Podoby otcovství v ČR - sociologický výzkum · kterou bude MSPV realizovat z prostředků ESF....

Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Podoby otcovství v ČR – sociologický výzkum


2

1. OBSAH 1. OBSAH ............................................................................................................................................................. 2

2. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU A ROZSAHU VÝZKUMNÉHO PROJEKTU ...................................................................... 4

3. SHRNUTÍ .......................................................................................................................................................... 5

4. ÚVOD ............................................................................................................................................................... 8

5. VÝZKUMNÝ OKRUH C ..................................................................................................................................... 11

5.1. SPECIFIKACE CÍLŮ VÝZKUMNÉHO OKRUHU C ................................................................................................................ 11 5.2. INDIVIDUÁLNÍ ROZHOVORY S PERSONALISTY ................................................................................................................ 11

5.2.1. Metoda ........................................................................................................................................................ 11 5.2.2. Kvóty ............................................................................................................................................................ 12 5.2.3. Vzorek respondentů ..................................................................................................................................... 12 5.2.1. Rozhovory .................................................................................................................................................... 13 5.2.2. Závěr ............................................................................................................................................................ 16

5.3. HLOUBKOVÁ STUDIE – PERSONALISTÉ ........................................................................................................................ 17 5.3.1. Metoda ........................................................................................................................................................ 17 5.3.2. Kvóty ............................................................................................................................................................ 17 5.3.3. Charakteristika vzorku ................................................................................................................................. 18 5.3.4. Informovanost ............................................................................................................................................. 22 5.3.5. Benefity pro zaměstnance ........................................................................................................................... 25 5.3.6. Strategie podniků ........................................................................................................................................ 29 5.3.7. Podpora otců a personalistů, informační kampaň....................................................................................... 32 5.3.8. Závěr ............................................................................................................................................................ 34

6. VÝZKUMNÉ OKRUHY A, B ............................................................................................................................... 35

6.1. SPECIFIKACE CÍLŮ VÝZKUMNÝCH OKRUHU A, B ............................................................................................................ 35 6.2. KVALITATIVNÍ VÝZKUM – INDIVIDUÁLNÍ ROZHOVORY..................................................................................................... 36

6.2.1. Metoda ........................................................................................................................................................ 36 6.2.2. Kvóty ............................................................................................................................................................ 36 6.2.3. Vzorek respondentů ..................................................................................................................................... 37 6.2.4. Individuální rozhovory s muži ...................................................................................................................... 37

6.3. HLOUBKOVÁ STUDIE – OTCOVÉ ................................................................................................................................ 42 6.3.1. Metoda ........................................................................................................................................................ 42 6.3.2. Charakteristika výběrového vzorku ............................................................................................................. 43 6.3.3. Vzorek respondentů ..................................................................................................................................... 44 6.3.4. Potenciální otcové – struktura vzorku ......................................................................................................... 48 6.3.5. Rozvedení otcové – struktura vzorku ........................................................................................................... 49 6.3.6. Míra zapojení mužů do péče o domácnost .................................................................................................. 51 6.3.7. Míra zapojení otců do každodenních činností ............................................................................................. 52 6.3.8. Míra zapojení otců do péče o malé děti ....................................................................................................... 53 6.3.9. Typologie podle aktivity otců ....................................................................................................................... 54 6.3.10.Spokojenost otců s časem věnovaným dětem ............................................................................................ 55 6.3.11.Jací jsou muži – otcové ............................................................................................................................... 56

6.4. TYPOLOGIE OTCŮ .................................................................................................................................................. 66 6.4.1. Shluková analýza ......................................................................................................................................... 66 6.4.2. Typologie otců – demografická struktura .................................................................................................... 71 6.4.3. Finální typologie otců .................................................................................................................................. 76

6.5. POTŘEBY MUŽŮ VE SLAĎOVÁNÍ PRACOVNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA ................................................................................ 88 6.5.1. Struktura vzorku otců – z hlediska zaměstnání ........................................................................................... 88 6.5.2. Struktura vzorku potenciálních otců z hlediska zaměstnání ........................................................................ 90 6.5.3. Podmínky vytvářené zaměstnavatelem k zapojení do každodenní péče o děti ........................................... 92 6.5.4. Benefity ze strany zaměstnavatelů a jejich využívání .................................................................................. 94


3

6.5.5. Rodičovská a otcovská dovolená – postoje a informovanost ...................................................................... 95 6.5.6. Diskriminace otců ve společnosti ................................................................................................................. 98 6.5.7. Benefity ze strany státu – očekávání otců a potenciálních otců .................................................................. 99 6.5.8. Otcové žijící ve společné domácnosti s dětmi x otcové žijící odděleně (rozvedení atd.) .............................. 99 6.5.9. Praha x ostatní regiony .............................................................................................................................. 100 6.5.10.Potenciální otcové x otcové ...................................................................................................................... 103

7. ZHODNOCENÍ HYPOTÉZ KVALITATIVNÍCH STUDIÍ ......................................................................................... 104

8. DOPORUČENÍ A PODNĚTY K MEDIÁLNÍ KAMPANI ........................................................................................ 107

8.1. AKTIVITY V RÁMCI PŘIPRAVOVANÉ KAMPANĚ ............................................................................................................ 107 8.1.1. Typová tvář aktivního otcovství ................................................................................................................. 108

8.2. DOPORUČENÍ - PODNĚTY KE ZVÝŠENÍ AKTIVITY OTCŮ V KAŽDODENNÍ PÉČI O NEZLETILÉ DĚTI ............................................... 109 8.2.1. Zvýšení informovanosti otců o jejich zákonných nárocích a právech ........................................................ 109 8.2.2. Povzbuzení otců v každodenní péči o nezletilé děti – větší zapojení otců do každodenních činností ........ 109 8.2.3. Podpora účasti otců při porodech .............................................................................................................. 110 8.2.4. Otcovská dovolená .................................................................................................................................... 110 8.2.5. Snižování nerovností v oblastech, kde se muži cítí být ve srovnání s ženami diskriminování .................... 110 8.2.6. Jiné cesty vedoucí k vyššímu zapojení mužů – otců do každodenní péče................................................... 110

9. POHLED ODBORNÍKA ................................................................................................................................... 112

10. STATISTICKÁ CHYBA ..................................................................................................................................... 116

11. ZDROJE ......................................................................................................................................................... 117

12. KONTAKT ..................................................................................................................................................... 118


4

2. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU A ROZSAHU VÝZKUMNÉHO PROJEKTU

Aktivní otcovství je fenomén, o kterém se v posledních letech hodně hovoří jednak v souvislosti s větším zapojením muţů do kaţdodenní péče o děti, jednak v souvislosti rovných příleţitostí muţů a ţen.

Podnětem pro výzkumný projekt byl nedostatek informací o muţích – otcích, které dosavadní výzkumy opomíjely – tedy o muţích, kteří jsou ţiviteli a zároveň se o své děti starají. Předmětem plnění této veřejné zakázky je návrh, provedení a technická realizace sociologického výzkumu zaměřujícího se na podobu aktivního otcovství v ČR.

Výzkum by měl zmapovat, jakým způsobem se zapojují čeští otcové do kaţdodenní péče o své děti, jaké jsou jejich postoje k této ţivotní roli, jakou pomoc očekávají od společnosti v případě většího zapojení či do jaké míry jim vycházejí v této oblasti vstříc jejich zaměstnavatelé.

Výzkum je součástí dvouleté veřejné informační kampaně na podporu otcovství, kterou bude MSPV realizovat z prostředků ESF. Hlavním cílem výzkumu bylo získat relevantní informace pro kampaň, zejména pro její optimální nastavení.

Výzkum sestává ze tří okruhů, v nichţ byly jako klíčové identifikovány následující témata.

Výzkumný okruh A − Otcovství jako životní projekt

Jaké postoje zaujímají dnešní otcové v oblasti kaţdodenní péče o své děti,

jaké jsou priority dnešních otců ve vztahu ke kaţdodenní péči o své děti,

jaké jsou kompetence dnešních muţů – otců – jsou připraveni na aktivnější zapojení v oblasti kaţdodenní péče o své děti?

Výzkumný okruh B − Potřeby mužů ve slaďování pracovního a rodinného života

Jaké jsou obecně priority muţů – otců v oblasti slaďování pracovního a rodinného ţivota,

jaké specifické potřeby mají dnešní otcové při slaďování pracovního a rodinného ţivota?

Výzkumný okruh C − Postoje zaměstnavatelů vůči specifické podpoře otců

Jaké podmínky obecně nabízejí dnešní firmy pro podporu aktivního otcovství,

jaké jsou HR strategie do budoucna firem v oblasti podpory aktivního otcovství,

jsou firmy připraveny na větší zapojení otců do kaţdodenní péče o své děti?

Jádrem výzkumu je kvantitativní šetření podob aktivního otcovství v ČR mezi personalisty (výzkumný okruh C) a mezi muţi – otci a potenciálními otci (výzkumný okruh A, B). Všechny části výzkumného projektu byly obohaceny o kvalitativní část formou individuálních rozhovorů, jeţ předcházely hloubkové kvantitativní studii. Výstupy z kvalitativních rozhovorů s muţi a personalisty byly cenné zejména pro odkrytí skrytých motivů jednání muţů i podniků a stanovení hypotéz, jeţ bylo moţné dále ověřit v kvantitativním šetření. Podrobnější popis metody a terénního šetření je uveden vţdy u příslušných kapitol.


5

3. SHRNUTÍ Otcové představují velice diverzifikovanou skupinu. Celkový postoj otců k jejich

rodičovské roli (v názorové i praktické rovině) je ovlivněn řadou faktorů – věkem, prostředím, ve kterém vyrůstali, formou partnerského souţití, tím, jestli ţijí s dětmi ve společné domácnosti, vzděláním, nároky kladenými ze strany partnerky. (Ačkoliv se výzkum nezabýval vlivem partnerky na aktivní zapojení do kaţdodenních činností, výzkum prokázal silný vliv vzdělání partnerky na míru aktivního zapojení otců do kaţdodenní péče o děti).

Kaţdodenní míra zapojení otců do péče o děti je také silně ovlivněna pracovními podmínkami, které jim vytvářejí jejich zaměstnavatelé – vstřícností přístupu, nabídkou benefitů, typem práce a pozicí, kterou zastávají.

Výzkum prokázal, ţe otcové jsou hlavní ţivitelé rodin – příjem drtivé většiny z nich je vyšší neţ příjem jejich partnerky (matky dítěte).

Míra zapojení do kaţdodenních aktivit nepřesahuje ve většině činností 40%, u nejniţších činí pouze 20%. Míra zapojení do kaţdodenní péče o nejmenší děti je ještě niţší.

Otcové se ve větší míře věnují aktivitám, které se týkají volného času dětí – např. vymýšlení rodinné dovolené, vymýšlení a realizaci sportovních akcí apod.

Nejméně se naopak zapojují do činností, o kterých jsou přesvědčeni, ţe patří do sféry tzv. typicky ţenských (mateřských) činností – třeba návštěv dětského lékaře.

Tři čtvrtiny otců jsou však s časem, který věnují svým dětem, spokojeny.

Výzkum potvrdil silnou míru závislosti mezi podílem na kaţdodenní péči o dítě a účastí u porodu. Tyto výsledku jsou v souladu s výsledky zahraničních studií, které říkají, ţe pokud se otcové o dítě starají od malička, mají k němu vybudovaný silnější vztah a více se mu věnují i v pozdějších letech.

Současné období můţeme charakterizovat jako období přechodu od „tradičního“ otcovství k „modernímu“ pojetí a vnímání otcovství. Mladší generace otců je výrazně modernější a liberálnější neţ starší generace otců, a to v mnoha ohledech.

Právě obdobím přechodu se dá vysvětlit určitá názorová diskrepance, která se objevila v postojových otázkách muţů. Otcové jiţ přejali některé názory „moderního“ otcovství a genderové rovnosti (viz vysoká míra souhlasu s výroky „partnerka má stejné právo realizovat se jako já), ale ještě stále vnitřně přeţívají určité stereotypy tradičního modelu uspořádání („jsem pro tradiční dělení rolí“). Tyto názorové diskrepance a nejistoty, posílené objektivními podmínkami zvenčí (např. nerovnými podmínkami na trhu práce, nerovnými podmínkami ze strany zaměstnavatelů i tím, jaké role očekává společnost), vedou ve svém důsledku k tomu, ţe většina českých otců se ještě řadí spíše k „tradičním“ otcům neţ k těm „moderním“. Jako příklad můţeme uvést neochotu otců zůstat s dítětem na rodičovské dovolené. Většina otců (dvě třetiny) zastává názor, ţe by s malými dětmi doma měla zůstat matka, protoţe je pro malé dítě nezastupitelná, stejně tak většina otců souhlasí s tím, ţe o dítě se v době nemoci dovede nejlépe postarat matka. Míra ochoty českých otců zůstat s dítětem po narození doma je tedy poměrně nízká a o tom svědčí i konkrétní počty otců na rodičovské dovolené. Nejčastěji uváděli otcové dva důvody, proč nezůstat na rodičovské dovolené: 1. tradiční – přirozená dělba rolí a 2. finanční ztráta pro rodinu.


6

Stejná diskrepance se projevila i u otázek týkajících se postojů k výchově dětí. Otcové na jedné straně stále vidí otce jako rodinnou autoritu, na druhé straně se domnívají, ţe otec by měl být pro dítě především partner a kamarád. To opět signalizuje určitou nejasnost ve vymezení role otce.

I kdyţ se čeští otcové stále chovají v řadě věcí spíše „tradičně“, převzali jiţ i některé normy moderního otcovství. To se odráţí v pocitu určité diskriminace ve srovnání s postavením ţen - matek v mnoha oblastech běţného ţivota.

Pocit nerovnocenného postavení ve srovnání s ţenami – matkami mají otcové zejména v oblasti benefitů, které nabízejí zaměstnavatelé, jejich celkového přístupu a také z hlediska určení opatrovnictví dětí při rozvodech.

Zhruba polovina otců je nespokojená s podmínkami, jaké jim pro kaţdodenní péči o děti vytvářejí jejich zaměstnavatelé. Výzkum prokázal silnou závislost mezi spokojeností s vytvořenými podmínkami ze strany zaměstnavatele a spokojeností otců s mnoţstvím času, které tráví s dítětem.

Nejspokojenější jsou zaměstnanci veřejného sektoru a naopak nejméně spokojeni pracovníci globálních nadnárodních podniků (spíše menších a středních).

Ačkoliv doprovod dítěte k lékaři patří k věcem, na které má kaţdý zaměstnanec ze zákona nárok, téměř třetina otců uvedla, ţe jim zaměstnavatel nenabízí moţnost jít s dítětem k lékaři. Jedná se tedy buď o otce, kteří nejsou informování o svém zákonném právu, nebo o otce, kteří v odpovědích reagovali nikoliv na své zákonné právo, ale na klima, které panuje u nich ve firmě. Totéţ se týká péče o nemocné dítě.

Nejoblíbenější a nejvyuţívanější typy benefitů pro otce jsou ty, při kterých nedochází k finančním ztrátám (klouzavá pracovní doba, moţnost napracovat si hodiny a vybrat náhradní volno, moţnost práce z domova, moţnost placeného volna v souvislosti s porodem). Jedná se tedy především o benefity nabízející otcům časovou flexibilitu nebo o benefity spojené s finanční kompenzací.

Také personalisté potvrzují, ţe otcové řadu benefitů spojených s finanční ztrátou nevyuţívají. Další benefity a úlevy spojené s kaţdodenní péčí o děti muţi po personalistech nevyţadují. Personalisté na druhé straně očekávají, ţe benefity v této oblasti jsou častěji vyuţívány ţenami – matkami, je to tak podle nich přirozené, větší zapojení otců v nejbliţším horizontu příliš neočekávají.

Naopak nejméně oblíbené jsou benefity, kde k finančním ztrátám dochází - neplacené volno, návštěva dětského lékaře či zůstávání s nemocným dítětem doma. Výsledky výzkumu naznačují určitou vůli otců zůstávat s dítětem doma při nemoci v případě náhrady plného příjmu.

Více neţ polovina otců řešila problém s volnem v souvislosti s narozením dítěte tak, ţe si vzala dovolenou. Druhým nejčastějším řešením (25%) byl normální pobyt v práci (jedná se zejména o nejstarší věkovou kategorii otců). Naopak nejmladší věková kategorie více vyuţívá i moţnosti vzít si neplacené volno.

Výzkum ukázal výrazný posun výběru volna v době porodu a pár dní po narození dítěte u mladší věkové kategorie otců a potenciálních otců. Pouze 10% potenciálních otců se chystá být v práci – 90% potenciálních otců se chystá vzít si pár dní volna (nejčastěji formou dovolené nebo neplaceného volna).

Také zájem o otcovskou dovolenou je u potenciálních otců celkově vyšší neţ u otců (51% - 41%), ale stejný, jako v kategorii mladých otců ve věku 25-34 let.


7

Celkově však zájem o otcovskou dovolenou projevila jen zhruba polovina potenciálních otců. Výsledky výzkumu naznačují, ţe důvodem, proč otcové více nestojí o otcovskou dovolenou, by mohla být neochota otců k benefitům, které znamenají finanční ztrátu.

Z nabízených benefitů ze strany státu dávají otcové přednost zejména daňovým úlevám, větší ochraně zájmů otců při rozvodech a určování opatrovnictví směrem k rovnocennějšímu postavení a týdnu placené dovolené navíc po porodu (speciálně tento benefit byl oceněn především skupinou potenciálních otců).

Nejčastější volnočasové aktivity otců s dětmi jsou povídání, společné sledování televize nebo DVD a hraní si s dětmi doma s hračkami. V případě starších dětí nad 10 let věku je nejčastější společnou činností sledování televize, DVD, následované povídáním-vyprávěním. Třetí nejčastější společnou volnočasovou činností je surfování na internetu spolu se sportováním.

Nejoblíbenější televizí pro otce je televize Nova. Obliba televize však velmi závisí na vzdělání otců – vysokoškolsky vzdělaní otcové více inklinují ke stanicím České televize a zpravodajským kanálům.

Čeští otcové by si jako tvář aktivního otcovství představovali spíše někoho „známého“ neţ běţného tátu (svého souseda). Nejvíce hlasů získali sportovci. Jednoznačně nejvíce hlasů z nabízených osobností získal Roman Šebrle.

Čeští otcové by v rámci připravované kampaně především ocenili – v tomto pořadí:

Větší informovanost otců o jejich zákonných nárocích (otcovská, rodičovská dovolená). Otcové sami cítí, ţe jejich informovanost v těchto oblastech není dostatečná.

Informace o tom, jak jsou na tom čeští otcové ve srovnání s otci v ostatních evropských zemí.

Informační server pro otce – internetové poradenství ohledně výchovy. Ten by ocenili zejména potenciální otcové a nejmladší generace otců 25-34 let.


8

4. ÚVOD Po skončení druhé světové války díky ekonomickým, sociálním a společenským

změnám dochází postupně ke stále většímu zapojování ţen do pracovního procesu. V souvislosti s tím se také postupně mění náhled na genderové role muţů a ţen, do popředí zájmu se dostává téma rovnoprávnosti muţů a ţen v mnoha sférách společenského i soukromého ţivota. Zhruba od 70. let 20. století můţeme pozorovat další růst zaměstnanosti ţen ve všech zemích EU ze zhruba 50 procent (v 70. letech) na zhruba 60 procent (v 90. letech). Přesto jsou mezi jednotlivými zeměmi EU v otázce zaměstnanosti ţen značné rozdíly a určitá část zemí ještě 60% zaměstnanosti nedosáhla.

Různý vývoj zaměstnanosti ţen je dán celou řadou činitelů – historickým pozadím, úrovní religiozity a samozřejmě v neposlední řadě také politikou země v dané oblasti. Není překvapující, ţe nejvyšší zaměstnanost ţen vykazují severské země, kde zaměstnanost ţen ve věkové kategorii 15–65 let převyšuje 60 %, ve Švédsku dosahuje dokonce 71,8 %. Česká republika se svou hodnotou 56,7 % zaměstnaných ţen (Eurostat, Labour Force Survery 2008) naopak v tomto ohledu zaostává pod evropským průměrem.

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je nízká i úroveň zaměstnanosti ţen s dětmi ve věku 25−49 let, která v ČR činí pouze 56 %. Tato hodnota je přitom podprůměrná i ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi − Polsko (68 %), Bulharsko (70 %), Rumunsko (66,8 %). Jedině v Maďarsku je zaměstnanost ţen v dané věkové skupině ještě niţší neţ v České republice (52 %). Naopak ve většině ostatních zemí západní Evropy je zaměstnanost ţen s dětmi ve věkové skupině 25-49 let podstatně vyšší. Ve Finsku pracuje 75,1 % ţen – matek dané věkové skupiny, v sousedním Německu 68,9 % ţen matek, ve Francii dokonce 73,8 % (Eurostat 2008).

Jiţ tato čísla vypovídají o určitém rozdělení genderových rolí v českých domácnostech.

Jedním z důvodů nízké zaměstnanosti ţen – matek v České republice je také velice nízká nabídka částečných úvazků, případně i jejich nevýhodnost – ţeny si často stěţují, ţe zaměstnavatelé očekávají odvedení práce odpovídající celému úvazku a zaplatí přitom pouze jeho část. Pod pojmem částečný úvazek také celá řada zaměstnavatelů vidí poloviční úvazek, přitom zájem by byl o jiné neţ jen poloviční úvazky, stanovené na základě optimálního počtu odpracovaných hodin týdně (například čtyřpětinové atd.).

Evropské statistiky nám říkají, ţe v roce 2008 činil podíl ţen ve věkové kategorii 15−65 let pracujících na částečný úvazek v České republice pouze 8,5 %, zatímco například ve Švédsku to bylo 41,4 %, v sousedním Německu 45,4% a ve Francii 29,4 %. Česká republika se tak zastoupením částečných úvazků u ţen řadí k zemím jako je Maďarsko (6,2 %), Rumunsko (10,8 %) a Řecko (9,9 %) (Eurostat, Labour Force Survery 2008).

Vyloţeně neobvyklé je v České republice, aby na částečný úvazek pracovali muţi (pouze 2,2 %). Přitom částečný úvazek je bezesporu jedním ze způsobů jak sladit rodinný a pracovní ţivot. O tom svědčí například i poměrně vysoké zastoupení částečných úvazků u muţů ve Švédsku (13,3 %).

V České republice jsou tedy zatím vytvořeny podmínky, které spíše nahrávají tomu, aby ţeny – matky stále plnily roli hlavní pečovatelky o děti spolu s rolí hospodyňky. České ţeny nemají v zaměstnání rovné podmínky s muţi, o čemţ svědčí nejen přetrvávající příjmové diference, ale také například niţší zastoupení ţen ve vedoucích pozicích (Eurostat, Labour Force Survery 2008). Průzkum veřejného mínění o postavení ţen na trhu práce z roku 2003 také prokázal, ţe ţeny se v zaměstnání samy cítí diskriminovány, coţ uvedlo 40 % českých ţen. (Průzkum veřejného mínění o postavení ţen na trhu práce, Sociologický ústav AV 2003). Na druhé straně díky rodičovskému příspěvku ze strany státu mají rodiče moţnost zůstat s dítětem doma aţ do věku jeho 3–4 let. Vzhledem k výši rodičovského příspěvku a nákladům spojeným s umístěním dítěte v předškolních zařízeních je tedy


9

zejména pro matky z nízkopříjmových skupin výhodnější zůstávat s dětmi aţ do tohoto věku doma. Naopak muţi – otcové, ve většině případů hlavní ţivitelé rodin s vyšším příjmem neţ partnerka, nejsou tímto příspěvkem příliš motivováni s dítětem zůstat doma, pro rodinu by to znamenalo v drtivé většině případů mnohem větší finanční ztrátu.

Ve srovnání s ostatními zeměmi EU tak české ţeny – matky zůstávají s malými dětmi déle doma full-time. O tomto trendu svědčí také srovnání podílu dětí ve věku do 3 let ve formální péči (školky, jesle, au-pair…), kde Česká republika opět patří k zemím, která tato zařízení vyuţívají nejméně. Zatímco například ve Švédsku je celkem 47 % dětí ve věku do 3 let ve formální péči, v České republice jsou to pouze 2 % dětí (Eurostat, EU-SILC 2007 2007). V souvislosti s úpravami v této oblasti se nyní hovoří o moţnosti rozšířit mateřské školky pro děti od dvou let věku, coţ by spolu s moţnosti tzv. zrychleného čerpání rodičovského příspěvku umoţnilo ţenám - matkám dřívější nástup do zaměstnání a také působilo jako určitý motivační faktor. V České republice sice stále ještě fungují tzv. jesle, které nabízejí péči o děti jiţ od 6 týdnů, jejich vyuţívání je však velice nákladné (můţe dosahovat výše aţ 20 000 Kč měsíčně), coţ je pro většinu ţen−matek neakceptovatelné.

Míra zapojení českých muţů do kaţdodenní péče o děti a domácnost odpovídá jednak reálným podmínkám vytvářeným ze strany státu a zaměstnavatelů, jednak reflektuje určité společenské klima v této oblasti.

V tomto ohledu přinesl zajímavé výsledky výzkum Naše společnost (Centrum pro výzkum veřejného mínění 2009). V tomto výzkumu byly respondentům 15+ mimo jiné pokládány otázky týkající se role ţen a muţů v dnešní společnosti na rozdělení činností v rodině mezi muţe a ţeny. I kdyţ z výzkumu je patrné, ţe u většiny činností převládá názor, ţe by je měli dělat oba (muţ i ţena) stejně, za vyloţeně muţskou doménu je povaţováno stále finanční zajištění rodiny, mezi ţenské práce naopak patří vaření, uklízení, péče o děti a nákup potravin.

Výsledky výzkumu také ukázaly, ţe česká veřejnost má jiná měřítka na posuzování úspěšnosti muţů a ţen. U muţů je nejdůleţitějším znakem úspěšnosti dosaţení významného postavení v zaměstnání, ţeny jsou v očích veřejnosti povaţovány za úspěšné, pokud se jim podaří skloubit rodinné a pracovní povinnosti. Muţi tedy mohou být spokojeni se současným stavem a mírou svého zapojení do kaţdodenní péče o nezletilé děti – v očích společnosti totiţ stejně budou nejvýše hodnocení podle toho, jaká bude jejich kariéra – a to i v očích svých partnerek.

Výsledky výzkumu Podpora vyuţívání rodičovské dovolené muţi (Sociologický ústav AV ČR 2003) naznačují, ţe určitá konzervativnost genderových rolí ve společnosti zdaleka není jen doménou muţů. Konzervativní jsou ve svém přístupu k rozdělení rolí v domácnosti a při výchově dětí také ţeny – matky, které si uzurpují větší „právo“ starat se o malé děti jako kompetentnější z rodičů a také se více stavějí za to, aby děti po rozvodu automaticky dostávaly právě matky (pokud se nejedná o alkoholičky apod.). Přitom výsledky výzkumu Podoby otcovství v ČR spolu s výsledky jiţ dříve realizovaných průzkumů dokazují, ţe většina muţů – otců se cítí být dostatečně kompetentní k péči o malé děti – dokázali by se o ně postarat stejně dobře jako matky.

V souladu s tím, jaké jsou pro muţe – otce a ţeny – matky vytvořeny podmínky ze strany státu, zaměstnavatelů, i v souladu se společenským klimatem, potvrdily výsledky výzkumu Podoby otcovství v ČR, ţe podíl českých muţů – otců na kaţdodenní péči o domácnost a nezletilé děti není příliš vysoký. Díky neexistenci komparativní studie se výsledky tohoto výzkumu dají těţko srovnávat s tím, do jaké míry se do kaţdodenní péče o domácnost a nezletilé děti zapojují otcové jiných evropských zemí, přesto se můţeme pokusit o jisté srovnání, které vychází z dat uvedených na webových stránkách Evropské komise (http://ec.europa.eu/social/ 2005). Pokud srovnáme průměrnou dobu strávenou týdně prací v domácnosti a v placeném zaměstnání u muţů a ţen, vychází z tohoto poměru, ţe v roce 2005 činilo percentuální zastoupení času českých muţů stráveného prací v domácnosti


10

pouhých 21% (podíl ţen celých 79 %), coţ patří spíše k jednomu z niţších podílů v rámci ostatních zemí EU. Najdou se ale i „horší“ země - percentuální podíl času stráveného prací v domácnosti na celkovém čase u španělských muţů činí pouze 16 %. Na druhou stranu švédští muţi se mohou pochlubit poměrem čas strávený prací v domácnosti vs. celkový čas v roce 2005 ve výši 36%.


11

5. VÝZKUMNÝ OKRUH C Náplní výzkumného okruhu C jsou postoje zaměstnavatelů vůči specifické

podpoře otců – podmínky vytvářené ze strany zaměstnavatelů.

Výzkumný okruh C byl řešen nejdříve kvalitativním šetřením, na které navázal hloubkový výzkum kvantitativního charakteru.

5.1. Specifikace cílů výzkumného okruhu C Na základě cílů studie, definovaných v úvodu zprávy, byly pro výzkumný okruh C

blíţe specifikovány následující okruhy:

jaké podmínky nabízejí dnešní firmy pro podporu otcovství,

na čem tyto podmínky závisejí,

jaké nejběţnější případy zapojení otců do péče o děti podniky řeší,

jak různé případy zapojení otců podniky řeší,

jaká je současná politika společností v oblasti podpory aktivního otcovství,

jaké typy podniků nabízejí přátelské podmínky pro aktivní otcovství,

jaká je konkrétní nabídka podpory dnešních otců pro sladění rodinného a profesního ţivota,

jak je tato podpora zaměstnanci vyuţívána,

jaké jsou HR strategie do budoucna v oblasti podpory aktivního otcovství,

jaké moţnosti podpory aktivního otcovství vidí samy podniky reálné,

kde jsou rezervy podniků, v rámci nichţ by byly ochotné napomoci otcům k aktivnějšímu otcovství,

jak se podniky staví k podpoře aktivního otcovství ve formě kampaně.

5.2. Individuální rozhovory s personalisty Cílem výzkumu bylo obohatit výzkum o informace kvalitativního charakteru, které

pomohou vysvětlit některé přístupy a postoje zaměstnavatelů, případné rozpory mezi firemní politikou a běţnou praxí apod., které nemohou být kvantitativním šetřením z povahy věci postihnuty.

5.2.1. Metoda

Kvalitativní výzkum výzkumného okruhu C byl realizován formou individuálních telefonických rozhovorů v termínu od 2. října do 15. října 2009.

Uskutečněno bylo 9 individuálních rozhovorů s personalisty, kteří mají na starosti příjímání zaměstnanců a vytváření jejich pracovních podmínek.

Individuální rozhovory realizovali kmenoví zaměstnanci společnosti MEDIARESEARCH, a.s. dle scénáře schváleného zadavatelem.

Ze všech rozhovorů byly pořízeny zvukové nahrávky, které byly převedeny do písemné podoby.


12

5.2.2. Kvóty

Respondenti – personalisté byli vybráni z řad středních a velkých firem dle kvót schválených zadavatelem. Při rekrutaci personalistů se přihlíţelo i k rozloţení respondentů dle krajů, věku a pohlaví.

Nad kvótu byl pořízen jeden rozhovor s personalistkou velkého podniku (soukromá sféra – průmysl a stavebnictví, aj.) navíc.

Tabulka 1: Kvóty kvalitativního šetření výzkumného okruhu C

5.2.3. Vzorek respondentů

Tabulka 2: Informace o vzorku kvalitativního šetření výzkumného okruhu C


13

Označení používané v citacích: pohlaví respondenta, věk respondenta, odvětví, počet zaměstnanců, převaţují muţi (M) – ţeny (Ţ). Např. Ţ, 30, staveb, 200z, M (ţena, věk 30 let, stavebnictví, 200 zaměstnanců, převaţují muţi)

5.2.1. Rozhovory

5.2.1.1. Aktivní otcovství

Dominující odpověď personalistů na otázku, co si představí pod pojmem aktivní otcovství zněla: muţ(i) na mateřské. Představa aktivního otce jako muţe na rodičovské dovolené se prolínala i dalšími částmi rozhovoru – pro personalisty je takové zosobnění aktivního otce pravděpodobně nejlépe uchopitelné. Mimoto si personalisté pod tímto pojmem představili ještě podíl muţů na výchově, umoţnění péče o děti, ale odpověď „muţi na mateřské“ výrazně převaţovala.

Názory respondentů na to, zda zaměstnavatelé vytváří otcům dostatečný prostor, aby se mohli věnovat dětem, se lišily. Zaměstnavatelé se domnívají, ţe dávají otcům dostatečný prostor, aby se svým dětem mohli věnovat. Situace se ale značně ztěţuje, mají-li zaměstnání otců takovou povahu, jiţ nelze přizpůsobit. Např. je-li pracovní doba otců pevně daná (stavební dělníci, lékaři…), či časově náročná (lékaři, manaţeři…). Záleţí i na myšlení vedení a vedoucích pracovníků, ale z rozhovorů vyplývá, ţe se zaměstnavatelé snaţí vyjít zaměstnancům otcům vstříc, pokud to charakter práce dovoluje.

Na druhou stranu se personalisté shodují, ţe zaměstnaní otcové benefity většinou ani neţádají. Nemají tak důvod myslet si, ţe je něco v nepořádku – ţe otcové nemají prostor věnovat se svým dětem. Kromě toho existuje ve společnosti stereotyp, ţe o děti pečují (mají pečovat) spíše matky, a proto pokud otcové ráno vodí děti do škol, navštěvují s dětmi lékaře, případně s nimi zůstávají doma z důvodu ošetřování člena rodiny, chápe se toto jako naprosto dostačující projev péče o rodinu. Můţe-li se takto otec podílet na výchově dítěte, je to chápáno tak, ţe zaměstnanec má dostatečný prostor, aby se mohl věnovat svým dětem.

Personalisté dovedli těţko posoudit, zda se liší podmínky zaměstnaných otců v menších a větších, případně lokálních a globálních společnostech. Zdá se však, ţe ve veřejné sféře vycházejí svým zaměstnancům více vstříc – a to přístupem k problémům, ne benefity. (Zaměstnavatelům v soukromé sféře vznikají s absencí zaměstnanců přímé ztráty zisku, ve veřejné správě není zisk prioritní?). Mimoto je ve veřejném sektoru zaměstnáno značné procento ţen, u nichţ se s péčí o rodinu počítá. U soukromých firem se situace značně různí, záleţí na zaměření a filozofii firmy. Přizpůsobivější mohou být do jisté míry i rodinné firmy. Jeden z personalistů ale také poukázal na to, ţe v oblastech s vyšší nezaměstnaností jsou zaměstnavatelé v neotřesitelně výhodnější pozici a nemusí svým zaměstnancům otcům vycházet vstříc.

Co se mezinárodního srovnání týče, chyběly personalistům informace, na základě kterých by situaci mohli posoudit. Pokud mohou hodnotit, jsou podle nich podmínky v ČR na dobré úrovni.

Personalisté si ani tak nemyslí, ţe se za posledních deset let odehrál posun v myšlení zaměstnavatelů, jako spíše, ţe nastala změna v myšlení otců/rodin, případně se změnila ekonomická situace. Objevují se muţi na rodičovské dovolené. Má-li ţena lépe ohodnocené zaměstnání, muţi jsou vůbec „ochotni“ zůstat s dětmi doma… (opakující se názor) – důvodem je změna legislativy i myšlení lidí. K určitému posunu ale pravděpodobně

Ţ, 25-30, nápoje: No, abych vám pravdu řekla, tak jsem se s tímto termínem

setkala poprvé a to aţ od vás…asi jako podpora otcovství, muţi na rodičovské

nebo tak … no nevím…


14

došlo, neboť zaměstnavatelé se s muţi na rodičovské dovolené setkávají a i návštěvu lékaře s otcem či OČR povaţují za běţnou situaci.

Ne všechny změny ale působí na rodinný ţivot pozitivně. Někteří personalisté se ztotoţnili s názorem, ţe v dnešní době funguje zaměstnání na více „trţním“ principu – vše je o penězích, peníze rozhodují. Muţi si nedovolí si v práci „vyskakovat“ a více pracují. Na základě financí zvaţují rodičovskou dovolenou, OČR i ústupky v kariéře, coţ se jasně ukázalo i z rozhovorů s muţi otci.

Na otázku, zda se muţi snaţí více věnovat svým dětem, zazněly převáţně váhavé odpovědi typu: těţko říct, jak kteří, situace se zlepšila, spíše ne… Personalisté se shodují, ţe otcové nekladou na své zaměstnavatele ţádné poţadavky, aby se mohli více věnovat svým dětem. Zdá se, ţe muţi z důvodů svého rodičovství dělají v zaměstnání méně ústupků neţ ţeny.

