Pár slov úvodem :

Milí čtenáři,

právě si prohlížíte první = zkušební číslo školního časopisu „ZA ZDÍ“.

Cílem tohoto časopisu je, a snad nadále i bude, přiblížit ještě více

veřejnosti život v naší škole. Toto číslo je pouze malou ukázkou, jak by

mohl náš školní časopis vypadat. Do budoucna by časopis měli tvořit

především sami žáci, s jemným vedením nás dospělých. Pro začátek by

časopis mohl vycházet jako dvouměsíčník, bude záležet jen na Vašem

zájmu, zda bude vycházet častěji nebo jestli zanikne úplně.

„VÝZVA“ Obracím se touto cestou ke všem žákům, učitelům, vychovatelům a

dalším zaměstnancům naší školy.

Na těchto stránkách bude pro Vás připraven prostor k prezentaci Vašich

zážitků, úspěchů, výtvarných děl, polemik a názorů. Budeme rádi, když

dokážete přiblížit všem například pobyt ve škole v přírodě, zajímavou

exkurzi, školní projekty, slohové práce nebo třeba Vaši oblíbenou

hudební skupinu. Ukážeme spolu ostatním práci školního parlamentu,

družin, školních klubů nebo technického zázemí školy.

Můžete se sami stát redaktory a ilustrátory.

Připojte se a pokusme se společně ukázat,

co se děje „ZA ZDÍ“.

Martina Erbová – školní knihovna

školní časopis Základní školy v Hostivici č. 1/2013

šéfredaktor : Martina Erbová

elektronicky : http://zs.hostivice.cz

Trocha historie naší školy

První dochované písemné zprávy jsou

datovány již do roku 1734. V tomto roce se

tehdejší majitelka panství, Anna Marie

Terezie - velkovévodkyně Toskánská,

rozhodla v Hostivici postavit faru a také

školu pro děti. Škola postupně vystřídala

několik budov, jednou z nich byl například

dům před kostelem – nynější budova, kde

je v současnosti umístěna Městská

knihovna.

V roce 1906 byla dokončena stavba velké

školní budovy, ve které nyní sídlí

Gymnázium Hostivice. Dětí v Hostivici

přibývalo a prostory školy byly

nedostačující. Nevyhovující byla školní

jídelna, žáci docházeli na hodiny tělocviku

do Sokolovny, která stojí za velice

frekventovanou Karlovarskou silnicí a jejíž

technický stav se stále zhoršoval. Také

budova školy nemládla a objevovaly se

především problémy technického rázu.

Město tedy zahájilo výstavbu nového

areálu školy na pozemcích v těsné blízkosti

školy mateřské.

Dne 3.března 2003 byla otevřena a

uvedena do provozu první část nově

budovaného areálu. Pavilony D a E otevřel

starosta města Ing. Jiří Pelc spolu

s ředitelem školy, jímž byl v té době Mgr.

Vít Šolle. Do pavilonu D se přestěhovaly

třídy II.stupně a v pavilonu E byly

vytoužené tělocvičny. Ve staré budově

školy zůstaly třídy I.stupně, družiny a

jídelna.

Po nekonečně dlouhých šesti letech se

začalo za podpory Středočeského kraje

budovat další křídlo areálu, pavilon C -

školní kuchyně, jídelna a v patře budoucí

prostory knihovny. Dne 26.května 2010

předal řediteli školy Mgr. Josefu Marešovi

pomyslný klíč od pavilonu starosta

Hostivice pan Jaroslav Kratochvíl a

hejtman Středočeského kraje MUDr. David

Rath. Prostory budoucí knihovny prozatím

zabydlely děti z Mateřské školy.

Prakticky okamžitě následovalo další

stavební hemžení a 1.září 2011 uvítal

ředitel Mgr. Josef Mareš děti I.stupně

v pavilonech A a B, opět za účasti starosty

města pana Jaroslava Kratochvíla a

hejtmana MUDr. Davida Ratha. Tím byla

dokončena základní výstavba areálu školy

do současné podoby.

