Podpora rodinných pečujících o seniory – empirická studie

Podpora rodinných Podpora rodinných pečujících o seniorypečujících o seniory – empirická studie – empirická studie

Realizace: Mgr. Pavla Karmelitová, Mgr.Martin Týc, MUDr. Tomáš Kaštovský

Odborná spolupráce: MUDr. Iva Holmerová, PhD., MUDr. Květa Zikmundová, CSc., PhDr. Miroslava Holá, Mgr. Eva Prošková, Jana Janků, Alena Trousilová, Božena Knížetová, Milica Sklenčová

Regionální studie – MČ Praha 7 a Praha 8Regionální studie – MČ Praha 7 a Praha 8

Část I. Hlavní závěryČást I. Hlavní závěry

Karmelitová/Týc/Kaštovský Podpora rodinných pečujících o seniory, 2005 Strana 2

Šetření „Podpora rodinných pečujících o seniory“ bylo zaměřené na skupinu osob, které v domácím prostředí

pečují o svého blízkého ve věku 60 let a více (dále též „rodinný pečující“, „respondent“). Snažili jsme se alespoň

orientačně zmapovat uvedenou skupinu, neboť hraje velmi důležitou a nezanedbatelnou součást v péči o seniory

a její podíl na každodenní péči o své nesoběstačné blízké je s aspektem na přirozenost této péče značný a

nezastupitelný.

S ohledem na specifický charakter uvedené cílové populace byl výzkum připraven ve spolupráci praktických

a geriatrických lékařů, gerontologů, zdravotních sester, pečovatelek, sociologů, ale i laické veřejnosti. Dle našeho

názoru se problematikou seniorů a jejich potřeb zabývá celá řada studií, nicméně právě oblast potřeb rodinných

pečujících nebyla dosud dostatečně zmapována. Vzhledem k tomu byl dotazník poměrně rozsáhlý a ze

sociologického hlediska je v něm poměrně velké množství otevřených či polootevřených otázek s cílem zjistit co

největší množství informací z terénu. Šetření probíhalo na regionální úrovni, a to v rámci sousedících

a spolupracujících městských částí Praha 7 a Praha 8. Zjištěné údaje by měly být rovněž podkladem pro tvorbu

komunitního plánu sociálních služeb na místní úrovni.

Ve studii jsme se zaměřili nejen na zmapování základní charakteristiky sledované cílové skupiny, ale i na

zkušenosti rodinných pečujících s péčí o blízkou osobu v domácím prostředí, zkušenosti s využíváním sociálně –

zdravotnických služeb a jejich potřeby v péči o blízkého. Na základě toho pak zprostředkovaně zjistit rovněž

potřeby samotných seniorů, a to s přihlédnutím k faktu, že toto hledisko může mít jak svá pozitiva (rodinný

pečující bývá pacientovi nejblíže a starý člověk tak má menší potřebu své obtíže dissimulovat či agravovat), tak

svá negativa (rodinný příslušník může mít o potřebách svého blízkého zkreslenou představu). Zajímala nás i míra

informovanosti o sociálních a zdravotnických službách, o možnostech jejich využívání či o zdrojích informací

o dané problematice.

Úvod


Metodologie výzkumu I.

• vzhledem k charakteru cílové populace (osoby, které v domácím prostředí pečují o svého blízkého, který je ve

věku 60 let a více a žije na území městských částí Praha 7 a Praha 8) bylo šetření provedeno pomocí

strukturovaného „samovyplňovacího“ dotazníku

• dotazníky vyplňovali pouze rodinní pečující, nikoliv samotní pacienti/senioři

• ve snaze zasáhnout co možná nejširší a nejrozmanitější spektrum respondentů – rodinných pečujících

a vzhledem k relativně malé velikosti cílové populace jsme distribuci dotazníků provedli pomocí sedmi kanálů,

a to prostřednictvím zaměstnanců odborů sociálních a zdravotních Úřadů městských částí, jejich informačních

středisek, pracovníků pečovatelské služby, Gerontologického centra v Praze 8, agentury domácí péče GALIUM,

charitativních organizací a praktických lékařů

• pro širší zacílení byl výzkum podpořen městskými částmi též oznámením v regionálním tisku

• pro zvýšení přesnosti vyplňování, respektive návratu dotazníků, byli jednotliví distributoři dotazníků (zaměstnanci

úřadu, terénní pracovníci pečovatelské služby atd.) proškoleni a instrukce k vyplnění předávali jednotlivým

respondentům

• necílená distribuce zahrnula přibližně 1 200 dotazníků, přičemž vráceno bylo 547 dotazníků (návratnost cca 46%)

• podotýkáme, že šlo o neřízenou distribuci, kdy každý z distribučních kanálů obdržel určitý objem dotazníků

(„zájem“ respondentů v jednotlivých distribučních místech nebylo možno jakkoliv odhadnout)

• do zpracování bylo zařazeno 494 dotazníků, což představuje více než 90% všech vrácených dotazníků

• vyřazovány byly pochopitelně neúplně či chybně vyplněné dotazníky, navíc pak zejména dotazníky vyplňované

samotnými pacienty/seniory, dotazníky od respondentů, kteří pečují o osobu blízkou mladší 60ti let apod.


Metodologie výzkumu II.

• dotazník byl připraven ve spolupráci s odborníky v oblasti péče o seniory – geriatrickými lékaři, psychology,

zaměstnanci zainteresovaných odborných organizací MČ (Gerontologické centrum v Praze 8, Obvodní ústav

sociálně-zdravotnických služeb v Praze 8, Pečovatelské centrum Praha 7, agentura domácí péče Galium), pracovníky

charity, zaměstnanci sociálních a zdravotních odborů MČ

• vzhledem k praktické neexistenci šetření o sledované problematice byl dotazník poměrně rozsáhlý a ze

sociologického hlediska obsahoval „netradiční“ množství otevřených a polootevřených otázek

• pro relativní složitost sběru dat jsme ponechali v každé městské části na distribuci a sběr dotazníků přibližně čtvrt

roku; šetření probíhalo v dubnu až červenci 2005

• dotazníky prošly standardní logickou kontrolou a kódovacím procesem, data byla pořízena pomocí

specializovaného softwaru DataEntry II.

• zpracování dat, tabelace a samotná analýza byla provedena pomocí statistického programu SPSS for Windows 9.0

Profil pacienta (osoby blízké)Profil pacienta (osoby blízké)

DESKRIPTIVNÍ ČÁSTDESKRIPTIVNÍ ČÁST

Demografické údaje – věk a pohlaví pacienta

Hlavní zdravotní problémy osoby blízké

Nutnost trvalého dohledu

Poruchy smyslového vnímání

Příjemci příplatku za bezmocnost

Test základních všedních činností (ADL dle Barthela)


Demografické údaje – věk pacienta I.Demografické údaje – věk pacienta I.

