Jihoesk univerzita v eskch Budjovicch

Zdravotn sociln fakulta

Oetovatelsk pe u pacienta se zevnm fixtorem

Bakalsk prce

Vedouc prce Autor prce

Mgr. Frantiek Dolk Martina Pibylov

2012

Abstract

The name of this bachelor thesis is: Nursing care of patients with the external

fixator. The external fixator is a metal construction above the surface of the skin that

connects implants introduced into a bone. The purpose of external fixation is mainly the

stabilisation of fractures.

The thesis has two main parts: the theoretical and the practical parts. The

theoretical part contains basic information on the anatomy of bones, fractures and the

therapy of fractures. Further, it deals with the history of external fixation, nursing and

rehabilitation care of patients with the external fixator. The practical part includes a

research investigation. We set three objectives and posed three research questions

within the scope of the investigation. The objective of the thesis was to find out the

specifics of nursing care of patients with the external fixator, whether nurses have

information about care of patients with the external fixator and how patients perceive

the external fixator. We posed the following research questions: What are the specifics

of nursing care of patients with the external fixator? Do nurses have information about

the care of patients with the external fixator? What problems do patients with the

external fixator deal with? The research investigation was conducted in the qualitative

method. The research set consisted of the total of 14 respondents - 7 patients and 7

nurses working in the traumatology, orthopaedics and surgery departments. Information

was obtained by means of semi-structured interviews and processed into case studies.

For reasons of clarity, some data were put into tables.

The results formed a basis on which our questions were answered. The specifics

of nursing care of patients with the external fixator include the aseptic re-bandaging and

additional assistance with care of oneself. Nurses have information about the care of

patients with the external fixator, even though that the number of patients with external

fixation is in most departments where this research investigation was conducted, rather

low. The most serious problems that patients have to deal with are those of comfort.

The research investigation forms a framework in which the standard of nursing

care of patients with the external fixator was made that surveys the course of the nursing

care. I have compiled an information brochure for patients that contains the basic

information concerning the therapeutic regime.

Prohlen

Prohlauji, e svoji bakalskou prci na tma Oetovatelsk pe u pacienta se zevnm

fixtorem jsem vypracovala samostatn pouze s pouitm pramen a literatury

uvedench v seznamu citovan literatury.

Prohlauji, e v souladu s 47b zkona . 111/1998 Sb. v platnm znn souhlasm

se zveejnnm sv bakalsk prce, a to v nezkrcen podob v prav vznikl

vyputnm vyznaench st archivovanch fakultou elektronickou cestou

ve veejn pstupn sti databze STAG provozovan Jihoeskou univerzitou

v eskch Budjovicch na jejich internetovch strnkch, a to se zachovnm mho

autorskho prva k odevzdanmu textu tto kvalifikan prce. Souhlasm dle s tm,

aby tout elektronickou cestou byly v souladu s uvedenm ustanovenm zkona

. 111/1998 Sb. zveejnny posudky kolitele a oponent prce i zznam o prbhu

a vsledku obhajoby kvalifikan prce. Rovn souhlasm s porovnnm textu m

kvalifikan prce s databz kvalifikanch prac Theses.cz provozovanou Nrodnm

registrem vysokokolskch kvalifikanch prac a systmem na odhalovn plagit.

V eskch Budjovicch dne..

.

Martina Pibylov

Podkovn

Rda bych podkovala vedoucmu prce Mgr. Frantiku Dolkovi za cenn rady,

vstcn pstup a pipomnky bhem psan tto prce.

Dle chci podkovat vem respondentm za jejich ochotu a vnovan as pi provdn

rozhovor.

Obsah

vod ................................................................................................................................. 3

1. Souasn stav ............................................................................................................... 4

1.1 Anatomie kosti ............................................................................................................ 4

1.1.1 Dlen kost .............................................................................................................. 5

1.1.2 Cvn zsoben kosti ................................................................................................. 6

1.2 Zlomeniny ................................................................................................................... 6

1.2.1 Diagnostika zlomenin .............................................................................................. 9

1.2.2 Terapie zlomenin ...................................................................................................... 9

1.2.2.1 Konzervativn lba ............................................................................................ 10

1.2.2.2 Operan lba .................................................................................................... 10

1.2.3 Oetovatelsk pe o pacienta se zlomeninou ...................................................... 11

1.3 Zevn fixace a jej historie ........................................................................................ 13

1.3.1 Druhy zevnch fixtor ........................................................................................... 14

1.3.2 Indikace a kontraindikace zevn fixace .................................................................. 15

1.3.3 Komplikace terapie zevn fixac ............................................................................. 17

1.4 Oetovatelsk pe u pacienta se zevn fixac ........................................................ 18

1.4.1 Pooperan pe .................................................................................................... 18

1.4.2 Hygienick pe ..................................................................................................... 20

1.4.3 Pe o rnu ............................................................................................................ 21

1.4.4 Lba bolesti .......................................................................................................... 21

1.5 Rehabilitace u pacienta se zevnm fixtorem .......................................................... 22

2. Cle prce ................................................................................................................... 25

2.1 Cle prce .................................................................................................................. 25

2.2 Vzkumn otzky ...................................................................................................... 25

3. Metodika .................................................................................................................... 26

3.1 Metodika vzkumu ................................................................................................... 26

3.2 Charakteristika vzkumnho souboru .................................................................... 26

4. Vsledky ..................................................................................................................... 27

4.1 Kazuistiky pacient .................................................................................................. 27

4.2 Kazuistiky sester ....................................................................................................... 40

4.3 Kategorizace dat pomoc tabulek ............................................................................. 57

5. Diskuze ....................................................................................................................... 64

6. Zvr .......................................................................................................................... 72

7. Seznam pouitch zdroj ......................................................................................... 73

8. Klov slova .............................................................................................................. 77

9. Plohy ........................................................................................................................ 78

3

vod

V souasn dob se velice asto setkvme s vysokoenergetickmi traumaty,

kter vznikaj v nejvt me pi dopravnch nehodch a po pdech z vek. Nsledkem

tchto raz dochz ke vzniku komplikovanch a otevench zlomenin, kter je nutn

stabilizovat. Nen-li mon zlomeninu stabilizovat sdrovm obvazem, dlahami i

vnitn osteosyntzou je mon vyut terapii pomoc zevn fixace.

Zevn fixtor je kovov konstrukce, kterou tvo Steinmanovy heby, Schanzovy

rouby nebo Kirschnerovy drty zaveden do st zlomen kosti. Tyto nc heby jsou

nad povrchem tla spojeny ty, i njakou kovovou soustavou. Metoda zevn fixace

nen vyuvan tak asto jako vnitn osteosyntza, ale as od asu se s n meme

setkat na anesteziologicko-resuscitanm, traumatologickm, ortopedickm,

dolovacm a rehabilitanm oddlen. V mnoha ppadech se jedn o pacienty

s polytraumatem.

Vzhledem k tomu, e zavedenm heb dochz k propojen kostn tkn

s vnjm prostedm, je zde vysok riziko vzniku infekce v kostn tkni. Proto sprvn

provdn oetovatelsk pe je dleit jako prevence vzniku komplikac.

Clem tto prce je zjistit m je oetovatelsk pe u pacient se zevnmi

fixtory specifick a zda maj sestry dostatek informac tkajcch se oetovatelsk

pe. Cl tkajc se pacient je zamen na to, jak se pacienti se zevnm fixtorem ct

a jak jej vnmaj.

Jeliko zevn fixtor me bt umstn takka na kterkoli sti tla na hornch

a dolnch konetinch a pnvi, je nezbytn, aby byl pacient o vem informovn a ml

dostatek vdomost tkajcch se oetovn fixtoru, rehabilitace, hygienick pe

apod. Pro nvrat pacient do bnho dennho ivota je dleit zajistit dobrou

spoluprci, mezi pacientem, rodinou a zdravotnickm personlem, kter nsledn vede

k postupnmu zlepovn zdravotnho stavu, zotavovn a zhojen zlomeniny.

4

1. Souasn stav

1.1 Anatomie kosti

Kost je zkladn st pohybovho apartu lidskho tla. Je tvoena kostn tkn,

kter se skld z mezibunn hmoty, kostnch bunk osteocyt a kolagennch vlken

(1).

Mezibunn hmota m dv sti, st strojnou neboli ossein, kter obsahuje

mezibunnou hmotu a kolagenn vlkna, a st nestrojnou, je z velk sti tvo

sloit sloueniny vpnku, hoku, sodku a fosforu. Nestrojn st zajiuje kostem

jejich pevnost a ossein dodv kosti prunost a ohebnost. V prbhu ivota se mnostv

strojn a nestrojn sloky mn a mn se tak charakter kosti. V mld je kost

dostaten pevn a prun, jeliko ptomnost sloek je vyven. S postupem

pibvajcch let se v kosti ukldaj vce sloky anorganick a kost tak ztrc svou

prunost, je tvrd, ale kehk. Tento proces nazvme osteoporza, esky dnut kost

(1,2).

Zkladem kostn tkn jsou osteocyty, co jsou zral kostn buky, kter ji netvo

novou kostn hmotu. Podlej se na regulaci hladiny vpnku v krvi tak, e ze zkladn

hmoty uvoluj minerly. Osteocyty se mohou pemnit zpt v osteoblasty i retikulrn

buky (3).

Osteoblasty jsou buky zajiujc tvorbu pevn kostn tkn tzv. osifikaci.

Produkuj mezibunnou hmotu, ve kter se usazuj a pemuj se na osteofyty.

Osteoblasty v kosti vytv trmeky, kter pibvaj aposic a kost tak roste do ky

(3,4).

Osteoklasty vznikaj nahromadnm osteoblast. Maj opanou funkci ne

osteoblasty, jsou zodpovdn za resorpci a odbourvn kostn tkn (3,4).

Kolagenn vlkna tvo v kostn tkni prostorovou s, kter je uspodna

pravideln a tud vytv lamely, anebo je uspodna nepravideln a tvo

nepravideln uspodan pletivo. Podle uspodanosti kolagennch vlken rozliujeme

dva typy kost, a to kost lamelosn, je tvo pevnou vtinu skeletu a kost fibrilrn,

kter se na kostech vyskytuje v podob hrbolk a drsnatin (1,4).

5

Na prezu dlouhou kost meme rozliit tyi stavebn sloky - periost, kostn

kompaktu, kostn spongizu a kostn de. Periost neboli okostice je siln, tuh

povrchov vrstva kosti, kter mimo kloubnch konc a kostnch hrbol povlk celou

kost. Na periostu rozliujeme dv zkladn vrstvy fibrosn a kambiovou. Fibrosn

vrstva je zevn vrstva sloen ze snopc vlken vaziva. Kambiov vrstva obsahuje

vlkna nepravideln uspodan, kdy velk st z nich pronik do kosti jako

Sharpeyova vlkna. Kambiovou vrstvou vedou mnoh cvy, kter pronikaj do kostn

tkn Volkmannovmi kanlky. Periost je velice dobe cvn zsoben a je i bohat

inervovn. Dojde-li k poruen periostu napklad pi zlomenin, je naruena viva

kostn tkn a nsledkem podrdn nerv lovk pociuje tzv. kostn bolest.

Mezi periostem a kompaktn vrstvou se nachz tenk vazivov vrstva endosteum.

Kompaktn vrstva je tvoena kolagennmi vlkny uspodanmi do lamel. U dlouhch

kost je sted kompakty tvoen Haversovmi lamelami, v jejich stedu se nachz

kanlky, ktermi prochzej cvy. Kostn spongizu tvo trmeky kost, kter vytv

prostorovou s. Ta se vytv psobenm tlaku a zatovnm kosti ve smru

maximlnho zaten. Kostn de medulla ossium je nejvnitnj st kosti, kter

vypluje deovou dutinu. Rozliujeme kostn de ervenou, lutou a edou. erven

kostn de se v kosti nachz pouze v mld, kdy je jej hlavn funkc krvetvorba.

Postupem asu se do erven kostn tkn ukldaj tukov buky a tk se tak

pemuje na lutou kostn de. Funkce krvetvorby tak zstv pouze v krtkch a

plochch kostech. lut kostn de se zan v kostech vyskytovat okolo 20 roku

ivota. Pro star a pozdn vk je v kostech typick ed kostn de, kter vznik

vymizenm tuk z kostn den (1,2,3).