5.2.1.2. Nabídka firem na podporu aktivního otcovství a její využívání

Politika společností k zaměstnancům otcům se řídí především zákonem. Nadstandardní péči jim firmy nabízí pouze ojediněle. Podpora rodičovství tak nepatří mezi oblasti, které firmy povaţují za podstatné na cestě k prosperitě. Pokud vnímáme podporu rodiny a rodičovství jako jednu z cest k dlouhodobé úspěšnosti, pak lze říct, ţe se v tomto ohledu firmy orientují spíše na krátkodobý horizont. To potvrzuje i jejich smýšlení o budoucnosti personální politiky. Jak bude rozebráno dále, firmy hodlají řešit politiku podpory rodičovství aţ ve chvíli, kdy pro ně bude aktuální a vyvstane bezprostřední nutnost ji řešit.

Přestoţe podpora rodičů ve firmách není institucionalizovaná do formy benefitů nebo kolektivních smluv, obecně přítomná je. Odehrává se ale na individuální úrovni a zaměstnavatelé se snaţí vycházet zaměstnancům vstříc.

Ţádná z firem, jejichţ personalisté byli dotazováni, neposkytuje v souvislosti s narozením dítěte svým zaměstnancům otcům benefit nad rámec zákona. Otcové si tak vybírají den volna, který jim náleţí ze zákona. Vzhledem k negativnímu finančnímu efektu neplaceného volna řeší muţi volno radši dovolenými, či pokud je to moţné, zejména v případě vícenásobných otců, pomocí OČR.

Stejně tak souvisí často finanční stránka rodičovství s rozhodnutím, kdo zůstane s dítětem doma. Z osmi oslovených firem se takové případy vyskytly ve dvou podnicích (1 otec a 3 otcové), jedna z personalistek neměla informace. Všem zmíněným otcům zaměstnavatelé vyhověli. Lze zobecnit, ţe na rodičovskou dovolenou chodí muţi jen velmi

Ţ, 45-50, škol, 62z, Ţ: Něco málo – právě třeba ten přístup k těm rodičovským

dovoleným, kdy muţ zůstane doma, jestliţe ţena má dobré finanční podmínky v

zaměstnání nebo dobrou pozici. Ţe se to vůbec objevuje v naší společnosti.

Ţ, 45-50, nemoc, 1000z, Ţ: Oni… takhle, hledají nejschůdnější, aby zase nebyli

doma bez peněz. To znamená, to neplacené volno zase tak ne. Spíš třeba náhradní

volno, kdyţ jsou to ti lékaři, tak mají hodin dostatek. Nebo OČR. Prostě různé

varianty.

Ţ, 50, výrob, 350z, M: Pokud to řeší, tak s nadřízeným, zda mu to povolí, na HR

se poţadavek nedostal.


15

ojediněle, a to většinou v případě, kdy nejsou ţivitelem domácnosti, nebo jím přestanou být – někteří takto řeší ztrátu zaměstnání.

Aţ na dvě společnosti mají všechny firmy některé pozice řešené polovičním úvazkem. Takto jsou však zaměstnány v drtivé většině ţeny. Pokud by nastala situace, kdy by zaměstnanec ţádal z důvodu péče o děti zkrácený úvazek, shodli se personalisté, ţe by se mu firmy snaţily vyjít vstříc. Problém by nastat mohl, a to pokud by taková pozice nebyla moţná. Dotázaní personalisté řešili se zaměstnanci muţi jen jeden případ zkrácení úvazku kvůli péči o dítě a jedno náhradní volno. Ve všech případech se otcům vyšlo vstříc.

V případě nemoci dítěte není neobvyklé, ţe je k lékaři doprovodí otec. Taktéţ se běţně objevují tatínci, kteří s dětmi zůstávají doma na OČR. Případů, kdy tento stav nastane, je však nepoměrně méně neţ u ţen. Často se tak děje v případě, kdy partnerka z váţného důvodu nemůţe. Také občas chodí muţi s dětmi k lékaři – opět zřejmě velmi málo ve srovnání s matkami.

V polovině dotazovaných společností mají zaměstnanci umoţněnu klouzavou pracovní dobu, aby mohli vozit děti do škol a školek nebo je vyzvedávat. Ve většině z nich však není tento benefit automatický a v některých typech provozů ani vzhledem k charakteru pracoviště reálný (pevná pracovní doba, technologické procesy…). Touto formou slaďují pracovní a osobní ţivot otcové poměrně často. Personalisté však nemají přehled, jakým způsobem je klouzavá pracovní doba vyuţívána – odůvodněný poţadavek je směřován na vedoucího a personalista řeší jen technické řešení.

Ač poměrně zřídka, zmínili personalisté kromě klouzavé pracovní doby moţnost práce z domova. V konkrétních případech kaţdodenní péče o děti pak záleţí i na tom, zda rodiče odvádí děti do škol a školek blízko domova, či zda je tam vozí při cestě do práce, na pracovní době partnerů a na jejich vzájemné domluvě.

Některé firmy (zejména velké soukromé) v rámci péče o zaměstnance nabízejí příspěvky na rekreaci, tábory či sportovní vyţití. Rovněţ pro děti pořádají dny dětí, mikulášské nadílky nebo jiné kulturní akce. Objevila se i varianta školky, která v tomto případě nebyla zrealizována kvůli nenalezení vhodných prostor, a jeslí, jeţ byly zrušeny při rozdělení společnosti.

5.2.1.3. Politika firem na podporu aktivního otcovství

Z rozhovorů s personalisty vyplývá, ţe firemní politika k rodičům nerozlišuje muţe a ţeny, podřízené a nadřízené. Objevil se pouze jeden případ tzv. pozitivní diskriminace, kdy ţenám samoţivitelkám byl poskytnut nadstandardní benefit. Určitou výhodu mohou mít zaměstnanci v administrativě apod., jejichţ pracovní dobu lze lépe přizpůsobit potřebám rodiny.

Projevil se však problém nahraditelnosti zaměstnance, pokud by se bez něj firma musela nějaký čas obejít. Zaměstnavatelé by tyto případy řešili individuálně a snaţili by se jim vyjít vstříc. Přesto přiznali, ţe odchod či zkrácení úvazku některých zaměstnanců by pro ně mohl znamenat problém. Naznačili, ţe by mohlo dojít k tomu, ţe by si musel zaměstnanec vybrat mezi rodinou a prací.

Stejně jako je podpora aktivního otcovství v dotazovaných firmách okrajové téma, nepočítá se v ani v budoucnosti s ţádným zásadním posunem. Ve většině firem je personální strategie daná a řeší spíše zajištění, udrţení či rozšíření kapacit či ad hoc situace, které se řeší individuálně.

Ţ, 45-50, nemoc, 1000z, Ţ: Také občas míváme potvrzení, ţe byl s dítětem u

lékaře. Říkám, občas.


16

Personální strategie tyto firmy měnit nebudou, protoţe:

jsou dobře nastavené a zaměstnancům vyhovují (nebo alespoň ţádné poţadavky nemají)

není momentální potřeba ze strany zaměstnanců (starší věkový průměr nebo naopak mladí)

poptávka po práci v regionu převyšuje nabídku práce.

Personalisté se změnám nebrání, v případě dobrého nápadu jsou ochotní jej zrealizovat. S poţadavky na zaměstnavatele k podpoře péče o rodinu však přicházejí hlavně ţeny!

Pokud by muţi začali ve větší míře vyuţívat rodičovské dovolené nebo zůstávat s nemocnými dětmi doma, společnosti by se na tuto situaci musely připravit, neboť náhlá absence pracovníků by mohla ohrozit činnosti firmy. Většina společností v tom však nevidí zásadní problém, uţ jen z toho důvodu, ţe větší absence muţů nepředjímají. V současné společnosti si muţi jako ţivitelé rodin nedovolí rodičovské ve větší míře vyuţívat a kaţdá absence znamená citelný zásah do rozpočtu domácností.

Většina personalistů nebyla schopná identifikovat, co by společnostem větší zapojení muţů v péči o rodinu přineslo. Spíše neţ podpoření zaměstnanců to pro ně znamená podpoření absence zaměstnanců.

5.2.2. Závěr

Firmy se jiţ setkávají s tím, ţe muţi zůstávají s nemocnými dětmi doma, chodí s nimi k lékaři a dokonce vyuţívají rodičovské dovolené. Protoţe však nárůst těchto případů není dramatický, firmy je neřeší systémově změnou politiky, ale stále na individuální úrovni (s nadřízenými). Problém aktivního otcovství nepatří k prioritním úlohám personalistů českých společností. Ani v nejbliţší době se firmy v tomto ohledu nechystají k ţádným změnám. Většina personalistů nevidí přínosy, které by jim podpora aktivního otcovství mohla přinést. Rovněţ nepředjímají problémy, které by mohly vyvstat – nepředpokládají totiţ, ţe otcové začnou ve větší míře upřednostňovat péči o rodinu před výdělkem.

Rozhodování rodin o podílu partnerů na péči o domácnost se odehrává převáţně na ekonomické úrovni. Protoţe muţ obvykle přináší do domácnosti větší příjem, předpokládá se, ţe většinu péče o děti zastane partnerka. I zaměstnavatelé předpokládají, ţe si jejich zaměstnanci otci toto uspořádání doma zařídí a jejich rodinné povinnosti nebudou ve větší míře zasahovat do pracovního výkonu zaměstnanců. Toto očekávání je vyšší u muţů ve vedoucích pozicích. Muţi tyto podmínky svým způsobem respektují. Sami na zaměstnavatelích ústupky, aby se mohli více věnovat svým dětem, neţádají. I z těchto důvodů nepřekvapuje, ţe v naší společnosti stále převaţují v péči o děti a domácnost ţeny. Personalisté potvrdili, ţe o benefity, které usnadňují péči o děti, se zajímají hlavně ţeny. Muţi jsou v tomto směru pasivní, nevytváří tlak na zaměstnavatele a o benefity si řeknou, aţ kdyţ se situace nemůţe vyřešit pomocí partnerky.

Různé typy podniků nabízí svým zaměstnancům různé podmínky pro aktivní otcovství. Podniky veřejného sektoru sice většinou nenabízejí benefity nad rámec zákona, zato zaměstnancům vycházejí poměrně ochotně vstříc (? nejsou motivovány ziskem). V tomto sektoru je rovněţ zaměstnáno značné procento ţen, u kterých se péče o rodinu předpokládá. Naproti tomu v soukromých společnostech, zejména těch velkých nebo globálních, se objevují benefity, které zaměstnance rodiče podporují. Otázkou je, nakolik tyto benefity vyváţí pracovní nasazení, které ve větších firmách panuje. V menších a středně velkých firmách jsou na tom otcové buď lépe (lidé se znají a vyhoví si), nebo hůře (zaměstnavatel jim ţádné úlevy nepovolí).


17

5.3. Hloubková studie – personalisté Cílem výzkumu bylo prověřit závěry a hypotézy vzešlé z kvalitativního šetření a

prozkoumat otázky personální strategie podniků v otázce podpory aktivního otcovství

5.3.1. Metoda

Respondenti – personalisté byli vybráni na základě telefonické rekrutace z řad středních a velkých firem dle kvót schválených zadavatelem.

Instrukce respondentům byly předány během rekrutace a prostřednictvím pokynů k výzkumu umístěných v e-mailu a na webu MEDIARESEARCH dotazníkového rozhraní (netpanelu). Náročnější část dotazníku byla respondentům zaslána předem, aby nemuseli přerušovat vyplňování kvůli zjišťování méně frekventovaných informací ze společnosti. Respondenti měli k dispozici taktéţ bezplatnou zelenou linku pro zodpovězení jejich dotazů k výzkumu.

Výzkum byl realizován technikou jednotného dotazníku prostřednictvím internetového sběru. Výzkum probíhal jako jednorázový uzavřený sběr dat. Terénní sběr probíhal v době od 18. 11. do 23. 12. 2009 na webovém rozhraní MEDIARESEARCH, a.s.

Sebráno bylo 160 kompletních dotazníků od personalistů, kteří mají na starosti příjímání zaměstnanců a vytváření jejich pracovních podmínek.

Čištění dat zahrnuje procedury na vyplnění řady proměnných dotazníku a mnohé další kontrolní postupy vyvinuté a standardizované naší agenturou. Váţení dat zajišťuje reprezentativnost vzorku. Zkoumaný vzorek byl naváţen v souladu s kvótami schválenými zadavatelem. Váhy mají dobré charakteristiky (rozmezí 0,7 aţ 1,4).

Zpracování dat bylo uskutečněno v software SPSS a Microsoft Excel 2007.

5.3.2. Kvóty

Dotazovány byly pouze podniky mimopraţské nebo regionální pobočky praţských podniků.

Vzhledem k cíli výzkumu, stanovili jsme jako jednu z rekrutačních podmínek i podíl muţů ve firmě. Dotazovány byly tak jen ty společnosti, u nichţ pracuje alespoň 20 % muţů.

Kvóty stanovené pro tento výzkum nemusí odpovídat skutečnému rozloţení různých typů podniků v České republice. Jiný screening podniků se proto můţe mírně lišit od tohoto kvantitativního řešení výzkumného okruhu C. Tento výzkum si nekladl za cíl provést reprezentativní screening českých podniků.

Tabulka 3: Kvóty kvantitativního šetření výzkumného okruhu C


18

5.3.3. Charakteristika vzorku

29%

23%

10%9% 9% 9%

8%

6%

3%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Sluţby,

obchod

Průmysl Zdravotnictví,

sociální

sluţby

Ostatní

státní správa a

samospráva

Školství,

věda,

výzkum

Stavebnictví Doprava,

spoje

Zemědělství Jiné

V jakém odvětví Vaše společnost působí?

Personalisté, N = 160

40 40 40

30

47

51

35

27

43 43 43

32

0

10

20

30

40

50

60

Veřejný sektor - veřejná

správa, školství a

zdravotnictví

Privátní středně velký podnik Velký lokální podnik Velký globální podnik

Charakteristika výběrového souboru


Kvóty Počet neváţeně Počet váţeně

Váţení dat zajišťuje reprezentativnost vzorku. Zkoumaný vzorek byl naváţen v souladu s kvótami schválenými zadavatelem. Váhy mají dobré charakteristiky.


19

19%

33%

49%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Pozice vrcholový manaţer, ředitel,

náměstek, top management

Pozice vedoucí útvaru, střední

management

Pozice vedoucí na niţším stupni, liniový

management


82%

18%

68%

32%

51% 49%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Muţi Ţeny Muţi Ţeny Muţi Ţeny

Pozice vrcholový manaţer, ředitel,

náměstek, top management

Pozice vedoucí útvaru, střední

management

Pozice vedoucí na niţším stupni, liniový

management

Pozice ve firmě


Vrcholové pozice zkoumaných společností zastávají z 82 % muţi, střední management pak ovládají muţi z dvou třetin. Podíl muţů a ţen na ostatních pozicích je zhruba vyrovnaný.

Prokázala se významná statistická závislost (Pearsonův koeficient = 0,7 **) mezi obsazením vedoucích pozic ve firmách a genderovým rozloţením zaměstnanců. Firmy, kde vedoucí pozice zastávají muţi, zaměstnávají mnohem více muţů, a stejně tak firmy, kde vedoucí pozice zastávají více ţeny, zaměstnávají větší procento ţen.


20

100%

40%

7%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Zaměstnanci celkem Rodiče dětí do 18 let celkem Rodiče na rodičovské dovolené celkem


53%47%

44%

56%

18%

82%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Muţi Ţeny Otcové dětí do 18 let Matky dětí do 18 let Otcové na

rodičovské dovolené

Matky na rodičovské

dovolené

Počet zaměstnanců Počet rodičů dětí do 18 let Zaměstnanci na rodičovské dovolené



21

Zatímco podíl muţů a ţen pracujících na plný úvazek je podobný, jiných forem úvazků vyuţívají v drtivé většině ţeny.

95%

2% 1% 2%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Plný úvazek Zkrácený 0,75 úvazek Zkrácený 0,5 úvazek Jiná forma smlouvy

Struktura úvazků

50% 50%

6%

94%

11%

89%

19%

81%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Muţi Ţeny Muţi Ţeny Muţi Ţeny Muţi Ţeny

Plný úvazek Zkrácený 0,75 úvazek Zkrácený 0,5 úvazek Jiná forma smlouvy

Typ úvazků ve společnosti


Česká republika má ve srovnání s průměrem EU nízký počet částečných pracovních úvazků. Na zkrácený úvazek u nás pracuje 3,6 % zaměstnanců, zatímco v Evropě je to průměrně 19 %. Právě pro rodiče malých dětí můţe být částečný úvazek řešením péče o dítě. (Autor: MPSV, Poslední aktualizace: 21.7.2009 16:04)


22

Téměř polovina dotazovaných společností má ve vedení pouze muţe, v další třetině společností pak muţi ve vedení převaţují.

Nejvíce muţů ve vedení mají podniky privátního sektoru zaměřené na průmysl a zemědělství a velké lokální podniky. Více ţen ve vedení se nachází ve veřejném sektoru. Genderově vyrovnanější jsou i velké globální společnosti.

Ţeny jsou ve většině ve vedení podniků, které zaměstnávají více ţen a více matek. Muţi většinově vedou podniky, které zaměstnávají více muţů a více otců. Je-li v čele firmy více neţ polovina ţen, cca třetina všech vedoucích pozic je obsazena ţenami. Muţi v čele pak více dosazují do vedoucích pozic muţe.

6%4%

9%

33%

48%

Kdo stojí v čele Vaší společnosti?


Ţena, ţeny Převáţně ţeny Muţi a ţeny půl na půl Převáţně muţi Muţ, muţi

5.3.4. Informovanost

Pojem aktivní otcovství nepatří zatím k obecně známým pojmům – setkalo se s ním pouze 35 % personalistů.

36%

64%

Uţ jste se někdy setkal(a) s pojmem aktivní otcovství?


Ano Ne


23

Většina personalistů má relativně malou představu o tom, jaké podmínky na podporu aktivního otcovství nabízejí svým zaměstnancům – otcům obdobné společnosti v zahraničí. Pouze pětina personalistů má určité informace – slyšeli o tom. Nejvíce informací mají personalisté velkých globálních podniků. Větší představu o podmínkách na podporu aktivního otcovství v zahraničí mají společnosti s větším podílem rodičů (jak matek, tak otců).

1%

20%

59%

20%

Máte představu o tom, jaké podmínky na podporu aktivního otcovství nabízejí svým zaměstnancům - otcům obdobné společnosti v zahraničí?


Určitě ano, mám jasné a čerstvé informace, mohl(a) bych uvést příklady

Spíše ano, mám určité informace, slyšel(a) jsem o tom

Spíše ne, moc o tom nevím

Určitě ne, nevím o tom nic

Nejvíce dotazovaných personalistů (45 %) má za to, ţe jejich zaměstnanci – otcové jsou o státní podpoře rodičovství sice informováni, ale spíše povrchně. V dalších 33 procentech podniků převaţuje neznalost a špatná informovanost. O státní podpoře rodičovství jsou podle personalistů nejvíce informovaní zaměstnanci – otcové veřejného sektoru. Informovanost muţů z podniků, kde je více zaměstnanců muţů a otců, je dokonce niţší neţ ve společnostech, kde pracuje méně otců.

6%

45%

33%

2%

14%

Jaká je podle Vás informovanost zaměstnanců - otců o státní podpoře rodičovství?


Vysoká znalost a informovanost

Spíše povrchní znalost a informovanost

Spíše neznalost a špatná informovanost

Naprostá neznalost a informovanost

Nemám vůbec ţádnou představu


24

Výsledek otázky, zda současný systém rodičovské dovolené podporuje muţe – otce, aby ji vyuţívali, je nejasný. Z těch, kteří dokázali odpovědět na to, zda současný systém rodičovské dovolené podporuje muţe – otce, aby ji vyuţívali, si o něco více dotazovaných personalistů myslí, ţe ano (33 %). Tento dojem mají více personalisté z veřejného sektoru a z globálních společností, dále pak ze společností, kde pracuje více neţ 40 % ţen. Společnosti, které jsou vedeny převáţně muţi a kde pracuje více muţů a otců, nejvíce neví.

30%

36%

38%

28%

29%

40%

38%

27%

36%

33%

23%

34%

27%

23%

37%

30%

27%

30%

30%

29%

47%

31%

35%

49%

34%

30%

35%

43%

34%

37%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Středně velký podnik

Velký podnik

Veřejný sektor - veřejná správa,

školství a zdravotnictví

Privátní středně velký podnik

Privátní velký lokální podnik

Privátní velký globální podnik

Veřejný sektor - veřejná správa,

školství a zdravotnictví

Privátní sektor - průmysl, zemědělství

Privátní sektor - sluţby

CELKEM

Ve

lik

ost

po

dn

iku

Ty

p p

od

nik

uS

féra

po

dn

iku

Myslíte si, ţe současný systém rodičovské dovolené podporuje muţe-otce, aby ji vyuţívali?


Ano Ne Nevím

Polovina personalistů pociťuje v posledních letech větší zájem zaměstnanců – otců podílet se na kaţdodenní péči o rodinu. Určitě tento zájem pociťuje 7 % respondentů, přičemţ dvakrát více personalistů tento dojem vůbec nemá (16 %). Zájem ze strany zaměstnanců – otců pociťují zejména personalisté veřejného sektoru a podniků, kde pracuje více neţ 20 % otců. Nejméně pozorují zvýšený zájem podniky, kde pracuje více ţen.

8%

43%

33%

16%

Pociťujete v posledních letech větší zájem zaměstnanců - otců podílet se na kaţdodenní péči o děti a rodinu?


Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne


25

5.3.5. Benefity pro zaměstnance

Nejvíce nabízejí sledované podniky moţnost náhradního volna za napracované hodiny, neplacené volno a zkrácené úvazky. Zřizování mateřských školek či jeslí nebo přispívání na ně se u nás objevuje zatím velmi vzácně.

23%

1%

1%

15%

40%

56%

67%

67%

74%

0% 20% 40% 60% 80%

Jiné benefity

Příspěvek na mateřskou školku, jesle

Podnikové jesle, mateřská školka

Práce z domova z důvodu péče o děti

Placené volno pro rodinné záleţitosti (porod, tzv. otcovská

apod.)

Flexibilní (klouzavá) pracovní doba

Zkrácený úvazek z důvodu péče o děti

Neplacené volno pro rodinné záleţitosti (porod apod.)

Moţnost napracovat si hodiny a potom je vybírat formou

náhradního volna

Které z těchto benefitů Vaše společnost nabízí?


Větší podniky nabízejí více benefitů neţ menší společnosti. Pozitivní závislost mezi velikostí podniku a mnoţstvím nabízených benefitů byla prokázána významnou korelací (Pearsonův koeficient = 0,240**). Velké privátní podniky nabízejí nejvíce benefitů a také jejich největší škálu. Ve větší míře nabízejí benefity i podniky veřejného sektoru. Veřejný sektor nabízí i jinou strukturu benefitů neţ privátní sektor. Například zkrácených úvazků nabízí veřejný sektor zdaleka nejvíce. Nejméně benefitů nabízejí privátní společnosti střední velikosti.

15%

56%

67%

74%

10%

53%

83%

59%

13%

42%

50%

83%

16%

61%

69%

80%

25%

69%

66%

74%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Práce z domova z důvodu péče o děti


Zkrácený úvazek z důvodu péče o děti

Moţnost napracovat si hodiny a potom je

vybírat formou náhradního volna

Které z těchto benefitů Vaše společnost nabízí?


Privátní velký globální podnik Privátní velký lokální podnik Privátní středně velký podnik

Veřejný sektor - veřejná správa, školství a zdravotnictví

CELKEM


26

Mezi nejčastěji vyuţívané benefity patří náhradní volno a klouzavá pracovní doba. Nejméně otcové vyuţívají neplacené volno a zkrácené úvazky. Ve větších podnicích a podnicích na globální úrovni je více nabízena a vyuţívána flexibilní pracovní doba (Pearsonův koeficient = 0,231**, resp. 0,158* pro nadnárodní firmy). V privátní sféře je více vyuţívána moţnost napracovat si hodiny a potom je vybírat formou náhradního volna.

1%

3%

3%

6%

15%

16%

7%

18%

35%

22%

20%

39%

1%

7%

46%

29%

12%

21%

19%

99%

99%

85%

33%

33%

60%

44%

26%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Příspěvek na mateřskou

školku, jesle

Podnikové jesle

nebo mateřská školka

Moţnost pracovat

z domova

Moţnost zkráceného

úvazku

Neplacené volno pro rodinné

záleţitosti (porod apod.)

Placené volno pro rodinné

záleţitosti (porod, tzv. otcovská apod.)

Moţnost flexibilní pracovní doby

- klouzavá pracovní doba

Moţnost napracovat si hodiny a

potom je vybírat formou náhradního volna

Nabízí Vaše společnost zaměstancům - otcům některé z těchto výhod a jak je tito vyuţívají?


Ano, a často je vyuţívají Ano, ale vyuţívají je občas Ano, ale vůbec je nevyuţívají Nenabízí

Benefity, které firmy málo nabízejí a byl by o ně patrně zájem, jsou příspěvky na mateřskou školku či jesle, moţnost práce z domova, placené volno a podnikové jesle či školka.

31%

5%

5%

10%

12%

12%

14%

14%

20%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35%

Jiné opatření

Zkrácený úvazek

Moţnost napracovat si hodiny a potom je vybírat formou

náhradního volna

Neplacené volno pro rodinné záleţitosti (porod apod.)


Podnikové jesle nebo mateřská školka

Placené volno pro rodinné záleţitosti (porod, tzv.

otcovská apod.)

Moţnost pracovat z domova

Příspěvek na mateřskou školku, jesle

Dokáţete si představit nějaké systémové opatření, které Vaše firma zatím plošně nenabízí, a které by Vašim zaměstancům otcům pomohlo více se zapojit do kaţdodenní

péče o děti a rodinu?



27

Pouze podle 20 % personalistů by zaměstnanci – otcové firemní jesle nebo školku hojně vyuţívali. 37 % je opačného názoru. Naopak 41 % personalistů si myslí, ţe většina zaměstnankyň matek by jesle či školku vyuţívala. Ţe by tomu tak nebylo, tvrdí stejné mnoţství dotázaných personalistů.

41%

41%

37%

20%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45%

Ne, většina zaměstnankyň matek

by je podle mého názoru nevyuţila

(nevyuţívá)

Ano, většina zaměstnankyň -

matek by je vyuţila (vyuţívá)

Ne, většina zaměstnanců - otců by

je podle mého názoru nevyuţila

(nevyuţívá)

Ano, většina zaměstnanců - otců

by je vyuţila (vyuţívá)

Pokud by se Vaše společnost dohodla, ţe zřídí firemní jesle nebo školku, myslíte si, ţe by je Vaši zaměstnanci hojně vyuţívali?


55 % podniků bez problémů vyhoví zaměstnancům – otcům, kteří by zaţádali o rodičovskou dovolenou. 37 % personalistů připouští, ţe by podnik zvaţoval dle situace, pozice a funkce pracovníka. S nejmenšími komplikacemi ze strany zaměstnavatele by se měli setkat otcové zaměstnaní ve veřejném sektoru. Naopak hůře by na tom mohli být při ţádosti o rodičovskou otcové ze středně velkých soukromých společností. Bez problémů otcům při nástupu na rodičovskou dovolenou spíše vyhoví společnosti, kde pracuje více ţen – matek, a společnosti, kde se ţeny podílejí na vedení více neţ 50 %.

55%37%

1%6% 1%

Pokud přijde Váš zaměstnanec - otec s ţádostí o rodičovskou dovolenou, jaká je v této oblasti strategie Vaší společnosti?


Společnost mu bez problémů vyhoví.

Společnost se rozhoduje na základě aktuální situace, pozice a funkce, kterou zaměstnanec zastává.

Společnost se jej snaţí přesvědčit o jiném řešení.

Společnost není na taková řešení příliš připravená.

Jiná strategie.

… řídíme se zákonnou normou.. …žádnou -máme jen svobodné a bezdětné muže…


28

Personalisté třetiny podniků povaţují za dobrý nápad, aby si zaměstnanci někdy vzali své děti do práce a ukázali jim, co tátové dělají, a rovněţ by je v tom podpořili. Polovina se kloní k tomu, ţe by je spíše podpořili (podle moţností), pětina na to však není moc připravena. Pouze 2 % personalistů tuto moţnost odmítají. Vstřícnější jsou v tomto ohledu personalisté velkých globálních podniků a středně velkých podniků. Moţná překvapivě se této moţností nebrání personalisté z veřejného sektoru. Pozitivněji se k návštěvě dětí v práci staví i podniky, kde je ve vedení více ţen, a podniky, kde pracuje méně muţů.

33%

48%

18%

2%

Kdyby nějaký otec chtěl vzít své dítě do práce, ukázat mu, kde a co dělá, podpořili byste ho?


Určitě ano, dobrý nápad Spíše ano, podle moţností

Spíše ne, nejsme na to moc připraveni Určitě ne, je to zbytečnost

Státní podpory a benefitů na podporu rodičovství vyuţívají ve většině firem (86 %) více ţeny. Jedná se zejména o podniky veřejného sektoru (ve kterých pracuje větší procento ţen!). Nevyrovnaná situace je i ve velkých globálních podnicích. Vyuţívání státní podpory a benefitů spojených s kaţdodenní péčí o děti je také závislé na podílu muţů pracujících v podniku nebo v jeho vedení. S větším podílem muţů ve firmě nebo ve vedení jsou benefity více vyuţívané muţi anebo muţi a ţenami stejně.

86%

4%

9%

Kteří zaměstnanci u Vás ve společnosti vyuţívají státní podpory v rodičovství a benefitů spojených s kaţdodenní péčí o děti?


Více zaměstnankyně - matky Více zaměstnanci - muţi Ţeny a muţi stejně


29

Většina personalistů si myslí, ţe benefity vyuţívají více ţeny, protoţe je přirozené, aby se věnovaly svým dětem více neţ muţi, a zároveň je to také pro rodinu finančně výhodnější (vzhledem k genderovým nerovnostem v příjmové oblasti).

3%

28%

38%

67%

84%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%

Jiný důvod

Muţi se o benefity, které by mohli

vyuţít v rámci péče o děti

nezajímají

Muţi se chtějí více věnovat své

kariéře neţ dětem

Je to pro rodinu finančně

výhodnější

Je to přirozené - matky se více

věnují dětem, počítá se s tím

Proč podle Vás vyuţívají benefity spíše zaměstnankyně - matky neţ zaměstnanci -otcové?

Personalisté společností, ve kterých vyuţívají benefity více zaměstnankyně - matky, N = 138

5.3.6. Strategie podniků

Podpora aktivního otcovství nepatří k prioritám personální strategie firem v nejbliţších letech. Součástí personální strategie na příští 1–3 roky je u zhruba třetiny dotazovaných společností. Většina společností s podporou aktivního otcovství v tomto horizontu nepočítá. S největší podporou aktivního otcovství v rámci personální strategie pro příští 1–3 roky se lze setkat ve veřejném sektoru. Zdá se, ţe podpora aktivního otcovství je součástí personální strategie nejvíce právě ve firmách, kde mají větší podíl na řízení ţeny a kde je menší podíl otců.

3%

27%

56%

14%

Patří podpora aktivního otcovství do personální strategie Vaší společnosti v nejbliţších letech?




30

Personalisté, kteří odpověděli, ţe podpora aktivního otcovství patří do HR/personální strategie jejich společnosti v nejbliţších 1–3 letech, většinou nebyli schopni konkretizovat, jaká opatření pro otce chystají. Značná část personalistů také uvedla, ţe neplánují nic, předpokládáme tedy, ţe jim stačí zachovat systém toho času nabízených benefitů.

Personalisté, kteří uvedli konkrétní opatření, nejvíce uváděli flexibilní (klouzavou) pracovní dobu a vstřícný přístup. Dále personalisté zmínili: moţnost práce z domu, moţnost napracovat si hodiny a potom je vybírat, neplacené volno, moţnost zkrácených úvazků, sportovní hry, aktivity, společenské akce s účastí dětí, zavedení podnikové školky, příspěvek na jesle či školku a záměr poskytnout dárky v rámci firmy.

Mezi opatřeními, která respondenti uvedli, objevily se i poměrně kuriózní „benefity“: …naplnění poţadavků platných právních norem…, …umoţnit nástup na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou…

Pouze mizivé procento podniků uplatňuje podporu aktivního otcovství ve své politice společenské odpovědnosti. Více neţ třetina podniků o tom ale jiţ uvaţuje. Téměř dvě třetiny společností o této moţnosti však vůbec neuvaţují – coţ koresponduje s faktem, ţe podpora aktivního otcovství nepatří mezi priority personální politiky středních a větších podniků.

3%

38%

59%

Je podpora aktivního otcovství zahrnuta do společenské odpovědnosti (CSR) Vaší společnosti?


Ano Zatím ne, ale uvaţujeme o tom Ne a ani o tom neuvaţujeme

…Jsme malá organizace, proto vycházíme otcům, kteří potřebují navštívit s dítětem

lékaře nebo potřebují neplánované volno na hlídání dětí, vstříc. Proto nemáme

potřebu rozšiřovat potřeby a ani naši zaměstnanci neţádají další výhody…

…Finanční rozpočet nám

nic nového neumoţňuje….

…V naší společnosti podporujeme důsledně 'equal

opportunities', proto nemáme v plánu nic…

…Vzhledem k tomu, ţe v současné chvíli pro nás není tato otázka příliš aktuální,

nemáme připravený ţádný konkrétní koncept. Avšak do budoucna předpokládáme

změnu současného stavu (odchod většího počtu zaměstnanců na mateřskou,

respektive rodičovskou dovolenou), proto bylo uvaţováno o některých opatřeních

(např. příspěvek na jesle či mateřskou školu nebo zřízení firemních jeslí). Vše je

závislé na souladu potřeb zaměstnanců a společnosti. Konkrétní poţadavky či

potřeby zaměstnanců (např. úprava pracovní doby) jsme připraveni řešit

individuálně, tak jako dosud….


31

Ve svém postoji jsou negativní spíše velké globální podniky, které nejvíce předjímají větší absence a dodatečné náklady. Zároveň také věří méně v dopad na personální stabilitu, ale na druhou stranu si více dovedou představit, ţe se můţe zlepšit celkový výkon zaměstnanců. Větší personální stabilitu připouští nejvíce personalisté velkých lokálních společností. Nulový dopad podpory předjímají hlavně středně velké privátní podniky.

12%

16%

33%

4%

4%

8%

29%

30%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35%

Větši absence

Další výdaje

Nic

Něco jiného

Větší výkon zaměstnanců

Menší fluktuaci

Lepší image společnosti

Personální stabilitu

(spokojenější a loajálnější

zaměstnance - otce)

Co by podle Vašeho názoru mohla přinést větší podpora aktivního otcovství (tj. kaţdodenní péče o děti a rodinu) Vaší společnosti?


3%

7%

10%

13%

14%

16%

17%

19%

26%

32%

38%

21%

32%

61%

56%

52%

54%

52%

37%

33%

37%

13%

25%

22%

17%

9%

15%

33%

18%

10%

2%

8%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Aktivní zapojení otců do péče o děti je (či brzy bude) jednou z

priorit našeho CSR (společenské zodpovědnosti firmy).

Naše firma se snaţí maximálně umoţnit větší zapojení

zaměstnanců - otců do kaţdodenní péče o své děti.

Děti jsou individuální záleţitostí kaţdého zaměstnance -

nemůţeme zvýhodňovat rodiče před ostatními zaměstnanci.

Pokud by si všichni zaměstnanci brali pokaţdé, kdyţ je dítě

nemocné, volno, tak to tu můţeme zavřít.

O podpoře aktivního otcovství našich zaměstnanců zatím

neuvaţujeme.

Dáváme přednost tomu, aby se o děti staraly spíše matky - je to

přirozenější.

Při dnešních nákladech není v silách společnosti nabízet

zaměstnancům příliš velké úlevy v oblasti péče o nezletilé děti.

Pokud je pracovník na určité pozici, měl by se snaţit zařídit si

rodinné záleţitosti tak, aby nezasahovaly do jeho výkonu.

Do jaké míry se podle Vás politika Vaší společnosti shoduje s následujícími výroky?



… menší absenci …… spokojené otce … … větší rovnoprávnost mužů a žen…


32

Jiná podpora:

… podpora informovanosti v médiích…informační tiskoviny pro

obyvatelstvo, letáky…… www stránky - informace a legislativní změny, brožury ke stažení…

… články v odborném tisku pro personalisty a mzdové účetní …

… školení v oblasti připravovaných legislativních opatření v ČR + analýza

přínosů pro děti a domácnosti spojených s tím, že otcové se více věnují

svým dětem/(informování o samotném pojmu aktivního otcovství)…… reklamní kampaň…

Jiná podpora:

Drtivá většina jiné podpory zahrnuje požadavek na větší

informovanost obyvatelstva.

