PERU, BRAZÍLIE, nabízí složité trhy svelkým ARGENTINA ... · 6 Téma...

Partneremmagazínu je:

číslo 03duben 2017

Peruánci budují dlouhodobéobchodní vztahy

Ambiciózní Peru přitahujepozornost českých exportérů

Křišťál z Preciosy nacházízákazníky po celém světě

Rozhovor s Emilem Ulrychem Téma Úspěšný exportér

PERU,BRAZÍLIE,

ARGENTINA

Latinská Amerikanabízí složitétrhy s velkýmpotenciálem

HN051564

3

Obsah

český exportér duben 2017, číslo 03

Vážené čtenářky a čtenáři,po velmi pozitivních výsledcíchzahraničního obchodu a hlavněvývozu v loňském roce rád kon-

statuji, že tento růstový trend pokračovali v prvním měsíci letošního roku. Zahranič-ní obchod se zbožím vygeneroval vysokýpřebytek obchodní bilance, na kterém sepodílel hlavně obchod se stroji a dopravní-mi prostředky. Na evropských automobi-lových trzích stále panuje příznivá situace,zahraničnímu obchodu nahrává i opti-mistická nálada v eurozóně a náš hlavníobchodní partner, Německo, se těší ze so-lidního růstu ekonomiky. Slibně se vyvíjejíi zahraniční zakázky průmyslu, proto bypozitivnímu vývoji českého zahraničníhoobchodu zatím nemělo nic bránit.

Vnitřní trh EU je pro české exportérypřirozeným odbytištěm bez tarifníchi netarifních překážek, podíl těchto zemína celkovém českém vývozu se pohybujeokolo 83–84 procent. Je naším zájmemudržet si stabilní podíl vývozu do zemí EU,ale také vytvářet podmínky pro usnadně-ní přístupu českých exportérů na mimo-evropské trhy. Jednou z cest je i zvyšovánípovědomí o těchto vzdálených teritoriích,informování o podmínkách obchodu,o nástrahách, které na podnikatele mohouv těchto zemích čekat, o zvyklostech,jejichž znalost usnadňuje průběh a zdár-né ukončení obchodního jednání. Totočíslo se věnuje zemím Latinské Ameriky,zejména Peru, Brazílii a Argentině. S cílempodpořit přímou spolupráci firem sev tomto regionu uskutečnila řada veletrhů,prezentací i podnikatelských misí. Měljsem s kolegy z ministerstva obrany pří-ležitost navštívit tento region (Paraguay,Argentina) v čele podnikatelské miseobranného průmyslu v předposlednímbřeznovém týdnu. Těmito aktivitami sesnažíme přiblížit co nejvíce tato teritorianašim podnikatelům, tak aby jejich vstupna tamní trhy nebyl krokem do neznáma.

Byl bych rád, kdyby informace, kteréprostřednictvím Českého exportéra každýměsíc dostáváte, byly přínosným kamín-kem v mozaice úvah o možnostech export-ní expanze i do vzdálenějších destinací.

Vladimír Bärtlnáměstek ministra průmyslu a obchodu ČR

Témaambiciózní Peru může přitáhnout pozornostčeských exportérů

RozhovoR: Emil UlRychPeruánci budují dlouhodobé obchodní vztahy,důvěra je pro ně víc než cena

RozhovoR: maREk zmRzlíkBrazílie a argentina:Složité trhy s velkým potenciálem

PohlEd na REgionPeru je puma latinské ameriky,Brazílie a argentina spíše její probouzející se obři

na cESTěv Brazílii se obchody uzavírají všude, připravte sena divokou jízdu

kRáTcE zE SvěTaRusko, německo, indie

kUlaTý STůl hn – oBchod S RUSkEmČeské firmy, jděte do ruských regionů. v moskvěje draho a velká konkurence.

odvěTví ByznySUČeští skláři, nábytkáři a textilácijsou v zahraničí opět velkou konkurencí

úSPěšný ExPoRTéRluxusní křišťál z Preciosy nachází bohatézákazníky po celém světě

infoRmaČní SERviSExportní strategie ČRa využívání proexportních nástrojů

kalEndář akcízahraniční veletrhy, kde mohou firmy využítspolečnou prezentaci

České oficiální účasti na veletrzíchv zahraničí v září a říjnu 2017

nejbližší akce exportního vzděláváníagentury czechTrade

4

8

10

124

10

20

14

16

17

18

20

22

24

4

Téma


Ambiciózní Peru může přitáhnoutpozornost českých exportérůPeru patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomikyv Latinské Americe. Letošní růst HDP o 4,2 procentaale může ovlivnit dopad katastrofálních povodní.

Rychle se rozvíjející ekonomiky v La‑tinské Americe se někdy označujíjako pacifické pumy. Patří mezi něChile, Mexiko, Kolumbie, ale i třice‑

timilionové Peru. Jeho hrubý domácí produkt(HDP) v posledních deseti letech vzrostl ažna 189 miliard dolarů. Odhady Světové bankypro letošní rok předpovídají peruánskémuhospodářství růst o 4,2 procenta, což zemiřadí k nejrychleji rostoucím ekonomikámv regionu.Pro srovnání, Brazílie, která je i přes tři

roky trvající recesi stále největší jihoameric‑kou ekonomikou, letos čeká, že poroste o půlprocenta. To je však stále lepší výsledek nežpropad o 3,6 procenta HDP za rok 2016 a loň‑ský rozpočtový deficit téměř padesát miliarddolarů, který přibližně odpovídá ročnímurozpočtu České republiky. Ministr financíHenrique Meirelles ho i přesto slavil jakoúspěch, protože brazilská vláda předpoklá‑dala, že schodek státního rozpočtu za minulýrok dosáhne až 54 miliard.

Vstup do oeCDPodle aktuální studie Světové banky „DoingBusiness 2017“, která porovnává celkem 189států, je v Peru jedno z nejlepších prostře‑dí pro podnikání v celé Latinské Americe,hned po Mexiku a Kolumbii. Země skončilav hodnocení na 54. místě, zatímco Brazílie ažna 123. místě. O mnoho lépe si nevedla aniArgentina, dříve jeden ze symbolů ekonomic‑kého úspěchu v regionu skončil na 116. pozici.Peruánskou ekonomiku oceňuje i studieněmecké Deutsche Bank porovnávajícímakroekonomickou a finanční odolnostrozvíjejících se ekonomik. Peru v ní skončilona čtvrtém místě na světě, po Rumunsku,Thajsku a Polsku.Ambicí Peru je vyrovnat se v budoucnu eko‑

nomickému lídrovi regionu, jímž je dlouhodo‑bě Chile s průměrným příjmem na hlavu přes25 tisíc dolarů. V případě Peru je to zatímpouze čtvrtina z této částky. Do roku 2021,kdy bude země slavit 200. výročí nezávislosti,se chce Peru také stát řádným členem Organi‑zace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj(OECD). Země by si tak oficiálně potvrdilastatus rozvinuté světové ekonomiky. Z latin‑skoemerických států jsou členy OECD zatím

Petr [email protected]

Hospodářské profily

Zdroj: sVĚtoVÁ BaNka, VLÁdNÍ statistikY

Peru• počet obyvatel 31,5 milionu

• růst HDP (2016) 3,9 %

• předpověď růstu (2017) 4,8 %Peru patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomikyv Latinské Americe. Nejdůležitějším odvětvímv zemi je těžební průmysl.

• celkový HDP 189 miliard dolarů

• HDP na hlavu 6200 dolarů

• deficit 2,7 % HDP

• Doing Business 2017 54. místo

•měna peruánský sol

• úřední jazyk španělština

Brazílie• počet obyvatel 206 milionůNejvětší země v Latinské Americea pátá nejlidnatější na světě.

• růst HDP (2016) 3,60 %

• předpověď růstu (2017) 0,50 %

• celkový HDP 1,8 bilionu dolarů

• HDP na hlavu 9850 dolarů

• deficit 49,5 miliardy dolarůNejhorší výsledek od roku 1997, Brazílie mávýrazný deficit již třetí rok po sobě, loňskýbyl o 27 % větší než v roce 2015.

• doing Business 2017 123. místo

•měna brazilský real

• úřední jazyk portugalština

Argentina• počet obyvatel 43,8 milionu

• růst HDP (2016) 2,3 %

• předpověď růstu (2017) 2,7 %

• celkový HDP 583,2 miliardy dolarů

• HDP na hlavu 14 510 dolarů

• deficit 4,6 % HDPVláda chce do roku 2019 snížit deficit státníhorozpočtu na 2,2 % HDP.

• Doing Business 2017 116. místo

•měna argentinské peso

• úřední jazyk španělština

5

Téma


pouze Chile a Mexiko. Symbolickým centremsvětové ekonomiky se zatím v říjnu 2015na několik dní stalo peruánské hlavní městoLima, když zde měly své výroční zasedáníMezinárodní měnový fond (MMF) a Světovábanka.

Význam těžebního průmysluKlíčovým sektorem peruánské ekonomiky jetěžební průmysl, na který připadají asi dvětřetiny exportu, hlavně do Číny, jež je nej‑větším odběratelem komodit na světě a jejížekonomický růst táhne poptávku po místníchsurovinách.Jen mezi roky 2006 až 2011 šlo do důlních

investic v Peru kolem 14 miliard dolarů. Od‑haduje se, že do roku 2020 dosáhnou celkově60 miliard. Většina těžebních firem jsou sou‑kromé zahraniční společnosti, často globálníkolosy. Není divu, protože v Peru jsou jednyz největších světových ložisek stříbra, mědinebo zinku. Země také disponuje velkýmizásobami železné rudy, olova či zlata. V roce2006, kdy se cena komodit vyšplhala na úplnývrchol, připadala na těžební průmysl v Peruaž pětina tehdejšího HDP.I díky rezervám z příjmů z těžby mezi roky

2006 a 2011 se Peru nakonec dokázalo vyrov‑nat s následným pádem cen komodit. Ten bylnejvětší během roku 2015, kdy se napříkladceny mědi propadly o desítky procent. Prozemi, kde jsou tři z pěti největších měděnýchdolů na světě, šlo o velmi vážný problém.Nyní se situace zlepšila a tuna mědi sena burze kovů v Londýně prodává za částkukolem 5800 dolarů. Podobně jsou již vyššíi ceny zinku, železné rudy a dalších kovů.Důležitým sektorem zůstává v Peru tradič‑

ně zemědělství a rybolov, stejně jako jejichnásledné zpracování, kde hrají významnouroli menší rodinné firmy. Z některých seovšem v průběhu let vytvořily obrovské kon‑cerny. Příkladem může být skupina Romero,která se od výroby klobouků v předminulémstoletí proměnila v holding, jenž na začátku21. století působí v potravinářství, má plantá‑

že cukrové třtiny, zpracovává rybí moučku,ale také vlastní síť benzinových pump a tele‑komunikace.Sektorem, jenž za posledních dvacet let

vyrostl ve třetí nejdůležitější pro peruánskouekonomiku, je turistický ruch. Do země ročněpřijíždí přes tři miliony návštěvníků. Díkynim se rozvíjí i navazující sektor služeb.

role číny, UsA a evropyNejvětší obchod s Peru mimo latinskoamerickéstáty vykazují Čína a Spojené státy americké.

Pozice USA v regionu ale od období vlády prezi‑denta George Bushe ml. klesá, což v minulýchletech souviselo i s odklonem latinskoameric‑kých vlád, hlavně Brazílie, od ekonomickéholiberalismu. Levicovější vlády viděly možnost,jak americký vliv vyvážit, hlavně v Číně. Tentotrend se sešel s rostoucí poptávkou po suro‑vinách ze strany největší asijské ekonomiky.„Růst Číny zvýšil její poptávku po surovinách,což v případě Peru a Chile byla hlavně měďa další kovy, u Brazílie a Argentiny šlo pak takéhodně o zemědělské produkty,“ vysvětluje PetrBoháček z Výzkumného centra Asociace promezinárodní otázky. Podle Boháčka Čína takédramaticky zvýšila export vlastního spotřeb‑ního zboží do těchto zemí a podílela se zdei na řadě stavebních projektů.„Pokud jde o důležitost regionu, je ale Latin‑

ská Amerika pro Čínu na spodních příčkách.Přítomnost Číňanů je ekonomická, nikolivgeopolitická. Proto Spojené státy nevidí pro‑nikání Číny jako hrozbu,“ dodává Boháček.

Pokud jde o Peru, z evropských zemí se v tétozemi daří hlavně Německu, které těží z toho, ženěmecké výrobky jsou pro Peruánce symbolemkvality. Zvláště v porovnání se zbožím z Číny.Tradičně má v zemi silnou pozici Španělsko,které profituje z dlouhodobých historických va‑zeb a z výhody společného jazyka. Na místnímtrhu podniká více než tři sta španělských firem.Naopak z menších států EU je možné vyzdvih‑nout pozici Švédska. Na místním trhu působíněkolik desítek švédských firem, ať už přímo, čiprostřednictvímmístních zástupců.

Metropole Lima je centrem početně rostoucí a ekonomicky sílící peruánské střední třídy. Foto: ShutterStock

Z českých firem můžeme jmenovat společ‑nost Česká zbrojovka, která loni začala v pe‑ruánském armádním závodě FAME montovata opravovat svoje pistole. Jde o první inves‑tiční spolupráci mezi českou a peruánskoufirmou v obranném průmyslu. Pro zbrojov‑ku z Uherského Brodu to je i první případtechnologické spolupráce v celém regionuLatinské Ameriky.

snížení chudobyEkonomický růst, k němuž došlo hlavně v po‑sledním desetiletí, posunul životní úroveňv Peru výrazně nahoru. Ještě kolem roku2000 žila nadpoloviční většina obyvatel zeměna hranici chudoby, nyní je to už jen zhrubadvacet procent. Na druhou stranu, přes tři mi‑liony lidí stále žije s příjmem pod dva dolaryza den. Jde hlavně o obyvatele venkovskýchoblastí Amazonie a indiánské komunityv Andách. Naopak desetimilionová metropoleLima je centrem početně rostoucí a ekono‑micky sílící peruánské střední třídy, která mástále větší zájem o kvalitnější spotřební zboží.Hustota obyvatelstva je rozdělená dost

nerovnoměrně. Na mapě to sice tolik nevy‑padá, ale Peru je obrovská země. S rozlohou1,285 milionu kilometrů čtverečních je většínež Francie a Španělsko dohromady. Ažpolovina Peruánců žije na pacifickém pobřeží,které zabírá desetinu rozlohy země. Druhoučástí země je pohoří Andy, které někde do‑sahuje výšky až 6500 metrů. Třetí a největšíoblastí Peru jsou pralesy Amazonie, jež tvoříasi 61 procent rozlohy a jsou nejméně obyd‑lené. Na druhou stranu se právě tady nacházípoměrně velká ložiska ropy a zemního plynua také klíčové vodní zdroje.

otevřená ekonomikaPeru chce být maximálně otevřenou ekono‑mikou, což platí i pro další členy takzvané

Z evropských zemí se v Peru daří hlavně Německu, kterétěží z toho, že německé výrobky jsou pro Peruáncesymbolem kvality.

6

Téma


Tichomořské aliance, která vznikla v roce2011. Mezi jejími členy je minimum bariér,proto exportní úspěch v Peru může zname‑nat také otevřenou cestu do Chile, Kolumbienebo Mexika, tedy na trhy s dohromady vícenež 200 miliony obyvatel.Zejména oproti Peru jsou Brazílie a Argenti‑

na stále velmi ochranářské a přístup na jejichtrhy je komplikovaný kvůli systému danía dovozních cel. Oba největší státy v JižníAmerice patří k hlavním zakladatelům jinéhointegračního uskupení, jímž je Mercosur, jenžvznikl v roce 1991.„Zatímco obrat zemí Pacifické aliance

konstantně stoupá, bilance Mercosuru dlou‑hodobě spíše stagnuje,“ upozorňuje ŠárkaStegbauerová, výkonná ředitelka Smíšenéobchodní komory Česko‑Tichomořská alian‑ce (ČESTA), která se mezi českými podnikysnaží více propagovat exportní možnostido pacifických zemí. Podle Stegbauerovénavíc s možným sblížením se státy Pacifickéaliance koketuje španělsky mluvící Argenti‑na – země, která si v minulých letech prošlabankrotem a obdobím vysoké inflace.Od roku 2015 je argentinským prezidentem

stavební podnikatel a bývalý starosta metro‑pole Buenos Aires Mauricio Macri. Zastáncehospodářských reforem ukončil éru takzva‑ného kirchnerismu, který reprezentovalimanželé a postupně také prezidenti NéstorKirchner (2003–2007) a Cristina Fernándezo‑vá Kirchnerová (2007–2015).Éra levicových vlád skončila také v Brazílii.

