Pavel z

Tarsu

Prameny

Skutky apoštolů Listy sv. Pavla -

autentické listy:• 1 Soluňanům• Filipanům• Filemonovi• Galaťanům• 1 Korinťanům• 2 Korinťanům• Římanům

Historicko – kritická metoda:

nutnost rozlišování historických informací a teologických výpovědí

Základní životopisná data

Narození: r. 5 – 10 (2008 – vyhlášen jako 2000 let od Pavlova narození)

Činnost: 50. léta prvního století

Úmrtí: 60. léta popravou za císaře Nera

Pavlův původ a sociální status

Filipanům 3,4 - 5:„Zdáli se někomu jinému, že může

spoléhat na vnější věci já tím víc: obřezán osmého dne, z rodu izraelského, z pokolení Benjamínova; Hebrej z Hebrejů; jde-li o zákon – farizeus; jde-li o horlivost – pronásledovatel církve; jde-li o spravedlnost podle zákona, byl jsem bez úhony.“

Pavlův původ a sociální status

Jména: Saul (=vyvolený), Paulus

diasporní židovská rodina, patrně dobře situovaná

Saul – odpovídá původu z kmene Benjamínova z něhož pocházel i král Saul

Pavlův původ a sociální status

Sociální status v židovském prostředí: farizejský způsob života byl vážený, Pavel

mohl mít určité vyšší postavení a vliv rukodělná práce byla vnímána s jistou úctou v rámci synagógy měl určité pravomoci

(pronásledování křesťanů) měl dobré židovské vzdělání a díky němu stál

na rozhraní vyšší a nižší společenské třídy

Pavlův původ a sociální status

Sociální status v řeckém prostředí: práce městského řemeslníka ho zařazovala

do nižší společenské třídy

měl základní řecké vzdělání

znalost řeckého prostředí se projevuje v jeho způsobu argumentace, literárních formách (dopisové formuláře) a dobovými tématy (např. mír, spravedlnost v listě Římanům)

Inspirace k misijní činnosti

ideál kynického putujícího kazatele – bez nároku na odměnu hlásá své učení (ti mu byli konkurenty)

východiskem byly helénisticko – židovské tradice a misijní postupy Židů v diaspoře

Kynická škola Kynikové: řecký filosofický směr patřící k tzv. malým sokratovským

školám (zal. koncem 5. st. př. Kr.) Název: aténské gymnázium Kynosargés nebo podle slova „kyón“

(pes) Představitelé: Diogenés ze Sinópy, Kratés z Théb Učení: reakce na mravní a společenskou krizi Athénské demokracie Ctnost považovali za jediné dobro a věřili v její naučitelnost

(majetek, zdraví, svoboda – pokládali za lhostejné) Ke ctnosti a štěstí vede soběstačnost, maximální omezení tělesných

potřeb, tužeb a vztahů k ostatním lidem Odmítali společenské instituce (stát), vybízeli k návratu k

přirozenému životu Později: důraz se přesouvá z požadavku omezování potřeb na

přizpůsobivost všem okolnostem zkreslením motivů jejich učení a jednání vznikl termín „cynismus“

Pavlovo obrácení

Od čeho k čemu? Skutky: podrobné líčení třikrát s drobnými

odlišnostmi (Sk 9,1-19; 22,3-16; 26,4-18) Pavel: jen několik narážek (1 Kor 15,8nn;

9,1; Gal 1,11nn)

Pavlovo obrácení

Pavel charakterizuje své setkání s Kristem jako vidění (1 Kor 15,8nn) a povolání za apoštola pohanů (Gal 1,16), které srovnává se starozákonním povoláním (Jer 1,4n a Iz 49,16)

Pavel je povolán k hlásání evangelia od samého Krista

Pavlovo obrácení

Pavlova zkušenost setkání se Zmrtvýchvstalým Pánem ho vedla k radikálně novému pohledu na židovství a pomohla mu vyřešit konflikt

Zákon x víra

Pavlovo řešení konfliktu mezi Zákonem a vírou

Společný autoritativní základ: Písmo je vyjádřením Boží vůle pro člověka

Odlišná interpretace: rabínsko-farizejský výklad: Zákon jako soubor příkazů

a zákazů (+ ústní podání pravidel pro každou životní situaci) brání interpretační libovůli a umožňují život ve svatosti pro každodenní situace

Pavel: základnu pro pochopení výpovědí Písma a etickým norem tvoří osobně charismatická vazba na Ježíše a Ducha Svatého

Pavlovo řešení konfliktu mezi Zákonem a vírou

Zákon je zásadní dar Boží vyvolené obci, který přislibuje jednotlivým členům obce skutečnost vyvolení a staví před ně jeden jediný požadavek, a to zůstat věrný tomu Bohu, který je vyvolil (tj. dodržovat Zákon, poslouchat ho, nikdy ho nezneuctít)

Dějinně spásná role Zákona skončila Kristovou obětí na kříži a zmrtvýchvstáním. Zůstat věrný Bohu tedy znamená přijmout Krista. Mimo tuto cestu není spásy (Gal 2,21)

Pavlovo obrácení

NENÍ obratem od nevíry k víře od model k Bohu od hříchu ke ctnosti od nicoty a neúčinnosti k plnosti

PAVEL: osoba Kristova uchopitelná vírou - milost Boží v Kristu - svoboda lásky

Pavlovo obrácení

JE: přijetím naplnění

Božích příslibů v šokujícím rouše – v ukřižovaném boho – člověku, v naprosté vyprázdněnosti bytí (Fil 2,6)

Pavlovo obrácení

Fil 2,6 – 11Způsobem bytí byl roven Bohu,

a přece na své rovnosti nelpěl,

nýbrž sám sebe zmařil,

vzal na sebe způsob služebníka,

stal se jedním z lidí.