Šíření informací: sdělovací

prostředky, internet, letáky, zaměstnavatel - pracovní

normou, předání informací přes personální oddělení ve

zkrácené a zjednodušené formě, …

5.3.7. Podpora otců a personalistů, informační kampaň

35 % personalistů by uvítalo školení o tom, jak řeší podporu aktivního otcovství v zahraničí. 34 % o ţádnou podporu nestojí.

34%

14%

18%

35%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40%

Ţádnou podporu nepotřebuji ani nechci

Jinou podporu

Školení v time managementu - jak naučit

zaměstnance otce lépe hospodařit s časem

Školení o tom, jak toto téma řeší v zahraničí, jak

to tam funguje, případové studie

Jakou podporu byste Vy sám (sama) ocenil(a), aby jste se ve společnosti lépe zorientoval(a) v oblasti podpory aktivního otcovství?


30 % personalistů tvrdí, ţe jejich zaměstnanci – otcové ţádnou podporu k zorientování se v oblasti aktivního otcovství nepotřebují ani nechtějí.

30%

16%

27%

30%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35%

Ţádnou podporu nepotřebujeme ani nechceme

Jinou podporu

Školení v time managementu - jak naučit

zaměstnance otce lépe hospodařit s časem

Školení o tom, jak toto téma řeší v zahraničí, jak

to tam funguje, případové studie

Jakou podporu by podle Vás ocenili zaměstnanci - otcové, aby se lépe zorientovali v oblasti podpory aktivního otcovství?



33

Dvě třetiny dotazovaných personalistů myslí, ţe by kampaň podporovaná státem na podporu aktivního otcovství měla smysl (25 % určitě ano, 42 % spíše ano). Určitě si to nemyslí pouze 1 %. Kampaň na podporu aktivního otcovství povaţuje za smysluplnou více personalistů ze společností s více neţ 250 zaměstnanci, zejména těch globálních. Nejzajímavější je kampaň pro personalisty podniků, kde pracuje více otců.

26%

42%

32%

1%

V současnosti se chystá kampaň na podporu aktivního otcovství, která je podporovaná státem. Myslíte,ţe má taková kampaň smysl?



Na druhou stranu, pokud by se měly společnosti do kampaně samy zapojit, ochotu vyjádřili personalisti jen 16 procent podniků (z čehoţ 2 % určitě ano). Malou ochotu firem si vysvětlujeme i tím, ţe si moţná pod „zapojením“ mohli částečně představit větší časovou zátěţ či přispění finanční částkou. Prokazatelně více se nechtějí zapojit ani firmy s větším podílem otců, které deklarovaly, ţe by taková kampaň měla smysl.

2%

15%

59%

25%

Chtěli by jste se do kampaně, jako společnost, která koncept aktivního otcovství veřejně podporuje, zapojit?




34

5.3.8. Závěr

Zaměstnavatelé nabízejí svým zaměstnancům – otcům řadu benefitů, díky nimţ se muţi mohou více zapojit do péče o děti a rodinu. Nejčastěji se jedná o moţnost napracovat si hodiny a pak je vybírat formou náhradního volna, neplacené volno pro rodinné záleţitosti a zkrácený úvazek z důvodu péče o děti. Nejvíce muţi vyuţívají takové benefity, které nejsou spojeny s finanční ztrátou (náhradní volno, flexibilní pracovní doba). Naopak nejmenší zájem mají otcové o neplacené volno a částečné úvazky. Ve velmi malé míře firmy nabízejí příspěvky na mateřskou školku či jesle, podnikové jesle nebo školky a práci z domova. Personalisté se domnívají, ţe by o ně patrně zájem byl, v otázce zřízení podnikových jeslí nebo školky jsou personalisté poměrně skeptičtí. Předpokládají, ţe muţi by je vyuţívali méně neţ ţeny. Tento názor zároveň reprezentuje celkové klima v podnicích. Muţi jsou ve vyuţívání benefitů pasivní, zájem o ně mají hlavně ţeny. Stejně tak zůstávají ţeny doma s nemocným dítětem, coţ personalisté povaţují za přirozené a počítá se s tím. Pro rodinu je také finančně výhodnější, pokud úlevy na péči o dítě čerpá ţena. Muţi tedy v případě zájmu o péči o děti čelí jak zavedeným společenským normám, tak finančnímu dilematu. Na druhou stranu, muţi se tuto situaci nesnaţí měnit a od svých zaměstnavatelů benefity pro větší zapojení do péče o rodinu neţádají.

Nabídka benefitů se různí dle typu podniku. Podniky střední velikosti nabízejí méně benefitů neţ velké podniky. Liší se také struktura benefitů, které jednotlivé sektory umoţňují – zejména mezi veřejným a soukromým sektorem. Veřejný sektor nabízí nejvíce zkrácených úvazků a je zde o ně také největší zájem. Středně velké soukromé podniky nabízí více moţnost napracovat si hodiny a ty si potom vybrat. Velké podniky mohou zase více konkurovat flexibilitou pracovní doby a moţností pracovat z domova.

Personalisté se shodují, ţe se svým zaměstnancům – otcům snaţí v případě potřeby vyhovět. Například v případě ţádosti otce o rodičovskou dovolenou tvrdí polovina personalistů, ţe by otci bez problémů vyhověla, taktéţ k nápadu vzít si dítě do zaměstnání a ukázat mu, co jeho táta dělá, se staví většina personalistů pozitivně. Přesto část dotazovaných uvedla, ţe vyhovět muţi při nástupu na rodičovskou dovolenou by mohlo být problematické, záleţelo by na aktuální situaci v podniku, pozici zaměstnance a jeho funkci. Pokud tedy otcové podporu mají, odehrává se na individuální úrovni, nikoliv však v rámci personální politiky firmy. Ani v nejbliţších letech se podniky nechystají zařadit aktivní otcovství do HR strategie firmy. Podniky totiţ nejsou přesvědčeny, ţe by jim tato změna mohla přinést nějaké výhody, třetina personalistů se dokonce domnívá, ţe by jim nepřinesla nic. Část odpovědných pracovníků si dokáţe představit pozitivní vliv na personální stabilitu (spokojenější a loajálnější zaměstnanci) a image společnosti, část ale také očekává další výdaje a větší absence.

V otázce podpory aktivního otcovství chybí personalistům často informace, a pokud by nějakou pomoc ocenili, mohla by mít právě formu informací, a to i pro své zaměstnance – otce, kteří se často v podpoře rodičovství neorientují. Otcům by dle jejich názoru rovněţ pomohlo školení v time managementu (hospodaření s časem). K připravované kampani na podporu aktivního otcovství se personalisté stavějí jednoznačně kladně – dvě třetiny se domnívají, ţe daná kampaň má smysl. Část dotázaných rovněţ vyjádřila ochotu do kampaně se zapojit.


35

6. VÝZKUMNÉ OKRUHY A, B Tato část výzkumu se zabývá výzkumným okruhem A (Otcovství jako životní

projekt – přístup k aktivnímu otcovství) a výzkumným okruhem B (Potřeby mužů ve slaďování pracovního a rodinného života). V obou případech předcházelo hloubkové studii kvalitativní šetření v podobě hloubkových individuálních rozhovorů s muţi – otci a potenciálními otci.

6.1. Specifikace cílů výzkumných okruhu A, B Na základě cílů studie, definovaných v úvodu zprávy, byly pro výzkumné okruhy A a

B blíţe specifikovány následující okruhy.

Otcovství jako životní projekt – přístup k aktivnímu otcovství

Jak muţi hodnotí sebe jako otce pečovatele a vychovatele,

jaké hodnoty chtějí svým dětem předat a jakou roli chtějí v ţivotě dítěte zastávat,

jaké jsou kompetence dnešních otců ve smyslu rozdělení rolí v péči o domácnost a děti,

jak je pro muţe směrodatná účast u porodu,

jak se staví k vyuţívání rodičovské dovolené,

jak jsou muţi – otcové schopni sami zabezpečit péči o malé i starší děti,

jaké konkrétní činnosti spojené s kaţdodenní a víkendovou péčí o děti muţi sami vykonávají,

jak jsou otcové aktivní ve specifických případech péče o děti – např. v nemoci,

co pro ně znamená aktivní otcovství,

jak se staví k moţné podpoře aktivního otcovství…

Potřeby mužů ve slaďování pracovního a rodinného života

Jaké jsou priority muţů v oblasti slaďování pracovního a rodinného ţivota,

jak jsou o podpoře rodičovství ze strany státu a ze strany zaměstnavatele informováni,

jakou podporu pro aktivní zapojení do péče o rodinu nacházejí u svých zaměstnavatelů,

jakou podporu (benefity pro péči o děti) sami vyuţívají,

jakou podporu by ocenili ze strany zaměstnavatelů,

jak by se měl stát zapojit do podpory aktivního otcovství…


36

6.2. Kvalitativní výzkum – individuální rozhovory Cílem výzkumu bylo získat informace kvalitativního charakteru, které pomohou

pochopit jednání a strategie jednotlivých skupin muţů – otců, které se vztahují k jejich ţivotní roli otců. Cílem kvalitativní části bylo také stanovit hypotézy, které vstupují do kvantitativního šetření tohoto výzkumného okruhu.

6.2.1. Metoda

Kvalitativní část výzkumného okruhu AB byla realizována formou individuálních telefonických rozhovorů v termínu od 5. října do 12. října 2009.

Realizováno bylo 11 individuálních rozhovorů s otci nezletilých dětí a potenciálními otci (otcové, kteří čekají své první dítě, a ti, kteří plánují své první dítě nejdále v horizontu následujících dvou let). Respondenti byli vybráni z řad ţenatých otců, kteří se svými dětmi ţijí v domácnosti (5 rozhovorů), rozvedených otců (4 rozhovory) a potenciálních otců ţijících s manţelkou či s partnerkou (2 rozhovory) dle kvót schválených zadavatelem.

Individuální rozhovory realizovali kmenoví zaměstnanci společnosti MEDIARESEARCH, a.s. dle scénáře schváleného zadavatelem. Ze všech rozhovorů byly pořízeny zvukové nahrávky, které byly převedeny do písemné podoby.

6.2.2. Kvóty

Tabulka 4: Kvóty kvalitativního šetření výzkumných okruhů A, B


37


Tabulka 5: Informace o vzorku kvalitativního šetření výzkumných okruhů A, B

Označení používané v citacích: věk respondenta, nejvyšší dosaţené vzdělání, stav – ţenatý (ţen), rozvedený (rozv), svobodný (svob), počet dětí – věk dětí. Např. 30, SŠ, ţen, 2d-8;1 (věk 30 let, stř. vzd. s maturitou, ţenatý, 2 děti ve věku 8 a 1 rok)

6.2.4. Individuální rozhovory s muži

6.2.4.1. Přístup mužů k roli otce

Všichni oslovení muţi jsou se svou rolí otce spokojeni a většina z nich je taktéţ spokojena s mírou svého zapojení do péče o své děti. Na výchově svých dětí a kaţdodenní péči o ně se podílejí dle svých aktuálních moţností. Tyto moţnosti jsou dány zejména:

rodinným uspořádáním,

rodinným stavem – rozvedení otcové jsou v jiné situaci neţ otcové ţijící se svými dětmi ve společné domácnosti,

věkem dětí,

dohodou s partnerkou ohledně rozdělení rolí v domácnosti,

mírou pracovního vytíţení otce (ať jiţ dobrovolně či nedobrovolně zvolenou),

mírou pracovního vytíţení partnerky.

Jako největší překáţku ve větším podílu na kaţdodenní péči o děti vidí nedostatek času, způsobený zejména nadměrným pracovním vytíţením.


38

Přístupy jednotlivých otců k dětem zahrnují celou škálu moţností. Jsou přísní, tolerantní, hraví, normální, průměrní, výbušní. Stejně tak vyuţívají různé varianty výchovných metod, od přísných a autoritativních, po velice liberální proti omezování rozvoje dítěte. Široká je také škála hodnot, se kterými se jednotliví otcové ztotoţňují a které se snaţí dětem předat. Na jedné straně stojí klasické hodnoty (pravdomluvnost, poslušnost, desatero, být slušným člověkem), na straně druhé kladou někteří otcové důraz i na diametrálně odlišné „moderní“ hodnoty (umění prosadit se, přijít si na věci sám, obhájit své hodnoty před kolektivem, podpora aktivity, zvídavosti, osobního rozvoje atd.).

Mezi základní faktory, které ovlivňují „povahu“ otců patří:

věk,

vzdělání,

osobnostní charakteristiky a ţivotní postoje,

proţitky z vlastní rodiny,

příklady z okolí.

Různé přístupy muţů jsou dále patrné v mnoha dalších oblastech (účast u porodu, názory na rozdělení kompetencí mezi muţem a ţenou atd.). Z rozhovorů vyplývá, ţe nejdále v emancipačním procesu vyváţené péče o děti a domácnost by mohli být vzdělaní otcové a otcové z Prahy.

6.2.4.2. Kompetence – rozdělení rolí v domácnosti

Rozdělení rolí v rodinách vychází zejména z modelu ţivitel (ten, kdo přináší do rodinného rozpočtu více peněz) a pečovatel (ten, kdo přináší méně peněz do společné kasy a zároveň se více stará o chod domácnosti a rodinu). Ve většině případů jsou ţivitelé rodin muţi a ţeny jsou ty, které se starají o domácnost. Kromě ekonomické situace je však rozdělení kompetencí stále ovlivněno preferencemi obou partnerů.

Ve většině domácností stále platí klasická dělba rolí:

Domácí práce – většinou řeší nebo alespoň řídí partnerka – muţi jsou v roli pomocníků, případně zajišťují větší opravy a technické práce. Existují práce, které muţi zřejmě zcela přenechávají ţenám – např. ţehlení, na některých pracích se však jsou ochotní podílet více – např. vaření.

Finance – běţné výdaje na domácnost mají na starost většinou ţeny, muţi mají naopak větší vliv na výběr investic, bank apod. S rostoucím vzděláním partnerky roste také podíl jejího vlivu na finanční rozhodování.

M: 30, SŠ, ţen, 2d-8;1: …aby se moje ratolesti měly dobře a mohly si dovolit

nějaké věci, které jsem třeba dříve neměl.

nějaké věci, které jsem třeba dříve neměl.

34, SŠ, rozv, 1d-7: …většinou jako u nás je zaţitý, chlap vydělává peníze a

manţelka se stará o rodinu a domácnost, nebo o děti a domácnost, tak by to nějak

mělo být, no. Zase záleţí na tom, tohle postavení těch partnerů v zaměstnání.

Kdyţ….vydělává víc, tak se stará o ty rodinný problémy méně. Tak to asi bohuţel

je. Všechno se točí kolem peněz. Kvůli dojíţdění do práce, prostě se to musí

skloubit, aby to vycházelo.


39

Dovolená – funguje na modelu společné volby a dohody. Ţena většinou přichází s námětem a muţ se více podílí na získávání informací či schvaluje partnerčin návrh.

Výběr škol, školek a dětských krouţků a aktivit záleţí vţdy na daných moţnostech. Častěji však vychází z iniciativy matky nebo vznikne dohodou obou rodičů.

Rozdělení rolí závisí mimo jiné na vzdělání partnerů. Vzdělanější páry či páry se vzdělanější partnerkou více inklinují k „liberálnějším“ modelům v oblasti kompetencí – zejména finančním, ale i v oblasti domácích prací. Kromě vzdělání má na rozhodování rodin o mnoha věcech (OČR, rodičovská, lékaři…) velký vliv i finanční situace páru, která do jisté míry se vzděláním souvisí. Proto také muţi přenechávají část rodičovských povinností ţenám, otázkou zůstává, zda jim to do určité míry tak nevyhovuje.

6.2.4.3. Porod a rodičovská dovolená

Ačkoliv se čeští muţi domnívají, ţe otec je pro dítě velice důleţitý, většina z nich povaţuje roli matky v prvních letech ţivota dětí za těţko zastupitelnou. Nikdo z dotazovaných muţů nepřiznal, ţe by opovrhoval otci, kteří zůstávají s dětmi doma místo manţelky, naopak se někteří domnívají, ţe tito otcové jsou „frajeři“. To, ţe muţi zůstávají s dětmi doma, také uţ není tak překvapující jako dřív. Několik respondentů dokonce zná takový případ přímo ze svého okolí.

Téměř všichni respondenti připustili, ţe by byli ochotni zůstat s dítětem doma místo matky, ale pouze za určitých podmínek:

v případě nezbytné situace vyvolané nemocí matky, ztrátou zaměstnání či jinou podobnou rodinnou záleţitostí,

v mnoha případech by byla klíčová specifická ekonomická situace rodiny, kdy by ţena vydělávala více neţ muţ – a to podstatně více,

pokud by toto řešení preferovala i partnerka.

Většina muţů – otců se účastní pouze kurzu v porodnici před porodem. Další informace o rodičovství shánějí prostřednictvím literatury a internetu nebo své partnerky. Existují však jiţ také mladí, vzdělaní, aktivní otcové (zejména z Prahy), kteří shánějí všechny informace a podílejí se na kaţdodenní péči o své dítě se svou partnerkou téměř z poloviny, nevyjímaje ţádnou z činností (přebalování, krmení, uspávání, noční vstávání). Je jim to však také umoţněno větší flexibilitou ze strany zaměstnavatele (např. globální velké telekomunikační společnosti…).

6.2.4.4. Míra aktivity otců v péči o děti

Čeští muţi – otcové se běţně podílejí na kaţdodenní péči o své děti, ale situace v této oblasti stále není vyrovnaná. Je to dáno nerovným rozdělením na toho, kdo „ţiví“, a toho, kdo se více „stará“. Otcové však spíše neţ o tradičním rozdělení ţenských a muţských rolí hovoří o rozdělení podmíněném právě ekonomickým přínosem pro rodinu. K rozsáhlejšímu zapojení do kaţdodenní péče byli někteří otcové donuceni vzniklou situací (nemoc ţeny, ztráta zaměstnání).

Většina muţů tvrdí, ţe se o děti dokáţe postarat sama, a také se většina jiţ sama někdy starala. Většinou se jedná o krátkodobou péči na 1–2 dny, v případě malých dětí vyuţívají otcové často moţnost pomoci některého z prarodičů. Zdá se, ţe méně otců vyhledává tento čas proaktivně samo. Při starání o první dítě jsou otcové často nejistí, péči více nechávají v rukách partnerek. Péči o miminka u druhorozených dětí zvládají otcové lépe, pokud jiţ mají nějakou zkušenost s prvním dítětem. Podruhé jiţ to jde lépe – chce to praxi.


40

Činnosti, které otcové zvládají od malička, jsou většinou vození dítěte v kočárku, koupání a samozřejmě hraní, v menší oblibě je přebalování (některým otcům vadí), krmení a noční vstávání. U starších dětí nejčastěji vodí do školky (školy), o něco méně vyzvedávají. Otcové se cítí být silní především v oblasti hraní si s dětmi, vymýšlení zábavy. I kdyţ řada otců hovořila o tom, ţe své děti také vzdělává a předává jim zkušenosti, domácí úkoly a přípravu do školy řeší s dětmi, jak se zdá, častěji matky. Jako u ostatních činností, pokud je otec k tomu situací donucen – manţelka dělá na směny – zapojí se i do školní přípravy a třídních schůzek. Stejně tak návštěva lékaře a péče o nemocné dítě jsou většinou v kompetenci manţelky, i kdyţ vyskytly se i případy, kdy otcové s dětmi k lékaři chodí.

Otcové mají často dojem, ţe se podílejí na kaţdodenní péči téměř stejnou měrou jako ţeny. Existuje však celá řada věcí, které nedělají, a naopak existuje velmi málo věcí, které dělají pravidelně. Uspořádání všedního dne hodně závisí na domluvě partnerů a jejich časovém vytíţení. Pokud partnerka odchází z domu dříve neţ muţ, jsou muţi – otcové schopni dítě vypravit zcela sami včetně snídaně, pokud však jsou ráno doma oba, snídaně a svačiny dělá většinou partnerka a otec potom dítě vede do školky (školy). O víkendech otcové s rodinou často něco podnikají – výlet, návštěva, sport…

6.2.4.5. Vliv otcovství na volný čas mužů

To, do jaké míry se muţi – otcové museli vzdát svých aktivit, záleţí na mnoţství a charakteru aktivit, které měli před narozením dítěte, na schopnosti zorganizovat si čas a na stáří dětí. Všichni muţi jsou však přesvědčeni, ţe jim děti jakékoliv ztráty mnohonásobně vynahradily.

Děti do jisté míry ovlivňují výběr přátel, se kterými se rodina stýká – otcové oţivují stará přátelství nebo se kamarádí s rodiči spoluţáků a kamarádů svých dětí. Pokud jsou přátelé otců také rodiči, zůstávají tyto kontakty zachovány. Více nových kontaktů však díky dětem získávají především ţeny – jsou sociálnější a mají více příleţitostí… Akcí organizovaných pro muţe s dětmi (nebo pro rodiny s dětmi) se však muţi účastní málo, někteří muţi k nim mají přímo averzi. Zdá se, ţe více k organizovaným akcím inklinují rozvedení muţi, kteří hledají pomoc ve své nové roli.

6.2.4.6. Rozvedení muži

Rozvedení muţi mají často problémy vidět se pravidelně a bez omezení se svými dětmi. Padly i kritické názory na soudnictví, které straní ve většině případů ţenám – matkám.

Rozvedení otcové mají tendenci často s dětmi navštěvovat v době volna prarodiče či ostatní kamarády (příbuzné) s dětmi. Muţi se střídavou péčí jsou schopni se o děti postarat stejně dobře jako matky. Pro děti rozvedení otcové často rádi vymýšlejí zábavné programy.

37, SŠ, ţen, 2d-14;11: A dělání domácích úkolů? No ze začátku společně, nebo na

střídačku. A poslední asi tři roky výhradně manţelka. Teď, v tuto chvíli, jenom

manţelka.

Moderátorka: Takţe byste se zvládl postarat o úplně malé miminko?

30, SŠ, ţen, 2d-8;1: Stoprocentně. Teď uţ jo. Teď uţ vím, ţe to je jako, teď uţ

bych to zvládl v pohodě. Předtím, kdyţ je do toho člověk jakoby vhozenej, tak je

takovej vyjukanej. Ale dá se to zvládnout, není to nic těţkého.


41

Rozvedení otcové s niţším vzděláním by ocenili kontakty na organizaci, kde by jim pomohli, poradili, jak se v této situaci chovat − právní, psychologické poradenství atd.

6.2.4.7. Slaďování péče o děti a zaměstnání

To, do jaké míry si muţi mohou upravit svou práci potřebám rodiny, závisí do značné míry na postojích zaměstnavatele. Lépe jsou na tom z hlediska vlastní moţnosti sladit pracovní a rodinný ţivot státní zaměstnanci, podnikatelé (páni svého času) a potom někteří zaměstnanci nadnárodních firem, které nabízejí benefity v oblasti pracovní flexibility – klouzavou pracovní dobu, moţnost práce z domova apod. U zaměstnanců v soukromé sféře – střední a malé podniky záleţí vţdy na přístupu vedení – buď se jedná o vysoký nadstandard, nebo naopak o velmi špatné podmínky.

Pracovní nasazení muţů (v soukromém sektoru) je dnes podstatně vyšší neţ před 10–14 lety. Díky vysokým pracovním nárokům tak muţi mají méně času na kaţdodenní péči o děti, neţ by si přáli, z čehoţ jsou zarmoucení. Vysoké pracovní nasazení muţů můţe vést i k rozpadu rodiny – viz rozvedení muţi. Za velmi podstatné pro sladění pracovního a rodinného ţivota někteří muţi povaţují time management – dokonalé plánování času.

Většina muţů si nemyslela, ţe by děti nějak ovlivnily jejich kariéru. Pouze ve dvou případech muţi připustili, ţe se kvůli dětem vzdali určité kariéry – například pracovního výjezdu do zahraničí. Vyskytly se ale i případy, kdy muţi naopak kvůli sladění pracovního ţivota práci vyměnili za flexibilnější (nadnárodní firma – vlastní podnikání), rozhodli se časem více práce delegovat, či si záměrně vybrali méně placenou práci v soukromém sektoru (jeden z potenciálních otců). V tomto směru mají velkou výhodu právě muţi z větších měst, kteří mají širší moţnosti výběru na trhu práce.

6.2.4.8. Pracovní podmínky otců – podpora ze strany státu a zaměstnavatelů

Muţi většinou o ústupky ze strany zaměstnavatele neţádají. Ošetřování dítěte či jiné situace se snaţí vyřešit prostřednictvím partnerky, i kdyţ i zde se objevily případy muţů, kteří s dítětem v případě nouze na paragrafu byli. Bylo to ale většinou tehdy, pokud partnerka opravdu nemohla (nemoc, porod druhého dítěte…). Přesto si muţi mnohem snáze dokáţou představit benefity ze strany zaměstnavatele neţ ze strany státu. Celková informovanost o benefitech nabízených ze strany státu otcům je ovšem nízká.

Nejlepšími benefity, které by mohl zaměstnavatel muţům nabídnout (či je jiţ nabízí a muţi je velice oceňují), jsou zejména:

pracovní flexibilita – moţnost organizovat si práci dle svých aktuálních moţností s přihlédnutím k potřebám rodiny – práci třeba udělat i večer. Sem patří například klouzavá pracovní doba, moţnost práce z domova, moţnost vybírat napracované hodiny v podobě náhradního volna, zrušení pracovních víkendů atd.

firemní školky (či jesle), jeţ umoţňují zaměstnání partnerek a zlepšení finanční situace rodiny (menší závislost na partnerově platu) a dále usnadňují kaţdodenní péči o děti – odvoz a vyzvedávání, dohled…

38, VŠ, 2d-11;5: No tak já mám vlastně celou pracovní dobu pruţnou, právě díky

tomu můţu ten čas s dětmi přizpůsobovat. No tak ideální je v podstatě tak, jak to u

nás funguje, máme pruţnou pracovní dobu, máme práci z domova. Nemusíme

trávit ten čas ve firmě, ale plníme ty úkoly, takţe je jedno, kdy je udělám. Takţe

přes ten den jdu raději s dítětem zařídit ty jeho aktivity a dodělám si práci večer,

kdyţ jde dítě spát. Takţe asi tak.


42

Stát by měl podle některých názorů otců zasahovat do této věci co nejméně. Za vítaný benefit ze strany státu by muţi povaţovali placené volno v době po porodu (7–14 dní nad rámec běţné dovolené). Stát by mohl také motivovat zaměstnavatele, aby vytvářeli muţům – otcům lepší finanční podmínky, například daňovým zvýhodněním,

náhradou zaměstnavateli v případě absence z důvodu péče o dítě apod. Kromě uvedeného by měl stát vytvářet rovné podmínky a působit na povědomí ve smyslu rovnosti matek a otců. Jedná se o rovné zacházení na úřadech (sociální péče, soudy) a vnímání veřejnosti. Na muţe – otce se totiţ stále nepohlíţí rovnoprávně jako na ţeny – matky, ani ze strany úřadů ani ze strany zaměstnavatelů.

6.2.4.9. Aktivní otcovství a názory na jeho podporu

Pod pojmem aktivní otec si respondenti představí otce, který

věnuje svým dětem svůj volný čas,

rozvíjí je a stará se o ně,

zapojuje se do péče o děti po příchodu ze zaměstnání,

podílí se na výchově svých dětí stejnou měrou jako matka.

Podpora aktivního otcovství – konkrétní akce (např. den v ZOO pro otce s dětmi…), internetový portál o akcích, poradenství rozvedeným otcům

6.3. Hloubková studie – otcové Cílem hloubkové studie bylo prozkoumat na reprezentativním vzorku českých otců

(stávajících i potenciálních), jak jednotlivé typy muţů přistupují ke své roli rodiče dětí a ověřit hypotézy vzešlé z kvalitativní části tohoto výzkumného okruhu.

6.3.1. Metoda

Kvantitativní část výzkumné části AB byla realizována metodou F2F osobního rozhovoru respondenta s tazatelem. Sběr dat byl realizován prostřednictvím profesionální tazatelské sítě MEDIARESEARCH, která je průběţně školena na různé druhy výzkumů a současně dodrţuje mezinárodně platné principy realizace výzkumů sdruţení ESOMAR. Reprezentativnost vzorku byla zajištěna kvótním výběrem vzorku na území ČR a převáţením výsledných dat. Data byla kódována a dvakrát pořízena z důvodu eliminace chyb vzniklých při pořizování. Při počítačovém čištění dat byla číselným údajům přiřazena slovní označení a zároveň byla provedena důkladná logická kontrola získaných údajů (vazby mezi odpověďmi respondentů při porovnání jednotlivých otázek, kontrola „filtrů“).

Data byla statisticky zpracována v software IBM SPSS Statistics 18 a Microsoft Excel 2007.

34, SŠ, rozv, 1d-7: To, co víceméně nařídí stát, můţe víceméně pouţít

zaměstnavatel vůči zaměstnanci. Formou těch větších odečtů na daních…

30, SŠ, ţen, 2d-8;1: Ţe ten čas, který stráví s těma dětma jim nikdo nevezme. Nedá

se to ničím nahradit.


43

6.3.2. Charakteristika výběrového vzorku

Prvním cílovým souborem byli otcové nezletilých dětí ve věku 25 – 54 let a druhým potenciální otcové ve věku 20 – 39 let, kteří plánují zaloţení vlastní rodiny v horizontu do dvou let.

Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 1147 otců nezletilých dětí, kteří reprezentují otce nezletilých dětí ve věku 25 – 54 let a 363 potenciálních otců, kteří reprezentují potenciální otce ve věku 20-39 let. Oba vzorky byly vybrány na základě kvótního výběru.

Na základě struktury cílového souboru byly tazatelům stanoveny kvóty (počty respondentů) podle věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Oporou pro stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Vážení dat zajišťuje reprezentativnost vzorku. Zkoumaný vzorek byl naváţen v souladu s kvótami schválenými zadavatelem - dle základních sociodemografických charakteristik - věku, vzdělání, regionu a velikosti místa bydliště. Váhy mají dobré charakteristiky (jsou v rozmezí 0,3 aţ 3,0).

35%40%

25%

49%

35%

16% 18%22% 19%

22% 19%

36%41%

24%

49%

32%

19% 17% 22%18%

23%19%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

25 - 34 let 35 - 44 let 45 - 54 let ZŠ nebo

vyučen

bez

maturity

SŠ s

maturitou

VŠ Do 999

obyvatel

1000 –

4999

5000 –

19999

20000 –

99999

nad

100000

Věková kategorie Vzdělání Velikost místa bydliště

Váţené a neváţené charakteristiky

Otcové nezletilých dětí, N=1147

Váţené Neváţené

11% 12%6% 5%

3%8%

4% 5% 5% 5%

11%

6% 6%12%

12% 12%6%

4% 3%8% 5% 5% 5% 5% 10% 6% 6%

12%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Pra

ha

Stř

ed

oče

sk

ý k

raj

Jih

oče

sk

ý k

raj

Plz

eň

sk

ý k

raj

Ka

rlo

va

rsk

ý k

raj

Úste

ck

ý k

raj

Lib

ere

ck

ý k

raj

Krá

lov

éh

rad

eck

ý k

raj

Pa

rdu

bic

ký

kra

j

Kra

j V

yso

čin

a

Jih

om

ora

vsk

ý k

raj

Olo

mo

uck

ý k

raj

Zlí

nsk

ý k

raj

Mo

rav

sk

osle

zsk

ý k

raj

Region


44

46%54%

44%37%

19% 17% 21%17%

22% 22%

49% 51%

41%34%

24%17% 20% 18%

22% 24%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

20 - 29 let 30 - 39 let ZŠ nebo

vyučen

bez

maturity

SŠ s

maturitou

VŠ Do 999

obyvatel

1000 –

4999

5000 –

19999

20000 –

99999

nad 100000

Věková kategorie Vzdělání Velikost místa bydliště

Váţené a neváţené charakteristiky

Potenciální otcové, N = 363

Váţené Neváţené

14% 13%6% 5%

3%8%

4% 5% 5% 4%

11%

6% 5%11%

15% 12%

6%5% 3%

9%4% 5% 4% 5% 11% 5% 5%

11%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Pra

ha

Stř

ed

oče

sk

ý k

raj

Jih

oče

sk

ý k

raj

Plz

eň

sk

ý k

raj

Ka

rlo

va

rsk

ý k

raj

Úste

ck

ý k

raj

Lib

ere

ck

ý k

raj

Krá

lov

éh

rad

eck

ý k

raj

Pa

rdu

bic

ký

kra

j

Kra

j V

yso

čin

a

Jih

om

ora

vsk

ý k

raj

Olo

mo

uck

ý k

raj

Zlí

nsk

ý k

raj

Mo

rav

sk

osle

zsk

ý k

raj

Region


Výběrový vzorek obsahoval zhruba polovinu (49 %) muţů - otců s jedním nezletilým dítětem, více neţ dvě pětiny (43 %) muţů – otců se dvěma dětmi a pouze 8 % muţů – otců se 3 a více dětmi. Počet dětí závisí samozřejmě i na věku otce, takţe v mladší věkové kategorii (25-34 let) převaţovali otcové jednoho dítěte (63 %), v kategorii 35-44 let naopak otcové dvou a více dětí (62 %). V souladu s trendem posledních let, kdy se stále větší podíl dětí rodí mimo manţelství nesezdaným párům, je také největší podíl svobodných otců, ţijících s partnerkou v nejmladší věkové skupině 25-34 let, kde tvoří 15 % otců z této skupiny. Naopak nejméně svobodných otců je v nejstarší skupině 45-54 let, kde tvoří pouze 2 %. V této skupině je však naopak nejvyšší zastoupení rozvedených muţů ţijících s novou partnerkou – 21 %.

49%

43%

8%

Počet dětí

1 dítě 2 děti 3 a více dětí

46%

54%

Věk dětí

Malé děti nejstarší do 9 let Větší děti nejstarší 10 - 18 let


45

Necelá třetina otců zařazených do výzkumu plánuje mít v budoucnu ještě nějaké děti (29 %). Jedná se převáţně otce z nejmladší věkové skupiny (55 %). U otců z věkové skupiny 35-44 let jiţ plánuje pořízení dalšího dítěte pouze 22 % a v nejstarší věkové skupině 45-54 je to jiţ pouze 5 %. Plánování dalších dětí souvisí velice úzce s dosavadním počtem dětí, z otců jednoho nezletilého dítěte plánuje pořízení dalšího dítěte 50 %, u otců 2 a více dětí klesá zájem o pořízení dalšího dítěte pod 10%.

13%

16%

26%

45%

Plánujete ještě pořízení dalších dětí?


13%

26%

8%

3%

25%

2%

16%

29%

14%

3%

25%

8%

7%

26%

27%

31%

16%

18%

36%

15%

45%

18%

47%

79%

31%

54%

76%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

25 - 34 let

35 - 44 let

45 - 54 let

1 dítě

2 děti

3 a více dětí

Vě

ko

vá

ka

teg

ori

eP

oče

t d

ětí

Plánujete ještě pořízení dalších dětí?

Otcové nezletilých dětí, N = 1147


Zhruba pětina otců (22 %) zařazených do výzkumu pochází z neúplné rodiny (tj. byli většinu svého dětství vychovávaní bez vlastního otce, matky či s nevlastním rodičem – nejčastěji s náhradním otcem nebo pouze s matkou, 78% otců pochází z úplné rodiny.


46

78%

10%

2%

8%

1% 1%

V jaké rodině jste vyrůstal většinu svého dětství?

Otcové nezletilých dětí, N=1147

V úplné rodině (otec i matka) V neúplné rodině s náhradním otcem

V neúplné rodině s náhradní matkou V neúplné rodině bez otce

V neúplné rodině bez matky V jiné rodině – například výchova prarodičů

Více neţ dvě třetiny otců ve výzkumu tvoří muţi, kteří jsou ţenatí poprvé (68 %). 19 % muţů - otců je ţenatých vícekrát nebo ţijí s novou partnerkou nesezdáni, zhruba 7,5 % tvoří svobodní otcové, pouze 4 % otců jsou rozvedená a ţijící sama nebo s dětmi.

68%

10%1%

8% 4%9%

1%0%

10%20%30%40%50%60%70%80%

Ţenatý (poprvé) Ţenatý (vícekrát) Svobodný

(vdovec), ţijící

sám

Svobodný

(vdovec), ţijící

s partnerkou

Rozvedený –

ţijící sám nebo

s dítětem (dětmi)

Rozvedený –

ţijící s novou

partnerkou

Jiné

Rodinný stav


Výsledky výzkumu prokázaly známou skutečnost, ţe muţi pocházející sami z neúplných rodin se častěji rozvádějí. Zatímco 78 % muţů – otců pocházejících z úplných rodin jsou muţi poprvé ţenatí, u muţů - otců pocházejících z neúplných rodin je to pouze 58%. Zbylou část (42 %) tvoří muţi rozvedení, ţijící v dalším manţelství nebo s novou partnerkou, případně svobodní.

