září 2005

POZEMKOVÉ ÚPRAVY

53MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ »ESK… REPUBLIKY

PozemkovÈ˙pravyZ·¯ÌZ·¯ÌZ·¯ÌZ·¯ÌZ·¯Ì 2005 2005 2005 2005 2005 ��������������������������������������������� Ë. 53

Redakční kolektiv:Ing. KAMIL KAULICH,Ing. HELENA KMENTOVÁ,Ing. MIROSLAV KNÍŽEK, CSc.,Ing. PAVEL GALLO,Ing. MILOSLAV VAŇOUS,Ing. VÁCLAV MAZÍN

Za obsah článků odpovídají autoři.Neprošlo jazykovou úpravou.Vychází v nákladu 850 ks.

Tisk: TEMPO PRESS, polygrafický podnik,Milan JandíkChmelová 2893, 106 00 Praha 10Tiskárna: Kladenská 140, Úhonice,Praha-západTel./fax: 272 651 728Mob.: 606 591 235E-mail: tpress@centrum.cz

Zajiš�uje: Ing. Pavel Gallo - příprava a projektování,Perucká 1, 125 00 Praha 2Tel./fax: 224 253 194E-mail: gallo@cmail.cz

MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK… REPUBLIKY- ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ˙¯ad

TTTTTÏönov 17Ïönov 17Ïönov 17Ïönov 17Ïönov 17 TTTTTel.: 221 811 111el.: 221 811 111el.: 221 811 111el.: 221 811 111el.: 221 811 111117 05 Praha 1117 05 Praha 1117 05 Praha 1117 05 Praha 1117 05 Praha 1 Fax: 224 810 478Fax: 224 810 478Fax: 224 810 478Fax: 224 810 478Fax: 224 810 478E-mail: info@mze.cz, wwwE-mail: info@mze.cz, wwwE-mail: info@mze.cz, wwwE-mail: info@mze.cz, wwwE-mail: info@mze.cz, www.mze.cz.mze.cz.mze.cz.mze.cz.mze.cz

ISSN 1214-5815ISSN 1214-5815ISSN 1214-5815ISSN 1214-5815ISSN 1214-5815

Obsah

1. K Ëinnostem a organizaci pozemkov˝ch ̇ ¯ad˘ v nad-ch·zejÌcÌm obdobÌIng. Kamil Kaulich, MZe-⁄P⁄

4. Hospoda¯enÌ na nov˝ch pozemcÌch a pozemkov˝ch˙prav·ch ve vztahu k poskytov·nÌ dotacÌIng. Petr Trombik, MZe-⁄P⁄

5. Transformace podklad˘ ⁄SES do re·lnÈ podobypozemku v r·mci KP⁄ na p¯Ìkladu PlzeÚskÈho krajeIng. V. A. MazÌn, Pozemkov˝ ˙¯ad PlzeÚIng. Liökov·, Geore·l s.r.o. PlzeÚ

8. TopoL xT, KatastrIng. Frantiöek PivniËka, TopoL Software s.r.o.

9. V˝stavba a rekonstrukce polnÌch cestPozemkov˝ ̇ ¯ad v†MladÈ Bosleslavi

9. Semin·¯ v˝chodoËeskÈ poboËky Komory pozemko-v˝ch ˙pravIng. VladimÌra Dohnalov·, Pozemkov˝ ˙¯ad Hradec Kr·lovÈ

10. LetoönÌ konference ÑVoda a pozemkovÈ ˙pravyìbyla letos jiû jubilejnÌ des·tou od roku 1994Ing. Petr L·zÚovsk˝, Pozemkov˝ ˙¯ad Kutn· Hora

11. SouËasnÈ moûnosti p¯enosu form·t˘ dat do ISKNMilan Koc·b, V⁄GTK ZdibyIvana Valdov·, V⁄GTK Zdiby

13. Nutnost protieroznÌch ̇ prav na ̇ zemÌch ohroûen˝cherozÌ p˘dyDr. JÛzef Hernik, Akademia Rolnicza Krakowie, Polska

15. ⁄SES v KP⁄ ñ st¯et metodiky s realitouDoc. Ing. Petr SkleniËka, CSc., Fakulta lesnick· a environ-ment·lnÌ »esk· zemÏdÏlsk· univerzita v†Praze

17. PodnÏty ˙prav a zmÏn v krajinÏIng. VladimÌr MackoviË, U-24 s.r.o., Praha

21. Zad·v·nÌ pozemkov˝ch ̇ prav dle z·kona Ë. 40/2004Sb., o ve¯ejn˝ch zak·zk·chMiloslav Jebav˝, Gepard s.r.o., Praha

24. Co byste moûn· pot¯ebovali vÏdÏt o tzv. ÑcertifikaciISOìIng. Ji¯Ì äebestÌk, Supervisory Board Czech Republic,NovotnÈho l·vka 5, Praha 1

27. Novinky v Ëervnov˝ch verzÌch HSI pro »esko i Slo-venskoIng. Jan VorlÌËek, Ing. Daniela Kaufmanov·, HSI s.r.o., Praha

PozemkovÈ ˙pravy

1

K Ëinnostem a organizaci pozemkov˝ch ˙¯ad˘ v nadch·zejÌcÌmobdobÌ Ing. Kamil Kaulich, Ústřední pozemkový úřad

Ústřední pozemkový úřad dostal v rámci MZe na počátku prázdnin úkolzpracovat stručnou a jednoduchou představu o činnostech, případně orga-nizaci pozemkových úřadů v příštím období. Mělo jít o určitou koncepcimj. s přihlédnutím k tomu, že může trvat nedostatek finančních prostřed-ků na jejich činnost vyplývající ze zákonů č. 229/1991 Sb. v pl.zn. a č. 139/2002 Sb., v pl. zn. a je tak nutno řešit otázku, jakou vlastně budou mít zadaných okolností pracovníci pozemkových úřadů pracovní náplň. Zadáníse postupně vyvíjelo a upřesňovalo, takže vznikaly různé verze textu (po-kusy o „trefu“ do představ zadavatele). Máme za to, že pro čtenáře bulleti-nu může být zajímavé, jakými směry se úvahy na dané téma ubíraly. Protento příspěvek posloužila jako základ první verze „koncepce“, která ob-sahuje i připomenutí nedávného vývoje.

Vývoj a stávající situace v organizacipozemkových úřadů

Pozemkové úřady (PÚ) byly v roce1991 zřízeny jako samostatné referátytehdejších okresních úřadů. Takové ře-šení bylo ve své době velmi racionální,nebo� umožnilo, aby tyto úřady vzniklyvelmi rychle (s využitím již fungujícíhosprávního aparátu a jeho zázemí) a moh-ly takřka okamžitě plnit úkoly, které jimbyly svěřeny v oblasti restitucí. Systém sev zásadě osvědčil, po počátečních nejas-nostech se v rámci okresních úřadů po-zemkové úřady pevně zakotvily a stalyse jedním z nejdůležitějších referátů těch-to úřadů. To i přes to, že takové uspořá-dání pozemkových úřadů bylo zpočátkuvnímáno jako přechodný stav, vynucenýokolnostmi v daném čase.

Vždy ovšem existovala otázka, zdatoto uspořádání bylo vhodné. PÚ totižpersonálně a materiálně spadaly okres-nímu úřadu, metodicky MZe. V tehdej-ších vztazích MZe-Ústředního pozemko-vého úřadu a jednotlivých okresních po-zemkových úřadů však prakticky žádnéproblémy nebyly a to díky velmi dob-rým a častým osobním kontaktům a dob-rému porozumění i při řešení těch nejo-žehavějších problémů a především snaddík celkové úrovni pracovníků, kteří v té-to oblasti od založení úřadů pracují.

V roce 2002 bylo v případě pozem-kových úřadů zvoleno v rámci reformystátní správy specifické řešení. Reálněbyly uvažovány 2 varianty dalšího orga-nizačního vývoje pozemkových úřadů pozániku okresních úřadů: zařazení podkrajské úřady s metodickým zastřešenímMZe-Ústředním pozemkovým úřadem(což je model obdobný předchozímu) ne-bo začlenění do resortu zemědělství jakosoučást Ministerstva zemědělství. V rám-ci druhé uvedené varianty byly ještě zva-žovány možnosti samostatného postavenív rámci resortu (obdoba např. Státní ve-terinární správy /SVS/) nebo přímé za-řazení do struktury MZe. Kromě uvede-ných dvou variant řešení byly jen okra-jově zvažovány možnosti zařazení těch-

to úřadů do struktury ČÚZK, vytvořenínového samostatného úřadu, popř. úřa-du, kde by byly sloučeny kompetence po-zemkových úřadů a Pozemkového fon-du ČR.

Nakonec byla zvolena varianta zařa-zení pozemkových úřadů přímo do struk-tury MZe. Toto řešení bylo ovlivněno i roz-hodnutím tehdejšího ministra zeměděl-ství ohledně další existence zeměděl-ských agentur, které se měly stát součás-tí tzv. Platební agentury. Pozemkové úřa-dy, které jsou zřízeny zákonem (zák. č.139/2002 Sb. v pl. zn.), se tak měly státdle původní koncepce MZe místy, kterékromě činností daných cit. zákonem pře-vezmou i určité zbytkové, pro rozhodo-vání MZe ale důležité činnosti zem. agen-tur (v oblasti zjiš�ovací, informační, po-radní). Tato koncepce však nebyla napl-něna, bylo totiž rozhodnuto o jiném ře-šení tzv. Platební agentury; zem. agentu-ry byly naopak zachovány a vykonávajídnes mj. servis pro Platební agenturu(SZIF).

Problém, který představovaly dva sub-jekty v regionech (zem. agentura jakostávající organizační útvar MZe a po-zemkový úřad jako nově zákonem vznik-lý subjekt) vyřešilo nakonec vedení MZeorganizačně tak, že vytvořilo odbory ZAa PÚ, tzn. pozemkové úřady byly zařa-zeny jako složky (oddělení) těchto odbo-rů. Na toto řešení je nutno nazírat jakona řešení náhradní - dané zásadní změ-nou původní koncepce v otázce Plateb-ní agentury. Nelze zcela přehlížet, žese opakovaně vynořují otázky, zda stá-vající postavení pozemkových úřadůodpovídá zákonu, zda jejich činnostodpovídá poslání, které tyto úřady mají,atd. Je ale možno konstatovat, že orga-nizace pozemkových úřadů ve struktu-ře MZe je z praktického pohledu zvlád-nutá, fungující a pozemkové úřady po-kračují v práci započaté pod původníhlavičkou okresních úřadů. Problémy,které se vyskytují, jsou problémy běžné,nikoliv zásadní a jsou průběžně odstra-ňovány.

K činnostem pozemkových úřadů

PÚ byly nuceny zprvu věnovat pře-važující část své pracovní náplně činnos-tem souvisejícím s restitucemi, nezbyt-nému vyměřování pozemků a dále řeše-ní tzv. zatímního užívání pozemků v pří-padech, kdy vlastníci nemohli užívat svépozemky z důvodu nepřístupnosti, roz-drobenosti, atd. Dnes představují hlavnía perspektivní činnost pozemkových úřa-dů zejména pozemkové úpravy; mohoutotiž být v našich podmínkách realizová-ny teprve po návratu vlastnických právk půdě, což je již v rozhodující míře zvlád-nuto.

K 1. 1. 2005 pracovalo na PÚ celkem1170 osob. Jednotlivé základní činnostia odpovídající počty pracovníků jsouv současnosti následující:

- řízení, sekretářky, účetní (155 prac.)63 ředitelů PÚ + 97 osob, které zajiš-

�ují sekretářské a účetnické práce v sou-vislosti se zadanými zakázkami, dále prá-ce dle aktuální potřeby.

- pozemkové úpravy (460 prac.)Zajištění činností vyplývajících ze zá-

kona pro jednotlivé části řízení - přípra-va spr. řízení, rekognoskace území, pří-prava podkladů o území, zadání cílů, za-hájení řízení, jednání s dotčenými úřady,úvodní jednání, vybrání zpracovatele zapodmínek dle zákona č. 40/2004 Sb., kon-troly práce zpracovatele v průběhu poz.úpravy, vydání rozhodnutí o schválení ná-vrhu poz. úprav, vydání rozhodnutí o vý-měně vlastnických práv, realizace spo-lečných opatření, zajištění technického do-zoru na stavbě. Činnosti jsou zčásti ad-ministrativního, zčásti technického rázu.

Zvláště je nutno zmínit zajiš�ovánídříve nevšedního objemu realizací spo-lečných zařízení ze schválených návrhůpozemkových úprav, na které lze čerpatdotace z programů EU.

Podmínky v jednotlivých okresechjsou velmi rozdílné, dané minulým vý-vojem. To se projevilo v rozdílných vý-chozích podmínkách pro řešení restitucí(co do kvantity i kvality) a projevuje seto nyní ve zcela rozdílném zájmu vlast-níků a zejména v rozdílných objektivníchpotřebách řešení pozemkových úprav.Minulým vývojem a reflexí rozdílnýchpodmínek také jednotlivé pozemkové úřa-dy dospěly k rozdílným standardům svýchčinností. Rozdílné standardy jsou dányčasto specifickým stavem KN a z tohovyplývajícími specifickými požadavkykatastrálních úřadů na výsledky, event. iprůběh zpracování pozemkových úpravv detailu. Specifika činností PÚ je doznačné míry podmíněna též skladboupracovníků (jejich profesemi).

2

PozemkovÈ ˙pravy

- restituce - majetkoprávní (165 prac.)Vyřizování restitučních případů včet-

ně souvisejících úkonů - zajištění zápisudo KN (včetně geom. plánů), vyjadřování,zda na určený majetek je (byl) uplatněnrestituční požadavek, vymáhání nedoplat-ků přídělových cen, obhajoba u soudů, práv-ní poradenství v rámci celého PÚ (ZAa PÚ). V současné době zbývá dořešit z pů-vodních téměř 232 tisíc případů jen ně-kolik stovek, jde o případy náročné a zvláš-tě složité (velké šlechtické majetky, opa-kované soudní spory – nová rozhodnutí).

- lustrace (170 prac.)Práce v této oblasti prolíná s činnost-

mi na úseku majetkoprávním. Nutná jepřímá spolupráce s katastrálním úřady -prověřování složek listů vlastnictví ohled-ně jednotlivých nabývacích titulů, zjiš-�ování souladů a rozporů, informovánídotčených osob. Rozsah práce vyplýváz dohod ohledně výběru kat. území s PFČR v jednotlivých okresech. Ročně je lus-trováno na 50 tis. ha půdy (takový před-poklad až do r. 2009).

- aktualizace BPEJ (95 prac.)Činnost dána vyhl. č. 327/1998 Sb.

Jde o činnost spojitou administrativní atechnickou za odborného dohledu VÚ-MOP; ročně jsou BPEJ aktualizovány nacca 13 tis. ha zemědělské půdy.

- činnost pro ZA (125 prac.)Zapojení pracovníků PÚ zejména v ob-

lasti aktualizací LPIS, práce s grafický-mi informacemi.

Výhled do budoucnosti

- obecněČinnosti pozemkových úřadů budou

vždy prolínáním odborných věcných pří-stupů s vlastní úřednickou činností. Pod-statnou náplní budou úkoly v oblasti ře-šení pozemkových úprav a to se zaměře-ním na potřeby katastru. Nároky na per-sonální (i technické) vybavení PÚ jsoumimořádné, také však přínos těchto úřa-dů pro společnost lze pokládat za nevšed-ní a přesahující dnešní rámec resortu ze-mědělství.

Pokud jde o finanční prostředky, jemožno uvažovat jejich zajištění ze zdro-jů státního rozpočtu (SR), strukturálníchfondů EU, Pozemkového fondu ČR a Ře-ditelství silnic a dálnic, které se podílí nafinancování pozemkových úprav, kteréjako stavebník vyvolal.

- z hlediska organizace PÚ:PÚ jsou v současnosti stabilizovány

ve struktuře MZe, úvaha o bezprostřed-ní zásadní změně není na místě.

Lze samozřejmě v perspektivě uva-žovat o organizačních změnách v souvis-losti s vývojem činnosti zemědělskýchagentur jako servisu pro SZIF. Uvažujese např. o zcela zásadních změnách do-tační politiky v zemích EU (prakticky od-

bourání dotací); současný model ZAaPÚnemusí mít pak opodstatnění. Pokud byse pak mělo uvažovat o zachování PÚve struktuře resortu zemědělství, bylo byvhodné posoudit možnost takového uspo-řádání, jaké dnes má např. SVS. Mělo byale vždy být snahou MZe, aby PÚ bylysoučástí resortu. Jde totiž do značné míryo prestižní úřady s bezprostředním vli-vem na vývoj zemědělské krajiny a ži-vota na venkově; činnost PÚ by měla býtdo budoucna posílena právě o složky,jimiž lze ovlivňovat vývoj venkova jakocelku; současné pojetí s akcentem vý-hradně na úpravu vlastnických poměrůz pohledu ekonomie a ekologie hospo-daření na půdě je vhodné rozšířit.

Pokud se změní společenské podmín-ky natolik, že PÚ by měly opustit resortzemědělství, lze uvažovat několik mode-lů, které byly zvažovány již v r. 2002a které jsou nakonec zmíněny již výše.Ze současného zcela praktického pohle-du by bylo možné nespíše uvažovat o za-řazení PÚ jako součásti resortu zeměmě-řictví a katastru a to z toho důvodu, že je-jich podstatná činnost v pozemkovýchúpravách v našich současných podmín-kách představuje obnovu katastrálníhooperátu. Jak je obecně známo, pozem-kové úpravy představují - kromě racio-nálního uspořádání vlastnických pomě-rů – zcela zásadní přínos pro KN, tj. od-stranění chyb a nepřesností katastru, resp.nové mapování.

- z hlediska činností PÚ:Činnosti týkající se lustrací, aktualizacíBPEJ, aktivit pro ZA (+ řízení) jsou beznároku na finanční prostředky; v součas-nosti zaměstnávají téměř polovinu pra-covníků a v příštím období cca 5 let lzepředpokládat stejné vytížení.

Činnosti v oblasti restitucí jsou zá-vislé výhradně na zdrojích ze SR. Před-stavuje to ročně zhruba 130 mil Kč roč-ně. Tyto prostředky je nutné bezpodmí-nečně zajistit. Jde především o pořizo-vání geometrických plánů za účelem zá-pisu do KN a zajištění znaleckých po-sudků. Částka zahrnuje i minimalizova-ný počet vytyčování pozemků pro vlast-níky dle § 21a odst. 3 zákona o půdě.V období příštích nejméně 5 let nelzeuvažovat se změnou situace.

Činnosti v pozemkových úpraváchjsou dnes závislé na všech výše uvede-ných zdrojích finančních prostředků, kdyzáklad musí tvořit SR (v průměru za po-slední léta cca 650 mil. Kč). PÚ využí-vají finanční prostředky z jiných zdrojůnež ze SR následovně: ze zdrojů EU (Ope-rační program Zemědělství) nejméně 600mil. Kč průměrně ročně v příštích 3 le-tech, z rozpočtu PFČR cca 200 mil. Kčročně a zhruba 100 mil Kč ročně ze zdro-jů Ředitelství silnic a dálnic.

Pro další vývoj v pozemkových úpra-vách je třeba stanovit výchozí kriterium

- tím by mělo být udržení alespoň sou-časného trendu postupu pozemkovýchúprav. Za takového předpokladu by ze-mědělská půda v celé ČR prošla pozem-kovou úpravou za 200 let (za cca 10 letzpracováno 4 % zem. plochy ČR, další4 % jsou rozpracovány). Při zajištění sou-časného objemu finančních prostředků(celkově okolo 1,2 –1,4 mld. Kč pro PÚročně) nelze předpokládat zásadní změ-nu dosavadního stylu práce PÚ. Je nutnévycházet z toho, že v rozhodující mířemusí být zadávány projektové práce ko-merční sféře, i když již dnes jsou některépozemkové úřady schopny zajiš�ovat díl-čí projektové práce.

Další vývoj činností pozemkovýchúřadů v oblasti pozemkových úprav byměl sledovat větší standardizaci a sjed-nocení činností. Je nutné, aby pozemko-vé úřady bezproblémově zvládly část za-dání pozemkové úpravy a zajištění a vy-hodnocení podkladů a potom důslednouetapovitou kontrolu prací prováděnýchzpracovateli. Zároveň je žádoucí uvažo-vat posílení vlastní projektové činnostipro případy, kdy zpracovatel nebudeschopen dostát svých závazků, pro pří-pady jednodušších akcí, kdy není efek-tivní vypisovat výběrové řízení na zpra-covatele, a obecně pro případy nezajiš-tění výše uvedeného min. objemu finanč-ních prostředků pro pozemkové úpravyze SR; přitom však nelze zahrnovat pod-statnou část projekce, tj. zeměměřickéčinnosti, nebo� pracovníci s přísl. geode-tickým vzděláním a s razítkem ÚOZI(úředně oprávněný zeměměřický inže-nýr) jsou dnes především v komerční sfé-ře; ve státním aparátu – konkrétně na PÚjsou jen výjimečně.

NovÈ vyhl·ökyVyhl·öka Ë. 166/2005 Sb., publiko-van· dne 28. dubna 2005 v†Ë·stce 61SbÌrky, kterou se prov·dÏjÌ nÏkter·ustanovenÌ z·kona Ë. 114/1992 Sb.,o ochranÏ p¯Ìrody a krajiny, ve znÏnÌpozdÏjöÌch p¯edpis˘, v†souvislostis†vytv·¯enÌm soustavy NATURA 2000.Vyhl·öka nabyla ˙Ëinnosti dne 28.dubna 2005.

Vyhl·öka Ë. 192/2005 Sb., publiko-van· dne 23. kvÏtna 2005 v†Ë·stce 70SbÌrky, kterou se mÏnÌ vyhl·öka »es-kÈho ̇ ¯adu bezpeËnosti pr·ce Ë. 48/1982 Sb., kterou se stanovÌ z·kladnÌpoûadavky k†zajiötÏnÌ bezpeËnostipr·ce a technick˝ch za¯ÌzenÌ, ve znÏ-nÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. Vyhl·öka na-byla ˙Ëinnosti dne 7. Ëervna 2005.

Vyhl·öka Ë. 137/2005 Sb., publi-kovan· dne 18. dubna 2005 v†Ë·stce49 SbÌrky, kterou se mÏnÌ vyhl·ökaË. 240/2004 Sb., o informaËnÌm sys-tÈmu o zad·v·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zeka metod·ch hodnocenÌ nabÌdek pod-le jejich ekonomickÈ v˝hodnosti. Vy-hl·öka nabyla ̇ Ëinnosti dne 18. dub-na 2005.

PozemkovÈ ˙pravy

3

Pro posílení standardizace činností PÚvčetně většího vhledu do vlastního pro-jektování je žádoucí dle jednotlivých PÚprovést následující zjištění a opatření:

- prověřit počet pracovníků s oprávně-ním k projektování pozemkových ú-prav a jejich rozmístění na PÚ; zajis-tit, aby všechny PÚ zaměstnávaly nej-méně jednoho pracovníka s oprávně-ním k projektování pozemkových úprav;

- zajistit každoroční školení nejméně30 pracovníků PÚ,

- provést průzkum využití současnýchkapacit PÚ s možností perspektivní-ho zapojení více pracovníků v pro-jektových činnostech; uvážit dle vý-sledků případné přerozdělení syst.míst na PÚ (ZA a PÚ).

- provést inventarizaci technického vy-bavení a nutného dovybavení,

- vypracovat metodikum v zájmu stan-dardizace činnosti PÚ s cílem posílitzejména zadávací práce a kontrolníčinnost PÚ.

Závěrem lze představu o další čin-nosti pozemkových úřadů vyjádřit v ně-kolika větách: PÚ vykonávají činnostivyplývající ze zákona o půdě a záko-na o pozemkových úpravách. Zhrubapolovina pracovníků PÚ se nadále bu-de zabývat restitucemi, lustracemi po-zemků pro PF ČR, aktualizacemi BPEJa pomocí oddělením zemědělskýchagentur; tzn. polovina se bude věno-vat pozemkovým úpravám. V pozem-kových úpravách jsou využívány fi-nanční prostředky ze státního rozpoč-tu, ze strukturálních fondů EU, z roz-počtu PF ČR a rozpočtu stavebníků,jejichž činností jsou vyvolány pozem-kové úpravy – zejména Ředitelství sil-nic a dálnic. Za současného stavu fi-nančních prostředků jsou pracovníciPÚ vytížení, jen výjimečně zbývají ka-pacity na vlastní projektovou činnost.Prospěla by větší standardizace činnos-ti PÚ zejména na úseku zadání pozem-kové úpravy, zajištění a vyhodnocenípodkladů a potom kontroly prací pro-váděných zpracovateli. V případě vol-ných kapacit – např. snížením objemudalších činností PÚ, zmenšením tokufin. prostředků - bude posílena pro-jekční schopnost PÚ. K tomu je nutnéprovést určitá technická a organizač-ní opatření, protože ne na všech PÚjsou podmínky k tomu, aby se mohlyprojektovou činností ihned zabývat.

Konference� Stromy a jejich vliv na stavby21. 9.-23. 9. 2005Hotel BezruË, Beskydy, Fr˝dlant nad OstravicÌKonference vÏnovan· koexistenci strom˘ sestavbami a jejich vz·jemnÈmu p¯ÌznivÈmu i ne-p¯ÌznivÈmu ovlivÚov·nÌE-mail: seycek.lustincova@tiscali.cz

Informace o 32. roËnÌku v˝stavy ZemÏ ûivitelkav »esk˝ch BudÏjovicÌch

Ve dnech 25. - 31. 8. 2005 proběhl v Českých Budějovicích 32. ročník výsta-vy Země Živitelka. Ve čtvrtek 25.8. byla výstava slavnostně zahájena za přítom-nosti premiéra ČR Jiřího Paroubka, ministra zemědělství ČR Petra Zgarby, mi-nistra Slovenské republiky Zsolta Simona, hejtmana Jihočeského kraje RNDr.Jana Zahradníka, primátora města České Budějovice Doc. RNDr. Miroslava Tet-tera, CSc., předsedy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny ing. Ladisla-va Skopala a předsedy Agrární komory ing. Jana Veleby.

Letošní expozice Ministerstva zemědělství byla tématicky zaměřena na rozvoj ven-kova a multifunkční zemědělství. I v letošním roce se v rámci expozice MZe prezen-tovala Zemědělská agentura a Pozemkový úřad České Budějovice a samostatný stá-nek měl i Ústřední pozemkový úřad. Stánek ÚPÚ navštívili krátce po zahájení výsta-vy ministři zemědělství ČR Petr Zgarba a SR Zsolt Simon.

Jako významná doprovodná akce se dne 30. 8. 2005 konal v pavilonu „Z“ seminářs názvem „Nejen chlebem živ jest člověk“. Seminář pořádal Spolek pro obnovu ven-kova pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj. Tematicky byl rozdělen do tří bloků,každý blok byl v gesci jednoho ministerstva (MMR, MŽP, MZe) a příslušný blok vždyzahájili ministři uvedených resortů. První blok patřil MMR a úvodní vystoupení mělministr Radko Martínek. Blok byl zaměřen na regionální politiku a programy podporyregionálního rozvoje. Druhý blok byl zaměřen na životní prostředí ve venkovském pro-storu, krajinné plánování a udržitelný rozvoj. Blok zahájil ministr životního prostředíLibor Ambrozek. Z dalších přednesených příspěvků zaujala zejména přednáška ing. P.Pařízka, ředitele odboru finančních nástrojů v ochraně přírody a krajiny MŽP na témakrajinotvorné programy MŽP, který zdůraznil význam a přínos pozemkových úprav přirealizaci těchto programů. V odpoledních hodinách navštívil ministr Ambrozek expo-zici MZe v pavilonu B4. Třetí blok proběhl v gesci MZe a celý byl zaměřen na využitíEvropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) v letech 2007 – 2013.Úvodní přednášku měl ministr zemědělství Petr Zgarba na téma Péče o venkov – no-vá priorita MZe. Další příspěvky se týkaly přípravy programových dokumentů k tomu-to fondu a hovořili prezident Agrární komory ČR ing. Jan Veleba, ředitel VÚZE doc.ing. Dušan Vaněk, Ph.D. a někteří vedoucí pracovníci strukturální sekce MZe. Na zá-věr semináře proběhl „kulatý stůl“ na téma „Jak vidí český venkov podporu rozvoje ven-kova z EAFRDu v letech 2007 – 2013 ?“. Tohoto diskuzního fora se zúčastnil ministrzemědělství Petr Zgarba, předseda podvýboru pro rozvoj venkova PSP ing. Jiří Papež,představitelé krajů, MŽP, MMR, další pracovníci MZe, zástupci Spolku pro obnovu ven-kova i neziskových organizací. V diskuzi zazněl mimo jiné i příspěvek zástupce Jiho-moravské pobočky ČMKPÚ ing. J. Martínka na téma principu „doplňkovosti“ fondů EU,tzn., že finanční prostředky EU je možné získat především tehdy, poskytneme-li do-statečný objem zdrojů vlastních. Uvedl to právě na příkladu pozemkových úprav, kdybudeme moci čerpat v plné výši evropské prostředky na realizace plánů společnýchzařízení pouze tehdy, budeme-li mít připraven dostatek kvalitních a schválených pro-jektů pozemkových úprav. Celé diskuzní forum se neslo ve znamení nutnosti spolu-práce všech resortů i zájmových skupin ve venkovském prostoru, abychom přípravuna využití podpory z Evropského fondu pro rozvoj venkova úspěšně zvládli.

Expozici Ministerstva zemědělství shlédl i prezident republiky Václav Klaus,který výstavu navštívil v sobotu 27. 8. 2005.

Ing. J. Pivcová,Ústřední pozemkový úřad

PozemkovÈ ˙pravy

4

Hospoda¯enÌ na nov˝ch pozemcÌch po pozemkov˝ch ˙prav·chve vztahu k†poskytov·nÌ dotacÌ Ing. Petr Trombik, MZe-ÚPÚ

V poslednÌ dobÏ se ⁄st¯ednÌ pozemkov˝ ̇ ¯ad (⁄P⁄) zab˝val na z·kladÏ dotaz˘nÏkter˝ch hospod·¯˘ problÈmem hospoda¯enÌ na novÏ vyt˝Ëen˝ch pozemcÌchdle schv·lenÈho n·vrhu pozemkov˝ch ˙prav ve vztahu k†poskytov·nÌ dotacÌ.KonkrÈtnÏ ölo o ot·zku zmÏny zp˘sobu hospoda¯enÌ na nov˝ch pozemcÌch,nap .̄ p¯i rozor·nÌ travnÌch porost˘ evidovan˝ch v registru p˘dnÌch blok˘ (LPIS)nov˝mi vlastnÌky pozemk˘ nebo n·jemci, kte¯Ì zah·jili hospoda¯enÌ na novÏvyt˝Ëen˝ch pozemcÌch dle ß 12 odst. 2 z·kona 139/2002 Sb., v platnÈm znÏnÌ.

