PowerPoint Presentation · technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem...

Únor 2016

21. vlna

Informace o projektu

xxx

Základní informace

Zadavatel výzkumu Česká televize

Realizátor výzkumu TNS Aisa

Termín sběru dat 20. 2. až 26. 2. 2016

Způsob sběru dat CATI (Computer Assisted Telephone Interview)

s využitím náhodného generování mobilních telefonních

čísel a pevných linek.

Počet respondentů 1200

Vážení Finální datový soubor byl převážen podle základních

sociodemografických ukazatelů (pohlaví, věk, kraj,

velikost místa bydliště a vzdělání).

V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé

volební chování respondentů, konkrétně účast či

preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013.

Statistická chyba ± 1,2 p.b. v případě, že názor zastává 5 % dotázaných

± 2,5 p.b. v případě, že názor zastává 25 % dotázaných




Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran v rozmezí

± 1,0 p.b. až ± 3,0 p.b.

3

Struktura váženého datového souboru

Pohlaví Muži Ženy

48,6 % 51,4 %

Věk

18-29 let 30-44 let 45-59 let

60+

17,4 % 28,9 % 23,5 % 30,2 %

Vzdělání Základní škola a SŠ bez maturity

Střední škola s maturitou Vysoká / vyšší odborná škola

46,5 % 34,9 % 18,6 %

Velikost místa bydliště

Méně než 1.000 1.000-5.000

5.000-20.000 20.000-90.000

Více než 90.000 Hlavní město Praha

17,0 % 21,8 % 18,3 % 18,2 % 12,5 % 12,2 %

Kraj

Hlavní město Praha Středočeský kraj Karlovarský kraj

Plzeňský kraj Jihočeský kraj

Ústecký kraj Pardubický kraj

Liberecký kraj Královéhradecký kraj

Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj

Kraj Vysočina Zlínský kraj

Olomoucký kraj

12,2 % 12,2 % 2,8 % 5,5 % 6,0 % 7,7 % 4,9 % 4,2 % 5,2 %

11,2 % 11,6 % 4,8 % 5,6 % 6,1 %

4

Shrnutí výsledků

Shrnutí výsledků

Mezi nejsilnější politické subjekty patří dlouhodobě ANO a ČSSD.

I přes pokles svých preferencí zůstává, podle únorového volebního modelu roku 2016, hnutí ANO se ziskem 27 % na prvním místě v pořadí stran. Druhé místo s odstupem 10 p.b. obsadila tradičně ČSSD. Oproti lednu si však také pohoršila. Na třetí pozici se vrátila KSČM, která si naopak oproti poslednímu měření připsala 2,5 p.b. a přeskočila tak ODS, která část preferencí ztratila. Poslední 2 strany, které by se v současné době dostaly do PS PČR jsou TOP 09 a KDU-ČSL. Únorový volební model s sebou přinesl posílení především menších stran jako je Úsvit nebo Zelení.

Ochota jít k volbám se pohybuje na svém dlouhodobém průměru.

Aktuální ochota jít k volbám dosahuje 68 %, což je srovnatelný výsledek s lednovým zjištěním. Rostoucí trend, který byl patrný od dubna 2015 se zřejmě již zastavil.

Podle únorového šetření je méně lidí spokojeno jak s vládou, tak s celkovou politickou situací.

S politickou situací je nyní spokojeno 31 % občanů ČR, což je významný pokles spokojenosti o 5 p.b. oproti situaci ze začátku tohoto roku. I přes tento pokles se z dlouhodobého pohledu zdá, že podíl občanů spokojených s politickou situací, byť s drobnými výkyvy, pozvolna stoupá. To, zda aktuálně zaznamenaný pokles předznamenává nový trend, nebo zda se jedná jen o další výkyv se ukáže v následujících měřeních. Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě je v dlouhodobém pohledu spíše stabilní. Avšak i zde odhaluje únorové šetření významný pokles. Aktuálně naměřená hodnota 39 % se pohybuje mírně pod dlouhodobým průměrem.

Nejvíce se občané ČR zajímají o uprchlíky a Islámský stát.

Studie Trendy Česka v únoru zjišťovala, o jaká z nabízených témat se občané ČR zajímají. Ukázalo se, že až 4/5 dotázaných se zajímá o uprchlíky nebo Islámský stát. 62 % se pak zajímalo o dění na Ukrajině nebo o možný odchod Velké Británie z EU.

V souvislosti s děním na Ukrajině nás dále zajímalo, zda občané vnímají zlepšení, nebo zhoršení tamější situace v porovnání s tou před rokem. O tom, že je situace lepší je přesvědčeno 40 % dotázaných. Jako horší vnímá současnou situaci 31 % respondentů.

Detailněji jsme se také věnovali tomu, odkud lidé čerpají informace o situaci uprchlíků. Pro 45 % občanů je zde hlavním zdrojem informací televize, pro dalších 31 % pak zpravodajství na internetu. Další zdroje jsou zastoupeny jen minoritně. O tom, že informace, které se k nim dostávají jsou objektivní, je obecně přesvědčeno 46 % populace. Přičemž platí, že lidé považují za objektivnější zdroj televizi, než internetové zpravodajství (80 % těch, co využívají televizi jako hlavní zdroj, hodnotí informace, které se k nim dostávají jako objektivní; v případě internetového zpravodajství je to pouze 33 %). V rámci šetření nás také zajímalo, kdo by měl vzniklou situaci řešit. Nejvíce dotázaných, konkrétně 40 %, se přiklání k nalezení řešení na celosvětové úrovni. Dalších 29 % by preferovalo řešení na úrovni EU. Mnohem méně občanů by se tak přiklánělo k tomu, že by situaci měly řešit státy, ze kterých uprchlíci přicházejí (17 %), nebo naopak státy, kam přicházejí (10 %).

Posledním tématem únorové vlny Trendů Česka byl pravicový extremismus. Ten je podle 18 % občanů v ČR velmi rozšířený. Jen asi 5 % se pak domnívá, že naopak není vůbec rozšířený. O tom, že pravicový extremismus s sebou přináší nebezpečí je přesvědčeno až 2/5 respondentů. 45 % jej pak považuje za trochu nebezpečný. Jen necelá desetina dotázaných jej nepovažuje za nebezpečný. Analýza dále ukazuje, že míra nebezpečnosti pravicového extremismu přirozeně souvisí s názorem na míru jeho rozšířenosti. Jinými slovy, čím více se občané domnívají, že je pravicový extremismus rozšířený, tím více jej následně vnímají jako nebezpečný.

6

Detailní výsledky / volební model / ochota jít k volbám / pevnost přesvědčení o volbě

Volební model /aktuální měření

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 838 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1,0 % až ±3,0 %.

* SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5.5. 2015, předseda Tomio Okamura.

** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie

Únorový volební model s sebou přináší několik významných změn v preferencích jednotlivých politických stran a hnutí. I přesto by hranici 5 %, nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny, překročilo 6 z nich. Tento počet je při současném rozložení politických sil dlouhodobě neměnný.

První dvě příčky zaujímá ANO a ČSSD a to i přesto, že aktuální model ukazuje významný pokles jejich příznivců, shodně o 3 p.b. Významnou ztrátu preferencí si připsala také ODS, která tak opět přepustila třetí pozici KSČM. Ta si ze všech stran a hnutí, které v únorovém modelu překračují hranici 5 %, jako jediná polepšila v počtu svých příznivců, a to konkrétně o 2,5 p.b. Situace je zcela odlišná u menších stran, které se pohybují těsně pod zmíněnou 5% hranicí. Všechny tyto menší strany nebo hnutí zaznamenaly oproti lednu 2016 nárůst preferencí. Nejvíce si polepšily Úsvit-NK a Zelení, a to shodně o 1,5 p.b.

Vývoj preferencí jednotlivých subjektů ukazuje graf na následující straně.

Rozdíl proti volbám

Posun v pořadí

Rozdíl proti lednu 2016

27,0 %

17,0 %

12,0 %

8,5 %

8,5 %

5,5 %

4,5 %

4,0 %

4,0 %

3,0 %

2,0 %

4,0 %

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit**

SPD*

Zelení

Piráti

Svobodní

Ostatní

-3,0

-3,0

+2,5

-2,0

-0,5

+0,0

+1,5

+0,5

+1,5

+0,5

+0,5

+8,5

-3,5

-3,0

+1,0

-3,5

-1,5

-2,5

-*

+1,0

+0,5

-0,5

8

0 %

5 %

10 %

15 %

20 %

25 %

30 %

35 %

40 %

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

Únor’16

ODS 8,5 %

Volební model /vývoj

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 838 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem alespoň 2 %; výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,0 %.