Drtivá většina otců ve věku (25-54 let) z výběrového vzorku byla ekonomicky aktivní (96 %), pouze 4 % otců zařazených do výzkumu byla ekonomicky neaktivní - z toho 2 % nezaměstnaných, coţ zhruba odpovídá statistickým údajům za populaci ČR. Rodičovskou dovolenou jako důvod své ekonomické neaktivity uvedlo 0,4 % otců.


47

48%

28%

12%

7%4%

Jaké je Vaše socioekonomické postavení?


V zaměstnaneckém poměru – manuální typ práce V zaměstnaneckém poměru – nemanuální typ práce

Soukromý podnikatel bez zaměstnanců Soukromý podnikatel se zaměstnanci

Ekonomický neaktívní

Výzkum potvrdil genderové nerovnosti v příjmech partnerů. Dvě třetiny muţů – otců uvedly, ţe mají vyšší příjem neţ jejich partnerka, přitom čtvrtina muţů – otců uvedla dokonce více neţ dvojnásobně vyšší příjem. Necelá čtvrtina muţů - otců uvedla vyrovnaný příjem se svojí partnerkou a pouze 8 % muţů - otců uvedlo niţší příjem neţ jejich partnerka.

Největší rozdíly v příjmech uvádějí muţi – otcové, kteří pracují v nadnárodních společnostech. Zajímavé zjištění je, ţe rozloţení příjmových rozdílů mezi partnery u českých soukromých firem a veřejného sektoru bylo velmi podobné. Rozdíly v příjmech obou partnerů také rostou se vzděláním partnera. Zajímavým zjištěním je také značný rozdíl v příjmech obou partnerů v homogenních vysokoškolských párech. Zde je zdá se rozdíl mezi vysokoškolsky vzdělanou ţenou – matkou a vysokoškolsky vzdělaným muţem – otcem nejvyšší.

25%

43%

23%

7%

1%

Jaký je Váš příjem ve srovnání s příjmem Vaší partnerky?


Mnohem vyšší (více neţ dvojnásobný) Vyšší (ale méně neţ dvojnásobný)

Zhruba stejný Niţší (méně neţ dvojnásobek)

Mnohem niţší (více neţ dvojnásobně)

Nejniţší rozdíly v příjmu obou partnerů byly v regionu Praha. Praha jakoţto region s nejniţší nezaměstnaností nabízí zřejmě ţenám v širší míře lepší uplatnění neţ ostatní regiony.


48

25%

21%

26%

26%

43%

32%

42%

49%

23%

34%

23%

20%

7%

12%

8%

4%

1%

1%

2%

1%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

Praha

Čechy

Morava

Re

gio

n






6.3.4. Potenciální otcové – struktura vzorku

Samostatnou částí výzkumu bylo také zařazení 363 muţů – potenciálních otců ve věku 20-39 let, kteří reprezentují muţe, kteří ještě nemají osobní zkušenost s otcovstvím, ale chystají se v horizontu následujících 2 let zaloţit rodinu. Do výzkumu bylo zařazeno celkem 23% muţů, kteří v době dotazování čekali své první dítě, 23% muţů, kteří plánovali zaloţit vlastní rodinu (mít své první dítě) v horizontu následujícího roku a 54% muţů, kteří plánují zaloţit rodinu v horizontu následujících 2 let.

35%

8%

49%

28%

16%

23%

6%

20%

31%

32%

13%

23%

59%

72%

20%

40%

71%

54%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Rozvedený

Svobodný

Ţenatý

30 - 39 let

20 - 29 let

Celkem

Ro

din

ný

sta

v

Vě

ko

vá

ka

teg

ori

e

Plánujete zaloţení vlastní rodiny ?


Právě čekáme první dítě Plánuji do jednoho roku Plánuji do dvou 2 let

Drtivou většinu vzorku potenciálních otců tvoří svobodní muţi ţijící s partnerkou (42 %), muţi poprvé ţenatí (31 %) a svobodní muţi zatím ţijící sami (14 %). Tato skupina dohromady představuje 87 %. Zbylých 17% jsou především muţi vícekrát ţenatí či rozvedení ţijící s novou partnerkou.


49

31%

4%

14%

42%

1% 3% 5%

0%5%

10%15%20%25%30%35%40%45%

Ţenatý (poprvé) Ţenatý (vícekrát) Svobodný

(vdovec), ţijící

sám

Svobodný

(vdovec), ţijící

s partnerkou

Rozvedený –

ţijící sám nebo

s dítětem (dětmi)

Rozvedený –

ţijící s novou

partnerkou

Jiné

Rodinný stav


Z úplných rodin pochází 72% muţů, coţ je o něco méně neţ u vzorku muţů – otců (kde z úplných rodin pocházelo 78% otců).

72%

14%

1%

12%

1% 1%

V jaké rodině jste vyrůstal většinu svého dětství?


V úplné rodině (otec i matka) V neúplné rodině s náhradním otcem

V neúplné rodině s náhradní matkou V neúplné rodině bez otce

V neúplné rodině bez matky V jiné rodině – například výchova prarodičů

6.3.5. Rozvedení otcové – struktura vzorku

Pouze 5 % rozvedených otců uvedlo, ţe mají děti ve střídavé péči. Pokud rozvedení muţi neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti (coţ také vţdy nemusí být ideální řešení situace), vídají je většinou pravidelně dle dohodnutého reţimu (29 %) nebo je vídají nepravidelně (24 %).

42%

5%

29%

24%

Jaký máte reţim setkávání se svými dětmi?

Otcové rozvedení nebo ty, kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti, N = 292

Dítě (děti) se mnou ţijí ve společné domácnosti

Střídavá péče

Vídám je pravidelně - máme (soudně, s partnerkou) domluvený reţim setkávání s dětmi

Vídám je nepravidelně - nemáme (soudně, s partnerkou) domluvený reţim setkávání s dětmi


50

Necelá pětina otců (18 %), kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti, se vídá s dětmi ve všední den minimálně několikrát týdně, stejně početná skupina otců 19% vídá děti ve všední den alespoň jednou týdně, 23 % otců vídá své děti ve všední den alespoň jednou za 14 dní. Dvě pětiny otců však vídají své děti ve všední den méně často neţ 1x za 14 dní (39 %).

2%

16%

19%

23%

31%

8%

Všední den - Jak často se vídáte se svými dětmi?

Otcové, kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti N = 142

Denně Několikrát týdně Alespoň 1krát týdně 1 za 14 dní Méně často Ve všední dny nikdy

Přestoţe vzorek otců, kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti, byl omezený (pouze 142 otců), naznačují výsledky, ţe frekvenci setkání s dětmi ovlivňuje několik faktorů:

Vyrůstání v úplné a neúplné rodině – rozvedení otcové, kteří sami pocházejí z neúplných rodin, se vídají se svými dětmi méně často neţ rozvedení otcové z úplných rodin.

Věk dětí – otcové dětí do 9 let se častěji s dětmi vídají o víkendu a naopak otcové starších dětí vídají své děti častěji ve všední dny.

Socioekonomický status domácnosti – výzkum poukázal na vliv socioekonomického zařazení domácnosti na reţim setkávání rozvedených otců s dětmi. Otcové z niţší socioekonomické vrstvy (working class) častěji bydlí se svými dětmi i po rozvodu (rozchodu s partnerkou) ve společné domácnosti. Najít náhradní ubytování je pro ně vzhledem k nákladům, které to představuje, obtíţnější. Pokud takovéto domácnosti fungují, představují pro děti a otce určitou výhodu v tom, ţe spolu mají kaţdodenní vzájemný kontakt.

8%

46%

20%

22%

3%

Víkend- Jak často se vídáte se svými dětmi?

Otcové, kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti , N = 142

Kaţdý víkend 1 víkend za 14 dní 1 víkend za měsíc Méně časté víkendy O víkendu nikdy


51

Střídavá péče je především fenomén posledních let, vyuţívá ji častěji mladá generace otců a je pochopitelné, ţe se v mnohem vyšší míře týká dětí do 9 let (8%) neţ dětí ve věku 10-18let (3%). Dá se tedy očekávat, ţe podíl dětí z neúplných rodin vyrůstajících ve střídavé péči rodičů bude v budoucnu dále narůstat.

6.3.6. Míra zapojení mužů do péče o domácnost

Míra zapojení muţů – otců do péče o domácnost odráţí stále určité stereotypy rozdělení ţenských a muţských rolí v domácnosti. Tyto stereotypy v některých oblastech domácích činností potvrzují i výsledky výzkumu Naše společnost (Centrum pro výzkum veřejného mínění, 2009) V tomto výzkumu se zjišťovaly názory na rozdělení činností v rodině mezi muţe a ţeny. Z výsledků výzkumu vyplynulo, ţe 70% respondentů se domnívá, ţe finanční zajištění rodiny je především muţskou doménou, dotázaných, kteří tuto roli přisoudili ţeně, bylo zanedbatelně málo. Na druhou stranu jednoznačně ţenskou činností je podle dotázaných vaření, spíše ţenskou činností je úklid a starání se o děti. Výzkum ukázal, ţe jsou to však především muţi, kdo se domnívá, ţe vaření, uklízení a péče o děti je spíše ţenskou doménou, zatímco ţeny si myslí, ţe by se o tyto dvě činnosti měly dělit s muţi rovným dílem. Realita všedního dne, jak ukázaly výsledky výzkumu Podoby otcovství v ČR, je však na straně muţů.

V souladu s těmito stereotypy rozdělení genderových rolí v domácnosti tak podíl muţů – otců na zabezpečení domácnosti (nákupy, domácí práce, kaţdodenní péče o děti) nedosahuje ani jedné třetiny, zatímco podíl na finančním zabezpečení rodiny včetně větších finančních rozhodnutí je naopak téměř dvoutřetinový (viz graf).

25%

27%

32%

57%

Domácí práce

Kaţdodenní péče o děti

Běţné nákupy

Větší finanční rozhodování

Podíl otců na péči o domácnost (% z celku)

30%

30%

36%

56%

Potenciální otcové, N = 363Otcové nezletilých dětí, N = 1147

-5%

-3%

-4%

1%

Diference

Čeští otcové tedy rodinu stále především zabezpečují finančně a také o větších financích rozhodují a naopak jejich podíl na péči o domácnost a děti je poměrně nízká. Míra zapojení je ovlivněna vzděláním – nejméně se zapojují otcové se základním vzděláním bez maturity. Míra zapojení otců do péče o domácnost je silně ovlivněna také vzděláním partnerky a nejvyšší je právě u partnerek s vysokoškolským vzděláním.

Míra zapojení do péče o děti a domácnost je dána i věkem otců. Výrazně méně neţ mladší věkové skupiny se zapojují otcové v nejstarší věkové kategorii 45-54 let. Z hlediska regionu je neemancipovanějším regionem Praha s nejvyšším podílem otců na vedení domácnosti a péči o děti. Výzkum neprokázal, ţe by se otcové zaměstnaní na úrovni řídících pracovníků podíleli na péče o domácnost včetně kaţdodenní péče o děti méně neţ ostatní pracovníci. Z hlediska pracovního zařazení vykazují otcové zaměstnaní u českých soukromých firem o něco menší podíl na kaţdodenní péči o děti. Podíl nejaktivnější skupiny otců (typologie dle aktivity) se pohybuje na dvou pětinách (40 %) celkové kaţdodenní péče o děti, 44 % na běţných nákupech domácnosti. Aktivní otcové mají také zhruba třetinový podíl


52

na domácích pracích. I u aktivních otců zůstává podíl na větších finančních rozhodnutích nadpoloviční (58 %) – stejně jako v případě průměrně aktivních a neaktivních otců (zde je podíl rozhodování o něco niţší - 54 %).

Potenciální otcové odhadují své budoucí zapojení do kaţdodenní péče o domácnost výše - a to zejména v oblasti kaţdodenní péče o děti (+3 %), domácí práce (+5 %), běţné nákupy (+4 %). Podíl na větších finančních rozhodováních je srovnatelný s podílem otců.

6.3.7. Míra zapojení otců do každodenních činností

Z výsledku výzkumu je patrné, ţe drtivou většinu činností spojených s kaţdodenní péčí o děti a zajišťování domácnosti mají na starost ţeny – matky.

15%

15%

16%

21%

22%

25%

27%

27%

27%

28%

30%

30%

33%

35%

37%

40%

40%

46%

47%

54%

54%

67%

Péče o nemocné dítě

Nákupy dětského oblečení

Návštěva dětského lékaře

Příprava jídla

Večerní hygiena

Odvod na krouţky

Odvod do školy nebo školky

Rodičovské schůzky (škola, školka)

Vyzvedávání dětí

Buzení

Uspávání /večerní čtení

Příprava do školy – učení s dětmi

Nákupy potravin

Výběr mimoškolních, školkových aktivit

Organizace dětského volného času

Hraní s dětmi

Zajišťování a návštěva kulturních akci

Nákupy sportovních potřeb

Vymýšlení programu na víkend

Vymýšlení a realizace sportovních akcí

Zajišťování rodinné dovolené

Finanční zabezpečení rodiny

Podíl otců na pěči o domácnost a děti (% z celku)

22%

19%

21%

24%

27%

28%

27%

36%

30%

32%

36%

36%

36%

42%

43%

45%

44%

52%

51%

57%

55%

67%


-7%

-4%

-5%

-3%

-6%

-3%

0%

-8%

-3%

-5%

-5%

-5%

-3%

-7%

-6%

-5%

-4%

-6%

-4%

-3%

-1%

0%

Diference

Muţi – otcové mají nadpoloviční podíl pouze u větších finančních rozhodování. V ostatních oblastech, jako jsou běţné nákupy, kaţdodenní péče o děti a domácí práce, nedosahuje jejich podíl ani jedné třetiny, s výjimkou běţných nákupů, kde se k jedné třetině blíţí. Nejméně jsou čeští muţi - otcové zapojení do oblasti domácích prací, kde jejich podíl tvoří pouze jednu čtvrtinu, zatímco na jejich partnerkách leţí zajištění domácích prací z celých tří čtvrtin. Toto rozdělení potvrzuje poměrně konzervativní patriarchální zaloţení českých domácností.

Kdyţ se podíváme na podrobnější rozdělení činností reprezentujících kaţdodenní péči o nezletilé děti, vidíme, ţe muţi dominují pouze u tří z vybraných oblastí, kde jejich podíl ve srovnání s partnerkou (případně někým jiným) tvoří více neţ 50% podíl. Jedná se o finanční zabezpečení rodiny, vymýšlení a realizace sportovních akcí a zajišťování rodinné dovolené.

Druhou oblast činností tvoří činnosti, kde sice podíl muţů – otců jiţ nepřesahuje 50 %, ale jejich poměr ve srovnání s partnerkou je relativně vyrovnaný – více neţ třetinový. Jedná se o nákup sportovních potřeb (46 %), vymýšlení programu na víkend (47 %) zajišťování a návštěva kulturních akcí (40 %), hraní s dětmi (40 %), organizace dětského


53

volného času – volnočasové aktivity (37 %) a výběr mimoškolních aktivit (35 %). Jako třetinový také muţi - otcové odhadují svůj podíl na zajištění nákupu potravin.

Další oblast kaţdodenní péče představují činnosti, které jiţ z více neţ dvou třetin zajišťují partnerky (matky), nicméně podíl muţů otců na těchto činnostech je více neţ čtvrtinový. Tyto činnosti zahrnují přípravu do školy, uspávání a ranní buzení dětí, kupodivu však také vyzvedávání dětí, odvody do školy nebo školky, rodičovské schůzky a odvody na krouţky.

Poslední skupinu činností tvoří činnosti, kde je podíl muţů – otců niţší neţ čtvrtinový. Jedná se tyto činnosti: večerní hygiena, příprava jídla, návštěva lékaře, nákupy oblečení a péče o nemocné dítě. Na nákupech v dětském oddělení a péči o nemocné dítě se muţi – otcové podílejí nejméně - pouze z 15 %.

Výzkum prokázal, ţe míra zapojení do kaţdodenních činností u muţů - otců závisí na několika faktorech. Vzdělanější otcové se podílejí na kaţdodenních činnostech více neţ otcové s niţším vzděláním. Míru zapojení do kaţdodenní péče o nezletilé děti však ovlivňuje také vzdělání partnerky – matky, a to ještě silněji neţ vzdělání otců. Tato závislost se projevuje zejména v oblastech, kde se muţi – otcové zapojují nejméně. Korelace se vzděláním partnerky byla prokázána u těchto činností: uspávání, večerní čtení, večerní hygiena, mytí, návštěva dětského lékaře, organizace dětského volného času. Největší vzdělanostní rozdíly se přitom projevují mezi nejniţší vzdělanostní skupinou (respondenty bez maturity) a ostatními (střední vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání).

Z hlediska míry zapojení do kaţdodenních činností o nezletilé děti vychází jako nejméně aktivní nejstarší věková skupiny otců 45-54 let. Tato věková skupina muţů - otců se zdá být nejkonzervativnější v mnoha ohledech – nejméně se zapojují do kaţdodenní péče o nezletilé děti, nejméně zajišťují také běţné nákupy a nejméně se podílejí na domácích pracích. Naopak mají nejstarší otcové největší podíl na větších finančních rozhodováních rodinyOtcové s vyšším socioekonomickým statusem se podílejí na kaţdodenní péči o své děti více neţ otcové z niţších socioekonomických vrstev.

Výzkum prokázal výrazně vyšší zapojení praţských otců na kaţdodenní péči o nezletilé děti především v oblastech kaţdodenních činností, které se přímo týkají dětí jako například návštěva dětského lékaře, péče o nemocné dítě, večerní hygiena nebo příprava jídla. Naopak praţští otcové se nejméně podílejí ve srovnání s ostatními regiony na vymýšlení a realizaci sportovních akcí a zajišťování rodinné dovolené.

Výzkum mimo jiné také prokázal, ţe otcové z úplných rodin se zapojují do kaţdodenní péče o nezletilé děti z větší míry neţ muţi – otcové pocházející z neúplných rodin.

6.3.8. Míra zapojení otců do péče o malé děti

Celkově se muţi – otcové podílejí na kaţdodenní péči o malé děti výrazně méně neţ matky. Nejvíce se muţi – otcové podílejí na hraní s dětmi a mazlení (zhruba ze dvou pětin).

V souladu s výsledky kvalitativní části jsou další nejčastější aktivitou procházky s kočárkem nebo na dětské hřiště a uspávání dětí. Podíl muţů na koupání dětí je pouze pětinový (můţeme si představit, ţe v průměru koupe otec malé dítě jednou za pět dní). Stejně jako u kaţdodenní péče o děti je i míra kaţdodenní péče o malé děti výrazně závislá na věku otce, vzdělání otce i jeho partnerky (matky dítěte) a socioekonomickém zařazení domácností. Nejvíce se přitom tyto rozdíly projevují právě u „nejméně“ frekventovaných činností jako noční vstávání k dětem, krmení, přebalování a návštěvy u lékaře. Z hlediska věku se nejvíce zapojují otcové z nejmladší věkové kategorie 25-34 let, nejvíce zaostávají za ostatními otcové z nejstarší věkové kategorie 45-54 let.


54

15%

17%

17%

17%

22%

27%

29%

37%

38%

Návštěvy u lékaře

Přebalování

Krmení

Noční vstávání k dětem

Koupání

Uspávání

Procházky s kočárkem a/nebo na hřiště

Mazlení

Hraní

Podíl otců na péči o malé děti (% z celku)

20%

19%

19%

23%

25%

32%

36%

42%

44%


-5%

-2%

-2%

-5%

-3%

-6%

-7%

-5%

-6%

Diference

6.3.9. Typologie podle aktivity otců

Tato typologie byla vytvořena na základě deklarovaného podílu zapojení otců do kaţdodenních činností všedního dne, aktivit souvisejících s činnostmi s malými dětmi a podílu zapojení v činnostech spojených s domácími pracemi. Segmenty aktivity byly vytvořené na základě rozdělení vzorku podle tercilu do třech skupin:

• Aktivní otcové - otcové, kteří mají podíl na činnostech související s péčÍ o děti v průměru více neţ 30 %.

• Průměrně aktivní otcové - se podílejí na kaţdodenní péči o děti průměrně 20 aţ 30 %.

• Méně aktivní otcové - jsou ti, kteří se zapojují do kaţdodenních činností s nezletilými dětmi méně neţ 20 procenty.

33% 37% 36%23% 29%

38% 37%26%

35%47%

34%34% 35%

32%33%

35% 32%

35%

36%25%

33% 29% 29%45% 38%

27% 31%39%

29% 28%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Celkem 25 - 34 let 35 - 44 let 45 - 54 let ZŠ nebo

vyučen

bez

maturity

SŠ s

maturitou

VŠ ZŠ nebo

vyučen bez

maturity

SŠ s

maturitou

VŠ

Celkem Věková

kategorie

Vzdělání Vzdělání partnerky

Typologie dle aktivity otců


Aktivní otcové Průměrně aktivní otcové Neaktivní otcové

Aktivní otec – typické znaky (nadprůměrný výskyt) – mladší, převáţně s VŠ nebo SŠ vzděláním, ţenatý, ţijící s dětmi ve společné domácnosti, typicky 2 děti a s nadprůměrnou


55

účastí u jejich porodu. Je to moderní otec, převaţuje liberální styl výchovy, tvoří rodiny s vyšším socioekonomickým statusem. Typický je také vyšší výskyt VŠ homogenních párů a párů s vyšším vzděláním partnerky. Jde o otce, kteří bydlí ve větších městech, a z regionálního pohledu je typicky z Prahy.

Průměrně aktivní otec – jedná se o otce mající alespoň SŠ vzdělání, kteří jsou převáţně ekonomicky aktivní a v zaměstnání pracují na pozici niţších anebo vyšších vedoucích pracovníků. Z hlediska vzdělanostní vyváţenosti jsou to otcové, kteří jsou v páru ti vzdělanější a s vyšším výskytem bydliště v malé obci - na vesnici.

Neaktivní otec – jsou to otcové staršího věku s niţším vzdělanostním stupněm, více jsou mezi nimi zastoupeni rozvedení otcové a otcové, kteří pocházejí z neúplné rodiny. Díky vyšší rozvedenosti častěji neţ ostatní neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti. Jde především o otce, kteří patří do skupiny tradičních otců, pojmy jako rodičovská dovolená a účast u porodů nejsou u nich moc populární. Jsou to otcové, kteří se svou partnerkou tvoří homogenní vzdělanostní pár s niţším stupněm vzdělání a typičtěji otcové ţijící v menších městech.

6.3.10. Spokojenost otců s časem věnovaným dětem

Výsledky výzkumu naznačují, ţe téměř pětina otců je zcela spokojena s tím, kolik času tráví se svými dětmi (18 %), necelá polovina se přiklání k tomu, ţe je spíše spokojena (47 %). Spíše nespokojena s tím, kolik času tráví se svými dětmi, je více neţ čtvrtina otců (27 %), zcela nespokojeno je pouze 7 % otců.

Spokojenost s tím, kolik času tráví otcové se svými dětmi je výrazně niţší u otců, kteří neţijí se svými dětmi ve společné domácnosti. Zatímco pouze třetina otců ţijících ve společné domácnosti je nespokojena s tím, kolik času tráví se svými dětmi, celých 50 % otců, kteří nežijí v domácnosti se svými dětmi, je nespokojeno s tím, kolik času s nimi tráví. Celkově spokojenější jsou starší otcové a otcové starších dětí. Více jsou nespokojení také otcové s vysokoškolským vzděláním a otcové, kteří se zúčastnili porodu. Otcové ţijící ve velkých městech jsou spokojenější neţ otcové ţijící ve městech a na vesnicích.

18%

20%

17%

18%

17%

20%

21%

19%

18%

19%

11%

47%

44%

46%

54%

49%

48%

40%

42%

52%

48%

38%

27%

29%

30%

21%

27%

26%

30%

30%

24%

26%

33%

7%

7%

7%

8%

7%

6%

10%

8%

6%

6%

18%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Celkem

25 - 34 let

35 - 44 let

45 - 54 let

ZŠ nebo vyučen bez maturity

SŠ s maturitou

VŠ

Malé děti nejstarší do 9 let

Větší děti nejstarší 10 - 18 let

Ano

Ne

Vě

ko

vá

ka

teg

ori

eV

zd

ělá

ní

Vě

k

Ve

sp

ole

čn

é

do

má

cn

osti

Jste spokojen s tím, kolik času trávíte se svými dětmi?




56

6.3.11. Jací jsou muži – otcové

6.3.11.1. Postoje a názory

Zhruba polovina českých otců se hlásí k liberálnímu stylu výchovy – druhá polovina potom k přísnějšímu stylu, který je zaloţen na dodrţování pravidel a stanovení mezí. Nejstarší generace otců nezletilých dětí (45-54 let) je nejpřísnější a nejvíce dbá na dodrţování pravidel a stanovení mezí. Naopak nejmladší otcové (25-34 let) se nejčastěji hlásí k liberálnímu stylu výchovy dětí. Otcům z velkých měst více vyhovuje liberální styl výchovy dětí, z hlediska regionu patří Praha k regionu s nejvyšším zastoupením liberálních otců. Kupodivu z hlediska liberálního a přísnějšího stylu výchovy nebyl prokázán vliv vzdělání otců. U potenciálních otců je vyšší zastoupení otců přiklánějících se k liberálnímu způsobu výchovy (57 %) a to zejména v mladší věkové kategorii 20-29 let, kde zastoupení otců přiklánějících se k liberálnímu způsobu výchovy tvoří dokonce dvě třetiny (65 %). Naopak u věkové skupiny 30-39 let je poměr zastánců liberální a přísnější výchovy zcela vyrovnán – 50/50.

48%

41%

49%

56%

47%

48%

48%

42%

52%

41%

50%

45%

52%

59%

51%

44%

53%

52%

52%

58%

48%

59%

50%

55%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Celkem

25 - 34 let

35 - 44 let

45 - 54 let


SŠ s maturitou

VŠ



Praha

Čechy

Morava

Vě

ko

vá

ka

teg

ori

eV

zd

ělá

ní

Vě

kR

eg

ion

Který z následujících stylů výchovy je vám bliţší? Jaký spíše jste?


Jsem spíše přísnější – dbám na dodrţování pravidel a stanovení mezí

Jsem spíše liberální – vyznávám svobodný rozvoj dítěte bez striktních pravidel a zákazů

Děti hrají v ţivotě českých otců významnou roli. Drtivá většina českých otců (96 %) souhlasí s tím, ţe „děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v životě potkalo“, z toho dvě třetiny souhlasí zcela. Drtivá většina českých otců se také shodla na tom, ţe „otec by měl vždy představovat v rodině určitou autoritu“. Drtivá většina otců se shoduje také na tom, ţe „v době nemoci se o dítě nejlépe dovede postarat matka.“

Také potenciální otcové, čili muţi, kteří své první dítě čekají nebo plánují dítě mít v horizontu následujících dvou let, se nejvíce ztotoţňují s tím, ţe „děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v životě může potkat“. Na druhém místě z hlediska jasně deklarovaného názoru (určitě ano) však na rozdíl od otců, potenciální otcové vyjádřili nejvyšší míru souhlasu s tím, ţe „otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem.“


57

Výroky Pearsonův koeficient

Své děti zásadně nikdy nebiji (nebudu bít). -,080**

Děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v ţivotě potkalo (můţe potkat). ,056*

Myslím si, ţe pár plácnutí na zadek nikomu neuškodí. ,072**

Snaţím se (budu se snaţit) vychovat z dětí především individuality. -,079**

Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku. ,068**

Otec by měl v rodině vţdy představovat určitou autoritu. ,062*

Kaţdý den se minimálně hodinu aktivně věnuji (budu se věnovat) svým dětem – učím se s nimi, hraji si a vychovávám je (budu se s nimi učit, hrát si, vychovávat je).

-,144**

Díky dětem jsem poznal (poznám) nové přátele. -,121**

Správný táta má svůj volný čas především věnovat dětem. -,058*

Matky by se měly více věnovat praktickému zajištění péče o děti a tátové hraní.

-,060*

Radši organizuji volný čas dětí, neţ vykonávám kaţdodenní péči. -,063*

6.3.11.2. Přístup k výchově

Postoje otců v oblasti výchovy dětí vykazují v některých rysech určité protimluvy. Na jedné straně je zde patrný příklon k tzv. tradičnímu pojetí otcovství – otec jako nezpochybnitelná autorita, dnešní děti potřebují podle většiny českých otců pevnou ruku, na druhé straně by podle názorů otců měl otec vystupovat především jako partner a kamarád a snaţit se z dětí vychovat především individuality.

Stejný rozpor najdeme i v postojích otců k fyzickým trestům dětí. Ačkoliv dvě třetiny otců odpověděly kladně na výrok „své děti zásadně nebiju“, zároveň tři čtvrtiny otců souhlasí s tím, ţe pár plácnutí na zadek nikomu neuškodí. Otcové zdá se vnímají určitý rozdíl mezi „bitím“ dětí a pár plácnutím na zadek. Zatímco bití většina otců odmítá jako nepřiměřené fyzické násilí, pár plácnutí na zadek připadá většině otců adekvátní.

6.3.11.3. Rozdělení rolí v rodině

Řada postojů také odráţí chování otců v reálném ţivotě, které se stále ve značné míře vyznačuje tradičním rozdělením rolí partnerů v rodině. Většina otců raději organizuje volný čas dětí, neţ vykonává kaţdodenní péči, coţ zcela koresponduje s relativně vyšším podílem otců v organizaci volného času dětí, zajišťování rodinných dovolených atd. (viz kapitola Kaţdodenní péče o děti). Většina českých otců se také domnívá, ţe matky by se měly více věnovat praktickému zajištění péče o děti a otcové hraní a v souladu s tím také jednají.


58

V době nemoci se podle názoru většiny českých otců zařazených do výzkumu o dítě nejlépe postará matka. Návštěva dětského lékaře a péče o nemocné dítě patří k činnostem s nejmenším podílem českých otců – míra jejich zapojení činí pouhých 15 %.

I kdyţ většina otců souhlasí s tím, ţe jeho partnerka má stejné právo realizovat se jako oni, a také s tím, ţe kaţdodenní péči o děti by si měli rodiče spravedlivě rozdělit, zároveň se většina otců vyslovila pro tradiční dělbu práce – ţena se stará o děti a domácnost a muţ vydělává (nesouhlas s tímto výrokem vyjádřila pouze pětina otců).

Více neţ polovina českých otců (57 %) si nedovede představit, ţe by s dítětem zůstala na rodičovské dovolené, zhruba polovina otců tvrdí, ţe by s dítětem zůstali, ale ţena rodinu neuţiví.

6.3.11.4. Volný čas a čas věnovaný dětem

Ačkoliv z míry zapojení do kaţdodenní péče vychází, ţe otcové mají ještě prostor pro vyšší zapojení do kaţdodenní péče o nezletilé děti, drtivá většina otců se ztotoţňuje s tím, ţe svým dětem dá nejvíce, pokud s nimi bude trávit co nejvíce času. Podle většiny českých otců také správný táta má svůj volný čas věnovat především dětem, i kdyţ na druhou stranu zhruba stejný podíl otců se domnívá, ţe muţi by si měli i v rodině udrţet své zájmy a koníčky.

Legenda:


59

6.3.11.5. Zaměstnání:

Dvě třetiny otců se domnívají, ţe tlak na pracovní výkon v zaměstnání je dnes takový, ţe mají na děti méně času neţ dříve. Více neţ polovina otců (58 %) má pocit, ţe jsou v práci „od nevidím do nevidím“. Přesto mají tři čtvrtiny otců dojem, ţe se jim daří skloubit práci a rodinu.

Ačkoliv drtivá většina otců chodí do práce především vydělávat, znamená pro řadu otců práce něco víc neţ jen zdroj obţivy pro rodinu. Pro téměř třetinu otců je pracovní postup a kariéra na prvním místě. I kdyţ více neţ polovina muţů (56 %) nedává přednost práci před rodinou, dvě pětiny otců přednost rodině před prací nedávají.

Dvě třetiny otců se spíše přiklání k tomu, ţe jim zaměstnavatel vţdy vyjde vstříc, pokud se potřebují starat o dítě, více neţ dvě pětiny otců se však domnívají, ţe u nich v práci neexistuje, aby muţ zůstal doma s dítětem na rodičovské.

Legenda:


60

6.3.11.6. Typologie tradiční vs. moderní táta

Tato typologie byla zkonstruována z 5 postojových výroků, na které respondenti odpovídali ve čtyřbodové škále odpovědí určitě ano, spíše ano, spíše ne, určitě ne.

Pro vytvoření typologie byla pouţita faktorová analýza, jejímţ výstupem jsme získali jediný faktor vyčerpávající 30 % variability dat. Následující tabulka zobrazuje korelace výsledného faktoru s jednotlivými otázkami vstupujícími do faktorové analýzy.

Otázka Korelace

Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku. 0,285

Otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem. -0,356

Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené.

0,741

Moje partnerka má stejné právo se realizovat jako já. -0,470

Jsem spíš pro tradiční dělbu práce – ţena se stará o děti domácnost a muţ vydělává.

0,727

Jak hodnoty faktoru korespondují s odpověďmi na primární otázky je vidět v následujícím grafu, kde jsou pro jednotlivé kategorie odpovědí zobrazeny průměrné hodnoty faktoru.

Pro snadnější vyuţití získaných údajů byli respondenti dále rozděleni do dvou kategorií podle dosaţené hodnoty faktoru. Získali jsme tak dvě skupiny respondentů.

Moderní táta (faktor přístupu k otcovství niţší neţ 0,3) - souhlas ve větší míře s výroky „Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku“, „Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené“, „Jsem spíš pro tradiční dělbu práce – ţena se stará o děti domácnost a muţ vydělává“.

Tradiční táta (faktor přístupu k otcovství vyšší neţ 0,3) - větší souhlas s výroky: „Otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem“, „Moje partnerka má stejné právo se realizovat jako já“. Nesouhlas s výrokem: „Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené.“


61

-0,45

0,07

0,26

0,63

0,35

-0,04

-0,73

-1,62

-1,02

-0,21

0,53

1,26

0,57

-0,22

-0,81

-1,35

-0,85

0,08

0,99

2,02

-2,0

-1,5

-1,0

-0,5

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5U

rčit

ě a

no

Sp

íše

an

o

Sp

íše

ne

Urč

itě

ne

Urč

itě

an

o

Sp

íše

an

o

Sp

íše

ne

Urč

itě

ne

Urč

itě

an

o

Sp

íše

an

o

Sp

íše

ne

Urč

itě

ne

Urč

itě

an

o

Sp

íše

an

o

Sp

íše

ne

Urč

itě

ne

Urč

itě

an

o

Sp

íše

an

o

Sp

íše

ne

Urč

itě

ne

Myslím, ţe dnešní děti

potřebují především

pevnou ruku

Otec by měl být dětem

především partnerem a

kamarádem.

Nedovedu si představit,

ţe bych zůstal s dítětem

na rodičovské dovolené.

Moje partnerka má

stejné právo se

realizovat jako já.

Jsem spíš pro tradiční

dělbu práce – ţena se

stará o děti domácnost a

muţ vydělává

Mean

39%32%

38%

49%43%

34% 36%42% 39%

31%

61%68%

62%

51%57%

66% 64%58% 61%

69%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%


vyučen bez

maturity

SŠ s

maturitou

VŠ ZŠ nebo

vyučen bez

maturity

SŠ s

maturitou

VŠ

Celkem Věková kategorie Vzdělání Vzdělání partnerky

Typologie tradiční vs. moderní táta

Základ: Otcové nezletilých dětí, N = 1147

Tradiční táta Moderní táta


62

6.3.11.7. Nejoblíbenější televize

Dvě pětiny muţů otců uvedly jako svou nejoblíbenější televizi televizní stanici Nova, více neţ třetina muţů – otců uvedla jako nejoblíbenější stanici některou z vyjmenovaných stanic České televize v pořadí ČT1, ČT2, ČT24 a ČT4. Nejvíce přitom ovlivňuje výběr televize u muţů - otců jejich vzdělání. U otců s vysokoškolským vzděláním převaţují v celkovém součtu stanice České televize nad oblibou stanice TV Nova. Tito otcové jsou více zpravodajsky zaměření (viz obliba ČT24) a také je u nich patrný větší příklon k okrajovějším typům televizí - „nebulvárním“. Otcové se středoškolským vzděláním s maturitou nejvíce ze všech vzdělanostních skupin tíhnou ke sportovním televizním kanálům. Naopak otcové se základním vzděláním nejčastěji uváděli jako nejoblíbenější televizní stanici Nova.

