÛ. Proto si na‰e publikace neskromnûklade velik˘ cíl – ovlivnit postoje vefiejnosti a pfiedev‰ímtûch, kdoÏ rozhodují o rozdûlování vefiejn˘ch zdrojÛ, takaby prostfiedky na zaji‰tûní péãe byly dostateãné.

Vydání 17. zvlá‰tního ãísla ãasopisu Veronica umoÏnilyprostfiedky poskytnuté zemskou vládou DolníhoRakouska v rámci projektu zamûfieného na ochranu,propagaci a trvale udrÏiteln˘ v˘voj panonsk˘ch stepía such˘ch trávníkÛ, kter˘ je souãástí programu Evrop-ské unie LIFE-Nature. V souãasnosti je projekt LIFE-Nature aplikován v Dolním Rakousku, kde by mûl rozvi-nout a trvale zajistit poslední zbytky panonsk˘ch stepí.Publikace o tûchto ojedinûl˘ch lokalitách budou rovnûÏvydány v Maìarsku a na Slovensku. Cílem je bliωí spo-lupráce v oblasti ochrany pfiírody a také zintenzivnûnív˘mûny informací, jelikoÏ ochrana pfiírody nezná hranica je obecnou vûcí zájmu v‰ech národÛ.

1. ÚVOD

âasopis Veronica tímto, jiÏ 17. zvlá‰tním ãíslem pokra-ãuje v dlouhodobé tradici vydávání monotematick˘chpublikací, vûnovan˘ch rÛzn˘m problémÛm ochrany pfií-rody a krajiny. Toto ãíslo, vûnované jednomu z v˘jimeã-n˘ch klenotÛ krajiny âeské republiky – panonsk˘m ste-pím na Moravû – vychází jako mal˘ dárek ãtenáfiÛm pfiipfiíleÏitosti oslav dvacátého v˘roãí vydávání na‰ehoãasopisu. Kolektiv autorÛ se pokusil – pokud moÏnopopulární formou – shrnout poznatky o vzniku, v˘vojia souãasném stavu moravsk˘ch stepí a jejich v˘znamuv evropském kontextu.

Na rozdíl od ãetn˘ch podobn˘ch publikací, zamûfien˘chpfiedev‰ím na území jiÏní Moravy, pokou‰í se tato publi-kace zaujmout ‰ir‰í prostor Moravy, tedy i lokality roz-manit˘ch stepních spoleãenstev v jejich mezních v˘sky-tech. Samozfiejmû, Ïe rozsah zvlá‰tního ãísla VeronikyumoÏÀuje pouze omezen˘ v˘bûr jak v˘znamn˘ch loka-lit, tak i jejich v˘znamn˘ch druhÛ. Za milou povinnostpfiitom povaÏujeme zmínit alespoÀ nûkteré pfiírodovûd-ce, ktefií spoleãenstva stepí nejen zkoumali, alev˘znamnû se zaslouÏili i o jejich ochranu.

MilovníkÛm pfiírody by toto ãíslo Veroniky mûlo slouÏitjako zdroj informací o jedineãn˘ch stepních spoleãen-stvech, která mÛÏeme oprávnûnû fiadit k nejcennûj‰ímpfiírodním a kulturnû-historick˘m pamûtihodnostem na‰ívlasti. K tomu, aby panonské stepní trávníky na Moravû

2 Panonské stepi

Jako Ïezla králÛ trãí ze stepních trávníkÛ PR Malhotky nád-herná kvûtenství teplomilného vstavaãe nachového (Orchispurpurea) – foto P. Halas

2. BIOM STEPÍ

„Ech vy stepi, jak jste krásné!“ – povzdychl si nejednouv Gogolovû románu kozáck˘ ataman Taras Bulba. Ter-mín step se dostal do mezinárodní botanické terminolo-gie právû z ru‰tiny a ukrajin‰tiny, kde se zaãal pouÏívatv 18. století. Pfiedtím v˘chodní Slované naz˘vali step„divoké pole“.

Stepi jsou svébytná travinná spoleãenstva mírného pás-ma. Vyskytují se v oblastech kontinentálního klimatu,tedy tam, kde jsou teplá a suchá léta a chladné zimy.Nedostatek sráÏek zde omezuje rÛst dfievin a zabraÀujerozvoji souvisl˘ch lesních porostÛ. Typické euroasijskéstepi se rozkládají mezi 45° aÏ 55° severní ‰ífiky odjihoukrajinsk˘ch a jihorusk˘ch rovin aÏ po Mongolskoa severov˘chodní âínu. Obdobná spoleãenstva najde-me i na jin˘ch kontinentech. V Severní Americe to jsouznámé prérie, v JiÏní Americe pampy. Ke stepnímu bio-mu patfiila v minulosti pravdûpodobnû i Mezopotámie,kde vzniklo neolitické zemûdûlství a kde se díky tomuvyvíjely i první starovûké civilizace.

Eurosibifiské stepní krajiny se vyznaãují dalek˘mi hori-zonty, pfievaÏují roviny a mírnû zvlnûné pahorkatiny, vût-‰inou v nízk˘ch nadmofisk˘ch v˘‰kách. Charakteristic-

k˘m pÛdotvorn˘m substrátem jsou spra‰e, které pfiekr˘-vají rozmanité geologické podloÏí. Spra‰ (v nûkter˘chãástech Moravy v˘stiÏnû naz˘vaná „Ïlutice“) je eolickáhornina bohatá vápníkem. RÛznû mocné vrstvy spra‰íukládal vítr v ledov˘ch dobách. Na spra‰ích se ve step-ních oblastech vyvinuly ãernozemní pÛdy. Jsou nazványpodle charakteristického tmavû zbarveného humusové-ho horizontu. Tento tmav˘ horizont s vysok˘m obsahemhumusu vznikal po tisíciletí z kofienov˘ch zbytkÛ trava bylin pfii nedostatku vody. K akumulaci organick˘chlátek a k jejich pfiemisÈování do hlub‰ích vrstev pÛdyv˘znamnû pfiispívaly zejména ÏíÏaly. V jejich zaÏívacímtraktu se organické zbytky mísily s pÛdními ãásticemi.âernozemû se vyznaãují dostatkem Ïivin, a proto bylya jsou nejhodnotnûj‰ími zemûdûlsk˘mi pÛdami. Právûproto jsou zbytky stepního biomu celosvûtovû vzácné.Vût‰ina stepí byla rozorána a stala se z nich intenzivnûvyuÏívaná pole. JiÏ v roce 1895 shrnul v˘znamn˘ rusk˘pfiírodovûdec V. V. Dokuãajev v˘sledky expedice zkou-mající jihoruské a jihoukrajinské stepi tûmito slovy: „sku-teãné ãernozemní stepi s pfiekvapující rychlostí mizíz tváfie ruské zemû“. Rozsáhlej‰í zbytky stepí zÛstalyzachovány jen v nemnoha chránûn˘ch územích.

K nejznámûj‰ím, nejlépe prozkouman˘m a nejrozsáhlej-‰ím chránûn˘m územím, kde jsou stepní a lesostepní

3Panonské stepi

Na skalnat˘ch stráních v NPR Mohelenská hadcová step se na vrcholu jara vlní stfiíbfiité kavyly (foto P. Halas)

biomy zachovány v pfiirozeném stavu, patfií Centrálníãernozemní zapovûdnik V. V. Aljechina v Kurské a Bel-gorodské oblasti v Rusku. Pût ãástí tohoto zapovûdnikuzaujímá plochu 4 847 ha. Toto svûtovû v˘znamné chrá-nûné území nese jméno proslulého ruského geobotani-ka Vasilije Vasiljeviãe Aljechina (1852–1946), rodákaz Kurska, kter˘ se vûnoval v˘zkumu zdej‰í stepnía lesostepní krajiny jiÏ od poãátku 20. století a prosazo-val její pfiísnou ochranu pfied zemûdûlskou exploatací.Zapovûdnik se podafiilo vyhlásit v roce 1935, v roce1968 bylo chránûné území roz‰ífieno a v roce 1979 sestalo souãástí celosvûtové sítû biosférick˘ch rezervací,budované pod patronací UNESCO.

BûÏn˘ Evropan, kter˘ obvykle hledá krásu pfiírody pfie-dev‰ím v horách, by mohl povaÏovat rovinnou stepníkrajinu za fádní. Co se na ní vlastnû mohlo Tarasu Bul-bovi kromû pocitu neomezené svobody líbit? Urãitû tobylo stfiíbro vlnících se kavylÛ na vrcholu jara, kdy steprozkvétá i pestrobarevn˘mi kvûty. Stepní spoleãenstvase totiÏ vyznaãují velkou druhovou rozmanitostí (biodi-verzitou). Ráz spoleãenstev stepí urãují trávy a dal‰ídruhy trávovitého vzhledu. Trávy totiÏ nejlépe sná‰ejíspecifické ekologické podmínky stepí, neboÈ jejich pfií-zemní pochvy spolehlivû umoÏÀují pfieÏívat suchá létai chladné kontinentální zimy. Jejich svazãité a do hloub-ky zasahující kofieny se rychle obnovují. Typick˘mi dru-hy eurasijsk˘ch stepí jsou právû kavyly (Stipa sp.)s nápadn˘mi dlouh˘mi a pérnatû chlupat˘mi osinami,

které se vlní pfii sebemen‰ím závanu vûtru a napomá-hají jako létací zafiízení pfii ‰ífiení semen. Obilka kavylÛmá tvrdou ‰piãku, která slouÏí pfii zavrtávání do pÛdyi v hustém travním drnu. Trávy a vût‰ina stepních bylinpatfií mezi hemikryptofyty, coÏ je Ïivotní forma rostlin,jejichÏ pupeny pfiezimují na povrchu pÛdy.

Z vysok˘ch bylin se Ïivotu ve stepích nejlépe pfiizpÛso-bili tzv. stepní bûÏci. Mají mohutné, více neÏ metr hlubo-ké kofieny. Na podzim po dozrání semen se jejich kulo-vité nadzemní ãásti oddûlí od kofiene, za vûtru se koulípo stepi a postupnû se od nich oddûlují plody. Takdochází k jejich ‰ífiení ve stepních rovinách. Nejnápad-nûj‰ím stepním bûÏcem je katrán tatarsk˘ (Crambe tata-ria). V kvûtnu bíle kvetoucí katrány, rozpt˘lené na step-ních lokalitách, zdálky pfiipomínají pasoucí se ovce.„V záfií a v podzimním vûtru / po stepi bûÏí, / bûÏí naobzoru, / kutálen vûtrem katránov˘ kefi. / Blízko jek vraÏdám, k stínání a zlu, / je blízko k tatarskému koni,/ tma roste z trav a z osin kavylu…,“ tak vnímal kavylo-vou step u jihomoravsk˘ch Pouzdfian básník Jan Skácelv básni Tfimeny, inspirované legendou o tom, Ïe katránna Moravu zavlekla tatarská jízda.

Nûktefií ru‰tí badatelé se domnívají, Ïe kulovit˘ tvara kouliv˘ pohyb stepních bûÏcÛ (rusky „perekati-pole“)poslouÏily starovûk˘m stepním národÛm jako vzor prokonstrukci kola. „Stepním bûÏcem“ mezi ptáky je v eura-sijsk˘ch stepích drop velk˘ (Otis tarda), kter˘ díky svévelké hmotnosti (aÏ pfies 15 kg) radûji bûhá neÏ létá.K typick˘m pfiedstavitelÛm stepní fauny patfií dodnesãetné druhy zemních hlodavcÛ – napfi. sysel (Citelluscitellus), v minulosti zde Ïili i velcí b˘loÏraví kopytníci(konû a tufii).

4 Panonské stepi

V˘znamnou lokalitou stepních trávníkÛ je vápencové bradloPavlovsk˘ch vrchÛ (foto P. Halas)

Roz‰ífiení stepní a lesostepní krajiny v Euroasii (podle A. G.Isaãenka a A. A. ·ljapnikova 1989)A - odlouãen˘ ostrov Panonie, k nûmuÏ patfií i jiÏní Morava

3. SEVEROPANONSKÉ STEPI

Ve stfiední Evropû je v˘skyt rÛzn˘ch typÛ stepních tráv-níkÛ soustfiedûn pfiedev‰ím do panonské biogeograficképrovincie. Panonská provincie (nazvaná podle b˘valéfiímské provincie Pannonia) zaujímá karpatskou kotlinu,tvofienou sníÏeninami mezi pohofiími náleÏejícímik Alpám, Dinaridám a KarpatÛm. Jádro panonské pro-vincie tvofií Velká uherská níÏina (Alföld) na územíMaìarska. V panonské provincii pfievaÏuje reliéf rovina pahorkatin, typické jsou pro ni spra‰e a vápnité písky,na nichÏ se vyvinuly ãernozemû a ãernice, charakteris-tick˘ je v˘skyt zasolen˘ch a slan˘ch pÛd. Krajinapanonské provincie se vyznaãuje velmi tepl˘m podne-bím, v˘raznû ovlivÀovan˘m kontinentálními vlivy

z v˘chodu a ãásteãnû i stfiedomofisk˘m podnebím odjihu. Díky tomu se zde vyskytují v˘raznû teplomilné dru-hy rostlin a ÏivoãichÛ. V pfiírodní, ãlovûkem neovlivnûnékrajinû by pfievaÏovala spoleãenstva teplomiln˘ch doub-rav, ale panonská provincie patfií k evropsk˘m krajinámnejdéle a nejintenzivnûji ovlivnûn˘m ãlovûkem. Celéúzemí bylo souãástí pravûké ekumeny, souvisle osídle-né jiÏ neolitick˘mi zemûdûlci, ktefií zabránili nástupulesa v dobû poledové. Díky pastvû dobytka vzniklaa dodnes se zde vzácnû udrÏela krásná spoleãenstvastepních lad pfiipomínající kontinentální jihoukrajinskéa jihoruské stepi. Souãasná panonská krajina je pfieváÏ-nû zemûdûlská, pfievaÏují pole, charakteristick˘m prv-kem jsou sady s teplomiln˘mi ovocn˘mi dfievinami(meruÀky a broskvonû), vinice a akátové lesy. V âeské

5Panonské stepi

Hlavní oblast roz‰ífiení stepních trávníkÛ na Moravû

Legenda: 1 – vymezení Panonského termofytika (podle Botanického ústavu âSAV 1987), 2 – severní hranice panonské

biogeografické provincie (podle M. Culka 1996), 3 – oblast vát˘ch pískÛ mezi Bzencem a Hodonínem, kterou K. Domin

(1935) naz˘val „panonské písãiny“, 4 – v˘znamné lokality stepních trávníkÛ na Moravû (v˘bûr):

1. Bûlokarpatské stepní louky, 2. Boleradická vrchovina, 3. Bzenecké písky, 4. Dunajovické kopce, 5. Hadcové stepi v Poji-

hlaví, 6. Hovoranské louky, 7. Krumlovsko-rokytenské slepence, 8. Kvûtnice u Ti‰nova, 9. Milovická stráÀ, 10. Pavlovské

vrchy, 11. Plumlovsko, 12. Pouzdfianská step, 13. Stránská skála, 14. ·pice, 15. ·pidláky, 16. Vûtrníky, 17. Zimarky, 18.

Znojemská vfiesovi‰tû (obû kresby Y. Lacinová)

republice je takov˘ ráz krajiny v˘jimeãn˘, vÏdyÈ doseveropanonské biogeografické podprovincie náleÏejípouhá 4 % státního území, a to pouze v jiÏní polovinûMoravy. Fytogeografové fiadí toto území do oblasti tep-lomilné kvûteny (termofytika), a to do fytogeografickéhoobvodu Panonské termofytikum.

V˘chodiskem pro pochopení souãasného stavu vegeta-ce v krajinû je potenciální pfiírodní stav rostlinn˘ch spo-leãenstev, tedy takov˘ stav, kter˘ by nastal, kdyby kraji-na nebyla ovlivÀována lidsk˘mi zásahy. Pfiírodní stavkrajiny urãuje rámce a moÏnosti vyuÏití krajiny a je srov-návací základnou pro hodnocení v‰ech zmûn zpÛsobe-n˘ch lidskou ãinností. V ãlovûkem neovlivnûné krajinûjihomoravské Panonie by – mimo fiíãní nivy – pfievládalyrÛzné typy teplomiln˘ch doubrav 1. dubového vegetaã-ního stupnû. Teplomilné doubravy by ani v pfiírodnímstavu nebyly zcela souvislé, na extrémnû vysychav˘chmístech, pfiedev‰ím na prudk˘ch jiÏních svazích, by sevyskytovaly druhovû pestré lesostepní a stepní polankys charakteristick˘m v˘skytem svûtlomiln˘ch a teplomil-n˘ch druhÛ ponticko-panonského a mediteránního roz-‰ífiení.

Krajina 1. dubového vegetaãního stupnû je ve stfiedníEvropû nejdéle a nejintenzivnûji ovlivÀována ãlovûkem.JiÏ v pleistocénu zde Ïili paleolitiãtí lovci a sbûraãi. Neo-litiãtí zemûdûlci pak od 6. tisíciletí pfi.n.l. ovlivnili poledo-v˘ v˘voj vegetace v krajinû tím, Ïe obdûláváním pÛdya chovem dobytka zabránili vzniku souvisl˘ch lesníchporostÛ a umoÏnili tím rozvoj stepních a lesostepních

spoleãenstev. V krajinû dubového vegetaãního stupnûtedy v poledovém období vÏdy pfievaÏovala plocha polí,luk a pastvin nad plochou lesÛ. Nezbytnou podmínkouvzniku a udrÏení spoleãenstev severopanonsk˘ch stepíbyla pastva dobytka a kosení trávy, které v minulostizabránily v˘voji tûchto lokalit k lesním spoleãenstvÛm.Vlivem pastvy vznikla svébytná spoleãenstva s pfieva-hou vytrval˘ch oddenkat˘ch trav, které snadno regene-rují po odstranûní nadzemních ãástí okusem a snadnose vegetativnû ‰ífií. Na pastvinách se také ‰ífiily druhy,které dobytek nespásal, druhy nechutné ãi jedovaté(napfi. pelyÀky ãi koniklece) a druhy trnité ãi ostnité(bodláky, pupavy, hlohy a rÛÏe). Právû proto jsou tatospecifická spoleãenstva v nûkter˘ch ãástech jiÏní Mora-vy v˘stiÏnû naz˘vána „‰pidláky“.

Dodnes zachovaná spoleãenstva stepních trávníkÛ jsousvûdectvím prastarého zpÛsobu vyuÏívání such˘chseveropanonsk˘ch strání. Po skonãení pastvy zdezÛstala spoleãenstva postagrárních pastvinn˘ch step-ních lad, která je nutno udrÏovat odstraÀováním samo-volnû se ‰ífiících dfievin a alespoÀ periodick˘m kosením,jinak zarostou expanzivními druhy trav, kefii a stromy. AÏdo souãasné doby se na tûchto lokalitách zachovalypopulace vzácn˘ch teplomiln˘ch druhÛ rostlin a Ïivoãi-chÛ, z nichÏ nûkteré dosahují právû na Moravû severníãi západní hranice svého roz‰ífiení. V˘znam tûchto spo-leãenstev pro ochranu biodiverzity dokládá jejich zafia-zení mezi evropsky v˘znamné biotopy v rámci progra-mu Evropské unie Natura 2000.

6 Panonské stepi

Porosty stepního bûÏce katránu tatarského (Crambe tataria) na Pouzdfianské stepi obdivovali a obdivují nejen botanici, alei básníci (foto I. Míchal)

4. KRAJINA MORAVSK¯CHSTEPNÍCH TRÁVNÍKÒ

Reliéf a geologické podloÏí

Obvod Panonského termofytika pokr˘vá na jiÏnía stfiední Moravû v naprosté mífie mladé geomorfologic-ké jednotky, které náleÏejí k Vnûkarpatsk˘m sníÏeninám,Jihomoravsk˘m a Stfiedomoravsk˘m KarpatÛm i Panon-ské pánvi. Základní morfologické rysy tûchto jednotekbyly formovány pfii nejmlad‰ích pohybech alpínské oro-geneze a dále byly dotvofieny rozsáhlou zejména aku-mulaãní fiíãní ãinností (rozsáhlé údolní nivy a fiíãní tera-sy) i vûtrnou akumulaãní ãinností (sedimentace spra‰ía vát˘ch pískÛ). Hlavními liniemi tvofiícími základní kost-ru území jsou nejvût‰í jihomoravské fieky, které územímprotékají: Morava, Svratka, Dyje a Jihlava.

Vnûkarpatské sníÏeniny, které jsou na severu reprezen-továny Hornomoravsk˘m úvalem a na jihozápadû Dyj-sko-svrateck˘m úvalem propojuje sníÏenina Vy‰kovskébrány. PodloÏí tvofií vût‰inou mofiské tfietihorní neogennínezpevnûné sedimenty karpatské pfiedhlubnû (jíly, pís-ky, ‰tûrky), které pfiekr˘vají ãtvrtohorní fiíãní a eolickéuloÏeniny. Reliéf tvofií akumulaãní plo‰iny, pfii okrajícheroznû-akumulaãní a akumulaãní pahorkatiny, ãastospra‰ové pahorkatiny. RovnûÏ akumulaãní reliéf s okra-jov˘mi pahorkatinami je charakteristick˘ pro sníÏeninuDolnomoravského úvalu, která z geologického hlediskanáleÏí k v˘znamné neogenní struktufie vídeÀské pánve.Tato tektonicky podmínûná deprese je vyplnûna mio-cénními mofisk˘mi i jezerními uloÏeninami. VídeÀskápánev je v˘znamn˘m zdrojem nerostn˘ch surovin,z energetick˘ch surovin jsou to zejména ropa a zemníplyn, v men‰í mífie pak lignit. Na ‰iroké údolní nivy a fiíã-ní terasy Dyje a Svratky ãasto navazují ploché eroznípovrchy typu kryopedimentÛ, které vznikly kryogennímiprocesy v pleistocénu. Charakteristicky jsou vyvinutyv západní ãásti Dolnomoravského úvalu a ve stfiedníãásti Dyjsko-svrateckého úvalu. Celkovû pfievládají pro-cesy akumulaãní, ve svaÏitûj‰ích územích v nezpevnû-n˘ch horninách se rozvíjí urychlená vodní eroze pÛdy,sesuvy jsou ménû ãasté.

Obvod Panonského termofytika zaujímá na jiÏní a stfied-ní Moravû i v˘‰e poloÏená území Jihomoravsk˘ch Kar-

pat (Pavlovské vrchy) a Stfiedomoravsk˘ch Karpat. VeStfiedomoravsk˘ch Karpatech v‰ak jiÏ nejvy‰‰í oblastiChfiibÛ, Litenãické pahorkatiny a Îdánického lesa patfiído obvodu Karpatského mezofytika. Jihomoravskéa Stfiedomoravské Karpaty tvofií komplexy fly‰ov˘chhornin (pískovce, jílovce, slepence) jurského aÏ paleo-genního stáfií. Západní ãást Stfiedomoravsk˘ch Karpattvofií i zvrásnûné tektonicky vyzdviÏené nezpevnûnésedimenty karpatské pfiedhlubnû. Reliéf má charaktereroznû-akumulaãních a eroznû-denudaãních pahorkatin(relativní v˘‰ková ãlenitost 30–150 m) aÏ ploch˘chvrchovin (relativní v˘‰ková ãlenitost 150–200 m). ProPavlovské vrchy v Jihomoravsk˘ch Karpatech jsoutypická vápencová bradla (nejvy‰‰í vrchol Dûvín dosa-huje 550 m n.m.) s mnoÏstvím drobn˘ch tvarÛ zvûtrává-ní. V ãlenitûj‰ích územích pfievládají procesy urychlenévodní eroze, charakteristické jsou rovnûÏ svahové gra-vitaãní procesy (sesouvání).

Na v˘chodû zasahuje Panonské termofytikum v˘raz-n˘m v˘bûÏkem do eroznû-akumulaãních a eroznû-denudaãních fly‰ov˘ch pahorkatin aÏ ploch˘ch vrchovinv Moravsko-slovensk˘ch Karpatech, do západníhookraje Vizovické vrchoviny. PodloÏí je tvofieno komplexyfly‰ov˘ch hornin (pískovce, jílovce, slepence) dílãíchfly‰ov˘ch pfiíkrovÛ magurského a vnûj‰ího fly‰e. Cha-rakteristické jsou procesy urychlené vodní eroze,sesouvání, v oblasti Uherskobrodska i procesy erozevûtrné.

Na západû pfiechází Panonské termofytikum i na mírnéokrajové svahy, ãasto i tektonicky podmínûné, hercyn-ské podsoustavy âeskomoravské vrchoviny. V severo-západní ãásti se jedná o v˘chodní okraje Drahanskévrchoviny, tvofiené kulmsk˘mi horninami (droby, bfiidlice,slepence, prachovce). Na ni navazuje okraj Bobravskévrchoviny s reliéfem na hlubinn˘ch vyvfielinách brnûn-ského masivu. Jihov˘chodní hranici Panonského termo-fytika tvofií v˘chodní okraj Jevi‰ovické pahorkatiny,budovan˘ hlubinn˘mi vyvfielinami dyjského masivui metamorfovan˘mi horninami. Okrajov˘ svah âesko-moravské vrchoviny je rozãlenûn hlubok˘mi ‰irok˘miúdolími (Dyje, Jihlava), pfiíãn˘mi tektonick˘mi sníÏenina-mi (¤eãkovicko-kufiimsk˘ prolom) i podéln˘mi tektonic-k˘mi sníÏeninami (Boskovická brázda), do kter˘chPanonské termofytikum ãásteãnû zasahuje. Pro

7Panonské stepi

v˘chodní okraj âeskomoravské vrchoviny v této oblastije charakteristick˘ okrajov˘ svah a ãasto navazující roz-sáhlé mírnû uklonûné plo‰iny zarovnaného povrchu.V fiíãních údolích se vyvinuly zaklesnuté meandry, ãastose skalnat˘mi svahy. Pfievládá fiíãní eroze, moÏnost v˘vo-je urychlené vodní eroze pÛdy na sklonitûj‰ích svazích.

Klima

Obvod Panonského termofytika z hlediska klimatick˘choblastí (podle Quitta 1971) náleÏí na jiÏní a stfiedníMoravû do teplé oblasti T4, v okrajov˘ch ãástech nav˘chodû i západû do teplé oblasti T2, pouze malé lemypak náleÏejí do mírnû tepl˘ch oblastí MT11 a MT10.

Teplá oblast T4 je charakterizována velmi dlouh˘mlétem, velmi tepl˘m a velmi such˘m se 60–70 letnímidny (max. denní teplota 25

oC a vy‰‰í), s prÛmûrnou

teplotou v ãervenci 19–20 oC. Roãní prÛmûrn˘ sráÏkov˘

úhrn ãiní 500–600 mm, sráÏkov˘ úhrn ve vegetaãnímobdobí dosahuje 300–350 mm. Pfiechodné období jevelmi krátké, s tepl˘m jarem a podzimem, vegetaãníobdobí je dlouhé 170–180 dnÛ (dny s prÛmûrnou denníteplotou 10

oC a vy‰‰í). PrÛmûrné denní teploty v dubnu

a fiíjnu jsou 9–10 oC. Zima je krátká se 100–110 mrazo-

v˘mi dny, mírnû teplá (prÛmûrné teploty v lednu –2 aÏ–3

oC), suchá aÏ velmi suchá s velmi krátk˘m trváním

snûhové pokr˘vky, snûhová pokr˘vka od 1 do 20 cmleÏí 30–40 dnÛ.

Teplá oblast T2 se vyznaãuje dlouh˘m létem, tepl˘ma such˘m s 50–60 letními dny (max. denní teplota 25

oC

a vy‰‰í), s prÛmûrnou teplotou v ãervenci 18–19 oC.

Roãní prÛmûrn˘ sráÏkov˘ úhrn ãiní 550–650 mm, sráÏ-kov˘ úhrn ve vegetaãním období dosahuje 350–400 mm.Pfiechodné období je velmi krátké s tepl˘m aÏ mírnû tep-l˘m jarem i podzimem, vegetaãní období je dlouhé160–170 dnÛ (dny s prÛmûrnou denní teplotou 10

oC

a vy‰‰í). PrÛmûrné denní teploty v dubnu a fiíjnu jsou8–9

oC. Zima je krátká se 100–110 mrazov˘mi dny, mír-

nû teplá (prÛmûrné teploty v lednu –2 aÏ –3 oC), suchá

aÏ velmi suchá s velmi krátk˘m trváním snûhové pokr˘v-ky, snûhová pokr˘vka od 1 do 20 cm leÏí 40–50 dnÛ.

Mírnû teplou oblast MT10 charakterizují dlouhá a tepláléta se 40–50 letními dny (max. denní teplota 25

oC

a vy‰‰í), s prÛmûrnou teplotou v ãervenci 17–18 oC. Let-

ní období s prÛmûrn˘mi teplotami 15 oC trvá aÏ 90 dnÛ.

Roãní prÛmûrn˘ sráÏkov˘ úhrn ãiní 550–700 mm, sráÏ-kov˘ úhrn ve vegetaãním období dosahuje 350–450mm. Délka vegetaãního období 140–160 dnÛ (dnys prÛmûrnou denní teplotou 10

oC a vy‰‰í). Pfiechodné

období je krátké s mírnû tepl˘m jarem a mírnû tepl˘mpodzimem. PrÛmûrné denní teploty v dubnu a fiíjnu jsou7–8

oC. Krátká mírná zima má prÛmûrné teploty –2 aÏ

–3 oC, se 110–130 mrazov˘mi dny. Snûhová pokr˘vka

leÏí 50–60 dnÛ.

Mírnû teplou oblast MT11 charakterizuje dlouhé léto,teplé a suché se 40–50 letními dny (max. denní teplota25

oC a vy‰‰í), s prÛmûrnou teplotou v ãervenci 17–18

oC. Roãní prÛmûrn˘ sráÏkov˘ úhrn ãiní 550–650 mm,sráÏkov˘ úhrn ve vegetaãním období dosahuje 350–400mm. Pfiechodné období krátké s mírnû tepl˘m jarema mírnû tepl˘m podzimem, vegetaãní období je dlouhé140–160 dnÛ (dny s prÛmûrnou denní teplotou 10

oC

a vy‰‰í). PrÛmûrné denní teploty v dubnu a fiíjnu jsou7–8

oC. Zima je krátká se 110–130 mrazov˘mi dny, mír-

nû teplá (prÛmûrné teploty v lednu –2 aÏ –3 oC), velmi

suchá s krátk˘m trváním snûhové pokr˘vky, snûhovápokr˘vka od 1 do 20 cm leÏí 40–50 dnÛ.

Lokality panonsk˘ch stepí a such˘ch trávníkÛ se nachá-zejí pfiedev‰ím v teplé oblasti T4, nejteplej‰í klimatickéoblasti v âeské republice. Teplé a suché podnebí cha-rakterizují i údaje z klimatick˘ch stanic. PrÛmûrná roãníteplota pfiesahuje 9

oC (Hustopeãe a Podivín 9,2

oC,

Drnholec 9,3 oC, Hodonín 9,5

oC). PrÛmûrné roãní sráÏ-

ky se pohybují kolem 500 mm (Drnholec 493 mm, âejã509 mm, Podivín 516 mm, Mutûnice 533 mm). Panon-ské stepní trávníky se vyskytují v jedné z nejsu‰‰íchoblastí âeské republiky. Suché, aridní klima, typické propanonskou krajinu, potvrzují i velmi nízké hodnoty Lan-gova de‰Èového faktoru (pomûr roãních sráÏek a teplot),které se pohybují mezi 50 a 60 (Drnholec 53, Podivín56, Mutûnice 57, Hustopeãe 61).

Hydrologické pomûry

Z hlediska regionÛ podzemních vod patfií Panonské ter-mofytikum do oblasti s nejmen‰ím prÛmûrn˘m specific-k˘m odtokem mûlk˘ch podzemních vod (ménû neÏ 0,3

8 Panonské stepi

litru za sekundu na km2). PrÛmûrné stavy hladin pod-zemních vod a vydatnost pramenÛ jsou nejvy‰‰í v bfiez-nu aÏ dubnu, nejniωí v období fiíjen–listopad.

Osu Panonského termofytika tvofií stfiední a dolní tokyvelk˘ch moravsk˘ch fiek – Svratky, Jihlavy, Dyje a Mora-vy. Z hlediska povrchov˘ch vod patfií ov‰em krajinaPanonského termofytika díky teplému a suchému pod-nebí do oblasti nejménû vodné s velmi mal˘m odtokem(0–3 litry za sekundu na km2), s malou retenãní schop-ností a velmi nízk˘m koeficientem odtoku. Nejvodnûj‰í-mi mûsíci jsou únor a bfiezen. Díky nepatrnému odtokupovrchov˘ch vod jsou v Panonském termofytiku rozsá-hlá území bez trval˘ch vodních tokÛ. K charakteristic-k˘m rysÛm krajiny patfií úpady – suchá údolí s ploch˘mibezvod˘mi dny. Právû na jejich prudk˘ch svazíchnacházíme fiadu lokalit stepních trávníkÛ.