• v první části dotazníku jsme se zaměřili na osobu,

o kterou respondenti pečují, tedy na osobu samotného

pacienta (dále též „osoby blízké“)

Věk pacienta

• obecně lze říci, že pacienti byli z hlediska užívané

klasifikace staří a velmi staří senioři* (tj. osoby od 75,

respektive 85 let)

• mladí senioři vykázali v souboru pouze 16 % podíl

• tento výsledek jsme očekávali, neboť prostou úvahou

lze dospět k hypotéze, že „čím starší osoba, tím větší

pravděpodobnost nutné péče“ (samotná geriatrie se pak

obvykle zabývá osobami staršími 75 let)

• průměrný věk pacienta činil 82 let, ve skupině

mužů to bylo 80 let, ve skupině žen 83 let

• rozložení souboru (po kvartilech) udává následující

tabulka (např. první kvartil: čtvrtina souboru byla tvořena

osobami do 78 let věku včetně; jinak řečeno – pouze

čtvrtina byla mladší 79 let)

Věk pacienta - kvartily

25% 78 let

50% 83 let

75% 87 let

• nejstaršímu pacientovi bylo 102 let, nejmladšímu pak 60 let (dotazníky

mladších pacientů byly vyřazeny)

• statisticky: –medián 83 let (prostřední hodnota)

–modus 85 let (nejčastější hodnota)

* Geriatrie a gerontologie; Kalvach Z., Zadák Z., Jirák R., Zavázalová H., Sucharada P. a kol;

Grada Publisching, a.s., Praha 2004

Báze: Všichni respondenti (494)


Demografické údaje – věk pacienta II.Demografické údaje – věk pacienta II.

Věk pacienta (po jednotlivých ročnících)

4%

0%

1% 1% 1% 1%

0%

1% 1%

2% 2%

1%

3%

2%

4% 4%

3%

5% 5%

6%

5%

7%

10%

6%

3%

4%

2% 2%

3%

4%

3%

1%

2%

1%

0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

60

61

64

65

66

67

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95

96

+



Demografické údaje – věk pacienta III.Demografické údaje – věk pacienta III.

Věk pacienta - kumulativní podíly

4%

4% 5% 6% 7% 8%

8% 9%

10

%

12

%

14

%

15

% 18

%

20

% 24

% 28

% 31

% 36

% 41

%

47

% 52

%

59

%

69

%

75

% 78

% 82

%

84

%

86

% 89

% 93

% 96

%

97

%

99

%

10

0%

10

0%

10

0%

10

0%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

60

61

64

65

66

67

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95

96

97

98

10

1

10

2



Demografické údaje – pohlaví pacienta Demografické údaje – pohlaví pacienta

• zcela odlišná situace ovšem nastala v případě

rozložení souboru dle pohlaví osoby blízké

• téměř tři čtvrtiny pacientů tvořily ženy (72 %)

• tento výsledek jednoznačně odráží demografickou

strukturu obyvatelstva skupiny obyvatelstva nad 60

let věku (viz úmrtnostní poměry, naděje dožití dle

pohlaví)

• v souladu s výše uvedeným tak v souboru

s rostoucím věkem pacienta výrazně ubýval

podíl mužů

• například v nejmladší sledované věkové kategorii

60 – 69 let bylo skóre pohlaví téměř vyrovnáno -

44% : 56%; zatímco v nejstarší věkové kategorii 90+

let bylo skóre již 26% : 74% ve prospěch žen

• analyticky tak vzhledem ke „stáří“ souboru musely

ženy, coby pacienti, jednoznačně převažovat

44

56

37

63

21

79

26

74

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

60-69 let 70-79 let 80-89 let 90 a více let

mužiženy

Muži 28 % Ženy 72 %



Demografické údaje – věk vs. pohlaví pacientaDemografické údaje – věk vs. pohlaví pacienta

Strom života - rozložení souboru dle věku v závislosti na pohlaví

-13%

-8%

-3%

2%

7%

12%

60

61

64

65

66

67

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

93

94

95

96

97

98

10

1

10

2

muži ženy



Hlavní zdravotní problémy pacienta I.Hlavní zdravotní problémy pacienta I.

• rodinných pečujících jsme se dále ptali, jaké hlavní zdravotní problémy trápí jejich blízké

• alespoň jeden zdravotní problém či diagnózu pacienta v této otázce uvedlo 94 % dotázaných,

přičemž naprostá většina z nich uváděla více než jeden problém (pro stáří je typická multimorbidita, tedy

existence několika onemocnění najednou)

• jednoznačně nejčastějším problémem seniorů byly problémy pohybového aparátu

• některé z onemocnění v této kategorii uvedla polovina dotázaných; nejčastěji se jednalo o omezenou

hybnost či pohyblivost v obecné rovině (39 %), artrózu (9 %), případně osteoporózu či revma

• neméně častým se ukázala být onemocnění srdce a cévní soustavy, takovouto diagnózu u pacienta

deklarovala opět téměř polovina rodinných pečujících–statisticky nejčastěji se jednalo o nejrůznější formy onemocnění srdce (20% pacientů), stavy po mozkové příhodě (10%) a hypertenzi

závažnějšího charakteru (9%)

• velmi často byla uváděna smyslová onemocnění, spíše ale opět ve vážnější podobě - ztráta zraku, oční

zákaly, ztráta sluchu, multisenzorické postižení apod. (12 % zrakové onemocnění, 2 % onemocnění sluchu)

• do deseti procentní hranice výskytu se vešla ještě endokrinologická onemocnění, zejména cukrovka (10

%) a dále soubor závažných kognitivních poruch a psychických onemocnění, včetně onemocnění

nervové soustavy, např. sklerotické stavy 6%, demence 5%, Parkinsonova choroba 4%, Alzheimerova

choroba 3% apod., často v souběžném výskytu

• nicméně je nutné uvést, že se v této otázce objevilo obrovské spektrum nejrůznějších diagnóz či potíží

a jednotlivé odpovědi bylo nutno za konzultace s lékařem slučovat do určitých problémových kategorií


Hlavní zdravotní problémy pacienta II.Hlavní zdravotní problémy pacienta II.

Hlavní zdravotní problémy (výskyt nad 5% )

10% 9% 9%6% 6% 5% 5%

10%12%

20%

39%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

pro

blé

my

poh

yb

ovéh

oú

stro

jí(p

oh

yb

livost

)

on

em

ocn

ěn

ísr

dce

závažn

éon

em

ocn

ěn

ízr

aku

cukr

ovka

stavy

po

mozk

ové

pří

hod

ě

art

róza

hyp

ert

en

ze

skle

roti

cké

stavy

,p

oru

chy

pam

ěti

stáří

ob

ecn

ě

dem

en

ce

plic

ní

on

em

ocn

ěn

í -b

ron

chit

ida,

ast

ma

ap

od

.



Nutnost trvalého dohleduNutnost trvalého dohledu

• trvalý dohled dle prohlášení pečujících vyžadovalo

42 % pacientů

• zajímavé bylo, že tento podíl byl v jednotlivých

věkových kohortách poměrně stabilní

• naskýtá se zde nicméně úvaha, zda tomu tak nebylo

z důvodu výskytu vyššího podílu nesoběstačných

pacientů ve vyšších věkových skupinách, kteří mohou

být z velké části umístěni v zařízeních s ústavní péčí

a nebyli tak zahrnuti do našeho šetření?

Potřebuje trvalý dohled?

ne58%

ano42%



Problémy s orientací v prostoru, čase a rozpoznávání osobProblémy s orientací v prostoru, čase a rozpoznávání osob

• s ohledem na nutnost péče o pacienty jsme sledovali

i jejich schopnost orientace v čase, prostoru

a schopnost rozpoznávání známých osob

• jak vyplývá z následujícího grafu, v této rovině

vykazovali pacienti nejčastěji poruchu vnímání času

(21 %)

• tito pacienti nejčastěji chybovali v rozeznávání dnů

a měsíců, tedy ve vnímání kalendářního času (27 %

pacientů s poruchou orientace v čase) či denní doby

(10 % těchto pacientů)

- část respondentů uváděla problémy

s orientací v čase z důvodů zrakového postižení

• v místě a prostoru se neorientovalo 15%

pacientů; při detailním popisu zde dominovaly tři

odpovědi, a to: totální dezorientace, orientace pouze

v domácím či známém prostředí a dezorientace z důvodu

částečné či úplné ztráty zraku

• nejnižší podíl pacientů vykazoval problémy při

rozpoznávání známých osob (9 %)

21

15

9

23

17

10

25

15

13

8

17

14

3

9

16

0

5

10

15

20

25

30

orientace v čase orientace v místě rozpoznávání osob

celek60-69 let70-79 let80-89 let90 a více let

Podíl pacientů s poruchou vnímání v jednotlivých věkových kategoriích



Příjemci příplatku za bezmocnostPříjemci příplatku za bezmocnost

Problematiku poskytování zvýšení důchodu pro bezmocnost řeší zákon

č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,

kde je definována míra navýšení důchodu v závislosti na míře

bezmocnosti (částečná, převážná, úplná) důchodci, je-li trvale tak

bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhu jinou osobou.

