Projekt Zdravotnické studijní programy v inovaci na FZS Univerzity Pardubice CZ.1.07/2.2.00/15.0357
PRÁCE S ODBORNOU LITERATUROU
Petra Mandysová, MSN
2011/2012
Projekt Zdravotnické studijní programy v inovaci na FZS Univerzity Pardubice CZ.1.07/2.2.00/15.0357
Úvod: pojmy ve výzkumu, druhy výzkumných prací, výzkumný proces, evidence-based nursing
(EBN)
Petra Mandysová, MSN
KAPITOLA Č. 1
2011/2012
Věda – základní pojmy1
• věda: proces získávání nových poznatků o objektivní realitě prostřednictvím koordinovaných činností• činnost duševního i fyzického rázu vyznačující se vědeckou metodologií, racionálností a úsilím o aplikovatelnost výsledků v praxi• zkoumá a zobecňuje, podává odůvodněný systém výpovědí…vědecké explanace a verifikace
1Kutnohorská, 2009, s. 11-12
Výzkum – základní pojmy2
• vědecký výzkum se snaží porozumět, vysvětlovat, předpovědět, přezkoumat jednotlivé fenomény• výzkum rozšiřuje teoretickou i praktickou základnu každé disciplíny• cílem je získat objektivní, důkladné a vyčerpávající poznání
2Kutnohorská, 2009, s. 12-13
Metodologie výzkumu – základní pojmy3,4
• metodologie výzkumu = souhrn badatelských postupů, souhrn zvláštních pravidel, kterými je nutno se v procesu získávání poznatků řídit, aby byly získány potřebné údaje• je základem každé vědecké práce• spočívá v rozčlenění jevů nebo procesů na prvky nebo části s cílem odhalit jejich vzájemné vztahy• je to základní způsob shromaždování nebo analýzy dat• systematičnost, opakovatelnost, zobecnitelnost, přesnost, kontrolovatelnost, verifikovatelnost,
3Kutnohorská, 2009, s. 124Bártlová et al., 2008, s. 10
Druhy obecných vědeckých metod5
• dvě hlavní obecné metody, dané dvojicemi:• analýza – syntéza• indukce - dedukce
5Bártlová et al., 2008, s. 10-11
Druhy obecných vědeckých metod6
• analýza: myšlenkový postup, kdy zkoumaný celek rozčleňujeme na základní části, vztahy a souvislosti• syntéza: myšlenkový postup protikladný analýze, kdy analýzou vyčleněné části, vztahy a souvislosti zkoumaného objektu spojujeme do celku – často se dostáváme k něčemu, co se v izolovaných částech nevyskytovalo• indukce: vyvození; myšlenkový postup, kdy z pravidelnosti zkoumaných událostí odvozujeme obecné pravidlo• dedukce: myšlenkový postup, kdy z nějakých daných tvrzení (premis) odvozujeme jiná tvrzení (závěry) dle logických pravidel, aplikace teorie na daný případ
6Bártlová et al., 2008, s. 10-11
Indukce vs. dedukce7
Zkoumaná událost → indukce → teorie → tvorba hypotéz (dedukce) a další testování teorie
Dvojí role výzkumu: tvorba teorií a další testování teorií (často za použití co nejvíce heterogenních situací k vyvrácení potenciálně konkurenčních teorií
Příklad použití teorie pro výzkum:McCalleb a Cull (2000) – použití modelu Oremové pro studium vlivu sociokulturních a ekonomických charakteristik na sebepéči
7Polit a Beck, 2004, s. 120-128
Ošetřovatelské teorie a modely jakožto organizační struktury8
Ne všechen výzkum testuje teorii nebo model – někdy výzkumníci předpokládají, že teorie (model) je pravdivá(-ý) a použijí ji (jej) jakožto organizační strukturu nebo kontext pro výzkum – tento výzkum neposkytuje informace o validitě teorie (modelu)
8Polit a Beck, 2004, s. 129
Důležitost výzkumu v ošetřovatelství9
• „evidence-based practice“ (EBP) = použití nejlepšího klinického důkazu při rozhodování týkajících se péče o pacienty• Nejlepší druh „důkazu“ – výstupy z kvalitních výzkumů, použití těchto důkazů při rozhodování, které má být klinicky vhodné, efektivní a které vede k pozitivním výsledkům a je co nejméně nákladné• co znamená termín EBN?