Na podzim roku 2012 se ještě podařilo

prosadit vybudování venkovního

sportoviště, které budou žáci využívat při

příznivém počasí. Jsou zde dvě venkovní

hřiště, běžecká dráha a doskočiště. Zbývá

ještě dobudovat odpočinkové hřiště pro

školní družiny, které by mělo začít sloužit

dětem v nejbližší době. Postupně Vám

v dalších číslech jednotlivé prostory

představíme. Martina Erbová

Ohlédnutí za uplynulým školním rokem 2012/13

LONDÝN – královské město na Temži – poznávací zájezd žáků 2.stupně

V pondělí 13.5.2013 jsme vyrazili na cestu do

Velké Británie pod vedením p.uč. Liškové a po

14ti hodinové cestě autobusem jsme dorazili

k břehům řeky Temže. Z přístavu to bylo do

Londýna už jen kousek. Pod baldachýnem

šedých mraků započala naše prohlídka

památek. První zastávkou byl Houses of

Parlament s Clock Tower, známější jako Big

Ben. Následovala krátká zastávka u

Westminster Abbey ( Westminsterské opatství

), kde probíhají všechny korunovace, svatby a

pohřby královské rodiny. Cestou na Trafalgar

Square jsme minuli pancéřovanou bránu

Downing Street 10, kde sídlí premiér. Trafalgar

Square dominovaly krom padesátimetrového

sloupu připomínající památku admirála lorda

Nelsona také dvě velké fontány a jezdecká

socha Jiřího IV. Přes Covent Garden, kde nás

uvítaly milé, ale nesmírně drzé veverky, jsme

zamířili k Buckingham palace. Shlédli jsme

střídání stráží a jako bonus jsme viděli

projíždět královnu Alžbětu II. Vrátili jsme se

zpět na Trafalgar Square na prohlídku National

Galery, zde jsou vystaveny obrazy světového

významu, od autorů jako Monet nebo van

Gogh. Zlatým hřebem dne byla projížďka na

London Eye, díky které jsme si prohlédli

Londýn z ptačí perspektivy. Den jsme zakončili

odjezdem do náhradních rodin.

Třetí den jsme zahájili prohlídkou královského

města Windsor, nedaleko Londýna. Windsor

Castle je druhou největší a nejstarší

nepřetržitě obývanou královskou rezidencí na

světě. Odpoledne jsme se vrátili do Londýna a

navštívili největší muzeum voskových figurin –

Madame Taussaud´s. Měli jsme možnost

vyfotit se s nejznámějšími celebritami světa,

jak současnosti, tak i minulosti. Ke konci dne

jsme si mohli prohlédnout bývalý dům

Sherlocka Holmese ( který je dnes jeho

muzeem ). A co by to bylo za zájezd do

Londýna bez projížďky londýnským metrem.

K večeru jsme se opět rozjeli do náhradních

rodin.

Poslední den v Londýně jsme začali

rozloučením s rodinami a návštěvou Tower of

London. Zde jsou uloženy korunovační klenoty

windsorského rodu, jejichž krása nám doslova

vyrazila dech.

Poté jsme se vydali na Tower Bridge, který

nám opět poskytl nevídaný výhled na Londýn.

Na Temži byl vystaven válečný křižník Belfast,

který bylo možné si prohlédnout. Nasedli jsme

na loď, která nás odvezla na Greenwich, kde

jsme měli šanci vidět největší plachetnici na

světě – Cutty Sark. Dobrovolníci se mohli

podívat do největšího muzea námořnictva

v Anglii, National Maritine Museum, zde jsou

vystaveny rozmanité exponáty od primitivních

kánoí po moderní plavidla. Celý zájezd jsme

ukončili v Royal Observatory, kterou prochází

nultý poledník rozdělující západní a východní

polokouli. Zde nás čekal autobus, jenž nás

odvezl domů a nám nezbývalo nic jiného, než

říci „Good-bye, London!“

Pobyt zaznamenaly Tereza Uhrová a

Gabriela Parkhomchuk

Sportovně ozdravný pobyt s prvky zážitkové pedagogiky

Chorvatsko – Pakoštane 2.6. – 9.6.2013

Stejně jako v minulých letech, tak i letos

uspořádala ZŠ Hostivice zahraniční pobyt

žáků v Chorvatsku. Naše motto i nadále je

„Zážitek je prožitek.“ Tento pobyt byl

připraven pro žáky s prvky prožitkové

pedagogiky. Letos se zúčastnilo celkem 31

žáků naší školy.