43%

45%

44%

40%

54%

38%

25%

44%

43%

16%

15%

17%

15%

11%

18%

25%

17%

15%

12%

11%

11%

13%

12%

12%

9%

11%

12%

7%

6%

5%

11%

4%

8%

12%

6%

8%

6%

5%

8%

4%

5%

5%

12%

5%

7%

3%

3%

4%

4%

2%

5%

4%

3%

4%

2%

3%

3%

2%

3%

2%

3%

3%

2%

6%

8%

5%

7%

7%

6%

7%

6%

7%

2%

2%

2%

2%

1%

2%

4%

2%

2%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Celkem

25 - 34 let

35 - 44 let

45 - 54 let


SŠ s maturitou

VŠ



Ce

lke

mV

ěk

ov

á k

ate

go

rie

Vzd

ělá

ní

Vě

k

Jaká je Vaše nejoblíbenější televize?


Nova ČT1 Prima ČT2 ČT24 Sportovní kanály Mám více oblíbených ČT4 Sport Ostatní Ţádná

Na rozdíl od otců jsou potenciální otcové – asi i díky mladší věkové kategorii – méně zpravodajsky a „seriozně“ orientování a naopak více tíhnou k „zábavné“ televizi. Proto také dvě nejoblíbenější televize potenciálních otců jsou Nova a Prima, stanice České televize u potenciálních otců poněkud ztrácejí. Výsledky také naznačují, ţe potenciální otcové ve zvýšené míře dávají přednost novým televizním stanicím a tematickým televizním stanicím – viz 9% zastoupení potenciálních otců v poloţce „ostatní televize“.

43%

16%

12%

7% 6%3% 2% 2%

6%

2%

44%

13%16%

6% 5%

2% 2% 3%

9%

1%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

Nova ČT1 Prima ČT2 ČT24 Sportovní

kanály

Mám více

oblíbených

ČT4 Sport Ostatní Ţádná

Jaká je Vaše nejoblíbenější televize?

Otcové nezletilých dětí, N = 1147 Potenciální otcové, N = 363


63

6.3.11.8. Nejlépe vyhovující dovolená - otcové

Pobytový zájezd u moře je dovolená, která českým otcům vyhovuje nejlépe. Jako nejlépe vyhovující dovolenou ji uvedla třetina otců (34 %). Na druhém místě by čeští otcové volili pobyt na chatě – chalupě (celkem pětina z nich).

Poměrně vyrovnanou skupinu z hlediska preferencí otců tvoří kempování v Česku, pobyt na horách, dovolená na kolech nebo na vodě a poznávací dovolená – exotická místa. Nejméně otců by dalo přednost zimnímu lyţování (6 %) a poznávání evropských měst (4 %).

Výběr nejlépe vyhovující dovolené je ovlivněn především vzděláním otců a také jejich socioekonomickým zařazením. Vzdělanější otcové méně volí zejména pobytový zájezd u moře a kempování v Čechách a naopak podstatně více volí ostatní dobrodruţnější a poznávací typy dovolených jako například zimní lyţování, pobyt na horách, poznávací dovolené, exotika i evropská města. Naopak otcové s nejniţším vzděláním preferují pobytový zájezd u moře, chatu, chalupu a kempování v Čechách. Je jasné, ţe výběr dovolené ovlivňuje také socioekonomická situace otců. Není proto překvapivé, ţe otcové z vyšší socioekonomické vrstvy méně preferují dovolenou na chatě a chalupě nebo kempování v Čechách a dávají naopak přednost nákladnější dovolené jako je pobytový zájezd u moře nebo poznávání exotických zemí. Výběr dovolené je samozřejmě ovlivněn i věkem dětí (nejvíce asi při výběru dovolené na horách), ale zdaleka ne tak silně, jako vzděláním a socioekonomickým statusem.

21%

16%

22%

10%

5%

12%

34%

29%

35%

9%

10%

8%

6%

8%

5%

9%

13%

7%

8%

10%

8%

4%

9%

3%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

ABC - Middle class

DE - Working class

Ce

lke

mS

ociá

lní

pro

fil

rod

iny

Jaký typ dovolené by vám nejvíce vyhovoval?


Dovolená na chatě - chalupě Kempování v Česku

Pobytový zájezd u moře Pobyt na horách

Zimní lyţování Dovolená na kolech nebo na vodě

Poznávací dovolená - exotické země Poznávací dovolená – evropská města

6.3.11.9. Nejlépe vyhovující dovolená - potenciální otcové

Muţi, kteří zatím děti jen plánují, mají poněkud jiné preference ve způsobu trávení dovolené neţ otcové dětí. Na rozdíl od otců tíhnou potenciální otcové pochopitelně více k dobrodruţnějším způsobům dovolené, coţ se asi nevýrazněji projevilo v preferenci poznávacích dovolených – exotických zemí, ale i ve zvýšené preferenci dovolených na kolech, vodě nebo na horách. Naopak usedlejší způsoby dovolených jako například dovolená na chatě či chalupě nebo zájezd k moři potenciální otce lákají o poznání méně neţ otce.


64

34%

21%

10%9% 9% 8%

6%4%

28%

13%

9%11%

12%

15%

6%5%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Pobytový

zájezd u moře

Dovolená na

chatě - chalupě

Kempování v

Česku

Pobyt na

horách

Dovolená na

kolech nebo na

vodě

Poznávací

dovolená -

exotické země

Zimní lyţování Poznávací

dovolená –

evropská

města

Jaký typ dovolené by vám nejvíce vyhovoval?


6.3.11.10. Činnosti ve volném čase

Tři nejčastější společné činnosti ve volném čase dětí z předloţeného výčtu volnočasových aktivit jsou v tomto pořadí: povídání a vyprávění, sledování televize (a DVD) a hraní si doma s dětskými hračkami. Denně si více neţ čtvrtina otců (26 %) povídá se svými dětmi, téměř čtvrtina otců sleduje s dětmi denně televizi (23 %) a 13 % otců si kaţdý den s dětmi hraje. Téměř čtvrtina otců s dětmi alespoň jednou týdně hraje deskové hry a podniká rodinné výlety. Téměř kaţdý desátý otec podniká jednou týdně s dětmi dobrodruţné výpravy jako např. geocaching.

4%

5%

5%

6%

13%

23%

26%

9%

24%

24%

7%

40%

41%

39%

36%

28%

39%

48%

48%

13%

35%

20%

17%

26%

22%

15%

10%

11%

11%

11%

13%

33%

34%

30%

48%

19%

20%

16%

22%

16%

14%

10%

9%

44%

6%

25%

27%

13%

13%

25%

27%

39%

23%

8%

4%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Dobrodruţné výpravy jen já a děti (geocasching

apod.)

Rodinné výlety

Deskové hry

Návštěva kina, divadla, koncertů

Sportování – kola, lyţe, fotbálek, plavání

Vycházky – parky, dětská hřiště

Stavění ze stavebnic, modely apod.

Večerní čtení

Surfování na internetu

Hraní si doma s dětskými hračkami

Sledování televize – DVD, videa

Povídání – vyprávění

Jak často děláte dohromady se svým dítětem (dětmi) následující činnosti ve svém volném čase?


Denně Týdenně Měsíčně Méně často Nikdy


65

Frekvence volnočasových činností s dětmi závisí na několika faktorech:

Věk otců – výrazně větší procento otců z nejmladší věkové kategorie si s dětmi kaţdý den povídá (32 %), hraje si s dětmi (22 %), denně jim večer čte a chodí s nimi na vycházky do parku či na dětská hřiště (7 %). Naopak nejstarší věková kategorie otců častěji neţ ostatní sleduje s dětmi televizi (19 % denně), povídání se v této věkové kategorii odsunulo aţ na druhé místo (15 % denně). Starší otcové také s menší frekvencí dělají s dětmi následující činnosti: stavění ze stavebnic, hraní.

Věk dětí – je pochopitelné, ţe frekvence jednotlivých činností je ovlivněna také věkem dětí. Zatímco u většiny vybraných činností dochází s rostoucím věkem dětí k poklesu jejich frekvence (jako například u povídání, večerního čtení nebo hraní si s hračkami), u společného sledování televize zůstává denní frekvence stejná a v týdenní četnosti dokonce roste. Do popředí z hlediska frekvence společných aktivit otců s dětmi se u starších dětí dostává společná konzumace médií (jiţ zmíněné sledování televize a DVD), návštěvy divadel, koncertů a především surfování na internetu.

Vzdělání otce a jeho partnerky – matky dítěte - zatímco u rodičů se základním vzděláním se z hlediska denní frekvence činností dostává společné sledování televize na stejnou úroveň jako povídání, vyšší vzdělanostní kategorie dávají přednost společnému povídání před společným sledováním televize. U vysokoškolsky vzdělaných otců se tento jev ještě prohlubuje. Frekvenci volnočasových aktivit také ovlivňuje vzdělání partnerky zejména v oblastech aktivního trávení volného času. Partneři – otcové vzdělanějších ţen si s dětmi častěji staví ze stavebnic, hrají si doma s dětskými hračkami, pořádají rodinné výlety a chodí s dětmi na vycházky do parků nebo na dětská hřiště. Jednou z oblastí, kde se výrazně projevují vzdělanostní rozdíly je surfování na internetu, kdy vzdělanější (a mladší) otcové tuto společnou činnost provozují podstatně častěji neţ otcové se základním vzděláním. Svou roli v tom sehrává jednak úroveň vybavenosti domácností informačními a komunikačními technologiemi a také úroveň počítačové gramotnosti, která jak prokázala řada výzkumu, roste s vyšším vzděláním.

Socioekonomické postavení - výzkum prokázal, ţe otcové z lépe situovaných rodin (middle class) se také častěji věnují „nákladnějším aktivitám“ jako je například společné sportování, návštěvy divadel a kin nebo rodinné výlety.


66

6.4. Typologie Otců

6.4.1. Shluková analýza

V této kapitole popíšeme typologii otců. Typologie (segmentace) je pomocná proměnná vypočítaná z většího počtu ukazatelů, která pomáhá uţivateli výzkumu lépe se orientovat ve velkém mnoţství vzájemně souvisejících dat.

Shluková analýza (téţ clusterová analýza) je vícerozměrná statistická metoda, která se pouţívá ke klasifikaci objektů výzkumného zkoumání – v našem případě respondentů, otců. Na základě hodnot proměnných seskupuje respondenty podle podobnosti jejich odpovědí. To znamená, ţe respondenti, kteří jsou si podobní ve zkoumaných proměnných, budou náleţet do jedné skupiny – shluku (tzv. clusteru). Na zkoumaných datech pak byla konkrétně provedena shluková analýza metodou nejbliţších středů (K-means cluster), která rozčleňuje otce do relativně homogenních disjunktních skupin (shluků) na základě minimální mezishlukové vzdálenosti jednotlivých členů shluku (minimální vzdálenost je odvozena od euklidovské metriky a znamená vlastně minimální sumu čtverců).

Byly provedeny celkem tři shlukové analýzy na třech různých souborech vstupních proměnných:

výroky ohledně postojů,

výroky ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci,

činnosti ve volném čase v rámci ţivotního stylu, které dělají otcové dohromady se svými dětmi.

Kaţdá shluková analýza nám rozdělila otce do dvou protichůdných kategorií a jejich vzájemnou kombinací jsme dospěli k finální typologii. Nejprve si rozebereme dílčí segmentace.

6.4.1.1. Shluková analýza na výroky ohledně postojů

Rozdílnost jednotlivých vstupů byla změřena tzv. metodou analýzy rozptylu (ANOVA). V tabulce níţe je moţné vidět proměnné, které vstupovaly do shlukové analýzy, dále příspěvky vstupních proměnných k finálnímu řešení (čím vyšší F statistika, tím větší příspěvek) a jejich statistickou významnost (Sig. – signifikance, pokud je vyšší neţ 0,05, pak je tato proměnná nevýznamná z hlediska příspěvku do shlukové analýzy).


67

ANOVA

Výrok ohledně postojů F Sig.

Který z následujících stylů výchovy je vám bliţší? Jaký spíše jste? 42,7 0,000

Své děti zásadně nikdy nebiju (nebudu bít). 107,8 0,000

Děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v ţivotě potkalo (můţe potkat). 186,9 0,000

Myslím si, ţe pár plácnutí na zadek nikomu neuškodí. 4,1 0,043

Snaţím se (budu se snaţit) vychovat z dětí především individuality. 72,0 0,000

Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku. 21,5 0,000

Otec by měl v rodině vţdy představovat určitou autoritu. 0,1 0,736

Otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem. 219,2 0,000

Vstávání k dětem v noci mi vůbec nevadí. 200,0 0,000

V době nemoci se o dítě nejlépe dovede postarat matka. 22,2 0,000

Kaţdý den se minimálně hodinu aktivně věnuji (budu věnovat) svým dětem. 559,2 0,000

Otcové se kvůli dětem v řadě věcí musí omezovat. 10,9 0,001

Díky dětem jsem poznal (poznám) nové přátele. 163,9 0,000

Správný táta má svůj volný čas především věnovat dětem. 303,0 0,000

Muţ by si měl i v rodině udrţet své zájmy a koníčky. 0,3 0,606

Matky by se měly více věnovat praktickému zajištění péče o děti a tátové hraní. 0,9 0,342

Nejvíce pomohu svým dětem, kdyţ je finančně zabezpečím. 8,6 0,003

Nejvíce dám svým dětem, pokud s nimi budu trávit co nejvíce času. 336,5 0,000

Radši organizuji volný čas dětí, neţ vykonávám kaţdodenní péči. 3,2 0,074

V následující tabulce najdeme průměrné hodnoty vstupních proměnných shlukové analýzy podle výsledných clusterů (segmentů), které jsme pojmenovali jako „tradiční“ otec a „angaţovaný“ otec. „Angaţovaní“ otcové obecně věnují dětem mnohem více svého času, tj. deklarují, ţe věnují aktivně hodinu denně svým dětem, nevadí jim vstávání k dětem v noci, mnohem více si myslí, ţe nejvíce dají svým dětem, pokud s nimi budu trávit co nejvíce času a ţe správný táta má svůj volný čas především věnovat dětem. Naproti tomu „tradiční“ otcové svým dětem svůj čas tolik „neobětují“.

Výrok ohledně postojů Tradiční Angažovaný

Který z následujících stylů výchovy je vám bliţší? Jaký spíše jste? 1,42 1,62

Své děti zásadně nikdy nebiju (nebudu bít). 2,47 1,91

Děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v ţivotě potkalo (můţe potkat). 1,63 1,19

Myslím si, ţe pár plácnutí na zadek nikomu neuškodí. 1,87 1,97

Snaţím se (budu se snaţit) vychovat z dětí především individuality. 2,10 1,74

Myslím, ţe dnešní děti potřebují především pevnou ruku. 1,94 2,16

Otec by měl v rodině vţdy představovat určitou autoritu. 1,62 1,61

Otec by měl být dětem především partnerem a kamarádem. 2,05 1,50

Vstávání k dětem v noci mi vůbec nevadí. 2,87 2,17

V době nemoci se o dítě nejlépe dovede postarat matka. 1,60 1,79

Kaţdý den se minimálně hodinu aktivně věnuji (budu věnovat) svým dětem. 2,50 1,50

Otcové se kvůli dětem v řadě věcí musí omezovat. 2,34 2,50

Díky dětem jsem poznal (poznám) nové přátele. 2,64 2,05

Správný táta má svůj volný čas především věnovat dětem. 2,13 1,54

Muţ by si měl i v rodině udrţet své zájmy a koníčky. 1,81 1,83

Matky by se měly více věnovat praktickému zajištění péče o děti a tátové hraní. 2,16 2,12

Nejvíce pomohu svým dětem, kdyţ je finančně zabezpečím. 1,92 2,05

Nejvíce dám svým dětem, pokud s nimi budu trávit co nejvíce času. 2,07 1,45

Radši organizuji volný čas dětí, neţ vykonávám kaţdodenní péči. 2,10 2,02


68

1,0

1,2

1,4

1,6

1,8

2,0

2,2

2,4

2,6

2,8

3,0

Sv

é d

ěti

zá

sa

dn

ě n

ikd

y n

eb

iju

(ne

bu

du

bít

).

Dě

ti j

so

u t

ím n

ejk

rásn

ějš

ím,

co

mě

vţiv

otě

po

tka

lo (

mů

ţe

po

tka

t).

My

slí

m s

i, ţ

e p

ár

plá

cn

utí

na

za

de

k

nik

om

u n

eu

šk

od

í.

Sn

aţím

se

(b

ud

u s

e s

na

ţit

) v

ych

ov

at

zd

ětí

pře

de

vším

in

div

idu

ali

ty.

My

slí

m,

ţe

dn

ešn

í d

ěti

po

tře

bu

jí

pře

de

vším

pe

vn

ou

ru

ku

.

Ote

c b

y m

ěl

vro

din

ě v

ţd

y

pře

dsta

vo

va

t u

rčit

ou

au

tori

tu.

Ote

c b

y m

ěl

bý

t d

ěte

m p

řed

ev

ším

pa

rtn

ere

m a

ka

ma

rád

em

.

Vstá

vá

ní

kd

ěte

m v

no

ci

mi

vů

be

c

ne

va

dí.

Vd

ob

ě n

em

oci

se

o d

ítě

ne

jlé

pe

do

ve

de

po

sta

rat

ma

tka

.

Ka

ţd

ý d

en

se

min

imá

lně

ho

din

u

ak

tiv

ně

vě

nu

ji (

bu

du

vě

no

va

t) s

vý

m

dě

tem

.

Otc

ov

é s

e k

vů

li d

ěte

m v

řad

ě v

ěcí

mu

sí

om

ezo

va

t.

Dík

y d

ěte

m j

se

m p

ozn

al

(po

zn

ám

)

no

vé

přá

tele

.

Sp

ráv

ný

tá

ta m

á s

vů

j v

oln

ý č

as

pře

de

vším

vě

no

va

t d

ěte

m.

Mu

ţ b

y s

i m

ěl

i v

rod

ině

ud

rţe

t s

vé

zá

jmy

a k

on

íčk

y.

Ma

tky

by

se

mě

ly v

íce

vě

no

va

t

pra

kti

ck

ém

u z

aji

ště

ní

pé

če

o d

ěti

a

táto

vé

hra

ní.

Ne

jvíc

e p

om

oh

u s

vý

m d

ěte

m,

kd

yţ j

e

fin

an

čn

ě z

ab

ezp

ečím

.

Ne

jvíc

e d

ám

sv

ým

dě

tem

, p

ok

ud

sn

imi

bu

du

trá

vit

co

ne

jvíc

e č

asu

.

Ra

dši

org

an

izu

ji v

oln

ý č

as d

ětí

, n

eţ

vy

ko

ná

vá

m k

aţd

od

en

ní

pé

či.

Do jaké míry souhlasíte s nasledujícimi výroky?


Tradiční Angaţovaný

6.4.1.2. Shluková analýza na výroky ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci

Stejně jako v předešlém odstavci, rozdílnost jednotlivých vstupů byla změřena analýzou rozptylu (ANOVA), jejíţ výsledky jsou v tabulce níţe, příspěvky vstupních proměnných k finálnímu řešení (čím vyšší F statistika, tím větší příspěvek) a jejich statistická významnost (Sig. – signifikance, pokud je vyšší neţ 0,05, pak je tato proměnná nevýznamná z hlediska příspěvku do shlukové analýzy).

Výrok ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci F Sig.

Nedávám (nebudu dávat) přednost práci před rodinou. 6,5 0,011

Do práce chodím především vydělávat. 22,8 0,000

Pracovní postup a kariéra jsou u mě na prvním místě. 121,8 0,000

Tlak na výkon v práci je dnes takový, ţe mám na své děti méně času neţ dříve. 670,3 0,000

Mám pocit, ţe jsem v práci od nevidím do nevidím. 759,5 0,000

U nás v práci neexistuje, aby muţ zůstal s dítětem doma, kdyţ je nemocné. 309,7 0,000

Můj zaměstnavatel mi vţdy vyjde vstříc, pokud se potřebuji (budu potřebovat) postarat o dítě. 202,2 0,000

Daří se mi skloubit práci a rodinu. 218,0 0,000

Zůstal bych klidně s dětmi doma, ale ţena rodinu neuţiví. 0,8 0,357

Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené. 215,2 0,000

Jsem spíš pro tradiční dělbu práce – ţena se stará o děti a domácnost a muţ vydělává. 198,7 0,000

Moje partnerka má stejné právo se realizovat jako já. 16,3 0,000

Kaţdodenní péči o děti by si měli rodiče spravedlivě rozdělit. 34,8 0,000


69

V tabulce najdeme průměrné hodnoty vstupních proměnných podle výsledných clusterů. Ty jsme nazvali jako pracovní typ neboli „pracant“ a „rodinný typ“. „Pracanti“ tráví více času v práci (Tlak na výkon v práci je dnes takový, ţe mám na své děti méně času neţ dříve. Mám pocit, ţe jsem v práci od nevidím do nevidím) a mají pracovní postup a kariéru na prvním místě. Jsou více pro tradiční dělbu práce – ţena se stará o děti a domácnost a muţ vydělává. Naproti tomu „rodinným typům“ se daří skloubit práci a rodinu, dovedou si více představit, ţe by zůstali s dítětem na rodičovské dovolené a spíše nejsou pro tradiční dělbu práce.

Výrok ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci Pracant Rodinný typ

Nedávám (nebudu dávat) přednost práci před rodinou. 2,43 2,29

Do práce chodím především vydělávat. 1,46 1,66

Pracovní postup a kariéra jsou u mě na prvním místě. 2,53 3,05

Tlak na výkon v práci je dnes takový, ţe mám na své děti méně času neţ dříve. 1,62 2,69

Mám pocit, ţe jsem v práci od nevidím do nevidím. 1,77 2,92

U nás v práci neexistuje, aby muţ zůstal s dítětem doma, kdyţ je nemocné. 2,14 2,99

Můj zaměstnavatel mi vţdy vyjde vstříc, pokud se potřebuji (budu potřebovat) postarat o dítě. 2,61 1,93

Daří se mi skloubit práci a rodinu. 2,34 1,76

Zůstal bych klidně s dětmi doma, ale ţena rodinu neuţiví. 2,37 2,42

Nedovedu si představit, ţe bych zůstal s dítětem na rodičovské dovolené. 1,94 2,72

Jsem spíš pro tradiční dělbu práce – ţena se stará o děti a domácnost a muţ vydělává. 1,63 2,23

Moje partnerka má stejné právo se realizovat jako já. 1,82 1,67

Kaţdodenní péči o děti by si měli rodiče spravedlivě rozdělit. 1,98 1,73

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

Ne

dá

vá

m (

ne

bu

du

dá

va

t) p

řed

no

st

prá

ci p

řed

ro

din

ou

.

Do

prá

ce

ch

od

ím p

řed

ev

ším

vy

dě

láv

at.

Pra

co

vn

í p

ostu

p a

ka

rie

ra j

so

u u

mě

na

prv

ním

mís

tě.

Tla

k n

a v

ýk

on

vp

ráci

je d

ne

s t

ak

ov

ý,

ţe

má

m n

a s

vé

dě

ti m

én

ě č

asu

ne

ţ

dří

ve

.

Má

m p

ocit

, ţe

jse

m v

prá

ci

od

ne

vid

ím d

o n

ev

idím

.

U n

ás v

prá

ci

ne

ex

istu

je,

ab

y m

uţ

zů

sta

l s

dít

ěte

m d

om

a,

kd

yţ j

e

ne

mo

cn

é.

Mů

j za

mě

stn

av

ate

l m

i v

ţd

y v

yjd

e

vstř

íc, p

ok

ud

se

po

tře

bu

ji (

bu

du

po

tře

bo

va

t) p

osta

rat

o d

ítě

.

Da

ří s

e m

i sk

lou

bit

prá

ci

a r

od

inu

.

Zů

sta

l b

ych

kli

dn

ě s

dě

tmi

do

ma

, a

le

ţe

na

ro

din

u n

eu

ţiv

í.

Ne

do

ve

du

si

pře

dsta

vit

, ţe

by

ch

zů

sta

l s

dít

ěte

m n

a r

od

ičo

vsk

é

do

vo

len

é.

Jse

m s

píš

pro

tra

dič

ní

dě

lbu

prá

ce

–

ţe

na

se

sta

rá o

dě

ti d

om

ácn

ost

a m

uţ

vy

dě

láv

á.

Mo

je p

art

ne

rka

má

ste

jné

prá

vo

se

rea

lizo

va

t ja

ko

já

.

Ka

ţd

od

en

ní

pé

či

o d

ěti

by

si

mě

ly

rod

iče

sp

rav

ed

liv

ě r

ozd

ěli

t.

Pracovní podmínky a vztah k práci


Pracant Rodinný typ


70

6.4.1.3. Shluková analýza na činnosti ve volném čase v rámci životního stylu s dětmi

Rozdílnosti jednotlivých vstupů změřené analýzou rozptylu (ANOVA) najdeme v tabulce níţe. Jedná se o příspěvky vstupních proměnných k finálnímu řešení (čím vyšší F statistika, tím větší příspěvek) a jejich statistickou významnost (Sig. – signifikance, pokud je vyšší neţ 0,05, pak je tato proměnná nevýznamná z hlediska příspěvku do shlukové analýzy).

Činnost ve volném čase v rámci životního stylu F Sig.

Večerní čtení 1240,3 0,000

Sportování – kola, lyţe, fotbálek, plavání… 307,8 0,000

Povídání – vyprávění 376,9 0,000

Sledování televize – DVD, videa 166,5 0,000

Surfování na internetu 21,4 0,000

Stavění ze stavebnic, modely apod. 1360,5 0,000

Hraní si doma s dětskými hračkami 1098,4 0,000

Návštěva kina, divadla, koncertů 70,4 0,000

Rodinné výlety 234,2 0,000

Vycházky – parky, dětská hřiště… 553,0 0,000

Dobrodruţné výpravy jen já a děti (geocaching apod.) 166,8 0,000

Deskové hry 252,6 0,000

Z tabulky a následujících grafů jsou vidět hodnoty vstupních proměnných podle výsledků clusterové analýzy – dva rozdílné typy otců jsme nazvali „aktivní“ a „pasivní“. „Aktivní“ otcové dosahují mnohem lepšího průměru v otázkách ţivotního stylu, které měří aktivitu zapojení do rodinného ţivota a reflektují tím aktivní ţivotní styl otce a dítěte. Jedná se především o sportování, procházky, výlety, povídání si, večerní čtení, hraní si s dětmi doma (s dětskými hračkami, stavění ze stavebnic).

Činnost ve volném čase v rámci životního stylu Aktivní Pasivní

Večerní čtení 2,85 5,25

Sportování – kola, lyţe, fotbálek, plavání… 3,26 4,46

Povídání – vyprávění 1,89 3,32

Sledování televize – DVD, videa 2,25 3,35

Surfování na internetu 4,09 4,55

Stavění ze stavebnic, modely apod. 2,76 5,13

Hraní si doma s dětskými hračkami 2,34 4,84

Návštěva kina, divadla, koncertů 4,66 5,13

Rodinné výlety 3,73 4,56

Vycházky – parky, dětská hřiště… 2,99 4,57

Dobrodruţné výpravy jen já a děti (geocaching apod.) 4,72 5,47

Deskové hry 3,89 5,00


71

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

5,5

6,0

Ve

če

rní

čte

ní

Sp

ort

ov

án

í –

ko

la,

lyţe

, fo

tbá

lek

,

pla

vá

ní…

Po

víd

án

í –

vy

prá

vě

ní

Sle

do

vá

ní

tele

viz

e –

DV

D,

vid

ea

Su

rfo

vá

ní

na

in

tern

etu

Sta

vě

ní

ze

sta

ve

bn

ic,

mo

de

ly

ap

od

.

Hra

ní

si

do

ma

s d

ěts

ký

mi

hra

čk

am

i

Ná

vště

va

kin

a,

div

ad

la,

ko

nce

rtů

Ro

din

né

vý

lety

Vy

ch

ázk

y –

pa

rky

, d

ěts

ká

hři

ště

…

Do

bro

dru

ţn

é v

ýp

rav

y j

en

já

a d

ěti

(ge

oca

ch

ing

ap

od

.)

De

sk

ov

é h

ry

Ţivotní styl


Aktivní Pasivní

6.4.2. Typologie otců – demografická struktura

V následující kapitole se podíváme na to, jaká je demografická struktura tří typologií otců, které vznikly pomocí shlukové analýzy na 1) výroky ohledně postojů, 2) výroky ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci a na 3) činnosti ve volném čase v rámci ţivotního stylu, které dělají otcové dohromady se svými dětmi.

6.4.2.1. Demografická struktura typologie „angažovaných“ a „tradičních“ otců

Následující dva grafy popisují demografickou strukturu typologie vzniklé z výroků ohledně postojů, které jsme si definovali do dvou skupin jako „tradiční“ a „angaţované“ otce. „Angaţovaní“ otcové jsou mladší, mají i mladší děti, je zde méně muţů se základním vzděláním a vyučených a více středoškolsky vzdělaných, mají vzdělanější partnerky, jsou méně často rozvedení, častěji byli u porodu, častěji by zůstali na rodičovské dovolené, jsou více liberální a aktivnější a v neposlední řadě se více rekrutují z „moderních“ otců. „Tradiční“ otcové jsou protipólem „angaţovaných“, krom opaku jiţ uvedeného, můţeme o nich prohlásit, ţe mají častěji více dětí, častěji neţijí s dětmi ve společné domácnosti a jejich styl výchovy je přísnější. Není zde velká diverzifikace z hlediska regionu a velikosti místa bydliště.


72

50%

40%

51%

62%

42%

57%

54%

45%

48%

53%

50%

43%

54%

42%

42%

54%

51%

48%

51%

50%

47%

50%

52%

50%

60%

48%

38%

58%

43%

45%

55%

52%

46%

50%

57%

45%

58%

58%

46%

49%

52%

49%

50%

53%

50%

48%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

25 - 34 let

35 - 44 let

45 - 54 let



ZŠ nebo vyučen

SŠ

VŠ

ZŠ nebo vyučena

SŠ

VŠ

Homogenní ZŠ

Homogenní SŠ

Homogenní VŠ

Partnerka vzdělanější

Partner vzdělanější

Vesnice

Město

Velké město

Praha

Čechy

Morava

Vě

k

Vě

k

dě

tí

Vzd

ělá

ní

otc

e

Vzd

ělá

ní

pa

rt.

Vzd

ěla

no

st

VM

BR

eg

ion

Typologie otců



50%

49%

43%

59%

48%

56%

47%

52%

59%

40%

54%

48%

67%

40%

51%

68%

38%

68%

51%

32%

60%

40%

50%

51%

55%

41%

51%

44%

53%

47%

41%

60%

46%

52%

33%

59%

49%

32%

62%

32%

48%

68%

40%

60%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

Ţenatý

Svobodný

Rozvedený

Úplná rodina

Neúplná rodina

1 dítě

2 děti

3 a více dětí

Účast u porodů - ano

Účast u porodů - ne

Ve společné domácnosti - ano

Ve společné domácnosti - ne

Rodičovská dovolená - ano

Rodičovská dovolená - ne

Tradiční táta

Moderní táta

Neaktivní otcové

Průměrně aktivní otcové

Aktivní otcové

Spíše přísnější

Spíše liberální

Sta

vR

od

.

Po

če

t

dě

tí

Po

-

rod

Do

m.

RD

Ty

p

otc

eA

kt.

otc

ů

Sty

l

vý

ch

.

Typologie otců




73

6.4.2.2. Demografická struktura typologie „pracovního“ a „rodinného“ typu otců

Další dva grafy popisují demografickou strukturu typologie vzniklé z výroků ohledně pracovních podmínek a vztahu k práci, kterou jsme si definovali do dvou skupin jako tzv. „pracanty“ a „rodinný typ“. „Pracovní typ“ mírně převaţuje u nejstarší věkové kategorie, spíše s většími (a více) dětmi, více pro domácnosti, kde jsou z hlediska vzdělání tzv. homogenní ZŠ. V regionu bychom je našli o malinko více v Praze, v Čechách a ve městech. „Pracanti“ jsou z velké většiny tvořeni „tradičními“ otci, jsou méně aktivní a více přísní ve výchově.

„Rodinný typ“ byl častěji u porodu, častěji by zůstal na rodičovské dovolené, více se rekrutuje z „moderních“ otců a je více aktivní.

53%

50%

52%

58%

49%

56%

56%

51%

50%

58%

51%

51%

61%

51%

47%

51%

51%

52%

54%

50%

55%

55%

49%

46%

49%

47%

41%

50%

44%

44%

49%

50%

41%

49%

49%

38%

49%

53%

49%

48%

48%

45%

50%

45%

45%

50%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

25 - 34 let

35 - 44 let

45 - 54 let



ZŠ nebo vyučen

SŠ

VŠ

ZŠ nebo vyučena

SŠ

VŠ

Homogenní ZŠ

Homogenní SŠ

Homogenní VŠ



Vesnice

Město

Velké město

Praha

Čechy

Morava

Vě

k

Vě

k

dě

tí

Vzd

ělá

ní

otc

e

Vzd

ělá

ní

pa

rt.

Vzd

ěla

no

st

VM

BR

eg

ion

Typologie otců


Pracovní typ Rodinný typ


74

53%

53%

49%

51%

52%

55%

55%

51%

55%

45%

56%

53%

53%

42%

54%

78%

37%

69%

53%

38%

57%

50%

46%

46%

50%

48%

47%

45%

45%

49%

45%

54%

44%

47%

47%

56%

46%

22%

63%

31%

47%

62%

42%

50%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

Ţenatý

Svobodný

Rozvedený

Úplná rodina

Neúplná rodina

1 dítě

2 děti

3 a více dětí







Tradiční táta

Moderní táta

Neaktivní otcové


Aktivní otcové


Spíše liberální

Sta

vR

od

.

Po

če

t

dě

tí

Po

-

rod

Do

m.

RD

Ty

p

otc

eA

kt.

otc

ů

Sty

l

vý

ch

.

Typologie otců


Pracovní typ Rodinný typ

6.4.2.3. Demografická struktura typologie „aktivního“ a „pasivního“ typu otců

Grafy níţe popisují demografickou strukturu typologie vzniklé z činností ve volném čase v rámci ţivotního stylu, které dělají otcové dohromady se svými dětmi. Tuto typologii jsme rozdělili do dvou skupin jako tzv. „aktivní“ a „pasivní“ otce. „Aktivní“ otcové jsou výrazně mladší s menšími dětmi, jsou to spíše středoškoláci s partnerkou s vyšším vzděláním, jsou „aktivní“ z hlediska míry zapojení do aktivní péče o dítě, častěji byli u porodu a častěji by šli na rodičovskou dovolenou, ve výchově jsou spíše liberální.

„Pasivní“ otcové jsou častěji rozvedení, neţijí s dětmi v domácnosti a pocházejí z neúplných rodin. Mají vyšší podíl „tradičních“ otců a jsou málo aktivní z hlediska míry zapojení do aktivní péče o dítě.


75

51%

66%

49%

31%

67%

36%

48%

56%

48%

47%

53%

59%

46%

57%

59%

54%

47%

54%

50%

49%

56%

49%

52%

49%

34%

51%

69%

32%

64%

52%

44%

52%

52%

47%

41%

53%

43%

41%

46%

53%

46%

50%

51%

44%

51%

47%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

25 - 34 let

35 - 44 let

45 - 54 let



ZŠ nebo vyučen

SŠ

VŠ

ZŠ nebo vyučena

SŠ

VŠ

Homogenní ZŠ

Homogenní SŠ

Homogenní VŠ



Vesnice

Město

Velké město

Praha

Čechy

Morava

Vě

k

Vě

k

dě

tí

Vzd

ělá

ní

otc

e

Vzd

ělá

ní

pa

rt.

Vzd

ěla

no

st

VM

BR

eg

ion

Typologie otců


Aktivní Pasivní

51%

53%

56%

36%

53%

41%

48%

54%

47%

68%

45%

53%

33%

73%

49%

40%

58%

25%

53%

74%

47%

54%

49%

47%

43%

64%

47%

59%

52%

46%

53%

32%

55%

46%

67%

26%

50%

60%

42%

75%

47%

26%

53%

46%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

Ţenatý

Svobodný

Rozvedený

Úplná rodina

Neúplná rodina

1 dítě

2 děti

3 a více dětí







Tradiční táta

Moderní táta

Neaktivní otcové


Aktivní otcové


Spíše liberální

Sta

vR

od

.

Po

če

t

dě

tí

Po

-

rod

Do

m.

RD

Ty

p

otc

eA

kt.

otc

ů

Sty

l

vý

ch

.