Pravicový politik Michel Temer v srpnu 2016ukončil vládu levicové prezidentky DilmyRousseffové, kterou parlament sesadil kvůlimanipulacím s výsledky státního rozpočtu.Temer zemi řídil již několik měsíců předtímjako viceprezident, kdy byla Rousseffovácoby první žena v čele Brazílie dočasněz funkce sesazena. Temer je zastánce privati‑zace a rozpočtových škrtů. Avizoval i ome‑zení některých sociálních programů, kteréoznačuje za nemístné plýtvání veřejnýmipenězi. Za vládní prioritu Temer vyhlásil ome‑zení výdajů rozpočtu, přilákání zahraničníchinvestic, omezení nezaměstnanosti a zahájeníreformy penzijního systému.

Investice do vodyHlavně oproti Brazílii je nynější politickásituace v Peru stabilnější. Otevřenost jejíekonomiky se projevuje třeba i větší možnos‑tí zahraničních firem účastnit se veřejnýchtendrů. V Peru je velmi populární investičníspolupráce se soukromým sektorem přiveřejných investicích do infrastruktury neboveřejných služeb.Kromě získání soukromých investic a pod‑

pory obchodu počítá peruánský rozpočetna rok 2017 se zvýšením veřejných výdajůna více než deset miliard dolarů. Napříkladministerstvo zodpovědné za bydlení, staveb‑nictví a odpadové hospodářství počítá sedvěma miliardami dolarů investic. Buduje seZdroj: reuters

Zdroj: Český statistický úřad

Česko a obchod s Latinskou Amerikou(v milionech dolarů)

pojištěné projekty hodnota pojištění

Peru 9 99 milionů Kč

Brazílie 46 1 miliarda Kč

Argentina 35 580 milionů Kč

Pojištění projektů od EGAP

Zdroj: eGaP, údaje od roku 1992

Vývoj HDP(procento HDP)

11

10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

02007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

ArgentinaPeru Brazílie

3,9

3,6

2,3

2011 2012 2013 2014 2015

vývoz z Česka do Perudovoz z Peru do Česka

vývoz z Česka do Brazíliedovoz z Brazílie do Česka

vývoz z Česka do Argentinydovoz z Argentiny do Česka

20,5

19,6

438,5

352,7

85,8

87,9

409,8

355,5

69,8 80,7

28,9

17,7

40,9

426,7

281,4

18,4

98,5

47,4

33,5

22,3

90,7

77,6

42,5

15,3

88,9 98,8

271,4

266,3

303,5

382,6

7

Téma


také nová infrastruktura – například metrov Limě nebo nové letiště ve městě Chinchero,jež leží v turistickém regionu Cusco.Velké investice plynou v Peru i do zlepšení

dodávek pitné vody a čištění odpadních vod.Jediná funkční čistička je v hlavním měs‑tě a miliony obyvatel stále nemají snadnýpřístup k pitné vodě. Podle odhadů musíperuánská vláda do tohoto sektoru v příštíchpěti letech nalít přes 18 miliard dolarů.K investicím do vodního hospodářství

určitě povede i současná přírodní katastrofa,která Peru zasáhla. V důsledku klimatickéhojevu El Niňo, který otepluje povrch západníčásti Tichého oceánu, zasáhly zemi nejhoršízáplavy za posledních dvacet let. Zahynulopři nich už téměř sto lidí a desetitisíce dalšíchztratily střechu nad hlavou.Podle meteorologů měly záplavy pokračo‑

vat i během dubna. V reakci na povodně a pro‑blémy s dodávkami vody už státní společnostSedapal oznámila, že postaví další dvě vodnínádrže, každou s kapacitou 1,5 milionu kubic‑kých metrů.V energetice je zase pro Peru velkým téma‑

tem modernizace a rozšiřování rozvodnýchsítí. Kvůli komplikované geografii jsou v zemidůležitou možností takzvané ostrovní systé‑my, které jsou perspektivní také u těžebníhoprůmyslu. Peruánská vláda vidí budoucnosti v podpoře obnovitelných zdrojů energie, aťuž jde o solární, větrnou nebo vodní energii.Jen její potenciál se odhaduje na 70 gigawattůinstalovaného výkonu.

prezident bankéřK liberálnější ekonomice vede Peru i novýprezident Pedro Pablo Kuczynski, který zví‑tězil loni v červnu ve velmi těsné a vyhrocenévolební kampani. O pouhých 40 tisíc hlasůporazil Keiko Fujimoriovou, dceru jiné pe‑ruánské politické veličiny Alberta Fujimori‑ho, který zemi vládl v letech 1990 až 2000.Úspěšný vítěz v boji s maoistickými teroristyze Světlé stezky také zahájil v 90. letechliberální ekonomické reformy, které stályza první vlnou ekonomického růstu v Peru.Na druhou stranu proslul Fujimoriho režimautoritářstvím, korupcí a omezováním de‑mokracie. Bývalý prezident je nyní ve vězení,kde si odpykává trest 25 let odnětí svobodyza porušování lidských práv, únosy a podílna zabití více než dvaceti lidí. Odsouzen byli za korupci a rozkazy k odposlechům svýchpolitických oponentů.Jeho dcera Keiko stojí v čele strany Fuerza

Popular (Lidová síla), se 73 poslanci nejsilněj‑ší strany v peruánském parlamentu. Ačko‑

liv je v Peru prezidentský systém, je nutnés politickou rodinou Fujimoriových nadálepočítat. Prezidentova strana Peruanos Por elKambio (Peruánci pro změnu) má ve 130člen‑ném parlamentu jen 18 mandátů. Fujimori aniKuczynski ale nepatří k levicovému táborua v názoru na ekonomiku je u nich možnáshoda, která vyplývá i z nutnosti spolupráce.Kuczynski peruánským voličům sliboval

hlavně reformu ekonomiky po vládě levico‑vého prezidenta Ollanty Humaly (2011–2016).Nový prezident je typickým příslušníkemperuánské elity. Potomek polských a fran‑couzských emigrantů, kteří přišli do zeměve 30. letech, studoval na britském Oxfor‑du a americkém Princetonu. Pracoval proSvětovou banku a řídil i banku na WallStreet. V 90. letech založil investiční fond sezaměřením na Latinskou Ameriku. V peruán‑ské politice se Kuczynski pohybuje od roku2000 a je spojený s pravicovou érou po páduAlberta Fujimoriho. Nejdříve pracoval jakoekonomický poradce tehdejšího prezidentaAlejandra Toleda, potom byl ministrem finan‑cí a v letech 2005 až 2006 premiérem. Tříletouepizodu s peruánskou politikou měl ale užv 80. letech, kdy se vrátil z USA a stal se mini‑strem pro energetiku a těžební průmysl.

skandál petrobrasPolitickou nestabilitu by však mohl do Perukromě povodní vnést i korupční skandálspojený s brazilskou státní ropnou společnos‑tí Petrobras a stavební firmou Odebrecht. Taje největší v Latinské Americe a zaměstnávápřes 180 tisíc lidí. Zároveň je zapletená do nej‑větší korupční kauzy v historii Brazílie a jejíbývalý šéf Marcelo Odebrecht byl loni v srpnuodsouzen k 19 letům vězení.Kauza Petrobras začala v březnu 2014 jako

vyšetřování několika skupin podnikatelů,kteří prali špinavé peníze, okrádali státna daních a falšovali dokumenty. Jednímz nich byl i Paulo Roberto Costa, jenž v letech2004 až 2012 šéfoval energetické společnos‑ti Petrobras. Costa přistoupil na dohodus prokuraturou výměnou za nižší trest ve výši12 let a možnost odpykat si ho v domácímvězení. Jmenoval za to několik desítek brazil‑ských politiků, kteří podle něj brali úplatkyza zprostředkování zakázek Petrobrasu prorůzné firmy. Kvůli předraženým zakázkámtak Petrobras přišel o několik miliard dolarů.Nyní je už v Brazílii vyšetřováno 83 vysoce

postavených politiků z různých stran, včetnědonedávna nejvlivnější Strany pracujících.Patří k nim též ikona levicového populis‑mu, exprezident Luiz Inácio Lula da Silva

(2003–2011), během jehož vlády zažilaBrazílie díky růstu cen komodit na světo‑vých trzích obrovský ekonomický vzestup.Měla tak dostatek peněz na rozsáhlé sociálníprogramy, ale i na velkolepé snahy o zvýšeníprestiže Brazílie při pořádání mistrovstvísvěta ve fotbale (2014) a olympiády v Rio deJaneiru (2016).Mezi vyšetřovanými v kauze Petrobras je

i další exprezident Fernando Collor de Mello,který byl v 90. letech naopak zastáncem pra‑vicové neoliberální politiky. Členkou správnírady Petrobrasu byla v letech 2003 až 2010také sesazená Dilma Rousseffová. Exprezi‑dentka jakákoliv obvinění odmítá.Skandál zasahuje ale také další latin‑

skoamerické země, včetně Peru. Za přijetíúplatku 20 milionů dolarů od stavební firmyOdebrecht je vyšetřován i exprezidentToledo. Peruánský prezident Kuczynski,který je s tímto politikem bytostně spjatý,dokonce v únoru požádal nového americkéhoprezidenta Donalda Trumpa, aby zvážil jehovydání ze San Franciska, kde nyní pobývá.Peruánská centrální banka také koncem

března kvůli dopadům povodní snížila odhadletošního hospodářského růstu na 3,5 procen‑ta a 4,1 procenta v roce 2018. Podle guvernérabanky Julia Velardeho se zřejmě zvýší i deficitstátního rozpočtu, který vláda plánovalana 2,8 procenta HDP. „Letos naši ekonomikuzasáhne El Niňo a odložení velkých projektů,“řekl Verlade na tiskové konferenci. PrezidentKuczynski proto případně zvažuje podpořitdomácí poptávku pomocí státních fondů.

Brazilská ropná společnost Petrobras přišla kvůlipředraženým zakázkám o několik miliard dolarů.Foto: ShutterStock

Velké investice plynou v Peru i do zlepšení dodávekpitné vody a čištění odpadních vod. Peruánská vládabude muset do tohoto sektoru v příštích pěti letechnalít přes 18 miliard dolarů.

8

Rozhovor


Peruánci budují dlouhodobé obchodnívztahy, důvěra je pro ně víc než cenaV Peru preferují evropské zboží a jsou ochotni si připlatitza kvalitu. České zboží tam má dlouhodobě dobrou pověst,říká Emil Ulrych, vedoucí kanceláře CzechTradu v Limě.

V červenci to bude rok, co v Perupůsobí Emil Ulrych, vedoucí kance‑láře CzechTrade v Limě a zároveňregionální ředitel agentury pro

celou Latinskou Ameriku.

Letos v únoru jste měl podruhé příležitostzúčastnit se v Praze meeting pointu zástupců všech zahraničních kanceláří CzechTradu s českými exportéry. Zaznamenaljste nějaký posun od loňského léta?Ptát se na exportní možnosti do Peru přicházífirmy ze stejných oborů, což je hlavně energe‑tika, zdravotnictví, obrana, životní prostředí.Letos jsem ale zaznamenal více firem, kteréhledají nové trhy, aby nahradily ty, jež jsouv poslední době problematičtější, tedy napří‑klad Rusko, země celého Blízkého východu,Egypt, Saúdskou Arábii, Irák. Mohu konstato‑vat, že země Latinské Ameriky jsou v tom‑to srovnání skutečně velmi perspektivní,politicky stabilní, snad až na nějaké výjimky,jako je Venezuela, kde jsou teď trochu problé‑my. Latinská Amerika je dlouhodobě rychlerostoucí region, většina zemí má výbornéfinanční zázemí.

Narazí v Peru český exportér přesto na nějaké bariéry?Za největší bariéru považuji jazyk. Topmana‑žeři ve velkých firmách sice umí anglicky, alejinak v Peru a téměř v celé Latinské Americedávají přednost španělštině. Peruánci jsouzvyklí vést obchodní jednání ve svém rodnémjazyce, takže znalost španělštiny je tadyvelkou výhodou. Přinejmenším materiály jenutné mít připravené ve španělštině. Ovšemv České republice se tento jazyk běžně vyu‑čuje na mnoha školách a není nijak složitý.A lze s ním oslovit obrovský trh s 300 milionyobyvatel, takže stojí za to se ho učit.

Není pro obchod bariérou velká vzdálenost?Peru je pro nás relativně daleko, je to 14 ho‑din letu s přestupy. Zpáteční letenka z Prahydo Limy přijde zhruba na tisíc dolarů, cožje přijatelné. Většina obchodů se realizujepřímo v největším městě Peru Limě, takže užnení nutné nikam dál přejíždět. Doprava zbožípo moři kontejnerem trvá pět až šest týdnů,cena čtyřicetistopého kontejneru se pohybuje

kolem 5 až 6 tisíc dolarů, což také není nijakpřehnaná částka. Při současné globalizaciproto nevnímám logistiku jako bariéru. Navícvýhodou Latinské Ameriky je, že když ob‑chodujete v Peru, můžete jednoduše přeletěttřeba do Chile nebo do Brazílie a dál tamrozvíjet svůj byznys. Obchodník by měl tentokontinent vnímat jako celek.

Jak byste charakterizoval peruánský trh?Je velmi otevřený. Peru je druhá nejotevřeněj‑ší ekonomika světa. Má dohody o volném ob‑chodu se 48 zeměmi světa včetně Číny, Japon‑ska, Jižní Koreje, celé Evropy. Evropská uniemá dohody o volném obchodu nejen s Peru,ale i s dalšími zeměmi Latinské Ameriky jakoMexiko, Kolumbie, Chile. Fungují také vnitřnídohody o volném obchodu, například Pacific‑ká aliance nebo Mercosur.

To ale znamená, že tam je obrovská konkurence. Mají české firmy šanci se uplatnit?Konkurence je všude na světě a české firmynabízí velmi kvalitní výrobky, kterými jsouschopny prosadit se na evropských trzíchi v Asii či Africe, takže mají velkou šanciuchytit se i na peruánském trhu. I z tohodůvodu, že Peruánci preferují evropské zbožía jsou ochotni si připlatit za kvalitu. Českézboží má v Peru dlouhodobě dobrou pověst,už Československo dodávalo do Peru obrněnévozy, tanky, které pomohly Peruáncům přikonfliktu s Ekvádorem. Při loňské inauguracinového prezidenta Pedra Pabla Kuczynskéhojel tank české výroby v čele vojenské přehlíd‑ky. Historicky jsou v Peru známy také značkyŠkoda nebo Baťa. Peruánci znají české pivo,přestože se tam nedováží.

Jsou obory, které považujete pro české firmyza zvláště perspektivní?Peru nemá nijak výrazný lehký ani těžký prů‑mysl, takže čeští výrobci se tam velmi dobřeuplatňují s veškerým strojním zařízením,elektronikou, plastovými výrobky, zdravot‑nickým vybavením. Jakékoliv sofistikovanévýrobky s vyšší přidanou hodnotou se velmidobře prodávají.V současnosti je prioritou pitná voda. Asi20 procent peruánského obyvatelstva k nínemá stálý přístup, což chce současná vláda

Ivana Gračkováspolupracovnice redakce

[email protected]

Emil Ulrychvedoucí zahraniční kanceláře CzechTradu v Limě

[email protected]

Je absolventemMendelovy univerzityv Brně. Po dokončení studií pracovalv různých zemích Latinské Ameri‑ky. Nejprve v roce 2004 v Ekvádoruv oblasti Loja pro nevládní organizaciColinas Verdes jako vedoucí projektů.Poté několik let v Guatemale jako po‑radce národního lesnického institutupro implementaci českého know‑how.V Kolumbii pro místní Bosques del Fu‑turo stavěl pilařský závod na zpracová‑ní dřeva z plantáží v provincii Córdoba.Od roku 2011 působil ve funkci ředitelevýrobního závodu CGS Automotivede Mexico, spadajícího do skupinyČGS Česká gumárenská společnostv Mexiku, ve státě Guanajuto. Od roku2016 je vedoucím zahraniční kancelá‑ře v Limě a od ledna 2017 je zároveňředitelem regionálního centra LatinskéAmeriky CzechTrade.

foto: CzEChtradE

9

Rozhovor


1. Komunikujte ve španělštině. Španělština posunevaše obchodní vztahy na vyšší úroveň spíše neždokonalá angličtina.

2. Propagační materiály mějte připravené ve špa‑nělštině. Pro začátek alespoň vložte jednu stránkušpanělsky s informacemi o vás a vašich výrobcíchnebo službách.

