Právo IT - aktuální problémy, perspektivy a rizika

COMMUNICATION WEDNESDAY

„On-line hrozby“

[1]

perspektivy a rizika

Ján Matejka | matejka@itpravo.cz

Ústav státu a práva Akademie věd ČR, v. v. i.

[1] Tento příspěvek byl zpracován na základě podpory Grantové agentury ČR projektu s identifikačním kódem GA407/09/1823 - Normativní regulace prostředí počítačových sítí se zřetelem k Internetu (2009-2011, GA0/GA)

[1]

Sylabus příspěvku• Autorské právo v prostředí Internetu

(Ovlivní existence Internetu autorské právo podobně jako vynález knihtisku?)

• Odpovědnost na Internetu(Existuje vůbec? Je efektivní? V čem spočívají hlavní problémy?)

• Ochrana soukromí v prostředí ICT(V čem spočívají hlavní problémy?)

• Elektronický právní styk(Smysl el. kontraktace. Je el. podpis podpisem? Vnímají lidé rozdíly?)

2

Autorské právo v prostředí v prostředí Internetu

3

Autorské právo v prostředí Internetu -existující problémy

• Z pohledu ochrany autorských děl byl (a stále je) Internet považován zasvého druhu bezplatnou vstupenku do virtuálního sv ěta autorskýchděl, kde dosavadní způsoby ochrany selhávají.

• Právo nestačí pružně takovéto moderní vztahy (typicky v prostředíInternetu) včasně a efektivně regulovat.Internetu) včasně a efektivně regulovat.

• Autorské právo není z pohledu celosvětové právní úpravy čikoncepce jednotné . Základní pojetí autorského práva včetně předmětujeho úpravy je přímo závisle na p říslušném typu právní kultury .

• Významné rozdíly na poli autorského práva (tzn. jeho obsahu, právníchinstitutů, práv a povinností adresátů) upravují odlišně Angloamerickýtyp právní kultury - Common law (např.: USA, UK) vs. Evropský typprávní kultury (např. ČR, DE). Příkladem mohou být instituty „Volnéužití a zákonné licence“ vs. „Fair use“ (též i Monistická vs. Dualistickákoncepce autorského práva).

4

• Aplikace autorského práva v prostředí Internetu přináší v praxi řadusporných otázek, jež jsou dány zejména globální povahouInternetu a odlišností právní úprav jednotlivých stát ů (viznapříklad určení co je a není dle práva dílem či vymezení zákonnýchlicencí, volného užití děl, atp.).

• Otázka pot řeby efektivní právní ochrany autorských práv přímo

Autorské právo v prostředí Internetu(existující problémy)

5

• Otázka pot řeby efektivní právní ochrany autorských práv přímoúzce souvisí s prost ředky (médii, produkty), prost řednictvímkterých jsou autorská díla užívána (tzn.: například rozmnožována,či rozšiřována.) Internet p ředstavuje prost ředek , masové médium,jež umožňuje velice snadné rozšíření, zveřejnění bez možnostiúčinné komplexní kontroly (prozatím) ze strany oprávn ěnýchsubjekt ů – efektivní právní ochrany a regulace . Nelze opomenoutfakt, že Internet je nejvýznamnějším produktem informační revoluce(zvážit Pozitiva vs. Negativa). Určitá skupina subjektů sleduje vždy jensvé zájmy (rozdílnost skupin = rozdílnost zájmů.)

• Problematika rozdílnosti právních řádů z pohledu autorskoprávníregulace (teritoriálně globální aspekt - v prostředí Internetu klíčovýmproblém), je do určité míry „harmonizována “ prostřednictvímmezinárodních smluv.

• „Bernská úmluva“ z roku 1886 | Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl.• „Římská úmluva “ z roku 1961 | Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců

Autorské právo v prostředí Internetu(historické snahy o „ řešení“ 1/3

6

• „Římská úmluva “ z roku 1961 | Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobcůzvukových záznamů a televizních a rozhlasových organizací.