Typologie otců


Aktivní Pasivní


76

6.4.3. Finální typologie otců

Vzájemnou kombinací tří výše popsaných typologií vznikla osmi kategoriální segmentace otců. Výslednou typologii si je téţ moţné představit jako 3D krychli o stranách 2x2x2, kde na třech kolmých osách měříme „aktivitu“ (aktivní vs. pasivní; horní vs. dolní část krychle), „angaţovanost“ (angaţovaný vs. tradiční; pravá vs. levá část krychle) a „vztah k práci“ (pracant vs. rodinný typ; přední vs. zadní část krychle). Dílčí krychlička pak odpovídá jednomu typu otce (např. kombinace ţlutá, zelená, červená odpovídá segmentu „angaţovaný, aktivní, rodinný typ“).

Nejvíce zastoupené jsou vzájemně protipólní segmenty „Tradiční, pasivní, pracant“ a „Angaţovaný, aktivní, rodinný typ“, které dosahují pětinového zastoupení otců, ostatní segmenty mají přibliţně desetinový podíl. Skupina „Angaţovaný, aktivní, rodinný typ“ se typologicky nejvíce blíţí „aktivním otcům“.

Procentuální rozloţení výsledné typologie je vidět na „koláčovém“ grafu:


77

10%

21%

9%

10%13%

9%

19%

8%

Typologie otců


Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant Tradiční, aktivní, rodinný typ

Tradiční, pasivní, rodinný typ Angaţovaný, aktivní, pracant Angaţovaný, pasivní, pracant

Angaţovaný, aktivní, rodinný typ Angaţovaný, pasivní, rodinný typ

6.4.3.1. Strukturální odlišnosti finální typologie otců

Na následujících grafech se podíváme na strukturální odlišnosti ve výrocích o postojích, o pracovních podmínkách a vztahu k práci a o činnostech ve volném čase.

1,0

1,2

1,4

1,6

1,8

2,0

2,2

2,4

2,6

2,8

3,0

Sv

é d

ěti

zá

sa

dn

ě n

ikd

y n

eb

iju

(ne

bu

du

bít

).

Dě

ti j

so

u t

ím n

ejk

rásn

ějš

ím,

co

mě

vţiv

otě

po

tka

lo (

mů

ţe

po

tka

t).

My

slí

m s

i, ţ

e p

ár

plá

cn

utí

na

za

de

k n

iko

mu

ne

ušk

od

í.

Sn

aţím

se

(b

ud

u s

e s

na

ţit

)

vy

ch

ov

at

zd

ětí

pře

de

vším

ind

ivid

ua

lity

.

My

slí

m,

ţe

dn

ešn

í d

ěti

po

tře

bu

jí

pře

de

vším

pe

vn

ou

ru

ku

.

Ote

c b

y m

ěl

vro

din

ě v

ţd

y

pře

dsta

vo

va

t u

rčit

ou

au

tori

tu.

Ote

c b

y m

ěl

bý

t d

ěte

m p

řed

ev

ším

pa

rtn

ere

m a

ka

ma

rád

em

.

Vstá

vá

ní

kd

ěte

m v

no

ci

mi

vů

be

c

ne

va

dí.

Vd

ob

ě n

em

oci

se

o d

ítě

ne

jlé

pe

do

ve

de

po

sta

rat

ma

tka

.

Ka

ţd

ý d

en

se

min

imá

lně

ho

din

u

ak

tiv

ně

vě

nu

ji (

bu

du

vě

no

va

t)

sv

ým

dě

tem

.

Otc

ov

é s

e k

vů

li d

ěte

m v

řad

ě v

ěcí

mu

sí

om

ezo

va

t.

Dík

y d

ěte

m j

se

m p

ozn

al

(po

zn

ám

)

no

vé

přá

tele

.

Sp

ráv

ný

tá

ta m

á s

vů

j v

oln

ý č

as

pře

de

vším

vě

no

va

t d

ěte

m.

Mu

ţ b

y s

i m

ěl

i v

rod

ině

ud

rţe

t

sv

é z

ájm

y a

ko

níč

ky

.

Ma

tky

by

se

mě

ly v

íce

vě

no

va

t

pra

kti

ck

ém

u z

aji

ště

ní

pé

če

o d

ěti

a

táto

vé

hra

ní.

Ne

jvíc

e p

om

oh

u s

vý

m d

ěte

m,

kd

yţ j

e f

ina

nčn

ě z

ab

ezp

ečím

.

Ne

jvíc

e d

ám

sv

ým

dě

tem

, p

ok

ud

sn

imi

bu

du

trá

vit

co

ne

jvíc

e č

asu

.

Ra

dši

org

an

izu

ji v

oln

ý č

as d

ětí

,

ne

ţ v

yk

on

áv

ám

ka

ţd

od

en

ní

pé

či.

Do jaké míry souhlasíte s nasledujícimi výroky?


Tradiční, aktivní, pracant Tradiční, pasivní, pracant

Tradiční, aktivní, rodinný typ Tradiční, pasivní, rodinný typ

Angaţovaný, aktivní, pracant Angaţovaný, pasivní, pracant



78

Největší rozdílnost byla dosaţena ve výroku „Kaţdý den se minimálně hodinu aktivně věnuji svým dětem“ (kde nejlepšího výsledku dosáhl „Angaţovaný, aktivní, rodinný typ“ a naopak nejhoršího výsledku „Tradiční, pasivní, pracant“) a „Vstávání k dětem v noci mi vůbec nevadí“.

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

Ne

dá

vá

m (

ne

bu

du

dá

va

t)

pře

dn

ost

prá

ci

pře

d r

od

ino

u.

Do

prá

ce

ch

od

ím p

řed

ev

ším

vy

dě

láv

at.

Pra

co

vn

í p

ostu

p a

ka

rie

ra j

so

u u

mě

na

prv

ním

mís

tě.

Tla

k n

a v

ýk

on

vp

ráci

je d

ne

s

tak

ov

ý, ţe

má

m n

a s

vé

dě

ti m

én

ě

ča

su

ne

ţ d

řív

e.

Má

m p

ocit

, ţe

jse

m v

prá

ci

od

ne

vid

ím d

o n

ev

idím

.

U n

ás v

prá

ci

ne

ex

istu

je,

ab

y m

uţ

zů

sta

l s

dít

ěte

m d

om

a,

kd

yţ j

e

ne

mo

cn

é.

Mů

j za

mě

stn

av

ate

l m

i v

ţd

y v

yjd

e

vstř

íc, p

ok

ud

se

po

tře

bu

ji (

bu

du

po

tře

bo

va

t) p

osta

rat

o d

ítě

.

Da

ří s

e m

i sk

lou

bit

prá

ci

a r

od

inu

.

Zů

sta

l b

ych

kli

dn

ě s

dě

tmi

do

ma

,

ale

ţe

na

ro

din

u n

eu

ţiv

í.

Ne

do

ve

du

si

pře

dsta

vit

, ţe

by

ch

zů

sta

l s

dít

ěte

m n

a r

od

ičo

vsk

é

do

vo

len

é.

Jse

m s

píš

pro

tra

dič

ní

dě

lbu

prá

ce

–ţe

na

se

sta

rá o

dě

ti d

om

ácn

ost

a

mu

ţ v

yd

ělá

vá

.

Mo

je p

art

ne

rka

má

ste

jné

prá

vo

se

re

ali

zo

va

t ja

ko

já

.

Ka

ţd

od

en

ní

pé

či

o d

ěti

by

si

mě

ly

rod

iče

sp

rav

ed

liv

ě r

ozd

ěli

t.

Pracovní podmínky a vztah k práci






Nejvýraznější rozdílnost v pracovních podmínkách a ve vztahu k práci byla zaznamenána ve výroku „Tlak na výkon v práci je dnes takový, ţe mám na své děti méně času neţ dříve“ a „Mám pocit, ţe jsem v práci od nevidím do nevidím“.

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

4,0

4,5

5,0

5,5

6,0

Ve

če

rní

čte

ní

Sp

ort

ov

án

í –

ko

la,

lyţe

, fo

tbá

lek

,

pla

vá

ní…

Po

víd

án

í –

vy

prá

vě

ní

Sle

do

vá

ní

tele

viz

e –

DV

D, v

ide

a

Su

rfo

vá

ní

na

inte

rne

tu

Sta

vě

ní

ze

sta

ve

bn

ic,

mo

de

ly

ap

od

.

Hra

ní

si

do

ma

s

dě

tsk

ým

i h

račk

am

i

Ná

vště

va

kin

a,

div

ad

la,

ko

nce

rtů

Ro

din

né

vý

lety

Vy

ch

ázk

y –

pa

rky

,

dě

tsk

á h

řiště

…

Do

bro

dru

ţn

é

vý

pra

vy

je

n j

á a

dě

ti

(ge

oca

ch

ing

ap

od

.)

De

sk

ov

é h

ryŢivotní styl







79

Aktivity ţivotního stylu nejvíce odlišují typologii otců, resp. aktivní otce od pasivních otců. Největších rozdílů je dosaţeno pro „Večerní čtení“, „Stavění ze stavebnic, modely apod.“ a „Hraní si doma s dětskými hračkami“.

6.4.3.2. Demografické odlišnosti finální typologie otců

Typologie otců se kromě strukturálních odlišností v postojích, výrocích o pracovních podmínkách a ţivotním stylu odlišuje téţ v demografických charakteristikách. V následujícím odstavci si ukáţeme na grafech největší rozdíly. Na prvních dvou grafech můţeme vidět rozloţení mezi jednotlivé typy otců v porovnání demografických kategorií (přes tzv. řádková procenta), další grafy ukazují strukturu demografie v porovnání jednotlivých typů otců (přes tzv. sloupcová procenta).

10%

11%

10%

7%

11%

8%

10%

12%

7%

11%

10%

9%

10%

8%

8%

12%

9%

8%

10%

8%

9%

11%

10%

21%

12%

21%

35%

24%

18%

19%

13%

29%

15%

21%

24%

21%

17%

27%

25%

19%

18%

20%

26%

21%

20%

31%

9%

11%

9%

5%

9%

9%

6%

11%

6%

9%

7%

11%

8%

11%

8%

7%

10%

8%

9%

8%

8%

9%

9%

10%

6%

11%

15%

10%

10%

13%

5%

15%

12%

12%

8%

10%

7%

17%

9%

12%

8%

10%

14%

9%

12%

9%

13%

20%

11%

8%

11%

17%

12%

17%

10%

18%

15%

9%

14%

16%

8%

11%

15%

17%

13%

13%

14%

13%

10%

9%

8%

10%

8%

10%

7%

9%

7%

10%

11%

10%

7%

9%

9%

8%

10%

8%

7%

9%

9%

11%

7%

4%

19%

24%

20%

11%

17%

22%

21%

26%

13%

18%

17%

23%

20%

22%

12%

17%

20%

25%

21%

14%

18%

21%

18%

8%

8%

7%

10%

7%

9%

11%

7%

9%

6%

9%

9%

8%

10%

12%

8%

8%

8%

8%

9%

10%

6%

8%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

25 - 34 let

35 - 44 let

45 - 54 let

ZŠ nebo vyučen

SŠ

VŠ



Praha

Čechy

Morava

Ţenatý

Svobodný

Rozvedený

ZŠ nebo vyučena

SŠ

VŠ

Úplná rodina

Neúplná rodina

1 dítě

2 děti

3 a více dětí

Vě

kV

zd

ělá

ní

Vě

k

dě

tíR

eg

ion

Sta

v

Vzd

ěl.

pa

rt.

Ro

d.

Po

če

t

dě

tí

Typologie otců





Typologie otců je výrazně diferencovatelná podle věku otce i dítěte, podle aktivity z hlediska míry zapojení do aktivní péče o dítě a podle ochoty jít na rodičovskou dovolenou. U nejsilnějších kategorií („Tradiční, pasivní, pracant“ a „Angaţovaný, aktivní, rodinný typ) se projevuje rozdílnost ve vzdělání, vzdělání partnerky i v proměnné vzdělanost, která porovnává dosaţené stupně vzdělání partnerů, dále pak účasti u porodů a v typologie „tradiční“ vs. „moderní“ táta. Regionální různorodost se projevuje v kategorii „Tradiční, pasivní, pracant“, kteří jsou nejméně v Praze a nejvíce na Moravě, a pak v segmentu „Angaţovaný, aktivní, pracant“, kterých je naopak málo na Moravě a více v Čechách a v Praze.


80

10%

12%

6%

8%

11%

12%

12%

9%

9%

9%

12%

8%

13%

7%

10%

10%

5%

12%

10%

8%

21%

28%

18%

15%

20%

18%

17%

22%

22%

39%

19%

6%

26%

16%

22%

13%

22%

26%

26%

22%

9%

7%

9%

8%

12%

6%

9%

9%

7%

6%

9%

10%

9%

8%

8%

10%

6%

8%

13%

8%

10%

7%

9%

11%

11%

14%

11%

10%

12%

13%

12%

7%

12%

9%

10%

11%

6%

7%

14%

14%

13%

10%

19%

17%

13%

12%

14%

14%

12%

6%

15%

19%

10%

17%

14%

19%

17%

10%

10%

8%

9%

11%

8%

6%

8%

8%

9%

9%

7%

15%

7%

4%

8%

10%

10%

8%

4%

8%

10%

10%

19%

17%

23%

26%

19%

17%

20%

19%

21%

4%

17%

36%

15%

23%

19%

22%

23%

20%

9%

19%

8%

7%

8%

9%

7%

12%

9%

8%

9%

7%

9%

8%

7%

10%

7%

6%

17%

8%

8%

11%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

Homogenní ZŠ

Homogenní SŠ

Homogenní VŠ



Vesnice

Město

Velké město

Neaktivní otcové


Aktivní otcové


Spíše liberální

Nova

ČT1

ČT2

Prima

ČT24

Jiná, jaká?

Vzd

ela

no

st

VM

B

Ak

tiv

ita

otc

ů

Sty

l

vý

ch

.

Ja

ká

je

Va

še

ne

job

líb

en

ějš

í

tele

viz

e?

Typologie otců





Aktivní otcové mají mnohem větší zastoupení mezi mladší věkovou skupinou 25 – 34 let (nejvyšší zastoupení zde má segment „ Angaţovaný, aktivní, pracant“ a naopak mnohem menší zastoupení má mezi starší věkovou skupinou 45 – 54 let).

35%41%

19%

44%

20%

52%

31%

44%

34%

40%

41%

40%

41%

44%

32%

45%

42%

36%

25%

18%

40%

15%

36%

16%

24%

14%

29%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Celkem Tradiční,

aktivní,

pracant

Tradiční,

pasivní,

pracant

Tradiční,

aktivní,

rodinný typ

Tradiční,

pasivní,

rodinný typ

Angaţ.,

aktivní,

pracant

Angaţ.,

pasivní,

pracant

Angaţ.,

aktivní,

rodinný typ

Angaţ.,

pasivní,

rodinný typ

Typologie otců


25 - 34 let 35 - 44 let 45 - 54 let


81

„Pasivní, pracanti“ mají vyšší podíl základního vzdělání. „Angaţovaní, aktivní, pracanti“ mají nejvyšší podíl SŠ vzdělání a „Angaţovaní, pasivní, pracanti“ naopak nejmenší. „Angaţovaný, rodinný typ“ má pak nejvyšší podíl VŠ vzdělání.

49%54% 56% 53%

48%

40%

57%

44% 41%

35%30%

30% 36%

33% 45%

28%

39%38%

16% 16% 14%11%

19%14% 15% 17%

21%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Celkem Tradiční,

aktivní,

pracant

Tradiční,

pasivní,

pracant

Tradiční,

aktivní,

rodinný typ

Tradiční,

pasivní,

rodinný typ

Angaţ.,

aktivní,

pracant

Angaţ.,

pasivní,

pracant

Angaţ.,

aktivní,

rodinný typ

Angaţ.,

pasivní,

rodinný typ

Typologie otců


Základní vzdělání nebo vyučen bez maturity Středoškolské vzdělání s maturitou Vysokoškolské vzdělání

Aktivní otcové mají většinou malé děti do 9 let (korelace s věkem).

46%

59%

27%

61%

23%

61%

37%

63%

39%

54%

41%

73%

39%

77%

39%

63%

37%

61%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Celkem Tradiční,

aktivní,

pracant

Tradiční,

pasivní,

pracant

Tradiční,

aktivní,

rodinný typ

Tradiční,

pasivní,

rodinný typ

Angaţ.,

aktivní,

pracant

Angaţ.,

pasivní,

pracant

Angaţ.,

aktivní,

rodinný typ

Angaţ.,

pasivní,

rodinný typ

Typologie otců


Malé děti nejstarší do 9 let Větší děti nejstarší 10 - 18 let


82

„Angaţovaní, aktivní“ mají nejvyšší podíl partnerek s VŠ vzděláním. „Tradiční, pracanti“ mají nejvyšší podíl partnerek se základním vzděláním a vyučených. „Pasivní, pracanti“ mají nejvyšší podíl homogenních ZŠ párů. „Pasivní, rodinný typ“ je vzdělanější neţ partnerka.

41%

48% 48%

34% 36%33%

48%

36%40%

44%

40% 40%

52%51%

48%

41%

45%

46%

15% 12% 13% 14% 12%19%

11%

19%14%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Celkem Tradiční,

aktivní,

pracant

Tradiční,

pasivní,

pracant

Tradiční,

aktivní,

rodinný typ

Tradiční,

pasivní,

rodinný typ

Angaţ.,

aktivní,

pracant

Angaţ.,

pasivní,

pracant

Angaţ.,

aktivní,

rodinný typ

Angaţ.,

pasivní,

rodinný typ

Typologie otců dle vzdělání partnerky


Základní vzdělání nebo vyučen bez maturity Středoškolské vzdělání s maturitou Vysokoškolské vzdělání

Účast u porodů mají nejvyšší „Aktivní, rodinné typy“. „Tradiční, pasivní, pracant“ (= protipól aktivních otců) má třikrát niţší účast u porodů neţ „Angaţovaní, aktivní, rodinné typy“ (= aktivní otcové).

25% 26%

11%

39%

16%

32%

25%

36%

21%

75% 74%

89%

61%

84%

68%

75%

64%

79%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Celkem Tradiční,

aktivní,

pracant

Tradiční,

pasivní,

pracant

Tradiční,

aktivní,

rodinný typ

Tradiční,

pasivní,

rodinný typ

Angaţ.,

aktivní,

pracant

Angaţ.,

pasivní,

pracant

Angaţ.,

aktivní,

rodinný typ

Angaţ.,

pasivní,

rodinný typ

Typologie otců


Účast u porodů - ano Účast u porodů - ne


83

Nejoblíbenější TV je pro všechny typy otců Nova. ČT1 je nejsilnější u „Angaţovaných, aktivních, pracantů“ a nejslabší u „Tradičních, pasivních, pracantů“. ČT2 pak boduje u „Angaţovaných, pasivních, rodinných typů“, kde mírně ztrácí Nova.

43%47%45%

42%42%44%47%43%

38%

16%

16%

10%19%17%

23%15%

18%

11%

7%4%

7%

5%4%

9%

3%8%

13%

12%14%

14%10%

8%

9%

11%

12%

11%

6%6%

7%9%

8%

4%

7%

3%

6%

16%14%

17%16%21%

10%

19%16%21%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

CelkemTradiční,

aktivní,

pracant

Tradiční,

pasivní,

pracant

Tradiční,

aktivní,

rodinný typ

Tradiční,

pasivní,

rodinný typ

Angaţ.,

aktivní,

pracant

Angaţ.,

pasivní,

pracant

Angaţ.,

aktivní,

rodinný typ

Angaţ.,

pasivní,

rodinný typ

Typologie otců


Nova ČT1 ČT2 Prima ČT24 Jiná, jaká?

Téměř u všech typů se na prvním místě umístil Roman Šebrle, pouze ve dvou vyhrál Petr Čech. Pavel Zuna dosáhl nejvíce procent u „Angaţovaných, pracantů“ a Tomáš Hanák u „Pasivních, rodinných typů“. Ivan Trojan získal nejvíce pro „Tradiční, aktivní, rodinný typ“.

25%27%

19%14%

26%26%28%27%34%

17%17%

20%

17%

12%15%16%18%

11%

15%13%

13%

14%

15%

18%18%15%16%

9%6%

10%

7%

14%7%

11%

3%

13%8%

10%10%

14%

7%5%

4%

10%

7% 7%6%8%

6%

5%8%

7%6%

4% 6%6%

6%11%

4%9%3%

6%

2% 4%5%3%6%6%

3%4%5%

4% 2%4%3%1%2%2%2%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

CelkemTradiční,

aktivní,

pracant

Tradiční,

pasivní,

pracant

Tradiční,

aktivní,

rodinný typ

Tradiční,

pasivní,

rodinný typ

Angaţ.,

aktivní,

pracant

Angaţ.,

pasivní,

pracant

Angaţ.,

aktivní,

rodinný typ

Angaţ.,

pasivní,

rodinný typ

Typologie otců


Roman Šebrle Petr Čech Pavel Zuna Tomáš Hanák Ivan Trojan

Ray Koranteng Tomáš Krejčíř Ondřej Liška Robert Kodym


84

Ve všech segmentech vítězí pobyt u moře (nejvíce boduje u „Angaţovaný, aktivní, rodinný typ), kromě segmentu „Tradiční, aktivní, rodinný typ“, který preferuje dovolenou na chatě. Kempování v Česku získalo nejvíce u „Tradičních, aktivních, pracantů“ a pobyt na horách nejvíce oslovuje „Angaţované, pasivní, pracanty“.

Angaţovaní“ jsou ze dvou třetin liberální, kdeţto „tradiční“ typy jsou spíše přísnější.

48%

63%59%

52% 55%

36%42%

36% 37%

52%

37%41%

48% 45%

64%58%

64% 63%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Celkem Tradiční,

aktivní,

pracant

Tradiční,

pasivní,

pracant

Tradiční,

aktivní,

rodinný typ

Tradiční,

pasivní,

rodinný typ

Angaţ.,

aktivní,

pracant

Angaţ.,

pasivní,

pracant

Angaţ.,

aktivní,

rodinný typ

Angaţ.,

pasivní,

rodinný typ

Typologie otců


Jsem spíše přísnější – dbám na dodrţování pravidel a stanovení mezí

Jsem spíše liberální – vyznávám svobodný rozvoj dítěte bez striktních pravidel a zákazů


85

Velmi diferencuje typ otce podle jeho aktivity z hlediska míry zapojení do aktivní péče o dítě. „Angaţovaní, aktivní, rodinný typ“ mají pouze 8% neaktivních otců a 63% aktivních otců, kdeţto u „Tradičních, pasivních, pracantů“ je to přesně obráceně. Více aktivní jsou „Angaţovaní“ a „Rodinné typy“.

33% 31%

61%

23%

42%

15%

55%

8%

28%

34% 40%

30%

37%

37%

38%

28%

29%

37%

33%29%

9%

40%

21%

47%

17%

63%

34%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Celkem Tradiční,

aktivní,

pracant

Tradiční,

pasivní,

pracant

Tradiční,

aktivní,

rodinný typ

Tradiční,

pasivní,

rodinný typ

Angaţ.,

aktivní,

pracant

Angaţ.,

pasivní,

pracant

Angaţ.,

aktivní,

rodinný typ

Angaţ.,

pasivní,

rodinný typ

Typologie otců


Neaktivní otcové Průměrně aktivní otcové Aktivní otcové

„Angaţovaný, rodinný typ“ je tvořen vesměs pouze „moderními“ otci, naproti tomu „Tradiční, pracanti“ se rekrutují ze dvou třetin z „tradičních“ otců.

39%

64%69%

26%31%

39%45%

10% 12%

61%

36%31%

74%69%

61%55%

90% 88%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Celkem Tradiční,

aktivní,

pracant

Tradiční,

pasivní,

pracant

Tradiční,

aktivní,

rodinný typ

Tradiční,

pasivní,

rodinný typ

Angaţ.,

aktivní,

pracant

Angaţ.,

pasivní,

pracant

Angaţ.,

aktivní,

rodinný typ

Angaţ.,

pasivní,

rodinný typ

Typologie otců


Tradiční táta Moderní táta


86

6.4.3.3. Popis jednotlivých typů otců

Na základě popsaných strukturálních a demografických odlišností se můţeme pokusit sestavit si profil jednotlivých typů otců. Nejprve si však jednotlivé typy nějak „vhodně“ pojmenujeme. K tomu se nabízí vyuţít otázky „Kterou osobnost byste typově viděl jako vhodnou tvář aktivního otcovství?“.

Roman Šebrle získal nejvíce procent u „Angaţovaných, pasivních, rodinných typů“, u „Tradičních, pasivních, pracantů“ vyhrál Petr Čech, Ivan Trojan nejvíce bodoval u „Tradičních, aktivních, rodinných typů“. Tomáš Hanák měl největší úspěch u „Tradičních, pasivních, rodinných typů“. Pavel Zuna získal nejvíce hlasů od „Angaţovaných, pracantů“, a to stejně od aktivních i pasivních. Pavla nechme těm pasivním a pro aktivní přiřaďme Raye Korantenga, který v tomto segmentu získal nejvyšší počet bodů. Robert Kodym měl nejvyšší „zásah“ (avšak nikterak výrazný) u skupiny „Tradičních, aktivních, pracantů“. Jediný typ, který se v této otázce výrazněji nevyprofiloval a měl své preference velmi podobné jako celkový průměr, je „Angaţovaný, aktivní, rodinný typ“. Říkejme mu tedy podle osobnosti, kterou jsme ještě k pojmenování nevyuţili – Ondřej Liška.

Udělejme si rekapitulaci:

Roman = angaţovaný pasivní rodinný typ

Ondřej = angaţovaný aktivní rodinný typ

Pavel = angaţovaný pasivní pracant

Ray = angaţovaný aktivní pracant

Tomáš = tradiční pasivní rodinný typ

Ivan = tradiční aktivní rodinný typ

Petr = tradiční pasivní pracant

Robert = tradiční aktivní pracant

A připomeňme si jejich rozloţení v populaci:

10%

21%

9%

10%13%

9%

19%

8%

Typologie otců


Robert Petr Ivan Tomáš Ray Pavel Ondřej Roman


87

Roman = angaţovaný pasivní rodinný typ

Představitel spíše starší generace otců (45 aţ 54 let), vyšší podíl VŠ vzdělání, méně se vyskytující v Praze, větší podíl rozvedených. Je to spíše moderní otec, příslušník střední třídy a vyznává více liberální způsob výchovy. Nejsilnější podíl ČT2.

Ondřej = angaţovaný aktivní rodinný typ

Představitel mladého otce s malými dětmi, více vzdělaný stejně jako jeho partnerka, příslušník střední třídy. Menší podíl rozvedených, vyšší podíl pocházejících z úplné rodiny a ţijících ve společné domácnosti s dětmi. Jednoznačný zastánce účasti u porodů a rodičovské dovolené. Je to výhradně moderní táta, extrémně aktivní, vyznávající liberální způsob vychovávání dětí.

Pavel = angaţovaný pasivní pracant

Představitel spíše střední generace otců (35 aţ 44 let), vyšší podíl párů s homogenním základním vzděláním nebo vyučením, méně na Moravě, rozhodně by nechtěl na rodičovskou dovolenou, vysoký podíl pasivních otců.

Ray = angaţovaný aktivní pracant

Příslušník mladší generace s menšími dětmi, typicky středoškolák, v Praze dvakrát tak častěji se vyskytující neţ na Moravě, vyšší podíl svobodných ţijících ve společné domácnosti s dětmi. Většinou účasten u porodu, velmi aktivní otec s liberálním přístupem k výchově. ČT1 má nejčastější zastoupení právě u tohoto typu.

Tomáš = tradiční pasivní rodinný typ

Spíše staršího věku se staršími dětmi, více vysokoškolák s partnerkou s niţším vzděláním, méně na Moravě, vyšší podíl rozvedených pocházejících z neúplných rodin, častěji nepřítomen u porodu dítěte, s vysokým podílem otců neţijících ve společné domácnosti, nechtěl by na rodičovskou dovolenou. Spíše aktivní otec, ale moderní, vyznávající přísnější styl výchovy.

Ivan = tradiční aktivní rodinný typ

Mladšího věku s menšími dětmi, niţší podíl vysokoškoláků, partnerka vzdělanější, největší podíl na Moravě, nejmenší v Čechách, příslušník pracují třídy. Porodů se spíše účastní a je spíše aktivní otec. Preferuje dovolenou na chatě.

Petr = tradiční pasivní pracant

Rekrutuje se zejména z nejstarší generace otců (45 aţ 54 let), takţe jiţ má starší děti, s větším zastoupením základního vzdělání a vyučených, a to včetně partnerky. Nejméně se vyskytuje v Praze, nejvíce na Moravě, má menší podíl svobodných a vyšší podíl rozvedených a pocházející z neúplné rodiny. V drtivé většině případů nebývá u porodu a nechtěl by na rodičovskou dovolenou. Mnohem více tradiční neţ moderní táta s velkým podílem neaktivních otců, vyznávající přísnější styl výchovy. ČT1 má zde nejmenší zastoupení.

Robert = tradiční aktivní pracant

Spíše mladší s menšími dětmi, s méně vzdělanou partnerkou, ţenatý a pocházející z úplné rodiny, mnohem více tradiční neţ moderní táta, průměrně aktivní otec, spíše příslušník pracující třídy, vyznávající přísnější styl výchovy. Typ dovolené kempování v Česku má zde nejsilnější zastoupení.


88

6.5. Potřeby mužů ve slaďování pracovního a rodinného života

6.5.1. Struktura vzorku otců – z hlediska zaměstnání

Necelou polovinu otců zařazených do výzkumu (48 %) tvoří zaměstnanci vykonávající manuální typ práce, cca 28 % tvoří muţi otcové v zaměstnaneckém poměru vykonávající nemanuální zaměstnání jako např. lékař, úředník, zhruba 12 % muţů otců působí jako soukromí podnikatelé bez zaměstnanců – tzv. ţivnostníci, 7 % tvoří soukromí podnikatelé se zaměstnanci.

48%

28%

12%

7%4%






Necelé tři čtvrtiny muţů - otců (73 %) pracují jako pracovníci bez podřízených, zhruba 17 % na pozici niţší vedoucí pracovník, pouze 4 % muţů otců pracují na pozici vrcholový manaţer, ředitel podniku.

73%

17%

6%2% 1% 1%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Pracovník bez

podřízených

Niţší vedoucí

pracovník (1-5

podřízených)

Vedoucí pracovník

(6 a více

podřízených)

Vyšší vedoucí

pracovník s

podřízenými útvary

pracovníků

Vrcholový manaţer,

zástupce ředitele s

6 a více

podřízenými

Ředitel podniku

Na které pozici pracujete?

Otcové v zaměstnaneckém poměru, N = 875


89

73%

77%

74%

66%

87%

68%

39%

66%

73%

76%

17%

15%

17%

19%

10%

22%

28%

23%

16%

16%

6%

5%

5%

10%

3%

8%

15%

6%

7%

6%

2%

2%

2%

1%

1%

9%

2%

2%

1%

6% 3%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Celkem

25 - 34 let

35 - 44 let

45 - 54 let


SŠ s maturitou

VŠ

Praha

Čechy

Morava

Vě

ko

vá

ka

teg

ori

eV

zd

ělá

ní

Re

gio

n



Pracovník bez podřízených

Niţší vedoucí pracovník (1-5 podřízených)

Vedoucí pracovník (6 a více podřízených, bez podřízených útvarů)

Vyšší vedoucí pracovník s podřízenými útvary pracovníků

Vrcholový manaţer, zástupce ředitele s 6 a více podřízenými

Ředitel podniku

Více neţ polovina muţů - otců (54 %) zařazených do výzkumu pracuje v malých podnicích do 50 zaměstnanců. Čtvrtina muţů otců pracuje ve středně velkých podnicích (51-250 zaměstnanců) a pětina muţů otců pracuje ve velkých podnicích nad 250 zaměstnanců.

18%

36%

25%21%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Méně neţ 10 zaměstnanců Do 50 ti zaměstnanců 51- 250 zaměstnanců Nad 250 zaměstnanců

Kolik zaměstnanců má firma, ve které pracujete?


V souladu s údaji ČSÚ je nejvíce muţů – otců v dané věkové kategorii zaměstnáno v průmyslu a ve sluţbách a ve stavebnictví.


90

29%27%

16%

8%

6% 5%3% 2% 2% 1%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Průmysl Sluţby,

obchod

Stavebnictví Doprava,

spoje

Státní

správa

Zemědělství Školství,

věda, výzkum

Peněţnictví

Zdravotnictví,

sociální sluţby

Armáda,

policie

V jakém odvětví pracujete?

Ekonomický aktivní otcové, N = 1096

Většina muţů - otců (60 %) zařazených do výzkumu pracuje v české soukromé společnosti, pětina (21 %) muţů - otců pracuje ve veřejném sektoru včetně zdravotnictví a 19 % muţů otců uvedlo, ţe pracuje v soukromé nadnárodní společnosti.

6.5.2. Struktura vzorku potenciálních otců z hlediska zaměstnání

Zaměstnanecká struktura vzorku potenciálních otců odpovídá zaměstnanecké struktuře otců. Nejvyšší podíl potenciálních otců je v zaměstnaneckém poměru a vykonává manuální typ práce. Necelá třetina (29 %) potenciálních otců je v zaměstnaneckém poměru a vykonává nemanuální typ práce (úředník, lékař…). Ve vzorku potenciálních otců je o něco méně podnikatelů, coţ lze vysvětlit posunem věkové hranice u potenciálních otců z 25 na 20 let a naopak je zde vyšší podíl nezaměstnaných (4 %) a studentů (3 %).

50%

29%

10%

3%

8%






V souladu se sníţením věkové hranice u vzorku potenciálních otců je zde ve srovnání s otci vyšší podíl pracovníků bez podřízených a naopak méně muţů na pozici vyšších vedoucích pracovníků. V tomto ohledu je nadprůměrně zastoupena skupina vysokoškolsky vzdělaných muţů a muţů z praţského regionu.


91

81%

83%

79%

93%

79%

55%

68%

81%

88%

12%

12%

12%

4%

18%

20%

19%

13%

7%

6%

4%

7%

3%

2%

20%

11%

5%

4%

1%

1%

1%

1%

2%

1%

3%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Celkem

20 - 29 let

30 - 39 let


SŠ s maturitou

VŠ

Praha

Čechy

Morava

Vě

ko

vá

ka

teg

ori

eV

zd

ělá

ní

Re

gio

n


Potenciální otcové v zaměstnaneckém poměru, N = 290



Vedoucí pracovník (6 a více podřízených, bez podřízených útvarů)

Vyšší vedoucí pracovník s podřízenými útvary pracovníků

Vrcholový manaţer, zástupce ředitele s 6 a více podřízenými

Většina potenciálních otců (60 %) pracuje v menších firmách do 50 zaměstnanců, pouze dvě pětiny muţů pracují ve středních nebo velkých firmách.

21%

39%

20% 21%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

Méně neţ 10 zaměstnanců Do 50 ti zaměstnanců 51- 250 zaměstnanců Nad 250 zaměstnanců

Kolik zaměstnanců má firma, ve které pracujete?

Potenciální otcové v zaměstnaneckém poměru, N = 290

Stejně jako v případě otců má více neţ polovina (54 %) muţů – potenciálních otců vyšší příjem neţ jejich partnerka. Rozdíly však nejsou tak vysoké jako v případě stávajících otců. Podíl muţů, kteří mají stejný příjem jako jejich partnerka (manţelka) jiţ není pouze čtvrtinový, ale vzrostl na více neţ třetinu (36 %). Tento rozdíl je částečně způsoben poklesem příjmů ţen na rodičovské dovolené (případně ţen, které zůstávají s dětmi v domácnosti). Můţe však být i signálem dalšího znevýhodňování ţen - matek na pracovním trhu proti bezdětným ţenám. Regionem s nejniţšími rozdíly v příjmech partnerů je stejně jako v případě otců Praha.


92

25% 21% 26%

11%6%

12%

43%

32%

44%

43%

41%

44%

23%

34%

22%

36% 49% 33%

7% 12% 6% 10%5%

11%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Celkem Praha Ostatní regiony Celkem Praha Ostatní regiony






6.5.3. Podmínky vytvářené zaměstnavatelem k zapojení do každodenní péče o děti

Více neţ polovina otců (56 %) se domnívá, ţe jim současný zaměstnavatel umoţňuje, aby se mohli dostatečně věnovat péči o své nezletilé děti. Více neţ dvě pětiny otců se naopak přiklánějí k názoru, ţe jim současný zaměstnavatel neumoţňuje dostatečně se věnovat kaţdodenní péči o nezletilé děti. Pouze 12 % však vyjádřilo zásadní nesouhlas s tím, jak jim současný zaměstnavatel umoţňuje podílet se na kaţdodenní péči o nezletilé děti.

Otcové, kteří se domnívají, ţe jim současný zaměstnavatel neumoţňuje dostatečně se věnovat kaţdodenní péči o děti, jsou také ve výšené míře nespokojeni s tím, kolik času tráví se svými dětmi. Mezi těmito dvěma otázkami byla prokázána vysoká míra závislosti.