Náš zájezd začal v pátek večer, kdy rodiče

předali své miláčky do péče tří vedoucích,

v čele s paní učitelkou Prokůpkovou. Cesta

vedla přes Dolní Dvořiště, Rakousko,

Slovinsko a část Chorvatska přímo k moři.

Děti byly ubytovány v krásném pensionu

přímo u moře, s českým názvem Milan.

Kuchyně nabízela přímo domácí stravu

z rukou šikovné paní kuchařky Jitky z CK

Topinka. Děti si užily dny plné her na téma

Cestování po Evropě. Bojovaly o pěkné

věcné ceny. Snažili jsme se vytvořit nový

fungující kolektiv, který spolu prožije

pěkné chvíle v přírodě. Formou hry se děti

snažily procvičit také anglický jazyk.

Soutěžili jsme v běhu, hodu, obratnosti,

plavání a realizovali jsme různé strategické

hry ve skupinkách. Na výlet jsme se vydali

lodí, která byla objednána pouze pro nás,

po ostrovech Kornati, kde nás čekala

krásná příroda a v závěru grilování na

ostrově. Děti si pobyt opravdu užily a

mohou se těšit na příští rok.

Zpět domů jsme se vraceli za krásného

počasí, které na počátku bylo docela

chladné. O děti se starali ještě dva lektoři,

paní Lucie Hradilová a pan Karel

Prokůpek, kteří s dětmi nebyli poprvé.

Foto i video z pobytu dětí najdete na

stránkách školy.

Prokůpková Věra – učitel, lektor

zážitkové pedagogiky

Školní akademie 21.června 2013 a pomoc pražské ZOO

Červnová Školní akademie je vždy

přehlídkou drobných vystoupení všech tříd

školy. Malí školáčci se na svých několik

minut slávy pečlivě a s nadšením

připravují a pilně nacvičují v dostatečném

předstihu. Jiné je to na 2.stupni. Tam už

žáci mnohdy nácvik sabotují, dlouze se

dohadují o výběru hudby, krokových

variacích či kostýmech. Díky tomu se na

Akademii ani druhostupňové děti, ani

jejich učitelé příliš netěší.

Pak ale přijde den „D“. Od rána

jede „generálka na pódiu“, prozatím bez

kostýmů, je mnohdy ještě rozpačitá, ale už

je vidět nesmělý náznak nadšení.

Přehoupne se poledne a situace se otočí o

180 stupňů. Atrium školy se zaplní rodiči,

prarodiči a program začíná. Úvodní slovo

ředitele školy roztáčí pásmo připravených

vystoupení. Děti se najednou v kostýmech

vidí v novém světle, hlasitá hudba pumpuje

do žil energii a potlesk obecenstva

odměňuje účinkující. Tak, jak se mnozí na

Akademii netěší, tak si ji nakonec o to víc

užívají. Ve svém závěru Akademie vrcholí

šerpováním deváťáků, kterým se tito žáci

se školou symbolicky loučí.

Akademie školního roku 2012/13

měla ještě další, hlubší rozměr. Jarní

povodně poničily velkou část naší krásné

země a nevyhnuly se již poněkolikáté ani

pražské zoologické zahradě. Zvířátka

máme všichni rádi, a proto se zrodil nápad

alespoň trochu pomoci. Původně finanční

pomoc začali skládat zaměstnanci školy,

pak se přidala myšlenka, že by pomoci

mohly i děti. Školní družiny a výtvarníci

2.stupně vyráběli drobné upomínkové

předměty – želvičky, kočičky, rybičky,

sluníčka a další maličkosti, malovaly

obrázky. Výrobky dětí pak na Akademii

nabízely prodejní stánky. Výtěžek hodně

navýšil původně vybranou částku.

