3Zdeka Havlov Diplomn projekt

Atelier 1+XX Romana Kouckho a Edity Lisecov FA VUT v Praze, LS 2013/14

Konzultace: Teorie: doc. Ing. arch. Irena Fialov Dopravn inenrstv: Ing. Jan pilar Stavitelstv: Ing. Pavel tpn Porn bezpenost a statika: Ing. Zdenk Havel

TeX Gyre Adventor (GUST) Burgo Silk ML 170g Duha 2 118 gsm Plain 291 black

...Dkuji za kadou zkuenost, kterou mi tato prce pinesla. Dkuji Romanu Kouckmu za vechna jeho "znova a lpe", kter mne vdy pivedla na lep cestu. Dkuji Edit Lisecov, e do student vkld vdy vce, ne by musela. Dkuji tm, kte mi ukzali krsu architektury.Dkuji milovanm rodim za jejich podporu vdy avude. Dkuji Martinovi a Hance, za vechno.

PRAHA MIMOLEVEL

4

5

PROHLEN AUTORA Prohlauji, e jsem pedloenou diplomovou prci vypracoval samostatn a e jsem uvedl veker pouit informan zdroje v souladu s Metodickm pokynem o etick pprav vysokokolskch zvrench prac. V Praze dne podpis autora-diplomanta

ESK VYSOK UEN TECHNICK V PRAZE FAKULTA ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: BC. ZDEKA HAVLOV AR 2013/2014, LS NZEV DIPLOMOV PRCE: PRAHA MIMOLEVEL (J) PRAGUE: OUT OF LEVEL (EJ) JAZYK PRCE: ESK

Vedouc prce: Oponent prce:

doc. Ing. arch. Roman Kouck stav: 151118 Ing. arch. akad. arch. Sylva Matjkov

Klov slova (esk): podchody, nadchody, veejn prostor, nmst, mimolevel, mimorovov, magistrla

Anotace (esk):

Diplomn projekt se sousted na otzky mimorovovho mstskho veejnho prostoru. Zaobr se msty, kde plyne pes rzn vkov rovn za specifickm elem - podchody, nadchody, tunely a lvkami, tedy mimolevely. Z nasbranch dat o 218 stavbch v Praze prce vyvozuje typologii a problmy. Nvazn je definovna kla, kter zobrazuje mru nutnho minimlnho zsahu s clem vytvoen fungujcho veejnho prostoru. Pro bli zkoumn je pak vybrn vzorek - mimolevely pouze podl severojin magistrly. Z tchto 34 je nsledn vybrn jeden jev pro pklad typickho een. Na vzoru een veejnho prostoru s pekonnm tdy 5. kvtna u Stedn zdravotnick koly v Nuslch jsou v nvrhu aplikovny teze vzel z pedchoz prce. Nvrh e podzemn dm pod severojin magistrlou s navazujcm veejnm prostranstvm a zpsoby pekonn bariry dopravnho koridoru.

Anotace (anglick):

The diploma project concentrates on issues concerning the out-of-level (flyover) public space in the city of Prague. It concerns places, where space flows throughout different vertical layers in order to accommodate specific circumstances, such as underpasses, overpasses, tunnels, footbridges, etc. - "mimolevels". Furthermore, a typology is deduced from the collection of data and observation of 218 examples of this phenomenon in Prague. After careful observation, a scale is devised suggesting possible scenarios in order to enhance current conditions of the target and create a viable and functioning public space. A specimen is chosen to provide grounds for more detailed study, specimen being mimolevels along the SJ magistrala highway corridor. From these 34, a single occurrence is then targeted to create an example architectonical approach to the issue. The statements emerging from the study of the issue are being proven realistic in an architectural project of overcoming the 5. kvtna street by the School of Nursing in Nusle, Prague. The design deals with an underground building under the busy transport corridor with adjoining public space and underpasses.

7MIMOLEVEL*Tma, pr, je edivo. Chci dom, stojm na stran ulice, v centru Prahy, a chtla bych se dostat na tu druhou. ervenobl linky, jako me, b od obzoru k obzoru, ukazuj, e rovn nesmm, nejsem tam vtna. Rozhlm se avidm modr pouta, kter m posl 200 metr podl. Schzm do temnho, neosvtlenho otvoru, drm si nos a snam se nenavzat on kontakt s polehvajcm domorodcem. Prochzm houtm, schody a rampami, a jsem konen zase na povrchu. Nepjemn pocit miz aj se poutm dle, jsem zase ve mst. V teple se zamlm: byl to veejn prostor?

8Kvalitu mstskho ivota velmi vznamn definuje kvalita veejnho prostoru. Nepracujeme v rovin, zmnoha dvod potebujeme asto ve mst pejt na jinou vkovou rove. K tomu pouvme stavby, mimolevely, kde nae cesta vede nahoru, dol, za roh, skrz hmotu. Ty nepovaujeme za soust veejnho prostoru, jsou pro ns utilitrn, asto nm pomhaj pekroit koridory a bariry, kter si ve mst tvome. Svm zpsobem jsou symbolem procesu, kter prv probh ve vce mstech. Veejn prostor je nahrazovn kvaziveejnm, stv se tedy pouze prostorem otevenm, neslou a nelk k pobvn. Je prostedkem k pohybu zjednoho msta do druhho. Takov jsou mimolevely.

Tato prce zaala pemlenm nad veejnm prostorem na zklad zkuenost (Zln, Praha, Toronto, Shanghai, Tokyo). Klovm momentem bylo setkn s koncentrac lid a propletenci japonsk metropole, kter probh pes stovky vkovch rovn bez mrknut oka. Samozejm, e podmnky, hustota, spoleensk situace avbec skoro vechno je jin ne v Praze. Lze se ale pouit?

Mimolevely stavit musme - kdy jsme ale zapomnli, jak je vytvoit kvalitn? Do poloviny 20. stolet se v Praze reagovalo na jinou rove kvalitn (tunely Vyehrad, styk Smchova a Mal Strany, atd.), dokonce se tm vytvely hodnotn mstsk prostory. V polovin 20. stolet dolo k hierarchizaci dopravy a bylo nemysliteln ubrat autm prostor ve mst. Naopak se jim musel pidvat, protoe pece automobil pedstavoval znak rozvoje, vvoje a pokroku. Mimolevely se najednou staly zejmna pekonvnm barir, koridor, pekek.

Prci jsem pojmenovala Praha mimolevel. Dvm se na msto z pozice vce rovn a toho, jak je pekonvm, a k emu mi tato cesta slou. Je teba dodat, e prci nevnmm jako ukonen vzkum, ale jako prvn pokus. Prvn ndech pi prvnm een kehkho a neuchopitelnho tmatu. Lze jej vnmat velmi pragmaticky, ale pi podrobnjm pohledu mus dojt k uvdomn, e provdme destrukci mstskosti.