* Trendový odhad (nedotazováno)

** SPD – Svoboda a přímá demokracie, založeno 5. 5. 2015, předseda Tomio Okamura.

*** Úsvit – Národní koalice, do června 2015 dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie

V1 – Volby do Evropského parlamentu 23.-24. 5. 2014; V2 – Komunální volby a 1. kolo senátních voleb 10.-11. 10. 2014, 2. kolo senátních v. 17.-18. 10. 2014

Podíváme-li se na vývoj preferencí, pak z únorového volebního modelu roku 2016 je patrný významný pokles preferencí u tří v současné době parlamentních stran; ANO, ČSSD a ODS. Tento pokles je zajímavý i tím, že v předchozích několika volebních modelech si zmíněné strany spíše připisovaly nárůst svých příznivců. Naopak KSČM zaznamenává zcela opačný vývoj.

Aktuální volební model ukazuje příklon voličů k menším stranám a hnutím, které se dlouhodobě v našich modelech pohybují těsně pod hranicí 5 %. Všechny tyto strany si ve svých preferencích polepšily.

ANO 27,0 %

ČSSD 17,0 %

KSČM 12,0 %

KDU-ČSL 5,5 %

SPD** 4,0 %

Piráti 3,0 %

TOP 09 8,5 %

Úsvit*** 4,5 %

Zelení 4,0 %

V1 V2

Svobodní 2,0 %

9

Volební model /vývoj pravice vs. levice

Změny preferencí se také odráží v pohledu na politickou scénu a její hlavní hráče z hlediska pravo-levého rozdělení politického spektra. I přes drobné výkyvy je patrná dlouhodobě stabilní pozice KDU-ČSL. Od září 2015 lze sledovat také stabilní pozici na straně levice. Zde jsou výkyvy v preferencích obou stran vzájemně kompenzovány. K největším výkyvům tak dochází na straně pravice, což je v posledních měřeních dáno zejména změnami preferencí ODS.

V tomto výzkumu zahrnujeme pod pravici strany TOP 09 a ODS, pod levici strany ČSSD a KSČM. Hnutí ANO a strana KDU-ČSL jsou prezentovány samostatně.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 838 respondentů. Konstrukce volebního modelu a termíny sběru dat jsou popsány detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI.

Poznámka: Výsledky jsou zaokrouhlovány na půl procenta. Statistická chyba volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí ±1,0 % až ±3,0 %.



0 %

5 %

10 %

15 %

20 %

25 %

30 %

35 %

40 %

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

Únor’16

ANO 27,0 %

Levice 29,0 % (ČSSD, KSČM)

Pravice 17,0 % (TOP 09, ODS)

KDU-ČSL 5,5 %

V1 V2

10

Volební model / současné preference ve srovnání s volebním chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří splňují podmínky pro vstup do volebního modelu. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž do volebního modelu vstupuje 838 respondentů. Konstrukce volebního modelu je popsána detailně v příloze této zprávy. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI.

* Nízký počet respondentů; jedná se pouze o indikativní hodnoty.

Aktu

áln

í vole

bní pre

fere

nce

Volební chování ve volbách do PS PČR v roce 2013

Z dlouhodobého pohledu se ukazuje, že struktura voličů jednotlivých stran zůstává v čase spíše neměnná. Pokud ale srovnáme aktuální volební preference s chováním ve volbách do PS PČR v roce 2013, zjistíme, že jen asi polovina podporovatelů hnutí ANO volila toto hnutí v minulých volbách. Asi čtvrtinu jejího aktuálního elektorátu pak tvoří minulí voliči jiných stran, zbylá čtvrtina se voleb nezúčastnila. Srovnání současných preferencí s volebním chováním v roce 2013 tak ukazuje, že v případě voličů ANO se jedná o velmi heterogenní skupinu, na rozdíl od voličů tradičnějších, dlouhodobě vyprofilovaných stran (jako ČSSD, KSČM, KDU-ČSL nebo TOP 09).

U KDU-ČSL pozorujeme pokračující pozvolný nárůst podílu jejího voličského jádra (tedy těch, kteří stranu volili ve volbách v roce 2013), od prudkého poklesu v září 2015 vzrostl tento podíl již o 16 p.b. Nyní tedy podíl dosahuje vyšší hodnoty než v srpnu 2015. Podobný trend se objevuje také u TOP 09. Podíl voličského jádra u menších stran je značně proměnlivý.

48

58

65

51

70

74

29

16

41

22

25

18

9

15

10

15

28

17

23

32

27

24

26

34

20

11

43

67

36

46

0% 20% 40% 60% 80% 100%

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit

Zelení

Piráti*

Svobodní *

volil stranu volil někoho jiného nevolil, neví

11

Ochota jít k volbám

49 % respondentů deklarovalo, že by se určitě zúčastnilo voleb do Poslanecké sněmovny PČR v případě, že by se konaly tento týden. Dalších 19 % by se jich spíše zúčastnilo. Nejedná se však o odhad případné volební účasti, ale o deklaraci respondentů vztaženou k současnosti.

Oproti poslednímu měření v lednu 2016 nedošlo k významné změně celkové ochoty zúčastnit se voleb (součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“). Nicméně zaznamenali jsme opětovné přeskupení mezi odpověďmi „určitě ano“ a „spíše ano“. Podíl respondentů, kteří by se „určitě“ zúčastnili voleb vzrostl z 45 % na 49 %, zatímco podíl těch, kteří by se voleb zúčastnili jen „spíše“ poklesl z 23 % na 19 %.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI.

Otázka: Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

49%

19%

13%

18%

1%

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

neví/bez odpovědi

12

Ochota jít k volbám / vývoj

Ukazuje se, že deklarovaná ochota jít k volbám do Poslanecké sněmovny PČR je dlouhodobě poměrně stabilní. Od dubna do listopadu 2015 jsme sice zaznamenávali její pozvolný nárůst, nicméně začátkem roku 2016 došlo k poklesu ochoty jít k volbám o 3 p.b., čímž se hodnota opět více přiblížila svému dlouhodobému průměru. Ani únorové měření z tohoto průměru nijak nevybočuje.

Deklarovaná ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny PČR je prezentována jako součet odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.

Poznámka:




65 67 66

62 59

63 64 64 62

64 66 65

63 65 64

67 66 68

70 67 68

45 %

50 %

55 %

60 %

65 %

70 %

75 %

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

Únor’16

určitě ano + spíše ano

V1 V2

13

Ochota jít k volbám / třídění dle sociodemografií

Vyšší deklarovaná ochota jít k volbám dlouhodobě převládá u mužů, středoškolsky, nebo vysokoškolsky vzdělaných občanů a spíše občanů starších. Oproti poslednímu měření jsme nezaznamenali žádné statisticky významné změny v ochotě jít volit. Indikativně ale poklesla ochota mezi nejmladší věkovou skupinou 18 – 24 let, naopak nárůst je patrný u věkové skupiny 45 – 59 let a také mezi podnikateli.



49

54

44

41

46

47

57

39

55

64

48

54

48

19

17

21

22

19

23

15

19

20

17

21

16

18

13

11

15

15

17

9

11

16

11

9

13

10

14

18

17

19

22

18

19

16

25

14

9

17

20

19

1

1

1

2

1

1

1

1

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)

ekonomicky neaktivní

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne neví/bez odpovědi

14

Ochota jít k volbám / třídění dle volebních preferencí

Pokud jde o voliče jednotlivých stran a hnutí, pak dlouhodobě největší ochotu jít k volbám, vyjádřenou součtem odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“, deklarují příznivci KDU-ČSL a v posledních měřeních také podporovatelé TOP 09.

Oproti minulému měření nedošlo ke statisticky významným změnám u žádné ze stran a hnutí. Opětovný nárůst ochoty mezi příznivci ODS je zatím pod hranicí statistické významnosti.

Metodologická poznámka: Výsledky tříděné přes preferované strany se na první pohled mohou zdát zvláštní tím, že se prakticky u všech stran objevuje „určitě ano“ častěji než u celku. To je ale dáno tím, že v tomto třídění se logicky nezobrazují respondenti, kteří uvádějí, že by k volbám určitě nedorazili, ale pouze ti, kteří nějakou stranu preferují a jsou přirozeně ochotnější jít k volbám.




49

60

63

65

62

71

73

53

82

39

69

67

19

28

21

20

26

24

22

29

7

32

21

6

13

12

16

15

12

5

3

14

11

29

10

27

18 1

2

4

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit

SPD

Zelení

Piráti*

Svobodní*


15

Pevnost přesvědčení o volbě

O své současné preferenci strany nebo hnutí v případě voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je pevně rozhodnuto 40 % voličů, dalších 29 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo.

Přibližně zbylá třetina voličů je ve svých preferencích spíše nestabilní, připouští možnost změny a často osciluje mezi tradiční stranou, ke které inklinovali dříve, a alternativami v podobě nově vzniklých stran a uskupení (viz. Proměny politických základen na straně 10).

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo 884 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI.