Významnou roli sehrál také „spíkr

akademie“ pan Marek Černoch, který

motivoval obecenstvo k nákupu dětmi

vyrobených suvenýrů. Pro ilustraci časopis

„Za zdí“ přináší zatím nezveřejněná čísla

podle jednotlivých sekcí:

zaměstnanci školy 3 592,- Kč

družina + 1.stupeň 8 400,- Kč

výtvarníci 2.stupně 2 708,- Kč

celkem úžasných 14 700,- Kč

Tak vysokou částku nikdo z nás

opravdu nečekal a naše tipy byly řádově o

tisíce nižší. Vybrané peníze pečlivě

počítaly za asistence zástupců školy samy

děti a výsledná částka nás mile ohromila.

Poslední fází pak bylo předání peněz přímo

v pražské Tróji. Při prázdninovém pobytu

dětí na příměstském táboře,

organizovaném CDP Hostivice, se

výletníci vydali také za zvířátky do ZOO.

Bylo mi ctí moci se k dětem a jejich

doprovodu, v čele s paní Jitkou Hákovou,

připojit a návštěvu ZOO zdokumentovat.

Děti byly velice mile přijaty, zástupce

ZOO pan Michal Šťastný jim poděkoval a

přislíbil, že zahrada se také díky jejich

příspěvku bude dál rozrůstat do krásy,

budou se stavět nové pavilony na

bezpečnějších místech a dál nám bude

přinášet radost i poučení. Celý den mezi

zvířátky jsme si všichni užili s pocitem, že

i my umíme svou prací pomoci.

Martina Erbová

pečlivé počítání utržených peněz

na pomoc zvířátkům

pan Michal Šťastný – mluvčí pražské ZOO

Co se děje ve škole o prázdninách?

Mnozí si představují, že o

prázdninách škola zeje prázdnotou.

Opak je pravdou. Škola je stále plná

ruchu a shonu, i když nezní školní

zvonek, ani hlásky dětí a výklad

učitelů. Na pořadu dne je generální

úklid, mytí oken, čištění podlah a

mnohé prostory musí projít celkovou

očistou, včetně vymalování zdí.

Všude voní vosk na podlahy, stěhuje

se nábytek mezi třídami tak, aby

všichni žáci měli v září správnou

velikost lavic a židlí. Probíhají

opravy nábytku, šatních skříňek.

Poslední týden v srpnu je tak

zvaným týdnem přípravným. Do

školy se vracejí učitelé, proběhnou

první pracovní porady a školení,

reparáty neprospívajících žáků, ale

především zdobení tříd a přípravy na

příchod nového školního roku. Na

několika ilustračních fotografiích

můžete nahlédnout do školy o

prázdninách. Uvidíte například paní

učitelky a vychovatelky, které pan

ředitel požádal, aby při přípravném

týdnu vyplely záhonky v atriu školy

a před pavilony A a B. Zkrátka,

škola je živý organismus, který i

v době odpočinku stále dýchá,

regeneruje se a připravuje na další

školní rok.

Martina Erbová

Okénko do žákovského parlamentu

Žákovský parlament na 1.stupni

Od listopadu 2011 pracuje i žákovský parlament na 1.stupni, tj. pro žáky 2. - 4.

ročníků.

Z každé třídy se setkávání účastní dva zástupci. Pro zaznamenávání

projednávaných skutečností má každá třída – Zápisník ŽP. Pravidelná setkání se

konají 1x za měsíc.

Co se řeší, o čem se diskutuje?

Zástupci tříd přinášejí jednotlivé problémy, dotazy, návrhy, které vznikly

na třídnických hodinách nebo si také všímají svého okolí a kladou otázky

pozvaným hostům, např. p. řediteli, p. školníkovi, p. knihovnici. Za všechny

činnosti jmenujme – vybudování a péči o květinový koutek ŽP nebo výstavu v

předsálí Městské knihovny, kterou na žádost ŽP organizačně připravila p.vych.

Jitka Háková.

