PŘÍKLADYPŘÍKLADY
SOUHRNNÉ OPAKOVÁNÍ SOUHRNNÉ OPAKOVÁNÍ
METODA ABC METODA ABC (Activity Based Costing)(Activity Based Costing)
ABC klasifikace 14 produktůABC klasifikace 14 produktůČíslo
výrobkuObjem
produkceObjem produkce
kumulativníKumulativní % z
celkové produkce
Klasifikace
11 5 05622 3 42433 1 05244 89355 84366 72777 45188 41299 2141010 2051111 1881212 1721313 1701414 159 -- -- --
13 966
5 0568 4809 532
10 42511 26811 99512 44612 85813 07213 27713 46513 63713 80713 966
36.260.768.374.680.785.989.191.993.695.196.497.698.7100
KONTROLA
Diferenciace skupinDiferenciace skupinSkupina APoložky rychle se pohybující s velkým obratem,20% sortimentu s obratem cca 70% kumulace.Skupina BPoložky méně se pohybující,50% sortimentu s obratem cca 90% kumulace.V průměru 90% dostupnost výrobků.
Skupina CPoložky pomalu se pohybující,50% sortimentu s obratem cca 10% kumulace.60 – 90% úroveň služeb, možnost substitutu, dlouhéčekání zákazníka. Rizika krátkodobá (ušlý zisk),dlouhodobá (ztráta zákazníka).
ABC klasifikace 14 produktůABC klasifikace 14 produktůČíslo
výrobkuObjem
produkceObjem produkce
kumulativníKumulativní % z
celkové produkce
Klasifikace
11 5 05622 3 42433 1 05244 89355 84366 72777 45188 41299 2141010 2051111 1881212 1721313 1701414 159 -- -- --
13 966
5 0568 4809 532
10 42511 26811 99512 44612 85813 07213 27713 46513 63713 80713 966
36.260.768.374.680.785.989.191.993.695.196.497.698.7100
AAAAAABBBBBBBBCCCCCCCCCCCCCC
KONTROLA
Grafické znázorněníGrafické znázornění
0
20
40
60
80
100
120
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Kumulativní % z celk. produkce
A B C
Příklad:Příklad: Uplatnění analýzy ABC Uplatnění analýzy ABC při stanovení objednávacích režimůpři stanovení objednávacích režimů
Č. položky Cena za kus v Kč Roční spotřeba v ks Roční obrat11 50 50 00022 110 2 00033 160 40044 80 70055 70 4 80066 150 1 30077 200 17 00088 40 30099 90 5 0001010 120 400 -- -- 7 281 000
2 500 000220 000
64 000 56 000
336 000195 000
3 400 00012 000
450 00048 000
K dispozici je přehled o roční spotřebě materiálu u 10 položek:
Rozdělení položek do skupin ABCRozdělení položek do skupin ABCČ. položky Roční obrat Kumulativní obrat Kum.obrat (% z celku)
-- --
46,781,087,291,894,897,598,499,299,8
100,0
71952634108
3 400 0002 500 000
450 000 336 000220 000195 000
64 00056 00048 00012 000
3 400 0005 900 0006 350 000 6 686 0006 906 0007 101 0007 165 0007 221 0007 269 0007 281 000
7 281 000
Výsledek analýzy ABCVýsledek analýzy ABCSkupina položek
Čísla položek
% podíl hodnoty obratu
% podíl počtu položek
204040
ABC
7,19,5,2,6
3,4,10,8
81,016,52,5
Návrh řízení zásob pro skupiny ABCNávrh řízení zásob pro skupiny ABCA – objednávat 2x měsíčně, pojistná zásoba kryje týdenní spotřebuB – objednávat 1x za 2 měsíce, pojistná zásoba kryje spotřebu na ½ měsíc
C – objednávat jednou za čtvrtletí, pojistná zásoba kryje měsíční spotřebu
ROZHODOVÁNÍ ROZHODOVÁNÍ O ÚROVNI SLUŽEB O ÚROVNI SLUŽEB
PŘÍKLADPŘÍKLAD
Společnost získala informace o tom, že na trhu se vyskytuje situace, kde jejich výrobky nejsou v prodejnáchPodle provedeného průzkumu nebylo zboží k dispozici ve 20 % případů. Vzhledem k tomu, že tyto výrobky tvořily
60 % tržeb firmy, znamenalo to ztrátu 12 % tržeb. Porozboru příčin bylo navrženo zvýšit výrobu a stav zásob v distribučních skladech o 2 mil. Kč. Vstupní údaje pro
ověření efektivnosti tohoto opatření: Dosavadní objem tržeb – 200 mil. KčVykazovaný objem kapitálových prost.–100 mil. KčDosažená rentabilita tržeb – 15 %Fixní náklady – 40 %Průměrná úroková míra na kapitálové trhu – 15 %Skladové náklady – 5% prům. zásob
SOUČASNÝ STAV PO REALIZACI OPATŘENÍ
TRŽBY
NÁKLADY
KAPITÁL
RENTABILITA KAPITÁLU
200 mil. Kč 200 * 1,12 = 224 mil.Kč
100 mil. Kč 100 + 2 mil. Kč
200 * 0,85 = 170 mil.Kč
Náklady výrobníFC – 170*0,4= 68VC – 170*1,12*0,6 = 114,24TC – 182,24 mil. KčNáklady skladové – zvýšení2*0,05 = 0,1Náklady s váz. zásob2*0,15 = 0,3Logistické náklady celkem:182,64 mil. Kč
200 – 170 100
= 0,3 224 – 182,64 102
= 0,41
Vyšší přijmouttržby – nákladykapitál
HODNOCENÍ HODNOCENÍ
A VÝBĚR A VÝBĚR
DODAVATELDODAVATELŮŮ
SCORING MODELSCORING MODELHODNOTÍCÍ KRITÉRIUM DODAVATEL
X Y Z
A. JAKOST váha 45Počet bezchybných dodávek z 30 22 25 18Podíl v %
Podíl * váha
B. CENA váha 30 cena 30 dodávek 160 180 100Reciproční indexIndex * váha
C. SPOLEHLIVOST váha 25celkové překročení dodacích lhůt za 30 dodávek
190 105 160
Reciproční indexIndex * váhaCELKOVÉ HODNOCENÍ
73,3 83,3 6033 37,5 27
62.5 55,5 10018,8 16,7 30
55,3 100 65,613,8 25 16,465,6 73,479,2
100160 * 100
105190 * 100
33+18,8+13,8
HODNOCENÍ DODAVATELHODNOCENÍ DODAVATELŮŮ – dodací lhůty – dodací lhůty Dodavatelé A.B, dodací lhůta 10 dnů, celkem 70 dodávek
DODAVATEL ADodací doba 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17Počet případů 2 4 6 10 12 12 10 6 4 2 2
a) Jaká je spolehlivost dodavatele v požadované lhůtě (v %)
b) Jaká je spolehlivost v intervalu 15% vzhledem k dodací lhůtě 10 dnů (v %)?
c) Kolik objednávek je opožděno (v %)?
10 / 70 = 14%
44 / 70 = 63%
15%
48 / 70 = 67%
Počet případů / celkem dodávek
44 = 4 + 6 + 10 + 12 + 12
48 = 12 + 12 + 10 + 6 + 4 +2 +2
DODAVATEL B
Dodací doba 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17Počet případů 2 2 2 25 15 15 0 0 0 4 5
a) Jaká je spolehlivost dodavatele v požadované lhůtě (v %)
b) Jaká je spolehlivost v intervalu 15% vzhledem k dodací lhůtě 10 dnů (v %)?
c) Kolik objednávek je opožděno (v %)?
25 / 70 = 36%
59 / 70 = 85%
15%
39 / 70 = 56%
Počet případů / celkem dodávek
59 = 2 + 2+ 25 + 15 +15
39 = 15 + 15 + 0 + 0 + 0 + 4 + 5
B je spolehlivější ( B A v opoždění)
Počet případů Dodavatel B
05
1015202530
Dodacídoba
7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
Počet případů
Grafické znázorněníGrafické znázorněníPočet případů dodavatel A
02468
101214
Dodacídoba
7 8 9 10 11 12 13 14 15
Počet případů
VÝBĚR DODAVATELEVÝBĚR DODAVATELE
a) Prosté hodnocení podle pořadí 1,2,3
DODAVATELÉKritérium Váha kritéria A B CCena (Kč) 30% 60 75 100Kvalita 30% 100 90 90Servis 20% 90 100 50Spolehlivost 20% 90 80 90
Kritérium A B CCenaKvalitaServisSpolehlivostCelkem
11215
22127
3
23
91
Pořadí * váha kritéria
DODAVATELÉ
Kritérium Váha kritéria A B C
Cena 0,3
Kvalita 0,3
Servis 0,2
Spolehlivost 0,2
Celkem 1
b) Váhové podle pořadí 1,2,3
0,3
0,2
0,40,3
1,2
0,6
0,6
0,2
0,41,8 2,3
0,9
0,6
0,6
0,2
DODAVATELÉKritérium Váha kritéria A B C
Cena 0,3Kvalita 0,3Servis 0,2Spolehlivost 0,2Celkem 1
c) Prosté a váhové podle hodnot
Kritérium Váha kritéria A B CCena 0,3Kvalita 0,3Servis 0,2Spolehlivost 0,2Celkem 1
100 80 60100 90 9090 100 5090 80 90
30 24 1830 27 27
18 20 1018 16 18
380 350 292
96 87 79
6075
6075
*100
*100
100%
přepsat
MAKE - OR – BUYMAKE - OR – BUYRozhodování - vyrobit Rozhodování - vyrobit
nebo koupit ?nebo koupit ?