Otázka: Je toto Vaše rozhodnutí volit stranu … již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

40%

29%

26%

5%

jste pevně rozhodnut(a) volittuto stranu nebo hnutí

je pravděpodobné, že bystevolil(a) tuto stranu nebo hnutí

je možné, že Vaše rozhodnutí

volit tuto stranu nebo hnutí seještě změní

je dost pravděpodobné, žeVaše rozhodnutí volit tutostranu nebo hnutí se ještě

změní

neví/bez odpovědi

16

44 39 41 41 43 42 42 42 42 41 42 39 39 41 44 37 38 39 38 36 40

28 30 30 31 32 29 29 34 30 31 25 32 31 27 28

32 31 31 28 33 29

23 24 25 23 20 25 23 21 24 23 28 24 25 24 23 25 24 24 28 25 26

5 6 4 5 5 4 6 3 4 5 4 5 5 7 5 6 7 6 5 5 5

1 1 1 1 1

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en'1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

Únor’16

neví/bez odpovědi

je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní

je pravděpodobné, že byste volil(a) tuto stranu nebo hnutí

jste pevně rozhodnutý/á volit tuto stranu nebo hnutí

Pevnost přesvědčení o volbě / vývoj

Podíváme-li se na to, jak se pevnost přesvědčení o volbě mění v čase, vidíme, že voliči jsou ve svých rozhodnutích o volbě dlouhodobě poměrně konzistentní. Drobné výkyvy se pohybují pod hranicí statistické významnosti.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 884 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.



17

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle sociodemografií

Z hlediska sociodemografického členění lze konstatovat, že pevnost přesvědčení o volbě kopíruje věk a vzdělání; vycházíme přitom z dlouhodobého pozorování. Čím jsou voliči starší, tím více se zdá být pravděpodobné, že budou „věrní“ jedné straně. U vzdělání je trend přesně opačný: čím vyšší je, tím je také pravděpodobnější, že voliči svou preferenci ještě změní (mezi občany se základním vzděláním a vyučenými je sice nejmenší podíl voličů, ale ti patří častěji mezi pevně rozhodnuté). Podíl nejpevněji přesvědčených voličů mezi lidmi se základním vzděláním/vyučením a mezi lidmi ve věku 30 – 44 let se po svém poklesu v lednu 2016 opětovně navýšil, čímž se jeho hodnota opět přiblížila svému dlouhodobému průměru.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 884 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI.


40

40

39

28

36

38

49

48

36

29

36

39

44

29

31

27

33

28

32

26

24

29

39

29

38

27

26

24

29

32

30

26

20

24

28

28

29

19

25

5

5

5

7

6

4

5

4

7

4

6

3

4

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí




neví/bez odpovědi

18

Pevnost přesvědčení o volbě / třídění dle volebních preferencí

Co se politických preferencí týče, nejpevnější pouto ke straně dlouhodobě vykazují voliči KSČM. Mezi další politické subjekty, které mají nejvíce pevně rozhodnutých voličů, patří hnutí ANO a ČSSD, k nimž se v posledních dvou měřeních přidala KDU-ČSL. Aktuální měření ukazuje přesun pravděpodobně rozhodnutých voličů hnutí ANO k pevně rozhodnutým, což je opačný trend oproti zjištění v předchozím lednovém měření. Tím se podíly navrátily k hodnotám blízkým dlouhodobému průměru. U dalších stran a hnutí nedošlo k žádným statisticky významným změnám.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let, kteří vybrali některý politický subjekt. Náhodným výběrem byl získán reprezentativní vzorek 1200 rozhovorů, z nichž politický subjekt vybralo v poslední vlně 884 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI.



40

44

35

70

29

28

45

37

63

20

16

15

29

29

30

19

29

45

30

21

24

26

30

41

26

23

29

11

34

21

18

39

8

52

46

44

5

4

5

8

6

7

3

5

2

8

1

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit

SPD

Zelení

Piráti*

Svobodní*

jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí




19

Detailní výsledky / hodnocení politické situace / důvěra v současnou vládu

42 41 40 40

44 41

45 45

36

46 44 43 42

46 44 43 42

38

44 45

39

25 %

30 %

35 %

40 %

45 %

50 %

55 %

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

Únor’16

Politické trendy

22 25

22 22

29 31 31

28

22

32 30

35

28 28 30

33 30 29

35 36 31

10 %

15 %

20 %

25 %

30 %

35 %

40 %

Únor’14

Bře

zen’1

4

Duben’1

4

Květe

n’1

4

Červ

en’1

4

Červ

enec’1

4*

Srp

en’1

4

Září

’14

Říjen’1

4

Lis

topad’1

4

Pro

sin

ec’1

4*

Leden’1

5

Únor’15

Bře

zen’1

5

Duben’1

5

Květe

n’1

5

Červ

en’1

5

Červ

enec’1

5*

Srp

en’1

5

Září

’15

Říjen’1

5

Lis

topad’1

5

Pro

sin

ec’1

5*

Leden’1

6

Únor’16

/Podíl občanů důvěřujících vládě

/Podíl občanů kladně hodnotících politickou situaci

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo prostřednictvím technologie CATI. Termíny sběru dat jsou popsány v příloze této zprávy.


S politickou situací je nyní spokojeno 31 % občanů ČR, což je významný pokles spokojenosti o 5 p.b. oproti situaci ze začátku tohoto roku. I přes tento pokles se z dlouhodobého pohledu zdá, že podíl občanů spokojených s politickou situací, byť s drobnými výkyvy, pozvolna stoupá. To, zda aktuálně zaznamenaný pokles předznamenává nový trend, nebo zda se jedná jen o další výkyv se ukáže v následujících měřeních. Naproti tomu podíl občanů důvěřujících vládě je v dlouhodobém pohledu spíše stabilní. Avšak i zde odhaluje únorové šetření významný pokles. Aktuálně naměřená hodnota 39 % se pohybuje mírně pod dlouhodobým průměrem.

velmi dobrá + spíše dobrá

rozhodně důvěřujete + spíše důvěřujete

21

Politická situace

Při detailnějším pohledu na hodnocení politické situace je vidět, že 29 % občanů hodnotí současnou politickou situaci jako „spíše“ dobrou, další 2 % pak jako „velmi“ dobrou. Zároveň je nutno dodat, že 65 % občanů ČR však stále hodnotí současnou politickou situaci jako „velmi“ nebo „spíše“ špatnou. Zmíněný pokles v celkovém hodnocení oproti minulému měření je daný poklesem odpovědi „spíše dobrá“. Zároveň došlo k nárůstu odpovědi „velmi špatná“.


Otázka: Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice?

2%

29%

44%

21%

4%

velmi dobrá

spíše dobrá

spíše špatná

velmi špatná

neví/bez odpovědi

22

Politická situace / třídění dle sociodemografií Z demografického hlediska lze konstatovat, že negativněji mají tendenci hodnotit politickou situaci ženy, naopak spokojenost roste s věkem a vzděláním. Tyto poměry zůstávají v rámci sociodemografických skupin dlouhodobě neměnné. Oproti minulému měření jsme zaznamenali významný pokles v hodnocení mezi ženami, lidmi ve věku 30 – 59 let a mezi zaměstnanci.



2

2

1

1

2

2

2

2

1

1

1

3

2

29

36

23

29

24

26

37

28

27

37

26

29

34

44

38

50

42

45

48

42

41

49

43

48

32

42

21

21

21

21

25

22

15

26

19

13

21

30

19

4

3

5

7

4

2

4

3

4

6

4

6

3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi

23

Politická situace / třídění dle volebních preferencí Pokud se podíváme na příznivce jednotlivých stran a hnutí, pak není překvapením, že dlouhodobě nejspokojenější jsou voliči dvou hlavních vládních subjektů, tedy ANO a ČSSD. Oproti minulému měření jsme zaznamenali významný pokles spokojenosti u příznivců KSČM. Nicméně v předchozím měření byla zjištěná hodnota vysoko nad průměrem za poslední rok. Současná hodnota se tak vrátila na svou průměrnou hodnotu. Mezi dlouhodobě nejméně spokojené s politickou situací se pak řadí podporovatelé menších stran, jako jsou Úsvit nebo SPD. U těchto subjektů není nespokojenost s aktuální politickou situací překvapující, vzhledem k tomu, že součástí politické identity těchto stran je, ač v různých podobách, i jejich opoziční role.




2

1

2

3

3

4

29

40

50

16

27

42

39

27

23

22

37

40

44

44

34

50

54

42

50

22

32

50

43

42

21

14

11

29

14

11

4

51

41

21

16

15

4

1

3

2

5

5

4

7

4

3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit

SPD

Zelení

Piráti*

Svobodní*

velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná neví/bez odpovědi

24

Důvěra v současnou vládu

Detailnější pohled na důvěru občanů ČR ve vládu odhaluje, že více než polovina z nich vyjadřuje vládě nedůvěru. Konkrétně 42 % občanů vládě „spíše“ nedůvěřuje a 17 % jí „vůbec“ nedůvěřuje. Naopak pouze 39 % občanů ČR „rozhodně“ nebo „spíše“ současné vládě důvěřuje. Dříve popsaný pokles celkové důvěry ve srovnání s lednem 2016 je dán významným přesunem od odpovědi „spíše důvěřuje“ k odpovědi „spíše nedůvěřuje“.


