Petr Manda - iprosperita.cz · Petr Manda Firmy svým produktům, službám a schopnostem více...

www.freshtime.cz Muž, který ví, co chce

leden 2015

Petr MandaFirmy svým produktům, službám a schopnostem více věřírozhovor na stranách 2–3

Osobnosti tohoto vydání:

Petr Manda

Michael Petr

Pavel Vosoba

Jarmila Pejpalová

Lukáš Jabůrek

Petr Pasek

2

fresh rozhovor

www.freshtime.cz

Celkový Index očekávání firem stoupl o 4,2 bo-du na aktuální hodnotu 12,3. Dílčím indexems největším optimizmem v něm zůstává i nadá-le výhled poptávky, přestože jeho hodnota kles-la již v druhém sledovaném období po sobě.Dvojnásobně se totiž zvýšil počet podnikatelů,kteří dopředu nedokážou poptávku odhadnout.Firem očekávajících zvýšení poptávky je 38 %.Naopak nižší poptávku odhaduje kolem čtvrti-ny oslovených (24 %). Dílčí index plánovaných změn podnikání za-znamenal koncem roku pozitivní tendence.Zatímco procento firem, které plánují zacho-vat své podnikání ve stávajícím rozsahu, se narozdíl od předchozího kvartálu prakticky ne-změnilo, podíl firem, které chtějí podnikánírozšířit, se zvýšil o 2 %. Současně o 1 % kleslpodíl podnikatelů, kteří hodlají podnikáníomezit nebo zastavit. Petr Manda, výkonný ředitel útvaru Firemníbankovnictví ČSOB, má slovo:

ČSOB zveřejnila šalamounskou informaci:Do nového roku vstupují čeští podnikatelés optimizmem, nicméně v kontextu zvýše-né míry nejistoty. Formulace je to všakpřesná a vystihuje, s jakými ambicemi fir-my v České republice zahájily rok 2015.Jak to dále komentovat?

Celkový Index očekávání firem, který sleduje-me již rok a půl, aktuálně stoupl na hodnotu12,3, což je druhýnejlepší výsledekv historii a naznačujepokračování mírnéhooptimizmu českýchfirem. Za posunemstojí hlavně dílčí údajo plánovaných inves-ticích, konečně má-me v republice více firem, co chtějí více inves-tovat, než těch, které investice omezí.

V letošním roce plánuje 39 % firem investovatvíce než loni. Pokles investic se tedy zastavil.Firmy také nadále předpokládají nárůst po-ptávky, byť o něco nižším tempem než dopo-sud, a díky tomu relativně častěji plánují rozší-ření svého podnikání. Celkově jsou tedyočekávání firem pozitivní, je vidět, že věřísvým produktům či službám a svým schop-nostem. Na druhé straně jsou si podnikatelésamozřejmě vědomi ekonomické a politickésituace v Evropě. Zprávy přicházející z Ruska,Ukrajiny, Řecka, ale i Německa, Francie či Itá-lie nejsou příliš veselé, což vede k opatrnostiv podnikatelském sektoru.

Je tedy větší důvod k opatrnosti než k to-mu, aby na sebe podnikatelé brali rizikaúspěchu?

V minulých letech táhl ekonomiku předevšímexport. Nyní se pomalu zvedá domácí spotřebaa investice. To nahrává optimizmu malýcha středních firem, na které je Index zaměřený –jejich orientace na export totiž není tak silná.I pekárna nebo minipivovar ale musí do svéholokálního podnikání promítnout energie, lo-gistiku, suroviny. Každý podnikatel s podobný-mi proměnnými počítá, i s jejich případnýmivýkyvy. Dnes například vidíme, že druhá sezo-na po sobě nepřeje horským střediskům a vle-kařům. Myslím, že se brzy dočkáme zpráv o je-jich nepříznivé ekonomické situaci, protožekaždý rok investují do nových zařízení, ale tytoprostředky se jim nyní nevrací.

Což je samozřejmě průšvih. Mnohé společ-nosti si to již uvědomují – rády by investo-valy, mají dokonce volné peníze, ale bojíse, že jejich potenciál nemusí být po časedostatečně využitelný. Začínají si zvykat,že nic není dáno, nic nemusí platit a vše semění. To však pro poskytování úvěrů nenízrovna příhodné...

Tyto obavy mohou pramenit z nejistoty, kterádo značné míry souvisí s aktuální ekonomic-kou situací v Evropě a České republice. Tatonejistota je patrná i z výsledků poslední vlny

průzkumu Index oče-kávání firem. Ukázalose, že 38 % firem ne-dokázalo na konciloňského roku od-hadnout poptávku posvém zboží či služ-bách v prvnímčtvrtletí tohoto roku.

Nicméně, česká makroekonomická data sezlepšují. Lidé začínají více utrácet, což by

Firmy svým produktům, službáma schopnostem více věří

Každá dobrá zpráva je na začátku roku vítaná. Motivuje, a to jevýznamné. Jedna taková přišla z ČSOB. Čeští podnikatelé konečnězastavili pokles svého investičního apetitu. Potvrzují to aktuální hodnotyIndexu očekávání firem, který čtvrtletně banka sleduje. Za posunem stojíhlavně dílčí údaj o plánovaných investicích, konečně je v republice většímnožství firem, co chtějí více investovat, než těch, které investice omezí.To je povzbuzující. Pro všechny.

Za posunem stojí hlavně dílčíúdaj o plánovaných investicích,konečně máme v republice vícefirem, co chtějí více investovat,než těch, které investice omezí.

Petr Manda

3Muž, který ví, co chce

fresh rozhovor

mohlo uklidnit alespoň ty firmy, které se ori-entují na domácí trh. Co se úvěrů týče – více než polovina českýchfirem se při financování svých projektů nabankovní úvěry spoléhá. Jde o dostupnou,transparentní a v dnešní době nízkých úroko-vých sazeb i velmi levnou záležitost. Zatímcou firem s obratem do 100 milionů korun po-třebuje úvěr jen necelá třetina z nich, u sub-jektů blížících se k jedné miliardě tržeb už jeto skoro 60 procent. Úvěr je standardním a žá-daným způsobem řešení provozního a inves-tičního financování. Ve srovnání s Evropoumají české firmy málo kapitálu, a tím pádemvětší úvěrovou potřebu. Banka podnikatelůma firmám v tomto směru vychází vstříc. Celátřetina našich stávajících klientů z řad podni-katelů a malých firem může již nyní využítpředschválený úvěrový limit bez toho, abybance musela dokládat své příjmy.

Co podle bankéřů brzdí chuť menších fireminvestovat? Je to dění na mezinárodní scé-ně, ceny ropy, vliv teroristických útoků, složi-tější komunikace s rusky mluvícími zeměmi?

Pro každou firmu je to jiné. Dění na meziná-rodní scéně mnohé tuzemské firmy přímo ne-ovlivňuje. Může mít ale jistý psychologickýefekt. Rekordně nízké ceny ropy škodí zejmé-na firmám v energetickém sektoru. Ostatní fir-my z nich naopak profitují. Obecně lze říci, žefirmy nemají chuť investovat, když nemají po-třebnou míru jistoty, nevidí dostatečnou eko-nomickou stabilitu, jak jsem to již naznačil.A to i stabilitu v oblasti legislativy. Například,pokud se vám pořád mění sazby DPH, vytváříto v podnikatelském prostředí značné pochyb-nosti a roztrpčení.

Také se éterem a internetem nesou zvěstio další blížící se ekonomické krizi, byť jek dispozici řada analýz, které tvrdí pravýopak. Čím se tedy má průměrná česká fir-ma řídit? Co jí může povzbudit, co odraditod toho, aby rozšířila výrobu, obchod,služby?

Již jsem to naznačil v minulé odpovědi. Vnějšídopady mají svůj díl „viny“, ale klíčová jepředevším stabilita domácího prostředí. Podle

našeho Indexu očekávání firem vévodí pořadípodnikatelských bariér, které rozhodně kom-plikují podnikání, nadbytečná byrokracie. Jeno něco málo zaostávají časté legislativní změnya s odstupem vysoká daňová zátěž. Na před-ních příčkách se umístila i nedostatečná pod-pora ze strany státu.

Do businessu nyní vstupuje hodně žen.Proč zrovna v této době?

Kromě emancipace žen může v tomto trenduhrát roli také skutečnost, že v České republiceje nedostatek flexibilních forem práce v podo-bě například částečných úvazků. To mnohaženám komplikuje návrat do pracovního pro-cesu z mateřské dovolené. Podnikání je sicečasově často náročnější než plný úvazek, ale

ženy-podnikatelky si alespoň mohou tento časzorganizovat a přizpůsobit své aktivity tak, abyzvládly i péči o děti.

Zahrnuje váš Index očekávání firem takénáladu absolventů vysokých a středníchškol? Zda se třeba tito lidé pokouší dnesve zvýšené míře podnikat, aby se uživili?

Tuto oblast náš Index nezkoumá, ale můžemeuvažovat o jednorázovém šetření na toto téma.

Ve vaší praxi se jistě najde i řada kuriozit.Nač by si rády firmy vypůjčily, ale nejde to?

Naši důvěru mají firmy působící v různýchoblastech služeb, auto-moto, zemědělství a far-mářství, strojírenství, elektroniky, potravinář-ství a dalších, vždy však přihlížíme ke kon-krétnímu podnikatelskému záměrua výsledkům hospodaření dané společnosti.„Stopku“ u nás mají firmy působící v oblastizbraní a střeliva a hazardních her.

Když byste se vy sám rozhodl podnikat,nač byste úvěr nikdy nechtěl?

Na krytí dluhové služby spojené s úvěrem,který již v mém podnikání figuruje. To by bylaznámka, že jde do tuhého.

otázky připravila Eva Brixi

www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Stranky/index-ocekavani-firem.aspx

Index stoupá – firmy navýší investice

Plánujete v průběhu následujících 12 měsíců nějaké změny svého podnikání?

informace a nové dimenze

4 www.freshtime.cz

Informační hodnotu ukrytou ve svých datech sesnaží firmy ochránit značnými investicemi dojejich zabezpečení. Předmětem ochrany bývajícitlivé informace, duševní vlastnictví a know--how, databáze informací o klientech či obchod-ních partnerech. Na druhé straně barikády stojíútočníci, kteří se snaží obranu prolomit a získa-né informace zneužít. Ale i naše osobní data,která příliš nechráníme a která bývají víceméněvolně dostupná, mohou představovat ve správ-ných souvislostech a kontextu značnou hodnotu.Zde nelze mluvit o barikádách, kontroly se ob-vykle dobrovolně zříkáme ve prospěch provozo-vatelů nejrůznějších služeb, které využíváme.Kolik toho vlastně o sobě prozrazujeme? Našesociální vazby, demografické údaje, zájmy, ko-níčky, názory, postoje k událostem a fotografiez dovolené nebo firemního večírku mohou býtanalyzovány a efektivně využity. Jak a proč? Důvodů je víc. Nejobvyklejší je cíle-ní reklamy pro zvýšení její efektivity. Prodejeminformací o uživatelích se vracejí náklady naposkytování služeb zdarma. Kromě klasickéhomarketingu a reklamy zaměřené na prodej vý-robků a služeb existuje i „politický“ marketingzaměřený na výzkum a ovlivňování našich ná-zorů na různá společenská témata. Zadavatelinejsou v tomto případě výrobci snažící se při-mět zákazníky ke koupi svých produktů, alepolitici, politické strany a různá zájmová hnutí,kterým jde o voličskou podporu. V neposlednířadě jsou tyto informace využívány bezpeč-nostními složkami států k ochraně jejich zá-jmů. Co z toho může vyplynout, do jaké míryse můžeme proti riziku zneužití a využití bránita zabezpečit firemní i soukromá data, se dozví-

te z odpovědí Ing. Michaela Petra, majitele fir-my MCI Systems, s.r.o.:

Internet jako mohutná datová platforma šířínekontrolovatelné množství informací.Z mnohých se vytváří samovolně napříkladmediální obraz firem, jednotlivci jejich pro-střednictvím budují svou image. Často sivšak neuvědomujeme, že je to vlastně daňza geniální služby, jež bezplatně využíváme.Částečně jste o tom hovořil v prosincovémvydání. Čím může být tato daň nebezpečná?