PŘÍKLADPŘÍKLAD
V podniku využívají montážní díl v počtu 1 000 kusů/rok nakupovaných od cizího dodavatele v ceně 1 020 Kč/kus. Aby mohli tento díl sami vyrábět, museli by podniknout investiční akci. Opatřovací náklady této investice jsou 1,8 mil. Kč, variabilní náklady vztažené k 1 ks výrobku jsou 720 Kč. Nové zařízení vyžaduje doplňkové personální náklady ve výši 36 000 Kč/periodu. Doba životnosti zařízení je 6 roků, kalkulovaná úroková míra je 10 %. Potom faktor ročních splátek činí koeficient 0,229607.
Zjistěte, při jaké ceně za kus a jakém množství odebíraných dílů je cizí nákup výhodnější. Je výhodnější za současného stavu nakupovat montážní díly od dodavatele, nebo je výhodnější si tyto díly vyrábět ve vlastní režii?
Roční spotřeba (Q) 1 000 ksCena od dodavatele (p) 1 020 Kč/ksInvestice (I) 1,8 mil. KčVariabilní náklady (vc) 720 Kč/ksPersonální náklady (FCp) 36 000 Kč/rokKoeficient ročních splátek (k) 0,229607
QvcQFCkI
p p*
Kritická cena?…… p* ?
1.0007201.00036.0000,2296071.800.000p*
*p pQvcQFCkI
p*= 1.169,30 Kč
Kritické množství?……Q* ?
P* ?
Roční spotřeba (Q) 1 000 ksCena od dodavatele (p) 1 020 Kč/ksInvestice (I) 1,8 mil. KčVariabilní náklady (vc) 720 Kč/ksPersonální náklady (FCp) 36 000 Kč/rokKoeficient ročních splátek (k) 0,229607
vc-pFCkI
Q p*
Kritická cena?…… p* ?
720-1.02036.0000,2296071.800.000Q*
pQvcQFCkI **p
Q*= 1.498 ks
Kritické množství?……Q* ?
Q* ?
Závěr (odpověď):
Nákup u dodavatele je výhodný do okamžiku, kdy cena nepřekročí částku 1.169,30 Kč/ks.
Nákup u dodavatele bude výhodný do okamžiku, kdy požadavek výroby nepřekročí kritické množství 1.498 ks/rok.
Pokud požadavek výroby bude vyšší než 1.498 ks/rok, potom by se podniku vyplatilo vyrábět si tyto díly ve vlastní režii.
Vzhledem k tomu, že pořizovací cena jednoho dílu u dodavatele činí 1.020 Kč je pro firmu výhodnější v současné době nakupovat potřebné množství dílů, neboť podnik není schopen zajistit výrobu tohoto množství s tak nízkými náklady.
0200000400000600000800000
100000012000001400000160000018000002000000
1200 1300 1400 1500 1600 1700
Množství [ks]
Nák
lady
[Kč]
Výroba ve vlastní řežii
Nákup od dodavatelev ceně 1020 Kč/ks
Kritické množství 1498 Ks
TEORIE TEORIE
ZÁSOBZÁSOB
Obrátka zásob hotových výrobkůObrátka zásob hotových výrobků
Příklad 1:Příklad 1: Roční objem hotových výrobků určitého typu činil 5000 ks.
Zásoba se doplňuje dodávkami po 300 ks. Objednává se vždy při poklesu na objednací úroveň tak, aby byl respektován očekávaný
prodej během dodacího cyklu a nebylo čerpáno z pojistné zásoby. Pojistná zásoba se vytváří ve výši týdenní poptávky.
Uvažujeme, že rok má 50 týdnů.
Úkol:Úkol: Vypočítejte obrátku a dobu obratu zásob hotového výrobku
ŘešeníŘešení
Obrátka = Roční prodej v ksPrůměrná zásoba
Průměrná zásoba = průměrná běžná zásoba + pojistná zásoba
Průměrná běžná zásoba =Pojistná zásoba =
Průměrná zásoba =5000/250 = 20 obratů za rok
360/ 20 = 18 dnů
Přeměna hotových výrobků v tržby trvá v průměru 18 dnů, což znamená, že 1 Kč vložená do výroby uskuteční 20 obratů za rok.
= Q/2 + Zp
Q/2 = 300/2 = 150 ks 5 000/50 = 100 ks
150 + 100 = 250 ksObrátky =Doba obratu =
Příklad 2:Příklad 2:
Podnik docílil tržeb v nákladových cenách 37 mil. Kč ročně. Průměrná hodnota zásob hotových výrobků v nákladových cenách činila 2,5 mil. Kč. Uvažujeme, že rok má 360 dnů.
Úkol 1.:Úkol 1.: Vypočítejte počet obrátek zásoby hotových výrobků za rok a dobu obratu ve dnech.
Úkol 2.:Úkol 2.: Jakého snížení průměrné zásoby lze docílit, jestliže se podaří dobu obratu zkrátit o dva dny při nezměněných tržbách ?
1) Tržby v nákladových cenách: 37,00 mil. Kč Obrátka: 37,00 /2,5 = 14,8 x za rok Doba obratu: 360 /14,8 = 24 dnů
2) Zkrácení doby obratu: (24 –2) = 22 dnů, při jinak stejném objemu tržeb,
znamená to, že se uskuteční 360/22=16,3 obrátek za rok a lze pracovat s
nižší průměrnou zásobou. Její velikost bude: 37,00/16,3 = 2,27 mil. Kč.
Lze tedy uvolnit prostředky ve výši 2,5 – 2,27 = 0,22 mil. Kč, které byly dříve vázány v zásobách. Spolu s tím se úměrně sníží některé položky nákladů na držení zásob, zejména náklady ušlých příležitostí a náklady spojené s rizikem.
U nákladů na skladování je nutno počítat s tím, že některé složky mají fixní charakter (např. odpisy skladovacích zařízení)
Obrátka zásob hotových výrobků Obrátka zásob hotových výrobků a průměrná zásoba a průměrná zásoba
Příklad 3:Příklad 3: Roční objem tržeb v nákladových cenách je 45,5 mil. Kč.
Průměrná nákladová cena výrobku dané skupiny je 3500,- Kč. Průměrná velikost zásoby hotových výrobků byla 400 ks. Výrobky přicházejí na sklad z výroby po 200 kusech (výrobní dávka). Výroba a prodej jsou během roku zhruba rovnoměrné.
Úkol 1.:Úkol 1.: Vypočítejte průměrnou hodnotu zásoby hotových výrobků. Úkol 2.:Úkol 2.: Jaká je rychlost obratu zásoby hotových výrobků?Úkol 3.:Úkol 3.: Jakou velikost má pojistná zásoba hotových výrobků a po jakou dobu je schopna krýt poptávku?
ŘešeníŘešení1) Průměrná hodnota zásoby = 400*3500=1,4mil.Kč2) Tržby vyjádřené v nákladových cenách = 45,5 mil.Kč
Obrátka = 45,5/1,4 = 32,5 obrátek za rokDoba obratu = 360/32,5 = 11,07 dnů tj. 11 dnů
3) Pojistná zásoba = celková průměrná zásoba – průměrná běžná zásoba
Průměrná běžná zásoba = velikost dávky/2 = 200/2=100 ks, tj. 100*3500 = 0,35 mil. Kč
Pojistná zásoba = 1,4-0,35 = 1,05 mil.KčPrůměrná denní tržba v nákladových cenách
= 45,5/360 = 0,12638 mil. Kč, tj. 126. 380 Kč.Pojistná zásoba je tedy schopna krýt poptávku pod dobu 1,05/0,12638 = 8 dnů.
Obrátka zásob hotových výrobkůObrátka zásob hotových výrobků
Příklad 4:Příklad 4: Tržby vyjádřené v nákladových cenách jsou 52,17
mil.Kč. Průměrná nákladová cena výrobku uvažované sortimentní skupiny je 10 000,- Kč. Průměrná velikost zásoby hotových výrobků ve skladu byla 250 ks.
