Rakouská reforma státního rozpočturakousko-český seminář
Gerhard StegerJohann SeiwaldTomáš Blažek
Praha, 22. února 2011
Praha, 22. února 2011 2
Odpověd na nedostatky aktuálního řízení rozpočtu:
• bez jakýchkoliv závazných několikaletých zaměření• převládající orientace na input• monopol státního účetnictví
Rozpočet je obsáhlý nástroj k řízení finančních zdrojů + účinků/výkonů
Nesoustředit se na izolované dílčí etapy řešení (např. účetnictví); hlavní cíl: optimalizace řízení
Reforma státního rozpočtu v Rakousku
Praha, 22. února 2011 3
Postup při reformě
Intenzivní analýzy reforem v jiných zemích: čerpat z úspěchů a chyb, přihlédnout k interkulturním aspektům
Státní správa realizuje reformu: externí konzultace jen vyjímečně, vybudovat a posílit know-how ve státní správě
Pragmatický model reformy: reforma má být „stravitelná“, což znamená: co nejméně komplexní, odvaha nezacházet do detailů
Testovací fáze před realizací: vzít v potaz chyby, identifikovat je včas před implementací reformy
Praha, 22. února 20114
Přehled 1. a 2. etapy rozpočtové reformy
Řízení pracovišt zaměřené na
výsledek
Vedení rozpočtu zaměřené na
účinnost
Nová struktura rozpočtu „globální rozpočet“
Nový rozpočtový a účetní systém
rozpočtová disciplina, zlepšená možnost plánování: závazný finanční rámec & strategická zpráva
flexibilita ministerstev díky schopnosti vytváření rezerv, zpravidla bez účelové vazby
4 principy: zaměření na účinnost (včetně „Gender Budgeting“), transparence,efektivnost a co nejpřesnější zobrazení finanční situace státu
20092013
Jednomyslné usnesení v parlamentu
První část:Několikaletý spolkový finanční rámec
Rozpočtový systém do roku 2008:• Středodobé plánování rozpočtu nebylo závazné ze
zákona• Malá motivace pro ministerstva k úspornému použití
rozpočtových prostředkůKlíčové body reformy od roku 2009:• Rakouská ústava: střednědobé, zákonné horní
výdajové hranice pro stát• Konkretní horní výdajové hranice jsou stanoveny v
platném „zákoně o spolkovém finančním rámci“ (nutná jednoduchá většina v rakouském parlamentu)• Motivace ministerstev pro efeknejší použití
rozpočtových prostředků
Praha, 22. února 2011 5
Praha, 22. února 2011 6
První část:Několikaletý spolkový finanční rámec
Zákon o spolkovém finančním rámci stanoví rolující horní výdajové hranice
• pro následující 4 roky• 5 skupin (přesahující působení jednotlivých
ministerstev) a• cca. 30 podskupin (vztahujících se na jednotlivá
ministerstva)
Další část spolkového finančního rámce:horní hranice pro personální kapacity pro následující 4 roky (stát v celku a ministerstva)
Praha, 22. února 2011 7
První část:Několikaletý spolkový finanční rámec
Skupinan+1
n+2
n+3
n+4
1 Právo a bezpečnost
2Práce, sociální záležitosti, zdravotnictví a rodina
3 Školství, věda, umění a kultura
4Hospodářství, infrastruktura a životní prostředí
5 Pokladní správa a úroky