9Polit a Beck, 2004, s. 4
Participace ve výzkumu v ošetřovatelství10
• Kontinuum:• spotřebitelé ošetřovatelského výzkumu: čtou výzkum – nové dovednosti pro použití v praxi: „research utilization“ (RU) • producenti ošetřovatelského výzkumu: plánují a provádějí výzkum
• další aktivity na tomto kontinuu:• čtenářský klub• účast na konferencích• poskytování informací pacientům o účasti ve výzkumu• pomoc při rozdávání dotazníků• účast na etických komisích, atd.
10Polit a Beck, 2004, s. 5
Zdroje lidského poznání11
• Tradice• všeobecná základna akceptovaných pravd, může zasahovat do schopnosti vnímat různé alternativy
• Zkušenosti• vedou ke schopnosti zevšeobecňovat, rozpoznávat pravidelnost jevů, předvídat• objektivní realita vnímána jedinci rozdílně – kdo má pravdu?
• Logické uvažování• spojování zkušeností, intelektuálních schopností a formálních systémů myšlení
• Pokus a omyl• zkoumání všech alternativ, dokud se nenajde odpověď na otázku
• Vědecký přístup11Kutnohorská, 2009, s. 16-17
Typy výzkumu12
• Na základě způsobu, jakým dochází k realizaci výzkumu:• individuální• skupinový / týmový• zkušební (předvýzkum) – ověřování vhodnosti a validity výzkumné metodiky• experimentální – pokusné zjišťování působení určitých faktorů v přesně vymezeném procesu• komparativní – porovnání z minimálně dvou výzkumů
12Bártlová et al., 2008, s. 20
Předvýzkum13
• Sondáž, pretest, pilotáž = první etapa výzkumu• na menším vzorku / v menším prostoru ověřujeme všechny postupy, které použijeme při realizaci výzkumu, srozumitelnost pro respondenty, ověření organizační náročnosti, atd.• pilotáž prověřuje projekt po stránce věcné – věcně zvolené otázky, řeší problémy spojené s tazateli, se zvoleným vzorkem, apod.• Pretest ověřuje jasnost a srozumitelnost otázek, určuje kódování pro potřeby zpracování výzkumu
13Bártlová et al., 2008, s. 18-19
Typy výzkumu (2)14
• Na základě funkce a využití výsledků v praxi / míry konkrétnosti:• základní: řešení klíčových teoretických problémů – nezabývá se přímo společenskou využitelností výsledků – hlavním uživatelem jsou opět vědci; hlavním cílem je připravit základní předpoklady, na nichž se může stavět budoucí výzkum• aplikovaný: zkoumání praktického problému, hledání cest, jak využít vědecké poznatky získané základním výzkumem• metodologický výzkum: ověřování stávajících a hledání nových metod a technik, vhodnost jejich použití pro různé druhy výzkumu, zjišťování jejich spolehlivosti, atd.
14Bártlová et al., 2008, s. 18-19
Typy výzkumu (3)15
• Na základě zvolené metodologie (postupu použitého při strukturování výzkumu, sběru dat, analýze informací):• kvalitativní• kvantitativní • kombinace metod (i v rámci jedné výzkumné studie); metody se mohou doplňovat, nekonkurují si
15Kutnohorská, 2009, s. 19
Kvantitativní výzkum16,17
• založeno na myšlenkách pozitivismu – předpokládá se, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předvídat• použití deduktivního smýšlení – tvorba tvrzení nebo hypotézy, návrh testu pro jejich podporu nebo zamítnutí• systematický postup – vychází se z definice problému a výběru konceptu / teorie, tvoří se výzkumné otázky / hypotézy, navrhne se struktura studie, shromáždí se data, provede se jejich sumarizace, kondenzace, apod., vysloví se závěry• použití kontrol – vytváření podmínek, kdy je cílem minimalizovat určité předsudky či sklony a tím zvýšit přesnost a validitu• cílem je generalizace (zobecnění) výsledků do jiných situací
16Polit a Beck, 2004, s. 1517Bártlová et al., 2008, s. 21
Kvalitativní výzkum18
• založeno na myšlenkách:• fenomenologie zdůrazňuje význam každodenního života lidí, jeho prožitků a souvislostí• etnometodologie – zajímá se o to, jak svět vidí normální lidé• symbolického interakcionismu – lidská komunikace umožňuje používat symboly a jejich prostřednictvím získávat informace i o věcech a událostech prostorově a časově vzdálených
• systematický postup a subjektivní přístup k popisu a interpretaci životních zkušeností – analýza narativních informací neprobíhá organizovaným, ale intuitivním způsobem
18Bártlová et al., 2008, s. 23
Kvantitativní vs. Kvalitativní výzkum19
Kvantitativní výzkum Kvalitativní výzkum
Tvrdá věda Měkká věda
Zaměření – stručné, jasné Zaměření – komplexní, široké
Usuzování – logické, deduktivní Usuzování - induktivní
Základ poznání – příčina a následek – výzkum je konfirmatorní
Základ poznání – smysl a objevování – výzkum je spíše exploratorní
Ověřování teorie, hypotézy Vytváření teorie a hypotézy
Kontrola, manipulace („konstruktér situace“)
Interpretace
Používání techniky Používání komunikace a pozorování
Základní element analýzy – čísla Základní element analýzy – slova, věty
Statistická analýza Individuální interpretace
Generalizace Jedinečnost
Snadné zjistit validitu a reliabilitu Triangulace – více zdrojů informací
19Kutnohorská, 2009, s. 21
Kvantitativní vs. Kvalitativní výzkum - účel a druhy otázek20
Účel Otázky - Kvantitativní výzkum
Otázky - Kvalitativní výzkum
Identifikace Co je tento jev? Jak se jmenuje?
