Přednáška 1: Úvod do základní Přednáška 1: Úvod do základní problematiky, názvosloví, problematiky, názvosloví,

nutriční problematikanutriční problematika

Základy výživy a Základy výživy a krmení krmení

hospodářských zvířathospodářských zvířat

Hodnocení krmiv, živin a energieHodnocení krmiv, živin a energie

Nauka o krmivech vznikla na počátku 19. století - Nauka o krmivech vznikla na počátku 19. století - požadavek vzájemné srovnatelnosti krmiv pro požadavek vzájemné srovnatelnosti krmiv pro případnou jejich zaměnitelnost bez snížení případnou jejich zaměnitelnost bez snížení

užitkovosti zvířat.užitkovosti zvířat.

Základním kritériem je Základním kritériem je princip ekvivalence princip ekvivalence náhrady.náhrady.

Požadavky ekvivalence náhrady se dají Požadavky ekvivalence náhrady se dají splnit jen za rovnosti dvou základních splnit jen za rovnosti dvou základních předpokladů:předpokladů:

▫▫ Výživná hodnota krmiva je maximální Výživná hodnota krmiva je maximální biologický účinek v organismu hospodářského biologický účinek v organismu hospodářského zvířete, vyvolaný požitím jednotky krmiva a zvířete, vyvolaný požitím jednotky krmiva a jeho využitím v organismu.jeho využitím v organismu.▫▫ Potřeba živin je množství krmiv, které Potřeba živin je množství krmiv, které minimálně musí zvíře přijmout k vyvolání minimálně musí zvíře přijmout k vyvolání definovaného biologického účinku.definovaného biologického účinku.

Biologický účinek krmiva je v této souvislosti záchova Biologický účinek krmiva je v této souvislosti záchova organismu a jeho produkce (růst, mléko, vejce, práce, organismu a jeho produkce (růst, mléko, vejce, práce, vlna, reprodukce).vlna, reprodukce).

KrmivaKrmiva

látky, které svým obsahem živin mohou uspokojovat látky, které svým obsahem živin mohou uspokojovat potřeby zvířat a přitom nejsou pro zvířata v přiměřených potřeby zvířat a přitom nejsou pro zvířata v přiměřených množství škodlivá množství škodlivá

výživná hodnota je vyjádřena obsahem energie, živin a výživná hodnota je vyjádřena obsahem energie, živin a všech ostatních látek, dále fyzikálních, chemických i všech ostatních látek, dále fyzikálních, chemických i dietetických vlastností a působením krmiva na organismus dietetických vlastností a působením krmiva na organismus zvířete zvířete

výživná hodnota krmiva není jen výsledkem chemické výživná hodnota krmiva není jen výsledkem chemické analýzy, ale i výsledkem odezvy zvířat analýzy, ale i výsledkem odezvy zvířat

Stránky výživy zvířatStránky výživy zvířat

látková stránka výživy zvířat látková stránka výživy zvířat

▫▫ Potřeba živin je potřebou určitých živin, tj. potřebou Potřeba živin je potřebou určitých živin, tj. potřebou určitých chemických vazeb, které musí být v krmivu dodányurčitých chemických vazeb, které musí být v krmivu dodány

energetická stránkaenergetická stránka

▫▫ působení krmiva v organismu je stanoveno jediným působení krmiva v organismu je stanoveno jediným číslemčíslem

▫▫ kkaždý z životních pochodů přeměny látkové aždý z životních pochodů přeměny látkové v organismu je spojen s obratem energie v organismu je spojen s obratem energie

Skladba živočišného a rostlinného Skladba živočišného a rostlinného organismuorganismu

95 % rostlinného i živočišného těla tvoří uhlík, 95 % rostlinného i živočišného těla tvoří uhlík, kyslík, vodík a dusíkkyslík, vodík a dusík

příjem těchto prvků je hlavně ze vzduchu a vodypříjem těchto prvků je hlavně ze vzduchu a vody složení živočišného i rostlinného organismu, jejich složení živočišného i rostlinného organismu, jejich

růst i vývoj je podmíněn genofondem a růst i vývoj je podmíněn genofondem a prostředím ve kterém organismus žije prostředím ve kterém organismus žije •• u rostlin je růst, vývin i krmná hodnota u rostlin je růst, vývin i krmná hodnota ovlivňována činiteli ekologickými, geografickými ovlivňována činiteli ekologickými, geografickými a agrotechnickými a agrotechnickými •• u zvířat růst, vývin i složení těla, popřípadě u zvířat růst, vývin i složení těla, popřípadě užitkovost ovlivňuje plemeno, věk, pohlaví, užitkovost ovlivňuje plemeno, věk, pohlaví, způsob chovu, způsob a intenzita krmení zvířatzpůsob chovu, způsob a intenzita krmení zvířat

