Změnou, kterou hledáme ve světě, se musíme stát my sami. (M. Gándhí) Zpravodaj společnosti Přátelé přírody, o. p. s. Červen 2005
Alternativy Přátel přírody
Foto
: Pet
r Bau
er
2
Foto
: Pet
r Ber
ouns
ký
Slovo úvodem
Milí Přátelé přírody,v loňském roce jsme Libor Brož a já založili obecně pro-spěšnou společnost Přátelé přírody, o. p. s. Zápis do rejstříku o. p. s. provedl Krajský soud 18. února 2005 a tím okamžikem naše společnost začala de jure existovat. Správní rada naší společnosti zvolila svým předsedou Libora Brože a místopředsedkyní Ing. Evu Tylovou (náměstkyni ministra životního prostředí v letech 1998 až 2002). Třetím členem naší správní rady je senátor Mgr. Zdeněk Bárta.
Začala již také pracovat dozorčí rada společnosti ve složení Mgr. Pavel Doucha (Ekolo-gický právní servis), Ing. Petr Kadaník a RNDr. Miroslav Patrik (předseda Dětí Země). Předsedou dozorčí rady byl zvolen dr. Patrik.Správní rada udělila první čestné členství v naší společnosti: Našim čestným členem se stal senátor Martin Mejstřík. Mou maličkost jmenovala správní rada ředitelem společnosti. Za svou práci pro společ-nost Přátelé přírody, o. p. s. jsem placen od 1. 6. 2005.Tak, jak občanské sdružení „Přátelé přírody“ ukončuje svou činnost, obecně prospěšná společnost „Přátelé přírody, o. p. s.“ ji naopak rozjíždí. Prvními našimi starostmi byly technické a administrativní záležitosti (registrace na Finančním úřadě, Všeobecné zdravotní pojišťovně, zřízení účtu v bance, uzavření smlouvy o nájmu kanceláří, zřízení telefonních linek, internetu, nákup počítačů a soft-waru atd.).Současně pracujeme na tom, aby se (platícími) členy naší společnosti stalo pokud možno co nejvíce občanů. (Zatím 550.)Toto (první) číslo zpravodaje Alternativy Přátel přírody je určeno jak (platícím) členům naší společnosti, tak těm potenciálním. Pokud tedy členy společnosti Přátelé přírody, o. p. s. ještě nejste, potěší nás, stanete-li se jimi co nejdříve. Na vaší podpoře závisí další úspěch a osud naší společnosti. Předem vám za ni velice děkuji a věřím, že Vás svými výsledky potěšíme.
Marian Páleník, ředitel společnosti
Kancelář Přátel přírody, o. p. s.
1. 6. 2005 zřídila obecně prospěšná společnost Přátelé přírody, o. p. s., k naplňo-vání svého poslání Kancelář. Tu vede ředitel společnosti (Marian Páleník). Kromě něj tvoří Kancelář asistentka ředitele Šárka Stehlíková a asistentka péče o členy Adéla Vaňhalová. (Obě asistentky pracují na část úvazku.) Bude-li se společnosti finančně dařit, v září Kancelář rozšíří o programovou asistentku.
Spojení:Šárka Stehlíková – (po až pá 14 až 17 hod) 475 205 133,
[email protected]éla Vaňhalová – (po až čt 10:30 až 16:30) 475 205 132
[email protected]: 602 963 556Adresa: Přátelé přírody, o. p. s., Masarykova 1493/78, 400 01 Ústí nad Labem
Návratky – hlasovací lístky(mp) Na konci roku 2004 jsme vás požádali o vyplnění a zaslání návratek, pro-
střednictvím kterých jste mohli „oznámkovat“ naši činnost. Návratek se nám sešlo kolem 400 a za všechny velice děkujeme. Jsou pro nás úplnou studnicí moudra – vašich zkušeností, názorů, rad i kritiky. Všechny návratky i všechny vzkazy a při-pomínky jsme důkladně přečetli a snažíme se vzít si z nich co nejvíce.
Některé z vás jsem formulací některých otázek nejspíš zmátl. Nejčastější nedo-rozumění: Ke změně loga již došlo (dříve bylo v elipse se starším názvem „Občan-ská společnost“; od konce roku 2003 používáme novou verzi loga s anglickým názvem ve vlnovce).
Pokud někdo dal špatnou známku otázce „zaměření na nábor příznivců“, nebylo z toho jasné, zda se mu zdá nábor přehnaný nebo nedostatečný. (Příště musím otázku lépe formulovat.)
Mnozí z respondentů se domnívali, že míru vnitřní demokracie nemohou hodnotit. To mne poněkud překvapilo, protože jsem se domníval, že dostanou-li všichni příznivci hlasovací lístek, dostávají možnost spolurozhodovat. Např. o transformaci sdružení na obecně prospěšnou společnost jsme nechali hlasovat všechny (tehdejší) příznivce a jejich rozhodnutím jsme se řídili.
3
Je to už více než pět let, co jsme se začali na Správě Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce zabývat myšlenkou na podporu a záchrany naší domácí dře-
viny - topolu černého. Proč si topol černý získal naší pozornost? Je to naše nej-rychleji rostoucí dřevina dosahující úctyhodných rozměrů. Topol černý ve věku sta let může mít u paty kmene průměr i přes 1 metr a dosahuje výšky okolo 30 až 40 metrů. Není dlouhověkou dřevinou, dožívá se pouze 150 let. Topol černý roste bezprostředně u vodního toku na štěrkových náplavech, kde nemá žádné konkurenční rostliny. Plně mu naopak vyhovují ekologické podmínky v podobě dostatku spodní vody.
Proč se topol černý stal naší nejohroženější dřevinou? Hlavními příčinami jeho úbytku jsou razantní zásahy do přirozených toků našich velkých řek, likvi-dace přirozených stanovišť a změny ve vodním režimu, zejména snížení hladiny podzemní vody. V sousedním Sasku došlo k takovému ohrožení topolu čer-ného, že v několika kilometrovém úseku od státní hranice s ČR po Drážďany je pouze jeden životaschopný strom.
Cílem projektu je zachování a posílení původní populace topolu černého zejména na území CHKO Labské pískovce, a dále pak v celé nivě řeky Labe mezi Ústím nad Labem a Bad Schandau v SRN. Populace topolu černého je zde velmi ohrožena vnějšími vlivy, které způsobily téměř zánik této dřeviny. Největší podíl na vymizení topolu má člověk, který vymýtil velké množství stromů podél řeky Labe a nahradil je nepůvodním topolem kanadským. Na snižování početního stavu se rovněž významně podílely i choroby, které velmi citelně oslabují zdra-votní stav celé populace.
Správa CHKO Labské pískovce oslovila Výzkumný ústav okrasného zahrad-nictví v Průhonicích s žádostí o pomoc při záchraně topolu černého v CHKO Labské pískovce. V roce 1998 bylo provedeno terénní šetření. Rok poté se uskutečnil odběr větví s reprodukčními orgány, které byly použity pro křížení s odolnějšími populacemi topolu černého z důvodu zlepšení zdravotního stavu a odolnosti proti chorobám. Vždy byl však použit domácí topol černý.
Pro jaro roku 2001 byli připra-veni první jedinci k výsadbě pro lokality v labské nivě. Výsadba proběhla počátkem měsíce dubna a následně bylo provedeno kosení, které však bylo poměrně komplikované kvůli výskytu invazních druhů (netýkavka žlaznatá a křídlatka japonská). Celkem se ujalo cca 70 % jedinců. Ve výsadbě topolů jsme pokra-čovali i v následujících letech za účasti Střední zahradnické a ze-mědělské školy A. E. Komerse v Děčíně-Libverdě, a státního podniku Povodí Labe, který se ujal následné péče.
Pro financování tohoto pro-jektu bylo využito prostředků z programu Péče o krajinu Ministerstva životního prostředí.
Pozitivního výsledku bychom nedosáhli bez úsilí celého širokého týmu spo-lupracovníků.
Věřím, že prozatím nepříznivá situace se pro topol v dohledné době obrátí v jeho prospěch a stane se opět běžnou dřevinou labských břehů. ■
Autor je pracovníkem Správy CHKO Labské pískovce.