VOD DO TMATUTERMINOLOGIEMIMOLEVEL* Nahoru, dol, skrz, za roh, do temna, po schodech, po ramp, pod, nad, jinam, na jinou rove. Mimolevel je stavbou a mstem, kde veejn prostor plyne vce vkovmi rovnmi. Vsouasn terminologii jsou to podchody a nadchody, ale pojem mimolevel zahrnuje vce - i tunely, ken, schzen a vychzen. Dochz ke kolizi mezi vkovmi vrstvami msta, k mimorovni ve veejnm prostoru. Tato prce se zabv vhradn mimolevely, kter slou nemotorovmu pohybu po mst (p, cyklistick, bruslask, invalidn).

VEEJN PROSTOR* Hmota - prostor - dje. Ve veejnm prostoru se pod nco dje. Je mj, tvj, n, jejich. Sdl ho s miliony dalch, a pece v nm m to sv msto. Jsi v davu se vemi, ale i sm. Veejn prostor je veejn pstupn - to ale neme bt jeho jedin vlastnost.

VEEJN PROSTRANSTV* Veejnm prostranstvm jsou vechna nmst, ulice, trit, chodnky, veejn zele, parky a dal prostory pstupn kadmu bez omezen, tedy slouc obecnmu uvn, a to bez ohledu na vlastnictv k tomuto prostoru.(Zkon . 128/2000 Sb., o obcch, 128/2000 Sb., 34; a Prask stavebnpedpisy, 2)veejn prostranstv se len na: 1. zkladn ulin prostor, 2. veejn pstupn sti blok(Prask stavebn pedpisy, 2)

PODCHOD* Pesko, pelez, ale nepodlez.

NADCHOD* Sko pes propast.

NEMOTOROV DOPRAVA* Ach, ty nemotoro! Vbec se nepohybuje plynule, po dlouhch kivkch aaerodynamickch obloucch. Pod se obrac, hrb, shb, zahb za roh apebh jinam. Nebol t z toho nohy?

PEKKA* Pekku mus pekonat, je to jej hlavn smysl. Kaz Ti tvj mysl, jako teba jt rovn za nosem.

ROVE "What is your level? Tell me your level so I can sink or rise to it." (Rem Koolhaas)Znamen zmna rovn v prostoru msta vdy nekvalitu? Pro?

9kolekce dat str.10-21

str.22-31

str.32-47

str.48-79

218

5

7

34

1

pozorovn

kla

kritria

vzorek

roztzen

jeden jev

pklad een

kolekce dat str.10-21

str.22-31

str.32-47

str.48-79

218

5

7

34

1

pozorovn

kla

kritria

vzorek

roztzen

jeden jev

pklad een

Prce zaala peddiplomnm seminem. Od obecnch otzek o veejnm prostoru jsem se pesunula ke konkrtnm. Tzn jsem zamila na Prahu, na veejn prostor pro p a na stavby realizujc zmnu vkov rovn ve veejnm prostoru. Poloila jsem si nkolik otzek: Lze t ve mst na rovnch? m jsou pro Prahu podchody a nadchody? Spojuj i oddluj, pekonvaj i vytvej pekky?

01. kolekce datProzkoumala jsem 218 staveb mimolevelu v rmci administrativn hranice Prahy. Tmto krokem, katalogizac, byl vytvoen pehled staveb, kter se tkaj zmny rovn ve veejnm prostoru za specifickm elem. Podchody, nadchody, tunely a lvky ty vechny mn prosted cestujcho v prostoru.

02. pozorovnVe vzorku jsem hledala pravidla a zkonitosti, snaila jsem se utdit a utbit mylenky. Najt auchopit unikajc a skrz prsty protkajc raison detre. Na zklad zkoumn jsem naznaila lenn, definovala zkladn problmy, kter vyvstaly aformulovaly se bhem m prce, anaznaila principiln zsahy, ktermi by lo zlepit situaci.

03. klaV prvn sti diplomnho projektu jsem se zamila na vytvoen zpsobu, jak nabdnout postup prce s jednotlivmi prozkoumanmi jevy. Clem je vdy kvalitn, fungujc a uvan veejn prostor, tato kla je zpsobem, jak zat. Tzenm definuji nutnost zsah, od nulovho, po mstotvorn. Pedlohou je mi Turnsk stupnice, kter v 5 stupnch kategorizuje nebezpe dopadu blzkozemnch objekt. Stejn tak mnou navren kla mimolevelu uruje mru nebezpe destrukce mstskosti. Zamuji se na to, kdy je teba architekta.

04. kritriaNavrhuji kritria, kter umouj roztzen staveb do stup kly. Zkladnch, kter pouvm, je 7, a snam se obshnout otzky architektonick, sociln a ekonomick.

05. vzorekZ przkumu v rmci peddiplomn fze vzeel vznamn hybatel vskytu mimolevel - SJ magistrla, velk souasn tma, jednoznan msto k een. Prochz celm mstem (jdro, msto, pedmst, periferie, krajina), a proto je dobrou pleitost, jak z 218 jev vybrat 34 k blimu zkoumn.

06. roztzenStavby mimolevelu na magistrle roztiuji na zklad kritri do jednotlivch stup kly. Osobn prochzm a snam se porozumt jednotlivm mstm.

07. jeden jevZe staveb ptho stupn kly, kter jsou nejvznamnjmi msty, ekajc na uklidnn api, vybrm to, kter bvalo jednm rozdlenm do dvou, a mlo by bt sceleno. Je to msto, kde jedna reln investice me dokzat obnovit mstsk, fungujc, uvan prostor.

08. pklad eenNa pkladu een ukazuji zkladn principy pstupu, kter deklaruji v pedchzejcm zkoumn. Na relnm architektonickm projektu aplikuji teze vzel z pedchoz prce.

METODA PRCE

11

Pro pochopen pozoruji. Prochzm, fotm a cestuji po map mst, kter nejsou uvna motorovmi vozidly, zato tam ale veejn prostor plyne pes rzn vkov rovn. Z kadodennho ivota si jich uvdomuji dvactku, na zatku prce mm tedy pocit, e bude brzo hotovo. Padest podchod a j jsem prozkoumala tvrtinu Prahy. Trocha deprese, zkost, strach. Dochzm k slu 218, ped oima se mi mhaj materily, profily, cle cest a smysl. Co kdy vedlo pana dopravnho inenra umstit tuto stavbu zrovna sem? Postupn zanm rozumt, zanaj se rozsvcet i spojitosti, v dvoustovce malch zmar nalzm i takov, kter mohu pojmenovat veejnm prostorem. Uklzm, tdm terminologii, hledm typologii, nabzm strategie.