Nebezpečí spočívá především ve ztrátě kontrolynad daty, která svěříme provozovatelům těchtoslužeb. Jak jsem zmínil, například Facebook po-važuje veškeré informace a mediální obsah, kte-rý jeho prostřednictvím sdílíme, za svůj majetek,se kterým může volně nakládat. Nesmíme seproto divit, že informace, o které jsme se chtělipodělit pouze s určitou skupinou svých přátel,mohou být použity pro účely marketingu a cíle-ní reklamy. Jsou tedy ve zprostředkované podo-bě upotřebeny způsobem, který jsme nepředpo-kládali. Než začneme určitou službu užívat,musíme souhlasit s obchodními podmínkami.Při jejichž čtení narazíme na odstavce, případněcelé články upozorňující, že informace mohounějak posloužit i třetí straně. A za druhé – kromě samotných poskytovatelůspecifických služeb mohou být data elektronickékomunikace analyzována na základě tajnýchvládních programů. Legalita takového plošnéhosběru a analýzy dat je sporná. Kontroverzním té-matem je zapojení komerčních poskytovatelůslužeb do tohoto systému, protože jejich uživate-lé jim k tomu nedali svolení, a toto chování pod-kopává víru v zachování důvěrnosti informací.

Vede to k absurdním úvahám – má vůbecsmysl chránit své soukromí? Vždyť speciali-zované týmy dokáží vystopovat na základěmých návštěv na internetových portálech,kdy mám třeba depresi či svou slabou chvil-ku a přimět mne k nedbalé virtuální operaci,na základě které se nechám zmanipulovatk tomu, co bych jinak nikdy neudělala.

V rovině osobních dat se vývoj ubírá tím smě-rem, že nemáme-li co skrývat, pak nám nezbývánež dát své soukromí všanc v míře nezbytněnutné. A doufat, že naše data nebudou zneužitajiným způsobem než ke sledování vládnímiagenturami a k reklamním účelům poskytovate-le využívaných služeb. Vyšší míry anonymity lze

dosáhnout například využitím sítě Tor, kterápracuje s mnohonásobně zabalenou informacído vrstev připodobňovaných ke slupkám cibule.Informace putuje přes několik počítačů v síti,přičemž každý rozbalí jednu vrstvu, která obsa-huje pouze adresu následujícího článku řetězce,kam má informace poslat. Informace o původ-ním odesilateli, cílovém příjemci ani obsah zprá-vy nejsou k dispozici. Síť Tor je pro svou anony-mitu využívána často k nelegálním aktivitámjako prodej drog, zbraní nebo dětské pornogra-fie, ale slouží i disidentům, kteří se tak uchráníod státní cenzury.Ale obecně vzato se na internetu nesetkávámes nátlakem v té podobě, jako je vyvíjen napří-klad některými subjekty při prodejních zájez-dech cílících především na seniory. Za monito-rem se obvykle nedostáváme pod časový tlaka máme prostor si své jednání rozmyslet. Pokudhovoříme o manipulaci, stojí za ní obvykle ne-přehledné a matoucí znění obchodních podmí-nek, popisu výrobku. Zkráceně zde hraje roli ur-čitá informační asymetrie, která není vždyúmyslně vytvářená. Proto má také zákazník pozakoupení produktu na e-shopu možnost jejv určité lhůtě vrátit bez udání důvodu. Kroměnákupu v e-shopech může mít i další naše počí-nání na internetu formu právního úkonu, to jetřeba brát v potaz.

Internetu odevzdáváme své já,informační exploze představujenové zdroje bohatství i nová rizikaElektronický obsah, který vytváříme,uchováváme a sdílíme, lze velmi dobřevyužít a často i zneužít. Dominantníčást informací, znalostí, a vlastněi obraz našeho „já“, má digitálnípodobu. Internetu se svěřujeme se svými prožitky, pocity, názorya sdílíme informace prostřednictvímpracovních i osobních mailů, sociálníchsítí, diskuzí, chatu... Možnost kontroly nad šířením dat je mnohdy jen iluzí. Oč nám moderní technologieusnadňují přenos informací, o to většípozornost si zasluhuje jejich ochrana.



Takže člověk si vlastně nevybere. Vždy je ně-co za něco, anebo absurdněji: anonymita na-příklad jako ochránce poctivých, ale zároveňživná půda pro největší nepravosti...

I tak se to dá pochopit. Doplnil bych ještě, žev rámci internetu existuje část nazývaná hlubokýweb (Deep Web), jejíž obsah není možné vyhle-dat pomocí internetových vyhledavačů. Součástíjsou servery přístupné přes Tor. Samozřejmě ta-kové prostředí chrání bezelstné uživatele stejnětak dobře jako lotry. Takže ano, člověk si vlastněnevybere, nebo naopak, vybírá si, každý podlesvých potřeb a možností. Zatímco v rovině osobních dat stačí pro zacho-vání bezpečnosti obezřetnost, zdravý rozum,aktualizovaný operační systém a případně an-tivir, ve firemní sféře zůstane zajištění infor-mační bezpečnosti důvodem pro značné inves-tice. Firmy často pro zachování úplné kontrolynad zabezpečením svých dat provozují infor-mační služby ve vlastní režii místo využíváníoutsourcingu, SaaS (Software as a Service), PaaS (Platform as a Service), IaaS (Infrastruc-ture as a Service) apod. Úroveň zabezpečenípak odpovídá výši investic na pořízení a pro-voz vlastní zabezpečené infrastruktury. Napří-klad soukromý e-mail využíváme zdarma i zacenu, že provozovatel analyzuje obsah naší ko-respondence pro účely cílení reklamy, a tímo nás vlastně prodává informace třetím stra-nám. Přestože firemní varianty podobných slu-žeb bývají placené a bez reklam, stín podezře-ní, že by poskytovatel mohl použít stejnénástroje analýzy obsahu, jaké používá pro jed-notlivce, a prodat výsledky konkurenci, vedemnohé společnosti k provozování vlastníchpoštovních serverů. Pokud ale firmy nevěnujířádnému zabezpečení dostatečnou pozornosta prostředky, mohou být jejich data ohroženavíce než při využití profesionálních outsourco-vaných služeb.

O zneužívání sdíleného obsahu pro jakékoliúčely se hovoří denně. Co mne jako zaměst-nance může potkat, když na sociálních sítíchzveřejním fotografie z živelné firemní osla-vy? Smím vůbec takové snímky pustit dosvěta? Mohu z toho mít problém?

Lidé si zvykli zveřejňovat zajímavé momentysvého života, který do značné míry tráví i v prá-ci. Tím mohou na svého zaměstnavatele vědoměči nevědomě prozradit i nežádoucí skutečnosti,a tak společnost poškodit. V několika případechpodobné chování skončilo výpovědí, např. pozveřejnění hygienických podmínek provozovnyfast foodu. Z hlediska povahy zveřejněných dat je třeba vzítv úvahu okruh příjemců. Kromě ostatníchúčastníků oné divoké párty se mohou nelichoti-vé fotky a videa dostat třeba k vašemu šéfovi ne-bo personalistovi, který vás bude přijímat do no-vého zaměstnání. Znovu připomínám, že naveškerý sdílený obsahje třeba nahlížet jakona veřejně dostupnýbez ohledu na zdání,že bude přístupný jenvybranému okruhuvašich přátel.Mnozí blogeři zveřej-ňují informace o při-pravovaných mode-lech výrobků, zejménana poli elektroniky,mobilních telefonů,automobilů či softwarea operačních systémů. Některé firmy toto doká-zaly dokonce využít ve svůj prospěch jako nená-silnou a levnou formu marketingu a reklamy,kdy připravují trh na nový výrobek a jeho vlast-nosti a zároveň vyhodnocují reakce potenciál-ních uživatelů, které mohou vést ke změnámcharakteristik již ve fázi vývoje produktu. A pro-to, že vývoj nového produktu je časově i finanč-ně náročný, obvykle se nestává, že by takové in-formace mohly být zneužity konkurencík uvedení podobného výrobku ve stejnou dobu.Informace o produktu v pokročilém stádiu pro-cesu uvedení na trh bývají spíše zdrojem inspira-ce pro firmy v závěsu za předními lídry trhu.

Tématem stále aktuálním je také phishing.Mohl byste charakterizovat, jak takový typic-ký phishingový útok vypadá? A jak se protiněmu mohou firmy bránit? Mnohé z nich ta-to rizika berou stále na lehkou váhu...

Phishing se někdy do češtiny překládá jako„rhybaření“. To vystihuje podstatu metod, jakdůvěřivé uživatele chytit na udičku a vylákat odnich citlivé údaje. Podvodné jednání spočíváv napodobení e-mailové zprávy nebo webovéstránky internetového bankovnictví, sociálníchsítí, online platebních terminálů, aukčních por-tálů apod. Zde pachatel požádá uživatele o zadá-ní přístupových údajů, které následně zneužije.Firmy stále upozorňují na phishingové hrozbypro jejich uživatele, ale vzhledem k tomu, že jdeo metodu sociálního inženýrství založenou na

naivitě a nepozornosti uživatelů, nemohou totoriziko úplně vyloučit. Účinnou obranou bývámimo zdravého úsudku a obezřetnosti uživatelůvyužití zabezpečeného připojení k serveru po-mocí protokolu HTTPS. Kromě šifrování obsa-hu přenášeného mezi internetovým prohlížečema serverem dochází k ověření identity protistra-ny. Úspěšné ověření serveru může uživatel po-znat většinou v adresní řádce prohlížeče. Ještěúčinnější obranou je dvoustupňová autentizacenapř. za použití kódu zaslaného v SMS, ale ani tonení už dnes spásou, vývoj jde rychle dál.

Pro řadu společností vyvstaly problémy s tím,že zaměstnanci používají své mobily, svénotebooky, své foťáky k pracovním účelům.Jak to může narušit firemní bezpečnost?

Zatímco ve firemním prostředí se na zabezpeče-ní dat vynakládají oprávněně nemalé částky, za-městnanci nejsou zvyklí svá osobní data příliš

chránit. Střet těchtosvětů, ať už na firem-ním, nebo soukro-mém počítači, nebochytrém telefonu,představuje pro za-chování firemní bez-pečnosti novou výzvu.Firemní zařízení jemožné lépe ochránitpřed hrozbami ply-noucími ze surfovánízaměstnanců po netu,čtení soukromých

e-mailů a sledování sociálních sítí. Číhajícímhrozbám a útokům lze čelit omezením oprávně-ní uživatelů ve správě a při používání zařízení.Trendem ke zvýšení spokojenosti, produktivitya snížení nákladů je koncept tzv. BYOD (BringYour Own Device), tedy začlenění soukromýchzařízení zaměstnanců do IT infrastruktury spo-lečnosti. Typicky jde o soukromé mobilní tele-fony, tablety a notebooky, na kterých zaměst-nanci vyřizují firemní e-mailovou komunikacia přistupují často ke sdíleným datovým úložiš-tím, intranetu a dalším firemním aplikacíma datům. Uživatele v tomto případě nelze chrá-nit omezením v používání zařízení. Funkčnímse zdá být koncept oddělení firemní části zaříze-ní, kde mohou být vynucovány bezpečnostnípolitiky, od soukromé, která je uživateli volněk dispozici. Bezpečné oddělení obou částí vyža-duje souhru hardware, operačního systémua bezpečnostních aplikací.

To je docela drahé. Nebude řešením opačnácesta? Mají společnosti nástroje k tomu, jakpři zapojení notebooku zaměstnance do ak-tivit podniku lépe kontrolovat jeho práci ne-bo naopak lenošení, kdy brouzdá po nejrůz-nějších webových stránkách, věnuje sevyřizování osobních mailů?

Na soukromém zařízení zaměstnance by nebylototo sledování vhodné. Obecně prosazuji hod-nocení zaměstnanců na základě odvedené prácespíš než sledování, co dělají v pracovní době a už

Každá společnost by měla zvážit,jestli jí potenciální únik informacímůže způsobit větší škody, než představují náklady na patřičné zabezpečení. Většinouhrozba průmyslové špionáže,kompromitace citlivých informacínebo zneužití dat v konkurenčnímboji za ochranu stojí.

vůbec mimo ni. Řízení zaměstnanců by mělozůstat v rovině manažerské dovednosti spočíva-jící v umění zadat úkoly a kontrolovat jejich plnění, včetně patřičného časového rámce.Omezování soukromých aktivit zaměstnancůmá smysl u činností v pracovní době, kde je vy-žadováno plné soustředění na pracovní úkolynebo když činnost nemá měřitelné a kontrolova-telné výstupy a spočívá např. v monitorováníbezchybného chodu určitého procesu.

Firmy se potýkají s problémem úniku infor-mací často právě proto, že zaměstnanci nasvých noteboocích a tabletech zacházejís citlivým obsahem lehkovážně. Lze se protitomu efektivně zajistit?