1.1.1 Dlen kost

Podle tvaru se kosti dl na kosti dlouh, krtk, ploch a kosti nepravidelnho

tvaru. Zvltn typy kost tvo kosti pneumatizovan a sezamsk. Dlouh kost m

zpravidla tyto sti: epifzu, metafzu, diafzu, apofzu a u dt se jet nachz

neuzaven rstov trbina s rstovou chrupavkou. Epifza je koncov st kosti

vznikajc osifikac samostatnch osifikanch jader. Metafza je sek kosti na pechodu

6

epifzy a diafzy. V dtskm obdob se v tto lokalizaci nachz rstov chrupavka.

Diafza je dlouh tlo kosti ukonen dvma epifzami. Apofza je kostn vstupek,

na kter se upn lacha. Rstov chrupavka se nachz mezi epifzou a diafzou,

zajiuje rst kosti do dlky, kter probh, dokud nedojde k zstav bunnho dlen.

V kad dlouh kosti jsou dv rstov chrupavky. Rstov chrupavky z dlouhch kost

vymiz mezi 14. 20. rokem ivota. Krtk kosti se skldaj z tenk vrstvy kompakty

na povrchu a ta kryje spongizu s den. Ploch kosti, jsou to vtinou kosti leben,

tvo dv vrstvy kompakty lamely, mezi ktermi je spongiza, u lebench kost

nazvan diploe (1,2,3,5).

1.1.2 Cvn zsoben kosti

Dlouh kost je zsobena z nkolika zdroj. Jednm zdrojem jsou arteriae

nutricia, co jsou tepny, kter zsobuj kostn de diafzy. Dalm zdrojem cvnho

zsoben jsou periostln cvy. Ty zsobuj periost a z periostu se napojuj

na Haversovy kanlky. Metafza je zsobena arteriae metaphysariae. Epifza kosti m

samostatn epifyzrn cvy arteriae epiphysariae. ly kosti vedou ve vtin ppad

s tepnami (2,3).

1.2 Zlomeniny

Zlomeninou rozumme poruen kontinuity kostn tkn zpsoben razem

nebo onemocnnm. K jejmu vzniku je teba uplatnn mechanickch nebo

patofyziologickch sil (6, str. 336).

Podle piny vzniku zlomeniny rozliujeme ti skupiny zlomenin - patologick,

navov a razov zlomeniny. Patologick zlomeniny vznikaj v mst, kde je kost

oslaben njakm probhajcm patologickm procesem - metastza ndoru, kostn

cysta, aj. navov zlomeniny jsou zpsobeny opakovanm nepimenm petenm

zdrav kostn tkn. Mezi navov zlomeniny adme na pklad tzv. pochodov

zlomeniny metatarz, zlomeniny eber u astmatik, zlomeniny kost brce, aj. razov

zlomeniny vznikaj psobenm pmho nebo nepmho nsil, kdy intenzita pevila

7

hranici pevnosti zdrav kostn tkn. Tento druh zlomenin bv tak oznaovn jako

zlomenina traumatick (6,7,8).

Dlen zlomenin se provd z rznch hledisek. Dle mechanismu vzniku

zlomeniny dlme na kompresivn, impresivn, tahov a ohybov. Kompresivn

zlomeniny jsou ast u spongiznch kost tla obratl, hlavice dlouhch kost, patn

kost. Sla psob na kost v jej ose a destruuje strukturu spongizn kosti.

U impresivnch zlomenin je tlak psobc na kost v mal lokalizaci, kter je

protlaovna dovnit (nejastji zlomeniny lebench kost). Tahov zlomeniny

vyuvaj tahu sval a lach v mstech pon. asto jsou to zlomeniny ky,

olekranonu ulny a odlomen tuberculum maius humeri. Vznik ohybovch zlomenin je

zapinn psobenm stinch a posunovch sil. Nejastj ohybovou zlomeninou je

zlomenina krku stehenn kosti (6).

Dle se zlomeniny dl podle porann kosti na oteven a zaven. U otevench

zlomenin je pokozen kon kryt a mkk tkn, souasn tak dochz ke kontaminaci

kostnch fragment. Zaven zlomeniny neporuuj kon kryt a kostn tk nen

kontaminovan (6,7,8).

Podle mry postien kosti se zlomeniny dl na pln, kdy je v cel me

peruena kontinuita kosti a nepln, kdy dojde k infekci i fissue a nen poruena cel

kontinuita kosti. Nepln zlomeniny jsou nejastj v dtskm vku jako tzv.

zlomeniny vrbovho proutku, kdy nedochz k peruen periostu. Dle zlomeniny

dlme podle charakteru lomu. Rozliujeme zlomeniny dvolomkov, vcelomkov,

ttiv - ty maj vt poet lomk a rzn linie lomu, pn, ikm a spirln (6,7,8).

Dle postaven lomk kosti rozliujeme zlomeniny dislokovan, u kterch je

typick posun lomk uritm smrem, a nedislokovan, kdy je kost peruen, ale

zstv v anatomickm postaven. Dislokovan zlomeniny mohou mt rzn zpsoby

dislokace dislocatio ad latus posun kostnho lomku do strany, dislocatio ad axim

posun lomku k ose nebo z osy, dislocatio ad periferiam otoen kostnho lomku

o urit hel, dislocatio ad longitudinem posun do dlky, posun me bt cum

contractione se zkrcenm, nebo cum distractione posun s prodlouenm. Zlomeniny

je mon jet dlit podle lokalizace na diafyzrn, metafyzrn a epifyzrn (6,7).

8

Pro rznorodost klasifikace zlomenin vznikla mezinrodn klasifikace zlomenin

A0 CCF (Comprehensive Classification of Fractures). V tto klasifikaci jsou

oznaeny sti lidsk kostry slicemi 1 humerus, 2 kosti pedlokt, 3 femur, 4

kosti brce, 5 pnev, 6 pte, 7 skelet ruky, 8 skelet nohy, 9 jin kosti. Dlouh

kosti jsou v klasifikaci rozdleny na ti sti a oznaeny sly od jedn do t 1.

proximln konec, 2. diafza a 3. distln konec. Zlomeniny na proximlnm a distlnm

konci jsou rozdleny na zlomeniny: A. extraartikulrn, B. sten nitrokloubn,

C. kompletn nitrokloubn. U zlomenin diafzy je rovn zvanost znaena psmeny

A, B a C. A. jednoduch zlomeniny, B. zlomeniny s mezifragmentem, kde je mon

repozic doclit kontaktu hlavnch fragment zlomeniny, C. komplexn zlomeniny,

u kterch nelze repozic doshnout kontaktu hlavnch fragment zlomeniny. Podle

stupn zvanosti jsou skupiny rozdleny na dal ti podskupiny. Tento systm

klasifikace zlomenin umouje porovnvat jednotliv typy zlomenin a stanovit

optimln terapii zlomeniny (7).

U zavench zlomenin dochz nejen k porann kostn tkn, ale i k porann

mkkch tkn. Pro optimln lbu zlomeniny i porann mkk tkn vznikla

klasifikace dle Tscherneho. Tato klasifikace m tyi stupn, kter jsou znaeny

psmenem G = Geschlossene zaven. G0 zlomeniny se dnm nebo minimlnm

pokozenm mkk tkn, nejastji u zlomenin s nepmm mechanismem vzniku, G1

dolo ke zhmodn ke tlakem lomku zevnit, G2 ke, podko a svaly jsou

zhmodn s ohranienm hematomem, vznikaj pi pmm zevnm nsil a u tohoto

stupn je riziko vzniku kompartment syndromu, G3 mkk tkn jsou rozshle

pohmodny, dochz ke konmu decollementu, jsou poranny vt cvy, vznik

masivn hematom a kompartment syndrom (9).

Oteven zlomeniny jsou klasifikovny klasifikac Gustillo Tscherne. I. stupe

dochz k probodnut mkkch tkn kostnm lomkem, rna nen vt ne pt

centimetr, pokozen mkkch tkn nen rozshl, me se vyskytnout men

decollement i mal bakteriln kontaminace. II. stupe tkn jsou porann vnjm

nsilm, rna je vt ne pt centimetr, svaly jsou pokozen ve vtm rozsahu a

tm vdy je nutno potat s primrn bakteriln infekc. III. stupe zlomenina je

9

ze iroka oteven, mohou se vyskytnout tkov defekty, poranny jsou velk cvy a

nervy, dochz ke znan bakteriln kontaminaci. IV. stupe tento stupe je

charakterizovn znanm devastanm porannm a subtotln amputac, jsou

perueny hlavn cvy a nervov kmeny, rna je znan zneistn a bakteriln

kontaminovan, dochz k perifern ischemii (9).

1.2.1 Diagnostika zlomenin

Pro sprvn stanoven diagnzy zlomeniny je nutn od pacienta odebrat

anamnzu, provst klinick a zobrazovac vyeten. V anamnze je nejdleitj zjistit

mechanismus vzniku porann a poppad zjistit jin onemocnn, kter by mohla bt

pinou patologick zlomeniny. V klinickm vyeten je msto pravdpodobn

zlomeniny vyetovno jemnou palpac. Dle se monitoruj pznaky, kter se dl

na jist a nejist. Mezi nejist pznaky pat hematom, bolest, otok a naruen funkce.

Do jistch pznak se ad deformita zpsoben dislokac, patologick pohyblivost a

krepitace, kdy se o sebe tou lomky kost a vydvaj chrastiv zvuk. K nejjistjmu

prokzn zlomeniny slou rentgenov vyeten. Snmek postien konetiny se

provd ve dvou rovinch pedozadn a bon, a je dleit, aby na nm byly

zachyceny oba klouby sousedc se zlomeninou (6,8).

1.2.2 Terapie zlomenin

Ke sprvnmu zhojen zlomeniny je dleit sprvn terapie. U zlomenin m

velk vznam sprvn poskytnut prvn pomoci. kolem zachrnce je rozliit otevenou

a uzavenou zlomeninu a podle toho postupovat v poskytovn prvn pomoci. U zaven

zlomeniny je clem zabrnit dalmu pohybu konetiny nebo zrannho msta, znehybnit

danou konetinu pomoc dlah i rznch vtv, ty apod., provdt protiokov

opaten a vasn transportovat zrannho do zdravotnickho zazen. Je-li zlomenina

oteven, mus zachrnce stavt krvcen, krt otevenou rnu, aby nedolo k jejmu

infikovn nejlpe pout steriln mulov tverce, dle je dleit postienou

konetinu znehybnit, provdt protiokov opaten, nepodvat zrannmu dn

tekutiny ani jdlo a co nejrychleji ho transportovat do zdravotnickho zazen (8,10).

10

Ve zdravotnickm zazen je zrann odborn oeten, jsou provdna vyeten

stanovujc diagnzu a je zahjena terapie zlomeniny, kter spov v principu 3R

repozice zlomeniny, retence lomk sprvnou imobilizac i fixac a rehabilitace.

K tomu, aby byla lba zlomeniny spn, je nutn doclit funknho vsledku, kter je

pedpokladem sprvnho postaven lomk. Lba zlomenin je mon operan i

neoperan cestou (6,7).

1.2.2.1 Konzervativn lba

Konzervativn neboli neoperan lba zlomenin je nejastj terapi zlomenin a

je nejmn rizikov. Zkladem tto terapie je provst jednorzovou repozici, kter se

provd tahem a protitahem v celkov nebo mstn anestezii. Repozici je mon

provdt i kontinuln pomoc extenze, kdy trval tah reponuje a imobilizuje lomky,

kter se postupn spoj kostnm svalkem. K tto repozici je vyuvna technika

pohybliv trakce metodou nplasov, botikov, Kirschnerovy a Crutchfieldovy

extenze. Repozici je nutn provst co nejdve od razu. Po jednorzovm zreponovn

mus bt zlomen kost imobilizovna, aby mla dostaten klid ke zhojen. Nejastji

se k fixaci uv sdrov obvaz. Zkladem imobilizanho obvazu je dlaha ze sdrovho

obvazu, kter je fixovna k porann konetin cirkulrnmi otokami. Jako prevence

dekubit se sdrov obvaz podkld vatou nebo trikotnovou punochou a mus bt

sprvn vymodelovn. K znehybnn je mon vyut i rzn ortzy. Zsadou

pro sprvnou imobilizaci je znehybnn dvou sousedcch kloub a v ppad zlomeniny

konetiny, nezasdrovat koncov lnky prst, kvli kontrole prokrven konetiny (6,7).