Popis Jak častý je tento jev? Jaké má charakteristiky?
Jaké má tento jev dimenze? Jaké jeho variace existují? Co je na něm důležité?
Explorace (poznání) Jaké faktory se tohoto jevu týkají? Co tomuto jevu předcházelo?
Jaké povahy je tento jev? Co se tu opravdu děje? Jak se tento jev vyvíjí nebo jak je prožíván?
20Polit a Beck, 2004, s. 19
Kvantitativní vs. Kvalitativní výzkum - účel a druhy otázek (2)20
Účel Otázky - Kvantitativní výzkum Otázky - Kvalitativní výzkum
Explanace (vysvětlení)
Jaké jsou měřitelné vztahy mezi jevy? Jaké faktory tento jev způsobily? Vysvětluje tento jev teorie?
Jak tento jev funguje?Proč tento jev existuje?Jaký je význam tohoto jevu?Jak k tomuto jevu došlo?
Předpověď Co se stane, když jev změníme nebo do jevu zasáhneme? Pokud dojde k jevu X, dojde i k jevu Y?
Kontrola Jak můžeme způsobit, že k jevu dojde nebo jak změníme jeho průběh či frekvenci? Jak můžeme jevu předejít nebo jak jej můžeme kontrolovat?
20Polit a Beck, 2004, s. 19
Výhody kvantitativního výzkumu21
• nezávislost na přesvědčení výzkumníka, možnost ověřitelnosti dat• testování teorií•Generalizace zjištěných zkušeností•Rychlý a přímočarý sběr dat• rychlá analýza dat s využitím počítačů•Užitečný při zkoumání velkých skupin• analogie kvantitativního výzkumu s přírodními vědami – tím se sociální vědy mohly postavit na úroveň výzkumu přírodovědnému
21Bártlová et al., 2008, s. 22-23
Nevýhody kvantitativního výzkumu22
• Nelze sledovat celý „přirozený systém“ – je nutno zkoumanou realitu redukovat:• v počtu pozorovaných proměnných• v počtu analyzovaných vztahů mezi nimi• z časového kontinua na krátké období• z celého základního souboru na výběrový soubor
• získaná znalost může být příliš abstraktní a obecná pro přímou aplikaci v místních podmínkách• výzkumník může opomenout fenomény, protože se soustřeďuje jen na určitou teorii a její testování a ne na rozvoj teorie
22Bártlová et al., 2008, s. 22-23
Výhody kvalitativního výzkumu23
• získává podrobný popis a vzhled při zkoumání jedince, skupiny, události, fenoménu• zkoumá fenomén v přirozeném prostředí•Umožňuje studovat procesy,•Umožňuje navrhovat teorie• dobře reaguje na místní podmínky a situace• hledá lokální příčinné souvislosti• pomáhá při počáteční exploraci fenoménů
23Bártlová et al., 2008, s. 26
Nevýhody kvalitativního výzkumu24
• získává znalost nemusí být zobecnitelná na populaci a do jiného prostředí• je těžké provádět kvantitativní predikce•Je obtížné testovat teorie a hypotézy• sběr dat a jejich analýza jsou často časově náročné procesy• výsledky jsou snadněji ovlivněny výzkumníkem a jeho osobními preferencemi – pro výzkum jsou nutné znalosti metodologie i značné praktické zkušenosti
24Bártlová et al., 2008, s. 26
ZKUŠENOSTI RODIČŮ A SESTER S DLOUHODOBOU HOSPITALIZACÍ DÍTĚTE S DOPROVODEM RODIČEAndrea Páleníková, Radka BužgováAbstrakt Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou zkušenosti všeobecných sester a rodičů s dlouhodobou hospitalizací dítěte s doprovodem rodiče. Zkoumání bylo realizováno kvalitativní metodou. Sběr dat byl proveden technikou nestandardizovaného rozhovoru, respondenti byli vybráni metodou sněhové koule. Byly identifikovány tři základní kategorie zkoumaných zkušeností: péče, pomoc a podpora a režimová opatření. Výzkum ukázal, že pozitivní vliv přítomnosti rodiče na hospitalizaci dítěte si uvědomují rodiče i všeobecné sestry, ty poukázaly i na negativní aspekty své práce, spojené s nedostatečnou psychologickou podporou pro rodiče i personál, s prováděním léčebných a diagnostických výkonů v přítomnosti rodiče a s nedodržováním režimových opatření ze strany rodičů.