KOLEKCE DAT*

16

Centrum, msto, pedmst, periferie, krajina. Nejintenzivnj jsou mimolevely v centru a ve mst, na pedmst se vyskytuj mn a pot se jejich poet zase vrazn zvyuje v sti periferie. V rmci krajiny se prakticky nevyskytuj.

HIERARCHIE MSTA

centrum

msto

pedmst

periferie

krajina

17

Jakm zpsobem postupuj architekti a projektanti veejnho prostoru (existuj vbec?) pi otzce zda pout i nepout mimolevel? Je nkde ureno, vjakm mst, moment a frekvenci by se ml stavt? Krom norem a vyhlek dopravnch staveb, kter dle intenzity dopravy rozleuj a definuj, nenajdeme dn jasn nvody, rozhodnut a ukazatele.

V rmci prvnho zkoumn se dle vyrsovaly zkladn pstupy k mimolevelm, kter pechzej do menho mtka. Jsou podrobnji eeny v rmci diplomnho semine a zabvaj se nstupy, tvarem cesty, clem cesty, vlastnictvm stavby mimolevelu, a co je jeho soust.

Jako prvn rove tzen navrhuji ti roviny - odpovdi na otzku "pro?". Pekka_155 z 218 (musm pekonat vbec nepekroitelnou, nebo jen obtn pekroitelnou pekku vlak, dlnice, eka).rove_14 z 218 (pesouvm se clen do msta, kter je na jin vkov rovni ternn zlom, metro).Kombinace_49 z 218 (vyuvm vlastnost obou).Druhou rovn je zkoumn pohybu lovk, tedy "jak?", "kam?" a "kudy?". Nabzm tyi odpovd: Pod_73 z 218 (pohybuji se spodem, dostanu se zpt na stejnou rove vi hybateli).Nad_47 z 218 (pohybuji se horem, dostanu se zpt na stejnou rove vi hybateli).Skrz_31 z 218 (pohybuji se pod po stejn rovni, ale prochzm skrz hybatele).Jinam_67 z 218 (pohybuji se nahoru i dol, mj cl je na jin rovni ne start).

Otzka mimolevel je otzkou barir v mstsk struktue. Pechzm-li na jinou rove, dje se to asto v kombinaci s pekonnm pekky. Snad z alibismu iproto, e je to jistj a obhajitelnj een, stavme ve mst mimolevely i tam, kde by mohl mnohem lpe obstt kvalitn navren veejn prostor.

Mimolevel jako nutnost vs. mimolevel jako alternativa. Tato dv pojet mohou definovat funknost a uvn veejnho prostoru v mimolevelu. Pokud nabzm alternativu, mus bt zajmavj a jednodu, protoe lovk si vdy vybere tu leh cestu. V ppad mimolevel si uvdomujeme platnost vyenho velmi vrazn: ne abych sela schody, prola tmavou klaustrofobn azapchajc skulinou a zase schody vyla, budu radji riskovat zrann, pelezu svodidla a pebhnu runou komunikaci. Pocit a nutnost bezpe jsou zkrouceny do volby menho zla a rychlejho zpsobu. Pi pohledu na vskyt mimolevel vyvstvaj jejich zkladn hybatel:Frekventovan dopravn komunikace, nepekroiteln dopravn koridory (vlak, nadzemn veden metra), podzemn veden hromadn dopravy.

TYPOLOGIZACE

pekka

rove

pod

nad

skrz

jinam

kombinace

PRO? KAM?

20

Je mimolevel alternativou cesty nebo jej jedinou monost? V ppad alternativy by si autor ml velmi dobe rozmyslet, zda se nevyplat investovat do kvalitnjho een prosted rovov, nap. pehodnotit ulin profil. Toto zdvojen me bt ale i potencilem, a to k uvliv saturaci nkterch mstskch dj navedenm uivatel veejnho prostoru.Mimolevel obecn je teba navrhovat pouze v nutnch ppadech a obecn je teba si vdy poloit otzku, zda neexistuje lep een, kter nevyaduje od pech tolik nmahy a nen tak nron na orientaci. V nkterch ppadech by mlo bt vyadovno (zejmna stavebnm adem), aby se mimolevely nerealizovaly, protoe zsadnm zpsobem ulehuj vylouen pch z velkch st veejnho prostoru.

Jan Gehl pesn vystihuje ve svch knihch povahu lovka. Co se te mimolevel, mluv o tom, e jakkoliv pekka a nucen nmaha navc nebude nikdy uivatelem veejnho prostoru vnmna pozitivn. Pesto si ale myslm, e zmna rovn, pokud se udl tak, e j rozumm a chpu jej smysl (a nejenom j jako architekt), me fungovat. Na svt existuj pklady, kdy tomu tak je. Samozejm je to ale velmi zce spjat s poptvkou a s frekvenc vyuit takov stavby.Mimolevely jsou pro Prahu nutnost i alternativou. Vnmm je tak jako litbu svdom dopravnch inenr a investor staveb velkho mtka.Nejsem si jist, zda byly a jsou prask mimolevely stavny s clem propojen neho, ale spe se zd, e jsou prostedkem pekonn. Pekonn nepohodl, nutnou soust, na kterou radji nemyslme, nebo se j pmo bojme. Mimolevely v Praze vznamn napomhaj tomu, aby si bn uivatel veejnho prostoru, pk, tohoto sdlenho prosted nevil, niil ho a nepovaoval za sv vlastn.

Jednm ze zklad kvalitnho a uvanho veejnho prostoru je jeho pehlednost a srozumitelnost. Pokud uivatel msto chpe a doke jej rozklovat, mn se jeho pstup a ochota jej vyuvat. Uivatel mus hned pochopit, pro tam mimolevel je, a e nen jin monost ne to, aby si prodlouil cestu a vyuil jej. Prochz skrz pjemn prosted proveden, materily, drbu, osvtlen, npl; a kon u samotnho tvaru, sloitosti a lenitosti. Jde opomr dlky vi nstupu, o mnostv svtla a o pehledu nad celm prostorem kadm jednotlivm astnkem. Jan Jehlk k ve sv knize, e bezpe, komunikace areprezentace jsou zkladnmi funkcemi sdla:Po vky lovk a lidsk spoleenstv zhmotuje bytostnou potebu bezpe. Bezpe, jeho jistota a pocit se vine diskuz o mimolevelech jako osnova, jako jmenovatel. U bezpe bych zanala i konila vahy o tom, jak tyto stavby zalenit do kadodennho lidskho ivota.