Umožňuje vám váš současný zaměstnavatel, abyste se dostatečně mohl věnovat každodenní péči o děti?

Jste spokojen s tím, kolik času trávíte se svými dětmi?

Pearson Correlation ,405**

Sig. (2-tailed) ,000

N 1147

Více nespokojeni jsou otcové, kteří pracují v soukromém sektoru (nejvíce v nadnárodních a zahraničních firmách) a otcové pracující na vyšší pracovní pozici.


93

20%

24%

17%

14%

17%

15%

19%

22%

11%

44%

18%

10%

12%

35%

34%

36%

39%

39%

34%

41%

34%

34%

33%

50%

18%

14%

33%

30%

35%

33%

35%

37%

29%

32%

39%

17%

26%

55%

27%

12%

12%

12%

13%

9%

14%

12%

11%

15%

6%

6%

17%

47%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Celkem

ABC - Middle class

DE - Working class



Vyšší vedoucí pracovník

Veřejný sektor

Soukromná česká

Soukromná nadnárodní a zahraniční

Určitě ano

Spíše ano

Spíše ne

Určitě ne

So

ciá

lní

pro

fil

rod

iny

Pra

co

vn

í p

ozic

eT

yp

fir

my

Jste

sp

ok

oje

n s

tím

,

ko

lik

ča

su

trá

vít

e s

e

sv

ým

i d

ětm

i?

Umoţňuje vám váš současný zaměstnavatel, abyste se dostatečně mohl věnovat kaţdodenní péči o děti?



Zhruba 15 % otců uvedlo, ţe jejich zaměstnavatel má pochopení pro skloubení rodinného a pracovního ţivota a vţdy snaţí kaţdému v tomto ohledu vyjít vstříc. Zhruba stejný počet otců uvádí opak - ţe jejich zaměstnavatel nemá pochopení pro skloubení pracovního a rodinného ţivota, rodinné záleţitosti nikoho nezajímají. Třetina otců uvádí, ţe záleţí vţdy na konkrétní situaci a třetina se přiklání k názoru, ţe to jde, ale nesmí to být moc často.

Potenciální otcové jsou v tomto ohledu skeptičtější, více neţ pětina z nich se domnívá, ţe jejich zaměstnavatel nemá pochopení pro skloubení rodinného a pracovního ţivota a soukromé záleţitosti v jejich firmě nikoho nezajímají. Výrazně nejpozitivněji vidí v této oblasti své zaměstnavatele otcové s vysokoškolským vzděláním, naopak s nejmenším pochopením ze strany zaměstnavatele se setkávají lidé s niţším vzděláním bez maturity.


94

15% 18% 13% 15% 12% 16%22%

16% 14%

32% 31%33% 31%

29%34%

34%32% 32%

30% 31%29% 29% 33%

28%26%

29% 30%

16% 14% 18% 17% 19% 14%13%

15% 17%

7% 7% 7% 8% 7% 8% 5% 8% 7%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%


vyučen bez

maturity

SŠ s

maturitou

VŠ Malé děti

nejstarší do 9

let

Větší děti

nejstarší 10 -

18 let

Celkem Věková kategorie Vzdělání Věk

Má váš zaměstnavatel pochopení pro skloubení pracovního a rodinného ţivota?


Ano vţdy se snaţí kaţdému v tomto ohledu vyjít vstříc

Ano, ale nesmí to být příliš často

Někdy ano, někdy ne – záleţí na konkrétní situaci

Ne, soukromé záleţitosti tady nikoho nezajímají

Zaměstnavatel se snaţí především vyjít vstříc matkám od otců nikdo neočekává, ţe by mohli úlevy na děti poţadovat

.

6.5.4. Benefity ze strany zaměstnavatelů a jejich využívání

Většina zaměstnavatelů nabízí otcům moţnost jít s dítětem k lékaři. Musíme poznamenat, ţe kaţdý zaměstnavatel má ze Zákoníku práce povinnost umoţnit pracovní volno s náhradou mzdy, jde-li o doprovod manţela(ky), druha(ţky), dítěte, rodiče nebo prarodiče (či manţelčina prarodiče. Zaráţející tedy je, ţe téměř třetina otců uvedla, že jim zaměstnavatel nenabízí možnost jít s dítětem k lékaři. Jedná se tedy buď o otce, kteří nejsou informování o svém zákonném právu nebo o otce, kteří reagovali nikoliv na své zákonné právo, ale na klima, které panuje u nich ve firmě, kde není zvykem, aby s dětmi k lékaři chodili otcové. Vzhledem k tomu, ţe v tomto ohledu zastává většina otců také poměrně konzervativní názory (o nemocné dítě se nejlépe postará matka) můţe v záporných odpovědích hrát také roli určité alibi otců: „nemám tu moţnost, abych s dítětem k lékaři šel“. Obdobný rozpor v odpovědích otců a v jejich zákonném právu vychází z odpovědí na otázku, zda zaměstnavatel nabízí moţnost zůstat s dítětem doma při nemoci. V této otázce dokonce celých 40 % otců odpovědělo, ţe jim zaměstnavatel tuto moţnost nenabízí,

Dalším z nejrozšířenějších benefitů, které dnešní zaměstnavatelé nabízejí otcům, je také moţnost napracovat si hodiny a vybrat si je formou náhradního volna (60 %) a moţnost neplaceného volna (59 %). Z vybraných benefitů patří k nejméně nabízeným moţnost vzít si s sebou dítě do práce (15 %), plný příjem v době nemoci dítěte (13 %) a firemní jesle či školka (7 %).

Benefity, o které je největší zájem = jsou nejvíce využívané a největší zájem o jejich zavedení jsou:

Moţnost napracovat si hodiny a vybrat náhradní volno

Klouzavá pracovní doba

Benefity méně nabízené, o které je však veliký zájem:

Moţnost placeného volna v souvislosti s porodem

Plný příjem v případě nemoci dítěte

Moţnost práce z domova (alespoň někdy)


95

Benefity, o které je malý zájem:

Neplacené volno

Moţnost vzít dítě s sebou do práce

Celkově se dá říci, ţe otcové stojí především o benefity, které jim umoţňují časovou flexibilitu, jako například moţnost náhradního volna nebo klouzavé pracovní doby, naopak nejméně vyuţívané jsou benefity spojené s finanční ztrátou jako je neplacené volno nebo moţnost zůstat s dítětem doma v případě nemoci.

3%

4%

7%

7%

7%

9%

10%

11%

14%

2%

6%

4%

24%

11%

22%

18%

30%

39%

19%

4%

5%

5%

29%

6%

32%

16%

29%

10%

7%

30%

18%

54%

18%

29%

21%

31%

16%

24%

33%

63%

67%

33%

23%

48%

19%

27%

15%

15%

27%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Firemní školku, jesle

Moţnost vzít si dítě s sebou do práce

Plný příjem v případě nemoci dítěte

Moţnost neplaceného volna

Moţnost práce z domova (alespoň někdy)

Moţnost zůstat s dítětem doma při nemoci

Moţnost placeného volna (v souvislosti s porodem)

Moţnost jít s dítětem k lékaři

Moţnost napracovat si hodiny a vybrat náhradní volno

Klouzavou pracovní dobu

Jaké benefity konkrétně nabízí váš současný zaměstnavatel?


Nabízí - pravidelně vyuţívám Nabízí - občas jsem vyuţil Nabízí - nevyuţívám

Nenabízí - vyuţil bych Nenabízí - nevyuţil bych

6.5.5. Rodičovská a otcovská dovolená – postoje a informovanost

Otcové řešili volno spojené s prvními dny dítěte po porodu odlišnými způsoby. Zatímco ve starší generaci otců 45-54 let bylo ještě celkem běţné, ţe si otcové pár dní po porodu dítěte ţádné volno nebrali a chodili do práce (37 %), v nejmladší věkové kategorii je vidět podstatný rozdíl přístupu mladší generace otců, kdy do práce šlo pouze 15 % otců.

Nejčastěji si otcové berou v tyto dny dovolenou (57 % otců), nebo neplacené volno (16 %). To, ţe zůstat s dítětem a partnerkou pár dní po porodu doma, se stává běţnou normou, potvrzují výpovědi potenciálních otců, z nichţ se do práce chystá pouze 10 % a 90 % plánuje být první dny po porodu s dítětem a partnerkou doma (ať jiţ formou dovolené či neplaceného volna).


96

16% 19% 15% 14% 17% 15% 16% 18% 15%

57%62%

57%47%

54% 61% 55%62%

52%

24%15%

24%37%

25%22%

25%16%

31%

4% 4% 4% 2% 4% 2% 4% 5% 3%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%


vyučen bez

maturity

SŠ s

maturitou

VŠ Malé děti

nejstarší do 9

let

Větší děti

nejstarší 10 -

18 let

Celkem Věková kategorie Vzdělání Věk

Jak jste řešil nebo hodláte řešit volno v souvislosti s narozením dítěte (první dny po porodu)?


Vzal jsem si/ Vezmu si neplacené volno Vzal jsem si/ Vezmu si dovolenou

Nijak – byl jsem /chystám se být v práci Jinak – Jak?

Zhruba polovina z potenciálních otců deklarovala ve výzkumu zájem o tzv. otcovskou dovolenou. Zájem odpovídající zájmu potenciálních otců byl také ve skupině mladých otců 25-34 let. Z otců, kteří jednoznačně plánují pořízení dalšího dítěte, zájem o otcovskou dovolenou vzrostl na 61 %.

Výzkum prokázal poměrně nízkou informovanost otců o rozdílech mezi mateřskou a otcovskou dovolenou. Tyto výsledky zcela korespondují s výsledky dotazování personalistů, kteří odhadovali informovanost zaměstnanců – otců o státní podpoře rodičovství jako spíše povrchní nebo špatnou. Pouze polovina otců uvedla, ţe ví, jaký je rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, u potenciálních otců je toto číslo ještě niţší (pouze 39 %).

54%

46%

39%

61%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Ano Ne

Víte, jaký je rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou?


Připravenost českých otců nastoupit na rodičovskou dovolenou je poměrně nízká a zcela koresponduje s názory otců na rozdělení kompetencí v této oblasti. Dvě třetiny otců se domnívají, ţe s dítětem do 2 aţ 4 let má doma zůstat matka, protoţe je pro dítě v tomto věku nezastupitelná, aţ na druhém místě (cca pětina otců) uvádí rozhodnutí na základě ekonomické situace: „ten z partnerů, který vydělává méně peněz“. Zhruba 8 % muţů se domnívá, ţe s dítětem by doma měl zůstat ten z rodičů, který o to více stojí a 7% otců souhlasí, ţe by se otec i matka měli v průběhu tohoto období vystřídat, aby si to oba zkusili.


97

8%

65%

19%

7%

1%

8%

62%

21%

8%

1%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Ten z rodičů (jedno

jestli muţ nebo ţena),

který o to více stojí bez

ohledu na finance

Matka, protoţe je pro

dítě do 2-4 let

nezastupitelná

Ten rodič, který

vydělává méně peněz –

je to pro rodinu

ekonomicky

nejvýhodnější

Otec i matka by se

měly v průběhu období

vystřídat, aby si to oba

zkusili

Jiné

Kdo by měl podle vás zůstat s dítětem na rodičovské dovolené ?


Výsledky obecných postojů potom přesně korespondují s tím, jak by muţi konkrétně řešili situaci v případě narození dítěte. 7 % otců by si rodičovskou dovolenou rádo vyzkoušelo, 6 % otců (8 % potenciálních otců) by zůstalo na rodičovské dovolené, pokud by se s partnerkou po čase vystřídali, zhruba pětina otců by zůstala na rodičovské dovolené, pokud by to vyţadovaly závaţné okolnosti jako třeba nemoc partnerky, celkem polovina českých otců by však doma na rodičovské dovolené nezůstala, z toho dvě pětiny z důvodu ţe si jejich partnerky přejí být s dětmi doma samy. Největší rozdíl mezi názory potenciálních otců a otců byl u rodičovské dovolené z důvodu finanční výhodnosti. Tuto odpověď zvolilo pouze 13 % českých otců a celkem 18 % potenciálních otců.

7%

21%

13%

6%

20%

23%

10%

7%

23%

18%

8%

19%

17%

9%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

Určitě ano – rád

bych to zkusil

Ano, pokud by

to bylo nezbytně

nutné (nemoc

partnerky apod.)

Ano, pokud by

to bylo pro naši

rodinu finančně

výhodné

Ano, pokud

bychom se

s partnerkou po

nějakém období

vystřídali

Spíše ne Určitě ne Moje partnerka

si přeje zůstat

doma s dítětem

sama

Pokud by se vám dnes mělo narodit dítě, zůstal byste se svým dítětem doma na rodičovské dovolené?


Nejčastějším důvodem pro muţe – otce, proč nevyuţít rodičovskou dovolenou, je přesvědčení, ţe malé dítě nejvíce potřebuje matku (34 %), hned na druhém místě je potom finanční nevýhodnost pro rodinu, pokud by s dítětem zůstal doma otec. 15 % otců se také obává, ţe by v případě odchodu na rodičovskou dovolenou přišlo o práci, 12 % otců přiznává, ţe by je to doma s dítětem nebavilo. Pouze 3 % otců (5 % potenciálních otců) uvedlo jako důvod, proč by nezůstali s dítětem na rodičovské dovolené, negativní reakce okolí (byli by pro smích, styděli by se před kamarády, atd.).


98

30%

15%12%

34%

3% 2% 1%

4%

29%

17%

13%

31%

4%2% 3%

1%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Bylo by to pro

nás finančně

nevýhodné

Bál bych se,

ţe přijdu o

práci

Nebavilo by

mě to –

nevěděl bych

si s dítětem

rady

Malé dítě

potřebuje

nejvíce matku

Moje práce

mě natolik

baví, ţe bych

se jí neuměl

vzdát

Byl bych

svému okolí

pro smích

Styděl bych se

před svými

kamarády

Jiné

Proč byste nevyuţil rodičovskou dovolenou?

Otcové nezletilých dětí, kterí by nezůstali na rodičovské, N = 483

Potenciální otcové, kterí by nezůstali na rodičovské, N = 123

6.5.6. Diskriminace otců ve společnosti

Čeští otcové se necítí být vnímání jako rovnocenní vůči ţenám – matkám především v oblasti přístupu zaměstnavatelů a benefitů, které zaměstnavatel nabízí (například drţení místa po rodičovské dovolené, poloviční úvazky atd.). Více neţ polovina otců se domnívá, ţe zaměstnavatel při řešení stejné rodinné situace bude jednat jinak s ţenou – matkou neţ s muţem – otcem a to ve prospěch ţen- matek.

Ze strany státu se otcové nejvíce cítí diskriminování z hlediska určení opatrovnictví dětí v případě rozvodu rodičů. Zhruba třetina muţů-otců se domnívá, ţe nejsou vnímání jako rovnocenní s matkami ani z hlediska celospolečenského vnímání (jednání na úřadech, ve školách…).

26%21%

10% 8%16% 13% 10%

6% 9% 5%

40%45%

23% 23%

39%37%

26%30% 25%

26%

26% 26%

44% 47%

34%40%

45% 48%44% 45%

8% 9%

24% 21%

10% 10%19% 16%

22% 23%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Otc

ové

Pote

nci

áln

íotc

ové

Otc

ové

Pote

nci

áln

íotc

ové

Otc

ové

Pote

nci

áln

íotc

ové

Otc

ové

Pote

nci

áln

íotc

ové

Otc

ové

Pote

nci

áln

íotc

ové

Z hlediska celospolečenského vnímání

– (jednání na úřadech, ve školách, u lékaře…)

Z hlediska určení opatrovnictví dětí při

rozvodech

Z hlediska benefitů, které nabízí stát (nároky na

dávky, rodičovské dovolené apod.)

Z hlediska přístupu zaměstnavatele (zda ve

stejné situaci jedná stejně s muţem-otcem jako

ţenou – matkou)

Z hlediska benefitů, které zaměstnavatel nabízí

(drţení místa po RD, poloviční úvazky apod.)

Myslíte si, ţe muţi otcové mají z hlediska kaţdodenní péče o děti rovnocenné postavení jako ţeny - matky?





99

6.5.7. Benefity ze strany státu – očekávání otců a potenciálních otců

Názory na prospěšnost benefitů pro otce ze strany státu jsou u otců a potenciálních otců poměrně odlišné a odráţejí tak jejich současný stav. Obě skupiny nejvíce preferují daňové úlevy pro otce (40 %). Zatímco otcové na druhém místě oceňují vyšší ochranu otců při rozvodech a určení opatrovnictví, potenciální otcové by na druhém místě ocenili týden placené dovolené po porodu navíc. Zhruba pětina muţů – otců také stojí o působení na změnu vnímání muţe – otce ve společnosti, ve smyslu rovnocenného nahlíţení na otce a matky. Vysokoškolsky vzdělání otcové si ve srovnání s ostatními vzdělanostními kategoriemi častěji nepřejí, aby se stát v těchto věcech nějak angaţoval a nejméně ze všech otců volají po daňových úlevách.

8%

40%

26%

19%

30%

1%

6%

39% 39%

22%25%

1%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

Ţádné – nepřeji si,

aby se stát v této

věci angaţoval

Daňové úlevy pro

otce

Týden placené

dovolené navíc po

porodu

Působit na změnu

vnímaní muţe –

otce ve společnosti,

jako rovnocenné

s ţenami - matkami

Více chránit zájmy

otců při rozvodech

a určení

opatrovnictvím –

směrem

k rovnocennému

uspořádání

Jiné

Jaké benefity byste ocenil ze strany státu pro podporu otců v kaţdodenní péči o nezletilé děti ?


8%

40%

26%

19%

30%

1%

6%

43%

26%

20%

29%

1%

9%

38%

24%

18%

30%

1%

10%

34%

26%

21%

31%

1%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

Ţádné – nepřeji si,

aby se stát v této

věci angaţoval

Daňové úlevy pro

otce

Týden placené

dovolené navíc po

porodu

Působit na změnu

vnímaní muţe –

otce ve společnosti,

jako rovnocenné

s ţenami - matkami

Více chránit zájmy

otců při rozvodech a

určení

opatrovnictvím –

směrem

k rovnocennému

uspořádání

Jiné

Jaké benefity byte ocenil ze strany státu pro podporu otců v kaţdodenní péči o nezletilé děti ?


Celkem Základní vzdělání nebo vyučen bez maturity Středoškolské vzdělání s maturitou Vysokoškolské vzdělání

6.5.8. Otcové žijící ve společné domácnosti s dětmi x otcové žijící odděleně (rozvedení atd.)


100

Celkem 12 % otců zařazených do výzkumu uvedlo, ţe se svými dětmi neţije ve společné domácnosti. Téměř třetina z těchto otců se vídá ve všední den s dětmi méně často neţ jednou za 14 dní, zhruba čtvrtina těchto otců se vídá s dětmi o víkendu méně často neţ jednou za měsíc. Otcové, kteří neţijí se svými dětmi v domácnosti, patří k méně aktivním v kaţdodenní péči o nezletilé děti, částečně jsou v tom však nevinně - jsou omezováni dohodnutým reţimem setkávání.

Zhruba čtvrtina z rozvedených otců nebo otců, kteří neţijí s dětmi ve společné domácnosti, vídá své děti nepravidelně – nemají dohodnutý reţim setkávání. Tito otcové patří k nejméně spokojeným s tím, kolik času tráví se svými dětmi, 50% z nich je nespokojeno.

Jednoznačně nejdůleţitějším benefitem pro rozvedené otce by ze strany státu bylo více chránit zájmy otců při rozvodech – směrem k rovnocennému uspořádání (43 % rozvedených otců).

Otcové ţijící s dětmi se jim v rámci kaţdodenní péče věnují více, silněji si uvědomují důleţitost času věnovaného dětem. Korelace s výroky:

„Nejvíce dám dětem, kdyţ s nimi budu trávit co nejvíce volného času.“

„Kaţdý den se minimálně hodinu aktivně věnuji svým dětem.“

„Děti jsou tím nejkrásnějším, co mě v ţivotě potkalo.“

„Kaţdodenní péči o děti by si měli rodiče spravedlivě rozdělit.“

6.5.9. Praha x ostatní regiony

Praţští otcové se výrazně více zapojují do kaţdodenní péče o děti neţ otcové z ostatních regionů. S výjimkou domácích prací výzkum prokázal vyšší zapojení praţských otců ve všech oblastech zapojení kaţdodenní péče o domácnost a nezletilé děti (běţné nákupy, kaţdodenní péče o děti, větší finanční rozhodování).


101

15%

15%

16%

21%

22%

25%

27%

27%

27%

28%

30%

30%

33%

35%

37%

40%

40%

46%

47%

54%

54%

67%




Příprava jídla

Večerní hygiena

Odvod na krouţky


Rodičovské schůzky


Buzení



Nákupy potravin

Výběr mimoškolních/školkových aktivit


Hraní s dětmi







Podíl otců na péči o domácnost a děti (% z celku)

21%

22%

24%

27%

30%

27%

31%

32%

30%

30%

35%

33%

35%

37%

39%

41%

39%

45%

48%

53%

53%

65%

Praha, N=136Celkem - otcové nezletilých dětí, N = 1147

15%

15%

16%

21%

22%

24%

26%

26%

27%

29%

29%

30%

34%

34%

36%

40%

40%

46%

46%

52%

54%

66%

Čechy, N=611

13%

14%

15%

18%

19%

26%

26%

27%

26%

25%

30%

30%

32%

35%

38%

39%

40%

47%

49%

56%

55%

68%

Morava, N=400

15%

17%

17%

17%

22%

27%

29%

37%

38%

Návštěvy u lékaře

Přebalování

Krmení

Noční vstávání k dětem

Koupání

Uspávání

Procházky s kočárkem a/nebo na hřiště

Mazlení

Hraní

Podíl otců na péči o děti (% z celku)

22%

20%

22%

22%

28%

30%

29%

38%

38%


14%

17%

17%

17%

22%

26%

28%

37%

37%

Čechy, N=611

14%

16%

15%

16%

21%

26%

30%

38%

38%

Morava, N=400


102

25%

27%

32%

57%

Domácí práce

Kaţdodenní péče o děti

Běţné nákupy

Větší finanční rozhodování

Podíl otců na péči o domácnost (% z celku)

26%

30%

36%

59%


25%

28%

33%

55%

Čechy, N=611

24%

25%

31%

58%

Morava, N=400

Otcové z Prahy mají v porovnání se zbytkem ČR lepší socioekonomické postavení a partnerky s vyšším vzděláním. V Praze byly patrné i menší rozdíly v příjmech otců a matek.

Odlišná je i struktura zaměstnavatelů – logicky méně praţských otců pracuje v zemědělství a průmyslu a více otců je zaměstnaných ve sluţbách (= umoţnění větší flexibility), peněţnictví a stavebnictví.

U otců z Prahy je patrný silnější příklon k liberálnímu stylu výchovy - snaţí se z dětí vychovat individuality, nemyslí si, ţe děti potřebují pevnou ruku, vstávání k dětem jim méně vadí a méně souhlasí s tím, ţe v době nemoci se o dítě nejlépe postará matka. Mimoto kladou nadprůměrný důraz na finanční zabezpečení rodiny („Nejlépe svým dětem pomohu, kdyţ je finančně zabezpečím.“), paradoxně menší důraz kladou na čas strávený s dítětem („Nejvíce dám svým dětem, kdyţ s nimi strávím co nejvíce času.“). Práci nejméně ze všech berou jen jako místo, kam si chodí vydělávat. Nepociťují takový tlak ze strany zaměstnavatele, aby měli méně času na dítě neţ dříve, a více se setkávají v práci s případy, kdy otec pečuje o nemocné dítě.

V oblasti názorů na to, kdo by měl zůstat s dítětem doma, praţští otcové více ve srovnání s ostatními regiony prosazují střídání rodičů v průběhu rodičovské dovolené. Na druhou stranu více neţ ostatní také tvrdí, ţe jejich partnerky chtějí zůstat s dítětem doma samy.

Ačkoliv v genderových rozdílech v příjmech obou partnerů vykazují praţští otcové relativně nejmenší rozdíly, hlavním uvedeným důvodem, proč nezůstat s dítětem na rodičovské dovolené, je právě finanční nevýhodnost. Při narození dítěte si praţští otcové ve srovnání s ostatními častěji berou neplacenou dovolenou – naopak méně často se chystají být v práci.

Praţští otcové vykazují ve srovnání s ostatními regiony nejniţší informovanost o rozdílech mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou.

Praţští otcové se nejméně ze všech ostatních regionů cítí být diskriminování ze strany zaměstnavatele – 40 % otců se domnívá, ţe jim zaměstnavatelé vytvářejí stejné podmínky a nabízejí stejné benefity, jako ţenám, matkám (průměrná hodnota je 34 % - 36 %). Naopak praţští otcové nejméně vidí rovnocenné postavení otců ze strany benefitů, které nabízí stát (49 % Praţanů uvedlo stejné podmínky x 55 % celostátní průměr).

Ze všech otců si otcové z Prahy nejméně přejí, aby se stát v otázce podpory aktivního otcovství nějak angaţoval.


103

6.5.10. Potenciální otcové x otcové

Potenciální otcové plánují vyšší zapojení do kaţdodenní péče o nezletilé děti téměř ve všech činnostech, včetně péče o malé děti do dvou let. Více se přiklánějí k liberální výchově (rozdíly z hlediska věku – mladší otcové celkově liberálněji smýšlející), méně se domnívají, ţe děti potřebují pevnou ruku a jsou více proti fyzickým trestům.

15%

15%

17%

20%

22%

25%

27%

27%

28%

28%

31%

31%

34%

36%

38%

40%

41%

47%

48%

54%

55%

68%




Příprava jídla

Večerní hygiena

Odvod na krouţky


Buzení


Rodičovské schůzky (škola, školka)



Nákupy potravin

Výběr mimoškolních – školkových aktivit


Hraní s dětmi







Podíl otců na pěči o domácnost a děti (% z celku)

19%

14%

15%

26%

19%

24%

21%

29%

22%

20%

22%

24%

30%

27%

29%

35%

33%

41%

44%

47%

45%

53%

Neţijí ve společné domácnosti, N=142

Ve společné domácnosti, N=995

-4%

2%

2%

-6%

3%

1%

7%

-1%

6%

8%

9%

8%

4%

9%

9%

6%

7%

6%

4%

7%

10%

15%

Diference

Potenciální otcové by méně dávali přednost práci před rodinou, na druhé straně dávají přednost názoru, ţe otcové jsou na hraní a volnočasové aktivity a matky na zajišťování kaţdodenní péče o děti. Ve srovnání s realitou otců mají potenciální otcové mnohem silnější předsevzetí, ţe se kaţdý den budou věnovat svým dětem alespoň hodinu času (90 % potenciálních otců, 73 % stávajících otců). Otcové zase silněji oceňují pozitivní přínos dětí ve svém ţivotě: „Děti jsou tím nejkrásnějším, co je v ţivotě potkalo“.

Potenciální otcové jsou také více nakloněni zůstat s dítětem na rodičovské dovolené, zejména pokud by to bylo pro rodinu finančně výhodné, pokud by to bylo nezbytně nutné a pokud by se s partnerkou po nějakém období vystřídali.

Potenciální otcové uvádějí mírně odlišné důvody, proč by nezůstali na rodičovské dovolené – častěji uvádějí:

„Bál bych se, ţe přijdu o práci“ (17 %), „neuměl bych se práce vzdát“ (4 %) a “styděl bych se před svými kamarády“ (3 %). Stávající otcové se naopak silněji přiklánějí k názoru, ţe “malé dítě potřebuje nejvíce matku“. Potenciální otcové jsou skeptičtější z hlediska očekávání od zaměstnavatele v pochopení pro skloubení pracovního a rodinného ţivota. Ve srovnání s otci jsou více připraveni brát si v zaměstnání volno po narození dítěte – nejčastěji formou dovolené – pouze 10 % potenciálních otců se chystá normálně jít do práce (u otců 24 %).

Potenciální otcové by také na rozdíl od otců mnohem více ocenili týden placené dovolené navíc po porodu.


104

7. ZHODNOCENÍ HYPOTÉZ KVALITATIVNÍCH STUDIÍ

Muţi jsou se svou rolí otce a mírou zapojení do péče o děti spokojeni.

Míra zapojení muţů do péče o děti závisí jak na charakteru rodiny, tak na míře

pracovního vytíţení muţe a jeho partnerky.

Na míru zapojení otců má vliv věk, dosaţené vzdělání, osobní charakteristiky,

proţitky z vlastní rodiny i sociální prostředí - případy z okolí.

Ve většině domácností stále platí klasická dělba rolí podle vzoru ţivitel a pečovatel.

Domácí práce řídí a vykonává nejčastěji partnerka, která má rovněţ na starost i

běţné výdaje domácnosti. O větších investicích rozhodují více muţi.

Rozdělení rolí závisí mimo jiné na vzdělání partnerů, vzdělanější páry či páry se

vzdělanější partnerkou více praktikují „liberálnější“ rozdělení rolí.

Otcové z Prahy a vysokoškolsky vzdělaní otcové jsou v emancipačním procesu

vyváţené péče o děti a domácnost nejdále.

Muţi otce, kteří zůstávají doma s dětmi na rodičovské dovolené, do jisté míry obdivují.

Doma s dítětem by však muţi zůstali pouze, pokud by to bylo nezbytné, pokud ţena

přináší do domácnosti podstatně více peněz a pokud by to sama preferovala. Dvě pětiny muţů deklarovaly nechuť zůstat s dítětem na rodičovské dovolené bez ohledu na podmínky.

Značná část muţů bere účast u porodu jako přirozenou věc, pokud si to partnerka

přeje. To se týká především nejmladší generace otců.

Čeští muţi – otcové se běţně podílejí na kaţdodenní péči o své děti, ale situace v této oblasti stále není vyrovnaná, na péči o děti se podílejí podstatně méně neţ

partnerka, přesto však mají dojem, ţe se podílejí dostatečně.

Důvodem pro menší zapojení není však neschopnost postarat se – muţi se krátkodobě umí postarat i o malé dítě a muţi, kteří byli situací donuceni se o děti

postarat dlouhodoběji, se to dokázali rychle naučit.

Argumentem pro niţší zapojení je finanční ztráta v případě OČR, rodičovské nebo

neplaceného volna. silným důvodem je také přesvědčení, ţe určité činnosti jsou doménou matek.

Muţi nejlépe zvládají hraní, vození kočárku, koupání, odvoz do školy či školky a

vymýšlení zábavy. výzkum potvrdil větší zapojení muţů především do činností spojených s volným časem dětí, sportování atd.

Otcové tvrdí, ţe čas strávený s dětmi stojí za to.

Rozvedení muţi mají často problémy vidět se svými dětmi pravidelně a bez omezení.


105

Sladění zaměstnání a péče o děti závisí do značné míry na postojích

zaměstnavatele.

Nejlepší podmínky pro péči o děti a rodinu nabízí veřejný sektor.

Pracovní nasazení muţů je dnes podstatně vyšší neţ před 20 lety.

Muţi ústupky ze strany zaměstnavatele neţádají, povinnosti spojené s péčí o děti a

domácnost se snaţí vyřešit pomocí své partnerky, případně prarodičů.

Celková informovanost o benefitech nabízených ze strany státu otcům je ovšem

nízká.

Stát by měl podle některých názorů otců zasahovat do této věci co nejméně. záleţí však na charakteru nabízených benefitů – dvě pětiny otců by uvítali například sníţení daní…

Stát by mohl otce podpořit zavedením „otcovské“ dovolené po narození dítěte,

daňovým zvýhodněním a působením na povědomí ve smyslu rovnosti matek a otců. pro se vyslovila nadpoloviční většina otců, kteří se chystají mít ještě další dítě…

Pojem aktivního otcovství není příliš rozšířen a rozpoznán ani mezi zaměstnavateli.

Personalisté mají málo informací o tom, jak podporují aktivní otcovství v zahraničí.

Problém aktivního otcovství nepatří k prioritním úlohám personalistů a ani není

součástí personální strategie podniků.

Firmy neuvaţují o změně personální politiky ve smyslu podpory aktivního otcovství.

Personalisté nevidí mnoho cest, jak aktivní otcovství podpořit.

Je nejednoznačné, zda se zvýšil zájem muţů o péči o rodinu.

Opatření, která podporují aktivní otcovství, nejsou v současnosti systémová, podpora

se odehrává v konkrétních případech na individuální úrovni.

Personalisté se nesetkávají s muţi ţádajícími opatření, která by jim pomohla věnovat

se více péči o rodinu.

Úlev ze strany státu i zaměstnavatele pro péči o rodinu vyuţívají hlavně ţeny.

Na rodičovskou dovolenou chodí muţi jen velmi ojediněle.

Zaměstnanci muţi v menší míře neţ ţeny chodí s dětmi k lékaři a zůstávají na

paragraf doma.

Nemoci dětí otcové sami řeší aţ ve chvíli, kdy je nemohou vyřešit pomocí někoho

jiného, nejčastěji partnerky.

Podniky veřejného sektoru sice většinou nenabízejí příliš benefity nad rámec zákona,

zato zaměstnancům vycházejí poměrně ochotně vstříc.

V soukromých společnostech, zejména těch velkých nebo globálních, se více objevují benefity, které zaměstnance rodiče podporují.

V menších firmách je podpora menší, objevuje se problém nahraditelnosti

zaměstnance i nákladů „bez protiplnění“.


106

Nadstandardní benefity poskytují firmy zřídka, podnikové školky či jesle jsou u nás

velmi vzácné.

V případě nástupu muţe na rodičovskou dovolenou by část firem vyhověla bez problémů, v části firem by odchod pracovníka z určité pozice mohl být

komplikovanější.

Ţeny neuţiví rodinu jako muţi – zaměstnavatelé je od počátku vnímají jako

pečovatelky.

U ţen se péče o rodinu předpokládá.

Firmy nevidí ţádné výhody ani problémy, které by jim větší zapojení muţů do

rodinného ţivota mohlo přinést. Málo výhod…?


107

8. DOPORUČENÍ A PODNĚTY K MEDIÁLNÍ KAMPANI

8.1. Aktivity v rámci připravované kampaně Výzkum ukázal, ţe v rámci připravované kampaně by otcové ocenili zejména větší

informovanost o svých zákonných nárocích. To zároveň koresponduje s poměrně nízkou úrovní informovanosti českých otců, kterou prokázaly i výsledky tohoto výzkumu. Více neţ čtvrtina otců by ocenila informace o tom, jak jsou na tom čeští otcové ve srovnání s otci v ostatních evropských zemích. Čtvrtina otců by ocenila informační server pro otce – internetové poradenství ohledně výchovy, tipy a akce pro otce s dětmi. Právě v této oblasti se nejvíce projevily věkové rozdíly. O server mnohem více stojí především mladí otcové (25-34 let), z nichţ by jej ocenila téměř třetina. O informační server stojí tito otcové dokonce více neţ o informace o situaci otců v ostatních evropských zemích. Vyšší zájem o informační server u mladší věkové kategorie otců je samozřejmě ovlivněn vyšší internetovou penetrací v těchto skupinách, ruku v ruce s vyšší počítačovou gramotností. Starší generace otců naopak více preferuje srovnání situace českých a evropských otců a mnohem méně informační server. Zhruba kaţdý desátý otec by ocenil také příběhy aktivních otců v médiích – prostě příklady z reálného ţivota.

Větší informovanost otců o jejich zákonných nárocích by výrazně více ocenili rozvedení otcové (49 %), a otcové z niţších socioekonomických vrstev DE- working class (47 %). Naopak méně stojí o zvýšení informovanosti zákonných právech a nárocích vysokoškolsky vzdělaní otcové (kteří jsou, jak dokládají výsledky výzkumu, také nejlépe v této oblasti informováni), otcové v nejstarší věkové kategorii 45-54 let a praţští otcové.

Potenciální otcové ve srovnání se stávajícími otci o něco méně stojí v rámci kampaně o větší informovanost otců o jejich zákonných nárocích, zato by však výrazně více ocenili jak informace o tom, jak jsou na tom čeští otcové ve srovnání s otci v ostatních evropských zemích, tak také informační server pro otce – internetové poradenství ohledně výchovy – tipy a akce.

44%

27% 25%

11%

3% 2%

40%

33% 32%

12%

2% 1%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

Větší informovanost

otců o jejich

zákonných nárocích

(otcovská,

rodičovská dovolená

apod.).

Informace o tom,

jak jsou na tom čeští

otcové ve srovnání

s otci v ostatních

evropských zemích

- jaké jsou trendy?

Informační server

pro otce –

internetové

poradenství ohledně

výchovy a tipy na

akce.

Příklady - příběhy

aktivních otců

v médiích…

Jiné. Ţádné.

Jaké aktivity byste ocenil v rámci kampaně o aktivním otcovství ?