1.2.2.2 Operan lba

Operan lba je nejastji indikovan u otevench zlomenin, nitrokloubnch

zlomenin s dislokac, zavench nestabilnch zlomenin, mnohoetnch zlomenin,

u starch nemocnch, po nezdail primrn repozici a pi pokozen cv a nerv.

Pi operaci je kost stabilizovna kostnmi implantty je provdna tzv. osteosyntza.

Existuje nkolik typ osteosyntzy. Podle zpsobu uloen osteosyntetickho materilu

se dl na vnitn osteosyntzy intraosln a extraosln. Pi vyuit metody intraosln

11

osteosyntzy se aplikuje kovov materil do deov dutiny kosti. Intraosln

osteosyntzy lze provst pomoc nkolika rznch metod Kntscherova metoda,

Enderova osteosyntza a Hacketalova osteosyntza. Extraosln osteosyntzy lze rovn

provdt nkolika zpsoby dlahov osteosyntza, osteosyntza samotnmi rouby,

tahov cerkl. Vhodou operan terapie je stabiln fixace a mon zahjen asn

rehabilitace, kter je dleit pro aktivitu tkn a jako prevence imobilizace. Nevhody

operace spovaj ve zven rizika infekce a v dlouhodobjm hojen kostn tkn.

Dal monou operan lbou je naloen zevnho fixtoru (6).

1.2.3 Oetovatelsk pe o pacienta se zlomeninou

Pacient se zlomeninou je oeten na chirurgick i traumatologick ambulanci.

Pokud nen zlomenina komplikovan, je proputn do domcho oeten.

Pi komplikovanm prbhu je pacient hospitalizovn na standardnch oddlench

chirurgie, traumatologie, ortopedie, jedn-li se o polytrauma je hospitalizovn na JIP

nebo ARO (11).

V rmci oetovatelsk pe sestra podv pacientovi dostatek informac a star

se o to, aby byly uspokojeny pacientovy poteby. Prvnch 24 hodin je kolem oetujc

sestry monitorovat u pacienta vitln funkce, stav vdom, dunost a ppadnou

zmatenost. Na zasdrovan konetin je nutn, aby sestra sledovala prokrven, citlivost,

bolestivost, mravenen, brnn, cyanzu a teplotu konetiny. Zasdrovanou konetinu

je vhodn udrovat ve zven poloze a ledovat. V ppad zvten otoku, kdy dojde

k pokozen prokrven periferi, je nutn sdrov obvaz rozstihnout. Dle je dleit,

aby sestra sledovala inek podanch lk, zejmna analgetik, provdla u pacienta

prevenci tromboembolick nemoci, sledovala projevy svalov atrofie a monitorovala

celkov stav pacienta (11,12).

Oetovatelsk pe o pacienta se zlomeninou zasahuje z velk sti

do pohybovho reimu. kolem sestry je zhodnotit mru aktivity pacienta, zajistit

pacientovi vhodn lko, vhodn pomcky usnadujc pohyb a signalizan zazen.

Sestra by mla pacientovi umonit elevaci postien konetiny. Dle mus sestra dbt

na pacientovu bezpenost, etrn s nm manipulovat, aby nedolo k pokozen

12

sdrovho obvazu. Dleit tak je pizpsobit prosted, ve kterm se pacient

pohybuje, jeho schopnostem. To, e m pacient sdrov obvaz, nemus znamenat, e

mus dodrovat klid na lku. Pokud to lka a pacientv stav dovol, me pacient

se sdrou na doln konetin trnovat chzi o berlch s odlehovnm zasdrovan

konetiny (11,12).

V rmci hygienick pe mus setra zhodnotit mru pacientovy sobstanosti,

zajistit pacientovi dostatenou hygienickou pi tzn. udrovat lko such a ist,

mnit pravideln osobn prdlo a zajistit pravidelnou toaletu. V ppad, e m pacient

jakkoli deficit sobstanosti, mus mu sestra dopomhat. Bhem hygienick pe je

dleit dbt i o sdrov obvaz a to tak, aby byl udrovn v suchu a istot. Sestra

provd kontrolu, zda sdrov obvaz nkde pacienta netla i se na ki neobjevuje

ponajc dekubitus (11)

Ve smru vivy je nutn, aby sestra opt zhodnotila mru pacientovy

sobstanosti a zjistila, zda je schopen sm se najst. V ppad e m pacient deficit

sebepe pi jdle, dopomh sestra pi pjmu potravy. Strava pacienta se zlomeninou

by mla obsahovat vt mnostv blkovin a mla by zahrnovat vce ovoce a zeleniny.

Pacient mus mt dostaten pjem tekutin, aby byl dostaten hydratovn. Sprvn

strava zce souvis s pravidelnm vyprazdovnm. U vyprazdovn je dleit zajistit

pacientovi dostatenou intimitu, vyprazduje-li se na lku. Pokud je pacient sten

mobiln, je vhodn zajistit vyprazdovn na pojzdnm klozetu poppad na WC.

U pacient je ast riziko vzniku zcpy. Zcp se d zabrnit sprvnm pjmem

potravin. U pacienta se zavedenm permanentnm kattrem sestra provd pravidelnou

pi, sleduje odchod moi a projevy ppadn infekce (11,12).

Nejastj oetovatelsk problmy u pacient se sdrovm obvazem jsou:

porucha sobstanosti, akutn bolest, porucha hybnosti, imobilizan syndrom a riziko

pokozen kon a tkov integrity (13).

13

1.3 Zevn fixace a jej historie

Stabiln fixace zlomenin pomoc implantt transkutnn zavedench do kosti,

ale spojench pomoc fixanho apartu nebo kovov konstrukce zevn nad povrchem

ke, oznaujeme jako zevn fixaci (7, str. 24).

Zevn fixtory poskytuj dostatenou stabilitu a je mon i eventueln dal

jejich prava. Pi tom je pouito minimln mnostv cizho materilu, co zabrauje

dalmu pokozen cv a nerv. Tyto vlastnosti jsou velkou vhodou zevnch fixtor.

Za nevhody zevnch fixtor jsou oznaovny: selhn fixtoru, kdy dojde k uvolnn

heb, nsledkem uvolnn vznik v okol heb asto infekce. Mezi dal nevhody se

ad masivn konstrukce fixtoru, kterou asto nemocn patn toleruj a dle jet

omezen pohybu v pemostnch kloubech. Jako jedna z nevhod je oznaovna i

vysok cena (14).

Prvn, kdo pouil urit zpsob zevn fixace, byl Joseph Francois Malgaigne

(1806-1865), kter se pokouel lit zlomeniny operan pomoc hk nebo bodc,

kter perkutnn stabilizovaly zlomeniny ky a tibie. Malgainovy hky a bodce byly

inspirac pro dal chirurgy Chassin, Rigaud, ale u nich lo pouze o ojedinl pokusy.

Povacz ve sv publikaci Historie der Unfallchirurgie uvedl jako prvnho, kdo provedl

aplikaci zevnho fixatru, Carla Wilhelma Wutzera (1789-1863). Ten na podklad

svho asistenta Clause von der Hheho pouil roku 1846 drtovou cerkl ze zlata

na pakloub femuru a dolo ke zhojen. V Berln roku 1855 Bernhard Rudolf Konrad

von Langenbeck (1810-1887) oetil pakloub humeru specilnm rmem, kter spojoval

rouby zaveden do obou lomk. Lba tmto zpsobem nebyla dokonena, jeliko

u pacienta dolo k infekci a apart musel bt po 12 dnech odstrann. Carl Wilhelm von

Heine (1839-1877) vyuil k fixovn fragment tenkou slonovinovou tyku se zvitem,

kter byla spojena obloukem fixovanm v sdrovm obvazu. Tento zpsob fixace byl

vak nedostaten a tak vyvinul speciln kostn svorku, je svrala pmo msto

zlomeniny. Prvn fixtory podobn tm dnenm se objevily na pelomu 19. a 20. stolet.

V USA v letech 18971898 navrhl Clayton Parkhill (1860-1902) fixatr svorkovho

typu. V Parkhillov prci pokraoval Leonard Freeman (1860-1935), kter roku 1911

popsal vekerou operan techniku. Hrudn chirurg Howard Lilienthal (1861-1946)

14

vyuil vlastn konstrukce k lb diafyzrnch a infikovanch zlomenin. V Evrop

Albin Lambotte (1866-1955) sestrojil fixatr svorkovho typu, kter pipomnal dnen

fixatr AO. Od roku 1902 se tento fixatr hojn vyuval pro vechny diafyzrn

zlomeniny. Dal rzn typy svorkovho fixatru, je umoovaly distrakci i kompresi

fragment v rmci peroperan repozice vylil roku 1916 Hey Groves (15).

V oblasti rmov fixace je za jejho objevitele povaovn J. A. Key, kter

zdraznil vznam komprese lomk. H. Judet lil paklouby pomoc svorkov zevn

fixace. Tuto techniku pak propracovali jeho synov, kte pouili zevn fixaci pi lb

infikovanch zlomenin a pakloub. Dal rozvoj rmov zevn fixace byl zapinn

pouitm tto metody k lb zlomenin a prodluovn konetin, o co se zaslouil R.

Anderson. V SSSR dolo bhem nkolika let k znanmu vvoji zevnch fixtor. Roku

1926 byl vyvinut fixtor Osteostat a roku 1937 se zaal uvat fixtor podle Stadera,

umoujc reposici fragment. Tento fixtor byl vzorem pro vvoj dalch typ fixace

Hoffmann, Anderson a Haynes. Druh svtov vlka pinesla rozvoj vyuit zevn

fixace, kter je ji do souasnosti provdna bu Steinmanovmi heby nebo

Schanzovmi rouby, anebo fixace Kirschnerovmi drty. Dky veobecnmu rozvoji

dolo za poslednch ticet let k vzniku mnoha druh zevnch fixtor a jejich

technickmu vvoji, a to po celm svt. I u ns v eskoslovensk pozdji esk

republice bylo vyvinuto mnoho souprav zevn fixace, kter mly nebo stle maj sv

uplatnn. Z tchto souprav jsou to napklad soupravy Poldi IV, Poldi VII, Beznoska,

Uni-fix, Dynafix PK, Dynafix PK II a MCD Ostrava (15,16).

1.3.1 Druhy zevnch fixtor

Podle druhu pouit fixan sti se zevn fixtory dl na dva hlavn typy: 1.

zevn fixtor vyuvajc k fixaci kousk fraktury Steinmanovy heby i Schanzovy

rouby, 2. zevn fixtor fixujc sti zlomeniny pomoc Kirschnerovch drt. Jako tet

typ je uvdna kombinace dvou hlavnch zpsob fixace oznaovna jako hybridn

fixace. (17).

U fixace pomoc Schanzovch roub i Steinmanovch heb je mon rozliit

zpsob fixace na: 1. unilaterln fixace, kdy rouby jsou zavedeny v jedn rovinn, 2.

15

rmov fixace rouby/heby jsou aplikovny ve dvou rovinch. Do kadho lomku je

zaveden jeden heb uren k zevn fixaci a ten je spojen ty s dalm hebem, vznikne

tak jednoduch rm, kter je mon dle rozit zavedenm dalch heb (9,18).

U fixace pomoc Kirschnerovch drt se nejastji pouv kruhov fixace,

kter byla zhotovena Ilizarevem. Do kosti zaveden Kirschnerovy drty jsou pevn

propojeny na kruhov vodc tyi. Tento zpsob fixace zaruuje vcerovinn ustlen

zlomeniny. V esk republice se pouv fixtor kruhovho typu MCD zkonstruovan

v Ostrav podle pedlohy Ilizarovova fixtoru a unilaterlnho fixtoru, vychzejcho

z principu dynamick osteosyntzy (9,19).

Hybridn zevn fixace je kombinac fixace pomoc heb i roub a

Kirschnerovch drt. Kirschnerovy drty, kter se zavd zken a jsou napnuty

na napnk ve tvaru otevenho kruhu, je zajiuje potebnou pevnost a stabilitu.

Do lomk jsou dle zavedeny heby/rouby pipojen na ty, kter je fixovna

k napnku. Pomoc hybridn zevn fixace je mon provdt manuln repozici lomk

pomoc dotahovn roub na jezdcch. V prbhu naloen hybridnho zevnho fixtoru

je dleit kontrolovat sprvn dotaen matic (18).

Zevn fixaci je dle mono dlit na statickou a dynamickou. Dynamick fixace

vyuv mikropohybu mezi lomky a tm je kost stimulovna a rychleji se hoj.