STRATEGIE, OPERACE

21

Bill Fitz Gibbons, Birmingham, USA | 33.511925, -86.807671

www.mymodernmet.com/profiles/blogs/bill-fitzgibbons-light-rails

Localdesign, Shinbanpo Tunnel, Seoul, KOR | 37.516793, 127.008465

lokaldesign.com/index.php?/infrastructure/angang-riverbank-new-underpasses/

La Dallman, Urban Plaza / Media Garden, Milwaukee, USA | 43.054556, -87.904441

www.ladallman.com/prj_urban_plaza.html

Isthmus, SEART Sylvia Park, Auckland, NZL | -36.915403, 174.840750

www.isthmus.co.nz/?action=project-detail&id=13

Phillips Farevaag Smallenberg, Toronto underpass park, CAN | 43.655035, -79.356018

www.waterfrontoronto.ca/explore_projects2/west_don_lands/underpass_park

Localdesign, Seongsan Tunnel, Seoul, KOR | 37.5537469,126.8978824

lokaldesign.com/index.php?/infrastructure/hangang-riverbank-underpasses/

Randal Thurston, Cambridge, Massachusetts, USA | 42.390112, -71.129239

www.flickr.com/photos/artfan70/8180070543/in/photostream/

NLarchitects, A8erna, Koog aan de Zaan, NLD | 52.463426, 4.810304

pruned.blogspot.cz/2006/11/underpass.html

23

Roztzeno, popsno, snad i lehce pochopeno. Jak dl? Vechno zboit, postavit znova, celou dopravu v Praze pemyslet, miliardov investice patnmi smry zastavit... Ne, drm se v realit a hledm, jak nabdnout een - obecn i konkrtn. V noru prochzm tmavm podchodem. Kdy se nade mnou zase oteve obloha, pad hvzda. Nemla by dopadnout na msto, kudy jsem prv prola? Jek velk je jistota srky?

KLA*

24

V ervnu roku 1999 probhla konference v Torin, kde byla poprv zveejnna nov pomcka pro zhodnocen nebezpe srky Zem s blzkozemnmi objekty. Autorem tto Turnsk stupnice je Dr. Richard P. Binzel, profesor Massachusetts Institute of Technology.Stupnice je vytvoena kombinovnm statistick pravdpodobnosti a znmho rozsahu kinetick energie nutn pro rzn rozsahy pokozen.

Podobn jako Richterova kla pouv ta Turnsk rozsah 0-10, kter ale dl do pti stup:

dn nebezpe (zna 0, bl zna)Hodnota na stupnici: 0Pravdpodobnost srky je nulov, nebo tak mal, e je blzk nule. Aplikuje se i na objekty, kter sho v atmosfe.Normln (zelen zna)Hodnota na stupnici: 1Objekty, jejich near pass nepedstavuje dn riziko. asto jsou podrobnjm zkoumnm pesunuty do hodnoty 0.Vyaduje pozornost astronom (lut zna)Hodnota na stupnici: 2, 3, 4Close encounters, s pravdpodobnost okolo 1% dopadu na lokln nebo globln rovni. Pozornost veejnosti vyaduj ppady v hodnot 4, ale pouze pokud nastanou dve ne za 10 let.Hrozba (oranov zna)Hodnota na stupnici: 5, 6, 7Hrozba regionln i globln katastrofy, mus bt zblzka pozorovna. Stle jet nen jist, zda ke srce dojde, i nikoliv.Jistota srky (erven zna)Hodnota na stupnici: 8, 9, 10Kolize je jist, hodnot se mra destrukce. Dochz k loklnm i globlnm kodm. Objekty TS10 zpsobuj klimatick zmny, objevuj se jednou za 100 000 let.

Turnsk stupnice e mru nebezpe destrukce aupozoruje, kdy je teba jednat. Na zklad pozorovn a postupnch jev me dochzet kpesunu mezi stupni, m je velmi flexibiln. Protoe stavby mimolevelu jsou potenciln hrozbou pro msto, nejsou-li vytveny kvalitn, povauji tuto stupnici za phodn podklad pro stupnici tzen tchto staveb.

TURNSK KLA

pravdpodobnost srky

dn nebezpe

normln

vyaduje pozornost astronom

hrozba

jistota srky

10-8

1

100

105

108

10-6 10-4 10-2 >0.99

0 3

4521

8

9

1076

kine

tick

ene

rgie

(MT)

25

NADPIS NADPIS NADPISKLA MIMOLEVELkla mimolevel e mru vhodnho zsahu do veejnho prostoru. Na pti stupnch definuje stupnici zsah, prav, doplnn nebo podpoen staveb podchod a nadchod.

01. dn nebezpeponechn stavu

02. normlnzlepen vlastnost

03. vyaduje pozornostdodn dj

04. hrozbapestavba prostoru

05. jistota srkydm

26

K1udrovanostV jakm je stavu? Je ist, udrovan?

K2frekventovanostJak je frekvence uvn prostoru?

K3bezpeJe msto bezpen (reln / pocitov)?Existuje pravideln kontrola prostoru?

K4jednoznanostJe msto srozumiteln a pochopiteln?Vm, kam jdu?

K5nezbytnost a alternativaJe uit mimolevelu v mst nezbytn?Existuje (fungujc) rovov alternativa? / Mohla by existovat?Jakou bariru pekonv? Je nepekonateln?

K6lokalizaceCo mimolevel spojuje? Spojuje to smyslupln?Co se dje okolo? Jak je okoln mstsk struktura?

K7minimln investiceJak velk investice by byla teba, aby zaal prostor fungovat?

->Clem je fungujc kadodenn veejn prostor.

KRITRIA

27

dn nebezpe / ponechn stavu

udrovanostfrekventovanostbezpejednoznanostnezbytnost a alternativalokalizaceminimln investice

stav

pKLadY v pRaze

zsahY, pRavYk1k2k3k4k5k6k7

Prostor funguje bez nedostatk i problm, jeho majitel i provozovatel jej pravideln udruje, a tak nelk k pobytu ivl, ani nen nebezpen. Je jedinm na stupnici, kter je plnohodnotnou a fungujc soust veejnho prostoru.Nevyaduje ast architekta.

Mimodn zsah nen poteba, je teba pokraovat v souasnm systmu uvn. To ale neznamen, e se situace neme zlepit.

Pravideln udrovan, ist.Frekvence vyuvn je vysok. Pocit bezpe ve dne i v noci, pravideln kontrola.Vm, kam pesn jdu.Absolutn nezbytn, nebo je kvalitn alternativou.Je lokalizovn sprvn tam, kde je poteba.Funguje, investice nen teba.