• „úmluva WIPO “ z roku 1967 | Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví.• „dohoda TRIPS “ z roku 1994 | Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu

vlastnictví.• „Smlouva WCT “ z roku 1996 | Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o právu

autorském. ( též označována jako „Internetová smlouva “)• „Smlouva WPPT “ z roku 1996 | Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o

výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech. ( též označována jako „Internetovásmlouva “)

• Internetové smlouvy (tj. Smlouva WCT a WPPT) se významně promítlyi do práva Evropského společenství a jeho dalšího formování (zejménanapř. směrnice o harmonizaci některých aspektů práva autorského apráv souvisejících v informační společnosti č. 2001/29/ES) což mělopřímý vliv i na podobu českého autorského zákona (č. 121/2000 Sb.)• Směrnice 91/250/EHS o právní ochraně počítačových programů• Směrnice 92/100/EHS o právu na pronájem a na půjčování a o některých

Autorské právo v prostředí Internetu(historické snahy o „ řešení“ 2/3

7

• Směrnice 92/100/EHS o právu na pronájem a na půjčování a o některýchprávech souvisejících s právem autorským v oblasti duševního vlastnictví.

• Směrnice 93/98/EHS o harmonizaci ochranné doby práva autorského aněkterých práv souvisejících s právem autorským

• Směrnice 96/9/ES o právní ochraně databází• Směrnice 2001/29/ES o harmonizaci některých aspektů práva autorského a

práv souvisejících v informační společnosti. ( též označována jako„Informa ční směrnice “)

• Směrnice 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševníhovlastnictví

• Porušování autorských práv v prostředí Internetu či potencionální„rizika“, která Internet v tomto ohledu pro autory, kolektivní správce,vydavatelé a nakladatelé přináší, jsou hlavním d ůvodem neustálýchsnah oprávn ěných subjekt ů na vnitrostátní úrovni o zavedeníefektivní právní regulace v prost ředí Internetu. Řada snad o řešení:• Zákon HADOPI – Création et Internet• Zákon LOPPSI 2 – Loi d'Orientation et de Programmation pour la

Autorské právo v prostředí Internetu(historické snahy o „ řešení“ 3/3

8

• Zákon LOPPSI 2 – Loi d'Orientation et de Programmation pour laSécurité Intérieure

• Novela českého AutZ zákonem č. 216/2006 Sb. – Zavedení tzv.trojího testu

• Telekomunika ční balíček EU – reforma telekomunika čního trhuEU

• Dohoda ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement)_______________

• Google Book Search – fulltextové vyhledávání knih p řes Internet

• Internet již od doby své existence začal přímo na vývoj autorskéhopráva působit. Nyní jsme pouze v určité fází vývoje vlivu Internetuna vývoj autorského práva, který stále sílí a nezadržitelněpokračuje.

a) Revize již přijatých smluv

(např. Telekomunikační balíček EU)

b) Přijímání nových mezinárodních smluv či zákonů

Autorské právo v prostředí Internetu(cesty k řešení)

9

b) Přijímání nových mezinárodních smluv či zákonů

(např. ACTA - Anti-Counterfeiting Trade Agreement, či francouzské zákony)

c) Snahy o harmonizaci národních právních úprav

(Tlaky ze strany velkých správců autorských děl, zejména pak vykonavatelimajetkových práv)

9

• Zatím lze však spíše odhadovat, že se blíží pojetí autorského práva(copyrigtu) v podobě, v jaké ho dosud neznáme.

Odpovědnostní aspekty aspekty

Internetu

10

• Problematika odpov ědnosti pat ří k nejsložit ějším v právnívědě a názory na podstatu odpov ědnosti i na řadu díl číchotázek jí se týkající se velmi r ůzní.

• Přestože k přijetí speciální právní úpravy (v právních řádech

Internet a odpovědnost

• Přestože k přijetí speciální právní úpravy (v právních řádechvětšiny moderních a vyspělých zemí) pojednávající oodpovědnostních aspektech poskytovatelů internetových služeb(ISP) došlo v relativně nedávné době (v prost ředí EU cca. p řed10 lety ) jejíž cílem bylo vyjasnění praktických otázek (sporů)neupravených právem, tak sporů či výkladových nejasností jakož iaplikace práva ohledně odpovědnostních aspektů v kyberprostorunikterak neubylo.

• Základní znaky odpov ědnosti: 1) Porušení povinnosti, 2)Příčinná souvislost, 3)Vznik škody, 4) Zavin ění

• Nejobecn ějším pojmovým rysem odpov ědnosti , který ovšemnestačí k jejím definování, je to, že spočívá v povinnosti snéstzákonem stanovenou újmu tj. sankci v případě, že nastanezákonem stanovená skutečnost. Tato skutečnost je však chápána

Internet a odpovědnost

zákonem stanovená skutečnost. Tato skutečnost je však chápánavelmi r ůznorod ě.