Záchrana genofondu populace topolu černého (Populus nigra) na řece LabiPetr Bauer
Foto
: aut
or
4
Na trhu EU unie jsou dnes desetitisíce chemických látek, z nichž jen u hrstky bylo dokončeno testování vlivů na
zdraví a životní prostředí. Právě to chce změnit nový systém prověřování vlastností chemických látek (REACH). Prezi-dent Svazu chemického průmyslu Pavel Švarc však v rozho-voru pro Právo (23. 2.) uvádí o chystané reformě chemické politiky EU řadu nekorektních informací, které je třeba uvést na pravou míru.
Systém REACH pečlivě připravuje Evropská komise již od konce 90. let a jeho principy odsouhlasil Evropský parlament i Evropská rada složená z hlav členských státu. Zavedení REACH podle expertů každoročně zabrání tisícům případů rakoviny a desetitisícům kožních a dýchacích nemocí z povolání. REACH proto podporuje nejen široká koalice lékařů, ekologů, spotřebitelů a odborářů, ale i významné firmy (TetraPak, Skanska, Euro Coop, Marks and Spencer atd).
Nebezpečné chemikálie totiž nekontaminují jen pracovní prostředí, ale i zboží denní potřeby. Laboratorní analýzy prokazují ve spotřebním zboží nebezpečné chemikálie jako např. těžké kovy, ftaláty, nitrosaminy či formaldehyd. Odpo-vědní výrobci a prodejci však usilují o důvěru svých zákazníků. Proto ze svých výrobků rizikové látky sami dobrovolně vylučují, ale podporují i zpřísnění regu-lace chemikálií.
Přímé náklady na zavedení REACH podle Evropské komise představují méně než tisícinu obratu chemického průmyslu. Bylo by naivní očekávat, že se chemičky dobrovolně vzdají zisků z výroby a prodeje nebezpečných látek. Celkově však spo-lečnost na vyloučení rizikových látek jednoznačně vydělá. Podle studie prof. Da-vida Pearce může REACH v důsledku snížení výskytu cukrovky, Parkinsonovy choroby, poruch štítné žlázy a poklesu IQ přinést v EU přes 280 mld euro.
Náklady spojené s mentální retardací a autismem zaviněnými chemikáliemi se odhadují v USA na 9,2 mld dolarů ročně! Tento vypočet však nebere v potaz případy snížení IQ vlivem chemických látek jen o několik bodů. Přitom američtí experti tvrdí, že snížení IQ o 1 % vede k poklesu průměrného celoživotní přijmu
o 2,4 %. Dnes ale u 70 % chemikálií vyráběných ve velkých objemech ani nevíme, zda mohou narušovat inteligenci a jak, protože nejsou dostupná data o jejich vývo-jové toxicitě či teratogenitě.
Přímé náklady zavedení REACH v ČR uvádí Pavel Švarc ve výši 5 až 7 mld Kč, ale studie zveřejněná ministerstvem průmyslu a obchodu uvádí jen 1,8 až 5,6 mld během 11 let zavedení. Neuvěřitelně vysoké jsou i Švarcem uváděné nepřímé náklady (50–70 mld Kč ročně), které odporují závěrům řady zahraničních studií. Ty na základě standardních ekonomických modelů dokazují, že součet přímých a nepřímých nákladů by měl být 1,5–2,3krát vyšší než náklady přímé.
Švarcův výrok o stonásobné výši nepřímých nákladů nápadně připomíná hum-buk vyvolaný v roce 2002 jeho německými kolegy. Firma A. D. Little (ADL) na zakázku tamního svazu průmyslu došla k závěru, že REACH sníží německé HDP o 0,4-6,4 % a ohrozí 150 000 pracovních míst! Kritická revize provedená mni-chovským Institutem pro ekonomický výzkum (IfO) ale došla k závěru, že ADL se dopustila řady vážných metodických chyb, jež vedly k neodůvodněnému nadsa-zení nákladů (650 násobek přímých nákladů) a podhodnocení přínosu REACH.
Pavel Švarc straší čtenáře Práva právě citací této staré, nevěrohodné studie a za-mlčuje význam nové chemické politiky pro ochranu zdraví, bezpečnost práce, čistší životní prostředí. Lze však čekat ohledy na přírodu a zdraví lidí u muže, který únik desítek tun chlóru ze Spolany do Labe označil za příspěvek k lepší hygieně? ■
Autor je členem Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost a externí konzultant Přátel přírody.
Tento text byl psán pro deník Právo jako reakce na rozhovor s prezidentem Svazu chemického průmyslu a šéfem Unipetrolu Pavlem Švarcem, který byl otiš-těn 23. 2. 2005. Právo text po mnoha peripetiích neotisklo ani jinak neuvedlo na pravou míru nepravdivé informace obsažené v rozhovoru se Švarcem, který deník publikoval s obrovským dramatickým titulkem na první straně.
Nová chemická politika zachrání tisíce životůMUDr. Miroslav Šuta
5
V posledních letech je velká pozornost věnována problematice bromovaných zpomalovačů hoření (BFR‘s), které jsou různorodou skupinou desítek organic-
kých sloučenin bromu užívaných jako přísada plastů, textilií a dalších materiálů, jež má zabránit hoření nebo zpomalit šíření ohně.
Z hlediska odpadového hospodářství je podstatné, že BFR‘s přetrvávají ve výrob-cích a uvolňují se z nich po celou dobu jejich životnosti, ale i během odstraňování odpadů. Spalování odpadů obsahujících BFR‘s navíc podle Mezinárodního pro-gramu pro chemickou bezpečnosti (IPCS) významně přispívá k tvorbě polybro-movaných dioxinů a furanů (PBDD/Fs), které se vyznačují toxicitou srovnatelnou s chlorovanými formami těchto sloučenin (PCDD/Fs).
BFR‘s se užívají zejména v elektrických a elektronických zařízeních, doprav-ních prostředcích, osvětlovacích tělesech a elektrických vodičích, podlahových krytinách a bytových textiliích, balících a izolačních materiálech. V užití momen-tálně dominují polybromované difenylétery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCD) a bromované bisfenoly (zejména TBBP-A). Přitom PBDE a HBCD se užívají jako aditiva, TBBP-A bývá obvykle jako reaktivní složka pevněji zabudo-váván do polymerů.
Použité množství BFR‘s se v EU v roce 1999 odhadovalo 13 800 t TBBP-A, 9200 t HBCD, 7500 t dekabromovaných DE, 450 t oktabromovaných DE, na 210 t pen-tabromovaných difenyléterů (DE). Polybromované bifenyly (PBB) se už v rámci Evropy nevyrábí, ale nezanedbatelná množství se stále vyskytují v existujících nebo importovaných produktech, stejně jako v odpadech.
Nežádoucí účinky BFR‘s Důvodem pro rostoucí znepokojení vyvolané používáním BFR‘s jsou jejich toxi-
cita, persistence (tendence přetrvávat v prostředí) a uvolňování se ze spotřebních výrobků při jejich běžném používání. Řada BFR‘s (zejména pentabromované DE) se navíc vyznačuje vysokým stupněm akumulace v biologických systémech.
Rozsah kontaminace přírody PBDE byl systematicky zdokumentován počátkem 90. let a PBDE prokázány prakticky ve všech prostředích, včetně sedimentů, slad-
kovodních a mořských ryb i velryb žijících v mořích Arktidy, a také v tkáních oby-vatel Evropy a Severní Ameriky.
Švédské výzkumy prokázaly v letech 1972 až 1997 téměř šedesátinásobný vzrůst koncentrace PBDE v mateřském mléce (z 0,07 na 4,0 ng/g tuku). Množství těchto nebezpečných látek v těle se zdvojnásobovalo zhruba každých 5 let. Pro podobnou stoupající tendenci existují náznaky i v případě TBBP-A. Přítomnost dekabromo-vaných DE v lidském séru pak dokazuje jejich biologickou dostupnost i přes velký rozměr molekuly.
BFR‘s se podobají strukturou i mnohými vlastnostmi lépe prozkoumaným poly-chlorovaným bifenylům (PCB). Akutní toxicita BFR‘s je též považována za nízkou, ale studie chronické expozice na potkanech prokázala ovlivnění vývoje mozku a kostry během nitroděložního vývoje, což může vést k nevratným neurologickým účinkům. Jiné studie prokázaly interferenci metabolitů PBDE a TBBP-A s vazbou hormonů štítné žlázy, což zvyšuje pravděpodobnost jejich účinků na růst a vývoj, ale i ovlivnění vývoje mozku, zhoršení schopnosti učit se a negativní behaviorální účinky.