• příplatek za bezmocnost pobíralo 58% pacientů,

převážně šlo o příspěvek na částečnou bezmocnost (35%

všech pacientů)

• ani v této otázce jsme nezjistili žádné statisticky

významné rozdíly v jednotlivých demografických

skupinách; distribuce výsledků byla velmi podobná jak ve

skupině mužů, tak žen, obdobně též v jednotlivých

věkových skupinách

NE42%

ANO - částečná 35%

ANO - převážná bezmocnost

16%

ANO - úplná bezmocnost

7%



Test základních všedních činností I.Test základních všedních činností I.

• v další části dotazníku jsme se snažili „změřit“ soběstačnost pacienta, a to pomocí série výroků

o schopnostech osoby blízké uspokojovat své základní lidské činnosti, resp. schopnosti uskutečňovat všední aktivity

každodenního života

• pro měření jsme použili standardní test ADL podle Barthela (standardizovaný test používaný např. v geriatrické praxi)

• test opět vyplňovali rodinní pečující, nikoliv samotní pacienti, čímž byla dodržena podmínka „získání objektivizovaných údajů“

(samotní pacienti mají často tendenci své obtíže zveličovat, mylně interpretovat či jsou přesvědčeni o své soběstačnosti)

• jednotlivé odpovědi byly skórovány dle předepsané metodiky 0 body (nesoběstačnost), 5 body (částečně) nebo 10 body (bez

problémů); v případě pohybových aktivit (přesun a chůze po rovině) pak 0-5-10 a 15 body

• jelikož jde o poměrně složitý test, uvedeme zde kromě standardních výsledků testování (indexů) pouze několik základních

postřehů

• ze základních činností mají pacienti v souladu s dříve uváděnými závěry největší problémy s chůzí, a to jak s chůzí po

rovině, tak po schodech

• pouze méně než tři z deseti pacientů jsou dle vyjádření rodinných pečujících „plně pohybliví“ (bez obtíží)

• tyto obtíže se následně přenáší do dalších oblastí, nejvýrazněji například omezují pacienty při koupání

• velkým problémem jak pro pacienty samotné, tak pro jejich rodinné pečující je inkontinence moči (obtíže uvádí 62%

dotázaných)

• detailní výsledky podle jednotlivých činností uvádí grafy na následujících stránkách


Test základních všedních činností II – základní aktivityTest základních všedních činností II – základní aktivity

81%

58%

69%

53%

25%

71%

28%

38%

68%

27%

14%

30%

19%

32%

39%

17%

36%

47%

27%

37%

2%

9%

9%

12%

33%

9%

32%

13%

4%

22%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

najedení, napití

oblékání

přesun lůžko - židlo

osobní hygiena

koupání

použití toalety

chůze po schodech

kontinence moči

kontinence stolice

chůze po rovině

sám částečně zcela závislý

Báze: Všichni respondenti (494), zbytek do 100% tvoří neuvedené


Test základních všedních činností III – ostatní aktivityTest základních všedních činností III – ostatní aktivity

66%

53%

27%

24%

13%

22%

36%

30%

17%

22%

35%

44%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

telefonování

braní léků

jednoduché domácí práce

příprava jídla

sám částečně zcela závislý

Báze: Všichni respondenti (494), zbytek do 100% tvoří neuvedené


Test základních všedních činností IV.Test základních všedních činností IV.

0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

14%

16%

18%

20%

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95 100 105 110

ADL skóre

vysoce závislý závislý závislost lehčího stupně sob

ěsta

čný



Test základních všedních činností V.Test základních všedních činností V.

• na základě výsledných indexů bychom mohli

vyčlenit 7 % skupinu pacientů, kteří se jevili

v základních činnostech jako soběstační

• 93 % pacientů vykázalo určitou míru závislosti

na pomoci druhé osoby

• dvě třetiny pacientů tak bylo možno

klasifikovat jako osoby se závislostí lehčího

stupně

• zbytek - shodně po 14 % - jako pacienty závislé

či vysoce závislé v běžných denních aktivitách

• průměrný ADL skóring činil necelých 75 bodů

ze 110 možných (tj. skóre by odpovídalo závislosti

lehčího stupně)

Soběstačnost pacientů dle ADL

vysoká závislost

14%závislost

14%

závislost lehčího stupně65%

soběstačný7%


Profil (rodinného) pečujícíhoProfil (rodinného) pečujícího


Profil rodinného pečujícího

- věk a rodinný stav

- ekonomická aktivita pečujícího

- vztah k pacientovi

Společná domácnost

Dojížďka do domácnosti pacienta


Profil rodinného pečujícího I. - obecné závěry a věk

• předmětem šetření bylo kromě základních údajů o pacientovi zejména profilování osoby, která o něj pečuje,

zmapování základní údajů, zkušeností rodinných pečujících s poskytováním péče blízké osobě a s využíváním

sociálních a zdravotnických služeb či míry informovanosti o dané problematice

• v souladu s dalšími zjištěními je typický rodinný pečující znázorněn na následujícím obrázku, přičemž jeho

základními rysy bylo:

– sám pečovatel je v předdůchodovém či důchodovém věku, nicméně je mladší než pacient

– vesměs vdaná / ženatý či rozvedený

– pracuje jako zaměstnanec na plný úvazek, nebo je již v důchodu

– je příbuzným pacienta, a to jeho dcera / syn; ve výrazně menším podílu jde o partnera pacienta

• průměrný věk pečujícího činil 56 let, nejčastěji šlo o osobu ve věku 50 – 59 let (36%) či 60 – 69 let (22%)

• 87% dotázaných bylo mladších než pacient samotný, pouhá 4% byla starší (9% respondentů svůj věk

neuvedlo)

• v souladu se závěrem, že naprostá většina pečujících je vůči pacientovi mladších, byl touto pečující osobou

nejčastěji někdo z generace následující po generaci pacienta, tedy jeho děti (56%), neteře či synovci (7%)

• v souběžné generaci šlo nejčastěji o partnera pacienta (16%), sourozence (4%) či příbuzné sourozenců (3%)

• rodinný stav a ekonomický aktivita pečujícího je nejlépe patrná z následujících grafů


Profil rodinného pečujícího II. - obecné závěry a věk

Typický rodinný pečující

- střední až důchodový věk (nad 50 let)

- mladší než samotný pacient

- vdaná či ženatý, případně rozvedený

- zaměstnanec na plný úvazek, případně důchodce

- jde o příbuzného z generace následující po generaci

pacienta, většinou potomka pacienta

Rozšířená verze:

1. typ: syn/dcera pacienta, zaměstnanec ve středním až důchodovém

věku

2. typ: manžel/ka (partner/ka) pacienta v důchodu


Profil rodinného pečujícího III. - věk

Věk rodinného pečujícího (po jednotlivých ročnících)

1%1%

0%

1%

0%0%

1%

0%0%

1%1%

2%

0%0%

1%1%1%1%1%

2%

1%

5%

2%

3%3%

4%

5%

3%

4%

6%

2%

3%

4%

3%

1%

2%

4%

1%1%1%1%

2%

1%

2%

1%1%1%

0%

1%1%

0%

1%1%

0%0%

1%

0%

1%

2%

3%

4%

5%

6%

7%

29

31

33

35

37

39

41

43

45

47

49

51

53

55

57

59

61

63

65

67

69

71

73

75

77

79

81

83



Demografické údaje – věk rodinného pečujícího IV.Demografické údaje – věk rodinného pečujícího IV.