Zlomenina je nejastji stabilizovan Kirschnerovmi drty. Statick neboli rigidn

fixtory slou ke stabilizaci zlomeniny pomoc nehybnch heb a roub s typem

konstrukce uni, bi a trilaterln (19,20).

1.3.2 Indikace a kontraindikace zevn fixace

Zatmco u uzavench fraktur se nejvce vyuv vnitn osteosyntza, tak

u zlomenin otevench je nejastji indikovna lba metodou zevn fixace, kter

vzhledem k vysok monosti vzniku infekce minimln traumatizuje okoln mkk

tkn a stabilizuje otevenou zlomeninu. Nejastji jsou zevn fixtory pouvan

u otevench zlomenin III. a IV. stupn klasifikace podle Tscherneho. U ttivch

uzavench zlomenin s velkm porannm mkkch tkn a u nitrokloubnch zlomenin

je terapie pomoc zevnch fixtor tak velice asto uvanou metodou. Indikac k zevn

16

fixaci jsou rovn rozshl polytraumata, kdy jsou fixtory naloeny nejen na porann

konetiny, ale bvaj vyuity i ke stabilizaci zlomeniny pnve. Zevn fixtory mohou

bt pouity rovn u infikovanch zlomenin a k terapii pakloub (17,19).

Svj vznam maj zevn fixtory i v lb hlubok infekce pi syndromu

diabetick nohy, kdy obecnmi indikacemi jsou neuropatick ulcerace s nebo

bez deformit, akutn i reaktivovan Charcotova osteoartropatie, patologick fraktury a

operan vkony. Pi sprvnm zven tto metody a zvolenm vhodnho postupu je

vysok nadje pro kladn vsledky lby a tm i odvrcen mon amputace konetiny

(21).

Jednou z dalch indikac k pouit zevnho fixtoru je prodluovn konetin.

Prodluovn konetin probh metodou postupn distrakce. Velk podl na souasnm

principu prodluovn konetin m G. A. Ilizarov, je v roce 1952 zveejnil metodu

subperiostln peruen povrchn kompaktn kosti v rovni diafzy i metadiafyzrnho

pechodu a pozvolnm natahovnm autoregenertu. Pi prodluovn konetiny pomoc

zevn fixace se nejdve nasad zevn fixtor a a pot se provede osteotomie. Nkolik

dn po operaci je mon zat konetinu prodluovat, nejastji se uv interval

1mm/den. Metoda prodluovn konetin pomoc zevnho fixtoru a postupn

prolongace se jev jako nejvhodnj metoda terapie nestejn dlky konetin (22).

Zsadn kontraindikac k naloen zevnho fixtoru je vn onemocnn

perifernho arterilnho systmu bez operanho zsahu nebo perkutn transluminrn

angioplastiky a celkov pokozen cvnho systmu. Dal kontraindikac je nekrza

druhotn zmnn vysychnm, hnilobou i psobenm bakteri. Vjimku tvo

zvldnut akrln nekrza. Lba zevnmi fixtory nen mon u pacient se zhorujc

se seps a s tkmi psychickmi poruchami zkostn stavy, panick reakce.

Kontraindikac je i to, e si pacient tento zpsob terapie nepeje. Tk osteoporza je

rovn jednou z kontraindikac k zevnmu fixtoru. Relativn kontraindikace jsou

podviva, vegetarinsk stravovn a kouen (21, 23).

17

1.3.3 Komplikace terapie zevn fixac

Mezi nejastji vyskytovan komplikace u zevn fixace pat vznik kanlkovho

infektu v okol zavedenho hebu, roubu nebo drtu, oznaovna jako pin track

infection. Infekce nejvce postihuje mkk tkn, ale nen vjimkou, e dojde

k rozen infekce do kostn tkn a vzniku osteomyelitidy. Vznik infekce je velmi

asto zpsoben uvolnnm, patnou mont nebo mechanickm selhnm fixtoru

tzv. pin track irritation. Infekce se projevuje zarudnutm v okol msta vstupu hebu,

otokem, bolestivost a sekrec. Obvykle se lid domnvaj, e infekce zpsob uvolnn

fixtoru, ale opak je pravdou. Uvolnnm pinu se otevr cesta pro vznik infekce

v kanlku. Dal astou a velmi zvanou komplikac u zlomenin stabilizovanch

zevnm fixtorem je rozvoj kompartment syndromu. Nen-li tato komplikace vas

odhalena, me vst a k tkmu pokozen konetiny a invalidizaci pacienta.

Pi podezen na kompartment syndrom je nutn sledovat subfasciln tlak. Doshne-li

vka tlaku urit hranice, mus bt provedena dekomprese pomoc fasciotomie.

U terapie pomoc zevnch fixtor me rovn dojt k zhojen v nesprvnm postaven,

vytvoen pakloubu, omezen rozsahu pohybu, tak nemus dojt ke srstu kosti a

mohou se objevit refraktury. Mezi komplikace je mon adit i iatrogen pokozen

mkkch tkn a pokozen neurovaskulrnho systmu, kter je dsledkem neetrnho

zavdn fixtoru. Zrove masivn konstrukce fixtor me vst k intoleranci pacienta

na fixtor a k pokozen ostatnch mkkch tkn. (14,24,25).

Infekc v mst pin se zabvalo nkolik vzkum. Napklad vzkum

Cavusogola v letech 20052007, jeho vzkumn soubor tvoilo 39 pacient, kte

dohromady mli zavedeno 610 pin Kirschnerovch drt. Tito pacienti byli

rozdleni do dvou skupin, 1. skupinu tvoilo 20 pacient, u kterch prvnch 15 dn

po naloen fixtor bylo okol vstupu drt oetovno gzou s 10% Polyoidem kad

3 dny a po 15 dnech mli pacienti provdt denn sprchovn s itnm okol msta

vstupu drtu mkkm zubnm kartkem a jemn odstraovat stroupky. 2. Skupinu

tvoilo 19 pacient, u kterch byla pe prvnch 15. dn stejn jako u pacient prvn

skupiny a po uplynut tto doby mli provdt kadodenn sprchovn a itn okol

msta vstupu drt pomoc gzy naputn 10% Polyoidem. Vsledky tto studie

18

ukazuj, e u prvn skupiny dolo v 50,7 % k vzniku men infekce a ve 3,5 % ke vzniku

vt infekce. U druh skupiny se objevilo 43,6 % mench infekc a 3,7 % vt infekce.

Mezi skupinami nebyl prokzn vznamn rozdl ve vskytu infekce a ze studie tak

vyplv, e pe o msta vstup nemus ovlivovat pohodl pacienta tm, e by zevn

fixtor neml bt sprchovn (26).

1.4 Oetovatelsk pe u pacienta se zevn fixac

U pacient se zevnm fixtorem je v prvnch dnech vrazn omezena mobilita,

zejmna je-li zevn fixtor naloen na doln konetin. U tchto pacient je dleitou

soust oetovatelsk pe prevence tromboembolick nemoci, prevence vzniku

dekubit, pneumonie a zcpy. Dal nedlnou soust oetovatelsk pe je pooperan

sledovn a postupn pprava pacienta k proputn dom (12).

1.4.1 Pooperan pe

Obecn je kad pacient po operanm vkonu ve stl pi anesteziologa a

anesteziologick sestry. Je to do t doby, dokud u nj nen stabilizovan krevn obh,

samovoln nedch a neobjevuj se obrann reflexy nen schopen polykat a zakalat.

V ppad, e je nutn pacienta udrovat na uml plicn ventilaci i je

po dlouhotrvajcm a nronm vkonu, je pevezen z operanho slu na jednotku

intenzivn pe nebo na ARO. Nen-li nutn uml plicn ventilace, je pacient pevezen

na pooperan pokoj, jinak tak nazvn dospvac pokoj, kde sestra provd u pacienta

opaten pro udren a obnoven vitlnch funkc. Na dospvacm pokoji sestra sleduje

vdom, dech, tep, krevn tlak, tlesnou teplotu, diurzu a velikost ztrt v pravidelnch

asovch secch prvn hodinu kadch 15 minut a druhou hodinu kadch 30 minut,

dle do 24 hodin kadou hodinu. Krom sledovn fyziologickch funkc je nutn

sledovat operan rnu. Pedevm dohlet na to, zda nedochz k prosknut obvaz a

krvcen, zda drn sprvn odvd a nedochz-li ke zmnm v okol operan rny.

Monitorovn je dan stavem klienta, zvanost vykonan operace a ordinac

operujcho lkae, kter do chorobopisu provd zznam a ordinace lk, infz,

transfz, pevazu operan rny, apod (27,28).

19

Nejastjm problmem u pacient po operaci je akutn bolest v mst operan

rny, kter pi hojen per primam po dvou dnech ustoup. Pi vzniku komplikac bhem

hojen bolest petrvv. Pro zmrnn bolesti lkai pacientm ordinuj analgetika.

Sestra ani kdokoli jin by nemli pacientovu bolest podceovat. Pokud nen bolest

u pacienta dostaten tlumena, mohou se objevit i poruchy spnku, kter jsou eeny

rovn podvnm analgetik a hypnotik (27).

Pe o vyprazdovn pacienta po operaci je zamen pedevm na sledovn

odchodu moi a stolice. Nkterm pacientm je ped operac zaveden permanentn

moov kattr a po operaci je odstrann nebo se v nkterch ppadech zanechv.

kolem sestry je sledovat, zda se pacient za 6 8 hodin po operaci vymoil. Nedojde-li

k vyprzdnn moovho mche, je indikovna jeho katetrizace. Zcpa a zstava

plyn je doasn pooperan stav, projevujc se nevolnost, bolestmi a vzedmutm

bicha. Stevn peristaltiku je mon ovlivnit vasnou mobilizac. Je mon podvat i

lky na podporu stevn peristaltiky (27).

Pacienti s kardiovaskulrnm onemocnnm, obzn nebo s tromboembolickou

anamnzou pat do rizikov skupiny vzniku tromboembolick nemoci. Nutn je u nich

prevence, kter je zajitna ji ped operanm vkonem pomoc. V rmci prevence

tromboembolick nemoci rozliujeme nespecifick a specifick opaten.

Do nespecifickch opaten adme pi o dostatenou hydrataci a vysazen lk

zvyujcch riziko embolizace. Specifick prevence zahrnuje pedevm preventivn

podvn farmak. Soust prevence tromboembolick nemoci po operaci je tak

vasn mobilizace, dechov rehabilitace a izometrick cvien (27,28).

Pooperan pe u pacienta se zevnm fixtorem je standardn a jsou provdny

veker kony jako po kterkoliv jin operaci. V pooperan pi jsou minimln 48

hodin pacientovi podvny intravenzn antibiotika, u otevench zlomenin to jsou

velk dvky penicilinu s gentamycinem. U zavench zlomenin se vtinou podvaj

protistafylokokov antibiotika. Pro vylouen porann nerv se provd kontrola

krvcen, citlivosti a pohyblivosti fixovan konetiny. Pokozen nebo utlaen cv se

projevuje zmnou barvy ke, ke je svtl a bled. Sestra sleduje msto vpichu a

pacienta edukuje, aby v ppad jakkoliv zmny v oblasti rny nap. necitlivost, bolest

20

brnn, ve oznmil. Operovanou konetinu je nutn elevovat, aby dolo k opadvn

otoku, a je vhodn konetinu ledovat. Po dobu hospitalizace se pacientovi aplikuj

nzkomolekulrn hepariny. U rizikovch skupin se jako prevence tromboembolick

nemoci pechz na perorln antikoagulancia. Pi rozshlch konch defektech a

pozitivn kultivaci na anaeroby je vhodn vyut oxygenoterapii v hyperbarick komoe.

Dleitm prvkem pooperan pe u pacienta se zevnm fixtorem je asn

rehabilitace, kdy pacient s fixtorem na brci od prvnho pooperanho dne cvi

na motodlaze a druh i tet den se mobilizuje na berlch bez zaten. Po nkolika

tdnech je mon navyovat zaten porann konetiny. Po proputn je pacient

oetovn ambulantn. Vechny pacienty je nutn sprvn edukovat a nacviit s nimi

pevazy a pi o zevn fixtor a okol msta zaveden drt/heb. K sejmut zevnho

fixtoru dochz po zhojen zlomeniny a odstrauje se v analgezii nebo v krtkodob

celkov anestezii. Podle poteby je mon stabilizovat konetinu dlahou. Nedojde-li

ke zhojen zlomeniny, pechz se na terapii vnitn osteosyntzou (12,29).