Změny ve složení těla rostoucích prasat – Změny ve složení těla rostoucích prasat – obsaženo živin kg v těleobsaženo živin kg v těle

(Složení zvířecího těla do určité míry charakterizuje potřebu živin v krmné dávce.) (Složení zvířecího těla do určité míry charakterizuje potřebu živin v krmné dávce.)

Živá hm. kg

Voda N . 6,25 Tuk Popeloviny

10 7,7 1,8 0,2 0,3

30 21,1 4,4 3,6 0,9

60 37,1 8,9 12,3 1,7

90 47,8 13,1 26,6 2,5

110 53,5 16,1 37,2 3,2

150 66,3 21,9 57,3 4,5

VĚKVĚK

u zvířat nejvíce ovlivňuje procentický u zvířat nejvíce ovlivňuje procentický obsah tuku a vody obsah tuku a vody

např. obsah tuku v těle prasat vlivem např. obsah tuku v těle prasat vlivem věku stoupá z 2,0 % na 38,2 % věku stoupá z 2,0 % na 38,2 %

oproti tomu ostatní živiny v těle oproti tomu ostatní živiny v těle klesají (např. proteiny z 18 % na klesají (např. proteiny z 18 % na 14,6 % a voda ze 77 % na 44,2 %)14,6 % a voda ze 77 % na 44,2 %)

Bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV)Bezdusíkaté látky výtažkové (BNLV) ●● živočišný organismus obsahuje jen nepatrné množství živočišný organismus obsahuje jen nepatrné množství

(méně než 1 %)(méně než 1 %)●● krmiva rostlinného původu jsou tvořena především těmito krmiva rostlinného původu jsou tvořena především těmito

živinamiživinami

VlákninaVláknina●● ve zvířecím organismu se vůbec nevyskytujeve zvířecím organismu se vůbec nevyskytuje●● krmiva rostlinného původu mají vždy obsah vlákniny krmiva rostlinného původu mají vždy obsah vlákniny

(například seno 25 %, pšeničný šrot 2,7 %)(například seno 25 %, pšeničný šrot 2,7 %)●● obsahuje čistou buničinu, pentózany a inkrustující látkyobsahuje čistou buničinu, pentózany a inkrustující látky●● vv buněčných stěnách mladých rostlin je malé množství  buněčných stěnách mladých rostlin je malé množství

celulózycelulózy●● uu starších rostlin jsou buněčné tkáně prostoupeny starších rostlin jsou buněčné tkáně prostoupeny

inkrustujícími látkami (ligninem), který zpevňuje buněčné inkrustujícími látkami (ligninem), který zpevňuje buněčné stěny, ale podstatně snižuje výživnou hodnotu hrubé stěny, ale podstatně snižuje výživnou hodnotu hrubé vlákniny vlákniny

VodaVoda

●● obsah v krmivech rostlinného původu se pohybuje od 5 do obsah v krmivech rostlinného původu se pohybuje od 5 do 88 %88 %

●● malé množství vody mají sušená krmiva 5-10 % (krmiva malé množství vody mají sušená krmiva 5-10 % (krmiva živočišného původu, extrahované šroty) živočišného původu, extrahované šroty)

●● v zrninách, semenech je obsah vody 12-16 %, v seně 14-16 v zrninách, semenech je obsah vody 12-16 %, v seně 14-16 %%

●● vysoký obsah vody má např. zelená píce - až 85 %vysoký obsah vody má např. zelená píce - až 85 %

●● tukové tkáně obsahují malé množství vodytukové tkáně obsahují malé množství vody

▪ ▪ v těle hubených zvířat je 55-60 % vodyv těle hubených zvířat je 55-60 % vody

▪ ▪ v těle zvířat vykrmených je 42-50 % vodyv těle zvířat vykrmených je 42-50 % vody