PÛdy

Jedním z charakteristick˘ch rysÛ krajiny Panonskéhotermofytika je pfievaha ãernozemních pÛd, které vzniklyna poãátku poledové doby v podmínkách tehdej‰ích pfií-rodních stepí a lesostepí. PfievaÏují ãernozemû karbo-nátové a ãernozemû typické (s humusov˘m horizontemochuzen˘m o uhliãitan vápenat˘), které vznikaly naspra‰ích, navát˘ch v ledov˘ch dobách. Spra‰ové pokry-vy se uloÏily ve vrstvách aÏ 30 m mocn˘ch. Spra‰e sevyznaãují vysok˘m obsahem uhliãitanu vápenatého,kter˘ tvofií bûlavé v˘kvûty, vláknité rozvûtvené Ïilkynebo je vysráÏen do typick˘ch hlíznat˘ch konkrecí, zva-n˘ch cicváry. Místy se vyskytují ãernozemû solonãako-vané, vyznaãující se vy‰‰ím obsahem solí v pÛdû. Naslinit˘ch jílech aÏ slínech a jejich svahovinách vzniklyzrnitostnû tûÏké, jílovité ãernozemû pelické. Na karbo-nátov˘ch pískovcích a píscích pfievaÏují zrnitostnû leh-

9Panonské stepi

Charakteristick˘ pohled na „stepní“ krajinu jiÏní Moravy – Pouzdfianská step s Pavlovsk˘mi vrchy na obzoru (foto M. Spurn˘)

ké, písãité ãernozemû arenické. âernozemû se vyzna-ãují dobr˘mi fyzikálními vlastnostmi, drobtovitou struktu-rou, jsou nejãastûji stfiednû tûÏké, bez skeletu, s neu-trální reakcí, s vysok˘m obsahem humusu a Ïivin.Tmavû zbarven˘ humusov˘ horizont ãernozemí obvyklezasahuje do hloubky 60–80 cm.

âernozemû patfií k nejlépe obdûlávateln˘m a Ïivinaminejbohat‰ím zemûdûlsk˘m pÛdám. Na jiÏní Moravû jsouobdûlávány jiÏ více neÏ 7 000 let, od doby nástupu neo-litického zemûdûlství v postglaciálním období. âernoze-mû patfií k pÛdám náchyln˘m k erozi vûtrem i proudícívodou. Eroze pÛdy vodou je závislá na volbû plodina také na zpÛsobu obhospodafiování pozemkÛ. Nepro-jevuje se ani na strm˘ch svazích tam, kde pÛdní povrchchrání trvalá travní spoleãenstva nebo lesní porosty.Nejvût‰í eroze vzniká na polích, obdûlávan˘ch po spád-nici, zvlá‰tû tam, kde jsou obdûlávány dlouhé nepfieru-‰ené svahy. Zvlá‰tû v jarním období zde mÛÏeme pozo-rovat v˘voj celé soustavy erozních struÏek, vznikajícíchsoustfiedûním odtoku vody. Dlouhodobé pÛsobení erozepÛdy dokumentuje svûtlá barva pÛdního povrchu navypukl˘ch horních ãástech svahÛ, kde do‰lo ke smyvutmavého humusového horizontu ãernozemí. Na smy-t˘ch ãernozemích je v souãasné dobû lokalizována celáfiada jihomoravsk˘ch stepních trávníkÛ.

Souãasn˘ stav krajiny

Souãasn˘ stav krajiny je podmínûn vyuÏitím pÛdy. Prohodnocení intenzity lidsk˘ch zásahÛ v území je vyuÏí-ván koeficient ekologické stability, coÏ je pomûr meziplochou trval˘ch kultur (lesy, louky, pastviny, zahrady,sady, vinice, vodní plochy) a krátkodob˘ch kultur a tech-nick˘ch objektÛ (orná pÛda, zastavûné plochy). PrÛmûr-ná hodnota koeficientu ekologické stability v âR ãiní1,24. V biogeografick˘ch regionech náleÏejícíchk Panonskému termofytiku jsou hodnoty koeficientuekologické stability podstatnû niωí (Lechovick˘ 0,2,Hustopeãsk˘ 0,2, Mikulovsk˘ 0,8). Tyto hodnoty ukazujína pfiíslu‰nost k nadprÛmûrnû vyuÏívan˘m územíms krajinou plnû antropogenizovanou, zcela pfiemûnûnouãlovûkem. V tomto typu krajiny je neobyãejnû dÛleÏitápéãe o v‰echny trvalé vegetaãní formace, které pfiispí-vají ke zv˘‰ení její ekologické stability.

Nízká hodnota koeficientu ekologické stability v Panon-ském termofytiku je podmínûna tím, Ïe naprosto domi-nantním krajinn˘m prvkem jsou pole, neboÈ orná pÛdazaujímá 62 % území. PfievaÏují rozsáhlé bloky ornépÛdy, vzniklé scelováním pozemkÛ ve druhé polovinû20. století. Trvalé travní porosty, tedy louky a pastviny,z krajiny takfika vymizely, zaujímají pouh˘ch 2,7 % plo-chy území. Zahrady a ovocné sady jsou na 4 % území,pfievaÏují v nich meruÀky, broskvonû a ofie‰ák vla‰sk˘,v˘jimeãnû se vyskytují i mandlonû. Charakteristick˘mkrajinn˘m prvkem jsou vinice, zaujímající také 4 % úze-mí. Jsou situované pfiedev‰ím v nejlépe oslunûn˘cha nejteplej‰ích polohách jiÏních svahÛ. Velmi malá jeplocha lesÛ, které zaujímají pouh˘ch 13 % území. Nej-vût‰í plochu mají lesy v údolních nivách Moravy, Dyjea Svratky, jejichÏ zemûdûlské vyuÏití bylo v minulostiznemoÏnûno záplavami.

V Panonském termofytiku tedy pfievládá zemûdûlskápolní krajina, místy s ovocn˘mi sady a vinicemi. Zacho-vané lokality panonsk˘ch stepních trávníkÛ tvofií dnesv této krajinû izolované ostrovy biodiverzity, ohroÏovanénejrozmanitûj‰ími vlivy z okolí.

10 Panonské stepi

5. HISTORIE VYUÎÍVÁNÍ MORAVSK¯CH STEPNÍCHLOKALIT

Do hlub‰í minulosti je historie obdûlávání panonsk˘chsuch˘ch trávníkÛ jen tûÏce vysledovatelná. Jisto je, Ïetento typ rostlinného spoleãenství byl pro svoji malouúÏivnost tam, kde to ‰lo, od druhé pÛle 19. století ome-zován, takÏe do recentní doby se prakticky v‰echnypozÛstatky stepních trávníkÛ dochovaly pouze na rela-tivnû nepfiístupn˘ch a zejména na tûÏko obdûlávatel-n˘ch místech, jimiÏ jsou na jiÏní Moravû témûfi v˘hradnûprimárnû bezlesé strmûj‰í svahy místních pahorkatin(z vût‰ích takov˘chto území jsou kromû strání Pavlov-sk˘ch vrchÛ dodnes dochovány napfi. Pouzdfianskástep, âejãské a âejkovické ‰pidláky, Vûtrníky u Lysovicna Vy‰kovsku, Visengrunty u Bo‰ovic, Ra‰ovsk˘ zloma ·évy u Moufiínova na Buãovicku aj.).

O tom, jak byly tyto strmé stránû vyuÏívány ve stfiedovû-ku, je v souãasnosti moÏno pouze spekulovat. Podleanalogií z pozdûj‰í doby se lze domnívat, Ïe slouÏilyjako extenzivní pastviny a tvofiily, coÏ moÏno tvrdit s vel-kou jistotou, souãást rozsáhlej‰ích pastevních areálÛ.Prvními písemn˘mi prameny, z nichÏ je moÏno vysledo-vat vyuÏití té které lokality, jsou totiÏ aÏ tzv. tereziánsk˘a v popisu katastru pfiesnûj‰í josefínsk˘ katastr – doku-menty (první byl na Moravû vypracováván koncem ãtyfii-cát˘ch let 18. století a pozdûji je‰tû nûkolikráte rektifiko-ván, druh˘, kter˘ ov‰em z fiady dÛvodÛ platil pouze rok,pak v letech 1785–1788) víceménû zevrubnû mapujícístav polní drÏby i usedlostí jednotliv˘ch obcí za úãelempfiesnûj‰ího a v pfiípadû josefínského katastru i spraved-livûj‰ího zdanûní. Ze záznamÛ tûchto dokumentÛ jiÏ lzevyãíst rozdûlení jednotliv˘ch obecních katastrÛ do pol-ních tratí, které jsou pak dále víceménû peãlivû popiso-vány. Z tûchto popisÛ se dozvídáme jednak pomístnínázvy tûch kter˘ch lokalit, jednak z nich také vypl˘vá,jak byly vyuÏívány. A skuteãnû v‰ude tam, kde se dnesnacházejí pozÛstatky panonsk˘ch such˘ch trávníkÛ,zachycují zmínûné katastry pastviny.

Je‰tû dokonalej‰í záznamy pocházejí z první poloviny19. století. Tehdy byly jako základ pro pfiesnûj‰í urãeníãistého v˘nosu z pÛdy pofiizovány pro v‰echny obce

habsburské monarchie nejprve pfiesné katastrální mapy– tzv. indikaãní skici (na Moravû ve 20. letech 19. stole-tí), na základû nichÏ pak byly pro jednotlivé obce zhoto-vovány tzv. vceÀovací operáty, propoãítávající ãist˘v˘nos z kaÏdé usedlosti. Souãástí operátÛ byl také vel-mi detailní popis obce a katastru i zpÛsobu hospodafie-ní. TvÛrci operátÛ rozdûlovali ve‰kerou hospodáfiskoupÛdu toho kterého katastru podle jednotliv˘ch polnícha lesních kultur, v rámci nichÏ pak, na základû bonitypÛdy, urãovali jejich tfiídy. V tomto dokumentu se lze jiÏpfiímo dopátrat zcela konkrétních míst i zpÛsobu, jakbyly obdûlávány. Vût‰ina pozemkÛ s panonsk˘misuch˘mi trávníky, soudû alespoÀ podle toho, jak se námpodafiilo v tûchto dokumentech dohledat a lokalizovatjejich souãasné zbytky, byla ve vceÀovacích operátechzafiazena jako pastviny druhé a tfietí bonitní tfiídy (pastvi-ny vût‰inou tvÛrci operátÛ rozdûlovali do tfií tfiíd, pfiiãemÏjako první b˘valy urãeny v˘hradnû rovinaté nivnípozemky v okolí vodních tokÛ), jejichÏ pÛda byla, napfi.v pfiípadû âejãsk˘ch a âejkovick˘ch ‰pidlákÛ, v souladus dobov˘m poznáním, oznaãována jako jílovitopísãitá,poskytující jen „chudou pastvu“.

Tyto pozemky nebyly, jak si pisatelé operátÛ propagujícíracionální polní hospodafiení vesmûs stûÏovali, v pod-statû nijak udrÏovány, maximálnû na nich probíhal „jarníúklid“, spoãívající v odstraÀování náletÛ. Operáty ov‰emhovofií i o tom, Ïe rolníci ve vlhãích letech tyto trávníkyv nûkter˘ch pfiíhodn˘ch lokalitách také jednoseãnû kosí-vali, coÏ potvrzují i vzpomínky pamûtníkÛ na doby mezi-váleãného soukromorolnického hospodafiení. Tam, kdese s kosením poãítalo, spoãívala podle tvÛrcÛ operátÛjarní pfiíprava i ve vypalování, popfi. vyhrabávání suchétrávy.

Pastvin druhé a tfietí tfiídy samozfiejmû v první pÛli 19.století b˘valo mnohem více. Na Hodonínsku v obcích,na jejichÏ katastrech jsou dodnes zbytky stepních tráv-níkÛ dochovány, napfi. ve vzájemnû sousedících âejãi,Mutûnicích a âejkovicích, se pastviny tûchto tfiíd rozklá-daly celkem na 1 170 ha! Lze tedy samozfiejmû pfiedpo-kládat, Ïe panonské suché trávníky tvofiily znaãnou ãásttéto rozlohy. Tam ov‰em, kde pro to byly pfiíhodné pod-mínky, zaãalo docházet, zejména po zru‰ení poddanstvív roce 1848, které s sebou pfiineslo rozmach svobodné-ho rolnického hospodafiení, k jejich postupnému rozorá-

11Panonské stepi

vání. Pfiispûla k tomu fiada faktorÛ, z nichÏ nejdÛleÏitûj‰íbyl bezesporu faktor vlastnick˘.

Pastviny v níÏinn˘ch obcích obvykle b˘valy kompasku-ální, coÏ znamená, Ïe náleÏely do spoleãného vlastnic-tví toho kterého panství, obce a jednotliv˘ch rolníkÛ.Toto spoluvlastnictví se zakládalo na právu panství pástna pastvinách svá stáda dobytka, na jistotû pastvydobytka pro obec a na právu pastvy jednotliv˘chselsk˘ch gruntÛ (mnohde ov‰em b˘valy pastviny pouzepanské a obecní). Po zru‰ení poddanství vût‰inoudocházelo k dûlení pastvin tak, Ïe kaÏdému z tûchtosubjektÛ pfiipadla jejich tfietina. Rolniãtí singularistéobvykle své pastviny neparcelovali a pásli dál spoleãnû,za pastvu na obecních pozemcích pak platívali nájem.Obce ov‰em, které od roku 1848 získaly daleko vût‰ísvobodu v rozhodování o tom, jak nakládat se sv˘mmajetkem, tyto plochy rády prodávaly ãi dlouhodobûpronajímaly, aby tak zlep‰ily svoje finanãní hospodafiení.Zájem o nû mívali pfiedev‰ím bezzemci, ktefií pak prona-jaté, popfi. odkoupené pastviny bez v˘jimky zorÀovali.

Dal‰ím dÛleÏit˘m faktorem postupného ub˘vání pastvinbyl zánik chovu ovcí. Zejména ‰lechtické velkostatkytotiÏ chovaly je‰tû v prvé pÛli 19. století na sv˘ch dvo-rech velká stáda ovcí, pro nûÏ byl dostatek pastvy pfiímoÏivotní nutností. Napfi. na katastru zmínûn˘ch tfií obcí naHodonínsku se v dobû, v níÏ vznikaly vceÀovací operá-ty, chovalo dohromady 9 167 kusÛ ovcí jak ‰lechtické-ho, tak rolnického chovu. Úpadek chovu ovcí souviselzejména s poklesem cen vlny, zpÛsoben˘m vpádemlaciné australské a jihoamerické suroviny na evropskétrhy.

Zánik níÏinného, nesala‰nického chovu ovcí následovalv poslední tfietinû 19. století postupn˘ pfiechod ke stfiída-vému osevnímu hospodafiení, v nûmÏ jiÏ bylo pro past-vu hovûzího dobytka jen málo místa. Pûstování pícninumoÏnilo stájov˘ chov dobytka a v˘raznû zv˘‰enémnoÏství takto vznikající chlévské mrvy mohli rolnícivyuÏít i ke zúrodÀování pastvisek. V této dobû pfiestávalipást zejména velcí gruntovní sedláci. Hlad po pÛdûv období hospodáfiské krize 30. let 20. století pfiispûlk rozprodávání a trhání posledních obecních pastvina spolu s vyuÏíváním umûl˘ch hnojiv pfiivodil definitivnízánik spoleãné pastvy v níÏinn˘ch oblastech Moravy.

12 Panonské stepi

Typick˘ pfiíklad vyuÏívání zb˘vajících pozemkÛ porostl˘chtrval˘m travním porostem v dobách soukromého rolnickéhohospodafiení: Strmé travnaté nerozparcelované plochy bylyvyuÏívány jako pastviny, popfi. koseny (viz horní snímek),zatímco niωí polohy, které byly je‰tû v 19. století taktéÏporostlé such˘mi trávníky, byly rozparcelovány zejménamezi malozemûdûlce, ktefií je vyuÏívali jako bûÏné polníplochy (foto ãejãsk˘ch ‰pidlákÛ, lokalita Na valech, 30. léta20. století)

V katastrech obcí tak zÛstaly pouze pastevní enklávy,omezující se na místa popsaná v úvodu této kapitoly. Zazánik níÏinn˘ch pastvin tak ve vût‰inû pfiípadÛ kupodivunemÛÏe b˘t vinûna komunistická kolektivizace zemûdûl-ství – ta tento proces pouze dokonãila. Pastevní enklávybyly, spolu s mezemi, úvozy, silniãními pfiíkopy ãi bfiehyvodních tokÛ vypásány dobytkem kovorolníkÛ, ktefiínemûli k dispozici dostatek pícnin pro trvalé ustájenísv˘ch malochovÛ. Z tohoto dÛvodu dokonce b˘valy tytopozemky také daleko ãastûji neÏ v minulosti kosívány.Mezi kovozemûdûlci pfievaÏoval chov koz, hovûzíhodobytka mûli pomálu. Kozy ov‰em pastvinné pozemkydokonale ãistily od náletov˘ch kfiovin, ãímÏ pro kovorol-níky odpadala nutnost jejich „jarního úklidu“.

Pastva na zb˘vajících svaÏit˘ch pastevních enkláváchv níÏinn˘ch oblastech Moravy definitivnû zanikla zhruba

koncem 60. let a zaãátkem 70. let 20. století spolu s tím,jak z vesnic v dÛsledku „intenzifikace zemûdûlské v˘ro-by“ a zvy‰ování Ïivotní úrovnû mizel podomácku chova-n˘ dobytek. Zhruba v té dobû také zaãalo docházetk postupnému vyhla‰ování jednotliv˘ch svaÏit˘ch pas-tevních areálÛ porostl˘ch panonsk˘mi such˘mi trávníkyza pfiírodní rezervace. ¤ada z nich v‰ak je‰tû pfied tímv prÛbûhu 70. a 80. let 20. století padla za obûÈ tzv.náhradním rekultivacím, pfii nichÏ byly zterasovány. Zby-lé lokality ov‰em, byÈ pfiísnû chránûné, bez pravidelné-ho vypásání ãi kosení (k nûmuÏ, dluÏno poznamenat,alespoÀ místy díky péãi jak státní ochrany pfiírody, taknevládních organizací, dochází) jen stûÏí uniknoupostupnému zániku.

13Panonské stepi

âejãské ‰pidláky: Bezlesé pahorky porostlé „panonsk˘mi such˘mi trávníky“ vystupují monumentálnû z okolní rovinaté kraji-ny. Snímek ze tfiicát˘ch let zachycuje stav, kdy vût‰ina tûchto poloh, vûsmûs v obecním vlastnictví, b˘vala je‰tû vyuÏívának pfiíleÏitostné pastvû a pronajímána malorolníkÛm, ktefií i tyto strmé plochy v dÛsledku nedostatku píce kosívali. V popfiedísenoseã na scelen˘ch pozemcích velkostatku

6. VEGETACE A FLÓRAJIHOMORAVSK¯CH STEPÍ

Variabilita vegetace jihomoravsk˘ch stepních trávníkÛreflektuje ekologické rozdíly stanovi‰È. OdráÏípfiedev‰ím gradient vlhkosti, do nûhoÏ se promítá napfi.strmost svahÛ nebo rozdíly v orientaci vÛãi svûtov˘mstranám, ale odráÏí i rÛznorodost geologického podloÏí– ty hlavní typy podkladÛ jsou mûkké tfietihornísedimenty (pískovce, slínovce), spra‰e, vápence, krys-talické horniny a písky, u nûkter˘ch z tûchto hornin je‰tûlze rozli‰it typy kyselé a ultrabazické. Nezanedbateln˘mprvkem je ov‰em i poloha stepní lokality vzhledemk jádru území – okrajové lokality jsou témûfi vÏdy ochu-zené. Tento gradient se dnes vysvûtluje spí‰e tím, Ïeokrajové lokality snadnûji podlehly spontánní promûnûv prÛbûhu v˘voje vegetace v období po skonãení dobyledové, neÏ tím, Ïe by tam pfiíslu‰né stepní druhy nikdynedomigrovaly.

Na mûlk˘ch pÛdách, které jsou mimofiádnû pros˘chavé,zejména na orientacích jiÏního a západního kvadrantu,se vyvíjí typická skalní step. V jádrech jde o primárnívegetaci, ov‰em lidské exploataãní aktivity jí v minulostinepochybnû prospûly. Tvofií ji pfiedev‰ím drobnûj‰í trs-naté trávy, zejména nûkteré druhy kostfiav, a v jejichdruhové skladbû je znaãná diverzita rÛzn˘ch nápadnûkvetoucích druhÛ.

Na vápencích b˘vá tato vegetace oznaãována jakosvaz Seslerio-Festucion pallentis. K typick˘m druhÛmtrav ve skalní stepi patfií kostfiava sivá (Festucapallens), kostfiava valiská (Festuca valesiaca), lipnicebádenská (Poa badensis), smûlek ‰tíhl˘ (Koeleria mac-rantha), pûchava vápnomilná (Sesleria caerulea), z kve-toucích jednodûloÏn˘ch rostlin napfi. kosatec nízk˘ (Irispumila) a kosatec skalní píseãn˘ (Iris humilis subsp.arenaria), z dvoudûloÏn˘ch vytrval˘ch bylin a polokefiíkÛoÏanka horská (Teucrium montanum), devaterka polé-havá (Fumana procumbens), tolice rozprostfiená (Medi-cago prostrata), rozrazil rozprostfien˘ (Veronica prostra-ta) a silenka u‰nice (Silene otites). Typické jsou rovnûÏtuãnolisté rostliny rozchodník bíl˘ (Sedum album), roz-chodník ostr˘ (Sedum acre) a netfiesk v˘bûÏkat˘ (Jovi-barba globifera). Z cibulovin zde najdeme zejména ães-nek Ïlut˘ (Allium flavum). Na jafie se v této vegetaci

vyskytuje celá fiada specifick˘ch jednoletek s velmi krát-kou dobou v˘voje. Jsou to napfi. plevel okoliãnat˘(Holosteum umbellatum), roÏec pûtimuÏn˘ (Cerastiumsemidecandrum), lomikámen trojprst˘ (Saxifraga tridac-tylites), huseník ou‰kat˘ (Arabis auriculata), osívkakulatoplodá (Erophila spathulata) a rozrazil ãasn˘(Veronica praecox).

Ve ‰tûrbinách tvrd˘ch vápencov˘ch skal se vyskytujetaké vegetace svazu Diantho lumnitzeri-Seslerion sesouborem horsk˘ch, tzv. dealpinsk˘ch druhÛ: Jsou tonapfi. píseãnice velkokvûtá (Arenaria grandiflora), hvoz-dík LumnitzerÛv (Dianthus lumnitzeri), lomikámen vÏdy-Ïiv˘ (Saxifraga paniculata), pûchava vápnomilná(Sesleria caerulea) a dvoj‰títek hladkoplod˘ (Biscutellalaevigata), na nûkolika místech na v˘chodním okrajiãeského masivu roste i endemick˘ hvozdík moravsk˘(Dianthus moravicus).

Podobná vegetace na kysel˘ch horninách je fiazena kesvazu Festucion valesiacae. I zde najdeme kostfiavusivou (Festuca pallens), kostfiavu valiskou (Festucavalesiaca) a smûlek ‰tíhl˘ (Koeleria macrantha). Odli‰-ná je druhová skladba kefiíkÛ – pro kyselé horniny jetypická zejména kruãinka chlupatá (Genista pilosa).Zcela odli‰ná je druhová skladba efemér. Na kysel˘chhorninách roste osívka jarní (Erophila verna), huseníãekrolní (Arabidopsis thaliana), roÏec lepkav˘ (Cerastiumglutinosum), pomnûnka drobnokvûtá (Myosotis stricta),pochybek prodlouÏen˘ (Androsace elongata), rozraziljarní (Veronica verna) a rozrazil DillenÛv (Veronica dille-nii). Z cibulovin je typick˘ kfiivatec ãesk˘ (Gagea bohe-mica).

Na nejv˘slunnûj‰ích stanovi‰tích jiÏního kvadrantu, kte-ré se vyvíjejí na hlub‰ích pÛdách na tfietihorních sedi-mentech nebo na spra‰ích, se objevují odli‰né typyvegetace svazu Festucion valesiacae. Jsou zpravidlamaloplo‰né a nejãastûji jsou vázané na v˘razné terénníhrany, na nichÏ snad mohou pfiedstavovat i primárnívegetaci, v níÏ vût‰ina stepních druhÛ mohla pfieãkatnejvût‰í nápor lesa. Na jejich druhové skladbû se vedledrobné trsnaté kostfiavy valiské (Festuca valesiaca)a ostfiice nízké (Carex humilis) v˘znamnû podílejí i stat-nûj‰í kavyly (Stipa) – na jiÏní Moravû pfiipadá v úvahucelkem 5 druhÛ tûchto trav. Druhová diverzita kavylo-

14 Panonské stepi

v˘ch porostÛ b˘vá o nûco niωí. Z dvoudûloÏn˘ch rostlinje ãast˘ napfi. kozinec viãencovit˘ (Astragalus onobry-chis), kozinec rakousk˘ (Astragalus austriacus), sino-kvût mûkk˘ (Jurinea mollis), místy katrán tatarsk˘(Crambe tataria), sesel pestr˘ (Seseli pallasii), ãilimníkrakousk˘ (Chamaecytisus austriacus), bezobalka sivá(Trinia glauca) a dal‰í druhy. Na tuto vegetaci navazujímísty nízké stepní kfioviny, kde najdeme napfi. mandloÀnízkou (Prunus tenella), vi‰eÀ kfiovitou (Prunusfruticosa) a rÛÏi bedrníkolistou (Rosa spinosissima).

Na ponûkud hlub‰ích baziãtûj‰ích pÛdách na svazíchostatních orientací se objevuje vegetace tzv.‰irokolist˘ch such˘ch trávníkÛ, která je fiazena do svazuBromion erecti. K ní lze pfiifiadit asi plo‰nû nejrozsáhlej‰ístepní trávníky u nás; vesmûs jde o druhotnou, polopfii-rozenou vegetaci, která se spontánnû ustavila teprve poodlesnûní. Tato vegetace se na fiadû lokalit vyznaãujeneobvyklou druhovou diverzitou; patfií k ní vût‰ina kvût-nat˘ch luk v tzv. stepních Bíl˘ch Karpatech, které jsouoznaãovány za jeden z druhovû nejbohat‰ích typÛ travi-nobylinné vegetace v celé Evropû. V druhové skladbûse z trav vyskytují zejména váleãka prapofiitá (Brachy-podium pinnatum), místy i svefiep pfiím˘ (Bromus erec-tus), dále smûlek jehlancovit˘ (Koeleria pyramidata)a kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), z ostfiic pfiede-v‰ím ostfiice horská (Carex montana). Z dvoudûloÏn˘chbylin jsou charakteristické zejména jetel horsk˘ (Trifoli-um montanum), vítod chocholat˘ (Polygala comosa),tuÏebník obecn˘ (Filipendula vulgaris), chrpa ãekánek(Centaurea scabiosa), jitrocel prostfiední (Plantagomedia), ‰alvûj luãní (Salvia pratensis), ãernohlávek vel-kokvût˘ (Prunella grandiflora) a fiada dal‰ích.

Pfiedcházejícímu typu fyziognomicky podobná, alev druhové skladbû znaãnû odli‰ná je vegetace svazuKoelerio-Phleion phleoidis, vázaná na kyselé substrátya typicky vyvinutá na nejv˘chodnûj‰ích okrajích âeskéhomasivu. Na rozdíl od pfiedcházející ji tvofií smûs druhÛacidotolerantních i v˘raznû acidofilních. K tûm prvnímpatfií napfi. kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), ostfiicenízká (Carex humilis), mafiinka psí (Asperula cynanchi-ca), rozrazil klasnat˘ (Pseudolysimachion spicatum),z acidofilních druhÛ se v tomto typu vegetace vyskytujenapfi. kostfiava ovãí (Festuca ovina), smolniãka obecná(Lychnis viscaria), ‰Èovík men‰í (Rumex acetosella).

15Panonské stepi

Kosatec skalní píseãn˘ (Iris humilis subsp. arenaria) – fotoP. Halas

Katrán tatarsk˘ (Crambe tataria) – foto P. Halas

Oman nûmeck˘ (Inula germanica) – foto P. Macháãek

Na tuto vegetaci místy navazují i porosty s dominantní-mi kefiíãky („znojemská vfiesovi‰tû“ a podobné vegetaã-ní typy), které vznikly na kontaktu panonské a stfiedoev-ropské flóry a jsou fytogeografickou zvlá‰tností tohotoúzemí. NáleÏejí do svazu Euphorbio-Callunion. Tytoporosty jsou druhotné, vznikly po sm˘cení teplomiln˘chacidofilních doubrav a následné degradaci pÛdníhopokryvu. Dominují kefiíky, zejména kruãinka chlupatá(Genista pilosa) a vfies obecn˘ (Calluna vulgaris).Skladba bylin je velmi podobná pfiedcházejícímu vege-taãnímu typu. Úãastní se jí zejména kostfiava ovãí (Fes-tuca ovina), psineãek tuh˘ (Agrostis vinealis) a ovsífiluãní (Avenula pratensis), vzácnû se objevuje i metliãkakfiivolaká (Avenella flexuosa) a smilka tuhá (Nardusstricta). V druhové skladbû se dále objevují napfi. jest-fiábník chlupáãek (Hieracium pilosella), tfiezalka teãko-vaná (Hypericum perforatum), hvozdík PontederÛv(Dianthus pontederae), ale i v˘raznûj‰í acidofyty, napfi.pavinec horsk˘ (Jasione montana) a chmerek vytrval˘(Scleranthus perennis). Kysel˘ substrát prozrazují i ãet-né li‰ejníky z rodÛ Cladonia a Cetraria.

Zcela odli‰n˘m typem panonské stepní vegetace jsouporosty na otevfien˘ch písãinách. Jsou rovnûÏ z vût‰íãásti druhotné a v jejich druhové skladbû se podobnûjako u v˘‰e zmiÀovan˘ch acidofilních stepních trávníkÛobjevuje smûs panonsk˘ch a atlantick˘ch pfiivandroval-cÛ. Vegetace jihomoravsk˘ch písãin (spolu s vegetacína píscích na pfiilehlé Záhorské níÏinû) se vymyká ostat-ním typÛm vegetace na píscích Panonské níÏiny, proto-Ïe zdej‰í písky na rozdíl od pískÛ v Podunají postrádajízrníãka bazick˘ch hornin. Vegetace na píscích je tvofie-na celou skupinou spoleãenstev. V nejménû zapojen˘chporostech na ãerstvû naru‰en˘ch plochách najdemenapfi. jitrocel píseãn˘ (Plantago arenaria) nebo mrvkumy‰í ocásek (Vulpia myuros). V pokroãilej‰ích stadiíchsukcese dominuje zpravidla paliãkovec ‰edav˘ (Cory-nephorus canescens) a matefiídou‰ka úzkolistá (Thy-mus serpyllum) a spolu s nimi jednoletky bûlolistnejmen‰í (Filago minima), kolenec MorisonÛv (Spergulamorisonii), rozrazil DillenÛv (Veronica dillenii), v˘jimeã-nû i kolenec pûtimuÏn˘ (Spergula pentandra). Vût‰inav˘‰e jmenovan˘ch druhÛ jsou typické subatlantské dru-hy a s Panonií nemají mnoho spoleãného. V˘raznézastoupení panonsk˘ch prvkÛ najdeme na píscích tepr-ve ve vegetaci sukcesnû pokroãilej‰ích ploch s tenkou

vrstviãkou humusu. V nich tvofií kostru vegetace trsnatétrávy, buì kostfiava pochvatá Dominova (Festuca vagi-nata subsp. dominii), nebo kavyl píseãn˘ (Stipa boryst-henica), z panonsk˘ch prvkÛ zde je‰tû najdeme tfiebasilenku lepkavou (Silene viscosa), silenku u‰nici (Sileneotites), tr˘zel rozvûtven˘ (Erysimum diffusum), ostfiiciúzkolistou (Carex stenophylla), ostfiici drobnou (Carexsupina) a lnici kruãinkolistou (Linaria genistifolia).

Na flóru jihomoravsk˘ch stepních lokalit je tfieba nahlí-Ïet v souvislosti se skuteãností, Ïe jde o severozápadnív˘bûÏek Panonie. Zdej‰í krajina, otevfiená smûremk jihov˘chodu, umoÏnila proniknout celé fiadû druhÛz jihov˘chodního smûru. Ale zákonitosti druhové sklad-by na tûchto lokalitách nejsou zdaleka triviální. JiÏ prof.Podpûra, kter˘ na jiÏní Moravû poloÏil základy fytogeo-grafického bádání, si byl jasnû vûdom toho, Ïe postup-nû, smûrem od centra Panonie, stepních prvkÛ neub˘-vá. âím je to zpÛsobeno? Pfiedev‰ím sloÏit˘migeologick˘mi, geomorfologick˘mi a klimatick˘mi pomûrystfiední Evropy. Komplikovan˘ reliéf vytváfií velkou diver-zitu stanovi‰È, které odli‰ují expoziãní rozdíly. Navícsklon svahu mÛÏe vliv orientace buì zesilovat, nebozeslabovat. SloÏitûj‰í mozaikovit˘ charakter má i klima– horské skupiny vytváfiejí návûtrné a závûtrné polohy,docela v˘razn˘ vliv má i relativní kontinentalita v mís-tech, kde pÛsobí fénov˘ efekt vzdu‰n˘ch mas sestupují-cích z vy‰‰ích kopcÛ do níÏin, kdy se vzdu‰né masyoteplují a vysu‰ují. Nepfiekvapí proto tfieba zdánlivánelogiãnost, Ïe mnoÏství sráÏek na jiÏní Moravû rostena trase Znojmo – Hustopeãe – Bílé Karpaty.