Otázka: Do jaké míry důvěřujete nebo nedůvěřujete současné vládě?

3%

36%

42%

17%

2%

rozhodně důvěřujete

spíše důvěřujete

spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete

neví/bez odpovědi

25

Důvěra v současnou vládu / třídění dle sociodemografií Analýza sociodemografických charakteristik ukazuje, že vládě důvěřují více muži než ženy. Důvěra ve vládu pak roste s věkem i vzděláním. Tato zjištění jsou platná dlouhodobě.

Zjištěný pokles důvěry ve vládu je ve srovnání s lednovým měřením roku 2016 patrný napříč téměř všemi sociodemografickými skupinami. Nejvíce pak mezi muži, lidmi ve věku 45 – 59 let, lidmi s maturitou a mezi zaměstnanci.



3

4

2

2

1

4

4

3

3

3

2

2

4

36

38

35

27

33

33

48

33

38

43

34

31

40

42

36

47

46

43

44

37

42

43

39

43

29

44

17

20

14

23

21

18

9

20

15

13

20

33

10

2

2

2

2

2

1

2

2

1

2

1

5

2

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi

26

Důvěra v současnou vládu / třídění dle volebních preferencí Důvěra ve vládu se do jisté míry shoduje s obecným hodnocením politické situace. Vycházíme přitom také z dlouhodobého srovnání těchto dvou hodnocení. Tato shoda se ukazuje hlavně při pohledu na voliče jednotlivých stran. Hodnocení je výrazně pozitivnější mezi sympatizanty stran tvořících vládní koalici, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Mezi příznivci ČSSD jsme však oproti měření z ledna 2016 zaznamenali významný pokles důvěry ve vládu. Současná hodnota je tak na nejnižší úrovni od srpna loňského roku. Významný pokles důvěry ve vládu je patrný také u dalších dvou stran - ODS, KSČM, přičemž u posledně jmenované poklesla hodnota pod svůj dlouhodobý průměr.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, reprezentativní vzorek 1200 respondentů. Dotazování probíhalo ve dnech 23 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI.



3

4

9

3

1

3

4

36

60

59

24

24

30

51

14

5

30

41

21

42

30

27

56

51

56

39

51

42

55

38

65

17

6

4

16

18

9

2

35

45

15

21

11

2

1

1

6

5

5

4

3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit

SPD

Zelení

Piráti*

Svobodní*

rozhodně důvěřujete spíše důvěřujete spíše nedůvěřujete

vůbec nedůvěřujete neví/bez odpovědi

27

Detailní výsledky / zájem o aktuální témata / hodnocení situace na Ukrajině / hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků / objektivita informací o situaci uprchlíků / postoj k řešení situace uprchlíků / míra rozšířenosti pravicového extremismu v ČR / míra nebezpečnosti pravicového extremismu v ČR

51

43

20

26

13

19

20

39

37

42

36

40

34

32

5

10

21

18

25

22

22

5

10

17

19

22

25

24

1

2

0% 20% 40% 60% 80% 100%

uprchlíci

islámský stát

dění na Ukrajině

možný odchod Velké Británie z Evropské unie

řešení ekonomických potíží Řecka

pravicový extremismus a nacionalismus vČeské republice

možné zrušení sankcí Evropské unie vůči

Rusku

velmi se zajímáte jen trochu se zajímáte spíše se nezajímáte

vůbec se nezajímáte neví/bez odpovědi

Zájem o aktuální témata


Seřazeno podle součtu odpovědí „velmi“ a „jen trochu se zajímáte“.

Otázka: Do jaké míry se Vy osobně zajímáte o každé z následujících aktuálně diskutovaných témat?

V této vlně Trendů Česka jsme také zjišťovali, o jaká aktuální témata se občané České republiky zajímají. O každé z dotazovaných témat se zajímala více než polovina respondentů. Nejvíce však občany zajímá situace okolo uprchlíků a Islámského státu. O tato dvě témata projevilo zájem více než 4/5 dotázaných.

uprchlíci

Islámský stát

dění na Ukrajině


pravicový extremismus a nacionalismus v České republice


možné zrušení sankcí Evropské unie vůči Rusku

29

Zájem o aktuální témata / třídění dle sociodemografií

Zajímavé zjištění přináší pohled do jednotlivých sociodemografických skupin. Z nich je patrné, že se o různá témata zajímají spíše muži nebo lidé starší 45 let.



Obecná

popula

ce Pohlaví Věkové kategorie

Muž

Žena

18-2

9

30-4

4

45-5

9

60+

uprchlíci 90 90 89 88 86 92 92

Islámský stát 80 82 77 74 77 82 84

dění na Ukrajině 62 65 59 48 56 65 73


62 65 59 43 51 68 78


53 56 50 29 45 62 66


53 58 47 37 44 58 65


52 61 44 36 41 56 69

Statisticky významně nižší oproti celkovému hodnocení

Statisticky významně vyšší oproti celkovému hodnocení

Pozn. Tabulka zobrazuje míru zájmu (součet odpovědí „velmi“ a „jen trochu“ se zajímá). Seřazeno.

30

Zájem o aktuální témata / třídění dle volebních preferencí Zájem o různá témata také častěji projevují lidé s vyšším vzděláním.






Obecná

popula

ce Vzdělání Ekonomický status

ZŠ,

vyučen

matu

rita

VŠ

Zam

ěst.

Podnik

ate

l(ka)

Ek.

neaktiv

ní

uprchlíci 90 87 92 93 90 90 89

Islámský stát 80 73 83 90 81 83 78

dění na Ukrajině 62 56 64 71 60 62 64


62 52 66 78 57 72 65

řešení ekonomických potíží Řecka 53 46 58 58 53 45 54


53 50 52 59 49 56 55


52 47 54 62 49 56 56

31

Zájem o aktuální témata / třídění dle volebních preferencí O témata se častěji zajímají voliči TOP 09 a také vládní koalice, tedy ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Hnutí Úsvit se dlouhodobě vymezuje vůči Islámskému státu a tak není překvapením, že všichni jeho příznivci se o toto téma zajímají.







Obecná

popula

ce Volební preference

AN

O

ČSSD

KSČM

OD

S

TO

P09

KD

U-

ČSL

Úsvit

SPD

Zele

ní

Piráti*

Svobod

-ní*

uprchlíci 90 96 93 86 89 96 99 93 95 88 92 86

Islámský stát 80 85 86 77 88 87 90 100 91 71 89 83

dění na Ukrajině 62 63 74 61 70 76 82 69 66 51 76 65


62 73 75 48 64 75 78 61 51 47 57 78


53 60 65 53 57 67 55 59 32 56 50 63

pravicový extremismus a nacionalismus v České

republice 53 61 67 59 52 58 59 67 68 48 44 44


52 58 62 54 61 60 63 72 67 35 40 64

32

Hodnocení situace na Ukrajině

Situaci na Ukrajině jsme se věnovali detailněji. Konkrétně nás zajímalo, zda se podle občanů zlepšila, nebo zhoršila ve srovnání se situací před rokem.

Více občanů se přiklání k tomu, že se situace zlepšila, konkrétně 40 % dotázaných hodnotí situaci jako spíše lepší a další 2 % ji vidí jako rozhodně lepší. Naopak 31 % zastává názor, že se situace spíše zhoršila a 6 % se přiklání k tomu, že je situace rozhodně horší, než byla před rokem. Asi pětina dotázaných nedokázala situaci ohodnotit.


Otázka: Myslíte si, že je nyní situace na Ukrajině ve srovnání se situací před rokem ….?

2%

40%

31%

6%

21%

rozhodně lepší

spíše lepší

spíše horší

rozhodně horší

neví/bez odpovědi

33

Hodnocení situace na Ukrajině / třídění dle sociodemografií

O tom, že je situace na Ukrajině lepší, jsou přesvědčeni častěji muži, lidé do 59 let, lidé s vyšším vzděláním nebo zaměstnanci. Pozitivněji hodnotí situaci hlavně ti, kteří se o téma zajímají.



2

3

1

3

3

2

2

1

1

2

3

1

2

2

40

45

35

47

39

43

33

40

36

46

45

39

34

46

29

31

29

34

31

27

31

36

31

34

28

27

31

36

34

27

6

6

6

5

5

5

8

5

9

6

6

5

7

6

6

21

17

24

17

26

18

21

22

20

19

20

22

22

12

36

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


má zájem o dění na Ukrajině

nemá zájem o dění na Ukrajině

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

Tém

a

rozhodně lepší spíše lepší spíše horší rozhodně horší neví/bez odpovědi

34

Hodnocení situace na Ukrajině / třídění dle volebních preferencí Mezi voliči jednotlivých stran a hnutí nenalezneme, pokud jde o toto téma, žádné statisticky významné odlišnosti v názorech. V případě větších stran najdeme relativně nejvíce zastánců lepší situace na Ukrajině mezi příznivci ČSSD a ODS.