V. Lišková

Rozhovor s učitelem

Jaroslav KALOUCH

Pana učitele Kaloucha, třídního ze 7.A,

jsem zastihla ve chvíli, kdy právě přijel do

školy na kole. Ještě než šel za svými žáky,

stačila jsem ho pro naše čtenáře krátce

vyzpovídat.

Pro ty, kteří Vás zatím neznají, jaké

předměty v naší škole učíte? V letošním roce vyučuji

fyziku, tělesnou výchovu, pracovní činnosti a sportovní hry.

Učil jste v nějaké jiné škole a jak dlouho působíte ve škole v Hostivici?

Začal jsem učit na základní škole v Řevnicích, kde jsem učil dva

roky a od roku 1988 jsem v Hostivici.

Kde v současnosti žijete? Od dětství bydlím v Berouně, kde jsem se i

narodil.

Čím jste chtěl být, když jste byl malý? Jako každý jsem chtěl být, dá se

říci, vším možným, ale dlouhou dobu jsem chtěl odchytávat divokou

zvěř v Africe. Poté, co jsem zjistil, že je k tomu třeba pouze

zemědělské učiliště, tak jsem byl rodiči přemluven, šel jsem na

gymnázium a tím to skončilo. Takže rodiče ovlivnili celou Vaši

kariéru? No ne celou, ale dá se říci, že zjistili, že bych se tam také

nemusel dostat, protože to byl v té době úzce specializovaný obor.

Pan Josef Vágner, bývalý ředitel ZOO ve Dvoře Králové byl Váš velký

vzor? Tehdy ano.

Kdy a proč jste se tedy rozhodl stát učitelem? Zřejmě někdy v průběhu

svého gymnaziálního studia? To je také zajímavá otázka, protože na

gymnáziu mi náš profesor na dějepis jednou řekl: „Tebe bych si

představil jako venkovskýho učitele.“ Tehdy jsem se tomu smál.

Posléze, poté co jsem ze zdravotních důvodů ukončil studium na

báňského inženýra, jsem v Praze chtěl jít studovat hotelovou školu.

Spletl jsem si ale dveře, vstoupil do Okresního úřadu a tam řekli,

„My nejsme hotelová škola, ale potřebujeme učitele,“ no a od té

doby jsem učitelem.

Takže otázka jakou školu jste vystudoval je vlastně již částečně

zodpovězena. Gymnázium, pak jsem studoval Vysokou školu

báňskou, tu jsem studoval dva roky a pak jsem pět let studoval na

Pedagogické škole v Plzni, kterou jsem nedokončil.

Teď otázka, která bude jistě nejvíc zajímat děti – co Vás v práci nejvíc

baví? Ve škole mě nejvíc baví pestrost, pořád se nabízí nové a nové

situace, nové výzvy, to je na tom to zajímavé. Není to monotónní

práce.

Jaký jste Vy sám byl žák? Žáci se mě často ptají na toto téma. Měl

jsem asi štěstí, přestože jsem měl vyznamenání a nejhůř asi čtyři

dvojky na základní škole, tak v naší třídě jsem patřil mezi velice

průměrné žáky. Naše třída byla tedy zřejmě dost fenomenální,

protože já se svými čtyřmi dvojkami jsem byl někde v polovičce

třídy. Potom celá jedna řada z té naší bývalé třídy ze základní školy,

jsme zase seděli v jedné třídě na gymnáziu.

Který předmět Vás ve škole nejvíc bavil a co Vám nejvíc nešlo? Mě

vždycky bavily v podstatě všechny předměty, ale nejraději jsem měl

přírodopis a fyziku. Přírodopis jsem měl radši, protože jsem se tím

chtěl i zabývat od dětství. Doma jsem měl, dalo by se říci, malý

zvěřinec, od rybiček přes krtka. Krtka? Krtka jsem měl doma, želvy

a andulky, docela dost velká rozmanitost a skončilo to teprve tehdy,

když jsem přestával být doma a museli se o to starat rodiče. V té

době se moc dobře nedalo koupit krmivo, muselo se to chytat různě

po stájích a doma se rozhodli, že tudy cesta nevede. Takže chytání

žížal pro krtka? Přesně tak a v zimě lovit mouchy v kravíně, doma

řekli, „to ne, to si dělej sám,“ tak to zrušili. Přírodopis - od základní

školy až přes gymnázium jsem byl každý rok na nějakých

olympiádách, ať už okresních, krajských i v celostátním kole.