BílkovinyBílkoviny

obsah bílkovin v tělních tkáních zvířat se pohybuje obsah bílkovin v tělních tkáních zvířat se pohybuje v rozmezí 12-23 %v rozmezí 12-23 %

podílí se na skladbě svalstva, krve, enzymů, hormonů apod.podílí se na skladbě svalstva, krve, enzymů, hormonů apod. Jiné dusíkaté látky podobného složení se vyskytují v Jiné dusíkaté látky podobného složení se vyskytují v

kostech, šlachách a vazivu (kolagen, elastin), v kůži, srsti, kostech, šlachách a vazivu (kolagen, elastin), v kůži, srsti, vlně, peří a paznehtech (keratin).vlně, peří a paznehtech (keratin).

Bílkoviny obsažené v zelené hmotě se liší od bílkovin Bílkoviny obsažené v zelené hmotě se liší od bílkovin obsažených v semenech.obsažených v semenech.

V zelené hmotě se rovněž vyskytují dusíkaté látky V zelené hmotě se rovněž vyskytují dusíkaté látky nebílkovinné povahy (např. dusíkaté glykosidy a alkaloidy).nebílkovinné povahy (např. dusíkaté glykosidy a alkaloidy).

TukyTuky jeden z nejkoncentrovanějších jeden z nejkoncentrovanějších

zdrojů energie pro zvířatazdrojů energie pro zvířata nejvíce tuku je obsaženo v nejvíce tuku je obsaženo v

semenech olejnatých rostlin, semenech olejnatých rostlin, nejméně tuku obsahují hlízy, nejméně tuku obsahují hlízy, bulvy a kořenybulvy a kořeny

jsou také významnou složkou jsou také významnou složkou zvířecího tělazvířecího těla

obsah tuků v těle zvířat se obsah tuků v těle zvířat se značně mění v závislosti na značně mění v závislosti na výživném stavu, druhu a věku výživném stavu, druhu a věku zvířetezvířete

Velká proměnlivost obsahu Velká proměnlivost obsahu tuku v závislosti na výživném tuku v závislosti na výživném stavu druhu zvířat je i u stavu druhu zvířat je i u produktů.produktů.

Např. v kravském mléce se Např. v kravském mléce se pohybuje obsah tuku mezi pohybuje obsah tuku mezi 3,4-4,5 %, v ovčím mléce 3,4-4,5 %, v ovčím mléce mezi 5,5-6,3 % a v mléce mezi 5,5-6,3 % a v mléce prasnice 6,0-7,0 % prasnice 6,0-7,0 %

SacharidySacharidy

v těle zvířat jsou obsaženy v těle zvířat jsou obsaženy v malém množství jako v malém množství jako glykogen a glukóza glykogen a glukóza (glykogen hlavně v játrech, (glykogen hlavně v játrech, glukóza především v krvi)glukóza především v krvi)

celkem obsahuje zvířecí celkem obsahuje zvířecí tělo nejvýše 1 % sacharidůtělo nejvýše 1 % sacharidů

ze sacharidů je v rostlinách ze sacharidů je v rostlinách obsažen škrob, cukr, obsažen škrob, cukr, vláknina, pentózany a vláknina, pentózany a organické kyselinyorganické kyseliny

Minerální látkyMinerální látky

ve zvířecím i rostlinném organismu jsou obsaženy stejné ve zvířecím i rostlinném organismu jsou obsaženy stejné minerální látky, odlišný je jejich vzájemný poměrminerální látky, odlišný je jejich vzájemný poměr

rostliny obsahují oproti zvířatům více draslíku a sodíkurostliny obsahují oproti zvířatům více draslíku a sodíku zvířata mají více vápníku a fosforuzvířata mají více vápníku a fosforu nejvíce minerálních látek je obsaženo v kostechnejvíce minerálních látek je obsaženo v kostech ve zvířecím těle připadá na vápník 43 %, na fosfor 38 % a ve zvířecím těle připadá na vápník 43 %, na fosfor 38 % a

na zbývající minerální látky (hořčík, sodík, draslík, síra, na zbývající minerální látky (hořčík, sodík, draslík, síra, chlór, křemík) 19 % z celkového obsahu minerálních látek chlór, křemík) 19 % z celkového obsahu minerálních látek