Zabezpečení firemních i soukromých počítačů,tabletů a chytrých telefonů proti vnějším hroz-bám je na trhu k dispozici. Každá společnost byměla zvážit, jestli jí potenciální únik informacímůže způsobit větší škody, než představují ná-klady na patřičné zabezpečení. Většinou hrozbaprůmyslové špionáže, kompromitace citlivýchinformací nebo zneužití dat v konkurenčnímboji za ochranu stojí.Rizika bohužel nepředstavují jen hackerské úto-ky, které prolomí nedostatečné zabezpečení, krá-deže nebo nevědomého jednání personálu. Natomto poli stále dominuje vědomé úmyslné jed-nání zaměstnance, ať už jde o korupci, nebovlastní selhání. Účinné opatření proti této hroz-bě spočívá ve striktní kontrole přístupu zaměst-nanců pouze k těm informacím, které jsou ne-zbytné pro výkon jejich práce a odpovídají jejichpracovnímu zařazení. Současně je třeba sledo-vat, kdo jak se kterými informacemi naložil.U dat, která jsou klasifikována jako důvěrná, jetřeba vážit, kdo k nim přistoupil, komu je pře-poslal e-mailem, jestli je uložil na externí pamě-ťové médium apod. Tyto činnosti by mělo býtmožné případně i selektivně zakázat.

Jakým směrem se budou ubírat krokyv zabezpečování firemních systémů? Majíspolečnosti vůbec šanci srovnat krok s tě-mi, kteří bývají o kus před nimi a datazneužívají?

Výzvou je udržet požadovanou míru zabezpeče-ní firemních dat na všech zařízeních, která slou-ží k produktivní práci zaměstnanců a uživatelepři tom příliš neomezovat. Vyžaduje to kontinu-ální inovace a nemalé náklady, které korespon-dují s rostoucí důležitostí firemních informací,firemní komunikace a know-how firem.Pokud jde o útoky zvenčí, pak konvenční pro-středky zabezpečení většinou fungují na základěkolektivního sdílení charakteristik odhalenýchútoků. Po útoku zaznamenaném bezpečnostníspolečností nebo výrobcem operačního systému,software a hardware bývá systém aktualizována proti stejné hrozbě chráněn. Je tu však určitáčasová prodleva. Útok nebo vir musí být odha-len. Dokud se tak nestane, nelze se takovýmudálostem ubránit. Nejnovější technologie nabázi heuristické analýzy a neuronových sítí do-káží v reálném čase odhadnout, že určitá aktivitapředstavuje hrozbu, a okamžitě se bránit i v pří-padě, že tato hrozba dosud nebyla nikým odha-lena. Tyto technologie monitorují datové tokya učí se rozpoznat normální a abnormální cho-vání ve firemní síti. Podle míry jistoty a závaž-nosti hrozby jen reportují nestandardní situacepro pozdější analýzu nebo mohou závažnémunarušení bezpečnosti, které hrozí s velkou prav-děpodobností, rovnou zabránit. Náklady na kyberšpionáž jsou rovněž značné.Zatímco běžným hrozbám virové nákazy či za-pojení do sítě ovládaných počítačů (botnet) lzeúčinně čelit, cílené velmi sofistikované útoky bý-vají dlouho neodhaleny. Využívají často tzv. zra-nitelností nultého dne, tedy takového způsobunapadení systému, který dosud nebyl odhalen.Tyto zranitelnosti jsou velmi ceněné, protože do

jejich odhalení jsou proti nim bezmocné i aktu-alizované operační systémy a antivirové progra-my. Právě tyto dosud neodhalené slabiny před-stavují Achillovu patu tradičního způsobuzabezpečení. Vzhledem k vysokým nákladůmna jejich vývoj lze předpokládat, že jde o cílenéútoky a že za nimi stojí promyšlený konkurenčníboj velkých firem nebo týmy financované z vlád-ních zdrojů.

Několikrát jste se dotkl obecně práce s da-ty na základě státního zájmu. Záludnostiinternetu jsou nekonečné. Z dříve školác-kých legrácek dnes již organizované a silněstrukturované zásahy, kyberšpionáž. Coz toho může pro politiku a ekonomiku ze-mí plynout?

„Kyberšpionáž“ a „kyberválka“ se obecně naúrovni států a vládních organizací instituci-onalizuje, profesionalizuje a jsou na ně vyčle-něny nemalé prostředky z rozpočtu obranykaždé země. Tyto činnosti mají řadu různýchcílů. Od získávání citlivých informací, kteréslouží k podpoře strategického rozhodování naekonomické, politické i vojenské úrovni, přespodporu špionáže a kontra špionáže a odhalo-vání bezpečnostních hrozeb až po činnosti,které mohou protivníka fyzicky a ekonomickypoškodit. Uvádí se, že velmi sofistikovaný sy-stém nazvaný Stuxnet dokázal zpozdit íránskýjaderný program o rok přeprogramovánímcentrifug na obohacování uranu, aniž by jehotvůrce musel vynaložit náklady na vojenskouakci a čelit jejím následkům, včetně ohroženíživotů vlastních vojáků. Systém se podařiloodhalit až po několika letech činnosti a byl na-tolik sofistikovaný, že vzhledem k potřebnýmnákladům na jeho vývoj se spekuluje o podpo-ře některého ze států, zejména Izraele. Stuxnetbyl zcela výjimečný, jelikož využíval hned čtyřirůzné zranitelnosti nultého dne, což je zcelaunikátní. Že nejde o ojedinělou akci, svědčíi to, že později byl odhalen další podobně so-fistikovaný systém nazvaný Flame, který vyka-zuje se Stuxnetem podobné rysy. Lze předpo-kládat, že v současnosti fungují neodhalenínástupci těchto systémů.Kontroverzním tématem jsou vládní programypro plošný sběr a zpracování informací z datovékomunikace, e-mailů a telefonních hovorů. Bez-pochyby to probíhá ve spolupráci s celou řadousoukromých firem, jimž k tomu uživatelé nedalisouhlas. O rozsahu těchto aktivit vypovídá svě-dectví Edwarda Snowdena spolu s ostatnímimateriály zveřejňovanými serverem WikiLeaks.S odůvodněním boje proti terorizmu se uchýlilaamerická vládní agentura NSA k porušováníosobních svobod. Zdá se, že demokratické prin-cipy by mohly částečně zvrátit tento trend. Byloby však naivní domnívat se, že ostatní mocnostinevyužívají obdobné praktiky, o kterých se alenemluví, nepodléhají žádné veřejné kontrole,a nebudou se proto omezovat. Podezření z na-pomáhání při zneužití dat již čelí někteří výrobcisíťových prvků.

ptala se Kateřina Šimková

6 www.freshtime.cz


2x foto Shutterstock


vnímání sebe sama

Pavel Vosoba je čtvrt stoletípodnikatelem a manažerem,spolumajitelem poradenskéfirmy M.C.TRITON. Co ho přivedloke psaní a proč patří jeho posledníkniha Dokonalý život k bestsellerům?Rozhovor přináší zajímavé odpovědi.

Dokonalý život vychází z vlastních zkuše-ností autora, nebo je to dokonce zčástiautobiografie? Co bylo impulzem a co jesmyslem vaší knihy?

Většina příběhů, i když se odehrávaly jinak,má své reálné pozadí a představi-tele. Mezi ně jsou vsazené i tyosobně prožité. Které z nich tojsou, však neprozradím. V posledních deseti letech jsemzačal více pracovat s jednotlivci.Množina vyčerpaných, osamělých,bezmocných a frustrovaných ma-nažerů rostla geometrickou řadou.Problémy jim přerůstaly přes hla-vu, všechno se komplikovalo a za-mlžovalo. Prosazovali se neschop-ní a schopní byli přetěžovánía terorizováni. Ochota rozhod-nout samostatně a nést odpověd-nost za sebe i ostatní se prudcesnížila, nastoupila krize a s ní ne-uchopitelný strach – ze ztráty po-zice, selhání, zklamání. Rostlakonformita, snaha nevybočovat,hovořit, diskutovat ano, ale veskutečnosti nic nedělat. Nejhorší bylo, že nastupující mla-dá generace přijala tento „stan-dard“ jako normální, zaměnila

vlastní „chci“ za to, co se od ní očekává. Kdyžvám na první otázku: co vás baví, co opravduchcete dělat, odpoví devadesát procent stejně,je jasné, že to neví a odpovídají tak, jak to donich „vtloukla“ společnost. Odpovědět pravdi-vě na tuto otázku je ve skutečnosti nesmírně

těžké. Chtěl jsem napsat něco, co osloví mla-dou generaci, nedovolí jí zdegenerovat, pomů-že odpovědět. Kniha měla být původně provysokoškoláky a čerstvé absolventy.

Nakolik jste popustil uzdu fantazii? Líbí sevám vyprávět příběhy, tvořit charakterypostav, konstruovat dramatické zápletkya vést čtenáře k překvapivým a smyslupl-ným závěrům?

Miluju fantazii a obdivuji všechny spisovatele,kteří dokáží vytvořit vlastní funkční svět. Ne-umím příliš skládat charaktery, tvořit páteř, nakterou se všechno nabalí. Jsem spisovatel-ne-spisovatel. Ale když začnu psát a soustředímse, děj se sám přede mnou rozeběhne, vidím

postavy, barvy, prostředí, někdy dokonce i vů-ně – podotýkám, že nic „nekouřím“. Jedinoumou starostí je to rychle zachytit.

Tvrdíte, že být průměrný není normální.Můžeme být tedy všichni nadprůměrní?

Ano. Máme na to právo! Být spontánní, samisebou, mít vlastní názory, postoje, emocea touhy. Potřebujeme se mít rádi, neubližovatsi, nepodřizovat se vnějším autoritám – mámecelý život na to, abychom napravili, co do násrodiče, škola a společnost ve své pohodlnostinacpali. Jedinečnost je ve vnímání sama sebe

– jenom my máme právo se poměřovat a hod-notit. To je moje celoživotní krédo.

Úspěšný autor prý musí být ve svém díle,možná i v soukromém životě, pravdivý. Dalbyste za každou řádku ruku do ohně?

Nedokážu posoudit. Když dokončím knihu,zmocní se mě obvykle dva pocity. První jeomamné vítězství, kdy si dokola opakuji: do-kázal jsem to! Seděl jsem v moskevské restau-raci „шатер“, na břehu zamrzlého jezírka, byloodpoledne, venku sněžilo a já se radostí smálna plné kolo. Druhý pocit přichází později –zachvátí mě pochybnosti, mám chuť to zaho-dit nebo přepracovat.

Stal jste se spisovatelem a o va-ší knize se hovoří. Změnil se tímváš pohled na svět, na vaše po-volání a poslání, nebo si člověksvůj „životní vzorec“ nese v so-bě od kolébky do hrobu?

Nečekal jsem takový úspěch a ne-cítím se být spisovatelem. Psaní jepro mne hobby jako pro jinéhochalupa, historie, hudba... Pomáhámi vidět věci jasněji, ostřeji, zba-vovat se „cizích“ myšlenek, sou-středit se a současně odreagovat,ale hlavně tvořit, vymýšlet, snít.Ostatně pokračování knihy, kdemistrem bude Viktorie – tedy že-na, je více „mystičtější“. Určitěkaždý máme svůj „životní vzorec“– tedy jakési poslání, které kdyžnaplníme, budeme šťastní – nikdojiný to za nás udělat nemůže.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer

Právo na dokonalý život

Máme na to právo! Býtspontánní, sami sebou, mítvlastní názory, postoje, emocea touhy. Potřebujeme se mít rádi,neubližovat si, nepodřizovat sevnějším autoritám – máme celýživot na to, abychom napravili, codo nás rodiče, škola a společnostve své pohodlnosti nacpali.

Pavel Vosoba

8 www.freshtime.cz

na správnou adresu

Ing. Alena Chalupová, MBAporadce generálního ředitele,Institut pro testování a certifikaci, a. s.,Zlín

Chci vám popřát do nového roku hodně zdravía odvahu být sami sebou. Chci vám popřát,abyste začali pracovat na tom, co jste si naplánovali nebo si jenom představovali. Neztraťte už ani den váháním, čekáním, analy-zováním nebo hledáním alternativ. Více dosa-žených cílů a splněných výsledků! Chci vám po-přát, abyste našli lidi, kteří chtějí jít stejnýmsměrem jako vy. Abyste dokázali ocenit rozdíly místo nedostatků. Abyste se dokázali poučit ze svých chyb a chyby ostatních vnímali jako příležitost pro to být laskaví, odpouštějící a chápající. Buďte šťastní! Mgr. Hana Kadečková

tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR

Co tak ženy mohou přát svým šéfům? Jasně –štěstí, zdraví, pohodu, dobré nápady, častou chuť zvyšovat svým podřízeným plat...Ale co je to základní, co nás motivuje svého šéfa respektovat, s chutí plnit jeho příkazy? Co je důvodem, že chodíme do práce rády a nepřepadá nás žaludeční neuróza, kdykoliv zazvoní telefon s jeho jménem? Tím důvodem je, že náš šéf je šéf jaksi z podstaty. Že si nemusí respekt podřízených „vydupávat“ arogantním jednáním, nesmyslnými příkazy, in-triky, řevem, výhružkami. Že má prostě přiroze-nou autoritu. Šéf, který má charisma, přemýšlí o své práci, přichází se smysluplnými vizemi, a navíc vnímá své podřízené jako sobě rovnébytosti, je požehnáním pro celou firmu. Takžeco přát svým šéfům? Aby byli těmi na svém mís-tě. A pak už jen to zdraví, štěstí, chuť zvyšovat platy podřízeným...