3. Osobní přístup a osobní jednání. V Peru jeobchod založený na osobních sympatiích, výrobeka obchodní podmínky se řeší až ve druhé fázi.

4. Šaty dělají člověka. Vaše prezentace je vizitkouvaší firmy i práce.

5. Nekritizujte místní poměry! Když se vám něconelíbí, sdělte to diplomaticky. Nemá‑li to vlivna váš obchod, raději se nezmiňujte vůbec.

6. Nespěchejte! Skutečně platí, že trpělivost růžepřináší.

7. Poznejte peruánskou historii a kulturu, místníto ocení.

8. Drobné dárky s odkazem na vaši firmu neboČeskou republiku pomáhají navázat s obchodnímpartnerem emotivní vztah.

9. Problémy se mají řešit. Nabídněte protějškukomplexní řešení jeho situace, včetně alternativ.

10. Oficiální podpora agentury CzechTrade nebozastupitelského úřadu vám v Peru dodá vyššíkredit při jednání s partnerem a zejména se státnísprávou.

desatero pro obchodovánís Peru

změnit, proto investuje velké částky do tech‑nologií a programů zaměřených na vodu.Dalšími obrovskými tématy jsou zdravotnic‑tví a školství. Značné prostředky se uvolňujína stavbu škol a nemocnic. Posilovat se budei obrana, protože předchozí vlády moc nein‑vestovaly do vnitřní bezpečnosti ani požárníochrany. Nakupuje se nové vybavení proarmádu. Krásným příkladem, jak v tomto seg‑mentu české firmy bodují, je Česká zbrojovka,která zahájila společnou výrobu s místnímvojenským podnikem a aktuálně se ucházío tendry na dodávky pistolí.

Takže se čeští výrobci mohou orientovathlavně na vládní zakázky?Státní tendry jsou pro naše firmy zajímavé,ale bývají složitější. Soukromý sektor jev Peru také velmi silný. Jeho hlavním odvět‑vím je důlní průmysl, který tvoří 65 procentperuánského exportu. Uplatnění výrobků prosoukromý sektor je přitom jednodušší.

Jací jsou Peruánci obchodníci?Pro Peruánce je důležitá důvěra v obchod‑ního partnera, která hraje možná i většíroli než cena výrobku. Peruánci jsou trochustaromódní, neuznávají moderní on‑lineobchodování, budují trvalé obchodní vztahy.Jsou velmi srdeční. Setkal jsem se s tím, žeuž na prvních schůzkách chtěli podepisovatkontrakty. Jsou otevření, osobně se s nimidá rychle dohodnout, ale komunikace přese‑maily je zdlouhavá, kostrbatá a vesměs ni‑kam nevede. Osobní přítomnost v teritoriu je

proto nutná. Oficiální podpora velvyslanectvínebo agentury CzechTrade je pro ně zárukou,že výrobek nebo firma jsou solidní, mají totiždůvěru k institucím.

Pomáháte českým firmám hledat partnery?Dostat firmu na latinskoamerický trh je našehlavní práce. Kromě vyhledávání partnerůtaké ověřujeme jejich solidnost, kredibilitu,zprostředkováváme jednání, organizujemeúčast českých firem na veletrzích. Napříkladv květnu budeme mít na obranném veletrhuSitdef český stánek o rozloze 80 metrů čtve‑rečních, ve kterém se bude prezentovat šestaž sedm českých firem. Osvědčují se takérůzné formy misí. Na druhou polovinu červnapřipravujeme incomingovou misi za celouLatinskou Ameriku. Do České republikypřivezeme zástupce leteckého a obrannéhoprůmyslu z Mexika, Kolumbie, Peru, Chilea Brazílie se zájmem o radary, ultralighty,nadzvuková letadla, vybavení letišť a podob‑ně. Je to podle mého názoru velmi efektivnínástroj pro navázání prvních obchodníchkontaktů.

Je lepší mít v zemi vlastní obchodní zastoupení, nebo se obrátit na místního partnera?Obě varianty jsou dobré, ale doporučujememít svůj obchod pod kontrolou. Ovšem zejmé‑na na počátku je vhodné vzít si místního part‑nera, který už má zvládnutý marketing a takédistribuční síť. Zejména na počátku obchodo‑vání doporučujeme platbu předem, akrediti‑vy. Za samozřejmé považujeme pojištění.

Peruánské Machu Picchu je úchvatnou ukázkou toho, co dokázaly dávné civilizace. foto: ShUttErStoCk

Jaká je bilance vzájemného obchodu?Je více méně vyrovnaná. Do České republikyse z Peru dováží hroznové víno, avokádo,pomeranče, ořechy, textil. Poslední dobouve výčtu přibyl také etylalkohol. I když jePeru jedním z velkých vývozců drahých kovůa mědi, do České republiky se vozí jen něcomálo zinku.

Je něco, čím vám tato země učarovala, na coby si měl každý udělat při návštěvě Peru čas?Velkým zážitkem je návštěva Machu Picchu.Oprávněně jde o jeden z divů světa, je toúchvatná ukázka toho, co dokázaly dávnécivilizace. Ovšem jde o finančně náročnývýlet. A každému, kdo sem přijede, vřeledoporučuji, aby otestoval zdejší kuchynis nepřeberným množstvím zeleniny, ovoce,ryb, mořských plodů, přičemž vše je čerstvé,výborně dochucené. Osobně jsem si oblíbilceviche, což je místní specialita z ryb.

10

Rozhovor


Brazílie a argentina: Složitétrhy s velkým potenciálemV Brazílii nabízí českým exportérůmnejvětší šanci IT sektor, zemědělstvía potravinářství. V Argentině energetika,těžební průmysl a strojírenství.

250 milionů mobilů, jsou tu populární takéveškeré aplikace, jaké si vůbec umíme před‑stavit. S tím souvisí též ochrana a správa dat.Brazílie je i potravinářskou velmocí, ve vel‑

kém tudíž nakupuje technologie na automa‑tizaci potravinářské výroby, balení výrobků,systémy na distribuci. Boom zaznamenává taképivovarnictví, Brazílie je na rozdíl od hispánskéčásti Latinské Ameriky, která má více v obliběvíno, zaměřena spíše na pivo. V posledních 10letech se projevuje velký zájem o prémiová pivaa rozvíjí se produkce malých pivovarů. I protoCzechTrade připravuje na červen tohoto rokupivní prezentaci ve státě Espirito Santo.

Jaké informace vesměs zprostředkovávátečeským zájemcům o brazilský trh?Nejčastěji pomáháme hledat obchodní partneryv teritoriu a zprostředkovávat komunikaci mezinimi, často se exportéři ptají na komplikovanýsystém cel. Ta jsou vysoká a je třeba počítats tím, že konečná cena výrobku může být kvůlinim dvojnásobná i trojnásobná. Brazílie se taksnaží přesvědčit zahraniční firmy k výroběv zemi. I toto řešení však není často levnějšía rozhodně jednoduché, protože řadu daní musíplatit také místní výrobce. Exportéři častopotřebují poradit i s certifikacemi, které jsoukomplikované a některé mohou trvat i roky.

Ivana Gračkováspolupracovnice redakce

[email protected]

Marek zmrzlíkředitel kanceláře CzechTrade v Sao Paolu

[email protected]

Vystudoval podnikovou ekonomii a me‑zinárodní vztahy a diplomacii na VŠE.Studoval filologii na Univerzitě Karlově.Krátce pracoval na brazilské ambasáděv Praze a později ve společnosti Accen‑ture, od roku 2005 pak šest let působilna argentinské ambasádě v Praze jakoporadce. V roce 2011 nastoupil do agen‑tury CzechTrade, kde nejprve zastávalpozici exportního manažera pro Latin‑skou Ameriku, od roku 2012 vedl zahra‑niční zastoupení Ministerstva průmyslua obchodu ČR v brazilském Sao Paulu.Od roku 2016 je šéfem CzechTradu proBrazílii a Argentinu.

foto: rEUtErS

1. Říká se, že Brazilci spěchají jen na fotbal nebona karneval. Obrňte se proto trpělivostí a mějte provšechny případy vždy velkou časovou rezervu. Od vásse vždy očekává dochvilnost.

2. Jako kopou do míče, stejně lehce a hravě obcho‑dují a již při prvním kontaktu jsou bezprostřednía velmi přátelští. Zkuste se jim proto přizpůsobit. Ne‑spěchejte a živě se zajímejte o věci, které s obchodemzdánlivě nesouvisejí. Naučte se třeba jména jejichfotbalových hráčů.

3. Rozhodně je nepodceňujte. Brazilští byznysmenijsou seriózní a rozlišují kvalitu.

4. Pokud mluvíte portugalsky, máte zásadní výhodu.Pokud ne, mnohem lépe než španělština je akcepto‑vána angličtina.

5. Dlouhodobě pečujte o osobní vztahy. Po vstup‑ním jednání třeba na oborovém veletrhu je potřebapartnery aspoň jednou navštívit a pozvat je na pro‑hlídku svého podniku.

6. Vystupujte příjemně a sebevědomě a dbejtena formální znaky, jako je oděv nebo způsob vyjad‑řování. Kromě obsahu jednání si připravte i případnýscénář a způsob vlastní prezentace.

7. Jednání často probíhá při společném obědě čivečeři. Pozvání neodmítejte!

8. Překvapte hostitele drobnou pozorností, ocení to.9. Důležitou roli hraje hierarchie uvnitř společ‑nosti – i o méně důležitých věcech často rozhodujevětšinou jen úzká skupina vedení, respektive majitel.

10. Brazílie trpí řadou problémů (korupce, složitáneefektivní byrokracie atd.). Je dobré se na tytokomplikace připravit, ale rozhodně není vhodné jepřed Brazilci kritizovat.

desatero pro obchodovánís Brazílií

Kancelář CzechTradu pro dva nejsloži‑tější regiony Latinské Ameriky vedeod loňského roku Marek Zmrzlík.Ochranářský trh Brazílie a proměňují‑

cí se Argentina podle jeho slov stojí přes všech‑ny složitosti za pozornost exportérů. Hlavněkvůli jejich velikosti a nadějím do budoucna.

S jakými představami o trzích Brazílie a Argentiny za vámi přicházejí čeští exportéři?Čeští exportéři většinou vědí, že jde o velmi za‑jímavé trhy, Brazílii vnímají jako vstupní bránudo Latinské Ameriky. A také registrují pozitivnízměny, které se odehrávají v Argentině. OvšemBrazílie je aktuálně pravděpodobně nejsložitěj‑ším trhem kontinentu. Je hodně protekcionis‑tický, platí zdemnohé tarifní i netarifní bariéry,ekonomika je aktuálně rozkolísaná.

Ještě před pár lety se ale o Brazílii hovořilojako o ekonomickém zázraku. Co se změnilo?V 90. letech nastartoval řadu reforem prezidentFernandoHenrique Cardoso, jejich ovoce všaksklízel hlavně jeho nástupce Luiz Inácio Lula daSilva, Brazílie dosahovala až sedmiprocentníhorůstu. V reformách se ale už nepokračovaloa systém začal být příliš rigidní. Vloni odstarto‑val problémy korupční skandál, který byl sicejedním v řadě, ale dosáhl nevídaných rozměrůa vedl až k pádu prezidentky Dilmy Rousseffové.Politická rozkolísanost se promítla i do ekono‑miky. Výrazně se propadlaměna, real devalvovalasi o 40 procent. Na druhou stranu to ale zname‑nalo impulz pro vývoz, zejména zemědělské pro‑dukce, čímž se zlepšila obchodní bilance země.

Které sektory ekonomiky tedy za této vyhrocené politické situace stojí za pozornostčeských exportérů? Jsou vůbec nějaké?Některé sektory vykazují stálou dynamiku růstubez ohledu na politický skandál, který byl navá‑zán zejména na odvětví stavebnictví a na státnífirmu Petrobras. Stavebnictví je ovšem tahou‑nem ekonomiky v podstatě v každé zemi, protobyl ten dopad tak citelný. Ale oborům jakozemědělství, potravinářství, ICT, zdravotnictví,kosmetika, farmacie, zpracování vody či letectvíse daří a jsou pro české exportéry zajímavé.Země aktuálně rozvíjí vysokorychlostní

internet, proto je tu zájem o technologie,které souvisí s ICT. Protože je tu v užívání asi

foto: CzEChtradE

11

Rozhovor


Proto někteří zahraniční investoři využívajínynější situace v Brazílii, kdy je akvizice firemvýhodná, a kupují podniky s certifikacemiv jejich oboru. Je nutné počítat s tím, že vstupdo Brazílie je běh na dlouhou trať. Ale vzhledemk velikosti trhu už mnozí čeští exportéři usoudi‑li, že jim stojí za to.

Co láká exportéry do země s tolika bariérami?Jak už jsme zmínili, je to jistě velikost trhu,možnost přesahu do dalších zemí kontinentua šance, které se rýsují s novou dobou a novýmitechnologiemi. Místní sami říkají, že Brazílieje země budoucnosti. Měla velmi turbulentníobdobí, ve kterém se setkalo vícero negativníchvlivů dohromady, ale onen tlak poslední dobyby mohl napomoci prolomení brazilské rigid‑nosti a jakémusi uvolnění trhu.Brazílii také zajímá zavádění nových techno‑

logií, dokonce staví nové, moderní město na ze‑lené louce, aby představila modely fungovánítechnologií smart city. Novými technologiemichce zefektivnit i logistiku. Například v SaoPaulu, kde máme kancelář, je doprava proble‑matická. Město s 20 miliony obyvatel má metroskoro stejně velké jako Praha. Je jasné, že jehokapacita je nedostatečná. Ulice jsou stále ucpa‑né. Projekty modernizace infrastruktury sepřipravují pro celou zemi, velké investice se plá‑nují do silnic, dálnic, železnic, letišť, přístavů.

Jaká je vhodná cesta na brazilský trh? Najítsi partnera, nebo je lepší v zemi investovat?Pro obchod je naprosto zásadní najít si dobréhoa spolehlivého partnera, který trh zná, umí sev něm pohybovat a zařídí potřebné administra‑tivní náležitosti. Investování je složitější, ale téžefektivní forma vstupu na trh. Pro investováníje zrovna vhodná doba. Tuto formu vstupuna brazilský trh volí některé zahraniční firmy,ale čeští exportéři jdou většinou cestouspolupráce s místním partnerem. Musí pakpočítat s tím, že certifikáty se vždy vydávajína brazilský subjekt. Jestliže pak brazilskýpartner není spolehlivý, může se s ním sicefirma rozejít, ale potom musí znovu podstou‑pit celý proces certifikace. Proto českýmexportérům pomáháme s hledáním vhodnéhopartnera, prověřujeme ho, ověřujeme infor‑mace, zajišťujeme vzájemné kontakty.

Platí i v Brazílii, tak jako v dalších latinskoamerických zemích, že se byznys dělá osobně?Osobní kontakt a vztah vybudovaný na důvěřejsou zásadní. Brazilci a Latinoameričané obec‑ně trvají na tom, aby se s obchodním partneremsetkali a probrali obchod z očí do očí. Neexis‑tují témata, která by byla tabu, i když legraciz jejich oblíbeného fotbalového týmu bych si asinedělal. Brazilci jsou hraví, příjemní, komuni‑kativní, jsou to ovšem také tvrdí vyjednavači,kteří mají svou představu, kam se chtějí v ob‑chodu dostat.

Osvědčují se pro navázání kontaktů obchodní mise, případně účast na veletrzích?

Podpora státních představitelů formou obchod‑níchmisí v zemi je důležitá, zejména u vládníchzakázek. Veletrhy jsou účinným nástrojem. V po‑sledních pěti letech jsme organizovali účast čes‑kých firem na čtyřech až pěti veletrzích ročně,orientovali jsme se na těžební průmysl, zpraco‑vání vody, energetiku, bezpečnost a zdravotnic‑tví. Letos budeme opět na zdravotním veletrhuHospitalar, který navštíví vždy až 100 tisíc lidí,a veletrhu obrany LAAD, kterýmá stejně jakoHospitalar přesah na celou Latinskou Ameriku.Firmymají díky veletrhůmmožnost seznámit ses daným sektorem a poznat hráče na trhu.