Každá skupina má svou horní výdajovou hraniciStrategická zpráva objasňuje státní finanční rámec
První část:Několikaletý spolkový finanční rámec
1 Kancelář prezidenta republiky2 Spolková legislativa3 Ústavní soud4 Správní soud5 Úřad ombudsmana 6 Spolkový kontrolní úřad10 Úřad spolkového kancléře11 Vnitřní záležitosti12 Zahraniční záležitosti13 Justice14 Obrana a sport15 Finanční správa16 Veřejné poplatky20 Práce21 Sociální záležitosti a ochrana spotřebitelů22 Sociální pojištění
Praha, 22. února 2011 8
První část:Několikaletý spolkový finanční rámec
23 Důchody 24 Zdravotnictví25 Rodina a mládež30 Školství, umění a kultura31 Věda a výzkum33 Hospodářství (výzkum)34 Doprava, inovace a technologie (výzkum)40 Hospodářství41 Doprava, inovace a technologie42 Zemědělství, lesnictví a vodohospodářství43 Životní prostředí44 Finanční vyrovnání45 Spolkový majetek46 Stabilita finančních trhů51 Pokladní správa58 Financování, měnové swapy
Praha, 22. února 2011 9
Praha, 22. února 2011 10
První část:Několikaletý spolkový finanční rámec
Horní hranice:
• nominálně zakotvená: cca. 75 % výdajů
• variabilní: oblasti závislé na konjunktře, přímo na odvodu závislé výdaje, výdaje refundované EU, záruky
• Finanční rámec takto pusobí anticyklicky: ve špatných časech možnost vyšších výdaju, v dobrých časech MUSÍ být výdaje nižší
Praha, 22. února 2011 11
Jasná povinnost k střednědobé výdajové disciplině,
za to
více flexibility a vyšší jistota plánování pro ministerstva, protože:• rozpočtové rezervy z nevyužitých výdajů • i vyšší příjmy během roku odpovídají rozpočtovým
rezervám• možnost flexibilně použít rezervy
Státní finanční rámec kombinuje rozpočtovou disciplinu s příspěvkem ke stabilizaci konjunktury, jasný zřetel na výdaje
První část:Několikaletý spolkový finanční rámec
Praha, 22. února 2011 12
První část:Několikaletý spolkový finanční rámec
I ve velmi turbolentním roce 2009 se podařilo dodržet státní finanční rámec.
Také v roce 2010 se rámec dodrží.
Od roku 2011 bude rámec přispůsoben požadavkům rozpočtové exit-strategie (snížení horních výdajových hranic).
Nový systém rozpočtových rezerv se velmi osvědčil: masivní omezení „horečky v prosinci“.
První část:Několikaletý spolkový finanční rámec
Shoda s požadavky EU:• „Měřítko“ pro požadavky EU je nyní diskutovaná „council directive“, která bude definovat požadavky na národní fiskální pravidla.• V principu se jedná o několikaletá, numerická fiskální pravidla pro všechny státní úrovně.• S těmito pravidly se má zlepšit jak rozpočtová disciplina tak i transparence rozpočtu.• Rakousko plní tato pravidla na státní úrovni. Pro subnárodní úrovně (spolkové země a obce) by muselo Rakousko takovéto pravidla teprve vypracovat.• Pro spolkové země a obce platí ovšem jiná numerická fiskální pravidla, která se současně přepracovávají. Více k tomu tématu v části III tohoto semináře.