Věk rodinného pečujícího - kumulativní podíly

2%

2% 3%

3%

3% 4%

4%

4% 5% 6% 8

%

8%

8% 9% 10

%

11

%

12

%

13

% 15

%

16

%

21

% 23

% 26

% 29

% 33

%

38

% 41

% 45

%

51

% 53

% 56

% 60

% 63

%

64

% 66

% 70

%

71

%

72

%

73

%

74

% 76

%

77

% 79

%

80

%

81

%

82

%

82

%

83

%

84

%

84

%

85

%

86

%

86

%

86

%

87

%

87

%

87

%

87

%8

7%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

30

32

34

36

38

40

42

44

46

48

50

52

54

56

58

60

62

64

66

68

70

72

74

76

78

80

82

84

87

96



Profil rodinného pečujícího V. – rodinný stav a EA pečujícího

Rodinný stav pečovatele

vdovec/ vdova

8%

svobodný/á10%

rozvedený/á18%

neuvedeno1%

ženatý/ vdaná63%

Ekonomická aktivita pečovatele

důchodce 34%

péče o osobu blízkou 8%

nezaměstnaný 2%

ostatní 2%

zaměstnanec, část. úvazek

5%podnikatel 8%

zaměstnanec, plný úvazek

41%



(Příbuzenský) vztah pacienta a pečujícího

56%

16%

7% 6%4% 3% 2% 3% 2% 1%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

syn/dcera manžel/ka neteř,synovec

vnuk,vnučka

sourozenec sestřenice,bratranec

jinýpříbuzný

známý snacha manžel/kavnuka/čky

Profil rodinného pečujícího VI. – rodinný stav a EA pečujícího



Příspěvek na péči o osobu blízkou

Otázka příspěvku při péči o osobu blízkou nebo jinou je řešena v zákoně

č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

V souladu s tímto předpisem náleží příspěvek při péči o blízkou nebo jinou

osobu osobě, která pečuje osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu,

která je převážně nebo úplně bezmocná nebo je starší 80 let a je částečně

bezmocná. Příspěvek náleží také osobě, která pečuje o jinou než blízkou

osobu, pokud spolu žijí v domácnosti. V zákoně jsou pak definovány

i podmínky plnění osobní, celodenní a řádné péče.*

* Týká se problematiky seniorů, kromě toho nárok na příspěvek má

rovněž rodič nebo prarodič, který převzal dlouhodobě těžce zdravotně

postižené dítě vyžadující mimořádnou péči starší 1 roku do péče,

popřípadě jiný občan, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů.

Pobíráte příspěvek na péči o osobu blízkou nebo jinou?

ANOANO 10%10%

Ne 87%

Neuvedeno 3%

• příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou

pobírala „pouze“ desetina oslovených rodinných

pečujících:



Společná domácnost versus doba dojížďky

• obecně velkým problémem péče o seniory je

otázka dopravy, a to ať již ve smyslu samotného

cestování/pohybu seniorů, tak dojížďky rodinného

pečujícího za pacientem

• jen menší část pečujících žila s pacientem ve

společné domácnosti (42%)

• téměř šest z deseti (58%) pečujících je tak nuceno

za svým blízkým dojíždět do jeho domácnosti

• ve společné domácnosti pochopitelně většinou žijí

partneři-pečující (manželé/manželky), méně často pak

děti pacienta či jiní příbuzní

• s rostoucím věkem, v souvislosti s úmrtnostními

poměry, pochopitelně podíl respondentů žijících ve

společných domácnostech mírně klesá (prudce klesá

podíl manželských párů, na druhou stranu je do určité

míry kompenzován „přistěhováním“ některého

z potomků či jiného příbuzného)

• průměrná doba dojížďky z domácnosti pečovatele

do domácnosti pacienta činila 40 minut

• pouhá pětina dotázaných, nežijící ve společné

domácnosti s pacientem, byla schopna se ke svému

blízkému dopravit do 15 minut

Doba dojížď ky do domácnosti pacienta

46-60 minut 26%

více než 60 minut 8%

16-30 minut 27%

31-45 minut 19%

do 15 minut 21%

Báze: Respondenti dojíždějící do domácnosti pacienta (261)


Zdravotní stav rodinného pečujícího

• rodinných pečujících jsme se dále ptali, jaký byl dle

jejich subjektivního názoru jejich zdravotní stav v

době, kdy začali o svého blízkého pečovat,

a jak je tomu v současné době

• srovnáním výpovědí jsme zjistili (pravděpodobně

též v souvislosti s relativně vysokým věkem

samotných pečujících a delší dobou péče

o pacienta), že došlo u více než třetiny

pečujících k subjektivně pociťovanému

zhoršení zdravotního stavu

• u více než poloviny (57%) dotázaných dle jejich

vyjádření k žádným změnám nedošlo

• zhoršený zdravotní stav v minulosti uvedlo

6% dotázaných, v současné době pak již celých

24% respondentů

• subjektivní hodnocení vlastního zdravotního stavu

a jeho změn v čase nejlépe dokládají následující

grafy

19%

11%

50%

38%

21%

23%

5%

19% 5%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

dříve

nyní

velmi dobrý dobrý tak napůl spíše horší špatný

Změna zdravotního stavu

zhoršení 34%

zlepšení 3%

beze změny 57%

nezjištěno 6%


Subjektivní hodnocení zdravotního stavu pečovatele

Poskytovaná péčePoskytovaná péče


Délka poskytování péče

Náročnost péče

Formy poskytované péče

Pomoc dalších osob

Institucionalizovaná péče

Možnosti zlepšení péče – rodina, lékař, instituce

Hlavní problémy péče o pacienta

Preferované služby


Délka poskytování péče blízké osobě

• respondentů jsme se rovněž ptali, jak dlouhou dobu

o svého blízkého pečují

(zajímala nás nikoliv pouze celodenní péče, ale

i faktická fyzická pomoc – např. pomoc s domácností,

odvoz k lékaři / na úřad, osobní asistence atd.)

• otázka byla pouze deskriptivní (pro detailnější rozbor

potřeb pečujících), výsledky nejlépe dokládá následující

graf

• nejčastěji respondenti o svého blízkého pečují

okolo 5 let (téměř čtyři z deseti dotázaných)

– nejčastější kategorie 2 – 5 let

– průměr 64 měsíců

Délka poskytování péče

5-10 let 21%10 a více let

9%

1-2 roky 19%2-5 let 38%

max.1 rok 12%



Stávající poskytovaná péče – časová náročnost I.

• zajímalo nás rovněž, jakou péči a v jakém rozsahu respondenti svému blízkému poskytují

• přibližný rozsah péče, vyjádřený v hodinách, zde uvedly necelé dvě třetiny dotázaných

• plných 21% respondentů spontánně (vepsaný komentář) uvedlo tzv. „průběžnou“ péči

– z velké části se jednalo o partnery pacientů ve společné domácnosti (výroky typu: „dle potřeby“; „nelze uvést

přesně, je to vlastně po celý den“; „nelze oddělit, bydlíme společně“ apod.)