• Sám zákon někdy odpovědností nazývá i případy, kdy sankcehrozí, aniž byla porušena povinnost. Z hlediska vztahuodpov ědnosti a zavin ění se rozlišuje mezi odpov ědností zazavinění a odpov ědnosti bez z řetele na zavin ění.

• Zejména v prostředí Internetu se můžeme setkat s pojmem tzv.kaskádovité odpov ědnosti jednotlivých subjektů. V zásadě sejedná o princip tzv. postupné odpov ědnosti , kdy nemůže-li býtshledán primárně odpovědný subjekt odpovědným (ať již zjakéhokoliv důvodu) hledá se sekundárně odpovědný. Taktobychom mohli horizontálně pokračovat od dále a dále (Principkaskádovité odpovědnosti byl aplikován např. francouzským

Internet a odpovědnost

kaskádovité odpovědnosti byl aplikován např. francouzskýmsoudem ve věci Estell Hallyday v. Valentine Lacambre ).

• Typicky pak na Internetu vniká následující řetězec včetněmožných kombinací :1) poskytovatel p řipojení k Internetu2) poskytovatel (volného, datového…) prostoru3) držitel doménového jména4) poskytovatel obsahu5) uživatel Internetu.

• Institut kaskádovité odpovědnosti je úzce spojen s tzv.odpov ědností „p římou“ a „nep římou“ která je synonymempro právní odpovědnost právních vztahů na Internetu.

• U přímé odpov ědnosti se konkrétní subjekt (primární rušitel)dopustil porušení platného práva. V případě nepříméodpov ědnosti nedochází k porušení práva přímo odpovědnou

Internet a odpovědnost

odpov ědnosti nedochází k porušení práva přímo odpovědnouosobou, ale tato osoba je, nebo může být, spoluodpovědná(shledána odpovědnou).

• Důvodů pro vznik nepřímé odpovědnosti může být hned několiknapř. anonymita primárního rušitele , nevyhov ění zákonnýmpodmínkám ze strany nepřímo odpovědného subjektu či jehopasivita, rozhodné právo které dává lepší právní pozici při sporuproti nepřímo odpovědnému subjektu atd.

• Poškozený má volbu, z jakého odpov ědnostního vztahužalovat , případně jakou odpovědnost realizovat.

• Právní odpov ědnost v prost ředí Internetu m ůže být často velice prom ěnlivá, diskutabilní a n ěkdy i zcela neú činná. Společným jmenovatelem uvedených negativ je globálního povaha Internetu a jeho právn ě těžce regulované prostředí.

• Závislost vzniku právní odpov ědnosti v prost ředí Internetu je dána několika hlavními faktory:

Internet a odpovědnost

několika hlavními faktory:

1) Rozhodné právo (právní úprava, která je rozhodná pro právní kvalifikaci příslušného internetového právního vztahu)

2) Právní povaha subjektu , který na Internetu vystupuje. (Jiné postavení bude mít běžný uživatel Internetu od například poskytovatele volného prostoru)

3) Obsah právního vztahu tj. na základě jakých skutečností odp. vznikla

• Z výše uvedeného vyplívá, že odpovědnost jednotlivých subjektů je různá a liší se případ od případu. Obecné principy posouzení odpov ědnosti na Internetu se tedy budou řídit dle výše uváděných obecných kritérií.

Ochrana soukromísoukromí

• Počátky t éto novodob é zvýšené ochrany lze spat řovat

zejména v rozvoji modern ích ICT, kter é umožňuj í

efektivn ě, levně a snadno zasahovat do soukrom í

člověka. Jde zejm éna o

� rozvoj počítačových sítí (zejména Internetu) a jejich

Ochrana soukromí

� rozvoj počítačových sítí (zejména Internetu) a jejichzpůsobilost archivovat komunikaci (logy – protokolovésoubory, obsah…);

� rozvoj kamerových systémů (ve městech, na silnicích,při výkonu práce…);

� rozšíření mobilní komunikace a jejich technologickýchmožností (aktuální a zpětná lokalizace polohy SIMkaret, odposlechy…)

• Výše uvedené p řisp ělo k masivnímu rozvoji právních p ředpis ůupravujících tuto problematiku u nás i ve sv ětě, a to zejména− Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES, o ochraně jednotlivců v

souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů − Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, o určitých aspektech

služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu

− Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES, o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací

Ochrana soukromí

osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací − Úmluva č. 108, o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování

osobních dat [1]− Dodatkový protokol k Úmluvě č. 108 Směrnice Evropského parlamentu a

Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

− Zákon č.101/2000 Sb., o ochran ě osobních údaj ů, v platném zn ění− Zákon č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích− Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce

[1] sdělení Ministerstva zahraničních věcí č.115/2001 Sb.m.s., o Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (v textu jen „Úmluva č. 108 na ochranu osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat“ a „Úmluva č. 108“)

• Prostředky ICT a související vztahy uživatelů mají v mnoha případech mezinárodní prvek z čehož plyne, že ochrana soukromí či podmínky její ochrany vůbec, mohou být dány i dle zcela odlišného právního řádu.