Praha, 22. února 2011 13
PŘESTÁVKADotazy a odpovědi
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Duležité body druhé etapy reformy:
• nová struktura rozpočtu
• nový rozpočtový a účetní systém
• řízení státního rozpočtu zaměřené na účinnost a řízení pracovišť zaměřené na výsledek
Praha, 22. února 2011 14
Praha, 22. února 2011 15
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Řízení pracovisť:
orientace na výsledek
Rozpočet zaměřený na
účinnost
Nová struktura rozpočtu „globální rozpočet“
Nový rozpočtový a účetní systém
4 principy:zaměření na účinnost (včetně „Gender
Budgeting“), transparence,efektivnost a co nejpřesnější zobrazení
finanční situace státu
Praha, 22. února 2011 16
účtování nákladů a výnosů
celkový rozpočetskupiny
podskupiny
globální rozpočty
detailní rozpočty
Transparentní struktura rozpočtu jako základní předpoklad pro další reformní kroky
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Finanční rámec s 5 skupinami
~ 30
~ 70 místo více než 1000 pozic
Flexibilní nástroj řízení, adaptovaný na specifika v jednotlivých oblastech
Dokumentované v celkovém rozpočtu
Závazné ze zákona
Závazné v rámci vnitřní správy
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Příklady pro globální rozpočet:
Spolkové ministerstvo školství, umění a kultury:- řízení a služby- školy včetně učitelů- umění a kultura- vyčleněné kulturní instituce
Spolkové ministerstvo spravedlnosti:- řízení a služby- jurisdikce- výkon trestu
Praha, 22. února 2011 17
Praha, 22. února 2011 18
výsledovka
(souvisí s účtováním nákladů a výnosů)
sestava majetku
(vykazuje status spolkového majetku)
analýza finančních toků
(existuje v principu
již nyní)
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Konsolidace vyčleněných institucí: extra krok po roce 2013
Ori
enta
ce n
a m
ezin
árod
ní s
tand
ardy
(IP
SA
S) Ú
čel: poskytnutí podstatných finančních
informací k řízení
Praha, 22. února 2011 19
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Zlepšené řízení likvidity státu a spotřeby finančních zdrojů
Zvýšení transparence a vypovídající hodnoty spolkových závěrečných účtů
Optimalizace srovnatelnosti účetních informací
Zajištění běžného controllingu (k dispozici jsou aktuální a pro řízení relevantní informace)
Systematické spojení veškerých částí rozpočtového a účetního systému (žádné paralelní systémy)
Zamezení přehnané byrokracie
Praha, 22. února 2011 20
Plánování rozpočtu ve dvou systémech:
kalkulace výsledků:náklady a výnosy
kalkulace financování:vklady a výdaje(platby mezi 1.1. a 31.12.)
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Kalkulace výsledků
Kalkulace financování
Rozpočet podle období:
Praha, 22. února 2011 21
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Řízení s dvěma perspektivami• nadále řízení platebních prostředků a likvidity (vklady
a výdaje)• dále řízení spotřeby zdrojů pomocí
kalkulované výsledovky (náklady a výnosy)
Náklady neovlivňující financování (např. odpisy, dotace rezerv, odpisy pohledávek) jsou relevantní z hlediska řízení, aniž by byly ministerstvem „předem financovány“
Praha, 22. února 2011 22
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Zvýšení transparence účetnictví• novýmy principy ocenění (lineární odpisy,
pravidla ocenění pro všechny části majetku)• kompletní registrace majetku a závazků• tvorba rezerv• další údaje v příloze rozpočtových dokumentů
Účtování nákladů a výnosů jako nástroj detailního řízení• Propojení účtování nákladů a výnosů s
rozpočtovou strukturou pomocí společných údajů
Praha, 22. února 2011 23
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Základ: zahajovací bilance k 1. lednu 2013 pro stát a všechny podskupinyPoměr napětí: náročnost ocenění – vypovídací schopnostPROTO:
• Ocenění pozemků standardizovanym postupem• Převzetí majetkových předmětů (přístroje, výbava
kanceláří, pohledávky) z nynejší evidence• Ocenění podílů dle metody proporcionálního vlastního
kapitálu• Nový výpočet účetních rezerv pro odstupné, jubilea a
záruky, podle jednotné technicky standardizované metody
Praha, 22. února 2011 24