Z podan˝ch dotaz˘ vypl˝valo, ûe provedenÌ pozemkov˝ch ˙prav by mohlomÌt nep¯Ìzniv˝ dopad z hlediska p¯izn·nÌ dotacÌ, p¯ÌpadnÏ by novÌ vlastnÌci p¯izmÏnÏ zp˘sobu hospoda¯enÌ na nov˝ch pozemcÌch museli dotace vracet.

Na z·kladÏ posouzenÌ p¯Ìsluön˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘ a souvisejÌcÌch pravidelpro zach·zenÌ s dotacemi bylo za souËinnosti kompetentnÌch odbor˘ MZe vypra-cov·no stanovisko, ze kterÈho vypl˝v·, ûe situace hospod·¯˘ nenÌ provedenÌmpozemkov˝ch ̇ prav a splnÏnÌm urËit˝ch podmÌnek pro uzn·nÌ dotacÌ z·sadnÏ ne-gativnÏ ovlivnÏna. NavÌc je nutno vzÌt v ˙vahu, ûe pozemkovÈ ˙pravy se zpraco-v·vajÌ zpravidla nÏkolik let, bÏhem nichû je moûnÈ se na novÈ skuteËnosti p¯ipravit.

Lze p¯edpokl·dat, ûe s tÌmto problÈmem se budou hospoda¯ÌcÌ subjekty a ta-kÈ zpracovatelÈ n·vrh˘ pozemkov˝ch ˙prav a samoz¯ejmÏ pozemkovÈ ˙¯adypotk·vat ËastÏji. Proto p¯edpokl·d·me, ûe stanovisko m˘ûe b˝t obecnÏ zajÌma-vÈ a uve¯ejÚujeme jej i v tomto bulletinu.

Po schválení pozemkové úpravy, po-kud se vlastníci pozemků nedohodnou jinak,zahájí noví vlastníci (vlastníci nových po-zemků), respektive uživatelé, hospodaře-ní na nově vytýčených pozemcích po skliz-ni úrody a provedení podmítky, tj. zpravi-dla k 1. říjnu běžného roku v souladu s ust. §12 odst. 2 zákona č.139/2002 Sb., v platnémznění. U pozemku s travním porostem můženastat situace, že nový vlastník pozemkubude chtít tento pozemek užívat jako ornoupůdu. Jedná se o případy, kdy předchozívlastník tento pozemek zatravnil, ale změ-nu druhu pozemku nenechal zapsat do KN.V katastru je proto tento pozemek stáleveden jako orná půda. V rámci pozemko-vé úpravy a konkrétně návrhu společnýchzařízení, není tento pozemek součástí pro-tierozních opatření a v novém stavu je na-dále veden jako orná půda. V LPIS je ovšemveden jako pozemek s travním porostem.

Dle § 3 odst. 5 písm. b) zákona č. 252/1997 Sb., v platném znění (zákon o země-dělství) dotace nebude poskytnuta, jestližežadatel změní u půdního bloku nebo dílupůdního bloku vedeného v evidenci vyu-žití zemědělské půdy podle uživatelskýchvztahů (LPIS) vedené podle tohoto zá-kona druh zemědělské kultury travní po-rost na druh zemědělské kultury orná půda.

Nastává tedy otázka, zda jak původ-ní uživatel dotčeného pozemku, tak novýuživatel budou sankcionováni za to, žeu daného půdního bloku v LPIS došlo k vý-še uvedené změně. K sankcím případněneposkytnutí dotace by mohlo dojít jed-nak u poskytování jednotné platby na plo-chu (SAPS), poskytování pomoci méněpříznivým oblastem (LFA) a v rámci ag-roenvironmentálních opatření (AEO).1. U SAPS musí žadatel prohlásit, že se

zavazuje dodržovat dobré zemědělskéa environmentální podmínky (§ 3 odst.1 písm. c) nařízení vlády č. 144/2005Sb., v platném znění). Toto je blíže spe-cifikováno v § 4 odst. 3 tohoto naříze-

ní vlády, kde pod písm. d) jako jednaz podmínek je uvedeno vyloučení změ-ny kultury travní porost na kulturu or-ná půda na obhospodařovaných půd-ních blocích (LPIS). V příručce pro ža-datele k poskytování dotací pro SAPSje mj. uvedeno v bodě 16, že uznánívyšší moci či mimořádných okolnos-tí může vést k neuplatnění někte-rých sankcí. Mezi zásahy vyšší mocije vyjmenována i změna uživatele po-zemku v souvislosti s uplatňovánímkomplexních pozemkových úprav.

2. V nařízení vlády č. 241/2004 Sb., v plat-ném znění (LFA), je v § 13 odst. 1 písm.b) stanovena podmínka pro poskytnutívyrovnávacího příspěvku, a to plnit Zá-sady správné zemědělské praxe dle pří-lohy č. 3. Jednou ze Zásad (bod 8) je,že žadatel nesmí změnit na jím obhos-podařovaných půdních blocích (v LPIS)kulturu travní porost na kulturu ornápůda. Pokud žadatel tuto podmínkuporuší, neobdrží dotaci na půdní bloknebo díl, na kterém k tomuto došlo.V § 16 odst. 4 je stanoveno, v jakémpřípadě nedojde k vrácení vyrovnáva-cího příspěvku z důvodua) porušení § 10 odst. 1 písm. c) /zá-

vazek hospodařit v LFA po dobu5 let od poskytnutí prvního vyrov-návacího příspěvku/.

b) porušení § 13 odst. 1 písm. c) / pod-mínka zařazení půdních bloků vLPIS po dobu od 1.5. – 15.10. pří-slušného kalendářního roku/.

Jedná se o případy restituce, prove-dení pozemkové úpravy nebo zása-hu vyšší moci.

3. V rámci AEO jsou uzavírány závaz-ky na dobu 5 let. Během tohoto ob-dobí musí žadatel mj. obhospodařo-vat zařazenou výměru a plnit Zásadysprávné zemědělské praxe (ust. § 4 odst.2 písm. c) dle přílohy č. 1 nařízení vlá-dy č. 242/2004 Sb., v platném znění.

Jednou ze Zásad (bod 8) je, že žada-tel nesmí v průběhu trvání příslušné-ho pětiletého období změnit na jímobhospodařovaných půdních blocích(v LPIS) kulturu travní porost na kul-turu orná půda. Pokud žadatel tuto pod-mínku poruší, neobdrží dotaci na půd-ní blok nebo díl, na kterém k tomutodošlo. Bod 8 Zásad platí i pro LFA. Jetřeba upozornit, že tento bod Zásad vy-chází z výše citovaného § 3 odst. 5 písm.b) zákona o zemědělství. Pro snížení vý-měry v rámci AEO navíc platí, že po-kud žadatel prokáže, že v průběhu pří-slušného pětiletého období došlo ke sní-žení výměry zemědělské půdy zařa-zené do příslušného AEO na základě

a) restituce, nebob) provedení pozemkové úpravy v sou-

ladu se zvláštním právním předpisem,nebo

c) zásahu vyšší moci, nebod) provedení změny v evidenci půdy po-

dle § 3h zákona, jestliže touto změnounedošlo ke snížení výměry jednotli-vého půdního bloku, případně jehodílu o více než 5 % původní výměrytohoto bloku, případně jeho dílu, nebo

e) zařazení půdního bloku, případně je-ho dílu do programu na podporu za-lesňování zemědělské půdy nejpoz-ději do 9 měsíců ode dne, kdy ke sní-žení výměry došlo, nebo

f) pozbytí právního důvodu užívání po-zemku, nejvýše však do 5 % celkovévýměry zemědělské půdy zařazené dotohoto opatření v rozhodnutí podle §3 odst. 5; ke snížení výměry podle pís-men a) až e) se nepřihlíží, bude výšedotace upravena podle nové výměry(např. po KPÚ) a tato skutečnost ne-bude důvodem pro snížení, neposkyt-nutí nebo vrácení vyplacené dotace.

Závěr k bodu 2 a 3:

Pokud původní uživatel přišel v rám-ci KPÚ o určitou „dotovanou“ výměru,nemusí za tuto výměru vracet již poskyt-nutou dotaci a výše dotace se mu upravípodle nové (snížené) výměry. Nový uživa-tel v roce nabytí pozemku musí s touto pů-dou zacházet dle kultury uvedené v evi-denci půdy LPIS. Pokud tedy v rámci KPÚpřišel o určitou výměru orné půdy, alezároveň získal pozemky s kulturou T, ne-může s nimi zacházet jako s ornou pů-dou. Rozoře-li na takovém pozemku trav-ní porost (v LPIS je veden s kulturou Tnebo T-SP), uplatní se na něj bod 8 Zá-sad, a to včetně příslušné sankce. Pří-znak rozorání travního porostu se v LPISuchovává do konce kalendářního roku.V dalším kalendářním roce již tento po-zemek může užívat jako ornou půdua sankce za rozorání se na něj neuplatní.

PozemkovÈ ˙pravy

5

Transformace podklad˘ ⁄SES do re·lnÈ podoby pozemku v†r·mciKP⁄ na p¯Ìkladu PlzeÚskÈho krajeV. A. Mazín, Pozemkový úřad Plzeň, Ing. Lišková, Georeál s.r.o. Plzeň

Anotace

Od počátku zrodu ÚSES po roce 1990, byly tyto chráněné segmenty krajinydávané do souvislosti s pozemkovými úpravami. Územní systémy ekologické stabili-ty a pozemkové úpravy mají společné teoretické předpoklady (prostorové funkčníoptimalizace pozemků) ale také v rámci celostního krajinného plánu, je mezi nimiřada oborových profesních barier. Tyto aspekty se otevřeně projevují až při kon-krétním projednávání plánu společných zařízení pozemkové úpravy.

Po patnáctiletém vývoji ÚSES dochází k novým teoretickým přístupům přede-vším v pohledu na trasování „suchých řad“ což vyvolává potřebu změn jak v doku-mentech oborových generelů ÚSES,tak v územních plánech obcích, krajů a kom-plexních pozemkových úpravách. Zdá se, že rozsáhlejšími změnami RÚSES a tím iLÚSES by mohlo dojít ke ztrátě jednotnosti plošného podkladového materiálu v rám-ci ČR, ale i ztrátě jeho důvěryhodnosti. Zkušenosti z pozemkových úprav na jižníma severním plzeňsku ukazují, že transformace aktualizovaných dokumentů ÚSESjak na regionální tak lokální úrovni, vyžaduje větší využívání principu polyfunkč-nosti a relativního výběru méně hodnotných, ale funkčních společenstev v rámci bio-chory. Z celospolečenského hlediska je proto důležité se vyvarovat rigorózních pří-stupů a při projednávání návrhů a změn skladebných částí především na orné půdě,více spolupracovat s místní komunitou, která žije v krajině a pečuje o ni.

Trochu z historie ÚSES a KPÚ

Jestliže chceme v širších souvislos-tech pochopit vazby mezi krajinným plá-nováním, územním plánováním, pozem-kovou úpravou a ochranou přírody a kra-jiny, je nutné se napřed vrátit k počátkumvzniku novodobého pojetí a přístupu poroce 1990.

Pokud se vrátíme do krátké minulos-ti územních systémů ekologické stabili-ty ( ÚSES ) a komplexních pozemkovýchúprav ( KPÚ) je možné říci, že se naro-dili společně v roce 1991. Teoretické po-čátky ÚSES však lze zaznamenat již v ro-ce 1985. Období aktivity skupiny odbor-níků v letech 1985 – 1988 seskupenýchokolo Agroprojektu Brno, bylo navrže-no vydáním podnikové metodiky „ Ná-vod na navrhování ÚSES“, který na uce-lených 38 stranách srozumitelně a prak-ticky popsal teoretická východiska a me-todu vymezení ÚSES. Po roce 1989 sevšak věci ujalo nově vzniknuvší MZe ČRa celá záležitost již metodicky ztvárněnápro praxi byla znovu podstoupena roz-borům a bádání jehož výsledky v roce1991 byly pro praxi nepoužitelné jakonapř. 150-ti stránkový elaborát „Územ-ní zabezpečení ekologické stability – teo-rie a praxe – MŽP ČR. V tomto momen-tě historického vývoje to s ÚSES vypa-dalo dost špatně. Byly sice posazeny dozákona „o ochraně přírody a krajiny“, ( zák.č. 114/1992 Sb. ) ale praktické naplněníjen nezbytných plánů ÚSES bylo velmimlhavé.

V roce 1991 přišel na svět zákon o po-zemkových úpravách“, (zák. č. 284/1991,dnes 139/2002 Sb.) a ve své vyhlášce č.427/1991 se zmiňuje o ÚSES jako o ne-zbytném podkladu pro KPÚ. Pozemko-

vé úpravy v roce 1991 byly společnostívnímané jako politický úkol a priorita,která odstraní některé spáchané křivdyna vlastnících půdy, ale i na poškozenékrajině. A tak bylo logické a správné, žekromě protierozních opatření a obnověpolních cest se pozemkové úpravy stalynástrojem pro revitalizaci krajiny. Meto-da tvorby ÚSES byla sestavena velmisystematicky vycházela z teorie geobi-océnů, tedy půdních typů vyjádřených„Komplexním průzkumem zeměděl-ských půd“ a „Lesních hospodářských plá-nů“. V roce 1991 však bylo potřebné rych-le sestavit praktický návod na tvorbu gene-relů ÚSES, vyškolit a vyzkoušet projek-tanty a najít finanční prostředky na poří-zení těchto dokumentů, které by vstou-pily do připravovaných KPÚ.

V roce 1992 vydalo MŽP ČR „Meto-dický pokyn k postupu zadávání, zpra-cování a schvalování dokumentace MÚ-SES“ – MŽP č.j. NM III/905/92, kdy setento generel stal odborným podkladempro územní plán a pozemkovou úpravu.Cena těchto dokumentů se pohybovalaokolo 25 Kč/ha a schvalovala je oponent-ní rada, kterou jmenoval přednosta okres-ního úřadu. Dílo mohli zpracovávat pou-ze osoby s odborným oprávněním udě-lovaným Českou komorou architektů, kte-ré byly vázané při postupu metodickýmipomůckami MŽP ČR. Zcela závazná po-můcka pak byla vydána v roce 1995 „Ru-kově� projektanta MÚSES“, která je je-dinou platnou metodickou pomůckou aždo dnešní doby. Finanční zabezpečení do-kumentace generelů MÚSES bylo v ob-dobí 1992 – 1996 převážně z prostředkůstátního rozpočtu přidělených na pozem-kové úpravy, když se přitom vycházeloz předpokladu, že pozemkové úpravy se

budou postupně zahajovat v rámci pře-vážné části katastrálních území ČR a pře-devším tam, kde je narušena ekologickárovnováha a biodiversita. Lze konstato-vat, že převážná část v současnosti plat-ných generelů MÚSES v ČR byla finan-cována z prostředků na pozemkové úpra-vy a nejen to, byla také z prostředků napozemkové úpravy realizována. Jednyz prvních realizovaných biokoridorů a bio-center ÚSES byly v okresech Kutná Ho-ra, Hradec Králové nebo Plzeň-jih a Pl-zeň-město, Domažlice, právě v rámci po-zemkových úprav v období let 1993 – 1995.Jednalo se o desítky a stovky mil. Kč.

Další etapu vývoje lze zaznamenat odroku 1995, kdy bylo MŽP ČR nabídnutopřednostní řešení ÚSES v rámci „Pro-gramu revitalizace toků (říčních systémůpo povodni 1997). I když investory rea-lizace ÚSES a nadále některé pozemko-vé úřady zůstaly jako např. Okresní po-zemkový úřad Prostějov, převážná částpozemkových úřadů se zařadila do rolekoordinátora, který vytváří podmínky, kon-krétně řečeno pozemky pro budováníÚSES a protože v období 1995 – 2004nemohly pozemkové úřady být žadate-lem programu revitalizace či péče o kraji-nu, iniciovaly tuto aktivitu u obcí či správ-ců toků.

V tomto období realizace ÚSES v rám-ci KPÚ probíhaly ve větší míře v období1996 – 1998 na moravských okresechBruntál, Opava, Hodonín, Vyškov, Zlínvelmi masivní a rozsáhlé výsadby regio-nálních biocenter pak byly realizoványz finančních zdrojů EU programu Sapardv okrese Prostějov v letech 2000 – 2002.

Teoretické předpoklady a oborové ba-riery navrhování ÚSES při KPÚ

Pozemkové úpravy se provádí ve ve-řejném zájmu ( § 2 zák. 139/2002 Sb.) aúzemní systémy ekologické stability jsoupředmětem státní ochrany přírody a kraji-ny (§ 2 zák. 114/1992 Sb.). Oba nástrojepřeměny krajiny mají stejné základní prin-cipy či metody tvorby a to je prostorováa funkční optimalizace pozemků. Takédílčí cíle jsou stejné, tedy vytváření pod-mínek pro zvýšení stability krajiny a zlep-šení životního prostředí. Podobně i způ-soby zpracování dokumentace ÚSESa KPÚ mají stejné stupně a to průzkumya rozbory, plán a projekt. Pozemková úpra-va má přitom jedinečné možnosti , kteréžádný jiný institut našeho práva nemá,totiž přeměňovat polohu pozemků a do-konce i jejich vlastníky. Tuto výsadu mákromě pozemkových úřadů pouze soud.Dokonce může pozemková úprava vy-měňovat pozemky mezi sousedními ka-tastrálními územími jestliže v nich pro-bíhá řízení. A ještě něco fenomenálního.

PozemkovÈ ˙pravy

6

Zákony umožňují využít pro ÚSES připozemkové úpravě státní či obecní půdu.Z prvního pohledu takto sestavených po-dobností a příbuznosti by se mohlo usu-zovat, že při aplikaci podkladu ÚSES doreálné podoby KPÚ by neměly být žád-né problémy.

Existuje však jeden, ale přitom zásad-ní problém, nelze říci rozpor, mezi ÚSESa KPÚ a to je ve funkci dotyčného geo-biocénu skladebné části ÚSES, který jez hlediska KPÚ společným zařízením.Jestliže na skladebnou část ÚSES tedybiocentrum nebo biokoridor je projektan-tem ÚSES nahlíženo jako na ryze mono-funkční prvek krajinné struktury, pak pro-jektant KPÚ je nucen přistupovat k bio-koridoru ÚSES jako k polyfunkčnímuprvku. A právě v momentě navrhování„plánu společných zařízení“ KPÚ se tytodva pohledy střetávají a je nutné hledatřešení, které by zachovalo hlavně funkciskladebné části ÚSES, ale zároveň spl-ňovalo nároky krajiny a jejich pečovate-lů na ostatní funkce. Při řešení krajinné-ho plánu kterým je KPÚ nebo ÚPD jetotiž jakékoliv monofunkční řešení úko-lů prostorově funkční optimalizace po-zemků či krajinných segmentů chybné.Lze totiž vypozorovat zákonitost, že čímnižší stupeň subsystému krajinné sítě (pol-ní cesty, ÚSES, toky, protierozní opatře-ní, protipovodňové), tím vyšší jsou nárokyna jeho polyfunkčnost . Tento problém mezioborovým dokumentem ÚSES a celost-ním dokumentem KPÚ na úrovni regulač-ního plánu ÚPD vyplývá z podstaty a roz-dílnosti stupňů a druhů dokumentace.

Je zřejmé, že KPÚ musí být kolek-tivní práce celé skupiny odborníků, kdež-to ÚSES je věcí jednoho specialisty. Střetzájmů je tedy vlastně zákonitý a překo-nat jej lze pouze vhodně vedenou koor-dinací a kooperací týmu projektantů a ú-ředníků. Je přirozené, že se v této fázi ře-šení narazí na barieru nedorozumění meziprofesními odborníky. Zadání pro pro-jektanta ÚSES je totiž ryze resortní, sle-dující jen jeden z dílčích cílů. V tomtostřetu je „ze zákona“ hlavním koordiná-torem komisař pozemkové úpravy, tedypověřený zástupce ředitele pozemkové-ho úřadu, jenž je členem sboru zástupcůvlastníků a je zodpovědný za řízení a or-ganizaci celé pozemkové úpravy. On jezodpovědný za to, že několika miliono-vá státní zakázka, která uvádí do životavšechny předešlé studie, plány a projek-ty od ÚPD, ÚP VÚC, ÚTP RÚSES MMRČR, a přes generel ÚSES, bude v soula-du se všemi zákony dovedena do reálnépodoby v krajině. A to se netýká jen bio-koridorů a biocenter, ale všech společ-ných zařízení, která jsou veřejným zá-jmem a stupněm důležitosti mnohdy vyš-ším než ÚSES.

V souvislosti s teoretickými a profes-ními předpoklady navrhování a projek-tování ÚSES při KPÚ je třeba se zmí-

nit o dvou teoretických pohledech naÚSES. Je zřejmé, že i když metodika ÚSESje velmi dobře a systémově zkonstruová-na, má jako každá metoda prostor pro tvůr-čí, osobitý rukopis projektanta. Od samé-ho počátku tvorby metody ÚSES však exis-tovaly dva odlišné názory. První vycházelze snahy zachovat a iniciovat aktuální stavpřírodě blízkých, by běžných společen-stev a druhý, který rigorózně dbal na pří-rodovědných hodnotách ve smyslu zacho-vání či vytváření genofondových plochryze původních druhů na typických či re-presentativních geobiocenech. Výslednégenerely ÚSES zpracované druhou skupi-nou profesních odborníků někdy dopadalytak, že ÚSES byl převážně na lesních pů-dách a v ZPF zcela chyběl, nebo byl nao-pak veden v maximalistické podobě „ su-chých řad“ po nejúrodnějších půdách, bezohledu na možnosti variantního řešení v rám-ci daného STG nebo biochory. Právě tyto pří-pady ÚSES postrádající polyfunkčnost na-ráží v případě KPÚ na velmi vážný střetzájmů a oborovou barieru.

Současné snahy o aktualizaci podkladůÚSES na krajské úrovni

Průběh zpracování generelů ÚSES v bý-valém Západočeském kraji a celé ČR bylnásledující. V roce 1993 se překotně zača-ly zpracovávat generely LÚSES, ale zjisti-lo se, že vlastně chybí to nejpodstatnější ato je generel RÚSES a NRÚSES. Proběhlatedy velmi rychlá akce v rámci celé ČR,kdy koncem roku byla zpracována ÚPDRÚSES a NRÚSES pod resortem MMRČR. Tento dokument se stal od roku 1996závazným jak pro další zpracování gene-relů LÚSES, tak pro ÚPD a vstupoval i doÚP VÚC na krajské úrovni.Mezitím všakbyly zpracovány v řadě biochov LÚSES,bez návaznosti na RÚSES. V období let1998 – 2000 byly pak v rámci okresů do-pracovávány tzv. „Okresní generely ÚSES“,které měly odstranit nesoulady a navázatprostorově sí� ÚSES na okresních a kraj-ských hranicích ale i disproporce mezi jed-notlivými zpracovatelemi . Takto dokon-čené kompletní elaboráty ÚSES byly v roce2002 při reformě veřejné správy předányz okresních úřadů společně s kompeten-cemi na obce III. typu . Jedno pare genere-lů LÚSES, které financovali pozemkovéúřady bylo předáno na územní odbor agen-tur MZe ČR. Kompetence k výkonu státnísprávy jsou tedy v současnosti takové, žek NRÚSES se vyjadřuje MŽP ČR, k RÚ-SES krajské úřady a k LÚSES obce s pře-nesenou působností výkonu státní správy.Jelikož se zjistilo, že po přenesení kompe-tencí a předání podkladů z okresních úřa-dů na obce III. vyvstala potřeba sjednoce-ní veškerých podkladů ÚSES zpracova-ných v období 1992 - 2002, byla MŽP ČRpověřena Agentura OPK Brno zkompleto-váním materiálu v rámci krajů a ČR. Dosoučasnosti ke sjednocení a uvažované di-gitalizaci nedošlo.

V této poměrně nepřehledné situa-ci byl Krajským úřadem Plzeňskéhokraje zadán v roce 2005 Generel RÚ-SES a to na základě schválené „Kon-cepce ochrany přírody a krajiny Plzeň-ského kraje „č. u. 560/04 z 9. 3. 2004s tím, že vymezení skladebných částíRÚSES z ÚTP RÚSES MMR ČR –1996 je schematické a nepřesné……..

Zkušenosti z 36 KPÚ na okresechPlzeň – jih, Plzeň – sever a Plzeň – měs-to dokazují, že přitom když stanovujíorgány ochrany přírody podmínky proprovádění pozemkových úprav je sicekompetentními orgány poukazovánona podklad generelů ÚSES, ale k dis-pozici mnohde není. Jinde je generelÚSES a ÚTP RÚSES MMR ČR trans-formovány do ÚPD nebo US, ale zpra-covatel územního plánu pozměnil tra-su biokoridorů a lokalizaci biocenterbez širších územních vazeb na okolníobce a bez vyjádření MŽP ČR.. Dalšízměny pak vyvolal v Plzeňském krajinávrh Generelu RÚSES, kterou zadalkrajský úřad ve snaze celou věc zkva-litnit, ale poměrně zásadní změny v me-todickém přístupu zpracovatele těchtozměn především u „suchých řad“ vy-volaly potřebu změn sítě LÚSES v po-měrně širokém území okolo RBK a RBC.Zároveň hrozí nebezpečí, že ÚSES ak-tualizovaný podle nové „teorie suchýchřad“ nebude navazovat na ÚSES sou-sedních krajů, kde k aktualizaci RÚSESpodle nejnovější teorie nedošlo. Tyto no-vé návrhy již ale nejsou jen věcí obo-rového dokumentu jak tomu bylo v po-čátcích zpracování po roce 1992, ale za-sáhnou i do schválených ÚPD a ohro-žují i prostorové a funkční propojeníjiž vybudovaných částí ÚSES při KPÚ.

Po reformě veřejné správy také ne-funguje předávání informací o prová-dění pozemkových úprav mezi orgányochrany přírody a orgány územníhoplánu a pozemkovými úřady, tak jakotomu bylo do roku 2002, kdy tyto or-gány státní správy byly pod jednoustřechou okresních úřadů.Vzhledemk této situaci ve státní správě, je mož-né se setkat při KPÚ s případy, kdyzpracovatel ÚPD změnil či upřesnil tra-

16. Mezin·rodnÌstavebnÌ veletrh

FORFORFORFORFORÆÆÆÆÆ ARCH 2005 ARCH 2005 ARCH 2005 ARCH 2005 ARCH 200520.-24. 9. 200520.-24. 9. 200520.-24. 9. 200520.-24. 9. 200520.-24. 9. 2005

Praûsk˝ veletrûnÌ are·l LetÚanyPraûsk˝ veletrûnÌ are·l LetÚanyPraûsk˝ veletrûnÌ are·l LetÚanyPraûsk˝ veletrûnÌ are·l LetÚanyPraûsk˝ veletrûnÌ are·l LetÚanywww.forarch.cz

Tel.: 222†891†130-2Fax: 222†891†198-9

E-mail: forarch@abf.cz

PozemkovÈ ˙pravy

7

sování oproti ÚP RÚSES MMR a převe-dl vlhký biokoridor mimo část obce, kte-rou vyhodnotil jako antropogenní barie-ru, ale při aktualizaci Generelu RÚSESkraje byl biokoridor navrácen zpět napůvodní trasu a zároveň byly zrušenynavazující LBK vlhké řady a nahrazenysuchými biokoridory, které je kolmo kří-ží. Řešení by bylo dotáhnout dobře mí-něnou aktualizací RÚSES až na lokálníúroveň, celoplošně změnit sí�, promítnouttyto změny do ÚPD obcí a v tomto aktu-alizovaném nově platném stavu stanovo-vat podmínky a poskytovat závazné in-formace pozemkovým úřadům při KPÚ.Finanční zdroje pak lze hledat v rozpoč-tech krajů, které by obcím III. mohlyposkytnout prostředky. Objem prostřed-ků však by bylo nutné kalkulovat na de-sítky milionů v rámci ČR a přirozeně senabízí otázka, zda by nebylo již konečněmoudřejší vynaložit tyto finance na re-alizaci ÚSES, nikoli aktualizaci podkladů.Podobně se nabízí navrhnout v majetko-právní řešení ÚSES, kdy krajské úřadyjsou účastníky řízení KPÚ jako vlastnícipůdy v obvodu pozemkové úpravy mohouna ně být převáděny pozemky z PF ČR.Tyto pozemky je možné i v rámci KPÚdoplatit státu prostřednictvím pozemko-vého úřadu. V důsledku však by bylo žá-doucí, aby kraj převedl realizovaný ÚSESna obec či jiný subjekt, který by spravo-val a pečoval o ÚSES v místě, nikoli z po-zice města vzdáleného desítky km.

A tak z poměrně kompaktního a jed-notného podkladového materiálu, kterýbyl k dispozici pro územní plánování, po-zemkové úpravy a ochranu přírody seběhem deseti let stává pro praxi diskuta-bilní záležitost, se kterou si neví radypředevším ti, kteří mají ÚSES realizovata přesvědčit o jeho smysluplnosti a po-třebnosti místní komunitu. Bylo by ško-dou pro celou společnost, aby tento ma-teriál ztratil vypovídací hodnotu, jednot-nost a hlavně důvěryhodnost. Zdá se, žeby v tomto směru postačilo respektovat„Návod na užívání ÚPD RÚSES a NRÚ-SES ČR“ z roku 1998, které vydaloMMR ČR a ke změnám ÚSES přistupo-vat jen vyjímečně.

Nebezpečí nových teorií a rigorózníchpřístupů

Je velmi obtížné přijmout po desetiletech praxe s ÚSES novou teorii a ne-oficiální metodu, která tvrdí, že suché a vlh-ké řady biokoridorů na lokální úrovni spo-lu komunikovat vůbec nemohou a poto-ky se svými depresemi a mokřady smě-řujícími k lesním biocentrům na hřebe-nových partiích tudíž nejsou biokorido-ry ÚSES, jak tomu bylo před deseti lety.Je velmi obtížné po zkušenosti s realiza-cí 11 LBK a 5 LBL na okresech PJ, PSa PM a provedených 3 revitalizacích tokůvysvětlit zemědělcům, že přirozený po-

tok s břehovým porostem a mokřady neníbiokoridor, ale protože potřebujeme pro-pojit suchá biocentra, musíme biokori-dor vést o 30 m výše na intenzivně vyu-žívaném poli, což obnáší zábor kvalitnízemědělské půdy, nebo její zatravnění apřevod do trvalých travních porostů.

Ještě, že máme princip polyfunkčnos-ti a můžeme tento suchý lokální biokori-dor využít jako protierozní opatření. Jevelmi obtížné přesvědčit venkovany, kte-ří žijí v krajině a jejichž předci byli všich-ni zemědělci, aby zatravnili pole na nej-vyšším místě a říkali tomuto suché bio-centrum, když ví, že tráva na tomto mís-tě bude živořit a schnout tak, že jí stěžíjedenkrát posečou. Je velmi obtížné ob-hájit teoretické tvrzení, že doprostředpole je nezbytné umístit RBC, jen z tohodůvodu, že by nebyla dodržena maximál-ně přípustná délka RBK o 20 m.