U pracovníků profesionálně vystavených působení DE s deseti atomy brómu byl zjištěn vyšší výskyt hypofunkce štítné žlázy. Popsány byly i genotoxické účinky PBDE a HBCD v savčích buněčných liniích.
Primární cestou expozice BFR‘s jsou pravděpodobně potraviny (hlavně u PBDE s vyšší schopností bioakumulace), ale významný je patrně i přímý kontakt s vý-robky obsahujícími zpomalovače hoření. Překvapivě vysoké koncentrace BFR‘s byly nalezeny i v prachu z evropských domácností. PBDE, HBCD a TBBP-A byly detekovány ve vzorcích vzduchu a prachu z pracovních prostor, přičemž koncen-trace v krvi do určité míry korelovaly s možností pracovní expozice, např. práce s počítačem v kancelářském prostředí. Toto zjištění může mít i vážné důsledky v odpadovém hospodářství, vzhledem k předpokládané pracovní expozici zaměst-nanců nakládajících s materiály obsahujícími BFR‘s během recyklace a likvidace odpadů. Existují již např. studie hodnotící koncentrace BFR‘s v okolí zařízení pro likvidaci elektronického odpadu.
Omezení, regulace a náhrada
Zdravotní a environmentální rizika spojená s BFR‘s jsou známa již delší čas. Proto například Švédsko na národní úrovni už po řadu let pracuje na postupném
Bromované zpomalovače hoření a jejich rizika MUDr. Miroslav Šuta
6
vyřazení PBB a PBDE ze všech aplikací. Také norská vláda přijala akční plán zamě-řený na BFR‘s, který kromě jiného obsahuje i návrhy na zákaz používání penta-, okta- a dekabromované DE a přísné monitorování HBCD a TBBP-A. V roce 1998 byla na konferenci ministrů OSPAR (úmluva o ochraně Severního moře) dosažena dohoda o eliminací vypouštění emisí a úniků všech nebezpečných látek do moř-ského prostředí do roku 2020, přičemž BFR‘s byly zařazeny na prioritní seznam.
V EU bylo dokončeno hodnocení rizik penta- a oktabromovaných DE a ná-sledně byl dohodnut celoevropský zákaz jejich prodeje a používání. V rámci direk-tivy o odpadech z elektrických a elektronických zařízení a omezení nebezpečných látek (WEEE/ROHS Directive) byla také dosažena dohoda o ukončení používání PBDE v elektrických a elektronických zařízeních do roku 2006. Vzhledem ke sta-bilitě a tendenci k bioakumulaci pentabromovaných DE byla v rámci direktivy EU o vodě (Water Framework Directive) navržena jejich klasifikace jako „prioritníriziková sloučenina“. Vzhledem k jejich vlastnostem se uvažuje o přiřazení pen-tabromovaných DE také na seznam perzistentních organických látek (POP‘s), které podléhají globálnímu omezení podle tzv. Stockholmské konvence z roku 2001.
Celosvětová výroba i úniky BFR‘s do prostředí však navzdory uvedeným skuteč-nostem nadále rostou i přes existenci bezpečnějších náhrad, které už začala využí-vat řada firem. Například Elektrolux vyloučil BFR‘s z plastů svých výrobků spolus kadmiem, olovem a rtutí. Monitory Hewlett-Packard již obsahují zpomalovače na bázi fosforu a BFR‘s vyloučila ze svého nábytku IKEA.
Z 2500 chemických látek vyráběných nebo dovážených do EU ve velkých obje-mech nemá 70 % dostupné údaje o vývojové toxicitě nebo teratogenitě. Zřejmě i tyto skutečnosti přiměly Evropskou unii k návrhu reformy chemické politiky (REACH), která má během 11 let prověřit účinky asi 30 tisíc chemikálií. BFR‘s budou vzhle-dem ke svým vlastnostem nesporně patřit mezi látky, na něž se soustředí pozornost systému REACH po jeho implementaci. I kdyby však byla přijata komplexní regu-lační opatření v krátké době, v odpadovém hospodářství přítomnost BFR‘s zůstane zdrojem problémů ještě po řadu let. ■
Autor je členem Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost a externí konzultant Přátel přírody.Psáno pro Odpady a Alternativy Přátel přírody.
ROPÁCI ÚSTECKA
V rámci oslav Dne Země v sobotu 23. dubna 2005 zvolili účastníci (tradič-ního) shromáždění Přátel přírody u stadického pomníku Přemysla Oráče
severočeským ropákem roku 2004 ministra dopravy Milana Šimonovského a to především za jeho podporu jezů na Labi.
GALERIE SEVEROČESKÝCH ROPÁKŮ
Severočeskými ropáky byli Přáteli přírody zvoleni:2001 – tehdejší ministr dopravy Jaromír Schling;2002 – tehdejší zástupce krajského hejtmana Jaroslav Foldyna;2003 – tehdejší ústecký senátor Jaroslav Doubrava;2004 – ministr dopravy Milan Šimonovský.
KOUPÁNÍ V LABII letos chystáme Koupání
v Labi – již třetí ročník. A tra-dičně druhou červencovou neděli – tedy 10. 7. 2005.
Koupací místa jsou zatím nepotrzená. Zatím se zdá, že se akce uskuteční v Litoměři-cích (na Střeleckém ostrově), v Neratovicích (NAD Spola-nou!). Vyloučeno není ani Ústí nad Labem (50:50).
Pokud byste měli zájem se připojit k naší akci, jejímž smyslem je ukázat, že Labe není vodní cesta ani plavební kanál, nýbrž řeka pro lidi a přírodu, ozvěte se prosím – co nejdříve!
Foto (M. Král) z loňského Koupání v Labi u Lobkovic.
Vývoj „spotřeby“ pokusných zvířat v ČR(zk) Ačkoli se tvrdí, jak poklesl počet pokusných zvířat v ČR, z oficiálních webových stránek se můžeme dozvědět, že toto tvrzení není založeno tak úplně na pravdě. Následující tabulka ukazuje, jak to ve skutečnosti je.
(Alternativy, prosinec 2004). U většiny savců platí, že se samec nebrání útokům samice. (Člověk má nejlepší možnost pozorovat to u psů a fen.)
Jelikož měla Líza druhé mládě, Polda se jí zřejmě v až dosud dostatečně velké voliéře začal zdát „navíc“. On se jejím útokům nebránil a raději se nechal zabít.
Marian Páleník
Proč zemřel Poldík?Teprve při četbě knihy Takzvané zlo Kon-
rada Lorenze jsem pochopil nejpravděpodob-nější příčinu smrti našeho činčiláka Poldy
7Foto: Zdenka Páleníková Králová
8
NEVIDITELNÁ REVOLUCEMédia v posledním desetiletí prodělala radikální revoluci, kterou autor velmi pod-
nětné knihy Tyranie médií Ignacio Ramonet svým významem přirovnává k dopadu, jež měl vynález Gutenbergova knihtisku.
Revoluce proběhla především změnou vlastnických poměrů – řadu médií skoupily mediální monopoly. Díky tomu je stále více (dříve svobodných) titulů závislých na příjmech z reklamy.
Jelikož je velká většina titulů vlastněna několika málo mediálními koncerny, není od věci obávat se subtilního ovlivňování myšlení prostřednictvím médií.
Úkolem médií přestává být informování příp. obohacování demokratické diskuse. Noví vlastníci změnili média od základů: Informace začaly být chápany jako zboží.
Informace se staly zbožím odbyt hlavním kritériem úspěchu
Autor uvádí reálný příklad z Francie konce 90. let. Novin s reportáží o návštěvě fran-couzského prezidenta v tehdy krizovém Sarajevu na obálce se prodalo méně než s titul-kem oznamujícím smrt konferenciéra televizních her. Více výtisků se prodá, když se píše o princeznách než o genocidách.
A počet vydaných výtisků (příp. sledovanost) se s novými vlastníky stal alfou a ome-gou. Jakými prostředky se toho dosáhne, je až na druhém místě.
Když jsme se ptali svých rodičů, co dělali proti nacismu, dostalo se nám odpovědi: ›nevěděli jsme o tom‹. Skutečnost koncentračních táborů byla opravdu odhalena až v roce 1945… Ale když se nás naše děti zeptají: ›Co jste dělali proti genocidě ve Rwandě?‹ řek-neme: ›Zabývali jsme se monackou princeznou Stephanií‹ …
Autor svá tvrzení dokládá na rozboru dvou „nekontrolovaných záchvatech komu-nikačního šílenství“: Aféry Clinton – Lewinská a smrti princezny Diany, jejíž pohřeb sledovalo v přímém přenosu 2,5 miliardy diváků.