Úkol 1.:Úkol 1.: Vypočítejte ukazatele rychlosti obratu zásob hotových výrobků.
Řešení:Řešení: obrátka = 20,9, doba obratu = 17,2 dnů
OPTIMÁLNÍ OPTIMÁLNÍ VELIKOST VELIKOST
OBJEDNÁVKYOBJEDNÁVKY
Optimální velikost objednávaného Optimální velikost objednávaného množstvímnožství
Příklad 1:Spotřeba za rok 5 200 jednotekNáklady na zajištění dodávky 20 Kč/objednávku Náklady na skladování a udržování zásob 0,5 Kč/jednotku
Úkol 1.: Určete optimální velikost objednávky.Úkol 2.: Proveďte tabelaci hodnot (velikost dávek) a dokažte, zda je velikost dávky podle Campa skutečně optimálním řešením.Úkol 3.: Načrtněte grafický model, který na první pohled prokáže závěry z předchozích dvou úkolů.
ŘešeníŘešení
5,020200.52
si
dipi
NND 2
000.416
Campův vzorecCampův vzorecsi
dipi
NND 2
DDoptiopti ==
Dopti= = = = 645
Velikost dodávky Di
zásoba Di /2
počet objednávek
náklady na skladovánínáklady na dodávkycelkové náklady
400 500 600 650 700 800200
13
100
260
360
250
10,4
125
208
333
300
8,7
150
174
324
325
8
162,5
160
322,5
350
7,4
175
148
323
400
6,5
200
130
330322,5322,5
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
400 500 600 650 700 800
Množství
Nák
lady
průměrná zásoba Di/2náklady na skladovánínáklady na dodávkycelkové náklady
Optimální velikost objednávaného Optimální velikost objednávaného množstvímnožství
Příklad 2:Celková očekávaná poptávka po zboží je na rok 12 000 jednotek v pořizovací ceně po 75 Kč / jednotku.Náklady na objednání, přípravu, manipulaci a dopravu jedné objednávky jsou 250 Kč.Náklady spojené s udržením zásob (kapitál, prostor, rizika) činí 20 % z pořizovací hodnoty zásob.Naznačte řešení optimálního objednávaného množství.
Úkol 1.: Určete optimální velikost objednávky.Úkol 2.: Proveďte tabelaci hodnot (velikost dávek) a dokažte, zda je velikost dávky podle Campa skutečně optimálním řešením.Úkol 3.: Načrtněte grafický model, který na první pohled prokáže závěry z předchozích dvou úkolů.
ŘešeníŘešení
si
dipi
NND 2
000.400Dopti= = = = 632,5
Velikost dodávky Di
zásoba Di /2
počet objednávek
náklady na udržení zásobnáklady na objednávkycelkové náklady
100 200 400 600 800 1.00050
120
750
30.000
30.750
100
60
1.500
15.000
16.500
200
30
3.000
7.500
10.500
300
20
4.500
5.000
9.500
400
15
6.000
3.750
9.750
500
12
7.500
3.000
10.500
Nfix= Ndi= 250 Nvar= 75*0,2 = 15
15250000.122 = 633
633
19
4.748
4.750
9.498
316,5
9.4989.498
velikost dodávek
Nák
lady
Náklady na obj.
Náklady naudrženíNáklady celkem
Vliv množstevních (cenových) Vliv množstevních (cenových) rabatů na velikost objednávkyrabatů na velikost objednávky
PříkladSpotřeba za rok 800 ks …Dpi
Náklady na zajištění dodávky 60 Kč/obj. …Ndi
Náklady na skladování a udržování zásob 30% z pořiz. ceny
Množství (ks) Cena (Kč/ks)1 - 10 80
11 - 49 7550 - 99 72,5
100 - 250 70> 250 69
Vliv množstevních (cenových) rabatů na Vliv množstevních (cenových) rabatů na velikost objednávkyvelikost objednávky
Hledáme, do které cenové množiny (cena za kus při odběru určitého množství, jak je uvedené v tabulce) se vejde optimální množství vypočtené pomocí Campova vzorce (zaokrouhlujeme na celé jednotky nahoru).Pozn. vypočítává se pro každou cenovou úroveň zvlášť
si
dipiopti
NND
D
2
ksDopti 6425,63803,0
608002
ksDopti 6632,65753,0
608002
ksDopti 6744,665,723,0608002
ksDopti 6861,67703,0
608002
ksDopti 6910,68693,0
608002
p1= 80,- Kč
p2= 75,- Kč
p3= 72,5 Kč
p4= 70,- Kč
p5= 69,- Kč
1. velikost podle CAMPA 67
2. objednací množství … Di 10 30 67 100 250
3. cena za kus … p 80 75 72,5 70 694. celková nákupní hodnota Dpi x p 64.000 60.000 58000 56.000 55.200
5. celkové objednací náklady (Dpi/Di) x Ndi
4.800 1.600 716,4 480 192
6. celkové náklady na zásoby (Di/2) x 0,3 p 120 337,5 728,6 1.050 2.587,5
7. součet nakupované hodnoty a nákladů 68.920 61.937,5 59.445 57.530 57.979,5
Vliv množstevních (cenových) rabatů na Vliv množstevních (cenových) rabatů na velikost objednávkyvelikost objednávky
Minimální náklady
57.53057.530Nižší náklady než podle Campa
Z uvedených výsledků – součtu nakupované hodnoty a nákladů spojených s objednávkami a skladováním – vyplývá, že Campův vzorec jednoznačně určuje optimální velikost dávky vzhledem k nákladům na objednávky a udržení zásob, pouze pokud je cena konstantní při nákupu jakéhokoli množství.
Pokud se však cena nakupovaného množstvím mění (s vyšším nakupovaným množstvím kusů cena klesá), potom Campův vzorec nemusí jednoznačně určovat optimální velikost dávky. Důkaz tohoto tvrzení je uvedený v uvedeném příkladě.
Vliv množstevních (cenových) rabatů na Vliv množstevních (cenových) rabatů na velikost objednávkyvelikost objednávky
VÝROBNÍ VÝROBNÍ
LOGISTIKALOGISTIKA
Stanovte potřebný počet strojů na pracovišti na základě údajů:Stanovte potřebný počet strojů na pracovišti na základě údajů:- - pracoviště vyrábí pracoviště vyrábí 30 000 ks výrobků ročně30 000 ks výrobků ročně- velikost dávky je - velikost dávky je 40 ks40 ks- čas na seřízení stroje - čas na seřízení stroje 15 min15 min- kusový čas - kusový čas 11 min11 min- počet pracovních - počet pracovních dnů v roce 260dnů v roce 260- celozávodní - celozávodní dovolená 12 pracovních dnůdovolená 12 pracovních dnů- plánovaný čas - plánovaný čas opravy 1. stroje je 6,2 dnů za rok opravy 1. stroje je 6,2 dnů za rok - pracuje se na - pracuje se na 2 směny, 1 směna představuje 7,4 hod2 směny, 1 směna představuje 7,4 hod využitelného času využitelného času
Příklad 1- KAPACITNÍ PROPOČETPříklad 1- KAPACITNÍ PROPOČET
ŘešeníŘešení 1. Výpočet normy strojní pracnosti Kusový čas 11,0 min Podíl času na seřízení stroje 15/40 = 0,375 min
11,375 min/ks2. Využitelný časový fond jednoho stroje (260- 12 - 6,2) * 2 * 7,4 = 3578,64 hod
3. Výpočet potřebného počtu strojů: Potřebná kapacita 30 000 * 11,375 = 341 250 min = 5 687,5 h Počet strojů 5687,5 / 3578,64 = 1,58 tj. 2 stroje
Hlavní plán výroby židlí typu Hlavní plán výroby židlí typu „A“„A“ požaduje dokončení požaduje dokončení 100 ks 100 ks v 2. týdnu a 100 ks v 7. týdnuv 2. týdnu a 100 ks v 7. týdnu. V plánu výroby židlí . V plánu výroby židlí „B“„B“ je je požadavek, aby dodávky požadavek, aby dodávky 120 ks120 ks byla obdržena byla obdržena v 5. týdnuv 5. týdnu
aa 140 ks v 8. týdnu. 140 ks v 8. týdnu. ČasČas potřebný pro konečnou potřebný pro konečnou montážmontáž pro pro oba výrobky jeoba výrobky je
1 týden1 týden.. Sestavte plán požadavků na příštích Sestavte plán požadavků na příštích 8 týdnů8 týdnů pro pro výrobek výrobek „C“„C“ (opěrky židlí A a B), uvažujeme – li (opěrky židlí A a B), uvažujeme – li průběžnouprůběžnou
dobudobu jeho výroby jeho výroby 2 týdny. 2 týdny.