01

50.027000, 14.49345650.031010, 14.49139550.049127, 14.35443050.049127, 14.354430

50.094496, 14.40954550.104939, 14.50274350.088428, 14.42880250.078348, 14.344813

28

STAV

PKLADY V PRAZE

ZSAHY, PRAVYNic nefunguje bez toho, abychom se tomu vnovali. een je na majiteli i provozovateli, asov se jedn o krtkodob zsahy.Nevyaduje ast architekta.pravy:osvtlen - vkonnj, na vce mstech;povrchy - materily, vmalba, prostor pro umlce;drba;kontrola - prostor by ml bt pravideln kontrolovn, nap. drbou nebo obsluhou reklamnch panel;reklama - me pinst zisk na pravidelnou drbu, stejn jako kontrolu msta;orientan systm - zlepen orientace lovka.

k1k2k3k4k5

k6k7

udrovanostfrekventovanostbezpejednoznanostnezbytnost a alternativa

lokalizaceminimln investice

Prostor oividn nen udrovan.Frekvence uvn je stedn a vysok.Pocitov i reln bezpen msto.Vm, kam jdu.Pouit je vtinou nutn, nebo je standardn alternativou.Je umstn v hustch stech msta.Investice je ni, ale s dlouhodobm vhledem.

50.035199, 14.37763950.068111, 14.46960550.083859, 14.45772950.148976, 14.518598

49.980274, 14.35635050.045865, 14.31578950.118810, 14.46384350.064852, 14.424338

NORMLN / ZLEPEN VLASTNOST02

29

STAV

PKLADY V PRAZE

ZSAHY, PRAVYDle vyaduje pozornost - msta, majitele, sprvce. Tento stupe jako prvn na kle me, ale nemus vyadovat pozornost architekta. Zsahy jsou spe mkk, dopluj nabdku a monosti, kter mohou mt za nsledek vy vyuvn stavby a s nm vy pocit bezpe.

Zsahy:vestavba obchodnch jednotek;doplnn slueb;dodn dalch cl cesty (nap. veejn WC);veden cyklostezky;vytvoen vstavnch i informanch prostor.

k1k2k3k4

k5k6k7

udrovanostfrekventovanostbezpejednoznanost

nezbytnost a alternativalokalizaceminimln investice

Stav je normln, me bt nedokonal drba.Frekvence uvn je spe nzk.Reln je bezpen, pocitov je na hran.Spe nen, asto je na mst, kde vede odnikud nikam, resp. slou pouze utilitrn.Spe nezbytn pouit, bez alternativy.Rozdln sti - dv tvrti, strany cesty, atp.Vy vodn investice, kter ale generuje zisk.

50.053887, 14.31634050.025677, 14.51825750.033899, 14.48354250.049017, 14.481525

50.068434, 14.30990750.107239, 14.56170050.024953, 14.43490750.110554, 14.589812

VYADUJE POZORNOST / DODN DJ03

30

STAV

PKLADY V PRAZE

ZSAHY, PRAVYk1k2k3k4k5

k6

k7

udrovanostfrekventovanostbezpejednoznanostnezbytnost a alternativa

lokalizace

minimln investice

Prvn stupe kly, kdy zan dochzet k ohroen msta. Tak, jak je, prostor nefunguje a nikdy nebude - mus tak dojt k vznamnmu a vraznmu zsahu.Zcela nutn vyaduje sluby architekta.

Zsahy:zmna tvaru (pmoar, nezalomen);zmna cl (pehodnocen smyslu umstn tto stavby);zmna nstup (rampy, schodit);kompletn pestavba prostoru;rovov een.

Stav je patn, drba vtinou dn.Frekvence od nulov, do velmi intenzivn. Reln i pocitov nebezpen prostor.Sloit, propleten a nejednoznan stavba.Nezbytn uit, bez alternativy, kter by ale mohla existovat.Spojuje msta, kter spe nevyaduj uit mimolevelu.Investice vysok, neomezen pouze na stavbu samotnou.

50.047513, 14.34055750.127932, 14.41704350.017729, 14.44924149.974720, 14.396778

50.078117, 14.34062350.078117, 14.34062350.127880, 14.47711050.028917, 14.525203

HROZBA / PESTAVBA PROSTORU 04

31

STAV

PKLADY V PRAZE

ZSAHY, PRAVYSrka je destrukc msta, jizvou. Negace mstskho prostoru je tak velk, e vyaduje vstup novho, vraznho elementu.

Spojen je tak zsadn peruen, e nejde jinak ne napomoci scelen domem. Dm do msta pivede nov hre, subjekty, cle a cesty, kter pemn veejn prostor.

Vyaduje bezpodmnen architekta, urbanistu, sociologa,...

k1k2k3k4k5

k6

k7

udrovanostfrekventovanostbezpejednoznanostnezbytnost a alternativa

lokalizace

minimln investice

Udrovan.Frekvence uvn je vysok, je na dleitm mst.Bezpe reln ano, pocitov spe ne.Vtinou ano.Vtinou spe nezbytn, v souasn situaci. Alternativa by ale byla mon.Minimln z jedn strany spojuje msta przdn, vyvtral, zbytkov.Nejvy poten investice, sdlouhm plnovnm.

50.049176, 14.34467650.049176, 14.34467650.014153, 14.40202450.014153, 14.402024

50.030093, 14.455032 50.012240, 14.41700850.012240, 14.41700850.012240, 14.417008

JISTOTA SRKY / DM 05

33

Zaklnadlo magistrla, magick cesta mstem. Auta z msta nevyenu, ani nechci. Mohu je ale ukznit, nepovolit jim chovat se uprosted msta jako na dlnici. To ale nen pedmtem m prce. Pi katalogizaci byla SJ magistrla mm astm clem, mou spolenic na cest pod, nad, skrz a jinam. Z cel hromady pomoc tto dmy vybrm st, kter se budu vnovat intenzivnji. Je tak vznamnm koridorem, se vemi dsledky pro msto z toho plynoucmi, e ji nemohu ignorovat. Pome nebo zahub, svede m do labyrintu intenzity a dopravnch kapacit, nebo m nech pracovat s mstem, kter petn?