A to v době, kdy psal svou knihu, Ramonet netušil, co vypukne po 11. září 2001. Ve srovnání s tím kolektivní vyvraždění stovek tisíc lidí ve Rwandě nevyvolalo ani tisí-cinu zájmu médií.Tyto oběti nebyly „fotogenické“ a tak se o nich takřka neví. Nejde jen o chování médií a informovanost. Kvůli pozornosti médií se teroristický útok Al--káidy stal událostí nejen mediální, ale také politickou, událostí, která měla vliv na vedení několika válek, spory mezi USA a EU, událostí, která ovlivnila prezidentské volby v USA atd.Re
prod
ukce
pře
balu
kni
hy
9
Mediální revoluce má tedy za následek mj. to, že lidstvo řeší v prvé řadě problémy fotogenické, i kdyby byly nepodstatné, zatímco nefotogenické, byť by byly sebezávažnější (např. globální klimatickou změnu), takřka přehlíží.
Příčinou změněného chování médií je pokles sledovanosti, resp. prodeje. Obchodní tlaky rostou a v médiích vládne čím dál zuřivější konkurence.
Autor knihy cituje americké novináře:„Chování médií je naprosto skandální. Je ryzím příkladem instituce zkorumpované
až na dřeň.“ a „Tisk je manipulován dennodenně.“ (str. 25)
HYPEREMOCETisk je stále více ve vleku televize, s níž nestačí udržet krok. A televize (zejména
televizní noviny) stále více sází na rovnici „Jestliže je pravdivá emoce, kterou cítíte při sledování televizních novin, je pravdivá také informace.“ Tím vznikla víra, že JAKOU-KOLI informaci lze vždy zjednodušit, zredukovat, převést na masovou podívanou a rozložit na určitý počet emocí. A tak v televizi místo informací stále více sledujeme emoce. (Není náhodou, že jsou zprávy plné „reportáží“ o nehodách, požárech, povod-ních, katastrofách a skandálech doprovázených střihy na „očité svědky“ – nejlépe v šoku či pohnutí.) Reportér není veden ke kompetentnosti, ale k zachycení emocí.
Všeobecně respektovaný polský novinář a spisovatel (str. 35) velmi trefně říká „Kdysi byla největší hodnotou zprávy její pravdivost. Dnes už šéf novin nepo-žaduje, aby byla pravdivá (!), nýbrž aby byla zajímavá. Usoudí-li, že zajímavá není, neotiskne ji.“
Autor uvádí řadu příkladů, kdy média přebírala neověřené nebo úplně vymyšlené „informace“. Nešlo přitom o „nešťastnou náhodu“. Majitelům novin či televizních stanic na pravdivosti zpráv už skoro nezáleží, na prvním místě je zvýšit prodej (sledovanost). A toho se často dosahuje metodou ohromení - fascinace. (Proto – údajné – obavy z dlou-hých a krutých mrazů střídají hrůzy z údajných povodní, které vzápětí nahrazuje strach ze sucha, posléze z neúrody, bouřek atd. Do boje o diváka a čtenáře tak byly zapojeny i středně- a dlouhodobé předpovědi počasí. Že zhusta nevycházejí, není podstatné.)
Základní metodou zejména televize se stávají dramata – emocionální šoky: obrazy žalu, utrpení a smrti. Informace, které nejsou viditelné a nemají obraz, jsou pro televizi bezcenné, nevysílají se a mediálně neexistují.
Ve vleku televize je tisk, který (aby obstál v sílící konkurenci) stále více hraje na afekty a city, obrací se víc k srdci a emocím, než na rozum a inteligenci čtenáře.
I „seriózní“ noviny stále častěji pomíjí vážné krize, nemají-li zachytitelný obraz. Váha slov se totiž nevyrovná šokující síle obrazů. (Obraz stírá zvuk a oko vítězí nad uchem. V důsledku toho i emoce nad rozumem.)
Nejhorším dopadem mediální revoluce je však záludné ustavení nové formy cen-zury. Novinář se hroutí pod záplavou údajů, témat a zpráv, o nichž by se dalo (mělo) informovat. To vše jej odvádí od toho podstatného a činí jej líným, protože nemusí hledat či pátrat, informace k němu „tečou“ samy.
Toho využívají mnohé instituce zřizováním tiskových mluvčích, jejichž jediným úkolem je servírovat novinářům informace v podobě již hotových článků, které není třeba víceméně nijak upravovat. Stačí je převzít a změnit podpis.
Stojí za to srovnat obsah severočeských novin a zpráv vydávaných Krajským úřadem z webových stránek (www.kr-ustecky.cz). Často jsou totožné! A to včetně fotografií, nej-častěji zachycujících krajského hejtmana.
Fascinace přímým přenosemTelevize může nějakou událost proměnit v planetární záležitost (Lewinská, Diana,
11. září…). Ostatní informace blednou a hlavní fakta mohou – zastíněna těmito tele-vizními „dramaty“ – unikat pozornosti. Pro televizi není směrodatná důležitost, ale možnost vysílat „dějiny“ v „přímém přenosu“. Jenže informovat je něco hodně jiného než komentovat přenos.
Do módy se dostali „očití svědci“, kteří přenosu dodávají dojem autentičnosti. Svěd-kem se stávají i novináři, kteří jsou posíláni do zemí, aniž by znali jejichž řeč, dějiny, kulturu a politický kontext.
Důvěryhodnost zpráv nahrazuje známost hlasatele, který se stal důvěrně známým „členem rodiny“. Hlasatel se nám dívá do očí (ve skutečnosti čte promítaný komentář) a divák proto podléhá dojmu, že mu nemůže lhát.
Hlídací psi v nové roli
Dnes už není pravdou to, co před 20 lety: Že jsou novináři hlídacími psy demokracie. Média přestala informovat a stále více jen baví.
Informovat (se) je únavné. Jenže právě to je cena demokracie.Dnes je první mocí ekonomika, druhou média (ovlivňování) a teprve na třetím
místě je moc politická (závislá na prvních dvou). Média jsou novými hlídacími psy. Nikoli však demokracie – slouží zájmům pánů světa. (str. 58) ■
Dokončení příště.
10
GLOBÁLNÍ VYSUŠOVÁNÍ
Za živelnou pohromu způsobenou ničivým zemětřesením a smrtícími vlnami cunami, které koncem roku 2004 zasáhlo země jihovýchodní Asie, jsme
zodpovědní všichni.Říká to slovenský hydrolog a předseda občanského sdružení Ľudia a voda
Michal Kravčík. „Zodpovědní jsme proto, že i Slovensko je kvůli lidské činnosti odlehčováno každý rok o 250 miliónů kubíků vody, to znamená 250 miliónů tun vody. Tato voda zatěžuje zemskou kůru oceánů, kde se uskladňuje, což zna-mená, že se mění prostorové rozdělení zatížení zemské kůry,“ uvedl. V důsledku toho na geologických zlomech začíná pracovat zemská kůra a vznikají zemětře-sení. Pokud jsou pod hladinou moří a oceánů, jsou z toho katastrofy v podobě známých cunami.
Podle Kravčíkových informací se za posledních 100 let vlivem vysušování odlehčily kontinenty o více než 37 000 miliard tun. Tímto množstvím se naopak zatížila zemská kůra v oblasti oceánů. Mimo jiné to přineslo vzestup hladin oce-ánů o přibližně 10 centimetrů. Státy EU odlehčují evropský kontinent a zatěžují oceány ročně o zhruba 40 miliard tun.
Živelná pohroma v Indickém oceánu potvrzuje Kravčíkovu teorii o vysušo-vaní zemského povrchu. O. s. Ľudia a voda ji zveřejnilo už před několika lety a oslovilo především mezinárodní odbornou veřejnost. Podle sdružení urbanis-tickým vysušováním krajiny a narušením malého hydrologického cyklu vzni-kají změny v rozdělení srážek a v atmosféře. To následně způsobuje extrémní živelné pohromy, včetně povodní, sucha, ale i zemětřesení. Celkem definuje18 negativních jevů, které jsou důsledkem vysušování.
O. s. Ľudia a voda na základě poznání stavu vody na Slovensku nabízí výcho-disko. Je jím zastavení vysušování kontinentů a stabilizace globálního ekosys-tému Země. Kravčík varuje, že pokud se tak nestane, další roky budou z hlediska přírodních katastrof ještě dramatičtější a zhruba po 10 letech začnou na Zemi nekontrolovatelné procesy, které mohou v polovině 21. století vyústit do glo-bální katastrofy.