Váš životní úspěch nebo co za něj považujete? Na ten asi ještě pořád

čekám.

Dobře, co životní sen? Já nemám žádné životní sny, vždycky to co

chci, tak se mi nějakým způsobem splní. Taky jsem toho už spoustu

vyzkoušel, takže vždycky když jsem si něco předsevzal, tak se mi to

vyplnilo. Nemám žádný vyhraněný sen.

Čím Vás žáci nejvíc naštvou a čím naopak potěší? Spolehlivě mě

naštvou svojí laxností. Dalo by se říci tím, když je jim všechno

jedno. Nemám rád, když někdo lže a podvádí. Potěší mě, když mají

o něco zájem. Nejvíc mě potěší žáci, kteří se snaží, i když pro to

nemají předpoklady.

Máte nějaký oblíbený sport a dělal jste nějaký sport například závodně?

Do školy jste právě před chvílí přijel na kole. Dá se říci, že se snažím

ve svém věku trošku udržovat, plavu, jezdím na kole, rád jdu něco

nového vyzkoušet.

A nějaké sporty řekněme adrenalinového typu, to Vás nějak oslovuje,

například lezení po skalách nebo bungee jumping? Ne to mě nijak

neláká.

Cestujete rád a kam byste se rád ještě anebo znovu podíval? Ta Afrika?

Ani ne, měl jsem možnost procestovat docela velkou část Evropy a

pokud bych si měl vybrat, asi Francie – Provence.

A kde jste byl o letošních prázdninách? O letošních prázdninách jsem

hodně sportoval, rekreoval jsem se více méně v Čechách, jezdil

jsem na kole, snažil jsem se trošku dát do formy.

Vaše současné koníčky, čemu se teď rád věnujete ve svém volném čase,

když pomineme sport, je ještě něco dalšího? Zaujal mě Váš chov krtků?

Už dávno mám jiné zájmy. Věnuji se všemu, vždy se něco naskytne

a já to nějakou dobu zkouším. Nové a nové věci. Takže především

rozmanitost? Asi tak.

Otázka, na kterou se většinou ptají všechny děti – oblíbené jídlo a co

byste naopak nikdy nesnědl? Oblíbené jídlo – v podstatě jím úplně

všechno, oblíbené jídlo vysloveně nemám. Ale co nemám rád , co

nesnáším ( vzpomínka na nemocniční pobyty ) je mléková polévka,

vajíčková polévka, teplé mléko, kakao se škraloupem.

Které je Vaše oblíbené zvíře, já například v ZOO nevynechám hrochy, ti

jsou úžasní, takže Vaše oblíbené zvíře? Lenochod, toho mám rád. A

máte teď v současné době nějakého domácího mazlíčka nebo byste si

nějakého přál? Ne ne, právě proto, že jsem dlouhou dobu doma ta

zvířata měl, jsem časem dospěl k tomu, že je líp zvířatům když jsou

ve volné přírodě, nebo v prostorách, kde se cítí volně. To je

kapitola, kterou jsem uzavřel a nechtěl bych už ani psa ani žádné

jiné zvíře. Jednak proto, že když člověka to zvíře opustí, tak je

z toho smutný a za další vím, že když nejsem doma, tak bych to

přenášel na někoho dalšího z rodiny, kdo by se musel starat. Takže

ne.

Pokud byste věřil v převtělení, do jakého zvířete byste se chtěl převtělit?

Lenochod mi k Vám moc nepasuje. Lenochod možná ano, ale třeba i

medvěd je zajímavý. V zimě spí, tomu rozumím.