Z rozdílÛ ve tvaru areálÛ rovnûÏ vypl˘vá, Ïe stepní rost-liny nemají na jiÏní Moravû totoÏnou historii. Klima sev posledních 10 000 letech znaãnû mûnilo, existující pfií-rodní podmínky mûly velk˘ vliv na preference urãit˘chfloristick˘ch i vegetaãních prvkÛ. Je zfiejmé, Ïe právûony kontinentální eurosibifiské druhy mohly mít optimumv období chladn˘ch stepí konce glaciálu a rané dobypoledové a posléze byly vytlaãovány na rÛzná extrémnístanovi‰tû. Tyto druhy mají velmi ãasto charakter glaci-álních reliktÛ. Poznáme je podle ostrÛvkovitého areálu,v˘znaãného velk˘mi mezerami, a také koncentrací nastanovi‰tích v krajinû málo obvykl˘ch. Patfií k nim zcelajistû nûkteré prvky slanomilné, napfi. sivûnka pfiímofiská(Glaux maritima), ale i v˘znaãn˘ merlíkovit˘ kefiík bytel

16 Panonské stepi

rozprostfien˘ (Kochia prostrata), kter˘ ve stfiedoevrop-ském prostoru nápadnû provázel pfiechod od slaniskado stepi.

Na jiÏní Moravû se setkáváme s celou fiadou mezníchprvkÛ – tedy druhÛ, které zde dosahují dílãí nebo abso-lutní areálové hranice. Patfií k nim celá fiada typick˘chdruhÛ teplomiln˘ch trávníkÛ. K tûm nejznámûj‰ím patfiíkoniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis), kosatec nízk˘(Iris pumila), kosatec skalní píseãn˘ (Iris humilis subsp.arenaria), kosatec trávovit˘ (Iris graminea), hadinec ãer-ven˘ (Echium maculatum), veãernice smutná (Hesperistristis), hadí mord rakousk˘ (Scorzonera austriaca),oman meãolist˘ (Inula ensifolia), oman oko Kristovo(Inula oculus-christi), bezobalka sivá (Trinia glauca),sesel pestr˘ (Seseli pallasii), pry‰ec mnohobarv˘ (Eu-phorbia epithymoides), katrán tatarsk˘ (Crambe tataria),pry‰ec vrbolist˘ (Euphorbia salicifolia), ãilimník poléha-v˘ (Cytisus procumbens), ãilimník bíl˘ (Chamaecytisusalbus), pampeli‰ka pozdní (Taraxacum serotinum),mandloÀ nízká (Prunus tenella) aj. Zato endemitÛ je zdepramálo. Jedin˘m endemick˘m stepním prvkem Pano-nie, kter˘ zasahuje aÏ na jiÏní Moravu, je velmi vzácn˘pelynûk PanãiçÛv (Artemisia pancicii), jehoÏ vût‰inalokalit se nachází v Rakousku, jediná je v Srbsku a 3nalezi‰tû byla zji‰tûna i na jiÏní Moravû. Pelynûk Panãi-çÛv má nejbliωí pfiíbuzné ve stfiedoasijsk˘ch druzíchpelyÀkÛ z okruhu Artemisia laciniata. Tento okruh tvofiínûkolik samostatn˘ch izolovan˘ch druhÛ ve stfiedníEvropû; patfií k nûmu také Artemisia insipida z jihozá-padních Alp a Artemisia oelandica ze ‰védského ostro-va Öland.

Jiné druhy teplomiln˘ch trávníkÛ zasahují dále na severdo tepl˘ch území stfiedních a severních âech a velmiãasto i do stfiedního Nûmecka, kde jsou ostrÛvky teplo-milné kvûteny známy jednak v Por˘ní, jednak v silnûkontinentálnû ladûném jihov˘chodním podhÛfií pohofiíHarz ve stfiední ãásti zemû na pomezí spolkov˘ch zemíDurynsko, Sasko-Anhaltsko a Sasko. K takov˘m dru-hÛm patfií napfi. ostfiice nízká (Carex humilis), ostfiicedrobná (Carex supina), ostfiice Micheliova (Carexmichelii), lipnice bádenská (Poa badensis), tfiemdavabílá (Dictamnus albus), hadí mord ‰panûlsk˘ (Scorzone-ra hispanica), bílojetel nûmeck˘ (Dorycnium germani-cum), sesel siv˘ (Seseli osseum), sesel fenyklov˘

(Seseli hippomarathrum), hvûzdnice zlatovlásek (Asterlinosyris), oman nûmeck˘ (Inula germanica), hlaváã‰edav˘ (Scabiosa canescens) a koniklec luãní (Pulsatilapratensis).

Ve flófie teplomiln˘ch trávníkÛ se na jiÏní Moravû stfietá-vají v podstatû 3 odli‰né prvky. Jsou to jednak druhysubmediteránní, které mají tûÏi‰tû v˘skytu v krajináchokolo Stfiedozemního mofie. Tyto druhy jsou prav˘mitermofyty, s vysok˘mi nároky na teplotu. Nûkteré z nichna na‰em území dosahují absolutní severní areálovéhranice. K tûmto druhÛm patfií napfi. oÏanka kalamandra(Teucrium chamaedrys) a kavyl skalní (Stipa eriocaulis).

Odli‰n˘m skladebn˘m prvkem jsou prvky tak fiíkajícponticko-panonské, jejichÏ areály k nám zasahují smû-rem od jihov˘chodu, z Balkánu a okolí âerného mofie.V jejich ekologick˘ch nárocích se jiÏ daleko více objevu-je odolnost vÛãi chladu, ponûkud kompenzovaná vzta-hem k niωím sráÏkám. Tyto druhy nezfiídka dosahují najiÏní Moravû severozápadního okraje areálu. K tûmtodruhÛm patfií oman meãolist˘ (Inula ensifolia), dálenapfi. ‰ater latnat˘ (Gypsophila paniculata), vítod vût‰í(Polygala major), pryskyfiník ilyrsk˘ (Ranunculus illyri-cus), svízelka piemontská (Cruciata pedemontana).

Tfietí skupina druhÛ jsou vyslanci z kontinentálních stepíeurasijského prostoru. Jejich teplomilnost je ve stfiedníEvropû spí‰e zástûrkou za suchomilnost – vÏdyÈ nûkte-ré z nich ve vysoce kontinentálních ãástech Sibifie dosa-hují aÏ k polárnímu kruhu, zatímco ve stfiední Evropû seváÏí na stanovi‰tû nejteplej‰í. Tyto typické stepní druhydocela ãasto postrádají v centru Panonské níÏinya u nás mohou b˘t paradoxnû na jiÏní areálové hranici.Mezi typické kontinentální stepní druhy patfií napfi. kozi-nec rakousk˘ (Astragalus austriacus), kozinec dánsk˘(Astragalus danicus), smldník alsask˘ (Peucedanumalsaticum), sasanka lesní (Anemone sylvestris), z kavy-lÛ kavyl vláskovit˘ (Stipa capillata), kavyl tenkolist˘ (Sti-pa tirsa) a kavyl chlupat˘ (Stipa dasyphylla), z kostfiavkostfiava valiská (Festuca valesiaca) a kostfiava Ïlábka-tá (Festuca rupicola), také napfi. mochna píseãná(Potentilla arenaria) a ãilimník fiezensk˘ (Chamaecyti-sus ratisbonensis).

17Panonské stepi

7. V¯ZNAMNÉ DRUHY ROSTLIN

Bytel rozprostfien˘ (Kochia prostrata)

Nízk˘ kefiík z pfiíbuzenstva merlíkÛ patfií mezi nejtypiãtûj-‰í stepní rostliny jiÏní Moravy. Byl zde znám pfiedev‰ímz vysok˘ch spra‰ov˘ch svahÛ, ale snad kdysi rostl i nastepních okrajích slanisk. Jeho lokalit postupnû ub˘valo,a kdyÏ v druhé polovinû 70. let 20. století zanikla pfiiroz‰ifiování cesty v sadech na Staré hofie u Újezdau Brna poslední tehdy známá kolonie, byl krátkou dobuzafiazen mezi nezvûstné druhy na‰í flóry. Ov‰em ponûkolika letech byla objevena nová populace na sva-zích záfiezu Ïelezniãní trati, jen nûkolik set metrÛ odzaniklé lokality. Bytel tam docela prosperoval, av‰akv souãasné dobû lokalita, která stále stojí mimo územníochranu, znaãnû zarÛstá náletem dfievin, z trav se zdevelmi ‰ífií kavyl vláskovit˘. V roce 2006 bylo zji‰tûno uÏ

jen nûkolik kefiíkÛ. Tûsnû za hranicemi v Rakouskudodnes pfieÏívají bohaté populace nedaleko hraniãníhopfiechodu Hatû.

GrDivizna brunátná (Verbascum phoeniceum)

Jedin˘ zcela vytrval˘ druh divizen se vyznaãuje nápad-n˘mi tmavofialov˘mi kvûty. Roste na píscích, na vápen-cích, na spra‰ov˘ch stráních i na kysel˘ch krystalick˘chpodkladech; tato stanovi‰tû v‰ak spojuje velmi znaãnápros˘chavost. Vzácnû tvofií kfiíÏence s jin˘mi druhy divi-zen, které mají Ïluté kvûty – vznikl˘ hybrid má kvûtybroskvovû ÏlutooranÏové. Vût‰í hybridizaci ov‰em bráníodli‰ná fenologie – divizna brunátná je ze v‰ech na‰ichdruhÛ nejãasnûj‰í, takÏe moÏnost opylení pylem jin˘chdruhÛ divizen je znaãnû omezena.

Gr

Hadinec ãerven˘ (Echium maculatum)

Krvavû ãervené kvûty hadince ãerveného jsou exotic-kou ozdobou stepních strání ve stfiední a v˘chodní ãástiteplé jiÏní Moravy. Tato statná rostlina zde dosahujezápadní areálové hranice. Nejãastûji vytváfií nûkolik letlistovou rÛÏici a po odkvûtu hyne, i kdyÏ je zfiejmé, Ïeobãas je pfied uhynutím uchránûn dcefiinn˘ v˘honek.Hadinec ãerven˘ je právem na seznamu evropskyv˘znamn˘ch druhÛ. Dnes jeho populace na MoravûpfieÏívají jen na zhruba 10 lokalitách, av‰ak poãty kve-toucích rostlin se rok od roku znaãnû mûní. Nepravidel-né kvetení i ponûkud komplikovan˘ Ïivotní cyklus jej ãinídosti zraniteln˘m.

Gr

Hlaváãek jarní (Adonis vernalis)

Rozpuk jara ve stepních trávnících si nelze pfiedstavitbez jasnû Ïlut˘ch kvûtÛ hlaváãku jarního, záfiících nad‰edivou stafiinou trav v prÛbûhu dubna. Tato vytrvalábylina patfií k diferenciaãním druhÛm termofytika, nikolivv‰ak jen panonského – její v˘skyt zasahuje i do nejtep-lej‰ích ãástí âech. Vyhledává pfiedev‰ím vápnité podlo-Ïí, kromû vápencÛ zejména spra‰e a vápnit˘ fly‰. NajiÏní Moravû má hlaváãek jarní desítky lokalit. Nejpoãet-nûj‰í populace tam najdeme pfii okrajích Milovickéholesa v CHKO Pálava. Napfiíklad v PR Milovická stráÀ

18 Panonské stepi

Bytel rozprostfien˘ (Kochia prostrata) – foto P. Halas

bylo pfii prÛzkumu mlad˘mi ochránci pfiírody zji‰tûnotémûfi pût tisíc trsÛ této nádherné zákonem chránûnérostliny. Pûkn˘m pfiíkladem úspû‰ného managementuve zvlá‰tû chránûném území je rozmach populace hla-váãku jarního po pravidelném kosení a odstranûní nále-tov˘ch dfievin v PR ·évy u Buãovic.

La

Hvûzdnice chlumní (Aster amellus)

„Kvûtinové hodiny“ stepních trávníkÛ zpravidla uzavírátato trvalka. Její krásné modrofialové kvûty se totiÏrozevírají aÏ v pozdním létû a vydrÏí kvést ãasto aÏ dokonce fiíjna, do prvních silnûj‰ích mrazíkÛ. Je povaÏová-na za floroelement ponticko-jihosibifisk˘, tedy druh, kte-r˘ má centrum roz‰ífiení ve stepích a lesostepích jihov˘-chodní Evropy a jiÏní Sibifie. Jako vût‰ina stepníchdruhÛ je i hvûzdnice chlumní vázána pfiedev‰ím na pfie-kryvy spra‰í. Proto ráda osidluje i opu‰tûné hliníky cihe-len. Severnû od Brna najdeme dokonce její poãetnépopulace i na opu‰tûném tûlese dálnice Vratislav –VídeÀ, rozestavûné ve 40. letech minulého století.

La

Hvozdík moravsk˘ (Dianthus moravicus)

Jedin˘ „ãistokrevn˘“ endemit moravsk˘ch skal a skal-ních stepí roste na jihozápadní Moravû pouze na 6 loka-litách. Podkladem mohou b˘t permokarbonské slepen-ce, Ïula, rula nebo amfibolit, vÏdy v‰ak jde o v˘raznépfiirozené reliktní bezlesí. Popsán byl teprve v roce1982, do té doby byly tyto rostliny povaÏovány za hvoz-dík siv˘ (Dianthus gratianopolitanus), kter˘ se vyskytujena fiadû lokalit ve stfiedních âechách. Ukazuje se, Ïes hvozdíkem siv˘m snad ani není pfiíli‰ pfiíbuzn˘ a Ïe jespí‰ bliωí typÛm z okruhu hvozdíku Lumnitzerova(Dianthus lumnitzeri), které jsou vázány na izolovanáúzemí na okraji Alp a západních Karpat a k nimÏ patfiíi populace na Pavlovsk˘ch vr‰ích.

Gr

Katrán tatarsk˘ (Crambe tataria)

Stepní bûÏec katrán je velmi nápadnou, takfiíkajíc vlaj-kovou rostlinou jihomoravsk˘ch stepí. Dosahuje zdeabsolutní hranice roz‰ífiení smûrem k severozápadu, alepozoruhodné je, Ïe v sousedních zemích (v Rakousku,

19Panonské stepi

Hadinec ãerven˘ (Echium maculatum) – fotoP. Macháãek

Divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) –foto P. Halas

Hlaváãek jarní (Adonis vernalis) – fotoJ. Buãková

na Slovensku i v Maìarsku) je podstatnû vzácnûj‰í neÏprávû na jiÏní Moravû. I v souãasné dobû se zde vysky-tuje na více neÏ 10 nalezi‰tích. Katrán je modelov˘mpfiíkladem i z dal‰í pfiíãiny – dokáÏe jako správná stepnírostlina rychle reagovat a obsadit novû vzniklé plochy.Dokazuje, Ïe stepní druhy mají velice ãasto v sobû skry-t˘ potenciál dynamiky ‰ífiení.

Gr

Kavyl (Stipa)

Kavyly jsou typické suchomilné trsnaté trávy, jejichÏporosty vzbuzují dojem skuteãné stepi. Na jiÏní Moravûdosud známe celkem 7 druhÛ kavylÛ. Jedin˘ z nichnemá péfiitou osinu, je to kavyl vláskovit˘ (Stipa capilla-ta). Je hodnû suchomiln˘, provází spra‰ové, ale i písãitéa skalní stepní porosty v nejsu‰‰ích ãástech jiÏní Mora-vy, nezasahuje vÛbec na v˘chod od fieky Moravy. Kavy-ly s péfiit˘mi osinami jsou si navzájem velmi podobné;ponûkud se li‰í roz‰ífiením, ekologick˘mi nároky, aletaké fenologií. Nejãastûj‰í je asi kavyl IvanÛv (Stipapennata), kter˘ na Moravû zasahuje asi nejdále nasever i nejdále na západ. Na hlub‰ích spra‰ov˘chpÛdách jej provází statn˘ kavyl sliãn˘ (Stipapulcherrima). Nejznámûj‰í lokalitou tohoto druhu jePouzdfianská step, kde právû on vytváfií dominantustepní vegetace. Naproti tomu na Pálavû roste témûfiv˘hradnû jen ve spra‰ov˘ch kapsách. Statné trsy tvofiítaké kavyl chlupat˘ (Stipa dasyphylla), snadno odli‰itel-n˘ zfietelnû p˘fiit˘mi listy. Tento druh je velmi typick˘ nahadcích v Pojihlaví, dominuje napfi. v nûkter˘ch partiíchMohelenské hadcové stepi. Zdá se, Ïe se vyh˘bávápencÛm: zcela chybí na Pálavû, ale i v pahorkatináchmezi Dyjí a Îdánick˘m lesem je velmi vzácn˘. Patfií kekontinentálním druhÛm a jiÏní Morava prakticky leÏí najiÏním kraji jeho areálu. Jemn˘ kavyl tenkolist˘ (Stipatirsa) se vyznaãuje oproti ostatním péfiit˘m druhÛm vel-mi zpoÏdûn˘m kvetením – toto zpoÏdûní ãiní asi 4 t˘d-ny. Najdeme jej velmi vzácnû na okrajích ãeského masi-vu, napfi. v okolí Moravského Krumlova nebo v Pojihlaví,jako pfiede‰l˘ chybí Pálavû, zato hojnûj‰í je napfi. nazbytcích stepí mezi Brnem a Buãovicemi. Kdysi vládli nejsu‰‰ím typÛm stepní vegetace v Bíl˘ch Karpatech –ale pryã jsou dávno ty doby, kdy ochm˘fiené osiny kavy-lÛ ãinily tyto kopce bíl˘mi… Ostatní 2 druhy jsou velicevzácné. Kavyl jiÏní (Stipa eriocaulis) byl objeven teprve

20 Panonské stepi

Kavyl chlupat˘ (Stipa dasyphylla) – fotoP. Halas

Hvozdík moravsk˘ (Dianthus moravicus) –foto P. Halas

Kosatec nízk˘ (Iris pumila) – foto P. Halas

Koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis) – fotoP. Halas

nedávno na skalní stepi na Svatém kopeãku u Mikulo-va, zatímco kavyl píseãn˘ (Stipa borysthenica) je vázánna nemnoho písãin na Hodonínsku a v oblasti soutokuMoravy a Dyje.

Gr

Koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis)

Typická panonská rostlina, která na jiÏní Moravû dosa-huje severozápadní areálové hranice, av‰ak její okrajo-vé lokality najdeme jiÏ v typické âeskomoravské vrcho-vinû na Tfiebíãsku a Námû‰Èsku. Roste v rÛzn˘chtypech krátkostébelné vegetace; ve vy‰‰ích porostech‰irokolist˘ch stepních trávníkÛ je vzácn˘ a jeho popula-ce jsou v nich potlaãované vzrÛstnûj‰ími rostlinami. Pfii-tom nevykazuje v˘raznûj‰í preference k Ïádnému z pfie-vládajících geologick˘ch substrátÛ – roste na vápenci,na fly‰i, na návûjích spra‰e, ale i na rozmanit˘ch kyse-l˘ch krystalick˘ch podkladech; vyh˘bá se jen pískÛm.V sousedních územích tvofií plynulé pfiechody k blízk˘mdruhÛm – v Rakousku ke konikleci obecnému (Pulsatillavulgaris), na Slovensku ke konikleci slovenskému (Pul-satilla slavica). Na Moravû takové typy nenajdeme, zatobudeme-li mít zvlá‰tní ‰tûstí, mÛÏeme najít jeho kfiíÏen-ce s koniklecem luãním (Pulsatilla pratensis). V posled-ních desítiletích koniklec velkokvût˘ silnû ustoupil –hlavním dÛvodem je destrukce fiady jeho nalezi‰È pfiiv˘stavbû nebo pfii zemûdûlsk˘ch rekultivacích, druh˘mzávaÏn˘m dÛvodem je sukcese vegetace jako dÛsledekzániku tradiãního managementu nebo také zvy‰ovánímnoÏství Ïivin. Pfiesto existuje více neÏ 100 populací,nejbohat‰í je zfiejmû stále Kamenn˘ vrch nad Brnem-Nov˘m Lískovcem.

Gr

Kosatec nízk˘ (Iris pumila)

Kosatec nízk˘ je jedním z nejtypiãtûj‰ích druhÛ jihomo-ravské stepní vegetace. Jeho pestré kvûty v rÛzn˘chodstínech od fialové pfies modrou aÏ k rÛÏové, ale takéÏluté, jsou jedním ze symbolÛ probouzejícího se jara.Patfií k druhÛm s ponticko-panonsk˘m areálem a zde najiÏní Moravû dosahuje severozápadní areálové hranice.V˘skyty v âechách na ¤ípu a v ·árce u Prahy byly zji‰-tûny teprve v prÛbûhu 20. století a pocházejí pravdûpo-dobnû z v˘sadeb. Kosatec nízk˘ provází pfiedev‰ím

vegetaci vápencov˘ch skalních stepí na Pavlovsk˘chvr‰ích, ale vyskytuje se rovnûÏ v drnov˘ch trávnících namûkk˘ch tfietihorních usazeninách a na spra‰ovém pod-kladû, vzácnû i na jin˘ch substrátech (na Ïule, na per-mokarbonsk˘ch ãi kulmsk˘ch slepencích). Celkem sedochovalo kolem 40 lokalit, které velmi dobfie vymezujípanonskou oblast. Jen v˘jimeãnû zasahují mimo ni, ros-te je‰tû napfi. na Velkém Horneku v údolí ¤íãky v jiÏníãásti Moravského krasu. Populace na Dûvínû v CHKOPálava patfií bezpochyby k nejbohat‰ím ve stfiední Evro-pû a v rozkvetlém stavu pfiitahují pozornost tisícÛnáv‰tûvníkÛ.

Gr

Kosatec skalní píseãn˘ (Iris humilis subsp. arenaria)

Vzácn˘ kosatec skalní píseãn˘ je skuteãnou raritou jiho-moravsk˘ch stepí. Jeho areál se rozkládá severnû odâerného mofie a zasahuje na severozápad aÏ doPanonské níÏiny, kde vyznívá právû na jiÏní Moravû.Dnes je zde znám celkem z 8 lokalit, z nichÏ polovinaleÏí na Pálavû, druhá v okolí Miroslavi. Dal‰í skupinalokalit se rozkládá tûsnû za na‰imi hranicemi jiÏnû odNárodního parku Podyjí, ale jiÏ v Rakousku. Druh vyhle-dává vyprahlé skalní stepi na mûlké pÛdû a s nízkounezapojenou vegetací, bez ohledu na to, zda podkla-dem je vápenec, granulit, rula nebo Ïula, na Slovenskua v Maìarsku preferuje vápnité písky. Kvete zhrubao 5–7 dní pozdûji neÏ kosatec nízk˘ a jeho kvûty vydrÏíotevfiené pouze jedin˘ den. I to je jeden z dÛvodÛ, proãse s ním bûÏn˘ náv‰tûvník témûfi nesejde.

Gr

Koulenka prodlouÏená (Globularia bisnagarica)

Trsnatá bylina s rÛÏicí lÏicovit˘ch listÛ a olistûnou lody-hou, zakonãenou kulovit˘m strboulem drobn˘ch nûÏnûmodr˘ch kvûtÛ. Najdeme ji pfiedev‰ím ve stfiední ãástijihomoravského termofytika, dává pfiednost hlub‰ímspra‰ov˘m pÛdám. Na Pálavû je napfi. celkem fiídká, naokraji ãeského masivu se vyskytuje jen naMiroslavsk˘ch kopcích. AÏ na jedinou v˘jimku, okolíHorního Nûmãí, nezasahuje ani do území v˘chodnû odfieky Moravy. Patfií k druhÛm se submediteránním roz‰í-fiením, ve vápencov˘ch oblastech Alp nebo Karpat stou-pá i znaãnû vysoko do hor.

Gr

21Panonské stepi

MandloÀ nízká (Prunus tenella)

Stepní kefiík s nápadnû rÛÏov˘mi velk˘mi kvûty zasahu-je nejdále na západ právû na jiÏní Moravu. Nûkolikdrobn˘ch populací bylo v minulosti zji‰tûno u Popic naBfieclavsku, dále na Dunajovick˘ch kopcích, a nejdálena západ u b˘valé osady Jeãmeni‰tû na Znojemsku.Stanovi‰tûm tohoto druhu jsou zpravidla vy‰‰í spra‰ovémeze. MandloÀ nízká sná‰í ruderalizaci, av‰ak u Popicnûkteré populace zahubila rozpínavá invazní kustovnicecizí (Lycium barbarum). MandloÀ nízká je velmi ozdob-ná, zejména v obcích s nûkdej‰ím nûmeck˘m osídlenímse odedávna pûstovala na zahrádkách. Zdá se v‰ak, Ïena uveden˘ch lokalitách jde o pÛvodní v˘skyt.

Gr

Oman nûmeck˘ (Inula germanica)

Ze v‰ech druhÛ rodu je právû oman nûmeck˘ nejvzác-nûj‰í. Je úzce vázán na hlub‰í pÛdy na mûkk˘ch sub-strátech, nenajdeme jej ani na Pálavû, ani na vût‰inûstepních lokalit jihozápadní Moravy. Pfiíãinou jeho ohro-Ïení je do jisté míry i genetická koroze – snadno se naspoleãn˘ch lokalitách kfiíÏí s pfiíbuzn˘m omanem meão-list˘m (Inula ensifolia). KfiíÏenec se udrÏuje jen vegeta-tivnû, ale je velmi Ïivotaschopn˘ a dokáÏe pfieÏívat i namístech, kde citliv˘ oman nûmeck˘ jiÏ vyhynul. I napfi.na Pouzdfianské stepi je kfiíÏenec mnohem ãastûj‰í neÏjeho vzácn˘ rodiã.

Gr

Ovsífi stepní (Helictotrichon desertorum)

Památn˘ ovsífi stepní objevil na ·ibeniãníku u Mikulovanestor jihomoravsk˘ch botanikÛ prof. Josef Podpûraje‰tû pfied 1. svûtovou válkou. Jde o jednu z nejpozoru-hodnûj‰ích stepních trav – kromû jediného nalezi‰tû najiÏní Moravû se vyskytuje na 5 kopcích v nejsu‰‰í, nej-kontinentálnûj‰í ãásti âeského stfiedohofií, na Hainbur-sk˘ch kopcích naproti Bratislavû v sousedním Rakous-ku, na ojedinûl˘ch lokalitách na Ukrajinû a souvislejiteprve v pruhu na jiÏním okraji Sibifie od Uralu aÏ poMongolsko. Na stfiedoevropsk˘ch lokalitách je vesmûsvázán na prudké západnû orientované svahy s hlub‰ípÛdou. Na v‰ech lokalitách se projevuje intenzivní vlivvûtru, kter˘ na nich nedovolil pfievládnutí lesa. Ovsífi

22 Panonské stepi

MandloÀ nízká (Prunus tenella) – fotoP. Macháãek

Koulenka prodlouÏená (Globularia bisnagari-ca) – foto P. Macháãek

Sasanka lesní (Anemone sylvestris) – fotoP. Halas

Ovsífi stepní (Helictotrichon desertorum) –foto P. Macháãek

stepní je zfiejmû pozÛstatek stepní flóry z chladn˘chperiod na sklonku glaciálu.

Gr

Pelynûk PanãiçÛv (Artemisia pancicii)

Jedna z nejpodivuhodnûj‰ích stepních rostlin na jiÏníMoravû je bezesporu pelynûk PanãiçÛv. Je jedin˘mtypicky panonsk˘m stepním endemitem v na‰í stepníkvûtenû. Má jedinou lokalitu v severním Srbsku (právûodtud byl popsán), asi 13 lokalit existuje v DolníchRakousích a Burgenlandu a 3 dal‰í jsou známy z jiÏníMoravy. V Maìarsku ani na Slovensku zji‰tûn nikdynebyl. Vesmûs provází stepní trávníky na hlubok˘chmûkk˘ch substrátech; u nás se dochoval na Dunajovic-k˘ch kopcích, na Pouzdfianské stepi a u âejãe. Popula-ce ãítá asi 400 jedincÛ, ale rostliny minimálnû kvetoua ‰ífií se spí‰e vegetativnû. Nejbliωí pfiíbuzn˘ pelynûkdfiípat˘ (Artemisia laciniata) je znám z Rakouska, kdese v‰ak vyskytuje na slatinn˘ch loukách.

Gr

Sasanka lesní (Anemone sylvestris)

Na rozdíl od bûÏné sasanky hajní, rostoucí v lesích a naloukách od níÏin aÏ do hor, je rovnûÏ bíle kvetoucísasanka lesní podstatnû vzácnûj‰í a vyznaãuje se mno-hem vût‰ími kvûty. Druhové jméno „lesní“ je ov‰emzavádûjící. VÏdyÈ tato sasanka má tûÏi‰tû svého roz‰í-fiení v jihosibifisk˘ch stepích! Proto i na jiÏní Moravû semÛÏeme v kvûtnu potû‰it s jejími kvûty pfiedev‰ím v roz-manit˘ch stepních trávnících. Pokud roste v lese, takpouze v jeho okrajích a svûtlinách. Je vázánapfiedev‰ím na vápnité podklady, tûm chud˘m a kysel˘mse vyh˘bá. Patfií k tûm teplomiln˘m druhÛm, které majífiadu lokalit nejen v Panonském, ale i âeském termofyti-ku. Na podloÏí vápencÛ zasahuje její v˘skyt i mimooblast teplomilné kvûteny a do relativnû vysok˘chnadmofisk˘ch v˘‰ek. Napfiíklad na vloÏce krystalick˘chvápencÛ v S˘kofiské hornatinû severnû od Ti‰nova ros-te izolovaná populace sasanky lesní v nadmofiské v˘‰cetémûfi 600 m.

La

Sinokvût mûkk˘ (Jurinea mollis)

I sinokvût mûkk˘ patfií mezi rostliny s tûÏi‰tûm roz‰ífieníve stepích severnû od âerného mofie a u nás dosahuje

severozápadní areálové hranice. Pfiipomíná vzhledembodlák, ale Ïádná jeho souãást není zakonãena trny.Rozkvétá velmi brzy, zpravidla jiÏ na pfielomu dubnaa kvûtna a tvofií nápadnou solitéru v stepníchúzkolist˘ch trávnících. Jde o vzácnou rostlinu, preferujícídrnové stepi na hlub‰ích bazick˘ch podkladech. Nejvût-‰í poãet jihomoravsk˘ch lokalit leÏí na Hustopeãsku,zatímco na Pálavû je vzácn˘ a na stepním okraji ãeské-ho masivu nebo v Bíl˘ch Karpatech chybí zcela.

Gr

Vãelník rakousk˘ (Dracocephalum austriacum)

Objev vãelníku rakouského ve 20. letech 20. stoletíu Bofietic na Hustopeãsku byl velk˘m pfiekvapením –badatelé jej spí‰e oãekávali ve vápencové skalní stepina Pálavû, podobnû jako roste v âeském ãiSlovenském krasu. Na jediné jihomoravské lokalitûv‰ak roste v hustû zapojeném trávníku, navíc pod fiíd-k˘m porostem borovic. PfieÏívá tu jen nûkolik kefiíkÛ,které, pokud nekvetou, spl˘vají k nerozeznání v hustémporostu. Dlouholeté sledování v‰ak dosud pfiineslopoznatek, Ïe poãet rostlin se od dob objevu asi pfiíli‰nezmûnil.

Gr

23Panonské stepi

Sinokvût mûkk˘ (Jurinea mollis) – foto P. Halas

8. FAUNA

Fauna panonsk˘ch stepí a such˘ch travinn˘ch porostÛje velmi bohatá. Je tvofiena jednak ‰iroce roz‰ífien˘mi,eurytopními druhy, dále ménû nároãn˘mi druhy neles-ních stanovi‰È a koneãnû druhy úzce specializovan˘mi.Tûsná vazba právû k tomuto prostfiedí mÛÏe b˘t zpÛso-bena více faktory. Rozhodující mohou b˘t celkové mik-roklimatické podmínky, nebo jen teplota, nízká vlhkost,oslunûní, struktura a zápoj porostu s plo‰kami holépÛdy bez vegetace i fyzikální a chemické vlastnostipÛdy. V fiadû pfiípadÛ je urãující potravní vazba, tj.potravní specializace fytofágních druhÛ na stepní druhyrostlin, stejnû jako specializace parazitoidÛ a nûkter˘chpredátorÛ na stepní druhy ÏivoãichÛ. Tak se zde podob-nû jako v jin˘ch prostfiedích vytvofiila bohatá spoleãen-stva vzájemnû závisl˘ch druhÛ. Navíc v mnoha pfiípa-dech jde o druhy se znaãn˘m bioindikaãním v˘znamema jejich v˘skyt na jiÏní Moravû je pozoruhodn˘ i ze zoo-geografického hlediska. Mnohé z nich sem pronikajíz Panonie a na jiÏní Moravû dosahují nejsevernûj‰íhonebo nejzápadnûj‰ího v˘skytu v Evropû nebo v rámcicelého areálu. V˘znam spoleãenstev tûchto druhÛ posi-luje skuteãnost, Ïe na jiÏní Moravû jsou vhodné biotopyplo‰nû malého rozsahu a obvykle izolované uprostfiedintenzivnû vyuÏívané krajiny a mnohé z druhÛ jsou takexistenãnû silnû ohroÏeny. Vzhledem k znaãnémumnoÏství (tisíce druhÛ) mohly b˘t v následujícím textujmenovány jen ty nejv˘znaãnûj‰í.