108

8.1.1. Typová tvář aktivního otcovství

Z výsledku výzkumu je patrné, ţe by bylo přínosné, aby aktivní otcovství dostalo svou tvář. Měla by mít podobu nějaké veřejné osobnosti (celebrity), pouze 1 % respondentů by vidělo jako tvář aktivního otcovství obyčejného člověka tátu, souseda, kamaráda…

Z daných moţnosti si čeští otcové jednoznačně a s vysokým náskokem vybrali jako nejvhodnější tvář aktivního otcovství Romana Šebrleho. Otcové obecně dávali přednost spíše sportovcům před ostatními umělci (Roman Šebrle, Petr Čech), Petr Čech však výrazně propadl u otců s vysokoškolským vzděláním. V této skupině se naopak výrazně do popředí dostal Ivan Trojan.

Mimo sportovců, kteří obsadili první dvě místa, zabodoval také někdejší moderátor televize Nova Pavel Zuna, z herců pak na dalších místech Tomáš Hanák a Ivan Trojan.

25%

17%

15%

9%

8%

7%

6%

4%

2%

1%

3%

4%

22%

19%

12%

6%

8%

8%

7%

6%

4%

1%

4%

2%

0% 5% 10% 15% 20% 25% 30%

Roman Šebrle

Petr Čech

Pavel Zuna

Tomáš Hanák

Ivan Trojan

Ray Koranteng

Tomáš Krejčíř

Ondřej Liška

Robert Kodym

Obyčejný člověk - můj

táta, soused, děda

Jiný

Ţádny, nevím

Kterou z následujících osobností byste například viděl „typově“ jako „tvář“ aktivního otcovství?


Pořadí osobností – tváří aktivního otcovství je na prvních třech místech u potenciálních otců stejné jako u otců. Na dalších místech však došlo k přesunu. U potenciálních otců se propadl Tomáš Hanák a naopak si z hlediska pořadí polepšil Ray Koranteng a Tomáš Krejčíř. Z hlediska věkových skupin jsou nejsilnější rozdíly v případě Ivana Trojana, kterého silně preferuje starší skupina potenciálních otců (30-39 let) a naopak propadá u mladší věkové skupiny (20-29 let). Mladší věková skupina naopak více preferuje oba sportovce (Romana Šebrleho a Petra Čecha)

Další jména, která zazněla – otcové:

Jan Ţelezný (2x), Pavel Nedvěd (1x), Tomáš Dvořák (3x), Karel Gott (4x)

Další jména, která zazněla – potenciální otcové:

Tomáš Dvořák (2x), Karel Gott (2x), Pavel Nedvěd (1x).


109

8.2. Doporučení - podněty ke zvýšení aktivity otců v každodenní péči o nezletilé děti

8.2.1. Zvýšení informovanosti otců o jejich zákonných nárocích a právech

I kdyţ v současné době je jiţ situace muţů – otců v legislativní oblasti (nároku na peněţitou pomoc v mateřství, pobírání rodičovského příspěvku a moţnosti nastoupit tzv. rodičovskou dovolenou) v podstatě vyrovnaná s pozicí ţen, výzkum ukázal, ţe informovanost muţů – otců a potenciálních otců v této oblasti je poměrně nízká, a to jak ve schopnosti rozeznat pojmy mateřská a rodičovská dovolená, tak v oblasti jejich zákonných práv ze strany zaměstnavatelů (moţnost jít s dítětem jako doprovod k lékaři, zůstat s dítětem v době nemoci doma). Součástí připravované informační kampaně „Táto jak na to“ by tedy mělo být zvýšení informovanosti muţů otců a potenciálních otců o jejich zákonných právech a o rozdílech v jednotlivých dávkách (rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou), informovat otce o nových opatřeních o kterých se aktuálně uvaţuje (např. otcovská dovolená) a zapojit je do diskuse v této oblasti. Zvýšit informovanost otců doporučujeme nejen prostřednictvím jednorázové mediální kampaně, ale také vytvořením informačních webových stránek pro otce a rozšířením obecného povědomí o těchto stránkách.

8.2.2. Povzbuzení otců v každodenní péči o nezletilé děti – větší zapojení otců do každodenních činností

8.2.2.1. Vytváření lepších podmínek ze strany zaměstnavatele

Zvýšit tlak a motivaci zaměstnavatelů k tomu, aby vytvářeli vhodnější podmínky pro kaţdodenní zapojení zaměstnanců otců. V případě muţů se jedná především o umoţnění větší časové flexibility, ať jiţ formou klouzavé pracovní doby nebo moţnosti vybírat si volno za napracované hodiny. Vítaná jsou samozřejmě jakákoliv placená volna spojená například s narozením dítěte. Naopak výzkum poukázal na to, ţe otcové nemají velký zájem o benefity, které jsou spojeny s určitou finanční ztrátou. Dalším ze způsobů podpory většího zapojení otců do kaţdodenní péče o děti je postupná změna firemní kultury, veřejné ocenění společností, které jsou „family friendly“ tak, aby celospolečenské vnímání takových firem v očích veřejnosti stouplo – bylo vnímáno pozitivně. Správnou cestou je podpora CSR (Corporate social responsibility - společenské zodpovědnosti podniků) a zařazení podpory aktivního otcovství do CSR politik. Výsledky výzkumu totiţ ukázaly, ţe firmy jsou málo informované o problematice aktivního otcovství, nejsou připraveny na větší aktivní zapojení otců do kaţdodenní péče o děti a nevidí pro sebe příliš přínosů v její masivnější podpoře. Dalším z kroků, které vedou k vytváření lepších podmínek pro kaţdodenní péči o děti ze strany otců, je také například vyvíjení tlaku na velké nadnárodní firmy, aby dodrţovaly v ČR srovnatelný systém standardů a benefitů jako v ostatních západních zemích, kde působí.

8.2.2.2. Působení na otce a veřejnost – změna ve stereotypním vnímání rolí muže a ženy v domácnosti a rodičovství – propagace moderního otcovství

Zkušenosti z ostatních zemí ukazují, ţe změny směrem k vyššímu zapojení otce do kaţdodenní péče o malé děti – model tzv. nového či moderního otcovství se odehrávají pomalu a obtíţně. Je tedy nutné pracovat s veřejným míněním populace a vyuţít mediální a informační kampaně k prosazování nového modelu moderního otcovství, tzv. modelu sdíleného rodičovství. Cílovou skupinou by měla být především skupina mladých otců s malými dětmi a skupina mladých muţů – potenciálních otců, kteří své názory na otcovství


110

teprve budují a jsou v této oblasti nejsnáze ovlivnitelní. Kampaň by se měla více zaměřit na propagaci účasti muţů na kaţdodenních činnostech spojených s péčí o děti (nikoliv jen trávení volného času dětí), a to zejména v oblastech, kde se otcové angaţují zatím nejméně jako například návštěva dětského lékaře, příprava do školy – učení se s dětmi, u malých dětí například krmení, přebalování.

8.2.3. Podpora účasti otců při porodech

Výsledky výzkumu dokazují, ţe existuje silná vazba mezi účastí otce u porodu dítěte a kaţdodenní péčí o nezletilé děti. U mladších generací otců je účast u porodu jiţ mnohem běţnější neţ ve starších generacích otců. Je tedy v zájmu podpory aktivního otcovství i nadále podporovat účast otců u porodu jako jeden z typických rysů „moderního otce“.

8.2.4. Otcovská dovolená

Podpora a propagace otcovské dovolené je vítaným krokem směrem k vyššímu zapojení otců do péče o malé děti. I kdyţ zájem o otcovskou dovolenou vyjádřila zhruba polovina potenciálních otců, lze vhodně zvolenou informační kampaní podíl otců, kteří budou mít zájem o otcovskou dovolenou, zvýšit.

8.2.5. Snižování nerovností v oblastech, kde se muži cítí být ve srovnání s ženami diskriminování

Dalším způsobem, jak pozitivně ovlivnit otce, je působit na vyrovnání pozice otců a matek z hlediska přístupu zaměstnavatelů, celospolečenského vnímání a dodrţování rovného přístupu při určování opatrovnictví dětí při rozvodech.

8.2.6. Jiné cesty vedoucí k vyššímu zapojení mužů – otců do každodenní péče

8.2.6.1. Vyšší míra zapojení matek do pracovního procesu formou částečných úvazků

Podpořit aktivnější zapojení otců do kaţdodenní péče o děti lze také prostřednictvím změn podmínek matek na pracovním trhu. Rozšíření částečných úvazků pro ţeny – matky je jednou z cest, které by mohly ve svém důsledku pozitivně ovlivnit i zapojení otců. Zatímco otcové o zkrácené úvazky příliš nestojí, (jakoţ i o další benefity, které znamenají finanční ztráty), výsledky výzkumů prováděných v minulosti a vysoký podíl ţen vyuţívajících částečné úvazky v ostatních zemích EU naznačují, ţe matky by tento benefit naopak velmi ocenily. Existuje totiţ jasná souvislost mezi mírou vyuţívání částečných úvazků a mírou kaţdodenního zapojení otců do péče o děti a domácnost, jak ukazují například výsledky v Švédsku.

8.2.6.2. Změna nastavení systému rodičovského příspěvku + rozšíření nabídky zařízení pro předškolní děti do 3 let věku

Míra zapojení českých otců do kaţdodenní péče o děti souvisí s mírou zaměstnanosti ţen - matek. Výzkum tuto skutečnost nepřímo také potvrdil. Muţi s vysokoškolsky vzdělanou partnerkou – matkou patří v kaţdodenní péči o děti k těm aktivnějším. Pokud ţeny pracují alespoň na částečný úvazek, jsou muţi – otcové přirozeně nuceni přebrat alespoň částečně některé povinnosti v oblasti péče o děti a domácnost a


111

dělba domácích prací se stává přirozenější, neţ pokud ţena zůstává s dítětem celý den doma. Systém rodičovských dávek, tak, jak je v současné době nastaven, spolu s velice nízkým podílem částečných úvazků (speciálně pro ţeny matky) a genderovým rozdílem v příjmech, však celkově nahrávají současnému stavu nízkého zapojení muţů otců. Současný systém totiţ spolu s nízkou infrastrukturou předškolních zařízení pro děti do 3 let věku nemotivuje matky k tomu, aby se vracely do zaměstnání a otce – hlavní ţivitele rodin – zase nemotivuje, aby nastupovali na rodičovskou dovolenou, která by měla ve většině případů pro rodinu velký finanční dopad. Vykročení správným směrem by mohlo mít podobu rozšíření sítě stávajících předškolních zařízení i pro mladší děti (v současné době se jedná o rozšíření předškolních zařízení pro děti od 2 let), případně nabídky jiného, finančně dostupného řešení, kam by ţeny alespoň na část dne mohly umístit malé děti.

8.2.6.3. Snižování genderových nerovností v zaměstnání – vytváření rovných podmínek pro muže a ženy

Na trhu práce to mají ţeny stále těţší neţ muţi. Výzkum prokázal, ţe muţi jsou v současné době hlavními ţiviteli rodin, jejich příjem je ve většině případů vyšší neţ příjem partnerky. To je přirozeně pro rodiny silný argument při rozhodování o tom, kdo z rodičů nastoupí na rodičovskou dovolenou. Jednou z cest, která vede ke změně současného stavu rozdělení rolí v domácnosti směrem k tzv. sdílenému rodičovství je proto další vyrovnávání genderových nerovností prostřednictvím sniţování příjmových diferencí v oblasti pracovního i veřejného ţivota.


112

9. POHLED ODBORNÍKA Rozhovor s PhDr. Hanou Maříkovou, vědeckou pracovnicí ze Sociologického ústavu

AV, odborné zaměření Gender&sociologie - 8. 4. 2010.

Jak vidíte na základě dosavadních výzkumů zapojení českých mužů do každodenní péče o nezletilé děti?

Tak kvantitativní data naznačují, ţe se otcové zapojují, ale nepřipadá mi, ţe by to zapojení bylo nějak zvlášť vysoké, určitě se to i generačně mění. Já jsem dělala jeden výzkum, kde jsem jakoby mapovala to, nakolik se otcové těch dotázaných zapojovali do určitých činností a nakolik je to dneska, takţe tam bylo docela zajímavé na těch datech, ţe vyšlo, ţe v podstatě ti muţi sami se angaţují méně, ale většinou se angaţují ve spolupráci nebo ve spojitosti s tou partnerkou, ţe společně dělají některé aktivity, kde otcové v minulosti zcela chyběli, nebo je zase v minulosti naopak zajišťovali oni. Třeba tam bylo zajímavé, pokud jde o učení, mi tam vycházelo, ţe v minulosti to daleko více byla doména muţů, učit se s dítětem, kdeţto dneska je to v podstatě tradičně ţenská záleţitost.

Jinak tam vycházelo (5–6 let zpátky), ţe se muţi nejméně zapojují v takových těch aktivitách, které jsou časově nejnáročnější, které jsou kaţdodenní a které jsou pečovatelské, tím nechci říct, ţe nejsou muţi, kteří tohle nedělají, ale je to pořád v podstatě malé procento… Kde se hodně angaţují, jsou ty volnočasové aktivity, coţ asi všichni známe, kde ten tatínek funguje jako kamarád pro volný čas, nicméně asi se dá tvrdit, ačkoliv my na to ta data nemáme, ţe asi ta aktivita narůstá… Těţko se to dá paušalizovat. Ta populace otcovská není homogenní v chování ke svým dětem a výrazně se toto chování proměňuje v čase – jednak v čase generačním, ale i v čase vlastně toho individuálního ţivota, někdo vám řekne, ţe se více zapojoval, kdyţ byly děti malé (to jsou spíše ti genderově nestereotypní otcové), ty genderově stereotypní vám řeknou, ţe se věnují těm dětem aţ od určitého věku, většinou od tří let…

Jak si stojí čeští otcové v rámci zemí Evropské Unie?

No, nemám kvantitativní srovnávací výzkum, ţádná komparativní studie na ty činnosti nebyla, ona je na ty postojové otázky, kdy se v roce 2002 zjišťovalo, nakolik jsou lidé spokojeni s mírou zapojení muţů do péče o děti, nebo jestli by se měli otcové více zapojovat do péče o děti, jestli by se měli muţi obecně více zapojovat do domácích prací atd., tam samozřejmě nějaké ty výsledky jsou a tam se samozřejmě ukazuje, ţe my jsme v porovnání s tím západem a severem více genderově konzervativní, i kdyţ speciálně tady u těch dvou otázek se ukázalo, ţe třeba ty ţeny by to chtěly v poměrně velké míře, ţe to vnímají jako ţádoucí, muţi se sami od sebe neviděli aţ tak v té aktivní roli. Takţe to tam i u nás vychází při těch komparativních, ale které jsou na ty postojové otázky, v podstatě velké diference mezi muţi a ţenami, coţ třeba na tom západě, a i dokonce v některých třeba pobaltských zemích, tak tam třeba takové diference nevycházejí.

Takţe my jsme takoví jako na jednu stranu genderově konzervativní, i kdyţ v rámci toho bývalého východního bloku relativně nejméně, ale v porovnání s tím západem a severem samozřejmě jsme…

Výzkum Podoby otcovství se týkal pouze otců, do výzkumu nebyly zahrnuty jejich partnerky, přesto výsledky výzkumu prokázaly poměrně značný vliv vzdělání partnerky na míru každodenního zapojení otců do péče o děti a domácnost. Co na to říkáte?

…Samozřejmě je zde otázka, kde se bere ta motivace, proč ti muţi se zapojují, a jedna z těch teorií je samozřejmě ta teorie, ţe ty partnerky mají nějaký vliv na ty své manţely nebo otce těch svých dětí a ţe vlastně to ovlivnění je přes ty ţeny… Určitě ta vzdělanostní úroveň té ţeny tam hraje dost velkou roli z mnoha důvodu, za prvé ty ţeny, které mají vysokoškolské vzdělání, tak určitě se nedá předpokládat, ţe tou jejich doménou nebo


113

jedinou doménou ţivotní bude ta rodina a ty děti, i kdyţ tím nechci říci, ţe na tom nezáleţí, tady na té sféře, to by bylo velké zjednodušení, ale určitě se dá předpokládat, a nějaké ty výzkumy to potvrzují, ţe jsou nejvíce pro takovou tu partnerskou participaci a rovnost obou na činnostech v rámci rodiny, na péči o dětech, ţe se snaţí toho svého manţela motivovat a přimět a nese se to podle mě na té vlně toho partnerství, pojímání toho vztahu jako partnerského vztahu, coţ obnáší i tu rovnocennou dělbu nějakých těch činností a aktivit, zodpovědností, povinností…

Ve svém článku Pečující otcové, příběhy plné odlišnosti (Maříková, 2009) citujete francouzskou socioložku Castelain – Meunier: „Role otce v heterosexuální rodině dnes není jednoznačně definována a obměňuje se v závislosti na tom, co žena od svého partnera očekává a vyžaduje, a také v závislosti na vůli otce zaujmout určité místo nezávisle na přístupu partnerky“ a dodáváte, že otcovství se stává nejasným a pluralistickým. Výsledky výzkumu ukazují, že dnešní otcové opravdu tápou v jasném chápání role otce, což dokazují i jisté diskrepance v názorové oblasti na genderovou rovnost a míru zapojení otců do péče o děti a domácnost…

… Je to o tom, ţe ta veřejnost nemá vydiskutované určité věci, postoje… Řekla bych, ţe názorově tápe celá společnost, potom se to projevuje i v těch individuálních přístupech, plus teda je moţné, ţe kdyţ je nějaká doba, kdy se něco mění, ţe ten mix starého s novým není neobvyklý a ţe je to „něco přirozeného“. V období mezi dvěma světovými válkami ten předpis otcovství byl mnohem jasnější na jednu stranu, moţná ţe byl jasnější i v době toho komunismu, protoţe tam se nic výrazného od těch muţů neočekávalo, neočekávalo se, ţe se v té rodině nějak výrazně budou angaţovat, no a dneska samozřejmě ty trendy ze zahraničí i tady ty aktivity směřují k tomu, ţe ti muţi jakoby vnímají, ţe se od nich očekává ještě něco jiného nebo ţe uţ se od nich neočekává, ţe by měli hrát tu klasickou roli toho ţivitele, a ono to v podstatě je spojeno, dá se říci, i s proměnou toho trhu práce, ţe ta práce je nejistá. Jsou teorie o nejistotě a nestabilitě na trhu práce, coţ se v podstatě také dává do kontextu vlastně s krizemi maskulinit a se změnami pojetí otcovství atd. Má to nějaký širší přesah, kontext, není to jen specifikum naše… Jakási nekonzistentnost názorová…

V současné době se tvrdí, ţe ten důraz je spíše na tu identitu a individualitu neţ na ty role, a v tom případě se tvrdí, ţe vy jste více tím tvůrcem toho, jak si vytvoříte tu představu o matce a jak si vytvoříte tu představu o otci a jak ji budete realizovat atd. Ţe ty striktní očekávání a předpisy se vlastně v té postmoderní době mění obecně.

České matky zůstávají na placené rodičovské dovolené relativně déle než v ostatních evropských zemích. Myslíte si, že tento fakt ovlivňuje zapojení otců do každodenní péče o děti?

Já bych řekla, ţe ano, my jsme dělali v roce 2005 jeden výzkum, kde, kdyţ jsme to analyzovali, tak tam se ukazuje, ţe kdyţ je ta ţena v domácnosti, coţ se rovná tomu období, ţe je na mateřské nebo rodičovské dovolené, tak to zapojení toho otce v poměru k ní je relativné malé… Kdyţ vezmete ty otce samotné, tak se ukazuje, ţe třeba participovali více na domácích pracích, neţ se narodilo dítě, pak to jde dolu a pak se to drţí nějak stabilně na nějaké úrovni a pak to mírně stoupá, kdyţ zase ty děti odejdou a oni musejí dělat místo těch dětí. Kdyţ to přeţenu… znamená to, ţe oni v tom období, kdy mají to dítě, dělají časově nejmíň.

Takţe toto má negativní vliv, protoţe to vytváří takový ten dojem, to zdání, ţe kdyţ je ta ţena doma, ţe to je zcela její věc a záleţitost a vlastně to napomáhá v podstatě vlastně nastolování takového hodně tradičního modelu, který se potom v tom dalším období, kdy to dítě jiţ chodí do školky, ţena pracuje, dost těţko nabourává… protoţe se to prostě zajede tzv.

Myslíte si, že míru každodenní péče ze strany otců ovlivňují negativně také příjmové diference mezi muži a ženami?


114

…Těch vlivů je hodně, samozřejmě, ţe ten příjmový vliv je dost zásadní, protoţe se dá předpokládat, ţe ta příjmová vyrovnanost povede časem i k nějaké vyrovnanosti právě pokud jde o domácí práce a třeba tu péči o děti, protoţe ono to tak jakoby logicky nastavuje tento model, protoţe ono se řekne, vţdyť já vydělávám stejně, tak proč bych měla dělat výrazně jako více nebo proč ty bys také nemohl něco doma udělat atd. A dříve je fakt, ţe se argumentovalo jinak, například dr. Plzák argumentuje v řadě svých kníţek v takové té optice teorie sociální směny, ţe vlastně kdyţ ta ţena, kdyţ má o třetinu niţší příjem, tak ţe to vykompenzovává tou prací v té domácnosti…

Výzkum ukázal, že jedním z důvodů, proč muži nevyužívají jednak svých zákonných práv (například zůstat s dítětem doma v době nemoci) a různých benefitů, jsou finanční ztráty s tím spojené…

Tady je vidět propojenost toho trhu práce a jeho vlivu na to uspořádání v rodině a domácnosti… Tam, kde je příjmová vyrovnanost, tak tam je to pak uţ jen výmluva… V momentě, kdy je to i existenční záleţitost, tak je to i pragmatický postup. Nerovnosti na trhu práce přispívají k těm nerovnostem v rámci té rodiny.

Čeští otcové se na druhé straně cítí být diskriminování ze strany zaměstnavatelů, ze strany spolčenosti. Do jaké míry podle Vás ovlivňuje celospolečenské vnímání zapojení otců do každodenní péče o děti a jejich názory a postoje v této oblasti?

Oni na tom trhu práce, pokud jde o tu kombinaci práce a rodiny, aţ tak úplně rovnoprávní nejsou… Jedna věc je, nakolik oni vznáší ty poţadavky, aby něco mohli, aby mohli být s dítětem doma v době nemoci, aby mohli mít flexibilní pracovní dobu, protoţe třeba chtějí dítě vyzvedávat nebo naopak vozit do školy, je otázka, nakolik oni něco nárokují a nakolik dopředu vědí, ţe kdyby to nárokovali, ţe by se vlastně znemoţnili, ţe ta firemní kultura na to není připravena a ţe by se to vlastně obracelo proti nim.

Dokonce i v té Skandinávii se ukazuje, ţe v té rovině firemní, ţe tam jsou veliké problémy, přestoţe vlastně to obecné povědomí o té generové rovnosti je tam velké. Ten pracovní trh má tendenci fungovat, nebo třeba velké firmy, nějaký typ firem, velice stereotypně, a zase je to spojeno hodně s tím, ţe soukromý sektor je většinou tedy méně vstřícnější k takovým nějakým, řeknu, excesům. Na druhé straně jsou firmy, které, kdyţ uţ je nějaká kultura a nějaký stav v té společnosti, tak zase toho dokáţou vyuţít ke zlepšení své image. Protoţe třeba jsem zaţila nějakou dánskou telekomunikační firmu, ţe to byla, měli hodně zaměstnanců, převaha muţů, a oni dokonce dělali speciální programy pro otce malých dětí, speciálně, jakoby řeknu, „daddy´s“ balíčky, ţe jim snad i dorovnávali plat, dělali proaktivní otcovskou politiku, ale říkám, to jsou velké firmy, u všech je to zasazené v nějaké kultuře, obecně platí, ţe tam, kde jsou hodně maskulinizované ty obory, čím jsou větší ty firmy, kdyţ je firma v soukromém sektoru, ţe je firma méně přátelská k těm „family friendly“ opatřením.

Obecně se říká, ţe veřejný sektor je vstřícnější, firmy, kde je převaha ţen nebo kde je to alespoň půl na půl, ţe jsou senzitivnější.

Takže mezi jednotlivými zaměstnavateli jsou podle Vás velké rozdíly?

Mohou být. My jsme dělali takové kvalitativní sondy, kde jsme mapovali zahraniční firmy, které mají pobočky tady, a sledovali jsme, nakolik oni jsou schopní ty family friendly policies tady uvádět v ţivot, a ukazovalo se, ţe i ty skandinávské firmy tvrdí, ţe respektují zvyklosti dané země. Můţe se to brát do jisté míry jako taková alibistická politika, ale moţná ţe oni opravdu cítí, ţe by tady narazili, ţe to není aţ tak jednoduché tady s nějakými opatřeními přijít a … Ta situace je velice sloţitá a nedá se říci, ţe ty zahraniční firmy jsou vţdycky průkopníky nebo ţe automaticky něco, co u nich funguje, sem automaticky zavádějí. Určitě jsou firmy, které to dokáţou, ale není to obecné pravidlo.


115

Je podle Vás zavedení otcovské dovolené správný krok k zajištění většího podílu?

Zahraniční studie, které se tím zabývají, říkají, ţe se to bere jako první krok, my máme tendenci to vnímat, ţe by to mělo být záleţitostí rodiny, ať si to ta rodina rozhodne, jak chce, ale ono se ukazuje, ţe bez těch podpůrných opatření k ţádným změnám v podstatě nedochází. Takţe je to krok správným směrem, samozřejmě ono se ukazuje, ţe u nás mnohá opatření, která jsou zaváděna po vzoru zahraničí, nemusí fungovat tak jako v tom zahraničí, takţe jak to tedy bude fungovat, zda to přinese ten kýţený efekt, to podle mě ukáţe čas, ale obecně platí, a zase ty výzkumy v Americe to ukazovaly, ţe právě to včasné zapojení otců do péče o děti, ţe jako zvyšuje pravděpodobnost té péče a zájmu o to dítě v tom pozdějším období.

Jsou nějaké zkušenosti ze zahraničí, které by ukazovaly, do jaké míry mohou zaměstnavatelé umožnit otcům více se podílet na každodenní péči o nezletilé děti?

Jak jsem říkala, ono to bude znít, jako ţe je to samozřejmé, ale ono uţ jenom to nebránění, třeba aby si ten otec mohl vzít část té rodičovské dovolené, té firmy, přístup jak toho zaměstnavatele, tak i kolegů, coţ ale souvisí zas s nějakou celkovou kulturou té firmy, s nějakou atmosférou, která tam je. Není to ţádný automatismus, a kdyţ ty firmy v tomhle směru té personální politiky v podstatě nepracují, tak se nedá očekávat, ţe tam budou mít otce na rodičovské dovolené nebo ţe tam budou mít tatínky, kteří budou chtít pečovat o dítě, kdyţ je nemocné, protoţe ti chlapi budou cítit, ţe tam můţou mít eventuálně nějaký postih a ţe ta firma k tomu není nakloněna…


116

10. STATISTICKÁ CHYBA Pro odhad chyby, které se dopouštíme konstruováním odhadů na základě dat

omezeného vzorku, byla vytvořena následující tabulka.

procento populace

10,0% 15,0% 20,0% 25,0% 30,0% 35,0% 40,0% 45,0% 50,0%

dolní

hranice

horní

hranice

dolní

hranice

horní

hranice

dolní

hranice

horní

hranice

dolní

hranice

horní

hranice

dolní

hranice

horní

hranice

dolní

hranice

horní

hranice

dolní

hranice

horní

hranice

dolní

hranice

horní

hranice

dolní

hranice

horní

hranice

dolní

hranice

horní

hranice

50 0,011 0,162 0,037 0,226 0,070 0,285 0,105 0,341 0,143 0,396 0,183 0,448 0,224 0,499 0,267 0,548 0,312 0,596 0,357 0,643

100 0,019 0,118 0,052 0,180 0,089 0,239 0,129 0,294 0,171 0,348 0,215 0,401 0,259 0,453 0,305 0,503 0,351 0,552 0,399 0,601

150 0,023 0,102 0,059 0,162 0,099 0,220 0,141 0,275 0,185 0,328 0,229 0,381 0,275 0,433 0,322 0,483 0,369 0,533 0,418 0,582

200 0,026 0,093 0,064 0,152 0,105 0,209 0,148 0,264 0,193 0,317 0,238 0,369 0,285 0,421 0,332 0,472 0,380 0,522 0,429 0,571

250 0,028 0,087 0,067 0,146 0,109 0,202 0,153 0,256 0,199 0,309 0,245 0,362 0,292 0,413 0,339 0,464 0,388 0,514 0,437 0,563

300 0,029 0,083 0,070 0,141 0,113 0,197 0,157 0,251 0,203 0,304 0,249 0,356 0,297 0,407 0,345 0,458 0,393 0,508 0,442 0,558

350 0,031 0,080 0,072 0,138 0,115 0,193 0,160 0,247 0,206 0,299 0,253 0,351 0,301 0,403 0,349 0,454 0,397 0,504 0,446 0,554

400 0,032 0,077 0,073 0,135 0,117 0,190 0,163 0,243 0,209 0,296 0,256 0,348 0,304 0,399 0,352 0,450 0,401 0,500 0,450 0,550

450 0,033 0,076 0,075 0,132 0,119 0,187 0,165 0,241 0,211 0,293 0,258 0,345 0,306 0,396 0,355 0,447 0,404 0,497 0,453 0,547

500 0,033 0,074 0,076 0,131 0,120 0,185 0,166 0,238 0,213 0,291 0,261 0,343 0,309 0,394 0,357 0,445 0,406 0,495 0,455 0,545

550 0,034 0,073 0,077 0,129 0,122 0,183 0,168 0,236 0,215 0,289 0,262 0,341 0,310 0,392 0,359 0,442 0,408 0,493 0,457 0,543

600 0,035 0,071 0,078 0,128 0,123 0,182 0,169 0,235 0,216 0,287 0,264 0,339 0,312 0,390 0,361 0,441 0,410 0,491 0,459 0,541

650 0,035 0,070 0,079 0,126 0,124 0,180 0,170 0,233 0,218 0,285 0,265 0,337 0,314 0,388 0,362 0,439 0,411 0,489 0,461 0,539

700 0,036 0,070 0,079 0,125 0,125 0,179 0,171 0,232 0,219 0,284 0,267 0,336 0,315 0,387 0,364 0,437 0,413 0,488 0,462 0,538

800 0,036 0,068 0,081 0,123 0,126 0,177 0,173 0,230 0,221 0,282 0,269 0,333 0,317 0,384 0,366 0,435 0,415 0,485 0,465 0,535

900 0,037 0,067 0,082 0,122 0,128 0,175 0,175 0,228 0,222 0,280 0,270 0,331 0,319 0,382 0,368 0,433 0,417 0,483 0,467 0,533

1000 0,038 0,066 0,082 0,121 0,129 0,174 0,176 0,226 0,224 0,278 0,272 0,330 0,321 0,381 0,370 0,431 0,419 0,481 0,469 0,531

1100 0,038 0,065 0,083 0,120 0,130 0,173 0,177 0,225 0,225 0,277 0,273 0,328 0,322 0,379 0,371 0,430 0,420 0,480 0,470 0,530

1200 0,039 0,064 0,084 0,119 0,131 0,172 0,178 0,224 0,226 0,276 0,274 0,327 0,323 0,378 0,372 0,428 0,422 0,479 0,471 0,529

1300 0,039 0,064 0,084 0,118 0,131 0,171 0,179 0,223 0,227 0,275 0,275 0,326 0,324 0,377 0,373 0,427 0,423 0,478 0,472 0,528

1400 0,039 0,063 0,085 0,117 0,132 0,170 0,180 0,222 0,228 0,274 0,276 0,325 0,325 0,376 0,374 0,426 0,424 0,477 0,473 0,527

1500 0,040 0,063 0,086 0,117 0,133 0,169 0,180 0,221 0,228 0,273 0,277 0,324 0,326 0,375 0,375 0,425 0,425 0,476 0,474 0,526

1600 0,040 0,062 0,086 0,116 0,133 0,169 0,181 0,221 0,229 0,272 0,278 0,323 0,327 0,374 0,376 0,425 0,425 0,475 0,475 0,525

1700 0,040 0,062 0,086 0,115 0,134 0,168 0,181 0,220 0,230 0,271 0,278 0,323 0,327 0,373 0,377 0,424 0,426 0,474 0,476 0,524

1800 0,041 0,061 0,087 0,115 0,134 0,168 0,182 0,219 0,230 0,271 0,279 0,322 0,328 0,373 0,377 0,423 0,427 0,473 0,477 0,523

1900 0,041 0,061 0,087 0,115 0,134 0,167 0,182 0,219 0,231 0,270 0,280 0,321 0,329 0,372 0,378 0,422 0,427 0,473 0,477 0,523

2000 0,041 0,061 0,087 0,114 0,135 0,167 0,183 0,218 0,231 0,270 0,280 0,321 0,329 0,371 0,378 0,422 0,428 0,472 0,478 0,522

3000 0,043 0,059 0,090 0,111 0,138 0,163 0,186 0,215 0,235 0,266 0,284 0,317 0,333 0,367 0,382 0,418 0,432 0,468 0,482 0,518

4000 0,044 0,057 0,091 0,110 0,139 0,162 0,188 0,213 0,237 0,264 0,286 0,315 0,335 0,365 0,385 0,415 0,435 0,466 0,484 0,516

5000 0,044 0,056 0,092 0,109 0,140 0,160 0,189 0,211 0,238 0,262 0,287 0,313 0,337 0,363 0,386 0,414 0,436 0,464 0,486 0,514

10000 0,046 0,054 0,094 0,106 0,143 0,157 0,192 0,208 0,242 0,259 0,291 0,309 0,341 0,359 0,390 0,410 0,440 0,460 0,490 0,510

5,0%velikost

vzorku N

Z ní podle velikosti vzorku a zjištěné relativní četnosti (procento ve výběru) můţeme stanovit dolní a horní mez 95 procentního intervalu spolehlivosti pro odhadovanou četnost. Vzhledem k tomu, ţe tabulka můţe obsahovat pouze konečný počet moţností velikostí výběrového vzorku a stejně tak relativních četností (procenta), jedná se pouze o přibliţný odhad tohoto intervalu. Doporučujeme brát nejbliţší menší velikost výběrového vzorku, neţ jaká je ve skutečnosti, a nejbliţší procento četnosti.

Vzorce pro stanovení dolních a horních hranic intervalu jsou určeny tzv. Blythovou- Stillovou aproximací se spojitostní korekcí (viz Anděl, Černý, Charamza, Neustadt: Přehled metod pro odhad statistické chyby ve výběrových šetřeních, Informační bulletin České statistické společnosti, 2−3/2004).

Interval spolehlivosti pro p má tvar (p1, p2), kde p1 , p2 jsou určeny následujícími vztahy:

z je příslušný kvantil normálního rozdělení (v našem případě přibliţně 1,96) a p je odhadnutá relativní četnost. V případě p=0 pokládáme p1=0 a v případě p=1 pokládáme p2=1.

2

1 2

22 11

2 4 ( (1 1)

2

)z p n pn

np z z

pn z

2 2

2 2

12 1 2 4 1 1

2

np z z z p n pn

pn z


117

11. ZDROJE

Centrum pro výzkum veřejného mínění, S. ú. (2009). Naše společnost- projekt

kontinuálního výzkumu CVVM SOÚ AV ČR.

Council, E. (2002). Presidency conclusions. Barcelona Europen Council. Načteno z

http//europa.eu.int./council/off/conlcusions

Sociologický ústav AV ČR (2003). Průzkum veřejného mínění o postavení ţen na trhu

práce.

Eurostat. (2007). EU-SILC 2007.

Eurostat. (2008). Labour Force Survery.

http://ec.europa.eu/social/.(2005).

Maříková, H. (2009). „Pečující otcové: Příběhy plné odlišností“. Sociologický

časopis/Czech Sociological Review 45 (1) , 89-113.

Neyer, G. (2009). Rodinná politika a plodnost v Evropě: Pronatální politika v

souvislosti s politikou genderovou, politikou zaměstnanosti a opatřeními

týkajícími se péče o děti. Demografie , stránky 235-251.

Sociologický ústav AV ČR, (2003). Podpora vyuţívání rodičovské dovolené muţi.


118

12. KONTAKT

Pro MPSV ČR zpracovala 2009-2010 MEDIARESEARCH, a.s.

Vedoucí výzkumného týmu: Mgr. Hana Friedleanderová

V případě jakýchkoliv otázek kontaktujte:

[email protected]

[email protected]

© MEDIARESEARCH, a.s. 23. 4. 2010

Date post:	30-Jul-2018
Category:	Documents
Upload:	lyhanh
View:	220 times
Download:	0 times

Podoby otcovství v ČR - sociologický výzkum · kterou bude MSPV realizovat z prostředků ESF....

Documents