1.4.2 Hygienick pe

Hygienick pe je jednou ze zkladnch lidskch poteb. Hygienick pe

zahrnuje rann a veern toaletu, esn, myt vlas, pravu neht, pi o chrup a o ist

osobn prdlo. Dky sprvn provdn hygienick pi je mon zabrnit vzniku

mnoha infekc. V prbhu nemoci dochz ke zmn poadavk na hygienickou pi.

Nemoc me omezovat lovka a vst tak k neschopnosti provdn hygieny.

V pooperan fzi je vykonvn hygienick pe ovlivnno zhoreno pohyblivost

pacienta. Proto je kolem oetujcho personlu pacientovi s hygienou vypomoci.

U pacienta se zevnm fixtorem je pe o hygienu podobn pi o pacienta se sdrovm

obvazem. Zkladnm kolem sestry je zhodnotit mru sobstanosti pacienta. Je-li

pacient imobiln, je hygienick pe provdna na lku alespo dvakrt denn. Pokud

je pacient sten sobstan, je kolem sestry dopomhat mu pi hygienick pi.

Pacienta je mon doprovodit do sprchy, kde za dopomoci sestry provede celkovou

koupel. Rzn vzkumy prokzaly, e nen teba bhem hygienick pe udrovat zevn

fixtor v suchu, ale je mon jej bez problm sprchovat. Msta vstupu heb do ke je

21

mon omvat mdlem nebo je oistit mkkm zubnm kartkem. Po osprchovn je

dleit zevn fixtor osuit a oetit msta zaveden. Vsledkem hygienick pe je

ist ke, kter je podmnkou pro prevenci vzniku dekubit a zrove nemocnmu

navozuje pjemn pocit istoty (6,11,26).

1.4.3 Pe o rnu

Po operaci je zpravidla rna kryt sterilnm obvazem. kolem sestry je sledovat

stav obvazu zejmna zda nedochz k jeho prosakovn. V ppadnm malm prosknut

se pouze nabal nov vrstva obvazovho materilu na rnu. Je-li prosknut vt, je

nutn obvaz sejmout a na zklad rozhodnut lkae rnu oetit. Pokud nedojde

k prosknut obvazu, provd se pevaz nejastji po 2448 hodinch a to nejastji

za elem odstrann drnu. Jako dal dvod pevazu je prosknut obvazu zntlivm

sekretem, kter se nejastji objevuje a po nkolika dnech (6).

U pacient se zevnm fixtorem je nutn denn provdt jeho toaletu, kter je

zaloena na dezinfekci okol vpichu drt. Dojde-li k zarudnut msta vpichu, je vhodn

na msto piloit antiseptick nepilnav obvaz, nap. Inadine. V ppad, e se

nevyskytuj dn problmy, se msta vpichu odezinfikuj a pekryj nastienmi

suchmi sterilnmi mulovmi tverci, kter jsou na konetinu pichyceny obvazem (30).

1.4.4 Lba bolesti

Bolest v operan rn je fyziologick jev, kter m rzn stupn intenzity a

trvn. Bolest se vyskytuje po odeznn psoben anestetik a ustv po nkolika

hodinch a dnech. V den operace a prvn pooperan den pacient dostv analgetika

v pravidelnch asovch intervalech, dal pooperan dny je nutn dvky analgetik

postupn sniovat. Pro snen pooperan bolesti se pacientm nejastji podvaj

opity. elem pooperanho tlumen bolesti je zajitn komfortu pro pacienta a

napomoci jeho uzdraven. (28,31).

U vech pacient po operanm zkroku je stanovena oetovatelsk diagnza

akutn bolest. Akutn bolest trv od nkolika mlo vtein po dobu 6 tdn. Je-li bolest

del ne 6 tdn, je povaovan za chronickou. Ve stadiu akutn bolesti sestra provd

22

zkladn zhodnocen bolesti, zejmna zjiuje intenzitu bolesti. Bolest je mon tlumit

nkolika zpsoby. Farmakologick lba bolesti vyuv podvn neopiodnch,

opioidnch, adjuvantnch analgetik, loklnch infiltranch a loklnch povrchovch

anestetik nebo epidurln analgezie. Je-li bolest mrn a stedn intenzity pouvaj se

nejastji neopiodn analgetika. Pacienti, kte maj stedn, a silnou bolest dostvaj

kombinaci opiodnch a neopiodnch analgetik (31).

Nefarmakologick lba bolesti veobecn nabz pro kadho nco. Pi akutn

bolesti se nejastji vyuv terapie chladem, kter je indikovna u bolest zpsobench

traumaty, onemocnnmi kloub, operacemi a bolest sval. Terapie chladem se provd

pikldnm studench zbal nebo sk s ledem na bolestiv msto. Pouit chladu m

za nsledek zen cv v mst zrann, sniuje se krvcen, zpomaluje se vznik otok a

sniuje se tvorba modin. Dal nefarmakologickou metodou vyuvanou k tlumen

bolesti je rehabilitace. Rehabilitace m u bolestivch stav pekvapiv dobr vsledky

Podstata ink rehabilitace byla rozpoznna a v souasn modern medicn

pi zkoumn mechanism bolesti. Pro pacienta je dleit vybrat sprvn cviebn

program. Vhody cvien spovaj ve vytven svalov sly, navyovn vytrvalosti,

zvyovn pohyblivosti kloub, zlepovn dren tla, koordinace a rovnovhy a hlavn

se zvyuje tolerance k bolesti. inky cvien spovaj v uvolnn endorfinu, kter

psob na pacienta a navozuj pocit pohody a ovlivuj vnmn bolesti. Imobilizace je

rovn jednou z nefarmakologickch metod lby bolesti. Jej vyuit se nachz

ve zmrnn akutn bolesti, ve stabilizaci zlomenin a v podpoe bolestivho kloubu

bhem aktivity. Zpsob imobilizace je nkolik, asto jsou vyuvny ortzy, sdry a

trakce. Pi pouit tto metody je nutn hodnotit cirkulaci postienho msta (31,32).

1.5 Rehabilitace u pacienta se zevnm fixtorem

Rehabilitace 1. v nejirm smyslu obnoven pvodnho stavu, vkonnosti,

sobstanosti, pohyblivosti, pracovn schopnosti 2. obor medicny, zabvajc se

obnovou vkonnosti nemocnho (5, str. 393 - 394).

Lebn tlesn vchova se u pacient provd v prbhu hospitalizace, ale

pokrauje i nadle po proputn pacienta dom, kdy pacient dochz na ambulantn

23

rehabilitaci. U plnovanch operac se vyuv rehabilitace ve form pedoperan

ppravy. elem rehabilitace je udret dobrou ventilaci plic, polohovat konetiny, aby

nedolo k proleeninm, otokm a ilnm problmm. Sprvnou rehabilitac lze

zabrnit vzniku ochabnut svalstva a ztuhnut kloub, tm e pacient nacviuje

sebeobsluhu, posazuje se a cvi chzi. Pi operan terapii me neaktivita, dleit

pro sprvn hojen tkn, vst ke zmnm rozsahu hybnosti a svalovho apartu. Podle

druhu zlomeniny a jejho oeten se stanovuje stupe zte (6).

Celkov velk vznam m dechov rehabilitace, jedn-li se o pacienta

s polytraumatem, kter m porann hrudnku. Pasivn dechov rehabilitace je

provdna poklepovou mas hrudnku a polohovnm k usnadnn vykalvn.

Pro aktivn dechovou rehabilitaci se vyuvaj mnoh pomcky, nap. foukn

do balnku, nebo do komrek s kulikami (33).

Mobilizace pacienta na lku je dan rozsahem porann, celkovm stavem a

spoluprc pacienta. Nejdve se provd pasivn mobilizace, a to tak, e pacient se

rzn polohuje a cvi se hybnost kloub, asto na motodlahch. Pokud pacient dobe

spolupracuje, pechz se na aktivn formu rehabilitace s vertikalizac, kdy je posazovn

na lku nebo do kesla. V dal fzi se nacviuje stoj v chodtku. Pacient si zvyk

na postavovn a za odlehovn postien doln konetiny trnuje chzi. Dal krokem

je ncvik chze o berlch se zt postien konetiny v rozsahu, kter stanov lka

(33).

U pacient se zevnm fixtorem je nedlnou soust terapie i dkladn

rehabilitace v pasivn i aktivn form. elem cvien je, aby pacient poslil urit

svalov skupiny, uil se koordinovat svaly, doshl ustlench pohyb, pohyboval

s klouby a cvienm zajistil dostaten prokrven postien konetiny. U rehabilitace je

nejdleitj stanovit mru zte na fixovanou konetinu. Velmi asn zt me

naruit kostn hojen. Dal zsadou rehabilitace je, aby v mst zlomeniny

nezpsobovala bolest. Imobilizace a neprovdn lebn tlesn vchovy me vst

ke zpomalen ilnho nvratu a vzniku svalov atrofie, jejich dsledkem me dojt

k tvorb otok, porue obhu a ke zmnm barvy ke. Jeliko je u pacienta znan

omezen hybnost, je nutn mt bezpen upraven prosted (30).

24

Ve vzkumu Pouit hybridnho zevnho fixtoru u zlomenin brce Zemana a

Matjky, provdnho v letech 2001 - 2003 vylo, e 20 z 21 pacient doclilo

minimln 75% rozsahu pohybu bhem 4 tdn po operaci. Rehabilitace byla

provdn u pacient neprodlen po operaci, kdy pacient zaal rozcviovat pilehl

kloub aktivn i pasivn formou rehabilitace. Prvn pooperan den bylo provdno

cvien na motodlaze, druh a tet den po operaci se pacient mobilizoval s pomoc

berl bez zaten operovan konetiny. Po kadch tech tdnech byl zhodnocen stav

zlomeniny a pacientovi bylo ppadn dovoleno naven zaten na porannou

konetinu asi o 25 % vhy pacienta. V zvru vzkumu autoi udvaj vhodu

hybridnho zevnho fixtoru v tom, e oproti jinm fixtorm je mon neodkladn

pooperan pohyblivost v kolennm i hlezennm kloubu u zlomenin intraartikulrn

zasahujcch. Vsledkem je vrazn zlepen nsledn hybnosti a pacient m monost se

rychleji navrtit k normlnmu zpsobu ivota (29).

25

2. Cle prce

2.1 Cle prce

Cl 1: Zjistit specifika oetovatelsk pe u pacienta se zevnm fixtorem

Cl 2: Zmapovat, zda sestry maj informace o pi o pacienta se zevnm fixtorem

Cl 3: Zjistit, jak pacienti vnmaj zevn fixtory

2.2 Vzkumn otzky

VO1: Jak specifika oetovatelsk pe se vyskytuj u pacient se zevnm fixtorem?

VO2: Maj sestry informace o pi o pacienta se zevnm fixtorem?

VO3: Jak problmy pociuj pacienti se zevnm fixtorem?

26

3. Metodika

3.1 Metodika vzkumu

Pro vzkumnou st tto prce, byla zvolena kvalitativn metoda vzkumu. Data

byla zskvna metodou polostrukturovanho rozhovoru. Rozhovor byl anonymn a

respondentm sestrm, v nm bylo poloeno 21 otzek, kter byly doplovny

v prbhu rozhovoru o dal otzky. Respondentm pacientm, bylo v rozhovoru

poloeno 18 otzek, kter byly rovn doplnny o dal potebn otzky. Rozhovory

byly se souhlasem respondent nahrvny na nahrvac zazen. Zskan informace

z rozhovor jsou v prci zpracovan do kazuistik. A pro pehlednost byly nkter

vsledky zaznamenny do tabulek. Vzkumn eten bylo provdno v obdob

od 16.2.2012 do 15.3.2012.

3.2 Charakteristika vzkumnho souboru

Vzkumn soubor byl tvoen pti pacienty, kte v dob rozhovoru mli

naloen zevn fixtor, a dalmi dvma pacienty, kte ji byli po snesen zevnho

fixtoru. Tito pacienti byli hospitalizovni na traumatologickm a ortopedickm

oddlen a na oddlen nsledn pe. Dle vzkumn soubor tvoilo sedm sester

pracujcch na traumatologickch, ortopedickch a chirurgick oddlench. Vzkum byl

provdn v nemocnicch esk Budjovice, Jihlava a Pelhimov.

