MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLAreg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389
Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizaceMasarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice
www.zsslapanice.cz
Pravopis i-yDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
autor
Markéta Bokorová
VY_32_INOVACE_BK_01-05_CJ-7
vzdělávací oblast:
předmět:
ročník:
Jazyk a jazyková komunikace
Český jazyk a literatura
7.
ZŠ Šlapanice 2012 – 2013
Pravopis i/y
Pravidla a odůvodňování
Pravopis i/y
Při odůvodňování i/y si musíme nejprveuvědomit, v jaké části slova se jev vyskytuje:
předpona – kořen – přípona – koncovka
Předpona
Jen v předponě vy- / vý- píšeme tvrdé -y-/-ý-.
vyrostl, výnos, vynoření, výšlap, vysmrkat se, vysát, vylezl, výtah, vystrašit, vyschlý, vyčerpaná, vyprat
Kořen
V kořenu závisí na tom, po jaké souhlásce se i/y vyskytuje:
• po měkké souhlásce
• po tvrdé souhlásce
• po obojetné souhlásce
Kořen – po měkké souhlásce
Po měkké (ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň) píšeme měkké i.
šiška, říká, svačina, jitro, cibule, zažívat, křičet
Kořen – po tvrdé souhlásce
Po tvrdé (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme tvrdé y.
chybovat, nakynout, vyrýt, dýka, nýtovat, týden
Kořen – po obojetné souhlásce
Po obojetných souhláskách (b, f, l, m, p, s, v, z) se řídíme vyjmenovanými slovy a slovy příbuznými.
V takových slovech píšeme tvrdé y, v ostatních případech měkké i.
Nutná znalost vyjmenovaných slov!!!
Přípona
V příponách píšeme vždy měkké i.
včelička, vepřín, skalisko, rozvalina, holubník, hornina, smrčina, zmrzlina, samice, slovník
Výjimka např. přípona –yně (Řekyně, ministryně)
Jak rozpoznám příponu od koncovky?
Přípona tvoří samotný význam slova a je ve všech tvarech slova.
Přípona se tudíž při skloňování nemění!
včelička, kravín, hostina, slonice, horník
Koncovka pouze pomáhá tvořit tvary slova. Koncovka se tedy při skloňování mění!
růže, hostina, ženami, rybníky, stroj (bez konc.)
Koncovka
Určování i/y v koncovkách je nejsložitější.Koncovky se mohou měnit jen u ohebných slov.Je nutné si uvědomit o jaký slovní druh se jedná.
• podstatná jména
• přídavná jména
• zájmena
• číslovky
• slovesa
Koncovky podstatných jmen
Řídíme se ženskými, středními a mužskými vzory:
ženský rod: žena, růže, píseň, kost
střední rod: město, moře, kuře, stavení
mužský rod: pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce
Koncovky přídavných jmen
Řídíme se následujícími čtyřmi vzory:
tvrdá přídavná jména: mladý
měkká přídavná jména: jarní
přivlastňovací přídavná jména: otcův, matčin
Koncovky zájmen
Koncovky některých zájmen se řídí vzory přídavných jmen, skloňování jiných zájmen si
musíme pamatovat.
Podle vzoru mladý skloňujeme: který, jaký, můj, tvůj, svůj, takový, sám, samý, nějaký, žádný, nijaký, každý
Podle vzoru jarní skloňujeme: čí, její, něčí, ničí
Koncovky zájmen
Pamatuj!
mi (od já), kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, ji, jí (od ona), jím (od on), jich (od oni), naši, naší, vaši, vaší, tím, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, nich, moji, tvoji, svoji, již, jíž, jímž…
Koncovky číslovek
Koncovky některých číslovek se řídí vzory podstatných jmen nebo přídavných jmen, skloňování ostatních číslovek si musíme
pamatovat.
Podle vzorů podstatných jmen skloňujeme: sto, tisíc, milion, miliarda
Podle vzorů přídavných jmen skloňujeme: první, několikátý, dvojnásobný,…
Koncovky číslovek
Pamatuj!
třemi, čtyřmi, pěti, šesti, deseti, dvaceti…
Koncovky sloves
V přítomném tvaru je vždy měkké i.vynáším, troubíš, hlásí (přít. čas – nedokonavá)koupíme, postavíte, ponoří (bud. čas – dokonavá)
Ve tvarech rozkazovacího způsobu také i: mysli, pošli…
V minulém čase se koncovky řídí shodou přísudku s podmětem.
Mámy se smály. (podmět rodu žens.)Pánové usínali. (podmět rodu muž. živ.) Stromy se nakláněly. (podmět rodu muž. neživ.)
Koncovky sloves
U shody přísudku s několikanásobným podmětem musíme přemýšlet následovně:
1. Je-li některý podmět muž. živ. → měkké i.
2. Není-li mezi podměty muž. živ. → tvrdé y.
3. Jsou-li všechny podměty rodu středního a v množném čísle → a.
4. Jsou-li všechny podměty rodu středního a alespoň jedno v jednotném čísle → tvrdé y.
Koncovky sloves
Příčestí minulé končící na –il a infinitiv končící
na –it mají slovesa patřící ke slovesům 4. třídy a vzoru prosí.