■
(Z materiálů sdružení Lidé a voda.)
TUNEL KUBAČKA A VLIVOVÁ AGENTURA
Jak vlastně dopadl pokus prosadit na dálnici D8 přes CHKO České středohoří v nejcennější partii (pod vrchem Kubačka) výstavbu tunelu? Jedním slovem
– neúspěchem.Zastupitelé za ODS, KSČM i ČSSD (žádná jiná strana se do krajského zastu-
pitelstva nedostala) hlasovali začátkem března 2005 jednotně pro povrchovou variantu. Tunelová varianta byla odmítnuta poměrem hlasů 43 pro povrchovou variantu, nikdo proti, 4 se zdrželi (8 se hlasování neúčastnilo).
Velmi poučné je srovnat přístup celostátních médií s těmi severočeskými. Zatímco celostátní média byla jakž takž objektivní a dávala prostor oběma stra-nám, severočeská jako jeden muž stála za „svou“ krajskou radou (tj. ODS, která v radě obsadila 10 z 11 křesel). Opět se vyznamenaly Deníky Bohemia. Jejich tep-lická mutace hlásala druhý den po hlasování „Zastupitelé sestřelili ekoteroristy“.
Přístup médií se odrazil na veřejném mínění. Když nepočítáme ty, kteří si na věc nebyli s to vytvořit jasný názor, byl poměr zastánců tunelu Kubačka proti zastáncům povrchové varianty v rámci celé ČR 4:1, zatímco v Ústeckém kraji 1:1.
To ovšem nebránilo představitelům ODS tvrdit, že „drtivá většina veřejnosti“ si tunel nepřeje. Nejagilnějšími demagogy byli primátor Teplic a senátor Kubera (ODS) a tajemník SESO (sdružení severočeských měst a obcí) Tošovský (ODS).
Skandální byla také petice proti tunelu, kterou organizovalo právě SESO. Toto sdružení je totiž placeno z příspěvků obcí a tak si petici proti tunelu ODS zaplatila z daní Severočechů. Ačkoli jsem na tuto skutečnost několikrát poukazoval, média tuto informaci dokonale cenzurovala.
Velmi mne zaujal výrok šéfredaktora časopisu Ekonom Zbyňka Fialy, který 10. 3. 2005 napsal „Noviny jsou teď bombardovány zprávami nějaké vlivové agen-tury o tom, kolik lidí zahyne na přetížených silnicích na trase, kudy by vedla bezpeč-nější dálnice, jaké škody na životním prostředí vznikají, když se výstavba oddaluje, a také jak by tunel dálnici prodražil.“
Jistě by bylo zajímavé zjistit, jaká konkrétní „vlivová“ agentura to byla a ze-jména, kdo za ní stojí a proč. Otázkou také je, proč noviny její „zprávy“ tak ochotně přetiskovaly. (K tomu viz článek na str. 8 a 9.) ■
Marian Páleník
11
Globální stmívání
12. září 2001. Den po tragédii. Zatímco Amerika truchlila, počasí po celých Spo-jených státech bylo neobvykle nádherné. 1300 km západně od New Yorku,
v městě Madison ve Wisconsinu byl klimatolog David Travis na cestě do práce. „Uvě-domil jsem si, když jsem jel autem do práce, jak nádherně čistá je obloha. Zprvu jsem se tím nijak nezabýval, až pak jsem si uvědomil, že obloha je neobvykle čistá a modrá.“
Za posledních několik desetiletí došlo v důsledku znečištění atmosféry k poklesu slunečního světla, dopadajícího na Zemi, až o 10 %. To vedlo k výraznému ochlazo-vání planety, zatímco protiběžným trendem bylo oteplování v důsledku tzv. „skle-níkového efektu“. „Globální stmívání“ dopad oteplování v důsledku skleníkového efektu snižovalo, takže vědci zřejmě podcenili skutečný efekt globálního oteplování. Nyní usuzují, že by do 100 let na Zemi mohla stoupnout teplota až o deset stupňů. To by mělo pro civilizaci katastrofální následky.
To je argumentace autoritativního vědeckopopulárního pořadu televize BBC Horizont.
Po dobu patnácti let před 11. zářím 2001 prováděl Travis průzkum na zdánlivě okrajové téma: zda sražené páry z tryskových motorů, vytvářející na obloze za leta-dlem „čáry“ výrazněji ovlivňují podnebí.
Po útoku z 11. září byly všechny lety amerických letadel zrušeny. Žádná letadla nelétala a Travis konečně měl možnost zjistit, jak to je: „Byla to výjimečná příležitost provést výzkum, která se už asi nikdy nebude opakovat.“
Travis se domníval, že to, že žádná letadla nelétají, vyvolá malou, avšak zazname-natelnou podnebnou změnu. Avšak to, co zaznamenal, bylo okamžité a dramatické. Zjistil, že během oněch pouhých tří dnů, co nelétala americká letadla, se rozsah tep-lotních změn ve Spojených státech změnil o celý jeden stupeň Celsia. Z klimatolo-gického hlediska je to obrovská změna.
Podnebí se změnilo o jeden stupeň Celsia za pouhé tři dny! Nikdo dosud nikdy nezaznamenal tak velkou podnebnou změnu za tak krátkou dobu. Byla to úplně nová změna. Vědci ji nazývají „globální stmívání“.
Před dvěma lety o jevu „globálního stmívání“ většina vědců vůbec nevěděla. Nyní jsou vědci přesvědčeni, že to může znamenat, že všechny předpovědi o budoucnosti podnebí na naší planetě mohou být chybné.
Stopa, která měla vést k objevu globálního stmívání, začala před čtyřiceti lety v Iz-raeli, s prací mladého židovského přistěhovalce Gerryho Stanhilla.
Stanhill byl profesí biolog a dostal zaměstnání, v jehož rámci měl konstruovat zavodňovací projekty. Jeho úkolem bylo měřit, jak silně slunce svítí nad Izraelem. Pro tuto práci bylo důležité měřit sluneční záření. To totiž v podstatě určuje, kolik vody potřebují plodiny na polích. Gerry shromažďoval informace ze sítě měřičů slunečního svitu po dobu jednoho roku. Výsledky byly podle očekávání a na jejich základě byl vybudován v Izraeli národní zavodňovací systém.
O 20 let později, v 80. letech, se Gerry rozhodl zopakovat svá měření. Chtěl zjistit, zda jsou ještě platná. To, co zjistil, ho nesmírně překvapilo. „Byl jsem překvapen, když jsem zjistil, že došlo k velmi vážnému poklesu slunečního svitu v Izraeli. Od prvních měření v 50. letech došlo k poklesu slunečního záření o celých 22 %.“
20% pokles sluneční energie byl obrovský. Pokud by to byla pravda, v Izraeli by měla být zima. Něco muselo být nesprávně. A proto, když Gerry své výsledky pub-likoval, byly ignorovány. Publikace těchto výsledků neměla na vědeckou komunitu skoro žádný vliv.
Avšak nebyl jediným vědcem, který si povšiml, že klesá sluneční záření. V Ně-mecku totéž zaznamenala nad bavorskými Alpami mladá absolventka studia klima-tologie Beate Liepertová.
A co ostatní svět? Nezávisle na sobě začali Liepertová a Stanhill prohledávat pub-likace, vědecké časopisy a meteorologické záznamy z celého světa. A oba na sobě nezávisle zjistili pozoruhodné skutečnosti. Od 50. do začátku 90. let pokleslo množ-ství sluneční energie, která dorazí na povrch Země. V Antarktidě o 9 %. V USA o 10 %. O téměř 30 % v Rusku. A o 16 % v určitých částech Velké Británie.
Byl to skutečně globální jev. A Gerry ho pojmenoval globální stmívání. Avšak ostatní vědci stále nevěřili.
Pro tuto skepsi existovaly dobré důvody. Méně energie ze Slunce by mělo zna-menat, že Země chladne. Jenže vědci věděli, že se Země otepluje, protože kysličník uhličitý a další „skleníkové“ plyny, které vypouštíme, udržují v atmosféře stále více tepla a způsobují globální oteplování. ■
Pokračování v příštím čísle.
12
Život po ropném krachuZačíná globální válka o suroviny a energie?