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Zavedení důchodového příspěvku zaměstnavatele pro úředníky za účelem zvýšení transparence nákladů
Vyúčtování nájemného pro historické budovy k zajištění transparence nákldů (zobrazení veškerých nákladů)
Ocenění pohledávek (odpisy nedobytných pohledávek, opravné položky pochybných pohledávek)
Evidence kulturnćh statků v příloze ke spolkové účetní závěrce
ALE: plná konsolidace podílů po roce 2013
Praha, 22. února 2011 25
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Účel: včas identifikovat dlouhodobé demografické, ekonomické a společenské trendy a využít údaje pro střednědobé popř. závazné plánování rozpočtu
Vyhnout se „klamné přesnosti“; jedná se o koridor očekávaného vývoje („reflektor do budoucnosti“)
Začne se vytvářet v roce 2013 nebo 2014 každé tři roky pro minimálne dalších 30 let
Praha, 22. února 2011 26
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
„Královská disciplína“ mezi rozpočovými pravidly
Rozpočet informuje: • kolik finančních prostředků je k dispozici, • které účinky a výkony mohou být dosaženy
těmito prostředky?Měření pomocí ukazatelů nebo milníků„Výkladní skříň“ pro práci ministerstevDůležité: nezávislá evaluace docílené účinnosti a výkonů (kontrolní úřad)Rozhodující: orientace na účinnost a výkony jako téma pro politické zástupce
Praha, 22. února 2011 27
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Poznámka: Na úrovni podskupin se vztahuje právní závaznost na (fixní a variabilní) výdaje kalkulace financování
Prá
vn
í zá
vazn
ost
podskupina xx výsledek SR SR horní hranice
kalkulace financování 2013 2014 2015 fin. rámec
vklady
fixní výdaje
variabilní výdaje
výdaje celkem
(čistá) potřeba financování
podskupina xx výsledek SR SR horní hranice
kalkulace výsledků 2013 2014 2015 fin. rámec
výnosy
náklady
čisté náklady
Praha, 22. února 2011 28
Spolkový rozpočet (SR) od roku 2013 obsahuje:• rozpočtové částky (v nové struktuře)• informace o účinnosti (nové)
Cíle:• Transparentní zobrazení• Zjednodušení stanovení priorit• Větší zodpovědnost za výsledky
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Viz
sta
ndard
ní sc
hém
a
na d
alš
ích 4
fóliíc
h
Praha, 22. února 201129
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Vize: 1 vize pro podskupinu: strategické zaměření/orientační rámec/hlavní úkoly
Cíl účinnosti:
1 až 5 cílů účinnosti pro podskupinu – z toho nejméně jeden souvisí s rovností pohlaví; politické priority/hlavní úkoly; krátko- až střednědobě
Proč tento cíl účinnosti:
Odůvodnění nutnosti jednat
Jak dosáhneme tohoto cíle:
Výpočet opatření, která se realizují krátko- až střednědobě k dosažení cíle
Jak je definován úspěch:
Ukazatel/e, znázorňující krátko- až střednědobě přínos realizovaných opatření k úspěchu
Praha, 22. února 201130
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Globalní rozpočet xx.01 název: kalkulace výsledků SR n+1 SR n Výsledek n-1
výnos z operativních administrativních činností a transferů
Finanční výnos
Výnos
Personální náklady
Provozní věcné náklady
Náklady za transfery
Finanční náklady
náklad…z toho variabilní
Čistý výsledek
Globální rozpočet xx.01 název: kalkulace financování SR n+1 SR n Výsledek n-1
vklady z operativních administrativních činností a transferů
Vklady z investičních činností
Vklady z umoření půjček a poskytnutých záloh
Výdaje
výdaje z operativních administrativních činností
výdaje z transferů
výdaje z investiční činnosti
výdaje z poskytnutí půjček a poskytnutých záloh
výdaje…z toho variabilní
(čistá) potřeba financování (financování státu)
Prá
vn
í závazn
ost
Praha, 22. února 2011 31
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
opatření včetně opatření souvisících s rovností pohlaví
Příspěvek k cílům účinnosti
Jak se dosáhne cíl účinnosti? opatření
definice úspěchu? milníky/ukazatele pro rok n+1
Jak je definován úspěch? mílníky/ukazatele n pro rok n
Např. 1, 4 Definice opatření: označení pro výkony, záměry, aktivity, projekty...;
Uvedení 1 až 5 opatření včetně jednoho souvisícího s rovností pohlaví
ukazatel: kvantitativně a objektivně změřitelný