2

2

1

5

1

2

6

5

8

40

40

48

40

48

44

39

46

50

30

35

60

31

31

29

37

29

34

43

14

22

47

40

27

6

8

4

9

4

6

3

1

12

9

5

10

21

19

18

9

18

16

13

33

16

9

12

3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit

SPD

Zelení

Piráti*

Svobodní*

rozhodně lepší spíše lepší spíše horší rozhodně horší neví/bez odpovědi

35

Hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků

Druhým aktuálním tématem, kterému jsme se v rámci této vlny Trendů Česka věnovali podrobněji, je situace uprchlíků. Nejprve nás zajímalo, odkud občané ČR čerpají informace o uprchlících nejčastěji. Ukazuje se, že jako hlavní informační zdroj slouží televize, poté následuje zpravodajství na internetu. Ostatní zdroje hrají pouze minoritní roli.


Otázka: Jaký je pro vás hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků v Evropě?

45

31

8

5

4

2

1

4

0% 20% 40% 60% 80% 100%

televize

zpravodajství na internetu

sociální sítě a diskusní fóra na internetu

rádio

noviny, denní tisk

rodina, přátelé

časopisy, magazíny

neví/bez odpovědi

36

Hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků / třídění dle sociodemografií

Míra využívání dvou hlavních zdrojů informací o situaci uprchlíků, televize a internetu, se poměrně výrazně liší u jednotlivých sociodemografických skupin. Muži čerpají informace častěji ze zpravodajství na internetu, případně z jiných zdrojů. Naproti tomu pro ženy je nejdůležitějším médiem televize. Důležitost televize také roste s věkem a naopak klesá se vzděláním. Platí přitom, že těch skupin, kde důležitost televize klesá, nahrazuje její místo internet. Právě zpravodajství na internetu je tedy důležitější pro mladší respondenty, a to zejména pak ty mezi 18 - 29 lety a pro lidi s vyšším vzděláním.


**rádio, noviny a denní tisk, rodina a přátelé, časopisy a magazíny


45

37

53

21

39

47

64

59

40

22

36

38

58

45

45

31

36

26

48

38

31

14

20

32

53

39

36

20

32

22

8

8

8

19

8

7

3

7

10

8

10

11

6

8

7

12

14

10

10

11

11

14

10

14

13

12

11

12

12

14

4

5

3

2

4

4

5

4

4

4

3

4

4

3

12

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


má zájem o dění na Ukrajině

nemá zájem o dění na Ukrajině

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

.sta

tus

Tém

a

televize zpravodajství na internetusociální sítě a diskusní fóra na internetu jinéneví/bez odpovědi

37

Hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků / třídění dle volebních preferencí Zajímavé rozdíly jsou patrné také při pohledu na voliče jednotlivých stran. Význam televize je patrný především mezi příznivci ČSSD. Naopak nízkou preferenci televize nalezneme mezi voliči TOP 09 nebo menších stran jako jsou Zelení, Piráti nebo Svobodní, kteří využívají častěji zpravodajství na internetu. Mezi podporovateli Úsvitu a SPD nalezneme častěji ty, kteří čerpají informace z internetu, a to jak ze zpravodajství, tak ze sociálních sítí.



**rádio, noviny a denní tisk, rodina a přátelé, časopisy a magazíny


45

52

66

54

53

27

37

10

11

33

33

23

31

31

19

25

34

47

25

57

28

32

35

65

8

6

6

2

6

1

10

24

30

9

16

3

12

7

7

13

6

22

26

7

31

22

9

9

4

4

2

6

1

3

2

2

4

7

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit

SPD

Zelení

Piráti*

Svobodní*

televize zpravodajství na internetu

sociální sítě a diskusní fóra na internetu jiné

neví/bez odpovědi

38

Objektivita informací o situaci uprchlíků

Pokud jde o objektivitu poskytovaných informací o situaci uprchlíků v médiích, jsou občané České republiky spíše skeptičtí. Polovina z nich se domnívá, že informace o tomto tématu nejsou objektivní, přičemž 16 % volilo odpověď „určitě ne“ a dalších 34 % pak odpověď „spíše ne“. Opačný názor přitom zastává jen 46 % respondentů. V detailním pohledu zjistíme, že jen pro 5 % jsou poskytované informace určitě objektivní. 41 % pak pokládá informace za spíše objektivní.


Otázka: Jsou podle Vašeho názoru informace o situaci uprchlíků v Evropě, které se k vám z médií dostávají, objektivní?

5%

41%

34%

16%

4%

určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

neví/bez odpovědi

39

Objektivita informací o situaci uprchlíků / třídění dle sociodemografií

Objektivitu poskytovaných informací hodnotí lépe ženy, míra vnímané objektivity také roste s věkem a klesá se vzděláním. Významné odlišnosti v názoru na objektivitu můžeme nalézt také při srovnání těch, kteří se o téma zajímají s těmi, kteří se o něj nezajímají. Ti kteří se nezajímají jsou daleko více skeptičtí.

Z podrobné analýzy však vyplynulo, že objektivita je ponejvíce vztažena vždy k danému médiu. Televizi občané stále vnímají poměrně dobře, pokud jde o objektivitu, zatímco internet označuje za objektivní jen třetina dotázaných, což je téměř 2x méně než v případě zmíněné televize.

Detailní pohled přes jednotlivé typy médií je zobrazen na následujících stranách.



5

6

5

3

4

8

7

6

6

4

4

7

7

6

1

8

3

5

41

38

44

35

40

41

45

44

41

35

42

34

42

43

23

52

30

30

34

34

33

40

31

35

31

32

33

39

34

35

33

34

32

28

41

37

16

19

13

22

19

13

11

14

16

19

17

17

14

14

34

7

23

25

4

3

5

6

3

6

4

4

3

3

7

4

3

10

5

3

3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


má zájem o situaci uprchlíků

nemá zájem o situaci uprchlíků

televize

zpravodajství na internetu

sociální sítě a disk. fóra

Pohl.

Věk.

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

.sta

tus

Tém

aM

édiu

m


40

Objektivita informací o situaci uprchlíků / třídění dle sociodemografií / televize jako hlavní médium

Respondenti, kteří považují televizi za svůj hlavní informační zdroj, obecně považují informace, které se k nim o daném tématu dostávají, za objektivní. V rámci sociodemografických podskupin pak nalezneme jen nepatrné rozdíly. Objektivitu v tomto případě hodnotí nejlépe ti nejmladší a také lidé s vysokoškolským vzděláním.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, z reprezentativní vzorku 1200 respondentů využívá televizi jako hlavní médium pro zjištění situace o uprchlících 544 dotázaných. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI.

8

8

8

7

4

11

9

7

10

5

7

6

9

52

53

52

60

57

45

52

53

48

60

59

40

49

28

24

30

27

25

35

26

28

29

25

24

34

30

7

11

5

6

9

8

6

7

8

6

8

8

7

5

4

5

5

1

7

5

5

4

2

12

5

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Televize celkem

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus


41


Objektivita informací o situaci uprchlíků / třídění dle sociodemografií / internetové zpravodajství jako hlavní médium

Zcela odlišný postoj mají ti, kteří využívají jako hlavní zdroj informací zpravodajství na internetu. Ti jsou s hodnocení objektivity zpráv, které se k nim dostávají, obezřetnější. Jinými slovy lze říci, že celkově vnímaná objektivita zpravodajství na internetu je u jeho uživatelů nižší než vnímaná objektivita televize u jejích sledovatelů. Internetové zpravodajství je častěji objektivnější pro lidi ve věku 30 – 59 let, občany s maturitou nebo podnikatele.

Základní soubor: Oprávnění voliči v České republice starší 18 let. Náhodný výběr, z reprezentativní vzorku 1200 respondentů využívá internetové zpravodajství jako hlavní médium pro zjištění situace o uprchlících 367 dotázaných. Dotazování probíhalo ve dnech 20. 2. až 26. 2. 2016 prostřednictvím technologie CATI.


3

5

2

3

2

7

1

6

2

3

2

11

2

30

24

37

21

32

37

29

23

36

29

29

31

31

41

44

37

47

37

38

47

44

34

47

41

41

41

23

24

21

29

23

17

19

23

25

19

24

14

24

3

3

3

6

1

4

4

3

2

4

3

2

0% 20% 40% 60% 80% 100%

internetové zpravodajství celkem

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus


42

Objektivita informací o situaci uprchlíků / třídění dle volebních preferencí Informace o situaci uprchlíků obecně za nejvíce objektivní považují voliči ANO a ČSSD. To je dáno především tím, že voliči těchto dvou stran častěji než ostatní volí jako hlavní médium pro získání informací televizi (viz strana 38), která je obecně hodnocena jako objektivnější.