V˘raznû dominantní sloÏkou fauny je zde hmyz, pfiípad-nû pavouci, ale nesmíme zapomenout ani na plÏea nûkteré druhy obratlovcÛ. I z dal‰ích bezobratl˘ch,jako jsou pÛdní hlístice, málo‰tûtinatci, roztoãi nebochvostoskoci, zde Ïijí specializované druhy. JmenujmealespoÀ jednoho z nich. Je to ÏíÏala Allolobophora hra-bei. Ob˘vá xerotermní nelesní biotopy s hlub‰ími pÛda-mi. MÛÏe b˘t aÏ 50 cm dlouhá a prozradí se charakte-ristick˘mi kupkami váleãkovit˘ch exkrementÛ vysok˘mikolem 3 cm a ‰irok˘mi aÏ 10 cm.

PlÏi (Gastropoda)

Poãet plÏÛ ob˘vajících otevfiená stanovi‰tû je v˘raznûniωí neÏ v pfiípadû lesních biotopÛ. V na‰í faunû sepouze asi ãtvrtina z celkovû 163 druhÛ suchozemsk˘ch

plÏÛ bûÏnûji vyskytuje na vyslovenû otevfien˘ch stano-vi‰tích. Dal‰ími faktory, které rozhodují o druhové boha-tosti, jsou obsah dostupného vápníku a vlhkost. Zvlá‰tûsuchozem‰tí plÏi preferují místa s dostatkem vápníku,kter˘ potfiebují zejména na stavbu sv˘ch schránek.Podobnû je i vût‰ina druhÛ citlivá na vyschnutí, protomnohem více druhÛ nalezneme na vlhãích stanovi‰tích.Z uvedeného vypl˘vá, Ïe suchá stepní stanovi‰tûnejsou na plÏe obecnû pfiíli‰ bohatá. V tomto pfiípadû jevelk˘ rozdíl mezi vápencov˘mi skalními stepmi a lokali-tami na nevápnitém podloÏí. Na zachoval˘ch vápenco-v˘ch stepích se mÛÏeme setkat s 10 aÏ 15 druhy plÏÛ,pokud se zde vyskytují i skalky a pfiípadnû vlhãí kfioviny,poãet druhÛ rychle stoupá. I pfies nízkou druhovoubohatost je zde nûkolik plÏÛ, ktefií jsou pfiísnû vázáni nateplé stepní lokality na vápnitém podloÏí. Z takov˘chdruhÛ mÛÏeme uvést Ïitovku obilnou (Granaria frumen-tum), která je u nás nejhojnûj‰í právû najihomoravsk˘ch stepích. Nûkteré dal‰í stepní druhy jsouv˘znamné zejména z historického hlediska, protoÏepfiedstavují pozÛstatky z glaciálních období – prostfiedístepního, suchého, ale také silnû vápnitého – pfiípadnûzaãátku holocénu. Z takov˘ch druhÛ se jedná o kritickyohroÏenou suchomilku r˘hovanou (Helicopsis striata),v˘znaãn˘ prvek glaciálních spra‰ov˘ch stepí. V posled-ních 50 letech tento plÏ u nás prakticky vyhynul (upu‰tû-ní od tradiãního vyuÏívání na‰í krajiny = zánik extenzivnídrobné pastvy, zarÛstání stepí akátem). V minulosti bylnalézán na stepích Pálavy a v okolí Hustopeãí, nejdélepfieÏiv‰í populace na malé stepi v rezervaci ·ibeniãníkpod Mikulovem je jiÏ také minulostí. Mezi v˘znamnédruhy stepí starého holocénu patfií rovnûÏ trojzubka

24 Panonské stepi

Charakteristick˘m druhem plÏÛ stepních stanovi‰È na vápe-nitém podloÏí je Ïitovka obilná (Granaria frumentum) (fotoM. Horsák)

stepní (Chondrula tridens), která také v posledníchletech ubyla, ale není na tom zdaleka tak zle. Tentodruh Ïije i na nevápnit˘ch stepích a je schopn˘ Ïít i nanáhradních stanovi‰tích (suché a pravidelnû kosenénáspy podél cest apod.). Je pro ni dÛleÏitá sukcesnûprimární povaha stanovi‰tû – citlivá je na zarÛstání.Mezi druhy tvofiící pátefi stepní malakofauny patfií ty,jejichÏ hlavní podmínkou na stanovi‰tû je jeho otevfie-nost. Setkáme se s nimi hojnû i na jin˘ch, ãasto zcelaumûl˘ch, otevfien˘ch stanovi‰tích. Jedná se zejménao údolníãka drobného (Vallonia pulchella) a údolníãkaÏebernatého (V. costata), vrkoãe malinkého (Vertigopygmaea) a drobniãku válcovitou (Truncatellina cylindri-ca). Ve v‰ech pfiípadech se jedná o drobné druhy, veli-kost jejich ulity nepfiesahuje 3 mm. Na stepích se v‰aksetkáme i s nápadnûj‰ími druhy plÏÛ. Charakteristick˘mstepním druhem níÏin je bezpochyby páskovka Ïíhaná(Cepaea vindobonensis). ProuÏky na ulitû má i o nûcomen‰í suchomilka obecná (Xerolenta obvia), jejíÏ ulitaje v˘raznû plo‰‰í a s ‰irokou pí‰tûlí (otvor na spodnístranû uprostfied). Tento druh vytváfií zvlá‰tû na vápní-kem bohat˘ch stepích silné populace.

Pavouci (Araneae)

Kolem 30 z více neÏ 850 druhÛ pavoukÛ znám˘chz území âeské republiky je sv˘m v˘skytem omezeno najihomoravská stepní lada a skalní stepi. Zvlá‰tû na skal-ních stepích mÛÏeme najít více, ãasto vzácn˘ch a sta-novi‰tnû úzce specializovan˘ch druhÛ. Jsou to napfi.‰estioãka stepní (Dysdera ninnii), snovaãka líbezná(Neottiura suaveolens), plachetnatka suchopárová

(Meioneta simplicitarsis), slíìák stepní (Alopecosa mari-ae), s. bradavãit˘ (A. solitaria), s. suchopárov˘ (A. stria-tipes), cediveãka nejmen‰í (Archaeodictynna minutissi-ma), zápfiedka stepní (Phrurolithus pullatus), z. Szilyova(P. szilyi), skálovka uherská (Cryptodrassushungaricus), s. zoubkovaná (Zelotes atrocaeruleus),bûÏník tmav˘ (Ozyptila pullata), b. EmbrikÛv (Xysticusembriki), skákavka tmavá (Chalcoscirtus brevicymbia-lis), s. kfiíÏová (Pellenes tripunctatus) a s. stepní (Pseu-deuophrys obsoleta). Nûkteré druhy se vyskytují jak naskalních, tak spra‰ov˘ch stepích, pfiípadnû napísãinách. K tûm patfií zejména snovaãka krouÏkonohá(Euryopis saukea), skálovka trávostepní (Drassyllusvinealis), skákavka písãinná (Sitticus dzieduszyckii) a s.protáhlá (Synageles hilarulus). Z druhÛ obnaÏen˘chvát˘ch pískÛ je nutno jmenovat slíìáka pískomilného(Alopecosa psammophila), jenÏ je pfiímo popsán z bze-neck˘ch vát˘ch pískÛ, a teplomila píseãného (Titanoecapsammophila). Z bzeneck˘ch vát˘ch pískÛ pochází taképrvní údaje o v˘skytu stepníka ry‰avého (Eresus rufica-pillus) a pavuãenky píseãné (Mecynargus foveatus) nana‰em území. Pro xerotermní bezlesí jsou dále charak-teristiãtí sklípkánci rodu Atypus, ale pouze sklípkánekpontick˘ (Atypus muralis) je typick˘ jen pro kostfiavovéstepi, ostatní jsou teplotnû ménû nároãní.

Rovnokfiídlí (Orthoptera)a nûkteré men‰í fiády hmyzu

Z pfiibliÏnû 27 500 druhÛ hmyzu znám˘ch z na‰ehoúzemí patfií k dÛleÏit˘m obyvatelÛm panonsk˘ch stepímnozí rovnokfiídlí (Orthoptera), plo‰tice (Heteroptera),

25Panonské stepi

Suchomilka obecná (Xerolenta obvia) má plochou ulitus v˘razn˘mi tmav˘mi prouÏky (foto M. Horsák)

Pavouk skákavka kfiíÏová (Pellenes tripunctatus) preferujevelmi suché a teplé skalní stepi (foto V. Hula)

mot˘li (Lepidoptera), brouci (Coleoptera), dvoukfiídlí(Diptera) a blanokfiídlí (Hymenoptera), dále se zdevyskytují nûktefií ‰vábi (Blattodea), ‰kvofii (Dermaptera),kudlanky (Mantodea), kfiísi (Cicadomorpha), m‰icosaví(Sternorrhyncha), tfiásnokfiídlí (Thysanoptera), síÈokfiídlí(Neuroptera) a fiásnokfiídlí (Strepsiptera).

Jedním z nejznámûj‰ích druhÛ je zde kudlanka náboÏná(Mantis religiosa). Je‰tû donedávna patfiila k velk˘mpozoruhodnostem, ale v posledních desetiletích 20. sto-letí do‰lo k její expanzi na sever. Dnes se s ní setkámena vût‰inû území Moravy, pronikla i do âech a na neles-ních xerotermních stanovi‰tích jiÏní poloviny Moravy jezcela bûÏná. Patrnû nejv˘znamnûj‰ím druhem rovno-kfiídl˘ch je kobylka sága (Saga pedo), nejvût‰í druhkobylky na na‰em území, dosahující délky aÏ 7,5 cm.Patfií k bezkfiídl˘m druhÛm kobylek a zpravidla je jasnûzelenû zbarvená. Zajímavá je také tím, Ïe se ve stfiedníEvropû rozmnoÏuje partenogeneticky – samec dosudnebyl pozorován. Byla nalezena na Pavlovsk˘ch vr‰ích,Pouzdfianské stepi, v okolí Kurdûjova a star‰í údajeo v˘skytu jsou i z okolí Znojma. Sága, stejnû jako vût‰i-na dal‰ích druhÛ kobylek vyhledává místa s vy‰‰í bylin-nou vegetací, roztrou‰en˘mi kefii a lesní lemy. Z charak-teristick˘ch druhÛ kobylek stepních a lesostepníchstanovi‰È jiÏní Moravy stojí dále za zmínku zavalitá, pfie-váÏnû svûtle zelená kobylka révová (Ephippiger ephip-piger). Temeno hlavy má ãerné, pfiední a zadní okraj‰títu ãasto ‰iroce rezavû lemovány a boãní okraj Ïlut˘.Velmi krátká kfiídla (krytky) jsou hnûdoãervená. Vysky-tuje se vzácnû v okolí Znojma, Kurdûjova a Brna, údo-lím Jihlavky se dostala aÏ k Mohelnu. Svûtle zelenákobylka Poecilimon intermedius s hust˘m teãkováním jedlouhá aÏ 20 mm. RozmnoÏuje se také pouze parteno-geneticky a je známa z Kamenného vrchu u Kurdûjovaa nûkolika míst v Bíl˘ch Karpatech. Velmi vzácná kobyl-ka Platycleis montana je zbarvena ‰edozelenû a bylanalezena na âejãsku, v okolí Kobylí, Bzence a Hodoní-na. Pfies 2 cm dlouhá, hnûdá nebo ‰edá kobylka Platyc-leis vittata byla zji‰tûna na Pouzdfianské stepi a nûkoli-ka dal‰ích podobn˘ch lokalitách. Kromû dosud bûÏnéhocvrãka polního (Gryllus campestris) ob˘vají jihomorav-ská stepní lada a skalní stepi i nûkteré vzácné druhycvrãkÛ. Jsou to zejména Modicogryllus frontalisa Eumodicogryllus bordigalensis. Zatímco první jiÏ bylzaregistrován na více nalezi‰tích na sever aÏ po Brno,

druh˘ je znám pouze z Pálavy. Na místech s vy‰‰ívegetací zaslechneme koncem léta naveãer a v nocicharakteristick˘ melodick˘ zpûv cvrãivce révového(Oecanthus pellucens). Cvrãivec je sice dlouh˘ jenkolem 1,5 cm, ale jeho zpûv je sly‰iteln˘ desítky metrÛ.Zbarven je okrovû Ïlutû, lesklá prÛhledná kfiídla skládáplo‰e na zadeãku.

Kobylky a cvrãky poznáme podle dlouh˘ch tykadela nápadn˘ch kladélek samiãek. Saranãe mají na rozdílod nich tykadla krátká a samiãky nemají kladélka.Kobylky vyluzují svÛj zpûv tfiením kfiídel o sebe, zatímcosaranãe tfiou zadníma nohama o kfiídla. Saranãe prefe-rují místa s nízkou vegetací, nûkteré druhy vyÏadujídokonce nezapojen˘ porost s plo‰kami holé pÛdy, sutínebo skalkami. Jako pfiíklady druhÛ vázan˘ch na xero-termní bezlesí Panonské oblasti mÛÏeme jmenovat hnû-dû aÏ Ïlutohnûdû zbarvenou saranãi Omocestus petra-eus, ‰edohnûdou, tmavû a svûtle skvrnitou saranãiDociostaurus brevicollis a zelenou, hnûdozelenou aÏhnûdou saranãi Chorthippus dichrous. V˘skyt dal‰íchdvou vzácn˘ch druhÛ saranãí Celes variabilis a Arcypte-ra microptera je uvádûn z dfiívûj‰í doby a novûji nebylpotvrzen.

·váby známe jako nechtûné synantropní druhy, ales nûkolika z nich se setkáme volnû v pfiírodû a také nastepních a lesostepních stanovi‰tích. Jsou to zejména

26 Panonské stepi

Nápadná kudlanka náboÏná (Mantis religiosa) je dnes naxerotermních stanovi‰tích jiÏní Moravy bûÏn˘m druhem(foto H. ·efrová)

druhy Ectobius erythronotus, Phyllodromica megerleia P. maculata. Obvykle rychle pobíhají pfii zemi v suchévegetaci, po povrchu pÛdy, ménû ãasto po vy‰‰ích byli-nách a kefiích. Ze sedmi na‰ich druhÛ ‰kvorÛ patfií takéjeden k obyvatelÛm xerotermního bezlesí. Je to ‰kvordvouskvrnn˘ (Anechura bipunctata). Je dlouh˘ aÏ 2,5cm, ãernohnûd˘ s ãervenohnûdou hlavou a nohama.Uprostfied kaÏdé krovky má svûtlou skvrnu. Vzácnû sevyskytuje napfi. na Pavlovsk˘ch vr‰ích a Pouzdfianskéstepi.

Ze síÈokfiídl˘ch (Neuroptera) jsou nejv˘znamnûj‰ípakudlanka jiÏní (Mantispa styriaca), mravkolev ostru-hat˘ (Distoleon tetragrammicus) a ploskoroh Ïlut˘(Libelloides macaronius). V‰echny tfii druhy ob˘vajíspra‰ové i skalní stepi, pfiiãemÏ preferují místa s porostykefiÛ nebo vyhfiáté lesní lemy.

Plo‰tice (Heteroptera)

Plo‰tice (Heteroptera) zahrnují v celosvûtovém mûfiítkuzhruba 40 000 popsan˘ch druhÛ, z nichÏ pfieváÏná vût-‰ina Ïije v tropick˘ch a subtropick˘ch oblastech svûta.Není proto zvlá‰tû pfiekvapivé, Ïe i v podmínkách stfied-ní Evropy dává velká ãást plo‰tic pfiednost teplej‰ímoblastem. Jako pfiíklad mohou poslouÏit poãty druhÛplo‰tic dosud zji‰tûn˘ch v Hrubém Jeseníku – 180 dru-hÛ – a v CHKO Pálava (v jejím roz‰ífieném konceptu) –500 druhÛ. Tato druhová bohatost Pálavy, potaÏmo celépanonské oblasti jiÏní Moravy, padá na vrub zejménateplomiln˘m a suchomiln˘m druhÛm, které osidlují rÛz-né typy stepních trávníkÛ – od skalních stepí s fiídkouvegetací aÏ po zapojené porosty travnat˘ch stepí. ¤adavzácn˘ch teplomiln˘ch plo‰tic osidluje rovnûÏ jihomo-ravské váté písky a zbytky slanisek, ty v‰ak v následují-cím pfiehledu vynecháme. V âeské republice bylodosud zji‰tûno 853 druhÛ plo‰tic, z nichÏ 260 druhÛbylo zahrnuto do ãerveného seznamu bezobratl˘ch âR.Druhy vázané na stepní vegetaci jsou v tomtoãerveném seznamu zastoupeny dosti v˘znamnû. Z hle-diska zoogeografického i ochranáfiského jsounejv˘znamnûj‰í druhy, které dosahují na jiÏní Moravûseverní nebo západní hranice svého roz‰ífiení. Prvnískupinu druhÛ tvofií druhy s centrem roz‰ífiení kolemStfiedozemního mofie, tu druhou (v˘raznû ménû poãet-nou) druhy roz‰ífiené ve stepích v˘chodní Evropya Stfiední Asie, odkud zasahují do Panonské níÏiny, pfii-ãemÏ se nevyskytují ve Stfiedomofií. A teì nûkolik pfiíkla-dÛ. KnûÏice panonská (Vilpianus galii), která se vyzna-ãuje témûfi kulovit˘m tûlem, je známa z fiady stepníchlokalit v celé Panonské níÏinû, severnû aÏ do okolí Ti‰-nova. Tento druh Ïijící na svízelích (Galium spp.) jetypick˘m pfiíkladem druhu, kter˘ dosahuje na jiÏní Mora-vû severní hranici svého roz‰ífiení. Na stejn˘ch lokali-tách se vyskytuje i knûÏice svízelová (Staria lunata). Asinejvût‰í poãet vzácn˘ch stepních plo‰tic najdeme naPavlovsk˘ch vr‰ích – za v‰echny mÛÏeme jmenovatsíÈnatku oÏankovou (Copium teucrii) a síÈnatku ·tusáko-vu (Hyalochiton komaroffi), které jsou striktnû vázányna oÏanku horskou (Teucrium montanum) rostoucí zdena skalních stepích. Stfiedomofiská plo‰tiãka hnûdá(Lygaeosoma sardeum) se vyskytuje jen na skalníchstepích Pálavy a u Moravského Krumlova. Její pfiíbuznáplo‰tiãka sibifiská (Lygaeosoma sibiricum) je naopak

27Panonské stepi

Rychle mizející ploskoroh pestr˘ (Libelloides macaronius)je hbit˘ letec, a aã patfií mezi síÈokfiídlé, mÛÏe pfiipomínatváÏku (foto H. ·efrová)

pfiíkladem druhu zasahujícího na jiÏní Moravu pásemstepí aÏ ze Stfiední Asie. Dal‰í pûknou stepní plo‰ticí jeplo‰tiãka bûloskvrnná (Melanocoyrphusalboacuminatus), která se v souãasnosti vyskytuje jenv NP Podyjí.

Brouci (Coleoptera)

Z pfiibliÏnû 6 100 druhÛ broukÛ znám˘ch z území âeskérepubliky má tûsnou vazbu k panonsk˘m stepím nûkolikstovek druhÛ. Mezi zdej‰ími druhy najdeme jak predáto-ry, tak fytofágy vyvíjející se na podzemních i nadzem-ních ãástech rostlin. Z velk˘ch druhÛ stfievlíkÛ patfií beze-sporu k nejv˘znamnûj‰ím zavalit˘, ãernû zbarven˘,jenom slabû leskl˘ stfievlík uhersk˘ (Carabus hungari-cus). Na hol˘ch písãit˘ch pÛdách s fiídkou vegetací semísty vyskytuje zelen˘, mûdûnû leskl˘ sviÏník Cicindelasoluta. Vzácn˘ stfievlíãek lunoskvrnn˘ (Callistus lunatus)ob˘vá stepní stanovi‰tû, ale také opu‰tûné lomya suché okraje lesÛ. âernû zbarven˘, ploch˘ stfievlíãekLicinus cassideus je specializovan˘ predátor plÏÛa k tomu má dokonale pfiizpÛsobené ústní ústrojí umoÏ-Àující pronikat do jejich ulit. Na stepních místech, aletaké na slaniscích se vzácnû objevuje drobounk˘, jenasi 3,5 mm dlouh˘, ãernû zbarven˘ stfievlíãek Amblysto-mus niger. Na such˘ch biotopech s písãit˘m nebovápencov˘m podkladem se vzácnû setkáme se stfievlíã-kem Masoreus wetterhallii. AÏ 11 mm dlouh˘, kovovûmodr˘ stfievlíãek Cymindis miliaris preferuje skalní stepi.

Z vrubounovit˘ch broukÛ vyhledává suchá teplá místahnûd˘ aÏ hnûdoÏlut˘, jen 4–6 mm velk˘ chrobáãekOchodaeus chrysomeloides. Vyvíjí se na podzemníchhoubách. Skuteãnou raritou je asi 1 cm velk˘, rezavûhnûd˘ chrobák Bolbelasmus unicornis, rovnûÏ vázan˘na podzemní houby. Vzácn˘m druhem such˘ch spra‰o-v˘ch a skalních stepí je také hnojník Euheptaulacus por-cellus. V této souvislosti je nutné také zmínit vyhranû-nou brouãí faunu nor králíkÛ divok˘ch (Oryctolaguscuniculus). Z králiãího trusu je uvádûno vût‰í mnoÏstvídruhÛ, pfiiãemÏ nejv˘znamnûj‰ími jsou listoroh˘ broukTrox everesmannii a hnojník Aphodius citellorum. Králícimají souãasnû vliv na rozvolÀování bylinného porostua umoÏÀují existenci druhÛ vyÏadujících holou pÛdua nezapojenou vegetaci. Jejich úbytek v posledníchletech vede k zarÛstání a poklesu druhové diverzityhmyzu stepních lad. Pomûrnû nápadn˘, aÏ 12 mm dlou-h˘ chrobák vrubounovit˘ (Sisyphus schaefferi) máneobvykle dlouhé zadní nohy a pfiipomíná exotické vru-bouny. Zajímav˘ je také tím, Ïe podobnû jako zlatohláv-ci létá se zavfien˘mi krovkami. Mizející chrobák peãliv˘(Copris lunaris) je závisl˘ na pastvû ovcí, ale také skotunebo nûkter˘ch druhÛ zvûfie. Do této ãeledi patfií takéaÏ 2 cm dlouh˘, matnû zelen˘ zlatohlávek Netociaungarica. Dospûlce mÛÏeme vzácnû najít v úborechpcháãÛ a bodlákÛ. Krasci jsou sice vázáni pfieváÏnûk rÛzn˘m druhÛm dfievin a na stepní biotopy zaletují jenve stadiu dospûlcÛ, ale nûkteré druhy se zde také vyví-její. Larva krasce Sphenoptera substriata Ïije v kofie-

28 Panonské stepi

Kozlíãek píseãn˘ (Dorcadion pedestre) se vyskytuje na plo-chách s nezapojenou nízkou vegetací a není schopen letu(foto H. ·efrová)

Na chfiestu lékafiském (Asparagus officinalis) narazímemísty na poãetn˘ v˘skyt chfiestovníãkÛ Crioceris quinque-punctata (foto H. ·efrová)

nech hvozdíkÛ (Dianthus spp.), krasec Coraebus rubise v okrajov˘ch ãástech stepí vyvíjí v kofienech ostruÏi-níku (Rubus spp.) a koneãnû larva velmi drobného kras-ce Habroloma nanum minuje listy kakostu krvavého(Geranium sanguineum). Pro stepní biotopy je charak-teristick˘ spolu s nûkolika sv˘mi pfiíbuzn˘mi také aÏ 15mm dlouh˘, ãernû zbarven˘ kovafiík Prosternon chryso-comum. âernoãerven˘ pestrokroveãník Trichodes fava-rius se vyvíjí v hnízdech samotáfisk˘ch vãel. Ke stepnímdruhÛm patfií i nûkteré druhy potemníkovit˘ch (Tenebrio-nidae), napfi. 7–9 mm dlouh˘ kvûtomil ãern˘ (Podontanigrita). S nápadn˘m, válcovit˘m, oranÏovû ãervenûzbarven˘m, 10–16 mm dlouh˘m puch˘finíkem Mylabrisvariabilis se v letním období setkáme na kvûtech nûkte-r˘ch rostlin. Jeho v˘voj probíhá ve vajeãn˘ch pouzdrechsaranãí. Charakteristick˘mi obyvateli stepních biotopÛjsou také majky (Meloe spp.), pfiiãemÏ nûkteré druhyjsou pomûrnû roz‰ífiené, jiné patfií k velk˘m vzácnos-tem. âastûj‰ím druhem je majka fialová (Meloe violace-us), i kdyÏ z mnoha míst v posledních desetiletích vymi-zela. Vzácn˘mi druhy jsou napfi. majky Meloe uralensis,M. decorus a M. brevicollis. Tesafiíci se podobnû jakozmínûní krasci vyvíjejí ve dfievû. Jen v nûkolika pfiípa-dech konzumují larvy kofieny nebo Ïijí uvnitfi lodyh bylin.Na kofienech trav se vyvíjí nûkolik druhÛ kozlíãkÛ roduDorcadion. Kozlíãek píseãn˘ (Dorcadion pedestre) jetémûfi ãern˘ s podéln˘m bíl˘m pruhem na styku krovek.Ponûkud vût‰í kozlíãek hnûd˘ (Dorcadion fulvum) jezbarven˘ cel˘ svûtle hnûdû a nejvzácnûj‰í kozlíãek Dor-cadion aethiops je ãern˘. Larva kozlíãka Agapanthiacynarae Ïije v lodyze omûje (Aconitum). Stepní biotopyob˘vá více druhÛ kozlíãkÛ rodu Phytoecia, napfi. kozlíãciPhytoecia argus a P. rubropuncta se vyvíjejí v seselech(Seseli spp.), kozlíãek P. nigripes ve více druzích mifiíko-vit˘ch (Apiaceae) a kozlíãek P. coerulea v nûkter˘chstepních brukvovit˘ch (Brassicaceae). Z druhovû poãet-né ãeledi mandelinkovití (Chrysomelidae) stojí za zmín-ku dva druhy chfiestovníãkÛ rodu Crioceris vázané nachfiest lékafisk˘ (Asparagus officinalis), a to C. quatuor-decimpunctata a C. quinquepunctata. Na stepních bio-topech je moÏné nalézt na‰eho nejvût‰ího ‰títono‰eCassida canaliculata, mandelinku Chrysolina eurinaa krytohlavÛm pfiíbuzné druhy Coptocephala chalybaeaa Tituboea macropus. ObnaÏené plochy s nezapojenouvegetací vyhledává Pachnephorus villosus, kter˘ sevyvíjí na pcháãích (Cirsium spp.).

Mot˘li (Lepidoptera)

RovnûÏ fauna mot˘lÛ such˘ch panonsk˘ch trávníkÛ jedruhovû velmi bohatá. Z 3 390 druhÛ dosud zji‰tûn˘chna na‰em území asi 160 tyto biotopy v˘raznû preferujea zhruba 60 z nich sv˘m v˘skytem v âeské republiceani nepfiekraãuje hranice Panonika (panonské provin-cie). Mnohé z tûchto 60 druhÛ dosahují na jiÏní Moravû,v oblasti Pavlovsk˘ch vrchÛ, Pouzdfiansk˘cha Îidlochovick˘ch kopcÛ nebo aÏ na Hádech u Brna,vÛbec nejsevernûji v Evropû. Jenom na Hádech u BrnaÏije takov˘ch druhÛ asi 25. Ze stepních druhÛ mot˘lÛnás v první fiadû upoutají druhy velké a nápadnû zbar-vené, se kter˘mi se setkáváme ve dne, pozoruhodnûj‰ídruhy v‰ak ãasto Ïijí skrytû, jsou aktivní v noci a obvykleuniknou pozornosti bûÏného náv‰tûvníka. Z denníchmot˘lÛ jsou pro tato stanovi‰tû typiãtí nûktefií soumraã-níci, modrásci a okáãi. Drobn˘ soumraãník skofiicov˘(Spialia sertorius) má svrchní stranu kfiídel ãernous bíl˘mi skvrnkami a od podobn˘ch druhÛ se li‰í skofii-cov˘m zbarvením rubu zadních kfiídel. Jeho housenkapoÏírá listy krvavce men‰ího (Sanguisorba minor).V˘raznû vût‰í, temnû zbarven˘ soumraãník ãernohnûd˘(Heteropterus morpheus) ob˘vá místa s vy‰‰í travinnouvegetací, létá v ãervnu a ãervenci a okamÏitû ho pozná-me podle charakteristického skákavého letu. Z okáãÛ jenutné rozhodnû zmínit velkého hnûdoãernû zbarvenéhoo. ovsového (Minois dryas) a drobnûj‰ího o. kostfiavo-vého (Arethusana arethusa), kter˘ má kfiídla ‰edohnûdás oranÏovû Ïlut˘m pruhem a nûkolika oãky. Housenkyobou druhÛ Ïijí na travách a dospûlí mot˘li se objevujíve vrcholném létû, první spí‰e v porostu vy‰‰ích trav,druh˘ naopak na nejv˘slunnûj‰ích plochách s nízkounezapojenou vegetací. Kriticky ohroÏen˘m nebo jiÏvymfiel˘m druhem jihomoravsk˘ch vát˘ch pískÛ je okáãpíseãn˘ (Hipparchia statilinus). V porostech viãence sesetkáme se dvûma v˘znaãn˘mi druhy modráskÛ, m.viãencov˘m (Polyommatus thersites) a m. ligrusov˘m(P. damon). Zatímco první se dosud vyskytuje témûfiv‰ude na stepních lokalitách s viãencem, druh˘ je známjiÏ jen z nûkolika málo nalezi‰È, velmi rychle mizí a patfiík nejohroÏenûj‰ím druhÛm mot˘lÛ na‰í republiky. Zestepních biotopÛ jiÏní Moravy patrnû jiÏ vymizel modrá-sek komonicov˘ (Polyommatus dorylas), místy poãet-nûj‰í je dosud m. jetelov˘ (Polyommatus bellargus) a m.vikvicov˘ (P. coridon) je v nûkter˘ch letech na stepních

29Panonské stepi

stanovi‰tích hojn˘. Nápadn˘mi stepními druhy jsou takénûkteré ãerveno-ãernû zbarvené vfietenu‰ky. V létû ses nimi setkáme na kvûtech, neb˘vají plaché a mÛÏemesi je dobfie prohlédnout. Typickou a v nûkter˘ch letechvelmi poãetnou vfietenu‰kou jihomoravsk˘ch stepí je v.ligrusová (Zygaena carniolica). âervené skvrny napfiedním kfiídle má obvykle Ïlutû lemované a na zadeã-ku ãerven˘ opasek, ãímÏ se snadno pozná od ostatníchdruhÛ. Mnohem vzácnûj‰í je vfietenu‰ka pozdní (Zygae-na laeta), která má ãervené skvrny na pfiedním kfiídlevzájemnû spojené, t˘l hlavy a zadní polovinu zadeãkumá nápadnû ãervené. Skuteãnou vzácností je vfietenu‰-ka ãtveroteãná (Zygaena punctum), která má ãervenékresby pomûrnû málo zfietelné. První z druhÛ se vyvíjína ‰tírovníku, viãenci a dal‰ích bobovit˘ch rostlinách,hostitelskou rostlinou dal‰ích dvou druhÛ je máãka ladní(Eryngium campestre). Do blízkého pfiíbuzenstva vfiete-nu‰ek patfií svítivû zlatozelenû zbarven˘ zelenáãek chr-pov˘ (Jordanita chloros). Z mnoha míst jiÏ vymizel, alesetkáme se s ním dosud vzácnû i v tûsném okolí Brna.