CzechTrade zastupujete v Latinské Americeuž přes pět let. Od loňského roku jste převzal také zastoupení pro Argentinu, kteráprožívá obrovské změny. Stoupá o ni zájem?Užší propojení brazilského a argentinskéhozastoupení zlepší využití synergie trhů a zvýšípodporu exportérům v dalších latinskoameric‑kých zemích díky organizačním úsporám. Ar‑gentina se otevírá zahraničním exportérům a tipochopitelně začínají projevovat větší zájem. Jevelmi zajímavé sledovat, jak se politické změnyprojevují. V roce 2015 skončilo dlouhé obdobívlády dynastie Kirchnerů, když prezidentskévolby překvapivě vyhrál liberál a podnikatelMauricio Macri. Za rok se mu podařilo prosaditvelmi důležité změny, které komentátoři ozna‑čují za ekonomickou obrodu.

Proč jsou Marciho reformy tak významné?Ekonomický model Argentiny neměl ve světěobdoby. Ještě v nedávné minulosti napříkladexistovalo několik oficiálních kurzů vůči do‑laru. Samozřejmě tak bujel černý trh. Dovoznílicence se přidělovaly bez jasně daných pravidela vytvářelo se silně prokorupční prostředí. Ten‑to bizarní systém se novému prezidentovi daříměnit. Jeho reformy jdou správným směrema české firmy by tento region měly sledovat.

Ve kterých oborech?Nová argentinská vláda chce urychleně řešitkatastrofální energetickou situaci země. Tapotřebuje nové zdroje i modernizaci přenosovésoustavy. Zaměřuje se hlavně na obnovitelnézdroje, především solární a větrnou energii.Modernizovat se bude infrastruktura, třebapříměstské železnice. V příštích osmi letechse na ně vynaloží až 14miliard dolarů. Velkéinvestice jsou v plánu i v těžebním průmyslu.Argentinská vláda chce stejně jako Brazílieposílit konkurenceschopnost vlastního průmy‑slu, na to bude potřebovat kvalitní technologie.ČR zdemá velmi dobré jméno vmnoha oborech,na kterémůže dobře navazovat, v historii zdeslavily úspěchy české stroje a technologie v ener‑getice. Pokud se novéMarciho vládě podaří udr‑žet nastolený trend, bude Argentina pro expor‑téry zemí velkých příležitostí. Záleží namnohaokolnostech, mimo jiné na kondici jejího většíhosouseda. Jestliže však země samby a tanganajdou společný rytmus, mohou se do budoucnastát silným ekonomickým hráčem.

1. Argentinci jsou mimořádně sebevědomým náro‑dem (to platí i pro jednotlivce). V případě obyvatelhlavního města toto přechází pro nepřipravenéhonávštěvníka až do nesnesitelnosti. Čím dříve se s tímvyrovnáte, tím lépe.

2. Pokud hovoříte španělsky, máte zásadní výhodu.Pokud ne, nejvhodnější je angličtina, nikoliv portu‑galština. Musíte ale počítat s tím, že mimo BuenosAires je znalost angličtiny až mizivá.

3. Váš konkurenceschopný produkt je samozřejmos‑tí. K uskutečnění obchodu je však zpravidla nutnýi osobní vztah se zákazníkem. Tuto vazbu je třebacíleně dlouhodobě budovat.

4. K obchodu patří setkávání při služebních obědechči večeřích. V pokročilé fázi následují návštěvyv rodinách, mimo předmět jednání je užitečné se přihovoru orientovat ve sportu, v náboženství (argen‑tinský papež) a v politice.

5. Velmi citlivým tématem jsou Falklandské ostrovy.Když na ně přijde řeč, zásadně je nazývejte Malvíny.V žádném případě nevyjadřujte podporu britsképřítomnosti na ostrovech, ačkoliv 99,9 procentaobyvatel Malvín je pro zachování britské příslušnos‑ti. Pokud nejste ve vysloveně důvěrném vztahu, jenevhodné hovořit o dřívějších argentinských vojen‑ských diktaturách.

6.Mezi jednotlivými firemními kulturami jsou velkérozdíly. Některé firmy jsou řízeny takřka na úrovniamerických korporací, jiné jsou autokraticky vedenyjediným člověkem (majitelem), který rozhoduje úplněo všem a často velmi subjektivně.

7. Jsou zásadní rozdíly mezi životem v Buenos Aires,v Andské oblasti, v Patagonii či na severu země. Čímdále od hlavního města, tím se život více blíží staré‑mu koloniálnímu pojetí, kdy čas neznamená žádnouvýznamnější hodnotu.

8. Chovejte se k zákazníkovi jako k partnerovi,jste na jedné lodi. Respektujte jeho požadavky,byť se vám mohou zdát občas neúčelné, zbytečnéči z hlediska užitných hodnot vašeho produktu ažkontraproduktivní.

9. S narůstající vzdáleností od hlavního města sesnižují nároky na „dress code“. Vy však začněte vždyv dobrém oblečení. Podstatná je kvalita bot, podleokolností samozřejmě můžete posléze ubírat.

10. Buďte velmi trpěliví. Váš partner musí po uzavře‑ní kontraktu podstoupit dlouhou, klikatou a časověnezaručenou byrokratickou cestu, na jejímž konci jedevizový příděl a následné uskutečnění dovozu.

desatero pro obchodovánís argentinou

12

Pohled na region


Peru je puma Latinské Ameriky, Brazíliea Argentina její probouzející se obřiJe stále více příkladů firem, které mají v LatinskéAmerice větší projekty v energetice, dopravníinfrastruktuře, letectví, ale i IT službách.

Z hlediska přístupu na trh a podmínekpro podnikání jsou země, o kterýchpojednává toto číslo Českého expor‑téra, značně odlišné. Jaké jsou tedy

hlavní rozdíly mezi těmito ekonomikami?Jaký mají české firmy smluvní rámec proobchod s Peru, Argentinou i Brazílií? Ve kte‑rých sektorech jsme aktuálně v těchto zemíchnejaktivnější?Peru je díky svému dynamickému růstu HDP

(dlouhodobě okolo 4 procent) někdy ozna‑čováno za pumu Latinské Ameriky, zatímcoekonomiky Brazílie i Argentiny poslední létaklesají nebo stagnují. A zvláště Brazílie býváčasto nazývána spícím obrem. I přes nepřílišoslnivé ekonomické výsledky jsou však Brazí‑lie a Argentina pořád významné trhy, nakonecobě země jsou členy skupiny nejsilnějšíchekonomik G20. Za poslední roky argentinskávláda navíc zrušila celou řadu omezení, sekterými se museli exportéři potýkat.

různě tvrdé exportní bariéryPoložíme‑li si otázku, kam je jednoduššívyvážet, odpověď je ale stále celkem nasnadě.Region lze rozdělit podle otevřenosti trhůna země Tichomořské aliance s otevřenýmiekonomikami (Mexiko, Kolumbie, Peru,Chile) a na straně druhé pak země Mercosu‑ru (Argentina, Brazílie, Uruguay, Paraguay,Venezuela), kde převládají spíše protekcionis‑tické tendence.Pro lepší představu se podívejme na tabul‑

ku dole, která srovnává pozice Peru, Argen‑tiny a Brazílie v žebříčcích Světové banky(Doing Business), Světového ekonomickéhofóra (konkurenceschopnost) a podle klasi‑fikace OECD míry teritoriálního rizika (7 jenejrizikovější stupeň). Zejména žebříčekSvětové banky vypovídá mnohé o podmín‑kách pro podnikání a sleduje mimo jiné, jakdlouho trvá založení firmy nebo jaké jsouv dané zemi pracovněprávní předpisy.Další aktuální výhodou na straně Peru je

fakt, že má s EU od roku 2013 prováděnou Do‑hodu o volném obchodu (společně s Kolumbiía letos přistoupivším Ekvádorem). V případěvývozu českého průmyslového zboží do Perulze již nyní většinu vyvézt bez cel. Zbývajíněkteré vybrané tarify na automobily, chlad‑ničky, zbraně a skleničky (asi 15 % celkových

tarifů). Vše lze jednoduše ověřit podle HS kóduvašeho výrobku na http://madb.europa.eu/. Na‑víc dohoda zlepšila i přístup k trhu se službamia k veřejným zakázkám, zabývá se i fytosani‑tárními předpisy nebo uznává některá země‑pisná označení zemědělských výrobků.Je ale pravda, že i v obchodě s Argentinou

a Brazílií se snad také blýská na lepší časy.Znalci vědí, že vyjednávání mezi EU a Mer‑cosurem, s určitými přestávkami, trvá užod roku 1999. V roce 2004 bylo přerušenokvůli neshodě ohledně některých otázekv průmyslu a zemědělství. V roce 2010 došlok jejich obnovení díky dohodě na vzájemnýchústupcích týkajících se zahrnutí automo‑bilového sektoru (jak vozidel, tak i jejich

Perspektivním oborem z hlediska exportu pro českéfirmy je například strojírenství. Foto: HN – Lukáš BíBA

Matyáš Pelantvedoucí oddělení Amerik,

odbor zahraničně ekonomických politik II,Ministerstvo průmyslu a obchodu

[email protected]

součástek) a připravenosti uzavřít dohoduo vládních zakázkách (tyto zakázky předsta‑vují hodnotu okolo 30 mld. dolarů; očekáváse jejich významný růst).S novou argentinskou vládou v roce 2015

došlo k pozitivní změně dynamiky ve vyjed‑návání. V týdnu od 20. března tohoto rokuproběhlo další vyjednávací kolo a všechnyzdroje naznačují vůli Mercosuru dohodu s EUuzavřít. Hovoří se o tom, že k významnémuposunu by mohlo dojít už letos. Nechme setedy, snad příjemně, překvapit. Dohoda byneměla řešit jenom tarify, ale i přístup k trhuse službami, již zmiňované veřejné zakázkynebo by měla přinést zjednodušení celníchpostupů (což je v případě Brazílie i Argentinyze strany firem často uváděná překážka).Mimo to má Česká republika s Peru, Ar‑

gentinou i Brazílií velmi solidní bilaterálnísmluvní základnu. V případě Peru zmiňmeDohodu o ochraně investic, o hospodářskéa průmyslové spolupráci nebo memorandao porozumění mezi ministerstvy obranya ministerstvy životního prostředí obou zemí.V případě Argentiny se jedná zejména o Do‑hodu o ochraně investic či o hospodářskéa průmyslové spolupráci. Brazílie a ČR pakmají asi nejširší smluvní základnu: smlou‑va o zamezení dvojího zdanění, vědecko‑‑technické spolupráci, spolupráci v obraněnebo hospodářské a průmyslové spolupráci.

které sektory mají největší exportní šanci?Podíváme‑li se na uvedené dohody ze sekto‑rového hlediska a z pohledu akcí v letošnímroce (veletrhy, mise nebo další projekty),vyjdou nám jako sektory, kde jsou českéfirmy nejaktivnější, technologie životníhoprostředí, obrana, dopravní infrastruktura,

Země Doing Business 2017 Globálníkonkurenceschopnost2016–2017 (WEF)

Teritoriální rizika(dle konsenzu OECD)(leden 2017)

Peru 54. 67. 3

Argentina 116. 104. 6

Brazílie 123. 81. 5

Podmínky pro podnikání v latinskoamerických zemích

13

Pohled na region


zdravotnické technologie, letectví, těžebnítechnologie, energetika nebo strojírenství.Tomu odpovídá i poptávka firem po akcích

s podporou státu. Uveďme několik příkladůakcí z následujících měsíců: v Peru se jižv květnu uskuteční speciální seminář k obran‑ným technologiím a letectví při příležitostiveletrhu SITDEF, v Brazílii se začátkem dubnauskuteční veletrh z oblasti obranných techno‑logií LAAD v Rio de Janeiru (podpora z pro‑jektu NOVUMM) nebo účast na zdravotnickémveletrhu Hospitalar v Sao Paulu, v Argentiněpak v květnu proběhne těžařský veletrh ARMI‑NERA s účastí českých firem.Ve dnech 23.–24. března pak navíc Argen‑

tinu navštívil v doprovodu firem ze sektoruobrany a dopravy náměstek ministra průmy‑slu a obchodu Vladimír Bärtl. Jeho jednáníse týkala i energetiky. V červnu by se v Prazeměla uskutečnit incomingová mise z oboruletectví za účasti zástupců firem a institucíz Peru, Brazílie i Argentiny.Je pravda, že většina obchodu ČR s regio‑

nem se realizuje v rámci globálních hodnoto‑vých řetězců. V případě Brazílie a Argentinyse jedná hlavně o automobilový sektor.Významný je také nepřímý obchod přes dalšízemě EU. Je ale stále více příkladů firem, kte‑

ré mají větší projekty v energetice, dopravníinfrastruktuře, letectví, ale i IT službách.

tradice v regionuV energetice a průmyslu je tradice českýchtechnologií v regionu, hlavně v Argentiněa Brazílii, větší, než bychom si mohli myslet:Los Reyunos, Güemes, Luján de Cuyo, RíoTurbio v Argentině nebo Bariri, Nutepa,Ibitinga či Jorge Lacerda v Brazílii. To jsoupříklady některých dodávek elektrárenze 70. a 80. let minulého století.Historicky Československo sehrálo význam‑

nou roli při industrializaci regionu napříkladv podobě výstavby elektráren a dodávekprůmyslových zařízení. Zatímco české turbínyse v posledních letech vrací do regionu (Chile,Mexiko, Kolumbie i Peru), Argentina i Brazíliena svůj comeback teprve čekají.Závěrem mi dovolte krátkou výzvu: určitě

rádi uslyšíme o vašich aktuálních projektechnebo záměrech nejen v těchto latinskoameric‑kých zemích, ale i o překážkách, se kterýmise v oblasti přístupu na trh v těchto zemíchsetkáváte. Jak jsme výše ukázali, nástrojůk řešení řady otázek je více, a to na úrovnispolečné obchodní politiky Evropské uniei na úrovni bilaterální.

V energeticea průmyslu jetradice českýchtechnologiív regionu, hlavněv Argentiněa Brazílii, větší,než bychom simohli myslet.

Česká banka pro český export

Česká exportní banka, a.s.l plně ve vlastnictví českého státul jeden z pilířů proexportní politikyl poskytuje exportní financování

zejména v rizikovějších teritoriíchl klienty banky jsou čeští vývozci

bez ohledu na velikost obratu

Ratingové hodnoceníStandard and Poor’s AA-Moody’s Investors Services A1

Produktyl Předexportní úvěryl Dodavatelské úvěryl Zárukyl Odkup vývozních pohledávekl Financování investic v zahraničíl Odběratelské úvěry

www.ceb.cz

Česká exportní banka, a.s., Vodičkova 34, 111 21 Praha 1, Česká republika,tel.: +420 222 843 111, e-mail: [email protected], fax: +420 224 226 162

HN051598

Inzerce

14

Na cestě


V Brazílii se obchody uzavírají všude,připravte se na divokou jízduPři podnikání v Latinské Americe musí být cizinci připravenina to, že se mohou dostat do zvláštních situací, které jsouz hlediska jejich vlastní kultury až příliš důvěrné.