S růstem čínské spotřeby ropy se svět ocitá na pokraji ekonomické války o suroviny. Čínská spotřeba této suroviny je dnes už tak vysoká, že by ji nebyl schopen uspokojit
ani ropovod, který by ji spojil přímo se Saúdskou Arábií. USA a Japonsko, 1. a 2. z nej-větších světových odběratelů, jsou v pohotovosti, protože čím víc energie Čína spotře-buje, tím méně jí zbude pro ně. Ostatní velcí spotřebitelé usilují o upevňování svých vztahů s dodavateli ropy. Analytici ropných firem se domnívají, že se dodávky ropy brzystanou závažným faktorem národní bezpečnosti jednotlivých států.
Čína, která do roku 1992 ropu ještě sama vyvážela, se od roku 1993 stala jejím dovoz-cem. Měřeno růstem spotřeby, která je sama o sobě šestinásobkem globálního průměru, je dnešní Čína 2. největším „konzumentem“, 2. největším dovozcem a 3. největším spo-třebitelem ropy na světě s průměrnou denní spotřebou 20 mil. barelů ropy v roce 2002. Vypustíme-li domácí čínskou těžbu 8 mil. barelů, je zřejmé, že i kdyby odebírala celou průměrnou denní těžbu Saudské Arábie (10 mil. barelů), stále by to nebylo dost.
Jestliže čínská ekonomika poroste průměrně o 6 % ročně, stoupne její spotřeba fosil-ních paliv z 850 mil. t v roce 1999 na 2,4 mld. t do r. 2030. Tuna fosilních paliv odpo-vídá 7,33 barelům ropy. Problémy s dodávkami energie už dnes má 21 z 31 čínských provincií a regionů.
Čína vyvíjí v úsilí o zajištění nezbytných dodávek energetických surovin z celého světa maximální snahu. V r. 2004 uzavřela se Saudskou Arábií kontrakt na společný pro-jekt vyhledávání ložisek zemního plynu a jeho těžby. Čína a státní saúdská firma Aramcoza tímto účelem vytvořily joint venture, podložený 3 mld. dolarů. Všechny tyto kroky postupně vyvolávají vrásky na čele USA, závislých na Saudské Arábii a Egyptu, jež pro ně představují klíčové partnery pro kontrolu celé oblasti. Vládní agentura USA pro ropnou problematiku odhaduje, že zatímco v r. 1985 byly USA závislé na ropném dovozu z 30%, v r. 2003 to bylo již 50% a tato hodnota může k r. 2020 dosáhnout 75 %! [1]
Co znamená pojem „vyvrcholení ropné křivky“?
Veškerá produkce ropy, ať už na jednotlivých polích či v celoplanetárním měřítku, lze znázornit zvonovou křivkou. Dokud stoupá, jsou výrobní náklady významně nižší, než když klesá, kdy je k získání ropy z vyprazdňujícího se ložiska třeba vynakládat dodatečné
úsilí (náklady). Levná ropa je k dispozici, jen když tato křivka stoupá. Klesá-li, stává se vzácnou a drahou.
V uplynulých 150 letech ukazovala křivka globálního ropného výnosu vzhůru. Prů-myslový termín pro dosažení vrcholu těžby je „vyvrcholení produkce“ - často „Hubber-tovo vyvrcholení“, podle geologa Hubberta, který zjistil, že se výnos ropného ložiska pohybuje po zvonové křivce.
Jakmile jednou překonáme tento vrchol, pojedeme dolů po velmi srázném svahu. Čím níže budeme, tím nákladnější bude produkce ropy a jejího bratrance – zemního plynu.
V praxi to znamená, že pokud byl vyvrcholením rok 2000, bude celosvětová pro-dukce ropy v r. 2020 stejná jako v r. 1980. Avšak v r. 2020 bude světová populace mno-hem větší (přibližně dvojnásobná) a svět bude muset být mnohem industrializovanější než v r. 1980. V důsledku toho celosvětová poptávka po ropě významně převýší mož-nosti celosvětové ropné produkce. Čím více překročí poptávka těžbu, tím vyšší bude i cena ropy.
Podstatná otázka tedy nezní: „Kdy vyčerpáme veškeré ropné zásoby?“, ale spíš: „Dokdy vyčerpáme levné zásoby ropy?“
Kdy dojde k takovémuto vyvrcholení těžby?
Úplně nejdivočejším optimismem oplývající odhady naznačují, že k vyvrcholení celo-světové ropné produkce dojde v roce 2020. Jsou to odhady zpravidla pocházející z vlád-ních úřadů.
Mnohem realističtější odhady se pohybují mezi rokem 2004 až 2010. Neštěstím je, že o tom, že jsme překonali tento vrchol, nebudeme vědět ještě celé 3 – 4 roky následující poté, kdy k tomu dojde. Produkce ropy rok od roku poněkud kolísá i v období, kdy těžební křivka stoupá. Je ale docela možné, že rokem vyvrcholení ropné produkce byl už rok 2000, protože od té doby výnosy každoročně klesají.
Energetický průmysl vzal vážnost situace potichu na vědomí. Prezident Exxon Mobil Exploration Company, Jon Thompson, například nedávno řekl: „Do r. 2015 bude potřeba objevit nová ložiska ropy a zemního plynu a produkovat z nich objem surovin, který se vyrovná 8 z každých 10 barelů, produkovaných v současné době. (Méně zastřenými slovy: místo 10 jich musí být 18…) Nadto se očekává, že náklady spojené s obstaráním tohoto dodatečného množství ropy a plynu budou značně vyšší než ty, které je průmysl v současné době schopen strávit.“ [2]
13
Stejně děsivá je skutečnost, že mnohá z nejslibnějších ložisek se nacházejí daleko od hlavních trhů - některé navíc v oblastech bez základní infrastruktury. V dalších mís-tech, například v Arktidě, vládnou extrémní klimatické podmínky představující sku-tečně mimořádnou technickou výzvu.
Pokud pan Thompson hovoří upřímně, bylo by zajímavé vědět, co asi říká za zavře-nými dveřmi.
Této situace jsou si vědomí i Saúdové, kteří to formulují takto: „Můj otec jezdil na velbloudu. Já jsem začal jezdit autem. Můj syn létá tryskovým letadlem. Jeho syn bude jezdit na velbloudu.“
To všechno sice zní dost nepěkně, ale kdyby ceny benzínu vyšplhaly příliš vysoko, začneme jezdit v autě společně s několika přáteli nebo veřejnou dopravou. Proč by nás to mělo nějak zvlášť znepokojovat?
Téměř každá současná lidská činnost, doprava, průmyslová výroba, výroba elektřiny a plastů, ale především produkce potravin a vody je nevyprostitelně propletena s do-dávkami ropy a zemního plynu.
Výroba potravin
Komerční výroba potravin je přímo závislá na ropě. Většina pesticidů je získávána z ropy a veškerá průmyslová hnojiva spočívají na čpavku. Čpavek se získává ze zem-ního plynu.
Na ropě postavené zemědělství je primárně odpovědné za explozi světové populace z 1 miliardy v polovině 19., na 6,3 miliardy na přelomu 21. století.
Ropa v zemědělství umožnila nasazení traktorů, potravinových skladovacích sys-témů, třeba mrazících hal a distribučních systémů, například nákladních aut.
S růstem produkce ropy výnosy v zemědělské výrobě stoupaly a společně s nimi i lidnatost. Úměrně s rostoucím počtem obyvatel se zvyšovala poptávka po potravi-nách, což si zpětně vyžádalo další zvýšení těžby ropy atd.
Během několika let po vyvrcholení těžební křivky vyletí cena potravin nahoru, pro-tože ceny za umělá hnojiva prudce stoupnou. Prudce stoupnou i ceny za uskladnění (elektřina) a transport (benzin) produkovaných potravin.
Ropa a vodárenství
Levná ropa je nezbytná k vytváření a udržování impozantní infrastruktury zajišťující dodávky pitné vody.
Zdravotnictví
Ropa je převážně odpovědná za pokroky v medicíně dosažené za posledních 150 let. Ropa umožnila hromadnou výrobu farmaceutických látek a rozvoj infrastruktury zdra-votní péče jako nemocnic, sanitek, silnic atd.
Ropa a všechno ostatní
Ropa je potřebná pro daleko víc věcí než výrobu potravin, vodárenství, zdravotnic-tví a dopravu. Je nezbytná pro výrobu téměř veškerého spotřebního zboží, při čistění odpadních vod, likvidaci odpadků, udržování ulic a parků, pro nemocnice, policii, hasiče a národní obranu.