MikroelementyMikroelementy

stopové prvky obsažené v stopové prvky obsažené v tělěch zvířat i rostlintělěch zvířat i rostlin

nacházejí se v organismu nacházejí se v organismu rostlin i zvířat v malém rostlin i zvířat v malém množstvímnožství

jsou pro životní děje v jsou pro životní děje v organismu nepostradatelnéorganismu nepostradatelné

nejvýznamější jsou železo, nejvýznamější jsou železo, měď, zinek, jód, mangan, měď, zinek, jód, mangan, kobalt, molybden, bór, selen a kobalt, molybden, bór, selen a dalšídalší Dalšími nepostradatelnými Dalšími nepostradatelnými

látkami pro živočišný i látkami pro živočišný i rostlinný organismus jsou rostlinný organismus jsou vitamíny, enzymy a hormony.vitamíny, enzymy a hormony.

Základní odlišnosti ve složení Základní odlišnosti ve složení rostlinného a živočišného tělarostlinného a živočišného těla

u rostlin mají funkci u rostlin mají funkci stavebních a zásobních stavebních a zásobních látek sacharidylátek sacharidy

vláknina představuje velmi vláknina představuje velmi významnou část rostlinvýznamnou část rostlin

u zvířat jsou orgány a u zvířat jsou orgány a svalové tkáně tvořeny svalové tkáně tvořeny bílkovinami a zásobním bílkovinami a zásobním materiálem jsou tukymateriálem jsou tuky

živočišný organismus živočišný organismus obsahuje jen malé obsahuje jen malé množství sacharidů, množství sacharidů, především glykogenu především glykogenu

Užívané zkratky v oblasti výživy zvířatUžívané zkratky v oblasti výživy zvířat

BEBE =brutto energie v MJ=brutto energie v MJ BNLVBNLV =bezdusíkaté látky výtažkové v =bezdusíkaté látky výtažkové v

g/kgg/kg degdeg =degradovatelnost NL krmiva=degradovatelnost NL krmiva DEGDEG =degradovatelnost NL krmiva v =degradovatelnost NL krmiva v

předžaludku v %předžaludku v % dNLdNL =degradovatelné dusíkaté látky v g=degradovatelné dusíkaté látky v g dsidsi =stravitelnost nedegradovaných NL =stravitelnost nedegradovaných NL

v v tenkém střevětenkém střevě DSIDSI =stravitelnost nedegradovaných NL =stravitelnost nedegradovaných NL

v v tenkém střevě v %tenkém střevě v % FOHFOH =fermentovatelná organická hmota=fermentovatelná organická hmota FPFP =fermentační produkty=fermentační produkty KSKS =koeficient stravitelnosti v %=koeficient stravitelnosti v % kJkJ =kilojoul=kilojoul kkpp =koeficient využití energie pro =koeficient využití energie pro

přírustek ž. h.přírustek ž. h. kkzz =koeficient využití energie pro =koeficient využití energie pro

záchovuzáchovu MEME =metabolizovatelná energie=metabolizovatelná energie MJMJ =megajoul=megajoul MPMP =mikrobiální bílkoviny (protein)=mikrobiální bílkoviny (protein)

NdNLNdNL =nedegradované dusíkaté látky =nedegradované dusíkaté látky krmivkrmiv

NELNEL =netto energie laktace=netto energie laktace NEVNEV =netto energie výkrmu=netto energie výkrmu NLNL =dusíkaté látky=dusíkaté látky OHOH =organická hmota=organická hmota PDIPDI =skutečně stravitelné NL =skutečně stravitelné NL

(proteiny) v (proteiny) v tenkém střevětenkém střevě qq =koeficient metabolizovatelnosti=koeficient metabolizovatelnosti SNLSNL =stravitelné dusíkaté látky=stravitelné dusíkaté látky SOHSOH =stravitelná organická hmota=stravitelná organická hmota SS =sušina=sušina SBNLVSBNLV =stravitelné bezdusíkaté látky =stravitelné bezdusíkaté látky

výtažkovévýtažkové SESE =stravitelná energie=stravitelná energie STST =stravitelný tuk=stravitelný tuk SVLSVL =stravitelná vláknina=stravitelná vláknina TT =tuk=tuk TMKTMK =těkavé mastné kyseliny=těkavé mastné kyseliny ÚVÚV =úroveň výživy=úroveň výživy Vlák.Vlák. =vláknina=vláknina