V příponách –il a –it píšeme vždy měkké i.
utopit, uhodil, vypudit, ohrozil, nakrmit, připravil
Doplňování s odůvodněním
Při následujícím úkolu postupuj takto:
1. Urči si, v jaké části slova se i/y nachází.
2. Pokud v předponě → jedině v přeponě vy-/vý-píšeme tvrdé -y-/-ý-.
3. Pokud v kořenu → řiď se měkkými, tvrdými a obojetnými souhláskami – vyjmenovanými slovy.
4. Pokud v příponě → píšeme měkké -i-/-í-.
5. Pokud v koncovce → urči si slovní druh a řiď se správnými vzory, popř. shodou p. s p.
Srnc_ přeskoč_l_ plot vedouc_ kolem obor_.
slovo
srnc_
přeskoč_l_
přeskoč_l_
vedouc_
obor_
odůvodnění
vzor muž
-il (prosí) → vždy i
shoda p. s p. (muž.ž.)
vzor jarní
vzor žena
část slova
koncovka podst. jm.
přípona
koncovka slovesa
koncovka příd. jm.
koncovka podst. jm.
výsledek
srnci
přeskočil_
přeskočili
vedoucí
obory
Srnci přeskočili plot vedoucí kolem obory.
V_soké strom_ v této obc_ b_l_ v m_nulost_ v_kácen_.
slovo
v_soké
strom_
obc_
b_l_
b_l_
odůvodnění
je VS
vzor hrad
vzor píseň
je VS
shoda p. s p. (muž.n.)
část slova
kořen slova
koncovka podst. jm.
koncovka podst. jm.
kořen slova
koncovka slovesa
výsledek
vysoké
stromy
obci
byl_
byly
Vysoké stromy v této obci byly v m_nulost_ v_kácen_.
Vysoké stromy v této obci byly v m_nulost_ v_kácen_.
slovo
m_nulost_
m_nulost_
v_kácen_
v_kácen_
odůvodnění
není VS
vzor kost
vždy y
shoda p. s p. (muž.n.)
část slova
kořen slova
koncovka podst. jm.
předpona vy-
koncovka slovesa
výsledek
minulost_
minulosti
vykácen_
vykáceny
Vysoké stromy v této obci byly v minulosti vykáceny.
Mal_čc_ ptáčc_ se schovával_ v chatrn_ch hn_zdech.
slovo
mal_čc_
mal_čc_
ptáčc_
schovával_
chatrn_ch
hn_zdech
odůvodnění
vždy i
vzor mladý
vzor pán
shoda p. s p. (muž. ž.)
vzor mladý
po měkké souhlásce [ň]
část slova
přípona
koncovka příd. jm.
koncovka podst. jm.
koncovka slovesa
koncovka příd. jm.
kořen slova
výsledek
maličc_
maličcí
ptáčci
schovávali
chatrných
hnízdech
Maličcí ptáčci se schovávali v chatrných hnízdech.
Už jste v_stř_hal_ vaše pap_rové v_dr_?
slovo
v_stř_hal_
v_stř_hal_
v_stř_hal_
pap_rové
v_dr_
v_dr_
odůvodnění
vždy tvrdé y
po měkké souhlásce
shoda p. s p. (vy)
není VS
je VS
vzor žena
část slova
předpona vy-
kořen slova
koncovka slovesa
kořen slova
kořen slova
koncovka podst. jm.
výsledek
vystř_hal_
vystříhal_
vystříhali
papírové
vydr_
vydry
Už jste vystříhali vaše papírové vydry?
Kdo b_ mohl ohroz_t takové malé dět_?
slovo
b_
ohroz_t
dět_
odůvodnění
je VS
-it (prosí) → vždy i
vzor (kost)
část slova
kořen slova
přípona
koncovka podst. jm.
výsledek
by
ohrozit
děti
Kdo by mohl ohrozit takové malé děti?
Test na závěr
1. Tvrdé y v předponách se:a) píše v každé předponě.b) píše jen v předponě vy-/vý-.c) se nepíše v žádné předponě.
2. V příponách píšeme:a) vždy měkké i (až na pár výjimek).b) vždy tvrdé y.c) měkké i tvrdé y (rovnoměrně).
3. Vyjmenovanými slovy se řídíme:a) v předponě.b) v kořeni slova.c) v koncovce.
Test na závěr
4. Měkké i ve slovesech píšeme:a) vždy v minulém čase.b) vždy v budoucím čase.c) vždy v přítomném tvaru.
5. Měkké i píšeme u koncovek sloves, když je:a) podmět rodu mužského neživ.b) podmět rodu ženského.c) podmět rodu mužského živ.
6. Co platí o koncovce?a) Je vždy tvořena posledním písmenem slova.b) Je to část slova, která se při ohýbání slov mění.c) Připojujeme ji vždy ke kořeni slova.
Test na závěr
7. Část slova, která se připojuje před kořen slova je:a) předponab) příponac) koncovka
8. Souhlásky „b, f, l, m, p, s, v, z“ jsou:a) měkkéb) tvrdéc) obojetné
9. U koncovek přídavných jmen se řídíme:a) vyjmenovanými slovyb) vzory (žena, růže, píseň, kost)c) vzory (mladý, jarní, otcův, matčin)
Test na závěr
10. Koncovku:a) má každé slovo.b) mají jen podstatná jména.c) připojujeme za kořen slova či za příponu.
11. Co platí o zájmenech?a) Skloňujeme je podle vzorů pro zájmena.b) Musíme si pamatovat skloňování všech zájmen.c) Některé ze zájmen skloňujeme podle vzorů přídavných jmen.
12. Některé číslovky skloňujeme podle vzorů:a) podstatných jmen a číslovek.b) podstatných jmen a přídavných jmen.c) přídavných jmen a sloves.