milník: konkretně definovatelná událost v rámci implementace
Analogicky k údajům rozpočtu:
V případě pokračování v realizaci opatření z předešlého roku se použijí údaje z předešlého rozpočtu
Kommentář k opatřením z předešlého rozpočtu, která nejsou v současném rozpočtu vedena mezi nejdůležitějšími pěti opatřeními
Aktuální doporučení spolkového kotrolního úřadu
Stanovisko orgánu zodpovědného za rozpočet týkající se doporučení spolkového kotrolního úřadu
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
zakotveno v ústavě:„stát, spolkové země a obce musí při vedení rozpočtu usilovat o skutečnou rovnoprávnost mezi ženami a muži.“
Integrace v rozpočtu na všech stupních řízení
Využití rozpočtu jako nástroj rovnoprávnosti
Postup:- získávání údajů- formulace cílů- definice opatření
Praha, 22. února 2011 32
Praha, 22. února 2011 33
Pracoviště obdrží globalní rámec zdrojů a cíle pro výkony a jsou zodpovědná za jejich dodržení
Na úrovni pracovišť probíhá víceroční plánování zrojů, cílů a výkonů (vytvoření rolujících 4-ročních plánů pro zdroje, cíle a výkony)
Motivační mechanizmy: od roku 2013 se u jednotek vedoucích rozpočet, které jsou zodpovědné za prostředky, závazně vytváří rezervy; při splnění cílů a dodržení finančnćh limitů jsou možné prémie pro zaměstnance
Sankce: při porušení pravidel týkajících se rozpočtových právnćh předpisů má ministerstvo financí dvě možnosti sankcí: vazba (resortům se redukuje rozpočet; zohlednění úměrnosti) a snížení hranic pro závaznou spolupráci ministerstva financí v rámci projektů s dopadem na rozpočet
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Gerhard Steger Hamburg, 6. Dezember 2010 Die neue Haushaltssteuerung in Österreich 35xxx
Orgán zodpovědný za rozpočet
podskupina
globalnírozpočet 1
GR 2
GR 3 GR 4
detailní rozpočty Jednotky vedoucí
rozpočet
Ro
zpo
čtové sch
éma
Org
anizačn
í schém
a
vize,cíle účinnosti
opatření* opatření
opatření opatření
Zo
bra
zen
í výsledk
u
Dĺčí dokument na zákldě plánů pro zdroje, cíle a výkony
* kterými se usiluje o dosažení cíle účinnosti
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
xxx
Praha, 22. února 2011 35
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Obsahuje (s vyjímkou Gender-Budgeting) jen stát, ne však spolkové země a obce
Vyčleněné instituce ještě nejsou plně konsolidovány
Dostatečný potenciál k dalšímu vývoji reformy
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Pro obyvatelstvo jsou vytčené výsledky jednání státu jasnější
Daňoví poplatníci: více transparence co se týče finanční situace a použití prostředků
Rozpočtová disciplina: zlepšení udržitelnosti díky několikaletému povinnému finančnímu rámci a zlepšení informací díky podvojnému účetnictví
ministerstva: více flexibility v rámci definovaných horních výdajových hranic; zvýšená finanční a odborná zodpovědnost
Státní zaměstnanci: reforma státního rozpočtu jako program v oblasti personálního rozvoje; státní správa „ukáže co umí“
Politika: strategický posun zaměřením na účinnost, profilování výsledkami
Praha, 22. února 201136
Praha, 22. února 2011 37
Druhá část:Druhá etapa rakouské reformy státního rozpočtu
Nemění pouze jednotlivé elementy řízení nýbrž usiluje na spolkové úrovni o rozsáhlé nové řízení rozpočtu
Daleko přesahuje rozpočtové agendy
Podmiňuje kulturní změnu
• v celé státní správě
• ale také v politice (stanovení priorit, transparence rozhodnutí)
PŘESTÁVKADotazy a odpovědi
Třetí část: Rakouská dohoda stability
• Rakousko je federalní stát. To je zřejmé například ve finančních vztazích mezi třemi státními úrovněmi: státem, spolkovými zeměmi a obcemi
• Dohoda byla uzavřena koncem devadesátých let minulého století (zakotvení v ústavě)
• Cíl: zajištění celostátní rozpočtové discipliny v souvislosti vstupu Rakouska do Euro-zony
• Metoda: stanovení rozpočtových sald pro všechny státní úrovně (stát, spolkové země, obce) pro definované budoucí období (odpovídá období konkretního finančního vyrovnání), při nedodržení hrozí sankce
Praha, 22. února 2011 38
Třetí část: Rakouská dohoda stability
• „Dvojče“ Rakouského paktu stability je tak zvaný konzultační mechanismus.