Při řešení respektujte Při řešení respektujte zásobu 47 kszásobu 47 ks z předcházejícího období.z předcházejícího období.
Použití MRP při plánování výroby židlíPoužití MRP při plánování výroby židlí
ROZPLÁNOVÁNÍ VÝROBYROZPLÁNOVÁNÍ VÝROBYVSTUPY:VSTUPY:
Struktura finálního výrobku:
D 1x E 1x
B 3x
D 2x
C 1x
A
AA – finální výrobek (vychází z montáže komponentů B a C)B,CB,C – komponenty, můžeme dodávat i samostatněVýrobní lhůtaVýrobní lhůta pro zakázku AA 2 týdnyVýrobní série A Výrobní série A je 200 ksPlánovaný externí příjem APlánovaný externí příjem A ve 2.týdnu 150 ksU výrobku AA je vykazovaná 12 % 12 % zmetkovitost zmetkovitost U výrobku BB je vykazovaná 8 % 8 % zmetkovitostzmetkovitost
Úkol:Úkol: Rozplánuj výrobu výrobků A,B,C
Výrobní plán, Výrobní plán, Požadavky na hotové Požadavky na hotové výrobky A,B,C podle týdnůvýrobky A,B,C podle týdnů
VýrobekVýrobek 11 22 33 44 55 66 77 88 99 1010
AA 200 450 300
BB 20 20 20
CC 30 30 30 30
Výchozí situace v týdnu 0Výchozí situace v týdnu 0VýrobekVýrobek Počáteční Počáteční
zásobazásobaRezervaceRezervace Bezpečnostní Bezpečnostní
zásobazásobaVýrobní Výrobní
sériesérieVýrobní Výrobní
lhůtalhůta
AA 200 30 40 200 2.týdny
BB 350 - 100 250 1.týden
CC 160 10 50 100 2.týdny
RezervaceRezervace pojistná „železná“ zásoba, pojistná „železná“ zásoba, používá se používá se JENJEN v extrémním případě v extrémním případě
musíme ji mít neustále k dispozici na skladěmusíme ji mít neustále k dispozici na skladě
Bezpečnostní zásobaBezpečnostní zásoba kryje mimořádné krátkodobé výkyvy v poptávcekryje mimořádné krátkodobé výkyvy v poptávce pod její výši pod její výši NESMÍMENESMÍME na skladě na skladě KLESNOUTKLESNOUT
Výrobní lhůta Výrobní lhůta určuje s jakým určuje s jakým PŘEDSTIHEMPŘEDSTIHEM“pustit“ do výroby materiál“pustit“ do výroby materiál
Výrobek AVýrobek ASkladová zásoba 0 týden 200 ksSkladová zásoba 0 týden 200 ksRezervace 0 týden 30 ksRezervace 0 týden 30 ksBezpečnostní zásoba 40 ksBezpečnostní zásoba 40 ks
Náběh doba 2 týdnyNáběh doba 2 týdnyVelikost dávky 200 ksVelikost dávky 200 ksZmetky 12%Zmetky 12%200 ks A = 88%200 ks A = 88%
TýdenTýden 00 11 22 33 44 55 66 77 88 99 1010Hrubý Hrubý
požadavek požadavek na výrobuna výrobuPlánovaný Plánovaný
příjem příjem externíexterníCo je Co je
okamžitě okamžitě k k
dispozicidispoziciPotřeba k Potřeba k
rozplánovánírozplánováníUvolnění do Uvolnění do
výrobyvýroby
Výrobní série Výrobní série očištěna o očištěna o
zmetky 12%zmetky 12%
200 450 300
150
170 170 120 120 120 70 70 70 170 170 170
400 400
455 455
170+150-200170+150-200 2x200 + 120 - 4502x200 + 120 - 450
2 týdny dopředu 2 týdny dopředu i se zmetkyi se zmetky
potřebujeme 2 výrobní potřebujeme 2 výrobní série série bez zmetkůbez zmetků
2x200 + 70 - 3002x200 + 70 - 300200-30200-30
88%..…400 ks88%..…400 ks100%…..455 ks100%…..455 ks
Výrobek BVýrobek BSkladová zásoba 0 týden 350 ksSkladová zásoba 0 týden 350 ksRezervace 0 týden 0 ksRezervace 0 týden 0 ksBezpečnostní zásoba 100 ksBezpečnostní zásoba 100 ks
Náběh doba 1 týdenNáběh doba 1 týdenVelikost dávky 250 ksVelikost dávky 250 ksZmetky 8%Zmetky 8%Potřeba 3 ks na APotřeba 3 ks na A
TýdenTýden 00 11 22 33 44 55 66 77 88 99 1010Hrubý Hrubý
požadavek požadavek na výrobuna výrobuPlánovaný Plánovaný
příjem příjem externíexterníCo je Co je
okamžitě okamžitě k k
dispozicidispoziciPotřeba k Potřeba k
rozplánovánírozplánováníUvolnění Uvolnění do výroby do výroby
Očištěno Očištěno o zmetky o zmetky
8%8%
20+ 20+ 20
350 350 350 215 215 215 330 330 330 310 310
1250 1500
1359 1630
5x250 + 350 - 13855x250 + 350 - 1385
3 x 4553 x 4551365 1365
92%..…1 250 ks92%..…1 250 ks100%…..1 359 ks100%…..1 359 ks
1 týden dopředu 1 týden dopředu i se zmetkyi se zmetky
potřebujeme 5 výrobních potřebujeme 5 výrobních sérií sérií bez zmetků bez zmetků
6x250 + 215 - 13856x250 + 215 - 1385!!! Bezpečnostní !!! Bezpečnostní zásoba 100 ks !!!zásoba 100 ks !!!
92%..…1 500 ks92%..…1 500 ks100%…..1 630 ks100%…..1 630 ks
Výrobek CVýrobek CSkladová zásoba 0 týden 160 ksSkladová zásoba 0 týden 160 ksRezervace 0 týden 10 ksRezervace 0 týden 10 ksBezpečnostní zásoba 50 ksBezpečnostní zásoba 50 ks
Náběh doba 2 týdnyNáběh doba 2 týdnyVelikost dávky 100 ksVelikost dávky 100 ksZmetky 0%Zmetky 0%Potřeba 1 ks na APotřeba 1 ks na A
TýdenTýden 00 11 22 33 44 55 66 77 88 99 1010Hrubý Hrubý
požadavek požadavek na výrobuna výrobuPlánovaný Plánovaný
příjem příjem externíexterníCo je Co je
okamžitě okamžitě k k
dispozicidispoziciPotřeba k Potřeba k
rozplánovánírozplánováníUvolnění do Uvolnění do
výrobyvýroby
30 30 30 30
150 120 120 65 135 135 80 50 50 50 120
400 100 400 100
400 100 400 100
455 455
160 - 10160 - 104x100 + 120 - 4554x100 + 120 - 455
potřebujeme 4 výrobní sériepotřebujeme 4 výrobní série2 týdny dopředu2 týdny dopředu
!!! Bezpečnostní !!! Bezpečnostní zásoba 50 ks !!!zásoba 50 ks !!!
1x100 + 65 - 301x100 + 65 - 30 4x100 + 135 – 455 4x100 + 135 – 455
!1x100 + 50 - 301x100 + 50 - 30
PLÁNOVÁNÍ, BILANCOVÁNÍ KAPACITPLÁNOVÁNÍ, BILANCOVÁNÍ KAPACITVe výrobním oddělení 3 jsou pracoviště X,Y,Z
Objednávky přicházejí na pracoviště nahodile, jsou zpracovávány Objednávky přicházejí na pracoviště nahodile, jsou zpracovávány v pořadí, ve kterém přišly, operační časy nejsou příliš rozdílné.v pořadí, ve kterém přišly, operační časy nejsou příliš rozdílné.
PracovištěPracovištěVýrobkyVýrobky XX
1 stroj, 1 člověk1 stroj, 1 člověkYY
1 stroj, 1 člověk1 stroj, 1 člověkZZ
1 stroj, 1 člověk1 stroj, 1 člověkAA XX YY ZZBB XX ZZCC YY ZZ
VýrobkyVýrobky XX YY ZZ Celková Celková popt.za rokpopt.za rok
AA 0,30,3 0,20,2 0,10,1 10 00010 000BB 0,20,2 -- 0,30,3 5 0005 000CC -- 0,150,15 0,20,2 15 000 15 000
Přípr.čas na sériiPřípr.čas na sérii 11 0,50,5 0,50,5 --- ---
Velikost sériíVelikost sérií je 50 ksPracuje sePracuje se 50 týdnů v roce, 5 dní v týdnu, 24 hodin denněPracovní fondPracovní fond (celková kapacita pracovních hodin) = 50 x 5 x 24 = 6 000 hod / rokÚkol:Úkol:a) Vypočítejte efektivnost 3 pracovišť, po jakou dobu stroj pracuje b) Vypočítejte průměrné prostoje a čekací časy pro 1 sérií 50 kusů pro 3 pracovištěc) Vypočítejte průměrný průběžný čas výrobků A, B, C na 1 sériid) Navrhněte opatření pro snížení lead-time strukturálně
EEfektivnostfektivnost = poměr výstupu a vstupu. Podnik pracuje efektivně, když všechny své zdroje plně využívá při nejvyšší možné hospodárnosti. Např. efektivnost investice = poměr výnosů z investice a nákladů na ni.Lead-timeLead-time (dodací lhůta) = doba, která uplyne od objednání surovin do dodání výrobku zákazníkovi.