Brazilci se rádi tváří, že jsou vašiminejbližšími přáteli. Lidem, s nimiž seprávě seznámili, ale chystají se s nimiuzavírat obchody, se rádi svěřují, na-

příklad se svými mimomanželskými sexuálnímieskapádami. Vysílají tím podprahovou zprávu,že s vámi uzavírají obchod, protože vám důvěřu-jí jako někomu z rodiny.Jenže lidi z chladnějšího pásma – z hledis‑

ka počasí i osobních vztahů – může uvádětdo rozpaků, když vás potenciální obchodnípartner vyzve, ať ho doprovodíte na toaletu.Tam se postaví k sousednímu pisoáru a budepřitom celou dobu probírat obchodní dohodu,jako byste seděli u jednacího stolu. A zatím‑co budete mluvit a vykonávat potřebu, budek vám mít obrácenou hlavu. Muži v tropic‑kých zemích se obvykle sbližují způsobem,který je na severní polokouli považovánza příliš důvěrný.Další situací, ve které se zcela jistě ocitne

každý, kdo se snaží v Brazílii podnikat, je po‑zvání na večeři domů k místním partnerům.Žádná dohoda se neuzavře bez toho, abysteji ještě podrobněji neprojednali v domácímprostředí, nepodpořili alkoholem a spoustoutropického jídla, se služebnictvem v unifor‑mách a manželkami pod vrstvami make‑upua ověšenými šperky, přesně jako v Esmeral‑dě nebo jiné latinskoamerické telenovele.K celému procesu prostě neodmyslitelně patřítaké nutnost předvést – zvláště pak cizinci –,že finančně úspěšní Brazilci vedou modernía luxusní život, nijak odlišný od životů Ameri‑čanů. Status je v této části světa vším.V Argentině a Peru se obchodní večeře

většinou odehrávají v restauracích. Mimo me‑tropoli Buenos Aires je velmi neobvyklé zvátobchodní partnery na oběd, protože většinalidí obvykle obědvá doma. Vegetariánství mo‑hou Argentinci považovat za slabost, protožezdejší červené maso je svou kvalitou vyhláše‑né po celém světě.Ve všech třech zemích je normou jíst a kon‑

verzovat velmi dlouho. Pokládá se za nezdvo‑řilé začít večeři hovorem o byznysu, protoočekávejte zdvořilostní konverzaci o tri‑viálních tématech před tím, než se dostaneteke skutečnému důvodu vaší schůzky.Připravte se na to, že večeřet budete hodně

pozdě. Pozváni sice budete na devátou večer,

V Argentině a Peru se obchodní večeře většinou odehrávají v restauracích. Foto: ReuteRs

Fabiano Golgošéfredaktor webového portálu

www.madeinfavela.com

ale klidně můžete začít jíst až o půl jede‑nácté. Jednání ve firmách obvykle začínajívčas, přičemž 10 minut je přijatelné zpož‑dění. Ovšem osobní setkání mají velmi volnýčasový rámec. Váš protějšek může přijít ažo 40 minut později, aniž by cítil potřebu sevůbec nějak omlouvat.Argentinci ve vedoucích funkcích jsou

zvyklí na dlouhý pracovní den, který častotrvá až do pozdního večera. Obchodní schůz‑ka v osm večer není v Argentině nic neob‑vyklého. Buďte dochvilní, ale připravte se, žena svého partnera můžete čekat i 30 minut,zvláště pokud jde o důležitou osobu. Kdyžjste pozváni na obchodní schůzku ke svémupartnerovi domů, sluší se v Argentině poslathostitelce květiny nebo sladkosti. Peruáncipak ocení například zahraniční parfém a kvě‑tiny do vázy.

připravte se na tanecNení nijak nezvyklé, že váš brazilský partnernabídne mužům, kteří se podílejí na transak‑

ci, noční výlet s návštěvami svých oblíbenýchcall girls a striptýzových klubů. Ženy ze za‑hraniční skupiny zase určitě vyrazí na nákup‑ní jízdu.Rovněž očekávejte, že vás na veřejnosti

hostitel obejme kolem krku a ramen, že vásběhem vycházky popadne za ruku, jinými slo‑vy, že bude soustavně narušovat váš osobníprostor. A připravte se na tanec, protože vásurčitě vezme, abyste se podívali, jak nějaká„mulatka“ kroutí zadkem při sambě.V Argentině hraje „řeč těla“ ve vztazích dů‑

ležitou roli. Poplácání po ramenou je znakempřátelství. Rozmáchlá gesta začínající podbradou a končící až na vrchu hlavy znamenají„nevím“ nebo „nezajímá mě to“. Klepání palceo ukazováček pak vyjadřuje „rychleji“ nebo„mnoho“.Dobrá témata ke konverzaci jsou fotbal,

historie, kultura, domov a děti. Vyhýbejtese naopak Perónovu období, náboženstvínebo válce o Falklandské ostrovy. Ostatněnikdy neříkejte Malvínám, jak je nazývají

Na cestě

Argentinci, Falklandy. Je možné chválitEvitu, ale nikoliv film o ní s Madonnouv hlavní roli.Peruánci jsou velmi konzervativní a ka‑

tolicky orientovaní, není neobvyklé, že sepokřižují, když míjejí kostel, nebo že žádajío požehnání obchodu pomocí křesťanskémodlitby. Mezi obyvatelstvem v méněrozvinutých částech Peru a tamní měst‑skou střední třídou jsou velké rozdíly. Nenízáhodno očekávat od vašich obchodníchpartnerů hlubokou znalost odlehlých částíPeru nebo domorodců. Můžete se dokoncesetkat s negativními komentáři o chudéa nemoderní části společnosti. Socialistickýprezident Evo Morales není u bohatší vrstvypříliš oblíben.V celé Latinské Americe a především u star‑

ších lidí jsou velice důležité tituly. V Bra‑zílii se často oslovují titulem doktor neboplukovník i osoby bez univerzitního vzdělání.Většina Hispánců má dvě příjmení – prvnípo otci, druhé po matce.Brazilci jsou pyšní na svoji hudbu, tak‑

že byste měli zmínit, že styl bossa nova jefantastický a píseň Girl from Ipanema zasemistrovské dílo, které oblétlo celou planetu.V každém případě byste měli vědět, že Pelé je

lepší než Messi, Masopust a hlavně Marado‑na – protože fotbal je pro každého Brazilcebez výjimky důležitý. A rozhodně v hovorunezmiňujte výsledek 1:7 s Německem při po‑sledním Světovém poháru. To bylo brazilské11. září.Naučte se říkat „oi“ (ahoj) a „linda“ (úchvat‑

ná, především manželce a dceři byznyspart‑nera). A nezapomínejte na to, že Brazilcinemluví španělsky. Jsou na to velice citliví.Nijak moc se nezajímají o to, co se děje u je‑jich latinskoamerických sousedů.Když Brazilci jednají s cizinci, automaticky

se k nim chovají lépe než při jednání s míst‑ními. Mají v sobě fascinaci lidmi z jinýchzemí a chovají se k nim vstřícně (výjimkouje Argentina, vzhledem k fotbalu a historic‑kému soupeření, které je stále živé), tatomíra důvěry vůči investorovi ze zahraničíje výhodou. Argentinci jsou méně otevření,k cizincům často spíše podezřívaví. Peruáncizase zpravidla vnímají Evropany a Američanyvelice pozitivně.Podnikání v Brazílii má rodinný rámec.

Nejenže s největší pravděpodobností zjistíte,že všichni ředitelé jsou pokrevní příbuznínebo dávní přátelé, ale sami se také stanetečestnými členy tohoto klanu.

Ujistěte se, že vše je legálníPo těchto rituálech už může být smlouvauzavřena velmi rychle, hned příští den, bezdlouhého rozebírání nebo rozmýšlení. Roz‑hodnutí padne na základě sympatií a vyhlídekna zisk. Brazilci jsou obvykle velmi pozitivnía snadno uvěří, že se úspěch dostaví.Argentinci jsou zase tvrdí vyjednavači, sle‑

vy nedávají snadno. Dobré vztahy s obchod‑ními protějšky vyjednávání zkrátí. Uzavíránísmluv s nimi je zdlouhavé a smlouvy detailní.A je třeba mít vše písemně. Místní kontaktyjsou nezbytné především k překonání tamníbyrokracie. Peruánci tak tvrdí nejsou, alečasto potřebují k uzavření obchodu hodněčasu. Během obchodních schůzek udržujteklidné vystupování a oční kontakt s partnery.Při uzavírání obchodů s Peruánci, Argentinci

i Brazilci buďte připraveni na uvolněné, osobnía dlouhé vyjednávání. Ujistěte se o legálnostivšeho, co se vztahuje k vašemu byznysu, pro‑tože vaši obchodní partneři nemusí dělat všezcela legálně a mohou počítat s úplatky nebochybějícím státním dozorem. Najměte si nezá‑vislého místního právníka, který prozkoumávšechny aspekty vašeho obchodu a smlouvyještě před tím, než je uzavřete. A připravte sena „jízdu“ plnou adrenalinu.

Česká exportní banka podporujevývoz tuzemských firem do zahraničív celé řadě oborů. Mezi nimi nechy-bí ani letecký průmysl, který je velmiperspektivní a zároveň zažívá ne-bývalý rozvoj. Tento boom vycházíi z dlouholeté tradice, kdy napříkladse společností AERO VodochodyAEROSPACE spolupracuje ČEB jižod roku 2007, kdy se jednalo nejprveo financování civilních vrtulníků Sikor-ski S76 do USA, dále se podporovalprojekt vývoje a výroby náběžné hra-ny křídla letounu Bombardier CSeriesa aktuálně mezi poslední projektypatří vývoj a výroba 4 sekcí letounuKC-390 pro brazilskou společnostEmbraer.

Podpora českých firem působí-cích v leteckém průmyslu je jednouze strategických priorit České ex-portní banky. Vytvářejí se tím novápracovní místa, pomáhá se při vývojitechnologií a produktů a ve finálních

výrobcích se zrcadlí vysoká přidanáhodnota a unikátní české know--how. „Specialitou České exportníbanky jsou právě zkušenosti ob-chodních týmů v rizikovějších teri-toriích, kde z těch nedávných bychrád zmínil loňský export dvanáctipodzvukových bitevníků L-159 Alcado Iráku. Jsme velmi hrdi, že jsmefinancovali export do tohoto regio-nu, a dále bych rád připomněl, žeumíme vyvážet letadla i komponen-ty i do zemí bývalého Sovětskéhosvazu na Blízký východ či do JižníAmeriky“ uvádí Karel Bureš, gene-rální ředitel ČEB.

Česká exportní banka umínabídnout potřebná komplexní řešenípro potřeby leteckého průmyslu.V tomto segmentu má unikátnípostavení a řadu zkušeností, kterézískala na úspěšných projektech,jejichž objem přesahoval 28 miliardkorun.

ČEB poskytuje záruky nebofinancování výroby pro vývoz aťse jedná o části nebo kompletníletouny, montáže celků, technologiepro letecký průmysl a investice dovývoje leteckých komponentů nebojednotlivých částí letounů.

Předností spolupráce s Českou ex-portní bankou v oblasti leteckého prů-myslu je zejména individuální přístupke každému klientovi i obchodnímupřípadu, pružnost ve strukturovanémfinancování přizpůsobené konkrétnímobchodům, unikátní znalosti v těchnejnáročnějších zahraničních zemíchmimo EU. Financování českých ex-portérů se uskutečňuje bez ohleduna objem vývozního kontraktu, posky-továno je široké spektrumdoplňkovýchproduktů a nechybí ani konzultacea poradenství související s financová-ním vývozu, zejména v oblasti zajiště-ní úvěrů. S Českou exportní bankouse do zahraničí letí nejbezpečněji!

HN051599

Česká exportní banka „letí“ do zahraničíAdvertorial

16

Krátce ze světa


setkání českých výrobců s nákupčími německých firemJiž sedmé setkání českých výrobců s nákupčími významných německých firem proběhne 16. května 2017 ve Vědeckotechnickém parkuv Plzni. V rámci akce Sourcing Day Tschechien 2017 je organizuje agentura CzechTrade ve spolupráci se svým německým zastoupenímv Düsseldorfu a Spolkovým svazem materiálového hospodářství, nákupu a logistiky (BME).CzechTrade v rámci předem definovaných kategorií vyhledá potenciální české dodavatele. Nákupčí na základě vyplněných firemních

profilů vyberou ty nejvhodnější, které CzechTrade následně na akci přizve. Zástupci tuzemských podniků budou mít příležitost hovořitindividuálně s nákupčími významných německých firem o konkrétních kooperačních nabídkách.Sourcing Day v Plzni je tradičně zaměřen na dodavatele ve strojírenství, automobilovém, elektrotechnickém a leteckém průmyslu. Letos

CzechTrade plánuje řadu podobných setkání s nákupčími nejen z Německa, ale i z Velké Británie, Švédska, Francie, Španělska či Brazílie.

Indický jih zápasí se suchem – české firmy nabízejí řešeníStáty jižní Indie a především Karnataka a Tamilnádutrpí v posledních letech palčivým nedostatkem srážek,kvůli kterému se regionu nedostává vody, zvláště v ob‑dobí do příchodu monzunů na konci května. Současnásituace nahrává možnosti prezentovat šetřiče vodyvyráběné brněnskou firmou Watersavers. Její obchodnízástupce prezentuje v Bengalúru výrobky firmy a jednájak s vládními činiteli, tak s developery a dalšími velko‑odběrateli vody, jako jsou hotely, nemocnice nebo velképodniky.Nedostatek vody svedl i oba státy k Nejvyššímu soudu,

který rozhodl o povinnosti Karnataky upouštět vodnídílo na řece Kávéri a zásobovat tak spotřebitele a země‑dělství ve státě Tamilnádu. Rozhodnutí soudu následova‑lo po nepokojích, které vyvolalo obyvatelstvo Karnatakyve snaze uchovat si zdroje vody pro vlastní potřebu.Současná situace opět spěje do krizové fáze, jelikož

stav vody v nádržích klesl pod úroveň, která by umožňo‑vala naplnit příkaz soudu k upouštění 2000 kubickýchmetrů vody za sekundu k využití ve státě Tamilnádu.V samotné Karnatace se nedostatek vody projevuje dlou‑hodobě v hlavním městě Bengalúru, turisty velmi navště‑vovaném Maisúru a dalších 15 městech a 800 vesnicích.

Šance pro české firmyna ruském agrárním trhuSpolupráce s Ruskem v agrární oblasti začíná měnit svoupodobu – od čistého dovozu se zájem přesouvá k lokaliza‑ci výroby či joint ventures, jejichž produkce je určena promístní trh.Rusko chce kromě objemu produkce zvýšit také efektiv‑

nost celého odvětví. Vytklo si za cíl, aby se na jeho územívyráběly z místních surovin potraviny, které se budou dálvyvážet, třeba do Číny či arabského světa.Za této situace se českým podnikům nabízejí následu‑

jící formy spolupráce – dodávky technologií, předáváníknow‑how, školení odborníků, pomoc s optimalizacívýrobních procesů atp.Šance na uplatnění jsou také u krmiv, speciálních

výživových směsí, semenářství, genetiky, veterinárníchléčiv, potravinářských přísad. Perspektivní je rozvoj zpra‑cování masa, mléka a dalších surovin, stavba skleníků,skladů, logistických center atp. Všechno jsou to obory,ve kterých jsou české firmy zkušené a mají co nabídnout.CzechTrade i Ministerstvo zemědělství ČR jsou připrave‑ny nabídnout podnikům na složitém ruském trhu aktivnípomoc a podporu.

Regionální zprávy vedoucí/ředitelé zahraničníchkanceláří CzechTradu

[email protected]

Šancí pro české firmy v Rusku jsou například dodávky technologií. Foto: shutterstock

Státy jižní Indie trpí v posledních letech nedostatkem srážek. Foto: shutterstock

17český exportér duben 2017, číslo 03

České firmy, jděte do ruských regionů.V Moskvě je draho a velká konkurenceRuský trh pro exportéry už několik let zamrzá a je třebanajít nové cesty pro české firmy. Experti radí větší spoluprácis místními výrobci a expanzi mimo Moskvu.