A v podobě člověka se ponížil,

v poslušnosti podstoupil i smrt,

a to smrt na kříži...

Pavlovo obrácení Fil 3, 7-11

Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu.A vůbec všecko pokládám a ztrátu,neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko.

Pro něho jsem všechno ostatní odepsal a pokládám to za nic, abych

získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista – spravedlností z Boha založenou na víře.

Abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení. Beru na sebe podobu jeho smrti, abych tak dosáhl zmrtvýchvstání.

Důsledky Pavlova obrácení

Pavlovo sebepochopení – sám sebe může akceptovat jako hříšníka:

Jako pronásledovatel církve se protivil Boží vůli a přesto se stal nástrojem této vůle.

Osobně je ospravedlněným hříšníkem.

Důsledky Pavlova obrácení

Křesťanství se stává:1. univerzálním náboženstvím (není vázáno

na žádnou kulturu ani sociální prostředí)2. náboženstvím obrácení (přijetí vztahu ke

Kristu vyžaduje konverzi, která není daná na příslušnost k nějakému národu)

3. náboženstvím vykoupení (osobní vazba na Krista zprostředkovává spásu, bez ní žije člověk v odloučenosti od Boha, víra působí vykoupení)

Důsledky pro vztah mezi Židy a křesťany

paralelnost židovství: židé a křesťané stojí vůči Bohu ve stejné pozici neposlušnosti a ztracenosti, obojí potřebují Boží slitování... (Ř 11, 7-26)

pohanokřesťané v roli židů: skrze víru v Ježíše Krista se pohanokřesťané stávají vyvoleným lidem (Gal 6,10)

křesťanství jako transformace židovství, židé v roli pohanů: všichni potřebují vykoupení

Chronologie Pavlova života

Událost L.P.Narození Pavla 5-10 Ježíšova smrt (Mk 15,37 par.)30 Obrácení Pavla (Sk 9,1-31)34 Pavel v Arábii (Gal 1,17)34-36 Pavlova první návštěva Jeruzaléma (Gal 1,18)36 První misijní cesta (Sk 13-14)46-49  Apoštolský sněm v Jeruzalémě (Gal 2,3-5) 49  Druhá misijní cesta (Sk 15,36-18,22) 49-52  Pavel v Korintu (Sk 18,1-17) 50-51  Třetí misijní cesta (Sk 18, 23-21,14) 53-58  Příchod do Jeruzaléma (Sk 20,16) 58  Vystřídání prokurátorů: Felix/Festus (Sk 24,27) 59  Cesta do Říma (Sk 27,1-28,16) 60-61  Římská vazba (tzv. první) 61-63  Pavlova smrt (1 Klem 5,5-7) 64-67

Pavlova misijní činnost Tři etapy:1. Misie v Arábii – málo informací, tamní obyvatelé byli

obřezáni a platili za „příbuzné“ Židů, misie nebyla zvlášť úspěšná

2. Misie v Sýrii (Antiochii) a z Antiochie vycházející misie do Evropy (misijní cesty) – projevují se rozpory s judaizujícími misionáři, Pavel musí reflektovat ceou situaci a formulovat základní myšlenky o ospravedlnění a primátu Boží milosti.

3. Samostatná misie v Řecku a v Malé Asii - konflikt s judaisty vedl k osamostatnění Pavlovy misie a k vymanění křesťanství z vazby na židovství.

Pavlova teologie Vztah lidí k Bohu a k Ježíši Kristu je

primárním zájmem Pavlovým. Pavel myslí jedná zásadně teocentricky a

christocentricky. Duch sv. je zprostředkující silou ve vztahu Boha a člověka.

Pavlova teologie Každý člověk

potřebuje dar spásy od Boha.

Každý člověk je před Bohem zodpovědný za své skutky, proto je mu naléhavě třeba zvěstovat evangelium, pravdu o Bohu, světě a člověku.

Pavlova teologie

Evangelium pro Pavla nejsou jen slova, ale účinná síla, která je s to změnit život lidí.

Pavel má důvěru ke zvěsti, kterou hlásá, protože jejím garantem je Bůh jednající v Ježíši Kristu, s nímž má osobní zkušenost.

Pavlova teologie

Ukřižovaný Kristus, který byl Bohem vzkříšen z mrtvých, je centrálním bodem Pavlova hlásání.

Pavel má odvahu hlásat kříž jako (jediný) zdroj spásy.

Pavlova teologie

Vznik a existence obce jsou důvodem k díkůčinění před Bohem;

Pavel se za obec a její problémy i nedostatky intenzivně modlí.

Pavlova teologie Nakolik je obec místem

Boží přítomnosti, natolik je zdrojem víry pro okolní svět.

Obec evangelizuje už svým životem: pevnou vírou, vzájemnou láskou, statečností ve snášení útrap, činným nasloucháním hlásanému slovu. Jejím prvotním úkolem je žít v posvěcení.

Pavlova teologie

Jednajícím je Bůh, ne člověk; člověk dává pouze k dispozici svou osobu

– pozornost není tedy soustředěna na člověka-kazatele, nýbrž ten odkazuje za sebe.

Pavlova teologie

Povolání od Boha je vyvolením ke službě.

Tato služba je naléhavá, protože času je málo (Pavel má velmi živé eschatologické vědomí) a protože za ni člověk nese zodpovědnost před Bohem. Povolání je dar a zároveň úkol.

Pavlova teologie Nová důstojnost

křesťana, jeho synovství Boží, překonává sociálně znevýhodňující skutečnosti (původ, stav, pohlaví) a činí každého člena obce plnoprávným a platným, tedy i schopným podílet se na misijní práci.

Katechetické a pedagogické centrum

Biskupství královéhradeckého

listopad 2008