Jaké roční období máte nejraději a proč? Roční období vysloveně ne,

ale dalo by se říct, že mám nejradši období před prázdninami. Ještě

není léto v plném proudu, skončilo jaro, jsou dlouhé dny, venku je

všechno ještě takové svěží, to mám nejradši. Všechno je před námi,

budou prázdniny, léto bude, tak to mám rád. Žádné období mi ale

vysloveně nevadí, protože vždycky si nacházím nějakou činnost pro

to období typickou a hledám v tom pozitiva.

Bojíte se něčeho, strach z něčeho, fobie? Fobii mám, určitě – z ptáků,

z pernaté zvěře, už od dětství. A má to nějaké kořeny, nějaká historka

s tím spojená? Ano, napadl mě kohout a krůty, ale už jako velmi

malého kluka. Bojuju s tím statečně, viz například, když tady jsou

ukázky ptáků. Měl jsem na ruce orla, musím zachovat tvář, ale

příjemný pocit to není. Vadí mi ten kontakt . I andulka mi vadila, i

když jsem doma andulky měl. To je zvláštní mít z něčeho fobii a přesto

to chovat.

Další otázka která opět zajímá všechny děti – oblíbený umělec – herec,

zpěvák, jakou hudbu posloucháte? V hudbě nerozlišuji žánry, rozlišuji

jenom dobrou hudbu, to co se mi líbí, to znamená napříč všemi

žánry. Podle nálady, od vážné hudby přes šansony, až po naši

scénu. Nevybírám si skupinu jako takovou, ale jednotlivé skladby.

A co knihy a filmy? To je myslím to samé, radši dobrý dokument,

než špatný hraný film.

Poslední otázka, životní vzor? Vzor jsou samozřejmě moji rodiče.

Babičky , dědečkové, prostě rodina. Takže rodinné zázemí je

nejdůležitější? Rodinné zázemí je pro mě nejdůležitější.

Zbývá mi jen poděkovat za příjemný rozhovor, popřát vnímavé žáky

a další zajímavé výzvy. Martina Erbová

Pasování na čtenáře

„Pasování prvňáčků na čtenáře“ –

této malé slavnosti vždy předchází

celoroční práce dětí a jejich paní

učitelek. V průběhu měsíce května

pak všechny děti předvedou před

tříčlennou komisí své čtenářské

dovednosti, které zahrnují nejen

znalost všech písmenek, jejich

skládání do slov a vět, ale také zda

děti čtou s porozuměním. Dalším

kritériem je soustředění jednotlivých

žáčků i celé třídy. Když všichni

prvňáčci projdou tímto přípravným

kolem, můžeme se sejít při

slavnostním pasování na čtenáře.

Bohužel, ve školním roce 2012/13

zaplavila naši zemi na počátku

června voda a naši hosté, aktéři

pasování, měli povinnosti jinde. Děti

ale o své pasování nepřišly. Dne

20.září jsme hosty konečně mohli

přivítat v atriu školy, kam nejdříve

dorazily krásné paní, které také

netrpělivě očekávaly návrat svých

rytířů. Paní se strachovaly, zda jejich

vyvolení dorazí bez úhony, když

v tom rytíř Lukáš z Dražic vjel se

svým doprovodem a za jásotu dětí,

na svém krásném oři přímo do středu

školního areálu. Vysvětlil dětem,

proč přijíždí s takovým zpožděním a

rád se ujal svých povinností.

Všechny děti byly pasovány na

čtenáře, obdržely pasovací listiny a

vždy deset nejlepších čtenářů ze

třídy si odnášelo také knižní

odměnu. Nechyběla ani malá

šarvátka, rytíři si své neshody

vyřizují rychle a za pomoci svých

zbraní, ale jinak celá slavnost

proběhla v milém a přátelském

duchu.

V závěru pasování odměnili rytíři

paní učitelky za jejich nelehkou

práci květinou a naopak děti

darovaly květinu každé z krásných

paní. Pro rytíře děti namalovaly

překrásné obrazy draků, aby věděli,

jací nebezpeční tvorové mohou

ohrozit jejich vyvolené. Na památku

se všichni s rytíři mohli

vyfotografovat a již jako opravdoví

čtenáři se vrátili do svých tříd.