Ad a) Počet sériíAd a) Počet sérií
Využití:Využití:
0,3 * 10 000 + 200 * 1 + 0,2 * 5 000 + 100 * 1 = 4 300
Počítáme po sloupcích !XX =YY =
ZZ =0,2 * 10 000 + 200 * 0,5 + 0,15 * 15 000 + 300 * 0,5 = 4 5000,1 * 10 000 + 200 * 0,5 + 0,3 * 5 000 + 100 * 0,5 +
0,2 * 15 000 + 300 * 0,5 = 5 800EfektivnostEfektivnost
ρ ρ XX =ρ ρ YY =ρ ρ ZZ =
4 300 / 6 000 = 72 % 4 500 / 6 000 = 75 % 5 800 / 6 000 = 97 %
ProstojeProstojeProstojeProstojeProstojeProstoje
1 700 / 6 000 = 28 %1 500 / 6 000 = 25 % 200 / 6 000 = 3 %
VýrobkyVýrobky XX YY ZZ Celková popt.za rokCelková popt.za rok Počet sériíPočet sériíAA 0,30,3 0,20,2 0,10,1 10 00010 000BB 0,20,2 -- 0,30,3 5 0005 000CC -- 0,150,15 0,20,2 15 000 15 000
Přípr.čas na sériiPřípr.čas na sérii 11 0,50,5 0,50,5 --- ---
200100300---
Pracovní fond je 6 000 hod /rokPracovní fond je 6 000 hod /rok
Ad b) Čekací časyAd b) Čekací časy
0,3 * 5050 + 1 + 0,2 * 5050 + 1 = 27XX11serser =
0,2 * 5050 + 0,5 + 0,15 * 5050 + 0,5 = 18,5
0,1 * 50 50 + 0,5 + 0,3 * 50 50 + 0,5 + 0,2 * 5050 + 0,5 = 31,5
YY11serser =
ZZ11serser =
XX11serser = 27 / 2 = 13,5σσ22 =
YY11serser = 18,5 / 2 = 9,25σσ22 =
ZZ11serser = 31,5 / 3 = 10,5σσ22 =
VýrobkyVýrobky XX YY ZZAA 0,30,3 0,20,2 0,10,1BB 0,20,2 -- 0,30,3CC -- 0,150,15 0,20,2
Přípr.čas na sériiPřípr.čas na sérii 11 0,50,5 0,50,5
Velikost série je Velikost série je 50 ks50 ks
(2,5)2 + (- 2,5)2 + 02 čas na 1 sérii 1 typu výrobku čas na 1 sérii 1 typu výrobku
procházejícího daným procházejícího daným pracovištěmpracovištěm
(1,25)2 + 0 + (-1,25)2 2
= 6,25
= 1,56
(-5)2 + (5)2 + 0 3 = 16,66
VARIAČNÍ ROZPĚTÍVARIAČNÍ ROZPĚTÍA:A: 0,3 * 5050 + 1 = 16 16 – 13,5 = 2,5B:B: 0,2 * 5050 + 1 = 11 11 – 13,5 = -2,5
A:A: 0,2 * 5050 + 0,5 = 10,5 10,5 – 9,25 = 1,25C:C: 0,15 * 5050 + 0,5 = 8 8 – 9,25 = -1,25
A:A: 0,1 * 5050 + 0,5 = 5,5 5,5 -10,5 = -5 B:B: 0,3 * 5050 + 0,5 = 15,5 15,5 -10,5 = 5 C:C: 0,2 * 5050 + 0,5 = 10,5 10,5 -10,5 = 0
Vzorec pro Vzorec pro čekací čas čekací čas
čekací čas na stroj Xčekací čas na stroj X
0,5 * * [1 + ] * 13,5 = 17,95 hodX X =
Y Y =
ZZ =
0,720,28 182,25
6,25
0,5 * * [1 + ] * 9,25 = 14,13 hod85,561,56
0,250,75
0,5 * * [1 + ] * 10,5 = 195,4 hod 0,970,03 110,25
16,66
Nejdelší čekací čas Nejdelší čekací čas Zúžený Zúžený prostorprostor
13,513,522
9,259,2522
10,510,522
100 %100 %
1-1-ρρ = prostoje = prostoje
Na pracovišti Na pracovišti X čeká X čeká
1 výrobní 1 výrobní série série na na
stroj stroj 17,95 hod17,95 hod
Ad c) Ad c) průběžný čas výrobků A, B, C pro 1 sérii průběžný čas výrobků A, B, C pro 1 sérii
Ad d) Opatření pro snížení lead - timeAd d) Opatření pro snížení lead - time Výrobu řešit v souvislosti s linkou X a Y Řídit průtok výrobků Zvážit nákup nové linky (make or buy) a přijmout nové
pracovníky
AA11serser = 0,3 * 5050 + 1 + 0,2 * 5050 + 0,5 + 0,1 * 5050 + 0,5 + 17,95 + 14,13 + 195,4 = 259,48
BB11serser =
CC11serser =0,2 * 5050 + 1 + 0,3 * 5050 + 0,5 + 17,95 + 195,4 = 239,850,15 * 5050 + 0,5 + 0,2 * 5050 + 0,5 + 14,13 + 195,4 = 228,03
VýrobkyVýrobky XX YY ZZAA 0,30,3 0,20,2 0,10,1BB 0,20,2 -- 0,30,3CC -- 0,150,15 0,20,2
Přípr.čas na sériiPřípr.čas na sérii 11 0,50,5 0,50,5
Jedna Jedna 50 kusová50 kusová série výrobku A série výrobku A
se vyrobí za se vyrobí za 259,48 hod.259,48 hod.
Velikost série je Velikost série je 50 ks50 ks
Počítáme po řádcích !
ZAŘAZOVÁNÍ OBJEDNÁVEKZAŘAZOVÁNÍ OBJEDNÁVEK
Firma AJAX má 5 objednávek,5 objednávek, čekajících na vyřízení, pracovním pracovním ččasemasem a termínem dodání termínem dodání charakterizovaných. Je potřebné určit pořadí zařazení do výroby. ObjednávkaObjednávka Pracovní časPracovní čas Dodací termínDodací termín Celková rezervaCelková rezerva
AA 66 88 1,31,3BB 22 66 33CC 88 1818 2,252,25DD 33 1515 55EE 99 2323 2,552,55
Úkol:Úkol: Doplňte připravené tabulky podle zvoleného pořadí. Určete v jakém pořadí bude nejvýhodnější zařazovat objednávky do výroby.