5

7

5

8

4

7

6

2

2

16

41

46

52

42

44

41

32

26

48

53

27

25

34

30

29

32

43

38

48

43

23

16

61

43

16

13

10

16

7

8

5

31

29

23

8

16

4

4

4

2

2

6

9

6

2

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit

SPD

Zelení

Piráti*

Svobodní*


43

Postoj k řešení situace uprchlíků

Mezi dotázanými převládá názor, že by se situace ohledně uprchlíků měla řešit spíše na nadnárodní úrovni. K tomuto způsobu řešení se přiklání až 69 % z nich.

Nejrozšířenějším názorem, který zastává 2/5 občanů přitom je, že by se vzniklá situace měla řešit na celosvětové úrovni. 29 % občanů se ještě domnívá, že by se situace měla řešit v rámci Evropské unie. 17 % se dále přiklání k tomu, že by se situace měla řešit ve státech, odkud uprchlíci pocházejí. 10 % pak podporují nalezení řešení na úrovni států, kam uprchlíci přicházejí.


Otázka: Kdo by podle Vás měl současnou situaci ohledně uprchlíků v Evropě hlavně řešit?

17%

10%

29%

40%

4%

státy, ze kterých uprchlícipocházejí

jednotlivé státy, kam uprchlícipřicházejí

Evropská unie jako celek

mělo by se to řešit nacelosvětové úrovni

neví/bez odpovědi

44

Postoj k řešení situace uprchlíků / třídění dle sociodemografií

Určité odlišnosti v postoji k řešení situace najdeme mezi jednotlivými sociodemografickými skupinami. Zatímco muži, mladí lidé ve věku 18 – 29 let nebo lidé s vysokoškolským vzděláním se přiklání k řešení situace v rámci celé EU, tak ženy a lidé s maturitou by častěji preferovali řešení situace na celosvětové úrovni. Z dat je dále patrné, že ženy, stejně jako lidé se základním vzděláním, si také myslí, že by situaci měly řešit státy, odkud uprchlíci přicházejí.

Důležité je také to, zda se respondenti o téma zajímají, či nikoliv. Ty, které téma zajímá by prosazovali řešení na celosvětové úrovni. Naopak ti, jež téma příliš nebo vůbec nezajímá jsou v největší míře pro řešení na úrovni států, odkud uprchlíci přicházejí.



17

15

20

11

20

18

17

21

14

15

18

13

17

16

31

10

11

9

7

13

9

8

9

10

10

11

14

8

10

8

29

35

22

42

24

27

27

27

28

35

31

26

27

29

24

40

35

45

35

40

43

43

39

45

37

38

42

43

42

26

4

4

4

5

3

3

5

4

3

3

2

5

5

3

11

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


má zájem o situaci uprchlíků

nemá zájem o situaci uprchlíků

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

Tém

a

státy, ze kterých uprchlíci pocházejí jednotlivé státy, kam uprchlíci přicházejí

Evropská unie jako celek mělo by se to řešit na celosvětové úrovni

nikdo/neví/bez odpovědi

45

Postoj k řešení situace uprchlíků / třídění dle volebních preferencí Mezi voliči jednotlivých stran a hnutí nenajdeme příliš statisticky významných rozdílů v názorech na řešení situace. Nejvíce vyhraněné názory mají voliči TOP 09, kteří častěji preferují hledání řešení na úrovni EU. Na opačné straně stojí příznivci Úsvitu, kteří by vyřešení situace přenechali státům, odkud uprchlíci přicházejí.




17

16

19

18

15

7

16

29

9

12

22

18

10

10

11

9

5

15

10

13

12

4

12

11

29

28

31

25

35

43

38

41

30

30

21

32

40

45

37

45

40

31

34

14

49

54

45

39

4

1

2

3

5

4

2

3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit

SPD

Zelení

Piráti*

Svobodní*

státy, ze kterých uprchlíci pocházejí jednotlivé státy, kam uprchlíci přicházejí

Evropská unie jako celek mělo by se to řešit na celosvětové úrovni

nikdo/neví/bez odpovědi

46

Míra rozšířenosti pravicového extremismu v České republice Posledním tématem, kterému jsme se podrobně věnovali, je pravicový extremismus/nacionalismus v ČR. 18 % občanů shledává pravicový extremismus velmi rozšířeným v České republice. Opačný názor, tedy že pravicový extremismus není v ČR vůbec rozšířen, zastává 5 % dotázaných. Asi desetina nedokázala situaci posoudit. O tom, že je extremismus do jisté míry v ČR přítomen je tak přesvědčeno 66 % dotázaných.


Otázka: Do jaké míry se domníváte, že je v tuto chvíli v české společnosti rozšířen pravicový extremismus/nacionalismus?

18%

66%

5%

11%

velmi rozšířený

trochu rozšířený

vůbec není rozšířený

neví/bez odpovědi

47

Míra rozšířenosti pravicového extremismu v České republice / třídění dle sociodemografií

Za rozšířený považují pravicový extremismus více ženy než muži. Zdá se také, že pocit rozšířenosti extremismu roste s věkem a naopak klesá se vzděláním. Zjištěné rozdíly se ale pohybují na hranici statistické významnosti. Statisticky významný rozdíl tak najdeme pouze při pohledu na ty, kteří se o dění okolo extremismu zajímají.



18

17

20

15

16

19

22

20

18

14

17

15

20

24

12

66

71

60

71

66

67

60

61

67

76

69

70

61

68

64

5

6

4

3

6

7

5

4

6

6

5

6

5

4

6

11

6

16

11

12

7

13

15

9

4

9

9

14

4

18

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


má zájem o dění okolo extremismu

nemá zájem o dění okolo extremismu

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

Tém

a

velmi rozšířený trochu rozšířený vůbec není rozšířený neví/bez odpovědi

48

Míra rozšířenosti pravicového extremismu v České republice / třídění dle volebních preferencí

Při pohledu na příznivce jednotlivých stran a hnutí nenalezneme významnější rozdíly v postojích. Výjimku tvoří pouze voliči Zelených, kteří se mnohem více než voliči jiných stran domnívají, že je pravicový extremismus v ČR velmi rozšířen.




18

17

19

19

20

19

17

13

16

36

10

4

66

75

67

66

68

65

72

77

63

50

87

69

5

5

3

3

5

7

7

6

10

2

21

11

3

11

12

7

9

4

4

11

12

3

6

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit

SPD

Zelení

Piráti*

Svobodní*

velmi rozšířený trochu rozšířený vůbec není rozšířený neví/bez odpovědi

49

Míra nebezpečnosti pravicového extremismu v České republice Co se týče vnímané míry nebezpečí pravicového extremismu, za velmi nebezpečný jej považuje 41 % občanů. Dalších 45 % jej pak vnímá jako trochu nebezpečný. Pro 8 % dotázaných pak není vůbec nebezpečný.

Analýza dále ukazuje, že míra nebezpečnosti pravicového extremismu přirozeně souvisí s názorem na míru jeho rozšířenosti. Jinými slovy, čím více se občané domnívají, že je pravicový extremismus rozšířený, tím více jej následně vnímají jako nebezpečný.


Otázka: Do jaké míry je podle Vás nebezpečný pravicový extremismus/nacionalismus pro společnost v České republice?

41%

45%

8%

6%

velmi nebezpečný

trochu nebezpečný

vůbec není nebezpečný

neví/bez odpovědi

50

Míra nebezpečnosti pravicového extremismu v České republice / třídění dle sociodemografií

Za více nebezpečný považují pravicový extremismus ženy, lidé ekonomicky neaktivní a také ti, kteří se o dění okolo extremismu zajímají. Vnímaná míra nebezpečnosti také roste s věkem.



41

39

44

32

35

41

53

40

43

41

39

27

47

51

30

45

45

45

47

51

46

36

45

44

44

49

47

39

39

52

8

12

3

15

7

8

5

7

7

12

7

18

6

8

8

6

4

8

6

7

5

6

8

6

3

5

8

8

2

10

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

muž

žena

18 - 29 let

30 - 44 let

45 - 59 let

60 a více let

základní, vyučen

maturita

vysokoškolské

zaměstnanec(kyně)

podnikatel(ka)


má zájem o dění okolo extremismu

nemá zájem o dění okolo extremismu

Pohla

ví

Věková

kate

gorie

Vzdělá

ní

Ekonom

ický

sta

tus

Tém

a

velmi nebezpečný trochu nebezpečný vůbec není nebezpečný neví/bez odpovědi

51

Míra nebezpečnosti pravicového extremismu v České republice / třídění dle volebních preferencí

Jako nejvíce nebezpečný vnímají pravicový extremismus voliči vládní ČSSD a opoziční TOP 09.

Příznivci hnutí Úsvit pravicový extremismus často považují za nebezpečný, ovšem ne v té nejvyšší míře, neboli nejčastěji o tomto druhu extremismu mluví jako o „trochu nebezpečném“, ale zároveň nejméně často ho považují za „velmi nebezpečný“.