Na druhé straně je překvapující jaks některými vlastníky pozemků a země-dělci je možné se rozumně domluvit aposunout trasu RBK na místa méně úrod-ných půd. Vždy je přitom však nutné mítpředstavu o cílovém společenství skla-debné části ÚSES. Pro místní komunituje mnohdy přijatelnější osázení dřevina-mi či lesem, než zatravnění. Navržení cí-lového stavu společenstva je ve fázi tvor-by plánu ÚSES nebo plánu SZ KPÚ ne-zbytné pro návrh změny druhu pozem-ku, který je pak závazný pro zápis do KNa dále se od něj odvíjí způsob využití,daň z nemovitosti a možnosti využití pod-půrných dotačních programů ČR a EUvýše nájmů. ceny pozemku a další.

Všechny rigorózní přístupy k navr-hování a projektování ÚSES se nejevíjako nebezpečné ve fázi zpracování do-kumentace, ale ohrožují reálné provede-ní v krajině. Například v k.ú. Mířoviceokres Plzeň - jih v podmínkách relativnězachovalé krajiny, bylo novým Genere-lem RÚSES Plzeňského kraje navrženopřevedení stávajících vlhkých biokorido-rů na suchou řadu orné půdy v rozsahu14,8 ha k zatravnění a 7,3 ha k výsadbědřevin, což by vyžadovalo získat celkem4.180.000,- Kč a to bez ceny nezbytné5ti leté popěstební péče. Teprve opako-vaným projednáváním při zpracováníplánu SZ KPÚ bylo dosaženo sníženívýměr, částečné změně trasy a zvýšenípolyfunkčnosti celého prvku. Nezane-dbatelné bylo i snížení ceny celého spo-lečného zařízení.

Není třeba být zastáncem čistě rigo-rózních přírodovědeckých přístupů k na-vrhování ÚSES a přesto vyvstává v pra-xi řada diskutabilních problémů jako na-příklad:- každá vlhká řada STG na lokální

úrovni končí v horních úsecích buv suchém sedle, hřebenu, nebo podsuchým pahorkem lesního společen-stva a proto je slepá a nepoužitelnápro LBK?

- protože vlhký a suchý biokoridor, kte-ré jsou vedeny paralelně vedle sebemají různá cílová společenstva, oprav-du nemá smysl je propojovat „příč-nými „biokoridory?

- jak funguje komunikace v místechkolmého křížení suchého a vlhkéhobiokoridoru?

- je nezbytné a funkčně limitující lo-kalizovat biocentrum na teoretickynejsušší typ půdy dle BPEJ, kdyžv rámci půdních asociací se nabízíméně konfliktní řešení. Jinými slovyje biogeografická diferenciace na lo-kální úrovni důležitější než principrelativního výběru méně hodnotných,ale funkčních společenstev v rámcibiochovy?

- stačí jako cílový stav u RBC suchéřady založení travních společenstev,které budou monokulturní?

- má smysl realizovat osetí suchéhobiocentra či biokoridoru zakládané-ho na intenzivním poli speciální květ-natou směsí, když druhová diverzitaporostu je vzhledem k zásobě živinohrožena a tato drobná enkláva nemášanci proti invazi okolních ruderál-ních druhů bylin?

Tyto otázky se dotýkají předevšímtěch nejproblematičtějších modelovýchsituacích ÚSES a to jsou suché řady a je-jich BK + BC na intenzivně využívanépřevážně odvodněné půdě, která má sho-dou okolností nejvyšší agronomickou hod-notu v obci, což působí přímo proti při-rozené a legitimní potřebě zemědělců ob-dělávat půdu.

Při transformaci podkladů ÚSES doreálné podoby pozemků KPÚ jsou prá-vě tyto nejexponovanější části ÚSESpodrobeny požadavkům na polyfunkč-nost a to především z hlediska ochranypůdy (eroze) a vody (infiltrační zóny zra-nitelných oblastí). Prostorové parametryÚSES je žádoucí v těchto případech po-kud možno přizpůsobit i dalším funkcím(např. zasakovací pás, větrolam, doplň-ková cesta na TTP apod.).Toto je cestajak získat argumenty pro realizaci nej-potřebnějších nefunkčních částí ÚSRS,by některé prostorové parametry neod-povídají předpisu, tedy Rukověti projek-tanta MÚSES – MŽP ČR.

Celospolečensky a profesně přijatelnédlouhodobé řešení

Z půdněekologické a geomorfologic-ké charakteristiky území ČR vyplývá, ženejvětší potřeba realizace ÚSES je v ze-mědělské části krajiny, konkrétně na su-chých řadách intenzivně využívané, pře-vážně odvodněné půdy. Shodou okolnos-tí se z hlediska vodního hospodářství jed-ná o infiltračně zranitelné zóny a� již namělkých skeletovitých půdách rozvod-nic, nebo v akumulačních zónách niv, kte-

PozemkovÈ ˙pravy

8

rá jsou zároveň pásma ochrany vod a po-vodňově ohrožená inundační území. Jezřejmé, že nástroje pozitivních změn ob-novy a nové tvorby krajiny jsou dlouho-dobou, cílevědomou činností několikagenerací lidí. V tom případě však musíbýt jasná vize, koncepce, cíle a k nim sta-novené způsoby tedy metody dosaženícílů. Nelze je proto v krátkém průběhudeseti let zásadně měnit, by by došlo knovým teoretickým poznatkům z dlou-hodobého pohledu mají úspěšnost ty pod-klady, které byly zpracovány celostátně,podle jednotné metody a s oporou v pří-slušných zákonech.

Aby byl ÚSES přijatý místní komu-nitou a nestaly se pouze akademickoudisciplínou, je konečně nezbytné, abyzpracovatelé plánů a projektů ÚSES za-čali nahlížet na jednotlivé skladebné částijako na polyfunkční prvky krajinné struk-tury, které neexistují a nefungují izolo-vaně a odděleně od matrice krajiny. Tatopotřeba změny myšlení a názoru na kul-turní krajinu bude stále více aktuální, takjak bude postupovat civilizace v rámcievropského prostoru. Krajina nepatří aniakademikům a přírodovědcům, kteří v nínežijí, ale ani vlastníkům zapsaným v ka-tastru nemovitostí, natož novým nájem-ním „velkostatkářům“ pobírajícím dotacena půdu. Je třeba v tomto směru uplat-ňovat od zpracovatelů více výběr funkč-ní kostry a stanovovat minimálně nárokyna funkci, nežli rigorózní a maximalis-tické požadavky, které se stávají nepro-veditelné a neefektivní z hlediska dlou-hodobých cílů.

Jestliže pro projektování ÚSES jsoujiž pro praxi první zkušenosti shrnuté do„Praktické příručky pro projektanty ÚSESa pozemkových úprav „– BRNO 2002,tak pro navrhování a tvorbu Plánu ÚSES– tedy vytvoření pozemku s jasně vyme-zeným cílovým druhem (kulturou) nemápraxe pozemkových úprav žádný meto-dický materiál, kromě „Rukověti projek-tanta MÚ SES“ 1995.

Před novelizací této rukověti pro pra-xi, by bylo žádoucí se zamyslet nad rea-lizační silou a realizačním efektem celé-ho procesu ÚSES a využít dosavadníchzkušeností s realizací především v rám-ci KPÚ, které jsou jako zpětná vazba proteoretická východiska velmi málo vyu-žívána, okres Plzeň-sever.

Přílohy dokumentující výše uvedenézkušenosti

1) KPÚ Hradiště u Kasejovic okres Pl-zeň-jih- předložená trasa RBK vlhké řady- zrušené vlhké LBK- nově instalované suché LBK- mezistupeň transformace ÚTP

RÚSES MMR ČR do ÚPD obce2) KPÚ Mířovice okres Plzeň-jih

- radikální změna trasy vlhkého RBK

na suchou řadu přes pole s potře-bou vybudování RBC při návr-hu Generelu RÚSES Plzeňskéhokraje

- transformace návrhu RBC do po-lyfunkční podoby společného za-řízení KPÚ

- následné změny navazujícího LÚ-SES

3) KPÚ Radimovice- zrušení vlhkých LBK příčně pro-

pojujících vlhký RBK a suchý RBK4) KPÚ Pastuchovice okres Plzeň-sever

- transformace RBK suché řady dolokality méně úrodných ornýchpůd po dohodě se sborem zástup-ců vlastníků

Literatura a informační zdroje

LÖW: Rukově� projektanta MÚSES ČÚOPPraha 1995 MŽP ČR

Uhlířová, J. Mazín,V.: Metodika studie šir-ších územních vazeb ochrany půdy a vo-dy v KPÚ VÚMOP Praha 2005 – ISBN80-239-4848-8

Mazín, V.: Praktické příručky zpracování šir-ších územních vazeb na ZPF při pozem-kových úpravách č.j.: 40246/03-7170MZe ČR Praha 2003

Weber, M., Mazín V., A. Divila, J.: Metodi-ka integrace krajinného plánování doprocesu KPÚ MZe ČR 1998, NASZV EP096 6404

Zimová, E. a kol.: Zakládání MÚSES na ze-mědělské půdě ISBN 80-86386-31-7ÚAE LF ČZU a firma LÖW Brno 2002

TopoL xT, Katastr Ing. František Pivnička, TopoL Software s.r.o.

Firma TopoL Software s.r.o. nabízí novou aplikaci pro práci s daty katastrunemovitostí. Jedná se o nadstavbu programu TopoL xT. Je nabízena ve dvouvariantách. První varianta umožňuje pouze data prohlížet a provádět požado-vané výstupy (výpisy, tisky, atd.). Druhá varianta umožňuje provádět i přípravudat a projektů.

Příprava dat

TopoL xT umožňuje provést import datkatastru nemovitostí z formátu VFK a to jakdat popisných tak i dat grafických (pokud exis-tují). Data jsou naimportována do MDB sou-boru. Grafická data jsou uložena do MDB sou-boru dle specifikace OpenGIS. Se soubory to-hoto typu je možno v TopoLu xT normálně pra-covat. Nadstavba Katastr potom obsahuje spe-ciální funkci, která převede grafická data z MDBsouboru do formátu TopoL BLK, nastaví pří-slušné značky pro jednotlivé druhy parcel a au-tomaticky vytvoří i databázový model, takže jemožno popisné informace použít pro speciál-ní dotazy, popisy nebo si případně vytvořit

vlastní informační formuláře. Další metodapřípravy grafických dat je převod katastrálnímapy v dgn formátu do formátu BLK. Systémautomaticky zaplochuje parcely, vytvoří a vy-plní potřebné databázové položky parcel promožnost propojení alfanumeriky s grafikou. Tosamé jako pro dgn soubory platí pro souboryve formátu MISYS/KOKEŠ VYK. Systém umípřímo pracovat s daty ve formátu VYK, aledoporučujeme provést import, protože se přiimportu vytvoří plochy, které mnohem lépereprezentují parcely než textové popisy. Pokudsi uživatel data vytvoří sám vektorizací rastro-vé mapy musí daný blok obsahovat body neboplochy reprezentující parcely a ty musí mít tytodatabázové položky

KATUZE typ celočíselný kód katastrálního území dle ISKNPAR_TYPE typ řetězcový může být PKN pro parcely katastru nemovitostí nebo PZE

pro parcely zjednodušené evidencePARSKUP typ celočíselný kód druhu číslování dle ISKNPARCIS typ celočíselný kmenové číslo parcelyPARPOD typ celočíselný poddělění čísla parcely (pokud není 0)PARDIL typ celočíselný díl parcely (tato položka není povinná pokud data obsahují pouze

parcely KN)PAR_ID typ řetězcový identifikátor parcely dle ISKN (tato položka není povinná). Pokud není

v datech, nefunguje funkce Informace o parcele v mapě – Info o par-cele ČÚZK. Je možno ji pomocí funkce Příprava dat – Vyplň položkuPAR_ID dle SPI do dat doplnit)

Jakmile jsou data otevřena v projektu a jevytvořen potřebný databázový model (a� jižpřímo při importu a nebo funkcí Vytvoření nové-ho modelu, jsou podporovány i MDB souboryvytvořené systémem MISYS), je možno pou-žít funkce pro zobrazení popisů (například bu-dov na parcelách), barevné odlišení parcel (na-příklad dle druhu pozemku), výběr parcely v ma-pě, v jakýkoliv moment přesunout výřez na zvo-lenou parcelu, zablikat s ní, vybrat ji nebo ji per-manentně vysvítit. Takto se dají například per-manentně vysvítit všechny parcely konkrétní-ho listu vlastnictví a potom se může provést tisk.

Zobrazování

Samozřejmě je možno si nadefinovat ja-kýkoliv popis a barevné odlišení parcel. Funk-ce nadstavby Katastr umožní nastavit některé

předdefinované automaticky pro všechna ote-vřená data. Nadstavba Katastr umožňuje taktozobrazit textové popisy k jednotlivým parce-lám a to� Parcelní číslo� Druh pozemku� Výměra� List vlastnictví� Ochrana� Budovy na parcele

Parcely je možno také barevně odlišit dle

� Druhu pozemku� Druhu číslování pozemků

Dokončení čl. na 3 straně obálky

PozemkovÈ ˙pravy

9

V˝stavba a rekonstrukce polnÌch cestPozemkový úřad v Mladé Boleslavi

Jako řada ostatních pozemkových úřadů i Pozemkový úřad v Mladé Bole-slavi využil možnosti financovat výstavbu nebo rekonstrukce polních cest , na-vržených v rámci KPÚ, z prostředků Evropské unie, pomocí Operačního pro-gramu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.

V rámci podopatření 2.1.1. Pozem-kové úpravy přihlásil PÚ Mladá Boleslavv I. kole, které se konalo v červnu roku 2004,dva projekty na výstavbu a rekonstrukcipolních cest v k.ú. Hrušov nad Jizerou av k.ú. Zdětín. Oba projekty byly schvá-leny a v březnu letošního roku byly po-depsány podmínky o poskytnutí finanč-ní pomoci v celkové výši 18.054.953,- Kč.

Největší objem této částky připadá naprojekt výstavby polní cesty C 2 a rekon-strukci a výstavbu polní cesty C 3 v k.ú.Hrušov nad Jizerou. Z výběrového říze-ní vzešla vítězně firma COLAS CZ, a.s.,která nabídla nejnižší nabídkovou cenu-13.647.220,- Kč, a nejkratší dobu reali-zace díla – 4 měsíce. Veřejná zakázka bylazadána v jednacím řízení bez uveřejněnípodle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejnýchzakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

Záměrem stavby této polní cesty jezpřístupnění přilehlých zemědělských po-zemků pro 40 vlastníků o celkové výměřepozemků 151 ha podle schválené a zapsa-né komplexní pozemkové úpravy, vytvo-ření výrazného liniového prvku (včetně oze-

lenění) pro zvýšení ekologické stabilitya prostupnosti krajiny.Cesta bude přede-vším sloužit k dopravě zemědělských pro-duktů a hmot z těchto okolních pozemků,ale rovněž bude sloužit jako procházkovánebo cyklistická trasa, nebo� probíhá okolomístní krajinné zajímavosti „Pod kovár-nou“. První část cesty C 2 jde z obce, v trasestávající úvozové cesty jižním směrem aždo lokality „Ve žlábku“, odtud vede druhá,nově navržená část cesty do svahu až nakatastrální hranici s k.ú. Horky nad Jize-rou, pokračuje po hřebenu svahu, kde senapojuje na třetí hlavní cestu. Cesta C 3odbočuje vlevo ze silnice, pokračuje dálna Chotětov, kde se napojuje na cestu C 2.

Celková délka této cesty, C2 a C3, je3,7427 km. Jedná se o polní cestu jedno-pruhovou s šířkou koruny 4 m, obsahují-cí celkem 12 výhyben a 19 sjezdů, z toho11 sjezdů s propustkem DN 300 mm s čelyz betonu. Sjezdy byly naprojektoványv místech, kde byly určeny schválenouKPÚ nebo kde na komunikaci navazu-jí stávající polní cesty. Zároveň se před-pokládá, že tato cesta bude napojena na

sí� polních cest v sousedním katastrálnímúzemí Chotětov, kde se KPÚ zpracovává.

Dne 25. 5. 2005 bylo staveniště cestypředáno zhotoviteli stavby – firmě CO-LAS CZ a.s., která ihned začala se sta-vebními pracemi. Vzhledem k tomu, žestavba probíhá za plné vegetace, bylonutné, aby stavební firma nepoškodilaporosty obilovin a ozimé řepky na okol-ních pozemcích. S tím si firma poradilana výbornou, když veškeré přejezdy tech-niky byly prováděny v trase budovanécesty. Rovněž umožnila přístup zeměděl-cům na pozemky, kde bylo nutné skliditúrodu. Část cesty v délce cca 1500 m byladokončena do fáze uzavíracího živičné-ho nátěru, zbytek byl ponechán s podsy-pem ze štěrkopísku a postupně se navá-žela vrstva drceného kameniva, aby moh-ly přejíždět zemědělské stroje.

Druhým schváleným projektem jeprojekt na výstavbu polní cesty C 7, ob-jekt 1 v k.ú. Zdětín. Stavbu provádí fir-ma H-INTES, s.r.o., vítěz veřejné soutě-že. Jedná se o projekt hlavní polní cestyjednopruhové, s šířkou koruny 4 m . Cel-ková délka cesty je 1,1396 km, v návaz-nosti na tento projekt by postupně mělobýt zrealizováno prodloužení této polnícesty v souladu se schváleným návrhemkomplexní pozemkové úpravy až na dél-ku 1,6139 km, která po schválení KPÚv k.ú. Chotětov bude navazovat na cest-ní sí� v k.ú. Chotětov.

❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑

Semin·¯ v˝chodoËeskÈ poboËky Komory pozemkov˝ch ˙prav Ing. Vladimíra Dohnalová, Pozemkový úřad Hradec Králové

Komora pozemkových úprav, východočeská pobočka,uspořádala dne 7. června tradiční seminář k aktuální pro-blematice. Ta je dána skutečností, že na pomezí okresů Hra-dec Králové a Pardubice je vedena liniová stavba dálniceD11. Na Královéhradecku je dotčeno její výstavbou 17 ka-tastrálních území a na Pardubicku 7 katastrů. Ve všech 24katastrálních územích byly téměř současně zahájeny kom-plexní pozemkové úpravy.Na Hradecku/ východním smě-rem na Jaroměř/ je v přípravné fázi studie dalších 11 kata-strálních území. Okresy Náchod a Trutnov řešení této pro-blematiky čeká v nejbližší době.

Aktuální problematika, medializace jednání kolem strategiesměn a výkupů a hlavně profesní zájem přivedly na seminářkolem stovky členů východočeské pobočky Komory pozem-kových úprav.

Jednání proběhlo v obci Roudnice, v mysliveckém zaříze-ní, zbudovaném soukromou aktivitou, ale pod nepřehlédnutel-ným vlivem společenského ovzduší a impulsů tehdy probíha-jících pozemkových úprav. KPÚ byly v tomto katastru a při-lehlých částech sousedních katastrů /cca1.000ha/ dokončenyv roce 2002. A že komplexní pozemkové úpravy probíhalya byly dokončeny v přátelské atmosféře dokládá i vstřícný pří-stup vedení obce Roudnice i soukromých hospodářů k dalšímaktivitám pozemkového úřadu, k nimž patří i tento seminář. K do-polednímu i večernímu volnému programu bylo připraveno pří-jemné prostředí.

Po zahájení jednání předsedou pobočky ing. Tmějem a při-vítání starostou obce následovaly zásadní odborné referáty ře-ditelů Pozemkových úřadů v Hradci Králové a Pardubicích ing.

Tylše a ing. Janů. V dalším programu semináře vystoupil pra-covník Ředitelství silnic a dálnic pan T. Herman, dále ing. Chme-lík, ředitel Katastrálního úřadu K1 Pardubice a ing. Kaulich z ve-dení Ústředního pozemkového úřadu v Praze. Dopolední část pro-gramu zakončil předseda komory pozemkových úprav ing. Burian,který se zabýval zhodnocením dosavadní činnosti a výhledemnaší profesní organizace do budoucna.

Odpoledne se v medardovském počasí uskutečnila exkur-ze na dálniční staveniště. Zájem byl tak velký, že přistavenýautobus, v situaci, kdy je na stavbu zakázáno vjíždět soukro-mými vozidly, jen stěží kapacitně obstál.

Odborný výklad pana Hermana a stavbyvedoucích jednot-livých navštívených úseků přiblížil problematiku stavby. Námvšem byla milá slova zástupce ŘSD Praha, který na otevřenémforu konference prohlásil, že jen ve spolupráci s pozemkový-mi úřady vidí budoucnost dalších podobných staveb. Naráželna skutečnost, že úpravy vlastnické držby jsou výkupy oni schop-ni /a ze zákona jen mohou/ zabezpečit pouze v tělese dálnice.Řešení dalšího širšího území dotčeného stavbou umí jen po-zemkové úřady v rámci řízení KPÚ. Kladně byl v této souvislostihodnocen přístup a umění komunikace pozemkových úřadů s vlast-níky pozemků při projednávání jejich nároků a požadavků.

Věřme, že tento jasný společenský požadavek bude i do-statečným argumentem při jednáních o přidělování financí doaktivit pozemkových úřadů.

Po shlédnutí mnoha jednotlivých detailů stavby a při re-spektování impozantnosti stavby jako celku si i my Východo-češi můžeme jen přát, aby byla stavba dokončena dle harmo-nogramu.

PozemkovÈ ˙pravy

10

LetoönÌ konference ÑVoda a pozemkovÈ ˙pravyì byla letos jiûjubilejnÌ des·tou od roku 1994 Ing. Petr Lázňovský, Pozemkový úřad Kutná Hora

Když jsme na přelomu roku 1993 a 1994 měli již realizovanou naši 1. kom-lexní pozemkovou úpravu (kat. území Přítoky) požádal mne ředitel ÚPÚ ing.Stanislav Jelen, abych uspořádal nějakou akci, kde bychom tuto KPÚ prezento-vali a ukázali nejen kolegům z jiných pozemkových úřadů, ale také veřejnosti,že lze pozemkové úpravy provádět i podle tehdy platných právních předpisů.Jelikož jsme v té době jako oblastní sdružení vodohospodářů ČR měli již devíti-letou zkušenost s pořádáním podobných akcí, nebylo pro nás příliš složité uspo-řádat celostátní seminář zabývající se touto problematikou. I v dalších letech senám dařilo ukončovat další KPÚ, proces provádění pozemkových úprav se velmikvapně vyvíjel, bylo stále o čem hovořit a přemýšlet. Konference se účastní pra-covníci pozemkových úřadů, projektanti pozemkových úprav, ale i zástupci obcínebo organizací, jejichž činnost nějakým způsobem souvisí s pozemkovými úpra-vami. Účast kolísá mezi 100 až 200 účastníky.

Letošní akci jsme se rozhodli uspo-řádat společně s XX. setkáním vodohos-podářů ČR. Účelem bylo především při-blížit problematiku pozemkových úpravi skupině lidí, která se účastní setkánívodohospodářů a naopak využít zkuše-ností této skupiny lidí s problematikouvodního hospodářství pro její přiblíženíúčastníkům konference „Voda a pozem-kové úpravy“.

Úvodní úterní odpoledne měly oběskupiny přednášky odděleně (v budověbývalého okresního úřadu – pozemkovéúpravy, v kulturním domě Lorec – XX.setkání vodohospodářů) a dále (středa,čtvrtek) pokračovaly obě akce společ-ným programem.

1. den konference „Voda a pozem-kové úpravy“ zahájil úvodním slovem ře-ditel odboru ZA a PÚ Kutná Hora ing. Jo-sef Viktora.

Po jeho vystoupení již následovalyjednotlivé přednášky. Jako první vystou-pil ředitel ústředního pozemkového úřa-du ing. Jiří Hladík (Aktuální témata – po-zemkové úřady). Ve svém příspěvku krát-ce zhodnotil činnost pozemkových úřa-dů od jejich vzniku v roce 1991. Dále účast-níky seznámil s aktuálním stavem finanč-ního zabezpečení pozemkových úřadův letošním roce.

Na příspěvek ředitele ing. Hladíka na-vázala svou přednáškou ing. Pivcová (Vy-užití národních i evropských dotací v po-zemkových úpravách) a seznámila účast-níky s možností čerpání finančních pro-středků na realizace pozemkových úpravz jiných prostředků, než těch přímo vy-členěných pro financování pozemkovýchúprav ze státního rozpočtu prostřednic-tvím pozemkových úřadů.

Jedná se především o národní zdrojez MŽP program péče o krajinu (ochranakrajiny proti erozi) a program revitaliza-ce říčních systémů a ze státního fonduživotního prostředí, a to program péčeo půdu, program zakládání prvků ÚSES.

Evropské zdroje – zde paní ing. Piv-cová popsala jednotlivá podopatření „Ope-

račního programu zemědělství“, ze kte-rých lze čerpat finanční prostředky na rea-lizaci pozemkových úprav. Dále ve svémpříspěvku zmínila i „Horizontální plánrozvoje venkova“ se svými opatřeními:

Agro-environmentální opatření (pod-opatření péče o krajinu, zatravňování ornépůdy a tvorba travnatých pásů na svaži-tých půdách a opatření „Lesnická“ sesvým podopatřením zalesňování země-dělských půd).

Dále vystoupil pan docent JUDr. Pe-kárek (Věcná břemena a neznámí vlast-níci v pozemkových úpravách). Ve svémpříspěvku objasnil účastníkům problema-tiku věcných břemen ve vztahu k pozem-kovým úpravám. Nejprve rozebral typyjednotlivých břemen z hlediska jejichvzniku, aby následně mohl vysvětlit, kte-rá z těchto břemen může tudíž pozem-kový úřad v procesu pozemkových úpravrušit a která nikoli. Popsal, kdy věcné bře-meno zaniká, respektive, kdy zaniká před-mět, ke kterému se toto břemeno vzta-huje a vysvětlil, která břemena můžepozemkový úřad zřizovat z hlediska vel-mi strohého ustanovení zákona 139/2002Sb., kterého se tato problematika týká.

S přednáškou pana docenta Pekárkatématicky souvisela přednáška ing. Háby(Oceňování věcných břemen v pozemko-vých úpravách). Ten velmi podrobně vy-světlil, jak stanovovat újmu vyplývajícíz věcných břemen a tedy i stanovováníúplaty, která z existence věcných břemenvyplývá. Účastníky zajímala předevšímzemědělská půda, kde přednášející nakonkrétních případech předvedl způsobvýpočtu jejího ocenění.

Ing. Jaroslav Kostka z Katastrálníhoúřadu pro Středočeský kraj, Katastrální-ho pracoviště Benešov (Záznam KPÚ dokatastru nemovitostí) ve svém příspěv-ku popsal proces přejímky elaborátu KPÚsloužící pro obnovu katastrálního operá-tu, jeho náležitosti i jeho kontrolu.

O zkušenosti s prováděním pozem-kových úprav vyvolaných stavebníkemse s účastníky podělila ing. Jana Zajíco-vá (Zkušenosti s prováděním pozemko-

vých úprav vyvolaných stavebníkem).Zkušenosti kolínského pozemkovéhoúřadu popsala na příkladech tří akcí.A to stavby dálnice D 11 Praha-HradecKrálové, průmyslové zóny Kolín-Ov-čáry a stavby obchvatu města Kolín.

Na paní ing. Zajícovou navázal paning. Jindřich Holinský z firmy AgroplanPraha (Studie vlivu liniových staveb naokolí). Ten se věnoval nejen účelu, ale ináležitostem této studie, rozsahem a zá-sadami jejího zpracovávání a samozřej-mě i jejím projednáváním.

Na závěr 1. dne byl připraven spole-čenský večer v kulturním domě Lorecs hudebním doprovodem pana Matury.Velmi mile nás letos překvapila účast natéto společenské akci, kdy se téměř stov-ka účastníků nenechala zlákat jinými sty-lovými kutnohorskými hospůdkami čijinými pozoruhodnostmi středověkéhoměsta a přišla se pobavit do Lorce.

2. přednáškový den, společný s XX.setkáním vodohospodářů ČR, byl pře-vážně zaměřen na problematiku vodní-ho hospodářství. Se svými příspěvky vy-stoupili:

RNDr. Pavel Punčochář CSc. (Českévodní hospodářství po prvním roce v Ev-ropské unii) se shrnutím situace ve vod-ním hospodářství a prioritních úkolechvodního hospodářství do roku 2010.

JUDr. Ing. Emil Rudolf (Právní před-pisy v oblasti životního prostředí rok povstupu do Evropské unie), který kritickyzhodnotil uplatňování právních noremv oblasti životního prostředí po našemvstupu do EU.

Ing. Jiří Halačka CSc. (Záplavová úze-mí a vodní díla k vodohospodářským me-lioracím), se věnoval stanovení záplavo-vých území pro povolování a užívání sta-veb.

Ing. Magda Horská (Stanovení újmyv ochranných pásmech povrchových a pod-zemních vodních zdrojů), seznámila pří-tomné s vyhlašováním ochranných pá-sem. S tím, jakým způsobem může vo-doprávní úřad omezit užívání nemovitos-tí v ochranných pásmech a zároveň i sta-novení náhrady, kterou jsou povinni hra-dit vlastníci vodních děl vlastníkům ne-movitostí, které se nacházejí v těchtoochranných pásmech.

Na přednášku ing. Horské tématickynavázala Dr. Jaroslava Nietcheová (Ochran-ná pásma vodních zdrojů) a podělila ses účastníky o zkušenosti s vyhlašovánímvětších pásem ochranných vodních zdrojů.

JUDr. Martina Děvěrová (Některá pro-blémová ustanovení zákona o veřejnýchzakázkách) se ve své přednášce zaměři-la na některá, v praxi problematická, usta-novení zákona č. 40/2004 Sb. o veřejných

PozemkovÈ ˙pravy

11

zakázkách a na základě vlastních zkuše-ností poradila účastníkům, jak v těchtopřípadech postupovat.

Prof. Ing. Miroslav Janeček DrSc. (Za-hraniční příklady využití nádrží k sníže-ní povodní) uvedl příklady protipovod-ňových opatření realizovaných v zahra-ničí na řešení přívalových deš�ů. Před-náška byla doprovázena zajímavou pro-jekcí.

Ing. Václav Mazín (Vymezení citlivýchzón podle propustnosti půd) se věnovalmetodě ochrany vody, která se začínáv současné době více využívat a to pro-střednictvím vymezení citlivých zón, te-dy míst se zvýšenou infiltrací.

2. den byl již tradičně završen var-hanním koncertem v chrámu sv. Barbo-ry v podání Ireny Chříbkové na varhanya barytonu Oldřicha Kříže.

3. den se konala exkurze na vodáren-skou nádrž Švihov s úpravnou vody Že-livka, která se setkala s velkým zájmemúčastníků a pro velké množství dotazůse nám jen stěží dařilo dodržovat časovýrozvrh.

Po oficiálním ukončení konference seodpoledne vypravilo asi dvacet účastní-ků spolu s organizátory podívat na bíléjeleny do Žehušické obory (která je ji-nak pro veřejnost uzavřena).