8/68/6
Zařazování objednávek do výroby podle Zařazování objednávek do výroby podle
POŘADÍ PŘÍCHODU POŘADÍ PŘÍCHODU OBJEDNÁVEKOBJEDNÁVEK
Obj.Obj. Pracovní Pracovní časčas
Průběžný Průběžný časčas
Dodací Dodací termíntermín
SplněnoSplněno ČekáČeká ZpožděnoZpožděno
------PrůměrPrůměr
A 6 8 B 2 6 C 8 18 D 3 15 E 9 23 28
68161928
88
181928
2 ---- 22 ---- 4-- 5 4 11
0,8 2,2
11/511/5Jedna dodávka se Jedna dodávka se zpožďuje o 2,2 dnezpožďuje o 2,2 dne4/54/5
Obj.Obj. Pracovní Pracovní časčas
Průběžný Průběžný časčas
Dodací Dodací termíntermín
SplněnoSplněno ČekáČeká ZpožděnoZpožděno
------PrůměrPrůměr
B 2 6 D 3 15 A 6 8 C 8 18 E 9 23 28
25111928
615111928
4 --10 ---- 3-- 1-- 5 14 9
2,8 1,8
14/514/5 9/59/5
Zařazování objednávek do výroby podle Zařazování objednávek do výroby podle
PRACOVNÍHOPRACOVNÍHO ČASUČASU
Obj.Obj. Pracovní Pracovní časčas
Průběžný Průběžný časčas
Dodací Dodací termíntermín
SplněnoSplněno ČekáČeká ZpožděnoZpožděno
------PrůměrPrůměr
B 2 6 A 6 8 D 3 15 C 8 18 E 9 23 28
28111928
6 8151928
4 ---- --4 ---- 1-- 5 8 6
1,6 1,2
8/58/5 6/56/5
Zařazování objednávek do výroby podle Zařazování objednávek do výroby podle
DODACÍHO TERMÍNUDODACÍHO TERMÍNU
Obj.Obj. Pracovní Pracovní časčas
Průběžný Průběžný časčas
Dodací Dodací termíntermín
SplněnoSplněno ČekáČeká ZpožděnoZpožděno
------PrůměrPrůměr
A 6 8 C 8 18 E 9 23 B 2 6 D 3 15 28
614232528
818232528
2 --4 ---- ---- 19-- 13 6 32
1,2 6,4
6/56/5 32/532/5
Zařazování objednávek do výroby podle Zařazování objednávek do výroby podle CELKOVÉ REZERVYCELKOVÉ REZERVY
(dod(dodacíací termín / prac termín / pracovníovní čas) čas)
Zařazování objednávek podleZařazování objednávek podle ČekáČeká ZpožděnoZpožděno
KTERÉ ŘAZENÍ OBJEDNÁVEK KTERÉ ŘAZENÍ OBJEDNÁVEK DO VÝROBY JE DO VÝROBY JE
NEJVÝHODNĚJŠÍ?NEJVÝHODNĚJŠÍ? Nejvýhodnější je to, které má Nejvýhodnější je to, které má NEJMENŠÍ ZPOŽDĚNÍ !NEJMENŠÍ ZPOŽDĚNÍ !
NEJVÝHODNĚJŠÍ JE NEJVÝHODNĚJŠÍ JE PODLE TERMÍNU DODÁNÍ PODLE TERMÍNU DODÁNÍ
A Příchodu objednávek A Příchodu objednávek 4 114 11B Pracovního času B Pracovního času 14 914 9C Dodacího termínu C Dodacího termínu 8 68 6D Celkové rezervy D Celkové rezervy 6 326 32
METODY VYUŽÍVANÉ METODY VYUŽÍVANÉ
V ŘÍZENÍ DOPRAVY V ŘÍZENÍ DOPRAVY
A MANIPULACI A MANIPULACI
S MATERIÁLEM S MATERIÁLEM
PROSTOROVÁ STRUKTURA PROSTOROVÁ STRUKTURA
LOGISTICKÉHO SYSTÉMULOGISTICKÉHO SYSTÉMU
METODA METODA SOUŘADNICSOUŘADNIC
METODA SOUŘADNICMETODA SOUŘADNIC Je vhodná pro hledání vhodného prostorového
umístění určitého centrálního objektu (skladu, budovy), který kooperuje s několika prostorově již umístěnými objekty.
Principem metody je souřadnicová siť, ve které se pro každý objekt stanoví souřadnice Xi a Yi.
Vztahy každého objektu s centrálním objektem jsou charakterizovány hmotnostním činitelem Qi , který vyjadřuje objem přepravy za jednotku času.
URČENÍ SOUŘADNICURČENÍ SOUŘADNICSouřadnice umístění centrální objektu
(X,Y) se určí matematicky jako vážený aritmetický průměr podle
vzorců:
X =
Xi * Qi
Qi
Y =
Yi * Qi
Qi
Qi je hmotnostní činitel charakterizující objem přepravy za jednotku času mezi i-tým objektem a hledaným centrálním objektemXi a Yi jsou souřadnice i-tého objektu,
Praktické Praktické využití metody využití metody
souřadnicsouřadnic
Umístění centrálního skladuUmístění centrálního skladuPříklad 1:Příklad 1:
Společnost potřebuje rozhodnutí v jaké lokalitě umístit Společnost potřebuje rozhodnutí v jaké lokalitě umístit centrální distribuční sklady zásobující 4 hlavní prodejní centrální distribuční sklady zásobující 4 hlavní prodejní
centra. Na mapě byly odečteny pravoúhlé souřadnice těchto centra. Na mapě byly odečteny pravoúhlé souřadnice těchto míst a určena požadovaná množství výrobků v tunách.míst a určena požadovaná množství výrobků v tunách.
Centrum Souřadnice Xi Souřadnice Yi Dodávka S tun
A 10 20 400
B 40 30 200
C 20 70 400D 60 50 300
Souřadnice umístění centrálního Souřadnice umístění centrálního skladu vypočítáme takto:skladu vypočítáme takto:
X= =10*400 + 40*200 + 20*400 + 60*300
400 + 200 + 400 + 300
Xi * Qi
Qi
Y= = Yi * Qi
Qi
20*400 + 30*200 + 70*400 + 50*300
X = 38 000 / 1 300 = 29,23829,238Y= 57 000 / 1 300 = 43,843,8
400 + 200 + 400 + 300
Grafické znázornění
0
10
20
30
40
50
60
70
80
0 10 20 30 40 50 60 70
X
Y
A
B
C
D
SKLAD
Umístění centrálního skladuUmístění centrálního skladuPříklad 1:Příklad 1:
Společnost potřebuje rozhodnutí v jaké lokalitě Společnost potřebuje rozhodnutí v jaké lokalitě umístitumístit centrální distribuční centrální distribuční skladysklady zásobující zásobující 4 hlavní prodejní 4 hlavní prodejní
centracentra. Na mapě byly odečteny pravoúhlé souřadnice těchto . Na mapě byly odečteny pravoúhlé souřadnice těchto míst a určena požadovaná množství výrobků v tunách.míst a určena požadovaná množství výrobků v tunách.
Centrum Souřadnice Xi Souřadnice Yi Dodávka S tun
A 20 10 500B 40 30 300
C 50 70 600D 60 50 400
Souřadnice umístění centrálního Souřadnice umístění centrálního skladu vypočítáme takto:skladu vypočítáme takto:
X= =20*500 + 40*300 + 50*600 + 60*400
500 + 300 + 600 + 400
Xi * Qi
Qi
Y= = Yi * Qi
Qi
10*500 + 30*300 + 70*600 + 50*400
X = 76 000 / 1 800 = 42,22242,222Y= 76 000 / 1 800 = 42,22242,222
500 + 300 + 600 + 400
Grafické znázornění
0
10
20
30
40
50
60
70
80
0 10 20 30 40 50 60 70
X
Y
A
B
C
D
SKLAD
Umístění centrálního skladuUmístění centrálního skladuPříklad 2:Příklad 2: Najděte optimální umístění skladu pro 4 různě rozmístěné odebírající provozy. Souřadnice a
činitelé hmotnosti jsou uvedeny v tabulce:
Provoz Souřadnice Xi Souřadnice Yi Činitelé hmotnosti (t/den)
A 7 2 900B 3 5 600C 2 4 1 200D 6 10 1 500
Souřadnice umístění centrálního Souřadnice umístění centrálního skladu vypočítáme takto:skladu vypočítáme takto:
X= =7*900 + 3*600 + 2*1200 + 6*1500
900 + 600 + 1200 + 1500
Xi * Qi
Qi
Y= = Yi * Qi
Qi
2*900 + 5*600 + 4*1200 + 10*1500
900 + 600 + 1200 + 1500
X= 4,6 Y= 5,8
DOPRAVNÍ PROBLÉMDOPRAVNÍ PROBLÉM
DOPRAVNÍ PROBLÉMDOPRAVNÍ PROBLÉMZ regionálního skladu se zboží dostává k zákazníkovi
prostřednictvím kombinace nákladních aut a přívěsu které mají kapacitu max 24 paletmax 24 palet ( 12 nákladních vozů, 12 přívěsů).
6 zákazníků A – F6 zákazníků A – F poslalo objednávky po 8 paletách8 paletách.VzdálenostiVzdálenosti
Úkol:Úkol: Sestavit dopravní plán s: optimálním využitím kapacity auta a přívěsu uspokojením potřeby všech zákazníků minimálním počtu ujetých km
Zákazník Sklad A B C D E FA 10B 30 24C 42 35 20D 48 40 24 10E 25 30 30 28 25F 10 16 30 40 40 20
24 palet24 palet
2 výjezdy2 výjezdy
PROPOČET KAPACITPROPOČET KAPACIT
Zákazník Sklad A B C D E FA 10 První cesta
B 30 24C 42 35 20 Druhá cesta
D 48 40 24 10E 25 30 30 28 25F 10 16 30 40 40 20
Celkem 6 zákazníků A – F6 zákazníků A – F po 8 paletách8 paletách = 48 palet48 palet 2x2x (auto + přívěs) po 3 zákaznících3 zákaznících.