Nejmen‰ími mot˘ly s rozpûtím kfiídel jen 3–10 mm jsoudrobníãkovití. Jejich housenky vyÏírají chodbiãky (minu-jí) v listech nebo lodyhách rostlin. Z charakteristick˘chdruhÛ jihomoravsk˘ch stepí je moÏno jmenovat druhyTrifurcula josefklimeschi a T. corothamni. První se vyvíjív lodyze bílojetelÛ (Dorycnium spp.), druh˘, kter˘ byldokonce z jiÏní Moravy popsán, v lodyze ãilimníku polé-havého (Cytisus procumbens). I mezi moly, které zná-me spí‰e jako na‰e nepfiíjemné spolubydlící, patfií nûko-lik stepních druhÛ napfi. bûlavû zbarvené Ateliotum

hungaricellum. Housenky pfiíbuzn˘ch vakono‰Û si budu-jí pfienosné schránky podobnû jako vodní chrostíci. Nasuch˘ch trávnících nejjiÏnûj‰í Moravy se vzácnû vysky-tuje drobounk˘ vakono‰ Acentra subvestalis, bûÏnûj‰í jeo nûco vût‰í Taleporia politella. Jen z nûkolika míst jiÏníMoravy je známa asi 15 mm velká krásnûnka Ïilkovaná(Minetia crinita) ze stejnojmenné ãeledi krásnûnkovit˘ch(Oecophoridae). Její housenka konzumuje odumfieléãásti trav. Druhovû poãetnû zastoupenou ãeledí jsoupouzdrovníãkovití (Coleophoridae). HousenkypouzdrovníãkÛ si vytváfiejí pfienosné vaky a vyÏírají listynebo semena rostlin. Vût‰ina druhÛ je úzce potravnûspecializovaná, coÏ spoleãnû s vyhranûn˘mi nároky naprostfiedí silnû omezuje jejich v˘skyt. Najihomoravsk˘ch stepích bylo zji‰tûno asi 25 ekologickyúzce specializovan˘ch druhÛ. Napfiíklad na kozinciviãencovitém (Astragalus onobrychis) to jsou pouzdrov-níãci Coleophora onybrychiella, C. astragalella a C.stramentella, na bílojetelích (Dorycnium spp.) ÏijíColeophora squamella, C. congeriella, C. medelichen-sis, C. oriolella a C. acrisella, na viãenci (Onobrychisspp.) C. dignella a C. vulpecula, na zlatovlásku (Asterlinosyris) C. pseudolinosyris a C. galatellae a na hvûzd-nici chlumní (Aster amellus) C. asterifoliella, C. amelli-vora a C. obscenella. Z nenápadn˘ch drobn˘ch smut-níãkÛ jsou nejv˘znamnûj‰í Scythris bengtssoni, S.flavidella a S. vittella. Z druhovû velmi poãetné ãelediobtíÏnû urãiteln˘ch makadlovek jmenujme alespoÀ dru-hy Ptocheuusa abnormella, Caulastrocecis furfurellaa Megacraspedus imparellus. První je troficky vázánana oman meãolist˘ (Inula ensifolia) a mÛÏeme ji vzácnû

30 Panonské stepi

Okáã kostfiavov˘ (Arethusana arethu-sa) preferuje místa s nízkou vegetacía setkáme se s ním ve druhé polovinûléta (foto H. ·efrová)

V˘skyt modráska viãencového (Polyommatusthersites) je omezen na porosty viãence (fotoH. ·efrová)

Modrásek vikvicov˘ (Polyommatus coridon) jetypick˘m a pomûrnû hojn˘m prÛvodcem jiho-moravsk˘ch stepí (foto H. ·efrová)

nalézt v porostech této rostliny, housenka druhé vyÏírálodyhu zlatovlásku (Aster linosyris) a tfietí se patrnûvyvíjí na stepních druzích trav. K vût‰ím a nápadnûj‰ímdruhÛm mot˘lÛ patfií drvopleÀ chfiestov˘ (Parahypoptacaestrum), kter˘ se jako velká vzácnost vyskytuje napfi.místy na Pavlovsk˘ch vr‰ích nebo na Pouzdfianské ste-pi. Pfiední kfiídla má ‰edavû bílá s ãernohnûdou kresbouuprostfied, zadní kfiídla jsou ‰edá. Jeho housenka sevyvíjí v kofienech chfiestu lékafiského (Asparagus offici-nalis). Také nûkteré druhy nesytek pfiipomínajících bla-nokfiídlé jsou typick˘mi prÛvodci panonsk˘ch stepí. Jsouto zejména nesytka ‰alvûjová (Chamaesphecia colpifor-mis), n. letní (Ch. crassicornis) a n. ‰tíhlá (Ch. astatifor-mis). Housenky tûchto druhÛ se vyvíjejí v kofienechstepních druhÛ bylin, první v ‰alvûji hajní (Salvia nemo-rosa), druhá v pry‰ci prutnatém (Euphorbia waldsteinii)a tfietí v pry‰ci obecném (E. esula). Kromû pfiítomnostihostitelské rostliny v‰echny tfii druhy vyÏadují extrémnûxerotermní stanovi‰tû. Uvedené druhy se vyskytují najiÏní Moravû nejdále na sever a západ v rámci svéhoareálu, kter˘ smûrem na v˘chod pokr˘vá pásmo stepía zasahuje aÏ do Kazachstánu. âetn˘mi druhy je zdezastoupena také druhovû velmi bohatá ãeleì obaleãovi-t˘ch (Tortricidae). Housenky obaleãÛ mají rozmanit˘v˘voj, nûkteré druhy konzumují listy, jiné kvûty, lodyhynebo kofieny hostitelsk˘ch rostlin. Housenka obaleãeCochylimorpha elongana vyÏírá lodyhu pelyÀkÛ (Artemi-sia spp.) a nûkter˘ch dal‰ích pfiíbuzn˘ch rostlin, obaleãAethes nefandana se vyvíjí patrnû na máãce (Eryngi-um), obaleã Thiodia trochilana na nûkter˘ch hluchavko-vit˘ch (Lamiaceae), housenka obaleãe Eucosma cumu-

lana konzumuje listy omanÛ (Inula spp.) a housenkaobaleãe Dichrorampha cinerascens vyÏírá kofien fiebfiíã-ku (Achillea spp.). Bionomie a hostitelská rostlina nûkte-r˘ch vzácn˘ch druhÛ nejsou dosud známy, coÏ platínapfi. pro obaleãe Cydia intexta. Velmi vzácná pernatu‰-ka Wheeleria obsoleta se vyvíjí na jableãníku (Marrubi-um spp.). Dospûlci mají podobnû jako ostatní pernatu‰-ky kfiídla ãlenûná v samostatná „pefiíãka“. Z mnohadruhÛ zavíjeãÛ je v˘znamn˘ napfi. zavíjeã Synapheantennalis. Patrnû se vyvíjí na stepních druzích trav, alejeho bionomie není dosud známa. Na jiÏní Moravû sevyskytuje na Pouzdfianské stepi a nemnoha dal‰íchnalezi‰tích.

Na panonsk˘ch stepích jsou druhovû velmi poãetní pí-ìalkovití (Geometridae) a mÛrovití (Noctuidae), protomohou b˘t uvedeny jen jejich nejv˘znamnûj‰í pfiíklady.Drobn˘ bledû zelenû zbarven˘ zelenoplá‰tník smldníko-v˘ (Chlorissa etruscaria) se vyvíjí na mífiíkovit˘ch (Apia-ceae). Z více druhÛ drobn˘ch ÏlutokfiídlecÛ rodu Idaeajsou nejpozoruhodnûj‰í Ïlutokfiídlec ãernoskvrnn˘ (Ida-ea filicata), Ï. jiÏní (I. politaria), Ï. bled˘ (I. subsericeata)a Ï. hnûdav˘ (I. rubraria). Housenky vlnoãárníka mafiin-kového (Cataclysme riguata) poÏírají nûkteré druhy sví-zelÛ (Galium spp.). Ponûkud vût‰í vlnoãárník ãilimníko-v˘ (Scotopteryx coarctaria) poletuje na rozdíl od vût‰inyostatních druhÛ píìalek i za dne a jeho housenka se Ïivílisty ãilimníkÛ, nejãastûji ãilimníku poléhavého (Cytisusprocumbens). RÛznoroÏec janovcov˘ (Synopsia socia-ria) a tmavoskvrnáã ãilimníkov˘ (Selidosema plumaria)nejsou pfiíli‰ vybíravé a vyvíjejí se na více druzích step-ních rostlin. Na vát˘ch píscích jsou typiãtí kropenatecpelyÀkov˘ (Narraga fasciolaria) a píìalka písãinná(Aplocera efformata). Hnûdopáska panonská (Lygephila

31Panonské stepi

Vfietenu‰ka ligrusová (Zygaena carniolica) má na rozdíl odostatních vfietenu‰ek skvrny na pfiedních kfiídlech Ïlutûlemované (foto H. ·efrová)

Nesytka ‰tíhlá (Chamaesphecia astatiformis) se vyvíjív kofieni pry‰ce obecného (Euphorbia esula) rostoucího navelmi such˘ch stanovi‰tích s nízkou vegetací (foto Z. La‰-tÛvka)

ludicra) jiÏ patfií mezi mÛry a vyznaãuje se také denníaktivitou. Její housenka poÏírá nejãastûji listy viãence(Onobrychis spp.). Drobnou svûtlopásku pelyÀkovou(Phyllophila obliterata) najdeme pouze v porostechstepních druhÛ pelyÀkÛ (Artemisia spp.), nejsevernûji jeznáma po Îidlochovické kopce. Jí blízká svûtlopáskarumûnicová (Odice arcuinna) jiÏ nebyla fiadu let na jiÏníMoravû pozorována. Dva drobné druhy, ãernopáskuhofiãíkovou (Schinia cardui) a ã. radykovou (S. cognata)mÛÏeme najít za dne ve kvûtech jejich hostitelsk˘chrostlin. Charakteristick˘m druhem velmi ãasného jara jemÛra ozdobná (Perigrapha i-cinctum). Mot˘li se objevujíãasto jiÏ poãátkem bfiezna, mÛÏeme je pfiilákat na svût-lo nebo najít s baterkou sedící na such˘ch úborechchrp. V˘znaãn˘mi druhy mÛr vát˘ch pískÛ jsou svûtlo-páska maliãká (Eublemma minutatum), mÛra paprsãitá(Actinotia radiosa), travafika ozdobná (Staurophora cel-sia) a osenice píseãná (Agrotis vestigialis).

Dvoukfiídlí (Diptera)

Dvoukfiídlí (Diptera) zahrnují na území âeské republikytémûfi 7 700 druhÛ a pfiedstavují tak u nás nejpoãetnûj‰ífiád hmyzu. Z uvedeného poãtu se nejménû 40 % druhÛvyskytuje v severní ãásti panonské provincie. Zatím nej-podrobnûji byla studována fauna Pavlovsk˘ch vrchÛ,vût‰inou jen skromné informace máme o ostatníchsuch˘ch stanovi‰tích. Unikátnost na‰í ãásti panonsképrovincie z hlediska v˘skytu dvoukfiídl˘ch dobfie doklá-dají následující údaje: poãet druhÛ dvoukfiídl˘ch, kterése vyskytují pouze v ãeské ãásti panonské provincie jeodhadován na nejménû 350 druhÛ, pfiiãemÏ 34 taxonÛbylo popsáno pfiímo z tohoto území. I kdyÏ tato ãíslaodráÏejí zatím spí‰e úroveÀ faunistického v˘zkumu neÏskuteãn˘ endemismus, jsou nejménû dokladem v˘skytumnoha teplomiln˘ch druhÛ, které v této oblasti dosahujíseverní hranice svého roz‰ífiení. Toto konstatování sevztahuje i na teplomilné druhy vyskytující se na stepích.

Pro mimofiádn˘ pfiírodní fenomén, jak˘m jsou bezespo-ru Pavlovské kopce s travnat˘mi i kfiovinat˘mi stanovi‰tia místy obnaÏen˘m vápencov˘m podloÏím, jsou charak-teristické napfi. extrémnû teplomilné druhy z ãeledí brá-nûnkovit˘ch (Stratiomyidae), ãíhalkovit˘ch (Rhagioni-dae), roupcovit˘ch (Asilidae), dlouhososkovit˘ch(Bombyliidae), ostroÏkovit˘ch (Therevidae), krouÏilkovi-

t˘ch (Empididae), lovilkovit˘ch (Hybotidae), oãnatkovi-t˘ch (Conopidae) a nûkter˘ch dal‰ích ãeledí. JmenovatmÛÏeme bránûnky rodu Lasiopa a druhu Chloromyiaspeciosa, jejichÏ saprofágní larvy se vyvíjejí mezi rost-linn˘mi zbytky a v pÛdû. âíhalka Symphoromyia imma-culata je sice roz‰ífiená po vût‰í ãásti Evropy, preferujev‰ak xerotermní stanovi‰tû a pravidelnû byla pozorová-na napfi. na Dûvínû a Tabulové hofie.

Mezi roupci nacházíme vût‰í poãet teplomiln˘ch druhÛ,které se s oblibou sluní na such˘ch stráních a vegetacipfii okrajích cest a lesÛ. Vût‰inou se jedná o hbité letce,ktefií loví jin˘ hmyz. Severní hranice roz‰ífiení u násdosahuje nápadn˘ Stenopogon sabaudus, kter˘ je zfie-telnû teplomiln˘ stejnû jako tfii druhy rodu Holopogon,pouze z jiÏní Moravy jsou u nás známé i druhy Dioctriawiedemanni a Laphria aurea. Na jiÏnû orientovan˘chsvazích se stepní vegetací se pravidelnû vyskytují teplo-milné druhy dlouhososek Phthiria gaedei, P. pulicaria,Lomatia lachesis, L. lateralis, Conophorus virescens,Bombylius cinerascens, B. fulvescens a B. venosus.Jejich larvy Ïijí jako parazité v hnízdech vos a samotáfi-sk˘ch vãel, v housenkách a kuklách mot˘lÛ a ootékáchrovnokfiídl˘ch.

Z krouÏilkovit˘ch mohou b˘t jmenovány jako vyslovenûstepní prvky druhy Empis opaca a E. strigata, E. macu-lata dosahuje severní hranice roz‰ífiení u Pohanskanedaleko Bfieclavi, Rhaphomyia hungarica byla zazna-menaná na Pavlovsk˘ch kopcích. Z pfiíbuzné ãeledilovilkovit˘ch je moÏné uvést vût‰í poãet níÏinn˘ch a tep-lomiln˘ch druhÛ, které jsou jihoevropského pÛvodu. Pla-typalpus palavensis byl popsán z Pavlovsk˘ch vrchÛa pozdûji zji‰tûn i na stepních lokalitách ve stfiedníchâechách a na jiÏním Slovensku.

Larvy ãeledi oãnatkovit˘ch jsou endoparazité Ïahav˘chblanokfiídl˘ch (vzácnûji i rovnokfiídl˘ch) a dospûlci jsouãasto pozorováni poblíÏ hnízd vos, vãel a ãmelákÛ.Nûkolik na‰ich druhÛ je zfiejmû mediteránního pÛvodua dosahují na jiÏní Moravû severní hranice svého roz‰í-fiení. Pfiesto, Ïe vût‰ina zástupcÛ ãeledi lupicovit˘ch(Dolichopodidae) se vyskytuje podél vodních tokÛa nádrÏí, existuje i nûkolik druhÛ vázan˘ch na xeroterm-ní stanovi‰tû, napfi. Sciapus bellus, S. euzonus a S.heteropygus.

32 Panonské stepi

Na stepních stráních jsou obzvlá‰tû hojné i fytofágnídruhy, které jsou vázány pfiímo na suchomilné trávya nûkteré dal‰í byliny. Nejãastûji se vyskytují zástupciãeledí zelenu‰kovit˘ch (Chloropidae), vrtalkovit˘ch(Agromyzidae) a kvûtilkovit˘ch (Anthomyiidae), hálkyvytváfiejí nûkteré bejlomorky (Cecidomyiidae) a vrtule(Tephritidae). Mezi zelenu‰kami vázan˘mi v˘vojem natrávy najdeme pfiedev‰ím zástupce rodÛ Chlorops,Meromyza a Oscinella. Z Pálavy byla popsána vrtalkaPseudonapomyza palavae, její hostitelská rostlina v‰akzatím není známá. Pfiímo v travách se vyvíjejí nûkterévrtalky rodu Phytomyza. Z bejlomorek mÛÏeme uvéstnapfi. druh Rhopalomyia pseudofoliorum popsan˘ Vim-merem jiÏ v r. 1924 ze Svatého Kopeãku u Mikulova.Jeho larvy tvofií hálky na stoncích a listech pelyÀku lad-ního. Larvy vrtulí se vyskytují v kvûtním lÛÏku, plodech,listech a stoncích rostlin. Submediteránní druh Aciniabiflexa se vyvíjí v omanu, Chaetorellia acrolophi je u násznámá jen z Pavlovsk˘ch vrchÛ, její larvy se vyvíjejív chrpách.

Úzkou vazbu na stepní stanovi‰tû vykazují pravidelnûi nûkteré dal‰í druhy z mnoha ãeledí. DÛvody mohoub˘t velmi rozmanité. Uvádíme alespoÀ nûkolik pfiíkladÛ.Napfi. larvy rodu Chamaemyia (ãeleì Chamaemyiidae)se Ïiví ãervci Ïijícími na travách, larvy druhÛ Pherbellialimbata a P. cinerella (ãeleì vláhomilkovití, Sciomyzi-dae) parazitují v drobn˘ch xerotermofilních druzích plÏÛ,napfi. v Ïitovce obilné (Granaria frumentum), nûkterévzácné teplomilné bzuãivky rodu Pollenia (Calliphori-dae) (napfi. P. atramentaria, P. dasypoda, P. mayeri a P.tenuiforceps) napadají v larválním stadiu ÏíÏaly v pÛdû.Vífiilka Fannia krimensis (Fanniidae) vykazuje ponto-submediteránní typ roz‰ífiení a její saprofágní larvy Ïijív pÛdû, kvûtilky (Anthomyiidae) rodÛ Eustalomyiaa Leucophora Ïijí jako larvy v hnízdech samotáfisk˘chvãel, kuklice z podãeledi Phasiinae (Tachinidae), kterése ãasto vyskytují na kvûtech mifiíkovit˘ch, mají larvyÏijící jako parazitoidi v knûÏicích (Pantatomidae, Hetero-ptera).

Blanokfiídlí (Hymenoptera)

Nedílnou souãástí stepní fauny jsou ãetné druhy velmipoãetného fiádu blanokfiídlí (Hymenoptera) – prozatím je

33Panonské stepi

Teplomiln˘ roupec Stenopogon sabaudus s ulove-nou vosou (foto A. Kopeãek)

Na stepních stanovi‰tích Ïije typick˘ roupec xero-termních lokalit Holopogon nigripennis (fotoA. Kopeãek)

Submediteránní dlouhososka Phthiria gaedei (nyníoddûlována do samostatné ãeledi Phthiriidae), kte-rá je typická pro jihomoravské stepní stránû (fotoA. Kopeãek)

Kuklice Cylindromyia brassicaria, která se vyvíjív plo‰ticích z ãeledi knûÏicovit˘ch (foto A. Kopeãek)

od nás známo asi 6 400 druhÛ. Na stepích Ïijí rozmanitédruhy vãel, ale také mnozí jiní blanokfiídlí, jako napfi. zla-tûnky, kodulky, kutilky i nûktefií mravenci a vosy. Nûkterédruhy vãel jsou úzce specializované na urãit˘ druh step-ní kvûteny. Stepní vãely hnízdí vût‰inou v zemi, alenajdou se mezi nimi i druhy hnízdící v dutinách (stébla,pruty, mrtvé dfievo, skalní ‰tûrbiny aj.). Z drobn˘ch, pri-mitivních, obvykle ãernû zbarven˘ch pravãel (Hylaeusspp.) zde Ïije celá fiada druhÛ napfi. Hylaeus cardiosca-pus, H. cornutus, H. duckei, H. euryscapus, H. imparilisa H. leptocephalus. Rod hedvábnic (Colletes spp.) jemorfologicky i biologicky pomûrnû rÛznorodou skupi-nou. AÏ na malé v˘jimky jde o druhy teplomilné,k panonské eremofilní faunû lze zafiadit druhy Colletescollaris, C. graeffei, C. hylaeiformis a C. punctatus. Vel-mi poãetné jsou také pískorypky (Andrena spp.) ãítajícívíce neÏ 100 druhÛ na území âR. Ekologická valencezástupcÛ tohoto rodu je rÛzná, k druhÛm panonsk˘chstepí patfií Andrena aeneiventris, A. curvana, A.fuscosa, A. limata, A. mocsaryi, A. mucida, A. oralis, A.paucisquama, A. transitoria a A. trimmerana. Poãetnûjsou zde zastoupeny ploskoãelky rodu Halictus a nûkte-ré ploskoãelky rodu Lasioglossum, napfi. Lasioglossumaeratum a L. bluethgeni. Kleptoparazitické vãely rdûnky(Sphecodes spp.) pararazitují u fiady jin˘ch druhÛ vãel,nejãastûji u ploskoãelek. Jejich valence je závislá nahostiteli a vût‰ina z nich je v˘raznû teplomilná. Na step-ních stanovi‰tích jiÏní Moravy jsou to napfi. Sphecodescristatus, S. intermedius a S. majalis. Z dal‰ích xeroter-mofilních druhÛ panonsk˘ch stepí to jsou napfi. ÏluÈkaCeylalictus variegatus, ‰upinatka Nomiapis femoralis,‰edosrstka Rhophitoides canus, krutoroÏka Systrophaplanidens, letniãka Dufourea halictula, piloroÏka Melittadimidiata, chluponoÏka Dasypoda argentata ãi dutoãel-ka Lithurgus chrysurus. Dal‰í druhy vãel panonsk˘chstepí je moÏné nalézt mezi dfievobytkami, zednicemi,ãalounicemi, vlnatkami i v mnoha jin˘ch rodech.

Mohutné, kovovû fialovû zbarvené drvodûlky (Xylocopaspp.) do stepních spoleãenstev zaletují za potravou.V âR Ïijí tfii druhy, ale pouze jeden z nich, Xylocopa iris,je sv˘m v˘skytem omezen pouze na region jihomorav-sk˘ch panonsk˘ch stepí. Nomády (Nomada spp.) jsoukleptoparazitické vãely, kter˘ch na území âR Ïije témûfi100 druhÛ. Parazitují hlavnû u pískorypek, ale i jin˘chrodÛ vãel. Typick˘mi obyvateli stepních stanovi‰È jsou

také dlouhoroÏky, napfi. Eucera caspica a E. cineraria,a stepnice, napfi. Tetralonia inulae, s obligátní vazbouna nûkteré druhy omanÛ (Inula spp.). Samci tûchto dru-hÛ mají nápadnû dlouhá tykadla a samice jsou z velkéãásti odpovûdné za opylování stepní kvûteny. Stepnískupinou vãel jsou rovnûÏ pelonosky (Anthophora spp.)i jejich kleptoparazité smutilky (Melecta spp.) a cípatky(Thyreus spp.). Jde o vãely nápadnû rychle létající,nûkteré z nich jsou schopné se v letu krátce zastavita tfiepotat na místû a pfiitom vysávat nektar z dlouzetrubkat˘ch kvûtÛ. Aãkoliv jsou v˘raznû men‰í, díky své-mu hustému obrvení b˘vají zamûÀovány s ãmeláky.

Nápadnû kovovû lesklé, zelené, modré nebo ãásteãnûãervené zlatûnky se vyvíjejí jako parazitoidi v larváchkutilek a jin˘ch blanokfiídl˘ch. Na jihomoravsk˘chpanonsk˘ch stepích se setkáme s vût‰ím poãtem druhÛ,které jinde v âR neÏijí. Nejv˘znamnûj‰ími z nich jsouzlatûnky Notozus sanzii, Stilbum cyanurum, Euchroeuspurpuratus, Chrysis comparata a Ch. splendidula.Z bezkfiídl˘ch kodulek lze zmínit druhy Dasylabris rega-lis, D. maura, Smicromyrme triangularis a Physetopodadaghestanica. Na spra‰ov˘ch a písãit˘ch stanovi‰tíchÏije celá fiada druhÛ kutilek, jejichÏ larvy se vyvíjejív paralyzovan˘ch jedincích pavoukÛ, rovnokfiídl˘ch,housenkách mot˘lÛ a v dal‰ím hmyzu. Nejv˘znamnûj‰í-mi jsou kutilky Sphex funerarius, Ammophila terminata,Sceliphron destillatorium, Spilomena mocsaryi, Dryudel-la lineata, Bembecinus hungaricus, Astata rufipesa Didineis wuestneii, pouze z vát˘ch pískÛ je známPalarus variegatus. Z jízlivek je nutné zmínit druhyEumenus sareptanus insolatus, Alastor biegelebenipannonicus a Odynerus poecilus. Také mezi mravencinajdeme druhy, které preferují stepní stanovi‰tû nebo sevyskytují v˘luãnû zde. Jsou to napfi. mravenec zrnoÏra-v˘ (Messor muticus), m. drnov˘ (Tetramorium caespi-tum), Tapinoma erraticum, Lasius psammophilus, Plagi-olepis tauricus a P. xene.

Obratlovci (Vertebrata)

V‰echny druhy suchozemsk˘ch obratlovcÛ Ïijící vestfiední Evropû mají – na rozdíl od naprosté vût‰iny bez-obratl˘ch ÏivoãichÛ – znaãnou tûlesnou velikost a hmot-nost. Vzhledem k tomu vyÏadují dostateãnû velká terito-ria vhodného, v tomto pfiípadû stepního prostfiedí. Pro

34 Panonské stepi

moÏn˘ v˘skyt stepních obratlovcÛ ve stfiední Evropû jetedy rozhodující doba, po kterou a v jakém rozsahustepní prostfiedí v této oblasti v postglaciálu existovalo.To se t˘ká pfiedev‰ím forem s malou spontánní vagilitou(schopností k pfiemisÈování) – zejména nûkter˘ch druhÛsavcÛ, v men‰í mífie obojÏivelníkÛ a plazÛ. U savcÛ jsouv˘jimkou letouni, ktefií podobnû jako ptáci mohou v krát-ké dobû pfiekonat velké vzdálenosti a vytváfiet stálénebo pfiechodné populace v enklávách vhodného pro-stfiedí ve stakilometrov˘ch vzdálenostech. Ale i u savcÛmÛÏe dojít k neãekanû rychlému ‰ífiení tfieba i tûlesnûmal˘ch druhÛ.

„Stepní“ druhy obratlovcÛ pronikaly do stfiední Evropy jiÏv boreálu a pak znovu v neolitu – po vzniku sekundární-ho bezlesí, kulturní stepi. I tato kulturní step se v‰akmûnila: v souvislosti se zvy‰ující se hustotou osídlenía zmûnami zpÛsobu zemûdûlského hospodafiení dochá-zelo jednak k zvût‰ování plo‰ného rozsahu bezlesí, jed-nak k pfietváfiení tohoto bezlesí. Základními souãástmizemûdûlské krajiny tak aÏ do 18. století byla osetá ornápÛda, úhor a trvalé travní porosty – louky a pastviny.S intenzifikací zemûdûlství zmizely nejdfiíve úhory,postupnû aÏ do 20. století byly z velké ãásti omezenyi pastviny a louky. Pro stepní druhy pfiedstavovaly pocelou tu dobu zejména pastviny prostfiedí nejvíce se blí-Ïící stepnímu.

Hranice palearktického stepního eremiálu dosahuje nazápad jen k deltû Dunaje a cel˘ panonsk˘ distrikt je odnûho oddûlen Karpaty. Patrnû tedy pozdní vznik pastev-ní stepi a izolace ve vnitrokarpatské kotlinû vedlyk tomu, Ïe zdej‰í stepní fauna je ochuzená a postrádárÛzné typické stepní druhy Ïijící dodnes nebo pÛvodnûjiÏ v jihoukrajinsk˘ch stepích. Ze savcÛ je to frãek Allac-taga jaculus, svi‰È Marmota baibacina nebo sajga Saigatatarica. Roz‰ífiení slepce Spalax leucodon zÛstaloomezeno na Velkou uherskou níÏinu, roz‰ífiení my‰ivkySicista subtilis zasahuje do Malé uherské níÏiny. Dálena západ aÏ do Rakouska a âech se roz‰ífiil tchofi step-ní (Mustela eversmanni), sysel obecn˘ (Spermophiluscitellus) a kfieãek polní (Cricetus cricetus). Zejménaposlední se stal znám˘m obyvatelem polí aÏ do západníEvropy. Na Panonii je také omezena my‰ obilná (Musspicilegus), která se v‰ak patrnû roz‰ífiila v dÛsledkuadaptace na kulturní zemûdûlskou krajinu. Podobnû

jako ona pronikly do kulturní stepi nûkteré druhy nepÛvodnû stepní, ale vyuÏívající otevfiené plochy a pfií-padnû se na nû postupnû adaptující. Vût‰ina tûchto dru-hÛ má vût‰í roz‰ífiení. Pfiíkladem mÛÏe b˘t hrabo‰ polní(Microtus arvalis) nebo krtek obecn˘ (Talpa europaea).Donedávna byla tato místa domovem poãetn˘ch popu-lací králíka divokého (Oryctolagus cuniculus), kter˘ mána utváfiení zvlá‰tû spra‰ov˘ch stepí v˘razn˘ vliv, jak jiÏbylo zmínûno v pasáÏi o koprofágních druzích broukÛ.Pronikání lesostepních aÏ lesních forem do otevfienékrajiny probíhá dodnes, jak je moÏné vidût na srnciobecném (Capreolus capreolus), praseti divokém (Susscrofa), li‰ce obecné (Vulpes vulpes) nebo i jezevcilesním (Meles meles). Stejnû tak je nadále patrn˘ ‰ir‰íposun hranic areálu kvazistepních, spí‰e v‰ak teplomil-n˘ch forem otevfiené krajiny zejména z jihov˘chodu,jako je tomu v poslední dobû u ‰akala (Canis aureus),kter˘ se objevil jiÏ aÏ na jiÏním Slovensku. Na jihov˘-chod se naproti tomu opût stahují areály i prav˘ch step-ních druhÛ v regresních fázích jejich roz‰ífiení –v poslední dobû patrné napfiíklad u sysla a tchofie step-ního. Adaptace na Ïivot ve stepích je u savcÛ ãastospojena s vyuÏíváním podzemních nor, se zimním spán-

35Panonské stepi

Sysel obecn˘ (Citellus citellus) – foto P. Macháãek

kem nebo shromaÏìováním zásob. Z obojÏivelníkÛ dotûchto biotopÛ pravidelnû proniká pouze ropucha zele-ná (Bufo viridis), ale její rozmnoÏování probíhá jinde.Z plazÛ zde Ïijí je‰tûrka zelená (Lacerta viridis) a uÏov-ka hladká (Coronella austriaca), i kdyÏ oba tyto druhymají ‰ir‰í stanovi‰tní valenci a zvlá‰tû druh˘ z nich máu nás mnohem vût‰í roz‰ífiení a ob˘vá i jiná prostfiedí.

U ptákÛ je otázka pÛvodnosti stepních druhÛ ve stfiedníEvropû je‰tû sloÏitûj‰í, nejen pro jejich migraãní schop-nosti, ale i moÏnosti vyuÏít prvky v prostfiedí, kterénemusí b˘t pro step typické. Kromû toho pobyt na ste-pích je u nûkter˘ch druhÛ omezen pouze na obdobímimo rozmnoÏování – v dobû tahÛ nebo pfii zimování.Mezi hnízdícími druhy stfiedoevropské otevfiené krajinyjsou za stepní prvky povaÏováni pfiedev‰ím drop velk˘(Otis tarda) a dnes jiÏ vymizel˘ drop mal˘ (Tetrax tet-rax), dále po‰tolka rudonohá (Falco vespertinus), dytíkúhorní (Burhinus oedicnemus) a lindu‰ka úhorní (Ant-hus campestris). I tyto druhy v‰ak jsou roz‰ífieny v Evro-pû dále na západ a ob˘vají i jiná prostfiedí neÏ typickoustep – úhory, pole, fiíãní náplavy a pobfieÏí vod. Podob-nû je to s dudkem chocholat˘m (Upupa epops), mande-líkem hajním (Coracias garrulus) nebo Èuh˘kem men‰ím(Lanius minor). V‰echny jmenované druhy jsou v sou-ãasné dobû v regresní fázi roz‰ífiení a ustupují na jiho-v˘chod. Severozápadní hranice stfiedoevropského areá-lu vlhy pestré (Merops apiaster) trvale pulzuje.Samozfiejmû v celém prostoru Ïijí bûÏné druhy otevfienékrajiny – koroptev polní (Perdix perdix), skfiivan polní

(Alauda arvensis) aj. Vût‰ina bûÏn˘ch druhÛ osídlilajihomoravské stepní biotopy patrnû bezprostfiednû nebobrzy po jejich vzniku, pfiesto je moÏné na konkrétníchpfiípadech dokumentovat znaãné rozdíly; chocholou‰obecn˘ (Galerida cristata) je z území âR historickydoloÏen jiÏ ve 14. století, ale napfiíklad vlha pestrá sejako hnízdící na jiÏní Moravû objevila aÏ ve druhé polo-vinû 20. století.