Přestože se obě akce částečně prolí-naly a pro nás pořadatele bylo jejich pro-pojení náročnější než jindy, kdy jsou po-řádány samostatně, byla akce hodnoce-na účastníky kladně, což je pro nás od-měnou a zároveň závazkem do dalšíchlet, kdy se budeme snažit desetiletou tra-dici konferencí zabývajících se proble-matikou pozemkových úprav a vodníhohospodářství nadále rozvíjet. Všem účast-níkům děkujeme za účast a těšíme se nasetkání u příležitosti XI. konference v ro-ce 2006.

SouËasnÈ moûnosti p¯enosu form·t˘ datdo ISKN Milan Kocáb, Ivana Valdová, VÚGTK Zdiby

Klíčová slova: výměnný formát dat, informační systém katastru nemovitostí (lSKN),změnová data

ÚvodČeský úřad zeměměřický a katastrální provedl v průběhu roku 2001 imple-

mentaci nového Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN). Ještě předzprovozněním systému ISKN byla zveřejněna první verze dokumentu „Popisstruktury výměnného formátu ISKN“. Od té doby proběhlo několik aktualizací vý-měnného formátu a jeho popisu. ISKN v současné době poskytuje výstupy v „novém“výměnném formátu NVF (soubor *.vfk), ale i výstupy ve „starém“ výměnnémformátu SVF (soubor grafiky *.vkm a soubory NYS.xxx.DBF). Podpora „starého“výměnného formátu byla vyhlášena na dobu tří let od zavedení nového ISKN.Tato doba byla považována za dostatečně dlouhou pro tvůrce aplikačních SWpro zpracování dat katastru nemovitostí širokou odbornou veřejností na úpra-vu svých produktů tak, aby zpracovávaly data KN na úrovni zpracování VF ISKN.

V současnosti, tedy po uplynutí tříle-tého období užívání VFK, se ukazuje ob-tížnost plnohodnotného zpracování no-vého výměnného formátu ISKN celou řa-dou dodavatelů SW. Stále existuje mno-ho odběratelů dat katastru nemovitostí,kteří požadují předání dat ve starém vý-měnném formátu i za cenu nižší obsaho-vé kvality.

Zpracování výměnného formátu katas-tru nemovitostí (NVF)

ČÚZK podporuje vydávání dat Ka-tastru nemovitostí výměnnými formáty.Výměnný formát lze použít pro posky-tování dat za účelem poskytování infor-mací pro další zpracování a následnouaktualizaci ISKN. V současné době natrhu existuje několik SW pro zpracovánídat katastru nemovitostí.

Největší problémy, které katastrálníúřady mají, vznikají z pomalého tempařady klíčových dodavatelů dat, tj. pozem-kových úřadů - dodavatele pozemkovýchúprav a středních a malých geodetickýchfirem - dodavatele geometrických plánů,realizovat dodávky digitálních dat proISKN v novém výměnném formátu VFK.

Dalším problémem je velmi nízká úro-veň veřejně dostupných informací o kva-litě dat připravených pro import do ISKN.Většina autorů SW, kteří se snaží vybu-dovat informační systém pracující s NVFmá problémy již při zpracování dat zaúčelem poskytování informací. Tvorbaexterního systému pro kvalitní zpracová-ní dat a vyhotovení změnových dat NVF,kterou bude možné úspěšně importovatdo ISKN, je řádově ještě složitější. Vy-soká složitost vyplývá zejména z nedo-konale popsaného „interface“, tedy pravi-del pro import dat do ISKN.

Aktualizace informačního systémukatastru nemovitostí probíhá denně a celýsystém je datově velmi živý, nebo� zdeprobíhá mnoho změn. Dodavatel změnKN který pracuje s daty vždy mimo in-formační systém může mít s velkou prav-děpodobností problémy s aktuálností dat.Tyto nesrovnalosti jsou způsobeny změ-

nami dat během doby zpracování změnv zájmovém prostoru. Pokud po zpraco-vání změn KN bude externí zpracovateldat importovat změnovou větu do infor-mačního systému ISKN s výchozím sta-vem, který již v ISKN není platný, budoudata hned na vstupu odmítnuta. Tento pro-blém se ještě plně nerozvinul, protože je-diným velkým dodavatelem externích dat,je systém MicroGE0S Nautil pro obno-vu katastrálního operátu, který užívají sa-motné katastrální úřady. Organizačně jsoupak schopny zajistit v zájmovém prosto-ru stop stav a zajistit tak, že nedojde k tak-zvané změně kontextu návrhu změny.

Další problémy mohou mít někteří od-běratelé s obsahem. Ve VFK není defi-nována datová skupina pro přenos infor-mací přehledové mapy a tato skutečnostvelmi omezuje navigační schopnosti ex-terních SW při prohlížení grafických dat.

Řada zákazníků není schopna z po-pisu NVF kvalifkovaně definovat nezbyt-nou optimální množinu datových skupin,které potřebuje pro činnost svého infor-mačního systému.

Definice NVF nevychází z žádnéhovšeobecně uznávaného standardu. Všich-ni tvůrci SW, kteří tento formát zpraco-vávají, jsou proto nuceni investovat mno-ho energie na vytváření interface pro zpra-cování dat. U takového typu výměnnéhoformátu neexistuje prakticky žádná mož-nost realizovat nezávislou kontrolu ob-sahu datového souboru. Z absence tétonezávislé kontroly plynou problémy s kva-litou jak na výstupu z ISKN, tak zejmé-na při vstupu zpracovaných změn doISKN, což je potenciální problém, kterýstojí před katastrálními úřady. Pokud ex-terní autor dat (geodet, pozemkový úřadatd.) nemá možnost provést základní kon-troly kvality přenosu připravených dat,bude tato činnost ponechána na pracov-nících katastrálních úřadů. Při velkémmnožství dat z různých SW produktů a odmnoha zpracovatelů dojde k dohadům,v které části zpracování se chyba nachá-zí. Proces zpracování dat ovlivňují tytosubjekty: zhotovitel ISKN - pracovník ka-

ČESKÝ SVAZ GEODETŮA KARTOGRAFŮ

si Vás dovolují pozvat

na odborna odborna odborna odborna odborný seminářný seminářný seminářný seminářný seminář

NOVÁ PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKA KE KATAS-TRÁLNÍMU ZÁKONU A ZÁKONU O ZÁPI-SECH VLASTNICKÝCH A JINÝCH VĚC-NÝCH PRÁV K NEMOVITOSTEM A OBNO-VA A VEDENÍ KATASTRÁLNÍCH MAPV DIGITÁLNÍ FORMĚ

Seminář se koná v pondělí 31. října2005 v budově ČSVTS Na Novotnéholávce 5, v Praze 1

Zahájení 9.30 hod.

Prezence od 8.30 hod.

Mediální partner: Z ČemÏmϯi

PozemkovÈ ˙pravy

12

tastrálního pracoviště geodetická firma -dodavatel SW - autor externího geode-tického SW). Zpětná vazba mezi tvůrciSW bude o stupeň komplikovanější. Je-likož výměnný formát není otevřenýmformátem dle OGC standardů není mož-né vytvoření validačního dokumentu proověření importů a exportů dat mezi jed-notlivými systémy. Při využití uznávané-ho standardu, kterým je např. popis výměn-ného formátu pomocí jazyka XML, jemožné vytvoření oficiálního validační-ho dokumentu XSD, kterým si geodetic-ká firma může ověřit nezávislou kontro-lu kvality SW, který využívá.

Možnosti výběru dat z ISKNSoučasná verze ISKN umožňuje ně-

kolik zadání výběrových podmínek. Zazákladní výběrovou podmínku považuje-me omezení seznamem katastrálních úze-mí, přičemž pokud je seznam požadova-ných katastrálních území v působnosti jed-noho pracoviště, je možné odebírat datapřímo na daném pracovišti. V případě, kdyzákazník vyžaduje data s územní působ-ností několika katastrálních pracoviš�, jevýhodné odebírat data z centrální databá-ze. Odběratel dat se tak vyhne problémůmpři spojování více zdrojů v jedné cílové data-bázi. Problém spojování je po procesu sla-dění územní působnosti, kdy došlo k pře-sunu mnoha katastrálních území, kom-plikovanější, protože může nastat situa-ce, že dva VFK soubory ze dvou praco-viš� budou obsahovat duplicitní záznam.Další výběrovou podmínkou je omezenína oprávněný subjekt. Tato výběrová pod-mínka je vhodná pro takzvané podniko-vé informační systémy. Podnikový sys-tém má pak k dispozici informace o sta-vu vlastních nemovitostí vedených v ka-tastru nemovitostí. V případě velkých pod-niků s působností větší než je rozsah pů-sobnosti pracoviště je opět vhodné ode-bírat data z centrální databáze.

Výběrová podmínka omezení sezna-mem parcel je v současnosti málo využí-vaná. Tato podmínka bude vhodná ze-jména pro typy informačních systémů,které potřebují evidovat nemovitosti vnájmu. Může se jednat o zemědělská druž-stva, která hospodaří na cizích pozem-cích, dále myslivecká sdružení pro evi-denci honiteb apod.

Poslední výběrovou podmínkou je gra-fický výběr pomocí definovaného poly-gonu. Tuto výběrovou podmínku lze v sou-časné době s úspěchem použít jen v pro-storech s digitální katastrální mapou. V pro-storu, kde není tato mapa vedena, není mož-né vybrat data písemného operátu, pro-tože v současné době katastr nemovitos-tí neobsahuje definiční body nemovitos-tí. V případě, že tyto lokalizační informa-ce budu doplněny ke všem parcelám a tovčetně parcel evidovaných zjednodušenýmzpůsobem, bude možné provádět výběrydat SPI pomocí polygonu. Výběr polygo-

nem bude od verze 5.0 APV ISKN umož-ňovat i export seznamu souřadnic z pro-storu, kde je k dispozici registr souřad-nic. Výběrové podmínky lze i v omeze-né míře kombinovat.

Možnosti výběru změněných údajůz ISKN od zadaného data

Nový výměnný formát ISKN posky-tuje data ve dvou režimech. Základním re-žimem jsou data stavová, která vyjadřujístav vybrané množiny dat ke zvolenémučasovému okamžiku. Po odběru stavo-vých dat již může zákazník odebírat pou-ze změnová data požadované množiny.V takovém případě obdrží zákazník pou-ze seznam změn za požadované období.Což je možné za splnění podmínek ne-měnnosti výběrové množiny a seznamuodebíraných datových skupin. A dále časo-vé návaznosti odběrů dat. Řada zákazní-ků však neumí změnová data zpracovatve zveřejněném popisu struktury dat.

Požadavky pro rozšíření obsahua struktury VFK

Poskytovaná data prostřednictvím vý-měnného formátu z pohledu obsahu, jsoupro realizaci pozemkových úprav i roz-sáhlých geometrických plánů zcela do-stačující. Jediným místem pro rozšířenístruktury výměnného formátu ISKN jepravděpodobně možnost předávat do ISKNz geodetických SW kompletní výpočet-ní protokoly. Jedná se o výpočetní pro-tokol výměr a zápisníky měření. ISKNby pak mohlo zajiš�ovat i kompletní di-gitální dokumentační fond těchto geode-tických činností. Dnes je možné tyto doku-menty ukládat pouze ve scanované podo-bě, což je jistě velká škoda, zejména pokudjsou tyto výstupy již běžnou součástí ge-odetických SW, totálních a GPS stanic.

Velkým úskalím pro tvorbu aplikacíje dokonalé pochopení struktury uloženídat. Dále je nutné proniknout do fungo-vání změnových dat NVF, protože cílemaplikace je vytvořit právě soubor změnurčených pro naplnění návrhu budouc-nosti. Kvalitní výsledek je podmíněn jižkvalitním návrhem databáze. Jestliže exis-tující SW vycházející ze starého výměn-ného formátu několika DBF tabulek a zespecifikace VKM 1.3 pro grafická datas doplněným interface pro VFK, budoumít tyto SW nástroje velké problémy pro-dukovat kvalitní výstup pro ISKN.

Problémy, jsou především v nemož-nosti interaktivnější spolupráce ISKNs externími systémy z pohledu aktuali-zace změn v externím systému.

Využití formátu XML a webových slu-žeb ve státní správě zeměměřictví a ka-tastru

XML jako obecný formát pro ulože-ní a výměnu dat, který lze využít v resor-tu ČÚZK pro nejrůznější úkoly souvise-

jící s výměnou dat, a� už v rámci resortunebo mimo něj. Hlavní využití XML lzerozdělit do následujících bodů:� export/import hromadných dat kata-

stru nemovitostí, zejména pak změ-nová data

� poskytování informací z katastru ne-movitostí pomocí WEB Services

� popis struktury VFK� základní informace z dat katastru ne-

movitosti: parcela, budova, jednotka,řízení

Pro využívání datového formátu XMLje vhodné definovat XSD dokument, kte-rý by jednoznačně popisoval strukturu dat.Pomocí tohoto XML schématu lze mimojiné bez problémů popsat vztahy mezi jed-notlivými datovými bloky, tj. nadefino-vat referenční integritu, definovat rozsahpřípustných hodnot jednotlivých elemen-tů, vkládat poznámky a využívat libovol-ného národního kódování, které XML pod-poruje. V rámci XML lze přenášet i binár-ní data zkonvertovaná např. do kódová-ní BASE64. XML data lze jednoduše pomo-cí XSD dokumentu validovat a proto nenízapotřebí programovat zvláštní aplikaci,stačí využít možnosti standardních XMLparserů. V současnosti existuje však řadaproblémů, které brání kvalitní jednoznač-né definici XSD pro výměnný formát ISKNXML. VÚGTK v současné době řeší úkolspolečnosti, zadaný Akademií věd ČRs názvem „Systém přenosu dokumentač-ních dat pro aktualizaci informačního sys-tému státní správy zeměměřictví a kata-stru“. Tento úkol by měl navrhnout pod-mínky datové aktualizace informačníhosystému katastru nemovitostí.

LITERATURA:

1. Hejplík V., 2004, Možnosti rozšíření Micro-GE0S Nautil o vybrané formáty ze zpracova-ných pozemkových úprav a GP, VUGTK, Vý-zkumná zpráva

2. Hejplík V., 2004, Metedata o katastrálních úze-mích, VUGTK, Výzkumná zpráva

3. Hejplík V., 2003, Vytvoření programové apli-kace XML pro práci s daty katastru, VÚGTK,Výzkumná zpráva

4. Kocáb M., 2002, Katastr nemovitostí ČR jakoinformační systém, který pomocí identifikáto-rů komunikuje s jinými informačními systémy.Cadastral ofreal estates of the Czech Repub-lic is upkept as an information systém whichallows data connection with other informati-on systems through identifiers, Cadastral ofReal Estates in Digital Format for Needs ofMunicipalities, 142, 1, Prague

5. Kocáb M., 2002, Obnova katastrálního ope-rátu novým mapováním. Process of data basequality improvement is mostly executed inform of renovation of the cadastral documen-tation which is executed by new mapping, fileof survey data reprocessing into numeric ex-pression or on the base of land adaptation,New Exchange Fonnat for Cadaster of RealEstates and Land Adatation, 12, 3, Prague,Mze ČR - Ústřední pozemkový úřad.

6. Kocáb M., a kol., VÚGTK, Řešení projektuAV ČR Informační společnost s názvem „Sys-tém přenosu dokumentačních dat pro aktuali-zaci informačního systému státní správy ze-měměřictví a katstru“. Začátek řešení - r. 2005.

PozemkovÈ ˙pravy

13

Nutnost protieroznÌch ˙prav na ˙zemÌ ohroûen˝ch erozÌ p˘dyDr. Józef Hernik, Akademia Rolnicza a Krakowie, Polska

1. ÚvodSmyslem příspěvku je analýza ochrany pozemků proti erozi pomocí

protierozních úprav. Pro podrobnější průzkum byly vybrány dvě obcev Malopolském vojvodství: obec Miechów, příměstská lokalita v severníčásti vojvodství (kraje), a obec Wišniowa na jihu vojvodství. V obou obcíchhrozí nebezpečí eroze půdy, což představuje vážný problém pro zeměděl-skou výrobu, krajinu a úpravy venkovského prostoru.

Současný systém, opírající se o kompetentní orgány při řešení protie-rozní ochrany půdy (obce, okresy, samosprávná vedení vojvodství, minis-terstvo zemědělství a rozvoje venkova), je málo efektivní a značně roztříš-těný. Jmenované orgány při plnění úkolů protierozních opatření vzájemněspolupracují. Složky veřejné správy často ani neznají úkoly jiných orgánů,působících v této oblasti. Jejich činnost je tak rozptýlena a nepřináší žá-doucí výsledky. Pokud jde o erozi půdy, má každý evropský stát jiné pro-blémy, a proto se soustřeuje na různé aspekty její ochrany spojené s práv-ními akty a kompetencemi kontrolních orgánů, odpovědnosti jednotlivýchvlastníků i nájemců, kteří obhospodařují pozemky, ohrožené erozí.

2. Materiály a metodyPříspěvek popisuje výsledky průzku-

mu, týkající se zejména problémů úpravv těch oblastech, kde hrozí půdní eroze.Snažili jsme se na základě empirickýchvýzkumů především stanovit, jak se budedále rozvíjet venkovský prostor, ohrože-ný erozí a jaké možnosti získání finanč-ních prostředků má obec nebo okres nakonkrétní akce ochrany pozemků přederozí. Proto v příspěvku převažuje vlast-ní kvalitativní analýza.

Průzkum byl prováděn ve dvou již uve-dených obcích – Miechówě (Miechów-ský okres) a obci Wišniowa (Myslenic-ký okres) v Malopolském vojvodství v ob-dobí od roku 2002-2004. Jako podkladbyly použity následující dokumenty:- Program ochrany životního prostře-

dí a Plán hospodaření s odpady proMiechówský okres na léta 2004-2015

- Program ochrany životního prostře-dí pro Myslenický okres na r. 2004-2011

- Sektorový operační program restruk-turalizace a modernizace potravinář-ského sektoru a rozvoj venkovskéhoprostoru na období 2004-2006 (pro-gram EU)

- Plán rozvoje venkovského prostoruna l. 2004-2006 (program EU)

- Rozpočty a realizované investiční ak-ce analyzovaných obcí v l. 2002-2004

Další informace poskytli pracovníciochrany životního prostředí, komunální-ho hospodářství a investic.

3. VýsledkyNa území obce Miechów je největ-

ším nebezpečím povrchová vodní eroze,která znehodnocuje půdní vrstvu. Znač-ná část pozemků leží na svazích se sklo-nem více než 6 stupňů. V takových pod-mínkách dochází ke smyvu půdy, která

se usazuje na úpatí nebo na jiných mís-tech, kde pak brání rychlejšímu odtokuvody. Hlavním klimatickým faktorem,který způsobuje vodní erozi, je množstvía intenzita srážek při jarních záplavách.V této lokalitě hraje navíc významnou ro-li „úvozová eroze“. Naproti tomu v katas-tru obce Wisniowa je velkým problémemeroze půdy ovlivněná svažitostí kopco-vitého terénu. Aby byla půdní eroze ome-zena, jsou nezbytná následující opatření:

- změna hranice zemědělských pozem-ků a lesa,

- zvětšení výměry lesních pozemků naúkor zemědělských ploch

- rozšíření ochranných lesních pásem,- výsadba dřevin a údržba stromové ve-

getace mezi zemědělskými pozemky.

V terénu o sklonu od 10 do 20 stupňůje nutná změna orné půdy na trvalé trav-ní porosty. Volíme takové osevní postu-py, které zabraňují erozi, používáme nej-vhodnější agrotechniku a zemědělskévyužití půdy po terénních úpravách (te-rasy).

4. Diskuse

V lokalitách vybraných k průzkumuneprovádělo vedení obcí žádná opatřeníochrany půdy proti erozi. Navíc staros-tové nerealizovali ani základní opatřeníochrany půdy, přestože ohrožení erozí by-lo značné, zvláště pak v obci Miechów. Na-bízí se proto otázka, proč se neprovádějíani neplánují konkrétní investiční akcesouvisející s protierozní ochranou?

- Obce nemají žádné podklady vyzna-čující místa ohrožená erozí.

- Chybí informace, jakým způsobemzískat finanční prostředky na plněníúkolů protierozní ochrany půdy. V si-tuaci, kdy finanční rozpočty obcí aniokresů nepočítají s vysokými finanč-

ními částkami na realizaci těchto pro-jektů, je proto třeba posoudit, jakéjsou možnosti získání prostředkůnapř. z fondů EU.

Z analýzy dvou programů EU a to:

- Sektorového operačního programu(SOP – restrukturalizace a moderni-zace potravinářského sektoru a roz-voj venkovského prostoru na r. 2004-2006)

- Plánu rozvoje venkovského prostoru(PROW) vyplývá, že okresy i obce mo-hou získat prostředky na protierozníinvestiční akce v rámci operačního pro-gramu SOP při pozemkových úpra-vách, čímž je umožněn přístup k fi-nančním prostředkům ve výši 100 %nákladů určených na scelování a vý-měnu pozemků, které mohou zahrno-vat i protierozní opatření.

Příjemce finančních prostředků protuto činnost může být vedení okresů.Předpokladem je ovšem těsná spoluprá-ce mezi okresem a obcí, čímž jsou tytozdroje optimálně využity. Velký důraz jekladen na to, aby finanční zdroje bylyvždy optimálně využity.

Finančními prostředky mohou dispo-novat pouze okresy a obce. Naproti tomunemohou být bezprostředně využíványfinanční prostředky z PROW na protie-rozní ochranu. Mohou však mít přímývliv na zemědělce, kteří zamýšlejí zales-ňovat zemědělskou půdu v oblastech, kte-ré nejsou vhodné pro zemědělskou vý-robu, nebo chtějí využívat zemědělsko-ochranářské programy. Pro zahájení pro-tierozních úprav je nejdůležitější plánrozvoje venkovského prostoru (krajiny),ohroženého půdní erozí. Takový plán jemožné vypracovat za pomoci Univerzál-ního vyrovnávání úbytku půdy (Univer-sal Soil Loss Eqution – USLE). Je to nej-populárnější model prognózování ztrátpůdy, způsobených erozí. FAO doporu-čuje tento model k všeobecnému použitív zemědělské praxi. USLE je uznávánjako základní model prognózování půd-ních ztrát, zaviněných erozí, jímž se po-měřují a hodnotí nově zpracované a zdo-konalé modely erozní činnosti. USLErovněž nabízí východiska k vytvářenímnoha nových modelů a jeho jednotlivéfaktory se často jen s drobnými modifi-kacemi používají i u nových modelů.

V současné době používá USLE ná-sledující vzorec: E = RKLSCP, při čemžjednotlivá písmena označují toto:

E - ztráta půdy (průměrné roční množstvíerodované půdy za nekolik let z jed-notky půdního povrchu [Mg.ha-1.rok-1]

R - ukazatel erozních důsledků deště asmyvu [MJ.ha-1.cm.h-1.rok-1]

PozemkovÈ ˙pravy

14

K -ukazatel způsobilosti půd k povrcho-vému odtoku [Mg.ha.h.MS-1.ha-1.cm-1]

L - ukazatel délky svahuS - ukazatel svažitostiC - ukazatel rostlinného porostu a obdě-

lávání půdyP - ukazatel protierozních zásahů

Podrobné průzkumy, prováděné od r.2002 ve vybraných obcích naznačují, žepro oblasti ohrožené erozí je takovýtoplán nezbytný. Proto se provádí speciál-ní průzkum na využití USLE a chystajíse publikace, obsahující další výsledkyprůzkumu pro aplikaci USLE.

5. Závěry

V polských lokalitách, vybraných proprůzkum bylo zjištěno, že obce ani okre-sy neuplatňovaly zásadní opatření naochranu půdy proti erozi přesto, že jejínebezpečí, zvláště v obci Miechów, je znač-né. Starostové, jako činitelé, odpovědniza protierozní ochranu nevyvíjejí tímtosměrem žádnou aktivitu. Financování úko-lů, daných ochranou půdy proti erozi jev Polsku obtížné. Okresy ani obce nema-jí možnost získat finanční prostředky zven-čí, včetně fondů EU na protierozní opatře-ní. Jediným východiskem jak pro okresy,tak i obce je čerpat prostředky na tato opa-tření z fondů, určených pro pozemkové úpra-vy, zahrnující i protierozní opatření. Prorealizaci protierozních úprav je možné vy-cházet z plánu rozvoje venkovského pro-storu ohroženého erozí půdy. Tento plánlze vypracovat pomocí programu USLE.

6. Literatura

1) Bingner R. L. 1990. Comparison of thecomponents used In sedyment yield mo-dels. Trans. Of ASAE, vol. 33(4), 1229-1238.

2) Chisci G., Stalanga M., Torri D. 1985. Anexperimental model for evaluating soil ero-sion on a single-rainstorm basis. [in:] SoilErosion and Conservation, Arkeny, 558-565.

3) Hernik J., Dautrebende S, Dresser M.,Trisorio Liuzzi G., Omert J., Rickson J.,Todorovic M. 2005. Instruments of SoilProtection Against Erosion in ChosenEuropean Countries Part 1 – Policies.175-182. Scientific Papers of the Agri-cultural University of Cracow.

7) Pawel Licznar. 2003. Modelowanie erozjiwodnej gleb. Wyd. AR we Wroclawiu.

8) Moreira Madueňo J. M. 1991. Capacidad deuso y erosion de suelos. Una aproximacióna la evaluación de tierras en Andalucía. Agen-cia de Medio Ambiente, Sevilla. Espania.

Informace o aktivní účasti českých specialistůna slovenské národní pedologicko-ekologickékonferenci s názvem „IV. pôdoznalecké dni naSlovensku“ Ing. Karel Voplakal, CSc., VÚMOP Praha

Ve dnech 14.-16.června.2005 se v Čingově u Spišské Nové Vsi konala národníslovenská pedologicko-ekologická konference „IV.pôdoznalecké dni na Sloven-sku“ se zahraniční účastí, organizovaná Výzkumným ústavem pôdoznalectva a ochra-ny pôdy Bratislava a Katedrou prírodného prostredia Lesnické fakulty TU Zvolen.

Stalo se již tradicí, že i letos byli přizváni k aktivní účasti čeští půdoznalci, spe-cialisté na pozemkové úpravy, na půdní průzkum, na genezi, kartografii a bonitaci půd,na problematiku z oblasti jak půdní fyziky (např. hydrologie a protierozní ochrana),tak i půdní chemie (např. režim rostlinných živin v půdě, problémy acidifikace, mo-nitoring a ochrana půdy proti kontaminaci rizikovými prvky i organickými polutan-ty apod.) i na další související discipliny z českých vědecko-výzkumných institucí(výzkumných ústavů a zemědělsko-lesnických univerzit a fakult), z ústředních úřadůpro zemědělství i životní prostředí, z pozemkových úřadů i zemědělských závodů.

Jednání konference (prezentace příspěvků ústních i posterových) bylo předběž-ně rozčleněno na následující klíčové tématické okruhy:I. Ochrana a využívanie pôdy;II. Po�nohospodárska produkcia vo vz�ahu ku pôde a regiónom;III.Produkcia lesnej biomasy vo vz�ahu ku pôde a regiónom.

Řízení jednotlivých konferenčních sekcí bylo svěřeno špičkovým slovenskýmodborníkům v dané problematice (P.Bielek, D. Thalmeierová, B. Juráni, M. Džatko,J. Vilček, J. Gregor, V. Pichler).

Česká účast byla na konferenci poměrně významná – jak co do počtu delegátů,tak i z hlediska počtu příspěvků, tvořících poměrně vysoký podíl v rámci všech tříkonferenčních tématických okruhů:

I.: 7 z celkově 19 ústních prezentací a 3 z celkově 9 posterů (celkem 36 % pří-spěvků):

Ovlivnění transformace organické hmoty v půdoochranných systémech (Horá-ček, J.-Ledvina, R. et al); Antropogenní půdy a jejich využívání v regiónu severníchČech (Vráblíková,J.-Vráblík,P.-Hlávka, M.); Zatravňování a zalesňování zeměděl-ské půdy (Novák, P.); Ochrana půdy v agroenvironmentálních programech (Uhlířo-vá,J.-Novotný, J.); Antropizace půdy v povodí Trkmanky-Středomoravské Karpaty(Obršlík,J.-Czelis, R.); Hydrologické „armatury“ zemědělské krajiny (Vašků, Z.);Využití půdy v méně příznivých oblastech pro zemědělství v ČR (Štolbová, M.);Doporučené obsahy POP v kalech ČOV pro aplikaci na zemědělské půdě (Vácha,R.-Horváthová,V.-Vysloužilová, M.-Čechmánková, J.); Změny půdních vlastností vli-vem odvodnění na modelovém území v ČR (Vopravil, J.-Khel, T.-Kuchařová, K.);Legal aspects of Phosphorus related problems in a farm practice at EU MemberStates level (Voplakal, K.-Lagová, J.).

II.: 1 z celkově 12i ústních příspěvků (autor poměrně významného referátu z pro-blematiky stanovení půdní bonity musel z vážných důvodů od účasti na konferenciodstoupit), resp. 2 z 9i posterů (v průměru tedy 14 %):

Vliv útlumu hospodaření na vlastnosti rizikových prvků v půdě (Vácha,R.-Horvá-thová,V. - Vysloužilová, M.-Čechmánková, J.); Otázky stanovení bonity půdy propozemkové úpravy (Tomiška, Z.- nepředneseno); Determination of climate changeinfluence on wind erosion in chosen areas of Southern Moravia (Dufková, J.); Proje-vy eroze na zemědělské půdě (Pacola, R. – Štefaňáková, R.).

III.: 3 ze 18i referátů a 2 ze 4 prezentovaných posterů; celkem tedy 23 %:

Lesní půdy a jejich produkce v Čechách (Hanuš, M. - Hlávka, M.); Rekultivace půdna Slovensku (Vráblíková, J.- Hlávka, M. – Vráblík, P.); Srovnání skarifikovanýchploch mezi dozerovými valy a přirozeným edafonem 7. LVS západní části Krušnýchhor (Vavříček, D. – Šimková, P.); Limitující faktory lesní produkce v územích ovlivně-ných těžbou polymetalických rud (Šarapatka, B. – Bussinow, M.); Využití půd v Pod-krkonoší zemědělstvím (Vráblíková, J.).

Celkově tak podíl příspěvků české delegace dosáhl v průměru 25,4 %; z tohou ústních příspěvků činil 23 % a u posterů 32 % prezentací.

Naši účastníci velmi ocenili možnost prezentovat své poznatky před slovenský-mi kolegy a navázat případně i spolupráci v řešení některých problematik zajímají-cích obě strany. Ocenili vysokou odbornou úroveň konference a její bezchybnouorganizaci. Přínos účastníků z České republiky hodnotili organizátoři konferencevelmi pozitivně.

Vöem Ëten·¯˘m p¯ipomÌn·me, ûe

SilniËnÌ konference 2005

se kon· ve dnech 18. a 19. ¯Ìjna2005 v†Karlov˝ch Varech v†ho-telu Thermal.