Nejnižší míru vnímané nebezpečnosti, tedy součet odpovědí „velmi“ a „trochu“ nalezneme mezi příznivci SPD.




41

44

53

50

40

57

50

12

25

56

25

26

45

48

36

38

49

34

46

78

33

34

55

48

8

6

7

5

7

5

1

6

28

20

26

6

2

4

7

4

4

3

4

14

10

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Total

ANO

ČSSD

KSČM

ODS

TOP 09

KDU-ČSL

Úsvit

SPD

Zelení

Piráti*

Svobodní*

velmi nebezpečný trochu nebezpečný vůbec není nebezpečný neví/bez odpovědi

52

Přílohy

Organizační informace

Výzkumná agentura

Česká televize přizvala ke spolupráci na kontinuálním předvolebním výzkumu voličských preferencí a nálad renomovanou výzkumnou agenturu TNS Aisa. Agentura disponuje potřebným technickým zázemím a zkušenými odborníky, kteří jsou garanty úspěšné realizace projektu.

TNS Aisa je řádným členem asociace výzkumných agentur SIMAR a má svého zástupce v mezinárodní organizaci ESOMAR. Z tohoto titulu je agentura povinna dbát na dodržování odborných standardů a kvality odváděné práce. Členstvím ve zmíněných asociacích se agentura také zavazuje k tomu, že může být v případě pochybností kdykoliv podrobena jejich kontrole.

Spolupráce mezi Českou televizí a výzkumnou agenturou

Metodická příprava kontinuálního předvolebního výzkumu, zpracování dat, jejich analýza i příprava zpráv probíhá ve vzájemné součinnosti České televize a agentury TNS Aisa. K tomu účelu byl vytvořen procesní tým složený ze zástupců obou stran, který má na starost dohled nad celým výzkumným procesem.

Realizační tým

TNS Aisa Česká televize

Vedoucí týmu TNS Aisa Bronislav Kvasnička

Vedoucí týmu ČT Renata Týmová

Exekuce projektu Martina Hájková, Petr Šobotník

Analytik ČT Martin Převrátil

Sběr dat Daniel Horna

Analytik ČT Jiří Kubíček

Zpracování dat Petr Bucek

54

Termín realizace

Sběr dat jednotlivých vln byl realizován v následujících termínech:

21. vlna / únor’16 ……………………………………………………… 20. 2. – 26. 2. 2015

20. vlna / leden’16 ……………………………………………………… 23. 1. – 29. 1. 2015

19. vlna / listopad’15 ……………………………………………………… 21. 11. – 27. 11. 2015

18. vlna / říjen’15 ……………………………………………………… 17. 10. – 23. 10. 2015

17. vlna / září’15 ……………………………………………………… 19. 9. – 25. 9. 2015

16. vlna / srpen’15 ……………………………………………………… 24. 8. – 30. 8. 2015

15. vlna / červen’15 ……………………………………………………… 20. 6. – 26. 6. 2015

14. vlna / květen’15 ……………………………………………………… 25. 5. – 31. 5. 2015

13. vlna / duben’15 ……………………………………………………… 20. 4. – 26. 4. 2015

12. vlna / březen’15 ……………………………………………………… 28. 3. – 3. 4. 2015

11. vlna / únor’15 ……………………………………………………… 16. 2. – 22. 2. 2015

10. vlna / leden’15 ……………………………………………………… 19. 1. – 25. 1. 2015

9. vlna / listopad’14 ……………………………………………………… 22. 11. – 28. 11. 2014

8. vlna / říjen’14 ……………………………………………………… 25. 10. – 31. 10. 2014

7. vlna / září’14 ……………………………………………………… 22. 9. – 28. 9. 2014

6. vlna / srpen’14 ……………………………………………………… 25. 8. – 31. 8. 2014

5. vlna / červen/červenec’14 ……………………………………………………… 28. 6. – 4. 7. 2014

4. vlna / květen’14 ……………………………………………………… 17. 5. – 23. 5. 2014

3. vlna / duben’14 ……………………………………………………… 22. 4. – 27. 4. 2014

2. vlna / březen’14 ……………………………………………………… 24. 3. – 30. 3. 2014

1. vlna / únor’14 ……………………………………………………… 18. 2. – 24. 2. 2014

55

Organizační informace

Metoda sběru dat

Data byla sbírána metodou telefonických rozhovorů se záznamem do počítače (CATI). Dotazování probíhalo z CATI centra agentury TNS Aisa v Praze.

Výběr respondentů

Výběr respondentů byl náhodný. Kontaktní čísla na mobilní telefony i pevné linky byla generována náhodně počítačem (ze všech přidělených čísel a kódů ze stránek ČTÚ - http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html - byly do generování zařazeny tyto oblasti: Veřejná mobilní telefonní síť a Veřejná pevná telefonní síť). V případě úspěšného dovolání a souhlasu s rozhovorem byla dotazována osoba, která zvedla telefon.

Kontrola sběru dat

Telefonický sběr dat podléhal kontinuálnímu monitoringu supervizorů v reálném čase. Ze všech rozhovorů byl pořízen audiozáznam, který bude v souladu s právními předpisy na omezenou dobu archivován pro případnou kontrolu ze strany zadavatele či jiných oprávněných institucí.

Vážení dat

Data byla vážena na základní sociodemografické ukazatele, tedy na kombinaci věku a pohlaví, na vzdělání, na velikost místa bydliště a na kraj. Oporou při stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu. V rámci převážení dat bylo také zohledněno minulé volební chování respondentů, konkrétně účast či preferovaná strana v parlamentních volbách v roce 2013.

Zpracování dat

Zpracování dat probíhalo v těsné součinnosti odborných pracovníků České televize a agentury TNS Aisa. Předem byly definovány standardní postupy a skripty pro automatizované zpracování dat, včetně postupů pro vážení dat a konstrukci volebního modelu. Z důvodů eliminace případných chyb ve fázi zpracování dat byl datový soubor z aktuální vlny výzkumu nezávisle na sobě analyzován jak odbornými pracovníky České televize, tak analytiky agentury TNS Aisa a výsledky byly následně podrobeny srovnání. Prezentované výstupy tak lze považovat za nezávisle ověřené z obou stran.

56

http://www.ctu.cz/ctu-online/vyhledavaci-databaze/pridelena-cisla-a-kody.html












Konstrukce volebního modelu

Volební model je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

Metodika výzkumu se inspiruje dlouholetým ověřeným přístupem ke zjišťování volebních preferencí Infratest Dimap (dceřiná společnost TNS Infratest v Německu), která od roku 1996 zjišťuje volební preference ve všech spolkových i zemských volbách pro veřejnoprávní TV ARD. Ředitel Infratest Dimap Richard Hilmer říká: "Volební model ČT je ambiciózní a odpovídá všem nárokům."

Do volebního modelu vstupují pouze respondenti, kteří:

nevylučují svoji účast ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 2 = 1, 2, 3),

uvedou konkrétní preferované politické uskupení pro volby do Poslanecké sněmovny PČR (Otázka 3 nebo Otázka 5)

a nepovažují za pravděpodobné, že by aktuálně preferované uskupení vyměnili za jiné (Otázka 6 = 1, 2, 3)

Volební preference respondentů, kteří splní všechny tři podmínky, jsou sumarizovány a přepočteny na 100 %. Tím vznikne volební model, který je obvykle prezentován v podobě grafu. Politická uskupení, která dosáhnou nízkých hodnot, bývají v grafických výstupech zahrnuta do kategorie „Ostatní“.

Přesné znění otázek vstupujících do volebního modelu viz následující strany.

57

Dotazník

Otázka 1. Jak byste celkově ohodnotil(a) aktuální politickou situaci v České republice? Řekl(a)

byste o ní, že je...

1 - velmi dobrá, 2 - spíše dobrá, 3 - spíše špatná, 4 - velmi špatná; odmítá odpovědět, neví

Otázka 2. Pokud by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České

republiky, zúčastnil(a) byste se jich?

1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví

Otázka 3.

Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se určitě nebo spíše zúčastní voleb:

Jakou politickou stranu nebo hnutí byste v takovém případě volil(a)?

Pro respondenty, kteří v otázce 2 uvedou, že se spíše nezúčastní nebo neví:

Pokud byste přece jen k volbám šel(šla), jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a)?

Zobrazen seznam stran pro tuto otázku – viz konec dotazníku

Otázka 4.

Pro respondenty, kteří v otázce 3 neuvedou konkrétní stranu vyjma těch, co nepůjdou k volbám:

Neuvedl(a) jste, jakou politickou stranu nebo hnutí byste volil(a). Přesto, o jakých stranách

nebo hnutích byste reálně uvažoval(a), a u kterých tedy existuje možnost, že byste je mohl(a)

volit, pokud by se volby do Poslanecké sněmovny konaly příští týden? Kdyby se volby konaly příští

týden, uvažoval(a) byste o volbě politické strany nebo hnutí...