Ing. Miriam Hanákovájednatelka, FINVOX

Již nějakou dobu žiji v hlubším respektování zá-kona rovnováhy, který každé vychýlení na jednustranu vyrovnává vychýlením na stranu druhou,a proto také již nějakou dobu nepřeji nic úžas-ného, šťastného, veselého a výjimečně dobré-ho, neboť každé takové přání vyvolává na světi svůj opak – a toho se dopouštět nechci, tako-vé neřízené hmoty přání v nečekanou chvíli, si-tuaci a životní a pracovní konstelaci. Myslím ale,že pro manažery – muže by mohlo být dobré,kdyby na konci nového roku mohli rekapitulovata v těch rekapitulacích najít stupínky, díky kte-rým se zlepšil jejich život a životy lidí, pro kteréa se kterými pracují. Jedním z nich by mohlo býti vědomí, že jejich manažerská osamělost je ře-šitelná a že pro toto řešení udělali dobré kroky.

Věra Krumphanzlováakademická malířka

Nikdy jsem žádného opravdového šéfa neměla, jsem odjakživa jen malířka a ilustrátorka, ale dovoluji si virtuálnímu šéfovi (šéfům, ať nejsem lakomá) přát chytré, šikovné, věrné, cituplné, pohledné,pracovité a ke všem pracovním povinnostem ochotné spolupracovníkya podřízené.

Ing. Petra Škopovámajitelka rodinného pivovaru Propper

Už dost dlouho nemám žádného šéfa, ale cobych jim všem přála? Hodně rozvahy, ale i něko-lik odvážných rozhodnutí a spravedlivý pohledna zaměstnance.

Ing. Jana Erbovájednatel, AC-T servis, spol. s r. o.

Já bych přála šéfům, aby se jim dařilo vždy dopracovního kolektivu vybrat kvalitní kolegy a kole-gyně, kteří jsou loajální a dělají svěřenou práci nej-lépe, jak dovedou. Dále bych jim přála, aby bylipři jednáních a obchodních aktivitách féroví a cho-vali se eticky. A zaměstnance dokázali pozitivněmotivovat, protože pak budou dobře spát, prácese bude dařit a spokojené bude celé jejich okolí.

Ženy přejí šéfům úspěch i sebereflexiS koncem starého a na počátku nového roku mámepříležitost udělat si v životě malou inventuru.Zrekapitulovat přínosy a ztráty, přijmout určitéponaučení a popřát do období před sebou něcopěkného a prospěšného. Zajímalo nás, jak s takovoušancí dokáží naložit dámy ve vztahu k mužům.Připravili jsme proto pro ně jednoduchou otázku: Co přejí ženy šéfům? kr

esba

Věr

a K

rum

phan

zlov

á

připravil Pavel Kačer


investujeme udržitelně

Na klasické finanční nástroje se užnedá tolik spoléhat. Změny, kterése v poslední době udály nafinančních trzích, totiž alespoňpodle tvrzení odborníků z fonduNOVA Green Energy (NGEF)vyžadují zásadní změnu přístupuk investování. Podle Petera Bálinta,člena investičního výboru fondu,historicky pozitivní zkušenostis fondy přinášejícími pravidelnéfixní výnosy a na druhé straněnegativní s akciemi způsobily, že čeští investoři jsou velmikonzervativní. Dávají tak přednostjistotě pravidelného úroku předpotenciálem kapitálového zisku.

„Investiční kulturu přivedly do současnéhostavu špatné zkušenosti skoro s každou for-mou kolektivního investování a s kapitálovýmtrhem jako takovým. Vše začalo kupónovouprivatizací, kde mnozí drobní investoři přišlio majetek, který svěřili investičním fondům.Ti, kteří drželi přímo akcie firem, skončilis bezcennými papíry vedenými na účtechu depozitáře,“ řekl Peter Bálint. A podle nějzklamaly i podílové akciové fondy, které začalyvznikat koncem 90. let. V důsledku prasknutíinternetové bubliny roku 2001 a také kreditnía realitní roku 2008, dosáhly za 13 let jen vel-mi slabého zhodnocení. Lépe se dařilo dluho-pisovým fondům, které díky klesajícímu tren-du v úrokových sazbách a pravidelnémuvýnosu dosáhly velmi slušné výkonnosti. Kdosi však myslí, že podobnou výkonnost jakodosud dosáhne na dluhopisech i v následujícídekádě, bude asi zklamaný. Úrokové sazbyjsou obecně na historicky nejnižších úrovních.I 10tiletý německý dluhopis má výnos pouze1,04 % p. a. a dvouletý dluhopis má dnes do-konce výnos negativní.

Moderní investiční nástrojeJedny z nástrojů, které dnes mají zájemci o in-vestování na finančních trzích k dispozici,představují fondy kvalifikovaných investorů(FKI). Jsou zaměřeny na zkušenější investory,kteří rozumí charakteristikám různých třídaktiv a rizikům s nimi spojených. Tyto fondyproto mohou investovat například do exotič-tějších, méně likvidních aktiv. Mnohokrát jsouvšak méně rizikové než klasické fondy, kde jejediným nástrojem řízení rizik diverzifikace.Fondy kvalifikovaných investorů jsou flexibil-nější a mají větší prostor pro investice jakoklasické podílové fondy.

„Do kategorie FKI se řadí i tzv. zelené fondy,které namísto dluhopisů či akcií investují doelektráren vyrábějících elektřinu z obnovitel-ných zdrojů, kterými jsou slunce, vítr, voda,bioplyn, biomasa a jiné. Producenti zelenéenergie mají na dlouhá léta zajištěn odběrelektřiny za zvýhodněné ceny, jež garantujestát. Výnosy z takových fondů se pohybují naúrovni 7 až 9 %, stejně jako dlouhodobé výno-sy dosahované akciovým trhem, přičemž všakmají charakter dluhopisu s minimální volatili-tou,“ upozornil Peter Bálint. Jelikož tržbyelektráren ve fondech jsou garantovány stá-tem, jde o jistou formu státních dluhopisů, av-šak s mnohem větším výnosem, než mají sa-motné státní dluhopisy. Je to velmi výjimečnáa časově ohraničená situace.

Zisk s dobrým pocitemProtože podíly v elektrárnách nejsou ani zda-leka tak likvidní jako třeba akcie známých fi-rem, možnost investování je buď přímo do ná-kupu elektrárny, nebo do FKI investujících dotěchto elektráren. Minimální investice je většinou 125 000 až je-den milion eur (v přepočtu 3,4 až 27,5 mili-onu Kč) – v závislosti na jurisdikci, ve kteréjsou zřízeny, a na rozhodnutí manažerů fondu.Běžný investor však může investovat s pomocíbanky, obchodníka s cennými papíry neboprivátního bankovnictví prostřednictvím tzv.řízených portfolií. Ve světě jsou běžné alokacepenzijních fondů do alternativních investic. Kromě toho, že zelené fondy dokážou investo-rům vydělávat peníze, jejich přínos je mno-hem větší. Fosilní paliva jsou vyčerpatelnáa v jistém okamžiku bude muset civilizacepřejít na obnovitelné a udržitelné zdroje ener-gie. Investice do obnovitelných zdrojů stimu-

lují výzkum a vývoj nových technologií. Díkynim roste produktivita, snižují se ceny kom-ponent, a tím i ceny nových elektráren. Napří-klad fotovoltaický materiál zlevnil za tři rokyo neuvěřitelných 50 % – podobně jako kdysimikroprocesory a mobilní telefony. Současnévládní subvence pro „zelené“ elektrárny tedypřispívají k tomu, že časem bude energie z al-ternativních zdrojů cenově plně konkurence-schopná fosilním palivům. To je strategickynejvětší přínos, protože zajišťuje udržitelnoubudoucnost. (tz)

Zelené fondy jako nová sázka na jistotu

Za otevřeným podílovým fondem NOVAGreen Energy (NGEF) kvalifikovanýchinvestorů stojí zkušení finanční manažeři.Vizí fondu je stát se dlouhodobě úspěšnýminvestičním fondem do obnovitelnýchzdrojů energie v regionu střednía východní Evropy. Investuje do funkčníchelektráren vyrábějících energiiz obnovitelných zdrojů s dlouhodobýmiodběratelskými smlouvami. Fond chce býtnejlepší volbou pro konzervativníinvestory, kteří očekávají stabilní, vládougarantovaný příjem a přiměřenézhodnocení kapitálu v oblastiobnovitelných zdrojů energie. Přísnýregulační rámec, přehledné nastavenímotivací manažerů, renomovaný správce,znalec, auditor i další institucionálnípartnerské a projektové zárukyzabezpečují maximální transparentnostfondu podle vzoru investičních fondův západní Evropě.

www.novagreenenergy.eu/cz/

Foto Shutterstock

10 www.freshtime.cz

hračky v ekonomice

Kolik hraček dostali tatínkové pod stromeček? Tedy synové,dcery a tatínkové? Jsme národhravý, kutilský a kreativní, a Vánocepatří nejen pohádkám, ale takéhračkám. Zejména pánové sev tomto období vracejí do svýchdětských let a namísto domácíchprací třeba při údržbě obydlíprohrají raději se svými ratolestmispousty času... A to je dobře.

České domácnosti na nákupu hraček pro dětinešetří. V roce 2013 vydala průměrná rodinana položky spotřební skupiny „hračky, hry,sběratelské předměty“ v přepočtu na jednuosobu 751 korun. Což bylo více, než činily vý-daje kupříkladu na nádobí a kuchyňské před-měty, či překvapivě i více než na knihy. Za tyjsme v průměru na osobu utratili 423 Kč. Češise tak prostředky, jež věnují na nákup hraček,v porovnání s jinými výdaji řadí k nejštědřej-ším národům v Evropě. Lze přepokládat, ženejvětší část finančních prostředků na totozboží je vynakládána právě v období Vánoc.Z velké stability výdajů na hračky v uplynu-lých letech vyplývá, že domácnosti na hrač-kách nešetří ani v době finanční nepohody.V krizovém roce 2009 dosáhl podíl výdajů do-mácností na hračky 0,62 %, přičemž na stejnéúrovni byl i v roce 2013. V letech 2010 až 2012

se podíl pohyboval na velmi podobných hod-notách, konkrétně mezi 0,64 % a 0,65 %.„Že Češi utrácejí za hračky ročně nemalé část-ky, není zas až takovým překvapením. Spíš jezajímavé, že se to týká i rodin, které často ne-mají peněz nazbyt. Platí sice, že kdo vydělávávíce, dává na hračky o něco vyšší částku, záro-veň však u této movitější skupiny tvoří výdajena hračky nižší procentuální část jejich celko-vých výdajů,“ sdělil Pavel Sobíšek, hlavní ma-kroekonom UniCredit Bank, a potvrdil myš-lenku, že lidé s nižšími příjmy jsou schopniuskromnit se tak, že se to nedotkne peněz vy-naložených právě na hračky.Pozoruhodné je i srovnání výdajů na hračkymezi různými typy domácností. Nepřekvapí,že nákup hraček je doménou rodin s dětmi do 15 let, které v roce 2013 takto utratilyv přepočtu na jednoho člena domácnosti 843 korun. Podíl hraček na celkových spotřeb-ních výdajích dosáhl u této skupiny 0,83 %a byl téměř dvojnásobný oproti podílu u bez-dětných domácností. Vezmeme-li domácnosti podle počtu dětí, paknám vyjde, že za hračky v přepočtu na osobuvydává nejvíce rodina se dvěma dětmi, u více-dětných rodin pak tato částka klesá. Je otáz-kou, jestli se s příchodem druhého dítěte dorodiny snaží rodiče kompenzovat snížení po-zornosti prvnímu potomkovi nákupem hra-ček, či jestli mají tyto hračky sloužit ke společ-ným aktivitám. Tak či onak toto spotřebitelskéchování přestává fungovat, pokud se rodinarozroste o třetího potomka. Důvodem mohoubýt jak finanční omezení vícečetných rodin,

tak skutečnost, že hraček je doma až až.Největší část rodinných výdajů – celých1,23 %, jde na hračky v úplných rodinách sedvěma dětmi, zároveň ale jen s jedním pracu-jícím členem. Což je na první pohled sice za-rážející fakt, má však poměrně logické vysvět-lení. Primárně tato statistika neznamená, žev dvoukariérních rodinách rodiče své děti od-bývají a pro samou práci nemají čas jim hrač-ky kupovat. Mnohem pravděpodobnějším vy-světlením je skutečnost, že v rodinách s dětmis jedním vydělávajícím bývá často druhý rodična rodičovské dovolené nebo krátce po ní. Jdetedy o rodiny s dětmi v tom nejlepším věkupro nákup hraček. Právě takové rodiny jsoupro česká hračkářství zákazníky s největšímpotenciálem.Co si ale myslet o 643 korunách na osobu, kte-ré utratily ve spotřební skupině „hry, hračky a sběratelské předměty“ za předloňský rokbezdětné domácnosti? Sběratelské předmětyv rámci uvedené spotřební skupiny jsou sicespíše doménou dospělých než dětí, jedinýmmožným vysvětlením však nebudou. Správ-nou odpovědí zcela jistě není ani tvrzení „kdosi hraje, nezlobí“, a to i navzdory tomu, že jeobecně platné i pro svět dospělých.Pro věrohodnější odpověď se zastavme u výdajůjednočlenných domácností bez pracujících čle-nů, tedy převážně samostatně žijících důchod-ců. Takovýto důchodce zaplatil v roce 2013 zahračky v průměru nezanedbatelných 480 korun.Větší část z nich přitom tvoří samostatně žijícíženy než muži. Úvaha tedy směřuje k modeluláskyplné babičky, která dopřává svým vnouča-