Závûrem je nutné pfiipomenout, Ïe vût‰ina druhÛ stepnífauny je citlivá na zarÛstání a pfiípadnou eutrofizacitûchto stanovi‰È. Musíme si uvûdomit, Ïe pfiítomnoststepních lokalit v na‰í pfiírodû je aÏ na malé v˘jimkyspojena s lidskou ãinností. V pfiípadû, Ïe tradiãní vyuÏí-vání/údrÏba ustane, charakter stanovi‰tû se rychle zmû-ní – a pokud zde chceme uchovat step, je taková zmû-na jednoznaãnou degradací. Péãi o stepní stanovi‰tûtedy vyÏaduje jak jejich rostlinná, tak Ïivoãi‰ná sloÏka.Rozdíl je pouze v tom, Ïe Ïivoãi‰ná sloÏka vyÏadujemnohem citlivûj‰í zásahy. Jinak fieãeno, téhoÏ v˘sledné-ho stavu fytocenózy lze dosáhnout více zpÛsoby regu-laãních opatfiení, ale pfiijatelné jsou jen ty, které conejménû ohroÏují populace ÏivoãichÛ. Byla by zbyteãnáa kontraproduktivní péãe, pfii které by bylo nastolenooptimální druhové sloÏení a fyziognomie rostlinnéhospoleãenstva a tím vytvofieno i vhodné prostfiedí pro exi-stenci specializovan˘ch stepních druhÛ ÏivoãichÛ, kdyÏby pfii provádûné péãi tyto druhy ÏivoãichÛ byly zlikvido-vány.

36 Panonské stepi

Drop velk˘ (Otis tarda), kter˘ se kdysi roz‰ífiil i do kulturnístepi, z jiÏní Moravy uÏ prakticky vymizel – foto L. Hlásek

Vlha pestrá (Merops apiaster) hnízdí v norách spra‰ov˘cha píseãn˘ch stûn – foto J. Ptáãek

9. V¯ZNAMNÉ LOKALITYMORAVSK¯CH STEPNÍCHTRÁVNÍKÒ (V˘bûr)

Bûlokarpatské stepní louky

Proslulá bûlokarpatská nelesní vegetace je známa jakojedno z druhovû nejbohat‰ích rostlinn˘ch spoleãenstevevropského kontinentu. Pfii bliωím pohledu je tato diver-zita pfiekvapivá – v tomto pfiípadû jde o vegetacináhradní, polopfiirozenou, vzniklou po odstranûní les-ních porostÛ, a najdeme ji v podmínkách, kde se nepro-jevuje zjevn˘ vliv geomorfologie, uchovávající rozmanitéostrÛvky bezlesí na skalách ãi sutích. Vysvûtlit tuto dru-hovou diverzitu se dosud uspokojivû nepodafiilo. Právûpestrost teplomiln˘ch trávníkÛ v okolí Radûjova, Lipovaa Velké nad Veliãkou sem vábila od poãátku první âes-koslovenské republiky pfiírodovûdce. Ale muselo odtécimnoho vody, neÏ se nejcennûj‰í partie tûchto luãníchstepí, jak je oznaãoval nestor brnûnské botaniky prof.Podpûra, staly souãástí CHKO a pfiírodními rezervace-mi. V nûkter˘ch pfiípadech bylo jiÏ pozdû – komplexy navrchu Hájová nebo pod Kobylí hlavou u Blatniãky nená-vratnû vzaly za své, neboÈ byly nejdfiíve intenzivnû hno-jeny a nakonec rozorány. Bûlokarpatská step leÏí napomezí vlivu Panonie a obsahuje nejen panonské, alei ãetné kontinentální, submediteránní i horské prvky. Je

jen obrovská ‰koda, Ïe uÏ nikdy neuvidíme rozevlátéporosty kavylu tenkolistého (Stipa tirsa), Ïe i hadinecãerven˘ (Echium maculatum) nebo hlaváãek jarní (Ado-nis vernalis) zde pfieÏívají v posledních jedincích.V˘znam Bíl˘ch Karpat se v‰ak pfiesunul od typickéstepní vegetace k loukám – ponûkud mezofilnûj‰í typyteplomiln˘ch trávníkÛ zaujímají na nûkter˘ch lokalitáchdosud znaãné rozlohy a hostí poãetné populace vstava-ãovit˘ch i dal‰ích vzácn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ.

K nejv˘znamnûj‰ím chránûn˘m lokalitám bûlokarpat-sk˘ch kvûtnat˘ch luk patfií NPR Zahrady pod Hájems plochou 163 ha a NPR âertoryje (325 ha), obû chrá-nûné od roku 1987. Fragment ochuzené kavylové stepis hadincem ãerven˘m je od roku 1998 chránûn v PPKobylí hlava (3,38 ha).

Gr

Boleradická vrchovina

Plochá vrchovina v jiÏní ãásti Îdánického lesa, tvofienáfly‰ov˘mi jílovci, pískovci a slepenci. ·iroce zaoblenérozvodní hfibety jsou ãlenûny ‰iroce rozevfien˘mi údolí-mi, stfiední v˘‰ka ãiní 255 m, nejvy‰‰ím bodem je vrcholPfiedního koutu (410 m n.m.). V severopanonské pod-provincii v˘jimeãn˘ komplex zemûdûlsko-lesní krajinys pfiirozen˘mi teplomiln˘mi doubravami a dubohabrov˘-mi pafiezinami (vzácnû i buãinami), s kontaktními stepní-mi a lesostepními spoleãenstvy na polankách i lesníchokrajích a spoleãenstvy postagrárních stepních lad. Díkyzachované ‰kále typÛ pfiirozené a pfiírodû blízké vegeta-ce zde lze nalézt rÛzná v˘vojová stadia stepních trávní-kÛ. Na stepních polankách rostou napfi. hadinec ãerve-n˘ (Echium maculatum), kosatec nízk˘ (Iris pumila)a koulenka prodlouÏená (Globularia bisnagarica). K nej-zajímavûj‰ím lokalitám postagrárních stepí patfií napfi.dosud nechránûná stepní lada na Plunarsk˘chterasách, kde se vyskytují kavyly (Stipa capillata a S.pennata), hvûzdnice (Aster linosyris, A. amellus), kozi-nec viãencovit˘ (Astragalus onobrychis), rÛÏe bedrníko-listá (Rosa spinosissima) a tfie‰eÀ kfiovitá (Prunus fruti-cosa).

RÛzné typy stepních trávníkÛ jsou chránûny od roku1956 v PP Kamenn˘ vrch (stepní lada s kavyly, hlaváã-kem jarním, hadincem ãerven˘m, koniklecem luãním

37Panonské stepi

Nejkrásnûj‰í porosty koniklece velkokvûtého (Pulsatillagrandis) jsou na Kamenném vrchu v Brnû (foto P. Halas)

a sasankou lesní, plocha 6 ha), od roku 1986 jsou chrá-nûny PR Hrádek (dfiínové doubravy a lesostepní polan-ky s hadincem ãerven˘m a kosatcem nízk˘m, plocha11,8 ha), PR Nosperk (dfiínové doubravy, dubohabfiinya kontaktní stepní spoleãenstva, plocha 10,88 ha) a PRZázmoníky (dfiínové doubravy s tfiemdavou bílou a step-ní lada s vãelníkem rakousk˘m, plocha 4,85 ha).

Bu

Bzenecké písky

Velmi svéráznou lokalitou stepní vegetace je územívát˘ch pískÛ mezi Hodonínem, Kyjovem a Bzencem. Jez vût‰í ãásti pokryté lesem Dúbrava (ãi Doubrava) a fiíkáse mu nûkdy také Moravská Sahara. V minulosti zdeprobíhala intenzivní lesní pastva, která zpÛsobila degra-daci pÛd, rozvolnûní lesa a obnovení pohybu písãit˘chdun. Na pfielomu 18. a 19. století byla situace neudrÏi-telná, kdy písky ohroÏovaly zemûdûlské kultury v okolí,a zapoãalo se se zalesÀováním. MoÏná bychom o otev-fiené písãiny úplnû pfii‰li, kdyby tudy nenatrasovaliSeverní dráhu císafie Ferdinanda. KvÛli parním lokomo-tivám bylo zapotfiebí udrÏovat ‰irok˘ protipoÏární pás;k tomu se pfiidaly poÏadavky na zfiízení vojensk˘ch cvi-ãi‰È u posádek v Hodonínû a Bzenci. Právû na tûchtolokalitách se na vût‰í souvislé plo‰e udrÏela píseãnástep s dynamickou vegetací a ãetn˘mi unikátními druhyÏivoãichÛ. Zdej‰í step kombinuje dosah panonskémigrace s velmi kysel˘m prostfiedím kfiemiãitého sub-strátu, velmi odli‰né od vût‰iny písãin v Podunají a mají-cí nejbliωí obdobu na sousední slovenské ZáhorskéníÏinû. V druhové skladbû se zde potkávají migranti odjihov˘chodu s oceánick˘mi druhy západní Evropy,av‰ak zvlá‰tností jsou i nûkteré typy boreální, které zdedosahují absolutní jiÏní areálové hranice. Z rostlin je tonapfi. typická matefiídou‰ka úzkolistá (Thymusserpyllum). Biota na vát˘ch píscích vyÏaduje naru‰ová-ní. Pokud neumoÏníme vûtru, aby konal své dílo, musípfiijít s naru‰ováním ãlovûk. Rozrytí písãiny pfii pojezdupásov˘ch vozidel je takové lokalitû kupodivu prospû‰-nûj‰í, neÏ ji nechat v klidu zarÛstat boroviãkami.

Vegetace navát˘ch pískÛ je od roku 1992 chránûnav NPP Váté písky (99,8 ha) a od roku 1994 v PP Vojen-ské cviãi‰tû Bzenec (36,8 ha).

Gr

Dunajovické kopce

Na západ od atraktivní Pálavy se rozkládá hfiebenDunajovick˘ch kopcÛ zcela odli‰né geologické konstitu-ce – je budován tfietihorními sedimenty, pfiedev‰ím ‰tûr-ky. Historick˘ v˘voj zde vedl k velmi ãasnému odlesnû-ní, takÏe Ïivotaschopná step zde mohla v minulostistfiídavû pfiebírat vládu na periodicky opou‰tûn˘chzemûdûlsk˘ch plochách. Zmûny zemûdûlsk˘ch kultur,úhorÛ a trval˘ch stepních plo‰ek zde bylo moÏné pozo-rovat i ve zcela nedávné dobû. Právû Dunajovické kop-ce jsou skvûl˘m pfiíkladem dynamiãnosti stepní bioty.V období kolektivizace zde byly na mnoha místech zru-‰eny meze a vrch Sluneãná byl terasován do podobystupÀovité pyramidy. Zvlá‰tní podklad mûl ov‰em zanásledek, Ïe Ïádná z vysázen˘ch kultur se zde neujala.Nakonec zde byla na pomûrnû velké plo‰e vyhlá‰enarezervace, která zahrnuje i zmínûnou Sluneãnou.Rezervace chrání pfiedev‰ím sukcesní plochy úhorÛ, nanichÏ je jedna z nejbohat‰ích stfiedoevropsk˘ch popula-cí katránu tatarského (Crambe tataria). Pfiesto zdenajdeme i zbytky nepfiíli‰ naru‰eného stepního drnu,kde se objevuje i pfievzácn˘ panonsk˘ endemit pelynûkPanãiçÛv (Artemisia pancicii), atraktivní mandloÀ nízká(Prunus tenella), kosatec nízk˘ (Iris pumila) ãi exotick˘stepní parazit záraza sivá (Orobanche caesia).

âást Dunajovick˘ch kopcÛ je chránûna od roku 1990,dne‰ní NPP má plochu 107 ha.

Gr

Hadcové stepi v Pojihlaví

Svéráznou a sloÏitou geologii v˘chodního okraje ãeské-ho masivu odkryla hluboce zafiíznutá údolí západomo-ravsk˘ch fiek. ¤eka Jihlava si vybrala úsek, kde sev podloÏí stfiídají granulity a hadce. Hadcové horninyjsou jedním z nejpozoruhodnûj‰ích substrátÛ – v jejichchemismu je nahrazen dvoumocn˘ vápník stejnû dvou-mocn˘m hofiãíkem, ãasto je provází zv˘‰en˘ obsah tûÏ-k˘ch kovÛ. Hadce mají evidentnû mutagenní úãinky, pocelém svûtû jsou známy hadcové endemity. PÛdy nanich jsou pro fiadu rostlin jedovaté, takÏe hadce se vÏdyvymykají v‰em okolním substrátÛm, protoÏe konkurenã-ní vztahy ve vegetaci na nich jsou vÏdy zcela odli‰né.Je-li navíc tmavá hadcová skála obrácena smûrem

38 Panonské stepi

k jihu, prohfiívá se podstatnû více neÏ sousední svûtl˘granulit, a hadcové lokality tedy pÛsobí teplomilnûji,stepnûji. Proslulou lokalitou v údolí Jihlavy je pfiedev‰ímMohelenská hadcová step, ale v˘chozy hadcÛ lze sto-povat i kolem Lhánic, v okolí Templ‰tejna, pod Biskoup-kami i u Hrub‰ic. Vyznaãují se hojností kavylÛ, zejménak. chlupatého (Stipa dasyphylla), nízk˘ch kostfiav, jen nanû je vázána trávniãka obecná hadcová (Armeria mariti-ma subsp. serpentini), u Mohelna roste na nejsevernûj-‰ím místû i mediteránní podmrvka Marantova (Nothola-ena marantae). Hadcové lokality patfií rovnûÏk nejv˘znamnûj‰ím lokalitám teplomilného hmyzu.V minulosti se tyto stepi vypásaly, dnes je problémemsukcese kfiovin, na samotném Mohelnû i dfievin, mimojiné severoamerické borovice Banksovy (Pinus banksia-na).

Mohelenská hadcová step je chránûna jiÏ od roku 1933,souãasná NPR má plochu 48 ha. Od roku 1979 je chrá-nûna Biskoupská hadcová step, souãasná PP má plo-chu 2,2 ha.

Gr

Hovoranské louky

V intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívané viniãnû-polní krajinûKyjovské pahorkatiny se na svazích kopce Karlák neda-leko Hovoran na podloÏí fly‰ov˘ch vápnit˘ch pískovcÛ,

zãásti pfiekryt˘ch spra‰í s ãernozemními pÛdami, pfie-kvapivû zachoval komplex stepních a luãních spoleãen-stev. Ve spoleãenstvech such˘ch stepních trávníkÛs dominancí kostfiavy valiské (Festuca valesiaca) rostoumnohé v˘znamné a vzácné druhy, napfi. hadinec ãerve-n˘ (Echium maculatum), katrán tatarsk˘ (Crambe tata-ria), kavyl IvanÛv (Stipa pennata), koniklec velkokvût˘(Pulsatilla grandis), kozinec rakousk˘ (Astragalus aus-triacus), kozinec viãencovit˘ (Astragalus onobrychis)a hvûzdnice zlatovlásek (Aster linosyris). Vzácná stepníspoleãenstva jsou ohroÏena zarÛstáním invazními dfievi-nami, pfiedev‰ím trnovníkem akátem (Robinia pseudoa-cacia), ale i pajasanem Ïláznat˘m (Ailanthus glandulo-sa) a kustovnicí cizí (Lycium barbarum).

PR Hovoranské louky je chránûna od roku 1992 s plo-chou 10,6 ha.

Bu

Kvûtnice u Ti‰nova

UÏ sv˘m názvem symbolizuje Kvûtnice druhové sloÏenína samém okraji severozápadního v˘bûÏku oblasti tep-lomilné kvûteny. Ostrovní hora (470 m), strmû vystupují-cí nad nivu fieky Svratky na pomezí Boskovické brázdya âeskomoravské vrchoviny, pfiijímala na sv˘ch vápen-cov˘ch jiÏních svazích pfii postglaciálním v˘voji vegeta-ce fiadu teplomiln˘ch floroelementÛ. Z rostlin, kterénedokázaly doputovat dále do nitra âeskomoravskévrchoviny, jmenujme alespoÀ kavyl vláskovit˘ (Stipacapillata), kavyl sliãn˘ (Stipa pulcherrima), pry‰ec mno-hobarv˘ (Euphorbia epithymoides), zvonek boloÀsk˘(Campanula boloniensis), oman oko Kristovo (Inulaoculus-christi) a matefiídou‰ku ãasnou (Thymuspraecox), samozfiejmû, Ïe v rozvolnûn˘ch porostechdubu p˘fiitého (Quercus pubescens) a dfiínu (Cornusmas). Kvûtnice je pfiitom „ãítankovou“ ukázkou rozdíl-n˘ch spoleãenstev na minerálnû chud˘ch a kysel˘chkfiemencích (kvarcitech) a minerálnû bohat˘ch vápen-cích, která jsou druhovû podstatnû bohat‰í. Dodnes jezde pozoruhodn˘ kontrast pfiirozen˘ch dfiínov˘ch doub-rav na jiÏních svazích a buãin na svazích severních. Nalesostepní polanky jiÏních vápencov˘ch svahÛ je vázá-na i fiada druhÛ teplomilného hmyzu. Od roku 1994 sezde stala pomûrnû bûÏnou kudlanka náboÏná (Mantisreligiosa), podstatnû v˘jimeãnûj‰í druhy zde v‰ak jiÏ dfií-

39Panonské stepi

NPR Mohelenská hadcová step (foto P. Halas)

ve zjistil pfiední moravsk˘ entomolog P. Lauterer – napfi.nûkteré kfiísy, ktefií mají dal‰í lokality aÏ v jiÏní Itálii.

Kvûtnice, která byla roku 1950 vyhlá‰ena za státní pfií-rodní rezervaci (od roku 1992 pfiírodní památka na plo-‰e 127 ha), je rovnûÏ typickou ukázkou ochranáfiskéhomanagementu. Na lesostepních polankách je periodickyregulován rozvoj náletu dfievin, zcela likvidován je akát.Postupnû je tûÏena i us˘chající borovice ãerná, jejíÏumûlé porosty by mûly nahradit spontánnû se vyvíjejícírÛzné typy teplomiln˘ch doubrav.)

La

Milovická stráÀ

Zfiejmû nejbohat‰í lokalita hlaváãku jarního (Adonis ver-nalis) na jiÏní Moravû, navazující na okraj obce Milovicev CHKO Pálava. Pfii sãítání v roce 1980 zde ãlenovéhnutí Brontosaurus zjistili takfika 5 000 trsÛ tohotov˘znamného a krásného druhu. Nejbohat‰í je populace

hlaváãku jarního na prudkém jiÏním svahu nad obecnímfotbalov˘m hfii‰tûm. Hlaváãek i dal‰í svûtlomilné stepnídruhy zde ohroÏuje zarÛstání postagrárních pastvinn˘chstepních lad dfievinami, pfiedev‰ím trnovníkem akátem(Robinia pseudacacia). Velmi cenné jsou také kontaktystepní a lesní vegetace, zvlá‰tû pfiirozené malélesostepní polanky, kde se hlaváãek téÏ vyskytuje.Polanky se stepními druhy vznikly na prudk˘ch jiÏníchsvazích, kde díky extrémním ekologick˘m podmínkámdo‰lo k rozvolnûní zakrsl˘ch dfiínov˘ch doubrav. Milovic-ké polanky jsou na jiÏní Moravû v˘jimeãn˘m dokladempfiirozen˘ch refugií stepních druhÛ v lesní krajinû.

Tato dlouho známá a obdivovaná lokalita hlaváãku jarní-ho je chránûna teprve od roku 1994 jako PR MilovickástráÀ (88,35 ha).

Bu

40 Panonské stepi

K rozvoji stepní a lesostepní vegetace bezesporu pfiispívaly antropogenní vlivy. Na vedutû mûsta Ti‰nova z první tfie-tiny 18. století jsou patrné holé jiÏní svahy Kvûtnice, odlesnûné v dÛsledku pastvy a tûÏby vzácn˘ch rud. Koncem19. století byly tyto svahy zalesnûny nepÛvodní borovicí ãernou, která v souãasnosti us˘chá

Moravskokrumlovské slepence

V údolí fieky Rokytné v okolí Moravského Krumlova jsounesmírnû zajímavá nelesní stanovi‰tû na v˘chozechpermokarbonsk˘ch slepencÛ. ¤eka zde vyerodovalahluboké údolí, na jehoÏ strm˘ch, místy skalnat˘ch sva-zích se uplatÀuje specifická vegetace. Její zvlá‰tnostspoãívá pfiedev‰ím v geochemické podstatû mateãnéhosubstrátu. Valouny hornin jsou k sobû slepeny vápnit˘mtmelem s vysok˘m obsahem Ïeleza – proto majíslepence nápadnû rezavou barvu. Toto Ïelezo zpÛso-buje lokální okyselování, a v dÛsledku toho se zdemohou spoleãnû vyskytovat druhy se zcela opaãn˘mvztahem k pÛdní reakci. Najdeme zde napfi. acidofilnísleziník severní (Asplenium septentrionale) hned vedlevápnomilného sleziníku routiãky (A. ruta-muraria).V komplexu skalních amfiteátrÛ a zalesnûn˘ch ÏlebÛ jepestrá mozaika vegetaãních typÛ a velmi vysoká diver-zita druhÛ rostlin i ÏivoãichÛ. Právû z této lokality bylpopsán endemick˘ hvozdík moravsk˘ (Dianthus moravi-cus), najdeme zde napfi. 5 druhÛ kavylÛ.

O pfiírodovûdné hodnotû tohoto území nikdo nepochy-boval, a je proto nepochopitelné, Ïe od podání prvníhonávrhu ke zfiízení rezervace do jejího vyhlá‰ení muselouplynout neuvûfiiteln˘ch 40 let. Teprve v roce 2005 bylana plo‰e 86,6 ha vyhlá‰ena NPR Krumlovsko-rokyten-ské slepence.

Gr

Pavlovské vrchy

Pálava má z hlediska jihomoravské stepní bioty zvlá‰tnípostavení. Je jedin˘m územím, kde se na vût‰í rozlozeobjevuje panonská skalní step na vápencovém podkla-dû – podobné typy biotopÛ najdeme napfi. na Hainbur-sk˘ch kopcích v Rakousku, na okrajích Mal˘ch Karpatna Slovensku a na fiadû míst v severním Maìarsku.Svérázná geologie, spojená navíc s dramatickou geo-morfologií bradla, klimatické zvlá‰tnosti – to v‰e pfiedur-ãuje svéráznou flóru a faunu. Na Pálavû je velmi úzk˘kontakt lesa a bezlesí. I kdyÏ je zfiejmé, Ïe fiada dnesodlesnûn˘ch ploch byla v minulosti lesem, mnohde byltento les velmi fiídk˘ a zfiejmû mûl spí‰e charakter fiídké-ho porostu s ãetn˘mi bezles˘mi enklávami. Bezlesébyly samozfiejmû bezprostfiední okraje skal – zde nepo-

chybnû byla refugia vegetace dne‰ní skalní stepi. Drno-vá step na vût‰inû míst na Pálavû je artefaktem, vznik-l˘m za spolupÛsobení ãlovûka. Odlesnûním a násled-nou erozí se plochy bezlesí znaãnû zv˘‰ily. Tam, kde seto stalo dávno, roz‰ífiila se skalní step ze zmínûn˘chrefugií, a ta je dodnes docela stabilní. Ménû stabilní jsounaopak plochy drnov˘ch stepních porostÛ, které sev souãasné dobû mûní na mezofilní louky. Pfiírodovû-deck˘ v˘zkum Pálavy zapoãal jiÏ v 19. století a dnes jetoto území prozkoumáno velmi obstojnû, takÏe lze cel-kem snadno bilancovat probûhnuv‰í zmûny. Na nûkte-r˘ch lokalitách se podepsalo lámání kamene; tím tfiebana Turoldu zanikly nejen jedineãné krasové jevy, alei nûkteré vzácné druhy rostlin. Jednu dobu byli metloupálavsk˘ch rezervací zahrádkáfii, dnes je to spí‰e v‰u-dypfiítomná eutrofizace.

Pavlovské vrchy jsou souãástí CHKO Pálava, od roku1946 jsou chránûna vápencová bradla v dne‰ní NPRDûvín-Kotel-Soutûska (383 ha) a PR Svat˘ Kopeãek(57,06 ha), od roku 1951 je chránûna souãasná NPRTabulová, RÛÏov˘ vrch a Koãiãí kámen (47,4 ha).

Gr

Plumlovsko

Západnû od Prostûjova v okolí Plumlova vystupuje napomezí Drahanské vrchoviny a Hané fiada drobn˘ch

41Panonské stepi

Druhovû velmi bohatá a v˘jimeãná je skalní step naslepencích u Moravského Krumlova (foto P. Halas)

kopeãkÛ, tvofien˘ch kulmsk˘mi bfiidlicemi a drobami.V pfieváÏnû zornûné a druhovû zcela ochuzené krajinûpÛsobí doslova jako zázrak neãekané bohatství jejichrostlin a na nû vázan˘ch mot˘lÛ. V kysel˘ch such˘chtrávnících zde, ãasto v mezní poloze na Moravû, kvetefiada vzácn˘ch teplomiln˘ch bylin. Na vût‰inû zdej‰íchlokalit to jsou koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis),divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), rozrazilklasnat˘ (Pseudolysimachion spicatum) a trávniãkaobecná pravá (Armeria vulgaris ssp. vulgaris). Jen nanûkter˘ch se setkáváme napfi. i se lnem Ïlut˘m (Linumflavum), hvûzdnicí chlumní (Aster amellus), sasankoulesní (Anemone sylvestris), rozrazilem oÏankov˘m(Veronica teucrium), ãern˘‰em rolním (Melampyrumarvense), tfie‰ní kfiovitou (Prunus fruticosa) aj. JiÏ pfiedvíce neÏ pÛl stoletím zde byla vyhlá‰ena prvnímaloplo‰ná chránûná území, dal‰í pak v prÛbûhu osm-desát˘ch let. Jsou to: PP Dolní vinohrádky (0,38 ha,1952), PP âubernice (1,20 ha, 1952), PP Brániska(1,43 ha, 1953), PP Za hrnãífikou (0,96 ha, 1953), PPHamerská stráÀ (0,57 ha, 1987), PP Kozí horka (0,87ha, 1989) a PR KnûÏí hora (8,47 ha, 1989). O vût‰inustepních trávníkÛ je v tûchto chránûn˘ch územích vzor-nû postaráno – probíhá zde fiízená pastva koz a ovcí,ãásteãnû i kosení. Dal‰í „kopeãky plumlovské“ v‰akuprostfied polí na ochranu a péãi teprve ãekají.

La

Pouzdfianská step

Jedna z nejproslulej‰ích lokalit teplomilné stepní vege-tace se rozkládá na svazích kopce StráÏná nad Pouzd-fiany. PfievaÏujícím vegetaãním typem je zde souvisl˘porost kavylu sliãného (Stipa pulcherrima), v nûmÏ jedosti hojn˘ katrán tatarsk˘ (Crambe tataria). JádroPouzdfianské stepi je zfiejmû primárním bezlesím, kterév‰ak bylo v minulosti po vykácení pfiiléhajících teplomil-n˘ch doubrav roz‰ífieno na dne‰ní plochu. Do poloviny20. století se zde páslo a na plo‰e byly vysázeny ovoc-né stromy, réva a kultury lékofiice, na horním okraji bylatradiãnû pole. V˘znamn˘m faktorem, kter˘ lokalitu dlou-ho ovlivÀoval, byly poÏáry, a také pulsující kolonie divo-k˘ch králíkÛ. Lokalita proslula díky snadné dostupnostimezi brnûnsk˘mi pfiírodovûdci, takÏe odtud existujídesítky botanick˘ch i entomologick˘ch záznamÛ.Z botanického pohledu se zdá, Ïe ke kvalitativním zmû-

nám nedo‰lo, ale entomologové ztráty na druzích poãí-tají. S managementem se zde ov‰em stále experimen-tuje – pfied ãasem byl nutn˘ radikální zásah proti aká-tÛm, nyní zde jiÏ nûkolik sezon probíhá pastva ovcí. Jejívliv na biotopy bude tfieba pravidelnû vyhodnocovat.

NPR Pouzdfianská step-Kolby je chránûna od roku1956 na plo‰e 47 ha.

Gr

Stránská skála

OstrÛvek jursk˘ch vápencÛ na v˘chodním okraji Brna,nápadnû vystupující z ploché pahorkatiny. O dlouhodo-bém pÛsobení ãlovûka svûdãí stopy osídlení ze star‰íi mlad‰í doby kamenné. RÛzná spoleãenstva postagrár-ních pastvinn˘ch lad dotváfiejí na Stránské skále jedi-neãn˘ krajinn˘ ráz, dokládající tisíciletou tradici kultivacekrajiny. Ve zdej‰ích stepních trávnících je v˘znamnábohatá populace koniklece velkokvûtého (Pulsatillagrandis), dále se vyskytuje napfi. kavyl IvanÛv (Stipapennata), kozinec dánsk˘ (Astragalus danicus), kozinecrakousk˘ (Astragalus austriacus) a hvûzdnice chlumní(Aster amellus). Z charakteristick˘ch hmyzích druhÛ sevyskytuje napfi. kudlanka náboÏná (Mantis religiosa).Kromû stepních trávníkÛ se na severních svazích vysky-tují trávníky s pûchavou vápnomilnou (Sesleria

42 Panonské stepi

Jihomoravská krajina s NPR Pouzdfianská step-Kolbys Pavlovsk˘mi vrchy na obzoru (foto P. Halas)

caerulea) a zajímavá vegetace vápencov˘ch skal.Vzhledem k tomu, Ïe Stránská skála je dnes obklopenaurbánní krajinou, je území celoroãnû hojnû nav‰tûvová-no a místy dochází k se‰lapávání vzácn˘ch spoleãen-stev.

NPP Stránská skála má plochu 16,6 ha a je chránûnaod roku 1978.

Bu

·pice

Blízkost Brna je jistû jedním z dÛvodÛ, proã o Staré hofienedaleko Újezda u Brna (star‰í badatelé dÛslednû uvá-dûli u Sokolnic) existuje tolik historick˘ch údajÛ. Lokalitaje to ov‰em i dnes parádní – jde zfiejmû o nejsevernûj‰ínalezi‰tû katránu tatarského (Crambe tataria), roste zdekosatec nízk˘ (Iris pumila), mnoho druhÛ záraz, jednuze 2 lokalit v âeské republice zde má statn˘ pry‰ecvrbolist˘ (Euphorbia salicifolia). Zvlá‰tností je takév˘skyt ‰ateru svazãitého (Gypsophila fastigiata), kter˘se jinak vyskytuje prakticky jen na píscích. Jde o jiÏnûorientovan˘ svah, odedávna asi vyuÏit˘ jako mozaikapastvin, kosen˘ch ploch, sadÛ, vinohradÛ a drobn˘chpolíãek. I nyní zde mÛÏeme spatfiit bohat˘ soubor druhÛ,i kdyÏ je paradox, Ïe nûkteré z tûch nejv˘znamnûj‰íchse dodnes vyskytují jen mimo plochu s územní ochra-

nou. Platí to zejména o památném bytelurozprostfieném (Kochia prostrata), kter˘ se ve stfiedníEvropû pravidelnû vyskytuje právû tam, kde step vlast-nû vyrÛstá ze slaniska.

PR ·pice je chránûna od roku 1956 s plochou pouh˘ch1,02 ha.

Gr

·pidláky

âejãsko bylo kupodivu jedním z nejdfiíve prozkouma-n˘ch regionÛ teplomilné flóry na Moravû. Nûkolik zprávo tamûj‰í vegetaci se objevilo ve vídeÀsk˘ch pfiírodo-vûdn˘ch ãasopisech jiÏ v 50. letech 19. století. Do okolíâejãe jezdili bádat klasikové brnûnské pfiírodovûdy –Podpûra, ·marda a dal‰í. Brakická âejãská jezerazanikla jiÏ pfied 150 lety, nûkteré prvky slané panonskéstepi, napfi. kozinec drsn˘ (Astragalus asper), byl zdepozorován je‰tû na poãátku 20. století. Stepní svahy,které daly vzniknout termínu „‰pidlák“ (prudk˘ podélnûãlenûn˘ svah se stfiídáním vypukl˘ch a vydut˘ch ãástí,na kter˘ bylo v minulosti zfiejmû vázáno primární bezle-sí) v‰ak zÛstaly mimo ochranu aÏ do zaãátku 90. let,aniÏ by mezi rostlinami do‰lo k v˘raznûj‰ím ztrátám.Lokality nebyly vhodné ani pro megalomanské zemû-dûlské projekty. Snad jen komplex Îleby (jinak téÏ

43Panonské stepi

NPP Stránská skála v tûsném sousedství Brna je pozoru-hodná nejen svou flórou a faunou, ale i archeologick˘minálezy (foto P. Halas)

V pfieváÏnû zemûdûlské polní krajinû jihov˘chodnû od Brnaje ojedinûlou lokalitou stepní flóry a fauny PR ·pice (fotoP. Halas)

Luka) na kobylském katastru naru‰ilo vybudováníúzk˘ch teras; pfiesto i tam se je‰tû v 90. letech vyskyto-valy tak citlivé druhy, jako vstavaã osmahl˘ (Orchisustulata) nebo l˘kovec vonn˘ (Daphne cneorum),o typick˘ch stepních druzích ani nemluvû. Teprvenedávn˘ prÛzkum zde prokázal existenci na dlouhá létaztracené populace pelyÀku Panãiçova (Artemisia panci-cii). Komplex lokalit mezi âejãí a âejkovicemi stále patfiík nejv˘znamnûj‰ím stepním lokalitám âeské republiky,setkáme se zde s fiadou druhÛ, které tfieba chybûjí nanedaleké (a docela podobné) stepi Pouzdfianské.