První cesta:
10 24 20 42 96
Druhá cesta:
10 20 25 48 103
199199A B C
F E D
SKLAD SKLAD
SKLAD SKLAD
DALŠÍ VARIANTYDALŠÍ VARIANTY
42 10 24 30 106
10 20 30 10 70
176176C D B
F E A
SKLAD SKLAD
SKLAD SKLAD
VARIANTA 1VARIANTA 1
VARIANTA VARIANTA 22
SKLAD F10 16
A24
B30
SKLAD
80
SKLAD E25
D25
C10
SKLAD
42 102
182182
Objektivnější postupObjektivnější postup Vymezit možné sekvence Vymezit možné sekvence Propočítat náročnost sekvencí přes dopravní sazbyPropočítat náročnost sekvencí přes dopravní sazby Vybrat minimálníVybrat minimální
SekvenceSekvence Celková náročnostCelková náročnostSABCS, SFEDS 199 KmSBCAS, SDEFS 198 KmSABCS, SFDES 196 KmSBCAS, SFDES 195 KmSBCDS, SEAFS 189 KmSCDBS, SEAFS 187 KmSBCDS, SAFES 179 KmSBCDS, SFAES 178 KmSCDBS, SAFES 177 KmSCDBS, SFEAS 176 Km
Lineární programováníLineární programováníOPTIMALIZACEOPTIMALIZACE
SAFS SBCDES SAFS SBCDES Trasa 146 kmTrasa 146 km
SUBOPTIMUMSUBOPTIMUMZavedení podmínek do omezeníZavedení podmínek do omezení
AE = 1, EF = 1AE = 1, EF = 1SAEFS SBDCSSAEFS SBDCS
Trasa 176 kmTrasa 176 km
Nesplněna podmínka Nesplněna podmínka 2 stejných jízd po 2 stejných jízd po
3 místech, 3 místech, využití kapacity auta a využití kapacity auta a
návěsunávěsu
DISTRIBUČNÍ PROBLÉMDISTRIBUČNÍ PROBLÉMDislokační úlohaDislokační úloha
DISLOKAČNÍ ÚLOHADISLOKAČNÍ ÚLOHAProveďte optimální rozdělení produkce podniků F1, F2, F3 do skladů A,B,C,D,E tak, aby náklady byly na co nejnižší úrovni.
Celková potřeba výrobků 3 200 000 ksMaximální výrobní kapacita F1 1 200 000 ks
F2 700 000 ksF3 1 300 000 ks
3 200 000ks
Kapacity skladů A 500 000ks
B 400 000ks
C 400 000ks
D 1 100 000ks
E 800 000ks
3 200 000ks
Výrobní kapacita = kapacitě skladů Výrobní kapacita = kapacitě skladů máme VYVÁŽENÝ PROBLÉMmáme VYVÁŽENÝ PROBLÉM
Náklady na distribuci jednoho kusu výrobku (uvedené v tabulce v pravém horním rohu v příslušném poli)
SkladA B C D E KapacitaVýrobní
podnik
F1 9,5 10,5 8 1,5 10 1 200 000
F2 3,5 10 14 8 3 700 000
F3 9 18 16 7 8,5 1 300 000
Kapacita 500 000 400 000 400 000 1 100 000 800 000 3 200 000
Řešte úlohu: a) pomocí lineárního programování (naznačte řešení)b) heuristického řešení – minimálních nákladůminimálních nákladů
(indexová metoda)c) heuristické řešení - maximalizace úspormaximalizace úspor proti nejhoršímu ve skladu
ad a)ad a) Lineárního programování - 88 soustav rovnic o 1515 neznámýchneznámých x1a+x1b+x1c+x1d+x1e = 1 200 000x2a+x2b+x2c+x2d+x2e = 700 000x3a+x3b+x3c+x3d+x3e = 1 300 000
ŘEŠENÍŘEŠENÍ
9,5 x1a+ 10,5 x1b+ 8x1c+ 1,5 x1d+ 10 x1e+ 3,5 x2a+ + 10 x2b+ 14 x2c+ 8 x2d+ 3 x2e+ 9 x3a+ 18 x3b+ + 16 x3c+ 7 x3d+ 8,5 x3e
Hledáme minimum účelové funkce (nákladové funkce)Hledáme minimum účelové funkce (nákladové funkce)ZZminmin =
3 řádky a 3 řádky a 5 sloupců5 sloupců
Snížit Snížit nákladynáklady
x1a+x2a+x3a = 500 000x1b+x2b+x3b = 400 000x1c+x2c+x3c = 400 000x1d+x2d+x3d = 1 100 000x1e+x2e+x3e = 800 000
XXŘSŘS
3 x 53 x 5
SkladA B C D E KapacitaVýrobní
podnik
F19,5 10,5 8 1,5 10
1 200 000
F23,5 10 14 8 3
700 000
F39 18 16 7 8,5
1 300 000
Kapacita 500 000 400 000 400 000 1 100 000 800 000 3 200 000
ad b)ad b) ŘŘešení heuristické - ešení heuristické - MINIMÁLNÍ NÁKLADYMINIMÁLNÍ NÁKLADY
NN = 8 * 100 000 + 1,5 * 1 100 000 + 3 * 700 000 + 9 * 500 000 + 18 * 400 000 + 16 * 300 000 + 8,5 * 100 000 = 2121 900900 000000
1 100 000
700 000
100 000
100 000500 000 400 000 300 000
Vyčíslení nákladů:Vyčíslení nákladů:
Pole sPole s nejnižšími náklady (indexem)nejnižšími náklady (indexem) obsadíme největší možnou přepravou.obsadíme největší možnou přepravou. (!omezení). V tomto pokračujeme až do vyrovnání kapacit výrobců a skladů.(!omezení). V tomto pokračujeme až do vyrovnání kapacit výrobců a skladů.
SkladA B C D E KapacitaVýrobní
podnik
F19,5 10,5 8 1,5 10
1 200 000
F23,5 10 14 8 3
700 000
F39 18 16 7 8,5
1 300 000
Kapacita 500 000 400 000 400 000 1 100 000 800 000 3 200 000
NN = 8 * 400 000 + 1,5 * 800 000 + 10 * 400 000 + 3 * 300 000 + 9 * 500 000 + 7 * 300 000 + 8,5 * 500 000 = 220 150 1500 000000
400 000
400 000
500 000500 000 300 000
6,5
1
8
0,5
6
7,5 8
2 7
1,5
300 000
800 0009,5 – 3,59,5 – 3,5
9,5 – 99,5 – 9
18 – 10,518 – 10,5
18 – 1018 – 10
ad ad cc) ) ŘŘešení heuristické - ešení heuristické - MAXIMALIZACE ÚSPORMAXIMALIZACE ÚSPORZjistíme Zjistíme nejvyšší index nejvyšší index ve sloupci (podle skladu). ve sloupci (podle skladu). PřepočítámePřepočítáme indexy ve sloupci (rozdíl indexy ve sloupci (rozdíl s nejvyšším indexem). Z s nejvyšším indexem). Z přepočítaných indexůpřepočítaných indexů vybereme vybereme nejvyššínejvyšší ve sloupci a obsadíme ve sloupci a obsadíme ho největší možnou přepravou. Pokračujeme až do vyrovnání kapacit výrobců a skladů .ho největší možnou přepravou. Pokračujeme až do vyrovnání kapacit výrobců a skladů .
0
0 0
0
0
Vyčíslení nákladů:Vyčíslení nákladů:Dosazujeme původní Dosazujeme původní
indexy! Protože počítáme indexy! Protože počítáme náklady a ne úspory!náklady a ne úspory!
z hlediska úspory nákladů je výhodné řešení podlepodle maximalizace úspormaximalizace úspor proti nejhoršímu ve skladu, neboť
nákladynáklady jsou nejnižšínejnižší.
ZÁVĚRZÁVĚR
Optimální řešení s minimálními Optimální řešení s minimálními náklady se určí pomocí náklady se určí pomocí
lineárního programování. lineárního programování. K tomuto je možné využít K tomuto je možné využít
např. program WinQSB.např. program WinQSB.
Vyčíslení nákladů:Vyčíslení nákladů: 21 900 000 Kč 20 150 000 Kč
VNITROPODNIKOVÉ VNITROPODNIKOVÉ PROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍPROSTOROVÉ PLÁNOVÁNÍ
(manipulace, rozmístění pracovišť – Lay –out )(manipulace, rozmístění pracovišť – Lay –out )
Potenciální místa rozmístění pracovišť ve výrobní hale.