SJ MAGISTRLA*

35

49

Nvrh, kde je ten nvrh? Vybrm jedno msto, na kterm ukazuji smysl dvousemestrln prce. Je vyvrcholenm cesty, potvrzenm (anebo vyvrcenm) teorie, e ve mst lze t na rovnch. Jak vytvoit fungujc veejn prostor, kter podchz 25 metr plynoucch vozidel? Na startovn re stojm svdomost, e souasn situace je nepijateln. Rna tak hlubok, e se mus stt nco velkho. Unese to tvr? Unese to Praha. A co j? Zd se mi o mst, kde se potk skupina studujcch filosof a bude rozjmat nad smyslem ivota. Jako ukolbavka jim bude znt umjc eka 90 000 aut. Nebude je tvt, protoe budou mt svj prvoplatn kus msta, kter mohou pouvat.

1 MSTO*

PRO

DU

CED

BY

AN

AU

TOD

ESK

ED

UC

ATI

ON

AL

PRO

DU

CT

PRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

PRO

DU

CED

BY A

N A

UTO

DESK

EDU

CA

TION

AL PR

OD

UC

TPRODUCED BY AN AUTODESK EDUCATIONAL PRODUCT

01

02030405

07080910

11

1213

14

1516

1718

2019

21 22

2324

2526

27

28

29 30

31

32

33

34

06

50

Msto je na jin sti SJM, jin od Nuselskho mostu a Vyehradu a severn od Nmst Hrdin. Le mezi stanicemi metra, povrchov MHD se mu tak vyhb. Magistrla si zde jet uchovv mstsk charakter, ale kvli intenzit dopravy jako pobytov nefunguje.

LOKALIZACE

50.060135,14.432441Langweillovo nmst

51

IR VZTAHY

52

MSTSK STRUKTURA

M 1:6000 M 1:6000

ROK 1975 ROK 1953

53

FOTODOKUMENTACE

54

55

Nvrh do msta, kter je nov pojmenovno jako Langweilovo nmst, je zaloen na mnou definovanch pstupech k tvorb msta, kde veejn prostor plyne mimorovov. Za nejvznamnj povauji ten, e mimolevel neme bt pouze utilitrnm pekonnm pekky, ale tak fungujcm a kvalitnm veejnm prostorem. Vybz k zastaven a pobvn, nabz cle cesty co nejirmu spektru obyvatel. Jednm ze zkladnch princip sprvnho podchodu je, e uivatelm nevad. Proto navrhovan prostor neme bt direktivn, mus umonit vbr cesty.

Celistvou tvr peala v 70. letech magistrla. Vznamnm veejnm prostranstvm najednou vedla nepekonateln pekka, kterou bylo mon pouze podejt. Msto ztratilo sv tit, svj sted magnetickho pole. Dolo k destrukci mstskosti.

Navrhuji opt scelit a navrtit vznamn veejn prostor tomuto zem. Vytvm nmst, msto, kter vytv identitu. Prostor, se kterm se lid mohou ztotonit, uchopit a zakotvit se. V urbanistick struktue tu nutnost zachovn przdna. Je to przdno na cest irokmi ulinmi profily, kde uprosted lze rozehrt pjemn veejn prostory, skoro jako v Engelov psu v Dejvicch. Mohu si dovolit kontinuln projt od Kostela sv. Pankrce a k nmst Generla Kutlvara. Parkujc auta tedy odsouvm a nabzm jin een.

Vstupuje se do nj z rovn magistrly, ale i z rovn spodnho plata, zrove slou jako prostedek vertiklnho pohybu mezi rovnmi. Rampu rovnobnou s domem, kter vede zpt nahoru, prodluuji a dlm na jednotliv pokoje, kter nabzej mstsk dje. Od zatravnnho palouku, pes stoly na hru a kvu, a po dtskou skluzavku - to ve vybz k pobytu, k posezen, poleen, posvaen, hran, slunn, debatovn, skateovn,...

Program dom, ktermi zem napluji, je pro co nejir zbr uivatel a je navren tak, aby kontinuln saturoval mimolevel lidmi, a tm tvoil kontrolu potenciln nebezpenho prostoru. Bezpe, reln i pocitov, povauji za zkladn nutnost kvalitnho veejnho prostoru. Proto navrhuji co nejotevenj svtl prostory bez zkout a tmavch roh, spolen s npln dom, kter funguje v co nejvtm rozsahu bhem dne. Msto toti mus obstt nejen za dne, ale i v noci, za tmy. Zrove vytvm stavbu co nejsrozumitelnj, s jasnmi a jednoznanmi nstupy a smry.Pod vozovku navrhuji sl bojovch sport a posilovnu, oba majc sv okna do podchodu, ktermi nejen osvtluj, ale i ukazuj prochzejcm, e se uvnit nco dje. Dopluje je kavrna na hran jednoho zpodchod, kter m monost otevt se ve slunnch dnech ven a vyheznout na spodn plato amfitetru. Recepce tchto dvou program je umstna v domu na hran magistrly, je napojena schoditm na vstupn mstnost o patro v, kde z ulice vstupuj lid do informanho centra mstsk sti. V tomto pate jsou msta pro informace a konzultace, nahoe je vstavn sl a oddliteln mstnosti pro debaty i workshopy.

Pod magistrlou, ale z druh strany obou prchod, umisuji men jednotky obchodu aslueb, kter podporuj vyuvn mimolevelu nejen jako cesty, ale i jako cle. Potenciln je zde prostor i pro non vyit, nap. tanen klub. Pod tmto vm le patro veejnho podzemnho parkovn, kam vjdm po rampch podl vchodn hrany veejnho prostoru. Nahrazuje, ve prospch pch stedovch otevench ps zruen, podln a ikm parkovn, kterch je v souasnosti zem pln. Zrove je kapacitou pro nvtvnky msta, s monost navzn dalho podla parkovn.

Njezd a sjezd na tdu 5. kvtna mnm z dlninch do mstskch proporc. Langweilovo nmst napojuji na stvajc ulice, na jeho stran vyzdvihuji vozovku na rove pch, kde se stv soust sdlenho prostoru. Pracuji se severojin magistrlou, jak je. Zrove ale navrenm eenm nezamezuji budoucm mon transformaci.