1 - ano, 2 - ne, 3 - neznáte tuto stranu nebo hnutí; odmítá odpovědět, neví


Otázka 5.

Pro respondenty, kteří v otázce 4 uvedli více než jednu stranu, pro ostatní je tato otázka

zaznamenána automaticky: Uvedl(a) jste, že pokud by se volby konaly příští týden, reálně byste

uvažoval(a) o následujících politických stranách nebo hnutích... Kdybyste si musel(a) zvolit pouze

jednu stranu nebo hnutí, které by to bylo?


58

Dotazník

Otázka 6.

Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 3 uvedou konkrétní

stranu: Je toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné, nebo se Vaše rozhodnutí může ještě

změnit?

Pro respondenty, kteří se určitě nebo spíše zúčastní voleb a zároveň v otázce 5 uvedou konkrétní

stranu / NEBO pokud se spíše nezúčastní voleb nebo neví a zároveň pokud v otázce 3 NEBO 5

uvedou konkrétní stranu: Bylo by toto Vaše rozhodnutí volit …(STRANA)… již pevné,

nebo by se Vaše rozhodnutí mohlo ještě změnit? Vyberte prosím jednu z následujících možností...

1 - jste pevně rozhodnut(a) volit tuto stranu nebo hnutí, 2 - je pravděpodobné, že byste volil(a)

tuto stranu nebo hnutí, 3 - je možné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě

změní, 4 - je dost pravděpodobné, že Vaše rozhodnutí volit tuto stranu nebo hnutí se ještě změní;

odmítá odpovědět, neví

Otázka 7. Zúčastnil(a) jste se posledních voleb do Poslanecké sněmovny, ze kterých vzešla

současná vláda?

1 - ano, 2 - ne; odmítá odpovědět, neví

Otázka 8.

Pro respondenty, kteří se zúčastnili posledních voleb do PS PČR: Jakou politickou stranu

nebo hnutí jste v posledních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 volil(a)?


Otázka 9. Do jaké míry důvěřujete, nebo nedůvěřujete současné vládě?

1 - rozhodně důvěřujete, 2 - spíše důvěřujete, 3 - spíše nedůvěřujete, 4 - vůbec nedůvěřujete;


59

Dotazník

Nyní se budeme věnovat jinému aktuálnímu tématu. Otázka 10. Do jaké míry se Vy osobně zajímáte o každé z následujících aktuálně diskutovaných témat? A: dění na Ukrajině B: Islámský stát C: uprchlíci D: pravicový extremismus a nacionalismus v ČR E: možný odchod Velké Británie z EU F: možné zrušení sankcí EU vůči Rusku G: vyřešení ekonomických potíží Řecka

1 - velmi se zajímáte, 2 - jen trochu se zajímáte, 3 - spíše se nezajímáte, 4 - vůbec se nezajímáte; odmítá odpovědět, neví

Otázka 11. Myslíte si, že je nyní situace na Ukrajině ve srovnání se situací před rokem ….?

1 - rozhodně lepší, 2 - spíše lepší, 3 - spíše horší, 4 - rozhodně horší; odmítá odpovědět, neví

Otázka 12. Jaký je pro vás hlavní zdroj informací o situaci uprchlíků v Evropě?

1 - televize

2 - rádio

3 - noviny, denní tisk

4 - časopisy, magazíny

5 - zpravodajství na internetu

6 - sociální sítě a diskusní fóra na internetu

7 - rodina, přátelé


Otázka 13. Jsou podle Vašeho názoru informace o situaci uprchlíků v Evropě, které se k vám

z médií dostávají, objektivní?

1 - určitě ano, 2 - spíše ano, 3 - spíše ne, 4 - určitě ne; odmítá odpovědět, neví

60

Dotazník

Otázka 14. Kdo by podle Vás měl současnou situaci ohledně uprchlíků v Evropě hlavně řešit?

1 - státy ze kterých uprchlíci pocházejí

2 - jednotlivé státy, kam uprchlíci přicházejí

3 - evropská unie jako celek

4 - mělo by se to řešit na celosvětové úrovni

5 – nikdo


Otázka 15. Do jaké míry se domníváte, že je v tuto chvíli v české společnosti rozšířen pravicový extremismus/nacionalismus?

1 - velmi rozšířený, 2 - trochu rozšířený, 3 - vůbec není rozšířený; odmítá odpovědět, neví

Otázka 16. Do jaké míry je podle Vás nebezpečný pravicový extremismus/nacionalismus pro společnost v České republice?

1 - velmi nebezpečný, 2 - trochu nebezpečný, 3 - vůbec není nebezpečný; odmítá odpovědět, neví

61

Dotazník

Seznam zobrazovaných stran a hnutí – pro otázky 3, 4, 5, 8.

Aktiv nezávislých občanů

ANO

Piráti - Česká pirátská strana

ČSSD - Česká strana sociálně demokratická

DSSS - Dělnická strana sociální spravedlnosti

Hlavu vzhůru - volební blok

KDU-ČSL - Křesťanská demokratická unie – Československá strana lidová

Klub angažovaných nestraníků (KAN)

Koruna Česká, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska

KSČM - Komunistická strana Čech a Moravy

LES - Liberálně ekologická strana

NS-LEV 21 - Národní socialisté – Levice 21. Století

Občané 2011

ODS - Občanská demokratická strana

Romská demokratická strana (RDS)

SPO - Strana práv občanů

Strana soukromníků České republiky (SsČR)

Svoboda a přímá demokracie1

Svobodní - Strana svobodných občanů

Strana zelených (SZ)

Suverenita - Strana zdravého rozumu

TOP 09

Úsvit – Národní koalice 2 3 4

Volte Pravý Blok - www.cibulka.net

politické hnutí Změna

jiná strana nebo hnutí { VYPIŠTE }

{ NENABÍZEJTE } žádnou, k volbám by nešel(la)

{ NENABÍZEJTE } odmítá odpovědět

{ NENABÍZEJTE } neví

1 Nedotazováno v otázce č.8, strana založena v květnu 2015. 2 V otázce č.8 dotazován původní název „Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury“. 3 Do června 2015 (vlna 15) dotazováno pod názvem Úsvit přímé demokracie. 4 Do listopadu 2016 (vlna 19) dotazováno pod názvem Úsvit – Národní koalice (dříve Úsvit přímé demokracie)

62

Slovníček základních pojmů

CATI

Je zkratka z anglických slov Computer Assisted Telephone Interview. Jedná se o dotazování respondentů pomocí telefonních linek. V případě tohoto konkrétního výzkumu šlo o náhodné generování pevných i mobilních čísel tak, aby každé číslo mělo stejnou pravděpodobnost se do výzkumu dostat.

ESOMAR

Světová organizace pro výzkum veřejného mínění a marketingový výzkum. Založena v roce 1948, jako European Society for Opinion and Marketing Research. Sídlí v Amsterdamu - www.esomar.org.

SIMAR

Neziskové sdružení českých výzkumných agentur www.simar.cz. Založeno v Praze v roce 1994.

Náhodný výběr

Postup založený na matematické statistické teorii pravděpodobnosti. Jednotky jsou do výběru zahrnuty na základě pravděpodobnostních pravidel a procedur.

Reprezentativní vzorek

Reprezentativní je taková skupina, která svým složením kopíruje složení celé populace, na kterou se výzkum vztahuje.

Statistická chyba

To je chyba, které se dopouštíme tím, že výsledky dosažené na výběrovém vzorku zobecňujeme na celou populaci.

Vážení dat

Pomocí tzv. vážení upravujeme strukturu výběrového vzorku tak, aby odpovídala struktuře celé populace (např. vzhledem k pohlaví, věku apod.).

Volební model

Je matematický konstrukt, který by měl věrněji než samotné volební preference odrážet rozložení sil jednotlivých politických uskupení v době sběru dat.

Volební potenciál

Představuje v daný okamžik maximální hypotetický podíl hlasů, který může každý politický subjekt získat. Součet potenciálů jednotlivých subjektů je více než 100%, jelikož každý oprávněný volič je zahrnut v potenciálu všech subjektů, o kterých v daný okamžik uvažuje.

Volební preference

Jsou pouze deklarovaným postojem celé dospělé populace. Mimo konkrétní strany zahrnují i odpovědi typu „nevím“ nebo „voleb bych se nezúčastnil(a)“. Součet odpovědí je v tomto případě roven 100%. Preference ale v žádném případě v sobě nezohledňují případnou pevnost rozhodnutí. V této souvislosti tak jednoznačně nelze hovořit o rozložení sil jednotlivých politických uskupení.

63

http://www.esomar.org/

http://www.simar.cz/

Date post:	31-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

PowerPoint Presentation · technologie CATI. Poznámka: Zobrazeny jsou strany se současným ziskem...

Documents