• 15% dotázaných neodpovědělo (žádný komentář nebyl uveden)

• průměrně* respondenti věnovali péči o svého blízkého o něco více než 22 hodin týdně,

tzn. zhruba 3 hodiny denně

• nicméně jak je patrné z grafu, téměř pětina pečujících se této péči věnuje v rozsahu do 5 hodin týdně

• kumulativně pak třetina respondentů poskytuje péči v rozsahu maximálně 10 hodin týdně

* statistický průměr z uvedených hodnot, tedy z 64% dotazníků


Stávající poskytovaná péče – časová náročnost II.

Průměrná doba poskytování péče v hodinách týdně

do 5 hodin 18%

více než 25 hodin 12%

20-25 hodin 4%

15-20 hodin 7%5-10 hodin 15%

10-15 hodin 8%

neuvedeno 15%průběžně 21%



Subjektivní hodnocení náročnosti péče o blízkou osobu

• subjektivně hodnocenou „náročnost“ péče

o blízkou osobu jsme sledovali pomocí dotazu, do

jaké míry se pečující v důsledku péče o pacienta cítí

být vyčerpáni

• distribuce výsledků rozdělila rodinné pečující do

dvou stejně početných skupin, a to na skupinu,

kterou péče vyčerpává (48%), a skupinu, která se

necítí být díky této péči unavená (47%)

• dle očekávání považovali péči o svého blízkého za

náročnější starší respondenti a ti, kteří se starali

o pacienta ve vyšším věku

Cítíte se být v důsledku péče vyčerpaný/ á?

rozhodně ne 19% neuvedeno 5%

ano, částečně 38%

spíše ne 28%

ano, velmi silně 10%



Stávající poskytovaná péče – formy péče

• naprostá většina dotázaných (85% odpovědí)

poskytovala pacientům pomoc v domácnosti,

vykonávala tedy některé úkony, se kterými je potřeba

blízkému v domácnosti pomoci (zejména šlo o úklid,

nákup, vyprání a vyžehlení prádla apod.)

• nicméně téměř polovina (45%) prováděla

i ošetřovatelské práce (pomoc s osobní hygienou,

oblékáním, s krmením atd.)

• ze spontánních odpovědí v této otázce výrazně

dominovaly „doprovody“ pacienta (22%) - odvoz

nebo doprovod na cestě k lékaři či na úřad

za účelem vyřízení potřebných záležitostí

• velmi důležitou se ukázala být i „psychická podpora

pacienta“; zde například spontánně 7% pečujících

uvedlo, že si „se svým blízkým chodí popovídat, dělat

mu společnost apod.“

• obdobně početná skupina zmiňovala společné

vycházky

• jiné odpovědi se objevily jen individuálně, například

cvičení, asistence, podávání věcí, čtení, kultura

Poskytovaná péče

85%

45%

22%

7% 6%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

péče

odom

ácn

ost

oše

třova

tels

kápéče

dopro

vod k

léka

ři,

na ú

řad

spole

čnost

,poví

dání

vych

ázk

y



Stávající poskytovaná péče – pomoc dalších osob

• v naprosté většině případů (85% všech

dotázaných) pomáhala rodinnému pečujícímu

s péčí o pacienta nějaká další osoba, případně

instituce

• zhruba polovině respondentů poskytoval

pomoc v péči o pacienta ještě další příbuzný;

7% dotázaných pak navíc uvedlo pomoc přátel

a stejně početná skupina i výpomoc sousedů

pacienta

• výraznou úlohu zde, byť jak vyplynulo

z detailnějšího rozboru v dalších otázkách, zejména

v oblasti stravování, sehrávala pečovatelská

služba, jejíž pomoc uvedlo 42% rodinných

pečujících

Pomoc dalších osob/ institucí

51%

42%

9%

15%

7% 7%

2% 3%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

někd

o z

pří

buzn

ých

pečo

vate

lská

služb

a

agentu

ra d

om

ácí

péče

neuve

deno/n

ikdo

přá

telé

souse

d/k

a

oso

bní asi

stent

někd

o j

iný



Rozsah institucionální pomoci – využívané služby I.

• zásadní roli v oblasti pomoci rodinným pečujícím ze strany institucí dle vyjádření respondentů hraje

pomoc při zajištění stravování, nejčastěji zmiňovány byly dovozy obědů (45% odpovědí), individuálně

pomoc s přípravou jídla (2%)

• poskytována je dle vyjádření respondentů jak ošetřovatelská činnost, tak pomoc s provozem domácnosti:

Ošetřovatelská činnost

• pro laiky poněkud překvapivě se na prvním místě v této kategorii umístila pedikúra, kterou zmínila plná

pětina dotázaných

• o něco menší část respondentů uváděla pomoc při koupání (16%), desetina pak mytí vlasů

Péče o domácnost

• instituce dle vyjádření respondentů v poměrně značném měřítku poskytovaly i pomoc při chodu domácnosti

pacienta - pětina deklarovala nákupy, 16% úklid domácnosti, zhruba desetina praní a téměř desetina též jiné

práce spojené s udržováním domácnosti

• ze spontánně dopisovaných komentářů ovšem vyplynul fakt, že část respondentů neměla o nabízených

službách dostatek informací, neměli s nimi zkušenost (překvapovalo je, že jsou „nabízeny“), případně se

zajímali o to, zda jsou placené a jak finančně náročné by jejich využití bylo


Rozsah institucionální pomoci – využívané služby II.

Využívané služby - pečovatelská služba, domácí péče, dobrovolníci

45%

40%

20% 20%

16% 16%

11% 10% 9%

5% 4% 3% 2% 2%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

dovoz

ob

ědů

nic

/neu

ved

en

o

ped

ikú

ra

náku

py

úklid

kou

pán

í

pra

ní p

rád

la

mytí

vla

sů

prá

ce v

dom

ácn

ost

i

masá

že

zdra

votn

í p

éče

reh

ab

nili

tace

,cv

ičen

í

spol

ečn

ost

pří

pra

va j

ídla



Pomoc a podpora ze strany širší rodiny

• dle vlastního vyjádření naprostá většina respondentů již další pomoc v péči o svého blízkého ze strany širší rodiny nevyžaduje, považuje ji za dostatečnou či přiměřenou (připomeňme: 51% uvádí pomoc příbuzných, po 7% pak přátel a sousedů)

• šest z deseti dotázaných zde neuvedlo žádnou výpověď, přičemž z hlediska konstrukce otázky lze usuzovat, že ve většině případů ze strany rodiny další pomoc není potřeba (či není možnost?), 13% spontánně deklarovalo, že péči zvládají sami

• dále například celých 12% pečujících spontánně odpovědělo opačně, tedy pozitivně, a to ve smyslu, že rodina vzhledem k časovému vytížení, věku apod. pomáhá v maximálně možné míře

• jen individuálně (3%) se vyskytly výhrady k „malému nasazení“ ostatních členů rodiny (potřeba více pomoci, možnost vystřídání v péče apod.)