Ochrana soukromí

• V prostředí sítě Internet se jedná o různé sociální sítě YouTube , Facebook či komunikační programy typu ICQ, Skype , kde se uživatel zaváže souhlasem Všeobecných podmínek k podmínkám, jež často umožňují významné narušení soukromí (archivace dat, marketingové účely, obchodní sdělení a další výhody na straně poskytovatele.)

• Platné právo by nemělo suplovat neopatrnost či lhostejnost uživatelů ICT ve vztahu k jejich soukromí! Většina p řípadů narušení soukromí je dána zejména v d ůsledku vlastní neopatrnosti, nevědomosti, či lhostejnosti konkrétního uživatele.

• Ochranu soukromí (jakož i možných zásahů do soukromí) upravuje celá řada soukromoprávních i ve řejnoprávní p ředpis ů. Tyto

Ochrana soukromí

celá řada soukromoprávních i ve řejnoprávní p ředpis ů. Tyto právní předpisy poskytují nejen právo na ochranu soukromí, ale též například stanoví i prostředky jakých se může poškozený domáhat, dále pak sankce při nedodržení zákonem stanovených podmínek při zásahu do soukromí atd. Institutů právní ochrany soukromí v prostředí ICT zaručených tuzemským právem je mnoho, otázkou však je, zda mají skutečný význam a smysl při globální povaze ICT? V prostředí českého Internetu potažmo „EU Internetu“ jistě ano, ale za hranicemi tohoto prostoru…..skepticky spíše nikoliv!

• Provozování kamerového systému je považováno za zpracování osobních údajů, pokud je vedle kamerového sledování prováděn také záznam po řizovaných obrazových p říp. i zvukových záb ěrů (nebo jsou v záznamovém zařízení uchovávány informace) a současně jsou tyto záznamy (popř. jiné vybrané informace) pořizovány za účelem jejich možného využití k identifikaci fyzických osob. (některé výjimky však stanoví zvláštní zákony, nap ř. o Policii ČR, o obecní Policii, loterijní zákon, zákon o prevenci závažných h avárií, apod.)

Ochrana soukromí

• Jednou ze základních povinností správce je v souladu s § 5 odst. 1 písm. a) zákona stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovávány. Kamerový systém je technický prostředek (způsob), kterým jsou osobní údaje zpracovávány, nikoli účel, jak se v mnoha případech správci mylně domnívají. Je tedy nutné, aby každý, kdo se rozhodne provozovat kamerový systém, jednoznačně stanovil účel .

• Oznámení o zpracování (provozování kamerového systému) by měl správce učinit až po d ůkladném uvážení a s ohledem na ustanovení § 18 odst. 1 písm. b) zákona.

Elektronický právní stykprávní styk

• Elektronický podpis je stejně jako vlastnoruční podpis výsledkem projevu vůle podepisující osoby jejíž zám ěrem či cílem je potvrzení a stvrzení projevu v ůle (např. podpis dopisu, návrhu, smlouvy atd.) Význam zavedení e-podpisu spočívá v nahrazení klasického vlastnoručního podpisu na hmotném substrátu (papír) podpisem elektronických (digitálním) na nehmotném substrátu elektronické povahy (datová zpráva). Na rozdíl od vlastnoručního podpisu je elektronický podpis proměnný tzn. mnohem

Elektronický právní styk

vlastnoručního podpisu je elektronický podpis proměnný tzn. mnohem obtížněji kopírovatelný či naučitelný.

• Podpis plní dv ě stěžení funkce:

1) Identifikace jednající osoby .2) Dokonání, stvrzení písemného projevu v ůle (nastávají účinky) činí-liprávní jednání více osob, nemusí být jejich podpisy, (projevy vůle) vždy natéže listině (výjimky stanoví zákon). Plně postačí když navrhovatel podepíšeofertu a přijímající podepíše akceptaci.