DalöÌ informace zÌsk·te na webo-v˝ch str·nk·ch

www.silniËnikonference.cz

PozemkovÈ ˙pravy

15

⁄SES v†KP⁄ - st¯et metodiky s realitouNÏkolik problÈmov˝ch p¯Ìpad˘ zav·dÏnÌ ⁄SES do KP⁄

Doc. Ing. Petr Sklenička, CSc., Fakulta lesnická a environmentální, Česká ze-mědělská univerzita v Praze

Dosavadní metodické postupy pro-jektování ÚSES (aktuálně Rukově� pro-jektanta ÚSES) byly napsány vesměs ko-lektivy autorů, z jejichž specializací vy-plynula spíše tendence prosazovat ÚSESprostřednictvím územních plánů. ProcesKPÚ byl od počátku zmiňován okrajo-vě. Na rozdíl od nich si myslím, že hlav-ní roli v období mezi generelem a reali-zací ÚSES musí převzít KPÚ formouplánu společných zařízení. Pro podporutohoto tvrzení mohu uvést několik zásad-ních argumentů:

� Územní plán není mimo zastavěnáúzemí obcí vyhotoven v měřítku kata-strální mapy. Rozlišení prvků na jed-notlivé vlastnické parcely a tím i iden-tifikace dotčených vlastníků je protonemožné.

� Návrh územního plánu není projed-nán s vlastníky pozemků.

� Územní plán nedisponuje možnost-mi refundace či kompenzace záborudotčených pozemků.

� KPÚ nabízí polyfunkčnost řešení, kdyprvek ÚSES se současně stává např.prvkem protierozní ochrany území,prvkem protipovodňově ochrany, izo-lační zelení, doprovodnou vegetací pol-ní cesty apod.

V současné době se katastry, kde pro-běhla KPÚ dají počítat na stovky. S je-jich rostoucím počtem sleduji i stoupají-cí úroveň zapracování ÚSES do KPÚ.Přesto se stále vynořují praktické problé-my, pro jejichž řešení nelze nalézt jed-noznačnou oporu v metodice. Pokusil jsemse zde uvést svůj pohled na některé z nich.

Případ první – Vodní tok jako biokori-dor prochází obcí, kde nemohou být s ohle-dem na zástavbu podél koryta splněnyminimální prostorové parametry.

Vodní toky plní funkci biokoridorujiž ze své podstaty, a� už je projektant domap nakreslí či ne. Procházejí však i za-stavěným územím obcí, které vesměs tlu-mí jejich ekologické funkce. Zpracova-telé generelů ÚSES, ale i ti, kteří je za-dávali nebo schvalovali, se v podobnýchpřípadech rozdělili do dvou skupin, z nichžta první respektuje trasu toku, by� znač-ně stísněného, druhá skupina chápe tutocestu jako neplnohodnotnou a prosazujejakýsi obchvat obce.

Jsem přesvědčen, že logickým a je-diným správným řešením podobných pří-padů je pokračování biokoridoru obcív trase vodního toku. V takovém přípa-dě sice nebude biokoridor zcela plnit svo-

ji roli, jeho funkce je však možné dáleposílit několika způsoby. Nedá se napří-klad rezignovat na hydrologicky bezpeč-né, přitom ekologicky a esteticky citlivérevitalizace regulovaných vodních tokův obcích. Představa, že pouze „tvrdě“ opev-něné koryto bez vegetačního doprovoduje schopno neškodně provést velkou vo-du obcí, se stává ve vyspělých zemích jižpřekonanou. Revitalizace těchto úsekůvodních toků může nejen zvýšit funkč-nost biokoridoru, ale i celkově zkvalitnitbydlení a život obyvatel obce. Domní-vám se, že v tomto smyslu velká část ú-zemních plánů ve své úloze selhává a nezcela zhodnocuje potenciál vodních tokůa jejich pobřežních partií. Vidím i nutnostsouhry obou forem krajinného plánová-ní v zájmu dosažení maximální funkč-nosti biokoridoru v celé jeho trase.

Odborníci, kteří prosazují „obchvaty“obcí mají také svůj díl pravdy. Souhlasíms nimi, že je možné posílit funkci bioko-ridoru i tímto způsobem. Při nedostatkumísta na březích toků v obcích může býtjako doplňující tato cesta poměrně příz-nivá pro část bioty pohybující se či exis-tující mimo vodní prostředí biokoridoru.Takovýto „obchvat“ je navíc možné úspěš-ně začlenit do koncepce městské zeleně.

Samotný „obchvat“ nelze považovatza dostatečné řešení. Metodicky „čistý“ÚSES by v takovém případě měl mít navstupu do obce i výstupu z ní zakompo-novány dvě kontaktní biocentra vzhle-dem k překonávání bariér tvořených str-mým gradientem hydricity, příp. trofici-ty. I přesto by bylo takovéto řešení umě-lé, málo funkční a alibistické.

Případ druhý – Biokoridory na regulo-vaných tocích se zorněnou nivou.

Myslím, že zásadním požadavkem, zekterého nelze slevovat, by měla být revi-talizace toku včetně celé údolní nivy (mi-mo zástavbu, chmelnice apod.). Jakýko-liv skladebný prvek ÚSES by měl být té-měř vždy vymezen v šířce celé nivy. Vod-ní tok s pobřežními pásy definovanýmitak, aby prvek splňoval limitní šířku bi-okoridoru, je z funkčního hlediska řeše-ní polovičaté. Údolní niva s vodním to-kem fungují jako dva neoddělitelné pří-rodní fenomény.

Mám osobní zkušenosti s mnohdy pro-blematickým prosazováním tohoto prin-cipu v KPÚ. Je třeba si však uvědomit, žezornění údolní nivy je vážným negativ-ním zásahem do životního prostředí, kte-rý s sebou nese mikro- i mezoklimatickédopady, ekologické, hydrologické, ale i este-tické konsekvence. Vymezení celé nivy ja-

ko prvku ÚSES má ještě jednu, z projek-čního hlediska praktickou výhodu. Vyme-zením nivy v celé její šířce tak jasně de-finujeme maximální prostorové požadav-ky pro budoucí revitalizaci vodního tokusamotného. Bez znalosti konkrétního ře-šení revitalizace v době zpracování plá-nu společných zařízení (PSZ) je tak mož-né v návrhu KPÚ vytvořit parcely, v rám-ci nichž se jakákoliv varianta revitalizaceposléze odehraje. Výjimkou mohou být ma-lé vodní toky s údolní nivou užší než jeminimální šířka příslušného biokoridoru.

Ze zákona č. 114/92 Sb., o ochraněpřírody a krajiny, jsou tyto krajinné slož-ky významnými krajinnými prvky. Hra-nice údolních niv lze identifikovat nejlé-pe vzájemným porovnáním několika pra-menů, především pak mapy BPEJ (hlav-ní půdní jednotky geneticky podmíněnéperiodickými záplavami), mapy pozem-kového katastru, případně stabilního ka-tastru (hranice parcel včetně kultur zdepoměrně věrně kopírují hranice nivy) azátopové čáry pro Q

100.

Případ třetí – Spojitý nebo ostrůvkovitýbiokoridor?

Červená šipka označující v generelunavržený biokoridor znamená pouze směr,v kterém je nutno propojit dva skladeb-né prvky ÚSES. Znamená také, že pro-jektant KPÚ by měl v PSZ tento prvekrozpracovat tak, aby došlo k plně funkč-nímu propojení. Tento postup je logickýnavíc vzhledem k možnostem, které PSZprojektantovi dává, pokud se týká poly-funkčního charakteru jednotlivých prvků.

Obecně vžitá představa, že jedinýmsprávným řešením v těchto případech jespojitý pás zpravidla dřevinné vegetaceo šířce 15-20 m (s dalšími variacemi prorůzné typy a hierarchické úrovně bioko-ridorů) není vždy pravdivá. Některé stu-die potvrzují v podobných případech,s výjimkou vodních toků, dokonce většíekologický efekt nespojitých, tedy ost-růvkovitých koridorů. Některé z nich do-konce hovoří o částečném bariérovémefektu spojitých biokoridorů ve směru kol-mém na jejich trasu. Hovoříme-li s obli-bou o polyfunkčním charakteru prvkůÚSES, nemůžeme opominout jejich es-tetickou funkci. Velmi často působí no-vě navržený spojitý biokoridor v dané kra-jině nepůvodně, zvláště v případech vícefragmentovaných krajin.

Při volbě ostrůvkovitých biokorido-rů je velmi problematické, přitom však klí-čové, definovat prostorové parametry os-trůvků a vzdáleností mezi nimi. Stávají-cí metodika ÚSES je v tomto smyslu vel-mi neurčitá či spíše flexibilní a ani za-hraniční vědecké studie tuto problemati-ku příliš neřeší. Jak jinak považuji meto-diku ÚSES za velmi zdařilé dílo, v otáz-ce přípustného přerušení biokoridorů míst-ního významu (15-2000 m) bych s auto-ry polemizoval. Vždy je nutné přihléd-

PozemkovÈ ˙pravy

16

nout k matrici (nejčastěji orná půda) a na-vrženému společenstvu, ale i k dalším okol-nostem (reliéf, míra destabilizace úze-mí,…). Osobně se v takovýchto případechsnažím držet následujících limitů: veli-kost ostrůvku minimálně 0,2 ha, maxi-mální vzdálenost mezi ostrůvky 100 m.

Případ čtvrtý – Kruhový tvar navržené-ho biocentra je v rozporu s požadovaný-mi tvary pozemků.

Metodika ÚSES uvažuje minimálnívelikosti biocenter pro případy kruhové-ho tvaru, který má minimální poměr ob-vodu prvku k jeho ploše. Stejně tak z es-tetického hlediska působí většinou lépeprvky se zaoblenými tvary. Proti tomuvšak stojí požadavek na relativně pravi-delné tvary pozemků orné půdy z hle-diska efektivnosti jejich obdělávání, alei z hlediska geodetického zpracování.

Domnívám se, že je možné sladit tytoprotichůdné požadavky. Parcela pro novébiocentrum, ale i interakční prvek typu re-míz či ostrůvek nespojitého biokoridoru,může mít čtvercový nebo obdélníkový tvar.Požadovaného zaoblení tvarů vlastních prv-ků ÚSES lze pak docílit kombinací stromo-vé, keřové a bylinné vegetace. Jinými slo-vy realizační projekt prvku může tvoři-vě pracovat s pravoúhlými parcelami ná-vrhu KPÚ tak, že využije prostorovou, pře-devším pak vertikální diferenciaci navr-žených porostů. Tím ovšem netvrdím, ženeexistují případy, kdy i nezaoblené tva-ry prvků ÚSES mohou působit v konkrét-ní krajině patřičně. Vždy je však třeba mítna paměti, že v případech jiných než kru-hových tvarů biocenter je nutné uplatnitvelikost prvku větší, než která je defino-vána jako minimální (blíže případ pátý).

Případ pátý – Minimální výměra biocen-tra při jiném tvaru než kruhovém.

Minimální velikosti biocenter, stejnějako další limitní parametry prvků ÚSESnezaručují vždy plnou funkčnost. Nezříd-ka se projektantovi KPÚ stane, že nemů-že navrhnout biocentrum přibližně kru-hového tvaru a� už z důvodu stanovišt-ních, vlastnických nebo estetických. V ta-kovém případě je nutné přiměřeně zvět-šit velikost prvku.

Kruhový tvar byl zvolen jako základnípro stanovení mezní velikosti biocenter,protože minimalizuje podíl ekotonů uvnitřprvku ve prospěch vnitřního prostředí (já-dra). Rozhodujícími faktory, které podílekotonů, resp. vnitřního prostředí determi-nují, jsou velikost prvků, jejich tvar a eko-logický kontrast/podobnost sousedníchekosystémů. Z hlediska velikosti vnitřní-ho prostředí je pak nutné sledovat přede-vším vzdálenost od okraje a podobnost sou-sedních ekosystémů. Tříhektarová lesní en-kláva výrazně protáhlého tvaru může mítvýhradně ekotonální charakter. Stejně takje zřejmé, že v případě, kdy sousedí les s po-lem, bude při stejných parametrech prv-

ku vnitřní prostředí lesa menší než v pří-padě, kdy sousedí les s extenzívní loukou.

Nechci zde provádět výklad metodi-ky ÚSES, přesto cítím potřebu v inten-cích jejích teoretických východisek ale-spoň orientačně odvodit změny velikos-ti biocenter při různých tvarech. Prostře-dí ekotonu a lesního jádra lze rozlišit jižod velikosti prvku kolem 1,5 ha. 3 ha byjiž měly zaručovat vnitřní prostředí proúplnou druhovou skladbu.

ÑKrajina jako p¯edmÏt krajinnÈho pl·nov·nÌìReakce na Ël·nek Ing. D. StejskalovÈ Doc. Ing. Petr SkleniËka

V časopise Pozemkové úpravy č. 52 vyšel článek Ing. Dagmar Stejskalové „Kra-jina jako předmět krajinného plánování“. Zaujal mě už svým názvem, protože je shodnýs kapitolou knihy „Základy krajinného plánování“, kterou jsem napsal a vydal v roce 2002(1. vydání), resp. v roce 2003 (2. vydání). Poněkud jsem znervózněl, když jsem si všimli totožné struktury prvních deseti (z jedenácti) kapitol se zcela shodnými názvy. Kdyžjsem zjistil, že i text těchto deseti kapitol je identický se stranami 8 – 14 mé knihy (vy-puštěno bylo jen několik vět), dlouho jsem nevěděl, co si mám myslet.

Pominu-li do očí bijící porušení autorských práv, přemýšlím, proč něco podobné-ho člověk udělá. Říkám si, že si paní inženýrka snad ani nemohla myslet, že se na tonepřijde. Několik reakcí z mého okolí svědčí o tom, že jsem si takto zřetelného poruše-ní autorské etiky nevšiml jen já sám. Považuje snad paní inženýrka podobnou praxiza běžnou? Četl jsem vícekrát vědecké nebo odborné články, jejichž pasáže se ná-padně podobaly textům jiných autorů. Vždy šlo jen o větu, maximálně odstavec. Paníinženýrka však opsala rovnou téměř celou kapitolu, čítající sedm stran (!). Nezane-dbatelným aspektem v podobných případech může být znevážení jinak velmi dobré-ho jména časopisu, stejně jako pracoviště autorky.

Musím se ptát, jaký smysl má opisovat již vydané texty a vydávat je za své. Kaž-dý autor je jistě rád, jsou-li jeho myšlenky dále prezentovány jinými kolegy z oboru. K to-mu slouží starý dobrý institut citování dotyčného autora, který má svá poměrně přís-ná pravidla. Jde však vždy o citace krátkých úseků textu. Paní inženýrka uvádí citacehned 17 titulů, z nichž všechny jsou „převzaty“ z mé knihy. Paradoxně právě má knihamezi citovanými tituly chybí. Navíc řada referencí byla oproti originálu přepsána s chy-bami ve jménech (Borek, Norberg-Schuly,…) i v názvech publikací samotných.

Poslední subkapitola textu paní inženýrky (2.9 Duchovní potenciál krajiny mikro-regionu) z mé knihy opsána nebyla. Její zařazení se z hlediska struktury tváří jako dopl-nění dalšího pojetí krajiny. Jde přitom o úvahu zcela vybočující z předchozího konceptu.

Možná se paní inženýrka domnívá, že má-li zmíněná část knihy do určité míryrešeršní charakter, nic se tak hrozného neděje. Kvalitní rešerše je však jako nedíl-ná součást vědecké práce někdy zdlouhavější a pracnější než vlastní tvůrčí část.Jde o svébytné dílo autora, na které se vztahují zákon autorský i nepsané zákonyetické. V kvalitní vědecké literatuře jsou samostatné bibliografické přehledy psányvždy osobnostmi z oboru, které garantují jejich úroveň. Jakékoliv opisování podob-ných děl je považováno za hrubý profesní prohřešek.

120 m je přibližně minimální šířka bio-centra, aby mohlo vzniknout vnitřní pro-středí. Aby vnitřní prostředí mělo plochujako v případě 3 ha kruhového tvaru (cca0,6-0,8 ha), lze akceptovat následující li-mitní rozměry protáhlého tvaru biocent-ra: šířka 120 m, délka 300 m, výměra 3,6ha. U složitějších tvarů je možné pro-sazovat 120 m jako minimální vzdále-nost mezi nejbližšími dvěma okraji bio-centra.

Součást článku ÚSES v KPÚ...

PozemkovÈ ˙pravy

17

PodnÏty ̇ prav a zmÏn v krajinÏIng. Vladimír Mackovič, U-24 s.r.o., Praha

Historie ne tak dávnáS narůstajícím stupněm lidského poznání, technickými,

technologickými možnostmi narůstá intenzita a rozsah explo-atovaných částí krajiny. V evropských poměrech exploatacea urbanizace území dosáhla takové intenzity, že krajinné seg-menty přírodního a přírodě blízkého představují nepodstatnoučást území. Současně s exploatací území se rozvíjí ochrana mi-moprodukčních funkcí krajiny.

V druhé polovině dvacátého století došlo na území Česko-slovenska v důsledku společenských změn následně i ke změ-nám v užívání krajiny. Jedná se zejména o:

� potlačení institutu soukromého vlastnictví a jeho nahraze-ní celospolečenským vlastnictvím krajiny (zemědělských po-zemků, lesů, vod, chráněných území přírody apod.) se vše-mi důsledky, které souvisí se zainteresovaností vlastníka,s jeho právy a povinnostmi

� snaha zajistit soběstačnost v produkci potravin mírného pás-ma se promítá do forem zemědělského hospodaření a ná-sledně do hospodářských úprav krajiny.

Tyto skutečnosti se v krajině projevovaly:� postupným odstraňováním hraničních prvků v krajině , které

vyznačovaly v území rozsah vlastnictví (hraniční meze, hra-niční stromy apod.)

� postupným zvětšováním zemědělských pozemků a upra-vováním jejich tvaru se snahou dosáhnout parametrů vhod-ných pro obhospodařování velkovýrobní technikou

� některé pozemky orné půdy i trvalých travních porostů, kte-ré byly původně obhospodařovány ručně nebo malovýrob-ní technikou, přestávaly být obhospodařovány a postupnězarůstaly dřevinami (začal na nich proces sukcese)

� zvyšuje se podíl orné půdy v krajině, což přispívá k její eko-logické labilitě

� ke snižování heterogenity krajiny přispívá nejen rozšiřová-ní orné půdy, ale i chemizace výroby (hnojení, chemická ochra-na rostlin), která snižuje spektrum organismů zastoupenýchv zemědělské krajině

� administrativně pojatá ochrana zemědělského půdního fon-du reaguje na zvyšující se úbytky zemědělské půdy naříze-ním o náhradních rekultivacích. Obvykle jsou převáděnyna ornou půdu přírodně hodnotné lokality jako jsou údolnínivy nebo jsou na ornou půdu převáděny trvalé travní po-rosty ve vyšších nadmořských výškách (například za zá-bory pro výstavbu v Praze byly provedeny náhradní rekul-tivace na Šumavě, kde se rozorávaly louky)

� podíl jednotlivě hospodařících zemědělců na zemědělské pro-dukci je zanedbatelný. Zemědělské hospodaření zajiš�ujístátní statky a zejména jednotná zemědělská družstva. Je-jich práce se svým režimem (pracovní doba, práce na smě-ny, dovolené apod.) přibližuje zaměstnancům ve městě. Jepřerušen pocit sounáležitosti s celým zemědělským provo-zem, který je charakteristický například pro rodinné farmy.

� hospodářské obvody družstev byly několikrát administrativnězvětšeny. Jejich rozsah postupně přesáhl území jedné obce.Jsou oslabeny, či zcela zrušeny, vazby mezi venkovským osí-dlením, navazující zemědělskou krajinou a subjekty, kteří v níhospodaří. To se mimo jiné promítá do socioekonomickýchpoměrů venkovských obcí (například z množství účelovýchcest, které byly potřebné k obsluze zemědělských pozemkůpostačuje jen několik, které tvoří hranice jednotlivých bloků).

� sílící tlak na hospodářské využití zemědělské půdy vyvolá-vá ”protitlak”. Zvyšuje se pozornost mimoprodukčnímfunkcím krajiny. V osmdesátých letech minulého století na-příklad dostává konkrétní základy teorie ÚSES.Tradiční venkovské hodnoty, které se vyvíjely do té doby

postupně (evolučně) byly změněny skokem. Byl přerušen in-stitut vlastnictví a s ním i generační vazby k venkovské kraji-ně, k venkovskému osídlení.

⁄vod

V ËÌsle 52 jsem si se z·jmem p¯eËetl p¯ÌspÏvekIng. Dagmar StejskalovÈ na tÈma ÑKrajina jako p¯ed-mÏt krajinnÈho pl·nov·nÌî. V†Ël·nku jsou p¯ehlednÏa srozumitelnÏ analyzov·ny z·leûitosti souvisejÌcÌs†pojmem krajina. Na provedenou anal˝zu by mÏlonavazovat ¯eöenÌ zjiötÏn˝ch problÈm˘. A tady se ob-jevuje ot·zka, jak˝m zp˘sobem? D·le uveden˝ textprezentuje dalöÌ souvislosti pojmu krajina a charak-terizuje jeden z†moûn˝ch metodick˝ch p¯Ìstup˘ k pod-nÏt˘m ˙prav a zmÏn krajiny.

Historia magistra vitae, aneb jak to tenkrát v kra-jině začalo

Krajina byla pro člověka v prvé řadě zdrojem. Začínal jakosběrač a lovec. Časem se naučil cílevědomě pěstovat rostlinya chovat zvířata. K tomu potřeboval přizpůsobit své okolí. Žářilles pro svá políčka, vytvářel pastviny. S rozvojem zemědělskévýroby se vyvíjely i požadavky na krajinu. Rozšiřoval se podílorné půdy, upravoval se vodní režim území.

S nástupem řemesel začala sloužit krajina také jako zdrojdřeva. Lesy se začaly kácet nejen kvůli vzniku nových země-dělských pozemků. Dřevo se začalo používat jako vstupnímateriál pro řadu řemesel. Dřevem se topilo, ze dřeva se stavě-ly domy, lodě apod. Přirozená obnova lesů přestává místy po-stačovat tempu a rozsahu těžby. V krajině vznikají trvale po-změněné biotopy (v území se změnil půdní pokryv, vodní re-žim, mikroklimatické podmínky, zastoupená přírodní společen-stva apod.).

S rozvojem úrovně lidského poznání začíná využívánínerostů. Získávání z povrchu, v místech jejich výskytu, přechá-zí později v těžbu. S rozvojem poptávky se těží stále hůře do-stupné suroviny. Těžba na dlouhou dobu mění vzhled a funk-ce těžené části krajiny. Změny krajiny (jejich charakter a roz-sah, jejich doba trvání) závisí na způsobu těžby (povrchová,hlubinná), na jejím rozsahu, na použité technologii apod.

Charakter krajiny se postupně mění. Dle současně použí-vané terminologie hodnocení krajiny, přibývá v území krajin-ných segmentů, které lze označit jako exploatované území.V krajinné mozaice však převažují prostory přírodního a pří-rodě blízkého charakteru.

Skutečnost, která podmiňuje a motivuje utváření krajinysouvisí s institutem vlastnictví. Vlastník rozhodoval a rozho-duje o využití území, kterému patří. Dědění majetku předsta-vuje silné vazby jednotlivých generací k vlastněnému území(snaha majetek zachovat ve stejné či lepší kvalitě a kvantitě,případně rozšířený předat svým dětem). To vytváří předpokladpro realizaci časově a finančně náročných úprav krajiny. Je-jich výsledný efekt zůstane v „rodině”(např. děd sázel les provnoučata).

Mezi vlastníky s velkým rozsahem pozemků, čili s předpo-kladem ovlivnit větší část krajiny, patřily v evropských pod-mínkách panovnické rody, šlechta, církev a později města. Ně-kteří větší vlastníci využívají své pozemky nejen pro hospo-dářský efekt. Vznikají záměrné úpravy krajiny vhodné pro trá-vení volného času (procházky, společenské hry jízdy na koni,lov apod.).

Poznámka:V tomto příspěvku není záměrně komentováno využívání územípro výstavbu, pro vytváření sídelní struktury. Stavební pozem-ky mají řádově vyšší finanční hodnotu než pozemky tvořící ”vol-nou krajinu”, na kterou je příspěvek zaměřen.

PozemkovÈ ˙pravy

18

Historie téměř současnáPo roce 1990 dochází k další „skokové” změně v přístupu

k zemědělství, k užívání krajiny. Jedná se především o dáleuvedené důvody, důsledky a souvislosti:

� Byl obnoven institut soukromého vlastnictví. Realizuje semimo jiné restituce zemědělského majetku. K předpoklá-dané obnově rodinných farem ve větším rozsahu však ne-dochází. Stávající organizace zemědělských podniků bylaopuštěna, vznikají nové hospodářské subjekty.

� Výrazně se snižuje podíl pracovníků v zemědělství. Tradič-ní zemědělské oblasti ztrácejí hlavní zdroj pracovních pří-ležitostí v zemědělské výrobě. Dále se oslabují každodennívazby obyvatel na sídlo a jeho zázemí. Výrazně stoupá po-čet venkovských obyvatel, kteří vyjíždějí každodenně za prací.

� Podstatně se mění příměstská krajina. V malých venkov-ských sídlech v zázemí větších měst rychle rostou „nocle-hárny” pro obyvatele měst. Stavební boom „nocleháren naležato”vyvolaly především tyto skutečnosti:� vysoká poptávka městských obyvatel po bydlení v RD� levnější pořízení bydlení než ve městě� restituované zemědělské pozemky získávají řádově vyš-

ší cenu, pokud se z nich stanou stavební pozemky� územní plány malých obcí se snáze pořizují, snáze pro-

jednávají a snáze se schvalují. Zastupitelstva malýchobcí se snáze získají pro přísliby realizace chybějící vy-bavenosti apod.

� Trh se zemědělskou půdou, který podmiňuje, jak země-dělské podnikání, tak úpravy v krajině vzniká pomalu(neukončené restituce, pomalu postupující evidence ob-novených vlastnických vazeb). Zemědělská půda ve vlast-nictví státu je privatizována, i když počáteční předsta-vy po roce 1990 předpokládaly, že část státní půdy budevyužita pro krajinářská opatření

� Byla opuštěna strategie soběstačnosti v produkci potra-vin. Nová strategie zemědělství v ČR stále krystalizuje.Trh potravinářských komodit dostává po vstupu do EUevropské parametry. V EU probíhá diskuse o změně spo-lečné zemědělské politiky. Výrazně se snížil stav skotu,což se projevilo sníženou poptávkou po pícninách. Tatoskutečnost se následně promítá do struktury pěstova-ných plodin. Část trvalých travních porostů přestává míthospodářské využití. Snižuje se celkový stav chovanýchzvířat, který se promítl do snížených požadavků na pro-dukci krmných plodin pěstovaných na orné půdě.

� Do roku 1990 patřily mezi významné krajinotvorné fak-tory trvalé zemědělské kultury tj. chmelnice a intenziv-ní ovocné sady. Produkce chmele i ovoce není v tomtoobdobí dostatečně konkurenčně schopná. Ovocnářstvíi chmelařství stagnuje. Jejich dlouhodobá perspektivaje nejistá. Tradiční krajinářské rysy chmelařských a ovoc-nářských oblastí se mohou podstatně změnit.

� Vstupy do zemědělské výroby se cenově rychle vyšplha-ly na evropskou úroveň. Tato skutečnost se promítla dovýrazného snížení aplikace hnojiv a chemické ochranyrostlin. Z krajinářského hlediska se jedná o příznivý stav.

� Kromě tradičního (konvenčního) zemědělství, zaměře-ného na potravinářské komodity, se stoupající intenzi-tou (zejména po vstupu do EU) je podporováno ekolo-gické zemědělství. Experimentuje se s chovem netra-dičních zvířat na zemědělské půdě (pštros, lama, daněkapod.). Zvyšuje se podíl pěstovaných nepotravinářskýchkomodit (biomasa, technické plodiny, plodiny využitel-né pro energetiku).

� zvýšená investiční činnost vyvolává poptávku po ze-mědělské půdě. Výstavba na „zelené louce” je jedno-dušší ve srovnání s výstavbou v sídlech. Utváření kraji-ny, zejména v zázemí větších měst, ovlivňuje „restituč-ní a realitní urbanismus”.

� V souvislosti s podporou podnikání, jsou v krajině územ-ně připravovány průmyslové zóny. Zejména zahraničníinvestoři využívají možnost realizovat plošně náročnéstavby. Ty jsou obvykle v jejich mateřských zemích ob-tížně realizovatelné (přísnější ochrana ZPF, výraznějšívlastnické vazby, vysoký cenový rozdíl při pořizovánípotřebné plochy)

� v krajině jsou intenzivněji sledovány její mimoprodukč-ní funkce. Teorie ÚSES se začíná promítat do praxe.V evropském měřítku probíhá akce NATURA 2000.Území ČR postihnou dvě katastrofické povodně. K je-jich příčinám je přiřazována i snížená retenční schop-nost krajiny.

� Ke stávajícím formám rekreace v krajině (chataření, cha-lupaření, turistika apod.) přibývají nové formy. Meziplošně nejnáročnější patří golfová hřiště, jejichž reali-zace byla v předchozím období prakticky nemožná.Z liniových staveb jsou realizovány ve větším rozsahucyklistické stezky. Finance na jejich realizaci nepatříobvykle mezi priority a tak nabídka nepostačuje poptáv-ce. S finanční náročností souvisí i skutečnost, že plochapod cyklostezkou by měla být vlastnicky vyřešena. U li-niových se jedná o náročnou záležitost.

� V oblastech, kde se vyskytují ve větší míře ložiska ne-rostných surovin patří těžba mezi výrazné krajinotvot-né faktory. Například těžba štěrkopísku výrazně ovliv-ňuje utváření krajiny například na Mělnicku, Nymbur-sku, Litoměřicku, ale i na jihu Čech nebo v nivě řekyMoravy. Nevýhradní nerosty jsou součástí pozemkua patří tedy jeho vlastníku. Tržní prostředí na jedné straněje podnětem pro zahájení těžby, ale zároveň může těž-bu utlumit a v krajině zůstávají opuštěné těžebny.

� utváření krajiny zásadně ovlivňuje budování nadřaze-né dopravní a technické infrastruktury, která v územípůsobí jako bariéra, přispívá k další fragmentaci kraji-ny a ovlivňuje krajinný ráz. Poloha ČR v těžišti Evropyvyvolává tlak na budování nadřazených dálničních iželezničních tahů. Opět se prověřuje možnost realizacekanálu Dunaj-Odra-Labe.

Motivem přístupu ke krajině se stává udržitelný rozvoj, kterýmá spočívat na třech pilířích tj. na environmentálním, ekono-mickém a sociálním. Tyto pilíře mají být ve vzájemné rovno-váze. Indikátory udržitelného rozvoje mají dosud velmi orien-tační charakter, zejména úrovni obcí.

A co bude dál?Na základě vyhodnocení dosavadních trendů, daných sku-

tečnosti a očekávaných předpokladů lze formulovat orientačnívize dalšího vývoje krajiny v ČR.