Nepříznivé důsledky vyvrcholení těžby ropy se protáhnou daleko za obzor starostí, kolik budeme platit za plyn. Jednoduše řečeno: můžeme očekávat válku, smrt hladem, ekonomický kolaps a možná i zánik homo sapiens.
Toto je známé jako „vymírání po ropě“. Je to termín dokonale popisující noční můru číhající na prahu před našimi dveřmi.
Co myslíte tím „vymíráním“?
Přesně to, co to slovo říká. Odhaduje se, že v období po ropném krachu se světová populace smrští na pouhých 500 milionů duší.[3]
To snad nemyslíte vážně!? To je přece více než 90% současné populace. Jak by mohlo zahynout tolik lidi? Odkud pocházejí tyto odhady?
Sestavili je biologové, kteří studovali, co se stane s nějakým živočišným druhem, který překročí nosnou kapacitu svého životního prostředí v tom či onom životodárném aspektu.
Baktérií v Petriho misce například exponenciálně přibývá, ale jen dokud nespotře-bují všechny zdroje potravy. Od tohoto bodu se celá jejich populace zhroutí. Přitom je polovina dostupných zdrojů spotřebována jen jednu jedinou generaci před tou poslední, která skončí kolapsem. Baktérie nevnímají ani náznak nastávajícího problému až do okamžiku, kdy je zřejmé, že všechny vyhladoví.
Pokračování v příštím čísle
14
Lpím na své funkci?„Kamarád“ na mne – jako předsedu Přátel přírody – podal mnohastránkové
trestní oznámení, které obsahuje dosti závažná obvinění. Policie po prošetření věc odložila s tím, že k žádnému trestnému činu nedošlo.
„Kamarád“ nebyl s prací Policie spokojen a proto si na ní stěžoval u státní zastu-pitelky. Už dva roky tedy může zpochybňovat mou důvěryhodnost potažmo důvě-ryhodnost Přátel přírody. V novinách se dobře vyjímá obrat „bylo na něj podáno trestní oznámení“. Evokuje se tím, že jsem (asi) podezřelý.
Ve velmi rozšířené – ovšem velmi naivní – lidové představě se trestní oznámení podávají jen na základě indicií. Tato představa ovšem vychází z (mylného) předpo-kladu, že i ostatní lidé jsou přece stejně slušní jako my. (Proč by někdo jen tak na někoho psal trestní oznámení?) Znám to velmi dobře. Sám jsem tomu dlouho věřil. Jak ovšem trefně píše Scott Peck ve své knize „Dále nevyšlapanou cestou“, lidé jsou různí a zabírají celou škálu od andělů po učiněné ďábly.
A protože si nedokážeme představit, proč bychom na někoho podávali trestní oznámení bez důkazů či aspoň bez indicií spáchání něčeho nezákonného, promí-táme si tento přístup i do jednání ostatních.
Trestní oznámení podané na Přátele přírody (resp. mne) může být úplně stejně podáno na kohokoli z 10 miliónů občanů tohoto státu. (Stačí napsat „Prošetřete, jestli náhodou někdy někdo někde něco neukradl. Mám pocit, že ano.“)
Opravdu jsem podezřelý – ve stejné míře jako každý občan této země. (Pro toho, kdo je podezíravý, je podezřelý každý.)
A pokud tyto řádky vyznívají jako manipulace či kličkování, pak veřejně prohla-šuji, že složím funkci a vystoupím z Přátel přírody, prokáže-li se má vina. A pokud jsem Přátelům přírody způsobil nějakou škodu, zavazuji se, že ji nahradím v dese-tinásobné výši. Pokud jsem něco spáchal, mohu s klidným svědomím navrhnout i spáchání rituální (a třeba veřejné) sebevraždy.
Prokáže-li se, že jsem „kamarádovi“ jakkoli ublížil a tím jej „donutil“, aby se mi za něco mstil (protože, proč by to jinak dělal, že?), rád se mu veřejně omluvím a uhra-dím mu veškeré škody, které jsem mu způsobil.
Nepodmiňuji svůj závazek tím, že on se zaváže k témuž. P. S. Přes tyto sliby spím naprosto klidně.
Marian Páleník
Zbytečné propagační materiály?Občas se na mne obracejí naši podporovatelé s názorem, že zbytečně utrácíme
za „propagační materiály“, příp. že bychom měli šetřit papírem.Nevydáváme ani tak propagační jako spíš (hlavně) informační materiály.
V době „zuřící“ informační války jsou informace naší hlavní „municí“. (On i ob-rázek je informace.) Většina materiálů obsahuje i hojně textu – např. brožura o Labi je plná textu, kterým se snažíme něco sdělit (tomu, kdo to přečte). Papír je médium - nosič informací, zatím se nic lepšího nevymyslelo. (Kdyby všichni lidé měli počítače a kapacitní internet, mohli bychom papír vynechat, ale bohužel to nejde.) Navíc lze papír dát do sběru a bude z něj zase papír. Dřevo je obnovitelný zdroj. (Taková Mladá fronta spotřebuje za den 1.000x víc papíru než Přátelé pří-rody za 10 let své existence. Tam by se daly šetřit stovky tun papíru potištěného reklamami denně!)
Mrzí mne, že naše informační materiály vypadají jako propagační. Ale i pro-pagační materiály mohou plnit funkci (např. samolepka s bobrem a logem PP na schránce nebo na dveřích je „reklama“ na ochranu přírody a něco se tím oko-lojdoucím sděluje). Pohledy a záložky jsou funkční, nikoli propagační. Má na pohlednici být kýčovitá kytice, nebo chráněný motýl? Má být na záložce do knihy reklama na chipsy, cigarety či banku, a nebo vzácní savci? (Kdo dostane a použije naše pohledy a záložky, o to méně pak spotřebuje těch komerčních a tedy hlasuje peněženkou.) Nemyslím si, že by na tom stálo bůhvíco, však do toho také dáváme několik málo procent rozpočtu. Ale myslím, že je to velmi dobrá „investice“.
Proč jsem kandidoval do Senátu?Hlavním smyslem mé kandidatury byl pokus posílit Přátele přírody. Slíbil jsem,
že kdybych nějakým zázrakem uspěl a stal se senátorem, čtvrtinu svého platu bych věnoval na dobročinné účely – nejvíce na Přátele přírody. Za 6 let by tedy Přátelé pří-rody ode mne dostali skoro 0,75 miliónu korun. Pro Přátele přírody bych pracoval dál, ovšem zdarma – svého platu ředitele společnosti bych se samozřejmě vzdal. Přá-telé přírody by tedy mohli nejen za ušetřené prostředky zaměstnat dalšího pracov-níka, ale hned dva (za mé dary). A myslím, že bych ve funkci senátora byl Přátelům přírody užitečný nejen po finanční stránce. Zázrak se ale nekonal, zvolen jsem nebyla vzhledem k míře závisti panující v našich zemích je to tak možná lepší.
Marian Páleník
15
Omluvte šlendrián České pošty v Ústí nad LabemPokud se vám vrátila zásilka se starou adresou Přátel přírody (V Podhájí), vězte,
že chyba je výhradně na straně České pošty. Přeposílání zásilek na novou adresu se v řeči pošťáků nazývá „dosílání“. Kdysi bylo zdarma. Později stálo „dosílání“ 20 Kč ročně, nyní již 1.200 Kč ročně. (Těžko najít jinou službu, která by skokem zdra-žila 60x a ke všemu ani po té nefungovala). Nyní na poště dopis se starou adresou pošlou zpět s oznámením „Adresát se odstěhoval bez udání adresy“. A to přesto, že nás a naši novou adresu na poště velmi dobře znají. (Subjekt s názvem Přátelé pří-rody je v Ústí nad Labem jen jeden. Pošta nám chodí denně už 10. rok a kromě toho my již 10. rok posíláme denně dopisy. Na poštovném jsme do České pošty za dobu své existence „vrazili“ více než jeden milión korun! Na tomu odpovídající přístup čekáme marně. Česká pošta své zákazníky hýčkat nemusí – má absolutní monopol, takže jí nemáme kam utéci. A je pravda, že v okamžiku vzniku konkurence bychom to udělali okamžitě, protože jsme se službami a zejména s přístupem České pošty krajně nespokojeni.)