PR ·pidláky, chránící tfii oddûlené lokality stepních tráv-níkÛ v katastru âejãe, byla zfiízena v roce 1992 s plo-chou 20,9 ha.

Gr

Vûtrníky

Nejrozsáhlej‰í stepní lokalitou v území mezi Buãovice-mi, Rousínovem a Vy‰kovem jsou Vûtrníky, komplexstepních svahÛ znaãnû vzdálen˘ od nejbliωích obcí.Pfiipoãteme-li k tomu, Ïe jde o aktivní sesuvné území, jezfiejmé, proã nebyl v minulosti zájem tuto lokalitu vyuÏí-vat jinak neÏ jako pastviny ãi louky. Vzdálenost od lesazde mûla jistû vliv na to, Ïe neobhospodafiovány, Vûtrní-ky nezarÛstaly tak intenzivnû dfievinami jako jiné podob-

né lokality. Vliv splachÛ pod horními hranami svahÛ,které stékají z okolních zemûdûlsk˘ch kultur, v‰ak zpÛ-sobil znaãné zmûny ve vegetaci. Dne‰ní rezervace bylavyhla‰ována nanûkolikrát, pfiiãemÏ zpravidla byly pfiiãle-nûny opu‰tûné úhory. V jádru území se zachovala kva-litní stepní vegetace s fiadou v˘znamn˘ch druhÛ(dodnes zde roste 5 druhÛ stepních kavylÛ), ale zejmé-na okrajové partie dílem zarÛstají kefii, dílem tfitinou kfio-vi‰tní (Calamagrostis epigejos) a na sesuvech i ráko-sem. Z minulosti víme, Ïe na úpatí se rozkládalypoloslané aÏ slatinné louky, ale z tûch zbyly do souãas-nosti jen nepatrné fragmenty.

Souãasná NPR Vûtrníky má plochu 24,46 ha, chránûnáje od roku 1951.

Gr

Zimarky

Jedineãn˘ ostrÛvek panonsk˘ch spra‰ov˘ch stepníchtrávníkÛ na ãernozemích, situovan˘ na kopci severnûod Velk˘ch Bílovic uprostfied rozsáhlého komplexu vinicna terasách. Zachovala se zde pfiekvapivû bohatápopulace katránu tatarského (Crambe tataria), rostouzde kavyly (Stipa capillata a S. pulcherrima) a celá ‰ká-la v˘znaãn˘ch druhÛ jihomoravsk˘ch stepí, napfi. hlavá-ãek jarní (Adonis vernalis), kosatec nízk˘ (Iris pumila),sinokvût mûkk˘ (Jurinea mollis), hvûzdnice zlatovlásek(Aster linosyris), hvûzdnice chlumní (Aster amellus),zvonek sibifisk˘ (Campanula sibirica), kozinec rakousk˘(Astragalus austriacus) i rÛÏe bedrníkolistá (Rosa spino-sissima).

Nûkolikahektarov˘ zbytek stepní vegetace v agrární kra-jinû zachránili pfied zniãením místní milovníci pfiírody,dosud není legislativnû chránûn.

Bu

Znojemská vfiesovi‰tû

Velmi netypické stepní lokality se nacházejí na nejv˘-chodnûj‰ích v˘bûÏcích ãeského masivu jiÏnû od Znoj-ma. Na Kraví hofie, v okolí obcí Konice, Popice, Havra-níky a Hnanice se rozkládají travinobylinná a nízkákefiíãková spoleãenstva, v jejichÏ druhové skladbû semíchají vyslanci Panonie i typické acidofilní druhy, které

44 Panonské stepi

PR ·pidláky u âejãe – dal‰í „ostrov pokladÛ“ v polní krajinû(foto J. Buãková)

mají jádro svého roz‰ífiení v oceánick˘ch ãástech Evro-py a u nás reprezentují hercynské prvky. Kysel˘ Ïulov˘podklad, doplnûn˘ ov‰em kapsami napûchovan˘mivápnitou spra‰í, velmi teplé a suché klima, poloha nakfiiÏovatce migraãních cest – to v‰e jsou kontrastní zna-ky prostfiedí, které nemá v panonské oblasti mnohoobdob. V tomto území se stfietávají mnohé druhy naokraji sv˘ch areálÛ – kosatec nízk˘ (Iris pumila) nazápadním, rozchodník skalní (Sedum reflexum) nav˘chodním; stejnû tak se zde potkává acidofilní a zápa-doevropsk˘ vfies (Calluna vulgaris) s bazifilním a step-ním ãilimníkem poléhav˘m (Cytisus procumbens).Vegetace pfiedstavuje zfiejmû zablokované sukcesnístadium po vykácení such˘ch acidofilních doubrav, kdedo‰lo k dodateãné erozi mûlkého pÛdního krytu. Vfieso-vi‰tû byla do 19. století vyuÏívána pfiedev‰ím jakoextenzivní pastviny, av‰ak ke zlomu do‰lo v letech

1992–1994, kdy se vlivem kumulace imisního spaduÏivin do nízk˘ch porostÛ úzkolist˘ch kostfiav náhle roz‰í-fiil ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum elatius), kter˘ obrov-skou produkcí biomasy nyní stírá stepní fyziognomiilokalit. V boji proti ovsíku byly vyzkou‰eny rÛzné pro-stfiedky, nejúãinnûji pÛsobí extenzivní pastva ovcí.

Komplex vfiesovi‰È se stepními druhy je chránûn v I.zónû Národního parku Podyjí.

Gr

Poznámka:V textu jsou pouÏity zkratky zvlá‰tû chránûn˘ch územíve smyslu zákona ã. 114/92 Sb. o ochranû pfiírody a kra-jiny: CHKO – chránûná krajinná oblast, NPR – národnípfiírodní rezervace, NPP – národní pfiírodní památka, PR– pfiírodní rezervace, PP – pfiírodní památka.

45Panonské stepi

Tam, kde byly na jiÏní Moravû ponechány zemûdûlské pozemky dlouhodobû ladem, staly se zpravidla refugii teplomilnéstepní bioty (foto P. Halas)

10. ZASLOUÎILÍ BADATELÉA OCHRÁNCI

Jaroslav Horák (nar. 1919)

Narodil se v Hodonínû, po vystudování lesnické fakultyVysoké ‰koly zemûdûlské v Brnû byl v letech 1949–56zamûstnán v brnûnském Lesprojektu, kde se zab˘valtypologick˘m prÛzkumem a mapováním lesÛ jihomorav-sk˘ch úvalÛ. Zaujala ho pfiitom téÏ kontaktní spoleãen-stva stepních a lesostepních polanek. V roce 1956 sestal vûdeck˘m pracovníkem Vûdecké laboratofie bioge-ocenologie a typologie lesa V·Z v Brnû, odkud v roce1974 pfie‰el na katedru lesnické botaniky a fytocenolo-gie, kde pracoval aÏ do odchodu do dÛchodu. Monogra-fická studie lesních typÛ Pavlovsk˘ch vrchÛ a souborstudií o teplomiln˘ch doubravách a jejich kontaktníchgeobiocenózách patfií nespornû ke klasick˘m dílÛmgeobiocenologické typologie lesa. Stepní a lesostepnípolanky studoval i v rezervacích Masarykova lesa, ‰kol-ního podniku MZLU v Brnû, o nichÏ pfiipravuje soubor-nou monografii. Od poãátku své odborné dráhy bylJaroslav Horák vá‰niv˘m obhájcem pfiírody. Po dlouháléta napfiíklad neúnavnû prosazoval zru‰ení obor naúzemí CHKO Pálava, kde pfiemnoÏená spárkatá zvûfidevastovala (a dosud devastuje) jeho milované teplo-milné doubravy vãetnû stepních a lesostepních polanekse vzácn˘mi druhy rostlin.

Bu

AneÏka Hrabûtová-Uhrová (1900–1981)

Rodaãka z Lomnice u Ti‰nova vystudovala pfiírodopisa zemûpis na Masarykovû univerzitû, kde posléze neú-navnû pracovala témûfi po cel˘ zbytek Ïivota. Zab˘valase morfologií a taxonomií, pfiedná‰ela mimo jiné i pfied-mût Ochrana pfiírody a krajiny. Znaãnou energii vûnova-la organizování spolkového Ïivota brnûnsk˘ch pfiírodo-vûdcÛ, byla neúnavnou funkcionáfikou Moravsképfiírodovûdecké spoleãnosti a posléze Klubu pfiírodovû-deckého, zejména organizovala pfiedná‰kovoua exkurzní ãinnost. Mûla úzk˘ vztah nejen k okolí svéhorodi‰tû, ale i k Hustopeãsku, Pálavû, k okolí Ivanãici Vranovské pfiehrady. O své terénní zku‰enosti se opí-rala i tehdy, kdy pfiírodovûdci zvedali hlas proti niãenípfiírodních hodnot. Neúspû‰nû bojovala za záchranu

Turoldu pfied tûÏbou vápence, ale na druhé stranûs úspûchem iniciovala vznik ãetn˘ch rezervací teplomil-né kvûteny. Ani dnes neztrácí na aktuálnosti pfiehleddûjin botanick˘ch v˘zkumÛ na Moravû, kter˘ dÛkladnûzpracovávala pfiedev‰ím po odchodu do dÛchodu.

Gr

Josef Podpûra (1875–1954)

Rodák z Jílového u Prahy pÛsobil po absolvování Karlo-vy univerzity jako stfiedo‰kolsk˘ profesor od r. 1903v Olomouci a od r. 1908 v Brnû. Roku 1921 se stal prv-ním profesorem v‰eobecné a systematické botaniky naMasarykovû univerzitû v Brnû, kde pÛsobil aÏ do konceÏivota. Byl téÏ vÛdãím pfiedstavitelem Klubu pfiírodovû-deckého v Prostûjovû a v Brnû. JiÏ r. 1921 vydal „Kvûte-nu Hané“, v níÏ zdÛraznil v˘znam moravsk˘ch úvalÛ propronikání panonské kvûteny z Podunají na sever.V mnoha smûrech jedineãná byla jeho tfiídílná „KvûtenaMoravy ve vztazích systematick˘ch a geobotanick˘ch“(1924–1928), kterou v‰ak nedokonãil. Zvlá‰tní studievûnoval napfiíklad i teplomilné kvûtenû Pavlovsk˘chvrchÛ a Pouzdfianské stepi (1928). Není bez zajímavos-ti, Ïe právû profesor Podpûra odvozoval název Bíl˘chKarpat od vlnící se záplavy bûlavû ochm˘fien˘ch kavylÛ,které tam mohl zaãátkem minulého století obdivovat.Profesor J. Podpûra odchoval fiadu nad‰en˘ch a ochra-náfisky zamûfien˘ch botanikÛ – napfiíklad i svéhonástupce docenta J. ·mardu.

La

Valentin Pospí‰il (1912–1999)

Pocházel od Pfierova, vystudoval Pedagogickou akade-mii a v meziváleãném období pracoval jako uãitel.Bûhem války se stal konzervátorem ochrany pfiírody naVsetínsku, kde tehdy uãil, a po roce 1945 nastoupil jakovedoucí oddûlení státní ochrany pfiírody v Památkovémúfiadu pro Moravu a Slezsko v Brnû. Ve státní ochranûpfiírody pak pÛsobil aÏ do roku 1959, kdy pfie‰el doMoravského muzea. Od té doby byla jeho hlavním pro-fesním zájmem bryologie. V˘znam Valentina Pospí‰ilaspoãíval pfiedev‰ím v budování sítû spolupracovníkÛ –konzervátorÛ, jeho zásluhou byla v 50. letech pfiiprave-na a vyhlá‰ena celá fiada v˘znamn˘ch chránûn˘ch úze-mí: staãí jmenovat napfi. Pouzdfianskou step, Kamenn˘

46 Panonské stepi

vrch u Kurdûjova, Louky pod Kumstátem, Velké DruÏ-ìavy, nûkteré z pálavsk˘ch rezervací a fiadu dal‰ích.Jako bryolog se zaobíral problematikou ohroÏenímechorostÛ a z jeho pera vy‰ly první ãervené seznamyohroÏen˘ch mechorostÛ âeské republiky.

Gr

Jan ·marda (1904–1968)

Botanik velmi ‰irokého rozhledu a badatelského zábûrupocházel z Tfiebíãe. Od roku 1923 pÛsobil jako uãitel na‰kolách v Ti‰novû a jeho okolí. Pfiitom (roku 1938)absolvoval pfiírodovûdeckou fakultu Masarykovy univer-zity v Brnû. Pod vlivem svého uãitele prof. Josefa Pod-pûry se vûnoval pfiedev‰ím v˘zkumu roz‰ífiení teplomil-n˘ch rostlin, z nichÏ nûkteré právû na Ti‰novskudosahují severozápadní hranice sv˘ch dílãích nebodokonce celkov˘ch areálÛ. Byl v‰ak i v˘born˘m bryolo-gem a lichenologem, vûnoval se tedy nejen rostlinámvy‰‰ím, ale i mechorostÛm a li‰ejníkÛm a s bratremFranti‰kem i houbám. Od kvûtna roku 1945 pÛsobil jakopfiednosta botanického oddûlení a posléze jako fieditel

Moravského muzea v Brnû. JiÏ roku 1946 získal hod-nost docenta a roku 1954 se stal nástupcem profesoraPodpûry na botanickém ústavu Masarykovy univerzity,kde vychoval fiadu dal‰ích vynikajících botanikÛ. Svouvûdeckou dráhu zavr‰il v Geografickém ústavu âesko-slovenské akademie vûd v Brnû, kde mimo jiné roku1963 vydal svÛj souborn˘ spis „Roz‰ífiení xerothermníchrostlin na Moravû a ve Slezsku“.

Stejnû zanícenû jako vûdeckému v˘zkumu vûnoval sedocent J. ·marda i ochranû pfiírody a krajiny. JiÏ zaãát-kem 30. let inicioval ochranu Kvûtnice a âebínky u Ti‰-nova, roku 1948 publikoval obsáhl˘ návrh pfiírodnícha krajináfisk˘ch rezervací na Moravû. Proslul jakoodváÏn˘ protagonista odporu proti technokratickémufie‰ení vodohospodáfisk˘ch úprav jiÏní Moravy, prosazo-val vytváfiení geobiologick˘ch krajinn˘ch plánÛ a jejichdÛsledné dodrÏování pfii zásazích do krajiny. „Padl napfiední linii, v plné polní, uprostfied Ïivotní seãe“ – napsalv obsáhlém nekrologu po neãekanû brzké smrti docenta·mardy v prosinci roku 1968 jeho blízk˘ pfiítel spisovatelJaromír Tomeãek.

La

47Panonské stepi

K nejoblíbenûj‰ím badatelsk˘m místÛm docenta Jana ·mardy patfiily Pavlovské vrchy, kde se rád druÏil s umûlci. Nasnímku Jindfiicha Grepla z poloviny 60. let minulého století uãí poznávat teplomilnou flóru i básníka Jana Skácela(vpravo).

11. PÉâE O STEPNÍ TRÁVNÍKY

Ochranáfiská legislativa zná nûkolik forem ochranyv˘znamn˘ch lokalit. V zákonû ã. 114/92 Sb. o ochranûpfiírody a krajiny jsou definovány rÛzné kategorie chrá-nûn˘ch území. Tou legislativnû nejjednodu‰‰í jsouv˘znamné krajinné prvky, které dnes zfiizují – podlezákona registrují – obecní úfiady obcí s roz‰ífienoupÛsobností, tedy takzvané „malé okresy“. Vy‰‰ím stup-nûm ochrany jsou maloplo‰ná zvlá‰tû chránûná území– pfiírodní rezervace a pfiírodní památky, vyhla‰ovanádfiíve okresními, dnes krajsk˘mi úfiady a koneãnû národ-ní pfiírodní rezervace a národní pfiírodní památky, kterévyhla‰uje Ministerstvo Ïivotního prostfiedí. Nejnovûj‰íkategorií chránûn˘ch území jsou evropsky v˘znamnélokality, vyhla‰ované v rámci programu Evropské unieNatura 2000.

V nûkter˘ch chránûn˘ch územích chráníme pfiírodní pro-cesy, chceme-li, aby neru‰enû probíhaly, a ãlovûk tedydo nich témûfi nebo vÛbec nezasahuje. Jinde se tentov˘voj snaÏíme zámûrnû blokovat v jeho urãité fázi, aby-chom tak uchovali stav, kdy jsou tato spoleãenstvaochranáfisky a biologicky nejcennûj‰í. A to je pfiípad vût-‰iny typÛ such˘ch trávníkÛ.

NahlíÏíme-li do pÛvodní vyhla‰ovací dokumentace tûchnejstar‰ích chránûn˘ch území, zjistíme vûci z pohledudne‰ní ochrany pfiírody neuvûfiitelné. V ochrann˘chpodmínkách, které fiíkají – jednodu‰e fieãeno, co sev rezervaci smí a co ne, najdeme takové vûci jakozákaz seãení, zákaz pastvy a podobnû. To je v pfiímémrozporu s tím, co dnes víme o vzniku a v˘voji stepníchtrávníkÛ. OchráncÛm pfiírody totiÏ nûjak˘ ãas trvalo, neÏpochopili, Ïe pasivní ochrana stepních rezervací nenídobr˘m zpÛsobem jejich uchování pro dal‰í generace.Tento takzvan˘ konzervaãní pfiístup byl bohuÏel krátko-zrak˘, a vytrvával dlouhá desetiletí. Stepi zaãaly zarÛs-tat dfievinami, hromadila se stará, rozkládající se rostlin-ná hmota, v druhovém sloÏení zaãalo pfievládat hlavnûnûkolik druhÛ konkurenãnû siln˘ch trav, a to na úkormnoha konkurenãnû slab‰ích, tedy vzácnûj‰ích rostlin.Docházelo tedy k ochuzení druhového spektra aÏk vymizení nûkter˘ch vzácn˘ch druhÛ. ·lo samozfiejmûo logick˘ a pfiirozen˘ proces, kter˘ se t˘kal vût‰iny loka-lit stepních trávníkÛ, nejen tûch, které se nacházely

v rezervacích. Tento v˘voj je potfieba vidûtv historick˘ch souvislostech. Padesátá a ‰edesátá léta20. století pfiinesla zásadní zmûnu ve zpÛsobu zemû-dûlského hospodafiení, a s tím i krajnû nepfiíznivé pro-mûny krajiny. Pro suché trávníky nastaly zlé ãasy. ¤adatûchto ploch byla rozorána v zájmu socialistickéhozemûdûlství. Ty, které zÛstaly, doplatily na ukonãenípastvy, kdyÏ se dobytek pfiestûhoval z pastvin do celo-roãních stájí. Z na‰ich obcí postupnû témûfi vymizelyovce a kozy – zvífiata, která kdysi pomáhala utváfietpodobu na‰ich stepních trávníkÛ.

Prozfiení a pochopení nastalo poté, kdyÏ se stále vícestepních lokalit pfied oãima mûnilo k hor‰ímu. Dodnesse státní ochrana pfiírody stále je‰tû snaÏí napravovatto, za co mohly z vût‰í ãásti spoleãenské a ekonomickéokolnosti, z men‰í ãásti také ona sama.

S jak˘mi základními problémy se dnes ochranáfiiu such˘ch trávníkÛ pot˘kají? Pfiedev‰ím je to nadbytekÏivin, zejména dusíku v pÛdû. Je to zpÛsobeno pfiede-v‰ím hromadûním a rozkladem staré biomasy, není-liz porostu nijak odebírána, napfiíklad pastvou nebo kose-ním. K tomu se v posledních desetiletích navíc pfiidávápfiísun dusíku atmosférou. Jde jednak o dusíkaté slou-ãeniny pocházející z civilizaãních zdrojÛ, pfiedev‰ímz prÛmyslu a dopravy, pfiená‰ené i na znaãné vzdále-

48 Panonské stepi

Kdysi se kosívaly louky vãetnû nûkter˘ch stepních trávníkÛv krojích a se zpûvem. Snímek J. Grepla ze zaãátku 60. letminulého století z oblasti bûlokarpatského HorÀácka ov‰emuÏ tehdy zachytil pouhou rekonstrukci tohoto obfiadu

nosti ovzdu‰ím, jednak o úlety a splachy dusíkat˘chhnojiv pfiirozeného i umûlého pÛvodu, které se pouÏívajív zemûdûlství. Zv˘‰en˘ obsah Ïivin pak napomáhánástupu nitrofilních druhÛ, tj. takov˘ch, které si v dusíka-té pÛdû libují. Tyto druhy se dovedou rychle ‰ífiit a vytla-ãují z travinn˘ch spoleãenstev spoustu ochranáfiskycennûj‰ích rostlin. Takovou Ïivotní strategii uplatÀujínapfiíklad dva druhy trav – ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenathe-rum elatius) a tfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos).Samotné hromadûní stafiiny má i jiné nepfiíznivé dopadyna strukturu rostlinného spoleãenstva. Nahromadûnáhmota zabírá prostor, vytváfií zástin a mûní vlhkostnípomûry. Tak jsou tfieba postupnû vytlaãeny z porostukonkurenãnû slab‰í rostliny, které jsou závislé na roz-mnoÏování semeny. Pfiitom mezi nimi b˘vá mnohovzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ.

Na kaÏdé opu‰tûné louce, pastvinû, starém sadu ãi vini-ci má nakonec podobn˘ efekt i nezadrÏitelné zarÛstánídfievinami. To je ov‰em pfiirozen˘ proces takzvané suk-cese, kter˘ by bez na‰ich zásahÛ nakonec vedl k urãité-mu typu lesa. Pro na‰e stepi je to ale proces zhoubn˘.Pokud se v náletu dfievin objevují na‰e domácí druhy,napfiíklad rÛÏe, trnky, hlohy, je to ta lep‰í varianta. Mno-hem víc potíÏí nám zpÛsobují cizí, nepÛvodní druhy, kte-ré se ãasto chovají velice agresivnû, rychle se ‰ífií, hou-Ïevnatû vzdorují snahám o likvidaci a jsou bohuÏel na

jiÏní Moravû hojnû roz‰ífieny. Jde tfieba o pajasan Ïláz-nat˘ (Ailanthus glandulosa), kustovnici cizí (Lycium bar-barum), ale pfiedev‰ím o trnovník akát (Robinia pseuda-cacia).

Akát se snadno ‰ífií kofienov˘mi v˘mladky, takÏe jebûhem nûkolika let schopen sv˘mi odnoÏemi znûkolika-násobit pÛvodní plochu svého porostu. TakÏe to, co senám nûkdy okem jeví jako akátov˘ lesík ãi remízek, jeãasto ve skuteãnosti vlastnû jedna rostlina, organismussloÏen˘ z fiady vzájemnû kofieny propojen˘ch, zdánlivûjednotliv˘ch „stromÛ“. Pfiiãteme-li k tomu semenáãkyz mnoÏství vyklíãen˘ch semen, zjistíme, jak rychle sedokáÏe tato dfievina ‰ífiit. Svou agresivitou dokáÏe ãastoznehodnotit i velmi cennou vegetaci, kterou bez problé-mÛ a rychle zaroste. Svou roli zde hraje nejen rychlost,s jakou se dokáÏe roz‰ifiovat, ale i to, Ïe sám si takfiíka-jíc „ãistí cestu“. Sv˘m kofienov˘m systémem totiÏ vylu-ãuje chemické látky, které omezují v rÛstu jiné rostliny.Proto pod hust˘m akátov˘m porostem obvykle najdemejen nûkolik bûÏn˘ch plevelÛ, které se s nepfiíznivû zmû-nûn˘m chemismem pÛdy i se zastínûním dokáÏí vyrov-nat.

Pomocí managementu, jak se v ochranû pfiírody sou-hrnnû naz˘vá soubor metod, opatfiení a zpÛsobÛ údrÏbypfiírodovûdecky cenn˘ch lokalit, dnes dokáÏeme ãasto

49Panonské stepi

Krajina jiÏní ãásti Bíl˘ch Karpat je dodnes krásná díky rozlehl˘m kvûtnat˘m loukám s rozpt˘len˘mi stromy. Stepní kavyly,podle kter˘ch odvozoval zaãátkem 20. století prof. J. Podpûra název Bíl˘ch Karpat, v‰ak odtud jiÏ zmizely

pomûrnû rychle obnovit zpustlá, dfiíve hodnotná územíanebo jejich v˘voj pfiinejmen‰ím Ïádoucím smûremusmûrnit.

Na vût‰inû lokalit, které si takto „vezmeme do parády“,zpravidla zaãínáme asanaãními zásahy. Jde v zásadûo prvotní, hrubé práce, které mají za cíl odstranit tynejakutnûj‰í pfiíãiny problémÛ. Ke slovu se dostávají pilya kfiovinofiezy, s jejichÏ pomocí se likvidují nálety neÏá-doucích stromÛ a kefiÛ. Ve‰kerou vyfiezanou hmotu jenáslednû potfieba dostat z o‰etfiené plochy pryã. Hrubédfievo se odveze, klest a kefie se spálí nebo na‰tûpkují.Vût‰ina likvidovan˘ch dfievin bohuÏel neuhyne okamÏi-tû, ale dovede velmi rychle a ochotnû zmlazovat, aÈz pafiezÛ nebo z kofienÛ. To je pfiípad tfieba právû akátu.Proto se obvykle neobejdeme bez herbicidÛ, kter˘mi jepotfieba hned zaãerstva pafiízky natírat. ·etfií nám to dobudoucna spoustu ãasu, práce a penûz, protoÏe jednímzásahem není nikdy vyhráno, ale vÏdycky je nutné tatomísta je‰tû nûkolik let peãlivû hlídat a o‰etfiovat. Co senáslednû dûje s takov˘mi místy? Pokud nebyl odstranû-n˘ nálet pfiíli‰ hust˘ a v podrostu je‰tû pofiád bylyÏádoucí druhy rostlin, pak se po nûkolikaleté péãi kose-ním ãi pastvou dafií takovou plochu zcela regenerovat.Hor‰í je to v pfiípadû vykácen˘ch zapojen˘ch porostÛakátu a jin˘ch nepÛvodních dfievin. Tady ãasto volímejiná fie‰ení, tfieba v˘sadbu remízkÛ a skupin stromÛa kefiÛ domácích druhÛ, které odpovídají danému stano-vi‰ti. Samozfiejmû i o tyto plochy je tfieba se nûkolik dal-‰ích let postarat. Nejen prÛbûÏnû vyfiezávat v˘mladkyzlikvidovan˘ch dfievin, ale také peãovat o nové sazeni-ce. Naproti tomu do souvisl˘ch porostÛ domácích dfievinzpravidla nezasahujeme, pokud to není nezbytnû nutnépro ochranu tfieba nûjakého konkrétního druhu.

Úspû‰nû proveden˘ asanaãní management je pak star-tovní ãarou managementu regulaãního, tedy navazujícípravidelné údrÏby. Provádûním prÛbûÏné – regulaãníúdrÏby se nesnaÏíme o nic jiného, neÏ napodobit dfiívûj-‰í zpÛsoby hospodafiení. Aã pfii tom volíme podobnémetody, jako nûkdej‰í hospodáfii, cíle máme ponûkudjiné. Na‰ím prvotním cílem uÏ pochopitelnû není zaji‰tû-ní obÏivy nebo dokonce nûjak˘ zisk, ale udrÏení takové-ho stavu vegetace, kter˘ povaÏujeme za pfiízniv˘. Jsou-li travinobylinné porosty v dobrém stavu, není takováúdrÏba nijak intenzivní. U such˘ch trávníkÛ obvykle sta-

ãí pfiekosení nebo pfiepasení jednou za nûkolik let. Poseãi se seno vyhrabe a odstraní mimo plochu. Mimo-chodem i zdánlivû banální hrabání sena má v údrÏbûteplomiln˘ch spoleãenstev svÛj v˘znam – pomáhá roz-volnit travní drn a vytváfií tak prostor pro diaspory fiadycenn˘ch druhÛ bylin. Co se s travní hmotou dûje v pfií-padû pastvy je nasnadû. Pastvu dnes povaÏujeme zaoptimální zpÛsob údrÏby vût‰iny typÛ stepních trávníkÛ.BohuÏel po dlouhé dobû absence pastvy se znovu tepr-ve uãíme jak na to. Pastvu lze totiÏ do znaãné míry pfii-rovnat k loterii, jejíÏ v˘sledek se mÛÏe rok od roku li‰it,protoÏe závisí na celé fiadû faktorÛ, z nichÏ ten nejménûpfiedvídateln˘, totiÏ prÛbûh poãasí, je nejdÛleÏitûj‰í.Nesporné v˘hody extenzivní pastvy spoãívají v moÏnos-ti její prÛbûÏné regulace. V závislosti na poãasí a stavuporostu mÛÏeme mûnit poãet zvífiat, sloÏení stáda, mís-to a ãas pastvy. K dal‰ím v˘hodám patfií selektivita.Zejména ovce upfiednostÀují mûkãí, nekvetoucí trávy,nízké kefiíky, zatímco kozy jsou ve v˘bûru potravyzamûfiené spí‰e do vy‰‰ích pater na vûtve a listí vy‰‰ích

50 Panonské stepi

Rázovitá postava z HorÀácka (foto J. Grepl)

dfievin i kvetoucí trávy. Proto se oba druhy zvífiat v˘hod-nû doplÀují. Na druhou stranu organizaãní a technickézaji‰tûní pastvy je mnohem sloÏitûj‰í neÏ jednodu‰e pfii-jet na step se sekaãkou ãi kfiovinofiezem. Îe jsmenastoupili dobrou cestu, dosavadní zku‰enosti a v˘sled-ky rozhodnû naznaãují. Od roku 1997, kdy byla obnove-na pastva ovcí na Mohelenské hadcové stepi, se tentozpÛsob managementu roz‰ífiil na dal‰í lokality, napfi.Vûtrníky, Pouzdfianskou step, Miroslavské kopce, Duna-jovické kopce, Kamenn˘ vrch u Kurdûjova a jiné.

Jsou i takové druhy such˘ch trávníkÛ, které vyÏadujíspeciální typ managementu, pfiíp. se takfiíkajíc udrÏují„samy“. Jde napfiíklad o vegetaci tzv. skalní stepi nav˘slunn˘ch skalních teráskách a hranách a prudk˘chskalnat˘ch svazích. U nich neplatí to, co bylo fieãenov˘‰e o pÛvodu such˘ch trávníkÛ coby druhotn˘ch spole-ãenstev podmínûn˘ch hospodafiením. Tady hovofiímeo spoleãenstvech tzv. primárního bezlesí, která by exi-stovala i bez asistence ãlovûka jen díky extrémním pfií-rodním podmínkám, které na jejich stanovi‰tích panují.S v˘jimkou drobn˘ch asanací náletu jsou to spoleãen-stva nejménû nároãná na jakoukoli údrÏbu. Zato takovétrávníky na písãinách – sypkém podkladu mimofiádnûchudém na Ïiviny, vyÏadují zcela netradiãní zpÛsobyúdrÏby, napfi. obãasné naru‰ování povrchu shrnutím ãinaoráním. Souvisl˘m kavylov˘m porostÛm zase tfiebavyhoví, kdyÏ se jednou za ãas vypálí, ov‰em pouze popovrchu a nejlépe za mrazu. K tomu ov‰em ochranapfiírody zpravidla nenachází dost odvahy, a proto spí‰espoléhá na náhodné poÏáry, které nechtûnû zaloÏínûkdo jin˘… Ale nûkdy postaãí i pouhé vyhrabání stafii-ny „nasucho“ bez seãe.

Péãe o stepní území dnes uÏ není nahodilá, ale snaÏí-me se, aby byla systematická s urãit˘mi cíli a prioritamiochrany. V pfiípadû lokalit, které jsou jiÏ vyhlá‰eny zachránûná území urãuje metody, priority a cíle plán péãe,dokument, kter˘ se zpracovává obvykle na 10 let a mûlby na základû dostupn˘ch znalostí o v‰ech pfiírodníchsloÏkách v dané lokalitû navrhnout takové zpÛsobymanagementu, aby byla zaji‰tûna existence nejen rost-lin, ale i ÏivoãichÛ. Musíme si uvûdomit, Ïe na travino-bylinná spoleãenstva such˘ch trávníkÛ jsou vázány dal-‰í organismy, napfiíklad fiada druhÛ hmyzu ãi pavoukÛ,vãetnû mnoha extrémních vzácností a rarit.

Realizovat opatfiení potfiebná pro udrÏení travinn˘chspoleãenstev v chránûn˘ch územích není moÏné bezfinanãních prostfiedkÛ. Zpoãátku nebylo jiné cesty neÏorganizovat ochotnické akce typu brigád zamûstnancÛstátní ochrany pfiírody, ãlenÛ âeského svazu ochráncÛpfiírody, Hnutí Brontosaurus a podobnû. âasto na vlastnínáklady, v lep‰ím pfiípadû za peníze dárcÛ ãi sponzorÛ.Z tûchto dob se bohuÏel dlouho tradovala mylná pfied-stava, Ïe ochrana pfiírody je zadarmo. I to byl moÏnájeden z dÛvodÛ, proã dlouho neexistovaly systémovéfinanãní nástroje pro zaji‰tûní péãe o chránûná území.Nové, lep‰í ãasy nastaly teprve v devadesát˘ch letech20. století. Po zmûnû spoleãensk˘ch pomûrÛ byla nûja-k˘ ãas doba pfiíznivû naklonûna problematice Ïivotníhoprostfiedí, takÏe se státní ochranû pfiírody podafiilo snaduÏ natrvalo zakotvit jako nedílné souãásti struktury stát-ní správy.