Zdroj: Profese online, 2009, roč. 2, č. 4, www.pouzp.cz
KOLONOSKOPICKÉ NÁLEZY U PACIENTŮ S POZITIVNÍM TESTEM NA OKULTNÍ KRVÁCENÍ V PARDUBICKÉ KRAJSKÉ NEMOCNICI A.S. ZA ROKY 2002–2007Jana LevováAbstraktPříspěvek prezentuje retrospektivní studii záznamů endoskopického oddělení Pardubické krajské nemocnice a.s. za roky 2002–2007. Cílem práce byl rozbor nálezů u těchto pacientů, porovnat klinické výsledky s literárními údaji a určit výtěžnost screeningu kolorektálního karcinomu na tomto pracovišti. Ve sledovaném období bylo vyšetřeno 365 klientů s pozitivním výsledkem testu na okultní krvácení. U 21 z nich byl diagnostikován kolorektální karcinom a v 62 případech adenomový polyp. Dále byla v této práci potvrzena větší incidence nádoru tlustého střeva u mužů než u žen, souvislost mezi velikostí polypu a stupněm dysplazie a potvrzen stoupající výskyt kolorektálního karcinomu s přibývajícím věkemZdroj: Profese online, 2009, roč. 2, č. 3, www.pouzp.cz
Smíšené metody výzkumu – Mixed Methods25
• výzkum obsahující prvky kvalitativní i kvantitativní•metodologická triangulace – kombinace kvalitativních i kvantitativních metod, aplikace různých metod při studiu stejného fenoménu• příklad článku s použitím smíšených metod výzkumu: http://www.implementationscience.com/content/3/1/51
25Bártlová et al., 2008, s. 28
Smíšené metody výzkumu – Mixed Methods25
Gifford et al. Implementation Science 2008 3:51
O1, O3: Kvalitativní rozhovory
O2: Audity dokumentace (skóre)
Výzkumný proces – kvantitativní výzkum26
• Přípravná fáze• Formulování vědeckého problému• Dosavadní stav poznání:• Ošetřovatelství na důkazech, literatura
• Cíl a hodnota výzkumu• Předmět výzkumu• Zkoumaný soubor• Metody a techniky
• Sběr dat• Zpracování empirických dat• Interpretace a praktická aplikace• Diseminace• Ošetřovatelství na důkazech, literatura
26Bártlová et al., 2008, s. 42-69
Výzkumný proces – kvalitativní výzkum27
• Výběr problému• Výběr teoretického východiska•Výběr metody• Výběr vzorku• Sběr dat• Kategorizace• Kódování, třídění, analýza, identifikace a definice problémů• Interpretace a prezentace výsledků
27Bártlová et al., 2008, s. 76
Ošetřovatelství založené na důkazech28
• „Důkazy“ – neexistuje shodný názor, v čem spočívají; jaký typ důkazů je nutný• Ale výzkumníci se shodují, že kvalitně provedený výzkum je obzvláště silným důkazem k tomu, aby pomohl sestrám při rozhodování• Rozhodování sester musí být založeno na faktech (důkazech), které dokazují, že péče je vhodná, efektivní a že povede ke kladným výsledkům• Je třeba, aby výzkum a ošetřovatelství založené na důkazech bylo součástí péče o pacienty a aby bylo podporováno i managementem• „klokaní péče“ – příklad změny v péči (předčasně narozený novorozenec v dotyku s tělem rodiče)• Sestra by měla fungovat minimálně na úrovni spotřebitele ošetřovatelského výzkumu28 Polit a Beck, 2008, s. 3-4
Ošetřovatelství založené na důkazech - EBN (2)29