27

4. Vsledky

4.1 Kazuistiky pacient

Kazuistika pacientka . 1

Prvn pacientkou je ena ve vku 77 let. Pacientka prohrnovala ped domem

snh, uklouzla a zlomila si pravou doln konetinu v oblasti brce. Manel pivolal RZS

a ta pacientku dopravila do nemocnice, kde byla pacientka jet tho veera operovna

a nsledn pedna na traumatologick oddlen nemocnice Jihlava. ije s manelem

v rodinnm dom, je v dchodu, dve pracovala jako dlnice, m jednoho syna. V den

rozhovoru je hospitalizovna 23. den. Zevn fixtor (viz Ploha 3) m naloen 22. den

a vzhledem k pokozen okolnch tkn je tato terapie zvolena jako trval een

stabilizace zlomeniny. Pacientka se l s hypertenz.

Po poloen dotazu, zda pacientka v, pro m zevn fixtor, uvedla, e zevn

fixtor m z dvodu, e jinm zpsobem nebylo zlomeninu mon eit. Na otzku,

zdali bylo pacientce ve dn vysvtleno, odpovdla: Nco mi ekli, ale jeliko m

operovali v jedenct hodin v noci a operovali m 4 hodiny, tak z toho nevm nic. Jen

vm, e to budu mt hodn dlouho, ne se to vechno zhoj. Informace ohledn terapie

poskytl pacientce lka, jmno lkae pacientka nev.

Pi odpovdn na otzku, co vm na zevnm fixtoru nevyhovuje, pacientka

mrn rozilenm hlasem uvedla: Tohle cel monstrum, ty eleza, ten jeek v kleci!

Nejvc mi vad, e je to neforemn. Je pro m nemon chodit s tm o berlch.

Ohledn pe o zevn fixtor pacientka, v, e se mus istit msta vstupu heb.

Jak ppravky k oeten jsou pouvny, nev. Pacientce zrove nebyly poskytnuty

informace ohledn vzniku monch komplikac, nev, jak komplikace mohou nastat a

ani jak by se ppadn komplikace mohly projevovat. Pacientka uvd, e dosud se u n

dn komplikace nevyskytly.

Oetovatelskou pi pacientka hodnot velice kladn, ale zrove udv, e u

m na oddlen sv oblben sestiky, o kterch v, e jsou hodn a poctiv.

Otzky tkajc se bolesti zodpovdla pacientka nsledovn: Na bolesti nic

neuvm. Nebolelo m to od zatku a neberu nic, protoe si na to nechci zvykat. Te

28

dnou bolest nectm, ani prvn den po operaci, jsem dnou bolest nectila. Sice mi

dali injekci proti bolesti hned rno, kdy m pivezli ze slu, ale nectila jsem nic.

V prvn pooperan den byla pacientka schopna se posadit, najst se, umt se

na lku a pevlknout se. Od sester vyadovala pouze pomoc pi umyt tko

dostupnch mst a pi vyprazdovn si kala o podlon msu. Hygienickou pi

provd kad den na lku, kdy k lku dostane umyvadlo a umyje se. Jednou tdn je

koupna na koupacm lku. Kad den v rmci rann toalety dostv ist prdlo. Jak

vnm pacientka omezen? Vechno, vechno je omezen, nemu vykonvat nic!

Rehabilitace u pacientky probh kad den, kdy pijdou fyzioterapeutky,

pacientce pomohou se postavit, a po t s pacientkou trnuj chzi o berlch s odlehenm

postien nohy. Pacientka takto chod jednou denn, ale m slbeno, e v nsledujcch

dnech bude rehabilitace provdna dvakrt denn. Rehabilitace byla zahjena druh

pooperan den, kdy pacientka ihned zahjila chzi o berlch. Pacientka udv, e chzi

o berlch nezvld. Chtla jsem si dojt na zchod, tam jsem jet spadla, nemohli m

vbec postavit, protoe na tu nohu nemete lapat. To se mi stalo minul tden a od t

doby se toho bojm jako ert. Po pdu m pacientka z chze velk obavy.

Pacientka zatm nev, zda bude se zevnm fixtorem proputna dom.

Po proputn dom pacientka v, e bude potebovat uritou formu pomoci, jeliko ije

pouze s manelem, chce si zadat o domc pi. Z proputn dom nem obavy, u

se t a rda by byla doma. Hor je to, e sem budu muset dojdt a nechat to tady

jednou za tden vyistit.

Kazuistika pacientka . 2

Pacientka, ena, vk 66 let. Je v dchodu, dve pracovala jako kuchaka. M

tyi dti, ije sama v rodinnm dom, syn bydl v nedalek vesnici a v ppad poteby

se o pacientku star. Pacientka la na autobus, cestou uklouzla a poranila si levou doln

konetinu, domnvala se, e si pouze vyvrtla kotnk, tak dola dom. Po pchodu dom

zavolala synovi a ten ji odvezl k oeten na traumatologickou ambulanci do nemocnice

Jihlava. Vzhledem k poruen a otoku mkkch tkn byla pacientka pijata

k operanmu een. Na ambulanci byla konetina doasn stabilizovna sdrovmi

29

dlahami. Pacientka trp revmatoidn artritidou, je po biologick lb a l se

s hypertenz.

Pacientka m zevn fixtor (viz Ploha 4) druh den. Dvod pro m zevn

fixtor je j znm, udv, e je to z dvodu komplikovan zlomeniny.

Na traumatologick ambulanci byla pacientka seznmena s postupem lby. Lka ji

pipravil na to, e ji bude naloen zevn fixtor a uvedl, e je to z dvodu poruen

ke.

Zevn fixtor pacientce zatm pli nevyhovuje, ale vzhledem ke krtkmu

asovmu seku nasazen zevnho fixtoru, jet nen schopna posoudit, co nejvc ji

na tom vad. Pacientka je smena s tm, e fixtor je pro ni nejlep volbou k tomu, aby

se zlomenina stabilizovala. Pacientka v, e zevn fixtor m doasn, ne se zahoj

pokozen tkn, a po t bude provedena konverze na vnitn osteosyntzu.

Na dotaz, zda v, jak je provdna oetovatelsk pe, odpovdla: Ano vm,

dnes rno pi pevazu mi to sestika vysvtlila. Tu rnu mi pevazuje pan doktor a

sestika mi to pak obve.

Ohledn komplikac byla pacientka informovna o riziku vzniku infekce.

Kdyby to nebylo sprvn oetovno, tak do toho mu dostat znt nebo njakou

sepsi. Jak by se infekce mohla projevovat, pacientce nen znmo. Po prvnm

pooperanm dni se u pacientky dn komplikace neobjevily. Pacientka jako profylaxi

ped vznikem infekce dostv intravenzn antibiotika.

S oetovatelskou p na oddlen je prozatm spokojen. Sestiky j vychzej

vstc, v ppad poteby j dopomhaj a kontroluj jej stav.

Pacientka hodnot bolest jako stedn a mrnou. Bolest je podle n snesiteln a

d se vydret. Vera rno po operaci jsem dostala injekci na bolest, po t operaci m

to trochu bolelo. A dnes m to bolelo pi pevazu, kdy pan doktor istil okol tch

drt. Ale to bylo jen chvli, tak jsem si o lk na bolest ani nekala. O lky na bolest

si pacientka k sestikm, v, jak lky dostv, a e kdy m vt bolesti me

podat o injekci.

Schopnost sebepe popisuje pacientka takto: Dnes jsem prvn vstala, tak jsem

o berlch udlala pr krk. Mu sedt s nohama dol z postele, take se vdycky

30

posadm k jdlu nebo rno k umyvadlu. Najm se, umyju se, pevleu si istou koili.

Dnes rno jsem se oplchla tady na posteli. Pacientka byla pouena jak se m

s fixtorem pohybovat, v, e me bez problm sedt a chodit o berlch s odlehenm

postien nohy.

Rehabilitaci provdla v den rozhovoru prvn, popsala: Pily ke mn dv

rehabilitan sestry, postavily m na berle, pidrovaly m a uily m, jak se na tch

berlch mm pohybovat.

V ppad proputn dom se zevnm fixtorem bude pacientka vyadovat

pomoc, kterou j bude poskytovat rodina, pedevm pak syn.

Kazuistika pacientka . 3

Pacientka ve vku 77 let, Hospitalizovan na traumatologickm oddlen

v nemocnici v Jihlav. Pan je v dchodu, dve pracovala v obchod jako prodavaka.

Je vdova, ije s dcerou v rodinnm dom. Pacientka upadla a podvrtla si lev hlezenn

kloub. Tho dne byla oetena na traumatologick ambulanci a nsledn pijata

k operanmu een zlomeniny vnjho kotnku. V dob rozhovoru je hospitalizovan

27. den a je 26. den po naloen zevnho fixtoru. Zevn fixtor byl pacientce naloen

na brec lev doln konetiny (viz Ploha 5). Pacientka je diabetikou druhho typu a je

lena perorlnmi antidiabetiky a tak se l s hypertenz.

Ped naloenm zevnho fixtoru byla pacientka informovan o tom, e j bude

zevn fixtor naloen, ale nebylo j dostaten vysvtleno z jakho dvodu. Informace

pacientce poskytl oetujc lka.

Na otzku, co Vm na zevnm fixtoru nevyhovuje, pacientka odpovdla:

Na tom fixtoru mi vad, e pi chzi se do toho vdycky pchnu, protoe jak to m tady

ty pice tak j vdycky bum do t zdrav nohy.

Pacientka sama zatm nen seznmena s tm, jak se o zevn fixtor peuje.

Zatm se tady o m staraj sestiky, oetuj a pevazuj mi to. Na dotaz, zda v m

je rna pevazovna, odpovdla, e to sama vid.

Pacientka byla seznmena se vznikem komplikac, byla upozornna

na pomalej hojen operan rny a okolnch defekt. Dle byla informovan o monm

31

vzniku infekce v okol msta vstupu heb do ke. Jako jedin projev infekce uvedla

hnisavou sekreci z okol vstupu hebu. Do souasn doby se u n dn komplikace

neobjevila.

S oetovatelskou p je spokojen, udv, e se o ni sestiky hezky staraj.

asto se ptaj, zda nevyaduje njak lk na bolest. Pacientka v, e si o analgetika

me zadat, kdykoli ji to bol. V, e m k dispozici tablety nebo injekce. O injekci

si km jen na noc, abych se dobe vyspala. Pes den to bol akort po pevazu, ale to

si o lky nekm, musm taky nco vytrpt.

Prvn pooperan den byla pacientka schopna posadit se s dolnmi konetinami

sputnmi z lka, sama se zvldla najst a provst hygienickou pi. Do sprchy

nechodm, ale oni ns tady koupou na tom koupacm lku, u dvakrt m koupali,

koupali kad tden a bylo to teda prima. Vykoupou ns, pak se pevleeme a pevleou

nm postele. Nohu mi vdycky zabal do igelitovho pytle, zathne se to a je to. A jet

to vypodlo takovm vlcem, aby na to netekla voda.

Pacientka v, jak se me s fixtorem pohybovat. V, e me chodit o berlch a

operovanou nohu odlehovat. Z chze m ovem obavy, protoe neme na nohu

dolpnout a boj se, e upadne. Chodm jen za pomoci rehabilitanch sester, nebo

kdy pijde syn, tak m vod po chodb, nebo vdycky nkoho poprosm, aby el

se mnou. Na zchod si dojdu, ale jsem radi, kdy m nkdo ze zadu jist.

Rehabilitaci provd kad den s fyzioterapeuty, chod o berlch po chodb a

zrove cvi i v posteli. Cvien provd sama nkolikrt denn. J jsem toti byla

zvykl doma kad den cviit, tak jsem na cvien zvykl a cvim i tady. Jene doma to

byly pln jin cviky, tak se musm spokojit tady s tm.

V ppad, e budou chtt pacientku propustit z traumatologickho oddlen, m

domluven peklad na rehabilitan oddlen do Daic. Protoe doma nem nikoho, kdo

by se o ni staral. Doma m sice dceru, ale ta je cel den v prci a tak si pacientka mysl,

e peklad na rehabilitaci je pro ni nejlep volbou.

32

Kazuistika pacientka . 4

Pacientkou je mlad ena ve vku 25 let. Pracuje jako poaka, je svobodn,

ije u rodi a m 2 bratry. V dob rozhovoru je druhm dnem hospitalizovan

na oddlen nsledn pe v nemocnici esk Budjovice, kam byla peloena

z traumatologickho oddlen, za elem nsledn rehabilitace.