Jen pro pfiedstavu a ilustraci je dobré zmínit, jaké jsouorientaãní náklady na management stepních lokalit.Napfiíklad extenzivní pastva ovcí a koz nebo kosení ruã-ní sekaãkou, kosou ãi kfiovinofiezem se pohybuje mezi10 000 aÏ 20 000 Kã na 1 hektar plochy podle nároã-nosti terénu, stavu porostu, dostupnosti apod. Kosenítraktorovou sekaãkou je levnûj‰í, 3 000 aÏ 6 000 Kã na1 hektar, ale v pfiípadû stepních lokalit je pouÏitelné jenzfiídkakde. Pokud likvidujeme nálet dfievin, dostávámese do rozmezí nûkde mezi 20 000 aÏ 30 000 Kã na 1hektar. A je‰tû jinde se cenovû pohybujeme napfiíkladv pfiípadû vzrostl˘ch akátin, kde je jiÏ nutno pouÏít regu-lérní lesnické tûÏební technologie a nelze dost dobfieaplikovat uvedené hektarové sazby. Tady se mÛÏemedopracovat i na hranici fiádu statisícÛ.

PoÏehnáním se pro údrÏbu chránûn˘ch území stalynové dotaãní tituly Ministerstva Ïivotního prostfiedí,zavádûné v polovinû 90. let. Zejména Program péãeo krajinu se stal hlavním zdrojem financí i pro obnovuúdrÏby stepních lokalit. Tento relativnû jednodu‰edostupn˘ dotaãní program jiÏ pfies 10 let úspû‰nû fun-guje a z jeho zdrojÛ se postupnû podafiilo uvést doÏádoucího stavu znaãn˘ poãet cenn˘ch lokalit se step-ními trávníky, poãínaje tûmi nejznámûj‰ími národnímipfiírodními rezervacemi a konãe drobn˘mi zbytky obec-ních pastvin kdesi za humny. Dnes se z tohoto zdrojefinancuje jiÏ plánovaná a systematická péãe o lokality

51Panonské stepi

v národních parcích, chránûn˘ch krajinn˘ch oblastech,národních pfiírodních rezervacích a národních pfiírodníchpamátkách, ale i ve v˘znamn˘ch krajinn˘ch prvcícha o dal‰í místa ve volné krajinû. Pfiíjemcem tûchto dota-cí jsou pfiedev‰ím správy národních parkÛ a Agenturaochrany pfiírody a krajiny âR – tyto státní organizacepak samy tûchto penûz vyuÏívají na péãi o území, kterámají ve své kompetenci, ale mÛÏe to b˘t i jakákolivprávnická ãi fyzická osoba, která si u územnû pfiíslu‰né-ho pracovi‰tû MÎP podá odÛvodnûnou Ïádost.

Dal‰í pfiísun penûz v souãasné dobû zaji‰Èují krajskéúfiady, které je vynakládají na management tûch území,která mají ve své kompetenci, tj. na péãi o pfiírodnírezervace a pfiírodní památky. RovnûÏ nûkteré mûstskéúfiady s roz‰ífienou pÛsobností mají viditelnou snahupeãovat o své v˘znamné krajinné prvky. VÏdy ale záleÏína aktivitû a osvícenosti patfiiãn˘ch úfiedníkÛ, ale snadje‰tû více na pochopení a dobré vÛli místní politickéreprezentace.

Stále je‰tû existují mnohá cenná území, která sedodnes potfiebné péãe nedoãkala. Jde o spoustu drob-nûj‰ích zdánlivû ménû v˘znamn˘ch ãi opomenut˘chlokalit anebo tûch, které jsou dnes jiÏ v pokroãilé fázidegradace a jejich biologická a ochranáfiská hodnota jeobjektivnû niωí. Je reálná ‰ance, Ïe v blízké budouc-nosti bude nalezen skuteãnû systémov˘ nástroj, kter˘mbude moÏné finanãnû pokr˘t také tato území. Zdá se,Ïe chystan˘ Operaãní program Evropské unie Îivotníprostfiedí by se takov˘m nástrojem stát mohl. TakÏe vûfi-me, Ïe z tohoto pohledu na‰e ãlenství v Evropské uniinebude marné.

B˘vá zvykem na závûr více ãi ménû rekapitulovat. âehose ochranû pfiírody podafiilo v péãi o stepní trávníkydosáhnout? Opravdu mÛÏeme vcelku smûle prohlásit,Ïe mnoha zanedban˘m stepním lokalitám se podafiilovrátit nûkdej‰í krásu a hodnotu, pfiiãemÏ nûkdy uÏ sku-teãnû na poslední chvíli. Ty zachovalej‰í se dafií pravi-delnou péãí udrÏovat jiÏ jen za cenu minimálních nákla-dÛ. Obecnû se dá fiíci, Ïe se zaãíná r˘sovat Ïádoucía oãekávan˘ trend – z prostfiedkÛ vynakládan˘ch napéãi je jich stále více vûnováno na údrÏbu na úkor pro-stfiedkÛ, vûnovan˘ch na asanaci. Pokusme si to ales-poÀ hrubû ilustrovat na nûkolika údajích. Brnûnské stfie-

disko Agentury ochrany pfiírody a krajiny âR vynaloÏilov r. 2001 celkem asi 1,5 mil. Kã na péãi o národní pfií-rodní rezervace a památky stepního charakteru,pfiiãemÏ na asanaãní a navazující práce bylo vûnovánozhruba 900 000 Kã, zatímco na bûÏnou údrÏbu pouzeasi 600 000 Kã. V roce 2004 uÏ byl pomûr znatelnû jin˘– necel˘ 1 mil. Kã na asanace, 1,2 mil. na pravidelnouúdrÏbu. Tato ãísla vypovídají nejen o tom, Ïe se dafiíjihomoravské stepi postupnû dávat do pofiádku, alei o tom, Ïe se alespoÀ na úrovni národních kategoriíochrany dafií v posledních letech potfiebné finance zajis-tit. Zb˘vající chránûná území, která jsou „pouze“ pfiírod-ními rezervacemi nebo památkami pak mají to ‰tûstí, ÏeleÏí právû na jiÏní Moravû. Ne kaÏd˘ kraj v âR je totiÏochoten vûnovat na ochranu pfiírody potfiebné penízetak jako kraj Jihomoravsk˘. Pfiesto je stále fiada hodnot-n˘ch ploch, které na ten svÛj správn˘ managementteprve ãekají. Vûfime, Ïe se ho brzo v‰echny lokalitystepních trávníkÛ doãkají.

52 Panonské stepi

¤ízená pastva ovcí na stepních lokalitách je jednouz metod zachování jejich druhové rozmanitosti(foto P. Slavík)

12. DOPORUâENÁ LITERATURA

BUâEK, A., LACINA, J., GREPL, J. (1990): Pálava.Putování biosférickou rezervací. BLOK Brno.

CULEK, M. a kol. (1996): Biogeografické ãlenûní âeskérepubliky. Enigma Praha. 348 s.

âIBILJOV, A. A. (1990): Lik stepi. GidrometeoizdatLeningrad. 191 s.

DEMEK, J., NOVÁK, V. a kol. (1992): NeÏivá pfiíroda.Vlastivûda moravská. Zemû a lid. Sv. 1. Muzejní a vlas-tivûdná spoleãnost v Brnû. 242 s.

GRULICH, V. (1987): Fytogenofond jiÏní Moravy. Vero-nica, roã. 1, ã. 3/4, s. 5–9.

HORÁK, J. (1960): Poznámky k v˘skytu a ekologiinûkter˘ch lesních a lesostepních rostlinn˘ch druhÛ najiÏní Moravû. Preslia 32: 174–184

CHYTR ,̄ M., KUâERA, T., KOâÍ, M., eds. (2001):Katalog biotopÛ âeské republiky. Agentura ochrany pfií-rody a krajiny âR, Praha. 307 s.

LACINA, J., ·TOLFA, V. (1999): Kvûtnice a pfiíroda Ti‰-novska. Sursum Ti‰nov. 205 s.

NOVÁK, V., HUDEC, K. a kol. (1997): Îivá pfiíroda.Vlastivûda moravská. Zemû a lid. Sv. 2. Muzejní a vlas-tivûdná spoleãnost v Brnû. 336 s.

PIVNIâKOVÁ, M. (1997): Stepní formace a jejich ochra-na. Agentura ochrany pfiírody a krajiny âR, Praha. 40 s.

RIGASOVÁ, M., MACHÁâEK, P., GRULICH, V. (2002):Krajinou luhÛ a stepí Bfieclavska. Moraviapress Bfieclav.224 s.

·MARDA, J. (1963): Kvûtena jihomoravsk˘ch stepí.Z kvûteny Pavlovsk˘ch kopcÛ. In: Z jihomoravsk˘chreservací. Okresní vlastivûdné muzeum a Okresníarchiv v Mikulovû. s. 1–18.

·MARDA, J. (1975): Rostlinná spoleãenstva skalnatélesostepi Pavlovsk˘ch kopcÛ na Moravû (âSSR). âes-koslovenská ochrana prírody (Bratislava), 14: 5–57

·MARDA, J. (1963): Roz‰ífiení xerothermních rostlin naMoravû a ve Slezsku. Zpr. o vûd. ãinnosti I. Geografick˘ústav âSAV v Brnû.

·TOLFA, V., TOMEâEK, J., CHYTRÁ, M. (1996): Tep-lomilná kvûtena jiÏní Moravy. Nakladatelství SVANBrno.

53Panonské stepi

13. SUMMARY

North Pannonian steppes

In Central Europe, different types of steppe grasslandoccur mainly in the Pannonian biogeographic province.The Pannonian province (called after the ancientRoman province Pannonia) stretches across the Car-pathian Basin, consisting of depressions betweenmountain ranges belonging to the Alps, Dinarides andCarpathians. The core of the Pannonian province is theGreat Hungarian Plain (Alföld) in the Hungarian territo-ry. In the Pannonian province, flat and undulated reliefsprevail for which loesses and calcareous grit are typical.On these, chernozems and phaeozems have developedand the occurrence of saline and halomorphic soils ischaracteristic. The Pannonian landscape is distinguis-hed by a very warm climate that is significantly influen-ced by continental effects from the east, and partly alsoby the Mediterranean climate from the south. Due tothese influences, markedly thermophilic plant and ani-mal species occur there. In the natural landscape unaf-fected by man, communities of thermophilic oak woodswould prevail; however, the Pannonian provincebelongs to those European landscapes that have beenaffected by man for the longest time and most intensi-vely. The whole territory was part of primeval ecumene,continuously settled since the early Neolithic peasantshad come who prevented the spreading of woods in thepostglacial period. Due to cattle grazing, beautiful com-munities of steppe barrens, reminiscent of continentalSouth Ukrainian and South Russian steppes, had deve-loped, and have been conserved to this day. Today’sPannonian landscape is mainly agricultural with prevai-ling fields. Characteristic features are orchards withthermophilic fruit trees (apricots and peaches), viney-ards and acacia growths. Such a landscape character isexceptional in the Czech Republic. After all, the Panno-nian biogeographic province takes up only 4% of theCzech territory, only in the southern part of Moravia.Phytogeographers include this territory in the area ofthermophytics and in the Pannonian Thermopyhticumphytogeographical region.

The starting point for understanding the current state ofvegetation is a potential natural state of plant communi-

ties, i.e. such a state that would have developed if thelandscape had not been affected by human interventi-ons. The natural condition of the landscape defines theframework and opportunities for the landscape use andrepresents a comparative basis for the evaluation of allthe changes brought about by human activity. In thelandscape of South Moravian Pannonia, unaffected byman, various types of thermophilic oak woods of the 1st

oak vegetation zone would prevail. Neither in the natu-ral state, the thermophilic oak woods would be quitesolid, and in drier sites forest-steppe and steppe polan-kas with manifold species would occur, with characteris-tic occurrence of photophilic and thermophilic species ofPontic-Pannonian and Mediterranean distribution.

In Europe, the landscape of the 1st oak vegetation zoneis the one that has been affected by man for the longesttime and most intensively. As early as in Pleistocene,Paleolithic hunters and gatherers lived there. Since the6th millennium B.C., the Neolithic peasants affected thepostglacial development of vegetation in the landscapeby preventing the development of solid forest cover dueto soil cultivation and livestock rearing, thereby facilita-ting the development of steppe and forest-steppe ceno-ses. Thus, in the landscape of oak vegetation zone inthe postglacial era, fields, meadows and pastures havealways taken up more space than forests. The necessa-ry prerequisite for the development and conservation ofNorth Pannonian steppe cenoses was the grazing oflivestock and grass mowing that had prevented thedevelopment of these localities towards forest cenosesin the past. Due to grazing, original cenoses with theprevalence of perennial rootstalk grasses that regenera-te quickly after the removal of the shoot by browsingand are vegetatively spread easily. In the pastures alsothose species were spread that were not grazed bylivestock such as unpalatable or poisonous species(e.g. wormwood and pasque flower) and thorny and spi-ny species (thistle, carline thistle, hawthorn, rose).Thatis why these specific cenoses are pithily called “‰pidlá-ky” (“spikes”).

The cenoses of steppe meadows, conserved up to now,are a monument to the immemorial way of use of dryNorth Pannonian hillsides. After the grazing had cea-sed, cenoses of postagrarian pasture steppe barrens

54 Panonské stepi

remained there that must be maintained by removingspontaneously spreading woody species and periodicmowing. Otherwise, they would be owergrown byexpansive grasses, shrubs and trees. Up to now, in the-se localities populations of rare thermophilic animal andplant species have been conserved, some of whichreach the northern border of their occurrence right inMoravia. The importance of these cenoses for the con-servation of biodiversity is demonstrated by their inclusi-on among biotopes of European significance within theEU programme NATURA 2000.

Bu, La

Flora and vegetation of South Moravian steppes

The South Moravian steppe sites must be viewed in thelight of the fact that they are the westernmost aspect ofPannonia. Local countryside, sloping towards the southand east, enabled a plenty of species from the south-eastern direction to penetrate. But the species patternsin these localities are far from being trivial. Already profes-sor Podpûra who founded the phytogeographic rese-arch in South Moravia, was clearly aware that steppeelements do not gradually diminish away from the cent-re of Pannonia. What is this caused by? Complex geo-logic, geomorphologic and climatic conditions of centralEurope are to blame. A complicated relief creates verydiverse sites, distinguished by exposition differences.Moreover, the slope inclination may either strengthen ofweaken the effect of orientation. The climate is of acomplex, mosaic-like nature, too. Mountain ranges formwindward and downwind platforms, even a relativecontinental character has quite a marked effect in pla-ces exposed to the föhn effect of air masses descen-ding from higher hills to lowlands where the air massesare warmed up and dried. Therefore even an apparentparadox that the precipitation in South Moravia is incre-asing along the route Znojmo – Hustopeãe – White Car-pathians is not surprising.

In the flora of thermophilic grasslands in South Moraviathree different elements meet. These are Submediterra-nean species that occur mainly in the landscapesaround the Mediterranean Sea. These species aregenuine thermophytes, temperature-intensive. In theCzech territory they may reach their absolute northern

area border. Different composition elements are the socalled Pontic-Pannonian ones whose areas of distributi-on reach to this territory from the south-east, from theBalkans and South Mediterranean. Their environmentaldemands include cold resistance, somewhat compen-sated by lower need of precipitation. These speciesoften reach the north-east edge of their distribution areain South Moravia. The third group comes from Eurasiancontinental steppes. In central Europe, their thermophilyis rather a substitute for xerophily. After all, some ofthem extend to the polar circle in continental parts ofSiberia, whereas in central Europe they occupy alwaysthe warmest sites. These typical steppe species areoften missing in the centre of the Pannonian Plain andin this country they may occur paradoxically on thesouthern border of the distribution area. The differencesin the shape of area also implicate that the steppe plantspecies have different histories in South Moravia. In thepast 10,000 years, the climate has changed conside-rably, and the existing natural conditions strongly affec-ted the preferences of some flora and vegetation ele-ments. It is obvious that those continental Eurosiberianspecies could have enjoyed optimum conditions in theperiod of cool steppes in the end of the glacial epochand the early postglacial period, and later these wereforced out to various extreme sites. These species veryoften show a nature of glacial relicts. They can berecognized by insular pattern of distribution with largegaps, and concentration in the sites that are not veryusual in the particular landscape. These include somehalophilic species such as the sea milkwort (sea milk-weed, or black saltwort) (Glaux maritima), and the signi-ficant chenopod shrub forage kochia (Kochia prostrata)that conspicuously accompanied the transformationfrom the saltmarsh to steppe in the central Europeanspace.

The variability of vegetation in the South Moravian step-pe grasslands reflects ecological differences betweensites. These include humidity gradient in particularwhich reflects for instance slope inclination or differen-ces in orientation towards cardinal points, and differen-ces in bedrock – the main type of bedrock is soft tertiarysediments (sandstone, marlstone), loesses, calcareousrocks, crystalline rocks and sands; in some of the rockseven acid and ultrabasic types can be distinguished.

55Panonské stepi

A position of steppe locality in relation to a territory coreis not negligible either. Marginal localities are almostalways depleted, although nowadays this gradient isexplained by the fact that the marginal localities havesuccumbed more readily to spontaneous changesduring the development of vegetation in the postglacialperiod rather than by non-dominating of the relevantsteppe species.

On shallow soils that dry out extremely fast mainly inthe southern and western quadrant, a typical rockysteppe has developed. When occurring on calcareousrocks, this vegetation is usually designated as theSeslerio-Festucion pallentis alliance, whereas on acidrocks it is rated in the Festucion valesiacae alliance. Inthe cores there is original vegetation, but human exploi-tation activities did it well in the past undoubtedly. It isformed mainly by small tufty grasses, mainly some fes-cue species, and their species diversity includes someconspicuously blooming species. In the sunniest sites ofthe south quadrant that have developed on tertiary sedi-ments or loesses, different types of Festucion valesia-cae vegetation occur. These are usually small areasand often bound to significant terrain brims on whichthey can represent the primary vegetation. Most primaryspecies could have sustained the attack of the forest.The species composition includes, beside small tuftyfescues, some more robust feather grasses; the speci-es diversity of such growths is usually a little lower. Onsomewhat deeper and more basic soils on other orien-ted slopes, the vegetation of so called broad-leaved drygrasslands occurs that belongs to the Bromion erectialliance. This alliance includes the most extensive step-pe grasslands in this country; it is mainly secondary,semi-natural vegetation that was spontaneously estab-lished only after the deforestation. In many localities thisvegetation shows an unusual species diversity, it inclu-des most flowery meadows in the so called steppe Whi-te Carpathians that are designated as one of the mostspecies abundant types of grass-herb vegetation allaround Europe.

The vegetation of the Koelerio-Phleion phleoidis allian-ce is similar to the above-mentioned types in terms ofphysiognomy, but its species composition is quite diffe-rent. It is bound to acid substrates and typically it is

developed on the easternmost edges of the BohemianMassif. Unlike the Bromion erecti vegetation, the Koele-rio-Phleion phleoidis vegetation is composed of bothacid tolerant and markedly acidophilic species. In pla-ces this type of vegetation passes into growths withdominant shrubs (“Znojmo heathlands” and similarvegetation types), that developed at sites of contact bet-ween the Pannonian and Central European flora, andrepresent a phytogeographic unique feature of this terri-tory. These belong to the Euphorbio-Callunion alliance.These growths are secondary, they developed after theclearing of thermophilic acidophilic oak woods and sub-sequent degradation of soil cover. Completely differenttypes of Pannonian steppe vegetation are growths onopen sands. They are also mostly secondary, and theirspecies composition, similarly to the above-mentionedsteppe grasslands, includes a mixture of Pannonianand Atlantic species. The vegetation of South Moraviansands (along with the vegetation on the sands in theadjacent Záhorská Plain) is different from other types ofvegetation on the Pannonian Plain sands because localsands, unlike the sands in the Danube basin, lack gra-ins of basic rocks.

The diversity of site conditions, vegetation and speciescomposition implicates that there are great differencesbetween steppe localities in South Moravia. The Havra-nice Heathlands, Mohelno Serpentine Steppe, rockysteppes at St. Florian near Moravsk˘ Krumlov, Pálava,Pouzdfiany Steppe and Bzenec Sands characterizediversity of these steppe sites best. Traditionally, thesesites have been paid attention by researchers since thebeginning of the 19th century and laid the basis for pro-tection. Nowadays, the network of protected sites inclu-des perhaps all the diversity of steppe vegetation andflora, although it is obvious that in the recent past atleast partial losses have occurred there. A relativelyfavourable current state is a merit of many researcherswho fought tirelessly for the establishment of a repre-sentative network of protected sites and raised the flagin the fight to rescue localities threatened by imminentdestruction.

Gr

56 Panonské stepi

Fauna

The fauna of the Pannonian steppes and drygrasslands is very rich. It includes both the wide spreadeurytopic species and the less demanding species ofnonforest sites and last but not least by exclusive speci-es. A close link right to this type of environment can bedetermined by general microclimatic conditions, or justby temperature, low humidity, sun exposure, structureand closure of natural cover as well as by physical andchemical properties of soil. In many cases the food linkis decisive, i.e. food specialization of phytophagousspecies to steppe plant species, the same as the speci-alization of parasitoids and some predators to steppeanimal species. These are often species with high bioin-dicative significance and their occurrence in SouthMoravia is remarkable also from the zoogeographicviewpoint. Many of them reach the northernmost orwesternmost borders of their occurrence in Europe orwithin the whole area. It can be assumed thatthousands or even tens of thousands of animal speciesoccur there.

Markedly dominant components of fauna are insects orarachnids, also gastropods play an important role, aswell as some vertebrate species and many soil inverte-brates (Nematoda, Oligochaeta, Oribatida, Collembol-la). Bristle-footed worms (Oligochaeta) are representedby the earth worm Allolobophora hrabei, up to 50 cmlong, described right in loessal biotopes of South Mora-via. In the Czech Republic, about 163 gastropod speci-es are known, about a fourth of them inhabit open sites.A range of gastropod species is influenced mainly bylevel of available calcium and humidity. Therefore drysteppe sites are relatively poor in gastropod species. Inwell preserved calcareous steppes, 10 to 15 gastropodspecies occur. If there are rocks or more humid shrub-lands, the number of species increases rapidly. Theexamples of most significant species are Granaria fru-mentum, Helicopsis striata, Chondrula tridens andXerolenta obvia.

About 30 out of over 850 arachnid species known to livein the Czech territory occur only the South Moraviasteppe barrens and rocky steppes. Mainly in the rockysteppes we can find many species, often rare ones or

those narrowly site specialized. In South Moravian aeo-lian sands, the species Alopecosa psammophila wasdescribed.

Out of 27 500 insect species known in the Czech territo-ry, the most important inhabitants of Pannonian steppesare species of the genera Orthoptera, Heteroptera,Lepidoptera, Coleoptera, Diptera and Hymenoptera,there are also some Blattodea, Dermaptera, Mantodea,Cicadomorpha, Sternorrhyncha, Thysanoptera, Neuro-ptera and Strepsiptera species. A characteristic andnowadays common species in the South Moravian step-pes is Mantis religiosa. Probably the most importantOrthoptera species is Saga pedo, the biggest locust inthe Czech territory whose length is up to 7.5 cm. Thesteppe species also include some cockroaches and theearwig Anechura bipunctata. The most prominent Neu-roptera are Mantispa styriaca, Distoleon tetragrammi-cus and Libelloides macaronius. So far, in the CzechRepublic 853 true bug (Heteroptera) species werefound, and steppe heteropteran species are markedlyrepresented in this figure. These are both speciescoming from the Mediterranean and the eastern Euro-pean steppes. There are typical steppe species such asVilpianus galii, Staria lunata and Lygaeosoma sibiricum.Rocky steppes are preferred by e.g. Copium teucrii,Hyalochiton komaroffi, Lygaeosoma sibiricum and L.sardeum.

Out of approximately 6100 beetle species known in theCzech territory, several thousand species have a closelink to the Pannonian steppes. Local species includeboth predators and phytofags whose onthogenesistakes place either on underground or above-groundparts of plants. The Carabidae family is represented bye.g. Carabus hungaricus, the Scarabaeoidea superfa-mily by Bolbelasmus unicornis, Copris lunaris and Neto-cia ungarica, the family Buprestidae by Sphenopterasubstriata, Coraebus rubi and Habroloma nanum, thefamily Cerambycidae mainly by the genera Dorcadion,Phytoecia and Agapanthia, the family Chrysomelidaee.g. by the genus Crioceris. The families Elateridae,Cleridae, Meloidae, Tenebrionidae and Curculionidaeare represented by several species.

57Panonské stepi

From 3390 Lepidoptera species that have been found inthe Czech territory so far, about 160 species prefersuch biotopes and about 60 does not even cross theborder of Pannonicum (Pannonian subprovince). Manyof these 60 species reach their northernmost occurren-ce sites in South Moravia, in the area of the PavlovHills, Pouzdfiany and Îidlochovice Hills or up to the hillof Hády near Brno. Only on Hády there are about 25such species. The most important and most conspicu-ous are Arethusana arethusa, Hipparchia statilinus,Polyommatus damon, Zygaena punctum, Z. laeta,Parahypopta caestrum, Lygephila ludicra, Phyllophilaobliterata, Odice arcuinna and Perigrapha i-cinctum.

The order of Diptera includes about 7700 species in theCzech Republic being the most numerous insect order.Out of this number, about 40% species occur in thenorthern part of the Pannonian province. The fauna ofthe Pavlov Hills has been studied most extensively. 350species occur only in the Czech part of the Pannonianprovince, and 34 taxons were found directly in this terri-tory. A characteristic feature is the occurrence of nume-rous extremely thermophilic species of many familiessuch as Stratiomyidae, Rhagionidae, Asilidae, Bombylii-dae, Therevidae, Empididae, Hybotidae and Conopi-dae, from phytophagous species there are Chloropidae,Agromyzidae, Anthomyiidae, Cecidomyiidae and Teph-ritidae. In the South Moravian steppes e.g. Platypalpuspalavensis, Pseudonapomyza palavae and Rhopalomy-ia pseudofoliorum were found.

An integral part of the steppe fauna are many speciesof the very numerous order of Hymenoptera – so farabout 6400 species have been described in the Czechterritory. In the steppes various bee species (Apoidea)live as well as many other Hymenoptera families suchas Chrysididae, Mutillidae, Sphecidae, Vespidae, Formi-cidae and others. For instance large, purple colourXylocopa species, solitary bees of the genus Eucerawith unusually long feelers or some bumble-bees (Bom-bus spp.).

The steppe vertebrate species require much larger terri-tories than the invertebrates, and are much more affec-ted by the presence of man. Their spreading is hinderedby isolation of the Pannonian region from the East

European steppe zone. Therefore the fauna of speciali-zed steppe vertebrates in the South Moravia and Cent-ral Europe is relatively spare. Farther to the west, toAustria and Bohemia, the steppe polecat (Mustelaeversmanni), European ground squirrel (Spermophiluscitellus) and back-bellied hamster (European hamster)(Cricetus cricetus) have spread. Particularly the latterhas become a well-known inhabitant of fields up to wes-tern Europe. Many “steppe” species show much largerdistribution, e.g. the common vole (Microtus arvalis). Atypical inhabitant of loess steppes was the Europeanrabbit (Oryctolagus cuniculus), nearly extinct nowadays.In the steppes many forest forms often penetrate suchas the European roe deer (Capreolus capreolus), wildboar (Sus scrofa), red fox (Vulpes vulpes) and Europe-an badger (Meles meles). The only amphibian thatregularly penetrates in these biotopes is the Europeangreen toad (Bufo viridis), but its reproduction takes pla-ce elsewhere. Reptiles are represented by the Europe-an green lizard (Lacerta viridis) and smooth snake(Coronella austriaca), although both the species have abroader site valence and mainly the latter one showsmuch wider distribution in this country and inhabits alsodifferent environments. In Central Europe, as steppebird species are regarded mainly the great bustard Otistarda, little bustard Tetrax tetrax, red-footed falcon Falcovespertinus, stone curlew Burhinus oedicnemus andtawny pipit Anthus campestris. However, even thesespecies extend in Europe farther to the west and inhabitenvironments other than typical steppes (barrens,fields, alluvia and banks). Of course, in the whole areacommon species of open landscape live such as thegrey partridge (Perdix perdix), skylark (Alauda arven-sis), etc.

Most steppe fauna species are sensitive to overgrowingor eutrophication of the sites. The presence of steppelocalities in this country’s nature is, with only minorexceptions, associated with human activity. If traditionalutilization/maintenance of the landscape ceases, thesite character changes rapidly. Thus, both the flora andfauna in a steppe site require the right maintenance.The differences consist only in the fact that that the fau-na requires much more subtle interventions so as not toliquidate species instead of supporting them.

La‰

58 Panonské stepi

VERONICA – ãasopis pro ochranu pfiírody a krajinyVydává: Regionální sdruÏení âSOP BrnoAdresa redakce: VERONICA, Panská 9, 602 00 Brnotel.: 542 422 756 • e-mail: casopis@veronica.cz • www.veronica.cz·éfredaktor: Mgr. Dalibor ZachovalKorektury: Ing. Jifií TurekPfieklady: Ing. Dana Kumprechtová, Ph.D., Ing. Daniel MikulaAutofii této publikace:doc. Ing. Antonín Buãek, CSc. – LDF MZLU v Brnûdoc. RNDr. Vít Grulich – PfiF MU v BrnûRNDr. Michal Horsák, Ph.D. – PfiF MU v Brnûdoc. RNDr. Karel Hudec, DrSc. – BrnoRNDr. Karel Kirchner – AVâR, BrnoMgr. Petr Kment – Národní muzeum Prahadoc. Ing. Jan Lacina, CSc. – LDF MZLU v BrnûProf. RNDr. Zdenûk La‰tÛvka, CSc. – AF MZLU v BrnûIng. Antonín Pfiidal, Ph.D. – AF MZLU v BrnûProf. RNDr. Rudolf Rozko‰n˘, DrSc. – PfiF MU v BrnûMgr. Petr Slavík – AOPK BrnoPhDr. Václav ·tûpánek, Ph.D. – FF MU v Brnû

Vy‰lo: prosinec 2006Tisk a litografie: Goli s. r. o., Brno

Evidenãní ãíslo MK âR: 5622© ZO âSOP Veronica 2006ISSN 1213-0699

Foto na titulní stranû P. Halas, zadní strana I. Míchal

Vydáno za podpory LIFE finanãních instrumentÛ Evropského spoleãenství.Tato publikace byla finanãnû podpofiena LIFE projektem „Panonské stepi a suché trávy“.

PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKYNA MORAVù

Uspofiádali Antonín Buãek, Jan Lacina a Zdenûk La‰tÛvka

Pannonic Steppes and Dry Grasslands

The Pannonic Steppes and Dry Grasslands exhibit extreme habitat conditions, which result from the arid climate,the low development of the soil and the locations barren settings. They offer many highly specialized animal andplant species a valuable habitat and are characterised by high biodiversity.

The Pannonic Steppes and Dry Grasslands endangerment is a result of the change in traditional uses, especially in the fall in numbers of grazing sheep, goats and cattle. The intensifying of agricultural and forestry uses hasalso led to large scale losses. The area of the steppes and dry grasslands that at one time marked the landscape decreased during the last decades. With the drop in numbers of open land locations and the change in habitats' features, many characteristic steppe and dry grassland animal and plant species have become rare and are highly endangered.

For this reason the EU has put the Pannonic Steppes and Dry Grasslands on the list of “priority habitats”. Themember states of the EU have committed themselves to preserve such habitats and are supported by specific programs. Within the framework of the program, LIFE-Nature supports measures, which serve the preservation and restoration of natural habitats for animals and plants. This program should contribute to the improved application of the EU Fauna-Flora-Habitat Guideline and the Bird Protection Guideline and to the support of the organization, Natura 2000, the European Nature Reserve Network.

At present a LIFE-Nature Project is being carried out in Lower Austria, which should develop and permanently secure the last remains of the Pannonic Steppes and Dry Grasslands and was also able to support the drawing up of the publication at hand. Similar studies in Hungary and Slovakia will follow. The goal of which is tocooperate more closely in the future in the area of nature protection and to intensify the exchange of informationsince nature protection does not obey any national borders, but is a general matter of concern for all nations.

Further information: www.steppe.at

obalka 6.12.2006 16:22 Stránka 2

PANONSKÉ STEPNÍ TRÁVNÍKY

NA MORAVù

âASOPIS PRO OCHRANU P¤ÍRODY A KRAJINY

XX. roãník 2006 17. zvlá‰tní vydání

obalka 6.12.2006 16:22 Stránka 1