Klesající rubl a sankce vůči Rusku užčtvrtým rokem omezují význam rus‑kého trhu pro české exportéry. Jenžei přes toto zpomalení činí český

vývoz do Ruska stále 75 miliard korun ročně,a v lednu dokonce vzrostl o 30 procent. Expor‑téři i banky věří, že to nejhorší už má českývývoz do Ruska za sebou a že teď naopak tentotrh znovu začíná pro české firmy představovatvelkou příležitost. Vydavatelství Economiaproto uspořádalo na konci března Kulatý stůlo obchodu s Ruskem, kde debatovali předsta‑vitelé exportérů, bank, úvěrové pojišťovnyi ministerstva zahraničí. Shodli se na tom, žeexport do Ruska se po propadu z minulých letopět zvedá a že by bylo pro Česko velmi nevý‑hodné nechat dovoz do Ruska zmrznout.„Pokud se chcete v Rusku ucházet o veřejné

a komunální zakázky, musíte prokázat, žena zboží, které dodáváte, se z 30 procent v ná‑kladech podílí ruské firmy, musí být vyrobenov Rusku. Je to reakce na sankce, chce tak býtsoběstačnější,“ upozornil specialista export‑ního financování Sberbank Petr Fiala. „Ruskotak říká: Pokud k nám chcete dovážet, tak ano,ale vyrábějte to zčásti přímo u nás. A tady jepotenciál pro české firmy a investory, případněspolečné podniky českých firem s jejich ruský‑mi partnery. Tímto způsobem může dále českýobchod proudit do Ruska,“ nastínil Fiala.

pro česko je velmi zajímavý letecký průmyslMarek Dlouhý, místopředseda představenstvaúvěrové pojišťovny EGAP, upozornil, že když

Pro české firmy by jednu z nejzajímavějšíchpříležitostí mohl znamenat civilní leteckýprůmysl. „Česko má celý hodnotový řetězec:výrobu letadel, řízení letišť, výstavbu, mo‑dernizaci. To vše můžeme Rusku nabídnout.A požadavek lokalizace tlačí na to, aby pří‑padný investor skutečně našel domácí sílu provýrobu. Pro české firmy je to sice náročnější,ale může jim to zároveň dát silnější postavení

Zleva: Martin Ďurina, Martin Tlapa, Petr Fiala, Marek Dlouhý a moderátor Ondřej Soukup.Foto: toMáš tesař

Zuzana Keményováredaktorka Hospodářských novin

[email protected]

nou strategií je asi snaha jít více do oblastímimo Moskvu. Regiony v Rusku se velmi liší,máte oblasti, které jsou na úrovni vyspě‑lých zemí OECD, a máte oblasti, které jsouna úrovni rozvojových zemí. Ekonomickérozdíly jsou ohromné,“ podotkl Tlapa.V Moskvě je podle něj navíc ohromná kon‑

kurence a celkově nastavení cen za otevřenípobočky a dalších věcí je velmi nákladné.„To jsou všechno argumenty pro to, jít vícdo regionů. Snažíme se ekonomicky podporo‑vat české firmy, aby se vydaly dál,“ upozornilTlapa.Například Škoda Doosan si jako výrobce

parních turbín našla v Rusku zajímavouobchodní spolupráci. Nemá sice zájem pro‑razit přímo do vnitřního Ruska, ale nacházísi ve federaci partnery a s nimi hledá spo‑lečné uplatnění na třetích trzích. „Je to jinýpohled na věc, kdy využíváme obrovskou síluvelkých ruských firem získávat kontraktyv dalších zemích. Velmi zajímavá teritoriajsou například Jordánsko či Vietnam, kdenám Rusové pomáhají otevřít další dveře,“naznačil cestu Martin Ďurina, vedoucí finan‑cování ze Škody Doosan.

Ve Škodě Doosan využíváme obrovskou sílu velkýchruských firem. Otevírají nám dveře na třetí trhy, jakojsou Jordánsko či Vietnam.

Obchod s Ruskem – Kulatý stůl HN

lokální měna oslabí tak, jako se tomu stalov Rusku, nákupy a investice v dané zemi jsoufinančně výhodnější.„Ale to prostředí administrativních pře‑

kážek je složité, a když se v něm rozhodnetepodnikat, musíte mít místní spolupracovníkyi know‑how. Pak to může vyjít,“ zdůraznilDlouhý.

na trhu. Možná je to nový trend a výzva pročeské firmy, aby si našly subdodavatele a bylyi silnější v nabídkách,“ podotkl Martin Tlapa,náměstek ministra zahraničních věcí.

české firmy by měly jít více do regionůAž 40 procent českého exportu směřujedo Moskvy a zbytek jde do regionů. „Správ‑

18

Odvětví byznysu


Čeští skláři, nábytkáři a textiláci jsouv zahraničí opět velkou konkurencíSklárnám se vyplácí inovace, nábytkářům originalita, a textilkydokonce uvažují o exportu do Číny. Důvod, proč se některýmfirmám z oboru začalo opět dařit? Neohlížely se za zašlou slávou.

V porovnání se strojírenstvím či au‑tomobilovým byznysem je v Českutakzvaný lehký průmysl, předsta‑vující hlavně sklářské produkty,

nábytkářství či textilní výrobu, exportnípopelkou. Tedy srovnáváme‑li utržené mili‑ardy v zahraničí. Přitom však jde o odvětví,která jsou vysloveně proexportně zaměřená,v zahraničí jsou značky z těchto oborů známéještě z dob před 30 lety a hlavně prošla výraz‑nou restrukturalizací.Především některé významné sklárny

a textilky původně zkrachovaly. O je‑jich vzkříšení pochybovali i odborníci.A ve výrazný vývoz skla, textilu a nábytkuna konkurenční trhy věřili snad jen snílci.Prvotní privatizace firem z těchto odvětvítotiž nepatřily k nejúspěšnějším a mladénově vzniklé společnosti potřebovaly časna upevnění pozic na tuzemském trhu,natož v zahraničí.„Třeba ve sklářství byl problém v tom, že pr‑

votní privatizace se odehrávaly bez kapitálu.Teprve tak před necelými deseti roky museli

noví zájemci o sklárny zainvestovat a zača‑li se o své investice starat. Chtěli vloženépeníze zpět, a proto museli vydělávat,“ míníJaroslav Seifrt, viceprezident Asociace sklář‑ského a keramického průmyslu ČR.

Nejvíc v zahraničí trží textiláciPodobné dějství se odehrávalo i v textilníma částečně i nábytkářském byznysu. Seifrt sekolem českého skla, které prý ne náhodou mápřívlastek rodinné stříbro, profesně pohybuje52 let. Ještě nedávno byl ředitelem poděbrad‑ské sklárny Crystal Bohemia, nyní je ve svých73 letech členem dozorčí rady firmy. Srovnánísklářství za socialismu a nyní odmítá.„Změnilo se sklářství jako takové. Hlavní

objemy tržeb dělají výrobci plochého skla prostavební a automobilový průmysl, zatímcopřed třiceti roky vévodilo užitkové sklo,“ tvrdíSeifrt. Podobné je to i s vývozem. Napříkladv roce 2015 se z Česka vyvezlo ploché skloskoro za 15 miliard korun, zatímco užitkovésklo ani ne za polovinu této sumy, přesnějiza sedm miliard.

Marcela Honsová[email protected]

Foto: Preciosa

Podle Seifrta se sklářství změnilo hlavněv tom, že v oboru pracuje třetina z původ‑ního počtu lidí. Důvodem je nárůst strojnívýroby na úkor ruční práce. Obdobná situaceje i v textilním a nábytkářském byznysu.„Ovšem užitkové sklo je stále dobrý vývozníartikl,“ tvrdí viceprezident Asociace sklářské‑ho a keramického průmyslu.Z celkových 40 miliard tržeb dosáhl loni

export skla skoro 35 miliard korun. Lépe codo absolutních čísel si stojí nábytkáři a texti‑láci. V roce 2016 představoval vývoz nábytku92 miliard a export textilních produktů skoro111 miliard korun.

Hitem mezi skláři je íránský trhNapříklad sklárna Crystal Bohemia, kteráse specializuje na olovnatý křišťál, vyváží90 procent produkce, hlavně nápojové skloa dárkové předměty, do celého světa – nej‑úspěšnější je na trzích USA, Japonska,Austrálie a Íránu. „Poslední tři roky vyvážejívšechny české sklářské fabriky do Íránu,“ tvr‑dí Seifrt, podle něhož se nelze ve sklářském

19

Odvětví byznysu


byznyse ohlížet nebo srovnávat. „Všechno semění. Musí se inovovat,“ prohlašuje rezolutně.Třeba Crystal Bohemia inovuje každoročně

tak 50 procent výroby, na zahraniční trhy na‑bízí nové tvary a dekory. „Chce‑li česká firmav zahraničí uspět, musí mít vlastní inovaci,mít výrobek, kterým je schopna konkurovatve světě cenou, kvalitou a dodacími termí‑ny,“ tvrdí viceprezident Asociace sklářskéhoa keramického průmyslu.Jednou z mnoha nových malých tuzem‑

ských skláren, která ovšem vychází z českésklářské tradice, je třeba firma WranovskyCrystal s ročním obratem kolem 25 milionůkorun. Její majitel Josef Wranovský začínalve známé společnosti Preciosa na výro‑bu lustrů, posléze se osamostatnil, začalspolupracovat se skláři živnostníky, jejichžprodukci ve firmě takzvaně finalizuje – smon‑tovává křišťálové lustry a obchoduje s nimi.Až 90 procent jich míří na vývoz, předevšímdo Evropy, USA i Japonska.

Hlavně malé firmy oceňují pomoc CzechtraduTak malá firma jako Wranovsky Crystalovšem nemá finance na velké investice domarketingu nebo zahraničního obchodu. Pro‑to využívá třeba služeb CzechTradu. Nejprvese tato česká rodinná společnost zúčastnilavýstavy v Dubaji ve stánku CzechTradu pou‑ze katalogově a až poté i osobně.„Stály u nás fronty. V malé expozici jsme

měli dva lidi a nestíhali jsme odbavovatzájemce. Na místě jsme prodali všech desetlustrů, které jsme přivezli,“ vzpomíná Wra‑novský s tím, že prodej lustrů jen tak takpokryl vložené náklady. Ale společnost seprezentovala na vzdáleném trhu a získalana něm potřebné kontakty.Spolumajitel firmy si zvlášť pochvaluje kaž‑

doroční dvoudenní konference CzechTradu,na které agentura zve své zahraniční pracov‑níky i zástupce českých exportérů. „Mohlijsme si vybrat, s kým chceme konzultaci, do‑zvěděli jsme se, které země jsou pro náš oborexportně zajímavé a které ne, s kým bychommohli obchodovat. Jde o užitečné rady, kterébychom na jednom místě v takovém rozsahujen těžko získali,“ míní zakladatel sklářskéspolečnosti Wranovsky Crystal.

posledních deset let se textilnímu oboru daříJiří Grund mladší, ředitel české rodinnéspolečnosti Grund, která vyrábí koupelnovékoberečky, je přesvědčený, že firmy si musív prvé řadě pomoci na zahraničních trzíchsamy. „Stát podporuje různými formami ex‑port celkem dostatečně. Jiná věc je, jaké námvytváří třeba neustálými změnami zákoníkupráce podmínky pro výrobu u nás doma,“domnívá se Grund, který je zároveň preziden‑tem Asociace textilního, oděvního a kožeděl‑ného průmyslu.Podle jeho názoru si právě textilní průmysl

v Česku prošel těžkou zkouškou, která kul‑minovala asi před deseti lety. Od té doby prý

obor pomalu, ale jistě roste a stále zaměstná‑vá více než 30 tisíc lidí. „Oproti roku 1993 sev roce 2015 zvedl objem exportu textilníhozboží o 260 procent a u oděvního zboží to byloo 350 procent,“ uvádí Grund s tím, že jeho fir‑ma i ostatní české textilky exportují hlavnědo Německa a dalších zemí Evropské unie.Někteří exportéři jsou navíc úspěšní i v Afri‑ce. Příkladem je broumovská textilka Veba,která na západoafrické trhy vyváží bavlněnýbrokát.„Všichni musíme diverzifikovat svá odby‑

tiště. Přílišná závislost na jednom teritoriuse nám může vymstít. Jako velkou příležitostvidím čínský trh, kde se vzmáhá střední třída,která chce kupovat kvalitní a důvěryhodnézboží z Evropy,“ tvrdí Grund.Za konkurenční výhodu firmy, kterou zalo‑

žil v 90. letech jeho otec, považuje Jiří Grundmladší produkci vyrobenou v Evropě z evrop‑ských surovin, světový design od známýchnávrhářů, vše skladem k okamžitému dodánía důvěryhodnost rodinné firmy. S tím vším sefirmě Grund daří vyvážet 90 procent produk‑ce do více než 40 zemí světa.

exportéři se na konec intervencí čNB připraviliA jak se firma Grund chystá na ukončenídevizových intervencí ČNB, o kterém češtíexportéři aktuálně hodně diskutují? „Zajistilijsme si kurz koruny vůči euru na dva roky,“prozrazuje Jiří Grund.Také známá nábytkářská společnost TON,

která vyváží skoro 80 procent produkcedo 70 zemí světa, se na očekávaný devizovývýkyv připravila částečně zajištěním kurzu.„Tím, že máme přebytek zahraniční měny,budeme v korunovém vyjádření při jejímposílení ztrácet anebo naopak při oslabenízískávat. Částečné zajištění kurzu jsme sizařídili, abychom očekávané rozkmitání kur‑zu zmírnili,“ popisuje problém, který zajímávětšinu českých exportérů, generální ředitelTON Milan Dostalík.Společnost TON je nejsilnější na trzích

Evropské unie, USA a Kanady, Japonska,Jižní Koreje a Austrálie. Tyto země zároveňpovažuje i za perspektivnější kvůli fungování

společnosti jako celku. Existují tam kavárny,restaurace, hotely, stejně jako touha po vkus‑ně zařízené domácnosti. Jsou to trhy, kdemají interiéroví architekti dost práce.„Vsadili jsme na to, aby naše produkty byly

krásné, aby byly špičkově zkonstruoványa kvalitně zpracovány ve všech ohledech,“ pro‑zrazuje recept na úspěšný export Dostalík.

Úspěšný brand musí být originálníZároveň si generální ředitel TON zakládána svébytnosti značky. „Někteří čeští nábyt‑káři stále dělají pro cizí značky a někteří anitu svou značku nemají dostatečně osobitou,čímž myslím především designovou origina‑litu,“ naznačuje, proč se podle něj některýmčeským nábytkářům nedaří vyvážet podobnějako firmě TON.Také Martin Čudka, prezident Asociace

českých nábytkářů, považuje za nejzásad‑nější budování značek českých výrobců, proněž jsou hlavními trhy Německo a země staréEvropské unie. „V dobách socialismu a v de‑vadesátých letech jsme byli levný zdroj. Nynípotřebujeme ukázat, že jsme vysoce kvalitní,seriózní, že poskytujeme vynikající služby,řešíme záruční i pozáruční servis a držímeslovo a dohodnuté termíny. Za to se zákaz‑níkovi vyplatí uhradit o trochu vyšší cenu,“tvrdí Čudka.Za důležité považuje, aby stát podporoval

export dlouhodobě a pravidelně, nikoli jenfinančními dotacemi do účasti na zahranič‑ních veletrzích.A čím si Čudka vysvětluje růst exportu

českých nábytkářů? „Vliv má stabilní kurzkoruny, který se několik let neměnil. Hlavnípříčinou ale je, že tuzemští výrobci hledajímožnosti, kde uplatnit nábytek s vyšší přida‑nou hodnotou, který se u nás převážně vyrá‑bí,“ míní šéf Asociace českých nábytkářů. Na‑opak se podle jeho zkušeností na tuzemskýtrh dováží méně kvalitní, ale levný nábytekz Číny a Polska. „Spotřebitelé v Česku stálenemají takovou kupní sílu, a proto nakupu‑jí v různých řetězcích. Přitom by si mohlidopřát řešení přímo na míru od tuzemskýchproducentů,“ míní Martin Čudka.

Zdroj: ČSÚ

Lehký průmysl(v mld. Kč)

Vývoz oděvůa textilu

Vývoz nábytkua jeho dílů

2011 2012 2013 2014 2015 2016

47,60

48,69

58,78 72,18 83,18 92,30

Vývoz sklaa skleněného zboží

2011 2012 2013 2014 2015 2016

29,41

30,27

30,45

34,19

34,67

34,79

2011 2012 2013 2014 2015 2016

73,66

76,94

79,80 90,76

96,52 110,85

20

Úspěšný exportér


Luxusní křišťál z Preciosy nacházíbohaté zákazníky po celém světěNejlukrativnější zakázka stála klienta přes deset milionůdolarů. Preciosa – Lustry nespoléhá na zavedenou značku,ale originálními produkty dál zvyšuje hodnotu svého brandu.