Rádi utrácíme,abychom si mohli hrát

hračky v ekonomice

tům. Ale nebuďme nespravedliví k samostatněžijícím dědečkům. Ti, jak vyplývá z dat, zasekompenzují členům rodiny nižší výdaje za hrač-ky vyššími peněžními dary.Hračky nejsou jen spotřební položkou českýchdomácností, nýbrž také výrobním a vývoznímartiklem s rostoucí důležitostí pro českou eko-nomiku. Export hraček se v Česku za posled-ních pět let dvaapůlkrát znásobil, díky čemužtřeba v roce 2013 přesáhl objem úctyhodných45 miliard korun. Loni za první tři čtvrtletírostl vývoz hraček v korunách meziročnímtempem 17,5 %. Zajímavostí je, že čtyři pětinycelkového exportu hraček tvoří stavebnice. Lví podíl na přírůstku českého exportu hra-ček mají nepochybně tuzemské aktivity dán-ského hračkářského gigantu se stavebnicemiLego. Právě díky této továrně na dětské sny seČesko bez nadsázky stává hračkářskou vel-mocí Evropy. Český přebytek zahraničního obchodu s hrač-kami za uplynulý rok zřejmě přesáhne 30 mi-liard korun. Kromě Česka se přebytkem ob-chodu v této komoditě mohou chlubit pouzetři další členské země EU – Maďarsko, Slo-vensko a Malta. Dlouhodobě však i tyto zeměkoukají Česku se svými obchodními výsledkytakzvaně na záda. Objemem exportu hračekjsme před pár lety dokonce přeskočili Němec-ko, dříve největšího exportéra ze zemí evrop-ské osmadvacítky. Dvě třetiny exportu českých hraček míří naostatní trhy EU, ale na exportu hraček celéEU mimo tento ekonomický blok dosahuječeský podíl celých 40 %. Ano, i zdánlivě ne-dostupnou Čínu zřejmě dobývá v Česku vy-robené Lego a náš podíl na exportu hračekz EU do této země v roce 2013 dosáhl neuvě-řitelných 69 %.Čeští výrobci hraček samozřejmě neslavíúspěchy jen za hranicemi. Až před Váno-ci 2015 svým nákupem přispějeme ke zhrubadesetimiliardovému ročnímu obratu tuzem-ského maloobchodního trhu s hrami a hrač-kami, můžeme tak učinit s dobrým pocitem,že tím uděláme radost nejen svým potom-kům, ale také dost pravděpodobně podpoří-me český průmysl. (tz, rix)


ilustrační fota z archivu firmy Efko-karton, s.r.o.

12

vážně i s nadsázkou

Prodejna květin kousek od Pražskétržnice v Holešovicích stejně jako firmaJarmily Pejpalové se jmenujeFloraservis. Ti, kteří sem cestu znají,většinou také vědí, že květinářství setady nachází od roku 1992. A že seprávě zde připravují kytice nádherné,neobvyklé, odvážně a zdaleka nejenpro ženy. A zákazníci sem nechodí jennakupovat, objednávat, ale také trochusnít, přemýšlet, popovídat si, ladit svépředstavy, možnosti, přání.

Nejen ženy, ale také muži dostávají květiny.Třeba při významných výročích ve firmě,u příležitosti získání manažerské ceny, oslavypodnikatelského úspěchu, velkých naroze-nin. Jak pojmout kytici k takové příležitosti?

Především je to o dialogu s člověkem, který ob-darovává. Florista by měl vědět, jaká osobnostje ta, pro niž květiny bude vázat, co by měla ky-tice sdělit. Stejně tak je vhodné mít na paměti,za jakých okolností se květiny budou předávat,jestli v úzkém kruhu managementu, nebo předvelkým týmem zaměstnanců na výroční konfe-renci apod. Zda je příjemce povahy veselé, ne-bo si na legraci moc nepotrpí, zda jde o muzi-kanta, nebo úředníka, instalatéra, nebogenerálního ředitele pojišťovny, podřízeného, činadřízeného, jaké je člověk národnosti. Jestli ječlověk vášnivý, nebo hypochondr, zda se rádbaví, nebo je to spíš introvert. Záleží také natom, je-li příjemce vysoký, nebo spíš drobnějšípostavy, jaké má rád barvy, není-li napříkladalergik na lilie. A také, jaký objem finančníchprostředků má tvůrce k dispozici. Těch faktorů,které dokáží znásobit či potlačit radost z květi-nového dárku, je opravdu hodně.

Jsou nějaké vyloženě „mužské“ barvy kvě-tin, druhy kytek, větví, které do takových kytic patří?

Kytice pro pány bývají spíše v tlu-menějších barvách, často laděnédo modra, a velmi často ve fi-remních tónech. Určitě ne roman-tické, spíše jednodruhové, a z vel-kých květů a listů, ne přílišzdobené. Jednodušší, strohé,na výšku, ne tak rozverné ja-ko kytice pro ženy. Bývajízkrátka jinak designérskypojaté. Platí dvojnásob, žev jednoduchosti je krása.

Ostatně – jaký trend by se dal vystopovat vevázání kytic pro mužskou část světa? Jsou tokytice spíše vážné, hodně symbolické, nebonaopak s nadsázkou, doplňované párečky,buřtíky a jinými dekoracemi?

Vážné i rozverné, ale jak jsem již naznačila, vícetíhnou „k serióznosti“. Se zmiňovanými buřtíkya jinými odvážnějšími dekoracemi jsme jich užnavázali spousty, k významným životním kulati-nám se dávají i kytice přizdobené léky, doplňkystravy, kombinované s ovocem či zeleninou. Me-ze fantazii se nekladou. Pro jednoho klienta jsmepřipravovali třeba kytici sestočenými bankovkami, a žejich bylo! Dobrý florista byměl být i zkušeným psycholo-gem. Na výsledku je to znát.

Kupují květiny i muži mužům?

Určitě kupují muži mužům,není to vůbec neobvyklé. Na-příklad právě firemní klientelaje tou typickou. Nedávají se jenláhve, bonboniéry a jiné hmotné dárky, ale takékvětiny. Ona květina je totiž takový zvláštní dá-rek. Způsobí úplně jinou radost než krabicechlebíčků, obálka s finančním obnosem, před-platné do fitka nebo koupená dovolená k moři.Květina je květina a její řeč k člověku promlouvácitlivým jazykem. Květinou dokážeme sdělit vícenež jakýmkoli jiným dárkem, na to se nezapo-míná. Vezměte si třeba vztah maminky a syna –kytice jsou často spojeny i se slzičkami dojetí.Nepředáváte květiny, ale emoce.

Blíží se Valentýn – přichází k vám slečnya paní s přáním dát kytičku svému partnero-vi? Stává se to?

Valentýn už není výjimečným svátkem. Pamatujisi na roky, kdy jsme díky jisté mezinárodní prová-zanosti dostávali zakázky na vázání kytic do cizi-ny – chystali jsme valentýnské pugéty pro zahra-niční klientelu. Čeští floristé jsou totiž hodněšikovní... Na českém trhu se nic převratnéhov souvislosti s Valentýnem nestalo, platí, že nosíkvětiny muži ženám.

Ostatně, když už jsmeu svátku zamilovaných, jaké kytice připravujetev tomto období? Sladkéa voňavé? Velké pugéty,nebo nazdobíte jedinoukvětinku, dáte jí novoupřidanou hodnotu?

Valentýn je stále v barvě ru-dé, ale i růžové a bílé, alek lásce patří tradičně červe-ná, i kdyby všichni marketé-

ři světa rozhodli, že to bude oranžová. Muži čas-to kytice objednávají pár dní dopředu, mnoho jesamozřejmě také náhodných kupujících, a každýmá jiné přáníčko. Většinou si muži nechají pora-dit, takže i my máme prostor tvořit, popustit uz-du fantazii.

Jak nejlépe pánům připomenout, že by mělikvětinářství navštěvovat častěji?

To kdybych věděla, nelámala bych si hlavu nadmnohými problémy podnikání! Ráda bych všakpodotkla, že podstatné je vědět, kde květiny na-kupovat. A že přidaná hodnota práce českéhofloristy má svůj smysl.

Vzpomenete na nějaké neobvyklé zákazní-kovo přání?

Je jich nespočet, ale ne o všech se může mluvit.Vztah dárce a obdarovaného bývá občas velmicitlivý až intimní, takže není vhodné je publiko-

vat. Vzpomínám ale na zajímavou vazbuvodnické kytice pro vášnivého rybáře, vy-

ráběli jsme i květinové letadlo nebo kvě-tinový motor motocyklu se všemi deta-

ily. Do kytic se vsazují šperky, tužky,nebo se dají namísto kytic zhotovit

i celé dekorace, které déle vydrží.Podstatné je poselství, vyjádřenímyšlenky, darování radosti.

ptala se Eva Brixiwww.flora-servis.cz

Kytice pro pány s fantazií designérské duše

Jarmila Pejpalovás dcerou Petrou

13

noblesa pro každý den

Jak se mění vztah firem u nás k umělecké-mu a užitnému sklu? Je zřetelnější tenden-ce obklopovat se krásnými a špičkovýmivýrobky?

Každý člověk se chce obklopovat krásnýmia kvalitními výrobky, je to ale otázka priorit a sa-mozřejmě financí. U nás si pomalu začínámezvykat na to, že má smysl si připlatit za špičko-vější zboží než nakupovat levné horší výrobky. Jeznát velký posun v zájmu společnosti i firemo kvalitu ve spojení s osobitým designem a přija-telnou cenou. Proto je důležitá podpora řemeslaa ruční práce, aby mohly vznikat originální a do-konalé výrobky s vysokou přidanou hodnotou.

Sklo jako atraktivní prvek výzdoby interi-éru. Dostáváte zakázky na tento typ pracíod domácích společností?

Většina těchto zakázek směřuje do zahraničí,ale v poslední době jsme zaznamenali zvýše-

nou poptávku a nárůst speciálních zakázekdo interiéru i v tuzemsku. A to nás samozřej-mě moc potěšilo.

Strategie firmy Moser je také o hlubšímpůsobení na mladší generaci milovníkůznačkového nápojového skla. Čím se snažíte tento zájem podchytit a vyvolat?

Každoročně vytváříme a představujeme novénápojové a dekorativní kolekce v modernímstylu, aby oslovily i představitele současné

mladší generace. Sázíme na kombinace barev,jednoduchý zřetelný design a rukopis výtvar-níků, vtip a nadsázku. Mladší generace nemámoc v oblibě tradice, hledá výrazné věci, osobitost.

Barový set, nápojový set, váza, mísa naovoce, to všechno patří k moderní kance-láři. Roste zájem českých firem o vaši produkci?

Zájem českých firem o produkci sklárny Mo-ser neustále roste, a není to jen o dekorativ-ním interiérovém křišťále, ale také o různýchdárkových tematických předmětech, napří-klad bych uvedl sportovní trofeje a ceny proakce zaměřené na kulturu.

Co chystáte letos ve svých pražských pro-dejnách a galerii v Celetné?

Připravujeme řadu překvapení, z nichž nej-bližší bude představení nových kolekcí De-sign Moser 2015, které vznikly ve spoluprá-ci s předními českými výtvarníky. V Moser Art Gallery, která je součástí pro-dejní galerie Moser na Staroměstském ná-městí, zahájíme na začátku února výstavnísezonu představením děl Střední umělecko-průmyslové školy sklářské z KamenickéhoŠenova. Půjde o výběr děl pedagogů a stu-dentů školy.

Máte na paměti, jaké umělecké předsevze-tí jste si pro rok 2015 dal?