1 2 3
4 5 6
Naznačte řešeníNaznačte řešení potenciálního rozmístění potenciálního rozmístění materiálových tokůmateriálových toků na pracoviště pro případna pracoviště pro případ::
Vzdálenost mezi pracovištiVzdálenost mezi pracovišti P1P1 P2P2 P3P3 P4P4 P5P5 P6P6P1P1 00 6060 8080 2020 6060 100100
P2P2 6060 00 6060 6060 2020 6060
P3P3 8080 6060 00 100100 6060 2020
P4P4 2020 6060 100100 00 6060 100100
P5P5 6060 2020 6060 6060 00 6060
P6P6 100100 6060 2020 100100 6060 00
Materiálový tok mezi jednotlivými stroji v Materiálový tok mezi jednotlivými stroji v ksks
M1M1 M2M2 M3M3 M4M4 M5M5 M6M6
M1M1 00 8585 2020 1818 66 1313
M2M2 3030 00 33 11 55 99
M3M3 3232 00 00 00 00 22
M4M4 3636 77 00 00 11 00
M5M5 99 1111 00 44 00 11
M6M6 2727 3333 88 00 00 00Dopředu vezu určité množství, ale zpátky už mohu mít Dopředu vezu určité množství, ale zpátky už mohu mít rozdílné množství rozdílné množství nelze zpětná kontrola matice nelze zpětná kontrola matice
a)a) Jak velký je transportní výkon při uspořádání Jak velký je transportní výkon při uspořádání M1-P1,.....M6-P6M1-P1,.....M6-P6 b)b) Jak by se změnil při záměně Jak by se změnil při záměně M1 a M5M1 a M5c)c) Jaký je počet alternativ řešení?Jaký je počet alternativ řešení?
ÚKOLÚKOL
1 2 3
4 5 6
18
85
20
6 13
30
3
1 5 9
32
2367
1
9
11
41
27
33
8
VÝPOČETVÝPOČET
M1 M2 M3 M4 M5 M6
M1M2M3M4M5M6celkem
a) Transportní výkon při stávajícím uspořádání
0 5100 1600 360 360 13001800 0 180 60 100 5402560 0 0 0 0 40720 420 0 0 60 0540 220 0 60
1980 160 0240 0
2700 0 021 100
60 x 8560 x 85
Transportní výkon Transportní výkon [m[m**ks]ks]
8080 x x 2020
Transportní výkon při stávajícím uspořádání činí 21 100 m*ks.
b) Jak by se změnil transportní výkon při záměně M1 a M5VÝPOČETVÝPOČET
Způsob výpočtu č.1Způsob výpočtu č.1 – zamění-li se materiálové toky M1 a M5 mezi jednotlivými stroji (pracovišti) – dojde v podstatě k vzájemné záměně P1 a P5 (přepočítají se příslušné vzdálenosti v tabulce vzdáleností mezi pracovišti). Po této záměně pracovišť přebere materiálový tok M1 vlastnosti M5 a naopak (tabulka tabulka s materiálovými toky se proto již nepřepočítávás materiálovými toky se proto již nepřepočítává), viz. zadání b).
Tabulka – přepočTabulka – přepočííttaané vzdálenosti po vzájemné záměně P1 a P5. né vzdálenosti po vzájemné záměně P1 a P5. Vzdálenost mezi pracovišti P5 P2 P3 P4 P1 P6
P5P2P3P4P1P6
0206060
6060
2006060
6060
60600
100
8020
6060100
0
20100
60608020
0100
606020
100
1000
Přepočítaná tPřepočítaná tabulka abulka se nyní vynásobí tabulkou materiálových toků ze se nyní vynásobí tabulkou materiálových toků ze zadání !zadání !
VÝPOČETVÝPOČET
M1 M2 M3 M4 M5 M6
M1M2M3M4M5M6celkem
b) Transportní výkon při záměně M1 a M5 – varianta č.1
0 1700 1200 1080 360 780600 0 180 60 300 540
1920 0 0 0 0 402160 420 0 0 20 0540 660 0 100
1980 160 080 0
1620 0 016 500
20 x 8520 x 85
Transportní výkon Transportní výkon [m[m**ks]ks]
6600 x x 2020
Transportní výkon při záměně M1 a M5 činí 16 500 m*ks.
b) Jak by se změnil transportní výkon při záměně M1 a M5VÝPOČETVÝPOČET
Způsob výpočtu č.2Způsob výpočtu č.2 – zamění-li se materiálové toky M1 a M5 mezi jednotlivými stroji (pracovišti) přepočítají se příslušné přesuny materiálu v tabulce materiálových toků mezi jednotlivými pracovišti. Pozor – materiálový tok materiálový tok např. z M1 do M2 není zaměnitelný s tokem z M2 do M1.např. z M1 do M2 není zaměnitelný s tokem z M2 do M1. Po této záměně materiálových toků zůstávají vzdálenosti mezi pracovišti zachovány, tzn.- tabulku vzdáleností mezi jednotlivými pracovišti tedy nemusíme tabulku vzdáleností mezi jednotlivými pracovišti tedy nemusíme přepočítávatpřepočítávat (viz. zadání b)).
Materiálový tok mezi jednotlivými stroji v ks
M5 M2 M3 M4 M1 M6
M5M2M3M4M1M6
0501
60
11007
8533
0300
208
4100
180
9303236
027
1920
130
Přepočítaná tPřepočítaná tabulka abulka se nyní vynásobí tabulkou vzdáleností ze zadání !se nyní vynásobí tabulkou vzdáleností ze zadání !
Tabulka – přepočTabulka – přepočííttaané né materiálové toky materiálové toky po záměně po záměně MM1 a 1 a MM5. 5.
VÝPOČETVÝPOČET
M5 M2 M3 M4 M1 M6
M5M2M3M4M1M6celkem
b) Transportní výkon při záměně M1 a M5 – varianta č.2
0 660 0 80 540 100300 0 180 60 600 5400 0 0 0 1920 40
20 420 0 0 2160 0360 1700 1200 780
1980 160 01080 0
0 1620 016 500
60 x 1160 x 11
Transportní výkon Transportní výkon [m[m**ks]ks]
80 x 80 x 00
Transportní výkon při záměně M1 a M5 činí 16 500 m*ks.c) Počet alternativ
PPermutaceermutace 1,2,…n. n! 6! = 6*5*4*3*2*1 = 720720
BOD ZVRATU BOD ZVRATU
VÝPOČET:VÝPOČET:
Naznačte způsob porovnání tří logistických systémů při Naznačte způsob porovnání tří logistických systémů při následujících podmínkáchnásledujících podmínkách
Současný stavSoučasný stav Návrh Návrh varianta 1varianta 1
Návrh Návrh varianta 2varianta 2
Fixní nákladyFixní náklady 400 000 Kč 600 000 Kč 1 000 000 KčVariabilní náklady Variabilní náklady
na jednici na jednici10 Kč 8 Kč 6 Kč
TC = FC + VCTC = FC + VC TC = FC + ( VC / ks ) * QTC = FC + ( VC / ks ) * Q
BZBZ11:: TC1 = TC2
FC1 + (VC1 / ks) * Q1 = FC2 + (VC2 / ks) * Q1
400 000 + 10 * Q1 = 600 000 + 8 * Q1
QQ11 = = 100 000 Ks 100 000 Ks
Současný stavSoučasný stav Návrh Návrh varianta 1varianta 1
Návrh Návrh varianta 2varianta 2
Fixní nákladyFixní náklady 400 000 Kč 600 000 Kč 1 000 000 KčVariabilní náklady Variabilní náklady
na jednici na jednici10 Kč 8 Kč 6 Kč
BZBZ22:: TC1 = TC3
FC1 + (VC1 / ks) * Q2 = FC3 + (VC3 / ks) * Q2
400 000 + 10 * Q2 = 1 000 000 + 6 * Q2
QQ22 = = 150 000 Ks 150 000 KsBZBZ33::
TC2 = TC3
FC2 + (VC2 / ks) * Q3 = FC3 + (VC3 / ks) * Q3
600 000 + 8 * Q3 = 1 000 000 + 6 * Q3
QQ33 = = 200 000 Ks 200 000 Ks
Srovnání variant
0
500 000
1 000 000
1 500 000
2 000 000
2 500 000
3 000 000
3 500 000
0 50000 100000 150000 200000 250000
Množství v kusech
Cel
kové
nák
lady
v K
č
současný stav
návrh varianta 1
návrh varianta 2
Bod zvratu č.2Bod zvratu č.2
Bod zvratu č.1Bod zvratu č.1
Bod zvratu č.3Bod zvratu č.3
Do množství Do množství 100 000 kusů100 000 kusů je vhodné je vhodné využívat využívat současného logistického systémusoučasného logistického systému..
Od množství Od množství 100 000 kusů do 200 000100 000 kusů do 200 000 kusů je optimální využívat logistickýkusů je optimální využívat logistický systém ve systém ve variantě 1variantě 1..
Od množství Od množství 200 000 kusů200 000 kusů je optimální je optimální využívat logistický systém ve využívat logistický systém ve variantě 2variantě 2..