Vysoce exportně orientovanáspolečnost, tak lze charakterizovat firmu Preciosa – Lustry –vyváží totiž plných 95 procent

své produkce. K tak významnému úspěchuna zahraničních trzích přispívá samozřejměfakt, že jak křišťálové lustry, tak celé velkésvětelné projekty jsou koncipovány i vyráběny na zakázku.„Abychom se prosadili v našem oboru,

je třeba, aby fungovala spousta věcí. Vedlekvalitních návrhářů a výrobní základny, jetřeba mít také po světě dobrý obchodní tým.Do všech těchto věcí jsme v poslední doběinvestovali,“ tvrdí Stanislav Kadlec, členpředstavenstva společnosti Preciosa – Lustry.Firma před dvěma roky také uvedla do pro

vozu výzkumné a vývojové centrum přímov továrně v Kamenickém Šenově. Dále posílila marketingový tým a začátkem letošníhoroku otevřela na lukrativní adrese v pražské Rytířské ulici reprezentativní prodejníshowroom, do něhož investovala na rozjezdskoro 30 milionů korun. Společnost tak chcezaujmout jak zahraniční turisty, tak domácíklienty.V zahraničí firma aktuálně zaměstnává

padesátku odborníků, kteří tam trvale žijí.Žádné dojíždění na pár měsíců. Pozoruhodnéje, že nejúspěšnější prodejci v zahraničníchzastoupeních Preciosy jsou většinou Češi.„Museli se rychle naučit, jak se v cizím pro

středí chovat, přizpůsobit se kultuře, zvyklostem a byznysu dané lokality,“ míní Kadlec.

preciosa – Lustry cílí na movité klientyPavel Kadleček, který působí v Precioseposlední tři roky jako obchodní manažer proevropský trh, tvrdí, že zahraniční obchodníkmusí nejenom v daném teritoriu žít, ale musík němu mít i nějaký vztah. Jedině tak lzeúspěšně zastupovat firmu v cizině. „Třebav USA máme Čechokanaďana, který dobřezná americký trh, prostředí a lidi. Pro Blízkývýchod jsme sehnali Čecha, který je muslimského vyznání,“ prozrazuje byznymen, kterýpracuje v Preciose od roku 2010. Zakládalpobočku v Šanghaji a působil i v Hongkongu.Konkrétní zkušenosti má například i s pla

giátorstvím na čínském trhu. „V roce 2012jsme vystavovali na veletrhu Light + Building

v Německu, což je světová přehlídka světelnétechniky. Tři měsíce poté jsem viděl našesvítidla z výstavy už prodávat čínské výrobcev Číně,“ dodává. Přesto Preciosa v této zemidál působí. Jednak kvůli obrovskému trhu,a pak i proto, že se tamní situace pozvolnazlepšuje, protože české sklo má ve světě stáleatraktivní zvuk. „Snažíme se naše klientyvzdělávat, že plagiát není totéž co originál.Pokud chtějí zákazníci něco krásného, tak dokážou kvalitu zaplatit. A zaplatí i české sklo,“tvrdí Kadleček.V loňském roce přesáhly tržby společnos

ti Preciosa – Lustry poprvé miliardovouhranici. Vedle nesporné tradice značky jezákladem takovéhoto úspěchu i zaměřenína cílovou skupinu klientů. Firma dodává lustry i celé kolekce neboli světelné projekty těmnejprestižnějším odběratelům. Od pětihvězdičkových hotelů po privátní rezidence, jachty, kasina či reprezentativní státní budovy.Mezi top trhy Preciosy patří USA, Hongkonga Spojené arabské emiráty.

kusové výrobky v zahraničí neprorazí„Je to tak pět let nazpět, co jsme se rozhodlizacílit na konkrétní skupiny zákazníků. Třebavýletní lodě vyrábějí velké loděnice v Evropě,takže vyvážíme i do západní Evropy,“ uvádíStanislav Kadlec s tím, že právě tam si nechávají dělat luxusní jachty i šejkové z Arábie.„To nám zvedá odbyt na evropském trhu,protože takovou výrobní základnu, podobnýekvivalent nenajdete nikde jinde, ani na východě v Asii,“ vysvětluje Kadlec, proč neníperspektivní se zaměřovat pouze na exotickézemě.„Západní Evropa není zapovězená, jde

o to najít si tam příležitost a šanci. Na všechtrzích je třeba hledat příležitosti, samozřejměne nějakými kusovými výrobky, musí býttop,“ dodává člen představenstva Preciosy.Podle Kadlece je Preciosa zavedená silná

značka, ale jen z toho žít nelze. „Stále do tohomusíme šlapat, abychom byli považovániza vysoce hodnocenou značku. A my takové ambice máme,“ míní. Firma opravdu cílína nejvyšší společenská patra. Je to dánoi tím, že nevyrábí technické nebo jen funkční, ale exkluzivní osvětlení. Jde většinouo knowhow Preciosy od návrhu po výrobu.

Marcela Honsová[email protected]

Stanislav Kadlec (50)V roce 1989 absolvoval VŠE v Praze,obor informační technologie. Zatím-co jeho spolužáci využili v té dobělukrativních pracovních šancí v ban-kách, Kadlec nastoupil po základnívojenské službě do ekonomickéhooddělení firmy Preciosa. Šel totižza manželkou do Liberce. Poslézevystřídal významné manažersképosty, byl finančním a marketingo-vým ředitelem a působil v předsta-venstvu firmy. Aktuálně je členempředstavenstva Preciosa – Lustrya také společnosti NLT, která firmuspecializující se na křišťálové lustrya světelné projekty ovládá. V Precio-sa – Lustry vede marketing a sou-časně zastává post předsedy správnírady Nadace Preciosy. Jako vlastníkzaměstnaneckých akcií tvrdí, že jehovztah k firmě neutváří fakt, že je ja-kýmsi menšinovým spoluvlastníkem,ale dlouhověkost, tedy celoživotníprofesní působení v Preciose.

foto: HN – LuKáš BíBa

21

Úspěšný exportér


Jakou cenu tedy může mít nejdražší zakázka? „Horní limit neexistuje. Pamatuji projekt,který trval od prvních skic po výrobu a instalaci dva roky a stál přes deset milionů dolarů,“ odpovídá manažer Kadlec. Tato zakázkaskončila v soukromém paláci v Arábii.„Světelné projekty jsou výhradně dodávky

na zakázku, ne výběr z katalogu. Začíná todiskusí s designérem a laděním konkrétníchpožadavků. Pak teprve nastupuje výrobaa vše končí až instalací,“ uvádí Kadlec, žejen velice málo zákazníkům stačí katalogovánabídka. Ale i tato svítidla pocházejí z 90 procent z ruční práce. Pod značkou Preciosaneexistují dvě identická svítidla, každé jev detailech jiné. Tato skutečnost prý bezvadně funguje na zákazníky.„Máme ověřené, že když zákazníky dosta

neme do fabriky, tak je v naprosté většinězískáme. Uvědomí si, co si vlastně kupují, coje za jejich lustrem na míru udělané práce,kolik je tam dílčích operací…“

Individuální přístup k zákazníkům je základNěkdy jde Preciosa při získávání zakázektaké cestou prestižních veletrhů. Aktuálně senapříklad připravuje na dubnový veletrh svítidel Euroluce v Miláně, který se koná jednouza dva roky. Jedna taková účast přijde firmuna 20 milionů korun.Tam, kde Preciosa nemá obchodní zastou

pení, využívá třeba i služeb státní agenturyCzechTrade. Co se týče veletrhů, tak je proPreciosu nejpodstatnější prezentovat svůjbrand, proto upřednostňuje vlastní stánkyna výstavách v zahraničí, nikoli společné podhlavičkou CzechTrade.„Často se dostávám k informacím, že jsou

naši lidé příjemně překvapeni, jak CzechTrade funguje. Šlapou do toho a mají chuť

Když zákazní-ky dostanemedo fabriky,tak je v na-prosté většinězískáme.Uvědomí si,co si vlastněkupují, co jeza jejich lus-trem na míruudělanépráce, kolikje tam dílčíchoperací…foto: PrecioSa

firmám pomoct,“ míní Kadlec, podle něhožale vždy záleží na jednotlivých lidech.Také šéf pro evropské trhy Pavel Kadleček

se přidává na základě zkušeností k chválena kanceláře CzechTrade po Evropě nebov Šanghaji a na zastupitelský úřad v Hongkongu. „Jsou tam aktivní lidé, kteří nám nabízejí účinnou pomoc,“ naráží na ekonomickoudiplomacii, která se v poslední době podlejeho zkušeností hodně zlepšila. „Ale stálev porovnání s možnostmi obchodních radůz jiných zemí zaostáváme.“Každopádně musí zástupci Preciosy v za

hraničí spoléhat hlavně sami na sebe. Znátterén a vědět, jak se k jednotlivým klientůmchovat, jakou strategii zvolit, aby obchodní jednání bylo úspěšné. Podle StanislavaKadlece se Čechům nejlépe jedná s Evropanya Američany, protože přemýšlejí podobně.„Jednají přímočařeji a své požadavky formulují srozumitelněji,“ tvrdí s tím, že na druhoustranu spektra by zařadil Číňany. Velkýmproblémem je od nich získat jasný názor. Jesložité se i dozvědět tak jednoduchou a základní věc, zda se jim produkt líbí.„Číňan nerad říká ne, obchod natahuje, až

jde do ztracena. U Američana, Angličananebo Švéda se něco podobného nestane.Rychle víme, na čem jsme,“ naráží Kadlecna jiné kultury. Tam je třeba během obchodních jednání začínat na vyšších cenách.Smlouvání a poskytnutí, respektive získáníslevy je totiž součástí kultury a tím pádemi byznysu.„Ale u velkých projektů se setkáváme s me

zinárodním týmem vzdělaných lidí a tam buďtyto škatulky neplatí, anebo je třeba rychlezjistit, kdo má v procesu ten největší vliv,“dodává Stanislav Kadlec, člen představenstvafirmy Preciosa – Lustry.

Preciosa – LustryVýrobce lustrů z křišťálového skla v Kamenic-kém Šenově rozvíjí téměř 460letou tradici.Firma Preciosa vznikla po roce 1948 sloučenímsklářských firem. V současné době patří spo-lečnost Preciosa – Lustry, vystupující v zahra-ničí pod názvem Preciosa Lighting, do skupinyPreciosa, jejímž vlastníkem a šéfem je LudvíkKarl spolu se dvěma syny a manželkou.V loňském roce poprvé překročily tržby firmyPreciosa – Lustry hranici jedné miliardy korun.Společnost navrhuje a vyrábí luxusní lustryči rozsáhlé světelné projekty pro prestižníklienty, jakými jsou třeba pětihvězdičkovéhotely, privátní rezidence, přepychové jachtya zámořské lodě, kasina i státní reprezenta-tivní budovy. Přímo v továrně je přes dva rokyi výzkumné a vývojové centrum a začátkemletošního roku otevřela firma v unikátníchhistorických prostorách Rytířské ulice v Prazepětisetmetrovou prodejnu, která chce ukázatprodukty značky Preciosy nejenom zahranič-ním klientům, ale i českým zájemcům.Aktuálně představuje export 95 procent pro-dukce, nejčastěji lustry míří na trhy do USA,Hongkongu a Spojených arabských emirátů.

22

Informační servis


Exportní strategie ČRa využívání proexportních nástrojůPodpora vývozu státem je důležitá i z hlediska udrženíkonkurenceschopnosti ČR. Nesmí se tak ale dít bez ohleduna vynakládání prostředků ze státního rozpočtu a bezodpovídajícího ekonomického přínosu.

Prosperita české ekonomiky je velkouměrou závislá na vývozech zbožía služeb. Stát sice nemá možnostovlivňovat makroekonomické faktory

působící na export, ale může vytvářet co nej-lepší podmínky pro podnikatele a exportérya napomoci tak jejich expanzi na zahraničnítrhy. Proexportní politika České republikyje obsažena v Exportní strategii 2012–2020schválené vládou ČR v roce 2011. Vzhledemk délce platnosti této strategie a ke změnám,ke kterým průběžně dochází a na něž jepotřeba reagovat, byla v loňském roce tatostrategie aktualizována.Kromě zjednodušení implementace jednot-

livých opatřen, je v aktualizaci teritoriálnípřístup nově doplněn i pohledem oboro-vým a je využit k určování klíčových trhů.Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci

Aktualizovaná exportní strategie zohledňuje mimo jiné principy Průmyslu 4.0. Foto: ABB

Jaroslava Beneš Špalkováředitelka odboru řízení exportní strategie a služeb,

Ministerstvo průmyslu a obchodu

[email protected]

s dalšími institucemi zpracovalo Mapu glo-bálních oborových příležitostí, jejímž pro-střednictvím je možné konkretizovat obory,které jsou v daném teritoriu aktuálně nadějnéa ve kterých existuje exportní potenciál pročeské podnikatele.Dalšími úkoly aktualizované Exportní stra-

tegie jsou zajištění synergie proexportníchorganizací a institucí s cílem zvýšení efek-tivnosti poskytování služeb státu, navázáníexportní expanze na úspěšnou realizaciprojektů vědy, výzkumu a inovací, zohledněníprincipů Průmyslu 4.0, společná obchodnípolitika, dohody o volném obchodu, vnitřnítrh a ekonomická migrace.

Financování a pojišťováníMezi významné nástroje podpory exportu pa-tří financování a pojišťování vývozu s účastí

státu, a to především na mimoevropské trhy.Pro českou ekonomiku je toto financovánía pojišťování vývozu důležité i z hlediskaudržení konkurenceschopnosti ČR. To všakneznamená, že budou tyto podpořené vývozyrealizovány bez ohledu na vynakládání pro-středků ze státního rozpočtu a bez odpovída-jícího ekonomického přínosu. V současnostipracuje MPO s ostatními akcionářskýmiministerstvy v ČEB a EGAP na různých vari-antách modifikace současného systému tak,aby byl vytvořen funkční model exportníhofinancování a pojištění z hlediska udržitelnos-ti a nároků na státní rozpočet.Připomínám, že bez ohledu na aktuální pro-

blémy se jak ČEB, tak i EGAP věnují financo-vání a pojišťování vývozů malých a středníchpodniků, kde EGAP již od roku 2014 aplikujepro MSP jednodušší administrativu při pojiš-

23

Informační servis


ťování jejich vývozů. Z 80 nových úvěrovýchsmluv, které podepsala ČEB v roce 2016,připadlo 63 na segment MSP, EGAP pojistilv roce 2016 malé a střední podniky prostřed-nictvím 52 nových pojistných smluv.

služby pro exportéryVe spolupráci s MZV vzniklo v posledníchtřech letech několik užitečných nástrojůpodpory – Klientské centrum pro export, pro-vozované CzechTradem, MPO a MZV, vzniklaJednotná zahraniční síť zahrnující zastupitel-ské úřady ČR a zahraniční kanceláře Czech-Tradu, byl vytvořen Jednotný katalog služebKlientského centra a Jednotné zahraničnísítě, kde byly služby obou složek sjednoceny.Ráda potvrzuji, že se osvědčilo Klientské

centrum pro export, které funguje jako jed-notné kontaktní místo MPO, MZV a agenturyCzechTrade pro české podnikatele a nabízíkonzultace jejich exportních a investičníchzáměrů. Prostřednictvím Jednotné zahra-niční sítě je schopné zprostředkovat službyve více než 90 zemích světa. Zájem o službyKlientského centra stále roste – v roce 2016 seproti r. 2015 zvýšil počet dotazů o 7,2 procen-ta. Konzultace k problematice vnitřního trhu,obchodní politiky či k projektům ekonomickémigrace nabízejí odborní pracovníci MPO.Podnikatelé využívají též přímo služeb

ekonomických diplomatů na zastupitelskýchúřadech ČR a v zahraničních kanceláříchCzechTradu. Zastupitelské úřady poskytlyčeským vývozcům v roce 2016 celkem 211 slu-žeb, zahraniční kanceláře poskytly 893 indivi-duálních asistenčních služeb, pod hlavičkouCzechTradu bylo realizováno 116 společnýchúčastí na zahraničních výstavách a veletrzícha čtyři obchodní mise.

program společných expozicPrezentaci českých firem na zahraničníchveletrzích a výstavách zajišťuje také minis-terstvo průmyslu a obchodu. Jde o velmi žá-danou formu proexportní podpory – programspolečných expozic českých firem na vybra-ných mezinárodních veletrzích a výstavách,které zastřešuje a financuje stát. V roce 2016se uskutečnilo 29 těchto oficiálních účastí,jichž se zúčastnilo 330 českých vystavovate-lů, z toho přes 50 procent malých a středníchpodniků. Podpora veletržní účasti je význam-ným proexportním nástrojem, zajišťujícímosobní setkání exportérů s obchodními part-nery, kontakt s odbornou veřejností, analýzunových trhů, mapování konkurence atd.

Předpokládám, že zájem podnikatelů budei o účast v projektech, které v rámci Operační-ho programu Podnikání a inovace pro konku-renceschopnost 2014–2020 realizuje agenturaCzechTrade od poloviny loňského roku. Jdeo nové marketingové modely veletržníchúčastí NOVUMM a NOVUMM KET (v oblastiklíčových technologií) a o Design pro konku-renceschopnost. Tyto projekty jsou zaměřenyna usnadnění vstupu MSP na zahraniční trhyprostřednictvím jejich účasti na vybranýchspecializovaných veletrzích a výstavách, kterénejsou zahrnuty do oficiálních účastí organi-zovaných MPO. V rámci těchto projektů budepodpořeno celkem 150 zahraničních veletrhůa výstav, což otvírá značný prostor pro účastzájemců z řad malých a středních firem.Přínosné pro podnikatele jsou zahraniční

podnikatelské mise, které doprovázejí nej-vyšší ústavní činitele na jejich zahraničníchcestách. Tyto mise, které organizují podni-katelské reprezentace (Hospodářská komoraČR a Svaz průmyslu a dopravy), plní roli „ot-vírání dveří“ pro české exportéry, ale zároveňjsou i nástrojem marketingu a propagace ČRv zahraničí.

