Chemie - názvosloví

Základy přírodních věd

Názvosloví anorganických sloučeninNázvosloví dvouprvkových sloučenin

Názvosloví oxidůNázvosloví peroxidůNázvosloví bezkyslíkatých kyselinNázvosloví bezkyslíkatých solíNázvosloví hydridůNázvosloví interhalogenových sloučenin

Názvosloví víceprvkových sloučeninNázvosloví hydroxidůNázvoslový kyslíkatých kyselinNázvosloví kyslíkatých solíNázvosloví hydrogensolíNázvosloví směsných a podvojných solíNázvosloví komplexních sloučenin

Obecná pravidlaSoučet oxidačních čísel ve sloučenině je nula

Pokud se jedná o elektroneutrální molekuluU iontů je roven náboji

Fluor má vždy oxidační číslo -IVodík má běžně oč +I (vyjímka – vazba s elektronegativnějším prvkem –I)Kyslík má zpravidla oč –II (výjimku tvoří peroxidy -I, ozonidy,…)

Halogeny, mají oxidační číslo –I (vyjímka vazba s O, N, elektropozitivnější halogen)

Kovy mají ve sloučeninách jen kladná oxidační čísla s výjimkou některých komplexních sloučenin

Obecná pravidlaKovy I.A skupiny (alkalické kovy) mají oxidační číslo I (vyjímka alkalidy)

Kovy II.A skupiny (kovy alkalických zemin) mají oxidační číslo II

Kovy III.A skupiny mají oxidační číslo III

Maximální kladné oxidační číslo je rovno číslu A skupiny,ve které prvek leží

U dvouprvkových sloučenin má kladné oxidační číslo prvek s nižší elektronegativitou a záporné oxidační číslo prvek s vyšší elektronegativitou.

Elektronegativita

ObecněČíslovkové předpony:

1 mono, 2 di, 3 tri, 4 tetra, 5 penta, 6 hexa, 7 hepta, 8 okta, 9 nona, 10 deka, 11 undeka, 12 dodeka

Oxidační číslo kation, oxid kyselina anion, sůlI -ný -ná -nanII -natý -natá -natanIII -itý -itá -itanIV -ičitý -ičitá -ičitanV -ičný, -ečný -ičná, -ečná -ičnan, -ečnanVI -ový -ová -anVII -istý -istá -istanVIII -ičelý -ičelá -ičelan

Názvosloví binárních slouřeninPodstatné jméno –ID + přídavné jméno – přípona

Podstatné jméno př. Oxid, sulfid, hydroxid, nitrid, karbid, peroxid, hydrid,…

Př.: Oxid siřičitý SO2

Sulfid železitý Fe2S3

Oxid olovičitý PbO2

Karbid hlinitý Al4C3

Oxidační číslo

Koncovka

I nýII natýIII itýIV ičitýV ičný/ečnýVI ovýVII istýVII ičelý

OxidyOx.číslo Koncovka Obec.vzorec

Příkladvzorec oxid

I -ný M2O K2O draselnýII -natý MO CaO vápenatýIII -itý M2O3 Fe2O3 železitýIV -ičitý MO2 SiO2 křemičitýV -ečný (-ičný) M2O5 P2O5 fosforečnýVI -ový MO3 SO3 sírovýVII -istý M2O7 Cl2O7 chloristýVIII -ičelý MO4 OsO4 osmičelý

OxidyPř.

Cl2O5 – oxid chlorečnýCrO3 – oxid chromovýTeO3 – oxid telurovýCl2O7 – oxid chloristýHgO – oxid rtuťnatýAl2O3 – oxid hlinitý

oxid manganičitý MnO2oxid fosforitýP2O3oxid nikelnatý NiOtetraoxid didusičitýN2O4oxid cesný Cs2Ooxid rutheničelý RuO4

OxidyLi2O oxid lithnýGeO2 oxid germaničitýP4O6 hexaoxid tetrafosforitýAs2O5 oxid arseničnýK2O oxid draselnýSnO2 oxid ciničitýSb2O5 oxid antimoničnýSeO3 oxid selenovýAs4O6 hexaoxid tetraarsenitýI2O7 oxid jodistýRuO4 oxid rutheničelý

oxid bromistý Br2O7

oxid chromový CrO3

oxid fosforečný P2O5

oxid hlinitý Al2O3

oxid manganistý Mn2O7

oxid sírový SO3

oxid dusičný N2O5

oxid uhličitý CO2

oxid osmičelý OsO4

oxid sodný Na2Odekaoxid tetrafosforečný P4O10

Oxidy Oxid siřičitý SO

Oxid sírový S2OOxid sirný SO3

Oxid sirnatý SO2

HalogenidySlouženina (F, Cl, Br, I, At) a dalšího prvkuOxidační číslo halogenu –IObecný vzorec je MXn, kde n= 1 až 8

n udává přímo oxidační číslo prvku M

AlBr3 - bromid hlinitýBeCl2 - chlorid berylnatýCrF6 – fluorid chromovýAlI3 – jodid hlinitý

Sulfidy – binární sloučenina síry (obdoba oxidů)Síra má OČ –IICo2S3 - sulfid kobaltitý

HydridyBinární sloučenina vodíkuS I.A a II.A skupinou obdobně jako u oxidů

CaH2 – hydrid vápenatýS III.A jednoslovný název se zakončením –an

Sulfan (H2S), alan (AlH3), boran (BH3)Kovové – proměnlivé složení, neuvádí se koncovka

Např. hydrid titanu, hydrid palladia,…Triviální názvy hydridů

Např. voda(H2O), amoniak(NH3), peroxid vodíku(H2O2), chlorovodík (HCl), fluorovodík(HF), kianovodík(KCN),…

PeroxidySloučenina dvou atomového kyslíku 02 a dalšího prvku.

Většinou s prvky z 1.A skupinyKyslík má v peroxidech oxidační číslo –INa2O2 – peroxid sodný, Li2O2 – peroxid litný

Nitridy (N –III) – binární sloučeniny dusíkunitrid barnatý - Ba3N2

Karbidy (C –IV) – binární sloučeniny uhlíkukarbid křemičitý - SiC

HydroxidySkupina OHOxidační číslo vždy –I(OH)-I

Obecný vzorec M(OH)r kde r= 1 až 4

Př. NaOH – hydroxid sodnýBe(OH)2 – hydroxid berylnatýKOH – hydroxid draselnýFe(OH)2 – hydroxid železnatý

Bezkyslíkaté kyselinyBinární sloučeniny vodíku – vodný roztokNázev – kyselina xxx-ová

Kyselina fluorovodíková HFKyselina sirovodíková H2SKyselina chlorovodíková HClKyselina jodovodíková HI

Kyslíkaté kyselinyZákladní vzorec: HxAyOz (A –

kyselinotvorný prvek)H2SO4 – kyselina sírová

Pokud existuje více kyselin se stejným OČ u H nebo kyselinotvorného prvku – přidáváme číslovkovou předponuU H – trihydrogen, tetrahydrogen,…U kys.tvor. prvku difosforečná, triželezitá,…

Kyslíkaté kyselinyH2Se kys. selenovodíkováHClO3 kys. chlorečnáHBrO2 kys. bromitáH5P3O4 pentahydrogentrifosforná

kyselina fluorovodíková HFKyselina bromná HBrOKyselina chloritá HClO2

Kyselina tetrahydrogendifosforečná H4P2O7