• obdobně „pouhá“ 3% respondentů odpověděla v obecné rovině, že by více pomoci uvítala, a to nejčastěji ve formě společníka pro pacienta, občasného pohlídání či doprovodu k lékaři

Potřeba pomoci ze strany širší rodiny

60%

13% 12%

3% 3% 3% 3%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

bez

odpově

di /

ne

NE -

zvl

ádám

sám

rodin

a p

om

áhá

obča

s vy

stří

dat

apod.

nelz

e,

jsm

esa

mi

AN

O -

obecn

ě

spole

čník

a



Pomoc a podpora ze strany praktického lékaře

• s péčí a podporou praktického lékaře pacienta byla

většina dotázaných spokojena (83%)

• pokud měli respondenti výhrady, pak by nejčastěji

potřebovali návštěvy či rozšíření frekvence

návštěv lékaře přímo v domácnosti pacienta

(souvisí s již zmiňovaným problémem doprovodu či

dovozu pacienta k lékaři či s jeho časovou náročností)

• k samotné činnosti lékaře měli výhrady zhruba

tři desítky dotázaných, a to zejména ke způsobu

poskytování samotné péče, případně k přístupu lékaře

k pacientovi ve smyslu jeho menšího zájmu

a neochoty

• ojediněle se objevily výhrady k nedostatku

poskytování informací ze strany zdravotnického

personálu

Potřeba pomoci ze strany lékaře

55%

28%

6%4% 3% 2% 2%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

žádná o

dpově

ď /

výhra

dy

ne,

pom

oc

jevy

hovu

jící

(víc

e)

návš

těv

vbyt

ě

lepší

zdra

votn

ípéče

více

info

rmací

ano o

becn

ě

více

zájm

u,

och

oty



Finanční zabezpečení

• poměrně překvapivě se ukázalo, že rozhodujícím problémem péče o seniory není dle vyjádření respondentů finanční náročnost, ale jak vyplynulo z jiných otázek například nedostatek času (pro péči i pro sebe sama), stres a vypětí z péče o blízkého, nutnost stálého dozoru apod.

• šest z deseti dotázaných neuvedlo žádný komentář (lze tedy usuzovat, že se nepotýkají s většími problémy), necelá pětina pak uvedla přímo, že finanční zabezpečení je postačující

• asi pětina pečujících by tedy potřebovala lepší finanční zabezpečení pro péči o svého blízkého

• 9% respondentů spontánně uvedlo, že péče o pacienta je pro ně poměrně značnou finanční zátěží v obecné rovině

• výhrady k financím v konkrétní podobě byly uváděny ve třech rovinách, a to ve smyslu:

• nákladů na léky a vitamíny

• nákladů na dopravu (pohonné hmoty, jízdné)

• finanční náročnosti nákupu nejrůznějších zdravotních pomůcek

Potřeba lepšího finančního zabezpečení

59%

18%

9%5% 4% 3% 3%

1% 1%0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

bez

odpově

di

ne

ano,

obecn

ěve

lká z

átě

ž

léky

, vi

tam

íny

dopra

va

zdra

votn

ípom

ůdck

y

oso

bní asi

stent

byd

lení

potr

avi

ny

např.

dia



Největší problémy spojené s péčí I.

• v další otázce jsme se pokusili postihnout hlavní problémy pečujících s péčí o blízkého

• rozhodujícím faktorem se stala „časová náročnost“ péče, respektive problémy s nedostatkem času jako

takové (spontánně uvedla čtvrtina respondentů)

• typičtější byla výhrada na nedostatek času pro sama sebe, pro vlastní rodinu

• část respondentů si zde „vyčítala“, že vzhledem k vlastní časové vytíženosti se nemůže dostatečně věnovat péči o

svého blízkého

• na pomyslném druhém místě umístil faktor únavy a vyčerpání z péče (10%, viz hodnocení náročnosti péče)

• s časovým faktorem souvisela i nutnost „stálé přítomnosti“, tedy nemožnost vzdálit se z Prahy, vycestovat, vzít si

dovolenou apod. (5 %)

• část rodinných pečujících zmiňovala náročnost samotné ošetřovatelská péče (6 %), dále se zde častěji objevily

problémy se zajištěním dopravy k lékaři či na úřad za účelem vyřízení potřebných záležitostí (6 %), dlouhá doba

dojížďky do domácnosti pacienta (necelá 3 %)

• výpovědi dále zahrnovaly například i kategorii „psychických“ problémů – negativní postoj samotného pacienta

(odmítá péči, jeho trvdohlavost), či stres a napětí z toho, co se může

v domácnosti seniora stát v době nepřítomnosti pečujícího

• na tuto otázku neodpověděli čtyři z deseti respondentů, nicméně dle našeho názoru to však neznamená, že by jim

péče o blízkou osobu nepřinášela žádné problémy, ale může to být dáno postojem pečujících ve smyslu

odpovědnosti / povinnosti za svého blízkého

• tuto domněnku by mohl podpořit fakt, že odpovědi na tuto otázku nezahrnovaly prakticky žádné výroky o potřebě

institucionální pomoci („je to moje povinnost“, „je to můj rodič“)


Největší problémy spojené s péčí II.

39%

25%

10%

7% 6% 6% 6% 5% 4% 3% 3% 3% 2% 2% 1%0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%b

ez o

dp

ověd

i

pro

blé

my

s ča

sem

vyče

rpán

í, ú

nav

a

žád

né

pro

blé

my

fyzi

cká

zátě

ž

dop

rava

k lé

kaři

apod

.

vlas

tní p

osto

jn

emoc

néh

o

nem

ožn

ost

vyce

stov

at,

vzd

álit

se

stra

ch,

stre

s,n

apět

í

doj

ížď

ka

pro

blé

my

vza

měs

tnán

í

kom

ple

tní p

éče,

stál

á p

omoc

obav

y o

bu

dou

cnos

t

vyři

zová

ní ú

řed

níc

hzá

l.

finan

ce



Možnosti zlepšení péče I.

• jiná otázka sledovala, jaké formy pomoci by pečujícím nejvíce usnadnily jejich péči o pacienta za předpokladu, pokud by existovaly v dostatečné, eventuálně neomezené míře

• šest z deseti dotázaných žádnou takovouto službu spontánně nepoptávalo, na otázku neodpovědělo

• zbývající část respondentů zde naopak uváděla desítky nejrůznějších variant pomoci, interpretace výsledků tak byla značně obtížná – uvedeme alespoň nejčastěji zmiňované kategorie, detailnější přehled ukazuje tabulka na následující straně

• nejvíce preferovanou kategorií byla možnost krátkodobé výpomoci s péčí o pacienta (viz též další interpretace),

k této kategorii bychom mohli přiřadit výroky typu „umístění v denním stacionáři“, kategorii nepravidelné péče, jako je „občasná výpomoc“, „krátkodobé pohlídání pacienta“, „péče o pacienta o víkendu či ve večerních hodinách“ apod. (souhrnně 9%)

• část respondentů by navíc uvítala pomoc osobního asistenta (3%)

• preferovanou formou pomoci byla rovněž možnost umístění blízké osoby do ústavního zařízení, a to jak na přechodnou dobu, tak trvale:

nejčastější zmiňovanou odpovědí bylo trvalé umístění pacienta do zařízení ústavní péče, případně krátkodobé umístění pacienta za účelem odpočinku pečujícího či možnost urgentního předání pacienta do péče v naléhavých případech, např. z důvodu nemoci pečujícího, nutnosti odjet na služební cestu atd. (souhrnně 9%)

• pečujícím by dále jejich péči o blízké usnadnilo řešení problémů s dopravou – doprovod / dovoz k lékaři, na úřad (5%)


Možnosti zlepšení péče II.

bez odpovědi / ne / neví 61%

možnost umístit TRVALE do ústavního zařízení 7%

občasná / nepravidelná výpomoc, pohlídat pacienta 6%

doprovod / dovoz k lékaři, na úřad 5%

osobní asistence 3%

pomoc s jídlem 3%

společník 3%

pomoc v domácnosti, úklid, praní prádla 3%

finance 2%

možnost urgentního umístění pacienta 2%

rozšíření pečovatelské služby 2%

home care 2%

rehabilitace 1%

nákup 1%

pohlídat o víkendu 1%

pobyt v denním stacionáři 1%

služba ve večerních hodinách 1%


Poptávka / návrhy na úpravu poskytovaných služeb I.