Martina Erbová

foto Martin Fous Švancar

TOP

09

ČSS

D

OD

S

PIR

ÁTI

DSS

S

Ro

msk

á D

S

Stra

na

svo

bo

dn

ých

…

AN

O

Stra

na

zele

nýc

h

KSČ

M

ZMĚN

A

ČSS

S

nev

olič

i

34

18 15

12

5 5 2 2 2 2 2 2

32

počty hlasů pro jednotlivé strany

TOP

09

ČSS

D

OD

S

PIR

ÁTI

DSS

S

Ro

msk

á D

S

Stra

na…

AN

O

Stra

na

zele

nýc

h

KSČ

M

ZMĚN

A

ČSS

S

85

46 38 31

0 0 0 0 0 0 0 0

zastoupení stran v poslanecké sněmovně

Aktuálně : Volby 2013 nanečisto v ZŠ Hostivice

Projekt ,,Volby nanečisto v ZŠ Hostivice", pana učitele M. Dubského a vybraných žáků 9.tříd, našel

inspiraci u podobného projektu na středních školách. Hlavním důvodem vytvoření této iniciativy bylo, zjistit

školní výsledek voleb a ten pak poměřit s výsledkem ve skutečných volbách, které se konají 25. a 26.října.

Ve třídách 2.stupně se volilo jednoduchým způsobem - napsáním čísla či odevzdáním prázdného papírku.

Vždy se žákům představila skutečná čísla politických stran a byl jim poskytnut potřebný čas k napsání čísla

zvolené strany. Celkem volilo osm tříd, od 6. do 9.ročníku, kde každý ročník měl dvě třídy. Asi nikoho

nepřekvapí, že nejvíce nevoličů bylo v šestých třídách.

Hlavním důvodem této iniciativy bylo

zjištění, jestli žáky šestých až devátých tříd vůbec

politika zajímá. Můj názor, který se nemusí

shodovat s názorem ZŠH je, že žáky ve velké

většině nezajímá ani politika, ani s tím spojené

záležitosti. Pro mě osobně, pro vrozeného

pravičáka, byl i přes imaginární většinu pravice v

parlamentu výsledek zklamáním. V našich volbách

získala velké procento TOP09, ale podle mě jen

díky osobnosti hlavního lídra, tedy pana

Schwarzenberga. Česká strana sociálně

demokratická skončila druhá a to podle mě ne

kvůli svému sociálně zaměřenému programu, ale

díky svému volebnímu číslu, kterým je 1. Třetí

stranou byli občanští demokraté, kteří podle mě

dostali hlas díky své tradici u žáků. Čtvrtou

stranou byli Piráti, kteří asi dostali hlas kvůli

svému atraktivnímu jménu. Shodně pěti hlasů

také dosáhly strany Romská demokratická strana

a DSSS, které ale nepřekročily práh pěti procent.

Ještě tu máme dalších šest stran, které dostaly

shodně po dvou hlasech a které se také nedostaly

do parlamentu. Náš výsledek je takový, že by

vládu vytvořila TOP09 a ODS, kde by byl

premiérem Karel Schwarzenberg a

vicepremiérkou paní Němcová. Volební účast

v naší škole byla 76%, volilo 101 studentů z

celkového počtu 133 studentů. Zde vám ukážeme

v grafech, kolik hlasů a procent dostaly dané

strany a také kolika poslanci by byly zastoupeny

strany, které překročily hranici 5% hlasů.

,,V dalším vydání Vám představíme přesný graf

poměru školních a reálných voleb. Již po volbách

bude k dispozici reportáž naší výroby, ve které Vám

my studenti představíme celé ,,volby po našem".

Daniel Tričkov 9.B

Ukázky výtvarných prací žáků II.stupně

Inzerce :

Anketní otázky pro příští číslo časopisu „ZA ZDÍ“

CO BYCH SI PŘÁL(A) NAJÍT POD STROMEČKEM?

JAKÝ DÁREK PŘIPRAVUJI PRO SVÉ RODIČE?

CO BYCH POPŘÁL(A) OSTATNÍM DO PŘÍŠTÍHO ROKU 2014