Pacientka po dopravn nehod byla pijata na traumatologickou jednotku

intenzivn pe pro neuren mnohoetn porann. Zlomenina ramnek stydk kosti

byla v prvnch dnech eena pnevnm zvsem, po pti dnech byl pacientce naloen

pnevn zevn fixtor (viz Ploha 6) pro stabilizaci zlomeniny. Rozhovor s pacientkou

byl uskutenn 15. den hospitalizace, kdy pacientka mla naloen zevn fixtor ji 10.

den. Pacientka nem dn jin onemocnn a doposud neuvala dn lky pravideln.

Pacientka mla dopravn nehodu, pi kter vypadla z auta, jeliko nebyla

pipoutan bezpenostnm psem. Pi dopadu na zem se j stala ve zmnn porann.

V automobilu cestovala sama a nsledn si sama musela pivolat pomoc. Po pevozu

RZS byla hospitalizovan na JIP a po nkolika dnech na standardnm traumatologickm

oddlen. Po 14 - ti denn hospitalizaci na traumatologickm oddlen byl pacientce

zazen peklad na oddlen nsledn pe. Pacientce bylo ve ohledn pekladu dn

vysvtleno a pacientka s pekladem souhlasila.

V prbhu hospitalizace na traumatologickm oddlen byly pacientce

poskytnuty veker informace o postupech jej lby. Z jakho dvodu m pacientka

zevn fixtory j bylo rovn dn vysvtleno. Vm, e jsem mla zlomenou pnev.

Jak jsem dopadla na zda, tak se mi ta pnev zlomila a mm zlomen i stydk kosti a to

tak, e dky tomu mi dali vlastn tento zevn fixtor. Jinak to nelo. Nejdve se myslelo,

e by to teba srostlo normln, ale pan doktor se obval problm v budoucnosti a

rozhodlo se, e se to vye tmto zpsobem. Poskytnut informace ohledn terapie

povauje pacientka za dostaujc. Ve vtin ppad ji o postupu lby informoval

oetujc lka.

Na zevnch fixtorech j nejvce vad drty heby, kter j pek v pohybu

a sniuj celkov komfort. Pacientka v, jak se provd oetovatelsk pe. Udv:

Vm, e mi to sestiky kad den mn, okol drt dezinfikuj a je nutn to provdt

33

prost kad den. Jako nejvt obavu ze zevnho fixtoru povauje to, e se fixtor

njakm zpsobem rozroubuje nebo uvoln. O riziku vzniku infekce v okol msta

vstupu heb byly pacientce poskytnuty informace, v, e je nutn o msta peovat

kadodennm pevazovnm. O projevech a dalch monch komplikacch pacientka

informace nem a doposud se u n dn komplikace nevyskytla.

S poskytovanou oetovatelskou pi je pacientka velice spokojen. Sestry j

dopomhaj pi hygienick pi, zajiuj vyprazdovn na podlon mse a podvaj j

stravu. Bhem dne ji sestry chod kontrolovat a dbaj o to, aby mla dostatek tekutin a

zajitn maximln komfort.

V souasn dob pacientka nepociuje dnou bolest. Ze zatku m to bolelo

hodn, ne mi to dali do toho fixtoru. Ped operac m to hodn bolelo, protoe jsem

mla ten zvs a mla jsem to staen, a kdy jsem se pak mla pohybovat s tou

zlomenou pnv ze strany na stranu, tak to bylo docela bolestiv, e mi kadou chvli

museli dvat injekce nebo njak infuze proti bolesti. Ale od doby co mm ten fixtor,

jsem na chirurgii mla jen jednu injekci proti bolesti veer a tady u vlastn dnou.

Take by se dalo ct, e je to v pohod. Pacientka v, e si kdykoli me zadat o lk

na bolest.

Po operaci byla schopnost sebepe u pacientky minimln, musela bt krmena,

umvna a musela se vyprazdovat na podlon msu. Jedin, co zvldala, bylo itn

zub. V souasnosti se sna pacientka zvldnout co nejvce sama, pi rann hygien

omv horn polovinu tla a vyist si zuby, se zbylmi stmi tla dopomhaj

sestiky. Bhem hospitalizace byla kad den omvna pouze na lku a u by se

stran rda osprchovala, kdyby to bylo mon. Stravu se ji sna pijmat sama, ale

potebuje od sestiek, aby strava byla pokrjen a pipravena tak, aby ji mohla nabrat

na lci.

Rehabilitan cvien provd pacientka kad den s rehabilitan sestrou, kdy

cvi vlee na lku a provd izometrick a kondin cvien. S rehabilitan

sestikou cvim kad den, jinak ale cvim sama kadou hodinu, e propnm piky,

nebo si vypodkldm nohy gumovm mem a posiluji ruce s inkami. S prbhem

rehabilitace byla seznmena a samotnou rehabilitaci povauje za dleitou, co se

34

projevuje na jejm pstupu k rehabilitaci a jejm pravidelnm provdnm. Co se tk

aktivit, sm pacientka leet pouze na zdech a v ppad poteby m dovoleno petoit se

na bok. Neustl leen na zdech pacientce pli nevyhovuje, ale ji se s tm smila.

Krom rehabilitanho cvien a innost tkajcch se oetovatelsk pe, m pacientka

ve ostatn zakzno.

S nejvt pravdpodobnost pacientka nebude se zevnm fixtorem proputna

do domcho oetovn. Pacientka udv, e za msc m bt provedeno rentgenov

vyeten a podle toho, co uke rentgen, se rozhodne, zda j bude zevn fixtor

odstrann. Zatm mus strvit msc na lku a provdt rehabilitaci, aby dlouhodob

leen nemlo nsledky v podob ochablho svalstva. Po proputn dom bude

pacientka vyadovat pomoc, kterou j poskytne rodina. Pacientka u se t, a bude

proputna dom.

Kazuistika pacient . 5

Pacient, mu ve vku 30 let. Nyn je v invalidnm dchodu, dve pracoval

v zemdlstv, kde si ped tm temi lety zpsobil porann prav doln konetiny.

ije s manelkou a tyletm synem v rodinnm dom. V souasn dob je

hospitalizovn na ortopedickm oddlen Nemocnice esk Budjovice a je 3.

pooperan den po amputaci prav doln konetiny pod kolenm kloubem. Pacient ji

zevn fixtor nem, po 25-ti mscch mu byl v jnu loskho roku z prav doln

konetiny sejmut. Dvodem odstrann zevnho fixtoru byl, dle slov pacienta, vznik

ptle, kterou vnikla infekce do kostn tkn. Jako doasn een byla zvolena sdrov

fixace a pacientovi bylo doporueno, aby podstoupil amputaci konetiny pod kolenm

kloubem. Pacient s tmto zpsobem lby souhlasil.

Pacient pracoval dve v zemdlstv, bhem vykonvn prce se mu prav

doln konetina dostala do zemdlskho stroje a byla velmi vn pokozena. sten

pokozena byla i lev doln konetina. Pacient podstoupil nkolik operac, pomoc

kterch se lkai snaili konetinu zachrnit. Se zmrem zachrnit kostn tk, byly

pacientovi naloeny zevn fixtory, kter mly za kol prodlouit o sedm centimetr

35

zkrcenou konetinu a stabilizovat pokozenou kostn tk. Dal operace zahrnovaly

pemstn svalovch a konch tp z rznch st tla na pokozenou st konetiny.

Jak je ji ve uvedeno, pacient ml zevn fixtor na prav doln konetin 25

msc. Dve mi kali, e to bude asi tak do dubna, ale nakonec jsem to ml a

do jna take asi njakch 25 msc.

Na otzku, zda v, pro byla zvolena lba pomoc zevnch fixtor, odpovdl:

Lkai se obvali vzniku infekce v kosti, jet jak jsem ml tu nohu celou

rozcupovanou. Tak mi potom kus kosti vyzli a vloili mi tam tpy. Pomoc toho

fixtoru jsme kost posouvali, aby mohla dorstat. Ze zatku jsme prodluovali asi o

milimetru denn. Mezitm jsme nkolikrt zpomalovali, protoe do toho obas pily

njak operace. Take i z tohoto dvodu jsem to ml tak dlouho.

Pacient byl bhem vech hospitalizac informovn o postupech lby, informace

dostval od oetujcch lka. Ped prvnm proputnm dom mi ekli, jak se o ten

zevn fixtor mm starat, vechno, co mi ekli, jsem dlal. Oplachoval jsem to istou

vodou, okol tch heb jsem istil zubnm kartkem, co mi moc nelo. Kdy mi

vznikla ta ptl, tak jsem ji oplachoval borovou vodou. Kad tden jsem si nakoupil

potebn vci v lkrn steriln tvereky, dezinfekci, steriln pinzety, nplasti a

podobn, abych se o to dobe staral. Ta pe byla pomrn finann nkladn. Tak

jsem pevazoval ty heby, okol jsem dezinfikoval a pak pekryl suchm tvercem. A

vdy, kdy jsem el na pevaz do nemocnice, mi sestika kala, e ten fixtor z, jako

kdybych ho letil njakm letidlem.

Na poloenou otzku, jak se ctil se zevnm fixtorem a co mu na nm

nevyhovovalo, mi pacient odpovdl: Nejvce mi nevyhovovalo to, e jsem o fixtor

vude zavazel, sem tam jsem se o to pratil. Teba se mi s tm patn otevraly dvee

od auta, nkolikrt jsem je odel. Nebo doma jsem zespoda urazil novou kuchyskou

linku. V zim mi na tom vadilo, e jak lovk nem monost nosit normln obleen a

vechno mus bt rozstien nebo krtk a ta konetina nen dostaten zakryt, tak ten

fixtor vede hodn chlad a pak mi stran rychle promrzala noha.

U pacienta dolo k vzniku ptle v blzkosti jednoho hebu, kterou vnikla

infekce do kostn tkn.

36

V rmci otzek tkajcch se bolesti, pacient uvedl: Na bolest jsem nic nebral.

Ani jak vichni kaj, e je to tk, tak j jsem to tak vbec nevnmal. Nejhor na tom

bylo se o to sprvn starat. A postupn prodluovn m taky nebolelo, bylo to nepatrn,

take jsem to ani nectil. Pacient byl nauen, jakm zpsobem m fixtor nastavovat,

aby se konetina postupn prodluovala, take zevn fixtor pak pacient v domcm

prosted obsluhoval sm a nastavoval naordinovanou mru prodlouen.

Po poloen otzky zjiujc mru sebepe, mi odpovdl: Kdy se mi stal ten

raz, tak jsem ml rozestavn dm, po proputn z nemocnice jsem to dal pod stechu

a bhem dvou let, co jsem ml fixtor, jsem dm dostavl. Normln jsem s tm lezl

po leen, obsluhoval jsem mchaku a hodn npomocn mi k tomu byla berle. I kdy

jsem ml fixtor, nebyl jsem na nikom zvisl. Normln jsem dil auto a plyn jsem

pidval rukou. Dokonce jsem chodil hrt s kamardy fotbal.

Pacient uvedl, e rehabilitoval pedevm chz o berlch s odlehenm postien

konetiny, doma s manelkou procviovali kotnk a palec. Vtinu cvik provdl sm.

Hygienickou pi provdl sm, kad den chodil do sprchy a konetinu

s fixtorem bu zabalil do igelitovho pytle, nebo ji nechal venku mimo sprchu.

V prbhu obdob, kdy ml zevn fixtor, mu potebnou pi poskytovala

rodina, zejmna manelka.

Kazuistika pacientka . 6

Pacientka ve vku 43 let, ije s manelem, m dv dcery. Pracuje jako sekretka

v jedn firm. V den rozhovoru je pacientka hospitalizovna tet den

na traumatologickm oddlen nemocnice Jihlava.

Pacientka pi veernm venen psa uklouzla na blt, podvrtla a pisedla si

levou doln konetinu. Manel ji pivolal RZS a pacientka byla oetena a pijata

k operanmu een zlomeniny.

Pacientka m zevn fixtor (viz Ploha 6) tet den. Informace ohledn lby j

byly poskytnuty. Udv: Zevn fixtor mm proto, e jsem si vykloubila nohu a mla

jsem ji oteklou. Doktoi mi ekli, e to mohou operovat, a otok splaskne.