• Cíl: žádné břemeno jedné státní úrovně (z pravidla spolkových zemí nebo obcí) legislativními plány jiné úrovně (z pravidla spolku)
• Metoda: legislativní plány jedné státní úrovně musí být před usnesením doručeny ostatním státním úrovním k prověření. V případě vznešení námitků jiných státních úrovní proti finančním zátěžím je nutno vyjednávat. Když se konkretní záměr bez souhlasu uskuteční, mohou jiné státní úrovně involvovat ústavní soud, který může nařídit příslušné „odškodnění“.
• Vyjímky konzultačního mechanizmu: závazná opatření EU-legislativy; opatření v rámci občanského práva; odvody a finanční vyrovnání.
• Dosavadní zkušenosti: vemi účinné; má odstrašující účinek co se týče přesunutí finančních břemen na jiné státní úrovně.
Praha, 22. února 2011 39
Třetí část: Rakouská dohoda stability
• Nyní je Rakouská dohoda stability (ne ale konzultační mechanizmus!) přerušena.
• Důvod: domluvy ohledně cílů tykajicích se salda jednotlivých státních úrovní nebyly z důvodu finanční krize dodržitelné.
• Tyto dohody stanovily: stát: -0,14 % HDP; všechny spolkové země společně: + 0,52 % HDP; všechny obce spolecně: vyrovnané saldo.
• Fakticky jsou jednotlivé parametry skrze finanční krizi podstatně horší než bylo kdysi dohodnuto.
• Z toho důvodu nyní běží politické jednání s cílem, aby na jaře tohoto roku byla uzavřena nová dohoda stability.
Praha, 22. února 2011 40
Třetí část: Rakouská dohoda stability
Podstatné prvky rakouské dohody stability: saldové cíle
• Veškeré tři státní úrovně mají každá svůj vlastní roční cíl ohledně salda:• spolek celkem;• všechny spolkové země společně, přičemž má každá země určitou přesně definovanou kvótu v rámci celkového salda spolkových zemí;• všechny obce společně, pričemž jsou obce shrnuty podle jednotlivých zemí do solidární skupiny• Pro každou úroveň existuje marže, o kterou smí být roční saldový cíl překročen, aniž by hrozila sankce; toto překročení musí být kompenzováno• Cíle pro jiné fiskální indikátory (např. kvóty zadlužení) neexistujíPraha, 22. února 2011 41
Třetí část: Rakouská dohoda stability
Podstatné prvky rakouské dohody stability: sankce
• Zjištění nedosažení cíle kontrolním úřadém• Při nedosažení cíle následuje sankce, která se orientuje na rozsahu přestupku.• Tato sankce vyžaduje souhlas patřičné státní úrovně• V praxi nebyla doposud žádná sankce uvalena (před finanční krizí tato dohoda již v principu fungovala, od finanční krize je přerušena).
Praha, 22. února 201142
Třetí část: Rakouská dohoda stability
Podstatné prvky rakouské dohody stability: další důležité prvky
• Koordinace a vzájemné informace státních úrovní o jejich rozpočtové politice (koordinační gremie, vzájemné zprávy)• V diskuzi: legislativně závazné horní hranice pro záruky jednotlivých státních úrovní
Praha, 22. února 2011 43
Praha, 22. února 2011 44
Děkujeme za Vaši pozornost!
Kontakt:
Dr. Gerhard Steger
Vedoucí sekce II – státní rozpocet
Spolkové ministerstvo financí
Tel: +43 1 514 33-50 2000
www.bmf.gv.at