Rum mimolevel jako pouhou cestu dol a nahoru - podchod pod koridorem protahuji do navazujcch novch veejnch prostor. Do obou slepch ulic, kter kon nvaznost na magistrlu ze zpadu, umisuji irokou p rampu doprovzenou postupnm schoditm, kter sestupuje a na rove mimolevelu. Je prchoz v co nejvy me, mohu se do mimolevelu dostat z celho prbhu dvou e ty hran tchto cest. Prochzm dostaten irokmi (10-12 m) a vysokmi (3,1 m) prchody, kter se nlevkovit otevraj smrem k spodn platform na druh stran hlavn ulice. Za hranou komunikace se otevr ortogonln amfitetr, djit na novm Langweilov nmst. Pro cestu zpt na rove magistrly nabzm nkolik schodi a ramp, kter vedou tam, kam potebuji jt.Z jedn strany tdy 5. kvtna se ty funkcionalistick budova Stedn zdravotnick koly, kter prostoru nmst dominuje. Do volnho prostoru, na druhou stranu eky aut, umisuji dm - ze, kter nem ambici j konkurovat, nad rovn magistrly je pouze dvoupodlan, aby zachoval vnmn nmst jako celku. Je hranou umagistrly, kter dr ulin frontu, ale zrove se poslun kr vedle velk koln sestry. Smrem do ulice je plnou hmotou, fasdou s obloenm z materilu COR-TEN, aby obstl ped nporem energie z aut, na druhou stranu, do pobytovho msta, se odhaluje lehkm sten prhlednm sklennm pltm, ukazuje vnitnosti astv se tak soust dj. Vnj hmotu nzkho domu podl hrany ulice dopluje dm podzemn, pod ulic.

AUTORSK TEXT

Jsem pesvdena, e tmto jednm zsahem je mon vyut mimorovovosti k definovn kvalitnho veejnho prostoru, kter je djitm mstskch dj. Spojuji relnm zsahem msto, kter bylo petnuto vedv a ztratilo svho ducha. Langweilovo nmst je cestou i clem, zapojuje se do hmoty msta.

00

06

12

18

24

56

parkovn

sl bojovch sport

sportovn centrum

obchod, sluby

info centrum M s galeri

kavrna

01

02

PROGRAM

PS PROSTOR

Program je navren tak, aby nebyl jednorzov, aby jej lid navtvovali kontinuln aco nejvt st dne, a tm vznikl stl psun energie a kontrola potenciln tak nesympatickho msta, jako je podchod.Pi cest pod magistrlou lze vidt do haly bojovch sport a sportovnho centra - vidm tedy, e se v mst nco dje. Podchody jsou doplnny (clovmi) slubami a obchody.Nvrh tak pot s okolnmi vznamnmi institucemi a vyuitm pro jejich ely - stedn kola, policejn editelstv, atd.

Ulice obklopujc een zem jsou momentln pln zaparkovanch automobil a popelnic - podlnch, ikmch a kolmch stn uprosted ulinho prostoru. V moment odstrann zaparkovanch vozidel se v urbanistick struktue otevr velk potencil. Tm je nenpadn nvaznost volnch mst, dostaten irokch ulinch profil, kter kapacitn nepotebuj obslouit vce ne 1+1 pruh vozovky.Auta odklzm a nabzm rezidentm monost parkovn v nov navrenm dom. Vytvm cestu volnch mstskch prostor, adu od Kostela sv. Pankrce a po nmst Generla Kultvara.

Langweilovo nmst je zastavenm v ad po sob navazujcch korlk. M bt przdnem, mlo zastavnm a vzdunm.

GSEducationalVersion

57

TEZE KONCEPTU 03

04

DJIT

JEDNO MSTO

Podchod i nadchod v tomto mst neme bt pouze funknm pekonnm pekky. Mus vytvoit dal nabdku, pithnout i jin uivatele.Krom cesty pod runou komunikac navrhuji dm s nplnmi, kter jsou cle pro uivatele. Nadto samotn veejn prostor vybz k pobytu. Nabz rzn dje, kad si najde tu svou innost. Zrove ale nen jednou velkou przdnou plochou, m v sob msta menho mtka, kter jsou pjemn jednotlivm uivatelm.Msto nem bt omezen na jednu skupinu. Proto jsou program i architektura zvoleny tak, aby byly pstupn irok lidsk zkladn.

V nvaznosti na historii, kdy msto bylo jednm velkm przdnm prostorem se vracm kjeho vnmn tmto zpsobem. Snam se o to, aby i pes velmi vznamn petnut intenzivn vyuvanm dopravnm koridorem zstalo vnmn celho prostoru nmst, z obou stran komunikace, jako jednoho celku.Mimolevely a jejich nstupy dimenzuji velkorys, svtl, irok tak, aby v kadm moment ml jejich uivatel jistotu, kde pesn je a kam kr.Takto dojde ke scelen msta, k jeho redefinici.

58

M 1:3000

59

GSEducationalVersion

60

SITUACE - M 1:1000

61

GSEducationalVersion

GSEducationalVersion

62

PDORYS 1NP - M1:500

01

04

05

06

02

03

01_vstup 20,0 m2

02_info centrum M 190,0 m2

03_sklad + hygienick zzem 19,5 m2

04_vtah 1np2np (interier) 4,8 m2

05_vtah 2pp1np (exterier) 5,0 m2

06_schodit 2pp1np 16,0 m2

07_vstavn prostory 2np 226,7 m2

08_workshop mstnost 2np 63,4 m2

2np

04

07

08

63

sl bojovch sport

posilovna

info centrum Mgalerie

obchodsluby

obchodsluby

veejnparkovit

veejnprostor

GSEducationalVersion

01

1213

15

14

06

11

0316

17

19

18

20 21

22

05

06

22

08

07 09 10

08

04

22

22

64

PDORYS 1PP - M1:500

01_vstup 30,0 m2

02_recepce 45,0 m2

03_atny 434,0 m2

04_sl bojovch sport 638,4 m2

05_posilovna 312,3 m2

06,07_cviebn sl 213,9 m2

08_bar 44,1 m2

09_sklad 70,6 m2

10_spinning 69,9 m2

11_zzem zamstnanc 29,4 m2

12_kavrna 138,6 m2

13_bar, sklad 46,4 m2

14_kuchy 18,3 m2

15_hygienick zzem 61,6 m2

16_technick zzem 235,7 m2

17,18,19,20_obchod, sluby 479,5 m2

21_technick zzem pro 2pp 1300 m2

22_4x komunikace do 2pp 157 m2

GSEducationalVersion

poet parkovach mst: 239poet parkovacch mst pro osoby somezenou monost pohybu: 12

65

PDORYS 2PP - M1:500

66

POHLEDY

67

POHYB MOTOROV DOPRAVYNjezd a sjezd z magistrly jsou navreny nov v dimenzch mstskch kiovatek.Ulin profily Viktorinova a ateckch jsou transformovny na 1+1 pruh pro automobily, bez parkovn na ulici, s novmi centrlnmi pmi psy, se stvajcmi stromy. Ulice Lounskch je nov vnoena do prostoru nmst jejm stenm zdvienm na rove pho povrchu, kde tvo sdlen prostor. Msta zvednut jsou oznaena kruhy. Podl vchodn strany ulice jsou navreny rampy slouc pro vjezd a vjezd z parkovit v 2.PP. Podln parkovn na SJM je zachovno.