� zemědělská půda se podílí více než 50 procenty na celkovévýměře ČR. Odborná literatura uvádí, že k produkci potra-vin mírného pásma postačuje v ČR cca poloviční výměrazemědělské půdy. Větší produkce potravinářských komo-dit se obtížně uplatňuje na trhu a nadprodukce potravin jez tohoto hlediska nežádoucí. Z této skutečnosti vyplývajíotázky. Na jedné polovině zemědělské půdy se budou ko-merčně vyrábět potraviny. Bude veřejným zájmem ovliv-nit určení prostorů, ve kterých se bude zajiš�ovat zeměděl-ská prvovýroba? (vazby na osídlení, koordinace s mimo-produkčními funkcemi zemědělské půdy apod.). Nebo o tétoskutečnosti rozhodnou podmínky trhu? A co s „druhou polo-vinou” zemědělské půdy? Nebylo by prozíravé se potenci-álu zemědělské půdy jednou pro vždy zbavit jejím zastavě-ním, zpevnění apod. Zemědělská půda plní řadu mimopro-dukčních funkcí. Její nezbytný rozsah z tohoto hlediskanelze dosud stanovit. Nabízejí se mimo jiné následující mož-nosti, které se v reálu zřejmě budou kombinovat:

PozemkovÈ ˙pravy

19

� část zemědělské půdy bude zalesněna a budou tak za-chovány mimoprodukční funkce krajiny. Je ve veřej-ném zájmu ovlivňovat rozmístění ploch k zalesnění?Nebo se vše bude odvíjet od iniciativy vlastníků?

� na zemědělské půdě budou pěstovány nepotravinářskékomodity. S postupující energetickou krizí bude eko-nomicky únosné využívat různé formy biomasy proenergetické účely. Pěstováním biomasy na zemědělsképůdě bude zajištěna i „údržba krajiny”. Obdobně můžebýt část zemědělské půdy využívána k produkci tech-nických plodin. Opět závisí na velikosti poptávky trhupo těchto produktech nebo na motivačních opatřeníchstátu.

� z pokračující analýzy mimoprodukčních funkcí krajinya vyhodnocení dosavadního vývoje území vyplyne ne-zbytnost zajistit optimalizaci rozmístění druhů pozem-ků a ve vybraných segmentech krajiny zajistit specific-ký režim (zvýšení retenční schopnosti krajiny, ochranalokalit NATURA 2000 apod.). Z veřejných prostředkůbudou tyto funkce krajiny zajištěny (pokrytí vzniklé újmyvlastníkům, zajištění potřebného managmentu apod.)

� výrazněji bude podporováno ekologické zemědělství,jehož produkce potravinářských komodit má extenziv-nější charakter. Takže pro zajištění potřebného množ-ství potravinářských komodit bude využit větší podílzemědělské půdy. Ekologická potraviny jsou zdravějšía ekologická forma hospodaření citlivější k ostatnímfunkcím krajiny.

� Na části zemědělské půdy, kde se bude komerčně hos-podařit, lze předpokládat intenzivní, velkovýrobní for-my hospodaření s prioritou tržně konkurenceschopnéprodukce. V krajině se bude projevovat tento trend mimojiné zvyšováním chemické výživy a ochrany rostlin, sna-hou zajistit velkovýrobní parametry obhospodařovanýchpozemků (pro efektivnější využití zemědělské techniky).Tím se zvýší risiko negativních vlivů na vodní režim úze-mí (erozivní ohroženost pozemků), kvalitu podzemníchi povrchových vod, poškození sousedících přírodníchspolečenstev v případě nevhodné aplikace apod.

� Druhým výrazným faktorem, který může ovlivnit utvářeníkrajiny jsou záležitosti, související s ochranou přírody a kra-jiny.� Jedná se zejména o lokality zahrnuté do NATURY 2000.

V současné době probíhají teprve počáteční fáze pro-mítnutí této celoevropské koncepce do území. Předpo-kládá se, že vlastníkům bude nahrazena případná újma,která by jim vznikla zahrnutím jejich pozemků do loka-lity NATURA. Návrh lokalit je již k dispozici. Zatímvšak nebylo provedeno vyhodnocení těchto lokalit v celo-evropských poměrech, z čehož může vyplynout, že nevšechny lokality budou zařazeny do celoevropské sou-stavy. I z toho důvodu není dosud znám rozsah finanč-ních prostředků potřebný na pokrytí újmy, která vznik-ne vlastníkům.

� Další významné krajinotvorné opatření představuje územ-ní systém ekologické stability. Teorie ÚSES se začala doreality promítat počátkem devadesátých let. Teoretické zá-klady však nejsou dále rozpracovávány (například prů-chod ÚSES zastavěným územím, parametry interakčníchprvků) a nedostatečně je vyhodnocována zpětná vazbaz vymezování ÚSES v různých plánovacích materiá-lech a z jeho realizace. Domnívám se, že v současnédobě není k dispozici alespoň orientační informace oplošných nárocích ÚSES, náklady na získání potřeb-ných pozemků a náklady potřebné k uhrazení újmy vlast-níkům či pro případnou následnou údržbu prvků ÚSES.

� Třetí faktor ovlivňující uspořádání krajiny, který bude zřej-mě nejaktuálnější, představuje celková revitalizace krajiny

s cílem zvýšit její retenční schopnost a optimalizovat jejívodní režim. Tento faktor má globální charakter (změny ce-loplanetárních klimatických poměrů tj. zvyšování průměr-né teploty, zvyšování četnosti výskytu extrémních situací tj.prodlužování období sucha nebo přísušků, nárůst počtučetnosti přívalových deš�ů a s nimi související riziko po-vodní), ale jeho řešení musí začít na místní úrovni. Nedo-statek vody nebo naopak vysoká pravděpodobnost povod-ní jsou jevy, které v relativně blízkém období, se stanou běž-nou součástí existence lidské společnosti. Ta by měla, ve-dena pudem sebezáchovy, realizovat opatření, která by eli-minovala a nebo alespoň snížila míru těchto rizik. V sou-časné době probíhá, na základě ustanovení vodního záko-na, k vyhodnocování stavu jednotlivých dílčích povodí.Výsledkem by měl být, mimo jiné seznam potřebných opa-tření v území, kterými by se zlepšily vodohospodářsképoměry v krajině. I v tomto bodě platí otázka, zda na po-třebná opatření bude mít tato společnost potřebné pro-středky.

� Neopominutelnou aktivitu, která na jedné straně využívástávající hodnotné krajinné segmenty a na straně druhévyvolává změny v krajině, představuje cestovní ruch arekreace. Na území ČR se vyskytuje množství prostorů s re-kreačním potenciálem. Přibývá volného času a ve spojenís požadovaným zdravým životním stylem, který je mimojiné vázán na sportovní a rekreační aktivity ve zdravém pro-středí, lze očekávat poptávku po různých formách rekrea-ce ve ”volné” krajině. S rekreací a cestovním ruchem sou-visí zajištění související vybavenosti a zvýšené zatíženíúzemí.

Z výše uvedeného textu vyplývá, že v krajině trvale probí-há řada činností, které vyžadují její změny či úpravy a výraz-ně ovlivňují její charakter. Část těchto činností vyplývá z ak-tivit osob (fyzických i právnických), část lze označit jako aktivitave veřejném (společném) zájmu. Je otázkou, zda a jaké vazbymají či měly by mít tyto činnosti a plánování krajiny?

ZávěrV závěru je formulován jeden z možných přístupů k „plá-

nování krajiny.” Z hlediska obsahu, zaměření a míry podrob-nosti řešení je vhodné rozlišovat „plánování krajiny” a „pro-jektování krajiny”.„Plánování krajiny” v tomto pojetí zahrnuje:� funkční členění území (diferenciace území s rozlišením

ploch, segmentů či oblastí v krajině; použitá terminologiezávisí na míře podrobnosti řešení; dle jejich dominantní čipřevažující funkce)� funkční členění území probíhá na základě:

- přírodních daností a limitů- stávajícího stupně urbanizace území- znalosti deficitů, potřeb, priorit a požadavků vzta-

hujících se k posuzovanému území a vazeb vztahu-jících se na okolní území

- hodnot zastoupených v území (přírodních, kultur-ních, technických, estetických, rekreačních, půdních,vodohospodářských, nerostných apod.,včetně doho-dy o principech řešení jejich vzájemných střetů)

- vyhodnocení dosavadních trendů jeho vývoje a je-jich předpokládaného dalšího vývoje (případně vevariantách)

� cílem funkčního členění území je- formulování, respektive aktualizace či upřesňování

jeho priorit ,a pokud to lze, jejich rámcové promít-nutí do území

- hledání kompromisní shody na výhledovém využi-tí území.Všechny zainteresované strany si musí

PozemkovÈ ˙pravy

20

být při jednání vědomi nejen svých práv, ale i svýchpovinností. Každý by měl klást takové požadavky,které je schopen zajistit svými prostředků. A nebo zpřijatého kompromisu bude zřejmé, jak (z jakýchprostředků) bude zajištěn (v jakém poměru se zain-teresované strany budou na jeho zajištění podílet).

Poznámka:Například stát nemůže svým rozhodnutím omezit vlastnic-tví, aniž by vzniklou újmu dotčeným vlastníkům nahradil. Neboinvestor by neměl očekávat, že vicenáklady vyvolané realiza-cí jeho záměru uhradí někdo jiný (například obec či stát).

� Kompromis by měl být přijatelný pro:- stát (zastupovaný obvykle dotčenými orgány státní

správy), který by měl prezentovat zejména celostát-ní potřeby (vyjádřené například v resortních kon-cepcích a strategiích), mezinárodní závazky, potře-by budoucích generací

- orgány samosprávy, které prezentují zájmy a potře-by obyvatelstva jejich volebního obvodu

- vlastníky pozemků, které tvoří posuzované území- fyzické a právnické osoby, které mají v posuzova-

ném své zájmy a záměry� formulace územních regulativů, které budou limitovat

funkční využití a činnosti, aktivity v rozčleněných částechúzemí. Přijaté územní regulativy či pravidla by měla zajis-tit, že přijatý kompromis bude dodržován. Jeho změna bymusela projít stejným procesem, který předcházel přijetíkompromisu.

Proces funkčního členění území by měl probíhat v několikaúrovních. Nabízí se například celostátní, krajská a obecní úro-veň. S přibývající mírou podrobnosti by bylo funkční členěníúzemí upřesňováno. Při funkčním členění se musí posuzovatsouvislé území (tj. ne samostatně „volnou krajinu” a samostat-ně sídla). Při hledání kompromisu je nutné například hledata řešit územní vazby mezi sídly (či sídelní strukturou) a jejichzázemím. Rozvoj sídelní struktury a vývoj přírodních složek vintenzivně využívaném území je nezbytné koordinovat. (V sou-časné době stupeň znalostí podstaty, principů fungování a ze-jména míry ohrožení přírodní soustavy není dostatečně znám.V každém případě jsou pozorovány projevy jejího ohrožení vlokálním, regionálním i celoplanetárním měřítku. Její zhrou-cení bylo předpovídáno již mnohokrát. I když dosud nedošlo kceloplanetární katastrofě, jsou pozorovány změny v globálnímměřítku, např. oteplování, díry v ozónové vrstvě apod.).

Každá úroveň by se měla zabývat odpovídajícími záleži-tostmi. Například na celostátní úrovni vzájemně koordinovatprůmět celostátních koncepcí a strategií. (Na úrovni obce lzenapříklad obtížně ověřovat varianty řešení střetu celostátní do-pravní koncepce s celostátní koncepcí ochrany přírody). Prin-cipy přijatého řešení na jedné úrovni by neměly být zpochyb-ňovány při hledání kompromisu na nižší úrovni.

Na všech úrovních lze rozlišit v území části, které ve zvý-šené míře plní jeho základní funkce:� přírodní funkce krajiny (zahrnuje přírodní danosti tj. na-

příklad přírodní a přírodě blízká společenstva, kritická místapro vodní režim území apod.)

� sídelní funkce krajiny (zahrnuje sídelní strukturu se všemijejími požadavky, které se musí promítnout do území)

� hospodářská funkce krajiny (zemědělská výroba, produkcedřeva, těžba nerostů)V některých částech území jsou funkce zastoupeny v ta-

kovém poměru nebo rozsahu, že nelze jednostranně prefero-vat jen jednu funkci na úkor ostatních. Tyto výrazně smíšenéčásti území potřebují také nalézt kompromis, který by v danéčásti území umožnil dlouhodobou existenci požadovanýchfunkcí (například zázemí velkých měst).

Prezentovaný přístup umožňuje systémová řešení, kteránelze dosáhnout u opačného přístupu, tj.”ad hoc” řešení. V němje nutné každou připravovanou změnu v území ověřovat ve všechsouvislostech a úrovních individuálně. V tak exponovaném a in-tenzivně využívaném území, jakým je evropský kontinent, jsoupravidla týkající se využití a změn v území nezbytná. Jen taklze do území promítnout nezbytná systémová opatření.

❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑

Semin·¯Semin·¯Semin·¯Semin·¯Semin·¯ÑGeodÈzie a katastr nemovitostÌ ve stavebnictvÌ,pr·vnÌ p¯edpisy a normy, praxe, jakost cenyì, ter-mÌn: 26. 9. 2005, 9.30-16.00, mÌsto: NovotnÈho l·vka5, odbornÌ garanti: Doc. Ing. JaromÌr Proch·zka, CSc.e-mail: jaromir.prochazka@fsv.cvut.cz,Ing. Ji¯Ì Bureö, e-mail: bures.j@fce.vutbr.cz

✦ ✦ ✦

Semin·¯Semin·¯Semin·¯Semin·¯Semin·¯ÑNovela katastr·lnÌho z·kona o nov· vyhl·öka, tvor-ba a obnova katastr·lnÌch map v†digit·lnÌ formÏì,termÌn: 31. 10. 2005, 9.30-16.00, mÌsto: NovotnÈhol·vka 5, odborn˝ garant: Ing. Ji¯Ì Rydval,e-mail: jiri.rydval@csgk.cz

Nov˝ z·kon� Z·kon Ë. 169/2005 Sb., publikovan˝ dne 27. dubna 2005v†Ë·stce 62 SbÌrky, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 65/1965 Sb., z·-konÌk pr·ce, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 88/1968Sb., o prodlouûenÌ mate¯skÈ dovolenÈ, o d·vk·ch v†mate¯stvÌa o p¯ÌdavcÌch na dÏti z†nemocenskÈho pojiötÏnÌ, ve znÏnÌ poz-dÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 361/2003 Sb., o sluûebnÌm po-mÏru p¯ÌsluönÌk˘ bezpeËnostnÌch sbor˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌchp¯edpis˘. Z·kon nabyl ˙Ëinnosti dne 1. kvÏtna 2005.

Z·kon o posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌZ·kon o posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌZ·kon o posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌZ·kon o posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌZ·kon o posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌprost¯edÌ s koment·¯emprost¯edÌ s koment·¯emprost¯edÌ s koment·¯emprost¯edÌ s koment·¯emprost¯edÌ s koment·¯em Libor Dvo¯·k

CÌlem publikace je osvÏtlit pr·vnÌ aspekty procesu posuzo-v·nÌ vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ a tÌm napomoci k†pochopenÌpodstaty a smyslu tohoto institutu. SouËasnÏ m· publikaceb˝t i praktick˝m r·dcem pro jednotlivÈ f·ze celÈho procesu,a to pro odbornou i laickou ve¯ejnost. Z†tohoto hlediska jeurËena zejmÈna investor˘m, pracovnÌk˘m org·n˘ ve¯ejnÈspr·vy a nevl·dnÌm organizacÌm. M˘ûe b˝t vöak i uûiteËn˝mzdrojem pr·vnÌch informacÌ tÈû pro autorizovanÈ osobyv†oblasti posuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ, studenty st¯ed-nÌch a vysok˝ch ökol i pro öirokou ve¯ejnost.

Publikace obsahuje podrobn˝ koment·¯ k†jednotliv˝m usta-novenÌm z·kona Ë. 100/2001 Sb., d·le uv·dÌ prov·dÏcÌ pr·v-nÌ p¯edpisy k†tomuto z·konu a rovnÏû vybran· ustanovenÌjin˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘, kter· se blÌûe t˝kajÌ problematikyposuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ. Je-li to vhodnÈ v†z·jmusnadnÏjöÌho pochopenÌ danÈho ustanovenÌ, uv·dÌ autorv†r·mci koment·¯e rovnÏû odkaz na p¯Ìsluönou evropskoulegislativu, kter· je z·konem Ë. 100/2001 Sb. Trasponov·na,resp. I na mezin·rodnÌ smlouvy v†tÈto oblasti, kterÈ »esk·republika ratifikovala.

V†z·vÏreËnÈ Ë·sti publikace je v†ËeskÈm jazyce uvedeno˙plnÈ znÏnÌ obou smÏrnic Evropsk˝ch spoleËenstvÌ v†oblastiposuzov·nÌ vliv˘ na ûivotnÌ prost¯edÌ.

Cena: 250 KË

NakladatelstvÌ ARCH, edice StavebnÌ pr·voProdej: distribuce@alf.cz

PozemkovÈ ˙pravy

21

Zad·v·nÌ pozemkov˝ch ˙prav dle z·kona Ë. 40/2004 Sb., o ve¯ej-n˝ch zak·zk·chMiloslav Jebavý, Gepard s.r.o., Praha

Vstup České republiky do Evropské unie s sebou při-nesl i nutnost sladit právní normy v oblasti zadávání veřej-ných zakázek se směrnicemi EU a nahradit stávající zákonč. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Nový zákonč. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon), jeúčinný od 1. května 2004 a přinesl do procesu zadávánízásadní změny. Vyšší informovanost o veřejných zakázkách,otevřenost zadávacích řízení a celkové zvýšení transparent-nosti patří k nejdůležitějším atributům aplikace novéhozákona. Zájem zpracovatelských firem o veřejné zakázkyz oboru pozemkových úprav a prudké snížení nejnižšíchnabídkových cen zaskočilo některé uchazeče i zadavatele.

Dosavadní vývoj cen KPÚ

Na zobrazeném grafu jsou znázorněny průměrné ceny KPÚv daném roce přepočítané na 1 ha upravovaného území. Z gra-fu je patrné, že se ceny KPÚ neustále snižují.Co tyto ceny ovlivňuje?

Na navýšení ceny působí zvětšující se nároky na odbor-nost, obsáhlost a preciznost zpracování návrhu pozemkovýchúprav. Tento trend, který úzce souvisí s budováním prestižea společenského uznání našeho oboru, je potřeba posilovat a v bu-doucnu by měl být hlavním faktorem cenového vývoje.

Zejména v poslední době (v důsledku zadávání zakázek dlenového zákona) nepříznivě ovlivňují náklady na zhotovení za-kázky některá kvalifikační kritéria (pojištění, certifikát jakos-ti), soutěžní kritéria (výše bankovní záruky), smluvní podmín-ky (pozastávky, smluvní pokuty, prodlužující se splatnost fak-tur, délka záruky) a jejich celková nevyváženost. Všechny tyto sku-tečnosti se musí promítnout do ceny zakázky jejím navýšením.

Na navýšení ceny působí i některé další skutečnosti, se kte-rými jsme se ještě nedokázali zcela vypořádat: nejasnosti v le-gislativě, v zadání zakázky, nejednotnost v požadavcích na nále-žitosti návrhu, tzv. „katastrální folklor“.

V dlouhodobém horizontu jsou ceny ovlivněny mírou inflace.V současné době jsou však rozhodující trendy co cenu snižují:Zásadní upřesnění legislativního rámce procesu zpracová-

ní KPÚ (nařízení vlády č. 4/2000 Sb., novely vyhlášky 190/1996Sb., zákon 139/2002 Sb. a vyhláška 545/2002 Sb.), umožnilovznik nových technologií zpracování KPÚ a jejich postupnouautomatizaci. To se odrazilo na prudkém poklesu cen po r. 2000.

Ovšem výše cen zakázek dosud přidělených v r. 2005 sevymyká i tomuto sestupnému trendu. Tento další cenový skoksměrem dolů padá na vrub zadávání veřejných zakázek dlenového zákona a následnému výraznému zvýšení konkurencena trhu. Bohužel toto tvrdé konkurenční prostředí vede k ce-novému podbízení některých uchazečů.

Zakázky přidělené v zadávacím řízení dle zákona č. 40/2004 Sb.

Na centrální adrese bylo k 1. 9. 2005 zveřejněno 61 ozná-mení zadávacích řízení a 18 výsledků zadávacích řízení na při-dělení veřejné zakázky - návrhu KPÚ.

Po „smršti“ zadávacích řízení v březnu a dubnu 2004, kdybylo ještě možno zadávat zakázky dle zákona č. 199/1994 Sb.,bylo do konce r. 2004 zveřejněno pouze 6 zadávacích řízenídle nového zákona, oznámených převážně v závěru roku. V r.2005 se už zadávání KPÚ rozběhlo obvyklým tempem.

Z 61 zadávacích řízení jich bylo 50 (82 %) vypsáno jakootevřené řízení, 11 (18 %) jako užší řízení. Ve 33 případech(54 %) byla jediným hodnoceným kritériem nabídková cena,ve 28 případech (46 %) byla hodnocena ekonomická výhod-nost nabídky.

Dosud zveřejněné výsledky 18 zadávacích řízení jsou uve-deny v tabulce č.1.

V tabulce jsou uvedeny tyto údaje: pořadové číslo, sídlopozemkového úřadu, katastrální území, zda kritériem zadáníbyla ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší cena, cenavybraného dodavatele, počet nabídek, zda byla vznesena ná-mitka proti rozhodnutí zadavatele, nejvyšší nabídka a její pro-centuální vyjádření vůči ceně vybraného dodavatele, nejnižšínabídka a její procentuální vyjádření vůči ceně vybraného do-davatele, předpokládaná cena a její procentuální vyjádření vůčiceně vybraného dodavatele, vybraný dodavatel.

Podbarvená řízení se netýkají kompletní dodávky prací(zpravidla jde pouze o projektové práce) a údaje nejsou zahr-nuty do výpočtu průměrných hodnot.

Co z údajů uvedených v tabulce vyplývá? Především to, žepozemkové úpravy jsou zadávány skutečně za ceny mimořád-ně nízké, které se vymykají všem dosavadním zkušenostem.

Ze 14 zadaných KPÚ uvedených v tabulce vychází průměrná ce-na za ha upravovaného území cca 4600 Kč (rozpětí 3500 – 7700 Kč).

Zadávacích řízení se účastní větší počet uchazečů (průměr-ný počet uchazečů z 37 známých zadávacích řízeních je 12).

Proti úkonům zadavatele byly podány ve 3 případech (17 %)námitky. Je ovšem otázkou, zda důvodem zatím nepříliš vel-kého počtu zveřejněných výsledků řízení není právě řešení ná-mitek uchazečů. Z podnětu uchazeče již bylo v tomto roce zahá-jeno i řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem proochranu hospodářské soutěže.

Z procentuálního vyjádření nejnižší nabídky vůči ceně vy-braného dodavatele je patrné, že pouze ve třech případech ne-byla zakázka přidělena uchazeči s nejnižší nabídkovou cenou.

Z procentuálního vyjádření předpokládané ceny vůči ceněvybraného dodavatele je zřejmé, o kolik byla předpokládanácena vyšší než cena vybraného dodavatele (průměr 59 %).Označené atypické hodnoty ze zadávacích řízení s nestandard-ním průběhem nebyly do výpočtu průměru zahrnuty.

Z tabulky je dále patrný nepřirozeně velký rozdíl mezi nej-vyšší a nejnižší nabídkou (průměr 62 % ceny vybraného do-davatele, vyskytují se ale i hodnoty okolo 100 %). A to jsouz nabídkových cen zpracovaných v tabulce již vyloučeny mimo-řádně nízké ceny (pokud se toho zadavatel odvážil) a nabídko-vé ceny uchazečů, kteří nesplnili kvalifikační kritéria. Příči-nou značného cenového rozptylu nabídek může být nejasnostzadání, nezkušenost některých uchazečů nebo cenové podbí-zení neseriózních uchazečů. K potlačení tohoto jevu by napo-mohlo vydání návodu k ocenění nabízených výkonů s přes-nou specifikací předávaných výsledků činností.

Předpokládaná cenaDle zákona posuzuje zadavatel přiměřenost cenové nabíd-

ky vzhledem k předpokládané ceně zakázky. Ani nabídky, kte-ré byly menší než polovina předpokládané ceny, nebyly zada-vatelem ze soutěže vyřazeny. Zadavatel pravděpodobně akcep-toval uchazečovo zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

PozemkovÈ ˙pravy

22

V několika případech byla předpokládaná cena stanovenazadavatelem nepřiměřeně nízká. Uchazeč, který nabídne cenuvyšší než je předpokládaná cena zakázky, dává zřetelně najevosvůj názor, že zadavatel stanovil předpokládanou cenu chyb-ně. Výrazně vyšší nabídkové ceny než cena předpokládaná seobjevily v několika případech.

Stanovením nepřiměřeně nízké předpokládané ceny zadava-tel odradí většinu seriózních zájemců o zakázku od podání nabídky.

Kritéria pro zadání veřejné zakázkyZákon říká, že základním kritériem pro hodnocení nabídek

je ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídkovácena. Volba jednoho z těchto kritérií je ve výlučné pravomocizadavatele. V dosud oznámených zadávacích řízeních byla obětato kritéria užita zhruba stejně často.

Dá se předpokládat, že zakázky, kde bude výše nabídkovéceny jediným hodnoceným kritériem, budou přidělovány ucha-zečům za nižší ceny než zakázky, kde bude hodnocena ekono-mická výhodnost nabídky. Dlužno přiznat, že soubor 18 dosud zná-mých výsledků řízení je tak malý, že toto pravidlo nepotvrzuje.

Úkolem zadavatele ale není přidělit zakázku za co nejnižšícenu. Zadavatel je povinen ctít zásadu optimálního vynaloženíveřejných prostředků, tj. provést výběr takové nabídky, u kte-ré je předpoklad získání co největší užitné hodnoty za vynalo-žené peníze.

Užití nejnižší nabídkové ceny jako jediného hodnocenéhokritéria, je vhodné zejména u zakázek, kde je přesně specifiko-ván výsledek plnění. Kterýkoliv dodavatel se za rozdílnou cenudopracuje ke stejnému výsledku. Z veřejných zakázek zadáva-ných v současnosti pozemkovými úřady to může být napříkladvytyčování lesních pozemků. Rozhodně to ovšem není případpozemkových úprav. Projektování pozemkových úprav vyža-duje rozsáhlé odborné znalosti i tvůrčí dovednosti. Nenajdouse dva dodavatelé, kteří by vytvořili identické dílo. Úkolemzadavatele pozemkových úprav je zvolit taková dílčí kritériahodnocení, která by mu umožnila poznat, co který uchazečnabízí, a posoudit ekonomickou výhodnost nabízeného dílavzhledem k nabízené ceně. To není snadný úkol a dosavadníprůběh zadávání pozemkových úprav někdy budí rozpaky.

Nejnižší nabídková cenaNejnižší nabídkovou cenu jako jediné hodnocené kritérium

volí zadavatelé často proto, aby si usnadnili proces zadání veřej-né zakázky a jednoznačným vyhodnocením nabídek omezilimožnosti podání námitek uchazeči nespokojenými s rozhod-nutím zadavatele. I použití tohoto kritéria má však svá úskalí.

Dle požadavku zadavatele je nabídková cena vypočtena buze závazných jednotkových cen a předpokládaného počtu měr-ných jednotek nebo je stanovena součtem pevných cen za jed-notlivé pracovní etapy.

Výpočet ceny z nabízených jednotkových cen je častější. Prozadavatele je tento způsob pracnější (musí stanovit předpoklá-dané počty měrných jednotek). Účtování dle skutečného počtuměrných jednotek lépe vystihuje množství odvedené práce.Počty měrných jednotek stanovené v zadávací dokumentaci jsoupro uchazeče závazné a nemůže je měnit, ani když jsou dle je-ho názoru stanoveny chybně. Úprava zadání uchazečem musímít za následek vyřazení jeho nabídky.

Pokud je cena v zadávací dokumentaci a nabídce odvozenaz jednotkových cen, měla by být takto vyjádřena i ve smlouvěo dílo. Při rozdílném názoru na předpokládaný počet měrnýchjednotek může být následná dohoda s vybraným uchazečemo pevných cenách za pracovní etapy problematická.

Počet měrných jednotek (ha) pracovních etap geodetickézaměření skutečného stavu upravovaného území a plán spo-lečných zařízení je vhodné a obvyklé v zadávací dokumentacistanovit pro celé upravované území. Uchazeč si stanoví stupeňobtížnosti a nabídne jednotkovou cenu. Někteří zadavatelé uvá-děli v zadávací dokumentaci menší výměru s odůvodněním,

že uvedené práce nebudou probíhat všude. To vede ke zbyteč-ným zmatkům a konstrukcím neobvyklých jednotkových cen.Pokud zadavatel v nabídce požaduje pouze uvedení pevnýchcen za pracovní etapy, jsou případné údaje o počtu měrnýchjednotek v zadávací dokumentaci pro uchazeče pouze nezá-vaznou pomůckou ke stanovení ceny.

Pravděpodobnost mimořádně nízkých nabídkových cen na-bídnutých méně zkušenými uchazeči je při takovém způsobuzadání větší. Čím více činností je požadováno v nabídce oce-nit, tím je zpravidla celková nabídková cena vyšší.

Ekonomická výhodnost nabídkyPosouzení nabídek dle jejich ekonomické výhodnosti umož-

ňuje zadavateli mimo nabídkové ceny zohlednit i jiná dílčí kri-téria. Výběr dílčích kritérií a přiřazení váhy k jednotlivým díl-čím kritériím má zásadní význam. Výše nabídkové ceny musíbýt vždy jedním z kritérií. Je to základní a nejdůležitější krité-rium. Tomu by mělo odpovídat i přiřazení jeho váhy.

Dalšími užívanými dílčími kritérii jsou: doba plnění, délkazáruky, výše smluvní pokuty, výše bankovní záruky, plán ja-kosti.

Ukážeme si, v čem je užití některých těchto kritérií proble-matické.

Doba plněníObvyklé dílčí kritérium, nejčastěji užívané. Jeho užití je však

pro zadavatele často kontraproduktivní. Závěrečnou etapoupozemkových úprav bývá zpravidla vytyčení nových pozem-ků. Tyto práce je třeba přizpůsobit agrotechnickým lhůtám.Vytyčuje se po sklizni, před započetím dalšího hospodářskéhoroku. Vhodné termíny jsou pevně dané. Pozemková úprava jeradikálním zásahem do vlastnických vztahů. Prosazení nové-ho návrhu uspořádání pozemků u vlastníků vyžaduje svůj časnení vhodné tento proces uspěchat. Obvyklá doba plnění za-kázky je dle velikosti upravovaného území 2 – 4 roky. „Prácekvapná, málo platná“ platí pro pozemkové úpravy dvojnásob.

Zadavatel má zpravidla jasnou představu o optimálním ter-mínovém průběhu zakázky. Je jednodušší vtělit požadovanétermíny do zadávací dokumentace. Výsledek bude pro všech-ny strany přijatelnější.