Poznámka:

Rodinných pečujících jsme se konkrétně ptali, jakou další pomoc by uvítali od pečovatelské služby a od sester / agentury domácí péče. Jak vyplynulo ze spontánních odpovědí, respondenti v praxi z větší části nerozlišují poskytovatele služeb, z čehož lze usuzovat, že informovanost o nabídce a rozsahu jednotlivých typů péče není dostatečná (nicméně převažovala lepší znalost služeb pečovatelské služby, což souvisí pravděpodobně s jejím častějším využíváním).

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA

Pečovatelská služba se poskytuje těžce zdravotně postiženým a starým občanům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření či další osobní péči jinou osobou, pokud jim tuto péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci (na základě zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů), a to jak v zařízeních pečovatelské služby, tak zejména v domácnostech občanů (terénní služba). Pečovatelská služba je poskytována za plnou nebo částečnou úhradu, v souladu s příslušnými prováděcími předpisy, s přihlédnutím k věku, zdravotnímu stavu, příjmu a majetkovým poměrům občana a jeho rodinných příslušníků, přičemž úkony, kterými jsou zabezpečovány nezbytné životní potřeby, jsou poskytovány bezplatně. V rámci uvedených typů služeb se jedná například o dovážku obědů, nákupy a pochůzky, dohled nad klientem, úklid domácnosti, praní, mandlování a žehlení prádla, pomoc při hygienických úkonech, masáže a pedikúra.

DOMÁCÍ PÉČE (HOME CARE)

Domácí zdravotní péče je poskytována kontinuálně ošetřovanému klientovi na základě indikace lékaře. Tato forma péče je určena zejména klientům, kteří jsou odkázáni na ošetřování druhou osobu pro částečnou imobilitu, dezorientaci, inkontinenci a specifickou náročnost domácí zdravotní péče. Výkon péče je hrazen zdravotní pojišťovnou. Zdravotní výkony poskytují zdravotní sestry a rehabilitační pracovníci, velmi často dochází k propojení s pečovatelskou službou. V domácnostech klienta se tak mohou například provádět odběry biologického materiálu, aplikace injekcí a insulinu, ošetřovat kožní defekty a rány, podávat léky, provádět odborné a ošetřovatelské rehabilitace, provádět zácviky rodinných příslušníků či blízkých ke zvládnutí jednoduchých ošetřovatelských intervencí atd.


Poptávka / návrhy na úpravu poskytovaných služeb II.

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA

• více než osm z deseti dotázaných nemělo k poskytovaným, respektive využívaným službám výhrady,

respektive na otázku neodpovědělo (s velkou pravděpodobností lze většinu prázdných odpovědí považovat za

uspokojivý stav v této oblasti)

• ostatní „výhrady“ či poptávka po dalších službách se objevovaly jen individuálně

• nejčastěji se objevovaly požadavky na rozšíření péče o domácnost, například:

– rozšíření služeb stravování (4%) – návrh na dovoz obědů i o víkendu, případně dovoz večeří

– pomoc s domácími pracemi, včetně nákupů (4%)

• druhá skupina návrhů se týkala jejího organizačního zabezpečení služeb ve smyslu časového rozsahu

jejich poskytování (víkendy, večerní hodiny, delší návštěvy pečovatelky atd.)

HOME CARE

• v případě dotazu na domácí péči pak odpověděly jen tři desítky dotázaných (pravděpodobné souvislosti viz

poznámka v úvodu)

• nejčastěji se objevovala poptávka po rehabilitaci (statisticky nevýznamně)

• ojediněle se i zde objevily návrhy na úpravu časové organizace poskytování služeb – zvýšit frekvenci návštěv sester

home care, poskytovat návštěvy ve večerních hodinách a o víkendu


Preference nabízených sociálně – zdravotnických služeb I.

• sledování zájmu o využívání dalších sociálně - zdravotnických služeb ukázalo dvě poměrně protichůdné skutečnosti:

• na jedné straně značný zájem o využívání těchto služeb

• na straně druhé ovšem poměrně nízkou (subjektivně hodnocenou) informovanost či znalost problematiky

• samotní rodinní pečující zde deklarovali nedostatek informací o jednotlivých zdrojích, respektive ve značné míře poptávali poskytování informací a informačních materiálů:

• o možnostech využívání sociálně – zdravotnických služeb (27 %)

• o poskytování sociálních dávek a právních otázkách spojených s péčí o blízkou osob (22%)

• navíc 18% respondentů by uvítalo konkrétní pomoc při vyřizování úředních záležitostí, tj. dávek, příspěvků atd.

• z konkrétních činností či možností podpory rodinných pečujících pak respondenti zcela jednoznačně preferovali dopravní služby, tedy odvoz pacienta k lékaři, na úřady (43%)

• druhou nejčastější odpovědí (29%) byla poptávka po společníka pro pacienta, tedy osoby, která by nepomáhala v domácnosti, ani neposkytovala ošetřovatelskou péči, ale seniorovi by poskytovala společnost, povídala si s ním, četla mu, chodila na vycházky apod.

• další preferované služby úzce souvisely se zdravotním stavem pacienta, velký zájem byl o služby fyzioterapeutů, rehabilitačních pracovníků (23%) a dále:

• o zapůjčování pomůcek na ošetřování a kompenzačních pomůcek (19% respondentů)

• o poradenství ergoterapeuta (11% pečujících)

• o pomoc při ranním vstávání pacienta a toaletě (10% rodinných pečujících)


Preference nabízených sociálně – zdravotnických služeb II.

43%

29% 28% 27%

23% 22%19% 18%

11% 10%8% 8% 8%

3%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%dopra

vní sl

užb

y

spole

čník

pro

paci

enta

nic

, neuvedeno

info

rmace

oso

c.zd

r. S

lužb

ách

pom

oc

fyzi

ote

rapeuta

info

rmace

odávkách

a p

rávníc

hotá

zkách

zapůjč

ení pom

ůce

k

pom

oc

při

vyři

zování úře

dníc

hzá

l.

pora

denst

ví

erg

ote

rapeuta

pom

oc

při

vst

ávání

a t

oale

tě

pře

vze

tí d

o p

éče

ahlíd

ání v n

oci

pom

oc

při

uklá

dání

ke s

pánku a

toale

tě

pora

denst

ví o p

éči

svépom

ocn

épodpůrn

é s

kupin

y

Báze: Všichni respondenti (494), více odpovědí

Ostatní okruhy – zkušenosti, hodnocení Ostatní okruhy – zkušenosti, hodnocení služeb, možnost převzetí péče, služeb, možnost převzetí péče, informaceinformace

Zkušenosti se soc.-zdr. službami

Možnost umístění pacienta ve spec. zařízení

Převzetí péče jinou osobou nebo institucí

Zdroje informací

Zdroj ošetřovatelských a kompenzačních pomůcek

Služby tísňového volání

Hodnocení náročnosti péče

Zájem o sdružování


Zkušenosti se sociálními a zdravotnickými službami

• následující dva dotazy sledovaly pozitivní i negativní zkušenosti s využíváním sociálně-zdravotnických služeb v průběhu posledního roku

• zcela jednoznačně v této rovině převažovaly zkušenosti pozitivní, pozitivně se zde spontánně vyjádřila více než polovina dotázaných, zatímco výhrady uvedlo 13% rodinných pečovatelů

• navíc převážná většina výhrad byla adresována na zdravotnické, nikoliv sociální služby