K věci: Dosílání České poště platíme ode dne, kdy jsme se přestěhovali. Přesto Česká pošta službu, za níž musíme platit 100 Kč měsíčně, nerealizuje. Pokud se zásilka určená nám vrátí odesilateli, je logické, že se to jen velmi těžko dozvíme. Na to zřejmě Česká pošta hřeší. Pokud jsme se o vrácené zásilce dozvěděli, ihned jsme věc reklamovali. Reakce pracovníků České pošty jsou ale jako vystřižené z dob před rokem 1990: Nejprve zapírají, pak tvrdí, že byla neúplná adresa, pak nás posílají na jiné pošty (proč, když je Česká pošta jeden subjekt?). Když přineseme jako důkaz obálku se sice starou, ale úplnou adresou, jen pokrčí rameny. A nezmění se nic. Zkrátka Česká pošta je podivný hybrid socialismu a kapitalismu: Sazby má kapita-listické, přístup ke klientům socialistický.
Závěrem:
Napravit šlendrián České pošty není v naší moci. Novou adresu na České poště velmi dobře znají, předražené „dosílání“ je předplaceno a vrácené zásilky (o nichž víme) reklamujeme. Česká pošta přesto (zaplacenou) službu nerealizuje a naše reklamace jednoduše ignoruje. Co je to omluva, své podřízené ředitel Krepindl ani po 10 letech ve funkci nenaučil. Aroganci zvládají na jedničku. O nějakém vracení poplatku za neprovedené služby ani nemluvě.
Zrušení p. o. boxuV rámci úsporných opatření byl zrušen p. o. box (38). Pokud nám píšete, p. o. box
tedy již do adresy neuvádějte. Jelikož jsou v Ústí nad Labem dva domy s adresou Masa-rykova 78 (jednou jde o číslo popisné, podruhé o číslo orientační), uvádějte prosím raději na obálku obě čísla – tedy 1493/78.
Takový p. o. box je vůbec zajímavý úkaz: Za to, že Česká pošta nemusí doručovat zásilky a klient si je chodí vyzvedávat na poštu, se České poště platí. Kdysi byl p. o. box zdarma, pak Česká pošta začala inkasovat 55 Kč měsíčně, rok na to 110 a vzápětí 220 Kč měsíčně, tj. 2.640 Kč ročně! Zdražení na čtyřnásobek nám Česká pošta sdělila velmi pokorně: Obdrželi jsme oznámení, že buď začneme platit 4x více, nebo nám p. o. box zruší. Zásilka pro jistotu rovnou obsahovala výpověď smlouvy o p. o. boxu. Příslovečná byla reakce vedoucího pošty, když jsem tento přístup označil za vydírání: Začal se smát.
Samozřejmě, že bychom p. o. box neplatili, kdyby Česká pošta odváděla svou práci, za níž inkasuje nemalé peníze a kdyby se nám neztrácely zásilky: Česká pošta si nás i po několika letech systematicky pletla s několika subjekty. Např. nedoručení Respektu jsme reklamovali nejméně 10x. Těžko se ale reklamují zásilky, o nichž nevíte, že vám byly poslány.
Jednu doporučenou (!) zásilku nám ústecká Agentura ochrany přírody dodala ote-vřenou (!) po více než měsíci od převzetí (!), takže jsme jako účastníci správního řízení nemohli stihnout zákonnou 30denní lhůtu k uplatnění svých připomínek. (Kolik zásilek pro nás asi vyhodili?)
Kromě toho neuměly poštovní doručovatelky vložit dopisy do naší schránky tak, aby z ní nepřečnívaly ven, takže nebyla jistota, že se neztratí. I když musely vědět, že jsme v kancelářích, nezvonily a oznámení o doporučené zásilce rovnou házely do schránky. Častým úkazem bylo vhození všech dopisů pro celý vchod do jedné schránky.
Jednou jsme dokonce našli své dopisy položené na střeše auta v garáži!Na reklamace Česká pošta měla a má jedinou reakci: ignorovat a nic neměnit.Teprve v našich nových kancelářích se nám zásilky neztrácejí (aspoň doufáme)
a proto jsme p. o. box zrušili. Ani p. o. box ovšem nebránil České poště dělat zmatky. V p. o. boxu jsme takřka
denně objevovali cizí poštu a děsili se, kde je asi ta pro nás.Neznám většího adepta na cenu Czcech šmejd.
Marian Páleník
16
Přátelé přírody děkují mnohokrát všem, kdo jejich činnost jakkoli podpořili!
Chcete-li být od nás informováni prostřednictvím SMS, sdělte nám laskavě číslo svého mobilu. (Stačí SMS na 602 963 556, nezapomeňte ovšem prosím uvést své jméno a adresu.)PŘEDEM DĚKUJEME!
Čestnými členy Přátel přírody se mezi jinými stali:Martin Bursík, Petra Buzková, Jiří Dlask, Jaroslav Foglar, Vladimír Renčín, Jaroslav Svěcený, Lubomír Voleník, Jaroslav Zahálka.Staňte se Přítelem přírody i Vy!
ALTERNATIVY Přátel přírody – Ročník I. (jako Alternativy pro Sever XV.) – číslo 1. (jako Alternativy pro Sever 65.)Uzávěrka tohoto čísla 20. 6. 2005 – vydavatel Přátelé přírody, o. p. s. (IČ 27 26 14 17). Sazba, lito a tisk R&K Servis.
PROSÍM: Sdělujte nám laskavě změny své adresy a dalších svých údajů.
Stále častěji se nám vracejí obálky s označením „odstěhován bez udání nové adresy“
(příp. „na uvedené adrese neznámý“).
Také z řady el. adres (členů a příznivců Přátel přírody) nám chodí hlášení, že uvedená adresa (již) neexistuje.
OZNAMUJTE NÁM ZMĚNY!VELKÉ SLEVY NA ZBOŽÍ PŘÁTEL PŘÍRODY!Chcete-li podpořit svou společnost a současně propagovat přírodu dolního Labe, můžete si u nás se slevou objednat:• sadu 10 pohlednic Příroda dolního Labe po 30 Kč,• publikaci Vraťme Labe lidem a přírodě po 70 Kč.• Na skladě jsou ještě trička (bohužel už ne všechny velikosti) černá a bílá s logem, šedá
s obrázkem bobra po 120 Kč!• Objednat si lze také publikaci Konec přírody po 40 Kč.Poštovné bohužel vyjde na 30 Kč. Balné účtujeme jen 10 Kč! U objednávek od 300 Kč poštovné a balné neúčtujeme, objednávky od 1.000 Kč zasíláme na dobírku.
NABÍDKAVlastníte-li osobní automobil a rádi byste propagovali společnost Přátelé přírody, o. p. s. nabízíme zhotovení a „aplikaci“ loga Přátel přírody. Pokud byste o něčem podobném uvažovali, pošlete prosím e-mail ([email protected]) nebo SMS (602 963 556), příp. můžete napsat na adresu Přátel přírody, o. p. s. (Masarykova 1493/78, 400 01 Ústí nad Labem), abychom se domluvili na místě a termínu provedení.
Co získáte finanční podporou společnosti Přátelé přírody, o. p. s.?Od 100 Kč členství ve společnosti na 12 měsíců a jako poděkování výroční zprávu a brožuru Konec přírody.Od 200 Kč navíc jako poděkování aktuální informace o dění (zpravodaj Alternativy Přátel Přírody).Od 360 Kč, budete-li mít zájem, navíc barevnou brožuru o Labi.Od 1.000 Kč navíc kalendář na rok 2006 a možnost odepsat dar ze zdaňovaného základu. Potvrzení o darech v roce 2005 Vám v případě vašeho zájmu zašleme v lednu 2006, kalendář zašleme koncem roku 2005.
Několik dobrých důvodů, proč podporovat Přátele přírody:Přátelé přírody − mají dobrý pocit, že pomáhají správné věci – měnit svět k lepšímu, − jsou podílníky úspěchů své organizace, − mají přístup k informacím o ŽP, které jinde těžko získají – nejsou
závislí na novinách a televizi, − jsou v dobré společnosti.
![Krejčí, Zánětlivá kardiomyopatie.ppt [režim kompatibility] · zásadní (zlatý standard) význam EMB pro výběr specifické léčebné strategie je rovněž zásadní, zatím](https://static.dokumenty.site/doc/80x56/5d4d62e188c993e9728be069/krejci-zanetliva-rezim-kompatibility-zasadni-zlaty-standard-vyznam.jpg)