Velmi žádanou formou proexportní podpory je program společných expozic českých firem na vybraných meziná-rodních veletrzích a výstavách. Na snímku je česká expozice na energetickém veletrhu PowerGen v Moskvě v říjnuloňského roku. Foto: MPo

Podnikatelům je určena též řada proex-portních akcí, seminářů, konferencí, kteréorganizují MPO, CzechTrade, MZV a dalšíinstituce, jako Hospodářská komora ČR.V krajích působí regionální exportní konzul-tanti CzechTradu s cílem přiblížit informaceo službách pro exportéry do krajů.V posledních letech nabízí ministerstvo

zahraničních věcí spolu s některými dalšímiresorty včetně MPO podnikatelům účastv projektech ekonomické diplomacie, jejichžprostřednictvím mohou firmy prezentovat svévýrobky či služby a získávat potřebné kontak-ty s pomocí zastupitelských úřadů v teritoriu.Zájem o tyto projekty roste velmi rychle –v roce 2016 bylo schváleno 183 projektů, cožbylo o 96 projektů více než v roce 2015.

klíčová je spolupráce resortůZávěrem bych chtěla zdůraznit, že nejdůleži-tější pro skutečně efektivní podporu exportua ekonomickou diplomacii je týmová spo-lupráce resortů, které jsou za tyto oblastizodpovědné – MPO má kompetence v oblastipodpory exportu a obchodní politiky, minis-terstvo zahraničních věcí zodpovídá za eko-nomickou diplomacii a za koordinaci vnějšíchekonomických vztahů. Důsledná koordinace,využití znalostí a zkušeností pracovníkůobou ministerstev a agentury CzechTradejsou naprosto nezbytnou podmínkou úspěšnérealizace cílů exportní strategie a podporyexportu. Velmi důležitá je pak zpětná vazba,kterou firemní reprezentace i jednotlivé pod-niky poskytují a na jejímž základě přijímámeopatření ke zlepšení poskytovaných služeb.

Pro efektivní podporu exportu a ekonomickoudiplomacii je nejdůležitější týmová spolupráce resortů,které jsou za tyto oblasti zodpovědné – MPO a MZV.

24

Kalendář


16.–18. 6. 2017IFe 2017 – China International Food exhibitionand Guangzhou Import Food exhibitionGuangzhou (kanton), čínaIFE 2017 je obrovským potravinářským veletrhem v jižníČíně. V minulém roce se výstavy zúčastnilo 1500 vystavo-vatelů z více než 60 zemí a navštívilo ji 80 000 odbornýchnávštěvníků. Veletrh se koná v městě Kanton, které jecentrem obchodu jihovýchodní Číny. Delta Perlové řekypatří k ekonomicky nejrozvinutějším oblastem Číny a ský-tá velký spotřebitelský potenciál i pro české produkty.Agentura CzechTrade organizuje společnou účast s cílempomoci exportérům při hledání nových obchodníchpartnerů na tomto dynamicky se rozvíjejícím potravinář-ském trhu. Kontakt: [email protected],724 966 504.

13.–16. 7. 2017F‑AIr Colombia 2017Medellín, kolumbieAgentura CzechTrade organizuje společnou účast na mezi-národním veletrhu leteckého, obranného a bezpečnostní-ho průmyslu. Veletrh oslovuje zájemce z oblasti přepravypasažérů, zásobování, monitorování území a tvorby map,vyhlídkových letů, kontejnerových staveb, řídicích věží,hangárů, cateringu na palubách letadel aj. Letectví máv Kolumbii významné postavení a přitahuje pozornostmnoha renomovaných světových výrobců civilních a vojen-

ských letadel, vrtulníků, radiolokačních a navigačních sys-témů, telekomunikačních zařízení, zařízení letišť, leteckýchsimulátorů a dalších. Příležitosti v Kolumbii jsou i pro českéexportéry. Kontakt: [email protected],602 282 641.

4.–6. 10. 2017MAteLeC LAtINoAMérICA 2017santiago de Chile, ChileAgentura CzechTrade na mezinárodním veletrhu elektric-kého a elektronického vybavení organizuje společnouúčast, která je podpořena z projektu NOVUMM, spolufi-nancovaného z OP PIK, a je možné na ni čerpat podporuformou zvýhodněné služby až do výše 80 000 Kč na pro-nájem plochy, registraci a další služby na veletrhu. Kontakt:[email protected], 224 907 524.

12.–14. 11. 2017pLMA UsA 2017Chicago, UsAPopularita obchodních značek v USA každým rokemposiluje a předpokládáme, že tento trend bude nadále po-kračovat. Zákazníci ve Spojených státech tvrdí, že obchodníznačka je mnohem lepší než značka národní. Na veletrhuPLMA 2017 v Chicagu se představí 2400 stánků, přibliž-ně 5000 nákupčích a bude vystaveno více než 20 000produktů, od nápojů a jídla přes zdraví a krásu, kuchyni až

po vybavení domácnosti. Zapojte se i vy a představte svévýrobky na veletrhu PLMA.Kontakt: [email protected], 702 213 109.

4.–6. 12. 2017expoDeFeNsA 2017Bogota, kolumbieAgentura CzechTrade organizuje společnou účast na vele-trhu EXPODEFENSA 2017, který se koná v Bogotě v termínu4.–6. 12. 2017. Akce se zaměřuje na obranný a bezpečnostníprůmysl. Účast na této akci je podpořena z projektuNOVUMM, spolufinancovaného z OP PIK, a je možné na ničerpat podporu formou zvýhodněné služby až do výše80 000 Kč na pronájem plochy, registraci a další služby na ve-letrhu. Kontakt: [email protected], 224 907 538.

Cílem agentury CzechTrade je podpořit české firmyv jejich pronikání na zahraniční trhy, proto kromě přípravspolečné expozice nabízí také sérii doprovodných služebpro zvýšení šancí na úspěšný vývoz klienta. Patří semnapř. oslovení potenciálních zahraničních partnerůza účelem podchycení jejich zájmu o setkání na veletrhu,osobní asistence během veletrhu nebo aktivní účast přijednáních s obchodními partnery.Malé a střední firmymohou navíc čerpat finanční dotaciv rámci projektů NOVUMM aNUOVUMMKET na svouprezentaci na vybraných zahraničních akcích.

Zahraniční veletrhyse společnou prezentací

Veletrhy jsou ideální příležitostí pro navázání osobních vztahů se zahraničními partnery a představení firemní produkce. Pokud vás některý veletrhzaujme, kontaktujte garanta akce pro bližší informace k osobní/katalogové prezentaci nebo k asistenčním službám CzechTradu.Všechny akce najdete na www.czechtrade.cz.

26. 9. – 29. 9. 2017trAko (logistika a železnice)Gdaňsk, polská republikaOficiální účast České republiky organizuje minis-terstvo průmyslu a obchodu na tomto veletrhu jižponěkolikáté. Navrhovatelem byla Asociace podnikůa českého železničního průmyslu – ACRI. Letos sejedná již o 12. ročník Mezinárodního železničníhoveletrhu. TRAKO je největší a nejprestižnější železničníprůmyslové setkání v Polsku a jedno z největšíchve střední a východní Evropě. Umožňuje představeníaktuálního stavu dopravních systémů a železničníinfrastruktury v Polsku, Evropě i ve světě. Veletrhse koná jednou za dva roky. Pro české firmy existujev Polsku řada příležitostí u širokého spektra různýchoborů. Česká republika je tradičním politickým i ob-chodním partnerem Polské republiky.Kontakt: Vlastimil Janecký, [email protected]: 22485 2781

4. 10. – 8. 10. 2017Aktuální problematika vodovodů a kanalizací(vodohospodářství)Vodice, Chorvatská republikaOficiální účast České republiky organizuje minis-terstvo průmyslu a obchodu na tomto veletrhu jižponěkolikáté. Navrhovatelem bylo Sdružení oboruvodovodů a kanalizací ČR – SOVAK. Konference„Aktuální problematika vodovodů a kanalizací“ ne-patří mezi „veletrhy“ standardně podporované MPO,ale jedná se o setkání odborné chorvatské veřejnostiz oblasti vodního hospodářství, tj. odborníků v oblastizásobování vodou, kanalizací a čištění odpadníchvod. Po loňské dobré zkušenosti se MPO rozhodlo, žev jejím rámci znovu podpoří formou ČOÚ české firmy.Jedná se o nejvýznamnější akci svého druhu v Chor-vatsku, která přitahuje pozornost nejen značnéhopočtu domácích odborníků a společností, ale i řadyúčastníků ze zahraničí. Její výjimečnost spočívá v tom,

že se jí účastní nejvyšší představitelé chorvatskýchsamospráv, vodohospodářských podniků a asociací,kteří mají rozhodovací pravomoc.Kontakt: Eva Zakševická – [email protected]: 22485 2805

6. 10. – 9. 10. 2017tehran Industry International exhibition(tIIe) – všeobecný strojírenský veletrhteherán (Íránská islámská republika)Jedná se o národní výstavu kategorie „A“, kterouorganizuje ministerstvo průmyslu a obchoduletos již podruhé. V loňském roce MPO zareago‑valo velmi pružně na vývoj v mezinárodním ob‑chodě a s tím související otevírání nových trhůa uspořádalo národní výstavu v Íránu. Cílemtéto akce bylo představit špičkové české firmyz různých oborů a jejich produkci (strojírenství

České oficiální účasti na veletrzích v zahraničí v září a říjnu 2017

25

Kalendář


Nejbližší akce exportního vzděláváníCzechTradu19. 4. 2017české Budějovice: Jak úspěšně exportovatdo ItÁLIe a FrANCIeZaměřeno na aktuální stav italské a francouzskéekonomiky a z něho vyplývající šance pro českéfirmy, perspektivní obory pro export, informaceo příležitostech a podmínkách podnikání na trhu,možnosti podpory českých firem při průniku na danétrhy atd.Cena: zdarma

10. 5. 2017praha: UpLAtŇoVÁNÍ DpH v zahraničnímobchodu se zbožím a službamiSeminář seznámí účastníky s problematikou uplatňo-vání DPH a celních předpisů při realizaci různých ob-chodních operací, poskytování služeb osobám z jinýchstátů EU a ze třetích zemí a poskytování služeb těmitoosobami se zaměřením na uplatňování DPH.Cena: 1900 Kč

17. 5. 2017praha: export HroU – exportní příležitostia bezpečnostní normy eU pro výrobce hračeka herZajímavý seminář se zaměřením na aktuální změnyevropské normy o bezpečnosti hraček, představení

Podrobné informace o seminářích a konferencích naleznetena www.exportnivzdelavani.cz nebo www.czechtrade.cz/kalendar‑akci.

Veletrhu IFE se v minulém roce zúčastnilo 1500 vysta-vovatelů z více než 60 zemí. foTo: IfE CHINA

a aktuální informace Sdružení pro hračku a hru,exportní příležitosti pro hračky a hry v jednotlivýchsvětových teritoriích.Cena: zdarma

22. 5. 2017karlovy Vary: NIZoZeMsko a MAĎArsko –slibné trhy pro český exportVíte, jak uspět na trzích Nizozemska a Maďarska?Zvažujete vstup na tyto trhy? Přijďte na exportníkonferenci zaměřenou na aktuální ekonomickéa obchodní informace z těchto teritorií. Díkyzískaným informacím budete na export lépepřipraveni.Cena: zdarma

31. 5. 2017ostrava: Jak úspěšně exportovatdo skANDINÁVIeZajímá vás aktuální situace na švédském, norskéma dánském trhu? Zazní zde mj. i tato témata: perspek-tivní obory a zajímavé projekty pro české exportéry,přehled oborových veletrhů s účastí agenturyCzechTrade (stánek, asistence), doporučené krokypro exportéry při vstupu na dané trhy. V rámci akceproběhnou i individuální konzultace.Cena: zdarma

a dobývací technika), tradiční řemeslná odvětví(sklářství, výroba šperků) a Českou republikujako takovou. TIIE patří mezi nejprestižnějšístrojírenské akce v Íránu a přilehlém regionu.V loňském roce se národní výstavy zúčastnilo23 českých vystavovatelů a 37 vystavovatelůzastupovala Česko‑slovensko‑íránská obchodníkomora, což potvrdilo jejich obrovský zájemo íránský trh. V letošním roce budoumít českéfirmymožnost opětovně se účastnit veletrhuTIIE v rámci národní výstavy.Kontakt: Vladimír Bomberovič, Eva Zakševická –[email protected], [email protected]: 22485 2919, 22485 2805

11. 10. – 14. 10. 2017MUsIC CHINA (hudební nástroje)Šanghaj (čínská lidová republika)Oficiální účast České republiky organizuje mini‑sterstvo průmyslu a obchodu na tomto veletrhu

již poněkolikáté. Navrhovatelem byla Asociacevýrobců hudebních nástrojů ČR.Účast na tomto veletrhu MPO podporuje jižněkolik let po sobě a vystavovatelé jsou sezařazením tohoto veletrhu do programu ČOÚspokojeni. Veletrh je mimo jiné specifický tím, žez českých firem ho preferují velké společnostijako Petrof i malí výrobci hudebních nástro‑jů. V prezentaci na tomto veletrhu vidí firmyzvýšení své prestiže s možností proniknout vícena čínský trh, případně se na něm udržet.Kontakt: Věra Brožková – [email protected]: 22485 2680

25. 10. – 28. 10. 2017CHINA CoAL & MINING expo (důlní veletrh)peking (čínská lidová republika)Oficiální účast České republiky organizujeministerstvo průmyslu a obchodu na tomtoveletrhu již poněkolikáté. Navrhovatelem byla

Česká dobývací technika – CDT.CHINA COAL & MINING je vůbec nejstaršímčínským veletrhem zaměřeným na uhlí a těžeb‑ní techniku – první ročník se konal již v roce1985. V současné době tento veletrh každédva roky láká téměř tři stovky vystavovatelů,kteří prezentují své výrobky na ploše téměř20 000 m2. CHINA COAL & MINING je jednímz největších veletrhů svého druhu s meziná‑rodní účastí. Mezi vystavujícími jsou přednísvětové společnosti tohoto odvětví, představu‑jící svá zařízení, služby a technologie pro tentoprůmyslový obor. Tento veletrh dnes znamenánejvětší fórum, v rámci kterého se představujecelé spektrum těžební techniky.Kontakt: Vladimír Bomberovič – bombero‑[email protected]. Telefon: 22485 2919

Více o programu Mpo na podporu českýchoficiálních účastí na mezinárodních veletrzícha výstavách v zahraničí na www.mpo.cz

26

Fotokvíz


tirážČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s. / Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturouCzechTrade / Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek / Vedoucí přílohy: Martin Knížek / Foto: HN – Lukáš Bíba, Reuters, Shutterstock, archiv DTVS, archiv MPO, CzechTrade,Jan Fridrich – LAA ČR, VIFA International Furniture Fair Vietnam / Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal, Richard Bakeš, Michal Vocel / inzerce: [email protected] /tisk: EUROPRINT A.S. / Samostatně neprodejné

A – Tádž Mahal, Indie

B – Džódhpur, Indie

C – Fatehpur Sikrí, Indie

Uhodnete, které místo na světě zobrazuje fotografie?V překladu znamená název tohoto sídla „Město vítězství“. Spíše by se ale mělo jmenovat „Město duchů“.Založil ho panovník Mughalské říše Akbar Veliký, který si chtěl vybudovat nové centrum svého impéria.Jako nové hlavní město ale sloužilo jen 14 let – do roku 1585. Pak ho kvůli nedostatku vody panovníkopustil a město nebylo prakticky po staletí využíváno. Vzhledem k tomu, že komplex staveb tvořícíchvladařovo sídlo zůstal velmi dobře zachován, dostalo se toto město pro svou historickou hodnotuna Seznam světového dědictví UNESCO. Odpověď naleznete v příštím čísle.

Indie

V příštím čísle Českého exportéraPotravinářství, inovacea průmyslový design

Další číslo časopisu vyjdev HN 23. května a v týdeníku

Ekonom 25. května

Správná odpověď z minulého čísla:V březnovém čísle jste mělina fotografii poznat solná poleSalineras de Maras v Peru.

HN051613

HN051251

Date post:	12-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

PERU, BRAZÍLIE, nabízí složité trhy svelkým ARGENTINA ... · 6 Téma...

Documents