P POHYBNa schmatu jsou naznaeny hlavn smry pohybu pch v navrenm nmst. Je kladen draz na svobodu volby, proto si chodec pro svou cestu me vybrat nejen ze dvou monost prchod dopravnm koridorem, ale i nsledn m vce monost vystoupat zpt, anebo se zdret na spodnm platu Langweilova nmst.

OSOBY S OMEZENOU MONOST POHYBUPro osoby s omezenou pohyblivost nebo na vozku jsou navreny vertikln komunikace tak, aby byly schopn uvat veejnho prostoru nmst.Na stran magistrly s rampami a schoditi jsou u vertiklnch stn navreny hydraulick zvedac ploiny, kter na znamen doprav osobu na kesle nahoru nebo dol. V dob, kdy nejsou uvny, jsou zasunuty do dlaby. Stejn systm je navren u vchodnho schodit v pobytov ramp. Dal monost je vtah se schoditm integrovanm do domu na hran, kter jsou pstupn z exteriru. Vedou i do parkovit. Vechny vtahy na parkovit jsou dimenzovny jako vozksk.

P POBYTSchma zobrazuje pobyt p v rmci nov navrenho veejnho prostoru. Nejvt intenzita a nejdle trven as budou v rmci pobytov rampy smstskmi dji na severovchodn stran nmst. Vzhledem k tomu, e budova domu na hran je nzk, budou exterirov pokoje osvtleny v prbhu vtiny dne. Dle jsou obsaeny cle cest - vchody do sportovnho centra, kavrny, obchod, ale i na vertikln komunikace vedouc na patro s parkovitm.

68

POHYB A POBYTViktorinova

Lounsk

ch

5. kvtna

/ Severo

jin ma

gistrla

ateckch

69

70

SCHODIT

VSTUPZZEMA GARE

01

02 tda5. kvtna

71

EZ 1+2 - M 1:300

podchod pod 5. kvtna

dm na hranschodit

parkovn2PP

vertikln komunikaceparkovit nmst

technick zzemparkovit

rampa dogar

72

ZATRAVNN PALOUK

PALOUK A PALUBY

POSEDAV SCHODY

03

04

05

73

POSEZEN

STOLY A IDLE

RAMPA

06

07

09

74

SKATE RAMPA

SKATE PLOINY

U-RAMPA

10

11

12

75

VSTUP ZZEM A GARE

ZATRAVNN PALOUK

SKLUZAVKA

13

14

15

76

STEDOV SCHODIT

DTSK BOULE

08

18

tda5. kvtna

77

EZ 8+16 - M 1:300

rampa doparkovit 2pp

dm na hranschodit recepce

podchodpo 5. kvtna

recepce a atnysportovnho centra

parkovn2pp

78

TZB A PROVDNTECHNICK ZAZENTechnick zzem dom pod severojin magistrlou je umstno v jihovchodn sti domu s posilovnou a slem bojovch sport. Nasvn i vyfukovn vzduchu me bt vedeno pes stropn desku, z prostoru ped domem Stedn zdravotnick koly (ta ztto strany nem vchod). Alternativou nasvn je veden skrz instalan jdro domu na hran a nsledn veden pod stropem do strojovny vzduchotechniky.Technick zzem parkovit je umstno v prostoru pod ulic Lounskch a pod pobytovou rampou. Je pstupn ze spodnho plata Langweilova nmst.Kanalizace je v mst eena peerpvnm.

PROVDN STAVBYRealizace v tomto mst bude eena etapov tak, aby minimln naruila okoln provoz, zejmna dopravu po severojin magistrle.V prvn sti budou na polovin dopravn komunikace zavrtny piloty / sloupy, nsledn bude vybetonovna stropn deska. Po zatuhnut se prce pemst na druhou polovinu ulice a auta budou jezdit po ji zhotoven stropn desce. Stejnm postupem se vyvrtaj piloty avybetonuje deska. Nsledn se zrealizuj vrstvy vozovky a chodnk. Omezen provozu je ukoneno.Nsledn probhne odstrann zeminy aprce na vech ostatnch stech nmst.

79

81

Toto dlo vzniklo s pouitm datovch podklad Institutu plnovn a rozvoje hlavnho msta Prahy.

KOOLHAAS, Rem. S, M, L, XL. 2. vyd. New York: Taschen, 1995, 1344 s. ISBN 38-228-7743-3.

Atlas transformace. Vyd. 1. Editor Zbynk Baladrn, Vt Havrnek. Praha: Tranzit, 2009, 811 s. ISBN 978-80-87259-03-0.

JEHLK, Jan. Obec a sdlo: o krajin, urbanismu a architektue. 1. vyd. Praha: Ausdruck Books, 2013, 159 s. Edice architektury. ISBN 978-80-260-5399-6.

GEHL, Jan. Msta pro lidi. Brno: Partnerstv, c2012, xi, 261 s. ISBN 978-80-260-2080-6.

GEHL, Jan. ivot mezi budovami: uvn veejnch prostranstv. Vyd. 1. Brno: Nadace Partnerstv, 2000, 202 s. ISBN 80-858-3479-0.

Ortofotomapy Seznam.cz, a.s. + GEODIS Brno, s.r.o., http://www.mapy.cz/, vyhledno 2.3.2014. [pouito pro strany 38-46]

http://neo.jpl.nasa.gov/torino_scale.htmlhttps://www.princeton.edu/~achaney/tmve/wiki100k/docs/Torino_Scale.htmlhttp://www.astro.cz/clanek/318

Humanizace severojin magistrly (studie). RM + TSK-DI, Praha, 2011.http://www.iprpraha.cz/cs/clanek/335/humanizace-severojizni-magistraly

http://www.satra.cz/zklidneni-severojizni-magistraly/http://www.auto-mat.cz/kauzy/magistrala/

BOHUNICZKY, Annamria: Strategie pro periferii (diplomn prce). Atelier Romana Kouckho a Edity Lisecov, Praha 2009.[metodika dlen msta]

ZAHATANSK, Matj: Stratgia pre perifriu (diplomn prce). Atelier Romana Kouckho a Edity Lisecov, Praha 2009.[metodika dlen msta]

ZDROJE

82

...it [the Generic City] is nothing but a reflection of present need and present ability. It is the city without history. It is big enough for everybody. It is easy. (...) If it gets too small it just expands. If it gets too old it just self-destructs and renews. (...)it can produce a new identity every Monday morning.

KOOLHAAS, Rem. S, M, L, XL. 2. vyd. New York: Taschen, 1995, 1344 s. ISBN 38-228-7743-3.