• Soukromé právo (tzn. jak Občanský - ObčZ tak i např. Obchodní zákoník - ObchZ ) spočívá zejména na zásadě autonomie v ůle stran a bezformálnosti právního jednání . Máli být dodržena příslušná forma, musí být ve vyžadované formě zachyceny alespoň podstatné náležitosti právního jednání (smluvní strany, předmět, obsah).

• Občanský zákoník vyžaduje pouze výjimečně písemnou formu

Elektronický právní styk

• Občanský zákoník vyžaduje pouze výjimečně písemnou formu jednání (např. ověřené vlastnoruční podpis), tedy tam kde to zákon výslovně stanoví.

• Situace dle Obchodního zákoníku je téměř totožná s tím rozdílem, že u obchodně závazkových vztahů je písemná forma nezbytností, je-li vyžadována alespoň jednou ze smluvních stran (viz § 272 ods.1).

• Obecně platí, že forma právního úkonu plní t ři základní funkce: varovnou, vyjas ňovací a d ůkazní.

• Širší uplatnění a užívání se zaručenému elektronickému podpisu dostalo ve veřejném a státním sektoru . Mezi příklady využití patří například: (i) podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, (ii) přihlášky a odhlášky k nemocenskému pojištění, (iii) elektronické podání přiznání DPH, (iv) elektronická komunikace se státní správou, krajskými a městskými úřady.

Elektronický právní styk

krajskými a městskými úřady.

• I přes relativně široké možnosti využití elektronického podpisu ve veřejném právu, nepřineslo očekávané následky – postupná elektronizace ve řejného sektoru . To bylo nejspíše hlavním impulsem proč se český zákonodárce rozhodl pro radikálnější řešení jakým způsobem „vymoci“ úplnou elektronizaci státní správy – zavedení datových schránek přijetím zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokument ů.

• Každý subjekt může učinit podání k orgánu veřejné moci v elektronické podobě, podepsané elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Bude mít zavedení datových schránek za následek konec využívání zaručených elektronických podpisů ze strany soukromoprávních subjektů? V režimu komunikace prostřednictvím datových schránek je to více než pravděpodobné! Neb dle § 18 odst.2 (z.č.300/2008 Sb.) má úkon

Elektronický právní styk

více než pravděpodobné! Neb dle § 18 odst.2 (z.č.300/2008 Sb.) má úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný (ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.) Tím fakticky odpadá povinnost subjektů disponovat v rámci této komunikace zaručeným elektronickým podpisem.

• Využívání datových schránek se plánuje i pro čistě soukromoprávní využití. Čeká nás tedy nová éra kontrakčního prostředí, kdy budeme moci uzavírat smlouvy prostřednictvím datových schránek?

• Vlastnoruční podpis je výsledkem individuálního a relativně stálého písemného projevu člověka. Posudkem soudního znalce v oboru písmoznalectví pak lze určit pravost vlastnoručního podpisu (tj. s jistou mírou jistoty vyloučit či potvrdit, že se podepsala určitá osoba).

• Elektronický podpis vychází ze zcela jiným princip ů,

Elektronický právní styk

• Elektronický podpis vychází ze zcela jiným princip ů,znalecky nelze spojit (potvrdit pravost) el. podpis s konkrétnímčlověkem, ale pouze daty, resp. prostředkem pro vytvářeníelektronického podpisu.

• Svým zp ůsobem nep ředstavuje el. podpis samotný podpis,ale o jistou formu „elektronické obálky“, která je nositele m(garantem) ur čitých dodate čných znak ů (identifikace,integrita). Nepochopení t ěchto rozdíl ů může přinášíproblémy.

„Perspektivy“ právní úpravy ICT

"Takový vševládný stát (lhostejno jaké formy) roztáhne po zemi svou právní síť, a člověk bude běhat jako zajíc sem a tam, aby našel v této síti díru či větší oko, aby se dostal na místečko, kde by si či větší oko, aby se dostal na místečko, kde by si oddechl a zašeptal: 'Zaplať pánbů, tady jsem sám, tady si zaskotačím.' Pozorujte proto naše zákonodárství z tohoto hlediska a dávejte pozor, abychom na místě svobody netvořili nové formy nevolnictví."

(Svoboda, E., O vývoji v právu, Praha 1926, s. 22)

Děkuji za pozornost!Děkuji za pozornost!

29

Ján Matejka| matejka@itpravo.cz

Ústav státu a práva Akademie věd ČR