• Nejprve termín Evidence – Based Medicine (EBM) – 90. léta• Časopis Evidence Based Nursing – od roku 1998
Nejlepší důkazy z výzkumu + klinická expertíza + pacientovy hodnoty
Klinické rozhodování
• EBN je širší pojem než použití výzkumu („research utilization“, RU)• Většina sester však nemá dostatečné znalosti a dovednosti, aby:• rozeznaly kvalitní výzkum od nekvalitního• interpretovaly výsledky výzkumu
29 DiCenso et al., 2005
+ dostupné zdroje
Ošetřovatelství založené na důkazech (3)30
• 3 základní otázky při používání ošetřovatelské literatury:1. Je studie dostatečné kvality a je tedy
pravděpodobné, že výsledky jsou pravdivé? – porozumění možným vlivům
2. Jakých výsledků studie dosáhla? – porozumění výsledkům
3. Jak mohu tyto informace použít ve své praxi? – aplikace výsledků do praxe
• EBN se týká nejen jednotlivých sester při poskytování péče jedinci, ale i péče o veřejné zdraví,…poskytování péče ze systémového hlediska
30DiCenso et al., 2005
Ošetřovatelství založené na důkazech (4)31
• Důkazy mohou být jak kvantitativní, tak i kvalitativní:• efektivnost a bezpečnost ošetřovatelských postupů• přesnost ošetřovatelských posuzovacích metod• cenové srovnání• síla vztahů mezi jevy• porozumění tomu, co pro pacienta nemoc znamená, postoje, …v co pacient věří• výsledky intervenčních studií – týkající se optimálního efektu dané intervence (ale již se netýkají studia překážek, které pacientovi zabraňují při dodržování léčby / péče)
31DiCenso et al., 2005
Ošetřovatelství založené na důkazech - příklady výzkumných otázek 32
• cena:• Jsou centra pro výuku sebe-péče pro pacienty s diabetem cenově výhodná?
• diagnostika• Může být infekce močových cest identifikována prostřednictvím vizuální inspekce vzorku moče?
• prognóza• Je pravidelná chůze spojena s nižším rizikem vzniku Alzheimerovy choroby?Atd.32DiCenso et al., 2005
Typ důkazů
• Primární studie – přímo konkrétní výzkumné šetření do detailu popsané autory
ExperimentRandomizovaný kontrolovaný pokusKohortová studieStudie případů a kontrolPrůřezová studieKazuistikaSérie případů
• Sekundární studie – zpracovány z primárních• Přehledy – systematické, nesystematické, meta-analýzy• Guidelines, Doporučení pro praxi
EBN: Hierarchie síly důkazů 33
• Systematické přehledy („systematic review“) randomizovaných pokusů• Jediný randomizovaný pokus• Systematické přehledy observačních studií zabývajících se výsledky důležitými pro pacienta• Jediná observační studie zabývající se výsledky důležitými pro pacienta• Fyziologické studie (měření krevního tlaku, atd.)• Nesystematické klinické pozorování
33DiCenso et al., 2005
Samostudium
• Hájek (2002). Publikační bias…• dostupné na http://www.tigis.cz/images/stories/psychiatrie/2002/04/06_2002_04.pdf
Zdroje:BÁRTLOVÁ, S. et al . Výzkum a ošetřovatelství.. Brno : NCONZO, 2008.KUTNOHORSKÁ, J. Výzkum v ošetřovatelství. Praha, Grada, 2009.POLIT, D.F.; BECK, C.T. Essentials of nursing research: methods, appraisal, and utilization. Philadelphia: Lippincott Williams & Wilkins, 2004.
Projekt Zdravotnické studijní programy v inovaci na FZS Univerzity Pardubice CZ.1.07/2.2.00/15.0357
Děkuji Vám za pozornost
Tato prezentace byla vytvořena v rámci projektu spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu a státního
rozpočtu ČR.