Délka zárukyVelmi často užívané dílčí kritérium. Bohužel jeho uplatně-

ní vede pouze ke spekulacím a nijak nesouvisí s výběrem kva-litní nabídky. Záruka za dílo v oboru pozemkové úpravy je ter-mín dost nejasný. Případ reklamace vadného díla z titulu, že jedosud v záruce, pravděpodobně není znám. Uchazeči se ne-rozpakují nabídnout cokoliv. Objevují se záruky na mnoho de-setiletí i „neomezené“. Kritérium je pouze předmětem speku-lací, kdo se nezapojí, prohrává.

Výše smluvní pokutyPři užití tohoto dílčího kritéria uchazeči riskují. A někteří

hodně. Objevují se nabídky smluvních pokut ve výši až 5 %ceny za den prodlení. V obvyklé kombinaci s dílčím kritériemdoba plnění má vybraný uchazeč (to bude ten nejodvážnější)zajištěno, že pro něj bude plnění zakázky vzrušující záležitos-tí. Pravděpodobně se nebude nudit ani zadavatel.

Problémem výše uvedených tří dílčích kritérií je, že někteříuchazeči vedeni touhou zvítězit nabídnou nereálně nadsazenéhodnoty, které by ve standardní smluvním vztahu nikoho nena-padlo použít. Zadavatel má možnost, v daném dílčím kritériu při-dělit těmto neseriózním uchazečům nula bodů. Kde jsou ty důle-žité hranice, kde se na jedné straně vítězí a krok za hranicí je všeztraceno, se neví. Pokud zadavatel tyto mezní hodnoty oznámípředem (asi by to měl udělat), nabídne většina uchazečů tyto mez-ní hodnoty (a zajistí si tím maximální počet bodů). Výsledek budestejný, jako kdyby zadavatel tato kritéria vůbec nepoužil. Pokud

PozemkovÈ ˙pravy

23

zadavatel mezní hodnoty neoznámí, jde o vzrušující hru. S vý-běrem kvalitní nabídky to nemá nic společného. Mnoho lzezachránit (nebo taky pokazit) stanovením váhy těchto dílčíchkritérií. Zadavatel by neměl přeceňovat význam těchto kritériípřiřazením rozhodujících váhových koeficientů.

Výše bankovní záruky

V nabídce bankovní záruky postupují uchazeči velmi uvážli-vě. Většina z nich na to totiž nemá. Užití tohoto dílčího kritériavede k navýšení ceny zakázky. Náklady na poskytnutí bankov-ní záruky musí uchazeč do ceny zakázky promítnout. Bankyužití tohoto dílčího kritéria vítají. Kritérium výše bankovní záru-ky lze doporučit snad jen pro mimořádně velké a důležité za-kázky. Běžně užívaný systém smluvních sankcí a pozastávekje pro standardní zakázky dostačující. Zadavatel by měl uvá-žit, jaký koktejl pojistek a sankčních nástrojů chce pro danouzakázku namíchat a volit prostředky přiměřené velikosti za-kázky.

Pokud chce zadavatel z uchazečů selektovat větší a finanč-ně silné firmy, je toto dílčí kritérium ideálním nástrojem.

Plán jakosti

Plán jakosti patří mezi tzv. nečíselná kritéria. Pořadí nabí-dek se zde neurčuje výpočetním postupem, ale rozhoduje oněm zadavatel. V oznámeních zadávacích řízení se objevila idalší nečíselná kritéria jako „obsahová náplň dokumentace,přehled postupu prací a způsob provedení“ a „zajištění organi-začního servisu“. V zadávací dokumentaci by měl zadavateltato kritéria blíže specifikovat a upřesnit co bude hodnotit.

Zařazení nečíselného kritéria nelze než doporučit. Je to je-diný způsob, jak může zadavatel do hodnocení vnést svůj sub-jektivní názor. Může konfrontovat představy uchazečů o plně-ní zakázky se svými a volit nejvhodnější nabídky.

Volba dílčích kritérií hodnocení nabídek je výlučnou pravo-moci zadavatele, který je stanoví s ohledem na daný předmět ve-řejné zakázky a své potřeby. Kritéria hodnocení nejsou v zákoněpodrobněji upravena. Zákon pouze uvádí, že jedním z hodno-cených kritérií musí být nabídková cena. Velmi stručný a vše-obecný výčet vhodných dílčích kritérií uvádí § 8 vyhlášky MMRč. 240/2004 Sb. Zadávací směrnice ES, dle kterých byl zákonkoncipován, uvádějí daleko širší příkladný výčet dílčích krité-rií dle předmětu veřejné zakázky. Pro zakázky na služby uvádísměrnice na prvním místě hodnocení kvality. Užívaná dílčí kri-téria neumožňují zadavateli pří hodnocení nabídek uplatnit svédobré nebo špatné zkušenosti s jednotlivými uchazeči, případ-ně přihlédnout ke zkušenostem ostatních zadavatelů. Zejménau zakázek na služby je tato situace absurdní. Důsledná aplika-ce pravidla „hodnotí se nabídky, ne uchazeči“ není vhodná.

Tato skutečnost je způsobena tím, že reference dle zákonao veřejných zakázkách nepatří mezi kritéria hodnocení, nýbržmezi kritéria kvalifikace. Kvalifikační kritéria však musí býtvždy objektivní (např. počet dokončených pozemkových úpravza poslední tři roky). Hodnocení kvality dosud provedenýchprací se z výběrových řízení zcela vytratilo.

Od 1. ledna 2006 bude platit nový zákon o veřejných za-kázkách. Hlavním důvodem přípravy nového zákona je zajiš-tění souladu s novými směrnicemi EU vydanými v r. 2004.Systém zadávání veřejných zakázek se novým zákonem zá-sadně nemění. Většina ustanovení však byla upravena nebodoplněna. Značné změny doznávají ustanovení zákona týkají-cí se kvalifikace uchazečů.

Zahájení komplexní pozemkové úpravy je pro dané územíjedinečnou příležitostí, která se nebude třeba už nikdy opako-vat. Pozemková úprava nejen ovlivní zemědělské hospodařenína pozemcích, uspořádá a zprůhlední vlastnické vztahyk pozemkům, ale i předurčuje vývoj krajiny na celá desetiletí.Budoucnost oboru vyžaduje zaměřit pozornost na zajištěnímaximální kvality prováděných prací, spolupráci s dalšími pro-

fesemi a rozšíření celkového záběru pozemkových úprav. Jdeo to předložit skutečně komplexní řešení, vycházející z kon-krétních místních podmínek. Už zadání veřejné zakázky na po-zemkové úpravy může být v tomto ohledu rozhodující.

❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑

PozemkovÈ ˙pravy

24

Co byste moûn· pot¯ebovali vÏdÏt o tzv. Ñcertifikaci ISOìIng. Jiří Šebestík, Supervisory Board Czech Republic

Tento příspěvek si klade za cíl podat „stručnou“ informaci o oblasti, která dopo-sud byla poněkud stranou zájmu odborné veřejnosti v segmentu geodetickýcha projektových prací a pozemkových úprav. V poslední době, zejména v souvislos-ti s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek, se navíc stávají systémy mana-gementu jakosti velmi aktuální i pro ty firmy, které jsou se svými výsledky a sesvým stylem řízení zcela spokojeny a nemají pražádný zájem na tom cokoli měnit.

Kritérium zajištění kvality totiž vyžaduje od každého uchazeče o veřejnouzakázku, aby předložil důkazy o své schopnosti splnit všechny požadavky zada-vatele. Jinými slovy o schopnosti zaručit jakost (=kvalitu) svého díla či služby.A protože nejsnazším, v zákoně přímo uvedeným a čím dál častěji jediným akcep-tovatelným způsobem, jak prokázat tuto schopnost, je doložit tzv. „certifikát systé-mu jakosti ISO 9001“ nebo obdobný (např. „certifikát environmentálního systé-mu ISO 14001“), donutí situace postupně každého uchazeče některý certifikátzískat. Zákon sice umožňuje, aby byly přijaty i jiné důkazy, ale v praxi zadavateltéto problematice obvykle málo rozumí, a tak zůstává u první základní možnosti.

Co vlastně tento certifikát říká, jak hozískat a co může firmě přinést?

V obecném povědomí už zakotvilo mno-ho pravdivých i zcela vymyšlených zvěstí,včetně řady pikantních „historek z natá-čení“. Pokusme se shrnout klíčové prav-dy co nejjednodušeji (další možnosti ale-spoň naznačit). Přitom nebudeme mocibýt zcela přesní - například je místo úplné-ho názvu normy ČSN EN ISO 9001:2001uváděno jen zkrácené „ISO 9001“ apod.,koneckonců často se mezi lidmi říká jen„to ízo“...

Ve skutečnosti je „certifikát ISO 9001“pouhopouhým osvědčením, že ve firmě jepořádek, a to nikoli náhodou. Že to, k če-mu se firma – například ve smlouvě – za-váže, také dodrží. Přesněji, že určené para-metry je schopna dodržet s předem zná-mou nejistotou. Plyne to z definice jakosti(kvality) jako schopnosti plnit stanovenépožadavky souborem inherentních znaků.

Většina lidí bohužel vnímá „kvalitu“ jakotechnickou dokonalost výrobku. Jde o vel-mi neš�astné zúžení, které jim pak bránípochopit princip a využít nabízených mož-ností. Často se tím degraduje celý systémmanagementu jakosti jen na kontrolu, kte-rá samozřejmě patří do řídicího systémukaždé firmy, ale už dávno samotná nestačí.

Certifikát firma obdrží po úspěš-ném absolvování certifikačního audi-tu. Vydá jí ho nezávislý certifikační orgán(který je zase pod dohledem akreditační-ho institutu), pokud mu to certifikační au-ditor doporučí, poté, co při auditu zjistil, žesystém managementu jakosti firmy je veshodě s požadavky příslušné normy.

Je třeba zdůraznit a zopakovat jednunaprosto klíčovou samozřejmost, jejížopakované nepochopení či nerespekto-vání způsobuje opakovaně nejvíc potíží:VE FIRMĚ MŮŽE FUNGOVAT JEN JE-DINÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ (tj. managementu).

Jestliže tedy firma prokazuje shodusvého systému managementu jakostis požadavky normy ISO 9001, nebo tře-ba systému environmentálního manage-mentu s požadavky normy ISO 14001, ne-znamená to, že má dva, tři, nebo více sys-témů managementu, ale že ten její jedi-ný funkční systém splňuje požadavky z růz-ných hledisek – uspokojuje požadavky najakost, na životní prostředí, na bezpeč-nost (třeba norma ISO 18001), a určitě

také požadavky zákonů a závazných před-pisů, požadavky majitelů na zisk, poža-davky zaměstnanců na mzdu a na pra-covní podmínky, požadavky subdodava-telů na spolupráci a další a další poža-davky, které třeba nejsou přímo předmě-tem certifikace, ale bez kterých firma ne-může fungovat.

Jak probíhá certifikační audit?

Auditor prověřuje firmu důkladně, jakto zase jemu nařizuje norma ISO 19011,jak se to postupně naučil v kursech, vefunkci člena týmu a jak z toho byl a zasebude opakovaně zkoušen na podkladěznalostí a dovedností stále aktualizova-ných a doplňovaných podle programu osob-ního rozvoje.

Audit začíná prověrkou řídicí doku-mentace systému. To je soubor vnitřníchpředpisů firmy, jimiž se řídí všechny fi-remní procesy, činnosti a vztahy, plus ex-terní předpisy, které se na firmu vztahují(zákony, vyhlášky atd.) Struktura této do-kumentace není stanovena úplně do de-tailů, ale některé požadavky jsou strikt-ní. Každá firma musí mít souhrnný vrcho-lový dokument – Příručku jakosti (dálePJ), která popisuje firmu jako celek, jejíčlenění, celkové záměry, styl řízení apod.Firma musí mít určeny odpovědnosti zajednotlivé procesy, a musí být popsáno,jak tyto procesy mají správně probíhat,případně jak procesy ovlivňovat, aby sejejich průběh udržel ve předem určenýchmezích. K tomu obvykle slouží Směrni-ce – tzv. druhá vrstva řídicí dokumenta-ce - které údaje z PJ doplňují a upřesňu-jí. Jinak by se PJ stala příliš obsáhlou a ne-přehlednou, kromě toho není třeba, abykaždý měl u sebe všechny řídicí doku-menty, když je pro svou práci nevyužívá.

Pokud ovšem (např. velmi malé) firmyskutečně dokážou všechny potřebné in-formace umístit do PJ, nemusí už kromězákonem a dalšími závaznými předpisyvyžadovaných dokumentů vytvářet z hle-diska certifikace systému nic dalšího.

Obecně platí, že řídicí dokumentacesystému může být tím jednodušší, čímvyšší je kompetentnost (tj. schopnosti, zna-losti a dovednosti) personálu. Je evident-ní, že vysoce kvalifikovaní odborníci s dlou-hou praxí nepotřebují k popisu svých čin-ností prakticky žádné instrukce, lze po-

psat pouze rozhraní na vstupu a výstu-pu, tj. co mají dostat a co odevzdat, a toještě zpravidla vyplývá přímo ze smlou-vy s klientem. Naopak vysokou fluktuacízatížené pozice bez požadavků na od-bornost vyžadují podrobnou specifikaci,nemluvě o lhůtách pro zaučení a pro zvý-šenou kontrolu.

Firmy se sofistikovaným procesem,kde působí odborníci, což je právě obvy-klý případ pro geodety a projektanty, tímzískávají výhodu, co se týče zjednodu-šení řídicí dokumentace. Samozřejmě jeto podmíněno vysokou kompetentností pra-covníků, o niž je třeba pečlivě dbát a musíbýt opět konkrétně prokázána, a rovněžřádnou péčí o aktuálnost a dosažitelnostpotřebné externí dokumentace – např. u po-zemkových úprav. Jejich obsah včetně po-stupu pro jejich zpracování je určen vše-obecně platným předpisem (vyhláškou),na který stačí uvést jen odkaz.

Při prověrce řídicí dokumentace tedyauditor zjiš�uje, zda je v ní popis systémumanagementu úplný a logicky provázaný,zda poskytuje „odpovědi“ na všechny po-žadavky normy, zda konkrétní pracovnícimají příslušné řídicí dokumenty k dispo-sici, a to v aktuální versi, zda je dovedouv případě potřeby používat, a další.

Pokud auditor zjistí nedostatky, zařa-dí je podle významnosti obvykle do třístupňů: nejtěžší jsou tzv. systémové ne-shody (někdy také „major“- velké), kterémohou audit na čas zcela zastavit – po-kračuje se až po jejich nápravě a když jeprokázáno, že náprava je trvalá a funkč-ní. Prostřední jsou tzv. nesystémové ne-shody („minor“), které sice systém poško-zují, ale nemaří jeho funkčnost, projevujíse v omezeném rozsahu, hrozí malým ri-zikem. Pokud se takových neshod neob-jeví větší počet, uloží auditor jejich nápra-vu v přiměřeném termínu, ale audit nepře-ruší. Konečně třetí typ není v pravémsmyslu slova neshodou – jde o tzv. „do-poručení“, například tam, kde popsanéřešení je sice možné, ale málo vhodné,zbytečně náročné apod. Auditor vzhle-dem ke svým zkušenostem může dopo-ručit oblasti ke zlepšení, ale zůstává naauditované firmě, zda doporučení akcep-tuje, jak brzy třeba k němu zavede opat-ření, nebo zda ho vyhodnotí jako nevhod-né a k opatření vůbec nepřistoupí. Ten-to způsob hodnocení zjištěných nedostat-ků používá auditor po celou dobu auditu.

Auditor po přezkoumání řídicí doku-mentace pokračuje zjišováním na mís-tě, v jakém souladu je skutečnost s po-pisem v řídicí dokumentaci, zda „se do-držuje, co je psáno“. Na pracovištích fir-my klade dotazy pracovníkům a sleduje,jak vykonávají jednotlivé činnosti, zdaprocesy neprobíhají náhodně, co se dějepři vybočení z mezí. Nejdůležitější jsou hlav-ní (klíčové) procesy a v nich zúčastněnípracovníci – tyto procesy začínají u spe-cifikace požadavků odběratele (klienta)pokračují přes návrh a vývoj produktu,přípravu a realizaci včetně zapojování

PozemkovÈ ˙pravy

25

subdodávek, až po předávání klientovi atřeba následný servis. Zde se tvoří hlav-ní přidaná hodnota a tyto procesy jsouhlavním odůvodněním, proč firma exis-tuje – z nich vychází produkt.

Hlavní procesy mívají výrazně dyna-mický charakter, jsou to vlastně tzv. „ak-ce“ nebo „zakázky“, velmi často také „pro-jekty“. Nemohly by však podávat poža-dované výsledky bez procesů podpůr-ných, které jim připravují potřebné zdro-je na správné místo ve správný čas a vesprávné formě – a� už jde o přípravu per-sonálu na plnění úkolů, o výběr, prověře-ní a zajištění subdodavatelů a materiálů,o údržbu a trvalou provozuschopnost po-třebného zařízení a vybavení včetně know-how (HW a SW), budov a ostatní infra-struktury, atd. Podpůrné procesy jsouspíše charakteru statického, náklady naně bývají někdy řazeny mezi tzv. fixní,nebo� nebývají tak úzce vázány na za-kázky, obvykle musí být připraveny „tro-chu napřed“.

Třetí skupina procesů zajiš�uje pro-vázanost, společné směrování a vyladě-ní, obsahuje zjiš�ování pravdivých úda-jů, jejich hodnocení a následně potřeb-né zásahy. Obvykle sem zařazujeme pro-cesy strategické, řídicí, kontrolní, měři-cí apod. Mají převážně charakter zpět-novazební, koordinační. U malých firem jsouzpravidla koncentrovány, někdy je musívšechny zastávat sám majitel, a i to jesnad důvod, proč při jejich rozlišení a po-pisu bývají potíže. Jsou totiž obrovskérozdíly ve stylech řízení, což je dáno mno-ha faktory: rozdílností vedoucích osob-ností a jejich způsobu vnímání, rozdílnos-tí ostatních vedoucích pracovníků, ale ta-ké lokalitou, stupněm zralosti firmy a dal-šími zvláštnostmi, které firmu činí jedineč-nou, přestože z hlediska dodávanéhoproduktu má třeba více konkurentů. Osob-nost lídra, šéfa, je samozřejmě rozhodu-jící pro každou firmu. Hlavně pokud do-káže být vedoucí silou, kdy jej ostatní ná-sledují, a není pouze operativním řešite-lem problémů, je splněn významný před-poklad pro dobrou prosperitu firmy.

Hlavním úkolem každého vedoucíhoje umožnit podřízeným práci bez chyb(tzv. proaktivní přístup s předvídáníma dobrou přípravou), nikoli řešení potíží (retro-aktivita), které často ani nemusely nastat,pokud by rizika byla odhalena a sanovánavčas. Není snad třeba hledat argumentypro tvrzení, že nejlevnější je udělat prácihned napoprvé bez chyb, protože každéopravování je dražší. Přesto je statistickyprokázáno, že přístup většiny firem je bohu-žel retroaktivní, tj. napoprvé „to zkoušejí“s pocitem, že ušetří, pokud například nebu-dou dělat pořádnou přípravu, nebudouvčas vyhledávat a odstraňovat rizika atd.

Pracuje-li vedení firmy systematickya systémově, tj. především předvídatel-ně, není s popisem řídicích činností po-tíž. Zapřisáhlí „operativci“ však těžko po-pisují svůj „nesystém“ hašení největšíchpožárů a při auditu se velmi rychle proje-ví rozpory mezi zbožným přáním a reali-tou. Články normy, které se vztahují k ve-dení, vyžadují osobní angažovanost aaktivitu, což ale neznamená těkat od pro-blému k problému.

Ve třetí fázi auditu auditor zkoumá,zda aktuální stav systému managemen-tu je stabilizovaný, tedy zda nejde o po-těmkinovskou narychlo sestavenou situ-aci, kterou pracovníci nejsou schopni tr-vale udržet v provozu. Důkazy mu firmapodává především formou záznamů, kte-ré musí být k disposici za delší předcho-zí období. Tyto záznamy musí navzájemnavazovat, v určených intervalech musíbýt vyhodnocovány a pokud byly zjiště-ny problémy, musela následovat potřeb-ná opatření, opět s příslušným záznamem,zda splnila cíl, nebo se neosvědčila.

Třetí fáze nejlépe vypovídá o tom, zdasystém managementu kvality nezůstaljen „na papíře“, to jest zda nebyl vytvo-řen schizofrenní, duplicitní, a tedy ne-funkční systém, který přináší pouze zby-tečnou práci s vyplňováním jinak nevy-užívaných formulářů. Je někdy s podi-vem, jak řadoví pracovníci jsou ochotnike změnám a hledají lepší řešení, zatím-co jejich vedoucí, nebo i sami vrcholovímanažeři a dokonce i majitelé se tvrdo-šíjně odmítají zamyslet nad vlastní ruti-nou a upravit ji ke většímu prospěchusebe i své vlastní firmy. Přitom oni samiby nejlépe měli vnímat, že „jedinou kon-stantou bude změna“ a včas na to firmu isebe připravovat, aby změnu zvládli.

Pokud i třetí část auditu proběhne bezzjištění významných závad, uzavře au-ditor svou činnost tím, že vypracuje zprá-vu a projedná ji s vedením firmy. Podkla-dy s návrhem na vydání certifikátu pře-dá certifikační komisi, která rozhodne.

Po pár týdnech pak certifikáty firměbu přinese poš�ák, nebo – častěji – zá-stupce certifikační autority ji předá slav-nostním způsobem při firemním shromáž-dění nebo podobné příležitosti. Konec-konců je to završení důležité etapy vývo-je firmy a sluší se poděkovat i spolupra-covníkům, kteří museli odvést kus prácenavíc.

Jak je taková příprava na certifikacináročná?

Už bylo uvedeno, že se to velmi lišífirmu od firmy. Základním požadavkemje prokázat aspoň tříměsíční fungovánísystému ode dne spuštění, i když ne vždyje trvání zcela striktně prověřováno. Mé-ně než šest týdnů „čistého provozu“ ne-obstojí.

Aby však bylo možno systém uvéstdo chodu, musí firma projít několika vý-vojovými fázemi. Má na volbu, zda pře-dem vyšle své pracovníky získat potřeb-nou kvalifikaci (tzv. Manažera jakosti),nebo zda si pozve na pomoc profesio-nálního poradce. Obvyklejší je spoluprá-ce s poradcem, jednak proto, že domanení nikdo prorokem, jednak hlavně men-ší firmy nemohou uvolnit potřebnou ka-pacitu, a také první zavedení novémumanažerovi jakosti trvá mnohem déle,což znamená více práce pro celou firmu.I zkušenému poradci trvá práce s fir-mou obvykle půl roku, ale není vůbecneobvyklý rok, i více. Výjimečné jsou spí-še tří- nebo čtyřměsíční termíny, už kvůlipotřebnému „zkušebnímu“ čtvrtletí. Na vy-vinutí a zavedení systému je prostě mě-síc málo, a zvyšuje se nebezpečí, že pů-

jde o formální a neužitečný cizorodý pr-vek, násilím vnucený a provozovaný pod-le cizí donesené šablony. Záleží na kaž-dém, aby se rozhodl, zda chce využít mož-nosti, které mu systém poskytuje, nebopotřebuje jen doklad pro splnění kvalifi-kačních kritérií („papír na ze“).

V praxi se někdy stává, že počátečnídobrá vůle a aktivita firmy se vyčerpá, žepod tlakem jiných úkolů už pověřený členvedení jen toužebně čeká na dokončeníimplementace, nemá čas se práci věno-vat osobně. Tím roste riziko formálnosti,také zbytek týmu může ztrácet důvěru.Ale drtivá většina firem toto stádium pře-koná, podstoupí audit s úspěchem a zač-ne systém běžně využívat.

Při práci na úpravě vlastního systé-mu řízení do podoby, která bude splňo-vat i požadavky příslušné normy, nezbý-vá, než se s těmi normami seznámit. Jenutno nastudovat, pochopit, a naučit seaplikovat ISO 9001, která obsahuje po-žadavky na systém, ale napřed je nutnov normě ISO 9000 najít nové pojmy, po-pis principů a zdůvodnění, a těžko seobejdeme bez ISO 9004, která poskytu-je návody s příklady a pomůckami proaplikaci, přičemž k disposici je dalšíchcca dvacet norem pro různé oblasti sys-tému managementu, pokud se zjistí je-jich využitelnost v konkrétním případě.Skupina norem řady 9000 je vymyšlenaa osvědčila se, aby budovaný systém conejlépe vystihoval realitu firmy a byl vý-konnější při dosahování úspěchu. Přitomani zdaleka nemusí vyhovovat jedné fir-mě, co se vyplácí sousedovi. Také pů-vodně vhodná metoda musí být postu-pem času opuštěna, a nahražena účin-nější. Koneckonců norma sama požadu-je neustálé přezkoumávání toho, co jižmáme, úvahy o možnostech zlepšování,o potřebách a stanoviscích všech zain-teresovaných stran, nabízí firmám způso-by, jak úspěšnost posuzovat, jak hledatpříležitosti ke zlepšení a jak potom zlep-šení dosahovat.

Uvědomme si, že každá firma si musívybudovat SVŮJ ORIGINÁLNÍ SYSTÉM,a že to je podmínka skutečné funkčnos-ti. Normy řady 9000 používají největší fir-my i jednotliví řemeslníci a všichni jsounakonec certifikováni podle stejné ISO9001. Rozdíl je v tom, jakým způsobemse požadavky v konkrétní firmě projevía naplňují. To právě je úlohou poradců –optimální interpretace požadavků v pod-mínkách firmy.

Důležité je pochopit, že klientem neníjen zákazník, který nakupuje výrobky fir-my, ale že existuje celá skupina stran, kte-ré mají zájem (interes) na dobré prospe-ritě firmy. Jsou to tedy například ještě:majitelé firmy (mají v ní vložený majetek),zaměstnanci firmy (dostávají za prácimzdu, ale také zde dosahují své cíle,vytvářejí vztahy, žijí značnou část živo-ta), a rovněž vnější společnost jako ce-lek (očekává finance ve formě daní, vy-tváření pracovních příležitostí, plněnízákonů a předpisů, i účast na udržováníprostředí). Požadavky různých zákazní-ků (znaky jakosti produktu) se jistě velmiodlišují, proto nemohou být podrobně sta-noveny v žádné normě a vycházejí vždy

PozemkovÈ ˙pravy

26

z konkrétních podmínek, ze smlouvy ne-bo z průzkumu trhu. Zákonem stanove-ny nebo normovány jsou jen základní po-žadavky bezpečnostní, hygienické, po-žární, statické apod. Systém manage-mentu jakosti firmy má za úkol tyto poža-davky identifikovat a zajistit jejich splně-ní, a to pro firmu optimálním způsobem.

Řídit se podle hledisek jakosti je vlast-ně naprosto přirozený způsob přístupunejen k firmě, ale k životu vůbec. Vyjde-me-li ze samotné definice jakosti, je na-bíledni, že přesně tímto způsobem všich-ni vnímáme svět. Hledáme optimálníkombinaci podle svých vlastních kritérií,podle hodnot, které uznáváme. Zvažuje-me, čemu dát přednost, jestliže naše fi-nanční zdroje jsou omezené, zvažujememožná rizika, zvažujeme možnosti a dě-láme si plány do budoucnosti atd.

Systém managementu jakosti ve fir-mě má přesně tytéž principy: určit zpo-čátku pozici firmy na trhu, zvážit možnáohrožení a příležitosti zvenčí, proti nimpostavit vnitřní schopnosti, know-how, fi-nanční a materiální zdroje atd. Z tohotoaktuálního stavu podle svých schopnos-tí a dostupných vědomostí odhadnoutvývoj situace a odvodit vlastní možnostido budoucna.

Pak už následuje rozhodnutí, kterémožnosti využít, a co pro to je nutno udě-lat, jinými slovy firemní strategie (politi-ky) a postupné cíle na zvolené cestě, projejichž splnění dostanou v plánu všichnipracovníci své konkrétní úkoly.

Jediný opravdový rozdíl je v tom, že vběžném životě si málokdo tyto kroky uvě-domuje, že je vlastně nerozlišuje, natožaby si je zaznamenával. Norma ISO 9001takové záznamy vyžaduje, ale to přecenení pro firmy nic zvláštního, pokud ne-jde o vyloženě hazardní přístup, kdy semanažer spoléhá na š�astnou náhodu.Z čeho bychom čerpali poučení do bu-doucna, kdybychom neměli záznam o sku-tečnosti? Náš mozek má tu vlastnost,že vykládá fakta podle aktuálního sta-vu vědění. Proto může hodnotit v časo-vé řadě stejnou skutečnost pokaždé ji-nak (tendence „omlouvat zpětně neúspě-chy“ ba dokonce vytěsňovat a utlumovatnepříjemné zážitky apod.). Jenže proskutečnou optimalizaci potřebujeme tvr-dou pravdu. Proto jsou nutné ty nepříjem-né záznamy a opakované přezkoumá-vání.

Systémy jakosti se však vyplácejí. Jeznámo, že ve státech EU zavedlo tytosystémy jakosti již desítky tisíc firem aroční přírůstek se zvětšuje dominovýmefektem. Kdo má fungující systém, dávápřednost partnerům na stejné úrovni. Sys-témy jsou požadovány i při uvádění vý-robků na trh, jsou podmínkou získávánídotací atd.

Zavedení fungujícího systému jakosti,integrovaného se stávajícím systé-mem řízení firmy, přináší zlepšený pro-dej produktů a díky soustavné optimali-zaci procesů i úspory času, práce a fi-nancí, tím samozřejmě zvětšuje zisk.Roste i spokojenost zaměstnanců aochota spolupracovat. Dalšími přínosysystému splňujícího požadavky normyISO 9001: certifikát jako marketingový

III. FÁZE: IMPLEMENTACE

- školení a výcvik personálu v nástro-jích řízení a zlepšování jakosti sezvláštním zřetelem na interní audito-ry a garanty (vlastníky) jednotlivýchprocesů

- vypracování řídicí dokumentace, ze-jména postupů pro jednotlivé proce-sy, jejich vzájemná koordinace a ově-řování logiky a systémových vazeb

- aplikace postupů v praxi, školení řa-dového personálu, realizace měření,pořizování záznamů a jejich vyhod-nocování

- změnový cyklus pro zlepšování funk-ce systému a jeho prvků, aplikacenástrojů řízení jakosti a opakovanéprověřování funkce

- definitivní popis funkce systému,schválení výsledné dokumentace

- příprava předauditu, příprava odpo-vědí, trénink personálu, měření, zá-znamy

IV. FÁZE: PROVĚRKA PŘED AUDITEM(závěrečné kolo interních auditů)

- prověření dokumentace- prověření funkce včetně záznamů- rozbor výsledků- vyhotovení zprávy- spolupráce při samotném předauditu

V. FÁZE: DOLADĚNÍ SYSTÉMU POPŘEDAUDITU

- specifikace potřebných změn a návrhpostupu

- změnový cyklus a ověřování vhod-nosti

- fixace změn a schválení dokumenta-ce

- příprava ostrého auditu- spolupráce při samotném auditu- zapracování eventuelních připomínek

a doporučení z auditu

Přejeme všem firmám, aby jim sys-tém opravdu přinášel trvalé kladné vý-sledky a těm, kdo ještě váhají: neboj-te se začít, protože každá práce vyna-ložená tímto směrem vám v budouc-nosti určitě pomůže.

❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑

argument (již konkurenční nezbytnost),větší spokojenosti zákazníků a tím udr-žení stávajících a získávání nových, sní-žení rizik, lepší rating (hodnocení) firmy,otevření přístupu k programům rozvojea podpory EU a k úvěrům. Rovněž zvý-šení efektivity a zlepšení úrovně produk-ce, hlavně díky odstranění procesovýchproblémů, účelnějšímu uspořádání čin-ností a zvýšení účinnosti řízení. Zjedno-duší se zaškolování pracovníků a vytvá-ření týmů, změna vztahů zvyšuje citlivostk problémům a snahu je řešit a rostou po-hotovost a pružnost - nutné podmínky exis-tence v dnešním turbulentním prostředí.

Jak praví pan Deming: Není třeba za-vádět systémy jakosti. Přežití nenípovinné.

Jaké jsou nezbytné činnosti při uplat-ňování systému jakosti – průběžná agenda?a) určení potřeb a očekávání zákazníka,

stavu a možností firmyb) stanovení politiky jakosti a cílů jakosti

firmyc) určení procesů a odpovědností ne-

zbytných pro dosažení cílů jakostid) stanovení ukazatelů efektivnosti pro

každý proces směřující k dosaženícílů jakosti

e) aplikace opatření pro zjištění efektiv-nosti a účinnosti každého procesu

f) stanovení prostředků pro předcháze-ní neshod a odstraňování jejich příčin

g) vyhledání příležitostí pro zlepšení efek-tivnosti a účinnosti procesů

h) určení priorit zlepšování, aby byly získá-ny optimální výsledky (nejvyšší účinnost)

i) plánování strategií, procesů a zdrojůpro splnění identifikovaných zlepšení

j) uplatňování plánu, operativní řízeník) monitorování vlivů zlepšováníl) posuzování výsledků podle očekáva-

ných výstupům) přezkoumávání činností při zlepšová-

ní, aby se určila vhodná následnáopatřeníA na závěr přehled činností při zavá-

dění systému do firmy.

I. FÁZE: ANALYTIKA- vstupní seznamovací školení- formulace cílového stavu, vize, mise,

potřeby, hodnoty firmy- základní údaje o firmě, její silné a sla-

bé stránky (ev. benchmarking)- vstupní analýza firmy, dotazníky, re-

kognoskace provozu a stávajících do-kumentů jak řídicích, tak záznamových

- mapa procesu, zpráva o stavu firmy- stanovení míry shody s požadavko-

vou normou ISO 9001 a - - stanovenínutných opatření k docílení shody -jako podklad pro plán

II. FÁZE: PLÁNOVÁNÍ- formulace strategie postupu a postu-

pové schéma- stratifikace procesů, specifikace roz-

hraní jednotlivých entit- určení požadované výsledné struktu-

ry dokumentace- přidělení zdrojů, kompetencí a odpo-

vědností pro implementaci- Plán jakosti implementace např. for-

mou Project managementu

»esk· architektura 2003-2004Czech architecture 2003-2004

TradiËnÌ roËenka ËeskÈ architekturyp¯edstavuje 33 stavby z†let 2003-2004.Obsahuje vÌce neû 350 ilustracÌ. V˝bÏrstaveb do reprezentativnÌ dvoujazyËnÈpublikace prov·dÌ vûdy jedna osobnostz†pracÌ nabÌdnut˝ch vyzvan˝mi archi-tekty. Toto vyd·nÌ je rozö̯eno o kapito-lu N·zor, kde hodnotÌ v˝voj soudobÈËeskÈ architektury historik R. äv·cha aarchitekti W. Zschokke a I. Reimann.Zvl·ötnÌm bonusem pro Ëten·¯e je le-tos mimo¯·dn· samostatn· p¯Ìloha, vekterÈ P. KratochvÌl hovo¯Ì s†devÌti Ëes-k˝mi architekty.

VÌce na www.prostor-ad.czVydalo nakladatelstvÌ Prostor-archi-tektura, interiÈr, design, Praha 2005, 224

PozemkovÈ ˙pravy

27

Novinky v Ëervnov˝ch verzÌch SW HSI pro »esko i SlovenskoIng. Jan Vorlíček, Ing. Daniela Kaufmanová, HSI s.r.o., Praha

POZEM »RMÏsÌc Ëerven byl mÏsÌcem, kdy na trh p¯iöly dvÏ novÈ verze produktu PO-

ZEM. Samoz¯ejmÏ, ûe kaûd· v†jinÈm st·tÏ. ZatÌmco na Slovensku, jsou pozem-kovÈ ˙pravy na zaË·tku a v˝voj produktu je tudÌû bou¯liv ,̋ v†»eskÈ republicejakoby z·jem o pozemkovÈ ˙pravy pomalu ust·val. Coû ani tak nenÌ zp˘sobe-no tÌm, ûe by neexistovaly krajiny, kterÈ by si pozemkovou ̇ pravu nezaslouûily.SouvisÌ to spÌöe z†mnoûstvÌ penÏz plynoucÌ do pozemkov˝ch ̇ prav. Aù je to jakje, st·le je i u n·s zpracov·v·no pozemkov˝ch ̇ prav dost na to, aby si POZEMzaslouûil novou verzi. O novink·ch v†obou nov˝ch verzÌch by mÏl pojedn·vatpr·vÏ tento p¯ÌspÏvek.

Z†pozice ËlovÏka, kter˝ zved· telefony z·kaznÌk˘m POZEM a poskytuje jimdobrÈ rady, vÌm, ûe nejvÏtöÌ problÈm v†p¯edchozÌ verzi dÏlalo p¯ipojenÌ parcelk†datab·zi a pak hlavnÏ ruËnÌ editace katastr·lnÌch dat. Tyto problÈmy souvisÌs†p¯echodem na nov˝ datov˝ model lokality POZEM vyvolan˝ zmÏnou v˝mÏn-nÈho form·tu KN. Z†d˘vodu sloûitosti tohoto form·tu byla do novÈ verze 7.90p¯id·na funkce pro jednoduööÌ editaci dat. TÌm se rozumÌ p¯id·nÌ parcely na LV,p¯esun parcely na jinÈ LV, p¯id·nÌ novÈho LV, p¯eskupenÌ podÌl˘, editace b¯e-men, atd. Vöe by mÏlo b˝t intuitivnÌ a nemÏlo by to vyûadovat znalosti z·vislos-tÌ informacÌ v†NVF. Tento editor je navÌc zcela nez·visl˝ na prost¯edÌ MS Access,takûe nevyûaduje û·dn˝ softwarov˝ nadstandard a kromÏ samotnÈ editace umoû-Úuje uûivateli i lepöÌ orientaci p¯i prohlÌûenÌ dat.

Exporty do VFK a dalöÌ novÈ funkceDalöÌ d˘leûitou novinkou, kter· se

sice zatÌm t˝k· pouze tÏch zpracova-tel˘, kte¯Ì byli natolik rychlÌ a ve verzi7.80 jiû navrhli nov˝ stav a pot¯ebujÌ hoodevzdat na katastr nemovitostÌ, je ex-port projektu do VFK. POZEM nynÌumoûÚuje exportovat grafick· i netra-gick· data do tohoto form·tu, a to jed-nak ve form·tu zmÏnov˝ch vÏt (z·vaz-nÏ popsan˝ form·t pro v˝stup dat z P⁄)a jednak ve formÏ plnÈho souboru VFK,kter˝ obsahuje kompletnÌ data t˝kajÌcÌse parcel projektu (vËetnÏ vlastnick˝cha pr·vnÌch vztah˘), kter˝ umoûÚuje p¯e-vod dat do jinÈho programu, kde je moû-no kompletnÏ dopracovat DKM (nap .̄DIKAT). Novinkou je takÈ p¯epracov·nÌfunkce pro tvorbu seznam˘ parcel, vlast-nÌk˘ a list˘ vlastnictvÌ. Seznamy mohoub˝t nynÌ omezeny pomocÌ r˘zn˝ch filtr˘a p¯epÌnaˢ. Je tak moûno nechat si vy-generovat nap¯Ìklad vöechny parcely zezjednoduöenÈ evidence v obvodÏ,vöechny pozemky s druhem pozemkuorn· p˘da nebo vöechny vstupujÌcÌvlastnÌky, kte¯Ì zaËÌnajÌ od pÌsmene K.

V novÈ verzi takÈ vznikla kontrolnÌfunkce pro parcely projektu, kter· kon-troluje, zda navrûenÈ pozemky tvo¯Ì sou-vislou plochu a nikde nedoch·zÌ k je-jich†p¯ekrytÌ Ëi naopak vzniku pr·zdn˝ch˙zemÌ. Novou kontrolnÌ funkcÌ pro par-cely projektu je i OdstranÏnÌ bodu nalinii. Ta umoûÚuje najÌt a odstranit ty lo-movÈ body parcely, kterÈ leûÌ na spoj-nici (nebo v†jejÌm blÌzkÈm okolÌ) dvouokolnÌch lomov˝ch bod˘ parcely. Nov·verze d·le umoûÚuje univerz·lnÌ p¯eroz-dÏlenÌ podÌl˘ p¯i tvorbÏ n·roku pro pro-jekt na z·kladÏ p¯epoËÌt·nÌ n·rok˘. Toje asi v˝Ëet tÏch nejzajÌmavÏjöÌch novi-nek verze 7.90.

NicmÈnÏ jiû teÔ se pracuje na dalöÌverzi, kter· bude k†dispozici st·le nadplatformou v7 a do nÌû by mÏly b˝t za-hrnuty dalöÌ drobnÈ zmÏny a ̇ pravy. T̋ -k· se to nap¯Ìklad tvorby protokoluu aktualizace dat z†ISKN, moûnosti p¯e-sunu parcely na jin˝ LV v r·mci projek-tov·nÌ, p¯id·nÌ reûimu u dÏlenÌ souvislÈplochy (dÏlenÌ plochy v†pomÏru bezezbytku), tvorby protokolu u p¯erozdÏlo-v·nÌ podÌl˘, zobrazenÌ cel˝ch text˘ b¯e-

men v bilancÌch aj. Jedna novinka, kte-r· se to tÈto verze chyst· se bude t˝katpouze uûivatel˘ POZEMu na pozemko-v˝ch ˙¯adech a p˘jde o moûnost d·v-kovÈho z·pisu do systÈmu spisovÈsluûby OPUIS p¯i tvorbÏ r˘zn˝ch proto-kol˘ v POZEM, vËetnÏ kontroly duplici-ty adres. Tato verze bude jiû s nejvÏtöÌpravdÏpodobnostÌ poslednÌ nad staröÌverzÌ MicroStation.

V†souËasnÈ dobÏ totiû zaËÌnajÌ p¯Ì-pravnÈ pr·ce pro vytvo¯enÌ novÈ verzenad platformou v8. Nov· verze sice do-nutÌ uûivatele p¯ejÌt na MicroStation ver-ze v8 (pop .̄ PowerMap v8), p¯inese vöakmnohem luxusnÏjöÌ prost¯edÌ pro pr·cis†DGN v˝kresy. TÌm by mÏly odpadnoutproblÈmy s†prvky p¯esahujÌcÌ 101 vrcho-l˘ a hlavnÏ problÈmy se öpatn˝m z·pi-sem prvk˘ do v˝kresu a st·lou nutnostÌopravy pomocÌ EDG. TermÌn, kdy budePOZEM nad v8 k†dispozici zatÌm nenÌ,ale mÏlo by to b˝t v†p¯ÌötÌm roce. Je tedymoûnÈ, ûe tato verze bude jiû optimali-zov·na pro nejnovÏjöÌ verzi MicroStati-on XM edition, kter· by mÏla b˝t uvol-nÏna v anglickÈ verzi na podzim tohotoroku.

POZEM SR jiû ve verzi 2.00Jak uû bylo ̄ eËeno v ̇ vodu, POZEM

je vyvÌjen souËasnÏ i pro slovensk˝ trh.Nov· verze, kter· ned·vno vznikla, m·oznaËenÌ POZEM SR 2.00. POZEM SRje zaloûen na stejnÏ obdobnÈm dato-vÈm modelu jako v »ech·ch, takûe jeuniverz·lnÌ a p¯ipraven˝ na p¯Ìpadnou

PozemkovÈ ˙pravy

28

zmÏnu v˝mÏnnÈho form·tu na Slovensku, kter· je vzhledem k nynÏjöÌmu stavuvÌce neû nutn·. Z d˘leûit˝ch novinek je t¯eba upozornit na to, ûe POZEM SR nynÌumÌ p¯ev·dÏt grafick˝ form·t VGI do DGN vËetnÏ zachov·nÌ objekt˘ a popisn˝chatribut˘. NavÌc vznikla i univerz·lnÌ funkce pro zpÏtn˝ p¯evod z DGN do VGI, kter·probÌh· na z·kladÏ editovatelnÈho konfiguraËnÌho souboru. Tyto p¯evodnÌ funkcepomohou jistÏ i tÏm, co se pozemkov˝mi ˙pravami nezab˝vajÌ, ale majÌ nÏco doËinÏnÌ s ˙pravou katastr·lnÌ mapy na Slovensku, protoûe form·t VGI je st·le z·-vazn˝m grafick˝m form·tem KN na Slovensku. Ale zp·tky k POZEM SR a jehofunkËnosti. K nÌ pat¯Ì funkce SluËov·nÌ vlastnÌk˘, kter· poloautomaticky sluËujevlastnÌky, kte¯Ì jsou v datab·zi uvedeni vÌcekr·t pod jin˝m z·pisem (identifik·tor,adresa), a z·roveÚ adresu vlastnÌk˘ rozdÏluje do jednotliv˝ch sloupc˘ (v KN jsouevidov·ny vÏtöinou v jednÈ poloûce).

POZEM SR d·le umÌ vytvo¯it auto-maticky cenovou mapu a podle nÌ oce-Úovat. Zautomatizov·na je i tvorba n·-rokovÈho v˝kresu. POZEM SR takÈ umÌvytvo¯it vöechny pot¯ebnÈ protokolypodle MetodickÈho n·vodu (RPS, RNS,KombinatÛria, Vyrovn·nÌ vlastnÌk˘). Ne-dÌlnou souË·stÌ POZEM SR se stal mo-dul DMT, kter˝ byl rozö̯en o funkce prov˝poËet kubatur a tvorbu podÈln˝ch ap¯ÌËn˝ch ¯ez˘. P¯Ìtomnost DMT p¯Ìmov†POZEM do budoucna umoûÚuje za-ËlenÏnÌ v˝ökopisn˝ch dat i pro navrho-v·nÌ nov˝ch pozemk˘ (v˝poËet ide·l-nÌch velikosti pozemku, navrhov·nÌcest). Do f·ze projektu se vöak û·dn˝zpracovatel na Slovensku jeötÏ nedo-stal (vöe je zatÌm na ˙rovni zpracov·nÌregistru p˘vodnÌho stavu).

PozemkovÈ ˙pravy na Slovenskujsou zcela placeny z fond˘ evropskÈunie a doufejme, ûe poËet p¯idÏlen˝chpozemkov˝ch ˙prav se letos nÏkoli-kr·t zv˝öÌ a pom˘ûe to i rozvoji PO-ZEM SR. Na z·vÏr bych chtÏl pop¯·t vöem,kte¯Ì v†POZEMu pracujÌ, aù se jim pr·ceda¯Ì a aù jim n·ö program co nejvÌceusnadnÌ pr·ci.

HSI Tools nynÌ pro MicroStation v8

Dle poûadavk˘ z·kaznÌk˘, kte¯Ì p¯e-ch·zejÌ na MicroStation v8, jsme v prv-nÌm pololetÌ roku 2005 vytvo¯ili novouverzi HSI Tools fungujÌcÌ nad jeho verzÌ2004 Edition. Pro z·jemce jsou samo-

dul obsahuje funkce ke kontrolea opravÏ obsahu souboru dle defi-nic pouûÌvan˝ch v systÈmu†ProGEO(tzn. barva, vrstva, typ Ë·ry, tlouöù-ka Ë·ry, font, v˝öka a ö̯ka textu,zarovn·nÌ atd.). D·le umoûÚuje vy-hledat nedostatky grafick˝ch datz hlediska topologie - duplicity, ne-dotahy (v r·mci koncov˝ch bod˘),nedotahy typu T, k¯ÌûenÌ grafick˝chprvk˘, kr·tkÈ a nulovÈ ̇ seËky, ̇ seË-ky pod podobn˝m ˙hlem. Je zdetakÈ funkce pro kontrolu a opravup¯esnosti zakreslen˝ch prvk˘.

� Moduly jednotliv˝ch spr·vc˘ sÌt̆-»Tc (d¯Ìve SPT1+SPT2), Z»P - kon-trolnÌ moduly jsou urËeny pro zpra-covatele grafick˝ch dat podle poûa-davk˘ p¯edpisu odbÏratele. Tytomoduly umoûÚujÌ provÈst rychle asnadno kontroly atribut˘, topologiei vz·jemn˝ch vztah˘ prvk˘. Jednot-livÈ funkce vyhled·vajÌ chyby v gra-fick˝ch atributech (vrstva, barvy,styl, tlouöùka atd.), duplicitnÌ prvky,k¯ÌûenÌ, nedotahy, volnÈ konce, ne-soulad mezi kresbou a seznamemsou¯adnic, nespr·vnÏ umÌstÏnÈ buÚ-ky, öpatnÏ vytvo¯enÈ grafickÈ sku-piny a dalöÌ nedostatky. ModulyumoûÚujÌ nÏkterÈ typy chyb z·roveÚopravovat. Kaûd· kontrola vytv·¯Ìchybov˝ protokol s p¯ehledn˝m v˝-pisem chyb.

� Klady mapov˝ch list˘ - Modul ob-sahuje funkce pro moûnost orienta-ce v kladech mapov˝ch list˘ sou¯ad-nicov˝ch systÈm˘ S-JTSK (v kladuSt·tnÌ mapy), Gusterberg, sv. ätÏ-p·n, S-42 a Z·kladnÌ mapy »R.

†SouË·stÌ nadstavby je takÈ Spr·v-

ce systÈmu, kter˝- umoûÚuje jednoduöe p¯ipojovat a od-

pojovat referenËnÌ v˝kresy z aktiv-nÌho adres·¯e†

- zobrazuje definice vöech prvk˘ da-tovÈho modelu

A d·le byla do systÈmu za¯azenafunkce Informace o prvku, kter· zobra-zuje skuteËnÈ atributy prvku, sou¯adni-ce XYZ (JTSK) vöech lomov˝ch p¯Ìp.vztaûn˝ch bod˘ a mϯÌtko (buÚky, uûi-vatelskÈho stylu Ë·ry).

Vöechny v˝öe uvedenÈ moduly jsouza¯azeny takÈ do systÈmu ProGEO 3.00.ObÏ nadstavby jsou k dispozici pro Mic-ro-Station 2004 Edition a Bentley Po-werMap 2004 Edition.

z¯ejmÏ k dispozici demoverze. V novÈverzi HSI Tools doölo k ˙prav·m poËtuobsaûen˝ch modul˘. K tomuto krokujsme p¯istoupili po vyhodnocenÌ v˝sled-k˘ ankety, kterou jsme zorganizovali vËervnu tohoto roku. Zde proto uv·dÌmev˝Ëet aktu·lnÏ obsaûen˝ch modul˘.

P¯ehled modul˘

� »iötÏn̆- problÈm p¯i p¯evodech gra-fick˝ch dat do poûadovanÈ struktu-ry p¯edstavuje topologie kresby. RuË-nÌ opravy rozs·hl˝ch v˝kres˘ jsoutÈmϯ nemoûnÈ, a proto jsme vytvo-¯ili modul »iötÏnÌ, kter˝ je urËen proautomatickou opravu topologie dat.SouË·stÌ modulu jsou funkce k od-stranÏnÌ duplicitnÌch prvk˘, zpraco-v·nÌ nedotah˘ (na ̇ rovni koncov˝chbod˘ prvk˘ a nedotah˘ typu T), od-stranÏnÌ k¯ÌûenÌ, odstranÏnÌ ˙seËeknulovÈ dÈlky a vytv·¯enÌ nov˝ch prv-k˘. D·le jsou zde doplÚujÌcÌ funkcepro odstranÏnÌ duplicitnÏ vytvo¯e-n˝ch uzav¯en˝ch prvk˘, vytvo¯enÌvno¯en˝ch ploch.

� KonvertorAutomatic†- aplikace slouûÌ k d·v-kovÈmu spouötÏnÌ funkcÌ kontrol-nÌch modul˘ na z·kladÏ p¯edpisuv textovÈm souboru.

� Kontrola†- modul je urËen pro zpra-covatele grafick˝ch dat podle poûa-davk˘ p¯edpisu odbÏratele. Umoû-Úuje provÈst rychle a snadno kont-roly atribut˘ a topologie prvk˘. Mo-

Nov˝ z·kon� Zákon č. 216/2005 Sb., publikova-ný dne 3. června 2005 v částce 77 Sbír-ky, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb.,obchodní zákoník, ve znění pozdějšíchpředpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanskýsoudní řád, ve znění pozdějších předpisů,zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudníchúřednících, ve znění pozdějších předpisů,a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejichčinnosti (notářský řád), ve znění pozděj-ších předpisů. Zákon nabývá účinnosti dne1. července 2005.

Jak dál v zadávání veřejných zakázek? Výbor středočeské pobočky ČMKPÚ

Údaje o výsledcích zadávání veřejných zakázek v pozem-kových úpravách tak, jak jsme již upozorňovali v bulletinu č. 52a jak je v tomto čísle (53) rozebírá Ing. Jebavý, nemohou odbor-nou veřejnost ponechat v klidu.

Je třeba znovu důrazně upozornit na skutečnost, že součas-né ceny podle výsledků veřejných soutěží nedosahují ani 50 %ceny, kterou pro projektové práce pozemkových úprav uvádí Agro-projekt PSO s.r.o. Brno v roce 2003 a ceny za geodetické prá-ce, uvedené v ceníku zeměměřických činností z roku 2004.

Ukazuje se, že to není jen problém oboru pozemkových úprav,ale i zeměměřických činností. V časopise „Zeměměřič č. 6+7 je publi-kován článek zástupců komory geodetů a kartografů (KGK) „Cenyza zeměměřické činnosti“, který m.j. potvrzuje historickou pravdu:když se něco dělá poctivě a podle platných předpisů je s tím víc prácea samozřejmě i náklady jsou vyšší, tak se to musí odrazit v ceně.

Některé pozemkové úřady si pravděpodobně neuvědomují,že přistoupení na nejnižší nabídkovou cenu může vést ke sníže-ní kvality prací a tím k postupné degradaci oboru. Za ceny, kteréjsou výsledkem výběrového řízení dosud nikdo pozemkovou úpravunevypracoval. Zakázky mohou získávat především firmy, které siodborné práce smluvně zadají, nebo, jak se uvádí v Zeměměřiči6+7 „provádějí práce s vybavením patřícím škole nebo státním orga-nizacím, případně jsou sami zaměstnány u státních organizací“.

Nabízí se otázka, zda jde pouze o zásadu nepřidělávat siproblémy, nebo jde o nízkou úroveň a kvalifikaci zadavatelů,nebo o záměr postupně likvidovat soukromý sektor v projekto-vání pozemkových úprav.

Na základě objednávky Hospodářské komory ČR byla v le-tošním roce vypracována oborová příručka „Projektování po-zemkových úprav“ v níž se uvádí, že v současné době MZe ÚPÚeviduje 765 fyzických osob, majících oprávnění k projektovánípozemkových úprav (z toho necelých 10 % je zaměstnáno napozemkových úřadech). Statistika ÚPÚ dále uvádí, že projek-továním pozemkových úprav se v současné době zabývá cca135 firem.

Je třeba si uvědomit, že vstupem ČR do EU se na obor po-zemkových úprav musí pohlížet i z pohledu zemí EU, kde tentoobor má nezastupitelné místo zejména v procesu tvorby a ob-novy venkova (Rakousko, SRN, Holandsko, Francie).

Sdělení redakceHospodářská komora ČR zadala vypracování oborové pří-

ručky „Projektování pozemkových úprav“, která je k dispoziciu Oborového koordinačního místa pro stavebnictví – OKM ST,Praha 1, Václavské nám. 31, tel. 224 228 555.

TopoL xT, Katastr Ing. František Pivnička Pokračování čl. ze str. 8

Info o parcele v mapěPokud jsou vektorová data katastru nemo-

vitostí zobrazena v mapovém okně a to bu veformátu BLK nebo VYK, mají správnou struk-turu a vytvořený příslušny databázový model,lze informace o parcelách zobrazit jejich výbě-rem v mapě. Výběr lze provést několika grafic-kými nástroji a to bu obdélníkem, polygonemnebo linií. Pokud je zobrazeno víc katastrálníchúzemí, systém zobrazí informace o všech vy-braných parcelách s tím, že parcely jsou seřa-zeny dle jednotlivých KÚ. Po potvrzení grafic-kého výběrového nástroje se zobrazí dialog s in-formacemi. Pokud byla vybrána pouze jedna par-cela jsou veškeré dostupné informace o tétoparcele zobrazeny přímo, jinak je zde seznamparcel a seznam listů vlastnictví, na kterýchjsou parcely zapsány. Volbou konkrétní parce-ly lze zobrazit další informace o ní nebo vol-bou konkrétního listu vlastnictví zobrazit vý-pis listu vlastnictví. Toto umožňují hypertex-tové odkazy, které ještě dovolují přecházet z in-formací o parcelách na výpis listu vlastnictví,budovy, které na parcele leží a z budov opět nalist vlastnictví, parcely nebo jednotky atd. Jsouzde také funkce, které pro jakoukoliv parcelu,budovu nebo jednotku spustí aplikaci ČÚZKNahlížení do katastru nemovitostí.

Pokud jsou vektorová data katastru nemo-vitostí ve formátu BLK, lze najít k jakékolivparcele, parcely sousední. Systém zobrazí di-alog se seznam parcel. Vybraná parcela je zob-razena červeně. Jsou zde informace o tom, najakém katastru se parcely nacházejí, jejich se-znam s výměrami, čísly listů vlastnictví, na kte-rých jsou zapsané, druhy pozemků a potominformace o jednotlivých listech vlastnictví.Pokud byli jiným nástrojem TopoLu xT parce-ly vybrány (dotazem jazyka ToPas, v DB okněatd., atribut _SELECT=1), je možno zobrazitinformace o takto vybraných parcelách.

Info dle katastrálních územíSystém umožňuje pracovat s daty ISKN

obsaženými v připojených databázích přímo.Lze provést výpis informací na základě výbě-ru parcely, budovy, jednotky nebo listu vlast-

zvolit tu, která uživatele zajímá. Systém je opětschopen zobrazit veškeré dostupné informa-ce o budově i s odkazy na list vlastnictví a par-cely, na kterých leží a nebo spustit internetováaplikaci Nahlížení do katastru ČÚZK.

JednotkyJako první krok je nutno zvolit část obce

ze seznamu částí na daném katastrálním úze-mí a budovu. Systém potom vypíše seznamjednotek v budově a je možno zobrazit infor-mace o jednotce přímo v prostředí nadstavbyKatastr se všemi odkazy nebo v prostředí apli-kace Nahlížení do katastru ČÚZK.

Listy vlastnictvíSystém umožňuje přímo zadat konkrétní

list vlastnictví, zadat filtr pomocí intervalu nebozobrazit všechna čísla LV na daném KÚ. Po-tom si lze zvolit jeden list vlastnictví, pro kterýse provede podrobný výpis. V dialogu potomlze zoomovat na jednotlivé parcely, blikat s ni-mi, permanentě je vysvítit v mapovém okně,provést jejich podrobný výpis, stejně tak jakobudov nebo jednotek, které jsou na LV zapsá-ny. Pro daný LV lze také provést Souhrn dlebonit (pokud jsou u jednotlivých parcel evido-vané kódy BPEJ, provede systém výpis těchtokódů se seznamem parcel).

VlastníciSystém umožňuje nadefinovat jakýkoliv

text, přes který se provede filtr. Systém neroz-lišuje velká a malá písmena a vyhledá text najakékoliv pozici. Lze také provést výpis všechvlastníků na daném katastrálním území. Prozvoleného vlastníka potom systém zobrazí in-formace o listech vlastnictví kde je zapsána umožní I výpis tohoto listu vlastnictví se vše-mi informacemi a možnostmi.

SKOKANDalší součástí nadstavby Katastr je pro-

gram SKOKAN. Jedná se o program, kterýumožní převést data naimportovaná z novéhovýměnného formátu VFK do starých DBF sou-borů, tak aby mohli uživatelé používat i svojestaré aplikace opírající se o tyto soubory.

❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑❑ ❑ ❑

nictví jejich číslem, nebo dle jména nebo částijména vlastníka. Pomocí odkazů je potom mož-no se dostat na další informace jako jednotli-vé LV, parcely, budovy, jednotky. Pro všechnytypy objektů platí, že se musí provést určitývýběr. Například u parcel se musí definovat zdajde o parcely katastru nemovitostí nebo par-cely zjednodušené evidence a jestli se jednáo stavební nebo pozemkové parcely.

ParcelyJako první krok je nutno zadat typ parcely,

zda se jedná o parcely katastru nemovitostí (KN)nebo o parcely zjednodušené evidence (ZE).Pokud není v daném KÚ jednotná číselná řadaje další krok výběr druhu číslování a to zda sejedná o stavební nebo pozemkové parcely. Dálelze aktivovat filtr na parcely definovaného typua druhu číslování. Je možno zadat konkrétníparcelní číslo, interval parcelních čísel nebovybrat všechny parcely. Po definici filtru lzeprovést se zvolenými jednu z možností:� Info zobrazí informace o zvolené parcele� Info vše zobrazí zjednodušené informa-

ce o všech zvolených parcelách� ČÚZK spustí internetovou aplikaci Nahlí-

žení do katastru ČÚZKPomocí odkazů se lze opět dostat na list

vlastnictví, budovy na parcele atd. U parcely jsouvypsány veškeré informace, které jsou k nív ISKN evidovány. Kromě toho lze ještě zjistitparcely sousední. Pokud je zvoleno více par-cel je možno provést výpis Souhrn dle bonit(pokud jsou u jednotlivých parcel evidovanékódy BPEJ, provede systém výpis těchto kódůse seznamem parcel) a Soupis vlastníků (pro-vede se jedinečný výpis všech vlastníků zapsa-ných na příslušných LV s adresami).

BudovyJako první krok je nutno zvolit část obce

ze seznamu částí na KÚ a potom již lze aktivo-vat filtr na budovy. Je možno zadat konkrétníčíslo budovy, interval čísel budov nebo vybratvšechny budovy. Pokud existuje v dané částiobce budova s identickým číslem popisnými evidenčním systém vybere obě a je možno

Fotografie k článku Pozemkového úřadu v Mladé Boleslavi

Hloubení podélného příkopu a vybudování podkladní vrstvy z recyklova-ného materiálu.

Měření únosnosti podkladních vrstev před zhotovením penetračního maka-damu.