Tvorba pracovních míst na venkově – ale jak na to?
Mgr. Vladan Hruška, [email protected]
Členská schůze krajské organizace Spolku pro obnovu venkova Moravskoslezského kraje, Kunín, 21.2. 2013
Představení
• Vladan Hruška
• Opava
• odborný asistent na katedře geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
• ca. 3 roky praxe v poradenských firmách
• student doktorského studia Regionální geografie a regionálního rozvoje na Masarykově univerzitě v Brně
• téma dizertační práce: Diferenciace venkovského prostoru Moravskoslezského kraje
Eduard Kavala, Zpravodaj venkova 11/2012, s. 14:
„... je nutnost vejít do vlastních řad a opustit filosofii opravených návsí a chodníků. Zásadou číslo jedna by mělo být udržení lidí na venkově. A to se nedá udělat jinak než podporou zaměstnanosti. A my jsme zatím nepředvedli to, co bychom předvést mohli. ... Jsem hluboce přesvědčen o tom, že kdyby sto procent finančních prostředků v následujícím období šlo do tvorby pracovních míst, vůbec neprohloupíme.“
Pracovní místa na venkově Moravskoslezského kraje
• přímé statistiky neexistují
• výpočet ze SLDB – data o dojížďce
• OPM = počet EA zaměstnaných v obci + počet dojíždějících do obce – počet vyjíždějících z obce
• data za rok 1991, 2001 a snad brzy i 2011
• venkov definován jako obce nad 4 tisíce obyvatel v roce 2001
• v ideálním případě by v obci měl být počet OPM na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele roven či větší než 1 ekonomicky soběstačná obec
Pracovní místa na venkově Moravskoslezského kraje: roky 1991/2001
Pracovní místa na venkově Moravskoslezského kraje: rok 2001
• 271 obcí z 299 méně než 1,00 na 1 EA obyvatele
• tedy jen 28 (z toho 22 venkovských) obcí bylo ekonomicky soběstačných
• mezi roky 1991 a 2001 ztratily venkovské obce Moravskoslezského kraje více než 13 tisíc obsazených pracovních míst
• celkově na 1 EA obyvatele venkova v porovnání s městy MSK připadá o 0,18 OPM méně
Problém tvorby pracovních míst na venkově 1:
Vnímání starostů venkovských obcí
Co se Vám především vybaví v mysli, když se řekne venkov? (Chromý et al. 2011 – dotazníkové šetření s představiteli 1 074 venkovských obcí)
Problém tvorby pracovních míst na venkově 1:
Vnímání starostů venkovských obcí
Co je podle vás nejdůležitější podmínkou úspěšnosti obce, jako je ta vaše? (Chromý et al. 2011 – dotazníkové šetření s představiteli 1 074 venkovských obcí)
Problém tvorby pracovních míst na venkově 1:
Vnímání starostů a obyvatel venkovských obcí
• mýtus venkova jako místa nevhodného pro podnikání z důvodu jeho nedostupnosti
• oproti minulosti se však dostupnost a mobilita informací (internet) a zboží a osob (automobilová doprava) významně zvětšila
• dopravní náklady hrají v současnosti jen malou roli, rozhodující je především kvalita a cena pracovní síly (viz Čína)
• obyvatelstvo některých venkovských oblastí je vzdělanější než obyvatelstvo měst
• nejvzdělanější - Nová Pláň, Malenovice, Dolní Lhota ... Opava až na 27. místě
Problém tvorby pracovních míst na venkově 2:
Vysoká podpora sektorů zemědělství a cestovního ruchu
• zachrání venkov diverzifikované zemědělství, tradiční řemesla a cestovní ruch?
• zemědělství
• modernizace – více strojů, méně zaměstnanců
• malá snaha o diverzifikaci produkce
• cestovní ruch
• nestálá a špatně placená pracovní místa
• naděje jen pro vysoce atraktivní horské oblasti, jinde jako doplněk (rok 2001 – z horských venkovských obcí jen Bílá, Velká Šťáhle, Valšov, Malá Morávka a Stará Ves u Rýmařova počet OPM na 1 EA obyvatele vyšší než 1)
• zemědělství, cestovní ruch, tradiční řemesla jako doplněk venkovských ekonomik
Problém tvorby pracovních míst na venkově 3:
Slabá podpora „nevenkovských“ sektorů ekonomiky
• opravny, malé průmyslové podniky, progresivní služby aj.
• nezapadají do naší „idylické“ představy o venkovu
• nové provozy narušují idylickou představu o venkovu (klid, tradiční venkovský ráz sídel) častý odpor místních obyvatel vůči jejich umístění
• slabá podpora tvorby nových pracovních míst v těchto sektorech ekonomiky z vyšších úrovní (PRV – velká orientace na zemědělství)
Možnosti řešení?
• není nutné a ani možné zajistit plnou ekonomickou soběstačnost na venkově (důraz na periferní oblasti)
• komplexní systém podpory podnikání na venkově (od nástrojů zacílených na změnu ve vnímání venkova, po finanční podporu fyzické infrastruktury pro podnikání) – zatím zcela chybí!
• venkov jako atraktivní místo pro podnikání
• zemědělství, cestovní ruch a tradiční řemesla vnímat jako doplňky venkovských ekonomik, nikoli jako tahouny
Možnosti řešení?• zaměřit se na „nevenkovské“ sektory (než s MZe
raději spolupráce s MPO resp. s CzechInvestem?) a konkrétní opatření, která smažou handicap spjatý s nízkou hustotou osídlení a malou velikostí trhu,
• podpora vzniku nových firem (mít firmu na venkově nemusí být handicapem),
• podnikatelské inkubátorů a transformace objektů zemědělské výroby pro novou podnikatelskou činnost (ve všech obcích či jen např. v obcích s POÚ?)
• podpora práce z domu přes internet
• nabídnout již existující příklady dobré praxe,
• soutěž „nezemědělský venkovský podnikatel roku“
Možnosti řešení?• strategické plány jako audity možností tvorby
pracovních míst
• využít vysoce vzdělaného obyvatelstva v některých venkovských oblastech pro tvorbu pracovních míst (třeba se jim nechce dojíždět do svých podniků ve městech???) – nejen pro průmyslovou výrobu, ale i pro progresivní služby
• jak podpořit nová OPM v periferních oblastech, kde je vzdělanostní úroveň či kvalifikace obyvatelstva daleko nižší než v oblastech příměstských???