Tím největším předsevzetím je vytvořenínové kolekce Moser pro rok 2016. Vím, žeto bude vyžadovat velké úsilí, ale těším sena to.

otázky připravila Eva Brixi

Mladší generace hledá osobitost

Sázíme na kombinace barev,jednoduchý zřetelný designa rukopis výtvarníků, vtipa nadsázku. Mladší generacenemá moc v oblibě tradice, hledávýrazné věci, osobitost.

Ušlechtilé sklo s pečetínekopírovatelných výtvarníkovýchemocí, škála barev typických pro jednujedinou značku na světě. Originály, kterézdobí sídla králů, nejbohatších firem,nejzámožnějších jednotlivců či státníchreprezentací. Ale také sběratelskékolekce nebo třeba patří „pouze“k dědictví generací za vitrínou skříňkyv obývacím pokoji, jídelně či pracovně.A také naopak, v podobě číše na víno,sklenky na vodu a dózičky načokoládové pralinky slouží všednímu dni a dotváří firemní kulturu, kterápovyšuje předměty každodenního užití na kategorie noblesy. To je Moser.S uměleckým ředitelem tétospolečnosti, Lukášem Jabůrkem, je jeden z našich rozhovorů lednového vydání Fresh Time:

Lukáš Jabůrek

všední radosti

14 www.freshtime.cz

Centrum pro výzkum veřejné-ho mínění Sociologickéhoústavu AV ČR zveřejnilo jakojiž tradičně koncem loňskéhoroku data, která se týkají vzta-hu Čechů k pivu. Z výzkumuvyplývá, že 90 % české mužsképopulace aktivně pije pivo,a to ať už jde o pivo samotné,pivní mixy, či jeho nealkoho-lickou podobu. Mezi ženamičiní tento podíl více než polo-vinu, konkrétně 56 %. Zajíma-vým trendem je pokles spotřebynealkoholického piva, na jehožúkor se rozrostla skupina kon-zumentů pivních mixů. Podle ví-ce než 77 % lidí však obliba piv-ních mixů neznamená ohroženívýsostného postavení piva jakotradičního nápoje Čechů.Český svaz pivovarů a sladovenpředstavil tyto výsledky s komen-tářem, z něhož vyplynul obecněproklamovaný odlišný vztah mužůa žen k pivu a jeho konzumaci.Podle Centra pro výzkum veřejné-ho mínění 42 % mužů nejčastějinavštěvuje pivnice či hospody, za-tímco 35 % žen si při zvažování, kamusednou, volí mezi kavárnou a re-staurací. Zatímco téměř 80 % mužůsi v podnicích objednává pivo, ženy sinápoje pečlivě vybírají. „Vztah ženk pivu je sice specifický, nicméněv lecčem se od mužského chování ne-liší. Například 19 % žen si při posezenís přáteli objedná právě pivo. To jen do-

kazuje, že ten tradiční lidský rituál ,jít na jedno‘je důležitým elementem udržování vztahů mezilidmi, ať už jde o ženy, či muže. Nicméně kdyžsi vezmeme skupinku pěti mužů v hospodě,čtyři z nich budou před sebou mít pivo. U ženje ten poměr obrácený,“ vysvětlil největší rozdí-ly ve vztahu k pivu PhDr. Jiří Vinopal, Ph.D.,z Centra pro výzkum veřejného mínění Soci-ologického ústavu AV ČR. Podíl konzumentů piva v české populaci seu mužů oproti loňskému roku příliš nezměnil(90 % oproti 91 %), u žen poklesl o čtyři pro-centní body (56 %). Zatímco nejčastěji pijí pivomuži ve věku 45–59 let (93 %), mezi ženami jenejaktivnější věková skupina 30–44 let (62 %),následovaná těmi ve věku 18–29 let a 45–59 let(58 %, respektive 57 %). „Ačkoli podle letoš-ních výsledků podíl žen pijících pivo v loňskémroce mírně poklesl, celkově tento trend nevy-bočuje z již 10 let probíhajícího výzkumu. Ča-sová řada nám říká, že ten podíl žen pijících pi-vo dlouhodobě osciluje mezi 60–50 %,“vysvětlil dále Jiří Vinopal.Výrazně se nezměnil ani postoj Čechů k neal-koholickému pivu. Od roku 2007, kdy v Cen-tru pro výzkum veřejného mínění zkoumajíprávě vztah obyvatel k nealkoholické podoběpiva, je názor obyvatel konzistentní. I nadáleplatí názor, že nealkoholické pivo není náhra-dou za to alkoholické. Dokládají to i loňské vý-sledky průzkumu: pouze 44 % mužů a 20 %žen si myslí, že je nealkoholické pivo adekvátníalternativa. Důvod, proč Češi nealkoholické-mu pivu příliš neholdují, zcela jistě souvisí s ja-kousi vybíravostí Čechů, co se piva týče. Kon-zumenti piva jsou totiž poměrněvyprofilovanou sortou lidí, zejména pak co setýče mužů. „Devět z deseti mužů je schopno

Češi a pivopatří k sobě

Jsou muži, kteří si bez pivanedokáží život představit.Pivo je pro ně nápojem,který patří do jejichjídelníčku, na němž si stálepochutnávají, jímž rádi hasížízeň, berou ho jakonezbytný doplněk minerálůa tělu prospěšných látek.Také jim chutná, ale zároveňvědí, kdy se napít mohoua kdy se v roli řidičů pivajako alkoholického nápojenesmí ani dotknout. Načeské pivo jsou náležitěvlastenecky hrdí a svůjpatriotizmus se nestydí dátnajevo. Nejsou alkoholici ani fanatici, mají jen k pivupozitivní vztah. Také dokážírozpoznat, jaké pivo jekvalitní, které se sládkovinaopak moc nepovedlo,a bujaře se pouští do diskuzío tom, jakému pivu kdo z nich a proč dává zásadně přednost.

Oblíbeny typ gastronomickych zařízení

Pozn.: Pro zachování přehlednosti v grafu nejsou zobrazeny popisky hodnot nižších než 5 %.Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 8.–15. 9. 2014, 977 respondentů starších 18 let, osobní rozhovor.

15

všední radosti

Muž, který ví, co chce

spatra jmenovat oblíbenou značku svého piva.V případě opačného pohlaví má sedm ženz deseti jasnou představou o tom, které pivojim chutná. Nejdůležitější pro ně bývá specific-ká nahořklá chuť, která u nealkoholických pivskutečně není tak výrazná,“ popsal specifickéchování českého pivního národa Jiří Vinopal.Kolem 84 % mužů a 67 % žen tvrdí, že při vý-běru piva je pro ně důležitá chuť. Zajímavostíje, že celých 57 % mužů a jen o 6 % méně žense při výběru ohlíží na místo výroby. Stále všakpřevládá podíl těch, kteří se při nákupu pivařídí více cenou než místem výroby. Mezi muži

je přibližně čtvrtina těch, kteří nikdy neochut-nali žádný pivní mix. Ten je stále oblíbenějšízejména mezi ženami, neboť mnohdy potlaču-je specifickou hořkost piva. Mezi ženami ve vě-ku 18 let a více pivní mixy ochutnalo okolo66 % žen. Ženy jsou zároveň v pravidelnostipití pivních mixů před muži – pravidelně jejpije 30 % žen, zatímco mužů pouze 24 %. Přes-to pivní mixy většina obyvatel republiky nepo-važuje za pivo, převažuje přesvědčení, že jdeo svébytný druh alkoholického nápoje. I tak jejvětšina považuje za dobrý způsob rozšíření na-bídky pivovarů. Jedním ze zkoumaných faktů

byl také vztah Čechů k obecně proklamovanévysoké spotřebě piva v zemi. Ostatně Češidlouhodobě patří k největším konzumentůmpiva na světě (v přepočtu na jednoho obyvate-le). Podle průzkumu jsou na tento fakt náležitěhrdí především muži (38 %), zatímco u žen jetoto číslo o více než polovinu nižší (15 %). Na-opak až 28 % příslušnic něžného pohlaví by setímto prvenstvím nejraději vůbec nechlubilo.Téměř jedné třetině lidí je pak vysoká spotřebapiva v České republice takříkajíc jedno. Obec-ně platí, že jsou Češi na pivo a jeho spotřebuv zemi hrdí. (tz, rix)

Nejčastěji objednávaný nápoj v oblíbeném podniku – ženy

Důležitost některých aspektů při výběru piva – muži

Strategie výběru piva u mužů a žen Strategie výběru piva u mužů podle konzumovaného množství piva

Pozn.: Pro zachování přehlednosti v grafu nejsou zobrazeny popisky hodnot nižších než 5 %.Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 09/2004, 09/2006, 09/2011, 09/2014.

Pozn.: Hodnoty vypovídají o mužích, kteří uvedli, že pivo alespoň někdy pijí (N v roce 2014 = 426) a jsou seřazeny sestupně podle součtu podílu „velmi důležité“ a „spíše důležité“.Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost, 8.–15. 9. 2014, 977 respondentů starších 18 let, osobní rozhovor.

Pozn.: Hodnoty vypovídají o ženách, které uvedly, že pivo alespoň někdy pijí (N v roce 2014 = 282) a jsou seřazeny sestupně podle součtu podílu „velmi důležité a „spíše důležité“.Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost, 8.–15. 9. 2014, 977 respondentů starších 18 let, osobní rozhovor.

Pozn.: Pro zachování přehlednosti v grafu nejsou zobrazeny popisky hodnot nižších než 5 %.Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost 09/2004, 09/2006, 09/2011, 09/2014.

Nejčastěji objednávaný nápoj v oblíbeném podniku – muži

Důležitost některých aspektů při výběru piva – ženy

Foto

Shu

tter

stoc

k

s úsměvem

Ačkoliv většina Čechů své sousedyřeší, pouhých 10 % lidí se přednákupem nemovitosti pídí po tom,kdo bydlí v okolních bytech čidomech. A po nastěhování nechávávíce než 60 % Čechů kontakt sesousedy na náhodě. Co ale dělat,když vedle vás bydlí rodilý potížistanebo zavilý kutil? Případně kdyžvíte, že loňský Silvestr u vás domarozhodně neproběhl tiše, pokojně,bez konfliktů?

„Z velkého výzkumu Hypoteční banky na témasousedské vztahy vyplynulo, že ona seznamo-vací náhoda po nastěhování obvykle probíhápři domovní schůzi, při setkání v obchodě, přesděti či psy nebo při řešení již vzniklých problé-mů. Zhruba 6 % lidí dokonce přiznalo, že sesvými sousedy žádný kontakt nemá,“ komento-val výsledky výzkumu Jiří Ochec, ředi-tel marketingu Hypoteční banky.Nejvíce nás logicky ovlivňují nejbližšísousedé, buďto ti „z činžáku“ našehopatra, nebo z okolních domů v přípa-dě, že bydlíme v rodinném domě.Asi 3 % dotazovaných své sousedynezná ani od vidění, naopak 34 % re-spondentů udržuje s vybranými sou-sedy pravidelný kontakt. „V zásadějsme se svými sousedy spokojeni,ačkoliv očekávání ne vždy odpoví-dají realitě,“ doplnil Jiří Ochec s tím,že ideální soused je slušný, ochotněpomůže a nedělá hluk či nepořádek,avšak v reálu to s tou vzájemnou vý-pomocí zase tak horké není.Většina lidí se během svého životasetká se sousedem, který spadá doněkteré z následujících kategorií.Tou nejbizarnější je bezpochybysoused pozorovatel, který má ne-uvěřitelný přehled o tom, co sev domě i jednotlivých bytech

děje. Je neustále ve střehu, ať už v okně, u ku-kátka, nebo přímo na chodbě (za vaší brankouv případě domu), kde přímo či nepřímo slídí.Je zvědavý, dle svého vnímání zvídavý, a tak seneváhá zeptat. O získané informace se zároveňrád podělí s dalšími lidmi, a tak může v doměnebo ulici způsobit spoustu trapných situacía napjatých vztahů. Ani potížistu si většina lidí za souseda nepřeje.Je pravým opakem pozorovatele, protože se plně soustředí na vlastní život. Ten probíhábuďto v noci, ať už hlasitým poslechem hudby,nebo vášnivým sexem, případně v průběhu ce-lého dne, kdy má dotyčný tendenci umravňo-vat svou rodinu. Aniž byste o to stáli, poznáte,

že jeho syn zase dostal pětku a manželce trvalacesta z práce podezřele dlouho. Ve středu zá-jmu potížisty stojí jen on sám, bohužel pokudbydlíte v jeho bezprostřední blízkosti, budetejeho pestrý a hlučný život sdílet s ním.Kutil domácí působí na první pohled vlastněsympaticky. Milý chlapík v montérkácha šroubovákem v ruce, který s vámi budeochotně sdílet informaci, že v nejbližším hob-bymarketu zlevnili obklady do koupelny. Kdyžse vám doma cokoliv porouchá, není nic jed-noduššího než u něj zdrceně zazvonit, a pakuž se jen radovat z jeho ochoty vám pomoci.Bohužel, až vám pak potřetí v jednom týdnupustí k večernímu filmu brusku nebo vrtačku,bude vám trapné na něj křičet.Také soused vtíravý může působit problémy.Rád by se s vámi přátelil a jako záminku častovolí prosbu, že by potřeboval půjčit trochumouky nebo že se mu porouchala televize. Ažvám ale začne narušovat víkendový programa zvát vás domů na Štědrý den, nebudete vě-dět, jak se ho zbavit. „Náš výzkum potvrdil, že jsme nejvíce citlivína své soukromí a domácí klid a pohodu,“ po-tvrdil Jiří Ochec. „Zajímavé také je, že kdyžnám něco vadí, často nijak nereagujeme.“ Na9 % respondentů se kvůli nepříjemným souse-dům dokonce už někdy stěhovalo.Být sousedem se učíme po celý život. Postup-ně přicházíme na to, jak s jednotlivci ve svémokolí vyjít, na určité věci, které nám dříve va-dily, si postupně zvykáme, případně nám začí-nají vadit jiné... Je také fajn nastavit si určiténepsané podmínky bezproblémového soužitía ty dodržovat. Inu, život je stále o kompromi-sech. Možná k nim bude od letoška právěu vás patřit sem tam nějaké to předsevzetí...