Výhrady

• velká část kritických odpovědí byla uvedena v obecné rovině „nespokojenosti se zdravotní péčí jako takovou“ (4 % všech dotázaných)

• část respondentů dále kritizovala přístup či chování zdravotnických pracovníků (4 %), časovou náročnost návštěvy lékaře (doba čekání) – 3 % či nízkou kvalitu dovážených jídel (2 % všech dotázaných)

Pozitivní zkušenosti

• tito respondenti nejčastěji chválili přístup jednotlivých pracovníků v sociálních a zdravotnických službách, tedy například jejich ochotu, vstřícnost, vlídné jednání (27 % všech dotázaných)

• z institucí respondenti nejčastěji pozitivně hodnotili (pochopitelně v souvislosti s rozsahem jejich využívání) pečovatelskou službu (10 %), činnost pracovníků Úřadů městských částí (5 %), Gerontologické centrum v Praze 8 (3 %), službu home care (3 %)


Možnost krátkodobého umístění pacienta ve specializovaném zařízení

• v souvislosti s časovou náročností péče o blízkou osobu (a v řadě případů s nutností stálé péče či dohledu nad

pacientem) jsme se respondentů konkrétně ptali, zda by využili možnost krátkodobého umístění pacienta ve

specializovaném zařízení s tím, aby si samotní pečující mohli odpočinout

• kladný postoj k takové variantě zaujalo 38% pečujících

• naopak více než polovina (55%) možnost odmítla

Komentář:

Na základě spontánně vpisovaných komentářů je možno usuzovat, že část pečujících se na tuto

i otázky podobného charakteru „ostýchala“ odpovědět (morální hledisko, výroky typu „to bych se styděla“, „to bych

mu nemohla udělat, je to můj otec“, „stejně by tam nešel“).


Modelová situace – převzetí pacienta do dočasné péče jinou osobou nebo institucí I.

• obdobná otázka sledovala, zda by respondenti využili možnosti dočasného či občasného „předání“

pacienta do péče jiné osoby či instituce (nikoliv v rámci rodiny či známých, ale ve formě institucionální péče)

• distribuce výsledků byla velmi podobná jako v předchozím dotazu - čtyři z deseti (39 %) pečujících by této

možnost využili, naopak o něco více než polovina (52 %) tuto variantu odmítla

• dotázaní by preferovali převzetí péče na 1 – 3 dny v týdnu (sedm z deseti, kteří by o této variantě

uvažovali), statisticky nejčastěji by se jednalo o dva dny v týdnu

• výsledky jsou nejlépe patrné z následujícího grafu, z něhož je patrné, že poměrně značná část respondentů

neuměla dobu specifikovat, případně přímo uvedla variantu „těžko specifikovat“, „bylo by to nepravidelné“

• následující dotaz nabídl variantu využití domácí péče, nebo péče v denním stacionáři

• v souladu s dříve uvedeným by tři čtvrtiny zájemců o tuto péči jednoznačně preferovaly péči v domácím

prostředí, tedy v domácnosti pacienta

• každý sedmý by jako nejvhodnější variantu viděl převzetí péče v denním stacionáři

• téměř desetina zájemců spontánně za vyhovující označila obě dvě nabízené varianty


Modelová situace – převzetí pacienta do dočasné péče jinou osobou nebo institucí II.

Využití možnosti převzetí pacienta do péče přes den

ne 52%

bez odpovědi 9%

ano 39%

Předpokládáný počet dnů v týdnu

6%1%

5% 7% 9%3%

14%

36%

19%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

1 2 3 4 5 6 7

prů

bě

žně

ne

uv

ed

en

o

Preference varianty

neuvedeno 2%denní

stacionář 15%

obojí 9%

domácí prostředí 74%


Báze: Respondenti se zájmem o danou službu (191)

Báze: Respondenti se zájmem o danou službu (191)


45%

32%

19%

4% 2%

7%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

nevyužívá/ bezodpovědi

lékař spec. prodejna (ZP) zapůjčeno pečovatelská služba jiné

Zdroj ošetřovatelských a kompenzačních pomůcek

• užívání některé zdravotnické pomůcky pacientem uvedla více než polovina respondentů (55%)

• s ohledem na druh pomůcky (ošetřovatelská či kompenzační) ji respondenti pro své blízké získali

nejčastěji od lékaře (poukaz) či ji zakoupili ve specializované zdravotnické prodejně

Báze: Všichni respondenti (494), více spontánních odpovědí


Zdroje informací, informovanost pečujících I.

• jak již bylo uvedeno, míra informovanosti rodinných pečujících o možnosti využívání sociálních

a zdravotnických služeb v poskytování péče seniorům byla poměrně nízká; respektive jsme zaznamenali

značné nedostatky ve využívání (či existence?) zdrojů těchto informací

• o něco častější bylo dle sdělení respondentů využívání zdrojů informací o možnostech poskytování

sociálních a zdravotnických služeb ve srovnání se zdroji informací o samotné péči o pacienta

• žádný zdroj zde neuvedli tři z deseti dotázaných v případě služeb, respektive čtyři z deseti v případě samotné

péče

INFORMACE O MOŽNOSTECH POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH A ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB

• zde byly využívány prakticky čtyři (hlavní) informační kanály, a to média (25%), terénní pracovníci (17%), úřady

(16%) a zdravotnický personál (14%)

INFORMACE O SAMOTNÉ PÉČI O PACIENTA

• v této oblasti naopak dle očekávání dominovaly informace získávané od zdravotníků, tedy lékařů či středního

zdravotnického personál (30%)

• za výraznější zdroje respondenti dále považovali terénní pracovníky (tedy zaměstnance pečovatelské služby,

home care apod. - 11% odpovědí) a média – 12%


Zdroje informací, informovanost pečujících II.

31%

40%

25%

12%

17%

11%

16%14%

30%

5% 5% 5% 6%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

žádný/neuvedeno média terénní pracovníci úřad lékař, sestra známí, přátelé odborná literatura

INFORMACE O SLUŽBÁCH

INFORMACE O PÉČI



Služby tísňového volání

• některou ze služeb tísňového volání dle

vyjádření respondentů využívalo v době dotazování

7% blízkých osob - pacientů

• v naprosté většině případů se jednalo o pacienty

nad 80 let věku

• jednoznačně nejčastěji využívanou službou se

stala služba tísňového volání ŽIVOT 90 /

AREÍON, kterou uvedla většina respondentů, jejichž

blízcí takový druh služby využívají

• jiné služby se objevily pouze individuálně, vesměs

jako služby pomoci či komunikační služby, nikoliv

tísňového volání (EUROTEL, GALIUM)

SlužbaAbsolutní počet

odpovědí

ŽIVOT 90 22x

AREÍON 6x

EUROTEL 1x

GALIUM 1x

DPS 1x

neuvedeno 4x

Báze: Pacienti využívající službu tísňového volání (35)


Zájem rodinných pečujících o sdružování

• návrh na vytvoření určité laické platformy,

sdružující rodinné pečující, se nesetkal s příliš

velkým ohlasem

• o takovouto formu pomoci ve smyslu výměny názorů,

zkušeností apod. projevilo zájem pouhých 12%

dotázaných

• je třeba podotknout, že ze spontánních komentářů

respondentů bylo zcela jednoznačně zřejmé, že hlavní

překážkou pro aktivity podobného druhu byl

nedostatek vlastního volného času rodinných

pečujících

Měl/ a byste zájem se sdružovat .....

neuvedeno12%

ne76%

ano12%


Date post:	31-Dec-2015
Category:	Documents
Upload:	gregory-bernard
View:	25 times
Download:	0 times

Podpora rodinných pečujících o seniory – empirická studie

Documents