37

Na otzky tkajc se mnostv informac, pacientka uvedla, e ji bylo

poskytnuto mlo informac ohledn lebnho a rehabilitanho reimu, dle nebyla

dostaten seznmena s p o zevn fixtor a udv, e m nedostaten mnostv

informac o manipulaci se zevnm fixtorem. Celkov mla pacientka pocit, e m

nedostatek informac. Pevnou vtinu informac j sdlil lka, kter ji na ambulanci

pijmal.

Po poloen otzky: Co vm na zevnm fixtoru nevyhovuje? Pacientka

odpovdla: Vechno. Je to nepjemn a bol to.

Pacientka pesn nev, jakm zpsobem se o zevn fixtor m peovat. V jen, e

kad den to lka ist. Pacientka v rozhovoru rovn uvedla, e nebyla seznmena

s monm vznikem komplikac a jejich projevy.

Oetovatelskou pi hodnot kladn, uvd, e sestry se o ni staraj vborn,

v ppad poteby j ochotn dopomhaj.

Ohledn bolesti pacientka zmnila, e kdy se j raz stal, tak j to nebolelo,

protoe si na to nesahala. Nyn udv, e j to bol jak kdy, nejvce v okol roub. Ale

s postupem asu se bolesti zmruj. Nejvt bolest pociuje v noci. Pacientka si sama

k o analgetika, kdy potebuje. Jak analgetika pacientka uv, nev.

Mra sobstanosti po operaci byla dle pacientky dobr, zvldla se, za dopomoci

sester omt na lku, byla schopna se sama najst a napt, sestrm si kala o podlon

msu. Po tech dnech je pacientka schopn dojt si o berlch na zchod. Jednou ji byla

koupna na koupacm lku, kdy zevn fixtor byl obalen igelitovm pytlem, aby byla

operan rna v suchu. Jinak se pacientka omv na posteli, kad rno dostane lavrek

a sama provd rann toaletu. Sestry vypomhaj v tko dostupnch mstech.

Pacientka uvd, e rehabilitace probh kad den, jednou. Pacientka

s rehabilitanmi sestrami trnuje chzi o berlch s odlehenm postien konetiny.

dn jin cviky neprovd. Uvd, e chze j moc nejde.

Pacientce bylo eeno, e zhruba po pti dnech a po opadnut otoku, j bude

zevn fixtor sejmut a bude provedena vnitn osteosyntza. Tud pacientka s nejvt

pravdpodobnost nebude se zevnm fixtorem proputna dom. Po proputn dom j

bude poskytovat potebnou pi zejmna rodina. O domc pi pacientka neuvauje.

38

Kazuistika pacient . 7

Mu ve vku 52 let, ije s rodinou v rodinnm dom. Ped razem pracoval jako

technik zabezpeovacch zazen ve sv vlastn firm. Nyn je v invalidnm dchodu.

V jnu si po pdu ze ebku si zpsobil ttivou zlomeninu holenn kosti na lev doln

konetin a pohmodil si kotnk. Pi pdu zrove dolo k vyklouben ramennho

kloubu na lev horn konetin. Pacient je hospitalizovn na traumatologickm oddlen

Nemocnice esk Budjovice, kam byl ped temi dny pijat pro sejmut zevnho

fixtoru. Pacient ml naloen zevn fixtor necelch pt msc.

Pacient udv, e nev, z jakho dvodu ml zevn fixtor. Pacientovi bylo

ped operac poskytnuto mnoho informac, ale e mu bude naloen zevn fixtor, mu

nikdo nesdlil. Dozvdl se to a po operaci. Veker informace ohledn lby,

pacientovi poskytl oetujc lka.

Na otzku: Co Vm na zevnm fixtoru nejvce nevyhovovalo? pacient

odpovdl: Nejvc mi vadilo, e se pes to nedaj nosit kalhoty. Dle pacient udv, e

zevn fixtor nijak vrazn nevnmal.

Pi o zevn fixtor pacient popisuje takto: Denn jsme mnili tverce okolo

tch drt a pak jsme to zabalili. Nejvc se o to starala manelka a jednou tdn jsem

jezdil sem do nemocnice na pevaz. Tady mi sestika na tu otevenou rnu dvala

stbro, protoe se mi tam dostala MRSA.

V prbhu hospitalizace byl pacient seznmen s monm vznikem komplikac i

jejich projevy. U pacienta bhem naloen zevnho fixtoru dolo k vzniku infekce, kdy

se mu do oteven rny dostal methicilin rezistentn Staphylococcus aureus MRSA.

Infekce se projevovala pedevm hnisavou sekrec, vraznou bolest pacient

nepocioval. Bhem naloen zevnho fixtoru se jeden ze zavedench drt uvolnil a

musel bt chirurgicky odstrann.

Oetovatelskou pi pacient hodnot jako vynikajc, je velice spokojen.

Ohledn otzek tkajcch se bolesti pacient uvedl, e ho to bolelo vce

ped naloenm zevnho fixtoru ne po operaci. V prbhu, kdy ml pacient naloen

zevn fixtor, nevnmal v okol fixtoru dnou vraznou bolest. Uvedl, e ho bolelo

okol msta vstupu drtu do kosti v dob, kdy dolo k jeho uvolnn a tsn po t, co mu

39

drt pedasn odstranili. V nemocnici a nsledn i v domc pi uval tabletov

analgetika, na jejich nzev si nevzpomn. Pi bolesti zkouel pacient i rzn metody

zmrnn bolesti, nejvce mu pomhala zmna polohy. Nyn, po odstrann zevnho

fixtoru, ho doln konetina stle mrn bol.

Bezprostedn po naloen fixtor hodnot pacient schopnost sebepe

nsledovn: Tm vbec jsem nebyl schopen se o sebe postarat. Staraly se o m tady

sestry, jedin co jsem trochu zvldal, bylo najst se. S hygienou mi rovn pomhaly

sestry. Pak jsem byl na oddlen nsledn pe, kde m koupali na takovm specilnm

lku. Jinak jsem se omval kad den rno na posteli, sestry stailo poprosit a

pomohly mi. Doma jsem se snail umt sm, ale nelo to, tak mi vdy do sprchy

a ze sprchy pomhal syn nebo manelka. Fixtor jsem nezakrval, jen jsem ho vdy

lehce osprchoval. Po sejmut fixtoru, hodnot pacient schopnost sebepe zhruba

stejn jako se zevnm fixtorem a v, e se to asem zlep.

Ped proputnm do domc pe, byl pacient informovn, jak m zevn fixtor

oetovat a zrove mu to bylo nzorn ukzno, byl seznmen s manipulac a

pohybovm reimem. Pacient sml chodit o berlch bez dolapu na postienou nohu.

Informace, kter mu byly poskytnuty, pacient hodnot jako pln dostaujc.

Prvnch trnct dn po nasazen fixtor jsem rehabilitoval pevn dechov

cvien, cviili jsme horn konetiny a pravou nohu. Chodit jsem zaal a po trncti

dnech, protoe kvli vyklouben prav ruky jsem nemohl trnovat chzi o berlch.

V nemocnici jsem cviil zhruba tikrt denn, jednou denn za mnou pila rehabilitan

sestra a pak jsem si cviil sm. Doma jsem cviil astji, hlavn kdy jsem se nudil.

Po proputn dom pacient nevyadoval dnou formu pomoci, vekerou

potebnou pi mu zajistila rodina. Pacient neml ped proputnm dom obavy.

Na oddlen nsledn pe rehabilitoval, a kdy zvldl chzi o berlch a vyjt schody,

podal oetujcho lkae o proputn dom.

40

4.2 Kazuistiky sester

Kazuistika sestra . 1

Veobecn sestra se stedokolskm vzdlnm a s mnohaletou prax

na ortopedickm oddlen. Uvd, e pacienti se zevnmi fixtory jsou na tomto

oddlen hospitalizovni prmrn jednou za dva roky. Zevn fixtory bvaj nejastji

naloeny na dolnch konetinch, hlavn na brci, obas se vyskytnou i na hornch

konetinch.

Z hlediska oetovatelsk pe, sestry u tchto pacient e problmy, jako jsou

zhoren pohyblivost a riziko infekce.

Pooperan pe je stejn jako u vech, normln bez jakhokoliv omezen.

S tm e se mus dvat pozor, aby se fixtor nkde nezachytil, aby nedolo k posunu tch

komponent dky tomu, e bychom ten zevn fixtor njak poruili. Tmto zpsobem

popisuje sestra pooperan pi. Pacienti po naloen zevnho fixtoru jsou ze slu

pedvni rovnou na standardn oddlen, v ppad, e se jedn o men operaci.

V ppad, e se jedn o rozshlej operan vkon, jsou pacienti dle stavu pedvni

na ARO nebo chirurgickou jednotku intenzivn pe. Nen vdy podmnkou, e se

pacient pekld. Me jt zpt na oddlen, ze kterho byl na sl posln.

Na otzku tkajc se komplikac, sestra odpovdla: J bych ekla, e

nejastj je infekce v okol drt, tch vstup. Asi jednou jsem se setkala s posunem

kost, e dolo k patnmu srstu. Jako prevenci vzniku komplikac uvd kontrolu

vstup, steriln pevazy, ast kontroly postaven zevnch fixtor a dleit je

spoluprce pacienta.

Uvd, e na oddlen prozatm nemaj standard oetovatelsk pe o pacienty

se zevnm fixtorem.

Dle sestra udv, e o operan rnu a zevn fixtor peuj jednou denn,

kontroluj vstupy drt. K dezinfekci okol vstup a ran nepouvaj jodov dezinfekn

ppravky, pouvaj pouze alkoholov. Pevaz provd vdy lka. Okol vstup se

odezinfikuje a nsledn se kryje nastienmi sterilnmi tverci. Zevn fixtor se rzn

vypodkld a obaluje, aby nedolo k pokozen i porann okolnch tkn a ke.

41

Upevnn zevnho fixtoru kontroluje lka. V ppad, e si sestra vimne njakho

posunu, pivol lkae.

Hygienickou pi provd kad den. Kad rno pacient dostane k lku

umyvadlo a za pomoc sester se provd rann toaleta. V ppad, e je pacient schopn

a zvldne dojt do sprchy, izoluj zevn fixtor tak, e ho zabal do igelitovho pytle.

Samotn zevn fixtor nesprchuj, sprchu doporuuj a po snesen fixtoru.

Bolest u pacient monitorujeme kadch osm hodin, v ppad, e pacient

pociuje bolest dv, m monost si zazvonit a podat o lky na bolest. Na tlumen

bolesti uvme nejvce kombinovan analgetika, vyroben speciln pro ortopedick

oddlen. Dle pouvme Tramal nebo Novalgin. Pi siln bolesti podvme Dolsin i

Dipidolor, lky z ady opit.

Rehabilitace probh stejn, jako u kad jin zlomeniny. Druh pooperan

den pacient s fixtorem na brci vstv a u se chodit o berlch s tm, e odlehuje

doln konetinu s fixtorem. Dleit je v rmci rehabilitace prevence tromboembolick

nemoci a proleenin. Soust rehabilitace je tak polohovn pacienta, kondin a

dechov cvien. Tak s rehabilitan sestrou trnuj sebeobsluhu u lka.

U mimokloubnch zlomenin se mus procviovat okoln klouby, aby nedolo k jejich

zatuhnut. S pacienty se rehabilituje kad den, rehabilitan reim se d podle

ordinac lkae. tmto zpsobem popisuje sestra rehabilitaci na jejich oddlen.

Za nejvt problm, kter pacienti s fixtorem pociuj, povauje, zhorenou

pohyblivost, protoe je to pohyb s cizm tlesem. Dle uvd, e pacienti maj obavy se

zevnm fixtorem neho dotkat, boj se, e se o nco ude.

Prmrnou dlku hospitalizace uvd minimln trnct dn a nkolik tdn.

Fixtory snmaj prmrn po esti a osmi tdnech. Zle na zhojen kost a na tom,

z jakho dvodu byl fixtor naloen. Pokud je zvolena lba fixtorem jako doasn,

maj ho pouze nkolik dn a pak se vol jin zpsob terapie.

Za vhody zevnch fixtor povauje to, e je mon po naloen dl s kost

manipulovat a rzn j reponovat. Nevhody zevn fixace vid v monosti vzniku

infekce, ve zhoren pohyblivosti a naruen komfortu pacienta.

42

Ped proputn dom pacienty edukuj o dleitosti provdn rehabilitace,

odlehovn konetiny pi chzi, o manipulaci se zevnm fixtorem. Dleit je, aby

pacient vdl, e m kontrolov