(tz, rix)

Být sousedem se učíme celý život...

16 www.freshtime.cz

3x fo

to S

hutt

erst

ock

investice do komfortu


Kde se naučíte lépe cizí řeč než tam,kde je doma? Nemusíte však kvůlitomu v zahraničí studovat semestrnebo celý rok, mnohdy postačík zlepšení znalostí a praktickémuprocvičení i krátkodobý studijnípobyt. Proto přišla jazyková školaSlůně – svět jazyků, se zajímavounovinkou. Nabízí velmi efektivníkurzy v zahraničí. Hovořili jsmeo tom s ředitelem společnosti Ing. Petrem Paskem.

Kurzy v zahraničí jste zařadili do programukoncem loňského roku. Reagujete tak napoptávku, nebo to spíš byla vaše iniciativa,jíž se snažíte firmám i jednotlivcům rozšířitmožnosti výuky?

Upřesním: kurzy v zahraničí nabízíme od zá-ří 2014. Primárně jsou určneny jazykové pobytynašim firemním klientům, potažmo jejich ro-dinným příslušníkům, pro které připravujemeindividuální nebo skupinové jazykové kurzy.Nová divize naší společnosti takto cílená je našíiniciativou. Jejím prostřednictvím chceme moti-vovat naše studenty k tomu, aby mohli využívatzískané jazykové kompetence během roku i mi-mo učebnu. Podle dosavadních zkušeností, včet-ně mých vlastních, jsou kurzy v zahraničí nej-lepším způsobem naučení se jazyku.

Jaké jazyky lze v cizině studovat, v jakýchdestinacích, školách a na jaké úrovni?

V současné době nabízíme angličtinu, španělšti-nu, němčinu a francouzštinu. Další jazyky plá-nujeme výhledově, a to konkrétně portugalštinua italštinu. Pokud nás klient osloví s přáním vy-cestovat za studiem jiného jazyka nebo se chcepodívat do jiné destinace, budeme se mu snažitvyjít maximálně vstříc. Rozhodne-li se klientpro angličtinu v rámci Anglie, může vycestovatdo Londýna, Bournemouth nebo Malmesbury.V Irsku máme partnerské školy v Kilkenny

a v Dublinu, ve Skotsku sídlí naše partnerskéškoly v Edinburghu. Angličtinu můžete studovati na Maltě v San Gwann nebo na Novém Zélan-du v Taupu. V případě španěl-štiny nabízíme školy v Granadě,Salamance, Madridu, Valenciinebo Conilu de la Frontera veŠpanělsku, vycestovat ale může-te i do Latinské Ameriky. Co setýče němčiny, mohou klientiodjet za studiem do Berlína ne-bo Darmstadtu. Rozhodne-li seněkdo pro jazykový kurz fran-couzštiny, nabízíme partner-skou školu ve Vichy. Ve všechškolách lze studovat na všechúrovních jazyka, od začátečníkůpo velmi pokročilé, tzn. úrovně A1–C1 podleEvropského referenčního rámce pro jazyky.

Setkala se novinka s očekávaným zájmem?

Přestože jde o novou službu, o jazykové kurzyv zahraničí je značný zájem. Naši studenti firem-ních i veřejných kurzů nám důvěřují a o kurzyv zahraničí se aktivně zajímají. V posledníchtřech měsících poptávka narůstá, kontaktují násjak naši klienti, tzn. studenti firemních kurzů nazákladě interních informací, tak i lidé „zvenčí“,ke kterým se naše nabídka dostala různými in-formačními kanály. Největší zájem je o studijnípobyt ve Velké Británii, na Maltě a ve Španělsku.

Paradoxně, což je pro nás mi-lým překvapením, přijímámepoptávku na kurzy pro děti a ju-niory, což zatím není naše cílo-vá skupina. Zájem celých rodinnaučit se více a lépe nás nesmír-ně v našich aktivitách povzbu-dil. V současné době máme re-ference od prvních dvouklientů, kteří na podzim vyces-tovali za studiem angličtiny.V prvním případě odjela stu-dentka na dva týdny do Dubli-

nu, druhý student si vybral rovněž dvoutýdenníkurz ve škole v Londýně. Momentálně zpracová-váme další poptávky a pevně věříme, že se počet

lidí, kteří začnou aktivně ovlá-dat další jazyky, zvýší. Budeme-li jim v tom nápomocni, potěšímne to dvojnásob.

Stává se, že firmy poskytujísvým zaměstnancům zahra-niční kurzy jako určitý bo-nus, nadstavbu k výuce v ČRnebo jako motivační prvekk povzbuzení zájmu?

Ano, některé firmy tuto formubonusu svým zaměstnancům

nabízejí. Snaží se je povzbudit ke studiu a použí-vání jazyka během školního roku i mimo učeb-nu. Klienti, kteří pracují online, mohou odjet nastudijní pobyt do ciziny, a přesto na dálku praco-vat pro svoji firmu. To znamená, že budou např.půl dne navštěvovat školu ve zvolené destinacia pak půl dne pracovat na dálku. Je to zajímavámožnost, jak být v cizím prostředí, ale zároveňneztratit kontakt s pracovními záležitostmi.

Budete nabídku kurzů po získaných zkuše-nostech modifikovat a dál rozšiřovat?

Určitě ano. Stále se snažíme navazovat kontaktys dalšími školami v různých zemích, nechceme,aby možnosti jazykových pobytů byly limitova-né jen „velkými“ jazyky, kterými jsou angličtinaa španělština. Naši aktuální nabídku můžetesledovat na našem webu www.slune.cz/kurzy-v-zahranici/jazyk-a-destinace.html, na face -bookovém profilu naší jazykové školy. Kdokolize zájemců o studium nás může přímo kontak-tovat v kterékoliv pobočce v Praze, Ostravě, Br-ně, Plzni, Hradci Králové nebo nově také v Par-dubicích. Rádi mu připravíme takový studijníplán, který nejlépe vyhoví jeho naturelu, časo-vým i finančním možnostem.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer

Jazyky s námi ve Velké Británii, Španělsku,Latinské Americe nebo na Novém Zélandu...

Ing. Petr Pasek

Foto

Shu

tter

stoc

k

18 www.freshtime.cz

na slovíčko

čtěte s námi

Listování v dušiLoni mi bylo šedesát. Moudřím? Chraň pánbůh!Sice by se to slušelo, ale na to je ještě dost času.Pod pojmem moudrost jsem si totiž vždyckypředstavovala poslední štaci života, kdy člověkunezbývá, než se podívat pravdě do očí. Veselejšíje však mít černé nebo růžové brýle. Nevidětvše a trochu si vymýšlet. Tedy – dívat se jinak.Nenechat se zviklat trendy, zvyklostmi, poža-

davky, všeobecností. Být in je riskantní. Jste stejní jako ti druzí. Šedý prů-měr bez adrenalinu. Tak se tlumí talenty, plýtvá se energií. Je to pohodlné,nic to nestojí. Být osobití, naslouchat svému já a neutíkat před ním: ostatnívás nemusí brát, mohou se dokonce od vás distancovat, a to je prokletí, je-hož se bojíme. Jste-li příliš odvážní, průbojní, nepodléháte-li, ne každývám rozumí, jste za blázna. S bláznem do kšeftu nikdo nepůjde, i kdybyměl předem od deseti auditorů spočítáno, že zisk je nad slunce jasný. Hle-dat tedy zlatou střední cestu? Mnohým z nás nic jiného nezbývá. Jistotyk přežití, jako je jídlo, bydlení, zaměstnání nebo business, který nese, po-třebujeme. Jak tedy nakládat s jedinečným potenciálem, který většina z násmá a bojí se ho objevit a využít? To tedy fakt nevím. Snad se učit potají ko-munikaci, která umí zázraky. Eva Brixi, šéfredaktorka

ACCA a 110 let profesionálů Asociace certifikovaných účetních si koncem roku 2014 připomenulajubilejních 110 let od svého vzniku. Za více než stoletou historii ACCAse staly jejími členy statisíce účetních – finančních manažerů a ředitelů, kte-ré spojuje píle, nadání a ctižádost prosadit se ve své profesi. V současné do-bě má ACCA celosvětově na 170 000 členů a je zastoupena ve 180 zemíchcelého světa, včetně České republiky. Prvním prezidentem ACCA byl v ro-ce 1904 zvolen Arthur Priddle, který se mimo jiné zasadil o definování zá-kladních hodnot asociace, jež tvoří: příležitost, rozmanitost, inovace, bez-úhonnost a odpovědnost. Největší růst zaznamenala ACCA za posledníčtyři desetiletí, kdy se počet jejích členů více než zestonásobil – z 12 500 čle-nů v roce 1970 na 170 000 v roce 2014. „Dobře koordinované účetnictví,které splňuje nejvyšší etické a technické standardy, je naprosto klíčové propozitivní vývoj ekonomiky. ACCA bude proto v rámci své strategie do ro-ku 2020 i nadále investovat do dlouhodobých projektů se zaměřením navšestranný rozvoj finančních profesionálů, jejich podporu a zajištění odbor-ného vzdělání na vysoké úrovni podle mezinárodních regulací a standardů,abychom byli jako společnost schopni reagovat na specifické potřeby da-ných ekonomik po celém světě,“ řekla Kateřina Benešová, ředitelka ACCApro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. ACCA se vždy snažila pod-porovat nové trhy a letos otevřela svou 91. kancelář a centrum v Barmě.V České republice je ACCA aktivní od roku 1992, kdy mohli zájemci o titulACCA absolvovat vůbec první zkoušky u nás. První české absolventy přiví-tala ACCA o tři roky později – v roce 1995, a v roce 2003 byla v Praze zalo-žena česká kancelář ACCA, která v současné době poskytuje podporu 1841 členům a 5161 studentům ACCA z ČR, Slovenska a Maďarska. (tz)

Prosperita Fresh Timevychází jako příloha časopisu Prosperita, ročník 4, leden 2015

Vydává RIX, s. r. o., Ocelářská 2274/1, 190 00 Praha 9

Šéfredaktorka: Eva Brixi, e-mail: [email protected], mobil: 602 618 008

Obchodní ředitel: Martin Šimek, e-mail: [email protected], mobil: 606 615 609

Redakční tým: Pavel Kačer, Jiří Novotný, Kateřina Šimková

Grafický design: Michal Schneidewind

Korektury: Mgr. Pavla Rožníčková

Tisk: H.R.G., spol. s r. o., Distribuce: 5 P Agency

Placené textové materiály jsou označené grafickým symbolem ❚❚❚www.freshtime.cz

Člen statutárního orgánu si na odměnách může přijíti na desítky milionů za rokZe zisku firem mohou být vypláceny odměny statutárním orgánům.Na základě rozhodnutí valné hromady této možnosti v Česku využí-vá tisíce společností. Člen statutárního orgánu si na odměnách můžepřijít i na desítky milionů za rok. Informace vyplývají ze studie poraden-ské společnosti Bisnode, která analyzovala necelých 40 000 firem. Poraden-ská společnost Bisnode se zaměřila na všechny společnosti, které ke konciloňského roku ve svých finančních výkazech publikovaly informace o od-měnách statutárním orgánům za rok 2013 a/nebo 2012. Ze 40 000 sledova-ných kapitálových společností odměny statutárním orgánům vyplatilo té-měř 10 % z nich. Celková částka v roce 2013 dosáhla 3,3 miliardy korun, zarok 2012 šlo o 3,8 miliardy korun. „Z našich výpočtů vyplývá, že člen statu-tárního orgánu si na odměnách může přijít i na desítky milionů korun zarok. Nicméně průměrná částka na jednoho člena statutárního orgánu v ro-ce 2013 přesáhla 82 000 Kč, zatímco v roce 2012 šlo o více než 106 000 Kč,“hodnotila výsledky studie analytička Bisnode, Petra Štěpánová. (tz)

Čeští zemědělci mají chuť nakupovatZemědělský dotační program od ČSOB Leasing určený k financo-vání zemědělských strojů předčasně skončil. Připravený úvěrovýrámec ve výši 300 milionů korun zájemci vyčerpali během pou-hých 13 týdnů. Úspěch měl především u větších firemních zákazníků.Nejvyšší jednorázová investice byla 16 milionů korun. Žadatelé o dotacihojně využívali také připravené akční sazby pojistného. Speciální nabídka,kterou ČSOB Leasing koncem srpna 2014 spustil za podpory Evropské in-vestiční banky, byla určena pro malé a střední firmy. Kromě zvýhodněnéúrokové sazby 1,9 % zahrnovala také allrisk pojištění od 0,8 % z ceny finan-covaného předmětu. „Zájemci, kteří nestačili využít této speciální nabídky,se mohou těšit na jaro, kdy ČSOB Leasing spustí zcela novou kampaň,“prozradil Jan Kulhánek, ředitel pro řízení a rozvoj komodity strojů a těžkédopravní techniky ČSOB Leasing. Podle údajů, které zveřejnil Evropskýstatistický úřad, by měl zisk českého zemědělství letos meziročně vzrůsto 22 % na rekordních 19,8 miliardy korun. O tom, že se zemědělcům vlonidařilo, svědčí jejich ochota investovat do nového vybavení. Rozvoji jejichpodnikání napomáhají i speciální programy určené pro financování země-dělských strojů. „Podpora tuzemského zemědělství patří mezi naše priority.Speciální programy pro zemědělce spouštíme nejen kvůli podpoře produk-ce. Velice důležitým aspektem je pro nás i snižování negativních vlivů za-staralé zemědělské techniky na životní prostředí,“ doplnil Jan Kulhánek.Mezi výhody financování od ČSOB Leasing patří odborné poradenství přivýběru vhodného způsobu financování a vysoká flexibilita zákaznickýchslužeb v průběhu trvání smlouvy. ČSOB Leasing navíc jako jediná leasin-gová společnost umožňuje jednoduchý a rychlý přístup k informacím. Naportálu eLeasing zákazníci okamžitě zjistí, jaký je stav jejich plateb nebov jaké fázi se nachází likvidace pojistné události. (tz)

Top 5 společností podle celkového objemu vyplacenýchodměn pro statutární orgány

2013 2012Sokolovská uhelná, 110 400 000 1. Strabag, a. s. 293 361 000právní nástupce, a. s.Moravia Steel, a. s. 106 001 000 2. Moravia Steel, a. s. 106 001 000ČEPS, a. s. 39 266 000 3. Sokolovská uhelná, 92 710 000

právní nástupce, a. s.Mafra, a. s. 23 842 000 4. AAA Auto, a. s. 85 300 000Crystalex CZ, s. r. o. 20 412 000 5. ČEPS, a. s. 60 602 000

Poznámka: ve statistikách jsou zahrnuty všechny společnosti, u kterých měl Bisnode informace o odměnáchstatutárních orgánů za rok 2012 a 2013, stav k 15. 12. 2014 Zdroj: Databáze Bisnode, vlastní výpočty


koření života

Z letiště: za vízum platit stravenkami nebo na er(x)otickou dovolenouDesítky úsměvných případů ročně evidujíoperátorky portálu Letuška.cz v momentě, kdyřeší cestovní záležitosti klientů. Některé dota-zy či požadavky zákazníků bývají vyloženě ku-riózní. Často vyplývají z neznalosti leteckéhoprostředí a ze snahy na vše se dokonale při-pravit, vždyť stát se přeci může cokoli...„Jistý pán chtěl třeba platit za vyřízení vízastravenkami. Jedna paní se zase operátorekptala, zda může mít v letadle na sobě neprů-střelnou vestu, a to směr Rusko, zejména Mo-skva. Další úsměvný dotaz, který se prý obje-vuje často, je, zda lze cestovat ,na stojáka‘,pokud jsou už všechna místa v letadle obsaze-na,“ sdělil s úsměvem ředitel portáluLetuška.cz Josef Trejbal a pokračoval:„Na klientské centrum se obrátila jedna lékař-ka se zajímavým požadavkem: Dnes jsem celýden musela myslet na tu úžasnou cenu letenkyna Havaj. Nejsem si jistá, zda jsem správněošetřila všechny své pacienty. Počítejte s tím,že v případě komplikací se na vás obrátím...A to bylo myšleno bez nadsázky.“ Dalším překvapujícím požadavkem klientabyla pomoc při zajištění služby „work and tra-vel“, tedy „pracuj a cestuj.“ Od klienta tehdypřišel dlouhý e-mail, z kterého vyplynulo, žev Kanadě nechce ani moc cestovat, že nemázájem o kurzy angličtiny, ale že by se tam rádpřestěhoval a chce zajistit trvalý pobyt, bydlenía ideálně i práci. „Služby v tak komplexnímrozsahu opravdu nezajišťujeme, i přesto všaknebyla tato žádost ojedinělá,“ komentoval Jo-sef Trejbal. „Jiný klient totiž po nás chtěl zaří-

dit vízum a zelenou kartu do USA. Nesouhlasíprý s prezidentem Zemanem a rád by se od-stěhoval do San Diega, kde už byl.“ Správný obchodník má umět vždy odhadnout,co si zákazník přeje. A to za jakýchkoli okol-ností. Proto je v zákaznickém centru portáluněkolik odborníků na luštění a rozklíčovánípožadavků klientů, které se objeví v e-mailech.Někteří chtějí cestovat s ajsik džetem, jiní po-třebují letět do Manžestru, Edibrku či SančaFranciska. „Občas klienti posílají poptávky poerotické dovolené, překlep exotické,“ uzavřelinformaci o sbírce kuriozit Josef Trejbal z por-tálu Letuška.cz.

Kuriózní hlášení pojistných událostí Pojišťovna České spořitelny každoročně řešívíce než 160 000 škod na zdraví, ve většiněpřípadů jde o úrazy. Mezi smutnými příběhy

se najdou i takové, kterým se po čase nemůže-me než zasmát. Nechybí poetické lékařskézprávy ani ojedinělá zranění intimních partií.„Setkáváme se s typicky mužskými zraněními,která si pánové nepřivodí jen při sportu.K úsměvným úrazům dam často dopomůženěkdo třetí – partner, hmyz nebo třeba koště.K úrazu může dojít v zoologické zahradě, nakoupališti i na operačním stole. Bizarní popissituace často okoření láska lékaře k jazyku če-skému,“ shrnula zážitky likvidátorů Jana Kra-tochvílová, vedoucí oddělení likvidace pojist -ných událostí Pojišťovny České spořitelny:✔ Poraněná část těla: levý malík pravé ruky.✔ Zakopnutí o vlastní končetiny na hlavu

z vlastní výšky.✔ Dnes ráno spadl z kola, bolesti hlavně nave-

čer a v noci.✔ Při hodině TV seděla na žíněnce, dostala

do čela nafukovacím míčem a poté se ude-řila záhlavím do čela.

✔ Při uhýbacím manévru se snažil prudce uh-nout čurajícímu chlapečkovi a vyhodil sirameno. Závěr: vyluxované rameno.

✔ Úraz vznikl při napadení zvířetem: Včeraho klovl kohout pod pravé koleno, při snazenakopnout kohouta pacient trefil nohoukrálíkárnu. Výsledek: zlomenina palce pra-vé nohy, sádra.

✔ Několikrát nakopnuta pštrosem: klientkanepožila, pštros nevyšetřen.

✔ Dnes spadl do pasti podlého labradora.Skočil mu na jeho dobrácký výraz za plo-tem a nabídl mu svou mužnou ruku k čeni-chu. Pes ho okamžitě ochutnal.

✔ Od soboty se cítí špatně, teplota, kašel, tře-savka, u lékaře nebyl, myslel si, že to roz-kouří. No, nevyšlo to.

✔ Po sexuálním styku jsem narazil penisemdo stolku.

✔ Nečekaný úder pěstí při rozhovoru s přítel-kyní.

✔ Při vylézání z vany jsem uklouzl a přisedl sipravé varle.

✔ Úder od neznámého člověka do nosu, z ne-známých příčin.

✔ Utržil jsem zlomení dvou předních zubů –hryzáků.

✔ Dnes ráno došlo ke střetu čelo na čelos krávou (klient je ošetřovatel skotu).

✔ Včera spadla z křesla při lovu na komára.✔ Pokousána do pravé paže opilou a zfetova-

nou osobou.✔ Při zahradní oslavě se kamarád oháněl su-

chým chlebem, já vedle něj seděla a omy-lem se trefil do mého oka.

✔ Dnes si doma při zkoušce nového struhadlaodřízla část měkkých tkání III. prstu pravéruky. Pozn.: struhadlo funguje...

✔ Lékař uvádí: Dnes na ledě uklouzla... noa už to bylo...

✔ Uhozena hráběmi při tanci (zkouška folk-lórního souboru). (rix)

Když se můžeme zasmát...

Silvestra již máme za sebou, ale legrácky, které si právě koncem každéhoroku připomínáme, přináší sám život průběžně. Člověka budou provázetnavždy. A tak jsme z těch, které se v naší mailové poště objevily koncemroku 2014, sestavili malé zrcadlo nás samotných, všech, kteří se rádipobavíme nad tím, co člověk dokáže všechno vymyslet, napsat, tvrdit:

Foto Shutterstock

kresba: Miloš Krmášek

v novém světle

INZERCE

„Českou ekonomiku vždy profilovaly inovativ-ní a prosperující průmyslové firmy. O tom,jestli tomu tak bude i za dvacet let, rozhodnoudnešní žáci na základních a středních školách.Pokud v technických a přírodovědných obo-rech vycítí úžasnou příležitost pro rozvoj svojíkreativity a cestu k osobnímu úspěchu a napl-nění, budeme mít vyhráno. V České spořitelněprostřednictvím Nadace Depositum Bonum

děláme dnes maximum pro to, aby se tato vizenaplnila. Proto jsme také přivítali myšlenkuRoku průmyslu a technického vzdělávánía nezaváhali stát se jeho generálním partne-rem,“ uvedl Pavel Kysilka, předseda předsta-venstva České spořitelny a předseda správnírady Nadace Depositum Bonum.Právě Nadace Depositum Bonum, kterouČes ká spořitelna založila před dvěma lety, po-

máhá zkvalitnit výuku technických a přírodo-vědných oborů na českých školách. V rámciprojektu Elixír do škol Nadace po celé Českérepublice založila 21 Regionálních center, vekterých se každý měsíc schází učitelé fyzikya vyměňují si své nejlepší nápady do výuky.V centrech si také mohou zdarma půjčitučební pomůcky v celkové hodnotě neceléhomilionu korun.Jedním z cílů Nadace Depositum Bonum jei propojovat školy s místními podniky, abyspolečně pomohly dětem ukázat technickéobory v novém světle. Do projektu se již zapo-jují firmy, které učitelům a jejich žákům nabí-zejí exkurze a podporují Regionální centra ná-kupem dalších pomůcek.„Od firmy Meopta jsme dostali bedny čoček.Máme rozptylky, spojky i hranoly. Děti pomůc-ky dostanou do ruky, mohou se sklem dělat po-kusy a kantor se nemusí bát, že se něco rozbije.Je to naprosto skvělé a jsme za to velmi vděční,“pochvaluje si Irena Dvořáková, učitelka fyzikyna ZŠ Červený vrch v Praze a hlavní metodičkaprojektu Elixír do škol. (tz)

Technika je múza s velkou fantaziía český průmysl chce být její kamarádRok 2015 se v České republice ponese ve znamení technického vzdělávání.Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců s technickým vzděláním je totiždlouhodobým problémem naší země. Pokud však budou mít české firmyi v následujících letech stejné obtíže se sháněním technicky zaměřenýchpracovníků jako dnes, nebude moci zdejší průmysl nikdy využít svůj plný potenciál.Řešením je užší spolupráce škol a firem, která by mohla mladé lidi přitáhnoutk „nezáživným“ oborům. A právě propojování obou sfér je i cílem NadaceDepositum Bonum, kterou založila Česká spořitelna. V letošním roce bude jejípodpora kvalitního vzdělávání ještě intenzivnější. Česká spořitelna se jakogenerální partner zapojila do iniciativy Svazu průmyslu a dopravy ČR, který letošnírok vyhlásil Rokem průmyslu a technického vzdělávání.

Date post:	18-Oct-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	8 times
Download:	0 times

Petr Manda - iprosperita.cz · Petr Manda Firmy svým produktům, službám a schopnostem více...

Documents